Turistický Potenciál Chrudimsko – Hlinecka

Univerzita Hradec Králové

Pedagogická fakulta

Katedra ruského jazyka a literatury

Turistický potenciál Chrudimsko – Hlinecka

Bakalářská práce

Autor: Alena Lukášová

Studijní program: B7310 – Filologie

Studijní obor: AJCRB – RJCRB

Cizí jazyky pro cestovní ruch – anglický jazyk

Cizí jazyky pro cestovní ruch – ruský jazyk

Vedoucí práce: Ing. Daniela Manďáková

Hradec Králové 2018

Univerzita Hradec Králové

Pedagogická fakulta

Zadání bakalářské práce

Autor: Alena Lukášová

Studijní program: B7310 – Filologie

Studijní obor: AJCRB – RJCRB

Cizí jazyky pro cestovní ruch – anglický jazyk

Cizí jazyky pro cestovní ruch – ruský jazyk

Název závěrečné práce: Turistický potenciál Chrudimsko – Hlinecka

Název závěrečné práce v AJ: A tourist potential of the Chrudim-Hlinsko region

Cíl, metody, literatura a předpoklady: Bakalářská práce shrnuje turistický potenciál oblasti Chrudimsko-Hlinecko. Obsahuje základní charakteristiku dané oblasti, konkrétně polohu, povrch a podnebí. Dále je práce zaměřena na jednotlivá města a jejich okolí. Každá kapitola je souhrnem informací o historických stavbách (sakrálních a světských) a přírodních památkách (rezervacích, parcích a naučných stezkách). V práci jsou zahrnuty i ostatní zařízení cestovního ruchu (technické památky, sportovní areály apod.). Součástí bakalářské práce jsou mapy a obrázky lokalit a objektů.

Garantující pracoviště: Katedra ruského jazyka a literatury, Pedagogická fakulta UHK

Vedoucí práce: Ing. Daniela Manďáková

Oponent: Mgr. Miroslav Půža, Ph.D.

Datum zadání práce: 7. 3. 2018

Datum odevzdání práce:

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a že jsem v seznamu použité literatury uvedla prameny, ze kterých jsem vycházela.

V Hradci Králové dne

………………………………………………………. podpis

Anotace

LUKÁŠOVÁ, A. Turistický potenciál Chrudimsko – Hlinecka. Hradec Králové, 2018. Bakalářská práce na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Vedoucí bakalářské práce Daniela Manďáková. 55 s.

Bakalářská práce shrnuje poznatky o oblasti Chrudimsko – Hlinecko. Obsahuje základní charakteristiku dané oblasti, konkrétně polohu, povrch a podnebí. Dále je práce zaměřena na jednotlivá města a jejich okolí. Každá kapitola je souhrnem informací o historických stavbách (sakrálních a světských) a přírodních památkách (rezervacích, parcích a naučných stezkách). V práci jsou zahrnuty i ostatní zařízení cestovního ruchu (technické památky, sportovní areály apod.). Součástí bakalářské práce jsou mapy a obrázky lokalit a objektů.

Klíčová slova turistický potenciál, památky, geopark

Annotation

LUKÁŠOVÁ, A. A tourist potential of the Chrudim-Hlinsko region. Hradec Králové, 2018. Bachelor's Thesis at Faculty of Education University of Hradec Králové. Thesis Supervisor Daniela Mikšovská – Manďáková. 55 p.

A Bachelor's thesis assumes knowledge of the Chrudimsko-Hlinecko region. It includes a basic characteristic of given area, specifically a location, surface and climate. Then the thesis is focused on particular towns and their surroundings. Each chapter sums up an information about historical buildings (sacral and profane) and natural sights (reservations, parks and nature trails). The thesis also contains other facilities of tourism (technical buildings, sport halls etc.) A part of the Bachelor's thesis are maps and pictures of given localities and objects as well.

Key words tourist potencial, sights, geopark

OBSAH

ÚVOD ...... 9 TEORETICKÁ ČÁST...... 10 1 CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU CHRUDIMSKO-HLINECKO ...... 10 1.1 Heřmanův Městec ...... 10 1.1.1 Děkanský kostel sv. Bartoloměje ...... 11 1.1.2 Zámek ...... 11 1.1.3 Židovské ghetto ...... 12 1.1.4 Židovská synagoga ...... 12 1.1.5 Židovská škola ...... 13 1.1.6 Židovský dvojdomek ...... 14 1.1.7 Židovský hřbitov ...... 14 1.2 Hlinsko ...... 14 1.2.1 Památková rezervace Betlém ...... 15 1.2.2 Tvrz ...... 16 1.2.3 Městské muzeum a galerie ...... 16 1.2.4 Veselý kopec ...... 18 1.3 Chrast...... 18 1.3.1 Zámek ...... 19 1.3.2 Kostel Nejsvětější Trojice ...... 20 1.3.3 Klášter sv. Markéty v Podlažicích ...... 20 1.4 Chrudim ...... 21 1.4.1 Muzeum barokních soch ...... 22 1.4.2 Kostel Nanebevzetí Panny Marie ...... 23 1.4.3 Sloup Proměnění Páně ...... 23 1.4.4 Mydlářovský dům ...... 24 1.4.5 Divadlo Karla Pippicha ...... 25 1.4.6 Regionální muzeum ...... 25 1.4.7 Rozhledna Bára a lanový park ...... 26 1.4.8 Geopark Železné hory ...... 26 1.5 Luže ...... 27 1.5.1 Košumberk ...... 28 1.5.2 Hamzův park a arboretum ...... 28 1.5.3 Kostel sv. Bartoloměje ...... 29 1.5.4 Poutní chrám Panny Marie Pomocné na Chlumku ...... 29 1.6 Nasavrky ...... 30

1.6.1 Přírodní památka Kaštanka ...... 31 1.6.2 Zámek ...... 31 1.6.3 Keltské oppidum ...... 31 1.6.4 Muzeum zločinu-Galérka ...... 32 1.6.5 Přírodní rezervace Krkanka ...... 32 1.6.6 Přírodní rezervace Strádovské peklo ...... 33 1.6.7 CHKO Železné hory ...... 33 1.7 Seč ...... 34 1.7.1 Kostel sv. Vavřince ...... 34 1.7.2 Zámeček na Hoješíně ...... 35 1.7.3 Vodní přehrada Seč ...... 35 1.7.4 Přírodní rezervace Oheb ...... 35 1.8 Skuteč ...... 36 1.8.1 Muzeum ...... 37 1.8.2 Kostel Nanebevzetí Panny Marie ...... 37 1.8.3 Mariánský sloup ...... 38 1.8.4 Kostel Božího těla ...... 38 1.8.5 Toulovcovy Maštale ...... 38 1.9 Slatiňany ...... 38 1.9.1 Zámek ...... 39 1.9.2 Švýcárna ...... 40 1.9.3 Hřebčín ...... 40 1.9.4 Kočičí hrádek, naučná stezka ...... 40 1.10 Třemošnice ...... 41 1.10.1 Městská galerie ...... 42 1.10.2 Muzeum Berlova vápenka ...... 42 1.10.3 Hrad Lichnice ...... 42 PRAKTICKÁ ČÁST ...... 44 2 VLASTNÍ PRÁCE ...... 44 2.1 Úvod ...... 44 2.2 Metodika ...... 44 2.3 Pokyny pro návštěvníky ...... 44 ZÁVĚR ...... 49 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 50

ÚVOD Mikroregion Chrudimsko-Hlinecko leží v západní části východních Čech. Rozkládá se na rozmezí Železných hor a Žďárských vrchů. Částí také spadá do Polabské nížiny. Je součástí okresu Chrudim, jenž se nachází v jihozápadní části Pardubického kraje. Mikroregion tvoří města Heřmanův Městec, Hlinsko, Chrast, Chrudim, Luže, Nasavrky, Seč, Skuteč, Slatiňany, Třemošnice. Autorka si vybrala toto téma, protože se narodila a většinu svého života prožila v Chrudimi. Tudíž tuto oblast velice dobře zná. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o oblasti Chrudimsko – Hlinecko. Práce charakterizuje dané oblasti, konkrétně polohu, povrch a podnebí. Dále je práce zaměřena na jednotlivá města a jejich okolí. Každá kapitola je souhrnem informací o historických stavbách (sakrálních a světských) a přírodních památkách (rezervacích, parcích a naučných stezkách). V práci jsou zahrnuty i ostatní zařízení cestovního ruchu (technické památky, sportovní areály apod.). V praktické části se autorka věnuje městu Chrudim. V této části je navržena exkurze historickým jádrem města. Obsahuje popis trasy a památek. Součástí práce je i harmonogram, kalkulace (základní prohlídky v českém jazyce a speciální v anglickém jazyce) a plán trasy. Cílem bakalářské práce je představit mikroregion Chrudimsko-Hlinecko jako turisticky atraktivní oblast pro návštěvníky všech věkových kategorií a zájmů.

TEORETICKÁ ČÁST 1 CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU CHRUDIMSKO-HLINECKO Mikroregion Chrudimsko-Hlinecko leží v západní části východních Čech. Rozkládá se na rozmezí Železných hor a Žďárských vrchů. Částí také spadá do Polabské nížiny. Je součástí okresu Chrudim, jenž se nachází v jihozápadní části Pardubického kraje. (Mikroregion Chrudimsko, 2018) Tvoří ho města Heřmanův Městec, Hlinsko, Chrast, Chrudim, Luže, Nasavrky, Seč, Skuteč, Slatiňany, Třemošnice (Návštěvník.cz, 2016). Mikroregion Chrudimsko-Hlinecko obsahuje soubor různých typů krajiny, od listnatých porostů bučin a dubin přes suťové lesy a reliktní bory až po podmáčené olšiny. Okraje oblasti lemují na jihu Žďárské vrchy a na západě Železné hory. Východní část doplňují hřbety opukových masivů i pískovcových skal. Součástí CHKO Železné hory jsou i PR Krkanka a Strádovské peklo, které se nachází v hlubokém údolí řeky Chrudimky mezi Křižanovickou a Práčovskou přehradou. Mikroregionem protéká řeka Chrudimka, která pramení nad obcí Kameničky v krajinné oblasti Železných hor a ústí v Pardubicích do Labe ve Východolabské tabuli. Mezi hlavní přítoky Chrudimky patří Olšinka, Krounka, Žejbro a Léžák, které sestupují dále do Polabí. (Štěpán, Růžičková et Šulc, 2003) Počátky osidlování oblasti sahají do 12. století. Jednalo se o organizovanou kolonizaci na jihozápadě Chrudimska mezi tehdy hlavními centry kultury, vilémovským klášterem poblíž dnešního Havlíčkova Brodu a klášterem v Podlažicích. V 13. století dochází k prvnímu utváření vesnic. Druhá výrazná vlna osidlování proběhla v 16. století. Krajina se postupně mění a přichází o svůj přirozený ráz. V 18. století se samoty a malé vísky sdružují a vzniká množství obcí. V druhé polovině 20. století dochází k násilné kolektivizaci. Většina vesnic ztratila tradiční znaky. Na okrajích byly postaveny objekty zemědělské výroby. V současné době se vesnice a města stále více rozrůstají, což má za následek úbytek a narušení původního přírodního terénu. (Štěpán, Růžičková et Šulc, 2003)

1.1 HEŘMANŮV MĚSTEC Heřmanův Městec leží na severním úpatí Železných hor v nadmořské výšce 275 m. Na ploše 14,34 km2 žije 5033 obyvatel. Součástí města jsou

10 i vesnice Chotěnice, Konopáč a Radlín. (Heřmanův Městec: Oficiální stránky města, 2018). První zmínka se datuje do roku 1325. Heřmanův Městec založil pravděpodobně Heřman z Mrtic/Lichtenburku. (Proxima Bohemia, 2010) Heřmanův Městec má status vesnice (Heřmanův Městec: Oficiální stránky města, 2018). Heřmanův Městec je známý svými festivaly Hudební léto a Sisyfos (Proxima Bohemia, 2010).

1.1.1 DĚKANSKÝ KOSTEL SV. BARTOLOMĚJE Děkanský kostel sv. Bartoloměje se nachází na východě Velkého náměstí. Kostel dominuje svým portálem a 42 m vysokou věží. (Heřmanův Městec: Oficiální stránky města, 2018). Stavba kostela probíhala v letech 1756-1761 podle projektu Františka Tomáše Jedličky. Jedná se o pozdně barokní stavbu s prvky rakouské architektury. Představuje tak 1 z nejkrásnějších příkladů jasné slohové vyhraněnosti, stylově jednotné výzdoby. (Heřmanův Městec: Oficiální stránky města,

2018). Obrázek 1: Děkanský kostel sv. Bartoloměje Zdroj: autorka (LUMIX SF7 od firmy Panasonic)

1.1.2 ZÁMEK Dnešní pozdně barokní zámek stojí na místě tvrze z roku 1399. Ta byla v roce 1421 zničena pravděpodobně husity. První zmínka o zámku pochází z roku 1591. Tehdy se však jednalo o renesanční stavbu s nádvořím, které zdobily 3 arkády. V roce 1784 nechal zámek přestavět hrabě Václav Špork. Tehdy v něm byla velká kuchyně, dvanáct sklepů

11 a čtyři konírny. V prvním poschodí se pak nacházela jídelna, velký sál, dvanáct pokojů a kaple Tří králů. (Heřmanův Městec: Oficiální stránky města, 2018). Další velkou přestavbou zámek prošel za vlády rodu Kinských v roce 1876. Finální fází rekonstrukce v roce 1932 získal zámek svou současnou pozdně barokní podobu. V přízemí na západní straně byla nádherná jídelna s gobelíny a s dřevěným vyřezávaným stropem z modřínového dřeva, s uměleckou výzdobou od vídeňského mistra Grüneho. Na východní straně byla zřízena kaple. V ostatních přízemních místnostech se nacházela kuchyně a byty pro služebnictvo. V prvním poschodí byly salony, ložnice, knihovna, hostinské pokoje a jiné. Součástí zámku byla i knihovna, která obsahovala mnoho anglických, německých a francouzských děl. Za vlády rodu Kinských zde pracoval jako knihovník František Ladislav Čelakovský a František Palacký. (Heřmanův Městec: Oficiální stránky města, 2018). V letech 1945-1948 zámek sloužil jako sídlo generálního štábu německé armády nebo jako letní sídlo ministerstva zahraničních věcí. Od roku 1952 je v zámku umístěn Domov pro seniory hlavního města. (Heřmanův Městec: Oficiální stránky města, 2018). Zámek je obklopen zámeckým parkem v anglickém slohu, který byl zřízen Šporky v roce 1784. Roste zde řada vzácných dřevin, jako je např. platan jihoamerický. Z ostatních rostlin se zde hojně vyskytuje vemeník dvoulistý, vstavač tygrovitý nebo kokořík vonný. Součástí parku je i rybník, na kterém najdeme labutě. V okolí rybníku pak žije ledňáček či skorec. (Heřmanův Městec: Oficiální stránky města, 2018).

1.1.3 ŽIDOVSKÉ GHETTO Židovské ghetto vzniklo v Heřmanově Městci už v 15. století. Oficiálně se datuje až od 17. století. Zahrnuje židovskou synagogu, školu (Gallery Cyrany), tzv. dvojdomek a hřbitov. V r. 1991 byly tyto židovské památky zapsány do seznamu státních kulturních památek a započalo se s jejich rekonstrukcí. (Heřmanův Městec: Oficiální stránky města, 2018).

1.1.4 ŽIDOVSKÁ SYNAGOGA V roce 1760 byla v Heřmanově Městci uprostřed židovského ghetta postavena barokní synagoga. Základní kámen byl položen samotným hrabětem Janem Václavem

Šporkem. Později bylo nutné synagogu přemístit hlouběji do židovského města, jelikož se nacházela v dohledu katolického kostela. (Heřmanův Městec: Oficiální stránky města, 2018). V roce 1870 byla synagoga přestavěna do novorománské podoby. Projekt sestavil a na stavbu dohlížel východočeský architekt a restaurátor František Schmoranz. Po německé okupaci začala ovšem chátrat. (Heřmanův Městec: Oficiální stránky města, 2018). V roce 1989 začalo město s rekonstrukcí židovských památek. Také zde počala působit Společnost ochránců židovské kultury. (Heřmanův Městec: Oficiální stránky města, 2018). Finální rekonstrukcí synagoga prošla v letech Obrázek 2: Židovská synagoga Zdroj: autorka (LUMIX SF7 od firmy Panasonic) 1997-2001. Poté byla 25. listopadu 2001 slavnostně otevřena. V současné době se zde konají koncerty a jiné kulturní a slavnostní akce. (Heřmanův Městec: Oficiální stránky města, 2018).

1.1.5 ŽIDOVSKÁ ŠKOLA Židovská škola byla postavena v roce 1862 vedle synagogy. Po roce 1909 sloužila jako úřední místo a byt krajského rabína. Od té doby prošla mnoha rekonstrukcemi a začala postupně chátrat. (Heřmanův Městec: Oficiální stránky města, 2018). Na konci 20. století však se vedení města ve spolupráci se Společností ochránců židovské kultury rozhodlo školu znovu opravit. V roce 2001 byla přestavba úspěšně dokončena. (Heřmanův Městec: Oficiální stránky města, 2018). Od roku 2002 zde byla umístěna stálá galerie pod názvem Gallery Cyrany. Jedná se o sbírku uměleckých děl východočeských malířů a sochařů 20. století. (Heřmanův Městec: Oficiální stránky města, 2018).

1.1.6 ŽIDOVSKÝ DVOJDOMEK Tzv. židovský dvojdomek stojí v sousedství židovské školy (Gallery Cyrany) a synagogy. V současné době se jedná především o výstavní prostor města. Vystavují se zde nejčastěji díla místních spolků, škol, ale také umělců z širokého okolí. V posledních letech jsou zde populární i tzv. putovní výstavy či výtvarné dílny. (Heřmanův Městec: Oficiální stránky města, 2018).

1.1.7 ŽIDOVSKÝ HŘBITOV Židovský hřbitov v Heřmanově Městci je považován za jeden z nejstarších a nejzachovalejších v České republice. (SPOKUL HM, 2018) Hřbitov byl založen pravděpodobně v 15. století jako celé židovské ghetto na tomto území. Písemné zmínky o jeho vzniku se však nedochovaly. (SPOKUL HM, 2018) V roce 1667 a poté 1883 došlo k jeho rozšíření. V původním stavu se zachoval pouze jediný náhrobek. Ten pochází z roku 1647. Celkem se zde nachází 1 077 náhrobních kamenů, včetně tumby z roku 1844 a velké hrobky z poloviny 19. století. (SPOKUL HM, 2018) V areálu hřbitova stojí dvě budovy. Jedná se o domek správce hřbitova a márnice z roku 1838 s pamětní deskou obětí nacismu. (SPOKUL HM, 2018) Současné době je hřbitov majetkem Židovské náboženské obce v Praze a není běžně přístupný veřejnosti. Areál hřbitova je možný navštívit po dohodě s pracovníky židovských památek nebo turistického centra města Heřmanův Městec. (SPOKUL HM, 2018)

1.2 HLINSKO Hlinsko leží na rozhraní Českomoravské vrchoviny, Železných hor a Žďárských vrchů v nadmořské výšce 590 m. Rozloha činí 24, 27 km2. Spolu s částmi Blatno, Čertovina, Chlum, Kouty a Srní zde žije 10 tisíc obyvatel. (Proxima Bohemia, 2010) Název jména Hlinsko pochází od slova hlína. V 15. století se zde nacházela velká ložiska kvalitní hrnčířské hlíny. Ta umožnila vzniknout nejstaršímu řemeslu hrnčířství na tomto území. (David et Soukup, 2005) První zmínka pochází z roku 1349. Ve 14. století se Hlinsko stává městem zřejmě za vlády Václava IV. na přímluvu Viléma z Pardubic a Staré. V roce 1413 nechali páni

14 z Pardubic postavit tvrz, která se dnes nachází v centru města a je nejstarší stavbou celého Hlinska. (Hlinsko.cz: Oficiální internetové stránky města Hlinska, 2018) V 16. století se Hlinsko stává centrem ochodů. Nachází se totiž na staré kupecké stezce vedoucí z Chrudimi na Moravu. V letech 1770-1772 zasáhl Hlinsko a jeho okolí hladomor. (Hlinsko.cz: Oficiální internetové stránky města Hlinska, 2018) Na konci 18. století se Hlinsku opět navrací prosperita. Město bohatne především z pěstování lnu a následného prodeje tkaniny. V tomto období se také rozvíjí řemeslná výroba. Vzniká tak soubor lidových staveb Betlém. (Štěpán, Růžičková et Šulc, 2003) V roce 1834 se Hlinsko stalo městem nezávislým na vrchnosti. Od roku 1834 do roku 1919 bylo sídlem okresu a spadala do něho centrální oblast Českomoravské vrchoviny. Poté se město stalo součástí chrudimského okresu s výjimkou let 1949 až 1960, kdy bylo opět okresním městem. (Hlinsko.cz: Oficiální internetové stránky města Hlinska, 2018)

1.2.1 PAMÁTKOVÁ REZERVACE BETLÉM Památková rezervace Betlém je soubor lidové architektury. Nachází se ve středu města na pravém břehu řeky Chrudimky. (Hlinsko.cz: Oficiální internetové stránky města Hlinska, 2018) Od poloviny 18. století na tomto území začali drobní řemeslníci stavět své roubené domky. Jednalo se především o hrnčíře a později tkalce, krejčí, kožešníky nebo také hračkáře. Na přelomu 19. a 20. století se zde usadili rodiny továrních dělníků. V 60. letech dochází v souvislosti se změnou životního stylu k postupné devastaci. Betlém si i přesto částečně uchoval svou původní podobu. (Hlinsko.cz: Oficiální internetové stránky města Hlinska, 2018) V roce 1987 se pracovníci památkové péče spolu s několika nadšenci zasloužili o záchranu alespoň několika objektů. V roce 1989 se Betlém stal součástí Souboru lidových staveb Vysočina. V roce 1993 byly veřejnosti zpřístupněny některé zrekonstruované domky. V roce 1995 byla část Betlému prohlášena památkovou rezervací. (Hlinsko.cz: Oficiální internetové stránky města Hlinska, 2018)

Návštěvníci si mohou prohlédnout dílny různých řemesel. V jednom z roubených domků se nachází expozice vesnických masopustních obchůzek a masek Hlinecka, které se stali součástí světového dědictví UNESCO. Expozice jsou zpřístupněny veřejnosti po celý rok. Památková rezervace Betlém také nabízí speciální programy nazvané Živá historie. Jedná se o edukační program pro školy nebo organizované skupiny Obrázek 3: Památková rezervace Betlém Zdroj: autorka (LUMIX SF7 od firmy Panasonic) z řad veřejnosti. (Hlinsko.cz: Oficiální internetové stránky města Hlinska, 2018) Návštěvníci dále mohou zavítat do kavárny, cukrárny nebo stylové hospůdky v upravených objektech. Je tu i prodejna hudebních nástrojů s orchestrionem či funkční tkalcovská dílna. Mezi nejznámější kulturní akce, které zde probíhají, patří Adámkovy folklorní slavnosti. Na nich vystupují české i zahraniční soubory. (Hlinsko.cz: Oficiální internetové stránky města Hlinska, 2018)

1.2.2 TVRZ Za nejstarší stavbou Hlinska je považována tvrz, která se nyní nachází v centru města. První zmínka o tvrzi se datuje do roku 1413. Stála u důležité obchodní stezky. Od roku 1547 zde sídlila královská celní služba. V 16. a na přelomu 17. a 18. století došlo k různým stavebním úpravám. V současné době patří farnímu sboru Českobratrské církve evangelické. (Hlinsko.cz: Oficiální internetové stránky města Hlinska, 2018)

1.2.3 MĚSTSKÉ MUZEUM A GALERIE Městské muzeum a galerie bylo založena v roce 1784. Jedná se tedy o nejstarší muzeum svého druhu v Čechách. (Městské muzeum a galerie Hlinsko, 2018)

Muzeum nabízí hned několik stálých expozic. Jedna z nich je věnovaná řemeslům v dané oblasti. Hrnčířský cech byl na Hlinecku založen již v roce 1488. Díky bohatým ložiskám hlíny se zde tento druh řemesla rozvíjel nejvíce. Další částí této expozice je sklářství, které na Vysočině vyrůstalo z dostatku dřeva, vodní energie a levné pracovní síly. Celá výstava je doplněna o obrázky výrobního procesu. Návštěvníci si dále mohou prohlédnout výrobky nejen z keramiky a skla, ale také řezbářskou a ryteckou tvorbu. (Městské muzeum a galerie Hlinsko, 2018) Historická expozice se navrací zpátky do dob, kdy zde probíhalo první osidlování. Národopisná expozice návštěvníka seznámí s rozdíly mezi venkovským a měšťanským způsobem života. Expozice o textilní výrobě na Hlinecku odkazuje na dávnou minulost, kdy největším zdrojem příjmů bylo pěstování lnu a výroba tkaniny. Výstava představuje různé druhy a části ženského a mužského národního kostýmu. Součástí expozice je ukázka starobylé techniky tisku, tzv. modrotisk, žinylkové výroby, zpracování vlasů a výroby hřebenů. (Městské muzeum a galerie Hlinsko, 2018) Unikátní expozicí je sbírka hraček Františka Kyncla. Jedná se o jednu z největších evropských soukromých sbírek dřevěných hraček, kterou sběratel nastřádal za dobu 50 let. Najdeme zde téměř 5000 kusů soukromníků, malých továren i velkých známých společností. Zastoupeny jsou jednotlivé hračky, ale také malé i velké série z celého světa. Za největší a nejucelenější kolekci je považována sbírka českých dřevěných hraček 20. století. Součástí expozice jsou technické výkresy, reklamní letáky a životopisy tvůrců. (Městské muzeum a galerie Hlinsko, 2018) V roce 2004 došlo v galerii k reinstalaci Pamětní síně hlineckého rodáka, sochaře Karla Lidického. Jeho plastiky se staly vyhledávanou stálou expozicí spolu s tvorbou malířů Hlinecka. Galerie každý rok pořádá ve spolupráci s Národní galerií v Praze výstavu s názvem Výtvarné Hlinecko, kde jsou představována díla předních českých výtvarných umělců. (Městské muzeum a galerie Hlinsko, 2018) Budova muzea disponuje prostorným sálem s kapacitou zhruba 100 diváků. Ten je využíván k pořádání vernisáží, přednášek a dalších kulturních akcí a také dočasných výstav. (Městské muzeum a galerie Hlinsko, 2018)

1.2.4 VESELÝ KOPEC Veselý Kopec je nejrozsáhlejší komplex lidových staveb východních Čech. Nachází se na rozhraní Železných hor a Žďárských vrchů, přibližně 7 km od města Hlinsko. (Národní památkový ústav, 2018) Už v 70. letech 20. století na toto území byly přenášeny objekty z části oblasti zvané České Horácko. V roce 1972 byl Veselý Kopec slavnostně otevřen. (Národní památkový ústav, 2018) Expozice nabízí pohled na roubenky, ve kterých žili a hospodařili drobní zemědělci od poloviny 19. do poloviny 20. století. Pilnovo stavení čp. 4 je nejstarší usedlost celého komplexu a také oblasti Železných hor. (Národní památkový ústav, 2018) Veselý Kopec se může pyšnit kolekcí technických památek na vodní pohon. Najdeme zde mlýn s varnou povidel, stupník na tříslo, olejnu a pilu. Tyto stavby obklopují původní náhon, který byl na Veselém Kopci Obrázek 4: Veselý Kopec zbudován již v 16. století. Zdroj: autorka (LUMIX SF7 od firmy Panasonic) Nachází se zde i čtrnáctiboká stodola, která byla původně postavena v Sádku u Poličky v roce 1684. (Národní památkový ústav, 2018) Veselý Kopec koná mnoho programů, které přibližují oblasti lidové kultury. Mezi ně patří např. ukázky lidových obyčejů, řemesel nebo lidové stravy. Toto muzeum v přírodě nabízí i speciální programy pro rodiny s dětmi. (Národní památkový ústav, 2018)

1.3 CHRAST Město Chrast leží na úpatí Českomoravské vrchoviny 12 km jihovýchodně od Chrudimi v nadmořské výšce 292 m. Na ploše 17,83km2 žije 3200 obyvatel. Chrast má 3místní části; Podlažice, Chacholice a Skála. (Proxima Bohemia, 2010)

Chrast byla pravděpodobně založena benediktínským řádem z Podlažic v roce 1312. Klášter založený v r. 1159 byl v dubnu 1421 husitskými vojsky zničen. Po jeho zničení přešla Chrast do světské správy. Klášter byl vypálen a zničen roku 1421. Pak obec patřila různým šlechticům, od roku 1559 rodu Slavatů z Chlumu a od roku 1644 biskupství královéhradeckému. Albrecht Slavata z Chlumu roku 1601 nechal postavit zámeček a podstatně jej rozšířili biskupové v 18. století. V roce 1853 se stala Chrast městem. Druhá polovina 19. století byla ve znamení rozmachu. byl zde vybudován městský vodovod, první továrny a železnice. (CHRAST: Oficiální web města, 2007-2011)

1.3.1 ZÁMEK Původně renesanční zámek nechal v letech 1579-1605 postavit Albrecht Slavata z Chlumu. V roce 1664 se zámek stává letní rezidencí královehradeckých biskupů. V letech 1721-1731 dochází k přestavbě a doplnění o barokní křídla. Od roku 1742 má zámek dnešní podobu. (CHRAST: Oficiální web města, 2007-2011) U zámku se nachází zahrada, která byla v roce 1903 upravena architektem Thomayerem z Prahy jako park. Dodnes zde můžeme najít některé z původních růží či vzácných stromů jako je liliovník tulipánokvětý nebo cypřišek nutkajský. Součástí zahrady je také alej líp a kaštanů. Na konci aleje stojí kaplička sv. Jana Nepomuckého, postavená v roce 1728. (CHRAST: Oficiální web města, 2007-2011) V prostorách zámku nyní sídlí městské muzeum, založené v roce 1893 Vincencem Paulusem. Nachází se zde hned několik stálých expozic. „Od kamene k člověku“ se zaměřuje Obrázek 5: Zámek a městské muzeum Zdroj: autorka (LUMIX SF7 od firmy Panasonic) na nejstarší obyvatele této oblasti, expozice je doplněna o archeologické nálezy. „Tajemství Ďáblovy bible“ je okruh věnován podlažickému klášteru a jeho ďáblovy bible. Za výjimečnou podívanou

19 stojí kopie Codexu gigas v životní velikosti. Mezi další expozice patří Pod křídly černých orlic o proměnách Chrasti v čase, Na zámku biskupském, Osobnosti Chrastecka, Řemesla, cechy a Tkalcovství. (CHRAST: Oficiální web města, 2007-2011) Muzeum také pořádá řadu výstav a také se spolupodílí na kulturních aktivitách města (CHRAST: Oficiální web města, 2007-2011).

1.3.2 KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE Kostel Nejsvětější Trojice byl stavěn v letech 1710-1717 na místě původního dřevěného kostela, který byl při požáru v roce 1709 zničen. Jedná se o trojlodní baziliku s dvěma věžemi v průčelí. Uvnitř se nachází oltář Nejsvětější Trojice, oltář sv. Jana Nepomuckého a oltář sv. Josefa a Křížová cesta od chrasteckého malíře Jana Kokeše z 19. století. (CHRAST: Oficiální web města, 2007-2011)

1.3.3 KLÁŠTER SV. MARKÉTY V PODLAŽICÍCH V roce 1696 byl na místě původního klášterního kostela postaven barokní klášter sv. Markéty. V roce 1721 byl slavnostně vysvěcen. (Hrady.cz, 1995-2018) Původní benediktínský klášter zde stál od roku 1159. Tehdy byl považován za 1 z nejchudších v zemi. Mniši zde přepisovali knihy. Nejznámější z nich byla bez pochyby největší rukopisná kniha světa Codex Gigas jinak též zvaná Ďáblova bible, která se dnes nachází v Královské knihovně ve Stockholmu. V Čechách si návštěvníci mohou prohlédnout alespoň její kopii a to v rámci stálé expozice chrasteckého muzea. (Hrady.cz, 1995-2018) Klášter byl za dob husitských válek vypálen, konkrétně v roce 1421. Od té doby ruiny kláštera zely prázdnotou. Až v polovině 17. století panství koupilo Obrázek 6: Klášter sv. Markéty Zdroj: autorka (LUMIX SF7 od firmy Panasonic) 20 královehradecké biskupství. (Hrady.cz, 1995-2018) Královehradecký biskup Jan Fr. Milčín chtěl na troskách bývalého kláštera vystavět nový klášter. Z celého projektu se však kvůli nedostatku financí podařilo postavit pouze dnešní kostel sv. Markéty. (Hrady.cz, 1995-2018)

1.4 CHRUDIM Chrudim, též nazývané „Athény východních Čech“, je okresní a největší město turistické oblasti Chrudimsko-Hlinecko (Proxima Bohemia, 2010). Leží na rozhraní Železných hor a Polabské nížiny, 110 km od Prahy, 33 km od Hradce Králové a 10 km jižně od krajského města Pardubic (Proxima Bohemia, 2010). Městem protéká řeka Chrudimka, která pramení v CHKO Žďárské vrchy. Chrudim má výhodnou polohu. Nachází se těsném zázemí metropolitního areálu hradecko-pardubické aglomerace. Toto okresní město má rozlohu 33,2 km2 a žije zde 23 060 obyvatel. Rozprostírá se na 5 katastrálních územích; Chrudim (I, II, III, IV), Medlešice, Topol, Vestec u Chrudimi, Vlčnov u Chrudimi. (Chrudim: Město, kde stojí za to žít, 2017) Archeologické nálezy dokládají stopy osídlení na území tzv. Pumberky, které se nachází severovýchodně od historického centra, již v 7000 a 6000 př. n. l. V letech 1200- 900 př. n. l. probíhalo období tzv. lužické kultury. V tomto období byla Chrudim s velkou pravděpodobností součástí velkého oppida, které se nacházelo u osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km jižně od Chrudimi. (Chrudim: Město, kde stojí za to žít, 2017) V 7. a 8. století po příchodu Slovanů se Chrudim stává důležitým centrem správy raného českého státu. První písemná zmínka pochází z roku 1055. V Kosmově kronice se píše, že zde tohoto roku zahynul při svém tažení do Uher kníže Břetislav I. (Chrudim: Město, kde stojí za to žít, 2017) V roce 1276 Chrudim povýšila na královské město. Nacházela se na zemské cestě z Prahy na Moravu, byla tudíž důležitým spojovníkem. To napomáhalo růstu prestiže a rozvoje města. V roce 1307 se stala královským věnným městem. Tímto způsobem sloužila českým královnám jako zdroj příjmů do koce habsburské monarchie v roce 1918. (Chrudim: Město, kde stojí za to žít, 2017) Ve 13. a 14. století Chrudim zasáhly požáry a hladomory. Nebyla ani ušetřena husitských válek a povstání proti vládnoucím Habsburků v 16. a 17. století. V roce 1850

21 propukl požár, který zničil 2 předměstí a v druhé polovině 19. století to byla série povodní, jež omezila normální rozvoj města. (Chrudim: Město, kde stojí za to žít, 2017) V současné době mluvíme o Chrudimi jako o moderním centru regionu se zachovalým historickým jádrem, které bylo v roce 1900 prohlášeno památkovou zónou. (Chrudim: Město, kde stojí za to žít, 2017)

1.4.1 MUZEUM BAROKNÍCH SOCH Muzeum barokních soch sídlí v zrekonstruovaném kapucínském kostele sv. Josefa. Jedná se o unikátní centrum barokního sochařství. (Muzeum barokních soch, 2018) Kostel sv. Josefa v kapucínském klášteře byl postaven v roce 1641. Vysvěcen byl roku 1665. Pod kostelní stavbou se nachází podzemní sakrální prostora s přilehlými chodbami tzv. Boží hrob. Zde je také umístěno znázornění scén Kristova umučení. V roce 1949, poté co odešli poslední příslušníci řádu, kapucínský klášter zanikl. (Muzeum barokních soch, 2018) V letech 2009-2011 proběhla rozsáhlá rekonstrukce, po které bylo MUBASO slavnostně otevřeno široké veřejnosti. V současné době se zde nachází expozice věnovaná východočeskému sochařství konce 17. Obrázek 7: Muzeum barokních soch Zdroj: autorka (LUMIX SF7 od firmy Panasonic) a počátku 18. století. Tvoří ji kamenné a dřevěné plastiky špičkové kvality. (Muzeum barokních soch, 2018) Za nejvýznamnější je považována tvorba Matyáše Bernarda Brauna a jeho následovníků, působících v 18. století. (Muzeum barokních soch, 2018) Součástí prohlídky i promítání filmu „Kamenný příběh“. Ten představuje chrudimskou sochařskou dílnu a její mistry, sochaře Jana Pavla Čechpauera a Ignáce Rohrbacha, a výstavbu dominanty hlavního chrudimského náměstí – sloupu Proměnění Páně. (Muzeum barokních soch, 2018)

V muzeu se pravidelně konají kulturní a společenské akce jako např. koncerty vážné hudby, divadelní představení, promítání filmů apod. V kryptě se pak konají krátkodobé výstavy. (Muzeum barokních soch, 2018)

1.4.2 KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven roce 1349 na místě hradu královského věnného města. Presbytář kostela je starší než město samotné. Dříve sloužil jako kaple sousedního hradu. (Chrudim: Město, kde stojí za to žít, 2017) Kostel má dvě věže, Černá vlevo a Trubačka vpravo. V minulosti měla každá jiný tvar a velikost. V roce 1630 se podlaha Trubačky prolomila a zabila trubačovu ženu. V roce 1702 do ní uhodil blesk. Obě věže a část podkroví vyhořely. Po opravě v roce 1851 věže dostaly dnešní podobu, mají tedy stejný tvar a výšku. (Chrudim: Město, kde stojí za to žít, 2017) V roce 1727 bylo ke kostelu přistavěno schodiště se sochami svatých. V roce 1740 byl přimalován na štít mezi věže obraz Salvátora s paprskovou svatozáří. (Chrudim: Město, kde stojí za to žít, 2017) V roce 1857 proběhla rekonstrukce, na které se podílel František Schmoranz. Tak dostal celý kostel dnešní podobu. (Chrudim: Město, kde stojí za to žít, 2017)

1.4.3 SLOUP PROMĚNĚNÍ PÁNĚ Od velkého moru, který zde propukl v roce 1680, putovaly davy poutníků k zázračnému obrazu sv. Salvátora. Jeho popularita ještě stoupla v období morové epidemie, která zasáhla znovu v roce 1713. (www.Chrudim.info, 2001-2018) Sloup Proměnění Páně byl stavěn v letech 1719-1732 ke cti Spasitele a také jako poděkování, že mor ustal. Plán vypracoval nepříliš známý italský architekt Jan Kř. Bullu a na celou práci dohlížel věhlasný stavitel Giovanni Santini – Aichel. Sochy vytvořili

23 chrudimští sochaři Jan Pavel Čechpauer a jeho pomocník Ignác Rohrbach, dále také kameníci Václav Frank a Augustin Petr. (www.Chrudim.info, 2001-2018) V roce 1789 byla kolem sloupu postavena zlatá mříž. V letech 1842- 1843 byla místo mříže vybudována barokní kašna. (www.Chrudim.info, 2001-2018) Na vrcholu osmnáctimetrového sloupu stojí socha Boha otce, která je obklopena anděly. V dolní části sloupu se nachází 12 postav svatých. Dále zde najdeme znak bývalé Svaté říše římské Obrázek 8: Sloup Proměnění Páně s českým lvem, který drží písmeno C. To Zdroj: autorka (LUMIX SF7 od firmy Panasonic) je zkráceně Carlos, tedy v tuto dobu vládnoucí panovník Karel IV. Nad znakem se nachází pozlacená soška Panny Marie. (Turistika.cz: Pro větší zážitek z cest a výletů, 2007-2018)

1.4.4 MYDLÁŘOVSKÝ DŮM V roce 1571 bohatý chrudimský mydlář Matěj Mydlář koupil měšťanský dům, který nechal zrekonstruovat. (Chrudim: Město, kde stojí za to žít, 2017) Mydlářovský dům je považován za nejvýznamnější stavbu měšťanského typu v Chrudimi. Je třípatrový a průčelí zdobí 5 oblouků ve 2 řadách nad sebou. V prvním poschodí se nachází zábradlí s figurální výzdobou. Stojící sochy představují zbožnost, spravedlnost, opatrnost a sílu, ležící pak mír, válku, lásku, poctivost a moc. Sloupy, které jsou vysazeny na kamenných nosnících, jsou ozdobeny hlavou šaška v kapuci s rolničkami, zdobením býka, jelena a několika růžemi. Třetí patro je tvořeno dřevěnou pavlačí. Zadní strana domu má 2 otevřené galerie a 2 věže, vyšší válcovou podoby minaretu a nižší šestibokou. (Chrudim: Město, kde stojí za to žít, 2017) V současné době v prostorách Mydlářovského domu sídlí Muzeum loutkářských kultur. Stálá expozice muzea se nazývá Magický svět loutek a představí návštěvníkům loutkářství od svým počátků až po současnost. (Chrudim: Město, kde stojí za to žít, 2017)

1.4.5 DIVADLO KARLA PIPPICHA Stavba divadla Karla Pippicha proběhla v letech 1931-1934 podle projektu J. Freiwalda a J. Böhma. Jedná se o jedinou stavbu konstruktivismu v městě. Divadlo Karla Pippicha bylo slavnostně otevřeno 18. února 1934 Smetanovou operou Libuše v provedení chrudimských ochotníků. (Divadlo Karla Pippicha, 2018) Divadlo je pojmenováno po chrudimském občanu, doktoru práv Karlu Pippichovi. Ten byl mimo jiné také spisovatelem, básníkem, hudebníkem, a především kulturním činitelem 19. a 20. století. Právě v tuto dobu byla Chrudim nazývána „Athény východních Čech“. (Divadlo Karla Pippicha, 2018) V současné době divadlo nemá stálý divadelní soubor. Vystupují zde chrudimský ochotnický spolek a hostující soubory z okolních měst. Divadlo slouží i jako místo pro konání koncertů či jiných společenských akcí. (Divadlo Karla Pippicha, 2018) V roce 2010 byla v prostorách divadlo otevřena výstavní síň. Konají se zde výstavy různého druhu. Tímto je umožněno umělcům mladší a střední generace realizovat své projekty. (Divadlo Karla Pippicha, 2018)

1.4.6 REGIONÁLNÍ MUZEUM Regionální muzeum bylo postaveno v letech 1897-1898 v novorenesančním stylu. Muzeum stojí v centru města, pod hlavním náměstím. Již dříve ale existoval vlastivědný spolek. V roce 1865 byla založena Muzejní společnost, která shromažďovala historické předměty. Dále pak místo ní působilo Průmyslové muzeum pro východní Čechy, které vzniklo v roce 1892 a zabývalo se především uměleckoprůmyslovou tematikou. V Chrudimi postupně existovalo Vlastivědné Obrázek 9: Regionální muzeum muzeum, Okresní Zdroj: autorka (LUMIX SF7 od firmy Panasonic) vlastivědné muzeum a Okresní muzeum. Až v posledních letech 19. století se definitivně

25 přejmenovalo na Regionální muzeum města Chrudim. (Regionální muzeum v Chrudimi, 2018) V současnosti jsou zde 3 stálé expozice s názvy Mozaika z dějin regionu, Alfons Mucha – Plakáty a Expozice lidového nábytku. Muzeum také pořádá krátkodobé výstavy, školní výukové programy a jiné přednášky. Vydává odborné publikace jako např. Chrudimské vlastivědné listy či Chrudimský vlastivědný sborník. (Regionální muzeum v Chrudimi, 2018)

1.4.7 ROZHLEDNA BÁRA A LANOVÝ PARK Rozhledna Bára stojí na severovýchodě vrchu Hůra na Sečské vrchovině. Jedná se o atypické a unikátní konstrukce ve tvaru trojbokého komolého jehlanu. Tím se stala ojedinělou stavbou tohoto typu po celém světě. Výška rozhledny činí 25,7 m. Na vrchu je připevněno signální světlo, ve dne bílé a v noci červené. Vedle rozhledny je dřevěný obslužný domek, který slouží jako prodejna s občerstvením. (Městské lesy, 2018) Rozhledna byla postavena na jaře 2008. V tomto roce se přes Chrudimsko přehnalo tornádo, které rozhlednu a většinu domů z okolních obcí poničilo. (Městské lesy, 2018) V roce 2009 byla rozhledna znovu zpřístupněna veřejnosti pod názvem Bára II. Ta disponuje pevnější konstrukcí, která vydrží vítr o síle 200 km/hod. (Městské lesy, 2018) Nedaleko rozhledny Bára II. Byl vybudován lanový park, který je zavěšen v korunách stromů ve výšce 3-10 m. Park je dlouhý 250 m a obsahuje 21 překážek. (Městské lesy, 2018) Je možné si vybrat z 2 okruhů. Červený je určen pro osoby s dostatečnou fyzickou kondicí. Na trase se nachází snadné, ale i náročnější překážky. Modrý okruh je jednodušší s méně náročnými překážkami. (Městské lesy, 2018)

1.4.8 GEOPARK ŽELEZNÉ HORY Geopark Železné hory se nachází v oblasti kolem Ždírce nad Doubravou a Chotěboře. Jeho plocha činí 777,5 km2. Přibližně jednou třetinou zasahuje do CHKO Železné hory. (GEOPARK ŽELEZNÉ HORY, 2018) Území geoparku obsahuje kromě přírodního bohatství také kulturně historické památky a sportovní a rekreační objekty. V geoparku je možné spatřit na sto různých geotopů, které tu vznikaly více než 600 milionů let. Jedná se o vědecky a geoturisticky

26 výjimečné lokality. Často bývají zároveň biotopem, což znamená, že zde žijí mnohé živé organismy. (Východní Čechy, 2006-2017) Oblast je pokryta hustou sítí turistických a cykloturistických tras. Nachází se zde také několik desítek kilometrů koňských jezdeckých stezek či běžkařských tras. (GEOPARK ŽELEZNÉ HORY, 2018) Za zbudováním Geoparku Železné hory stojí dlouhodobá aktivita společnosti Vodní zdroje Chrudim, spol. s. r. o. ve vědecké, populárně naučné a vzdělávací sféře. Dále došlo k několika projektům ve spolupráci s Muzeem kamene a obuvi ve Skutči, a Muzeem vápenictví v Berlově vápence v Závratci u Třemošnice, které dopomohly vytvoření cyklotras na tomto území. Již více než deset let probíhá intenzivní spolupráce se základními i středními školami nejen chrudimského okresu. (GEOPARK ŽELEZNÉ HORY, 2018)

1.5 LUŽE Luže se nachází 22 km východně od Chrudimi a asi 15 km na jih od Vysokého Mýta. Město, zaujímající rozlohu 30,7 km2, leží na rozhraní Labské nížiny a Českomoravské vrchoviny. Luže má 12 místních částí (Bělá, Brdo, Dobrkov, Doly, Domanice, Košumberk, Rabouň, Radim, Srbce, Voletice, Zdislav) a spolu s nimi 2592 obyvatel. (Oficiální stránky města Luže, 2018) Starší osídlení na území dnešní Luže existovalo již na počátku 12. století. První zmínky o Luži jako o osadě se datují do roku 1250, kdy vznikla spojením starší osady Kamenicza a nově založeného městečka Luza. Ve 14. století se stává střediskem řemesel, obchodu a zemědělství širokému okolí. (Oficiální stránky města Luže, 2018) Nejprve byla Luže s okolními vesnicemi součástí panství v české historii známých pánů z Chlumu a Košumberka, později Slavatů z Chlumu a Košumberka, významných představitelů protestantské šlechty. V roce 1690 bylo panství darováno jezuitskému řádu. Po zrušení tohoto řádu zde vládnou poslední panovníci z bavorského rodu Thurn- Taxis, kteří vlastnili panství až do vzniku samostatné republiky. (Oficiální stránky města Luže, 2018) Od roku 2007 má Luže status města (Oficiální stránky města Luže, 2018).

1.5.1 KOŠUMBERK Zřícenina hradu Košumberk leží 25 km východně od Chrudimi a 19 km jižně od Vysokého Mýta. Nachází se v oblasti Košumbersko, které se rozprostírá na rozhrání Labské nížiny a Českomoravské vrchoviny a je známé svým čistých životním prostředím. Je totiž obklopeno lesnatou krajinou, kterou neznečišťují průmyslové podniky. Není divu, že se Košumbersko stalo vhodným místem pro výstavbu Hamzovy léčebny, která se zabývá léčením pohybově nemocných. (Oficiální stránky města Luže, 2018) První zmínka hradu pochází z roku 1318. Po roce 1573, kdy propukl požár a hrad byl poničen, proběhla rekonstrukce. Hrad získal renesanční podobu. Byla zde také zřízena českobratrská škola, která byla zaměřena na výchovu mladých protestantských šlechticů. V roce 1684 se Košumberk stal vlastnictvím jezuitské koleje z Hradce Králové. Ta si zde zřídila své sídlo vedle poutního kostela. V roce 1826 hrad koupili Obrázek 10: Košumberk Zdroj: autorka (LUMIX SF7 od firmy Panasonic) šlechtici z rakouského rodu Thurn-Taxis. (Oficiální stránky města Luže, 2018) V současné době se Košumberk nachází pod správou města Luže. V bývalém purkrabství zříceniny gotického hradu je umístěna stálá expozice, která je zaměřena na historii hradu, města Luže a jeho okolí. Součástí je i lapidárium Chrudimska, které se nachází ve sklepení. (Oficiální stránky města Luže, 2018) Po zříceninou byla v roce 2006 zřízena miniobora divoké zvěře. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout daňka evropského, jelena lesního, ovce kamerunské nebo muflona. (Oficiální stránky města Luže, 2018)

1.5.2 HAMZŮV PARK A ARBORETUM Hamzův park a arboretum založil na počátku 20. století MUDr. František Hamza. Jedná se o lesopark v areálu Hamzovy léčebny. Ta se nachází pod zříceninou hradu

Košumberk na severu Českomoravské vrchoviny. MUDr. Hamza park založil s cílem vytvořit svým pacientům klidné a přírodní prostředí, které působí léčebně a terapeuticky. (Hamzova léčebna Luže-Košumberk: Váš rehabilitační ústav, 2018) Lesopark má v současné době rozlohu 13 ha a roste zde 1400 stromů. Díky pravidelným dosadbám se arboretum rozrůstá. Park je tak jedinečnou sbírkou cizokrajných dřevin ze všech kontinentů světa. Kromě různých druhů buků stojí za zmínku metasekvoje čínská. Ta je považována za nejvzácnější dřevinu v celém parku. (Kudyznudy.cz: CzechTourism, 2018) V parku se nachází také jezírko, zahrada miniatur nebo tzv. Zahrádka slečny Diorové. Jedná se o zákoutí s keři a bylinami. Roste zde zmarličník japonský nazývaný též „buchtovník“. Jeho opadávající a tlející listí voní totiž po čerstvě upečených buchtách. (Hamzova léčebna Luže-Košumberk: Váš rehabilitační ústav, 2018) V areálu Hamzova parku byla vybudována naučná stezka. U vybraných stromů a keřů je umístěno 15 velkých a 10 menších informačních tabulí. (Kudyznudy.cz: CzechTourism, 2018)

1.5.3 KOSTEL SV. BARTOLOMĚJE Gotický kamenný kostel sv. Bartoloměje se nachází ve středu města Luže. První zmínka pochází z roku 1350, tehdy se jednalo farní kostel. V polovině 19. století proběhla jeho přestavba, ale některé původní prvky byly zachovány. Uvnitř najdeme několik náhrobků. K nejcennějším řadíme náhrobní desku Diviše Slavaty z Chlumu a Košumberka z roku 1575. V minulosti ke kostelu patřil i hřbitov, který se do dnešní doby nedochoval. (Oficiální stránky města Luže, 2018)

1.5.4 POUTNÍ CHRÁM PANNY MARIE POMOCNÉ NA CHLUMKU Zakladatelkou barokního poutního chrámu Panny Marie Pomocné na Chlumku byla Marie Maxmiliána, hraběnka ze Zďáru. Ta od svého bratra Františka Eusebia Žďárského získala milostný obraz Panny Marie Pasovské a rozhodla se založit a vybudovat poutní místo, aby se obrazem mohlo kochat i široké okolí. (Oficiální stránky města Luže, 2018) Rozsáhlá stavba chrámu započala v roce 1667. Tak byl vybudován areál obdélníkového půdorysu, vymezený ohradní balustrádou, proloženou čtyřmi většími

29 a čtyřmi menšími kaplemi, na vyvýšenině mezi hradem Košumberkem a městem Luže. (Oficiální stránky města Luže, 2018) Místo, na němž stál chrám, se začalo nazývat „Svatá hora mariánská“. Zájem o posvátný obraz se zvětšoval. Na mariánské poutní místo se sjížděli lidé ze širokého okolí. Proto se hraběnka rozhodla, že pro obraz nechá vybudovat nový chrám. V roce 1688 započala stavba. Neměla však dlouhého trvání. V roce 1690 hraběnka zemřela. Stavba byla hned několikrát pozastavena z důvodů nedostatku financí a změně architektů. (Oficiální stránky města Luže, 2018) V roce 1691 uzavřel superior Vojtěch Had podrobnou smlouvu se stavitelem Pavlem Ignácem Bayerem z Prahy, v níž se zavazuje pokažený chrám vylepšit a dobudovat. S dalšími úpravami se přestavba protáhla až do počátku 18. století. (Oficiální stránky města Luže, 2018) V roce 1698 byla do hrobky pod kostelem přenesena rakev Marie Maxmiliány. Na zdi boční kaple byla v roce 1701 umístěna mramorová deska na uctění hraběnčiny památky. (Oficiální stránky města Luže, 2018) Do roku 1773 chrám spravovali jezuité. Od roku 1782 přešel pod správu města Luže a funguje tak dodnes. (Oficiální stránky města Luže, 2018)

1.6 NASAVRKY Nasavrky leží na úpatí Železných hor přibližně 13 km od okresního města Chrudim. Rozloha města činí 12,55 km2. Společně s místními částmi Březovec, Drahotice, Libáň, Nová Ves, Obořice, Ochoz, Podlíšťany zde žije 1614 obyvatel. (Proxima Bohemia, 2010) První dochovaný záznam o Nasavrkách pochází z roku 1318. Prvním majitelem byl Kunrát de Nassawyrch. Roku 1355 obdržel Nasavrky od krále Karla IV. olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi, který se r. 1360 zasloužil o prohlášení Nasavrk za městečko. V 17. století zde vládl rod Schönfeldů. V roce 1746 se vlády v Nasavrkách chopil rod Auerspergů. V tomto období zde sídlil soud pro stíhání zločinců, který měl i civilní pravomoc. 6. července 1849 v Nasavrkách začal působit okresní soud a berní úřad, který spravoval 46 obcí. Rod Auerspergů vymřel v roce 1942 a v r. 1945 přešel jejich majetek do vlastnictví státu. Počátkem 20. století se Nasavrky staly významným centrem severní části Železných hor a sídlem okresního hejtmanství. (Nasavrky: Oficiální webové stránky, 2018)

1.6.1 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA KAŠTANKA Přírodní památka Kaštanka je sad jedlých kaštanů o rozloze 1,08 ha v nadmořské výšce 500 m. Jedná se o unikátní sad kaštanovníků setých. Obsahuje zhruba 100 stromů. Sad byl založen Janem Adamem Auerspergem v roce 1776 na zámecké zahradě. Nasavrky jsou touto raritou velmi známé. Proto je také kaštanovník setý vyznačen ve znaku města. (Nasavrky: Oficiální webové stránky, 2018)

1.6.2 ZÁMEK Zámek, stojící na místě původní tvrze z 10. a 11. století, byl postaven v roce 1600 Václav Záruba z Hustířan. Jedná se o moderní dvoupatrový zámek se dvěma věžičkami, zdobený psaníčkovými sgrafity. Během let 1839-1850 byly přistavěny další části, které sloužily jako vězení. (Nasavrky: Oficiální webové stránky, 2018) Do roku 1987 zámek sloužil různým účelům. Sídlila zde například knihovna, prodejna spotřebního zboží či správa tělovýchovného spolku. Poté se do zámku přesunulo vedení CHKO Železné hory. A tak dochází k rozsáhlé rekonstrukci. Zámek Obrázek 11: Zámek a muzeum Zdroj: autorka (LUMIX SF7 od firmy Panasonic) dostává konečnou dnešní podobu. Dnes jsou prostory zámku užívány k různým účelům. Nachází se zde Informační centrum, obřadní síň, výstavní prostory a stálá expozice "Po stopách Keltů". (Nasavrky: Oficiální webové stránky, 2018)

1.6.3 KELTSKÉ OPPIDUM Keltské oppidum se nachází na západ od obce Hradiště poblíž Nasavrk. se o jediné oppidum ve východních Čechách. (Nasavrky: Oficiální webové stránky, 2018)

Bylo postaveno již ve 2. a 1. století př. n. l. Z původního keltského opevněného sídliště se do dnešní doby dochovaly pouze valy, které oppidum chránily. Tímto územím prochází naučná keltská stezka Železnými horami se 6 naučnými tabulemi. Model oppida je umístěn v nasavrckém zámku v expozici Po stopách Keltů. (Nasavrky: Oficiální webové stránky, 2018)

1.6.4 MUZEUM ZLOČINU-GALÉRKA Muzeum zločinu v Nasavrkách nabízí netradiční expozici o světě zločinu. Výstava líčí životní příběhy a osudy nejslavnějších zločinců a kriminalistů. (Východní Čechy, 2006- 2017) V Galérce nalezneme figuríny v životní velikosti celé řady nechvalně známých kriminálníků jako je např. Babinský, Nikola Šohaj loupežník ale také Kájínek. Všechny exponáty jsou umístěny v reálném prostředí a oblečeny do dobových kostýmů/oděvů. (Východní Čechy, 2006-2017) Muzeum zločinu tak ukazuje temnou stranu lidské společnosti a zároveň upozorňuje na nezbytnost věnovat tomuto problému pozornost (Východní Čechy, 2006-2017). Galérka – muzeum zločinu leží v Obci ochoz, která je částí města Nasavrky. Kromě muzea se stálou expozicí slouží také jako hospoda a penzion (Východní Čechy, 2006- 2017).

1.6.5 PŘÍRODNÍ REZERVACE KRKANKA Přírodní rezervace Krkanka je skalní údolí řeky Chrudimky, které leží severně od Nasavrk a Hradiště. Rozloha činí 104,93 ha a nadmořská výška je v rozsahu 346– 456 m. Jako chráněné území byla vyhlášena v roce 1990. Svahy, které údolí obklopují, jsou porostlé přirozenými lesními společenstvy. Převažují zde listnaté porosty bučin a dubin. Mezi vzácné přírodní útvary patří suťové lesy, reliktní bory nebo podmáčené olšiny. Součástí rezervace je vodopád, jehož výška dosahuje 3 metrů. (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2018) Přírodní rezervace Krkanka je domovem mnoha ohrožených a chráněných druhů organismů. Rezervace je typická dlouhodobým hnízdištěm výra velikého. Území také patří mezi nejbohatší mykologické lokality v Pardubickém kraji. (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2018)

V přírodní rezervaci Krkanka se nachází jedna z nejstarších trampských osad v ČR založená v roce 1921 s názvem T. O. Peklo (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2018).

1.6.6 PŘÍRODNÍ REZERVACE STRÁDOVSKÉ PEKLO Přírodní rezervace Strádovské peklo je komplex přirozených suťových lesů s ohroženými druhy rostlin a živočichů, jenž tvoří unikátní ekosystém. Rozkládá se na ploše 88,19 ha a v nadmořské výšce 320–414 m. Území se nachází severně od Nasavrk, nedaleko obce Křižanovice. Rezervace byla vyhlášena pro ochranu suťových lesů a lužních lesů v roce 1994. (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2018) Nad rezervací se nachází zřícenina hradu Strádov. Ten byl postaven ve 14. století na skalnatém výběžku nad řekou Chrudimka. V 15. století se stal centrem panství, které zahrnovalo území současných Nasavrk. Od 16. století pustne a do dnešní doby se zachovala pouze jedna hlavní zeď a několik menších. (Nasavrky: Oficiální webové stránky, 2018)

1.6.7 CHKO ŽELEZNÉ HORY CHKO Železné hory se rozkládá na území od výběžku Českomoravské vrchoviny přes Polabskou nížinu až k pramenu řeky Doubravy. Rozloha činí 284 km2. V roce 1991 byla tato oblast vyhlášena chráněnou s cílem uchovat krásy přírody a krajiny Železných hor a v dalším rozvoji podporovat šetrné využití území, včetně výstavby, která zohledňuje venkovské typy, tvary a proporce. CHKO je tvořena 24 chráněnými územími, která jsou zpřístupněna veřejnosti jen na vyznačených trasách a stezkách. (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2018) Jedná se v rámci Evropy o nejsložitější geologickou skladbu. V centrální části se setkáme s horninami z prvohor, rulami a žulami. Sever je vyplněn vápencovým pohořím. Ostatní části CHKO jsou tvořeny pískovcovými, slínovcovými a sprašovými útvary a usazeninami. Důležitými znaky oblasti je i proměnnost terénu. Nalezneme zde hřebeny, hluboká údolí, říční nivy, lesní celky louky a pole. Spolu se sídly tvoří krajinný ráz, typický pro danou oblast. (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2018)

Součástí CHKO je i národní přírodní rezervace Lichnice-Kaňkovy hory, kde se nachází cenná společenstva hmyzu. Lesy obývá mnoho druhů ptactva, např. datel černý či holub doupňák. (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2018)

1.7 SEČ Město Seč se nachází v centru Železných hor 18 km jihozápadně od Chrudimi. Zaujímá rozlohu 36,67 km2. Společně s místními částmi Hoješín, Javorka, Kraskov, Leškova Hůrka, Počátky, Proseč, Prosíčka, Přemilov a Žďárec má 1642 obyvatel. (Proxima Bohemia, 2010) Obec vznikala už ve 12. a 13. století. První zmínka pochází však až z roku 1318. V roce 1499 byla Seč jmenována městečkem. Na město pak povýšila v 1853. O tento statut v roce 1954 přišla a znovu jej získala 12. dubna 2007. (Seč: Oficiální stránky města, 2016)

1.7.1 KOSTEL SV. VAVŘINCE Pozdně renesanční kostel sv. Vavřince, který stojí na náměstí, nechal postavit v letech 1610-1620 tehdejší majitel panství Karel Záruba z Hustířan. (Seč: Oficiální stránky města, 2016) Kostel je složen z dlouhého prebysteria, osmiúhelníku uzavřeného třemi boky, a zevně čtverhranné lodě. Okolo stavby je renesanční římsa a nárožní kvádrované pilastry. Součástí kostela je i věž s kopulí, která výškou dosahuje 35 m. Ve věži jsou připevněny tři zvony z 19. století. Největší má průměr 1 m a výšku 75 cm. Pochází z roku 1828 a jsou na něm zobrazeny reliéfy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána. (Seč: Oficiální stránky města, 2016) Interiér se převážně dochoval v původním stavu. Loď je tvořena osmihranem, nad kterým se tyčí plochá kupole. Na klenbách je imitováno staré hvězdové klenutí, jehož tvary jsou vyznačeny silnými štukovými obrubami. Hlavní oltář zde byl umístěn v roce 1682. Kazatelna, zdobená sochami Víry, Naděje a Lásky, pochází z konce 18. století. Návštěvníky uchvátí bohatě zdobená šestihranná cínová křtitelnice z roku 1669. Dveře do sakristie ze 17. století jsou renesančně vyřezávané s kováním. (Seč: Oficiální stránky města, 2016)

1.7.2 ZÁMEČEK NA HOJEŠÍNĚ Zámeček na Hoješíně nechal postavit v roce 1750 Karel Josef Schmiedl ze Schmieden. Jednalo se o rokokový lovecký zámeček rodiny Schofeldů a Berků z Dubé. V polovině 19. století proběhla rekonstrukce fasády, štítu a střechy. Dále byl zámeček ponechán bez úprav a postupně zpustl. (Seč: Oficiální stránky města, 2016) V roce 1959 jej zakoupila kongregace Školských sester sv. Františka. Zámeček byl upraven pro Charitativní domov řádových sester, které tu za dob totalitního režimu pod kontrolou státních orgánů žily. (Seč: Oficiální stránky města, 2016) V současné době zámeček slouží jako duchovní a rekreační místo zvláště pro rodiny s dětmi a pro mládež. Po domluvě je zde možná i prohlídka zaměřená na život a blahořečení řádové sestry Elišky Anny Pretschnerové. (Seč: Oficiální stránky města, 2016)

1.7.3 VODNÍ PŘEHRADA SEČ Vodní přehrada Seč byla vybudována v letech 1924-1935. Přehrada se nachází mezi zříceninami hradů Oheb a Vildštejn. Její výška dosahuje 42 m a délka 165 m. Objem nádrže je 22 milionů m3, čímž vytváří 7 km dlouhé jezero s plochou 220 ha. (Seč: Oficiální stránky města, 2016) Nyní se zde rozkládá největší rekreační oblast Pardubického kraje (Seč: Oficiální stránky města, 2016).

1.7.4 PŘÍRODNÍ REZERVACE OHEB Přírodní rezervace Oheb se nachází v CHKO Železné hory na pravém břehu sečské přehrady, ve vzdálenosti přibližně 2 km od samotného města Seč. V roce 1954 byla tato oblast prohlášena chráněným územím. (Seč: Oficiální stránky města, 2016)

Rezervace obsahuje zříceninu hradu, skály a skalní sutě se stanovišti vzácných rostlin a živočichů. Vyskytuje se zde 67 druhů obratlovců, společenstva mechů a kapradin. Přírodní rezervace je také významnou malakozoologickou Obrázek 12: Zřícenina hradu Oheb Zdroj: autorka (LUMIX SF7 od firmy Panasonic) lokalitou. Žije zde 42 druhů vzácných měkkýšů. Dále chráněné území zahrnuje bučiny, které zříceninu obklopují. (Seč: Oficiální stránky města, 2016) Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Železné hory (Seč: Oficiální stránky města, 2016).

1.8 SKUTEČ Město Skuteč, ležící v Železných horách a částečně na Svitavské pahorkatině, se nachází jihozápadně od Vysokého Mýta v nadmořské výšce 410 m. Rozloha činí 35,41 km2. Ve Skutči žije 5318 obyvatel. (Proxima Bohemia, 2010) Oblast dnešního města Skuteč byla osídlena již za doby kamenné. Svědčí o tom nálezy hlazených kamenných klínů, sekeromlatů a šipek na tomto území. (Proxima Bohemia, 2010) První zmínka je doložena z roku 1289. Skuteč byla tehdy spojovníkem obchodní trasy vedoucí z Chrudimi. Ves byla povýšena na město pravděpodobně v 14. století. Za třicetileté války byla Skuteč několikrát napadena a vydrancována. V letech 1862 a 1867 došlo k rozsáhlým požárům. Přes 300 domů a 100 hospodářských stavení bylo zničeno. Po požáru v roce 1867 byly podsíně (podloubí) domů na náměstí zazděny. (Skuteč: Oficiální stránky města, 2018) Město Skuteč je známé obuvnickou tradicí a kvalitní skutečskou žulou. V roce 1534 zde byl založen první obuvnický a ševcovský cech. (Skuteč: Oficiální stránky města, 2018)

1.8.1 MUZEUM V roce 1910 bylo Skutči založeno 1. muzeum. O to se zasloužil ředitel měšťanské školy Václav Jetmar. Expozice muzea byla nejdřív uložena v budově bývalé školy. V roce 1954 bylo muzeum přesunuto do domu, kde tvořil hudební skladatel Vítězslav Novák. V roce 1956 došlo k dalšímu stěhování, tentokrát do budovy bývalého špitálu, kde byla v letech 1971-1987 umístěna expozice dělnického hnutí, obuvnictví a kamenictví. Poté následovala historicko-vlastivědná expozice, která zde působila v letech 1980-2008. Od 3. října 2009 je otevřena nová stálá expozice „Muzeum obuvi a kamene“. Kromě této muzeum nabízí i výstavy s přírodovědnou, archeologickou, textilní nebo národopisnou tematikou. (Skuteč: Oficiální stránky města, 2018)

1.8.2 KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE První zmínka děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie pochází již z roku 1350. Tehdy se jednalo o gotickou stavbu. V letech 1756-1766 proběhly rozsáhlé úpravy. Gotický kostel se mění na renesanční s prvky empíru. (Skuteč: Oficiální stránky města, 2018) Uvnitř se zachovala renesanční pískovcová kazatelna se sochařskou výzdobou a cínová křtitelnice ze 14. století. Vzácný je též presbytář s fragmenty nástěnné malby z počátku 16. století. Hlavní rokový oltář je zdoben replikou obrazu Nanebevzetí Panny Marie Petra Brandla, jehož originál je uložen v kostele sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě. Po požáru byla v roce 1850 postavena nová věž. Na přelomu 19. a 20. století proběhly další úpravy pod dohledem architekta Františka Schmoranze. (Skuteč: Oficiální stránky Obrázek 13: Kostel Nanebevzetí Panny Marie Zdroj: autorka (LUMIX SF7 od firmy Panasonic) města, 2018)

1.8.3 MARIÁNSKÝ SLOUP V roce 1765 byl městu darován sloup, který zhotovili v Praze. Vedení Skutče pak zakoupilo 12 velkých a několik malých soch. Mariánský sloup byl sestaven až v roce 1815 sochařem Vítem Čermákem z Chrasti. (Skuteč: Oficiální stránky města, 2018) Sloup je vysoký 9 m. Sochy zobrazují sv. Václava, Josefa, Floriána, Ludmilu. Uprostřed stojí socha Panny Marie. (Skuteč: Oficiální stránky města, 2018)

1.8.4 KOSTEL BOŽÍHO TĚLA Stavba špitálního kostela Božího těla probíhala v letech 1385-1392 po vzoru stavitelů z Nového města pražského Peška a Ješka Lútkových. Jedná se o gotický jednolodní kostel s žebrovanými klenbami. Presbytář ukrývá náhrobní kameny šlechtičen z 16. století. Po požáru v roce 1862 byl kostel zrestaurován architektem Františkem Schmoranzem. V současné době kostel patří katolické církvi. (Informační stránky farností Skuteč a Předhradí, 2018)

1.8.5 TOULOVCOVY MAŠTALE Přírodní rezervace Toulovcovy Maštale se nachází nedaleko města Skuteč. Rozloha činí 1083,6 ha a protéká tudy řeka Novohradka. Tato rezervace byla založena v roce 1993 s cílem ochrany pískovcových skalních útvarů. (Toulovcovy Maštale, 2018) Území tvoří pahorkatiny, které dosahují nadmořské výšky okolo 600 metrů. Nejvyšším bodem rezervace je Farský kopec u Proseče s nadmořskou výškou 548 metrů. Naopak nejnižší je u Vysokého Mýta s 300 m. n. m. Pahorkatiny jsou hojně porostlé smrkovými a borovými lesy. Břehy potoků lemují olše. Území za Prosečí navíc doplňují břízy. (Toulovcovy Maštale, 2018) Střed rezervace zaujímají pískovcové skály, které dostaly název Toulovcovy. Jsou uloženy na žulových a rulových horninách. Dále na ně navazují Budislavské skály s křídovými vrstvami. (Toulovcovy Maštale, 2018)

1.9 SLATIŇANY Slatiňany se rozkládají na úpatí Železných hor 4 km jižně od Chrudimi v nadmořské výšce 270 m. Zaujímají rozlohu 16,4 km2. V současné době mají spolu s místními částmi Škrovád, Kunčí, Trpišov a Kochánovice 4164 obyvatel. (Proxima Bohemia, 2010)

Prvně se Slatiňany upomínají v roce 1294, kdy nad řekou Chrudimkou stála dřevěná gotická tvrz. Jejím vlastníkem byl zřejmě František za Slatiňan. V 16. století koupil panství pražský měšťan Bohuslav Mazanec z Frymburka a nechal na místě tvrze vystavět renesanční zámek. Do roku 1746, kdy zde začíná vláda rodu Auerspergů, se na zámku vystřídalo mnoho vlastníků. Během panování příslušníků rodu Auerspergů dosáhly Slatiňany největšího rozkvětu. V této době se postupně z bezvýznamné vsi stává hospodářsky i kulturně živé místo. Vzniká zde cukrovar, lihovar, pila a továrny. (Město Slatiňany: Oficiální stránky města Slatiňany, 1999-2018) V roce 1971 se Slatiňany stávají městem (Město Slatiňany: Oficiální stránky města Slatiňany, 1999-2018).

1.9.1 ZÁMEK Současný zámek Slatiňany stojí na místě gotické tvrze ze 14. století. Za 600 let hned několikrát změnila svou podobu. Největšího rozkvětu dosáhl za vlády Auerspergů v letech 1746-1942. V této době se zámek proměnil ve venkovské rodinné a lovecké sídlo. Za nejvýznamnějšího majitele je považován František Josef Auersperg. Za jeho působení zde došlo k rozsáhlé modernizaci. Kromě reprezentačních pokojů byl kladen důraz i na kuchyni, koupelny

či kotelnu. (Národní Obrázek 14: Zámek a hipologické muzeum Zdroj: autorka (LUMIX SF7 od firmy Panasonic) památkový ústav, 2018) Zámek nabízí 2 prohlídkové trasy. První je věnována historii rodiny Auerspergů a jejich působení na zámku. Druhá, hipologická, se zabývá historií a chovem kladrubských koní na tomto území. (Kudyznudy.cz: CzechTourim, 2018)

Zámek je obklopen anglickým parkem s řadou drobných staveb, např. jezírko, roubené chaloupky tzv. dětského hospodářství nebo tenisový kurt (Národní památkový ústav, 2018).

1.9.2 ŠVÝCÁRNA Švýcárna, která stojí jižně od zámeckého parku, byla postavena v polovině 19. století za vlády Vincence Karla Auersperga. Na tomto místě původně stála myslivna, jež sloužila pro pobyt panstva v přírodním prostředí. (Švýcárna, 2018) Švýcárna v současné době slouží jako muzeum. Nabízí stálou expozici o historii města Slatiňany, švýcárny a chovu kladrubských koní. Návštěníci si mohou prohlédnout sbírky bičů, sedel a chomoutů. Probíhá zde také promítání filmů o kladrubských koních a jejich chovu. Ve švýcárně se nachází interaktivní sál, kde si návštěvníci mohou vyzkoušet sedlat a uzdit koně. (Švýcárna, 2018)

1.9.3 HŘEBČÍN Hřebčín Slatiňany byl založen roku 1898 jako zámecký hřebčín. Vznikl ze stájí dostihových koní rodu Auesrpergů. Hřebčín je umístěn na severním okraji města v zámeckém parku. Slatiňany se už přes 60 let specializují na chov starokladrubských koní v černé barvě, čili starokladrubských vraníků španělsko-neapolského původu. (Národní hřebčín Kladruby nad Labem, 2018) V roce 1992 se hřebčín stal součástí národního hřebčína Kladruby nad Labem. Ve Slatiňanech zůstalo středisko Ústřední evidence koní, středisko chovu koní, středisko obchodu, středisko výcviku, středisko rostlinné výroby a středisko správy budov. (Národní hřebčín Kladruby nad Labem, 2018) Součástí hřebčína ve Slatiňanech je i výcvikové středisko Heřmanův Městec a hříbárna Slavice (Národní hřebčín Kladruby nad Labem, 2018).

1.9.4 KOČIČÍ HRÁDEK, NAUČNÁ STEZKA Kočičí hrádek se nachází na jihozápadě zámeckého lesoparku. Jedná se o miniaturu středověkého hradu, kterou nechala v roce 1896 postavit kněžna Vilemína Auerspergová. (Kudyznudy.cz: CzechTourim, 2018)

K hrádku vede 2 km dlouhá naučná stezka. Na trase je rozmístěno 9 didaktických panelů (1. Naučná stezka ke Kočičímu hrádku, 2. Kladrubský kůň, 3. Lesní porosty, 4. Lesní druhy ptáků, 5. Kočičí hrádek, 6. Stromy v lese, 7. Geologie Železných hor, 8. Zámecký park). Ty návštěvníkům představí lesní ekosystém, historii či chov koní v dané oblasti. (Železnéhory.net: Tipy na výlet, 2018) Začátek stezky je u tzv. klapačky, tj. výstupu ze zámeckého parku. Zde se nachází velký panel s mapou a vyznačenou Obrázek 15: Kočičí hrádek Zdroj: autorka (LUMIX SF7 od firmy Panasonic) trasou stezky s jednotlivými body. (Železnéhory.net: Tipy na výlet, 2018)

1.10 TŘEMOŠNICE Město Třemošnice se leží na úpatí Železných hor, přibližně 18 km od Chrudimi. Skládá se z městských částí Závratec, Lhůty, Podhradí, Starý Dvůr, Skoranov a Kubíkovy Duby. Rozkládá se na ploše 19,02 km2 a žije zde přibližně 3200 obyvatel. (Proxima Bohemia, 2010) Původ názvu města Třemošnice pochází z dob, kdy na tomto území hojně rostly stromy střemchy (území porostlé střemchovím) a různými jazykovými úpravami a změnami vzniklo nazvání Třemošnice. (Město Třemošnice, 2018) První zmínka pochází z 16. století, konkrétně z roku 1564. V té době zde sídlil rod Robmhápů ze Suché. V roce 1610 Zikmund Robmháp přesunul své sídlo z hradu Lichnice právě do Třemošnice, kde vybudoval tvrz. Dalším významným mezníkem je rok 1750, kdy byl místo tvrze postaven zámeček. Na projektu se podílel pravděpodobně architekt Jan Santini. Z původního záměru postavit zde zámek byla realizována pouze část projektu; západní křídlo s kaplí sv. Anny. V roce 1883 se zámek stal sídlem lesní správy.

V současné době je v soukromém vlastnictví a veřejnosti není zpřístupněn. (Město Třemošnice, 2018) V roce 1816 byla v Třemošnici založena první železárna. Tak nastává počátek průmyslové výroby a s tím související příliv nových obyvatel. (Město Třemošnice, 2018) V červenci roku 1994 byl Třemošnici udělen status města a s ním i městský znak (Město Třemošnice, 2018).

1.10.1 MĚSTSKÁ GALERIE Městská galerie byla slavnostně otevřena 26. června 1999 poté, co proběhla rozsáhlou rekonstrukcí půdních prostor v budově bývalé školy. Probíhají zde výstavy místních malířů, fotografů, grafiků, sochařů a řezbářů. Dále se zde konají výstavy Mateřské školy a Základní školy v Třemošnici nebo výstavy pořádané Kulturní komisí. (Město Třemošnice, 2018)

1.10.2 MUZEUM BERLOVA VÁPENKA Muzeum Berlova vápenka byla postavena v roce 1880. Tu poté v roce 1890 koupila firma David Berl. Současná zrekonstruovaná podoba pochází z roku 1893. Vápenka byla v provozu do roku 1960. Poté byla na 50 let zavřená a nyní je zpřístupněna pro veřejnost jako muzeum vápenictví. (Město Třemošnice, 2018) Expozice je rozdělena na 4 části; Počátky vápenictví v Železných horách, Berlova vápenka, Historie vápenky v Prachovicích, Co je vápenec. Návštěvníci si mohou prohlédnout nástěnné tabule, prosklené vitríny, a dokonce osahat používané nářadí. (Město Třemošnice, 2018)

1.10.3 HRAD LICHNICE Hrad Lichnice byl postaven na vyvýšenině nad Třemošnicí ve 13. století Smilem z Lichtenberk. Jednalo se o mohutnou stavbu trojúhelníkovitého tvarů s mohutnou věží,

42 jejíž průměr čítal 12 m. Hradební zdi byly silné 7 m. Hrad byl chráněn hlubokým příkopem a mohutným valem. (Železnéhory.net: Tipy na výlet, 2018) V roce 1410 gotickou stavbu koupil král Václav IV. Lichnice v 17. století odolávala útokům Švédů. Obrázek 16: Zřícenina hradu Lichnice Zdroj: autorka (LUMIX SF7 od firmy Panasonic) V roce 1648 vydal král Ferdinand III. rozkaz hrad zbořit. Lichnice se totiž kvůli své strategické poloze a mohutnosti stávala terčem nepřítele. (Kudyznudy.cz: CzechTourism, 2018) V současné době slouží zřícenina Lichnice jako turistická atrakce. Vnitřní areál je pro veřejnost přístupný od května do října. V tuto dobu je v hradní budově umístěno i malé muzeum o historii hradu s výkladem. (Kudyznudy.cz: CzechTourism, 2018) V roce 2014 v areálu zříceniny započala výstavba rozhledny. Konstrukce byla v roce 2017 úspěšně ukončena a plně zpřístupněna široké veřejnosti. Její výška je 13 metrů a turisté si mohou užít pohled na okolní krajinu z 2 vyhlídkových plošin. Rozhledna Milada nahradila původní dřevěnou vyhlídku, která byla v roce 1997 z bezpečnostních důvodů odstraněna. (Kudyznudy.cz: CzechTourism, 2018)

PRAKTICKÁ ČÁST 2 VLASTNÍ PRÁCE 2.1 ÚVOD Praktická část bakalářské práce je věnována exkurzi historickým jádrem města, která čítá celkem sedm zastávek. Obsahuje popis trasy a památek. Součástí práce je i harmonogram, kalkulace (základní prohlídky v českém jazyce a speciální v anglickém jazyce) a plán trasy.

2.2 METODIKA Exkurze s názvem „Pro historické nadšence“ byla naplánována pro skupinu 10 dospělých lidí ke dni 10. 3. 2018. Obsahuje plán trasy, který byl převzat z internetové stránky Google maps a upraven v programu Malování. Na tomto plánu jsou vyznačeny všechny zastávky trasy. 1. Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Komenského, 49°57′4″ s. š., 15°47′45″ v. d.) 2. Sloup Proměnění Páně (Resselovo nám., 49°57′5″ s. š., 15°47′42″ v. d.) 3. Stará radnice (Resselovo nám. 77, 49°95′2″ s. š., 15°79′5″ v. d.) 4. Muzeum loutkářských kultur (Břetislavova 74, 49°57′2″ s. š., 15°47′42″ v. d) 5. Muzeum barokních soch (Školní náměstí, 49°57′3,91″ s. š., 15°47′51,41″ v. d.) 6. Regionální muzeum (Široká 86, 49°57′10″ s. š., 15°47′31″ v. d.) 7. Divadlo Karla Pippicha (Čs. partyzánů 6, 49°57′2″ s. š., 15°47′32″ v. d.) Dále obsahuje přehledný časový harmonogram akci a celkovou kalkulaci jak pro české návštěvníky, tak pro cizince. Tento dokument a s ním i veškeré tabulky byly vytvořeny v programu Microsoft Word 2016.

2.3 POKYNY PRO NÁVŠTĚVNÍKY

Exkurze Chrudimí s názvem „Pro historické nadšence“, která je určena pro skupinu 10 dospělých lidí (tj. plná cena na všechny památky), se koná 10. 3. 2018. Návštěvníci se na místo dopraví sami. Přímo na náměstí se nachází placené parkoviště. Dále je možnost zaparkovat u sportovní haly TJ Sokola, která se nachází vedle Muzea barokních soch. (Tyršovo nám. 12, 49°57'2,14" s. š., 15°47'57,99" v. d.)

Exkurze začíná v 8:00 na Resselově náměstí před Sloupem Proměnění Páně (uprostřed náměstí), kde bude na účastníky exkurze čekat průvodkyně. Ta účastníky přivítá a povypráví o historii města a památkách nacházejících se na náměstí, tj. kostel Nanebevzetí Panny Marie, Sloup Proměnění Páně, Stará radnice. Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie je přístupný po celý rok. Dále se celá skupina přesune do „Muzea loutkářských kultur“, kde proběhne domluvená komentovaná skupinová prohlídka Muzea Magický svět loutek a Mydlářovského domu. Následuje prohlídka muzea barokních soch. Zde si účastníci mohou prohlédnout expozici sami, popř. si zapůjčit zdarma audioprůvodce, který obsahuje podrobnější výklad o daných exponátech. Součástí prohlídky je i projekce filmu „Kamenný příběh“ o historii sochařství na Chrudimsku. Zhruba od 12:15 mají účastníci exkurze rozchod, kdy si mohou zajít na oběd do místních hospod, restaurací, pizzerie nebo navštívit informační centrum a zakoupit si suvenýry. V 14:00 se skupina opět sejde před Sloupem Proměnění Páně a pokračuje do Regionálního muzea, kde se skupina zúčastní 3 stálých expozic s názvy „Mozaika z dějin regionu“, „Alfons Mucha – Plakáty“ a „Expozice lidového nábytku“. Poslední zastávkou je Výstavní síň, která sídlí v budově divadla Karla Pippicha. Zde jsou vystaveny díla mladých umělců z širokého okolí. Po prohlídce výstavy (přibližně v 16:50- 17:00) je exkurze oficiálně ukončena. Po celou dobu exkurze průvodkyně doplňuje informace např. o rodácích a jejich domech nacházejících se na trase (tzv. podloubím na Štěpánkově ulici). Vzhledem k tomu, že se jedná o skupinu jednotlivců, každý si zaplatí svůj podíl. Exkurze je možná v českém a anglickém jazyce. V případě anglického jazyka se o výklad památek na Resselově náměstí postará průvodkyně. Dále je návštěvníkům umožněna prohlídka v tomto jazyce u obou okruhů v Muzeu loutkářských kultur. V muzeum barokních kultur účastníci exkurze obdrží audioprůvodce s detailním výkladem o daných exponátech. V druhé části exkurze se výkladu v anglickém jazyce opět zhostí průvodkyně, která popíše stručnou historii Regionálního muzea a Divadla Karla Pippicha.

Tab. 1 - ČASOVÝ HARMONOGRAM Exkurze historickým centrem města Chrudim (10.3.2018) čas název místa poznámky sraz u Sloupu Proměnění zahájení akce na Resselově 8:00 Páně (uprostřed Resselova náměstí náměstí) prohlídka Resselova náměstí (kostel Nanebevzetí Panny krátký výklad historie města 8:05 – 8:40 Marie, Sloup Proměnění Páně, a daných památek Stará radnice) přesun do Muzea loutkářských v budově Mydlářovského 8:45 – 8:50 kultur domu prohlídka Muzea loutkářských domluvené 2 komentované 8:55 – 10:55 kultur prohlídky přesun do Muzea barokních 11:00 – 11:10 soch 11:15 – 12:15 prohlídka Muzea barokních soch samostatně 12:15 – 14:00 rozchod pauza na oběd sraz u Sloupu Proměnění 14:00 sraz na Resselově náměstí Páně 14:05 – 14:15 přesun do Regionálního muzea 14:20 – 15:20 prohlídka Regionálního muzea samostatně v budově divadla Karla 15:25 – 15:35 přesun do výstavní síně Pippicha 15:40 – 16:55 prohlídka výstavní síně samostatně 16:55 – 17:00 ukončení akce

Obrázek 17: Mapa památek historického centra Zdroj: https://www.google.cz/maps/

Tab. 2 – KALKULACE (výklad: český jazyk) cena na osobu název památky (Kč) historické centrum Resselova náměstí (kostel Nanebevzetí zdarma Panny Marie, Sloup Proměnění Páně, Stará radnice) 160 + 40 Muzeum loutkářských kultur komentář Muzeum barokních soch 60 Regionální muzeum 40 Výstavní síň 30 honorář průvodkyně (hodinově; 150Kč/hod.) 135 celkem 465

Tab. 3 – KALKULACE (výklad: anglický jazyk) cena na osobu název památky (Kč) historické centrum Resselova náměstí (kostel Nanebevzetí zdarma Panny Marie, Sloup Proměnění Páně, Stará radnice) 160 + 70 Muzeum loutkářských kultur komentář Muzeum barokních soch 60 Regionální muzeum 40 Výstavní síň 30 honorář průvodkyně (hodinově; 250Kč/hod.) 225 celkem 585

ZÁVĚR Bakalářská práce s názvem Turistický potenciál Chrudimsko – Hlinecka se věnovala popisu historických, přírodních a technických památek deseti měst daného mikroregionu. Práce byla rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části autorka zjistila, že v Heřmanově Městci převažují historické památky. Toto město je typické svým židovským ghettem, které zahrnuje školu, synagogu a hřbitov. Naopak méně časté jsou přírodní a technické památky. V Hlinsku dominují lidové stavby jako je Památková rezervace Betlém nebo Veselý kopec, který se nachází v okolí města. Chrast je proslulá svými stavbami, jako je zámek a kostel sv. Markéty, který leží v nedaleké vesnici Podlažice. Turisticky významný zámek, ve kterém v současné době sídlí i muzeum, vystavuje kopii tzv. Ďáblovy bible, která byla sepsána právě v kostele v Podlažicích. Jako nejatraktivnější město celého mikroregionu autorka vyhodnotila Chrudim. Kromě památek historického centra se zde nachází i Muzeum barokních soch, které je jedinečné pro své zaměření na jeden určitý styl a také Muzeum loutkářských kultur, ojedinělé pro danou lokalitu. Chrudim navíc láká i technickými památkami jako je rozhledna či lanový park. Luže je známá zříceninou hradu Košumberk, která prošla rozsáhlou rekonstrukcí a byla zde postavena i rozhledna. Dále byla v Luži postavena Hamzova léčebna s unikátním parkovým komplexem. Nasavrky poutají pozornost zejména přírodními památkami. Nachází se zde přírodní rezervace Krkanka a Strádovské peklo a CHKO Železné hory. Autorka dále vyhodnotila Seč jako atraktivní lokalitu zejména pro vodní sporty. Rozkládá se zde vodní přehrada Seč, která je v létě významným rekreačním centrem města. Ve Skutči převažují historické památky, především kostel Nanebevzetí Panny Marie a kostel Božího těla. Pod správu města Skuteč také spadá PR Toulovcovy Maštale. Autorka označila Slatiňany jako lokalitu určenou pro rodiny s dětmi. Ve městě byl postaven zámek, který v současné době slouží jako hippologické muzeum. Nedaleko zámecké zahrady stojí i jeho miniatura Kočičí hrádek a muzeum jezdectví Švýcarna. Jako nejméně atraktivní místo autorka určila město Třemošnice. Nachází se zde galerie a muzeum vápenictví. Nedaleko města leží zřícenina hradu Lichnice. V praktické části autorka navrhla celodenní exkurzi po historickém centru města Chrudim.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1) TIŠTĚNÉ ZDROJE: • DAVID, P. et SOUKUP, V. Velká cestovní kniha: Česká republika. Praha: Soukup & David, 2005. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku. ISSN: 1212-3264. • NESEJT, F. Perly minulosti: Kunstschätze der Vergangenheit = History jewels: Chrudimsko. Plzeň: Nava, 2001. ISBN 80-7211-096-9. • Pardubický kraj: města a obce Pardubického kraje: tradice, historie, památky, turistika, současnost. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia, 2010. ISBN 978-80-904275-3-2. • ŠTĚPÁN, L., RŮŽIČKOVÁ, R. et ŠULC, I. Chrudimsko: ztracené i zachráněné poklady. Chrudim: Státní okresní archiv, 2003. ISBN 80-902257-8-0.

2) INTERNETOVÉ ZDROJE: • Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. © 2018 [cit. 2018- 04-29]. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/lokality/?idlokality=1576 • Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. © 2018 [cit. 2018- 04-29]. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/lokality/?idlokality=1770 • Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. © 2018 [cit. 2018- 04-29]. Dostupné z: http://zeleznehory.ochranaprirody.cz/charakteristika- oblasti/ • Divadlo Karla Pippicha [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://divadlochrudim.cz/o-divadlu-a-kontakty • GEOPARK ŽELEZNÉ HORY [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.geoparkzh.cz/cs/geopark/geopark-zelezne-hory • Hamzova léčebna Luže-Košumberk: Váš rehabilitační ústav [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.hamzova-lecebna.cz/cz/m/hamzuv-park- a-arboretum • Heřmanův Městec: Oficiální stránky města [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.hermanuv-mestec.cz

• Heřmanův Městec: Oficiální stránky města [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.hermanuv-mestec.cz/o-meste-1/zajimava- mista/zidovske-pamatky/ • Heřmanův Městec: Oficiální stránky města [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.hermanuv-mestec.cz/volny-cas/zajimava-mista-a- okoli/zamek-a-park • Hlinsko.cz: Oficiální internetové stránky města Hlinska [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika- pamatky/historicke-pamatky/1 • Hlinsko.cz: Oficiální internetové stránky města Hlinska [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika- pamatky/historicke-pamatky/2 • Hlinsko.cz: Oficiální internetové stránky města Hlinska [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika- pamatky/muzea-a-galerie/1 • Hlinsko.cz: Oficiální internetové stránky města Hlinska [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika- pamatky/priroda • Hlinsko.cz: Oficiální internetové stránky města Hlinska [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.hlinsko.cz/mesto/historie-mesta • Hrady.cz [online]. © 1995-2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=6730&PARAM=11&tid=20782&pos=45 • CHRAST: Oficiální web města [online]. © 2017 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.mestochrast.cz/mesto-a-urad/d-1001/p1=7952 • CHRAST: Oficiální web města [online]. © 2007-2011 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.mestochrast.cz/mestske-muzeum/d-1003/p1=1658 • CHRAST: Oficiální web města [online]. © 2016 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.mestochrast.cz/stala-expozice/d-6923/p1=7075 • CHRAST: Oficiální web města [online]. © 2017 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.mestochrast.cz/vyznamne-pamatky/d-1002/p1=8012

• Chrudim: Město, kde stojí za to žít [online]. © 2017 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.chrudim.eu/historie/d-1649/p1=1096 • Chrudim: Město, kde stojí za to žít [online]. © 2017 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.chrudim.eu/o-nbsp-chrudimi/d-6992/p1=1072 • Chrudim: Město, kde stojí za to žít [online]. © 2017 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.chrudim.eu/zakladni-udaje/d-6982/p1=1990 • Informační stránky farností Skuteč a Předhradí [online]. ©2018 [cit. 2018-04-29]. https://www.farnostskutec.cz/kostely-kaple/skutec-filialni-kostel-boziho-tela • Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Hippologicke-muzeum-ve- Slatinanech.aspx • Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Hrebcin-Slatinany.aspx • Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/kocici-hradek-v-zameckem- lesoparku-slatinany.aspx • Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/naucna-stezka-hamzuv-park- a-arboretum-kosumberk.aspx • Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Poznejte-Hamzuv-park-a- arboretum.aspx • Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/zricenina-hradu- lichnice.aspx • Město Slatiňany: Oficiální stránky města Slatiňany [online]. © 1999-2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.slatinany.cz/mesto.php • Město Třemošnice [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.tremosnice.cz/mesto/informace-o-meste/historie • Město Třemošnice [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.tremosnice.cz/mesto/kultura-a-sport/mestska-galerie

• Město Třemošnice [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.tremosnice.cz/volny-cas/berlova-vapenka • Městské muzeum a galerie Hlinsko [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.mmghlinsko.cz/home/galerie • Městské muzeum a galerie Hlinsko [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.mmghlinsko.cz/home/muzeum • Městské muzeum a galerie Hlinsko [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.mmghlinsko.cz/home/sbirka-hracek • Městské lesy [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://lesychrudim.cz/lanovy-park/lanovy-park-podhura • Městské lesy [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://lesychrudim.cz/rozhledna-bara-ii/historie • Městské lesy [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://lesychrudim.cz/rozhledna-bara-ii/o-rozhledne • Mikroregion Chrudimsko [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.mikroregionchrudimsko.cz/index.php?nid=663&lid=cs&oid=23172 • Muzeum barokních soch [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.barokochrudim.cz/o-muzeu/ • Národní hřebčín Kladruby nad Labem [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.nhkladruby.cz/slatinany • Národní památkový ústav [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: www.npu.cz • Nasavrky: Oficiální webové stránky [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.nasavrky.cz/o-nbsp-meste/ms-1276/p1=127 • Nasavrky: Oficiální webové stránky [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.nasavrky.cz/peklo-a-krkanka/d-2255 • Nasavrky: Oficiální webové stránky [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.nasavrky.cz/prirodni-pamatka-kastanka/d-2122/p1=1026 • Nasavrky: Oficiální webové stránky [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.nasavrky.cz/zamek/d-1149/p1=1026

• Nasavrky: Oficiální webové stránky [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.nasavrky.cz/zricenina-hradu-stradova/d-2251 • Návštěvník.cz: Chrudimsko-Hlinecko [online]. © 2016 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.navstevnik.cz/o-chrudimsku-hlinecku • Oficiální stránky města Luže [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.luze.cz/mesto-hrad-kosumberk • Oficiální stránky města Luže [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.luze.cz/mesto/kostel-sv-bartolomeje • Oficiální stránky města Luže [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.luze.cz/mesto-poutni-chram-panny-marie-na-chlumku • Regionální muzeum v Chrudimi [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: https://www.muzeumcr.cz/cz/uvodni-strana • Seč: oficiální stránky města [online]. © 2016 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.mestosec.cz/kulturni-pamatky/d-2438/p1=2604 • Seč: oficiální stránky města [online]. © 2016 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.mestosec.cz/o-meste/d-2554/p1=3315 • Seč: oficiální stránky města [online]. © 2016 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.mestosec.cz/prirodni-pamatky/d-2557/p1=2720 • Seč: oficiální stránky města [online]. © 2016 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.mestosec.cz/technicke-zajimavosti/d-3072/p1=3251 • Skuteč: oficiální stránky města [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.skutec.cz/mesto/historie • Skuteč: oficiální stránky města [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.skutec.cz/mesto/historie/pamatky/kostel-nanebevzeti-panny- marie • Skuteč: oficiální stránky města [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.skutec.cz/mesto/historie/pamatky/mariansky-sloup • Skuteč: oficiální stránky města [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://muzeum.skutec.cz/muzeum/historie • Skuteč: oficiální stránky města [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://muzeum.skutec.cz/muzeum/sbirky

• SPOKUL HM [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.spokul.cz/zidovske-pamatky/synagoga • SPOKUL HM [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.spokul.cz/zidovske-pamatky/zidovsky-hrbitov • Švýcárna [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.svycarna- slatinany.eu/historie • Turistika.cz: Pro větší zážitek z cest a výletů [online]. © 2007-2018 [cit. 2018-04- 29]. Dostupné z: https://www.turistika.cz/mista/morovy-sloup-na-resselove- namesti-v-chrudimi/detail • Východní Čechy [online]. © 2006-2017 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: https://www.vychodni-cechy.info/narodni-geopark-zelezne-hory • www.Chrudim.info [online]. © 2001-2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.chrudim.info/historie/chrudim/index.php3?stranka=morovysloup &lang=cz • Železné hory.net: tipy na výlet [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.zeleznehory.net/hrad-lichnice • Železné hory.net: tipy na výlet [online]. © 2018 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: http://www.zeleznehory.net/naucna-stezka-kocici-hradek