Technická univerzita v Liberci Fakulta p řírodov ědn ě-humanitní a pedagogická

Katedra: geografie Studijní program: magisterský pro 2. stupe ň Kombinace: zem ěpis – matematika

MIKROREGIONY CHOMUTOV, KADA Ň A FAKTORY OVLIV ŇUJÍCÍ JEJICH VÝVOJ MICROREGIONS OF CHOMUTOV AND KADA Ň AND FACTORS AFFECTING THE DEVELOPMENT OF THESE MICROREGIONS LES MICRO-REGIONS DE CHOMUTOV, KADAN ET LES FACTEURS INFLUENTS LEUR DEVELOPPEMENT

Diplomová práce: 2010 –FP–KGE –11

Autor: Podpis: Lucie MALINOVÁ

Adresa: Slunná 289 261 01. P říbram

Vedoucí práce: Mgr. Jaroslav Vávra, Ph.D. Konzultant: Ing. Tereza Koš ťáková

Po čet stran slov obrázk ů tabulek pramen ů příloh 92 19 575 20 13 40 4 V Liberci dne: 1. 12. 2009 TU v Liberci, FAKULTA PEDAGOGICKÁ 461 17 LIBEREC 1, Hálkova 6 Tel.: 485 352 515 Fax: 485 352 332 Katedra: geografie

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

(pro magisterský studijní program) pro (diplomant) Lucie Malinová adresa: SNP 1626, 431 11 Jirkov obor (kombinace): učitelství pro 2. stupe ň ZŠ (MA – ZE)

Název DP: MIKROREGIONY CHOMUTOV, KADA Ň A FAKTORY OVLIV ŇUJÍCÍ JEJICH VÝVOJ

Název DP v angli čtin ě: Microregions of Chomutov and Kada ň and factors affecting the development of these microregions

Vedoucí práce: Mgr. Jaroslav Vávra, Ph.D.

Konzultant: Ing. Tereza Koš ťáková (odborný pracovník Českého statistického úřadu v Ústí nad Labem)

Termín odevzdání: kv ěten 2007 Pozn. Podmínky pro zadání práce jsou k nahlédnutí na katedrách. Katedry rovn ěž formulují podrobnosti zadání. Zásady pro zpracování DP jsou k dispozici ve dvou verzích (stru čné resp. metodické pokyny) na katedrách a na D ěkanát ě Fakulty pedagogické TU v Liberci.

V Liberci dne 13.6. 2006

…………………………………………. …………………………………………. děkan vedoucí katedry

Převzal (diplomant): ………………………………………………………………….. Datum: ……...…………………………. Podpis: ..……………………………….

Název DP: Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Vedoucí práce: Mgr. Jaroslav Vávra, Ph.D.

Úvod: DP bude obsahovat zpracování vzájemného p ůsobení mezi m ěsty Chomutov a Kada ň a jejich mikroregion ů, a taktéž srovnání vývoje m ěst a mikroregion ů od roku 1991 až po sou časnost, nebo ť lze p ředpokládat jisté odlišnosti. Bude se zabývat pracovním trhem mikroregion ů m ěst Chomutov a Kada ň Zam ěř í se na zam ěstnanost, vzd ělanost, sm ěrovou vyjíž ďku. Vymezí faktory, které ovliv ňují pracovní mikroregiony (nap ř. vývoj bezprost ředního okolí , vztah významných nest ředisek ke st ředisk ům, p řípadné sjednocení m ěst Chomutov a Jirkov).

Cíl: • zhodnotit jednotlivé etapy vývoje m ěst Chomutov a Kada ň od roku 1991 až po sou časnost • porovnat tyto etapy a nalézt spojitosti (rozdíly, faktory) • analyzovat vývoj a stav socioekonomických ukazatel ů (zam ěstnanost, vzd ělanost, vyjíž ďka do zam ěstnání, škol,…)

Požadavky: • studium odborné literatury • analýza statistických údaj ů • spolupráce s Úřadem práce v Chomutov ě • spolupráce s Městským ú řadem v Chomutov ě, M ěstským ú řadem v Kadani • spolupráce s Českým statistickým ú řadem v Ústí nad Labem

Literatura: HAMPL, M. a kol.: Geografická organizace spole čnosti a transforma ční procesy v České republice . Praha: P řF UK, 1996. 395 s. HAMPL, M.: Geografická organizace spole čnosti v České republice: transforma ční procesy a jejich obecný kontext. Praha: P řF UK, 2005. 147 s. Historie a sou časnost podnikání na Chomutovsku, Kada ňsku a Vejprtsku. 1. vyd. Žehušice: Městské knihy, 2003. 287 s. ISBN 80–86699-13–7. HLAVÁ ČEK, P: Kada ň: královské m ěsto . Kada ň: M ěsto Kada ň, 2001. 117 s. Ústecký kraj – regenerace prostoru . [redakce Škuba, J., Mesiariková, V., Žáková, O.]. Praha: ABF, 2004. 92 s. ISBN 80–86165-86–8. Vítejte v Ústeckém kraji . [sestavila Langerová, B.]. 1. vyd. Praha: ACR Alfa, 2004. 239 s. ISBN 80–86408-10–8.

Prohlášení

Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou diplomovou práci se pln ě vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na v ědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnit řní pot řebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v ědom povinnosti informovat o této skute čnosti TUL; v tomto p řípad ě má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad ů, které vynaložila na vytvo ření díla, až do jejich skute čné výše.

Diplomovou práci jsem vypracoval(a) samostatn ě s použitím uvedené literatury a na základ ě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.

Datum

Podpis

POD ĚKOVÁNÍ

Děkuji všem, bez kterých bych svou práci nikdy nemohla dokon čit. Velký dík pat ří vedoucímu práce, Mgr. Jaroslavu Vávrovi, Ph.D., za jeho trp ělivost a ochotu. Paní Lence Němcové, sekretá řce katedry geografie, bych také ráda pod ěkovala, nebo ť mi byla vždy nápomocna. Nesmím také opomenout všechny pracovnice studijního odd ělení, jsou to také dámy na svém míst ě. V neposlední řad ě d ěkuji svému partnerovi za trp ělivost a podporu.

MIKROREGIONY CHOMUTOV, KADA Ň A FAKTORY OVLIV ŇUJÍCÍ JEJICH VÝVOJ

Anotace Diplomová práce obsahuje vymezení geografické regionalizace. Dále se zabývá charakteristikou mikroregion ů Chomutov a Kada ň. Hlavním cílem je nalézt a analyzovat faktory ovliv ňují jejich vývoj. Sou částí je pr ůzkum týkající se dojíž ďky provedený mezi obyvateli m ěsta Chomutova. Práce p řináší také p řehled strategického vývoje m ěst Chomutov a Kada ň.

Klí čová slova: Chomutov, Kada ň, mikroregion 1. stupn ě, mikroregion 2. stupn ě, trh práce, zam ěstnanost, nezam ěstnanost, vzd ělanost, sm ěrová vyjíž ďka

MICROREGIONS OF CHOMUTOV AND KADA Ň AND FACTORS AFFECTING THE DEVELOPMENT OT THESE MISROREGIONS

Abstract This diploma thesis contains a specification of geographical regionalization. It also deals with microregion characteristics of Chomutov and Kada ň. The aim of the thesis is to find out and analyze factors affecting the development of these microregions. The thesis contains a commute to work survey conducted in Chomutov. The thesis gives an overview of city development strategy for Chomutov and Kada ň.

Keywords: Chomutov, Kada ň, microregion of 1 st level, microregion of 2 nd level, labour market, employment, unemployment, education, commuting

LES MICRO-REGIONS DE CHOMUTOV, KADAN ET LES FACTEURS INFLUENTS LEUR DEVELOPPEMENT

Annotation Le theme de diplôme comprend la définition géographique des régions. Il décrit également les charateristiques des micro-régions tellesque Chomutov et Kada ň. Le but principal est de trouver et d’analyser les facteurs d’influence sur leur developpement. Une partie concerne un sondage sur les parcours éffectués par les habitants de Chomutov. Le diplôme montre aussi l’aspect du développement stratégique des villes de Chomutov et de Kada ň.

Mots clés : Chomutov, Kada ň, micro-région 1. dégrée, micro-région 2. dégrée, marché de travail, emploi, chômage, éducation, direction de parcour

Obsah

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOL Ů (ABECEDN Ě T ŘÍD ĚNÝ)...... 8 1. ÚVOD ...... 10 2. GEOGRAFICKÁ ORGANIZACE SPOLE ČNOSTI ...... 11 3. VYMEZENÍ ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ...... 17 3.1. SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA MEZOREGIONU ÚSTECKÝ KRAJ ...... 17 3.2. MIKROREGION 2. STUPN Ě - OKRES CHOMUTOV ...... 22 3.3. MIKROREGION 1. STUPN Ě – SPRÁVNÍ OBVOD ORP CHOMUTOV ...... 25 3.4. MIKROREGION 1. STUPN Ě – SPRÁVNÍ OBVOD ORP KADA Ň...... 26 4. ANALYZOVÁNÍ FAKTOR Ů ...... 28 4.1. HISTORICKÝ VÝVOJ SÍDEL SPRÁVNÍCH OBVOD Ů ORP CHOMUTOV A KADA Ň ...... 28 4.2. PRIMÁRNÍ FAKTOR – TRH PRÁCE ...... 31 4.2.1. Uplatn ění na trhu práce ...... 33 4.2.2. Sou časný stav trhu práce mikroregionu 2. stupn ě Chomutov...... 35 4.3. PRIMÁRNÍ FAKTOR – ZAM ĚSTNANOST , NEZAM ĚSTNANOST ...... 39 4.3.1. Vývoj zam ěstnanosti, resp. nezam ěstnanosti ...... 41 4.4. PRIMÁRNÍ FAKTOR – VZD ĚLANOST ...... 43 4.4.1. Vzd ělanost v mikroregionu 2. stupn ě Chomutov...... 44 4.4.2. Rekvalifikace...... 47 4.5. PRIMÁRNÍ FAKTOR – DOJÍŽ ĎKA /VYJÍŽ ĎKA DO ZAM ĚSTNÁNÍ /ŠKOL ...... 51 4.5.1. Vývoj dojíž ďky/vyjíž ďky do zam ěstnání/škol...... 52 4.5.2. Pr ůzkum – Dojíž ďka do zam ěstnání ...... 54 5. STRATEGIE ROZVOJE...... 62 5.1. RÁMCOVÁ STRATEGIE ROZVOJE M ĚSTA CHOMUTOVA ...... 62 5.2. STRATEGICKÝ PLÁN M ĚSTA KADAN Ě...... 67 5.3. SWOT ANALÝZA ...... 70 5.3.1. SWOT analýza m ěsta Chomutova...... 71 5.3.2. SWOT analýza m ěsta Kadan ě...... 72 6. SJEDNOCENÍ M ĚST CHOMUTOV A JIRKOV...... 76 7. FONDY EVROPSKÉ UNIE ...... 80 8. ZÁV ĚR ...... 84 9. POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA...... 85 10. SEZNAM P ŘÍLOH ...... 88

Seznam použitých zkratek a symbol ů (abecedn ě t říd ěný)

BROÚK BUDOUCÍ ROZVOJ ÚSTECKÉHO KRAJE ČSÚ ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD DDM DŮM D ĚTÍ A MLÁDEŽE EA PO ČET EKONOMICKY AKTIVNÍCH OBYVATEL ECDL MEZINÁRODN Ě PLATNÝ DOKLAD O DOSAŽENÉ ÚROVNI PRÁCE S VÝPO ČETNÍ TECHNIKOU ERDF EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ESF EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND EU EVROPSKÁ UNIE FS FOND SOUDRŽNOSTI ICT INFORMA ČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE KK KLÍ ČOVÉ KOMPETENCE MHD MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA MN MÍRA NEZAM ĚSTNANOSTI V % MPSV MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH V ĚCÍ NEZ PO ČET NEZAM ĚSTNANÝCH EVIDOVANÝCH NA Ú ŘAD Ě PRÁCE NNO NESTÁTNÍ NEZISKOVÁ ORGANIZACE OC OBYVATELSTVO CELKEM OP RLZ OPERA ČNÍ PROGRAM ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJ Ů ORP OBEC S ROZŠÍ ŘENOU P ŮSOBNOSTÍ PP PRACOVNÍ POM ĚR RIS REGIONÁLNÍ INFORMA ČNÍ SERVIS SLDB SČÍTÁNÍ LIDU, DOM Ů A BYT Ů SO ST ŘEDNÍ ODBORNÁ SWOT STRENGHTS = S (SILNÉ STRÁNKY); WEAKNESSES = W ANALÝZA (SLABÉ STRÁNKY); OPPORTUNITIES = O (P ŘÍLEŽITOSTI); THREATS = T (HROZBY) UJEP UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYN Ě ÚP ÚŘAD PRÁCE ÚSO ÚPLNÉ ST ŘEDNÍ ODBORNÉ VZD ĚLÁNÍ S MATURITOU ÚSV ÚPLNÉ ST ŘEDNÍ VZD ĚLÁNÍ

8 VOŠ VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA VPM PO ČET VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST EVIDOVANÝCH ÚŘADEM PRÁCE VŠ VYSOKÁ ŠKOLA ZŠ ZÁKLADNÍ ŠKOLA ZUŠ ZÁKLADNÍ UM ĚLECKÁ ŠKOLA

9 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

1. Úvod

V práci je stru čně nastín ěna geografická ogranizace spole čnosti, kterou se zabývá Hampl [1], ze které byla použita terminologie a částe čně i metodika vymezení zkoumaného území. K vymezování mikroregionu, pop ř. mikroregion ů se používají obvykle r ůzné charakteristiky či faktory. V následujících kapitolách jsou blíže specifikovány. Zmíníme, že faktory, které pro náš účel vymezní použijeme, jsou zásadní pro vývoj jakéhokoliv moderního spole čenství a jejich vývoj m ůže znamenat n ěkdy i veliké zvraty. Analýzou nap říklad sm ěrové vyjíž ďky m ůžeme definovat významná centra region ů, která pak dále ovliv ňují své okolí. Cílem se stává vymezení mikroregion ů na základ ě ovliv ňujících faktor ů, dále pak nalezení možné etapovosti vývoje, ve kterém by bylo vhodné ur čit spojitosti a rozdíly.

10 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

2. Geografická organizace spole čnosti

Hampl [1] uvádí, že vývojové tendence geografické organizace spole čnosti je vhodné posuzovat na dvou základních úrovních. První úrove ň p ředstavuje obecné rozlišení hlavních vývojových fází této organizace a odpovídajících „typ ů vývoje“ a hlavních podmi ňujících faktor ů tohoto vývoje. Druhou úrovní hodnocení je hlubší analýza vývojových zm ěn v rámci industriálního, resp. moderniza čního stádia, nebo ť k vyvrcholení těchto zm ěn došlo v případ ě České republiky teprve v nedávném období, v období kdy došlo i k principiálnímu zvratu v orientaci vývoje naší spole čnosti. Ukon čení formování geografické organizace industriálního typu lze tudíž považovat za výchozí stav jak pro úzce chápanou post-totalitní transformaci, tak pro nástup široce chápané post-industriální vývojové trajektorie. Pro první úrove ň m ůže být použita teorie stádií v geografické interpretaci. T ři hlavní vývojová stádia organizace se nazývají pre-industriální, industriální a post-industriální (viz Obrázek 1). Nebo ť jsou tato stádia ozna čena jen podle ekonomických sektor ů, je vhodn ější ozna čení statická, dynamická a organická spole čnost. K jednotlivým stádiím je možno p řiřazovat i odlišné podmi ňující principy a mechanizmy. Urbanizace je proces formování st řediskové hierarchie, který je d ůležitý pro organizaci spole čnosti. D ůležitá byla úloha m ěst i v období pre-industriálním, avšak podíl m ěstského obyvatelstva i m ěstské ekonomiky byl velmi nízký. Nepodstatná a kolísavá byla i vývojová dynamika m ěst. Teprve s nástupem industriální fáze dochází k formování hierarchických soustav st ředisek. S nástupem post-industriální éry je sice klasická forma r ůstu m ěst utlumena, dochází však ke kvalitativní prom ěně rozvoje zvlášt ě nejv ětších center, tj. k růstu významu a st řediskové p ůsobnosti velkých m ěst díky koncentraci řídících funkcí. Soub ěžn ě s rozvojem m ěst docházelo a stále dochází k zvyšování prostorové mobility obyvatelstva, materiál ů a informací. V industriální etap ě dominovala relativn ě jednostranná orientace pohyb ů. V post-industriální etap ě je charakteristický rozvoj oboustranných pohyb ů (nap ř. mezi jádrem a zázemím), zvyšuje se význam informa čních kontakt ů, migrace obyvatelstva ztrácejí funkci koncentra čního mechanizmu a nabývají funkci procesu propojovacího, resp. integra čního. Vytvo řila se tak celá hierarchická soustava region ů. I když jsme teorii stádií použili jako obecný model, musíme zmínit n ěkteré její omezení jako je nap říklad nedostate čné hodnocení sociální a poté i geografické organizace.

11 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Obrázek 1 – Vývoj prostorové organizace spole čnosti – [1]

V letech 1991-2001 docházelo v České republice k ur čitému rozvoji suburbanizace a k nastartování p řirozených metropoliza čních tendencí. Pokles populace v nejv ětších městech byl absolutn ě vyšší než r ůst populace v jejích metropolitních zázemích, takže došlo k nepatrnému snížení podílu metropolitních areál ů na populaci státu.

12 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Podle Hampl [1] v d ůsledku propojování systému osídlení a r ůstu prostorové mobility obyvatelstva, zpráv a informací docházelo k postupnému výb ěru rozvojových/st řediskových míst a k ztrátám st řediskové p ůsobnosti mnoha m ěst v d ůsledku jejich nep říznivé polohy a ekonomické stagnace. Na konci industriálního období tedy byla k dosažení autonomní regionální p ůsobnosti m ěst nezbytná v ětší popula ční i ekonomická velikost než v období po čáte čním, čímž se soubor autonomních regionálních st ředisek v pr ůběhu moderniza čního stádia zužoval. Vedle prohlubování velikostní diferenciace m ěst a formování řádov ě vyšší hierarchie metropolitních areál ů docházelo i k umoc ňování hierarchizace regionálních st ředisek. Po roce 1989 se spole čenské zm ěny promítly i do charakteru a orientace vývoje územní diferenciace. Nejpodstatn ějším rysem tohoto vývoje bylo nepochybn ě zásadní zvýšení jeho selektivnosti a dynamiky. Zm ěna pom ěrů neznamenala pouze otev ření spole čnosti a odpovídající vývojovou dynamizaci, nýbrž i kvalitativní prom ěnu faktor ů podmi ňujících rozvoj. Nástup post-industriální etapy v kombinaci s uplat ňováním tržní konkurence nejen prohloubil, ale v řad ě ohled ů i obrátil hodnotu rozvojového potenciálu zejména u hlavních center a koncentra čních prostor ů. Byly spušt ěny procesy vým ěny vůdčích jednotek. V podmínkách České republiky to znamenalo na jedné stran ě mimo řádný r ůst Prahy a p říznivý vývoj i dalších velkých st ředisek s diverzifikovanou ekonomikou a rozvinutou sférou služeb a kvartérních aktivit a na stran ě druhé velmi silný útlum rozvoje koncentrací t ěžkého pr ůmyslu zvlášt ě pak pánevních oblastí, jak uvádí Hampl [1]. Zd ůrazn ěné prohlubování diferenciace a zárove ň dvoustranné orientace selektivních proces ů pat ří nesporn ě k obecným znak ům územního vývoje v transforma čním období. Za nejvýznamn ější podmi ňující faktor územního vývoje a zvlášt ě pak dosažené ekonomické i celkové spole čenské úrovn ě ozna čuje Hampl [1] faktor regionální/sídelní hierarchie. Jeho specifické uplatn ění m ůže ovšem nabývat rozmanitých forem a diferencovaných ú čink ů. Páte ří hierarchie regionální i sídelní je významová diferenciace st ředisek, resp. aglomerací. Sociogeografickému systému jisté specifi čnosti odpovídají různá patra hierarchie. V České republice jsou to t ři nejvýznamn ější patra (makroregionální, mezoregionální a mikroregionální). V závislosti hierarchické úrovn ě center se prom ěň uje ší ře jejich vymezení. Za významov ě druhý podmi ňující faktor regionálního vývoje ozna čuje Hampl [1] polohu a za poslední uvažovaný podmi ňující faktor ozna čuje „zd ěděnou ekonomickou

13 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj specializaci“, kterou nap říklad považuje za rozhodující pro vývoj pánevních areál ů (a částe čně i jejich zázemí). Rozdílný rozvojový potenciál územních celk ů podmi ňuje diferencovaný vývoj spole čnosti a vnit řní posuny v pot řebách a cílech spole čnosti vyvolávají zm ěny ve funk ční diferenciaci sídel a region ů. Integrita region ů je podmín ěna nerovnocenností jejich částí a odpovídajícím formováním vztah ů pod řízenosti/nad řízenosti. V letech 1991-2001 došlo k řad ě závažných zm ěn v charakteru regionální organizace. Došlo k významovým zm ěnám u hlavních regionálních proces ů – dojíž ďky za prací a dojíž ďky do škol. Pokud jde o pracovní dojíž ďku, tak m ůžeme říci, že došlo k zvýšení jejího významu pro integraci sociogeografických region ů (zvýšila se její intenzita a také její ekonomický význam, nedenní dojíž ďka odpovídá p řechodné migraci). Dojíž ďka za prací je primárn ě mikroregionální proces, ale pohyb mezi st ředisky je relevantní také pro hierarchizaci na vyšších úrovních. Školská dojíž ďka je také nemén ě důležitá, nebo ť atraktivita st ředisek je do zna čné míry vyjád ření jejich komplexního obslužného významu. Dojíž ďka do škol je vnit řně strukturována podle rozlišených typ ů škol. Hampl [1] p ři hodnocení dojíž ďkových proces ů prvotně vymezuje elementární funk ční regiony tzv. mikroregiony 1. stupn ě. Pokládá je za stavební jednotku regionálního systému a kritériem pro jejich vymezení je p řevládající sm ěr pracovní vyjíž ďky z jednotlivých obcí (nest ředisek) do vybraných st ředisek. Na vyšších hierarchických úrovních jsou nejvýznamn ější vztahy mezi samotnými st ředisky, a to vztahy podle pracovní i podle školské dojíž ďky. Prvotním kritériem pro seskupení mikroregion ů 1. stupn ě do vyšších celk ů je nejsiln ější sm ěr celkové vyjíž ďky z nižších/pod řízených st ředisek do center siln ějších. Výsledkem aplikace kritéria je stanovení vícestup ňovité hierarchie st ředisek a jejich region ů, vznikají tak mikroregiony 2. stupn ě, mezoregiony a makroregiony. Pro výb ěr mikroregion ů 1. stupn ě byla použita velikostní kritéria, požadovaná minimální velikost celého regionu je 15 tisíc obyvatel a samotného zázemí 5 tisíc obyvatel. Také výb ěr mikroregion ů 2. stup ňě byl založen na kritériu popula ční velikosti. Byl stanoven po čet obyvatelstva maximálního regionu na alespo ň 40 tisíc a jednozna čně pak byla vybrána st řediska, která si pod řizovala jiný mikroregion 1. stupn ě. Výb ěr mezoregionálních center byl jednoduchý vzhledem je jejich omezenému počtu. Jako makroregion byla ozna čena Praha. Metropolizaci ozna čuje Hampl [1] za vývojovou vyšší fázi urbanizace, která je charakteristická práv ě pro sou časné období nástupu a rozvoje post-industriálních proces ů.

14 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

V rámci samotné metropolizace p řitom dochází k hlubokým prom ěnám a k postupné transformaci extenzivních forem r ůstu, charakteristických již pro poslední etapu industriálního období, na intenzivní formy v období post-industriálním, jejichž d ůsledkem je primárn ě r ůst kvalitativního významu metropolitních areál ů. Metropolitní areály je možno obecn ě ozna čovat za nejvýznamn ější prvky systému osídlení a sou časn ě i za jádra řádov ě vyšších region ů. Jejich formování je v prvé řad ě projevem pozd ějšího prostorového růstu nejv ětších st ředisek. Metropolitní areály p ředstavují nejen nejv ětší územní koncentrace ekonomiky a obyvatelstva, ale zejména kvalitativn ě nejvýznamn ější koncentrace, koncentrace nejprogresivn ějších aktivit (zvlášt ě tzv. kvartérního sektoru). Z celkových charakteristik metropolitních areál ů vyplývá, že jejich nejpodstatn ějšími znaky jsou výjime čná koncentrace (celková velikost i územní intenzita) na jedné stran ě a výjime čná vnit řní/vzájemná propojenost na stran ě druhé. V p řípad ě sociogeografické regionalizace je z řejmá její potenciální spojitost s problematikou územn ě správního člen ění a řízení, a ť již ve sfé ře státní správy nebo ve sfé ře samosprávy. Užite čnost sociogeografických poznatk ů se kone čně projevila práv ě v transforma čním období, kdy byla realizována řada zásadních zm ěn v územní administrativ ě a kdy v podstat ě došlo k principiální prom ěně této soustavy, a to v řad ě ohled ů i na základ ě geografických analýz a doporu čení, uvádí Hampl [1]. Na úrovni mezoregion ů, resp. kraj ů je sou časný administrativní stav z hlediska výb ěru center i celých jednotek tém ěř totožný s výsledky regionalizace. Výjimkou je zde pouze samostatné vy člen ění hlavního m ěsta na jedné stran ě a vytvo ření kraje Vyso čina s centrem v regionální mén ě významné Jihlav ě na stran ě druhé. Vy člen ění hlavního m ěsta je z důvodu jeho velikosti a významu. V druhém p řípad ě byla hlavním d ůvodem pot řeba rovnom ěrn ějšího pokrytí území státu sítí krajských m ěst, p řičemž práv ě Jihlava leží v centru rozsáhlého prostoru bez dostate čně velkého p řirozeného st řediska. V tomto smyslu lze hodnotit vznik kraje Vyso čina i jako d ůležitý akt regionální politiky, který aktivizuje rozvoj v prostoru vnitrostátní periférie. Soustava obvod ů obcí III. stupn ě do zna čné míry odpovídá systému mikroregion ů 1. stupn ě, vymezení okres ů a mikoregion ů 2. stupn ě je ve v ětšin ě p řípad ů zna čně rozdílné. Územní administrativa musí být založena na výrazné hierarchické rozdílnosti mezi jednotkami odlišných m ěř ítkových úrovní územní správy a zárove ň na pot řeb ě relativní velikostní podobnosti (p ředevším popula ční) jednotek téhož hierarchického stupn ě v d ůsledku jejich stejných kompetencí i zp ůsobu financování. Hampl [1] uvádí, že tento požadavek, resp. tato pot řeba je pochopiteln ě v rozporu s formováním p řirozených regionů. Primárním a p řetrvávajícím problémem

15 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

územní administrativy je neúm ěrná četnost a velikostní rozdrobenost obcí. Za problém považuje Hampl [1] i částe čný pr ůnik v působnosti samosprávy a státní správy. Výsledkem demokratického procesu formování územní administrativy je vyšší p řiblížení administrativního člen ění reálné regionální diferenciaci.

16 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

3. Vymezení zkoumaného území

Vyjdeme-li z názvosloví uvedeném v kapitole 2., pak makroregionem ozna číme Českou republiku. Považujme za d ůležité vymezit zkoumané území již od samotného hierarchicky nad řazeného mezoregionu, tedy Ústeckého kraje, nebo ť nám poskytne prvotní představu o zkoumaném území z obecn ějšího hlediska. Dále pak budeme charakterizovat mikroregion 2. stupn ě – okres Chomutov a v neposlední řad ě i mikroregiony 1. stupn ě, jimž odpovídají obce s rozšířenou p ůsobností (dále v textu ORP) Chomutov a Kada ň. ORP představují nový typ obcí vykonávajících státní správu v p řenesené p ůsobnosti a jsou obcemi s nejširším rozsahem výkonu státní správy v přenesené p ůsobnosti [2]. Za ú čelem posouzení vzájemného p ůsobení, srovnání použijeme r ůzná statistická data z různých zdroj ů. Nej čast ějším zdrojem však budou statistiky Českého statistického úřadu, dále pak regionální statistiky Českého statistického ú řadu – Ústí nad Labem, bude využit i servis RIS a integrovaný portál MPSV. Hampl ve svém díle Geografická organizace spole čnosti v České republice: transforma ční procesy a jejich obecný kontext [1] také uvádí použití bohaté datové základny z posledního cenzu SLBD 2001, která ve spojení s obdobnými informacemi z předchozího cenzu (3. 3. 1991) umož ňuje uskute čnit nejen územn ě podrobné, ale i kvalitativn ě dostate čně strukturované empirické analýzy. Hampl však využívá ve své práci transformaci dat, vyjímá extrémní hodnoty, regiony, diskutuje o nich apod., nebo ť vypovídající schopnost n ěkterých dostupných dat je omezená. Pro naše ú čely nám však budou zcela posta čovat již dále neupravená data z výše zmín ěných zdroj ů.

3.1. Socioekonomická charakteristika mezoregionu Ústecký kraj

Ústecký kraj se rozkládá na severozápad ě České republiky. Sousedí s dalšími čty řmi kraji (Libereckým, St ředo českým, Plze ňským a Karlovarským) a se Spolkovou republikou Německo (konkrétn ě se spolkovou zemí Sasko), se kterou má nejdelší spole čnou hranici. Rozloha kraje je 5 335 km 2, což představuje 6,8 % rozlohy České republiky. Zem ědělská půda zaujímá tém ěř 52 % území kraje, lesy se rozkládají na 30 % a vodní plochy na 2 % území. Ústecký kraj se vyzna čuje zna čnou rozdílností jak z hlediska p řírodních podmínek, tak i z hlediska hospodá řské struktury, hustoty osídlení a stavu životního prost ředí [3].

17 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Dle Českého statistického ú řadu [3] v kraji vymezujeme čty ři oblasti, které se od sebe významn ě odlišují: • Oblast s vysoce rozvinutou pr ůmyslovou výrobou s významnými odv ětvími jako jsou energetika, t ěžba uhlí, strojírenství, chemický a sklá řský pr ůmysl. Tato odv ětví se soust ředí hlavn ě v Podkrušnoho ří – do kres ů Chomutov, Most, Teplice, a také částe čně do Ústí nad Labem. • Druhá oblast je soust řed ěna do okolí m ěst Litom ěř ice a Louny (viz Obrázek 2). Tato m ěsta se stala významná především díky produkcí chmele a zeleniny. Polabí a Pooh ří je zam ěř eno na ovocná řství. Významné zastoupení na Litoměř icku mají i vína, která se zde také p ěstují. K této vina řské oblasti se přidala i oblast Mostecka, zde se vinná réva p ěstuje na pozemcích zrekultivovaných po těžb ě hn ědého uhlí. • Třetí oblastí jsou Krušné hory, které svou charakteristickou povahou poskytují jen omezené hospodá řské aktivity. • Čtvrtou oblastí je oblast D ěč ínska, která je spolu se Šluknovskem typicky periferním územím, což je dáno přístupností a vzdáleností od centra kraje.

Ústecký kraj d ělíme do sedmi okres ů: • Děč ín, • Chomutov, • Litom ěř ice, • Louny, • Most, • Teplice, • Ústí nad Labem.

18 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Obrázek 2 – Geografická mapa Ústeckého kraje – zdroj [4]

Na území kraje je 354 obcí (z toho 57 obcí se statutem m ěsta). Od 1. 1. 2003 (od 2. fáze reformy ve řejné správy, ve které byly stanoveny správní obvody ORP a obcí s pov ěř eným obecním ú řadem, v četn ě jejich sídel) vzniklo v Ústeckém kraji 16 správních obvod ů ORP (viz Obrázek 3). Ve vý čtu je to – Bílina, D ěč ín, Chomutov, Kada ň, Litom ěř ice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbo řany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf, Žatec, a 30 správních obvod ů obcí s pov ěř eným obecním ú řadem. K 31. 12. 2008 m ěl Ústecký kraj 835 891 obyvatel, což je zhruba 8 % z celkového po čtu obyvatel České republiky a řadí jej na páté místo v republice za kraj Moravskoslezský, Prahu, St ředo český a Jihomoravský. Hustotou obyvatel (835 891 obyvatel/5 335 km 2 = 157 obyvatel/km 2) se kraj řadí op ět do první poloviny nejzalidn ěnějších oblastí České republiky (hustota zalidn ění v republice je 133 obyvatel/km 2). Nejv ětším sídlem a zárove ň krajským m ěstem je Ústí nad Labem. Český statistický ú řad [3] uvádí, že charakteristickým rysem kraje je relativn ě mladé obyvatelstvo, pr ůměrný v ěk je 39 let.

19 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Obrázek 3 – Správní obvody ORP v Ústeckém kraji – zdroj [5]

K hlavním zam ěstnavatel ům kraje pat ří Mostecká uhelná spole čnost, Severo české doly, Chemopetrol a nemocnice v Ústí nad Labem. Jedná se tedy převážn ě o zam ěstnavatele pr ůmyslového zam ěř ení, a práv ě pr ůmyslová činnost m ěla a má nep říznivý dopad na životní prost ředí. Nyní se již problémy ovliv ňující životní prost ředí řeší nap ř. rekultivací po povrchové t ěžb ě, která poškodila tvá ř krajiny. Bohužel rekultivace je dlouhodobý a velmi nákladný proces, který se šetrným zp ůsobem snaží napodobit původní krajinu. Spole čnosti mají založena speciální konta, na která odchází část zisku, jenž se pak použije na obnovu krajiny. Podle výb ěrového šet ření pracovních sil bylo v kraji zam ěstnáno ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 p řibližn ě 370,2 tisíc osob, z nichž bylo 42,9 tisíc podnikatel ů. Z celkového po čtu zam ěstnaných pracovalo 183 049 osob v podnicích majících nad 20 zam ěstnanc ů [6]. Průměrná m ěsí ční mzda na fyzickou osobu v roce 2008 v kraji dosáhla 20 962 Kč, což bylo o 2 580 Kč mén ě než pr ůměrná m ěsí ční mzda na fyzickou osobu v České republice, a řadila tak Ústecký kraj na 7 místo dle výše pr ůměrné mzdy [6]. V Ústeckém

20 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj kraji byla dlouhodob ě nejvyšší míra registrované nezam ěstnanosti (k 31. 12. 2008: Ústecký kraj 10,26 %, ČR 5,96 % – viz Tab. 1, Obrázek 4).

Tab. 1: Nezam ěstnanost podle kraj ů a v České republice k 31. 12. 2008 – zdroj [6]

Po řadí podle Uchaze či Míra míry o zam ěstnání nezam ěstnanosti nezam ěstnanosti k 31. 12. 2008 v %

ČR celkem x 352 250 5,96 v tom kraje: Praha 1 17 433 2,14 St ředo český kraj 2 31 220 4,47 Královéhradecký kraj 3 14 728 4,81 Jiho český kraj 4 17 505 4,83 Plze ňský kraj 5 16 757 5,03 Pardubický kraj 6 16 998 5,95 Zlínský kraj 7 20 048 6,13 Vyso čina 8 17 874 6,27 Jihomoravský kraj 9 43 063 6,83 Olomoucký kraj 10 23 470 6,87 Liberecký kraj 11 16 605 6,95 Karlovarský kraj 12 13 437 7,62 Moravskoslezský kraj 13 57 455 8,49 Ústecký kraj 14 45 657 10,26

Obrázek 4 – Míra registrované nezam ěstnanosti v krajích České republiky v % k 31. 12. 2008 – zdroj [6]

21 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Sí ť školských za řízení je velmi rozmanitá, tvo ří ji mate řské školy, základní školy, st řední odborné školy a gymnázia, 2 vysoké školy (v Ústí nad Labem je Univerzita Jana Evangelisty Purkyn ě a soukromá Vysoká škola ekonomie a managementu).

3.2. Mikroregion 2. stupn ě - okres Chomutov

Okres Chomutov se nachází na jihozápad ě Ústeckého kraje. Jeho severní hranici tvo ří Spolková republika N ěmecko, okres Louny zaujímá svou polohu na jihovýchodní hranici, okres Most tvo ří severovýchodní hranici a na západ ě sousedí okres Chomutov s okresem Karlovy Vary, který je okresem sousedního Karlovarského kraje. Okres Chomutov m ěl p řed rokem 1960 (viz Obrázek 5, Příloha 1) jinou polohu a rozlohu než po tomto roce (viz Obrázek 6, P říloha 2). Díky celostátním územním zm ěnám v roce 1960 se sloučily okresy Kada ň a Chomutov, byly p řipojeny Vejprty, díky čemuž získal okres svou dnešní podobu. Dle [6] je mikroregion Chomutov z hlediska své rozlohy (935 km 2) t řetím nejv ětším okresem v Ústeckém kraji, po okresech Louny a Litoměř ice (viz Tab. 2). Na rozdíl od rozlohy pat ří v hustot ě zalidn ění se svými 133 obyvateli na 1 km 2 až na páté místo ze všech sedmi okres ů tohoto kraje [7].

Obrázek 5 – Územní členení v roce 1950 – zdroj [8]

Pozn. V map ě 53 – politický okres Chomutov, 64 politický okres – Kada ň, 68 – politický okres Karlovy Vary a okolí

22 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Obrázek 6 – Územní člen ění v roce 1961 – zdroj [8]

Tab. 2: Po řadí okres ů podle rozlohy k 1. 1. 2009 – zdroj [9] Rozloha v Po řadí Okres km 2 1. Louny 1 118 2. Litom ěř ice 1 032 3. Chomutov 935 4. Děč ín 909 5. Teplice 469 6. Most 467 7. Ústí nad Labem 405

Dle charakteristiky uvedné ČSÚ [7] můžeme z geomorfologického hlediska okres rozd ělit do zhruba čty ř oblastí: • Krušné hory, • Mostecký úval, • Žatecká pánev, • vrchovina Doupovských vrch ů.

Území mikroregionu spadá do povodí Labe, díl čí povodí jsou zastoupeny řekami Oh ře a Bílina s jejich p řítoky. Na území okresu se nachází jedno p řírodní jezero, nazvané Kamencové, s rozlohou 16,3 ha, jež je využíváno p ředevším k rekreaci a je turisticky vyhledávanou „atrakcí“ nacházející se p římo ve statutárním m ěst ě Chomutov. Z vodních nádrží je nejv ětší Nechranická, z dalších stojí za zmínku Kada ňský stupe ň, K řimov, Kameni čka, Jirkov a Příse čnice, která slouží i jako zásobárna pitné vody. V Klášterci

23 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj nad Oh ří vyv ěrá alkalická kyselka. Okresem procházejí d ůležité dopravní tepny, které tvo ří především železni ční tahy a silni ční tahy I. třídy s hlavními sm ěry Chomutov, Praha, hrani ční p řechod Hora Sv. Šebestiána a silnice Karlovy Vary – Chomutov – D ěč ín. Okres je v sou časné dob ě rozd ělen na 36 obcí, z nichž 7 má statut m ěsta. Po čet obyvatel v okrese k 31. 12. 2008 činil 126 353 (viz Tab. 3).

Tab. 3: Po čty obyvatel v jednotlivých okresech Ústeckého kraje k 1. 1. a 31. 12. 2008 – zdroj [6]

Po čet obyvatel Okres k 1.1. 2008 k 31. 12. 2008 Děč ín 135 441 135 710 Chomutov 125 743 126 353 Litom ěř ice 117 159 118 243 Louny 86 710 87 197 Most 116 728 117 294 Teplice 129 202 130 070 Ústí nad Labem 120 197 121 024

Chomutovsko bylo po celá desetiletí známé hlavn ě jako okres t ěžkého pr ůmyslu, energetiky, hutnictví a těžby hn ědého uhlí. V dnešní dob ě je však výkonnost hospodá řství všech podnik ů v okrese ovlivn ěna transforma čním procesem zahájeným po čátkem roku 1991. Státní podniky byly rozprodány a v řad ě z nich byla postupn ě zcela ukon čena činnost. Míra nezam ěstnanosti od b řezna 2008 do b řezna 2009 zaznamenala r ůst až na hodnotu 12,5 %. [10] Z Obrázek 7 vidíme, že po čet nezam ěstnaných k 30. 9. 2008 tém ěř dosahoval hranice šesti tisíc, kdežto volná pracovní místa dosahují hranice mírn ě přes tisíc.

Obrázek 7 – Graf po čtu nezam ěstnaných a volných míst v okresech Ústeckého kraje k 30. 9. 2008 – zdroj [6]

24 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

3.3. Mikroregion 1. stupn ě – Správní obvod ORP Chomutov

Správní obvod ORP Chomutov svou rozlohou 486 km 2 zaujímá 9,1 % rozlohy Ústeckého kraje, je tak druhým nejv ětším správním obvodem v kraji. P řevážná v ětšina obyvatel žije ve m ěstech Chomutov a Jirkov. Správní obvod sousedí se správními obvody Kada ň, Litvínov, Most a Žatec, na severozápad ě hrani čí se Spolkovou republikou Německo. Severozápad území je tvo řen Krušnými horami s četnými chán ěnými územími. Podh ůř í je poznamenáno povrchovou t ěžbou uhlí. Nejníže položeným místem správního obvodu je údolí řeky Oh ře, která tvo ří jižní hranici správního obvodu ORP Chomutov. Správní obvod je pr ůmyslovou oblastí s železá řskými, uhelnými a energetickými spole čnostmi. Sídlem správního obvodu ORP je m ěsto Chomutov [11].

Obrázek 8 – Správní člen ění ORP Chomutov – zdroj [2]

25 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Chomutov je obec s rozší řenou p ůsobností a do jeho správního území pat ří jedna obec s pov ěř eným obecním ú řadem Jirkov a dalších 23 obcí (viz Obrázek 8). Obec s pov ěř eným obecním ú řadem je obec, na kterou stát p řenáší část svých pravomocí, ovšem ne v takovém rozsahu, v jakém ji p řenáší na obec s rozší řenou p ůsobností. Je to tedy obec menší, než obec s rozší řenou p ůsobností, a vždy spadá do správního obvodu n ějaké obce s rozší řenou p ůsobností [2].

3.4. Mikroregion 1. stupn ě – Správní obvod ORP Kada ň

Správní obvod (viz Obrázek 9) ORP Kada ň je pátým nejv ětším správním obvodem, má rozlohu 449 km 2, což p ředstavuje 8,4 % rozlohy Ústeckého kraje. Obyvatelstvo žije v menších obcích, celkem obvod zahrnuje 19 obcí, z toho jsou t ři m ěsta. Centrem osídlení je Kada ň a Klášterec nad Oh ří, ob ě m ěsta mají do dvaceti tisíc obyvatel (viz Obrázek 9).

Obrázek 9 – Obecn ě geografická mapa správního obvodu Kadan ě – zdroj [11]

26 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Správní obvod sousedí se správními obvody Chomutov a Žatec, svou západní až jihozápadní hranicí p řiléhá ke Karlovarskému kraji. P řirozenou hranici se Spolkovou republikou N ěmecko tvo ří masiv Krušných hor. Vysoko v horách se nalézá t řetí m ěsto správního obvodu, Vejprty. Nedaleko nich se nachází vodní nádrž P říse čnice, která je zdrojem pitné vody. Prostory v blízkosti nádrže a hráz jsou trvale uzav řeny i pro p ěší. Nejvydatn ějším tokem, který protéká správním obvodem, je řeka Oh ře, na níž byla vybudována rozlehlá vodní nádrž Nechranice využívaná pro vodní sporty a rekreaci. Správní obvod leží na území podkrušnohorské hn ědouhelné pánve, d ůležitou roli zde hraje energetika, strojírenství a t ěžba uhlí. Sídlem správního obvodu je m ěsto Kada ň. Druhým v ětším sídlem tohoto obvodu je Klášterec nad Oh ří [11].

27 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

4. Analyzování faktor ů

V této kapitole vymezíme faktory, které mohou ovlivnit vzájemné p ůsobení mezi mikroregiony. Pokusíme se najít jistou etapovost ve vývoji t ěchto faktor ů, pop ř. najdeme spojitosti či rozdíly, a to od roku 1991. Každý faktor bude nejprve vymezen v obecném kontextu a následn ě aplikován na zkoumanou oblast. Pro následnou analýzu byly vybrány jako primární faktory trh práce a s ním související zam ěstnanost, resp. nezam ěstnanost, vzd ělanost populace a dojíž ďka/vyjíž ďka do zam ěstnání/škol. Dříve než vymezíme primární faktory, bylo by vhodné nastínit historický vývoj obou sídel správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností a to od po čátku jejich vzniku do roku 1989.

4.1. Historický vývoj sídel správních obvod ů ORP Chomutov a Kada ň

Několik historických událostí nám pom ůže lépe pochopit, jak se formoval charekter obyvatel a jaké prost ředí pro život bylo b ěhem staletí vytvo řeno. Města Chomutov i Kadaň během svého vývoje procházela četnými významnými událostmi, které samoz řejm ě zanechaly své stopy. M ůžeme již jen spekulovat, pokud by se n ěco stalo jinak, zda by to bylo ku prosp ěchu a lepší prosperit ě m ěst nebo naopak. Ob ě m ěsta prod ělala dlouhý vývoj, p řes r ůzné požáry a pustošení vojáky se vždy vzpamatovala a poté mohla op ět znovu prosperovat. Jejich obyvatelstvo, které z ůstalo, to zřejm ě posílilo a neodradilo od další činnosti. S příchodem významných událostí, které zasáhly celou zemi, se vypo řádala m ěsta vždy podle nastaslé situace a asi nejprosp ěšn ěji pro jejich stávající obyvatelstvo. Konkrétní události uvádí Binterová [12], z nichž za nejvýznamn ější lze považovat: • Nejvýznamn ější události Chomutova o Binterová [12] uvádí, že není možno p řesn ě ur čit, kdy p řesn ě vzniklo na území dnešního Chomutova malé slovanské sídlišt ě, které leželo na důležité obchodní cest ě ze Saska do Čech. Také o názvu lze spekulovat, nebo ť jeho vznik je ov ěnčen nejasností. o První historická zmínka je až z roku 1252, kdy byl Chomutov darován řádu německých rytí řů . Za n ěmeckých rytí řů se Chomutov stal st ředov ěkým městem obehnaným hradbami se čty řmi branami.

28 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

o Ve 14. století se zde rozvinula řemeslná výroba (do po čátku 17. století tu působilo 67 řemesel). Chomutov získal koncem 14. století významná a výnosná privilegia, jako bylo právo prodeje soli, solná komora, právo tržní míle a právo používání m ěstské pe četi. o Roku 1418 postihl m ěsto velký požár a roku 1421 bylo sídlo zpustošeno husity. 1457 ud ělil Ladislav Pohrobek m ěstu novou pe čeť a znak, na kterých nebyly znaky n ěmeckých rytí řů . o Roku 1558 byla otev řena kamencová hu ť (pozd ěji následkem t ěžby vzniklo Kamencové jezero, které je již posledním na celém sv ětě; vzniklo kolem roku 1820, kdy d ůl a blízké okolí zatopila voda). Roku 1598 vypukl op ět strašný požár. o Od roku 1605 je Chomutov svobodné královské m ěsto. Po čátkem 17. století nastala doba t ěžkého útlaku, m ěsto bylo p řivedeno na pokraj zkázy, obyvatelstvo také ni čil opakovan ě mor. o K významným absolvent ům místního jezuitského gymnázia pat řil F. J. Gerstner ( ředitel polytechnického ústavu v Praze) – autor projektu „kon ěsp řežní železnice“. o Prosperita m ěsta se st řídala s obdobím válek (nejh ůř e bylo postiženo za napoleonských válek). o Prvního ve řejného olejového osv ětlení se Chomutov do čkal roku 1838 (na plynové bylo p řevedeno roku 1871, nebo ť byla uvedena do provozu plynárna). o Roku 1850 se Chomutov stal centrem soudního a roku 1868 i politického okresu. „Krušnohorská železá řská a ocelá řská spole čnost“ byla založena 1870; pozd ěji vyhlásila úpadek; její budovy byly prodány n ěmecké firmě Mannesmann, která za čala vyráb ět bezešvé trubky. o V roce 1900 byla vybudována elektrárna. Nová nemocnice, která je dodnes sou částí rozší řené chomutovské nemocnice byla vystav ěna roku 1908. o Za 1. sv ětové války se životní podmínky zna čně zhoršily. o Období 1. republiky zapo čala rozsáhlá bytová výstavba. o Za 2. sv ětové války m ěsto n ěkolikrát poškodilo bombardování. o Povále čný vývoj p řinesl velký rozvoj pr ůmyslu, nastala pot řeba nových pracovník ů, výstavba byt ů, rušení vesnic, které museli ustoupit povrchové těžb ě uhlí, m ěsto bylo p řepln ěno uprchlíky z říše.

29 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

o Od 60. let 20. století zapo čala výstavba panelových sídliš ť na okrajích města (zap říčinilo to vznik souvislé zástavby mezi Chomutovem a Jirkovem). o V 80. letech 20. století pokra čovala rozsáhlá dostavba nemocnice s poliklinikou. o Po roce 1989 p řinesl nástup privatizace zpo čátku rozvoj, pozd ěji vznikla řada potíží a rapidn ě stoupla nezam ěstnanost • Nejvýznamn ější události Kadan ě o Nebudeme p řehán ět, pokud osídlení dnešního území Kadan ě za řadíme do doby kamenné, avšak první doklad o existenci trhové osady je z roku 1186. o V první polovin ě 13. století se Kada ň stala st ředov ěkým m ěstem, které na svém území m ělo královský hrad. o Roku 1319 dostala právo volby vlastního rychtá ře, také konání soud ů i mílové právo. 1344 ud ělil Kare IV. Kadani vini ční právo a zahrnul ji roku 1355 do nezni čitelného královského majetku. M ěsto procházelo rychlým rozvojem, m ěšťané získávali velké množství pen ěz. Požár roku 1362 a následn ě husitské války p řinesly m ěstu zkázu. o Další velký požár zni čil m ěsto roku 1498. o Roku 1519 se Kada ň op ět stala královským m ěstem. o Třicetiletá válka byla nejhorším obdobím v dějinách, obyvatelé byli nuceni vyplácet pokuty a výpalné, starat se o výživu vojáků. M ěsto bylo zna čně poškozeno požárem z roku 1631 a mor si také vyžádal své ob ěti. Po skon čení války na tom m ěsto nebylo nejlépe. o Roku 1746 op ět v Kadani ho řelo. V 18. století se v míst ě provozovalo 36 druh ů řemesel (nap ř. perniká ři, zvona ř, voska ř, řezbá ř). o 1811 postihl Kada ň další požár, sho řela více než polovina m ěsta. Kada ň se roku 1850 stala centrem rozsáhlého okresu, který se rozkládal od P říse čnice až po Doupovsko. Bylo otev řeno gymnázium a zem ědělská škola. o První sv ětová válka ukon čila prosperitu m ěsta. o Po konci 2. sv ětové války byla Kada ň nevýznamné n ěmecké m ěste čko. o Kada ň byla centrem okresu, ale nebyla ekonomicky významná. Hlavním zdrojem obživy bylo zem ědělství (ovocná řství), z pr ůmyslu to byla výroba rukavic. Dosídlení oblasti bylo problematické, neboť zde byl nedostatek

30 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

pracovních p říležitostí, nedostatek škol, nedostate čné zajišt ění zdravotní pé če. V roce 1951 byla otev řena Pr ůmyslová škola stavební. Rozhodnutí o rozvoji uhelné t ěžby a výstavb ě elektráren v okolí znamenalo zlom ve vývoji (nová bytová výstavba, rozší ření obchodné sít ě apod.). Kada ň se spojila s okresem Chomutov a tím tedy p řestala být v roce 1960 okresním městem. o Po roce 1989 zapo čala znovu obnova m ěsta, zm ěny se dotkly i školství.

4.2. Primární faktor – trh práce

Trh práce je charakterizován nabídkou a poptávkou. Poptávka vyjad řuje závislost poptávaného množství statku (zboží, služeb) na jeho cen ě. Poptávka je (matematickou) funkcí, kterou m ůžeme vyjád řit graficky pomocí k řivky nebo tabulkov ě pomocí čísel. Funkce poptávky vyjad řuje, jaké množství statku je spot řebitel ochoten koupit p ři dané cen ě. Čím je zboží dražší, tím mén ě ho jsme ochotni koupit a naopak, čím je zboží levn ější, tím více jsme ho ochotni koupit [13]. Nabídka je funkce, která popisuje závislost nabízeného množství statku (zboží, služeb) na jeho cen ě. Čím je vyšší cena zboží na trhu, tím více ho je ochoten (schopen) výrobce produkovat [13]. Získávání zboží a služeb na trhu, kterými uspokojují kupující své pot řeby, a nacházení kupc ů prodávajícími pro své produkty na trhu je základem každé vysp ělé civilizace. Nazýváme jej svobodným trhem, protože veškeré obchodní „transakce" jsou aktem svobodné v ůle, vše se uskute ční mezi prodávajícím a nakupujícím jen tehdy, pokud z toho mají ob ě strany profit. Pokud by n ěkterý z ú častník ů tratil, tak by se transakce neuskute čnila. Svobodný trh tedy p řináší bohatství (užitek) celé spole čnosti [13]. Člov ěk nabízí na trhu práce velice zvláštní „zboží". Nabízí sv ůj volný čas, rozhoduje se mezi volným časem a prací. Za sv ůj nabízený statek = zboží = volný čas získá mzdu, za kterou si koupí, po řídí spot řební statky pro uspokojení svých pot řeb. Pro práci ho tedy musí n ěco motivovat, a ť už je to mzda nebo práv ě ony spot řební statky. Americký psycholog Abraham Maslow rozpracoval tzv. teorii motivace, která říká, že každý hospoda ří se svým časem a má ur čité pot řeby, p řičemž pot řeba má r ůznou d ůležitost, je projevem nedostatku, který se musí odstranit [13]. Málokomu se ale povede všechny pot řeby uspokojit. Maslow sestavil pyramidu pot řeb (viz Obrázek 10). Mezi fyziologické pot řeby pat ří nap ř. dýchání, pot řeba jídla, vody, spánku. Do pot řeby bezpe čí řadíme nap ř.

31 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj ochranu zdraví, rodiny, sebe samotného, zabezpe čení. Pot řeba lásky vyjad řuje pot řebu přátelství, rodiny, intimitu. Pot řeba úcty zahrnuje sebeúctu, d ůvěru, úsp ěch, respektování druhých, respekt od druhých. Poslední nejvyšší je seberealizace, která je složená z morálních zásad, kreativity, spontánnosti, ze schopnosti řešit problémy, akceptovat fakta atd [14].

Obrázek 10 – Maslowova pyramida hierarchie pot řeb – [14]

Seberealizace

Pot řeba úcty Pot řeba lásky Pot řeba bezpe čí

Fyziologické pot řeby

Tuto pyramidu m ůžeme aplikovat i na pracovní oblast (viz Obrázek 11). Mezi fyziologické pot řeby v tomto p řípad ě řadíme plat, nebo ť za plat si m ůžeme koupit jídlo, vodu, bydlení a p říjemné pracovní podmínky, které zajistí to, že svých fyziologických pot řeb dosáhneme. Do pot řeby bezpe čí zahrneme jistotu práce (finan ční jistotu, není to jen příležitostný výd ělek), bezpe čnost a ochranu zdraví při práci, pracovní výhody. Třetí stupínek je pot řeba lásky, nebo-li sounáležitosti, jenž obsahuje soudržnost pracovního týmu, p řátelské vedení. Pot řeba úcty, nebo-li uznání, je spojena s tím, že člov ěk je málokdy spokojen. Pot řebuje uznání jako pracovník, pot řebuje v ědět, že jeho práce je prestižní, chce cítit uspokojení, napln ění z konkrétní práce. Vrcholem pyramidy je seberealizace, je to náro čná práce, tv ůrčí p říležitost, úsp ěšnost, postup v hierarchii pracovních pozic.

32 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Obrázek 11 – Maslowova pyramida pot řeb aplikovaná na pracovní oblast – zdroj [15]

Aby trh práce fungoval, musí existovat i osoby (zaměstnavatelé, firmy), které nabízí práci (práce je výrobní faktor pot řebný pro výrobu statk ů – služeb a zboží). Za vykonanou činnost získáme mzdu. Na trhu práce rozlišujeme dv ě období, krátké a dlouhé. Krátké období trvá 2 až 5 let a dochází v něm k přebytku nebo nedostatku osob ur čité profese na trhu. Dlouhé období trvá zhruba 5 až 20 let, nabídka profesí na trhu je v souladu s po řadavky trhu. V dlouhém období také dochází k vyrovnávání platových rozdíl ů mezi jednotlivými profesemi. Dlouhodob ě platové rozdíly z ůstávají tam, kde je zam ěstnání spojeno s rizikem (policie, armáda), se speciálními znalostmi (biomechanika, práce lékaře, programování), se stresem v kombinaci s řídícími schopnostmi (vedoucí pracovní pozice) a nebo s vrozeným nadáním (houslisté, klavíristé) [13].

4.2.1. Uplatn ění na trhu práce

Jak se dob ře uplatnit na trhu práce? Tato otázka by m ěla vyvstat již na za čátku výb ěru vzd ělávací instituce, ale i samotné instituce by si ji m ěly položit. Velkým otazníkem je, jak zam ěř it studium. Zda na rozvoj konkrétních dovedností a kvalifikací, nebo spíše absolventy p řipravit všestrann ě tak, aby se p řizp ůsobili každé nastalé situaci. Základní otázka je tedy struktura a obsah vzd ělávací nabídky, která je dnes velmi široká.

33 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Student ům a vzd ělávacím institucím m ůže pomoci činnost ú řadu práce, zam ěstnavatelé, personální agentury atd. Dnešní moderní spole čnost je stále složit ější a prochází neustále a rychleji vývojem, který m ůže mít i ne čekané zvraty, a čkoli ty by nem ěly být tak neo čekávané, nebo ť jsou pe čliv ě sledovány a provázeny mnohostrannými analytickými studiemi. Zvýšené nároky na budoucí absolventy nejsou kladeny jen z hlediska znalostí. Velkým problémem se stává schopnost m ěnit se, u čit se, využít své dovednosti a nové možnosti. A to by m ěl vzd ělávací systém vzít do úvahy. Do vzd ělávaní se za čínají rychle za řazovat tzv. kompetence nebo lépe klí čové kompetence (dále v textu KK). Kadlec a kol. [16] uvádí, že kompetence zd ůraz ňují „schopnost n ěco d ělat“ na rozdíl od tradi čního osvojování v ědomostí. Jsou to takové dovednosti, postoje, hodnoty a porozum ění, které mají zásadní význam pro uplatn ění v život ě i v práci. Už v základním vzd ělávání jsou KK pe čliv ě za řazovány do výuky žák ů, jsou zapracovány do tematických a pak i do realiza čních plán ů. Práv ě tyto KK si zam ěstnavatelé formulují do svých požadavk ů p ři výb ěru svých zam ěstnanc ů, nekladou tedy jen d ůraz na profesní dovednosti. A tak, jak uvádí Kadlec a kol. [16], i cílem samotného odborného vzd ělávání sm ěř ujícího k poskytování kompetencí je umožnit žák ům rozvíjet a inovovat schopnosti, které jsou pot řebné pro uplatn ění v pracovních rolích. Uplatn ění na trhu práce také úzce souvisí s ekonomickou situací a se snižující se nebo zvyšující se nezam ěstnaností. P řevyšuje-li poptávka po práci její nabídku, tak si zam ěstnavatelé mohou vybírat a také klást zvýšené nároky na uchaze če z hlediska KK a kvalifikace. Problémem se ale stává otázka praxe. Nemalé množství zam ěstnavatel ů není ochotno p řijímat uchaze če bez praxe nebo p římo absolventy, a čkoliv p řijetí absolvent ů má také své výhody. Mezi n ě pat ří nap ř. jejich schopnost práce s ICT, jazykové schopnosti, nejnovější teoretické znalosti, absence negativních návyk ů z předchozího zam ěstnání atd., z čehož vyplývá, že tito uchaze či následn ě snadn ěji p řijímají know-how firmy. Nemalou úlohu hrají také informace pro orientaci na trhu práce. Proto d ůležitým ovliv ňujícím faktorem je informa ční a poradenská služba. Mají-li totiž ob čané, dle Kadlec a kol. [16], dobrý p řístup k relevantním, správným a aktuálním informacím o povolání a o trhu práce, mohou se lépe rozhodnout o své kariéře a zam ěstnání. Sou časní uchaze či o zam ěstníní jsou vystaveni zvýšeným nárok ům na kreativitu, flexibilitu, musejí um ět používat nové technologie, nástroje, nové materiály. Schopnost vyhledávat informace z nejr ůzn ějších zdroj ů je samoz řejmostí, stejn ě jako nap říklad znalost cizích jazyk ů s terminologií dané kvalifikací. Vystupování, chování musí být

34 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj v souladu s výbornou reprezentací firmy (zam ěstnavatele), tedy znalost r ůzných norem, zákon ů, p ředpis ů, um ění jednat s limi, řešit situace konfliktní nebo krizové je základ pro úsp ěch. Kadlec a kol. [16] uvádí nejd ůležit ější požadavky zam ěstnavatel ů na absolventy vysokých škol a nej čast ější p říčiny neúsp ěchu (dle názoru pracovník ů personálních agentur): • Nejd ůležit ější požadavky: o znalost cizích jazyk ů o schopnost již p ři prvním setkáním p řesv ědčit zam ěstnavatele o svých schopnostech o ochota se dále vzd ělávat o dostate čně loajální p řístup v ůč i zam ěstnavateli o ochota m ěnit p ůsobišt ě podle pot řeb zam ěstnavatele

• Nej čast ější p říčiny neúsp ěchu: o nedostate čná schopnost sebereprezentace o špatné komunika ční schopnosti o přece ňování vlastních schopností o nedostate čná produktivita práce

4.2.2. Sou časný stav trhu práce mikroregionu 2. stupn ě Chomutov

Jak jsme již zmín ěno v článku 3.2. bylo Chomutovsko známé hlavn ě jako okres těžkého pr ůmyslu, energetiky, hutnictví a těžby hn ědého uhlí a také že nyní stále prochází transforma čním procesem zahájeným po čátkem roku 1991, což m ělo za následek nap říklad krach n ěkterých podnik ů. Sou časný stav trhu práce chrakterizujeme z hlediska n ěkterých vybraných ukazatel ů v pr ůběhu m ěsíc ů leden až říjen 2009. Portál MPSV [17] uvádí, že k 31. 1. 2009 Ú řad práce v Chomutov ě registroval celkem 7 262 osob, což je o 809 osob více než na konci m ěsíce prosince 2008. Oproti stejnému období minulého roku, tedy k 1. 1. 2008, kdy byl po čet nezam ěstnaných 6 900, je po čet uchaze čů o zam ěstnání vyšší o 362. Vzrostl i po čet nov ě zaevidovaných osob. Do nového zam ěstnání nastoupilo 372 uchaze čů . Bylo evidováno více nezam ěstnaných žen. Po čet nezam ěstnaných osob se zdravotním postižením dosahoval počtu 1 065. Co se tý če mladých do 25 let, tak t ěch bylo evidováno 18,3% z celkov ě registrovaných.

35 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Přísp ěvek v nezam ěstnanosti poskytoval ú řad práce 2 349 uchaze čů m o zam ěstnání, tj. 32,3 % všech osob vedených v evidenci. K 31. 1. 2009 činila míra nezam ěstnanosti 11,1 %. Na konci prosince 2008 byla míra nezam ěstnanosti 9,9 %, zvýšila se tedy o 1,2 procentního bodu. V porovnání jednotlivých oblastí Chomutovska nejv ětší míru nezam ěstnanosti k 31. 1. 2009 m ěla Horská oblast, a to 13,7 % (viz Obrázek 12). Na jedno volné pracovní místo p řipadá zhruba 13 uchaze čů , nebo ť volnýchmíst bylo 564.

Obrázek 12 - Míry nezam ěstnanosti v oblastech Chomutovska k 1. 1. 2009 – zdroj [17]

36 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Dle portálu MPSV [17] jsou nej čast ější d ůvody p řihlášení do evidence ú řadu práce v lednu 2009 následující (čísla v závorkách odpovídají po čtu nov ě zaevidovaných uchaze čů ): • ukon čení zam ěstnání uplynutím sjednané doby (131), • dohoda (316), • zrušení pracovního pom ěru ve zkušební dob ě ob čanem (23), • zrušení pracovního pom ěru ve zkušební dob ě zam ěstnavatelem (105), • ukon čení studia, p řípravy na povolání (63), • ukon čení výd ěle čné činnosti (90), • výpov ěď daná zam ěstnavatelem z organiza čních d ůvod ů (12), • okamžité zrušení pracovního pom ěru zam ěstnavatelem (7) aj.

V únoru 2009 pat řily mezi zam ěstnavatele s nejv ětším po čtem úbytk ů zam ěstnanc ů (viz portál MPSV [17]) následující zam ěstnavatelé: • VeMa s.r.o. – 96 ukon čených pracovních pom ěrů (dále v textu PP) (spole čnost zabývající se kovod ělnými výrobky) • Toyoda Gosei Czech, s.r.o. – 56 ukon čených PP (výrobce plastových, polyuretanových a pryžových komponent ů do automobil ů) • Karlovarský porcelán a.s. – 42 ukon čených PP • R.B. Farquhar, s.r.o. – 35 ukon čených PP (výroba pln ě vybavených montovaných koupelnových a sprchových modul ů) • „JOB spektrum s.r.o.“ – 22 ukon čených PP • Hitachi Home Electronics Czech, s.r.o. – 18 ukon čených PP (Výroba plochých LCD, plazmových televizor ů a plazmových modul ů) • E.B.J.-produkt s.r.o. – 17 ukon čených PP

Dle portálu MPSV [17] k 28. 2. 2009 ú řad práce registroval celkem 7 763 osob, což je je zvýšení oproti lednu 2009. Nov ě zaevidováno bylo 1 145 osob. K 28. 2. 2009 registroval ú řad práce 3 958 žen, což p ředstavovalo 51,0 % z celkového po čtu nezam ěstnaných. Podíl osob se zdravotním postižením (1 092) na celkové nezam ěstnanosti činil 14,1 %, což je oproti p ředchozímu měsíci snížení o 0,6 procentního bodu. Po čet registrovaných mladých do 25 let se mírn ě zvýšil. Došlo také ke zvýšení po čtu poskytnutých p řísp ěvk ů v nezam ěstnanosti. K 28. 2. 2009 činila míra nezam ěstnanosti

37 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

12,0 %, oproti p ředchozímu m ěsíci se zvýšila o 0,9 %. Po čet volných pracovních míst se snížil a p řipadalo tak 16 uchaze čů na jedno volné místo. Zam ěstnavatelé s nejv ětším po čtem úbytk ů zam ěstnanc ů byli nap ř. IPS Alpha Technology Europe, s.r.o., DONALDSON CZECH REPUBLIC s.r.o., Karlovarský porcelán a.s., R.B. Farquhar, s.r.o. Dle portálu MPSV [17] k 31. 3. 2009 ú řad práce registroval celkem 8 087 osob, což je o 324 osob více než na konci m ěsíce února 2009. V pr ůběhu m ěsíce b řezna bylo na úřadu práce nov ě zaevidováno 1 136 osob. K 31. b řeznu. 2009 registroval úřad práce 4 076 žen, což je 50,4 % z celkového po čtu nezam ěstnaných. Podíl osob se zdravotním postižením (1 110) na celkové nezam ěstnanosti se snížil oproti předchozímu měsíci o 0,4 procentního bodu. Po čet nezam ěstnaných za řazených jako mladých se mírn ě zvýšil.

Obrázek 13 – Míry nezam ěstnanosti v obcích mikroregionu Chomutov v březnu 2009 – zdroj [17]

Přísp ěvek v nezam ěstnanosti poskytoval ú řad práce k 31. 3. 2009 2 840 uchaze čů m o zam ěstnání. Míra nezam ěstnanosti činila k 31. 3. 2009 12,5 %, oproti předchozímu měsíci se zvýšila o 0,5 procentního bodu. Obrázek 13 ukazuje, že v mikroregionu se dokonce vyskytovaly dv ě oblasti s třiceti a více procentní nezam ěstnaností. V Tab. 4 si můžeme povšimnout, že nezam ěstnaností bylo nejvíce postiženo m ěsto Vejprty, které pat ří

38 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj do obvodu ORP Kada ň, p řičemž samotné sídlo obvodu vykazovalo nejnižší míru nezam ěstnanosti ze všech m ěst mikroregionu 2. stupn ě Chomutov.

Tab. 4: Základní údaje o obyvatelstvo v mikroregionu Chomutov v březnu 2009 – zdroj [17]

Město OC EA NEZ VPM MN Chomutov 57 686 30 141 3 861 311 12,7 Jirkov 23 334 11 922 1 738 39 14,4 Vejprty 5 049 2 504 399 5 15,9 Kada ň 21 717 11 571 1 082 69 9,2 Klášterec nad Oh ří 17 193 9 386 945 32 10,0 Ostatní x x 62 x x Mikroregion 2. st. celkem: 124 979 65 524 8 087 456 12,5 Pozn.: – OC – OBYVATELSTVO CELKEM – EA – PO ČET EKONOMICKY AKTIVNÍCH OBYVATEL – NEZ – PO ČET NEZAM ĚSTNANÝCH EVIDOVANÝCH NA Ú ŘAD Ě PRÁCE – VPM – PO ČET VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST EVIDOVANÝCH Ú ŘADEM PRÁCE – MN – MÍRA NEZAM ĚSTNANOSTI v %

Na jedno volné pracovní místo p řipadalo už 18 uchaze čů o zam ěstnání. Zam ěstnavatelé s nejv ětším po čtem úbytk ů zam ěstnanc ů byli nap ř. R.B. Farquhar, s.r.o., NOVAK CV a.s., Parker Hannifin Industrial s.r.o., IPS Alpha Technology Europe, s.r.o. Po čty nezam ěstnaných v období duben až říjen 2009 stoupaly, jen v červnu a v říjnu došlo s poklesu oproti p ředešlému m ěsíci zhruba o 250 – 350 nezam ěstaných. Tento pokles se projevil také na po čtu nezam ěstnaných žen. Záv ěrem m ůžeme říci, že po čty nezam ěstnaných pomalu stoupají, stoupala tedy míra nezam ěstnanosti, ubýval po čet volných pracovních míst (vyjímka v zá ří 2009, kdy se po čet pracovních míst zvýšil), tím pádem byl vyšší po čet uchaze čů na jedno volné pracovní místo. Mezi nezam ěstnanými stále p řevládaly ženy. V podílu nezam ěstnaných osob se zdravotním postižením na celkové nezam ěstnanosti docházelo stále k výkyv ům v rozmezí jednoho procentního bodu.

4.3. Primární faktor – zam ěstnanost, nezam ěstnanost

Nezam ěstnanost je vyjad řována tzv. mírou nezam ěstnanosti, která je vyjád řena jako podíl nezam ěstnaných osob ku sou čtu osob zam ěstnaných a nezam ěstnaných. Je vyjád řena v procentech. Výše míry nezam ěstnanosti závisí na pružnosti trhu práce. Jestliže je

39 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj poptávka v rovnováze s nabídkou, tak je trh pružný a míra je nízká nebo dokonce nulová. Je-li na trhu nedostatek práce (zboží), tak se zvýší její cena, pokud je na trhu p řebytek práce (zboží), je nutno snížit cenu. Výsledkem je rovnováha trhu práce [13]. Server finace.cz [18] uvádí n ěkteré druhy nezam ěstnanosti: • Frik ční nezam ěstnanost je spojena s neustálým pohybem lidí, kte ří p řecházejí z jednoho zam ěstnání do druhého se stejnou nebo podobnou kvalifikací. Tato nezam ěstnanost je p řechodná a krátkodobá, do časná, než si nezam ěstnaný najde novou práci. • Strukturální nebo-li systémová nezam ěstnanost je dána zm ěnami ve struktu ře národního hospodá řství. M ůže trvat i n ěkolik let a je spojena s nutností rekvalifikace mnoha pracovník ů. Souvisí s nesouladem pracovní nabídky a poptávky. • Cyklická nezam ěstnanost nastává pokud se ekonomika nachází ve fázi hospodá řské krize (deprese). Trvá dokud se hospodá řský cyklus nedostane do konjunktury. • Dobrovolná nezam ěstnanost je stav, kdy po čet nezam ěstnaných je nižší nebo roven po čtu volných pracovních míst. Dobrovoln ě nezam ěstnaní dávají přednost volnému času, studiu nebo jiným činnostem, nejsou nap říklad ochotni přijmout práci za nabízenou mzdu. • Nedobrovolná nezam ěstnanost znamená, že po čet volných pracovních míst je menší než po čet uchaze čů . • Dlouhodobá nezam ěstnanost je tehdy, když je osoba nezam ěstnaná déle než jeden rok. • Přirozená míra nezam ěstnanosti je nejnižší udržitelná míra nezam ěstnanosti, kterou m ůže tržní ekonomika dosahovat, aniž by inflace vykazovala tendenci ke zvyšování nebo snižování.

Jeden z důležitých vliv ů na zam ěstnanost, pop ř. nezam ěstnanost, je dojíž ďka do zam ěstnání a škol, nebo ť p ři výb ěru našeho budoucího pracovišt ě zpravidla p řikládáme také nemalý d ůraz na jeho vzdálenost od bydlišt ě a také na čas, který strávíme dojížd ěním do tohoto místa. Naše rozhodnutí pak samoz řejm ě ovlivní i další množství faktor ů, jako nap ř. platové ohodnocení, atraktivita zam ěstnání, sociální výhody atd.

40 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Nezam ěstnanost je chápána jako těžký existencionální problém. Mareš [19] uvádí, že vylou čení ze zam ěstnání znamená deprivaci v základních pot řebách, které zam ěstnání a práce p římo uspokojují či jejichž uspokojování je s nimi úzce spojeno. Vše je už zakotveno v naší kultu ře, cítíme povinnost jít do práce, nenecháváme se ovládnout emocemi. Mluvíme zde samoz řejm ě o finan čně ohodnocené práci (zam ěstnání), nebo ť v dnešní dob ě je d ůležité a p řednostn ě vyhledávané pracovní uplatn ění za mzdu-plat. Mareš [19] dále také uvádí, že zam ěstnání je i prost ředkem spole čenského vzestupu, takže nezam ěstnanost neznamená jen ztrátu dosavadního statusu, ale i ztrátu status ů budoucích. Bezprost ředním efektem nezam ěstnanosti je pokles p říjm ů. Dlouhodobá nezam ěstnanost je chápána jako ekonomicky a hlavn ě sociáln ě nežádoucí jev. Souvisí s ním chudoba, rodinné krize, patologické jevy (alkoholismus, kriminalita, prostituce, drogová závislost, odcizení se od hodnot). S délkou nezam ěstnanosti klesá pravd ěpodobnost návratu do placeného zam ěstnání dle Mareš [19]. Nezam ěstnanost nemotivuje, devastuje, stigmatizuje (tzn. viditelné znamení svého selhání), vytvá ří ned ůvěru u potenciálních zam ěstnavatel ů. Nezam ěstnaný se potýká s řadou závažných problém ů, jako je nap říklad velké snížení životní úrovn ě. Podpora v nezam ěstnanosti pokryje pot řeby rodin jen v tom nejzákladn ějším, s veškerým komfortem a „utrácením“ za oblíbené činnosti a v ěci se rodina pov ětšinou m ůže rozlou čit. Ztráta zam ěstnání vede k sociální izolaci. V ětšina lidí se shodne na tom, že jejich zam ěstnání je obtížné, a ť už je to po fyzické stránce nebo po psychické, monotónní a rutinní a že jim nep řináší žádné vnit řní upokojení, ale tém ěř nikdo z nich si nep řeje z ůstat nezam ěstnaným, uvádí Mareš [19]. V Mareš jsou zmín ěny nekteré nástroje boje proti dlouhodobé nezam ěstnanosti: • Zvyšování kvalifikace • Poskytování informací, distribuce pracovníc p říležitostí • Podpory firmám vytvá řejícím pracovní místa • Finan ční p řísp ěvky pro podnikatele • Speciální programy • Tvorba míst s nižší po čtem pracovních hodin

4.3.1. Vývoj zam ěstnanosti, resp. nezam ěstnanosti

Nezam ěstnanost v České republice po roce 1990 byla nízká nejen v porovnání s postkomunistickými státy, ale i se státy Evropského spole čenství. Tento jev souvisel

41 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj s odlivem pracujících v pr ůmyslu do rozvíjejících se služeb a do drobného podnikání. Lidé tedy dobrovoln ě opustili svá stávající zam ěstnání a nahradili je jinými, pro n ě atraktivn ějšími. Týkalo se to hlavn ě jedinc ů více podnikavých. Důsledkem zm ěn ve vlastnických vztazích a restrukturalizací ekonomiky v České republice pomalu nastala vlna zvýšené nezam ěstnanosti, uvádí Mareš [19]. Zam ěstnavatelé zm ěnily požadavky na pracovní sílu a lidé s nižším vzd ěláním byli postupně odkázáni na registr evidence nezam ěstnaných úřad ů práce. Vývoj nezam ěstnanosti vyjád řený mírou nezam ěstnanosti v procentech v mikroregionu Chomutov byl v roce 1990 výrazn ě progresivní (viz Obrázek 14). Kolem roku 2003 míra nezaměstnanosti při neustálém zvyšování dosáhla svého maxima a pomalu za čala klesat. Výjimku lze zaznamenat v období 2000 až 2001, kdy došlo k malému poklesu, jež byl zp ůsoben hospodá řským r ůstem (viz Tab. 5). Restrukturalizace a modernizace trhu práce si žádá flexibility, úspory pracovní síly a zvýšení produktivity práce. Je to náro čný proces bez okamžitého efektu a tak je zaznamenám další nár ůst míry nezam ěstnanosti, a to až na hodnotu kolem 19 % v okrese Chomutov i obcích Chomutov a Kada ň (viz Tab. 6).

Obrázek 14 – Vývoj míry nezam ěstnanosti (1991-2001) – zdroj [20]

42 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Tab. 5: Vývoj míry nezam ěstnanosti v okrese Chomutov vždy k 31. 12 p říslušného roku – zdroj [21; 22; 16]

Míra nezam ěstnanosti Rok v % 2008 9,90 2007 9,70 2006 12,30 2005 15,50 2004 16,50 2003 18,70 2002 17,70 2001 16,38 2000 16,86 1999 17,86 1998 14,79 1997 12,07 1996 7,68 1995 6,43 1994 6,12 1993 5,77 1992 4,17 1991 4,77 1990 0,84

Tab. 6: Vývoj míry nezam ěstnanosti v obcích Chomutov a Kada ň, v mikroregionu Chomutov v období leden 2000-2009 a prosinec 2000-2009 – zdroj [17]

Míra nezam ěstnanosti v % Míra nezam ěstnanosti v % Období Mikroregion Období Mikroregion Chomutov Kada ň Chomutov Kada ň Leden celkem: Prosinec Celkem: 2000 16,23 15,46 18,30 2000 16,12 14,14 16,86 2001 16,21 14,64 16,93 2001 16,66 16,66 16,38 2002 17,34 16,9 16,82 2002 18,99 17,55 17,70 2003 19,84 18,42 18,61 2003 18,90 17,20 18,70 2004 19,60 18,30 19,20 2004 18,70 16,90 16,50 2005 19,20 17,80 17,40 2005 16,00 13,90 15,50 2006 16,70 14,30 15,70 2006 13,60 10,40 12,30 2007 14,00 10,60 12,80 2007 10,70 6,90 9,70 2008 10,80 6,80 10,00 2008 10,20 7,20 9,90 2009 11,30 8,50 11,10 2009 x x x

4.4. Primární faktor – vzd ělanost

Povinná školní docházka je v České republice zakotvena ve školském zákon ě. Činí dev ět let a za číná po čátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dít ě dovrší šestý rok věku. Realizuje se na základní škole. D ěti, které v pr ůběhu pln ění povinné školní docházky

43 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj přejdou na víceleté gymnázium nebo na víceletou konzervato ř, plní zbývající povinnou školní docházku na t ěchto školách. Dít ě, které dosáhne šestého roku v ěku v dob ě od po čátku školního roku do konce kalendá řního roku, m ůže být p řijato na žádost svého zákonného zástupce, je-li t ělesn ě i duševn ě p řim ěř en ě vysp ělé. Není-li dít ě po dovršení šestého roku t ělesn ě nebo duševn ě p řim ěř en ě vysp ělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce, odloží mu ředitel školy za čátek povinné školní docházky o jeden rok. O připravenosti dít ěte na školní docházku rozhoduje odborné vyšet ření v pedagogicko- psychologické poradn ě nebo speciáln ě pedagogickém centru. Odklad školní docházky může být povolen pouze dvakrát, tj. nejdéle do roku, v n ěmž dít ě dovrší osmý rok v ěku. K rozhodnutí o odkladu lze po projednání se zástupci dít ěte p řikro čit i v pr ůběhu školního roku. Sou časn ě s rozhodnutím o odkladu ředitel doporu čí vzd ělávání dít ěte v p řípravné tříd ě základní školy nebo v posledním ro čníku mate řské školy. Žák splní povinnou školní docházku ukon čením období školního vyu čování v devátém roce své školní docházky, a to i v p řípad ě, že nepostoupil do devátého ro čníku základní školy a nedosáhl tedy základního vzd ělání. Povinnost školní docházky kon čí dovršením 17. roku v ěku, avšak základní vzd ělání si žák m ůže doplnit bu ď pokra čováním docházky do základní školy na základ ě žádosti zákonného zástupce nejdéle do konce školního roku, v n ěmž dosáhne 18 let, nebo v pozd ějším v ěku absolvováním kursu pro dopln ění základního vzd ělání [23]. Dalo by se vyslovit „bohužel“ p ři konstatování faktu, že povinná školní docházka činí jen dev ět let a vlastn ě ani nemusí být ukon čena získáním základního vzd ělání. Možná by se dalo polemizovat o tom, zda by nem ěla být delší, obsáhlejší a p řipravit, tak populaci na její další činnosti. Ale možná práv ě tato myšlenka je utopická. Je z řejmé, že čím nižší je úrove ň vzd ělání – jak absolvent ů, tak ekonomicky aktivního obyvatelstva – tím vyšší je míra nezam ěstnanosti. Pro oblast školství z toho vyplývá, že je pot řebné zvyšovat vzd ělanostní úrove ň absolvent ů, je však nutné, aby šlo nejen o formální, ale hlavn ě o skute čnou vzd ělanostní úrove ň uvádí Kadlec a kol. [16].

4.4.1. Vzd ělanost v mikroregionu 2. stupn ě Chomutov

V mikroregionu 2. stupn ě Chomutov se období 1991 až 2001 po čet obyvatel ve v ěku 15 a více let zvýšil o 8 029 osob (viz Obrázek 15). Dalo by se tedy p ředpokládat, že se také zvýší ve všech kategoriích dosaženého vzd ělání zastoupení obyvatel. Avšak práv ě v roce 2001 zaznamenáváme v druhé nejkriti čtější kategorii, kategorii základní vzd ělání v četn ě neukon čeného, zna čný pokles oproti roku 1991. To je velmi pozitivní vývoj, nebo ť víme,

44 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

že čím nižší dosažená úrove ň vzd ělání, tím horší je uplatn ění na trhu práce. Za významné taktéž pokládáme zvýšení celkového po čtu obyvatel vyu čených s maturitou, konkrétn ě v rozd ělení podle pohlaví je po čet takto vzd ělaných muž ů o 241 a po čet takto vzd ělaných žen o 180 osob vyšší než v roce 1991. Dále se v roce 2001 zvýšil po čet obyvatel v kategoriích vyu čen bez maturity, úplné st řední všeobecné s maturitou, úplné st řední odborné s maturitou, vyšší odborné a vysokoškolské vzd ělání. Za varující bychom mohli ozna čit rostoucí po čet obyvatel bez vzd ělání, naproti tomu za významné bychom mohli považovat snížení po čtu „zájemc ů“ o kategorii st řední odborné bez maturity, nebo ť to jist ě znamená, že je v ětší zájem o vyšší vzd ělanostní kategorie.

Obrázek 15 – Obyvatelstvo ve v ěku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukon čeného vzd ělání v okrese Chomutov v období 1991 a 2001– zdroj [24]

K roku 2001 bylo v Chomutov ě 42 996 obyvatel ve v ěku 15 a více let, p řevažoval po čet žen nad po čtem muž ů (viz Obrázek 16). K témuž roku bylo v Kadani 14 564 obyvatel ve v ěku 15 a více let (viz Obrázek 17). Velikostn ě, co do po čtu obyvatel, nem ůžeme m ěsta Chomutov a Kada ň srovnávat, ale v zastoupení podle pohlaví ano. V Kadani taktéž k roku 2001 p řevyšoval po čet žen nad po čtem muž ů. Můžeme také říci, že po čet ekonomicky aktivních muž ů jednozna čně p řevyšuje po čet ekonomicky aktivních žen u obou m ěst. Porovnáme-li procentuální zatoupení ob čan ů bez vzd ělání, dosáhneme rozdílu 0,3 procentního bodu ku prosp ěchu Chomutova ve smyslu nižšího po čtu obyvatel

45 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj bez vzd ělání. V obou m ěstech bylo více žen bez vzd ělání. Důležité je též poznamenat, že u obou sídel nalézáme vysoký podíl obyvatel se základním (v četn ě neukon čeného) vzděláním. Proto je více než podstatné podpo řit ob čany v dalším vzd ělávání, v rozši řování kvalifikace. Ú řad práce se této myšlenky drží a ob čany podporuje vytvá řením rekvalifika čních kurz ů (viz paragraf 4.4.2.). Vysokoškolské vzd ělání má k 2001 v Chomutov ě 5,4 % a v Kadani 4,8 % obyvatel.

Obrázek 16 - Obyvatelstvo ve v ěku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukon čeného vzd ělání v Chomutov ě k 2001 – zdroj [24]

Obrázek 17 - Obyvatelstvo ve v ěku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukon čeného vzd ělání v Kadani k 2001 – zdroj [24]

46 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

4.4.2. Rekvalifikace

Rekvalifikace je ozna čení pro získání nové kvalifikace nebo rozší ření stávající kvalifikace uchaze če o zam ěstnání nebo zájemce o zam ěstnání. P ři ur čování obsahu se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzd ělávání. Je sou částí aktivní politiky zam ěstnanosti státu. [25] Dle portálu MPSV [26] jsou pro rekvalifikaci uchazečů o zam ěstnání a zájemc ů o zam ěstnání stanovena následující pravidla: • je zabezpe čena na základ ě závazné písemné dohody mezi ú řadem práce a uchaze čem o zam ěstnání nebo zájemcem o zam ěstnání, vyžaduje-li to jejich uplatn ění na trhu práce • nedokon čení rekvalifikace nebo odmítnutí nastoupit do vhodného zam ěstnání odpovídající nov ě získané rekvalifikaci bez vážných d ůvod ů má za následek uhrazení náklad ů ú řadu práce • odmítnutí bez vážných d ůvod ů nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci, neú čast ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické p řípravy, nepln ění studijní a výcvikové povinnosti stanovené provád ějícím vzd ělávacím za řízením, nepodrobení se záv ěre čnému ov ěř ení získaných znalostí a dovedností má za následek vy řazení uchaze če o zam ěstnání z evidence uchaze čů o zam ěstnání a jeho op ětovné za řazení je možné pouze na základ ě písemné žádosti nejd říve po 6 m ěsících ode dne vy řazení • úřad práce hradí náklady a m ůže poskytnout p řísp ěvek na nutné náklady spojené s rekvalifikací • rekvalifikaci provádí pouze akreditované a vzd ělávací nebo zdravotnické za řízení s akreditovanými vzd ělávacími programy

Dle portálu MPSV [26] jsou pro rekvalifikaci zam ěstnanc ů stanovena následující pravidla: • je zabezpe čena na základ ě písemné dohody mezi zam ěstnavatelem a zam ěstnancem • probíhá v pracovní dob ě a je p řekážkou v práci na stran ě zam ěstnance, tudíž náleží zam ěstnanci náhrada mzdy ve výši pr ůměrného výd ělku

47 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

• probíhá mimo pracovní dobu jen pokud je to nezbytn ě nutné vzhledem ke zp ůsobu jejího zabezpe čení • může být provád ěna i u zam ěstnavatele • pokud je provád ěna na základ ě dohody mezi zam ěstnavatelem a ú řadem práce, mohou být rekvalifika čnímu za řízení nebo zam ěstnavateli ú řadem práce hrazeny náklady, vše stanoví vyhláška č. 519/2004 Sb.; je stanoveno, kdy se nejedná o rekvalifikaci, a tudíž ji ú řad práce nem ůže hradit, ale o povinnost zam ěstnavatele podle p říslušných právních p ředpis ů; pracovní ú řad také nehradí rekvalifikaci, kterou absolvuje zam ěstnanec z vlastního zájmu a není nezbytná pro zm ěnu dosavadní kvalifikace

Probíhající rekvalifikace nabízené Ú řadem práce v Chomutov ě v období duben až červen 2009 [26]: • Základy obsluhy osobního po číta če – ur čena pro uchaze če o zam ěstnání již se základním vzd ěláním • Svá řečské práce – ur čena pro uchaze če o zam ěstnání již se základním vzd ěláním • Obsluha výpo četní techniky ECDL = European Computer Driving Licence (tj. mezinárodn ě platný doklad o dosažené úrovni práce s výpo četní technikou) – ur čena uchaze čů m o zam ěstnání se st ředním nebo vyšším vzd ěláním; rekvalifikace je hrazena z prost ředk ů Evropského sociálního fondu

Připravované rekvalifikace Ú řadem práce v Chomutov ě v termínu kv ěten až červenec 2009 [26]: Rekvalifikace „Vyhláška č. 50/1978 Sb.“ je ur čena pro uchaze če, kte ří mají ukon čené odborné vzd ělání st řední nebo jakékoliv vyšší v elektrotechnice, spl ňují zápo čet doby praxe v elektrotechnice a jsou zdravotn ě zp ůsobilí pro práci na elektrickém za řízení a ve výškách. Úsp ěšní absolventi obdrží Osv ědčení o odborné zp ůsobilosti v elektrotechnice dle vyhlášky č. 50/1978 Sb. s paragrafem dle rozsahu praxe ú častníka. „Základy obsluhy osobního po číta če“ je název dalšího rekvalifika čního kurzu, který je ur čen uchaze čů m o zam ěstnání se základním nebo vyšším vzd ěláním bez znalosti práce s PC, který se koná p římo v obci Chomutov. Úsp ěšní absolventi obdrží osv ědčení o absolvování rekvalifikace s celostátní platností. Stejného kurzu se mohou zú častnit

48 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

I uchaze či, kte ří jsou z regionu Kada ň, Klášterec nad Oh ří a Vejprty, a tudíž je pro n ě výhodn ější jiné místo konání, obec Kada ň. Kurz v Kadani je o týden kratší a p řesto obsáhne stejnou nápl ň. Mohli bychom polemizovat o tom, zda tedy kurz p řipraví uchaze če zcela stejn ě jako ten v Chomutov ě. Rekvalifikace „Zau čen na pracovní činnost domovník, údržbá ř“ je ur čena zejména uchaze čů m o zam ěstnání se základním vzd ěláním, respektive vyu čeným v jakémkoliv oboru. Cílem je získání základních teoretických a praktických dovedností pot řebných k výkonu profese domovník, údržbá ř b ěhem sedmi týdn ů. Po úsp ěšn ě absolvovaných záv ěre čných zkouškách obdrží ú častník Osv ědčení o absolvování rekvalifikace s celostátní platností, Svá řečský pr ůkaz na metody sva řování ZP 311 – 2W01, ZK 15P2 a osv ědčení dle § 4 vyhlášky č.50/1978 Sb.. Cílem další nabízené rekvalifikace je získání základních teoretických a praktických dovedností pot řebných k výkonu profese instalatér. Je ur čena zejména pro uchaze če se základním vzd ěláním, p řípadn ě vyu čeným v jakémkoliv oboru. Po úsp ěšném absolvování získá ú častník Osv ědčení o absolvování rekvalifikace s celostátní platností a Svá řečský pr ůkaz na metodu sva řování ZK 15P2. Integrovaný portál MPSV [26] nabízí mnoho internetových stránek, na kterých je možno získat informace o dalších vzd ělávacích kurzech a rekvalifikacích. Rekvalifikace zprost ředkované Ú řadem práce v Chomutov ě se zú častnila v roce 2008 p řevážná v ětšina ob čan ů s úplným st ředním vzd ěláním a s úplným st ředním odborným vzd ěláním s maturitou, na druhém míst ě byly zastoupeny se 37 % ob čané se st ředním odborným vzděláním a vyu čení. Devatenácti procenty se rekvalifikace zú častnili lidé se základním vzd ěláním. Vysokoškolsky vzd ělaní a ob čané s vyšším odborným vzd ěláním byly zastoupeni t řemi procenty (viz Graf 1).

49 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

3% 19% VŠ, VOŠ 41% ZŠ Vyu čení, SO ÚSV,ÚSO

37%

Graf 1 – P řehled absolvent ů rekvalifikace podle vzd ělání v roce 2008 – zdroj [26 ] Pozn.: VŠ – VYSOKOŠKOLSKÉ VZD ĚLÁNÍ; VOŠ – VYŠŠÍ ODBORNÉ VZD ĚLÁNÍ; ZŠ – ZÁKLADNÍ VZD ĚLÁNÍ; SO – ST ŘEDNÍ ODBORNÉ VZD ĚLÁNÍ; ÚSV – ÚPLNÉ ST ŘEDNÍ VZD ĚLÁNÍ; ÚSO – ÚPLNÉ ST ŘEDNÍ ODBORNÉ VZD ĚLÁNÍ S MATURITOU

V letech 1991 až 2007 se zú častnilo rekvalifika čních kurz ů stejné množství muž ů a žen, avšak v roce 2008 po čet žen významn ě p řevyšoval po čet muž ů (viz Graf 2).

28,97 71,03 2008

muži Rok ženy

50 50 1991-2007

0 20 40 60 80 100

Po čet %

Graf 2 – Struktura absolvent ů rekvalifikace podle pohlaví – zdroj [26]

50 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

4.5. Primární faktor – dojíž ďka/vyjíž ďka do zam ěstnání/škol

Prostorová mobilita obyvatel zahrnuje dojíž ďku do zam ěstnání (škol) jako svou primární složku, odráží tak prostorové rozmíst ění ekonomicky aktivního obyvatelstva a jejich pracovní p říležitosti. Dojíž ďka do zam ěstnání potažmo i do škol je jedním z faktor ů, které ovliv ňují problematiku geografického centra. Zam ěstnání hraje v našem život ě velkou roli, odráží se do našeho každodenního života, a proto nás i ve velké mí ře ovliv ňuje. Týká se to konkrétn ě nejen nás samotných, ale m ůžeme říci, že i našeho blízkého a také i vzdálen ějšího okolí, nebo ť p ři dojíž ďce se mnohdy dostáváme do oblastí nejen geograficky, ale i sociáln ě odlišných. Vyvstává zde také otázka, jestli práv ě dojíž ďka není jedním z nejd ůležit ějších faktor ů, které ovliv ňují celou naší spole čnost. S příchodem tržní ekonomiky, zm ěnou režimu, p řišla i řada dalších zm ěn, které mají vliv na dojíž ďku. Otev řením se v ůč i zahrani čním investor ům jsme zahájili novou etapu vývoje zam ěstnanosti v jednotlivých odv ětvích hospodá řství a také jsme primárn ě dali volný pr ůchod možnostem, které jsme za prvé d říve nem ěli a za druhé nám ob čan ům a celé naší republice mohou pomoci v rozvoji. Sčítání lidu, dom ů a byt ů používá ke zjiš ťování údaj ů o sm ěrové vyjíž ďce formulá ř, resp. jedna část s čítacího formulá ře obsahuje otázky 22 až 25, jež se sm ěrové vyjíž ďky týkají (viz Obrázek 18). Je také vymezeno, co všechno musí být uvedeno, aby byly údaje relevantní. Fyzická osoba musí mít na území České republiky v rozhodný okamžik trvalý nebo dlouhodobý pobyt, aby se na ni s čítání vztahovalo.

Obrázek 18 – Část formulá ře použitého ze SLDB 2001 – zdroj [27]

51 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

4.5.1. Vývoj dojíž ďky/vyjíž ďky do zam ěstnání/škol

Údaje o dojíž ďce/vyjíž ďce do zam ěstnání/škol sleduje jen SLDB [28], proto jsou statistické údaje jen za rok 1991 a 2001. Intenzita vyjíž ďky z obcí Ústeckého kraje byla v roce 1991 33,6 % a v roce 2001 38 %. V okresu Chomutov vyjížd ělo v roce 2001 z obce bydlišt ě 39 %, což je o jedno procento mén ě, než v roce 1991. V posledním s čítacím roce také došlo k poklesu denní dojíž ďky (zhruba o 17 %), s rostoucím v ěkem se pak zvyšovalo zastoupení kratších typ ů vyjíž ďky mimo kraj. Do jiných kraj ů vyjížd ělo nejvíce osob z věkové kategorie 15-24 let, do jiných okres ů kraje a do jiných obcí okresu vyjížd ěli zam ěstnaní z kategorie 40-49 let, do zahrani čí to byli zam ěstnaní t řicetiletí až dev ětatřicetiletí. Nejvíce dojížd ějících za prací do okresu Chomutov byli muži a zam ěstnaní ve v ěku 30-49 let. Podle nejvyššího ukon čeného vzd ělání nejvíce vyjížd ěli z okresu Chomutov obyvatelé se vzd ěláním učň ovským a st ředním bez maturity a nejmén ě s vysokoškolským vzd ěláním, s dojížd ěním nastala stejná situace. Vyjíž ďku podle odv ětví nelze zcela srovnávat v letech 1991 a 2001, nebo ť došlo ke zm ěně metodiky. Výsledky byly kategorizovány do odv ětví: zem ědělství a lesnictví, pr ůmysl, stavebnictví, doprava a telekomunikace, obchod, školství a zdravotní a sociální činnosti. Nejvíce vyjížd ěli zam ěstnaní ob čané Ústeckého kraje ve sledovaných letech z odv ětví pr ůmyslu. V odv ětví pr ůmyslu, zem ědělství a stavebnictví došlo k výrazn ějšímu poklesu v roce 2001 oproti roku 1991. V okresu Chomutov nejvíce vyjížd ěli zam ěstnaní v odv ětví pr ůmyslu (42,6 %) a stavebnictví (9,0 %). Z hlediska prostorového typu vyjížd ěli nejvíce zam ěstnanci pr ůmyslu do jiných obcí kraje, dále pak dojiných okresů kraje. U dojížd ějících do obce za prací op ět výrazn ě dominovalo odv ětví p ůmyslu. Podíváme-li se na frekvenci vyjížďky, tak zcela jednozna čně vedla vyjíž ďka denní v rámci okresu. Pr ůměrná doba, kterou strávili lidé na cest ě, je 19 minut. V roce 1991 v okrese Chomutov denn ě vyjížd ělo 23 856 osob, nejvíce strávili na cest ě 30-59 minut. V roce 2001 vyjížd ělo již jen 16 570 osob denn ě, došlo tedy k výrazn ějšímu poklesu, a na cest ě strávili 15-29 minut. Zahrneme-li do porovnávání také pohlaví zú častn ěných, je rozdíl zcela nepatrnný. V obci Chomutov v roce 2001 dojížd ělo 13 055 osob a strávili na cest ě 15-29 minut. Dopravní prost ředek, který využili pro denní vyjíž ďku za prací do jiné obce České republiky ob čané Ústeckého kraje, byl automobil ( řidi č). V okrese Chomutov to byl autobus.

52 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Chomutov byl v roce 2001 jako centrum dojíž ďky pro 6 823 osob, denn ě do n ěj dojížd ělo 85, 2 % dojížd ějících. Kada ň byla v roce 2001 centrem dojíž ďky pro 3 929 osob, denn ě do ní dojížd ělo 74,8 % dojížd ějících. Jak do Chomutova, tak do Kadan ě dojížd ěli zam ěstnaní st řední v ěkové kategorie (30-39, 40-49 let), s učň ovským vzd ěláním a s tředním bez maturity a nejvíce z odv ětví pr ůmyslu. Do Chomutova i Kadan ě se více dojížd ělo, než vyjížd ělo. V roce 2001 došlo oproti roku 1991 k poklesu dojíž ďky do Chomutova i Kadan ě, jako center. Pracovní mikroregiony tvo ří územn ě souvislý celek charakterizovaný relativn ě vyskou mírou vnit řní uzav řenosti dojíž ďky za prací, obvykle je tvo řen jedním centrem (st řediskem) a jeho spádovým zázemím. Zázemí musí mít alespoň 4 tisíce obyvatel a mikroregion 10 tisíc. ORP Chomutov má územní rozsah menší než pracovní mikroregion Chomutov a tvo ří ho o 6 obcí mén ě. U ORP Kada ň je tomu opa čně v porovnání s pracovním mikroregionem Kada ň. ORP Kada ň tvo ří více obcí a zaujímá v ětší rozlohu. Pracovní mikroregion Chomutov je tvo řen subregionem Vejprty a pracovní mikroregion Kada ň je tvo řen subregionem Klášterec nad Oh ří. Všechny ORP Ústeckého kraje tvo ří jádra pracovních mikroregion ů a v pr ůměru se podílejí více než polovinou na obyvatelstvu a dv ěma t řetinami na pracovních p říležitostech. Pracovní význam centra i charakteristiky polohy a sídelní struktury jeho zázemí se promítají též do ukazatel ů integrity (vzájemné spjatosti obcí tvo řících zázemí a jádro mikroregionu). Na Obrázek 19 vidíme, že vysokou spjatost s Kadaní mají obce, které svým územím t ěsne p řiléhají k území Kadan ě nebo se rozkládají o obec dál. Vyjíž ďka žák ů, student ů a u čňů do škol není op ět zcela srovnatelná v letech 1991 a 2001. Vyjížd ění do škol ovliv ňují zm ěny v demografickém vývoji, zm ěny v rozmíst ění školských za řízení, d ůraz na výb ěr školy atd. Od s čítání v roce 1991 došlo k poklesu po čtu základních škol a k nár ůsu po čtu škol vyššího stupn ě v Ústeckém kraji. V okrese Chomutov v roce 1991 vyjížd ělo 7 227 u čících se, z toho nejvyšší podíl tvo řilo vyjížd ění do jiných obcí okresu. V porovnání s rokem 2001 vyjížd ěl v roce 1991 vyšší po čet osob. Podíváme-li se na dojížd ějící do obce, tak se po čty z obou sledovaných rok ů liší zanedbateln ě. V roce 2001 op ět p řevládá dojíž ďka z jiných obcí okresu. V obou sledovaných rocích v rámci meziokresní dojíž ďky nejvíce dojížd ěli u čící se z okresu Chomutov do okresu Most, dále pak do okresu Louny. V okrese Chomutov v roce 2001 mí řilo nejvíce u čících se do jiných obcí okresu. Zam ěř íme-li se na frekvenci, tak jednozna čně p řevládala denní vyjíž ďka. V okrese Chomutov je bylo 4 959 osob (85,1 %), které denn ě vyjížd ěly z obce bydlišt ě, týdn ě vyjížd ělo p řes 17 %.

53 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Pr ůměrný čas strávený na cest ě dosahoval v krajském úhrnu 36 minut. V okrese Chomutov na cest ě do škol mimo obec bydlišt ě trávily osoby nej čast ěji 30-44 minut p ři denní vyjíž ďce. V rámci obce bydlišt ě (Chomutov) byla denní vyjíž ďka do škol nejvíce zastoupena z hlediska trvání kategorií 15-29 minut. Nej čast ějším dopravním prost ředkem byl autobus.

Obrázek 19 – Pracovní spjatost (dojíž ďka za prací) okolních obcí s Kadaní, podíl obyvatelstva dojížd ějícího za prací do Kadan ě na ekonomicky aktivním obyvatelstvu – zdroj [29]

4.5.2. Pr ůzkum – Dojíž ďka do zam ěstnání

Na problematiku dojíž ďky do zam ěstnání byl zam ěř en pr ůzkum, který probíhal 8. července 2008 v Chomutov ě. V tomto pr ůzkumu bylo využito zjednodušeného dotazníku se čty řmi otázkami (viz P říloha 3), který vycházel z původn ě navrženého

54 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj dotazníku (viz P říloha 4). Vynechány musely být otázky osobního charakteru (v ěk, vzd ělání), nebo ť p ři pr ůzkumu, který probíhal o týden d říve, na n ě odmítali respondenti odpovídat. P řed uskute čněním pr ůzkumu byly stanoveny následující podmínky a předpoklady: • padesát dotazovaných, • relativn ě porovnatelné zastoupení obou pohlaví, • předpoklad negativní odpov ědi na n ějterý z bod ů ve t řetí otázce dotazníku.

Cílem bylo zjišt ění po čtu dojížd ějích v různém časovém limitu, také v závislosti na pohlaví a nyn ější stav (zam ěstnaný, nezam ěstnaný, student atd.). Dále byl zam ěř en na d ůvody, pro které by byli respondenti ochotni zm ěnit své rozhodnutí nedojížd ět.

4.5.2.1. Vyhodnocení pr ůzkumu

Všechny body podmínek a p ředpoklad ů z paragrafu 4.5.2. byly napln ěny. Na soubor otázek odpov ědělo padesát respondent ů r ůzného stá ří obou pohlaví. Jak lze vy číst z Tab. 7 a z Graf 3, je po čet muž ů a žen relativn ě porovnatelný.

Tab. 7: Rozd ělení respondent ů podle pohlaví a stavu v Chomutov ě 8. 7. 2008 – zdroj [vlastní pr ůzkum]

Pohlaví Stav ženy muži zam ěstnaný/á 11 12 nezam ěstnaný/á 6 4 student/ka 4 4 jiné 6 3 Celkem: 27 23

55 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

ženy 23 46% muži

27 54%

Graf 3 – Rozd ělení dotazovaných osob podle pohlaví v Chomutov ě 8. 7. 2008 – zdroj [Tab. 7]

Z celkového po čtu padesáti respondent ů bylo dvacet t ři zam ěstnaných, deset nezam ěstnaných, osm student ů a dev ět uvedlo možnost jiné (viz Tab. 7), což zahrnovalo nap ř. d ůchodce/kyn ě, mate řská dovolená. Porovnání stav ů podle pohlaví zobrazuje Graf 4. Tém ěř stejné po čty zástupc ů v jednotlivých stavech jsou zcela náhodné. Překvapivé je, že po čet zam ěstnaných nedosáhl ani padesáti procent z celkového po čtu dotázaných osob.

14

12 12 11

10

zam ěstnaný/á 8 nezam ěstnaný/á

et osob et 6 6 student/ka č 6

Po jiné 44 4 4 3

2

0 ženy muži Pohlaví

Graf 4 – Rozd ělení dotazovaných osob podle pohlaví a stav ů v Chomutov ě 8. 7. 2008 – zdroj [Tab. 7]

56 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Doba dojíž ďky do zam ěstnání akceptovaná respondenty v Chomutov ě byla rozd ělena do t ří kategorií – do 30 minut, do 1 hodiny a 1 hodinu a více, jak m ůžeme vid ět v Tab. 8. Z výsledk ů průzkumu lze vypozorovat, že s přibývající dobou dojíž ďky klesal po čet respondent ů ochotných dojížd ět. Mezi respondenty je tak nejpreferovan ější dobou dojížd ění do zam ěstnání doba do 30 minut.

Tab. 8: Doba dojíž ďky do zam ěstnání akceptovaná respondenty v Chomutov ě 8. 7. 2008 – zdroj [vlastní pr ůzkum]

Doba dojíž ďky Stav Pohlaví do 30 min do 1 hod 1 hod a více

ě ženy 9 5 1

ů zam stnaný/á muži 12 9 3 ženy 5 2 0 nezam ěstnaný/á muži 4 0 0 ženy 4 3 2 student/ka

et respondent muži 4 3 1 č ženy 6 3 0

Po jiné muži 3 0 0 Po čet respondent ů celkem: 47 25 7

Porovnáme-li respondenty podle pohlaví, tak zjiš ťujeme, že se v akceptované dojíž ďce do 30 minut po čty výrazn ě neliší (viz Graf 5), avšak p ři dojíž ďce do 1 hodiny

3 jiné 6

4 student/ka 4

4 muži Stav nezam ěstnaný/á 5 ženy

12 zam ěstnaný/á 9

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9101112

Po čet respondent ů

Graf 5 – Porovnání respondent ů akceptujících dojíž ďku do zam ěstnání do 30 min v Chomutov ě 8. 7. 2008 – zdroj [Tab. 8]

57 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

0 jiné 3

3 student/ka 3

0 muži Stav nezam ěstnaný/á 2 ženy

9 zam ěstnaný/á 5

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Po čet respondent ů

Graf 6 – Porovnání respondent ů akceptujících dojíž ďku do zam ěstnání do 1 hod v Chomutov ě 8. 7. 2008 – zdroj [Tab. 8]

(viz Graf 6) m ůžeme zaznamenat výrazn ější rozdíl ve stavu zam ěstnaný/á, a to tém ěř padesátiprocentní nár ůst zam ěstnaných muž ů nad zam ěstnanými ženami. Dále je překvapivé, že se už v této kategorii vyskytl nulový po čet akceptujících u stavu jiné a nezam ěstnaný/á. Dalo by se totiž p ředpokládat, že nezam ěstnaný člov ěk by m ěl teoreticky p řijmout i delší dojíž ďku do zam ěstnání jen proto, aby získal zp ět sv ůj sociální statut zam ěstnaného člov ěka. Dojíž ďka delší jak jednu hodinu se už nestává atraktivní pro žádný ze sledovaných stav ů ani v porovnání podle pohlaví (viz Graf 7).

0 jiné 0

1 student/ka 2

0 muži Stav nezam ěstnaný/á 0 ženy

3 zam ěstnaný/á 1

0 1 2 3

Po čet respondent ů

Graf 7 – Porovnání respondent ů akceptujících dojíž ďku do zam ěstnání 1 hod a více v Chomutov ě 8. 7. 2008 – zdroj [Tab. 8]

58 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Dotazníkem byly zkoumány podmínky, za kterých by respondenti byli ochotni zm ěnit (resp. nezm ěnit) rozhodnutí nedojížd ět do zam ěstnání. Podmínky se týkaly dosti zásadních oblastí, které bereme do úvahy p ři výb ěru zam ěstnání. První z nich je platové ohodnocení, dale dopravní spojení a atraktivita zaměstnání. T ěmito t řemi podmínkami se zaobíralo už jen čty řicet t ři dotázaných z celkového po čtu padesáti, nebo ť sedm dotázaných odpov ědělo na t řetí otázku dotazníku, která sledovala akceptaci doby dojíž ďky do zam ěstnání, vždy ano, a tudíž nepokra čovalo otázkou čty ři zkoumající zm ěnu rozhodnutí nedojížd ět. Podrobný vý čet odpov ědí ukazuje Tab. 9. V Graf 8 vidíme, že více jak 2/3 dotázaných by lepší finan ční ohodnocení p řim ělo zm ěnit rozhodnutí nedojížd ět. Zbylé dv ě podmínky v ětšinu dotázaných nep řesv ědčily.

Tab. 9: D ůvody, které ne/zm ění rozhodnutí respondent ů Chomutova 8. 7. 2008 nedojížd ět do zam ěstnání – zdroj [vlastní pr ůzkum]

Změnilo by Vaše rozhodnutí nedojížd ět do zam ěstnání lepší lepší platové atraktivn ější dopravní ohodnocení? zam ěstnání? spojení? Stav Pohlaví ano ne ano ne ano ne

ženy 7 3 1 9 6 4

ů zam ěstnaný/á muži 7 2 2 7 4 5 ženy 4 2 1 5 1 5 nezam ěstnaný/á muži 2 2 0 4 0 4 ženy 2 0 1 1 2 0 student/ka muži 3 0 2 1 3 0

et respondent č ženy 3 3 2 4 1 5

Po jiné muži 2 1 0 3 1 2 Celkem respondent ů: 30 13 9 34 18 25

59 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

40

34 35

30 30

ů 25 25

ano, dojížd ět 20 18 ne, nedojížd ět

et respondent et 15 13 č

Po 9 10

5

0 lepší platové lepší dopravní atraktivn ější ohodnocení spojení zam ěstnání Druh zm ěny

Graf 8 – Důvody, které ne/zm ění rozhodnutí respondent ů Chomutova 8. 7. 2008 nedojížd ět do zam ěstnání – zdroj [Tab. 9]

Vezmeme-li respondenty, kte ří by za ur čitých podmínek uvažovali o dojíž ďce do zam ěstnání, a rozd ělíme-li je podle pohlaví, pak dle provedeného pr ůzkumu dosp ějeme k záv ěru, že pohlaví respondenta p ři výb ěru podmínek nehraje roli (viz Tab. 10, Graf 9).

Tab. 10: D ůvody, pro které jsou respondenti pr ůzkumu Chomutova 8. 7. 2008 ochotni dojížd ět do zam ěstnání – zdroj [vlastní pr ůzkum]

Důvod dojížd ění

lepší lepší atraktivn ější platové dopravní zam ěstnání ohodnocení spojení Pohlaví Po čet muži 14 4 8 respondent ů ženy 16 5 10

60 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

16 16 14 14

12

ů 10 10 lepší platové 8 ohodnocení 8 atraktivn ější zam ěstnání

et respondent et 6

č 5 lepší dopravní spojení 4 Po 4

2

0 muži ženy Pohlaví

Graf 9 – D ůvody, pro které jsou respondenti pr ůzkumu Chomutova 8. 7. 2008 ochotni dojížd ět do zam ěstnání – zdroj [Tab. 10]

61 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

5. Strategie rozvoje

Zpracovávání strategií rozvoje je moderní metoda, jež je využívána ve vysp ělých zemích Evropské unie, sleduje komplexnost dokumentu, hledá spole čné prvky r ůzných skupin a ob čan ů, klade d ůraz na udržitelnost rozvoje m ěst dlouhodob ě. Strategické plánování přispívá k rozvoji m ěst systematicky, a napomáhá tak ke zvyšování kvality života lidí v obci. V potaz bere ekonomické a sociální hlediska a p řikládá velký význam ob čanské spole čnosti.

5.1. Rámcová strategie rozvoje m ěsta Chomutova

V roce 2005 se m ěsto Chomutov rozhodlo k vypracování další Rámcové strategie rozvoje m ěsta Chomutova (dále v textu Strategie) [30], která navazuje na p ůvodní Strategický plán ekonomického rozvoje Chomutova a Jirkova z roku 1998. Tento dokument se stal jedním ze základních materiál ů pro budoucí rozvoj Chomutova. Metoda strategického plánování vede k lepšímu využívání potenciál ů, které m ěsto má, a také pomáhá dosáhnout cíl ů, jež si klade Chomutov ke zlepšení nebo alespo ň k udržení stávajícího rozvoje. Strategie byla za řazena do projektu BROÚK (tj. Budoucí rozvoj Ústeckého kraje), jehož cílem je zlepšení možnosti čerpat finan ční prost ředky p ředevším z fond ů Evropské unie. Prost ředky na zpracování Strategie byly čerpány z fondu Evropské unie. Časový horizont Strategie byl stanoven na rok 2020, tedy na dalších 15 let od roku zpracování. Byly vyty čeny globální i specifické cíle, priority. Jako každý dlouhodobý plán by m ěla být Strategie vyhodnocována, a to jednou za 6 let a následn ě pak aktualizována, samoz řejm ě je také pamatováno na možnost, kdy se vn ější podmínky zm ění natolik, a je tedy možno provést aktualizaci d říve než za 6 let. Město Chomutov má ve Strategii stanovené tzv. MISE, to znamená, že město bude při svém rozvoji i nadále respektovat: • civiliza ční a p řírodní hodnoty území tak, aby byly zachovány a dále rozvíjeny, • pot řeby a názory ob čan ů tak, aby byla zajišt ěna spokojenost ob čan ů a zainteresovaných stran, a to p ři preferenci celom ěstských zájm ů před individuálními, • principy ob čanské spole čnosti a partnerství,

62 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

• pot řebu v časné, d ůkladné, odborné a pravdivé informovanosti, pr ůhlednost rozhodování, • koncep čnost a reálnost stanovených cíl ů, • udržitelnost rozvoje. Stanoveny byli i tzv. VIZE do roku 2020. VIZE do roku 2020 jsou: • hospodá řsky vysp ělé m ěsto, dostatek pracovních příležitostí, optimální struktura pr ůmyslu zam ěř ená na terciérní a kvartérní sféru a pr ůmysl tvo řící vysokou p řidanou hodnotu a minimální ekologickou zát ěž • regenerovaná sídlišt ě, satelity rodinných dom ů, vysoká kvalita bydlení • dopravní systém šetrný k životnímu prost ředí a zdraví lidí, vn ější napojení na rychlostní a kapacitní komunikace, kvalitní místní komunikace, dostatek parkovacích míst, bezbariérové p řístupy k objekt ům a za řízením • sí ť lokálních i mezinárodních cyklotras a cyklostezek • bezpe čnost, čistota, dostatek ve řejné zelen ě, p řístup do p řírodních lokalit pro všechny v ěkové kategorie • vzd ělanostní centrum regionu poskytující p ředškolní, základní, st řední i vysokoškolské stupn ě vzd ělávání • kulturní, sportovní a spole čenské centrum regionu nabízejících širokou škálu aktivit pro profesionální a amatérské sportovce a ve řejnost všech v ěkových kategorií a zájm ů • kvalitní a dostupná sociální a zdravotní pé če, nemocnice nadregionální úrovn ě • turisticky atraktivní místo • statutární m ěsto vykonávající správu s využitím nejmodern ějších informa čních technologií a metod řízení, vybavené integrovaným informa čním systémem, • harmonické mezilidské vztahy, spokojené a po četn ě stabilizované obyvatelstvo, kterým je k dispozici široké spektrum služeb a kvalitní ob čanská infrastruktura obecného charakteru

Všechny MISE a VIZE zapadají do témat klí čových oblastí rozvoje m ěsta Chomutova do roku 2020. Bylo stanoveno sedm klí čových oblastí rozvoje: • Hospodá řství a zam ěstnanost • Životní prost ředí, urbanismus a bydlení • Doprava a infrastruktura v č. integrovaných informa čních systém ů

63 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

• Školství, vzd ělávání, výzkum, vývoj • Volný čas, kultura, sport • Zdravotní a sociální oblast a bezpe čnost • Cestovní ruch

Nejd říve nás zajímá první klí čová oblast – Hospodá řství a zam ěstnanost. Tato oblast je charakterizována p řílivem zahrani čních investor ů, restrukturalizací t ěžkého pr ůmyslu (palivo-energetický a hutnický pr ůmysl), který je transformován na lehká pr ůmyslová odv ětví, podporou vzniku nových pracovních míst. Bohužel oblast je negativn ě postižena neodpovídající vzd ělaností a kvalifikací. Na trhu chybí služby, řemesla a problém je nízká kupní síla. Je zde dostate čná obchodní sí ť s velkými řet ězci a velké zastoupení asiatských obchodník ů. Problémem se stává šedá ekonomika. Vyvstává zde práv ě také rozpor mezi nezam ěstnaností a nedostatkem pracovních sil, nebo ť zde nap říklad vlivem r ůstu sociálních dávek vzniká zam ěstnávání tzv. na černo. P řestože m ěsto neustále nabízí možnost rekvalifikace (viz paragraf 4.4.2.), je zájem nezam ěstnaných malý. Jako globální cíl bylo stanoveno výrazn ě nep řekra čovat p řirozenou míru nezam ěstnanosti. St ředem našeho zájmu je také d ůležitá klí čová oblast Doprava a infrastruktura, nebo ť město Chomutov je položeno na významném pr ůse číku železni čních a automobilových tras. Dopravní napojení na okolní regiony je d ůležitým faktorem ovliv ňující trh. Dobrá dopravní obslužnost je také klí čová pro investory, podnikatele, zam ěstnavatele a samoz řejm ě také ovliv ňuje možnosti ob čan ů z hlediska dostupnosti zam ěstnání a zájmových oblastí. P římo v Chomutov ě zajiš ťuje hromadnou p řepravu osob Dopravní podnik m ěst Chomutova a Jirkova, a.s. trolejbusovou a autobusovou dopravou. Podnik také zajiš ťuje linkovou dopravu, kterou zajiš ťují i jiní p řepravci ve m ěst ě a v regionu. Automobilová doprava zp ůsobuje problémy s parkovacími místy, což m ůže vést k problém ům dostupnosti zam ěstnání pro n ěkteré ob čany. M ěsto dbá i o komunikace pro pěší, pr ůběžn ě je opravuje. Jsou také budovány bezbariérová propojení centra m ěsta s autobusovým a vlakovým nádražím a s objekty ve řejné správy a institucemi v rámci Národního projektu mobility. Obecn ě lze říci, že se stav komunikací zlepšuje, množství tras a spojení s okolními obcemi je dostate čné. D ůležitým globálním cílem je zachování, pop ř. rozší ření rozsahu sít ě napojení okolních obcí na MHD nebo linkovou dopravu s ohledem také na bezbariérovost, na zvýšení komfortu a rychlost p řepravy cestujících.

64 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Klí čová oblast zahrnující školství a vzd ělávání je charakterizována soustavou mate řských základních, speciálních, st ředních škol, které pokrývají požadavky na umíst ění žák ů, student ů, uchaze čů , kte ří projevují zájem o všeobecné i odborné vzd ělání. Problematické se stává to, že vzd ělávací obory nekorespondují s požadavky trhu práce. K dispozici mají uchaze či vyšší odbornou školu a v rámci vysokoškolského studia má zastoupení odlou čené pracovišt ě UJEP s bakalá řským programem. Mimoškolní vzd ělávání je zajišt ěno n ěkolika subjekty – ZUŠ, DDM, ob čanská sdružení a sportovní kluby. Problematikou celoživotního vzd ělávání se také zabývá n ěkolik subjekt ů. Globální cíl je vytvo řit vzd ělanostní centrum regionu tak, aby byly pokryty pot řeby vzd ělanostní struktury obyvatelstva z hlediska pracovního uplatn ění i pot řeby osobnostního rozvoje ob čan ů.

Tab. 11: Krátkodobé priority – zdroj [30] Krátkodobé priority * Vytvo řit funk ční systém komunikace mezi podnikateli, Ú řadem práce, Hospodá řskou komorou, podnikatelskými centry a školami tak, aby v dostate čném časovém p ředstihu byly definovány pot řeby zam ěstnavatel ů na vzd ělání a kvalifikaci pracovník ů * Zvýšit informovanost podnikatel ů ve všech oblastech v č. možnosti využívání dotací * Zvýšit podíl provozovaných nízkopodlažních dopravních prost ředk ů, dosáhnout bezbariérovosti m ěsta pro chodce a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace * Zachovat provoz na trati Jirkov-Chomutov-Klášterec n.O., resp. sm ěr Plze ň * Zamezit ukon čení provozu na trati Chomutov-Vejprty-SRN * Zlepšit a zkvalitnit stav místních komunikací * Dobudovat navržený systém cyklistických stezek a tras ve m ěst ě v návaznosti na okolí města * Zlepšit stav chodník ů na území m ěsta * Vytvo řit integrovaný informa ční systém ve ve řejné správ ě, který slouží pro všechny zainteresované strany, zejména pro ob čany a podnikatelskou sféru * Modernizovat služby ve řejné správa s využitím moderních informa čních technologií s d ůrazem na spokojenost ob čan ů * Zavád ět vzd ělávací programy v návaznosti na pot řeby trhu práce * Zapojit školské subjekty a NNO do mimoškolní výchovy a celoživotního vzd ělávání * Získat akreditace nových obor ů vysokoškolského studia * Aktivovat odbornou spolupráci mezi VŠ, podniky, školami a dalšími institucemi * Podporovat činnost zájmových seskupení a ob čanských sdružení, která se kulturním a sportovním aktivitám p římo či okrajov ě v ěnují a zajiš ťují dopl ňkové aktivity, které m ěsto nenabízí nebo nem ůže financovat * V maximální mí ře využívat možných dota čních program ů z EU, ČR a dalších zdroj ů * Podporovat prevenci a osv ětu sm ěrem ke zdravému životnímu stylu * Podporovat preventivní poradenskou a výchovnou činnost * Eliminovat vliv negativních spole čenských jev ů (prostituce, gamblerství, drogy, alkohol, násilí aj.) na ob čany m ěsta

Priority rozvoje m ěsta Chomutov stanovené ve Strategii byly rozd ěleny do t ří kategorií – krátkodobé, st ředn ědobé a dlouhodobé priority. Tak jako celá Strategie zahrnují všechny

65 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj kategorie priorit komplexn ě ekonomická a sociální hlediska. Podíváme-li se blíže na krátkodobé priority (viz Tab. 11) a zam ěř íme se na takové, které ovliv ňují námi sledované faktory (viz kapitola 4.), z ůstane množství zajímavých a d ůležitých bod ů, jež si žádají rychlé uskute čnění. St ředn ědobé priority (viz Tab. 12) opravdu odpovídají svému za řazení, nebo ť je lze uskute čnit až jistou časovou prodlevou. Dlouhodobé priority (viz Tab. 13) si žádají odklad dokon čení, nebo ť jsou charakteru, jež je závislý i na dalších zú častn ěných subjektech.

Tab. 12: St ředn ědobé priority – zdroj [30] St ředn ědobé priority * Podporovat stálé zvyšování kvalifikace a odbornosti zam ěstnanc ů i zam ěstnavatel ů * P řipravovat pozemky pro následnou výstavbu nových podnikatelských areál ů * Podporovat kvalitní činnost institucí spolupracujících s podnikateli * Podporovat vznik nových podnikatelských zám ěrů, reagujících na poptávku trhu * Dopravn ě napojit nádraží ČD na centrum m ěsta a provést jeho rekonstrukci * Dobudovat bezbariérové p řístupy k objekt ům ve m ěst ě * Podporovat po číta čovou gramotnost populace nap říč všemi v ěkovými skupinami * Zvýšit vzd ělanostní a sociální p řipravenost d ětí v návaznosti na p řechod do ZŠ * Zavád ět a realizovat vzd ělávací programy saturující pot řeby široké ve řejnosti * Modernizovat za řízení st ředního školství a vyššího odborného školství * Podporovat vzd ělávací činnost SŠ v oblasti rozši řujícího a rekvalifika čního studia * Využívat mezinárodní spolupráci v návaznosti na předávání zkušeností mezi studenty i pedagogy * Rozší řit nabídku mimoškolní výchovy a celoživotního vzd ělávání s využitím NNO * Zajistit co nejširší nabídku aktivit trávení volného času v r ůzných částech m ěsta pro všechny v ěkové a sociální skupiny obyvatel * Snižovat po čet osob závislých na hmotné pomoci prost řednictvím sociálních program ů * Rozší řit a zkvalitnit nabídku služeb, p ředevším ve sm ěru k aktivnímu odpo činku a vzd ělávání

Tab. 13: Dlouhodobé priority – zdroj [30] Dlouhodobé priority * Podpo řit železni ční dopravu v místech v jejím zapojení do integrovaného dopravního systému Kraje * Modernizovat stávající železni ční sít * Dokon čit systém navržených silni čních obchvat ů m ěsta, a dosáhnout ú činného odhlu čnění dnešních pr ůtah ů m ěstem * Modernizovat stávající školská za řízení * Podpo řit výzkum a vývoj v návaznosti na požadavky trhu práce a rozvoj hospodá řství v regionu

Trendy rozvoje m ěsta z hlediska námi sledovaných faktor ů jsou rozd ěleny na dv ě skupiny – kladné a záporné trendy a p řiřazeny vždy ke sledovaným oblastem rozvoje. Kladné trendy v ekonomické oblasti se týkají nap říklad zvýšeného využívání dota čních

66 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj titul ů z ČR i EU, vytvá ření nových pracovních míst, rozvoje lehkého pr ůmyslu a služeb, přílivu zahrani čních investor ů, rozvoje infrastruktury. Významný kladný trend se sociální oblasti je pozvolný r ůst životní úrovn ě ob čan ů. P řibližování ú řadu ob čan ům, rozvoj partnerství, týmové práce a manažerských dovedností a využívání moderních metod řízení jsou kladné trendy z oblasti řízení, které také p řispívají ke zlepšení stávajícího rozvoje. Zam ěř íme-li se nyní na záporné trendy, najdeme jich mén ě a to je velmi pozitivní. Jako příklad uvedeme špatné uplatn ění na trhu práce p ředevším u dlouhodob ě nezam ěstnaných osob, koncentrace sociáln ě slabých skupin v některých lokalitách a také s tím související zvyšování náklad ů na sociální sféru.

5.2. Strategický plán m ěsta Kadan ě

I m ěsto Kada ň podniklo kroky k vypracování Strategického plánu (dále v textu Plán) [29], aby vyjád řilo p ředstavy o budoucím vývoji v dlouhodobém časovém horizontu. Tento Plán, podobn ě jako Strategie Chomutova je koncep čním a rozvojovým dokumentem a předkládá možnosti sociálního, ekonomického a územního rozvoje a to ve vzájemných vazbách uvedených složek. Kada ň a její p řilehlý region disponuje s mnohými p řednostmi, jak z hlediska polohy a p řírodního prost ředí, tak i z historického, demografické struktury obyvatel atd. Plán je tedy výbornou možností, jak tyto p řednosti zhodnotit a dále je pro jejich potenciál využít. Tento dokument je zprávou o stavu obyvatelstva, bydlení, infrastruktury, ekonomiky, trhu práce, sociální sféry, kultury, urbanismu, cestovního ruchu a životního prost ředí v roce 2004. V Plánu byly identifikovány t ři hlavní problémové oblasti. P ři bližším prozkoumání uvedených problém ů (viz níže) m ůžeme opravdu konstatovat, že jsou závažné a žádají si řešení. Skladba obyvatel s nízkou kvalifikací, vysoká míra nezam ěstnanosti s velkým podílem dlouhodob ě nezam ěstnaných, vysoký po čet osob závislých na sociálních dávkách, sociáln ě slabá populace, odliv mladých a kvalifikovaných obyvatel z důvodu omezených možností uplatn ění na trhu práce, vznikající sociální ghetto Pruné řov, drogov ě závislá mládež jsou hesla, která skute čně p řinášejí velké množství problém ů a je pot řeba je řešit. Proto byla za řazena nebo vy člen ěna do jedné z problémových oblastí, obyvatelstvo, bydlení a sociální prost ředí.

67 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Další problémovou oblastí je trh práce a podnikatelská základna. Vyzna čuje se kvalifika čním nesouladem v rámci nabídky a poptávky, malou pružností vzd ělávání na pot řeby trhu, malou rozr ůzn ěností ekonomiky a neperspektivními obory, nízkým rozvinutím, malou flexibilitou a spoluprácí v podnikatelském prost ředí, nedostatkem osob s pot řebnou kvalifikací pro nové investory a stávající rozvoj. Třetí a tím poslední problémová oblast byla identifikována jako sociální infrastruktura, ve které je specifikována řada nemén ě d ůležitých problém ů jako v ostatních oblastech. M ůžeme uvést nap říklad nedostate čnou protidrogovou prevenci na školách, obtížné získávání praxe a uplat ňování absolvent ů, jazykovou bariéru, p řísn ější sociální politiku státu, další snižování porodnosti a nedostatek žák ů a student ů, pokles p říjm ů obce pot řebných k realizaci zám ěrů, na provoz a údržbu za řízení apod. Stejn ě jako Chomutov i město Kadaň má stanovené VIZE: • přirozené centrum části krušnohorského podh ůř í a st ředního Poohří • iniciátor tv ůrčího partnerství m ěst na místní, nadregionální i evropské úrovni • disponibilita vitální r ůznorodou ekonomikou s prioritní podporou nových kvalifikovaných obor ů • konkurenceschopnost místních výrobn ě - podnikatelských aktivit • za řazení se po bok znánámých center cestovního ruchu na základ ě kulturního a přírodního bohatství • plnohodnotné podmínky k životu – r ůznorodost a kvalita bydlení, široká nabídka pracovních p říležitostí, možnosti vzd ělávání • cílev ědomé usilování o dotvo ření kvalitní dopravní soustavy • důrazná a soustavná pé če o životní, ekologicky šetrné principy ve všech sférách života • podpora invence, názorové otev řenosti, p řirozeného patriotismu, schopnosti týmové práce svých obyvatel jako vlastnosti nezbytné pro zdravý a koncep ční rozvoj m ěsta a řešení složitých situací

V Plánu byly taktéž formulovány prioritní oblasti: • Podnikatelské prost ředí • Lidské zdroje a sociální infrastruktura • Cestovní ruch • Kvalita m ěstského prost ředí a krajiny

68 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

• Dopravní infrastruktura • Technická infrastruktura

Ty byly dále propracovány do tzv. ak čních plán ů, jež byly strukturovány do zám ěrů a projekt ů. Realizací jednoho projektu se zárove ň řeší další problémy z jiné oblasti, toto ukazuje na jistou provázanost, proto také jisté projekty jsou uskute čnitelné pouze za podmínky realizace jiného projektu nebo je tento postup vhodný. Projekty jsou procesní a v ěcné povahy. Procesní nebo-li organiza ční projekty zajiš ťují prost ředí ostatním projekt ům tak, aby další vývoj byl hospodárný a koordinovaný. V ěcné projekty napl ňují více zám ěrů, mají pr ůř ezový charakter a realizací se dosahuje konkrétních výstup ů. Další vývoj m ěsta bude významn ě ovliv ňovat demografická a sociáln ě ekonomická situace. Stárnutí obyvatel a nedostatek pracovních sil pro hospodá řský r ůst mikroregionu může mít fatální následky. Ekonomický rozvoj m ěsta bude tedy záviset na udržení dostate čného potenciálu práceschopného a kvalifikovaného obyvatelstva. Nízké nabídky volných míst na trhu práce zvyšují nezam ěstnanost a r ůst po čtu osob závislých na sociálních dávkách. Sociální vylou čení ze spole čnosti m ůže pak zap říčinit stup ňování sociálního nap ětí v celé oblasti, kterému se nevyhne ani m ěsto Kada ň. Zhruba polovinu nezam ěstnaných tvo ří osoby evidované déle jak dvanáct měsíc ů, existuje skupina obyvatel, kte ří nenajdou ani výhledov ě uplatn ění a jejich model chování (život ze sociálních dávek) převezme následující generace. Požadavky na absolventy jsou jiné, než poskytuje stávající vzd ělávací struktura, a tudíž je problemtické jejich uplatn ění ve vznikajících pr ůmyslových zónách na Kada ňsku a Chomutovsku. Ekonomický rozvoj m ěsta by m ěl sm ěrovat k nové orientaci, význam palivo-energetického komplexu bude klesat a mladé a vzd ělané obyvatelstvo se tak stabilizuje. Bude pot řeba se zam ěř it na technologie 21. století – elektroniku, biochemii, řídící systémy, informatiku a další. Komparativní výhodou Kadan ě bude poloha v ůč i evropským trh ům. Smyslem a výsledkem Plánu je jeho implementace nebo-li realizace. Realizace je proces dlouhodobý, postupný, organiza čně náro čný v závislosti na charakteru jednotlivých projekt ů, bude vyžadovat p ředevším manažerský p řístup s dohledem nad aktivitami všech účastník ů procesu – m ěsta, institucí, firem i jednotlivc ů. Komise pro Strategický plán (dále jen Komise) bude plnit v ůdčí a řídící funkci a bude se pravideln ě scházet. Jejím členem by měla být také respektovaná a d ůvěryhodná osoba, jež bude mít každodenní p řehled o stavu

69 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj a pln ění jednotlivých úkol ů a bude ostatní členy dohodnutou formou pravideln ě informovat. Hlavní úkoly Komise budou spo čívat v: • příprav ě díl čích dokument ů, • monitorování pr ůběhu realizace Plánu, • dohledu nad zp ůsobem propagace Plánu, • přijímání operativních rozhodnutí, návrh ů pro p řípadné zm ěny a dopln ění Plánu, • sledování ekonomických otázek p ři realizaci Plánu koordinací s aktuálním rozpo čtem m ěsta, ov ěř ováním možností financování z vn ějších zdroj ů, • sledování zm ěn vn ějšího prost ředí, • sledování vzniku a vytvá ření koncep čních dokument ů v sousedních sídlech a iniciovat spolupráci na spole čných projektech (Klášterec nad Oh ří, Chomutov, Žatec, Radonicko atd.), • prosazování projekt ů s nadmístním charakterem do nadřazených koncep čních dokument ů.

Příslušné odbory a pracovníci m ěstského ú řadu budou výkonnou složkou realizace. Jak je v Plánu výstižn ě uvedeno, tak úsp ěch Strategického Plánu Kadan ě v rozhodné mí ře závisí na akceschopnosti jak člen ů Komise tak řadových pracovník ů ú řadu a stane se nerealizovatelným bez odpovídajícího nasazení a odhodlání jej prosadit a realizovat.

5.3. SWOT analýza

V rámci Strategie [30] byla vypracována tzv. SWOT analýza. Portál vlastnicesta.cz [31] vysv ětluje, že SWOT analýza hodnotí silné, slabé stránky spole čnosti, hrozby a příležitosti spojené s podnikatelským zám ěrem, projektem, strategií nebo i restrukturalizací proces ů. Zkratka SWOT vychází ze čty ř anglických hesel : • Strenghts = S (Silné stránky) • Weaknesses = W (Slabé stránky) • Opportunities = O (P říležitosti ) • Threats = T (Hrozby ).

70 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Analýza je rozd ělena ješt ě na dv ě základní části – vnit řní a vn ější prost ředí. Vnit řní prost ředí je charakterizováno silnými a slabými stránkami, rozebírá a hodnotí sou časný stav uvnit ř komplexu. Ve vn ějším prost ředí se hledají a klasifikují p říležitosti a hrozby, které by mohly bezprost ředn ě ovlivnit následný vývoj. Je výhodné zam ěř it se na spolup ůsobení nebo-li synergie mezi jednotlivými body analýzy, nebo ť mohou být dále využity pro další stanovení strategie a rozvoje. Díky SWOT analýze dokážeme komplexn ě vyhodnotit fungování firmy, v našem případ ě je to fungování m ěsta a jeho regionu, nalézt problémy nebo nové možnosti r ůstu. SWOT je sou částí strategického (dlouhodobého) plánování spole čnosti, byla vyvinuta Albertem Humphreym ze Stanfordovy univerzity, jež v šedesátých letech vedl výzkumný projekt, p ři n ěmž byla využita data od 500 nejvýznamnějších amerických spole čností. Následující paragrafy 5.3.1. a 5.3.2. p řinášejí p řehled nejd ůležit ějších bod ů SWOT analýz měst Chomutov a Kada ň získaných z [30] a [29].

5.3.1. SWOT analýza m ěsta Chomutova

• Nejd ůležit ější silné stránky m ěsta Chomutova = S o Hospodá řská základna – doly, elektrárny, pr ůmyslové areály o Investi ční rozvoj – obnova historického jádra, obnova infrastruktury o Schopnost uplat ňování moderních metod řízení, v ůle m ěnit v ěci k lepšímu o Dostate čný zdroj pracovních sil o Otev řenost pro p říchod investor ů • Nejd ůležit ější slabé stránky m ěsta Chomutova = W o Vysoká nezam ěstnanost (nedostatek pracovních p říležitostí) v širším regionu o Vzd ělanostní struktura - nízká, nedostate čná jazyková gramotnost a technická vzd ělanost o Vysoký v ěkový pr ůměr populace o Nep říznivá sociální struktura obyvatelstva o Nedobudovaná dopravní infrastruktura (Praha – hranice) o Špatná kvalita stávající dopravní infrastruktury v regionu o Nevyužívané pr ůmyslové objekty

71 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

• Nejd ůležitější p říležitosti pro rozvoj m ěsta Chomutova = O o Zkvalitn ění vzd ělanostní struktury obyvatelstva o Zřízení vysoké školy o Zúro čení pro investorské politiky – tvorba pracovních míst o Podpora malých a st ředních podnikatel ů o Využití blízkosti státní hranice, strategické polohy m ěsta o Využívání dota čních titul ů o Rozvoj spolupráce s okolními obcemi v č. mezinárodní spolupráce o Dobudování dopravní infrastruktury a rozvoj dopravní obslužnosti o Rozvoj kvartérní sféry • Nejd ůležit ější hrožení pro rozvoj m ěsta Chomutova = T o Demografie – porodnost, stárnutí obyvatelstva, úbytek obyvatel o Struktura obyvatelstva (sociáln ě slabé skupiny) o Dlouhodobá nezam ěstnanost – stagnace nabídky pracovních míst o Vzd ělanostní struktura (absence VŠ, únik „mozk ů“) o Omezení rozvoje m ěsta d ůlní činností ve svých hranicích o Nedokon čení nebo špatné dokon čení restrukturalizace (pr ůmysl, p ředevším životní prost ředí) o Orientace na velké investory

5.3.2. SWOT analýza m ěsta Kadan ě

• Nejd ůležit ější silné stránky m ěsta Kadan ě = S o Oblast – obyvatelstvo , bydlení a sociální prost ředí - nabídka volné pracovní síly o Oblast – trh práce - postupný r ůst adaptability obyvatel na práci v nových odv ětvích - vysoký nár ůst zam ěstnanosti ve službách - rozvinuté odborné školství - intenzivní snaha Ú řadu práce Chomutov o využití všech nástroj ů aktivní politiky zam ěstnanosti o Oblast – školství - rozvinuté st řední školství, dostate čná a rovnom ěrn ě rozprost řená sí ť základních škol s disponibilními rezervou pro další vývoj

72 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

• Nejd ůležit ější slabé stránky m ěsta Kadan ě = W o Oblast – obyvatelstvo , bydlení a sociální prost ředí - kvalifika ční skladba obyvatel ovlivn ěná dlouhodobou orientací oblasti na nízkokvalifikovanou práci v palivoenergetickém komplexu - trvající odliv mladých a kvalifikovaných lidí z regionu - vysoká míra nezam ěstnanosti a zejména vysoký podíl dlouhodob ě nezam ěstnaných o Oblast – trh práce - kvalifika ční nesoulad mezi nabídkou volné pracovní síly a poptávkou po ní - malá pružnost stávajícího st ředoškolského vzd ělávacího systému reagovat na pot řeby trhu práce - vysoké zastoupení málo vzd ělaných vrstev obyvatel, které mají malou možnost i schopnost uplatnit se na trhu práce o Oblast – školství - obtížné získávání praxe a uplat ňování absolvent ů SPŠ stavební, obchodní akademie i n ěkterých u čebních obor ů • Nejd ůležit ější příležitosti pro rozvoj m ěsta Kadan ě = O o Oblast – obyvatelstvo , bydlení a sociální prost ředí - příchod nových investor ů s programy vyžadujícími vyššími kvalifikaci - rozvoj program ů distan čního vzd ělávání, celoživotního vzd ělávání, kvalitní rekvalifikace a zlepšení jazykové vybavenosti - kvalitní p říprava projekt ů pro získání prost ředk ů z r ůzných program ů orientovaných na rozvoj lidských zdroj ů o Oblast – trh práce - příliv nových domácích i zahrani čních investic v souvislosti s otev řením evropských trh ů a stabilizací podmínek pro podnikání v ČR - rozvoj cestovního ruchu - postupné zvyšování vzd ělanostní úrovn ě obyvatel, které povede ke zvýšení jeho šancí p ři uplatn ění místního obyvatelstva na trhu práce a k jeho v ětší adaptabilit ě a flexibilit ě

73 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

- rozvoj a p řijetí modelu celoživotního vzd ělávání v ětšinovou populací umožní flexibiln ější využití nabídky místní pracovní síly - větší spolupráce investor ů se školami p ři tvorb ě výukových program ů a jejich zam ěř ení povede k vyššímu souladu nabídky a poptávky a zejména k vyššímu uplatn ění absolvent ů na trhu práce - využití program ů ur čených na revitalizaci těžbou postižené Severo české hn ědouhelné pánve – možnost pracovního uplatn ění st ředn ě kvalifikovaného i nekvalifikovaného obyvatelstva na rekultivacích - rozvoj dopravního systému a zlepšování dopravn ě obslužných vztah ů v regionu – zlepšení časoprostorové dostupnosti jiných pracovních center m ůže pomoci zlepšit situaci na trhu práce v Kadani o Oblast – školství - zám ěr gymnázia na realizaci programu k získání mezinárodních certifikát ů a spolupráce s n ěmeckými školami - vyšší intenzita vztah ů Kadan ě s německými m ěsty m ůže p řisp ět k vyšší úsp ěšnosti absolvent ů na trhu práce - založení vyššího odborného školství • Nejd ůležit ější ohrožení pro rozvoj m ěsta Kadan ě = T o Oblast – obyvatelstvo , bydlení a sociální prost ředí - nadm ěrné spojování budoucnosti m ěsta s palivoenergetickým komplexem - odliv mladého a kvalifikovaného obyvatelstva v d ůsledku omezených možností uplatn ění na trhu práce (nedostatek pracovních míst, špatné platové podmínky), rychlé stárnutí obyvatelstva a pokles da ňových p říjm ů obce - riziko vzniku sociálního ghetta Pruné řov o Oblast – trh práce - privatizace Severo české doly a.s., racionalizace výroby a další úbytky po čtu pracovních míst - přetrvávající velká provázanost výrobních aktivit na palivo- energetický komplex m ůže při zm ěně koncepce energetiky

74 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

(jednozna čná orientace na jádro) vést k výraznému zhoršení situace na trhu práce - odliv investic do oblastí s lacin ější pracovní silou o Oblast – školství - školství za evropským standardem, odchod kvalifikovaných u čitel ů

75 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

6. Sjednocení m ěst Chomutov a Jirkov

V roce 2004 uvedly Jirkovské noviny [32] informace o p řípadném spojení m ěst Chomutov a Jirkov. V článku je řečeno, že se myšlenka spojit Chomutov a Jirkov v jednu aglomeraci objevila už na sklonku 60. let minulého století a byl i po čátkem následného desetiletí dokonce zpracován územní plán. Bohužel byl projekt kv ůli nedostatku financí zastaven. V roce 2004 se otázka slou čení op ět otev řela. Nyní už nebyl hlavní cíl rozší ření aglomerace a zajišt ění bydlení pro perspektivní profese v rámci industrializace oblasti, byly to d ůvody ekonomické, nebo ť Chomutov se po čtem obyvatel p řibližoval kritické hranici pod 50 tisíc obyvatel, a tím mu hrozilo snížení státního p řísp ěvku. Spojením s Jirkovem by mu p řibylo pot řebné obyvatelstvo a pak by také mohly spole čně usilovat o získání prost ředk ů z Evropské unie. Tehdejší starosta Jirkova uvedl, že vysloven ě proti p řistoupení k Chomutovu není, ale za sou časných resp. za tehdejších podmínek to neschvaluje. Už na po čátku 90. let 20. století se ob ě radnice na spole čné rad ě dohodly na partnerském řešení problém ů sousedních m ěst. Radnice spole čně zpracovávaly územní plán a spole čný program strategického rozvoje obou m ěst. V březnu roku 2004 byla tedy otázka spojení op ět aktuální a v červnu na následné rad ě bylo oficiáln ě p řijato usnesení z něhož plyne, že ob ě rady spat řují v integraci m ěst Chomutova a Jirkova budoucí vývoj. Zastupitelé se shodli, že je pot řeba problematiku d ůsledn ě p řipravit a ob čané musí být seznámeni se všemi klady a zápory integrace. Objevila se i možnost rozhodnout o slou čení v referendu, ob čané by tak sami vyjád řili zda cht ějí nebo necht ějí tento krok uskute čnit. V zá ří 2004 radní op ět potvrdili neoficiáln ě, že p řipojení považují za pravd ěpodobný historický vývoj. Více než rok trvalo, než se op ět za čalo o spojení hovo řit. Tehdejší starostka Chomutova Ivana Řápková se vyjád řila, že na této v ěci intenzivn ě pracují, podnikli pot řebné kroky k získání statutu statutárního m ěsta, nebo ť to byla jedna z podmínek pro uskute čnění spojení, aby m ěsto Jirkov m ělo zaru čenu svou identitu. Vše tedy záviselo na politické reprezentaci Jirkova, jaké zaujme stanovisko. Chomutovské noviny uvád ějí, že by spojení mohlo p řinést zvýšení kvality života obyvatel obou m ěst, a to by m ělo podle chomutovské starostky mít vedení každé obce na mysli p ředevším. [33]

76 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Během diskusí o spojení byl vypracován materiál s názvem "Stru čná analýza klad ů a zápor ů, vyplývajících z vytvo ření statutárního m ěsta Chomutov a uvažovaného spojení měst Chomutova a Jirkova" Regionální rozvojovou agenturou Ústeckého kraje, a.s. na základ ě objednávky m ěsta Chomutova. Navazuje na p ředchozí studii "Návrh strategie pro optimalizaci po čtu obyvatel m ěsta Chomutov" z kv ětna 2004. Jedná se o p ětistránkový materiál, který sice neobsahuje úplná právní a ekonomická fakta a prognózy, které jsou pot řebné k politickému a ú řednímu rozhodovacímu procesu, a ani není op řen o žádný odborný pr ůzkum, který by obsahoval názory ob čan ů obou m ěst, avšak jsou v n ěm již uvedeny klady a zápory eventuálního spojení m ěst. [34] Pro ob čany Jirkova byla uve řejn ěna anketní otázka: "P řesv ědčil Vás seznam klad ů a zápor ů natolik, že si myslíte, že spojení m ěst Chomutova a Jirkova bude p řínosem pro ob čany Jirkova?" (*ano, *stále nejsem rozhodnut(a), tyto informace nejsou pro mne dosta čující, *nesouhlasím se spojením, *je mi to jedno). [34] Z již výše zmín ěného materiálu byly vy ňaty a zve řejn ěny tyto skute čnosti: • Cíle vzniku soum ěstí Chomutov Jirkov: o Strategickým cílem je vytvo ření p řirozeného centra západní části Ústeckého kraje s optimálním po čtem obyvatel a rozlohou, které zajistí takové finan ční p říjmy, které umožní jeho ekonomický provoz a zajistí další přirozený vývoj. P ředpokládá se, že p řed oficiálním projednáváním slou čení obou m ěst získá CV statut statutárního města. o Obecné cíle: - Využít silných stránek a p říležitostí soum ěstí a okolních obcí k rozvoji západní části Ústeckého kraje a st ředu Regionu soudržnosti Severozápad. - Intenzivní pokra čování v p řirozeném integra čním procesu z hlediska politického i administrativního. o Specifické cíle: - Vytvo ření a posílení velkého p řirozeného správního a hospodá řského centra na silni ční k řižovatce d ůležitých komunikací R 7 a R13 a železni čním uzlu mezi statutárními m ěsty Most a Karlovy Vary, hlavním m ěstem Prahou a Saskem. o Zachování správní autonomie v m ěstských částech se správou majetku a vlastními zastupitelstvy a starosty a zavedení jejich spolurozhodování

77 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

o rozvoji soum ěstí v orgánech statutárního m ěsta. - Navýšení finan čních p říjm ů v souvislosti s navýšením po čtu obyvatel. • Klady: o Zvýšení prestiže. o Zlepšení vyjednávací pozice se státní zprávou, EU institucemi i s okolními obcemi. o Zvýšení zájm ů ze strany investor ů a návšt ěvník ů. o Posílení hospodá řského a správního centra západní části Ústeckého kraje. o Připojení se k integra čnímu trendu, který je již v EU desítky let úsp ěšn ě praktikován. o Vzor pro slu čování pro jiná m ěsta a obce. o Optimalizace po čtu obyvatel. o Navýšení rozpo čtu jako následek zvýšení po čtu obyvatel. o Zástupci p řipojených obcí se mohou ucházet ve volbách o členství v Zefektivn ění ve řejné správy a snížení celkových náklad ů z dlouhodobého pohledu. o Propojení p řísp ěvkových organizací a podnik ů ve vlastnictví obcí s cílem zefektivn ění, rozší ření a zkvalitn ění jejich služeb pro ob čany, návšt ěvníky a investory. o Zvýšená schopnost spolufinancování projekt ů podporovaných dotacemi z ve řejných rozpo čtů (nap ř. zejména p řístup ke strukturálním fond ům a fondu soudržnosti, které p ředpokládají silné finan ční zázemí žadatele a jeho vysokou organizovanost). o Atraktivní nabídka rozvojových ploch (m ěstských částí) pro bydlení, hospodá řské využití a rekreaci (nap ř. spojením CV a JIR m ůže být nabídnuto 181 ha na bydlení, 167 ha pro výrobu a služby a 15 ha pro rekreaci nebo jiné využití). • Zápory: o Zánik p řipojované obce jako suverénního objektu, z ůstane však autonomní městskou částí s vymezenými pravomocemi a povinnostmi, s vlastním úřadem i orgány. o Zvýšení náklad ů (v prvních létech) na celkovou administraci statutárního města s vytvo řenými minimáln ě dv ěmi m ěstskými částmi, kde vedle

78 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Magistrátu statutárního m ěsta budou fungovat M ěstské ú řady m ěstských částí. o Složit ější řízení a koordinace činností, zvýšený nárok na spolupráci. o Dvoustup ňové řízení.

Jirkovské noviny [35] uvedly, že koncem ledna 2006 byl schválen nový zákon o obcích, jehož sou částí bylo rozší ření seznamu statutárních m ěst mezi nimiž byl za řazen i Chomutov. Od 1. července 2006 je tedy Chomutov statutárním m ěstem v čele s primátorkou Ivanou Řápkovou. Další kroky Chomutova byly z řejmé, požádali okolní obce o p řipojení. Jirkovské noviny [35] dále uvedly, že záležitost je citlivá, nebo ť vše záleží na rozhodnutí nejv ětšího souseda, tedy m ěsta Jirkova. A bylo známo, že spojení obou m ěst má na vyšší komunální úrovni p říznivce i odp ůrce. Přestože vedení m ěsta Jirkova slíbilo, že ještě v roce 2006 vyhlásí referendum, ve kterém se místní lidé vyjád ří ke spojení s Chomutovem, nejbližší termín posunulo až na rok 2010 [36]. Aglomerace Chomutov Jirkov tedy dál funguje jako prostorový celek dvou samostatných měst, které mají vlastní samosprávu a sídla m ěstských ú řad ů.

79 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

7. Fondy Evropské unie

Portál Fondy Evropské unie [37] definuje politiku soudržnosti Evropské unie, která usiluje o rovnom ěrný hospodá řský a spole čenský rozvoj všech svých členských stát ů a jejich region ů. Jejím cílem je zmírnit rozdíly v životní a ekonomické úrovni mezi chudšími a bohatšími zem ěmi EU a zárove ň zvýšit schopnost Evropské unie jako celku čelit výzvám 21. století. Ve st ředu zájmu spolu s d ůrazem na udržitelný r ůst, inovace a konkurenceschopnost stojí vytvá ření otev řené, flexibilní a soudržné spole čnosti s vysokou mírou zam ěstnanosti. Evropská unie na vynakládá na politiku hospodá řské a sociální soudržnosti více než třetinu svého spole čného rozpo čtu a fondy EU p ředstavují hlavní nástroj realizace, jejichž prost řednictvím se rozd ělují finan ční prost ředky ur čené ke snižování ekonomických a sociálních rozdíl ů mezi členskými státy a jejich regiony. Evropská unie nakládá se t řemi hlavními fondy: • Strukturální fondy: o Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) o Evropský sociální fond (ESF) • Fond soudržnosti (FS)

Pro efektivní získávání prost ředk ů z evropských fond ů byly z řízeny regiony soudržnosti, které se skládají z jednoho či více kraj ů. Politika hospodá řské a sociální soudržnosti je sm ěř ována p ředevším do územních celk ů s po čtem obyvatel pohybujícím se mezi osmi sty tisíci a t řemi miliony. Protože české kraje t ěchto po čtů obyvatelstva povětšinou nedosahují, vznikly regiony soudržnosti (viz Obrázek 20): • Severozápad, • Severovýchod, • Jihovýchod, • Jihozápad, • St řední Čechy, • Moravskoslezsko • St řední Morava,

80 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj které jsou vedené regionálními radami region ů soudržnosti [37]. Region ů je osm, tím osmým je region Praha, kterého se týkají jiné podmínky pro čerpání z program ů, nebo ť Praha p řevyšuje ekonomickými ukazateli výrazn ě ostatní části naší republiky, a proto nespl ňuje kritéria pro p říjem prost ředk ů z finan čně nejobjemn ějšího cíle politiky soudržnosti Konvergence.

Obrázek 20 – Regiony soudržnosti v České republice – zdroj [37]

Ústecký kraj spole čně s krajem Karlovarským pat ří do regionu soudržnosti Severozápad. Globálním cílem regionu je zvýšení kvality fyzického prost ředí a přem ěna ekonomických a sociálních struktur regionu, jako p ředpoklad pro zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel [38]. Ú řad práce v okresu Chomutov Ústeckého kraje spadá tedy do regionu Severozápad a využívá Evropského sociálního fondu (ESF). Hlavním posláním ESF je rozvíjení zam ěstnanosti, snižování nezam ěstnanosti, podpora sociálního za čle ňování osob a rovných p říležitostí se zam ěř ením na rozvoj trhu práce a lidských zdroj ů [39]. Cíle Evropského sociálního fondu: • Pomoc nezam ěstnaným lidem p ři vstupu na trh práce • Rovné p říležitosti pro všechny p ři p řístupu na trh práce • Sociální za čle ňování, pomoc lidem ze znevýhodn ěných sociálních skupin při vstupu na trh práce

81 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

• Celoživotní vzd ělávání • Rozvoj kvalifikované a p řizp ůsobivé pracovní síly • Zavád ění moderních zp ůsob ů organizace práce a podnikání • Zlepšení p řístupu a ú časti žen na trhu práce • Boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce

ESF má dva základní programy. První byl pro programové období 2004-2006 a druhý pro období 2007-2013. V rámci prvního období se v České republice realizovaly tři opra ční projekty ESF. Integrovaný portál MPSV [40] uvádí, že Opera ční program Rozvoj lidských zdroj ů (OP RLZ) tvo řil základ pro realizaci podpory z Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdroj ů v České republice na období 2004-2006. Úřad práce v Chomutov ě v období OP RLZ využil své zkušenosti s předvstupními nástroji Evropské unie, nap ř. s fondem Phare. Úřad práce v Chomutov ě: • se podílel jako partner či spolupracující organizace na implementaci finan čních prost ředk ů z ESF, jež byla koordinována Úřadem práce v Ústí nad Labem, • spolupracoval p ři p říprav ě a tvorb ě návrh ů národních projekt ů a regionálních grantových schémat, ú častnil se výb ěru hodnotitel ů, organizoval a po řádal seminá ře a školení pracovník ů ÚP, zapojoval se do realiza čních tým ů jednotlivých projekt ů, • průběžn ě informoval potenciální předkladatele projekt ů, koordinoval a konzultoval projektové zám ěry. • věnoval se vytipovávání vhodných zájemc ů do jednotlivých rekvalifikací či poradenských program ů, napl ňování kapacit poradenských aktivit cílovou skupinou, monitorování pr ůběhu rekvalifikací a poradenských činností, • zapojil se do realizace dvou národních projekt ů, čty ř nadregionálních projekt ů a přes t ři desítky projekt ů regionálního charakteru.

Za přínos lze považovat to, že se do projekt ů poda řilo za řadit a jejich prost řednictvím podpo řit celkem 1938 uchaze čů a zájemc ů o zam ěstnání. Všichni uchaze či a zájemci o zam ěstnání získali v poradenských programech nebo rekvalifikacích nové zkušenosti a dovednosti a 304 osoby se uplatnily na nov ě vytvo řených místech dotovaných z ESF.

82 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

V dalším programovém období 2007-2013 se Ú řad práce zapojuje do opera čního programu Lidské zdroje a zam ěstnanost, který je zam ěř ený na snižování nezam ěstnanosti prost řednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního zd ělávání, dále na za čle ňování sociáln ě vylou čených obyvatel zp ět do spole čnosti, zvyšování kvality ve řejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech [40].

83 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

8. Záv ěr

Mikroregion 2. stupn ě okres Chomutov je okresem pr ůmyslovým, prochází transforma čním procesem, a to také ovlivnilo stav trhu práce. Ústecký kraj, ve kterém se mikroregion rozkládá, m ěl v roce 2008 nejvyšší nezam ěstnanost ze všech kraj ů České republiky. Po čet nezam ěstnaných stále pozvolna stoupá, tedy výrazn ě progresivní vývoj z roku 1991 se prom ěnil ve výrazn ě regresivní. K regresivit ě také p řispívá zna čné množství obyvatel s nízkým vzd ěláním (bez vzd ělání, se základním). Za pozitivní p řístup k tomuto vážnému problému je možno považovat vytvá ření rekvalifikací ú řadem práce, a tím podpo ření aktivní politiky státu. Lidé si za čínají uv ědomovat nutnost vyššího vzd ělání, rozší ření kvalifikace nebo její úplnou zm ěnu. Dojíž ďka/vyjíž ďka je d ůležitý faktor, který ovliv ňuje pracovní trh. Bohužel tento faktor sleduje jen SLBD, a tak dostupná data, která nás zajímala, byla dostupná jen za roky 1991 a 2001, tudíž nalezení n ějaké etapovosti ve vývoji nebylo zcela reálné. Obecn ě ale m ůžeme říci, že za toto pom ěrn ě dlouhé období stále dojížd ějí denně lidé ve st ředním v ěku, zam ěstnaní v pr ůmyslu, kte ří používají k přeprav ě p řevážn ě autobus a automobil. Hlavním centrem sledovaného regionu je m ěsto Chomutov, dalším centrem je m ěsto Kada ň. Tato dv ě m ěsta jsou zárove ň nejv ětšími m ěsty regionu. Ob ě města mají vypracovány rámcové strategie rozvoje, které by m ěly pomoci k lepšímu využití potenciál ů těchto m ěst. Výsledek tohoto snažení bohužel bude možné zhodnotit až za další p ěti nebo desetiletí. Jak již bylo zmín ěno, Ú řad práce v Chomutov ě využívá prost ředk ů z Evropských fond ů, nebo ť je zcela jasné, že financování projekt ů pro „lepší život“ bývá nákladné a pro oblast s velkou nezam ěstnaností a nízkou vzd ělaností/kvalifikací ješt ě mén ě dostupné. Můžeme jen doufat, že se stanovené vize poda ří naplnit, dovést restrukturalizaci do zdárného konce, i když je to možná proces nekonečný. Okres Chomutov, potažno jeho centrum Chomutov, se nalézá na významném pr ůse číku tras, a to je klí čové pro jeho další rozvoj. Nepoda ří-li se ale dostate čně motivovat obyvatelstvo k zapojení do realizace vizí, pak m ůžeme říci, že trh práce bude pro ob čany stále nedostupn ější.

84 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

9. Použité zdroje a literatura

[1] HAMPL, Martin. Geografická organizace spole čnosti v České republice: transforma ční procesy a jejich obecný kontext. Praha: nakladatelství DemoArt , 2005. 147s. ISBN 80-86746-02-X. [2] Magistrát m ěsta Chomutova. Chomutovsko - Správní člen ění [online]. Publikováno 11. 12. 2003. Datum poslední revize 11. 12. 2003 [cit. 2009-01-15]. URL [3] ČSÚ – Ústí nad Labem. Charakteristika Ústeckého kraje [online]. [cit. 2009-01-15]. . [4] ČSÚ – Ústí nad Labem. Mapy a grafy kraje: Geografická mapa Ústeckého kraje [online]. [cit. 2009-01-15]. . [5] ÚSTECKÝ KRAJ. Ústecký kraj a úz. člen ění dle ORP [online]. [cit 2009-01-27]. . [6] ČSÚ. Statistický bulletin Ústeckého kraje za rok 2008 [online]. [cit. 2009-01-27]. . [7] ČSÚ – Ústí nad Labem. Charakteristika okresu Chomutov [online]. [cit. 2009-02-14]. < http://www.ustinadlabem.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/okres_chomutov >. [8] ČSÚ – Ústí nad Labem. Mapy územního člen ění (okres ů) České republiky [online]. [cit. 2009-02-14]. . [9] RIS. Okresy Ústeckého kraje [online]. [cit. 2009-05-03]. . [10] Integrovaný portál MPSV . Ukazatele trhu práce v okrese Chomutov [online]. [cit. 2009-02-17]. < http://portal.mpsv.cz/sz/local/cv_info/chomutov.pdf> [11] ČSÚ – Ústí nad Labem. Správní obvody [online]. [cit. 2009-03-05]. . [12] BINTEROVÁ, Zdena. Obce chomutovského okresu: Historií k dnešku . Chomutov: Okresní muzeum v Chomutov ě, 2002. 301s. [13] EUROEKONOM.CZ. Instantní kurz ekonomie [online]. [cit. 2009-03-10]. . [14] WIKIPEDIA. Maslow's hierarchy of needs [online]. [cit. 2009-03-10]. .

85 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

[15] IT SOLUTIONS. Maslowova teorie [online]. [cit. 2009-03-10]. . [16] KADLEC, Miroslav a kol. Co pot řebují absolventi škol pro uplatn ění na trhu práce. Ústav pro informace ve vzd ělání, Výzkumný ústav odborného školství, Centrum pro studium odborného školství. 69s. ISBN 80-211-0363-9. [17] MPSV. Regionální trh práce [online]. [cit. 2009-11-15]. . [18] FINANCE.CZ. Trh práce a nezam ěstnanost [online]. [cit. 2009-04-03]. . [19] MAREŠ, Petr. Nezam ěstnanost jako sociální problém . Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. 172s. ISBN 80-901424-9-4. [20] ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno. Regionální diferenciace a polarizace aktuálního socioekonomického vývoje ČR [online]. Publikováno: duben 2005. [cit. 2009-05-01]. [21] ČSÚ. Míra registrované nezam ěstnanosti v ČR, Ústeckém kraji a jeho okresech k 31. 12. [online]. [cit. 2009-05-07]. . [22] RIS. Trh práce v okresech [online]. [cit. 2009-05-08]. . [23] EU. Organizace vzd ělávací soustavy České republiky [online]. [cit. 2009-05-09]. . [24] ČSÚ. Sčítání lidu, dom ů a byt ů 2001 okres Chomutov Ústecký kraj [online]. Publikováno: zá ří 2003. [cit. 2009-05-03]. . [25] WIKIPEDIE. Rekvalifikace [online]. [cit. 2009-04-12]. . [26] MPSV. Rekvalifikace a poradenské činnosti [online]. [cit. 2009-04-12]. . [27] ČSÚ. Metodické poznámky k SLDB [online]. [cit. 2009-05-03]. . [28] ČSÚ – Ústí nad Labem. Dojíž ďka za prací a do škol v Ústeckém kraji (na základ ě výsledk ů SLDB 2001) [online]. Poslední revize: 27. 2. 2005. [cit. 2009-10-10]. .

86 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

[29] MĚÚ KADA Ň. Strategický plán Kadan ě [online]. Poslední revize: 30. 1. 2008. [cit. 2009-05-03]. . [30] OFICIÁLNÍ WEB M ĚSTA CHOMUTOV. Rámcová strategie rozvoje m ěsta Chomutova do roku 2020 – aktualizace [online]. Poslední revize: 15. 10. 2008. [cit. 2009-05-03].. [31] ST ŘELEC, Ji ří. SWOT analýza [online]. [cit. 2009-05-03]. . [32] JIRKOVSKÉ NOVINY. Dojde ke spojení Chomutova s Jirkovem v dohledné dob ě? [online] . Ro čník IX Číslo 10 Říjen - Listopad 2004. [cit. 2009-05-10]. . [33] CHOMUTOVSKÉ NOVINY. Ke spojení dvou musí být oboustranná v ůle [online]. 8. července 2005 ro čník IX. [cit. 2009-05-10]. . [34] MĚSTO JIRKOV. Spojení JI-CV [online]. [cit. 2009-05-10]. . [35] JIRKOVSKÉ NOVINY. Spojení soused ů bude tématem roku [online] . Ro čník XI Číslo 2 Únor - B řezen 2006. [cit. 2009-05-10]. . [36] ČESKÝ ROZHLAS SEVER. Chomutov chce více obyvatel [online]. Publikováno: 2. 5. 2005. [cit. 2009-05-10]. . [37] STRUKTURÁLNÍ FONDY. Fondy Evropské Unie [online]. [cit. 2009-05-12]. . [38] REGIONÁLNÍ RADA REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD. ROP SZ [online]. Poslední revize: 31. 10. 2008. [cit. 2009-05-12]. . [39] ESF. Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit. 2009-05-12]. . [40] MPSV. Evropský sociální fond [online]. [cit. 2009-05-12]. .

87 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

10. Seznam p říloh

Příloha 1 – Obrázek – Územní členení v roce 1950 Příloha 2 – Obrázek – Územní člen ění v roce 1961 Příloha 3 – Dotazník – Průzkum – Dojíž ďka do zam ěstnání (zjednodušená verze) Příloha 4 – Dotazník – Průzkum – Dojíž ďka do zam ěstnání (p ůvodní verze)

88 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Příloha 1 – Obrázek – Územní členení v roce 1950 – zdroj [8]

Pozn. V map ě 53 – politický okres Chomutov, 64 politický okres – Kada ň, 68 – politický okres Karlovy Vary a okolí

89 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Příloha 2 – Obrázek – Územní člen ění v roce 1961 – zdroj [8]

90 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Příloha 3 – Dotazník – Průzkum – Dojíž ďka do zam ěstnání (zjednodušená verze) – zdroj [vlastní pr ůzkum]

PR ŮZKUM - Dojíž ďka do zam ěstnání

Prosím o pravdiv é vypln ění pr ůzkumu, který p řisp ěje ke zpracování části diplomové práce. D ěkuji. Malinová Lucie (studentka Technické univerzity v Liberci)

Váš výb ěr ozna čte k řížkem.

Ot. 1. Pohlaví:

žena muž

Ot. 2. Jste:

zam ěstnaný/á? nezam ěstnaný/á? student/ka? jiné (dopište): ______

Ot. 3. Dojíždíte (dojížd ěl/la byste) do zam ěstnání?

doba dojíž ďky ANO* NE ** do 30 min do 1 hod 1 hod a více

* Odpovíte-li vždy ANO, nepokra čujte ve vypl ňování ot. 4.

** Odpovíte-li alespo ň jednou NE pokra čujte ot. 4.

Ot. 4. Zm ěnilo by Vaše rozhodnutí:

ANO NE

lepší platové ohodnocení?

lepší dopravní spojení? ě ě atraktivn jší zam stnání?

91 Diplomová práce – Mikroregiony Chomutov, Kada ň a faktory ovliv ňující jejich vývoj

Příloha 4 – Dotazník – Průzkum – Dojíž ďka do zam ěstnání (p ůvodní verze) – zdroj [vlastní pr ůzkum]

PR ŮZKUM - Dojíž ďka do zam ěstnání

Prosím o pravdivé vypln ění pr ůzkumu, který p řisp ěje ke zpracování části diplomové práce. D ěkuji. Malinová Lucie (studentka Technické univerzity v Liberci) Váš výb ěr ozna čte k řížkem. Ot. 1. Pohlaví:

žena muž

Ot. 2. Věková skupina: Ot. 3. Vzd ělání:

0-14 bez vzd ělání 15-24 základní 25-44 vyu čen/na 45-64 vyu čen/na s maturitou 65 a více skt ředoškolské vyšší odborné Ot. 4. Jste: vysokoškolské

zam ěstnaný/á? nezam ěstnaný/á? student/ka? jiné (dopište): ______

Ot. 5. Dojíždíte (dojížd ěl/la byste) do zam ěstnání?

doba dojíž ďky ANO* NE ** do 30 min do 1 hod 1 hod a více

* Odpovíte-li vždy ANO, nepokra čujte ve vypl ňování ot. 6. ** Odpovíte-li alespo ň jednou NE pokra čujte ot. 6.

Ot. 6. Zm ěnilo by Vaše rozhodnutí:

ANO NE lepší platové ohodnocení?

lepší dopravní spojení?

atraktivn ější zam ěstnání?

92