Milí Čtenáři, Zdravíme Vás a Přinášíme Další Číslo Našeho Školního Časopisu Termit
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Milí čtenáři, zdravíme Vás a přinášíme další číslo našeho školního časopisu Termit. Už je to delší doba, co nám toto jméno vymyslel náš bývalý žák Vojta Martinec. Vojta už odešel, ale jméno zůstalo a Vojta je časopisům věrný i nadále. Publikuje v časopisu, který vydává jeho domovská škola. A co Vám Termit tentokrát nabídne? Jsme poměrně velmi aktivní škola, jejíž jméno je známé i za hranicemi nymburského okresu. Takže akcí a událostí, které Vám chceme připomenout, je mnoho. Nejprve něco málo o jaru, které si z nás trochu dělá legraci. Pár dnů je nádherně a pak zase pěkná zima a doma si topíme Rybáři nám připomenou, že i brzké jaro není důvodem k zahálení a rybářská klání se konají i v dubnu Dáme Vám ochutnat pestrobarevnou kašičku z našich tříd Ukážeme Vám, jak naše třídy z I. stupně jezdí na plavecký výcvik Budeme vyprávět o projektu Jaro v pohybu Naši mladí cestovatelé se vrátili z Londýna a chtějí se s Vámi podělit o své zážitky Jak dopadla naše školní akademie? Pozvánka na Den dětí …a na závěr, co nás ještě čeká Konec školního roku k nám uhání mílovými kroky. Máme za sebou akademii, fotografování, a blíží se pedagogická rada, která ukončí učení – mučení tohoto pololetí. Přejeme Vám krásné zážitky ze školního výletu a vysvědčení, které bude pravdivým odrazem Vaší dlouhodobé práce a píle. Snad právě tyto prázdniny budou Vaše nejzajímavější a pro naše deváťáky ty nejkrásnější. Co naplat, příští rok už nastoupí do lavic škol, které si vybrali, tak jim přejeme HODNĚ ŠTĚSTÍ!!!! Příští školní rok už budeme mít jiné deváťáky a nové prvňáčky. Život jde dál a tak jej přijměme s jeho průšvihy, karamboly, krásami, pětkami i jedničkami – zkrátka takový, jaký doopravdy je. Krásné dny Vám všem přejí Termiťáci Tak nám začalo jaro… Jaro začíná v době jarní rovnodennosti, kdy je den stejně dlouhý jako noc a tepla stále přibývá. A právě světlo a teplo probouzí ze zimního spánku celou přírodu. Stromy začínají pučet a ukazovat nové listy a větvičky, za země vyrážejí nové rostlinky. Většina zvířat má na jaře mláďata a ptáci se vracejí domů ze svých zimovišť. Všechno je v pohybu, roste a rozvíjí se s ohromnou energií. To, co se děje v přírodě na jaře, můžeme přirovnat ke zrození a prvním letům života člověka. Březen Březen je měsíc přeměny zimy v jaro, čas tajícího sněhu a probuzení života. Stromy jsou připraveny k pučení, v lese můžete najít první posly jara – bledule a sněženky. Z jihu se již vracejí některé ptačí druhy (lindušky, sluky, čápi, vlaštovky...) a ptačí zpěv je stále intenzivnější. Zajíci a jezevci mají mláďata a ve stojatých vodách se shromažďují k páření obojživelníci – skokani, ropuchy a čolci. Vyletují včely a probouzejí se první motýli - hlavně babočky a žluťásci řešetlákoví. Netopýři se probouzejí ze zimního spánku. Práce v lese Lesníci sbírají šišky modřínu a borovice, končí sběr šišek smrku. Vyzvedávají sazenice z lesních školek a začínají s jejich výsadbou. Kácí stromy napadené kůrovcem (lýkožroutem smrkovým). Kladou stromové lapáky proti lýkožroutu smrkovému. Rozmisťují budky pro užitečné ptactvo. Myslivci sčítají jarní stavy zvěře. V březnu začínají klást mláďata bachyně (samice prasete divokého). Nechoďte s očima zavřenýma.. V březnu je vhodná doba pro vyvěšení ptačích budek. Všimněte si baculatých čmeláků, kteří poletují u země, prohledávají různé otvory a nevšímají si rozvitých květů – jsou to samičky hledající vhodné hnízdo. Mravenci, kteří byli v zimě zalezlí v hloubi mraveniště, při určité teplotě vylézají na povrch své „kupy“. Nahřejí svoje tělíčka a vyhřívají jimi vnitřek mraveniště. Jsou to tzv. „teplonoši“. Teprve později se rozlézají po okolí. Duben Většina stromů a keřů začíná pučet a vyhání nové výhonky, ze země vyrážejí svěží rostlinky. Z lesních stromů kvetou modříny, buky, javory a jasany, v zahradách jabloně a meruňky. Začátkem dubna kvetou v listnatých lesích dymnivky, sasanky, podléšky a plicníky, u cest najdeme podběl a u potoka blatouchy. Objevují se první houby (kačenky, špičky, penízovky). Přilétá většina ptáků, tokají tetřívci, bažanti přepeřují do svatebního šatu. Straky, kavky, káňata a jestřábi již mívají postavená hnízda, jiné druhy začínají stavět, objevují se první hejna hmyzu. Probouzejí se ježci, vylézají ještěrky a hadi. Práce v lese Lesníci do konce dubna sbírají šišky modřínu a borovice, koncem měsíce začínají sbírat osiku. Pokračují ve výsadbě stromků. Koncem měsíce instalují do mechanicko – chemických lapačů feromonové návnady na lýkožrouta smrkového a bekyni mnišku. Myslivci po zimě čistí krmelce, kultivují a hnojí políčka pro zvěř, kontrolují liščí nory atd.;čistí a dezinfikují krmná zařízení i jejich okolí. V dubnu začínají klást mláďata muflonky. Myslivci loví sele a lončáka prasete divokého, lišku, tlumí škodnou v bažantnicích, koncem měsíce snáší vajíčka bažant. Co je vidět v dubnové přírodě? V dubnu lze sledovat ohromné změny. Můžete sledovat pučení a kvetení stromů a keřů a zaznamenat do kalendáře, které stromy kdy vykvetly a kdy se objevily nové listy. Lze pozorovat přilétající ptáky i stavbu hnízd. Také je zajímavé ověřit, zda platí známá pranostika, že na sv. Jiří (24. dubna) vylézají hadi a štíři. V tomto čase, kdy je vegetace ještě nízká, je lze za teplých dnů na vyhřátých kamenech velmi dobře pozorovat. Květen Květen je měsíc květů a vůně, mláďat a čas prvních teplých dní. Kvetou duby, jeřáby, kaštany, akáty, z keřů hlohy, šípkové růže, kaliny, svídy, bezy... Přilétají poslední ptáci (např. rorýsi a ťuhýci), jiní už vyvádějí mláďata (kosi, drozdi, kvíčaly...), v budkách můžeme nalézt vajíčka sýkorek i jiných ptáků. Ve stojatých vodách se vylíhli pulci obojživelníků. Práce v lese Lesníci sbírají semeno osiky a jilmu. Ve školkách vysévají osiku, jilm a buk Pokračují v prostřihávkách, prořezávkách a probírkách, včetně rozčleňování porostů jehličnanů (mimo borovici) a v porostech mladších 40 let. Likvidují ohniska lýkožrouta smrkového na stojících stromech. Pokračují v kontrole a hubení klikoroha borového. Myslivci chrání v honitbách klid, protože hnízdí ptáci a zvěř klade mláďata. Začíná doba lovu srnců (pouze samců). Myslivci je loví při osamělých lovech, hlavně na čekané. Na procházkách si všimněte… Zejména zrána a k večeru zní všude ptačí zpěv. Zkuste podle něj rozlišit jednotlivé ptačí druhy. Na jaře můžete pozorovat žabí vajíčka a pulce ve stojatých vodách. V dubnu žáby kladou do tůněk vajíčka, která jsou obrácená tmavým pólem vzhůru, takže pohlcují mnoho slunečního záření. Teplota ve vajíčku je až o 10 °C vyšší než okolní voda a vajíčko se tak může lépe vyvíjet. Po 3–4 týdnech, většinou v květnu, se z vajíček líhnou pulci, kteří potřebují 2–3 měsíce k tomu, aby se přeměnili v žabky a mohli opustit vodu. Na listech kopřiv můžete spatřit housenky babočky kopřivové. Je tu jaro, kam jít a co na háček???? S příchodem jarního sluníčka začíná stoupat teplota vody, a to je okamžik, kdy kapři zvyšují svoji aktivitu a začínají dohánět potravní manko, které u nich nastalo v zimním období. Jaká je tedy nejvhodnější voda pro jarní chytání? Nejlepší bude ta, která je nejteplejší. Jsou to právě malé mělké rybníky, které se nejrychleji oteplují, a lokalizovat zde kapry by neměl být zase až tak velký problém. Na velkých přehradách musíte bezpodmínečně znát profil dna. Dlouhé táhlé mělčiny, které jsou zakončené nějakým zlomem, jsou tím pravým místem, kde bych kapry očekával a snažil se je nachytat. Ale pozor, hned po roztátí ledu budou tyto mělčiny jako vymetené a produktivní začnou být až po příchodu několika teplých slunečných dnů, kdy dojde k jejich prohřátí, a teplo, to působí na kapry jako magnet. Kapry přitahuje teplo, protože kde je teplo, tam je i přirozená potrava. Velkou zásobárnou přirozené potravy je vodní rostlinstvo, a tak není divu, že se kapr často zdržuje právě v těchto místech. mladší rybáři 1. Jakub Vojenčiak 140cm 2. Adam Chmelař 138cm 3. Žďánský Honzík 67cm 4.Bernášek Adam 65cm 5.Fabiánová Anička 31cm 6.Jelínková Karolína 28cm 7.Svoboda Ondřej 13cm starší rybáři Dymokurský Mamlasák 2014 1.Fišer Jakub 164 2.Malík Petr 114 27. 4. 2014 3. Štěpán Římal 29cm Dnešní den se nesl v závodním duchu. Na dymokurském 4.Jirkovský Tobiáš 27cm koupališti se sešlo celkem 30 malých i větších rybářů, aby změřili své síly v lovu ryb. Počasí nám letos přálo, urousané 5.Kulhánek Martin 13cm nohavice z ranní rosy sluníčko brzy usušilo a ani rukavice letos nebyly potřeba. Mladší rybáři losovali místa na menším rybníčku a i těm nejmladším předškolákům se docela dařilo. Největšího kapra, 67cm, vytáhl zkušený rybář Petr Malík, celkem děti nachytaly bez sedmi centimetrů 10m ryb. Škola v přírodě - 1.třída ,,My jsme tady první rok, je to pro nás velký krok. Lyžujeme, bobujeme, sluníčko se na nás směje. Na Sněžku se díváme, pod kopcem jí máváme." Prvňáci letos poprvé vyrazili se svými kamarády z ostatních ročníků na zimní školu v přírodě. Celý týden se museli obejít bez starostlivých maminek a vše zvládli na výbornou. Počasí bylo naprosto luxusní, sníh přírodní, strava vynikající. Každý večer měli bohatý program - super diskotéku, film, společenské hry - a poslední den nepřekonatelnou pyžamovou párty. Největší kaskadérkou z naší třídy byla Barča, úžasný pokrok v lyžování udělal Mikulášek :) a Jiřík přijel na hory už jako lyžařský profík :-). Škola v přírodě se letos prostě znovu vydařila! 2.třída Tělocvična v pohybu 1.+ 2.+ 3. + 4. tř. A máme tady další pokračování Tělocvičny v pohybu. Tentokrát se šátky a lavičkami. Rozdělili jsme se do družstev tak, aby v každém družstvu byli žáčci ze všech ročníků. Maličko jsme se rozcvičili a po krátkém školení o bezpečnosti následovaly hrátky. Přeskoč, přelez, ale neubliž si! Přejdi lavičku, přetanči, převeď kamaráda se zavázanýma očima, obejdi lavičku se zavázanýma nohama a samozřejmě udělej holubici na pravici. Prostě jsme se snažili být šikovní a dařilo se nám. Fotografie tentokrát pořizoval pan Sehnal, protože paní učitelky při složitějších cvicích dávaly dopomoc:-)) Už se těšíme na další díl, máme v plánu být ještě akčnější!!! 3.třída Pohádky v pohybu a Výstavka dětských knih Knižní veletrh s přečtenými knihami je už naší tradicí.