Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika

ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROFILU A SWOT REGIONU ORP BŘECLAV Anaysis of economic profile and SWOT of the ORP region Břeclav

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Autor: Doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Pavel KADLEC

Brno, 2010 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra regionální ekonomie a správy

Akademický rok 2009/2010

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Pro: KADLEC Pavel

Obor: Regionální rozvoj a správa

Název tématu: ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROFILU A SWOT REGIONU ORP BŘECLAV

Anaysis of economic profile and SWOT of the ORP region Břeclav

Zásady pro vypracování

Problémová oblast: Základní charakteristiky regionu a jeho ekonomický profil

Cíl práce Analýza silných a slabých stránek, rozvojových příležitostí a ohrožení

Postup a použité metody: Strategická doporučení pro další rozvoj regionu.

Rozsah grafických prací: Předpoklad cca 10 tabulek a grafů

Rozsah práce bez příloh: 35 – 40 stran

Seznam odborné literatury:

VITURKA, MILAN. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ KVALITY PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE. BRNO : ESF MU, 2003. 141 S. PŘÍPADOVÁ STUDIE. ISBN 80-210-3304-5., VITURKA, MILAN. REGIONÁLNÍ EKONOMIE A POLITIKA II. PRVNÍ. BRNO : ESF MU, 2007. 130 S. SKRIPTA. ISBN 978-80-210-4478-4., REGIONÁLNÍ ROZVOJ :(VÝCHODISKA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, REGIONÁLNÍ POLITIKA, TEORIE, STRATEGIE A PROGRAMOVÁNÍ). EDITED BY RENÉ WOKOUN. PRAHA : LINDE, 2008. 475 S. ISBN 978-80-7201-699.

Vedoucí bakalářské práce: Doc. RNDr. Milan Viturka, CSc.

Datum zadání bakalářské práce: 23. 11. 2009

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… ………………………………………… vedoucí katedry děkan

V Brně dne 23. 11. 2009

Jméno a příjmení autora: Pavel Kadlec Název bakalářské práce: Analýza ekonomického profilu a SWOT regionu ORP Břeclav Název práce v angličtině: Anaysis of economic profile and SWOT of the ORP region Břeclav Katedra: Katedra regionální ekonomie a správy Vedoucí bakalářské práce: Doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Rok obhajoby: 2010

Anotace:

Předmětem bakalářské práce je podrobná analýza ekonomického profilu správního obvodu obce s rozšířenou působností Břeclav. První část je věnována problematice a metodologii regionálně ekonomické analýzy. V další části je již provedena analýza ekonomického profilu Břeclavska. Následná SWOT analýza stručně shrnuje silné a slabé stránky, příležitostí a hrozby hospodářského rozvoje regionu. Konečným výsledkem této práce jsou strategická doporučení pro další směřování rozvoje zkoumaného správního obvodu.

Annotation:

Subject of this thesis is a detailed analysis of the economic profile of the administrative district of municipality with extended powers Břeclav. The first part is devoted to questions and methodology of regional economic analysis. In the next section there is analyzed the economic profile of Břeclav region. Following SWOT analysis concisely summarizes the strengths, weaknesses, opportunities and threats of development of the region. The final results of this work are the strategic recommendations for future development direction of the administrative district.

Klíčová slova:

Správní obvod obce s rozšířenou působností Břeclav, Břeclavsko, ORP, ekonomický profil, SWOT analýza

Key words:

Administrative district of municipality with extended powers Břeclav, Břeclav region, ORP, economic profile, SWOT analysis

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Analýza ekonomického profilu a SWOT regionu ORP Břeclav vypracoval samostatně pod vedením doc. RNDr. Milana Viturky, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 19. 5. 2010 vlastnoruční podpis autora

Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu bakalářské práce doc. RNDr. Milanu Viturkovi, CSc. za cenné rady a připomínky. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Tereze Gajduškové a Ing. Janu Vybíralovi za poskytnuté materiály.

Obsah

1 Úvod a cíl práce ...... 8 2 Metodika, teoretická východiska ...... 9 2.1 Situační analýza, analýza ekonomického profilu ...... 9 2.2 SWOT analýza...... 10 2.3 Vize regionu a strategická doporučení pro další rozvoj regionu ...... 11 3 Analýza ekonomického profilu ...... 12 3.1 Charakteristika území ...... 12 3.2 Infrastruktura ...... 13 3.3 Ekonomický potenciál...... 14 3.3.1 Ekonomická aktivita a nezaměstnanost...... 14 3.3.2 Ekonomické subjekty ...... 15 3.3.3 Zemědělství, lesnictví, lov ...... 17 3.3.4 Těžba surovin ...... 18 3.3.5 Zaměstnavatelé v sektoru průmysl a stavebnictví ...... 19 3.3.6 Zaměstnavatelé v sektoru služeb...... 20 3.3.7 Rozvojové zóny ...... 20 3.4 Cestovní ruch ...... 20 3.5 Lidský potenciál ...... 22 3.5.1 Věková struktura obyvatelstva ...... 22 3.5.2 Vývoj počtu obyvatel ...... 23 3.5.3 Vzdělanostní struktura obyvatelstva ...... 24 3.6 Občanská vybavenost obcí a bytová výstavba...... 24 3.6.1 Školství ...... 24 3.6.2 Zdravotnictví ...... 25 3.6.3 Sociální služby ...... 26 3.6.4 Bytová výstavba ...... 26 3.7 Ekologie a životní prostředí ...... 27 3.8 Aktéři územního rozvoje v regionu ...... 28 3.9 Mikroregiony ...... 29 3.10 Související koncepční dokumenty ...... 29 4 SWOT analýza ...... 31 5 Vize a doporučení ...... 32 5.1 Vize ...... 32 5.2 Doporučení ...... 32 6 Závěr ………...... 34 7 Seznam použitých zdrojů ...... 35 8 Seznam použitých zkratek ...... 39 9 Seznam obrázků a tabulek ...... 40 10 Seznam příloh ...... 41

1 Úvod a cíl práce

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností tvoří mezistupeň přenesené státní správy mezi úrovní krajů a obcí. Obecní úřady s rozšířenou působností poskytují služby státní správy nejen pro svou obec, ale i pro obce spadající do jejího správního obvodu. Celkový počet obcí s rozšířenou působností je 205, jejich správní obvody člení kromě hlavního města Prahy celé území ČR.

Podoba obvodu obce s rozšířenou působností je dána zákonem č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností; zákonem č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů; vyhláškou Ministerstva vnitra ČR č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Správní obvody obcí s rozšířenou působností (dále jen SO ORP) nabyly své pravomoci k 1. 1. 2003.

Cílem bakalářské práce je podrobná situační analýza ekonomického profilu správního obvodu obce s rozšířenou působností Břeclav (dále Břeclavsko). Ze situační analýzy bude vycházet SWOT analýza. Hlavním výstupem by měla být návrhová část, která naváže na výsledky SWOT analýzy a bude obsahovat doporučení a návrhy opatření pro rozvoj regionu Břeclavska. Svojí strukturou a náplní bude práce do jisté míry odpovídat standardním strategickým plánům.

Práce bude členěna do několika základních částí. V první části bakalářské práce budou shrnuta teoretická východiska a metodika týkající se ekonomické analýzy a strategického plánování. V dalších třech částích by měl být naplněn cíl bakalářské práce: budou obsahovat analýzu ekonomického profilu Břeclavska, SWOT analýzu a návrhovou část. V závěru bude stručné zhodnocení výsledků bakalářské práce.

8 2 Metodika, teoretická východiska 2.1 Situační analýza, analýza ekonomického profilu

Analýza ekonomického profilu, nebo také situační analýza, si klade za cíl zhodnotit situaci a všechny aspekty hospodářství a života ve studovaném regionu. Doporučenou strukturu a obsah uvádí mimo jiné LABOUNKOVÁ a kol. (2009), která situační analýzu rozděluje do 6 základních bodů: A Identifikace regionu, B Charakteristika území, C Širší vztahy regionu, D Aktéři územního rozvoje v mikroregionu, E ÚPD obcí a kraje, F Závěry situační analýzy. KUTSCHERAUER (2007) doporučuje následující strukturu profilu regionu: 1. Úvod, 2. Charakteristika území, 3. Infrastruktura, 4. Hospodářství, 5. Zaměstnanost a trh práce, 6. Sociální, zdravotní a kulturní infrastruktura, 7. Životní prostředí, 8. Rekreace a cestovní ruch.

BERMAN a kol. (1999) hodnotí výzkum prostředí jako základní prvek strategického plánování. Podle něj by se měla věnovat pozornost profilu a průzkumu přístupu podniků a také profilu komunity. Profil komunity v sobě podle něj nese „údaje o obyvatelstvu, pracovních silách, zaměstnavatelích a výdělcích, nezaměstnanosti, údaje o bydlení, o struktuře místní ekonomiky, o podnicích ve městě (resp. v regionu), údaje o infrastruktuře a životním prostředí. Cílem analýzy místní ekonomiky je posoudit lokální charakteristiky a lokální trendy na pozadí národního/regionálního vývoje a určit tak zvláštnosti či naopak shody v národním a místním rozvoji.“ Dále je podle něj potřeba „odhalit místní zvláštnosti: výjimečné či ojedinělé rysy místní situace, které mohou sloužit jako zdroj komparativních výhod a naopak jako zdroj jeho ohrožení.“ a také „analyzovat strukturu místní ekonomiky a vzájemný vztah jednotlivých oblastí, které jsou v rámci profilu posuzovány.“

Měla být východiskem pro SWOT analýzu. Tohle potvrzuje i KUTSCHERAUER (2007) a dodává, že „slouží jako sjednocující a referenční resp. argumentační materiál pro diskusi nad dalšími kroky strategie – vytýčení kritických oblastí, cílů a strategií.“ Je proto velmi důležité, aby byla vypracována důkladně a podrobně. ŠILHÁNKOVÁ (2007) zdůrazňuje význam zpracování analytické části strategického dokumentu. I když se může zdát, že jsou všichni zúčastnění o území dobře informováni, tak míra obeznámenosti, úhel pohledu i další aspekty se mohou u jednotlivců značně lišit. Na druhou stranu např. PERLÍN (2006) upozorňuje, že „analýza, která uvádí za sebou jednotlivé informace, aniž by k nim zpracovatelé zaujali stanovisko, je nadbytečná a uvádí nepochybně i informace, které nemají pro rozvoj řešeného území žádný nebo zcela zanedbatelný vztah.“ Proto není ani tak důležité, jak je analýza rozsáhlá. Spíše je rozhodující to, jak kvalitně je zpracovaná, zda je relevantní k rozvoji území a také jak je interpretovaná.

Charakteristiky by měly být analyzovány srovnávací metodou ve vztahu k regionům vyšší úrovně (Jihomoravský kraj) popřípadě k ČR, čímž se získají informace o odlišnostech a specifikách území. Je nutné sledovat i vývoj ukazatelů v čase, a proto by měly být pro důležité charakteristiky vypracovány časové řady, aby byly odhaleny trendy vývoje. Důležité jsou ukazatele charakterizující jednak celý region, ale také jednotlivé části regionu nebo obce, což napomáhá odhalení vnitřní strukturu regionu a také samozřejmě rozložení jevů v prostoru. Většina ukazatelů nemá praktickou vypovídací hodnotu v absolutním rozměru, ale pouze po přepočtu na počet obyvatel (popř. počet obcí, rozlohu), čímž se zajistí vzájemná srovnatelnost získaných hodnot.

Seznamy doporučených deskriptorů k analýze nabízí např. VITURKA a kol. (2005), ty jsou ovšem pro krajskou úroveň a pro menší území nemusí být data k dispozici. Stejně tak jsou zde vypsány potenciální zdroje dat pro dané deskriptory. Lokalizační faktory investičních aktivit, jakožto aktivit majících výrazný vliv na ekonomický rozvoj regionu, uvádí VITURKA (2000). Přestože lokalizační faktory investičních aktivit jsou výrazně specifická záležitost a tvoří jen dílčí úsek

9 v analýze regionálního profilu, můžou dané faktory posloužit jako vodítko pro analýzu. Pro situační analýzu lze využít i seznam ukazatelů od ŠKRABALA a kol. (2006), který je primárně určený pro hodnocení efektivity managementu mikroregionů.

2.2 SWOT analýza

SWOT analýza je „standardní metoda používaná k prezentaci analytických poznatků o nejrůznějších objektech zkoumání. Jejím principem je jednoduchá, avšak výstižná a pokud možno vyčerpávající a objektivní charakteristika silných a slabých stránek zkoumaného objektu a jeho možných příležitostí a ohrožení“ (CZEKAJ a kol., 1998).

Slovo SWOT je složené z prvních písmen anglických názvů jejích 4 části: silné stránky (Strenghts), slabé stránky (Weaknesses), příležitosti (Oportunities), hrozby (Threats). Jejich charakteristiku podává např. TAUER a kol. (2009). Za příležitost považuje nějakou výraznou vnější situaci, která má nebo může mít pozitivní vliv vzhledem k rozvoji regionu nebo obecně jakéhokoli řešenému záměru. Hrozby naopak představují možné negativní dopady vnějšího prostředí na řešený záměr. Za silné stránky můžeme považovat zdroje, dovednosti, pozitivní potenciál a další výhody vzhledem ke standardnímu prostředí, které jsou výhodné pro řešený záměr. Slabé stránky naopak představují slabiny, omezení, nedostatky a další negativní faktory vztahující se ke standardnímu nebo k vnějšímu prostředí.

ŠILHÁNKOVÁ (2007) uvádí, že SWOT analýza je na rozdíl od situační analýzy mnohem soustředěnější a obvykle se vztahuje k problémovým oblastem. „SWOT představuje kombinaci 2 analýz. Jejím účelem je posouzení vnitřních předpokladů obce tj. silných a slabých stránek, a posouzení vnějších příležitostí a hrozeb“ (Šilhánková, 2007). Vnější analýza je zaměřená do budoucna a zabývá se takovými faktory, do nichž obec (region) nemůže aktivně zasáhnout. Přesto však jsou důležité a je nutné na ně reagovat. Vnitřní analýza je zaměřená na přítomnost, popisuje současný stav a zahrnuje ovlivnitelné faktory. Ze zásady je SWOT analýza jasná, stručná a výstižná a musí vycházet z předchozí situační analýzy. PERLÍN (2001) zdůrazňuje, že „body, které nemají v analýze oporu, do analýzy SWOT nepatří. Na druhé straně mnozí autoři zjišťují různé problémy v dílčích analýzách, ty se však v celkové analýze SWOT neobjevují. To svědčí o ledabylém nebo nekonkrétním zpracování analýzy.“

Jak uvádí ŠKRABAL a kol. (2006), SWOT analýza může být vypracována dvěma způsoby. První spočívá ve vytvoření několika dílčích SWOT analýz pro jednotlivé oblasti (např. hospodářský rozvoj, infrastruktura, lidské zdroje, rozvoj území apod.). Druhou možností je vytvoření jediné komplexní SWOT analýzy pro všechny oblasti dohromady. FEJL (2000) zdůrazňuje kolektivní vypracování formou brainstormingu.

Tím, že se v analýze SWOT objevují prvky vztažené na současnost (S+W) i na budoucnost (O+T), představuje SWOT spojovací článek mezi analytickou a návrhovou částí. Současně je důležité si uvědomit, že SWOT není analýza v pravém slova smyslu, ale spíše syntéza výsledků předchozí situační analýzy.

Je dobré se vyvarovat přílišné obecnosti, která je u SWOT analýz podle PERLÍNA (2001) velmi častá. Tím pádem není možné jednotlivé body přímo vztáhnout k určité části území, protože se může týkat jakéhokoli jiného území. Dalším problémem a častou chybou je již zmiňovaná častá neprovázanost s předchozí analýzou. FEJL (2000) podotýká, že problémem SWOT analýzy je její časový aspekt: „tatáž pracovní skupina by po nějakém čase nejspíše dospěla k poněkud odlišným závěrům.“ Nicméně tohle považuje za logické a v případě plánovaných změn dokonce i žádoucí.

10 2.3 Vize regionu a strategická doporučení pro další rozvoj regionu

Vizí se rozumí popis ideálního stavu vývoje regionu v delším časovém horizontu, stavu, kterého chceme dosáhnout. „Vize je deklarací výběru zásadních směrů, cílů a programů činností“ ŠILHÁNKOVÁ (2007).

Strategická doporučení jsou nejdůležitější částí celého strategického dokumentu. Vychází z výsledků SWOT analýzy a měla by na ni citlivě reagovat. Existují různé typy strategií. ŠILHÁNKOVÁ (2007) uvádí příklady takových strategií vycházejících ze SWOT analýzy: S-O vytváří kombinaci silných stránek a budoucích příležitostí. Strategie W-O vychází ze snahy odstranit slabé stránky využitím příležitostí. Strategie S-T je založena na snaze využít silných stránek pro eliminaci hrozeb. Shrnutí nabízí LABOUNKOVÁ a kol. (2009): „Měly by využívat silné stránky a eliminovat slabé stránky mikroregionu, dále by se měly využívat příležitosti rozvoje a reagovat na ohrožení rozvoje mikroregionu.“ Cíle rozvoje mikroregionu musí být v souladu se strategickými cíly strategie rozvoje regionů vyšší úrovně, do nichž se řadí.

11 3 Analýza ekonomického profilu 3.1 Charakteristika území

Obvod obce s rozšířenou působností Břeclav se nachází na jihovýchodě ČR, v jižní části Jihomoravského kraje u hranic s Rakouskem a Slovenskem. Sousedními obvody obcí s rozšířenou působností jsou Mikulov, Hustopeče a Hodonín. SO ORP je částí okresu Břeclav a skládá se z 18 obcí. Z tohoto počtu je 5 obcí se statutem města (Břeclav, Lanžhot, Podivín, Valtice, Velké Bílovice) a 1 obec se statutem městyse (Moravská Nová Ves). Největší obcí je město Břeclav. Další tři obce mají přes 3 tisíce obyvatel (Lanžhot, Valtice, Velké Bílovice). Pět obcí má mezi 2 a 3 tisíci obyvatel, méně než 1 tisíc obyvatel mají pouze 2 obce (Bulhary a Přítluky). Zcela chybí malé obce (do 500 obyvatel). Obec Lednice od roku 1966 zahrnuje i místní část Nejdek. Součástí města Valtice je místní část Úvaly a součástí Přítluk jsou Nové Mlýny. Město Břeclav spravuje městské části Poštorná a Charvátská Nová Ves a do roku 2007 byla součástí Břeclavi i Ladná.

Obr. č. 1: Obce SO ORP Břeclav

Zaječí

Rakvice Přítluky Velké Bílovice

Bulhary Podivín Moravský Žižkov Lednice Ladná Hrušky Moravská Nová Ves Hlohovec Týnec Břeclav Kostice Valtice Tvrdonice

Lanžhot 0 N 7 Km

statut obce obec město městys

Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování

Celkový počet obyvatel 31. 12. 2009 dosahoval 58 829 obyvatel. Podíl počtu obyvatel žijících v obcích se statutem města je 69 %. V centru obvodu, v Břeclavi, žilo 41 % z nich. Podle definice venkovského prostoru ČSÚ (2009) lze za městský prostor považovat pouze obec Břeclav.

Průměrný počet obyvatel obce ORP k 31. 12. 2009 dosahoval přibližně 3 268, což je nadprůměrná hodnota v Jihomoravském kraji. Hustota zalidnění (134,1 obyvatel na km2) je přibližně stejná jako celorepublikový průměr, ale v relativně hustě zalidněném Jihomoravském kraji se jedná o podprůměr. Nejvyšší hustotu zalidnění má Břeclav a nadprůměrnou ještě další 4 obce (viz příloha č. 2).

12

Tab. č. 1: Velikostní kategorie obcí SO ORP Břeclav k 31. 12. 2009 kategorie počtu obyvatel počet obcí podíl na obyvatelstvu (v %) 0 – 499 0 0,0 500 – 999 2 2,6 1000 – 1499 5 11,0 1500 – 1999 2 5,7 2000 – 2999 5 20,6 3000 – 9999 3 19,0 10000 a více 1 41,1 Celkem 18 100 Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování

Region má rozlohu 43 881 ha, což z něj činí pátý nejrozlehlejší správní obvod mezi jihomoravskými SO ORP. Nepočítáme-li SO ORP Brno, je Břeclavsko správní obvod s největší průměrnou katastrální výměrou obcí.

Dopravní vzdálenost z Břeclavi, jakožto centra mikroregionu, do centra Brna je necelých 60 km, do Prahy přibližně 260 km, blízké jsou města Bratislava a Vídeň (obě přibližně 80 km). Břeclavskem procházejí významné silniční a železniční trasy, což činí spolu s blízkostí hlavních měst sousedních států, jeho polohu strategicky mezinárodně významnou.

3.2 Infrastruktura

Zajištění kvalitní technické a dopravní infrastruktury patří k nejdůležitějším předpokladům regionálního rozvoje.

Břeclavsko má vynikající dopravní napojení. Regionem prochází dálnice D2 z Brna do Bratislavy s výjezdy u Podivína a Břeclavi. Dalšími významnými silničními tahy jsou silnice 1. třídy číslo 55 od Hodonína přes Břeclav a u Poštorné překračuje hranici do Rakouska. Silnice 1. třídy číslo 40 spojuje Břeclav a Valtice s Mikulovem. Výhledově se plánuje s výstavbou rychlostní silnice 55, která by měla nahradit stávající silnici 1. třídy.

Nejintenzivnější silniční doprava je na úseku dálnice D2 mezi Brnem a Břeclaví, v centru Břeclavi, mezi Břeclaví a D2, úsek dálnice D2 od Břeclavi na Slovensko a R55 na Hodonín (údaje z roku 2005). Do roku 2011 se měl vybudovat obchvat Břeclavi, aby se ulehčilo přetížené dopravě v centru města, ovšem z důvodu ekonomické krize bude stavba nejspíš odsunuta. S výjimkou Přítluk a Bulhar mají prakticky všechny obce napojení na silnici alespoň 2. třídy. Značná část silnic, zejména silnic nižších tříd, je ve špatném technickém stavu.

Břeclav je jedním z nejvýznamnějších železničních uzlů v ČR. Prochází zde 1. a 2. železniční koridor nadstátního významu. První koridor spojuje Berlín, Vídeň a Bratislavu přes česká města Ústí nad Labe, Praha, Česká Třebová, Brno a Břeclav. Koridor č. 2 spojuje Katowice a Vídeň přes Ostravu, Přerov a Břeclav. Obě tratě jsou dvoukolejné. Do budoucna se počítá s budováním vysokorychlostní železniční tratě Brno – Vídeň - Budapešť, na níž bude Břeclav opět figurovat jako dopravní uzel. Na významu získává také trať spojující Břeclav, Znojmo a Jihlavu.

Železnice má význam i v místní dopravě, poskytuje důležité spojení pro obyvatele regionu s centrem – s Břeclaví, ale i s okolními městy (Brno, Hodonín, Bratislava, Mikulov a další. Z 18 obcí 13 regionu nemají stálé železniční spojení Tvrdonice, Týnec, Kostice, Hlohovec, Lednice, Velké Bílovice, Moravský Žižkov, Přítluky a Bulhary. Lednice má sice železniční napojení, je ovšem využíváno pouze sezónně a slouží převážně turistům. Železničním uzlem regionálního významu je i obec Zaječí, odkud vede železniční spoj na Hodonín. V porovnání s Jihomoravským krajem, kde v roce 2004 mělo pouze 24 % obcí železniční zastávku, je napojení obcí Břeclavska na železnici nadprůměrné. Celý region je zapojen do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK).

V Břeclavi se nachází vnitrostátní letiště a heliport. Strategické plány nezavrhují myšlenku na splavnění řeky Moravy a propojení řek Morava, Labe a Odra. Reálný přínos a smysl tohoto projektu je ovšem značně diskutabilní.

V roce 2006 byla ve všech obcích regionu pošta. Stejně tak plynofikace a vodovod byly zavedeny ve všech obcích. Kanalizaci s napojením na čističky odpadních vod (ČOV) neměly obce Bulhary, Ladná, Moravský Žižkov a Zaječí. Celkově lze vybavenost obcí technickou infrastrukturou hodnotit jako nadstandardní, zvláště pokud se přihlédne k tomu, že v Jihomoravském kraji 53 % obcí nemá poštu, 63 % nemá zdravotnické zařízení, 8 % vodovod, 66 % nemá kanalizaci s napojením na ČOV, 7 % obcí nemá plynofikaci. Vysoká vybavenost obcí infrastrukturou je ovlivněná také absencí malých obcí.

3.3 Ekonomický potenciál 3.3.1 Ekonomická aktivita a nezaměstnanost

Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel k 31. 12. 2009 je 52,8 %, což je méně než krajský průměr 53,4 % i než průměrná hodnota za celou ČR (54,3 %) (dle Ministerstva práce a sociálních věcí, dále MPSV). Rozdíly ovšem nejsou výrazné, významnější rozdíly se dají zaznamenat při hodnocení jednotlivých obcí regionu. Nejvyšší podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je v obci Přítluky (57,1 %) a Břeclav (56,4 %). Naopak nejméně v obci Týnec (46,1 %) a Hrušky (45,1 %).

VITURKA a kol. (2003) zmiňuje v souvislosti s nezaměstnaností, že „aktivace prostřednictvím opětovného zařazení do pracovního procesu není ovšem bez problémů, zejména v případě dlouhodobě nezaměstnaných, kteří postupně ztrácejí svoji kvalifikaci a pracovní návyky (jeden z nejvíce užívaných nástrojů řešení tohoto problému představují rekvalifikace, tvořící základní součást tzv. aktivní politiky zaměstnanosti. Vysoká míra nezaměstnanosti tak perspektivně snižuje celkový potenciál nabídky pracovních sil v daném regionu.“

Obr. č. 2: Vývoj nezaměstnanosti na Břeclavsku, v Jihomoravském kraji a ČR od konce roku 2007 do března 2010 (čtvrtletně)

Pramen: MPSV; vlastní zpracování 14 Nezaměstnanost na Břeclavsku je vyšší než celorepublikový průměr a zejména v poslední době i výrazněji vyšší než v Jihomoravském kraji. V období od konce roku 2007 je zřejmý nárůst nezaměstnanosti v souvislosti s globální ekonomickou krizí. Minimální výše nezaměstnanosti byla zaznamenána v červnu 2008 a maximální v posledním sledovaném okamžiku: v březnu 2010. Další významný ukazatel nezaměstnanosti: počet uchazečů na 1 volné pracovní místo po celé období vykazoval horší hodnoty než průměr Jihomoravského kraje i ČR. Výjimkou je poslední hodnota, z března 2010, kdy výrazně poklesla až přibližně na úroveň průměru ČR.

Důkladnější analýza struktury uchazečů o zaměstnání byla vypracována pro prosinec 2010. Z ní vyplývá, že podíl mužů mezi uchazeči byl 55 %, což je více než v Jihomoravském kraji i ČR. Struktura uchazečů podle délky evidence ukazuje, že na Břeclavsku je znatelně nižší podíl uchazečů evidovaných déle než 3 měsíce. Nejvíce je tato skutečnost zřejmá u uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců. Naopak evidovaných do 3 měsíců je více, což také koresponduje s výrazným nárůstem nezaměstnanosti v poslední době. Vyšší je podíl uchazečů mladších věkových skupin. Výrazně větší podíl je uchazečů mladších 25 let, a naopak menší podíl je u věkových skupin s 35 roky a více. Struktura uchazečů o zaměstnání podle nejvyššího dosaženého vzdělání přibližně odpovídá celkové situaci v ČR, oproti Jihomoravskému kraji se liší v nižším podílu uchazečů s vyšším dosaženým vzděláním (viz přílohy 4, 5 a 6).

Mezi jednotlivými obcemi je z hlediska nezaměstnanosti značný rozdíl. Od konce roku 2007 patřila k obcím s nejnižší nezaměstnanosti obec Hlohovec (5,5 % k 31. 12. 2007 a 8,2 % k 31. 3. 2010). Dalšími obcemi s nejnižší nezaměstnaností byly Velké Bílovice (7,3 % a 10,3 %) a Ladná (6,3 % a 11,0 %). Naopak k obcím s nejvyšší nezaměstnaností se řadila obec Bulhary a Přítluky, kde míra navíc nezaměstnanost velmi výrazně kolísala v závislosti na ročním období s minimem v letní části roku, což je ovlivněno sezónností pracovních míst v zemědělství a v cestovním ruchu. Výrazné zhoršení nezaměstnanosti ve sledovaném období nastalo v Přítlukách a Týnci (viz příloha č. 9, 10, 11, 12, 14, 15).

SLEZÁK (2009 a 2010) popisuje vývoj na trhu práce v okresu Břeclav a v jeho mikroregionech. Mimo jiné uvádí, že bývá pravidlem, že se v zimních měsících evidují zejména uchazeči ze zemědělství a stavebnictví a také uchazeči, kteří přerušují svou podnikatelskou činnost. Začátkem jara pak ukončují evidenci a opět začínají podnikat. Globální ekonomická krize však značně změnila situaci na trhu práce. V roce 2009 se evidovali nejen zemědělští dělníci, ale i technicko- administrativní pracovníci pracující v družstvech a do evidence přicházeli již od jara a někteří setrvávali v evidenci i během letních měsíců. Také do evidence přibyli uchazeči, kteří byli naposledy osobami samostatně výdělečně činnými. V minulých letech bývalo pravidlem, že tyto osoby měly většinou jen přerušené podnikání a činnost znovu zahajovaly. Situace se však změnila, činnost zahájila jen třetina z nich. Je zřejmé, že stávající ekonomická situace přinutila ukončit nebo přerušit své podnikání mnohem více živnostníků než v minulých letech. Ke konci roku 2008 přijímala zaměstnance firma Bors a.s. Břeclav, která zabezpečuje integrovaný dopravní systém v břeclavském okrese. Ke konci roku 2009 začala nabírat firma Linde+Wiemann CZ, s.r.o., která získala zakázky a počítá s náborem nových pracovních sil i v roce 2010.

3.3.2 Ekonomické subjekty

Analýza ekonomických subjektů se sídlem v regionu podle registru ekonomických subjektů (dále RES) podává zevrubnou představu o podnikatelské aktivitě v regionu. Přitom může docházet k určitému zkreslení, které spočívá v tom, že ekonomické subjekty mají v regionu pouze sídlo, ale činnost firmy může být vázaná v úplně jiném regionu. Více o problematice spolehlivosti databáze RES

15 uvádí HOLEČEK (2009), který i přes zjevné nedostatky považuje za akceptovatelné využívat RES pro srovnávací analýzy.

Celkový počet ekonomických subjektů mezi roky 2003 a 2008 (k 31. 12.) vzrostl. V Jihomoravském kraji i v celé ČR vzrostl prakticky stejnou měrou (zhruba na 110 % původního počtu), na Břeclavsku ovšem vzrostl výrazně méně: na 104 %. Břeclavsko zaostává za průměrem ČR a Jihomoravského kraje i v počtu obyvatel na jeden registrovaný ekonomický subjekt. Ke konci roku 2008 zde připadalo 4,47 obyvatel na jeden ekonomický subjekt, zatímco průměr kraje byl 4,14 a průměr ČR byl dokonce 4,10 obyvatel na ekonomický subjekt. Nutno dodat, že průměr Jihomoravského kraje byl natolik ovlivněn situací v SO ORP Brno, že žádný jiný obvod již nedosáhl podprůměrných hodnot. Břeclavsko bylo jedním z obvodů, které se SO ORP Brno nejvíce blížily.

Ze srovnání údajů RES Břeclavska a Jihomoravského kraje (ke konci roku 2008) vyplývá výrazně vyšší podíl zemědělských subjektů na Břeclavsku (6,4 % v JMK oproti 16,0 % v SO ORP Břeclav). V oblasti průmyslu a stavebnictví Břeclavsko jen mírně zaostává, ale podíl ekonomických subjektů v ostatních službách je na Břeclavsku nižší (27,9 % SO ORP, 30,8 % JMK). Mezi roky 2000 a 2008 ovšem došlo ke zmírňování rozdílu v podílu ekonomických subjektů podle jednotlivých odvětví. Obecně se dá říci, že poklesl podíl subjektů v zemědělství, průmyslu, v kategorii obchod, ubytování a stravování a naopak vzrostl podíl v ostatních službách.

Tab. č. 2: Odvětvová struktura ekonomických subjektů na Břeclavsku a v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2008 Podíl v Jihomoravském kraji Podíl na Břeclavsku Odvětví (v %) (v %) Zemědělství 6,4 16,0 Průmysl 13,7 12,1 Stavebnictví 11,8 10,5 Obchod, ubytování a stravování 29,7 30,8 Ostatní služby 35,5 27,9 Školství a zdravotnictví 3,0 2,6 Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování

Ekonomické subjekty v RES můžeme rozlišovat podle počtu zaměstnanců, respektive podle velikostních skupin. Velkým negativem této analýzy je fakt, že jen malá část podniků uvedla počet svých zaměstnanců a skutečnost tedy může být výrazně odlišná.

Největší část ekonomických subjektů, které počet zaměstnanců uvedly, patří do kategorie subjektů bez zaměstnanců. Podíl podniků bez zaměstnanců je vyšší na Břeclavsku než v celém Jihomoravském kraji a to se potvrzuje jak v roce 2003, tak v roce 2008. Jejich podíl se ovšem mezi těmito lety výrazně snížil na obou regionálních úrovních: jak v Jihomoravském kraji, tak na Břeclavsku.

Rozdělíme-li ekonomické subjekty se zaměstnanci na 4 základní velikostní kategorie, na mikropodniky (1 – 9 zaměstnanců), malé podniky (10 – 49 zaměstnanců), střední podniky (50 až 249 zaměstnanců) a velké podniky (250 a více) zjistíme, že se podíl jednotlivých skupin snižuje s rostoucím počtem zaměstnanců. Podíl ekonomických subjektů bez zaměstnanců činil na Břeclavsku 72,7 %, podíl mikropodniků činil 20,9 %, malých podniků byl 5,5 %, což je více než jihomoravský a celorepublikový průměr. Naopak menší podíl oproti územním celkům vyšší úrovně připadá na střední a velké podniky: 0,8 % podniků (s 50 – 249 zaměstnanci) a 0,2 % podniků (s 250 a více zaměstnanci). Mezi roky 2003 a 2008 v Jihomoravském kraji narůstal podíl velkých firem a podíl mikropodniků 16 klesal. Na Břeclavsku byl vývoj trochu odlišnější: jediná skupina, v níž vzrostl počet subjektů, byla skupina malých podniků. Břeclavsko má v rámci ČR i Jihomoravského kraje nadprůměrný podíl malých podniků a všechny ostatní velikostní skupiny jsou podprůměrně zastoupené.

Na Břeclavsku je z celkového počtu 13 162 registrovaných ekonomických subjektů 19,3 % právnických osob a 80,7 % fyzických osob. Oproti Jihomoravskému kraji je výrazně vyšší podíl fyzických osob, přičemž rozhodující rozdíl tvoří velmi vysoký podíl samostatně hospodařících rolníků a zemědělských podnikatelů. Podniky všech ostatních právních forem mají v porovnání s Jihomoravským krajem nižší podíl.

Tab. č. 3: Struktura ekonomických subjektů na Břeclavsku a v Jihomoravském kraji podle právní formy k 31. 12. 2008 Podíl v Jihomoravském Ekonomické subjekty dle právní formy Podíl na Břeclavsku (v %) kraji (v %) Registrované subjekty celkem 100 100 Právnické osoby 19,3 23,1 Obchodní společnosti 54,3 58,6 Družstva 1,8 3,0 Fyzické osoby 80,7 76,9 Živnostníci 76,3 87,7 Samostatně hospodařící rolníci a zemědělští podnikatelé 17,4 5,9 Pramen: ČSÚ, vlastní zpracování

3.3.3 Zemědělství, lesnictví, lov

Zemědělská půda pokrývá 60,3 % (31. 12. 2008) regionu. Jedná se o nadprůměrný podíl v rámci ČR a odpovídá průměru Jihomoravského kraje. V SO ORP Břeclav je ve srovnání s Jihomoravským krajem podprůměrný podíl orné půdy. V rámci zemědělské půdy to vynahrazuje velmi vysoký podíl vinic, jimiž je Břeclavsko proslulé. Významnější je také vyšší podíl sadů a nižší podíl zahrad. Mezi roky 2003 a 2008 podíl zemědělské půdy poklesl, zejména orné půdy.

Tab. č. 4: Využití půdy na Břeclavsku, v Jihomoravském kraji a v ČR v roce 2008 (v %) Břeclavsko Jihomoravský kraj ČR Orná půda 45,4 49,8 38,4 Chmelnice 0,0 0,0 0,1 Vinice 6,6 2,4 0,2 Zahrady 1,7 2,2 2,6 Ovocné sady 2,4 1,3 spol. se zahradami Trvalé trávní porosty 4,2 4,2 12,4 Zemědělská půda 60,3 59,9 53,8 Lesní půda 24,3 28,0 33,6 Vodní plochy 4,3 2,1 2,1 Zastavěné plochy 2,0 2,0 1,7 Ostatní plochy 9,0 8,1 8,8 Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování

17 Značně nadprůměrný je podíl vodních ploch. Jedná se o oblast s množstvím rybníků, řek a lužních oblastí spojených se soutokem řek Dyje a Moravy. Lesní plochy jsou podprůměrně zastoupené, přestože se zde rozkládají významné kompaktní plochy lužních lesů podél toku řek Dyje a Moravy. Nadpoloviční podíl mají lesy zvláštního určení, zejména lesy významné pro uchování biodiverzity. Podle druhového složení jsou téměř polovina lesů doubravy.

Půdy podél Moravy a Dyje jsou nivní. Velkou část území pokrývají černozemě. V okolí Velkých Bílovic a Rakvic jsou půdy zasolené, v okolí Valtic hnědé půdy s podzoly na terasových uloženinách. Celkově lze půdy SO ORP Břeclav hodnotit jako velmi úrodné.

Břeclavsko si vzhledem k příznivým klimatickým a půdním podmínkám zachovává významnou pozici v zemědělské výrobě. Bohatou tradici má především ovocnářství a vinohradnictví. Během první poloviny dekády po roce 2000 došlo k rozsáhlé obnově a nové výstavbě vinic. Z živočišné výroby má rostoucí význam chov drůbeže. Ve SO ORP se nevyskytují tzv. oblasti s přírodním znevýhodněním (tj. oblasti LFA). Zemědělství je tak vystaveno nejostřejší mezinárodní konkurenci a přímým tržním vlivům.

Celá oblast se nachází v kukuřičné výrobní oblasti. Hlavní plodiny této oblasti jsou kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilné ovoce, vinná réva, teplomilné zeleniny, kvalitní pekařská pšenice, sladovnický ječmen. Podoblast K1 zahrnuje Zaječí, Rakvice, Velké Bílovice, Podivín, Přítluky, Bulhary, Lednice, Úvaly (část obce Valtice). Vyznačuje se optimálními produkčními předpoklady pro pěstování kukuřice na zrno (osivo), cukrovky, velmi kvalitních pekařských pšenic, sladovnických ječmenů a většiny teplomilných plodin. Podoblast K2 zahrnuje obce Břeclav (část), Kostice, Lanžhot, Tvrdonice, Týnec, Moravská Nová Ves, Ladná, Valtice. Vyznačuje se velmi dobrými produkčními předpoklady pro většinu plodin kukuřičné výrobní oblasti při vysoké kvalitě. Do podoblasti K3 spadají obce Nové Mlýny (součást obce Přítluky), Poštorná, Charvátská Nová Ves (obě jsou součástí Břeclavi), Moravský Žižkov, Hrušky. Jsou zde průměrné podmínky pro většinu plodin pěstovaných v kukuřičné oblasti, ještě při vysoké kvalitě produkce. Obec Hlohovec náleží do podoblasti K5. Téměř pro všechny zemědělské plodiny kukuřičné oblasti jsou zde málo příznivé produkční předpoklady.

K největším zemědělským podnikům, které zaměstnávají mezi 50 a 99 zaměstnanci, patří ZD Bulhary, Agromoravia Moravská Nová Ves, Agrosad Velké Bílovice. Další významné jsou např. ZD Kostice, Spol. druž. Pomoraví Lanžhot, ZD Rakvice, Prozapo Zaječí, Agropol Velké Bílovice, Agrotrend Hrušky, Agrovín Velké Bílovice.

V regionu je rovněž významná myslivost a chov jelení a daňčí zvěře. Nachází se zde největší obora v ČR, obora Soutok, která současně patří mezi nejvhodnější oborní objekty v České republice.

3.3.4 Těžba surovin

Nejvýznamnější nerostnou surovinou v regionu je ropa a zemní plyn. Podle registru Státní báňské služby ČR (http://www.cbusbs.cz) se těží ve Velkých Bílovicích, Valticích, Týnci, Tvrdonicích, Břeclavi, Lanžhotu, Ladné, Moravské Nové Vsi a Hruškách. Na těžbě se podílí dvě společnosti: Moravské naftové doly a. s. a Česká naftařská společnost s.r.o. „V současnosti se řadí mezi důležité aktivity těžařů využívání příznivých geologických poměrů oblasti jižní Moravy k provozování vysokokapacitních podzemních zásobníků zemního plynu a využívání vrtů s léčivými vodami v lázeňství.“ (VYBÍRAL a KOLEJKA, 2009).

Ve Valticích se také těží písky, štěrky, štěrkopísky za účasti firem ZECHMEISTER, spol. s r.o., František Dvořák, "ZEPIKO" spol. s r.o. Stejné suroviny se těží také v Zaječí (firmy GZ - Sand, s.r.o. a Štěrkovna Zaječí, s.r.o.) a v břeclavské části Poštorná (VHS Břeclav, s.r.o.). Kromě toho dříve v 18 Poštorné těžila firma Sedlecký kaolin a. s. kameninové jíly, ale těžba již byla zastavena. V regionu se nacházejí i ložiska lignitu, která však byla hodnocena jako neperspektivní.

3.3.5 Zaměstnavatelé v sektoru průmysl a stavebnictví

V regionu jsou přítomny významné průmyslové podniky, z čehož vyplývají určité výhody. „Tyto výhody obecně vyplývají z jejich role v prostorové organizaci ekonomiky, odvíjející se z jimi generovaného potenciálu nabídky výrobní, technologické, obchodní a finanční kooperace a spolupráce. Jeho využitím mohou jak velké, tak i malé a střední firmy resp. podniky (MSP) snížit produkční náklady či zvýšit produkci a kvalitu výrobků a služeb a tím posílit své postavení na trhu.“ (VITURKA a kol., 2003).

Významné podniky v Břeclavi působí v oblasti výroby plastů a v chemickém průmyslu (Gumotex, a.s., E. W. C. Brno, Fosfa a.s.), ve strojírenském průmyslu (OTIS a. s., OTIS Escalators s.r.o.), v polygrafickém průmyslu (Moraviapress a.s.), oděvním průmyslu (Moravské oděvní závody k.s.), v potravinářském průmyslu (Racio, s.r.o.), a také v elektrotechnickém průmyslu (RME-SPOJ, s.r.o.).

Tab. č. 5: Významní zaměstnavatelé v sektoru průmyslu se sídlem v Břeclavi Velikostní kategorie firem podle počtu zaměstnanců Název firmy Činnost 1000 – 1499 GUMOTEX, akciová společnost Výroba plastů 250 – 499 OTIS Escalators s.r.o. Výtahy, eskalátory OTIS a.s. Výtahy, eskalátory MORAVIAPRESS a.s. Polygrafický průmysl Fosfa akciová společnost Chemická výroba 200 - 249 VHS Břeclav s.r.o. Stavebnictví Moravské oděvní závody k.s. Oděvní průmysl 100 - 199 RACIO, s.r.o. Výroba potravin RME-SPOJ, s.r.o. Elektrotechnický průmysl E. W. C. Brno Výroba plastů Pramen: ČSÚ, ÚÚR, Integrovaný plán rozvoje města Břeclav, www.hbi.cz; vlastní zpracování

Tab. č. 6: Významní zaměstnavatelé v sektoru průmyslu se sídlem mimo Břeclav Velikostní kategorie firem podle počtu zaměstnanců Název firmy Sídlo Činnost 250 - 499 FRUTA Podivín,a.s. Podivín Výroba potravin 100 - 199 LIGA, s.r.o. Hlohovec Výroba potravin ALBA - METAL, spol. s r.o. Ladná Kovovýroba TRANZA a.s. Lednice Strojírenství FRUJO, a. s. Tvrdonice Výroba potravin MAUTING spol. s r.o. Valtice Zařízení pro potravinářský průmysl SITAC s.r.o. Valtice Strojírenství Pramen: ČSÚ, ÚÚR, Integrovaný plán rozvoje města Břeclav, www.hbi.cz; vlastní zpracování

19 Mimo město Břeclav působí hlavní průmysloví zaměstnavatelé zejména v potravinářské výrobě (Fruta Podivín, a.s., Liga, s.r.o. v Hlohovci, Frujo, a.s. v Tvrdonicích). Firma Alba-Metal, spol. s r.o. se sídlem v Ladné se zabývá kovovýrobou, MAUTING spol. s r.o. ve Valticích vyrábí zařízení pro potravinářský průmysl. Strojírenská firma TRANZA a.s. má sídlo v Lednici a další strojírenský podnik ve Sitac s.r.o. sídlí ve Valticích.

Další významnější firmy působící v Břeclavi, jako například Alca Plast (výroba plastů), Linde + Wiemann (komponenty pro automobilový průmysl), mají sídlo mimo region.

Nejvýznamnější stavebnická firma je VHS Břeclav s.r.o., která zaměstnává 200 – 249 lidí.

3.3.6 Zaměstnavatelé v sektoru služeb

Významnými zaměstnavateli mimo průmyslovou výrobu jsou instituce veřejné správy (obecní a městské úřady), dopravní podniky (ČD v Břeclavi, BORS Břeclav), a také Vodovody a kanalizace Břeclav a.s. Velké množství lidí je zaměstnáno ve zdravotnictví, zejména v břeclavské a valtické nemocnici. ZFP akademie, a.s. v Břeclavi podniká v oblasti služeb a financí.

Tab. č. 7: Významní zaměstnavatelé v sektoru služeb Velikostní kategorie firem podle počtu zaměstnanců Název firmy Činnost 500 - 999 Nemocnice Břeclav Zdravotnictví ČD, a.s. (v Břeclavi) Železniční doprava 250 - 499 Nemocnice Valtice Zdravotnictví BORS Břeclav a.s. Autobusová doprava Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. Vodní hospodářství 100 - 199 ZFP akademie, a.s. Břeclav Finance Město Břeclav Veřejná správa TPH, Břeclav Maloobchod Pramen: ČSÚ, ÚÚR, Integrovaný plán rozvoje města Břeclav, www.hbi.cz; vlastní zpracování

3.3.7 Rozvojové zóny

Podle VITURKY (2003) patří budování průmyslových zón k nejúspěšnějším nástrojům přilákání investic a s tím souvisejícím zkvalitnění podnikatelského prostředí.

Významná rozvojová lokalita se nachází v břeclavské části Poštorná a má rozlohu 44 ha. Zónu opisuje silnice 1. třídy č. 55. Také přímo navazuje na koridorové železniční tratě. Další plánovaná zóna pokrývá 125 ha západně od Břeclavi. Je určena jako logistické centrum. Má přímou návaznost na plánovaný obchvat Břeclavi a železniční koridory. Veškeré plochy ale tvoří půdy zařazené v nejvyšších třídách ochrany, pozemky jsou odvodněné ze 77 %, pod závlahou z 35 %. Nachází se v chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Průmyslová zóna na svém západním okraji částečně zasahuje do ochranného pásma navrhované trasy vysokorychlostní trati. Území je v územních plánech zatím stále zařazeno jako zemědělská půda. V Ladné se nachází průmyslová zóna o rozloze 15 ha.

3.4 Cestovní ruch

„Cestovní ruch jako časoprostorová aktivita mající dopad na řadu lidských činností, resp. hospodářských odvětví, se vyznačuje multiplikačním efektem, který je schopen celkově posílit

20 hospodářský růst regionu a napomoci tak ke zmírnění společensko-ekonomických disparit (např. zvýšení zaměstnanosti). To však za předpokladu, že v destinaci budou fungovat vnitroregionální vazby, tedy bude-li rozvinutá infrastruktura a vybudované dostatečné zázemí pro realizaci cestovního ruchu uvnitř regionu (destinace), a současně bude destinace v minimální míře závislá na meziregionálních trzích tak, aby nedocházelo k odlivu příjmů generovaných z domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu.“ (VYSTOUPIL, ŠAUER, HOLEŠINSKÁ, 2009)

BÍNA (2002) hodnotí potenciál cestovního ruchu obcí ČR. Dvě obce (Lednice a Valtice) hodnotí jako obce s výjimečným potenciálem cestovního ruchu. Jsou to dvě z pouhých pěti jihomoravských obcí s výjimečným potenciálem. Obec Břeclav má velmi vysoký potenciál a obec Hlohovec vysoký potenciál. Uvedené obce tvoří společně 40 % rozlohy regionu. Oproti tomu 3 nejvyšší kategorie potenciálu cestovního ruchu v Jihomoravském kraji tvoří pouze 32 % rozlohy.

Cestovní ruch má v regionu značný význam a mimořádný potenciál. Spojují se zde kulturní, přírodní i historické památky regionálního, státního, a dokonce nadstátního významu. Region propojuje památky různých období, od nejstarších dob (archeologické naleziště Pohansko a Nejdek), přes barokní architekturu (Valtice), novogotiku, klasicismus a romantismus (Lednice), až po připomínky minulosti nedávné (pohraniční pevnosti, popř. železná opona).

Unikátní krajinářská oblast Lednicko-valtický areál (dále LVA) je památka zapsaná v roce 1996 na seznam světového dědictví UNESCO. Dále sem zasahuje biosférická rezervace UNESCO Dolní Morava. Jejich součástí je také soustava rybníků, které byly prohlášeny za národní přírodní rezervaci a jsou významnou ornitologickou lokalitou. Rybník Nesyt je největší na Moravě. Pro rekreační účely je určený Mlýnský rybník. Problematická je ovšem kvalita vody. Malou částí do SO ORP Břeclav zasahuje CHKO Pálava.

Kromě toho je celá oblast protkaná turistickými stezkami a cyklostezkami. V roce 2007 byly otevřeny v Lednici lázně, které mají ambice stát se významnou aktivitou celoročního turistického ruchu nadregionálního významu. V současnosti disponuje 80 lůžky. Během letní sezóny je možné dojet do Lednice speciálním vlakem vypraveným z Brna. Rozvíjí se hipoturistika a významný potenciál má i agroturistika.

Tab. č. 8: Hromadná ubytovací zařízení na Břeclavsku a v Jihomoravském kraji v roce 2008 Lůžka na Index 2008/2000 (%) Hromadná 1000 Hromadná ubytovací obyvatel ubytovací zařízení Pokoje Lůžka regionu zařízení Pokoje Lůžka Jihomoravský kraj 518 12 831 32 212 28,1 107,5 92,6 91,8 SO ORP Břeclav 40 1 143 2 830 48,1 133,3 130,2 130 Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování

V regionu se v roce 2008 nacházelo 40 hromadných ubytovacích zařízení. Největší počet jich je v Břeclavi (11), Lednici (8), Valticích (7). V Lanžhotě a Přítlukách byly 3 ubytovací zařízení a ve Velkých Bílovicích dvě. V šesti obcích bylo 1 ubytovací zařízení (Hlohovec, Hrušky, Moravská Nová Ves, Podivín, Rakvice, Podivín). Od roku 2000 rostly kapacity v regionu nadprůměrnou rychlostí, zvýšily se o třetinu, což potvrzuje probíhající rozvoj v této oblasti. Hlavní ubytovací kapacity s celoročním provozem jsou soustředěny do těchto obcí: Břeclav, Hlohovec, Hrušky, Lanžhot, Lednice, Moravská Nová Ves, Podivín, Rakvice, Valtice, Velké Bílovice, Zaječí. Luxusnější hotely, tj. se 3 a více hvězdičkami se nacházejí v Břeclavi (4x), Lednici a Valticích (2x), Podivínu, Velkých Bílovicích a Zaječí (1x). V regionu se nachází také jeden čtyřhvězdičkový hotel: Hraniční zámeček 21 v Hlohovci. Celkově jsou kapacity ubytovacích zařízení mnohem vyšší než průměr Jihomoravského kraje, pokud se počet ubytovacích zařízení i lůžek přepočte na obyvatelstvo.

K dispozici jsou údaje o návštěvnosti hromadných ubytovacích kapacit v 5 turistických centrech regionu: Břeclav, Lednice, Valtice, Přítluky a Lanžhot. Celkový počet hostů hromadných ubytovacích kapacit v Břeclavi dosáhl 25,1 tisíc, v Lednici 21,2 tisíce a ve Valticích 8,6 tisíc lidí. Přibližně čtvrtina (v případě Valtic 23 %) z nich byli nerezidenti. Přítluky a Lanžhot jsou jakožto cíle turismu již mnohem méně významné. Liší se také podíl cizinců; je mnohem nižší. Počet přenocování v Břeclavi bylo 50,0 tisíc, v Lednici 38,1 tisíc a ve Valticích 14,0 tisíc. 22 % (v případě Lednice 23 %) z tohoto počtu byla přenocování nerezidentů. V Jihomoravském kraji tvořili nerezidenti 38,1 % hostů hromadných ubytovacích zařízení a 33,9 % všech přenocování. Pět výše uvedených center se výrazně liší od průměru Jihomoravského kraje. Jednak je zde menší podíl cizinců, dále je nižší počet přenocování na osobu, výjimkou jsou Přítluky (viz příloha č. 8). KARBEROVÁ (2006) spatřuje největší problém ubytovacích zařízení v Lednicko-valtickém areálu v jejich kvalitě a také ve struktuře a nabídce doplňkových služeb a programů. Nedostatečná kapacita je podle ní v nabídce levnějšího kvalitního ubytování.

Zámek Lednice patří k nejnavštěvovanějším turistickým cílům nejen v regionu, ale v celé republice. Podle publikace agentury NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu) navštívilo státní zámek Lednice 331 tis. lidí v roce 2008, přičemž návštěvnost od roku 2006 rostla. Státní zámek Valtice navštívilo 56 tis. lidí, což byl výrazný pokles vzhledem k předchozímu roku. Městské muzeum a galerii Břeclav navštívilo v roce 2008 celkem 8,6 tisíc lidí, Muzeum Lanžhot 0,9 tis. lidí a Městské vlastivědné muzeum Velké Bílovice 0,6 tis. lidí.

Plochý nebo mírně zvlněný reliéf regionu a krajina Lednicko-valtického areálu tvoří výborné předpoklady pro cykloturistiku. Regionem procházejí cyklotrasy nadregionálního významu: cyklotrasa Greenways Praha – Wien; cyklotrasa Moravská stezka vedoucí od polských Otmuchowských jezer přes celou Moravu až na její jih, česko-rakouská příhraniční trasa, beskydsko-karpatská magistrála, vinařské cyklostezky a spousta dalších značených cyklotras. Pouze obcí Ladná nevede žádná cyklostezka. Kromě cyklostezek je zde i síť značených turistických stezek. Břeclavskem procházejí i tři páteřní hipoturistické trasy: Lanžhot – Ladná, Bulhary – Ždánice, Plačovice – Velká Javořina.

Lednice je také centrem kongresové turistiky regionálního významu.

„Vinařská turistika patří v České republice k poměrně mladým turistickým aktivitám. Přestože se u nás vinná réva pěstuje a víno produkuje po řadu století, víno jako turistický produkt se začalo ve větší míře prosazovat teprve nedávno. Nejedná se samozřejmě pouze o víno jako specifickou pochutinu pro užší okruh spotřebitelů, ale o vše, co je vínu vlastní, co je s ním spojené a co nějakým způsobem navazuje na aktivity související s turismem resp. cestovním ruchem v masovém měřítku.“ (VYSTOUPIL a kol., 2006). Břeclavsko má v tomto typu cestovního ruchu velkou perspektivu.

3.5 Lidský potenciál 3.5.1 Věková struktura obyvatelstva

Problémem regionu je stárnutí obyvatelstva. Při srovnávání věkové struktury obyvatelstva Břeclavska, Jihomoravského kraje a ČR v letech 2000 a 2008 bylo zjištěno, že v roce 2000 mělo Břeclavsko nejvyšší podíl předproduktivní dětské složky (ve věku 0 – 14 let), nejvyšší podíl produktivní složky (15 – 64 let) a nejnižší podíl poproduktivní složky (nad 64 let). K roku 2008 došlo k poklesu předproduktivní složky na všech sledovaných úrovních, ovšem na úrovni SO ORP Břeclav došlo k nejvýraznějšímu poklesu a podíl jeho předproduktivní složky je nejnižší. Současně došlo

22 k nárůstu podílu produktivní složky, přičemž SO ORP Břeclav měla stále podíl nejvyšší. Došlo zároveň ke zvýšení podílu poproduktivní složky, přesto zůstává v SO ORP Břeclav stále relativně nízká. Sledovaný index ekonomického zatížení, který značí podíl předproduktivní společně s poproduktivní na produktivní složce, vykazuje příznivou změnu. V SO ORP se index ekonomického zatížení snížil a je nižší než v Jihomoravském kraji i ČR (viz příloha č. 7). Tato pozitivní změna je ovšem pouze krátkodobá, neboť další index, index stáří (podíl poproduktivní na předproduktivní složce), signalizuje stárnutí obyvatelstva. Je-li jeho hodnota vyšší než 100, je to znamení hrozby, že předproduktivní složka nedokáže v budoucnu plně nahradit starší generace a bude docházet k dalšímu zvyšování poproduktivní složky. Probíhající stárnutí obyvatelstva podtrhuje také průměrný věk obyvatelstva, který se zvýšil z 37,9 let v roce 2000 na 40,4 v roce 2008.

Tab. č. 9: Věkové složení obyvatelstva Břeclavska, Jihomoravského kraje a ČR v letech 2000 a 2008 dle základních věkových skupin Podíl obyvatelstva (v %) Věková skupina SO ORP Břeclav Jihomoravský kraj ČR 0 - 14 let 16,3 16,0 16,2

15 - 64 let 71,1 69,7 69,9 2000 65 a více let 12,6 14,3 13,9

0 - 14 let 13,6 13,8 14,1 15 - 64 let 72,1 70,6 71,0 2008 65 a více let 14,3 15,5 14,9 Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování

3.5.2 Vývoj počtu obyvatel

Demografický vývoj od roku 1992 do roku 2009 nebyl na Břeclavsku příliš příznivý. Celkový počet obyvatel poklesl o 434 osob. Průměrný roční pokles počtu obyvatel byl 0,41 ‰. Pokud se rozdělí sledované období na 3 šestileté úseky, zjistí se, že v letech 1992 – 1997 v obvodu počet obyvatel rostl. Je to dáno zejména vlivem migračního přírůstku. Přirozeným způsobem Břeclavsko ztrácelo. Druhé období, 1998 – 2003 bylo velmi nepříznivé. Počet obyvatel ubýval přirozeným i migračním způsobem. V posledním období, mezi lety 2004 – 2009, došlo jen k nepatrnému nárůstu počtu obyvatel. Přirozený úbytek byl nejnižší ze všech tří období.

Celkový přírůstek počtu obyvatel (opět v přepočtu na průměrný počet obyvatel obce) byl nejvyšší v obcích Týnec, Zaječí a Rakvice. Naopak největší úbytek byl zaznamenán v Přítlukách, Kosticích a Břeclavi (viz příloha č. 16).

Od roku 1992 proběhl přirozený přírůstek počtu obyvatel pouze v pěti obcích: nejvíce v Zaječí, dále v Bulharech, Rakvicích, Lednici a v Přítlukách (viz příloha č. 3). Naopak nejvíce lidí (v přepočtu na počet obyvatel obce) ubylo přirozeným způsobem v obcích Hrušky, Kostice, Tvrdonice. Přesto v posledním období, tj. v letech 2004 – 2009, v Hruškách počet obyvatel přirozeným způsobem přibyl.

Migračně region nebyl ztrátový. Nejatraktivnějšími obcemi z hlediska migrace byly Týnec, Hrušky, Tvrdonice. Obyvatelstvo migračně ztrácely obce Přítluky, Bulhary, Břeclav, Lednice. Lednice byla ztrátová až v posledním období (2004 – 2009), Břeclav byla v prvním období (1992 – 1997) naopak značně zisková.

Vzhledem k tomu, že Ladná byla dlouhou dobu součástí Břeclavi, byla pro ni k dispozici pouze data za období 2007 – 2009. Současně jsou do určité míry zkresleny hodnoty pro Břeclav.

23 Ve srovnání s vývojem počtu obyvatel Jihomoravského kraje a ČR je patrný nepříznivý vývoj, protože počet obyvatel se na rozdíl od obou jednotek vyšší úrovně od roku 1992 snížil (viz příloha č. 1).

Obr. č. 3: Vývoj počtu obyvatel Břeclavska, Jihomoravského kraje a ČR vyjádřený bazickým indexem (rok 1992 = 100 %)

Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování

3.5.3 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Vzdělanostní struktura obyvatelstva na Břeclavsku je značně nepříznivá a přitom „kvalita pracovních sil je významným diferenciačním faktorem z hlediska perspektiv ekonomického a společenského rozvoje měst a regionů“ (VITURKA a kol., 2003). Dle SLDB 2001 v regionu žije 29 % obyvatelstva se základním vzděláním, s neukončeným vzděláním, popřípadě bez vzdělání. Tento podíl je ve srovnání s necelými 24 % v Jihomoravském kraji a ČR výrazně nadprůměrný. Naopak velmi nízký je podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (6,3 % oproti 10,4 % v Jihomoravském kraji a 9 % ČR) a mírně nižší je i podíl s úplným středoškolským vzděláním s maturitou.

Tab. č. 10: Vzdělanostní struktura obyvatelstva Břeclavska, Jihomoravského kraje a ČR dle SLDB 2001 Břeclavsko Jihomoravský kraj ČR Základní, neukončené, bez vzdělání 29,0 % 23,9 % 23,8 % Střední bez maturity 38,1 % 37,4 % 38,5 % Střední s maturitou 26,6 % 28,3 % 28,7 % Vysokoškolské 6,3 % 10,4 % 9,0 % Index vzdělanosti 1,56 1,85 1,79 Pramen: ČSÚ, vlastní zpracování

Nepříznivou vzdělanostní strukturu obyvatelstva potvrzuje i index vzdělanosti, který se počítá jako součet podílu obyvatelstva se středoškolským vzděláním bez maturity, trojnásobku podílu se středoškolským vzděláním s maturitou a šestinásobku vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Index vzdělanosti Břeclavska je hluboko pod úrovní Jihomoravského kraje i ČR (viz příloha č. 13).

24 3.6 Občanská vybavenost obcí a bytová výstavba 3.6.1 Školství

Podle Městské a obecní statistiky k 31. 12. 2008 bylo v ORP 27 mateřských škol (dále MŠ). Jedinou obcí, kde neprovozuje svou činnost žádná mateřská škola, byla Ladná. V Břeclavi bylo 11 MŠ. Bez základních škol byly obce Bulhary, Kostice, Ladná, Přítluky. Pouze 1. stupeň ZŠ (od 1. do 5. třídy) byl v obcích Hlohovec, Hrušky, Týnec. V ostatních obcích se nacházejí školy zajišťující kompletní základní vzdělání. Školy poskytující vyšší než základní vzdělání byly v Břeclavi, Lednici a Valticích. Data o školství pocházejí z MOS a vztahují se ke školnímu roku 2005/6.

Ve Valticích se nachází „Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické“. Nabízí obory ukončené maturitní zkouškou: agropodnikání – agroturistika, ochrana a tvorba životního prostředí, vinohradnictví, podnikání. Obory prodavač květin, zahradník jsou zakončené výučním listem.

V Břeclavi působí „Soukromá SOŠ manažerská a zdravotnická s.r.o.“, která poskytuje vzdělání v oborech obchodní manažer, zdravotnický asistent. „Střední odborná škola průmyslová Edvarda Beneše a Střední odborné učiliště Břeclav“ nabízí následující maturitní studijní obory: elektrotechnika, technické lyceum, strojírenství, ale také učební obory (bez maturity): elektromechanik pro zařízení a přístroje, elektrikář – silnoproud, strojní mechanik, kadeřník. „Obchodní akademie Břeclav“ nabízí obory obchodní akademie a ekonomické lyceum. „Soukromá střední odborná škola v Břeclavi“ je zaměřená na vzdělávání v oborech chemik operátor – průmyslová chemie, kosmetické služby a přírodovědné lyceum (zakončeno maturitou), nástavbové studium v oboru podnikání (maturita), a učební obory tiskař na polygrafických strojích, kuchař-číšník, kadeřník. V Břeclavi je také gymnázium a při něm jazyková škola. Ve Velkých Bílovicích a Břeclavi se nachází základní umělecká škola. V Břeclavi jsou dále 3 speciální školy.

V Lednici se nachází zahradnická fakulta MZLU, která nabízí 5 bakalářských oborů (zahradnictví, vinohradnictví a vinařství, jakost rostlinných potravinových zdrojů, zahradní a krajinná architektura, management zahradních a krajinných úprav), 5 magisterských oborů (zahradnictví, zpracování zahradnických produktů, řízení zahradnických technologií, zahradní a krajinářská architektura, management zahradních a krajinářských úprav) a 3 doktorské studijní obory (zahradnictví, horticulture, zahradní a krajinná architektura).

V Břeclavi byla otevřena pobočka soukromé vysoké školy „Bankovní institut“, nabízející bakalářské studium oborů právní administrativa v podnikatelské sféře, veřejná správa a Evropská unie a magisterské studium v oboru finance.

3.6.2 Zdravotnictví

Většina významnějších zdravotnických zařízení regionu se nachází v Břeclavi. Bez jakéhokoli zdravotnického zařízení je pouze obec Ladná. Ordinace praktického lékaře je v 11 obcích z 18 (počítáno včetně detašovaných pracovišť), ordinace praktického lékaře pro děti a dorost chybí ve 2 obcích (Kostice a Ladná). Téměř v polovině obcí je ordinace praktického lékaře stomatologa a gynekologa a přesně v polovině obcí je lékárenské zařízení. V Břeclavi a Valticích se nachází nemocnice.

V roce 2006 bylo v SO ORP Břeclav 28,05 praktických lékařů pro dospělé vč. smluvních (počítáno podle výše úvazku) v 29 ordinacích. Na jednoho lékaře na Břeclavsku připadá 1520 registrovaných pacientů a v Jihomoravském kraji 1542. Praktických lékařů pro děti a dorost (vč.

25 smluvních) je v SO ORP Břeclav 13 ve 13 pracovištích a připadá 934 registrovaných pacientů na jednoho lékaře (939 v Jihomoravském kraji). Praktických zubních lékařů bylo 39,18 ve 30 pracovištích, a registrovaných pacientů na lékaře 2 271. Ženských lékařů bylo 4,80 v 7 ordinacích. Na 1 lékárnu (vč. OOVL, tj. odloučených oddělení výdeje léčiv) připadalo 3 666 obyvatel, přičemž v Jihomoravském kraji 3 826 a celkový počet lékáren byl 16. Rozdíly mezi Jihomoravským krajem a Břeclavskem nejsou výrazné a celkově lze zhodnotit vybavenost obcí zdravotnickými zařízeními v rámci kraje jako průměrnou.

Tab. č. 11: Primární lékařská péče na Břeclavsku a v Jihomoravském kraji v roce 2006 Jihomoravský kraj Břeclavsko Počet praktických lékařů pro dospělé 571,87 28,05 Počet registrovaných pacientů na 1 lékaře 1541,9 1520,4 Počet praktických lékařů pro děti a mládež 226,69 13 Počet registrovaných pacientů na 1 lékaře 938,8 934,3 Počet praktických zubních lékařů 636,44 39,18 Počet registrovaných pacientů na 1 lékaře 2113,7 2270,9 Počet praktických ženských lékařů 132,35 4,8 Počet registrovaných pacientů na 1 lékaře 3167,5 3028,3 Počet lékáren vč. OOVL 296 16 Počet obyvatel na 1 lékárnu vč. OOVL 3 826 3 666 Pramen: ÚZIS; vlastní zpracování

Ve SO ORP Břeclav se nacházejí 2 nemocnice: Nemocnice Břeclav, p. o. a Nemocnice Valtice s.r.o. Nemocnice Břeclav, p. o. měla dle ÚZIS (2009) k 31. 12. 2008 celkem 511 lůžek a v roce 2008 zde bylo 20 172 hospitalizovaných osob. Průměrný počet obsazených lůžek na 1 úvazek lékaře a den byl 6,2 a sestry u lůžka a den 1,4. Nemocnice Valtice s.r.o. měla 164 lůžek, 588 hospitalizovaných, 16,3 průměrně obsazených lůžek na úvazek lékaře a den a 4,2 na úvazek sestry a den. Provozuje se zde také léčba dlouhodobě nemocných. Průměrná ošetřovací doba byla 6,7 dnů v Nemocnici Břeclav, p. o. a 96,7 dnů v Nemocnici Valtice, s.r.o. U nemocnic Jihomoravského kraje byl průměrný počet obsazených lůžek na 1 úvazek lékaře a den byl 4,1 a sestry u lůžka a den 1,3. Průměrná ošetřovací doba byla 8,1 dnů.

3.6.3 Sociální služby a kultura

V regionu se nachází 6 domovů s pečovatelskou službou (Břeclav, Lanžhot, Lednice, Moravská Nová Ves, Podivín, Valtice), 3 domovy důchodců (Břeclav, Valtice, Velké Bílovice), 2 domovy- penziony pro důchodce (Lednice, Podivín) a 1 úřad práce (Břeclav). Počet domovů s pečovatelskou službou a domovů důchodců v přepočtu na obyvatele vychází na Břeclavsku v rámci Jihomoravského kraje nadprůměrné.

Celkový počet veřejných knihoven je 22, což je sice v přepočtu na obyvatele méně než průměr Jihomoravského kraje, ale tahle hodnota je ovlivněna nadprůměrnou velikostí obcí Břeclavska. S ohledem na skutečnost, že knihovna chybí pouze v obci Ladná, můžeme také hodnotit knihovnické služby v regionu nikoli jako nedostatečné, ale jako výrazně efektivní.

V celé oblasti se dodržují kulturní tradice, zejména krojované hody a slavnosti. Je zde organizován velký počet tradičních folklorních festivalů.

26 Stálá kina jsou pouze v Lednici a Břeclavi. Kulturní zařízení nebo středisko pro volný čas chybí pouze v obcích Hrušky, Ladná, Lednice.

3.6.4 Bytová výstavba

Intenzita bytové výstavby je značně podprůměrná. V počtu dokončených bytů na počet obyvatel se Břeclavsko řadí k nejslabším SO ORP v Jihomoravském kraji. V roce 2008 připadal 1,1 bytu na 1000 obyvatel, kdežto průměr Jihomoravského kraje činil 4 byty na 1000 obyvatel.

Obr. č. 4: Vývoj počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel na Břeclavsku a v Jihomoravském kraji mezi roky 2000 a 2008

Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování

Podle SLDB 2001 bylo průměrné stáří domů nižší (40 let u Břeclavska a 44,2 v celém Jihomoravském kraji). Nižší byl podíl neobydlených domů (v Jihomoravském kraji 15,7 % a na Břeclavsku 11,5 %). Stejně tak i podíl neobydlených bytů byl podprůměrný. Především je na Břeclavsku velmi nízký počet neobydlených bytů sloužících k rekreaci. Užitková i obytná plocha dokončených bytů je značně vyšší oproti jihomoravskému průměru.

Pořizovací hodnota bytů v dokončených rodinných domech na Břeclavsku byla mezi roky 1997 a 2007 nižší než v Jihomoravském kraji (s výjimkou let 2000 a 2004). Stejně tak průměrná cena 1 m2 obytné plochy (výjimkou jsou roky 2004 a 2006). Nicméně za sledované období se ceny na Břeclavsku a v Jihomoravském kraji od konce 90. let víceméně vyrovnávají.

3.7 Ekologie a životní prostředí

Z ekologického hlediska se jedná o velmi cenné území. Byla zde vyhlášena biosférická rezervace UNESCO Dolní Morava. Její součástí je také CHKO Pálava, která na Břeclavsko částečně zasahuje. Dále se zde nacházejí 3 ptačí rezervace NATURA 2000 (Soutok-Tvrdonicko, Lednické rybníky a Pálava), 2 přírodní rezervace, 3 přírodní památky, 5 národních přírodních rezervací, 2 národní přírodní památky, 14 evropsky významných lokalit, 3 chráněné jednotlivé stromy. Podle údajů ČSÚ z roku 2005 zaujímala chráněná území celkem 1 531 ha (bez překryvů maloplošných a velkoplošných chráněných území), což odpovídá 3,5 % rozlohy SO ORP Břeclav. Poslední údaje (dle http://drusop.nature.cz/) hovoří o maloplošných chráněných územích na 1,9 % území, což je více než krajský průměr 1,15 %. Evropsky významné lokality ve SO ORP pokrývají téměř 37 % území. Je to 27 výrazně více než necelých 9 % území Jihomoravského kraje. Lužní les mezi Lednicí a Břeclaví je chráněn v rámci přírodního parku „Niva Dyje“.

Chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod (CHOPAV) „Kvartér řeky Moravy“, která je zdrojem kvalitní pitné vody, se nachází na pravém břehu řeky Moravy mezi Hodonínem a soutokem s Dyjí.

ČUPA, DORDA a KLIKA (2006) uvádějí, že staré ekologické zátěže, které v minulosti vznikly zejména v souvislosti s nešetrnou těžbou ropy a v důsledku nedostatečných zákonů v oblasti životního prostředí, se postupně likvidují.

Koeficient ekologické stability je ukazatel, který hodnotí podíl rozlohy ekologicky stabilních ploch ku rozloze ekologicky nestabilních ploch. V Jihomoravském kraji je jeho hodnota 0,67, v SO ORP Břeclav 0,77 a pro ČR má hodnotu 1,04 (v roce 2008). Vyplývá z toho, že v ORP je podíl ploch s ekologicky stabilním využitím sice mírně nadprůměrný, ovšem v rámci celé republiky se jedná o značně horší oblast z hlediska ekologické stability.

„Brownfields jsou pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji funkci a využití, jsou opuštěné a podvyužité, často mají ekologickou zátěž a zdevastované výrobní či jiné budovy. Rekonstrukce či revitalizace takové nemovitosti k novému efektivnímu využívání je podporována z fondů EU.“ (Regionální informační server, www.risy.cz). Dle regionálního informačního servisu jsou v regionu registrované tři brownfields. Bývalá rota pohraniční stráže v Břeclavi o rozloze 2,3 ha, která sloužila armádě, se nachází zhruba 5 km jihozápadně od Břeclavi. Vzhledem k umístění objektu v přírodě a obtížnějšímu přístupu je vhodný zejména pro služby v cestovním ruchu. Dalším brownfieldem je zámek v Břeclavi (2,3 ha), který je v chátrajícím stavu a chybí mu smysluplné využití. Objekt je zapsán na seznam nemovitých kulturních památek. Ideální využití by bylo pro cestovní ruch. Na ploše 1,7 ha se rozkládá areál Oseva v Podivíně. Areál je v majetku obce a jako vhodné potenciální využití se jeví výstavba hal pro průmyslovou výrobu a část je určena k budování sběrného dvora.

Uvažuje se o zřízení Chráněné krajinné oblasti Soutok, která by zahrnovala část území Biosférické rezervace Dolní Morava, která dosud není součástí CHKO Pálava. Jedná se o kontroverzní projekt, který by mohl být v rozporu s principy a posláním biosférické rezervace a proti zájmu místních obyvatel. Všechny biosférické rezervace také musí splňovat tři základní vzájemně se doplňující funkce, jimiž jsou: ochrana – ochrana přírodního a kulturního dědictví, rozvoj – podpora trvale udržitelného ekonomického a demografického rozvoje, logistika – podpora modelových projektů, environmentální výchovy a vzdělávání, výzkumu a monitorovacích činností souvisejících s ochranou přírody a udržitelným rozvojem v místním, národním i globálním měřítku. Pro vyhlášení biosférické rezervace přijaly některé státy specifickou legislativu. V České republice však institut biosférické rezervace žádnou oporu v zákoně nemá. Tento stav však může působit i pozitivně, neboť nutí biosférické rezervace využívat pružnosti a kreativity, které jsou současně jednou z nejsilnějších stránek jejich koncepce a umožňují jejich fungování v rozdílných podmínkách.“ (ČUPA, http://www.dolnimorava.org). Při založení CHKO Soutok by mohlo dojít k potlačení rozvojové funkce z důvodu priority ochrany přírody.

VYBÍRAL a KOLEJKA (2009) hodnotí krajinu Biosférické rezervace Dolní Morava jako jednu z energeticky nejbohatších území ČR. Oblast dostává nejvyšší dávky slunečního záření, energie se akumulovala do úrodných půd, leží zde zásoby zemního plynu, ropy, lignitu. Význam má i energie vodních toků. Celá oblast je také nejteplejší v celé republice. Tato hodnocení se mohou zobecnit pro celý region Břeclavska.

28 3.8 Aktéři územního rozvoje v regionu

Aktéři územního rozvoje jsou jednotlivé instituce, které v daném regionu disponují konkrétními zájmy a určitou silou. Může se jednat o sílu ekonomickou, rozhodovací, vyjednávací, majetkovou atp. a svým jednáním přímo ovlivňují rozvoj a směr vývoje regionu.

Důležitou roli zde hrají především orgány státní správy a samosprávy. Územní samosprávu reprezentují obce, města, Jihomoravský kraj a státní správu zase obecní a městské úřady, obecní úřad obce s rozšířenou působností Břeclav, Krajský úřad Jihomoravského kraje v Brně, ministerstva (zejména Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo zemědělství ČR). Ministerstvo kultury je zástupcem ČR při jednáních mezivládního Výboru pro světové dědictví, který dohlíží na plnění Úmluvy o ochraně světového dědictví.

Dalšími aktéry jsou dobrovolné svazky obcí; Národní památkový ústav, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Pozemkový fond, Lesy České republiky, státní podnik, Povodí Moravy, státní podnik, Biosférická rezervace Dolní Morava o. p. s.; České dráhy a.s.; Ředitelství silnic a dálnic ČR; Moravské naftové doly, a.s. a významní zaměstnavatelé Gumotex Břeclav, a.s., OTIS a.s. a OTIS Escalators s.r.o.

3.9 Mikroregiony

Mikroregion neboli dobrovolné sdružení obcí (dále DSO) je právnická osoba, ustavená v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. Jedná se o území, které využívá principu soudržnosti, kde více obcí propojuje a provazuje své zájmy a záměry jednotlivých akcí a aktivit v územně uceleném zájmovém prostoru. Cílem je vymezení a realizování žádoucích změn ve vymezeném území. Spojování jednotlivých obcí do DSO se děje dobrovolně na základě společného rozeznání problémů, souvislostí a zájmů v území.

Dobrovolný svazek obcí Lednicko-valtického regionu vznikl za účelem zmnožení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem účastnickou obec. Mikroregion LVA má sídlo v Lednici. Od roku 2005 je mikroregion LVA organizován jako Dobrovolný svazek obcí LVA, zejména s ohledem na potřebu přijímat dotační zdroje. Mikroregion je tvořen těmito obcemi a městy: Břeclav, Bulhary, Hlohovec, Lednice, Podivín, Přítluky, Rakvice, Valtice, Velké Bílovice. Základním cílem je zvýšení ekonomické prosperity mikroregionu využitím skrytého potenciálu a životní úrovně v území, při současném akceptování specifik a unikátních hodnot místa, zásad trvale udržitelného rozvoje a prosazení nové identity mikroregionu.

Dobrovolný svazek obcí Podluží zahrnuje kromě několika obcí hodonínského okresu i obce Hrušky, Kostice, Ladná, Lanžhot, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Tvrdonice a Týnec.

Členem dobrovolného svazku obcí VITIS je z regionu pouze obec Velké Bílovice a členem dobrovolného svazku obcí Hustopečsko obec Zaječí.

Dalším mikroregionem je Dobrovolný svazek obcí Hrušky a Týnec pro stavbu "Společná ČOV pro Hrušky - Týnec", který v obcích Hrušky a Týnec provozuje kanalizaci.

Místní akční skupina Dolní Morava také působí ve SO ORP Břeclav a jejími členy jsou Lanžhot, Kostice, Tvrdonice, Týnec, Moravská Nová Ves, Hrušky, Moravský Žižkov a také některé obce hodonínského okresu. 29 3.10 Související koncepční dokumenty

Národní rozvojový plán pro období 2007 – 2013 obsahuje podrobné rozpracování priorit do dílčích cílů a popsání strategie jejich realizace, včetně promítnutí do struktury operačních programů. Zpracováván je nepovinně a tvoří podklad pro Národní strategický referenční rámec. Národní rozvojový plán vymezuje následující strategické cíle: konkurenceschopná česká ekonomika, otevřená flexibilní a soudržná česká společnost, atraktivní prostředí, vyvážený rozvoj území

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2006 – 2016 je koncepční dokument, který formuluje pro delší časový horizont přístup kraje k podpoře rozvoje jeho územního obvodu. Stanovuje strategické cíle rozvoje kraje jako celku a jeho funkčních částí a specifikuje důležitá opatření, která mohou vést k naplnění vytyčených cílů. Stává se tak východiskem pro vypracování nebo aktualizaci programových dokumentů dalších subjektů na území kraje. Má 6 prioritních os: hospodářství, životní prostředí, lidské zdroje, osídlení, dopravní a technická infrastruktura, spolupráce.

Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2006 – 2016 je dlouhodobý koncepční dokument pro zapojení regionu do evropské strategie zaměstnanosti a zvýšení konkurenceschopnosti lidských zdrojů. Vychází z analýzy současného stavu, celostátních a evropských strategických dokumentů a ze spolupráce s odbornou veřejností.

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje vymezuje potřeby pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury kraje pro optimální rozvoj zásobování pitnou vodou a odkanalizování a čištění odpadních vod v Jihomoravském kraji.

Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje. Stanovuje podmínky pro šetrné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje. Reaguje na potřeby ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů energie.

Integrovaný plán rozvoje města Břeclavi (IPRM) si klade za cíl uchopit potřeby města Břeclav jako živého vyvíjejícího se organismu a zajistit jeho vyvážený rozvoj v souladu se strategickými cíli, definovanými na celostátní a krajské úrovni. Priority stanovené v IPRM zajistí splnění hlavních cílů města.

Všechny obce SO ORP Břeclav mají platné územní plány. Vypracován a schválen byl i Územní plán velkého územního celku Břeclavska.

„Management plán Lednicko-valtického areálu je dokument o stavu LVA a možnostech jeho ochrany a rozvoje. Měl by být platformou pro výměnu názorů odborníků i veřejnosti, prostor pro nacházení optimální harmonie mezi různými úhly pohledu a rozdílnými zájmy. Měl by se stát nástrojem péče a rozvoje této jedinečné krajinné památky zapsané na seznam UNESCO, jediné svého druhu v ČR.“ (Management plán LVA, 2009)

Další strategické dokumenty: Aktualizace Strategie rozvoje mikroregionu Lednicko-valtického areálu; Profil mikroregionu Lednicko-valtického areálu, Strategie rozvoje LVA a SWOT analýza, Strategie rozvoje a priority Povodí Moravy s. p. atd.

30

4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY  Velká průměrná velikost obcí  Nižší podíl EAO  Přítomnost významných nerostných surovin  Podíl poproduktivní složky obyvatelstva je (ropa a zemní plyn) vyšší než podíl předproduktivní  Přítomnost velkých a významných firem  Snížení počtu obyvatel od roku 1992  Významnější podíl malého a středního  Přirozený úbytek počtu obyvatel podnikání  Migrační odliv osob v produktivním věku  Přítomnost rozvojových lokalit  Nadprůměrná nezaměstnanost  Vybavenost obcí institucemi základního  Nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva školství, přítomnost institucí středního a  Pomalejší růst počtu ekonomických subjektů vysokého vzdělání podle RES  Příznivé podmínky pro zemědělskou a  Přetížená doprava v centru Břeclavi lesnickou produkci  Menší podíl cizinců mezi návštěvníky  Tradice vinařství a ovocnářství hromadných ubytovacích zařízení  Absence LFA oblastí  Nižší délka pobytu  Strategická dopravní poloha  Sezónnost cestovního ruchu  Napojení obcí na železnici  Kvalita a cena hromadných ubytovacích  Vybavenost obcí poštou a technickou zařízení infrastrukturou  Výjimečné území z hlediska přírodních hodnot  Mimořádné kulturní a historické památky  Vysoký potenciál cestovního ruchu PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

 Rozvoj významu Břeclavi jakožto centra  Prohlubující se depopulační vývoj a stárnutí regionu a dopravního uzlu obyvatelstva  Využití rozvojových lokalit a stávajících  Zhoršování vzdělanostní struktury brownfields obyvatelstva  Rozvoj zemědělství, lesnictví a myslivosti, růst  Odchod nebo krach velkých a významných významu tradičních zemědělských odvětví firem jako vinařství a ovocnářství  Vytěžení nerostných surovin  Expanze významných firem, funkce hnacích  „Odliv mozků“ firem  Zhoršení ekonomické situace v sousedních  Růst hospodářského významu sousedních zemí zemích, pokračování ekonomické krize a blízkých velkých měst  Klimatické změny a přírodní katastrofy  Společná zemědělská politika EU (povodně)  Finanční prostředky ze strukturálních fondů  Budování dopravních tepen mimo region, Evropské unie pokles významu železnice v dopravě  Růst významu železnice dobudováním  Zhoršené životní prostředí, vznik ekologické panevropských koridorů zátěže v souvislosti s těžbou, zhoršení kvality  Využívání energie ze Slunce (akumulace do povrchových vod určených k rekreaci, biomasy, solární panely) zhoršení kvality půd vinou neuvážených  Růst zájmu o turistické cíle v regionu, rozvoj zásahů v zemědělství alternativních forem cestovního ruchu  Škody způsobené nadměrným turismem  Rozvoj lázeňství  Změna preferencí turistů  Ostrá konkurence evropských a zejména asijských výrobců a trhů

31 5 Vize a doporučení

5.1 Vize

Břeclavsko je prosperující region, který plní funkci dopravní křižovatky Evropy, a tohoto postavení využívá i pro svůj ekonomický rozvoj. Velký důraz je kladen na udržitelnost rozvoje, zemědělství a péči o krajinu založené na kvalifikovaných krajinných profesích. Výrazné zisky přináší regionu cestovní ruch, který návštěvníkům nabízí komplexní a různorodé služby. Břeclavsko je především příjemným krajem pro život lidí s dobrou občanskou vybaveností obcí.

5.2 Doporučení

Budoucí rozvoj SO ORP Břeclav je do značné míry závislý na několika oblastech, kterým by se měla věnovat zvýšená pozornost. Zejména se jedná o vytvoření nových pracovních míst za účelem snížení nezaměstnanosti a zvýšení celkové atraktivnosti regionu. Velmi důležitý je fakt, že Břeclavsko leží na evropsky významné dopravní křižovatce. Nejenže by se mělo usilovat o udržení a zvýšení jejího významu, ale také této situace využít hospodářsky. Velké bohatství a také zdroj příležitostí rozvoje regionu představuje přírodní a zemědělský potenciál. Mezinárodní význam získalo Břeclavsko díky Lednicko-valtickému areálu, památce zapsané na seznam světového dědictví UNESCO, a Biosférické rezervaci UNESCO Dolní Morava, což skýtá obrovský potenciál cestovního ruchu, který zatím není plně využit. V neposlední řadě se musí region stát příjemným a atraktivním krajem pro život a bydlení. Veškeré plány by měly dodržovat zásady udržitelného rozvoje, a tedy musí být postaveny na třech rovnocenných pilířích rozvoje: ekonomickém, ekologickém a kulturním.

Velikost obcí a rozloha katastrů tvoří dobré předpoklady pro vymezení rozvojových lokalit v územních plánech a pro jejich následné úspěšné využití. Zejména lze předpokládat úspěch rozvojových zón napojených na významné dopravní tahy, které regionem procházejí. Vhodné je především jejich využití pro odvětví logistiky.

Rozvoj bytové výstavby může přilákat do regionu lidi v produktivním věku a tím napomoci řešení problému s depopulačním vývojem a stárnutím obyvatelstva. Bytová výstavba je závislá na úspěšně vytvořených pracovních místech např. právě ve výše zmiňovaných rozvojových zónách, protože bez adekvátní nabídky pracovních míst by region ztrácel atraktivitu. Soustavně by měl být kladen tlak na zlepšování občanské vybavenosti, dopravní a technické infrastruktury sídel. Kvalitě života v Břeclavi přispěje dobudování obchvatu města.

Rozvoj hospodářské spolupráce a dodavatelsko-odběratelských vztahů se sousedními zeměmi, zejména s Rakouskem, nabízí příležitost pro zlepšení prosperity regionu, neboť Břeclavsko může těžit z nákladového (mzdového) diferenciálu. Základem je předpoklad vynikajícího dopravního spojení a připravenost rozvojových ploch pro případné investory.

Pracovní místa a také finanční prostředky přináší regionu využívání nerostných surovin, zejména těžba ropy a zemního plynu. Je však nutné spojit tento rozvoj se zodpovědnou péčí o životní prostředí a investicemi do předcházení vzniku ekologických zátěží popř. jejich odstraňování. Maximálně by se mělo využít vrtů s mineralizovanými vodami k lázeňství.

Významné firmy musí spolupracovat a konzultovat svou strategii s institucemi státní správy a samosprávy a také se vzdělávacími institucemi, což přispěje k tomu, aby obstály v tvrdé konkurenci na trhu.

32 Existence vyšších vzdělávacích institucí je základním předpokladem pro zlepšení vzdělanostní struktury obyvatelstva, které by bylo schopné produkovat vyšší přidanou hodnotu. Pro přilákání vzdělaného obyvatelstva do regionu musí být také vytvořené předpoklady pro adekvátní uplatnění na trhu práce. V opačném případě neobstojí v konkurenci blízkých městských center (Brno, Bratislava, popř. Vídeň).

Přestože cestovní ruch již nyní hraje velkou roli, zůstává značný potenciál nevyužitý. Hlavní turistické lákadlo regionu představuje zámek v Lednici, ale je velmi důležité nabídnout návštěvníkům i další možnosti. V rámci poznávací turistiky lze využít potenciálu ostatních architektonických památek v Lednicko-valtickém areálu (Valtice, salety) a prezentovat se jako celek, který je schopen návštěvníky udržet delší dobu. Jedinečný potenciál skýtá spojení návštěvy LVA s vinařskou kulturou a místním folklórem a festivaly na něj vázanými. V rámci cestovního ruchu je důležitá spolupráce se sousedními regiony, zejména s Mikulovskem. Důležité je také diverzifikovat formy cestovního ruchu a rozvoj např. cykloturistiky, hipoturistiky, agroturistiky, vinařské turistiky, kongresové turistiky a zejména lázeňské turistiky, čímž se sníží v současnosti tak výrazná sezónnost cestovního ruchu vázaná na letní období.

Pro zlepšení situace v cestovním ruchu je ovšem nezbytné klást důraz na potřebnou infrastrukturu: ubytování, dopravu, stravování, a také koordinaci a organizaci programů pro návštěvníky a dostatečnou propagaci.

Je nutné udržet konkurenceschopné zemědělství. K tomu vytváří vhodné předpoklady zejména přírodní podmínky, které se jeví jako jedny z nejpříhodnějších v ČR a tradice regionu v produkci vinné révy a ovoce. Význam hraje společná zemědělská politika EU. Zemědělci se mohou orientovat na produkci náročných a alternativních plodin. Zemědělství by se ovšem mělo soustředit také na ekologické aspekty podnikání, aby nedocházelo k degradaci půd a kontaminaci půd a podzemních i povrchových vod. Prohloubení spolupráce zemědělců se vzdělávacími institucemi zaměřenými na zemědělství nabízí potenciál zavedení inovací do praxe a zvýšení konkurenceschopnosti.

Vzhledem k nadnárodnímu významu hodnoty krajiny biosférické rezervace Dolní Morava je nutné ji chránit. Patrně neexistuje jiný způsob, než podporovat ty činitele, které stály u zrodu a rozvoje jejího významu. Takovými činiteli jsou krajinné profese jako lesníci, zemědělci, vinaři, rybáři atp. V každém případě by se zde měla udržovat v rovnováze přírodní, ekonomická a kulturní funkce krajiny v duchu udržitelného rozvoje a neupřednostňovat jakoukoli funkci na úkor ostatních.

Velkou příležitost pro zlepšení stavu památek, zkvalitnění infrastruktury (nejen té turistické) a celkové zlepšení občanské vybavenosti obcí a podnikatelských aktivit je využívání zdrojů zejména ze strukturálních fondů Evropské unie.

33 6 Závěr Bakalářská práce měla za hlavní cíl vypracovat analýzu ekonomického profilu správního obvodu obce s rozšířenou působností Břeclav, SWOT analýzu a navrhnout doporučení pro další rozvoj regionu. Práce byla napsána v programu Microsoft Word 2007, grafy a tabulky byly vytvořeny v programu Microsoft Excel 2007 a tématické mapy v programu ArcView GIS 3.2. Ve druhé kapitole byla rozepsána teorie související s cílem bakalářské práce. Nejrozsáhlejší částí je analýza ekonomického profilu. Postupně byla zhodnocena situace v těch oblastech, které mají zásadní význam pro poznání hospodářské situace. Nejprve byl zajištěn základní a zevrubný pohled na region jako celek, následně analyzována infrastruktura a potenciál a charakteristika hospodářských subjektů. Samostatná kapitola je věnována sektoru cestovního ruchu. V další kapitole bylo studováno obyvatelstvo z hlediska věkové a vzdělanostní struktury a vývoje jeho počtu. Občanská vybavenost obcí, zejména školství, zdravotnictví a kultura, stejně jako stav životního prostředí a ochrana přírody hrají významnou roli v kvalitě života obyvatelstva a současně tak ovlivňují atraktivitu celého regionu. Určitý význam má také spolupráce obcí v rámci dobrovolných svazků obcí. Také byl vytvořen soupis aktérů regionálního rozvoje a důležitých strategických dokumentů a koncepcí souvisejících se studovaným územím. Stručný přehled nejvýznamnějších bodů situační analýzy shrnuje SWOT analýza a rozděluje je na silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby. Z ní vycházejí doporučení, mající strategický charakter. Základní použitou metodou je srovnávací analýza, která využila komparaci prvků ekonomického profilu studovaného regionu a nadřazených územních celků (Jihomoravský kraj, ČR) ke zjištění celkové situace, specifických vlastností a vývoje. Bakalářská práce může sloužit jako výchozí materiál pro vytváření strategických dokumentů týkajících se Břeclavska, zdroj informací pro potenciální investory v regionu, ale i pro kohokoli jiného, kdo má zájem tento region poznat.

34 7 Seznam použitých zdrojů Monografie: BARTOŠOVÁ, Kateřina. Nezaměstnanost u absolventů SOU, SOŠ a SŠ v břeclavském regionu : bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2009. 52 stran + přílohy. Vedoucí práce Oldřich Králík. BERMAN, Norton., L. a kol. Strategický plán a ekonomický rozvoj. in Moderní obec, 1999, č. 3/1999. BÍNA, Jan. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. in Urbanismus a územní rozvoj, 2002, č. 1/2002 BLAŽEK, Jiří; UHLÍŘ, David. Teorie regionální rozvoje. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova v Praze, 2002. 211 stran. ISBN 80-246-0384-5. ČUPA, Petr; DORDA, Petr; KLIKA, Petr. Likvidace starých ekologických zátěží po těžbě ropy a zemního plynu. Břeclav : Biosférická rezervace Dolní Morava o. p. s., 2006. 8 stran. FEJL, René. Analýza SWOT. In Moderní obec, 2000, č. 7/2000. HOLEČEK, Jan; BINEK, Jan; GALVASOVÁ, Iva; CHABIČOVSKÁ,Kateřina; SVOBODOVÁ, Hana. Obec a její rozvoj v širších souvislostech. 1. vyd. Brno : GaREP Publishing, 2009. 74 stran. ISBN 978-80-904308-2-2. KARBEROVÁ, Olga. Lednicko-valtický areál – památka UNESCO, prezentace a možnosti zhodnocení jeho potenciálu : diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006. 76 stran + přílohy. Vedoucí práce Lea Vojtová. LABOUNKOVÁ, Vladimíra; PŮČEK, Milan; ROHREROVÁ, Ludmila a kol. Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů. 1. vyd. Brno : ÚÚR, 2009. 52 stran. ISBN 978-80-87318-02-7. Lužní les v nivě Moravy a Dyje. 1. vyd. Břeclav : Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s., 2009. 96 stran. ISBN 978-80-254-5753-5. Management kulturní krajiny : sborník příspěvků. 1. vyd. Lednice : Česká lesnická společnost, o. s., a Biosférická rezervace Dolní Morava. o. p. s., 2008. 56 stran. ISBN 978-80-02-02079-0. PERLÍN, Radim. Strategie rozvoje mikroregionu. in Geografické rozhledy, 2001, č. 3/2000-2001. PICHLER, Pavel. Regionálně geografická analýza území správního obvodu ORP Břeclav : diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, 2008. 91 stran + přílohy. Vedoucí práce Antonín Věžník. SEKANINA, Zbyněk. Historie a současnost těžby ropy na jižní Moravě : bakalářská práce. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, 2009. 65 stran + přílohy. Vedoucí práce Tatiana Mintálová SLEZÁK, Vlastimil. Zpráva o situaci na trhu práce – rok 2008. Břeclav : Úřad práce v Břeclavi, 2009. 52 str. SLEZÁK, Vlastimil. Zpráva o situaci na trhu práce – rok 2009. Břeclav : Úřad práce v Břeclavi, 2010. 47 str. Současné problémy rozvoje regionů a přístup veřejné správy k jejich řešení : Sborník referátů z III. mezinárodní konference mladých vědeckých pracovníků a doktorandů. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2006. 292 stran. ISBN 80-210-4148-X. ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Teoretické přístupy k regionálnímu rozvoji. 1. vyd. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2007. 129 stran. ISBN 978-807395-019-4. ŠKRABAL, Ivo; NUNVÁŘOVÁ, Svatava; NOVÁK, Josef; TŘEBÍCKÝ, Viktor. Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů. 1. vyd. Přerov : CpKP, 2006. 182 stran. ISBN 80-86902-39-0. TAUER, Vladimír; ZEMÁNKOVÁ, Helena; ŠUBRTOVÁ, Jana. Získejte dotace z fondů EU : Tvorba žádosti a realizace projektu krok za krokem : Metodika, pravidla, návody. Brno : Computer Press, a. s., 2009. 160 stran. ISBN 978-80-251-2649-3. 35 TOMÁŠEK, Milan. Půdy České republiky. 1 vyd. Praha : Český geologický ústav, 2000. 68 stran + přílohy. ISBN 80-7075-403-6 VITURKA , Milan. Regionální ekonomie II. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2000. 92 stran. ISBN 80-210-2257-4. VITURKA, Milan a kol. Investiční atraktivita vybraných měst České republiky. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1998. 119 stran. ISBN 80-210-2007-5. VITURKA, Milan a kol. Regionální vyhodnocení kvality podnikatelského prostředí v České republice. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2003. 142 stran. ISBN 80-210-3304-5. VITURKA, Milan; ŽÍTEK, Vladimír; HALÁMEK, Petr; TONEV, Petr. Teoreticko-metodologická východiska hodnocení programů podpory regionálního rozvoje. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 132 stran. ISBN 80-210-3639-7. VYBÍRAL, Jan; KOLEJKA, Jaromír. Tradiční krajinné profese a krajinotvorné aktivity člověka : Vznik a vývoj kulturní krajiny, management kulturní krajiny, trvale udržitelný rozvoj. 1. vyd. Břeclav : Biosférická rezervace Dolní Morava o. p. s., 2009. 67 stran. VYSTOUPIL, Jiří; HOLEŠINSKÁ, Andrea; KUNC, Josef a kol. Atlas cestovního ruchu. 1. vyd. Praha : MMR, 2006. 157 stran. ISBN 80-239-7256-1. WOKOUN, René; MALINOVSKÝ, Jan; DAMBORSKÝ, Milan; BLAŽEK, Jiří a kol. Regionální rozvoj : východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. 1. vyd. Praha : Linde Praha, a. s. – Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2008. 475 stran. ISBN 978-80-7201-699-0. Internetové zdroje: CZEKAJ, Petr a kol. Systémové a metodické aspekty tvorby strategií rozvoje regionů (VÚSC) České republiky [on line]. 1998 Dostupné na: http://www.dhv.cz/regstrat/SRRk/MetREG/MetREG.htm#_Toc506693750

ČUPA, Petr. Biosférická rezervace Dolní Morava [on line]. Dostupné na: http://www.dolnimorava.org

GIS - Prostorová analýza, prosinec 2009 (1.12.2009 - 31.12.2009) [on line]. Úřad práce v Břeclavi Dostupné na vyžádání na: http://portal.mpsv.cz/sz/local/bv_info/sz

Hromadná ubytovacích zařízení ČR [on line]. ČSÚ. Dostupná na: http://czso.cz/lexikon/uz.nsf/index

Integrovaný plán rozvoje města Břeclavi [on line] Dostupný na: http://www.breclav.org/mesto-breclav-vstupni-brana-lednicko-valtickeho- arealu/mestsky-urad/seznam-odboru-mesta/odbor-dotaci-a-rozvoje/odr-dokumenty

KUTSCHERAUER, Alois. Regionální analýza a programování. Ostrava : VŠB, 2007. 20 stran. Dostupné na: http://www.alkut.cz/download/region_anal.pdf

Management plán LVA [on line] Dostupné na: www.dolnimorava.org

Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2008 [on line]; Návštěvnost muzeí a galerií v krajích ČR v roce 2008 [on line] Dostupné na: http://www.nipos-mk.cz/?cat=126

PERLÍN, Radim; BIČÍK, Ivan. Strategický plán mikroregionu. Praha : Univerzita Karlova, 2006. 76 stran. Dostupné na: www.fondyeu.kr-stredocesky.cz/viewDocument.asp?document=18236 36

Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Jihomoravského kraje v letech 2000 až 2005 [on line]. ČSÚ, 2007. Dostupné na: http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/p/13-6235-07

Postavení venkova v Jihomoravském kraji [on line]. ČSÚ, 2009. Dostupné na: http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/p/641361-09

Rozvoj venkova v Jihomoravském kraji v letech 2000 až 2006 [on line]. ČSÚ, 2007. Dostupné na: http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/p/13-6234-07

Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Jihomoravský kraj 2001[on line]. ČSÚ, 2003. Dostupné na: http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/p/13-6222-03

Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Jihomoravský kraj 2004 [on line]. ČSÚ, 2004. Dostupné na: http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/p/13-6205-04

Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2009 [on line]. ČSÚ, 2009. Dostupné na: http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/p/641011-09

Statistický průvodce obcemi Jihomoravského kraje 2007 [on line]. ČSÚ, 2007. Dostupný na: http://notes2.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/publ/13-6210-07-2007

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje [on line] Dostupná na: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=16119&TypeID=2

Územně-analytické podklady Jihomoravského kraje [on line] Dostupné na: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=113562&TypeID=2

Veřejná databáze ČSÚ [on line] Dostupné na: http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp

VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin; HOLEŠINSKÁ, Andrea. Mikulovsko – model opatření k rozvoji domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu ve vhodných oblastech – oblast s převažujícími přírodními předpoklady – region Jižní Morava, Česká Republika. In Výzkum domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu ve vztahu k zmírnění společensko-ekonomických disparit, 2009 [on line] Dostupné na http://www.vsh.cz/files/chtp3.pdf

Vývoj bytové výstavby v Jihomoravském kraji v letech 1998 až 2007 [on line]. ČSÚ, 2008. Dostupné na: http://czso.cz/xb/edicniplan.nsf/p/13-6406-08 Internetové stránky: http://drusop.nature.cz/ Agentura ochrany přírody a krajiny ČR http://mesta.obce.cz/ Města a obce online http://registry.czso.cz/irsw/ Registr ekonomických subjektů ČSÚ http://vdb.czso.cz/xml/mos.html Městská a obecní statistika http://www.bivs.cz Bankovní institut vysoká škola http://www.breclav.org Město Břeclav http://www.bulhary.cz/ Obec Bulhary http://www.cbusbs.cz Státní báňská služba ČR http://www.cenia.cz/ Česká informační agentura životního prostředí 37 http://www.crr.cz Centrum regionálního rozvoje http://www.dolnimorava.org Biosférická rezervace Dolní Morava http://www.hbi.cz On-line databáze ekonomických subjektů http://www.hlohovec.cz/ Obec Hlohovec http://www.hrusky.cz Obec Hrušky http://www.invest-in-czech.com Investiční příležitosti v Jihomoravském kraji http://www.kostice.cz/ Obec Kostice http://www.kr-jihomoravsky.cz Jihomoravský kraj http://www.ladna.cz Obec Ladná http://www.lanzhot.cz/ Město Lanžhot http://www.lednice.cz Obec Lednice http://www.lva.cz Mikroregion Lednicko-valtický areál http://www.mmr.cz/ Ministerstvo pro místní rozvoj ČR http://www.mnves.cz/ Městys Moravská Nová Ves http://www.moravskyzizkov.cz/ Obec Moravský Žižkov http://www.mpsv.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí http://www.mzbv.cz/ Soukromá SOŠ manažerská a zdravotnická s.r.o., http://www.mzlu.cz/cz Mendelova univerzita v Brně http://www.nipos-mk.cz Národní informační a poradenské středisko pro kulturu http://www.oabv.cz/ Obchodní akademie Břeclav http://www.ochranaprirody.cz/ Agentura ochrany přírody a krajiny ČR http://www.partnerstvi-jmk.cz partnerství pro programy EU http://www.pmo.cz/ Povodí Moravy s. p. http://www.podivin.cz/ Město Podivín http://www.pritluky.cz/ Obec Přítluky http://www.rakvice.cz Obec Rakvice http://www.risy.cz Regionální informační servis http://www.rsd.cz/ Ředitelství silnic a dálnic ČR http://www.scitani2005.rsd.cz/html/jm/f_jm.htm Výsledky celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v roce 2005 http://www.skoda-auto.com/moss-cze/services/routeplanner/ Routeplanner Škoda Auto a. s. http://www.spsbv.cz/ Střední odborná škola průmyslová Edvarda Beneše a Střední odborné učiliště Břeclav http://www.ssos-bv.com Soukromá střední odborná škola Břeclav s. r. o. http://www.strukturalni-fondy.cz Fondy Evropské unie http://www.svisv.cz Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické http://www.tvrdonice.cz/ Obec Tvrdonice http://www.tynec.cz/ Obec Týnec http://www.uur.cz Ústav územního rozvoje http://www.uzis.cz Ústav zdravotnických informací a statistiky http://www.valtice.cz Město Valtice http://www.velkebilovice.cz/ Město Velké Bílovice http://www.vsh.cz Vysoká škola hotelová http://www.zajeci.cz/ Obec Zaječí

38 8 Seznam použitých zkratek

ČOV ...... Čistička odpadních vod ČR ...... Česká republika ČSÚ ...... Český statistický úřad DSO ...... Dobrovolné sdružení obcí EAO ...... Ekonomicky aktivní obyvatelstvo EU ...... Evropská unie CHKO ...... Chráněná krajinná oblast CHOPAV ...... Chráněná oblast přirozené akumulace vod

Ib...... Bazický index

IEZ ...... Index ekonomického zatížení

IS ...... Index stáří JMK ...... Jihomoravský kraj LFA ...... Less-favoured areas - méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními LVA ...... Lednicko-valtický areál MCHÚ...... Maloplošná chráněná území MOS ...... Městská a obecní statistika MPSV ...... Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠ...... Mateřská škola MZLU ...... Mendelova zemědělská a lesnická univerzita OOVL ...... Odloučené oddělení výdeje léčiv OP ...... Operační program RES ...... Registr ekonomických subjektů SLDB ...... Sčítání lidu, domů a bytů SO ORP ...... Správní obvod obce s rozšířenou působností SOŠ ...... Střední odborná škola ÚZIS ...... Ústav zdravotnických informací a statistiky ZŠ ...... Základní škola Obyv...... Obyvatelé (resp. počet obyvatel)

39 9 Seznam tabulek a obrázků

Seznam tabulek:

Tab. č. 1: Velikostní kategorie obcí SO ORP Břeclav k 31. 12. 2009...... 13

Tab. č. 2: Odvětvová struktura ekonomických subjektů na Břeclavsku a v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2008 ...... 16

Tab. č. 3: Struktura ekonomických subjektů na Břeclavsku a v Jihomoravském kraji podle právní formy k 31. 12. 2008...... 17

Tab. č. 4: Využití půdy na Břeclavsku, v Jihomoravském kraji a v ČR v roce 2008 ...... 17

Tab. č. 5: Významní zaměstnavatelé v sektoru průmyslu se sídlem v Břeclavi ...... 19

Tab. č. 6: Významní zaměstnavatelé v sektoru průmyslu se sídlem mimo Břeclav ...... 19

Tab. č. 7: Významní zaměstnavatelé v sektoru služeb ...... 20

Tab. č. 8: Hromadná ubytovací zařízení na Břeclavsku a v Jihomoravském kraji v roce 2008 ...... 21

Tab. č. 9: Věkové složení obyvatelstva Břeclavska, Jihomoravského kraje a ČR v letech 2000 a 2008 dle základních věkových skupin ...... 23

Tab. č. 10: Vzdělanostní struktura obyvatelstva Břeclavska, Jihomoravského kraje a ČR dle SLDB 2001 ...... 24

Tab. č. 11: Primární lékařská péče na Břeclavsku a v Jihomoravském kraji v roce 2006 ...... 26

Seznam obrázků:

Obr. č. 1: Obce SO ORP Břeclav ...... 12

Obr. č. 2: Vývoj nezaměstnanosti na Břeclavsku, v Jihomoravském kraji a ČR od konce roku 2007 do března 2010 (čtvrtletně) ...... 14

Obr. č. 3: Vývoj počtu obyvatel Břeclavska, Jihomoravského kraje a ČR vyjádřený bazickým indexem (rok 1992 = 100 %) ...... 24

Obr. č. 4: Vývoj počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel na Břeclavsku a v Jihomoravském kraji mezi roky 2000 a 2008...... 27

40 10 Seznam příloh

Příloha č. 1: Vývoj počtu obyvatel a bazický index na Břeclavsku, v Jihomoravském kraji a v ČR mezi roky 1992 a 2009

Příloha č. 2: Základní informace o rozloze, hustotě zalidnění a počtu obyvatel k 31. 12. 2009 v obcích SO ORP Břeclav.

Příloha č. 3: Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Břeclav mezi roky 1992 a 2009

Příloha č. 4: Registrovaní uchazeči o zaměstnání podle délky trvání evidence na úřadu práce

Příloha č. 5: Registrovaní uchazeči o zaměstnání podle věku

Příloha č. 6: Registrovaní uchazeči o zaměstnání podle nejvyššího dosaženého vzdělání

Příloha č. 7: Věková struktura obcí SO ORP Břeclav dle základních věkových kategorií v letech 2000 a 2008, index ekonomického zatížení a index stáří

Příloha č. 8: Hosté hromadných ubytovacích kapacit vybraných obcí Břeclavska, Jihomoravského kraje a ČR v roce 2008

Příloha č. 9: Vývoj míry nezaměstnanosti (v %) v obcích Břeclavska od konce roku 2007 (čtvrtletně)

Příloha č. 10: Ukazatele ekonomické aktivity a zaměstnanosti na Břeclavsku, v Jihomoravském kraji a v ČR k 31. 12. 2009

Příloha č. 11: Ukazatele ekonomické aktivity a zaměstnanosti na Břeclavsku, v Jihomoravském kraji a v ČR k 31. 12. 2008

Příloha č. 12: Vývoj počtu dosažitelných uchazečů na volné pracovní místo na Břeclavsku, v Jihomoravském kraji a v ČR od konce roku 2007 do března 2010 (čtvrtletně)

Příloha č. 13: Index vzdělanosti a existující vzdělávací instituce v obcích SO ORP Břeclavsko

Příloha č. 14: Míra nezaměstnanosti a volná pracovní místa v obcích Břeclavska v k 31. 12. 2009

Příloha č. 15: Míra nezaměstnanosti a volná pracovní místa v obcích Břeclavska v k 31. 12. 2008

Příloha č. 16: Změna počtu obyvatel v obcích SO ORP Břeclav v letech 1992 – 2009 v %

41 Příloha č. 1: Vývoj počtu obyvatel a bazický index na Břeclavsku, v Jihomoravském kraji a v ČR mezi roky 1992 a 2009

rok Břeclavsko IB Jihomoravský kraj IB ČR IB 1992 59809 100 1 147 649 100 10 325 697 100 1993 59996 100,31 1 148 580 100,08 10 334 013 100,08 1994 60208 100,67 1 149 203 100,14 10 333 161 100,07 1995 60316 100,85 1 148 416 100,07 10 321 344 99,96 1996 60200 100,65 1 146 983 99,94 10 309 137 99,84 1997 60161 100,59 1 145 894 99,85 10 299 125 99,74 1998 60253 100,74 1 145 314 99,80 10 289 621 99,65 1999 60241 100,72 1 144 374 99,71 10 278 098 99,54 2000 60 188 100,63 1 142 607 99,56 10 266 546 99,43 2001 59 380 99,28 1 131 541 98,60 10 206 436 98,85 2002 58 992 98,63 1 128 820 98,36 10 203 269 98,81 2003 58 776 98,27 1 129 583 98,43 10 211 455 98,89 2004 58 733 98,20 1 130 240 98,48 10 220 577 98,98 2005 58 664 98,09 1 130 358 98,49 10 251 079 99,28 2006 58 651 98,06 1 132 563 98,69 10 287 189 99,63 2007 58 716 98,17 1 140 534 99,38 10 381 130 100,54 2008 58 832 98,37 1 147 146 99,96 10 467 542 101,37 2009 58 829 98,36 1 151 708 100,35 10 506 813 101,75 Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování

Příloha č. 2: Základní informace o rozloze, hustotě zalidnění a počtu obyvatel k 31. 12. 2009 v obcích SO ORP Břeclav. Celková výměra (ha) Počet obyvatel Hustota zalidnění (obyv./km2) Břeclav 7 711 24 164 313,4 Bulhary 1 516 800 52,8 Hlohovec 896 1 310 146,2 Hrušky 1 591 1 501 94,3 Kostice 1 246 1 844 148,0 Ladná 1 006 1 254 124,7 Lanžhot 5 485 3 746 68,3 Lednice 3 127 2 318 74,1 Moravská Nová Ves 2 341 2 560 109,4 Moravský Žižkov 1 354 1 438 106,2 Podivín 1 773 2 900 163,6 Přítluky 1 431 750 52,4 Rakvice 2 180 2 198 100,8 Tvrdonice 2 116 2 129 100,6 Týnec 1 160 1 057 91,1 Valtice 4 785 3 586 74,9 Velké Bílovice 2 573 3 861 150,1 Zaječí 1 590 1 413 88,9 SO ORP Břeclav 43 881 58 829 134,1 Jihomoravský kraj 719 541 1 151 708 160,1 ČR 7886519 10 506 813 133,2 Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování

Příloha č. 3: Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Břeclav mezi roky 1992 a 2009

es

V oravský oravská ová ová lohovec lohovec rušky altice elké ílovice řeclav ulhary akvice odivín řítluky ostice aječí ižkov ýnec vrdonice ednice adná anžhot

Z P B R L H V V B P L B M Ž H K M N T T L Břeclavsk o 1992 1 337 784 786 2 083 2 366 1 343 3 504 3 795 2 852 26 877 1 420 1 408 1 917 2 531 990 2 084 3 732 59 809 1993 1 359 778 780 2 078 2 376 1 348 3 563 3 808 2 855 27 003 1 416 1 369 1 885 2 513 994 2 086 3 785 59 996 1994 1 375 769 797 2 087 2 389 1 347 3 579 3 831 2 873 27 167 1 394 1 357 1 874 2 495 988 2 101 3 785 60 208 1995 1 409 765 793 2 089 2 391 1 355 3 551 3 829 2 852 27 226 1 409 1 426 1 876 2 486 999 2 070 3 790 60 316 1996 1 407 764 796 2 098 2 396 1 338 3 551 3 797 2 839 27 195 1 422 1 419 1 846 2 498 984 2 071 3 779 60 200 1997 1 405 765 799 2 091 2 400 1 339 3 504 3 790 2 874 27 154 1 419 1 417 1 840 2 494 989 2 062 3 819 60 161 1998 1 416 776 819 2 081 2 410 1 339 3 512 3 798 2 896 27 130 1 410 1 437 1 841 2 515 992 2 063 3 818 60 253 1999 1 417 783 819 2 068 2 409 1 344 3 509 3 781 2 892 27 091 1 413 1 450 1 844 2 509 1 014 2 061 3 837 60 241 2000 1 420 773 807 2 088 2 402 1 343 3 499 3 803 2 893 27 069 1 404 1 421 1 856 2 519 1 015 2 057 3 819 60 188 2001 1 412 763 820 2 079 2 368 1 339 3 633 3 764 2 866 26 321 1 405 1 408 1 834 2 519 1 023 2 057 3 769 59 380 2002 1 424 759 812 2 114 2 366 1 326 3 643 3 760 2 845 25 984 1 398 1 409 1 861 2 524 1 010 2 039 3 718 58 992 2003 1 435 740 791 2 134 2 355 1 315 3 656 3 727 2 872 25 789 1 396 1 409 1 864 2 517 1 021 2 042 3 713 58 776 2004 1 422 751 784 2 136 2 328 1 299 3 671 3 742 2 873 25 716 1 400 1 396 1 862 2 544 1 027 2 047 3 735 58 733 2005 1 422 757 794 2 173 2 333 1 294 3 633 3 739 2 894 25 652 1 393 1 419 1 853 2 524 1 026 2 047 3 711 58 664 2006 1 414 750 788 2 197 2 331 1 286 3 627 3 785 2 860 25 603 1 398 1 420 1 855 2 539 1 036 2 046 3 716 58 651 2007 1 413 763 798 2 200 2 331 1 293 3 591 3 785 2 894 1 213 24 319 1 432 1 460 1 840 2 528 1 057 2 049 3 750 58 716 2008 1 421 751 804 2 206 2 322 1 297 3 592 3 855 2 888 1 243 24 242 1 438 1 483 1 842 2 545 1 049 2 090 3 764 58 832 2009 1 413 750 800 2 198 2 318 1 310 3 586 3 861 2 900 1 254 24 164 1 438 1 501 1 844 2 560 1 057 2 129 3 746 58 829 Pozn. Do roku 2007 byla Ladná součástí Břeclavi Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování

Příloha č. 4: Registrovaní uchazeči o zaměstnání podle délky trvání evidence na úřadu práce

Příloha č. 5: Registrovaní uchazeči o zaměstnání podle věku

Příloha č. 6: Registrovaní uchazeči o zaměstnání podle nejvyššího dosaženého vzdělání

Pramen: GIS - Prostorová analýza, prosinec 2009 (1.12.2009 - 31.12.2009), Úřad práce v Břeclavi; vlastní zpracování

Příloha č. 7: Věková struktura obcí SO ORP Břeclav dle základních věkových kategorií v letech 2000 a 2008, index ekonomického zatížení a index stáří

Rok 2000 Rok 2008 počet počet obyvatel 0-14 15-64 65+ IEZ IS obyvatel 0-14 15-64 65+ IEZ IS Břeclav 27 069 4 401 19 503 3 165 38,8 71,9 24 242 3 175 17 607 3 460 37,7 109,0 Bulhary 807 145 557 105 44,9 72,4 804 119 593 92 35,6 77,3 Hlohovec 1 343 214 957 172 40,3 80,4 1 297 179 954 164 36,0 91,6 Hrušky 1 421 218 961 242 47,9 111,0 1 483 210 1 038 235 42,9 111,9 Kostice 1 856 277 1 305 274 42,2 98,9 1 842 240 1 319 283 39,7 117,9 Ladná 1 243 152 890 201 39,7 132,2 Lanžhot 3 819 642 2 619 558 45,8 86,9 3 764 557 2 651 556 42,0 99,8 Lednice 2 402 384 1 741 277 38,0 72,1 2 322 296 1 717 309 35,2 104,4 Moravská Nová Ves 2 519 426 1 701 392 48,1 92,0 2 545 372 1 777 396 43,2 106,5 Moravský Žižkov 1 404 258 955 191 47,0 74,0 1 438 213 1 037 188 38,7 88,3 Podivín 2 893 437 2 060 396 40,4 90,6 2 888 383 2 038 467 41,7 121,9 Přítluky 773 113 568 92 36,1 81,4 751 103 547 101 37,3 98,1 Rakvice 2 088 310 1 522 256 37,2 82,6 2 206 316 1 599 291 38,0 92,1 Tvrdonice 2 057 326 1 433 298 43,5 91,4 2 090 285 1 493 312 40,0 109,5 Týnec 1 015 188 688 139 47,5 73,9 1 049 156 734 159 42,9 101,9 Valtice 3 499 587 2 506 406 39,6 69,2 3 592 463 2 628 501 36,7 108,2 Velké Bílovice 3 803 626 2 709 468 40,4 74,8 3 855 584 2 715 556 42,0 95,2 Zaječí 1 420 273 1 015 132 39,9 48,4 1 421 222 1 055 144 34,7 64,9 Břeclavsko 60 188 9 825 42 800 7 563 40,6 77,0 58 832 8 025 42 392 8 415 38,8 104,9 JMK 1 135 045 181 998 790 637 162 410 43,6 89,2 1 147 146 158 728 810 220 178 198 41,6 112,3 ČR 10 266 546 1 664 434 7 179 109 1 423 003 43,0 85,5 10 467 542 1 480 007 7 431 383 1 556 152 40,9 105,1 Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování

Příloha č. 8: Hosté hromadných ubytovacích kapacit vybraných obcí Břeclavska, Jihomoravského kraje a ČR v roce 2008 Počet Počet Celkový Počet Podíl Podíl Počet Počet Počet příjezdů příjezdů počet přenocování příjezdů přenocování přenocování přenocování přenocování hostů hostů z ČR přenocování hostů z ČR cizinců cizinců na osobu hostů z ČR cizinců na osobu na osobu Břeclav 25 059 18 748 49 950 39 022 25,2 21,9 1,99 2,08 1,73 Lanžhot 3 177 2 639 6 225 5 307 16,9 14,7 1,96 2,01 1,71 Lednice 21 243 16 006 38 145 29 444 24,7 22,8 1,80 1,84 1,66 Přítluky 3 646 3 464 10 008 9 541 5,0 4,7 2,74 2,75 2,57 Valtice 8 634 6 636 14 014 10 980 23,1 21,6 1,62 1,65 1,52 celkem 61 759 47 493 118 342 94 294 23,1 20,3 1,92 1,99 1,69 Jihomoravský 1 185 770 734 382 2 299 763 1 521 198 38,1 33,9 1,94 2,07 1,72 kraj ČR 12 835 886 6 186 476 39 283 474 19 296 452 51,8 50,9 3,06 3,12 3,01 Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování

Příloha č. 9: Vývoj míry nezaměstnanosti (v %) v obcích Břeclavska od konce roku 2007 (čtvrtletně) 12/07 3/08 6/08 9/08 12/08 3/09 6/09 9/09 12/09 3/10 Hlohovec 5,5 4,0 2,6 4,2 4,7 5,5 4,2 5,7 6,5 8,2 Velké Bílovice 7,3 6,4 5,2 5,4 5,9 6,9 7,3 7,7 9,0 10,3 Ladná 6,3 4,0 4,1 5,4 6,1 6,3 7,4 8,9 10,7 11,0 Břeclav 7,0 6,6 5,6 6,1 6,7 8,7 8,6 9,6 10,9 11,3 Lednice 7,9 6,7 4,5 5,0 6,3 8,6 7,3 6,7 11,9 12,9 Moravský Žižkov 7,8 7,0 5,6 7,9 8,8 11,6 8,7 8,8 11,1 13,2 Zaječí 7,8 7,6 6,5 6,8 7,8 12,8 10,9 11,5 14,1 13,2 Podivín 6,4 5,3 5,7 7,2 7,5 9,2 8,2 8,8 10,5 13,3 Kostice 6,3 5,6 4,5 5,7 6,3 10,2 8,2 9,8 13,4 13,6 Valtice 7,0 5,9 3,7 4,5 6,5 9,3 8,1 9,0 12,0 13,7 Rakvice 5,9 5,2 5,6 5,9 6,1 8,7 8,6 10,4 12,8 13,8 Moravská Nová Ves 8,8 6,9 5,2 6,5 7,7 11,3 10,0 10,3 14,7 14,0 Tvrdonice 8,3 7,1 4,9 6,0 7,9 10,3 8,8 10,9 14,8 14,1 Lanžhot 8,0 7,0 5,8 6,5 8,2 10,1 10,1 11,7 14,9 15,5 Hrušky 5,6 5,6 6,6 5,6 7,4 11,2 10,8 11,5 14,5 15,8 Týnec 5,1 5,9 4,3 8,4 7,6 10,9 9,4 10,5 17,6 16,8 Přítluky 12,4 9,1 4,0 7,0 11,7 13,8 9,1 8,2 16,4 19,4 Bulhary 10,4 9,6 6,3 5,5 10,7 21,9 12,0 11,5 23,2 20,1 Pramen: MPSV; vlastní zpracování

Příloha č. 10: Ukazatele ekonomické aktivity a zaměstnanosti na Břeclavsku, v Jihomoravském kraji a v ČR k 31. 12. 2009 Počet Počet Počet Míra Podíl EAO na uchazečů na dosažitelných Počet volných nezaměstnanosti obyvatelstvu 1 volné uchazečů EAO míst (v %) (v %) místo Břeclav 1479 13622 48 10,9 56,4 30,8 Bulhary 89 384 0 23,2 48,0 - Hlohovec 45 696 2 6,5 53,1 22,5 Hrušky 98 677 0 14,5 45,1 - Kostice 124 928 0 13,4 50,3 - Ladná 65 607 0 10,7 48,4 - Lanžhot 278 1868 4 14,9 49,9 69,5 Lednice 149 1249 3 11,9 53,9 49,7 Moravská Nová Ves 186 1268 2 14,7 49,5 93,0 Moravský Žižkov 76 682 2 11,1 47,4 38,0 Podivín 154 1463 8 10,5 50,4 19,3 Přítluky 70 428 1 16,4 57,1 70,0 Rakvice 142 1111 1 12,8 50,5 142,0 Tvrdonice 153 1032 0 14,8 48,5 - Týnec 86 488 3 17,6 46,2 28,7 Valtice 232 1936 35 12,0 54,0 6,6 Velké Bílovice 170 1892 5 9,0 49,0 34,0 Zaječí 104 740 1 14,1 52,4 104,0 SO ORP Břeclav 3700 31071 115 11,9 52,8 32,2 Jihomoravský kraj 65163 615516 3 040 10,6 53,4 21,4 ČR 527728 5708580 30 927 9,2 54,3 17,1 Pramen: MPSV; vlastní zpracování

Příloha č. 11: Ukazatele ekonomické aktivity a zaměstnanosti na Břeclavsku, v Jihomoravském kraji a v ČR k 31. 12. 2008 Počet Podíl EAO uchazečů Počet Míra na na 1 dosažitelných Počet Volná nezaměstnanosti obyvatelstvu volné uchazečů EAO místa (v %) (v %) místo Břeclav 910 13622 120 6,7 56,2 7,6 Bulhary 41 384 1 10,7 47,8 41,0 Hlohovec 33 696 4 4,7 53,7 8,3 Hrušky 50 677 6 7,4 45,7 8,3 Kostice 58 928 16 6,3 50,4 3,6 Ladná 37 607 3 6,1 48,8 12,3 Lanžhot 154 1868 4 8,2 49,6 38,5 Lednice 79 1249 23 6,3 53,8 3,4 Moravská Nová Ves 98 1268 3 7,7 49,8 32,7 Moravský Žižkov 60 682 1 8,8 47,4 60,0 Podivín 110 1463 25 7,5 50,7 4,4 Přítluky 50 428 2 11,7 57,0 25,0 Rakvice 68 1111 4 6,1 50,4 17,0 Tvrdonice 82 1032 2 7,9 49,4 41,0 Týnec 37 488 3 7,6 46,5 12,3 Valtice 125 1936 16 6,5 53,9 7,8 Velké Bílovice 111 1892 49 5,9 49,1 2,3 Zaječí 58 740 0 7,8 52,1 - SO ORP Břeclav 2161 31071 282 7,0 52,8 7,7 Jihomoravský kraj 41157 602872 8194 6,8 52,6 5,0 ČR 335025 5621070 91189 6,0 53,7 3,7 Pramen: MPSV; vlastní zpracování

Příloha č. 12: Vývoj počtu dosažitelných uchazečů na volné pracovní místo na Břeclavsku, v Jihomoravském kraji a v ČR od konce roku 2007 do března 2010 (čtvrtletně)

Pramen: MPSV; vlastní zpracování

Příloha č. 13: Index vzdělanosti a existující vzdělávací instituce v obcích SO ORP Břeclavsko

Zaječí

Rakvice Velké Bílovice Vzdělávací instituce Přítluky 1. stupeň ZŠ 2. stupeň ZŠ Bulhary Podivín SŠ nebo SOU Moravský Žižkov VŠ Lednice Index vzdělanosti Ladná Moravská Nová Ves 0.97 Hrušky 0.98 - 1.28 Hlohovec 1.29 - 1.38 1.39 - 1.57 Týnec 1.58 - 1.74 Břeclav Kostice Valtice Tvrdonice

0 6 Km Lanžhot

N

Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování Pozn. Index vzdělanosti je k roku 2001, kdy byla Ladná součástí Břeclavi. Tyto obce proto reprezentuje společná hodnota indexu vzdělanosti.

Příloha č. 14: Míra nezaměstnanosti a volná pracovní místa v obcích Břeclavska v k 31. 12. 2009

Zaječí X( X(

Rakvice X( X( X( X( Přítluky X( X( X( Velké Bílovice Bulhary X( X( PodX(ivín X( X( X( X( Moravský Žižkov X( X( Lednice X(X( X( Ladná X( X( Moravská Nová Ves X( X( X( Hrušky X( X( X( X( X( X( X( X( X( X(X( X( X( X( X( X( X( Hlohovec X( X( X( X( X( X( X( X( X( X(X( X( X( X( X( X( X( TýneX(c X( X( X( X( X( X( X( X(X( X( X( X( X( X( X( X( BřeX(clav Kostice X( X( X(X( VX(aX(lticX(e X( Tvrdonice X( X( X( X( X(X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( N X( 1 volné pracovní místo Lanžhot 0 7 Km X( Míra nezaměstnanosti ︵ v % ︶ X( X( 9,0 a méně X( 9,1 - 11,0 11,1 - 13,0

X( 13,1 - 15,0 15,1 a více

Pramen: MPSV; vlastní zpracování

Příloha č. 15: Míra nezaměstnanosti a volná pracovní místa v obcích Břeclavska v k 31. 12. 2008

Zaječí X( X( X( X( X( X(X( X( X(X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( Rakvice X( X( X( X(X( X( X( PřítluX(ky X( X(( X( X( X( X(X( X( X( X( X( X( Velké BíloX(vice X(X( X(X( X( X( X( X( Bulhary X( X( X( X( X(X( X( X( X( X( X( X( X(X(X( X( X( X( PoX(divX(ín X( X( X( X( X( Moravský Žižkov X( X( X(X(X( X( X(X( X( X( X( X( X( X( LedniceX( X( X( X( X( X( X( Ladná X( X( X( X( X(X( X( Moravská Nová Ves X( X( X( X(X( X( X( X( X(X( X( Hrušky X( X( X( X( X(( X( X( X(X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X(X( X(X( X( X( HlohovX(ec X( X( X( X( X( X( X( X( X(X( X( X( X( X(X( X(X( X( X( X( X( X( X( X(X(( X( X( X(X( X( X( X( X( X( X( Týnec X( X(X( X( X( X(X(X(X( X( X(X( X( X( X( X(X(( X( X( X( X( X( KosX(tiX(ce X( BřecX(lav X(X( Valtice X( X( X( X( X( X( X(X(Tvrdonice X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X(X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X(X( X( X( X( X( X( X( X( X( X( X(X(X( X(X(X( X( X( X( N X( X( 1 volné pracovní místo Lanžhot X( 0 7 Km X( Míra nezaměstnanosti ︵ v % ︶ X( 5,0 a méně X( 5,1 - 6,5

X( 6,6 - 8,0 8,1 - 9,5 9,6 a více

Pramen: MPSV; vlastní zpracování

Příloha č. 16: Změna počtu obyvatel v obcích SO ORP Břeclav v letech 1992 – 2009 v %

změna počtu obyvatel ︵ v % ︶ Zaječí do -3 -2.9 až 0 Rakvice 0.1 až 3 Přítluky Velké Bílovice 3.1 až 6 6.1 a více Bulhary Podivín Moravský Žižkov Lednice Ladná Hrušky Moravská Nová Ves Hlohovec Týnec Břeclav Valtice Kostice Tvrdonice

Lanžhot N 0 5 Km

Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování Pozn. Počítáno jako změna počtu obyvatel mezi roky 1992 a 2009 ve vztahu k počtu obyvatel v roce 2009. Obce Břeclav a Ladná počítány společně jako jeden celek