Technická univerzita v Liberci FAKULTA P ŘÍRODOV ĚDN Ě-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

Katedra: Historie Studijní program: Specializace v pedagogice Studijní obor: Historie se zam ěř ením na vzd ělávání Český jazyk se zam ěř ením na vzd ělávání

VZNIK A VÝVOJ ŠKOLY V BRADLECKÉ LHOT Ě DO ROKU 1918 THE ESTABLISHMENT AND DEVELOPMENT OF THE SCHOOL IN BRADLECKÁ LHOTA UNTIL 1918

Bakalá řská práce: 11–FP–KHI – 029

Autor: Podpis: Martina HRUBÁ

Adresa: Bavlná řská 525 513 01, Semily

Vedoucí práce: PhDr. Miloslava Melanová Konzultant: PhDr. Ivo Navrátil

Po čet stran graf ů obrázk ů tabulek pramen ů příloh 83 3 19 5 22

V Liberci dne: 30.6. 2011

Čestné prohlášení

Název práce: Vznik a vývoj školy v Bradlecké Lhot ě do roku 1918 Jméno a p říjmení Martina Hrubá autora: Osobní číslo: P07000534

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalá řskou práci se pln ě vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o zm ěně n ěkterých zákon ů (autorský zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, zejména § 60 – školní dílo.

Prohlašuji, že má bakalá řská práce je ve smyslu autorského zákona výhradn ě mým autorským dílem.

Beru na v ědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalá řské práce pro vnit řní pot řebu TUL.

Užiji-li bakalá řskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v ědom povinnosti informovat o této skute čnosti TUL; v tomto p řípad ě má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad ů, které vynaložila na vytvo ření díla, až do jejich skute čné výše.

Bakalá řskou práci jsem vypracoval/a samostatn ě s použitím uvedené literatury a na základ ě konzultací s vedoucím bakalá řské práce a konzultantem.

Prohlašuji, že jsem do informa čního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalá řské práce, která je identická s tišt ěnou verzí p ředkládanou k obhajob ě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdiv ě.

V Liberci dne: 23. 06. 2011

Martina Hrubá

Pod ěkování: Na tomto míst ě bych ráda pod ěkovala především PhDr. Miloslav ě Melanové, vedoucí bakalá řské práce, za její pomoc, cenné rady a trp ělivost p ři zpracování této práce. Zárove ň bych cht ěla pod ěkovat zam ěstnanc ům Státního okresního archivu v Semilech, kte ří mi umožnili p řístup k archivním materiál ům. Dále d ěkuji paní starostce Bradlecké Lhoty, Drahuši Hercíkové, za její ochotu a vst řícnost a také za poskytnutí d ůležitých informací a materiál ů. Velké pod ěkování pat ří mé babičce Kv ětě Kubátové, která tuto práci obohatila informacemi z pohledu podkrkonošské roda čky. Poděkování si zaslouží celá moje rodina a p řátelé (obzvlášt ě maminka Ing. Jana Hrubá, kamarádka Martina Musilová a m ůj p řítel, kte ří m ě v mnohém inspirovali a moráln ě podporovali). Anotace Bakalá řská práce je zam ěř ena na školu v 19. století. Konkrétn ě se zabývá obecnou školou v Bradlecké Lhot ě. Popisuje její vznik a vývoj. V ěnuje se založení školy, prom ěně u čitelského sboru, žák ům a podob ě výuky. P řináší p řehled sociálního a regionálního p ůvodu žák ů. Velké pozornosti se dostává řídícímu u čiteli Josefu Janu Fučíkovi. V záv ěru práce jsou p řipojeny přílohy, které mohou posloužit k lepší orientaci k danému tématu.

Klí čová slova: Bradlecká Lhota, školství, obec, okres, jednot řídní škola

Annotation Bachelor's thesis is focused on school in the 19th century. Specifically, it deals with a general school in Bradlecká Lhota. It describes its origin and development. It focuses on establishment of school, the transformation of teaching staff, pupils and form of teaching. It provides an overview of social and regional origin of students. Great attention was given to the management teacher Joseph John Fucik. At the end of this thesis there are attached annex, which may serve to better focus on the topic.

Keywords: Bradlecká Lhota, education, community, district, oneclass-school

Annotation Diese Bachelorarbeit beschäftigt sich mit der Schule im 19. Jahrhundert. Konkret behandelt sie die Schule in Bradlecka Lhota. Die Arbeit beschreibt ihre Entstehung und Entwicklung. Sie widmet sich der Gründung der Schule, der Verwandlung des Lehrkörpers, Schülern und der Unterrichtsform. Diese Arbeit stellt die Übersicht der sozialen und regionalen Herkunft der Schüler dar. Der Lehrer Josef Jan Fucik ist in dieser Arbeit von großer Beachtung. In der Zusammenfassung gibt es Anhänge, die zur besseren Orientierung in diesem Thema dienen können.

Schlüsselwörter: Bradlecka Lhota, Schulwesen, Gemeinde, Kreis, Einklassenschule Obsah ÚVOD...... 9 1. PRAMENY A LITERATURA...... 10 2. OBEC BRADLECKÁ LHOTA ...... 16 2.1. Dějiny ...... 16 2.2. O p ůvodu názvu Bradlecká Lhota ...... 18 2.3. Charakteristika obce ...... 20 3. VÝVOJ ŠKOLSTVÍ OBECNÝCH ŠKOL V 19. STOLETÍ...... 24 4. ŠKOLA V BRADLECKÉ LHOT Ě ...... 29 4.1. Učitelé ...... 35 4.2. Žáci ...... 40 4.3. Skladba povolání rodi čů bradleckých žák ů b ěhem let 1886 –1918 ...... 56 4.4. Struktura a prom ěna školní výuky ...... 58 5. ZÁV ĚR...... 64 6. PRAMENY A LITERATURA...... 66 6.1. Prameny ...... 66 6.2. Literatura ...... 68 6.3. Internetové zdroje ...... 70 7. SEZNAM P ŘÍLOH...... 71 8. PŘÍLOHY ...... 72 ZKRATKY

ČSR – Československá republika MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MNV – Místní národní výbor SFŽP – Státní fond životního prost ředí SOkA Semily – Státní okresní archiv v Semilech ÚVOD

Bakalá řská práce si klade za cíl podat podrobný p řehled o bradlecké škole v letech 1886–1918. Zam ěř uje se na vznik a vývoj obecné školy v 19. století. Téma práce bylo zvoleno na základ ě blízkého vztahu k této oblasti, protože pocházím z okresního m ěsta Semily, pod n ějž Bradlecká Lhota spadá. Dalším d ůvodem je, že tato škola pat ří mezi opomíjené instituce a dosud o ní nebyla vytvo řena ucelená publikace. Práce je rozd ělena do t ří tématických okruh ů – obec Bradlecká Lhota, vývoj školství a škola v Bradlecké Lhot ě. V této práci se odráží sledování vývoje bradlecké školy v souvislosti s tendencemi školství v Českých zemích. Byla provedena celková analýza prom ěny sociální a regionální skladby rodin a žák ů. Hlavní část práce je v ěnována d ějinám školy. Je dán d ůraz na události, které předcházely vzniku školy a také na stavbu a financování školní budovy. Práce charakterizuje pr ůběh školního roku, obsah výuky a mimoškolní aktivity ve sledovaném období. Zna čná pozornost pat ří řídícímu u čiteli, jeho školním i dalším aktivitám. St ěžejním pramenným materiálem se pro zpracování daného tématu stal fond Národní škola Bradlecká Lhota (1886–1918), který je uložen ve Státním okresním archivu v Semilech 1. Je nutné podotknout, že informace o vývoji a vzniku školy jsou zaznamenány pouze v pramenech. Čerpala jsem je z první Fu číkovy kroniky a z první obecní kroniky. Práce se také opírá o další shromážd ěné prameny, které se nacházejí v SOkA Semily. Rovn ěž jsem pracovala se sekundární literaturou nebo s novinovými články. D ůležité informace a materiály mi poskytla starostka Bradlecké Lhoty paní Drahuše Hercíková. V záv ěru práce stru čně uvádím sou časný osud a stav školní budovy.

1 Dále jen SOkA Semily

- 9 - 1. PRAMENY A LITERATURA

Prameny k d ějinám školy v Bradlecké Lhot ě jsou uloženy v SOkA Semily pod názvem fond Národní škola Bradlecká Lhota. Tento fond obsahuje dv ě kroniky: Pam ětní kniha z 1889–1918 a Pam ětní kniha z let 1919–1966. Ve fondu se dále nachází 46 t řídních výkaz ů z let 1886–1953, 5 podacích protokol ů z let 1886–1946, 1 inventá ř školní knihovny z let 1886–1925, 1 seznam p ůjčených knih z let 1887– 1894 a 4 kartony korespondence a plán ů školy z let 1886–1953. Nejcenn ějším materiálem pro tuto práci byla kronika z let 1889–1918 2 , kterou napsal a doplnil kresbami Josef Jan Fu čík. Kronika má celkov ě 481 stran. Josef Jan Fu čík ji sepsal velmi pe čliv ě, protože nezaznamenal pouze jednotlivé školní roky, ale také uvedl velké množství informací o samotné obci a d ění v ní, či popsal tehdejší sčítání lidu. Je nutné podotknout, že kronika podává mnoho informací o školství, jeho normách a zákonech. Dále se v ní objevují podrobné údaje o u čitelích – udává odkud p řišli, kde studovali, výjime čně jména jejich rodi čů , pop ř. jejich povolání. Krom ě toho jsou v ní i r ůzné tabulky, ve kterých nap říklad statisticky srovnává zdejší školu s dalšími školami v okolí (hodnotí zde prosp ěchové pr ůměry či zameškané hodiny). Sou částí kroniky je n ěkolik fotografií, na kterých jsou zachyceni žáci se svým řídícím u čitelem 3. Kronika je celá v českém jazyce. Důležité pro práci s tímto písemným materiálem bylo osvojení soudobého jazyka, který je poznamenaný dobou, ve které vznikal. Ke kronice je p řipojen „Památník jednot řídní školy obecné ve Lhot ě Bradlecké“ , který vyhotovil (na vlastní náklady) roku 1911 Josef Jan Fu čík. V Památníku stru čně představil Bradleckou Lhotu, d ějiny školy, její u čitele a na konec p řidal jmenný seznam žák ů do roku 1911 (v abecedním seznamu je nejprve uvedeno číslo, pod kterým byli žáci zapsáni ve školní matrice, za jmény je domovní číslo, pak datum jejich narození a poté roky, kdy chodili do bradlecké školy). Památník byl vydán k 25. výro čí vzniku bradlecké školy. Dalším d ůležitým pramenem, který je rovn ěž uložen v SOkA Semily, je fond Místní školní rada Bradlecká Lhota (1886–1949). Skládá se ze 4 ú ředních knih z let 1886–1951, obsahující Protokoly o sch ůzích 1886–1934, Matriku d ětí 1886–1929, Matriku d ětí 1930–1951 a Soupis d ětí školou povinných 1916–1935.

2 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). 3 Viz p říloha č. 13 a 14.

- 10 - Protokoly o sch ůzích 4 obsahují zprávy o tom, co ve škole projednávala místní školní rada. V úvodní části protokolu se nacházejí informace, kdy se sch ůze místní školní rady konala. Poté následuje vý čet bod ů, o kterých se jednalo. Po řadí bod ů k diskuzi je zvoleno od nejpodstatn ějšího po nejmén ě d ůležité. Pod po řadníkem je postupn ě shrnuto, jak jednání probíhalo. Nejvíce se probíralo vybavení školy a pom ůcky, rozpo čet na jednotlivé školní roky, platy u čitel ů, peníze pro knihovnu, osvobození chudých od placení školného, volba školního dozorce, pot řebné opravy, zavedení polévkových ústav ů, oslavy jubileí, volné návrhy atd. Na konci protokolu se všichni zú častn ění podepsali, aby tak stvrdili jednání. Stránky této archiválie jsou očíslované jen do strany 80., avšak zápisy pokra čují dále. Od 80. strany zapisoval nový správce školy Karel Navrátil. Matriky žák ů5 se zachovaly v úplnosti. Do matriky se zaznamenávalo, kdy žák nastoupil či vystoupil ze školy. Také je zde uvedeno jméno, p říjmení, den a rok narození, rodišt ě, číslo domu, ve kterém žák bydlel a náboženské vyznání. Tém ěř vždy je také možné zjistit jméno otce nebo matky, případn ě údaje o poru čníkovi. Poslední údaj v matrice se týká povolaní rodi čů či poru čník ů. Matrika z let 1886– 1929 je číslovaná od 1.– 595. strany. Prameny k dějinám obce se nacházejí v SOkA Semily pod názvem fond Archiv obce Bradlecká Lhota. Sou částí fondu jsou nap říklad zápisy ze sch ůzí zastupitelstva, rady, správní a finan ční komise avšak až z let 1919–1946, obecní kroniky z let 1888–1938 nebo knihy zaznamenávající narozené, zem řelé, domovské příslušníky či trestané obyvatele Bradlecké Lhoty. Zachovány jsou také ú četní knihy, pokladní deníky, parcelní protokoly nebo knihy nedoplatk ů. Pot řebné informace do bakalá řské práce jsem čerpala z první obecní kroniky 6 z let 1888–1926. Text této kroniky psali celkem 4 kroniká ři. Jelikož první zapisovatel Karel Havel zp ětn ě opisoval text z první Fu číkovy kroniky, dá se Josef Jan Fu čík považovat za prvního autora. Na za čátku kroniky jsou navíc 3 Fu číkovy mapy Bradlecké Lhoty. Karel Havel p řepisoval školní kroniku, protože do té doby nebyla koupena obecní kronika, do které by se mohlo psát, a tak Karel Havel zp ětn ě popisoval d ění podle Fu číkovy kroniky od strany prvé do strany 120. Dalším kroniká řem obce se stal Jaromír Beneš, který v zápisech pokra čoval do 152. strany.

4 SOkA Semily, fond: Místní školní rada Bradlecká Lhota (1886–1949). Protokoly o sch ůzích (1886– 1934). 5 SOkA Semily, fond: Místní školní rada Bradlecká Lhota (1886–1949). Matrika d ětí (1886–1929). 6 SOkA Semily, fond: Archiv obce Bradlecká Lhota. Obecní kronika (1888–1926).

- 11 - Posledním kroniká řem byl Jaroslav Seliger, který kroniku dopsal do konce, tj. do strany 200. P řestože Jaroslav Seliger byl povoláním záme čník, poslední stránky v kronice jsou pomalovány jeho krásnými kresbami krajinek a kv ětin 7. Podle na řízení n ěmeckých ú řad ů z roku 1939 se musely kroniky poslat na Okresní ú řad v Semilech. Obecní kroniku zaslali z Prahy zp ět do Bradlecké Lhoty až po roce 1945. O dvanáct let pozd ěji našel p ředseda MNV Bradlecká Lhota Josef Kůtek kroniku zarovnanou v obecní sk říni, poté se v zápisech op ět pokra čovalo. 8 V SOkA Semily je uložen sborník Lomnice nad Popelkou - vlastiv ědný sborní ček pro školu a d ům 9, do kterého psal a shromaž ďoval vlastiv ědné články Josef Jan Fu čík a další auto ři. Ve sborníku jsou následující Fu číkovy články: Národnost, pohlaví a náboženské vyznání obyvatelstva na Lomnicku r. 1921 ; Poddanství a robota v Čechách v ůbec a na Lomnicku zvláš ť; O vzniku a vývoji našich obcí XIII: Bradlecká Lhota aj. Dále v něm m ůžeme najít texty tkalcovských písní nebo popis d ětské hry s názvem „Hra na plátno“, kterými se bavili dosp ělí i d ěti přímo z Bradlecké Lhoty. Další informace k zhotovení práce jsem čerpala z dostupné literatury. K vypracování kapitoly o obci jsem objevila pouze krátké zmínky, protože historici upírali v ětší pozornost k hradu Bradlci. O tomto hradu psal nap říklad August Sedlá ček ve svém rozsáhlém díle Hrady, zámky a tvrze Království Českého 10 , konkrétn ě v pátém díle Podkrkonoší. Podklady k sepsání historie hradu mu vytvo řil Josef Jan Fu čík. 11 Obec Bradlecká Lhota je stru čně zmín ěna v Ottov ě slovníku nau čném12 , kde můžeme nalézt krátké heslo o Lhot ě Bradlecké neboli Lhot ě Hrn čířské. Vznik a původ názvu obce je vysv ětlen v publikaci Antonína Profouse s názvem Místní jména v Čechách: jejich vznik, p ůvodní význam a zm ěny 13 . Další údaje jsem získala ze zcela nové publikace Lomnice nad Popelkou a okolí 14 od Tomáše Kesnera

7 Viz p říloha č. 6. 8 SOkA Semily, fond: Archiv obce Bradlecká Lhota: Obecní kronika (1888–1926). s. 200. 9 SOkA Semily: FU ČÍK, J. J. a kolektiv. Lomnicko nad Popelkou (1920–1925). 10 SEDLÁ ČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království Českého . díl V., Podkrkonoší, Praha 1877. 11 HERCÍK, Jaroslav. J. J. Fu čík a J. Seliger: Dva r ůzné životní p říb ěhy protkané stejnou nití. Bradlecký list (p říloha) . 1999, č. 3, s. 1-4. 12 Ott ův slovník nau čný: P říru ční kniha všeobecných znalostí. díl. II, (L-Ž), Praha 1904. 13 PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, p ůvodní význam a zm ěny. díl II., Praha 1949. 14 KESNER, Tomáš a kol. Lomnice nad Popelkou . Lomnice nad Popelkou 2010.

- 12 - a kolektivu autor ů, která p řináší charakteristiku měst a obcí na Lomnicku. V díle autor ů Kesnera a Hedvi čáka Kulturní památky Semilska 15 jsou zmín ěny informace o historii Bradlecké Lhoty a kulturních památkách. K obci jsem našla také článek z roku 2005, který byl publikovaný v Deníku Pojize ří pod názvem Bradlecká Lhota se dob ře rozb ěhla 16 , jehož autorem je Ji ří Mohaupt, který v něm popisuje činnost obce p řed šesti lety. Pro detailní popis památek jsem si na vyp ůjčila dv ě zprávy o restaurování místních kulturních památek. Zprávy o restaurování kulturní památky Sousoší Nejsv ětější Trojice korunující Pannu Marii a památky Socha Panny Marie vypracoval akademický socha ř Pavel Míka v letech 2001 a 2006. Výše uvedené zprávy, obsahující popis památky, restaurátorský zám ěr, postup restaurátorských prací, použité materiály a technologie a fotodokumentace, jsou uloženy na Obecním úřad ě v Bradlecké Lhot ě. Kulturní památky jsem zachytila vlastní fotodokumentací 17 . Dá se říci, že o obci Bradlecké Lhot ě existuje pom ěrn ě malé množství informací a p řevážná v ětšina z nich vznikla na základ ě Fu číkových údaj ů a poznámek. Josef Jan Fu čík nebyl pouze řídícím u čitelem, ale také nadšeným regionálním historikem, který p řispíval svými pracemi k poznání této malé obce na Lomnicku.

Josefem Janem Fu číkem se podrobn ěji zabývá Jan Draho ňovský 18 . Ve své diplomové práci, obhájené na Masarykov ě univerzit ě v Brn ě v roce 2006, pod názvem Přínos vlastiv ědného pracovníka Josefa Jana Fu číka k poznání historie Lomnicka 19 , uvedl d ůležité informace o jeho život ě. V roce 2009 k 150. výro čí narození Fu číka zorganizoval výstavu obsahující p řehled jeho d ěl, mapy či korespondenci. Ve sborníku Z Českého ráje a Podkrkonoší ve článku Přínos Josefa Jana Fu číka k poznání historie Lomnicka 20 stru čně p ředstavil Fu číka z několika pohled ů. Jan Draho ňovský sledoval i Fu číkovu publika ční tvorbu ve svém článku

15 KESNER, Tomáš – HEDVI ČÁK, Roman. Kulturní památky Semilska. Semily 2008. 16 MOHAUPT, Ji ří. Bradlecká Lhota se dob ře rozb ěhla. Deník Pojize ří (p říloha). 2005, ro č. 13, č. 253. 17 Viz p říloha č. 16 a č. 17. 18 Sou časný ředitel lomnického muzea. 19 DRAHO ŇOVSKÝ, Jan. Přínos vlastiv ědného pracovníka Josefa Jana Fu číka k poznání historie Lomnicka. Diplomová práce, Masarykova univerzita v Brn ě 2006. 20 DRAHO ŇOVSKÝ, Jan. Přínos Josefa Jana Fu číka k poznání historie Lomnicka. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší: vlastiv ědný sborník . 2008, sv. 21.

- 13 - Vlastivědný sborní ček pro školu a d ům J.J. Fu číka z ůstává cenným pramenem poznání 21 , vytišt ěném v Lomnických novinách v roce 2002. V periodiku Od Ješt ěda k Troskám (z roku 2009) jsem objevila článek s názvem Josef Jan Fu čík (1859 – 1930), významný historik Lomnicka 22 od Vladimíra Koblížka.

Informace o paní PhDr. Elišce Fu číkové, CSc. jsem čerpala z článku Lomnických novin Kdo je kdo v dějinách Lomnicka: PhDr. Eliška Fu číková, CSc 23 a dopl ňující údaje mi poskytla paní starostka Drahuše Hercíková.

Třetí kapitola této práce vychází z literatury k dějinám školství 19. století. Nejvíce jsem pracovala se čtvrtým dílem publikace kolektivu autor ů Valenta, Rýdl a Vá ňová – Výchova a vzd ělání v českých d ějinách 24 a s publikací od Jana Šafránka – Školy české: obraz jejich vývoje a osud ů (1848 –1913) 25 . Rovn ěž jsou v práci uvedené informace z publikací Miroslava Somra a kolektivu – Dějiny školství a pedagogiky 26 a Vladimíra Štveráka – Stru čné d ějiny pedagogiky 27 , Otakara Kádnera – Pedagogika, školství a jejich d ějiny 28 , Tomáše Kaspera a Dany Kasperové – Dějiny pedagogiky 29 či z jejich skript Vybrané kapitoly z dějin pedagogiky 30 , které v několika kapitolách popisují vývoj školství v 19. století. Pro vytvo ření této kapitoly jsem také čerpala z publikace kolektivu autor ů Mileny Lenderové a Karla Rýdla nazývající se „Radostné d ětství? Dít ě v Čechách devatenáctého století“31 , a čkoliv podává více informací o vývoji školství v 18. století než v 19. století. V neposlední řad ě jsem vycházela z práce Václava Voto čka

21 DRAHO ŇOVSKÝ, Jan. „Vlastiv ědný sborní ček pro školu a d ům“ J.J. Fu číka z ůstává cenným pramenem poznání . Lomnické noviny . 2002, ro č. 10, č. 11. 22 KOBLÍŽEK, Vladimír. Josef Jan Fu čík (1859–1930), významný historik Lomnicka. In: Od Ješt ěda k Troskám. 2009, ro č. 16, č. 4. 23 MIKULE, Vladimír. Kdo je kdo v dějinách Lomnicka: PhDr. Eliška Fu číková, CSc. Lomnické noviny. 2006, ro č. 14, č. 4. 24 VALENTA, Josef – RÝDL, Karel – VÁ ŇOVÁ, R ůžena. Výchova a vzd ělávání v českých d ějinách. Problematika vzd ělávacích institucí a školských reforem: (obecné školství 1848-1939). díl 4., 1. sv., Praha 1992. 25 ŠAFRÁNEK, Jan. Školy české: obraz jejich vývoje a osud ů (1848 –1913). 2. sv., Praha 1918. 26 SOMR, Miroslav a kol. Dějiny školství a pedagogiky. Praha 1987. 27 ŠTVERÁK, Vladimír. Stru čné d ějiny pedagogiky. Praha 1983. 28 KÁDNER, Otakar. Pedagogika, školství a jejich d ějiny. Praha 1981. 29 KASPER, Tomáš – KASPEROVÁ, Dana. Dějiny pedagogiky . Praha 2008. 30 KASPER, Tomáš – KASPEROVÁ, Dana. Vybrané kapitoly z dějin pedagogiky . Liberec 2006. 31 LENDEROVÁ, Milena – RÝDL, Karel. Radostné d ětství? Dít ě v Čechách devatenáctého století. Litomyšl 2006.

- 14 - (semilského kroniká ře) „Pohled do minulosti školství v Semilech“32 , která poskytuje přehled o vzniku škol v Semilech a okolí. Všeobecné informace mi poskytla pam ětnice z Krkonoš paní Kv ěta Kubátová (narozena roku 1929). Pozornost jsem zam ěř ila p ředevším na otázky ohledn ě tkalcovství, jelikož je to bývala tkadlena (její informace o tkalcovství jsem okrajov ě doplnila údaji z publikace Petra And ěla a kolektivu - Krkonoše: P říroda, historie, život 33 a díla Aloise Jilemnického – Podhorští tkalci ). Paní Kubátová se také pokusila vysv ětlit, jak se projevovaly zmi ňované nemoci školních d ětí nebo co bylo náplní d řív ějších povolání. Vedení obce vydává od roku 1999 čtvrtletní zpravodaj o d ění v Bradlecké Lhot ě, který se jmenuje Bradlecký list, jehož sou částí také byly p řílohy o historii obce. Autory článk ů zabývajících se školou a u čitelem Fu číkem jsou d ěti sou časné paní starostky Drahuše Hercíkové. Jeden článek o škole napsala její dcera Jana Mikulová 34 a ostatní Jaroslav Hercík ml. 35 , který rovn ěž zhotovil brožuru k 150. výro čí narození Josefa Jana Fu číka 36 . Tyto články byly napsány na základ ě informací z první školní kroniky a obecní kroniky.

32 VOTO ČEK, Václav. Pohled do minulosti školství v Semilech. Semily 2002. 33 AND ĚL, Petr a kol. Krkonoše: P říroda, historie, život. Praha 2007. 34 MIKULOVÁ, Jana. Lhotecká škola. Bradlecký list (p říloha) . 2001, č. 3, s. 1-4. 35 HERCÍK, Jaroslav. J. J. Fu čík a J. Seliger: Dva r ůzné životní p říb ěhy protkané stejnou nití. Bradlecký list (p říloha) . 1999, č. 3, s. 1-4.; HERCÍK, Jaroslav. Bradlecká Lhota: D řev ěné obytné stavby a jejich vývoj. Bradlecký list (p říloha). 2002, č. 3, s. 1-4.; HERCÍK, Jaroslav. Len a tkalcovství. Bradlecký list (p říloha) . 2003, č. 1, s. 1-4.; HERCÍK, Jaroslav. Lhotecká ohlédnutí. Bradlecký list (p říloha) . 2003, č. 4, s. 1 - 4.; HERCÍK, Jaroslav. Ovocná řství ve Lhot ě. Bradlecký list (p říloha). 2002, č. 1, s. 1-4. 36 HERCÍK, Jaroslav. 150 let od narození Josefa Jana Fu číka . Bradlecká Lhota 2009.

- 15 - 2. OBEC BRADLECKÁ LHOTA

2.1. Dějiny

O d ějinách obce, nacházející se pod z říceninou hradu Bradlce, nemáme mnoho informací. Historici se zajímali více o hrad Bradlec než o samotnou obec. Hradem Bradlec se zabýval i August Sedlá ček ve svém rozsáhlém díle Hrady, zámky a tvrze Království Českého, konkrétn ě v pátém díle Podkrkonoší. V tomto díle jsou zaznamenáni všichni majitelé hradu až do jeho zchátrání. Přestože hrad vlastnila sousední obec Sy řenov, byl vždy spojován s obcí Bradlecká Lhota.37 První zmínka o obci pochází z roku 1395, kdy se ješt ě ozna čovala jako Hrn čířská Lhota.38 Dnešní název Bradlecká Lhota se poprvé objevuje v r. 1533, kdy ves pat řila Ji římu z Valdštejna, pánu na Bradlci. V roce 1624 daroval Albrecht z Valdštejna vesnici jezuitské koleji v Ji čín ě, a tak ji p řipojil k mili čeveskému panství, a to až do roku 1841, kdy ji kníže Rohan přikoupil k lomnickému panství. 39 Bradlecká Lhota pat řila v letech 1850–1855 do obvodu podkrajského ú řadu v Ji čín ě, 1855–1868 náležela do semilského okresu, soudním okresem spadala pod Lomnici nad Popelkou. 40 Od roku 1970 až do dnešní doby p řísluší do okresu Semily.41 Na p řelomu 19. a 20. století se Bradlecká Lhota výrazn ě rozvíjela. Roku 1886 zde postavili školu, ve které se vyu čovalo až do roku 1976. 42 Prvním u čitelem a správcem byl Josef Jan Fu čík, jehož zásluhou obec rozkvétala. Snažil se podporovat vzd ělanost, a proto roku 1887 ve škole založil školní a obecní knihovnu, pro kterou shán ěl knihy a dárce.43 Fu čík opat řoval peníze na rozší ření knihovny tak, že organizoval spole čenské zábavy a divadlo. Roku 1887–1888 sehrál ve Lhot ě Čtená řský spolek z Nové Vsi 3 hry ve prosp ěch založené knihovn ě.44 Od roku 1900

37 SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království Českého . díl V., Podkrkonoší, Praha 1877. s. 94. 38 Ott ův slovník nau čný: P říru ční kniha všeobecných znalostí. díl. II., Praha 1904, s. 992. 39 KESNER, Tomáš a kol. Lomnice nad Popelkou . Lomnice nad Popelkou 2010, s. 63. 40 Úvod k inventá ři k fondu Archiv obce Bradlecká Lhota, s. 4. 41 KOLEKTIV AUTOR Ů. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 –1970 . Praha 1978. 42 MIKULOVÁ, Jana. Lhotecká škola. Bradlecký list (p říloha). 2001, č. 3, s. 1-4. 43 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). s. 233-236. 44 PETRÁK, Josef. Letopisy divadel na Lomnicku. In: Lomnicko nad Popelkou . 1922, ro č. 3, č. 1, s. 20.

- 16 - učitel Fu čík pravideln ě po řádal s bradleckými dobrovolníky divadla pro ve řejnost. První hra, kterou odehráli, se jmenovala „Sta ří blázni“. V prvním roce existence tohoto spolku sehráli dobrovolníci dokonce sedm představení.45 Dále roku 1906 podnítil vznik „Vzd ělávacího a hospodá řského spolku Havlí ček“ 46 . Roku 1895 byl na popud Fu číka založen „Sbor dobrovolných hasi čů “, v němž vykonával funkci jednatele a pokladníka po dobu 30ti let. I zde mu však Lhota byla malá, navíc pracoval pro hasi čskou župu a byl p řisp ěvatelem do časopisu „ Český hasi č“. 47 Roku 1900 a 1904 došlo ve Lhot ě vlivem velkých veder k několika požár ům. Dokonce je z roku 1910 znám p řípad žhá ře, který 19. zá ří zapálil stodolu kovárny Františka Niederleho. Žhá ř pocházející ze Železnice byl poslán na 10 let do vězení. 48 Ve školní kronice je uvedeno, že na „Výro čním sjezdu hasi čské župy lomnické“ 21. 6. 1914 cvi čil také hasi čský dív čí sbor, který vedl velitel Karel Václavec.49 Od roku 1904 byl Fu čík sbormistrem pěveckého kroužku. Poprvé se svým kroužkem vystoupil 7. února téhož roku. Sbor se scházel každou ned ěli ve škole. Obecní výbor v roce 1907 rozhodl o tom, aby u čitel Fu čík zajiš ťoval zp ěv i při poh řbech.50 Po řádal mnoho kulturních akcí, aniž by požadoval honorá ř. Od 1. srpna 1910 fungoval v obci „Spo řitelní a záložní spolek Kampeli čka“. Na post p ředsedy dozor čího rady byl dosazen u čitel Fu čík.51 V roce 1920 byla založena ve Lhot ě místní organizace Sokola. Fu čík byl zvolen jejím vzd ělavatelem. 52 Ze všech výše uvedených aktivit je vid ět, že Fu čík celý sv ůj život nezasv ětil pouze škole, ale také obci. I v současné dob ě pokra čují spolky, u jejichž vzniku Fu čík byl, ve své činnosti. V obci nadále funguje sbor dobrovolných hasi čů , tělovýchovná jednota Sokol či knihovna. Knihovna se dnes nachází v budov ě

45 PETRÁK, Josef. Letopisy divadel na Lomnicku. In: Lomnicko nad Popelkou . 1922, ro č. 3, č. 1, s. 20. 46 HERCÍK, Jaroslav. 150 let od narození Josefa Jana Fu číka . Bradlecká Lhota 2009, s. 14. 47 Tamtéž, s. 11. 48 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). s. 368. a 411. 49 Tamtéž, s. 446. 50 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). S 368. a 394. 51 HERCÍK, Jaroslav. 150 let od narození Josefa Jana Fu číka . Bradlecká Lhota 2009, s. 14. 52 Tamtéž, s. 15.

- 17 - obecního ú řadu, a dokonce knihy p ůjčuje pravnu čka Josefa Jana Fu číka, Iveta Tomešová. Všestrann ě zam ěř ený u čitel Fu čík se velmi zasloužil o rozvoj a rozkv ět malé obce v Podkrkonoší, a proto na n ěj i dnes obyvatelé Lhoty v dobrém vzpomínají. Názorným p říkladem m ůže být i to, že v roce 2009 zde oslavili 150. výro čí narození Josefa Jana Fu číka, p ři kterém se konaly p řednášky a k ob čan ům promluvila jeho vnu čka PhDr. Eliška Fu číková, CSc. na téma „Albrecht z Valdštejna a jeho doba“.53 Na budov ě bývalé školy je dodnes pam ětní deska s nápisem: „Zde žil Jos. J. Fu čík, první správce této školy, neúnavný pracovník pro blaho ob čanstva a kult. historik Lomnicka. 1886–1930.“ 54 Jeho památku také p řipomíná pomník na místním hřbitov ě. V rámci oslav výro čí se také v muzeu v Lomnici nad Popelkou uskute čnila výstava „Historik Lomnicka J. J. Fu čík – život a dílo“. Některé vystavené exponáty byly k vid ění poprvé, jednalo se o v ěci uložené v depozitá ři a archivu lomnického muzea. K prohlídce byly ur čeny Fu číkem vyrobené mapy a statistické grafy, osobní předm ěty, diplomy, čestná ocen ění, korespondence i r ůzné trojrozm ěrné exponáty, nap říklad st ůl, u kterého p ři psaní sed ěl. 55 Lomnice nad Popelkou odkaz svého rodáka i čestného ob čana ctí. D ůkazem toho je skute čnost, že jedna z hlavních ulic města nese Fu číkovo jméno, a také pozornost, která je Fu číkovi v ěnována ve stálé expozici lomnického muzea. 56

2.2. O p ůvodu názvu Bradlecká Lhota

Název Lhota vychází ze staro českého slova „lhota“ či „lhóta“.57 Takto se dříve nazývaly osady, ve kterých bylo osadník ům odpušt ěno placení poplatk ů. Bylo

53 PhDr. Eliška Fu číková, CSc., promovaná histori čka, specialistka na období renesance a manýrismu, dějiny sb ěratelství a restaurování, bývalá pracovnice Akademie v ěd a ředitelka odboru památkové pé če Kancelá ře prezidenta republiky a odborná konzultantka Kancelá ře Senátu Parlamentu ČR; MIKULE, Vladimír. Kdo je kdo v dějinách Lomnicka: PhDr. Eliška Fu číková, CSc. Lomnické noviny. 2006, ro č. 14, č. 4, s. 16. 54 Viz p říloha č. 18. 55 DRAHO ŇOVSKÝ, Jan. Vzpomínka na Josefa Jana Fu číka . Lomnické noviny. Lomnice nad Popelkou, kv ěten 2009, s. 11. 56 Tamtéž, s. 11. 57 PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, p ůvodní význam a zm ěny. díl II., Praha 1949, s. 516.

- 18 - to možné na základ ě jedine čné smlouvy či práva.58 První osadníci se zde usídlili již v období kolonizace (kolem roku 1200) a za to, že vymýtili les a obd ělali p ůdu, dostali delší lh ůtu, v níž byli osvobozeni od placení daní. 59 Taková místa se ozna čovala jako Lhoty, Lhotky, Lhotice, Lhotsko nebo Lh ůty. Tyto nové osady se už nestav ěly blízko p ůvodní návsi, ale vznikaly dál vedle cest, s domy v jedné nebo ve dvou řadách. Jako p říklad lze uvést na Lomnicku Novou Ves, Sy řenov, B ělou, Stružinec, Tuha ň a taky Lhotu Bradleckou. 60 V Čechách existovalo tém ěř 300 Lhot, proto bylo nutné jednotlivé Lhoty odlišit. K rozlišení se obvykle p řipojil p řed název Lhota konkrétní p řívlastek, který vznikl p řidáním jména jejich rychtá ře nebo prvního hospodá ře, a proto se názvy časem mohly pozm ěnit. Další zp ůsob konkretizace Lhot byl nap říklad podle jejich někdejšího tvaru, podle polohy, bývalé vrchnostenské p říslušnosti či podle stá ří aj.61 Nej čast ěji se tato Lhota ozna čovala jako Bradlecká, a to jí z ůstalo dodnes. Nazývá se tak vzhledem k sounáležitosti k hradu Bradlci. 62 Avšak atribut „Bradlecká“ nebyl jediný. Nejd říve se jí říkalo Lhota „Železnická“ nebo „Hrn čířská“. Dokonce se o ní mohlo mluvit jako o „Šetenické“, ale nikde není vysv ětleno, pro č tomu tak bylo.63 Josef Jan Fu čík ve školní kronice zaznamenal chybné ozna čení obce. Jelikož úředním jazykem byla n ěmčina, docházelo k pojmenování n ěmeckým názvem „Lhota Bradlec“ také v českém jazyce. To zp ůsobilo, že si Bradleckou Lhotu pletli s obcí Bradlem u Mnichova Hradišt ě nebo si mysleli, že k Bradlecké Lhot ě pat řila osada Bradlec, ale taková zde žádná nebyla. Od roku 1886 se d ůsledn ě užívá název Bradlecká Lhota, o čem sv ědčí používané pe četi místní školní rady a správy školy z tohoto roku. 64

58 Tamtéž, s. 516. 59 KESNER, Tomáš a kol. Lomnice nad Popelkou . s. 63. 60 FU ČÍK, Josef Jan. O vzniku a vývoji našich obcí XIII: Bradlecká . In: Lomnicko nad Popelkou. 1922, ro č. 3, č. 1, s. 49. 61 PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, p ůvodní význam a zm ěny. díl II., Praha 1949, s. 516. 62 Tamtéž, s. 530. 63 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). s. 21 64 Tamtéž, s. 22.

- 19 - 2.3. Charakteristika obce

Bradlecká Lhota je malá obec, která nikdy nem ěla velký po čet obyvatel. Pro představu si m ůžeme zmínit demografický vývoj od r. 1833 do 1921. V roce 1833 zde žilo 334 obyvatel. O deset let pozd ěji po čet obyvatel vystoupl na 361. Po čet obyvatel tak rostl až do roku 1880, kdy bylo napo čítáno celkem 449 obyvatel,65 poté op ět klesal a do roku 1890 se snížil o dev ět obyvatel 66 . Za čátkem dvacátého století to bylo již jen 405 obyvatel. K roku 1910 bylo se čteno 371 obyvatel a roku 1921 pouze 365 obyvatel 67 . Pro srovnání, po čet obyvatel dnes je ješt ě mnohem nižší než v letech, která byla výše uvedena, a to 229 obyvatel. 68

Graf znázor ňující demografický vývoj v Bradlecké Lhot ě od r. 1833 do r. 2011 69

500

450

400

350

300

250 et obyvatel et

č 200 Po 150

100

50

0 1820 1840 1860 1880 1900 1920 1940 1960 1980 2000 2020 Rok

Obec Bradlecká Lhota se nachází mezi Ji čínem (7 km na sever) a Lomnicí nad Popelkou (5 km na jih). V sousedství jsou tyto obce: na severu Ploužnice a Ž ďár; na východ ě Sy řenov a Sob ěraz; na jihu Železnice a na západ ě sousedí Cidlina,

65 Údaje po čtů zaznamenány v SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918); SOkA Semily, fond: Archiv obce Bradlecká Lhota. Obecní kronika (1888–1926). 66 Ott ův slovník nau čný: P říru ční kniha všeobecných znalostí. díl. II., Praha 1904, s. 992. 67 Údaje po čtů zaznamenány v SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918); SOkA Semily, fond: Archiv obce Bradlecká Lhota. Obecní kronika (1888–1926). 68 Dnešní po čet obyvatel sd ělila ústn ě paní starostka Drahuše Hercíková 2.6. 2011. 69 Graf zhotoven na základě výše uvedených po čtů.

- 20 - Doubravice a Kyje. 70 Vesnice Bradlecká Lhota pat ří územn ě do okresu Semily a náleží pod Liberecký kraj. 71 Od okresního m ěsta Semily leží p řibližn ě 14 km. Obcí protéká Ploužnický potok. Bradlecká Lhota je ze t ří stran orámovaná kopci, a to jí chrání p řed nep říznivými pov ětrnostními vlivy, proto je klima ve Lhot ě mírné až teplé. Zajímavé bylo rozd ělení p ůdy, protože pom ěrn ě velkou část (56%) tvo řily sady a zahrady, a tudíž bylo významným zdrojem obživy obyvatel Bradlecké Lhoty sada řství. 72 V ovocných sadech se p ěstovaly hrušky, jablka, i švestky. Dozrálé ovoce se zpracovávalo sušením na tzv. k řížaly. Z tohoto d ůvodu bradleckým obyvatel ům z okolních vesnic říkali „K řížaláci“. Obec pro teplejší klima dostala také p řezdívku „Semilská Itálie“. 73 Obyvatele Lhoty leckdy v letních obdobích trápilo ohromné sucho. P řestože tu bylo teplejší podnebí, často také pršelo. Záplavy byly ojedin ělé, ale nap říklad v roce 1897 k nim došlo.74 Extrémní výkyvy po časí poté zp ůsobovaly obyvatel ům Lhoty velké škody, nap říklad vich řice vyvracely mnoho strom ů, zni čily úrodu či poškodily domy. V Bradlecké Lhot ě nebyl žádný kostel (Lhote čtí do kostela chodili do Železnice), m ěli zde pouze zvonici.75 V dávných dobách v ěšeli zvon na dubový sloup nebo na strom, pozd ěji pro zvon ění sloužila dřev ěná zvonice (v roce 1889 sho řela lípa, na které byl zvon zav ěšen, a proto se obyvatelé Bradlecké Lhoty rozhodli opat řit mu st řechu)76 . V obecní kronice je také uvedeno, že v roce 1866 zvon praskl, a proto se musel nechat p řelít nákladem 198 zlatých 30 krejcar ů.77 V roce 1901 postavili na míst ě staré d řev ěné zvonice novou neogotickou kapli zasv ěcenou svaté Ludmile.78 O stavbu se zasloužil František Jakubec ze Železnice. Na stavbu p řisp ěli všichni ob čané. Za druhé sv ětové války zvon odvezli N ěmci, a od té doby je kaple bez zvonu. Kapli čka není vysv ěcena, protože se nevyužívá k církevním ú čel ům.79

70 Viz p říloha č. 19. 71 72 Úvod k inventá ři k fondu Archiv obce Bradlecká Lhota, s. 3. 73 HERCÍK, Jaroslav. Ovocná řství ve Lhot ě. Bradlecký list (p říloha). 2002, č. 1, s. 1. 74 HERCÍK, Jaroslav. Lhotecká ohlédnutí. Bradlecký list (p říloha) . 2003, č. 4, s. 2. 75 SOkA Semily, fond: Archiv obce Bradlecká Lhota. Obecní kronika (1888–1926). s. 26. 76 Tamtéž, s. 26. 77 Tamtéž, s. 26. 78 KESNER, Tomáš a kol. Lomnice nad Popelkou . Lomnice nad Popelkou 2010, s. 64. 79 Dopln ěk restaurátorské zprávy Pavla Míky z roku 2006.

- 21 - Ve Lhot ě se nachází sousoší „Nejsv ětější Trojice korunující Pannu Marii“. Sousoší, vytvo řené ze sv ětlého jemnozrnného pískovce, je umíst ěno na kamenném hranolovém podstavci s nikami s reliéfy sv ětc ů sv. Jana Nepomuckého, sv. Antonína Paudánského, sv. Václava a sv. Floriána. Sousoší sestává z postav Boha Otce, Syna a Ducha svatého (v podob ě holubice), kte ří korunují v obla čném kruhu Pannu Marii. 80 Tato socha byla zhotovena roku 1850 Janem Zemanem ze Žernova. Sousoší se nachází ve svahu pod frekventovanou silnicí uprost řed obce a je chrán ěno v ětvemi vzrostlé lípy. Sousoší je zapsáno ve státním Seznamu nemovitých kulturních památek. V roce 2001 prob ěhl restaurátorský zásah. 81 Další kulturní památkou, zhotovenou rovn ěž v roce 1850 stejným autorem a z totožného materiálu jako u p ředchozího sousoší, je socha „Panny Marie neposkvrn ěného po četí“82 . Zachycuje postavu Panny Marie, která na levé ruce drží Ježíška a pravou ruku má na hrudi, kolem hlavy svatozá ř s dvanácticípými hv ězdami. Socha je umíst ěna na kamenném podstavci vyneseném nad úrove ň terénu t řemi kamennými stupni. Památka je osazena na návrší na konci obce a ohrazena kovovým pl ůtkem. Panna Marie shlíží krajinou k jihu a stojí vícemén ě osam ěle a nechrán ěně. Zde prob ěhl restaurátorský zásah v roce 2007. 83 Cennou a dob ře zachovalou technickou památkou z roku 1781 je roubený mlýn č.p. 41.84 Stavba stojí na míst ě bývalého mlýna z roku 1568.85 Autorem této nové realizace byl tesa ř Adam Duchá ček. 86 Zd ěné stavení s roubeným obytným patrem a se zd ěnou bo ční p řístavbou, usazené na p ůdorysném základ ě ve tvaru nepravidelného písmene T, je zast řešené dvojicí vzájemn ě propojených sedlových st řech o r ůzných výškách h řebene. 87 V objektu se zachovalo torzo černé kuchyn ě a v mlýnici p ůvodní mlecí za řízení. K mlýnu p řivád ěl vodu zd ěný náhon z Ploužnického potoka. 88 Objekt je v soukromém vlastnictví a v sou časné dob ě

80 KESNER, Tomáš – HEDVI ČÁK, Roman. Kulturní památky Semilska. Semily 2008, s. 17. 81 Popis památky zhotoven na základ ě restaurátorské zprávy Pavla Míky z roku 2001. 82 Viz p říloha č. 17. 83 Popis památky zhotoven na základ ě restaurátorské zprávy Pavla Míky z roku 2006. 84 Viz p říloha č. 16. 85 KESNER, Tomáš – HEDVI ČÁK, Roman. Kulturní památky Semilska. Semily 2008, s. 18. 86 KESNER, Tomáš a kol. Lomnice nad Popelkou . Lomnice nad Popelkou 2010, s. 64. 87 KESNER, Tomáš – HEDVI ČÁK, Roman. Kulturní památky Semilska. Semily 2008, s. 18. 88 Tamtéž, s. 18.

- 22 - majitel na opravu získal dotaci z grantového fondu Krajského ú řadu Libereckého kraje. 89

89 Informace sd ělila ústn ě paní starostka Drahuše Hercíková 2.6. 2011.

- 23 - 3. VÝVOJ ŠKOLSTVÍ OBECNÝCH ŠKOL V 19. STOLETÍ Do 2. poloviny 19. století se školství shodovalo se strukturou od dob Marie Terezie. Marie Terezie pov ěř ila Johanna Ignáze von Felbigera, aby vypracoval návrh reformy rakouského školství. Během jednoho roku vznikl návrh reformy, který se nazýval: „Všeobecný školní řád pro n ěmecké normální, hlavní a triviální školy v dědičných zemích“. Tato reforma byla platná od 1. ledna 1775. Ve farních školách se m ěly d ěti u čit číst, psát, po čítat, chlapci základ ům hospoda ření, dívky šít a plést. 90 V roce 1855 byl podepsán konkordát (dohoda mezi státem a církví), jímž bylo rakouské školství zcela pod řízeno církevnímu dozoru. 91 Církevní ú řady vybíraly vhodné u čebnice k výuce a u čitele na volná místa. Za čátkem 60. let 19. století nastalo uvoln ění situace v Habsburské monarchii a za čala se uznávat jazyková rovnoprávnost. Dne 18. ledna 1866 zemským zákonem o provedení rovného práva obou jazyk ů zemských na školách národních a st ředních byly oba zemské jazyky ( český a n ěmecký) uznány jako jazyky vyu čovací za rovnocenné a bylo uzákon ěno, že vyu čovacím jazykem ve školách bude jeden z obou jazyk ů, p řičemž druhý zemský jazyk bude nepovinným vyu čovacím p ředm ětem. 92 Návrh tohoto zákona zhotovil Josef Wenzig s dalšími českými poslanci. Již v roce 1868 však n ěmecká v ětšina českého zemského sn ěmu dosáhla zrušení tohoto zákona. 93 V lednu 1868 byl vydán říšský zákon, jenž stanovoval základní pravidla vzájemného postavení školy a církve. 94 Po vydání zákona stát dohlížel a spravoval školství. Vliv církve byl omezen pouze na řízení a organizaci vyu čování náboženství. V ob čanském kabinetu jmenovaném císa řem se ministrem v ěcí církevních a vyu čování stal liberální politik a člen panské sn ěmovny, dr. Leopold von Hasner, rytí ř z Arthy, pražský N ěmec. 95 Dne 14. kv ětna 1869 byl vyhlášen říšský (Hasner ův) zákon, kterým byla vytvo řena soustava národního školství (obecných a m ěšťanských škol) a vyhlášena

90 informace o reform ě Marie Terezie čerpány z publikace LENDEROVÁ, Milena – RÝDL, Karel. Radostné d ětství? Dít ě v Čechách devatenáctého století. Litomyšl 2006, s. 195-215 + VOTO ČEK, Václav. Pohled do minulosti školství v Semilech. Semily 2002, s. 4. 91 SOMR, Miroslav a kol. Dějiny školství a pedagogiky . Praha 1987, s. 165. 92 VALENTA, Josef – RÝDL, Karel – VÁ ŇOVÁ, R ůžena. Výchova a vzd ělávání v českých d ějinách. Praha 1992, s. 7. 93 ŠTVERÁK, Vladimír. Stru čné d ějiny pedagogiky . Praha 1983, s. 216. 94 SOMR, Miroslav a kol. Dějiny školství a pedagogiky . Praha 1987, s. 165. 95 ŠTVERÁK, Vladimír. Stru čné d ějiny pedagogiky . Praha 1983, s. 216.

- 24 - povinnost školní docházky pro d ěti od 6 do 14 let. 96 Zákon se také ozna čuje jako: „Kv ětnový zákon“ nebo „Velký říšský zákon“, avšak oficiální název zn ěl: „Zákon, jímžto se ustanovují pravidla vyu čování na školách obecných“. Zákon zavedl školu obecnou a m ěšťanskou (p ůvodn ě jen jako variantu školy obecné), u čitelské ústavy pro vzd ělávání u čitel ů škol obecných a m ěšťanských škol, uvažoval o formách dalšího vzd ělávání u čitel ů, stanovil pravidla ekonomického a sociálního zabezpe čení učitel ů. 97 V mnohém znamenal Hasner ův zákon výrazný pokrok: 1. Stanovil povinnost osmileté školní docházky pro hochy i dívky, 2. laicizoval (zesv ětš ťoval) školu, 3. rozší řil staré trivium o p řírodopis, zem ěpis s dějepisem, m ěř ičství, t ělocvik a jiné p ředm ěty. 98 Dívky se navíc u čily ru čním pracím, p řičemž se dozv ěděly, jak se starat o domácnost. Zemský školní ú řad ur čoval, jakým jazykem se na školách bude vyu čovat. Obecná škola m ěla být z řizována v těch místech, kde do okruhu 4 km bylo přinejmenším 40 d ětí školou povinných. 99 Rovn ěž musela stát v centru, aby k ní měly d ěti p řístup ze všech sv ětových stran. Další požadavek byl takový, že cesta dětem nesm ěla trvat více než jednu hodinu ch ůze. V jedné t říd ě mohlo být nejvíce 80 žák ů. Děti za čaly chodit do školy, když jim bylo 6 let a kon čily ve 14 letech, avšak mohly vystoupit i dříve, jestliže um ěly psát, číst a po čítat. Rodi če d ětí museli kontrolovat, zda jejich potomci navšt ěvují školu. V případ ě špatné školní docházky byli rodi če pokáráni, ba dokonce n ěkdy museli uhradit pokutu.100 Tento zákon zavedl pravidelný plat pro u čitele. Plat u čitele m ěl dosahovat takové výše, aby sta čil na obživu u čitele a jeho rodiny a nenutil u čitele p řivyd ělávat si jiným zam ěstnáním. 101 Tímto zákonem bylo ur čeno, že plat bude u čitel dostávat od školního ú řadu, a dokonce mu p řislíbil penzi. Před rokem 1869 se odvád ěl u čiteli tzv. sobotáles 102 .

96 Tamtéž, s. 216. 97 VALENTA, Josef – RÝDL, Karel – VÁ ŇOVÁ, R ůžena. Výchova a vzd ělávání v českých d ějinách.. Praha 1992, s. 10. 98 ŠTVERÁK, Vladimír. Stru čné d ějiny pedagogiky . Praha, 1983, s. 216. 99 Tamtéž, s. 217. 100 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). s. 377. 101 VALENTA, Josef – RÝDL, Karel – VÁ ŇOVÁ, R ůžena. Výchova a vzd ělávání v českých d ějinách. Praha 1992, s. 12. 102 Plat, který u čitel získal od rodi čů žák ů.

- 25 - Administrativn ě dával vzniknout zemským, okresním a místním školským radám. Výuku náboženství zajiš ťovaly církve, státu náležel vrchní dozor. 103 V návaznosti na tento zákon byl v roce 1870 vydán školní a vyu čovací řád pro školy obecné, který stanovil základní pravidla chování d ětí ve škole, povinnosti dětí a u čitel ů a zákaz t ělesných trest ů.104 Tímto řádem byla dána skladba výuky školních p ředm ětů. U čitel m ěl vyu čovat tak, aby žáci mohli získané dovednosti prakticky využít. Taková výuka měla být upřednostn ěna p řed teoretickou a systematickou. Církevní ú řady dozíraly na výuku náboženství a vytvá řely jeho osnovy. Výsledkem útoku klerikál ů a konzervativních politik ů proti zákonu byla jeho novelizace, k níž došlo v roce 1883. 105 Návrh doporu čoval zm ěnit mravn ě- náboženskou výchovu v nábožensko-mravní, dále doporu čoval ustanovovat na školu učitele takového náboženského vyznání, k němuž se hlásila v ětšina d ětí, kone čně doporu čoval zkrátit povinnou školní docházku o dva roky. 106 Rovn ěž mohli rodi če zažádat o tzv. úlevy. Pokud dít ěti byla umožn ěna úleva, nemuselo chodit do školy od dubna do listopadu, avšak muselo být starší 12ti let. Přes tuto benevolenci bylo ve školním roce 1883–1884 zjišt ěno v Čechách 44 723 p řípad ů nedbalé školní docházky, za což bylo vym ěř eno 20 840 zlatých v pokutách, v roce následujícím bylo t ěchto p řípad ů 64 268 a pen ěžitých pokut uloženo ve výši 26 718 zlatých. 107 Po čet žák ů p řipadajících na jednu u čitelskou sílu byl novelou zvýšen z osmdesáti na sto. 108 Také se upravovaly u čební plány a osnovy, nap říklad se omezila výuka reálií, přibyla chrámová hudba aj. Církevní hierarchie se p řes všechny ústupky jí v novele učin ěné rozhodn ě dožadovala navrácení d řív ějšího absolutního vlivu na obecnou školu. 109 Novela byla zrušena prvním, ovšem i jediným školským zákonem významn ějšího dosahu, který byl v 1. republice vydán – tzv. malým školským zákonem v roce 1922. 110

103 KASPER, Tomáš – KASPEROVÁ, Dana. Vybrané kapitoly z dějin pedagogiky . Liberec 2006, s. 74. 104 SOMR, Miroslav a kol. Dějiny školství a pedagogiky . Praha 1987, s. 166. 105 Tamtéž, s. 168. 106 VALENTA, Josef – RÝDL, Karel – VÁ ŇOVÁ, R ůžena. Výchova a vzd ělávání v českých d ějinách. Praha 1992, s. 17. 107 VOTO ČEK, Václav. Pohled do minulosti školství v Semilech. Semily 2002, s. 6. 108 ŠTVERÁK, Vladimír. Stru čné d ějiny pedagogiky . Praha 1983, s. 218. 109 Tamtéž, s. 218. 110 VALENTA, Josef – RÝDL, Karel – VÁ ŇOVÁ, R ůžena. Výchova a vzd ělávání v českých d ějinách. Praha 1992, s. 21.

- 26 - Na všech stupních škol a školských za řízení lze od druhé poloviny 19. století pozorovat sílící národnostní úsilí, které bylo zpo čátku zam ěř eno na stránku jazykovou. 111 Tomu napomáhalo to, že za čaly vznikat učitelské jednoty, po řádaly se učitelské sjezdy nebo také vycházely časopisy, konkrétn ě časopis Škola (1852), Beseda u čitelská (1869) či Posel z Bud če (1870). V roce 1868 byl založen první český u čitelský spolek Beseda u čitelská, v roce 1869 následoval Bude č v Praze. 112 Roku 1870 se v Praze konal první u čitelský sjezd. O deset let pozd ěji byl založen „Úst řední spolek jednot u čitelských v Čechách“. Orgánem u čitelských jednot v Čechách se stal časopis Český u čitel, na Morav ě časopis Komenský. 113 N ěkte ří čeští spisovatelé a spisovatelky se zabývali problematikou výchovy a vzd ělání české mládeže. Mezi n ě pat ří, nap říklad Jan Neruda, Vít ězslav Hálek, Karolina Sv ětlá, Svatopluk Čech, Pavel J. Šulc aj. Obecné školy vzd ělávaly d ěti z tzv. lidových vrstev (byla to nejpo četn ější skupina). Většina obecných škol se m ůže ozna čit za malot řídní. V těchto školách se nacházelo mén ě t říd než ro čník ů. V p řípad ě jednot řídní školy byly tedy v jedné místnosti d ěti 1. – 8. ro čníku. 114 V jednot řídních školách vyu čoval jeden u čitel t ři odd ělení sou časn ě. Škola a obec byla úzce správn ě i organiza čně propojena, nap říklad funkci ve školní rad ě mohli vykonávat jak u čitelé, tak i ob čané obce. V obecné škole v ětšinou převažoval výchovný aspekt, protože byl obsažen ve všech u čebních p ředm ětech. Na úkor toho se snižoval aspekt vzd ělávací. Stejné z ůstaly jen předm ěty tvo řené triviem 115 . Školy, zejména venkovské malot řídky, byly v této dob ě pokládány za přirozená centra kulturního života regionu a jejich význam byl v tomto smyslu vysoko hodnocen. 116 Učební plán vydaný v návaznosti na novelu 18. července 1885 doznal ve srovnání s učebním plánem z roku 1874 t ři zásadní zm ěny: 1. byl vypušt ěn p ředm ět měř ictví a rýsování (u čivo tohoto p ředm ětu bylo z části za řazeno do kreslení, z části do po čtů), 2. t ělocvik pro dívky se stal nepovinným, a 3. ve vyu čovacím jazyce byl

111 SOMR, Miroslav a kol. Dějiny školství a pedagogiky . Praha 1987, s. 170. 112 ŠTVERÁK, Vladimír. Stru čné d ějiny pedagogiky . Praha 1983, s. 221. 113 Tamtéž, s. 221. 114 VALENTA, Josef – RÝDL, Karel – VÁ ŇOVÁ, R ůžena. Výchova a vzdělávání v českých d ějinách. Praha 1992 , s. 39. 115 Trivium –tři základní znalosti ( čtení, psaní, po čítání) 116 VALENTA, Josef – RÝDL, Karel – VÁ ŇOVÁ, R ůžena. Výchova a vzdělávání v českých d ějinách. Praha 1992, s. 40.

- 27 - zrušen rozdíl mezi po čtem hodin u dívek a u chlapc ů.117 Tímto u čebním plánem se zmenšily požadavky na žáky. První sv ětová válka nep řízniv ě ovlivnila vyu čování po řádáním r ůzných školních sb ěrů a využíváním u čitel ů k mimo řádným činnostem. 118 U čitelé ve vále čných letech provád ěli soupis zásob (nap ř. obilí) p řednostn ě p řed výukou. Po vzniku samostatného československého státu v roce 1918 se školská soustava nedo čkala výrazných zm ěn oproti stavu v rakouské monarchii. Školství v ČSR nereformoval zásadním zp ůsobem b ěhem období první republiky žádný školský zákon. Jen n ěkolik novel a vyhlášek částe čně modifikovalo podobu školství. 119

117 VALENTA, Josef – RÝDL, Karel – VÁ ŇOVÁ, R ůžena. Výchova a vzdělávání v českých d ějinách. Praha 1992, s. 26. 118 VOTO ČEK, Václav. Pohled do minulosti školství v Semilech. Semily 2002, s. 10. 119 KASPER, Tomáš – KASPEROVÁ, Dana. Dějiny pedagogiky . Praha 2008, s. 198.

- 28 - 4. ŠKOLA V BRADLECKÉ LHOT Ě

Jednání o z řízení školy v Bradlecké Lhot ě se uskute čnilo již b ěhem let 1840– 1855. 120 Protože návrhu o vybudování školy nebyli naklon ěni všichni obyvatelé obce, návrh se nejprve zamítl. Jedním z důvod ů, pro č by se nem ěla škola postavit, uvedli obyvatelé to, že kdyby řídící u čitel zem řel, musela by obec platit d ůchod vdov ě po u čitelovi. 121 V tomto období byly d ěti z Bradlecké Lhoty přiškoleny k Železnici. Do železnické školy rovn ěž docházely další děti, nap říklad z obce Kyje, Zámezi, Dílce a T ěšína.122 Obec Železnice dostávala za každého docházejícího žáka od okolních obcí poplatek. Kolem padesátých let 19. století plánovali v Železnici přestavbu tamní školy, a proto všechny p řiškolené obce m ěly na stavbu železnické školy p řisp ět. To podnítilo bradlecké obyvatele, aby op ět projednávali návrh o vlastní škole.123 Nejprve uvažovali o možnosti vybudovat spole čnou školu pro Kyje a Bradleckou Lhotu. Pro školu navrhli využít dva stávající domy, ale semilský okresní hejtman je ozna čil za nevyhovující a doporu čil jim postavit novou školní budovu. Obyvatelé obce Kyje však odmítli finan čně podpo řit tuto nákladnou stavbu. Kyjovští si prosadili postavení vlastní školy, kterou otev řeli už 1. ledna 1875.124 Naopak Lhote čtí se obávali, že náklady k postavení nové školy budou velmi vysoké a p řestali proto žádat o její povolení. Podn ět na nové projednání nastal až roku 1883, protože v Železnici chystali stavbu nové školní budovy (p ůvodní plánovaná p řestavba se neuskute čnila) a přiškolená Bradlecká Lhota by musela zaplatit 1/8 náklad ů, a to už byl rozhodující důvod k tomu, aby se v Bradlecké Lhot ě postavila nová škola. Dalším d ůvodem bylo, že Lhote čtí platili vysoké školné Železnici, protože železnická škola pat řila do vyšší třídy školného a obec musela odvád ět o 1/3 vyšší poplatek než v jiných obcích na Semilsku.125 Na všeobecné sch ůzi 2. února 1884 bylo jednohlasn ě ustanoveno, že se vybuduje škola p římo v obci.126

120 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). s. 119. . 121 Tamtéž, s. 119. 122 MIKULOVÁ, Jana. Lhotecká škola. Bradlecký list (p říloha). 2001, č. 3, s. 1. 123 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). s. 119-120. 124 Tamtéž, s. 120. 125 Tamtéž, s. 120. 126 Tamtéž, s. 121.; (Zprávy o zasedání výboru zapisovány až od roku 1919)

- 29 - Žádost o povolení stavby školy v Bradlecké Lhot ě sepsal Václav Kazda (u čitel z obce Kyje) a Lhote čtí ji odeslali 9. února 1884 okresní školní rad ě.127 Ta se vyjád řila tak, že je nutné, aby starosta obce zjistil náklady spojené s budováním a provozem školy, dále aby vypsal inventá ř obecního majetku, dal k dispozici výpisy z obecních ú čtů atd. Rovn ěž bylo nezbytné, aby získali kladné vyjád ření od Farního úřadu v Železnici, který by zde měl zajistit výuku náboženství. Zástupci místní školní rady v Železnici necht ěli, aby se Bradlecká Lhota odškolila, ba dokonce byli proti tomu, aby si Lhotečtí vybudovali školu vlastní. Dne 23. července 1884 na zasedání okresní školní rady v Ji čín ě vzneslo vedení školy v Železnici požadavek, aby Bradlecká škola z ůstala p řiškolena z důvodu zna čných finan čních prost ředk ů, které železnická škola dostávala za žáky z Bradlecké Lhoty.128 Protože nedošlo k dohod ě, o z řízení školy v Bradlecké Lhot ě rozhodovala zemská školní rada v Praze, které byl v listopadu 1884 odeslán návrh na povolení odškolení a z řízení samostatné školy v Bradlecké Lhot ě.129 Potom nastalo dlouhé období projednávání mezi zemskou a okresní školní radou, jestli povolí z řídit školu v Bradlecké Lhot ě. Kv ůli dlouhému čekání na výsledek jednání se rozhodli Lhote čtí poslat delegaci do Prahy již v kv ětnu 1885 pro urychlení vyjád ření k žádosti. Dostali odpov ěď , že se o tom definitivn ě rozhodne v zá ří 1885. Avšak výsledku se nedo čkali, a proto se Lhote čtí sešli v říjnu 1885 v nedaleké Nové Vsi nad Popelkou s tamním u čitelem Josefem Janem Fu číkem.130 Fu čík, stejn ě jako okresní školní rada, zastával myšlenku, aby lhotecké d ěti nechodily do školy v Železnici (3 kilometry vzdálené), protože zvlášt ě v zim ě šlo mnohdy o svízelnou cestu. 131 Proto jim Fu čík poradil, aby svou žádost zopakovali. V Nové Vsi bydlel zemský poslanec Josef Mašek, kterého požádali o pomoc p ři vy řízení své žádosti. Josef Jan Fu čík sepsal další žádost a zmi ňovaný poslanec ji odvezl do Prahy. Fu čík v nové žádosti zd ůraznil všechny d ůvody pro stavbu nové školy v Bradlecké Lhot ě.132 Učitel Fu čík z ůstal v neustálém spojení s Josefem Maškem. Poslanec získal od zemské školní rady slib, že návrh na povolení školy p ředloží koncem prosince

127 SOkA Semily, fond: Archiv obce Bradlecká Lhota. Obecní kronika (1888–1926). s. 82. 128 Tamtéž, s. 82-83. 129 Tamtéž, s. 86. 130 Tamtéž, s. 80-86. 131 HERCÍK, Jaroslav. 150 let od narození Josefa Jana Fu číka . Bradlecká Lhota 2009, s. 10. 132 SOkA Semily, fond: Archiv obce Bradlecká Lhota. Obecní kronika (1888–1926). s. 80-85.

- 30 - 1885. 133 Lhote čtí se kone čně do čkali 17. b řezna 1886, kdy dostali povolení od zemské školní rady, že školu mohou odškolit od Železnice. 134 Po odsouhlasení žádosti nebyl d ůvod otálet se zahájením p říprav na stavbu. Ihned zvolili novou místní školní radu. Již dubnu 1886 byl obcí zakoupen stavební materiál, p ředevším d říví a cihly. Za čátkem kv ětna 1886 se konala porada, na které schválili místo stavby. Plán na stavbu zhotovil Jan Šroubek. Koncem srpna 1886 byla budova dostav ěna. 135

Přehled člen ů místní školní rady ve sledovaném období 136

Správce Zástupce Rok Předseda Zástupci obce Náhradníci školy katol. církve Antonín Dlouhý, Antonín Antonín Josef Jan Emilián 1886 Babák, Josef Lu ňák, Jan Mizera Vrabec Fu čík Balcar Vincenc Vordrén Antonín Dlouhý, Antonín Antonín Josef Jan Emilián František Jen ček, 1889 Babák, Josef Lu ňák, Vrabec Fu čík Balcar František Vojtíšek Vincenc Vordrén Karel Brož, Antonín Josef Josef Jan Antonín Babák, Antonín Dlouhý, Josef Niederle, 1892 Lu ňák Fu čík Máka Josef Sedlá ček, Alois Jan Militký Kazda Alois Kazda, František Josef Josef Jan František František Pekárek, 1896 Lu ňák, František Čejka Lu ňák Fu čík Puchmajer Antonín Hajný ml., František Jen ček Antonín Babák, František Josef Josef Jan 1900 Josef Tu ček Jen ček, František Čejka neuv. Lu ňák Fu čík ml. František Josef Jan Antonín Babák, František 1902 Bohumil May neuv. Jen ček Fu čík Čejka ml. František Josef Jan Antonín Babák, František František Podzimek, 1904 Bohumil May Jen ček Fu čík Čejka, Antonín Šmíd Karel Václavec Antonín Babák, František František Josef Jan Jan Lu ňák, Jan 1907 Bohumil May Čejka, Antonín Šmíd, Jen ček Fu čík Slavík František Podzimek František Čejka, František Josef Jan František František Podzimek, Jan Lu ňák, 1911 Jen ček Fu čík Donát Josef Sedlá ček, František Mizera František Blažek František Pekárek, František Josef Jan František Josef Matouš, Karel 1914 František Čejka, Josef Podzimek Fu čík Donát Václavec Sedlá ček, Jan Fišera

133 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). s. 80-85. 134 Tamtéž, s. 80-85. 135 SOkA Semily, fond: Archiv obce Bradlecká Lhota. Obecní kronika (1888–1926). s. 90. 136 Tabulka zhotovena na základ ě informací z prvního dílu školní kroniky.

- 31 - Školní obec m ěla na starosti vybudování školy, zajišt ění nábytku, postarat se o otop, dbát na čišt ění a v ětrání. Školní obec m ěla ve svém st ředu místní školní radu, složenou ze zastupitel ů spole čností náboženských, školy a obce školní, dále správce školy a člen ů, kte ří byli voleni obecním zastupitelstvem. Doba ú řadování trvala t ři roky. P ředsedou býval starosta školního místa. 137 Místní školní rada informovala o chodu školy okresní školní radu. Jednot řídní škola povolena a postavena byla r. 1886 nákladem 7080 zlatých.138 Rozpo čet na stavbu činil 7151 zlatých, vydalo se 6591 zlatých, na ostatní za řízení 489 zlatých, celkem na vlastní stavbu vydáno 7080 zlatých, vedlejší výlohy 466 zlatých, celkový náklad od r. 1884–1891 činil 7546 zlatých. 139 Škola byla otev řena 19. zá ří 1886 místní školní radou a u čitelem Josefem Janem Fu číkem za p řítomnosti obyvatel z Bradlecké Lhoty i z širokého okolí. Nechyb ěl ani školní inspektor Jan Kamenický ze Semil. Ještě tentýž den školu vysv ětil fará ř ze Železnice Josef Brož za asistence kaplana Emiliána Balcara 140 . Dle vynesení okresní školní rady 28. července 1886 m ěla být škola otev řena až 1. ledna 1887 a byla v řazena do IV. t řídy plat ů u čitelských i školného. 141 Kdyby se škola otev řela až 1. ledna, musely by do té doby bradlecké d ěti chodit do školy do Železnice, p řestože škola byla dostav ěna koncem prázdnin. Proto byla podána žádost, aby se mohlo vyu čovat už od za čátku školního roku 1886–1887. Okresní rada v Semilech koncem října 1886 poslala povolení, že se v bradlecké škole m ůže za čít s výukou již po čátkem listopadu 1886.142 Před zahájením vyu čování p řijela školu zkontrolovat kolauda ční komise. Ta na řídila, aby se škola po čty ři týdny vytáp ěla a větrala kv ůli jejímu vysušení, musely se jinak umístit záchody pro chlapce, obstarat sedm záclon, pódium, v ěšáky, čty ři lavice a teplom ěr a další. 143 Během prvního školního roku byla z řízena zahrada, studnice, letní t ělocvi čna a byl opat řen hromosvod. K úplnému dokon čení stavby došlo v roce 1890, kdy se po řídila do učitelova bytu pec a p řeložila se žumpa u záchodu.144

137 ŠAFRÁNEK, Jan. Školy české: obraz jejich vývoje a osud ů (1848-1913). 2. sv., Praha 1918, s. 269. 138 FU ČÍK, Josef Jan. O vzniku a vývoji našich obcí XIII: Bradlecká . In: Lomnicko nad Popelkou. 1922, ro č. 3, č. 1, s. 15. 139 Tamtéž, s. 15. 140 SOkA Semily, fond: Archiv obce Bradlecká Lhota. Obecní kronika (1888–1926). s. 90. 141 SOkA Semily, fond: Archiv obce Bradlecká Lhota. Obecní kronika (1888–1926). s. 86. 142 Tamtéž, s. 88. 143 SOkA Semily, fond: Místní školní rada Bradlecká Lhota (1886–1949). Protokoly o sch ůzích (1886–1934). Protokol z první sch ůze. + SOkA Semily, fond: Archiv obce Bradlecká Lhota. Obecní kronika (1888–1926). s. 90. 144 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). s. 258.

- 32 - Protože stavba byla velice nákladná, musely se peníze získávat z různých zdroj ů. Na stavbu školy povolil okresní výbor 16. června 1886 použít 997 zlatých podílu kontribu čenského fondu, roku 1886 vybrána 10% p řirážka k přímým daním; od spo řitelny v Ji čín ě vyp ůjčeno 3000 zlatých a menší částky od n ěkterých ob čan ů. Na stavbu obdržela obec roku 1887 první zemské subvence 800 zlatých, roku 1888 druhou subvenci 500 zlatých. Roku 1888 povolena k témuž ú čelu dávka nápojová, jež vynesla roku 1888–1894 celkem 913 zlatých. 145 Roku 1895 byla stavba školy zcela doplacena.146 Josef Jan Fu čík se stal prvním u čitelem a správcem školy. Než nastoupil do bradlecké školy, bydlel a vyu čoval v Nové Vsi. Fu čík se do Bradlecké Lhoty přest ěhoval 3. listopadu 1886.147 Když toho dne Fu čík p řijel do Bradlecké Lhoty, byl bradleckými d ětmi a ob čany slavnostn ě přivítán a dostal od nich klí č od školy. Dne 1. srpna 1887 byl zvolen definitivním u čitelem (školní rada vybírala ze t ří zájemc ů – J. J. Fu číka, F. Šimona z Bítouchova u Semil a J. Bu řila z Jirkova), jehož plat byl 400 zlatých a funk ční p řídavek 50 zlatých ro čně.148 Škola m ěla jen jednu u čebnu a zavedlo se v ní celodenní vyu čování rozd ělené na dopolední a odpolední výuku. Třída byla smíšená, tedy pro chlapce i d ěvčata. Vyu čovalo se v českém jazyce. V budov ě školy se rovn ěž nacházel byt u čitele. Celý objekt byl vytáp ěn celkem t řemi kamny. Jednopatrová školní budova m ěla sedlovou st řechu, st řešní krytinu tvo řily zřejm ě eternitové tašky. Od vchodu umíst ěného uprost řed pr ůč elí byla na ob ě strany čty ři okna, nad nimiž se nacházela ozdobná římsa. Po p ěti kamenných sch ůdcích se vystoupilo k hlavním vchodovým dve řím. Nad vchodovými dve řmi bylo napsáno „Naší mládeži“. 149 Po vstupu do budovy byl umíst ěn na levé stran ě školní byt a vpravo u čebna. Učebna m ěla rozm ěry cca 9x7m a celkem sedm oken. Okna u čebny byla sm ěrována na jih a na západ. Byly zde 2 řady lavic, vep ředu katedra s tabulí, u zdi stála kamna. V pravém i levém p ředním rohu byly sk říňky na školní pom ůcky. Na st ěnách u čebny visely obrazy s významnými osobnostmi a pravd ěpodobn ě také mapy. Vzadu na konci dlouhé úzké chodby byly 3 záchody a pisoar. Záchody byly

145 SOkA Semily, fond: Archiv obce Bradlecká Lhota. Obecní kronika (1888–1926). s. 90. 146 Tamtéž, s. 91. 147 Tamtéž, s. 98. 148 SOkA Semily, fond: Místní školní rada Bradlecká Lhota (1886–1949). Protokoly o sch ůzích (1886–1934). Protokol ze sedmé sch ůze. 149 Viz plán školy - SOkA Semily, fond: Místní školní rada Bradlecká Lhota (1886–1949). Protokoly o sch ůzích (1886–1934). s. 153.

- 33 - odd ělené zvláš ť pro dívky a zvláš ť pro chlapce. Dříví do kamen bylo uskladn ěno u zadní části budovy, v dřevníku. Zven čí kolem u čebny byla zahrada a kolem školního bytu byl prostor pro letní t ělocvi čnu. Do školního bytu se p řišlo ze st ředové chodby. Z chodby se dalo vstoupit do kuchyn ě a do jednoho ze dvou pokoj ů. V kuchyni stála nejen kamna, ale také chlebová pec. Z chodby vedly schody na p ůdu, anebo do sklepa. Sklep se nacházel pod kuchyní. V roce 1905–1906 se stav ěl kabinet pro školní pom ůcky na p ůdě nad školním bytem, protože sk řín ě byly plné a také se na pom ůcky prášilo. Oba pokoje byly p řibližn ě stejn ě velké a každý pokoj m ěl svoje kamna. 150 Budova školy stála v centru obce p ři obecní cest ě na trase Lomnice n. P. - Sob ěraz. 151 V sou časné dob ě je hlavní silni ční tah na Ji čín veden mimo centrum obce. Během sledovaných let bylo pot řeba n ěkolik oprav. Od roku 1888 byla školní budova pojišt ěna proti požáru a opat řena hromosvodem. O rok pozd ěji se do t řídy po řídila dvojitá stá čecí tabule. Roku 1914 byly zakoupeny do u čebny nové záclony. Kv ůli doporu čení, aby se v učebn ě často v ětralo, u dvou oken bylo zabudováno ventila ční za řízení. Do zahrady se obstaral v čelí úl a také hlohový plot. B ěhem prázdnin se u čebna obvykle vymalovala, případn ě i chodba. Obvykle se natíraly dve ře a okna. Roku 1900 byla z řízena studnice a pumpa. Od roku 1905 ve škole byla dv ě zdravotní plivátka. V roce 1908 požádal učitel Fu čík místní školní radu, aby se mohl postavit u školy chlívek pro kozu. Tentýž rok se muselo koupit nové ná řadí letní t ělocvi čny, protože již nevyhovovalo ke cvi čení. Do školního kabinetu byla zakoupena nezasklená sk říň pro spisy a dále velká trojdílná zasklená sk říň pro u čební pom ůcky. 152 V každé škole m ěla být knihovna p ůsobící na výchovu žák ů. Knihovna zde byla založena roku 1887.153 Podle platného na řízení dohlížel na knihovnu správce školy. Jeho úkolem bylo vybrat knihy, které by se mohly do knihovny po řídit, poté je koupit, uložit, zapsat do seznamu, rovn ěž p ůjčoval knihy lidem a vybral za to peníze – vše muselo být zapsáno a řádn ě vyú čtováno. Místní školní rada m ěla na starost opat řit vazbu knih. Dalším úkolem u čitele bylo knihu p řečíst a podle toho rozhodnout, jestli je vhodná pro školní četbu. Pokud byla vhodná, podpisem ji stvrdil

150 Vn ější i vnit řní popis budovy byl proveden dle dostupné projektové dokumentace. 151 Popsáno dle plánu ve Školní kronice ze s. 153-154. 152 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). s. 219-480. 153 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Obecní kronika (1888–1926). s. 233-236.

- 34 - v seznamu. Nevhodné knihy se vy řadily a m ěly být prost řednictvím školní rady zaslány zemské školní rad ě.154 Jelikož u čitel pot řeboval peníze na chod knihovny, uspo řádal n ěkolik divadel a výt ěžek putoval na školní knihovnu. Fu čík daroval na knihovnu i mnoho svých prost ředk ů a známostí svého jména získal spoustu knih i ve form ě dar ů.155 Mezi dárce pat řili i někte ří ob čané Bradlecké Lhoty a jejího okolí, nap říklad Antonín Dlouhý, Mikuláš Knapp či nakladatelé brat ři Šimá čkové. Tak již v prvním roce fungování knihovna obsahovala na 320 knih. 156 Školní knihovna byla rozd ělena na dvě části – 1. část pro 2. odd ělení – 2-4. školní rok a 2. část pro 5.-8. školní rok. 157 Toto rozd ělení spo čívalo na vhodnosti knih podle v ěku. Obecní knihovna obsahovala dv ě skupiny knih - zábavnou a pou čnou literaturu. Knihovní řád schválila místní školní rada a ten se poté p řilepil do každé knihy. 158 Učitel Fu čík promlouval k žák ům, aby hodn ě četli.

4.1. Učitelé

Učitelský sbor tvo řili vždy (po celých 32let) tři u čitelé s různým zam ěř ením. Nejvýrazn ější osobou ve škole byl zajisté u čitel Josef Jan Fu čík, který vyu čoval všechny p ředm ěty krom ě náboženství a ženských ru čních prací. Duchovní do školy docházel na výuku náboženství a ženské ru ční práce m ěla na starost industriální učitelka. J. J. Fu čík se narodil 10. prosince 1859 v Lomnici nad Popelkou v dnešní Palackého ulici v chaloupce čp. 58, rodi čů m Antonínovi a Ann ě. Jeho rodi če brzy zem řeli, a proto mu byl stanoven poru čník Vít Slavík.159 Ten svého sv ěř ence podporoval ve vzd ělání a umožnil mu pro studium využívat jeho soukromou knihovnu. Po absolvování m ěšťanské školy v Lomnici nad Popelkou se Josef Jan Fu čík rozhodl pro další studium na u čitelském ústavu v Jičín ě. 160 Po maturit ě na ji čínském u čitelském ústavu v roce 1878 se stal zatímním u čitelem

154 Tamtéž, s. 233-236. 155 HERCÍK, Jaroslav. 150 let od narození Josefa Jana Fu číka . Bradlecká Lhota 2009, s. 11. 156 Tamtéž, s. 11. 157 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pamětní kniha (1888–1926). s. 233-236. 158 Tamtéž, s. 233.-236. 159 HERCÍK, Jaroslav. 150 let od narození Josefa Jana Fu číka . Bradlecká Lhota 2009, s. 16. 160 KOBLÍŽEK, Vladimír. Josef Jan Fu čík (1859-1930), významný historik Lomnicka. In: Od Ješt ěda k Troskám. 2009, ro č. 16, č. 4 s. 311.

- 35 - v Nové Vsi nad Popelkou. 161 Pak krátce p ůsobil jako správce školy v Bo řkov ě, avšak za pár m ěsíc ů se op ět vrátil do Nové Vsi. Zdejší řídící u čitel Václav Obešlo se stal jeho celoživotním vzorem. V roce 1882 složil zkoušku u čitelské zp ůsobilosti.162 Po čty řech letech, v roce 1886, byl p řeložen do nov ě z řízené školy v Bradlecké Lhot ě, kde z ůstal až do d ůchodu. Vzorn ě vedl dva díly školních kronik,163 matriku či zápisy ze sch ůzí. Nemén ě významná byla i jeho činnost pro obecní ú řad, kterému se staral o úřední ú čty a administrativu přibližn ě 40 let. Sv ůj zájem také soust ředil na organizaci a řízení ve řejn ě prosp ěšných staveb, jako byla nap říklad silnice ke Kyj ům, ke Lhotecké škole, stavba kaple, mostu, h řbitova a pomníku ob ětem první sv ětové války.164 O historii obcí na Lomnicku p řednášel pro širokou ve řejnost a na u čitelských konferencích vystupoval s přísp ěvky o možnostech zlepšení výuky. Vzhledem k tomu, že se již od mládí zajímal o regionální historii, zhotovil i n ěkolik dobových map Lomnicka a okolí, které pozd ěji využíval i p ři své výuce. Roku 1929 získal uznání od ministerstva školství a národní osv ěty za svoji vlastiv ědnou činnost. V roce 1886 byl agilní Fu čík zvolen členem výboru U čitelské jednoty Komenský v Lomnici n. Popelkou. Pozd ěji zastával i funkci p ředsedy v Podp ůrném spolku u čitel ů okresu semilského.165 U čitelská jednota vydávala v rozmezí let 1920– 1925 sborník Lomnicko nad Popelkou – vlastiv ědný sborní ček pro školu a dům. Záb ěr periodika byl široký; články se týkaly geografie, geologie, archeologie, historie, literatury, jazykozpytu, osv ěty, ale též pr ůmyslu či obchodu. 166 Avšak nejv ětší pozornosti se dostalo sb ěru lidových vypráv ění. Vydáváním vlastiv ědného sborníku cht ěl zaujmout mládež, aby si vážila české historie. Sám byl vydatným přisp ěvatelem a skladba článk ů nasv ědčuje o velké Fu číkov ě odbornosti. 167 Sborník měl podle Fu číkových p ředstav sloužit i jako základ k jeho chystanému rozsáhlému

161 DRAHO ŇOVSKÝ, Jan. P řínos Josefa Jana Fu číka k poznání historie Lomnicka. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší: vlastiv ědný sborník . 2008, sv. 21, s. 61. 162 Tamtéž, s. 62. 163 První školní kronika – viz p říloha č. 4. 164 DRAHO ŇOVSKÝ, Jan. Přínos Josefa Jana Fu číka k poznání historie Lomnicka. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší: vlastiv ědný sborník . 2008, sv. 21, s. 65. 165 Tamtéž, s. 62. 166 DRAHO ŇOVSKÝ, Jan. „Vlastiv ědný sborní ček pro školu a d ům“ J.J. Fu číka z ůstává cenným pramenem poznání . Lomnické noviny . 2002, ro č. 10, č. 11, s. 10. 167 HERCÍK, Jaroslav. 150 let od narození Josefa Jana Fu číka . Bradlecká Lhota 2009, s. 14.

- 36 - celoživotnímu dílu Popis a d ějiny okresu Lomnického nad Popelkou. 168 Po čet čtená řů sborní čku i p řes aktuální témata postupně klesal a Josef Jan Fu čík se musel rozhodnout, co dál. A tak na zasedání v lomnickém divadelním sálu u Podlipných v červnu 1925, kde se sešli p ředstavitelé kulturního života Semilska, oznámil záměr sv ůj a jednoty „Komenský“, p řerušit vydávání sborní čku na dobu, kdy budou vycházet sešity „Popis a d ějiny okresu“. 169 Toto dílo za čal vydávat v roce 1927, avšak podklady k němu sbíral od roku 1878. Místopis ukazuje, jak se obce rozr ůstaly, které rodiny se zde usadily, kdy a kam se přest ěhovaly, čím se zam ěstnávaly, dále v nich uvádí, co všechno m ělo vliv na jejich osud. Josef Jan Fu čík toto dílo ozna čil za částe čnou kroniku místních rodin. 170 Dílo bylo roz člen ěno do čty ř díl ů, ale bohužel jej nestihl dokon čit. Zem řel po t řech letech vydávání, a proto vyšla jen část z plánovaného rozsahu. Jeho práci op ět podporovala U čitelská jednota v Lomnici nad Popelkou. I p řes svoji neúplnost z ůstává dílo Popis a d ějiny okresu Lomnického nad Popelkou zatím nep řekonaným pokusem o komplexní zpracování a sondu do minulosti této části severovýchodních Čech.171 Aby mohl publikovat odborné články, jezdil do archiv ů, kde shán ěl prameny k vytvo ření souhrnného popisu d ějin Lomnice a jejího okolí. Navštívil archivy nap říklad v Lomnici nad Popelkou, Semilech, Sychrov ě, Ji čín ě, či dokonce v Praze. Spolupracoval i s ostatními regionálními historiky, t řeba s Františkem Mizerou. Dále vydal n ěkolik d ěl kratšího rozsahu. Za všechny nap říklad jmenujme alespo ň p říru čku Adresá ř a krátký popis okresu Lomnického nad Popelkou, tisky Památník hasi čské župy Ji čínské za léta 1882–1907, Vývoj a d ějiny katastrální obce Holenic, Památník jednot řídní školy obecné ve Lhot ě Bradlecké, Historii jednotlivých usedlostí lhoteckých, Obrázky z minulosti m ěsta Lomnice p řed válkou t řicetiletou, nebo dokonce jednoaktovku P řátelské porovnání p ři právu m ěste čka Lomnice nad Popelkou hory Tábor r. 1696. 172 Rovn ěž psal do r ůzných periodik, nap říklad do Krakonoše, Ji čínského obzoru, Časopisu p řátel starožitností českých, Českého hasi če apod.

168 DRAHO ŇOVSKÝ, Jan. Přínos Josefa Jana Fu číka k poznání historie Lomnicka. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší: vlastiv ědný sborník . 2008, sv. 21, s. 72. 169 HERCÍK, Jaroslav. 150 let od narození Josefa Jana Fu číka . Bradlecká Lhota 2009, s. 16. 170 FU ČÍK, Josef Jan. Popis a d ějiny okresu Lomnického n./P. sešit 1., díl IV., Lomnice nad Popelkou 1928, s. 1. 171 DRAHO ŇOVSKÝ, Jan. Přínos Josefa Jana Fu číka k poznání historie Lomnicka. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší: vlastiv ědný sborník . 2008, sv. 21 , s. 77. 172 Tamtéž, s. 79.

- 37 - V roce 1882 se oženil s Eleonorou Mizerovou, dcerou rolníka Františka Mizery, se kterou m ěl šest d ětí. Bohužel Eleonora Fu číková zem řela v roce 1898 na tuberkulózu plic. 173 Fu čík se rok poté znovu oženil. Jeho manželkou se stala tehdy dvacetiletá Anna Čejková z Bradlecké Lhoty, která byla o dvacet let mladší než Josef Fu čík a zajímavostí je, že pat řila mezi jeho první žáky v bradlecké škole. S Annou měl dalších jedenáct d ětí. V roce 1900 se Anna stala industriální u čitelkou v bradlecké škole. 174 Poté, co p řestal ve škole u čit ve svých 71 letech, z ůstal v Bradlecké Lhot ě, kde si postavil v roce 1922 domek, a tady strávil zbytek života. I v učitelské výslužb ě byl stále zam ěstnán a chyb ěl mu čas na sepsání historie Lomnicka. 175 Josef Jan Fu čík zem řel 13. června 1930. 176 Celý sv ůj život ob ětoval škole a obci. P řestože se v Bradlecké Lhot ě nenarodil, je zcela jasné, že se stal nenahraditelnou postavou pro rozvoj obce. Výjime čná zásluha kroniká ře a vlastiv ědného badatele ovliv ňuje ob čany Bradlecké Lhoty do dnešní doby. Bradlecká Lhota spadala pod dohled fary v Železnici, která pat řila pod patronát m ěsta Ji čína. Z tohoto d ůvodu zde vyu čovali hodiny náboženství kaplani z kostela ze Železnice. 177 Celkov ě na škole vyu čovalo sedm katechet ů či kaplan ů. Prvním u čitelem náboženství byl Emilián Balcar, který zde p ůsobil do 2. listopadu 1890, poté se p řest ěhoval do P řelou če a vyu čoval náboženství na tamních měšťanských školách. V roce 1890 po Emiliánovi Balcarovi nastoupil Antonín Máka. Po p ěti letech, konkrétn ě 23. října 1895, odešel do Polné, kde sepsal n ěkolik spis ů či Matriku obce Stružince. Další u čitel náboženství se jmenoval František Puchmajer. Od listopadu 1893 ho zemská školní rada stanovila katechetou na měšťanských školách v Polné, ale na toto místo po ur čité dob ě rezignoval. Pozd ěji se stal kooperátorem v Železnici, a tudíž vyu čoval v bradlecké škole. B ěhem roku 1897–1898 pokra čoval s výukou náboženství Antonín Zikeš z Tample. V Železnici zastával funkci kooperátora a poté odešel do penze. Antonína Zikeše vyst řídal Josef Tu ček, který v Železnici p řijal místo 1. ledna 1898. O dva roky pozd ěji se stal šestým

173 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). s. 327. 174 HERCÍK, Jaroslav. 150 let od narození Josefa Jana Fu číka . Bradlecká Lhota, 2009, s. 13. 175 Tamtéž, s. 15. 176 KOBLÍŽEK, Vladimír. Josef Jan Fu čík (1859-1930), významný historik Lomnicka. In: Od Ješt ěda k Troskám. 2009, ro č. 16, č. 4, s. 314. 177 SOkA Semily, fond: Archiv obce Bradlecká Lhota. Obecní kronika (1888–1926). s. 25-26.

- 38 - učitelem náboženství Bohumil May. Po osmi letech jeho místo v březnu 1908 převzal František Donát, fará ř ze Železnice. Od 5. října 1913 vedl náboženskou výuku v bradlecké škole Vincenc Macek. 178 Ženské ru ční práce, ve sledovaném období, vyu čovaly v bradlecké škole dv ě industriální u čitelky. První se jmenovala Františka Jane čková a byla jí ustanovena 1. ledna 1888. Rovn ěž vyu čovala v Cidlin ě, Košov ě, Rvá čov ě, Kyjích či Knižnicích. Jelikož Františka Jane čková docházela u čit do p ěti jednot řídních škol najednou, bylo nutné, aby se ve škole v Bradlecké Lhot ě posunulo vyu čování ženských ru čních prací každý druhý rok na dopoledne. 179 Od roku 1900 rezignovala na místo industriální učitelky, protože se provdala a odst ěhovala se na Královské Vinohrady ke svému manželovi. Po Františce Jane čkové p řevzala místo Anna Fu číková (manželka řídícího učitele). Okresní školní rada v Semilech ji stanovila industriální u čitelkou v Bradlecké Lhot ě od 1. července 1900. 180 Rok 1923 byl posledním rokem, kdy u čitel Josef Fu čík vyu čoval ve zdejší škole. V prvním pololetí mu pomáhal mladý u čitel ze Sob ěrazi Josef Dlouhý. Po prázdninách nastoupil nový u čitel Karel Navrátil, rodák z Nové Paky – do Lhoty přišel ze školy Rvá čovské. 181

Přehled u čitel ů vyu čujících v bradlecké škole od r. 1886–1918 182 MÍSTO JMÉNO A P ŘÍJMENÍ PŘEDM ĚT DOBA P ŮSOBENÍ PŮVODU Hlavní u čitel (správce Lomnice Josef Jan Fu čík 1886–1930 školy) Emilián Balcar Náboženství 1886–1890 Sobotka Antonín Máka Náboženství 1890–1895 Stružinec Nové Zámky František Puchmajer Náboženství 1895–1897 u K řince Antonín Zikeš Náboženství 1897–1898 Tample Josef Tu ček Náboženství 1898–1900 Ronov Český Bohumil May Náboženství 1900–1908 Héralec František Donát Náboženství 1908–1913 Železnice

178 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). s. 219-480. 179 FU ČÍK, Josef Jan. Památník jednot řídní školy obecné ve Lhot ě Bradlecké . Bradlecká Lhota 1911, s. 8. + SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). 180 Tamtéž, s. 338. 181 SOkA Semily, fond: Archiv obce Bradlecká Lhota. Obecní kronika (1888–1926). s. 187. 182 Tabulka zhotovena na základ ě informací z prvního dílu školní kroniky a dle „Památníku jednot řídní školy obecné ve Lhot ě Bradlecké“.

- 39 - Mnichovo Vincenc Macek Náboženství 1913–1918 Hradišt ě Františka Jane čková Industriální u čitelka 1888-1900 Ježov Anna Fu číková (roz. Bradlecká Industriální u čitelka 1900-1918 Čejková) Lhota

4.2. Žáci

Nejvíce žák ů navšt ěvovalo školu v roce 1895, kdy do školy chodilo celkem 84 d ětí. Naopak nejmén ě d ětí bylo v roce 1918 a to 52. Kdybychom m ěli podat přehled po čtů po p ěti letech, tak zjistíme, že v prvním školním roce 1886–1887 bylo přijato 68 d ětí (35 chlapc ů a 33 d ěvčat). Po p ěti letech to bylo již o šest více – 74 d ětí (36 chlapc ů a 38 d ěvčat). Ve školním roce 1896–1897 po čet klesl na 70 d ětí (chlapc ů 32 a 38 d ěvčat). Po čet žák ů se v roce 1906–1907 op ět snížil na 69 (33 chlapc ů a 36 děvčat). V jubilejním roce 1911 (25 let od založení školy) ubyli 4 žáci, takže zde zůstalo 65 d ětí (25 chlapc ů a 40 d ěvčat). Roku 1916 se zde u čilo 64 d ětí (30 chlapc ů a 34 d ěvčat). B ěhem první sv ětové války se po čet žák ů tém ěř shodoval, bylo zde kolem 65 d ětí, avšak v roce 1918 se zde u čilo pouze 52 d ětí. 183 Podle tabulky v přílohách 184 si m ůžeme povšimnout razantních úbytk ů žák ů, konkrétn ě v letech 1907–1908 (z 80 na 69), 1911–1912 (z 67–61) či 1917–1918 (z 64 na 52). Velké úbytky žák ů mohly souviset s celkovým snižováním po čtu obyvatel. V období 1900– 1910 došlo k výraznému poklesu po čtu obyvatel Bradlecké Lhoty. V roce 1900 bylo napo čítáno 405 obyvatel, avšak o 10 let pozd ěji jen 371 a i v dalších letech se po čet obyvatel neustále snižoval. 185 Ve sledovaném období byl pr ůměrný po čet žák ů 71. Po čty žák ů b ěhem roku byly prom ěnlivé. N ěkteré d ěti nastoupily déle než na za čátku školního roku nebo také došlo k tomu, že n ějaké dít ě zem řelo. Proto je velmi obdivuhodné, že ve škole vyu čoval pouze Josef Jan Fu čík a navíc si našel čas i na mimoškolní činnosti, nap říklad práce pro obec či publika ční činnost.

183 Po čty p řevzaty z tabulek z prvního dílu školní kroniky. 184 Viz p říloha č. 21. 185 ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005 . Praha 2006, s. 448-449.

- 40 - Během let 1886–1918 prošlo touto školou celkem 446 d ětí, konkrétn ě 211 chlapc ů a 235 d ěvčat. 186 Z matriky m ůžeme vy číst nap říklad, že nejvíce d ětí navšt ěvujících školu z jedné rodiny, pocházelo práv ě z rodiny Fu číkových, bylo jich celkem t řináct. Dále, že 326 d ětí m ělo za své rodišt ě uvedenou Bradleckou Lhotu, 15 dětí Železnici, u 18 žák ů nebylo v ůbec poznamenáno místo jejich rodišt ě. V matrice je zaznamenána i domovská obec. Pod domovskou obec Bradlecká Lhota p říslušelo 293 žák ů. Dále nej četn ější domovskou obcí byla: Nová Ves (7x), Ž ďár u Kumburku (8x), Stará Lomnice (9x), Kyje (9x), Oujezdce (10x) a další. 187

Graf ukazující po čty žák ů v rozmezí let 1886–1918 188

Po čet žák ů ve školním roce

90

85

80

ů 75

70 et žák et č

po 65

60

55

50 1885 1890 1895 1900 1905 1910 1915 1920 školní rok

Podle údaj ů z matriky jsem zjistila, že v kolonce rodi če je jmenována jen žijící matka, a to ve 22 p řípadech (otec už zem řel nebo není uveden). Pokud oba rodi če zem řeli, nebo byla známa pouze matka, jsou v matrice zapsáni poru čníci. D ěti německého p ůvodu měly zapsaného svého stravovatele, u kterého bydlely. Celkový po čet poru čník ů a stravovatel ů je 72. Podle se čtených údaj ů z kroniky a matriky 189 zde bylo přihlášeno 20 žák ů německé národnosti b ěhem 32 let od založení školy. Tyto d ěti do bradlecké školy chodily pouze několik let, a poté ze školy vystoupily. N ěmecké d ěti zde byly „na

186 Po čty spo čítány z údaj ů nacházejících se ve školní matrice 187 Viz tabulka s přehledem žák ů. 188 Graf zhotoven podle statistických tabulek v prvním díle školní kroniky. 189 Údaje z kroniky i matriky se p řesn ě shodovaly.

- 41 - handlu“, aby se nau čily dob ře česky, vyu čování absolvovaly v českém jazyce. 190 Vždy po dvou d ětech zde bylo v letech 1887, 1895, 1911 a 1914. V 16ti školních ro čnících do školy nechodilo žádné dít ě n ěmecké národnosti. V matrice se na míst ě poru čníka uvádí jejich stravovatel, u kterého po ur čitou dobu bydlely. Rovn ěž mohl být zaznamenán p říbuzenský vztah d ětí z jiných obcí k někomu, kdo trvale bydlel v Lhot ě, nap říklad jejich d ěda či babi čka. Děti německé národnosti, pocházely z těchto obcí: Nová Ves u Smržovky, Johannesberg (Janov u Jablonce nad Nisou), 3x Dolení Wittig (Dolní Vítkov), 2x Einsiedel u Frýdlantu (Mníšek), Ho ření Wittig (Horní Vítkov), He řmanovy Sejfy, Haindorf (Hejnice), Lhota Zálesní, Varnsdorf, Bor v Čechách, R ůžodol u Liberce, 3x Franzendorf u Liberce (Františkov v Liberci), Dolní Maxdorf (Dolní Maxov), Maffersdorf (Vratislavice nad Nisou), Ebersdorf v Sasku, Voigtsbach (Fojtka).191 Všichni žáci vyznávali katolické náboženství až na dv ě žákyn ě, Bertu Langkamerovou (starokatolické vyznání) a Olgu Bräuerovou (evangelické vyznání). 192 S žáky úzce souvisí docházka. U čitel Fu čík v kronice velmi pe čliv ě srovnával po čty zameškaných hodin s okolními školami. Byl pevn ě p řesv ědčen o nutnosti a prosp ěšnosti pravidelné školní docházky pro všechny d ěti a svou vzornou učitelskou praxí i bohatou mimoškolní činností se mu da řilo ke stejné myšlence strhnout také v ětšinu svých spoluob čan ů.193 Nej čast ější d ůvod, pro č žáci chyb ěli ve škole, bylo onemocn ění. Mezi nej čast ější nemoci pat řily plané neštovice, spalni čky, souchotiny 194 , dusivý kašel a spála. Vyskytly se zde i osypky 195 , horkost 196 , zán ět mozkových blan, záškrt 197 , žloutenka, zard ěnky 198 , bronchiální kašel a zán ět příušnic. 199 Šest školních d ětí zem řelo na tuberkulózu, 1 na spálu, 1 na žloutenku a 1 na zán ět mozkových blan. Za čátkem b řezna 1903 propukla infek ční nemoc zard ěnky, onemocn ěl jí nejv ětší po čet d ětí, a to 44. O rok pozd ěji 36 d ětí sužoval

190 SOkA Semily, fond: Archiv obce Bradlecká Lhota. Obecní kronika (1888–1926). 191 Názvy obcí p řevzaté z matriky. 192 Všechna uvedená čísla byla zjišt ěna a vypo čítána ze zápis ů školní kroniky a matriky. 193 DRAHO ŇOVSKÝ, Jan. Přínos Josefa Jana Fu číka k poznání historie Lomnicka. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší: vlastiv ědný sborník . 2008, sv. 21, s. 63. 194 Souchotiny = tuberkulóza, název souchotiny používali prostí lidé, tuberkulóza je spíše medicínské ozna čení. 195 Osypky = nakažlivá nemoc projevující se vyrážkou. 196 Horkost = hore čka. 197 Záškrt = nemoc postihující krk a hlasivky, lidé umírali na dušení. 198 Zard ěnky = taktéž název r ůžovka, projevující se červenáním k ůže, d ělají se strupy. 199 Popis nemocí zhotoven na základ ě ústního podání pam ětnice Kv ěty Kubátové (ro čník 1929) z 18.6. 2011.

- 42 - bronchiální kašel. V roce 1909 byla škola pro nemoc t řikrát zav řena, nejd říve se zde objevil zán ět p říušnic, poté dusivý kašel a následovaly plané neštovice. 200 Aby se nemoci tolik neší řily, musela se u čebna velmi často v ětrat. V ětrání bylo dokonce přímo na řízeno ú ředním p ředpisem. Velká pozornost se kladla na o čkování proti nemocem, nap ř. když propukly osypky, musely se nechat všechny d ěti znovu oo čkovat. V případ ě infek čních nemocí byla škola uzav řena, aby se mohla vy čistit a dezinfikovat. Pokud n ěkdo onemocn ěl v rodin ě u čitele, výuka se musela přerušit. 201 V období první sv ětové války mohli žáci zažádat o úlevy, p ři nichž vykonávali polní práce. Tuto úlevu povolovala místní školní rada se souhlasem správy školy. 202

Následující tabulka je zhotovena na základ ě excerpce z první kroniky (1886– 1929) a školní matriky (1886–1929). Oba prameny sepsal Josef Jan Fu čík. Díky této tabulce byla vytvo řena kapitola o žácích, v četn ě analýzy sociální skladby rodin a žák ů.

Přehled žák ů z let 1886–1918

Datum Domovská Poru čník Číslo Jméno Rodišt ě Náboženství Otec Matka povolání narození obec stravovatel domu 28.4. Bradlecká Jan Ma ťátko Lhota katolík Jan Františka 0 chalupník 34 1873 Lhota František 29.4. Bradlecká Lhota katolík František Kate řina 0 chalupník 9 Blažek 1873 Lhota František 16.6. Bradlecká podruh - Lhota katolík František Anna 0 57 Blažek 1873 Lhota tkadlec 10.7. podruh - Josef Ji říček Lhota katolík Libštát Josef Františka 0 11 1873 nádeník Marie 8.9. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka Jan Františka 0 28 Braborcová 1873 Lhota tkadlec Anna 8.9. Brada - podruh - Lhota katoli čka Josef Františka 0 52 Kubínová 1873 Rybní ček zedník Emilie 12.12. Bradlecká podruh - Lhota katoli čka František Josefa 0 61 Kozáková 1873 Lhota peka ř. pom. Antonie 7.2. podruh - Lhota katoli čka Holenice František Barbora 0 39 Hanyšová 1874 nádeník 25.2. domká ř - Josef Novotný Lhota katolík Oujezdce František Viktorie 0 20 1874 tkadlec 15.5. Bradlecká Žofie Krej čová Lhota katoli čka František Marie 0 rolník 24 1874 Lhota Anna 28.5. Bradlecká Lhota katoli čka František Anna 0 rolník 42 Blažková 1874 Lhota Anna 5.6. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka Josef neuv. 0 4 Rudolfová 1874 Lhota tkadlec Marie 1.7. Bradlecká podruh - Lhota katoli čka neuv. neuv. 0 9 Babáková 1874 Lhota nádenice 10.8. Bradlecká František Emilie Viková Lhota katoli čka Anna 0 Výminká řka 37 1874 Lhota +

200 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). s. 402. 201 Tamtéž, s. 219-480. 202 Tamtéž, s. 451.

- 43 - Františka 21.9. Bradlecká chalupník - Lhota katoli čka Antonín Kate řina 0 2 Vrabcová 1874 Lhota obchodník 11.1. Bradlecká podruh - Josef Jen ček Lhota katolík Václav Anna 0 7 1875 Lhota tkadlec Bohumil 1.2. Bradlecká Lhota katolík Antonín Františka 0 chalupník 12 Dlouhý 1875 Lhota 28.2. Emil Buchar Lhota katolík Ploušnice František + 0 domká ř 11 1875 Božena 20.4. domká ř - Lhota katoli čka Stará Paka Josef Marie 0 60 Niederlová 1875 ková ř Marie Majd. 27.5. Bradlecká Lhota katoli čka František Kate řina 0 chalupník 9 Blažková 1875 Lhota 10.9. Bradlecká Václav Julie Militká Železnice katoli čka neuv. Anna rolník 44 1875 Lhota Lu ňák ot čím: Marie 18.9. Bradlecká Železnice katoli čka Josef + Anna Emanuel hostinský 1 Popprová 1875 Lhota Poppr Františka 28.9. Bradlecká podruh - Lhota katoli čka František Anna 0 57 Blažková 1875 Lhota sada ř Barbora 28.11. Brada - podruh - Lhota katoli čka Josef Františka 0 52 Kubínová 1875 Rybní ček zedník 1.4. Bradlecká Josef Krej čí Srbsko katolík Josef + Anna + neuv. neuv. neuv. 1876 Lhota 7.4. domká ř - Žofie Hajná Lhota katoli čka Železnice Antonín Anna 0 51 1876 sada ř František 16.4. domká ř - Lhota katolík Doubravice František Anna 0 33 Kracík 1876 kolá ř Františka 13.6. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka Josef Marie 0 4 Rudolfová 1876 Lhota tkadlec Antonie 14.6. Bradlecká Václav Lhota katoli čka neuv. Anežka rolník 44 Lu ňáková 1876 Lhota Lu ňák 1.7. Bradlecká Jan Sedlá ček Lhota katolík Josef neuv. 0 rolník 6 1876 Lhota František 5.7. Bradlecká domká ř - Lhota katolík František Anna 0 39 Vojtíšek 1876 Lhota tkadlec Božena 27.7. Bradlecká chalupník - Lhota katoli čka Antonín Kate řina 0 2 Vrabcová 1876 Lhota obchodník 30.11. Bradlecká Josef Krej čí Lhota katolík František Marie 0 rolník 24 1876 Lhota 26.1. Bed řich K řížek Duchcov katolík Pe řimov Josef + Anna + Jan Militký chalupník 10 1877 Františka 28.1. Bradlecká Lhota katoli čka Jan Františka 0 chalupník 32 Podzimková 1877 Lhota František 25.2. Bradlecká domká ř - Lhota katolík František Barbora 0 47 Braborec 1877 Lhota tkadlec František 26.2. Bradlecká Lhota katolík Jan Josefa 0 chalupník 14 Bažant 1877 Lhota 8.3. Bradlecká domkár - Josef Plesar Brada katolík Josef Marie 0 52 1877 Lhota ková ř. pom. František 25.3. Bradlecká domká ř - Lhota katolík Josef Marie + 0 19 Blažek 1877 Lhota tkadlec 10.4. Bradlecká podruh - Jan Jen ček Lhota katolík Václav Anna 0 7 1877 Lhota tkadlec František 21.5. Bradlecká Lhota katolík František Anna 0 rolník 42 Blažek 1877 Lhota 5.10. podruh - Josef Kaizler Lhota katolík Sob ěraz Josef Marie 0 8 1877 strážník Kate řina 9.10. Bradlecká Lhota katoli čka Václav Anna 0 rolník 44 Lu ňáková 1877 Lhota 16.10. Josef Medlík Lhota katolík Kyje neuv. Františka 0 hospodyn ě 26 1877 František 26.2. Brada - podruh - Lhota katolík Josef Františka 0 52 Kubín 1878 Rybní ček zedník Marie 22.3. Bradlecká podruhyn ě - Lhota katoli čka Jan + Marie 0 52 Jen čková 1878 Lhota nádenice 16.6. Čistá u Nové domká ř - Anna Grofová Lhota katoli čka Tadeáš Eleonora 0 3 1878 Paky tkadlec 21.7. Bradlecká Alois Svoboda Lhota katolík František Anna 0 chalupník 15 1878 Lhota 18.9. domká ř - Marie Novotná Lhota katoli čka Oujezdce František Viktorie 0 20 1878 tkadlec Antonín 22.10. Bradlecká Lhota katolík Antonín Františka 0 chalupník 12 Dlouhý 1878 Lhota

- 44 - 25.11. Anna K řížková Lhota katoli čka Pe řimov Josef + Anna + Jan Militký chalupník 10 1878 21.12. Bradlecká Anna Krej čová Lhota katoli čka František Marie 0 rolník 24 1878 Lhota 10.4. Bradlecká domká ř - Anna Čejková Lhota katoli čka František Anna 0 49 1879 Lhota krej čí František 20. 4. Bradlecká Lhota katolík František Františka 0 rolník 40 Matouš 1879 Lhota 17.7. Bradlecká podruh - Alois Kozák Lhota katolík František Josefa 0 61 1879 Lhota peka ř.tovaryš Antonín 25.8. podruh - Lhota katolík Sob ěraz Josef Marie 0 8 Kaizler 1879 strážník 31.10. Bradlecká domká ř - Václav Jen ček Kyje katolík Václav + 0 17 1879 Lhota tkadlec Růžena 18.11. domká ř - Lhota katoli čka Stará Paka Josef Marie 0 60 Niederlová 1879 ková ř 19.6. Bradlecká podruh - Antonín Lu ňák Lhota katolík Václav Anna 0 59 1880 Lhota povozník Marie 19.6. Lhota katoli čka Kyje neuv. Františka 0 hospodyn ě 26 Medlíková 1880 František 30.6. Bradlecká podruh - Lhota katolík Jan Barbora 0 17 Babák 1880 Lhota nádeník 8.7. Bradlecká domká ř - Václav Blažek Lhota katolík Václav Marie 0 50 1880 Lhota obuvník 30.8. podruh - Jan Doruška Vlachovice katolík Vlachovice Jan Marie 0 1 1880 myška ř 25.9. podruh - Julie Novotná Lhota katoli čka Oujezdce Antonín neuv. 0 20 1880 tkadlec František 30.11. Bradlecká domká ř - Lhota katolík Josef Marie 0 52 Plesar 1880 Lhota ková ř. pom. Josef 30.11. Bradlecká Václav Lhota katolík neuv. Anna nádenice 36 Braborec 1880 Lhota Krej čí Albína 16.12. Bradlecká Lhota katoli čka František Marie 0 rolník 24 Krej čová 1880 Lhota Františka 30.12. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka František Anna 0 39 Vojtíšková 1880 Lhota tkadlec Josef Kaizl 12.12. Nová Ves u domká ř - Lhota katolík Jan neuv. 0 18 (Gaisl) 1880 Smržovky tkadlec Arnošt Kleinert 4.4. Nová Ves u Nová Ves u Antonín katolík Vilém neuv. chalupník 2 - N ěmec 1874 Smržovky Smržovky Vrabec 3.2. Bradlecká Anna Krej čová Lhota katoli čka Josef + Barbora 0 cestá ř 23 1881 Lhota Kate řina 23.5. Bradlecká Lhota katoli čka František Anna 0 rolník 42 Blažková 1881 Lhota Marie 2.7. Bradlecká podruh - Lhota katoli čka Josef Marie 0 8 Kaizlerová 1881 Lhota strážník 10.7. Bradlecká Kate řina Josef Blažek Lhota katolík František 0 chalupník 9 1881 Lhota + 1.10. Bradlecká Josef Lu ňák Lhota katolík Josef Františka 0 rolník 5 1881 Lhota Anna 17.12. domká ř - Lhota katoli čka Doubravice František Anna 0 33 Kracíková 1881 kolá ř František 23.2. Ploušnice katolík Kyje Josef neuv. 0 kameník neuv. Kraus 1877 21.7. Josef Kraus Ploušnice katolík Kyje Josef neuv. 0 kameník neuv. 1875 Marie 9.12. Ploušnice katoli čka Kyje Josef neuv. 0 kameník neuv. Krausová 1878 Albína 5.12. Semering u Antonín Schaurichová Johannesberg katoli čka Št ěpán Johanna litec skla 2 1875 Johannesberku Vrabec - N ěmka Františka 16.1. Kos ť katoli čka Kos ť neuv. Marie 0 služka 19 Helikarová 1876 29.1. Bradlecká domká ř - Josef Blažek Lhota katolík Václav Marie 0 50 1882 Lhota obuvník Jaroslav 27.2. Bradlecká Lhota katolík Antonín Františka 0 chalupník 12 Dlouhý 1882 Lhota Františka 26.3. Bradlecká Lhota katoli čka Josef Josefa 0 rolník 6 Sedlá čková 1882 Lhota 8.12. Bradlecká Antonie domká ř - Josef Jen ček Železnice katolík Václav 0 17 1881 Lhota + tkadlec Emilie 27.6. Bradlecká Jan Lhota katoli čka Jan + Františka chalupník 32 Podzimková 1882 Lhota Zikmund

- 45 - Vincenc 22.7. Bradlecká podruh - Vlachovice katolík Jan Marie 0 1 Doruška 1882 Lhota myška ř podruh - František 29.7. Bradlecká Lhota katolík Antonín Marie 0 obchodník s 59 Václavec 1882 Lhota dobytkem 1.8. Bradlecká Alois Lu ňák Lhota katolík Václav Anna 0 rolník 44 1882 Lhota podruh - Františka 2.9. Bradlecká Lhota katoli čka Josef Františka 0 dělník v 50 Ježková 1882 Lhota továrn ě Václav Št ěpán 2.9. Bradlecká Lhota katolík Josef Kate řina 0 hajný 56 Mrázek 1883 Lhota 16.9. Bradlecká Jaroslav Krej čí Lhota katolík František Marie 0 rolník 24 1882 Lhota 1.1. Bradlecká Josef Jen ček Sob ěraz katolík neuv. Anna 0 děve čka 27 1883 Lhota Anna Marie 1.1. Bradlecká Lhota katoli čka Antonín Anna + 0 mlyná ř 41 Babáková 1883 Lhota Antonín 7.1. Bradlecká Lhota katolík František Františka 0 rolník 40 Matouš 1883 Lhota Marie 22.1. Bradlecká Lhota katoli čka František Alžb ěta 0 chalupník 35 Jen čková 1883 Lhota 12.3. Bradlecká domká ř - Josef Niederle Lhota katolík Josef Marie 0 62 1883 Lhota ková ř 17.3. Bradlecká Josef Jen ček Lhota katolík Josef Anežka 0 chalupník 35 1883 Lhota Josef Václav 18.4. Bradlecká správce Nová Ves katolík Josef Eleonora 0 67 Fu čík 1883 Lhota školy Marie 19.5. Bradlecká podruh - Majdalena Lhota katoli čka Václav Anna 0 54 1883 Lhota tkadlec Svobodová 2.7. Bradlecká domká ř - Josef Blažek Lhota katolík Josef Františka 0 54 1883 Lhota tkadlec domká ř - Růžena 11.8. Bradlecká Lhota katoli čka Antonín Marie 0 obchodník s 17 Václavková 1883 Lhota dobytkem Marie 23.9. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka Václav Marie 0 50 Blažková 1883 Lhota obuvník 23.10. Bradlecká Alois Kazda Lhota katolík Alois Anna 0 chalupník 38 1883 Lhota František 29.10. Bradlecká Lhota katolík František Františka 0 chalupník 36 Lu ňák 1883 Lhota Františka Julie 8.1. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka Petr Františka 0 26 Trojanová 1883 Lhota tkadlec Marie 1.5. Bradlecká nájemce Březina katoli čka František neuv. 0 1 Hrochová 1878 Lhota hostince František 29.2. Bradlecká Lhota katolík František Anna 0 chalupník 15 Svoboda 1884 Lhota Marie 1.4. Bradlecká podruh - Lhota katoli čka Václav Anna + 0 59 Lu ňáková 1884 Lhota povozník Marie Ludmila 26.4. Bradlecká správce Nová Ves katoli čka Josef Eleonora 0 67 Fu číková 1884 Lhota školy domká ř - Marie 12.5. Bradlecká Lhota katoli čka František Barbora 0 tkadlec, 47 Braborcová 1884 Lhota cestá ř Marie 28.5. Bradlecká Lhota katoli čka Josef Kate řina 0 hajný 56 Mrázkova 1884 Lhota Marie 6.6. Bradlecká Lhota katoli čka František Marie 0 rolník 24 Krej čova 1884 Lhota Františka 19.6. Bradlecká Lhota katoli čka Jan Josefa 0 chalupník 14 Bažantová 1884 Lhota 2.7. Bradlecká podruh - Josef Černata Lhota katolík Josef Kate řina 0 36 1884 Lhota dělník Marie 16.7. Bradlecká Lhota katoli čka František Marie 0 chalupník 11 Sucharová 1884 Lhota Marie 7.7. Bradlecká Lhota katoli čka Antonín Anna 0 mlyná ř 41 Babáková 1884 Lhota Žofie 27.7. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka Josef Marie 0 4 Rudolfová 1884 Lhota tkadlec Božena 11.8. Bradlecká podruhyn ě, Lhota katoli čka Jan + Marie 0 52 Jen čková 1884 Lhota dělnice 6.11. Bradlecká Josef Jen ček Doubravice katolík Josef Františka 0 dělník 39 1884 Lhota

- 46 - Marie 18.11. Bradlecká podruh, Lhota katoli čka František Josefa 0 61 Kozáková 1884 Lhota peka ř Františka 2.12. Bradlecká Lhota katoli čka František Alžb ěta 0 chalupník 35 Jen čková 1884 Lhota 20.12. Bradlecká chalupník, Anna Dlouhá Lhota katoli čka Antonín Františka 0 12 1884 Lhota peka ř 30.12. Bradlecká Josef Lu ňák Lhota katolík František Františka 0 chalupník 31 1884 Lhota Anna 7.6. Bradlecká podruh - Železnice katoli čka Václav neuv. 0 27 Rudolfová 1877 Lhota tkadlec Kristina 17.7. Bradlecká podruh - Železnice katoli čka Václav neuv. 0 27 Rudolfová 1880 Lhota tkadlec podruhyn ě, Františka 15.8. St řížav u Bradlecká katoli čka neuv. Kate řina 0 podomní 64 Prokopová 1879 Chot ěbo ře Lhota obchodn. podruhyn ě, Marie ?.8. Bílý Podol u Bradlecká katoli čka neuv. Kate řina 0 podomní 64 Prokopová 1884 Čáslavi Lhota obchodn. Julie 12.11. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka Petr Františka 0 26 Trojanová 1884 Lhota tkadlec domká ř - František 18.3. Bradlecká Lhota katolík Josef Marie 0 ková ř, 60 Niederle 1885 Lhota tkadlec domká ř, Anna 5.6. Bradlecká Lhota katoli čka Antonín Marie 0 obchodník s 17 Václavková 1885 Lhota dobytkem Václav Františka 22.6. Žďár u Lhota katoli čka Antonín Františka Lu ňák rolník 44 Šmídová 1885 Kumburku (d ěd) 29.6. Bradlecká podruh - Petr Babák Tample katolík Antonín neuv. 0 54 1885 Lhota dělník Marie Teresie 14.10. Bradlecká správce Nová Ves katoli čka Josef Eleonora 0 67 Fu číková 1885 Lhota školy 5.11. Bradlecká František Jan Nedvídek Oulibice katolík neuv. neuv. rolník 40 1878 Lhota Matouš Františka 31.3. Žďár u Žďár u katoli čka Jan neuv. 0 chalupník neuv. Halí řová 1879 Kumburku Kumburku Františka 20.1. Bradlecká Lhota katoli čka Jan Antonie 0 domká ř 25 Krej čová 1886 Lhota Anna 5.2. domká ř - Lhota katoli čka Železnice Josef Anna 0 45 Noži čková 1886 truhlá ř Františka 10.2. Bradlecká Lhota katoli čka František Marie 0 rolník 24 Krej čová 1886 Lhota Anna 25.3. Žehrov - Lhota katoli čka Josef Kate řina 0 hajný 56 Mrázková 1886 Srbsko 4.5. Bradlecká Jan Lu ňák Lhota katolík František Františka 0 chalupník 31 1886 Lhota 12.5. domká ř - Jan Hradecký Lhota katolík Tample Josef Františka 0 48 1886 dělník Anna 5.6. Bradlecká Lhota katoli čka František Kate řina 0 chalupník 9 Blažková 1886 Lhota Anna 9.7. Bradlecká podruh - Lhota katoli čka Václav Anna + 0 59 Lu ňáková 1886 Lhota povozník Anna 11.8. Bradlecká Lhota katoli čka František Alžb ěta 0 chalupník 35 Jen čková 1886 Lhota 2.10. Bradlecká Josef Matouš Lhota katolík František Františka 0 rolník 40 1886 Lhota Emilie 14.10. Bradlecká Lhota katoli čka Josef Františka 0 chalupník 5 Lu ňáková 1886 Lhota Božena 24.10. Bradlecká Vilemína Lhota katoli čka Josef 0 chalupník 6 Sedlá čková 1886 Lhota + Anna 10.11. Bradlecká Lhota katoli čka František Anna 0 chalupník 15 Svobodová 1886 Lhota 15.1. Bradlecká Jan Bažant Lhota katolík Jan Josefa 0 chalupník 14 1887 Lhota 20.1. Bradlecká podruh - Josef Kozák Lhota katolík František Josefa 0 61 1887 Lhota peka ř 23.1. Bradlecká Antonín Babák Lhota katolík Antonín Anna 0 mlyná ř 41 1887 Lhota Antonín 25.4. Bradlecká domká ř - Lhota katolík Antonín Anna 0 17 Václavec 1887 Lhota dělník 7.5. Žďár u Žďár u Anna Šmídová katoli čka Antonín Marie 0 chalupník 30 1887 Kumburku Kumburku

- 47 - Františka 31.5. Bradlecká Lhota katoli čka František Antonie 0 hostinský 59 Skalská 1887 Lhota Antonín 7.6. Bradlecká podruh - Lhota katolík Václav Anna 0 27 Svoboda 1887 Lhota dělník Josef František 16.7. Bradlecká tkadlec, Lhota katolík Václav + Anna + Braborec 36 Borg. Krej čí 1887 Lhota výminká ř (d ěd) domká ř, Emilie 18.7. Lhota katoli čka Stará Paka Josef Marie 0 ková ř, 60 Niederlová 1887 tkadlec Barbora 4.12. podruh - Kyje katoli čka Kyje Václav neuv. 0 33 Koudelková 1881 tesa ř Marie Dolení Wittig Antonín Pfohlová - neuv. katoli čka Dolení Wittig František Marie chalupník 2 (Liberec) Vrabec Němka Růžena 12.5. podruh - Lomnice katoli čka Stará Lomnice Jan neuv. 0 39 Ježková 1882 tkadlec Pavlina 21.7. Verne řice u podruh - katoli čka Stará Lomnice Jan neuv. 0 39 Ježková 1886 Děč ína tkadlec 12.1. Oujezdnice u Oujezdce u domká ř - Jan Novotný katolík Antonín neuv. 0 33 1884 Bradlce Bradlce tkadlec Emilie 23.10. Bradlecká Lhota katoli čka František Františka 0 chalupník 31 Lu ňáková 1887 Lhota Františka 26.11. Bradlecká chalupník, Lhota katoli čka Antonín Františka 0 12 Dlouhá 1887 Lhota peka ř Božena 5.1. Srbsko u Mn. Lhota katoli čka Josef Kate řina 0 hajný 56 Mrázková 1888 Hradišt ě 29.3. Bradlecká Vilemína Alois Sedlá ček Lhota katolík Josef 0 rolník 6 1888 Lhota + 18.4. Bradlecká Julie Krej čová Lhota katoli čka František Marie 0 rolník 24 1888 Lhota František 12.5. Bradlecká domká ř - Lhota katolík Josef Františka 0 54 Blažek 1888 Lhota tkadlec František Jan 13.5. Bradlecká Lhota katolík František Alžb ěta 0 chalupník 35 Jen ček 1888 Lhota František 7.6. Bradlecká podruhyn ě, Lhota katolík neuv. Antonie 0 33 Jen ček 1888 Lhota služka Anna 14.6. domká ř - Lhota katoli čka Ploušnice František Marie 0 11 Bucharová 1888 tkadlec 1.9. Bradlecká domká ř - Václav Rudolf Lhota katolík Josef Marie 0 4 1888 Lhota tkadlec Jan Marie 19.9. Bradlecká dcera Lhota katoli čka neuv. Františka Braborec 28 Braborcová 1888 Lhota domká ře (d ěd) 10.3. Žďár u domká ř - Václav Buchar Lhota katolík František Anna 0 55 1889 Kumburku tkadlec 28.3. Žďár u Žďár u Josef Šmíd katolík Antonín Františka 0 chalupník 30 1889 Kumburku Kumburku Jan Václav 1.4. Bradlecká dcera Lhota katolík neuv. Františka Ma ťátko 34 Ma ťátko 1889 Lhota chalupníka (d ěd) Františka 11.4. domká ř - Lhota katoli čka Tample Josef Františka 0 48 Hradecká 1889 tkadlec Františka 11.5. Bradlecká Antonie Lhota katoli čka František Františka 0 rolník 40 1889 Lhota Matoušová 17.5. Bradlecká domká ř - Jan Václavec Lhota katolík Antonín Marie + 0 17 1889 Lhota tkadlec Magdalena 2.6. Bradlecká Lhota katoli čka František Anna 0 chalupník 15 Svobodová 1889 Lhota František 20.6. Bradlecká Lhota katolík Antonín Anna 0 mlyná ř 41 Babák 1889 Lhota František 20.6. Einsiedel u Einsiedel u František Effenberger - katolík Antonín neuv. rolník 24 1882 Frýdlandu Friedlandu Krej čí Němec František 20.6. Antonín Dolení Wittig katolík Dolení Wittig František neuv. rolník 2 Pfohl - N ěmec 1883 Vrabec František 9.9. Lhota katolík Kundratice František Antonie 0 hostinský 59 Skalský 1889 Františka 18.11. domká ř - Lhota katoli čka Lomnice n. P. Josef Marie 0 64 Lacinová 1889 tkadlec Žofie 9.12. Srbsko u Mn. Lhota katoli čka Josef Kate řina 0 hajný 56 Mrázková 1889 Hradišt ě

- 48 - Vilemína 26.5. Bradlecká Lhota katoli čka Josef Vilemína 0 rolník 6 Sedlá čková 1890 Lhota František 6.6. domká ř - Norbert Lhota katolík Ploušnice František Marie 0 11 1890 tkadlec Buchar Marie 5.7. Bradlecká Lhota katoli čka František Albina 0 mlyná ř 22 Mizerová 1890 Lhota 25.8. Bradlecká podruh - Josef Rudolf Železnice katolík Václav neuv. 0 36 1890 Lhota tkadlec Ludmila 29.11. Bradlecká správce Lhota katoli čka Josef Eleonora 0 67 Fu číková 1890 Lhota školy František 29.5. domká ř - Radim katolík Kundratice Petr Františka 0 26 Trojan 1888 tkadlec Václav 27.9. Žďár u Žďár u Alois katolík Jan neuv. chalupník 26 Podzimek 1884 Kumburku Kumburku Klikar František 23.5. podruh - Čimyšl katolík Čimyšl František neuv. 0 60 Mazánek 1884 ková ř Josef 28.1. podruh - Čimyšl katolík Čimyšl František neuv. 0 60 Mazánek 1886 ková ř Františka 14.2. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka František Josefa 0 61 Kozáková 1891 Lhota tkadlec Růžena 13.3. podruh - Čimyšl katoli čka Čimyšl František neuv. 0 60 Mazánková 1891 ková ř Marie 19.3. domká ř - Lhota katoli čka Stará Lomnice Josef Marie 0 64 Lacinová 1891 tkadlec 6.5. Bradlecká domká ř - Anna Krej čová Lhota katoli čka Jan Antonie 0 25 1891 Lhota tkadlec František Jan 23.7. Bradlecká Lhota katolík František Albina 0 mlyná ř 22 Mizera 1891 Lhota 29.7. Kamenice u Josef Smolík Lhota katolík Václav Anna 0 truhlá ř 1 1891 Ji čína 29.8. Žďár u Antonín Šmíd Žďár u Bradlce katolík Antonín Františka 0 chalupník 30 1891 Kumburku Ludmila Emilie 31.10. Srbsko u Mn. Lhota katoli čka Josef Kate řina 0 hajný 56 Mrázková 1891 Hradišt ě František 7.11. Bradlecká podruh - Lhota katolík Václav Františka 0 59 Lu ňák 1891 Lhota povozník 5.12. Bradlecká Václav Lu ňák Lhota katolík František Františka 0 chalupník 31 1891 Lhota Antonín Marie 5.3. Oujezd u Oujezd u katoli čka Václav Kate řina Vrabec chalupník 2 Charouzková 1889 Trosek Trosek (d ěd) Františka 31.1. Bradlecká Lhota katoli čka Václav Anna 0 domká ř 42 Jen čková 1890 Lhota Františka 29.2. Bradlecká Kate řina Lhota katoli čka Josef Františka 0 chalupník 5 1892 Lhota Lu ňáková Anna 4.3. Bradlecká Lhota katoli čka Václav Anna 0 domká ř 42 Jen čková 1892 Lhota 28.4. domká ř - Josef Buchar Lhota katolík Ploušnice František Marie 0 11 1892 tkadlec 30.6. domká ř - Josef Lacina Lhota katolík Lomnice n. P. Josef Marie 0 64 1892 tkadlec Františka 8.7. domká ř - Ploušnice katoli čka Ploušnice Josef neuv. 0 58 Morávková 1892 tkadlec Bohumil 30.7. Bradlecká podruh - Lhota katolík Václav Antonie 0 48 Rudolf 1892 Lhota tkadlec Jaroslav 23.9. Bradlecká Lhota katolík František Albina 0 mlyná ř 22 Mizera 1892 Lhota Václav Josef 18.10. Bradlecká správce Lhota katolík Josef Eleonora 0 67 Fu čík 1892 Lhota školy Marie 4.12. Bradlecká Lhota katoli čka Antonín Marie 0 domká ř 17 Václavková 1892 Lhota 22.12. Bradlecká domká ř - Josef Blažek Lhota katolík Josef Františka 0 19 1892 Lhota tkadlec Anna Alžb ěta 12.1. Lhota katoli čka Náchodsko Alois Anna 0 rolník 38 Kazdová 1893 František 23.1. domká ř - Lhota katolík Stará Lomnice Josef Františka 0 36 Ježek 1893 tkadlec Františka 2.3. Bradlecká domká ř, Lhota katoli čka Antonín Františka 0 58 Hor čičková 1893 Lhota krej čí Marie 11.3. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka Josef Cecilie 0 8 Jen čková 1893 Lhota tkadlec

- 49 - Emilie 10.4. Bradlecká Lhota katoli čka Karel Marie 0 krej čí 63 Václavcová 1893 Lhota Marie 2.7. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka Antonín Marie 0 3 Jen čková 1893 Lhota tkadlec 5.8. podruh - Václav Smolík Lhota katolík Kamenice Václav Anna 0 1 1893 truhlá ř Jan 17.8. Bradlecká Anna Čejková Železnice katoli čka Vincenc Anna Braborec dělník 28 1893 Lhota (d ěd) František 15.9. Bradlecká Lhota katolík Josef Anna 0 rolník 37 Josef Vik 1893 Lhota 14.9. domká ř - Anna Lacinová Lhota katoli čka Lomnice n. P. Josef Marie 0 64 1893 dělník Jan Josef 28.10. Bradlecká Lhota katolík Jan Marie 0 chalupník 46 Slavík 1893 Lhota František 23.12. Antonín Hillebrand - Ho ření Wittig katolík Ho ření Wittig Josef neuv. chalupník 2 1886 Vrabec Němec obec Lidmila 30.1. Bradlecká obuvník ve Trutnov katoli čka Jan neuv. Bradlecká neuv. Lu ňáková 1892 Lhota sv ětě Lhota 18.1. domká ř - Josef Morávek Lhota katolík Ploušnice Josef Františka 0 58 1894 tkadlec Antonie 30.5. Bradlecká dcera Lhota katoli čka neuv. Františka 0 34 Ma ťátková 1894 Lhota chalupníka 16.7. Marie Skalská Lhota katoli čka Kundratice František Antonie 0 hostinský 59 1894 23.7. Chloumek - podruh - Anna Gaislová Lhota katoli čka Jan Františka 0 27 1894 Zboží nádeník František 6.9. Bradlecká domká ř - Lhota katolík František Anna 0 24 Radimský 1894 Lhota obuvník 3.10. Josef Kazda Lhota katolík Náchodsko Alois Anna 0 rolník 38 1894 František 1.12. Bradlecká Lhota katolík Václav Anna 0 chalupník 29 Braborec 1894 Lhota Lou čky u Anna 3.12. Fratišek Železného katoli čka Lou čky u ŽB neuv. neuv. rolník 40 Cvr čková 1887 Matouš Brodu František 1.11. Bradlecká domká ř - Lhota katolík Antonín Františka 0 15 Hor čička 1894 Lhota krej čí Božena 9.12. domká ř - Lhota katoli čka Lomnice n. P. Josef Marie 0 64 Lacinová 1894 dělník Kate řina 14.12. Bradlecká Lhota katoli čka Josef Kate řina 0 hajný 56 Mrázková 1894 Lhota Antonie 7.2. Bradlecká podruh - Lhota katoli čka Václav Anna 0 43 Jen čková 1895 Lhota dělník Anna Anežka 28.2. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka František Anna 0 49 Čejková 1895 Lhota truhlá ř Marie 5.4. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka Josef Františka 0 19 Blažková 1895 Lhota truhlá ř Anna 11.4. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka Václav Marie 0 50 Blažková 1895 Lhota obuvník Zde ňka 20.4. Bradlecká Lhota katoli čka Antonín Marie 0 chalupník 62 Lu ňáková 1895 Lhota Běla Julie 22.5. Bradlecká Lhota katoli čka František Albina 0 mlyná ř 22 Mizerová 1895 Lhota Anna Marta 29.7. Bradlecká Lhota katoli čka Josef Anna 0 rolník 37 Viková 1895 Lhota Jan Nepom. 13.9. podruh - Lhota katolík Kamenice Václav Anna 0 36 Smolík 1895 truhlá ř Antonín 29.10. Antonín Neustadtl katolík Oujezdce Antonín neuv. obuvník 33 Novotný 1893 Novotný 25.10. domká ř - Josef Ježek Černý katolík Stará Lomnice František neuv. 0 50 1888 tkadlec 19.8. domká ř - Marie Ježková Černý katoli čka Stará Lomnice František neuv. 0 50 1893 tkadlec Františka 14.11. Bradlecká Kyje katoli čka Jan neuv. 0 kantinský 36 Lu ňáková 1894 Lhota Růžena 2.3. Jan Kyje katoli čka Kyje neuv. 0 kantinský 36 Krausová 1889 Lu ňák František 11.1. Antonín Dolení Wittig katolík Dolení Wittig Josef neuv. chalupník 2 Pfohl - N ěmec 1890 Vrabec Alois Lu ňák 30.1. Lhota katolík Bradlecká František Františka 0 chalupník 31

- 50 - 1896 Lhota Emilie 1.2. Lhota katoli čka Stará Lomnice Josef Marie 0 domká ř 64 Lacinová 1896 Jaroslav 2.2. Bradlecká Eleonora správce Lhota katolík Josef 0 67 Prokop Fu čík 1896 Lhota + školy Julie 21.5. Bradlecká Lhota katoli čka Václav Anna 0 chalupník 29 Braborcová 1896 Lhota Anastázie 14.6. Bradlecká Anna Lhota katoli čka František Kate řina 0 chalupník 10 1896 Lhota Mrázková Marie 13.7. Lhota katoli čka Stará Lomnice František Marie 0 chalupník 10 Pekárková 1896 Josef Jan 29.7. Bradlecká Lhota katolík František Albina 0 mlyná ř 22 Mizera 1896 Lhota Antonín 1.8. Bradlecká Lhota katolík Antonín Marie 0 domká ř 3 Jen ček 1896 Lhota Marie 23.8. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka Karel Marie 0 63 Václavková 1896 Lhota krej čí Rosa Limana 4.10. Lhota katolík Kyje Josef Antonie 0 podruh 36 Beranová 1896 Alois Josef 23.10. František Lhota katolík Nová Ves Alois Anna domká ř 57 Grof 1896 Jen ček Marie 13.8. Oužice u dělník na katoli čka Lipnice Josef Josefa 0 27 Vratislavská 1894 Velvar dráze Marie 24.10. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka Antonín Františka 0 18 Hor čičková 1896 Lhota krej čí 23.12. Marie Novotná Lhota katoli čka Oujezdce František Marie 0 domká ř 7 1896 Marie 30.11. Železnice u Bradlecká katoli čka Václav Anna 0 podruh 43 Jen čková 1896 Ji čína Lhota 28.4. Bradlecká Lidmila Viková Lhota katoli čka Josef Anna 0 rolník 37 1897 Lhota Ladislav 10.10. Bradlecká Lhota katolík František Albina 0 mlyná ř 22 Mizera 1897 Lhota Milada 16.9. Nete čnice u Alois katoli čka Hlinsko neuv. Anna dělnice 48 Vondrová 1896 Žatce Profous 7.12. Josef K ůtek Lhota katolík Knížnice Josef Barbora 0 dělník 28 1897 Václav 2.1. Bradlecká Lhota katolík Václav Anna 0 chalupník 29 Braborec 1898 Lhota Františka 4.1. Bradlecká Lhota katoli čka František Františka 0 domká ř 52 Blažková 1898 Lhota Jaroslav 19.3. Lhota katolík Lomnice n. P. Josef Marie 0 domká ř 64 Lacina 1898 František 25.4. Bradlecká Lhota katolík František Marie 0 chalupník 9 Blažek 1898 Lhota Anna 7.7. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka Karel Marie 0 63 Václavková 1898 Lhota krej čí Lidmila 17.7. Bradlecká Lhota katoli čka František Marie 0 domká ř 11 Sucharová 1898 Lhota Anna 4.9. Kyje katoli čka Sy řenov Antonín Anna 0 tkadlec 33 Suchardová 1898 Žofie 26.10. Bradlecká Lhota katoli čka František Žofie 0 chalupník 32 Podzimková 1898 Lhota Josef 25.3. Oujezd u Antonín katolík Újezd u Trosek Václav + Kate řina chalupník 2 Charousek 1895 Trosek Vrabec Františka 30.9. Lhota katoli čka Kyje Josef Antonie 0 podruh 42 Beranová 1898 10.10. Josef Pokorný Lhota katolík Nová Ves Jan Anna 0 domká ř 26 1898 Anna 12.1. Bradlecká Lhota katoli čka Antonín Františka 0 domká ř 18 Hor čičková 1899 Lhota Lidmila 29.1. Lhota katoli čka Oujezdce František Marie 0 domká ř 7 Novotná 1899 Antonín 19.4. Bradlecká Lhota katolík Josef Františka 0 domká ř 19 Blažek 1899 Lhota Anna 26.4. Bradlecká Lhota katoli čka Josef Františka 0 chalupník 5 Lu ňáková 1899 Lhota 30.5. Bradlecká Josef Karel Kazda Praha katolík neuv. Anna služka 45 1899 Lhota Noži čka Anna 13.7. Bradlecká Lhota katoli čka Antonín Marie 0 domká ř 3 Jen čková 1899 Lhota František 30.7. Lhota katolík Bradlecká František Anna 0 domká ř 39

- 51 - Vojtíšek 1899 Lhota 10.8. Bradlecká Antonín Lu ňák Lhota katolík Antonín Marie 0 domká ř 62 1899 Lhota František 29.11. Bradlecká Lhota katolík Václav Anna 0 domká ř 23 Smolík 1899 Lhota 23.12. Jan Josef Čejka Železnice katolík Železnice Vincenc neuv. tovární d ělník 28 1896 Braborec Jan Nepom. 12.10. Bradlecká Lhota katolík Václav Marie 0 domká ř 50 Blažek 1899 Lhota 12.12. Bradlecká Josef Blažek Lhota katolík František Marie 0 chalupník 9 1899 Lhota Vojt ěch 8.1. Lhota katolík Nová Ves Alois Anna 0 domká ř 57 Antonín Grof 1900 Julie 24.1. Bradlecká Lhota katoli čka Antonín Anna 0 domká ř 17 Václavcová 1900 Lhota Josef 12.2. Bradlecká Lhota katolík Václav Anna 0 chalupník 29 Braborec 1900 Lhota Bed řich Jan 12.3. Bradlecká Lhota katolík František Albina 0 mlyná ř 22 Mizera 1900 Lhota Vlasta Patricia 18.3. Bradlecká Lhota katoli čka Josef Kate řina 0 hajný 1 Mrázková 1900 Lhota Marie 30.5. Bradlecká Lhota katoli čka Jan Aloisie 0 domká ř 51 Jen čková 1900 Lhota Jan Prokop 20.6. Bradlecká správce Lhota katolík Josef Anna 0 67 Fu čík 1900 Lhota školy Josef Fischer - 17.1. František Karlsberg katolík Dolní Maxdorf Augustin neuv. povozní 22 Němec 1893 Mizera 20.4. František Julie Novotná Oujezdnice katoli čka Oujezdce Antonín neuv. obuvník 47 1895 Braborec Jaroslav 16.2. podruh - Držkov katolík Kruh Josef neuv. 0 60 Janoušek 1899 ková ř Josef 31.3. podruh - Držkov katolík Kruh Josef neuv. 0 60 Janoušek 1897 ková ř Eleonora 14.4. podruh - Držkov katoli čka Kruh Josef neuv. 0 60 Janoušková 1895 ková ř Hedvika 13.5. podruh - Držkov katoli čka Kruh Josef neuv. 0 60 Janoušková 1893 ková ř 14.7. Bradlecká Františka Anna Kutíková Kova ň katoli čka Josef neuv. domká řka 48 1900 Lhota Hradecká František 4.2. Marie Linková Turnov katoli čka Hrubá Skála Karel Emilie Kozák ko čí 66 1900 (d ěd) Emilie 14.12. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka Antonín Františka 0 18 Hor čičková 1900 Lhota krej čí Marie Anna 24.1. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka Jan Marie 0 46 Slavíková 1901 Lhota rolník 27.2. Bradlecká Julie Jen čková Lhota katoli čka Václav + Anna 0 poruhyn ě 43 1901 Lhota Františka 20.3. Bradlecká Lhota katoli čka Josef Anna 0 rolník 37 Viková 1901 Lhota Antonín 16.6. Bradlecká Lhota katolík Antonín Anna 0 rolník 43 Václav Lu ňák 1901 Lhota Františka 8.8. Bradlecká Lhota katoli čka Václav Marie 0 domká ř 50 Blažková 1901 Lhota František 16.8. Bradlecká domká ř - Lhota katolík František Marie 0 7 Novotný 1901 Lhota tkadlec Anna 28.9. Bradlecká Lhota katoli čka Václav Anna 0 chalupník 29 Braborcová 1901 Lhota František Anežka 4.12. Příchvoj, Bradlecká katoli čka Alois Marie Svoboda dělník 15 Svobodová 1901 Markvartice Lhota (d ěd) Old řich Prokop 28.12. Bradlecká správce Lhota katolík Josef Anna 0 67 Fu čík 1901 Lhota školy Richard 18.6. Gärtner - Luxdorf katolík Luxdorf Josef neuv. 0 truhlá ř neuv. 1895 Němec 18.2. Josef Otmar Skuhrov katolík Stará Lomnice František neuv. 0 dělník neuv. 1897 10.9. Marie Grofová Nová Ves katoli čka Nová Ves Alois Anna 0 domká ř 57 1901 Lidmila 10.1. Bradlecká Karolina Lhota katoli čka Karel Marie 0 domká ř 63 1902 Lhota Václavková

- 52 - Julie 15.2. Bradlecká Lhota katoli čka Václav Anna 0 domká ř 23 Smolíková 1902 Lhota Ludmila 20.3. Bradlecká Lhota katoli čka Antonín Anna 0 domká ř 7 Václavková 1902 Lhota Anna 23.3. Bradlecká Lhota katoli čka František Albina 0 mlyná ř 22 Mizerová 1902 Lhota 10.5. Karel Linka Turnov katolík Hrubá Skála Karel Emilie 0 ko čí neuv. 1902 Marie 14.11. Bradlecká podruh - Lhota katoli čka Václav Františka 0 42 Lu ňáková 1902 Lhota dělník František 9.8. Železnice Bradlecká Antonín katolík Antonín neuv. žebrák neuv. Svoboda 1897 lázn ě Lhota Šmíd 23.8. Buschullers- Buschullers- František Rudolf Morche katolík Jind řích neuv. kameník neuv. 1898 dorf dorf Mizera 23.12. Lhota František Anna Luksová Dřev ěnice katoli čka František neuv. chalupník neuv. 1899 Kacáková Lu ňák Jaroslav Josef 14.3. Bradlecká Lhota katolík František Marie 0 chalupník 9 Blažek 1903 Lhota Anežka 20.3. Bradlecká Černý katoli čka Václav neuv. 0 domká ř 50 Blažková 1903 Lhota Jan Nep. 12.5. Bradlecká Lhota katolík Václav Anna 0 chalupník 29 Braborec 1903 Lhota 16.6. Václav Havlík Lhota katolík Běchary Antonín Albina 0 rolník 24 1903 Božena Anna 15.7. Bradlecká správce Lhota katoli čka Josef Anna 0 67 Fu číková 1903 Lhota školy Anna Marie 18.7. Bradlecká domká ř - Mag. Lhota katoli čka František Anna 0 39 1903 Lhota tkadlec Vojtíšková 24.7. František Grof Nová Ves katolík Nová Ves Alois Anna 0 domká ř 57 1903 31.8. podruh - Antonín Kracík Žďár u Bradlce katolík Žďár u Bradlce Antonín Anna 0 42 1903 dělník Lidmila 19.9. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka Jan Aloisie 0 51 Jen čková 1903 Lhota tkadlec 27.9. domká ř - Jan Pokorný Lhota katolík Nová Ves Jan Marie 0 26 1903 tkadlec František 12.10. Bradlecká Lhota katolík Antonín Marie 0 chalupník 62 Lu ňák 1903 Lhota Josef Frant. 22.11. Lhota katolík Žďár u Bradlce František neuv. 0 chalupník 9 Kracík 1903 Jan Ulrich - 13.9. He řmanovy František strojník v katolík Lanov Karel neuv. 22 Němec 1898 Sejfy Mizera továrn ě František 8.3. domká ř - Nová ves n./P katolík Nová Ves Josef neuv. 0 21 Smejkal 1897 tkadlec 2.1. Železnice Bradlecká podruh - Josef Gaisl katolík Josef Františka 0 43 1904 lázn ě Lhota dělník Ludmila 30.4. Bradlecká Lhota katoli čka František Albina 0 mlyná ř 22 Mizerová 1904 Lhota Ludmila 5.6. Bradlecká domká ř, Lhota katoli čka Antonín Františka 0 18 Hor čičková 1904 Lhota krej čí Jaroslav Fr. 28.8. Bradlecká domká ř, Lhota katolík Karel Marie 0 63 Václavec 1904 Lhota krej čí 23.8. Bradlecká podruh, Václav Lu ňák Lhota katolík Václav Marie 0 11 1904 Lhota dělník Eliška 18.11. Bradlecká správce Lhota katoli čka Josef Anna 0 67 Fu číková 1904 Lhota školy Marie 8.12. Josef 42.- Po čáply katoli čka Ji čín Václav neuv. čeledín Muka řovská 1902 Jen ček 26 23.5. Václav Rudolf Simon Kunersdorf katolík St. Harzdorf Václav neuv. rolník 29 1899 Braborec Gizela 30.8. František Felsmanová - Haindorf katoli čka Chrastava Josef neuv. záme čník 32 1899 Mizera Němka Jind řich 7.1. Bradlecká Lhota katolík František neuv. 0 chalupník 9 Blažek 1905 Lhota Lidmila 16.2. Bradlecká domká ř, Lhota katoli čka František neuv. 0 47 Braborcová 1905 Lhota cestá ř 6.3. domká ř - Jan Fišera Lhota katolík Zboží Jan neuv. 0 33 1905 tkadlec Albína 18.3. Lhota katoli čka Běchary Antonín neuv. 0 rolník 24 Havlíková 1905 Marie 21.7. Železnice katoli čka Bradlecká Josef neuv. 0 podruh - 43

- 53 - Gaislová 1905 Lhota dělník Anna 16.9. podruh - Lhota katoli čka Žďár u Bradlce Antonín neuv. 0 42 Kracíková 1905 dělník Marie 17.9. Bradlecká domká ř, Lhota katoli čka Václav neuv. 0 23 Smolíková 1905 Lhota truhlá ř Marie 28.4. Bradlecká František Lomnice n./P. katoli čka Prokop + neuv. chalupník 10 Klobou čková 1902 Lhota Pekárek 28.11. domká ř, Anna Havlová Lhota u Semil katoli čka N. Benátky Josef neuv. 0 65 1904 tesa ř 30.1. Bradlecká domká ř, Emilie Havlová Kuchelna katoli čka Josef neuv. 0 65 1906 Lhota tesa ř Viktorie 16.10. Bradlecká Lhota katoli čka František neuv. 0 mlyná ř 22 Mizerová 1905 Lhota 6.11. Bradlecká Václav Lu ňák Lhota katolík František neuv. 0 rolník 43 1905 Lhota 9.4. Bradlecká domká ř, Anna Lacinová Lhota katoli čka Josef neuv. 0 64 1906 Lhota dělník Lidmila 9.4. Bradlecká domká ř, Lhota katoli čka Josef neuv. 0 64 Lacinová 1906 Lhota dělník Jaroslav 26.4. Lhota katolík Příhraz František neuv. 0 hajný 56 Černý 1906 30.5. František Rudolf Linka Nová Paka katolík Hrubá Skála Karel neuv. ko čí 66 1906 Kozák Barbora 11.1. Kyje u Adolf Pecák Lhota katolík Adolf Františka Krej čová truhlá ř 23 1903 Trutnova (babi čka) Ladislav Frant. 16.6. Bradlecká správce Lhota katolík Josef Anna 0 67 Fu čík 1906 Lhota školy Antonín 29.7. Bradlecká domká ř, Lhota katolík Antonín neuv. 0 18 Hor čička 1906 Lhota krej čí Josef Ignác 31.7. Lhota katolík Oujezdce Josef neuv. 0 chalupník 20 Novotný 1906 Božena R ůž. 29.8. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka František neuv. 0 7 Novotná 1906 Lhota tkadlec Anna 2.12. Ratschendorf u Ratschendorf u František tesa ř, katoli čka František neuv. 22 Brücknerová 1900 Liberce Liberce Mizera hrobník Marie Mag. 8.1. Běchary u Lhota katoli čka Antonín Albina 0 rolník 24 Havlíková 1907 Libán ě 20.1. Bradlecká domká ř, Josef Blažek Lhota katolík Václav Marie 0 50 1907 Lhota obuvník 21.2. Bradlecká podruh - Josef Lu ňák Lhota katolík Václav Františka 0 11 1907 Lhota dělník podruh, Božena Fr. 7.6. Žďár u Lhota katoli čka Petr Marie 0 tovární 50 Kracíková 1907 Kumburku tkadlec Božena 9.6. Bradlecká Lhota katoli čka František Marie 0 chalupník 9 Blažková 1907 Lhota Karel Bor. 7.7. Bradlecká Lhota katolík Václav Marie 0 chalupník 29 Braborec 1907 Lhota Ludmila 5.9. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka František Anna 0 39 Vojtíšková 1907 Lhota tkadlec Marie 7.9. Bradlecká (Ludmila) Lhota katoli čka František Marie 0 lesní hajný 56 1907 Lhota Černá 21.9. Bradlecká domká ř - Václav Rudolf Lhota katolík Josef Marie 0 4 1907 Lhota tkadlec Marie 10.10. Bradlecká František domká ř, Lhota katoli čka Julie Jan Fišera 47 Braborcová 1907 Lhota + cestá ř František 16.12. Neustadtl u Josef tovární katolík Neustadt František neuv. 20 Weber 1909 Frýdlantu Novotný tkadlec Emilie 1.9. Železnice katoli čka Železnice Josef neuv. Jan Lu ňák rolník 27 Děde čková 1902 Ladislav 14.3. Bradlecká Lhota katolík Jan Marie 0 domká ř 26 Pokorný 1908 Lhota Vincenc 30.4. Bradlecká domká ř, Lhota katolík Václav Anna 0 23 Smolík 1908 Lhota truhlá ř Josef Fišera neuv. neuv. neuv. neuv. neuv. neuv. neuv. neuv. neuv. František 30.5. Bradlecká domká ř, Železnice katolík Josef Františka 0 69 Gaisl 1908 Lhota dělník 13.7. Bradlecká domká ř, Josef Jen ček Lhota katolík Jan Františka 0 51 1908 Lhota dělník Lidmila (Žofie) 2.9. Bradlecká Josef Železnice katoli čka František Josefa řezník 61 Podzimková 1908 Lhota Matoušek

- 54 - (d ěd) Anna 15.10. Bradlecká Lhota katoli čka Antonín Albina 0 rolník 24 Havlíková 1908 Lhota Josef (Old řich) 15.4. František podruh - Lhota katolík Stará Paka Josef Aloisie 60 Niederle 1908 Niederle peka ř 28.9. Bradlecká domká ř - Anna Novotná Lhota katoli čka František Marie 0 7 1908 Lhota tkadlec František 2.12. Bradlecká domká ř, Lhota katolík Antonín Anna 0 17 Václavec 1908 Lhota dělník Růžena 2.3. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka Václav Marie 0 50 Blažková 1909 Lhota obuvník 18.7. podruh, Josef Čurda Lhota katolík Stružinec Josef Františka 0 48 1909 dělník Svatopluk 17.11. Bradlecká správce Lhota katolík Josef Anna 0 67 Fu čík 1909 Lhota školy Jaroslav 1.12. Bubene č - ve válce, katolík Dolní Bousov Jan neuv. 0 neuv. Ho řejší 1909 Praha truhlá ř František 12.10. František Maffersdorf katolík Lhota Zálesní Antonín neuv. tovární d ělník 22 Lindner 1901 Mizera Růžena 17.3. Bradlecká Anna Tauchmanová Lhota Zálesní katoli čka Jan neuv. rolnice 31 1904 Lhota Jeriová - N ěmka Josefa 2.1. domká ř, Železnice katoli čka Železnice František Josefa 0 11 Podzimková 1906 řezník 16.4. domká ř, Jan Podzimek Železnice katolík Železnice František Josefa 0 11 1907 řezník 16.12. Bradlecká Anna Novotná Lhota katoli čka Josef Anna 0 chalupník 20 1909 Lhota Anna 22.1. Bradlecká Lhota katoli čka František Anna 0 rolník 43 Lu ňáková 1910 Lhota Jaroslav 10.2. Bradlecká domká ř, Lhota katolík František Anna 0 39 Vojtíšek 1910 Lhota tkadlec Bohumil 13.3. Valdice u domká ř, katolík Železnice František Anna 0 11 Podzimek 1910 Ji čína řezník Anna Anna 24.7. Valdice u Valdice u strážník v katoli čka Rudolf Anna Noži čková 45 Friedeová 1910 Ji čína Ji čína trestnici (babi čka) František 9.8. Lhota katolík Běchary Antonín Albina 0 rolník 24 Havlík 1910 11.2. Bradlecká domká ř, Josef Blažek Lhota katolík František Anna 0 52 1911 Lhota zedník Emilie 7.4. Bradlecká domká ř, Lhota katoli čka Václav Marie 0 50 Blažková 1911 Lhota obuvník 21.6. Bubene č u ve válce, Rudolf Sojka katolík Osek u Ho řovic Rudolf neuv. 0 neuv. 1911 Prahy sléva č Old řich 1.8. Bradlecká domká ř, Lhota katolík Antonín Anna 0 17 Václavec 1911 Lhota dělník Vlasta 9.11. domká ř, Lhota katoli čka Chlum. u L. Petr Anna 0 25 Dědková 1911 tovární d ělník Josef Gürth - 19.7. František výprav čí v Varnsdorf katolík Varnsdorf Josef neuv. 22 Němec 1903 Mizera továrn ě 18.3. Neustat u Neustadlt u Ida Webrová katoli čka František neuv. Jan Fišera tovární mistr 33 1904 Frydlandu Frýdlantu 12.5. Po říčí u Františka Josef Wittnoer katolík Po říčí Josef neuv. tovární d ělník 30 1905 Trutnova Šmídová 2.8. František Otto Beutel Maffersdorf katolík Maffersdorf Josef neuv. tovární d ělník 22 1905 Mizera 3.4. Paseky u Paseky n. Františka Jan Langhamr katolík František neuv. ko čí 30 1907 Jilemnice Jizerou Šmídová Zikmund 26.7. František Prošvice katolík Prošvice neuv. Amalie neuv. 22 Sieber 1907 Mizera František 25.9. Bradlecká Lhota katolík František Anna 0 rolník 43 Lu ňák 1911 Lhota Vlasta 12.1. Bradlecká správce Lhota katoli čka Josef Anna 0 67 Fu číková 1912 Lhota školy Vlasta 20.2. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka František Marie 0 7 Novotná 1912 Lhota tkadlec Božena 11.4. Bradlecká domká ř - Lhota katoli čka Josef Františka 0 58 Morávková 1912 Lhota tkadlec 19.6. Bradlecká Antonín Havlík Lhota katolík Antonín Albina 0 rolník 24 1912 Lhota 21.2. Bradlecká Kate řina Marie T ůmová Dolení Rokyta katoli čka Josef neuv. rolník 1 1906 Lhota Mrázková

- 55 - Gertruda 15.5. Antonín Studánková - Bor v Čechách katoli čka Bor v Čechách Rudolf neuv. záme čník 42 1907 Dlouhý Němka Eliška 2.9. Růžodol u František Appltová - katoli čka Růžodol neuv. Anna kavárnice 43 1907 Liberce Lu ňák Němka Eliška 8.9. Franzendorf u Jan Lichtnerová - katoli čka Chrastava Jind řích neuv. tovární d ělník 34 1909 Liberce Ma ťátko Němka Marie 12.5. Franzendorf u František Möllerová - katoli čka Franzendorf Josef neuv. tovární d ělník 35 1905 Liberce Jen ček Němka Jan Grimm - 14.6. František poštovní Einsiedel katolík Liberec Alois neuv. 32 Němec 1907 Podzimek oficiál Herbert 9.11. František dílovedoucí v Maffersdorf katolík Maffersdorf Vilém neuv. 133 Effenberger 1909 Čejka továrn ě Vlasta 7.6. Bradlecká Kundratice neuv. Anna Josef Zajíc truhlá ř 12 Pospíšilová 1912 Lhota Jílové u 3.11. Bradlecká Josef Kozák Železného katolík Josef neuv. 0 tovární mistr neuv. 1912 Lhota Brodu Berta 19.7. František soustružník Langkamerová Maffersdorf Starokatoli čka Dessendorf Antonín neuv. neuv. 1907 Mizera železa - N ěmka Olga 1.4. Františkov u Mühltnoff v Jan tiska ř v Bräuerová - Evangeli čka Martin neuv. neuv. 1908 Liberce Sasku Ma ťátko továrn ě Němka Kurt 30.1. Ebersdorf Ratschendorf u František Holomoucký - katolík Jind řích neuv. truhlá ř 34 1909 v Sasku Liberce Čejka Němec Otto Lange - 3.9. Ruppersdorf u František Voigtsbach katolík Josef neuv. socha ř 49 Němec 1907 Liberce Mizera František 10.9. Buschullersdorf Buschullers- katolík František neuv. neuv. kameník neuv. Gahler 1907 u Liberce dorf

4.3. Skladba povolání rodi čů bradleckých žák ů b ěhem let 1886 –1918

Nejd ůležit ější textilní surovinou pro oblast Podkrkonoší byl od st ředov ěku len, který se v místních p říznivých klimatických podmínkách úsp ěšn ě p ěstoval a také zpracovával. 203 Len se p ěstoval zejména v horách a podh ůř í. 204 Výrobou plátna a tkaním se ve sledovaném obdobím zabývalo 28 obyvatel Bradlecké Lhoty, v ětšinou to byli muži. Na 33 stavech (n ěkte ří tkalci m ěli více stav ů) zde vyráb ěli textilní zboží, nap říklad: „sotyše“, „ozford“, „štráfy“, „barchety“, „bílou bavlnu“ a na 4 stavech tkali plátno. 205 Dříve se podomácku vyrobený materiál b ělil, v kádích s barvou obarvil, usušil a potom odvezl k obchodníkům, kte ří látku prodali. Ješt ě v polovin ě 20. století také n ěkdy výrobci prodávali utkané zboží sami na jarmarcích nebo jako podomní obchodníci. Po zavedení tovární velkovýroby byla domácí produkce potla čena, p řestože byla kvalitn ější. 206

203 AND ĚL, Petr a kol. Krkonoše: P říroda, historie, život. Praha 2007, s. 503. 204 JILEMNICKÝ, Alois. Podhorští tkalci . Ho řice 1970, s. 11-12. 205 SOkA Semily, fond: Archiv obce Bradlecká Lhota. Obecní kronika (1888–1926). s. 31. 206 Informace získané od pam ětnice Kv ěty Kubátové (bývalé tkadleny) z 18.6. 2011.

- 56 - Dalšími hojn ě zastoupenými skupinami povolání byli rolníci (13 rodi čů ) a dělníci (12 rodi čů ). Ve Lhot ě v roce 1893 podle záznamu byli tito řemeslníci či živnostníci: 2 peka ři chleba, 1 peka ř suchar ů, 3 obuvníci, 3 krej čí, 2 truhlá ři, 1 tkadlec byl zárove ň cestá řem, 1 tkadlec v lét ě zedni čil, do roku 1892 zde byl 1 kolá ř, 1 ková ř, 3 hospody a 1 prodejna tabáku. 207 Nedaleko Bradlecké Lhoty leží obec Valdice, ve které se nachází v ěznice a v ní pracoval jako strážník jeden rodi č. Rovn ěž m ůžeme objevit povolání jako je ko čí či žebrák. Za nejmén ě obvyklé povolání se dá považovat myška ř, nápl ň jeho práce není nikde popsána, a proto se m ůžeme pouze domnívat, že chytal myši. V matrice je zaznamenán 1 myška ř, konkrétn ě Jan Doruška z Vlachovic. Podle údaj ů z matriky bylo zjišt ěno, že 6 rodi čů bylo továrními d ělníky nebo vykonávali n ějakou práci v továrn ě, nap říklad strojník v továrn ě, výprav čí v továrn ě, tiska ř v továrn ě, soustružník apod. Dále byli napo čítáni 2 tovární mist ři a 2 tovární tkalci. Povolání související s továrnami se objevovalo p ředevším u rodi čů německých žák ů pocházejících z okolí Liberce. Z této oblasti je znám také 1 poštovní oficiál, 1 hrobník, 1 kavárnice, 1 záme čník či socha ř. Protože jedna matka žákyn ě se živila jako podomní obchodnice, rozhodla jsem se toto povolání podrobn ěji popsat. Podomní obchodníci prodávali čisti če na nádobí, cukerín, uzenky, ko řen zem ěžlu č, nit ě, jehly, knoflíky, pentle, t řeba šátky, látky na zást ěry nebo perník. V ětšinou to byly takové výrobky, které m ěly dlouhou trvanlivost. Toto povolání p řetrvalo tém ěř do poloviny 20. století. 208 Díky dobrým klimatickým podmínkám se v Bradlecké Lhot ě da řilo ovocným strom ům. Rostly zde jablon ě, hrušn ě, t řešn ě, slívy či ořechy. 209 Místní obyvatelé dozrálé ovoce sušili v sušárnách, které stály nedaleko stavení. Pro n ěkteré z nich bylo sušení a prodávání ovoce jediným zdrojem obživy. Chudí obyvatelé se snažili uživit tím, že usušené ovoce roznášeli na trhy v podhorských vesnicích. Sušit ovoce se přestalo okolo roku 1930. Poté, co se sušárny nevyužívaly, jejich majitelé je přem ěnili na k ůlny nebo chaty. V souvislosti s ovocná řstvím se tu rozší řilo včela řství, tak řka v každém hospodá řství m ěli v čelí úly. 210

207 SOkA Semily, fond: Archiv obce Bradlecká Lhota. Obecní kronika (1888–1926). s. 24. 208 Informace získané od pam ětnice Kv ěty Kubátové z 18.6. 2011. 209 Uvedeno výše – viz kapitola „Obec Bradlecká Lhota“. 210 HERCÍK, Jaroslav. Ovocná řství ve Lhot ě. Bradlecký list (p říloha). 2002, č. 1, s. 4.

- 57 -

4.4. Struktura a prom ěna školní výuky

Školní rok byl zahájen tém ěř vždy v polovin ě zá ří svatou mší a vzýváním Ducha svatého Veni sancte spiritus v železnickém kostele, od roku 1904 také v kapli sv. Ludmily v Bradlecké Lhot ě.211 Výjimkou byl pouze první rok, kdy výuka za čala až od 4. listopadu z důvodu špatného odhadu, kdy škola m ěla být dostav ěna.212 Školní rok na ve řejných školách obecných trval 46 ned ěl, jeho za čátek a konec ur čila okresní školní rada dle místních pom ěrů.213 Děti chodily do školy 6 dn ů v týdnu (od pond ělí do soboty). Výuka byla rozd ělena do t ří hodin dopoledních a t ří hodin odpoledních. Ob ě výuky byly roz člen ěny na 3 bloky po 60 minutách. Často byla hodina p ůlena podle druhu p ředm ětu. Hodina mohla být strukturovaná na t ři části podle t ří odd ělení. Dopolední vyu čování bylo od půl deváté do p ůl dvanácté a odpolední od jedné do čty ř hodin. Mezi tím m ěli žáci hodinu a půl polední přestávku, p ři níž ob ědovali. 214 Pro všechna odd ělení probíhala v prvním ranním bloku hodina náboženství v pond ělí a ve čtvrtek a v ostatních dnech byly po čty. Dále se v ěnovaly d ěti českému jazyku, kdy procvi čovaly čtení, opisování, sloh, mluvnici či pravopis. V posledním dopoledním bloku se b ěhem týdne st řídaly tyto p ředm ěty: zp ěv, psaní, zem ěpis- dějepis, po čty pro chlapce, kreslení či p řírodozpyt (dnes fyzika). V prvních dvou blocích odpoledních, v pond ělí a úterý, se vyu čoval český jazyk a kreslení. Čtvrtek a pátek byl zam ěř en na p řírodní v ědy (p řírodozpyt, zem ěpis-dějepis) a také se kladla pozornost na čtení a opisování. Vyu čování kon čilo t ělocvikem, kde cvi čilo pouze II. a III. odd ělení. Výjimkou bylo I. odd ělení, které m ělo výuku nejdéle do půl t řetí. Celé st řede ční odpoledne bylo vyhrazeno pouze pro dívky z II. a III. odd ělení, kde se učily ru čním pracím a chlapci m ěli polodenní volno. V sobotu odpoledne se již výuka nekonala. 215 Nejd ůležit ější p ředm ěty se vyu čovaly hned ráno. Mezi n ě pat ří po čty a hodiny českého jazyka. Po čty byly rozd ěleny do 2-3 skupin, aby výuka byla efektivn ější. Po čty byly 4x týdn ě a zbylé dva dny zapl ňovaly hodiny náboženství.

211 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). s. 219-480. 212 Tamtéž, s. 18. 213 ŠAFRÁNEK, Jan. Školy české: obraz jejich vývoje a osud ů (1848-1913). 2. sv., Praha 1918, s. 265. 214 Popis dle školního rozvrhu 215 (Popsáno dle školního rozvrhu z roku 1886, který se nachází ve Školní kronice.)

- 58 - Velice se dbalo na výuku českého jazyka, která zabrala nejvíce hodin. V ranních hodinách probíhala každý všední den 2. blok, čili 6x a odpoledne 4x. Rozd ělovala se na n ěkolik částí, nap říklad opisování, čtení, mluvnici, sloh a pravopis. V I. odd. se nejvíce procvi čovalo opisování, které se ješt ě mohlo v druhé p ůlhodin ě rozd ělit na čtení, ve II. odd. se kladla pozornost na mluvnici a na opisování. Ve III. odd. už to bylo r ůznorodé, tém ěř každý den probírali žáci n ěco jiného, nap říklad sloh, mluvnici, pravopis, opisování či čtení. Ostatní p ředm ěty se vyu čovaly jednou až dvakrát týdn ě, nap ř. zp ěv, zem ěpis-dějepis, p řírodozpyt, psaní aj. Zajímavostí je, že na škole probíhala ½ hod. vyu čování kreslení pouze pro chlapce pro III. odd. Proto si musíme klást otázku, co v té dob ě d ělala d ěvčata a co se v hodinách kreslilo. Nikde o tom není žádná zmínka, proto se m ůžeme jen domnívat, jestli nešlo o technické kreslení. Probíraná látka se rozvrhla podle jednotlivých ro čník ů. Rozvrh hodin na jednot řídní škole vypracoval správce školy. Školní rozvrhy byly odsouhlaseny na okresní konferenci školním inspektorem.216 Josef Jan Fu čík často zastával na t ěchto konferencích funkci referenta za jednot řídní školy. Pokud situace dovolila, snažil se učitel vyu čovat podle nov ějších sm ěrů.217 V prvním školním roce 1886–1887 došlo k rozd ělení žák ů bradlecké školy do tří odd ělení. Rozt říd ění do odd ělení m ělo vypadat takto: „1. odd ělení – 1. ro čník, 2. odd ělení – 2.-4. ro čník, 3. odd ělení – 5.-8. ro čník.“ 218 Do jednotlivých odd ělení se žáci za řazovali nejen na základ ě v ěku, ale také museli prokázat ur čitou znalost, proto učitel vyzkoušel děti ze čtení a po čítání. Odd ělení slu čovala d ěti do jedné skupiny, ve které byli žáci p říslušných ro čník ů. Do prvního odd ělení bylo vybráno 12 d ětí, což souhlasilo, do druhého odd. m ělo p řijít 23, ale dáno 30 d ětí a do t řetího odd. 26 dětí. 219 Roz řazení se lišilo od p ředpokladu, protože žáci t řetího odd ělení neprokázali dostate čné znalosti, dokonce jeden žák 8. ro čníku procvi čoval čtení s prvním odd ělením. V roce 1916 došlo k novému rozd ělení žák ů. Na jednot řídních školách byly zavedeny čty ři odd ělení. Do 1. odd. – 1. ro čník, 2. odd. – 2. a 3. ro čník, 3. odd. – 4. – 5. ro čník a 4. odd. 6. až 8. ro čník. 220 Jestliže nastoupil žák do školy

216 ŠAFRÁNEK, Jan. Školy české: obraz jejich vývoje a osud ů (1848-1913). 2. sv., Praha 1918, s. 265. 217 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). 219-480. 218 VALENTA, Josef – RÝDL, Karel – VÁ ŇOVÁ, R ůžena. Výchova a vzd ělávání v českých d ějinách. Praha 1992, s. 39. 219 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). s. 219. 220 Tamtéž, s. 458.

- 59 - během školního roku, správce školy ho p řezkoušel a ur čil, do kterého odd ělení podle věku a v ědomostí pat ří. 221 Vyu čovací hodina se d ělila na dv ě části: p římé vyu čování a samostatnou práci. Podstatou p římé výuky byla práce u čitele s dětmi. Jedno odd ělení u čitel vyu čoval p římo a zbylá dv ě pracovala písemn ě. Látka výuky se prolínala ve všech odd ěleních. U čitel se více v ěnoval odd ělení, ve kterém byli v ěkov ě mladší žáci. Vyu čování v této malot řídní škole bylo velmi t ěžké, a proto žáci museli v ětšinu času pracovat samostatn ě. Také docházelo k tomu, že se u čivo častokrát opakovalo a d ěti se tutéž v ěc u čily 3-4x. Problémy nastaly i s nep řiměř eným obsahem u čiva. První školní rok za čal pozd ěji, ze za čátku se hodn ě opakovalo, a tudíž se látka nestihla probrat v předepsaném rozsahu. 222 Ve škole v Bradlecké Lhot ě se uskute čnily dv ě hospitace. První byla 27. června 1911, p ři níž hospitovalo p ři vyu čování 37 kandidát ů ze třetího ro čníku učitelského ústavu v Ji čín ě. Dohlíželi na n ě u čitelé August Šindelá ř a František Dědic. Podruhé ji navšt ěvoval během kv ětna a června roku 1915 Josef Slavík ze Sob ěrazi, aby pro n ěj bylo jednodušší vykonat dopl ňovací zkoušku dosp ělosti učitelské na u čitelském ústav ě v Ji čín ě.223 Každý rok se konala náboženská zkouška v železnické škole nebo kostele na konci školního roku (od konce dubna do června). V letech 1888–1918 na zkoušku dohlíželi Jan Sehnal (správce vikariátu v Ji čín ě), F. Dittrich (ji čínský d ěkan), nebo A. Láš (fará ř v Lomnici). Taktéž d ěti chodily 2x – 3x ro čně ke svaté zpov ědi a svatému p řijímání. 224 Na konci školního roku probíhaly inspekce. V letech 1887–1905 provád ěl inspekci okresní školní dohlížitel Jan Kamenický.225 Jeho práce spo čívala v tom, že vyzkoušel všechny žáky ze čtení a po čtů, poté se zam ěř il na jednotlivá odd ělení zvláš ť, kdy ov ěř oval znalosti nap říklad z mluvnice, zem ěpisu či zp ěvu. Inspektor nahlédl do žákovských sešit ů a zkontroloval ú řední knihy. V roce 1906 inspekce nebyla, protože Jan Kamenický odstoupil ze své funkce a do prázdnin se za n ěj nenašla náhrada. Od r. 1907 do r. 1918 docházel na školní inspekci Josef Porteš. 226

221 ŠAFRÁNEK, Jan. Školy české: obraz jejich vývoje a osud ů (1848-1913). 2. sv., Praha 1918, s. 263. 222 VALENTA, Josef – RÝDL, Karel – VÁ ŇOVÁ, R ůžena. Výchova a vzd ělávání v českých d ějinách. Praha 1992, s. 39. 223 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). s. 452. 224 Tamtéž, s. 219-480. 225 Tamtéž, s. 219-376. 226 Tamtéž, s. 219-480.

- 60 - Školní okresní rada dávala škole pom ůcky a také jí každoro čně p řispívala 5 zlatými. 227 Na opat ření pom ůcek se podílela rovn ěž místní školní rada nebo i dárci, jimiž byli ob čané z Bradlecké Lhoty a okolí. Fu číkovým úkolem bylo najít další dárce, kte ří by pomohli k rozvoji školy. To se poda řilo a mezi takové pat řili, nap ř. J. Jandourek, B. Tompský, J. Brož, J. Vondrák, A. Máka, B. Malý, S. Hybler či dokonce František Ladislav Rieger ze Semil a další.228 Fu čík se snažil také získat peníze tím, že hrál s žáky divadelní p ředstavení pro ve řejnost. Dokonce sám financoval n ěkteré školní výlohy a pro názornou výuku zem ěpisu zhotovil n ěkolik map. 229 Podle zápis ů v kronice škola získala od dárc ů nap říklad tyto pom ůcky: mapy, globus, vycpaná zví řata (krahujec, ch řástal, kví čala, k řeček, ťuhýk), teplom ěr, ruské po čítadlo, magnet, kahan, lupu, u čebnice, čítanky, po četnice, knihy, obrazy, váhy, model kladkostroj ů a další. Povolením od okresní školní rady ze dne 9. ledna 1907 mohla správa školy obstarávat pom ůcky hromadn ě.230 Chudé žáky podporovala okresní školní rada, která jim v ětšinou v ěnovala učebnice, katechismy nebo čítanky, místní školní rada jim p řispívala každý rok 1 zlatým 50 krejcary. 231 Někdy p řísp ěvky nebyly dostate čné, a proto pot řebné pom ůcky sociáln ě slabším žák ům poskytl u čitel Josef Jan Fu čík nap říklad z výt ěžku hromadného nákupu. 232 Každý rok se jim kupovaly u čebnice, psací a kreslící pot řeby. Od roku 1903 usilovalo okresní hejtmanství o zřízení polévkových ústav ů ve školách, které by vydávaly chudým d ětem v poledne polévky. Některé tyto ústavy poskytovaly stravu chudým dětem v jiných školách semilského okresu již od školního roku 1904–1905 (konkrétn ě v 37 školách).233 V Bradlecké Lhot ě ješt ě roku 1906 nebyl z řízen polévkový ústav, protože zde nebylo tolik chudých d ětí. Až od školního roku 1906–1907 bylo vydáno 3 d ětem 130 porcí polévky. 234 Tento ústav byl podporován u čitelem Fu číkem a polévky va řila jeho manželka Anna. V roce 1913 vznikla ve Stružinci nadace Antonína Máky (bývalého kaplana v Železnici a katechety této školy) s názvem „Mákovy lípy“, která m ěla pobo čku i v Bradlecké Lhot ě a jejím cílem byla dobro činná činnost, vzd ělávání a podpora chudých žák ů.235

227 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). s. 219-480. 228 Tamtéž, s. 219-480. 229 Tamtéž, s. 219-480. 230 Tamtéž, s. 219-480. 231 Tamtéž, s. 219-480. 232 Tamtéž, s. 402. 233 Tamtéž, s. 379-380. 234 Tamtéž, s. 388. 235 Tamtéž, s. 434-435.

- 61 - Josef Jan Fu čík po řádal se školními d ětmi výlety. Chodilo se na divadelní hry do Lomnice nad Popelkou nebo Železnice. Rovn ěž se zú čast ňovali okolních výstav. V roce 1903 navštívil u čitel s žáky výstavu odborné tkalcovské školy v Lomnici nad Popelkou a krajinskou výstavu v Ho řicích. Roku 1911 byli na výstav ě obraz ů v městském muzeu v Lomnici nad Popelkou. Podnikli exkurze do lomnické továrny, ji čínské m ěstské plynárny a knihtiskárny. N ěkolikrát se byli podívat na stavb ě nádraží v Železnici. Nejvíce výlet ů se konalo po okolí Bradlecké Lhoty, nap říklad do Ji čína, na Bradlec a Kumburk, do Staré Paky a Bílé T řemešné, do Prachovských skal, na hrad Pa řez, do Libun ě či na Kozákov. V roce 1915 se neuskute čnil žádný výlet, protože na n ěj nebyly peníze ani nálada kv ůli válce. 236 Každoro čně se oslavoval svátek císa ře Františka Josefa I. a jeho manželky Alžb ěty. P ři této p říležitosti se konal proslov k žák ům a svatá mše v Železnici. Dále se slavilo 40., 50., 60. a 65tileté výro čí panování císa ře Františka Josefa I. Byla po řádána oslava k výro čí narozenin slavných osobností, nap říklad v roce 1892 oslava 300. narozenin Jana Ámose Komenského nebo 100 let od narození Františka Palackého v roce 1898. 237 Nezapomn ělo se na 10. a 25. výro čí od založení školy, p ři kterých se pod ěkovalo u čiteli Fu číkovi za jeho vytrvalou práci pro školu. Od roku 1908 se organizovaly tzv. stromkové slavnosti, kdy se na místním h řbitov ě na památku zesnulým zasázely sazenice akát ů apod. O dva roky pozd ěji se uskute čnil první „d ětský den“. 238 Nevyu čovalo se kv ůli poh řbu p říbuzného v rodin ě Fu číka, u čitele z okolní obce, katechety nebo když se školní d ěti ú častnily zádušní mše. Rovn ěž se výuka nekonala z důvodu svatby v učitelov ě rodin ě nebo jiných oslav. V roce 1898 se dlouho nevyu čovaly ženské ru ční práce, nebo ť industriální u čitelka byla popálena p ři požáru a rozsah zran ění jí nedovolil vykonávat své povolání. 239 Výuka byla zrušena také z těchto d ůvod ů: úklidu a oprav ve škole, u čitelovy cesty do Prahy, pro učitelovu nemoc nebo jeho d ětí apod. K velkému zameškání výuky docházelo v období první sv ětové války, nap říklad p ři soupisu obilí a mouky, jenž vykonával sám u čitel Fu čík, d ěti provád ěly sb ěr vln ěných a ln ěných odpadk ů pro vále čné

236 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). s. 452. 237 Tamtéž, s. 278. a 331. 238 Tamtéž, s. 400. a 416. 239 Tamtéž, s. 327.

- 62 - pot řeby, vybíraly p řísp ěvky pro Červený k říž nebo trhaly ostružinové listí voják ům na čaj, nevyu čovalo se také při oslavách vále čných úsp ěch ů aj. 240 Dalšími volnými dny byly prázdniny. Ctily se svátky k řes ťanské (Vánoce, Velikonoce, památka zesnulých) a nebo státní (jmeniny císa ře Františka Josefa I. a jeho manželky). Od roku 1906 byly letní prázdniny prodlouženy na 2 m ěsíce, do té doby trvaly m ěsíc a p ůl. 241 Rozlou čení se školním rokem prob ěhlo svatou mší a chvalozp ěvem „Bože, chválíme Tebe“ v železnickém kostele, p řevážn ě v polovin ě nebo až na konci července. 242

240 Tamtéž, s. 439-480. 241 SOkA Semily, fond: Národní škola Bradlecká Lhota. Pam ětní kniha (1889–1918). s. 385. 242 Tamtéž, s. 219-480.

- 63 - 5. ZÁV ĚR

Cílem této bakalá řské práce bylo popsat vznik a vývoj školy v Bradlecké Lhot ě. Práce obsahuje také informace, co všechno předcházelo tomu, než se škola za čala stav ět. Z dostupných pramen ů je patrné, že Lhote čtí si několikrát našli důvod, aby z řízení školy oddálili. Zlom nastal, až když byla stavba p římo nezbytná a ani po schválení stavby nebyl její osud jistý. Vzniku školy bránil odpor školy Železnice, která se snažila ud ělat vše proto, aby d ěti z Bradlecké Lhoty z ůstaly p řiškoleny k tamní škole. Velké zásluhy na povolení stavby a odškolení od Železnice m ěl u čitel Josef Jan Fu čík. Kdyby Fu čík nevynaložil tolik snahy a úsilí, ke stavb ě školy nemuselo dojít v ůbec nebo by se na povolení čekalo mnohem déle. Učitel J. J. Fu čík to nem ěl jednoduché. Ve svých 27 letech nastoupil do jednot řídní školy v Bradlecké Lhot ě, kterou v první školní rok navšt ěvovalo tém ěř 70 žák ů a byla zcela bez pom ůcek, což je v porovnání s dnešní dobou naprosto nep ředstavitelné. Těžko si dnes můžeme p ředstavit, jak probíhala výuka s tolika žáky různého v ěku v jedné u čebn ě. U čitel kladl d ůraz na dobré školní výsledky a rovn ěž dbal na mravy svých žák ů, protože i to byla vizitka u čitele v dané dob ě. Nabádal rodi če, aby pravideln ě posílali d ěti do školy. Nejenže byl skv ělým pedagogem, ale také se v ěnoval mnoha mimoškolním aktivitám. Škola, která byla p ředm ětem mého zájmu, byla v roce 1976 uzav řena z důvodu nedostatku žák ů. Dnes bydlí v obci 10 d ětí, které jsou školou povinné. Tyto děti musejí dojížd ět do škol v okolních obcích, p ředevším do Železnice, Valdic nebo Lomnice nad Popelkou. Školu d ětem často vybírají rodi če s ohledem na místo svého zam ěstnání. Obecní ú řad v Bradlecké Lhot ě platí každoro čně p řibližn ě šest tisíc korun za každé školou povinné dít ě, a to z řizovateli školy, kterou dít ě navšt ěvuje. Po uzav ření školy nebyla budova využívána, a protože by chátrala, rozhodla se obec požádat o dotace ze SFŽP (Státní fond životního prost ředí) a MMR (Ministerstvo pro místní rozvoj). Po schválení dotace ve výši 1,5 milionu korun, byla budova přestav ěna na 4 byty, z toho dva sociální. I po rekonstrukci zůstala zachována původní podoba budovy bývalé školy. 243 K práci je p řidán graf s povoláním rodi čů místních žák ů, díky kterému můžeme zjistit, jaký byl nej čast ější zp ůsob obživy. Ve tabulkové form ě je

243 Ústní informace poskytla paní starostka Drahuše Hercíková 2.6. 2011.

- 64 - zaznamenán jmenný p řehled všech žák ů ve sledovaném období, také p řehled jednotlivých školních let s konkrétními po čty žák ů. Je zde uveden všeobecný p řehled o podob ě školního roku a pr ůběhu výuky. Podle školního rozvrhu byl vytvo řen popis výuky. V neposlední řad ě se práce zabývala i složením u čitelského sboru a popsala dobu působení konkrétních u čitel ů ve škole. Je pozoruhodné, že u čitel Fu čík vyu čoval všechny p ředm ěty, krom ě náboženství a ženských ru čních prací, po celých 44 let. Zásluhou pe člivých zápis ů u čitele Josefa Jana Fu číka bylo možné utvo řit tento ucelený p řehled informací o škole v Bradlecké Lhot ě, jejích žácích a u čitelích.

- 65 - 6. PRAMENY A LITERATURA

6.1. Prameny

1. Státní okresní archiv Semily, FOND Národní škola Bradlecká Lhota Tento fond obsahuje: 2 Fu číkovy kroniky – 1. díl: Kronika školy ve Lhot ě Bradlecké , autorem je Josef Jan Fu čík, Bradlecká Lhota, 1886-1918 Třídní výkazy od roku 1887 (46) Podací protokol 1886-1946 (5) Inventá ř školní knihovny 1886-1925 (1) Seznam p ůjčených knih 1887-1894 (1) Korespondence a plány školy 1886-1953 (4 kart.) Archivní pom ůcky : Inventá ř: BLAŽKOVÁ, Marie –MENŠÍKOVÁ, Michaela: Národní škola Bradlecká Lhota , 1886-1953. 1999, s. 9, ev. č. 209.

2. Státní okresní archiv Semily, FOND Místní školní rada Bradlecká Lhota Tento fond obsahuje: Protokoly o sch ůzích 1886-1934 (1) Matrika d ětí 1886-1951 (2) Soupis d ětí školou povinných 1916-1935 (1) Archivní pom ůcky: Inventá ř: ČINOVCOVÁ, Ilona – MENŠÍKOVÁ, Michaela: Místní školní rada Bradlecká Lhota , 1886-1949 (1951). Inventá ř, 2000, s. 4, ev. č. 382.

3. Státní okresní archiv Semily, FOND Archiv obce Bradlecká Lhota Tento fond obsahuje: Zápisy ze sch ůzí zastupitelstva rady Správní a finan ční komise 1919-1946 (1) Kniha památná (mj. p říjem a vydání) 1734-1865 (1) Čelednice 1850-1872 (1) Kniha domovských p říslušník ů 1891-1945 (1) Kniha vydaných pracovních knížek 1851-1948 (2) Kniha narozených 1851-1919 (2) Kniha zem řelých 1851-1919 (2) Seznam trestaných 1882-1946 (1) Parcelní protokol 1888 (2) Podací protokol 1909-1945 (8) Kniha obecních ú čtů 1819-1886 (1) Hlavní kniha 1888-1938 (3) Deník chudinského ústavu 1888-1930 (2) Pokladní deník 1930-1949 (2) Kniha nedoplatk ů 1938-1947 (1) Účetní záv ěrky a inventá ře 1888-1945 (2) Archivní pom ůcky: Inventá ř: MENŠÍKOVÁ, Michaela - ŘÍMKOVÁ, So ňa: Archiv obce Bradlecká Lhota , 1734-1945 (1949). Inventá ř, 2001, s. 15, ev. č. 474.

- 66 - VYDANÉ PRAMENY

1. KOLEKTIV AUTOR Ů. Lomnicko nad Popelkou – vlastiv ědný sborní ček pro školu a d ům. Lomnice nad Popelkou 1920-1925.

FU ČÍK, Josef Jan. Národnost, pohlaví a náboženské vyznání obyvatelstva na Lomnicku r. 1921. In: Lomnicko nad Popelkou . 1924-1925, ro č. 5, s. 4-6, 17-18.

FU ČÍK, Josef Jan. Poddanství a robota v Čechách v ůbec a na Lomnicku zvláš ť. In: Lomnicko nad Popelkou. 1923-1924, ro č. 4, s. 27-29, 33-36, 55-57, 70-73, 90-92, 97- 101, 116-117.

FU ČÍK, Josef Jan. O vzniku a vývoji našich obcí XIII: Bradlecká . In: Lomnicko nad Popelkou. 1922, ro č. 3, č. 1, s. 12-15.

PETRÁK, Josef. Letopisy divadel na Lomnicku. In: Lomnicko nad Popelkou . 1922, ro č. 3, č. 1, s. 20.

2. FU ČÍK, Josef Jan. Popis a d ějiny okresu Lomnického n./P. sešit 1., sv. 1., díl IV., Lomnice nad Popelkou 1928, 32 s. 3. FU ČÍK, Josef Jan. Památník jednot řídní školy obecné ve Lhot ě Bradlecké . Bradlecká Lhota 1911.

- 67 - 6.2. Literatura

1. AND ĚL, Petr a kol. Krkonoše: P říroda, historie, život. Praha 2007, 863 s.

2. DRAHO ŇOVSKÝ, Jan. Přínos Josefa Jana Fu číka k poznání historie Lomnicka. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší: vlastiv ědný sborník . 2008, sv. 21, s. 61-84.

3. DRAHO ŇOVSKÝ, Jan. „Vlastivědný sborní ček pro školu a d ům“ J.J. Fu číka zůstává cenným pramenem poznání . Lomnické noviny . 2002, ro č. 10, č. 11, s. 10.

4. DRAHO ŇOVSKÝ, Jan. Vzpomínka na Josefa Jana Fu číka . Lomnické noviny. Lomnice nad Popelkou, kv ěten 2009, s. 11.

5. DRAHO ŇOVSKÝ, Jan. Přínos vlastiv ědného pracovníka Josefa Jana Fu číka k poznání historie Lomnicka. Diplomová práce, Masarykova univerzita v Brn ě 2006.

6. HERCÍK, Jaroslav. 150 let od narození Josefa Jana Fu číka . Bradlecká Lhota 2009, 16 s.

7. HERCÍK, Jaroslav. Bradlecká Lhota: D řev ěné obytné stavby a jejich vývoj. Bradlecký list (p říloha). 2002, č. 3, s. 1-4.

8. HERCÍK, Jaroslav. J. J. Fu čík a J. Seliger: Dva r ůzné životní p říb ěhy protkané stejnou nití. Bradlecký list (p říloha) . 1999, č. 3, s. 1-4.

9. HERCÍK, Jaroslav. Len a tkalcovství. Bradlecký list (p říloha) . 2003, č. 1, s. 1-4.

10. HERCÍK, Jaroslav. Lhotecká ohlédnutí. Bradlecký list (p říloha) . 2003, č. 4, s. 1 - 4.

11. HERCÍK, Jaroslav. Ovocná řství ve Lhot ě. Bradlecký list (p říloha). 2002, č. 1, s. 1-4.

12. JILEMNICKÝ, Alois. Podhorští tkalci . Ho řice 1970, 191 s.

13. KÁDNER, Otakar. Pedagogika, školství a jejich d ějiny. Praha 1981, 197 s.

14. KASPER, Tomáš – KASPEROVÁ, Dana. Vybrané kapitoly z dějin pedagogiky . Liberec 2006, 129 s. 15. KASPER, Tomáš – KASPEROVÁ, Dana. Dějiny pedagogiky . Praha 2008, 224 s.

16. KESNER, Tomáš – HEDVI ČÁK, Roman. Kulturní památky Semilska. Semily

2008, 117 s.

- 68 - 17. KESNER, Tomáš a kol. Lomnice nad Popelkou . Lomnice nad Popelkou 2010, 126 s.

18. KOBLÍŽEK, Vladimír. Josef Jan Fu čík (1859-1930), významný historik Lomnicka. In: Od Ješt ěda k Troskám. 2009, ro č. 16, č. 4, s. 311-314.

19. LENDEROVÁ, Milena – RÝDL, Karel. Radostné d ětství? Dít ě v Čechách devatenáctého století. Litomyšl 2006, 376 s.

20. MIKULOVÁ, Jana. Lhotecká škola. Bradlecký list (p říloha). 2001, č. 3, s. 1-4.

21. MIKULE, Vladimír. Kdo je kdo v dějinách Lomnicka: PhDr. Eliška Fu číková, CSc. Lomnické noviny. 2006, ro č. 14, č. 4, s. 16.

22. MOHAUPT, Ji ří. Bradlecká Lhota se dob ře rozb ěhla. Deník Pojize ří (p říloha). 2005, ro č. 13, č. 253, s. 15.

23. Ott ův slovník nau čný: P říru ční kniha všeobecných znalostí. díl II. (L-Ž), Praha 1904.

24. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, p ůvodní význam a zm ěny. díl II. (CH-L), Praha 1949, 705 s.

25. SEDLÁ ČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království Českého . díl V., Podkrkonoší, Praha 1877, s. 194-8.

26. SOMR, Miroslav a kol. Dějiny školství a pedagogiky. Praha 1987, 359 s.

27. ŠAFRÁNEK, Jan. Školy české: obraz jejich vývoje a osud ů (1848-1913). 2. sv., Praha 1918, 452 s.

28. ŠTVERÁK, Vladimír. Stru čné d ějiny pedagogiky. Praha 1983, 380 s.

29. VALENTA, Josef – RÝDL, Karel – VÁ ŇOVÁ, R ůžena. Výchova a vzd ělávání v českých d ějinách. Problematika vzd ělávacích institucí a školských reforem: (obecné školství 1848-1939). díl 4., 1. sv., Praha 1992, 311 s.

30. VOTO ČEK, Václav. Pohled do minulosti školství v Semilech. Semily 2002, 50 s.

31. Kolektiv autor ů Federálního statistického ú řadu v Praze. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970. Praha 1978, 633 s.

32. ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Historický lexikon obcí České republiky 1869- 2005. Praha 2006, 623 s.

- 69 - 6.3. Internetové zdroje

- 70 - 7. SEZNAM P ŘÍLOH

Příloha č. 1 J. J. Fu čík v pozd ějším v ěku Příloha č. 2 Mladý J. J. Fu čík Příloha č. 3 Jaroslav Seliger - kroniká ř Příloha č. 4 Kronika školy z let 1889-1918 Příloha č. 5 Titulní strana školní kroniky Příloha č. 6 Kresba Jaroslava Seligera v obecní kronice Příloha č. 7 Sou časná podoba školy Příloha č. 8 Škola na p řelomu 19. a 20. století Příloha č. 9 Výkres pr ůč elí školy z projektové dokumentace Příloha č. 10 Půdorys budovy školy z projektové dokumentace Příloha č. 11 Příčný řez budovou školy Příloha č. 12 Mapa Bradlecké Lhoty r. 1683 Příloha č. 13 Třídní fotografie z 23.8. 1896 Příloha č. 14 Druhá t řídní fotografie z 26.8. 1896 Příloha č. 15 Pohled na hrad Bradlec a okolí Bradlecké Lhoty Příloha č. 16 Bývalý mlýn čp. 41 Příloha č. 17 Socha „Panny Marie neposkvrn ěného po četí“ Příloha č. 18 Pam ětní deska na budov ě bývalé školy Příloha č. 19 Mapa okresu semilského zhotovena J. J. Fu číkem roku 1912 Příloha č. 20 Graf znázor ňující četnost povolání rodi čů žák ů v letech 1886-1918 Příloha č. 21 Přehled jednotlivých školních let s konkrétními po čty žák ů Příloha č. 22 Rozvrh hodin z roku 1886

- 71 - 8. PŘÍLOHY

Příloha č. 1 Příloha č. 2 J. J. Fu čík v pozd ějším v ěku 244 Mladý J. J. Fu čík 245

Příloha č. 3 Jaroslav Seliger - kroniká ř246

244 Kopie zarámované fotografie v obecní knihovn ě z 2.6. 2011. 245 Kopie fotografie, která je p řilepena na zadních deskách obecní kroniky z 1.6. 2011. 246 Kopie fotografie, která je p řilepena na zadních deskách obecní kroniky z 1.6. 2011.

- 72 - Příloha č. 4 Kronika školy z let 1889-1918 247

Příloha č. 5 Titulní strana školní kroniky 248

247 Vlastní fotografie prvního dílu školní kroniky ze SOkA Semily z 25.6. 2010. 248 Vlastní fotografie titulní strany v první školní kronice na stran ě 2. z 25.6. 2010.

- 73 - Příloha č. 6 Kresba Jaroslava Seligera v obecní kronice 249

Příloha č. 7 Sou časná podoba bývalé školní budovy 250

249 Vlastní fotografie malované strany v obecní kronice na stran ě 160. z 1.6. 2011. 250 Vlastní fotografie z 2. 6. 2011.

- 74 - Příloha č. 8 Škola na p řelomu 19. a 20. století 251

Příloha č. 9 Výkres pr ůč elí školy z projektové dokumentace 252

251 FU ČÍK, Josef: Památník jednot řídní školy obecné ve Lhot ě Bradlecké. Bradlecká Lhota, 1911, str. 6. 252 FU ČÍK, Josef: Kronika školy ve Lhot ě Bradlecké , Bradlecká Lhota, 1889-1918, str. 153.

- 75 - Příloha č. 10 Půdorys budovy školy z projektové dokumentace 253

Příloha č. 11 Příloha č. 12 Příčný řez budovou školy 254 Mapa Bradlecké Lhoty r. 1683 255

253 FU ČÍK, Josef: Kronika školy ve Lhot ě Bradlecké , Bradlecká Lhota, 1889-1918, str. 154. - nakreslil dle plánu Jan Šroubka Josef Jan Fu čík. 254 FU ČÍK, Josef: Kronika školy ve Lhot ě Bradlecké , Bradlecká Lhota, 1889-1918, str. 154 b. 255 FU ČÍK, Josef: Kronika školy ve Lhot ě Bradlecké , Bradlecká Lhota, 1889-1918, str. 71.

- 76 - Příloha č. 13 Třídní fotografie z 23.8. 1896 256

Příloha č. 14 Druhá t řídní fotografie z 26.8. 1896 257

256 FU ČÍK, Josef: Kronika školy ve Lhot ě Bradlecké , Bradlecká Lhota, 1889-1918, str. 315. 257 T řídní fotka 2 z 26/8 1896 (FU ČÍK, Josef: Kronika školy ve Lhot ě Bradlecké , Bradlecká Lhota, 1886-1918, str. 315.

- 77 - Příloha č. 15 Pohled na hrad Bradlec a okolí Bradlecké Lhoty 258

Příloha č. 16 Bývalý mlýn čp. 41 259

258 SEDLÁ ČEK, August: Hrady, zámky a tvrze Království Českého . díl V., Podkrkonoší, Praha 1877, s. 196. 259 Vlastní fotografie z 2.6. 2011.

- 78 - Příloha č. 17 Socha „Panny Marie neposkvrn ěného po četí“ 260

Příloha č. 18 Pam ětní deska na budov ě bývalé školy 261

260 Vlastní fotografie z 2.6. 2011. 261 Vlastní fotografie z 2.6. 2011.

- 79 - Příloha č. 19 Mapa okresu semilského zhotovena J. J. Fu číkem roku 1912 262

262 Výtisk získán v obecní knihovn ě 2.6. 2011.; KESNER, Tomáš a kol. Lomnice nad Popelkou . Lomnice nad Popelkou 2010, s 56.

- 80 - Příloha č. 20 Graf znázor ňující četnost povolání rodi čů žák ů v letech 1886-1918 263

30 tkadlec - 28 - tkadlec

25 ě ě í v továrn v í č , výprav , 20 ě , hajný, hospodyn hajný, , ě v továrn v ř ský tovaryš, podomní obchodnice, podomní tovaryš, ský ř , tiska , ě , peka , ř et

č 15 Po ka, dílovedoucí v továrn v dílovedoucí ka, jník v továrn v jník č , kavárnice - 1 kavárnice- , ve č rolník - 13 - rolník ě í, poštovní oficiál - 1 oficiál - poštovní í, lník - 12 - lník č ě d , sléva , ř ník, zedník, žebrák - 1 - žebrák zedník, ník, č 10 /ka - 2 .. 2 - /ka záme ř , nájemnicepeka hostince, , ř ezník, sada ezník, ř lník - 6 . 6 - lník , obchodník - 2 .. 2 - obchodník , ř ě e, dcera chalupníka, d chalupníka, dcera e, ř - 6 - hrobník, kantinský, ko kantinský, hrobník, ř nádeník/nádenice - 7 nádeník/nádenice- - 5 - í, mlyná í, ř truhlá d tovární č - 3 - ř

5 ková hostinský/á - 4 - hostinský/á kameník, obuvník - 3 . 3 - obuvník kameník, tesa služka, eledín, dcera domká dcera eledín, č , soustružník železa, správce školy, strážník, stro strážník, školy, správce železa, soustružník , , , ř ř , lesní hajný, litec skla, myška litecskla, hajný,lesní , tovární tkalci, krej tkalci, tovární výminká mistr, tovární povozník, ř cestá kolá socha

0 Povolání

263 Graf byl zhotoven na základ ě informací z první matriky d ětí z let 1886–1929.

- 81 - Příloha č. 21 Přehled jednotlivých školních let s konkrétními po čty žák ů264

Odd ělení Během roku Rok Němci Dívky Chlapci Celkem I. II. III. Přibylo Ubylo 1886-1887 12 30 26 0 5 0 33 35 68 1887-1888 8 25 35 6 9 2 37 37 74 1888-1889 11 27 33 0 11 0 32 39 71 1889-1890 13 27 29 2 14 0 30 41 71 1890-1891 18 29 24 3 7 0 38 36 74 1891-1892 6 45 23 2 11 0 43 33 76 1892-1893 12 39 25 1 5 0 45 32 76 1893-1894 10 37 33 1 8 1 46 35 81 1894-1895 15 30 36 3 10 1 50 34 84 1895-1896 8 35 39 1 6 2 47 36 83 1896-1897 7 31 41 3 12 0 46 36 82 1897-1898 11 33 33 1 13 0 47 31 78 1898-1899 9 29 30 1 4 0 36 33 69 1899-1900 13 28 33 2 13 1 40 36 76 1900-1901 10 29 29 2 8 0 38 32 70 1901-1902 11 29 29 3 13 0 44 28 72 1902-1903 12 30 26 1 8 1 42 27 69 1903-1904 5 30 26 1 4 0 39 23 62 1904-1905 9 28 26 2 7 0 40 25 65 1905-1906 12 29 27 4 5 0 41 31 72 1906-1907 11 27 37 5 9 1 44 36 80 1907-1908 13 26 30 0 4 0 38 31 69 1908-1909 9 30 22 1 6 1 36 26 62 1909-1910 13 29 27 0 6 1 36 33 69 1910-1911 9 27 29 2 5 1 33 34 67 1911-1912 8 27 25 1 5 2 37 24 61 1912-1913 13 24 24 4 5 0 38 27 65 1913-1914 10 27 28 0 5 1 38 27 65 1914-1915 10 27 29 0 4 2 40 26 66 Odd ělení Během roku Rok Němci Dívky Chlapci Celkem I. II. III. IV. Přibylo Ubylo 1915-1916 8 19 16 19 2 7 1 34 30 64 1916-1917 6 17 18 23 0 11 1 32 32 64 1917-1918 5 15 17 14 1 4 1 26 26 52

264 Tabulka zhotovena na základ ě tabulek ve školní kronice.

- 82 - Příloha č. 22 Rozvrh hodin z roku 1886 265

Rozvrh hodin jednot řídní školy (nedílné) obecné ve Lhot ě Bradlecké

Od- Dopoledne Odpoledne Dne děl. 8:30-9 9-9:30 9:30-10 10-10:30 10:30-11 11-11:30 1-1:30 1:30-2 2-2:30 2:30-3 3-3:30 3:30-4 I. Opisování Čtení - Věc. u č. Opisování - - Kreslení Pond ělí II. Náboženství Opisování s cvi č. ml. Zp ěv Opisování Čtení Kreslení Tělocvik (v zim ě jen 1/2 Psaní III. Sloh Sloh Opisování s cvi č. ml. Kreslení Kreslení hodiny) I. Po čty Po čty Opisování Čtení Opisování - - - Úterý II. Po čty Opisování Mluvnice Mluvnice cvi čení Psaní Psaní v zim ě: 1/2 - III. Po čty Po čty Mluvnice Zem ě - d ějepis Opisování Čtení Psaní Psaní ho. T ělocvik - I. Po čty Čtení Opisování - - St ředa II. Po čty Po čty Mluvnice cvi čení Mluvnice Ženské ru ční práce III. Po čty Po čty Mluvnice Po čty (pro chlapce) cvi čení I. Čtení Opisování Kreslení Opisování Věc. U č. - - Mluvnice Čtvrtek II. Náboženství Mluvnice Zp ěv Přírodozpyt Přírodozpyt Opisování s cvi č. ml. Tělocvik (v zim ě jen 1/2 cvi čení Psaní hodiny) III. Slohové cv. Přírodozpyt Přírodozpyt Opisování Čtení I. Po čty Po čty Čtení Opisování - Opisování Věc. U č. - -

Pátek II. Po čty Po čty Mluvnice cvi čení Kreslení Kreslení Zem. - d ěj. Zem. - d ěj. Opisování Čtení V zim ě: 1/2 Mluvnice Kreslení (pro hod. - III. Po čty Mluvnice Kreslení Zem. - d ěj. Zem. - d ěj. Opisování cvi čení chlapce) Tělocvik I. Po čty Čtení Opisování - Sobota II. Po čty Po čty Pravop. Cv. - Pravop. III. Po čty Po čty Pravop. Cv. Přírodozpyt

265 Rozvrh byl p řevzat z prvního dílu školní kroniky ze strany 221.

-83-