Významní Violisté 19. a 20. Století

Total Page:16

File Type:pdf, Size:1020Kb

Významní Violisté 19. a 20. Století JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra smyčcových nástrojů Studijní obor Hra na violu Významní violisté 19. a 20. století Autor práce: Ondřej Tomečka Vedoucí práce: MgA. David Šlechta, Ph.D. Oponent práce: Mgr. Jan Řezníček Brno 2017 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Knihovně JAMU a používána ke studijním účelům. V Brně, dne 14. května 2017 Bc.Ondřej Tomečka Anotace Diplomová práce „Významní violisté 19. a 20. století“ se věnuje popsáním života a díla významných violistů devatenáctého a dvacátého století. Popisuje zejména Lionela Tertise, Williama Primrose, Paula Hindemitha, Jiřího Herolda a Ladislava Černého. V práci se čtenář dozví základní informace o těchto violistech a zároveň získá povědomí o vývoji evropské violové scény během popsaného období. Práce poskytuje ucelený sled informací vhodný coby základ dalšího výzkumu v oblasti historie hry na violu v Evropě. Annotation Diploma thesis „Notable violists of 19th and 20th century“ focuses on describing a life and creation of outstanding violists of 19th and 20th century. Namely it deals with Lionel Tertis, William Primorse, Paul Hindemith, Jiří Herold and Ladislav Černý. In the thesis the reader can get basic information about those violists and duing so the reader can gain knowledge about a development of violist playing scene during described historical period. The thesis presents cohesive, structurated information optimal as a base of possible research in the field of history of violists in Europe. Klíčová slova Violisté, Lionel Tertis, William Primrose, Paul Hindemith, Jiří Herold, Ladislav Černý, violové školy, Evropa Keywords Violists, Lionel Tertis, William Primrose, Paul Hindemith, Jiří Herold, Ladislav Černý, Europe, violist schools Obsah Úvod 1. Lionel Tertis ..................................................................................................... 8 1.1. Mládí a hudební začátky ................................................................................ 9 1.2. Počátky koncertování se sólovou violou ...................................................... 10 1.3. Konec veřejného vystupování a ocenění ...................................................... 11 1.4. Vliv Lionela Tertise na hudební svět ........................................................... 12 1.5. Lionel Tertis a Pablo Casals ........................................................................ 14 2. Hra na violu v Evropě dvacátého století .......................................................... 16 2.1. Francouzská violová škola........................................................................... 17 2.1.1. Luis Bailly ............................................................................................ 18 2.1.2. Maurice Vieux ...................................................................................... 19 2.2. Belgická violová škola ................................................................................ 20 2.3. Italská violová škola .................................................................................... 22 2.4. Ruská violová škola .................................................................................... 22 3. Dr. William Primrose ...................................................................................... 24 3.1. Vliv Williama Primrose na hudební svět ..................................................... 25 3.2. Ocenění a uznání ......................................................................................... 26 4. Paul Hindemith ............................................................................................... 28 4.1. Život Paula Hindemitha ............................................................................... 29 4.2. Paul Hindemith a nacistický režim .............................................................. 29 4.3. Hudební kariéra Paula Hindemitha .............................................................. 30 4.4. Hindemithovy violy .................................................................................... 33 4.5. Dílo Paula Hindemitha ................................................................................ 34 4.5.1. Opery: ................................................................................................... 34 4.5.2. Balety:................................................................................................... 34 4.5.3. Jiná zásadní díla a díla pro violu ............................................................ 34 4.5.4. Literatura .............................................................................................. 35 5. Ladislav Černý ............................................................................................... 37 6. Jiří Herold....................................................................................................... 39 6.1. Heroldova kvarteta ...................................................................................... 40 6.2. Působení v Českém kvartetu ........................................................................ 41 6.3. Skladatelská tvorba Jiřího Herolda .............................................................. 42 Závěr Seznam použitých informačních zdrojů .................................................................... 45 Úvod Tato práce představuje významné violisty devatenáctého a dvacátého století. Zejména se zaměřuje na Lionela Tertise, Williama Primrose, Paula Hindemitha, Jiřího Herolda a Ladislava Černého. Zvlášť se také věnuje francouzské violové škole se zaměřením na Luise Baillyho a Maurice Vieuxe, dále pak belgické, italské a ruské moderní violové škole. Cílem práce je popsat tyto velikány hry na violu a zaměřit se na jejich přínos etablování violy coby plnohodnotného nástroje s vlastní literaturou, technikou hry a skladbou. Popsaní interpreti se zásadně podíleli na odstranění nálepky „velkých houslí“, která byla viole dlouho neprávem přisuzována. Díky této práci bude dále možné najít základní informace o těchto violistech a díky tomu pokračovat v jejich zkoumání. Literatury, zabývající se historii hry na violu v Evropě není mnoho a na internetu také o těchto violistech nelze jednoduše a bez dlouhého prohledávání najít dostatek informací. Tato práce poskytuje ucelené informace s dostatečným kontextem a s množstvím údajů, které mohou vést k nasměrování dalšího výzkumu v oblasti historie hry na violu v Evropě od devatenáctého století dále. Toto téma je mi blízké, jelikož se aktivně věnuji hře na violu a není mi lhostejná budoucnost tohoto nástroje, a proto se chci i nadále zaměřit na propagaci všeho co se violy týká. Tomu odpovídají rozsáhlé statě o L. Tertisovi, který posunul možnosti hry na violu na úroveň, která před jeho dobou nebyla myslitelná a W. Primrosovi, který o mnoho let později dokázal s violou procestovat celý svět a inspirovat tak další generaci nadšených hráčů, kteří mohou na violu jako svůj hlavní nástroj být náležitě hrdí. Paul Hindemith zase obohatil hudební svět o mnoho moderně pojatých skladeb, které tvořil a jeho přínos violové (a hudební) literatuře je nevyčíslitelný. I na československé violisty došla řada, Jiří Herold a Ladislav Černý byli ve své době minimálně v evropském měřítku považováni za violovou špičku a podíleli se svojí zejména interpretační schopností na propagaci jak violy, tak naší vlasti. Tato jména jsou veřejnosti často spíše neznámá a ve školách přímo hudebně nezaměřených se o nich žáci často nedozví. Cílem této práce je tedy dále rozšířit povědomí o viole a inspirovat začínající hráče v jejich snažení. 6 Viola si během let prošla dlouhou cestu k prestižnímu postavení, kterému se těší dnes. Začátky moderní hry na violu se nesly spíše ve znamení hraní doprovodů v orchestrech a zapojení do komorních skladeb. Až s příchodem velkých violových osobností moderní doby se viola ze stínu ostatních smyčcových nástrojů přesunula na světlo a začaly, prvně opatrně, vznikat skladby a koncerty na viole stojící. Díky nim se prohlubovaly možnosti výuky hry na violu, hra se technicky zdokonalovala a zlepšovala se dostupnost violové literatury. Díky těmto postupným krokům přicházela možnost studovat violu coby svůj hlavní nástroj na předních světových konzervatořích, které k výuce přilákaly velká jména tehdejšího violového světa. To vše kumulovalo v proniknutí violy na pole sólového vystupování a dnes díky tomu může viola vystupovat jako plnohodnotný samostatný nástroj na těch nejprestižnějších světových pódiích. 7 1. Lionel Tertis Lionel Tertis, narozený 29. prosince 1876 v anglickém West Harterpoolu byl violista a spisovatel. Mimo jeho hudební dráhy se proslavil vydáním dvou vlastních autobiografií, v roce 1953 vydanou knihou Už nikdy více Popelkou a v roce 1974 vydanou knihou Má viola a já. V Už nikdy více Popelkou Tertis vysvětluje nejen historii violy, ale hlavně popisuje její uplatnění na poli hudebního světa. Tertis prezentuje své přesvědčení, že viola má své opodstatněné a oprávněné místo v hudbě a svá tvrzení opírá o jeho bohaté zkušenosti (Tertis, 1953). Díky tomu si zaslouží místo mezi nejdůležitějšími violisty, neboť jeho hudební úspěchy spolu s vydanými publikacemi zajistily viole důležité postavení, kterému se dnes tento nástroj těší. Jeho hudební virtuozita a hudební schopnosti vycházejí z velké části z interpretace violistické literatury, která do jeho doby neměla obdoby. I díky tomu mu mnoho jeho současníků věnovalo sonáty,
Recommended publications
  • Paul Hindemith'in Trompet Ve Piyano Sonati'nin Form Ve
    Hacettepe Üniversitesi Güzel Sanatlar Enstitüsü Üflemeli ve Vurmalı Çalgılar Anasanat Dalı PAUL HINDEMITH’İN TROMPET VE PİYANO SONATI’NIN FORM VE İCRA YÖNÜNDEN İNCELENMESİ Deniz BOZALP Yüksek Lisans Sanat Çalışması Raporu Ankara, 2018 PAUL HINDEMITH’İN TROMPET VE PİYANO SONATI’NIN FORM VE İCRA YÖNÜNDEN İNCELENMESİ Deniz BOZALP Hacettepe Üniversitesi Güzel Sanatlar Enstitüsü Üflemeli ve Vurmalı Çalgılar Anasanat Dalı Yüksek Lisans Sanat Çalışması Raporu Ankara, 2018 v TEŞEKKÜR Başta bu çalışmada engin deneyimleri ile bana yol gösteren danışmanım Doç. Burak Karaağaç olmak üzere, çalışmalarım boyunca beni her daim destekleyen aileme ve dostlarıma sonsuz teşekkürlerimi bir borç bilirim. vi ÖZET BOZALP, Deniz, Paul Hindemith Trompet ve Piyano için Sonatın Form ve İcra Yönünden İncelenmesi, Yüksek Lisans Sanat Çalışması Raporu, Ankara, 2018. Paul Hindemith, modern müziğin en önemli bestecilerinden biridir. Bestecinin matematiksel olarak deha sayılabilecek bir yazım stili vardır (Dinç, 2008). “Belki de bu yüzdendir ki Mustafa Kemal Atatürk’ün daveti üzerine 1935 yılında Türkiye’ye gelmiş ve müzik yaşamının daha kapsamlı bir biçimde örgütlenip organize edilmesi hususunda danışman olarak görev yapmıştır” (Say,1998). Paul Hindemith, ülkemizde çalışacak sanatçı kadrolarını da kendisi belirleyerek 1935-37 yılları arasında Ankara’da o zamanki adı Devlet Konservatuvarı olan okulumuzu en ince ayrıntısına dek tasarlayıp kurmuştu Eğitim sistemimizde ve tarihimizde oldukça emeği olan bestecinin bu başarılarının tohumları aslında çok küçük yaşta atılmıştır. Henüz çocukken keman çalışmalarına başlayan Paul Hindemith, Frankfurt Konservatuvarı’na girerek ileri keman, orkestra şefliği ve kompozisyon dersleri almış ve 1914 de yardımcı şef, 1917 de ise konzertmeister olarak Frankfurt Opera Orkestrası’nda önemli pozisyonlarda görev yapmıştır. Aynı yıldan 1940 yılına kadar gerek besteciliği, gerek kemancılığı, gerek eğitimci yönü, gerekse viyolacılığı ve orkestra şefliği ile uluslararası müzik çevrelerinde büyük başarılar elde etmiştir.
    [Show full text]
  • Das Wechselspiel Der Künste Vom Bauhaus Zum Black Mountain College
    Andi Schoon Die Ordnung der Klänge Andi Schoon (Dr. phil.) lebt als freier Autor, Musiker und Dozent in Hamburg. Sein Forschungsschwerpunkt liegt an den Schnittstellen von Musik, Performance und bildender Kunst. Andi Schoon Die Ordnung der Klänge. Das Wechselspiel der Künste vom Bauhaus zum Black Mountain College Bibliografische Information der Deutschen Bibliothek Die Deutsche Bibliothek verzeichnet diese Publikation in der Deutschen Nationalbibliografie; detaillierte bibliografische Daten sind im Internet über http://dnb.ddb.de abrufbar. © 2006 transcript Verlag, Bielefeld This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 3.0 License. Umschlaggestaltung und Innenlayout: Kordula Röckenhaus, Bielefeld Umschlagabbildung: Josef Albers, Fuge, 1925; © The Josef and Anni Albers Foundation/ VG Bild-Kunst, Bonn 2005 Lektorat & Satz: Andi Schoon Druck: Majuskel Medienproduktion GmbH, Wetzlar ISBN 3-89942-450-6 Gedruckt auf alterungsbeständigem Papier mit chlorfrei gebleichtem Zellstoff. Besuchen Sie uns im Internet: http://www.transcript-verlag.de Bitte fordern Sie unser Gesamtverzeichnis und andere Broschüren an unter: [email protected] INHALT Einleitung: Das Prinzip Bauhaus 7 1. Verflechtungen von Musik und Kunst – Linien, die zum Bauhaus führen 13 1.1 Lessings Laokoon – Ästhetik statt Nachahmung 14 1.2 Wettstreit der Künste im 19. Jahrhundert 16 1.3 Strukturäquivalenzen im 20. Jahrhundert 21 2. Das Streben nach Kontrolle – Musik am Bauhaus 31 2.1 Utopien einer krisenhaften Zeit 31 2.2 Musikalische Maler und die Harmonisierung 33 2.3 Musik außerhalb der Werkstätten 50 2.4 Die Bauhaus-Bühne 54 Einschub: Schulpolitik 75 2.5 László Moholy-Nagy und das konstruktivistische Bauhaus 76 2.6 Der beherrschte Klang 82 5 3.
    [Show full text]
  • Paul Hindemith: a Catalogue of the Orchestral Music
    PAUL HINDEMITH: A CATALOGUE OF THE ORCHESTRAL MUSIC 1916: Cello Concerto, op.3: 26 minutes “Lustige Sinfonietta fur kleines Orchester”, op.4: 29 minutes 1917: Three Songs for soprano and orchestra, op.9: 18 minutes Sonata for ten instruments (fragment), op.10: 10 minutes 1921: “Rag Time(wohltemperiert)” for orchestra: 3 minutes Dance Suite “Nusch-Nuschi”, op.20: 9 minutes 1922: “Triadisches Ballett” Kammermusik No.1 for chamber orchestra, op. 24/1: 16 minutes 1923/39/59:“Sechs Lieder aus Das Marienleben” for soprano and orchestra, op. 27: 23 minutes 1923: “Klaviermusik mit Orchester” for Piano(Left Hand), op.29: 18 minutes 1924: Kammermusik No.2 for Piano and twelve solo instruments, op. 36/1: 16 minutes “Regimentsmarsch der Tipop” for chamber orchestra: 2 minutes 1925: Concerto for Orchestra, op.38: 12 minutes Kammermusik No.3 for obligato Cello and ten solo instruments, op.36/2: 16 minutes Kammermusik No.4 for Violin and chamber orchestra, op.36/3: 23 minutes 1926: Concert Music for Wind Orchestra, op.41: 15 minutes 1927: Five Pieces for String Orchestra, op.44/4: 13 minutes Kammermusik No.5 for Viola and Chamber Orchestra, op.36/4: 19 minutes Kammermusik No.6 for Viola d’amore and orchestra, op.46/1: 17 minutes Kammermusik No.7 for Organ and orchestra, op.46/2: 16 minutes 1929/30: Konzertmusik for Viola and Chamber Orchestra, op.48: 20 minutes 1930: Overture “Neues vom Tage”: 6 minutes Concert Music for Piano, Brass and Two Harps, op.49: 21 minutes Concert Music for Brass and Strings, op.50: 17 minutes 1931: Oratorio “Das Unaufhorliche”
    [Show full text]
  • On Approaching a Performance of Paul Hindemith's Der
    On Approaching a Performance of Paul Hindemith’s Der Schwanendreher Christine Cheng BMus (Hons) UQ A thesis submitted for the degree of Master of Philosophy at The University of Queensland in 2016 School of Music Abstract This critical commentary investigated the interpretative process of approaching Paul Hindemith’s Der Schwanendreher for performance. The analysis and application of ideas based on the study of the following primary sources: Hindemith’s letters, theories and memoir to inform interpretative decisions of Der Schwanendreher was discussed in depth. The first chapter provided contextual knowledge of Hindemith’s musical style in conjunction with his life as described by his letters. In the second chapter, Hindemith’s compositional theory and principles presented in his pedagogical texts were examined and applied in analysis to Der Schwanendreher for a more informed understanding of the work’s compositional language. The third chapter explored the role of the performer in the interpretative process according to Hindemith’s own views expressed in his memoir with that of the more contemporary practice-based performance research. These three points of research were used to support a discussion of my own journey interpreting and performing the work which I modelled using Australian musicologist Anne Marshman’s Philosophy of the “Performer’s Voice.” ii Declaration by author This thesis is composed of my original work, and contains no material previously published or written by another person except where due reference has been made in the text. I have clearly stated the contribution by others to jointly-authored works that I have included in my thesis.
    [Show full text]
  • Die Ordnung Der Klänge
    Andi Schoon Die Ordnung der Klänge Andi Schoon (Dr. phil.) lebt als freier Autor, Musiker und Dozent in Hamburg. Sein Forschungsschwerpunkt liegt an den Schnittstellen von Musik, Performance und bildender Kunst. Andi Schoon Die Ordnung der Klänge. Das Wechselspiel der Künste vom Bauhaus zum Black Mountain College Bibliografische Information der Deutschen Bibliothek Die Deutsche Bibliothek verzeichnet diese Publikation in der Deutschen Nationalbibliografie; detaillierte bibliografische Daten sind im Internet über http://dnb.ddb.de abrufbar. © 2006 transcript Verlag, Bielefeld This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 3.0 License. Umschlaggestaltung und Innenlayout: Kordula Röckenhaus, Bielefeld Umschlagabbildung: Josef Albers, Fuge, 1925; © The Josef and Anni Albers Foundation/ VG Bild-Kunst, Bonn 2005 Lektorat & Satz: Andi Schoon Druck: Majuskel Medienproduktion GmbH, Wetzlar ISBN 3-89942-450-6 Gedruckt auf alterungsbeständigem Papier mit chlorfrei gebleichtem Zellstoff. Besuchen Sie uns im Internet: http://www.transcript-verlag.de Bitte fordern Sie unser Gesamtverzeichnis und andere Broschüren an unter: [email protected] INHALT Einleitung: Das Prinzip Bauhaus 7 1. Verflechtungen von Musik und Kunst – Linien, die zum Bauhaus führen 13 1.1 Lessings Laokoon – Ästhetik statt Nachahmung 14 1.2 Wettstreit der Künste im 19. Jahrhundert 16 1.3 Strukturäquivalenzen im 20. Jahrhundert 21 2. Das Streben nach Kontrolle – Musik am Bauhaus 31 2.1 Utopien einer krisenhaften Zeit 31 2.2 Musikalische Maler und die Harmonisierung 33 2.3 Musik außerhalb der Werkstätten 50 2.4 Die Bauhaus-Bühne 54 Einschub: Schulpolitik 75 2.5 László Moholy-Nagy und das konstruktivistische Bauhaus 76 2.6 Der beherrschte Klang 82 5 3.
    [Show full text]