Univerzita Hradec Králové

Fakulta informatiky a managementu

Katedra rekreologie a cestovního ruchu

Analýza nabídky služeb v cestovním ruchu se zaměřením na dětského návštěvníka

Český ráj dětem

Bakalářská práce

Autor: Kateřina Vrabcová Studijní obor: Management cestovního ruchu

Vedoucí práce: Mgr. Petr Hruša, Ph.D.

Hradec Králové únor 2017

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování bakalářské práce čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

vlastnoruční podpis

V Hradci Králové dne 9. 8. 2017 Kateřina Vrabcová

Poděkování:

Děkuji Mgr. Petru Hrušovi, Ph.D. za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této bakalářské práce.

ANOTACE

Předmětem této bakalářské práce je nabídka služeb pro dětského návštěvníka v Českém ráji. Cílem bakalářské práce je zjištění nabídky služeb v cestovním ruchu zaměřená na dětského návštěvníka v Českém ráji a vytvoření návrhu aktivního zájezdu pro děti v Českém ráji.

V teoretické části je stručně charakterizován region Český ráj, historie regionu a dále je tato část věnována turistickým oblastem v Českém ráji nabízející služby pro děti, a to především oblast Jičína, jakožto známé město pohádek. Tato část bakalářské práce se také zabývá pravidelnými akcemi, které je možné v regionu Českého ráje s dětmi navštívit. Další část této bakalářské práce se zaměřuje na bezbariérovost, tedy možnosti turistických cílů, památek a tipů na výlet, které jsou ideálním místem jak pro rodiny s kočárkem, tak i pro osoby se sníženou pohyblivostí. Poslední část bakalářské práce se věnuje Českému ráji, jako oblasti filmů a pohádek.

V praktické části jsou zpracovány výsledky dotazníkových šetření a vytvořen návrh aktivního zájezdu v Českém ráji vhodné pro dětského návštěvníka.

KLÍČOVÁ SLOVA analýza, cestovní ruch, Český ráj, dětský návštěvník, Jičín - město pohádky, nabídka služeb, rodina, turistická oblast

ANNOTATION

Title: Analisis of supply of service in tourism with focus on child visitor in the selected locality

The subject of this bachelor thesis is to offer services to children visitors in the Czech paradise. The aim of this thesis is the findings of the supply of services in the tourism sector aimed at the children's visitor in the Czech paradise and the creation of the design of the active tour for children in the Bohemian paradise. The theoretical part is a brief charakterizaton of Czech paradies region and this part is devoted to tourist areas in the Czech paradise offering services for children, especially Jicin area, also known as the city of fairy tales. This part of the bachelor thesis also deals with regular events, which is possible in the region of the Czech paradise with the kids to visit. The next part of this thesis focuses on the accessibility, i.e. the possibility of tourist destinations, attractions and tips for trips, which are ideal for families with a stroller, as well as for persons with reduced mobility. The last part of the thesis is devoted to the Czech paradise, as the field of films and fairy tales. In the practical part are processed the results of the surveys and created a proposal of an active tour in the Czech paradise suitable for a child's visitor.

KEYWORDS analysis, tourism, Czech paradise, children's visitor, Jicin - city of fairy tales, service offer, family, tourist area

Obsah

1 ÚVOD ...... 1

2 CÍL PRÁCE ...... 2

3 METODIKA ZPRACOVÁNÍ ...... 3

4 TEORETICKÁ ČÁST ...... 5

4.1 Region Český ráj ...... 5

4.2 Historie Českého ráje ...... 6

4.3 Turistické oblasti Českého ráje ...... 7

4.3.1 Jičín ...... 7

4.3.2 Sobotka ...... 8

4.3.3 Turnov ...... 9

4.4 Turistika a služby ...... 10

4.4.1 Nabídka pro školy a kolektivy ...... 10

4.4.2 Akce pro rodiny s dětmi ...... 12

4.5 Pravidelné akce v Českém ráji ...... 15

4.5.1 Pochod Českým rájem ...... 15

4.5.2 Jičín - město pohádky ...... 15

4.5.3 Slavnosti slámy ...... 17

4.6 Český ráj bez bariér ...... 18

4.6.1 Památky a turistické cíle ...... 18

4.6.2 Tipy na výlety ...... 21

4.7 Za pověstmi Českého ráje ...... 23

4.8 Český ráj ve filmu a pohádkách ...... 25

4.8.1 Filmová místa ...... 25

4.8.2 Filmy a pohádky ...... 27

4.9 Filmařka z Českého ráje ...... 29

4.9.1 Věra Plívová – Šimková ...... 29

5 PRAKTICKÁ ČÁST ...... 31

5.1 Průzkumné šetření ...... 31

5.1.1 Průzkumné soubory ...... 31

5.1.2 Dotazník pro rodiče...... 32

5.1.3 Dotazník pro děti...... 32

5.2 Zpracování výsledků a diskuze ...... 34

5.2.1 Výsledky dotazníkového šetření rodičů ...... 34

5.2.2 Výsledky dotazníkového šetření dětí ...... 53

5.3 Návrh aktivního zájezdu pro děti v Českém ráji ...... 71

6 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ...... 73

7 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ...... 75

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 77

9 PŘÍLOHY ...... 85

1 ÚVOD

Zadání mé bakalářské práce zní: „ Analýza nabídky služeb v CR se zaměřením na dětského návštěvníka ve vybrané lokalitě.“ Toto téma jsem si zvolila proto, že mě velmi zaujalo a ihned jsem věděla, jakou lokalitu si vybrat.

Pro svou práci jsem si zvolila region Český ráj a to nejen z toho důvodu, že Český ráj nabízí dětským návštěvníkům spoustu různých akcí, ale také lze na něj nahlížet z několika pohledů: a) z hlediska turistického – Český ráj je jedním z tzv. turistických regionů a zároveň tzv. turistickou oblastí České republiky, b) z hlediska ochrany přírody – je jednou z chráněných krajinných oblastí a za c) z hlediska geologie – je členem významné sítě Národních geoparků UNESCO.

V tomto regionu žiji a osobně jsem většinu turistických oblastí v Českém ráji navštívila, proto jsem si ho zvolila jako téma k mé bakalářské práci, neboť je pro mě výhodou, že mohu použít své vlastní poznatky a zkušenosti. Český ráj je jedním z nejvýznamnějších turistických regionů nejen pro mě, ale v rámci celé České republiky i zahraničí.

Bakalářská práce se nejprve zabývá samotným regionem Českého ráje, kde je popsána poloha regionu, historické památky a spousta aktivit, které je možné v Českém ráji vykonávat. Samozřejmě zde nechybí ani stručná historie regionu. Další část je věnována turistickým oblastem Českého ráje, mezi něž jsou vybrána města Jičín, jakožto pohádkové město spojené s postavou loupežníka Rumcajse a se známým spisovatelem Václavem Čtvrtkem a jeho kouzelnými pohádkami pro nejmenší čtenáře, dále město Sobotka s dlouholetou kulturní tradicí a Turnov nazývané „Město drahých kamenů v srdci Českého ráje.“

1

2 CÍL PRÁCE

Hlavním cílem bakalářské práce je zjištění nabídky služeb v cestovním ruchu, které jsou zaměřené především na dětského návštěvníka v Českém ráji. Na základě zjištěných informací byl zpracován návrh aktivního zájezdu pro dětského návštěvníka v regionu Český ráj, který se autorka pokusí nabídnout cestovní kanceláři.

Součástí bakalářské práce je také zjistit cenné informace pomocí dotazníkového šetření – jako např. jak často rodiče navštěvují s dětmi akce pořádané v tomto regionu, zda děti znají region Český ráj, dále jestli mají přehled o akcích, které se v tomto regionu konají nebo jaké konkrétní akce v Českém ráji už s rodiči navštívily.

Cílem práce je tedy získat informace o možnostech nabídky služeb v Českém ráji pro dětského návštěvníka v cestovním ruchu, a jak často rodiče tyto akce s dětmi navštěvují.

2

3 METODIKA ZPRACOVÁNÍ

Bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí, a to části teoretické a části praktické, kterou tvoří výsledky průzkumu, jejich závěry a návrh aktivního zájezdu pro dětského návštěvníka v Českém ráji.

Pro praktickou část bakalářské práce autorka zvolila metodu dotazníkového šetření, jehož hlavním cílem je zjištění nabídky služeb cestovních kanceláří a využívání těchto služeb respondenty. Dále dotazník zkoumá míru návštěvnosti dětského návštěvníka na akcích Českého ráje. Pro tento účel byly použity dva dotazníky – jeden pro rodiče dětí ve věku do 15 let a jeden pro děti ve věku do 15 let.

Pro zjištění jestli jsou dotazníky pro rodiče i pro děti respondentům srozumitelné a zda opravdu zkoumají, to co mají, provedla autorka předvýzkum. Předvýzkum s dotazníky pro děti byl proveden v srpnu 2016 u třech dětí. Dotazníky pro rodiče s předvýzkumem byly rozdány v červnu 2017 čtyřem rodičům. Předvýzkum byl prováděn ve městech Jičín a Hradec Králové. Na základě předvýzkumu byly některé otázky doplněny, upraveny, upřesněny a některé i odstraněny.

Dotazník pro rodiče byl rozdán v měsíci červenec 2017 u turistické atraktivity Hospitálu Kuks. Sběr dat byl získán také v červenci 2017 ve spolupráci s Informačním centrem v Jičíně, kde dotazníky vyplňovali především návštěvníci Českého ráje s dětmi. Další část dotazníku pro rodiče byla odevzdána v červenci 2017 učitelkám ve školce na Jivině.

Sběr dat v dotazníku pro děti byl proveden v měsíci září 2016 na festivalu Jičín – město pohádky, kde děti dotazníky vyplňovaly přímo před autorkou. Dotazník pro děti byl také rozdán v říjnu 2016 v jedné základní škole v Jičíně a dvou základních školách v Hradci Králové žákům 1. stupně a 2. stupně.

Pro vyhodnocení dat byla použita metoda absolutní a relativní četnosti. Data byly zpracovány pro přehlednost do grafů, těchto typů:

 sloupcový – například u otázky č. 2 pro zobrazení absolutní četnosti, ale i relativní četnosti, kde hodnot dávají dohromady 100%

3

 výsečový – například u otázky č. 1 pro zobrazení relativní četnosti, kde hodnoty dávají dohromady 100%  pruhový – například u otázky č. 8 pro zobrazení relativní četnosti, kde hodnosty nedávají dohromady 100% (respondent mohl zvolit více z nabízených možností)

V praktické části autorka navrhla také vlastní projekt zájezdu zaměřeného na dětského návštěvníka v Českém ráji.

4

4 TEORETICKÁ ČÁST

Tato kapitola bakalářské práce se věnuje charakteristice regionu Českého ráje, historii Českého ráje a jeho vybraných turistických regionů, k nimž patří Jičín, Sobotka a Turnov. Dále se tato kapitola blíže věnuje Českému ráji a jeho nabídce služeb pro dětského návštěvníka, především pro školy a pro rodiny s dětmi.

4.1 Region Český ráj

Český ráj je jedním z turistických regionů České republiky. Region leží padesát kilometrů severovýchodně od Prahy, jak uvádí Český ráj (2017). Český ráj se nalézá na území Středočeského, Libereckého a Královéhradeckého kraje.

Z geografického hlediska tvoří Český ráj podle Podhorského (2002) Jičínská pahorkatina, Krkonošské podhůří, Ještědsko-kozákovský hřbet a Východolabská tabule. Podhorský (2002) uvádí, že nejvyšším bodem Českého ráje je vrchol Kozákov (744 m), oblastí protékají vodní toky Jizera, Kamenice, Cidlina, Javorka, Oleška a další.

V tomto romantickém kraji ležícím na středním toku Jizery se snoubí rozmanitost přírodních krás s bohatými historickými památkami - hrady, zámky, lidovou architekturou. A právě proto již v 19. století, jak uvádí Český ráj (2017) hosté lázní Sedmihorky začali tuto část země nazývat Český ráj.

Mimořádná členitost krajiny s charakteristickými skalními městy, rostlinnými a živočišnými společenstvy byla hlavním motivem podle webu Český ráj (2017) pro vyhlášení první chráněné krajinné oblasti v tehdejší republice. Jedinečnou členitost reliéfu dotvářejí charakteristické výlevy vyvřelých hornin, jež tvoří krajinné dominanty (Trosky, Kozákov, Mužský, Vyskeř).

Český ráj je turistickým regionem, v jehož centru se nachází hodnotné přírodní bohatství. Láká návštěvníky především nádherou pískovcových skal, mezi nejznámější a nejnavštěvovanější patří Prachovské skály nebo Hruboskalsko.

Dominující funkcí této oblasti cestovního ruchu je poznávací turistika, krátkodobá rekreace, městská a venkovská turistika, cykloturistika a horolezectví. Hlavními pilíři, na kterých stojí místní cestovní ruch, jsou skutečnosti, že Český ráj byl v roce 1995

5

vyhlášen jako jedna z Chráněných krajinných oblastí České republiky, jak uvádí Soukup, David (2012), a dále podle Soukupa, Davida (2012) byl v roce 2005 zařazen do sítě geoparků programu UNESCO, zahrnující geologicky obzvláště cenná území.

4.2 Historie Českého ráje

Osídlení českého ráje je prastarého data. Začalo již ve starší době kamenné. Podle webu ceskehory.cz ([b.r.]) je ve 3. tisíciletí před Kristem doloženo mnoho zemědělských osad v téměř souvislém pásu z vnitra Čech až na Turnovsko, do Prachovských skal a na Sobotecko. Vystřídal se tam lid s keramikou volutovou, vypíchanou, lid popelnicových polí, Keltové, Germáni i slovanští Charváti. Známá jsou mohutná slovanská hradiště v okolí vrchu Mužského a na Novém hrádku v Prachovských skalách.

Web ceskehory.cz ([b.r.]) zaznamenává 12. - 15. století, kdy vládli členové mocného rodu Markvarticů a jeho větví Vartenberků, Valdštejnů a Lemberků, byly vybudovány četné hrady a hrádky, jejichž malebné zříceniny dnes přitahují tisíce turistů. Jsou to např. Frýdštejn, Rotštejn, Valečov, Valdštejn, Kost a Trosky.

Web ceskehory.cz ([b.r.]) uvádí, že v té době začala být v kraji zakládána i města, která se postupně stala kulturními a později některá i průmyslovými centry: Turnov, Jičín, Mnichovo Hradiště, Rovensko pod Troskami, Sobotka. Z kulturněhistorických pozoruhodností Českého ráje hrají významnou roli také zámky, někdy vystavěné na místě bývalých hradů či středověkých tvrzí. V některých z nich jsou dnes instalovány cenné sbírky nábytku, obrazů, keramiky, zbraní apod., jiné jsou účelově využívány, jak uvádí ceskehory.cz ([b.r.]). Z nejznámějších lze uvést Sychrov, Hrubý Rohozec, Hrubá Skála, Mnichovo Hradiště, Jičín a Humprecht.

Kouzlo Českého ráje by však nebylo úplné bez lidové architektury a té se naštěstí dochovalo podle webu ceskehory.cz ([b.r.]) v některých obcích a na samotách: od Dlaskova statku v Dolánkách u Turnova, přes Kopicův statek na Hruboskalsku, roubená stavení na Malé Skále až po dřevěnou zvonici v Rovensku pod Troskami.

6

4.3 Turistické oblasti Českého ráje

Mimořádně členitá krajina Českého ráje s charakteristickými skalními městy, kde se nachází rozmanitost přírodních krás s bohatými historickými památkami a malebnou lidovou architekturou, protkaná hustou sítí značených tras pro pěší i cyklisty, se stala jedním z nejvyhledávanějších a nejnavštěvovanějších turistických regionů naší země.

4.3.1 Jičín

Turistický portál Jičín (2007) uvádí, že „Město Jičín se nachází asi 85 km severovýchodně od Prahy v krásném prostředí Českého ráje.“ Dále podle turistického portálu Jičín (2007) zažilo město Jičín největší rozmach za vlády Albrechta z Valdštejna, který z něj učinil centrum svého panství. Albrecht dal Jičín velkoryse přestavět a dokonce zde razil vlastní mince. Do dnešní doby si město zachovalo historický ráz a jeho návštěva zanechá nezapomenutelný zážitek. Historické centrum města tvoří náměstí, které je ze všech stran lemováno podloubím.

Podle Soukupa, Davida (1999) bylo město Jičín založeno kolem roku 1300 v místech dnešního sídla Starého místa. Jičínsko je oblast, v níž se stýkají krajiny čtyř tváří – krajina pískovcových skal, krajina vulkanických kuželů, krajina Podkrkonoší a krajina polabských rovin.

Svůj název Jičín pravděpodobně podle turistického portálu Jičín (2007) získal tím, že patřil královně Jitce (Jitčino město - Jičín). Dnes je Jičín městskou památkovou rezervací, ve městě i jeho okolí najdeme řadu historických památek. Z turistického hlediska je výchozí branou do Českého ráje a do Prachovských skal. Malí návštěvníci mají město Jičín spojeno s pohádkovou postavou loupežníka Rumcajse.

Seifertová (2007, s. 4) uvádí, že „Český ráj nedostal své jméno proto, že by zde žili lidé poctivější a šlechetnější než jinde, ale pro svou krásu.“ Dále podle Seifertové (2007, s. 4) je „nepříhodnější vstup z města Jičína, které je proto nazýváno bránou do Českého ráje.“ Dále Seifertová (2007, s. 4) uvádí, že „z obyčejného městečka Jičína vybudoval výstavní město Albrecht z Valdštejna – člověk mocichtivý a zlý.“

Turistický portál Jičín (2007) definuje Jičín jako „Malebné, historické, ale i moderní a dynamické - všechny tyto i další přívlastky vystihují rozlohou i počtem 17 tis.

7

obyvatel nevelké město Jičín.“ Dále turistický portál Jičín (2007) uvádí, že historicky se jedná po nepříliš vzdálených Krkonoších o druhou turisticky významnou oblast Čech, i dnes známou jako jedna z mála oblastí i v cizině. Město Jičín se svými pohádkovými atrakcemi, pohádkovým festivalem i „muzeem her“ líbí nejen dětem, ale i rodičům a na návštěvu Jičína vzpomínají jen v dobrém.

Lajdar (2006, s. 159) uvádí, že „K městu Jičínu dnes již nerozlučně patří spisovatel Václav Čtvrtek, který své kouzelné pohádky pro nejmenší čtenáře zasadil právě do tohoto kraje příběhů a pohádek.“

Václav Čvrtek se narodil v Praze 4. dubna 1911, jak uvádí Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně (2011). Když mu byly tři roky, vypukla první světová válka a jeho otec musel narukovat. Jeho maminka s ním odjela z Prahy do Jičína. Po několika letech se začaly na papíru rodit příběhy pohádkových bytostí, které patří do zlatého fondu naší dětské literatury.

První pohádková kniha Václava Čtvrtka vyšla podle Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně (2011) v roce 1947. Byly to Veselé pohádky O pejskovi a kočičce, O bílé husičce, O loupežnících a jiných lidech a zvířátkách. První cyklus televizních večerníčků vznikl podle Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně (2011) v roce 1967. Byl to seriál o loupežníku Rumcajsovi. Ten se spolu s příběhy o formanu Šejtročkovi a o Kubovi a Stázině řadí k tzv. jičínským pohádkám. Děj se odehrává na místech, která lze v Jičíně a okolí opravdu najít, svůj původ tu mají i příjmení některých postav.

4.3.2 Sobotka

Sobotka a Dolnobousov tvoří podle webu Český ráj (2007) přechod od polabských nížin do Jičínské pahorkatiny s jejími skalními oblastmi, hrady a zámky.

Lajdar (2006, s. 6) uvádí, že „útulné městečko Sobotka leží pod zámkem Humprecht.“ Dále podle Lajdara (2006) se o přesném vzniku městečka mnoho neví, ale první zmínka přichází údajně z roku 1287 v listině Beneše z Vartenberka, ve které slibuje věrnost králi Václavovi II.

Turisté město Sobotku vnímají jako bránu do Českého ráje. Soukup, David (2012) uvádí, že na svažitém náměstí Míru je k dispozici Muzeum Fráni Šrámka, připomínající

8

nejznámějšího soboteckého rodáka, příležitostné výstavy a setkání malířů se konají v rodném domě dalšího významného místního básníka Václava Šolce. V Sobotce je také možné navštívit kouzelný barokní zámeček Humprecht a o kousek dál jeden z nejzachovalejších gotických hradů Kost – a navazující přírodní rezervaci – romantické údolí Plakánek. Kulturní život doplňuje i nabídka sportovních a rekreačních možností – k dispozici je např. horolezecká stěna a velmi oblíbené koupaliště.

Vlastní město Sobotka je městem s dlouholetou kulturní tradicí, s městskou památkovou rezervací nejen se zachovalými stavbami lidové architektury, ale i s klasicistní i funkcionalistickou architekturou. Podle Soukupa, Davida (2012) Sobotku zdobí více než 50 roubených i patrových přízemních domů městského typu z 18. – 19. století. Skvělou ukázkou roubené architektury je podle Soukupa, Davida (2012) Šolcův statek z roku 1811, kde dnes sídlí galerie.

4.3.3 Turnov

Lajdar (2006, s. 77) říká, že „Turnov se někdy také nazývá Město drahých kamenů, nebo Město českého granátu, protože broušení drahých kamenů zde má dlouhou tradici.“ Dále Lajdar (2006) uvádí, že Turnov založil v polovině 13. století šlechtický rod Markvarticů, původně to byly dvě samostatné osady v údolí řeky Jizery.

Město Turnov je také centrem oblasti a srdcem Českého ráje s dávnou a bohatou tradicí v oboru kamenářství a šperkařství. S drahými kameny souvisí podle Soukupa, Davida (2012) expozice Muzea Českého ráje, které patří k nejnavštěvovanějším atrakcím celého regionu. Soukup, David (2012) uvádí, že další expozice jsou umístěné v tzv. Kamenářském domě stojícím v zahradě muzea. Jedná se o dokonalou kopii původního roubeného domu, ve které se mají návštěvníci možnost seznámit s historickými řemesly, především zlatnictvím a šperkařstvím. Muzeum je podle Davida aj. (2007) jednou ze zastávek každoroční mimořádně zajímavé akce Kámen a šperk v Českém ráji, kdy si návštěvníci mohou prohlédnout muzejní expozice, ale také si v některém z přístupných lomů sami nalézt drahý kámen, nechat si jej vybrousit, pod dohledem odborníků a vytvořit šperk podle vlastního návrhu. Centrem města je náměstí Českého ráje, v jehož okolí je také soustředěna většina turistických památek a zajímavostí. Podle Soukupa, Davida (2012) náměstí dominuje původně rané renesanční

9

radnice z r. 1526, přestavěná v roce 1894 novorenesančně, s původním kamenným erbem města.

Město Turnov zřídilo podle Soukupa, Davida (2007) pro pěší turisty a cyklisty 3,5 km dlouhou Zámeckou naučnou stezkou Turnov – Hrubý Rohozec, která spojuje významné památky a zajímavá místa.

Město Turnov je také dobrým východiskem výletů za četnými přírodními zajímavostmi i k řadě pozoruhodným hradů, zámků a dalších pamětihodností, vzešlých z lidských rukou.

4.4 Turistika a služby

Český ráj nabízí svým návštěvníkům nepřeberné množství vyžití pro celou rodinu. Velké množství rozmanitých hradů a zámků propůjčuje Českému ráji pohádkovou atmosféru. Díky tomu se malé děti mohou cítit jako princové a princezny při prohlídkách těchto pohádkou nabitých míst.

Příroda Českého ráje svým kouzlem vyzývá nejenom k procházkám, školním výletům, ale také k různým aktivitám, které přináší pohádkové zážitky.

4.4.1 Nabídka pro školy a kolektivy

Český ráj je ideálním místem pro školní výlety, exkurze, prázdninové pobyty, školu v přírodě a je vyhledáván dětskými a mládežnickými kolektivy i pro velké množství vhodných ubytovacích zařízení, řadu kulturních akcí, ale také pro pestrou nabídku služeb, které umožní aktivní trávení volného času. V regionu je podle webu Český ráj dětem (2017) možné sjíždět řeky, vyzkoušet si základy horolezectví pod vedením zkušených instruktorů nebo využít hustou síť turistických a cykloturistických tras. Sami nebo s odborným průvodcem je možné se procházet skalními městy, malebnými údolími s rybníky a vystoupit na řadu vyhlídkových míst.

K Českému ráji patří také řemeslná tradice, která zde žije dodnes. Je možné navštívit sklářskou dílnu, ve které je podle webu Český ráj dětem (2017) k vidění ruční výroba skleněných perlí nebo v kamenářské dílně je možné obdivovat mistrovskou práci brusiče drahých kamenů.

10

Ideálním výletem pro školy může být rozlehlý objekt Muzea Českého ráje v Turnově, založeného roku 1886, jak uvádí Muzeum Českého ráje v Turnově (2017). Podle Muzea Českého ráje v Turnově (2017) jsou zde pro školy připraveny v souvislosti s pořádanými výstavami několikrát do roka interaktivní programy a animace zaměřené na názornou výuku a prezentaci jednotlivých odborných oddělení muzea. Dále Muzeum Českého ráje v Turnově (2017) uvádí, že po vyžádání je možné školám připravit přednášky, komentované prohlídky expozic a výstav, výukové hodiny zaměřené na regionální dějiny, obecnou historii, geologii, mineralogii, archeologii, etologii a umělecká řemesla. V expozicích muzea jsou také drahé kameny z Kozákova i z dalších našich a světových nalezišť, předměty dokumentující historický vývoj města a okolí, rozvoj řemesel, historii a současnost zpracování drahých kamenů, je zde expozice českého granátu, expozice věnovaná lidové kultuře Pojizeří a významným osobnostem regionu. Nedaleko Muzea Českého ráje se nalézá zajímavá barokní kašna se sousoším, které tvoří tři samostatné sochy. Uprostřed a nejvýše stojí sv. Václav, po jeho pravé ruce je umístěna Socha sv. Jana Nepomuckého, po ruce levé socha ochránce rodiny sv. Antonína Paduánského. Podle webu Turistika.cz (2017) je sousoší dílem neznámého autora z roku 1761.

Chráněnou krajinnou oblastí Českého ráje protéká Jizera, jde o velmi atraktivní úsek řeky, přitom však není náročný na splutí, a proto může být cílem jedno i vícedenního školního výletu. Klokoci.cz ([b.r.]) v Malé Skále nabízí půjčení lodí a zároveň naučí děti, jak ovládat kánoe nebo rafty. Klokoci.cz ([b.r.]) uvádí, že po celou dobu plavby mohou doprovázet jejich akreditovaní instruktoři.

V textu je doloženo, že Český ráj je vhodný také pro školu v přírodě, a to nejen díky své mimořádně členité krajině s charakteristickými skalními městy, ale také kvůli svým hlubokým lesům, vodním tokům a rybníkům, které jsou velmi důležité pro ekosystém. V této krásné krajině se dají naplánovat výlety na zámky a hrady, jako jsou například Trosky, Sychrov, Humprecht, Hrubá Skála. Oblíbeným cílem školních výletů je také Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova či přírodní areál Šťastná země v Radvánovicích u Turnova, kde pro školy zajišťují specializované programy.

11

Muzeum přírody Českého ráje je další tip na zpestření programu dětským a mládežnickým kolektivům. Muzeum podle webu Český ráj dětem (2017) aktivně připravuje soutěže, výstavy a exkurze pro děti s přírodovědeckou tématikou.

Neboť je Český ráj vhodný pro školní výlety, školy v přírodě či letní tábory nabízí také skupinám dětí širokou škálu ubytování – penziony, rekreační střediska, chatové osady i kempy. Některé z nich jsou přímo uzpůsobeny pro školní pobyty, často mají společenskou místnost či přilehlé sportoviště a hřiště. Řada ubytování zajistí i kompletní stravování.

4.4.2 Akce pro rodiny s dětmi

V Českém ráji mohou rodiny s dětmi strávit mnoho hezkých dnů. Pro rodiče není vždy jednoduché docílit, aby jejich děti vnímaly půvaby a zajímavosti regionu, je třeba jim nabídnout kromě procházek a poznávání i nějaký ten zážitek. A zážitků tento region nabízí dětem celou řadu.

Už samotné zahájení turistické sezóny v regionu „Český ráj dětem“ je pravidelně určeno pro rodiny s dětmi. I ukončení turistické sezóny v září v Jičíně je pojato jako tradiční festival, který je svátkem dětí i dospělých, kdy na několik dní ovládne město Jičín pohádka a pohádkové bytosti. Na řadě míst se konají akce určené pro děti i dospělé. Český ráj dětem (2017) uvádí, že mezi takové akce patří Cyrilometodějské slavnosti, které jsou zahájené příchodem věrozvěstů.

Ke každoročním tradicím patří také vyjížďka do Českého ráje historických parních vlaků, kde je v čele vlaku podle webu Český ráj dětem (2017) možné vidět parní lokomotivu Kafemlejnek z roku 1913. Český ráj dětem (2017) uvádí, že prázdninové jízdy parním vlakem krajinou Českého ráje probíhají na tratích Turnov - Rovensko pod Troskami a zpět a Turnov – Semily a zpět. Během pobytů ve stanicích Rovensko pod Troskami, Semily a Malá Skála probíhají ve zvlášť upraveném voze představení loutkářských souborů pro děti.

Rodinný den na hradu Michalovice je další ideální akcí pro rodiny s dětmi, kde jsou připravené různé soutěže, zábava a bohatý program, jako například živé postavičky

12

Šmoulů, malování na obličej, cukrová vata, balónky a spousta různých aktivit. Český ráj dětem (2017) uvádí, že hrad Michalovice byl založen ve druhé polovině 13. století.

Na hradu Valdštejn se podle webu Jedtesdetmi.cz ([b.r.]) konají prohlídky s loupeživým rytířem, hledání a rozdělení pokladu nebo zlomení rytířovy kletby. Valdštejn je nejstarším a zároveň jedním z nejkrásnějších hradů v Českém ráji. Hrad nabízí programy pro rodiny s dětmi, noční i kostýmované prohlídky a další kulturní akce. Děti se zde mohou vyfotografovat v dobovém kostýmu. Již při vstupu ke hradu mohou návštěvníci podle webu Jedtesdetmi.cz ([b.r.]) obdivovat krásný vstupní most s galerií barokních soch svatých českých patronů. Velartová (1990) uvádí, že Valdštejn patřil k nejstarším hradům na Turnovsku. Dále podle Velartové (1990) byl hrad osídlen až do poloviny 16. století a jeden čas byl i sídlem loupežníků, kteří nemálo sužovali okolní krajinu.

Barokní zámek Dětenice v nenápadné obci na Jičínsku láká stále více návštěvníků, důvodem jsou nejen netradiční – ať už strašidelné nebo pohádkové prohlídky, ale také různé kulturní akce, včetně rytířských soubojů na středověkém kolbišti. Návštěvníci zde mohou vidět podle webu Jedtesdetmi.cz ([b.r.]) nástěnné malby al seco i al fresco, barokní a rokokové štuky. Jedtesdetmi.cz ([b.r.]) uvádí, že salónky jsou zařízeny dobovým nábytkem, stylovými hodinami, českými křišťálovými popř. mosaznými lustry, vzácnými koberci a obrazy převážně barokními. Určitě na návštěvníka zapůsobí také překrásné závěsy, květinová výzdoba a další zámecké doplňky. Strašidelné soboty na zámku Dětenice jsou strašidelné prohlídky zámku, při kterých dětem zdejší ježibaba Žizelda barvitě povypráví příběh o tom, jak se na Dětenicích žilo.

Poutavou zábavou v kombinaci s poznáváním Českého ráje je podle webu Český ráj dětem (2017) motivační hra „Za pověstmi Českého ráje“ o drobné odměny, vhodná pro celou rodinu, a především pro dětské návštěvníky. Hra spočívá v putování po určených výletních místech, s plněním drobných úkolů a sběrem razítek.

Z autokempu Sedmihorky nabízejícího své služby v pomyslném srdci Českého ráje vede podle webu Jedtesdetmi.cz ([b.r.]) trasa zážitkové naučné stezky po turisticky značených lesních cestách a místních komunikacích. Jedtesdetmi.cz ([b.r.]) uvádí, že na šestnácti stanovištích jsou na interaktivních panelech připraveny úkoly a hádanky tak, aby zejména dětský návštěvníci získali formou hry základní informace nejen o lesní

13

lokalitě Českého ráje. Přírodu poznávají všemi smysly a mohou si vše viděné a poznané také zaznamenat do dětského průvodce naučnou stezkou.

Každý rok se děti s rodiči mohou přijít podívat na Borecké skály nad Rovenskem pod Troskami proměněné v pohádkovou říši, tzv. Pohádkový les. Trasa pohádkového lesa je podle webu severní čechy.info (2008) dlouhá 2 km a je zvládnutelná i s kočárky. Celá trasa vede lesem Boreckých skal v Českém ráji. Severní čechy.info (2008) uvádí, že děti při procházce lesem hádají, z jaké pohádky bytosti pocházejí, mohou poznávat bylinky u babky kořenářky, zacvičit si s králíky z klobouku popovídat si s čerty u skalní sluje, ulovit si papírovou rybu u strejdy vodníka, zatančit si s Křemílkem a Vochomůrkou, pomoci Ivánkovi otočit chaloupku na kuří noze, sednout na lopatu čarodějnici nebo pomoci vysvobodit zakletou princeznu. Na děti čeká spoustu překvapení. Na památku děti dostanou pamětní list, do kterého sbírají razítka za každou uhodnutou pohádku.

Ideálním místem, kde se pobaví celá rodina je Hrad a zámek Staré Hrady. Do pohádek čaroděje Achibalda I. mohou vstoupit malí, velcí, děti z mateřských nebo základních škol či rodiny s dětmi. Hradem od sklepa až po půdu provází podle webu Český ráj dětem (2017) opravdová krásná princezna, udatný rytíř, moudrý čaroděj nebo rozpustilá čarodějnice. Děti i dospělé potěší propojení pohádky a historie v okruhu Hrad a zámek s Dračí královskou komnatou. Po celou dobu prohlídky mohou návštěvníci vidět spoustu draků, dráčků, dračích princezen a princů, rytířů a pohádkových bytostí ze Starohradských pohádek. V prohlídkovém okruhu Zámecké pohádkové sklepení se návštěvníci vydají podle webu Český ráj dětem (2017) do prostorných renesančních a barokních sklepů. Dále Český ráj dětem (2017) uvádí, že krásná princezna nebo veselá čarodějnice návštěvníky zavede do lesního a ledového království, kde potkají rodinku starohradského obra Zelijáše, vodníky, čertovskou domácnost, pohádkovou hladomornu, Obří smaragdové draky, velkého ochočeného draka Třífrňáka a palác plný skřítků. Severní čechy.info (2008) uvádí, že letošní novinkou tu jsou Vodovodní draci Potrubáci. Než návštěvníci zavítají na okruh Hradní pohádková půda, naučí se pod vedením zkušené čarodějnice umění čarodějného létání na koštěti. Na půdě uvidí i novinku – Obří rubínové draky Rubijány. Navštíví čarodějnice různých kategorií, kouzlobabky, strašidláckou kuchyni, čarodějnou prádelnu, mydlírnu a garderóbnu, pohádkový časostroj, draky Mocjeďáky, strašidýlka a pravou strašidláckou hospodu.

14

V Čarodějné Bestyjole bydlí živá zvířátka a pohádkové bytosti. Mnoho zvířátek je možné vidět také ve venkovních výbězích a voliérách po celém areálu. Na všechny zde čeká spousta zážitků a překvapení.

4.5 Pravidelné akce v Českém ráji

Český ráj je ideálním místem pro rodinnou dovolenou a potěší všechny malé návštěvníky. V tomto regionu je možné se zúčastnit velkému množství akcí, zaměřených přímo na děti. Oblíbená jsou putování „Za pověstmi Českého ráje“ splněním všemožných zábavných i poučných úkolů. Sezonu zahajuje akce „Český ráj dětem“, naopak uzavírá zářijový festival „Jičín – město pohádky.“ Velmi oblíbený je také dětský zábavní park Šťastná země v Radvánovicích.

4.5.1 Pochod Českým rájem

Každoročně se v Jičíně koná Pochod Českým rájem, jako příležitost zahájení letní turistické sezóny na Jičínsku. Pohádkové putování za hodným loupežníkem Rumcajsem, jeho ženou Mankou a synem Cipískem vede krásnou přírodou Českého ráje. Na jednotlivých zastaveních děti čeká legrace i poučení.

Pohádkové putování krajinou, kde žil slavný loupežník Rumcajs se svou rodinou je určen pro všechny věkové kategorie, zejména pro rodiny s dětmi. Tradičně jsou připraveny jak pěší trasy, tak i cyklotrasy různých délek. Pořadatelé nezapomínají ani na děti, speciálně pro ty nejmenší jsou připraveny podle webu Český ráj dětem (2017) 3 vycházkové okruhy – Rumcajs 8 km, Manka 5 km a Cipísek 3 km.

4.5.2 Jičín - město pohádky

Jičín - město pohádky je tradiční kulturní festival, který se pravidelně koná druhý týden v září. Je svátkem dětí i dospělých, kdy po dobu jednoho týdne ovládne město Jičín pohádka a pohádkové bytosti.

Program pětidenního festivalu v Jičíně je opravdu pestrý a bohatý. Jak je doloženo v textu, pohádkový festival začíná průvodem, kde jsou děti převlečené za různé masky. Během týdne se zde mohou setkat se známými osobnostmi, zhlédnout několik divadelních a filmových představení, výstav hraček, loutek, dětských knih z Albatrosu,

15

svézt se vláčkem, poslechnout si muzika či zazpívat si. V rámci festivalu vycházejí podle webu Český ráj dětem (2017) Pohádkové noviny, funguje Pohádková pošta, na Valdické bráně se usadí tříhlavý drak a ze své jeskyně v lese Řáholci přijde Rumcajs, Manka a Cipísek. V centru města, na zámeckých nádvořích i v zámeckém parku probíhají tvůrčí dílny cechů řemeslných, každý má mít příležitost si leccos vyzkoušet a pohrát si. Pětidenní pohádkový festival je vždy zakončen ohňostrojem.

Obrázek 1 – festival Jičín - město pohádky

Zdroj: archiv autorky

Obrázek 2 – Atrakce na festivalu Jičín – město pohádky

Zdroj: archiv autorky

16

4.5.3 Slavnosti slámy

Slavnosti slámy je tradiční akce pořádaná každoročně v srpnu v areálu Šťastná země v Radvánovicích. Tento přírodní zábavný dětský areál je plný atrakcí, mezi které patří houpačky, prolézačky, jízda na koních, nesmí zde chybět ani slaměný hrad, kukuřičné bludiště a také sbírka prastarých venkovských strojů.

Pro celé rodiny jsou zde připraveny napínavé soutěže na slámě. V průběhu konání Slavnosti slámy je podle Hejnice (2017) připraven i další doprovodný program, jako např. historická gotická bitva nebo folkový slamák. Kromě originálních programů podpořených množstvím doprovodných aktivit nabízí podle Jedtesdetmi.cz ([b.r.]) návštěvníkům také prožitkový Geopark, což je dobrodružná, hravá i poučná stezka s interaktivními prvky, která je příspěvkem k rozvoji Geoparku Český ráj. Je zde umístěno 16 tabulí s informacemi o Českém ráji, přírodě a geologii, jak uvádí Jedtesdetmi.cz ([b.r.]). Dále Jedtesdetmi.cz ([b.r.]) uvádí, že návštěvníci si na místě mohou vyzkoušet, jak se proplavuje písek, následně uvidí meandrující koryto Jizery, dřevěný hrad na skále, adrenalinové závěsné lávky i přechody bažinou. Přírodní areál vznikl podle webu Jedtesdetmi.cz ([b.r.]) v roce 2004 a během své existence si získal množství stálých návštěvníků, především z řad rodin s malými dětmi.

Obrázek 3 – Šťastná země v Radvánovicích

Zdroj: Šťastná země (2017)

17

4.6 Český ráj bez bariér

Český ráj patří mezi nejkrásnější turistické regiony. Dokáže okouzlit nejen mimořádnou členitostí krajiny s charakteristickými skalními městy, rostlinnými a živočišnými společenstvy, ale i hrady, zámky, muzei, lidovou architekturou a rybníky. Tyto krásy by rozhodně neměly zůstat utajeny osobám se sníženou pohyblivostí - handicapovaným osobám, seniorům či rodinám s malými dětmi s kočárky.

4.6.1 Památky a turistické cíle

V Českém ráji se nacházejí také památky a turistické cíle, které jsou přístupné bezbariérovosti. Soukup, David (2012, doplněno) uvádí, že mezi památky a kulturní zařízení s bezbariérovým přístupem patří:

Škoda Auto Muzeum

Podle webu severní čechy.info (2008) založili v roce 1895 Václav Laurin a Václav Klement v Mladé Boleslavi společný podnik. ŠKODA tak patří k jedné z nejstarších automobilových značek na světě. Nejprve v muzeu opravovali a vyráběli jízdní kola, v roce 1899 podle Soukupa, Davida (2012) vyvinuli první motocykl, ve své době nejdokonalejší ve střední Evropě. Dále podle Soukupa, Davida (2012) vyjel z brány první lehký osobní automobil, o rok později byla rozšířena výroba o nákladní automobily a autobusy. Dnes patří mladoboleslavská automobilka k nejvýznamnějším v ČR a špičkovým výrobcům v Evropě. S historií i současností výroby automobilů v Mladé Boleslavi se od roku 1995 mohou návštěvníci seznámit podle Soukupa, Davida (2012) ve Škoda Auto Muzeu.

Soukup, David (2012) uvádí, že stálá expozice má tři části. První představuje historické automobily, dále je zde Galerie motorů a expozice Slavia. Pro dětské návštěvníky jsou připraveny programy, soutěže a hry. Podle webu severní čechy.info (2008) Škoda muzeum nabízí: individuální prohlídku muzea, prohlídku muzea s průvodcem, prohlídku výrobních provozů Škoda Auto s průvodcem pro návštěvníky od 10 let, haptickou prohlídku pro nevidomé a slabozraké, prohlídku vzdělávacího centra Na Karmeli a Lean Centra, prohídku muzea pro děti, školní skupiny s pracovním listem, cizojazyčný výklad.

18

Valdštejnská lodžie

Valdštejnská lodžie je unikátní raně barokní památka v blízkosti města Jičína, kterou nechal podle webu Český ráj bez bariér (2017) v letech 1627-1632 stavět vévoda Albrecht z Valdštejna po italském vzoru. Do okolí se otevírá mohutnými arkádami s velkolepou terasou. Patří do rozsáhlejšího komplexu, který dnes kromě ní tvoří také dvůr s hospodářskými budovami a rozsáhlý park Libosad s grottou. Celý areál se nachází na úpatí malebného čedičového kopce Zebína. Je součástí Valdštejnovy barokní komponované krajiny – navržené krajinné osy, spojující sakrální stavby, krajinné dominanty a město Jičín.

Z Jičína do Lodžie vede čtyřřadá lipová alej, která je dlouhá téměř dva kilometry, jak uvádí Český ráj bez bariér (2017). Stavba, do jejichž pater mělo vést monumentální elipsovité schodiště, byla se svým okolím zřejmě určena k pořádání různých slavností. V rozsáhlém parku byly vysázeny vzácné rostliny, byly tu budovány grotty, kašny i veliká vodní nádrž.

Mezi neobvyklý koncept oživování Valdštejnské lodžie patří podle webu Český ráj bez bariér (2017) kulturní imaginárium, který vychází ze skutečnosti, že stavba nebyla nikdy dokončena. Zároveň je zajímavým místem pro realizaci originálních rodinných akcí a vzdělávacích aktivit v netradičních prostorech.

Kromě pořádání koncertů, představení, přednášek, projekcí a workshopů se kulturní imaginárium podle webu Český ráj bez bariér (2017) zaměřuje na autorské akce, při kterých využívá unikátní prostory a nezaměnitelnou atmosféru historické stavby. Například podle webu Český ráj bez bariér (2017) v projektu Netradiční oživování tradic je snahou přiblížit nekonvenčním způsobem tradice a vytvářet živou kulturu ohleduplně vůči památce a historii. Dále Český ráj bez bariér (2017) uvádí, že v rámci tohoto projektu probíhají pravidelně akce: ČARODĚNÍ – magický den pro celou rodinu, SLAVNOST STROMŮ – rodinná akce v rámci mezinárodního dne stromů, DIVOVÁNOCE – netradiční adventní akce s neobvykle pojatým živým betlémem.

Státní hrad Trosky Nejznámější dominantu Českého ráje tvoří zřícenina hradu na dvou výrazných čedičových skalách (488m), jak uvádí Soukup, David (2012). Trosky jsou jedním

19

z nejnavštěvovanějších hradů v České republice. Podle Paulíka (2016) byl hrad vystavěn na konci 14. století Čeňkem z Vartenberka. Český ráj bez bariér (2017) uvádí, že Trosky tvoří dvě věže se jmény Baba (47 m) a Panna (57 m). Při prohlídce má návštěvník možnost seznámit se nejen s bohatou historií hradu a jeho stavebním vývojem, ale může také vystoupat na obě hradní věže, které skýtají podle Soukupa, Davida (2012) jedinečné výhledy na velkou část Českého ráje, Ještěd, Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory, České středohoří, za příznivých podmínek lze dohlédnout až do Prahy. Během července a srpna jsou prohlídky zpestřeny ukázkami chovu a výcviku dravých ptáků. V letní sezóně se na hradě konají kulturní akce, vystupují zde šermíři a sokolníci.

Zlatá stezka

Zlatá stezka vede krásnými partiemi Českého ráje, je vhodná i pro vozíčkáře. Zlata stezka patří k tomu nejhezčímu, co může návštěvníky potkat – i proto má tahle trasa výstižný název Zlatá stezka Českého ráje. Myšlenka propojit nejzajímavější partie Českého ráje do jedné turistické trasy se objevila podle Turka, Novákové (2007) v roce 1937.

Spojuje to nejznámější a nejatraktivnější – symbol Českého ráje Trosky a vyhledávané Hruboskalsko, nabízí nespočet úžasných vyhlídek na pískovcové labyrinty i daleko do kraje. Cestou je možné navštívit hrad Valdštejn nebo se pokochat pohledem na velikány v Arboretu Bukovina, kde už přes 100 let podle webu Český ráj (2017) roste 35 druhů stromů pocházejících především ze Severní Ameriky.

Hrad Kost

Hrad Kost, jeden z našich nejzachovalejších a nejkrásnějších hradů stojí v malebném koutu na skalním ostrohu na styku tří údolí – Plakánek, Prokopské, údolí při Černém rybníku. Hrad podle Střídy, Novákové (2002) založil Petr z Vartemberka ve 14. století. Díky tomu, že dřívější majitelé hrad moc neměnili, ale jen udržovali, zůstala Kost jednou z nejlépe dochovaných památek hradní architektury ze 14. století, jak uvádí Soukup, David (2012). Výraznou dominantou je pětipatrová Bílá věž s mansardovou střechou. Na ní navazuje hradební zeď z pískovcových kvádrů s cimbuřím. Z konce 14.

20

století podle Soukupa, Davida (2012) pochází menší válcová věž při vstupní bráně. Z předhradí vede přístupová cesta třemi branami kolem arkád Bíbrštejnského paláce zdobeného renesančním psaníčkovým sgrafitem na nádvoří vnitřního hradu, obklopeného nedokončenou salou terrenou. V areálu je dále kaple P. Marie, starý palác s válcovou věží, Šelmberský palác, považovaný za nejkrásnější část hradu, s deskou se šelmberským znakem, a věžovitý palác. Pod hradem je podle Soukupa, Davida (2012) roubený mlýnek s mansardovou střechou z 18. století.

Návštěvníci mají na výběr několik prohlídkových okruhů, jak uvádí Soukup, David (2012) – seznámit se mohou s rodem Kinských v Čechách, černou kuchyní ze 17. století, mučírnou, historickými střelnými zbraněmi a dalšími zajímavostmi.

4.6.2 Tipy na výlety

V Českém ráji jsou jako turisté vítáni, jak rodiny s malými dětmi s kočárky, tak i osoby na invalidních vozících. V regionu Český ráj jsou připraveny tipy na výlety, které zvládne rodina s dětmi s běžným kočárkem i návštěvníci na invalidním vozíku sami nebo s doprovodem.

Rodiny s malými dětmi mohou podle webu Český ráj bez bariér (2017) podniknout výlet do malebného městečka Sobotky, které je od Jičína vzdálené cca 15 km. Na svažitém náměstí Míru je podle webu Český ráj bez bariér (2017) možné navštívit Muzeum Fráni Šrámka, nejznámějšího soboteckého rodáka. Odtud se mohou turisté vydat do okolí zámku Humprecht. Zámek zaujme na první pohled nevšedním architektonickým řešením – stavba se skládá z jednoho širšího a jednoho užšího zděného válce. Zámek Humprecht byl podle Paulíka (2016) vystavěn italským architektem Carlem Luragem pro Humprechta Jana Czernina z Chudenic. Dále v Libošovicích se podle webu Český ráj bez bariér (2017) turisté napojí na cestu romantickým Prokopským údolím, která je přivede až na hrad Kost. Po prohlídce hradu je možné poobědvat v bezbariérové hradní Restauraci U Draka.

Jak uvádí Český ráj bez bariér (2017), odtud se poté pokračuje po trase vedoucí údolím Plakánek, které patří k jedním z nejkrásnějších údolí u nás. Kolem rybníku Obora se turisté dostanou až do obce Střehom, kde se zachoval vodní mlýn, který posloužil filmařům při natáčení oblíbené české pohádky „S čerty nejsou žerty.“ Na

21

dolním konci údolí se nachází studánka Roubenka připomínaná v básních Fráni Šrámka. Na závěr je možné v Sobotce navštívit Šolcův statek s Galerií Karla Samšiňáka, který byl podle webu Český ráj bez bariér (2017) postavený v roce 1811.

Doporučit lze návštěvníkům také prohlédnout si město Jičín a jeho okolí. Zavítat turisté mohou podle webu Český ráj bez bariér (2017) například do Rumcajsovy ševcovny, ve které se nachází Rumcajsova řemeslná dílna, Cipískovo ZOO, Mančina bylinková zahrádka, či herna pro děti. Dále je možné navštívit také galerii Rumcajsův svět Radka Pilaře či Regionální muzeum a galerii Jičín, která soustřeďuje díla nejen regionálních výtvarníků. Zajímavou stavbou v Jičíně je podle webu Český ráj bez bariér (2017) také jičínská synagoga, jedna z mála dobře poměrně zachovaných židovských památek a její součástí je cenný barokní oltář. Vydat se turisté mohou také lipovou alejí, kterou nechal podle webu Český ráj bez bariér (2017) vysázet Albrecht z Valdštejna, a která vede k Valdštejnské lodžii a parku se vzácnými stromy. Odtud se turisté dostanou pod vrch Zebín, na němž stojí barokní kaplička svaté Maří Magdalény, která podle webu Český ráj bez bariér (2017) pochází z roku 1700.

Pěkný výlet lze uskutečnit podél řeky Jizery do Dolánek, kde je možné podle webu Český ráj bez bariér (2017) navštívit krásnou ukázku lidové architektury Dlaskův statek, který je považovaný za vůbec nejhezčí stavbu svého druhu u nás. Ke zhlédnutí tu jsou expozice vesnického obydlí, zemědělského a řemeslnického nářadí, jak uvádí Český ráj bez bariér (2017). Odtud mohou turisté pokračovat dál podél Vazoveckého potoka směrem k přírodní zajímavosti „Bartošova pec.“ Jedná se o vodní jeskyni, kterou vytvořil mohutný pramen. K jeskyni vede kolem jezírka povalový chodník. Dále se pokračuje do Voděrad, kde se cestou otevře nádherný pohled na Suché skály a zříceninu hradu Frýdštejn.

V okolí Turnova se nachází i další hrady a zámky, které lze navštívit. Jedním z nich je zámek Sychrov s rozlehlým anglickým parkem, ve kterém mohou návštěvníci podle webu Český ráj bez bariér (2017) zhlédnout atraktivní podívanou na volné létání dravců doprovázené odborným výkladem profesionálního sokolníka o historii i současnosti sokolnictví u nás i ve světě. Český ráj bez bariér (2017) uvádí, že prohlédnout si lze i klenotnici s plastikami a šperky z drahých kovů a kamenů českého klenotníka Františka Khynla, které daroval České republice. Dalším zámkem na území Turnovska je zámek

22

Hrubý Rohozec, který sloužil jako rodové sídlo Vartenberků, Krajířů a Desfoursů, jak uvádí Český ráj bez bariér (2017). Zámek je obklopen anglickým parkem.

Web Český ráj bez bariér (2017) uvádí, že společnost BAART s.r.o. nabízí vyhlídkové lety nejen nad Českým rájem i pro tělesně postižené a pohybově omezené osoby. Jedná se o nový balon španělského výrobce, který má koš s bezpečnostními dvířky a speciální sedačku pro hendikepovaného pasažéra. BAART s. r. o. nabízí vyhlídkové lety pro jednotlivce (jednotlivé letenky), vyhlídkové lety pro skupiny (privátní lety), vyhlídkové lety pro tělesně postižené a pohybově omezené, provoz upoutaného balonu – ideální pro firemní akce a dětské dny.

4.7 Za pověstmi Českého ráje

Malí návštěvníci mají možnost stát se na chvíli poutníky po Českém ráji a objevit kouzlo pověstí. Dvanáct postaviček z pověstí Českého ráje provede podle webu Český ráj dětem (2017) tyto malé poutníky krajem skalních měst, hradů, romantických zřícenin, zámků, roubených staveb, rybníků, studánek, lesů, míst s nádhernými rozhledy a lidové řemeslné tradice. Během tohoto putování zažijí dětský návštěvníci mnoho překvapení, legraci, ale i poučení.

K Českému ráji se váže množství legend a pověstí. A z těchto příběhů, které se možná staly, možná nestaly, vychází podle webu Český ráj dětem (2017) zábavná hra pro malé cestovatele „Za pověstmi Českého ráje.“ K dispozici je malým cestovatelům Cestoknížka, do které děti při svém putování sbírají soutěžní razítka a plní úkoly.

„Za pověstmi Českého ráje“ je možné navštívit hrad, zámky, rozhledny, ale i panenky a medvídky se skleněnýma očima v muzeu v Troskovicích. V Železném Brodě malí poutníci uvidí podle webu Český ráj dětem (2017), jak se vyrábí skleněné vinuté perle a v muzeu si budou moci z korálků podle vlastní fantazie sami něco vytvořit. Ve městě Jičíně se nesmí zapomenout na ševcovnu samotného loupežníka Rumcajse a na muzeum hry. V Rovensku pod Troskami stojí podle webu Český ráj dětem (2017) zvonice s „rebelantskými zvony“, které mají srdce obrácena vzhůru a do pohybu se uvádějí šlapáním. Za pozornost stojí i naučné stezky, dřevěný hrad a houpačky ve Štastné zemi, kozí farma v Pěnčíně s vyhlídkovým vláčkem na Černou Studnici, jízdy

23

parním vlakem, zámecká sklepení plná strašidel na Hrubém Rohozci, pohádkový Roztocký mlýn nebo zámecká akvária na Sychrově.

Malí cestovatelé se vydají podle webu Český ráj dětem (2017) s Černým rytířem do Hruboskalského skalního města, s loupežníky na Maloskalsko či s vílou Jizerýnou do Horního Pojizeří. Ve Votrubcově lomu na svahu Kozákova pomohou podle webu Český ráj dětem (2017) skřítci kamenáři najít achátovou pecku. Za čertem se turisté mohou vydat ke kapličce na Zebín, za hodným vodníkem Čeperkou do okolí Kopidlna. V Prachovských skalách si mohou prohlédnout podle webu Český ráj dětem (2017) květinové zahrádky skřítka Pelíška i pískovcové skály nedaleko Mnichova Hradiště, které podle pověsti získaly jméno po hodném obrovi. Studánku nedaleko zámku Humprecht hlídá podle webu Český ráj dětem (2017) sobotecký had. Pokud budou mít malí cestovatelé trochu štěstí, mohou potkat na bývalém nádvoří kumburského hradu bílou paní a uslyšet, co vypráví meluzína, když se prohání mezi čedičovými věžemi hradu Trosky.

Podle webu Český ráj dětem (2017) zní Pravidla hry „Za pověstmi Českého ráje“ takto:

 Hry se může zúčastnit každý, kdo si zakoupí Cestoknížku.  V Cestoknížce jsou vypsána výletní místa – hrady, zámky, muzea, rozhledny a další turistické zajímavosti, kde za zakoupení vstupenky a návštěvu objektu se obdrží otisk razítka do Cestoknížky.  Za nasbírání 5 různých razítek a splnění úkolu jedné oblasti v Cestoknížce je možné obdržet ve Směnárně bonusovou kartu a drobnou věcnou cenu. Počet razítek se sčítá, čím více razítek je nasbíráno, tím hodnotnější ceny je možné získat.  Bonusová karta slouží jako volná nebo zlevněná vstupenka na některou turistickou službu, kterou je možné si vybrat z aktuální nabídky.  Za splnění všech úkolů v Cestoknížce a nasbírání všech potřebných razítek pak získá dětský cestovatel tričko s logem hry a certifikát: "Všudybyl, který všude v Českém ráji byl".

24

Český ráj dětem (2017) uvádí, že pokud se malému poutníkovi nepodařilo v jednom roce získat dostatečný počet razítek, nevadí. Cestoknížku může použít i při vašich dalších pobytech v Českém ráji.

Sbírat může podle webu Český ráj dětem (2017) také pohlednicové karty, na nichž najde další pověsti, které nejsou uvedeny v Cestoknížce. Je potřeba si je vyžádat spolu s razítkem na výletních místech. Praktický obal na pohlednicové karty dostane zdarma ke každé zakoupené Cestoknížce.

4.8 Český ráj ve filmu a pohádkách

Každý má ve svém oblíbeném kraji cesty a cestičky, zákoutí a pohledy, které má rád a které mu přirostly k srdci. Ten, kdo v Českém ráji žije nebo se tam jezdí toulat, jistě má takových míst celou řadu. Český ráj je rájem filmařů. Rájem hlavně filmařů – pohádkářů!

4.8.1 Filmová místa

Zámek Hrubá Skála má každý divák spojen již s klasickým českým pohádkovým filmem Princ Bajaja. Uprostřed Českého ráje tam podle Laudina (2010) žila krásná princezna Slavěna v podání Magdy Vášáryové, kterou ohrožoval drak. Dále Laudin (2010) uvádí, že na nádvoří zámku proti sobě bojovali chrabrý Bajaja (Ivan Palúch) a černý princ (František Velecký). Vyráželi proti sobě na koních a sráželi se dlouhými kopími. Souboj pak vyvrcholil shazováním černého prince dolů z útesu. Natáčení si podle Laudina (2010) dobře pamatuje Jarmila Houšková, která pracuje v dnešním zámeckém hotelu jako provozní. Laudin (2010, s. 12) uvádí, že „natáčení exteriérů na Hrubé Skále trvalo necelé dva měsíce, uvnitř památky ale filmaři nepracovali.“ Vyhovoval jim zámek a jeho krásné okolí. Princ Bajaja podle Laudina (2010) se svým moudrým běloušem nocovali za rozjíždějící se skálou v místě zvaném Adamovo lože, které je nedaleko zámku a ke kterému vede turistická stezka. Na Mariánské vyhlídce vznikl pohled na zámek s rozsvíceným princezniným oknem. Dále Laudin (2010) uvádí, že cesta pod mostem, po které jede princezna k drakovi, je u hradu Valdštejn. Filmaři si vybrali i Kopicův statek, který jim posloužil coby zájezdní hostinec. A jak se natáčely scény padání černého prince a jeho kumpánů z nádvoří dolů na skály? Podle Laudina

25

(2010, s. 13) „Pod hradbami bylo dřevěné lešení s obyčejnými matracemi, tam padali herci. Dolů pak padaly figuríny.“

Zajímavostí české pohádky je, že hlavní role princezny a dvou princů dostali podle Laudina (2010) slovenští herci, protože žádný jiný český herec, který by se na jednu z postav hodil, tehdy neuměl kvalitně šermovat a jezdit na koni. Podle Laudina (2010, s. 15) „Velkým oříškem pro filmaře bylo vytvořit věrohodného draka.“ Laudin (2010) říká, že obří loutka nakonec měřila 36 metrů. Po natáčení se režisér snažil, aby obrovitá hračka draka sloužila dál dětem na výstavišti. To se nakonec nepovedlo a celý složitý a unikátní systém jeho stavitelé zase rozebrali. Prince Bajaju a Hrubou Skálu viděli podle Laudina (2010) děti i dospělí minimálně v 75 zemích světa. Na stejném nádvoří jako Bajaja se natáčel podle Laudina (2010) v roce 1978 i film Kočičí princ.

V oblasti Dračích skal byla natočena řada filmů a pohádek. Český ráj dětem (2017) uvádí, že Dračí skály si zahrály v těchto filmech a pohádkách:

 Princ Bajaja – Adamovo lože, scény s mluvícím koněm  Jak dostat tatínka do Polepšovny – cesta na kolech skalním městem  Tajemství hradu v Karpatech – skalní město, arboretum Bukovina  Vyprávěj – seriál ČT, ve skalách se natáčely scény z rodinného výletu  Mrkáček Čiko – Valečov, Hruboskalsko, Příhrazy

Kopicův statek mnohokrát dobře posloužil filmařům, vznikly zde podle webu Český ráj dětem (2017) pohádky a filmy, např:

 Princ Bajaja – statek se proměnil na hostinec, scéna u brány, na pavlači, s koněm ve dvoře, na kterého Bajaja vyskočí a vyjede horní branou ze statku  Princ a Večernice – princ na dvoře bojuje s lumpy, což jsou ve skutečnosti jeho bratři  Nesmrtelná teta – scéna venkovské zábavy s pohledem do dvora od spodní brány, kam přijde ještě hloupý Matěj  Jak chutná láska – Kopicův statek, Hruboskalsko

26

Známý pohádkový mlýn Střehom si zahrál v pohádce „S čerty nejsou žerty.“ Podle Laudina (2010, s. 50) byla „Střehom vyhlášena v roce 1995 vesnickou památkovou zónou. Mlýn pochází z roku 1516 a mlynáři v něm mleli do padesátých let minulého století.“ O pohon vodního kola se staral potok Klenice. Režisér Hynek Bočan natáčel podle Laudina (2010) slavnou pohádku i na skalním hradu Sloup. Objekt se bez nadsázky honosí mimořádným geniem loci. Jsou tam filmové schody do pekla, po kterých běžel čert s Petrem. Vstup do pekla, kterého si kaprál (Petr Nárožný) zlomil šavli, je podle Laudina (2010) u zříceniny hradu Rotštejn v Klokočských skalách u Turnova. Samotné Luciferovo peklo umístili filmaři do pískovcových jeskyní u České Lípy mezi obcemi Velenice a Svitava, jak uvádí Laudin (2010).

Zámek Sychrov posloužil filmařům podle Laudina (2010) k natáčení pohádky „Zlatovláska“. Laudin (2010) uvádí, že na této památce začínala pohádka přípravou snídaně pro zlého panovníka. Před zámkem se dále podle Laudina (2010) točila scéna, v níž zámečtí vojáci pod vedením velitele (Josefa Beka) oddaně zpívali, že jsou mocná zbraň svého pána. Pak přišla na Sychrov babička s košíkem, aby nabídla králi hada – úhoře. Sychrovský úvod pohádky končí potom, co Jiřík přelil číši červeného vína. Vydal se do světa hledat Zlatovlásku pro zlého krále. Odjel ze Sychrova na zámek Červená Lhota za Zlatovláskou, což je ve skutečnosti 210 km, jak uvádí Laudin (2010). Na Sychrově vznikl podle Laudina (2010) ještě závěr pohádky, kdy Jiříka probudila živá voda a sobeckého krále zabil obsah černé „mrtvé“ lahvičky. Sychrov si filmaři vybírají poměrně často. Laudin (2010) uvádí, že pomohl například filmům Radúz a Mahulena, Kočičí princ či snímku USA Kosmetička a zvíře. Kromě Zlatovlásky, která byla natočena podle Laudina (2010) v roce 1973 režisérkou Vlastou Janečkovou, posloužil jako kulisa dalším pohádkám. Zdeněk Troška točil na zámku Nejkrásnější hádanku, Zdeněk Zelenka část Nesmrtelné tety, jak uvádí Laudin (2010).

4.8.2 Filmy a pohádky

Jak dostat tatínka do polepšovny, jedná se o nejúspěšnější českou filmovou komedii. Její poezii podtrhuje i prostředí Českého ráje, kde byla podle webu Český ráj dětem (2017) z větší části natočena- např. Hruboskalské skalní město, Věžický rybník, rybník Vidlák, Vesec u Sobotky.

27

Kletba Bratří Grimmů, dobrodružný příběh se začal natáčet podle webu Český ráj dětem (2017) v Praze v červnu 2013. V Českém ráji byly natočeny scény u hradu Kost (generálův hrad), v údolí Plakánek, u Podsemínského mlýna a na Žehrově.

Byl pozdní večer – první máj – večerní Máj – byl lásky čas. Část filmu byla natočena i v Českém ráji. Jsou zde podle webu Český ráj dětem (2017) zříceniny hradů Trosky a Zvířetice, sídlo loupežníků. Dále Český ráj dětem (2017) uvádí pak Věžický rybník, po kterém pluje vypravěč na lodičce a nad kterým pláče nevěsta v bílém. Skokem ze skály do rybníku zakončí Jarmila svůj život.

Malá mořská víla, příběh o nešťastné lásce malé mořské víly je určen nejen dětem, ale i dospělým, neboť láska je věčné téma a tento příběh nám ukazuje sílu té opravdové. V Českém ráji byla natáčena scéna podle webu Český ráj dětem (2017) na prahu Císařské chodby v Prachovských skalách, kdy otec – Radovan Lukavský – přesvědčuje na nejhlubším místě „vodní říše“ svou dceru, že podmořský život je lepší než pozemský. Pro potřeby filmařů zde v jedné postranní chodbě vznikla malá vodní přehrada a byly zde i umělé vodopády.

Rodinný film, Přijela k nám pouť, je první český dětský muzikál pro děti a hlavně o dětech. Celý film byl natočen v Českém ráji. Většina scén z pouti je natočena ve Vesci u Sobotky. Řetízkový kolotoč se v Českém ráji podle Laudina (2010) otáčel v roce 1973 a během filmové žluté pouti se jednou kolotoč nepřetržitě točil i půl hodiny. Podle webu filmová místa.cz (2017) jsou serpentiny z úvodu filmu, ponichž do kopce supěly traktory se střelnicemi blízko obce Radostná pod Kozákovem. V dálce za zatáčkami je ve filmu vidět hrad Trosky. Dále je ve filmu k nalezení zřícenina hradu Rotštejn, kam uvěznili kluci Pelého. Hřiště, na kterém hráli fotbal, je v Zámostí – Blata. „Blátivá“ skluzavka je v Libunci a rybník s lávkou, která praskla pod Skuhrováky je v Újezdě pod Troskami.

O uloupené divožence je rozverná pohádka, která byla natočena z velké části v Českém ráji. Hraběcí syn Robert utíká z domova, z hradu Kost. Se svými kamarády se usadí podle podle webu Český ráj dětem (2017) na zřícenině hradu Zvířetice, kde žijí i skřítkové. Ve filmu je možné vidět i záběry z hradu Valdštejn (např. most) či z okolí Podsemínského mlýnu.

28

4.9 Filmařka z Českého ráje

Paní režisérka Věra Plívová - Šimková natočila celkem podle webu Český ráj dětem (2017) 17 filmů. Její filmy by mohly posloužit jako malý adresář tipů na výlety v Českém ráji. Je nejúspěšnějším tvůrcem hraných filmů o dětech v naší zemi.

4.9.1 Věra Plívová – Šimková

Věra Plívová – Šimková se podle webu Český ráj (2017) narodila v roce 1934 v Lomnici nad Popelkou, dětství prožila v Chuchelně u Semil. Maturovala v roce 1952, jak uvádí Český ráj dětem (2017), na jičínském gymnáziu a odešla do Prahy na FAMU, kde u Bořivoje Zemana studovala v letech 1952 – 1957 režii. Už na škole se začala věnovat tvorbě pro děti, školu ukončila absolventským filmem o ochotnických divadelnících NEŽ SE ROZHRNE OPONA, který s neherci podle vlastního scénáře natočila ve svém rodišti. Poté nastoupila na Barrandov jako asistentka režie. Byla u filmů TOUHA, KRÁL ŠUMAVY, SNY NA NEDĚLI. Při výrobě dětské detektivky PŘÍPAD LUPÍNEK se definitivně rozhodla věnovat se tvorbě pro děti.

Podle webu Český ráj dětem (2017) „Jako režisérka debutovala podle v roce 1963 filmem z prostředí tanečních CHLAPCI, ZADEJTE SE podle vlastního scénáře. O rok později následoval úspěšný snímek KÁŤA A KROKODÝL. Lyrická komedie TONY, TOBĚ PŘESKOČILO, z roku 1968 popisovala vztah starého opuštěného muže k osiřelému dítěti, kterému se provede propašovat do venkovské chalupy tři sourozence z dětského domova.“ Český ráj dětem (2017) uvádí, že v roce 1970 natočila dodnes slavný a často uváděný film z vesnického prostředí LIŠÁCI-MYŠÁCI A ŠIBENIČÁK. V roce 1973 přišel podle webu Český ráj dětem (2017) do kin film, PŘIJELA K NÁM POUŤ – dětský muzikál zasazeným do prostředí vesnické pouti.

Poté přišel podle webu Český ráj dětem (2017) jeden z jejích nejlepších filmů PÁNI KLUCI z roku 1975, natočený na motivy známé knihy Marka Twaina Dobrodružství Toma Sawyera. Dále následoval neméně slavný film, JAK SE TOČÍ ROZMARÝNY z roku 1977, jak uvádí Český ráj dětem (2017).

29

Její nejslavnější film komedie – KRAKONOŠ A LYŽNÍCI, vznikl na sklonku 70. let. Film pojednává o Bukovském soupeření v Podkrkonoší na počátku 20. století, jak uvádí Český ráj dětem (2017).

Jak již je výše uvedeno, režisérka Věra Plívová – Šimková natočila celkem 17 filmů, poslední v roce 2001 s názvem KRUH ze světa malých gymnastek. Režisérka objevila řadu dětských hvězd, ze kterých se později stali uznávaní herci a herečky. Její filmy mohou posloužit jako malý adresář tipů na výlety v Českém ráji. Mezi ně patří například Vesec u Sobotky. Obci dominují venkovská roubená stavení. Ta sloužila podle webu Český ráj dětem (2017), jako kulisy muzikálu Přijela k nám pouť, natáčelo se ale i v Libošovicích, nedaleko Mladějova filmaři našli romantické zákoutí s Troskami v pozadí. A kde se nacházelo ono skalní vězení, kam parta kluků zavřela jednoho nadějného fotbalistu, aby proti nim nemohl nastoupit? Podle webu Český ráj dětem (2017) je to na hradě Rotštejně a v okolních Klokočských skalách na Turnovsku. Již svahy Kozákova a režisérčina obec Chuchelny si zahrály ve filmu ARTUŠ, MERLIN A PRCHLÍCI, TONY, TOBĚ PŘESKOČILO a v mnoha dalších.

30

5 PRAKTICKÁ ČÁST

Pro praktickou část bakalářské práce autorka zvolila provést průzkum. Tento průzkum byl prováděn formou dotazníků, přičemž průzkumnými soubory byli rodiče dětí do 15 let a děti do 15 let. Průzkum zjišťoval skladbu návštěvníků v Českém ráji, způsob využívání služeb v tomto regionu, spokojenost s nabídkou těchto služeb, délku pobytu s dětmi v Českém ráji, způsob dopravy atd. Na základě zjištěných nabídek služeb v cestovním ruchu byl vytvořen projekt zájezdu zaměřený na dětského návštěvníka.

5.1 Průzkumné šetření

5.1.1 Průzkumné soubory

Z hlediska toho, že bakalářská práce se zabývá především nabídkou služeb v cestovním ruchu zaměřenou na dětského návštěvníka, tak jsou průzkumné soubory dva: RODIČE dětí do 15 let a DĚTI do 15 let.

Pro realizaci průzkumného šetření u rodičů dětí do 15 let zvolila autorka metody podle Trousila, Jašíkové (2014, str. 58-59) nabalováním – dotazníky (Příloha č. 1) byly poslány rodičům dětí do 15 let se žádostí o další přeposlání také rodičům dětí do 15 let.

Celkem bylo osloveno 100 respondentů, z nichž bylo 65 žen a 35 mužů. Nejvíce respondentů bylo ve věku 31 – 35 let (32%), dále pak 36 – 40 let (17%), ve věku 26 – 30 let (16%), dále 41 – 45 let (13%), 46 – 48 let (13%) a nejméně respondentů bylo ve věku 20 – 25 let (9%). Z těchto 100 respondentů jich pochází nejvíce z Královéhradeckého kraje (39%), dále ze Středočeského kraje (23%), pak z kraje Libereckého (17%), hlavního města Prahy (8%) a Plzeňského kraje (6%). Nejméně respondentů pochází z Jihočeského a Ústeckého kraje (dohromady 7%).

Hlavním problémem šetření byla neochota dotazníky vyplnit. V Informačním turistickém centru bylo vyplněno nejméně dotazníků. Naopak nejvíce dotazníků vyplnili respondenti na Hospitálu Kuks. Další část dotazníků byla rozdána učitelkám v mateřské školce na Jivině. Podrobnější zpracování výsledků je popsáno v kapitole 5.2.1.

31

Pro realizaci průzkumného šetření u dětí do 15 let autorka zvolila metodu výběr na základě dostupnosti – tzn. dotazník (Příloha č. 2 ) byl rozdán učitelkami v jedné základní škole v Jičíně a dvou základních školách v Hradci Králové dětem 1. a 2. stupně. Sběr dat provedla autorka také rozdáním dotazníků dětem na festivalu Jičín – město pohádky.

Dotazník zodpovědělo celkem 120 respondentů, z nichž bylo 62 dívek a 58 chlapců. Nejvíce respondentů pochází z Hradce Králové (55%) a z Jičína (28%). Zbývající respondenti pochází z Turnova (6%), ze Stěžer (5%), dále z Libáně a Lomnice nad Popelkou (obojí 6%). Podrobnější zpracování výsledků je popsáno v kapitole 5.2.1.

5.1.2 Dotazník pro rodiče

Všechny otázky byly povinné (kromě otázky č. 7 – na tuto otázku měli odpovídat pouze ti respondenti, kteří v otázce č. 6 zvolili odpověď VŮBEC; dále na otázky č. 10 – 13 odpovídali respondenti, kteří využívají služeb cestovních kanceláří) a respondenti museli označit alespoň jednu odpověď. U některých otázek mohli zvolit více možností; u šesti otázek museli respondenti odpovědět vlastními slovy.

Dotazník se skládá celkem z 19 otázek. Nejvíce byly použity otázky uzavřené (9), otevřené (6), polouzavřené (3) a filtrační (3). Například u otázky č. 9 při zvolení odpovědi ANO pokračovali respondenti v otázce č. 10; při odpovědi NE byli přesměrováni na otázku č. 14.

Prvních pět otázek se týká identifikace a charakteristiky respondentů z hlediska pohlaví, věku, bydliště a jejich dětí. Další otázky zjišťují návštěvnost akcí respondenty s dětmi v Českém ráji, zdroj informací o turistické nabídce v tomto regionu a využívání služeb cestovních kanceláří nebo internetových nabídek respondenty při cestování s dětmi v Českém ráji. Poslední tři otázky jsou zaměřeny na délku pobytu v Českém ráji, způsob využití dopravy a na navštívené akce nebo oblasti regionu Českého ráje.

5.1.3 Dotazník pro děti

Dotazník pro děti byl složen celkem z 18 otázek. Všechny otázky byly povinné a děti musely vždy zvolit alespoň jednu odpověď. Na některé otázky mohly odpovědět

32

více možností, popřípadě dopsat vlastní odpověď nebo vyjádřit odpověď vlastními slovy. Dotazník obsahuje otázky uzavřené (6), otevřené (8), jednu polouzavřenou otázku a filtrační (3). Například u otázky č. 8 při zvolení odpovědi ANO, pokračovaly děti na otázku č. 7; při odpovědi NE, byly přesměrovány na otázku č. 13).

První tři otázky zjišťovaly identifikaci dětí, především pohlaví, věk a bydliště. Další dvě otázky byly zaměřené na znalost známé pohádkového postavy města Jičína. Dále v dotazníku byly otázky, které se týkaly pohádkového festivalu, Jičín – město pohádky, zaměřeného především pro děti. Otázky zjišťovaly, zda děti tento festival navštívily, popřípadě s kým, co se jim nejvíce líbilo, a zda se zúčastnily pohádkového průvodu. Zbývající otázky se týkaly dalších různých akcí, které se konají v Jičíně a okolí. Děti musely odpovědět, jakou akci nebo oblast navštívily v regionu Českého ráje naposledy, a jak by tuto akci ohodnotily. Otázky měly za úkol zjistit, jaký mají přehled o akcích konaných v Českém ráji zaměřené pro děti a jak často tyto akce s rodiči navštěvují.

33

5.2 Zpracování výsledků a diskuze

5.2.1 Výsledky dotazníkového šetření rodičů

Otázka č. 1 – Jakého jste pohlaví? (respondent musel zvolit jednu z nabízených možností)

Obrázek 4 – Respondenti podle pohlaví

Respondenti podle pohlaví

Muži 35%

Ženy 65%

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 4 vyjadřuje složení respondentů podle pohlaví. Z obrázku 4 je zřejmé, že dotazník zodpovědělo 65 % žen a 35% mužů. Tato informace slouží k určení charakteristice respondentů.

34

Otázka č. 2 – Kolik je Vám let? (respondent musel zvolit jednu z nabízených možností)

Obrázek 5 – Respondenti podle pohlaví a věku

Respondenti podle věku a pohlaví

35 32

30

25 20 18 16 14 17 14 Muži 15 10 13 13 9 10 Ženy 10 8 Počet respondentůPočet 5 6 5 Celkem 4 3 5 0 3 0 0 0 0 0 0 méně 20 - 25 26 - 30 31 - 35 36 - 40 41 - 45 46 - 48 více než než 20 48 Věkové složení

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 5 zobrazuje složení respondentů podle věku a zároveň podle pohlaví. Z obrázku 5 vyplývá, že celkem bylo osloveno 100 respondentů, z toho 65 žen a 35 mužů. Nejvíce respondentů se nachází v rozmezí věku 31 – 35 let, celkem 32 respondentů (18 žen a 14 mužů). Naopak nejméně respondentů je ve věku 20 – 25 let, celkem 9 respondentů (5 žen a 4 muži). V dotazníku odpovídali respondenti, kteří nebyli mladší než 20 let a starší než 48 let. Tato informace upřesňuje charakteristiku respondentů.

35

Otázka č. 3 – Ve kterém kraji bydlíte? (otevřená odpověď; respondent musel napsat vlastní odpověď)

Obrázek 6 – Původ respondentů podle krajů

Původ respondentů podle krajů Jihočeský Ústecký Plzeňský 4% 3% 6%

Hlavní město Praha Královéhradecký 8% 39%

Liberecký 17%

Středočeský 23%

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 6 znázorňuje četnost respondentů podle jednotlivých krajů. Nejvíce respondentů pochází z Královéhradeckého kraje (39%) a Středočeského kraje (23%). Z Prahy pochází 8% respondentů, z Plzeňského kraje 6%. Nejméně respondentů pochází z Ústeckého a Jihočeského kraje, což dohromady tvoří pouze 7%. Tato informace má v závislosti na původu respondentů velký vliv na otázku č. 6, týkající se návštěvnosti regionu Českého ráje.

36

Otázka č. 4 – Kolik máte dětí? (respondent musel zvolit jednu z nabízených možností)

Obrázek 7 – Respondenti podle počtu dětí

Respondenti podle počtu dětí

120 102

100

80 57 60 51 Celkem 40 30 30

Počet respomdentůPočet 19 20 0 0 0 1 2 3 více než 3 Počet dětí

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 7 znázorňuje, kolik dotazovaných, tedy ze 100 respondentů má jedno, dvě, tři nebo více než 3 děti. Z obrázku 7 je zřejmé, že jedno dítě má 30 respondentů, dvě děti má 51 respondentů, a že 3 a více dětí má 19 respondentů. Žádný z respondentů nemá více než 3 děti. To znamená, že celkem je 189 dětí. Tato informace slouží k tomu, že dotazník skutečně vyplňovali respondenti mající děti, neboť průzkum je určen pouze pro respondenty s dětmi.

37

Otázka č. 5 – Kolik let je Vašemu dítěti? (respondent musel zvolit jednu z nabízených možností)

Obrázek 8 – Věk dětí respondentů

Věk dětí respondentů

74 80 70 55

60

50 39 40

Počet dětíPočet 30 12 20 9 10 0 méně než 1 1 - 3 4 - 5 6 - 10 11- 15 Věkové složení

Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku 8 vyplývá, že nejvíce dětí mají respondenti ve věku 4 – 5 let, což by nemuselo ovlivnit výsledky, neboť akce, které se konají v Českém ráji, jsou zaměřené na děti všech věkových kategorií, ať už jsou malé nebo větší. Naopak nejméně dětí mají respondenti do 1 roku. Ani z důvodu této věkové kategorie nemusí být výsledky nijak ovlivněny, protože opět Český ráj nabízí různé tipy na výlety, akce nebo oblasti, které rodiče mohou navštívit i s kočárkem.

38

Otázka č. 6 – Jak často navštěvujete s dítětem/dětmi akce v Českém ráji? (respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí; v případě odpovědi VŮBEC pokračoval v otázce č. 7)

Obrázek 9 – Účast respondentů s dětmi na akcích v Českém ráji

Účast repondentů s dětmi na akcích v Českém ráji vůbec 0%

málo 45% často 55%

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 9 znázorňuje, jak často respondenti s dětmi navštěvují akce v Českém ráji. Z obrázku je vidět, že 55% respondentů navštěvuje s dětmi akce v Českém ráji často, což je více než polovina respondentů. Naopak 45% respondentů uvedlo malou účast na akcích v Českém ráji. Žádný z respondentů nezvolil odpověď, že by s dětmi nenavštěvoval akce v tomto regionu vůbec.

39

Pro zajímavost je na obrázku znázorněno, jak velký vliv má původ respondenta podle kraje na účast akcí v Českém ráji:

Obrázek 10 – Účast na akcích Českého ráje podle kraje původu respondenta

Účast na akcích Českého ráje podle kraje původu respondenta

30 26

25 Hl.m.Praha Plzeňský 20 15 13 Královéhradecký 15 11 8 Jihočeský 10 6 6 5 Ústecký

Počet respondentůPočet 4 3 5 2 1 0 0 Středočeský 0 Liberecký Často Málo Účast na akcích

Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku 10 je vidět, že nejvíce respondentů, kteří akce v Českém ráji navštěvují často, pochází z Královéhradeckého kraje, dále pak z krajů Středočeského a Libereckého. Naopak malá účast je znázorněna u respondentů s původem podle krajů vzdálených od regionu Českého ráje – Plzeňský, Ústecký, Jihočeský a Praha. Z uvedeného vyplývá, že vzdálenost místa od místa bydliště respondentů je důležitým faktorem pro rozhodování.

Otázka č. 7 – Pokud jste zvolili v otázce č. 6 odpověď VŮBEC, napište prosím důvod. (v otázce č. 6 musel respondent zvolit jednu z nabízených odpovědí ČASTO, MÁLO nebo VŮBEC → tuto odpověď nezvolil žádný z respondentů)

40

Otázka č. 8 – Jak jste se dozvěděli o akcích/turistické nabídce pro děti v Českém ráji? (respondent mohl zvolit více z nabízených možností nebo mohl napsat vlastní odpověď)

Obrázek 11 – Zdroj informací o dětské turistické nabídce v Českém ráji

Zdroj informací o dětské turistické nabídce v Českém ráji v %

Reklama 42%

Přátelé 25% Podpora prodeje 14% jiné: Facebook 10%

Zdroj informacíZdroj Osobní prodej 9% jiné: Klub českých turistů 8%

0% 10% 20% 30% 40% 50% Podíl respondentů

Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku 11 je čitelné, že nejvíce respondentů (42%) získalo informace o turistické nabídce v Českém ráji formou reklamy, ať už tištěné, reklamními předměty nebo internetem. Dalším zdrojem informací je doporučení přátel respondentů. Dále kromě osobního prodeje nebo podpory prodeje respondenti uvedli přesné zdroje, mezi které patří Facebook a Klub českých turistů. Internet se stává dominantním zdrojem informací.

41

Otázka č. 9 – Využíváte při cestování s dětmi v Českém ráji služeb cestovních kanceláří? (respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí ANO nebo NE; při odpovědi ANO pokračoval v otázce č. 10; při odpovědi NE byl přesměrován na otázku č. 14)

Obrázek 12 – Respondenti z hlediska využívání služeb cestovních kanceláří

Respondenti z hlediska využívání služeb cestovních kanceláří ANO 13%

NE, cestujeme individuálně 87%

Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku 12 je vidět, kolik respondentů využívá při cestování s dětmi v Českém ráji služby cestovních kanceláří. Pouze 13% respondentů využívá služby cestovních kanceláří, kdežto většina návštěvníků (87%) cestuje raději individuálně.

Otázkou je, proč služby cestovních kanceláří využívá tak málo respondentů. S tím souvisí otázka č. 14, ve které lze zjistit, proč respondenti nevyužívají služby cestovních kanceláří, zda je to z důvodu malé nabídky nebo raději cestují a zařizují si vše samostatně.

42

Otázka č. 10 – Jaké služby cestovní kanceláře využíváte? (na tuto otázku odpovídal respondent pouze v případě, že v otázce č. 9 zvolil odpověď ANO; respondent mohl zvolit více odpovědí)

Obrázek 13 – Využívání služeb CK respondenty podle typu služeb

Využívání služeb CK respondenty podle typu služeb tábory jiné 0% 0%

poznávací zájezdy 38% ubytovací služby 62%

Zdroj: vlastní zpracování

Cestovní kanceláře nabízejí malé množství služeb pro rodiny s dětmi v Českém ráji. Mezi nabízené služby patří především ubytovací nebo poznávací zájezdy. Dále jsou pro děti nabízeny tábory. Obrázek 13 znázorňuje, že nejvíce respondenti využívají ubytovací služby (62%) cestovních kanceláří a méně využívané jsou poznávací zájezdy (38%). Tábory ani jiné služby nevyužívá žádný z respondentů.

43

Otázka č. 11 – Od jaké společnosti využíváte tyto služby nejvíce? (respondent mohl zvolit více odpovědí nebo dopsat vlastní odpověď)

Obrázek 14 – Nejvíce využívané společnosti v cestovním ruchu

Nejvíce využíváné společnosti v cestovním ruchu 3 3 3

3

2,5 2 2 2 1,5 1 ubytovací služby

0,5 0 0 0 poznávací zájezdy Počet respondentůPočet 0 Student Cestovní Cestovní Cestovní Agency kancelář agentura Ráj kancelář AZ- Invia Tour Cestovní kanceláře a cestovní agentury

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 14 znázorňuje, od jaké cestovní kanceláře jsou ubytovací služby nebo poznávací zájezdy využívány nejvíce. Nejvíce respondenti využívají ubytovací služby od cestovní kanceláře Student Agency (3) a cestovní kanceláře Invia (3). Ubytovací služby jsou dále využívány dvěma respondenty také od cestovní agentury Ráj.

Poznávací zájezdy jsou nejvíce využívány u cestovní kanceláře Invia a AZ – Tour. Kromě cestovních kanceláří a cestovních agentur uvedené v obrázku měli respondenti na výběr také cestovní kanceláře a cestovní agentury – Emma, Čestyl, Geops, Pohoda, Česká Pohoda a Satelit. Tyto cestovní kanceláře nevyužívá žádný z respondentů.

44

Otázka č. 12 – Byli jste spokojeni s těmito službami? (respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí ANO nebo NE; při odpovědi NE pokračoval v otázce č. 13)

Obrázek 15 – Spokojenost respondentů s poskytovanými službami cestovních kanceláří

Spokojenost respondentů s poskytovanými službami cestovních kanceláří NE 0%

ANO 100%

Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku 15 je vidět, že všichni respondenti (100%), kteří využili služby cestovních kanceláří, ať už ubytovací nebo poznávací zájezdy byli spokojeni.

Otázka č. 13 – Proč NE a co byste vylepšili? (na tuto otázku musel odpovědět respondent, který v předchozí otázce zvolil odpověď NE; žádný z respondentů takovou odpověď nezvolil)

45

Otázka č. 14 – Proč nevyužíváte služeb cestovních kanceláří? (respondent musel zvolit jednu z nabízených možností; na tuto otázku byli přesměrováni respondenti, kteří v otázce č. 9 zvolili odpověď NE)

Obrázek 16 – Důvod respondentů z hlediska nevyužívání služeb cestovních kanceláří

Důvod respondentů z hlediska nevyužívání služeb cestovních kanceláří

Malá nabídka 32% Raději cestuji a zařizuji si vše samostatně 68%

Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku 16 vyplývají důvody, proč respondenti nevyužívají služby cestovních kanceláří. Hlavním důvodem je především to, že respondenti nejraději cestují samostatně a rovněž si i sami zařizují věci s cestováním spojené, příkladem by mohlo být třeba ubytování. Dalším důvodem je také malá nabídka cestovních kanceláří pro rodiny s dětmi v turistické oblasti Českého ráje.

46

Otázka č. 15 – Jaké oblasti Českého ráje s dětmi navštěvujete? (otevřená otázka; respondent musel napsat vlastní odpověď)

Obrázek 17 – Nejvíce navštěvované oblasti Českého ráje

Nejvíce navštěvované oblasti Českého ráje Jinolice 6% Hruboskalsko 14% Trosky 23%

Prachovské skály 17%

Jičínsko 21%

Hrad Kost 19%

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 17 znázorňuje, že nejvíce respondenti s dětmi navštěvují v Českém ráji Trosky a oblast Jičínska (dohromady 44%). Mezi oblíbené turistické oblasti patří také Hrad Kost, Prachovské skály, Hruboskalsko a Jinolice.

47

Otázka č. 16 – Využíváte internetových nabídek v cestovním ruchu, např. ubytování, tipy na výlet či jiných služeb v Českém ráji? Jaké služby využíváte? (respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí ANO nebo NE; u služeb mohlo být více odpovědí, popřípadě vlastní odpověď)

Obrázek 18 – Využívání internetových nabídek respondenty v regionu Českého ráje

Využívání internetových nabídek respondenty v regionu Českého ráje

NE, nevyužíváme 36% ANO, využíváme 64%

Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku 18 je zřejmé, že 64% respondentů využívá k cestování v Českém ráji internetových nabídek, mezi které patří například ubytování nebo tipy na výlet. Dále 36% respondentů internetové nabídky nevyužívá. Důvodem, proč respondenti internetové nabídky nevyužívají, může být například jednodenní výlet Českém ráji, doporučení od známých nebo v této oblasti bydlí.

48

Obrázek 19 – Využívání služeb respondenty podle internetových nabídek v %

Využívání služeb respondenty podle

internetových nabídek v %

75% Ubytování

38%

Tipy na výlet Internetovénabídky

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% Podíl respondentů

Zdroj: vlastní zpracování

Jak již je zmíněno v obrázku 18, 64 respondentů ze 100 využívá internetové nabídky. Tento obrázek 19 znázorňuje, kolik respondentů z 64 využívá k cestování v Českém ráji ubytování a tipy na výlet. Ubytování hledá na internetu 75% respondentů, tipy na výlet 38% respondentů.

49

Otázka č. 17 – Délka Vašeho pobytu s dětmi v Českém ráji je většinou? (respondent musel zvolit jednu z nabízených možností)

Obrázek 20 – Délka pobytu respondentů s dětmi v Českém ráji

Délka pobytu respondentů s dětmi v Českém ráji

7 dní a více 22% 1denní 45%

2 - 6 dní 33%

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 20 znázorňuje délku pobytu respondentů s dětmi v turistickém regionu Český ráj. Nejvíce respondentů (45%) přijíždí do Českého ráje na jednodenní výlet. 2 – 6 dní stráví v Českém ráji 33% respondentů a nejméně respondentů (22%) jezdí do regionu na týdenní pobyt.

50

Otázka č. 18 – Jaký způsob dopravy jste využili? (respondent mohl zvolit více možností z nabízených odpovědí)

Obrázek 21 – Způsob využití dopravy do regionu Českého ráje

Způsob využití dopravy do regionu Českého ráje v %

56%

Auto

Autobus 34%

Vlak 28%

Dopravní prostředekDopravní Bydlíme zde 18%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Podíl respondentů

Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku 21 vyplývá, že jednoznačně nejpoužívanějším dopravním prostředkem pro návštěvu Českého ráje je automobil (56% respondentů), autobusem do regionu přijíždí 34% respondentů a vlakem 28% respondentů. Dalších 18% respondentů v regionu bydlí. Z 18% respondentů, kteří v regionu bydlí, 4 respondenti přímo uvedli, že chodí pěšky.

51

Otázka č. 19 – Napište do tabulky, zda jste s dětmi/dítětem někdy navštívili tuto akci/oblast. (respondent musel do tabulky napsat odpověď ANO nebo NE)

Obrázek 22 – Návštěvnost respondentů s dětmi v Českém na různých akcích/oblastech v Českém ráji

Návštěvnost respondentů s dětmi na různých akcích/oblastech v Českém ráji v % 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 78% 80% 74% 74% 68% 64% 63% 63% 60% 36% 37% 37% 40% 26% 26% 32% 22%

Podíl respondentů Podíl 20% Navštívili 0% Nenavštívili Celkem

Navštívená akce

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 22 znázorňuje, kolik dotazovaných respondentů navštívilo nebo nenavštívilo různé akce nebo oblasti Českého ráje. Mezi nejvíce navštěvované akce/oblasti patří Jičín – město pohádky, které se zúčastnilo 78% respondentů. Mezi další oblasti a akce, kde převažují respondenti, co navštívili nad těmi, co nenavštívili, patří Rumcajsova ševcovna (74%), Šťastná země v Radvánovicích (74%), Staré Hrady (64%) a Pochod za Rumcajsem (63%).

Naopak, jak je uvedeno na obrázku 22, na Čarodějnickém kongresu na Kosti a Pohádkovém lesu převažují respondenti, kteří oblast/akci nenavštívili, než ti, co navštívili.

52

5.2.2 Výsledky dotazníkového šetření dětí

Otázka č. 1 – Jsi … (respondent musel zvolit jednu z nabízených možností)

Obrázek 23 – Děti podle pohlaví

Děti podle pohlaví

Dívka Chlapec 52% 48%

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 23 vyjadřuje složení respondentů (dětí) podle pohlaví. Dotazník zodpovědělo celkem 120 respondentů, z toho 52% dívek a 48% chlapců. Tato informace slouží k charakteristice respondentů.

53

Otázka č. 2 – Kolik ti je let? (otevřená otázka; respondent napsal vlastní odpověď)

Obrázek 24 – Děti podle věku a pohlaví

Děti podle věku a pohlaví 50 50 45 38 40

35

30 27 23 25 20 Chlapci 20 18 Počet dětíPočet 15 Dívky 15 8 8 7 6 Celkem 10 4 5 3 3 2 3 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 méně 8 let 9 let 10 let 11 let 12 let 13 let 14 let 15 let než 8 Věkové složení

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 24 znázorňuje složení respondentů nejen podle věku, ale i podle pohlaví. Respondenti, kteří dotazník vyplňovali, byli ve věku 8 – 15 let. Z obrázku 24 je patrné, že nejvíce dětí je ve věku 9 let, z toho 23 chlapců a 27 dívek. Naopak nejméně respondentů je ve věku 11 let, z toho 3 dívky a žádní chlapci. Žádný z respondentů nebyl mladší než 8 let. Dotazník nevyplňovali ani respondenti, kterým by bylo 12 nebo 14 let. Tato informace slouží k upřesnění charakteristice respondentů.

54

Otázka č. 3 – V jakém městě/vesnici bydlíš? (otevřená otázka; respondent musel napsat vlastní odpověď)

Obrázek 25 – Děti podle bydliště

Lomnice nad Libáň Popelkou 3% Děti podle bydliště 3% Stěžery 5% Turnov 6%

Hradec Králové 55%

Jičín 28%

Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku 25 je vidět četnost respondentů podle bydliště. Nejvíce respondentů pochází z Hradce Králové (55%) a z Jičína (28%). Zbytek respondentů pochází z Turnova (6%), ze Stěžer (5%), Lomnice nad Popelkou (3%) a Libáně (3%). Tato informace může mít vliv, v závislosti na místo bydliště respondentů, na otázku č. 18, která se týká návštěvnosti akcí nebo oblastí v Českém ráji.

55

Otázka č. 4 – Věděl/a bys, jak se jmenuje loupežník z Jičína? (respondent musel zvolit jednu z nabízených možností ANO nebo NE; v případě odpovědi ANO pokračoval v otázce č. 5 )

Obrázek 26 – Znalost dětí pohádkové postavy města Jičína

Znalost dětí pohádkové postavy města Jičína

NE, nevím 27%

ANO, vím 73%

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 26 vyjadřuje, kolik dotazovaných ví o známé pohádkové postavě města Jičína. Ze 120 respondentů odpovědělo 73% respondentů, že ví a 27% respondentů, že neví.

56

Otázka č. 5 – Jmenuje se… (otevřená odpověď; respondent musel napsat vlastní odpověď; otázka pro respondenty, kteří v otázce č. 4 zvolili odpověď ANO)

Obrázek 27 – Jméno loupežníka z Jičína

Jméno loupežníka z Jičína

Rumcajs 100%

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 27 potvrzuje, že respondenti, kteří v otázce č. 4 odpověděli, že pohádkovou postavu znají, tak odpovídali popravdě, neboť všichni dokázali napsat jméno tohoto loupežníka. Tato pohádková postava města Jičína je pro děti opravdu známá, neboť ji zná více než polovina respondentů.

57

Otázka č. 6 – Slyšel/a jsi o festivalu Jičín – město pohádky? (respondent musel zvolit jednu z nabízených možností ANO nebo NE; v případě odpovědi ANO respondent pokračoval v otázce č. 7)

Obrázek 28 – Znalost festivalu Jičín – město pohádky

Znalost festivalu Jičín - město pohádky

NE 36%

ANO 64%

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 28 znázorňuje, jestli děti znají festival Jičín – město pohádky. 64 % respondentů, což je 77 respondentů už o tomto festivalu slyšelo, dalších 36% respondentů, což je 43 respondentů o tomto festivalu neví. Obrázek 28 potvrzuje skutečnost, že tento festival je u dětí známí, neboť o něm slyšelo více než polovina respondentů.

58

Otázka č. 7 – Víš, v jakém měsíci se koná? (otevřená otázka; respondent musel napsat vlastní odpověď)

Obrázek 29 – Měsíc konání festivalu Jičín – město pohádky

Měsíc konání festivalu Jičín - město pohádky

Září 100%

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 29 zobrazuje, že děti, kteří v otázce č. 6 odpověděly, že slyšely o festivalu Jičín město pohádky, tak odpověděly popravdě, neboť všichni napsali správný výsledek v otázce č. 7, která má pravdivost odpovědí potvrdit.

59

Otázka č. 8 – Navštívil/a jsi někdy tento festival? (respondent musel zvolit jednu z nabízených možností ANO nebo NE; v případě odpovědi NE byl přesměrován na otázku č. 13)

Obrázek 30 – Účast dětí na festivalu Jičín – město pohádky

Účast dětí na festivalu Jičín - město pohádky

NE 47%

ANO 53%

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 30 znázorňuje, kolik respondentů navštívilo festival Jičín – město pohádky. Jak již bylo zmíněno v obrázku 28, tento festival zná 77 respondentů, ale navštívilo ho pouze 64 respondentů (53%), což ze 120 respondentů není moc, když je festival zaměřený přímo na děti. Důvodem může být především vzdálenost místa bydliště respondenta od místa, kde se festival koná.

60

Otázka č. 9 – S kým jsi ho navštívil/a? (respondent mohl zvolit více z nabízených odpovědí nebo dopsat vlastní odpověď)

Obrázek 31 – S kým děti navštívili festival Jičín – město pohádky

S kým děti navštívili festival Jičín - město pohádky

S kamarády 44% S rodiči 37%

Se školou 25%

S mamkou 14%

Sám/sama 13% Doprovod S taťkou 8% Se sourozenci 6% S babičkou a dědou 6%

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% Podíl respondentů

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 31 znázorňuje, s kým nejčastěji respondenti navštěvují festival Jičín – město pohádky. Nejčastěji respondenti chodí na tento festival s kamarády (44%), dále v doprovodu rodičů (37%). 25% respondentů odpovědělo, že na tomto festivalu byli se školou. Respondenti mohli dopsat také vlastní odpověď, kromě školy zodpověděli, že festival navštívili se sourozenci nebo prarodiči.

61

Otázka č. 10 – Co se ti nejvíce na tomto festivalu líbilo? (otevřená otázka; respondent musel napsat vlastní odpověď nebo i více odpovědí)

Obrázek 32 – S čím jsou děti nejvíce spokojeny na festivalu Jičín – město pohádky

S čím jsou děti nejvíce spokojeny na festivalu Jičín - město pohádky

Atrakce 43%

Vláček 21% Tvůrčí dílny 19% Divadelní představení 16% Pohádkový průvod 14%

Programfestivalu Ohňostroj 13% Stánky se sladkostmi 11%

0% 10% 20% 30% 40% 50% Podíl respondentů

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 32 znázorňuje, co se dětem nejvíce líbí na festivalu Jičín – město pohádky. Nejvíce se dětem líbí atrakce, na ty chodí 43% respondentů, dalších 21% respondentů jezdí vláčkem, 19% dětí si chodí vyrobit různé věci do tvůrčích dílen. Dále se dětem líbí divadelní představení, pohádkový průvod, ohňostroj a stánky se sladkostmi.

62

Otázka č. 11 – Zúčastnil/a ses někdy na Jičín – město pohádky pohádkového průvodu? (respondent musel zvolit jednu z nabízených možností ANO nebo NE; v případě odpovědi ANO pokračoval v otázce č. 12, při odpovědi NE byl přesměrován na otázku č. 13)

Obrázek 33 – Účast dětí v pohádkovém průvodu na festivalu Jičín – město pohádky

Účast dětí v pohádkovém průvodu na festivalu Jičín - město pohádky

ANO 32%

NE 68%

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 33 znázorňuje, kolik respondentů, z těch kteří navštívili festival, se někdy zúčastnilo pohádkového průvodu. Pohádkového průvodu se zúčastnilo pouhých 20 respondentů (32%) a 43 respondentů (68%) se nikdy pohádkového průvodu nezúčastnilo.

63

Otázka č. 12 – Za jakou pohádkovou postavu jsi byl/a převlečená? (otevřená otázka; respondent musel napsat vlastní odpověď)

Obrázek 34 – Děti převlečené za různé postavy v průvodu na festivalu Jičín – město pohádky

Děti převlečené za různé postavy v průvodu na festivalu Jičín - město pohádky

65% 70% 60% 50% 40% 30% 15% 20% 10% 10% 10% 0% Pohádková Historická Sportovec Zvíře postava postava

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 34 znázorňuje, za jaké postavy byli respondenti, kteří se zúčastnili pohádkového průvodu převlečeni. Nejvíce respondentů bylo převlečeno:

 za pohádkovou postavu (65%), tedy 13 respondentů – princezna, čert, vodník, drak, Pipi dlouhá punčocha, Červená Karkulka, čarodějnice (4), Křemílek, Eliška ze mlejna, víla,  za historickou postavu (15%), tedy 3 respondenti – Kleopatra, indián (2),  za sportovce (10%), tedy 2 respondenti – fotbalista, baletka,  za zvíře (10%), tedy 2 respondenti – kočka, vlk

64

Otázka č. 13 – Znáš nějaké další akce pořádané pro děti v Jičíně nebo okolí? (otevřená otázka; respondent musel napsat vlastní odpověď)

Obrázek 35 – Akce pořádané pro děti v Jičíně

Akce pořádané pro děti v Jičíně

67%

80%

60%

40% 13%

20% 8% 6% 3% 3% Podíl respndentů Podíl 0%

Akce

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 35 znázorňuje, jaký přehled mají respondenti o akcích pořádaných pro děti, které se konají v Jičíně a okolí. Nejvíce respondentů (67%), což je 80 respondentů odpovědělo, že nezná žádné akce pořádané pro děti. Ostatní respondenti napsali alespoň jednu akci, kterou znají. Mezi takové patří Šťastná země v Radvánovicích, Pochod za Rumcajsem, Cipískova stezka, Cirkus a Dětský den s Continentalem.

65

Otázka č. 14 – Jaké akce ses v Jičíně nebo okolí zúčastnil/a naposledy? (otevřená otázka; respondent musel napsat jednu vlastní odpověď)

Obrázek 36 – Účast na akci dětským návštěvníkem v Českém ráji

Účast na akci dětským návštěvníkem v Českém ráji

36% 40% 31% 30% 20% 13% 8% 6% 10% 3% 3%

Podíl respondentů Podíl 0%

Akce

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 36 zobrazuje, jaké akce se dětský návštěvník v Českém ráji zúčastnil naposledy. Celkem na tuto otázku odpovědělo 83 respondentů, z toho 43 respondentů (36%) odpovědělo, že neví a 37 respondentů (31%) neodpovědělo vůbec. Mezi naposledy navštívené akce dětskými návštěvníky patří Jičín – město pohádky (13%), Šťastná země v Radvánovicích (8%), Pohádkový les (6%), Staré Hrady (3%) a Pochod za Rumcajsem (3%). Celkem všechny tyto akce navštívilo 40 respondentů.

66

Otázka č. 15 – Jak bys tuto akci ohodnotil/a? (respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí; hodnocení bylo jako ve škole 1 – nejlepší, 5 – nejhorší)

Obrázek 37 – Hodnocení zúčastněné akce

Hodnocení zúčastněné akce

16 15 14 12 1 10 8 8 2 8 3 6 4 4 3 3 2 5 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Jičín - město Šťastná země v Pohádkový les Hrad a zámek Pochod za pohádky Radvánovicích Staré Hrady Rumcajsem

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 37 zobrazuje, jak byli, dětský návštěvníci spokojeni s akcí, na které se zúčastnili naposledy. Spokojenost dětských návštěvníků je poměrně vysoká. Mezi nejlépe hodnocené akce patří festival Jičín – město pohádky, Pohádkový les a Pochod za Rumcajsem, které respondenti známkovali pouze jedničkou.

67

Otázka č. 16 – Víš, co znamená pojem Český ráj? (respondent musel zvolit jednu z nabízených možností)

Obrázek 38 – Znalost regionu Český ráj

Znalost regionu Český ráj

NE, nevím ANO, vím 54% 46%

Zdroj:vlastní zpracování

Obrázek 38 znázorňuje, zda děti vůbec vědí, co znamená pojem Český ráj. Většina respondentů pochází z měst nebo vesnic, které do tohoto regionu patří, přesto 65 respondentů (54%) odpovědělo, že neví, co tento pojem znamená. 55 respondentů (46%) zná tento region.

68

Otázka č. 17 – Rodiče s tebou chodí na akce pro děti v Českém ráji… (respondent musel zvolit jednu z nabízených možností)

Obrázek 39 – Účast dětí na akcích s rodiči

Účast dětí na akcích s rodiči Vůbec 0%

Málo 31%

Často 69%

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 39 znázorňuje, jak často chodí rodiče s dětmi na akce zaměřené právě na děti. 69% respondentů odpovědělo, že s nimi rodiče na tyto akce chodí často. 31% respondentů zodpovědělo, že s rodiči navštěvují akce v Českém ráji málo. Žádný z respondentů neodpověděl, že by s nimi rodiče nechodili na akce vůbec. Z obrázku 39 vyplývá, že jsou rodiče nejspíš s akcemi zaměřenými pro děti v Českém ráji spokojeni, neboť více než polovina respondentů tyto akce navštěvuje často.

69

Otázka č. 18 – Zakroužkuj oblast nebo akci, kterou jsi už někdy navštívil/a…(respondent mohl zvolit více z nabízených odpovědí)

Obrázek 40 – Navštívená oblast/akce respondenty v Českém ráji

Navštívená oblast/akce respondenty v Českém ráji

Hrad a zámek Staré Hrady 56%

Nic z toho jsem nenavštívil/a 33%

Rumcajsova ševcovna 26%

Za pověstmi Českého ráje 25%

Akce/oblast Pochod za Rumcajsem 24%

Šťastná země v Radvánovicích 21%

Hrad Kost 21%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Podíl respondentů

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 40 zobrazuje, kolik dotazovaných, tedy ze 120 respondentů navštívilo už někdy akci nebo oblast v Českém ráji. Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti. Jak je vidět na obrázku 40, nejvíce navštěvovaná oblast je Hrad a zámek Staré Hrady, kterou už navštívilo 56% respondentů (67). Oblasti ani akce uvedené v obrázku 40 nenavštívilo 33% respondentů (39). V Rumcajsově ševcovně, která se nachází v Jičíně, bylo 26% respondentů (31). Poutníky po Českém ráji na chvíli stalo 25% respondentů (30). Mezi další navštěvované akce a oblasti patří také Pochod za Rumcajsem, Šťastná země v Radvánovicích a Hrad Kost.

70

5.3 Návrh aktivního zájezdu pro děti v Českém ráji

Název zájezdu: ZA POHÁDKOU DO ČESKÉHO RÁJE

Popis trasy: → TURNOV → HRAD VALDŠTEJN → ŠŤASTNÁ ZEMĚ V RADVÁNOVICÍCH → ROVENSKO POD TROSKAMI → JINOLICE → PRACHOV → JIČÍN → STARÉ HRADY

1. DEN - Výlet začíná v historickém městě Turnov, který je jednou ze vstupních bran Českého ráje. V tomto městě uvidíme spoustu turistických památek a zajímavostí. Náměstí dominuje původně raně renesanční radnice z roku 1526, která byla přestavěna novorenesančně. Ve Skálově ulici navštívíme expozici Muzea Českého ráje, která patří k nejnavštěvovanějším atrakcím celého regionu. Další zajímavé expozice jsou umístěné v Kamenářském domě stojícím v zahradě muzea. Z Turnova se vydáme za pohádkou na Valdštejn, jednoho z nejnavštěvovanějších hradů Českého ráje v. Zde se koná výstava kostýmů z pohádek točených na hradě Valdštejn a v jeho blízkém okolí. V rámci prohlídky se setkáme s kostýmy z pohádky Princ Bajaja, Kočičí princ, Princ a Večernice a seriálu Arabela. Výstava je doplněna soutěží o rodinnou vstupenku do expozice Barrandov. Dále půjdeme s dětmi strávit nezapomenutelnou chvíli v krásném prostředí Českého ráje do Šťastné země v Radvánovicích - areál s obrovským množstvím atrakcí (dřevěný hrad, trampolíny, prolézačky a spousta dalších). Odtud se přesuneme do Rovenska pod Troskami, kde navštívíme Muzeum medvídků a panenek, které nadchne velké i malé návštěvníky. Uvidíme zde panenky a medvídky našich prababiček a babiček, i unikátní soudobé sběratelské panenky prezentované našimi i zahraničními výtvarníky. Zajímavostí muzea je i panenka Chucky – hrdina amerického hororového filmu. K večeru odjezd na ubytování do kempu Jinolice, který se nachází v srdci Českého ráje na okraji Prachovských skal a Jinolických rybníků.

2. DEN - Volnější den. Koupání s dětmi v kempu Jinolice. Po celý den je možné v kempu navštívit také sportovně-zábavný park, skákací hrad, trampolíny, půjčovnu loděk. Večer bude zaměřený na dětské hry a soutěže. V případě špatného počasí bude program na tento den změněn.

3. DEN - Ráno se vydáme z Prachova na Cipískovu stezku do pohádkového města Jičína. Trasa je dlouhá cca 9 km a vhodná pro rodiny s malými dětmi. V Jičíně na děti

71

čeká příjemná zákoutí tohoto města, plnění různých úkolů a překvapení. Odměna za vyplněné úkoly děti nemine. Ve městě navštívíme spoustu pohádkových míst – jedinečnou interaktivní galerii Rumcajsův svět Radka Pilaře, kde se ocitneme ve světě loupežníka Rumcajsem, jeho ženy Manky a synka Cipíska. Na hlavním nádraží navštívíme Muzeum hry, kde si děti můžou vyrobit hůlku ze stočeného papíru, podobu jako má vévoda Valdštejn na všech vyobrazeních v jičínském muzeu. Půjdeme se podívat do Rumcajsovy ševcovny, kde najdeme celou Rumcajsovu rodinu, hernu pro děti, Mančinu bylinkovu zahrádku, Cipískovu ZOO, ale i občerstvení pro velké a malé návštěvníky. Vystoupíme na Valdickou bránu, věž vysokou 52 metrů, ze které je vidět do širokého okolí od Zvičiny, přes Krkonoše, Kozákov až po Ještěd.

Zájezd zakončíme výletem do hradu a zámku Staré Hrady v Libáni. Patří mezi nejnavštěvovanější místa pro rodiny s dětmi, kde se děti nechají unést atmosférou čarodějné pohádkové prohlídky.

Obrázek 40 – Mapa popisu trasy zájezdu

Zdroj: Mapy Google (2017, upraveno)

72

6 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ

Cílem dotazníkového šetření bylo získat odpovědi na tři výzkumné otázky, týkající se nabídky služeb v cestovním ruchu zaměřené na dětského návštěvníka:

1. Využívají rodiny s dětmi při cestování v Českém ráji nabídky služeb cestovních kanceláří? 2. Jaké služby využívají? 3. Jak často navštěvují rodiny s dětmi akce v Českém ráji?

Z největší části vyplňovali dotazník respondenti ve věku 31 – 35 let, kteří mají děti ve věku 4 – 5 let. Na stěžejní část dotazníku, která hledá odpověď na výzkumné otázky, odpověděli všichni dotazovaní, tedy 100 respondentů. Konkrétně u výzkumné otázky, zda rodiny s dětmi při cestování v Českém ráji využívají služeb cestovních kanceláří, se počet zúžil pouze na 13 respondentů, kteří odpověděli, že ano. Zbývající respondenti služby cestovních kanceláří nevyužívají a cestují raději individuálně, u těch poté bylo cílem zjistit, proč služby nevyužívají. Na další otázky týkající se využívání služeb cestovních kanceláří odpovídalo tedy 13 respondentů. Z hlediska toho, že nabídka služeb cestovních kanceláří a cestovních agentur zaměřená přímo na dětského návštěvníka nebo pro rodiny s dětmi je tak malá, nabízí pouze ubytování, které je vhodné pro rodiny s dětmi, dále poznávací zájezd v Českém ráji a tábory. Z výsledků dotazníkového šetření vyšlo, že více než polovina respondentů (62%) využívá ubytovacích služeb cestovních kanceláří, zbývajících 38% využívá poznávací zájezdy. Tábory, které nabízí cestovní kanceláře zaměřené pro děti, nevyužívá žádný z respondentů. Dále v rámci této výzkumné otázky kromě toho, jaké služby respondenti využívají, bylo zjistit, od jaké cestovní kanceláře nebo společnosti využívají nejvíce tyto služby. Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, že nejvíce jsou služby využívány od cestovní kanceláře Invia a Student Agency. Co se týká spokojenosti s nabízenými službami, tak všichni respondenti byli spokojeni a žádný nezvolil odpověď, že by nebyl spokojen se službou, kterou u cestovní kanceláře využil. Vzhledem k tomu, že služby využívá tak malý počet respondentů, bylo nutné zjistit, proč zbývající respondenti služby cestovních kanceláří nevyužívají. Hlavním důvodem je, že většina respondentů (68%) raději cestuje a zařizuje si vše samostatně, např. ubytování nebo tipy na výlet shánějí pomocí internetových nabídek. Zbývající respondenti zvolili odpověď, že je

73

malá nabídka těchto služeb. U poslední výzkumné otázky, která se týká toho, jak často navštěvují rodiny s dětmi akce v Českém ráji, bylo zjištěno, že často tyto akce navštěvuje 55% respondentů, což podle názoru autorky není až tak moc, vzhledem k tomu, že Český ráj je známou turistickou oblastí nejen u nás, ale i v zahraničí. Velký vliv na tento výsledek může být závislost respondenta podle kraje, ve kterém bydlí. Nejvíce respondentů, kteří odpovídali v dotazníku, bylo z Královéhradeckého a Středočeského kraje (obojí 62%). Zbývající respondenti pochází ze vzdálenějších krajů, což opravdu může ovlivnit výsledek návštěvnosti akcí v Českém ráji. Žádný z respondentů neodpověděl, že by akce nenavštěvoval s dětmi vůbec, což potvrzuje, že Český ráj je velmi oblíbenou turistickou oblastí. Mezi nejnavštěvovanější oblasti Českého ráje patří především Jičínsko, Trosky a Hrad Kost.

Cílem dotazníkového šetření pro děti nebyly žádné výzkumné otázky, úkolem bylo spíše zjistit, zda mají přehled o akcích, které se konají v Českém ráji a jaké akce už s rodiči v tomto regionu navštívily. Dále se dotazník zabýval festivalem Jičín – město pohádky, který je zaměřen právě na dětského návštěvníka. Dotazník zodpovědělo celkem 120 dětí, z toho nejvíce ve věku 9 let. Více než polovina dětí pochází z Hradce Králové (55%). O festivalu Jičín – město pohádky slyšelo 64% respondentů, z toho 53% respondentů tento festival navštívilo. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že nejvíce děti s rodiči navštěvují Hrad a zámek Staré Hrady, Rumcajsovu ševcovnu, Za pověstmi Českého ráje a Šťastnou zemi v Radvánovicích, což dokazuje, že to patří k nejnavštěvovanějším akcím a oblastem v Českém, jak je podrobně uvedeno v teoretické části.

Na základě opravdu malé nabídky služeb v cestovním ruchu zaměřené na dětského návštěvníka autorka navrhla vlastní zájezd pro děti v Českém ráji, který má děti především pobavit. Zájezd začíná v historickém městě Turnov, kde se nachází spousta památek a zajímavostí. Poté se děti vydají za pohádkou na hrad Valdštejn, kde se bude konat výstava kostýmu z různých pohádek. V zájezdu nechybí ani areál s obrovským množstvím atrakcí „Šťastná země“ v Radvánovicích, kde děti zažijí spoustu zábavy. K ubytování byl vybrán kemp Jinolice, kde se děti za pěkného počasí budou moci vykoupat. Děti se vydají Cipískovou stezkou do pohádkového města Jičína, kde budou mít za úkol plnit spoustu úkolů, za které dostanou odměnu. Zájezd bude ukončen ve Starých Hradech, kde na děti bude čekat pohádková atmosféra.

74

7 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit nabídku služeb v cestovním ruchu zaměřenou na dětského návštěvníka, a jaké služby respondenti využívají.

Na základě dotazníkového šetření zjištěno, že nabídka služeb v cestovním ruchu, především cestovních kanceláří je malá a respondenti tyto služby využívají hodně málo, protože raději cestují samostatně a vše si zařizují samostatně. Proto autorka navrhla vlastní třídenní zájezd zaměřený pro děti, který by ráda nabídla cestovní kanceláři. Dále bylo zjištěno, že respondenti, kteří služby od cestovních kanceláří využívají, jsou to hlavně služby ubytovací a poznávací zájezdy.

Dílčím cílem bylo zjistit, jak často navštěvují rodiny s dětmi akce v Českém ráji. A jaké akce s dětmi navštívili.

Bylo zjištěno, že většina respondentů s dětmi navštěvuje akce v Českém ráji často, a že nejčastěji přijíždí respondenti do regionu Českého ráje autem.

Český ráj je jedním z nejvyhledávanějších a nejnavštěvovanějších turistických regionů naší země. Nabízí množství zajímavých akcí, určených nejen dospělým, ale i dětem. Tento region je ideálním místem pro rodinnou dovolenou a potěší všechny malé návštěvníky. Na výlet do Českého ráje se mohou vydat i osoby se sníženou pohyblivostí a rodiny s kočárky.

Přesto, že Český ráj nabízí nepřeberné množství nabídek služeb - ať již jsou to příjemné penziony, restaurace, dobře vybavená informační střediska či různá sportoviště či kulturní instituce (muzea, galerie, hrady, zámky aj.) autorka by doporučila rozšířit stávající nabídky o nové nabídky především pro děti a rodiny s dětmi.

Návrhy na vytvoření nové nabídky a rozšíření stávající nabídky

 Vytvoření nové nabídky (Za pohádkou do Českého ráje), která by byla úzce propojena s produkty Za pověstmi Českého ráje a festival Jičín – město pohádky. Tato nabídka by mohla atraktivní formou přiblížit návštěvníkovi pohádky a dětské filmy, které byly v Českém ráji natočeny.

75

 Vytvoření nabídky pro maminky na mateřské dovolené. Týdenní a víkendové pobyty s rukodělnými dílnami  Vybudování dětských hřišť v území a vybavení odpočinkových míst na značených trasách pro děti.  Vytvořit počítačovou hru pro děti a mládež, která je hravou formou seznámí s regionem a zdokonalí je v kartografii, zeměpise  Vznik nových služeb (herny a dílny pro děti při muzeích, dětské jídelníčky a koutky pro děti v restauracích, dětská menu atd.)

Autorka chtěla touto prací navrhnout zájezd, který by měly nabízet cestovní kanceláře, z důvodu malé nabídky poskytovaných služeb pro dětského návštěvníka, a tím málo využívání služeb respondenty. Dále v bakalářské práci bylo navrženo rozšíření stávající nabídky v Českém ráji, díky které by děti získaly větší přehled o tomto regionu, a bylo by zde více ještě více služeb zaměřené na dětského návštěvníka.

76

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

[1] DAVID, Petr, Věra DOBROVOLNÁ a Vladimír SOUKUP. Český ráj - Turnovsko a Semilsko. 4., přeprac. vyd. Praha: S, 2007. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku. ISBN 978-80-86899-15-2.

[2] DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Český ráj: [Turnov, Jičín, Trosky, Sobotka, Kozákov, Malá Skála, Kost, Lomnice nad Popelkou, Sychrov, Prachovské skály, Lázně Bělohrad, Hrubá Skála. Praha: Soukup, c2012. Česko všemi smysly. ISBN 978-80- 86899-63-3.

[3] LAJDAR, Milan. Český ráj. Praha: Regia, 2006. Tajemné stezky. ISBN 80-863- 6754-1.

[4] LAUDIN, Radek. Nejznámější pohádková místa křížem krážem po Česku: [Turnov, Jičín, Trosky, Sobotka, Kozákov, Malá Skála, Kost, Lomnice nad Popelkou, Sychrov, Prachovské skály, Lázně Bělohrad, Hrubá Skála. Praha: Fragment, 2010. Tipy na výlety. ISBN 978-80-253-0973-5.

[5] PAULÍK, Ivo. Český ráj. Druhé vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2016. Ottův turistický průvodce. ISBN 978-80-7451-525-5.

[6] PODHORSKÝ, Marek. Královéhradecký kraj. Praha: Freytag, 2002. Průvodce na cesty Českou republikou. ISBN 80-731-6053-6.

[7] SEIFERTOVÁ, Lucie. Český ráj a jeho tajemství. Praha: Petr Prchal, 2007. ISBN 978-808-7003-213.

[8] STŘÍDA, Miroslav a Marcela NOVÁKOVÁ. Český ráj: [text: Miroslav Střída, Marcela Nováková]. Praha: Olympia, 2002. ISBN 80-703-3725-7.

[9] TROUSIL, Michal a Veronika JAŠÍKOVÁ. Úvod do tvorby odborných prací. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014, 154 s. ISBN 978-807-4353-802

[10] TUREK, Jakub a Marcela NOVÁKOVÁ. Český ráj: 31 tipů, kam na výlet. Praha: Grada, 2007.

77

[11] VELARTOVÁ, Jaroslava. 10 zastavení v Českém ráji. Jičíněves: Libor Velart, 1990. ISBN 80-900-0351-6.

Internetové zdroje – seřazeno podle abecedy

[1] Dětská lesní naučná stezka Sedmihorky. Jedtesdetmi.cz [online]. [cit. 2017-08-11] Dostupné z: http://www.jedtesdetmi.cz/?goto=bodyz_d&sekce=&kat=30&id=4820

[2] Filmařka z Českého ráje Věra Plívová - Šimková: Český ráj ve filmu a pohádkách. Český ráj: dětem [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-20]. Dostupné z: http://www.ceskyrajdetem.cz/cs/za-filmem-a-pohadkou-do- ceskeho-raje/filmarka-z-ceskeho-raje-vera-plivova-simkova.html

[3] Historie Českého ráje. ceskehory.cz: Český ráj [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: https://www.ceskehory.cz/cesky-raj/historie.html

[4] Historie. Muzeum Českého ráje v Turnově [online]. Muzeum Českého ráje v Turnově, ©2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.muzeum- turnov.cz/muzeum-historie/

[5] Hrad a zámek Staré Hrady u Jičína. Český ráj: dětem [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit.2017-08-18]. Dostupné z: http://www.cesky- raj.info/redakce/index.php?xuser=&lanG=cs&dr=1274

[6] Hrad a zámek Staré hrady u Jičína. severní čechy.info [online]. Compedium, ©2008 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.severnicechy.info/dr-cs/1274-hrad-a-zamek- stare-hrady-u-jicina.html

[7 ] Hrad Valdštejn. Jedtesdetmi.cz [online]. [cit. 2017-08-18]. Dostupné z: http://www.jedtesdetmi.cz/hrad-valdstejn-336/

[8] Hruboskalsko, skalní město, oblast Dračích skal. Český ráj: dětem [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit.2017-08-11]. Dostupné z:

78

http://www.ceskyrajdetem.cz/cs/za-filmem-a-pohadkou-do-ceskeho-raje/filmova- mista/hruboskalsko-skalni-mesto-oblast-dracich-skal.html

[9] Jak dostat tatínka do polepšovny: Český ráj ve filmu a pohádkách. Český ráj dětem: Filmy a pohádky [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-18]. Dostupné z: http://www.ceskyrajdetem.cz/cs/za-filmem-a-pohadkou-do-ceskeho- raje/filmy-a-pohadky/jak-dostat-tatinka-do-polepsovny.html

[10] Jičín - město pohádky. Český ráj dětem [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-18]. Dostupné z: http://www.ceskyrajdetem.cz/dr-cs/1335- jicin-mesto-pohadky.html

[11] Jičín. Jičín: turistický portál [online]. Město Jičín, ©2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.jicin.org/cs/region/jicin.html

[12] Kletba bratří Grimmů. Český ráj: dětem [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.ceskyrajdetem.cz/cs/cesky-raj- ve-nbsp-filmu-nbsp-a-pohadkach/filmy-a-pohadky/kletba-bratri-grimmu.html

[13] Kopicův statek: Český ráj ve filmu a pohádkách. Český ráj: dětem [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.ceskyrajdetem.cz/cs/za-filmem-a-pohadkou-do-ceskeho-raje/filmova- mista/kopicuv-statek.html

[14] Lipová alej a park Libosad:. Český ráj [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/dr-cs/586-lipova- alej-a-park-libosad.html

[15] Malá mořská víla: Český ráj ve filmu a pohádkách. Český ráj dětem: Filmy a pohádky [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-18]. Dostupné z: http://www.ceskyrajdetem.cz/cs/za-filmem-a-pohadkou-do-ceskeho-raje/filmy-a- pohadky/mala-morska-vila.html

[16] Máj: Český ráj ve filmu a pohádkách. Český ráj dětem: Filmy a pohádky [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-18]. Dostupné z:

79

http://www.ceskyrajdetem.cz/cs/za-filmem-a-pohadkou-do-ceskeho-raje/filmy-a- pohadky/maj.html

[17] Nabídka pro školy a kolektivy: Turistika a služby. Český ráj dětem [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-18]. Dostupné z: http://www.ceskyrajdetem.cz/cs/turistika-a-sluzby/nabidka-pro-skoly-a-kolektivy.html

[18] O uloupené divožence: Český ráj ve filmu a pohádkách. Český ráj dětem: Filmy a pohádky [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-18]. Dostupné z: http://www.ceskyrajdetem.cz/cs/za-filmem-a-pohadkou-do-ceskeho-raje/filmy-a- pohadky/o-uloupene-divozence.html

[19] Pohádkový les Rovensko pod Troskami 2017. severní čechy.info [online]. Compedium, ©2008 [cit.2017-08-11]. Dostupné z: http://www.severnicechy.info/redakce/index.php?xuser=&lanG=cs&dr=17290

[20] Po Českém ráji parním vlakem. Český ráj: dětem [online]. Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/dr-cs/17690-po- ceskem-raji-parnim-vlakem.html

[21] Pochod Českým rájem - putování za Rumcajsem. Český ráj: dětem [online]. Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.ceskyrajdetem.cz/dr-cs/7291-pochod-ceskym-rajem-putovani-za- rumcajsem.html

[22] Pro školy: nabídka programů pro školy aneb "muzeum dětem". Muzeum Českého ráje v Turnově [online]. Muzeum Českého ráje v Turnově, ©2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.muzeum-turnov.cz/pro-skoly/

[23] Přijela k nám pouť. filmová místa.cz [online]. ©2006-2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: https://www.filmovamista.cz/film/dej?id=195-Prijela-k-nam-pout

[24] Region Český ráj. Český ráj [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/cs/region-cesky-raj/

[25] Slavnosti Slámy Slamák: Český ráj. Hejnice [online]. ©2000-2017 [cit. 2017-08- 11]. Dostupné z: http://www.mestohejnice.cz/dr-cs/6270-slavnosti-slamy-slamak.html

80

[26] Sobotecko a Dolnobousovsko. Český ráj [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/cs/region-cesky- raj/turisticke-oblasti-ceskeho-raje/sobotecko-a-dolnobousovsko.html

[27] Státní hrad Trosky. Český ráj [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/dr-cs/1344-statni-hrad- trosky.html

[28] Státní zámek Hrubý Rohozec:. Český ráj [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/dr- cs/1192-statni-zamek-hruby-rohozec.html

[29] Státní zámek Sychrov:. Český ráj [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992- 2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/dr-cs/1046-statni-zamek- sychrov.html

[30] ŠKODA Muzeum. severní čechy.info [online]. Compedium, ©2008 [cit. 2017-08- 11]. Dostupné z: http://www.severnicechy.info/redakce/index.php?xuser=&lanG=cs&dr=1208

[31] Školní výlety - Programy pro školy - Studenti v Českém ráji. Klokoci.cz: půjčovna lodí Jizera [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://klokoci.cz/skolni-vylety- cesky-raj.html

[32] Šolcův statek - galerie Karla Samšiňáka: Český ráj. Český ráj [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.cesky- raj.info/dr-cs/1087-solcuv-statek-galerie-karla-samsinaka.html

[33] Šťastná země Radvánovice - dětský zábavný areál. Jedtesdetmi.cz [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.jedtesdetmi.cz/stastna-zeme-radvanovice-detsky- zabavny-areal-2529/

[34] Turistika a služby. Český ráj dětem [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992- 2017 [cit. 2017-08-18]. Dostupné z: http://www.ceskyrajdetem.cz/cs/turistika-a-sluzby/

81

[35] Turnov - kašna se sochou sv. Václava. Turistika.cz [online]. Turistika.cz, ©2007- 2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: https://www.turistika.cz/mista/turnov-kasna-se- sochou-sv-vaclava/detail

[36] Valdštejnská lodžie. Český ráj [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/dr-cs/954-valdstejnska- lodzie.html

[37] Václav Čtvrtek. Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně [online]. Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně, [©2011] [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://knihovna.jicin.cz/old/vaclav_ctvrtek.html

[38] Vícedenní pobyty Český ráj bez bariér - Jičínsko. Český ráj: bez bariér [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-18]. Dostupné z: http://www.ceskyrajbezbarier.cz/redakce/index.php?xuser=&lanG=cs&dr=13993

[39] Vyhlídkové lety balonem i pro hendikepované osoby: tipy na výlety. Český ráj: bez bariér [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.ceskyrajbezbarier.cz/cs/tipy-na-vylety/vyhlidkove-lety-balonem-i-pro- hendikepovane-osoby.html

[40] Za pověstmi Českého ráje. Český ráj: dětem [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.ceskyrajdetem.cz/cs/za- povestmi-ceskeho-raje/

[41] Zámek Dětenice. Jedtesdetmi.cz [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.jedtesdetmi.cz/zamek-detenice-2785/

[42] Zlatá stezka na vozíku:. Český ráj [online]. Turnov: Sdružení Český ráj, ©1992- 2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/dr-cs/9046-zlata-stezka- na-voziku-to-nej-z-ceskeho-raje.html

[43] Zřícenina hradu Michalovice. Český ráj [online]. Sdružení Český ráj, ©1992-2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/dr-cs/3474-zricenina-hradu- michalovice.html

82

Zdroje obrázků

[1] Fotogalerie: Slamák. In: Šťastná země: divutvorná zahrada [online]. Šťastná země, ©2017[cit.2017-08-11].Dostupné z: http://www.stastnazeme.cz/fotogalerie/nggallery/galerie/slamak

[2] Mapy Google. In: Mapy Google [online]. ©2017 [cit. 2017-08-11]. Dostupné z: https://www.google.cz/maps/@50.2064832,15.8125253,15z

83

Seznam obrázků

Obrázek 1 – festival Jičín město pohádky ...... 16

Obrázek 2 – atrakce na festivalu Jičín – město pohádky ...... 16

Obrázek 3 – Šťastná země v Radvánovicích ...... 17

Obrázek 4 – Respondenti podle pohlaví ...... 34

Obrázek 5 – Respondenti podle pohlaví a věku ...... 35

Obrázek 6 – Původ respondentů podle krajů ...... 36

Obrázek 7 – Respondenti podle počtu dětí ...... 37

Obrázek 8 – Věk děti respondentů ...... 38

Obrázek 9 – Účast respondentů s dětmi na akcích v Českém ráji ...... 39

Obrázek 10 – Účast na akcích Českého ráje podle kraje původu respondenta ...... 40

Obrázek 11 – Zdroj informací o dětské turistické nabídce v Českém ráji ...... 41

Obrázek 12 – Respondenti z hlediska využívání služeb cestovních kanceláří ...... 42

Obrázek 13 – Využívání služeb CK respondenty podle typu služeb ...... 43

Obrázek 14 – Nejvíce využívané společnosti v cestovním ruchu ...... 44

Obrázek 15 – Spokojenost respondentů s poskytovanými službami CK ...... 45

Obrázek 16 – Důvod respondentů z hlediska nevyužívání služeb CK ...... 46

Obrázek 17 – Nejvíce navštěvované oblasti Českého ráje ...... 47

Obrázek 18 – Využívání internetových nabídek respondenty v regionu Českého ráje .. 48

Obrázek 19 – Využívání služeb respondenty podle internetových nabídek v % ...... 49

Obrázek 20 – Délka pobytu respondentů s dětmi v Českém ráji ...... 50

Obrázek 21 – Způsob využití dopravy do regionu Českého ráje ...... 51

Obrázek 22 – Návštěvnost respondentů s dětmi v Českém na různých akcích/oblastech v Českém ráji ...... 52

Obrázek 23 – Děti podle pohlaví ...... 53

Obrázek 24 – Děti podle věku a pohlaví ...... 54

Obrázek 25 – Děti podle bydliště ...... 55

84

Obrázek 26 – Znalost dětí pohádkové postavy města Jičína ...... 56

Obrázek 27 – Jméno loupežníka z Jičína ...... 57

Obrázek 28 – Znalost festivalu Jičín – město pohádky ...... 58

Obrázek 29 – Měsíc konání festivalu Jičín – město pohádky ...... 59

Obrázek 30 – Účast dětí na festivalu Jičín – město pohádky ...... 60

Obrázek 31 – S kým děti navštívili festival Jičín – město pohádky ...... 61

Obrázek 32 – S čím jsou děti nejvíce spokojeny na festivalu Jičín – město pohádky .. 62

Obrázek 33 – Účast dětí v pohádkovém průvodu na festivalu Jičín – město pohádky .. 63

Obrázek 34 – Děti převlečené za různé postavy v průvodu na festivalu JMP ...... 64

Obrázek 35 – Akce pořádaní pro děti v Jičíně ...... 65

Obrázek 36 – Účast na akci dětským návštěvníkem v Českém ráji ...... 66

Obrázek 37 – Hodnocení zúčastněné akce ...... 67

Obrázek 38 – Znalost regionu Český ráj ...... 68

Obrázek 39 – Účast dětí na akcích s rodiči ...... 69

Obrázek 40 – Navštívená oblast/akce respondenty v Českém ráji ...... 70

9 PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Dotazník pro rodiče

Příloha č. 2 – Dotazník pro děti

Příloha č. 3 – Cipískova stezka

85

Příloha č. 1

Příloha č. 1

Příloha č. 1

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Příloha č. 2

Příloha č. 2

Příloha č. 3

ZADÁNÍ PRÁCE