Bakalářská Práce Nezaměstnanost V Regionu

Home , Beroun District, Cerhovice, Lochovice, Zdice

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Studijní obor: Regionální rozvoj

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

NEZAMĚSTNANOST V REGIONU BEROUN

Autor: Veronika Sládková

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Ponikelský

2012

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Ponikelskému za cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji zaměstnancům Úřadu práce v Berouně za ochotu, poskytnuté informace a konzultace.

P r o h l a š u j i,

že jsem předloženou bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny citace a prameny řádně vyznačila v textu. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Současně souhlasím s tím, aby tato práce byla zpřístupněna v knihovně VŠRR a používána ke studijním účelům v souladu s autorským právem.

V Praze, dne 1. 6. 2012 Veronika Sládková

OBSAH

ÚVOD ...... 1 1 HISTORICKÉ ŘEŠENÍ NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE ...... 3 2 ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI ...... 7 2.1 Uchazeč o zaměstnání – jeho práva a povinnosti ...... 7 2.2 Zájemce o zaměstnání ...... 9 2.3 Nezaměstnanost ...... 9 2.4 Dlouhodobá nezaměstnanost ...... 12 2.4.1 Příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti ...... 14 2.4.2 Následky dlouhodobé nezaměstnanosti ...... 15 2.5 Podpora v nezaměstnanosti ...... 16 2.6 Rizikové skupiny nezaměstnaných ...... 18 3 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ...... 19 3.1 Aktivní politika zaměstnanosti ...... 19 3.2 Pasivní politika zaměstnanosti ...... 22 4 NEZAMĚSTNANOST V ČESKÉ REPUBLICE A EVROPSKÉ UNII ...... 23 5 CHARAKTERISITIKA REGIONU BEROUN ...... 25 5.1 Silné a slabé stránky okresu Beroun ...... 26 6 NEZAMĚSTNANOST V REGIONU BEROUN ...... 30 6.1 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Beroun v letech 2007 – 2010 ...... 32 6.2 Vývoj nezaměstnanosti u rizikových skupin uchazečů o zaměstnání v okrese Beroun ...... 34 6.2.1 Absolventi škol a mladiství ...... 34 6.2.2 Osoby se zdravotním postižením ...... 36 6.2.3 Osoby ve věku nad 50 let ...... 37 6.2.4 Ženy po mateřské dovolené ...... 38 6.3 Rozbor nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech Berounska ...... 39 7 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V REGIONU BEROUN ...... 44 7.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti aplikované na okrese Beroun ...... 44 7.2 Zhodnocení realizované politiky zaměstnanosti ...... 49 8 SROVNÁNÍ STAVU NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESE BEROUN S POROVNÁNÍM V ČESKÉ REPUBLICE ...... 50

ZÁVĚR ...... 53 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 56 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...... 58 SEZNAM GRAFŮ ...... 59 SEZNAM TABULEK ...... 59 SEZNAM PŘÍLOH ...... 60

ÚVOD

„Nezaměstnanost není jednoduchým problémem s jednoduchým řešením.“ G. Mankiw

Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Nezaměstnanost v regionu Beroun. Rozhodnutí věnovat se tomuto tématu bylo zapříčiněno školní praxí, která mi byla umožněna na Úřadu práce v Berouně. Daná problematika mě zaujala, chtěla jsem ji blíže poznat a posoudit, na kolik vážná je současná situace především v regionu Beroun.

Je zde na místě poznamenat, že s účinností od 1. dubna 2011 se velmi výrazně změnila struktura služeb zaměstnanosti. Nyní existuje Úřad práce České republiky s celostátní působností, který je organizačně členěn na generální ředitelství a krajské pobočky, pod které spadají příslušná kontaktní pracoviště. V mé práci se zmiňuji o Úřadu práce v Berouně, kterým mám na mysli Kontaktní pracoviště Beroun (KoP) s krajskou pobočku v Příbrami.

Nezaměstnanost je v současné společnosti velmi negativním problémem. Potýká se s ním nejen Česká republika, ale i ostatní vyspělé země. Jde o globální problém, který je nutné zkoumat a především řešit společnými silami. Důsledky krize zaměstnanosti se stále vyostřují a pro jejich řešení nestačí aktivizace politiky zaměstnanosti. Nezaměstnanost nelze vyřešit bráněním se inovacím a změnám, ale především lepší připraveností na změny.

Cílem mé práce je obecně analyzovat a zhodnotit vývoj, příčiny a socioekonomické dopady nezaměstnanosti na okrese Beroun v porovnání s Českou republikou v období od roku 2007 až do roku 2010. Dále práce identifikuje hlavní příčiny současného stavu a hodnotí účinnost nástrojů politiky zaměstnanosti ve¨vybraném regionu.

V práci byla využita metoda deskripce, analýzy, komparace a následné syntézy. Vybrané metody nejlépe vystihují strukturu psané práce. Veškerá poznání jsou podložena literárními prameny a vhodně doplněna vlastními komentáři, návrhy

a doporučeními. Práci obohatím o získané poznatky z praxe, kterou jsem absolvovala na Úřadu práce v Berouně. Praxe pro mě byla v této práci velmi pozitivním přínosem.

Zdrojovou literaturou použitou v teoretické části, která se zabývá řešenou problematikou, je především kniha: Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém, jejíž autorkou je Božena Buchtová a kolektiv (2002). Další autorkou je Dagmar Brožová s knihou Společenské souvislosti trhu práce (2003). Velmi důležitým zdrojem byly také internetové stránky Ministerstva práce a sociální věcí ČR. Při zpracování praktické části této bakalářské práce vycházím kromě osobních zkušeností z interních údajů Úřadu práce v Berouně.

První část této práce představuje teoretické poznatky doplněné vlastními komentáři. První kapitola je věnována historickému řešení nezaměstnanosti v České republice. Dále kapitola druhá obsahuje základní pojmy v oblasti zaměstnanosti nezbytných pro pochopení dané problematiky, dlouhodobou nezaměstnanost, její příčiny a následky. Další kapitola zahrnuje podporu v nezaměstnanosti a vymezuje rizikové skupiny nezaměstnaných. Třetí kapitola je věnována politice zaměstnanosti, zejména vymezení její aktivní a pasivní složky. Čtvrtá kapitola zachycuje nezaměstnanost v České republice a Evropské unii.

Druhá část práce charakterizuje region Beroun, hodnotí jeho silné a slabé stránky. Dále práce analyzuje nezaměstnanost v regionu Beroun z nejrůznějších hledisek, zabývá se vývojem nezaměstnanosti v období 2007 až 2010 v okresu jako celku a jednotlivých obcí. Sedmá kapitola rozebírá aktivní politiku zaměstnanosti v regionu Beroun. Identifikuje hlavní příčiny současného stavu a hodnotí účinnost nástrojů politiky zaměstnanosti ve vybraném regionu. Osmá kapitola srovnává stav nezaměstnanosti v okrese Beroun s porovnáním s Českou republikou.

1 HISTORICKÉ ŘEŠENÍ NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE

Úřady práce vznikly již před více jak dvaceti lety. Tato instituce zprostředkovává občanům zaměstnání a sledují vývoj zaměstnanosti z mnoha hledisek v celé České republice. Zaměstnání má v životě člověka velký význam, jak v uspořádání společnosti, tak v psychice člověka. V žádném případě by nemělo být vnímáno, jen z hlediska zdroje příjmů, pro mnoho lidí je pracovní uplatnění dokonce smyslem života.

Současný vývoj zaměstnanosti bohužel není příliš příznivý, neboť světová hospodářská krize připravila tisíce lidí nejen v České republice o práci. Pomoc a podporu občanům do dubna 2011 nabízelo 77 autonomních úřadů práce v celé České republice. Pro lepší dostupnost služeb občanům zřídily úřady práce pobočky a stálá detašovaná pracoviště, jejichž pracovníci se snažili všemi dostupnými prostředky zvládat nápor nezaměstnaných. Přetrvával tedy model úřadu práce jako samostatného subjektu s kompetencemi ve svém regionu, kterým byl okres.

Úřad práce ČR se společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí snaží zmírňovat dopady této krize. Řešení takto závažného problému ovšem vyžaduje, kromě součinnosti státních institucí, bezesporu především aktivní spolupráci občanů a zaměstnavatelů.

V České republice mají úřady práce a zprostředkovatelny práce velmi bohatou tradici, která sahá až do dob Rakousko-uherské monarchie. Živnostenským zákonem ze dne 20. prosince 1859 byly upraveny tzv. zprostředkovatelny práce činné za úplatu. V zákonu se praví, že „po živnostensku provozované zprostředkování služeb a míst jest živnost koncesovaná“ a za účelem „propůjčení koncese“ je třeba splnit podmínky předepsané pro provozování živností vůbec, dostatečné všeobecné vzdělání, spolehlivost vzhledem k živnosti a vhodnou místnost provozovací. Tento zákon platil i po vzniku Československa v roce 1918. 1

1 Brožura Veřejné služby zaměstnanosti. Vydalo MPSV ČR. Vydání první, 2010. 3

Problém řešení nezaměstnanosti a trhu práce se stal mimořádně aktuálním a důležitým zejména v době hospodářské krize 1901 – 1903, 1907 a v roce 1913. 2 Vláda tehdy přijala další Zákon č. 57 ze dne 29. března 1903, který upravoval zprostředkování práce a byl platný pro Království české.

V období mezi válkami existovaly tzv. Úřady ochrany práce, které působily pro obvod jednoho, nebo několika okresů. Tyto úřady obstarávaly úkoly dosavadních veřejných zprostředkovatelen práce. Nezaměstnanost v té době byla velkým problémem, který válečné hospodářství nedokázalo plně řešit.

V poválečném období byl právní normou dekret prezidenta republiky ze dne 1. října 1945 č. 88/1945 Sb., o všeobecné pracovní povinnosti. Ustanovení dekretu umožňovala okresním úřadům ochrany práce přidělit k výkonu prací, jejichž neodkladné provedení vyžadovaly důležité veřejné zájmy, práceschopné muže ve věku od 16 do 55 let a ženy ve věku od 18 do 45 let. O samotném určení, do kterého odvětví, oblastí, případně i podniků lze osoby k práci přidělit, rozhodovalo Ministerstvo ochrany práce a sociální péče. Doba přidělení byla omezena na jeden rok, mohla však být i prodloužena.

Následujícím Zákonem č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly byla tato část dekretu zrušena a rovněž tímto zákonem přešla činnost okresních úřadů práce na národní výbory a jejich útvary pracovních sil. Tento zákon platil až do roku 1990.

V období tzv. „budování socialismu“ se činnost útvarů pracovních sil zaměřovala zejména na zapojování hůře umístitelných skupin občanů do pracovního procesu. Jednalo se o občany zdravotně postižené a o občany společensky nepřizpůsobivé. Po následném obnovení činnosti Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky byl připraven návrh zákona o zřízení úřadů práce. Na základě tohoto zákona bylo přijato zákonné opatření předsednictva České národní rady ze dne 20. července 1990 č. 306 o zřízení úřadů práce.

2 ŠLAPÁK T. Č., Skripta Iuridica No. 1 Zaměstnanost a personální řízení, s. 8. 4

Roku 1990 byla ustanovena Správa služeb zaměstnanosti, která byla pověřena vybudováním a následným zřízením sítí úřadů práce. Dovršení legislativního procesu o založení služeb zaměstnanosti bylo přijetí Zákona č. 1/1991 Sb. o zaměstnanosti a Zákona č. 9/1991 Sb. o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti.

V posledních letech prošla celá organizační struktura služeb zaměstnanosti určitými změnami v jejich činnosti souvisejícími s vývojem trhu práce a jeho aktuálními potřebami. Se změnami ve vnitřní organizační struktuře se za více jak dvacet let poměrně změnila i celá právní úprava. Zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, taktéž prošel řadou novel a legislativních úprav spojenou s potřebnou realizací evropského práva a potřebami českého trhu práce.

Od 1. dubna 2011 je účinný Zákon č. 73/2011 Sb., zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. Datem nabytí účinnosti se zrušily všechny okresní úřady práce zřízené podle zákona o zaměstnanosti. Úřad práce ČR (ÚP ČR) je správním úřadem s celostátní působností, který přebírá veškeré úkoly v oblastech zaměstnanosti a dalších. Úřad práce je organizačně členěn na generální ředitelství a krajské pobočky. Podrobněji viz příloha A.

Obvody působení krajských poboček jsou shodné s územím krajů podle Zákona č. 347/1997 Sb. Krajské pobočky (14) se dále člení na kontaktní pracoviště (231). Kontaktní pracoviště vznikla reorganizací původních úřadů práce a jejich kontaktních míst. Tzn., že v Berouně se nejedná o Úřad práce, ale o Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR Beroun s krajskou pobočkou v Příbrami.

Pokud Úřad práce ČR určí, mohou být některé úkony vůči němu činěny prostřednictvím pověřeného kontaktního místa veřejné správy. Úřad práce ČR může naopak sám některé úkony činit prostřednictvím pověřeného kontaktního místa veřejné správy. 3

3 Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online], [cit. 2012-04-11], dostupné na http://portal.mpsv.cz/upcr

2 ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI

Druhá kapitola je věnována objasnění pojmů a určitých souvislostí nutných pro pochopení dané problematiky. Je zpracována pomocí z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů.

2.1 Uchazeč o zaměstnání – jeho práva a povinnosti

Uchazečem o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která chce a může pracovat a osobně požádá o zprostředkovávání zaměstnání krajskou pobočku Úřadu práce, v jejímž územním obvodu má bydliště, a splňuje zákonem stanovené podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.

Podmínkou zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání je osobní podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání u krajské pobočky ÚP, v jejímž územním obvodu má bydliště. Uchazeč o zaměstnání má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání, poradenství a poskytování informací o pracovních příležitostech. V případě zařazení do evidence obdrží uchazeč o zaměstnání základní poučení uchazeče o zaměstnání, které obsahuje jeho práva a povinnosti. Podrobnější informace viz příloha B.

Uchazeč o zaměstnání má zejména tato práva:

 na zprostředkování vhodného zaměstnání,  na informace o možnostech zaměstnání a o volných pracovních místech,  na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, pokud ji z vážných důvodů potřebuje,  na pracovní rehabilitaci, je-li osobou se zdravotním postižením (ZP),  na podporu v nezaměstnanosti při splnění zákonem stanovených podmínek.

Vhodným zaměstnáním se rozumí zaměstnání, které zakládá povinnost odvádět pojistné a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Délka pracovní doby musí činit nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby. Mělo by být sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce. Vhodné zaměstnání je takové, které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud je to možné jeho kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce z doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní obslužnosti zaměstnání.

Uchazeč o zaměstnání je povinen:

 plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání na kontaktním pracovišti krajské pobočky ÚP, které požádal o zprostředkování zaměstnání,  poskytovat kontaktnímu pracovišti krajské pobočky ÚP potřebnou součinnost a řídit se jejími pokyny (např. dostavit se na kontaktní pracoviště krajské pobočky ÚP ve stanoveném termínu, poskytnou součinnost při vypracování individuálního akčního plánu),  sdělit kontaktnímu pracovišti krajské pobočky ÚP údaje o svých zdravotních omezeních (uplatňuje-li je) a doložit je lékařským posudkem registrujícího praktického lékaře,  podrobit se v zákonem stanovených případech na žádost kontaktního pracoviště krajské pobočky ÚP vyšetření za účelem posouzení zdravotního stavu,  oznámit kontaktnímu pracovišti krajské pobočky ÚP nástup do zaměstnání nejpozději do 8 kalendářních dnů,  oznámit kontaktnímu pracovišti krajské pobočky ÚP změny skutečností rozhodných pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, důvody, pro které se nedostavil na krajskou pobočku úřadu práce ve stanoveném termínu, další skutečnosti, které mají vliv na zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (např. změnu bydliště v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání).

Prostřednictvím ÚP ČR mohou hledat vhodné zaměstnání i občané, kteří v současné době zaměstnání mají nebo nepožadují vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Tyto občany zařadí kontaktní pracoviště krajské pobočky ÚP do evidence

tzv. zájemců o zaměstnání. Informace o možnostech zaměstnání a volných pracovních místech mohou občané požadovat u kteréhokoliv kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce.

2.2 Zájemce o zaměstnání

Zájemcem o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. O zařazení do evidence zájemců lze požádat kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce na území České republiky. Krajská pobočka může zájemci zprostředkovat vhodné zaměstnání nebo mu zabezpečit rekvalifikaci. Vedení v evidenci zájemců o zaměstnání je možno ukončit na základě žádosti nebo v případě, že zájemce o zaměstnání neposkytuje krajské pobočce ÚP při zprostředkování zaměstnání potřebnou součinnost nebo ji maří. Podrobnější informace viz příloha C.

2.3 Nezaměstnanost

Ať chceme nebo ne, stala se hrozbou našeho každodenního života, zejména pokud se jedná o nezaměstnanost masovou. Nezaměstnanost je společensky a ekonomicky nežádoucí jev. Nelze jí úplně zamezit, je však důležité ji minimalizovat. Je to jeden z nejsledovanějších a nejdiskutovanějších jevů tržních hospodářství. V České republice je vnímána jako poměrně nový jev, který je měřen a studován od roku 1990 s přechodem na tržní ekonomiku.

Nezaměstnanost z hlediska ekonomie – jde o makroekonomický ukazatel, kdy část z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva není kapacitně a kvalifikačně využita.

Měření nezaměstnanosti - používá se ukazatel míry nezaměstnanosti, který poměřuje počet nezaměstnaných k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu. Vyjadřuje se v % a vyčísluje se podle vzorce:

n = N/L * 100 (%) n = míra nezaměstnanosti N = počet nezaměstnaných L = celkový počet práceschopných, (kteří pracují nebo se uchází o místo) – ekonomicky aktivní obyvatelstvo 4

Ekonomicky aktivním obyvatelstvem se rozumí pracovní síla, která má placené zaměstnání nebo podniká, včetně osob v práci nepřítomných, ale majících vazbu na zaměstnání (nemoc, mateřská dovolená aj.) Dle Mareše problém srovnatelnosti měr nezaměstnanosti mezi jednotlivými zeměmi komplikují odchylky ve vymezení toho, kdo je nezaměstnaný a kdo je ekonomicky aktivní.

V ČR existují dvě metodiky zjišťování nezaměstnanosti – obecná a registrovaná. Registrovanou míru používá Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), jak ji vykazuje Úřad práce ČR. Obecnou míru používá Český statistický úřad. Registrovaná míra nezaměstnanosti se může od té skutečné lišit. Nejsou v ní zahrnuti lidé pracující na zkrácený pracovní úvazek. Existuje celá řada „krátkodobě nezaměstnaných“, kteří se na kontaktních místech ÚP nehlásí. Evidence ÚP ČR je právo, nikoliv povinnost. Lidé bez práce se na ÚP ČR nemusí evidovat, proto neznáme celkový počet nezaměstnaných. Díky tomu může být skutečná nezaměstnanost vyšší než ta registrovaná. Naopak je i problém ten, že na kontaktních pracovištích ÚP se evidují ti, kteří práci „vůbec“ nehledají, nabízená místa odmítají a žijí raději z podpory. Výše registrované nezaměstnanosti je těmito lidmi nadhodnocena. 5

4 BUCHTOVÁ B. a kolektiv, Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém, s. 65. 5 BROŽOVÁ D., Společenské souvislosti trhu práce, s. 79. 10

Tabulka č. 1 Počet evidovaných uchazečů, volných míst a míry nezaměstnanosti vždy k 31.12.

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Uchazeči o 541 675 510 416 448 545 354 878 352 250 539 136 561 551 507 800 zaměstnání Volná pracovní 51 203 52 164 93 425 141 066 91 189 30 927 30 800 36 500 místa Míra registrované 9,5 8,9 7,7 6,0 6,0 9,2 9,6 8,6 nezaměstnanosti v %

Zdroj: Zpracováno podle statistických ročenek trhu práce, MPSV. Dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro

K srozumitelnějšímu pochopení nezaměstnanosti je důležité seznámit se s jejími druhy. Nezaměstnanost se nejčastěji člení na frikční, strukturální, cyklickou a sezónní. Nezaměstnanost můžeme také dělit podle toho, zda jsou pracovníci nezaměstnaní dobrovolně či nedobrovolně.

Frikční nezaměstnanost - vzniká v případě rozhodnutí zaměstnance změnit zaměstnání, aniž by musel. Jde o dobrovolné opuštění zaměstnání, případně chce zaměstnanec předejít očekávanému propouštění (v důsledku změn na pracovišti, snižování produkce atd.) Nezaměstnaný si hledá jiné místo, které odpovídá jeho představám (vyšší mzda, lepší podnikové klima atd.) Frikční nezaměstnanost nebývá dlouhodobá, prodloužení může nastat pouze v případě nesouladu mezi strukturou nabídky a poptávky práce.

Strukturální nezaměstnanost – jedná se o nezaměstnanost vyplývající z rozporu poptávky a nabídky na trhu práce. Velice často souvisí s vývojem ekonomických odvětví, neustálých změn a technickým pokrokem. Vzniká v obdobích, kdy zanikají některé obory výroby a služby nebo vznikají nové. Pracovní síla zanikajících oborů se stává nezaměstnanou. Prostředkem, jak zkrátit strukturální nezaměstnanost, je včasné zvyšování kvalifikace - rekvalifikace.

Cyklická nezaměstnanost – je spojena s vývojem ekonomiky a hospodářským cyklem. Zde platí nepřímá úměrnost - v období poklesu není o pracovní sílu zájem a tím cyklická nezaměstnanost roste. Naopak – v období růstu dochází k zvyšování objemu výroby a služeb a nezaměstnanost klesá.

Sezónní nezaměstnanost - se týká především odvětví zemědělství, stavebnictví a turistického ruchu. Vzniká v některých obdobích roku, kdy je potřeba výkonu určitých druhů prací. Jejich posezónní zánik způsobuje sezónní nezaměstnanost. Za sezónní nezaměstnanost lze považovat i každoroční umísťování absolventů středních a vysokých škol. Tento problém vzniká, protože absolventi školy opouštějí téměř ve stejném termínu. Řešením této situace je preventivní hledání zaměstnání již během studia.

Dobrovolná nezaměstnanost – týká se osob, které jsou ochotny přijmout práci pouze za mzdu vyšší, než je ta, která převládá na trhu. Zaměstnání není hodnoceno z hlediska jejich představ a tak hledají lépe placené místo, často upřednostňují volný čas. Míra nezaměstnanosti, kterou registrují krajské pobočky ÚP, zahrnuje i určitou dobrovolnou nezaměstnanost. Poté by mohla být registrovaná míra nezaměstnanosti mírně nadhodnocená.

Nedobrovolná nezaměstnanost – osoba hledá práci, je ochotna často pracovat za mzdu, která na trhu převládá a dokonce i za mzdu nižší, ale pracovní příležitost nemůže najít. Právě s nedobrovolnou zaměstnaností jsou spojeny nejen ekonomické potíže, ale také sociální a psychické problémy těch, kteří se s ní dostatečně dobře nevyrovnají.

2.4 Dlouhodobá nezaměstnanost

Dlouhodobá nezaměstnanost je všeobecně závažným a nebezpečným jevem, protože, čím déle jsou lidé nezaměstnaní, tím mají větší problém se zařazením na trh práce. V České republice postupně v řadě regionů přibývá lidí, kteří dlouhodobě nenalézají na trhu práce uplatněni, přitom je velice pravděpodobné, že většina z nich by pracovat chtěla. Často se jedná o osoby znevýhodněné na trhu práce, jako například

osoby starší 50 let, zdravotně postižené či osoby do 20 let věku. Rovněž postihuje jedince s nízkým či žádným vzděláním nebo příslušníky etnických minorit a imigranty. Za dlouhodobě nezaměstnaného je považován uchazeč o zaměstnání, který je veden v evidenci déle než 5 měsíců.

S uchazečem, který je veden v evidenci uchazečů nepřetržitě, déle než 5 měsíců, kontaktní pracoviště krajské pobočky ÚP vypracovává individuální akční plán. V rámci přípravy individuálního akčního plánu je uchazeč vyzýván k zamyšlení se nad tím, co může udělat sám pro řešení své situace a jakou konkrétní pomoc žádá od kontaktního pracoviště krajské pobočky ÚP. Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci a vyhodnocení, a to v termínech stanovených kontaktním pracovištěm krajské pobočky ÚP, a plnit podmínky v něm stanovené. Neposkytnutí součinnosti při vypracování individuální akčního plánu je důvodem k vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání na dobu 6 měsíců. Výsledkem individuálního pohovoru s uchazečem je návrh konkrétních opatření a kroků, které by měly přispět k získání nového uplatnění na trhu práce.

Ze své praxe na ÚP ČR a účasti několika schůzek týkajících se individuálního akčního plánu usuzuji, že „ochota lidí pracovat“ u nás nechybí. Je však často spojena s očekáváním podstatně vyšší mzdy. Značný problém vidím hlavně v počtu volných míst, kdy např. v listopadu 2010 bylo na ÚP v Berouně zaznamenáno kolem 3400 uchazečů o zaměstnání a nabízených volných míst bylo kolem 200. Před třemi lety, kdy individuální akční plán vznikal, byla situace na trhu práce zcela opačná.

Na své praxi jsem se setkala i s lidmi, kteří měli zájem o evidenci na úřadě práce, nikoliv však zájem o zaměstnání, nýbrž proto, aby splnili zákonné podmínky nároku na sociální dávky.

Podle mého názoru je velice důležité, aby dlouhodobě nezaměstnaní lidé zaujali aktivní přístup při hledání nového zaměstnání. Hlavním úkolem je, aby se samotný uchazeč naučil jednat sám za sebe a vykazoval vlastní iniciativu při realizaci jeho potřeb a představ o uplatnění.

2.4.1 Příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti

První ekonomickou příčinou je současné fungování trhu práce. Trh práce je omezený a regulovaný, proto díky dlouhodobé nezaměstnanosti selhává. Není schopen pružně reagovat na změnu podmínek. Druhou ekonomickou příčinou je nastavení sociálního systému. Systém je demotivující, jedinec pobírá sociální dávky, nemá snahu hledat a případně přijmout nabízenou práci, nebo využít možnosti rekvalifikace. Jedná se o jedince, kterým se nevyplatí pracovat. V této situaci dochází k tomu, že s rostoucím počtem dlouhodobě nezaměstnaných roste i objem poskytovaných peněz na politiku zaměstnanosti.

Další příčinou je minimální mzda. Stanovení minimální mzdy vyřazuje z trhu pracovníky, jejichž práce nemá pro zaměstnavatele hodnotu vyšší než je zákonem určená cena práce. Tento problém se týká především nekvalifikovaných pracovníků. Při růstu minimální mzdy obvykle roste i nezaměstnanost. Koupěschopnost zákazníků v poslední době stagnuje a díky nastavení minimální mzdy a udržení podniku jsou nuceni někteří zaměstnavatelé propouštět.

Mezi hlavní příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti z hlediska sociálních příčin patří neschopnost jedince racionálně reagovat na nové podmínky, nedostatečná sebereflexe, snížený pocit odpovědnosti za rozvoj vlastních schopností či myšlenková rigidita. Často je také uváděna neprožitá zkušenost změny zaměstnání a ztráty práce a s tím pak chybějící schopnost vyrovnat se s pocity méněcennosti při ztrátě zaměstnání. U starších lidí chybí osobní odvaha a ochota investovat do vlastní kvalifikace a schopnost s nadhledem zvládat změny či nepřízně.

U nás i v řadě evropských zemí přetrvává neochota lidí učit se nové věci a přizpůsobovat se požadavkům zaměstnavatele. Přitom právě důležitou vlastností je ochota učit se a nebránit se změnám. Dále do kvality nabízených schopností žadatele o práci patří především odborná kvalifikace, znalost jazyků a práce na počítači, komunikativnost a flexibilita. Aby lidé předcházeli problémům spojených se ztrátou zaměstnání, budou nuceni změnit přístup k pracovnímu i životnímu uplatnění. Bude to

patrně vyžadovat průběžné odborné studium a neustálé úsilí o rozvoj vlastních schopností. 6

2.4.2 Následky dlouhodobé nezaměstnanosti

Nepříjemná zkušenost se ztrátou zaměstnání neprobíhá u všech nezaměstnaných stejně. Zvládání situace ztráty zaměstnání je velmi individuální a je podmíněno řadou faktorů. Obvykle neočekávaná ztráta práce ničí zaběhlé časové struktury pracovního dne, vytrácí smysl života, postupně se ztrácí identita a upadá status osobnosti, dochází také k omezení a následnému úbytku sociálních společenských kontaktů. Prožívání ztráty práce je pro většinu lidí závažnou psychosociální zátěží, a to i za předpokladu, že pracovníci jsou o propuštění předem informování. Dlouhodobá ztráta zaměstnání postihuje celou psychiku člověka.7

Jak již bylo zmíněno, nezaměstnanost celkově postihuje i zdraví člověka. Podle Buchtové jsou dnes známy biologické, psychologické a sociální faktory, které činí práci jako takovou pro člověka nezbytnou. Obecně je akceptováno, že práce je první a základní podmínkou lidské existence. Většina lidí má symbiotický vztah k práci i k pracovišti. Porušení tohoto vztahu – trvalejší nejistota v zaměstnání či jeho přerušení – bývá prožíváno jako skutečná separace a ztráta. To se odráží na úrovni biologické, psychologické a sociální. Ve svých důsledcích pak ovlivňuje zdravotní stav jednotlivce či postižené populace.

Dlouhodobá nezaměstnanost však nemá nepříznivé důsledky pouze pro nezaměstnané jedince, ale i pro společnost. Na straně jedné se jedná o zatížení státního rozpočtu, kdy stát vyplácí podpory v nezaměstnanosti, na straně druhé stát strádá v úbytku u daní z příjmu a příjmů ze sociálního a zdravotního pojištění, jež je povinen zaměstnanec odvádět.

6 BUCHTOVÁ B. a kolektiv, Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém, s. 92. 7 BUCHTOVÁ B. a kolektiv, Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém, s. 98. 15

2.5 Podpora v nezaměstnanosti

Nárok má uchazeč o zaměstnání, který splnil všechny zákonné podmínky. Primární podmínkou je, aby uchazeč získal v rozhodném období (posledních 2 let) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. Tuto podmínku lze splnit i započtením náhradní doby zaměstnání, což je třeba období, kdy se pečuje o dítě do 4 let, vykonává se dlouhodobá dobrovolnická služba nebo veřejná služba, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně apod. Dále je potřeba požádat kontaktní pracoviště ÚP, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, k němuž má být podpora přiznána, nesmí být poživatelem starobního důchodu. Podrobnější informace viz příloha D.

Nárok nemá uchazeč o zaměstnání, se kterým půl roku před zařazením do evidence zaměstnavatel skončil pracovní vztah z důvodu hrubého porušení pracovní povinnosti při výkonu práce. Dále, pokud v posledním půlroce, v evidenci na úřadu práce opakovaně sám ukončil zaměstnání, které mu úřad práce zprostředkoval. Podpora v nezaměstnanosti nebude poskytována ani uchazeči, kterému náleží zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné. Podpůrčí doba pro poskytování podpory se v těchto případech nebude krátit, pouze se posune její počátek o dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání přísluší zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné.8

8 Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online], [cit. 2012-04-11], dostupné na http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/113

Tabulka č. 2 Počet uchazečů pobírajících podporu v nezaměstnanosti, podíl na celkovém počtu a průměrná měsíční podpora vždy k 31.12. 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Uchazeči pobírající podporu v 143 236 141 753 129 882 112 675 138 506 189 497 163 500 132 400 nezaměstnanosti Podíl na celkovém 26,4 27,8 29,0 31,8 39,3 35,1 30,9 26,1 počtu uchazečů v % Průměrná měsíční podpora v Kč 3 562 4 215 4 491 4 830 5 309 5 851 5 720 5 595 (roční průměr)

Zdroj: Zpracováno podle statistických ročenek trhu práce, MPSV. Dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro

Podpora v nezaměstnanosti se poskytuje během tzv. podpůrčí doby. Je rozdělena do 3 stupňů dle věku a činí u uchazeče o zaměstnání do 50 let věku 5 měsíců, od 50 do 55 let věku 8 měsíců a nad 55 let věku 11 měsíců.

Nárok na podporu zaniká uplynutím podpůrčí doby, v okamžiku, kdy si jako uchazeč o zaměstnání najde zaměstnání nebo začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, také v případě, když bude pobírat starobní důchod, dávky nemocenského pojištění a podpora se neposkytuje ani v případě vzetí do vazby.

Výše podpory v nezaměstnanosti Podpora v nezaměstnanosti činí v prvních 2 měsících podpůrčí doby 65 %, v dalších 2 měsících 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu pro uchazeče, kteří bez vážného důvodu sami ukončí zaměstnání nebo se dohodnou se zaměstnavatelem. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti pro rok 2012 činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, tj. Kč 13.761,--.

Zde je také nevyhnutelné zamyslet se nad tím, zda je u nás výše podpory správně nastavena. Dagmar Brožová ve své knize naznačuje, že pokud stát podporu nastaví tak, že bude vyšší než minimální mzda, (která v současné době činní Kč 8.000,-- za měsíc při 40 hodinové týdenní pracovní době) bude docházet k tomu, že lidé budou dostávat místo mzdy podporu za „nicnedělání“. Jestliže bude vyšší podpora v nezaměstnanosti a i doba jejího vyplácení, tím slabší bude úsilí a motivace nezaměstnaných najít si nové pracovní místo a přizpůsobit se požadavkům trhu práce. Je velice problematické nastavit správnou hranici pro výši podpory, aby byla efektivní, ale systém dávek musí být nastaven tak, aby se lidé nezamýšleli nad tím, zda se jim vyplatí pracovat. Lidé by se ovšem v žádném případě neměli spoléhat na podpory a různé sociální dávky.

2.6 Rizikové skupiny nezaměstnaných

K fenoménu nezaměstnanosti je možno přistupovat z mnoha hledisek. Schopnost pracovat je však exkluzivně vázána na člověka. Nezaměstnanost neohrožuje všechny skupiny obyvatel ve stejné míře, na trhu existují tzv. rizikové skupiny osob, kterým je podle zákona o zaměstnanosti věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. Jedná se zejména o:

 osoby se zdravotním postižením,  mladé osoby do 20 let věku,  těhotné ženy, kojící matky a matky do devátého měsíce po porodu,  fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku,  fyzické osoby starší 50 let věku,  fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 5 měsíců,  fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc (např. osoby, které se přechodně ocitly v obtížných poměrech nebo v nich žijí, osoby společensky nepřizpůsobivé, osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody atd.).

3 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

Zaměstnanost se stala významným ekonomickým a sociálním jevem současné i budoucí společnosti. Podle současné právní úpravy v ČR politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce. Zejména jde o zaměstnavatele a odborové organizace. Stát spolupracuje i s dalšími subjekty, např. s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů. Všechny výše zmíněné subjekty se snaží napomáhat při vytváření pracovních příležitostí.

Jedním z hlavních úkolů politiky zaměstnanosti je zajištění práva na zaměstnání – práva fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází.9 Obecně můžeme politiku zaměstnanosti charakterizovat jako cílenou snahu o dosažení takové zaměstnanosti, která by byla v souladu s očekávaným rozvojem výroby a služeb včetně technologického rozvoje. Politika zaměstnanosti se také snaží o ovlivňování trhu práce směrem k vyrovnání nabídky pracovních příležitostí a poptávky fyzických osob po zaměstnání. Politiku zaměstnanosti můžeme rozdělit na aktivní a pasivní.

3.1 Aktivní politika zaměstnanosti

Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) je chápána jako souhrn opatření směřujících k zajištění maximální možné úrovně zaměstnanosti, tedy i minimální míry nezaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce.

Mezi nástroje aktivní politiky zaměstnanosti podle zákona o zaměstnanosti patří zejména: rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na zapracování a příspěvek při přechodu na nový podnikatelský záměr.

9 ŠLAPÁK T. Č., Skripta Iuridica No. 1 Zaměstnanost a personální řízení, s. 14. 19

Rekvalifikace - jsou jedním z nejvýznamnějších nástrojů boje proti nezaměstnanosti. Musí však být cílené a efektivní. Rekvalifikační kurzy také chtějí dosáhnout zlepšení kvality pracovní síly a zvýšení celkové flexibility. Rekvalifikace zajišťuje Úřad práce na základě písemné dohody s uchazečem nebo zájemcem o zaměstnání, který chce získat novou kvalifikaci nebo si ji rozšířit. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností uchazeče. Za účastníka rekvalifikace hradí Úřad práce ČR náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací (např. stravné, jízdné, nocležné, pojištění apod.).10 Rekvalifikační kurzy řeší především nerovnováhu mezi kvalifikací uchazečů o zaměstnání a aktuálními požadavky zaměstnavatelů na trhu práce v jednotlivých regionech. Rekvalifikační kurzy mohou provádět pouze akreditovaná zařízení a vzdělávací nebo zdravotnická zařízení, která mají akreditované vzdělávací programy.

Podpora při rekvalifikaci Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou ÚP. Ke dni, k němuž mu má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu. O podpoře rozhodne krajská pobočka ÚP. Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu při rekvalifikaci jsou poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. 11 Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, a to za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. V r. 2012 tak může maximální výše podpory při rekvalifikaci dosáhnout až 15.422 Kč za měsíc.

Investiční pobídky – patří mezi nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele hmotně odporuje vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců. Hmotnou podporu pro tyto účely poskytuje Úřad práce ČR.

10 Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online], [cit. 2012-04-11], dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz

11 Zákon č. 435/2004 Sb., § 40 Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci. 20

Veřejně prospěšné práce - jde o časově omezené pracovní příležitosti, které jsou zaměřené především na údržbu veřejného prostranství, úklid a údržbu veřejných budov, komunikací. Může se také jednat o práci osobního asistenta osob se zdravotním postižením, pomocné charitativní práce, sociální, kulturní, pomocné práce ve školách a školských zařízeních. Veřejně prospěšné práce umožňují obnovit a získat pracovní návyky a pomáhají sociálně nepřizpůsobivým osobám integrovat se do společnosti a zapojit se do pracovního procesu. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem (tj. obcí, firmou) o vytvoření takové činnosti, nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Mohou být i opakované. Úřad práce může zaměstnavateli poskytnout příspěvek. Tato činnost je vykonávaná v rámci pracovního poměru a náleží za ní zaměstnanci mzda. Na závěr je nutno poznamenat, že zejména v poslední době je o veřejně prospěšné práce čím dál větší zájem nejen ze strany obcí a měst, ale také zaměstnavatelů, kteří v minulosti tento nástroj aktivní politiky odmítali.

Společensky účelná pracovní místa - jedná se o místa, která zřizuje nebo vyhrazuje zaměstnavatel na základě dohody s Úřadem práce. Obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Pracovní místo, které uchazeč o zaměstnání zřídil po dohodě s Úřadem práce za účelem samostatně výdělečné činnosti je, též společensky účelným pracovním místem.

Překlenovací příspěvek – může na základě dohody Úřad práce poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, který přestal být uchazečem o zaměstnání. Tento příspěvek se poskytuje na úhradu nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je poskytnut.

Příspěvek na zapracování – může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému je věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. Příspěvek se poskytuje maximálně po dobu 3 měsíců.

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský záměr - tento příspěvek je poskytován na základě uzavřené dohody mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem

v případě, že zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program. Zaměstnavatel z tohoto důvodu pak není schopen zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek může být poskytován maximálně po dobu 6 měsíců a na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy.

K těmto nástrojům se řadí i poradenství prováděné krajskými pobočkami ÚP, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením, dále sdílené zprostředkování zaměstnání (prostřednictvím agentur práce) a také sem patří cílené programy k řešení nezaměstnanosti.

3.2 Pasivní politika zaměstnanosti

Pasivní politika zaměstnanosti se snaží částečně kompenzovat příjem, který nezaměstnaný nedostává. Stát na sebe přebírá povinnost a vyplácí nezaměstnaným občanům podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Ekonomická krize u nás i v řadě zemí Evropské unie (EU) zpřísnila podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti nebo výši podpory snížila. Je potřeba, aby občané byli stimulováni k hledání nového zaměstnání. Více o podpoře v nezaměstnanosti v kapitole 2.5

4 NEZAMĚSTNANOST V ČESKÉ REPUBLICE A EVROPSKÉ UNII

Česká republika je podle metodiky evropských statistiků pátou zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti z 27 členů unie.

Graf č. 1 Míra nezaměstnanosti v členských zemích

Zdroj: Zpracováno podle Eurostatu, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=teilm020&tableSelection= 1&plugin=1

Výše uvedený graf ukazuje, že míra nezaměstnanosti pro mezinárodní srovnání v březnu v České republice činí 6,7 % a v EU27 10,2 %. Nižší než v ČR byla v Rakousku (4,0 %), Nizozemsku (5,0 %), Lucembursku (5,2 %) a Německu (5,6 %). Vyšší než průměr EU27 byla zaznamenána na Kypru a v Polsku (shodně 10,0 %), v Itálii (9,8 %), v Maďarsku (11,2 %), Bulharsku (12,6 %), na Slovensku (13,9 %), v Irsku (14,5 %), Portugalsku (15,3 %). Alarmující situace je ve Španělsku (24,1 %) a Řecku (21,7 %). Za Estonsko, Lotyšsko, Litvu a Velkou Británii údaje nejsou zatím k dispozici. Podrobněji viz příloha E.

Eurostat odhadl, že v březnu bylo v EU bez práce 24,8 milionu lidí, z toho 17,4 milionu v eurozóně. Proti únoru se jejich počet zvýšil o 193.000 v EU a o 169.000 v eurozóně. Meziročně v unii přibylo 2,1 milionu nezaměstnaných a v eurozóně 1,7 milionu.

Hlavním důvodem, proč je nejnižší nezaměstnanost právě v Rakousku a Nizozemí, je legislativní podpora alternativních úvazků (např. zkrácené pracovní úvazky, práce z domova, pružná pracovní doba). Nizozemí má velkou liberalizaci pracovně-právní úpravy. Je také jednou z nejvyspělejších zemí EU, kde pracuje nejvíce zaměstnanců na zkrácený pracovní úvazek. Tyto druhy pracovních úvazků šetří zaměstnavatelům náklady (např. za energie nebo za prostory) a velmi dobře motivují zaměstnance. Co se týče produktivity zaměstnanců, je rovněž vyšší.

Naopak například Portugalsko se potýká s nejhlubší recesí od 70. let minulého století. Zemi sužují přísná úsporná opatření, která musela být přijata v souvislosti s mezinárodní finanční pomocí od EU a MMF.

Velkou nezaměstnanost také stále vykazuje Španělsko a Řecko, která od začátku roku 2012 činí více jak 20 %. Bez práce jsou v obou zemích především mladí lidé. V Řecku a ve Španělsku je ve skupině 15 až 24 let až polovina lidí bez práce. Dopad krize na tuto skupinu je delší dobu enormní. V těchto zemích platí velmi „ochranářské zákony“, které jsou nastaveny ve prospěch zaměstnanců. V tomto případě pak paradoxně dochází k tomu, že lidé jsou udržováni spíše mimo zaměstnání, než v něm. 12 Se složitou situací mladých lidí na trhu práce se potýkají i další země. Nejčastějším problémem, který personalisté u této skupiny uvádějí, se týká vzdělání, dovedností, špatné praxe a často uvádějí i přehnané nároky.

12 Eurostat [online], [cit. 2012-04-11], dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/3-02052012-AP/EN/3-02052012-AP-EN.PDF 24

5 CHARAKTERISITIKA REGIONU BEROUN

Beroun je průmyslově hospodářský okres o rozloze 662 km2 nacházející se ve Středočeském kraji. Okres zahrnuje 85 obcí a 6 měst, rozkládá se podél spojnice mezi Prahou a Plzní. Z historického hlediska je místem obchodu i výroby. Na západní straně sousedí okres Beroun s Plzeňským krajem, okresem Rokycany. V rámci Středočeského kraje sousedí na jihu s okresem Příbram, na východě s okresem Praha-západ, na severovýchodě s okresem Kladno a na severu s okresem Rakovník. Administrativně je členěn okres na správní obvody obcí s rozšířenou působností Beroun a Hořovice. Především díky své významné poloze vůči Praze je součástí pražské metropolitní oblasti. To zvyšuje rozvojový potenciál města a přináší s sebou řadu výhod. Může se jednat o blízkost velkých firem a organizací, atraktivitu území pro investice, progresivní ekonomickou strukturu, dostatek pracovních příležitostí, zázemí a image dynamicky se rozvíjející oblasti atd., jichž okres může využívat. Pozitivem je rovněž blízkost a dopraní dostupnost letiště Praha – Ruzyně.

Poloha okresu se vyznačuje svým překrásným okolím, umístěným v kopcovité krajině na rozhraní chráněných krajinných oblastí (CHKO) Českého krasu a Křivoklátsko. Celkový dojem okresu láká k návštěvě nejen překrásným okolím, ale i svými historickými památkami, nebo bohatým kulturním a sportovním vyžitím. 13

13 Město – Beroun, [online], [cit. 2012-04-11], dostupné na http://www.mesto-beroun.cz/mesto/abc-o-meste/

Tabulka č. 3 Ekonomická, sociální a demografická situace v okrese Beroun (vždy k 31. 12.) 2007 2008 2009 2010 počet obyvatel okresu celkem 81307 82941 83821 85081 z toho ženy 41066 41867 42402 43085 z toho věková kategorie (v %): 14,6 14,8 15,1 15,5 0 - 14 let 15 - 64 let 71,2 70,7 69,6 69,2 65 a více 14,2 14,6 15,0 15,3

Zdroj: Český statistický úřad, krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj, [online], [cit. 2012-04-11], dostupné na http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/vyvoj_vybranych_ukazatelu_v_okrese_beroun

5.1 Silné a slabé stránky okresu Beroun

Příznivé faktory, které kladně působí, na nízkou míru nezaměstnanosti v okrese jsou hlediska geomorfologického a historického. Geomorfologické hledisko je zřetelné, díky významné poloze a těsné blízkosti hlavního města Prahy. Historické hledisko je dáno vývojem daného území. Obě tyto hlediska spolu velice úzce souvisí, prolínají se, ovlivňují se a doplňují. 14

Silné stránky okresu Příznivě působící faktory:

1) Geomorfologické zvláštnosti území a naleziště přírodního bohatství. Přírodní bohatství mělo velmi významný vliv na vývoj průmyslu, výrobu stavebních hmot a v neposlední řadě i turistický ruch. Území okresu leží v CHKO Český kras a samotný výskyt bohatých a kvalitních ložisek vápence byl podnětem k jeho těžbě a následnému zpracování. Postupem času vznikaly podniky na těžbu vápence, výrobu vápna, cementu a dalších stavebních hmot. Výskyt těchto

14 Zpracováno na základě údajů ze Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Beroun za roky 2007, 2008, 2009, 2010. 26

surovin v minulosti podnítil rozvoj hutnictví a zpracování železa. Ložiska železné rudy (Krušné hory u obce Nový Jáchymov na Berounsku a okolí Komárova na Hořovicku) a těžba po bouřlivém rozvoji upadla, až skončila úplně. Podniky na území okresu byly transformovány na strojírenský průmysl. V dnešní době je tedy charakter okresu zaměřen na strojírenský průmysl s širokým spektrem zaměření.

2) Velké firmy se zahraniční účastí. V okresu došlo k postupnému rozvoji výroby autodílů a autosoučástek, čímž se charakter tradičního strojírenského zaměření změnil.

3) Dálnice D5 procházející napříč územím celého regionu a spojující hlavní město Prahu s Plzní a Spolkovou republikou Německo. Výstavba dálnice velmi ovlivnila příchod zcela nových zahraničních investorů soustředěných do oblastí měst Žebráku a Hořovic. Dopravní páteř okresu je snadno dostupná, jak z blízkých, tak i vzdálenějších regionů.

4) Výhodná poloha nedaleko hlavního města Prahy. Strategicky výhodné položení je znásobeno vynikajícím dopravních spojením formou dálnice D5. Nelze pochybovat, že právě tato skutečnost je rozhodující pro zahraniční investory, kteří se rozhodují o místu výstavby zcela nových podniků. Samozřejmě blízkost Prahy znamená pro obyvatele okresu větší zdroj pracovních příležitostí. Dopravní možnosti především díky trase B pražského metra a propojení městské dopravy hlavního města s příměstskými linkami z okresu Beroun je časová náročnost přepravy minimální (cca 30 minut).

5) Učňovské školství bylo v 90. letech minulého století kladným rysem, jenž ovlivnil příchod zahraničních investorů. Zaměření na učňovské školství vycházelo především z historického vývoje území, kdy v okrese převládaly podniky zaměřené na strojírenskou výrobu a výrobu stavebních hmot. Bohužel i tento příznivě působící faktor postupem času ztrácel na významu, především díky nekoncepčnímu řízení učňovského a středního školství. Většina učebních oboru potřebných pro další rozvoj regionu zcela zanikla, nebo přežívala

s obrovskými potížemi. V současnosti tento faktor nelze hodnotit jako zcela kladný.

Nejvýznamnější zaměstnavatelé v okresu Beroun

1. VALEO VÝMĚNÍKY TEPLA, k. s. (Žebrák) 2. Buzuluk Komárov, a. s. (Komárov u Hořovic) 3. Saint-Gobain Sekurit ČR, spol. s. r. o. (Hořovice) 4. Mubea, spol. s. r. o. (Žebrák) 5. Schwarzmüller, s. r. o. (Žebrák) 6. Muramoto Manufracturing Europe, s. r. o. (Žebrák) 7. Intos, spol. s. r. o. (Žebrák) 8. Jednota, spotřební družstvo v Hořovicích (Hořovice) 9. KOSTAL ČR, spol. s. r. o. (Černín) 10. GZ Digital Media, a. s. (Loděnice u Berouna) 11. Carrier Refrigeration Operation Czech republic, s. r. o. (Beroun) 12. Cembrit, a. s. (Beroun)

Slabé stránky okresu Negativně působící faktory:

1) Jedním z negativně působících faktorů je útlum průmyslu. V minulosti okres Beroun disponoval poměrně členitým a širokým zastoupením průmyslových odvětví. V případě útlumu jednoho průmyslového odvětví a ztráty pracovních příležitostí bylo dříve možné částečně vykompenzovat případným rozvojem jiného odvětví. Nové podniky se zahraniční účastí vznikající především v období 90. let minulého století byly ve velké většině zaměřeny na výrobu komponentů pro automobilový průmysl. Rozhodující zaměření výrobní činnosti okresu tímto získal automobilový průmysl dominující prakticky celému světovému hospodářství. Toto jednostranné zaměření se po určitou dobu projevovalo jako faktor pozitivně ovlivňující vývoj na okresním trhu práce. První problémy v jednostrannosti se objevily s příchodem světové finanční a hospodářské krize, která se v regionu projevila ke konci roku 2008, a nejvíce zasáhla právě odvětví automobilového průmyslu. 28

2) Skrytou hrozbou jsou nově příchozí zahraniční investoři, kteří hledají vhodné místo pro výstavbu zcela nových výrobních zařízení. Téměř žádný z investorů neoslovil kontaktní pracoviště ÚP s otázkou na situaci v okrese z pohledu dostupných zdrojů volných pracovních sil, jejich kvalifikace a dostupnosti. Vývoj tohoto sledování lze shrnout do tří etap. První etapa trvala přibližně od poloviny 90. let. Nově vzniklá pracovní místa obsazovali pracovníci přicházející z řad uchazečů o zaměstnání nebo pracovníci z podniků, které v důsledku privatizace snižovaly stavy pracovníků. Toto období mělo v podstatě příznivý vliv na situaci trhu práce v okrese. Co se týče cizinců, kteří na trhu práce v okrese působili, v žádném případě nekonkurovali domácím pracovníkům, spíše vhodně doplňovali tehdy chybějící profese. Etapa druhá zahrnovala již zmíněné investory, kteří ve velkém množství do okresu přicházeli. Nová pracovní místa vznikala po stovkách, místní zdroj volných pracovních sil byl takřka vyčerpán. Do podniků začali dojíždět pracovníci trvale bydlící v sousedních okresech, (Rokycany, Rakovník, Příbram) a volná místa obsazovali ve velkém množství zahraniční pracovníci. Tento nepřirozený vývoj vyvrcholil v letech 2007 a 2008 tím, že ÚP v Berouně vydával velké množství pracovních povolení pro cizince a přitom počet volných pracovních míst zůstával na stejné úrovni. Třetí etapou je konec roku 2008, kdy se objevila hospodářská krize a výrazně přibývaly problémy podniků spojené s exportem. Důsledkem hospodářské krize bylo snižování výroby, snižování pracovníků atd. Tento proces v podstatě probíhá dodnes.

3) Dalším negativním faktorem, který se začal na regionálním trhu práce projevovat v průběhu let 2009 – 2011, je skutečnost, že většina podniků působících na okrese má zahraniční vlastníky. Zahraniční vlastníci se v době odbytových potíží snaží chránit své mateřské firmy a své domácí zaměstnance. Z této skutečnosti vzniká hrozba pro dceřiné společnosti působící v zahraničí (v tomto případě v ČR a v okrese Beroun) kterých se často více dotýkají dopady hospodářské krize a s tím spojené propouštění zaměstnanců.

6 NEZAMĚSTNANOST V REGIONU BEROUN

Území okresu Beroun je z hlediska geografického a historického rozděleno na dva přirozené regiony – východní Berounsko a západní Hořovicko. Každý z nich je dále rozčleněn na menší mikroregiony.

Tabulka č. 4 Nezaměstnanost ve Středočeském kraji a jeho jednotlivých okresech k 31. 12. 2011

Dosažitelní Okres (kraj) Pracovní Míra Volná uchazeči Středočeský síla celkem nezaměstnanosti místa celkem

Benešov 2 852 51 964 5,5% 344

Beroun 3 121 46 885 6,7% 381

Kladno 7 798 87 635 8,9% 272

Kolín 5 073 51 497 9,9% 256

Kutná Hora 3 684 39 991 9,2% 223

Mělník 4 684 58 825 8,0% 412

Mladá Boleslav 3 474 74 749 4,6% 564

Nymburk 4 879 48 425 10,1% 388

2 828 84 492 3,3% 667 Praha-východ Praha-západ 2 525 65 560 3,9% 206 Příbram 6 079 60 212 10,1% 265 Rakovník 2 561 30 624 8,4% 92

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online], [cit. 2012-04-11], dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem

Vlivem negativních dopadů celosvětové hospodářské a finanční krize došlo v průběhu roku 2010 k naprosto odlišnému vývoji než v předcházejících letech. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání neklesl v průběhu celého roku pod 3 200, a nejvyšší hodnoty dosáhl v prosinci, kdy bylo evidováno 3 494 uchazečů o zaměstnání. Tato hodnota zaznamenala historický rekord za celou dobu existence (dříve ÚP v Berouně, dnes kontaktní pracoviště). Počet nahlášených volných míst byl v prosinci 30

2010 pouze 238 (v roce 2008 tento ukazatel dosáhl hodnoty 1 124). K prosinci 2011 KoP Beroun evidovalo celkem 3 121 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst se oproti roku 2010 zvýšil na hodnotu 381, a míra nezaměstnanosti v okresu dosahovala 6,7 %. Nepříznivé dopady hospodářské krize přináší dlouhodobé problémy panující na okresním trhu práce, především v nesouladu mezi poptávkou zaměstnavatelů po volné pracovní síle u vybraných profesí a její nabídkou.

Kladným rysem okresu Beroun, jenž zřetelně ovlivňuje situaci zaměstnanosti je relativně členité zastoupení průmyslu a existence velkých zaměstnavatelů. Mezi hlavní odvětví v okrese Beroun patří výroba komponentů pro automobilový průmysl, strojírenství, nosičů zvuku, hutnictví železa a sklářství. V jednotlivých případech se vyskytuje i výroba chladírenských zařízení, střešní krytiny, papírové lepenky a textilní výroba.

Odvětví zemědělské výroby na Berounsku je již několik let stabilizované a výrazným způsobem neovlivňuje vývoj zaměstnanosti v okrese. Již několik let přetrvává nezájem lidí pracovat v živočišné či rostlinné výrobě. Nejčastějšími důvody jsou: nepřetržitý provoz a významně nižší mzdy ve srovnání s jinými odvětvími.

Dalším velmi pozitivním rysem je blízkost hlavního města, kde v přilehlých částech okresu Praha-západ vznikají velké podniky. Beroun svou polohou disponuje možností rychlé osobní, autobusové i vlakové dopravy do pražské aglomerace. V případě zájmu ze strany pražských zaměstnavatelů o požadované profese není problém za prací každodenně dojíždět. Díky strategicky výhodné pozici okresu Beroun, jenž protíná dálnice D5 Praha – Plzeň – Rozvadov i důležité spojení železniční trati Praha – Plzeň – Norimberk se území okresu stalo velmi zajímavé pro velké zahraniční investory. V minulých letech došlo k výstavbě nových výrobních hal v trojúhelníku obcí Hořovice – Žebrák – Cerhovice. V roce 2011 se pochopitelně projevily negativní dopady hospodářské krize i u těchto velkých zaměstnavatelů. Došlo k rekordnímu poklesu nabídky volných míst a nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání přicházejících z těchto firem.

Mezi kladné rysy Berounska lze zařadit i jeho přírodní krásy (území CHKO Český kras, Křivoklátsko, Brdy) a kulturní památky (hrad Točník, Žebrák, zámek v Hořovicích a Litni). Turistický ruch a rekreace vytváří zázemí převážně pro obyvatele blízkého hlavního města Prahy. Samozřejmě zaměstnanost okresu rovněž ovlivňuje i zahraniční turistický ruch, a to prakticky po celý rok (hrad Karlštejn, Koněpruské jeskyně, sklárna Rückl Crystal, a. s.).

6.1 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Beroun v letech 2007 – 2010

O uchazeče v evidenci ÚP ČR se v okrese Beroun stará kontaktní pracoviště Beroun a kontaktní pracoviště v Hořovicích. Z tohoto rozdělení vychází i tvorba regionů, kdy na Berounsku je přibližně 26 000 ekonomicky aktivních obyvatel a na Hořovicku 14 000. 15

Beroun je oblastí s převahou průmyslu. Dominantní postavení má dlouhodobě lehké strojírenství. Dále je to hutnictví, slévárenství, sklářství, výroba audionosičů a stavebních hmot. Především v průmyslu se v posledních letech objevil nedostatek kvalifikovaných sil v dělnických profesích. Zemědělská výroba v okrese zůstává spíše okrajovou záležitostí.

Situace ve firmách se zahraniční účastí byla až do roku 2007 celkově stabilní. Docházelo k nárůstu objemu výroby a ke zvyšování volných pracovních míst. V druhé polovině roku 2008 zasáhla začínající globální finanční a hospodářská krize postupně i okres Beroun. U firem zaměřených na automobilový průmysl se začaly snižovat objemy dodávek výrobků a služeb, podniky pozvolna přecházely na podstatně nižší tempo výroby, než tomu bylo dříve. Zaměstnavatelé přestávali nahlašovat nová pracovní místa a nabírat nové zaměstnance.

V oblasti dopravy se v posledních 3 letech začaly projevovat nedostatky v personálním zabezpečení řidičů autobusů a nákladních automobilů. Tento problém se

15 Zpracováno na základě údajů ze Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Beroun za rok 2008. 32

projevuje, jak ve vnitrostátní, tak i v mezinárodní kamionové dopravě a přetrvává dodnes.

V okrese Beroun v průběhu let 2007 – 2010 nedošlo k žádným výraznějším změnám. Vývoj míry nezaměstnanosti měl stále příznivou trvale sestupnou tendenci.

Tabulka č. 5 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Beroun v letech 2007 – 2010 měřící 2007 2008 2009 2010 jednotka Pracovní síla (MPSV) osoby 40671 45607 46941 44361 Uchazeči o zaměstnání osoby 1602 1721 3164 3494 dosažitelní 1446 1607 3120 3413 ženy 903 918 1497 1743 se ZP 155 166 191 219 registrovaná míra % 3,56 3,52 6,65 7,69 nezam. volná pracovní místa místa 2030 1124 177 238 uchazeči na 1 volné 0,79 1,53 17,88 14,68 místo

Zdroj: Zpracováno na základě údajů ze Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Beroun za roky 2007, 2008, 2009, 2010.

Z výše uvedené tabulky je nejvýrazněji vidět prudký pokles volných pracovních míst, kdy v roce 2007 bylo 2 030 volných pracovních míst a v roce 2010 jen 238, což je o 1 792 méně, než před třemi lety. Z tabulky je také patrné, že v roce 2007 bylo více volných míst, než samotných uchazečů o zaměstnání. Lze tedy konstatovat, že každý uchazeč o zaměstnání měl možnost získat pracovní místo.

Možné důvody, proč lidé nechtěli na místo nastoupit: a) nechtěli, raději žili ze sociálních dávek a podpor, b) nabídka neodpovídala jejich představám, c) měli jiné profesní zaměření, než byla nabízená místa.

6.2 Vývoj nezaměstnanosti u rizikových skupin uchazečů o zaměstnání v okrese Beroun

Uplatnění člověka na trhu práce je podmíněné řadou charakteristik (věk, zdravotní stav, vzdělání, pohlaví, příslušnost k etnické skupiny), které vyčleňují skupiny lidí s větším rizikem ztráty práce a předurčují je pro dlouhodobou nezaměstnanost. Tyto skupiny jsou také vystaveny riziku opakované nezaměstnanosti, což potvrzuje zkušenost téměř ze všech průmyslově vyspělých zemí. 16

6.2.1 Absolventi škol a mladiství

Do této kategorie nezaměstnaných byli zařazováni mladí lidé do 25 let věku celkově a absolventi vysokých škol do dvou let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. Po novele zákona o zaměstnanosti, která vstoupila v platnost 1. ledna 2009, již absolventi nejsou vnímáni jako riziková skupina, která by měla mít ztížený přechod na trh práce. Zvýšená péče je od ledna věnována pouze mladým lidem do 20 let věku, což odpovídá maximálně době 2 let po ukončení středního vzdělání. 17

Jejich nezaměstnanost je ovlivněna řadou faktorů, ať už ekonomickou situací v zemi nebo v současné době doznívajícími důsledky hospodářské krize. Hlavním problémem této skupiny je přetrvávající snaha zaměstnavatelů preferovat pracovníky s praxí, která řadě absolventů schází. Dalším důvodem jsou přetrvávající potřeby trhu práce a s tím spojená poptávka po oborech. Ve většině případů nemají problémy nalézt práci absolventi zdravotnických oborů a tradičních řemesel, hůře se však umisťují absolventi ekonomických oborů, kterých je v současnosti velký počet.

V České republice roste i počet vysokoškolsky vzdělaných absolventů přicházejících právě z ekonomických oborů, přičemž odborné kvality a dovednosti se často neslučují s tím, co požadují zaměstnavatelé. Vzniká zde nesoulad v typu absolventů, které produkuje český školský systém. Dnes jsou mezi studenty velmi

16 BUCHTOVÁ B. a kolektiv, Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém, s. 109. 17 BURDOVÁ J., CHOMOUTOVÁ D., Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2011, s. 3 – 5. 34

populární humanitní vědy, ekonomie či marketing, zatímco na trhu práce jsou největší pracovní příležitosti ve strojírenském průmyslu nebo oblasti IT.

Nejistá práce a nejistá budoucnost se stala osudem mnoha lidí i přesto, že úspěšně studovali. Ze svého okolí často slýchávám, že „člověk bez maturity dnes nemá nic, a s maturitou také ne!“ Podle mého mínění je vzdělání důležitým lidským kapitálem a peníze do něj vložené jsou celoživotní investicí. Lidský kapitál podle Miltona Friedmana a dalších ekonomů představuje termín pro označení znalostí a schopností pracovníka. 18

Myslím si, že nároky v pracovním procesu budou čím dál větší a že celoživotní rozvíjení lidského kapitálu je důležité. Člověk v pracovním procesu využívá a rozvíjí svou kvalifikaci, získává pracovní zkušenosti, rozvíjí své schopnosti, utváří své místo ve společnosti, prestiž, rozvíjí společenské vztahy a kontakty. Jako problém u absolventů a mladistvých vidím neosvojení si základních potřebných pracovních návyků, tedy každodenní povinnost chodit do práce. Mladým lidem chybí především smysl pro odpovědnost a spolehlivost, oproti tomu očekávají velký plat a mnoho benefitů. Prevencí u mladistvých je rozhodně správný výběr školy s ohledem na možnost budoucího uplatnění.

V případě absolventů a mladistvých bych navrhla, aby se započítávala v rámci studia odborná praxe na školách. Student by tak absolvoval v rámci studia dle školou vybrané nebo samostatně zvolené organizaci, praxi, a ta by se mu započítávala jako praxe v zaměstnání. Při následném hledání zaměstnání by měl takový absolvent více pracovních příležitostí a možností uplatnit se na trhu práce. Právě žádná nebo nedostatečná praxe bývá hlavním problémem při hledání zaměstnání. Z mého hlediska bych to skutečně pokládala za přínosné a řadě absolventů by to pomohlo. U učňovských oborů by nebylo od věci, kdyby se každý učen učil pro konkrétního zaměstnavatele či podnik.

Bližší specifikace týkají se počtu absolventů jednotlivých stupňů vzdělání v okrese Beroun v letech 2007 až 2010 znázorňuje následující tabulka.

18 BROŽOVÁ D., Společenské souvislosti trhu práce, s. 32. 35

Tabulka č. 6 Vývoj vzdělanostní struktury uchazečů o zaměstnání podle vzdělání (vždy k 31. 12.) STUPEŇ VZDĚLÁNÍ 2007 2008 2009 2010 bez vzdělání a neúplné základní 3 8 7 6 základní vzdělání 529 541 867 941 nižší střední vzdělání 1 2 1 2 nižší střední odborné 29 33 90 98 střední odborné s výučním listem 542 573 1194 1261 střed. nebo střed. odbor. bez maturity i výuč. 19 20 21 23 listu ÚSV 58 54 70 103 ÚSO s vyučením i maturitou 62 87 165 202 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) 291 317 578 663 vyšší odborné vzdělání 8 12 29 32 bakalářské vzdělání 12 14 21 22 vysokoškolské vzdělání 47 57 116 134 doktorské vzdělání 1 3 5 7 CELKEM 1602 1721 3164 3494

Zdroj: Zpracováno na základě údajů ze Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Beroun za roky 2007, 2008, 2009, 2010.

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že velmi výrazně narůstá skupina uchazečů se základním vzděláním. Značnou část této skupiny tvoří uchazeči, kteří nikdy nepracovali. Ať už tyto osoby zanechali studia na různých školách, či nikde nikdy nestudovali, nebo jen nepociťovali nutnost pracovat.

6.2.2 Osoby se zdravotním postižením

Pracovní podmínky těchto osob se řídí zákonem o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Osobou se zdravotním postižením je podle zákona o zaměstnanosti ten, kdo je na základě rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení plně invalidní, dále osoby uznané v prvním nebo druhém stupni invalidity nebo ten, kdo je na základě rozhodnutí Úřadu práce osobou zdravotně znevýhodněnou. U osob se zdravotním postižením rovněž platí rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání. Největší problémy mají uchazeči se základním vzděláním, ve vyšším věku a lidé, kteří mají problémy s pohybovým ústrojím. U těchto osob se odvíjí vše na základě míry jejich zdravotního omezení. Volných míst pro občany se zdravotním postižením je bohužel velmi málo.

V současné době je velmi malý zájem ze strany zaměstnavatelů zaměstnávat tyto uchazeče o zaměstnání. Úřad práce ČR se proto snaží motivovat zaměstnavatele prostřednictvím příspěvku na podporu zaměstnávání osob zdravotně postižených, příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa a příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů.

Tabulka č. 7 Vývoj uchazečů o zaměstnání se ZP (vždy k 31. 12.) rok 2007 2008 2009 2010 počet uchazečů 155 166 191 219 o zaměstnání se ZP

Zdroj: Zpracováno na základě údajů ze Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Beroun za roky 2007, 2008, 2009, 2010.

6.2.3 Osoby ve věku nad 50 let

Jde o velmi problematicky umístitelnou skupinu uchazečů. Faktory, jako rostoucí věk a přibývající zdravotní omezení, výrazně snižují schopnost pracovního uplatnění na trhu práce. Bohužel, právě tato skupina uchazečů ztrátu zaměstnání většinou nese velice těžce, znamená pro ně pokles ekonomické a životní úrovně a zátěž po psychické stránce. Vyřazení z pracovního procesu někteří vnímají jako osobní selhání a zpochybnění svých vlastních schopností. Úřad práce ČR spolu s krajskými pobočkami po celé České republice se na tuto skupinu uchazečů o zaměstnání dlouhodobě zaměřuje při vytváření nových pracovních příležitostí v rámci aktivní

politiky zaměstnanosti. Zejména v posledních letech narůstá počet pracujících osob nad 50 let věku a více. Vede k tomu především to, že se oddaluje hranice pro přiznání starobního důchodu, jak u mužů, tak u žen.

U osob nad 50 let věku, ať už jde o muže či ženy, pokládám za nejdůležitější schopnost rychlé adaptace na současné požadavky trhu práce a schopnost a ochotu učit se novým znalostem a dovednostem. Lidé by se neměli bát i zcela změnit obor.

Tabulka č. 8 Vývoj uchazečů v poproduktivním věku (vždy k 31. 12.) rok 2007 2008 2009 2010 ženy nad 50 let 258 219 295 384 muži nad 50 let 263 218 370 496

Zdroj: Zpracováno na základě údajů ze Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Beroun za roky 2007, 2008, 2009, 2010.

Z výše uvedené tabulky je patrné, že stav jedné z nejrizikovějších skupin uchazečů o zaměstnání se výrazně lišil, zatímco v roce 2007 a 2008 se počet žen i mužů v poproduktivním věku snižoval. V letech 2009 - 2010 jejich stav vzrost během jediného roku u žen o 89 a u mužů dokonce o 126.

6.2.4 Ženy po mateřské dovolené

Ženy jsou z důvodu rodičovství vystaveny většímu riziku spojenému s nezaměstnaností, než muži. Pro ženu znamená velké potíže vrátit se na trh práce po čase, který věnovala péči o své dítě. Na první pohled je jasné, že zásadní roli při hledání práce hraje vytrvalost. Na základě špatných zkušeností žen po rodičovské dovolené vznikly různé organizace a sdružení, která se snaží maminkám pomoci. Jedním z nich je sdružení s názvem „Aktivní mámy“ proti nezaměstnanosti, jehož cílem je udržení profesní kvalifikace v době, kdy žena do práce nechodí, usnadnění návratu na trh práce a poskytnutí specializovaného poradenství.

V dnešní době není ojedinělé, že na rodičovské dovolené zůstávají muži, což bylo ještě před několika lety velkou raritou. Dnes tomu tak není, muži na rodičovské

dovolené jsou zejména proto, že ženy vykonávají buď časově náročnou, nebo lépe placenou profesi než muži.

Za hlavní příčinu znevýhodněného postavení žen na trhu práce považuji nabízené pracovní pozice zaměřené na vícesměnný provoz často spojený s dojížděním. Přičemž většina žen pečující o malé dítě nemůže pracovat na plný úvazek, (zde se setkáváme s dalším problémem provozu a to mateřských škol).

6.3 Rozbor nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech Berounska

Území okresu Beroun je z hlediska geografického a historického rozdělenou na dva přirozené regiony – východní Berounsko a západní Hořovicko. Každý z nich je dále rozčleněn na menší mikroregiony.

Tabulka č. 9 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese k 31. 12. 2009 počet počet míra Název počet ekonomicky uchazečů nezaměstnanosti mikroregionu obyvatel aktivních obyv. o zaměstnání v % Beroun 18347 9452 801 8,5 Králův Dvůr 5766 3084 309 10 Zdice 4867 2765 189 6,8 Nižbor 4972 2360 234 9,9 Loděnice 4986 2410 213 8,8 Mořina 3141 1796 166 9,2 Liteň 2494 1155 115 10 Suchomasty 1672 879 90 10,2 Hořovice 9984 5384 385 7,2 Hostomice 5886 2872 190 6,6 Komárov 5849 2943 191 6,5 Žebrák 7204 3312 281 8,5

Zdroj: Zpracováno na základě údajů ze Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Beroun za rok 2009.

Tabulka č. 10 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese k 31. 12. 2010. počet počet míra Název počet ekonomicky uchazečů nezaměstnanosti mikroregionu obyvatel aktivních obyv. o zaměstnání v % Beroun 18347 9452 889 9,4 Králův Dvůr 5766 3084 350 11,4 Zdice 4867 2765 209 7,6 Nižbor 4972 2360 244 10,3 Loděnice 4986 2410 226 9,4 Mořina 3141 1796 200 11,1 Liteň 2494 1155 156 13,5 Suchomasty 1672 879 101 11,5 Hořovice 9984 5384 376 7 Hostomice 5886 2872 241 8,4 Komárov 5849 2943 229 7,8 Žebrák 7204 3312 273 8,2

Zdroj: Zpracováno na základě údajů ze Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Beroun za rok 2010.

K vytvoření uceleného a přehledného obrázku o stavu nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech poslouží mapy v přílohách F, G.

Číselné údaje v této části práce vychází ze Zpráv o situaci na trhu práce 2009 a 2010, která je interním materiálem Kontaktního pracoviště Beroun s krajskou pobočkou v Příbrami.

Z výše uvedených tabulek je patrné, že s porovnáním stavu v roce 2009 došlo z celkových dvanácti mikroregionů v deseti z nich k nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání a s tím spojené výše nezaměstnanosti. Dlouhodobými výjimkami jsou pouze mikroregiony Hořovice a Žebrák. V závěru roku 2009 činila minimální hodnota výše nezaměstnanosti ze všech sledovaných mikroregionů nejméně v mikroregionu Komárov 6,5 %. Maximální hodnota vystoupila na 10,2 % v mikroregionu Suchomasty. V roce 2010 činila

minimální hodnota 7 % v mikroregionu Hořovice a maximální vystoupila až na 13,5 % v mikroreigonu Liteň.

BEROUNSKO

Beroun – v mikroregionu je 18 347 obyvatel z toho 9 452 ekonomicky aktivních obyvatel. Tento mikroregion tvoří 10 obcí. Jedná se o převážně strojírenskou oblast s největší hustotou obyvatelstva ze všech mikroregionů. Největším zaměstnavateli v mikroregionu jsou České dráhy, s. p.; Carrier Refrigeration Operation Czech Republic s. r. o.; Cembrit CZ a. s.; a také Českomoravský cement, a. s., nástupnická společnost.

Králův Dvůr – v mikroregionu je 5 766 obyvatel z toho je 3 084 ekonomicky aktivních obyvatel. Tento mikroregion tvoří 6 obcí. V současnosti největšími zaměstnavateli v mikroregionu jsou strojírenské firmy KD FOUNDRY Králův Dvůr, s. r. o.; SAINT – GOBAIN Slévárna s. r. o.; KWW Králův Dvůr a. s.; a dopravní společnost PROBO BUS a. s., zajištující veřejnou autobusovou dopravu v celém okrese Beroun.

Zdice – počet obyvatel v tomto mikroregionu činí 4 867 obyvatel z toho je 2 765 ekonomicky aktivních obyvatel. Tento mikroregion dlouhodobě patří k jednomu s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Je tomu tak díky největšímu zaměstnavateli v regionu firmě Kostal CR, spol. s. r. o., která se zabývá výrobou komponentů pro automobilový průmysl. Velkou roli, vzhledem k malé míře nezaměstnanosti hraje také výhodná poloha mikroregionu a snadná dopravní dostupnost.

Nižbor – v mikroregionu je 4 972 obyvatel z toho je 2 360 ekonomicky aktivních obyvatel. Tento mikroregion tvoří 6 obcí. Suverénně největším zaměstnavatelem v tomto mikroregionu je sklárna RÜCKL CRYSTAL, a. s., zabývající se výrobou olovnatého skla. Dalším velkým zaměstnavatelem je SAVEA spol. s. r. o., podnik zabývající se výrobou laminátového zboží.

Loděnice – v mikroregionu je 4 986 obyvatel z toho je 2 410 ekonomicky aktivních obyvatel. Mikroregion tvoří 14 obcí. Rozhodujícími zaměstnavateli tohoto

regionu jsou GZ DIGITAL MEDIA, a. s., Loděnice specializující se na výrobu audionosičů a kamenická firma Jež, s. r. o.

Mořina – v mikroregionu je celkem 3 141 obyvatel z toho 1 796 ekonomicky aktivních obyvatel. Tento mikroregion tvoří 14 obcí. K nejvýznamnějším zaměstnavatelům patří Zemědělské družstvo Mořina a Lomy Mořina, s. r. o., zpracovávající vápenec. Dominantou této oblasti je blízkost hradu Karlštejn, díky němuž jsou zde rozvinuty nejrůznější odvětví cestovního ruchu, např. pohostinství, ubytování, obchůdky se suvenýry apod.

Liteň – počet obyvatel v mikroregionu je 2 494 obyvatel z toho 1 155 ekonomicky aktivních obyvatel. Tento mikroregion tvoří 14 obcí, patří k dlouhodobě problematickým, jelikož leží v okrajové části okresu. V této oblasti se nevyskytuje žádný větší zaměstnavatel, pouze drobní podnikatelé zaměstnávající několik pracovníků. Místní obyvatelé jsou tak nuceni hledat vhodné pracovní příležitosti v jiných mikroregionech na území okresu nebo v hlavním městě Praze.

Suchomasty – v mikroregionu je 1 672 obyvatel z toho 879 ekonomicky aktivních obyvatel a tvoří jej 9 obcí. Tento mikroregion stejně jako Liteň patří k dlouhodobě problematickým. Podle výše uvedené tabulky vykazuje vyšší míru nezaměstnanosti, než je okresní průměr. Příčinou je celkově nejnižší počet ekonomicky aktivních obyvatel. Celá oblast patří mezi průmyslové mikroregiony se zaměřením na těžbu a zpracování vápence. Rozhodujícími zaměstnavateli jsou Vápenka Čertovy schody, a. s. a Velkolom Čertovy schody, a. s.

HOŘOVICKO

Hořovice – v mikroregionu je celkem 9 984 obyvatel z toho 5 384 ekonomicky aktivních obyvatel. Tento mikroregion tvoří 9 obcí. Hořovice jsou výrazně průmyslovým mikroregionem. Působí zde tradiční firmy, ale i nový zaměstnavatelé se zahraniční účastí. Největšími zaměstnavateli v této oblasti jsou Saint-Gobain Sekurit ČR, spol. s. r. o., vyrábějící autoskla, dále zdravotnické zařízení NH Hospital a. s.;

ALBION Group, s. r. o., zabývající se výrobou bazénů; HOFMANN A SPOL., s. r. o., vyrábějící kuchyňské zařízení a Jednota spotřební družstvo Hořovice.

Žebrák – počet obyvatel v mikroregionu je 7 204 obyvatel z toho 3 312 ekonomicky aktivních obyvatel a tvoří jej 12 obcí. Tento mikroregion se až do příchodu hospodářské krize jevil jako jeden z nejperspektivnější. V katastru města Žebrák v těsné blízkosti dálnice D5 se nachází největší průmyslová zóna. Působí zde podniky Mubea, s. r. o., podnik vyrábějící autosoučástky; Muramoto Manufacturing Europe s. r. o., zabývající se výrobou komponentů pro televizory; Schwarzüller, s. r. o. (výroba přívěsů a návěsů za nákladní automobily); Wiegel, s. r. o. (žárové zinkování); Lindström, s. r. o. (servis pracovních oděvů); Mecaplast CZ, s. r. o. (výroba autodílů); Kovodružstvo Žebrák v. d., vyrábějící zásobníky na papírové ručníky a skládací kontejnery na přepravu zboží, posledním podnikem je VALEO VÝMĚNÍKY TEPLA k. s., zabývající se výrobou výměníků tepla do klimatizací automobilů.

Komárov – v mikroregionu je celkem 5 849 obyvatel z toho 2 943 ekonomicky aktivních obyvatel. Mikroregion tvoří 8 obcí. Z výše uvedených tabulek vidíme, že je zde poměrně nízká míra nezaměstnanosti, což je ovlivněno tím, že tato oblast má zcela dominantního zaměstnavatele, kterým je Buzuluk Komárov, a. s. Společnost se zabývá výrobou pístních kroužků a gumárenských strojů. V současnosti se společnost potýká s odbytovými problémy a je možné, že postupně bude docházet k nárůstu míry nezaměstnanosti v tomto mikroregionu.

Hostomice – počet obyvatel v mikroregionu činí 5 886 a ekonomicky aktivních je 2 876 obyvatel. Tento mikroregion tvoří 13 obcí. Této oblasti dominují pouze dva větší zaměstnavatelé. Prvním je strojírenská firma MANDÍK, a. s., a druhým je KORONA Lochovice, spol. s. r. o., zabývající se výrobou pořadačů. Obě firmy se nyní potýkají s problémy v podobě odbytových potíží.

7 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V REGIONU BEROUN

V následujícím textu jsou popsány nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které jsou využívány k řešení nezaměstnanosti ve vybraném regionu. Blíže bude práce vymezovat rekvalifikační kurzy, veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa, s nimiž úzce souvisí Evropský sociální fond.

Evropský sociální fond (ESF) Posláním ESF je rozvoj zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. V období let 2007 – 2013 Česká republika využívá prostředky ESF prostřednictvím tří operačních programů. 19 Jedním z nich je Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (dále jen OP LZZ) usiluje o rovné příležitosti na trhu práce ve smyslu zlepšení přístupu ke vzdělání a k zaměstnání.

7.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti aplikované na okrese Beroun

Aktivní politika zaměstnanosti v okrese Beroun je zaměřena především na problémové skupiny, které jsou více ohroženy na trhu práce. Tyto skupiny jsou podrobněji uvedeny v kapitole 2.6.

Jednotlivé nástroje APZ aplikované na okrese Beroun:

Rekvalifikační programy a činnosti

Rekvalifikace pomáhají na okresním trhu práce především řešit problémy uchazečů o zaměstnání se zajištěním vhodného zaměstnání. Stejně tak pomáhají

19 Evropský sociální fond v ČR, [online], [cit. 2012-06-13], dostupné na http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr

i zaměstnavatelům, kteří se potýkají s nedostatkem volných pracovních sil s potřebnou kvalifikací. Vzhledem ke stále rostoucímu nesouladu mezi potřebami trhu práce v okrese Beroun a vzdělanostní strukturou uchazečů o zaměstnání tak postupem času získávají rekvalifikační programy stále více na významu.

V roce 2010 se v rámci národní aktivní politiky realizovalo a bylo dokončeno 10 rekvalifikačních kurzů, vždy po jednom uchazeči. Jednalo se o kurzy: mechanik elektrotechnických zařízení, svářeč termoplastů, knihař, správce sítě, holičské a kadeřnické práce, tvorba www stránek, instruktor fitcentra, masér pro sportovní a rekondiční masáže, vizážistka a barvové poradenství. Dále se realizovaly rekvalifikační kurzy, jejichž realizace pokračovala i v roce 2011, v každém z nich bylo rovněž po jednom uchazeči. Jednalo se o kurzy: nevidomý a slabozraký masér, tesařské práce, stříhání a kosmetická úprava psů, průvodce cestovního ruchu. Ostatní rekvalifikace se realizovaly v rámci projektu ESF, Operačního projektu Lidské zdroje a zaměstnanost a Regionálních projektů ESF.

Jako jediný problém u rekvalifikací jsem během své praxe na ÚP ČR zaznamenala, že si uchazeči často stěžují na administrativní zátěž a proces realizace, který se u jednotlivých kurzů značně prodlužuje. Je to způsobené tím, že na realizaci rekvalifikačních kurzů se musí podle zákona o veřejných zakázkách vypisovat výběrová řízení. Dále jsem se setkala s uchazeči o zaměstnání, kteří projevovali zájem o výuku jazyků v rámci rekvalifikačního kurzu, což je nemožné. Rekvalifikačním kurzem nelze nahradit v plné kvalitě vzdělání. Rekvalifikační kurzy jsou na místě pro některé dělnické a kvalifikované profese, kde stačí osvojení určitých dovedností v oboru.

Veřejně prospěšné práce (VPP)

VPP nebyly v rámci národní aktivní politiky zaměstnanosti v průběhu roku 2009, 2010 vůbec realizovány. Důvodem je pokračování realizace OP LZZ, což je program financovaný z ESP.

V roce 2010 bylo vytvořeno 31 nových dohod, (což je nejvíce za celou dobu realizace projektu). Celkem 15 dohod přecházelo z roku 2009 (jejich platnost vypršela

v průběhu období leden – září 2010). Je na místě poznamenat, že z celkového počtu 31 dohod přechází 25 dohod do roku 2011.

Graf č. 2 Počet osob umístěných na VPP v roce 2010

Zdroj: Zpracováno na základě údajů ze Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Beroun za rok 2010.

Na základě dohod bylo vytvořeno 65 míst pro uchazeče o zaměstnání. Zaměstnavateli se staly obce a města okresu Beroun. Uchazeči o zaměstnání, kteří byli umístěni, vykonávali v obcích a městech okresu Beroun převážně pomocné práce. Jde o úklid a údržbu veřejných prostranství, údržbu komunikací, úpravu veřejné zeleně a pomocné stavební práce. K vykonávání těchto profesí postačuje základní vzdělání, přesto jsem na úřadě zaznamenala vyučené uchazeče i s maturitou, kteří projevovali o vytvořená místa zájem. Myslím si, že je potřeba si uvědomit, že nejde jen o podřadné práce, jak se právě většina uchazečů domnívá. Vzhledem k růstu nezaměstnanosti a malému počtu pracovních příležitostí je nutné, aby celá řada uchazečů přehodnotila svůj postoj, v případě, že jsou jim VPP nabízeny.

Maximální měsíční výše příspěvku na jednoho uchazeče umístěného na VPP (včetně sociálního zabezpečení, příspěvku na sociální politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění) činila Kč 13.500,-- za rok 2010. 20

20 Zpracováno na základě údajů ze Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Beroun za rok 2010. 46

Společensky účelná pracovní místa (SÚPM)

V roce 2010 bylo uzavřeno 35 dohod se zaměstnavateli na SÚPM, celkem aktivních dohod bylo ke konci roku jen 21. Stejně jako v předchozích letech byly SÚPM nejvíce využívány agenturami, které doplňovaly chybějící pracovní síly ve státní správě. Na úřadech práce, Ministerstvu práce a sociálních věcí v Praze, Okresním soudě v Berouně a na České správě sociálního zabezpečení v Praze. V průběhu roku byla zřízena 4 SÚPM pro osoby samostatně výdělečně činné. Osoby se rozhodly podnikat v profesích masérka a kosmetička, vodoinstalatér a topenář, obchodník s poskytováním služeb a prodavačka pečiva v soukromé pekárně.

Společensky účelná pracovní místa v roce 2010 (v rámci projektu „Operační program Lidské zdroje“ z ESF)

V roce 2010 Úřad práce uzavřel celkem 49 dohod se zaměstnavateli v rámci projektu spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu, Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Z tohoto programu přešlo do roku 2011 celkem 16 aktivních dohod.

ÚP pomohl zajistit pracovníky pro nově vybudované víceúčelové sportovní haly v Králově Dvoře, pečovatelky pro seniory a zdravotně postižené děti atd. Možnost uzavírat dohody na SÚPM přes ESF, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost pomohl zlepšit stav zaměstnanosti v našem regionu. Uzavírání dohod na SÚPM přes ESF, OP LZZ výrazně zlepšuje umísťování uchazečů o zaměstnání a stává se mezi zaměstnavateli velmi oblíbený.

Příspěvky na zřízení a na provoz chráněných pracovních míst

Chráněná pracoviště nepatří mezi nástroje APZ, tvoří samostatnou část politiky zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že osoby se změněnou pracovní schopností se řadí mezi rizikové skupiny osob, které jsou nezaměstnaností často postihovány, budu se jimi dále zabývat. Chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro

osobu se ZP na základě písemné dohody s Úřadem práce. Na zřízení chráněného pracovního místa Úřad práce poskytuje zaměstnavateli příspěvek. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let. Chráněným pracovním místem může být i pracovní místo, které je obsazeno osobou se ZP, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce. Dohoda se uzavírá na dobu 3 let. 21

V roce 2010 byly na Úřadě práce v Berouně uzavřeny čtyři dohody, u kterých se přispívalo na provoz chráněné pracovní dílny a jedna dohoda, u které se přispívalo na provoz chráněného pracoviště. V okrese Beroun je situace na trhu práce v rámci chráněných dílen dlouhodobě stabilní. Zdravotně postižené osoby se mohou ucházet o práci v Hořovicích, kde sídlí OBZOR Výrobní družstvo Plzeň, které zaměstnává deset občanů se zdravotním postižením. V Nučicích u firmy VAJNOT spol. s. r. o., která zaměstnává devět pracovníků, kteří kompletují drobné součástky do krabiček. Dále má tato firma smlouvu s Holandskou zdravotní pojišťovnou, která zasílá do ČR polohovací relaxační křesla pro zdravotně postižené občany. Pracovníci na těchto křeslech provádějí drobné rekonstrukční úpravy, poté jsou křesla dováženy zpět do Holandska, kde slouží tamějším ZP. Nevýhodou této chráněné pracovní dílny je nutnost dojíždění, která bohužel často činí zdravotně postiženým problém. Další chráněná dílna je firmy CMS Consulting s. r. o., ta se již v roce 2009 rozdělila na dvě chráněné pracovní dílny - v Berouně a Králově Dvoře. Chráněné dílny firmy CMS Consluting s. r. o. mají díky dostatečným zakázkám největší možnost nabírat nové pracovníky z řad osob ZP. Poslední chráněnou dílnou na okrese Beroun je ARIETE Chráněná dílna s. r. o., se sídlem v Hořovicích. Náplní práce zdravotně postižených je testování, měření, analýzy a kontrola hotových výrobků pro firmu Kostal CR, spol. s. r. o.

Podle pracovníků Kontaktního pracoviště Beroun je na realizaci cílů APZ věnována maximální pozornost s důrazem na hospodárnost, účelnost a efektivitu jejich plnění. V době působení negativních vlivů hospodářské krize se v rámci APZ v Berouně osvědčilo umísťování uchazečů o zaměstnání na VPP a SÚPM.

21 Zákon č. 435/2004 Sb., § 75 Chráněné pracovní místo. 48

7.2 Zhodnocení realizované politiky zaměstnanosti

Při využívání jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a čerpání přidělených finančních prostředků vždy Úřad práce v Berouně vycházel z prognózy vývoje nezaměstnanosti pro dané období. Sledována byla i kvantitativní, kvalifikační a věková skladba uchazečů o zaměstnání a potřeby regionálního trhu práce s přihlédnutím k výši přidělených finančních prostředků.

V roce 2010 se Úřad práce v Berouně zaměřil především na: a) fyzické osoby do 20 let věku, b) uchazeče nad 50 let věku, c) dlouhodobě nezaměstnané uchazeče, d) fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, e) ženy, f) osoby se zdravotním postižením.

Okres Beroun patří dlouhodobě k regionům v České republice s nejnižší úrovní míry nezaměstnanosti a ani rok 2010 nebyl z tohoto pohledu výjimkou.

Pro řešení problémů u výše jmenovaných skupin uchazečů o zaměstnání použil Úřad práce v Berouně v průběhu roku 2010 z nástrojů APZ v prvním řadě zejména SÚPM – vyhrazené, veřejně prospěšné práce, rekvalifikace, příspěvky na provoz chráněných dílen a pracovišť pro občany se zdravotním postižením. Celková výše prostředků vynaložených na APZ na rok 2010 byla Kč 26 133 744,--, včetně finančních prostředků vynaložených v rámci OP LZZ.

Dlouhodobým a základním cílem dnes již Kontaktního pracoviště Beroun v aktivní politice zaměstnanosti je účelné vynaložení prostředků přidělených na APZ a řešit situaci nejohroženějších skupin uchazečů o zaměstnání.

8 SROVNÁNÍ STAVU NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESE BEROUN S POROVNÁNÍM V ČESKÉ REPUBLICE

Okres Beroun je silný a velmi perspektivní region, který je charakteristický nízkou nezaměstnaností. Míra nezaměstnanosti od roku 2004 nikdy nepřekročila 8 % a vždy se pohybovala pod republikovým průměrem. Na vrcholu hospodářského rozvoje, v roce 2008, byly zaznamenány nejnižší hodnoty nezaměstnanosti pohybující se v rozmezí 3,2 – 3,8 %. Během dvou následujících let se situace míry nezaměstnanosti na okresním trhu práce zhoršila o cca 4 %. Tudíž v průběhu roku 2010 se pohybovala v rozmezí 7,1 – 7,7 %. V prvním pololetí roku 2010 dosáhl na nejvyšší hodnotu měsíc únor (7,4 %), který následně poklesl na hodnotu 7,1 % v měsíci květnu a červnu, což mohlo být způsobeno vlivem sezónních prací (např. zemědělství, lesnictví apod.). V druhé polovině roku 2010 se od července až do listopadu hodnoty pohybovaly v minimálním rozmezí od 7,2 % (listopad) po 7,4 % (srpen, září). K výraznějšímu nárůstu došlo až v závěru roku, tj. 7,7 % (prosinec). Ve stručnosti lze konstatovat, že obě pololetí výše zmíněného roku 2010 zaznamenaly z pohledu trvalého nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání výrazné zhoršení situace na trhu práce ve srovnání s rokem 2009 i s předcházejícími roky.

Růst české ekonomiky velice posílil vstup ČR do EU 1. května 2004. Nicméně tento růst se téměř neprojevil na počtu nezaměstnaných, vysoká nezaměstnanost zůstává nadále hlavním problémem české ekonomiky.

K 31. 12. 2005 evidovaly úřady práce celkem 510 416 osob, a z toho 481 071 dosažitelných uchazečů o zaměstnání,22 což bylo ve srovnání počtu dosažitelných

22 Dosažitelný uchazeč - jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, na základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené.

uchazečů se stejným obdobím roku 2004 o 28 439 osob méně. Míra registrované nezaměstnanosti ke konci roku činila 8,9 %. 23

V roce 2006 klesl počet uchazečů o zaměstnání o 61 871 osob. Míra registrované nezaměstnanosti ke konci téhož roku vykazovala 7,7 %. Z územního hlediska je nezaměstnanost rozprostřena nerovnoměrně. Nejnižší míru nezaměstnanosti v roce 2006 vykazoval okres Praha-východ a Praha-západ (shodně 2,1 %), Praha (2,7 %), dále Mladá Boleslav (3,1 %), Pelhřimov (3,7 %) a Benešov (3,9 %). Naopak míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykazovalo 32 okresů z celkových 77. Nejvyšší byla v okresech Most (19,5 %), Karviná (16,9 %), Teplice (15,7 %), Jeseník (14,7 %), Znojmo (13,6 %).

K 31. 12. 2007 bylo evidováno úřady práce celkem 354 878 osob, a z toho 331 696 dosažitelných uchazečů o zaměstnání, což bylo ve srovnání počtu dosažitelných uchazečů se stejným obdobím roku 2006 o 89 590 osob méně. Míra registrované nezaměstnanosti ke konci roku 2007 činila 6 %.

V roce 2008 evidovaly úřady práce v celé České republice celkem 352 250 osob. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 je celkový počet uchazečů nižší o 2 628. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání je 335 025 dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Míra registrované nezaměstnanosti ke konci roku byla shodná s mírou předchozího roku, tj. 6%. Čtyřicet dva okresů v roce 2008 vykazovalo vyšší míru nezaměstnanosti než republikový průměr, nejvyšší byla v okresech Most (13,1 %), Jeseník a Karviná (shodně 11,5 %), Bruntál (11,1 %), Hodonín (10,9 %), Znojmo a Děčín (shodně 10,8 %). Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti byla zjištěna v okresech Praha-východ (1,8 %), Praha-západ (1,9 %), Praha (2,1 %) a Mladá Boleslav (2,7 %).

K 31. 12. 2010 evidovaly úřady práce celkem 561 551 uchazečů o zaměstnání, což bylo se srovnáním se stejným obdobím roku 2009 více o 22 415 osob. Počet dosažitelných uchazečů vzrost o 18 756 osob, než tomu bylo v předcházejícím roce.

23 Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online], [cit. 2012-06-13], dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes

Tento rok všech 77 úřadů práce zaznamenalo výrazný meziměsíční nárůst nezaměstnanosti.

V roce 2011 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích celkem 508 451 uchazečů o zaměstnání. Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2011 dosahovala hodnoty 8,6 %. Okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti zůstávají stejné jako v roce 2008.

Co se týká počtu volných pracovních míst v ČR došlo k radikálnímu navýšení volných pracovních míst od roku 2004 (51 203 míst) do roku 2007 (141 066 míst). V roce 2008 dochází k značnému poklesu volných pracovních míst na 91 189 a jejich počet stále klesal do roku 2010 až na 30 803. Tento pokles souvisí hlavně se začínající hospodářskou krizí, která probíhala 2007 – 2010. Od roku 2011 je zaznamenán opětovný nárůst počtu volných pracovních míst (zhruba o necelých 5 000). Poslední dostupné údaje za květen 2012 ukazují, že nadále přibývá počet volných pracovních míst.

K 31. 5. 2012 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích celkem 482 099 uchazečů o zaměstnání. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 8,2 % (duben 2012 – 8,4 %, květen 2011 – 8,2 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána Praha-východ (3,2 %), hlavní město Praha (4,0 %), Praha-západ (4,1 %), Mladá Boleslav (4,6 %) a Rokycany (4,9 %). Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 43 okresů, nejvyšší byla v okresech Most (15,8 %), Bruntál (15,4 %), Jeseník (14,2 %), Ústí nad Labem a Karviná (shodně 13,5 %).24

Okres Beroun zaznamenává trvale podprůměrnou výši míry nezaměstnanosti ve srovnání s celou Českou republikou a většinou okolních okresů.

24 Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online], [cit. 2012-06-13], dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes

ZÁVĚR

Ve své bakalářské práci jsem se zabývala problematikou nezaměstnanosti v regionu Beroun. První část mé práce jsem věnovala základním pojmům řešené oblasti zaměstnanosti a dalším teoretickým poznatkům s tím souvisejícím. Druhá část práce se svým obsahem zaměřuje na nezaměstnanost v regionu Beroun a sledováním vývoje nezaměstnanosti u rizikových skupin nezaměstnaných (např. absolventi škol a mladiství, osoby se ZP, osoby ve věku nad 50 let a ženy po mateřské dovolené). Cílem mé práce bylo analyzovat nezaměstnanost v okrese Beroun, včetně identifikace současného stavu.

Teoretickou i praktickou část práce jsem se snažila doplnit o jednotlivé komentáře, kde uvádím vlastní názory a poznatky z absolvované praxe na ÚP ČR (KoP Beroun).

Berounský region vždy patřil do kategorie okresů s nejnižší mírou registrované nezaměstnanosti a to podle mého názoru především díky své poloze v pražské aglomeraci a jeho okolní přírodě. Je velmi vyhledávaným městem. Jeho atraktivní oblast přilákává nové investory a z toho plynoucí nové pracovní příležitosti. Výše míry nezaměstnanosti během celého roku 2010 i roku 2011 na okrese Beroun zůstávala, i přes nepříznivý vývoj, nadále pod průměrem České republiky. Myslím si, že s velkou pravděpodobností bude tento stav pokračovat i na dále v tomto roce. Samozřejmě nelze vyloučit, že vlivy pokračující finanční a hospodářské krize mohou situaci na trhu práce ještě nečekaně zhoršit. Okres nejvíce zasáhla krize především v oblasti automobilového průmyslu. Lze očekávat stagnaci v počtu nahlášených volných pracovních míst a zrovna tak v poptávce po pracovních silách, nejen v podnicích se strojírenskou výrobou, ale i v oblasti služeb, obchodu apod. Můžeme tedy předpokládat, že bude i nadále docházet k mírnému růstu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání. K zlepšení situace by mohlo dojít v druhé polovině tohoto roku.

V rámci okresu se nevyskytují nějaké výraznější regionální disparity. Z hlediska nezaměstnanosti je nejlepší situace v mikroregionu Hořovice, důvodem je, že zde má sídlo většina průmyslových zaměstnavatelských subjektů a také hraje roli snadná

dopravní dostupnost z Berouna. Nejhorší situace je v mikroregionu Liteň. Tato oblast disponuje velmi malou sítí drobných zaměstnavatelů. Zlepšení situace v této oblasti by pravděpodobně přineslo rozšíření dopravní obslužnosti směrem k Berounu a Praze, v návaznosti na dopolední a noční směny. Přispět by mohlo i vytvoření podmínek pro příchod nových investorů do této oblasti a podpora malého a středního podnikání.

KoP Beroun nezaznamenává, až na výjimky, že by se na něj obraceli zahraniční investoři, tedy vznikající firmy a zjišťovali si informace o aktuálním stavu na trhu práce v Berouně. Myslím si, že v tomto směru chybí potřebná komunikace, informovanost firem a zaměstnavatelů s Úřadem práce ČR a jeho kontaktními pracovišti.

Co se týká aktivní politiky zaměstnanosti v regionu Beroun nejúčinnějšími nástroji v roce 2009 i 2010 byly společensky účelná pracovní místa a veřejně prospěšné práce. V rámci rekvalifikací přijalo KoP Beroun úsporná opatření, která jsou využívána v jiných nástrojích aktivní politiky zaměstnanosti.

Ve své práci jsem charakterizovala i trh práce v Berouně a snažila se celkové porovnání vymezit číselnými údaji, velkým množstvím tabulek a grafů, které poslouží pro lepší orientaci.

Na závěr bych uvedla, že změny na trzích práce můžeme chápat jako nové výzvy a nové možnosti k využití. Dnes je základním trendem a snahou politiky zaměstnanosti dostatečně financovat trh práce, projekty na pomoc skupinám označovaným za rizikové a oblastem nejvíce postiženým nezaměstnaností. Složky zaměstnanosti by ovšem měly umět operativně řešit vzniklé problémy související s dopady hospodářské krize.

Při zpracování své práce jsem vycházela zejména ze statistik a Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Beroun. Velmi kladně hodnotím ochotu pracovníků na Úřadu práce ČR KoP Beroun. Pokud to bylo v jejich silách, vždy mi poradili a poskytli potřebné informace.

Z mého pohledu si myslím, že se mi podařilo v rámci svých možností zmapovat problematiku nezaměstnanosti v regionu Beroun na dobré úrovni. Jako studentka mám velmi malou příležitost dostat se k některým podrobným informacím. Jsem si vědoma, že jsem nemohla postihnout celou šíři zkoumané problematiky. Tvorba této práce pro mě byla přínosem, umožnila mi hlouběji proniknout do problematiky nezaměstnanosti.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Literatura

1. BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, Praha 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4.

2. BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing a. s., 236 s. ISBN 80-247-9006-8.

3. BURDOVÁ, J.; CHOMOUTOVÁ, D. Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním. Národní ústav pro vzdělávání. Praha, 2011. Dostupné z http://www.nuov.cz/zprava-o-nezamestnanosti-cerstvych- absolventu-skol-ke-konci-2

4. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. 172 s. ISBN 80-901424-9-4.

5. ŠLAPÁK, T. Č. Skripta Iuridica No. 1 Zaměstnanost a personální řízení. Praha: Univerzita Karlova (Právnická fakulta), 2006. 80 s. ISBN 80-85-889-76-5.

Prameny (právní a jiné dokumenty)

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (zákon o zaměstnanosti). In: Sbírka zákonů. 13. 5. 2004. ISSN 1211-1244. Ve znění pozdějších předpisů.

Internetové zdroje

Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online], [cit. 2012-04-11], dostupné na http://portal.mpsv.cz/upcr

Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online], [cit. 2012-04-11], dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro

Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online], [cit. 2012-04-11], dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz

Eurostat [online], [cit. 2012-05-15], dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=teilm020 &tableSelection=1&plugin=1

Město – Beroun, [online], [cit. 2012-05-15], dostupné na http://www.mesto-beroun.cz/mesto/abc-o-meste/

Evropský sociální fond v ČR, [online], [cit. 2012-06-13], dostupné na http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr

Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online], [cit. 2012-06-13], dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

ÚP ČR - Úřad práce České republiky Kop - Kontaktní pracoviště ZP - Zdravotně postižení MPSV - Ministerstvo práce a sociálních věcí APZ - Aktivní politika zaměstnanosti EU - Evropská unie CHKO - Chráněná krajinná oblast ESF - Evropská sociální fond OP LZZ - Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost VPP - Veřejně prospěšné práce SÚPM - Společensky účelná pracovní místa

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1 Míra nezaměstnanosti v členských zemích v % (březen 2012) ...... 23 Graf č. 2 Počet osob umístěných na VPP v roce 2010 ...... 46

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1 Počet evidovaných uchazečů, volných míst a míry nezaměstnanosti ... 11 Tabulka č. 2 Počet uchazečů pobírajících podporu v nezaměstnanosti, podíl na celkovém počtu a průměrná měsíční podpora ...... 17 Tabulka č. 3 Ekonomická, sociální a demografická situace v okrese Beroun (vždy k 31.12.) ...... 26 Tabulka č. 4 Nezaměstnanost ve Středočeském kraji a jeho jednotlivých okresech k 31. 12. 2011 ...... 30 Tabulka č. 5 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Beroun v letech 2007 – 1010 ...... 33 Tabulka č. 6 Vývoj vzdělanostní struktury uchazečů o zaměstnání podle vzdělání (vždy k 31. 12.) ...... 36 Tabulka č. 7 Vývoj uchazečů o zaměstnání se ZP (vždy k 31. 12.) ...... 37 Tabulka č. 8 Vývoj uchazečů v poproduktivním věku (vždy k 31. 12.) ...... 38 Tabulka č. 9 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese k 31. 12. 2009 ...... 39 Tabulka č. 10 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese k 31. 12. 2010 ...... 40

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha A Úřad práce ČR – Organizační členění (mapa) Příloha B Žádost o zprostředkování zaměstnání (formulář) Příloha C Žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání (formulář) Příloha D Žádost o podporu v nezaměstnanosti (formulář) Příloha E Míra nezaměstnanosti v členských zemích EU v % (tabulka) Příloha F Mapa okresu Beroun – míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2009 rozčleněná na mikroregiony (mapa) Příloha G Mapa okresu Beroun – míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 rozčleněná na mikroregiony (mapa)

PŘÍLOHY

Příloha A

ÚŘAD PRÁCE ČR – Organizační členění

Úřad práce má krajské pobočky a pobočku pro hlavní město Prahu, součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště.

Krajská pobočka pro hlavní město Prahu

Krajská pobočka v Příbrami (Kontaktní pracoviště: Benešov, Beroun, Čáslav, Český Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mělník, Městec Králové, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Nymburk, Poděbrady, Praha-východ, Praha-západ, Příbram, Rakovník, Sedlčany, Slaný, Vlašim, Votice).

Krajská pobočka v Českých Budějovicích (Kontaktní pracoviště: Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Mirovice, Nové Hrady, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk, Vodňany, Volary).

Krajská pobočka v Plzni (Kontaktní pracoviště: Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice, Tachov).

Krajská pobočka v Karlových Varech (Kontaktní pracoviště: Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Ostrov, Sokolov).

Krajská pobočka v Ústí nad Labem (Kontaktní pracoviště: Děčín, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Libochovice, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Štětí, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf, Žatec).

Krajská pobočka v Liberci (Kontaktní pracoviště: Česká Lípa, Český Dub, Doksy, Frýdlant, Hrádek nad Nisou, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Mimoň, Nové Město pod Smrkem, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov, Železný Brod).

Krajská pobočka v Hradci Králové (Kontaktní pracoviště: Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Vrchlabí).

Krajská pobočka v Pardubicích (Kontaktní pracoviště: Česká Třebová, Hlinsko, Holice, Chrudim, Králíky, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Pardubice, Polička, Přelouč, Skuteč, Svitavy, Třemošnice, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Žamberk).

Krajská pobočka v Jihlavě (Kontaktní pracoviště: Bystřice nad Pernštejnem, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad

Oslavou, Nové Město na Moravě, Pacov, Pelhřimov, Světlá nad Sázavou, Telč, Třebíč, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou).

Krajská pobočka v Brně (Kontaktní pracoviště: Blansko, Boskovice, Brno-město, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice a Kuřim, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo, Židlochovice).

Krajská pobočka v Olomouci (Kontaktní pracoviště: Hanušovice, Hranice, Javorník, Jeseník, Kojetín, Konice, Lipník nad Bečvou, Litovel, Mohelnice, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šternberk, Šumperk, Uničov, Zábřeh, Zlaté Hory).

Krajská pobočka v Ostravě (Kontaktní pracoviště: Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Ostrava, Rýmařov, Třinec, Vítkov).

Krajská pobočka ve Zlíně (Kontaktní pracoviště: Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Karolinka, Kroměříž, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Slavičín, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vsetín, Zlín).

Příloha B

Příloha C

Příloha D

Příloha E

Míra nezaměstnanosti v členských zemích EU v %

Země 2007 2008 2009 2010 2011 březen 2012

EU 27 7,2 7,1 9 9,7 9,7 10,2 Belgie 7,5 7 7,9 8,3 7,2 7,3 Bulharsko 6,9 5,6 6,8 10,2 11,2 12,6 Česko 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7 6,7 Dánsko 3,8 3,4 6 7,5 7,6 8,1 Estonsko 4,7 5,5 13,8 16,9 12,5 x Finsko 6,9 6,4 8,2 8,4 7,8 7,6 Francie 8,4 7,8 9,5 9,8 9,7 10 Irsko 4,6 6,3 11,9 13,7 14,4 14,5 Itálie 6,1 6,7 7,8 8,4 8,4 9,8 Kypr 3,9 3,7 5,3 6,2 7,8 10 Litva 4,3 5,8 13,7 17,8 15,4 x Lotyšsko 6 7,5 17,1 18,7 15,4 x Lucembursko 4,2 4,9 5,1 4,6 4,8 5,2 Malta 6,5 6 6,9 6,9 6,5 6,8 Maďarsko 7,4 7,8 10 11,2 10,9 11,2 Německo 8,7 7,5 7,8 7,1 5,9 5,6 Nizozemsko 3,6 3,1 3,7 4,5 4,4 5 Polsko 9,6 7,1 8,2 9,6 9,7 10,1 Portugalsko 8,9 8,5 10,6 12 12,9 15,3 Rakousko 4,4 3,8 4,8 4,4 4,2 4 Rumunsko 6,4 5,8 6,9 7,3 7,4 7,5 Řecko 8,3 7,7 9,5 12,6 17,7 21,7 Slovensko 11,1 9,5 12 14,4 13,5 13,9 Slovinsko 4,9 4,4 5,9 7,3 8,2 8,5 Spojené království 5,3 5,6 7,6 7,8 8 x Španělsko 8,3 11,3 18 20,1 21,7 24,1 Švédsko 6,1 6,2 8,3 8,4 7,5 7,3

Nezaměstnanost je sledována ve formě míry nezaměstnanosti. Ukazatel respektuje metodiku Mezinárodní organizace práce (ILO). Hodnoty jsou očištěny o vliv sezónnosti. Zdrojem dat je EUROSTAT.

Příloha F

MAPA OKRESU BEROUN - míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2009 rozčleněná na mikroregiony

Příloha G

MAPA OKRESU BEROUN - míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 rozčleněná na mikroregiony

Záznam o bakalářské práci

Jméno a příjmení bakaláře: Veronika Sládková Název práce CZ: Nezaměstnanost v regionu Beroun Název práce EN: Unemployment in the Beroun region Studijní program: Regionální rozvoj Obor: Regionální rozvoj Rok obhajoby: 2012 Počet stran/Počet příloh: 60/7 Vedoucí práce: Ing. Petr Ponikelský Anotace CZ: Předmětem bakalářské práce „Nezaměstnanost v regionu Beroun“ je stručná charakteristika regionu Beroun se zaměřením na rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání v okrese Beroun. Další část je zaměřena na aktivní politiku zaměstnanosti, její nástroje a obsahuje zhodnocení realizované politiky zaměstnanosti v Berouně. Poslední část práce obsahuje srovnání stavu nezaměstnanosti v okrese Beroun s porovnáním s Českou republikou. Cílem mé práce bylo analyzovat nezaměstnanost v okrese Beroun, včetně identifikace současného stavu.

Anotace EN: The subject of my thesis, called „Unemployment in the Beroun region“, is a brief description of the Beroun region with a focus on risk groups of the employment applicants in the district of Beroun. The next section focuses on active labour policy, its instruments, and provides an assessment of employment policy implemented in Beroun. The last part compares the unemployment situation in the district of Beroun with the situation in Czech Republic. The aim of my thesis was analyze the unemployment in the district of Beroun, including identification of current status.

Klíčová slova CZ: nezaměstnanost, dlouhodobá nezaměstnanost, zaměstnanost, uchazeči o zaměstnání, okres Beroun, míra registrované nezaměstnanosti, rizikové skupiny, aktivní politika zaměstnanosti.

Klíčová slova EN: unemployment, long term unemployment, employment, jobseeker, Beroun district, unemployment rate, risk groups, active labour policy

Místo uložení: Vysoká škola regionálního rozvoje, Žalanského 68/54 Praha6 Signatura