Bakalářská Práce

JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta Katedra obchodu a cestovního ruchu

Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: Obchodní podnikání – cestovní ruch

Bakalá řská práce

Analýza služeb cestovního ruchu v regionu Posázaví

Vedoucí bakalá řské práce: Autor: Mgr. Vladimír Dvo řák Lenka Maršálková ______2008

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci na téma „Analýza služeb cestovního ruchu v regionu Posázaví“ zpracovala samostatn ě na základ ě vlastních zjišt ěních a pramen ů uvedených v seznamu literatury.

V Českých Bud ějovicích, duben 2008 ……………………………………

POD ĚKOVÁNÍ

Děkuji Mgr. Vladimírovi Dvo řákovi za odborné vedení práce, cenné rady a p řipomínky. Dále d ěkuji za spolupráci, pomoc a poskytnuté informace paní Bohunce Zemanové z Místní ak ční skupiny Posázaví o.p.s..

3 OBSAH: 1 Úvod ………………………………………………………………………… str. 5 2 Literární p řehled 2.1 Cestovní ruch 2.1.1 Definování cestovního ruchu ……………………………….. str. 6 2.1.2 Cestovní ruch jako systém ………………………………….. str. 7 2.2 Služby cestovního ruchu 2.2.1 Produkt cestovního ruchu …………………………………… str. 9 2.2.2 Vymezení služeb a služeb cestovního ruchu ………………… str. 10 2.2.3 Podstata a zvláštnosti služeb cestovního ruchu …………….. str. 10 2.2.4 Klasifikace služeb cestovního ruchu ……………………….. str. 11 2.2.5 Dopravní služby ……………………………………………. str. 12 2.2.6 Ubytovací služby …………………………………………… str. 13 2.2.7 Stravovací služby …………………………………………… str. 14 3 Cíl, metodika 3.1 Cíl práce …………………………………………………………… str. 15 3.2 Metodika …………………………………………………………… str. 15 4 Situa ční analýza 4.1 Charakteristika mikroregionu ………………………….…………… str. 16 4.2 Analýza služeb ………………………….………………………….. str. 22 5 Terénní šet ření 5.1 Dotazníkové šet ření ………………………….…………………….. str. 33 5.2 Vyhodnocení ………………………….…………………………… str. 34 6 Vyhodnocení a návrh inovace služeb 6.1 Vyhodnocení situa ční analýzy a terénního šet ření ………………….. str. 42 6.2 Návrh inovace služeb ………………………….……………………. str. 43 6.3 Návrh produktového balí čku ………………………….……………. str.44 7 Záv ěr …………………………...………………………….………………. str. 46 8 Summary …………………………………………………………………… str. 47 8 Literatura …………………………...………………………….…………. str. 48 9 Seznam graf ů ………………………….………………………………….. str.50 10 Seznam p říloh ………………………….………………………………….. str. 51

4 1 Úvod

Po roce 1989, kdy se v České republice otev řely hranice a lidé m ěly možnost cestovat do zahrani čí a poznávat tak nové kultury a životní styly, se cesty do zahrani čí velmi rozmohly. Alespo ň co se týkalo dovolených. Každý cht ěl vid ět mo ře, vykoupat se v něm, poznat nová místa…. Postupn ě se dovolená u mo ře stala samoz řejmostí mnoha rodin. Lidé ale p řestávali trávit dovolené v České republice. Dovolená u nás už nebyla tak atraktivní jako jet do zahrani čí. V dnešní dob ě se op ět za číná objevovat kouzlo naší p řírody a historických památek a lidé op ět zjiš ťují, že i dovolená v České republice má co do sebe. Jedním z mnoha míst, kde m ůžeme u nás strávit dovolenou je Posázaví, malebný region kolem řeky Sázavy ve St ředo českém kraji. Řeka Sázava je jedna z nejkrásn ějších a nejnavšt ěvovan ějších řek u nás (Vodácký pr ůvodce,1997:3). Již mnoho let nabízí romantickou p řírodu s rozsáhlými lesy, st říbrnými pe řejemi a řadou historických památek různých sloh ů. V dobách, kdy lidé nemohli cestovat do zahrani čí byla Sázava velmi oblíbenou chatovou oblastí. Řadu chat najdete kolem řeky dodnes. Sázava odvod ňuje severní oblasti Českomoravské vrchoviny a severní výb ěžek St ředo české žulové pahorkatiny. Plocha celého povodí m ěř í 4 350 km. Zpo čátku vytéká Sázava z rybníku Malé Dá řko. Dále protéká nádrží Pilská. Za horní tok se ozna čuje úsek ze Ž ďáru nad Sázavou do P řibyslavi, kde řeka protéká p řevážn ě zalesn ěným údolím a dále úsek mezi Havlí čkovým Brodem a Sv ětlou nad Sázavou. Za Sv ětlou se nachází nejkrásn ější úsek řeky – pe řeje Stvo řidla. P řed Led čí nad Sázavou p řechází řeka do st ředního toku, který kon čí v Krhanicích. V tomto úseku je mnoho letních tábor ů a rekrea čních st ředisek. V dolním toku řeky se nachází vodáky oblíbený úsek s mnoha pe řejemi Týnec nad Sázavou-Pikovice. Ješt ě p řed soutokem Sázavy s Vltavou u obce Davle protéká řeka Vranovskou p řehradou. Nejen na základ ě výše uvedených údaj ů, ale i podle vlastní zkušenosti, protože v tomto regionu žiji, považuji Posázaví za atraktivní oblast nejen pro vodáky a chata ře, ale i pro trávení dovolené nebo uspo řádání výlet ů.

5 2 Literární p řehled

2.1 Cestovní ruch

2.1.1 Definování cestovního ruchu

V pr ůběhu staletí, jak se rozvíjel cestovní ruch a samotná spole čnost, se m ěnilo chápání pojmu cestovní ruch a proto dnes existuje řada definic cestovního ruchu. Nejednotnost t ěchto definic je dána složitostí jevu jakým cestovní ruch je. Auto ři vždy ve své definici zd ůraz ňují n ějaké hledisko. Nap říklad Hesková (2006:10) uvádí definici Hermanna von Schularda, který poukazoval na ekonomické aspekty cestovního ruchu a definoval cestovní ruch jako soubor operací zejména ekonomického charakteru, které se přímo vztahují na vstup, pobyt a pohyb cizinc ů vn ě i uvnit ř ur čité zem ě, m ěsta nebo regionu. Dále tato publikace uvádí definici švýcarských autor ů W.Hunzikera a K.Krapfa, kte ří definují cestovní ruch jako soubor vztah ů a jev ů, které vyplývají z pobytu na cizím míst ě, pokud cílem pobytu není trvalý pobyt nebo výkon výd ěle čné činnosti. Jiná definice uvedená v této publikaci cituje dalšího švýcarského autora C.Kaspara, který pod pojmem cestovní ruch rozumí souhrn vztah ů a jev ů, které vyplývají z cestování anebo pobytu osob, přičemž místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení nebo zam ěstnání. Tato definice se 80.letech 20.století stala oficiální pro Mezinárodní sdružení v ědeckých pracovník ů cestovního ruchu. Jiná publikace (Málá,1999:8) ukazuje definice dalších autor ů. Nap říklad definici A.Bormana, který cestovní ruch ozna čil jako cesty, jež se podnikají za ú čelem zotavení, zábavy, obchodu a povolání nebo z jiných p říčin (za zvláštními událostmi), p ři nichž dochází k do časné zm ěně místa bydlišt ě. Nepat ří sem však dojížd ění za prací. Dále publikace uvádí definici R.Gl őckmana, že cestovní ruch je suma vztah ů mezi lidmi, kte ří se nacházejí v nějakém míst ě p řechodn ě, a mezi obyvateli tohoto místa. Také je zde uvedena definice H.Posera, který cestovní ruch definuje jako lokální nebo územní nahromad ění cizinc ů s přechodným pobytem, které podmi ňuje vznik vzájemných vztah ů mezi cizinci na stran ě jedné a domácím obyvatelstvem, místem a jeho krajinou na stran ě druhé. Na základ ě shrnutí n ěkterých názor ů, lze cestovní ruch definovat také jako cestování a p řebývání mimo místo trvalého bydlišt ě, zpravidla ve volném čase, a to za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi (Petr ů,1999:26).

6 Významná organizace v oblasti cestovního ruchu UNWTO se snažila definice cestovního ruchu sjednotit a za oficiální prohlásila, že cestovní ruch je činnost lidí spo čívající v cestování a pobytu na místech mimo místo jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho uceleného roku za ú čelem využití volného času, obchodu a za jinými ú čely (Čech,1998:14). Cestovní ruch lze chápat i jako soubor činností zam ěř ených na uspokojování pot řeb rekreace, kultury a lé čení, kterou zpravidla realizujeme ve volném čase a mimi místo trvalého bydlišt ě. Člov ěk tedy nepoci ťuje pot řebu cestovního ruchu jako takového, ale spíše poci ťuje konkrétní pot řeby, nap říklad pot řebu poznávání, odpo činku, sportovního nebo kulturního vyžití, které je možné uspokojit práv ě ú častí na cestovním ruchu. (Orieška,1999:5)

2.1.2 Cestovní ruch jako systém

Často je cestovní ruch zkoumán s využitím systémové teorie, protože ho lze považovat za otev řený a dynamický systém. Skládá se ze dvou podsystémů, subjektu cestovního ruchu a objektu cestovního ruchu v četně vzájemných vazeb. (Hesková,2006:12)

Subjekt cestovního ruchu reprezentuje ú častník cestovního ruchu. Z ekonomického hlediska je jím každý, kdo uspokojuje svoje pot řeby spot řebou statk ů cestovního ruchu v dob ě cestování a pobytu mimo místo trvalého bydlišt ě ve volném čase. Je nositelem poptávky a spot řebitelem cestovního ruchu (Hesková,2006:13). Za ú častníka cestovního ruchu se také pokládají osoby, které cestují na dobu delší než 24 hodin do jiné zem ě než je zem ě jejich trvalého pobytu a to pro zábavu, za ú čelem vy řízení rodinných záležitostí, pro zlepšení zdravotního stavu, aby se zú častnily r ůzných akcí, které mají v ědecký, administrativní, náboženský, sportovní a jiný charakter a za vy řizováním ur čitých záležitostí (i obchodních) (Petr ů,1999:31). Jako ú častníka cestovního ruchu rozlišujeme stálého obyvatele, návšt ěvníka, turistu a výletníka (Hesková,2006:13-14).

7 Stálým obyvatelem (neboli rezidentem) se v mezinárodním cestovním ruchu rozumí osoba, která žije v zemi alespo ň jeden rok p řed p říjezdem do jiné zem ě na dobu kratší jednoho roku. V domácím cestovním ruchu je to osoba, která v tomto míst ě žije alespo ň šest po sob ě jdoucích m ěsíc ů p řed p říjezdem do jiného místa na dobu kratší šesti m ěsíc ů. (Malá,1999:12)

Návšt ěvník je osoba, která v domácím cestovním ruchu cestuje na jiné místo v zemi svého trvalého bydlišt ě na kratší dobu než šest m ěsíc ů. V zahrani čním cestovním ruchu cestuje do jiné zem ě na dobu nep řesahující jeden rok s tím, že hlavní ú čel cesty je v obou případech jiný než výkon výd ěle čné činnosti. (Hesková,2006:14)

Turisté jsou do časní návšt ěvníci, kte ří se zdrží v navštívené zemi alespo ň 24 hodin a motivem jejich cestování je bu ď využití volného času (zábava, dovolená, odpo činek, sport apod.) nebo vy řizování r ůzných záležitostí (Petr ů,1999:31). Za turistu se také považuje návšt ěvník, který v navštíveném míst ě alespo ň jednou p řenocuje ( Čech,1998:55). Z hlediska délky pobytu m ůžeme rozlišovat turistu na dovolené, který na daném míst ě pobývá více než ur čený po čet nocí nebo dní, a krátkodob ě pobývajícího turistu, který cestuje na dobu, která nep řekra čuje ur čený po čet dní nebo nocí, ale zahrnuje pobyt s alespo ň jedním p řenocováním (Hesková,2006:14).

Výletníci jsou do časní návšt ěvníci, kte ří se zdrží pouze jeden den v navštívené zemi, aniž by v této zemi p řenocovali (Petr ů,1999:31). Obdobn ě je výletník definován jako ú častník cestovního ruchu, který v navštíveném míst ě ani jednou nep řespí ( Čech,1999:59).

Objekt cestovního ruchu je všechno, co se m ůže stát cílem ú častníka cestovního ruchu. Skládá se z cílového místa, podnik ů a institucí cestovního ruchu. Jeho sou částí jsou i služby a zboží vyráb ěné podniky a institucemi v cílovém míst ě. Pro cílové místo je důležitá primární nabídka, nebo-li mít vhodné p řírodní a kulturní potenciály. Významná je i sekundární nabídka, kterou p ředstavuje infrastrukturní vybavenost. Jde o podniky, za řízení a instituce cestovního ruchu, které umož ňují p řechodn ě se ubytovat, stravovat, vykonávat r ůzné aktivity typické pro cestovní ruch. (Hesková,2006:15)

8 Primární nabídka tvo ří základní složku nabídky cestovního ruchu. Obsahuje všechny faktory, které z hlediska své podstaty nemají p římý vztah k cestovnímu ruchu, ale svoji přitažlivostí dávají cestovnímu ruchu charakteristickou podobu (Malá,1999:48).

Sekundární nabídka je d ůležitá, aby atraktivity v cílových místech cestovního ruchu mohly být v ůbec využity. Zahrnuje všechny služby, které musí být k dispozici pro použití v cestovním ruchu (Malá,1999:49). Sekundární nabídka je odvozená od primární nabídky a musí odpovídat charakteru atraktivit, jež se v daném míst ě nacházejí (v objemu kapacit, v jejich struktu ře, v lokalizaci, typu staveb apod.) (Malá,1999:50).

2.2 Služby cestovního ruchu

2.2.1 Produkt cestovního ruchu

Účastník ům cestovního ruchu je na trhu cestovního ruchu nabízen produkt cestovního ruchu. Produktem cestovního ruchu je vše, co je nabízeno na trhu cestovního ruchu a má schopnost uspokojit pot řeby návšt ěvník ů a vytvo řit tak komplexní soubor zážitk ů (Hesková,2006:96). Existují i další definice produktu: Produkt je cokoliv, co lze nabídnout na trhu k prozkoumání, získání, užívání nebo ke spot řeb ě a co m ůže uspokojit n ějakou pot řebu nebo požadavek. Mohou to být hmotné p ředm ěty, služby, osoby, místa, organizace a myšlenky. ; Produkt je všechno, jak výhodné, tak nevýhodné, co získáváme n ějakou vým ěnou. Je to složitá kombinace hmotných a nehmotných prvk ů, v četn ě funk čních, sociálních a psychologických užitných hodnot. Produktem m ůže být myšlenka, služba, zboží nebo jakákoliv kombinace t ěchto t ří kategorií.(Horner,Swarbrooke,2003:154) Produkt cestovního ruchu je souhrn materiálních (zbožových) a nemateriálních (služby) hodnot ur čených pro uspokojení ú častník ů cestovního ruchu ( Čech,1998:44). V cestovním ruchu se rozlišují t ři úrovn ě produktu a to produkt všeobecný, očekávaný a širší. Jádrem celého produktu je produkt všeobecný . Tvo ří ho nabídka specializovaných služeb, nap říklad ubytovacích, stravovacích, dopravních a dalších, které návšt ěvník pokládá za samoz řejmost. Produkt, se kterým se návšt ěvník ve skute čnosti setká se ozna čuje jako očekávaný produkt . Tímto produktem se od sebe odlišuje

9 konkurence (prost ředí, atmosféra, pohostinnost, kvalita atd.). Širší produkt pak poskytuje dodate čný zážitek. Je to n ěco navíc, co návšt ěvník neo čekával. (Hesková,2006:98-99) Jiný model t ří úrovní produktu rozlišuje základní produkt (to co zákazník kupuje), reálný produkt (zahrnuje provedení, kvalitu apod.) a rozší řený produkt (další služby a užitné hodnoty, které zákazník dostává). (Horner,Swarbrooke,2003:155) Služby jsou rozhodující sou částí produktu cestovního ruchu (Hesková,2006:99).

2.2.2 Vymezení služeb a služeb cestovního ruchu

Službu obecn ě lze charakterizovat jako ekonomickou činnost, jejímž výsledkem jsou nemateriální hodnoty, které se projevují jako užite čné efekty pro spot řebitele služeb. Nej čast ěji se služba projevuje jako takové vynaložení práce (živé i nehmotné), p ři níž nevzniká hmotný statek, ale užite čný efekt. Službami cestovního ruchu rozumíme všechny služby, které zabezpe čují pot řeby vzniklé v rámci cestovního ruchu. (Malá,1999:55) Služby cestovního ruchu lze definovat i jako činnost sm ěř ující k uspokojování pot řeb ú častník ů cestovního ruchu ( Čech,1998:50) nebo jako činnosti, jejichž výsledkem je užite čný efekt, bu ď individuální nebo spole čenský (Orieška,1999:6, Hladká,1997:27).

2.2.3 Podstata a zvláštnosti služeb cestovního ruchu

Služby cestovního ruchu mají ur čité všeobecné znaky služeb a speciální znaky charakteristické jen pro služby cestovního ruchu (Hesková,2006:100).

Za všeobecné znaky služeb se považuje nemateriálnost , která vyjad řuje, že služby na rozdíl od výrobku nem ůžeme vid ět ani uchopit; vysoká spot řeba živé práce p ři spot řeb ě služeb souvisí s nemateriálností, protože poskytovat služby musí lidský faktor; pot řeba za člen ění vn ějšího faktoru do procesu poskytování , kterou se rozumí ú čast zákazníka na procesu poskytování služeb - zákazník se m ůže ú častnit aktivn ě (nap ř. návšt ěva kulturního představení) nebo pasivn ě (nap ř. absolvování lé čebného pobytu); soulad poskytování se spot řebou se ozna čuje také jako simultánnost tedy, že služby není možné produkovat do zásoby, p ři produkci se hned spot řebovávají s čímž souvisí pomíjitelnost služeb, tedy že služby nelze p ředem testovat. (Hesková,2006:100-101)

10 Speciálním znakem služeb cestovního ruchu je fakt, že poskytnutí služby a její spot řeba jsou prostorov ě a časov ě vázány na ur čitý rekrea ční prostor , který zárove ň ur čuje charakter spot řeby služeb; dále mají tyto služby p řevážn ě osobní charakter ; jsou v mnohotvárném provedení, ale vzhledem k různorodosti potřeb ú častník ů cestovního ruchu vystupují jako komplex r ůzných, vzájemn ě na sebe navazujících služeb (komplementarita služeb cestovního ruchu); jsou zastupitelné a tedy existuje možnost nahrazení jinou službou; rozsah spot řeby služeb je nutné včas zabezpe čit a to hlavn ě u hromadné a zárove ň krátkodobé ú časti na cestovním ruchu; také p ři poskytování služeb cestovního ruchu vystupuje spot řebitel neanonymn ě. (Orieška,1999:6-7) Dalšími speciálními znaky služeb cestovního ruchu je, že jsou výsledkem činnosti mnoha odv ětví a požadavky na rozsah, strukturu a charakter služeb cestovního ruchu jsou zna čně diferenciované v závislosti na okruhu ú častník ů, na charakteru místa a i na zastoupení jednotlivých druh ů cestovního ruchu. (Malá,1999:55)

2.2.4 Klasifikace služeb cestovního ruchu

Různorodost služeb cestovního ruchu umož ňuje jejich klasifikování z více hledisek (Orieška,1999:7). Služby cestovního ruchu m ůžeme rozlišovat na primární služby, které uspokojují cílové pot řeby ú častník ů cestovního ruchu (nap říklad sportovní vyžití, rekreace, poznávání kulturních a historických památek) a služby sekundární, které jsou službami realiza čními (ubytování, doprava, stravování). (Orieška,1999:6) Většina autor ů (Hesková, Orieška, Hladká, Malá, Čech) shodn ě uvádí klasifikaci služeb na základní a dopl ňkové.

Za základní služby se obecn ě považují služby umož ňující p řemíst ění ú častník ů cestovního ruchu z místa jejich bydlišt ě do místa rekreace a služby spojené s pobytem v rekrea čním míst ě (dopravní, ubytovací a stravovací služby) (Orieška,1999:7). Lze je definovat také jako služby pro ú čast na cestovním ruchu nezbytné ( Čech,1998:18).

Dopl ňkovými službami jsou pak ty služby, které souvisí s využíváním atraktivit a vlastností charakteristických pro konkrétní rekrea ční prostor (Orieška,1999:8). Také jsou chápany jako služby, které jsou bezpodmíne čnou podmínkou ú časti na cestovním ruchu, ale navazují (dopl ňují) na služby základní ( Čech,1998:62).

Dopl ňkovými službami jsou služby obchodní, sportovn ě-rekrea ční, spole čensko-kulturní, láze ňsko-lé čebné, sm ěnárenské, komunální, zprost ředkovatelské a horská služba (Hladká,1997:8). Za dopl ňkové služby se považují i služby informa ční, kongresové, venkovského cestovního ruchu, pr ůvodcovské, anima ční a služby cestovních kancelá ří a cestovních agentur (Hesková,2006:106).

Krom ě této klasifikace lze služby d ělit také podle charakteru spot řeby na osobní a věcné, podle ekonomického hlediska na placené a neplacené, z časového hlediska na sezónní a mimosezónní, podle zp ůsobu zabezpe čování služeb na služby vlastní nebo zprost ředkovatelské. (Orieška,1999:8)

2.2.5 Dopravní služby

Doprava je jedním ze základních p ředpoklad ů rozvoje cestovního ruchu (Orieška,1999:19). Dopravními službami se rozumí takové služby, které jsou spojeny se zabezpe čením vlastní p řepravy ú častník ů cestovního ruchu a jejich zavazadel, v četn ě poskytování informací o dopravním spojení, rezervování míst v dopravních prost ředcích, prodeje cenin, vy řizování reklamací, apod. V závislosti na druhu dopravního prost ředku poskytují tyto služby p římo dopravci nebo je jejich prost řednictvím obstarávají cestovní kancelá ře. (Hladká,1997:67) Dopravní služby lze členit podle n ěkolika hledisek. Podle druhu dopravy na služby železni ční, letecké, silni ční, vodní a ostatní dopravy; z teritoriálního hlediska na služby vnitrostátní a mezinárodní dopravy a podle periodicity na služby v pravidelné a nepravidelné doprav ě (Orieška,1999:19). Pod ostatní dopravou se rozumí místní doprava v cílových místech cestovního ruchu, a to kolejová (tramvaj) a nekolejová (trolejbus, autobus) (Hesková,2006:109). Dopravní služby pat ří do kategorie placených služeb. Soubor podmínek podle kterých se p řeprava uskute čň uje a seznam cen se ozna čuje jako p řepravní tarif. (Orieška,1999:20)

12 Pro použití dopravního prost ředku si cestující musí obstarat dopravní ceninu. Dopravní ceninou je poukázka oprav ňující uskute čnit cestu tím dopravním prost ředkem, pro který je ur čena – jízdenka na vlak, letenka, místenka apod. (Hladká,1997:67)

2.2.6 Ubytovací služby

Ubytovací služby umož ňují p řenocování nebo p řechodné ubytování v cílovém míst ě. Jejich sou částí jsou i služby, které souvisejí s pobytem host ů v ubytovacím za řízení. (Hesková,2006:110) Ubytovací služby poskytují ubytovací za řízení. Lze je d ělit podle r ůzných hledisek. Nap říklad podle Oriešky (1999:46): - podle zp ůsobu výstavby na pevné (hotely, motely), částe čně pevné (montované chaty), p řenosné (stany) a pohyblivé (l ůžkové vozy, lehátkové vozy, obytné přív ěsy, rotely) - podle časového využití na celoro ční, dvousezónní a jednosezónní - podle druhu na tradi ční (hotely, penziony, motely…), dopl ňkové (chaty, bungalov, rotely…) a ostatní (ubytování ve studentských kolejích a domovech mládeže v dob ě, kdy nejsou využívány pro sv ůj ú čel).

Během cestování poskytují ubytovací služby nap říklad l ůžkové a lehátkové vagóny v železni ční doprav ě, rotely a autobus-hotely, p řípadn ě motely a autokempy v silni ční doprav ě, výletní lod ě ve vodní doprav ě (Hesková,2006:110). V cílových místech poskytují tyto služby ubytovací za řízení r ůzných kategorií. Kategorizace ubytovacích za řízení, tedy zásady pro za řazení za řízení do ur čité kategorie podle druhu poskytovaných služeb, vybavení a úrovn ě, není ve všech státech jednotná. V České republice bylo organizacemi cestovního ruchu vytvo řeno „Doporu čení upravující základní ukazatele pro kategorizaci hostinských a ubytovacích za řízení“. (Orieška,1999:46-47) Podle doporu čení se ubytovací za řízení člení na hromadná a individuální: Základními kategoriemi hromadných ubytovacích za řízení jsou hotel , hotel garni, motel, botel, penzion, chatová osada, kemp, turistická ubytovna. Do individuálního ubytovacího za řízení pat ří ubytování v soukromí. (Orieška,1999:48)

13 2.2.7 Stravovací služby

Stravovací služby zabezpe čují uspokojování základních pot řeb výživy, p řispívají k zotavení a vytvá řejí v ětší fond volného času využitelného na uspokojování pot řeb účastník ů cestovního ruchu, které jsou cílem na ú časti na cestovním ruchu. (Hesková,2006:111) Obdobn ě se stravovací služby definují jako služby, které zabezpe čují uspokojování základních pot řeb výživy ú častník ů cestovního ruchu b ěhem jejich p řepravy i pobytu v cílovém m ěst ě. (Hladká,1997:55) Během p řepravy jsou stravovací služby poskytovány p římo v dopravních prost ředcích, p řípadn ě za řízeních umíst ěných v bezprost řední blízkosti silni čních a dálni čních komunikací, zejména dálkových tras. (Orieška,1999:57) Během pobytu v místech cestovního ruchu jde hlavn ě o stravovací služby, které poskytují hostinská za řízení. Podle všeobecného hlediska se odbytová st řediska člení na st řediska p řevážn ě stravovací, spole čensko-zábavní a dopl ňková. (Orieška,1999:57) Obecn ě lze hostinská za řízení d ělit na restaurace , kam se řadí restaurace, pohostinství, jídelní restaura ční vozy a jiné za řízení pro p řepravu osob, motorest, samoobslužná restaurace, bufet, bistro, fast food, ob čerstvení, kiosek a na bary , kam pat ří denní bar (grill bar, pizzerie, snach bar, aperitiv bar), no ční bar, no ční klub, varieté, dancing, vinárna, kavárna, espresso, hostinec, pivnice, vý čep piva. (Orieška,1999:59-60, Hladká,1997:57-58) Prodej ve stravovacích za řízení probíhá formou volného prodeje podle jídelního lístku (a’la carte); volným výb ěrem menu, které je uvedeno v jídelním lístku; volným výb ěrem jídel z nabídky prezentované na bufetovém stole p ři bufetové form ě obsluhy nebo dalšími formami prodeje jako nap říklad samoobsluha, prodej p řes pult, prodej pomocí automat ů atd. (Hladká,1997:62).

14 3 Cíl, metodika

3.1 Cíl práce

Hlavním cílem práce je provést analýzu služeb cestovního ruchu, které jsou v regionu Posázaví poskytovány. A to zejména základních služeb, ale i dalších dopl ňkových služeb cestovního ruchu. Oblast Posázaví zahrnuje pom ěrn ě rozsáhlou část. Práce je zam ěř ena na mikroregion CHOPOS, který sdružuje 19 obcí z bývalého okresu Benešov ve St ředo českém kraji. Díl čími cíli je na základ ě spln ění hlavního cíle podání návrhu na inovaci služeb a dále vytvo ření produktového balí čku. Produktový balí ček by m ěl propagovat mikroregion jako zajímavé místo pro strávení dovolené, které nabízí klidné prost ředí s krásnou p řírodou a zajímavou historií a kvalitní služby. Balí ček by tak m ěl do mikroregionu p řilákat více turist ů. Za pracovní hypotézu pro tuto práci bylo stanoveno tvrzení: „Posázaví je atraktivní oblast cestovního ruchu s dosta čujícími službami“.

3.2 Metodika

Prvním krokem p ři zpracování práce bylo studium odborné literatury týkající se cestovního ruchu a služeb cestovního ruchu. Dále byly prostudovány dostupné materiály o mikroregionu. P ředevším se jednalo o propaga ční materiály, internetové stránky Posázaví a mikroregionu CHOPOS. Zdrojem informací byla i spolupráce s místní ak ční skupinou Posázaví o.p.s. V analytické části práce byla použita situa ční analýza. Situa ční analýzu lze považovat za nástroj, který pomáhá podniku ur čit jeho místo v prost ředí, charakterizovat možnosti a identifikovat reálné p ředpoklady pro vývoj budoucích aktivit (Horáková,2002:41). Konkrétní názory ú častník ů cestovního ruchu, kte ří Posázaví navštívili, byly zjišt ěny prost řednictví terénního dotazníkového šet ření. Dalším krokem práce bylo vyhodnocení zjišt ěných informací a na základ ě toho byl podán návrh na inovace, které by region více zatraktivnily. V poslední části práce byl navržen produktový balí ček.

15 4 Situa ční analýza

4.1 Charakteristika mikroregionu

Mikroregion CHOPOS tvo ří 19 obcí, které roku 1999 založily dobrovolné sdružení. Toto sdružení usiluje o spole čné řešení problém ů. Svazek obcí se rozkládá ve St ředo českém kraji na okrese Benešov. Tvo ří ho obce Bílkovice, Český Šternberk, Divišov, Drah ňovice, Chotýšany, Kozmice, Ost ředek, Petroupim, Popovice, Postupice, Psá ře, Sob ěhrdy, Struha řov, Teplýšovice, T řeb ěšice, Vodslivy, Vranov, Všechlapy a Xaverov. Jeho rozloha je 22 365,16 ha, po čet obyvatel 6 616. CHOPOS je tradi čním turistickým regionem s typickým venkovským charakterem a s mnoha p řírodními zajímavostmi, které jsou vhodné k využití v oblasti cestovního ruchu. A práv ě rozvoj cestovního ruchu je jednou z oblastí, ve které tyto obce spolupracují. Svazek obcí CHOPOS je také jedním ze zakladatel ů obecn ě prosp ěšné spole čnosti Posázaví, jejímž úkolem je koordinace krok ů vedoucích k rozvoji cestovního ruchu v oblasti kolem řeky Sázavy. (www.chopos.cz, cit.13.února 2008) Následující údaje jsou k 1.1.2007.

1. Bílkovice Správní území obce Bílkovice se rozkládá na vým ěř e 577,76 ha a má t ři místní části: Bílkovice, Moravsko, Takonín. Žije zde celkem 181 obyvatel. První zmínka o vzniku obce Bílkovice pochází z roku 1420, o Takonín ě již z roku 1250 a o Moravsku z roku 1380. Ve všech obcích se nachází kapli čka. Významnou osobností pocházející z Bílkovic byl mlyná ř Olt, který se jako poslanec zasloužil o výstavbu známého místního podniku Sellier a Bellot sídlícího ve Vlašimi. V 70. letech 20. století pak byla v kraji dob ře známá tane ční skupina z této obce. Dlouholetou tradici zde mají dobrovolní hasi či.

2. Český Šternberk Správní území obce Český Šternberk se rozkládá na vým ěř e 546,6 ha. Žije zde 151 obyvatel .

Nejv ětší dominantou obce je hrad ty čící se nad řekou Sázavou a celou obcí. Hrad byl založen okolo roku 1241 Zdeslavem z rodu Divišovic ů a pojmenován podle svého erbovního znamení, zlaté hv ězdy, Sternberg. Poslední velké úpravy prob ěhly v dob ě ranného baroka. Hrad je ve vlastnictví rodu Sternberg ů.

3. Divišov Správní území m ěstyse Divišov se rozkládá na výměř e 3 098,01 ha na šesti katastrálních územích: Dalovy, Divišov u Benešova, K řešice u Divišova, Lbosín, Měchnov, Zdebuzeves. V městysy žije celkem 1 429 obyvatel. Divišov je bývalé poddanské m ěsto založené Divišem z Divišova v období p řed rokem 1130 za vlády B řetislava I. Obec za čala vznikat kolem tvrze, která zde kdysi stávala. P řed rokem 1242 založil syn Diviše z Divišova Zdeslav hrad Český Šternberk. Divišov se stal řemeslnickým a obchodním st řediskem šternberského panství. M ěsto bylo známé výrobou sametů a plyše. Více známá je ale akciová spole čnost JAWA Divišov, která je sv ětoznámým výrobcem motocykl ů. M ěsto má řadu zajímavostí, které stojí za návšt ěvu. P ředevším je to gotický kostel, ve kterém se nachází hrobka rodu Sterberg ů a je zde dokonce pochována dcera krále Ji řího z Pod ěbrad Eliška. Dále pak budova synagogy, která p řipomíná pom ěrn ě silnou obec židovských obchodník ů a řemeslník ů. Jedná se o pozdn ě klasicistní stavbu s apsidou. Dnes slouží budova jako muzeum práv ě života židovské obce v Divišov ě.

4. Drah ňovice Správní území obce Drah ňovice se rozkládá na vým ěř e 817,43 ha. V obci žije 58 obyvatel. Obec vznikla jako sídlo neznámého rodu. Osudy vesnice jsou úzce spojeny s osudy šternberského hradu a panství. V roce 1857 byla na návsi postavena kapli čka s kamenným křížem a zvoni čkou, které zde stojí dodnes. Významnou roli v obci hrají dobrovolní hasi či. V okolních lesích se nachází tzv. Jedlovka, kde se nachází mohyly z poslední doby pohanské a kde bývala prehistorická keramická osada. Dále jsou pak v okolí Hradce, bývalé slovanské a p ředslovanské hradišt ě a Pírka, zbytky milí řů a pecí na výrobu kolomazi a smoly ze 17. a 18. století.

17 5. Chotýšany Správní území obce Chotýšany se rozkládá na vým ěř e 1 396,76 ha na dvou katastrálních územích: Chotýšany, M ěste čko u Chotýšan. V obci žije 439 obyvatel. V písemných pramenech se Chotýšany poprvé objevují v roce 1250 v souvislosti s vladykem Mrákotou. V roce 1865 byla v obci založena škola, která funguje dodnes. Dominantou obce je kostel Havla z roku 1315. P řed kostelem, u zdi zámeckého parku, stojí barokní kamenná socha sv. Jana Nepomuckého. Zmín ěný zámecký park byl chloubou obce. Dnes už takový význam nemá, ale p řesto se zde nachází řada vzácných a velmi starých strom ů. Park se rozprostírá kolem malého renesan čního záme čku vystav ěném v roce 1737 Arnoštem z Vrtby. V okolí i v obci se nachází řada náboženských památek – křížky a kapli čky ( Kamenný k říž na návsi, U M ěste čského "Adamova" k řížku, Kapli čka u cesty k Vá ňovýmu mlýnu, Pa řezí - kapli čka se zvoni čkou, Kaplička v Měste čku ).

6. Kozmice Správní území obce Kozmice se rozkládá na vým ěř e 796,13 ha. V obci žije 216 obyvatel.Ve správním území obce jsou tyto místní části: Kácova Lhota, Kozmice a Rousínov. První zmínka o Kozmicích pochází z roku 1350 a souvisí s kostelem sv. Jakuba Většího, který je dominantou obce. Prvními vlastníky obce byl rod P řís ňák ů, pozd ěji byly Kozmice p řipojeny ke konopiš ťskému panství. P ředevším je obec známá motokrosovou dráhou.

7. Ost ředek Správní území obce Ost ředek se rozkládá na vým ěř e 1 296,69 ha na třech katastrálních územích: B ělčice u Ost ředka, Ost ředek, T řemošnice. V obci žije 328 obyvatel. První historická zmínka o Ost ředku pochází až z roku 1356, kdy zde byla postavena tvrz vladyky Slávka z Ost ředka. Na míst ě tvrze pak byla roku 1741 vystav ěna barokní stavba s kaplí sv. Jana Nepomuckého. Velký p řínos pro obec m ěl generál Jan Červinka, jeden z majitel ů panství. Za zásluhy mu byla vystav ěna pam ětní deska. Nejvýznamn ější historickou zajímavostí obce je ale narození spisovatele Svatopluka Čecha na zdejším zámku v roce 1846. Básníkovu rodnou sv ětni čku je možné v zámku navštívit.

18 8. Petroupim Správní území obce Petroupim se rozkládá na vým ěř e 950,63 ha. V obci žije 297 obyvatel. Jako první vlastnili petroupimské panství rytí ři Jiskrové (po čátek 14. století). Od roku 1560 pak pat řila část Petroupimi pod konopiš ťské panství.

9. Popovice Správní území obce Popovice se rozkládá na vým ěř e 1 171,48 ha. V obci žije 262 obyvatel. Popovice byly významným st řediskem textilního pr ůmyslu v kraji. Obec vznikla kolem vodní tvrze, která zde byla postavena v první polovin ě 14. století. V roce 1358 je poprvé zmi ňován i kostel sv. Jakuba apoštola. Historie obce je spojena s panstvím Jemništ ě, kterého byla obec od roku 1797 sou částí.

10. Postupice Správní území obce Postupice se rozkládá na vým ěř e 4 000,61 ha na sedmi katastrálních územích: Čelivo, Jemništ ě, Milovanice, Nová Ves u Postupic, Postupce, Pozov, Roubí čkova Lhota. V obci žije 1 116 obyvatel. První písemná zmínka o Postupicích pochází z roku 1205. Od 17. století se Postupice stávají sou částí jemniš ťského panství, což obci p řináší významnou úlohu v textilním pr ůmyslu. Tehdejší majitel panství Rottenhan zde totiž založil textilní manufakturu. V obci se nacházela vodní tvrz, která byla později p řestav ěna na tzv. starý zámek. V 17. století byl pak vystav ěn zámek nový a starý byl využíván pro ubytování panských ú ředník ů. Dnes nový zámek Jemništ ě krom ě prohlídek nabízí možnost procházky parkem s exotickými zví řaty nebo po řádání svateb a jiných akcí.

11. Psá ře Správní území obce Psá ře se rozkládá na vým ěř e 830,33 ha a má dv ě místní části: Dubovka a Psá ře. V obci žije celkem 120 obyvatel. První písemné zmínky o Psá řích jsou z roku 1352, o Dubovce z roku 1471. V Psá řích byla p ůvodn ě tvrz. Od 13. století pak pat řila obec Šternberk ům, kte ří zde nechali v roce 1350 vystav ět kostel.

19 12. Sob ěhrdy Správní území obce Sob ěhrdy se rozkládá na vým ěř e 1 011,59 ha na dvou katastrálních územích: Sob ěhrdy, Ží ňánky. V obci žije 328 obyvatel. V roce 1414 zde byla založena tvrz, která se stala základem dnešní obce. V Sob ěhrdy se nacházejí hned dva kostely. Jeden je katolický, druhý českobratrský. Pod správu obce spadají Ží ňany, Ží ňánky, d říve Velké a Malé Ží ňany, a Meziho ří. V Ží ňanech i Ží ňánkách stojí na návsi zvoni čky (p řibližn ě z roku 1863). U Ží ňánek byl v roce 1922 postaven pomník padlým ve sv ětové válce - žulový balvan, v němž jsou vyryta jména padlých spoluob čan ů z obou sv ětových válek. Meziho ří bylo významné pálením vápence, který se zde nacházel.

13. Struha řov Správní území obce Struha řov se rozkládá na vým ěř e 2 195,39 ha na sedmi katastrálních územích: Bo řeňovice, Býkovice u Bo řeňovic, Jezero, Mysli č, Skalice u Benešova, St řížkov u Bo řeňovic, Struha řov u Benešova. V obci žije celkem 676 obyvatel. Struha řov býval samostatným statkem pat řící od roku 1650 Petru Vilémovi z Říčan. V roce 1717 byl prodán pán ům z Jemništ ě. Obec je tvo řena dv ěma návesními prostory, které mají ve svém st ředu kapli Panny Marie. V roce 1877 zde byla vystav ěna obecná škola, která pozd ěji pro malý po čet žák ů zanikla. Na západní části pod obcí je situován dodnes fungující zem ědělský areál. Ve vesnici panoval relativn ě čilý spole čenský ruch, soust řed ěný zejména kolem hasi čského spolku (plesy, cvi čení).

14. Teplýšovice Správní území obce Teplýšovic se rozkládá na vým ěř e 1 056,36 ha na dvou katastrálních územích: Čeňovice, Teplýšovice. V obci žije 394 obyvatel. Každá obec z tohoto správního celku má r ůzné stá ří - Teplýšovice 1352, Čeňovice 1381, Kochánov 1454, Humenec 1788 a Zálesí 1844. Nejzajímav ější historickou památkou v oblasti je kostel sv. Havla v Teplýšovicích. Sou časná podoba je z roku 1756. Dále za zmínku stojí kapli čky v Čeňovicích, Kochánov ě a Humenci a pomník padlým z 1. sv ětové války v Teplýšovicích. Významnou historickou památkou je i budova Základní školy v Teplýšovicích. Ve škole dodnes probíhá výuka 1. až 4. t řídy.

20 15. T řebešice Správní území obce Třebešice se rozkládá na vým ěř e 417,64 ha. V obci žije 78 obyvatel. Ve 13. století byla na tomto území postavena tvrz, kolem které se za čala vytvá řet ves. V obci stojí kostel románského slohu, který je stejn ě starý jako t řebešická tvrz.

16. Vodslivy Správní území obce Vodslivy se rozkládá na vým ěř e 471,73 ha. V obci žije 90 obyvatel. Z hlediska cestovního ruchu je v obci zajímavá zvoni čka.

17. Vranov Správní území obce Vranov se rozkládá na vým ěř e 949,12 ha na dvou katastrálních územích: Vranov u Červan, Vranovská Lhota. V obci žije 323 obyvatel. První zmínky o obci Vranov pochází z roku 1352, o Vranovské Lhot ě z roku 1397. O dalších obcích spadajících pod správu Vranova jsou zmínky z roku 1428 o Bezd ěkov ě, z roku 1422 o Údolnici, z roku 1387 o Ma čovicích a z roku 1356 o Kloko čné. Nejvýznamn ější kulturní památkou ve Vranov ě je kostel sv.Václava, hlavn ě jeho dnešní sakristie. S nejv ětší pravd ěpodobností se jedná o jeden z nejstarších p ředrománských kostelík ů a rotund založených v souvislosti s misijním úsilím sv. Vojt ěcha - Slavníkovce.

18. Všechlapy Správní území obce Všechlapy se rozkládá na vým ěř e 555,24 ha. V obci žije 76 obyvatel. Obec založila podle kroniky Alžb ěta, královna česká. V 17. století obec získali Šternberkové.

19. Xaverov Správní území obce Xaverov se rozkládá na vým ěř e 216,78 ha. V obci žije 54 obyvatel. V obci se nachází kapli čka.

21 4.2 Analýza služeb

1. Bílkovice Dopravní služby Obec je vzdálená 23 km od Benešova, 8 km od Vlašimi a asi 63 km od Prahy na silnici číslo 113. Služby autobusové dopravy poskytuje ČSAD Benešov a.s.. Do obce jezdí linky Vlašim-Divišov-Benešov-Praha a Bílkovice-Benešov. Železnice do obce nevede.

Stravovací služby Pohostinství (na fotbalovém h řišti)

Ubytovací služby Turistická ubytovna

Sportovn ě-rekrea ční služby Oblastí prochází cyklotrasa číslo 0073.

2. Český Šternberk Dopravní služby Obec je vzdálená 23 km od Benešova a 63 km od Prahy na silnici číslo 111 v blízkosti dálnice D1. Služby autobusové dopravy poskytuje ČSAD Benešov a.s.. Do obce jezdí linky Vlašim-Divišov-Benešov-Praha, Č.Šternberk-Benešov-Praha a Vlašim- Č.Šternberk. Do obce vede také železnice a to trasa číslo 212 Čer čany-Lede čko-Kácov-Zru č nad Sázavou. Po této železni ční trase jezdí i výletní vlak Posázavský Pacifik. Český Šternberk je jednou z jeho zastávek.

Stravovací služby Hosp ůdka Mlýnská Šalanda, kde va ří jak hotová jídla tak minutky. Restaurace Pod Hradem, která je zam ěř ena hlavn ě na hotová jídla v dob ě ob ědů. Parkhotel, který také nabízí možnost stravování. Přímo v areálu hradu se nachází Hradní restaurace. Hotel Vesna, který je postupn ě rekonstruován také nabízí stravovací služby. Vinárna U Hrn číře, kde krom ě ochutnání vína m ůžete vid ět práci hrn číře.

Ubytovací služby Penzion U Mlýna, který nabízí ubytování v p ěti pokojích celkem o osmnácti l ůžkách se standardním vybavením a s vlastním sociálním za řízením, možností vlastního stravování (kuchy ňka) a tenisový kurt. Penzion Čty řlístek je nov ě zrekonstruovaný rodinný penzion, který nabízí dvoul ůžkové a tříl ůžkový pokoj celkem pro 9 lidí. Parkhotel nabízí ubytování v 18 pokojích (dvou- a tříl ůžkových) s vlastním sociálním za řízením. N ěkteré pokoje jsou s výhledem na hrad. V hotelu se dále nachází restaurace, bar, tane ční parket a konferen ční místnost. Dále hotel nabízí možnost využít dva tenisové kurty. Na kopci nad hradem se nachází Statek Prak, který také nabízí ubytování a navíc zajišt ění firemních akcích, svateb apod. nebo výlet ko čárem.

Sportovn ě-rekrea ční služby Obcí protéká řeka Sázava a tak je zde možné ryba řit nebo si vyjet na vyhlídkové lodi. V obci se protíná řada cyklotras – 0072, 0073, 101, 111 a Posázavská cyklotrasa číslo 19. Dále zde vede červená a modrá turistická trasa.

Obchodní služby Přímo na návsi, která je pod hradem je obchod s potravinami. Jeho sou částí je i pekárna domácích kolá čů a malé posezení s nabídkou kávy p řed obchodem.

V obci se nachází informa ční centrum.

3. Divišov Dopravní služby Obec je vzdálená 17 km od Benešova, 21 km od Vlašimi a 51 km od Prahy na silnici číslo 111 a 113. Služby autobusové dopravy poskytuje ČSAD Benešov a.s.. Do obce jezdí linky Vlašim-Divišov-Benešov-Praha, Č.Šternberk-Benešov-Praha a Vlašim- Č.Šternberk. Železnice do obce nevede.

23 Stravovací služby Přímo v Divišov ě se nachází dv ě restaurace - U Sokola a Na Radnici. Ob ě nabízejí studená i teplá jídla a nápoje. Nedaleko obce u dálnice D1 je Motorest U Rybi ček.

Ubytovací služby U motokrosové dráhy JAWA leží objekt, který poskytuje ubytování. Tato možnost je pouze na základ ě dohody a služby nejsou pro turisty p říliš vhodné.

Sportovn ě-rekrea ční služby Divišovem prochází cyklotrasa číslo 0073, zelená a žlutá turistická trasa a Nau čná stezka rytí ře Jana Kryštofa Šice. Stezka vede z Divišova, p řes obec M ěchnov do Českého Šternberka a celkem má 7 km a 10 zastavení. Doporu čuje se p ředevším rodinám s dětmi. Nedaleko obce leží rybník Filip, který je vhodný ke koupání.

Obchodní služby Divišov nabízí pom ěrn ě širokou škálu obchodních služeb. U návsi stojí nákupní st ředisko, dále jsou zde dv ě řeznictví, další t ři obchody s potravinami a jeden obchod s drogerií a papírnictvím.

4. Drah ňovice Dopravní služby Obec je vzdálená 23 km od Benešova a 63 km od Prahy p ři cest ě po silnici číslo 111 v blízkosti dálnice D1. Silnice III. t řídy, která do obce vede zde kon čí. Služby autobusové dopravy poskytuje ČSAD Benešov a.s.. Do obce jezdí linka Vlašim-Ost ředek. Železnice do obce nevede.

Stravovací služby Hospoda Na Konci sv ěta

Sportovn ě-rekrea ční služby Obcí vede cyklotrasa číslo 0073 a zelená turistická trasa.

24 5. Chotýšany Dopravní služby Obec je vzdálená 11 km od Benešova a 51 km od Prahy na silnici číslo 112, hlavním tahu Benešov-Vlašim. Služby autobusové dopravy poskytuje ČSAD Benešov a.s. a František Kolá ř-ČASAD. Do obce jezdí linky Benešov-Vlašim a Nová V čelnice-Kamenice n.Lipou- Pelh řimov-Humpolec-Benešov-Praha. Železnice do obce nevede.

Stravovací služby Přímo u hlavní silnice se nachází Hostinec Na Chotýšce, kde nabízejí sva činy, ob ědy a ve čeře. V obci je pak další Hostinec The X – klub. Sou částí hostince je tane ční parket a tak se zde po řádají diskotéky nebo zábavy. Restaurace Na Kope čku

Sportovn ě-rekrea ční služby Obcí prochází cyklotrasa číslo 0073. V Měste čku u Chotýšan bylo vybudované nové dětské h řišt ě.

6. Kozmice Dopravní služby Obec je vzdálená 16 km od Benešova a 50 km od Prahy na silnici číslo 110 nedaleko dálnice D1. Služby autobusové dopravy poskytuje ČSAD Benešov a.s.. Do obce jezdí linka Benešov-Kozmice-Ost ředek. Železnice do obce nevede.

Stravovací služby Hostinec U Tichého nabízí domácí kuchy ň a i možnost ubytování.

Sportovn ě-rekrea ční služby Obcí prochází červená turistická trasa a nachází se zde p řírodní koupališt ě.

Obchodní služby V obci funguje prodejna Jednoty.

25 7. Ost ředek Dopravní služby Obec je vzdálená 19 km od Benešova a 59 km od Prahy na silnici číslo 110 v blízkosti dálnice D1. Služby autobusové dopravy poskytuje ČSAD Benešov a.s.. Do obce jezdí linka Benešov-Kozmice-Ost ředek. Železnice do obce nevede.

Stravovací služby Pohostinství Ost ředek

Ubytovací služby Turistická ubytovna

Sportovn ě-rekrea ční služby Oblastí vede cyklotrasa číslo 0073 a žlutá turistická trasa.

8. Petroupim Dopravní služby Obec je vzdálená 9 km od Benešova a 49 km od Prahy na silnici číslo 110. Služby autobusové dopravy poskytuje ČSAD Benešov a.s.. Do obce jezdí linka Benešov- Kozmice-Ost ředek. Železnice do obce nevede.

Stravovací služby Tyto služby nabízejí dva hostince. Jeden va ří pravideln ě, v druhém va ří jen v lét ě na grilu. Dále zde p řes týden funguje jídelna.

Sportovn ě-rekrea ční služby Obcí prochází cyklotrasa číslo 0068 a červená turistická trasa. V poslední dob ě zde bylo zrekonstruováno d ětské h řišt ě.

Obchodní služby V obci funguje Smíšené zboží.

26 9. Popovice Dopravní služby Obec je vzdálená 15 km od Benešova sm ěrem na Vlašim a asi 55 km od Prahy p ři cest ě po silnici číslo 112. Služby autobusové dopravy poskytuje ČSAD Benešov a.s.. Do obce jezdí linka Benešov-Postupice. Železnice do obce nevede.

Stravovací služby Hostinec Pod Hrází

Ubytovací služby Turistická ubytovna

Sportovn ě-rekrea ční služby V obci bylo vybudováno nové víceú čelové h řišt ě. Oblastí vede cyklotrasa číslo 0068 a obcí Kamenná Lhota zelená turistická trasa.

Obchodní služby V obci se nachází dva obchody Smíšené zboží a Potraviny.

10. Postupice Dopravní služby Obec se nachází 11 km od Benešova sm ěrem na Vlašim a asi 50 km od Prahy p ři cest ě po silnici číslo 112. Služby autobusové dopravy poskytuje ČSAD Benešov a.s. linkami Benešov-Postupice a Čechtice-Benešov-Praha. Do obce také vede železni ční trasa číslo 222 Benešov- Vlašim – Trhový Št ěpánov.

Stravovací služby Hostinec U Šplíchal ů, který nabízí v dob ě ob ědů hotová jídla, ale úrove ň služeb je nízká. Hostinec Sokolovna va ří jak hotová jídla tak minutky a úrove ň služeb je vyšší. Sou částí je tane ční sál, který je využíván k různým akcím jako jsou zábavy apod. Nedávno byla v obci z řízena malá kavárna. V nedalekých Mladovicích funguje Hostinec U D ědka. Zámek Jemništ ě nabízí také svým návšt ěvník ům možnost posed ět v útulné zámecké kavárn ě s nabídkou teplých i studených nápoj ů a zákusk ů.

27 Ubytovací služby Polosamota Buchov ve stejnojmenné vesnici nabízí možnost ubytovaní v zrekonstruované venkovské chalup ě s prvky agroturistiky. V objektu se nachází velká zahrada, vlastní rybníky nabízející možnost koupání a rybolovu, ohništ ě, domácí zví řata, zahradní posezení, houpa čky a proléza čky pro d ěti. Pension Český Dv ůr v Nové Vsi nabízí 20 míst ve dvou/t ří l ůžkových pokojích. Restaurace pensionu byla vybudována z bývalé konírny a nabízí široký výb ěr jídel (nejen tradi ční česká kuchyn ě). Celoro čně nabízí pension možnost jízdy na koni. Zámek Jemništ ě také nabízí ubytování a to v luxusních zámeckých apartmánech.

Sportovn ě-rekrea ční služby Oblastí vedou cyklotrasy číslo 0068 (Nová Ves, Pozov), 0069 (Pozov, Postupice, Milovanice, Čelivo) a 0073 (Postupice). V Postupicích se pak protínají t ři turistické trasy – červená, která pokra čuje do Benešova; zelená, která pokra čuje na Jemništ ě a žlutá.

Obchodní služby V Postupicích, centru oblasti, fungují prodejny Jednoty a Konzumu.

V areálu zámku Jemništ ě se nachází informa ční centrum.

11. Psá ře Dopravní služby Obec je vzdálená asi 36 km od Benešova a asi 75 km od Prahy na silnici číslo 125. Služby autobusové dopravy poskytuje ČSAD Benešov a.s. a Okresní autobusová doprava Kolín s.r.o.. Do obce jezdí linky Benešov-Kozmice-Ost ředek a Vlašim-Kácov-Zbizuby, Vranice. Železnice do obce nevede.

Sportovn ě-rekrea ční služby Obcí vede cyklotrasa číslo 0071.

28 12. Sob ěhrdy Dopravní služby Obec je vzdálená 11 km od Benešova sm ěrem na Sázavu a asi 50 km od Prahy na silnici číslo 110. Služby autobusové dopravy poskytuje ČSAD Benešov a.s.. Do obce jezdí linky Benešov-Přestavlky/ Čer čany a Benešov-Sázava. Železnice do obce nevede.

Stravovací služby V obci Sob ěhrdy se nachází Hostinec U Krbu, který má pravidelnou otvírací dobu. Dále jsou v obci ješt ě dv ě stravovací za řízení – U Libora a Pivnice (na Obecním ú řad ě), které mají otev řeno nepravideln ě jen pro místní obyvatele. Stejn ě tak v okolních obcích spadajících pod správu Sob ěhrd otvírají spíše jen pro místní obyvatele (Ží ňánky- malá hosp ůdka) nebo p ři konání ples ů, zábav a jiných akcí (Meziho ří – kulturní d ům s vý čepem a tane čním sálem).

Sportovn ě-rekrea ční služby V obci Sob ěhrdy se nachází nové d ětské h řišt ě a v sou časnosti probíhá výstavba víceú čelového h řišt ě stejn ě jako v Meziho ří, kde se plánuje modernizace již fungujícího víceú čelového h řišt ě. V okolí se nachází řada rybník ů vhodných k ryba ření. Oblastí vedou cyklotrasy číslo 0068 (Sob ěhrdy, Meziho ří) a 0064 (Ží ňany, Ží ňánky). P řes obec Meziho ří vede žlutá turistická trasa.

Obchodní služby Smíšené zboží v Sob ěhrdých a Meziho ří.

13. Struha řov Dopravní služby Obec se nachází 6km od Benešova sm ěrem na Vlašim a p řibližn ě 46 km od Prahy na silnici číslo 111. Služby autobusové dopravy poskytuje ČSAD Benešov a.s.. Do obce jezdí linky Český Šternberk-Benešov-Praha , Bílkovice-Benešov a Vlašim-Divišov-Benešov- Praha. Do obce je možné dostat se i vlakem. Zastávka Struha řov se nachází asi 1 km od obce na železni ční trase číslo 222 Benešov u Prahy-Vlašim-Trhový Št ěpánov.

29 Stravovací služby V přímo v obci Struha řov jsou dv ě stravovací za řízení - Restaurace Jiskra a Hostinec U Nás. Restaurace Jiskra má pravidelnou otvírací dobu a nabízí hotová jídla i minutky, nápoje. Je hodn ě využívána v dob ě ob ěd rezidenty a lidmi z blízkého okolí. K restauraci pat ří velký sál, který je využíván k po řádání ples ů, zábav nebo p ředvád ěcích akcí. Hostinec U Nás funguje jen krátce. V nov ě zrekonstruovaném prost ředí nabízí, stejn ě jako restaurace Jiskra, hotová jídla i minutky a nápoje. V nedaleké vesnici Bo řeňovice, které spadá pod správu Struha řova, se nachází malá restaurace Klub-Pub, která nabízí domácí jídla.

Ubytovací služby Sou částí správy Struha řova je i malá vesni čka Pecínov, kde se nachází nov ě zrekonstruovaný hotel Pecínov. Hotel nabízí luxusní ubytování s kapacitou 120 l ůžek; stylovou restauraci tzv. Špejchar, která je situována do dvou podlaží s letní terasou; dále pak sportovn ě-rekrea ční služby jako 3 tenisové kurty s um ělým povrchem, venkovní bazén, fitness centrum, solária, sauna, stolní tenis, masáže, dv ě bowlingové dráhy, šipky a kule čníkové stoly a hlavn ě možnost individuálních vyjížd ěk nebo odborné výuky jízdy na fríských koních. Pension Bo řeňovice

Sportovn ě-rekrea ční služby V obci Struha řov se nachází tenisové a víceú čelové (povrch-št ěrk) h řišt ě, které využívají především místní obyvatelé nebo lidé z blízkého okolí. Nad obcí se rozkládají dva pom ěrn ě velké rybníky, kde je možné ryba řit. Oblastí vede cyklistická trasa číslo 0068 (Struha řov), 0073 (Skalice), 0069 (Skalice, Podhájí, Hlí ňánky). Obcemi Pecínov, Budkov, Skalice vede červená turistická trasa.

Obchodní služby V obci, na návsi, je Smíšené zboží, který nabízí pom ěrn ě široký potraviná řský i nepotraviná řský sortiment zboží.

30 14. Teplýšovice Dopravní služby Obec je vzdálená 13 km od Benešova a 53 km od Prahy p ři cest ě po silnici číslo 110 a 111. Služby autobusové dopravy poskytuje ČSAD Benešov a.s.. Do obce jezdí linky Benešov- Kozmice-Ost ředek a Benešov-Sázava/ Čakov. Železnice do obce nevede.

Stravovací služby V obci se nachází Hostinec Eldorádo, který má otev řeno pravideln ě a dále další dva hostince, z nichž jeden má otev řeno jen každý pátek a sobotu a druhý, nacházející se u hřišt ě, má otev řeno jen v lét ě.

Ubytovací služby Ubytování je možné v místní sokolovn ě. Tuto možnost spíše než turisté využívají fotbalisté na svá soust řed ění. P řes léto je pak možné pronajmout si v oblasti chatu nebo domek.

Sportovn ě-rekrea ční služby Obcí vede cyklotrasa číslo 0073. V Teplýšovicích a Čeňovicích byly zrekonstruovány dětské h řišt ě. V teplýšovické sokolovn ě je t ělocvi čna, která se využívá ke sportu a cvi čení.

Obchodní služby V obci se nachází obchod se smíšeným zbožím.

15. T řebešice Dopravní služby Obec je vzdálená 13 km od Benešova a 53 km od Prahy p ři cest ě po silnici číslo 111. Služby autobusové dopravy poskytuje ČSAD Benešov a.s.. Do obce jezdí linky Český Šternberk-Benešov-Praha, Vlašim-Divišov-Benešov-Praha. Železnice do obce nevede.

16. Vodslivy Dopravní služby Obec je vzdálená 18 km od Benešova a 58 km od Prahy p ři cest ě po silnici číslo 113 u dálnice D1. Služby autobusové dopravy poskytuje ČSAD Benešov a.s.. Do obce jezdí linka Benešov-Chocerady/Sázava. Železnice do obce nevede.

31 17. Vranov Dopravní služby Obec je vzdálená 14 km od Benešova a 54 km od Prahy na silnici číslo 109 u dálnice D1. Služby autobusové dopravy poskytuje ČSAD Benešov a.s.. Do obce jezdí linka Benešov- Přestavlky/ Čer čany. Železnice do obce nevede.

Stravovací služby Pohostinství

Ubytovací služby Ubytování v obci nabízí rodinný Penzion Jitka.

Sportovn ě-rekrea ční služby Obcí vede Posázavská cyklotrasa číslo 19. Dále se v obci nachází h řišt ě s tenisovým kurtem.

Obchodní služby Koloniál

18. Všechlapy Dopravní služby Obec je vzdálená 11 km od Benešova a 51 km od Prahy. Služby autobusové dopravy poskytuje ČSAD Benešov a.s.. Do obce jezdí linka Vlašim-Český Šternberk. Železnice do obce nevede.

19. Xaverov Dopravní služby Obec je vzdálená 24 km od Benešova a asi 72 km od Prahy p ři cest ě po silnici číslo 110. Služby autobusové dopravy poskytuje ČSAD Benešov a.s.. Do obce jezdí linka Benešov- Sázava. Železnice do obce nevede.

32 5 Terénní šet ření

5.1 Dotazníkové šet ření

Terénní šet ření bylo provedeno formou dotazníkového šet ření, které se uskute čnilo u návšt ěvník ů Infocenter v Posázaví. P ři vypl ňování dotazník ů se ale projevila neochota a tak se ze 250 rozdaných dotazník ů vrátilo pouze 62. V dotazníku bylo celkem 12 otázek, z toho 2 otev řené (otázka číslo 1 a 12) a 10 otázek uzav řených s možnostmi výb ěru.

Otázky v dotazníku byly jak následující: 1. Z jakého kraje p řijíždíte, jaký je Váš v ěk a pohlaví? 2. Jak dlouho zde pobýváte? 3. Navštívili jste již n ěkdy tento region? 4. Jaký je ú čel Vaší cesty? 5. S kým do oblasti p řijíždíte? 6. Které atraktivity regionu jsou pro Vás nejzajímav ější? 7. V jakém za řízení jste ubytováni? 8. Kde využíváte stravovacích služeb? 9. Jak hodnotíte ubytovací, stravovací a dopravní služby v regionu? 10. Jak hodnotíte infrastrukturu? (rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit; rozsah a dostupnost stravovacích kapacit; úrove ň komunikací; vybavenost pro sportovní aktivity; nákupní možnosti; spole čenské vyžití a zábava) 11. Z jakých zdroj ů jste se o regionu dozv ěděli? 12. Co v tomto míst ě nejvíce postrádáte?

33 5.2 Vyhodnocení

Otázka číslo 1 : Z jakého kraje p řijíždíte, jaký je Váš v ěk a pohlaví? Z celkového po čtu dotazovaných bylo 30 muž ů a 32 žen. Nejvíce region navštívili lidé ve v ěku 30-39 (celkem 16), dále pak lidé ve v ěku 40-49 (celkem 14) a lidé ve v ěku 20-29 (celkem 13), lidé ve v ěku 50-59 (celkem 9), lidé ve věku 60 a více (celkem 7) a nejmén ě lidé ve v ěku 15-19 (celkem 3). Do oblasti p řijelo 14 návšt ěvník ů ze St ředo českého kraje, 14 z Prahy, 4 z Královéhradeckého kraje, 1 z Pardubického kraje, 4 z Ústeckého kraje, 3 z Libereckého kraje, 1 z Plze ňského kraje, 2 z Jiho českého kraje, 4 z Vyso činy, 3 z Jihomoravského kraje, 3 z Moravskoslezkého kraje, 4 z Olomouckého kraje a 5 návšt ěvník ů p ředstavovali Češi žijící v zahrani čí.

Otázka číslo 2 : graf 1:

Jak dlouho zde pobýváte ?

10 21 bez noclehu do 2 p řenocování do 7 p řenocování 20 déle jak 7 p řenocování 11

Zdroj: vlastní šet ření

Nejvíce návšt ěvník ů strávilo v regionu 1 den (nep řespali zde). Tém ěř stejný po čet návšt ěvník ů zde pobýval do 7 p řenocování.

Otázka číslo 3 : graf 2:

Navštívili jste již n ěkdy tento region?

25 23 poprvé 1-3 krát více jak 3 krát

Zdroj: vlastní šet ření

25 návšt ěvník ů z celkového po čtu 62 p řijelo do regionu již po n ěkolikáté. P řibližn ě stejný po čet návšt ěvník ů navštívil region poprvé.

Otázka číslo 4 : graf 3:

Jaký je ú čel vaší cesty?

25 rekreace poznávání jiné

Zdroj: vlastní šet ření

Jako nej častější d ůvod návšt ěvy regionu bylo uvedeno poznávání. Za odpov ěď jiné uvád ěli návšt ěvníci často návšt ěvu p říbuzných/známých nebo rekreaci na vlastní chat ě.

Otázka číslo 5 : graf 4:

S kým do oblasti p řijíždíte?

sám 12 3 s p řítelem/p řítelkyní nebo manželem/manželkou s rodinou, s d ětmi 29 18 s p řáteli

Zdroj: vlastní šet ření

Nejvíce návšt ěvník ů p řijelo s přítelem/p řítelkyní nebo manželem/manželkou.

Otázka číslo 6 : graf 5:

Které atraktivity regionu jsou pro vás nejzajímav ější?

15 pěší turistika a cykloturistika kulturní akce

5 jiné 42

Zdroj: vlastní šet ření

Pro v ětšinu návšt ěvník ů je v regionu nejzajímav ější p ěší turistika a cykloturistika.

Otázka číslo 7 : graf 6:

V jakém za řízení jste ubytováni?

4 hotel 10 20 kemp nebo tábo řišt ě b apartmán/pronajatý pokoj příbuzní nebo známí 9 vlastní 4 15 bez ubytování

Zdroj: vlastní šet ření

Většina návšt ěvník ů nebyla v regionu ubytována. Ti, kte ří zde pobývali déle v ětšinou využili ubytováni u p říbuzných nebo známých. Z ubytovacích za řízeních byli v regionu využity hlavn ě kempy nebo tábo řišt ě.

Otázka číslo 8 : graf 7:

Kde využíváte stravovacích služeb?

14 26 restaurace rychlé stravování vlastní kombinace 21 1

Zdroj: vlastní šet ření

Návšt ěvníci z velké části využili služby restaurací nebo se stravovali sami.

Otázka číslo 9 : graf 8:

Jak hodnotíte ubytovací služby v regionu?

5 velmi dob ře 29 19 dob ře špatn ě velmi špatn ě neumím posoudit 2 7

Zdroj: vlastní šet ření

Ubytovací služby neum ěla v ětšina návšt ěvník ů posoudit. Ti, kte ří odpov ěděli, vyhodnotili služby jako dobré.

graf 9:

Jak hodnotíte stravovací služby v regionu?

15 17 velmi dob ře dob ře špatn ě 1 velmi špatn ě 3 neumím posoudit 26

Zdroj: vlastní šet ření

Stejn ě jako ubytovací služby hodnotili návšt ěvníci stravovací služby p řevážn ě jako dobré. Pom ěrn ě velký podíl je ohodnotil jako velmi dobré.

38 graf 10:

Jak hodnotíte dopravní služby v regionu?

7 16 velmi dob ře dob ře špatn ě 4 velmi špatn ě 28 neumím posoudit 7

Zdroj: vlastní šet ření

Dopravní služby zhodnotila velká část návšt ěvník ů jako dobré.

Otázka číslo 10 : graf 11:

Jak hodnotíte rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit v regionu?

6 velmi dob ře

17 dob ře špatn ě 33 velmi špatn ě 0 6 neumím posoudit

Zdroj: vlastní šet ření

graf 12:

Jak hodnotíte rozsah a dostupnost stravovacích kapacit v regionu?

7 velmi dob ře 22 15 dob ře špatn ě velmi špatn ě neumím posoudit 5 13

39 Zdroj: vlastní šet ření graf 13:

Jak hodnotíte úrove ň komunikací v regionu?

9 20 velmi dob ře dob ře špatn ě velmi špatn ě 22 4 neumím posoudit 7

Zdroj: vlastní šet ření

graf 14:

Jak hodnotíte vybavenost pro sportovní aktivity v regionu?

12 velmi dob ře 22 dob ře špatn ě velmi špatn ě 0 6 22 neumím posoudit

Zdroj: vlastní šet ření

graf 15:

Jak hodnotíte nákupní možnosti v regionu?

6 velmi dob ře 11 dob ře špatn ě 34 velmi špatn ě 7 neumím posoudit 4

Zdroj: vlastní šet ření

40 graf 16:

Jak hodnotíte spole čenské vyžití a zábavu v regionu?

7 velmi dob ře 26 dob ře špatn ě 20 velmi špatn ě neumím posoudit 2 7

Zdroj: vlastní šet ření

Otázka číslo 11 : graf 17:

Z jakých zdroj ů jste se o regionu dozv ěděli? internet

ř 1 od p íbuzných nebo 10 známých 20 3 1 masmédia

turistická centra

propaga ční materiály, 27 pr ůvodce jiné

Zdroj: vlastní šet ření

Nej čast ěji se návšt ěvníci o regionu dozv ěděli od p říbuzných nebo známých. V ětší část také z internetu.

Otázka číslo 12 : Co v tomto míst ě nejvíce postrádáte? Odpov ědi na tuto otázku byly r ůzné. Objevily se: dobré silnice a doprava, hygienické za řízení, nákupní st ředisko nebo supermarket, čistota, informace, koupališt ě, kulturní vyžití (výstavy, akce pro d ěti,…) a kultura na ve čer (kino, disko).

41 6 Vyhodnocení a návrh inovace služeb

6.1 Vyhodnocení situa ční analýzy

Ze situa ční analýzy vyplynuly následující skute čnosti: Úrove ň stravovacích služeb v mikroregionu je dobrá. Řada podnik ů je nebo byla zrekonstruována. Tém ěř v každé obci se nachází n ějaký hostinec nebo restaurace, kde je možnost ob čerstvení nebo stravování. Ubytovací služby v mikroregionu jsou sice na dobré úrovni, ale ubytovacích za řízení je v mikroregionu pom ěrn ě málo. Nacházejí se zde dva v ětší hotelové komplexy (Pecínov a Parkhotel Český Šternberk), které krom ě ubytování nabízejí i stravovací, sportovn ě-rekrea ční a další služby. Jinak jsou v mikroregionu spíše menší a malé pensiony (celkem 5), turistické ubytovny (celkem 3) a je možné ubytovat se i na zámku Jemništ ě v zámeckých apartmánech. Ubytovací služby jsou tedy p ředevším pro samostatn ě cestující návšt ěvníky než velké skupiny a i tak je kapacita l ůžek omezená. Dobré p ředpoklady, díky přírod ě, prost ředí a tradici chovu hospodá řských zví řat, má oblast pro agroturistiku. V sou časnosti se v oblasti nachází pouze jedno za řízení s prvky agroturistiky. Sportovn ě-rekrea ční služby nabízejí p ředevším turistické trasy a cyklotrasy krásnou posázavskou p řírodou. Ve v ětšin ě obcí se nachází h řišt ě. V sou časné dob ě je řada z nich modernizována na víceú čelová. V obcích jsou tradicí zábavy (masopustní, posvícenská), které se konají n ěkolikrát do roka. V souvislosti s přítomností historické památky se v některých obcích konají r ůzné slavnosti nebo jiné akce (p ředevším hrad Český Šternberk – nap ř. Hrní čkový jarmark, Jemništ ě – Letní divadelní scéna). Jinak mikroregion nenabízí moc velké možnosti jak si kulturn ě zpest řit odpoledne nebo ve čer. Dopravní spojení není v mikroregionu úpln ě ideální. Spoje do obcí nejsou tak četné a také jsou časov ě omezené. Úrove ň komunikací také není p říliš dobrá.

Mikroregion CHOPOS je tvo řen 19 obcemi. Dv ě z nich ( Český Šternberk, Postupice – Jemništ ě) jsou pro cestovní ruch velmi významné. Cestovní ruch má v mikroregionu sezónní charakter. V letní sezón ě p řijíždí především na Český Šternberk a Jemništ ě i n ěkolik stovek návšt ěvník ů. B ěhem zimní sezóny je mikroregion navšt ěvován minimáln ě.

42 6.2 Návrh inovace služeb

Pro mikroregion jsou z hlediska cestovního ruchu významné obce Český Šternberk a Jemništ ě. Český Šternberk je pom ěrn ě malá vesnice, ve které se nachází jeden z nejkrásn ějších hrad ů Posázaví. Díky tomu jsou zde stravovací a ubytovací služby na dobré úrovni. Ostatní služby jsou ale omezené (dopravní, komunální, obchodní a především sportovně-rekrea ční a kulturn ě-spole čenské). Proto bych navrhovala inovace sportovn ě-rekrea čních a kulturn ě-spole čenských služeb v této obci. V obci se nachází objekt staré sokolovny s kinem a hřišt ěm, který by se dal využít jako prostor pro sportovn ě-kulturní centrum. Inovace by spo čívala v rekonstrukci sokolovny, kina a modernizaci h řišt ě. Z prostoru h řišt ě by se vytvo řilo moderní víceú čelové h řišt ě pro nejr ůzn ější mí čové hry. Prostor h řišt ě by se dal také využít i jako letní kino. Na jedné stran ě by byla bílá ze ď, na které by se promítalo, a na každé promítání by se na h řišti rozmístily lavice. Dále by se v objektu vybudovala spole čenská místnost. Tato místnost by se využívala pro tv ůrčí a vzd ělávací činnost. O program by se starala skupina animátor ů. Program tvo řivé činnosti by zahrnoval nap říklad výtvarnou činnost, há čkování, pletení nebo aranžování kv ětin. Vzd ělávací programy by se zam ěř ily na p řednášky nebo besedy, které by návšt ěvník ům p řiblížily zajímavosti regionu. Sou částí areálu by bylo i h řišt ě na minigolf, který je nenáro čným sportem pro každého.

Potenciál má mikroregion i pro venkovský cestovní ruch, který by lidem p řiblížil přírodu a život na vesnicích. Ke stávající polosamot ě Buchov, která nabízí služby s prvky agroturistiky, by se mohly vybudovat i další obdobné za řízení, které by v mikroregionu rozvíjely nový typ cestovního ruchu.

43 6.3 Návrh produktového balí čku

Na základ ě vyhodnocení situa ční analýzy a terénního šet ření a na základ ě návrhu inovace služeb byl vytvo řen produktový balí ček. Vytvo řený produkt by m ěl propagovat mikroregion jako zajímavé místo pro trávení dovolené v klidném prost ředí s krásnou přírodou a zajímavou historií. Balí ček by m ěl do mikroregionu p řilákat více turist ů. Produktový balí ček je ur čen pro ú častníky masového cestovního ruchu, a proto do něj budou zahrnuty nejznám ější atraktivity mikroregionu. Ostatní atraktivity jednotlivých obcí (kapli čky, k řížky, muzeum, apod.) považuji za vhodné spíše pro individuální cestování. Produktový balí ček je ur čen p ředevším pro rodiny s dětmi. Je vytvo řen na čty ři dny a obsahuje ubytovaní, stravování formou polopenze, sportovní činnost i poznávání.

1. den : V dopoledních hodinách p říjezd do obce Český Šternberk a ubytování v penzionu Čty řlístek. Snídan ě jsou zajišt ěny v penzionu, ve čeře pak v nedaleké restauraci Mlýnská Šalanda. Obec se nachází 1,5 hodiny cesty z Prahy. Penzion je nov ě zrekonstruovaný a nabízí ubytování ve dvou- a t říl ůžkových pokojích s vlastním sociálním za řízením. Poté návšt ěva hradu. Hrad byl založen okolo roku 1241 Zdeslavem ze Šternberka. Poslední velké úpravy prob ěhly v dob ě ranného baroka. Prohlídková trasa vede patnácti místnostmi bohat ě za řízenými stylovým nábytkem a dopln ěnými sbírkou rodových portrét ů, porcelánem, zbran ěmi, loveckými trofejemi, st říbrnými miniatury apod. Mezi nejzajímav ější exponáty pat ří sbírka grafických list ů z období t řicetileté války. V odpoledních hodinách projíž ďka vyhlídkovou motorovou lodí po řece Sázav ě. Trasa vede krásným údolím řeky Sázavy proti proudu pod hradem. Dále návšt ěva sportovního areálu v obci. Na výb ěr jsou mí čové hry nebo minigolf. Ve čer kino.

2. den : Po snídani celodenní cyklistický výlet. Je možné vydat se po cyklostezce číslo 101 do Vlašimi. Ve m ěst ě je možné strávit p říjemné odpoledne, nabízí velký výb ěr služeb. Návrat na ve čeři. Ve čer osobní volno, odpo činek.

44 3. den : Návšt ěva zámku Jemništ ě. Prohlídka zámku a parku. Barokní zámek Jemništ ě byl vystav ěn v letech 1720 – 1725 Adamem z Trautsmannsdorfu. Po požáru v roce 1754 byly části zámku rokokov ě upraveny, ale vrcholn ě barokní vzhled si zámek dochoval dodnes. Sou časným majitelem je Ji ří Šternberk, který se svou rodinou obývá levé k řídlo zámku. Prohlídka zámku vede mimo jiné honosným tane čním sálem a kaplí sv.Josefa , které jsou bohat ě zdobené freskami. V parku krom ě vzácných rostlin najdete i exotická zví řata. Ob ěd zajišt ěn formou pikniku v zámeckém parku. Poté návšt ěva Českého Dvora, vyjíž ďka na koních. Po ve čeři zú častn ění se vzd ělávacího/tv ůrčího programu v místním sportovn ě- kulturním centru.

4. den : Pěší výlet po nau čné stezce rytí ře Jana Kryštofa Šice do Divišova. Nau čná stezka má necelých 7 kilometr ů, celkem 10 zastavení a je ur čená pro rodiny s d ětmi. Celou stezkou provází postava rytí ře Jana Kryštofa Šice z M ěchnova. Tento rytí ř žil na Divišovsku údajn ě v první polovin ě 17. století. Stezka vede z návsi Českého Šternberka přes hrad, osadu M ěchnov kolem rybníku Brtni čák, kopec Vrcha do Divišova nebo naopak. Odpoledne návrat a odjezd.

45 7 Záv ěr

Hlavním cílem práce bylo provést analýzu služeb cestovního ruchu, které jsou v regionu Posázaví poskytovány a to zejména základních služeb (dopravních, ubytovacích, stravovacích), ale i dalších dopl ňkových služeb cestovního ruchu. Posázaví je malebný region kolem řeky Sázavy ve St ředo českém kraji. Řeka Sázava je jedna z nejkrásn ějších a nejnavšt ěvovan ějších řek u nás. Oblast Posázaví zahrnuje pom ěrn ě rozsáhlou část. Práce byla zam ěř ena na mikroregion CHOPOS. Tento mikroregion sdružuje 19 obcí z bývalého okresu Benešov ve St ředo českém kraji. Na základ ě provedené situa ční analýzy a terénního šet ření bylo zjišt ěno, že cestovní ruch má v mikroregionu sezónní charakter. Pro mikroregion jsou z hlediska cestovního ruchu významné obce Český Šternberk a Jemništ ě.. Český Šternberk je pom ěrn ě malá vesnice, ve které se nachází jeden z nejkrásn ějších hrad ů Posázaví. Díky tomu jsou zde stravovací a ubytovací služby na dobré úrovni. Ostatní služby jsou zde ale omezené (dopravní, komunální, obchodní a p ředevším sportovn ě-rekrea ční a kulturn ě-spole čenské). Proto byla navržena inovace sportovn ě-rekrea čních a kulturn ě-spole čenských služeb v této obci. Inovace spo čívá ve vybudování sportovn ě-kulturního centra v areálu staré sokolovny. Jednalo by se o zrekonstruování kina v budov ě sokolovny, rekonstrukci h řišt ě na víceú čelové moderní h řišt ě využitelné pro sport a i letní kino, vybudování h řišt ě na minigolf a rekonstrukci spole čenské místnosti v budov ě sokolovny pro tv ůrčí a vzd ělávací činnost, kterou by zajiš ťovala skupina animátor ů. Dále byl zjišt ěn potenciál oblasti pro venkovský cestovní ruch. V sou časnosti se v oblasti nachází pouze jedno za řízení s prvky agroturistiky. Proto byl podán návrh na vybudování dalšího ubytovacího za řízení tohoto typu. Toto za řízení by částe čně řešilo i nedostate čnou kapacitu l ůžek v mikroregionu.

V záv ěru práce byl navržen produktový balí ček. Vytvo řený produkt by m ěl propagovat mikroregion jako zajímavé místo pro trávení dovolené v klidném prost ředí s krásnou p řírodou a zajímavou historií a s kvalitními službami. Balí ček by m ěl do mikroregionu p řilákat více turist ů.

Stanovená pracovní hypotéza „Posázaví je atraktivní oblast cestovního ruchu s dosta čujícími službami.“ se v práci p řevážn ě potvrdila. Navržené inovace by m ěly p řisp ět k oprávn ěnosti tohoto tvrzení.

46 8 Summary

The main aim of this bacherol’s work was to analyse tourism services in the Posázaví region. Because the Posázaví region is quite large, the work is focused only on one part – CHOPOS microregion. This microregion is formed by 19 villages from Benešov’s division in St ředo český area. First step of the work was studying professional books and studying other resources. Then an analysis in particular villages was made. It was aimed first to basic services (accommodation, boarding, transport) and also to other tourism sevices (sport and recreational, cultural, …). There was also a questionnaire’s research made. After that some evaluation and suggestions for inovation are made. This microregion is very seasonal. Only two villages are really important (from the view of tourism). It is Český Šternberk and Jemništ ě. Český Šternberk is quite a small village with a very nice castle. The accommodation and boarding is on a high level there. But sport and recreational and cultural services are almost missing. The suggestion how to improve it is to make sport and cultural centre. There is a building of an old Sokol house with playground which could be reconstructed to this centre. In this centre there will be a cinema, a social room for creative and educational activities, a ground for various ball games and a ground for minigolf. The ground could be also used as a summer-cinema. The analysis shows also good conditions for rural tourism. There is only one accommodation of this type now. So a suggestion was made in the work for building another accommodation. In the end of the work there was made a package of services which should show that this microregion is suitable and interesting for recreation because of nice nature, interesting history and good services. The package should attract new visitors.

47 9 Literatura

Knižní publikace

[1] ČECH, J.: Malá encyklopedie cestovního ruchu. Praha: Idea servis, 1998.

[2] ČERTÍK, M.: Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF s.r.o., 2001.

[3] DOLEŽALOVI, I. a J.: Posázaví. Praha: St ředo české nakladatelství a knihkupectví v Praze, 1982.

[4] DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E.: Cestovní ruch. Praha: Fortuna, 2004.

[5] HESKOVÁ, M. a kol.: Cestovní ruch. Praha: Fortuna, 2006.

[6] HLADKÁ, J.: Technika cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing, 1997.

[7] HORÁKOVÁ, H.: Strategický marketing. Praha: Grada Publishing, 2002.

[8] HORNER, S., SWARBROOKE, J.: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada publishing, 2003.

[9] MALÁ, V.: Cestovní ruch ( Vybrané kapitoly ). Praha: VŠE, 1999.

[10] N ĚMČANSKÝ, M.: Odv ětví cestovního ruchu – vybrané kapitoly, 1.díl. Karviná: Slezská univerzita v Opav ě, 1999.

[11] ORIEŠKA, J.: Technika služeb cestovního ruchu. Praha: Idea servis, 1999.

[12] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Cestovní ruch – výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002.

[13] PETR Ů, Z.: Základy ekonomiky cestovního ruchu. Praha: Idea servis, 1999.

Internetové zdroje

www.chopos.cz www.posazavi.com

Jiné prameny

Vodácký pr ůvodce, Sázava. Shocart, 1997. propaga ční materiály z Infocenter (Benešov, Český Šternberk) informa ční brožura Posázaví

49 10 Seznam graf ů graf 1: Jak dlouho zde pobýváte? str. 34 graf 2: Navštívili jste již n ěkdy tento region? str. 35 graf 3: Jaký je ú čel Vaší cesty? str. 35 graf 4: S kým do oblasti p řijíždíte? str. 36 graf 5: Které atraktivity regionu jsou pro Vás nejlákav ější? str. 36 graf 6: V jakém za řízení jste ubytováni? str. 37 graf 7: Kde využíváte stravovacích služeb? str. 37 graf 8: Jak hodnotíte ubytovací služby v regionu? str. 38 graf 9: Jak hodnotíte stravovací služby v regionu? str. 38 graf 10: Jak hodnotíte dopravní služby v regionu? str. 39 graf 11: Jak hodnotíte rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit v regionu? str. 39 graf 12: Jak hodnotíte rozsah a dostupnost stravovacích kapacit v regionu? str. 39 graf 13: Jak hodnotíte úrove ň komunikací v regionu? str. 40 graf 14: Jak hodnotíte vybavenost pro sportovní aktivity v regionu? str. 40 graf 15: Jak nákupní možnosti v regionu? str. 40 graf 16: Jak hodnotíte spole čenské vyžití a zábavu v regionu? str. 41 graf 17: Z jakých zdroj ů jste se o regionu dozv ěděli? str. 41

50 11 Seznam p říloh

Příloha 1: Dotazník Příloha 2: Mapa cyklistických tras v Posázaví Příloha 3: Hrad Český Šternberk Příloha 4: Zámek Jemništ ě

51 Příloha 1 : Dotazník

1) Z jakého kraje p řijíždíte, jaký je Váš v ěk a pohlaví?

2) Jak dlouho zde pobýváte? a) bez noclehu b) do 2 p řenocování c) do 7 p řenocování d) déle jak 7 přenocování

3) Navštívili jste již n ěkdy tento region? a) poprvé b) 1-3krát c) více jak 3krát

4) Jaký je ú čel vaší cesty? a) rekreace b) poznávání c) jiné

5) S kým do oblasti p řijíždíte? a) sám b) s přítelem/p řítelkyní nebo manželem/manželkou c) s rodinou s d ětmi d) s p řáteli

6) Které atraktivity regionu jsou pro Vás nejlákav ější? a) p ěší turistika a cykloturistika b) kulturní akce c) jiné

7) V jakém za řízení jste ubytování? a) hotel b) kemp nebo tábo řišt ě c) apartmán/pronajatý pokoj d) p říbuzní nebo známí e) vlastní f) bez ubytování

8) Kde využíváte stravovacích služeb? a) restaurace b) rychlé stravování c) vlastní d) kombinace p ředchozích

9) Jak hodnotíte následující služby v regionu? (oznámkujte 1 = velmi dob ře,2 = dob ře,3 = špatn ě,4 = velmi špatn ě,5 = neumím posoudit) a) ubytovací služby b) stravovací služby c) dopravní služby

10) Jak hodnotíte infrastrukturu? (oznámkujte 1 = velmi dob ře, 2 = dob ře, 3 = špatn ě, 4 = velmi špatn ě, 5 = neumím posoudit) a) rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit b)rozsah a dostupnost stravovacích kapacit c) úrove ň komunikací d) vybavenost pro sportovní aktivity e) nákupní možnosti f) spole čenské vyžití a zábava

11) Z jakých zdroj ů jste se o regionu dozv ěděli? a) internet b)od p říbuzných/známých c)masmédia d) turistická centra e)propaga ční materiály, pr ůvodce f) jiné

12) Co v tomto míst ě nejvíce postrádáte ?

52 Příloha 2 : Mapa cyklistických tras v Posázaví

Příloha 3 : Hrad Český Šternberk

Příloha 4: Zámek Jemništ ě