JIHO ČESKÁ UNIVERZITA ČESKÉ BUD ĚJOVICE
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
KATEDRA T ĚLESNÉ VÝCHOVY
Bakalá řská práce
na téma
Efektivita obranné činnosti basketbalového družstva junior ů
(v nezkrácené podob ě)
Vedoucí práce: doc. PaedDr. Emil Řepka, CSc. Vypracoval:Jind řich Hodík
Studijní obor:t ělesná výchova a sport
České Bud ějovice, duben 2008
UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA
ČESKÉ BUD ĚJOVICE
PEDAGOGICAL FACULTY
DEPARTMENT OF PHYSICAL EDUCATION AND SPORT
Graduation theses
The effectiveness of a defence of the
Junior basketball team
Supervisor: doc. PaedDr. Emil Řepka, CSc.
Author: Jind řich Hodík
Field of study: Bachelor study of physical training
České Bud ějovice, duben 2008
Bibliografická identifikace
Jméno a p říjmení autora: Jind řich Hodík Název bakalá řské práce: Efektivita obranné činnosti basketbalového družstva junior ů Pracovišt ě: Katedra t ělesné výchovy a sportu Vedoucí bakalá řské práce: doc. PaedDr. Emil Řepka, CSc. Rok obhajoby bakalá řské práce: 2008
Abstrakt: Úkolem práce je zjistit efektivitu obranné činnosti basketbalového družstva junior ů. Práce je složena ze dvou částí, z teoretické a praktické. V teoretické části je popsána historie basketbalu, obranné herní činnosti jednotlivce, obranné systémy, obranné kombinace a tréninková jednotka. V praktické části sledujeme úsp ěšnost pozorovaného týmu v obran ě. Tato část obsahuje výsledky m ěř ení. Z t ěchto výsledk ů uvádíme doporu čení pro praxi s návrhem tréninkových jednotek pro zvýšení výkon ů v obran ě.
Klí čová slova: historie, obranné herní činnosti, kombinace, systémy, tréninková jednotka
Souhlasím s p ůjčováním bakalá řské práce v rámci knihovních služeb.
Bibliografical identification
Author´s first name and surname: Jind řich Hodík Title of the thesis: Department: Supervisor: doc. PaedDr. Emil Řepka, CSc. The year of presentation: 2008
Abstact: The aim of this paper is to obtain the effectiveness of a defence of the junior basketball team. This paper consists of two parts, the theoretical and the practical part. In the theoretical part there is described the history of basketball, defensive game activity of an individual, defensive systems, defensive combinations and training unit. In the practical part the success of the observed team in the defence is monitored. This part contains observation data. The result of this observation is a recommendation for a practice with a suggestion of training units for an increase of the effort in a defence.
Keywords: history, defensive game activity, combination, system, training unit I agree the thesis paper to be lent within the library service.
Prohlašuji, že svoji bakalá řskou práci jsem vypracoval samostatn ě pouze s použitím pramen ů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.
Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném zn ění souhlasím se zve řejn ěním své bakalá řské práce, a to v nezkrácené podob ě elektronickou cestou ve ve řejn ě přístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejích internetových stránkách.
Datum 25.4.2008 ......
D ěkuji doc. PaedDr. Emilovi Řepkovi, Csc. za pomoc a cenné rady, které mi poskytl p ři zpracování záv ěre čné písemné práce.
Obsah
1. Úvod 2. P řehled poznatk ů
• Historie basketbalu
• Obranné herní činnosti jednotlivce
• Obranné herní kombinace
• Obranné systémy
• Spolupráce st ředního a k řídelního hrá če v obran ě
• Charakteristika tréninkové jednotky 3. Cíl práce 4. Metody zpracování
• Popis sledovaného souboru
• Použité metody 5. Výsledková část
• Záznamy o m ěř ení z 20 utkání
• Hodnocení sledovaných utkání 6. Návrh tréninkových jednotek pro nácvik obrany 7. Záv ěr a doporu čení pro praxi 8. Použitá literatura 9. P řílohy
1. Úvod
Tématem práce je hodnocení efektivity obraných činností vybraného družstva. Pozorování bylo provád ěno u mladších dorostenc ů TJ Sokol Písek hrajících extraligu. Rozhodli jsme se psát o basketbalu, protože ur čit ě pat ří mezi nejoblíben ější a nejrozší řen ější mí čové hry.Vzpome ňme si, že ve svém okolí m ůžeme pozorovat, kde všude se setkáme s basketbalovým košem. A ť už je to ve školní t ělocvi čně, na školním dvo ře, na pozemcích u rodinných dom ů, na parkovištích nebo ve sportovním klubu. Než bylo vybráno téma práce navštívili jsme práv ě takový klub (TJ Sokol Písek) a mimo pozorování zápasu jsme pozorovali i reakce divák ů. Každý ocenil krásnou st řelu, rychlý protiútok, sme č, hezkou p řihrávku, ale málokdo úsp ěšný zákrok v obran ě. P řitom je tvo ření obranné činnosti pro hrá če, ale hlavn ě pro trenéra velice d ůležitým a složitým úkolem. Musí řešit situace, které vznikají b ěhem hry a rychle na n ě reagovat. Neustále musí čelit m ěnícím se úto čným kombinacím a systém ům. Nesmí odhalit soupe ři slabinu zvolené obrany a voli obranu podle toho, jaký styl obrany co nejvíce nevyhovuje úto čícím hrá čů m. Víme, že na pohled diváka jsou ur čit ě pohledn ější a zajímav ější úto čné herní činnosti, ale u nás zvít ězila obrana. Protože nejen dobrý útok, ale i dobrá obrana rozhoduje o kone čném vít ězství družstva v utkání.
2. Přehled poznatk ů
Historie basketbalu Historie basketbalu je datována k roku 1891, kdy dr. Naismith vymyslel pro své sv ěř ence ze springfieldské university v Massachusetts hru, kterou mohli hrát za zimních měsíc ů v t ělocvi čně. Jak se zmi ňuje Gregor et al.(1975) objevují se první zmínky o h ře, která byla vzdálen ě podobná košíkové už u Azték ů a May ů. Mí č o pr ůměru 15cm, h řišt ě o rozm ěrech 166 m na délku a 28 m na ší řku. Uprost řed ší řky h říšt ě byl vertikáln ě umíst ěn na zdi ve výšce 10 m kamenný prstenec, kterým se prohazoval mí č. Hlavní vznik košíkové je ale zásluhou již zmi ňovaného dr. Naismitha. První pravidla byla otišt ěna v časopise Triangl v lednu 1892. Prvních t řináct pravidel (Dobrý a Velenský 1987,9-10)
1. Mí č m ůže být házen všemi sm ěry jednou nebo ob ěma rukama.
2. Mí č m ůže být odrážen všemi sm ěry jednou nebo ob ěma rukama (nikdy ne p ěstí).
3. Hrá č nesmí b ěhat s mí čem. Musí jej odhodit z toho místa, kde jej chytil, ústupek se povoluje tomu hráči, který chytí mí č v plné rychlosti.
4. Mí č musí být držen v rukou nebo mezi nimi. Paží a t ěla se nesmí používat k držení mí če.
5. Není dovoleno vrážení, strkání, držení, podrážení či ude ření soupe ře žádným zp ůsobem. Porušení tohoto pravidla kýmkoli se po čítá za osobní chybu a druhé porušení diskvalifikuje hrá če až do doby, kdy je dosažen další koš, nebo – byl-li zřejmý úmysl poranit soupe ře – na celou dobu do konce utkání bez povolení náhradníka.
6. Osobní chybou je ude ření p ěstí, porušení pravidla č. 3, 4 a jak je popsáno v pravidle č. 5.
7. Jestliže se n ěkteré družstvo dopustí t ří osobních chyb po sob ě, po čítá se to jako koš soupe ři. (Po sob ě znamená, že mezi tím se soupe ř nedopustí žádné osobní chyby.)
8. Koše je docíleno, jestliže je mí č vhozen či odražen do koše a z ůstane tam za předpokladu, že bránící se nedotknou či neporuší koš. Z ůstane-li mí č na okraji a soupe ř pohne košem, po čítá se to jako koš.
9. Vlétne-li mí č do zázemí, je vhazován do h řišt ě tím hrá čem, který se jej první zmocní. V p řípad ě nedorozum ění vhodí jej rozhod čí kolmo k postranní čáře do hříšt ě. K vhození je povoleno 5 s. Trvá-li déle, vhazuje soupe ř. Jestliže n ěkterá strana zdržuje hru, posuzuje to rozhod čí jako osobní chybu.
10. Druhý rozhod čí posuzuje hrá če a zaznamenává osobní chyby. Upozor ňuje hlavního rozhod čího, když se družstvo dopustí t ří osobních chyb po sob ě. Má právo diskvalifikovat hrá če podle pravidla č. 5.
11. Hlavní rozhod čí sleduje mí č a rozhoduje, kdy je mí č ve h ře, v zázemí, které stran ě pat ří, a m ěř í čas. Rozhoduje, kdy bylo dosaženo koše, a vykonává všechny ostatní povinnosti, které obvykle vykonává každý rozhod čí.
12. Hraje se 2 x 15 minut s p ětiminutovou p řestávkou.
13. Strana, která docílí v hrací dob ě více koš ů, je vít ězem. V p řípad ě nerozhodného výsledku m ůže hra se souhlasem kapitán ů obou družstev pokra čovat až do docílení dalšího koše.
Košíkovou hrála nejprve družstva, každé o devíti hrá čích. Oficiální pravidla byla vydána v úprav ě dr. A. Sargenta a pravidla pro ženy upravila Cl. Baerová roku 1895. (Gregor et al.1975)
Basketbal se dále rozši řoval do všech sv ětadíl ů a pravidla bylo nutné upravovat a dopl ňovat. U nás je první zmínka o basketbalu z roku 1897, kdy první zápas odehrály žáci Jaroslava Karáska ve Vysokém Mýt ě. O rok pozd ěji popisuje basketbal Josef Klenka v časopise Sokol. Velkým mezníkem v historii basketbalu v našich zemích je první sv ětová válka. Po první sv ětové válce je zaznamenán v naší zemi velký rozmach basketbalu, a ť už na letních táborech, YMCA, na školách, nebo v sokolské organizaci. Dobrý a Velenský (1987)
V roce 1932 je v Ženev ě založena Mezinárodní amatérská federace košíkové (FIBA). Jednou ze zakládajících zemí bylo i Československo. (Gregor et al.1975)
„Založením FIBA, která byla v r. 1935 uznána MOV, se dovršila základní etapa rozvoje basketbalu ve sv ětě a byly položeny základy dalšího obrovského rozmachu hry.“ (Dobrý a Velenský 1987,9)
Basketbal byl p ředstaven na olympijských hrách již v roce 1904 v Saint-Luis a v roce 1924 v Pa říži. Do programu olympijských her byl však za řazen až po hrách v Berlín ě v roce 1936, ale jen mužský. Ženy si musely po čkat na za řazení do programu až na olympiádu v Montrealu 1976. Od roku 1952 je zaveden systém p ředolympijské kvalifikace. Mistrovství sv ěta muž ů se po řádá od roku 1950 pravideln ě každé čty ři roky a od roku 1953 Mistrovství sv ěta žen. Mistrovství Evropy se koná každé dva roky, krom ě p řerušení b ěhem druhé sv ětové války. Mistrovství Evropy muž ů od roku 1935 v Ženev ě a žen od roku 1938 v Řím ě. Dobrý a Velenský (1987)
Družstva muž ů i žen dosáhla mnoha skvělých výsledk ů na mezinárodní scén ě od založení FIBA.Nap říklad naše mužská basketbalová reprezentace se ú častnila olympijských her 7× a nejlepšího umíst ění, 5. místa, dosáhli v roce 1960. Naposledy se však olympijského turnaje zú častnili v roce 1980. Ženy se olympijského turnaje zú častnily 1×, v roce 2004 a umístily se na 5. míst ě. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Basketbal)
Za zmínku ur čit ě stojí i vývoj profesionálního basketbalu ve Spojených státech jak se o tom zmi ňuje Ron Smith (1998). Basketbal vytla čoval svou oblibou ze scény ostatní sporty. Stížností p řibývalo a nutilo p ředstavitele YMCA omezit hrací dobu. Na to ale v roce 1896 nehodlal p řistoupit tým z Trentonu v New Jersey. Než aby porušil stanovená pravidla basketbalu snažil se vymyslet jinou variantu. Místo t ělocvi čny si tým pronajal zbrojnici, kde umístil koše. Kv ůli pokrytí náklad ů se vybíralo vstupné. Návšt ěvnost byla tak vysoká, že vybrané peníze sta čily na pokrytí náklad ů i na vyplacení po 15 dolarech každému hrá či. A tak byly ko řeny profesionálního basketbalu na sv ětě. Týmy v oblasti Filadelfie zakládají v roce 1898 první známou profesionální ligu. Roku 1903 vzniká Národní basketbalová liga (NBA) a sní vzniká spousta dalších profesionálních klub ů, zejména na východ ě zem ě. Zatímco se univerzitní a profesionální hra vyvíjejí pon ěkud odlišn ě, základní ohnisko jedné hry se nikdy p říliš nevzdálilo od hry druhé. Dnešní univerzitní a profesionální utkání se liší pouze v navyklých pravidlech hry, ne v základních principech, vybavení či pojetí.
Základy jsou jednoduché:
Koš, stále ve výšce 3,05 m, již není pravým košem. Skládá se z železné obrou čky připevn ěné k čty řhranné desce a sítky visící dol ů, která pomáhá ur čit, kdy mí č propadl. Koš z h řišt ě znamená dva body, trestný hod (ze 4,575 m st řílí hrá č, který byl faulován) znamená jeden bod a za koš ze vzdáleného pole (7,235 m v NBA, 6,02 m na univerzitách a ve sv ětě) se po čítají t ři body. Vyhrává tým, který dosáhne nejvíce bod ů ve stanovené dob ě.
Hřišt ě je podle pravidel 28 m dlouhé a 15 m široké. Po řad ě experiment ů v po čáte čních letech s velikostí h řišt ě a po čtem hrá čů bylo stanoveno, že p ět hrá čů na tým bohat ě sta čí a tvo ří optimální strategický potenciál. Dnešní pravidla povolují volné st řídání a profesionální soupisky povolují až 12 hrá čů .
(http://readyhiphop.blog.cz/rubriky/basketball)
„Basketbal je velmi všestranná sportovní hra, která z pohledu kondi ční p řipravenosti klade na hrá če požadavky spojené s rozvojem všech tzv. pohybových schopností – síly, rychlosti, vytrvalosti a obratnosti.“ (Velenský a Karger 1999,32)
Koš na broskve – úst řední motiv, když James Naismith vymýšlel pravidla basketbalu (Ron Smith 1998, 9)
Obranné herní činnosti jednotlivce
„Jakýkoli obranný systém je závislý na základních obranných činnostech jednotlivce, jimiž obránce řeší individuální herní situace v úseku obrany.“ Dobrý a Velenský (1987,83)
To znamená nap ř. dodržovat správné obranné postavení, pohyb v obran ě, p ředvídat pohyb soupe ře i mí če. Zajímavé je jak píše obranných činnostech Velenský a Karger (1999, 45) „Cílem obranných činností je p řinutit úto čníky, aby sami ud ělali chybu v podob ě nap ř. dlouhé a zbrklé p řihrávky, ukvapené st řelby, porušení pravidel, p římé ztráty mí če p ři driblingu apod.“
Je pravda, že moderní pojetí obrany je více agresivn ější, proto musí každý obránce znát nezbytné sou části výborné obrany. Jak uvádí Steve Steinwedel (Pospíšil, n.d.):
Nezbytné sou části výborné obrany
a) Fyzická zdatnost – vynikající fyzická kondice
b) Soust řed ění – myslet dop ředu a p ředvídat
c) Přístup – pozitivní p řístup k obran ě
d) Návyky – rozvíjené neustálým opakováním
e) Rozhled – sou časn ě sledovat mí č i svého hrá če
f) Agresivita – dostat soupe ře pod tlak aktivní a agresivní obranou bez osobních chyb
g) Komunikace – vzájemné dorozumívání mezi hrá či v obranné fázi hry
h) Týmová práce – spolupráce a výpomoc mezi obránci, soudržnost všech hrá čů
P ři obranných herních činnostech jednotlivce je d ůležité pro každého obránce dodržovat správné postavení mezi úto čícím hrá čem a brán ěným košem, ale také pohyb v obranném postoji. Obranný postoj Velenský a Karger (1999,60) „Tento obranný postoj se popisuje jako velmi široký, nízký a stabilní s chodidly ve v ětší vzdálenosti, než je ší ře ramen. Špi čky nohou sm ěř ují vp řed, kolena jsou pokr čena, t ěžišt ě velmi nízko, trup v mírném p ředklonu, hlava vzh ůru.“
Důležitá je práce nohou podle Morgana Woottena (Pospíšil 2001, 118)
„Obrana je hrána hlavou, srdcem a nohama. Hlava vám říká, co d ělat, srdce poskytuje touhu to ud ělat a nohy vás dostanou do správného postavení.“
V obranném postavení využíváme dále i práci rukou „ Kvalitní práce nohou d ělá z rukou efektivní zbran ě. Je d ůležité upozornit, že využívání rukou bez dobrého pohybu nohou vede k velkým chybám v obran ě.“ Jak uvádí Steve Steinwedel (Pospíšil, n.d.,5)
Obránce se pohybuje v nízkém obranném postoji cvalem stranou, p ři kterém nek říží nohy. Jak jsme se již zmínili d ůležitá je pro obránce práce nohou, snaha dob ře pracovat v obran ě, schopnost hrát proti dob ře r ůstov ě a technicky vybaveným hrá čů m. Morgan Wootten (Pospíšil, 2001) popisuje takto jednotlivé obránce.
• Point quard (obránce na vrcholu)
Bývá to nejrychlejší bránící hrá č, tudíž brání i soupe řovo nejrychlejšího hrá če. Má cit pro hru a je „dirigentem“ v obran ě i útoku. P ři presinkové obran ě bývá práv ě on tím, kdo tla čí soupe ře s mí čem ke zdvojení.
• Shooting quard (obránce st řelce)
Zna čen také jako Off-quard (vn ější obránce). Je to obránce, který má za úkol st řežit soupe řova nejlepšího st řelce v okolí vn ějšího prostoru. Je dostate čně pohyblivý, aby mohl neustále sledovat svého protihrá če p ři pokusech o uvoln ění.Protože kryje nejlepšího st řelce úto čících hrá čů , musí um ět „brát na záda“ a následn ě doskakovat.
• Small forward (malý forward)
Pokud nebrání vn ější obránce nejlepšího st řelce, bývá tento úkol p řeveden, práv ě na malého forwarda. Proto musí být i on výborným a rychlým obráncem. V n ěkterých případech je využíván v obraně i na postu, tudíž musí i dob ře doskakovat.
• Power forward (silný forward)
Je to obránce dob ře výškov ě i silov ě vybavený. Brání v ětšinou vnit řní prostor obrany na postu, ale m ůže se stát, že p ři dob ře stav ěných clonách soupe ře se m ůže dostat k obran ě forwarda, nebo dokonce quarda. Proto i on, když se ocitne ve vn ějším prostoru obrany musí hrát kvalitní a rychlou obranu. Hlavním úkolem je však doskakování v obran ě. • Centr
Je to vnit řní obránce a spole čně se silným forwardem doskakuje v obran ě. Musí být silný a výškov ě dob ře vybavený, nebo ť „bere na záda“ a doskakuje. Znep říjem ňuje úto čník ům st řelbu svými bloky ve vnit řním prostoru a spole čně se silným forwardem po dosko čení mí če v obran ě zahajuje p řihrávkou útok svého týmu.
V ětšina autor ů jako nap ř. Lebeda a Vlach (1992) rozd ěluje obranné herní činnosti jednotlivce takto.
• Krytí hrá če bez mí če
• Krytí hrá če s mí čem na míst ě
• Krytí hrá če s mí čem v pohybu
• Krytí hrá če po st řelb ě a stahování mí čů v obran ě
S tejné rozd ělení má i Dobrý a Velenský (1987), ale dále sem řadí
• Krytí prostoru proti po četní p řevaze úto čník ů
Krytí hrá če bez mí če
Snahou obránce se bránit úto čníkovi v uvol ňování se pro p řihrávku. Obránce se pohybuje v postavení mezi soupe řem a vlastním košem. Musí neustále sledovat svého brán ěného hrá če, ale i pohyb mí če. Udržuje si úto čníka na takovou vzdálenost, aby mohl reagovat na jeho pohyb. Ideální je vytla čovat svým pohybem soupe ře sm ěrem od koše k postraní čáře. Lebeda a Vlach (1992)
Krytí úto čníka s mí čem na míst ě
V této obranné činnosti musí obránce řešit herní situaci, zda úto čící hrá č nem ůže již driblovat, nebo naopak m ůže zahájit driblink. Podle toho volí obránce vzdálenost od úto čícího hrá če. Jestliže úto čník nem ůže již driblovat, tak obránce zaujímá u n ěj co nejt ěsn ější postavení a snaží se pravidly dovolenými zp ůsoby zabránit p řihrávce. Pokud tato situace nastane v blízkosti brán ěného koše musí úto čníkovi bránit ve st řelení koše i v p řihrávce, ze které m ůže další úto čník t ěžit. Pokud úto čící hrá č m ůže driblovat čelí obránce trojnásobnému nebezpe čí. Úto čník m ůže st řílet na koš, pokusit se o únik, nebo přihrát soupe ři do výhodného postavení. Zde je lepší volit v ětší vzdálenost mezi obráncem a úto čníkem. Velenský a Karger (1999)
Krytí hrá če s mí čem v pohybu
Obránce musí na úto čníka vyvíjet neustálý tlak a nutit ho ke zm ěně sm ěru. Snaží se úto čníka vytla čovat k postraním čarám a znemož ňuje mu p řihrávku nebo st řelbu. Lebeda a Vlach (1992) Tito auto ři za řazují tuto činnost do následujících situací
1. Krytí hrá če driblujícího nap říč (úto čník vede mí č nap říč h řišt ěm)
Obránce by se m ěl pohybovat v obranném postoji cvalem stranou, neboť m ůže okamžit ě reagovat na zm ěnu sm ěru úto čícího hrá če.
2. Krytí úto čníka, který vede mí č proti obránci
Obránce vyráží proti úto čníkovi b ěhem a snaží se útočícího hrá če zpomalit, nebo nejlépe zastavit a natla čit k postraní čáře. Využívá mimo b ěhu i cval stranou.
3. Krytí úto čníka, který vede mí č od postraní čáry šikmo ke koši
Zde je z pohledu obránce d ůležité dostat se p řed úto čícího hrá če. A zaujmout postavení mezi košem a soupe řem.
Krytí hrá če po st řelb ě a stahování mí čů v obran ě
„Krytí úto čníka po st řelb ě a stahování mí čů je obranná činnost jednotlivce, jejímž cílem je zabránit soupe ři v dosko čení mí če a získat odražený mí č tak, aby byl bezpe čně v rukou obránce“ Dobrý a Velenský (1987,96)
Obrana musí i zde udržovat postavení mezi úto čníkem a brán ěným košem. „Vytvá řejí obranný trojúhelník. Snaží se pod košem zaujmout co nejv ětší prostor pro stažení mí če.“ Lebeda a Vlach (1992,28)
Po st řelb ě se obránci otá čejí k úto čník ům pomocí obrátky zády a čelem k brán ěnému koši. Říkáme, že úto čníka „berou na záda.“ V této fázi musí být obránce aktivní, aby se nenechal p řetla čit od úto čícího hrá če. Následuje dosko čení a stažení mí če.
Krytí prostoru proti po četní p řevaze úto čník ů
„Cílem této činnosti je p ři návratu na zadní polovinu h řišt ě nebo t ěsn ě po n ěm zabránit úto čník ům ve st řelb ě na koš na co nejdelší dobu, p řípadn ě jim vypíchnout mí č.“ Dobrý a Velenský (1987,99)
Obránce zaujímá ur čitý prostor, který hodlá bránit a ze kterého vyráží proti úto čník ům. Jeho pozornost se p ředevším upíná na hrá če s mí čem, ale musí i neustále pozorovat ostatní úto čící hrá če. Tato fáze obrany je složitá a i p řes veškerou snahu obránce ve v ětšin ě p řípadech končí obdrženým košem.
Obranné herní kombinace
Obrannou herní kombinací rozumíme spolupráci mezi dvojicí, n ěkdy trojicí bránicích hrá čů . Obránci musí p řesn ě v ědět, kdy mají spolupracovat, jaká je jejich úloha a jaká je úloha spoluhrá čů . Také musí v ědět, kdy a jak se má daná činnost provést. Dobrý a Velenský (1987)
Obranné herní kombinace d ělíme podle Lebedy a Vlacha (1992)na:
• Proklouzávání
• Přebírání
• Obranný trojúhelník
• Kombinace p ři zesilování obrany
Dobrý a Velenský (1987) sem dále řadí:
• Kombinace proti po četní p řevaze úto čník ů
Proklouzávání
Je to obranná kombinace, p ři které je na obránce stav ěna clona. Ten se clon ě vyhýbá a probíhá (proklouzává) mezi spoluhrá čem a úto čníkem, který staví clonu. Spoluhrá č v obran ě musí odstoupit od clonícího úto čníka, aby zajistil dostate čný prostor pro proklouznutí. Obránce se pohybuje cvalem stranou a musí udržet výhodné postavení. Lebeda a Vlach (1992)
K této obranné kombinaci dochází pro uvoln ění úto čníka pro mí č, nebo p ři uvoln ění úto čníka s mí čem.
Přebírání
„P řebírání je obranná kombinace, jejímž cílem je čelit clon ění soupe řů nebo vyrovnat se situací, p ři níž se jeden z úto čník ů uvolnil do nebezpe čného postavení do časnou vým ěnou soupe řů .“ (Dobrý a Velenský 1987,118)
Obránci z ůstávají u p řebraných úto čník ů po dobu, než je op ět možné vrátit se ke svému brán ěnému hrá či p řed clon ěním. Mezi obránci je d ůležitá spolupráce a domluva. Napomáhá n ějaké zvolání na upozorn ění p ři p řebírání.
Obranný trojúhelník
Je to obranná kombinace p ři stahování mí čů v obran ě. P ři st řelb ě úto čníka vytvá řejí obranný trojúhelník vždy ti hrá či, kte ří jsou nejblíže ke koši. Musí udržovat takovou vzdálenost od koše, aby se mí č neodrazil zp ět k úto čícím hrá čů m, ale aby ani nevznikal dostate čný prostor pro proniknutí úto čník ů pod koš. Lebeda a Vlach (1992)
Jak uvádí Dobrý a Velenský (1987) použití obranného trojúhelníku je u zónových a některých kombinovaných obran. U osobní obrany si kryje po st řelb ě každý obránce svého úto čníka individuáln ě.
Kombinace proti po četní p řevaze úto čník ů
Jsou to kombinace p ři kterých je úkolem čelit spoluprací obránc ů úto čným akcím soupe řů , když jsou v po četní p řevaze. Tyto situace obvykle nastávají dle Dobrého a Velenského (1987):
p ři rychlém protiútoku soupe ře
při zdvojování úto čníka, kdy ostatní obránci jsou v p řečíslení
když úto čník s mí čem obejde obránce
v n ěkterých situacích u zónové obrany
Obranné herní systémy
Herními systémy chápeme organizaci vztah ů hrá čů družstva a organizaci jejich činností p ři p ředpokládané opozici. Velenský (1994)
V obranných systémech obránci používají v daných situacích obranné herní činnosti jednotlivce i obranné herní kombinace. Obranných systém ů je mnoho a s vývojem hry se neustále rozši řují o nové systému, nebo o nové varianty. Dobrý a Velenský (1987)
Jak uvádí (Dobrý 1986,136) „ V žádné sportovní h ře nenajdeme tolik obm ěn úto čných a obranných systém ů jako v basketbalu.“
Obranné systémy d ělíme:
• osobní obranný systém
• zónový obranný systém
• kombinovaný obranný systém
Osobní obranný systém
P ři tomto obranném systému obránce kryje osobn ě úto čícího hrá če. Ten mu je předem ur čen podle schopností obránce. Osobní obrana tím dává zodpov ědnost obránci za p řid ěleného úto čícího hrá če. Lebeda a Vlach (1992)
Ale jak uvádí (Dobrý a Velenský 1987,168) nastává i b ěhem osobní obrany situace
„...obránci v okamžiku ztráty mí če vyrážejí k nejbližším soupe řů m a ty pak kryjí (u některých systém ů osobního presinku nebo systému osobní obrany s p řebíráním).“
Samoz řejm ě jako každý obranný systém má i osobní obrana své silné, ale i slabé stránky.
Podle Morgana Woottena ( Pospíšil, 2001 ) jsou silné a slabé stránky tyto:
Silné stránky osobní obrany - Osobní obranný systém je vhodný proti mužstv ům se špatnými st řelci z vn ějších prostor ů. Tato obrana je vhodná i proti mužstv ům, která jsou netrp ělivá hrát d ůkladný útok a pracovat k uvoln ění se pro st řelbu. Proti mužstv ům která naopak jsou v útoku trp ělivá vytvá ří tato obrana tlak a nutí soupe ře k dlouhému držení mí če. Tím ubírá úto čícím hrá čů m čas k úto čné činnosti, musíme upozornit, že je to výhodné jen tehdy, když družstvo v obran ě vede.
Slabiny osobní obrany - Tento obranný systém nevede k mnoha zisk ům mí čů . Nenutí úto čící hrá če k p řizp ůsobivosti, ani nic útoku nediktuje, ale blokuje st řed. Je nevýhodné hrát osobní obranu, když bránící družstvo dotahuje bodový stav utkání. Tento obranný systém je také napadnutelný p ři dob ře stav ěných clonách.
Mimo normálního osobního obranného systému dále Dobrý a Velenský (1987) člení:
• Systém osobní obrany s odstupováním
• Systém osobní obrany s p řebíráním
• Systém osobního presinku
Systém osobní obrany s odstupováním
Je to osobní obranný systém, p ři kterém obránci jejichž úto čící hrá či nemají mí č odstupují nej čast ěji do území trestného hodu. Pomáhají ke zdvojení pivota, nebo kryjí nebezpe čného úto čníka s mí čem. Snahou je zabránit úto čník ům driblovat sm ěrem ke koši a zabránit st řelb ě ze vzdálenosti s vysokou pravd ěpodobností úsp ěchu. (Gregor et al., 1975)
Systém osobní obrany s p řebíráním
Cílem toho obranného systému je čelit úto čným kombinacím soupe řů , které jsou založené na clon ění kvalitním p řebíráním úto čících hrá čů . Dobrý a Velenský (1987)
Systém osobního presinku
„Jejich cílem je narušovat úto čné akce t ěsným krytím všech soupe řů , a tím je nutit k nep řesnostem.“ (Dobrý a Velenský 1987, 172)
Jak také uvádí Morgan Wootten (Pospíšil, 2001) Osobním presinkem vyvádíme úto čníky z rovnováhy, když m ěníme intenzitu tlaku presinku. Zvyšujeme ho nap ř. presinkem po celém h řišti. Snižujeme tím, že hrajeme presink na t řech čtvrtinách h řišt ě, nebo na polovin ě h řišt ě.
Je též d ůležité, aby byli obránci dob ře fyzicky p řipraveni a ovládali presink i teoreticky, aby se um ěli na h řišti orientovat. (Gregor et al., 1975)
Zónový obranný systém
Zónové obranné systémy mají spole čný znak a to zodpov ědnost každého hrá če za krytí ur čené zóny a v ní hlavn ě za krytí hrá če s mí čem. Dobrý a Velenský (1987)
Silné a slabé stránky zónové obrany podle Morgana Woottena (Pospíšil, 2001)
Silné stránky - Obránce stavíme tam, kde je chceme v obran ě mít. Tato obrana zajiš ťuje umíst ění vysokého obránce ve vymezeném území a z toho plyne výhoda p ři obranném doskakování. Je výhodná proti soupe řů m, kte ří mají špatné st řelce z dálky. Ubírá soupe ři čas pro vst řelení koše a tím je dobrá proti netrp ělivým tým ům.
Slabé stránky - Je nevhodná proti tým ům, které mají dobré st řelce z dálky. P ři doskakování není p ředem ur čeno obránc ům koho „berou na záda“. Je malá individuální zodpov ědnost obránc ů za odvedenou práci v obran ě. Je zranitelná p ři rychlém protiútoku.
I tento obranný systém jde hrát pasivn ě nebo aktivn ě. P ři pasivním brán ění je brán ěn úto čník s mí čem jen tehdy, když je v nebezpe čném postavení poblíž koše. Hrá či bez mí če jsou brán ěni, když se uvol ňují pro p řihrávku do výhodného postavení pod košem. Při aktivním brán ění brání obránci nejen hrá če s mí čem, i když je dále od koše, ale i ostatní úto čící hrá če, kte ří by mohli chytat mí č na míst ě, odkud by mohli dále rozehrávat do výhodného postavení. Nejvyšší aktivita v zónové obran ě je zónový presink. Hraje se v ětšinou po celém h řišti a obránci mají p řid ělená ur čitá území, kde brání osobním presinkem. ( Gregor et al., 1975)
Typy zónových obran:
3 – 2 , 2 – 3, 2 – 2 – 1, 2 – 1 – 2, 1 – 2 – 2 , 1 – 3 – 1
Kombinovaný obranný systém
Kombinovaný obranný systém je systém, ve kterém část obránc ů brání osobní obranou a druhá část obránc ů zónovou obranou. Hrá če, který hraje osobní obranu nasazujeme na nejlepšího soupe řova úto čníka. Lebeda a Vlach (1992)
Podle Morgana Woottena (Pospíšil, 2001) pat ří mezi zajímavé kombinované obrany BOX+1. V této obran ě jsou čty ři hrá či v zón ě 2 – 2 a BOX zna čí oblast vymezeného území a poslední hrá č hraje osobní obranu na nejlepšího hrá če soupe ře. Obdobou je i DIAMANT+2, kdy t ři hrá či hrají zónu v trojúhelníkovém postavení a dva hrá či brání osobní obranou dva nejlepší úto čníky soupe ře.
Kombinované systémy (Gregor et al., 1975, 163) „Pro úto čníky jsou často p řekvapující a dosti obtížné k rozeznání.“ Toto je nejsiln ější zbra ň kombinovaných obranných systém ů.
Spolupráce st ředního a k řídelního hrá če v obran ě
O st ředním a k řídelním hrá či se autor zmi ňuje, protože v letech, kdy sám hrával basketbal odehrál st řídav ě na t ěchto postech celou řadu utkání. St řední hrá č bývá posledním hrá čem v útoku, který se p ři ztrát ě mí če v úto čené činnosti obvykle vrací jako první do obrany. Bývá to práv ě on, který hrá če s mí čem tla čí ke zdvojení a s touto činností mu ve v ětšin ě p řípad ů pomáhá práv ě k řídelní hrá č. P ři osobním obranném systému musí jak st řední hrá č, tak k řídelní hrá č řešit vzniklé situace, nap ř. p ři clonách soupe ře. Je zde nutná komunikace a sehranost t ěchto hrá čů , aby se domluvili, kdy clonu přebírat a kdy mezi clonou probíhat (proklouzávat). I p ři zónovém obraném systému stojí tito hrá či v obran ě obvykle vedle sebe a brání pr ůnik ům soupe ře do vnit řního prostoru obrany. Zde je d ůležité na časování a souhra obou hrá čů . P ři h ře úto čícího družstva uvnit ř vymezeného prostoru, kam sm ěř ují p řihrávky nap ř. na úto čícího pivota se stahuje k řídelní hrá č na pomoc svému pivotovi a st řední obránce musí v tomto okamžiku zajistit svého úto čníka i úto čníka k řídla, které se stáhlo na pomoc pivotovi. Ovšem za p ředpokladu pokud to situace v obran ě umož ňuje. P ři h ře píseckých hrá čů jsme mohli pozorovat kombinovaný obranný systém, který hráli pouze na dva týmy soupe ře. Jednalo se o týmy Brna a Prost ějova. V každém týmu byl jeden velice nebezpe čný úto čící hrá č. Písecké k řídlo hrálo po celém h řišti osobní obranu na tohoto úto čníka a ostatní obránci hráli v zónové obran ě. P ři p řiblížení se tohoto úto čníka k bránicí zón ě. Vypomáhal p ředevším st řední hrá č v obran ě, ale i ostatní hrá či se zdvojováním tohoto hrá če. Ovšem jen v oblasti zónové obrany, aby nedocházelo k otevírání vnit řního prostoru pro další úto čící hrá če, kte ří by mohli do tohoto prostoru pronikat. P ři h ře v obran ě vzniká spousta situací, které musí jak st řední, tak k řídelní hrá č řešit. D ůležitá je komunikace a soudržnost u t ěchto post ů, ale zárove ň i u všech zbývajících hrá čů v obran ě.
Charakteristika tréninkové jednotky
Tréninková jednotka p ředstavuje v plánování a stavb ě tréninku nejkratší element. Je základní a hlavní organiza ční formou tréninku (hlavní proto, že k tréninkové činnosti se vztahují i další možné formy, nap ř. ranní cvi čení, individuální úkoly, sledování sout ěží). V tréninkové jednotce se realizují úkoly vycházející z koncepce tréninku, ta je ztvárn ěna v cyklech r ůzné délky. Bezprost ředn ě je obsah, návaznost a spojitost jednotek ur čována zám ěrem mikrocyklu (Dovalil et al., 2005, 267).
Tréninkovou jednotku d ělíme do t řech částí: úvodní část, hlavní část, záv ěre čná část.
Úvodní část – P řipravuje sportovce po stránce funk ční i psychické na následnou činnost. Stru čně upozorníme na nejd ůležit ější momenty a vysv ětlíme následnou organizaci. M ůžeme se vrátit k minulému tréninku a stru čně ho zhodnotit. V úvodní části klademe pozornost na rozcvi čení, které má p řipravit organismus na zatížení v dalších částech tréninku. Rozcvi čení má být zahájeno statickým protahováním s výdrží 4-6 s. A p řecházíme postupn ě od jedné svalové partie na další, abychom žádnou nevynechali. Další fází úvodní části je zah řátí organismu nap ř. b ěhem. Rozcvi čení ukon čujeme cvi čením aktivujícím CNS a orgány k p říští činnosti v hlavní části. Zpo čátku za čínáme na nižší intenzit ě až k výbušným cvi čením. Procvi čení trvá obvykle 20-30 minut, ale m ůže být i delší. V žádném p řípad ě by jsme nem ěli rozcvi čení podce ňovat.
Hlavní část - Náplní hlavní části je pln ění tréninkových úkol ů, které závisí na specifice sportu. V hlavní části se m ůžeme v ěnovat bu ď jednomu dominantnímu úkolu, nebo vícero úkol ům. Prakti čtější je se zam ěř it na užší okruh úkol ů. Zpo čátku by jsme se m ěli věnovat novým dovednostem a tréninku koordina čních schopností, dokud nejsme unaveni. Poté za řazujeme činnost silovou a vytrvalostní.
Záv ěre čná část – Vede k uklidn ění, uvoln ění sval ů a nervového nap ětí. Vybíráme cvi čení s mírnou intenzitou a s p řechodem na stre čink. Protahovací cvi čení kompenza čního a regenera čního typu.
Tréninková jednotka je organizována formou:
• Hromadná forma – všichni cvi čenci vykonávají sou časn ě činnost ur čenou trenérem pod jeho kontrolou.Trenér zadá úkol, zastavuje, opravuje, hodnotí.Tato forma je velice náro čná p ři v ětším po čtu cvi čenc ů. Je zde také jednostranná komunikace od trenéra ke cvi čenc ům a má dominantní ráz v podob ě p říkaz ů, povel ů atd.Tato forma je nezbytná, ale nem ěla by být trvale za řazována.
• Skupinová forma – rozd ěluje v ětší po čet cvi čenc ů do menších skupin. Skupiny mají tentýž úkol, nebo plní r ůzné úkoly. Je zde bohatší komunikace mezi trenérem a cvi čenci a trenér má více prostoru pro individuální práci
• Individuální forma – typická pro malý po čet cvi čenc ů, ale i ú činná pro v ětší tréninkovou skupinu. Dává možnost individuálního p ůsobení a umož ňuje r ůzn ě rychlý postup.
Při tréninkových jednotkách je d ůležitá komunikace mezi sv ěř enci a motivace pro cvi čení daných úkol ů. Opa čný p řístup ú činnost tréninkové jednotky snižuje. (Dovalil et.al., 2005)
Tabulka 1. Schéma struktury tréninkové jednotky podle úkol ů a jejich posloupnosti
seznámení s úkoly, organizace tréninkové jednotky, Úvodní část rozcvi čení — stre čink, zah řátí, dynamická část, speciální zam ěř ení
a/ tréninková jednotka monotematická nebo b/ více úkol ů v po řadí: nové dovednosti, Hlavní část koordina ční a rychlostní schopnosti, silové a vytrvalostní schopnosti, stabilizace a variabilita dovedností v únav ě
Záv ěre čná zotavení část uvoln ění svalového a psychického nap ětí
(Dovalil et al., 2005, 268)
3. Cíl práce
Cílem práce je vyhodnotit efektivitu obranné činnosti družstva Sokol Písek hrajících dorosteneckou extraligu. Postupným pozorováním 20 utkání za sezónu 2005/2006 zjistíme, po čet úsp ěšných a neúsp ěšných obranných zákrok ů,který obranný systém pozorované mužstvo preferuje a u kterého obranného systému se dopouští více osobních chyb. Po celkovém vyhodnocení všech utkání vytvo říme návrhy program ů osmi tréninkových jednotek. V t ěchto tréninkových jednotkách se zam ěř íme na cvi čení vedoucí ke zlepšení techniky obranných činností a ke zvýšení výkon ů v obran ě.
4. Metody zpracování
Popis sledovaného souboru
Basketbalový klub Sršni Písek je spjat se jménem pana Mgr. Miroslava Janovského. Ten jako u čitel na ZŠ J.K.Tyla se snažil soust ředit talentované kluky do jedné t řídy. Jako svého asistenta p ři tréninku si zvolil bývalého basketbalistu pana Dalibora Peška. Tak vzniklo první mužstvo Srš ňů a to ve školním roce 1995/1996. B ěhem n ěkolika let vybojovali mnoho úsp ěch ů. Zájem o ú čast v basketbalovém klubu tímto vzr ůstal a mnoho kluk ů snilo o tom stát se členem týmu Srš ňů . Jak jsme již uvedli výše za basketbalový klub Sršni Písek vd ěč íme panu Mgr. M. Janovskému, ale nesmíme také zapomenout na d ůležitou spolupráci se ZŠ J.K.Tyla, kde vznikly basketbalové t řídy ( od 1. t řídy neoficiální a od 6.t řídy oficiální sportovní t řídy).Tento basketbalový klub dosáhl řady úsp ěch ů a vychoval spoustu skv ělých hrá čů . Za zmínku stojí ur čit ě skv ělá umíst ění od nejmladších minižák ů až po muže. Vybrali jsme umístění za poslední t ři roky.
Výsledky v sezón ě 2004/2005
Nejmladší minižáci: Vít ězství v kraji a 2. místo na neoficiální M ČR
Mladší minižáci: Vít ězství v kraji a 3 místo na neoficiálním M ČR
Starší minižáci: Vít ězství v kraji, 1. místo na mezinárodním turnaji v Písku,
1.místo na mezinárodním turnaji v Pacé ve Francii a 1. místo na M ČR
Mladší žáci: 2. místo na M ČR
Starší žáci: 7. místo v lize. B tým vít ězství v krajském p řeboru
Mladší dorostenci: vít ězové dlouhodobé části extraligy a 2.místo na M ČR
Starší dorostenci: 5. místo v lize - postup do extraligy
Muži: 5. místo ve III. lize
Výsledky v sezón ě 2005/2006
Nejmladší minižáci: Vít ězství v kraji, 2.místo na neoficiálním mistrovství ČR Mladší minižáci: Vít ězství v kraji, 6.místo na neoficiální mistrovství ČR Starší minižáci: Vít ězství v kraji, postup na Mistrovství ČR Mladší žáci: Vít ězství v žákovské lize, 1. místo ve Final four Mistrovství ČR Starší žáci: Vít ězství v žákovské lize, 1.místo ve Final Four Mistrovství ČR Mladší dorostenci: 9.místo v extralize ml.dorostenců Starší dorostenci: 3.místo v extralize III.liga muž ů: 6. místo
Výsledky v sezón ě 2006/2007
Nejmladší minižáci: Vít ězství v kraji, 4.místo na neoficiálním mistrovství ČR Mladší minižáci: Vít ězství v kraji, 3.místo na neoficiáním mistrovství ČR Starší minižáci: Vít ězství v kraji U14: 4. místo v lize, 3.místo ve Final four Mistrovství ČR U16: 1. místo v lize 1. místo ve Final four Mistrovství ČR Mladší dorostenci: 8.místo v extralize Starší dorostenci: 7.místo v extralize III.liga muž ů: 4.místo
( http://www.srsni.com/historie.php )
Seznam hrá čů sledovaného mužstva v sezón ě 2006/2007
Hrá č číslo Výška v Váha v Post Rok cm kg narození 1 181 75 K 1989 2. 186 - K 1988 3. 199 96 P,K 1988 4. 184 72 K,R 1988 5. 208 85 P 1988 6. 190 - K,P 1989 7. 190 78 P 1989 8. 196 88 P 1990 9. 190 - R,K 1989 10. 184 - - 1989 11. 185 - P 1988 12. 192 70 K 1990 13. 190 80 R 1988 14. 189 - R,K 1988 15. 175 - R,K 1988 16. 183 - K 1989
Trenér: Mgr. Miroslav Janovský Asistent trenéra: Martin B ěle Asistent trenéra: Ji ří Heinz (http://www.srsni.com/druzstva.php)
Výsledky sledovaných zápas ů za sezónu 2006/2007
Datum Zápas 7.10.2006 TJ Sokol Písek ČEZ Nymburk 91:56 8.10.2006 TJ Sokol Písek BK Pardubice 73:64 21.10.2006 NH Ostrava TJ Sokol Písek 79:85 22.10.2006 BK Opava TJ Sokol Písek 82:77 11.11.2006 TJ Sokol Písek BK BCM Prost ějov 84:89 12.11.2006 TJ Sokol Písek BK Ives Brno 73:51 25.11.2006 BK Ústí nad Labem TJ Sokol Písek 78:75 26.11.2006 BK Sj Litom ěř ice TJ Sokol Písek 84:72 9.12.2006 TJ Sokol Písek Sokol Vyšehrad 71:51 10.12.2006 TJ Sokol Písek USK Praha 44:73 20.1.2007 BK Pardubice TJ Sokol Písek 83:64 21.1.2007 ČEZ Nymburk TJ Sokol Písek 64:72 3.2.2007 TJ Sokol Písek BK Opava 92:74 4.2.2007 TJ Sokol Písek BK NH Ostrava 69:72 17.2.2007 BK Ives Brno TJ Sokol Písek 67:57 18.2.2007 BK BCM Prost ějov TJ Sokol Písek 84:66 3.3.2007 TJ Sokol Písek BK Sj Litom ěř ice 81:62 4.3.2007 TJ Sokol Písek BK Ústí nad Labem 81:56 17.3.2007 USK Praha TJ Sokol Písek 79:66 18.3.2007 Sokol Vyšehrad TJ Sokol Písek 81:65
5. Použité metody
Pro zjišt ění efektivity obranné činnosti pozorovaného mužstva Sokol Písek jsme použili metodu p římého pozorování. K realizaci naší práce jsme vytvořili jednoduchou tabulku, kv ůli rychlejšímu zapisování údaj ů p ři rychlém sledu hry. V tabulce (viz příloha č.1) je v horním řádku číslicí zapsán po čet obranných zákrok ů. V dolním řádku je zapsán zvolený zp ůsob obranného systému (Z – zónová obrana, O – osobní obrana,
K – kombinovaná obrana). Číslice v dolním řádku zna čí úsp ěšnost soupe ře v dosažení koše a bodovou hodnotu ( 2 – dvoubodový pokus, 3 – t říbodový pokus). Došlo-li v obranné činnosti k faulu, je v pravém dolním rohu tabulky písmeno F a pop řípad ě zna čené trestné hody. Takto bylo pozorováno a popsáno 20 utkání a poté byly sestaveny nové tabulky do kterých jsme zapsali zjišt ěná fakta a p řevedli do procentových hodnot. Tyto záznamy byly po řízeny v sezón ě 2006/2007. Na následujících stránkách najdete záznamy obranných činností vybraného družstva v jednotlivých utkáních.
5. Výsledková část
Tabulka č. 1 Efektivita obranné činnosti v utkání: TJ Sokol Písek – ČEZ Nymburk (91:56) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (20:29, 45:38, 71:50, 91:56)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového po čtu obrany z po čtu obrany z po čtu 1. - 4. obrany obrany obrany obran. zákrok ů v osobních obran v zónových obran v % % % Celková obr. 25 10 15 40 Osobní obr. 25 10 15 40 40 Zónová obr. 0 0 0 0 0 Celková obr. 22 17 5 77,3 Osobní obr. 4 3 1 13,6 75 Zónová obr. 18 14 4 63,6 77,8 Celková obr. 23 17 6 73,9 Osobní obr. 5 2 3 8,7 40 Zónová obr. 18 15 3 65,2 83,3 Celková obr. 21 18 3 85,7 Osobní obr. 5 3 2 14,3 60 Zónová obr. 16 15 1 71,4 93,8 Tabulka č. 2 Efektivita obranné činnosti v utkání: TJ Sokol Písek – BK Pardubice (73:64) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (12:21, 31:29, 53:44, 73:64)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového po čtu obrany z po čtu obrany z po čtu 1. - 4. obrany obrany obrany obran. zákrok ů v osobních obran v zónových obran v % % % Celková obr. 22 12 10 54,5 Osobní obr. 20 11 9 50 55 Zónová obr. 2 1 1 4,5 50 Celková obr. 20 16 4 80 Osobní obr. 20 16 4 80 80 Zónová obr. 0 0 0 0 0 Celková obr. 20 12 8 60 Osobní obr. 19 11 8 55 57,9 Zónová obr. 1 1 0 5 100 Celková obr. 21 11 10 52,4 Osobní obr. 19 9 10 42,9 47,4 Zónová obr. 2 2 0 9,5 100 Tabulka č. 3 Efektivita obranné činnosti v utkání: NH Ostrava – TJ Sokol Písek (79:85) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (27:23, 38:48, 58:61, 79:85)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového obrany z po čtu obrany z po čtu 1. - 4. obrany obrany obrany po čtu obran. osobních obran v zónových obran v zákrok ů v % % % Celková obr. 23 8 15 34,8 Osobní obr. 10 5 5 21,7 50 Zónová obr. 13 3 10 13 23,1 Celková obr. 21 15 6 71,4 Osobní obr. 21 15 6 71,4 71,4 Zónová obr. 0 0 0 0 0 Celková obr. 21 10 11 47,6 Osobní obr. 21 10 11 47,6 47,6 Zónová obr. 0 0 0 0 0 Celková obr. 22 11 11 50 Osobní obr. 22 11 11 50 50 Zónová obr. 0 0 0 0 0
Tabulka č. 4 Efektivita obranné činnosti v utkání: BK Opava – TJ Sokol Písek (82:77) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (13:14, 36:35, 55:53, 82:77)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového obrany z po čtu obrany z po čtu 1. - 4. obrany obrany obrany po čtu obran. osobních obran v zónových obran v zákrok ů v % % % Celková obr. 23 16 7 69,6 Osobní obr. 10 8 2 34,8 80 Zónová obr. 13 8 5 34,8 61,5 Celková obr. 22 9 13 40,9 Osobní obr. 14 4 10 18,2 28,6 Zónová obr. 8 5 3 22,7 62,5 Celková obr. 22 11 11 50 Osobní obr. 17 9 8 40,9 52,9 Zónová obr. 5 2 3 9,1 40 Celková obr. 23 9 14 39,1 Osobní obr. 17 7 10 30,4 41,2 Zónová obr. 6 2 4 8,7 33,3 Tabulka č. 5 Efektivita obranné činnosti v utkání: TJ Sokol Písek – BK BCM Prost ějov (84:89) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (13:35, 37:49, 56:64, 84:89)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového obrany z po čtu obrany z po čtu 1. - 4. obrany obrany obrany po čtu obran. osobních obran v zónových obran v .zákrok ů v % % % Celková obr. 24 6 18 25 Osobní obr. 10 2 8 8,3 20 Zónová obr. 14 4 10 16,7 28,6 Celková obr. 20 11 9 55 Osobní obr. 8 4 4 20 50 Zónová obr. 12 7 5 35 58,3 Celková obr. 21 12 9 57,1 Osobní obr. 12 6 6 28,6 50 Zónová obr. 9 6 3 28,6 66,7 Celková obr. 23 9 14 39,1 Osobní obr. 13 5 8 21,7 38,5 Zónová obr. 10 4 6 17,4 40
Tabulka č. 6 Efektivita obranné činnosti v utkání: TJ Sokol Písek – BK Ives Brno (73:51) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (20:12, 35:26, 65:35, 73:51)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového obrany z po čtu obrany z po čtu 1. - 4. obrany obrany obrany po čtu obran. osobních obran v zónových obran v zákrok ů v % % % Celková obr. 20 14 6 70 Osobní obr. 17 11 6 55 64,7 Zónová obr. 3 3 0 15 100 Celková obr. 19 12 7 63,2 Osobní obr. 7 2 5 10,5 28,6 Zónová obr. 12 10 2 52,6 83,3 Celková obr. 21 16 5 76,2 Osobní obr. 6 3 3 14,3 50 Zónová obr. 15 13 2 61,9 86,7 Celková obr. 22 13 9 59,1 Osobní obr. 6 4 2 18,2 66,7 Zónová obr. 16 9 7 40,9 56,3 Tabulka č. 7 Efektivita obranné činnosti v utkání: BK Ústí nad Labem – TJ Sokol Písek (78:75) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (11:23, 31:36, 51:60, 78:75)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového obrany z po čtu obrany z po čtu 1. - 4. obrany obrany obrany po čtu obran. osobních obran v zónových obran v zákrok ů v % % % Celková obr. 22 17 5 77,3 Osobní obr. 22 17 5 77,3 77,3 Zónová obr. 0 0 0 0 0 Celková obr. 19 9 10 47,4 Osobní obr. 19 9 10 47,4 47,4 Zónová obr. 0 0 0 0 0 Celková obr. 21 10 10 47,6 Osobní obr. 21 10 10 47,6 47,6 0Zónová obr. 0 0 0 0 0 Celková obr. 21 6 15 28,6 Osobní obr. 21 6 15 28,6 28,6 Zónová obr. 0 0 0 0 0
Tabulka č. 8 Efektivita obranné činnosti v utkání: BK Sj Litom ěř ice – TJ Sokol Písek (84:72) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (18:13, 44:33, 64:50, 84:72)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového obrany z po čtu obrany z po čtu 1. - 4. obrany obrany obrany po čtu obran. osobních obran v zónových obran v zákrok ů v % % % Celková obr. 22 13 9 59,1 Osobní obr. 19 12 7 54,5 63,2 Zónová obr. 3 1 2 4,5 33,3 Celková obr. 21 7 14 33,3 Osobní obr. 21 7 14 33,3 33,3 Zónová obr. 0 0 0 0 Celková obr. 23 12 11 52,2 Osobní obr. 23 12 11 52,2 52,2 Zónová obr. 0 0 0 0 0 Celková obr. 22 9 13 40,9 Osobní obr. 20 7 13 31,8 35 Zónová obr. 2 2 0 9,1 100 Tabulka č. 9 Efektivita obranné činnosti v utkání: TJ Sokol Písek – Sokol Vyšehrad (71:51) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (15:10, 39:25, 61:38, 71:51)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového obrany z po čtu obrany z poštu 1. - 4. obrany obrany obrany po čtu obran. osobních obran v zónových obran v zákrok ů v % % % Celková obr. 19 14 5 73,7 Osobní obr. 16 12 4 63,2 75 Zónová obr. 3 2 1 10,5 66,7 Celková obr. 20 13 7 65 Osobní obr. 14 10 4 50 71,4 Zónová obr. 6 3 3 15 50 Celková obr. 21 14 7 66,7 Osobní obr. 17 12 5 57,1 70,6 Zónová obr. 4 2 2 9,5 50 Celková obr. 20 14 6 70 Osobní obr. 15 11 4 55 73,3 Zónová obr. 5 3 2 15 60
Tabulka č. 10 Efektivita obranné činnosti v utkání: TJ Sokol Písek – USK Praha (44:73) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (15:20, 25:34, 41:54, 44:73)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového obrany z po čtu obrany z po čtu 1. - 4. obrany obrany obrany po čtu obran. osobních obran v zónových obran v zákrok ů v % % % Celková obr. 20 10 10 50 Osobní obr. 20 10 10 50 50 Zónová obr. 0 0 0 0 0 Celková obr. 21 14 7 66,7 Osobní obr. 14 10 4 47,6 71,4 Zónová obr. 7 4 3 19 57,1 Celková obr. 19 9 10 47,4 Osobní obr. 12 7 5 36,8 58,3 Zónová obr. 7 2 5 10,5 28,6 Celková obr. 20 9 11 45 Osobní obr. 15 7 8 35 46,7 Zónová obr. 5 2 3 10 40 Tabulka č. 11 Efektivita obranné činnosti v utkání: BK Parudubice – TJ Sokol Písek (83:64) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (21:18, 38:42, 62:52, 83:64)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového obrany a po čtu obrany a po čtu 1. - 4. obrany obrany obrany po čtu obran. osobních obran v zónových obran v zákrok ů v % % % Celková obr. 22 11 11 50 Osobní obr. 16 7 9 31,8 43,8 Zónová obr. 6 4 2 18,2 66,7 Celková obr. 22 13 9 59,1 Osobní obr. 18 11 7 50 61,1 Zónová obr. 4 2 2 9,1 50 Celková obr. 23 11 12 47,8 Osobní obr. 13 5 8 21,7 38,5 Zónová obr. 10 6 4 26,1 60 Celková obr. 21 10 11 47,6 Osobní obr. 15 7 8 33,3 46,6 Zónová obr. 6 3 3 14,3 50
Tabulka č. 12 Efektivita obranné činnosti v utkání: ČEZ Nymburk – TJ Sokol Písek (64:72) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (12:25, 28:49, 46:60, 64:72)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového obrany a po čtu obrany a po čtu 1. - 4. obrany obrany obrany po čtu obran. osobních obran v zónových obran v zákrok ů v % % % Celková obr. 21 14 7 66,7 Osobní obr. 21 14 7 66,7 66,7 Zónová obr. 0 0 0 0 0 Celková obr. 22 14 8 63,6 Osobní obr. 22 14 8 63,6 63,6 Zónová obr. 0 0 0 0 0 Celková obr. 20 8 12 40 Osobní obr. 20 8 12 40 40 Zónová obr. 0 0 0 0 0 Celková obr. 22 18 4 81,8 Osobní obr. 6 4 2 18,2 66,7 Zónová obr. 16 14 2 63,6 87,5 Tabulka č. 13 Efektivita obranné činnosti v utkání: TJ Sokol Písek – BK Opava (92:74) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (13:21, 36:33, 61:57, 92:74)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového obrany z po čtu obrany z po čtu 1. - 4. obrany obrany obrany po čtu obran. osobních obran v zónových obran v zákrok ů v % % % Celková obr. 20 9 11 45 Osobní obr. 6 3 3 15 50 Zónová obr. 14 6 8 30 42,9 Celková obr. 21 15 6 71,4 Osobní obr. 15 12 3 57,1 80 Zónová obr. 6 3 3 14,3 50 Celková obr. 21 9 12 42,9 Osobní obr. 16 6 10 28,6 37,5 Zónová obr. 5 3 2 14,3 60 Celková obr. 22 13 9 59,1 Osobní obr. 20 13 7 59,1 65 Zónová obr. 2 0 2 0 0
Tabulka č. 14 Efektivita obranné činnosti v utkání: TJ Sokol Písek – NH Ostrava (69:72) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (20:19, 43:41, 52:56, 69:72)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového obrany z po čtu obrany z po čtu 1. - 4. obrany obrany obrany po čtu obran. osobních obran v zónových obran v zákrok ů v % % % Celková obr. 23 13 10 56,5 Osobní obr. 15 8 7 34,8 53,3 Zónová obr. 8 5 3 21,7 62,5 Celková obr. 22 10 12 45,5 Osobní obr. 9 4 5 18,2 44,4 Zónová obr. 13 6 7 27,3 46,2 Celková obr. 22 14 8 63,6 Osobní obr. 14 11 3 50 78,6 Zónová obr. 8 3 5 13,6 37,5 Celková obr. 20 12 8 60 Osobní obr. 16 10 6 50 62,5 Zónová obr. 4 2 2 8,3 50 Tabulka č. 15 Efektivita obranné činnosti v utkání: BK Ives Brno – TJ Sokol Písek (67:57) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (11:7, 31:25, 47:34, 67:57)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového obrany z po čtu obrany z po čtu 1. - 4. obrany obrany obrany po čtu obran. osobních obran v zónových obran v zákrok ů v % % % Celková obr. 22 17 5 77,3 Osobní obr. 22 17 5 77,3 77,3 Zónová obr. 0 0 0 0 0 Celková obr. 19 9 10 47,4 Osobní obr. 14 7 7 36,8 50 Zónová obr. 5 2 3 10,5 40 Celková obr. 24 16 8 66,7 Osobní obr. 17 12 5 50 70,6 Zónová obr. 7 4 3 16,7 57,1 Celková obr. 23 11 12 47,8 Osobní obr. 13 7 6 30,4 53,8 Zónová obr. 10 4 6 17,4 40
Tabulka č. 16 Efektivita obranné činnosti v utkání: BK BCM Prost ějov – TJ Sokol Písek (84:66) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (14:12, 31:30, 63:43, 84:66)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového obrany z po čtu obrany z po čtu 1. - 4. obrany obrany obrany po čtu obran. osobních obran v zónových obran v zákrok ů v % % % Celková obr. 20 13 7 65 Osobní obr. 9 5 4 25 55,6 Zónová obr. 11 8 3 40 72,7 Celková obr. 21 11 10 52,4 Osobní obr. 8 4 4 19,1 50 Zónová obr. 13 7 6 33,3 53,8 Celková obr. 22 7 15 31,8 Osobní obr. 6 2 4 9,1 33,3 Zónová obr. 16 5 11 22,7 31,3 Celková obr. 20 10 10 50 Osobní obr. 8 4 4 20 50 Zónová obr. 12 6 6 30 50 Tabulka č. 17 Efektivita obranné činnosti v utkání: TJ Sokol Písek – BK Sj Litom ěř ice (81:62) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (17:19, 39:35, 60:43, 81:62)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového obrany z po čtu obrany z po čtu 1. - 4. obrany obrany obrany po čtu obran. osobních obran v zónových obran v zákrok ů v % % % Celková obr. 23 13 10 56,5 Osobní obr. 17 10 7 43,5 58,8 Zónová obr. 6 3 3 13 50 Celková obr. 21 13 8 61,9 Osobní obr. 14 9 5 42,9 64,3 Zónová obr. 7 4 3 19 57,1 Celková obr. 22 18 4 81,8 Osobní obr. 20 17 3 77,3 85 Zónová obr. 2 1 1 4,5 50 Celková obr. 22 12 10 54,5 Osobní obr. 22 12 10 54,5 54,5 Zónová obr. 0 0 0 0 0
Tabulka č. 18 Efektivita obranné činnosti v utkání: TJ Sokol Písek – BK Ústí nad Labem (81:56) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (14:14, 27:31, 51:43, 81:56)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového obrany z po čtu obrany z po čtu 1. - 4. obrany obrany obrany po čtu obran. osobních obran v zónových obran v zákrok ů v % % % Celková obr. 22 13 7 59,1 Osobní obr. 22 13 7 59,1 59,1 Zónová obr. 0 0 0 0 0 Celková obr. 20 12 8 60 Osobní obr. 20 12 8 60 60 Zónová obr. 0 0 0 0 0 Celková obr. 22 16 6 72,7 Osobní obr. 22 16 6 72,7 72,7 Zónová obr. 0 0 0 0 0 Celková obr. 22 15 7 68,2 Osobní obr. 22 15 7 68,2 68,2 Zónová obr. 0 0 0 0 0 Tabulka č. 19 Efektivita obranné činnosti v utkání: USK Praha - TJ Sokol Písek (79:66) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (21:14, 38:33, 60:41, 79:66)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového obrany z po čtu obrany z po čtu 1. - 4. obrany obrany obrany po čtu obran. osobních obran v zónových obran v zákrok ů v % % % Celková obr. 21 10 11 47,6 Osobní obr. 18 9 9 42,9 50 Zónová obr. 3 1 2 4,8 33,3 Celková obr. 22 13 9 59,1 Osobní obr. 17 10 7 45,5 58,2 Zónová obr. 5 3 2 13,6 60 Celková obr. 20 9 11 45 Osobní obr. 12 6 6 30 50 Zónová obr. 8 3 5 15 37,5 Celková obr. 19 8 11 42,1 Osobní obr. 13 4 9 21,1 30,8 Zónová obr. 6 4 2 21,1 66,7
Tabulka č. 20 Efektivita obranné činnosti v utkání: Sokol Vyšehrad – TJ Sokol Písek (81:65) Bodový stav po jednotlivých čtvrtinách: (21:19, 48:34, 59:57, 81:65)
Čtvrtina Po čet Úsp ěšné Neúsp ěšné Efektivita obrany Efektivita osobní Efektivita zónové zákrok ů zákroky zákroky z celkového obrany z po čtu obrany z po čtu 1. - 4. obrany obrany obrany po čtu obran. osobních obran v zónových obran v zákrok ů v % % % Celková obr. 21 11 10 52,4 Osobní obr. 19 10 9 47,6 52,6 Zónová obr. 2 1 1 4,8 50 Celková obr. 23 10 13 43,5 Osobní obr. 20 9 11 39,1 45 Zónová obr. 3 1 2 4,3 33,3 Celková obr. 21 16 5 76,2 Osobní obr. 21 16 5 76,2 76,2 Zónová obr. 0 0 0 0 0 Celková obr. 21 10 11 47,6 Osobní obr. 19 9 10 42,9 47,4 Zónová obr. 2 1 1 4,8 50
Hodnocení sledovaných utkání Tabulka č. 1
V zápase, který odehráli píse čtí hrá či v domácím prost ředí využili obránci zónového obranného systému ve druhé, t řetí a čtvrté čtvrtin ě s vysokou úsp ěšností obranných zákrok ů. Nejvyšší úsp ěšnosti dosáhli ve čtvrté čtvrtin ě, kdy úsp ěšnost obrany byla 85,7%. Kvalitní obranou dosp ěli ke kone čnému vítezství v tomto utkání. Po čet faul ů 24.
Tabulka č. 2
Obránci využili osobní obrany krom ě n ěkolika vyjímek. Rozhodujícím ukazatelem v utkání byla druhá čtvrtina, kde hráci Pardubic zaznamenali pouze 8 bodů, protože úsp ěšnost obrany se v této čtvrtin ě pohybovala na 80%. Po čet faul ů 16.
Tabulka č. 3
V první čtvrtin ě pozorované mužstvo využilo osobního i zónového systému pom ěrn ě vyrovnan ě. Od druhé čtvrtiny se obránci rozhodli hrát jen osobní obranný systém. Nejlépe byla z pohledu obrany odehrána druhá čtvrtina, kde byla úsp ěšnost obrany 71,4%. Po čet faul ů 30.
Tabulka č. 4
Toto utkání se rozhodlo ve čtvrté čtvrtin ě, kde se pohybovala úsp ěšnost obrany na 39,1%. Obránci hráli p řevážn ě osobní obranu, ale v každé čtvrtin ě je použito i zónového obranného systému. V první čtvrtin ě je zónového systému dokonce více než osobního obranného systému. Sledované družstvo prohrálo o p ět bod ů a hrá či tohoto týmu zaznamenali 36 faul ů.
Tabulka č. 5
V tomto zápase bylo vid ět kombinovaný obranný systém, kdy čty ři obránci hráli zónu a jeden obránce bránil osobn ě nejlepšího úto čícího hrá če. Obránc ům se nepovedla obranná hra v první a čtvrté čtvrtin ě. Nejhorší se ukázala první čtvrtina, kde byla úsp ěšnost pouhých 25%. Po čet faul ů v tomto utkání je 38.
Tabulka č. 6
Písek si už od první čtvrtiny udržoval bodový náskok, který mu z ůstal až do konce utkání. Obránci i v tomto utkání využili kombinovaného obranného systému, protože i v týmu Brna byl velice nebezpe čný úto čníci hrá č. Nejvyšší úsp ěšnost obrany byla ve třetí čtvrtin ě a to 76,2%. Po čet faul ů 27.
Tabulka č. 7
První čtvrtina se obran ě výrazn ě vyvedla a byla nejlepší ze všech čtvrtin. Obrana hrála pouze osobní obranný systém a nejh ůř e ho zahrála ve čtvrté čtvrtin ě, kde se úsp ěšnost pohybovala na 28,6%. Nejlepší čtvrtina z pohledu obrany byla první čtvrtina s úsp ěšností 77,3%. Po čet faul ů 21.
Tabulka č. 8
Písek celé utkání dotahoval bodový stav a druhá čtvrtina se obran ě v ůbec nepovedla, úsp ěšnost klesla na 33,3%. Obránci využili nejlépe osobního obranného systému v první čtvrtin ě, úsp ěšnost byla 59,1%. Po čet faul ů 24.
Tabulka č. 9
Obránci odvedli ve všech čtvrtinách kvalitní obranu, p řevážn ě osobní. Nejvyšší úsp ěšnost byla v první čtvrtin ě a to 73,7%. Hrá či Písku dovedli toto utkání do kone čného vít ězství a vyhráli o 20 bod ů. Po čet faul ů 23.
Tabulka č. 10
Zápas s USK je pro Písecké hrá če t ěžký v útoku i v obran ě, protože hrá či USK jsou výškov ě i silov ě dob ře vybaveni. Zajímavostí v tomto zápase je i fakt, že hrá či Písku dali ve čtvrté čtvrtin ě pouze 3 body. Obrana byla nejúsp ěšn ější ve druhé čtvrtin ě s 66,7%, kdy využila p řevážn ě zónové obrany. Po čet faul ů 25.
Tabulka č. 11
Hrá či Písku drželi krok s Pardubicemi po první dv ě čtvrtiny a bodový stav byl rozdílný na pouhých pár bod ů. Ve zbývajících dvou čtvrtinách se v obranné fázi neda řilo a Pardubice toto utkání dovedly to vít ězného konce.Nejúsp ěšn ější čtvrtina pro obranu byla druhá čtvrtina s 59,1%. Po čet faul ů 20.
Tabulka č. 12
Obránci využili osobní obranný systém ve t řech čtvrtinách. Pro malou úsp ěšnost tohoto obranného systému ve t řetí čtvrtin ě se rozhodli po zónový obranný systém ve čtvrté čtvrtin ě. Toto rozhodnutí se ukázalo správné a úsp ěšnost obrany v této čtvrtin ě byla 81,8% a písecké družstvo vyhrálo toto utkání. Po čet faul ů 26.
Tabulka č. 13
Ve t řetí čtvrtin ě se sledovanému družstvu v obran ě vedlo nejmén ě. K dobrému výsledku ur čit ě p řisp ěla druhá čtvrtina, ve které byla úsp ěšnost obrany 71,4% a soupe ři zaznamenali pouze 8 bod ů. V první čtvrtin ě se obránci pokusili hrát více zónovou obranu, ale od druhé čtvrtiny p řechází ve v ětší mí ře k osobní obran ě. Po čet faul ů 20.
Tabulka č. 14
Toto utkání bylo napínavé až do posledního okamžiku. Domníváme se, kdyby se zvýšila efektivita nad 45,5% mohlo to vést k navýšení rozdílu bod ů mezi družstvy a možnému vít ězství hrá čů Písku. Pozorované družstvo prohrálo o 3 body. Po čet faul ů 20.
Tabulka č. 15
V tomto utkání se obránc ům neda řilo ve druhé a čtvrté čtvrtin ě, kdy byla úsp ěšnost obrany 47,4% a 47,8%. Obránci využili v první čtvrtin ě osobního obranného systému s úsp ěšností 77,3%. V ostatních čtvrtinách zapojili i zónový obranný systém, což je nejpatrn ější ve čtvrté čtvrtin ě. Píse čtí hrá či prohráli o 10 bod ů a zaznamenali 33 faul ů.
Tabulka č. 16
I v tomto utkání použili hrá či Písku kombinovaného obranného systému. Po prvních dvou čtvrtinách se oba soupe ři nevzdálili na vyšší bodový rozdíl. Rozhodla t řetí čtvrtina, kdy se úsp ěšnost obrany pohybovala pouze na 31,8%. M ůžeme říci, že tato čtvrtina rozhodla o proh ře sledovaného družstva. Po čet faul ů 16.
Tabulka č. 17
V tomto zápase využívali obránci spíše osobní obrany. Rozhodující byla t řetí čtvrtina ve které byla úsp ěšnost obrany 81,8%. Mužstvo Písku toto utkání dotáhlo do vít ězného konce. Po čet faul ů 26.
Tabulka č. 18
Obránci využívali pouze osobního obranného systému a úsp ěšnost ve čtvrtinách byla pozorovaná zejména ve t řetí čtvrtin ě, kdy úsp ěšnost činila 72,8%. Píseckým hrá čů m se da řilo v osobní obran ě a ve t řetí čtvrtin ě si vytvo řili bodový náskok, který si udrželi až do vít ězného konce. Po čet faul ů 17.
Tabulka č. 19
Obránci m ěli op ět t ěžké utkání proti daleko vyšším soupe řů m. Píse čtí odvedli dobré výkony v obran ě ve druhé čtvrtin ě s úsp ěšností 59,1% a bodový rozdíl byl pouze 5 bod ů. V následujících čtvrtinách však úsp ěšnost obrany klesla a zápas pro písecké skon čil porážkou o 13 bod ů. Po čet faul ů 25.
Tabulka č. 20
V tomto utkání byla rozhodující t řetí čtvrtina ve které se úsp ěšnost obrany pohybovala na 76,2% a bodový rozdíl byl pouze dvoubodový.Dále je zde d ůležitá čtvtá čtvrtina, kdy efektivita obrany klesla na 47,6% a Písek toto utkání prohrál. V obran ě zna čně převažoval osobní obranný systém. Po čet faul ů 24.
6. Návrh tréninkových jednotek pro nácvik obrany
Sledované družstvo využívá spíše osobního obranného systému, proto jsme se rozhodli vytvo řit návrh na zlepšení výkon ů v tomto obranném systému. Tréninková jednotka bude provád ěna v délce 90 min. Charakteristika a struktura tréninkové jednotky je popsána v kapitole p řehled poznatk ů. V tréninkových jednotkách, se zam ěř íme p ředevším na hlavní část, ve které by jsme rádi poskytli návrh cvi čení pro zlepšení obranné činnosti. Úvodní a záv ěre čnou část popisovat u jednotlivých tréninkových jednotek nebudeme.Úvodní a záv ěre čnou část proto autor uvádí pouze obecn ě. Tématem práce není zlepšení činnosti v úvodní a záv ěre čné činnosti tréninkové jednotky, ale zlepšení v obranné činnosti, na kterou je zam ěř ena hlavní část.
Úvodní část
Úvodní část tréninku je obvykle dlouhá okolo 20min. Hrá či nastoupí a trenér je seznámí s náplní tréninkové jednotky. Dále sem za řazujeme rozcvi čení statickým protažením. P řecházíme postupn ě z jedné svalové partie na další, abychom žádnou nevynechali. V ětší pozornost klademe na protažení více zat ěžovaných svalových partií v hlavní části tréninku. Soust ředíme se p ředevším na svaly p řední a zadní strany stehenní, svaly bérce, zádové svaly, svaly pletence ramenního. Poté je d ůležité zah řátí, které provádíme nej čast ěji b ěhem, poskoky atd.
Záv ěre čná část
Do záv ěre čné části m ůžeme za řadit n ějaká herní cvi čení, posilovací cvi čení, ale především se v této části soust ředíme na uvoln ění svalových partií stre činkem. Protahovací cvi čení jsou typem kompenza čním a regenera čním. P ři výb ěru posilovacích cvi čení vybíráme cviky na posílení horních a dolních kon četin, ale hlavn ě také na posílení b řišních a zádových sval ů. P říklady pro nácvik obrany používáme podle Pospíšila (2001, 149-162)
Tréninková jednotka č. 1
• Obrana – obranný pohyb na míst ě ( libovolný po čet hrá čů )
Hrá či jsou rozestav ěni p řed trenérem tak, aby m ěli okolo sebe prostor. Na první trenérovo písknutí za čínají s obraným pohybem na míst ě. Pohyb nohou musí být co nejrychlejší. T ěžišt ě hrá čů by m ělo být položeno co nejníže. Trenér ukazuje rukou, jaký dodate čný pohyb by m ěli hrá či do obranného pohybu vložit. Hrá či mohou vysko čit a simulovat st řelbu, mohou ud ělat klik nebo padnout do sedu či lehu. Hrá či mohou na trenér ův pokyn ud ělat obranným pohybem dva kroky ve sm ěru, který trenér ur čí. Po provedení t ěchto vložených pohyb ů pokra čují hrá či v intenzivním obranném pohybu na míst ě. Cvi čení trvá asi 60 sekund a potom se opakuje. Po čet opakování ur čí trenér.
• Obrana – obranný pohyb v b ěhu (celý tým)
Hrá či stojí na koncové čáře a trenér ův pokyn sprintují k opa čné koncové čáře a potom pozpátku zp ět. Vše se opakuje 4-krát. P ři čtvrtém b ěhu pozpátku by m ěl trenér stanovit cíl na čáře trestného hodu, aby se hrá či nezranili o ze ď.
• Obrana – obranný pohyb v b ěhu (celý tým)
Hrá či stojí za koncovou čarou. První hrá č za číná v pravém rohu h řišt ě. Co nejrychleji couvá obranným pohybem k p ůlicí čáře. Zde m ění sm ěr a nyní již stranou, ale stále obranným pohybem, pokra čuje k prot ější postranní čáře. Zde za čne op ět obranným pohybem couvat až k prot ější koncové čáře. Stranou, ale obranným pohybem se p řesune po koncové čáře do prot ějšího rohu h řišt ě. Odtud provádí obranný pohyb vp řed k p ůlicí čáře. Podél této čáry se p řesouvá op ět bokem a od postranní čáry op ět obranným pohybem vp řed až ke koncové čáře. Pohyb bokem podél této čáry ho dostane na místo, odkud p ůvodn ě vyb ěhl. Celý jeho pohyb nakreslil na h řišti osmi čku.
• Obrana – obranný pohyb na míst ě i v b ěhu (celý tým)
Na koncové čáře jsou hrá či rozestav ěni ve t řech zástupech. První trojice sprintuje k opa čné koncové čáře, dotkne se jí rukou a obranným pohybem se dostane zp ět. Druhá trojice zatím b ěží na míst ě v obranném postoji. Každá trojice obsahuje tento přeb ěh 3krát. Místo obranného pohybu mohou hrá či b ěžet pozpátku.
• Obrana – obranný pohyb – na lovce (celý tým)
P ět hrá čů , kte ří jsou lovci a budou bránit, se m ůže pohybovat pouze obranným pohybem od jedné postranní čáry k druhé. Dva se budou pohybovat po obou liniích prodloužené čáry trestného hodu, jeden po p ůlicí čáře a dva mezi nimi. Zbytek týmu je se řazen v zástupu za koncovou čarou. První hrá č z tohoto zástupu se snaží p řeb ěhnout celé h řišt ě. Hráči, kte ří stojí na čarách, se ho snaží chytit. Pokud se jim to poda ří, chycený hrá č je „odm ěněn“ nap ř. kliky, sprinty atd. Chytající hrá či se mohou pohybovat pouze obranným pohybem po čarách nap říč h řišt ěm.
• Obrana – obranný pohyb a boj o mí č po sprintu (2 – 15 hrá čů )
Hrá či stojí okolo st ředového kruhu, ve kterém leží o jeden mí č mén ě, než je hrá čů . Hrá či se za čnou pohybovat obranným pohybem okolo kruhu. Jakmile trenér pískne, sprintují hrá či k ob ěma koncovým čarám (hrá č b ěží k čáře, která je mu blíže) a zp ět, aby získali mí č. Hrá č, na kterého mí č nezbude, jde ze hry. V dalším kole je op ět o jeden mí č mén ě, než je hrá čů . Hraje se do chvíle, kdy se poslední dva hrá či utkají o poslední mí č.
Tréninková jednotka č. 2
• Obrana – p řistoupení k hrá či, který dribloval (2 hrá či)
Tým je rozd ělen do dvojic. Hrá či stojí čelem proti sob ě ve vzdálenosti 3 metry. Každá dvojice má mí č. Hrá č s mí čem p řihraje druhému, jde za p řihrávkou a za číná bránit. Hrá č, který má nyní mí č, fintuje 3 p řihrávky, které se obránce snaží pokrýt. Obránce potom obranným pohybem vycouvá do p ůvodního postavení, dostává mí č a vše se opakuje. Cvi čení pokra čuje asi 2 minuty. Brán ěný hrá č hraje jako by již nesm ěl driblovat. Lze také p řidat fintování st řelby. Obránce musí z ůstat v nízkém obranném postoji s jednou rukou nataženou proti mí či. Nem ěl by vyskakovat nebo se z obranného postoje vzty čit.
• Obrana – p řistoupení k hrá či, který dodribloval (6 hrá čů )
Dva obránci za čínají uvnit ř vymezeného území čelem k trenérovi, který stojí nad tímto územím. U postranních čar stojí dva hrá či s mí či. Na písknutí se obránci rozb ěhnou k hrá či s mí čem a asi 3 metry p řed ním zaujmou obranný postoj. V této chvíli za čne úto čník pohybovat mí čem co nejrychleji do všech sm ěrů, zatímco obránci se snaží pohyb mí če vykrýt pohybem rukou. Tlak na mí č trvá 20 – 30 sekund a potom trenér pískne a hrá či si vym ění role. Úto čníci zasprintují na opa čnou stranu h řišt ě.
• Obrana – p řistoupení k hrá či, který dodribloval ( 10 hrá čů )
Hrá či jsou se řazeni na koncové čáře. Prvních 5 hrá čů by m ělo mít mí č. Jeden trenér stojí nad vymezeným územím a druhý na prot ější čáře trestného hodu. První hrá č přihraje trenérovi a ihned proti n ěmu vyb ěhne s rukou naho ře, aby zabránil vyst řelení. Těžišt ě má ale nízko, je ve správném obranném postoji. Potom dostane mí č zp ět, přihraje ho trenérovi na opa čné polovin ě a cvi čení se opakuje.
• Obrana – p řistoupení k hrá či, který dodribloval (3 hrá či)
Hrá či hrají vlastn ě d ětskou hru na prost ředního. Jeden z krajních hrá čů má mí č a je brán ěn obráncem. Hrá č s mí čem se snaží p řihrát prot ějšímu hrá či, který stojí ve vzdálenosti okolo 4 – 5 metr ů. Nesmí driblovat, ani p řihrávat lobem. M ůže pouze pivotovat, fintovat p řihrávku mí čem, pohybem t ěla nebo o čima. Pokud se obránce mí če dotkne nebo ho chytí, hrá či si vym ění role.
• Obrana – p řistoupení k hrá či, který dodribloval (10 – 12 hrá čů )
Dv ě řady hrá čů stojí proti sob ě ve vzdálenosti 3 – 4 metry. Mí č je na za čátku jedné řady. Hrá č s mí čem p řihraje do prot ější řady a jde za mí čem, aby bránil hrá če, kterému mí č poslal. Tento hrá č nesmí driblovat a snaží se p řihrát do opa čné řady tak, aby se obránce mí če ani nedotkl. Obránce brání mí č rukama a snaží se ho chytit nebo alespo ň dotknout. M ěl by na mí č vyvinout velký tlak, aniž by fauloval. P řihrávající se u čí fintovat mí čem, o čima i pohybem t ěla. U čí se pivotovat a správn ě p řihrát okolo obránce nebo nad ním. P říjemce p řihrávky m ůže ud ělat jeden krok, aby mí č chytil.
• Obrana – p řistoupení k hrá či, který dodribloval (10 hrá čů )
Hrá či utvo ří dvojice. Jeden z nich stojí jednou nohou ve vymezeném území a druhý u tříbodové čáry čelem proti partnerovi. Vn ější hrá či jsou rovnom ěrn ě rozestaveni okolo tříbodové čáry. Tito hrá či si za čnou p řihrávat mí č na okolo. Vždy, když má jeden hrá č mí č, jeho obránce vysprintuje od vymezeného území a snaží se zabránit st řelb ě (vyb ěhnout m ůže jen tehdy, když jde mí č na jeho hrá če). Jakmile hrá č pošle mí č dál, vrátí se obránce k vymezenému území, které neopustí, dokud nedostane mí č op ět jeho hrá č. Cvi čení lze rozvíjet tím, že p řihrávající p řeb ěhne p řes vymezené území do nové pozice. Jeho obránce se p řemístí tak, aby stál op ět proti tomuto hrá či, ale z ůstává jednou nohou ve vymezeném území. Pomocí tohoto cvi čení mohou hrá či pochopit pojem silné a slabé strany.
Tréninková jednotka č. 3
• Obrana – nácvik obrany „pomoz a vra ť se“ (4 hrá či)
Jeden úto čník s mí čem je p řipraven u p ůlicí čáry, asi 4 metry od pravé postranní čáry. Na silné stran ě v rohu h řišt ě stojí jeho spoluhrá č, který chce st řílet za 3 body. U obou těchto hrá čů stojí jeden obránce. Hrá č s mí čem se pokusí p řehrát svého obránce a skórovat. Obránce se ho však snaží navést ke koncové čáře, kde mu s obranou vypom ůže druhý obránce. Tento hrá č vypom ůže s obranou u mí če a vrátí se, aby zabránil st řelb ě. Ramena má soub ěžn ě s postranní čarou a zárove ň musí vid ět svého hrá če. Nesmí dopustit vniknutí ke koši. Pokud hrá č s mí čem p řihraje do rohu, musí vypomoci obránce p řihrávajícího.
• Obrana – nácvik obrany „pomoz a vra ť se“ (6 hrá čů )
Cvi čení je také vhodné pro nácvik vhodné napadání mezer v obran ě, nácvik p řesných přihrávek a obsazení st řelecké pozice. Obránci procvi čují akci „pomoz a vra ť se“. Jeden úto čník stojí nad vymezeným územím a dva na k řídlech. Proti t ěmto hrá čů m stojí 3 obránci, kte ří hrají voln ě, ale mají za úkol zamezit pr ůnikům. Mí č má hrá č na k řídle, který proniká do mezery mezi obránci. Jakmile je průnik zastaven, p řihrává mí č na st ředního hrá če a ten ho ihned pošle dál na opa čné k řídlo, které m ůže nebrán ěno st řílet. Obránci berou úto čníky na záda. Trenér by m ěl dohlédnout, aby hrá či pronikali ke koši a ne do ší řky úto čné poloviny. Hrá či by m ěli vést pr ůnik do té doby, dokud není obránce zastaven. Obránci se musí soust ředit na obranu „pomoz a vra ť se“. • Obrana – nácvik zdvojení hrá če s mí čem (4 hrá či)
Dva úto čníci jsou připraveni na obou k řídlech. Ob ě k řídla brání 2 obránci. Uprost řed hříšt ě, nad t říbodovou čarou je trenér s mí čem. P řihraje pravému k řídlu, které dribluje ke koncové čáře. Jeho obránce se snaží úniku zabránit. Druhý obránce se p řesune do pomocného postavení a poté pom ůže prvnímu obránci zastavit hrá če s mí čem (zdvojí ho). Zastavený hrá č p řihrává mí č na trenéra a ten okamžit ě na nyní nebrán ěné levé křídlo, které za čne driblovat ke koncové čáře. Druhý obránce sprintuje zp ět za svým levým k řídlem a snaží se k řídlu zabránit v úniku s mí čem. První obránce zaujme pomocné postavení a pom ůže levé k řídlo zdvojit u koncové čáry. Potom jde mí č op ět na trenéra, který si m ůže vybrat, komu p řihraje. Pokud ale pustí mí č na zem, nebo ho kutálí, nastává boj o mí č a dvojice, která ho získá, úto čí v situaci 2 na 2.
• Obrana – nácvik zdvojení hrá če s mí čem (8 – 10 hrá čů )
V každém rohu poloviny h řišt ě jsou p řipraveni 2 hrá či. Jeden je úto čník a druhý obránce. Úto čník dribluje podél p ůlicí čáry z jednoho rohu do druhého. Jeho obránce ho samoz řejm ě následuje a asi v polovin ě vzdálenosti se do obrany zapojí obránce z prot ějšího rohu a úto čníka zdvojí. Úto čník je nucen se zastavit a p řihrát do rohu. Obránce, který vypomáhal se zdvojením se musí p řesunout ke svému úto čníkovi, který má nyní mí č a za číná driblovat podél postranní čáry do rohu u koncové čáry. V polovin ě vzdálenosti se do obrany zapojí obránce z rohu u koncové čáry a úto čníka zdvojí. Takto cvi čení pokra čuje dokola h řišt ě. Obránci nesmí pustit úto čníky do st ředu hřišt ě.
• Obrana – nácvik zdvojení hrá če s mí čem v situaci 2 na 1 ( 6 a více hrá čů )
Cvi čení je vhodné pro nácvik zdvojování. H řišt ě je rozd ěleno podéln ě na dv ě poloviny a hrá či jsou rozd ěleni do trojic. Dv ě skupiny hrají sou časn ě každá na jedné polovin ě. Každá skupina má mí č. Jeden hrá č je úto čník a dva jsou obránci. Úto čník se musí dostat na druhou stranu h řišt ě p řes dva obránce. Pokud se mu to poda ří, nebo když mí č získá obrana, vrací hrá č mí č na p ůvodní místo. Jeden obránce jde úto čit a úto čník se stává druhým obráncem. Hrá či mohou hrát jen na své podélné polovin ě. Úto čník by m ěl být agresivní a nesmí se bát ztráty mí če. Jeho hru lze omezit časem.
• Obrana – nácvik zdvojení hrá če s mí čem v situaci 5 na 1 ( alespo ň 6 hrá čů )
P ět obránc ů se bez faul ů snaží zabránit jednomu hrá či s mí čem, aby p řešel p řes h říšt ě. Obránci musí pracovat jako jeden tým a neustále se snaží úto čníka zdvojovat a vytvá řet obranné pasti. Úto čník m ůže pouze driblovat a využít své rychlosti. Hrá či hrají jen v ur čitém časovém limitu (např. 10 sekund).
Tréninková jednotka č. 4
• Obrana – nácvik zdvojení hrá če s mí čem v situaci 2 na 1 po sprintu (3 hrá či)
Cvi čení za číná se t řemi hrá či na koncové čáře, kte ří stojí na ší řku vymezeného území. Trenér pískne, hrá či sprintují k prot ější koncové čáře, aby se jí dotkli a sprintovali zp ět. Jakmile se prot ější čáry dotknou, nahodí trenér u tohoto koše mí č na desku. Hrá či o mí č bojují a ten, který ho získá, pokra čuje k p ůvodnímu koši proti zbývajícím dv ěma hrá čů m. Jestliže úto čník mine p ři st řelb ě koš, všichni t ři doskakují a hrají dál, dokud n ěkdo neskóruje. Hrá č, který skóroval, jde ze h řišt ě. Zbývající musí sprintovat k opa čné koncové čáře, dotknout se jí a sprintovat zp ět. Cvi čení potom pokra čuje s novou trojicí. V tomto cvi čení se nevhazuje a ostatní hrá či povzbuzují hrá če na h řišti. Trenér by m ěl klást d ůraz na obranu a blokování st řelce.
• Obrana – hra 3 na 3 s vyhledáním úto čníka (min. 6 hrá čů )
Hrá či jsou rozd ěleni do trojic ve čty řech rovnocenných týmech (12 hrá čů ). Trojice obránc ů stojí pod košem na koncové čáře a je oto čena zády do h řišt ě. Trojice úto čník ů stojí na t říbodové čáře čelem proti koši, p římo proti obránc ům. Jeden je uprost řed a dva po stranách. Trenér s mí čem stojí v zámezí za postranní čarou, aby nevid ěn obránci přihrál na n ěkterého z úto čník ů. P říjemce p řihrávky za čne hrát ihned po chycení mí če na koš. Obrana se musí oto čit a za čít bránit. Obránci ale nesmí bránit úto čníka, který stojí práv ě proti nim. Akce pokra čuje, dokud úto čníci neskórují, nebo mí č nezíská obrana. Pozice obránc ů je t řeba vždy zm ěnit, aby nebránili ze stejného místa. St řídají se i úto čníci. Obránci musí koš ubránit 3 krát za sebou, aby mohli tuto roli opustit. Jestliže dostanou koš nebo si úto čníci mí č dosko čí, obránci jsou zp ět na nule.
• Obrana – hra 3 na 3 ve vymezeném území 6 hrá čů )
Cvi čení za číná jako hra 3 na 3. Každý tým je složen rovnocenn ě (nap ř. 2 dlouzí hrá či a jeden rozehráva č, nebo jedno k řídlo, jeden centr a jeden rozehráva č). Pravidla jsou jednoduchá. Hrá či hrají ve vymezeném území 3 na 3. Hranice vymezeného území jsou hranicemi h řišt ě. Žádný z hrá čů nesmí mí čem ude řit o zem více jak t řikrát. Obránce se musí u čit nereagovat na fintování úto čníka, jinak t ěžko zastaví jeho pr ůnik ke koši. Trenér vyst řelí mí č z čáry trestného hodu a v tomto moment ě se za číná hrát. Hrá či musí bojovat o pozice, mí č získat a dát koš. Oba týmy st řílí na stejný koš. Hra bude agresivní, ale a ť jí hrá či hrají naplno. Po každém koši vhazuje mí č do hry trenér. Pokud cht ějí hrá či dostat k mí či a skórovat musí brát soupe ře na záda po každé st řele. Tým, který st řelí 6 bod ů je vít ězem.
• Obrana – hra 3 na 3 (9 – 12 hrá čů )
Hrá či hrají 3 na 3. Vít ěz z ůstává a poražení jdou ze hry. Útok získává 1 bod za koš a obrana 1 bod za zisk mí če. Obrana m ůže získat i 4 body najednou, pokud nenechá úto čníky p řihrát do 5 sekund.
• Obrana – hra 3 na 3 (9,12 nebo 15 hrá čů )
Hrá či jsou rozestav ěni na polovin ě h řišt ě ve t řech řadách. První t ři hrá či v řadách jsou obránci a další t ři úto čníci. Hrá či hrají 3 na 3 s využitím akcí ho ď a b ěž, clon od mí če a clon k mí či. Obránci se samoz řejm ě snaží ubránit koš. Pokud mí č získá obrana nebo padne koš, obránce musí mí č p řihrát do postranní řady. Odsud putuje mí č do prost řední řady a vše se hraje nanovo. Bývalí úto čníci se stávají obránci, obránci jdou do zámezí a nakonec řad. Útok za číná úto čit ve chvíli, kdy se mí č dostane k prost řednímu hrá či. Obránci se musí velmi rychle domluvit, kdo koho bude bránit. Trenér by se m ěl soust ředit na první p řihrávku a pohyb bez mí če. Obránci si také musí poradit se clonami.
Tréninková jednotka č. 5
••• Obrana -hra 3 na 3 bez driblinku (minimáln ě 6 hrá č, nejlépe ale 3-4 týmy po 3 hrá čích)
T ři obránci hrají celoplošný presink již od chvíle, kdy se soupe ři snaží vhodit mí č do hry. Hrá či nesmí driblovat. Toto cvi čení klade d ůraz na pohyb bez mí če, protože bez důrazných únik ů a prudkých p řihrávek se hrá či nemohou dostat do st řelecké pozice. První 3 hrá či hrají, dokud nevst řelí 2 koše. Tým, který prohrál, z ůstává na h řišti a brání se proti čerstvým úto čník ům. Pokud n ěkterá trojice brání slab ě, z ůstává na h řišti n ěkolik minut, je velmi unavená, a to hrá čů m zt ěžuje skórovat po zisku mí če. Pokud má trenér vynikající obránce, m ůže úto čník ům dovolit dlouhou p řihrávku nebo jeden dva driblinky.
••• Obrana – hra 3 na 3 bez driblinku (6 hrá čů )
Na polovin ě h řišt ě stojí 3 úto čníci a 3 obránci. Cílem cvi čení je, aby si tým p řihrál 10 krát po sob ě. Hrá či nesmí driblovat. Úto čníci se musí nabízet pro p řihrávku. Cloní se a sbíhají ze clon. Protože úto čníci nesmí driblovat, m ůže být obrana velmi agresivní a přihrávky vychytávat. Jakýkoli dotyk mí če znamená pro obranu zisk mí če. Obránci nesmí faulovat. Pozd ěji m ůžeme povolit p řebírání nebo naopak dovolit úto čník ům 1-2 driblinky po každé p řihrávce.
••• Obrana – hra 4 na 4 s odměň ováním obrany (8 hrá čů )
Cvi čení je hrou 4 na 4. Klí čovým momentem je v tomto cvi čení odm ěň ování obrany místo útoku. Útok musí dát koš, aby získal privilegium bránit. Obrana získává 1 bod za obranný doskok a 2 body za získání mí če ze hry. T ři body získá obrana tím, že nedovolí úto čníkovi p řihrát do 5 sekund. Pokud obránci získají mí č ze hry dobrou obranou, útok musí ze hry. Jestliže úto čníci vst řelí koš získávají možnost bránit a do hry nastupuje další útok. Týmy hrají do 10-12 bod ů. Obranu lze také penalizovat za koše, které dostane z pozic, které trenér p řikázal bránit s nejv ětším d ůrazem (nap ř. z vymezeného území nebo za t ři body).
••• Obrana – hra 4 na 4 s odm ěň ováním obrany (12-15 hrá čů )
Tým je rozd ělen na 3 družstva. Hraje se 4 na 4. Úto čníci mohou hrát cokoliv, aby skórovali. Pokud se obránc ům poda ří útok zastavit, z ůstávají na h řišti a získají 1 bod. Trenér kontroluje hru, zastavuje ji a m ění týmy. Nap říklad tým 1 brání a tým 2 úto čí. Pokud úto čník úsp ěšn ě unikne po koncové čáře, trenér hru zastaví a obránce stáhne ze hry. Úto čníci se stanou obránci a do útoku nastupuje nový tým číslo 3. Trenér nic neopravuje, pouze ozna čuje obranné chyby a m ění týmy. Hrá či by si m ěli sami uv ědomit, pro č šli ze hry. Odchod ze hry a p říchod do hry by m ěl probíhat velmi rychle, aby se udržela intenzita cvi čení. Vít ězem je tým, který získá obranou 5 bod ů.
••• Obrana – hra v modelové situaci 4 na 4 (minimáln ě 8 hrá čů )
Podél t říbodové linie jsou rozestav ěni 4 úto čníci. Na koncové čáře stojí 4 obránci. Všichni obránci stojí na ší řku vymezeného území, dva po levé a dva po pravé ruce trenéra, který má mí č. Trenér p řihraje kterémukoliv úto čníkovi. Všichni hrá či za čínají hrát normální basketbal 4 na 4 (trenér m ůže omezit ve h ře cokoliv chce podle toho, čeho chce dosáhnout). Obrana odstupuje ze slabé strany. Obránci musí úto čníky 3 krát zastavit. Co znamená zastavit, ur čí trenér. Obránci musí blokovat úto čníky po vyst řelení. Zárove ň hrají tak, že se žádný z úto čník ů nesmí dostat ke koši driblinkem. Obránci nesmí pustit úto čníky ke koši po koncové čáře. Každý st řelecký pokus úto čník ů musí být brán ěn.
Tréninková jednotka č. 6
••• Obrana – hra 5 na 5 z d ůrazem na obranu (10 hrá čů )
Hrá či hrají v p ěticích proti sob ě. Pokud chce tým získat bod, musí skórovat, tím se vrátit do obrany, získat mí č a op ět v útoku skórovat. Pokud se týmu n ěco z t ěchto požadavk ů nepoda ří uskute čnit, získává bod soupe ř. Pokud chce trenér obranu zd ůraznit ješt ě více, hrá či musí ubránit sv ůj koš 2 krát za sebou. Celé cvi čení je jednoduché, ale skv ěle pomáhá zvýšit intenzitu utkání.
••• Obrana – hra 5 na 5 s presinkem na mí č a obranou p řihrávek (10 hrá čů )
Jeden tým brání a druhý úto čí. Jeden z úto čník ů má mí č a m ůže na úto čné polovin ě driblovat. Brání ho obránce, který se snaží zastavit jeho driblink. Ostatní úto čníci jsou do té doby ne činní. Ostatní obránci zaujímají pozice vhodné pro zachycení p řihrávky. Své pozice musí neustále upravovat, protože situace se neustále m ění v d ůsledku pohybu hrá če s mí čem. Jakmile je driblink zastaven, obránce toho hrá če musí vytvo řit velký tlak na mí č a ostatní úto čníci se snaží uvolnit a jejich obránci zabránit p řihrávce. Cílem cvi čení je získat p řihrávku, nebo úto čníka nenechat p řihrát do 5 sekund. Pokud útok p řihraje má nového driblujícího i jeho obránce.
••• Obrana – hra 5 na 5 s omezením driblinku, s presinkem na mí č a obranou přihrávek (10 hrá čů )
Úto čící hrá či za čínají u p ůlicí čáry. Úto čník m ůže driblovat jen t řemi údery. Jakmile mí č chytí, jeho obránce k řikne domluvený povel, kterým upozorní ostatní obránce, aby nenechali úto čníky p řihrát. Cílem obrany je p řinutit úto čníky,aby t řikrát porušily pravidlo 5 sekund p ři držení mí če. Potom se hrá či vym ění. Cvi čení lze hrát i na celém hřišti s vhazováním proti celoplošné obran ě.
••• Obrana – hra 5 na 5 s jedním driblujícím, s presinkem na mí č a obranou přihrávek (10 hrá čů )
P ět úto čník ů hraje proti 5 obránc ům. Útok hraje v rozestav ění 1-2-2. Driblovat m ůže pouze st řední rozehráva č, a to jen nad čarou trestného hodu sm ěrem k postranním čarám. Úto čníci si musí p řihrát 10 krát po sob ě. Každý hrá č musí mí č držet alespo ň jednou, ale nikdy déle než 3 sekundy. Pokud se to úto čník ům poda ří, získávají bod. Obrana získává bod za každé p řerušení p řihrávek nebo za zisk mí če. Obránci mohou hrát osobní i zónovou obranu. Úto čníci by m ěli provád ět ostré úniky, zadní vrátka, clony, fintování a m ěli by si pe čliv ě chránit mí č. Hrá či by m ěli fintovat i o čima, pohybem hlavy nebo p řihrávkami. Obránci by m ěli bránit t ěsn ě, p ředvídat, p řetá čet se, proklouzávat a vypomáhat si. Každý faul znamená bod pro druhý tým. Cvi čení je pro oba týmy zárove ň cvi čením kondice. Výborný tým úto čník ů m ůže hrát i proti 6 obránc ům. Slabší obránci mohou hrát proti menšímu po čtu úto čník ů. Jinou variantou je snížení po čtu p řihrávek p řed st řelbou. Hrá či získávají 2 body za koš a 1 bod za doskok mí če. ••• Obrana – nácvik periferního vid ění v obran ě (6 nebo více hrá čů )
T ři úto čníci s mí čem stojí za t říbodovou čarou a p řihrávají si. Jejich čtvrtý spoluhrá č se pohybuje v prostoru ohrani čeném touto čarou. Ve stejném prostoru jsou i 2 obránci, kte ří mají zabránit p řihrávce na čtvrtého úto čníka. Obránci musí mí č 3 krát zachytit, aby mohli být vyst řídáni. Trenér by m ěl dohlédnout, aby obránci sledovali hru a vid ěli sou časn ě mí č i hrá če, kterého brání.
Tréninková jednotka č. 7
••• Obrana – obranný pohyb (celý tým)
Hrá či za čínají pod košem, kde zaujmou správný obranný postoj. V tomto postoji se přesunují k p ůlicí čáře. Po dosažení této čáry se natá čí a pokra čují diagonáln ě k postranní čáře (na úrove ň čáry trestného hodu). Jakmile se této čáry dotknou, pokra čují nap říč h řišt ěm k opa čné postranní čáře. Zde provedou 10 klik ů a potom dokon čí diagonální p řesun pod p ůvodní koš. P ři obranném pohybu m ůže trenér hrá čů m přihrávat. Hrá či by nem ěli v obranném pohybu k řížit nohy a jejich t ěžiště by m ělo zůstávat velmi nízko po celou dobu cvi čení.
••• Obrana – obranný pohyb na míst ě i v b ěhu (1 hrá č)
Tým je se řazen v rohu h řišt ě. První hrá č se oto čí zády k prot ějšímu koši a provádí na míst ě obranný pohyb dokud trenér nepískne. Po písknutí provádí obranný pohyb sm ěrem k postranní čáře. Ve stejnou chvíli nastupuje na jeho místo další hrá č, který op ět provádí obranný pohyb na míst ě. Jakmile první hrá č dob ěhne k postranní čáře za čne se k postranní čáře pohybovat obranným pohybem druhý hrá č. První hráč se u postranní čáry nato čí diagonáln ě a p řesune se obranným pohybem k prot ější postranní čáře, asi na úrove ň čáry trestného hodu. Potom pokra čuje stejným zp ůsobem k p ůlicí čáře, k čáře trestného hodu a ke koncové čáře. Hrá či nesmí k řížit nohy, t ěžišt ě musí mít posazeno nízko a hlavu naho ře.
••• Obrana – návrat do obrany (celý tým)
Polovina týmu je rozestav ěna na jedné koncové čáře a druhá polovina na druhé koncové čáře. Cvi čení se hraje 3 – 5 minut. Na písknutí vyb ěhnou hrá či z jedné koncové čáry, běží k opa čné a potom zp ět na čáru trestného hodu. Tuto vzdálenost musí p řekonat do 10 sekund. Po 10 sekundách zazní další signál, na který se rozb ěhnou hrá či z opa čné koncové čáry. Takto se hrá či st řídají po p ředem ur čený čas.
••• Obrana – výskoky se zakon čením po obranném pohybu (1 hrá č)
Hrá č za číná na koncové čáře. B ěží p řes celé h řišt ě cik cak obranným pohybem, ruce do stran, hlavu naho ře. Poté, co se dotkne prot ější koncové čáry sprintuje k nejbližšímu koši, bere ze zem ě mí č a 7 – 10 krát ho nahodí ve výskoku o desku. Po posledním nahození skóruje. Potom sprintuje k prot ější čáře trestného hodu. P ři výskocích by m ěl být mí č neustále nad hlavou hrá če a jeho kolena by nem ěla být p řiliš pokr čena.
••• Obrana – obranný pohyb, boj o mí č a útok 1 proti 2 (3 hrá či)
Hrá či se ve cvi čení u čí, jak se pohybovat v obran ě a jak p řejít do protiútoku. Trojice hrá čů stojí u koncové čáry. Trenér jim vydá pokyn ke sprintu k čáře trestného hodu. Na této čáře provádí na míst ě obranný pohyb v nízkém obranném postoji. Trenér drží mí č ob ěma rukama a obránci reagují svým pohybem na pohyb mí če do strany, vp řed či vzad. Celá akce trvá asi 30 sekund. Potom trenér pískne, což pro hrá če znamená, že mají sprintovat ke koncové čáře, na které za čínali. Potom se obrátí, lokalizují míč, který trenér kutálí do h řišt ě. Hrá či o mí č bojují. Ten, který ho získá, zaúto čí proti dv ěma zbývajícím hrá čů m, kte ří jsou nyní obránci. Pro intenzitu cvi čení je d ůležité, aby hrá či pracovali na míst ě v obranném pohybu alespo ň 30 sekund. P ři pohybu ve směru pohybu mí če by nem ěli hrá či poskakovat, ale m ěli by klouzat nohama po zemi. Cvi čení lze hrát i s p ěti hrá či. Hrá č, který získá mí č, zavolá dv ě jména, což budou jeho úto čící spoluhrá či. Hrají te ď 3 na 2.
Tréninková jednotka č. 8
••• Obrana - driblink se stínovou obranou (2 hrá či)
Hrá či hrají 1 proti 1. Obránce má ru čník, který drží v obou rukou p řed koleny. Má zárove ň rovná záda a nízký postoj. Hrá č s mí čem dribluje ze strany na stranu a snaží se obránce obejít. Obránce brání v obranném postoji a postavení a snaží se být neustále před úto čníkem. Pokud úto čník obránce obejde, musí na n ěho po čkat, aby mohl pokra čovat v brán ění. Jakmile hrá či p řejdou h řišt ě, vym ění si role. Driblující m ůže měnit sm ěr p řehozením mí če mezi nohama, za zády, obrátkou nebo si mí č p řehodí p řed tělem. Najednou m ůže hrát n ěkolik dvojic. Místo ru čníku lze použít i švihadlo.
••• Obrana – nácvik obrany s odstupováním k mí či (8 – 10 hrá čů )
Čty ři úto čníci jsou rozestaveni po celém obvodu t říbodové čáry. Dva stojí blíže ke koncové čáře a dva spíše nad čárou trestného hodu. Proti nim stojí jejich obránci. Úto čníci si p řihrávají mí č. Obránci musí reagovat na pohyb mí če a m ěnit své postavení v závislosti na tom, jestli jsou na silné stran ě (na stran ě mí če) nebo na slabé stran ě (strana bez mí če). Zpo čátku si úto čníci nesmí p řihrávat p říliš rychle, aby obránci mohli správn ě zaujmout svoje obranné postavení. Pozd ěji se cvi čení zrychluje a komplikuje. Přihrávky mohou jít rychleji za sebou, jeden hrá č m ůže prob ěhnout vymezeným územím, jiný může nazna čit vniknutí s mí čem ke koši atd. Nakonec hrají hrá či 4 na 4, kdy úto čníci ur čitou dobu „vodí“ obránce p řihrávkami. Potom lze na trenér ův signál hrát skute čnou hru 4 na 4 na polovin ě h řišt ě.
••• Obrana – hra 3 na 4 s p řetá čením obránc ů (minimáln ě 7 hrá čů )
U jednoho koše stojí proti 4 úto čník ům 3 obránci. Všichni jsou rozestav ěni okolo tříbodové čáry. Trenér zahajuje cvi čení p řihrávkou na jednoho z úto čník ů. Obrana se musí p řeto čit, aby žádný z úto čník ů nest řílel nebrán ěn. Úto čníci se nesmí pohybovat, mohou si jen p řihrávat a st řílet. Obrana musí ubránit 3 st řelecké pokusy. Nebrán ěný st řelecký pokus znamená pro obranu minusový bod.
••• Obrana – nácvik periferního vid ění v obran ě (6 hrá čů )
Dva obránci stojí nad vymezeným územím. Jeden úto čník je postaven uprost řed a dva na k řídlech, p řibližn ě v oblasti t říbodové čáry. Jeden hrá č stojí na p ůli h řišt ě. Tento hrá č vede mí č a p řihrává jednomu z trojice. Obránci se snaží p řihrávku p ředvídat a mí č vypíchnout. Za čínající hrá či se u čí rozlišovat mezi fintováním p řihrávky a p řihrávkou. Cvi čení lze obm ěnit pro čtve řici hrá čů . Trojice je rozestav ěna do trojúhelníku a hrá či si přihrávají z vrcholu na vrchol. Jeden hrá č se snaží mí č zachytit. Trenér m ůže tvar trojúhelníku m ěnit, aby si hrá či zvykali na r ůzné postavení úto čník ů.
••• Obrana – 2 na 2 se zdvojováním hrá če na postu (4 hrá či)
Hrá či jsou rozd ěleni na vn ější hrá če a hrá če na postu. Úto čník hraje na míst ě dolního posta a obránce ho brání ze strany koše. Mí č má hrá č na k řídle, který je t ěšn ě brán ěn. Tento hrá č m ůže p řihrávat na posta nebo vyst řelit, ale nesmí unikat ke koši. Obránce by měl ztížit p řihrávku na posta co nejvíce. Jakmile p řihrávka na posta projde, obránce křídla sb ěhne dol ů, aby posta pomohl zdvojit. Pokud jde post s mí čem na zem, snaží se mu tento obránce mí č vypíchnout. V této chvíli by se m ělo úto čící k řídlo p řemístit do nového postavení, aby mohlo po p řípadné zp ětné p řihrávce st řílet za 3 body. Jestliže dojde ke zvojení pozd ě, m ěl by se úto čící post pokusit skórovat. M ůže také poslat zpětnou p řihrávku na k řídelního hrá če, který vyst řelí. Vn ější hrá č by si m ěl pro přihrávku sbíhat ke koncové čáře, protože tento pohyb zt ěžuje obránci orientaci. Cvi čení lze obm ěnit i tak, že na opa čnou stranu p řidáme druhého posta s obráncem a nad vymezené území postavíme jednoho vn ějšího hrá če. Další hrá či vstupují do cvi čení vždy poté, co obrana zachytí nebo dosko čí mí č. Noví hrá či potom za čínají jako úto čníci, předcházející úto čníci jdou bránit a obránci jdou ze hry.
7. Záv ěr a doporu čení pro praxi
Záv ěr
a) Pozorované mužstvo využívá více osobního obranného systému, protože se skládá z menších a rychlejších hrá čů .
b) V osobním obranném systému se dopouští více osobních chyb.
c) Zónový obranný systém hrá či v n ěkterých situacích používali zejména po úsp ěšném dosažení koše v útoku.
d) V zápasech s Prost ějovem a Brnem bylo vid ět využití kombinovaného obranného systému, kdy čty ři hrá či hrají zónu a jeden obránce brání nebezpe čného úto čníka soupe ře.
e) Z celkového po čtu obranných zákrok ů ve všech utkáních vyplývá, že je efektivn ější osobní obranný systém. Což není sm ěrodatné, protože zónového obranného systému je v jednotlivých utkáních mén ě využito, proto p ři neúsp ěšném zákroku v tomto systému klesá daleko více jeho efektivita v tabulkových hodnotách. ¨
f) Při pozorování jednotlivých čtvrtin ve všech dvaceti utkáních zjistíme, že úsp ěšnost osobní obrany z po čtu osobních obran byla efektivn ější v 51 čtvrtinách a úsp ěšnost zónové obrany z po čtu zónových obran byla efektivn ější ve 28 čtvrtinách. V jedné čtvrtin ě je pom ěr úsp ěšnosti shodný. I zde je však tento pom ěr zavád ějící, protože zónová obrana nebyla v ůbec využita ve 22 čtvrtinách. Při ode čtení t ěchto čtvrtin dosp ějeme k po čtu 29 čtvrtin ve kterých byl úsp ěšn ější osobní obranný systém (z po čtu osobních obran). Tím zjiš ťujeme, že pozorovaný tým má pom ěrn ě stejnou efektivitu v obranných systémech.
g) Vytvo řením návrhu tréninkových jednotek pro zlepšení obranné činnosti by jsme rádi zjistili, jestli po za řazení t ěchto jednotek do tréninku stoupne efektivita obranného systému. To ale není p ředm ětem naší práce, ale mohlo by být cílem dalšího zkoumání.
h) Výzkum naší práce je ur čen jako orienta ční vyhodnocení efektivity obranné činnosti pozorovaného družstva a jakékoliv rozší ření, nebo p řesn ější m ěř ení může být p ředm ětem dalšího výzkumu.
Doporu čení pro praxi
Autor by doporu čoval za řadit do tréninku sledovaného družstva více cvi čení na nácvik obrany. Zam ěř il by se p ředevším na osobní obranný systém, který pozorované družstvo využívá v utkáních více. D ůležitá jsou cvi čení na zdokonalení obranných herních činností jednotlivce, nebo ť to jsou základní kameny pro další nácvik obranných herních kombinací a systém ů.
8. POUŽITÁ LITERATURA
DOVALIL, J. et al.. (2005) Výkon a trénink ve sportu . Praha: Olympia
FRÖMEL, K. (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii . Olomouc: UP.
GREGOR, R. et al. (1975). Košíková pro trenéry III. t řídy . Praha: Olympia
LEBEDA, L., VLACH, J. (1992). Základy teorie a didaktiky basketbalu a volejbalu . Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP
MA ČURA, P. (1994). Teória a didaktika basketbalu. Bratislava: Univerzita Komenského
POSPÍŠIL, J. (2001). Basketbalová cvi čení . Krom ěř íž: Vydáno vlastním nákladem
POSPÍŠIL, J. (2001) Úsp ěšn ější trénink v basketbalu . Krom ěř íž: Vydáno vlastním nákladem. POSPÍŠIL, J.( n.d.) Sborníky basketbalových text ů. Obrana v basketbale. Krom ěř íž: Vydáno vlastním nákladem.
SMITH, R. (1998). Velká encyklopedie basketbalu . Praha: Svojtka a Co.
VANCIL, M., JOZWIAK, D. (1997). NBA basketbal. Praha: Svojtka a Vašut
VELENSKÝ, E. et al.. (1987). Basketbal. Nové poznatky a zkušenosti z trenérské praxe s družstvy všech výkonnostních úrovní. Praha: Olympia
VELENSKÝ, M. – KARGER, J. (1999). Basketbal (herní trénink, kondi ční trénink, technika, taktika). Praha, Grada publisching
VELENSKÝ, M. (1994). Basketbal. Praktická cvi čení pro školní TV. Praha: Karolinum
http://cs.wikipedia.org/wiki/Basketbal
http: //readyhiphop.blog.cz/rubriky/basketball
http://www.srsni.com
9. P řílohy
Příloha č. 1
Tabulka: P říklad záznamu poznatk ů b ěhem sledovaného utkání 1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 Z Z O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O 2 2 F 2 2 F F 2 2 2 F 2 2 F TH TH 2 1 2 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O F 2 F F 2 2 F TH 2 3 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 O O O Z O O O O O O O O O O O O O O O O 2 F 2 2 F F 2 F 2 2 TH TH TH - 2 1 4 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 O O O O O Z O O O O Z O O O O O O O O O O 2 2 F 2 2 2 F F 2 2 TH TH TH 2 2 2