Balkanistika Odraz Občanské Války V 90. Letech 20. Století V Chorvatské
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Katedra slavistiky Balkanistika Vendula Nováková Odraz občanské války v 90. letech 20. století v chorvatské kinematografii Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D. 2006 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. Podpis autora práce 2 Na tomto místě bych chtěla poděkovat PhDr. Václavu Štěpánkovi, Ph.D. za od borné vedení práce a za cenné rady, které mi během zpracování práce poskytoval. PhDr. Jaromíru Blažejovskému za pomoc při výběru tématu a Mgr. Dominice Prejdové za zapůjčení materiálů. 3 Obsah Úvod..........................................................................................................5 1. Události vedoucí k rozpadu Jugoslávie.................................................7 1.1 Před vznikem společného jihoslovanského státu...........................................................7 1.2 Život ve společném jihoslovanském státě......................................................................8 1.3 Příčiny rozpadu státu jižních Slovanů............................................................................9 1.4 Společný stát je minulostí.............................................................................................11 2. Chorvatská kinematografie v době rozpadu Jugoslávie......................14 2.1 Kinematografie Chorvatska v rámci Jugoslávie...........................................................14 2.2 Výměna generací v chorvatské kinematografii v 90. letech 20. století........................15 2.3 Dopad války na chorvatskou kinematografii................................................................17 3. Filmy s tématem občanské války........................................................22 3.1 Repliky partyzánských filmů........................................................................................22 3.2 Generace, které ukradli válku.......................................................................................25 3.3 Válečný film jako komedie...........................................................................................27 3.4 Válečný film druhé poloviny 90. let.............................................................................31 3.5 Nejmladší filmy............................................................................................................37 4. Chorvatské filmy o občanské válce z pohledu diváků........................43 4.1 Divák a film..................................................................................................................43 4.2 Chorvatský film versus filmy o občanské válce z ostatních zemí bývalé Jugoslávie..45 Závěr........................................................................................................49 Resumé....................................................................................................50 Seznam literatury.....................................................................................51 Filmografie..............................................................................................55 Přílohy.....................................................................................................56 4 Úvod Chorvatsko je zemí České republice velice blízkou. „Spojují nás tradice dlouhého boje za národní emancipaci a státní suverenitu. Spojují nás i tradice bohatých mezilidských vztahů, které se navíc v dnešní době velmi úspěšně rozvíjejí. Češi a Chorvati si byli vzájemnou oporou již v dobách národního obrození a boje za národní emancipaci v období rakousko-uherské monarchie. Přátelské vztahy spojovaly naše národy v době před druhou světovou válkou, ale i 1 v komplikovaných dobách komunismu.“ Společný pro obě země byl nejen pád komunismu, ale i rozpad mnohonárodnostního státu. Zatímco v naší zemi proběhlo dělení státu mírovou cestou, v Chorvatsku se rozhořela válka. Válka s sebou přinesla mnohé hospodářské a sociální problémy, které se odrazily v každodenním životě zdejších obyvatel. Zanechala v lidech své stopy, změnila a poznamenala jejich životy. Začátek 90. let byl velmi těžkým obdobím pro celou chorvatskou společnost. Válečný konflikt ovlivnil stát ve všech směrech, kulturu nevyjímaje. Jeho dopad je viditelný i v oblasti chorvatské kinematografie. Filmová produkce se potýkala s nedostatkem financí, úbytkem diváků a koprodukčních možností. Válka, která dala nový pohled nejen na život, ale i na sebe samu, ovlivnila i druhou stranu chorvatské kinematografie. Poskytla filmařům nový námět. Tato práce se zabývá tím, jak se jednotliví chorvatští režiséři vypořádali s válečnou tématikou. Snaží se vystihnout jejich pohled na válku a záměr při zpracování filmů. Na válečný konflikt v bývalé Jugoslávii existuje mnoho pohledů. Každá strana nabízí svou verzi války a je velmi těžké určit, kde se nachází pravda. Lidé se potřebují o své zážitky z války podělit a právě jedním ze způsobů, jak to mohou udělat, je pomocí kinematografie. Od konce války do dnes vznikl v Chorvatsku nezanedbatelný počet filmů, ve kterých se válka odráží. Byly vytvořeny jak filmy dokumentární, které se snažily o co nejautentičtější záběry, tak filmy celovečerní. Tato práce analyzuje pouze celovečerní hrané filmy. Počáteční kapitola práce se snaží o uvedení do historických souvislostí, které předcházely válce samotné. Zabývá se především příčinami rozpadu Jugoslávie a války. Dále je soustředěna pozornost na postavení a potíže chorvatské kinematografie na přelomu 80. a 90. let. Těžiště této práce leží ve třetí kapitole, která se zabývá 1 KLAUS, Václav: Projev prezidenta republiky Václava Klause v Chorvatsku . Dostupný na WWW: <http://www.hrad.cz/cms/cz/prezident_cr/klaus_projevy/2604.shtml>. 5 charakteristikou jednotlivých filmů. Závěrečná část je věnovaná divákům a jejich pohledu na vzniklé filmy. Velmi nám pomohl pobyt v Záhřebu, kde jsme měli možnost lépe porozumět věcem dříve ne zcela srozumitelným. Pobyt nám pomohl také k pochopení chorvatského pohledu na válku i na tvorbu spjatou s válečnou tématikou. Při hledání materiálu pro naši bakalářskou práci jsme využili služeb několika záhřebských knihoven. Vycházeli jsem především z místních pramenů, z chorvatských periodik, ze studií týkajících se filmů a filmových recenzí. Jedním z důvodů, proč jsme zvolili toto téma, byl fakt, že prozatím neexistuje mnoho českých pramenů o samostatné chorvatské kinematografii. V práci jsme se snažili postupovat především chronologicky, což bylo i do jisté míry spjato se způsobem zpracování válečného námětu. Filmy, které vznikaly ve stejném časovém období, mají většinou podobné rysy. Cílem práce je přiblížit situaci v chorvatské kinematografii po rozpadu Jugoslávie a především ukázat, jak si chorvatští režiséři dokázali ve svých filmech poradit s motivem války. Práce nezmiňuje všechny filmy, které byly o válečném konfliktu natočeny. Cílem je, aby byly zastoupeny filmy z různých období a žánrů. Podrobněji jsme se věnovali pouze filmům, které jsme měli možnost shlédnout. V práci jsou uvedeny i filmy, které vznikly v jiných republikách bývalé Jugoslávie. Jsou sem zařazeny pouze informativně, v souvislosti s chorvatskou kinematografií. Nejsou předmětem hlubšího zkoumání. Tato práce nabízí jen jeden z velkého množství pohledů. Je naším prvním vstupem do této oblasti a doufáme, že ne posledním. 6 1. Události vedoucí k rozpadu Jugoslávie „Balkán je krčma, ve které sedí sousedé z jedné vesnice, mlčí, pijí rakiji a čekají, kdo první praští 2 do petrolejky a začne bitku.“ Těmito slovy charakterizoval Balkán spisovatel Ivo Andrić. který se cítil být Srbem, Chorvatem i Bosňákem. Balkán je odedávna prostorem, kde se setkává západ s orientem. Je místem, kde se po dlouhá staletí mísí nejen etnika, kultura, ale i náboženství. Křesťanské, pravoslavné i muslimské obyvatelstvo by mohlo vyprávět jak o období mírového soužití, tak o období válek a krutých krvavých konfliktů, kterých na tomto území nebylo málo. 1.1 Před vznikem společného jihoslovanského státu Ve 14. století začínají do jižních oblastí Balkánu, kde doposud žili převážně Slované, pronikat Turci. Začíná tak několikasetletá dominance tureckého etnika v jihovýchodní a centrální části Balkánu. Západní část poloostrova zůstává pod habsburskou vládou. Na Balkáně se tak vytváří hranice mezi dvěma mocnostmi. Jejich dlouhodobé soupeření o územní i mocenskou nadvládu se táhne několik staletí. Během téměř pětisetleté existence turecké dominance se z ní několikrát Jihoslované pokusili vymanit. Myšlenka společného státu Slovanů žijících na Balkáně se začala probouzet souběžně s bojem za národní osvobození. V polovině 19. století se z turecké nadvlády vymanily Srbsko a Černá Hora. Po prohrané rusko-turecké válce byli roku 1878 Turci také částečně vytlačeni z východní části Balkánu, kde byl obnoven bulharský stát. Berlínský kongres, konaný téhož roku, rozhodl o novém rozdělení území na jihu Balkánu. Další válečný konflikt na sebe nenechal dlouho čekat. Srbové, Bulhaři a Řekové využili zhoršujícího se postavení Osmanské říše. Roku 1912 propukla první balkánská válka. Turci v bojích proti Srbům, Bulharům a Řekům ztratili většinu evropského území. Bulhaři nebyli spokojeni s výsledkem války. Chtěli revizi válečných výsledků, a proto roku 1913 napadli srbské vojsko. Začala tak druhá balkánská válka, která netrvala ani dva měsíce a z které Bulhaři vyšli jako poražení. Ani po této válce si obyvatelé Balkánu neužili míru. Atentátem na rakousko-uherského následníka trůnu Ferdinanda d´Este v Sarajevu dne 28. června 1914 se rozhořela