Organizace Veřejné Správy V Období První
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA DĚJIN STÁTU A PRÁVA DIPLOMOVÁ PRÁCE ORGANIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY V OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY (s přihlédnutím k Organizaci veřejné správy v politickém okrese Hustopeče) HRABCOVÁ LUCIE Brno 2006 Prohlašuji,že jsemtutodiplomovouprácinatéma:Vývojveřejnésprávyvobdobí prvnírepublikyorganizaceveřejnésprávyvpolitickémokresuHustopeče zpracovalasamaauvedla jsemvšechnypoužité prameny. VBrnědne………. ………………………… ÚVOD Jakjižnesenázevmédiplomové práce:Vývojveřejnésprávyvobdobí první republikyorganizaceveřejnésprávyvpolitickémokreseHustopeče,snažila jsem senahlédnoutdohistoriezdalekanetakvzdálenéa přiblížit sifungovánístátní správyasamosprávy,zekteréhočerpámeidnes. Tototéma jsem si vybrala zdůvodumého zájmuo českouhistorii povzniku samostatnéhoČeskoslovenskaavztahukhustopečskémuregionu. Ve své práci se zabývám obdobím začátku vzniku republiky. Výzkum této problematikyproobdobí 1.republiky byl ztíženskutečností,že nejen na území politického okresu Hustopeče , ale i na území celého Československa žila početná německá národnostní menšina, což se odráželo například ve složení politických stran, ale i ve vzájemném soužití obyvatel, kdy pro německé obyvatelstvo bylo velmi obtížné se smířit s podřízením se pod československou vládu,seztrátoumnohýchvýhodapod. Představoval zánik RakouskoUherské monarchie výrazné změnyproveřejnou správu? Probíhalo převzetí státní moci bez problémů? Co konkrétně to znamenaloprohustopečskýokres nalézající se nedalekohranic sRakouskem,kde odedávna žila dosti početná německá národnost? Tytoa podobné otázkyjsem si položila,abychsevíce přiblížilaktématudané práce. Veřejná správa vČSR znamenala za prvé převzetí právníhořádua správního systémurakouskéhopročeské země a uherskéhoproSlovenskoa Podkarpatskou Rus. Dále se nesla ve znamení zpolitizování veřejné správy, kdy vvobhajobě demokracie docházelo v některých oblastech spíše než liberalizaci komezení svobodvrámci buržoaznědemokratickéhosystému. Vrámci úvodu kdané diplomové práci bude ještě popsána všeobecná charakteristika politického okresu Hustopeče pro bližší pochopení místních podmínek,kterése jistě odráželyivtěchpolitických. Vdruhé kapitole se budu vprvní části zabývat vznikem republiky, který ve veřejné správě nezaznamenal v přechodu zRakouska- Uherska do ČSR nějaké razantnější změny, ale spíše byl založen na převzetí veřejné správy Rakouska- Uherska. vpodobě tzv. „recepčního zákona“. Včástech dalších si potom přiblížíme úpravupoměrůpři vznikurepublikyve veřejné správě vjednotlivých oblastechČeskoslovenska,a toMoravy,Slezska,Slovenska a Podkarpatské Rusi. Poslední část druhé kapitoly se zabývá vývoj ústavních orgánů CŠR, v podobě zřízení jednotlivých ministerstev, funkcí Národního výboru, vznikem definitivní ústavya jednotlivýchreforemveřejnésprávy. Do oblasti veřejné správy spadá jednak samospráva, které bude věnována samostatná kapitola, ale též státní správa. Vkapitole samosprávy si vymezíme její jednotlivé stupně odzemí,přes kraje,okresyaž kobcím.Řeč bude též ojejich kompetencích. Jelikož za první republiky došlo i reorganizaci veřejné správy ( knejzávažnější vroce 1927), podíváme se, jaký to mělo vliv na její jednotlivé stupně. Další kapitola,státní správa, je oblast velmi široká a zahrnuje veškeré oblasti výkonustátní moci.Zaměřila jsem se protojenna politickousprávua navrhnutou úpravustátní správyvpodobě župníhozákona,kterýnikdynevstoupil v platnost proceléúzemí Československa. Podrobně zde bude rozebrán i střet německé menšiny sČechy při vzniku republiky.Na českém území Rakouska –Uherska totiž žila významně zastoupená německá menšina, která se nebyla schopna vypořádat se vznikem samostatného Československého státu, a měla zájem na vytvoření samostatných německých oblastí podsprávourakouskéhostátu. Druhá část mé práce je věnována již samému politickému okresu Hustopeče. Jakjsem již výše poznamenala,osamotné vlastivědné charakteristice politického okresu se pojednává vrámci úvodu. Tato část již bude zahrnovat samostatnou kapitolu o vývoji veřejné správy na Hustopečsku. Budeme ji sledovat od roku 1868 do roku 1927, kdy došlo kposlední významné reformě veřejné správy do koncedvacátýchlet. Problematika českoněmeckého soužití bude nejvíce pojednávat o městu Hustopeče, kde se na rozdíl od celého politického okresu projevovaly česko- německé vztahynejmarkantněji.Zmíním se i ožidech,kteří vždytvořili složku obyvatelstvavyskytujícíhosevčeskýchzemích. V poslední kapitole se podíváme na výsledky voleb do okresního zastupitelstva,kde opět, ne sudivením,zaznamenalyúspěchyněmecké politické strany. V příloháchktétopráci pakjistě bude na místě uvedení seznamuobcí,které tvořilyhustopečskýpolitickýokres. Dále tobudouvýsledkyparlamentníchvoleb vroce 1925, vnichž si na prvních dvou místech svýrazným náskokem stojí Československá strana lidová a Agrární strana (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu). Ve straně lidové se transformoval silný katolicismus typickýpro jižní Moravu.V případě stranyAgrární to pakbyla vždy silná orientace jižní Moravy a venkova na zemědělství, nicméně i všeobecná popularita této strany vrámci celé republiky. Ve třetí příloze si pak ukážeme procentuální podíl obyvatel české a německé národnosti vjednotlivýchsoudních okresech ( Hustopeče, Klobouky, Židlochovice) politického okresu Hustopeče, kdy soudní okres Hustopeče udává markantní rozdíly oproti similaritě klobouckéhoažidlochovickéhookresu. VLASTIVĚDNÝ ÚVOD POLITICKÉHO OKRESU HUSTOPEČE Území politického okresu Hustopeče se geograficky nacházelo na jižní Moravě.Západa jihokresutvořilynížinyDyjskosvrateckéhoa Dolnomoravského úvalu, centrální a východní část vyplňovaly pahorkatiny Ždánického lesa. Nejvýznamnějšívodnítokyvokrese představovalyřekySvratkaaDyje. 1 Politickýokres Hustopeče vznikl roku 1849pozrušení patrimoniální správy. Ač tentosprávní obvodprošel mnohými změnami (existence smíšenýchokresních úřadů vletech 18551868, odtržení soudního okresu Břeclav vroce 1868, připojení či odloučení některých obcí), jeho stálé části tvořily, od doby vzniku politického okresu až do roku 1938, soudní okresy Hustopeče, Klobouky a Židlochovice.Vletech19181938politickýokres Hustopeče zahrnoval 67obcí. Název okresního politického úřadu byl po vzniku ČSR změněn zokresního hejtmanství naokresní politickousprávu,vroce 1928paknaokresníúřad. Politickýokres Hustopeče patřil mezi jihomoravskými okresymezi středně velké okresy – roku 1930 zaujímal rozlohu 647,78 km 2. Ztoho soudní okres Hustopeče zabíral 230,8 km 2,soudní okres Klobouky146,7 km 2 a soudní okres Židlochovice 270,25 km 2. 2 Počet obyvatel od roku 1900 do 30. let 20. století víceméněstagnoval(1900–74641obyvatel,1930–76226obyvatel).Podíváme- li se na počet obyvatel jednotlivýchsoudníchokresůvroce 1930,zjišťujeme tento stav: 3 Hustopeče –25810 Klobouky–15025 Židlochovice–35391 Ačkolivbylysoudní okresyHustopeče a Židlochovice přibližně stejně velké a rozlohou za nimi značně zaostával pouze soudní okres Klobouky, měl židlochovický soudní okres nejvíce obyvatel – a to zhruba o 1/3 více než hustopečský a o1/2více než klobouckýsoudní okres.Soudní okres Židlochovice takévykazovalnejvětší hustotuosídlení–130,9obyvatelna km 2. 1 J. Bartoš a kol.: Historický místopis Moravy a Slezska 1848-1960, svazek IX., Ostrava 1984, s. 207. 2 Tamtéž, s. 208. 3 Tamtéž, s. 208-209. Následující tabulka ukazuje národnostní složení politického okresu Hustopečevroce1920: 4 Češi Němci Jiní 5 cizinci p.o.Hustopečecelkově 66494 9120 132 480 s.o.Hustopeče 17214 8259 77 260 s.o.Klobouky 14919 20 17 69 s.o.Židlochovice 34361 841 38 151 Soudní okres Klobouky a téměř celý soudní okres Židlochovice byly vobdobí první republikyosídlenyčeským obyvatelstvem.Na Židlochovickubyla národnostně smíšená českoněmecká obec Vojkovice (německý název vesnice zněl Woikowitz) a doroku1918obec Ledce (Laatz),výraznější německá menšina žila vŽidlochovicích (Seelowitz). Jiná situace panovala vsoudním okrese Hustopeče,vněmž asi 1/3obyvatel tvořili Němci.Tentosoudní okres zahrnoval 18 obcí, znichž 10 bylo českých a 7 německých – Kurdějov (Gurdau), Nové Mlýny (Neumühl), Popice (Poppitz), Přítluky (Pritlach), Starovice (Grossteurowitz), Strachotín (Tracht) a Zaječí (Saitz). Tyto německé vesnice tvořilyseverníokrajsouvisléhoněmeckéhoosídlení jižníMoravy. 6 Poroce 1900nastal zřetelnýpokles počtuněmeckéhoobyvatelstva a zvýšení počtuČechů,což se stalovdobě relativně nejostřejšíchněmeckýchprotičeských akcí.Vzestup počtučeskéhoobyvatelstva se projevil vcelém soudním okrese,kde vroce 1900 byloze 24.318obyvatel 10.401Němcůa 13.817Čechůa roku1910 z29.768 obyvatel 10.319 Němců a 14.128 Čechů. V politickém (správním) hustopečském okrese znamenal rok1910též citelnýúbytekNěmcůa toz19.020 vroce1900na12.845. 4 Tamtéž, s. 209. 5 Mezi příslušníky jiných národností převažovali Židé (116). 6 Kol.: Břeclavsko, Brno 1969, s. 155. Prosledovanýpolitickýokres byla charakteristická silná religiozita –vroce 1930 se jen 0,83% obyvatel považovalo za bezvěrce (pro srovnání – vrámci celéhoČeskoslovenska tobylo5,8% obyvatel).Nejvíce vyznavačůsi zachovávala římskokatolická církev (69 567 osob – tj. 91,3 %). Vsoudním okrese Židlochovice a zvláště vsoudním okrese Klobouky byli hojně zastoupeni i příslušníci evangelické církve (4 560 osob) – jejich centra byla vNosislavi a vKloboukách.Nově vzniklá Československá církevzískala přívržence převážně jenvsoudním okrese Židlochovice.K židovskémuvyznání se vcelém politickém okresehlásilo286obyvatel,z toho103vHustopečích. 7 Zhospodářskéhohlediska můžeme hustopečskýpolitickýokres považovat za zemědělský region svyspělou zemědělskou výrobou, avšak smálo