Bakalářská Práce
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta Katedra obchodu a cestovního ruchu Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: Obchodní podnikání – cestovní ruch Bakalá řská práce Analýza služeb cestovního ruchu v regionu Posázaví Vedoucí bakalá řské práce: Autor: Mgr. Vladimír Dvo řák Lenka Maršálková ______________________________________________________________ 2008 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci na téma „Analýza služeb cestovního ruchu v regionu Posázaví“ zpracovala samostatn ě na základ ě vlastních zjišt ěních a pramen ů uvedených v seznamu literatury. V Českých Bud ějovicích, duben 2008 …………………………………… 2 POD ĚKOVÁNÍ Děkuji Mgr. Vladimírovi Dvo řákovi za odborné vedení práce, cenné rady a p řipomínky. Dále d ěkuji za spolupráci, pomoc a poskytnuté informace paní Bohunce Zemanové z Místní ak ční skupiny Posázaví o.p.s.. 3 OBSAH: 1 Úvod ………………………………………………………………………… str. 5 2 Literární p řehled 2.1 Cestovní ruch 2.1.1 Definování cestovního ruchu ……………………………….. str. 6 2.1.2 Cestovní ruch jako systém ………………………………….. str. 7 2.2 Služby cestovního ruchu 2.2.1 Produkt cestovního ruchu …………………………………… str. 9 2.2.2 Vymezení služeb a služeb cestovního ruchu ………………… str. 10 2.2.3 Podstata a zvláštnosti služeb cestovního ruchu …………….. str. 10 2.2.4 Klasifikace služeb cestovního ruchu ……………………….. str. 11 2.2.5 Dopravní služby ……………………………………………. str. 12 2.2.6 Ubytovací služby …………………………………………… str. 13 2.2.7 Stravovací služby …………………………………………… str. 14 3 Cíl, metodika 3.1 Cíl práce …………………………………………………………… str. 15 3.2 Metodika …………………………………………………………… str. 15 4 Situa ční analýza 4.1 Charakteristika mikroregionu ………………………….…………… str. 16 4.2 Analýza služeb ………………………….………………………….. str. 22 5 Terénní šet ření 5.1 Dotazníkové šet ření ………………………….…………………….. str. 33 5.2 Vyhodnocení ………………………….…………………………… str. 34 6 Vyhodnocení a návrh inovace služeb 6.1 Vyhodnocení situa ční analýzy a terénního šet ření ………………….. str. 42 6.2 Návrh inovace služeb ………………………….……………………. str. 43 6.3 Návrh produktového balí čku ………………………….……………. str.44 7 Záv ěr …………………………...………………………….………………. str. 46 8 Summary …………………………………………………………………… str. 47 8 Literatura …………………………...………………………….…………. str. 48 9 Seznam graf ů ………………………….………………………………….. str.50 10 Seznam p říloh ………………………….………………………………….. str. 51 4 1 Úvod Po roce 1989, kdy se v České republice otev řely hranice a lidé m ěly možnost cestovat do zahrani čí a poznávat tak nové kultury a životní styly, se cesty do zahrani čí velmi rozmohly. Alespo ň co se týkalo dovolených. Každý cht ěl vid ět mo ře, vykoupat se v něm, poznat nová místa…. Postupn ě se dovolená u mo ře stala samoz řejmostí mnoha rodin. Lidé ale p řestávali trávit dovolené v České republice. Dovolená u nás už nebyla tak atraktivní jako jet do zahrani čí. V dnešní dob ě se op ět za číná objevovat kouzlo naší p řírody a historických památek a lidé op ět zjiš ťují, že i dovolená v České republice má co do sebe. Jedním z mnoha míst, kde m ůžeme u nás strávit dovolenou je Posázaví, malebný region kolem řeky Sázavy ve St ředo českém kraji. Řeka Sázava je jedna z nejkrásn ějších a nejnavšt ěvovan ějších řek u nás (Vodácký pr ůvodce,1997:3). Již mnoho let nabízí romantickou p řírodu s rozsáhlými lesy, st říbrnými pe řejemi a řadou historických památek různých sloh ů. V dobách, kdy lidé nemohli cestovat do zahrani čí byla Sázava velmi oblíbenou chatovou oblastí. Řadu chat najdete kolem řeky dodnes. Sázava odvod ňuje severní oblasti Českomoravské vrchoviny a severní výb ěžek St ředo české žulové pahorkatiny. Plocha celého povodí m ěř í 4 350 km. Zpo čátku vytéká Sázava z rybníku Malé Dá řko. Dále protéká nádrží Pilská. Za horní tok se ozna čuje úsek ze Ž ďáru nad Sázavou do P řibyslavi, kde řeka protéká p řevážn ě zalesn ěným údolím a dále úsek mezi Havlí čkovým Brodem a Sv ětlou nad Sázavou. Za Sv ětlou se nachází nejkrásn ější úsek řeky – pe řeje Stvo řidla. P řed Led čí nad Sázavou p řechází řeka do st ředního toku, který kon čí v Krhanicích. V tomto úseku je mnoho letních tábor ů a rekrea čních st ředisek. V dolním toku řeky se nachází vodáky oblíbený úsek s mnoha pe řejemi Týnec nad Sázavou-Pikovice. Ješt ě p řed soutokem Sázavy s Vltavou u obce Davle protéká řeka Vranovskou p řehradou. Nejen na základ ě výše uvedených údaj ů, ale i podle vlastní zkušenosti, protože v tomto regionu žiji, považuji Posázaví za atraktivní oblast nejen pro vodáky a chata ře, ale i pro trávení dovolené nebo uspo řádání výlet ů. 5 2 Literární p řehled 2.1 Cestovní ruch 2.1.1 Definování cestovního ruchu V pr ůběhu staletí, jak se rozvíjel cestovní ruch a samotná spole čnost, se m ěnilo chápání pojmu cestovní ruch a proto dnes existuje řada definic cestovního ruchu. Nejednotnost t ěchto definic je dána složitostí jevu jakým cestovní ruch je. Auto ři vždy ve své definici zd ůraz ňují n ějaké hledisko. Nap říklad Hesková (2006:10) uvádí definici Hermanna von Schularda, který poukazoval na ekonomické aspekty cestovního ruchu a definoval cestovní ruch jako soubor operací zejména ekonomického charakteru, které se přímo vztahují na vstup, pobyt a pohyb cizinc ů vn ě i uvnit ř ur čité zem ě, m ěsta nebo regionu. Dále tato publikace uvádí definici švýcarských autor ů W.Hunzikera a K.Krapfa, kte ří definují cestovní ruch jako soubor vztah ů a jev ů, které vyplývají z pobytu na cizím míst ě, pokud cílem pobytu není trvalý pobyt nebo výkon výd ěle čné činnosti. Jiná definice uvedená v této publikaci cituje dalšího švýcarského autora C.Kaspara, který pod pojmem cestovní ruch rozumí souhrn vztah ů a jev ů, které vyplývají z cestování anebo pobytu osob, přičemž místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení nebo zam ěstnání. Tato definice se 80.letech 20.století stala oficiální pro Mezinárodní sdružení v ědeckých pracovník ů cestovního ruchu. Jiná publikace (Málá,1999:8) ukazuje definice dalších autor ů. Nap říklad definici A.Bormana, který cestovní ruch ozna čil jako cesty, jež se podnikají za ú čelem zotavení, zábavy, obchodu a povolání nebo z jiných p říčin (za zvláštními událostmi), p ři nichž dochází k do časné zm ěně místa bydlišt ě. Nepat ří sem však dojížd ění za prací. Dále publikace uvádí definici R.Gl őckmana, že cestovní ruch je suma vztah ů mezi lidmi, kte ří se nacházejí v nějakém míst ě p řechodn ě, a mezi obyvateli tohoto místa. Také je zde uvedena definice H.Posera, který cestovní ruch definuje jako lokální nebo územní nahromad ění cizinc ů s přechodným pobytem, které podmi ňuje vznik vzájemných vztah ů mezi cizinci na stran ě jedné a domácím obyvatelstvem, místem a jeho krajinou na stran ě druhé. Na základ ě shrnutí n ěkterých názor ů, lze cestovní ruch definovat také jako cestování a p řebývání mimo místo trvalého bydlišt ě, zpravidla ve volném čase, a to za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi (Petr ů,1999:26). 6 Významná organizace v oblasti cestovního ruchu UNWTO se snažila definice cestovního ruchu sjednotit a za oficiální prohlásila, že cestovní ruch je činnost lidí spo čívající v cestování a pobytu na místech mimo místo jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho uceleného roku za ú čelem využití volného času, obchodu a za jinými ú čely (Čech,1998:14). Cestovní ruch lze chápat i jako soubor činností zam ěř ených na uspokojování pot řeb rekreace, kultury a lé čení, kterou zpravidla realizujeme ve volném čase a mimi místo trvalého bydlišt ě. Člov ěk tedy nepoci ťuje pot řebu cestovního ruchu jako takového, ale spíše poci ťuje konkrétní pot řeby, nap říklad pot řebu poznávání, odpo činku, sportovního nebo kulturního vyžití, které je možné uspokojit práv ě ú častí na cestovním ruchu. (Orieška,1999:5) 2.1.2 Cestovní ruch jako systém Často je cestovní ruch zkoumán s využitím systémové teorie, protože ho lze považovat za otev řený a dynamický systém. Skládá se ze dvou podsystémů, subjektu cestovního ruchu a objektu cestovního ruchu v četně vzájemných vazeb. (Hesková,2006:12) Subjekt cestovního ruchu reprezentuje ú častník cestovního ruchu. Z ekonomického hlediska je jím každý, kdo uspokojuje svoje pot řeby spot řebou statk ů cestovního ruchu v dob ě cestování a pobytu mimo místo trvalého bydlišt ě ve volném čase. Je nositelem poptávky a spot řebitelem cestovního ruchu (Hesková,2006:13). Za ú častníka cestovního ruchu se také pokládají osoby, které cestují na dobu delší než 24 hodin do jiné zem ě než je zem ě jejich trvalého pobytu a to pro zábavu, za ú čelem vy řízení rodinných záležitostí, pro zlepšení zdravotního stavu, aby se zú častnily r ůzných akcí, které mají v ědecký, administrativní, náboženský, sportovní a jiný charakter a za vy řizováním ur čitých záležitostí (i obchodních) (Petr ů,1999:31). Jako ú častníka cestovního ruchu rozlišujeme stálého obyvatele, návšt ěvníka, turistu a výletníka (Hesková,2006:13-14). 7 Stálým obyvatelem (neboli rezidentem) se v mezinárodním cestovním ruchu rozumí osoba, která žije v zemi alespo ň jeden rok p řed p říjezdem do jiné zem ě na dobu kratší jednoho roku. V domácím cestovním ruchu je to osoba, která v tomto míst ě žije alespo ň šest po sob ě jdoucích m ěsíc ů p řed p říjezdem do jiného místa na dobu kratší šesti m ěsíc ů. (Malá,1999:12) Návšt ěvník je osoba, která v domácím cestovním ruchu cestuje na jiné místo v zemi svého trvalého bydlišt ě na kratší dobu než šest m ěsíc ů. V zahrani čním cestovním ruchu cestuje do jiné zem ě na dobu nep řesahující jeden rok s tím, že hlavní ú čel cesty je v obou případech jiný než výkon výd ěle čné činnosti. (Hesková,2006:14) Turisté jsou do časní návšt ěvníci, kte ří se zdrží v navštívené zemi alespo ň 24 hodin a motivem jejich cestování je bu ď využití volného času (zábava, dovolená, odpo činek, sport apod.) nebo vy řizování r ůzných záležitostí (Petr ů,1999:31).