Plán Péče O PR Nová Louka, 2013-2022

Plán pé če o: přírodní rezervaci Nová louka na období: 2013–2022

Plán pé če o PR Nová louka

Obsah

1. Základní údaje o zvlášt ě chrán ěném území...... 3 1.1 Základní identifika ční údaje ...... 3 1.2 Údaje o lokalizaci území ...... 3 1.3 Vymezení území podle sou časného stavu katastru nemovitostí:...... 3 1.4 Vým ěra území a jeho ochranného pásma...... 4 1.5 P řekryv území s jinými chrán ěnými územími...... 4 1.6 Kategorie IUCN...... 4 1.7 P ředm ět ochrany ZCHÚ ...... 5 1.8 P ředm ět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v p řekryvu ...... 5 1.9 Cíl ochrany ...... 5 2. Rozbor stavu zvlášt ě chrán ěného území s ohledem na p ředm ět ochrany ...... 6 2.1 Stru čný popis území a charakteristika jeho p řírodních pom ěrů ...... 6 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, sou časnosti a blízké budoucnosti...... 20 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní p ředpisy...... 25 2.4 Sou časný stav ZCHÚ a p řehled díl čích ploch...... 26 2.5 Zhodnocení výsledk ů p ředchozí pé če a dosavadních ochraná řských zásah ů do území a záv ěry pro další postup ...... 29 2.6 Stanovení prioritních zájm ů ochrany území v p řípad ě jejich možné kolize...... 30 3. Plán zásah ů a opat ření...... 31 3.1 Vý čet, popis a lokalizace navrhovaných zásah ů a opat ření v ZCHÚ...... 31 3.2 Zásady hospodá řského nebo jiného využívání ochranného pásma v četn ě návrhu zásah ů a p řehledu činností...... 33 3.3 Zam ěř ení a vyzna čení území v terénu ...... 33 3.4 Návrhy pot řebných administrativn ě-správních opat ření v území...... 34 3.5 Návrhy na regulaci rekrea čního a sportovního využívání území ve řejností ...... 34 3.6 Návrhy na vzd ělávací využití území ...... 34 3.7 Návrhy na pr ůzkum či výzkum a monitoring p ředm ětu ochrany území ...... 34 4. Záv ěre čné údaje ...... 35 4.1 P ředpokládané orienta ční náklady hrazené orgánem ochrany p řírody podle jednotlivých zásah ů (druh ů prací) ...... 35 4.2 Použité podklady a zdroje informací...... 35 4.3 Seznam používaných zkratek ...... 38 4.4 Plán pé če zpracoval ...... 38 Přílohy

Strana 2 Plán pé če o PR Nová louka

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠT Ě CHRÁN ĚNÉM ÚZEMÍ

1.1 Základní identifikační údaje eviden ční číslo: 276 kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Nová louka

druh právního p ředpisu, kterým bylo území vyhlášeno: výnos orgán, který p ředpis vydal: Ministerstvo kultury ČSR číslo p ředpisu: 17.094/87-VI/2 datum platnosti p ředpisu: 21. 12. 1987 datum ú činnosti p ředpisu: 29. 12. 1987

Starší a související p ředpisy druh právního p ředpisu: výnos (první vyhlášení, zrušeno 1965) orgán, který p ředpis vydal: Ministerstvo školství a kultury číslo p ředpisu: 22.332/60-V/2 datum platnosti p ředpisu: 21. 6. 1960

druh právního p ředpisu: výnos (p řehlášení, zrušeno 1987) orgán, který p ředpis vydal: Ministerstvo školství a kultury číslo p ředpisu: 41.347/65-V/2 datum platnosti p ředpisu: 19. 10. 1965

druh právního p ředpisu: vyhláška (zm ěna kategorie na PR) orgán, který p ředpis vydal: Ministerstvo životního prost ředí ČR číslo p ředpisu: 395/1992 Sb. datum platnosti p ředpisu: 11. 6. 1992 datum ú činnosti p ředpisu: 13. 8. 1992

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: Liberecký okres: Jablonec nad Nisou obec s rozší řenou p ůsobností: Jablonec nad Nisou obec s pov ěř eným obecním ú řadem: Jablonec nad Nisou obec: Bed řichov katastrální území: Bed řichov u Jablonce nad Nisou

Příloha M1: Orienta ční mapa s vyzna čením území

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí: Rezervace dosud nebyla geodeticky zam ěř ena, její hranice jsou identifikovány s hranicemi lesních dílc ů, tyto se ovšem nekryjí s parcelními hranicemi. Celkov ě do území náleží p ět par- cel, z toho jedna menší je zahrnutá celá, další téměř celá, zbylé t ři jen díl čími částmi. Celková vým ěra rezervace činí dle z řizovacího p ředpisu 31,69 ha, dle aktuální lesní obrysové mapy 32,07 ha. Sporné je ovšem vedení hranice p ři okraji nelesní enklávy Šámalova louka (parcela 685/1). Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdá- lenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Jeho vým ěra činí p řibližn ě 18,7 ha.

Strana 3 Plán pé če o PR Nová louka

Tabulka 1: Parcelní vymezení PR Nová louka – k. ú. 601365 Bed řichov u Jablonce n. N.

parcela druh pozemku zp ůsob využití LV vým ěra celkem vým ěra v ZCHÚ dle KN 640/2 vodní plocha vodní nádrž um ělá 9 1 410 1 410 677/1 lesní pozemek 9 4 705 776 cca 305 000 685/1 ostatní plocha neplodná p ůda 9 7 556 cca 500 690 lesní pozemek 9 6 933 cca 6 500 736 vodní plocha koryto vodního toku 9 20 295 cca 7 500 přirozené nebo upravené Celkem 320 676 vým ěry v metrech čtvere čních, dle katastru nemovitostí, dot čené vým ěry stanovené odhadem, celková vým ěra ZCHÚ dle digitální lesní obrysové mapy

Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Tabulka 2 druh pozemku ZCHÚ OP Zp ůsob využití ZCHÚ OP plocha v ha plocha v ha pozemku plocha v ha plocha v ha lesní pozemky 31,13 – zamok řená plocha – – vodní plochy 0,89 – rybník nebo nádrž 0,14 – vodní tok 0,75 – trvalé travní porosty – – orná p ůda – – ostatní zem. pozemky – – neplodná p ůda 0,05 – ostatní plochy 0,05 – ost. zp ůsoby využití – – zast. plochy a nádvo ří – – plocha celkem 32,07 –

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: ne chrán ěná krajinná oblast: Jizerské hory jiný typ chrán ěného území: CHOPAV Jizerské hory, pásmo hygienické ochrany vod- ního zdroje II. stupn ě, lokální biocentrum

Natura 2000 pta čí oblast: CZ0511008 Jizerské hory evropsky významná lokalita: ne

Příloha M1: Orienta ční mapa s vyzna čením území

1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace

Strana 4 Plán pé če o PR Nová louka

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 P ředm ět ochrany ZCHÚ podle z řizovacího p ředpisu „Posláním rezervace je ochrana porost ů, kv ěteny a krajinných útvar ů.“ (čl. 1, odst. 2 p řílohy XXXIII výnosu MK ČSR č. 17.094/87-VI/2 ze dne 21. 12. 1987)

1.7.2 Hlavní p ředm ět ochrany ZCHÚ – sou časný stav A. Ekosystémy Tabulka 3

název ekosystému podíl plochy popis ekosystému (kód biotopu) v ZCHÚ* rašelinné a podmá čené smr činy cca 50 % přírod ě blízké a p řírodní smr činy na vysýcha- (L9.2A, L9.2B) jícím vrchovišti, vyššího i st ředního v ěku, zna čně nestejnov ěké, proschlé, s původním genofondem smrku, s druhov ě chudým bylin- ným patrem a v ětšinou jen nesouvisle vyvinu- tým mechovým patrem, p řevážn ě as. Sphagno-Piceetum , v podmá čeném terénu kolem vodote čí i Bazzanio-Piceetum přirozená rašelinná bezlesí p řevážn ě min 20 % bezlesí r ůzné velikosti p řevážn ě s vrchovištní vrchovištního typu (R3.1, podružn ě vegetací svazu Sphagnion medii , s dominancí R3.2, R3.3), mén ě často typu p ře- Eriophorum vaginatum , Carex pauciflora a chodových rašelin (R2.3) Trichophorum cespitosum , v omezené mí ře i se spole čenstvy šlenk ů sv. Leuko- Scheuchzerion palustris ; dále též r ůznorodá spole čenstva svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis *údaje v procentech, dle vým ěry díl čích ploch a zam ěř ených bezlesí; zbytek do 100 % p řipadá na mladé porosty menší hodnoty, stanovišt ě odpovídající rašelinné smr čin ě Použité kódy biotop ů: R2.3 – p řechodová rašeliništ ě, R3.1 – otev řená vrchovišt ě, R3.2 – vrchovišt ě s kle čí, R3.3 – vrchovištní šlenky, L9.2A – rašelinné smr činy, L9.2B – podmá čené smr činy.

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. Evropsky významné druhy a ptáci Tabulka 4 název druhu aktuální po četnost/ vitalita populace stupe ň ohrožení popis biotopu v ZCHÚ druhu Aegolius funereus sou část populace na rozsáhlejším úze- zranitelný celé území PR – sýc rousný mí, stavy kolísají, nepravideln ě hnízdí

1.9 Cíl ochrany Udržení nebo zlepšení stavu rašeliništních biotop ů s pouze nezbytnými regula čními zásahy Zvýšenou pozornost v ěnovat možnostem nápravy vodního režimu v jádrových částech vrcho- višt (p řirozená bezlesí).

Strana 5 Plán pé če o PR Nová louka

2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠT Ě CHRÁN ĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA P ŘEDM ĚT OCHRANY 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.1.1 Geomorfologie a geologie Dle geomorfologického člen ění ČR (DEMEK et al. 1987) náleží zájmové území do Krkonoš- sko-jesenické soustavy (subprovincie), Krkonošské podsoustavy (oblasti), celku Jizerské hory, podcelku Jizerská hornatina a okrsku Soušská hornatina. Soušská hornatina zaujímá západní, st řední a východní část Jizerské hornatiny. Je to plochá kerná hornatina sklán ějící se od severu k jihu, složená z výrazn ě porfyrického granodioritu až adamellitu, charakterizovaná širo- kými rozvodními h řbety se zbytky sníženého t řetihorního zarovnaného povrchu (etchplénu), klenbovitými vr- choly a suky, širokými t řetihorními údolími s mocnými zv ětralinami a okrajovými zlomovými svahy rozbrázd ě- nými hustou sítí hlubokých údolí s vodopády v povodí Jizery a Lužické Nisy. Vyzna čuje se též četnými tvary zv ětrávání a odnosu hornin a hojnými ložisky rašeliny. Nejvyšším vrchem této geomorfologické jednotky je Černý vrch (1025 m), dalšími význa čnými kótami jsou Jelení strá ň (1018 m), Bukovec (1005 m), Zámky (1002 m), Pytlácké kameny (975 m), Zelený vrch (966 m), Olivetská hora (886 m), Brdo (876 m), Mariánská hora (874 m), Poledník (864 m), Slovanka (820 m), Žulový vrch (743 m). PR Nová louka se nachází p ři západním okraji této geomorfologické jednotky. Rezervace je situována v pánvi Blatného potoka, který zárove ň tvo ří delší, severojižní osu území. Reliéf je tedy rovinatý, s minimálními výškovými rozdíly. Nadmo řská výška se pohybuje mezi 765 m p ři jižním okraji rezervace u Blatného rybníka a 780 m v severním výb ěžku rezervace (dle výškopisu základní mapy 1:10 000). Horninové podloží tvo ří dle Geologické mapy ČR 1:50 000, list 03-14 Liberec (CHALOUPSKÝ 1988) výrazn ě porfyrická st ředn ě zrnitá žula až granodiorit krkonošsko-jizerského masívu. V jejím nadloží se nacházejí št ěrkopískové náplavy Blatného potoka a jeho p řítok ů, v ětšinu území pak pokrývá rozsáhlé ložisko vrchovištní rašeliny. Dle palynologických rozbor ů se jedná o jedno z nejhlubších a zárove ň nejstarších rašeliniš ť v Jizerských horách: maximální zjišt ěná mocnost rašeliny činí 4,6 m a v nejhlubších profilech je zastoupen celý statigrafický sled holocénu, od preboreálu až po subatlantik (PUCHMAJEROVÁ 1936). Rašelina v sou časnosti již na v ětšin ě plochy nep řir ůstá, v ětšina ložiska je porostlá lesem, mechové patro je v ětšinou vyvinuto jen s malou pokryvností. K vysýchání rašeliništ ě p řisp ěla p ředevším hustá sí ť odvod ňovacích p říkop ů budovaná v pr ůběhu 19. století, na což pak navázalo um ělé zalesn ění d říve vícemén ě otev řených ploch.

DITTRICH (1933) na základ ě šet ření z r. 1925 popisuje vrchovišt ě Nová louka následovn ě. Vým ěra bezlesí 27 ha (tj. podstatn ě více než dnes), zem ědělsky využívané bezlesí (louky) 5 ha, les 10 ha. Bezlesí bez odvodn ění (?), louka a les odvodn ěny „dob ře“. Rostlinstvo na bezlesí: rašeliník, v řes, bezkolenec, ost řice chudokv ětá, suchopýr pochvatý, kle č V lese: smrk, v řes, ploník, t řtina, metli čka; na stelivové louce: smilka, mochna nátržník, bezkolenec, ost řice obecná, sítina ni ťovitá.

V přehledu československých rašeliniš ť (DOHNAL et al. 1965) je Nové louce v ěnována jen okrajová pozornost. Vedle zjevných skute čností souvisejících s polohou lokality je uvedena plocha 42 ha (objem rašeliny nevy číslen) a maximální mocnost 460 cm, zjevn ě s odkazem na práci Puchmajerové.

2.1.2 P ůdní pom ěry V půdním pokryvu oblasti se odráží mineráln ě chudé horninové podloží, málo členitý reliéf podmi ňující stagnaci srážkových i podpovrchových vod a zejména chladné, mimo řádn ě hu- midní klima. Na p řevážné části území jsou rozší řeny rašeliništní p ůdy vrchovištního typu. V Půdní map ě ČR m ěř ítka 1:50 000, list 03-14 Liberec (TOMÁŠEK 1995) jsou v zájmovém prostoru na základ ě interpretace lesních typologických map vylišeny následující jednotky: rašeliništní p ůda vrchovištní na substrátu rašeliny vrchovištní, východn ě od Blatného potoka na substrátu kyselých intruziv – jedná se o hlavní p ůdní jednotku území zaujímající

Strana 6 Plán pé če o PR Nová louka

staré a v ětšinou již dosti vyschlé vrchovišt ě; ekvivalentní ozna čení p ůdní jednotky dle ta- xonomického klasifika čního systému p ůd (TKSP; N ěme ček 2001) je organozem fibrická; rezivá p ůda oglejená na substrátu kyselých intruziv – zamok řené p ůdy podél toku Blatné- ho potoka, na míst ě částe čně erodovaného vrchovišt ě; dle TKSP kryptopodzol pseudogle- jový či glejový, pravd ěpodobn ě se zde ale jedná spíše o glej histický; hn ědá p ůda podzolovaná a rezivá p ůda, obojí na podloží kyselých intruziv; kontaktní jednotky které jsou rozší řeny v mén ě zamok řeném okolním terénu, již vícemén ě mimo území rezervace; dle TKSP kambizem podzolová a kryptopodzol modální. Organozem ě v rezervaci se vyzna čují r ůzným stupn ěm zamok ření a r ůznou trofickou zásobe- ností. Typická vrchovištní rašelina se nachází v prostoru v ětších rašelinných luk a v navazujících rašelinných smr činách. Na zbývajících plochách má rašelina spíše p řechodový charakter (s p řechody do organozemního gleje), v sušších polohách, zejména na jihu území je pak v důsledku d řív ějšího odvodn ění rašelina již zna čně mineralizovaná (degradovaná). P ůdy jsou z nedávné doby výrazn ě ovlivn ěny acidifikací a dalšími projevy souvisejícími s kyselými atmosférickými depozicemi. Vnos t ěchto látek antropogenního p ůvodu do p řírodního prost ře- dí probíhá s menší intenzitou dodnes a má vliv na chemismus p ůd, povrchových vod i vitalitu vegetace. Antropogenní p ůdy jsou v území zastoupeny v podob ě náspu Zámecké cesty, která prochází st ředem území ve sm ěru JZ-SV.

2.1.3 Klimatologie Podnebí oblasti má z řetelný suboceánský charakter, což souvisí s výrazn ě náv ětrným posta- vením Jizerských hor. Projevuje se to p ředevším vysokými srážkovými úhrny a relativní vy- rovnaností jejich ro čního chodu. Samotná Nová louka je pak držitelem jednoho evropského rekordu: spadlo zde dosud z řejm ě nejvíce srážek za 24 hodin (345 mm dne 29. 7. 1897). K význa čným rys ům mezoklimatu rezervace p řispívá mrazová pánevní poloha, spolu s dosti velkými plochami bezlesí. V důsledku toho zde dochází ke zvýšenému tepelnému vyzařování a ke stagnaci chladného vzduchu, což se projevuje ve výrazných teplotních minimech, která zřejm ě dosahují záporných hodnot i v letních m ěsících. Dle starší klasifikace podnebí ČR (KON ČEK in VESECKÝ et al. 1958) náleží zájmová lokalita do chladné oblasti a mírn ě chladného okrsku (dle p říslušné mapky leží p ři jeho okraji, na kontaktu s mírn ě teplou oblastí a okrskem velmi vlhkým, vrchovinovým). QUITT (1971) vymezu- je v rámci chladné oblasti na území CHKO t ři klimatické rajóny – CH 4, CH 6 a CH 7, z nich na. Novou louku p řipadá nejteplejší z nich – CH7.

Tabulka 5: Ro ční chod teplot a srážek na stanici Nová louka (780 m) v letech 1901-1950

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok IV-IX X-III teploty (°C) -4,8 -4,0 -0,8 3,3 9,1 12,0 13,8 12,9 9,7 5,2 0,0 -3,3 4,4 10,1 – srážky (mm) 111 96 86 99 98 137 153 161 110 112 105 105 1373 758 615 Zdroj: VESECKÝ et al. 1961

Strana 7 Plán pé če o PR Nová louka

Tabulka 6: Pr ůměrné datum nástupu a konce charakteristických denních pr ůměrných teplot a jejich trvání (1901-1950) charakteristická teplota za čátek konec trvání 0-5 °C 21. 3. 15. 11. 240 dní 5-10 °C 24. 4. 16. 10. 176 dní 10-15 °C 25. 5. 12. 9. 111 dní >15 °C – – 0 dní stanice Bed řichov, Nová louka (780 m), VESECKÝ et al. (1961)

2.1.4 Hydrologie Rezervace se nachází v blízkosti hlavního evropského rozvodí, celá je však odvod ňována do Jizery a následn ě p řes Labe do Severního mo ře. Území spadá do díl čího povodí Blatného potoka, který protéká rezervací v přímé délce tém ěř 1,2 km. Tok má zachovalý p řirozený charakter, v dolní části s náznaky meandr ů a s ± vyschlými mrtvými rameny (meandry). Erozí v mocném rašelinném ložisku se vytvo řila úzká niva, která bývá p ři vyšších vodních stavech pravideln ě zaplavována. Místy se voda rozlévá ve v ětší ší ři do okolního rovinatého terénu. Periodickou stagnací povrchového vody a usazováním splavenin z řejm ě vznikla i v ětší bezlesí ve st řední části území. Ta byla v minulosti částe čně um ěle rozší řena pro extenzivní zem ěděl- ské využití (louky), v nedávné dob ě byla ale z části zalesn ěna a do zna čné míry tak sp ějí k zá- niku. Zleva p řibírá Blatný potok významn ější p řítok, který pramení v prostoru Vl čího kamene, menší potok p řitéká na JZ území z pravé strany. T ěsn ě pod jižní hranicí rezervace se nachází Blatný rybník, který byl založen již v r. 1780. Jeho hladina byla v minulosti v ětší než dnes a zasahovala i do jižní části dnešní rezervace. To je p řehledn ě znázorn ěno na map ě stabilního katastru, kde nyn ější cesta do Kristiánova je vedena sice ve shodné trase jako nyní, ale po dřev ěném most ě. P říslušná část d řív ější hladiny rybníka je dosud v katastru nemovitostí vedena jako parcela vodní plochy ( č. 640/2) o vým ěř e 0,14 ha. Pozd ěji byl dlouhý most, který patrn ě p řecházel jen p řes m ělkou litorální část nádrže, nahrazen zemním t ělesem s krátkým mostkem. Horní část rybníka dnes sv ůj p ůvod ni čím nep řipomíná. K tomuto stavu patrn ě p ři- sp ěly vedle sedimenta ční činnosti i zemní práce. Drobné plochy s nestálou vodní hladinou p ředstavují šlenky na n ěkterých rašelinných bezle- sích. V ětší rašelinná jezírka (blänky) se ovšem na Nové louce nevyskytují, což z řejm ě souvisí se zna čným stá řím vrchovišt ě, které již dále nep řir ůstá a postupn ě vysychá. Tento stav je do zna čné míry d ůsledkem masivního odvodn ění vrchovišt ě v 19. století. Neobvykle hustá sí ť odvod ňovacích p říkop ů (n ěkdy v rozestupu pouhých 5-10 m) je v terénu dosud dob ře patrná a svoji funkci z řejm ě plní dodnes. To se týká zejména sz. části rezervace (dnes psk 356 E4/2a/1), kde hluboké p říkopy p řisp ěly k vysušení velkého rašelinného bezlesí. Dnes jsou příkopy erozn ě prohloubené a v jejich b řezích rostou pom ěrn ě vitální smrky. Tím prakticky zaniklo jedno z nejv ětších vrchovištních bezlesí v Jizerských horách. Zanikla nebo byla vý- znamn ě zmenšena i další bezlesí

2.1.5 Botanické pom ěry Fytogeografie. Zájmové území náleží do obvodu České oreofytikum, fytogeografického okresu 92. Jizerské hory, podokresu a. Jizerské hory lesní (SKALICKÝ 1988). Vyzna čuje se velmi chudou kv ětenou p řechodného hercynsko-sudetského typu, odpovídající klimaxu hor- ských jedlosmrkových bu čin a zonálních, čast ěji však podmá čených a rašelinných smr čin a nelesních vrchoviš ť. P řevažují tudíž prvky boreáln ě-montánního rozší ření, na vrchovištích

Strana 8 Plán pé če o PR Nová louka pak nepo četné druhy subarktického rozší ření. Významný je i podíl druh ů se subatlantským rozší řením, což odpovídá klimatickým podmínkám a geografickému postavení Jizerských hor na západním okraji sudetského masívu. Pro kv ětenu širšího okolí Nové louky jsou charakteristické mj. následující druhy: běžná lesní kv ětena: Calamagrostis villosa (dom.), Vaccinium myrtillus (dom.), Avenella flexuosa (dom.), Trientalis europaea , Dryopteris dilatata , Oxalis acetosella (lok.), Galium saxatile , Homogyne alpina (lok.); rašeliništní flóra (pro zájmové území nejtypičtější): Andromeda polifolia , Calluna vulgaris , Carex pauciflora , Drosera rotundifolia , Empetrum nigrum , Eriophorum angustifolium , E. vaginatum , Lycopodium annotinum , Melampyrum pratense , Oxycoccus palustris , Pinus mugo , Trichophorum cespitosum , Vaccinium vitis-idaea, V. uliginosum ; na prameništích a p řechodových rašelinách: Carex rostrata , C. nigra , C. echinata , C. canescens , Juncus filiformis , Viola palustris , v mezotrofn ějších polohách: Cardamine amara , C. pratensis , Chaerophyllum hirsutum , Chrysosplenium alternifolium , Cirsium palustre , Crepis paludosa , Epilobium obscurum , E. palustre , Myosotis nemorosa , Petasites albus , Scirpus sylvaticus , Stellaria alsine ; na vlhkých i mezofilních loukách a ladech z nich vzniklých: Angelica sylvestris , Bistorta major , Cardaminopsis halleri , Cirsium heterophyllum , Dactylorhiza fuchsii , Geranium sylvaticum , Hypericum maculatum , Silene dioica , Trisetum flavescens a řada b ěžných lu č- ních druh ů; sušší trávníky, z části i p řirozeného p ůvodu: Agrostis capillaris , Avenella flexuosa , Callu- na vulgaris , Campanula rotundifolia , Carex pilulifera , Danthonia decumbens , Deschamp- sia cespitosa , Euphrasia curta subsp. glabrescens , E. rostkoviana , E. stricta , Festuca rubra , Galium saxatile , Hieracium vulgatum , Luzula multiflora , Luzula sudetica , Nardus stricta , Potentilla erecta ; další horské druhy: Blechnum spicant , Cicerbita alpina , Phegopteris connectilis , Ranun- culus platanifolius, Senecio hercynicus , Streptopus amplexifolius , Veratrum album subsp. lobelianum ;

Použité názvosloví cévnatých rostlin vychází z Klí če ke kv ěten ě ČR (KUBÁT et al. 2002), v případ ě mechorost ů z přehledu KUČERA & VÁŇA 2003. Potenciální p řirozená vegetace. Zájmové území se nachází v níže položené západní části Jizerských hor, která již spadá do pásma horských bu čin (6. smrkobukový lesní vegeta ční stupe ň dle systému lesní typologie). To je z řejmé i z Geobotanické mapy ČSR (MIKYŠKA & NEUHÄUSLOVÁ 1969), která širší území (v četn ě oblasti Nové louky) za řazuje do jednotky kv ětnatých bu čin. Takové hodnocení je ovšem velmi nep řesné. P řílišnou generalizací mapy nebyly zachyceny plošn ě významné výskyty rašelinných a podmá čených smr čin, což se týká práv ě zájmového území. Také vymezení kv ětnatých bu čin je velmi diskutabilní a lze je s pochybnostmi akceptovat jen jako rekonstruk ční formaci (tj. hypotetickou vegetaci nedot če- nou lidskými vlivy ani nep římo); sou časné fragmenty bu čin mají totiž ráz výrazn ě acidofilní. Nov ější mapa potenciální p řirozené vegetace (NEUHÄUSLOVÁ et a. 1998) je sice vyhotovena v mén ě detailním m ěř ítku, p řesto ale již zachycuje enklávy rašelinných a podmá čených smr- čin v této části hor. Ta pokrývá i celé území rezervace Nová louka. Okolní nezamok řené teré- ny jsou pojaty do horských (smrkových) bu čin as. Calamagrostio villosae-Fagetum . Toto hodnocení je již realistické a koresponduje také s lesní typologickou mapou (viz též kap. 2.4). V rezervaci jsou rozší řeny pouze rašelinné a podmá čené polohy s potenciáln ě zcela p ře- važujícím smrkem, v niv ě Blatného potoka též s četn ější jedlí. Teprve v přilehlém vyšším te-

Strana 9 Plán pé če o PR Nová louka rénním stupni, zasahujícím do nevymezeného ochranného pásma, jsou potenciáln ě rozší řeny smrkové bu činy (s Calamagrostis villosa ). Jejich nevelké fragmenty lze dosud pozorovat nap ř. na nedalekém Chorvatském pahorku či v okolí cesty mezi Blatným rybníkem a Kristiá- novem. Sou částí komplexu rašelinných a podmá čených smr čin jsou i rašelinná bezlesí se spole čenstvy svazu Sphagnion medii a Sphagno recurvi-Caricion canescentis , částe čně též Oxy- cocco-Ericion .

Palynologické pr ůzkumy. Rašeliništ ě Nová louka studovala v minulosti PUCHMAJEROVÁ (1936), která zde pro pot řeby pylových analýz odebrala celkem 7 rašelinných profil ů. Podrobn ě popsán formou pylového diagramu je ovšem pouze jeden (nejhlubší) profil, zatímco zbývající jsou jen stru čně slovn ě komentovány. Všechny sledova- né profily jsou lokalizovány v jednoduché mapce, což je velmi výhodné pro interpretaci. Profil č. 1 (hloubka 4,6 m) se nachází v jižní části vrchovišt ě, poblíž cesty mezi Novou loukou a Blatným rybní- kem mimo otev řené bezlesí (autorka se zmi ňuje o „parkovém lese“). Nejhlubší část profilu zahrnuje boreál a zřejm ě i subboreál, s až 90 % borovice, p řibližn ě 10 % vrby a podobným podílem pylu b řízy. Pylová k řivka borovice vcelku plynule klesá k 20 % v hloubce pod 200 cm a na této hladině se drží až do svrchní části profilu. Zde p řekvapiv ě stoupá na tém ěř 60 % (20 cm) a podobnou hodnotu má i v nejmladším vzorku. B říza se drží do 280 cm na cca 10 %, výše však klesá na hodnoty 1-5 %, velmi záhy vyznívá i vrba. Líska za číná stoupat od 400 cm a ve 325 cm dosahuje maxima kolem 47 %. Poté zahajuje sestup a za 250 cm již padá pod 10 %. Smrk je přítomen již ve 360 cm a jeho podíl roste v dob ě maxima lísky. Poprvé kulminuje ve 240 cm na cca 40 %, s velkými oscilacemi si udržuje vysokou úrove ň i v mladší části profilu, kde ve 165 cm dosahuje 67 %, v mladších vrstvách se pak pohybuje mezi 20 a 40 %. Druhy smíšených doubrav (z nich p řevažuje lípa) mají maximum ve 270 cm na 16 %, dále se již pohybují kolem 5 %. Buk se nevysv ětliteln ě objevuje již ve 330 cm (tém ěř 10 %), p řibývat ale za číná až od 250 cm a od 220 cm (28 %) se pohybuje zhruba kolem 20 %. Maximum 42 % buk dosahuje ve 120 cm. Jedle je v pylovém spektru p řítomna již od 230 cm a v celé zbývající části profilu kolísá mezi 5 a 15 %.

PUCHMAJEROVÁ uvádí, že vrchovišt ě Nová louka je nejhlubší a zárove ň nejstarší ze všech jizerskohorských raše- lin. Také se zmi ňuje o pravidelnosti vývoje, tj. rovnom ěrném zastoupení všech časových údobí. Podobnou pra- videlnost vykazují údajn ě i další analyzované profily. Ty však nejsou tak hluboké a nezahrnují všechny periody jako profil I. Nejvíce se mu makro- i mikroskopicky podobá profil II a III, p ředevším ale profil V, který je druhý nejhlubší (3,2 m). Všechny jmenované profily se nacházejí v jádrové části dnešní rezervace: profil II je lokalizo- ván v severní části nejv ětšího bezlesí (N-15), hluboký profil V pak severn ě od Zámecké cesty na bezlesí N-3 profil III pak p ři levém b řehu Blatného potoka v blízkosti bezlesí N-9. Zastoupení jednotlivých d řevin v pylových k řivkách je údajn ě u t ěchto profil ů srovnatelné s profilem I, rozdíl je pouze v absenci nejstarších vrs- tev (preboreál a boreál). Zbývající t ři profily (IV, VI a VII) p ředstavují samostatnou skupinu. Zahrnují starou rozloženou rašelinu s významnou anorganickou přím ěsí. Profily jsou 1,5-2 m hluboké. Již v hloubce 60 cm za číná d řevo, jehož podíl sm ěrem k minerálnímu podloží roste. V horní části profilu se jedná hlavn ě o d řevo olše, hloub ěji o b řízu. V pylových diagramech je výrazn ě zastoupena jedle. Její maximum leží v hloubce 1-1,2 m a dosahuje 35-45 %. Spolu s jedlí nastupuje i vyšší podíl buku nebo smrku. Profil IV se nachází na levém b řehu Blatného potoka severn ě od Zámecké cesty, profily VI a VII byly odkryty v odlehlé severní části sou časné rezervace. Z tohoto popisu (by ť velmi neúplného) lze odvodit p řibližný obraz vývoje rašeliništ ě Nová louka. Rašeliništ ě vznikalo již v pr ůběhu preboreálu, možná ješt ě na konci pleistocénu. Jeho nejstarší část se nachází jižn ě od Zá- mecké cesty a napravo od Blatného potoka; postupn ě vrchovišt ě rostlo dále na sever. Ve vývoji se st řídaly lesní i nelesní fáze, část plochy ale z ůstala z řejm ě trvale bezlesá. (Podobn ě jako v jiných starých analýzách i zde žel chybí údaj o tom, jak velkou část celého pylového spektra tvo řil pyl d řevin.) Rašeliništ ě se ve vlhkých periodách vždy rozši řovalo, nejv ětšího plošného rozsahu z řejm ě dosáhlo až v subatlantiku (je ovšem možné, že z těchto okrajových partií byla rašelina v sušších periodách oderodována). Pokud jde o složení lesních porost ů na rašeliništi a v jeho blízkém okolí, uplat ňuje se zde obvyklé schéma: pre- boreálu a staršímu boreálu dominuje borovice (kle č) s doprovodnou b řízou a vrbou. Postupn ě se objevuje líska a s jejím rozmachem nastává rychlý ústup borovice. B ěhem atlantiku se za číná ší řit smrk, zpo čátku ješt ě doprová- zený hojn ější lípou. V mladším atlantiku se smrk stává z řetelnou dominantou porost ů, často v doprovodu olše (ta mohla lokáln ě i p řevažovat, což ovšem nelze z pylových k řivek odvodit). V atlantiku se rovn ěž objevuje buk a o něco pozd ěji jedle. Za subboreálu a staršího subatlantiku v okolních lesích z řejm ě p řevládá buk, zatímco jedle obsazuje polohy dnešních podmá čených smr čin. Smrk je jako dominanta zastoupen jen na rašelinné p ůdě, v podmá čených polohách mu již významn ě konkuruje jedle. Vysoký podíl borovice v subrecentních vrstvách ukazuje na možné rozší ření kle če, v každém p řípad ě však konstantní zastoupení pylu borovice na hladině 10-20 % dává tušit, že kle č byla na tomto rašeliništi trvale zastoupena v nezanedbatelném množství. Pylový rozbor

Strana 10 Plán pé če o PR Nová louka nám bohužel neposkytuje informace o tom, v jaké mí ře byly rozší řeny d řeviny s nízkou pylovou produkcí, jako je je řáb či javor klen. Botanická prozkoumanost území. Prvním z autor ů, který se Nové louce blíže v ěnoval, je z řejm ě PUCHMAJEROVÁ (1936). Ta zde provád ěla paleobotanické pr ůzkumy na celkem sedmi rašelinných profilech, z nichž ovšem dostate čně zdokumentován (grafem) je pouze jeden – viz text výše. Pokud se tý če botanického popisu lokality, omezuje se autorka na obecnou charakteristiku vegeta čních formací více rašeliniš ť najednou, takže její práce v tomto smyslu o Nové louce žádné konkrétn ější informace nep řináší.

Vícemén ě topografický popis louky podává NEVRLÝ (1962). Rozlišil zde celkem 6 samostatných luk, jejichž lokalizace ovšem není zcela jednozna čná a také popis se p říliš nekryje ze sou časným jejich stavem. Z rostlinných druh ů zmi ňuje výskyt kle če a rosnatky, na severu území pak „b řízu pý řitou“ (sám jsem ji zde neviděl).

Podrobný p řírodov ědný pr ůzkum PR Nová louka provedl v rámci rigorózní práce HYSEK (1970). Území vyhod- notil nejen z hlediska botanických disciplín, ale i z hlediska neživé p řírody a fauny. Botanickou část práce tvo ří seznam celkem 59 taxon ů vyšších rostlin a 9 druh ů mechorost ů a lišejník ů. Pom ěrn ě d ůkladn ě se autor v ěnoval i fytocenologické problematice. V území rozlišuje následující spole čenstva (nomenklatura byla ponechána v původní podobě): 1. Trichophoretum austriaci , 2. Sphagneto-Eriophoretum vaginati , 3. Vaccinio uliginosi- Pinetum mughi , 4. Polytricho communis-Molinietum coeruleae , 5. Molinietum coeruleae , 6. Nardetum agrosti- detosum , 7. Anthoxantho-Agrostidetum tenuis , 8. Sphagneto-Caricetum pauciflorae , 9. Lesní spole čenstva (Sphagno-Piceetum , Bazzanio-Piceetum , Piceetum excelsae ), 10. Kulturní bezlesí v okolí záme čku (neklasifiko- váno). Pozn.: spole čenstva č. 5 a 7 jsou z Nové louky uvád ěna omylem. Hysek na území PR Nová louka rozlišil celkem 10 bezlesí, pop řípad ě skupin drobných rašelinných luk, které zobrazil v mapové p říloze. V mapce je vyzna čeno i rozložení výše uvedených cenóz, v dalších mapkách jsou zachyceny výskyty vybraných rostlinných druh ů. Cennou sou částí práce je (i p řes díl čí, ovšem vysledovatelné chyby v determinaci) celkem 70 fytocenologických snímk ů. Je t řeba uvést, že Hyskova práce zachycuje stav území v podob ě, která je dnes již minulostí. Rozsah bezlesí se od té doby významn ě zmenšil (by ť se částe čně jednalo o bezlesí druhotná či o řídkolesy), biotopy zna čně zdegradovaly. Práce je tak d ůležitým dokumentem o dřív ějším stavu území, by ť v té dob ě již zásadn ě poznamenaném d řív ější lidskou činností (masivní odvodn ění rašelin, lu ční hospoda ření).

Floristikou Jizerských hor, v četn ě Nové louky se zabýval PLOCEK (1974). Ve své pozd ější práci (PLOCEK 1982: 20) uvádí pro lokalitu výskyt následujících význa čných druh ů: Carex pauciflora, Trichophorum cespitosum, An- dromeda polifolia, Empetrum nigrum s. l., Pinus mugo .

Fytocenologické zhodnocení rašeliniš ť Jizerských hor zpracovala HOUŠKOVÁ (1981). Na Nové louce zapsala celkem šest fytocenologických snímk ů, v záv ěru práce uvádí i vý čet významn ějších rostlinných druh ů: Andro- meda polifolia, Equisetum fluviatile, Juncus filiformis, Luzula pilosa, L. sudetica, Melampyrum pratense, Oxy- coccus palustris, Vaccinium uliginosum , z mechorost ů zmi ňuje druhy Cephalozia bicuspidata, Polytrichum commune, P. formosum, Sphagnum girgensohnii, S. recurvum, S. gracile, S. strictum (?).

Na tuto práci navazuje autorka pozd ějším botanickým inventariza čním pr ůzkumem (HOUŠKOVÁ 1988). Ve flo- ristické části je uveden p řehled celkem 38 druh ů mechorost ů a cévnatých rostlin. Ten je zna čně neúplný a po- strádá jakýkoliv komentá ř k uvád ěným taxon ům. Zejména p řekvapuje, že autorka p řehlédla (stejn ě jako ve své předchozí práci) výskyt Trichophorum cespitosum , který zde zaznamenali HYSEK , PLOCEK a MELINGEROVÁ . Suchopýrek p řitom na lokalit ě roste na rozsáhlých plochách a jeho výskyt je zde již vzhledem k nadmo řské výš- ce mimo řádný. Hodnotn ější část práce p ředstavuje 8 fytocenologických snímk ů, které byly zapsány nov ě, tj. ne- jde o starší p řevzaté snímky z r. 1979, kdy autorka sbírala materiál pro svoji diplomovou práci. V syntaxonomickém p řehledu uvádí HOUŠKOVÁ tato zjišt ěná rostlinná spole čenstva: Junco filiformis- Sphagnetum recurvi, Caricetum goodenowii (mylné za řazení), Carici rostratae-Sphagnetum apiculati, Eriopho- ro vaginati-Sphagnetum recurvi, Pino mugo-Sphagnetum, Calamagrostio villosae-Piceetum, Sphagno-Piceetum .

Nejnov ěji se Novou loukou zabývala v rámci diplomové práce MELINGEROVÁ (1997). Území pracovn ě rozd ělila na 6 částí se srovnatelnými stanovištními podmínkami: A) oligotrofní rašeliništ ě, B) rašelinné smr činy s odum řelými porosty, C) rašelinné louky zar ůstající lesem, D) smr činy v doprovodu Blatného potoka, E) bezko- lencové louky p ři Zámecké cest ě, F) prameništní rašelinné louky p ři okrajích vrchoviš ť. Dále pak vy členila jako samostatné, druhotné biotopy paseky v jižní části rezervace a lemy Zámecké cesty. Na těchto plochách provedla autorka fytocenologické snímkování – celkem jde o 19 snímk ů. V syntaxonomickém přehledu uvádí MELINGEROVÁ (l. c.) osm typ ů spole čenstev na úrovni asociací: Junco filiformis-Sphagnetum recurvi, Polytricho communis-Molinietum coeruleae, Carici rostratae-Sphagnetum apiculati,Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi, Pino mugo-Sphagnetum, Scirpo austriaci-Sphagnetum papillosi , Calamagrostio villosae- Piceetum, Sphagno-Piceetum.

Strana 11 Plán pé če o PR Nová louka

Floristickou část práce tvo ří seznam celkem 100 druh ů rostlin, z toho 85 druh ů cévnatých rostlin a 15 druh ů mechorost ů. U každého taxonu je uveden jeho výskyt v díl čích lokalitách A-F, zvláš ť ozna čeny jsou druhy rozší ře- né pouze p ři cestní síti. Vzácn ější rostliny jsou opat řeny stru čným komentá řem (ve vý čtu chybí Trichophorum cespitosum ). Z přehledu literatury i z textu je z řejmé, že autorka neznala d řív ější podrobnou HYSKOVU studii o Nové louce. Chybí tak žádoucí srovnání stavu vegetace ve zhruba čtvrtstoletém odstupu. Autor tohoto textu provád ěl botanická šet ření p ři zpracování plánu pé če o PR Nová louka v r. 2001 a 2011. Nejednalo se ovšem o standardní botanickou inventarizaci, nýbrž o ú čelový pr ů- zkum pro pot řeby plánu pé če. Ve stru čnosti byla zdokumentována kv ětena, vegetace je slovn ě popsána v rámci díl čích ploch korespondujících s porostními skupinami či jejich částmi. Sa- mostatn ě byla v r. 2001 zdokumentována p řirozená bezlesí, která byla zam ěř ena pomocí turis- tického p řijíma če signálu GPS. Bylo rozlišeno celkem 18 bezlesí r ůzné velikosti, v četn ě ploch částe čně antropicky podmín ěných. Blíže viz další text a p řílohy S1 až S4.

Floristické pom ěry Nová louka náleží k floristicky nejlépe prozkoumaným rezervacím v Jizerských horách. Kv ě- tena území byla systematicky sledována v rámci p ěti díl čích pr ůzkum ů. Nejstarší je pr ůzkum A. HYSKA z r. 1969. Floristická část diplomové práce jmenovaného autora obsahuje výčet 59 druh ů cévnatých rostlin. Další pr ůzkum provedla o tém ěř 20 let pozd ěji HOUŠKOVÁ (1988), která z Nové louky uvádí 30 druh ů rostlin. Je z řejmé, že floristické problematice v ěnovala ta- to autorka menší pozornost než další auto ři. Zna čně d ůkladn ější je pr ůzkum MELINGEROVÉ (1996), která z území rezervace uvádí již 85 druh ů cévnatých rostlin. Autor tohoto textu p ři orienta čním šet ření provád ěném v rámci p řípravy plánu pé če zaznamenal v r. 2001 celkem 109 druh ů, p ři podobném pr ůzkumu o deset let pozd ěji (VIŠ ŇÁK 2011 hoc loco) 105 druh ů cévnatých rostlin, celkem bylo v obou t ěchto pr ůzkumech zapsáno 130 druh ů, oproti pr ůzkum ům dalších autor ů se nepoda řilo potvrdit výskyt 21 druhu. Celkov ě tak bylo z území PR Nová louka dosud uvád ěno cca 150 druh ů cévnatých rostlin. Velká část zaznamenaných druh ů je vázána na druhotné biotopy lesních cest (zejména Zá- mecké cesty), kde p řitom pr ůzkum nebyl vy čerpávající, takže zde lze o čekávat další druhy. Převažující rašelinné biotopy, které jsou p ředm ětem ochrany území, jsou naproti tomu druho- vě velmi chudé. Rozmanitost kv ěteny zvyšují též okrajov ě zahrnuté polop řirozené louky a maloplošn ě zastoupená mezotrofní prameništ ě. Z hlediska rašelinné kv ěteny je p řízna čná absence Carex limosa a Scheuchzeria palustris , ale p řekvapiv ě i Lycopodium annotinum (tento druh z území není uveden ani v jednom z pěti floristických seznamu), nápadné je i sporadické rozší ření Eriophorum angustifolium . Zvláštností je pospolitý výskyt rákosu ( Phragmites australis ) na menším rašelinném bezlesí v severní části území. Tento dosti neobvyklý výskyt ukazující na místní p řízniv ější trofické podmínky, byl zaznamenán již p ři revizi rezervace pracovníky státní ochrany p řírody v r. 1973. Významn ější kv ětena je shrnuta do p řipojené tabulky. Jedná se o celkem 14 druh ů za řazených do červeného seznamu (PROCHÁZKA 2001). V jednom p řípad ě ( Andromeda polifolia ) jde o druh z kategorie C2 (taxony siln ě ohrožené), v osmi p řípadech o druhy z kategorie C3 (taxony ohrožené) a v pěti p řípadech o druhy z nejnižší kategorie ohrožení C4b (vzácn ější taxony vy- žadující pozornost). Čty ři z těchto druh ů jsou za řazeny mezi druhy zákonem zvlášt ě chrán ěné: Drosera rotundifolia (rosnatka okrouhlolistá) a Empetrum nigrum (šicha černá) jsou vedeny jako druhy siln ě ohrožené, Andromeda polifolia (kyhanka sivolistá) a Oxycoccus palustris (klikva bahenní) jako druhy ohrožené. (V p řípad ě Empetrum nigrum se ovšem jedná o chybu ve vyhlášce – zám ěnu za vzácn ější Empetrum hermaphroditum . Reálné ohrožení p řesn ěji vy- jad řují kategorie červeného seznamu.)

Strana 12 Plán pé če o PR Nová louka

Tabulka 7: Zvlášt ě chrán ěné a ohrožené druhy rostlin vědecké jméno české jméno 1969 1988 1996 2001 2011 čs zch Andromeda polifolia kyhanka sivolistá x x x x 1-2 C2 §3 Carex pauciflora ost řice chudokv ětá x . x x 2 C3 Drosera rotundifolia rosnatka okrouhlolistá x x x x 2 C3 §2 Epilobium obscurum vrbovka tmavá . . . x 2 C3 Hieracium aurantiacum jest řábník oranžový . . . x . C3 Luzula sudetica bika sudetská . . . x . C3 Oxycoccus palustris klikva bahenní x x x x 2-3 C3 §3 Pinus rotundata (cult.) borovice blatka . . x x . C3 Trichophorum cespitosum suchopýrek trsnatý x . x x 2 C3 Betula carpatica bříza karpatská . . x x 1 C4 Blechnum spicant žebrovice r ůznolistá x . x . 1 C4 Carex flava ost řice rusá . . . . 1 C4 Empetrum nigrum šicha černá x x x x 1-2 C4 §2 Epilobium palustre vrbovka bahenní . . x x 2 C4 Vysv ětlivky:

1969 – HYSEK (1969); 1988 – HOUŠKOVÁ (1988); 1996 – MELINGEROVÁ (1996); 2001 – VIŠ ŇÁK (2001); 2011 – orienta ční floristický pr ůzkum p ři terénním šet ření pro tento plán pé če (VIŠ ŇÁK hoc loco); výskyt taxonu zachy- cen symbolem „x“, v případ ě posledního pr ůzkumu z r. 2011 uvedena orienta ční četnost taxonu v území vyjád- řená troj člennou stupnicí: 1 – druh vzácný, 2 – druh roztroušený nebo místy hojný, 3 – druh b ěžný, vystupující jako častá dominanta, p řechodné stavy popisují mezistupn ě 1-2 a 2-3;

čs – kategorie červeného seznamu (C1-C4, cf. PROCHÁZKA 2001); zch – zvlášt ě chrán ěné druhy dle p řílohy Vy- hlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (1 – druh kriticky ohrožený, 2 – druh siln ě ohrožený, 3 – druh ohrožený).

Aktuální vegetace Vegeta ční pokryv rezervace tvo ří p řevážn ě smrkový les, zna čnou rozlohu (cca 7,5 ha) ale zau- jímají i vícemén ě p řirozená rašelinná bezlesí. Lesy jsou charakteru rašelinných, v menší mí ře též podmá čených smr čin. Jedná se o porosty různého v ěku, s různým stupn ěm hospodá řského ovlivn ění. Na vrchovištích je porost p řiroze- ně nízkého, místy i výrazn ě zakrslého vzr ůstu, voln ě i hust ěji zapojený, pocházející p řevážn ě z přirozené obnovy. Vitalita porost ů je významn ě ovlivn ěna d řív ějším odvodn ěním: řada sou- časných rašelinných smr čin vznikla na plochách d řív ějších vrchovištních bezlesí či jen rozvoln ěných zakrslých porost ů. Starší porosty jsou obvykle dosti proschlé, s častými soušemi, roztroušen ě se objevují čerstvé k ůrovcové smrky i celé jejich skupinky („k ůrovcová oka“), které jsou jen místy t ěženy a sanovány. Celkov ě je možné říci, že hynutí smrku je v posled- ních letech dosti výrazné, p řirozená obnova je však spíše slabší a z nedávné minulosti dopl- ňovaná obnovou um ělou, ovšem s vysokým podílem nezdar ů. Nejhodnotn ější jsou smr činy v podmá čené sníženin ě kolem Blatného potoka. Zde je ješt ě ve zbytcích zachována stará horní etáž, s pěkn ě rostlými, hust ě zav ětvenými smrky zjevn ě p ů- vodního genofondu; v troficky p říznivé p řípoto ční poloze dosahují výšky p řes 30 m. I tyto staré smrky jsou ale postupn ě napadány lýkožroutem a vyvraceny v ětrem – velký po čet vý- vrat ů je zejména p ři východním okraji velkého bezlesí 449 E102. Souvisleji vyvinuta je tak nižší etáž st ředního v ěku, která ovšem není stejnov ěká. Místy je souvisleji vytvo řena dolní etáž smrkového zmlazení. V okolí Zámecké cesty jsou zachovány zbytky parkového lesa. Ví- cemén ě solitérní smrky zde rostly v pom ěrn ě rozsáhlé zrašelin ělé sv ětlin ě, kdysi z části užíva- né jako stelivová louka. V sou časnosti je tato krajiná řsky hodnotná formace již siln ě narušena

Strana 13 Plán pé če o PR Nová louka v důsledku úhynu řady vysokých smrk ů a p ředevším z důvodu nedávného zalesn ění smrkem a místn ě nep ůvodní kle čí. Velká část „parkového lesa“ tak již dnes pozbyla sv ůj p řirozený charakter a m ění se v mlazinu se smrkovými výstavky. Mladé porosty s hojnou vysazenou kle čí jsou dnes pro okolí Zámecké cesty charakteristické. Také v jihovýchodní části rezervace na- cházíme mlaziny smrku s místy hojnou až p řevažující nep ůvodní kle čí. Zde se ovšem jedná o porosty na míst ě d řív ějšího lesa, nikoliv bezlesí. Mladé porosty zvolna postupují na sever v důsledku postupného rozpadu porostní st ěny staré rašelinné smr činy (nahodilé t ěžby). Ne- dávno byla odt ěžena část podobné staré smr činy v ochranném pásmu (v tomto p řípad ě se jednalo o t ěžbu úmyslnou). Celkem zaujímají mladé porosty (etáž 1 a 2) v rezervaci 8,6 ha, do této vým ěry jsou ovšem zahrnuty i zbytky mén ě vyhran ěných rašelinných bezlesí. Tyto mladé porosty pocházejí z velké části z um ělé obnovy, což zcela platí o kle či a do zna čné míry i o smrku ztepilém. V 90. letech byla ve v ětší mí ře sázena i b říza karpatská, která však neodolala tlaku zv ěř e. Podobn ě skon čily i mén ě po četné výsadby je řábu pta čího. Jen ojedin ěle byl v rezervaci v minulosti vysazen smrk pichlavý. Z fytocenologického hlediska smr činy v PR Nová louka vesm ěs odpovídají asociaci Sphagno- Piceetum . Jako dominanty se uplat ňují Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea , zatímco Eri- ophorum vaginatum vystupuje s nižší frekvencí a pokryvností. Na rozdíl od rašelinných smr- čin v centrální a východní části hor je zde jen malé zastoupení brusinky a v řesu. Pozoruhodná je úplná absence Lycopodium annotinum , dosti z řídka se ve smr činách vyskytuje Oxycoccus palustris , jako druh p řežívající z dřív ějších bezlesí. Celkov ě je patrný degrada ční vývoj raše- liništ ě, který se projevuje i v nep říliš rozvinutém mechovém pat ře. Bezlesí dnes zaujímají zhruba t řetinu území rezervace, z velké části jde ovšem o bezlesí ne- zřeteln ě ohrani čená, s řídkým porostem nízkým smrk ů či s výsadbami smrku a kle če z nedávné doby. Nejv ětší bezlesí se nachází východn ě od loveckého záme čku (Šámalovy chaty). Je zhruba okrouhlého tvaru, o vým ěř e cca 2,7 ha a zaujímá mírný stup ňovitý svah s převážn ě severní orientací. D řeviny zde tak řka chybí, pouze řídce se vyskytují nízké pro- schlé smr čky a dosti po četná vysazená kle č, která ovšem p říliš neprospívá. P ři západní stran ě se nachází souvislý pruh vysoké kle če, která je zde s velkou pravd ěpodobností p ůvodní; oproti minulosti je porost kle če zmenšen v důsledku expanze smrku z vn ější strany vrchoviště. Vegetace je typicky vrchovištního typu, v horní části s dominantním Trichophorum cespitosum a obecn ě s hojnou až p řevažující Molinia caerulea , podružn ě s Eriophorum vaginatum a v nižší části též s hojnou Carex pauciflora . Šlenky jsou významn ěji vyvinuty pouze ve vlh- čí dolní části, hlubší jezírka se stálou hladinou ovšem chybí. Mechové patro tu má oproti zbytku bezlesí dosti vysokou pokryvnost, podílí se na n ěm mj. S. fallax , S. tenellum , S. cuspidatum , S. magellanicum . V bylinném pat ře p řevládá Eriophorum vaginatum , hojná je Carex pauciflora , Drosera rotundifolia , Oxycoccus palustris , roztroušen ě roste Andromeda polifolia . Druhé rozsáhlé bezlesí leží na protilehlé stran ě Zámecké cesty. Je jen o n ěco menších rozm ě- rů, nepravidelného protáhlého tvaru, ve st řední části (laggové sedélko) zúžené, v severní části dosti svažité, s jižní orientací. V minulosti bylo odvodn ěno velkým po čtem paralelních p říko- pů, v sou časnosti již více jak metr zahloubených pod úrove ň terénu. Podél p říkop ů a z části i v mezilehlých plochách se rozší řil smrk (mohl zde být i vysazen), v nedávné dob ě p řibyly vý- sadby kle če. Vegetace je zna čně degradovaná, šlenky v ětšinou nejsou vyvinuty, v bylinném pat ře výrazn ě p řevažuje Molinia caerulea , řídce roste Eriophorum vaginatum , na jihu též Tri- chophorum cespitosum , místy Carex pauciflora . Hodnotn ější je st řední část v laggu s bohat ě vyvinutým mechovým patrem (hojn ě Sphagnum cuspidatum ), zachovalejší charakter má se- verní okraj louky. Další dv ě bezlesí vrchovištního typu jsou již skromn ějších rozm ěrů: jedno z nich (s ozna čením N5) se nachází severní části rezervace, druhé (N14) v její jihozápadní části. Dominantou je op ět Molinia caerulea , místy je hojné Eriophorum vaginatum , mén ě Ca- rex pauciflora , na N5 též Carex rostrata , na N14 se naproti tomu podružn ě vyskytuje Tricho- phorum cespitosum , Andromeda polifolia a Empetrum nigrum . Bezlesí odlišné charakteru se

Strana 14 Plán pé če o PR Nová louka nacházejí p ři obou b řezích Blatného potoka a po obou stranách Zámecké cesty. Nejedná se o typicky vrchovištní polohy, nýbrž o periodicky p řeplavované zrašelin ělé sníženiny. Bezlesí jsou členitého tvaru, nez řeteln ě ohrani čená, s roztroušeným porostem smrk ů, z velké části i s mezernatými mlazinami z um ělého zalesn ění z nedávné minulosti. V bylinném pat ře p řevlá- dá Molinia caerulea , místy Carex rostrata , Juncus filiformis , často i Calamagrostis villosa , dále Carex nigra , v sušších partiích i Nardus stricta aj., v mechovém pat ře dominuje Sphag- num fallax , S. riparium a Polytrichum commune . Posledním významn ějším typem bezlesí v území je polop řirozená rašelinná louka p ři západ- ním okraji rezervace. Jedná se o ost řicovou louku z okruhu as. Caricetum goodenowii, s menším podílem lu ční druh ů. Lišejníky Nové louky zpracovala KOCOURKOVÁ (2001). Zájmové území hodnotí následovn ě: „Rašeliništ ě s otev řenou centrální částí a okolními zbytky smr činy se silnými polomy je pro- tkané sítí potok ů. Velmi vlhké mikroklima a zaplavení p ůdy vodou po část roku umož ňuje výskyt p ředevším efemérním druh ům. Na borce smrk ů se v sou časnosti vyskytují zbytky p ů- vodní diverzity lišejník ů, p řežívající v ětšinou ve velmi poškozeném stavu. Na rozdíl od epify- tů na listná čích je na nich projev symptom ů zne čišt ění podstatn ě výrazn ější. P řesto zde byly nalezeny mnohé druhy, které prozatím nebyly na smrkách zjišt ěny v jiné oblasti Jizerských hor jako nap ř. Lecanora symmicta, Hypocenomyce caradocensis . Z pozoruhodných druh ů zde byla nalezena nap ř. Absconditella sphagnorum, Thelocarpon epibolum, Cladonia glauca, C. sulphurina, Cladonia norvegica, Merismatium heterophractum, Merismatium nigritellum, Placynthiella oligotropha a Psilolechia clavulifera . V rezervaci bylo zjištěno 35 druh ů.“

Úplný vý čet autorkou uvád ěných druh ů (pouze recentní nálezy, historické údaje nep řebírány): + Absconditella sphagnorum , +* Arthrorhapsis grisea, Baeomyces rufus, Bryoria fuscescens (na klenech p ři zá- mecké cest ě), Cladonia cenotea, Cladonia cryptochlorophaea, Cladonia digitata, Cladonia glauca , + Cladonia norvegica, Cladonia polydactyla , + Cladonia sulphurina , + Fellhanera subtilis , + Hypocenomyce caradocensis, Hypocenomyce scalaris, Hypogymnia farinacea (na je řábech u záme čku), Hypogymnia physodes, Hypogymnia tubulosa (na je řábech u záme čku), Imshaugia aleurites, Lecanora conizaeoides , + Lecanora expallens , +Lecanora pulicaris (na klenu u záme čku), Lecanora symmicta, Lecidea pullata , +* Merismatium heterophractum , +* Merismatium nigritellum , + Micarea denigrata, Parmelia saxatilis (na je řábu u záme čku), Parmeli- opsis ambigua, Peltigera polydactylon, Physcia tenella (na klenech u záme čku), Placynthiella icmalea, +Placynthiella oligotropha , Platismatia glauca , Porpidia crustulata, Pseudevernia furfuracea , + Psilolechia clavulifera , + Sarea difformis , + Thelocarpon epibolum, Trapelia coarcata, Trapeliopsis granulosa, Tuckerman- nopsis chlorophylla (na klenu u zámečku), Usnea filipendula (na klenu u záme čku), +* Vouauxiomyces sanesso- nii (na klenu u záme čku), Xanthoria candelaria (na klenu u záme čku),

+ druh nový pro Jizerské hory (v ětšinou druhy d říve p řehlížené nebo nerozeznávané) * lichenikolní houba

Mechorosty PR Nová louka nebyly z řejm ě p ředm ětem soustavn ějšího pr ůzkumu. Bryologic- ký pr ůzkum blízké PR Klikvová louka (a dalších jizerskohorských rašeliniš ť v širším okolí) uskute čnil VÁŇA (2006), Nové louce se však z neznámých d ůvod ů nev ěnoval. To je nepo- chybn ě velká škoda, nebo ť se jedná o nejvýznamn ější rašeliništní komplex v západní části hor, by ť do zna čné míry degradovaný – to platí žel i o mechovém patře.

Příloha M3: Mapa díl čích ploch a objekt ů Příloha S1: Podrobn ější popisy díl čích ploch Příloha S2: Floristický p řehled

Strana 15 Plán pé če o PR Nová louka

2.1.6 Zoologie Významný biotop rašeliniš ť a podmá čených smr čin s cennými spole čenstvy bezobratlých ži- vo čich ů i obratlovc ů. Výskyt reliktních a ohrožených druh ů, vázaných na vrchovišt ě a horské klimaxové smr činy. Z území existuje řada recentních zoologických údaj ů. Systematicky byli studováni pavouci (41 druh ů; KŮRKA 1999), motýli (217 druh ů; KRAMPL & MAREK 1999, 2005), chrostíci (28 druh ů; CHVOJKA 2008), kobylky a saran če (5 druh ů; VLK , HOLUŠA & KOČÁREK 2008), řada čeledí dvouk řídlých (VONI ČKA & PREISLER [eds] 2008, 2009) a širopasí blanok řídlí (MACEK 2009). Dva druhy mer (Psylloidea) uvádí z území PR LAUTERER (2001). V okolí Blatného rybníka, tedy v těsné blízkosti rezervace, byl proveden pr ůzkum vážek (WALDHAUSEROVÁ 2006, 2007). Fauna obratlovc ů nebyla na území rezervace systematicky zpracována. Jednotlivé údaje o vý- skytu významných druh ů (viz tabulka) zde byly zjišt ěny v rámci nahodilých exkurzí a jsou zaznamenány v databázi p řírodov ědného odd ělení Severočeského muzea v Liberci (M. Pudil). Za zmínku stojí výskyt sivena amerického ( Salvelinus fontinalis ), který byl vysazen do Blat- ného potoka namísto již vyhynulého pstruha poto čního ( Salmo trutta ). V dávn ější minulosti byla provozována p římo na Nové louce (u záme čku) líhe ň pstruh ů. K úhynu pstruh ů došlo vlivem vzr ůstající kyselosti povrchových vod, což lze p řičíst odvod ňování rašelin a holose čné těžb ě lesa. Pstruh byl do vodote čí opakovan ě vysazován, ale s nevalným úsp ěchem. Proto byl do n ěkterých potok ů a vodních nádrží ( Černá Nisa, Blatný rybník) vysazen odoln ější siven americký.

Pavouci – Araneae (KŮRKA 1999; A. K ůrka, nepubl.).

Dosud bylo na území PR Nová louka zjišt ěno 41 druh ů pavouk ů. Ekologicky významných je pět v ětšinou psychrofilních druh ů preferujících p ůvodní stanovišt ě ( Arctosa alpigena lamperti, Heliophanus dampfi, Lepthyphantes mughi, Lepthyphantes obscurus a Pardosa sphagnicola ) z nichž dva ( Arctosa alpigena lamperti a Pardosa sphagnicola ) jsou tyrfobiontní. Celkový přehled zjišt ěných druh ů je uveden v příloze Zoologické poznámky.

Kobylky a saran če – Ensifera, Caelifera (VLK et al. 2008)

Ensifera: Merioptera brachyptera (Linnaeus) Caelifera: Chorthippus albomarginatus (De Geer) – nov ě potvrzený výskyt po 58 letech, Chorthippus paralellus (Zetterstedt) , Chorthippus biguttulus biguttulus (Linnaeus) , Myrmele- otettix maculatus (Thunberg) – v Jizerských horách nově potvrzený druh po 84 letech)

Chrostíci – Trichoptera (CHVOJKA 2008) Rhyacophilidae: Rhyacophila fasciata Hagen, R. nubila (Zetterstedt), R. obliterata McLach- lan, R. polonica McLachlan Philopotamidae: Philopotamus ludificatus McLachlan Polycentropodidae: Cyrnus trimaculatus (Curtis), Polycentropus flavomaculatus (Pictet), Plectrocnemia conspersa (Curtis) Psychomyiidae: Tinodes waeneri (Linnaeus) Phryganeidae: Oligotricha striata (Linnaeus) Goeridae: Silo pallipes (Fabricius)

Strana 16 Plán pé če o PR Nová louka

Limnephilidae: Apatania fimbriata (Pictet), Drusus annulatus (Stephens), D. discolor (Ram- bur), Grammotaulius nigropunctattus (Retzius), Limnephilus affinis Curtis, L. centralis Cur- tis, L. coenosus Curtis, L. decipiens (Kolenati), L. extricatus McLachlan, L. griseus (Linnae- us), L. rhombicus (Linnaeus), Rhadicoleptus alpestris (Kolenati), Chaetopterygopsis macla- chlani Stein, Allogamus uncatus (Brauer), Halesus radiatus (Curtis), Melampophylax nepos (McLachlan), Potamophylax cingulatus cingulatus (Stephens)

Motýli – Lepidoptera ( KRAMPL & MAREK 1999, MAREK & KRAMPL 2005)

Fauna motýl ů vlastního rašeliništ ě je ve srovnání s rašeliništními biotopy v centrální a vý- chodní části Jizerských hor (Na Čihadle, Kle čová louka, Rašeliništ ě Jizerky, Rašeliništ ě Jize- ry) z řeteln ě chudší, i když se zde vyskytují n ěkteré typické stenotopní druhy. Naproti tomu podstatn ě bohatší faunu motýl ů nalezneme na louce na levém b řehu Blatného potoka pod vý- pustí Blatného rybníka. Rovn ěž okolní smr činy s bohatým podrostem bor ůvky se vyzna čují pom ěrn ě širokým spektrem druh ů vázaných jak na jehli čnany, tak na rostliny v podrostu (zvlášt ě Vaccinium myrtillus, Senecio nemorensis aj.). Tak vytvá ří tato lokalita jakési refugi- um v této části Jizerských hor, kde jinak p řevažují spíše zapojené smrkové lesy jen s chudším nebo velmi chudým podrostem a tudíž i s pom ěrn ě chudou faunou, reprezentovanou p řevážn ě zástupci kulturních smr čin. V pr ůběhu výzkumu v letech 1998–2004 zde bylo zjišt ěno 217 druh ů motýl ů pat řících do 30 čeledí, z toho p římo na rašeliništi bylo nalezeno pouze 27 druh ů ze 13 čeledí. Setkáváme se zde s některými zástupci lepidopter (p ředevším tzv. drobných motýl ů) úzce vázaných na ty- pická rostlinná spole čenstva vrchoviš ť, ale i s dalšími druhy, typickými pro spole čenstva, kte- rá na vrchovišt ě bezprost ředn ě navazují. Tak nap ř. mezi typické tyrfobionty m ůžeme řadit klínovní čka Glyphipterix haworthana a trávní čka Elachista albidella , jejichž housenky žijí na suchopýru, u E. albidella též na sk řípin ě a ost řicích. Na Nové louce byl ojedin ěle zjišt ěn i vzácný, p řevážn ě na rašeliništ ě vázaný obale č Olethreutes schulzianus . Na vlhkých loukách v okolí Blatného potoka se vyskytuje ohnivá ček Lycaena hippothoe , pí- ďalka Perizoma albulatum , m ůra Chortodes minima , p řástevník Diacrisia sannio a trava řík Catoptria margaritella . Na druhy bohatší jsou podmá čené i sušší lesy s bohatým podrostem bor ůvek, z těchto druh ů je možné jmenovat nap ř. Coleophora vacciniella , Apotomis sauciana, Olethreutes bipunctanus, Rhopobota ustomaculana, R. myrtillana, Ancylis myrtillana, Ente- phria caesiata, Eulithis populata, Hydriomena furcata, Chiasmia brunneata, Hypena crassalis, Hyppa rectilinea, Papestra biren a je-li p řítomen i v řes, objevuje se také Pleurota bicostella, Pyla fusca, Scopula ternata. Mozaiku ostatních biotop ů na Nové louce obývá i řada dalších montánních a submontánních druh ů, nap ř. na smrk vázané molovky Argyresthia bergiella, A. glabratella , obale č Zeiraphe- ra griseana , pí ďalky Peribatodes secundarius, Chiasmia signaria , na je řáb vázaná p ředivka Swammerdamia compunctella a pí ďalka Venusia cambrica , na vrbách žijící pí ďalka Chlo- roclysta miata , v porostech star čků pernatušky Platyptilia nemoralis a Hellinsia osteodactyla , na silenkách Perizoma affinitatum , na travách m ůra Apamea rubrirena , v porostech mech ů zavíje č Eudonia murana . K nejvýznamn ějším nález ům v rámci celých Jizerských hor pat ří obale či vázaní na jehli čnany, Cydia indivisa a Pammene ochsenheimeriana , pozoruhodné je i zjišt ění pí ďalky Perizoma obsoletarium v roce 2004. V roce 1906 byl na Nové louce pozorován i ojedin ělý výskyt žlu ťás- ka bor ůvkového ( Colias palaeno ) (SOFFNER 1924). Celkem 47 druh ů je autory za řazeno mezi významné: Glyphipterix haworthana, Elachista albidella, Coleophora glaucicolella, Aphelia paleana, Olethreutes schulzianus, Apamea rubrirena, Adela ochsenheimerella, Swammerdamia compunctella, Paraswammerdamia lutarea, Argyresthia bergiella, Denisia similella, Elachista bifasciella, Elachista humilis, Elachista

Strana 17 Plán pé če o PR Nová louka subalbidella, Coleophora vacciniella, Coleophora striatipennella, Mompha raschkiella, Cne- phasia stephensiana, Cnephasia asseclana, Aphelia unitana, Apotomis sauciana, Olethreutes bipunctanus, Rhopobota ustomaculana, Eucosma cana, Cydia indivisa, Pammene ochsenheimeriana, Dichrorampha gueneeana, Platyptilia nemoralis, Hellinsia osteodactyla, Dioryctria schuetzeella, Eudonia murana, Eudonia truncicolella, Catoptria permutatella, Chloroclysta miata, Epirrita autumnata, Perizoma affinitatum, Perizoma didymatum, Perizoma obsoletarium, Venusia cambrica, Nothocasis sertata, Hypena crassalis, Plusia putnami, Hyppa rectilinea, Mesapamea secalis, Chortodes minima, Papestra biren, Panthea coenobita .

Tabulka 8: Druhy živo čich ů za řazené do červených seznam ů

název druhu kategorie ČS pozn. k rozší ření výskytu, zdroj PAVOUCI – ARANEAE slí ďák vrchovištní ( Arctosa alpigena lamperti ) VU KŮRKA (1999) PLOŠTICE – HETEROPTERA pozemka rašelinná ( Lamproplax picea ) CR K. Hradil (nepubl.) MOTÝLI – LEPIDOPTERA žlu ťásek bor ůvkový ( Colias palaeno ) VU pouze historické údaje: Nová louka 1906 (zmi- zel) (SOFFNER 1924); v Jizerských horách vy- hynulý druh VÁŽKY – ODONATA šídlo sítinové – Aeshna juncea VU WALDHAUSEROVÁ 2006 páskovec kroužkovaný – Cordulegaster VU WALDHAUSEROVÁ 2006 boltonii šidélko kopovité – Coenagrion hastulatum NT WALDHAUSEROVÁ 2006 DVOUK ŘÍDLÍ – DIPTERA WALDHAUSEROVÁ 2006 bedlobytka Syntemna morosa VU ŠEV ČÍK & VONI ČKA (2008) BLANOK ŘÍDLÍ – HYMENOPTERA pilatka Sciapteryx consobrina VU MACEK (2009) OBRATLOVCI – VERTEBRATA čolek horský – Mesotriton alpestris NT nepo četný skokan hn ědý – Rana temporaria NT jednotliv ě po celém území ješt ěrka živorodá – Zootoca vivipara NT jednotliv ě po celém území slepýš k řehký – Anguis fragilis LC jednotliv ě po celém území zmije obecná – Vipera berus VU jednotliv ě po celém území čečetka zimní – Carduelis flammea NT nepo četn ě hnízdí datel černý – Dryocopus martius LC možné hnízd ění jest řáb lesní – Accipiter gentilis VU území PR je sou částí jeho širšího teritoria krkavec velký – Corvus corax VU území PR je sou částí jeho širšího teritoria ořešník kropenatý – Nucifraga caryocatactes VU možné hnízd ění ve smrkových mlazinách skorec vodní – Cinclus cinclus LC nepravideln ě hnízdí u Blatného rybníku sýc rousný – Aegolius funereus VU nepravidelné hnízd ění v dutinách nebo v bud- kách sýkora paruká řka – Parus cristatus LC hnízdí ve starších jehli čnatých porostech žluna šedá – Picus canus VU nepravideln ě hnízdí zajíc polní – Lepus europaeus NT pravidelný výskyt Úplný seznam druh ů a komentá ře k významným druh ům jsou uvedeny v příloze S5 Zoolo- gické poznámky. I p řes zna čný po čet zjišt ěných druh ů lepidopter v PR Nová louka zdaleka nelze považovat inventariza ční výzkum této lokality za ukon čený a další sledování m ůže p řinést i podstatn ější

Strana 18 Plán pé če o PR Nová louka zvýšení po čtu typizujících druh ů. Úsp ěšnost výzkumu na rašeliništích závisí totiž, zejména p ři no čním lovu, na mimo řádn ě p říznivém po časí – a to více než na jiných biotopech. Mery – Sterrnorhyncha: Psylloidea (LAUTERER 2001) Strophingia ericae (Curtis): velmi hojný druh, pro Jizerské hory charakteristický, vyskytující se p ředevším na v řesu a v řesovcích. Cacopsylla pulchra (Zetterstedt): široce rozší řený druh, vyskytující se na vrbách, p ředevším na širokolistých ( Salix caprea, S. cinerea ). Psychrofilní, pro Jizerské hory typický druh.

Vážky – Odonata (WALDHAUSEROVÁ 2006, 2007) Celkem bylo na lokalit ě Nová louka – Blatný rybník zjišt ěno v letech 2006 a 2007 17 druh ů vážek. Šídlo sítinové ( Aeshna juncea ) a páskovec kroužkovaný ( Corduelgaster boltonii ) jsou za řazeny v červeném seznamu v kategorii zranitelných druh ů, šidélko kopovité ( Coenagrion hastulatum ) v kategorii tém ěř ohrožených druh ů. Lestes sponsa, Enallagma cyathigerum, Coenagrion hastulatum, C. puella, Pyrrhosoma nym- phula, Aeshna cyanea, A. grandis, A. juncea, Anax imperator, Cordulegaster boltonii, Soma- tochlora metallica, Libellula quadrimaculata, L. depressa, Orthetrum cancellatum, Sympe- trum vulgatum, S. sanguineum, S. danae . Vý čet druh ů zvlášt ě chrán ěných a za řazených v červených seznamech (FARKA Č et al. 2005, PLESNÍK et al. 2003) je uveden v následujících tabulkách.

Příloha S5 – Zoologické poznámky

2.1.7 P řehled zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů A) Rostliny Tabulka 9 název druhu kategorie dle poznámka k rozší ření Vyhl. 395/92 rosnatka okrouhlolistá ( Drosera siln ě ohrožený ve vlh čích částech rašelinných bezlesí do- rotundifolia ) sti hojn ě šicha černá ( Empetrum nigrum ) siln ě ohrožený dosti z řídka, bezlesí N14, N15 a N17 kyhanka sivolistá ( Andromeda ohrožený bezlesí N14 řídce, N15 v dolní části dosti polifolia ) hojn ě klikva bahenní ( Oxycoccus palustris ) ohrožený v rašelinných bezlesích dosti často, místy též v nízkých rašelinných smr činách

Strana 19 Plán pé če o PR Nová louka

B) Živo čichové Tabulka 10 název druhu kategorie dle pozn. k rozší ření, zdroj Vyhl. 395/92 čolek horský – Mesotriton alpestris siln ě ohrožený nepo četný ješt ěrka živorodá – Zootoca vivipara siln ě ohrožená jednotliv ě po celém území slepýš k řehký – Anguis fragilis siln ě ohrožený jednotliv ě po celém území zmije obecná – Vipera berus kriticky ohrožená jednotliv ě po celém území jest řáb lesní – Accipiter gentilis ohrožený území PR je sou částí jeho širšího teritoria krkavec velký – Corvus corax ohrožený území PR je sou částí jeho širšího teritoria ořešník kropenatý – Nucifraga ohrožený možné hnízd ění ve smrkových mlazinách caryocatactes sýc rousný – Aegolius funereus siln ě ohrožený nepravidelné hnízd ění v dutinách nebo v budkách

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana p řírody Území je chrán ěno jako státní p řírodní rezervace již od roku 1960. Ochranný režim měl zpo- čátku konzerva ční charakter, provád ěly se pouze nahodilé t ěžby. Ty však v důsledku imisn ě ekologické katastrofy v 70. a zejména 80. letech dosáhly zna čných rozm ěrů. Postupn ě došlo k odt ěžení n ěkolika hektar ů starých poškozených smr čin, v četn ě vyklizení d řeva. Následovalo zalesn ění smrkem nevhodné provenience a výsadby místn ě nep ůvodní kle če, z části též ne- vhodného p ůvodu (z Krušných hor). Výsadby z r. 1999 zasáhly i p řirozená rašelinná bezlesí. V r. 1980 byl na území rezervace letecky aplikován insekticid proti obale či mod řínovému. Na konci 60. let byl ochranou p řírody zamítnut požadavek podniku státních les ů na obnovení drenážního systému v rašeliništi, zejména na prohloubení Blatného potoka. Odvodn ění vrcho- višt ě, které pochází z konce 19. století a od r. 1936 údajn ě nebylo udržováno, má dosud vý- znamný negativní vliv na stav rašelinných biotop ů v území. Ve 2. polovin ě 60. let byla rovn ěž zvažována možnost z řízení nau čné stezky vedené rezervací vícemén ě mimo stávající cestní sí ť. Tento zám ěr byl nakonec opušt ěn a k vybudování nau čné stezky došlo místo toho v SPR Rašeliništ ě Jizerky. Hodnocení konkrétních opat ření plán ů pé če viz v kapitole 2.5. b) lesní hospodá řství O tom, jak vypadala oblast Nové louky p řed p říchodem člov ěka do zdejší krajiny, lze získat ur čitou p ředstavu z paleobotanických šet ření, která zde provád ěla PUCHMAJEROVÁ (1936). Z rozboru rašelinných profil ů vyplývá, že rašeliništ ě zde existovalo z řejm ě již na po čátku ho- locénu, tj. zhruba p řed 10 000 lety. Nejstarší část vrchovišt ě ležela z řejm ě p ři pravém b řehu Blatného potoka jižn ě od Zámecké cesty, odsud se pak rašeliništ ě postupn ě rozr ůstalo sm ěrem na sever i na východ. V lesích časného holocénu p řevládala borovice (patrn ě kle č) s břízou, po četn ě p řimíšeny byly i vrby. S oteplováním b ěhem boreálu se za číná ší řit líska, vzáp ětí se objevuje lípa a smrk za sou časného ústupu borovice. P řed 6000 lety byly lesy v okolí Nové louky p řevážn ě smrkové, v podmá čených polohách z řejm ě s četnou olší. Samotné vrchovišt ě

Strana 20 Plán pé če o PR Nová louka bylo z velké části bez souvislého stromového porostu, hranice bezlesí se ale v pr ůběhu staletí zřejm ě m ěnily. V subboreálu (zhruba p řed 2,5-4,5 tisíci lety) se v lesích stále více uplat ňuje buk s jedlí: buk obsazuje nezamok řené, spíše svahové polohy, zatímco jedle nalézá optimum v přechodn ě zamok řovaných až podmá čených terénech mimo vlastní rašeliny. Z rozbor ů fo- silních pylových spekter lze odvodit, že v okrajových částech dnešní rezervace (zvl. na severu a severovýchod ě) dosáhla tehdy jedle dominantního zastoupení. Rovněž se zdá, že kle č, která je dnes na Nové louce jen maloplošn ě p řirozen ě rozší řena, zde vytrvala nejspíše po celou po- ledovou dobu. K osídlení lesní krajiny Jizerských hor dochází poměrn ě pozd ě. Ješt ě v 16. století byly zdejší lesy – s výjimkou okrajových partií p řilehlých k tehdejším sídl ům – v podstat ě p řírodního charakteru, bez plošného uplatn ění lidského vlivu. K založení Nové louky m ělo dojít p řibližn ě v letech 1620-1630 (NEVRLÝ 1981: 128). Tehdy údajn ě nechal Albrecht z Valdštejna vykácet velký kus lesa na pravém b řehu Blatného rybníka, aby získal d řevo na stavbu dom ů v Liberci a Ji čín ě. Takto vzniklo dnešní bezlesí v okolí záme čku o rozloze p řibližn ě 8 ha. Sto let pak stál na Nové louce jen chlév pro pasoucí se dobytek. TOMANDL (1968) s odkazem na starší literaturu datuje vznik sv ětliny na Nové louce do let 1630-1632, p ředevším však zpochyb ňuje, že by d říví zde vyt ěžené bylo možné použít na stavby v Liberci. Poukazuje na „tém ěř nemožnou“ dopravu, kdy ješt ě nebylo možné d řevo plavit po Černé Nise (plavební kanál zde byl vybudován až v r. 1798) a za málo pravdp ěo- dobné považuje i využití místního d řeva pro pot řeby bed řichovské sklárny vzhledem k obtížnosti a nákladnosti dopravy. Jisté ovšem je, že v roce 1756 byla na Nové louce postavena sklá řská hu ť, která byla v provozu až do roku 1817 (TOMANDL /1972/ uvádí ukon čení provozu až v r. 1824). Opušt ěná budova byla o dvacet let pozd ěji stržena (údaje o datu zbo ření se v jednotlivých pramenech různí). Z řady staveb zde z ůstala jen myslivna (vyho řela v r. 1926) a panský d ům majitele sklárny Riedela, který byl pozd ěji p řestav ěn hrab ětem Clam-Gallasem na lovecký záme ček. Po p řevzetí panských les ů československým státem v r. 1929 byl záme ček využíván jako vládní vila (odtud alternativní název enklávy „Šámalova louka“ podle prvorepublikového kanclé ře dr. P řemysla Šámala). Provoz skláren si vyžadoval velký p řísun d řeva z okolních les ů. Sklárna nem ěla vlastní lesy (TOMANDL 1968) a pravd ěpodobn ě (smlouva o z řízení sklárny nebyla nalezena) sm ěla užívat pouze ležící d říví, které bylo vyzna čeno libereckým lesním ú řadem. Vlastní t ěžbu tedy nepro- vád ěla a její bezprost řední vliv na p řilehlé lesy tak nemusel být nijak zásadní. Významn ější mohl být nakonec vliv pastvy dobytka, na Nové louce ustájeného. Tento vliv spo číval ve z ři- zování pastvin na úkor lesa (z části z řejm ě i na náplavech Blatného potoka v dnešní rezervaci), příležitostn ě možná i pastvou dobytka v lesích (v té dob ě již činnost vícemén ě nelegální), p ří- padn ě i trava řením. Po roce 1820 se již za číná projevovat zna čný nedostatek d řeva v důsledku p ředchozích masivních t ěžeb. Lze p ředpokládat, že i lesy v okolí Nové louky byly tehdy z velké části vy- těženy, resp. se zde nacházely pouze mladé porosty, zakládané tehdy již um ěle síji smrkového semene, pop ř. sadbou. Zastoupení d řevin v porostech doznalo velkých zm ěn již v 18. století, kdy ze zdejších les ů nejspíše zmizela podstatná část jedle a buku. Na p řelomu 18. a 19. století v okolních lesích patrn ě již zcela p řevažoval smrk, pouze ve zbytcích starých porost ů (mimo podmá čené a rašelinné polohy) se dochovaly zbytky bukových porost ů s přím ěsí jedle. Z porost ů rovn ěž vymizel klen, který se spaloval za ú čelem získání potaše pro tehdejší sklár- ny. Do jaké míry byly lidskými aktivitami v minulých stoletích zasaženo území dnešní rezervace, tj. lesní porosty a bezlesí rašelinných luk, lze dnes jen st ěží posoudit. Je velmi pravd ěpodob-

Strana 21 Plán pé če o PR Nová louka né, že i zde se alespo ň místn ě t ěžilo d řevo, p řinejmenším se vybíraly souše. Spornou otázkou je p ůvod bezlesí po obou stranách Zámecké cesty. V sou časnosti má vysloven ě otev řený charakter pouze bezlesí 356 E103, u n ěhož je ovšem z řejmé (zejména ze starších leteckých sním- ků), že jeho okraje jsou um ěle zarovnány. Tato plocha d říve sloužila s velkou pravd ěpodob- ností jako extenzivní louka, což nazna čuje i soustava odvod ňovacích p říkop ů. Další „bezlesí“ v okolí jsou již charakteru parkového lesa, resp. jde o plochy v sou časnosti um ěle zalesn ěné. Ješt ě p řed 50 lety zde ale p řevládaly volné plochy s pouze roztroušenými smrky a s převahou Molinia caerulea v bylinném pat ře. Tato formace do zna čné míry p řipomíná bezlesí na nápla- vech Jizery v NPR Rašeliništ ě Jizery, v případ ě mén ě vodného Blatného potoka ovšem není podobná geneze a ekologie zaru čena, naopak lze po čítat s přísp ěvkem lidské činnosti. K tomu svádí i p řítomnost um ěle nap římených vodote čí, které patrn ě m ěly za ú čel zp řístupnit tyto plochy pro luka řské využití. V rámci sou časných bezlesí se nicmén ě nacházejí menší plochy, které lze považovat za p řirozen ě bezlesé. Zda dnešní otev řené plochy (nyní již v důsledku ne- dávného zalesn ění rychle mizející) byly vytvo řeny za výrazn ějšího lidského p řisp ění anebo vícemén ě kopírují p řírodní stav, z ůstává však otázkou. Významným negativním vlivem z hlediska ochrany p řírody bylo již zmín ěné odvod ňování rašelin, k němuž docházelo v pr ůběhu 19. století a po čátkem století následujícího. TOMANDL (1972) uvádí, že v r. 1843 bylo na rašeliništích u potoka Blatná v polesí Bed řichov odvodn ěno šest polí a tato byla zalesn ěna smrkovými sazenicemi. Je pravd ěpodobné, že zmín ěná pole za- hrnují i území rezervace a nelze ani vylou čit, že tyto porosty dosud stojí (stá ří por. sk. 449 A 15/6 je udáváno na necelých 160 let, tj. jeho vznik spadá do období kolem roku 1843). Dále TOMANDL (l. c.) píše: V 50. letech minulého století byl stanoven generální odvod ňovací plán, podle kterého se pracovalo celá desetiletí. Tak byla odvodn ěna a zalesn ěna rozsáhlá zamok ře- ná oblast kolem Blatného potoka…v roce 1911 bylo konstatováno, že je v polesí Bed řichov asi 100 000 bm odvod ňovacích p říkop ů“. Hustou odvod ňovací sí ť zachycuje na svém ná črtku i HYSEK (1970) a prakticky totéž lze pozorovat na r ůzn ě starých leteckých snímcích či dosud p římo v terénu. Toto velkoplošné odvod ňování m ělo nesporn ě zásadní vliv na vodní režim lesních p ůd a následn ě i na charakter vegetace. Postupn ě došlo k výraznému zmenšení bezlesí či alespo ň jejich bohatému obsazení zakrslými smrky, nízké smr činy se zm ěnily na vitáln ější vzrostlý porost. Rychle tak postupo- valo vysýchání a degradace vrchovišt ě, p řičemž tento proces pokra čuje i v posledních deseti- letích za p řisp ění teplejšího a suššího podnebí a um ělého zales ňování bezlesí. Na nejstarším leteckém snímku z r. 1938 je patrné, že rozsah bezlesí byl tehdy v ětší než dnes, v některých p řípadech se však jedná spíše o bezlesí paseková (do časná), což na snímku nelze s jistotou rozlišit. Rozdíl je patrný zejména v jz. části rezervace, kde dnes již z řeteln ější bezle- sí chybí. Na odvod ňovacích p říkopech je v té dob ě zdánliv ě v ětší po čet nízkých smrk ů, tento dojem je ale spíše zdánlivý, nebo ť smrky byly tehdy v lepším stavu a m ěly mohutn ější zdravé koruny než dnes, kdy jsou vesm ěs dosti poškozené a proschlé. Naproti tomu v sou časnosti se smrk (spolu s vysazenou kle čí) rozší řil i na mezilehlé plochy, které v r. 1938 byly ještě více- mén ě volné. Na diskutovaném snímku je ovšem z řejm ě hust ější porost zakrslých smr čků na velkém bezlesí, které je dnes naopak (vyjma nízké vysazené kle če) tak řka bez d řevin. Odvod- ňovací p říkopy nejsou v tomto prostoru patrné. Z řeteln ě v ětší je na západní stran ě širší pruh původní kle če, p ři jehož vn ějším okraji tehdy chyb ěl souvislejší smrkový porost. Ten se rozší- řil až v dalších desetiletích a vn ější část kle čového porostu postupn ě zahubil. (Podobný vývoj se odehrál na řad ě dalších jizerskohorských vrchoviš ť.) Na leteckých snímcích z 50. let a z r. 1966 je stav bezlesí víceméně podobný. Pouze na po- sledním snímku se v severní části dnešního bezlesí 356 E103 objevuje souvislejší mladý smr- kový porost, snad z um ělé obnovy. V povále čné dob ě také probíhá zazem ňování p řítoku Blat-

Strana 22 Plán pé če o PR Nová louka ného rybníka, což se ale týká již jen území vn ě dnešní hranice rezervace, nebo ť uvnit ř ní již voda nestála ani v r. 1938. Lesy zájmového území byly v minulosti a z řejm ě ješt ě v polovin ě 20. století extenzivn ě hos- podá řsky využívány. Bližší p ředstavu by bylo možné získat podrobným historickým pr ůzku- mem. Jist ě zde probíhaly p řinejmenším toulavé t ěžby, u vitáln ějších porost ů v mén ě zamok- řeném terénu lze o čekávat intenzivn ější zásahy. Historii zásah ů lze částe čně vystopovat z věku porost ů uvád ěného v LHP (viz tabulka níže). Porosty ovšem v ětšinou nejsou stejnov ě- ké, z čehož lze usuzovat, že t ěžby v ětšinou nem ěly holose čný charakter, ale byly t ěženy spíše jen menší skupiny či etáže, p řípadn ě šlo o selektivní nahodilé t ěžby. Ty byly provád ěny i v posledním p ůlstoletí, kdy zde již byla vyhlášena p řírodní rezervace. V 70. a 80. letech minulého století i sem zasáhla imisn ě ekologická katastrofa, by ť v menší mí ře než do les ů centrální části Jizerských hor. Škody obale čem mod řínovým na konci 70. letech zde sice byly z řetelné, nem ěly však za výsledek plošné odumírání a t ěžbu porost ů. Zá- važn ější byly pozd ější škody zp ůsobené lýkožroutem smrkovým. Ty vedly k silnému poško- zení části porost ů, které pak byly z části nebo zcela odt ěženy. Rozsáhlé nahodilé t ěžby probí- haly až do po čátku 90. let, pozd ěji se již jednalo pouze o lokální t ěžby jednotlivých strom ů či jejich skupinek – tento stav p řetrvává dodnes. Kalamitní holiny byly ve druhé polovin ě 80. let a v pr ůběhu let 90. zalesn ěny smrkem ztepilým, p řevážn ě neznámého p ůvodu, místy též kle čí, podružn ě smrkem pichlavým, v menší mí ře (pozd ěji) i b řízou karpatskou a je řábem ptačím. V případ ě kle čových výsadeb z r. 1987 byly použity sazenice krušnohorského p ůvodu (údajn ě z Grünwaldského rašeliništ ě), tj. geneticky zna čně odlišné od p ůvodních jizerskohorských populací Pinus mugo subsp. mugo. Tyto výsadby (z okolí Zámecké cesty) byly pozd ěji ozna- čeny za blatku (údaj v LHP na r. 1993-2002) a po dohod ě mezi Správou CHKO Jizerské hory a státními lesy m ělo dojít k jejich odstran ění. Pravd ěpodobn ě se tomu tak i stalo, mladá kle č, která se v rezervaci dnes hojn ě vyskytuje pochází p řevážn ě z výsadeb z 90. let (nejnov ěji dle LHP z r. 1999, kdy byla ve velké mí ře zalesn ěna i p řirozená rašelinná bezlesí), pouze v jižní části PR (psk 459 E2/1b) se jedná o výsadby z r. 1989. Tyto mladší výsadby jsou pravděpo- dobn ě již krkonošského či jizerskohorského p ůvodu. Pokud jde o zmín ěné výsadby listnatých d řevin (BRX, JR), tyto byly v pr ůběhu n ěkolika let zni čeny zv ěř í – dnes v území ješt ě živo ří n ěkolik poškozených je řáb ů v polorozpadlých plas- tových ochranách, b řízy (bez ochran) dosud p řežívají v podob ě opakovan ě okusovaných pa- hýlk ů nejvýše 30 cm vysokých. Je t řeba zd ůraznit, že do um ělé obnovy byly v posledním čtvrtstoletí (ale p ředevším v 90. letech) zahrnuty nejen holiny po nahodilých t ěžbách, ale i více či mén ě z řetelná p řirozená raše- linná bezlesí. Šlo o sou část širšího trendu, kdy po velkoplošnému rozpadu lesa v Jizerských horách byla prosazována snaha o postupné dokonalé vypln ění nelesních ploch lesními kultu- rami (jeden extrém tak vedl k nastolení extrému opačného). Na Nové louce (kde ovšem rozpad lesa vlivem imisn ě ekologické katastrofy zdaleka nebyl celoplošný) takto byla postižena prakticky všechna bezlesí. Dnes je na tém ěř všech rašelinných bezlesích p řítomna vysazená kle č, která nez řídka úsp ěšn ě odr ůstá a výhledov ě m ůže pohltit v ětší části donedávna vícemén ě otev řených ploch. Zasvé již vzala formace parkového lesa po obou stranách Zámecké cesty (zejména p ři jižní stran ě), kde byl vysazován zejména smrk ztepilý. Zatímco na vrchovištních bezlesích lze dosud postupujícímu zalesn ění úsp ěšn ě zabránit vý řezem kle če, u parkového lesa je podobný zásah v ůč i smrku h ůř e realizovatelný i obhajitelný, mj. z toho d ůvodu, že smrk je zde do jisté míry p řirozen ě rozší řen a část sou časných mladých porost ů pochází z přirozené obnovy.

Strana 23 Plán pé če o PR Nová louka

Tabulka 11: Stá ří porost ů (etáží) dle LHP a z něj odvozený letopo čet vzniku porostní skupina etáž plocha etáže věk rok vzniku 356E 1b 1b 1,61 9 1994 356E 2 / 1a 1a 0,55 8 1995 356E 2 / 1a 2 0,14 17 1986 356E 4 / 2a/ 1 1 0,77 4 1999 356E 4 / 2a/ 1 2a 0,78 15 1988 356E 4 / 2a/ 1 4 0,78 40 1963 356E 4b 4b 0,76 35 1968 356E 8 / 5 5 1,27 47 1956 356E 8 / 5 8 0,63 71 1932 356E 8a/ 1r 1r 0,47 5 1998 356E 8a/ 1r 8a 0,95 71 1932 356E12 / 4a/ 1p 1p 0,45 5 1998 356E12 / 4a/ 1p 4a 0,45 35 1968 356E12 / 4a/ 1p 12 0,89 111 1892 449A 1 1 0,45 5 1998 449A 2 2 0,48 14 1989 449A 8 8 0,90 75 1928 449A10 / 4 / 1s 1s 0,06 5 1998 449A10 / 4 / 1s 4 0,17 35 1968 449A10 / 4 / 1s 10 0,33 95 1908 449A15 / 1r 1r 0,03 4 1999 449A15 / 1r 15 0,28 145 1858 449A16 / 6 / 1p 1p 0,89 8 1995 449A16 / 6 / 1p 6 1,33 60 1943 449A16 / 6 / 1p 16 1,77 160 1843 459E 2 / 1b 1b 0,96 5 1998 459E 2 / 1b 2 1,91 14 1989 459E 2a/ 1a 1a 2,20 5 1998 459E 2a/ 1a 2a 0,27 14 1989 459E 3 3 0,30 25 1978 459E 5a 5a 1,29 41 1962 459E10 / 5 / 1 1 0,12 7 1996 459E10 / 5 / 1 5 0,35 46 1957 459E10 / 5 / 1 10 0,57 96 1907 459E13 / 1p 1p 0,62 5 1998 459E13 / 1p 13 0,42 126 1877 459E14 14 1,72 140 1863 c) myslivost Jizerské hory jsou významnou chovnou oblastí jelení zv ěř e, jejíž stavy jsou zde od druhé poloviny 20. století vysoké. Krom ě jelení zv ěř e se hojn ě vyskytuje i zv ěř srn čí. To se dlouhodo- bě nep řízniv ě projevuje na odr ůstání listnatého zmlazení a kultur, p řípadn ě výsadeb jedle b ě- lokoré, časté jsou i škody loupáním a ohryzem na smrkových porostech st ředního v ěku. Raše- liništ ě jsou jelení zv ěř í tradi čně vyhledávaná a škody na porostech jsou zde o to četn ější. V zájmovém území je situace pon ěkud lepší než v nejvyšší části hor, na menším soust řeďová- ní zv ěř e se z řejm ě podílí i celoro čně hustý turistický provoz na okolních cestách. P řesto jsou ale škody na porostech (zejména na listnatých výsadbách) nep řehlédnutelné. P řítomnost zv ěř e znemož ňuje odr ůstání výsadeb b řízy karpatské a je řábu pta čího, patrné jsou i škody loupáním

Strana 24 Plán pé če o PR Nová louka a vytloukáním (též na kle či). Nad Blatným rybníkem byl zv ěř í zcela zni čen p ěkný porost vrby slezské ( či jejího k řížence) – tato pro Jizerské hory význa čná d řevina je dnes na horách po- měrn ě dosti vzácná práv ě z uvedeného d ůvodu. Na území rezervace se nenacházejí žádná myslivecká za řízení a neprovádí se zde ani p řikr- mování zv ěř e. d) rekreace a sport Rezervace leží v těsné blízkosti Šámalovy chaty, která je celoro čně velmi vyhledávaným tu- ristickým cílem. Pohybuje se zde zna čné množství p ěších turist ů, cykloturist ů a v zim ě lyža řů . V nov ější dob ě je zde i pom ěrn ě silný automobilový provoz, nebo ť p říjezd na Novou louku není nijak regulován. Samotná rezervace není turisticky zp řístupn ěna, zna čené cesty jsou vedeny po jejím jihozápadním a jižním okraji. Zde pak dochází k lokálnímu zne čiš ťování les- ních porost ů a zejména rušení hlukem. S menší frekvencí je návšt ěvníky hor využívána i ne- zna čená Zámecká cesta, která prochází p římo rezervací. Významn ější negativní vlivy s tím ale spojeny nejsou. e) jiné vlivy Území se nachází pod p řetrvávajícím vlivem imisí (depozic) oxidu si řičitého a oxid ů dusík ů. Vysoký import t ěchto polutant ů zp ůsobil v nedávné minulosti velkoplošný úhyn smrkových les ů a vedl k rozsáhlému poškození lesních p ůd. P řestože v 90. letech minulého století drama- ticky poklesly zejména imise oxidu si řičitého, stále jsou významn ě p řekra čovány kritické zá- těže dusíku i síry pro lesní ekosystémy a p ůdy jsou hodnoceny jako extrémn ě narušené acidi- fikací a nutri ční degradací (viz nap ř. HRUŠKA & KOPÁ ČEK 2005, SCHWARZ et al. 2009). Smr- činy ve vyšších polohách Jizerských hor jsou tak potenciáln ě velmi zranitelné a jejich další budoucnost z ůstává nejistá. To v plné mí ře platí i pro zájmové území, by ť je zde situace po- někud lepší než na rašelinných biotopech, kde smrk p řežívá blízko ekologického pesima. PR Nová louka se nachází v níže položené západní části hor, která je výše uvedeným vliv ům vystavena pon ěkud mén ě než lokality v centrální části poho ří. P řesto je ale ohrožení smrko- vých porost ů kyselými depozicemi zna čné, což je ostatn ě z řeteln ě patrné z jejich sou časného zdravotního stavu. Depozice negativn ě ovliv ňují i vitalitu rašeliník ů a tím i p řispívají k degradaci rašelinných biotop ů. Významnou roli v dynamice rašeliništních biotop ů sehrávají i klimatické zm ěny posledních desetiletí, které vedou k postupnému vysýchání rašelinných profil ů a zar ůstání bezlesí smrkem.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy CHKO Jizerské hory vyhlášená výnosem Ministerstva kultury a informací čj. 13.853/67 dne 8. 12. 1967. Chrán ěná oblast p řirozené akumulace vod (CHOPAV) Jizerské hory vyhlášena na řízením vlády č. 40/1979. Pta čí oblast Jizerské hory, vyhlášená na řízením vlády č. 605 ze dne 27. října 2004. Lesní hospodá řský plán pro LHC Jablonec nad Nisou, platnost 1. 1. 2003 – 31. 12. 2012. Územní plán obce Bed řichov je odsouhlasený Správou CHKO JH, která v něm uplatnila po- žadavky na zapracování zákonných limit ů OPK – hranice CHKO v četn ě zonace, hranice MZCHÚ v četn ě OP, ÚSES, VKP, lokality zvlášt ě chrán ěných rostlin a živo čich ů, resp. EVL a pta čí oblast.

Strana 25 Plán pé če o PR Nová louka

2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Tabulka 12 Přírodní lesní oblast 21 – Jizerské hory a Ješt ěd Lesní hospodářský celek / za řizovací obvod LHC Jablonec nad Nisou Vým ěra LHC v ZCHÚ 32,07 ha Období platnosti LHP (LHO) 1. 1. 2013 – 31. 12. 2022 Organizace lesního hospodá řství Lesy České republiky, s. p., LS Jablonec Nižší organiza ční jednotka revír P řehrada

Lesní pozemky, v četn ě vymezených bezlesí, zaujímají celou vým ěru rezervace, v četn ě nevy- mezeného ochranného pásma. Jedná se o celé lesní dílce 356E, 449A, 459E.

Typologické hodnocení. Dle aktuální typologické mapy jsou v území nejvíce zastoupeny SLT 8R, 7R a 7O (v uvedeném po řadí) – viz následující tabulku.

Tabulka 13: Přehled vým ěr a zastoupení lesních typ ů v rezervaci Přírodní lesní oblast: 21 – Jizerské hory a Ješt ěd Lesní typ Název LT Přirozená d řevinná skladba* Vým ěra Podíl (%) (LT) (ha) 6K4 kyselá smrková bu čina t řtinová SM 4, BK 4, JD 2, JR 0,02 0,06 7O1 sv ěží jedlová smr čina š ťavelová s kap- SM 6-7, JD 3, BK +-1 6,02 18,78 radinami a t řtinou chloupkatou 7R2 kyselá rašelinná smr čina bor ůvková SM 9-10, BRP +-1 0,64 2,00 7R3 kyselá rašelinná smr čina bezkolencová SM 9, BR 1 10,11 31,52 8G3 podmá čená smr čina t řtinová SM 9-10, OL +-1, BRP +-1 0,04 0,12 8R1 vrchovištní smr čina suchopýrová SM 8-10, BRP +-1, KOS +-1 14,60 45,54 bezlesí 0,64 1,98 Celkem 32,07 100,00 *) údaje v desítkách procent, druhová skladba dle OPRL, vým ěry odvozeny z digitalizované typologické mapy

Porovnání p řirozené a sou časné skladby lesa V další tabulce je výše uvedená p řirozená skladba p řepo čtena na vým ěru lesních typ ů v území a pro srovnání připojena sou časná skladba jako souhrn za druhové skladby stanovené autorem plánu pé če pro jednotlivé díl čí plochy. Rozdíly mezi ob ěma skladbami nejsou zásadní, nebo ť v obou p řípadech je zcela p řevažující d řevinou smrk ztepilý. V přirozené skladb ě se navíc vý- znamn ější m ěrou uplat ňuje jedle b ělokorá, jejíž výskyt je vztahován k podmá čeným polohám v doprovodu Blatného potoka (SLT 7O). V sou časné skladb ě není jedle p řítomna ani ve „sto- povém množství“, což ovšem platí i pro širší území, kde je potenciální zastoupení jedle podstatn ě vyšší. (Na rašelinných glejích se dnes jedle v Jizerských horách nevyskytuje v ůbec i když rekonstruk čně zde snad mohla n ěkdy i p řevažovat nad smrkem.) Podobnou m ěrou je v přirozené skladb ě zastoupena i b říza pý řitá, pop ř. karpatská. Recentn ě se v území vyskytuje sporadicky jen b říza b ělokorá a dále živo řící výsadby b řízy karpatské opakovan ě ni čené okusem zv ěř e. Vyšší podíl b řízy na p řirozené druhové skladb ě rašelinných smr čin je ovšem diskutabilní, recentn ě se b říza (karpatská) vyskytuje ve v ětší mí ře jen v NPR Rašeliništ ě Jizery a NPR Rašeliništ ě Jizerky, a to ješt ě ve specifických podmínkách ve vazb ě na kle čové porosty (resp. ve smr činách, které se z kle čových porost ů vyvinuly teprve

Strana 26 Plán pé če o PR Nová louka v posledních cca 100 letech). D ůvodem je zde jak světlomilnost b řízy, tak i poškozování zmlazení zv ěř í. V sou časné druhové skladb ě je po smrku nejvíce zastoupena borovice kle č. Její recentní za- stoupení je dle tabulky zhruba čty řnásobné oproti zastoupení p řirozenému, ve skute čnosti je ale nepom ěr mnohem v ětší. P řirozené rozší ření má dnes kle č jen na cca 0,13 ha p ři západním okraji bezlesí 449 A102. P ředpokládaných 0,73 ha je odvozeno z obecného typologického modelu pro Jizerské hory a v daném území evidentn ě neplatí. Typologická vrstva je navíc vztažena i na plochy bezlesí, jejichž vým ěra není zanedbatelná (zhruba čtvrtina území). V hodnocení sou časné skladby jsou p řitom zahrnuty jen plochy porostních skupin, nikoliv vy- lišených bezlesí, na nichž byla kle č často vysazena. Lze tak bez nadsázky uvést, že sou časné zastoupení kle če v PR Nová louka je řádov ě (více jak dvacetkrát) vyšší než by odpovídalo přirozenému stavu. Za zmínku stojí i nejasný geografický p ůvod vysazené kle če, kdy v nej- starších výsadbách (z r. 1987) byla identifikována „blatka“ (ve skute čnosti spíše hybridogenní taxon Pinus x pseudopumilio ) krušnohorského p ůvodu; tyto porosty byly následn ě odstran ě- ny. Z dalších d řevin se v přirozené druhové skladb ě v okrajové mí ře vyskytuje javor klen, buk lesní, olše lepkavá a je řáb pta čí, v sou časné skladb ě krom ě sporadického je řábu tyto d řeviny nejsou p řítomny. Z nep ůvodních d řevin je v sou časných porostech malou m ěrou zastoupen i smrk pichlavý.

Tabulka 14: P řirozená a sou časná skladba v území Zkrat- Název d řeviny Sou časné Sou časné Přirozené Přirozené ka zastoupení (ha) zastoupení (%) zastoupení (ha) zastoupení (%) Jehli čnaté SM smrk ztepilý 25,13 90,05 26,81 85,28 JD jedle b ělokorá – – 1,81 5,76 KOS borovice kle č 2,72 9,75 0,73 2,32 SMP smrk pichlavý 0,04 0,14 – – Listnaté BK buk lesní – – 0,01 0,02 KL javor klen – – 0,30 0,96 JR je řáb pta čí 0,01 0,04 + + BR bříza (pý řitá, 0,01 0,02 1,77 5,65 karpatská) OL olše lepkavá – – 0,00 0,01 Celkem 27,91 100,0 31,43 100,0 rozdílná celková rozloha u sou časné a p řirozené skladby je zp ůsobena tím, že v přirozené skladb ě jsou hodnoceny i plochy bezlesí

Stupn ě p řirozenosti lesních porost ů. V souladu s p řílohou č. 2 Vyhlášky MŽP ČR č. 64/2011 Sb. byly lesy zájmového území za řazeny do jednoho z pěti stup ňů p řirozenosti (A – les p ůvodní, prales, B – les p řírodní, C – les p řírod ě blízký, D – les kulturní, E – les nep ůvod- ní). Vyzna čená bezlesí nebyla z principu hodnocena, a to ani v případ ě, že se na nich vyskytuje nesouvislý stromový porost. V zájmovém území lze identifikovat všechny stupn ě p řirozenosti s výjimkou stupn ě A. P ři- bližn ě stejnou m ěrou jsou zastoupeny stupn ě B, C a D, pom ěrn ě malé rozší ření má stupe ň E. Je ovšem t řeba uvést, že hodnocení je vztaženo na celé díl čí plochy, jejichž kvalita nemusí být homogenní. Sou časn ě jde o hodnocení multikriteriální, kdy do stejného stupn ě mohou být sdruženy porosty r ůzných vlastností i r ůzné míry antropického ovlivn ění. Do hodnotících kri-

Strana 27 Plán pé če o PR Nová louka térií také nejsou zahrnuty vlivy, které jsou pro zájmové území velmi významné – vliv masiv- ního odvodn ění rašeliništ ě a novodobé poškození porost ů i celého ekosystému imisemi (kyse- lými depozicemi) a navazujícími gradacemi šk ůdc ů. K jednotlivým stup ňů m p řirozenosti lze ve vztahu k zájmovému území konstatovat toto: A) Les p ůvodní – prales. Porosty této kategorie v území dnes vylišit nelze, nejblíže má k lesu původnímu kle čový porost ve st řední části psk 449 B8. Vzhledem k blízkosti osídlení (Šámalova chata) je ale t řeba po čítat s historickými vlivy člov ěka i v tomto nevelkém prostoru. Kle čový porost se mimoto v posledním století postupn ě zmenšuje ve prosp ěch raše- linné smr činy v důsledku vysýchání rašeliništ ě, do zna čné míry zp ůsobeného um ělou dre- náží. B) Les p řírodní. Do tohoto stupn ě jsou za řazeny nejstarší smr činy v území, zejména podél Blatného potoka a jeho levostranného p řítoku, dále pak starší etážovité smr činy ve vrcho- vištní poloze. Jedná se o porosty pravd ěpodobn ě vzniklé z přirozené obnovy, alespo ň zčásti s původním genofondem smrku, vesm ěs výrazn ě nestejnov ěké až etážovité. Tyto porosty byly ve známé minulosti ovliv ňovány nahodilými t ěžbami, byly z nich t ěženy i souše, v malé mí ře mohla být uplatn ěna i um ělá obnova smrku. Nelze ovšem vylou čit, že v dřív ější minulosti (v 19. století) se v nich hospoda řilo intenzivn ějšími zp ůsoby, což by korespondovalo i s rozsáhlým odvodn ěním. Nejp ůvodn ější se jeví porosty p ři Blatném potoce, kde se nachází řada vzrostlých smrk ů i p řes 30 m vysokých a ve v ěku kolem 150 let. Celkov ě je ovšem t řeba říci, že porosty v rezervaci jsou vesm ěs mnohem mladší a na roz- díl od jiných rašelinišť v Jizerských horách se zde nevyskytují skute čně staré stromy ( či alespo ň souše) ve v ěku kolem 200 let. C) Les p řírod ě blízký. Porosty tohoto stupn ě zaujímají zhruba čtvrtinu území rezervace. Jsou sem zahrnuty smrkové porosty st ředního a vyššího v ěku, které byly v nedávné dob ě ovlivn ěny um ělou obnovou nebo nahodilými t ěžbami. D) Les kulturní. Tento stupe ň p řirozenosti je v rezervaci zastoupen nejvyšší m ěrou. Jedná se většinou o mladé porosty smrku a kle če, kde d ůvodem tohoto hodnocení byla p řítomnost kle če jako stanovištn ě nep ůvodní d řeviny v plošném podílu 10-50 %. Kle č je zde za „sta- novištn ě nep ůvodní d řevinu“ považována i tehdy, když s ní obecný model přirozené skladby po čítá. To se týká i druhého nejv ětšího rašelinného bezlesí v území, které je evi- dováno jako lesní porost (psk 356 E4/2a/1). Podobn ě negativn ě je t řeba hodnotit zalesn ění parkového lesa p ři levém b řehu Blatného potoka u Zámecké cesty (psk 459 E2a/1a). E) Les nep ůvodní. Sem byly za řazeny dv ě díl čí plochy – mladé porosty s vysokým podílem kle če – severn ě od Zámecké cesty. Analogicky by bylo možné hodnotit menší část psk 459 E2/1b v jižní části rezervace.

Tabulka 15: Zastoupení stup ňů p řirozenosti lesních porost ů stupe ň p řirozenosti plocha ha % podíl A – les p ůvodní (prales) – – B – les p řírodní 8,79 27,40 C – les p řírod ě blízký 8,05 25,09 D – les kulturní 9,67 30,15 E – les nep ůvodní 1,39 4,35 bezlesí – nehodnoceno 4,17 13,02 celkem 32,07 100,00

Strana 28 Plán pé če o PR Nová louka

Tabulka 16: Stupn ě p řirozenosti dle d řív ější metodiky (pouze na základ ě druhové skladby) stupn ě p řirozenosti plocha v ha % plochy 1 (nejvyšší) 26,07 81,80 2 4,04 12,68 3 0,59 1,85 4 1,17 3,67 5 (nejnižší) – – celkem 31,87 100,00 tabulka p řevzata z předchozího plánu pé če

Tabulka 17: V ěková skladba porost ů dle t říd, dle údaj ů LHP p řepo čteno k r. 2011 věková t řída plocha ha % plochy 1-20 9,18 32,88 21-40 3,88 13,90 41-60 5,07 18,16 61-80 2,91 10,42 81-100 0,90 3,22 101-120 1,79 6,41 121-140 0,42 1,50 141-160 2,00 7,16 161+ 1,77 6,34 celkem 27,92 100,00

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V plánu pé če na období 1993-2002 byla stanovena řada opat ření, zejména zalesn ění na celko- vé ploše 15,23 ha (první i druhé zalesn ění, v četn ě podsadeb). Vedle smrku ztepilého byla k zalesn ění ve velké mí ře navržena i borovice kle č a b říza karpatská. Dále byl navržen výb ěr souší; výchovné a obnovní t ěžby nebyly uvažovány. V LHP byla p ředepsána obnovní t ěžba na celkem 8,5 ha, z toho 6,0 ha v porostu 356 E, tj. v severní části rezervace. Tento rozsah z řejm ě nebyl napln ěn, v uvedeném období ale dozní- valy nahodilé t ěžby z předchozích let. Návazn ě pak probíhalo zalesn ění holin a porostních mezer smrkem ztepilým kle čí a b řízou karpatskou. V rozporu s plánem pé če byla kle č vysa- zována ve velkém rozsahu i na plochy p řirozených bezlesí (v té dob ě ješt ě v ětšinou jako be- zlesí nevymezené). V plánu pé če na roky 1993-2012 byly formulovány následující obecné zásady managementu: 1. Větší rašelinné louky vy členit z porost ů jako trvalá bezlesí a dále na nich již nehospoda řit. 2. Z rašelinných luk a dalších p řirozených bezlesí vytrhat veškerou vysazenou kle č. 3. Zachovat charakter parkového lesa v rámci por. sk. 459 D 12, tj. vy řezat, p řípadn ě pro ře- zat stávající smrkové výsadby, vylou čit též ú čast kle če. 4. Stávající kultury podle pot řeby vylepšit smrkem místního p ůvodu, autochtonní smrk vysadit i na existujících či vznikajících holinách.

Strana 29 Plán pé če o PR Nová louka

5. Do mladých porost ů (p řevážn ě kultur) podle možnosti zavést p řím ěs je řábu, veškeré vý- sadby individuáln ě chránit. 6. Nevysazovat dále kle č ani b řízu karpatskou. 7. Z kultur postupn ě vy řezat kle č a smrk pichlavý. 8. Neplánovat výchovné zásahy v polohách rašelinných smr čin.

Realizaci uvedených opat ření lze hodnotit následovn ě: Ad 1) Bezlesí byla v lesnických mapách vylišena pouze v případ ě z řeteln ě ohrani čených ploch bez souvislejšího smrkového porostu. Vylišeno bylo zejména nejv ětší bezlesí východn ě od Šámalovy louky, dále pak p řeplavované bezlesí p ři pravém b řehu Blatného potoka nad Zámeckou cestou a p ět drobných bezlesí v severní části území. Další plochy vymezeny nebyly. Ad 2) Opat ření nebylo realizováno (ani zahrnuto do LHP) a kle č na bezlesích pozvolna odr ůs- tala. Hrozí tak, že v perspektiv ě n ěkolika desetiletí bezlesí více či mén ě nep ůvodní kle čí za- rostou. Ad 3) Ani tento požadavek nebyl spln ěn, následkem čehož um ěle založené mlaziny rychle odr ůstají a parkový les se zvolna stává minulostí. Ad 4) Vylepšení je v LHP navrhováno pouze v psk 459 E2/1b na JV rezervace (SM 60 %, JR 40 %). Skute čný rozsah zalesn ění není autorovi plánu pé če znám. V některých díl čích plo- chách jsou patrné i p řevážn ě uschlé podsadby smrku, které však mohou pocházet ješt ě z předchozího decenia. Ad 5) Výsadba je řábu je v LHP navržena pouze v psk 459 E2/1b, kde je dnes lze také dohle- dat. Jedná se však o stromky v polorozpadlých plastových ochranách, zna čně poškozené zv ě- ří. Ad 6) Požadavek byl dodržen. Ad 7) K redukci KOS a SMP zatím z řejm ě nedošlo. Podíl SMP je v rezervaci velmi nízký a nepředstavuje v ětší problém. Ad 8) Ve stávajícím LHP je p ředepsána pouze pro řezávka v psk 449 A2. Zda byla pro řezávka již provedena, není z řejmé. V daném p řípad ě nicmén ě není pro řezávka na závadu.

Příloha M3: Mapa díl čích ploch a objekt ů Příloha M4: Lesnická mapa typologická Příloha M5: Mapa stup ňů p řirozenosti lesních porost ů Příloha M6: Lesní porostní mapa Příloha S1: Podrobn ější popisy díl čích ploch

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Vznik konfliktních situací z hlediska napl ňování díl čích p ředm ětů ochrany se nep ředpokládá.

Strana 30 Plán pé če o PR Nová louka

3. PLÁN ZÁSAH Ů A OPAT ŘENÍ

3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady pé če o území nebo zásady jeho jiného využívání a) pé če o lesy Rámcová sm ěrnice pé če o les Sm ěrnice č. Kategorie lesa Soubory lesních typ ů 1 les ochranný převážn ě 7R, 8R, 7O Cílová druhová skladba d řevin ( desítky %) p ři obnov ě lesa SLT základní d řeviny meliora ční a zpev ňující d řeviny ostatní d řeviny 7R ,8R SM 10 BR, JR 7O SM 9-10 JD+, BR, JR A – porostní typ B – porostní typ zachovalý smrkový, s rašelinnými bezlesími smrkový mlazinový, z části s náhradními d řevinami Základní rozhodnutí Hospodá řský zp ůsob (forma) výb ěrný jednotlivý (bezzásahový režim) výb ěrný jednotlivý (bezzásahový režim) Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický v ěk nep řetržitá fyzický v ěk nep řetržitá Dlouhodobý cíl pé če o lesní porosty přirozen ě diferencovaný porost bez hospodá řského přirozen ě diferencovaný smrkový porost s bohatým usm ěrňování vertikálním zápojem a tolerováním p řípadných sv ětlin, bez náhradních d řevin Zp ůsob obnovy a obnovní postup, v četn ě doporu čených technologií s úplným vylou čením obnovní t ěžby u vitálních porost ů možný jednotlivý, p řípadn ě skupi- novitý výb ěr, preferována je bezzásahovost, s omezením na nahodilé t ěžby Zp ůsob zalesn ění, stanovení druh ů a procento meliora čních a zpev ňujících d řevin p ři obnov ě porostu pouze p řirozená obnova, s tolerováním mezer a sv ětlin přirozená obnova smrku bez vylepšování, (výjimka ze zákonné lh ůty na zalesn ění), které jsou s tolerováním mezer a sv ětlin (výjimka ze zákonné lh ů- přirozeným projevem stanovišt ě a porostní dynamiky ty na zalesn ění), které jsou p řirozeným projevem sta- novišt ě a porostní dynamiky, lokální vnášení JD, BK, JR Pé če o nálety, nárosty a kultury a výchova porost ů, v četn ě doporu čených technologií úplné odstran ění nep ůvodní KOS z ploch p řirozených redukce nep ůvodních d řevin – zejména KOS, p řed- bezlesí a ředin; jinak porosty bez výchovy nostn ě úplná likvidace KOS z ploch p řirozených bezle- sí a ředin; nerovnom ěrné pro řezávky um ěle založených mladých porost ů, p řirozen ě vzniklé mlaziny lze ponechat bez zásahu; výsadby JD, BK a JR ú činným zp ůso- bem chránit p řed zv ěř í Opat ření ochrany lesa v četn ě doporu čených technologií kůrovcová ohniska sanovat obvyklým zp ůsobem: na- dtto, vzhledem k nízkému v ěku p řipadá v úvahu pouze padené stromy po projednání a schválení rozsahu OOP vý řez mlazin souvisleji napadených lýkožroutem lesk- smýtit, odkornit a ponechat na míst ě; s vylou čením lým prost ředk ů chemické ochrany; umis ťování feromono- vých lapa čů pouze v okrajových částech území

Strana 31 Plán pé če o PR Nová louka

Provád ění nahodilých t ěžeb v četn ě doporu čených technologií po posouzení menší objemy kalamitní hmoty bez zpra- dtto cování, aktivní k ůrovcové smrky po ošet ření ponechat v porostu, dle možností podobn ě postupovat i v případ ě rozsáhlejší kalamity Poznámka sm ěrnice pokrývá celé území rezervace; neprovád ět odvodn ění lesních porost ů a bezlesí, ani údržbu stávajícího meliora čního systému b) pé če o živo čichy V případ ě trvajícího nedostatku p řirozených hnízdních dutin je vhodné pokra čovat v údržb ě a obnov ě hnízdních budek pro sýce rousné. c) pé če o útvary neživé p řírody Obnovit vodní režim vrchovišt ě v sz. části území p řehrazením odvod ňovacích p říkop ů (psk 356 E4/2a/1). Nenarušovat p řirozený charakter vodních tok ů.

Příloha M4: Lesnická mapa typologická Příloha M5: Mapa stup ňů p řirozenosti lesních porost ů

3.1.2 Podrobný vý čet navrhovaných zásah ů a činností v území a) lesy Zásady managementu jsou shrnuty v tabulce rámcové zásady v předchozí kapitole a pro jed- notlivé díl čí plochy (porostní skupiny a jejich odd ělené části) rozpracovány v tabulce T1 v příloze. Navrhovaná opat ření jsou malého rozsahu a spo čívají zejména v náprav ě nevhodných zásah ů z nedávné minulosti. To se týká p ředevším požadavku na úplné odstran ění kle čových výsadeb na všech plochách p řirozených bezlesí (i nevylišených v obrysové map ě – zejména rozsáhlého a nez řeteln ě ohrani čeného bezlesí v rámci psk 356 E4/2a/1). Tento požadavek je kategorický, nebo ť sleduje zachování podstaty nejcenn ějšího vegeta čního útvaru v území, který byl navíc již d říve redukován z hlediska ochrany p řírody nevhodnými zásahy za sou časného p řisp ění klimatických zm ěn. Odstran ění kle če z bezlesí bylo požadováno již v minulém plánu pé če, dosud však provedeno nebylo. Mezitím nep ůvodní kle č r ůznou m ěrou odr ůstala, což mj. znamená, že její odstran ění bude pracn ější. Pro zachování jednoho z nejcenn ějších bezlesí v území (psk 356 E4/2a/1) navrhuji rovn ěž přehrazení v ětšího po čtu (více jak deseti) odvod ňovacích p říkop ů, které zjevn ě významnou měrou p řispívají k vysýchání starého vrchovišt ě. Technické řešení by mohlo být obdobné jako v případ ě nedávných hydromeliora čních opat ření na Klugeho louce v NPR Rašeliništ ě Jizer- ky, jen hrázek zde bude asi t řeba vystav ět v ětší po čet. Realizaci zám ěru by m ěla p ředcházet studie, jejíž sou částí bude i výškopisné zam ěř ení (nivelace) vrchovišt ě. Vhodné je i komplex- nější šet ření vodního režimu v celé rezervaci s přihlédnutím k možnostem revitaliza čních opat ření. V případ ě „náplavových“ bezlesí u Zámecké cesty (p řevážn ě p ři levém b řehu Blatného potoka) není odstran ění výsadeb navrhováno D ůvodem je to, že tato bezlesí jsou jen nez řeteln ě odlišena („parkový les“), zalesn ění bylo provedeno p řevážn ě smrkem ztepilým (severn ě od cesty ale p řevážn ě kle čí), který je v mlazinách z menší části i p ůvodem z přirozené obnovy. Smrkové mlaziny jsou již odrostlé a voln ě zapojené a jejich výrazná redukce by mohla být

Strana 32 Plán pé če o PR Nová louka vnímána kontroverzn ě. Nejjednodušším a snad akceptovatelným řešením, jak s t ěmito plochami naložit, je vylou čení dalších aktivních zásah ů (prozatím jen na dobu platnosti tohoto plánu pé če), tj. nejen pro řezávek, ale i zalesn ění. Stejný postup navrhuji uplatnit i u p řevážn ě kle čových porost ů severn ě od cesty. Lze p ředpokládat, že se struktura porost ů postupn ě sama upraví a pokud zde dosud panují ekologické podmínky pro existencí otev řené či alespo ň rozvoln ěné formace, porost získá tento charakter. Po ur čité konsolidaci porostu (za cca 10-30 let) bude možné p řistoupit k vý řezu kle če, nebo ť ta je zde d řevinou místn ě nep ůvodní a lze ji akceptovat pouze jako d řevinu p řípravnou. Pro řezávky omezeného rozsahu lze uskute čnit zejména v jv. části území (psk 459 E2/1b), kde by m ěly být využity i k výrazné redukci kle če a k úplnému odstran ění smrku pichlavého. V sušších partiích této porostní skupiny p řichází v úvahu i dosadba je řábu, p řípadn ě též buku a jedle. Tyto d řeviny je nutno ú činným zp ůsobem chránit p řed zv ěř í (dosud použitý typ indi- viduálních ochran se ukázal jako zcela nevyhovující). Probírky ani obnovní t ěžby nejsou v PR Nová louka navrhovány ani do budoucna p ředpoklá- dány. Porosty by m ěly být ponechány samovovolnému vývoji, nejvýše s nahodilými t ěžbami v nezbytném rozsahu. Snahou je zachování celistvosti porost ů a minimalizace vyklízené hmoty. Jednotlivé vývraty či zlomy se nezpracovávají, stejn ě jako souše. Aktivní k ůrovcové smrky jsou sanovány na míst ě, kmeny jsou po odkorn ění ponechány v porostu, ideáln ě v plné délce. Použití chemických prost ředk ů (insekticid ů, popř. jiných chemických p řípravk ů) není přípustné.

Příloha M3: Mapa díl čích ploch a objekt ů Příloha T1: Popis lesních porost ů a vý čet plánovaných zásah ů v nich

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je vymezeno ve formální ší ři 50 metr ů po celém obvodu rezervace. Nachá- zejí se zde lesní porosty r ůzného typu, v ětšinou nižší kvality než porosty v rezervaci. Výjimku tvo ří podmá čené a rašelinné smr činy p ři východní hranici rezervace. Jejich rozsah byl ale již dosti zmenšen p ředchozími t ěžbami – v nedávné dob ě obnovní t ěžbou psk 459 F14/2a. Sever- ně ležící psk 459 D15/2/1 dosud nebyla t ěžena a lze doporu čit, aby zde bylo od jakýchkoliv úmyslných t ěžeb upušt ěno. D ůvodem je jak p římá návaznost na analogické porosty v rezervaci, tak i skute čnost, že jde dnes již o jeden z mála takto starých a p řírod ě blízkých smrkových porost ů v širším zájmovém území. U dalších porost ů v ochranném pásmu je žá- doucí jejich šetrné obhospoda řování, s vylou čením rozsáhlejších obnovních t ěžeb. V sou časnosti se to týká severní části rezervace, po jejím obvodu se prostírají smrkové kmenoviny; v dalších částech území se nacházejí v ětšinou porosty mladého v ěku (výjimkou je jz. část území, kde lesy ochranného pásma odd ěluje široká cesta).

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice rezervace dosud nebyly geodeticky zam ěř eny a jsou tak odvozeny pouze od hranic lesních dílc ů. Ur čitá nejasnost tak vzniká v západní části území, kde docházelo v minulosti k drobným posun ům hranic lesních porost ů a jejich p řesahu na nelesní parcely. Tento stav je třeba řešit geodetickým zam ěř ením, které by však m ělo v maximální možné mí ře respektovat existující hranice JPRL a nem ělo by vymýšlet hranice nové, neodpovídající tradici a zjevným přírodním p řed ělům.

Strana 33 Plán pé če o PR Nová louka

Rezervace je v terénu vyzna čena obvyklým zp ůsobem – pruhovým zna čením a tabulemi s malým státním znakem. Dle starších mapových podklad ů bylo po obvodu území osazeno 12 těchto tabulí. Sou časný stav nebyl autorem plánu pé če detailn ě sledován (zaznamenáno bylo 9 tabulí, nebyla však sledována celá hranice ZCHÚ), byla však zjišt ěna absence jedné tabule (z řejm ě v důsledku zcizení) na Zámecké cest ě poblíž Šámalovy louky. Další zjišt ěné tabule se nacházely v dobrém stavu, stejn ě jako pruhové zna čení, které bylo obnoveno z řejm ě teprve relativn ě nedávno. Pravidelné obnovy zna čení je t řeba provád ět v intervalu cca 5 let nebo operativn ě dle pot řeby (v p řípadě poškození či zcizení hrani čních tabulí).

3.4 Návrhy potřebných administrativněsprávních opatření v území Po geodetickém zam ěř ení rezervace provést její nové vyhlášení v up řesn ěných hranicích a ak- tuální parcelní situaci.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Samotná rezervace není turisticky zp řístupn ěna, intenzivní turistický ruch se ale odehrává po jejím obvodu, resp. v její blízkosti (Šámalova chata). V nov ější dob ě je pom ěrn ě dosti frek- ventována Zámecká cesta (bez turistického zna čení) procházející p římo rezervací. Na p ředm ě- ty ochrany nemá ale toto turistické zatížení zásadnější negativní vliv. Regulace tedy není nut- ná. Sou časn ě však nelze ani doporu čit další zp řístupn ění území nap ř. vedením turistických tras po Zámecké cest ě. Málo vhodné je i p řípadné vybudování nau čné stezky, jak to bylo uva- žováno v 60. letech minulého století.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V sou časnosti jsou p ři turistické cest ě na jz. okraji rezervace instalované dv ě informa ční tabule zprost ředkující základní údaje o PR Nová louka. Tento stav lze považovat za pln ě dosta ču- jící. Tabule je t řeba udržovat v dobrém stavu – dle pot řeby opravit či vym ěnit (nejmén ě 1x za 10 let).

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Provést hydrologický pr ůzkum nejlépe v celém rozsahu rezervace a posoudit vliv staré dre- nážní soustavy na vodní režim území. Na základ ě tohoto pr ůzkumu pak navrhnout opat ření ke zvýšení hladiny podzemní vody v sz. části území, p řípadn ě i na dalších místech. V souvislosti s revitalizací vodního režimu zahájit pravidelný hydrologický a vegeta ční monitoring. Provést dosud chyb ějící systematický pr ůzkum st řevlíkovitých a drab číkovitých brouk ů a obratlovc ů. Díl čí výzkumy provád ět dle aktuálních pot řeb a zájmu badatel ů. Autor tohoto textu založil v PR Nová louka 4 trvalé snímkové plochy, které by m ěly být pravideln ě sledovány v intervalu cca 5 let.

Strana 34 Plán pé če o PR Nová louka

4. ZÁV ĚRE ČNÉ ÚDAJE

4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a kvantifikace Orienta ční náklady Orienta ční náklady za rok (K č) za období platnosti plánu pé če (K č) Jednorázové a časov ě omezené zásahy geometrické zam ěř ení rezervace 200 000,- hydrologický pr ůzkum, monitoring 50 000,- obnova vodního režimu v psk 356 E4/2a/1 (bezlesí), 300 000,- včetn ě zpracování projektu obnova hranic ZCHÚ (tabule, pruhové zna čení) 2x 50 000,- obnova informa čních tabulí 20 000,- zpracování nového plánu pé če 40 000,- Jednorázové a časov ě omezené zásahy celkem (K č) 660 000,- Opakované zásahy nadstandardní lesnické zásahy* 10 000,- 100 000,- Opakované zásahy celkem (K č) 100 000,- Náklady celkem (K č) 760 000,- *) vý řez nep ůvodní kle če, p řednostn ě z přirozených bezlesí, výsadby JR, BK, JD s individuálními, p řípadn ě sku- pinovými ochranami, vým ěna nevyhovujících ochran u stávajících listnatých výsadeb – rozsah t ěchto prací (vý- sadeb) je t řeba p řizp ůsobit dostupným finan čním prost ředk ům, uvedená částka je hrub ě orienta ční

4.2 Použité podklady a zdroje informací ANONYMUS (1992?): Návrh zp ůsob ů řízení a vývoje v chrán ěném území: SPR Nová louka. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] ANONYMUS (2009): Osnova plán ů pé če o národní p řírodní rezervace, p řírodní rezervace, národní p ří- rodní památky, p řírodní památky a jejich ochranná pásma. – MŽP ČR, Praha. DEMEK J. [ed.] et al. (1987): Zem ěpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. – Academia, Praha, 584 pp. FARKA Č J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds] (2005): Červený seznam ohrožených druh ů České republiky. Bezobratlí. – Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. HOUŠKOVÁ E. (1981): Fytocenologická a ekologická charakteristika rašeliniš ť v Jizerských horách. – Mskr. [Dipl. Pr., depon. in: Bibl. Kat. Bot. P řír. Fak. UK, Praha, 138 pp.] HOUŠKOVÁ E. (1988): Státní p řírodní rezervace Nová louka. Botanický inventariza ční pr ůzkum. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] HRUBÝ K. (1963): Významn ější lepidoptera Wünschovy sbírky v Severo českém muzeu. – Sborník Severo českého Muzea, P řírodní V ědy 2 (1962): 145 –158. HRUŠKA J. & KOPÁ ČEK J. (2005): Kyselý déš ť stále s námi – zdroje, mechanismy, ú činky, minulost a budoucnost. – Ministerstvo životního prost ředí, 24 p. HUSOVÁ M., JIRÁSEK J. & MORAVEC J. (2002): P řehled vegetace České republiky. Svazek 3. Jehli čnaté lesy. – Academia, Praha. HYSEK A. (1970): Fyzickozem ěpisné pom ěry jizerských hor a SPR „Nová louka“ s přihlédnutím k zoogeografii. – Ms. [Rigor. Pr., depon. in: Knih. Kat. Geogr. P řír. fak. UK, Praha] CHALOUPSKÝ J.[red.] (1988): Geologická mapa ČR (1:50 000). List 03-14 Liberec. – Úst ř. Ústav Ge- ol., Praha. CHALOUPSKÝ J.[red.] (1989): P řehledná geologická mapa Krkonoš a Jizerských hor. (1:100 tis.) – Úst ř. Ústav Geol., Praha.

Strana 35 Plán pé če o PR Nová louka

CHVOJKA P. (2008): Chrostíci (Trichoptera) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severo českého Muzea, P řírodní V ědy 26: 49–77. CHYTRÝ M., KUČERA T. & KOČÍ M. [eds.] (2001): Katalog biotop ů České republiky. – Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR, Praha. JEŽEK J., VONI ČKA P. & PREISLER J. (2008): Koutulovití (Diptera: Psychodidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severo českého Muzea, P řírodní V ědy 26: 129–151. JIRÁSEK J. (1995): Spole čenstva p řirozených smr čin České republiky. – Preslia, Praha, 67: 225-259. KOCOURKOVÁ J. (2001): zpráva o výzkumu lichenoflóry Jizerských hor za rok 2001. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] KRAMPL F. & MAREK J. (1999a): P řísp ěvek k poznání sou časné fauny motýl ů ( Lepidoptera ) Jizer- ských hor. – Sborn. Severo čes. Muz., P řír. V ědy, Liberec, 21: 145-188. KRAMPL F. & MAREK J. (1999b): Zpráva o výzkumu lepidopter Jizerských hor v roce 1999. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] KRAMPL F. & MAREK J. (2001): Zpráva o výzkumu lepidopter Jizerských hor v roce 2001. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] KRAMPL F. (2000): Zpráva o výzkumu lepidopter Jizerských hor v roce 2000. – Ms. [depon. in: Sprá- va CHKO Jizerské hory, Liberec] KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klí č ke kv ěten ě České republiky. – 928 p., Academia, Praha KUČERA J. & VÁŇA J. (2005): Seznam a červený seznam mechorost ů České republiky (2005). – Příroda, Praha, 23: 1-104. KŮRKA A. (1999): Pavouci (Araneida) Chrán ěné krajinné oblasti Jizerské hory. – Sborn. Severo čes. Muz., P řír. V ědy, Liberec, 21: 119-136. LAUTERER P. (2001): Mery (Sternorrhyncha, Psylloidea) Jizerských hor. – Sborník Severo českého Muzea, P řírodní V ědy 22: 85 –99. Lesní hospodá řský plán pro LHC Jablonec nad Nisou na roky 2003-2012. MACEK J. (2009): Širopasí blanok řídlí (Hymenoptera: Symphyta) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severo českého Muzea, P řírodní V ědy 27: 199–237. MACKOV ČIN P., SEDLÁ ČEK M. & KUNCOVÁ J. [eds.] (2002): Liberecko. In: Mackov čin P. & Sedlá ček M (eds.), Chrán ěná území ČR, svazek III. – Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR a Ekocent- rum Brno, Praha, 331 pp. MAREK J. & KRAMPL F. (2005): Inventariza ční pr ůzkum motýl ů (Lepidoptera) p řírodní rezervace No- vá louka. – Nepubl. manuskript, uložen na Správ ě CHKO Jizerské hory, Liberec, 30 pp. MELINGEROVÁ M. (1997): Flóra, vegetace a životní podmínky na vybraných mok řadech v CHKO Ji- zerské hory. – Ms. [Dipl. Pr., depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec & Knih. Fak. ŽP UJEP Ústí nad Labem] MÍCHAL I. & PET ŘÍČEK V. [eds.] (1999): Pé če o chrán ěná území II. Lesní spole čenstva. – Praha, 714 p. MIKYŠKA R. et NEUHÄUSLOVÁ Z. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1:200 000. 1. České zem ě. List M-33-X Liberec. – Academia a Kartografické nakladatelství, Praha. MOCEK J., VONI ČKA P. & PREISLER J. (2008): Hrbilkovití (Diptera: Phoridae) Jizerských hor a Frýd- lantska. – Sborník Severo českého Muzea, P řírodní V ědy 26: 261–281. MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinná spole čenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vydání. – Se- vero čes. P řír., Litom ěř ice, P říl. 1995, 1–206. MÜLLER J. (1936): Lesní typy Jizerských hor. – Lesn. Pr., Praha, 15: 477-523. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (1998): Mapa potenciální p řirozené vegetace České republiky (1:500 000). – Academia, Praha. NEVRLÝ M. (1962): Topografie živých rašeliniš ť Jizerských hor. – Sborn. Severo čes. Mus., Liberec, Přír. V ědy, 2: 33-84. NEVRLÝ M. (1981): Kniha o Jizerských horách. Severo české nakladatelství, Ústí nad Labem.

Strana 36 Plán pé če o PR Nová louka

PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. (2003): Červený seznam ohrožených druh ů České republiky. Obratlovci. – P říroda, 22: 1-183. PLOCEK A. (1974): Nástin kv ěteny Jizerských hor. – Ms. [Dis. Pr., depon. in: Bibl. Kat. Bot. P řírod. Fak. UK, Praha ] PLOCEK A. (1982-1986): Kv ětena Jizerských hor. 1-4. – Sborn. Severo čes. Muz., P řír. V ědy, Liberec, 12: 5-44, 13: 5-24, 14: 5-39 et 15: 5-52 [nedokon čeno]. PREISLER J. & BARTÁK M. (2008): Mušenkovití (Diptera: Lonchopteridae) Jizerských hor a Frýdlant- ska. – Sborník Severo českého Muzea, P řírodní V ědy 26: 283–287. PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166. PUCHMAJEROVÁ M. (1936): Rašeliny Jizerských hor. – Arch. pro p řírodov. Výzk. Čech, Praha, 19: 4- 44. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. – Stud. Geogr., Brno, 16: 1-74 (mapa). ROZEOVÁ A. (1965): Přírodní rezervace Nová louka- Ms., 78 pp. [Dipl. Pr., Ped. Inst. Liberec] RUS I. (1999): Přísp ěvek k poznání vážek (Odonata) CHKO Jizerské hory. – Sborn. Severo čes. Muz., Přír. V ědy, Liberec, 21: 137-143. RYBNÍ ČKOVÁ E. (1985): D řeviny a vegetace Československa v nejmladším kvartéru. – Ms. [Doktor- ská Dis. Pr., depon. in Bibl. Bot. Inst. Acad. Sci. Rep. Boh., Pr ůhonice u Prahy] SCHWARZ O., HOŠEK J., AND ĚL P., HRUŠKA J., HOFMEISTER J., SVOBODA T. & PETRŽÍLKA L. (2009): Soubor map atmosférické depozice, p řekro čení kritických zát ěží síry a dusíku pro lesní ekosystémy a lišejníkové indikace imisní zát ěže v KRNAP a CHKO Jizerské hory. – Lesnická práce, 34 p., 11 mp. SKALICKÝ V. (1988): Regionáln ě fytogeografické člen ění ČSR. – In: Kv ětena ČSR, díl 1., Academia, Praha, 103-121. SOFFNER J. (1924): Über die Schmetterlingsfauna des Isergebirges und seines Vorgeländes. Mitt. Ver. Naturfreunde, Reichenberg, 46: 8–50. SOFFNER J. (1927): Kleinschmetterlinge aus dem Isergebirge. Z. Ent. Ver. Schles. Insektenkunde, 15 (4): 6–9. STERNECK J. & ZIMMERMANN F. (1933): Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens II. (Microle- pidoptera). Selbstverlag, Karlsbad, 168 pp. SÝKORA T. (1971): Lesní rostlinná spole čenstva Jizerských hor. In: Knižnice Jizerských hor, 11: 1-60, ed. Severo čes. Mus., Liberec. ŠEV ČÍK J. & VONI ČKA P. (2008): Dvouk řídlí (Diptera: Nematocera) čeledí Mycetophilidae (bedlobyt- kovití), Keroplatidae, Bolitophildae, Diadocidiidae, Sciaridae (smutnicovití) a Anisopodidae (stružilkovití) Jizerských hor. – Sborník Severo českého Muzea, P řírodní V ědy 26: 95–127. ŠIFNER F. (2009): Výkalnicovití (Diptera: Scathophagidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severo českého Muzea, P řírodní V ědy 27: 185–197. TOLASZ R. [ed.] (2007): Atlas podnebí Česka. – Český hydrometeorologický ústav a Univerzita Pa- lackého, Praha a Olomouc. TOMANDL M. (1968): Význam d řeva pro sklá řské hut ě v Jizerských horách. – Ars Vitraria, 2: 8-33. TOMANDL M. (1972): D ějiny lesního hospodá řství v Jizerských horách. – Knižnice Jizerských hor, Severo čes. Mus., Liberec, 12: 1-68. TOMÁŠEK M. (1995): Půdní mapa ČR. List 03-14 Liberec. – Český Geol. Ústav, Praha. VESECKÝ A. [ed.] et al. (1958): Atlas podnebí Československé socialistické republiky. – Praha. VESECKÝ A. [ed.] et al. (1961): Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky. – Praha. VLK R., HOLUŠA J. & KOČÁREK P. (2008): Kobylky (Orthoptera: Ensifera) a saran če (Orthoptera: Ca- elifera) Jizerských hor. – Sborník Severo českého Muzea, P řírodní V ědy 26: 79–88. VONI ČKA P. & PREISLER J. [eds] (2008): Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýdlantska I. – Sborník Severo českého Muzea, P řírodní V ědy 26: 1–287.

Strana 37 Plán pé če o PR Nová louka

VONI ČKA P. & PREISLER J. [eds] (2009): Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýdlantska II. – Sborník Severo českého Muzea, P řírodní V ědy 27: 1–278. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provád ějí n ěkterá ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. Vyhláška MŽP ČR č. 64/2011 Sb., o plánech pé če, podkladech k vyhlašování, evidenci a ozna čování chrán ěných území. WALDHAUSEROVÁ I. (2006): Inventarizace vážek (Odonata) na vybraných rašeliništích (NPR Rašeli- ništ ě Jizery, NPR Rašeliništ ě Jizerky, PR Čihadla, PR Kle čové louky a PR Černá jezírka) Jizer- ských hor v zájmovém území PSLJH. – Nepublikovaný strojopis, uložen na Agentu ře ochrany přírody – Správ ě CHKO Jizerské hory v Liberci, 7 pp. WALDHAUSEROVÁ I. (2007): Inventariza ční pr ůzkum vážek (Odonata) na vybraných lokalitách Jizer- ských hor v roce 2007. – Nepublikovaný strojopis, uložen na na Agentu ře ochrany p řírody a krajiny – Správ ě CHKO Jizerské hory v Liberci, 9 pp.

4.3 Seznam používaných zkratek CHKO – chrán ěná krajinná oblast, EVL – evropsky významná lokalita, IO – individuální ochrana, JPRL – jednotka prostorového rozd ělení lesa, LHC – lesní hospodá řský celek, LHE – lesní hospodá ř- ská evidence, LHP – lesní hospodá řský plán, LT – lesní typ, OP – ochranné pásmo, PR – p řírodní rezervace, psk – porostní skupina, SLT – soubor lesních typ ů, SPR – státní p řírodní rezervace, ZCHÚ – zvlášt ě chrán ěné území, další použité zkratky (pokud nejsou všeobecn ě srozumitelné) jsou vysv ětleny na p říslušných místech textu. Zkratky d řevin užívané zejména v tabulkách: BK buk lesní ( Fagus sylvatica ) BO borovice lesní ( Pinus sylvestris ) BOP borovice pokroucená ( Pinus contorta ) BR bříza b ělokorá ( Betula pendula ) BRX bříza karpatská ( Betula carpatica ) JD jedle b ělokorá ( Abies alba ) JR je řáb pta čí ( Sorbus aucuparia ) KL javor klen ( Acer pseudoplatanus ) KOS borovice kle č ( Pinus mugo , v četn ě vysazené P. x pseudopumilio a nerozlišené P. rotundata ) MD mod řín opadavý ( Larix decidua ) SM smrk ztepilý ( Picea abies ) SMP smrk pichlavý ( Picea pungens )

4.4 Plán péče zpracoval

RNDr. Richard Viš ňák, Ph.D. biologické a ekologické pr ůzkumy Mlýnská 271, 471 27 Stráž pod Ralskem listopad 2011

Zoologické části textu (v č. p řílohy S5) zpracoval ing. Pavel Voni čka, Severo české muzeum Liberec.

Strana 38 Plán pé če o PR Nová louka

PŘÍLOHY

Tabulky:

Příloha T1 – Popis lesních porost ů a vý čet plánovaných zásah ů v nich (Tabulka k bodu 2.5.1 a k bodu 3.1.2).

Mapy:

Příloha M1 – Orienta ční mapa s vyzna čením území Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 – Mapa díl čích ploch (na podkladu ortofotomapy) Příloha M4 – Lesnická mapa typologická Příloha M5 – Stupn ě p řirozenosti lesních porost ů Příloha M6 – Lesní porostní mapa Příloha M7 – Historické mapy

Ostatní:

Příloha S1 – Podrobn ější popisy díl čích ploch Příloha S2 – Floristický p řehled Příloha S3 – Popisy vymezených p řirozených bezlesí Příloha S4 – Popisy díl čích ploch z předchozího plánu pé če z r. 2001 Příloha S5 – Zoologické poznámky

Strana 39

Příloha T1 Popis lesních porost ů a vý čet plánovaných zásah ů v nich

JPRL díl čí vým ěra RS/PT zastoupení d řevin pr ům. stupe ň doporu čený zásah nal. poznámka plocha v ha výška přir. 356E1b 1 0,75 1B KOS 5-6, SM 4-5, 2 E bez zásah ů, výhledov ě redukce KOS a sv. část psk SMP SMP 356E1b 2 0,64 1B KOS 6-7, SM 3-4 1,5 E bez zásahu st řední (jz.) část psk 356E1b 3 0,21 1B SM 10 3/1 D bez zásahu menší jz. část psk 356E2/1a 4 0,31 1A SM 10 5/1 D bez zásahu jižní část psk 356E2/1a 5 0,33 1B SM 10 4 D bez zásahu sz. část psk 356E2/1a 6 0,06 1A SM 10 5 D bez zásahu malá východní část psk 356E4/2a/1 7 2,33 1A SM 6-7, KOS 3-4 12/5/1 D přehrazení odvod ňovacích p říkop ů (nej- 2 lépe všech), úplný vý řez KOS 356E4b 8 0,02 1A SM 10 18 C bez zásahu drobná část u Zámecké cesty 356E4b 9 0,57 1A SM 10 21 C bez zásahu východní část 356E4b 10 0,09 1A SM 10 18 C bez zásahu sz. část psk 356E4b 11 0,07 1A SM 10 18 C bez zásahu jz. část psk 356E8/5 12 1,02 1A SM 10 20/13/ B bez zásahu západní část psk 6/2 356E8/5 13 0,89 1A SM 10 (KOS) 18/12 C vý řez KOS na bezlesí, jinak bez zásahu 2 východní část psk 356E8a/1r 14 0,17 1A SM 10 18/3 D bez zásahu malá sz. část psk 356E8a/1r 15 0,12 1A SM 10 18/3 C bez zásahu malá část p ři jižním okraji severního výb ěžku PR 356E8a/1r 16 1,13 1A SM 10 18/2 C bez zásahu hlavní část psk 356E12/4a/1p 17 1,30 1A SM 10 30/18/ B bez zásahu větší severní část psk 3 356E12/4a/1p 18 0,49 1A SM 10 (JR) 22/18/ C bez zásahu menší jižní část psk 5 356E103 19 0,03 – – - bez zásahu, nezales ňovat! 356E104 20 0,03 – – - úplný vý řez nep ůvodních KOS 1 356E105 21 0,60 (SM, KOS) – - vý řez nep ůvodní KOS, dále nezales ňovat 1 356E106 22 0,02 – – - bez zásahu, nezales ňovat 356E107 23 0,14 – – - vý řez nep ůvodní KOS 1 356E108 24 0,06 – – - bez zásahu 356E109 25 0,06 – – - bez zásahu

JPRL díl čí vým ěra RS/PT zastoupení d řevin pr ům. stupe ň doporu čený zásah nal. poznámka plocha v ha výška přir. 449A1 26 0,45 1B SM 10, KOS 4 D bez zásahu 449A2 27 0,48 1B SM 10 6 D bez zásahu 449A8 28 0,76 1A SM 7.5, KOS 2.5 16 B bez zásahu větší sz. část 449A8 29 0,13 1A SM 10 20 B bez zásahu menší jižní část 449A10/4/1s 30 0,56 1A SM 10 6 B bez zásahu 449A15/1r 31 0,07 1A SM 10 16/3 C bez zásahu malá severní část psk 449A15/1r 32 0,18 1A SM 10 18/1 C bez zásahu jižní část psk 449A15/1r 33 0,06 1A SM 10 15 C bez zásahu st řední část psk 449A16/6/1p 34 3,58 1A SM 10 28/18/ B bez zásahu hlavní (jižní) část psk 2 449A16/6/1p 35 0,41 1A SM 10, KOS, JR 23 B bez zásahu menší sz. část psk 449A102 36 2,87 – – - odstranit nep ůvodní kle č v ploše (vzrost- 1 lejší porost p ři západním okraji ponechat!!!) 449A103 37 0,05 – – - bez zásahu 449A579 38 0,12 – – - bez návrhu, pouze nezbytná údržba, zachovat stávající nezpevn ěný povrch a profil cesty 459E2/1b 39 2,87 1B SM 7-8, KOS 2-3 5/1 D pro řezávka, postupná redukce KOS, od- 3 (SMP, JR) stranit vtroušený SMP, doplnit kvalitní IO k perspektivním JR v jižní části psk, p ří- padn ě vysadit nové JR, JD 459E2a/1a 40 2,47 1B SM 9-10, SMP, KOS+ 7/2 D bez návrhu – nepokra čovat v zales ňování 459E3 41 0,30 1A SM 10, BR, JR 8 C bez návrhu 459E5a 42 0,09 1A SM 10 15 C bez zásahu 459E5a 43 1,00 1A SM 10 18 C bez zásahu jihozápadní (nejv ětší) část 459E5a 44 0,20 1A SM 10 15 C bez zásahu jihovýchodní část psk 459E10/5/1 45 1,04 1A SM 10 18/15/ C bez zásahu, vylišit bezlesí 10 459E13/1p 46 0,89 1A SM 10 28/3 B bez zásahu hlavní část psk 459E13/1p 47 0,15 1A SM 10 23 B bez zásahu malá sv. část psk 459E16 48 1,72 1A SM 10 20? C bez zásahu, nezales ňovat 459E106 49 0,07 – – - bez zásahu

JPRL díl čí vým ěra RS/PT zastoupení d řevin pr ům. stupe ň doporu čený zásah nal. poznámka plocha v ha výška přir. 459E579 50 0,09 – – - bez návrhu, pouze nezbytná údržba, zachovat stávající nezpevn ěný povrch a profil cesty 449A8 51 0,02 1A SM 10 18 - bez zásahu izolovaná jz. část 459 D15/2/1 (ochranné pásmo) – ponechat tuto psk jako clonu i pokra čování cenných porost ů v rezervaci bez obnovních t ěžeb Poznámka: Popis díl čích ploch je obsažen v příloze S1. Vysv ětlivky: JPRL – jednotka prostorového rozd ělení lesa; díl čí plochy – po řadové číslo díl čí plochy; RS/PT – rámcová sm ěrnice / porostní typ; zastoupení d řevin – údaj v desítkách procent, dle terénního zjišt ění; pr ům. výška – pr ůměrná výška (hlavního) porostu v metrech; stupe ň p řir. – stupe ň p řirozenosti dle metodiky (A – les p ůvodní, B – p řírodní, C – přírod ě blízký, D – kulturní, E – nep ůvodní); nal. – naléhavost, zásah: 1 – naléhavý, nezbytný pro p ředm ět ochrany, 2 – vhodný, 3 – možný, zbytný.

øíloh2wI

yrientèní2mp2území

n2podkldu2ákldní2mpy2È2IXSH2HHHD2s2vyznèením2polohy2dlíh2grÚ

x2tizerskohorské2uèiny

2tèí2kupy

2xová2louk

2Èerná2hor

2ulikvová2louk

H HFS I IFS P uilometerskm IXSHHHH vegendX

hrnie2grÚ

hrnie2ohrnného2pásm

hrnie2gruy2tizerské2hory

hrnie2ptèí2olsti2tizerské2hory

hrnie2iv

øíloh2wQ

wp2dílèíh2ploh

n2podkldu2ktuální2ortofotompy2E2@A2ÈÚu2PHII

PS PR

PQ IT

IP W

SH IH

RU PI

IW Q IV

PT RT

QS RV

RQ QH

vegendX

hrnie2grÚ

hrnie2ohrnného2pásm RW

QU hrnie2dílèíh2ploh2@lutá2èíslA

zákldní2vrstevnieX

IHH2m

PH2m

IH2m

H IHH PHH QHH weters m IXTHHH øíloh2wR

vesniká2mp2typologiká

UyI

VqQ

TuR

TuR VqQ

VqQ

VI TxR

UyI

TuR

VI VI

VqQ

vegend

pøírodní2rezerve

ohrnné2pásmo

lesní2typy

vrstevnieX

IHH2m

PH2m

IXTHHH H IHH PHH QHH weters m

IH2m øíloh2wS

wp2stupòù2pøirozenosti2lesníh2porostù

IXTHHH

vegendX

hrnie2grÚ

hrnie2ohrnného2pásm

vrstevnieX

IHH2m

PH2m

IH2m

stupnì2pøirozenostiX

e2E2les2pùvodní

f2E2les2pøírodní

g2E2les2pøírodì2lízký

h2E2les2kulturní H IHH PHH QHH wetersm

i2E2les2nepùvodní Mapa vlastnického separátu Jablonec nad Nisou, LHC: 409002 platnost : od 1.1.2003 do 31.12.2012 odd ělení : 356

Vlastník 11000 : *

M 1 : 6000 .... øíloh2wU

wp2pøirozenýh2ezlesí

IXTHHH

xHT

xIV

xHS

xIW

xHV

xHU

xHR

xIH

xHW

xII

xHID2xHQ

xIPD2xIQ

xHP

xPI

xIR

xIS

xIT

xIU vegendX

pøirozená2ezlesí2@PHHIA

hrnie2rezerve

ohrnné2pásmo

zákldní2vrstevnieX

IHH2m

PH2m

IH2m

H IHH PHH QHH wetersm

Příloha S1

PODROBN ĚJŠÍ POPISY DÍLČÍCH PLOCH Díl čí plochy (DP) mají vždy jednozna čné ohrani čení v obrysové map ě. Jsou to bu ď celistvé porostní skupiny, jejich samostatné části anebo bezlesí. Každá takto ohrani čená plocha má své číslo v mapové vrstv ě. V tabulkách jsou uvedeny charakteristiky k jednotlivým DP, v případ ě malých DP s podobnými vlastnostmi je v jedné tabulce pojednáno více takových DP, ovšem pouze tehdy, náležejí-li ke stejné porostní skupin ě či stejn ě ozna čenému bezlesí. Legenda: ZCHÚ – název ZCHÚ s připojením zkratky kategorie, v případ ě vymezeného ochranného pásma „OP“ DP: po řadové číslo díl čí plochy v rámci p říslušného ZCHÚ. DP jsou řazeny dle čísla porostní skupiny, p řípadn ě bezlesí. Pokud má ZCHÚ vymezené ochranné pásmo, jsou díl čí plochy v něm za řazeny až za DP ve vlastní rezervaci. Rozloha: vým ěra díl čí plochy v hektarech, s přesností na setiny. Údaj vychází z digitální obrysové mapy (ve výjime čných p řípadech se neshoduje s údajem v LHP). LHC: p říslušnost DP k lesnímu hospodá řskému celku (LHC) – zde vždy „Jablonec“. Odd.: číslo lesního odd ělení. Dílec: ozna čení lesního dílce. Por. sk.: ozna čení porostní skupiny nebo bezlesí dle platného LHP (2003-2012). Část: v případ ě, že se porostní skupina rozpadá na více odd ělených částí, je v tomto poli uvedena lokalizace po- pisované části (nap ř. „severní část“). U celistvých porostních skupin není vypln ěno nic. Stanovišt ě: stru čný popis stanovištních pom ěrů – svažitost, p řípadn ě orientace svah ů, zamok ření a p řítomnost horninových výchoz ů, p řípadn ě další významné skute čnosti. Charakteristika porostu: stru čný popis druhového složení a struktury lesního porostu, vzr ůstu d řevin, jejich vitality, výskytu zmlazení atd. Složení porostu: druhová skladba lesního porostu, v případ ě pot řeby rozlišená na etáže. Člen ění etáží nemusí vždy odpovídat údaj ům v LHP (ozna čení porostní skupiny), k čemuž dochází zejména v těchto p řípadech: a) horní etáž je již bez živých strom ů, tvo řená pouze zbytkovými soušemi, v krajním p řípad ě i zcela chybí; b) etáže nelze jednozna čně rozlišit; c) porost má více etáží, než uvádí LHP, zpravidla jde o nepodchycené zmlazení. Výška porostu: pr ůměrná výška porostu, v případ ě pot řeby s rozlišením na etáže a d řeviny. Jde o souborný údaj, bližší údaje jsou obsaženy v poli „charakteristika porostu“. Zde je t řeba upozornit, že porosty ve sledova- ných lokalitách jsou často výškov ě velmi nejednotné a z tohoto d ůvodu mají uvád ěna čísla pouze orienta ční vý- znam. Výšky porost ů byly v terénu zjiš ťovány odhadem a laserovým výškom ěrem (u vyšších strom ů). Botanické pom ěry: stru čná botanická charakteristika bylinného, p řípadn ě mechového patra. Jsou zde uvedeny významn ější zastoupené druhy, druhy s nejvyšší pokryvností jsou zpravidla řazeny na prvních místech, p řípadn ě je frekvence výskytu uvedena slovn ě, nap ř. zkratkami dom. (dominantní), hoj. (hojný), roztr. (roztroušený), z ř. (z řídkavý), vz. (vzácný), lok. (místy). Botanické popisy jsou pouze orienta ční a neplní úlohu inventarizace. Vycházejí z jednorázového šet ření na da- ných plochách v lét ě r. 2011, v omezené mí ře s dopln ěním poznatk ů z dřív ějších let. V ědecké názvosloví cévna- tých rostlin je sjednoceno podle Klí če ke kv ěten ě České republiky (KUBÁT et al. 2002), v případ ě mechorost ů se řídí p řehledem KUČERA & VÁŇA (2005). Mechové patro je dokumentováno jen ve stručnosti, s uvád ěním domi- nant a makroskopicky snadno poznatelných druh ů. Použity jsou též zkratky rostlinných spole čenstev (rašelinných bezlesí) – viz níže. Návrh opat ření: Zde jsou v krátkosti uvedena navrhovaná opat ření pro danou díl čí plochu. Ozna čení „bez návr- hu“ znamená, že z hlediska p ředm ětu ochrany není zásah pot řebný, lze však akceptovat p řípadný hospodá řsky motivovaný zásah (týká se to zejména výchovných t ěžeb). Ozna čení „bez zásahu“ znamená d ůrazný požadavek na vyloučení zejména t ěžebních zásah ů. Stupe ň p řirozenosti: stupe ň p řirozenosti lesních porost ů pro danou díl čí plochu dle metodiky ve stupnici A až E (A – les p ůvodní, B – les p řírodní, C – les p řírod ě blízký, D – les kulturní, E – les nep ůvodní).

– 1 –

V nejednozna čných p řípadech je uvedeno hrani ční hodnocení (nap ř. B-C), v mapovém výstupu je zpravidla zob- razeno nižší ze dvou možných hodnocení. Poznámka: dopl ňující údaje nap ř. k lokalizaci, vymezení díl čí plochy, p řípadn ě jiné významné skute čnosti. Díl čí plocha 2001: po řadové číslo díl čí plochy v plánu pé če z r. 2001 pro snadné vyhledání v p říloze S2. I p řes jistou subjektivitu (a tedy nep řesnost) popis ů umož ňuje p řiřazení starších popis ů porovnat vývoj porost ů za uplynulých deset let. V případ ě, že se hranice díl čích ploch kryjí pouze částe čně, je za číslem díl čí plochy uvedena hv ězdi čka. To platí jen v případ ě zásadního nesouladu hranic. Zkratky rostlinných spole čenstev na rašelinných bezlesích V popisech díl čích ploch i vylišených bezlesí (viz další p říloha) jsou použity zkratky pracovních názv ů obvyk- lých rostlinných spole čenstev jizerskohorských rašeliniš ť, které byly autorem poprvé použity v r. 2000. Jedná se o jednoduché, tém ěř fyziognomické ozna čení vycházející z dominanty bylinného patra a s obecného ozna čení mechového patra substantivem „ Sphagnetum “, bez rozlišování druh ů rašeliník ů. Kde je to vhodné, jsou použity zavedené názvy asociací (v řad ě p řípad ů je ale výstižn ější použití výše zmín ěných „pracovních názv ů“. CcS – „Carici canescentis-Sphagnetum“ (pracovní ozna čení). Spole čenstvo výrazných mok řin až t řasovisk, s převažující Carex canescens , obvykle za doprovodu dalších druh ů, jako Agrostis canina , Calamagrostis villosa , Carex echinata , C. nigra , C. rostrata , Deschampsia cespitosa , Holcus mollis , Viola palustris aj. V mechovém pat ře p řevládá Sphagnum fallax , S. riparium , Polytrichum commune . ClmS – „Calamagrostio villosae-Sphagnetum“ (pracovní ozna čení). Spole čenstvo stinných mok řin, z části pase- kového p ůvodu, s dom. Calamagrostis villosa v E1 a Sphagnum fallax , p řípadn ě i Sphagnum girgensohnii v E0. CnS – „ Carici nigrae-Sphagnetum “ (pracovní ozna čení). Spole čenstvo pramenných poloh (p řechodových rašeli- niš ť) s dominantní Carex nigra , blízké as. Carici rostratae-Sphagnetum apiculati . V E0 zpravidla dominuje Sphagnum fallax . CrS – Carici rostratae-Sphagnetum apiculati , v četn ě mezotrofn ějších typ ů se Sphagnum riparium . EaS – „ Eriophoro angustifolii-Sphagnetum “ (pracovní ozna čení). Jde o typické spole čenstvo m ělkých, periodicky či trvale zvodn ělých šlenk ů s vůdčím suchopýrem úzkolistým. N ěkdy bývá řazeno pod Eriophoro vaginati- Sphagnetum recurvi . V mechovém pat ře mohou být zastoupeny r ůzné druhy rašeliník ů, nej čast ěji však Sphag- num fallax a S. cuspidatum . EvS – Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi . Typické spole čenstvo vrchoviš ť, v E0 zpravidla se Sphagnum fallax , ale též s dalšími druhy rašeliník ů ( Sphagnum papillosum , S. russowii, S. tenellum aj.). Degrada ční fáze se vyzna čují expanzí Molinia caerulea . Časté jsou p řechody k MolS, SCp, SciS. JfS – Junco filiformis-Sphagnetum recurvi . Relativn ě mezotrofní spole čenstvo pramenných poloh s dominantní Juncus filiformis , často též s doprovodem dalších druh ů, jako je Deschampsia caespitosa, Calamagrostis villosa , Molinia coerulea, Juncus effusus , Carex nigra , Carex rostrata aj. MolS – as. Polytricho communis-Molinietum coeruleae („ Molinio-Sphagnetum “) . V sou časnosti snad nejb ěžn ěj- ší typ spole čenstva rašelinných bezlesí v Jizerských horách. Degrada ční stádium spole čenstev svazu Sphagnion medii , též jako pasekové stádium po rašelinné smr čin ě, v pon ěkud odchylném složení i na p řechodových rašeli- nách, zarostlých náplavech aj. PiS – Pino mugo-Sphagnetum . Porosty p ůvodní kle če na vrchovišti. SciS – Scirpo austriaci-Sphagnetum papillosi, resp . Eriophoro-Trichophoretum cespitosi ; spole čenstvo s Trichophorum cespitosum , n ěkdy též s Eriophorum vaginatum či Molinia caerulea . Mechové patro bývá často potla čeno, jen místy se na n ěm v ětší m ěrou podílí Sphagnum papillosum . N ěkteré porosty mají z řeteln ě degrada ční charakter. SCp – Sphagno-Caricetum pauciflorae ( Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici ). Spole čenstvo bult ů s Carex pauciflora , často též s Eriophorum vaginatum . V E0 obvykle p řevažuje Sphagnum fallax , standardn ě bývají ale zastoupeny i další druhy rašeliník ů.

– 2 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 1 Rozloha: 0,75 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 1b Část: sv. část psk Stanovišt ě: mírný svah k potoku (na JZ), plošn ě zamok řeno, místy i se stojící vodou Charakteristika porostu: mezernatá mlazina KOS (p řevažuje) a SM, sporadicky i SMP (na SZ), KOS cca 1 m vys., řidší, v podmá čeném terénu p říliš neprospívá, SM 1-5 m, nehojn ě i odrostlejší, rovn ěž se sníženou vitalitou; u Zámecké cesty hlou čky r ůzn ě starých SM, p řevážn ě do 7 m, dílem zcela suché, dále n ěkolik starších SM až cca 20 m vys. Složení porostu [x 10%]: KOS 5-6, SM 4-5, SMP Výška porostu [m]: 2 Botanické pom ěry (podrost): dom. Molinia caerulea , hojn ě též CrS, lok. s Calamagrostis villosa , dále Carex echinata , Juncus filiformis , Agrostis canina , Deschampsia cespitosa , Stellaria alsine , Epilobium palustre , Eriophorum vaginatum (roztr.) Návrh opat ření: bez zásah ů, výhledov ě redukce KOS a SMP Stupe ň p řirozenosti: E Poznámka: v r. 2001 v rámci psk vylišena dv ě bezlesí (N9 a N10), Díl čí plocha 2001: 594, 599* nyní již velmi nez řetelná

ZCHÚ: Nová louka DP: 2 Rozloha: 0,64 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 1b Část: st řední (jz.) část psk Stanovišt ě: rovina až velmi mírný svah, výrazn ě zamok řeno, p ři jižním okraji protéká potok Charakteristika porostu: voln ě zapojená mlazina KOS a SM, 1-1,5 m vys., roztr. p ředrosty SM 4 m vys., SM p říliš neprospívá Složení porostu [x 10%]: KOS 6-7, SM 3-4 Výška porostu [m]: 1,5 Botanické pom ěry (podrost): dom. Molinia caerulea a Eriophorum vaginatum , dále Vaccinium myrtillus , Vaccinium vitis-idaea , Calamagrostis villosa (lok.), Carex rostrata (lok. hoj.), v E0 do. Sphagnum fallax , podružn ě Polytrichum commune Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: E Poznámka: Díl čí plocha 2001: 595*

ZCHÚ: Nová louka DP: 3 Rozloha: 0,21 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 1b Část: menší jz. část psk Stanovišt ě: mírný svah (zvln ěná plošina), nap říč protéká potok, kol n ěj podmá čený terén, dále sušší partie Charakteristika porostu: mezernatá mlazina s předrosty SM do 8 m, v hlou čcích, vylepšovaná, porost výškov ě diferencovaný, st řední etáž 3 m, vylepšení 0,5-1,5 m, SM sázen i do pa řez ů (zdravé, ale r ůstov ě stagnují – cca 0,5 m) Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 3//1 Botanické pom ěry (podrost): dom. Molinia caerulea , dále Vaccinium myrtillus , Vaccinium vitis- idaea , Eriophorum vaginatum (z ř.), p ři potoce Agrostis canina , Deschampsia cespitosa , Stellaria alsine , Carex rostrata , Cirsium palustre , Potentilla erecta , Crepis paludosa , Anthoxanthum odoratum , Carex flava , Carex nigra , Myosotis nemorosa aj. Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: CD Poznámka: Díl čí plocha 2001: 593

– 3 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 4 Rozloha: 0,31 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 2/1a Část: jižní část psk Stanovišt ě: mírný svah p ři pravém b řehu potoka, mírn ě podmá čeno Charakteristika porostu: nerovnom ěrn ě zapojená diferencovaná mlazina SM, p řevažuje etáž 1: 0,5-2 m vys., etáž 2 spíše v okrajích, p řevážn ě do 7 m, SM průběžn ě zmlazuje; v severním výb ěžku odrostlejší mlazina až po čínající ty čkovina, cca 8 m vys., voln ě zapojená Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 5//1 Botanické pom ěry (podrost): dom. Molinia caerulea , hojn ě Vaccinium myrtillus , ve vlh čích partiích Carex rostrata Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: CD Poznámka: Díl čí plocha 2001: 592

ZCHÚ: Nová louka DP: 5 Rozloha: 0,33 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 2/1a Část: sz. část psk Stanovišt ě: rovina až mírný svah, zrašelin ělý terén, místy dosti zamok řeno, staré odvod ňovací příkopy Charakteristika porostu: nerovnom ěrn ě zapojená diferencovaná mlazina 2-6 m vys., p ři jižním okraji hustá ty čkovina, porost z části z přirozené obnovy Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 4 Botanické pom ěry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea , v zamok řených partiích (u p říkop ů) hojn ě Sphagnum riparium a Sphagnum fallax Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: CD Poznámka: Díl čí plocha 2001: 591

ZCHÚ: Nová louka DP: 6 Rozloha: 0,06 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 2/1a Část: malá východní část psk Stanovišt ě: rovina, zrašelin ělý terén p ři pravém b řehu potoka Charakteristika porostu: rozvoln ěná diferencovaná SM ty čkovina Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 5 Botanické pom ěry (podrost): Vaccinium myrtillus (dom.), Molinia caerulea , Calamagrostis villosa , Sphagnum girgensohnii , Polytrichum commune Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: CD Poznámka: Díl čí plocha 2001: 597*

– 4 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 7 Rozloha: 2,33 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 4/2a/1 Část: Stanovišt ě: zvln ěná vrchovištní plošina, uprost řed rozší řené jižní části náhorní plato, dále na J krátký mírný svah, ve zúžené st řední části laggová sníženina s prameništi a šlenky (v jižní části chybí), užší severní část se mírn ě svažuje k jihu, severní okraj již v rovin ě – za rozvodím; vrchovišt ě odvodn ěno hustou sítí p říčně probíhajících p říkop ů, p ři okrajích erozn ě prohloubených, v sev. části probíhají p říkopy šikmo až tém ěř podéln ě Charakteristika porostu: na J ve svahu voln ě zapojená zakrslá SM mlazina 0,3-2 m vys., z přirozené obnovy, nerovnom ěrn ě zapojeno + roztr. starší etáže – 2: 5-7 m, 4: 11-13 m, dále roztr. KOS 0,5-1 m, starší SM dosti proschlé; na plošin ě: rozvoln ěný zakrslý porost, vitáln ější podél linií odvod ňovacích p říkop ů, dosti rozsáhlé výsadby KOS (místy chybí), zakrslé SM do 2 m, u p říkop ů 2- 8 m, KOS 0,5 m, po četná, ale p říliš neodr ůstá; v užší severní části: dosti bohatá obnova SM i vitální výsadby KOS cca 1 m vys., u p říkop ů SM 0,5-2 m, starší do 5 m, dosti poškozené, souše ale chybí; řídce živo ří vysazená Betula carpatica (cca 20 cm vys.) Složení porostu [x 10%]: SM 6-7, KOS 3-4 Výška porostu [m]: 12//5//1 Botanické pom ěry (podrost): na J ve svažitém úseku Molinia caerulea (dom.), Vaccinium myrtillus , Vaccinium uliginosum , Vaccinium vitis-idaea , Calluna vulgaris ; v rozší řené části vrchovišt ě: dom. Molinia caerulea , lok. hoj. Trichophorum cespitosum , dále Vaccinium uliginosum , Calluna vulgaris , Vaccinium myrtillus , Vaccinium vitis-idaea , dosti řídce Eriophorum vaginatum , Oxycoccus palustris , Carex pauciflora , vz. Drosera rotundifolia , dále Carex nigra ; E0 málo vyvinuto – Sphagnum fallax , Sphagnum tenellum , Sphagnum papillosum (z ř.), Sphagnum russowii ; st řední část v laggu hodnotn ější – viz popis bezl. 102; v sev. části: dom. Molinia caerulea , roztr. Eriophorum vaginatum , dále Vaccinium uliginosum , Calluna vulgaris , Drosera rotundifolia – p ři sev. okraji, Carex nigra , Carex pauciflora (roztr.), chybí Trichophorum cespitosum ; E0 nerovnom ěrn ě, ale v porovnání s jižní částí psk pom ěrn ě dob ře vyvinuto: Sphagnum tenellum (hoj.), Sphagnum russowii , Sphagnum papillosum (roztr.), Sphagnum fallax Návrh opat ření: přehrazení odvod ňovacích p říkop ů (nejlépe Stupe ň p řirozenosti: CD všech), úplný vý řez KOS – jedná se o v minulosti odvodn ěné a zalesn ěné rozsáhlé bezlesí v dosud relativn ě zachovalém stavu, kde je požadavek na rekonstrukci bezlesí zvlášt ě naléhavý Poznámka: po okrajích po četná mraveništ ě; nízký stupe ň Díl čí plocha 2001: 596 přirozenosti je d ůsledkem vysokého podílu vysazené kos0 jinak jde o p řírod ě blízký porost, v minulosti z řejm ě ovlivn ěný um ělým zalesn ěním bezlesí po p ředchozím masivním odvodn ění

ZCHÚ: Nová louka DP: 8 Rozloha: 0,02 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 4b Část: drobná část u Zámecké cesty Stanovišt ě: rovina, podmá čený terén, místy stojící voda (býv. p říkop) Charakteristika porostu: širší SM kulisy st ředního v ěku, diferencované, hlavní úrove ň 16-19 m, starší SM p řes 20 m, porost p ůsobící p řírodním vzhledem Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18 Botanické pom ěry (podrost): Molinia caerulea (na S dom.), Avenella flexuosa , Vaccinium myrtillus , v E0 lok. hoj. Sphagnum girgensohnii Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: BC Poznámka: spole čný popis pro DP 8, 10, 11 Díl čí plocha 2001: 595*

– 5 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 9 Rozloha: 0,57 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 4b Část: východní část Stanovišt ě: rovina, nerovnom ěrn ě mírn ě podmá čeno, místy bez patrného zamok ření, na J protéká potok se št ěrkovými náplavy Charakteristika porostu: diferencovaná SM kmenovina, pr ům. 21 m vys., dílem ± zapojená, dílem se sv ětlinami, na levém b řehu potoka již z řeteln ěji podmá čeno – porost voln ěji zapojený, se zmlazení SM 1,5 m; u potoka starý SM 26 m vys., trojkmen, snad p ůvodní ekotyp; porost p ěkný, p řírodního vzhledu Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 21 Botanické pom ěry (podrost): Avenella flexuosa (lok. dom.), Calamagrostis villosa , Vaccinium myrtillus , Molinia caerulea (roztr.), Luzula pilosa (lok.), Trientalis europaea , Senecio sp., Athyrium filix-femina , Phegopteris connectilis , v E0 Sphagnum girgensohnii a Polytrichum commune ; ve sv ětlinách Calamagrostis villosa , Carex nigra , Galium saxatile Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: BC Poznámka: Díl čí plocha 2001: 599*

ZCHÚ: Nová louka DP: 10 Rozloha: 0,09 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 4b Část: sz. část psk Stanovišt ě: rovina, podmá čený terén, místy stojící voda (býv. p říkop) Charakteristika porostu: širší SM kulisy st ředního v ěku, diferencované, hlavní úrove ň 16-19 m, starší SM p řes 20 m, porost p ůsobící p řírodním vzhledem Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18 Botanické pom ěry (podrost): Molinia caerulea (na S dom.), Avenella flexuosa , Vaccinium myrtillus , v E0 lok. hoj. Sphagnum girgensohnii Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: BC Poznámka: spole čný popis pro DP 8, 10, 11 Díl čí plocha 2001: 599*

ZCHÚ: Nová louka DP: 11 Rozloha: 0,07 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 4b Část: jz. část psk Stanovišt ě: rovina, podmá čený terén, místy stojící voda (býv. p říkop) Charakteristika porostu: širší SM kulisy st ředního v ěku, diferencované, hlavní úrove ň 16-19 m, starší SM p řes 20 m, porost p ůsobící p řírodním vzhledem Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18 Botanické pom ěry (podrost): Molinia caerulea (na S dom.), Avenella flexuosa , Vaccinium myrtillus , v E0 lok. hoj. Sphagnum girgensohnii Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: BC Poznámka: spole čný popis pro DP 8, 10, 11 Díl čí plocha 2001: 595*

– 6 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 12 Rozloha: 1,02 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 8/5 Část: západní část psk Stanoviště: rovinatý terén v lemu vrchovišt ě (p ůvodní rozsáhlé bezlesí), p řevážn ě sušší rašelina, staré odvod ňovací p říkopy, ve st řední části vlh čí laggová poloha, na SV p řechod do podmá čených poloh Charakteristika porostu: na J: nerovnom ěrn ě zapojená ty čkovina, horní etáž 10-13 m vys., dále nerozlišitelné mladší etáže 2-8 m, etáž 9 zde chybí, porost st ředn ě poškozený; úzký západní lem vrchovišt ě: voln ě zapojený, místy až dosti prosv ětlený víceetážový porost, et. 9 jen řídce, do 23 m, et. 5 hojn ější, místy p řevažující, 12-15 m vys., dále et. 2-3 cca 8 m vys. a místy též et. 1 ve výšce 1-2 m; východní část: zapojený etážovitý porost SM, p řevaha etáže 2-3 do 10 m, též mladší SM do 5, podúrov ňové soušky, dále na S již porost z části rozpadlý – zbytky ten čích souší a nesouvislé, hlou čkovit ě zapojené dif. mlaziny do 2 m + roztr. starší do 8 m Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 20//13//6//2 Botanické pom ěry (podrost): dom. Molinia caerulea , hoj. Vaccinium myrtillus , dále Vaccinium vitis-idaea , Calluna vulgaris , lok. Avenella flexuosa , E0 jen místy souvislejší, s Dicranum scoparium a Sphagnum girgensohnii Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: B Poznámka: Díl čí plocha 2001: 598*

ZCHÚ: Nová louka DP: 13 Rozloha: 0,89 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 8/5 Část: východní část psk Stanovišt ě: rovinatý terén starého vrchovišt ě nad levým b řehem potoka, dosti zamok řený terén se zbytky odvod ňovacích p říkop ů, ve st řední části mén ě výrazné bezlesí, uprost řed se šlenkem Charakteristika porostu: zna čně proschlý porost nižšího vzr ůstu, etáž 8 do 20 m, etáž 5 (p řevažuje) cca 12 m vys., též mladší etáže cca 10 m vys., v ětšina strom ů st ředn ě až siln ěji poškozených, obnova jen řídká; jižn ěji menší bezlesí s nízkými soušemi, zmlazením SM 1 m vys. a vysazenou KOS; návazn ě zakrslý, polosuchý porost – mlazina až ty čkovina SM 4-8 m vys; v jižní části op ět voln ě zapojený, etážovitý porost do 20 (-23) m, mírná p řevaha nižší etáže, řídce obnova 1,5 m vys., též okousaná BRX 20 cm Složení porostu [x 10%]: SM 10 (KOS) Výška porostu [m]: 18//12 Botanické pom ěry (podrost): dom. Molinia caerulea , hojn ě Vaccinium myrtillus , dále Vaccinium vitis-idaea , lok. též Oxycoccus palustris , v E0 Sphagnum girgensohnii , Polytrichum commune , Sphagnum russowii ; v malém bezlesí MolS, EvS, Oxycoccus palustris , Carex pauciflora (fragmenty SCp), dále Juncus filiformis , Carex echinata , ve šlenku Sphagnum cuspidatum Návrh opat ření: vý řez KOS na bezlesí, jinak bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: BC Poznámka: v r. 2001 vylišena dv ě malá bezlesí – N7 a N8, nyní Díl čí plocha 2001: 599* zaznamenáno jen jedno

– 7 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 14 Rozloha: 0,17 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 8a/1r Část: malá sz. část psk Stanovišt ě: sušší rašelinný terén, mírný svah Charakteristika porostu: zbytky etáže 8, hlou čky et. 1, pop ř. nerozlišené 2 a 3, pod vzrostlými SM dosti řídká obnova 0,5 m, z části asi um ělá Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18//3 Botanické pom ěry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus , mén ě Molinia caerulea , řídce Eriophorum vaginatum , v E0 Sphagnum girgensohnii , Sphagnum russowii , Dicranum scoparium , Polytrichastrum formosum , Polytrichum commune Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: CD Poznámka: Díl čí plocha 2001:

ZCHÚ: Nová louka DP: 15 Rozloha: 0,12 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 8a/1r Část: malá část p ři jižním okraji severního výb ěžku PR Stanovišt ě: mírný svah na vlh čí rašelin ě, odvod ňovací p říkopy Charakteristika porostu: zna čně nesouvislá etáž 8, pod ní nesouvislá, hlou čkovit ě zapojená etáž 1 ve výšce 1-4 m, ale též nerozlišené etáže 2-3 do 10 m; záhy okrajov ě hustá SM ty čkovina, neprostupná; SM v ploše až 24 m vys. – zda ješt ě v této psk? Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18//3 Botanické pom ěry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus , hojn ě Molinia caerulea , dále Trientalis europaea , v E0 Sphagnum girgensohnii Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: BC Poznámka: Díl čí plocha 2001:

– 8 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 16 Rozloha: 1,13 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 8a/1r Část: hlavní část psk Stanovišt ě: na J: plošina nad poto ční nivou, od J výrazn ě zamok řená, dále již vrchovištní plošina, s odvod ňovacími p říkopy Charakteristika porostu: v jižním okraji skupinka SM souší z tohoto decenia, n ěkolik odkorn ěných kmen ů, pod nimi nesouvisle obnova SM 1 m, návazn ě na vrchovišti voln ě zapojená až sv ětlinatá, nestejnov ěká kmenovina, víceetážová, s převahou et. 5 do 20 m, SM st ředn ě poškozen, n ěkteré i siln ěji, dále et. 2-3 zvl. v okrajích, místy i bohatší zmlazení do 0,5 m; od potoka zasahuje etáž 12 – prosv ětlená vysoká kmenovina cca 30 m vys., s hlou čkovit ě zapojenou dif. mlazinou pr ům. 2 m vys.; dále na S: zapojený diferencovaný porost, p řevládá etáž 5 cca 20 m, jen sporadicky etáž 8, u potoka stromy z ř. vyššího v ěku – et. 12?, až 30 m vys.; dále na SZ vyšší podíl et. 9 – porost proschlý, kůrovcové souše z nedávné doby (nejmén ě 7), nesanováno, + starší souše, dále sv ětlinky, hlou čky mladších SM, bezl. 107; návazn ě nerovnom ěrn ě zapojený etážovitý porost v mírném, zde již sušším svahu, 10-20 m vys., okrajov ě mlazinky, záp. od bezl. 106 zbytky etáže 8, hlou čky et. 1 (2, 3), pod vzrostlými SM dosti řídká obnova 0,5 m, z č. asi i um ělá Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18//2 Botanické pom ěry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus , hojn ě i Molinia caerulea , druhov ě chudé, na J v mok řinách též hoj. Carex rostrata ; u potoka též Calamagrostis villosa , Avenella flexuosa , Athyrium filix-femina , Cardamine pratensis , Carex canescens , Carex echinata , Cirsium palustre , Deschampsia cespitosa , Epilobium obscurum , Epilobium palustre , Galium saxatile , Luzula pilosa , Oxalis acetosella ; dále na S dom. Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea , podružn ě Calamagrostis villosa , Trientalis europaea , v E0 hojn ě Sphagnum girgensohnii , mén ě Polytrichum commune , Polytrichastrum formosum , ve sv ětlinkách dom. Molinia caerulea , na S dom. Vaccinium myrtillus , mén ě často Molinia caerulea , lok. Eriophorum vaginatum , v E0 též Sphagnum russowii , Dicranum scoparium ; u pot ůč ku mj. Stellaria alsine , Galium palustre , Agrostis canina , Myosotis nemorosa , Cardamine pratensis , Epilobium obscurum Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: BC Poznámka: Díl čí plocha 2001: 597

ZCHÚ: Nová louka DP: 17 Rozloha: 1,30 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 12/4a/1p Část: větší severní část psk Stanovišt ě: podmá čená plošina se zaklesnutou poto ční nivou, s pís čitými a št ěrkovými náplavy, přeplavovaný terén, na J též slepé rameno se stojatou vodou Charakteristika porostu: nerovnom ěrn ě voln ěji zapojený etážovitý porost – horní etáž 28-33 m, st řední etáž 15-20 m, dolní etáž 1-5 m, porost místy dosti prosv ětlený, s převahou dolní etáže, patrné starší podsadby SM 1 m vys., nerovnom ěrn ě p řirozená obnova; u potoka mohutné souše, z č. padlé, jeden velký vývrat Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 30//18//3 Botanické pom ěry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus , místy i Molinia caerulea , dále Avenella flexuosa , Calamagrostis villosa , Trientalis europaea , Galium saxatile , v E0 lok. hoj. Sphagnum girgensohnii , dále Rhytidiadelphus squarrosus aj. Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: B Poznámka: Díl čí plocha 2001: 599*

– 9 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 18 Rozloha: 0,49 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 12/4a/1p Část: menší jižní část psk Stanovišt ě: rovina až velmi mírný svah s pot ůč kem, z části ponorným; na SZ sníženina a svah vrchovišt ě Charakteristika porostu: nerovnom ěrn ě voln ě zapojený starší porost se 2 sv ětlinami, horní etáž 20- 24 m, st řední cca 18 m, dolní pr ům. 5 m, ale zmlazení již od 1 m; též 1 JR 11 m vys.; celkov ě porost spíše parkového vzhledu, s převahou otev řených ploch; obnova slabší, v ětšinou v sousedství starších SM; na SZ: voln ě zapojený nižší porost, dosti proschlý, s jednotlivými soušemi, horní etáž 20 m, st řední 15 m, dolní 2-8 m, nehojn ě nárosty do 1 m, postupn ě porost zakrslý – 8 m vys. + nadúrove ň – vzhledov ě splývá s psk 4/2a/10 Složení porostu [x 10%]: SM 10 (JR) Výška porostu [m]: 22//18//5 Botanické pom ěry (podrost): dom. Molinia caerulea , dále Vaccinium myrtillus , Vaccinium vitis- idaea , Trientalis europaea , vz. Oxycoccus palustris , u potoka Calamagrostis villosa (hoj.), Deschampsia cespitosa , Agrostis canina , Carex canescens , Stellaria alsine , Viola palustris , Carex rostrata , Juncus filiformis ; na SZ: dom. Molinia caerulea (v laggu) a Vaccinium myrtillus (ve svahu), dále Vaccinium vitis-idaea , Melampyrum pratense , v E0 Sphagnum girgensohnii (dom.), Sphagnum russowii , Dicranum scoparium ... Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: BC Poznámka: Díl čí plocha 2001: 598*

ZCHÚ: Nová louka DP: 19 Rozloha: 0,03 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 103 Část: Stanovišt ě: menší bezlesí v laggové poloze Charakteristika porostu: sv ětlina s ojedin ělým proschlým SM st ředního v ěku, další v krajích; voln ě pokra čuje na S – řídký mladý porost dosazovaný KOS (do 1 m), SM jen řídce Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické pom ěry (podrost): přechody CrS a MolS, dále Trientalis europaea , Oxycoccus palustris (lok.), Eriophorum vaginatum (málo), v E0 dom. Sphagnum fallax , podružn ě Polytrichum commune ; na S ve sv ětlin ě zalesn ěné KOS Eriophorum vaginatum a Vaccinium uliginosum , též Eriophorum angustifolium Návrh opat ření: bez zásahu, nezales ňovat! Stupe ň p řirozenosti: – Poznámka: Díl čí plocha 2001: 598*

ZCHÚ: Nová louka DP: 20 Rozloha: 0,03 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 104 Část: Stanovišt ě: malé rašelinné bezlesí v laggu, sou část rozsáhlejšího vrchovišt ě, od n ěhož je jen nez řeteln ě odd ěleno; výrazn ě zamok řeno, by ť p ři okrajích odvod ňovací p říkopy, v rovinatém terénu málo ú činné, dosti rozlehlé mechaté šlenky Charakteristika porostu: roztr. nízké soušky, jen místy mladý a zakrslý SM do 1 m, plošn ě ve volném zápoji vysazena KOS 0,5 m vys. Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické pom ěry (podrost): Molinia caerulea (p řevažuje), Eriophorum vaginatum (hojn ě), Drosera rotundifolia , Oxycoccus palustris , Carex nigra (ve šlencích), v dob ře vyvinutém E0 hojn ě Sphagnum cuspidatum , jinak Sphagnum fallax Návrh opat ření: úplný vý řez nep ůvodních KOS Stupe ň p řirozenosti: – Poznámka: Díl čí plocha 2001: 596*

– 10 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 21 Rozloha: 0,60 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 105 Část: Stanovišt ě: rovina, u cesty siln ě zamok řeno až zvodn ěno, dále na S pon ěkud sušší terén, z části přeplavováno, staré odvod ňovací p říkopy Charakteristika porostu: rozsáhlé bezlesí, z části snad druhotného p ůvodu (býv. extenzivní louka?), na J roztr. spíše p ři krajích vysazena KOS 1 m vys., řídká, p říliš neprospívá, z okraj ů zasahují jednotlivé vitální SM cca 22 m vys., zcela na S op ět řídké výsadby KOS, ojedin ěle i BRX (0,5 m) Složení porostu [x 10%]: (SM, KOS) Výška porostu [m]: – Botanické pom ěry (podrost): ve vlh čím úseku u cesty polehlý porost s dom. Juncus filiformis , dále Agrostis canina , Carex rostrata , Carex nigra , postupn ě na S CnS, hoj. Agrostis canina , roztr. Molinia caerulea , Nardus stricta , následují sušší partie s dom. Molinia caerulea Návrh opat ření: vý řez nep ůvodní KOS, dále nezales ňovat Stupe ň p řirozenosti: – Poznámka: Díl čí plocha 2001: 595*

ZCHÚ: Nová louka DP: 22 Rozloha: 0,02 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 106 Část: Stanovišt ě: drobné bezlesí protáhlého tvaru, siln ě zamo řené (t řasovisko), z části se stojící vodou Charakteristika porostu: okrajov ě n ěkolik souší i živých SM, v četn ě mlaziny Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické pom ěry (podrost): jádrová část nesch ůdná, s Agrostis canina , Cardamine pratensis , Deschampsia cespitosa , Carex rostrata , Viola palustris , Juncus articulatus (z ř.), Stellaria alsine , Agrostis cf. stolonifera a Sphagnum riparium , p ři okrajích CrS, podružn ě CcS Návrh opat ření: bez zásahu, nezales ňovat Stupe ň p řirozenosti: – Poznámka: v r. 2001 jako bezlesí nevylišeno Díl čí plocha 2001: 592*

ZCHÚ: Nová louka DP: 23 Rozloha: 0,14 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 107 Část: Stanovišt ě: otev řená plocha v mírném jv. svahu, se šlenky, nejvýraznější bezlesí v severní části rezervace Charakteristika porostu: vícemén ě bez d řevin, jen v krajích řídce SM kolem 1 m, nesouvisle vysazená KOS 0,5 m vys. Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické pom ěry (podrost): v horní části šlenky s Carex rostrata a Sphagnum cuspidatum , v březích Carex pauciflora Sphagnum fallax , Sphagnum papillosum , Oxycoccus palustris , Drosera rotundifolia , v dalších šlencích Carex nigra , Eriophorum vaginatum , Carex rostrata , Carex echinata , Drosera rotundifolia ; na bultech v okolí: plošn ě p řevažuje Molinia caerulea , hojn ě ale i Eriophorum vaginatum , lok Carex pauciflora (spíše málo), dále Calluna vulgaris , Drosera rotundifolia , Oxycoccus palustris , Vaccinium uliginosum , v E0 dosti hojn ě Sphagnum papillosum Návrh opat ření: vý řez nep ůvodní KOS Stupe ň p řirozenosti: – Poznámka: Díl čí plocha 2001: 591*

– 11 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 24 Rozloha: 0,06 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 108 Část: Stanovišt ě: nevýrazné bezlesí v rovinatém až mírn ě svažitém podmá čeném terénu, v dolní části vlh čí, s drobnými kališti Charakteristika porostu: plocha spíše rázu sv ětliny než vysloveného bezlesí, s několika SM do 20 m v ploše a dalšími cca 23 m vys. v okrajích, okrajov ě též nesouvislá mlazina 2 m vys., v dolní části otev řen ější; voln ě p řechází do okolního porostu Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické pom ěry (podrost): na části plochy porost Phragmites australis cca 1,5 m, dosti zapojeným též s Molinia caerulea , Carex nigra , Agrostis canina , Viola palustris , Epilobium palustre , Sphagnum fallax ; v dolní části CnS + Molinia caerulea , Phragmites australis ; E0 nesouvislé Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: – Poznámka: Díl čí plocha 2001: 597*

ZCHÚ: Nová louka DP: 25 Rozloha: 0,06 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 109 Část: Stanovišt ě: v sou časnosti již jen drobné bezlesí na prameništi u potoka, navazuje úzký t řasovištní pruh na zarostlém potoce Charakteristika porostu: hlou čky mladých SM v okrajích Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické pom ěry (podrost): CrS se Sphagnum riparium , dále Molinia caerulea (nehojn ě), Calamagrostis villosa , Viola palustris , Galium palustre , Agrostis canina , v částe čně zarostlém potoce Agrostis canina , Deschampsia cespitosa , Stellaria alsine , Epilobium palustre , Viola palustris , Carex canescens , Sphagnum riparium Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: – Poznámka: Díl čí plocha 2001: 597*

ZCHÚ: Nová louka DP: 26 Rozloha: 0,45 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 1 Část: Stanovišt ě: rovinatý terén p ři pot ůč ku a vedle Zámecké cesty až k pravému b řehu Blatného potoka, nerovnom ěrn ě zamok řeno Charakteristika porostu: nerovnom ěrn ě zapojená SM mlazina na míst ě vysoké staré smr činy (pa řezy a nepo četné zbytky souší), porost um ěle založený, 3-4 (-6) m vys., vitální, ve voln ějším zápoji, u cesty nepo četné starší SM; na SV řídce i KOS Složení porostu [x 10%]: SM 10, KOS Výška porostu [m]: 4 Botanické pom ěry (podrost): Calamagrostis villosa (lok. dom.), Molinia caerulea , Deschampsia cespitosa , Carex nigra , Agrostis capillaris , na SV na náplavu u Blatného potoka Holcus mollis (hoj.), Deschampsia cespitosa , Agrostis capillaris , Potentilla erecta , Molinia caerulea , Carex rostrata (roztr.) Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: CD Poznámka: Díl čí plocha 2001: 600, 607

– 12 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 27 Rozloha: 0,48 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 2 Část: Stanovišt ě: rovina až mírný svah v sušší vrchovištní poloze vedle cesty Charakteristika porostu: diferencovaná mlazina SM, voln ě zapojená, p ředrosty cca 8 m vys., hlavní etáž 2-5 m vys., roztr. nižší SM, na SZ porost cca 12 m vys.; porost z části z přirozené obnovy Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 6 Botanické pom ěry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea , dále Vaccinium vitis- idaea , Melampyrum pratense , Avenella flexuosa , Galium saxatile , Carex pilulifera , Calamagrostis villosa (na SZ) Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: CD Poznámka: Díl čí plocha 2001: 601

ZCHÚ: Nová louka DP: 28 Rozloha: 0,76 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 8 Část: větší sz. část Stanovišt ě: rovinatý terén p ři západním okraji velkého vrchovištního bezlesí, sušší rašelina Charakteristika porostu: diferencovaná SM kmenovina voln ěji zapojená až mezernatá, nižšího vzr ůstu, dílem proschlá, ve st řední části zbytek p ůvodn ě rozsáhlejšího porostu vzrostlé p ůvodní KOS (1,5-2 m vys.), SM 15-19 m vys. i nižší, též mladší etáž do 8 m Složení porostu [x 10%]: SM 7.5, KOS 2.5 Výška porostu [m]: 16 Botanické pom ěry (podrost): v E1 Vaccinium myrtillus , Vaccinium vitis-idaea , Molinia caerulea ,, Vaccinium uliginosum , v E0 Sphagnum girgensohnii , Sphagnum russowii , Sphagnum fallax , Polytrichum commune , Polytrichastrum formosum , Dicranum scoparium aj. Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: AB Poznámka: Díl čí plocha 2001: 602*

ZCHÚ: Nová louka DP: 29 Rozloha: 0,13 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 8 Část: menší jižní část Stanovišt ě: úpatí vrchovišt ě s nevýraznou vodote čí Charakteristika porostu: diferencovaná SM kmenovina, 22-28 m vys., s mladší výplní, horní etáž zjevn ě podstatn ě starší než 100 let, nižší etáž cca 40-50 let; na S do psk z řejm ě spadají i roztr. mladé SM p ři okraji vrchovištního bezlesí (r ůzného vzr ůstu, až do 15 m) Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 20 Botanické pom ěry (podrost): dom. Molinia caerulea , dále Calamagrostis villosa , Avenella flexuosa , Trientalis europaea , v E0 Sphagnum girgensohnii Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: AB Poznámka: Díl čí plocha 2001: 602*

– 13 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 30 Rozloha: 0,56 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 10/4/1s Část: Stanovišt ě: vrchovištní plošina Charakteristika porostu: vícemén ě zakrslý porost prom ěnlivé výšky, v jádrové části s patrnými poz ůstatky d řív ějšího bezlesí, jen 1-8 m vys. (pr ůměrn ě 3 m), dosti rozvoln ěný, patrn ě výhradn ě z přirozené obnovy, návazn ě postupn ě vyšší – p řevážn ě cca 6 m v pr ůměru, ale velmi diferencovaný, proschlý, řídce i KOS 0,5 m vys. (patrn ě nep ůvodní), dále 9-16 m vys., psk nejasn ě odlišena od sousedních skupin Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 6 Botanické pom ěry (podrost): dom. Molinia caerulea , hojn ě Vaccinium myrtillus , dále Vaccinium vitis-idaea , Eriophorum vaginatum , Oxycoccus palustris (lok.), Vaccinium uliginosum (lok.), Calluna vulgaris , Melampyrum pratense , snad i Carex pauciflora (zjišt ěna v minulosti, nyní nepotvrzena) Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: B Poznámka: viz též bezlesí N-17 Díl čí plocha 2001: 603

ZCHÚ: Nová louka DP: 31 Rozloha: 0,07 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 15/1r Část: malá severní část psk Stanovišt ě: mírný svah nad potokem p ři okraji vrchovišt ě Charakteristika porostu: úzký lesní lem – nestejnov ěký porost – n ěkolik starších SM 23 m, dále souvislá kulisa SM cca 16 m vys., též SM do 6 m (etáž 1) Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 16//3 Botanické pom ěry (podrost): Calamagrostis villosa , Vaccinium vitis-idaea , Vaccinium myrtillus , Avenella flexuosa ... Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: BC Poznámka: Díl čí plocha 2001: 604*

ZCHÚ: Nová louka DP: 32 Rozloha: 0,18 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 15/1r Část: jižní část psk Stanovišt ě: rovinatý terén sušší vrchovištní plošiny vedle cesty Charakteristika porostu: nejasn ě ohrani čená úzká psk, na JV kulisa starších SM vedle cesty, do 22 m, postupn ě ale porost nižší a mladší, cca 17 m, místy i 20 m, ojedin ěle starší pa řezy, v podúrovni nesouvisle zmlazení 1,5 m Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18/1 Botanické pom ěry (podrost): Vaccinium myrtillus (dom.), Vaccinium vitis-idaea , řídce Molinia caerulea Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: C Poznámka: porost z řejm ě již částe čně odt ěžen – identifikace Díl čí plocha 2001: 604* v terénu obtížná

– 14 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 33 Rozloha: 0,06 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 15/1r Část: st řední část psk Stanovišt ě: rovinatý terén na sušší vrchovištní rašelin ě Charakteristika porostu: pruh pro řídlé slabší kmenoviny, jen cca 15 m vys. Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 15 Botanické pom ěry (podrost): Vaccinium myrtillus (dom.), Vaccinium vitis-idaea , řídce Molinia caerulea Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: C Poznámka: Díl čí plocha 2001: 604*

ZCHÚ: Nová louka DP: 34 Rozloha: 3,58 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 16/6/1p Část: hlavní (jižní) část psk Stanovišt ě: rozsáhlá psk která v ětšinou zahrnuje podmá čené polohy p ři pravém b řehu Blatného potoka v celkové délce 650 m, pop ř. p ři jeho dvou pravostranných p řítocích, v jižní části též zasahuje do starého vrchovišt ě (náhorní plošina a svah), v severní části navazuje na rozsáhlé vrchovištní bezlesí 102; terén vícemén ě zamok řený, místy i periodicky p řeplavovaný, a rašelinný Charakteristika porostu: starý r ůznov ěký porost, diferencovaný, etážovitý, místy již dosti prosv ětlený po spontánních rozpadech i nahodilých t ěžbách, horní etáž 25-30 m vysoká, se SM původního ekotypu (= nejcenn ější porost v rezervaci), nerovnom ěrn ě vyvinutá, východn ě od bezlesí 102 již zna čně rozpadlá – stojící i ležící souše, vývraty, z části vyt ěženo a vyklizeno, z části odkorn ěno a ponecháno na míst ě, roztroušen ě i souše z nedávné doby (nesanované); st řední etáž cca 15-20 m, často p řevažuje, dolní etáž p řevážn ě 1-4 m, v četn ě nového zmlazení, nerovnom ěrn ě vyvinutá, četn ější v rozpadlých úsecích na S, z části i zjevná um ělá obnova; na J na vrchovišti porost nižšího vzr ůstu, 16-20 m vys., dosti prosv ětlený – proschlý, poblíž cesty zde i k ůrovcové oko s pom ěrn ě rozsáhlými t ěžbami, postupn ě se rozši řuje, obnova zde zatím slabá ; na S p ři vrchovišti úzký pláš ť SM do 8 m Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 28//18//2 Botanické pom ěry (podrost): E1 vzhledem k prosv ětlení porostu vesm ěs dob ře vyvinuto, s dom. Molinia caerulea a Vaccinium myrtillus , na vrchovišti též Vaccinium vitis-idaea , dále Avenella flexuosa , Trientalis europaea , Galium saxatile , p ři potoce Agrostis canina , Carex nigra , Carex rostrata , Deschampsia cespitosa , Dryopteris dilatata , Juncus effusus , Juncus filiformis , Luzula pilosa , Senecio hercynicus , Viola palustris ; E0 často dob ře vyvinuto, s dom. Sphagnum girgensohnii , mén ě Polytrichum commune Návrh opat ření: bez zásahu, nezales ňovat Stupe ň p řirozenosti: BC Poznámka: Díl čí plocha 2001: 606

– 15 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 35 Rozloha: 0,41 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 16/6/1p Část: menší sz. část psk Stanovišt ě: rovina až velmi mírný svah, sušší vrchovištní poloha Charakteristika porostu: prosv ětlená stará SM kmenovina, nestejnov ěká, s roztr. soušemi i padlými stromy, porost 20-25 m vys., n ěkteré SM dosti proschlé, roztr. podúrove ň 2-6 m, ojedin ěle i JR; sm ěrem k V řídce nízká KOS – nejasn ě odlišeno od psk 8; p ři západním okraji zasahuje malé druhotné bezlesí, okrajov ě hlou čky mladých SM z přirozené obnovy Složení porostu [x 10%]: SM 10, KOS, JR Výška porostu [m]: 23 Botanické pom ěry (podrost): E1 dob ře vyvinuto: Vaccinium myrtillus (dom.), Molinia caerulea (lok. dom.), Vaccinium vitis-idaea , Avenella flexuosa ..., E0 do 30 %: Dicranum scoparium , Polytrichastrum formosum , Sphagnum girgensohnii , Sphagnum russowii , Calypogeia sp. aj.; bezlesí v záp. p ředpolí (zda ješt ě sou část rezervace?): úhorový trávník s Calamagrostis villosa (hoj.), Agrostis capillaris (hoj.), Carex nigra (hoj.), Holcus mollis , Galium saxatile , Festuca rubra , Stellaria graminea , Ranunculus repens , Achillea millefolium , Hypericum maculatum aj. Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: BC Poznámka: Díl čí plocha 2001: 605

ZCHÚ: Nová louka DP: 36 Rozloha: 2,87 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 102 Část: Stanovišt ě: rozsáhlé vrchovištní bezlesí, jedno z nejv ětších v Jiz. horách, stup ňovitý terén, svažující se od JZ k S a SV; severní část plochá, laggová, dosti zamok řená, s četnými šlenky rozmanitých tvar ů, výše již šlenky chyb ějí, jejich funkci v omezené mí ře plní chodní čky vyšlapané zv ěř í Charakteristika porostu: při okrajích roztroušené zakrslé SM, v ploše jen ojedin ěle, nerovnom ěrn ě vysazená KOS cca 0,5 m vys., v řídkém sponu, dole tém ěř chybí; p ři západním okraji souvislý lem cca 2 m vysoké KOS, pravd ěpodobn ě p ůvodní, asi 10 m široký, p řechází do rozvoln ěné rašelinné smr činy Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické pom ěry (podrost): v severní části EvS, bez Molinia caerulea a bez Trichophorum cespitosum , hojn ě E0 – rozsáhlé porosty s dom. Sphagnum magellanicum , dále Sphagnum tenellum , Sphagnum fallax , Sphagnum cuspidatum , hojn ě Drosera rotundifolia , Oxycoccus palustris , roztr. Andromeda polifolia , z řídka p ři okrajích Empetrum nigrum ; ve šlencích místy Eriophorum angustifolium (v PR jinak vzácné), ve šlencích též Carex nigra , maloplošn ě SCp; ve svahu a na náhorní plošin ě uniformní porost Trichophorum cespitosum -Molinia caerulea (podružn ě s Eriophorum vaginatum ), bez šlenk ů a s málo vyvinutým E0, též s Calluna vulgaris , Vaccinium uliginosum , Oxycoccus palustris , řídce Andromeda polifolia ; zcela okrajov ě v nejvyšší poloze ješt ě vlh čí úsek se Sphagnum magellanicum a Drosera rotundifolia Návrh opat ření: odstranit nep ůvodní kle č v ploše (vzrostlejší Stupe ň p řirozenosti: – porost p ři západním okraji ponechat!!!) Poznámka: bezlesí N15 Díl čí plocha 2001: 602*

– 16 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 37 Rozloha: 0,05 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 103 Část: Stanovišt ě: plošn ě nepatrné bezlesí p ři pravém b řehu Blatného rybníka, zamok řeno Charakteristika porostu: roztroušený mladý SM 1-4 m vys. Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické pom ěry (podrost): málo vyhran ěné CrS s Juncus filiformis , Molinia caerulea , Calamagrostis villosa , podružn ě Hieracium laevigatum , v bahnitém náplavu u b řehu potoka též Carex rostrata + Agrostis canina , Deschampsia cespitosa ...; sv ětlina pokra čuje ješt ě na Z pod silnicí – p říkop s Carex rostrata , Deschampsia cespitosa , Galium saxatile , Viola palustris , Sphagnum girgensohnii Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: – Poznámka: původn ě litorál Blatného rybníka, nejpozd ěji Díl čí plocha 2001: 608 po čátkem 20. století vysušený

ZCHÚ: Nová louka DP: 38 Rozloha: 0,12 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 579 Část: Stanovišt ě: Zámecká cesta: p římá stará cesta na nevysoké násypu nad okolním rašelinným a podmá čeným terénem, zhutn ěná št ěrkem, málo využívaná Charakteristika porostu: bez d řevin Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické pom ěry (podrost): nesouvislý porost trav a bylin na nezpevn ěné vozovce, celková pokryvnost 60 %, druhov ě dosti bohaté, nap ř. Agrostis capillaris , Prunella vulgaris , Euphrasia cf. stricta, Carex ovalis , Potentilla erecta , Alchemilla sp., Festuca rubra , Trifolium repens , Campanula rotundifolia , Juncus tenuis , v březích cesty travnatý lem s dom. Festuca rubra a Agrostis capillaris , dále nap ř. Trifolium repens , Potentilla erecta , Deschampsia cespitosa , Hieracium laevigatum ... Návrh opat ření: bez návrhu, pouze nezbytná údržba, zachovat Stupe ň p řirozenosti: – stávající nezpevn ěný povrch a profil cesty Poznámka: druhotné bezlesí – cesta Díl čí plocha 2001: –

– 17 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 39 Rozloha: 2,87 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 2/1b Část: Stanovišt ě: rovinatý podmá čený a rašelinný terén, místy s patrnými odvod ňovacími p říkopy, p ři potoce výrazn ěji zamok řeno – p řeplavovaný terén, t ůň ka Charakteristika porostu: rozsáhlá nestejnov ěká mlazina SM s přím ěsí KOS, nerovnom ěrn ě voln ě až hlou čkovit ě zapojená, SM p ředrosty (etáž 3) p řevážn ě do 6 m, v hlou čcích až skupinkách, hlavní etáž 1-2 m vys., KOS i 2 m vys., též v souvislejších skupinkách, SM často jen 0,5 m; dále na JZ ± zapojená SM ty čkovina do 11 m, podobný porost, jen 7 m vys., s vtroušenou BR a JR sleduje ve zna čné ší ři potok na západní stran ě psk, p řed potokem SM až 16 m vys., nerovnom ěrn ě zapojený; v jižním úseku: na Z pruh vysoké KOS 2 m, zapojený, na v ětšin ě plochy ale mezernatá mlazina SM, starší etáž z přir. obnovy 2-5 m vys., mladší do 2 m, po četné prosadby JR v rozpadajících se tubusech – tak řka 100% ztráty, poslední dožívající okousané zbytky; na J p řed silnicí sv ětlinka s nízkým SM (1 m), SMP a neduživými JR v tubusech Složení porostu [x 10%]: SM 7, KOS 3 Výška porostu [m]: 5//1 Botanické pom ěry (podrost): dom. Molinia caerulea , hojn ě Vaccinium myrtillus ; mok řiny (p řeplavované sv ětliny) u potoka s CrS, mén ě JfS, CnS, dále Deschampsia cespitosa , v E0 dom. Sphagnum girgensohnii , místy Sphagnum riparium , též Polytrichum commune ; dále na J: Molinia caerulea , Vaccinium myrtillus , Vaccinium vitis-idaea , Avenella flexuosa , Eriophorum vaginatum (roztr.); p ři jižním okraji ve sv ětlince mj. Agrostis capillaris (hoj.), Cirsium heterophyllum , Holcus mollis , Deschampsia cespitosa , Senecio hercynicus Návrh opat ření: pro řezávka, postupná redukce KOS, doplnit Stupe ň p řirozenosti: D kvalitní IO k perspektivním JR v jižní části psk, p řípadn ě vysadit nové JR, JD Poznámka: Díl čí plocha 2001: 611

ZCHÚ: Nová louka DP: 40 Rozloha: 2,47 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 2a/1a Část: Stanovišt ě: rovina až mírný svah, vícemén ě zamok řeno Charakteristika porostu: (od S) paseka se zna čně mezernatou mlazinou SM 1-2 m vys., z velké části asi z um ělé obnovy, dále nepravidelné hlou čky starších SM 7 m, na V četn ější etáž 2 cca 10 m vys., porost zde již zapojen ější; zcela na V (u potoka) paseka s mohutnými pa řezy, kol diferencovaná rozvoln ěná mlazina, ojedin ěle i SMP; u Zámecké cesty: nerovnom ěrn ě voln ě zapojená mlazina SM 3 m, s hlou čky starších SM do 18 m (v ětšinou 8-10 m), podružn ě KOS; na JV: řídká mlazina 1,5 m vys., s roztr. staršími o vzrostlými SM, návazn ě parkový les – paseka či sv ětlina s řídkou mlazinou SM, místy i KOS a solitérní či hlou čkovité SM staršího v ěku, dílem proschlé, bez jasného ohrani čení Složení porostu [x 10%]: SM 10, SMP, KOS + Výška porostu [m]: 7//2 Botanické pom ěry (podrost): obecn ě p řevládá Molinia caerulea , dále Avenella flexuosa , Calamagrostis villosa , Galium saxatile , Trientalis europaea , Vaccinium myrtillus , Vaccinium vitis- idaea , ve vlh čích partiích Carex rostrata , Deschampsia cespitosa , Juncus effusus , Juncus filiformis , Carex echinata , místy též Agrostis capillaris , Holcus mollis , Nardus stricta , okrajov ě Bistorta major , Cirsium heterophyllum , Cirsium palustre, Epilobium palustre , Luzula pilosa , Potentilla erecta , Senecio ovatus , Senecio hercynicus ... Návrh opat ření: bez návrhu – nepokra čovat v zales ňování Stupe ň p řirozenosti: D Poznámka: viz též bezlesí N12 a N13 – v sou časnosti zalesn ěná a Díl čí plocha 2001: 610, 617 zanikající; d řív ější výsadby BRX nyní již neidentifikovány

– 18 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 41 Rozloha: 0,30 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 5 Část: Stanovišt ě: podmá čený p řeplavovaný terén p ři levém b řehu Blatného potoka, náznaky drobných bezlesí (sv ětlinek), dále na V přechází do vrchovišt ě Charakteristika porostu: nerovnom ěrn ě zapojená diferencovaná ty čkovina až ty čovina, p řevážn ě 6-12 m vys., p ři potoce starší porost cca 20 m, jednotliv ě i vyšší SM, vtroušen ě JR a BR; Složení porostu [x 10%]: SM 10, BR, JR Výška porostu [m]: 9 Botanické pom ěry (podrost): u potoka dom. Calamagrostis villosa , dále Avenella flexuosa , Athyrium filix-femina , Dryopteris dilatata , Vaccinium myrtillus , Trientalis europaea , Sphagnum girgensohnii , Polytrichum commune , dále na V dom. Molinia caerulea , v zamok řených sv ětlinách často Carex rostrata , Juncus filiformis , Carex nigra , Sphagnum riparium aj. Návrh opat ření: bez návrhu Stupe ň p řirozenosti: C Poznámka: Díl čí plocha 2001: 612

ZCHÚ: Nová louka DP: 42 Rozloha: 0,09 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 5a Část: Stanovišt ě: podmá čená náplavová terasa p ři levém b řehu Blatného potoka, p řechází do vrchovišt ě Charakteristika porostu: nízký, nestejnov ěký hustý porost, cca 15 m vys., s podúrov ňovými souškami, roztr. utla čovaný SM 3 m, u vody sv ětlinka s četn ějším zmlazením kolem 1 m Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 15 Botanické pom ěry (podrost): dom. Molinia caerulea , dále Calamagrostis villosa , Vaccinium myrtillus , Carex rostrata , Trientalis europaea , v E0 hojn ě Sphagnum girgensohnii a Polytrichum commune Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: C Poznámka: Díl čí plocha 2001: 613

ZCHÚ: Nová louka DP: 43 Rozloha: 1,00 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 5a Část: jihozápadní (nejv ětší) část Stanovišt ě: podmá čený rovinatý terén p ři levém b řehu potoka, p řeplavovaný, návazn ě vyvýšená plošina na kontaktu s psk 2/1b Charakteristika porostu: voln ěji zapojená, pon ěkud nestejnov ěká SM kmenovina 21 m vys., v břehu potoka i starší SM 26-30 m vys., ve vyvýšené poloze porost nižší a ten čí, 15-20 m vys., s podúrov ňovými souškami, obnova zanedbatelný; dále i hustá ty čkovina, podmá čené sv ětliny, kolem hlou čkovité zmlazení SM Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18 Botanické pom ěry (podrost): v podmá čené poloze E1 mén ě vyvinuto než E0: Calamagrostis villosa , Vaccinium myrtillus , Molinia caerulea , Juncus filiformis , Trientalis europaea ; Sphagnum girgensohnii (dom.), Polytrichum commune ; ve vyšším terénním stupni dom. Vaccinium myrtillus , dále Calamagrostis villosa , Avenella flexuosa , Carex nigra , Vaccinium vitis-idaea (lok.), Sphagnum girgensohnii ; ve sníženin ě CrS Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: BC Poznámka: Díl čí plocha 2001: 614

– 19 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 44 Rozloha: 0,20 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 5a Část: jihovýchodní část psk Stanovišt ě: rovina až velmi mírný svah, s odvod ňovacími p říkopy Charakteristika porostu: zapojený, zna čně nestejnov ěký porost 10-18 m vys., též nižší SM, podúrov ňové soušky, p ři jižním okraji n ěkolik starších SM do 24 m Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 15 Botanické pom ěry (podrost): E1 nerovnom ěrn ě vyvinuto – Calamagrostis villosa (dom.), Vaccinium myrtillus , Avenella flexuosa , Trientalis europaea , v E0 dom. Sphagnum girgensohnii , dále Rhytidiadelphus squarrosus a Pleurozium schreberi Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: C Poznámka: Díl čí plocha 2001: 615

ZCHÚ: Nová louka DP: 45 Rozloha: 1,04 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 10/5/1 Část: Stanovišt ě: vrchovištní plošina a mírný svah na Z k poto ční niv ě, hustá sí ť odvod ňovacích p říkop ů – v rozestupu 5-10 m; na SV dosti velké vrchovištní bezlesí – terén mírn ě stup ňovitý, s bahnitými šlenky; Charakteristika porostu: zapojená nízká a tenká kmenovina, místy jen ty čovina SM, zakrslá, nestejnov ěká, proschlá, p řevládá etáž 5 cca 15 m vys., pod ní mladší etáž (3?) cca 10 m, jen řídce vyšší stromy, do 20 m, které snad odpovídají etáži 10, p řípadn ě m ůže jít o starší SM (dle LHP etáž 10 jen 12 m vys., etáž 5 jen 3 m); v bezlesí na SV dosti četné zakrslé SM, p řevážn ě 1-4 m vys Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18//15//10 Botanické pom ěry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea , dále Avenella flexuosa , v E0 hojn ě Sphagnum girgensohnii ; nevyzna čené bezlesí: dom. Molinia caerulea , dále Eriophorum vaginatum , Trichophorum cespitosum (roztr.), Carex pauciflora (lok.), Oxycoccus palustris , Andromeda polifolia (na více místech, ale řídce), Drosera rotundifolia (roztr.), Calluna vulgaris , Vaccinium uliginosum , Empetrum nigrum (z ř.), v nep říliš vyvinutém E0 Sphagnum papillosum , Sphagnum russowii , Sphagnum cuspidatum (nehojn ě) Návrh opat ření: bez zásahu, vylišit bezlesí Stupe ň p řirozenosti: BC Poznámka: Díl čí plocha 2001: 459

ZCHÚ: Nová louka DP: 46 Rozloha: 0,89 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 13/1p Část: hlavní část psk Stanovišt ě: rovinatý podmá čený terén p ři levém b řehu Blatného potoka a p ři pravém b řehu jeho levostranného p řítoku, zrašelin ělá niva, p řeplavovaná, p řítok jen minimáln ě zahloubený pod úrove ň terénu, pís čité náplavy Charakteristika porostu: voln ěji zapojený, místy po vývratech a souších zna čně prosv ětlený etážovitý porost, s četnými starými SM p řes 30 m vys. (nejvyšší asi 34 m), dílem již padlými či proschlými, dále shluky SM st ředního v ěku 15-20 m vys. i nižší, řídké mlaziny 1-2 m vys., snad i um ělá obnova Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 28//3 Botanické pom ěry (podrost): Molinia caerulea (dom.), Calamagrostis villosa , Vaccinium myrtillus , Avenella flexuosa , Trientalis europaea , Dryopteris dilatata , Luzula luzuloides , Deschampsia cespitosa , Juncus effusus , Carex nigra , Agrostis canina , Carex ovalis , C. rostrata, Viola palustris , Senecio hercynicus , u potoka též Holcus mollis , Potentilla erecta , Anthoxanthum odoratum aj. Návrh opat ření: bez zásahu, sv ětliny nezales ňovat Stupe ň p řirozenosti: B Poznámka: Díl čí plocha 2001: 617*

– 20 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 47 Rozloha: 0,15 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 13/1p Část: malá sv. část psk Stanovišt ě: rovina až velmi mírný svah p ři pravém b řehu potoka, podmá čeno Charakteristika porostu: dosti rozvoln ěná, diferencovaná SM kmenovina, 20-26 m vys., ojedin ělá souš, n ěkolik ležících odkorn ěných kmen ů z dřív ější doby Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 23 Botanické pom ěry (podrost): dom. Molinia caerulea , dále Calamagrostis villosa , Carex rostrata , Trientalis europaea , Galium saxatile , Vaccinium myrtillus , Juncus filiformis, v E0 hojn ě Sphagnum girgensohnii Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: B Poznámka: Díl čí plocha 2001: 617*

ZCHÚ: Nová louka DP: 48 Rozloha: 1,72 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 14 Část: Stanovišt ě: převážn ě vrchovištní terén, na J sušší, četné odvod ňovací p říkopy, na Z při potoce podmá čené nižší polohy, periodicky p řeplavované Charakteristika porostu: ve vrchovištní poloze voln ěji zapojená nižší kmenovina, diferencovaná, do 21 m, okrajov ě stromy až 28 m, roztr. souše, v četn ě čerstvých, roztr. zmlazení SM do 0,5 m; na JZ porost siln ě prosv ětlený – výstavky SM do 26 m, pod nimi hlou čkovit ě zapojená mlazina SM; na Z při potoce roztroušen ě mohutné staré SM p ůvodního ekotypu, až 34 m vys. (snad etáž 16? – porost shodného vzhledu jako na pravém b řehu), nepo četné souše a podúrov ňové SM r ůzné výšky, zmlazení, místy snad i um ělá obnova cca 1 m vys. Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 20? Botanické pom ěry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus , hojn ě Molinia caerulea , E0 nerovnom ěrn ě vyvinuto Návrh opat ření: bez zásahu, nezales ňovat Stupe ň p řirozenosti: BC Poznámka: Díl čí plocha 2001: 618

ZCHÚ: Nová louka DP: 49 Rozloha: 0,07 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 104 Část: Stanovišt ě: drobné bezlesí na náplavové terase p ři levém b řehu Blatného potoka, podmá čeno Charakteristika porostu: menší otev řená plocha, jen místy p ři okrajích zmlazení SM cca 1 m Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické pom ěry (podrost): větší porost CrS s menším podílem rašeliníku, též Galium saxatile , Agrostis capillaris , dále Molinia caerulea , Juncus filiformis , Vaccinium myrtillus , Polytrichum commune , v potoce řídce Glyceria fluitans , p řed mostem sporadicky i Callitriche cf. hamulata (též výše proti proudu) Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: – Poznámka: Díl čí plocha 2001: 619

– 21 –

ZCHÚ: Nová louka DP: 50 Rozloha: 0,09 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 579 Část: Stanovišt ě: Zámecká cesta Charakteristika porostu: viz popis DP 38 Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické pom ěry (podrost): Návrh opat ření: pouze nezbytná údržba Stupe ň p řirozenosti: – Poznámka: druhotné bezlesí – cesta Díl čí plocha 2001: –

ZCHÚ: Nová louka DP: 51 Rozloha: 0,02 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 8 Část: izolovaná jz. část Stanovišt ě: rovinatý terén, výrazn ě podmá čeno, na J protéká pot ůč ek Charakteristika porostu: malý izolovaný porost SM, diferencovaný, p řevážn ě st ředního v ěku Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18 Botanické pom ěry (podrost): nezdokumentováno Návrh opat ření: bez zásahu Stupe ň p řirozenosti: – Poznámka: Díl čí plocha 2001: –

– 22 –

Příloha S2

POPIS VYMEZENÝCH P ŘIROZENÝCH BEZLESÍ Přirozenými bezlesími jsou plochy r ůzné velikosti, na nichž se z ekologických p říčin nevyvi- nul zapojený smrkový nebo kle čový porost. Takové plochy jsou pro živá horská rašeliništ ě charakteristické, v pokro čilejších stádiích vývoje a také v sušších periodách jsou ale vytla čo- vána vícemén ě souvislým lesním porostem.

NEVRLÝ (1962) používá pojem „rašelinná louka“, pod n ějž ale řadí i porosty kle če (z lesnického hlediska jde o lesní porost. Ozna čení louka je v Jizerských horách tradi ční a vychází z německého Wiese. V úzce botanickém pojetí je ale loukou travní porost kulturního p ůvodu, což rozhodn ě není p řípad horských rašelinných bezlesí. Z tohoto d ůvodu se snažím použití slova louka omezit na místopisné ozna čení a v ostatních p řípadech užívám přednostn ě pojem bezlesí. V převzatých popisech z r. 2001 je nicmén ě pojem „louka“ zachován. Bezlesí se liší nejen svými rozm ěry, ale i ohrani čeností a typem vegetace. V PR Nová louka bylo v r. 2001 na základ ě terénního šet ření rozlišeno 18 díl čích bezlesí, z nichž n ěkterá na sebe ale voln ě navazují, tzn. jejich vzájemné rozlišení je vícemén ě um ělé. Bezlesí byla v r. 2001 zam ěř ena pomocí turistického p řijíma če signálu GPS a následn ě ohrani čena v map ě. Ortofo- tomapu jsem v té dob ě bohužel ješt ě nem ěl k dispozici. V tomto roce (2011) byla bezlesí do- kumentována s menší d ůkladností, takže n ěkteré mén ě vyhran ěné plochy nebyly sledovány a popsány. D ůvodem bylo mj. to, že n ěkterá bezlesí postupn ě zar ůstají um ěle založenými mlazinami smrku a kle če.V mapové p říloze M7 je vyzna čena poloha „p ůvodních“ bezlesí se zp řesn ěním hranic na základ ě aktuální ortofotomapy.

Stru čná charakteristika vymezených p řirozených bezlesí Zkratky rostlinných spole čenstev viz legendu k příloze S1. N1. Por. sk. 356 E 3 (jižní úsek). Protáhlá rašelinná louka s nez řetelnými okraji, cca 70 m dlouhá a více jak 10 m široká, plynule p řecházející do zakrslé mezernaté smr činy (smrk 0,5-4 m vys., výjime čně až 10 m). Vegetaci tvo ří MolS s Vaccinium uliginosum, Calluna vulgaris, Carex pauciflora (fragmenty SCp), maloplošn ě Trichophorum cespitosum ; zalesn ěno b řízou karpatskou (zna čně poškozená okusem) a kle čí. 2011: bezlesí tvo ří jeden celek s N3, vegeta čně ± shodné, viz komentá ř tam. N2. Bezkolencová lou čka p řibližn ě kruhového tvaru, 30 m v pr ůměru, v por. sk. 356 E 11/7/4 (jižní část). Lou čka se nachází v laggu rašelinné louky N-3 a je tak oproti ní pramenn ější po- vahy. Část plochy je porostlá zakrslými smrky, z nichž n ěkteré dosahují až 7 m. Vegetaci tvo- ří MolS, doprovodn ě EaS, CrS, EvS, též Oxycoccus palustris . Řídce zalesn ěno klečí. 2011: bezlesí nez řeteln ě ohrani čeno, voln ě navazuje na nov ě vylišené bezl. N20 ležící jižn ě. Nesouvislá řídká SM mlazina dosazená kle čí do 1 m výšky (SM na části plochy jen řídce a kle č živo ří), MolS se Sphagnum fallax , podružn ě Polytrichum commune , též Eriophorum vaginatum , Vaccinium uliginosum , lok. Eriophorum angustifolium . N3. Velmi rozsáhlá rašelinná louka členitého tvaru, až 150 m dlouhá a 75 m široká, zaujíma- jící podstatnou část por. sk. 356 E 3. Louka je roztroušen ě porostlá zakrslými smr čky, které místy vytvá řejí hlou čky. Louka je již relativn ě suchá, s výjimkou nižší východní části bez šlenk ů, patrné jsou poz ůstatky odvod ňovacích p říkop ů. P řevažuje MolS, dosti hojné je SCp (mnoho menších porost ů), doprovodn ě p řistupuje EvS (EaS), SciS (souvislý porost asi 25 x 10 m v centrální části). Významn ější kv ětenu tvo ří vedle Trichophorum cespitosum i Drosera rotundifolia (na SV), Oxycoccus palustris (roztr.), místy hojné jsou Calluna vulgaris a Vacci- nium uliginosum . Celá louka je dosti hust ě zalesn ěná kle čí, zatím cca 20 cm vysokou (1 ke ř zjevn ě starší, asi 50 cm vys.). Zakrslé smrky jsou v relativn ě dobré kondici, zdárn ě odr ůstají,

– 23 –

podíl souší je nízký. Hranice louky je velmi nez řetelná. Po obvodu louky se nachází řada níz- kých kupovitých mraveniš ť. 2011: bezlesí tvo ří jeden celek s N4, na rozhraní t ěchto díl čích bezlesí se nachází laggová mok řina vylišená v obrysové map ě jako bezl. 356 E102. Vlastní plocha N3: vrchovištní ploši- na, mírn ě se svažující k severu, s řadou p říčných p říkop ů v odstupu 15-20 m, a p ři okrajích plošiny výrazn ě erozn ě zahloubených, u p říkop ů četné SM 2-8 m vys., v ploše roztr. zakrslé SM do 2 m a dosti hust ě vysazená KOS 0,5 m vys., jen pomalu odr ůstá; veg.: MolS, v jižní části hojn ě i Trichophorum cespitosum , dále Calluna vulgaris , Vaccinium uliginosum (dosti hojn ě), řídce Carex pauciflora, Eriophorum vaginatum , Oxycoccus palustris , jen vzácn ě Dro- sera rotundifolia – chybí šlenky. Mechové patro jen málo vyvinuto, se Sphagnum fallax , Sphagnum tenellum , Sphagnum papillosum (z ř.), Sphagnum russowii aj. Založena trvalá snímková plocha. Severní okraj – laggové bezlesí: sedélko mezi vrchovišti, výrazn ě zamok řeno, staré odvod ňo- vací p říkopy se stojící vodou, resp. s porosty rašeliník ů (hojn ě Sphagnum cuspidatum ), roztr. nízké souše, jen místy SM do 1 m, ve volném zápoji vysazena KOS 0,5 m vys.; v e+ p řevládá Molinia caerulea nad Eriophorum vaginatum , četné mechaté šlenky s Carex nigra , Oxy- coccus palustris , Drosera rotundifolia (hoj.). N4. Protáhlá rašelinná louka, cca 120 x 35 m, v severní části por. sk. 356 E 3. V louce hojné zakrslé smr čky, 0,5-2 (-6) m vysoké, ve st řední až severní části též starší vysazená kle č (cca 60 cm vys.), jednotliv ě rostoucí, po četné výsadby b řízy karpatské, sporadicky i borovice. Ve- geta ční mozaiku tvo ří hlavn ě MolS, doprovodn ě SCp (vyschlé šlenky). Z významn ějších dru- hů se vyskytuje Calluna vulgaris, Carex pauciflora, Drosera rotundifolia (z ř.), Eriophorum vaginatum, Vaccinium uliginosum . 2011: voln ě navazuje na N3, v mírném jižním svahu, severní okraj již za rozvodím, tém ěř po- déln ě probíhající odvod ňovací p říkopy; dosti bohaté zmlazení SM 0,5-2 m (starší proschlé až 5 m), zvlášt ě v blízkosti p říkop ů, vitální výsadby KOS (cca 1 m vys.), živo řící b říza karpatská 20 cm vys., MolS, roztr. Eriophorum vaginatum , dále Vaccinium uliginosum , Calluna vulgaris , Drosera rotundifolia – ve vlh čím severním okraji hojn ě, Carex pauciflora (roztr.), Carex nigra , chybí Trichophorum cespitosum ; v E0, které je zde lépe vyvinuto než v N3 p řevážn ě Sphagnum tenellum , dále Sphagnum fallax , Sphagnum russowii , Sphagnum papillosum (roztr.). Založena trvalá snímková plocha. N5. Bezkolencová louka z řeteln ě ohrani čená od lesa, cca 55 x 30 m, s nepo četnými zakrslými smr čky (do 1 m výšky) v ploše, v klínu por. sk. 356 E 1 (severní část). V ůdčím vegeta čním typem je MolS, ve vlh čích úsecích je hojné SCp s Drosera rotundifolia (po četn ě) a Oxy- coccus palustris . Uprost řed louky se nacházejí členité šlenky, z části zvodn ělé, s Carex rostrata , podružn ě s Carex nigra . Lou čka je podobn ě jako další bezlesí zalesn ěná kle čí, p ři okrajích též smrkem (stromky s nápadn ě zažloutlým jehli čím vysazené v pravidelném sponu). 2011: otev řená plocha v mírném jv. svahu, p ři úpatí odvod ňovací p říkop, z řejm ě bez v ětšího vlivu na hydrický režim; v krajích řídce SM cca 1 m vys., nesouvislé výsadby KOS 0,5 m vys., šlenky zejména v horní části, dílem zazemn ěné, lok. s dom. Carex rostrata a Sphagnum cuspidatum , v březích Carex pauciflora , Sphagnum fallax , Sphagnum papillosum , Oxycoccus palustris , Drosera rotundifolia , jinde též Carex nigra , Eriophorum vaginatum , Carex echinata . Na bultech dom. Molinia caerulea , hojn ě Eriophorum vaginatum , roztr. Carex pauciflora , dále Calluna vulgaris , Drosera rotundifolia , Oxycoccus palustris , Vaccinium uliginosum , v e0 hojn ě Sphagnum papillosum . N6. T řasovisko p ři potoce na hranici rezervace (por. sk. 356 E 11/7/4, severní část. Sv ětlina cca 55 x 10-20 m, porost CrS (se Stellaria alsine a Viola palustris ), dále MolS s Oxycoccus palustris .

– 24 –

2011: v obrysové map ě vyzna čeno jako bezl. 356 E107, malé bezlesí úzce protáhlého tvaru; CrS se Sphagnum riparium , nehojn ě Molinia caerulea , Calamagrostis villosa , Viola palustris , Galium palustre , Agrostis canina aj.; v částe čně zarostlém potoce: Agrostis canina , Deschampsia cespitosa , Stellaria alsine , Epilobium palustre , Viola palustris , Carex canescens , Deschampsia cespitosa , Sphagnum riparium (hoj.); v okolí sv ětlinky s MolS. N7. Drobná bezkolencová lou čka, cca 15 x 10-15 m, MolS, v ůkol siln ě poškozené vysoké smrky (por. sk. 356 E 11/7/4, východní část). 2011: bezlesí neidentifikováno, v daném prostoru zaznamenáno jediné bezlesí, které snad od- povídá N8 (viz dále). N8. Drobná rašelinná lou čka, asi 20 m v pr ůměru, ve východní části por. sk. 356 E 11/7/4. Uprost řed velký vyschlý šlenk, po obvodu zakrslé smrky 6-8 m vys., z větší části odum řelé. Vegeta ční pokryv tvo ří MolS s hojným Eriophorum vaginatum (p řechod do EvS), s Oxycoccus palustris a Vaccinium uliginosum . Dle porostní mapy již tato lou čka leží vn ě území rezervace (por. sk. 356 C 1). 2011: nízké SM soušky, navazuje proschlý zakrslý SM porost, řídce vysazená KOS, uprostřed mělký šlenk s malou otev řenou hladinou; MolS + Eriophorum vaginatum , Oxycoccus palustris , Juncus filiformis , Carex echinata , v E0 dom. Sphagnum fallax , maloplošn ě Sphagnum cuspidatum ; v porostu nízkých souší a zmlazených SM 1 m již EvS, SCp (!), s Oxycoccus palustris a Molinia caerulea . N9. Pramenná lou čka cca 30 x 10-20 m, v rámci por. sk. 356 E 1 (jv. část). P řevládá CrS, okrajov ě MolS, jednotlivé mladé smrky, lou čka zalesn ěna kle čí. 2011: jako bezlesí neidentifikováno, v daném prostoru ale zaznamenáno CrS se stojící vodou, návazn ě mezernaté mlaziny KOS (cca 1 m vys.) a SM, v E1 v okolí též Molinia caerulea (hoj.-dom.), Calamagrostis villosa , Carex echinata , Juncus filiformis , Agrostis canina , Des- champsia cespitosa (hoj.), Stellaria alsine , Epilobium palustre , Eriophorum vaginatum (roztr.); podobných mok řin s CrS v okolí Zámecké cesty více. N10. Menší pramenná lou čka o pr ůměru 20-25 m, v por. sk. 356 E 1 (jv. část), p ři samé hranici rezervace. Vegetaci tvo ří CrS s Epilobium palustre, Juncus filiformis a Deschampsia caespitosa . 2011: bezlesí neidentifikováno, dle ortofotomapy z řejm ě ješt ě existuje. N11. Rozsáhlé bezlesí, kryjící se z velké části s por. sk. 356 E 1z, nepravidelného tvaru, cca 140 x 50 m, v sev. části zúžené. Zahrnuje polohu št ěrkovitých poto čních náplav ů, bezlesí je zřejm ě alespo ň z části druhotného p ůvodu (d řív ější louka, resp. pastvina), kde sukcesi d řevin blokuje mrazová pánevní poloha. V centrální části n ěkolik vzrostlých solitérních smrk ů, až k zemi zav ětvených. V E1 p řevládá Avenella flexuosa s Juncus filiformis , místy vystupuje MolS s Eriophorum vaginatum . V severní uzav řené části je vyvinuto JfS, podružn ě CnS. Z dalších druh ů se vyskytuje Galium saxatile, Holcus mollis, Festuca rubra, Nardus stricta (kolem solitérních smrk ů). Sv ětlina v jižní části por sk. 1z (do tohoto bezlesí nezahrnutá) je pasekového p ůvodu. 2011: bezlesí dle historických leteckých snímk ů i map částe čně druhotného p ůvodu (louka), s dosud patrnými odvod ňovacími p říkopy, v okrajích a zejména p ři severním okraji s vysazenou KOS cca 1 m vys., z okraj ů do plochy vstupují jednotlivé vzrostlé a vitální SM cca 22 m vys., ojedin ěle i BRX; na v ětšin ě plochy (od severu) MolS, dále k jihu CnS, Nardus stricta , Molinia caerulea , Agrostis canina , p ři jižním okraji již výrazn ě zamok řeno, p řeplavo- váno, s JfS + Agrostis canina , Carex rostrata , Carex nigra ...

– 25 –

N12. Bezlesí cca 50 x 30 m, v rámci por. sk. 459 E 12. Výrazn ě bultovitý porost MolS, hojn ě Juncus filiformis , dále Carex rostrata, Vaccinium vitis-idaea , mezi bulty často stojící voda. Plocha spíše sekundárního charakteru, nejspíše však dlouhodob ě odlesn ěná (chybí pa řezy), zalesn ěná smrkem s přím ěsí b řízy karpatské a kle če. 2011: vícemén ě navazuje na N13, v sou časnosti již nemá charakter bezlesí, ale mezernaté mlaziny SM, místy též s KOS. N13. Rozsáhlé a členité bezlesí v rámci por. sk. 459 E 12, nejednozna čně ohrani čené v ůč i na- vazující pasece na SZ. P řibližná plocha 180 x 30-50 m, v ploše četné solitérní smrky parkové- ho vzhledu (smrky až 25 m vysoké, hust ě zav ětvené, n ěkteré však z části defoliované). P řevlá- dá MolS, v okrajích doprovodn ě CrS, dále Juncus filiformis a Eriophorum vaginatum . Louka zalesn ěna smrkem, s přím ěsí b řízy karpatské. Bezlesí snad kulturn ě podmín ěné (n ěkdejší louka či pastvina), podobn ě jako nedaleké bezlesí N-11. Vzhledem k vysoké estetické hodnot ě a do jisté míry p řirozenému charakteru (blokované sukcesní stádium) je zalesn ění spíše nežá- doucí. 2011: bezlesí již nelze identifikovat, jedná se o místy dosti rozvoln ěné SM mlaziny p řevážn ě kulturního p ůvodu, d řív ější otev řený charakter indikuje bylinné patro s dom. MolS a vlh čími enklávami s Carex rostrata , Juncus filiformis a Eriophorum vaginatum . Plocha p ůvodn ě zřejm ě v ětšího rozsahu, plynule navazující na N12. N14. Rašelinná louka asi 50 x 35 m, uvnit ř por. sk. 459 E 9/4z. Lou čka je porostlá zakrslými smr čky 1-3 (-6) m vysokými, nachází se na ní n ěkolik šlenk ů. Vegetaci tvo ří p řevážn ě MolS, podružn ě se vyskytuje SciS, ve fragmentech SCp. Z významn ějších rostlin se vyskytuje Tri- chophorum cespitosum, Calluna vulgaris, Carex pauciflora, Drosera rotundifolia (lok.), Em- petrum nigrum (z ř.), Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum (hoj.). Lou čka jako jedna z mála není zalesn ěna kle čí, pouze ojedin ěle vystupuje v E1 Betula carpatica . 2011: vrchovištní plošina, stup ňovitý terén s po četnými šlenky, četné zakrslé, SM p řevážn ě 1- 4 m vys. (i vyšší, ale proschlé), p řevládá MolS, roztr. Trichophorum cespitosum , dále Erio- phorum vaginatum , Carex pauciflora (lok.), Oxycoccus palustris , Andromeda polifolia (z ř.), Drosera rotundifolia (z ř.), Calluna vulgaris , Vaccinium uliginosum , Empetrum nigrum (z ř.), E0 p řevážn ě dosti potla čeno, mj. se Sphagnum papillosum , Sphagnum russowii , nehojn ě Sphagnum cuspidatum . Bezlesí není lesnicky vylišeno. N15. Nejv ětší p řirozené bezlesí v rezervaci, zaujímající p řevážnou část por. sk. 449 A 7, o rozloze p řibližn ě 250 x 80-180 m. Vyhran ěná vrchovištní louka, prakticky bez d řevin v ploše, jen velmi roztroušen ě nízké zakrslé smr čky, v lemu ale souvislé smrkové nárosty, p ři západ- ním okraji více jak 100 m dlouhý pruh starší kle če 1-2 m vysoké, budící p řirozený dojem. P ři severním a jižním okraji kle č jednotliv ě i v ploše, kle č též nedávno vysazována, ale neprospí- vá, sporadicky vysazena i b říza karpatská (trpí okusem). Louka relativn ě suchá, pouze p ři se- verním okraji s rozsáhlejší soustavou v ětších šlenk ů, z větší části vyschlých. Vegetaci tvo ří MolS s hojným Trichophorum cespitosum (SciS), zejména v jižní části louky. Ve šlencích místy SCp, maloplošn ě i EaS, na západ ě PiS, na severu louky po četn ě Andromeda polifolia (jediná lokalita v rezervaci?), dále Drosera rotundifolia, Empetrum nigrum (v lemu kle čoviš- tě), Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum , sporadicky EvS. 2011: rozsáhlé vrchovištní bezlesí, jedno z nejv ětších v Jizerských horách, na rozdíl od Jiných bezlesí na Nové louce bez zjevného odvodn ění; stup ňovitý terén, svažující se od JZ k S a SV; severní část plochá, laggová, dosti zamok řená, s četnými šlenky rozmanitých tvar ů, dále na J šlenky ± chyb ějí, jejich funkci v omezené mí ře plní četné chodní čky vyšlapané zv ěř í; p ři okrajích roztroušené zakrslé SM, v ploše jen ojediněle, nerovnom ěrn ě vysazená KOS cca 0,5 m vys., v řídkém sponu, dole tém ěř chybí; p ři západním okraji souvislý lem cca 2 m vysoké KOS, pravd ěpodobn ě p ůvodní, asi 10 m široký, p řechází do rozvoln ěné rašelinné smr činy; v

– 26 –

severní části EvS, bez Molinia caerulea a bez Trichophorum cespitosum , hojn ě E0 – rozsáhlé porosty s dom. Sphagnum magellanicum , dále Sphagnum tenellum , Sphagnum fallax , Sphag- num cuspidatum , hojn ě Drosera rotundifolia , Oxycoccus palustris , roztr. Andromeda polifolia , z řídka p ři okrajích Empetrum nigrum ; ve šlencích místy Eriophorum angustifolium (v PR jinak vzácné), ve šlencích též Carex nigra , maloplošn ě SCp; ve svahu a na náhorní plošin ě uniformní porost Trichophorum cespitosum -Molinia caerulea (podružn ě s Eriophorum vaginatum ), bez šlenk ů a s málo vyvinutým E0, též s Calluna vulgaris , Vaccinium uliginosum , Oxycoccus palustris , řídce Andromeda polifolia ; zcela okrajov ě v nejvyšší poloze ješt ě vlh čí úsek se Sphagnum magellanicum a Drosera rotundifolia . V r. 2010 založeny dv ě trvalé sním- kové plochy N16. Bezkolencová a pramenná louka ve sníženin ě p ři potoce, v jz. výb ěžku por. sk. 449 A 7, oválného tvaru, p řibližn ě 60 m v pr ůměru. V pramenných úsecích CnS, mén ě JfS, dále Erio- phorum vaginatum, Cirsium palustre, Cardamine amara, Carex rostrata, Epilobium palustre, Stellaria alsine, Cardamine pratensis, Agrostis canina … 2011: blíže nesledováno N17. Bezkolencová lou čka cca 50 x 15 m, v por. sk. 449 A 9, na kontaktu s por. sk. 14. V lou čce zakrslé smr čky 1-3 (-8) m vysoké, dále zalesn ění smrkem, b řízou karpatskou a kle čí. Vegetaci tvo ří MolS s hojným Vaccinium uliginosum a Empetrum nigrum , dále zde roste Ca- rex pauciflora (z ř.), Calluna vulgaris, Eriophorum vaginatum a Oxycoccus palustris . 2011: bezlesí se již nepoda řilo identifikovat, ve vyzna čeném prostoru jen nízký (zakrslý) a rozvoln ěný diferencovaný porost SM 1-8 m vys., v E1 Molinia caerulea (dom.), Oxycoccus palustris , Calluna vulgaris , Vaccinium uliginosum , Eriophorum vaginatum , Vaccinium myrtillus aj., sporadicky vysazená KOS 0,5 m – neodr ůstá. N18. Menší bezlesí (cca 30 x 25 m) v rámci por. sk. 356 E 11/7/4 (severní část). Vegetace zna čně atypická – rašelinná rákosina, souvislý porost Phragmites australis , cca 1,5 m vys., se souvislým podrostem rašeliníku, v E1 dále Agrostis canina, Carex nigra a Viola palustris , p ři jižním okraji též CnS. 2011: plocha spíše rázu sv ětliny než vysloveného bezlesí, s několika SM do 20 m v ploše a dalšími cca 23 m vys. v okrajích, okrajov ě též nesouvislá mlazina 2 m vys., v dolní části ote- vřen ější; voln ě p řechází do okolního porostu; na části plochy porost Phragmites australis cca 1,5 m vys., dosti zapojený, též s Molinia caerulea , Carex nigra , Agrostis canina , Viola palustris , Epilobium palustre , Sphagnum fallax ; v dolní části CnS + Molinia caerulea , Phragmi- tes australis ; E0 nesouvisle vyvinuto. N19 (pouze 2011). Bezlesí nov ě vylišeno v obrysové map ě (356 E104), menších rozm ěrů a protáhlého tvaru, siln ě zamo řené (t řasovisko), z části se stojící vodou; okrajov ě n ěkolik souší i živých SM, v četn ě mlaziny; v jádrové části Agrostis canina , Cardamine pratensis , Deschampsia cespitosa , Carex rostrata , Viola palustris , Juncus articulatus (z ř.), Stellaria alsine , Agrostis cf. stolonifera a Sphagnum riparium, p ři okrajích CrS, podružně CcS. N20 (pouze 2011). Bezlesí nov ě vylišeno v obrysové map ě (356 E101), navazuje na N2. Menší sv ětlina v zamok řené laggové poloze, s ojedin ělým proschlým SM st ředního v ěku, dal- ší v krajích; p řechody CrS a MolS, dále Trientalis europaea , Oxycoccus palustris (lok.), Eri- ophorum vaginatum (málo), v E0 dom. Sphagnum fallax , podružn ě Polytrichum commune . N21 (pouze 2011). Nevýrazné bezlesí v zamok řeném terénu p ři pot ůč ku, řídký etážovitý SM porost se sv ětlinami, parkového vzhledu, až 24 m vys., dolní etáž cca 5 m, ale též nižší; MolS s Vaccinium myrtillus , Vaccinium vitis-idaea , Trientalis europaea , Oxycoccus palustris (z ř.), při potoce Calamagrostis villosa (hoj.), Deschampsia cespitosa , Agrostis canina , Carex canescens , Stellaria alsine , Carex rostrata , Juncus filiformis , Viola palustris .

– 27 –

Tabulka č. 18: P řehled vymezených p řirozených bezlesí ozna čení vým ěra v ha typ zákresu typ vegetace výsadby KOS N01, N03 1,58 2-3 v ano N02 0,11 3 p ano N04 0,46 2-3 v ano N05 0,16 1 v ano N06 0,07 2-3 p ne N07 0,01 3 p ? N08 0,02 3 p ano N09 0,05 3 p ano N10 0,05 3 p ? N11 0,53 1 n ano N12, N13 0,99 2-3 p ano N14 0,13 2 v ne N15 2,68 1 v ano N16 0,29 1 p* ne N17 0,10 2-3 v ano N18 0,08 1 p ne N19 0,02 1 p ne N20 0,03 1 p ne N21 0,15 3 pn ne *bezlesí druhotné Vysv ětlivky: ozna čení – kódové ozna čení dle plánu pé če z r. 2001; nov ě jsou navazující bezlesí spojena do jedné plochy; vým ěra v ha – vým ěra vícemén ě otev řených ploch (nejvýše s malým zahrnutím kle čových porost ů) dle digitalizace nad aktuální ortofotomapou, s přihlédnutím k dříve zam ěř eným hrani čním bod ům; typ zákresu (doporu čení pro novou obrysovou mapu): 1 – jako vymezené bezlesí (vyhran ěné bezlesí, zcela otev řené nebo jen s malým podíme d řevin), menší lokality lze p řípadn ě vypustit, 2 – jako sou část porostní skupiny, zákres p řerušovanou čarou, lze vymezit i ve v ětší ší ři); 3 – nevýznamné bezlesí, zpravidla nevelkých rozm ěrů, p řípadn ě nez řetelné, v obrysové map ě neuvád ět; typ vegetace: p – pramenné bezlesí (p řevážn ě Sphagno recurvi-Caricion canescentis ), v – vrchovištní bezlesí (p řevážn ě Sphagnion mediik včetn ě degrada čních stádií s dom. Molinia caerulea ), n – bezlesí náplavového typu (sušší i vlhké trávníky, v území jen v netypické podob ě, částe čně druhotného p ůvodu).

– 28 –

Příloha S3

FLORISTICKÝ P ŘEHLED Nová louka náleží k floristicky nejlépe prozkoumaným rezervacím v Jizerských horách. Kv ě- tena území byla systematicky sledována v rámci p ěti díl čích pr ůzkum ů. Nejstarší je dílem A. HYSKA z r. 1969. Floristická část diplomové práce tohoto autora obsahuje vý čet 59 druh ů cévnatých rostlin. Další pr ůzkum provedla o tém ěř 20 let pozd ěji HOUŠKOVÁ (1988), která z Nové louky uvádí 30 druh ů rostlin. Je z řejmé, že floristické problematice v ěnovala tato autorka menší pozornost než další auto ři. Zna čně d ůkladn ější je pr ůzkum MELINGEROVÉ (1996), která z území rezervace uvádí již 85 druh ů cévnatých rostlin. Autor tohoto textu p ři orienta čním šet ření provád ěném v rámci p řípravy plánu pé če zaznamenal v r. 2001 celkem 109 druh ů, p ři podobném pr ůzkumu o deset let pozd ěji (VIŠ ŇÁK 2011 hoc loco) 105 druh ů cévnatých rostlin. Výsledky obou posledních pr ůzkum ů se p řitom pln ě nekryjí: spole čných druh ů pro oba pr ůzkumy je 83, pouze v jednom z šet ření byly zazname- nány 43 druhy, celkov ě tedy bylo zaznamenáno 130 druh ů. Další 21 druh byl zaznamenán pouze autory d řív ějších pr ůzkum ů. Dosud je tak z území uvád ěn 151 druh cévnatých rostlin. Zna čná část druhové diverzity je vázána na druhotné biotopy lesních cest (zejména Zámecké cesty), kde p řitom pr ůzkum nebyl vy čerpávající. Samotné p řírodní biotopy, které jsou p řed- mětem ochrany, jsou druhov ě zna čně chudší. Rozmanitost kv ěteny zvyšují též okrajov ě zahr- nuté druhotné louky a maloplošn ě zastoupená mezotrofní prameništ ě. Z hlediska rašelinné kv ěteny je p řízna čná absence Carex limosa a Scheuchzeria palustris , ale p řekvapiv ě i Lyco- podium annotinum (tento druh z území není uveden ani v jednom z pěti floristických seznamu), nápadné je i sporadické rozší ření Eriophorum angustifolium . vědecké jméno české jméno 1969 1988 1996 2001 2011 čs vyhl Acer pseudoplatanus javor klen x x . . . Agrostis canina psine ček psí . x x x 2-3 Agrostis capillaris psine ček tenký x . . x 2 Achillea millefolium řeb říček obecný x . x . 1 Achillea ptarmica řeb říček bertrám . . . . 1 Ajuga reptans zb ěhovec plazivý . . x . . Alchemilla sp. kontryhel (bez ur čení druhu) . . x x 1 Alopecurus pratensis psárka lu ční . . . . 1 Andromeda polifolia kyhanka sivolistá x x x x 1-2 2 3 Anthoxanthum odoratum tomka vonná x . x x 1 Arrhenatherum elatius ovsík vyvýšený . . x . . Athyrium filix-femina papratka samice x . . . 1 Avenella flexuosa metli čka k řivolaká . x x x 2-3 Betula carpatica bříza karpatská . . x x 1 4 Betula pendula bříza b ělokorá x . . x 1 Bistorta major rdesno hadí ko řen x . . x 1 Blechnum spicant žebrovice r ůznolistá x . x . 1 4 Calamagrostis arundinacea třtina rákosovitá . x x . . Calamagrostis epigejos třtina k řovištní . . . x . Calamagrostis villosa třtina chloupkatá . x x x 2-3 Callitriche hamulata hv ězdoš há čkatý . . . . 1 Callitriche palustris hv ězdoš jarní . . . x . Calluna vulgaris vřes obecný x x . x 2 Caltha palustris blatouch bahenní . . x . . Campanula patula zvonek rozkladitý . . x . . Campanula rotundifolia zvonek okrouhlolistý . . . . 1 Cardamine pratensis řeřišnice lu ční . . . x 1

– 1 –

vědecké jméno české jméno 1969 1988 1996 2001 2011 čs vyhl Cardaminopsis halleri řeřišni čník Haller ův . . x . . Carex canescens ost řice šedavá x x x x 2 Carex echinata ost řice ježatá x . x x 1-2 Carex flava ost řice rusá . . . . 1 4 Carex nigra ost řice obecná x x x x 2 Carex ovalis ost řice zaje čí x . x x 1-2 Carex pauciflora ost řice chudokv ětá x . x x 2 3 Carex pilulifera ost řice kulkonosná . . x x 1-2 Carex rostrata ost řice zobánkatá x x x x 2 Cerastium holosteoides rožec obecný . . . x . Cirsium heterophyllum pchá č r ůznolistý . . x x 1 Cirsium palustre pchá č bahenní . . x x 1-2 Cirsium vulgare pchá č obecný . . . . 1 Crepis paludosa škarda bahenní . . x . 1 Cytisus scoparius janovec metlatý . . x . . Dactylis glomerata srha lalo čnatá . . x x 1 Deschampsia cespitosa metlice trsnatá x x x x 2 Digitalis purpurea náprstník červený . . . x 1 Drosera rotundifolia rosnatka okrouhlolistá x x x x 2 3 2 Dryopteris dilatata kapra ď širolistá x x x x 1-2 Empetrum nigrum šicha černá x x x x 1-2 4 2 Epilobium angustifolium vrbovka úzkolistá x . x x 1 Epilobium ciliatum vrbovka žláznatá . . . x . Epilobium obscurum vrbovka tmavá . . . x 2 3 Epilobium palustre vrbovka bahenní . . x x 2 4 Equisetum fluviatile přesli čka mok řadní . . . x . Equisetum sylvaticum přesli čka lesní x . x x 1 Eriophorum angustifolium suchopýr úzkolistý . x x x 1 Eriophorum vaginatum suchopýr pochvatý x x x x 2 Euphrasia stricta sv ětlík tuhý . . . . 1 Fagus sylvatica buk lesní x . . x 1 Festuca rubra kost řava červená x x x x 1-2 Frangula alnus krušina olšová x . . . . Galeopsis bifida konopice dvouklaná . . . x 1 Galeopsis pubescens konopice pý řitá . . . x . Galium album svízel bílý . . . x . Galium palustre svízel bahenní . . . x 1 Galium saxatile svízel hercynský x x x x 2 Galium uliginosum svízel mo čálový . . x . . Glyceria fluitans zblochan vzplývavý . . x x 1 Gnaphalium sylvaticum prot ěž lesní . . x x . Hieracium aurantiacum jest řábník oranžový . . . x . 3 Hieracium laevigatum jest řábník hladký . . x . 1 Hieracium lachenalii jest řábník Lachenal ův . . . x . Hieracium pilosella jest řábník chlupá ček . . . . 1 Hieracium sp. jest řábník x . . . . Holcus mollis medyn ěk m ěkký . . . x 1-2 Homogyne alpina podb ělice alpská . . x x . Hypericum maculatum třezalka skvrnitá x . . x 1 Chrysosplenium alternifolium mokrýš st řídavolistý . . . x . Juncus articulatus sítina článkovaná . . . . 1 Juncus conglomeratus sítina klubkatá . . x . . Juncus effusus sítina rozkladitá x x x x 1-2 Juncus filiformis sítina ni ťovitá x x x x 2 Juncus squarrosus sítina kostrbatá x . x x 1 Juncus tenuis sítina tenká . . . x 1

– 2 –

vědecké jméno české jméno 1969 1988 1996 2001 2011 čs vyhl Lathyrus pratensis hrachor lu ční . . . x 1 Leontodon autumnalis máchelka podzimní . . . x 1 Linaria vulgaris lnice kv ětel . . . . 1 Lotus corniculatus štírovník r ůžkatý . . x x . Luzula campestris bika ladní . . x . . Luzula multiflora bika mnohokv ětá x . . x . Luzula pilosa bika chlupatá x x x x 1-2 Luzula sudetica bika sudetská . . . x . 3 Lychnis flos-cuculi kohoutek lu ční . . x . . Maianthemum bifolium pstro ček dvoulistý . . x . . Medicago lupulina tolice d ětelová . . . x 1 Melampyrum pratense černýš lu ční x x . x 2 Melampyrum sylvaticum černýš lesní . . x . . Molinia caerulea bezkolenec modrý x x x x 3 Myosotis nemorosa pomn ěnka hajní x . x x 1-2 Nardus stricta smilka tuhá x . x x 1 Oxalis acetosella šťavel kyselý . . x x 2 Oxycoccus palustris klikva bahenní x x x x 2-3 3 3 Phegopteris connectilis bukovinec osladi čovitý . . . x 1 Phleum pratense bojínek lu ční . . x . . Phragmites australis rákos obecný . . . x 1 Picea abies smrk ztepilý x x x x 3 Picea pungens smrk pichlavý . . x x 2 Pimpinella saxifraga bedrník obecný . . . . 1 Pinus mugo borovice kle č x x x x 2 Pinus rotundata borovice blatka . . x x . 3 Pinus sylvestris borovice lesní . . . x . Plantago lanceolata jitrocel kopinatý . . . . 1 Plantago major jitrocel v ětší . . . x 1 Poa compressa lipnice smá čknutá . . . . 1 Poa pratensis lipnice lu ční . . . x 1 Populus tremula topol osika x . . . . Potentilla erecta mochna nátržník x . x x 2 Prunella vulgaris černohlávek obecný . . . . 1 Ranunculus acris prysky řník prudký . . x x 1 Ranunculus repens prysky řník plazivý x . x x 1 Rorippa sylvestris rukev lesní . . . x 1 Rubus idaeus ostružiník maliník x . . x . Rumex acetosa šťovík kyselý x . x . 1 Rumex acetosella šťovík menší . . . x . Rumex arifolius šťovík árónolistý . . . x . Sagina procumbens úrazník položený . . . x . Salix aurita vrba ušatá x . . x 1 Salix caprea vrba jíva x . . . . Salix silesiaca vrba slezská . . . x . Securigera varia čičorka pestrá . . . x . Senecio hercynicus star ček hercynský . . . x 1 Senecio ovatus star ček Fuchs ův . . x x 1-2 Sorbus aucuparia je řáb pta čí x . x x 2 Stellaria alsine pta činec mok řadní x . . x 1-2 Stellaria graminea pta činec trávovitý . . x x 1-2 Taraxacum sect. Ruderalia pampeliška léka řská . . x . . Trientalis europaea sedmikvítek evropský x x x x 2 Trifolium medium jetel prost řední . . x x . Trifolium repens jetel plazivý x . x x 1-2 Trichophorum cespitosum suchopýrek trsnatý x . x x 2 3

– 3 –

vědecké jméno české jméno 1969 1988 1996 2001 2011 čs vyhl Tussilago farfara podb ěl léka řský . . x x 1 Typha angustifolia orobinec úzkolistý . . x . . Urtica dioica kop řiva dvoudomá . . x x 1 Vaccinium myrtillus brusnice bor ůvka x x x x 3 Vaccinium uliginosum brusnice vlochyn ě x x x x 1-2 Vaccinium vitis-idaea brusinka obecná x x x x 2-3 Veronica chamaedrys rozrazil rezekvítek x . x x 1 Veronica officinalis rozrazil léka řský x . x x 1 Veronica serpyllifolia rozrazil douškolistý . . . x . Vicia cracca vikev pta čí . . x x 1 Vicia sepium vikev plotní . . . . 1 Viola palustris violka bahenní x . x x 2 Vysv ětlivky:

Poznámky k významn ějším druh ům

Převzatý, jen mírn ě upravený text z předchozího plánu pé če (VIŠ ŇÁK 2001) Andromeda polifolia (kyhanka sivolistá) druh jsem zjistil pouze na nejv ětší rašelinné louce (bezlesí N15), v její severní části, kde roste dosti po četn ě v okolí soustavy šlenk ů. HOUŠKOVÁ (1988) ji uvádí i v okraji rašelinné louky severn ě od Zámecké cesty (bezlesí N3 nebo N1).V r. 2011 sporadický výskyt též na bezlesí N14 Betula nana (b říza trpasli čí) – pochybný historický údaj (SCHMIDT 1870 sec. PLOCEK 1974, 1986), p řirozený výskyt je zna čně nepravd ěpodobný. Blechnum spicant (žebrovice r ůznolistá) – druh z území uvádí HYSEK (1970) i MELINGEROVÁ (1997), bez bližší lokalizace. Výskyt lze p ředpokládat nejspíše ve smr činách lemujících Blat- ný potok. Cardamine pratensis (řeřišnice lu ční) – roste roztroušen ě na minerotrofních prameništích a p ři potocích, spíše v oslun ěných polohách (svaz Epilobio nutantis-Montion fontanae ). Podobný charakter výskytu má tento druh až na rašeliništích ve východní části poho ří, zejména v NPR Rašeliništ ě Jizery. Carex pauciflora (ost řice chudokv ětá) – jako dominanta v „bultovém“ spole čenstvu Sphagno- Caricetum pauciflorae na vrchovištních loukách, bezlesí N1, N3, N4, N5, N14, N15, N17; pozoruhodné je, že HOUŠKOVÁ (1988) neuvádí nejen výskyt zmín ěného spole čenstva, ale ani výskyt samotné Carex pauciflora , která je na Nové louce pom ěrn ě hojným druhem Drosera rotundifolia (rosnatka okrouhlolistá) – ve vlh čích částech rašelinných luk pom ěrn ě často, ne však tak hojná jako na Klikvové louce; bezlesí N3, N4, N5, N14, N15. Empetrum nigrum (šicha černá) – v okrajových částech vrchovištních luk, zjišt ěno pouze v jižní části rezervace; bezlesí N14, N15, N17. Epilobium obscurum (vrbovka tmavá) – pouze jediná lokalita – pot ůč ek s prameništi p ři se- verní hranici rezervace.

– 4 –

Epilobium palustre (vrbovka bahenní) – prameništ ě a lemy pot ůč ků na n ěkolika místech: be- zlesí N10, N16 a okolí N18. Equisetum fluviatile (p řesli čka mok řadní) – p ři rákosin ě na severu území (N18), troficky ná- ro čnější druh pramenných poloh, který se na rašeliništích v Jizerských horách vyskytuje dosti zřídka. 2011: nepotvrzeno. Chrysosplenium alternifolium (mokrýš st řídavolistý) – zjišt ěno pouze v prameništi p ři potoce při severní hranici území. 2011: nepotvrzeno. Luzula sudetica (bika sudetská) – v parkových formacích p ři Blatném potoce roztroušen ě. 2011: nepotvrzeno. Oxycoccus palustris (klikva bahenní) – na rašelinných loukách dosti často (bezlesí N2, N3, N5, N6, N8, N14, N15, N17), místy i v podrostu rozvoln ěných rašelinných smr čin. Phragmites australis (rákos obecný) – souvislý porost v severní části rezervace, tzv. rašelinná rákosina; vzhledem ke stanovišti má rákos nižší vzrůst a jeho porost je mén ě zapojený (viz též popis bezlesí N18). Pilosella aurantiaca agg. (chlupá ček oranžový) – sporadicky p ři Zámecké cest ě (na SV), v podstat ě druhotný výskyt, který však z řejm ě souvisí s přirozeným výskytem druhu v širším území. 2011: nepotvrzeno. Pinus mugo (borovice kle č) – souvislý porost autochtonní kle če se nachází p ři západním okraji nejv ětší vrchovištní louky (N15). Jde o úzký pruh 1-2 m vysoké kle če, více než 100 m dlouhý, zasahující do sousední rašelinné smr činy. Podobn ě jako na dalších lokalitách (Malá jizerská louka, Vl čí louka, Sedlová louka) je zde dob ře viditelný pozvolný ústup kle če ve prosp ěch smrku (pahýly odum řelé kle če ve smrkovém podrostu). Tato regrese je z řeteln ě zachy- cena i na historických leteckých snímcích. Kle č je na této lokalit ě bezpochyby p řirozená, o čemž sv ědčí již doklady z 19. století. Vedle Klikvové louky, kde je ovšem p ůvod kle če nejas- ný, se jedná o nejzápadn ější výskyt Pinus mugo v Jizerských horách (a v SZ sm ěru i o nejod- lehlejší lokalitu v celé ČR), navíc v pom ěrn ě malé nadmo řské výšce (770 m). Jde o výškové minimum druhu nejen v rámci ČR, ale možná i v rámci celé Evropy. Kle č roste i na dalších místech v rezervaci, patrn ě ale pouze jako druhotná. NEVRLÝ (1962) uvažuje p řirozený výskyt v severní části Nové louky (tzv. Wieszipfel), kde jsem ale viděl pouze kle č zjevn ě vysazenou. Kle č byla pozd ěji na Nové louce vysazována v několika etapách, poprvé n ěkdy v 70. letech minulého století, dále v pr ůběhu 80. a 90. let (asi naposledy v r. 1999, kdy byla zalesn ěna té- měř všechna bezlesí). Výsadby z 80. let z řejm ě náležely taxonu Pinus x pseudopumilio (v LHP byly ozna čeny nep řesn ě jako blatka) a Správa CHKO požadovala jejich úplné odstran ě- ní; k němu snad došlo v r. 1993. V území nicmén ě z ůstala řada starších výsadeb, které však habitueln ě odpovídají spíše typické Pinus mugo . Salix silesiaca (vrba slezská) – v Jizerských horách roste na západní hranici areálu (existují ješt ě údaje z Ješt ědského h řbetu), v ětšinou se však jedná o k řížence se Salix aurita a S. caprea , čisté populace jsou pom ěrn ě vzácné. V minulosti rostl veliký ke ř ve sv ětlince p ři pra- vém b řehu Blatného potoka blízko rybníka, v r. 2011 jež ale nebyl nalezen. Ke řové vrby jsou v centrální části Jizerských hor intenzivn ě okusovány jelení zv ěř í, pro čež zcela selhaly jako náhradní d řeviny. V ětšinou p řežívají pouze p ři okrajích lesních cest, p řípadn ě na dalších po- dobných stanovištích (skládky d řeva, zemníky) i zde jsou však okusovány. (Podobn ě je po- škozována i v území nep ůvodní olše zelená – Alnus alnobetula ). Trichophorum cespitosum (suchopýrek trsnatý) vytvá ří rozsáhlé porosty na „centrální louce“ (N15), zejména v její jižní části, kde vytvá ří pozoruhodné spole čenstvo s Molinia coerulea . Menší porosty jsem zaznamenal na bezlesích N1, N3 a N14. Z fytocenologického hlediska jde zřejm ě o okrajový typ as. Scirpo austriaci-Sphagnetum papillosi , s přechodem do svazu

– 5 –

Sphagnion medii . Pracovn ě tyto porosty řadím do ší řeji pojaté asociace Eriophoro- Trichophoretum caespitosi . Nová louka je nejzápadn ější, resp. nejdále na jihozápad zasahující lokalitou, kde se Trichophorum cespitosum v Jizerských horách ješt ě vyskytuje. Populace je dosti bohatá, potenciáln ě však ohrožená další expanzí Molinia coerulea , podmín ěnou z řejm ě postupujícím vysýcháním a eutrofizací rašeliništ ě. Vaccinium uliginosum (brusnice vlochyn ě) – v sušších, spíše okrajových částech rašelinných luk roztroušen ě až hojn ě (bezlesí N1, N3, N4, N8, N14, N15, N17). Dále v podrostu rozvol- něných rašelinných smr čin.

– 6 – Příloha S4

TABULKOVÉ POPISY DÍL ČÍCH PLOCH V PŘEDCHOZÍM PLÁNU PÉ ČE Odkaz ze sou časného plánu pé če na položku „DP č.“. Na konci p řílohy je p řipojena porostní mapa na r. 1993-2002, z níž lze odvodit polohu díl čích ploch.. Tabulky mají následující jednotnou strukturu a obsah:

ZCHÚ: zvlášt ě chrán ěné území, zde vždy „PR Nová louka“ – tabulka je uzpůsobena pro univerzální použití; DP č.: po řadové číslo díl čí plochy, dodate čně dopln ěný údaj který zajiš ťuje návaznost na díl čí plochy v sou časném plánu pé če (na r. 2013-2022), p řekryv díl čích ploch m ůže být n ěkdy velmi nep řesný Odd., por., por. sk.: prostorové člen ění lesa na odd ělení, porost a porostní skupinu dle LHP; Část: z řeteln ě ohrani čená část porostní skupiny, zpravidla samostatn ě stojící, na základ ě popisu identifikovatelná v obrysové map ě; Stanovišt ě: rámcová charakteristika ekotopu (reliéf, p ůda aj.); Lesní typ: dle typologické mapy, s p řípadnou bližší lokalizací, okrajov ě zasahující LT jsou uvedeny v závorce; Potenciální spole čenstvo: p ředpokládaný typ potenciální p řirozené vegetace vyjád řený nejbližším fytocenologickým ekviva- lentem (zpravidla na úrovni asociace); sou časné porosty nemusejí charakteristice p říslušné jednotky vždy odpovídat; Základní charakteristika: stru čný popis porostu; Stromové patro: spíše lesnická charakteristika stromové etáže; Ke řové patro: stru čný popis ke řové úrovn ě (ve v ětšin ě porost ů je jen slab ě vyvinuta nebo chybí); Bylinné patro: botanický popis podrostu, rostlinné druhy jsou uvád ěny v ědeckými jmény, nomenklatura podle DOSTÁL a (1989) Návrh opat ření: doporu čená opat ření pro popisovanou porostní skupinu nebo její část, viz též samostatná tabulka v p říloze Poznámka: p řípadné dopl ňující údaje

ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 591 Odd.: 356 Por.: E Por. sk.: 1 Část: severní část Stanovišt ě: rovinatý rašelinný terén v severní části rezervace, v p řirozeném bezlesí šlenky s vodou Lesní typ: 7R3 Potenciální spole čenstvo: rašelinná smr čina, bezkolencová a vrchovištní louka Základní charakteristika: ve východní části p ěkná rašelinná louka (N-5), na západ ě paseka s hlou čkovitými nálety a nárosty smrku Stromové patro: chybí Ke řové patro: nesouvislý smrkový porost z p řirozené, dílem i um ělé obnovy, 0,5-1,5 m vys., nepo četn ě dosazena b říza karpatská (bez ochran), na lou čce roztroušené zakrslé smr čky (do 1 m výšky) a mladé výsadby kle če Bylinné patro: v pasece MolS s Eriophorum vaginatum , Avenella flexuosa , Juncus filiformis a Vaccinium myrtillus , na rašelinné lou čce p řevažuje MolS, významn ě i SCp s Drosera rotundifolia , fragmentárn ě CrS, dále Oxycoccus palustris a Carex nigra Návrh opat ření: stávající zalesn ění spolu s p řirozenou obnovou dosta čuje, pouze vytrhat kle č na rašelinné louce Poznámka: ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 592 Odd.: 356 Por.: E Por. sk.: 1 Část: st řední část Stanovišt ě: rovinatý, výrazn ě zamok řený a rašelinný terén p ři pravém b řehu Blatného potoka Lesní typ: 7R3 Potenciální spole čenstvo: rašelinná až podmá čená smr čina Základní charakteristika: paseka s relativn ě zapojeným smrkovým porostem, p řevážn ě z přirozené obnovy Stromové patro: chybí Ke řové patro: nálety až nárosty smrku, místy snad i kulturn ě podmín ěné, voln ěji zapojené, avšak bez v ětších proluk; p řípadné starší smrkové výsadby jsou cizího p ůvodu (Hornomoravský úval) Bylinné patro: podrost typu MolS s místním uplatn ěním druh ů p řechodových rašelin – Carex nigra , Juncus filiformis … Návrh opat ření: nevyžadována Poznámka:

ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 593 Odd.: 356 Por.: E Por. sk.: 1 Část: jihozápadní část Stanovišt ě: rovina až mírný svah J-JZ orientace p ři pot ůč ku, zna čně podmá čený terén Lesní typ: 8R1 Potenciální spole čenstvo: rašelinná smr čina Základní charakteristika: paseka s nezajišt ěnou vylepšovanou kulturou smrku Stromové patro: chybí Ke řové patro: místy mezernatý porost smrku 1-4 m (z p řirozené obnovy?), na v ětšin ě plochy pouze mladé výsadby kolem 30 cm, poškozené mrazem, vylepšeno saprofytním smrkem vysazeným v dovezených špalcích; p řimíšen ě b říza karpatská bez individuální ochrany; starší vysazený smrk cizí provenience Bylinné patro: převažuje Molinia caerulea , v doprovodu Avenella flexuosa , Galium saxatile , Vaccinium vitis-idaea , Vaccinium myrtillus Návrh opat ření: v p řípad ě pot řeby další vylepšení smrkem (saprofyt), p řípadn ě je řábem (nutná individuální ochrana), aktuáln ě není však nutné Poznámka: ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 594 Odd.: 356 Por.: E Por. sk.: 1 Část: jihovýchodní část Stanovišt ě: podmá čené a rašelinné polohy p ři levém b řehu Blatného potoka, severn ě od Zámecké cesty, na západ ě št ěrkovité poto ční náplavy, v ětšinou již zazemn ěné Lesní typ: 7O1 – na západ ě, 7R3 – na východ ě Potenciální spole čenstvo: rašelinná smr čina, p řípoto ční smr čina, pramenná louka Základní charakteristika: větší paseka s nesouvislým smrkovým porostem z p řirozené i um ělé obnovy, hojn ě též s kle čí, sou částí skupiny je drobná pramenná louka (N-9), další lou čka (N-10) se dle mapy nachází již vn ě hranic rezervace, v por. sk. 356 C 1 Stromové patro: na levém b řehu Blatného potoka souvislá smrková kmenovina, p ři Zámecké cest ě hlou čky smrk ů 3-6 m vysokých, n ěkteré stromy ješt ě vyšší, na zbytku plochy ale stromová úrove ň chybí Ke řové patro: nezapojený porost smrku a kle če (nálety a kultury), ve výrazn ěji zamok řených partiích s v ětšími prolukami; vysazený smrk cizí provenience Bylinné patro: podrost v ětšinou typu MolS, dále Deschampsia cespitosa , Eriophorum vaginatum , Vaccinium myrtillus , p ři potoce též JfS, místy CnS, Agrostis canina ; pramenná lou čka N-9 s p ěkným porostem CrS, rovn ěž zalesn ěna kle čí, lou čka N-10 také s CrS + Deschampsia cespitosa , Epilobium palustre , Juncus filiformis Návrh opat ření: stávající zalesn ění dosta čující, možné díl čí vylepšení smrkem (výsadba do pa řez ů), nesázet další kle č ani b řízu karpatskou, výhledov ě kle č vy řezat Poznámka: ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 595 Odd.: 356 Por.: E Por. sk.: 1z Část: Stanovišt ě: rovinatý terén p ři pravém b řehu Blatného potoka, náplavová terasa, na JZ rašelinné polohy Lesní typ: 7O1 – východní část, 7R3 – st řední část, 8R1 – jz. část, menší plocha Potenciální spole čenstvo: bezkolencová a metli čková louka, okrajov ě rašelinná a p řípoto ční smr čina Základní charakteristika: na v ětšin ě plochy bezlesí, z řejm ě kulturn ě podmín ěné, ale dlouhodob ě stabilizované a tudíž do jisté míry p řirozené; krátkostébelná vlh čí louka s přechody do MolS, v jižní části paseka Stromové patro: v bezlesí solitérní smrky až 20 m vysoké, hust ě zav ětvené, po obvodu mladší smrkový porost; v jižní části paseka s kulturou blatky (?) a menším zastoupením smrku Ke řové patro: hlavní část (bezlesí) prakticky bez mladých d řevin, paseka v jižní části s po četnou výsadbou kle če (dle LHP jde o blatku) a s roztroušeným smrkem (též n ěkolik odrostlejších smrk ů z p řir. obnovy – do 5 m) Bylinné patro: v bezlesí partie s Avenella flexuosa , Nardus stricta a Juncus filiformis , též Deschampsia cespitosa , Festuca rubra , Galium saxatile , Holcus mollis , dále MolS (místy s Eriophorum vaginatum ), JfS, CnS; na Jz paseka s MolS, Eriophorum vaginatum , Vaccinium vitis-idaea , Vaccinium myrtillus , též Salix cf. aurita, patrn ě vysazena, neprospívá, v p říkopu u Zámecké cesty CrS Návrh opat ření: bezlesí nezales ňovat, na pasece postupn ě vy řezat blatku a prosázet smrkem Poznámka: ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 596 Odd.: 356 Por.: E Por. sk.: 3 Část: Stanovišt ě: rovinatý terén vrchovištní plošiny Lesní typ: 8R1 Potenciální spole čenstvo: bezkolencová a vrchovištní louka, rašelinná smr čina Základní charakteristika: tém ěř celou plochu skupiny tvo ří soustava rozsáhlých bezlesí (N-1, N-3, N-4), která plynule p řecházejí do zakrslé rašelinné smr činy Stromové patro: na bezlesích roztroušené porosty zakrslých smrk ů r ůzné výšky, p ři okrajích vzrostlejší a zapojen ější, do 6-8 m, hranice v ůč i sousední por. sk. 11/7/4 není vždy jednozna čná Ke řové patro: zakrslé smr čky 1-2 m vys., v ploše bezlesí i p ři okrajích, na loukách po četné mladé výsadby kle če (zatím jen 20 cm vys.), v dobrém zdravotním stavu, roztroušen ě vysazena i b říza karpatská (trpí okusem) Bylinné patro: většinou p řevládá MolS, dále SCp, EvS, SciS, z řídka EaS (vegetace přechodových rašelin sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis je zde zastoupena jen sporadicky a fragmentárn ě); typická vrchovištní kv ětena – Trichophorum cespitosum (v jižní a st řední části v souvislých porostech), Calluna vulgaris , Carex pauciflora , Drosera rotundifolia , Oxycoccus palustris , Vaccinium uliginosum , chybí Andromeda polifolia a zřejm ě i Empetrum nigrum Návrh opat ření: důsledná likvidace kle čových výsadeb, nepokra čovat v dalších zales ňováních na loukách ani po jejich obvodech, nebo ť p řirozená obnova je zde dosta čující Poznámka: viz též popis bezlesí N-1, N-3 a N-4 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 597 Odd.: 356 Por.: E Por. sk.: 11/7/4 Část: severní část Stanovišt ě: rovinatý rašelinný terén p ři severní hranici rezervace, na východ ě št ěrkovité náplavy Blatného potoka, na severu drobná vodote č s pramennými polohami, na západ ě zamok řená deprese Lesní typ: 7R3 – v ětšina plochy, 7O1 – p ři Blatném potoce Potenciální spole čenstvo: rašelinná smr čina, p řípoto ční smr čina, pramenná louka Základní charakteristika: mladší smrková kmenovina s nižší etáží, sou částí skupiny jsou i dv ě malá bezlesí p řirozeného charakteru (N-6 a N-18) Stromové patro: smrková kmenovina cca 22 m vysoká, odpovídající z řejm ě sk. 7, prosychající, místy k ůrovcové t ěžby Ke řové patro: vmeze řená dolní úrove ň do 5 m výšky Bylinné patro: podrost typu Molinia caerulea -Vaccinium myrtillus , dále Calamagrostis villosa , Avenella flexuosa , Galium saxatile , p ři Blatném potoce též Luzula pilosa a Trientalis europaea ; bezlesí N-6 je prameništ ě p ři potoce s CrS a MolS, též se Stellaria alsine a Viola palustris , p ři samé hranici rezervace roste p ři pot ůč ku Cardamine pratensis , Chrysosplenium alternifolium , Epilobium obscurum , Galium palustre , Myosotis nemorosa a Stellaria alsine ; západní bezlesí N-18 je rašelinná rákosina ("PhrS"), dále zde a v blízkém okolí Agrostis canina , Carex nigra , Epilobium palustre , Equisetum fluviatile , Viola palustris . Návrh opat ření: v odt ěžených partiích (na východ ě) vylepšení zmlazení smrkem, v menším po čtu doplnit je řáb a jedli s ind. ochranami Poznámka:

ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 598 Odd.: 356 Por.: E Por. sk.: 11/7/4 Část: jižní a západní část Stanovišt ě: rovinatý, výrazn ě zamok řený terén v laggu rašelinných luk (N-1, N-3 a N-4) Lesní typ: 8R1 Potenciální spole čenstvo: rašelinná smr čina, bezkolencová a pramenná louka Základní charakteristika: nehomogenní, r ůznov ěký a zpravidla výškov ě diferencovaný smrkový porost, často rozvoln ěný, na SZ jen úzký pruh rašelinné smr činy lemující p řirozené bezlesí; skupina zahrnuje i menší louku K-2 Stromové patro: voln ěji zapojený smrkový porost, víceetážový, do 22 m výšky, sk. 4 (ty čkovina) do 12 m, jednotlivé etáže se ale na ploše různ ě prolínají Ke řové patro: na v ětšin ě plochy nesouvislé smrkové nárosty do 1-3 m Bylinné patro: podrost zna čně prom ěnlivého složení, p řevážn ě typu MolS, hojn ě Vaccinium vitis-idaea a Vaccinium myrtillus , dále Avenella flexuosa a Eriophorum vaginatum , lokáln ě CrS, často i hojná Deschampsia cespitosa ; sou částí skupiny je i rašelinná lou čka s MolS (dále EvS, CrS, EaS), řídce zalesn ěná kle čí, místy též sporadické výsadby b řízy karpatské Návrh opat ření: vytrhat kle č na rašelinné lou čce, jinak bez zásah ů, nezales ňovat žádnými dřevinami! Poznámka: viz též samostatný popis bezlesí N-2 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 599 Odd.: 356 Por.: E Por. sk.: 11/7/4 Část: východní část Stanovišt ě: rovinatý terén p ři levém b řehu Blatného potoka, zde úzký pruh št ěrkovitých náplav ů, dále na východ rašelinné polohy (staré odumírající vrchovišt ě) Lesní typ: 7R3 – v ětšina plochy, 7O1 – p ři Blatném potoce Potenciální spole čenstvo: rašelinná smr čina, p řípoto ční smr čina, bezkolencová louka Základní charakteristika: výškov ě diferencovaná smr čina p řirozeného charakteru, p ři Blatném potoce s velmi starými vysokými smrky, dále od potoka rašelinná smr čina, místy výrazn ě zakrslá, p řecházející do dvou drobných bezlesí, smrk je v této porostní skupin ě nejspíše v ětšinou p ůvodního genofondu Stromové patro: smrkový porost prom ěnlivé ší řky, p ři potoce jednotlivé smrky až 30 m vysoké, relativn ě zdravé, v rašelinném terénu velmi prom ěnlivé výšky, místy až 24 m vys., ale zna čně poškozené, po obvodu lou ček jen 6-8 m vysoké, zakrslé, ale mladší Ke řové patro: v prolukách a rozvoln ěných partiích nesouvislé, místy však zapojené nárosty (mlaziny), r ůzného v ěku Bylinné patro: podrost v ětšinou typu Molinia caerulea -Vaccinium myrtillus , dále Eriophorum vaginatum , Avenella flexuosa , p ři potoce Calamagrostis villosa , Luzula pilosa , Trientalis europaea ; rašelinné lou čky s MolS, Eriophorum vaginatum , Oxycoccus palustris a Vaccinium uliginosum Návrh opat ření: bez zásah ů Poznámka: viz též bezlesí N-7 a N-8

ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 600 Odd.: 449 Por.: A Por. sk.: 0 Část: Stanovišt ě: náplavová terasa p ři pravém p řítoku Blatného potoka, mén ě zamok řeno Lesní typ: 7R3, p ři okrajích též 7O1 (na V) a 8R1 (na Z) Potenciální spole čenstvo: přípoto ční smr čina Základní charakteristika: paseka až holina nedávno zalesn ěná smrkem Stromové patro: ± chybí (viz E2) Ke řové patro: jednotlivé smrky z p řirozené obnovy do 5 m výšky Bylinné patro: nedávné zalesn ění smrkem, výška kolem 30 cm, stromky poškozené mrazem a patrn ě i zv ěř í, část výsadeb již uhynula; v bylinném pat ře p řevažuje Calamagrostis villosa a Deschampsia cespitosa , maloplošn ě je vyvinuto CnS, dále p řistupuje Avenella flexuosa , Galium saxatile , v doprovodu potoka roste Deschampsia cespitosa (dominanta), Juncus effusus , Juncus filiformis , Cirsium palustre , Hieracium vulgatum (z ř.), Senecio hercynicus Návrh opat ření: v p řípad ě nezdaru zalesn ění vylepšit smrkem místní provenience, v menším po čtu p řimísit je řáb s ind. ochranami Poznámka: ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 601 Odd.: 449 Por.: A Por. sk.: 1 Část: Stanovišt ě: rovinatý terén, staré odumírající vrchovišt ě Lesní typ: 7R3 Potenciální spole čenstvo: rašelinná smr čina (degradovaná) Základní charakteristika: paseka s vylepšovanou smrkovou kulturou Stromové patro: nepo četné mladé smrky z p řirozené obnovy, jednotlivé či v hlou čcích Ke řové patro: vysazený i zmlazený smrk dvou výškových úrovní: 0,3-1 m a 1,5-4 m vys., vedle smrku ztepilého nepo četn ě smrk pichlavý a b říza karpatská (bez IO) Bylinné patro: převládá Avenella flexuosa , dále Galium saxatile , Vaccinium vitis-idaea , Vaccinium myrtillus , Calamagrostis villosa , Molinia caerulea , podružn ě Calamagrostis epigejos a Deschampsia cespitosa Návrh opat ření: dle pot řeby v pr ůběhu decénia vylepšit smrkem místní provenience, doplnit je řáb s IO Poznámka: ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 602 Odd.: 449 Por.: A Por. sk.: 7 Část: Stanovišt ě: živé vrchovišt ě s okrajovými suššími partiemi, na jihu pramenná sníženina (lagg), rozsáhlé p řirozené bezlesí, místy, zejména v severní části, se soustavou částe čně zvodn ělých šlenk ů Lesní typ: 8R1 – tém ěř celá plocha skupiny, 7R3 – na JZ Potenciální spole čenstvo: vrchovištní louka, bezkolencová louka, rašelinná smr čina, pramenná louka Základní charakteristika: většinu plochy skupiny tvo ří p řirozená bezlesí, v četn ě nejv ětší rašelinné louky v rezervaci (cca 250 x 80-180 m), v lemech se nacházejí ± zakrslé rašelinné smr činy, na západ ě též souvislý porost kle če Stromové patro: na v ětšin ě plochy chybí, po obvodu louky skupinky či pruhy zakrslých smrk ů r ůzné výšky (též E2), na SZ vzrostlá rašelinná smr čina, výškov ě diferencovaná, s vtroušeným je řábem, horní etáž do 24 m výšky – porost je nez řeteln ě ohrani čen od sk. 15/6 Ke řové patro: sporadické zakrslé smr čky v ploše louky (v ětšina bezlesí zcela bez d řevin), četn ější v okrajích, na západ ě asi 100 m dlouhý pruh kle če (1-2 m vys.), která částe čně proniká do podrostu navazující rašelinné smr činy, zde však spíše suché pahýly odum řelé kle če Bylinné patro: a) velká louka (N-15) p řevládá MolS s p řechody do SciS, p ři šlencích SCp, sporadicky EaS, fragmentárn ě EvS, z hodnotn ější kv ěteny Andromeda polifolia , Trichophorum cespitosum , Carex pauciflora , Drosera rotundifolia , Empetrum nigrum , Oxycoccus palustris , Vaccinium uliginosum ; louka řídce zalesn ěna kle čí b) malá louka (N-16) p řevažuje MolS, v pramenných úsecích hojn ě CnS, mén ě JfS, p ři potoce troficky náro čnější druhy – Cardamine pratensis , Cirsium palustre , Epilobium palustre , Myosotis nemorosa , Stellaria alsine , Viola palustris , dále Agrostis canina , Deschampsia cespitosa ; c) lesní partie: v podrostu rašelinné smr činy p řevažuje Vaccinium vitis-idaea , Vaccinium myrtillus , Molinia caerulea , Avenella flexuosa , doprovod tvo ří Calluna vulgaris , Eriophorum vaginatum , Trientalis europaea Návrh opat ření: ob ě louky vyzna čit v map ě jako bezlesí a vyjmout z lesního hospoda ření; vytrhat vysázenou kle č na velké louce, dále celá skupina bez zásah ů Poznámka: viz též popisy bezlesí N-15 a N-16 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 603 Odd.: 449 Por.: A Por. sk.: 9 Část: Stanovišt ě: vrchovištní plošina, p řípadn ě též krátký svah spadající k niv ě Blatného potoka, s menší nelesní enklávou (bezlesí N-17) Lesní typ: 8R1 – v ětšina plochy, 7R3 – podružn ě p ři jižním okraji Potenciální spole čenstvo: rašelinná smr čina Základní charakteristika: zakrslá rašelinná smr čina se sv ětlinami, nejasné ohrani čení v ůč i sousedním por. skupinám 15/6 a 14 Stromové patro: porost velmi prom ěnlivé výšky i stupn ě zapojenosti v závislosti na zamok ření p ůdy, místy až 20 m vysoký, jinde mén ě než 10 m; st ředn ě až siln ě poškozený, se soušemi Ke řové patro: v prosv ětlených partiích dosti hojné smrkové nárosty Bylinné patro: převládá Vaccinium vitis-idaea , Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea , doprovodn ě Avenella flexuosa , Oxycoccus palustris , Melampyrum pratense , Vaccinium uliginosum , ve sv ětlinách MolS, fragmentárn ě SCp Návrh opat ření: bez zásah ů; v nových mapách ujasnit východní hranici skupiny Poznámka: viz též bezlesí N-17; skupina nemá v map ě jednozna čnou východní hranici – tu zde tvo ří rám mapy (na sousední map ě skupina nepokra čuje!)

ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 604 Odd.: 449 Por.: A Por. sk.: 14 Část: Stanovišt ě: stará vrchovištní plošina p ři cest ě z Nové louky k Blatnému rybníku, terén mírn ě zamok řený Lesní typ: 7R3, okrajov ě 8R1 Potenciální spole čenstvo: rašelinná smr čina Základní charakteristika: rozvoln ěná, z řejm ě zakrslá smr čina, zdravotn ě poškozená; lokalizace porostu podle mapy není jednozna čná Stromové patro: na severu (sk. 9??) pruh st ředn ě až siln ě poškozených smrk ů 8-16 m vysokých, dále na jih vyšší mezernatý porost cca 20 m vysoký, s vý četní tlouš ťkou 30-35 cm Ke řové patro: v prosv ětlených částech dosti bohaté nálety a nárosty smrku r ůzného stá ří Bylinné patro: převládá Vaccinium vitis-idaea , Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea Návrh opat ření: bez zásah ů Poznámka: ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 605 Odd.: 449 Por.: A Por. sk.: 15/6 Část: severozápadní část Stanovišt ě: okraj starého vrchovišt ě p ři západním okraji velké rašelinné louky (bezlesí N- 15) Lesní typ: 8R1 – v ětšina plochy, 7R3 – jižní okraj Potenciální spole čenstvo: rašelinná smr čina Základní charakteristika: voln ěji zapojená, výškov ě diferencovaná stará smr čina, nez řeteln ě odlišená od sousední skupiny 7 (rašelinná smr čina s podrostem odum řelé kle če); na JZ malé sekundární bezlesí Stromové patro: smrkový porost až 24 m vysoký, voln ěji zapojený, p ři okrajích a v drobných prolukách výškov ě rozr ůzn ěný, s vtroušeným je řábem Ke řové patro: roztroušené smrkové nárosty v prosv ětlených partiích, kle č z řejm ě již mimo plochu této skupiny Bylinné patro: převažuje Vaccinium vitis-idaea , Vaccinium myrtillus , Molinia caerulea , Avenella flexuosa , dále zmlazení je řábu a Trientalis europaea ; bezlesí na JZ: travní porost úhorového vzhledu, p řevládá Holcus mollis , dále Agrostis capillaris , Rumex acetosa , Galeopsis bifida , Deschampsia cespitosa , Hypericum maculatum , Stellaria graminea , Carex ovalis , Urtica dioica Návrh opat ření: bez zásah ů Poznámka:

ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 606 Odd.: 449 Por.: A Por. sk.: 15/6 Část: hlavní část Stanovišt ě: stup ňovitý reliéf p ři pravém b řehu Blatného potoka, zahrnuje náplavovou terasu i staré odumírající vrchovišt ě, místy výrazn ě zamok řeno Lesní typ: 8R1 – v ětšina plochy, 7O1 – p ři potoce, 7R3 – v jižním výb ěžku Potenciální spole čenstvo: rašelinná smr čina, p řípoto ční smr čina Základní charakteristika: různov ěká stará smr čina, místy rozvoln ěná, tém ěř pralesovitého vzhledu, p ři západním okraji nejednozna čně odlišená od sk. 9 Stromové patro: výškov ě diferencovaný smrkový porost, horní úrove ň kolem 26 m, porost voln ěji zapojený, místy s prolukami, zejména p ři jižním okraji, ve svahu p ři západním okraji porost mladší, nejednozna čně odlišený od sk. 9, n ěkteré stromy ± poškozené, n ěkteré plodné Ke řové patro: roztroušené nálety nárosty smrku v prosv ětlených partiích Bylinné patro: podrost p řevážn ě typu Calamagrostis villosa -Vaccinium myrtillus , dále Avenella flexuosa , Molinia caerulea (hoj.), Vaccinium vitis-idaea , Trientalis europaea , lok. Carex rostrata a Juncus filiformis ; ve svahu na Z (již sk. 9?) dominuje Vaccinium myrtillus , hojn ě Vaccinium vitis-idaea , dále Molinia caerulea , Sorbus aucuparia , bohat ě vyvinutá mechová synuzie; na jihu ve sv ětlinách (z části z řejm ě vzniklých k ůrovcovou t ěžbou) CrS, MolS, též nálety a kultury smrku a b řízy karpatské (strádá okusem) Návrh opat ření: bez zásah ů Poznámka: ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 607 Odd.: 449 Por.: A Por. sk.: bezl. 21 Část: Stanovišt ě: rovinatý terén p ři pravém b řehu Blatného potoka, náplavová terasa, mírn ě zamok řená Lesní typ: 7O1 Potenciální spole čenstvo: přípoto ční smr čina (možná p řirozené bezlesí náplavu) Základní charakteristika: původn ě bezlesí, snad p řirozeného charakteru, snad podmín ěno kulturn ě (n ěkdejší louka), nyní zalesn ěno smrkem Stromové patro: chybí Ke řové patro: chybí Bylinné patro: nedávné smrkové výsadby 30-60 cm; p řevládá Holcus mollis , hojn ě Agrostis capillaris , Deschampsia cespitosa , Juncus filiformis , doprovodn ě Bistorta major , Cirsium heterophyllum , Festuca rubra , Galium saxatile , Potentilla erecta , Stellaria graminea , Veronica chamaedrys Návrh opat ření: vzhledem k nelesní povaze lokality bylo zalesn ění spíše nevhodné, vý řez stromk ů však není nutný, nebo ť jde o pom ěrn ě malou plochu bez vyšší botanické hodnoty Poznámka:

ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 608 Odd.: 449 Por.: A Por. sk.: bezl. 25 Část: Stanovišt ě: náplavová terasa na pravém b řehu Blatného potoka, p řes silni čku nad Blatným rybníkem Lesní typ: 7O1 Potenciální spole čenstvo: přípoto ční smr čina Základní charakteristika: nez řeteln ě ohrani čená sv ětlina, resp. rozvoln ěná smr čina st ředního v ěku Stromové patro: skupinka smrk ů st ředního v ěku + 1 dosp ělý strom uvnit ř nevýrazné sv ětliny Ke řové patro: nevýznamné Bylinné patro: porost Calamagrostis villosa , Deschampsia cespitosa , Carex rostrata Návrh opat ření: bez zásah ů Poznámka: ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 609 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 0 Část: Stanovišt ě: rovina bez v ětšího zamok ření Lesní typ: 8R1 Potenciální spole čenstvo: rašelinná smr čina (degradovaná) Základní charakteristika: paseka nedávno zalesn ěná smrkem, v ětší než v map ě, z řejm ě na úkor sk. 13 Stromové patro: chybí Ke řové patro: roztroušené smrkové nárosty – jednotlivé i v hlou čcích Bylinné patro: mladá smrková kultura kolem 0,3 m, stromky částe čně poškozené mrazem, ale zatím životaschopné, na severu též kle č; hojné pa řezy r ůzné výšky, klest na hromadách;typu Avenella flexuosa (p řevládá)- Vaccinium myrtillus , dále Galium saxatile a Molinia caerulea Návrh opat ření: doplnit je řáb s ind. ochranami Poznámka:

ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 610 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 1 Část: severní část Stanovišt ě: rovinatý terén mezi Zámeckou cestou a levým p řítokem Blatného potoka, zřeteln ě zamok řený, poz ůstatky odvod ňovacích p říkop ů Lesní typ: 7R3 Potenciální spole čenstvo: rašelinná až podmá čená smr čina Základní charakteristika: paseka až holina, nedávno zalesn ěná smrkem Stromové patro: prakticky chybí (viz E2) Ke řové patro: místy, zejména u cesty, hlou čky smrk ů 2-6 (-8) m vysokých, z p řirozené obnovy, naprostá v ětšina plochy bez E2 Bylinné patro: mladá smrková kultura, stromky cca 0,5 m vysoké, dosti poškozené mrazem; podrost typu MolS, p ři pa řezech Avenella flexuosa , Galium saxatile , Trientalis europaea a Vaccinium myrtillus , ve vlh čích úsecích (osy zarostlých odvod ňovacích p říkop ů) maloplošn ě CrS, dále Eriophorum vaginatum , Juncus filiformis , Carex echinata , p ři potoce Calamagrostis villosa , Deschampsia cespitosa (dom.), Juncus effusus … Návrh opat ření: v p řípad ě pot řeby vylepšit smrkem místní provenience, v menším počtu doplnit je řáb s ind. ochranami Poznámka: ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 611 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 1 Část: jižní část Stanovišt ě: rovina p ři levém b řehu Blatného potoka, na západ ě místy výrazn ě zamok řená, na východ ě relativn ě suchá (mineralizovaná rašelina), v minulosti ú činn ě odvodn ěná Lesní typ: 8R1, zcela okrajov ě na Z i 7O1 Potenciální spole čenstvo: rašelinná smr čina (degradovaná) Základní charakteristika: kultury smrku a kle če, z části poškozené mrazem, nejmén ě hodnotná část rezervace Stromové patro: chybí Ke řové patro: kultura smrku ztepilého a kle če nejasného p ůvodu (zejména na JZ), 0,5-1(- 1,5) m vys., celkov ě p řevládá smrk, sporadicky (na jihu) i smrk pichlavý, roztroušen ě hlou čky odrostlejších smrk ů z p řirozené obnovy, smrk poškozován mrazem a snad i zv ěř í Bylinné patro: převládá Avenella flexuosa , místy hojn ě Molinia caerulea , Vaccinium vitis- idaea , Vaccinium myrtillus , dále Galium saxatile , v mok řinách na západ ě porosty MolS, CnS, JfS Návrh opat ření: díl čí vylepšení je řábem (individuální ochrany), kle č na jihozápad ě prosázet smrkem (tvo ří zde monokulturu), jižní okraj skupiny (u silnice) vylepšit smrkem a je řábem Poznámka: paseka z řejm ě vznikla nahodilou t ěžbou, nebo ť obnovní t ěžbu takového plošného rozsahu si na území rezervace lze jen st ěží p ředstavit

ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 612 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 2 Část: Stanovišt ě: výrazn ě zamok řený terén p ři levém b řehu Blatného potoka, s ± zazemn ěnými mrtvými rameny Lesní typ: 7O1 – západní část, 8R1 – východní část Potenciální spole čenstvo: přípoto ční smr čina, rašelinná smr čina Základní charakteristika: v b řehu potoka kulisa starších smrk ů, na v ětšin ě plochy mezernatá mlazina s padlými soušemi Stromové patro: při potoce smrky až 20 m vysoké, na v ětšin ě plochy nesouvisle zapojený porost 2-10 m vysoký, vtroušen ě je řáb a b říza Ke řové patro: místy smrkové nárosty do 2 m výšky Bylinné patro: při potoce Calamagrostis villosa , Avenella flexuosa , Athyrium filix-femina , Dryopteris dilatata , Vaccinium myrtillus , dále od vody dom. Molinia caerulea , v siln ě zamok řených úsecích CrS, mén ě JfS Návrh opat ření: nevyžadována, obnova vzhledem k výrazn ě zamok řeným partiím, přirozen ě jen nesouvisle zalesn ěným, je dosta čující Poznámka: ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 613 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 4 Část: severní část Stanovišt ě: náplavová terasa a rašeliny p ři levém b řehu Blatného potoka, v blízkosti mrtvého poto čního ramene Lesní typ: 8R1 – v ětšina plochy, 7O1 – p ři Blatném potoce (tj. na západ ě) Potenciální spole čenstvo: rašelinná smr čina, p řípoto ční smr čina Základní charakteristika: mladá, výškov ě diferencovaná smr čina, relativn ě zapojená Stromové patro: pom ěrn ě zapojený porost smrk ů 12-16 m vysokých, p ři potoce n ěkolik starých smrk ů (jeden s vý četní tl. 90 cm), naopak p ři vn ějším okraji husté nárosty 2-4 m vys. Ke řové patro: smrkové nárosty zvlášt ě po obvodu skupiny Bylinné patro: převládá Molinia caerulea , dále Avenella flexuosa , Galium saxatile , Trientalis europaea , Vaccinium myrtillus ; v mrtvém rameni Blatného potoka (ješt ě v rámci této skupiny?) CrS Návrh opat ření: bez zásah ů Poznámka:

ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 614 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 4 Část: jihozápadní část Stanovišt ě: levý b řeh Blatného potoka, náplavová terasa s ± zazemn ěnými mrtvými rameny, skupina zahrnuje i úzký doprovod potoka p ři por. sk. 1 a 2 Lesní typ: 8R1 – v ětšina plochy, 7O1 – jen západní okraj skupiny, mapový zákres zde ovšem neodpovídá skute čnosti Potenciální spole čenstvo: přípoto ční smr čina, okrajov ě rašelinná smr čina Základní charakteristika: různov ěký smrkový porost, v ětšinou dob ře zapojený, místy až přehoustlý, jen s drobnými prolukami, místy vývraty, padlé souše, porost tém ěř pralesovitého vzhledu Stromové patro: různov ěký porost, smrková ty čovina až tenká kmenovina, 18-20 vysoká, v poto čních b řezích i starší stromy Ke řové patro: smrkové nárosty v díl čích prolukách Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus , doprovodn ě Avenella flexuosa , Vaccinium vitis-idaea , Molinia caerulea , místy CrS, maloplošn ě JfS, roztroušen ě Luzula pilosa , Phegopteris connectilis , Trientalis europaea Návrh opat ření: nevyžadována Poznámka: ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 615 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 4 Část: jihovýchodní část Stanovišt ě: úpatí mírného západního svahu, s mírným povrchovým zamok řením Lesní typ: 8R1, p ři východním okraji 8G3 Potenciální spole čenstvo: podmá čená smr čina Základní charakteristika: nestejnov ěká mladá smr čina, nerovnom ěrn ě zapojená Stromové patro: výrazn ě r ůznov ěký porost, z části zapojený, z části rozvoln ěný, jednotlivé smrky až 20 m vysoké, v ětšinou ale zna čně nižší, okrajov ě 2-8 m vys., okrajov ě vývraty Ke řové patro: nevýznamné Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa , dále Avenella flexuosa , Galium saxatile , Trientalis europaea , Vaccinium myrtillus ; p ři cest ě za p říkopem mj. Agrostis capillaris , Cirsium heterophyllum , Potentilla erecta , Ranunculus repens , Senecio hercynicus , Veronica chamaedrys Návrh opat ření: nevyžadována Poznámka:

ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 616 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 9/4z Část: Stanovišt ě: rašelinná plošina p ři levém b řehu Blatného potoka, z části dosud živé, avšak vysýchající vrchovišt ě, poz ůstatky sít ě odvod ňovacích p říkop ů Lesní typ: 8R1 Potenciální spole čenstvo: rašelinná smr čina, bezkolencová až vrchovištní louka Základní charakteristika: mozaika porost ů r ůzného v ěku, zahrnující též p ěknou rašelinnou louku; starší část tvo ří zapojená smrková kmenovina, mladší část etážovitá mladá smr čina, ob ě části jsou zakrslého vzr ůstu Stromové patro: starší část porostu (sk. 9) tvo ří smrková kmenovina, cca 20-22 m vysoká, relativn ě zapojená, bez sv ětlin; mladší část porostu (sk. 4) je zapojená, místy rozvoln ěná etážovitá smr čina s bohatou p řirozenou obnovou, smrk v horní etáži dosahuje 10-16 m Ke řové patro: bohatý smrkový podrost v mladší části skupiny, na rašelinné lou čce zakrslé smr čky 1-3 (-6) m vysoké Bylinné patro: ve starším porostu p řevládá Vaccinium myrtillus , dále Molinia caerulea , dob ře vyvinutá mechová synuzie s rašeliníky a ploníky; v mladším porostu dominuje Molinia caerulea ; rašelinná louka s porostem MolS, významn ě též Trichophorum cespitosum a Vaccinium uliginosum , fragmentárn ě SCp, dále Calluna vulgaris , Drosera rotundifolia , Empetrum nigrum (z ř.), Oxycoccus palustris ; ve sv ětlinách na jihu smrkové nálety, lou čka bez obligátního zalesn ění kle čí, pouze jednotlivé b řízy karpatské p ředur čené k zániku Návrh opat ření: bez zásah ů, nezales ňovat rašelinnou louku! Poznámka: viz též popis bezlesí N-14 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 617 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 12 Část: Stanovišt ě: rovinatý terén p ři levém b řehu Blatného potoka a jižn ě od Zámecké cesty, mírné až st řední zamok ření, na západ ě náplavová terasa (zazemn ěná) Lesní typ: 7R3 – v ětšina plochy, 7O1 – p ři Blatném potoce (západní okraj) Potenciální spole čenstvo: přípoto ční smr čina, rašelinná smr čina, bezkolencová louka Základní charakteristika: heterogenní porost, jehož podstatnou část tvo ří vzrostlý parkový les, do jisté míry p řirozeného rázu (mrazová poloha), p ři severním okraji na toto ± bezlesí navazuje paseka (z řejm ě po k ůrovcové t ěžb ě), v jižní části – p ři Blatném potoce a jeho levém přítoku zapojen ější stará smr čina, nespíše s p ůvodním genofondem smrku Stromové patro: voln ěji zapojený smrkový porost zna čného stá ří, který má místy charakter parkového lesa s jednotlivými či hlou čkovit ě stojícími vysokými (i p řes 25 m) smrky, až k bázi zav ětvenými, n ěkteré z nich však ± poškozené (k ůrovec?); zna čná část plochy bez stromového porostu (p řirozené bezlesí, paseka) Ke řové patro: jednotlivé smrky v podrostu rozvoln ěné staré smr činy, r ůzného stá ří, netvo řící souvislou etáž Bylinné patro: bezlesí i paseka zalesn ěny nedávno smrkem, podružn ě kle čí a b řízou karpatskou; v ětšina plochy, v četn ě bezlesí typu MolS, místy CrS, fragmentárn ě JfS, v zapojen ějším porostu též Avenella flexuosa , Calamagrostis villosa , Vaccinium vitis-idaea , Vaccinium myrtillus , p ři potoce Agrostis capillaris , Carex rostrata , Deschampsia cespitosa , Dryopteris dilatata , Holcus mollis , Nardus stricta , Luzula pilosa , Oxalis acetosella , Senecio hercynicus , roztroušen ě Rumex arifolius , Bistorta major , Phegopteris connectilis , Potentilla erecta Návrh opat ření: zachovat charakter parkového lesa, tj. nep řipustit zapojení porostu v jeho severní části (bezlesí N-13), na zbytku plochy nechat kultury odr ůst bez omezení Poznámka: viz též popisy bezlesí N-12 a N-13; v Blatném potoce v jižní části skupiny pozorováni siveni ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 618 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 13 Část: Stanovišt ě: rovinatý, mírn ě zamok řený terén p ři levém b řehu Blatného potoka, na jihu relativn ě suchý, s hustou sítí starých odvod ňovacích p říkop ů Lesní typ: 8R1 – v ětšina plochy, 7O1 – p ři západním okraji Potenciální spole čenstvo: podmá čená smr čina (p ůvodn ě rašelinná, v d ůsledku odvodn ění ale ústup rašelinných druh ů) Základní charakteristika: voln ěji zapojená, na jihu prosv ětlená smrková kmenovina Stromové patro: starý smrkovým porost se sníženým zakmen ěním, na jihu zna čně rozvoln ěný, v ětšinou 20-24 m vysoký, okrajov ě i vyšší Ke řové patro: většinou zcela chybí Bylinné patro: převládá Vaccinium myrtillus , dále Avenella flexuosa , Molinia caerulea , p ři potoce Calamagrostis villosa , Dryopteris dilatata , Galium saxatile , Luzula pilosa , Trientalis europaea Návrh opat ření: nevyžadována, v prosv ětlených partiích se dostavuje p řirozená obnova Poznámka: jižní část porostu byla z řejm ě nedávno odt ěžena – viz por. sk. 459 E 0

ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 619 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: bezl. 24 Část: Stanovišt ě: náplavová terasa p ři levém b řehu Blatného potoka, nad Blatným rybníkem Lesní typ: 7O1 Potenciální spole čenstvo: pramenná louka (náplav) Základní charakteristika: malá pramenná louka Stromové patro: chybí Ke řové patro: chybí Bylinné patro: lou čka CrS, v sušších partiích trávník Avenella flexuosa , Agrostis capillaris , Juncus filiformis , Juncus effusus ; p ři pravém b řehu potoka (ad 449 A 15/6) Carex rostrata , Salix aurita , Salix silesiaca (resp. S. x subaurita ) – souvislý porost zakrslého vzr ůstu, snad ovliv ňovaný okusem zv ěř e Návrh opat ření: nezales ňovat Poznámka: jde o část parcely 640/2 vedené jako vodní plocha

Příloha S5

ZOOLOGICKÉ POZNÁMKY

Zpracoval ing. Pavel Voni čka, Severo české muzeum Liberec

Přehled pavouk ů (Araneae) v PR Nová louka (KŮRKA 1999, A. K ůrka, nepubl.) Preference p ůvodnosti stanovišt ě: C – klimaxová stanovišt ě (pouze), c – klimaxová stanovišt ě, s – druhotná, polop řirozená stanovišt ě, d – pravideln ě narušovaná stanovišt ě. Stupe ň hojnosti výskytu v České republice (abundance) , tj. hojnost výskytu v geografickém smyslu, vycháze- jící z odhadnutého po čtu a rozmíst ění kvadrát ů, na nichž se druh vzhledem k p řítomnosti vhodných stanoviš ť na území celé České republiky m ůže vyskytovat (Buchar & R ůži čka 2002): V – velmi vzácný (very rare), R – vzác- ný (rare), i – st ředn ě hojný (scarce), a – hojný nebo velmi hojný (abundant, very abundant). Stupe ň ohrožení: VU – zranitelný (vulnerable) Preference fytogeografické oblasti: T – termofytikum, M – mezofytikum, O – oreofytikum.

Taxon preference p ův. stupe ň hojnosti stupe ň ohrožení preference fyto- stanovišt ě výskytu v ČR geogr. oblasti Aculepeira ceropegia csd a (T)M Alopecosa pulverulenta csd a TMO Araneus angulatus cs a MO Araneus diadematus csm a TMO Araneus marmoreus cs a M Araneus quadratus cs a (T)M Araneus sturmi cs a TM Araniella cucurbitina csd a (T)M Arctosa alpigena lamperti C R VU O Asthenargus helveticus cs i M Bathyphantes nigrinus csd a TM(O) Clubiona reclusa cs a MO Clubiona trivialis cs i M(O) Cnephalocotes obscurus cs a MO Dismodicus bifrons cs a M(O) Enoplognatha ovata csd a TM Entelecara congenera cs a M Episinus angulatus cs a TM Erigone atra csd a TMO Euryopis flavomaculata cs a TM Heliophanus dampfi C R O Lepthyphantes alacris cs a MO Lepthyphantes mughi C R O Lepthyphantes obscurus C i MO Lepthyphantes tenuis csd a TM Linyphia triangularis csd a TM Mangora acalypha csd a TM Meioneta rurestris csd a TMO Metellina mengei cs a TMO Paidiscula pallens cs i M Pardosa amentata csd a TMO Pardosa lugubris csd a TMO Pardosa pullata csd a TMO

– 1 –

Taxon preference p ův. stupe ň hojnosti stupe ň ohrožení preference fyto- stanovišt ě výskytu v ČR geogr. oblasti Pardosa riparia cs a TMO Pardosa sphagnicola C R O Pirata piraticus cs a TMO Pityohyphantes phrygianus cs a MO Robertus lividus cs a TMO Theridion impressum csd a TM(O) Theridion sisyphium cs a M(O) Trochosa spinipalpis cs a (T)MO

Přehled motýl ů (Lepidoptera) v PR Nová louka (MAREK & KRAMPL 2005) Symboly v záhlaví tabulky ozna čují:

A – po četnost (abundance): p ětistup ňová klasifikace – 1 – 1 exemplá ř, 2 – 2–5 ex., 3 – 6–20 ex., 4 – 21–50 ex., 5 – více než 50 ex. Hodnota uvádí nejvyšší pozorovaný po čet jedinc ů p ři jedné exkurzi, čímž je umožn ěno rela- tivní porovnání abundance mezi jednotlivými druhy. B – vazba druhu na biotop: I – stenotopní, II – oligogotopní, III – eurytopní (jde o zjednodušené orienta ční vyjád ření afinity ke stanovišti pro ú čely vzájemného porovnání jednotlivých druh ů a vyjád ření ur čitých rozdíl ů mezi nimi bez p řesného vymezení jednotlivých kategorií I-III; ve všech kategoriích jsou více či mén ě vyhran ěné druhy, tak nap ř. v kategorii I jsou zahrnuty druhy s velmi úzkou ekologickou valencí jako je Glyphipterix haworthana , tak i druhy s pon ěkud voln ější vazbou jako je Elachista albidella , p řesto však velmi dob ře charakteri- zující daný biotop). C – vazba druhu na hostitelské rostliny: mono- až oligofágie (druhy nebo rody rostlin jsou vyjmenovány), polyfágie – uvedeny čeledi rostlin nebo hlavní hostitelské druhy z různých čeledí, v případ ě široké polyfágie jen “polyfág”.

Nová louka, rašeliništ ě: ČELE Ď/Druh A B C GLYPHIPTERIGIDAE Glyphipterix haworthana (Stephens) 1 1 I Eriophorum spp. OECOPHORIDAE Pleurota bicostella (Clerk) 1 II Calluna vulgaris ELACHISTIDAE Elachista albidella (Nylander) 2 2 I Scirpus, Carex, Eriophorum COLEOPHORIDAE Coleophora glaucicolella Wood 3 2 II Juncus Coleophora alticolella (Zeller) 2 II Luzula, Juncus GELECHIIDAE Neofaculta infernella (Herrich-Schäffer) 2 II polyfág (Betula, Vaccinium aj.) TORTRICIDAE Aphelia paleana (Hübner) 4 1 II polyfág Olethreutes schulzianus (F.) 5 1 I Vaccinium occycocus, Calluna vulgaris Ancylis myrtillana (Treitschke) 2 II Vaccinium spp. Epinotia tedella (Clerck) 2 II Picea abies PYRALIDAE Crambus lathoniellus (Zincken) (= pratellus auct.) 3 III Poaceae Crambus perlellus (Scopoli) 2 II Poaceae ( Deschampsia, Poa, Festuca ) Agriphila straminella (Den. & Schiff.)(= culmella auct.) 3 III Poaceae (nap ř. Festuca aj.) Catoptria margaritella (Den. & Schiff.) 2 II Poaceae Diasemia reticularis (L.) (= litterata Scopoli) 1 II Plantago, Hieracium, Picris LASIOCAMPIDAE Macrothylacia rubi (L.) 1 II polyfág (byliny, též Rubus, Quercus aj.)

– 2 –

ČELE Ď/Druh A B C SPHINGIDAE Deilephila porcellus (L.) 1 II Galium, Epilobium LYCAENIDAE Lycaena hippothoe (L.) 2 II Rumex acetosa, Bistorta major GEOMETRIDAE Scopula ternata Schrank 2 II Vaccinium myrtillus, Calluna vulgaris aj. Xanthorhoe montanata (Den. & Schiff.) 2 II byliny, též Vaccinium, Rubus, Calluna aj. Thera variata (Den. & Schiff.) 1 II Picea abies (též Abies, Pinus ) Eupithecia tantillaria Boisduval 2 II Picea abies Ematurga atomaria (L.) 1 II polyfág ( Calluna, Artemisia, Centaurea aj.) NOCTUIDAE Apamea rubrirena (Treitschke) 6 1 II Poaceae Lacanobia thalassina (Hufnagel) 1 II polyfág Melanchra pisi (L.) 1 III polyfág ARCTIIDAE Diacrisia sannio (L.) 2 II polyfág

Nová louka, Blatný rybník:

ČELE Ď/Druh A B C MICROPTERIGIDAE Micropterix calthella (L.) 1 II polyfág na bylinách (imago) HEPIALIDAE Hepialus hecta (L.) 2 II polyfág na ko řenech rostlin ADELIDAE Adela ochsenheimerella (Hübner) 7 2 II Abies alba Cauchas fibulella (Den. & Schiff.) 3 II Veronica chamaedrys , V. officinalis Nematopogon schwarziellus Zeller (= panzerellus auct.) 2 II Vaccinium myrtillus BUCCULATRICIDAE Bucculatrix nigricomella (Zeller) 1 II Leucanthemum vulgare YPONOMEUTIDAE Yponomeuta evonymellus (L.) 1 III Prunus padus , ( Sorbus ?) Swammerdamia compunctella (Herrich-Schäffer) 8 1 II Sorbus aucuparia Paraswammerdamia lutarea (Hawor- 2 II Sorbus aucuparia , Crataegus spp. th)(= nebulella Goeze) 9 Argyresthia glabratella (Zeller) 2 II Picea abies Argyresthia bergiella (Ratzeburg) 10 2 II Abies alba, Picea abies Argyresthia goedartella (L.) 2 II Betula, Alnus Argyresthia conjugella Zeller 3 III Sorbus, Malus PLUTELLIDAE Plutella xylostella (L.) 1 III Brassicaceae GLYPHIPTERIGIDAE Glyphipterix bergstraesserella (Fabricius) 1 II Luzula spp. Glyphipterix simpliciella (Stephens) 4 II Poaceae ( Dactylis glomerata, Festuca spp.) ETHMIIDAE Ethmia quadrilella (Goeze)(= funerella F.) 1 II polyfág na bylinách ( Pulmonaria , Myosotis aj.) OECOPHORIDAE Denisia similella (Hübner) 11 1 II pod k ůrou odum řelých jehli č. strom ů Denisia stipella (L.) 2 II pod k ůrou odum řelých jehli č. strom ů ELACHISTIDAE Elachista albifrontella (Hübner) 2 II Poaceae Elachista bifasciella Treitschke 12 1 II Poaceae (pref. Deschampsia, Holcus ) Elachista nobilella Zeller 2 II Poaceae, Carex Elachista humilis Zeller 13 3 II Poaceae, Carex Elachista subalbidella Schläger 14 3 II Poaceae ( Brachypodium, Poa, Molinia )

– 3 –

ČELE Ď/Druh A B C COLEOPHORIDAE Coleophora vacciniella (Herrich-Schäffer) 15 2 II Vaccinium spp. Coleophora mayrella (Hübner) 2 II Trifolium Coleophora glaucicolella Wood 3 2 II Juncus Coleophora alticolella (Zeller) 4 II Luzula, Juncus Coleophora striatipennella Nylander 16 2 II Stellaria, Cerastis MOMPHIDAE Mompha raschkiella (Zeller) 17 1 II Chamerion angustifolium, Epilobium hirsutum GELECHIIDAE Eulamprotes unicolorella (Duponchel) 1 II ? (neznámá) Eulamprotes atrella (Den. & Schiff.) 2 II Hypericum spp. Gelechia sororculella (Hübner) 2 II Salix, Quercus, Sorbus Chionodes electellus (Zeller) 3 II Picea abies Sophronia semicostella (Hübner) 2 II polyfág na bylinách ( Silene, Artemisia, Poa aj.) Neofaculta infernella (Herrich-Schäffer) 2 II polyfág (Betula, Vaccinium aj.) Acompsia cinerella (Clerk) 2 II Musci TORTRICIDAE Aethes margaritana (Haworth) 1 II Tanacetum, Achillea, Matricaria Aethes cnicana (Westwood) 2 II Carduus, Cirsium Acleris emargana (F.) 1 II Salix, Populus, Betula Eana argentana (Clerck) 2 II polyfág na bylinách Cnephasia stephensiana (Doubleday) 18 1 III polyfág Cnephasia asseclana (Den. & Schiff.) 19 2 III polyfág na bylinách (=interjectana Haworth) Eulia ministrana (L.) 1 II polyfág Paramesia gnomana (Clerck) 2 II polyfág Pandemis cerasana (Hübner) 1 III polyfág na d řevinách Syndemis musculana (Hübner) 3 II polyfág Aphelia paleana (Hübner) 4 1 II polyfág Aphelia unitana (Hübner) 20 3 II polyfág ( Heracleum, Angelica, Rubus aj.) Dichelia histrionana (Frölich) 3 II Abies alba, Picea abies Apotomis sauciana (Frölich) 21 2 II Vaccinium spp. Hedya nubiferana (Haworth) (= dimidioalba Retzius) 2 III polyfág Celypha lacunana (Den. & Schiff.) 4 III polyfág Celypha rivulana (Scopoli) 1 II polyfág Olethreutes bipunctanus (F.) 22 1 II Vaccinium spp. Pseudohermenias abietana (F.) (= clausthaliana Frölich) 3 II Picea abies Rhopobota ustomaculana (Curtis) 23 1 I Vaccinium vitis-idaea, V. myrtillus Rhopobota myrtillana (Humphreys & Westwood) 1 I polyfág ( Vaccinium, Ledum , Rosaceae aj.) Epinotia subocellana (Donovan) 1 II Salix spp . Epinotia tedella (Clerck) 3 II Picea abies Epinotia nanana (Treitschke) 1 II Picea abies Zeiraphera griseana (Hübner) (= diniana Guenée) 3 II Picea, Larix, Abies, Pinus Eucosma cana (Haworth)(= hohenwarthiana auct.) 24 2 II Cirsium spp. Eucosma campoliliana (Den. & Schiff.) 3 II Senecio spp. Gypsonoma sociana (Haworth) 1 II Populus, Salix Ancylis myrtillana (Treitschke) 3 II Vaccinium spp. Cydia indivisa (Danilevsky) 25 1 II Abies, Picea Lathronympha strigana (F.) 3 II Hypericum spp. Pammene ochsenheimeriana (Lienig & Zeller) 26 2 II Abies, Picea, Pinus Dichrorampha petiverella (L.) 1 II Achillea, Chrysanthemum Dichrorampha gueneeana Obraztsov 27 1 II Achillea, Chrysanthemum Dichrorampha plumbana (Scopoli) 3 II Achillea, Chrysanthemum, Tanacetum EPERMENIIDAE Epermenia illigerella (Hübner) 1 II Aegopodium dolabraria

– 4 –

ČELE Ď/Druh A B C PTEROPHORIDAE Platyptilia nemoralis (Zeller) 28 2 II Senecio spp. Gillmeria pallidactyla (Haworth) 2 II Achillea spp. Stenoptilia pterodactyla (L.) 5 III Veronica chamaedrys Hellinsia osteodactyla (Zeller) 29 2 II Solidago virgaurea, Senecio spp., Aster li- nosyris PYRALIDAE Pyla fusca (Haworth) 1 II Vaccinium myrtillus, Calluna, Salix, Betula Dioryctria schuetzeella Fuchs 30 1 II Picea abies, Abies alba Hypochalcia ahenella (Den. & Schiff.) 1 II Artemisia, Helianthemum aj. Assara terebrella (Zincken) 2 II Picea, Abies Scoparia ambigualis (Treitschke) 3 II Musci Eudonia murana (Curtis) 31 3 II Musci ( Grim- mia,Dicranum,Bryum,Sclerodon ) Eudonia truncicolella (Stainton) 32 3 II Musci Chrysoteuchia culmella (L.) (= hortuella Hübner) 2 II Poaceae Crambus lathoniellus (Zincken) ( =pratellus auct.) 4 III Poaceae Crambus perlellus (Scopoli) 2 II Poaceae ( Deschampsia, Poa, Festuca ) Agriphila straminella (Den. & Schiff.) ( =culmella auct.) 3 III Poaceae (nap ř. Festuca aj.) Catoptria permutatella (Herrich-Schäffer) 33 2 II Musci Catoptria margaritella (Den. & Schiff.) 2 II Poaceae Catoptria falsella (Den. & Schiff.) 2 III Musci, Lichenes Udea lutealis (Hübner) 3 III polyfág Loxostege sticticalis (L.) 1 III polyfág LASIOCAMPIDAE Lasiocampa quercus (L.) 3 II polyfág (nap ř. Vaccinium , Rubus, Salix aj.) Macrothylacia rubi (L.) 2 II polyfág (byliny, též Rubus, Quercus aj.) HESPERIIDAE Hesperia comma (L.) 2 II Poaceae Ochlodes venatus (Bremer & Grey) 2 II Poaceae PIERIDAE Pieris brassicae (L.) 3 III Brassicaceae Pieris rapae (L.) 3 III Brassicaceae Pieris napi (L.) 3 III Brassicaceae Colias hyale (L.) 1 II Fabaceae (Vicia, Coronilla , aj.) Gonepteryx rhamni (L.) 3 II Rhamnus, Frangula NYMPHALIDAE Inachis io (L.) 5 III Urtica Aglais urticae (L.) 3 III Urtica Argynnis aglaja (L.) 2 II Viola, Polygonum SATYRIDAE Erebia euryale (Esper) 5 II Poaceae Pararge aegeria (L.) 1 II Poaceae Pararge maera (L.) 3 II Poaceae LYCAENIDAE Lycaena virgaureae (L.) 3 II Rumex Lycaena hippothoe (L.) 2 II Rumex acetosa, Bistorta major Polyommatus icarus (Rottemburg) 1 III Fabaceae GEOMETRIDAE Chiasmia alternata (Den. & Schiff.) 1 II Salix caprea, Alnus, Quercus, Prunus Chiasmia signaria (Hübner) 2 II Picea abies, Calluna vulgaris Chiasmia liturata (Clerck) 3 II Picea, Pinus, Abies Chiasmia brunneata (Thunberg) 2 II Vaccinium spp., Salix spp. Crocallis elinguaria (L.) 3 II polyfág Peribatodes secundarius (Den. & Schiff.) 2 II Picea abies, Pinus sylvestris, Juniperus communis Deileptenia ribeata (Clerck) 2 II polyfág na listnatých d řevinách

– 5 –

ČELE Ď/Druh A B C Alcis repandata (L.) 3 III polyfág Boarmia roboraria (Den. & Schiff.) 1 II polyfág na listnatých d řevinách ( Quer- cus,Fagus aj.) Cabera pusaria (L.) 2 II polyfág na listnatých d řevinách Cabera exanthemata (Scopoli) 2 II polyfág na listnatých d řevinách Campaea margaritata (L.) 2 II polyfág ( Sambucus, Clematis, Prunus, aj.) Hylaea fasciaria (L.) 1 II Pinus, Picea, Abies, Larix Geometra papilionaria (L.) 1 II polyfág na listnatých d řevinách Scopula ternata Schrank 2 II Vaccinium myrtillus, Calluna vulgaris aj. Idaea aversata (L.) 2 III polyfág Xanthorhoe designata (Hufnagel) 1 II Brassicaceae (Cardami- ne,Nasturtium,Alliaria ) Xanthorhoe spadicearia (Den. & Schiff.) 2 II polyfág na bylinách Xanthorhoe montanata (Den. & Schiff.) 3 II byliny, též Vaccinium, Rubus, Calluna aj. Xanthorhoe fluctuata (L.) 1 II Brassicaceae Epirrhoe tristata (L.) 3 II Galium spp. Epirrhoe alternata (Müller) 1 III Galium spp. Epirrhoe molluginata (Hübner) 3 II Galium spp. Epirrhoe galiata (Den. & Schiff.) 1 II Galium spp . Entephria caesiata (Den. & Schiff.) 2 II Vaccinium myrtillus Mesoleuca albicillata (L.) 1 II Rubus spp . Lampropteryx suffumata (Den. & Schiff.) 3 II Galium spp. Cosmorhoe ocellata (L.) 2 II Galium spp. Eulithis populata (L.) 5 II Vaccinium myrtillus, Salix, Populus tremula Eulithis pyraliata (Den. & Schiff.) 3 II Galium spp. Ecliptopera silaceata (Den. & Schiff.) 2 II Epilobium, Impatiens noli-tangere, Circaea Chloroclysta miata (L.) 34 1 II Salix, Alnus, Betula, Vaccinium myrtillus Chloroclysta citrata (L.) 2 III polyfág Chloroclysta truncata (Hufn.) 3 II polyfág Thera obeliscata (Hübner) 2 II Pinus spp. Thera variata (Den. & Schiff.) 3 II Picea abies (též Abies, Pinus ) Colostygia pectinataria (Knoch) 2 II Galium spp ., Lamium, Urtica Hydriomena furcata (Thunberg) 4 II Vaccinium myrtillus, Salix spp. Rheumaptera undulata (L.) 1 II Salix, Populus tremula, Alnus, Vaccinium Euphyia unangulata (Haworth) 2 II Stellaria, Rubus Epirrita autumnata (Borkhausen) 35 1 II Salix, Betula, Acer, Larix Perizoma affinitatum (Stephens) 36 2 II Silene spp. Perizoma alchemillatum (L.) 2 III polyfág na bylinách Perizoma albulatum (Den. & Schiff.) 2 II Rhinanthus Perizoma didymatum (L.) 37 3 II Senecio, Rumex, Vaccinium myrtillus aj. Perizoma obsoletarium (Herrich-Schäffer) 38 2 I Gentiana asclepiadea Eupithecia tantillaria Boisduval 4 II Picea abies Eupithecia satyrata (Hübner) 1 II polyfág na bylinách Eupithecia subfuscata (Haworth) ( =castigata Hübner) 2 II polyfág na bylinách Aplocera praeformata (Hübner) 3 II Hypericum spp. Venusia cambrica Curtis 39 1 I Sorbus aucuparia, též Vaccinium, Betula Nothocasis sertata (Hübner) 40 1 II Acer pseudoplatanus NOTODONTIDAE Drymonia dodonaea (Den. & Schiff.) 3 II Quercus, Fagus, Betula Stauropus fagi (L.) 1 II polyfág na listnatých d řevinách, pref. Fagus NOCTUIDAE Callistege mi (Clerck) 2 II polyfág (Fabaceae, Rumex aj.) Hypena crassalis (F.) ( =fontis Thunberg) 41 3 II Vaccinium spp., Calluna vulgaris, Urtica Rivula sericealis (Scopoli) 2 II Poaceae Diachrysia chrysitis (L.) 2 III polyfág na bylinách Plusia putnami (Grote) 42 2 II polyfág (Poaceae, Carex spp. aj.) Autographa gamma (L.) 4 III polyfág

– 6 –

ČELE Ď/Druh A B C Autographa pulchrina (Haworth) 2 II polyfág na bylinách Autographa bractea (Den. & Schiff.) 3 II polyfág na bylinách Deltote deceptoria (Scopoli) 1 II Poaceae Charanyca trigrammica (Hufnagel) 1 II polyfág Hyppa rectilinea (Esper) 43 3 II polyfág (pref. Vaccinium spp., Calluna ) Agrochola circellaris (Hufnagel) 1 II polyfág Agrochola helvola (L.) 1 II polyfág Brachylomia viminalis (F.) 2 II Salix, pref. S. caprea Apamea monoglypha (Hufnagel) 2 III Poaceae Apamea crenata (Hufnagel) 1 II Poaceae Apamea rubrirena (Treitschke) 6 2 II Poaceae Mesapamea secalis (L.) 44 2 II Poaceae Chortodes minima (Haworth) 45 2 II Poaceae Lacanobia thalassina (Hufnagel) 2 II polyfág Melanchra pisi (L.) 2 III polyfág Papestra biren (Goeze) ( =glauca Hübner) 46 1 II Vaccinium spp., Aconitum a další byliny Mythimna impura (Hübner) 2 II Poaceae Mythimna comma (L.) 2 II Poaceae Cerapteryx graminis (L.) 3 II Poaceae Diarsia mendica (F.) 2 III Calluna, Vaccinium, Primula aj. Diarsia brunnea (Den . & Schiff .) 2 III polyfág Noctua pronuba (L.) 2 III polyfág na bylinách Noctua fimbriata (Schreber) 2 III polyfág Noctua janthina Den . & Schiff . 2 II polyfág na bylinách Opigena polygona (Den . & Schiff .) 1 II polyfág Eurois occulta (L.) 2 II Vaccinium a r ůzné byliny Anaplectoides prasinus (Den . & Schiff .) 3 II polyfág ( Vaccinium, Rubus aj.) Xestia baja (Den . & Schiff .) 2 III polyfág Agrotis exclamationis (L.) 1 III polyfág Agrotis segetum (Den . & Schiff .) 1 III polyfág na bylinách PANTHEIDAE Panthea coenobita (Esper) 47 1 II Picea, Pinus, Abies, Larix Colocasia coryli (L.) 1 II polyfág na listnatých d řevinách LYMANTRIIDAE Calliteara pudibunda (L.) 1 III polyfág na listnatých d řevinách, pref. Fagus NOLIDAE Pseudoips prasinanus (L.) (= faganus F.) 1 II polyfág na listnatých d řevinách, pref. Fagus ARCTIIDAE Parasemia plantaginis (L.) 1 II polyfág na bylinách Spilosoma lubricipeda (L.) (= menthastri Den . & Schiff.) 2 III polyfág Diacrisia sannio (L.) 2 II polyfág

Komentá ř k významným druh ům

Glyphipterix haworthana (Stephens) 1 Jeden z typických drobných motýl ů podmá čených luk a rašeliniš ť se suchopýrem ( Eriophorum ), na který je housenka potravn ě vázána. Z rašeliniš ť Jizerských hor je uvád ěn už Soffnerem (1927). Elachista albidella (Nylander) 2 Velmi charakteristický tyrfofilní zástupce graminikolních druh ů obývajících kyselé louky a rašeliništ ě v nižších polohách i v horách, potravn ě vázaný na Scirpus spp., Carex spp. a Eriophorum spp. Coleophora glaucicolella Wood 3 Velmi rozší řený druh vázaný na porosty sítin ( Juncus spp.), vyskytující se zpravidla spole čně s C. alticolella . Spolehlivé rozlišení obou druh ů je možné jen podle kopula čních orgán ů. Dosavadní poznatky tak nazna čují

– 7 –

menší po četnost populací C. glaucicolella v Čechách než na Morav ě a Slovensku, zatímco C. alticolella se na celém území vyskytuje masov ě. Poznatky z Jizerských hor tuto skute čnost potvrzují. Aphelia paleana (Hübner) 4 Jeden z dvojice blízce p říbuzných a habituáln ě podobných druh ů (s A. unitana ), jejichž validita byla potvrzena zjišt ěním rozdíl ů na kopula čním ústrojí u obou pohlaví. Druhy jsou na našem území rozlišovány teprve v po- sledním desetiletí a starší literární data nelze jednozna čně interpretovat. I když areály obou druh ů se z velké části překrývají, ur čité ekologické rozdíly a preference se zdají být z řejmé a jen n ěkdy bývají oba druhy na stanovišti sbírány spole čně. A. paleana je p řevážn ě rozší řená v nižších polohách do 500 m a jen z řídka vystupuje až do montánní zóny, kde bývá její po četnost menší než A. unitana . Tuto skute čnost potvrzují i údaje z Jizerských hor. Olethreutes schulzianus (F.) 5 Velmi charakteristický, nápadný a p ředevším na horská rašeliništ ě vázaný obale č, jehož nálezy jsou zpravidla jen ojedin ělé. Vzácný výskyt je znám i z nižších poloh. Jako význa čný druh pro faunu motýl ů Jizerských hor ho uvádí už Soffner (1927) z Rašeliništ ě Jizery i z Rašeliništ ě Jizerky, pozd ěji Hrubý (1963) zaznamenává výskyt na rašeliništi Na Čihadle podle jediného dokladu ve sbírce Wünsche. Nyní se potvrdil i sou časný výskyt krom ě jmenované lokality také na rašeliništi Nová louka. Apamea rubrirena (Treitschke) 6 Tato m ůra pat ří z hlediska rozší ření k pseudo-boreomontánním druh ům s širokou vertikální amplitudou. V celé hřebenové části Jizerských hor jsme pozorovali pravidelný a dosti po četný výskyt. Je pozoruhodné, že Soffner (1924) zaznamenává pouze dva ojedin ělé nálezy z polské části Jizerských hor a i p řes zna čné úsilí tento druh na naší stran ě nezjistil. Adela ochsenheimerella (Hübner) 7 Přítomnost tohoto druhu v Jizerských horách zaznamenal už v minulosti Soffner (1927), nyní se poda řilo potvrdit výskyt na t řech ekologicky podobných lokalitách, na oslun ěných okrajích zachovalých horských smr čin na- vazujících na druhov ě bohatá lu ční spole čenstva. I dosavadní nepo četné a lokální nálezy z Čech pocházejí z podobných lokalit v pahorkatinách a podh ůř í. Swammerdamia compunctella (Herrich-Schäffer) 8 Velmi charakteristická p ředivka pro h řebenovou část Jizerských hor, která na n ěkterých místech výskytu je řábu Sorbus aucuparia dosahuje zna čné abundance. Ve vyšších nadmo řských výškách Jizerských hor pozoroval druh již Soffner (1927). Paraswammerdamia lutarea (Haworth)(= nebulella Goeze) 9 Ojediné nálezy z Čech uvád ějí Sterneck & Zimmermann (1933) ze Šluknova a Plzn ě. Argyresthia bergiella (Ratzeburg) 10 Hojný výskyt zjišt ěn ve smrkových porostech a na okraji rašeliniš ť v h řebenové části, pozorována denní aktivita i p řílet ke sv ětlu. Druh je charakteristický pro horské jehli čnaté lesy a nálezy potvrzují i pravidelný výskyt na rašeliništích. Zkoumané oblasti nejblíže uvád ěná lokalita Rychnov u Jablonce nad Nisou (Hrubý 1963). Denisia similella (Hübner) 11 Z Jizerských hor a okolí tento druh uvád ěn již Soffnerem (1927) a Hrubým (1963). Elachista bifasciella Treitschke 12 Charakteristický montánní druh dosahující místy v pásmu smr čin velmi vysoké abundance. V Jizerských horách se dosud poda řilo druh nalézt spole čně s n ěkolika dalšími zástupci rodu Elachista pouze jednotliv ě mezi porosty kosod řeviny na Rašeliništi Jizery a na Nové louce. V minulosti je uvád ěn z Prose čského h řebene a Černé Studni- ce (Hrubý 1963). Elachista humilis Zeller 13 Jen málo publikovaných a pozd ěji nepotvrzených údaj ů z nižších poloh st ředních a severních Čech uvád ějí Ster- neck & Zimmermann (1933). V Jizerských horách nyní zjišt ěn jen nepo četný výskyt na Rašeliništi Jizery a na Nové louce. Elachista subalbidella Schläger 14 Rozší řený a hojný druh zvlášt ě na lesních okrajích a sv ětlinách v podh ůř í a v horách, v minulosti z řejm ě p řehlí- žený.

– 8 –

Coleophora vacciniella (Herrich-Schäffer) 15 Tento pouzdrovní ček je vázaný na rozsáhlejší porosty druh ů r. Vaccinium s. l., a to zejména na vlh čích stanoviš- tích, čímž projevuje zna čný stupe ň tyrfofilie. Také v ětšina dosavadních nález ů z Čech pochází z rašeliniš ť. Ster- neck & Zimmermann (1933) uvád ějí výskyt na Šumav ě a v Krušných horách. Z Jizerských hor dosud neuváděn, naše nálezy jsou výlu čně z rašeliniš ť. Coleophora striatipennella Nylander 16 Druh p ředevším sv ětlých listnatých a smíšených les ů s bohatým bylinným podrostem se zastoupením rožc ů ( Ce- rastium spp.) a pta činc ů ( Stellaria spp.), jejichž semeny se housenka živí. Mompha raschkiella (Zeller) 17 Dosti rozší řený avšak jen jednotliv ě pozorovaný druh s vazbou na vrbku Chamerion angustifolium a vrbovku Epilobium hirsutum , ze severních Čech ho zaznamenali již Sterneck & Zimmermann (1933). Cnephasia stephensiana (Doubleday) 18 Jeden z nejhojn ějších eurytopních a polyfágních druh ů rodu Cnephasia , rozší řený od nížin do hor, zna čně pro- měnlivý ve velikosti i zbarvení, proto determinace mnohdy vyžaduje vyšet ření kopula čních orgán ů, podobn ě jako u dalších druh ů. Cnephasia asseclana (Den. & Schiff.)(= interjectana Haworth) 19 Rovn ěž eurytopní a hojný druh v Jizerských horách od nižších poloh až do montánní zóny. Aphelia unitana (Hübner) 20 Pozorování v Jizerských horách ukazují, že A. unitana je zde rozší řena v celé h řebenové části, ale byla sbírána jen jednotliv ě, p řibližn ě od poloviny června tém ěř až do poloviny srpna. Apotomis sauciana (Frölich) 21 Charakteristický tyrfofilní a montánní druh, jehož afinita k rašeliništním biotop ům je spojena s potravní vazbou na Vaccinium spp., objevuje se však pravideln ě i v horských lesích s podrostem bor ůvky. Mén ě častý je výskyt mimo montánní zónu. Z vrcholové části Jizerských hor uvád ěn už Soffnerem (1927), pozd ěji doplnil Hrubý (1963) údaj ze Mšena nad Nisou. Olethreutes bipunctanus (F.) 22 V horách velmi charakteristický a hojný obale č s potravní vazbou na Vaccinium spp., vyzna čuje se denní aktivitou a preferuje otev řen ější stanovišt ě v četn ě rašeliniš ť. Pravidelný je výskyt na rašeliništích i v nižších polohách. Rhopobota ustomaculana (Curtis) 23 Tyrfofilní obale č potravn ě vázaný na Vaccinium spp., který se pravideln ě, ne však hojn ě, vyskytuje v horských smr činách a také na rašeliništích, a to jak v montánní zón ě, tak i v nižších polohách. Hrubý (1963) ho poprvé zaznamenává z Prose čského h řebene v Jizerských horách. Eucosma cana (Haworth)(= hohenwarthiana auct.) 24 Jeden z nejrozší řen ějších a hojných lu čních druh ů rodu Eucosma Hübner, vyskytující se i na pastvinách, lesních okrajích a jiných travnatých místech od nížin do hor, kde bývá pravideln ě sbírán i na rašeliništích. Cydia indivisa (Danilevsky) 25 Tento obale č, u nás patrn ě zna čně rozší řený v jehli čnatých a smíšených horských lesích (a snad s ur čitou afinitou k rašeliništním biotop ům), je z řejm ě potravn ě vázaný nejen na jedli ( Abies alba ), ale i na borovici Pinus spp.). Rovn ěž od nás pochází nálezy z míst, kde jedle chybí, v Jizerských horách nyní zjišt ěn výskyt na okraji horské smr činy s bohatým ke říčkovým podrostem Vaccinium myrtillus , ale p ři okraji také s borovicí ( Pinus silvestris ) (u Blatného rybníka). Pammene ochsenheimeriana (Lienig & Zeller) 26 Pom ěrn ě vzácný obale č jehli čnatých les ů, kterého ze dvou lokalit v severních Čechách (Šluknov, D ěč ín) uvád ějí už Sterneck & Zimmermann (1933). Biologie druhu není dosud dostate čně známá, jako živné rostliny jsou uvá- děny jedle, ale možná je vazba i na borovici a smrk. Nález z Jizerských hor pochází z horské smr činy, na okraji s přím ěsí borovice ( Pinus silvestris ), v nadmo řské výšce 770 m, rovn ěž v místech, kde se v sou časné dob ě jedle nevyskytuje.

– 9 –

Dichrorampha gueneeana Obraztsov 27 Podobn ě jako p ředchozí druh i tento obale č byl zatím nalezen v polovin ě července jen na jediné lou čce pod vý- pustí Blatného rybníka, a to spole čně s příbuzným a habituáln ě velmi podobným druhem D. petiverella (Linnae- us). Lokalita se vyzna čuje velmi pestrým porostem dvoud ěložných bylin v četn ě řady složnokv ětých rostlin, mezi nimiž jsou i živné rostliny t ěchto dvou obale čů , Achillea millefolium a Chrysanthemum vulgare. D. gueneeana pat ří mezi obtížn ěji identifikovatelné a d říve patrn ě p řehlížené druhy. U nás je z řejm ě dosti rozší řená, ale kon- krétních údaj ů o výskytu je dosud málo. Platyptilia nemoralis (Zeller) 28 Velmi charakteristická a místy dosti hojná pernatuška podhorských a horských smíšených i listnatých les ů, kde obvykle provází porosty star čků Senecio spp., na nichž žije housenka. Hellinsia osteodactyla (Zeller) 29 Tato pernatuška je rovn ěž vázaná na montánní zónu a preferuje výslunná místa s porosty zlatobýlu a star čků. Z Jizerských hor dosud neuvád ěna, nyní zjišt ěna na více lokalitách, v západní části i ve zna čné abundanci (p řílet na sv ětlo). Dioryctria schuetzeella Fuchs 30 Lokální a nehojný druh, o n ěmž je ve faunistické literatu ře jen minimum údaj ů (Sterneck & Zimmermann 1933). Eudonia murana (Curtis)31 Velmi charakteristický boreomontánní druh obývající jak lesní bitotopy s vystupujícími skalami, tak rašeliništ ě, rozší řený na severu a v horách st řední Evropy v četn ě Alp. V celém pásmu Jizerských hor pozorován hojný vý- skyt, často spole čně s E. sudetica . Eudonia truncicolella (Stainton) 32 Rozší řený a p řevážn ě hojný druh od nížin do hor, determinace však často vyžaduje vyšet ření kopula čního ústrojí. Catoptria permutatella (Herrich-Schäffer) 33 Hojný druh od nížin až do hor, jehož spolehlivá determinace vyžaduje vyšet ření kopula čních orgán ů (viz násle- dující druh). Doložený sbírkový materiál z Jizerských hor: Jedlový d ůl, Bukovec, Jizerka, Rašeliništ ě Jizerky, Rašeliništ ě Jizery, Bartlova bouda, Vápenný vrch, Poledník, Tišina, Nová louka-Blatný rybník. Chloroclysta miata (L.) 34 Na rozdíl od p říbuzné pí ďalky Ch. siterata je tento druh typickým obyvatelem vlhkých lesnatých a k řovinatých biotop ů, lesních okraj ů a smíšených les ů p ředevším ve vyšších polohách a v horách, zvlášt ě v montánním a supramontánním stupni, kde m ůže být lokáln ě i dosti hojný. Také housenky tohoto druhu žijí na listnatých stro- mech a ke řích, ale preferují zjevn ě vrbu ( Salix spp.) a bor ůvku ( Vaccinium myrtillus ), i když jako živné rostliny jsou známé také r ůže ( Rosa spp.) a dub ( Quercus spp.). Rozší ření v Čechách zahrnuje p ředevším pohrani ční hory, a to jak na jihu Čech v oblasti Šumavy a Novohradských hor, tak na severu v sudetských poho řích. Soffner (1924) uvádí tuto pí ďalku jako velmi vzácnou pouze z Jablonce n. Nisou a dále z Frýdlantu, pozd ěji zaznamená- vá také ojedin ělý výskyt v horských smr činách (700-1250 m n.m.) v Krkonoších. Sou časné nálezy dokládají roz- ší ření v centrálním h řebeni Jizerských hor z nadmo řských výšek 550-900 m, p řevážn ě z okraj ů smrkových a smíšených les ů. Epirrita autumnata (Borkhausen) 35 Typická pí ďalka podzimního aspektu zjišt ěná i v hřebenové části Jizerských hor na Rašeliništi Jizerky (Sauere Ebene) už Soffnerem (1924). Jde o polyfágní druh vázaný zvlášt ě na listnaté d řeviny a u nás žijící zejména na druzích z rod ů Salix, Betula, Alnus . Preferuje stanovišt ě s vyšší vzdušnou vlhkostí a více otev řená, okraje mok- řad ů a rašeliniš ť, vlhká místa v listnatých a smíšených lesích, porosty lemující vodní toky a rybníky, vlhké lesní okraje apod. Sou časné, ale jen jednotlivé nálezy z Jizerských hor pocházejí z nadmo řské výšky 650-900 m n.m. Perizoma affinitatum (Stephens) 36 Nehojná ale velmi charakteristická pí ďalka smíšených a listnatých horských les ů s bohatým podrostem, preferu- jící polostinná místa, sv ětliny a lesní okraje. Motýly lze zastihnout ve dne na kv ětech, v noci p řilétá ke sv ětlu. Ze severních Čech uvádí Sterneck jen zcela ojedin ělé nálezy, nejblíže od Trutnova. P ředchozí ojedin ělá pozorování tohoto význa čného horského druhu v Jizerských horách (Krampl & Marek 1999) byla následn ě dopln ěna o další lokality v četn ě zjišt ění po četn ější populace v PR Malá Strana. Potvrzuje se tak p ředpokládané rozší ření druhu na vhodných biotopech v ětší části území CHKO. Je pon ěkud p řekvapující, že v minulosti tato pí ďalka na území

– 10 –

Jizerských hor pozorována nebyla (cf. Soffner 1924) a nebyla zaznamenána ani v Krkonoších. Podobn ě jako u některých dalších zástupc ů rodu je také u tohoto druhu významná úzká potravní vazba housenek na silenkovité rostliny, zvlášt ě na silenku dvoudomou ( Silene dioica , d říve známou jako knotovka červená, Melandrium rub- rum ), p řípadn ě též na kohoutek ( Lychnis flos-cuculi ). Snad práv ě vazba na S. dioica , rostoucí hlavn ě v podh ůř í a v horách ur čuje rozšíření této pí ďalky. Perizoma didymatum (L.) 37 V montánní zón ě velmi rozší řená a v ětšinou hojná pí ďalka s výraznou denní i no ční aktivitou. Z Jizerských hor uvád ěna již Soffnerem (1924). Perizoma obsoletarium (Herrich-Schäffer) 38 Jedna z typických horských pí ďalek montánního až subalpinského stupně s výraznou potravní vazbou housenky na ho řec tolitovitý ( Gentiana asclepiadea ). Obývá zejména sv ětlá a často oslun ěná místa na exponovaných okra- jích horských les ů, podél travnatých lesních cest, potok ů, skalních výchoz ů a k řovinatých svah ů s bohatou bylin- nou vegetací¨. Jeden z nejvýznamn ějších zástupc ů jizerskohorské fauny motýl ů. První ojedin ělé nálezy v Jizerských horách (Krampl & Marek 1999) byly následn ě dopln ěny o další zjišt ění nejen imag, ale i housenek na živné rostlin ě, a tak se potvrzuje trvalá p řítomnost tohoto významného horského druhu. V roce 2004 byl vý- skyt imag zaznamenán i na n ěkterých dalších místech Jizerských hor, kde živná rostlina chybí. Venusia cambrica Curtis 39 Velmi charakteristický montánní druh s vazbou na jeřáb ( Sorbus aucuparia ). Z oblasti uvádí Hrubý (1963) nález z Janova nad Nisou. Nothocasis sertata (Hübner) 40 Horské smíšené a listnaté lesy, zvlášt ě klenové bu činy, jedlobu činy i acidofilní bu činy se zastoupením javoru klenu ( Acer pseudoplanatus ), na n ějž je druh monofágn ě vázán, jsou obvyklými biotopy této pí ďalky. Afinita druhu k vyšším polohám zvlášt ě montánní zóny je velmi výrazná. Je pon ěkud p řekvapivé, že Soffner (1924) vlastní sb ěry z Jizerských hor nemá a zmi ňuje pouze po četný výskyt podle starších literárních údaj ů v horských lesích v oblasti n ěmecké Lužice (Sasko). Nyní zjišt ěný výskyt potvrzuje p ředpokládané zna čné rozší ření druhu v celém st ředním h řebeni Jizerských hor v rozsahu 370–900 m n.m. Hypena crassalis (F.) (= fontis Thunberg) 41 Charakteristický druh jehli čnatých a smíšených les ů s podrostem bor ůvky, p řípadn ě vlochyn ě nebo v řesu, vysky- tující se často i na rašeliništích, kde bývá velmi hojný. Plusia putnami (Grote) 42 Po prvém zjišt ění výskytu tohoto invazního druhu na území Jizerských hor v roce 1997 v obci Jizerka (Krampl & Marek 1999) m ůžeme nyní doplnit nálezy i z dalších, od sebe zna čně vzdálených lokalit, a tak dokumentovat přítomnost tohoto druhu prakticky na celém území CHKO, a to v rozsahu 550–980 m n.m. P říbuzný kovolesklec P. festucae (L.) v Jizerských horách p ři sou časném výzkumu ani v minulosti (Soffner 1924) zjišt ěn nebyl. Loka- lity P. putnami v Jizerských horách: Nová louka – Blatný rybník, Horní Maxov – Malá Strana, Bílý Potok – Bartlova bouda, Malá Kle čová louka. Hyppa rectilinea (Esper) 43 Druh zna čně rozší řený zejména ve vyšších polohách, preferující stanovišt ě s bohatými porosty Vaccinium spp. a místy dosahující vysoké abundance jak v horských smr činách, tak na rašeliništích. Mesapamea secalis (L.) 44 Velmi rozší řený a hojný druh vyskytující se hojn ě od nížin až po subalpinské pásmo v horách. Ve zbarvení k ří- del je zna čně polymorfní a vytvá ří celou řadu více či mén ě barevn ě odlišných forem podobn ě jako blízce p ří- buzná M. didyma , která je habituáln ě sotva rozlišitelná, avšak znaky na kopula čním ústrojí umož ňují u obou po- hlaví pom ěrn ě snadnou determinaci. Vzhledem k sympatrickému rozší ření a obvykle i ke spole čnému (syntopic- kému) výskytu obou druh ů na stanovišti je od nás dosud jen málo jednozna čných faunistických údaj ů, z nichž by bylo možné vyvozovat odpovídající ekologické nároky či odlišnosti t ěchto druh ů, rozdíly v jejich vertikálním rozší ření, abundanci apod. Prov ěř ení dosavadního sebraného materiálu z Jizerských hor dokládá výskyt M. secalis nejen z níže položených lokalit (Vápenný vrch), ale nazna čuje také zna čné rozší ření i v h řebenových partiích v nadmo řské výšce 800–900 m, a to pravideln ě jak na rašeliništích, tak ve smíšeném lese na Bukovci.

– 11 –

Chortodes minima (Haworth) 45 Typický mok řadní druh obývající jak nížinné biotopy teplejších oblastí, tak vlhké louky, okraje rašeliniš ť, ale i travnatá vlhká místa na lesních okrajích v podh ůř í a v horách. Je pozoruhodné, že v červenci p řilétly ke sv ětlu v bu činách pouze samice, zatímco v srpnu v okrajových částech rašeliniš ť i v horském lese na Bukovci jsme u sv ětla zjistili ve zna čném po čtu jen samce. Papestra biren (Goeze) (= glauca Hübner) 46 Ve druhé polovin ě června zaznamenán pravidelný p řílet na sv ětlo jak na rašeliništích, tak ve smíšených lesních porostech s bor ůvkou ( Vaccinium myrtillus ). Panthea coenobita (Esper) 47 Typický obyvatel smr čin a smíšených les ů od pahorkatin až do hor.

Dvouk řídlí: bedlobytkovití – Diptera: Mycetophilidae (ŠEV ČÍK & VONI ČKA 2008) Acnemia nitidicollis (Meigen): velmi hojný druh, bionomie je ale málo známá. Syntemna morosa (Winnertz): vzácný druh s neznámou binonomií, společně s NPR Rašeliništ ě Jizery první ná- lezy v ČR. Zranitelný druh. Apolephthisa subincana (Curtis): pom ěrn ě b ěžný druh, zejména v bu činách. Ectrepesthoneura hirta (Winnertz): b ěžný druh známý z více lokalit. Mycetophila fungorum (De Geer): jeden z nejb ěžn ějších druh ů čeledi. Mycetophila ornata Stephens: b ěžn ější druh, larvy žijí v choroších. Phronia forcipata Winnartz: b ěžný druh, larvy žijí na povrchu plodnic chorošovitých hub. Phronia nigricornis (Zetterstedt): b ěžn ější druh známý z více lokalit. Platurocypta punctum (Stannius): pom ěrn ě b ěžný druh, larvy se vyvíjejí v hlenkách. Platyurocypta testata (Edwards): b ěžný druh, larvy se vyvíjejí v hlenkách. Allodia lugens (Wiedemann): velmi hojný druh, larvy žijí v lupenatých houbách. Allodia czernyi (Landrock): vzácn ější druh, larvy žijí v lupenatých houbách. Brevicornu sericoma (Meigen): b ěžný druh známý z mnoha lokalit. Cordyla brevicornis (Staeger): b ěžný druh, larvy se vyvíjejí ve t řeni h řibovitých a muchom ůrkovitých hub. Cordyla murina Winnertz: b ěžn ější druh, larvy v různých druzích hub. Exechia fusca (Meigen): jeden z nejb ěžn ějších druh ů čeledi, larvy v mnoha druzích hub. Exexhia repanda Johannsen: vzácn ější druh, larvy žijí v drobných lupenatých houbách Rymosia bifida Edwards: vzácn ější druh, larvy žijí v drobných lupenatých houbách.

Dvouk řídlí – Diptera: Keroplatidae (ŠEV ČÍK & VONI ČKA 2008) Urytalpa ochracea (Meigen): pom ěrn ě b ěžný druh s neznámou bionomií.

Dvouk řídlí: koutulovití – Diptera: Psychodidae (JEŽEK , VONI ČKA & PREISLER 2008) Chodopsycha lobata (Tonnoir): larvy se vyvíjejí v houbách Logima albipennis (Zetterstedt): saprofágní eurybiont. Logima satchelli (Quate): eurybiont. Logima zetterstedti Ježek: lokáln ě hojný druh, larvy jsou saprobiontní. Psycha grisescens (Tonnoir): velmi hojný druh, larvy jsou saprobiontní. Psychoda phalaenoides (Linnaeus): velmi hojný druh, larvy jsou saprobiontní. Psychodocha gemina (Eaton): hojný druh, vývoj saprofágních larev probíhá často v pta čích hnízdech. Psychododcha itoco (Tokunaga et Komyo): druh se širokým rozší řením. Psychodula minuta (Banks): velmi hojný druh, larvy jsou saprobiontní. Psychomora trinodulosa (Tonnoir): velmi hojný druh. Ypsydocha setigera (Tonnoir): velmi hojný druh. Pneumia trivialis (Eaton): velmi hojný, b ěžn ě nalézaný druh se širokou ekologickou valencí.

Dvouk řídlí: hrbilkovití – Diptera: Phoridae (MOCEK , VONI ČKA & PREISLER 2008) Anevrina thoracica (Meigen): b ěžný druh, saprofág. Anevrina unispinosa (Zetterstedt): běžný druh, zoosaprofág, vývoj na mrtvolkách drobných obratlovc ů. Conicera floricola Schmitz: velmi hojný saprofág, imaga jsou florikolní. Conicera tarsalis Schmitz: nalézaný spíše na horských a podhorských lokalitách, biologie neznámá. Metopina oligoneura (Mik): jeden z nejhojn ějších druh ů čeledi, larvy jsou fytosaprofágní. Phora artifrons Schmitz: vzácný druh z neznámým vývojem. Phora convallium Schmitz: druh popsaný z Alp, v ČR dosud známý jen ze t ří lokalit.

– 12 –

Phora dubia (Zetterstedt): lokální druh, spíše v chladných, vyšších polohách, často na rašeliništích. Phora hamata Schmotz: vzácn ější druh s neznámou biologií, imaga jsou herbikolní. Phora holosericea Schmitz: hojn ější druh, larvy jsou aphidofágní, napadají hálkotvorné mšice. Phora hyperborea Schmitz: druh s neznámou biologií, nacházen tém ěř výhradn ě na rašeliništích. Phora obscura (Zetterstedt): vzácný druh, nalézaný na lesních stanovištích i na rašeliništích. Phora pubipes Schmitz: tyrfofilní druh, v ČR v sudetských poho řích a na Šumav ě. Phora stictica Meigen: b ěžný druh ve st ředních a vyšších polohách, často ve smrkových lesích. Phora tincta Schmitz: b ěžný lesní druh, pravd ěpodobn ě saprogág. Imaga na kv ětech mi říkovitých. Triphleba bicornuta (Strobl): saprofág, nej čast ěji na horských vlhkých až rašelinných stanovištích. Triphleba lugubris (Meigen): celkem hojný saprofág, vývoj v hnízdech vos. Triphleba papillata (Wingate): chladnomilný nekrofágní druh vlhkých lesních biotop ů. Xenotriphleba dentistylata Buck: nedávno popsaný druh s neznámým vývojem, nový pro faunu Čech.

Dvouk řídlí: mušenkovití – Diptera: Lonchopteridae (PREISLER & BARTÁK 2008) Lonchoptera bifurcata (Fallén): hojný ubikvistní druh od nížin vysoko do hor. Lonchoptera lutea Panzer: hojný ubikvistní druh od nížin vysoko do hor.

Dvouk řídlí: výkalnicovití – Diptera: Scathophagidae (ŠIFNER 2009) Cordilura pubera (Linnaeus): nejhojn ější druh rodu, na všech typech luk s porosty ost řic. Cordilura pudica Meigen: na vlhkých loukách a rašeliništích, hojn ější ve vyšších plohách. Scoliaphleps ustulata (Zetterstedt): na vlhkých loukách s porosty ost řic od nížin do hor. Parallelomma albipes (Fallén): hojn ě na vlhkých loukách s křovinami od nížin do hor. Norellisoma nervosum (Meigen): hojný druh podhorských a horských stanoviš ť r ůzného typu. Amaurosoma armillatum (Zetterstedt): pom ěrn ě n ěžný druh. Amaurosoma articulatum Becker: řídce se vyskytující druh. Amaurosoma flavipes (Fallén): b ěžn ě rozší řený druh škodící na bojínku ( Phleum pratense ). Amaurosoma tibiellum (Zetterstedt): obecn ě rozší řený druh na vlhkých horských loukách. Scathophaga inquinata (Meigen): hojný druh na velmi vlhkých biotopech. Scathophaga stercoraria (Linnaeus): obecn ě rozší řený velmi hojný druh. Scathophaga suilla (Fabricius): hojný druh na vlhkých loukách v nížinách i horách. Scathophaga taeniopa (Rondani): evropský druh vystupující v Alpách až do výšky 2400 m.

Širopasí blanok řídlí – Hymenoptera: Symphyta (MACEK 2009) Pamphiliidae: Cephalcia arvensis Panzer: ve všech polohách rozší řený druh, larvy se vyvíjejí na smrcích.

Tenthredinidae: Allantus truncatus (Klug): na mezofilních až vlhkých loukách, larvy se vyvíjejí na krvavci totenu. Ametastegia equiseti (Fallén): hojný druh na stinných a vlh čích stanovištích, larvy na r ůzných bylinách. Ametastegia pallipes (Spinola): pom ěrn ě hojný druh, polyfágní larvy na r ůzných nízkých bylinách. Ametastegia tenera (Fallén): hojný druh, larvy na š ťovících. Athalia circularis (Klug): hojný druh, polyfágní larvy na r ůzných nízkých bylinách. Birka cinereipes (Klug): hojný druh, larvy na pomn ěnkách. Cladius pectinicornis (Geoffroy): hojný druh, larvy na r ůžovitých, hlavn ě na r ůžích a jahodníku. Dolerus aeneus Hartig: hojný druh na otev řených stanovištích, larvy na r ůzných travách. Dolerus gonager (Fabricius): hojný druh mezofilních luk, larvy na různých travách. Dolerus liogaster liogaster Thomson: lokální a nehojný druh mezofilních luk, larvy na travách. Dolerus madidus (Klug): lokální a nehojný druh mok řad ů a podmá čených luk, larvy na sítinách. Dolerus nitens Zaddach: pom ěrn ě hojný druh, larvy na r ůzných lu čních travách. Dolerus stygius Förster: velmi lokální a pom ěrn ě vzácný druh, larvální vývoj neznámý. Eutomostethus luteiventris (Klug): hojný druh mok řad ů a podmá čených luk, larvy v sítinách. Pachynematus clitellatus (Serville): lokální a nehojný druh, larvy na travách a ost řicích. Pachynematus lichtwardti Konow: velmi lokální a vzácný druh, larvy na ost řicích. Pachynematus obductus (Hartig): lokální a nehojný druh, larvy na travách a ost řicích. Pachynematus vagus (Fabricius): všude rozší řený a hojný druh, larvy na Carex nigra . Pachyprotasis rapae (Linnaeus): všude rozší řený a hojný druh, larvy na r ůzných bylinách. Perineura rubi (Panzer): lokální a pom ěrn ě vzácný druh, larvy na kuklíku a ostružiníku. Pristiphora carinata (Hartig): boreomontánní druh vázaný na horské klimaxové smr činy, larvy na bor ůvkách. Pristiphora decipiens (Enslin): nehojný druh, larvy na smrku.

– 13 –

Pristiphora leucopodia (Hartig): hojný druh vázaný na smr činy, larvy na smrku. Sciapteryx consobrina (Klug): velmi lokální, pom ěrn ě vzácný druh, larvy na pižmovce a prysky řnících. Tenthredo maculata Geoffroy: hojný druh, larvy na r ůzných lesních travách. Tenthredo mesomela Linnaeus: hojný druh, polyfágní larvy na r ůzných nízkých bylinách. Tenthredo olivacea Klug: velmi lokální boreomontánní druh, larvy na r ůzných nízkých bylinách. Tenthredopsis nassata (Linnaeus): velmi rozší řený eurytopní druh, larvy na r ůzných travách.

Cephidae: Cephus nigrinus Thomson: velmi lokální a nehojný druh, larvy minují v různých travách.

Přehled použité a citované literatury: viz vlastní text plánu pé če

– 14 –