JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH
ZEM ĚDĚLSKÁ FAKULTA
Studijní program: Zem ědělství
Studijní obor: Trvale udržitelné systémy hospoda ření v krajin ě
Katedra: Katedra aplikovaných rostlinných biotechnologií
BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE
Význam adaptogenních a imunogenních rostlin v boji proti civiliza čním chorobám, jejich agrotechnika, hnojení, sklize ň a zpracování
Vedoucí bakalá řské práce: Autor:
Prof. Ing. Stanislav Kužel, CSc. Lada Hubená (rozená Linhartová)
2012
Prohlášení
Prohlašuji, že svoji bakalá řskou práci jsem vypracovala samostatn ě pouze s použitím pramen ů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném zn ění souhlasím se zve řejn ěním své bakalá řské práce, a to v nezkrácené podob ě (v úprav ě vzniklé vypušt ěním vyzna čených částí archivovaných Zem ědělskou fakultou JU) elektronickou cestou ve ve řejn ě p řístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejích internetových stránkách. V Plzni dne
…………………………… Lada Hubená
Pod ěkování
Děkuji svému vedoucímu Prof. Ing. Stanislavu Kuželovi, CSc. za odborné vedení mojí práce, všem léka řů m zde uvedeným za spolupráci p ři vypl ňování dotazníku, Mgr. Pet ře Smékalové za konzultaci v oblasti farmacie a v neposlední řad ě své rodin ě za velkou podporu p ři psaní práce. ABSTRAKT
Cílem mé bakalá řské práce je shrnout poznatky o adaptogenních a imunogenních rostlinách Echinacea purpurea a Silybum marianum . Literární p řehled se v ěnuje t ěmto rostlinám z různých hledisek. Jde nap říklad o botanickou charakteristiku, historii, zásady agrotechniky, hnojení, sklize ň a zpracování, metody stanovení ú činných látek, chemické složení a využití v léka řství. Na využití v léka řství je kladen v mé práci nejv ětší d ůraz, tedy jak tyto rostliny pomáhají v boji proti civiliza čním chorobám moderní doby. Dále bylo mým cílem zjistit, do jaké míry jsou tyto rostliny využívány v novodobé medicín ě, jaké byly provedeny studie o lé čebných ú čincích t ěchto rostlin, jak jsou tyto rostliny používány v praxi sou časných českých léka řů a jaké v jejich lé čbě zaujímají postavení a jaké p řípravky vyrobené z těchto rostlin jsou aktuáln ě k dispozici na českém trhu. Mimo metodu literární rešerže jsem použila dotazníkový pr ůzkum, kde cílovou skupinou respondent ů byli čeští léka ři v oblasti praktického léka řství, pediatrie, imunologie a alergologie a celostní medicíny. Dále jsem se zabývala pr ůzkumem aktuálních lé čebných p řípravk ů schválených a používaných v České republice, p ři jehož zpracování jsme čerpala z databází českých lékáren.
SUMMARY
This thesis describes selected adaptogenic and immunogenic plants – Echinacea purpurea and Silybum marianum . Literary works are studying these plants from various perspectives: botanics characteristics, history of use, agrotechnics rules, harvest and processing, methods of active substance determination, chemical contents and medical use. The main emphasis is placed on the use of these plants in contemporary medicine – specifically on the way these plants are used in everyday practice of present-day doctors and what preparations made of these herbs are currently available on Czech market. In addition to literary research, a survey was carried out; it’s participants were Czech doctors – general practicioners, pediatricians, immunologist, alergologists and holistic medicine practitioners. Currently available on the market a wide range of OTC and food supplements fytofarmaceutik with Echinacea , for example drops, syrups, tablets, capsules, toothpaste, mouthwash, candy for children, and lollipops, then and for outdoor use primarily creams and shower gels. The figures from databases Czech pharmacies, for the manufacture of products with Echinacea concentrates many European and Czech pharmaceutical companies and the market is such a plethora of products. Yet from a questionnaire survey in this work show that CR recommends these products mostly general practitioners, especially doctors and homeopaths involved in holistic medicine. Specialists in Allergy and Immunology and ENT are not usually engaged in herbal medicine and conventional medicine are used only on a chemical basis. Even if the plant Silybum marianum is currently available on the market a wide range of free-to-the-counter and prescription fytofarmaceutik such as tea, drops, tablets, capsules, powders for injection, as well as chewing gum and emulgel for external use. Unlike the preparations of Echinacea , which are still taken as a dietary supplement rather and doctors are still embarrassed to use them, preparations of Silybum marianum plants are commonly used in conventional medicine, the official medical science recognized and some of them even used as a first options (eg in case of acute mushroom poisoning in intravenous form).
Key words: Echinacea purpurea , Silybum marianum , adaptogenic and immunogenic plants
OBSAH
1. ÚVOD ...... 1 2. OBECNÁ ČÁST- Adaptogenní rostliny, léčivé byliny ...... 2 2.1. Adaptogeny ...... 2 2.2. Adaptogenní, léčivé rostliny ...... 3 2.2.1. Rostlinné imunostimulanty versus konvenční léky a jejich vzájemné interakce ... 5 2.2.2. Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny (LAKR), situace v ČR...... 6 2.2.2.1. Česká legislativa pro lé čivé rostliny ...... 7 2.2.2.2. Sb ěr lé čivých rostlin v ČR ...... 8 2.2.2.3. Osivo a sadba LAKR ...... 8 2.2.2.4. Odr ůdový sortiment lé čivých a aromatických rostlin v roce 2010 ..... 9 2.2.3. Zpracování léčivých rostlin ...... 10 2.2.3.1. Sušení ...... 10 2.2.3.2. Rozdrob ňování drog ...... 11 2.2.3.3. Skladování ...... 11 2.2.4. Stanovení obsahu účinných látek ...... 12 2.2.4.1. Stanovení obsahu extraktivních látek ...... 12 2.2.4.2. Stanovení obsahu silic ...... 12 2.2.4.3. Stanovení obsahu t říslovin ...... 12 2.2.4.4. Ostatní postupy stanovení obsahu ...... 13 2.2.4.4.1. Chromatografie ...... 13 2.2.4.4.2. Elektroforéza ...... 16 2.2.5. Elicitory ...... 17 3. Echinacea purpurea ( L. ) MOENCH- třapatka nachová ...... 18 3.1. Původ názvu ...... 18 3.2. Botanická charakteristika ...... 18 3.3. Druhy rodu Echinacea ...... 19 3.4. Historie využívání rostlin rodu Echinacea ...... 19 3.5. Morfologické znaky rostliny Echinacea purpurea ...... 23 3.5.1. Kořeny ...... 23 3.5.2. Lodyha ...... 23 3.5.3. Listy ...... 24 3.5.4. Květy...... 24 3.5.5. Plody...... 25 3.6. Ekologické podmínky ...... 26 3.7. Pěstování ...... 27 3.7.1. Množení, setí a výsadba ...... 27 3.7.2. Hustota setí ...... 28 3.7.3. Ošetřování porostu, hnojení a ochrana rostlin ...... 29 3.7.4. Sklizeň ...... 30 3.7.5. Posklizňové ošetření ...... 31 3.8. Využití v lékařství ...... 31 3.8.1. Užití vnitřní ...... 32 3.8.1.1. Zvýšení imunity ...... 32 3.8.1.1.1. Studie vlivu p řípravk ů Echinacey na produkci a funkci bílých krvinek a dalších látek ú častnících se významn ě imunitní odpov ědi ...... 34 3.8.1.1.2. Studie ú čink ů p řípravk ů Echinacey proti vir ům a bakteriím ..... 35 3.8.1.2. Využití v urologii, gynekologii a interní medicín ě ...... 38 3.8.1.3. Protirakovinné p ůsobení...... 38 3.8.2. Užití zevní ...... 38 3.8.2.1. Hojení ran- různé studie ...... 39 3.8.3. Význam Echinacey purpurey ve výživě zvířat- různé studie ...... 40 3.8.3.1. Studie zam ěř ená na lé čbu zán ětu horních cest dýchacích preparátem z Echinacey u ps ů...... 40 3.8.3.2. Ú činky konven ční a homeopatické lé čby na metabolismus a imunitní reakce u pozdn ě b řezích koz ...... 40 3.8.3.3. Vliv Echinacey purpurey na imunitu krav ...... 41 3.8.3.4. Posouzení ú činku levamisolu a Echinacey ve strav ě na r ůst a rozmnožovací parametry skalár ...... 41 3.8.4. Další uplatnění- různé studie ...... 41 3.8.4.1. Význam Echinacey purpurey u vytrvalostních sportovc ů ...... 41 3.8.4.2. Srovnání imunostimula čních ú čink ů lé čivých rostlin Echinacey , indického ženšenu a brahmi ( indická ajurvédská bylina Bacopa monniera) 42 3.8.4.3. Význam psychiky v lé čbě nachlazení, placebo efekt, výzkum s Echinaceou ...... 42 3.8.4.4. Posouzení ú činku extraktu Echinacey na hromad ění kadmia v játrech a ledvinách: apoptoticko-mitotická aktivita jaterních bun ěk- test na laboratorních myších ...... 42 3.9. Účinné látky rostliny E. purpurea ...... 43 3.9.1. Lignany ...... 44 3.9.2. Deriváty kyseliny kávové ...... 45 3.9.3. Flavonoidy ...... 45 3.9.4. Éterické oleje ...... 46 3.9.5. Polyacetylény ...... 46 3.9.6. Alkylamidy ...... 46 3.9.7. Alkaloidy ...... 46 3.9.8. Polysacharidy ...... 46 3.10. Způsoby užívání Echinacey ...... 47 3.10.1. Preventivní užívání ...... 47 3.10.2. Léčebně (při nástupu onemocnění) ...... 47 3.10.3. V závislosti na formě přípravku a věku ...... 47 3.10.3.1. Dosp ělí ...... 47 3.10.3.2. D ěti ...... 48 3.11. Bezpečnost a rizika užívání ...... 48 3.11.1. Možné vedlejší účinky přípravků E. purpurea a angustifolia podle Aktuálního seznamu léčebných přípravků užívaného v ČR a podle lékařů z našeho průzkumu ...... 49 3.11.2. Kontraindikace ...... 49 3.11.3. Možné interakce ...... 50 3.12. Možné domácí zpracování E. purpurey ...... 51 3.12.1. Tinktura proti nachlazení, chřipce a k posílení imunity ...... 51 3.12.2. Nálev ...... 51 3.12.3. Mast ...... 51 4. Silybum marianum - ostropestřec mariánský ...... 52 4.1. Původ názvu ...... 52 4.2. Místo původu ...... 52 4.3. Botanická charakteristika ...... 53 4.4. Morfologická charakteristika ...... 53 4.4.1. Kořen ...... 53 4.4.2. Lodyha ...... 54 4.4.3. Listy ...... 54 4.4.4. Květy...... 55 4.4.5. Plody...... 56 4.5. Historie využívání rostliny Silybum marianum ...... 57 4.6. Ekologie a stanoviště...... 59 4.7. Pěstování ...... 59 4.7.1. Předplodina ...... 59 4.7.2. Předseťová příprava ...... 59 4.7.3. Ochrana proti plevelům ...... 60 4.7.4. Škůdci ...... 60 4.7.5. Výživa a hnojení ...... 60 4.7.6. Sklizeň a skladování ...... 61 4.7.7. Pěstování v ČR ...... 62 4.8. Účinné látky ...... 62 4.9. Kultivar Silyb ...... 63 4.10. Užití v lékařství ...... 64 4.10.1. Hepatoprotektivní účinky...... 64 4.10.2. Další účinky ...... 65 4.11. Nepotravinářské využití ...... 67 4.12. Zpracování drogy...... 67 5. ZÁVĚR ...... 68 6. POUŽITÁ LITERATURA ...... 71 7. PŘÍLOHY...... 78
SEZNAM OBRÁZK Ů
OBRÁZEK Č. 1- ko řeny rostliny Echinacea purpurea ...... 23 OBRÁZEK Č. 2- lodyha rostliny Echinacea purpurea ...... 24 OBRÁZEK Č. 3- list rostliny Echinacea purpurea ...... 24 OBRÁZEK Č. 4- kv ět rostliny Echinacea purpurea ...... 25 OBRÁZEK Č. 5- nažky rostliny Echinacea purpurea ...... 25 OBRÁZEK č. 6- ko řen rostliny Silybum marianum ...... 54 OBRÁZEK č. 7 - Silybum marianum- celá nadzemní rostlina...... 54 OBRÁZEK č. 8- listy rostliny Silybum marianum ...... 55 OBRÁZEK č. 9- kv ět rostliny Silybum marianum ...... 56 OBRÁZEK č. 10- nažky rostliny Silybum marianum ...... 57
SEZNAM TABULEK
JMENOVITÝ SEZNAM DOTÁZANÝCH LÉKA ŘŮ ...... 78 AKTUÁLNÍ SEZNAM N ĚKTERÝCH SCHVÁLENÝCH A POUŽÍVANÝCH PROST ŘEDK Ů Z ROSTLINY DRUHU ECHINACEA V ČR...... 86 AKTUÁLNÍ SEZNAM N ĚKTERÝCH SCHVÁLENÝCH A POUŽÍVANÝCH PROST ŘEDK Ů Z ROSTLINY DRUHU SILYBUM MARIANUM V ČR...... 91
1. ÚVOD
V dnešním moderním civiliza čním sv ětě, který se díky vysp ělé technice neustále zrychluje, na nás p ůsobí mnoho faktor ů, jenž velmi často negativn ě ovliv ňují náš zdravotní stav. Lidský organismus je vystaven nadm ěrnému tlaku, kterému se jen t ěžko brání, jak psychickému v podob ě nep řim ěř eného pracovního stresu nebo existen čních problém ů, tak t ělesnému díky zne čišt ěnému životnímu prost ředí a špatné životospráv ě. D ůsledkem jsou nejrůzn ější psychické i fyzické problémy. Imunita je jedna z nejd ůležit ějších funkcí lidského organismu a práv ě ta je v dnešní dob ě ohrožována nejvíce. Konven ční medicína nabízí jen málo prost ředk ů pro boj s chorobami zp ůsobenými narušením či selháním imunitního systému nebo jsou tyto syntetické prost ředky jen rychlou úlevou, ale nep řináší dlouhodobou úlevu, a navíc mají často nep říjemné vedlejší ú činky. Proto se lidé za čínají znovu obracet k přírodní medicín ě. Nejen pro tyto d ůvody výše popsané, ale i proto, že v přírod ě hledají úlevu a odpo činek od zrychleného životního tempa ve zne čišt ěných m ěstech a bylinkám op ět za čínají d ůvěř ovat. Samoz řejm ě, že od lé čivých bylin se nedají očekávat zázraky. Je t řeba každou chorobu konzultovat i s léka řem. Ale díky bylinám se dá p ředcházet mnoha nemocem, u n ěkterých nemocí posta čí bylinky jako jediná volba (nap ř. Echinacea u nemocí z nachlazení), u mnoha chorob mohou být vhodnou dopl ňkovou lé čbou (op ět nap ř. Echinacea u t ěžších bakteriálních i virových onemocn ění), v některých p řípadech mohou neutralizovat nep říjemné ú činky některých syntetických lék ů (nap ř. Silybum marianum neutralizuje negativní vliv na játra vyvolaný n ěkterými léky) a v některých p řípadech pomáhají dokonce p ři akutním ohrožení života ( Silybum marianum u akutních otrav houbami). Je t řeba si ale uv ědomit, že lé čba rostlinami je v ětšinou podstatn ě delší než lé čba syntetickými medikamenty a je t řeba p ři této lé čbě dodržovat množství zásad jako je dávkování, diety, kúry, životosprávu apod. Pro svoji práci jsem si vybrala dv ě rostliny ze skupiny adaptogenních a imunogenních rostlin- rostlinu Echinacea purpurea (t řapatka nachová) a rostlinu Silybum marianum (ostropest řec mariánský). Tyto rostliny nabývají v sou časné dob ě stále více na významu v souvislosti s podporou imunity ( Echinacea purpurea ) a otravami nejr ůzn ějšího p ůvodu, zp ůsobenými jak vlivem zne čišt ěného prost ředí, tak
1 nap ř. požitím jedovatých hub ( Silybum marianum ). Cílem mé bakalá řské práce je shrnout poznatky o adaptogenních a imunogenních rostlinách Echinacea purpurea a Silybum marianum . Literární p řehled se v ěnuje t ěmto rostlinám z různých hledisek. Jde nap říklad o botanickou charakteristiku, historii využívání, zásady agrotechniky, hnojení, sklize ň a zpracování, metody stanovení ú činných látek, chemické složení a využití v léka řství. Na využití v léka řství je kladen v mé práci nejv ětší d ůraz, tedy jak tyto rostliny pomáhají v boji proti civiliza čním chorobám moderní doby. Dále bylo mým cílem zjistit, do jaké míry jsou tyto rostliny využívány v novodobé medicín ě, jaké byly provedeny studie o lé čebných ú čincích t ěchto rostlin, jak jsou tyto rostliny používány v praxi sou časných českých léka řů a jaké p řípravky vyrobené z těchto rostlin jsou aktuáln ě k dispozici na českém trhu. Mimo metodu literární rešerže jsem použila dotazníkový pr ůzkum, kde cílovou skupinou respondent ů byli čeští léka ři v oblasti praktického léka řství, pediatrie, imunologie a alergologie a celostní medicíny. Dále jsem se zabývala pr ůzkumem aktuálních lé čebných p řípravk ů schválených a používaných v České republice, p ři jehož zpracování jsme čerpala z databází českých lékáren.
2. OBECNÁ ČÁST- Adaptogenní rostliny, lé čivé byliny
2.1. Adaptogeny
Adaptogeny – též biostimulátory, harmonizátory, tonika, tonizéry- jsou prost ředky, které zvyšují všeobecnou odolnost (imunitu) organismu a schopnost odolávat zát ěži r ůzného druhu. Umož ňují p řizp ůsobovat se rychleji nebo lépe zm ěněným podmínkám (to znamená lépe odolávat stres ům vznikajícím následkem zvýšených nárok ů na psychický a fyzický výkon nebo vlivem nep říznivých klimatických podmínek), uplat ňují se p ři p řekonávání potíží, které dostaly spole čné pojmenování „civiliza ční faktory“ aj. Jednoduše se dá říci, že vytvo ří pohodu a pomohou vylou čit toxiny z těla. M ůže se zdát, že p ůsobí jako droga, ale pravda je, že pomáhají energii hospodárn ě využít (JABLONSKÝ, BAJER, 2007).
2 Nejr ůzn ější rostlinné adaptogeny lidstvo znalo a používalo od nepam ěti, sloužily již fytoterapii v Čín ě, která je kolébkou použití adaptogen ů (JABLONSKÝ, BAJER, 2007). V Čín ě jsou ozna čovány jako „qi“ tonikum a v Indii se nazývají „rasayana“ (ANONYM 1). Přestože použití adaptogen ů se datuje již od starov ěku, ozna čení, pocházející z latinského „adaptare (p řizp ůsobit se)“ a staro řeckého „genes (produkovaný)“, bylo poprvé použito až v roce 1947 N. V. Lazarevem. V roce 1969 ustanovili Brekhman a Dardymov funk ční definici adaptogenních lé čiv (ANONYM 1). V posledních letech zaznamenává poznání a využívání adaptogenních drog nebývalý rozmach, objevují se nové a nové zdroje ú činných látek (n ěkdy již člov ěkem dávno objevené a využívané, jindy dosud neznámé a opomíjené). Stále vzr ůstá poptávka po nejr ůzn ějších prost ředcích povzbuzujících obranné a lé čivé síly organismu a zvyšující jeho výkonnost a adaptabilitu na zát ěž vn ějšího prost ředí i odolnost v ůč i zm ěnám vnit řní rovnováhy organismu (JABLONSKÝ, BAJER, 2007). Adaptogeny uvád ějí celý organismus do výkonného stavu, aniž zanášejí do těla n ěco nového nebo cizího a aniž tím organismus vy čerpávají. Pouze zachovávají či obnovují celkovou odolnost a výkonnost organismu, která je mu geneticky vlastní, a jeho rezervy uvád ějí do pohotového stavu (JABLONSKÝ, BAJER, 2007). Sou časná alternativní medicína vidí v použití adaptogenů jeden z důležitých prost ředk ů prevence a dopl ňkové nebo komplexní lé čby. Schopnost adaptace a odolnosti lidského organismu v ůč i vn ějším i vnit řním zm ěnám je dána mnoha faktory, z nichž nejvýznamn ější jsou p ředevším stav psychiky a stav nervové soustavy (JABLONSKÝ, BAJER, 2007).
2.2. Adaptogenní, léčivé rostliny
Adaptogenní rostliny nespadají do žádné kategorie klasické farmakologie. Aktivují nespecifickou obranyschopnost p ůsobením na r ůzné orgány a soustavy pomocí endokrinního systému. K širokému spektru ú čink ů dochází díky fytokomplexu, často složeného z n ěkolika r ůzných ú činných látek, které se liší chemickou strukturou, ale z hlediska adaptogenního p ůsobení jsou synergické. Mechanismus ú činku adaptogenních rostlin je velmi složitý a často ješt ě nebyl zcela osv ětlen. Celá řada adaptogenních druh ů má také antimikrobiální a imunostimula ční
3 účinky, takže mohou pomáhat v boji proti mikrobiologickému ohrožení. N ěkteré adaptogeny jsou taktéž antioxidanty a mají protirakovinné p ůsobení. Další rostliny vykazují p ředevším nootropní ú činek (ze staro řeckého „noos (mysl)“ a „tropein (hýbat)“). Jinými slovy zlepšují vnímání, také se někdy ozna čují jako „chytré drogy“. Sem pat ří p ředevším rostliny obsahující metylxantiny (kofein a deriváty), které mají tonické vlastnosti. Díky jejich normalizujícím ú čink ům na t ělo není použití adaptogenních rostlin vázáno jen na patologické stavy, ale mohou být využívány i k zlepšení fyzické kondice a obranyschopnosti a p ři prevenci ch řipky a nachlazení, především v zimním období. Také jsou velmi užite čné v p řípadech astenie a pro období rekonvalescence (ANONYM 1). Důležitým poznatkem o n ěkterých významných adaptogenech je, že p ři dlouhodobém podávání se nesnižuje jejich ú činnost a nejsou návykové. Adaptogeny mohou vyvolávat tvorbu interferonu, který je významným faktorem imunity a mimo jiné zpomaluje nádorové bujení (JABLONSKÝ, BAJER, 2007). Stres je rizikovým faktorem pro řadu chorob a je d ůležitým ukazatelem zdraví obecn ě. Bylinné p řípravky jsou používány jako adaptogeny k regulaci a zlepšení stresové reakce. Byly provedeny otev řené longitudinální studie o p řírodních produktech týkající se sm ěsi 8 bylin k ur čení jejich efektu v boji proti stresu. Do studie bylo za řazeno osmnáct ú častník ů a byli sledováni po dobu 3 m ěsíc ů. Primární cíle zahrnovaly skóre ze čty ř ov ěř ených test ů (SF-36v2, PSS, STAI a BDI-II), sérum DHEA, ALT, AST a kreatininu- vše m ěř eno 12 týdn ů. Sedmnáct pacient ů studii dokon čilo. Až na fyzické souhrnné skóre dotazníku SF36 ukázaly všechny subjektivní výsledky velmi významné (p <0,0001) zlepšení schopnosti ú častník ů vypo řádat se se stresem. Žádné nežádoucí ú činky nebyly zaznamenány a na základ ě sérových marker ů nebylo prokázáno poškození jater nebo ledvin (SEELY, SINGH, 2007). Rostlinné p řípravky jsou prodávány jako dopl ňky stravy ve Spojených státech a podléhají pravidl ům a p ředpis ům zdravotních institucí a vlády. Jeden z přístup ů k hodnocení prosp ěšnosti t ěchto látek je zam ěř it se na jedno konkrétní onemocn ění a studovat literaturu toto onemocn ění popisující a odborné posudky léka řů . Nachlazení je nej čast ější a nejb ěžn ější choroba, má povahu častých opakování, postihuje velký po čet lidí a má zna čný ekonomický dopad na pacienty. Bylo prokázáno, že dopl ňky stravy k lé čbě nachlazení snižují dobu trvání, závažnost a frekvenci p říznak ů nachlazení. Nej čast ějšími dopl ňky stravy k lé čbě nachlazení
4 jsou zinek, ženšen, Echinacea a vitamín C (MATHES, BELLANGER, 2011). Další studie se zabývala používáním dopl ňkových a alternativních lék ů skotskými ženami s rakovinou prsu. Bylo distribuováno celkem 453 dotazník ů a 360 se vrátilo. Respondent ům bylo p ředepisováno pr ůměrn ě 3,2 lék ů. S ohledem na použití CAM (alternativních lé čebných prost ředk ů), 33,1% respondent ů uvedlo sou časné využívání, 36,4% p ředchozího užívání, a 30,6% uvedlo, že nikdy nepoužívali CAM. Mezi hlavní indikace pro použití byly obecné blaho, posílení imunitního systému a profylaxe rakoviny a byla ohlášená vysoká úrove ň spokojenosti. Nejsiln ější asociace pro použití CAM bylo použití p řáteli a rodinou a vyšší vzd ělání (p <0,001). Dopl ňky s estrogenní aktivitou jako je sója nebo jetel lu ční byl po řízen u 29% respondent ů. Byliny ( Echinacea , granátové jablko, máta peprná, he řmánek, grapefruit, česnek, ženšen) byly využívány 38% pacient ů. I p řes zvýšené využívání dopl ňkové a alternativní medicíny (CAM) u pacient ů s rakovinou prsu je zatím málo publikovaných informací o CAM použití ve skotské populaci u rakoviny prsu (MC LAY, STEWART, GEORGE, RORE, HEYS, 2011). . 2.2.1. Rostlinné imunostimulanty versus konven ční léky a jejich vzájemné interakce
Imunostimulancia jsou látky, které modulují imunitní systém tím, že stimulují funkci jednoho nebo více komponent imunitního systému. Existují dva typy. Konkrétní imunostimulancia, jako jsou vakcíny, stimulují imunitní odpov ěď na jednu nebo více specifických antigenních typ ů. V kontrastu s tím nespecifické imunostimulancia nemají antigenní specifitu, ale mohou p ůsobit jako obecné stimulanty, které zvyšují funkci n ěkterých typ ů bun ěk imunitního systému (ANONYM 2). Je zajímavé, že n ěkte ří auto ři velmi zpochyb ňují ú činky rostlinných přípravk ů. V jednom komentá ři se tvrdí, že paradigma ústy p řijímaných rostlinných imunostimulant ů postrádá klinické d ůkazy a m ůže se tedy jednat o pouhý mýtus, což pramení primárn ě z laboratorních studií rostlinných extrakt ů. Skute čnost, že ve vědecké literatu ře neexistují žádné sm ěrodatné údaje týkající se ústy podávaných rostlinných imunostimulant ů, je pro lidstvo výzvou k poko ření tohoto paradigmatu (GERTSCHA, VIVEROS-PAREDESA, TAYLORB, 2011). V další recenzi byly popsány byliny zapojeny do lékových interakcí – nebo
5 ty, které byly hodnoceny v farmakokinetických studiích. Zatímco mnoho z hlášených interakcí má omezený klinický význam a mnoho rostlinných výrobk ů (nap ř. černá cohosh, amoxil, Echinacea , hloh a kozlík) se zdá být mén ě rizikových než konven ční farmakoterapie, pár bylinek, zejména t řezalka te čkovaná, m ůže vyvolat nežádoucí účinky natolik závažné, že ohrožují zdraví pacient ů. Zdravotni čtí pracovníci by m ěli zůstat ostražití pro potenciální interakce mezi bylinnými a p ředepsanými léky, zvlášt ě když jde o léky s úzkým terapeutickým indexem (IZZO A.A., 2012) V jiné studii jsou prezentovány potenciální farmakodynamické a nebo farmakokinetické interakce b ěžn ě používaných lé čivých rostlin ( černé cohosh, česnek, Ginkgo , goldenseal, káva, ostropest řec mariánský, Panax ginseng , Panax quinquefolius , Saw Palmetto a t řezalka te čkovaná) s konven čními léky a výsledky jsou rozporuplné. Klinické d ůsledky interakcí bylinné medicíny a konven čních lék ů závisí na řad ě faktor ů jako jsou soub ěžn ě podávané léky, pacientovy charakteristiky, původ rostlinných lé čivých p řípravk ů, jejich složení a dávkování. Pro optimalizaci využití lé čivých rostlin budou nezbytn ě nutné další kontrolované studie k prozkoumání jejich potenciálu pro interakce s konven čními léky a k vymezení základních mechanism ů (KLOTZ, 2012).
2.2.2. Lé čivé, aromatické a ko řeninové rostliny (LAKR), situace v ČR
Skupina rostlin, které ozna čujeme jako lé čivé, aromatické a ko řeninové rostliny (dále LAKR), zahrnuje ve sv ětě mnoho druh ů (p řibližn ě 40 000 druh ů). V klimatických podmínkách ČR se jich vyskytuje okolo 120 druh ů a z toho se m ůže asi 30 druh ů p ěstovat v kultu ře. Pot řeba LAKR je ovlivn ěna poptávkou ve využitelných oborech, kterými jsou léka řství, farmacie, potraviná řství, kosmetika a parfumerie. V sou časné dob ě p řevyšuje u této komodity nabídka nad poptávkou (PROŠKOVÁ, ABRAHAMOVÁ, 2007). V ČR se LAKR získávají z pěstování, ze sb ěru ve volné p řírod ě a z dovozu. Necelých 60 % sv ětové produkce pochází z účelového p ěstování LAKR. Ve srovnání s jinými plodinami mají specifické nároky na p ěstování, sklize ň i poskliz ňovou úpravu, což odpovídá jejich speciálnímu využití. P ěstují se na omezených plochách v rozsahu od n ěkolika metr ů čtvere čních po tisíce ha, p řičemž rozsah p ěstování je závislý na pot řebách zpracovatel ů (PROŠKOVÁ, ABRAHAMOVÁ, 2007).
6 Lé čivé, aromatické a ko řeninové rostliny pat ří mezi zajímavé komodity sv ětového obchodu. Ve st ředu zájmu jsou p ředevším pro své kone čné využití, proto stále více nabývá na významu kvalita výsledného produktu. Tato skute čnost je ur čující pro p ěstování LAKR, kdy se práv ě zp ůsob, nejen objem, p ěstování stal základem pozornosti p ěstitel ů, zpracovatel ů i spot řebitel ů LAKR. Proto hlavním trendem posledních let je zavedení správné p ěstitelské praxe v četn ě poskliz ňové úpravy a skladování jak v konven čním, tak i ekologickém zem ědělství – a to ve sv ětovém, evropském i domácím prost ředí (BRANŽOVSKÝ, P ŘIBYLOVÁ, BUCHTOVÁ, 2010). Dle údaj ů ČSÚ lze v tuzemské produkci LAKR vypozorovat v období posledních 15 let kolísání p ěstebních ploch s vrcholy p řes 11 tis. ha v letech 1997 a 2004 a propady pod 4 tis. ha v letech 1999 a 2008. Rok 2009 je prvním rokem období op ětovného r ůstu, které pokra čovalo i v roce 2010 (BRANŽOVSKÝ, PŘIBYLOVÁ, BUCHTOVÁ, 2010). V roce 2009 byly LAKR p ěstovány na 5 674 ha se sklizní v objemu 3 900 t s velmi nízkým výnosem 0,69 t/ha. V roce 2010 vzrostly p ěstební plochy lé čivých a ko řeninových rostlin na 7 864 ha s produkcí 5 605 t a výnosem 0,71 t/ha. Na nízkých hodnotách výnosu v t ěchto letech nese podíl nejen pr ůběh klimatických podmínek, ale také podíl nezkušených p ěstitel ů a vysoký podíl hlavní p ěstované plodiny – ostropest řece (BRANŽOVSKÝ, P ŘIBYLOVÁ, BUCHTOVÁ, 2010).
2.2.2.1. Česká legislativa pro lé čivé rostliny
Úst řední poradní sbor Ministerstva zdravotnictví pro léčivé rostliny (dále jen ÚPSLR) a jeho statut byly potvrzeny ministryní zdravotnictví s ú činností od 1. 12.2002. Je poradním orgánem ministerstva pro řešení úkol ů souvisejících se zpracováním, distribucí a využitím lé čivých rostlin ve zdravotnictví. Členství v ÚPSLR je výb ěrové a čestné (BRANŽOVSKÝ, P ŘIBYLOVÁ, BUCHTOVÁ, 2010).. V sou časné dob ě ÚPSLR řeší problematiku výroby, distribuce a využití lé čivých rostlin, aktivn ě spolupracuje s orgány státní správy, odbornými profesními organizacemi, vybranými vysokými školami, výrobci, distributory apod. Jednotliví členové sboru se aktivn ě ú častní dalších specializovaných akcí, seminá řů a konferencí v ČR i v zahrani čí. Hlavním cílem osv ětové činnosti je omezení
7 negativních dopad ů volného prodeje lé čivých rostlin, nekvalifikovaného lé čitelství a propagace lé čivých rostlin laickou ve řejností (BRANŽOVSKÝ, P ŘIBYLOVÁ, BUCHTOVÁ, 2010). Při p říprav ě legislativy týkající se oblasti lé čivých rostlin ÚPSLR spolupracuje i s Ministerstvem zem ědělství (BRANŽOVSKÝ, P ŘIBYLOVÁ, BUCHTOVÁ, 2010).
2.2.2.2. Sb ěr léčivých rostlin v ČR
ČR má tradici nejen v p ěstování, ale i ve sb ěru LAKR. Ten nastupuje jako jediná možnost v p řípadech, kdy daný druh nelze z ekologických nebo ekonomických d ůvod ů a vzhledem ke zna čným specifickým nárok ům p ěstovat v monokultu ře. Objem nakoupených sb ěrových drog je ur čen výší výkupních cen českých nákupc ů, která v posledních letech stagnuje, a tak sb ěr z ůstává aktivní především v místech tradice. Problematické je také hledisko kvality drogy i odborné znalosti ke správnému ur čení sbírané rostliny (BRANŽOVSKÝ, P ŘIBYLOVÁ, BUCHTOVÁ, 2010). Zpracováním LAKR se podle ministerské zprávy u nás zabývá 44 organizací a získaní dat o zpracování je velmi problematické, nebo ť sdílení informací závisí jen na spolupráci jednotlivých zpracovatel ů. Jen malý podíl t ěchto rostlin je ur čen pro spot řebu v čerstvém stavu. Nejv ětší podíl je zpracován zpravidla usušením a je ur čen na trh nebo k dalšímu zpracování ve farmaceutickém a potraviná řském pr ůmyslu nebo pro výrobu extrakt ů (P ŘIBÍK, 2008). Výkupní ceny LAKR jsou stanovovány zpracovateli a jsou ur čeny výší výkupních cen ve sv ětě a dostupností surovin pro dovoz ze zahrani čí. Výkupní ceny v posledních letech ve sv ětě i ČR stagnují, pro p ěstitele jsou nevýhodné a ve v ětšin ě případ ů nep řinášejí ekonomické zhodnocení náro čného p ěstování či sb ěru LAKR (BRANŽOVSKÝ, P ŘIBYLOVÁ, BUCHTOVÁ, 2010).
2.2.2.3. Osivo a sadba LAKR
Sektor odr ůd i rozmnožovacího materiálu podléhá zákonu č. 219/2003 Sb. o uvád ění do ob ěhu osiva a sadby p ěstovaných rostlin a o zm ěně n ěkterých zákon ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (zákon o ob ěhu osiva a sadby). Tento zákon od roku 2004
8 akceptuje principy právních p ředpis ů EU, které jsou prakticky všechny charakteru sm ěrnice, což znamená, že musí být zapracovány do národních zákon ů. Evropské předpisy vyžadují pro uvád ění do ob ěhu rozmnožovacího materiálu hlavních zem ědělských plodin povinnou národní registraci odr ůd t ěchto zem ědělských plodin, jejichž vý čet je uveden v „Druhovém seznamu“ zákona. Takto registrované odr ůdy jsou následn ě za řazeny do Katalogu odr ůd, platném pro celou EU. V tomto systému je samoz řejm ě řada specifických ustanovení, výjimek apod., ale skupina LAKR není za řazena mezi hlavní zem ědělské plodiny a není tedy ani sou částí „Druhového seznamu“. Odr ůdy LAKR lze registrovat, registraci p ředchází složitý proces kontroly kandidátní odr ůdy, než je nová odr ůda zapsána do Státní odr ůdové knihy. Ze zákona je odpov ědnou institucí Úst řední kontrolní a zkušební ústav zem ědělský ÚKZÚZ, resp. jeho část „Národní odr ůdový ú řad“ (dále ústav). Po podání žádosti o registraci odr ůdy ústav zjiš ťuje, zda odr ůda vyhovuje požadavk ům na odlišnost, uniformitu, stálost (tzv. DUS testy) a má užitnou hodnotu. Dále musí mít odr ůda vyhovující název a zajišt ěné udržovací šlecht ění (BRANŽOVSKÝ, P ŘIBYLOVÁ, BUCHTOVÁ, 2010). Činnost v oblasti "Osiva a sadby" vykonává ÚKZÚZ, Sekce rostlinné výroby - Odbor osiv a sadby, ale na druhy ze skupiny LAKR se nevztahují, protože nejsou sou částí „Druhového seznamu“. Osivo uvád ěné do ob ěhu tak podléhá pouze ustanovením obchodního zákoníku p ři respektování p řípadných ochranných práv (BRANŽOVSKÝ, P ŘIBYLOVÁ, BUCHTOVÁ, 2010). Sou časný odr ůdový sortiment registrovaných odr ůd LAKR obsahuje u 28 druh ů LAKR celkem 31 odr ůd, které byly vyšlecht ěny v období let 1941 - 2008. Další dv ě odr ůdy jsou pouze právn ě chrán ěné (BRANŽOVSKÝ, P ŘIBYLOVÁ, BUCHTOVÁ, 2010).
2.2.2.4. Odr ůdový sortiment lé čivých a aromatických rostlin v roce 2010
Bazalka pravá – Litra, Oh ře Bedrník anýz – Jaron Benedikt léka řský – Krajový Divizna velkokv ětá – Zlata He řmánek pravý – Bohemia Jable čník obecný – Moravský
9 Jest řabina léka řská – Běla Jitrocel kopinatý – Libor Kopr vonný – Hanák, Oliver Koriandr setý – Hrub čický Kozlík léka řský – Trazalyt Levandule léka řská – Krajová Libe ček léka řský – Magnus Lopuch v ětší – Herkules Majoránka zahradní – Marcelka Máta peprná – Perpeta Medu ňka léka řská – Citra Měsí ček léka řský – Plamen, Plamen plus Ostropest řec mariánský – Silyb Rulík zlomocný – Satan Řepík vonný - Topas Saturejka zahradní - Pikanta Sléz maurský - Krajový Topolovka r ůžová – Černá krajová Třezalka skvrnitá x T. te čkovaná – Lenka Tymián obecný - Krajový Včelník moldavský - Leon Yzop léka řský – Blankyt neregistrované: Třezalka te čkovaná- GOLD (nereg., 2000 Martin Bauer GmBH + Megafyt) Ostropest řec mariánský - MIREL (2010, MORAVOL - IREL) (BRANŽOVSKÝ, P ŘIBYLOVÁ, BUCHTOVÁ, 2010).
2.2.3. Zpracování lé čivých rostlin
2.2.3.1. Sušení
Na správném postupu p ři sušení lé čivých rostlin závisí do zna čné míry jejich kvalita, a tím i jejich lé čebná ú činnost. Obecn ě je t řeba sušení zahájit ihned po sb ěru, v ětšinou na stinných a vždy na dob ře v ětraných místech. Tato místa nesmí být
10 ohrožena zne čišt ěným prachem, r ůznými výpary, zví řaty (nap říklad trusem pták ů apod.). Každý druh rostliny se má sušit odd ělen ě, na dosud nepoužitém podklad ě (líska, papír aj.), k sušené rostlin ě se nemá p řidávat nový, čerstvý sb ěr. Je vhodné sb ěr k sušení rozprost řít ve slabé vrstv ě na lísky, čistý (nikoliv novinový) papír, plachty apod., b ěhem sušení rostliny neobracet, aby se nedrobily. Nikdy se nemá sušit na místech vlhkých, v místnostech, kde se tvoří páry apod. K nejv ětšímu znehodnocení bylin dochází zejména st řídavým vlhnutím a sušením. P ři sušení um ělým teplem je vždy nutno dodržet stanovený teplotní limit. Sušení lze požadovat za skon čené, když se rostlina ve všech částech p ři pokusu o ohnutí láme. Správn ě usušená rostlina si také musí zachovat svoji p ůvodní barvu, případn ě se její barva smí zm ěnit jen p říslušným zp ůsobem. Sušením se rostlina také nesmí rozdrobit na prášek. Vhodným kritériem pro posouzení kvality usušení je sesýchací pom ěr, který udává pom ěr mezi hmotností čerstv ě nasbírané rostliny a sušením vzniklé drogy (POTUŽÁK, 1995, KORBELÁ Ř, 1981, RUBCOV, BENEŠ, 1990, TOMKO, 1989 in BARTOŠKOVÁ, 2006).
2.2.3.2. Rozdrob ňování drog
Rozdrobováním upravujeme velikost částí drog. Jeho cílem je získat homogenitu pot řebnou pro čajoviny nebo pro suroviny k extrakcím. Stupe ň rozdrobn ění drogy je základním ukazatelem kvality zpracování drogy (POTUŽÁK, 1995, KORBELÁ Ř, 1981, RUBCOV, BENEŠ, 1990, TOMKO, 1989 in BARTOŠKOVÁ, 2006).
2.2.3.3. Skladování
Sušené rostliny se skladují tak, aby byly chrán ěny p ředevším p řed zaprášením, hmyzem, p řípadn ě i p řed sv ětlem. K tomu se nejlépe hodí uzav řené plechové obaly nebo sklen ěné obaly, ve v ětším množství je vhodné skladování v papírových nebo jutových pytlích či lepenkových kartónech vložených papírem. Vhodné nejsou pytle polyetylénové ani plát ěné. Skladováním ztrácejí rostliny na účinnosti, a proto je nevhodné je uchovávat déle než do p říští sklizn ě (POTUŽÁK , 1995, KORBELÁ Ř , 1981, RUBCOV, V. G.; BENEŠ K. , 1990, TOMKO , 1989 in
11 BARTOŠKOVÁ, 2006). Co se tý če rostliny Silybum marianum uvádí JAN ČA a ZENTRICH (1995), že prášek z n ěho musí být skladován ve vzduchot ěsné uzav řené nádob ě, v suchém a pom ěrn ě chladném prost ředí. P řipravujeme si vždy jen takové množství prášku, které spot řebujeme b ěhem n ěkolika málo dn ů. Mleté plody totiž pom ěrn ě rychle žluknou a pak p ůsobí spíše opa čně- lé čbu zpomalují nebo dokonce znemož ňují. Nejlepším obalem se zdají býti tuby od šumivého vitaminu.
2.2.4. Stanovení obsahu ú činných látek
Cílem je stanovit obsah jedné ú činné látky nebo komplexu ú činných látek nebo vyjád řit kvantitativn ě jejich vlastnost (POTUŽÁK, 1995, TOMKO, 1989 in BARTOŠKOVÁ, 2006).
2.2.4.1. Stanovení obsahu extraktivních látek
Jedná se o látky, které se extrahují ur čitým rozpoušt ědlem (líh, voda). Metoda je nespecifická a je postupn ě nahrazována stanovením obsahu ur čité obsahové látky (POTUŽÁK, 1995, TOMKO, 1989 in BARTOŠKOVÁ, 2006).
2.2.4.2. Stanovení obsahu silic
Stanovení se provádí destilací, kdy se droga va ří s vodou a páry se nechají kondenzovat ve speciálním sklen ěném p řístroji pro stanovení silic, kde se silice odd ělí na vodní hladin ě v kalibrované trubici, n ěkdy se po skon čení destilace provede následná destilace vody s p řídavkem dekalinu s cílem zachytit kapky silice ulpívající na skle p řístroje. Objem silice v trubici se zm ěř í a vyjád ří v procentech a porovná s normou. Obsahy silic se pohybují v hodnotách do 1% (POTUŽÁK, 1995, TOMKO, 1989 in BARTOŠKOVÁ, 2006).
2.2.4.3. Stanovení obsahu t říslovin
Podstatou stanovení je barevná reakce t říslovin s činidlem FolinCiocalteuovým (komplex fosfowolframanu a fosfomolybdenanu sodného ve vodném roztoku) a m ěř ením jeho absorbance na spektrofotometru p ři vlnové délce
12 550 nm. Sou časn ě se za stejných podmínek prování zkouška s použitím taninu jako srovnávací látky. Obsah t říslovin se stanoví porovnáním zjišt ěné absorbance s absorbancí porovnávacího roztoku taninu a vyjád ří se v procentech vzhledem k navážce drogy (POTUŽÁK, 1995, TOMKO, 1989 in BARTOŠKOVÁ, 2006).
2.2.4.4. Ostatní postupy stanovení obsahu
Jedná se o využití b ěžných analytických postup ů využívaných ke stanovení obsahu látek (fotometrie, chromatografie aj.). T ěmito zp ůsoby se stanovují nap říklad steroly, flavonoly, fenolové kyseliny, mastné kyseliny, glykosidy, vitaminy a minerální látky (POTUŽÁK, 1995, TOMKO, 1989 in BARTOŠKOVÁ, 2006).
2.2.4.4.1. Chromatografie
Chromatografie je jednou z nejvýznamn ějších analytických a zárove ň separačních metod. Umož ňuje d ělení, identifikaci a stanovení velkého po čtu anorganických i organických látek obsažených v nejrůzn ějších p řírodních i technických sm ěsích v širokém koncentra čním rozmezí (DRBAL, K ŘÍŽEK, 1999 in GRAMANOVÁ, 2009), tj. poskytuje kvalitativní a kvantitativní informace o vzorku (COUFAL in GRAMANOVÁ, 2009). Mezi chromatografické metody pat ří mimo jiné vysokoú činná kolonová kapalinová chromatografie (HPLC), plynová chromatografie (GLC) nebo chromatografie na tenké vrstv ě (TLC). Jednotlivé složky se rozd ělují mezi nepohyblivou (stacionární) a pohyblivou (mobilní) fází (KOP ŘIVA in GRAMANOVÁ, 2002).
Různá hlediska d ělení chromatografie: a) podle mobilní fáze- plynová, kapalinová b) podle zp ůsobu provedení- kolonová (sloupcová), plošná (planární) c) podle principu separace- rozd ělovací, adsorp ční, iontov ě vým ěnná, gelová, afinitivní d) podle pracovního zp ůsobu- elu ční (analytická chemie), frontální, vyt ěsňovací e) podle ú čelu- analytická, preparativní (FREMEROVÁ, 2004 in
13 PAVLÍKOVÁ, 2005).
Pohyblivou fázi tvo ří plyn nebo kapalina, fáze nepohyblivá, ozna čovaná jako sorbent, m ůže mít velmi rozdílnou formu, nap ř. jí mohou být částe čky tuhé fáze o velikosti jednotek až stovek mikrometr ů, m ůže to být kapalina umíst ěná na povrchu inertního nosi če či film kapaliny na vnit řní st ěně kapiláry (DRBAL, KŘÍŽEK, 1999 in GRAMANOVÁ, 2009). Tato fáze vytvá ří tzv. chromatografické lože r ůzného tvaru, kterým protéká fáze pohyblivá (KOP ŘIVA in GRAMANOVÁ, 2002). Při styku t ěchto dvou fází s d ělenými látkami vzorku dochází k vzájemným interakcím, které rozhodují o pr ůběhu separa čního procesu. Podle typ ů interakcí je možno d ělit jednotlivé chromatografické metody (adsorp ční, rozd ělovací, iontov ě vým ěnná aj.), jejichž názvy jsou vždy odvozeny od mechanizmu, na jehož základ ě dochází k separaci (DRBAL, K ŘÍŽEK, 1999 in GRAMANOVÁ, 2009).
Vysokoú činná kapalinová chromatografie (HPLC)
Vysokoú činná kapalinová chromatografie probíhá v uzav řeném systému a spo čívá v minimální kompresibilit ě mobilní fáze, malém vlivu teploty na separaci a významné aktivní úloze mobilní fáze. Mobilní fáze je kapalná (DRBAL, K ŘÍŽEK, 1999, in GRAMANOVÁ, 2009). Běžn ě se pracuje s tlaky od 1 do 60 Mpa, p ři pr ůtocích mobilní fáze v rozsahu od 0,1 do 10 ml/min. Používají se rovné kolony o délce 10 – 100 cm, nej čast ěji 10 – 20 cm s vnit řním pr ůměrem od 0,2 do 2 cm. P ři d ělení složit ějších sm ěsí se n ěkdy kolony řadí za sebou. Velikost zrn sorbentu se pohybuje mezi 3 – 50 m. Používají se pulzující membránová nebo pístová čerpadla, kde p ři každém pohybu pístu nebo membrány vp řed dochází k vytla čení malého objemu mobilní fáze do systému. Vzorky se dávkují mikrost říka čkou pomocí tzv. „stop flow“ ventilu, který umož ňuje krátkodobé rozpojení čerpadla a kolony a po nást řiku dojde op ět k propojení (DRBAL, K ŘÍŽEK, 1999, in GRAMANOVÁ, 2009). V separa ční kolon ě, která obsahuje stacionární fázi (sorbent) a mobilní fázi (eluent) , probíhá d ělení. Pr ůtokem mobilní fáze dochází k prostupu jednotlivých složek kolonou. P ři vhodn ě zvolených podmínkách je jejich rychlost natolik odlišná, že jednotlivé složky vytvo ří odd ělené zóny, které postupn ě opoušt ějí kolonu ve
14 form ě tzv. eluátu, což je roztok složky v mobilní fázi (KOP ŘIVA, 2002 in GRAMANOVÁ, 2009).
Chromatografie na tenké vrstv ě (TLC)
Tenkovrstvá chromatografie (Thin Layer Chromatography) má dv ě podoby: - rozd ělovací, kdy stacionární fáze je kapalina zachycená v tenké vrstv ě a mobilní fáze je též kapalná, a - adsorp ční, kdy stacionární fáze je tuhý adsorbent, který je sou částí tenké vrstvy, a mobilní fáze je kapalná (COUFAL, 2004 in GRAMANOVÁ, 2009). Jedná se o jednoduchou a často používanou chromatografickou metodu, lze ji charakterizovat jako chromatografii v otev řené kolon ě. Na tenké vrstv ě je podstatn ě mén ě stacionární fáze a tudíž analýza m ůže být velmi rychlá v porovnání s kolonou (SOBOTNÍKOVÁ, 2007 in GRAMANOVÁ, 2009). Používají se prakticky všechny stacionární fáze jako pro kolonovou chromatografii se zrnitostí 5 až 40 m, nap ř. oxid hlinitý, silikagel, celulóza, iontom ěni če, polyamid naneseny na sklen ěných deskách nebo hliníkových fóliích. Jako mobilní fáze slouží cyklohexan, toluen, chloroform, dichlormetan, voda, aceton, etanol, metanol, amoniak, kyselina octová a jejich sm ěsi (COUFAL, 2004 in GRAMANOVÁ, 2009). Provádí se na deskách, na kterých je nanesena tenká vrstva sorbentu. Na místo, vhodn ě vzdálené od okraje desky (start), se nanese kapka d ělené sm ěsi (DRBAL, K ŘÍŽEK, 1999 in GRAMANOVÁ, 2009). Nanáší se 0,1 % až 5 % roztoky v množství 200 nl až 20 l do skvrn o pr ůměru 2 až 6 mm (COUFAL, 2004 in GRAMANOVÁ, 2009). Po odpa ření rozpoušt ědla se deska umístí do chromatografické komory, do níž se p ředem nasadí ur čité množství mobilní fáze a komora se nechá saturovat parami rozpoušt ědel. Vyvíjení se obvykle provádí vzestupn ě, tzn., že okraj desky se pono ří do rozpoušt ědla šikmo tak, aby skvrna vzorku byla nad jeho hladinou. Rozpoušt ědlo vzlíná vrstvou sorbentu a unáší s sebou dělené složky. Po ur čité dob ě se deska vyjme z rozpoušt ědla, to se nechá odpa řit a provede se detekce, a to vybarvením skvrn jednotlivých složek po post řiku chromatogramu vhodným činidlem, nebo prohlížením chromatogramu v ultrafialovém sv ětle či jinou technikou (DRBAL, K ŘÍŽEK, 1999 in GRAMANOVÁ, 2009).
15 Analyty lze stanovit p římo na chromatogramu pomocí fotodozimetru (densitometru), který p řevede skvrny analyt ů na chromatogram s píky, jejichž plocha je úm ěrná množství p říslušného analytu ve skvrn ě, nebo se analyty extrahují z chromatogramu a stanoví se vhodnou metodou v roztoku (COUFAL, 2004 in GRAMANOVÁ, 2009).
2.2.4.4.2. Elektroforéza
Elektroforéza pat ří mezi elektromigra ční metody, které využívají rozdílné pohyblivosti nabitých částic ve stejnosm ěrném elektrickém poli. Pohyblivost nabitých částic závisí na velikosti náboje, velikosti a tvaru molekul, podmínkách prost ředí, ve kterém separace probíhá a na síle použitého elektrického pole. Tyto metody se aplikují výhradn ě v kapalné fázi, obvykle ve vodných roztocích (DRBAL, KŘÍŽEK, 1999 in GRAMANOVÁ, 2009). Za řízení pro klasickou elektroforézu se skládá ze dvou elektrod umíst ěných do rezervoár ů elektrolytu (obvykle tlumivého roztoku). Oba rezervoáry jsou vodiv ě spojeny vhodným médiem napušt ěným elektrolytem. Cely systém je uzav řen ve schránce, aby nedocházelo k odparu roztoku elektrolytu z porézního média. Jako médium se používá speciální filtra ční papír napojený elektrolytem či sklen ěná deska s vrstvou celulosy či gelu (DRBAL, K ŘÍŽEK, 1999 in GRAMANOVÁ, 2009).
Kapilární zónová elektroforéza CZE
Kapilární zónová elektroforéza (Capillary zone electrophoresis) neboli kapilární elektroforéza ve volném roztoku se provádí jako volná elektroforéza bez nosi če v tenké kapilá ře. Kapiláry jsou vyráb ěny z taveného k řemene a mají ochranný polyamidový povlak, jsou k řehké. V míst ě detekce je malý podíl povlaku odstran ěn. Kapilára je b ěžn ě 25 až 100 cm dlouhá a její vnit řní povrch m ůže být chemicky modifikován kovalentním navázáním r ůzných látek. Úprava povrchu je využívána pro r ůzné ú čely, nap ř. ke snížení adsorpce vzorku nebo ke zm ěně iontového náboje na kapilární st ěně (KLOUDA, 2005 in GRAMANOVÁ, 2009). Hlavní výhodou elektroforézy v kapilárním provedení je možnost zvyšovat svorkové nap ětí p řístroje až k hodnotám 30 kV. Generované teplo je odvedeno st ěnou
16 kapiláry do okolního termostatového prostoru. Rychlost částice je p římo úm ěrná intenzit ě elektrického pole, proto jsou rychlosti migrujících iont ů vyšší oproti klasické elektroforéze (DRBAL, K ŘÍŽEK, 1999 in GRAMANOVÁ, 2009).
2.2.5. Elicitory
Elicitory jsou biologicky aktivní slou čeniny schopné vyvolat u rostliny obrannou reakci. Jako elicitory mohou sloužit jednak n ěkteré metabolity vylu čované patogeny, tzv. exogenní elicitory, a slou čeniny, které se uvol ňují narušováním bun ěč né st ěny obou organizm ů, tzv. endogenní elicitory. Mezi exogenní elicitory pat ří nap říklad n ěkteré polysacharidy a specifické enzymy a peptidy. Endogenní elicitory jsou nap říklad oligomery chitinu nebo glykoproteidy, uvoln ěné hydrolýzou bun ěč né st ěny patogenu, nebo oligogalaktouronany uvol ňované z bun ěč né st ěny napadené bu ňky. Elicitory mohou být druhov ě specifické, ty jsou produkované pouze ur čitým druhem patogenu, nebo druhov ě nespecifické, to jsou nap říklad fragmenty bun ěč ných st ěn (MARE ČKOVÁ, 2007). Termín elicitory se za čal užívat teprve v posledních desetiletích. Metoda elicitace se vyvinula v souvislosti s rozvojem kultivace rostlin in vitro (MARINELLI, et. al. 1994 in KUŽEL, 2008). Jedná se o metodu, která využívá schopnosti rostlin reagovat na r ůzná agens řadou reakcí, na jejichž konci nastává zvýšená tvorba sekundárních metabolit ů, které p ředstavují d ůležité suroviny pro farmaceutický pr ůmysl (WOO, et. al. 2000 in KUŽEL, 2008). Rostlinné bu ňky jsou schopny bránit se stresovým faktor ům vn ějšího prost ředí (EBEL a MITHOFER, 1998 in KUŽEL, 2008). P ři stresu dochází k uvol ňování elicitor ů z bun ěč ných st ěn a následn ě k vytvo ření nízkomolekulárních látek- fytoalexin ů, p ředstavujících obrannou reakci rostliny. Sekundární metabolity se tedy mohou tvo řit v rostlin ě jako sou část reakce obranného mechanismu na p řítomnost patogenu. Fytoalexiny představují jednu z možností iniciace genové aktivity za vzniku ur čitých enzym ů, které katalyzují vytvá ření antimikrobiáln ě p ůsobících sekundárních metabolit ů (WINK A LEHMANN, 1996 in KUŽEL, 2008). Pat ří sem nap ř. flavonoidy, isoflavonoidy, terpeny, steroidy, stilbeny a další (DICOSMO a MISAWA, 1985). Akumulace fytoalexin ů m ůže být indukována rovn ěž r ůznými stresovými faktory jako je UV- zá ření, expozice chladu nebo horku, fungicid ům, antibiotik ům, solím t ěžkých kov ů, vysoké koncentrace solí aj. (DEBERRGH, 2004
17 in KUŽEL, 2008).
3. Echinacea Purpurea (L. ) MOENCH- třapatka nachová
Echinacea je považována za v ůbec nejú činn ější stimulátor v celé čeledi Compositae (SCHAR, 2004).
3.1. Původ názvu
Název má p ůvod v řeckém slov ě echinos - ježek pro šiškovitý tvar kv ětu s bodlinami. Její sv ětlefialový kv ět šiškovitého tvaru na konci dlouhého stonku, pro který byla nazývána "indiánská šiška", byl využíván k medicínským ú čel ům již p řed 200 lety (HEJDUK, 2012). Pro rostliny rodu Echinacea se používá v zahrani čí celá řada lidových názv ů jako nap říklad Rudbeckie, Purple Coneflower, Kansas Snakeroot atd. V České republice je Echinacea purpurea čast ěji známá pod názvem Rudbeckie – třapatka nachová (ŠRÁMEK, 2007). Název “Rudbekia” získala tato rostlina na po čest švédského botanika Olafa Rudbecka (KLIKOVÁ, 1990).
3.2. Botanická charakteristika
Říše: rostliny (Plantae ) Pod říše: cévnaté rostliny (Tracheobionta ) Odd ělení: rostliny krytosemenné (Magnoliophyta ) Třída: vyšší dvoud ěložné rostliny (Rosopsida ) Řád: hv ězdnicotvaré (Asterales ) Čele ď: hv ězdnicovité (Asteraceae ) Rod: t řapatka ( Echinacea ) Druh: t řapatka nachová ( Echinacea purpurea ) (ANONYM 3)
18 3.3. Druhy rodu Echinacea
Druhy rodu Echinacea jsou okrasné trvalky, které se uplat ňují jako jedno- či vícebarevné kobercovité výsadby r ůzné výšky (KAMÍR, 1991). Jejich domovinou jsou listnaté lesy Severní Ameriky, p řevážn ě na území USA, kde se vyskytuje asi 40 druh ů tohoto rodu (KAMÍR, 1991). Pocházejí hlavn ě ze severoamerických stát ů Arkansas, Oklahoma, Missouri a Kansas. P ěstují se i ve st řední Evrop ě (KUŽEL, 2008). Rod Echinacea zahrnuje mnoho variet a k říženc ů p ěstovaných v zahradách jako okrasné rostliny (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005). Hospodá řský význam mají ale pouze t ři z nich: Echinacea purpurea , Echinacea angustifo lia a Echinacea pallida (VALÍ ČEK, KOKOŠKA, HOLUBOVÁ, 2001). Nejvíce zastoupená je Echinacea purpurea (L.) MOENCH (t řapatka nachová), která se úsp ěšn ě p ěstuje jako lé čivá rostlina nejen v Americe, ale i v Evrop ě a v Austrálii. Krom ě tohoto druhu se p ěstuje v menší mí ře i Echinacea angustifolia DC. (t řapatka úzkolistá) a v nevýznamném sestupném zastoupení pak Echinacea pallida NUTT. (t řapatka bledá), Echinacea simulata McGREGOR, Echinacea paradoxa (NORTON) BRITTON, Echinacea tennesseensis (BEADLE) SMALL, Echinacea laevigata , Echinacea sanguinea NUTT., Echinacea atrorubens NUTT. a Echinacea gloriosa (BAUER, R., WAGNER, H., 1990).
3.4. Historie využívání rostlin rodu Echinacea
Tyto rostliny užívali p ůvodn ě severoameri čtí domorodí indiáni, kte ří přikládali odvary z ko řen ů na rány, kousnutí a bodnutí hmyzem a na uštknutí hady. Vyplachovali si echinaceovými p řípravky ústa p ři bolesti zub ů a dásní a pili z nich zhotovený čaj p ři nachlazení, neštovicích, spalni čkách, p říušnicích a artiritid ě (CASTLEMAN, 2004). První zmínka o rostlin ě rodu Echinacea pochází z roku 1696, o vlastní droze Radix Echinaceae purpureae potom z roku 1737. Podrobn ě však rostlinu popsal až v roce 1762 F. Gronovius ve svém knize Flora Virginica (VALÍ ČEK, KOKOŠKA, HOLUBOVÁ, 2001).
19 Jeho práce byla založena na terénních výzkumech anglického botanika Johna Claytona, jenž žil v letech 1693- 1773. Clayton žil čty řicet let ve Virginii, kde se setkal s druhem E. purpurea . Z jeho poznámek zjistíme, že tato rostlina se používala u koní k ošet ření od řenin od sedla. Zda to byla p ůvodn ě indiánská praktika či nikoli, není známo (SCHAR, 2004). O v ětšinu znalostí lé čivých rostlin pocházejících od indián ů jsme p řišli během éry kolonizace. P ůvodní obyvatelé amerického kontinentu, indiáni, byli tém ěř vyhlazeni v d ůsledku kruté politiky evropských kolonizátor ů, kte ří trávili rozhodn ě mnohem více času tím, že indiány zabíjeli a okrádali o území, než aby od nich získávali poznatky o využití rostlin v lé čitelství. V důsledku toho známe jen zlomky všeho, co p ůvodní obyvatelé Ameriky v ěděli o rostlinách druhu Echinacea (SCHAR, 2004). V roce 1835 napsal o rostlinách druhu Echinacea jeden často citovaný odborník jménem Riddell toto: „silný ko řen, chu ťov ě hodn ě štiplavý, aromatický, účinný proti nadýmání, málo známý“. Roku 1848 botanik Gray zmi ňuje druh Echinace purpurea ve svém Botanickém manuálu jako rostlinu, která je v domorodém lé čitelství známa jako „black sampson“ a užívána mastičká ři. Další útržek informací pochází z pom ěrn ě zajímavého zdroje- od shaker ů, což byla nekonven ční náboženská sekta. Pocházeli z Anglie, odkud se vydali do Nového sv ěta založit zdraví prosp ěšné farmy. Na rozdíl od v ětšiny evropských p řist ěhovalc ů sami vyhledávali rady domorodých indián ů, aby se dozv ěděli o rostlinách vhodných k medicínským ú čel ům. Shake ři mimo jiné po řizovali velmi p řesné záznamy, a ty nám prozrazují, jak indiáni užívali Echinaceu , ale i jiné lé čivé rostliny (SCHAR, 2004). V roce 1852 se Echinacea dostává do amerického lékopisu (VALÍ ČEK, KOKOŠKA, HOLUBOVÁ, 2001). V roce 1870 ji dodavatel patentních medicín Dr. H. C. F. Meyer z Pawnee City v Nebrasce p řidal do svého Meyerova čisti če krve. Sv ůj p řípravek vydával za „univerzální lék“ proti hadímu uštknutí, otrav ě krve a řad ě dalších nemocí. (CASTLEMAN, 2004). Roku 1885 zaslal Meyer vzorek Johnu Uri Lloydovi, profesorovi na Eklektickém léka řském insititutu v Cincinnati. Lloyd byl zárove ň jedním z prvních prezident ů Americké farmaceutické asociace a spoluzakladatel (se svými bratry) přední farmakologické spole čnosti 19. století- Lloyd Brothers Pharmacists. Lloyd ur čil rostlinu jako Echinaceu , ale neuznal ji za univerzální lék proti proti hadímu
20 uštknutí (CASTLEMAN, 2004). Dr. Meyer však trval na tom, že Echinacea uštknutí ch řestýšem vylé čí. Byl si tak jistý, že cht ěl p řijet s živým ch řestýšem do Cincinnati, nechat se v Lloyov ě přítomnosti kousnout a dokázat, že jeho „ čisti č krve“ skute čně ú činkuje. Loyd nabídku odmítl (CASTLEMAN, 2004). Vytrvalý Dr. Meyer zaslal Echinaceu eklektickému Loyovu kolegovi, Johnu Kingovi, který ji zmi ňoval ve svém prvním vydání King ś American Dispensatory (50. léta 19. století) pouze jako kuriozitu, kterou používají domorodí obyvatelé. King rostlinu s úsp ěchem vyzkoušel na v čelím bodnutí, chronickém p řekrvení nosu, vředech na nohou a mnoha infek čních onemocn ěních. V dalším vydání již Echinacee věnoval odpovídající pozornost (CASTLEMAN, 2004). Časem p řijal Echinaceu i Lloyd, používal ji k lé čbě zran ění, jedovatých kousnutí a bodnutí, otravy krve (septikemie), záškrtu, zán ětu mozkových blan, spalni ček, neštovic, malárie, spály, ch řipky, syfilitidy a kapavky. Lloydovo nadšení nebylo pouze v ědecké. Jeho farmakologická spole čnost Lloyd Brothers Pharmacists vyrobila z Echinacey několik p řípravk ů, které se staly neobyčejn ě oblíbené po celých Státech v období od 90. let 19. století až do 20. let 20. století. Na za čátku minulého století bylo velkou vzácností, pokud v domácí lékarn ě nebyla tinktura z Echinacey (CASTLEMAN, 2004). Na po čátku 20. století si skupina jednotlivc ů uv ědomila, že celá indiánská kultura je v nebezpe čí. Proto se spojili a požádali americký Kongres, aby byl vytvo řen ú řad pro registraci indiánských znalostí, d říve než budou navždy ztraceny. Kongres na jejich žádost ustavil Ú řad pro americkou etnologii, jehož úkolem bylo zav čas zdokumentovat indiánskou kulturu. V rámci toho byli do terénu vysláni badatelé, kte ří cestovali po Státech a od potomk ů kdysi slavných indiánských kmen ů získávali informace. Etnograf ům pracujícím pro tento ú řad vd ěč íme za velkou část toho, co dnes o využití Echinacey v lidovém lé čitelství víme (SCHAR, 2004) Echinacea se nanešt ěstí stala ob ětí války mezi ortodoxními léka ři, kte ří uznávali pouze synteticky vyrobené léky, a eklektiky, kte ří tíhli k využívání rostlinných p řípravk ů. Ob ě strany neuznávaly lé čivé p řípravky svých oponent ů. Roku 1909 bylo v Časopise Americké léka řské asociace (Journal of American Medical Association) publikováno: „ Echinacea ...nepotvrdila svou pov ěst lé čivé rostliny, kterou získala díky nadšenc ům, kte ří využili neov ěř ených zpráv k potvrzení svých terapeutických výsledk ů“ (CASTLEMAN, 2004).
21 V období kolem druhé sv ětové války, kdy se za čala používat nová antibiotika, se sláva Echinacey úpln ě vytratila. Od 40. do 70. let 20. století nebyla prakticky v ůbec používána (CASTLEMAN, 2004). Sou časní byliná ři jsou Echinaceou nadšeni stejn ě jako jejich eklekti čtí předch ůdci. P ředepisují ji jako rostlinné antibiotikum, stimulant imunitního systému, na v řídky, nachlazení a ch řipku, zán ěty mo čového m ěchý ře, angínu a další nakažlivá onemocn ění (CASTLEMAN, 2004). Přestože byla Echinacea pravd ěpodobn ě známa již tisíce let p řed tím, než ji za čala v medicín ě používat eklektická škola, vd ěč íme za její uvedení do oficiálního léka řského, ale i všeobecného pov ědomí práv ě eklektik ům. Tito pon ěkud netypi čtí léka ři pe čliv ě zkoumali všechny druhy rodu Echinacea a jejich zkoumání a nauka je pro dnešní uživatele této skupiny rostlin velmi p řínosná. Po čátky eklektického hnutí v medicín ě spadají do roku 1845, kdy se na východním pob řeží Spojených stát ů amerických za čal ozývat nesouhlas s praktikami tehdejší oficiální léka řské v ědy. Zakladatelem a v ůdcem skupiny odp ůrc ů se stal Wooster Beach. Doktor Beach byl přesv ědčen o tom, že léka ř má pracovat v souladu s procesy t ěla a s p řírodou, napomáhající p řirozené lé čbě, nikoli p řirozenost potla čovat. Jakéhokoli léku nebo lé čebné metody, omezující životní sílu nebo energii organismu, se rozhodl vyvarovat. Wooster Beach p ůsobil jako léka ř ve čty řicátých letech v New York City, kde také založil svou školu p řírodní medicíny. Ale neshledal se zde s pochopením, proto se se svými p řáteli odst ěhoval do odlehlých oblastí na západ, do Ohia, kam už oficiální medicína nesahala. Ve Worthingtonu v Ohiu poprvé ozna čili svou reformátorskou školu za eklektickou. Po jisté dob ě se pak nový Eklektický institut stal významným st řediskem léka řské v ědy (SCHAR, 2004). Zde je posudek eklektik ů: Echinacea purpurea , rozli čně nazývána také červená slune čnice, h řebínek či červený kornoutek, má silný černý ko řen. Tato rostlina se vyskytuje na západních prériích a stráních, vyskytuje se též na jihu, kvete od července do zá ří. Ko řen má pronikav ě štiplavou chu ť a s oblibou je v léka řství používán pod názvem černá sampson. S velkým úsp ěchem je používán v lé čbě sifilisu (SCHAR, 2004). Evropa se s rostlinami rodu Echinacea poprvé seznámila asi p řed 300 lety, nejd říve jako s okrasnými rostlinami. První zmínky o terapeutickém využití rostlin rodu Echinacea se však objevují až na p řelomu 19. a 20. století. Na tom má zásluhu především dr. Madaus, který je ve 20. letech nejen z Ameriky dovezl, ale za čal je i
22 farmaceuticky využívat (SCHAR, 2004). Zatímco eklektikové v ěnovali své geniální dílo E. angustifolia , n ěme čtí vědci se tomuto rodu za čali v ěnovat teprve o n ějakých šedesát let pozd ěji. Roku 1988 provedli odborníci v N ěmecku kontrastn ě srovnávací studii o E. angustifolia, E. purpurea a E. pallida . Ve výzkumech provedených na myších bylo zjišt ěno, že nejú činn ějším stimulátorem imunitního systému ze všech t ří druh ů je E. purpurea (SCHAR, 2004). V této dob ě raných n ěmeckých výzkum ů došlo k objevení další velmi důležité skute čnosti- že totiž ko řenové části všech t ří druh ů jsou daleko ú činn ějšími stimulanty než listy. Soudobé výzkumy ukázaly, že co se tý če imunitního systému, je, alespo ň u zví řat, užitnou částí ko řen (SCHAR, 2004).
3.5. Morfologické znaky rostliny Echinacea purpurea
V místech p ůvodu jsou rostliny rodu Echinacea vytrvalé (u nás asi 2- 3 leté, výjime čně vytrvalé), 70- 120 cm vysoké byliny (HARNISCHFLEGER A STOLZE, 1983 in KUŽEL, 2008).
3.5.1. Ko řeny
Ko řenový systém je tvo řen hustým pletencem sv ětle hn ědých svaz čitých ko řen ů, který zasahuje do hloubky 20 cm (ŠRÁMEK, 2007).
OBRÁZEK Č. 1- ko řeny rostliny Echinacea purpurea (ANONYM 4)
3.5.2. Lodyha
Z ko řene vyr ůstá vzp římená, silná a rozv ětvená drsná lodyha (ŠRÁMEK,
23 2007). Je velice pevná a odolává nárazovým deš ťů m i v ětru (HAVLIS, 2012).
OBRÁZEK Č. 2- lodyha rostliny Echinacea purpurea (ANONYM 5)
3.5.3. Listy
Lodyžní listy jsou zpravidla vst řícné, ale ojedin ěle mohou být st řídavé. Spodní listy jsou dvou- až p ětinervové, oválné a dlouze řapíkaté. Horní listy jsou vej čité až vej čito-kopinaté. Mají až 25 cm dlouhý řapík. Čepel je dlouhá až 20 cm, široká 15 cm a mírn ě zašpi čat ělá (ŠRÁMEK, 2007).
OBRÁZEK Č. 3- list rostliny Echinacea purpurea (ANONYM 6)
3.5.4. Kv ěty
Kv ěty rozkvétající v červenci až srpnu bývají až 15 cm velké, s rudohn ědým, homolovitým ter čem. Paprsky jazykových kv ětů mívají ne čist ě r ůžové až karmínové zbarvení (KUŽEL, 2008).
24
OBRÁZEK Č. 4- kv ět rostliny Echinacea purpurea (ANONYM 7)
3.5.5. Plody
Plodem jsou nažky se zakrn ělým chmýrem (JAN ČA a ZENTRICH, 1996).
OBRÁZEK Č. 5- nažky rostliny Echinacea purpurea (ANONYM 8)
25
3.6. Ekologické podmínky
Rod Echinacea obsahuje p ředevším mesofyty, které mají st řední až vyšší nároky na zásobení vodou. Pouze n ěkteré druhy p řizp ůsobené nedostatku vody mohou p řežít delší vysušení p ůdy. Echinacea se vyskytuje jednak v bezlesích, často antropogenn ě podmín ěných formacích horských oblastí (okrajová spole čenstva les ů, příkopy u cest, holose če), jednak v suchých prériích nížin. V Apala čských horách na východ ě USA byla objevena stanovišt ě n ěkterých druh ů ležící v nadmo řské výšce přes 1500 m. Echinacea purpurea s jejími velkoplošnými a na vodu bohatými listy a jemn ě rozv ětveným ko řenovým systémem reprezentuje typ polostinných rostlin s vysokými nároky na vodní zásobení (BAUER, R., WAGNER, H., 1990). Echinacea purpurea je sucho a mrazuodolná rostlina (CROP AND FOOD RESEARCH, 2006 in ŠRÁMEK, 2007). Je mrazuvzdorná do cca -40°C (HAVLIS, 2012). Z hlediska p ůdních podmínek jí vyhovuje p ůda s pH mezi 6 – 8. Na Novém Zéland ě se úsp ěšn ě p ěstovala také p ři pH 5,5 – 6,0. Z toho vyplývá, že je to rostlina adaptabilní (CROP AND FOOD RESEARCH, 2006 in ŠRÁMEK, 2007). Rostlinám se da ří na výsluní až v polostínu. Jsou nenáro čné, ale v chudých půdách nedávají kvalitní ko řen (KAMÍR, 1991). Vyhovuje jim leh čí, kamenitá, hluboká humózní p ůda, oprošt ěná od jiných rostlin. M ěla by být rovn ěž vlhká, ale nem ěla by zadržovat vodu. P říliš t ěžké nebo kamenité p ůdy p řekáží tvorb ě ko řen ů. Echinacea také dob ře snáší št ěrkovité p ůdy. V dobré p ůdě se stonek v ětví a má více kv ětů, které postupn ě rozkvétají a dozrávají (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005). Požadavky na p ředplodinu nejsou významné, pouze pokud setrvává rostlina na stejném stanovišti n ěkolik let za sebou, by m ěly následovat p řestávky. Echinaceu lze úsp ěšn ě p ěstovat po obilí a okopaninách (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005). Bláha a kol. (2003) zkoumali citlivost rostlin čeledi hv ězdnicovitých k působení škodlivých plyn ů. Ukazuje se, že k působení a HF projevují mírnou citlivost, a v ůč i jsou tyto rostliny relativn ě odolné.
26
3.7. Pěstování
3.7.1. Množení, setí a výsadba
Echinacea se velmi dob ře množí semeny. V únoru je možné semena vysít do truhlíku, tém ěř všechna semena vzcházejí. Rostlinky se dvakrát pikýrují a pak je možné je v kv ětnu vysadit na záhony. Dále se m ůže množit i vegetativn ě, a sice dělením na ja ře nebo na podzim. Je možné i množení ko řenovými řízky časn ě zjara (KAMÍR, 1991). Někte ří auto ři považují za ideální postup p ředp ěstování Echinacey ve skleníku od poloviny února nebo v pa řeništi za čátkem dubna. Substrát pro výsadbu by m ěl obsahovat jen málo solí, jelikož Echinacea na to citliv ě reaguje. Osv ědčilo se také použití tufu. P řed výsadbou by m ěly sazenice projít otužovací fází bez mrazu, osivo m ůže být stratifikováno bu ď jeden m ěsíc p ři 0°C ve vlhkém písku nebo rašelin ě anebo namo čeno 24 hod ve vod ě. D ůležitý je i dostatek sv ětla. LI et al. (2007) doporu čují pro podporu klí čení použití rostlinných fytohormon ů. Pro klí čení jsou ideální teploty mezi 20- 25°C, posta čí však 16°C p řes den a 12°C p řes noc. Od poloviny dubna m ůže být ve vzdálenosti cca 40 krát 30 m vysázena již ven (DACHLER, 1989, BOMME, 1987 in KUŽEL, 2008). Pouze u E. purpurea byly na rozdíl od ostatních t řapatek dosaženy uspokojivé výsledky i s p římým vysetím do volné p ůdy (SMITH- JOCHUM a ALBRECHT, 1987, 1988 in KUŽEL, 2008). V jedné studii byl popsán efekt t ří r ůzných p ěstitelských metod a v ěku rostliny na výnos rostliny Echinacea purpurea . Hmotnost čerstvých i suchých oddenk ů se významn ě zvyšuje s v ěkem rostliny. Nezávisle na v ěku, nejvyšší výnos z oddenk ů (1779 g/m² FW - 589 g/m² DW ve t řetím roce) byl zaznamenán u rostlin vzrostlých z ko řenových řízk ů a nejmenší (385 g/m² FW - 108 g/m² DW ve t řetím roce) ze semen osetých p římo do p ůdy. Podobná závislost byla zjišt ěna u výnosu z kv ětů. Žádná závislost nebyla zaznamenána mezi metodami p ěstování a obsahem látek (flavonoidy a kyseliny polyfenolové) ani v květech, ani ve stoncích. Obsah polyfenolových kyselin byl mírn ě vyšší v kv ětu (2,85% ve t řetím roce) než v oddenku (2.22% ve t řetím roce). Výsledky ukazují, že experimentální faktory mohou stimulovat vyšší výnos z oddenk ů a kv ětů E. purpurea (SEEMANNOVÁ,
27 MYSTRÍKOVÁ, VAVERKOVÁ, 2006). Cílem další studie bylo porovnat výnos a kvalitu semen Echinacey purpurey získaných z rostlin v ěku jednoho, dvou, t ří, čty ř a p ěti let. V laboratorním experimentu byla zkoumána energie klí čivosti (GE), celková klí čivost (TG) a hmotnosti semen. Nejvyšší výnos semen bylo dosaženo u t říletých rostlin druhu Echinacea purpurea a nejnižší výnos byl dosažen u jednoletých rostlin. Parametr celkové klí čivosti byl nejvyšší u osiva z t říletých rostlin a nejnižší u osiva u pětiletých rostlin druhu Echinacea purpurea . Nejvyšší energie klí čivosti osiva byla stanovena u osiva z tříletých rostlin a nejnižší u osiva z jednoletých rostlin. Absolutní hmotnost semen byla nejvyšší u osiva získaného z jednoletých rostlin a nejnižší z osiva z pětiletých rostlin (MYSTRÍKOVÁ, VAVERKOVÁ, 2009). Cílem další studie bylo zjistit a prokázat, jak v ěk sklizn ě p řispívá ke kolísání v kvalit ě rostliny Echinacea purpurea na obsah derivát ů kyseliny kávové a isobutylamidu. Studie popisuje ú činky r ůzných vývojových stádií kv ětiny na obsah derivát ů kyseliny kávové a isobutylamidu. Tyto fytochemikálie byly extrahovány z čerstvých rostlin v 60% ethanolu a kvantifikovány analýzou HPLC. Výsledky ukázaly, že kvalita Echinacey je siln ě ovlivn ěna vývojovými stádii. Nejvyšší obsah hydrofilní i lipofilní komponenty v kv ětenství Echinacey byly nalezeny v t řetí vývojové fázi, která je považována za nejoptimáln ější bod pro dosažení nejlepších výnos ů (JEVDJOVIC, PANCIC, MALETIC, SABOVLJEVIC, DAVIDOVIC, 2007).
3.7.2. Hustota setí
Hustot ě setí p ři p ěstování rostlin rodu Echinacea je v ěnována velká pozornost. V N ěmecku je doporu čováno 8- 10 rostlin na m², v USA je obvyklá nižší hustota. Ukázalo se, že z hlediska výnosu nat ě je vhodné n ěmecké doporu čení stejn ě jako pro výnos ko řen ů. Podíl sušiny ko řen ů k celkové sušin ě produkce se zvyšuje s vyšší hustotou, ale problémem je koncentrace produkovaných alkylamid ů (PARMENTER a LITTLEJOHN, 1997 in KUŽEL, 2008). Egyptští auto ři sledovali vliv vzdálenosti rostlin 20, 40 a 60cm od sebe v řádcích 50 cm vzdálených a zjistili, že nejvyšší výnos v g na rostlinu u nat ě, list ů a ko řen ů je p ři vzdálenosti rostlin 60 cm. P ři p řepo čtu na g sušiny na m² je ovšem nejvyšší výnos p ři vzdálenosti rostlin 20cm (SHALABY, 1997 in KUŽEL, 2008).
28
3.7.3. Ošet řování porostu, hnojení a ochrana rostlin
Nejv ětším problémem p ři p ěstování Echinacey purpurey je zaplevelování. Již p ři výb ěru pozemku pro p ěstování této rostliny musí být vybrán takový, na kterém nebylo v p ředplodin ě velké zastoupení plevel ů. Také p ři p ředse ťové p říprav ě půdy musí být tyto plevele likvidovány (ŠRÁMEK, 2007). BOMME (1986) uvádí jako optimální výživu 150- 80 kg N/ha, 70- 100 kg P/ha, 220- 250 kg K/ha (KUŽEL, 2008). Pašek (1997) zjistil, že nejvyšší produkci ú činných látek E. purpurea lze dosáhnout hnojením s neharmonickým pom ěrem živin. Zdá se, že neharmonická výživa stimulovala u rostliny tvorbu obranných látek, zajiš ťujících pro ni p řežití v obtížných podmínkách, které jsou v n ějaké vazb ě na tvorbu látek farmakologicky významných pro člov ěka. Z t ěchto d ůvod ů se uvažuje o p ěstování E. purpurey jako alternativní rostliny v marginálních oblastech ČR, kde by mohla pomoci udržet zem ědělskou výrobu s dobrým ekonomickým výsledkem (KOLÁ Ř, 1997 in KUŽEL, 2008). Na Novém Zélandu probíhaly pokusy v aplikaci herbicid ů na porosty Echinacey . Rostliny tolerovaly pendimethalin (Stomp 330E), oryzalin (Surflan flo) a kombinaci oryzalinu a chlorprophamu (Surflan flo/Chloro-ipc) a také terbacil (Sinbar), diuron (Direx nebo Karmex), a chlorpropham (Chloro-ipc). Dosud ovšem ani zde není žádný herbicid povolený (CROP AND FOOD RESEARCH, 2006 in ŠRÁMEK, 2007). KUCHARSKI, W., 1997 se ve své studii v ěnoval pokus ům pro ur čení pesticid ů vhodných pro p ěstování Echinacey . Bylo testováno 18 herbicid ů, z nichž nejlepší ú činnost a toleranci prokázaly p řípravky Kerb 500 SC, Azogard 50 WP a Fusilade super (KUŽEL, 2008). Nejvíce se p ři likvidaci plevel ů uplat ňuje mechanická kultivace. Na malých plochách lze uplatnit ru ční kultivaci, ale ta je náro čná a nákladná. Na v ětších plochách se využívá mezi řádková kultivace mechanizací, která se provádí podle pot řeby v prvním i následujícím roce p ěstování. P ři mechanické kultivaci se nejenom odstra ňují plevele, ale také se zlepšuje provzdušn ěnost p ůdy (KUŽEL, S. et al., 2006 in ŠRÁMEK, 2007).
29 Nej čast ějšími p ůvodci onemocn ění byly Alternaria alternata a spála. Byly úsp ěšn ě vyzkoušeny fungicidy Dithane M-45, Penncozeb 80 WP (3 g/kg osiva), Dithane 75 WG, Penncozeb 75 WG (3-5 g/kg) a Dithane 455 SC či Penncozeb 455 SC (KUCHARSKI, W., 1997 in ŠRÁMEK, 2007). Ze šk ůdc ů se významn ě projevil Philenus spumarius , Phytomyza atricornis, Liriomyza strigata a Lygus sp . Úsp ěšn ě byly vyzkoušeny p řípravky: Ambush 25 EC (0,025 %), Alfazot 05 EC (0,06 %), Basudin 25 E, Bulldock 025 EC, Diazinon 250 EC, Cyperkil (0,015 %), Karate 0,25 EC, Ripcord 10 EC a mnohé další (KUCHARSKI, W., 1997 in ŠRÁMEK, 2007).
3.7.4. Sklize ň
Sklize ň kvetoucí nat ě lze provád ět od prvního roku p ěstování. Echinacea purpurea kvete v prvním roce v říjnu, od druhého roku v srpnu. V prvním roce výsevu by se m ěla na ť sklízet, když se na hlavních kv ětenstvích otev ře první v ěnec kv ětních trubic, zatímco v druhém roce sklize ň nastane, až když se otev ře první věnec kv ětních trubic u v ětšiny vedlejších kv ětenství (LIU, et al. 2007 in KUŽEL, 2008). V této fázi obsahuje rostlina nejvíce ú činných látek. Nadzemní hmotu (dle zp ůsobu využití) lze sklízet na v ětších pozemcích mechaniza čními prost ředky, nap ř. řeza čkou s následným odvozem sklizené hmoty. Pro d ělenou sklize ň list ů a kv ětů zatím není vy řešená technologie, která by umož ňovala separaci t ěchto jednotlivých částí. Odd ělenou sklize ň lze zatím provád ět jen ru čně. Existují však i postupy, kdy se nadzemní hmota nevyužívá a rozdrcuje se mul čovací frézou (KUŽEL, S. et al., 2006 in KUŽEL, 2008). Ko řeny lze sklízet také od prvního roku, od konce října do za čátku listopadu (KUŽEL, 2008). Důležitým kritériem je nep řítomnost odum řelých podzemních částí, které mohou drogu znehodnotit (POTUŽÁK, 1995, KORBELÁ Ř, 1981, RUBCOV, BENEŠ, 1990, TOMKO, 1989 in BARTOŠKOVÁ, 2006). Výnosy čerstvých ko řen ů rostliny Echinacea purpurea jsou v prvním roce 8,7-11 t/ha p ři sušinovém pom ěru EV = 3,9 a od druhého roku 14,5-16 t/ha p ři EV = 2,6. Výnos čerstvé nat ě je podstatn ě vyšší, lze sklidit 22-34 t/ha p ři EV = 4,9 v prvním roce a 27-55 t/ha p ři EV = 3,8 od druhého roku (BOMME, U., 1986, 1987 in KUŽEL, 2008). Přechod na velkoplošné p ěstování lé čivých rostlin p řináší s sebou
30 požadavek na jejich strojový sb ěr. Častokrát není možné použít existující zem ědělské sb ěrové stroje a je pot řeba hledat nové řešení (KUŽEL, 2008). Na sb ěr ko řen ů lé čivých rostlin Echinacea purpurea lze použít stroj, kterého hlavní částí jsou: vyorávací ústrojí, odd ělova č kamen ů, separátor zeminy a zásobník ko řen ů (ANGELOVI Č, 2002). Semena se sbírají po dozrávání (POTUŽÁK, 1995, KORBELÁ Ř, 1981, RUBCOV, BENEŠ, 1990, TOMKO, 1989 in BARTOŠKOVÁ, 2006).
3.7.5. Poskliz ňové ošet ření
Poskliz ňová úprava spo čívá v důkladném proprání ko řen ů vodou v bubnové či jiné pra čce a bezpodmíne čně je nutné po proprání následné sušení aktivní ventilací, p řípadn ě s předeh řátým vzduchem, p ři teplot ě 40-50°C, jinak dochází v několika hodinách k plesniv ění skládky ko řen ů. Ko řeny, aby se lépe usušily, můžeme podéln ě roz říznout. Sušení nat ě by m ělo být provedené ve vzdušných, resp. tepelných sušících za řízeních p ři teplot ě maximáln ě do 45°C. Čerstvá droga obsahuje asi 23% sušené hmoty. Strojní čišt ění a sušení p ůsobí vzhledem k jemnému v ětvení ko řen ů problémy, proto se doporu čuje rozd ělit ko řeny na 5-10 cm kousky. Vyšší teplotou sušení je záporn ě ovliv ňována koncentrace labilní kyseliny cichorové (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005).
3.8. Využití v lékařství
Rostlina je v léka řství využívána celá. Podle dosavadních výzkum ů a i praktických zkušeností se nejú činn ější drogou jeví ko řen ( Radix Echinacey ), potom kv ět a nakonec list ( Flos et Folium Echinacey ). Ko řen je sbírán na podzim po odkv ětu, kv ět a list b ěhem kv ětu (JAN ČA a ZENTRICH, 1996). Nejú činn ější je čerstvý ko řen. Užívá se ve form ě výluhu v alkoholu (tinktury) nebo mastí (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005). Přípravky z Echinacey purpurey se používají p ři lé čbě mnoha chorob díky jejich imunostimulativním, antivirálním a antibakteriálním, hojivým a protizán ětlivým vlastnostem (MUNTEAN, L.S., VARBAN, D., MUNTEAN, S., VARBAN, R., 1998).
31 Léčebné ú činky jsou rozmanité (JAN ČA a ZENTRICH, 1996). Podle Aktuálního seznamu lé čebných prost ředk ů v ČR jsou vnit řní indikace rostliny Echinacea purpurea tyto: - poran ění r ůzného p ůvodu - vymknutí, krevní výrony, otoky, zlomeniny, commotio cerebri apod. - pooperativní a poúrazové edémy - zán ětlivé a se zán ěty spojené degenerativní procesy na r ůzných orgánech a tkáních - tandovaginitis, styloiditis, epicondylitis, bursitis, periartritis humeroscapularis, artrózy, parodontitidy, parodontóza - aktivizace obranyschopnosti organismu, zejména při chronických onemocn ěních - zvýšení nespecifické obranyschopnosti p ři b ěžných infekcích, prevence nachlazení a ch řipky, pomocný lék p ři dlouhodobé antibiotické lé čbě chronických infekcí - krátkodobá prevence a podpůrná lé čba b ěžného nachlazení
Indikace podle léka řů z našeho pr ůzkumu: - při časté nemocnosti a bez prokázaného defektu humorální i bun ěč né složky imunity jako jeden z možných dopl ňků režimu a lé čby - opakované i akutní, ale nekomplikované zán ěty horních cest dýchacích - poruchy imunity - nespecifické zvýšení odolnosti organismu proti nemocem z nachlazení - poruchy imunity, opakovaná infek ční onemocnění v četn ě borelie, chlamydií - u pacient ů s nekvalitní protibakteriální imunitou - únavový syndrom, sklon k nízkému krevnímu tlaku
3.8.1. Užití vnit řní
Hlavní poslání rostliny Echinacea purpurea lze spat řovat v tom, že pom ěrn ě výrazn ě zvyšuje imunitu, vykazuje i zna čnou aktivitu antibiotickou, a to nejen proti bakteriím, ale i proti n ěkterým vir ům (JAN ČA a ZENTRICH,1996). Echinacea ovliv ňuje nespecifickou imunitu (ANONYM 9).
3.8.1.1. Zvýšení imunity
Drogy zvyšují odolnost organizmu, a to p římým p ůsobením na lymfatický systém (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005).
32 Dále mají vliv antibiotický a p ůsobí proti ch řipkovým a herpetickým (oparovým) vir ům. Schopnost mírn ě zvyšovat t ělesnou teplotu je vhodná k lé čbě některých alergických potíží a p ři bezteplotn ě probíhajících infekcích, ani p ři chorobách s teplotami však není podávání kontraindikováno, pokud teploty nejsou příliš vysoké (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005). Nedávné studie odhalily, že n ěkteré standardizované p řípravky obsahují účinnou a selektivní antivirovou a antimikrobiální aktivitu. Stimulují ur čité imunitní funkce jako fagocytární aktivity makrofág ů a potla čení zán ětlivých reakcí bun ěk epitelu zp ůsobených p řítomností vir ů a bakterií, které se projevují jako zm ěny v sekreci r ůzných cytokin ů (protein ů, ú častnících se významn ě na imunitní odpov ědi). Všechny tyto bioaktivity lze prokázat na necytotoxických koncentracích extraktu a zdá se, že v tomto hledisku je d ůležit ější souhra více komponent z rostliny Echinacea purpurea než jednotlivých chemických slou čenin z této rostliny (HUDSON, 2012). Přípravky z Echinacey purpurey mají mocné antivirové ú činky v necytotoxických koncentracích, p ředevším proti vir ům s membránou. Tedy všechny testované viry pta čí ch řipky (v četn ě t ěch rezistentních v ůč i Tamiflu ), herpes viry, RSV virus a viry zp ůsobující rýmu jsou velice citlivé na standardizovaný p řípravek z Echinacey . V mechanistických studiích byl potla čen hemagglutinin a neuraminidáza. Navíc n ěkteré extrakty vykazovaly protizán ětlivé ú činky ve virem infikovaných bu ňkách a spoustu dalších ú čink ů na expresi bun ěč ných gen ů. Mnoho složek, a ť už jednotlivých slou čenin nebo sm ěsí, bylo zodpov ědných za r ůzné antivirové ú činky (HUDSON, 2011). Echinacea potírá infekci n ěkolika r ůznými zp ůsoby (CASTLEMAN, 2004). Za prvé n ěkteré druhy Echinacey (viz dále) obsahují echinakosid. Echinakosid je glykosidická látka, p řítomná u E. angustifolii , ale chybí u E. purpurey (JAN ČA a ZENTRICH,1996) a zárove ň p řírodní antibiotikum, které má široké spektrum antimikrobiotického ú činku (CASTLEMAN, 2004). Za druhé, posiluje tkán ě proti útoku choroboplodných zárodků. Tkán ě obsahují kyselinu hyaluronovou, která slouží jako štít proti škodlivým mikroorganism ům. Mnoho zárodk ů tvo ří enzym hyaluronidázu, který jmenovanou ochranu rozpouští, a zárodky pak mohou proniknout do tkání a zp ůsobit nákazu. Echinacea však obsahuje další látku- echinacein, která napadá výše zmi ňovaný enzym nep řátelských mikrooroganism ů, a nedovolí jim tedy proniknout do tkání (CASTLEMAN, 2004).
33 Za t řetí, Echinacea napodobuje interferon, což je látka tvo řená t ělem, která napadá choroboplodné zárodky. T ěsn ě p řed zánikem infekcí napadené bu ňky se z ní uvolní malé množství interferonu, které zvyšuje schopnost okolních bun ěk odolat náporu infekce. Echinacea má podobný ú činek (CASTLEMAN, 2004). Vědci namo čili bu ňky do výtažku Echinacey . Pak je vystavili účinku dvou silných vir ů (angína a herpes). V porovnání s bu ňkami bez echinaceové kůry se nakazilo virem jen malé množství bun ěk p ředtím namo čených do výtažku Echinacey . Něme čtí výzkumníci dosáhli díky Echinacee úsp ěchu p ři lé čbě: angíny, bronchitidy, tuberkulózy, zán ětu mozkových blan, ran, aft ů, černého kašle, infekce uší a hlavn ě nachlazení a ch řipky (CASTLEMAN, 2004).
3.8.1.1.1. Studie vlivu p řípravk ů Echinacey na produkci a funkci bílých krvinek a dalších látek ú častnících se významn ě imunitní odpov ědi
Jedna studie zkoumala zm ěny v produkci cytokin ů v krevních vzorcích u 30 dobrovolník ů p řed a b ěhem 8-denní perorální lé čby s lihovým extraktem Echinacey purpurey Echinaforce. Bylo zjišt ěno, že základní lé čebný mechanismus je založen na rozdílu víceúrov ňové modulace reakcí r ůzných typ ů leukocyt ů. Echinaforce reguluje produkci chemokin ů a cytokin ů v závislosti na aktuálním imunitním stavu, na vn ějších podn ětech, citlivosti k virové infekci a p ůsobení stresu ( RITCHIE, GERTSCH, KLEIN, SCHOOP, 2011). Injekce extraktu z E. purpurey zvýšila celkový po čet leukocyt ů, granulocyt ů a lymfocyt ů u králík ů (SCHAR, 2004). Extrakt z E. purpurey ve zkumavce zp ůsobil, že se bu ňky v lidské kostní dřeni rozlišily a vznikly imunitní bu ňky (SCHAR, 2004). Extrakt z E. purpurey zp ůsobil u leukemické lidské krve vyd ělení zralých imunitních bun ěk z celkového objemu krvinek (SCHAR, 2004). Po injek ční aplikaci polysacharidové části E. purpurey u zví řat došlo ke zvýšení po čtu fagocyt ů (SCHAR, 2004). Extrakt z E. purpurey ve zkumavce zvyýšil fagocytový index u lidských granulocyt ů (SCHAR, 2004). U myší etanolový extrakt z výtažk ů z ko řene E. purpurey , užitý oráln ě, zvýšil fagocytózu. Chloroformový extrakt, vyrobený ze zmín ěného p řípravku, byl dokonce ješt ě ú činn ějším aktivátorem fagocytósy než tento etanolový extrakt (SCHAR, 2004).
34 Alkylamidy v E. purpuree zvýšily fagocytósu v p řípadech test ů na zví řatech (SCHAR, 2004). Kyselina cichorická z E. purpurey zvýšila ve zkumavce fagocytósu (SCHAR, 2004). Beznitrogenový polysacharidový extrakt z E. purpurey ve zkumavce stimuloval mononukleární imunitní systém, stimuloval makrofágy k citotoxické reakci proti bu ňkám P815, stimuloval makrofágy k uvoln ění interleukinu 1 a nestimuloval rozmnožování T- bun ěk (SCHAR, 2004). Injekce výtažku z E. purpurey u dvanácti zdravých lidských jedinc ů mužského pohlaví zvýšila fagocytósu (SCHAR, 2004). Injekce výtažku z E. purpurey u dvanácti zdravých lidských jedinc ů mužského pohlaví nezvýšila aktivitu NK bun ěk (NK bu ňky mají za úkol likvidovat virové infekce) (SCHAR, 2004). Alkoholový výtažek z E. purpurey podaný peroráln ě u dvanácti zdravých jedinc ů mužského pohlaví zvýšil fagocytósu (SCHAR, 2004).
3.8.1.1.2. Studie ú čink ů p řípravk ů Echinacey proti vir ům a bakteriím
Antivirové vlastnosti a zp ůsoby p ůsobení standardizovaného extraktu Echinacey proti siln ě patogennímu viru pta čí ch řipky (H5N1, H7N7) a prase čí ch řipky H1N1 (S-OIV)
Infekce zp ůsobená virem ch řipky (konkrétn ě virus IV) je velkou hrozbou lidem i zví řat ům po celém sv ětě. Antivirová terapie zahrnuje vakcíny a n ěkolik antivirových lék ů. Nicmén ě vakcína není vždy k dispozici v čas, jak se ukázalo p ři pohotovosti kv ůli náb ěhu na pandemii prase čí ch řipky v dubnu 2009, a potenciálnim problémem z ůstává také získání rezistence v ůč i inhibitor ům neuraminidázy, jako je Tamiflu . Vyhlídky na zvládnutí viru IV pomocí existujících antivirových lék ů jsou tedy limitované. Jako alternativní p řístup k běžným antivirovým p řípravk ům byl studován komer ční standardizovaný extrakt rostliny Echinacea purpurea k osv ětlení povahy proti lidskému typu ch řipky (virus IV) (PLESCHKA, STEIN, SCHOOP, HUDSON, 2011). Lidský typ viru H1N1 – IV, virus siln ě patogenní pta čí ch řipky IV (HPAIV) typu H5 a H7 a virus prase čí ch řipky IV (S-OIV, H1N1) byly inaktivovány ve vzorku bun ěk preparátem Echinacey v koncentracích od doporu čené dávky pro ústní užití po dávky n ěkolika řádov ě nižší. Podrobné studie s H5N1 HPAIV ukázaly,
35 že p římý kontakt mezi Echinaceou a virem byl nutný ješt ě p řed infekcí, aby došlo k maximálnímu potla čení replikace viru. Hemaglutinace vzorku ukázala, ze extrakt potla čil schopnost viru vázat se na receptor, což ukazuje na to, že extrakt p ůsobí proti vniku viru do bun ěk. V následných studiích nevznikaly v bu ňkách s H5N1 žádné varianty rezistentní v ůč i Echinacee – na rozdíl od Tamiflu , po jehož podání vznikal rezistentní virus. Krom ě toho byl virus rezistentní v ůč i Tamiflu stejn ě citlivý na Echinaceu jako p ůvodní virus. Výsledkem tohoto výzkumu je konstatování, že tento standardní p řípravek z Echinacey užívaný v doporu čené denní dávce pro ústní podání m ůže být užite čný, vždy dostupný a cenov ě p řijatelný dopln ěk již existujících možností zvládnutí replikace a ší ření viru pta čí a prase čí ch řipky (PLESCHKA, STEIN, SCHOOP, HUDSON, 2011).
Echinacea purpurea spolu se zinkem, selenem a vitamínem C jako prost ředek k prevenci vzniku chronické obstruk ční plicní nemoci: výsledky z randomizované kontrolované studie
Infekce horních cest dýchacích (URTI) často zp ůsobují exacerbaci (vznik) chronické obstruk ční plicní nemoci (CHOPN). Stimulace vrozeného imunitního systému m ůže poskytnout v časnou obranu proti t ěmto infekcím. Cílem této studie bylo zjistit, zda Echinacea purpurea (EP) spolu se stopovými prvky m ůže zmírnit vznik CHOPN zp ůsobené akutní URTI. Kombinace EP, zinku, selenu a vitaminu C může zmírnit exacerbace p říznak ů zp ůsobených URTI u CHOPN. K prošet ření interakcí mezi Echinaceou , zinkem, selenem a vitamínem C jsou ale t řeba další studie (ISBANIAH, WIYONO, YUNUS, SETIAWATI, TOTZKE, VERBRUGGER, 2011).
Potenciální užití Echinacey proti akné: kontrola r ůstu propionibakterií a zán ětu
Akné je chronická zán ětlivá porucha kožních folikul zp ůsobená gram pozitivní bakterií Propionibacterium acnes . Zkoumaná byla možnost, zda standardizovaný p řípravek z Echinacey (Echinaforce) se známými antivirovými, protizán ětlivými a antibakteriálními vlastnostmi m ůže poskytnout užite čnou alternativní lé čbu tohoto onemocn ění. Bylinný extrakt rychle zni čil standardní laboratorní nápor bakterií a několik klinických izolát ů. V modelu bun ěč né kultury bun ěk epitelu kožních
36 fibroblast P. acne vyvolalo sekreci velkého množství n ěkolika zán ětlivých cytokin ů jako protilátek, v četn ě IL-6 a IL-8 (CXCL8). Nicmén ě, Echinacea purpurea naprosto zvrátila tento ú činek a vrátila hladinu cytokinu do normálu. Echinaforce tedy m ůže poskytnout bezpe čnou dvojí pomoc lidem s akné tím, že potla čí proliferaci organismu a zbaví ho zan ětu zp ůsobeného bakterií (SHARMA, SCHOOP, SUTER, HUDSON, 2010).
Využití Echinacey v lé čbě bradavic
Orální nutri ční lé čba komplexem antioxida čních a imunostimula čních slou čenin zahrnujících methionin, Echinaceu , zinek, probiotika a další je bezpe čná a přínosná u pacient ů s kožními bradavicemi a podporuje lé čbu konven ční standardní terapií (CASSANO, FERRARI, FAI, PETTINATO, PELLÉ, DEL BROCCO, LIGORI, ROMANO, CURIA, CARBONARA, VENA, 2011).
Další studie ú čink ů E. Purpurey proti vir ům
Lipofilický extrakt z E. purpurey dokázal usmrtit virus encefalomyokarditidy a u bun ěk ústní dutiny virus vesikulární stomatitidy (SCHAR, 2004). Bu ňky myší, jimž byla aplikována E. purpurea, vykázaly až 50- 60% odolnost proti útok ům vir ů, a to u viru vestikulární stomatitidy, viru ch řipky a viru opakovaného (SCHAR, 2004). U myších bun ěk dokázala kyselina cichorická získaná z E. purpurey do 50% potla čit infekce vestikulární stomatitidy (SCHAR, 2004). Vodný výtažek z E. purpurey prokázal schopnost potla čit infekci oparu, ch řipky a d ětské obrny (SCHAR, 2004). Studie provedená roku 1992 v N ěmecku ukázala, že pokud pacienti trpící příznaky ch řipky užívali velké dávky E. purpurey (900 mg denn ě), uzdravili se d říve než pacienti užívající placebo nebo léky. Ti, kte ří užívali mén ě než 900 mg E. purpurey denn ě, se uzdravili za stejn ě dlouhou dobu jako ti užívající placebo nebo léky (SCHAR, 2004). Studie z roku 1993 ukázala, že se pacienti s ch řipkovými p říznaky uzdravili rychleji, pokud užívali bu ď alkoholovou tinkturu nebo p řípravek z
37 vylisované š ťávy E. purpurey (SCHAR, 2004).
Studie ú čink ů p řípravk ů Echinacey proti houbám
Výzkumem se zjistilo, že E. purpurea účinkuje i proti houbám zp ůsobujícím infekce. Je prokázáno, že čty ři polyacetyleny v E. purpuree zni čí škodlivé houby. Výtažek z E. purpurey totáln ě zni čil Epidermophyton interdigitale , houbu napadající k ůži (SCHAR, 2004).
3.8.1.2. Využití v urologii, gynekologii a interní medicín ě
Droga z rostliny E. purpurea se využívá též v urologii a gynekologii (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005). Účinná je p ři lé čbě zán ětů mo čových cest (JABLONSKÝ, BAJER, 2007). Intramuskulární injekce a zevní aplikace výtažku z E. purpurea zmenšil opakovaný výskyt vaginální kandidózy u žen (SCHAR, 2004). Jedné n ěmecké studie se zú častnilo 203 žen s opakovanými poševními zán ěty, kterým byl podáván bu ď klasický farmakologický krém proti vaginálním zán ětům nebo stejný krém spolu s ústními dávkami Echinacey . B ěhem 6 m ěsíc ů se u 60% žen užívajících pouze krém zán ět opakoval. U žen zárove ň užívajících Echinaceu se zmín ěné potíže vrátily jen u 16%- což p ředstavuje statisticky významný rozdíl (CASTLEMAN, 2004). Osv ědčila se i při lé čbě žalude čních v řed ů, gastritid a problémech s prostatou (VALÍ ČEK, KOKOŠKA, HOLUBOVÁ, 2001).
3.8.1.3. Protirakovinné p ůsobení
Bylo zjišt ěno i p ůsobení kancerostatické na bázi podobného ú činku, jaký vykazuje nedostatkový interferon (JAN ČA a ZENTRICH, 1996). Na zví řatech bylo prokázáno slibné protirakovinné p ůsobení, zejména v případech leukémie a jistých druh ů nádor ů. Bylo by sice p řed časné prohlásit Echinaceu za lék proti rakovin ě, ale teoretická možnost tady rozhodn ě existuje (CASTLEMAN, 2004).
3.8.2. Užití zevní
Při zevní aplikaci droga ú činn ě hojí rány a zran ění (JAN ČA a
38 ZENTRICH, 1996). Vědecké výzkumy potvrdily tradi ční využití Echinacey při lé čbě povrchových ran. Echinacein- stejná látka jako ta, která brání choroboplodným zárodkům dostat se do tkání, zárove ň podn ěcuje bu ňky (fibroblasty- tj. vazivové bu ňky) k rychlejší tvorb ě nové tkán ě (CASTLEMAN, 2004). Droga pomáhá hojit staré a nehojící se rány, omrzliny, kožní zán ěty i obávané proleženiny (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005). Používá se p ři lé čbě absces ů a popálenin (JABLONSKÝ, BAJER, 2007). Osv ědčila se i p ři žilní nedostate čnosti- hemoroidech, k řečových žlách, bércovém v ředu, kdy je ovšem t řeba ji aplikovat vnit řně i zevn ě. Tlumí vnímání bolesti a p ůsobí jako afrodisiakum (JAN ČA a ZENTRICH, 1996). Echinacea je sou částí kosmetických produkt ů, které chrání k ůži p řed spálením slune čnímu paprsky (JABLONSKÝ, BAJER, 2007). Indiáni používali rostlinu p řed pobytem v primitivních saunách, k p řežití extrémních teplot, ale také proti hadímu uštknutí a k urychlení lé čby zran ění (JABLONSKÝ, BAJER, 2007).. Šťávou lze provést místní znecitliv ění (VERMOULEN, 2004). Echinacea je vhodnou p řím ěsí do protirevmatických čaj ů, podávaných v rámci druhodné prevence p řed chladným ro čním obdobím. Kombinace uvedených účink ů z drogy vytvá ří dobré antirevmatikum, vhodné zejména pro podávání ve sm ěsích (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005).
3.8.2.1. Hojení ran- různé studie
Enzym hyaluronidázu nevytvá ří jen bakterie, ale i samo t ělo, aby se zbavilo starých nebo odum řelých bun ěk. Pokud ale t ělo vytvá ří p říliš mnoho tohoto enzymu, vznikají na r ůzných místech t ěla chronické v ředy nebo pomalu se hojící boláky. Bylo provedeno n ěkolik test ů, p ři nichž extrakt z E. purpurey zamezil tvorb ě hyaluronidázy v t ěle. Konkrétn ě byl tento ú činek zjišt ěn nap říklad u dvou polysacharidových složek z E. purpurey (SCHAR, 2004). V jednom z experiment ů polysacharidová složka E. purpurey podnítila hojení ran u zví řat (SCHAR, 2004). U ran byl zkoumán také ú činek výtažku z vyma čkané š ťávy E. purpurey .
39 Hyaluronidáza produkovaná bu ňkami t ěla, tak streptokokovými bakteriemi, byla tímto výtažkem zni čena (SCHAR, 2004). Polysacharidová složka m ěla p římý antihyaluronidázní ú činek a zjistilo se, že je stejn ě ú činným protizán ětlivým prost ředkem jako kortizon (SCHAR, 2004). Při experimentálním zkoumání hojení ran u zví řat došlo díky povrchové aplikaci výtažku z E. purpurey k redukci edém ů a podkožního krvácení (SCHAR, 2004). Při výzkumu provedeném v roce 1978 bylo 4500 pacient ů s chronickými kožními obtížemi ošte řeno mastí vyrobenou z E. purpurey . U 85% z nich došlo k pozitivní reakci (SCHAR, 2004). V roce 1979 studie provedená na 109 pacientech potvrdila, že tato rostlina má hojivé ú činky p ři kožních obtížích (SCHAR, 2004).
3.8.3. Význam Echinacey purpurey ve výživ ě zví řat- různé studie
3.8.3.1. Studie zam ěř ená na lé čbu zán ětu horních cest dýchacích preparátem z Echinacey u ps ů
Otev řená veterinární klinická studie, která porovnává podmínky p řed a po lé čbě rostlinným p řípravkem, obsahujícím prášek z ko řene Echinacey purpurey , bylo provedeno 6 praktickými veteriná ři ve Švýcarsku. Imunitní stimulant na rostlinné bázi byl podán 41 ps ům s projevy chronických a sezónních infekcí horních cest dýchacích, v četn ě faryngitidy, zán ětu pr ůdušek a kašle. Každé zví ře bylo na za čátku studie v individuálním stádiu nemoci, s r ůznými p říznaky a r ůznou závažností. Nebyla stanovena žádná kontrolní skupina. Prášek z Echinacey (1:3) byl podán s jídlem v dávce 1,0 g/10 kg živé hmotnosti jednou denn ě po dobu 8 týdn ů. Celková účinnost prokázala výrazné zlepšení na 92% u 39 ps ů po 4 týdnech lé čby a toto bylo potvrzeno po 8 týdnech. Významné snížení závažnosti typických klinických p říznak ů bylo patrné po 4 týdnech. Byly zaznamenány pouze dva nežádoucí ú činky, u kterých ale není prokázáno, že byly zp ůsobené podáváním tohoto léku. Vzhledem k tomu, že kvalita a stabilita prášku z Echinacey purpurey byly definovány na základ ě analytického standardu a zkoušky na čistotu, tyto údaje nazna čují, že p řípravek z Echinacey lze doporu čit jako dob ře tolerovaná alternativní lé čba ps ů p ři infekcích horních cest dýchacích (REICHLING, FITZI, BUCHER, SALLER, 2011).
3.8.3.2. Ú činky konven ční a homeopatické lé čby na metabolismus a imunitní
40 reakce u pozdn ě b řezích koz
Studie byla zam ěř ena na ú činky konven ční a homeopatické lé čby na metabolismus a imunitní reakce u pozdn ě b řezích koz. Podávání p řípravku proti toxikemii a p řípravku z Echinacey v homeopatickém roztoku nemá prokazatelné účinky na stav metabolismu, ale zlepšuje n ěkteré imunologické parametry koz p řed vrhem (DANIELI, LACETERA, BERNABUCCI, RONCHI, 2010).
3.8.3.3. Vliv Echinacey purpurey na imunitu krav
Polští v ědci sledovali p ůsobení p řídavku Echinacea purpurea v krmných dávkách dojnic; zjiš ťovali jeho protizán ětlivý ú činek, vliv na imunitu krav a narozených telat a na výskyt zán ětu mlé čné žlázy. Po 3týdenní aplikaci mou čky z Echinacey purpurey byla m ěsíc od za čátku aplikace zjišt ěna v séru krav zvýšená hladina imunoglobulin ů. Výsledek nazna čuje, že biologicky aktivní látky obsažené v plodin ě stimulují humorální imunitu krav. Dalším výzkumem je pot řeba stanovit optimální hladinu aktivní látky pro stimulaci imunitní reakce krav v období okolo porodu (SCHNEIDEROVÁ, 2005).
3.8.3.4. Posouzení ú činku levamisolu a Echinacey ve strav ě na r ůst a rozmnožovací parametry skalár
Cílem této studie bylo posouzení ú činku levamisolu a extraktu Echinacey ve strav ě na r ůst a rozmnožovaci parametry skalár (ryb z čeledi vrubozubcovití). Vybrány byly pr ůměrné skaláry (pr ůměrná váha 3,8 + 0,29g). Ryby byly krmeny třemi druhy stravy: komer ční granulát, komer ční granulát + 0,25 promile levamizolu (T1) a komer ční granule + 0,25 promile extraktu Echinacey (T2). Pokus probíhal 3 měsíce. P řír ůstek váhy u T2 byl významn ě v ětsi než u ostatních skupin (p<0.05). Tato studie ukazuje, ze p řidání extraktu Echinacey povzbuzuje r ůst a podporuje šanci na p řežití (KASIRI, FARAHI, SUDAGAR, 2011).
3.8.4. Další uplatn ění- různé studie
3.8.4.1. Význam Echinacey purpurey u vytrvalostních sportovc ů
Echinacea purpurea se uplat ňuje i ve sportu jako významný posilova č
41 imunity v období náro čných vytrvalostních trénink ů. Něme čtí v ědci podávali 42 triatlonist ům t řikrát denn ě: placebo, minerální dopl ňky, nebo Echinaceu . Jeden m ěsíc po skon čení triatlonu se u t ěch, kte ří brali Echinaceu , projevilo nejnižší narušení imunitního systému (CASTLEMAN, 2004).
3.8.4.2. Srovnání imunostimula čních ú čink ů lé čivých rostlin Echinacey , indického ženšenu a brahmi ( indická ajurvédská bylina Bacopa monniera)
V této studii byl zkoumán potenciál pro dv ě byliny b ěžn ě vyskytující v Indii- Ashwagandha (Withania somnifera ) a Brahmi (Bacopa monnieri )- na posílení imunitní funkce a srovnání jejich ú čink ů s Echinaceou . Bylinná medicína založená na Echinacee , Brahmi , nebo Ashwagandze může zvýšit imunitní funkci zvýšením imunoglobulinu (YAMADA, HUNG, PARK TK, PARK PJ, LIM, 2011).
3.8.4.3. Význam psychiky v lé čbě nachlazení, placebo efekt, výzkum s Echinaceou
Účastníci randomizované (náhodn ě rozd ělené) bezpráškové skupiny inklinovali k tomu mít delší a vážn ější onemocn ění, než ti, kte ří obdrželi prášky. U podskupiny, kte ří v ěř ili v Echinaceu a dostali prášky, byla onemocn ění podstatn ě kratší a mén ě závažné, bez ohledu na to, zda pilulky obsahovaly Echinaceu . Tato zjišt ění podporují obecný názor, že názory a pocity týkající se lé čby mohou být důležité a možná by m ěly být vzaty v úvahu p ři léka řských rozhodnutích (BARETT, BROWN, RAKEL, RABAGO, MARCHAND, SCHEDRE, MUNDT, THOMAS, BARLOW, 2011).
3.8.4.4. Posouzení ú činku extraktu Echinacey na hromad ění kadmia v játrech a ledvinách: apoptoticko-mitotická aktivita jaterních bun ěk- test na laboratorních myších
Kadmium (Cd) je významným pr ůmyslovým zne čiš ťovatelem prost ředí, přestože mechanismy jeho toxicity nebyly ješt ě pln ě osv ětleny. P řestože Cd (2+) je toxické pro velkou řadu orgán ů a tkání, játra a ledviny jsou prvotním ter čem jejich toxického p ůsobení. Cd(2+) zp ůsobuje odumírání bun ěk (apoptosis), mitotickou aktivitu bun ěk a také zp ůsobuje nekrotickou smrt bun ěk v ur čitých patofyziologických situacích. Echinacea purpurea stimuluje produkci
42 imunoglobulinu a interferonu stimulací jednoho nebo druhého článku imunitního systému. Cílem této studie bylo prozkoumat ú činek tekutého extraktu Echinacey na hromad ění Cd v játrech a ledvinách a na mitotickou a apoptotickou aktivitu jaterních bunek po chronické otrav ě pob řišnice kadmiem. Pokus byl proveden na bílých laboratorních myších za použití injekce 0,05 LD (50) chloridu kadmia. Dv ěma skupinám myší byla injek čně podána Echinacea purpurea v tekuté form ě v r ůzné koncentraci – 0,05 LD(50) a 0,1 LD(50). Mitotická a apoptotická aktivita jaterních bun ěk byla vyjád řena p řibližným po čtem mitotických a apoptotických jaterních bun ěk v náhodn ě vybraných referen čních oblastech na histologickém vzorku. Koncentrace kadmia v játrech a ledvinách myší byla ur čena za použití atomické spektroskopie. Dlouhodobé podávání extraktu Echinacey v kombinaci s CdCl(2) vedlo k výraznému vzr ůstu koncentrace kadmia v játrech a ledvinách pokusných myší. Echinacea purpurea snížila kadmiem zp ůsobenou mitotickou aktivitu jaterních bun ěk a zvýšila spoptotickou aktivitu t ěchto bun ěk. Dlouhodobé vystavování kadmiu m ělo za následek vznik nekrotických ložisek v játrech, jejichž výskyt m ůže být snížen aplikací extraktu Echinacey (ZITKEVICIUS, SMALINSKIENE, SAVICKIENE, SAVICKAS, RYSELIS, SADAUSKIENE, IVANOV, LESAUSKAITE, 2011).
3.9. Účinné látky rostliny E. purpurea
Látky obsažené v rostlinách rodu Echinacea tvo ří neoby čejn ě pestrou sm ěs. Jednotlivé druhy tohoto rodu mají podobný ú činek, ale jiné složení. Nap říklad jak už bylo řečeno, glykosidická látka echinakosid, pokládaná jeden čas za hlavního nositele ú činku, je p řítomna pouze v žlutokv ěté E. angustifolii a chybí u E. purpurey . U jiných látek je tomu naopak, proto se v ědci p řiklonili k názoru, že lé čivý ú činek je dílem celého komplexu látek (JAN ČA a ZENTRICH, 1996). Na imunostimula čních ú čincích se ale podílí celý komplex látek jak polárních, tak lipofilních (VRCHOTOVÁ, KUŽEL, T ŘÍSKA, KOLÁ Ř, TOTUŠEK, 2002). Jednotlivá pracn ě izolovaná látka z rostliny je v ětšinou fyziologicky zcela neú činná (KUŽEL et al., 2000 in KUŽEL, 2008). Množství obsažených látek závisí samoz řejm ě i na dob ě sklizn ě, zp ůsobu sušení a zp ůsobu extrakce rostlinného materiálu (VRCHOTOVÁ, KUŽEL, T ŘÍSKA, KOLÁ Ř, TOTUŠEK, 2002).
43 O obsahových látkách druh ů rodu Echinacea referovali poprvé HAYL a STALEY v roce 1914. Podle jejich údaj ů se v ko řenech E. purpurea vyskytuje zásobní polysacharid inulin a jemu podobné látky- pentósany, redukující monosacharidy a dále prysky řice a silice. Ve svých dalších pracích identifikovali HAYL a STALEY v lipofilní frakci extraktu z ko řen ů kyselinu olejovou, linolovou, ferulovou, palmitovou a t ři fytosteroly. Ty byly v roce 1966 identifikovány jako beta- sitosterol, beta-sitosterol-3-beta-D-glukosid a stigmasterol. Dalšími obsahovými látkami ko řen ů jsou triglyceridy výše uvád ěných mastných kyselin, levulóza, třísloviny, fenolické kyseliny, betain, řada enzym ů a minerální látky (HARNISCHFLEGER a STOLZE, 1983; BOHLMANN a GRENY, 1966 in KUŽEL, 2008).
3.9.1. Lignany
Lignany jsou pom ěrn ě rozsáhlou skupinou sekundárních metabolit ů cévnatých rostlin se zajímavými fyziologickými ú činky. Skládají se ze dvou fenylpropanových jednotek, které jsou spojeny p řes centrální ( β) uhlíky obou postranních řet ězc ů (SLANINA, 2000). Hojn ě se nacházejí u nahosemenných rostlin (jehli čnany) a u dvoud ěložných rostlin. V rostlinách se mohou vyskytovat ve form ě glykosid ů, většinou jsou však p řítomny ve form ě aglykon ů. Byly nalezeny prakticky ve všech částech rostlin, typická je jejich p řítomnost ve dřev ě, jak již bylo výše zmín ěno, k ůř e strom ů a v prysky řicích. U n ěkterých druh ů byl nejvyšší obsah lignan ů nalezen v semenech (SLANINA, 2000). Protože se jedná o slou čeniny, které vykazují antimikrobiální, antimitotické, antivirové, antioxida ční a antinutri ční vlastnosti, p ředpokládá se, že podobn ě jako jiné sekundární metabolity, zvyšují rezistenci rostlin proti r ůzným patogen ům. Jejich nepolární charakter jim umož ňuje snadnou prostupnost bun ěč nými membránami a schopnost ovlivnit v bu ňkách řadu biologických d ějů. N ěkteré lignany se používají jako lé čiva, nap ř. cytostatika etoposid a teniposid. Vykazují také výraznou antivirovou aktivitu, v četn ě aktivity v ůč i HIV (SLANINA, 2000).
44
3.9.2. Deriváty kyseliny kávové
Deriváty kyseliny kávové jsou jednou z nosných složek, jimž je p řičítán lé čivý ú činek Echinacey (LIU, et al. 2007, in KUŽEL, 2008). Ve všech částech rostliny byl nalezen 2,3-dikafeylester kyseliny vinné, tj. derivát kyseliny kávové. Tato slou čenina byla poprvé izolována z rostliny Cichorium intybus Ateraceae - proto je tato slou čenina nazývána také jako kyselina cichorová (BECKER a HSIEH, 1985 in KUŽEL, 2008). Kyselina cichorová a kaftarová (další derivát kyseliny kávové) jsou hlavní složkou ko řene a nadzemní části E. purpurey (LETCHAMO et al., 1999 in KUŽEL, 2008). Obsah kyseliny cichorové v ko řenech E. purpurey dosahuje až 20 mg v 1 g sušiny. Rozdíl v obsahu kyseliny cichorové v r ůzných genetických liniích E. purpurey může být až čty řnásobný. Jak už bylo řečeno, množství kyseliny cichorové a ostatních látek samoz řejm ě závisí na dob ě sklizn ě, zp ůsobu sušení a zp ůsobu extrakce rostlinného materiálu. Nejšetrn ějším zp ůsobem sušení je lyofilizace. P ři sušení horkým vzduchem p ři 0° C dochází k 10- 15% ztrát ě kyseliny cichorové. Podle literárních údaj ů m ůže být p ři sušení p ři 25° C ztráta až 50%, p ři 70° C je ztráta asi 80%. Bylo zjišt ěno, že množství ú činných látek v E. purpuree se zvyšuje při p řebytku dusíku v substrátu vzhledem k ostatním živinám (VRCHOTOVÁ, KUŽEL, T ŘÍSKA, KOLÁ Ř, TOTUŠEK, 2002). Mezi deriváty kyseliny kávové pat ří rovn ěž kyselina chlorogenová a echinakosid, které mají esterifikovanou cukernou složku. Echinakosid obsahují pouze n ěkte ří zástupci rodu Echinacea (nap ř. E. angustifolia a E. pallida ), E. purpurea , jak již bylo řečeno, echinakosid neobsahuje (BAUER a WAGNER, 1990).
3.9.3. Flavonoidy
Z nat ě E. purpurey byly izolovány tyto flavonoidy: kvercetin, kvercein-7- glykosid, kafrol-3-monoglykosid, kafrol-3-rutinosid, kvercetin-3-galaktosylxylosid, stejn ě tak dva diklykosidy isorhamnetinu (MALONGA-MAKOSI, 1983 in KUŽEL, 2008).
45
3.9.4. Éterické oleje
Echinacea purpurea dále obsahuje éterické oleje neboli silice. HEINZER et al. (1988) uvád ějí, že Echinacea obsahuje v ko řenech maximáln ě 0,2% oleje, zatímco v kv ětech bylo nalezeno po 0,6% (KUŽEL, 2008).
3.9.5. Polyacetylény
SCHULTE et al. (1967) izolovali z ko řen ů slou čeniny polyacetylénového typu. Obsah t ěchto látek je pro rostliny čeledi Asteraceae typický. Jako celkové množství polyacetylen ů v ko řenech stanovili 0,002 g (po čítáno pro materiál sušený na vzduchu). Polyacetylénové slou čeniny jsou pom ěrn ě nestálé, p ři dlouhodobém skladování se rozkládají (BECKER, 1982 in KUŽEL, 2008).
3.9.6. Alkylamidy
Představují skupinu látek, se kterými se v rostlinné říši setkáváme velmi zřídka (KUŽEL, 2008). Biologicky nejcenn ější alkylamidy pro své ú činky na imunitní systém člov ěka jsou zejména enzymy cytochromu P450 (TOSELLI, MATTHIAS, GILLAM, 2009).
3.9.7. Alkaloidy
E. purpurea obsahuje pyrrolysidinové alkaloidy, které jsou typické pro čele ď Asteraceae . Obsah t ěchto alkaloid ů v droze je 0,006%, takže se v b ěžných extrak čních p řípravcích nem ůže projevit jejich toxicita (RÖDER et al., 1984 in KUŽEL, 2008).
3.9.8. Polysacharidy
Z terapeutického hlediska jsou polysacharidy významné. Mají imunostimula ční ú činky (BERGERON a GAFNER 2007 in KUŽEL, 2008). V alkoholovém extraktu E. purpurey byla nalezena prysky řice, sacharóza a redukující cukr (BAUER a WAGNER, 1990). V čerstých listech Echinacey purpurey bylo 0,214% vitaminu C
46 (p řepo čítáno na suchou hmotnost) (GÜNTER, et al. 1952 in KUŽEL, 2008).
3.10. Způsoby užívání Echinacey
Echinacea je výborná bylina, ale doporu čuje se jí dávkovat opatrn ě, protože p ůsobí dosti siln ě (ANONYM 9).
3.10.1. Preventivní užívání
Preventivn ě by se m ěla podávat v nízkých dávkách- 1x denn ě. Maximální doba preventivního nep řetržitého podávání je 6-8 týdn ů. V N ěmecku je používání Echinacey omezeno na 8 týdn ů. Jedním z d ůvod ů je zjišt ění, že po delším podávání se ú činek Echinacey snižuje až vytrácí. Dalším d ůvodem je obava z negativního působení tzv. pyrrolizidinových alkaloid ů na játra p ři delším podávání echinaceových p řípravk ů (ANONYM 9).
3.10.2. Lé čebn ě (p ři nástupu onemocn ění)
Lé čebn ě by se m ěla dávka zvýšit až na 5x denn ě, resp. každé 3 hodiny a s užíváním za čít co nejd říve p ři prvních p říznacích onemocn ění (do 18 hodin). Lé čebn ě se Echinacea doporu čuje užívat pouze 2-3 týdny (ANONYM 9).
3.10.3. V závislosti na form ě p řípravku a v ěku
3.10.3.1. Dosp ělí
TINKTURY– dávkují se v ětšinou po kapkách a užívají se samotné nebo smíchané s tekutinou (nejlépe vodou) - TABLETY – většinou se doporu čují užívat b ěhem jídla či po jídle - SIRUPY – se užívají p římo na lži čku nebo v čaji či minerální vod ě - ECHINACEOVÝ ČAJ – připravíme z rozm ěln ěného ko řene či nat ě p řelité 250ml vroucí vody a 10 minutovým vyluhováním. Po scezení pijeme čaj co nejteplejší, po doušcích (možno osladit medem) (ANONYM 9).
47 3.10.3.2. D ěti
U d ětí existují r ůzné p řístupy, spekuluje se o tom, která forma je pro n ě nejvhodn ější a od jakého v ěku je možno tyto p řípravky podávat. Především v zahrani čí (N ěmecko,USA..) se u d ětí doporu čují p řípravky bez obsahu alkoholu (nejlépe čaj, sirup, kapky bez alkoholu). N ěkteré u nás dostupné p řípravky s obsahem alkoholu doporu čují užívání i u d ětí již od 1 roku v ěku, p řípadn ě od 2-3 let (ANONYM 9). Většina léka řů z našeho pr ůzkumu doporu čuje d ětem užívání Echinacey ve form ě homeopatik (ANONYM 9). Podle JABLONSKÉHO a BAJERA (2007) se doporu čuje podávat přípravky z Echinacey od 2 let v ěku, u d ětí a lidí nad 65 let se má za čít s nižšími dávkami, které lze podle pot řeby zvýšit. Léka ři z našeho dotazníku dopov ěděli na tuto otázku takto: od jakéhokoli věku doporu čují p řípravky z Echinacey 2 léka ři, od 1,5 roku 1 léka ř, od 3 let 10 léka řů , od 10 let 1 léka ř a v ůbec nedoporu čují 2 léka ři. Podle aktuálního seznamu lé čivých p řípravk ů v ČR mohou preparáty z Echinacey užívat d ěti starší 1 roku.
3.11. Bezpečnost a rizika užívání
Rostlinné p řípravky by nem ěli užívat lidé s porušenou autoimunitou, nap říklad lidé mající lupus (sžíravý v řed), nebo ť je možné, že by posílení imunitního systému mohlo tuto indikaci zhoršit. Lidé HIV pozitivní by se m ěli Echinacee také vyhnout. AIDS virus napadá bu ňky imunitního systému, takže zesílení jejich po čtu by mohlo vyvolat zesílení viru (SCHAR, 2004). Mnoho odborníků varuje p řed užíváním Echinacey u lidí trpících roztroušenou sklerosou, tuberkulosou a leukémií. Tato opat ření vznikla na základ ě teoretických podklad ů a nejsou všeobecn ě akceptována (KUŽEL, 2008). U alergických osob se m ůže po požití projevit anaphylaxis (život ohrožující alergická reakce), m ůže se zhoršit zdravotní stav u astmatik ů nebo u osob alergických na rostliny čeledi hv ězdnicovitých (JABLONSKÝ, BAJER, 2007). Echinacea často zp ůsobuje b ěžný, naprosto neškodný pocit mraven čení na jazyku (SCHAR, 2004). V léka řských zprávách je poukazováno i na další zkušenosti se
48 snášenlivostí a vedlejšími ú činky preparátu z výtažku Echinacea , zejména Echinacinu. Často dochází ke zvýšení teploty řádov ě o 0,5- 1°C. P říležitostn ě byla pozorována zimnice a jiné ch řipce podobné symptomy. Řada léka řů hledí na tento vývoj hoer čky jako na d ůležitou část lé čby preparáty s Echinacinem. Mnoho praktik ů vidí v tomto i d ůkaz o zp ůsobu p ůsobení (BAUER A WAGNER, 1990).
3.11.1. Možné vedlejší ú činky p řípravk ů E. purpurea a angustifolia podle Aktuálního seznamu lé čebných p řípravk ů užívaného v ČR a podle léka řů z našeho pr ůzkumu
V ojedin ělých p řípadech se mohou vyskytnout reakce p řecitliv ělosti projevující se kožním exantémem, sv ěděním, otokem v obli čeji, dušností, závratí nebo snížením krevního tlaku. U atopických pacient ů m ůže vyvolat alergickou reakci. P ři dlouhodobém používání se m ůže objevit leukopenie (snížený po čet bílých krvinek). Léka ři z našeho pr ůzkumu odpov ěděli na tuto otázku ve 12 p řípadech negativn ě. Podle jednoho léka ře p ři dlouhodobém podávání m ůže dojít k poškození jater. Podle jiného léka ře Echinacea ve form ě fototerapie (sirupy a čaje) je velmi nebezpe čná pro pacienty s autoimunitní predispozicí- bezhlav ě stimuluje imunitní systém a tím m ůže nastartovat autoimunitní predispozici- nap ř. revmatoidní artritidu. Tento léka ř doporu čuje proto zásadn ě homeopatické užívání, které je bezpe čné a stejn ě efektivní. A v jednom p řípad ě léka ř uvedl, že Echinacea podporuje nap ř. autoimunitní zán ět štítné žlázy. Většinou se léka ři shodují v tom, že užívání rostliny v homeopatické podob ě je naprosto bezpe čné. Častým názorem také bylo, že by se produkty z Echinacey nem ěly používat při každodenním podávání déle než dva m ěsíce.
3.11.2. Kontraindikace
Podle aktuálního seznamu lé čivých p řípravk ů v ČR jsou kontraindikace užívání Echinacey purpurey a angustifolie tyto: - přecitliv ělost na rostliny z čeledi hv ězdnicovitých, progredující systémová onemocn ění jako tuberkulóza, leukóza, kolagenóza, roztroušená skleróza, systémová onemocn ění pojivových tkání a jiná autoimunní onemocn ění,
49 imunodeficience, imunosuprese, onemocn ění postihující bílou krevní řadu, AIDS nebo infekce HIV, d ěti do 1 roku. - vzhledem k nedostatku údaj ů se používání v t ěhotenství a p ři kojení nedoporu čuje.
3.11.3. Možné interakce
Vzájemné p ůsobení Echinacey a jiných lék ů je založeno na teoretických vztazích. N ěkteré alkaloidy, které byly v Echinacee nalezeny, jsou podobné rostlinným slou čeninám, které mohou poškozovat játra. N ěkte ří léka ři proto tvrdí, že by se Echinacea nem ěla používat s jinými léky, které negativn ě p ůsobí na játra (LANDMARK a PATSALOS, 2008 in KUŽEL, 2008), jako je Nizoral, Cordaron, nebo anabolické steroidy (KUŽEL, 2008). Teoreticky m ůže Echinacea jako imunostimulans (lék podporující imunitu) redukovat ú činek imunosupresivní lé čby (nap ř. azathioprinem, cyklosporinem, prednisonem) u pacient ů po transplantacích (ANONYM 9). I když se toxický ú činek na játra nepotvrdil, doporu čuje se neužívat Echinaceu s hepatotoxickými léky (anabolické steroidy, amiodaron, ketokonazol, methotrexat) (ANONYM 9). Tinktury s v ětším množstvím alkoholu (20-50obj.%, nebo i více) se nesmí podávat sou časn ě s užíváním metronidazolu (Entizol) a disulfiramu (ANTABUS) pro riziko tzv. „disulfiramové reakce“ (ANONYM 9). Možnost budoucího využití Echinacey se jeví jednak v kombinaci s antimykotikem Ekonazolem p ři lé čbě kandidových infekcí. Probíhají studie, zda by mohla Echinacea pomoci p ři lé čbě rakoviny v kombinaci s jinými chemoterapeutiky jako jsou nap ř. imunosupresiva (léky, které potla čují imunitu v organismu), kdy by Echinacea mohla p ředejít nežádoucím ú čink ům chemoterapie (ANONYM 9). Aby se p řínos rostliny maximalizoval, m ěla by se podávat spole čně s několika vitamíny. V Austrálii se p ředepisuje p ři prvních p říznacích virové respiratorní infekce p řípravek obsahující Echinaceu, vitamín A, C, E, zinek a česnek (KUŽEL, 2008).
50
3.12. Možné domácí zpracování E. purpurey
3.12.1. Tinktura proti nachlazení, ch řipce a k posílení imunity
20 g čerstvých jazykových kv ětů dáme do láhve a p řelijeme 100g čistého lihu 60%. Sm ěs necháme 10 dní macerovat v dob ře uzav řené láhvi na tmavém míst ě. Potom scedíme, kv ěty vylisujeme a ob ě tekutiny smísíme a necháme 2 dny v klidu. Čirou tekutinu odsajeme injek ční st říka čkou a zbytek zfiltrujeme. Stejným zp ůsobem připravíme na podzim tinkturu z čerstv ě vykopaných, dob ře omytých a jemn ě rozdrcených ko řen ů (20g ko řene na 100g lihu 60%). Ob ě tekutiny smícháme. Vzhledem k tomu, že droga nemá vedlejší ú činky, není nutno stanovit maximální dávky. P ři infek čních onemocn ěních se dávkuje každé 2-3 hod 1 čajová lži čka nejlépe do šálku vody nebo čaje (BODLÁK, SEVERA, 2004).
3.12.2. Nálev
1-3 lži čky drogy se p řelijí šálkem va řící vody a nálev se nechá pod pokli čkou 15 min louhovat. Scedí se a užívá zevn ě i vnitřně 2-3 krát denn ě. K nálevu lze p řidat lži čku tinktury (BODLÁK, SEVERA, 2004).
3.12.3. Mast
10g tinktury a 90g lanolinu se d ůkladn ě smísí. Získaná mast se pak vtírá pomocí lehké masáže (BODLÁK, SEVERA, 2004).
51
4. Silybum marianum - ostropest řec mariánský
Ostropest řec mariánský- Silybum marianum (L.) GAERTN. (Carduus marianus L ., Astereceae ) (JEGOROV, 1996)- je v sou časnosti pro terapii nejd ůležit ějším bodlákem. Jako bodlá čí jej ozna čují i cizojazy čná pojmenování, nap ř. anglické milkthistle, francouzské chardon marie či n ěmecké Mariendistel (STARÝ, 2000).
4.1. Původ názvu
Rodové jméno Silybum vzniklo asi z řeckého silybon - st řapec, z řejm ě podle tvaru a velikosti úboru. Druhové jméno marianum se opírá o starou legendu, že bílé mramorování na listech pochází od mate řského mléka bohorodi čky. Je možný i další výklad, že mariino jméno m ělo zd ůraznit významné lé čivé ú činky ostropest řece (STARÝ, 2000). Podle jiného výkladu se od dob Ježíše Krista ostropest řec kv ůli své trnitosti spojuje s historií uk řižování. Nazývá se proto „Kristova koruna“, ale pro bílé pruhy na listech také „mariánský bodlák“ (ANONYM 10).
4.2. Místo původu
Původní areál sahá od Pyrenejského poloostrova p řes jižní Evropu po Kavkaz a Írán; dále druh roste v severní Africe, na Madei ře a na Kanárských ostrovech. Výskyt ve st řední Evrop ě náleží již druhotnému areálu, který na sever sahá až do Anglie. Dále byl druh zavle čen do Severní a Jižní Ameriky a do jižní Austrálie (HUSÁKOVÁ, LHOTSKÁ, 1981). Roste v celém St ředomo ří a jeho areál sahá dále na východ do Malé Asie, oblasti Kavkazu, Íránu a Sýrie. Do teplejších oblastí sv ěta byl zavle čen a často zde zdomácn ěl. Ve stepních oblastech p řední Asie ob čas vytvá ří souvislé porosty, tzv. bodlákový les. Však také v jeho p ůvodní vlasti- St ředomo ří- byl, a namnoze ješt ě je, vysazován jako ochranný plot kolem malých zeliná řských polí ček proti kozám spásajícím vše zelené. Jeho ostnitost je osv ědčenou ochranou proti všem vet řelc ům
52 (STARÝ, 2000). U nás v p řírod ě je ojedin ělý a vzácný (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005). .
4.3. Botanická charakteristika
Říše: rostliny ( Plantae ) Pod říše: vyšší rostliny ( Cormobionta ) Odd ělení: krytosemenné ( Magnoliophyta ) Třída: vyšší dvoud ěložné rostliny ( Rosopsida ) Podt řída: Asteridae Řád: hv ězdnicotvaré ( Asterales) Čele ď: hv ězdnicovité ( Asteraceae ) Rod: ostropest řec ( Silybum ) Druh: ostropest řec mariánský ( Silybum marianum ) (L.) Gaertn.
( ANONYM 11)
4.4. Morfologická charakteristika
Silybum marianum je v našich podmínkách jednoletá až dvouletá, 50 až 250 cm vysoká bylina se silnou lodyhou, která je v horní polovin ě bohat ě v ětvená, pavu činatá, lesklá a v dolní polovin ě hust ě olist ěná (HUSÁKOVÁ, LHOTSKÁ, 1981).
4.4.1. Ko řen
Ko řenový systém je zna čně variabilní, zpravidla je mohutn ě vyvinutý kůlový ko řen. Zhruba po dvou m ěsících p řechází rostlina do generativní fáze, charakterizované rychlým dlouživým r ůstem (SPITZOVÁ, 1997).
53 OBRÁZEK č. 6- ko řen rostliny Silybum marianum (ANONYM 12)
4.4.2. Lodyha
Rostlina vytvá ří 1 až 2,5 m vysokou, v ětvenou lodyhu, zakončenou fialov ě kvetoucími, 50- 80 mm velkými úbory (SPITZOVÁ, 1997).
OBRÁZEK č. 7- Silybum marianum - celá nadzemní rostlina (ANONYM 13)
4.4.3. Listy
Zprvu vytvo ří p řízemní r ůžici velkých, leskle zelených, podél nerv ů bíle mramorovaných chobotnatých list ů s po četnými, do žluta zbarvenými trny. Listy jsou st řídavé, objímavé,tuhé, v obrysu podlouhle eliptické, pe řenoklané, ostnaté (JAN ČA, ZENTRICH, 1995), p řisedlé, tuhé, na okraji vlnité a ostnit ě zubaté, lesklé (STARÝ,
54 2000). Jsou charakteristické tím, že dob ře svád ějí deš ťovou vodu ke ko řen ům (STARÝ, 2000). Zákrovní listy mají dlouhé trny (SOUČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005).
OBRÁZEK č. 8- listy rostliny Silybum marianum (ANONYM 14)
4.4.4. Kv ěty
Kvete v závislosti na termínu výsevu od června do srpna (SPITZOVÁ, 1997). Kv ěty jsou červenofialové, z řídka bílé, o pr ůměru 50-80mm (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005), s tmavším žíháním (HUSÁKOVÁ, LHOTSKÁ, 1981).
55
OBRÁZEK č. 9- kv ět rostliny Silybum marianum (ANONYM 15)
4.4.5. Plody
Plodem je nažka s asi 1,5 až 2 cm chmýrem. V jednom úboru se nachází kolem sta plod ů. HTS je 25-30g (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005). Zralá semena jsou nevýrazn ě tmavohn ědě žíhaná, pr ůměrná velikost je 6,5 krát 3 mm. Mají 1,5 cm dlouhý, bílý chmír. Dozrávají v závislosti na termínu výsevu od července do zá ří. Délka vegetace je v pr ůměru čty ři m ěsíce (SPITZOVÁ, 1997) . Ostropest řec je cizosprašný, hlavními opylova či jsou v čela a čmelák. Uplat ňuje se proto i jako rostlina medonosná (SPITZOVÁ, 1997).
56 OBRÁZEK č. 10- nažky rostliny Silybum marianum (ANONYM 16)
4.5. Historie využívání rostliny Silybum marianum
Silybum marianum pat ří mezi nejdéle známé lé čivé rostliny. Pravd ěpodobn ě poprvé je popisován ve spisech Theophrasta (4. st. p ř. n. l.) pod názvem „Pternix“ a poté nap ř. v Dioskuridov ě „Materia medica“ (1. st. n. l.). Zatímco mnohé medicinské poznatky byly zapomenuty v temnotách st ředov ěku a poté byly znovu objevovány, Silybum marianum je popisován ve všech významných herbá řích lé čivých rostlin (JEGOROV, 1996). Ve st řední Evrop ě se ve st ředov ěku o rostlin ě Silybum marianum jako jedna z prvních zmi ňuje abatyše sv. Hildegarda von Bingen (1100- 1179) a uvádí jej mezi pěstovanými lé čivkami (STARÝ, 2000). Dále se Silybum marianum objevuje ve spisech Hieronyma Bocka (1593), Jacobuse Theodoruse (1664), Mattioliho (1626), Valentiniho (1719), Von Hallera (1755) a dalších až do sou časnosti (JEGOROV, 1996). Již od této doby jsou také známy podp ůrné ú činky semen rostliny Silybum marianum při r ůzných chorobách jater. Bez nadsázky tedy m ůžeme říci, že od doby, kdy byly lé čivé ú činky této rostliny poprvé nalezeny, až do sou časnosti, kdy se poda řilo izolovat aktivní komponenty a objasnit alepsoň částe čně jejich mechanismus ú činku, uplynulo již více než 2000 let (JEGOROV, 1996). Jako první se nejvýstižn ěji ale o rostlin ě Silybum marianum vyjád řil německý léka ř minulého století Rademacher v roce 1851. Silybum marianum účinkuje spolehliv ě proti jaterním onemocn ěním a k tomu ú čelu doporu čoval velmi slavnou a dlouho používanou tinkturu ze semen této rostliny- Tinctura Cardui
57 mariae . G. Madaus v důkladném kompendiu Lehrbuch der biologischen Heilmittel, čili v učebnici lé čiv biologického p ůvodu, hlavn ě lé čivých rostlin, která vyšla ve 3 objemných svazích v Lipsku r. 1938, v ěnuje rostlin ě Silybum marianum zna čnou pozornost. Není divu, že s jeho jménem spojená farmaceutická továrna byla první, která tuto lé čivku zhodnotila ve známém hromadn ě vyráb ěném lé čivém p řípravku s názvem Legalon. Stejného složení je i u nás vyráběný Flavobion. Jsou to lé čiva s hepatoprotektivním ú činkem. P říčinou této pom ěrn ě ojedin ělé ú činnosti je obsah polyketid ů. Jsou to látky biogeneticky p říbuzné, jejichž základem jsou polyketokyseliny. Do této skupiny p řírodních látek pat ří i flavonoidy této rostliny (STARÝ, 2000). V roce 1952 se Herzogovi a Hagedornovi poda řilo zjistit, že aktivní složkou semen ostropest řece mariánského jsou práv ě látky flavonoidní povahy. Struktura dvou flavanon ů – silybinu a silydianinu byla objasn ěna v roce 1960 Janiakem a Hänselem. Dalšími komponentami sm ěsi flavonoid ů, souhrnn ě ozna čované jako silymarin, jsou silychristin a iso-silybin. Všechny tyto látky jsou tvo řeny flavanonem taxifolinem (dihydrokvercetin), k n ěmuž je oxidativní adicí p řipojena molekula koniferalkoholu. Vzhledem k tomu, že koniferalkohol je obvyklou složkou ligninu, dostal tento typ flavonoid ů souhrnné ozna čení flavanolignany (JEGOROV, 1996). Za nejú činn ější složku se považují silybininy nazvané A a B a jejich sm ěs byla ozna čena názvem silybinin. Šlecht ěním bylo dosaženo v silymarinovém komplexu navýšení silybininu. Poté, co se zjistilo a farmakologicky ov ěř ilo, že silybinin je nejú činn ějším flavonolignanem, firma Madaus p řipravila další lé čivý přípravek- Legalon sil. Obsahuje silybinin a aplikuje se injek čně jako protijed p ři otravách jedovatými muchom ůrkami, jejichž peptidický toxin amanitin bývá p říčinou vážného poškození jater, které vesm ěs kon čilo smrtí. Tyto objevy mají významný podíl na snížení fatáln ě kon čících otrav jedovatými houbami (STARÝ, 2000). Silybum marianum se dnes p ěstuje v ětšinou velkoplošn ě pro pot řeby farmaceutického pr ůmyslu v několika zemích Evropy v četn ě ČR a také v Čín ě, Argentin ě a Brazílii (STARÝ, 2000). Silymarinové flavonolignany rostliny Silybum marianum a jejich hepatoprotektivní ú činky se využívají stále čast ěji k podp ůrné lé čbě nemocí jater, především chronických zán ětlivých onemocn ění a tzv. tvrdnutí jater- cirhózy. Jsou i důležitým prost ředkem ke snížení hepatotoxicity n ěkterých syntetických lé čiv poškozujících játra a také p ři otravách alkoholem (STARÝ, 2000).
58 4.6. Ekologie a stanoviště
Na lehkých p ůdách trpí nedostatkem vláhy. Zcela nevhodné jsou p ůdy mělké, pís čité a kyselé. V p říznivých podmínkách a chodné expozici pozemku lze ostropet řec p ěstovat až do nadmo řské výšky 600m. Suma pr ůměrných denních teplot se pohybuje mezi 1800- 2000°C. Kritickým obdobím r ůstu je fáze přechodu k tvorb ě kv ětonosné lodyhy, kdy vyžaduje rostlina dostatek vody (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005).
4.7. Pěstování
S pěstováním v ČR se za čalo za čátkem 70. let na Pardubicku (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005). Je možno konstatovat, že v našich podmínkách m ůžeme ostropest řec úsp ěšn ě p ěstovat (SPITZOVÁ, 1981). Silybum marianum je plodinou zna čně plastickou, kterou lze p ěstovat v širokých klimatických podmínkách. Obecn ě nejvyšších výnos ů je ale dosahováno na kvalitní p ůdě v klimatických podmínkách blízkých areálu p ůvodního rozší ření. Těm zhruba odpovídají podmínky řepa řského výrobního typu (SPITZOVÁ, 1997). Velký význam má dostatek organické hmoty a neutrální p ůdní reakce (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005).
4.7.1. P ředplodina
Na p ředplodinu není náro čný. Lze doporu čit p ředplodiny obecn ě zlepšující jako jsou jeteloviny, sm ěsky apod. Nejsou však rozhodující podmínkou úsp ěchu. Možné je za řazení po obilovin ě. P ěstování rostliny Silybum marianum několikrát po sob ě se z důvod ů obecn ě známých i u jiných plodin nedoporu čuje (SPITZOVÁ, 1997).
4.7.2. P ředse ťová p říprava
Předse ťová p říprava je zhruba stejná jako pro jarní obilovinu (SPITZOVÁ, 1997). Pe člivé urovnání povrchu je d ůležité pro dodržení stejnom ěrné hloubky výsevu. Norma výsevu činí 12 kg/ha, u p řesných secích stroj ů lze výsevek snížit na 8-10 kg/ha. Sejeme do hloubky 20-30mm. P ři pozdním výsevu a v suchých
59 podmínkách zvyšujeme normu výsevu i hloubku setí. Teoretický spon se pohybuje podle zp ůsobu kultivace v rozmezí 0,30 x 0,30 m až 0,40 x 0,40 m u porost ů, které nebudeme ple čkovat. Spon 0,45 x 0,20 lze ple čkovat mechanizací ur čenou pro cukrovku. Na 1m² by m ělo být 6-12 jedinc ů. Teplota p ůdy pro setí má být 5°C, p ůda se nesmí lepit. Sejeme co nejd říve, jakmile p ůda oschne (konec b řezna- za čátek dubna) (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005).
4.7.3. Ochrana proti plevel ům
Silybum marianum má velmi dobrou konkuren ční schopnost v ůč i plevel ům. Velmi mu ale škodí odb ěrem vláhy plevele vytrvalé jako pýr, pchá č aj. Základem ni čení plevel ů je mechanická kultivace, obvykle ve fázi 6 pravých list ů. Po zapojení porostu již ple čkování nelze provád ět. Nejvážn ější chorobou je tracheomykóza – cévní vadnutí. P říznaky choroby se projevují masov ě od fáze listové r ůžice. Je to postupné vadnutí, žloutnutí až hn ědnutí celé rostliny. U dosp ělých rostlin dochází k zasychání poupat. Proto je osivo vhodné mo řit nap ř. Fundazolem a používat biologicky hodnotné osivo, které časn ě zasejeme. Ve fázi kvetení bývá Silybum marianum napadán plísní šedou ( Botrytis cinerea ). Prevencí proti této chorob ě je včasný výsev. Zasetá semena mohou vyzobávat bažanti, zralá semena jsou atraktivní i pro četné ptáky (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005).
4.7.4. Šk ůdci
Zdravotním problémem, zejména podhorských oblastí, je plíse ň šedá. V teplých regionech škodí houby rodu Fusarium . Čas od času je zaznamenán výskyt padlí čekankového a v poslední dob ě i skvrnitosti zp ůsobené druhy rodu Alternaria a Septoria . Z živo čišných šk ůdc ů škodí mšice, v posledních letech byl zaznamenán i žír housenek polyfágních šk ůdc ů a babo čky bodlákové (SPITZOVÁ, 1997).
4.7.5. Výživa a hnojení
Vzhledem k velkému nár ůstu nadzemní hmoty vyžaduje Silybum marianum zna čné množství živin. Optimální je p ůda ve staré p ůdní síle, se zásobou živin podle rozbor ů AZP dobrou, pop řípad ě vysokou (SPITZOVÁ, 1997). Dávku dusíku lze doporu čit v rozmezí od 60-90 kg/ha. Jedna polovina až
60 dv ě t řetiny dusíku se zapraví do p ůdy p řed výsevem, zbytek ve fázi 6-8 pravých list ů. Dělení dávky má význam p ředevším ve srážkov ě bohatších oblastech. Organické hnojení p římo k rostlin ě je vhodné, zapraví se hlubokou orbou na podzim (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005).
4.7.6. Sklize ň a skladování
Nejnáro čnějším článkem agrotechniky je sklize ň limitující jak výnos, tak kvalitu drogy. Obsah ú činných látek je p římoúm ěrný stupni vyzrání semen. Vzhledem k jejich postupnému dozrávání v různých patrech rostliny i v rámci úbor ů je odhad termínu sklizn ě obtížný a sklize ň pouze zcela biologicky zralých semen technicky neproveditelná. Desikace je nežádoucí vzhledem k riziku obsahu reziduí v droze (SPITZOVÁ, 1997) Sklize ň se provádí sklízecí mláti čkou. Porost by m ěl mít 30% p řezrávajících úbor ů, rozeznatelných za suchého po časí podle otev ření úbor ů a bílého chmý ří. Většina zbývajících úbor ů by m ěla v té dob ě zasychat. P ři vlhkém po časí se úbory zavírají, to je vhodné pro sklize ň. U sklízecí mláti čky se demontují pera p řihan ěč e, vyt řasadla se nahradí vyt řasadly pro sklize ň kuku řice a zv ětší se mezera mezi mláticím košem a bubnem. Rostliny totiž bývají v dob ě sklizn ě ješt ě zelené (SOU ČKOVÁ, MOUDRÝ, KALINOVÁ, HAVLÍ ČKOVÁ, 2005). Pr ůměrný hektarový výnos zkušených p ěstitel ů je 1 tuna (SPITZOVÁ, 1997). Semena je nutno dosoušet a b ěhem skladování zabezpe čit p řed skladištními šk ůdci, zejména zavíje čem paprikovým (SPITZOVÁ, 1997). V mírném klimatickém pásmu v Polsku se doporu čuje Silybum marianum pěstovat na úrodných p ůdách. Nicmén ě rostlina disponuje silným ko řenovým systémem, takže pracovní hypotéza se vyvíjí tak, že p ěstování m ůže být uplat ňováno i na lehkých p ůdách s periodickými nedostatky vody. Cílem jednoho výzkumu bylo zjistit vliv setí rostliny na lehkých p ůdách v r ůzných termínech a v r ůzném výsadku na výnos plod ů a obsah flavonolignan ů. Tento experiment byl proveden v období 2004-2006 na stanici Mochelek v Bydhošti (53 ° 13 's. š., 17 ° 51' vd). Pr ůměrné výnosy rostliny byly 1.23 t /ha; z toho silymarinu 26.5 kg/ ha. Vlhkost a teplotní podmínky b ěhem výzkumu zap říčinily zv ětšující se výnosy plod ů v rozmezí od 0,55 do 1,68 t/ ha, z toho silymarinu od 13,3 do 35,4 kg ha/1. Opožd ěné setí od za čátku do
61 poloviny dubna zvýšilo hustotu rostlin a snížilo počty kv ětenství a plod ů, v d ůsledku čehož nebyl nalezen žádný vliv data setí na výnos plod ů. Opožd ěné setí zvýšilo obsah silymarinu asi o 0,4% a výnos o 5,3 kg ha/1. Zvýšení výsadku od 12 do 24 kg ha/1 mělo za následek nepatrný (40 kg ha/1), ale významný nár ůst výnosu nažek, ale to nem ělo vliv na obsah silymarinu (ANDRZEJEWSKA, 2012).
4.7.7. P ěstování v ČR
Silybum marianum zaznamenává v posledních letech výrazné zvýšení zájmu ze strany tuzemských i zahrani čních zpracovatel ů p ředevším z farmaceutického pr ůmyslu. Využití nachází také v kosmetickém pr ůmyslu a v krmivá řství, kde se zpracovává olej – vedlejší produkt lisování plod ů. Zájem zpracovatel ů ur čuje nár ůst jeho p ěstování, bohužel velké riziko p ředstavuje dostupnost kvalitního osiva se známým a jasným p ůvodem. V roce 2009 byla rostlina Silybum marianum dle šet ření sdružení PELERO p ěstován na 3 500 ha, další nár ůst rozsahu p ěstování PELERO předpokládá i v roce 2010 a následujících letech (BRANŽOVSKÝ, PŘIBYLOVÁ, BUCHTOVÁ, 2010).
4.8. Účinné látky
Silybin (SBN), isosilybin (ISBN), silychristin (SCN), silydianin (SDN) a taxifolin (TXF) jsou hlavní aktivní flavonoidy nacházejici se v plodech rostliny Silybum marianum . Koncentrace t ěchto složek, krom ě TXF, jsou celkov ě vyjád řeny jako obsah silymarinu (QUAGLIA et. al. 1999), tzv. silymarinový komplex (SPITZOVÁ, 1997). Za nositele terapeutického ú činku je považován silybin (SPITZOVÁ, 1991). Z toho vyplývá, že droga jako pr ůmyslová surovina by m ěla mít v sylimarinovém komplexu zastoupen p ředevším silybin, a to v množství, které umožní jeho ekonomickou izolaci (SPITZOVÁ, 1991). Pr ůměrný obsah silymarinu obsah v plodech je 2,18%. Pom ěr silydianinu a silychristinu je 1,2: 2 a pom ěr silydianinu k sou čtu silybininu a isosilybininu je 1:3,3 (ANDRZEJEWSKA, 2010). Podle SPITZOVÉ (1981) je z hlediska možného farmaceutického využití rozhodující obsah a zejména vzájemný pom ěr dvou základních látek flavonolignanového komplexu- silybinu a silydianinu. Optimální surovinou se zdá být droga s pom ěrem silybinu a silydianinu1:1. Podle sou časných znalostí se jeví tedy jako perspetivní vyšlecht ění dvou chemovariet- silybinové a
62 silydianinové. Jejich vzájemným mícháním by bylo možné získat pr ůmyslovou surovinu požadovaných vlastností (SPITZOVÁ, 1981). Chemické složení plod ů rostliny Silybum marianum pěstované v oblasti Samara bylo zkoumáno za použití UV a H-NMR spektroskopie a hmotnostní spektrometrie. Chemické p řem ěny identifikovaly flavonoidy silybin, silydianin, silychristin a 2,3 dehydrosilybin. Poslední jmenovaný byl poprvé popsán u ostropest řece skvrnitého p ěstovaného v Rusku a zemích bývalého Sov ětského svazu (KURKIN et al., 2001). JAN ČA a ZENTRICH (1995) uvádí, že krom ě d ůležitých flavonoid ů obsahuje ostropest řec ješt ě biogenní aminy tyramin a histamin, n ěkteré aminokyseliny, cukry a množství oleje s vyšším podílem nenasycených mastných kyselin. Nalezeny byly i kvercetin, dehydroflavonol taxifolin a opticky aktivní dehydrokoniferil (JAN ČA, ZENTRICH, 1995).
4.9. Kultivar Silyb
V přirozených populacích obsah všech t ří hlavních flavonoid ů rostliny Silybum marianum - silybinu, silydianinu a silichristinu zna čně kolísá a u jednotlivých individuí se ješt ě r ůzným zp ůsobem kombinuje. Závisí to také na celé řad ě vn ějších vliv ů. V kone čném výsledku to znamená, že p řirozené populace představují z hlediska obsahu a složení ú činných látek zna čně nehomogenní soubor jedinc ů problematických z hlediska dalšího zpracování. Ke standardní surovin ě lze dosp ět šlecht ěním. Šlecht ěním je pozm ěněn sylimarinový komplex, a to tak, že chybí silydianin p ři sou časném zvýšení obsahu silybinu zhruba na 2%. Znamená to, že tento kultivar je použitelný pro izolaci čistého silybinu s možným využitím jako v humánní, tak veterinární praxi (SPITZOVÁ, 1991). Cílené novošlecht ění bylo završeno kultivarem Silyb, zapsaným do listiny povolených odr ůd v roce 1984. Kultivar je definován vysokým podílem silybinu a absencí silydianinu v silymarinovém komplexu. Tím se zcela jednozna čně liší od dalších u nás p ěstovaných chemoras, které nemají ani legislativn ě ani fakticky charakter odr ůd (SPITZOVÁ, 1997). V pr ůběhu p ěstování tohoto kultivaru byla podchycena celá řada genotyp ů odlišných kvalitativním i kvantitativním složením účinných látek. Z nich nejzajímav ější jsou individua umož ňující v dosti krátké dob ě vyšlecht ění kultivaru, v
63 němž chybí silybin, ale je vhodný k izolaci čistého silydianinu. Šlecht ění se zkrátka stalo nejen nedílnou sou částí oboru lé čivých rostlin, ale zejména prost ředkem k dosažení standardní kvality surovin farmaceutického pr ůmyslu (SPITZOVÁ, 1991).
4.10. Užití v lékařství
Drogou jsou plody ( Fructus cardui Mariae ), n ěkdy nesprávn ě ozna čované jako semena ( Semen cardui Mariae ). Ú činné látky jsou bezprost ředn ě pod osemením (tyramin, histamin, silybin) (KORBELÁ Ř, ENDRIS, 1981). Lidov ě se dosud hojn ě užívá list ( Folium cardui Mariae ), trhaný na ja ře v kv ětnu a červnu, mezi 14. a 16. hodinou. Z řídka je užíván i ko řen ( Radix cardui Mariae ), kopaný na ja ře (JAN ČA, ZENTRICH, 1995).
4.10.1. Hepatoprotektivní ú činky
Semena, listy, plody i ko řeny rostliny Silybum marianum jsou po staletí využívány v tradi ční evropské medicín ě na lé čení r ůzných chorob jater. Systematické studie aktivních komponent se datují zhruba od 60. let 20. století a pokra čují dodnes. Z hlediska hepatoprotektivního ú činku p ři akutních otravách lze rozlišit dva hlavní ú činky flavanolignan ů, a sice ochranný efekt na jaterní bun ěč né membrány a antioxida ční efekt. P ři akutní otrav ě nap ř. toxiny muchom ůrky zelené brání p řítomnost sylimarinu navázání toxin ů na bun ěč ný povrch a aktivnímu transportu dovnit ř bu ňky. Vliv silymarinu na propustnost membrán se zde jeví jako primární ochranný efekt a jeho v časné podání podstatn ě zvyšuje šanci na p řežití (JEGOROV, 1996). Droga p ůsobí ochrann ě na jaterní parenchym, ovliv ňuje tvorbu žlu či a její distribuci, proto se užívá zejména pro lé čbu a dolé čování chorob jater a žlu čníku a tím vlastn ě celé látkové vým ěny (JAN ČA, ZENTRICH, 1995).
Soudí se, že stimuluje RNA polymerázu jader hepatocyt ů, p ůsobí jako stimulátor metabolických d ějů v hepatocytech, má regenera ční ú činek na hepatocyt. Silymarin jako ú činná složka preparátu stabilizuje extra- a endoplazmatické membrány hepatocytu. Integrita a obnovení specifické funkce membrán je předpokladem pro normální metabolismus, detoxika ční a syntetickou činnost jater. Hepatoprotektivní ú činek je prokázán v experimentu, po aplikaci řady toxických
64 látek (m.j. etanolu, alfa-amanitinu a faloidinu). U zví řat chrán ěných silymarinem významn ě zmír ňuje toxický efekt podané látky (AKTUÁLNÍ SEZNAM LÉ ČIVÝCH PŘÍPRAVK Ů ČR). Účinek dalších jaterních jed ů, nap ř. ethanolu, paracetamolu a dalších spo čívá v tvorb ě volných radikál ů. P ři tomto typu otrav p řevažuje ú činek silymarinu jako lapa če volných radikál ů, jeho inhibi ční ú činek na r ůzné oxygenasy a peroxidasy a naopak pozitivní efekt na stabilizaci koncentrace neredukovaného glutathioninu. V souladu s tím jsou silymarin, jeho jednotlivé konstituenty nebo deriváty zahrnuty do standardních medicínských postup ů p ři akutních otravách (JEGOROV, 1996). Silymarin se neváže pouze na bun ěč né membrány, ale proniká rovn ěž do bun ěč ných jader, kde p ůsobí jako stimulátor syntésy DNA. Stimulace proteosyntésy je významným krokem umož ňujícím opravu poškozených bun ěčných struktur a náhradu enzym ů poškozených jaterními toxiny. Stimulace syntézy DNA vede k aktivaci bun ěč ného d ělení a regeneraci jaterních bun ěk. Zdá se, že práv ě tento efekt činí flavanolignany výjime čnými léky se specifickým ú činkem na obnovu jaterního parenchymu i u chronických poškození jater (JEGOROV, 1996). Vzhledem k tomu, že řada farmakologických studií byla provedena se souhrnem flavanolignan ů ozna čovaném jako silymarin, naskýtá se zde otázka, který z nich je nejaktivn ější. Odpov ěď není zcela jednoduchá a závisí jednak na použitém modelu, jednak na biologické dostupnosti jednotlivých flavanolignan ů. Nap říklad v in vitro testu na ochranný ú činek proti poškození CCl4 vykázaly pozitivní ú činek silybin, silandrin a silyhermin, v menší mí ře silydianin a silymonin. p ři hodnocení týchž flavonoid ů na ochranný ú činek proti poškození galaktosaminem byl ú činek silydianinu a silymoninu významn ě vyšší. V souhrnu lze říci, že jednotlivé flavanolignany vykazují podobný ú činek, jak je rovn ěž patrné z řady studií, kde je srovnáván ú činek surového souhrnu- silymarinu a čistého silybinu. Iso-silybin je však pravd ěpodobn ě nejmén ě aktivní (JEGOROV, 1996).
4.10.2. Další ú činky
KORBELÁ Ř, ENDRIS (1981) uvádí, že krom ě pozitivního ú činku na játra působí droga protihore čnat ě a tlumí činnost sympatiku. Zevně se užívá p ři hemoroidech, k řečových žilách a bércových v ředech. Ukazuje se, že antioxida ční výtažky z rostliny Silybum marianum mají
65 antiprolifera ční ú činky u n ěkolika typ ů nádor ů. Bylo prokázáno, že silibinin je bezpe čný p ři použití v klinických studiích se zví řaty a nemá žádné významné nežádoucí ú činky v klinických studiích u lidí. Jedna studie zkoumala možnost potenciálního využití silibininu jako látku k zástav ě proliferace u rakoviny tlustého st řeva u lidí. Ukázalo se, že v kombinaci s konven čními chemoterapeutiky silibinin může hrát pozitivní úlohu p ři lé čbě rakoviny tlustého st řeva u lidí (HOGAN e. al., 2007) Další studie ukazuje, že silibinin stejn ě jako silymarin vyvolává inhibici růstu a apoptózu v bu ňkách potkana trpícího rakovinou prostaty (PCA). Tyto výsledky tvo ří silný d ůvod pro PCA prevenci a terapeutické interven ční studie silibininu a silymarinu na zví řecích modelech a dále pro definování mechanism ů činnosti v in vivo podmínkách (TYAGI et al, 2002). V posledních letech slibují stále více bylinné produkty nové možnosti lé čby, nap ř. pro zlepšení diabetu u lidí. Nicmén ě, ú činnost a bezpe čnost nových lék ů jsou stále problémem. Nedávné studie prokázali p řínos n ěkterých lé čivých rostlin, jako je mezi jinými práv ě Silybum marianum . P řestože studie na zví řatech se zdá kompletní k prokázání ú činnosti t ěchto lék ů, klinické studie nejsou ješt ě kompletní. Standardizace rodu a druhu rostliny, ur čení dávkování a dobu lé čby nebo synergické efekty p ři použití ve sm ěsi s jinými bylinkami / léky a profilování nep říznivých účink ů- toxicity- jsou otázky, které by m ěly být brány v úvahu v budoucnu. Na složky t ěchto lé čivých bylin by m ěla být zam ěř en nové léky proti diabetu (RANJBAR et al., 2011). Slou čeniny arsenu jsou vykazovány jako jedovaté látky a lidské karcinogeny. Expozice arzenu je velkým zdravotním problémem na sv ětě. Jedna studie se zabývá p ůsobením flavolignanu silibininu obsaženém v rostlině Silybum marianum proti hepatotoxicit ě arsenem u potkan ů. Potkani byli lé čeni peroráln ě arsenem (5 mg/kg t ělesné hmotnosti/den) plus silibinin (75 mg/kg t ělesné hmotnosti/den) 4 týdny. Tyto výsledky nazna čují, že silibinin díky svým významým antioxida čním vlastnostem působí jako kovový chelátor (MUTHUMANI, PRABU, 2012).
66
4.11. Nepotravinářské využití
Sušené úbory slouží jako dekorativní rostliny do trvalých kytic (KORBELÁ Ř, ENDRIS, 1981). Pro zimní dekoraci se od řezávají úbory t ěsn ě p řed zralostí plod ů, dosušují se a zbavují chmýru (HUSÁKOVÁ, LHOTSKÁ, 1981).
4.12. Zpracování drogy
Těsn ě p řed zralostí se celé, chmý řité hlavice u řežou a uloží na v ětraných, suchých místech, kde teprve dozrávají. Teprve potom se šištice vymlátí a plody zbaví chmýru. Domácí p říprava je dosti svízelná, proto byla bylina lidovými lé čiteli využívána málo (JAN ČA, ZENTRICH, 1995). Podle n ěmeckého lékopisu DAB 6 se p řipravuje jednotlivá látka z 1 g drogy na pohár odvaru. Často se p řipravuje i nálev z 1 čajové lži čky drogy na sklenici vody. Účinn ější formou je tinktura, aplikovaná 4 krát denn ě po 30- 35 kapkách. Nejú činn ější a také nejjednodušší formou je prášek z mletých plod ů ve sm ěsi s mlé čným cukrem v pom ěru 1:2, a to v dávce 2 až 4 čajových lži ček denn ě. Z drogy se vyrábí p řípravek Legalon a jeho licen ční verze Flavobion. Plod je také sou částí výborné jaterní čajoviny Ungolen. Drogu je možno podávat samostan ě, ale i v kombinacích p ředevším s řepíkem, pampeliškou, čekankou, zem ědýmem, t řezalkou, oddenkem pýru, medu ňkou, vlaštovi čníkem a benediktem. Droga nemá žádné výrazn ější nežádoucí ú činky ani kontraindikace. Jediná možnost znehodnocení drogy je práv ě její žluknutí. Semena rostliny Silybum marianum se zpracovávají dvojím zp ůsobem, a to bu ď mletá nebo drcená. Ob ě receptury se používají tak řka od nepam ěti a zachovávají maximální množství ú činných látek, které jsou obsaženy zejména v obalu – barvivu semen (JAN ČA, ZENTRICH, 1995).
67 5. ZÁV ĚR
Cílem mé bakalá řské práce bylo shrnout poznatky o adaptogenních a imunogenních rostlinách Echinacea purpurea a Silybum marianum po stránce botanické charakteristiky, historie využívání, zásad agrotechniky, hnojení, sklizn ě a zpracování, metod stanovení ú činných látek, chemického složení a využití v léka řství. Na využití t ěchto rostlin v sou časném léka řství jsem kladla nejv ětší d ůraz. Mimo metodu literární rešerže jsem použila dotazníkový pr ůzkum současného využívání t ěchto rostlin v praxi českých léka řů v oblasti praktického léka řství, pediatrie, imunologie a alergologie a celostní medicíny. Dále jsem se zabývala pr ůzkumem aktuálních lé čebných p řípravk ů schválených a používaných v České republice. Rostlina Echinacea purpurea pat ří do čeledi hv ězdnicovitých ( Asteraceae ). Jejím p ůvodním domovem jsou suché prérie Severní Ameriky, kde byla mnohostrann ě využívána tam ějšími Indiány. V roce 1952 byla za řazena do Amerického lékopisu a rozší řila se i do Evropy, kde se cílen ě p ěstuje. Farmakologický efekt této rostliny podmi ňuje celý komplex látek. Především deriváty kyseliny kávové s antioxida čními vlastnostmi, vyšší mastné kyseliny, významný sterol sitosterol redukující alergie a protizán ětlivá silice borneol. Používá se p ředevším sušený ko řen, čerstvá na ť, sušený kv ět a list. Droga je nositelem profylaktických a terapeutických ú čink ů na imunitní systém a také působí jako antiflogistikum proti zán ětům. Nej čast ěji se používá peroráln ě ve form ě tinktury na posílení imunity. Vnit řně se rostlina užívá k lé čbě zán ětů dýchacích a mo čových cest, k zevnímu užití se p řidává do mastí zejména na hojení ran. V sou časnosti je na trhu k dispozici široké spektrum volně prodejných fytofarmaceutik a potravních dopl ňků s Echinaceou , nap ř. kapky, sirupy, tablety, kapsle, zubní pasty, ústní vody, pro d ěti pak bombóny a lízátka a pro vn ější použití hlavn ě masti a sprchové gely. Podle zjišt ěných údaj ů z databází českých lékáren, na výrobu p řípravk ů s Echinaceou se zam ěř uje mnoho evropských i českých farmaceutických spole čností a na trhu je t ěchto p řípravk ů nep řeberné množství. P řesto z dotazníkového pr ůzkumu v
68 rámci této práce vyplývá, že v ČR doporu čují tyto p řípravky v ětšinou pouze prakti čtí léka ři, hlavn ě homeopati a léka ři zabývající se celostní medicínou. Specialisté v oblasti alergologie a imunologie a ORL se fytoterapií v ětšinou v ůbec nezabývají a používají pouze konven ční léky na chemickém základ ě. Podle Wágnera a Bauera v Německu už v roce 1990, kdy vydali svou knihu o Echinacee (viz použitá literatura), bylo k dostání mnohem více p řípravk ů z rostliny Echinacea než je tomu dnes v ČR, a už tehdy tyto p řípravky oficiální medicína uznávala. Tyto léky byly k dostání nap ř. i ve form ě intravenózní, což v ČR není ani dnes. Z toho je patrné, že v ČR stále panuje mezi léka ři nejistota a mnohdy až ned ůvěra v používání p řípravk ů z této rostliny, ale mohu konstatovat, že se toto stanovisko mnohých léka řů pomalu m ění a op ět se za čínají o bylinnou lé čbu zajímat. Rostlina Silybum marianum pat ří taktéž do čeledi hv ězdnicovitých (Asteraceae ). P ůvodní areál sahá od Pyrenejského poloostrova p řes jižní Evropu po Kavkaz a Írán. Výskyt ve st řední Evrop ě náleží již druhotnému areálu, který na sever sahá až do Anglie. V ČR je výskyt ojedin ělý a vzácný, ale pro farmaceutické ú čely je zde úsp ěšn ě p ěstován. Hlavními ú činnými látkami v této rostlin ě jsou čty ři flavonoidy: silybin (SBN), isosilybin (ISBN), silychristin (SCN), silydianin (SDN). Koncentrace t ěchto složek jsou celkov ě vyjád řeny jako obsah silymarinu. V medicín ě se používají plody, v lidovém lé čitelství ob čas listy a hodn ě zřídka i ko řen. Hlavními ú činky rostliny Silybum marianum je ochrana a podpora činnosti jater a celého zažívacího ústrojí. Zevn ě se užívá p ři hemoroidech, k řečových žilách a bércových v ředech. I v p řípad ě rostliny Silybum marianum je v sou časnosti na trhu k dispozici široké spektrum voln ě i na p ředpis prodejných fytofarmaceutik, nap ř. čaje, kapky, tablety, kapsle, prášky pro p řípravu injek čního roztoku, ale i žvýka čky a pro vn ější použití emulgely. Na rozdíl od p řípravk ů z Echinacey , které jsou stále brány spíše jako potravní dopln ěk a léka ři jsou zatím k jejich používání rozpa čití, p řípravky z rostliny Silybum marianum se b ěžn ě používají v konven ční medicín ě, oficiální léka řská v ěda je uznává a n ěkteré z nich používá dokonce jako lék první volby (nap ř. v p řípad ě akutní otravy houbami ve form ě intravenózní). Domnívám se, že adaptogenní a imunogenní rostliny Echinacea purpurea a Silybum marianum mají v sou časné medicín ě své nezastupitelné místo a i pro
69 budoucnost medicíny jsou velkou perspektivou. Nicmén ě, bude ješt ě zapot řebí mnoho studií, které více objasní mechanismy jejich p ůsobení.
70
6. POUŽITÁ LITERATURA
1. Aktuální seznam lé čivých p řípravk ů ČR- léka řská databáze
2. Angelovi č, M. Návrh stroje na sb ěr ko řen ů lé čivých rostlin. In: Technika v procesech trvale udržitelného hospoda ření a produkce bezpe čných potravin. Brno: MZLU, 2002 [cit.2012-02-24]. Dostupné na WWW:
3. Andrzejewskaa, J., Sadowskaa, K., Mielcarekb, S. Effect of sowingdate and rate on the yield and flavonolignancontent of the fruits of milk thistle ( Silybum marianum L. Gaertn.) grown on light soil in a moderate climate. Industrial Crops and Products, 2011, Vol. 33, Issue 2, p. 462-468, ISSN 09266690.
4. Anonym 1: Adaptogenní, imunostimula ční rostliny. Faravelli s.r.o., Praha [cit. 2011-12-20]. Dostupné na: WWW:
5. Anonym 2: What are immunostimulants. wiseGEEK [cit. 2011-11-24]. Dostupné na: WWW:
6. Anonym 3: T řapatka ( Echinacea ). Wikipedia.org [cit. 2011-02-27]. Dostupné na: WWW:
7. Anonym 4: Echinace-ko řen.jpg. Mendelova univerzita v Brn ě, Zahradnická fakulta [cit. 2012-03-01] . Dostupné na: WWW:
9. Anonym 6: Echinacea -list.jpg. Mendelova univerzita v Brn ě, Zahradnická fakulta [cit. 2012-03-01] . Dostupné na: WWW:
10. Anonym 7: Herb-Echinacea -purpurea .jpg. modernmedicalguide.com [cit. 2012- 03-01] . Dostupné na: WWW:
12. Anonym 9: Echinacea (rudbeckia) t řapatka. Vaše d ěti.cz [cit. 2011-01-02]. Dostupné na: WWW:
13. Anonym 10: Ostropest řec mariánský ( Silybum marianum ). Abeceda zdraví.cz [cit. 2011-01-02]. Dostupné na: WWW:
71 14. Anonym 11: Ostropest řec mariánský. Wikipedia.org [cit. 2011-02-27]. Dostupné na: WWW:
15. Anonym 12: Silybum -ko řen.jpg. Mendelova univerzita v Brn ě, Zahradnická fakulta [cit. 2012-03-01] . Dostupné na: WWW:
16. Anonym 13: Ostrop.jpg. Spektrumzdravi.cz [cit. 2012-03-01] . Dostupné na: WWW:
17. Anonym 14: ostropestrec_mariansky.jpg. polgara.cz [cit. 2012-03-01] . Dostupné na: WWW:
18. Anonym 15: ostropest řec.jpg. Spektrumzdravi.cz [cit. 2012-03-01] . Dostupné na: WWW:
19. Anonym 16: ostro-nažky.jpg. www.janinareiki.estranky.cz [cit. 2012-03-01] . Dostupné na: WWW:
20. BARTOŠKOVÁ, Ludmila. Biologicky aktivní látky v rostlinách Echinacea . Bakalá řská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlín ě, Fakulta technologická, Zlín, 2006. 55 s.
21. Barrett, B., Brown, R., Rakel, D., Rabago, D., Marchand, L., Scheder, J., Mundt, M., Thomas, G., Barlow, S. Placebo effects and the common cold: a randomized controlled trial. The Annals of Family Medicine, 7-8/2011., Vol. 9(4), p. 312-322.
22. Bauer, R., Wagner, H. Echinacea . (Handbuch für Apotheker und anderre Naturwissenschaftler). 1. Aufl. Stuttgart: Wissenschaftliche Verlagsgesellschaft, 1990. 182s. ISBN 3-8047-0999-0. 23. Bláha, L., Bocková, B., Hnili čková, H., Holubec, V., Möllerová, J., Štolcová, J., Zieglerová, J. Rostlina a stres. Praha: VÚRV, 2003. 156 s. ISBN 80-86555-32-1. 24. Bodlák, J., Severa, F., Van čura, B. P říroda lé čí. 3. vyd. Praha: Granit, 2004. 239 s. ISBN 80-7296-036-9.
25. Branžovský, I., P řibylová, Z., Buchtová, I. Lé čivé, aromatické a ko řeninové rostliny – 12/2010. Situa ční a výhledová zpráva Ministerstva zem ědělství ČR [cit. 2012-01-02]. Dostupné na: WWW:
26. Cassano, N., Ferrari, A., Fai, D., Pettinato, M., Pellè, S., Del Brocco, L., Ligori, P., Romano, I., Curia, S., Carbonara, M., Vena, G. A. Oral supplementation with a nutraceutical containing Echinacea , methionine and antioxidant/immunostimulating compounds in patients with cutaneous viral warts. Giornale Italiano di Dermatologia e Venereologia, 06/2011, Vol. 146(3), p. 191-195.
27. Michal Castleman. Velká kniha lé čivých rostlin. Praha: Columbus, 2004. 635 s. ISBN 80-7249- 177-6.
72 28. Danieli, P. P., Lacetera, N., Bernabucci, U., Bruno Ronchi, B. Conventional and homeopathic treatments in late pregnant goats: effects on metabolic status and immune response. Italian Journal of Animal Science, Issue 2, 2010, Vol. 8, p. 613- 615. ISSN 15944077.
29. Gramanová, H. Technologie p ěstování ostropest řece mariánského Silybum marianum ve vztahu ke kvalit ě produktu a jeho zpracování. Magisterská práce. České Bud ějovice: Jiho česká univerzita, Fakulta zem ědělská, 2009. 61 s.
30. Gertscha, J., Viveros-Paredesa, J. M., Taylorb, P. Plant immunostimulants— Scientific paradigm or myth? Journal of Ethnopharmacology, Issue 3, 2011, Vol. 136, p. 385–391.
31. Havlis, M. Rostliny: Echinacea purpurea 'Razzmatazz' – třapatka. Garten.cz [cit. 2012-02-12]. Dostupné na:
32. Hejduk, J. Echinacea purpurea - třapatka nachová (lé čivá rostlina). Garten.cz [cit. 2012-01-08]. Dostupné na:
33. Hogan, F. S., Krishnegowda, N. K, Mikhailova, M., Kahlenberg, M. S. Flavonoid silibinin, inhibits proliferation and promotes cell-cycle arrest of human colon cancer. Journal of Surgical Research, Issue 1, 11/2007, Vol. 143, p. 58-65.
34. Hudson, J. B. Applications of the Phytomedicine Echinacea purpurea (Purple Coneflower) in Infectious Diseases. Journal of Biomedicine and Biotechnology, 2012. Article Number 769896.
35. Hudson, J. B., Vimalanathan, S. Echinacea - A Source of Potent Antivirals for Respiratory Virus Infections. Pharmaceuticals, Issue 7, 2011, Vol 4. ISSN 14248247.
36. Husáková, J., Lhotská, M. Ostropest řec mariánský, okrasná a lé čivá rostlina. Živa: Časopis pro Biologickou Práci, 1981, ro č. 29, č. 4, s. 133. 37. Isbaniah, F., Wiyono, W. H., Yunus, F., Setiawati, A., Totzke, U., Verbruggen, M.A. Echinacea purpurea along with zinc, selenium and vitamin C to alleviate exacerbations of chronic obstructive pulmonary disease: results from a randomized controlled trial. Clinical Pharmacology and Therapeutics, 10/2011, Vol. 36(5), p. 568-76.
38. Izzo A.A. Interactions between Herbs and Conventional Drugs: Overview of the Clinical Data. Medical Principles and Practice, 2012. DOI 10.1159/000334488.
39. Jablonský, I., Bajer, J. Rostliny pro posílení organismu a zdraví. Praha: Grada Publishing, 2007. 104 s. ISBN 978-80-247-1745-6.
40. Jan ča a Zentrich. Herbá ř lé čivých rostlin, 4. díl. Ostrava: Eminent, 1996. 287 s. ISBN 8085876-20-5.
73 41. Jegorov, A. Flavanolignany- novov ěká chemie lé čivé rostliny známé již p řed Kristem. Chemické Listy, 1996, svazek 90, s. 859- 862.
42. Jevdjovic, R., Pancic, J., Maletic, R., Sabovljevic, R., Davidovic, M. Age of planted Echinacea purpurea , the factor of seed yield and quality. Selekcija i semenarstvo, 2007, Vol. 13(3-4), p. 21-24. ISSN 0354-5881.
43. Kamír, P. Byliná ř- rostlinné stimulátory fyzických a duševních sil. 1. vyd. Brno: Littera, 1991. 125 s. ISBN 80-900327-1-0.
44. Kasiri, M. Farahi, A., Sudagar, M.: Effects of supplemented diets by levamisole and Echinacea purpurea extract on growth and reproductive parameters in angelfish (Pterophyllum scalare) . Aquaculture, Aquarium, Conservation & Legislation, Issue 1, 2011, Vol. 4, p. 46- 51. ISSN 18448143.
45. Kliková, G. Trvalky- rozkvetlá zahrada I. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1990. 352 s. ISBN 80-7022-052- X. 46. Korbelá ř, J., Endris, Z. Naše rostliny v léka řství. 6. vydání, Praha: Avicenum, 1981. ISBN 08-001-85, 501 s.
47. Kurkin, V. A., Zapesochnaya, G. G., Volotsueva, A. V., Avdeeva, E. V ., Pimenov, K. S. Flavolignans of Silybum marianum fruit. Chemistry of Natural Compounds, Issue 4, 7-8/ 2001, Vol. 37, p. 315-317.
48. Kužel a spol. Technologie p ěstování a zpracování Echinacea purpurea na extrakt s požadovanými prvky jakosti a podklady pro jeho certifikaci. České Bud ějovice: ZF JU, 2008. 116 s. ISBN 978-80-7394-103-1. 49. Mare čková, M., Havel, L. Vliv elicitor ů obranné reakce na hladinu fytohormon ů. In: MendelNet 07 Agro - sborník z mezinárodní konference poslucha čů postgraduálního doktorského studia. Brno: 2007. s. 106. ISBN 978-80-7375-119-7.
50. Mathes A, Bellanger R. Herbs and other dietary supplements: current regulations and recommendations for use to maintain health in the management of the common cold or other related infectious respiratory illnesses. Journal of Pharmacy Practice, 04/2010, Vol. 23(2), p. 117-127.
51. McLay, J. S., Stewart D., George, J., Rore, C., Heys, S. D. Complementary and alternative medicines use by Scottish women with breast cancer. What, why and the potential for drug interactions. European Journal of Clinical Pharmacology. 12/2011. ISSN 10.1007/s00228-011-1181-6. 52. Mistríková, Š. Vaverková. Patterns of variation in lipophilic and hydrophilic constituents in flower developmental stages of Echinacea purpurea (L.) Moench cultivated in Slovakia. Selekcija i semenarstvo, 2007, Vol. 13, p. 21- 24.
53. Muntean, L. S., Dan Varban, D., Muntean, S., Tamas, M., Varban, R. Echinacea species of medicinal use. Notulae Botanicae Horti Agrobotanici Cluj-Napoca, Issue 1, 1998, Vol. 28, p. 27- 30., ISSN 0255965X.
54. Muthumani, M., Prabu, S. M. Silibinin potentially protects arsenic-induced oxidative hepatic dysfunction in rats. Toxicology Mechanisms and Methods.
74 01/2012. PubMed [cit. 2012-01-02]. Dostupné na: WWW: < http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22229868>.
55. Pleschka, S., Stein, M., Schoop, R. , Hudson, J. Anti-viral properties and mode of action of standardized Echinacea purpurea extract against highly pathogenic avian Influenza virus (H5N1, H7N7) and swine-origin H1N1 (S-OIV). Virology Journal, Issue 1, 2009, Vol. 6, pages/rec.No 197. ISSN 1743422X.
56. Prošková, J., Abrahamová, M. Analýza sou časného stavu p ěstování lé čivých, aromatických a ko řeninových rostlin (LAKR) v ekologickém zem ědělství ČR, příležitosti a konkurenceschopnost v tomto odv ětví. Výzkumný ústav zem ědělské ekonomiky Praha, 2007 [cit. 2012-01-02]. Dostupné na: WWW:
57. P řibík, O. Zájem o lé čivé rostliny trvá. Agroweb [cit. 2012-01-02]. Dostupné na: WWW:
58. Quaglia, M. G. Bossu, E., Donati, E., Mazzanti, G., Brandt, A . Determination of silymarine in the extract from the dried Silybum marianum fruits by high performance liquid chromatography and capillary electrophoresis. Journal of Pharmaceutical and Biomedical Analysis, 03/1999, Vol. 19, Issue 3-4, p. 435-442, DOI 10.1016/S0731-7085(98)00231-3.
59. Ranjbar, S. H., Larijani, B., Abdollahi, M. Recent Update on Animal and Human Evidences of Promising Anti-diabetic Medicinal Plants: A Mini-review of Targeting New Drugs. Asian Journal of Animal and Veterinary Advances, Issue 12, 12/2011, Vol. 6, p. 1271-1275.
60. Reichling, J. Fitzi, J.; Fürst -Jucker, J.; Bucher, S.; Saller, R. Echinacea powder: Treatment for canine chronic and seasonal upper respiratory tract infections. Schweizer Archiv für Tierheilkunde, 2003, Vol.145(5), p. 223-231. ISSN 0036-7281.
61. Ritchie M. R., Gertsch, J., Klein, P., Schoop, R. Effects of Echinaforce® treatment on ex vivo-stimulated blood cells. Phytomedicine, 07/2011, Vol. 15;18(10), p. 826-831.
62. Seely D, Singh R. Adaptogenic potential of a polyherbal natural health product: report on a longitudinal clinical trial. Evidence-based Complementary and Alternative Medicine 9/2007, Vol. 4(3), p. 375-380.
63. Seemannová, Z., Mistríková, I., Vaverková, Š. Effects of growing methods and plant age on the yield and on the content of flavonoids and phenolic acids in Echinacea purpurea (L.) Moench. Plant, Soil and Environment., 2006., Vol. 52, p. 449- 453.
64. Sharma, M., Schoop, R., Suter, A., Hudson, J., B. The potential use of Echinacea in acne: control of Propionibacterium acnes growth and inflammation. Phytotherapy Research, Issue 4, 2010, Vol. 25, p. 517–521.
75 65. Shi S, Klotz U. Drug interactions with herbal medicines. Clinical Pharmacokinetics 02/2012, Vol. 51(2), p. 77-104.
66. Schar, D. Echinacea : t řapatka: rostlina, která posílí váš imunitní systém Praha: Pragma, 2004. 133 s. ISBN 80-7205-110-5. P řeložila Martina Čermáková.
67. Schneiderová, P. Vliv Echinacea purpurea na imunitu krav[online]. Agronavigátor ÚZEI [cit.2012-02-24]. Dostupné na internetu: WWW:
68. Slanina, J. Biologická a farmakologická aktivita lignan ů. Chem. Listy, 2000, svazek 94, s. 111 – 116.
69. Sou čková, Moudrý, Kalinová, Havlí čková. Vyšší využití nepotraviná řské zem ědělské produkce v pr ůmyslu (2004-2005). Databáze využití nepotraviná řské zem ědělské produkce [cit. 2011-11-04]. Dostupné na: WWW:
71. Spitzová, I. Ostropest řec mariánský a jeho význam pro farmaceutický pr ůmysl. Živa: Časopis pro Biologickou Práci, 1981., ro č. 29, č. 4, s. 133.
72. Starý, F. Lé čivé bodláky. Živa: Časopis pro Biologickou Práci, 2000, ro č. 86., č. 5, s. 208- 210.
73. Šrámek, J. Lé čivé rostliny, jejich hnojení a ošet ření elicitory s cílem maximální produkce n ěkterých ú činných látek. Magisterská práce. České Bud ějovice: Jiho česká univerzita, Fakulta zem ědělská, 2007. 86 s.
74. Toselli, F., Matthias, A., Gillam, E. M. Echinacea metabolism and drug interactions: the case for standardization of a complementary medicine. Life Sciences, 07/2009., Vol. 85(3-4), p. 97-106.
75. Tyagi, A., Bhatia, N., Condon, M. S., Bosland, M. C., Agarwal, C., Agarwal, R. Antiproliferative and apoptotic effects of Silibinin in rat prostate cancer cells. Prostate, Issue 3, 11/2002, Vol. 53, p. 211-217.
76. Valí ček, P., Kokoška, L., Holubová, L. Lé čivé rostliny t řetího tisíciletí. Benešov: Start, 2001. 175 s. ISBN 80- 86321- 14- 3.
77. Vermeulen, N. Encyklopedie Bylin a ko ření. Čestlice: Rebo Productions CZ, 2004. 319 s.
78. Vrchotová, N., Kužel, S., T říska, J., Kolá ř, L., Ji ří, T. Extrakce a analýza fenolických látek z t řapatky nachové ( Echinacea purpurea ). Chemické Listy, 2002, svazek 96, č. 7, s. 636- 639. ISSN 0009-2770.
76 79. Yamada, K., Hung, P., Park, T. K., Park, P. J., Lim, B. O. A comparison of the immunostimulatory effects of the medicinal herbs Echinacea , Ashwagandha and Brahmi. Journal of Ethnopharmacology, 09/2011, Vol. 137(1), p. 231-235.
80. Zitkevicius, V., Smalinskiene, A., Savickiene, N., Savickas, A., Ryselis, S. , Sadauskiene, I., Ivanov, L., Lesauskaite, V. Assessment of the effect of Echinacea purpurea extract on the accumulation of cadmium in liver and kidney: Apoptotic- mitotic activity of liver cells. Journal of Medicinal Plants Research, Issue 5, 2011, Vol. 5, p. 743-750. ISSN 1996-0875.
77
7. P ŘÍLOHY
PŘÍLOHA 1
Pr ůzkum o sou časném používání p řípravk ů z rostlin Echinacea purpurea a Silybum marianum praktickými léka ři, léka ři ORL, alergology a imunology a léka ři zabývajícími se celostní medicínou
Dotazník k bakalá řské práci pro léka ře
1. Používáte ve své praxi nebo doporu čujete pacient ům produkty vyrobené z rostliny Echinacea purpurea nebo z rostliny Silybum marianum ? Pokud na první otázku odpovíte ne, dál už prosím nepokra čujte, ale i tato odpov ěď je pro m ě významná.
Pokud odpovíte ano, prosím o zodpov ězení ješt ě t ěchto otázek: 2. Pacient ům s jakými specifickými problémy tyto produkty doporu čujete? 3. Jaké zaznamenáváte prokazatelné pozitivní ú činky t ěchto produkt ů? 4. Doporu čujete tyto produkty i d ětem? Pokud ano, od jakého v ěku? 5. Jaké formy produkt ů z t ěchto rostlin doporu čujete ( čaje, kapky, sirupy), případn ě od jakých výrobc ů? 6. Byly výzkumy potvrzeny i negativní ú činky užívání t ěchto rostlin na lidský organismus? 7. Mohou se tyto produkty používat jako prevence celoro čně nebo jen v případech akutní nemoci nebo v obou p řípadech? Pokud se používají jako prevence celoro čně, musí být vždy po ur čité dob ě na n ějaký čas vysazeny? 8. V ěř íte, že tyto rostliny budou v budoucnu perspektivní ve Vašem oboru a že se jejich ú činky budou dále zkoumat?
Jmenovitý seznam dotázaných léka řů Odpov ěděl ano/ne Odpov ěděl pozitivn ě/negativn ě Adamcová V ěra - And ěl Jan ano ano Andrejsková Hana - Antunovi čová Martina - Antušáková Jarmila - Aulehlová Vladimíra - Babánková Jana - Ba čová Lenka - Bartlová Eliška ano ano Bart ůň ková Ji řina - Bart ůšková Helena -
78 Bělohlávková Simona - Bílková Šárka - Bláhová Irena - Bláhová Libuše - Bolková Marie - Borská Jitka - Branná Barbora - Brož Oleg - Brož Pavel - Březinová Zde ňka - Cabalová Ji řina - Centrum Paracelsium - Coufalová Stanislava - Cvr čková Jitka - Čáp Petr - Čech Jaromír ano ano Čechová Eva - Černá Jaroslava - Černá V ěra - Černý Karel - Čerteková Monika - Červinková Lenka - Čupera Jaroslav - Čutová Helena - Dajková Jana - Danielová Doris - Dole čková Marie ano ne Doleželová Ilja - Doležalová Jaromíra - Dostálová Alena - Fialová Jarmila - Fickerová V ěra - Fildán Ladislav ano ano Filípek František - Fuchs Martin - Fullerová Vladimíra -
79 Gregorová Jana ano ne Grimmová Martina ano ne Gutová Václava ano ne Habá ňová Miroslava - Haindlová Blanka - Halamová Magda - Han čil Ji ří - Hanselová Pavla - Hanzlíková Jana - Hartmannová Barbora ano ano Heroldová Martina ano ne Hladná Helena - Hlavá čková Jaroslava - Hlásenská Danuše - Hofštetr Alois ano ne Hojka Ivo - Holá Helena - Holasová Simona - Holub Miroslav ano ano Homeopatická klinika Praha - Hon Radek - Honomichlová Helena - Horáková Andrea - Horáková Dana - Horký Ladislav ano ne Horká Eva - Horová Jaroslava - Hošnová Eva - Hroudová V ěra - Hrubá Anna - Hude čková V ěra - Hynek Boris - Hynová Kate řina ano ano Jind řiška Chalupová - Chmelíková Renáta - Janí čková Hana -
80 Janí ček Tomáš - Janková Vlasta - Jankovi čová Ivana - Jarošová Danuše - Jarošová Hana - Jiroušková Božena - Johan Aleš - Jászberényiová Jana - Jurajdová Hana - Ka čírek Stanislav ano ano Kalanin Ján - Karasová Vladimíra ano ano Karhan Tomáš - Karzelová Lenka - Kasardová Šárka - Kastnerová Markéta - Kašparová Jana - Kašparová Radvana - Kazinotová Pavlína - Kepková Jana - Kerlínová Gabriela - Kettmannová Eva - Kinc Bohumil - Klimešová Eva - Kloc Vlastimil - Kodysová Marie - Kohoutová Ludmila - Knéblová So ňa - Kocourková Iva - Kolá čný Jan ano ne Kolá řová Jitka - Kolá řová V ěra - Kolodová Zde ňka ano Nedoporu čuji, ale pokud si ji pacienti sami kupují, nevadí mi to Kolouchová Elena - Kombercová Jana -
81 Kone čná Alena - Kopecká Marie - Kopová Ivana - Kory čánek Tomáš - Koš ťálová Lenka - Kotasová Jarmila - Kotková Ji řina - Kotr čová Ji řina - Kova říková Martina - Ková ř Ivan - Koželuhová Pavla - Králová Bohuslava - Krhutová Uhlí řová Markéta - Krti čková Dana - Křikavová Jarmila - Křiklánová Anna ano ne Kubátová Marcela - Kubec Petr ano ne Kubešová Helena - Ku čera Petr ano ne Kurthová Kate řina - Kvasni čková Alena ano ano Lacina Miroslav - Lahovský Jind řich - Lan čová Ivana - Lapková Zuzana - Laššáková Anna - Lebedová Dobromila - Lebenhart Tomáš - Linhartová Vlasta - Liška Martin ano ne Lucká Dana - Ludvíková Ilona ano ano Macha čová Rula - Machovská Jana - Málková Andrea -
82 Malkusová Ivana - Mare čková Alena - Marková Ivana - Martincová Liliana - Matoušová Alexandra - Mattauchová Marie - Matyášová Zuzana - Medonosová Hana - Medvecká Drahomíra - Mrózková Šárka - Mucková Marie - Müllerová Simona - Neustupová Marcela - Nouza Martin ano ne Novotná Zdena - Noži čková Jana - Nuli čková Ivana - Ottová Andrea - Oubedatová Alice - Panzner Petr ano ne Pennigrová Lenka - Peningrová Carmen - Petr ů Vít - Piharová Daniela - Píšová Zde ňka - Pivo ňková Jana ano ano Piwková Dana - Planerová Daniela - Podrazil Michal - Pohunek Petr ano ne Polá čková Olga - Polách Aleš - Poloniová Jana - Polou čková Andrea ano Nedoporu čuji, ale pokud si ji pacienti sami kupují, nevadí mi to Prasková Helena -
83 Prázdná Jana - Puci Pavol - Puchmajerová Jana - Pyszková Svatava - Radina Jan - Rafajová Xenie - Rajnišová Jind řiška - Rákosník P řemysl - Radosta Milan - Randáková Lenka - Re člová Gabriela ano ano Rohovský Tomáš - Rous Miroslav - Říhová Jana ano ne Sáblíková Miluše - Samek František - Sausen Sládková - Seidlová Hana - Schovánková Hana ano ne Schrötterová Milena - Shaker Yassin - Sikytová Renáta - Smr čka Pavel ano ne Stauderová Nad ěžda - Stejskal Jaroslav - Strnad Petr - Strnadelová Vladimíra - Strouhová Luba - St říž Ilja - St řížová Miroslava ano ano Svobodová Tamara - Sychrová Jitka - Sýkora Tomáš ano ne Šedivá Anna - Šedivá Darina - Šidlová Zde ňka -
84 Šilerová Dagmar - Škopoková Olga - Šoltésová Radana - Špi čák Václav - Špi čáková Marie - Špoková Veronika - Štádlerová Jind řiška - Štál Pavel - Štarhová Daniela - Štenclová Hana - Urban číková Jana - Urbanský Eduard ano ne Vacková Vladimíra - Váchová Martina - Vašková Jana - Veli čková Jitka - Vernerová Eva - Veselá Olga - Vícenová Dana - Víšek Petr - Vobo řilová Helena - Vold řichová Tamara - Vomelová Ludmila - Vondrová Iveta ano ano Vondrušková Iveta - Všeti čková Božena - Vydláková Jana - Wankatová Jana - Wienerová Alena - Zachová Radana - Zahradníková Marta ano ano Zapletalová Dana - Závorová Vlasta - Zicha Jan - Žáková Helena - Žalská Maria ano ano
85 Židová Daniela - PŘÍLOHA 2
AKTUÁLNÍ SEZNAM NĚKTERÝCH SCHVÁLENÝCH A POUŽÍVANÝCH PROST ŘEDK Ů Z ROSTLINY DRUHU ECHINACEA V ČR
NÁZEV VÝROBCE INDIKACE FORMA DRUH LÉKU
ECHINACEA Boiron S.A., Sainte Foy------granule homeopatikum ANGUSTIFOLIA les-Lyon, Francie. grn. TRAUMEEL tbl. Biologische Heilmittel poran ění r ůz. p ůvodu tablety homeopatikum Heel GmbH, Baden- Baden, SRN. TRAUMEEL S Biologische Heilmittel poran ění r ůz. p ůvodu mast homeopatikum ung. - mast Heel GmbH, Baden- Baden, SRN. GALIUM-HEEL Biologische Heilmittel aktivizace tinktura homeopatikum gtt. Heel GmbH, Baden- obranyschopnosti Baden, SRN. organismu, zejména p ři chronických onemocn ěních ECHINACIN Madaus GmbH, Köln, podp ůrná lé čba p ři tinktura fytofarmakum, LIQUIDUM por. SRN recidivujících infekcích nespecifické gtt. sol. dýchacích cest imunostimulans ECHINACIN Dr. Madaus und Co., krátkodobá prevence a sirup fytofarmakum, SIRUP por. sir. Köln, SRN podp ůrná lé čba b ěžného nespecifické nachlazení imunostimulans IMMUNAL por. Lek Pharmaceuticals zvýšení nespecifické tinktura fytofarmakum, gtt. sol. d.d., Ljubljana, obranyschopnosti p ři nespecifické Slovinsko běžných infekcích, imunostimulans prevence nachlazení a ch řipky, pomocný lék p ři dlouhodobé antibiotické lé čbě chronických infekcí IMMUNAL por. Lek Pharmaceuticals krátkodobá prevence a tablety fytofarmakum tbl. nob. d.d., Ljubljana, podp ůrná terapie Slovinsko. běžného nachlazení Aromatica Aromatica CZ s r.o., zvýšení nespecifické tinktura fytofarmakum, Echinaceové Šlapanice, ČR obranyschopnosti p ři nespecifické bylinné kapky běžných infekcích imunostimulans ECHINKA Aromatica CZ s r.o., posílení horních cest sirup fytofarmakum, Vícesložkový Šlapanice, ČR dýchacích nespecifické sirup pro d ěti imunostimulans s obsahem Echinacey Müllerovy Dr. Müller Pharma s r.o. posílení p řirozené tinktura fytofarmakum, Echinaceové Hradec Králové, ČR obranyschopnosti nespecifické
86 kapky organismu imunostimulans Echinacea kapsle Dr. Müller Pharma s r.o. zvýšení imunity kapsle fytofarmakum, s vitaminem C a Hradec Králové, ČR organismu, p ůsobí nespecifické eleutherokokem antisepticky v dutin ě imunostimulans ústní Müllerovy Dr. Müller Pharma s r.o. zvýšení imunity pastilky fytofarmakum, pastilky® s Hradec Králové, ČR organismu, p ůsobí nespecifické echinaceou a antisepticky v dutin ě imunostimulans vitaminem C ústní Müller ův sirup® s Dr. Müller Pharma s r.o. působí antivirov ě a sirup fytofarmakum, echinaceou a vit. Hradec Králové, ČR antisepticky, stimuluje nespecifické C imunitní systém, imunostimulans podporuje trávení a zažívání Müller ův čaj® na Dr. Müller Pharma s r.o. posiluje p řirozenou čaj fytofarmakum, posílení imunity Hradec Králové, ČR obranyschopnost nespecifické organismu a zvyšuje imunostimulans odolnost proti b ěžným infekcím ECHINACEA Simply You, a.s., Vítkov, prevence infekcí, tinktura fytofarmakum, kapky Imunit ČR celkové posílení imunity nespecifické imunostimulans ECHINACEA Simply You, a.s., Vítkov, prevence infekcí, tinktura fytofarmakum, kapky Imunit s ČR celkové posílení imunity nespecifické ženšenem a hlívou imunostimulans Phyteneo Neofyt s.r.o. St říbrná posiluje imunitu a sirup fytofarmakum, ECHINACEA Skalice, Česká republika zvyšuje odolnost nespecifické SIRUP S organizmu imunostimulans RAKYTNÍKEM Dr.Theiss Dr. Theiss Naturwaren prevence infekcí, tinktura fytofarmakum, Echinacea forte GmbH, N ěmecko celkové posílení imunity nespecifické kapky imunostimulans
Dr.Theiss Dr. Theiss Naturwaren Posílení bonbóny fytofarmakum, Echinacea GmbH, N ěmecko obranyschopnosti nespecifické bonbony organismu imunostimulans
Mucoplant nosní Dr. Theiss Naturwaren zvlh čuje suchou nosní nosní sprej fytofarmakum, sprej s mo řskou GmbH, N ěmecko sliznici, mírní projevy nespecifické vodou s rýmy, snižuje otok nosní imunostimulans echinaceou a sliznice, uleh čuje eukalyptem 30 ml dýchání
Zubní pasta Dr.Theiss Naturwaren denní čišt ění zub ů zubní zubní fytofarmakum, Dr.Theiss GmbH, N ěmecko pastou Echinacea dent pasta nespecifické Echinacea dent - s posiluje obranné síly imunostimulans echinaceou organismu Echinaceové nezjišt ěno krom ě klasických tinktura fytofarmakum, bylinné KAPKY indikací je u tohoto nespecifické MAGISTRY přípravku uvedeno imunostimulans HÁJKOVÉ použití po p řisátí klíšt ěte, pro výrazné snížení rizika rozvinutí klinické formy boreliózy
87 Echinacea s UNIOS PHARMA s.r.o. prevence infekcí, tablety fytofarmakum, vitamínem C celkové posílení imunity nespecifické imunostimulans Hep čík s Valdemar Grešík – prevence infekcí, čaj fytofarmakum, echinaceou Natura, s r.o. D ěč ín, ČR celkové posílení imunity nespecifické imunostimulans HBF Jitrocelový Herbacos-bofarma s.r.o. prevence infekcí, sirup fytofarmakum, sirup s echinaceou Pardubice celkové posílení imunity nespecifické a vitamínem C , imunostimulans od 3 let HBF JITROMAX Herbacos-bofarma s.r.o. prevence infekcí, sirup fytofarmakum, PLUS - Pardubice celkové posílení imunity nespecifické Jitrocelový sirup s imunostimulans echinaceou a vitamínem C HBF Echimax Herbacos-bofarma s.r.o. prevence infekcí, sirup fytofarmakum, Pardubice celkové posílení imunity nespecifické imunostimulans HBF Echinaceový Herbacos-bofarma s.r.o. prevence infekcí, sirup fytofarmakum, sirup se šípkem a Pardubice celkové posílení imunity nespecifické vitamínem C imunostimulans HERBACOS Herbacos-bofarma s.r.o. zklidn ění alergických mast fytofarmakum, echinaceová mast Pardubice projev ů na pokožce, nespecifické podpora hojení, pomoc imunostimulans při kožních infekcích bakteriálního nebo virového p ůvodu Sirup Galmed, a.s., Ostrava prevence infekcí, prevence fytofarmakum, mate řídouškový celkové posílení imunity infekcí, nespecifické Galmed s celkové imunostimulans Echinaceou a posílení vit.C imunity Echinaceové Galmed, a.s., Ostrava prevence infekcí, tinktura fytofarmakum, kapky celkové posílení imunity nespecifické imunostimulans Jitrocelový sirup s Galmed, a.s., Ostrava prevence infekcí, sirup fytofarmakum, vit. C a celkové posílení imunity nespecifické echinaceou imunostimulans Echinaceový sirup Galmed, a.s., Ostrava prevence infekcí, sirup fytofarmakum, s šípkem a vit. C celkové posílení imunity nespecifické imunostimulans MedFit - MedPharma s r. o., prevence infekcí, pastilky fytofarmakum, Echinacea Cé Sivice, ČR celkové posílení imunity nespecifické (eukalypt), imunostimulans obsahuje výtažky s Echinacey a eukaliptu a vit. C Echinacea creme, MedPharma s r. o., regenera ční ú činek na mast, gel, fytofarmakum, Echinacea gel, Sivice, ČR ple ť, zlepšení tonusu, ple ťová nespecifické Echinacea ple ťová prokrvení a pružnosti voda imunostimulans voda pokožky, pro citlivou a problematickou ple ť -posílení p řirozené kožní bariéry proti bakteriím a
88 plísním
HARMONY line, Ivax- CR a.s., Opava- prevence infekcí, pastilky, fytofarmakum, Echinacea tobolky Komárov, ČR celkové posílení imunity (pro nespecifické dosp ělé) imunostimulans WALMARK Walmark, a.s., Český prevence infekcí, tablety pro fytofarmakum, Echiná čci tablety Těšín celkové posílení imunity děti ve nespecifické od 3let tvaru imunostimulans medvídka WALMARK Walmark, a.s., Český prevence infekcí, tablety fytofarmakum, Imuno Spektrum Těšín celkové posílení imunity nespecifické imunostimulans CEM-M Gummies Walmark, a.s., Český prevence infekcí, tablety fytofarmakum, Imunita pro Těšín celkové posílení imunity nespecifické dosp ělé imunostimulans CEM-M s Walmark, a.s., Český prevence infekcí, tablety fytofarmakum, echinaceou (pro Těšín celkové posílení imunity nespecifické dosp ělé) imunostimulans CEM-M GARDEN STATE prevence infekcí, tablety fytofarmakum, IMUNOSTART NUTRITIONALS, USA celkové posílení imunity nespecifické Kids (pro d ěti od imunostimulans 3let) CEM-M GARDEN STATE prevence infekcí, tablety fytofarmakum, IMUNOSTART NUTRITIONALS, USA celkové posílení imunity nespecifické pro dosp ělé imunostimulans Delpharmea GARDEN STATE prevence infekcí, tablety fytofarmakum, Echinai+Astragalu NUTRITIONALS, USA celkové posílení imunity nespecifické s tbl. imunostimulans Lízátka Vita pop VitaHarmony s r.o., zklidn ění bolestí v krku , lízátka pro fytofarmakum, Brno působí antisepticky v děti i nespecifické dutin ě ústní dosp ělé imunostimulans Thera Tech 04 THERATECH prevence infekcí, tablety fytofarmakum, One daily celkové posílení imunity nespecifické vitamíny+minerál imunostimulans y+ Echinacea +Q10
Nature’s Life 04 Nature’s Life prevence infekcí, tablety fytofarmakum, Multivitamíny+mi celkové posílení imunity nespecifické nerály+ Echinacea imunostimulans +Q10 Leros Natur Leros, s r. o., Praha- prevence infekcí, čaj fytofarmakum, Echinacea tea – Zbraslav celkové posílení imunity nespecifické imunita imunostimulans Megafyt D ětský Megafyt Pharma s r.o., prevence infekcí, čaj fytofarmakum, ovocný čaj pro Vrané nad Vltavou celkové posílení imunity nespecifické posílení imunostimulans organismu Apotheke Mediate s r.o., Libchavy prevence infekcí, čaj fytofarmakum, Echinacea s celkové posílení imunity nespecifické ginkgo biloba imunostimulans Echinacea ko řen Mediate s r.o., Libchavy prevence infekcí, tinktura, fytofarmakum, celkové posílení imunity možno i nespecifické vn ější imunostimulans
89 použití p ři popáleniná ch, špatn ě se hojících ranách a bércových vředech Echinacea ko řen Mediate s r.o., Libchavy prevence infekcí, tablety fytofarmakum, celkové posílení imunity nespecifické imunostimulans Echinacea kapky Mediate s r.o., Libchavy prevence infekcí, tinktura fytofarmakum, celkové posílení imunity nespecifické imunostimulans Dr.Popov Antigrip Dr. Popov s r.o., Planá prevence infekcí, tinktura fytofarmakum, tea celkové posílení imunity nespecifické imunostimulans Echinacea na ť Dr. Popov s r.o., Planá prevence infekcí, sušená na ť fytofarmakum, celkové posílení imunity z byliny nespecifické imunostimulans GS Echinacea Green Swan prevence infekcí, tablety fytofarmakum, forte celkové posílení imunity nespecifické imunostimulans Fantastic Jablko + Biogena CB s r.o., prevence infekcí, ovocno- fytofarmakum, Echinacea n.s. České Bud ějovice celkové posílení imunity bylinná nespecifické porcovaná imunostimulans čajová sm ěs Propolis PURUS MEDA, s r.o. prevence infekcí, tablety fytofarmakum, Echinacea tbl. Brno celkové posílení imunity nespecifické imunostimulans Ústní voda Sea Jason osv ěžuje dech, pomáhá ústní voda fytofarmakum, Fresh JASON předejít vzniku zubního nespecifické kazui a a paradentósy imunostimulans Zubní pasta s Laverana GmbH & Co. přirozená pé če pro zubní fytofarmakum, echinaceou, Basis KG, zdravé zuby získaná z pasta nespecifické Sensitive Wennigsen kv ětů a list ů rostliny imunostimulans Germany Echinacea , posiluje a chrání dásn ě a ú činn ě odstra ňuje zubní plak Sprchový gel Tea Botanicus Plze ň - podporuje bun ěč nou sprchový fytofarmakum, Tree / Echinacea činnost gel nespecifické - zvlh čuje a zjem ňuje imunostimulans pokožku - posiluje p řírodní obranné mechanismy pokožky Sprchový gel- Swisso Logical - podporuje bun ěč nou sprchový fytofarmakum, Echinacea činnost gel nespecifické - zvlh čuje a zjem ňuje imunostimulans pokožku - posiluje p řírodní obranné mechanismy pokožky Shower Gel with Oriflame, Sweden - podporuje bun ěč nou sprchový
90 antioxidant činnost gel Grapes & - zvlh čuje a zjem ňuje Echinacea pokožku - posiluje p řírodní obranné mechanismy pokožky
PŘÍLOHA 3
AKTUÁLNÍ SEZNAM N ĚKTERÝCH SCHVÁLENÝCH A POUŽÍVANÝCH PROST ŘEDK Ů Z ROSTLINY DRUHU SILYBUM MARIANUM V ČR
NÁZEV VÝROBCE INDIKACE FORMA DRUH LÉKU Apotheke Mediate s r.o. podporuje látkovou čaj Fytofarmakum, Ostropest řec Dolní Libchavy vým ěnu, ovliv ňuje hepatoprotektivum mariánský čaj tvorbu a vylu čování žlu če, napomáhá p ři dolé čování chorob jater a žlu čníku Apotheke Mediate s r.o. podporuje látkovou čaj Fytofarmakum, Ostropest řec Dolní Libchavy vým ěnu, ovliv ňuje hepatoprotektivum mariánský-plod tvorbu a vylu čování sypaný žlu če. Napomáhá p ři dolé čování chorob jater a žlu čníku Herbex Cechia, s Herbex Cechia, s r. o., onemocn ění jater čaj fytofarmakum, r. o., Nedašov Nedašov hepatoprotektivum HERBEX Herbex Cechia, s r. o., onemocn ění jater čaj fytofarmakum, Ostropest řec Nedašov hepatoprotektivum mariánský LEROS Leros, s.r.o., Praha onemocn ění jater čaj fytofarmakum, Ostropest řec hepatoprotektivum mariánský plod sypaný Megafyt Megafyt – R, Vrané onemocn ění jater čaj fytofarmakum, Ostropest řec nad Vltavou hepatoprotektivum mariánský bylinný čaj Megafyt Megafyt – R, Vrané onemocn ění jater čaj fytofarmakum, Ostropest řec nad Vltavou hepatoprotektivum mariánský plod Ostropest řec Ostropest Řec onemocn ění jater čaj fytofarmakum, mariánský - hepatoprotektivum granulovaný plod Harmony Line- Favea s r.o., pomáhá chránit játra tobolky fytofarmakum, Ostropest řec blistr Kop řivnice před toxickými látkami, hepatoprotektivum tob. snižuje riziko vzniku žlu čových kamen ů. Má
91 antioxida ční ú činky Harmony Line- Favea s r.o., pomáhá chránit játra tablety fytofarmakum, Ostropest řec tbl Kop řivnice před toxickými látkami, hepatoprotektivum snižuje riziko vzniku žlu čových kamen ů. Má antioxida ční ú činky Silymarin maka Favea s r.o., snižují riziko tablety fytofarmakum, tbl. Kop ř ivnice aterosklerotických zm ěn hepatoprotektivum cévního systému a chrání játra p řed toxickými vlivy chemických škodlivin Silymarin Forte Favea s r.o., ochrana jater a cév kapsle fytofarmakum, pro ochranu jater a Kop řivnice hepatoprotektivum cév Silymarin s Favea s r.o., dopln ěk stravy p ři pastilky fytofarmakum, vit.C+E na Kop řivnice potížích, které jsou hepatoprotektivum regeneraci jater zp ůsobeny poruchami past. jaterních funkcí a zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi SILYMARIN Favea s r.o., prevence poškození emulgel fytofarmakum, emulgel Kop řivnice kůže, ekzém ů, lupénky a hepatoprotektivum akné MedinTerra- Medinterra s r.o., Brno působí p řízniv ě p ři tablety fytofarmakum, Ostropest řec tbl jaterních chorobách, hepatoprotektivum hlavn ě cirhóze a zán ětu jater, zmír ňuje poškození jater alkoholem a pomáhá jako prevence a p ři žlu čových kamenech MedPharma MedPharma , s r.o., působí p řízniv ě p ři tablety fytofarmakum, Ostropest řec Sivice jaterních chorobách, hepatoprotektivum hlavn ě cirhóze a zán ětu jater, zmír ňuje poškození jater alkoholem a pomáhá jako prevence a p ři žlu čových kamenech Natrodale Vital Health Foods působí p řízniv ě p ři tobolky fytofarmakum, Ostropest řec tob. (edms) Bpk jaterních chorobách, hepatoprotektivum hlavn ě cirhóze a zán ětu jater, zmír ňuje poškození jater alkoholem a pomáhá jako prevence a p ři žlu čových kamenech Ostropest řec T Care S.r.o., Praha působí p řízniv ě p ři tablety fytofarmakum, Natur detox tbl. jaterních chorobách hepatoprotektivum
Ostropest řec Plus Svus Pharma a.s., působí p řízniv ě p ři tobolky fytofarmakum, Farmax tob. Hradec Králové jaterních chorobách hepatoprotektivum -
92 Ostropest řec tbl. Hermeopa Medinterra p ů sobí p řízniv ě p ři tobolky fytofarmakum, Brno jaterních chorobách hepatoprotektivum TOPVET Topvet Dr.Ji ří působí p řízniv ě p ři tobolky fytofarmakum, Ostropest řec Pantu ček, Česká u jaterních chorobách hepatoprotektivum mariánský Plus Brna bylinné tob. -
TOPVET Topvet Dr.Ji ří působí p řízniv ě p ři extrakt fytofarmakum, Ostropest řec Pantu ček, Česká u jaterních chorobách hepatoprotektivum mariánský ext rakt Brna
Nefdesanté Nef De Santé, Praha působí p řízniv ě p ři tablety fytofarmakum, Silymarin tbl. jaterních chorobách hepatoprotektivum SILYMARIN Simply You a.s , Praha působí p řízniv ě p ři tobolky fytofarmakum, DUO Da Vinci jaterních chorobách hepatoprotektivum Academia tob. Ostropest řec Farmfabrika Echinops, působí p řízniv ě p ři kapsle fytofarmakum, mariánský Sevastopol jaterních chorobách hepatoprotektivum 1000mg cps.30 Silymarin 140 Generica S.r.o., Brno působí p řízniv ě p ři kapsle fytofarmakum, Generica cps. jaterních chorobách hepatoprotektivum Bylinková Herb Plus s r. o. působí p řízniv ě p ři žvýka čka fytofarmakum, žvýka čka - sm ěs jaterních chorobách hepatoprotektivum ostropest řec Herb Plus IBEROGAST Steigerwald poruchy funkce a kapky fytofarmakum, Arzneimittel GmbH, motility st řev, křeče digestivum, Darmstadt, SRN. žaludku a st řev spazmolytikum.
LAGOSA Mauermann toxická poškození jater, tablety fytofarmakum, Arzneimittel KG, podp ůrná lé čba hepatikum, Pöcking, SRN, chronických jaterních hepatoprotektivum Dragenopharm onemocn ění, zán ětlivá Apotheker Püschl onemocn ění jater, GmbH, Tittmoning, cirhóza. SRN LEGALON tbl. Madaus GmbH, Köln, podp ůrná lé čba p ři tobolky hepatoprotektivum SRN. toxickém poškození jater, chronickém zán ětlivém onemocn ění jater nebo p ři jaterní cirhóze.
LEGALON SIL Madaus GmbH, Köln, otrava muchom ůrkou prášek pro hepatoprotektivum. inj. plv. sol. SRN. zelenou, p říp. závažné přípravu intoxikace jinými injek čního hepatotoxickými roztoku. látkami. SILYMARIN AL Aliud Pharma GmbH, chronická perzistující a tablety hepatoprotektivum Laichingen, SRN. aktivní hepatitida,
93 alkoholická hepatitida, jaterní cirhóza, toxicko- metabolická poškození jater (nap ř. steatóza jater), profylakticky p ři lé čbě hepatotoxickými léky.
HEPEEL tbl. Biologische Heilmittel primární a sekundární tablety homeopatikum Heel GmbH, Baden- porucha funkce jater, Baden, SRN poškození jater.
94