Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta informatiky a statistiky

Katedra informa čních technologií

Studijní program: Aplikovaná informatika

Obor: Informa ční systémy a technologie

Diplomant: Bc. Ond řej Hlavá ček

Vedoucí diplomové práce: Ing. Zuzana Šedivá

Oponent diplomové práce: Ing. Daniel Kafka

Obchodní modely digitální distribuce audia

školní rok 2007/2008

-- vym ěnit za zadání DP --

2 Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval(a) samostatn ě a že jsem uvedl(a) všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpal(a).

V Praze dne

……………………………….

podpis

3 Abstrakt, klí čová slova

Tato práce se zabývá sou časným stavem trhu hudby a mluveného slova ve sv ětě a v České republice. Zkoumá používané technologie, platební systémy a obchodní modely, p řináší aktuální informace z vývoje hudebního pr ůmyslu. V modelové části je popsán ideální obchodní model, který navazuje na dostupné trendy a vytvá ří vizi obchodování do budoucna. V praktické části je tento model na základ ě zadání fiktivní firmy (avšak vycházející z reálného prost ředí) upraven a p řizp ůsoben českým podmínkám. Záv ěre čná SWOT analýza ukazuje silné a slabé stránky a p říležitosti a faktory ohrožující vytvo řený model.

Klí čová slova hudba; hudební pr ůmysl; audiokniha; mluvené slovo; obchodní model; distribuce; internet; obchod

This thesis considers current status of recording industry divided into two parts – music and audiobooks, either in the whole world and Czech Republic. Used technologies, payment systems and business models are examined alongside with fresh information from recording industry. The models part describes an ideal business model, which incorporates current trends and creates a vision of the business in the future. Applied part adjusts this model according to real world factors into a model usable in the Czech Republic. A final SWOT analysis describes all strengths, weaknesses, opportunities and threats of the given model.

Keywords music; recording industry; audiobook; spoken word; business model; distribution; internet; store

Pod ěkování

Za pomoc p ři vypracovávání této diplomové práce bych cht ěl pod ěkovat následujícím:

Ing. Zuzana Šedivá Dr. Ing. Libor Husník Josef Burkovský Karel Černošek

4 Obsah Abstrakt, klí čová slova...... 4 Pod ěkování...... 4 Obsah...... 5 1. Úvod...... 7 2. Stanovení cíl ů...... 7 3. Technologie...... 9 3.1. Distribuce p řes internet ...... 9 3.1.1 Web ...... 9 3.1.2 Streamování...... 10 3.1.3 Podcast ...... 10 3.1.4 Přenosná za řízení...... 11 3.2. Audiokniha...... 13 3.3. Zvuk a formáty jeho uložení ...... 14 3.3.1 Záznam zvuku ...... 14 3.3.2 Komprese zvuku a formáty...... 15 3.3.3 Bezztrátová komprese ...... 15 3.3.4 Ztrátová komprese...... 18 4. Organizace obchodu...... 22 4.1. Elektronické platební systémy ...... 22 4.1.1 Převod na ú čet ...... 22 4.1.2 Platební karty...... 23 4.1.3 Jiné elektronické platební systémy...... 25 4.1.4 Porovnání ...... 27 4.1.5 Místní platební systémy – výhled do budoucna...... 29 4.2. Digital Rights Management ...... 32 4.3. Obchodní model...... 36 5. Hudební pr ůmysl...... 39 5.1. Analýza sv ětového trhu distribuce digitálního audia – hudba ...... 39 5.1.1 Profilované obchody ...... 40 5.1.2 Obchody se širokým záb ěrem ...... 44 5.2. Analýza sv ětového trhu prodeje audia – mluvené slovo...... 47 5.3. Analýza českého trhu ...... 51

5 5.4. Aktuální zm ěny a trendy v hudebním pr ůmyslu ...... 55 5.4.1 Last.fm...... 56 5.4.2 Hudba zdarma ...... 57 5.5. Specifika místního prost ředí...... 58 6. Modely ...... 61 6.1. Ideální model...... 61 6.1.1 Obchodní model...... 61 6.1.2 Kritéria ...... 66 7. Model adaptovaný na ČR...... 70 7.1. Obchodní model...... 70 7.1.1 Kritéria ...... 73 7.2. SWOT analýza ...... 75 7.3. Stabilita řešení...... 77 8. Záv ěr...... 78 Slovník pojm ů ...... 79 Seznamy ...... 82 Literatura ...... 84

6 1. Úvod

Žijeme v turbulentním sv ětě, radikální zm ěny na sebe t ěsn ě navazují nebo se dokonce překrývají. Vlivem internetu se otevírají nové možnosti podnikání, jiné, dlouhodob ě prosperující obory, jsou touto nezvladatelnou sítí životn ě ohroženy. Distribuce digitálního audia, nebo také prodej hudby a mluveného slova, spojuje n ěkolik obor ů dohromady. Vyvážením technologií, p řístupu k zákazníkovi a autorovi, marketingu, obsahu a obchodních proces ů se otevírá zbrusu nový trh, kterého se zab ěhnuté nahrávací spole čnosti bojí a snaží se s ním bojovat. D ůležité je uv ědomit si fakt, že motorem pohán ějícím trh je zákazník, který uspokojuje svoje pot řeby, to jest kupuje produkty, o které má zájem – a ť už z vnit řní pot řeby, nebo um ěle vyvolanou poptávkou.

Při hledání tématu práce m ě, jakožto aktivního člena hudebn ě-zábavního pr ůmyslu, tématika prodeje hudby a mluveného slova zaujala. První kroky vedly k vyhledávání již existujících prací. Na každé téma, ze kterého je téma mé práce složeno, lze nalézt řadu publikací – jde nap říklad o platební systémy, záznam zvuku a kompresní formáty, internetové p řenosy, aktuální stav hudebního pr ůmyslu, právní problematika a další. U n ěkterých šlo o odborné stat ě nebo diplomové práce, jinde to byly záznamy z konferencí nebo p řísp ěvky na populárním blogu (nap ř. týkající se neúsp ěch ů nahrávacích spole čností). Motivací pro tuto práci je tedy fakt, že žádná odborná publikace se nezabývá touto problematikou jako celkem – nejde o souhrn částí, syntézu, ale o synergický efekt kontext ů a výsledk ů jednotlivých částí. Druhotný motiv vytvá ří mimod ěk dnešní doba – dva roky stará diplomová práce o platebních systémech dostupných v České republice již ani zdaleka nereflektuje aktuální stav. Tyto informace je t řeba doplnit, aktualizovat, aby kontextové informace mohly vyplývat z obrazu sou časnosti.

Tato práce zpracovává zárove ň mluvené slovo a hudbu – a čkoliv se jedná o odlišné produkty, mají v pozadí obchodních proces ů mnoho spole čného. Myslím, že bude p řínosem, zkoumat oba tyto produkty vedle sebe, ur čité postupy, metody nebo procesy, využívané u mluveného slova mohou být zajímavé i pro hudbu a obrácen ě.

2. Stanovení cíl ů

Cílem této práce je shrnout aktuální informace o faktorech, které mají vliv na vytvo ření a provoz internetového obchodu prodávajícího mluvené slovo (a nebo hudbu). Z těchto informací bude vytvořen ideální model, který by m ěl být funk ční dle dostupných informací

7 a mého osobního p řesv ědčení – v tento okamžik již nejde jen o syntézu dostupných informací, ale také o p řidanou hodnotu, která vzniká pohledem na aktuální stav jednotlivých faktor ů a jejich vzájemný vliv. Poté se pokusím p řevést tento ideální stav do podmínek v České republice a p řetavit ho do modelu, který by mohl být životaschopný na našem území. Pomocí ustanovení fiktivní firmy se pokusím aplikovat tento model, z dostupných informací vytvo řit SWOT analýzu navrhovaného obchodního modelu.

8 3. Technologie

V této části bude p ředstavena funkce internetu pro p řenos soubor ů se zam ěř ením na multimédia, p ředstavím pojem audiokniha a seznámím se základními formáty zvukové komprese.

3.1. Distribuce p řes internet

Distribuce p řes internet obsahuje n ěkolik termín ů, které je t řeba vysv ětlit. Ve zkratce objasním pojem Web a pak se pokusím p ředstavit termíny, které mají co do čin ění s internetem a p řenosem zvukových záznam ů – streamování, podcasty a distribuci na přenosná za řízení.

3.1.1 Web

Web, jakožto služba poskytovaná na síti internet, je postavena na t řech základních pilí řích:

1. sí ťový protokol HTTP (Hypertext Transfer Protocol),

2. URL (Uniform Resource Locator),

3. různé formy HTML (Hypertext Markup Language).

Sí ťový protokol HTTP m ůže být nahrazen jinými protokoly (nap ř. FTP nebo GOPHER) díky vlastnostem adresování pomocí URL, ale je navržen práv ě pro použití s Webem.

HTTP funguje na principu dotaz-odpov ěď . Uživatel (klient, v ětšinou internetový prohlíže č) zasílá dotazy p říslušnému serveru na požadovaný dokument, který odpoví zp ět zaslanou hlavi čkou a případn ě obsahem požadovaného dokumentu (HTML dokument v čistém textu, obrázek v binární podob ě, atp.), pokud je nalezen. Protokol HTTP nijak neumož ňuje uchovávat stav, je to tzv. bezstavový protokol. Další informace lze nalézt v RFC 2616 1.

Díky t ěmto vlastnostem jsou omezené možnosti stahování soubor ů, u velkých soubor ů se jedná o zcela zásadní omezení – nap říklad jen n ěkteré webové servery umož ňují navazovat přerušené spojení.

1 Informace o RFC 2616 lze nalézt na http://www.faqs.org/rfcs/rfc2616.html

9 3.1.2 Streamování

Streamování je forma p řehrávání multimediálních dat bez nutnosti jejich p ředchozího stahování. Pomocí protokolu Real-Time Streaming Protocol (RTSP) online data (nap říklad aktuální pohled z webkamery) a pomocí protokolu HTTP lze do p řehráva čů , které takový přenos podporují, streamovat i statická data – soubor uložený na serveru. P řehrávaná data v obou p řípadech jsou umíst ěná (generovaná) na serveru a uživatel zadá adresu zdroje do svého p řehráva če, p řípadn ě použije p řehráva č implementovaný do webové stránky, a spustí přehrávání. Na uživatel ův po číta č se neukládají žádná data (p řípadn ě pouze do časn ě pro posun zp ět v záznamu, pokud je umožn ěn) a data jsou stahována a p řehrávána v reálném čase.

Nevýhodou tohoto p řístupu je opakované zat ěžování serveru p ři každém p řehrávání záznamu. Při velkém po čtu uživatel ů a velkém datovém pásmu pot řebném pro p řenos se m ůže stát, že datové pásmo p řid ělené serveru již nesta čí uspokojit online p řenos všem uživatel ům. K odstran ění tohoto problému je možné umístit zástupné, tzv. proxy servery, do center poskytovatel ů p řipojení (ISP). Na každý takový proxy server pak vede pouze jedno p řipojení, uživatelé se p řipojují ke svému p říslušnému proxy serveru, který je umíst ěn blíže než p ůvodní server, a tak jsou p řenosové linky mén ě zat ěžovány. [32]

Zdánlivou nevýhodou je také nemožnost p řetá čení záznamu vp řed (a v některých p řípadech i vzad). To ale umož ňuje poskytovateli záznamu, podobn ě jako v televizním nebo rádiovém vysílání, do záznamu umis ťovat reklamu. Nej čast ěji se lze na Webu setkat s reklamou p řed záznamem, která v přehráva či nejde žádným zp ůsobem p řesko čit, a po které následuje vlastní obsah, ve kterém již lze b ěžným zp ůsobem posouvat.

3.1.3 Podcast

Mezi další zp ůsob p řenosu dat pat ří tzv. podcasting. Termín vznikl v roce 2004 kombinací slov „iPod“ (název p řenosného p řehráva če spole čnosti Apple) a broadcast. IPod jako první umož ňoval automatický p řenos definovaných záznam ů do multimediálního p řehráva če. Formát Podcastových soubor ů staví na syndika ční technologii RSS, jedná se tedy XML soubor, ve kterém jsou zapsány informace o daném souboru a také odkaz na samotný soubor. Ten je automaticky stažen a zkopírován do p řenosného p řehráva če.

Hlavní výhodou podcast ů resp. RSS je jejich automatická činnost. Vydavatel podcastu jen zapíše nový záznam do XML souboru a všem p říjemc ům, kte ří se p řihlásili k odb ěru, se za čne

10 soubor automaticky stahovat a umis ťovat do p řehráva če, a ť už softwarového, stolního nebo přenosného.

3.1.4 Přenosná za řízení

Rozvoj komprimovaných hudebních formát ů mají zcela jist ě na sv ědomí p řenosné přehráva če. Jejich omezená kapacita (první p řenosný p řehráva č m ěl pam ěť o velikosti 32 MB) nutila vývojá ře vymyslet a uživatele používat takový formát, který alespo ň částe čně zachová kvalitu záznamu, ale zárove ň byla výsledná velikost řádov ě nižší.

V dnešní dob ě mají p řenosné p řehráva če, a ť už se jedná o dedikovaná za řízení nebo integrované p řehráva če nap říklad ve fotoaparátu, mobilním telefonu nebo jiném za řízení, pam ěti o velikosti jednotek gigabyt ů, nejv ětší dokonce desítek gigabyt ů. N ěkteré dedikované přehráva če používají 2,5“ pevný disk, a tak jejich kapacita dosahuje stovek gigabyt ů. Zdánliv ě tak již velikost záznamu nehraje roli. P ři malých velikostech soubor ů záznamu je ale možné, aby uživatel m ěl na za řízení v ětší po čet záznam ů a nemusel tak provád ět častou vým ěnu obsahu. N ěkte ří uživatelé používají p řehráva če s pevným diskem jako jediné a kompletní úložišt ě hudebních záznam ů – mají celou svoji sbírku vždy s sebou.

S rozvojem internetu se však otevírají nové možnosti. Na b ěžných po číta čích p řipojených běžnými linkami m ůžeme stahovat i velké soubory pom ěrn ě rychle, ale pokud si uživatel chce stáhnout oblíbenou písni čku do mobilního telefonu a není v blízkosti b ěžn ě p řipojeného po číta če, m ůže využít mobilního p řipojení na internet, a ť už pomocí technologií GPRS, UMTS, EDGE, CDMA nebo Wi-Fi. Všechny tyto technologie nabízejí b ěžné rychlosti řádov ě nižší než je tomu u pevných p řipojení (p římá linka, ADSL, kabelový modem, ...). Vzhledem k časové a finan ční náro čnosti rozvoje t ěchto technologií ze strany operátor ů (mobilní za řízení jsou na tyto technologie již p řipravené), je pro mobilní uživatele velikost stahovaného souboru (vyžadované datové pásmo v případ ě streamingu) důležitým faktorem.

Následující tabulka ukazuje ceny datových tarif ů jednotlivých operátor ů. Vždy je volena varianta bez časového omezení smlouvy, byly tedy vyjmuty smlouvy, které musí trvat minimáln ě dva roky apod. V závorce je uvedený datový limit, po kterém se za čne uplat ňovat omezení Fair User Policy (FUP).

11 Operátor Rychlost FUP Měsí ční paušál (v č. DPH)

Telefónica O2 256 Kbit/s ne 474,81 K č

Telefónica O2 384 Kbit/s ne 772,31 K č

Telefónica O2 512 Kbit/s ne 831,81 K č

Telefónica O2 1024 Kbit/s 2,8 GB / týden 831,81 K č

Telefónica O2 1024 Kbit/s ne 1069,81 K č

T-Mobile 512 Kbit/s 2 GB / m ěsíc 474,81 K č

T-Mobile 512 Kbit/s 5 GB / m ěsíc 831,81 K č

T-Mobile 1024 Kbit/s 10 GB / m ěsíc 1188,81 K č

Vodafone 236 Kbit/s 3 GB 650 K č

UPC (domácí) 2048 Kbit/s ne 490 K č

UPC (domácí) 4096 Kbit/s ne 570 K č

T-Mobile (SK) 2048 Kbit/s 2 GB 721,80 SK (556 K č)

T-Mobile (SK) 2048 Kbit/s 10GB 1188,80 SK (927 K č)

Orange (SK) 1536 Kbit/s 1,5 GB 499 SK (390 K č)

Orange (SK) 3584 Kbit/s 10 GB 999 SK (779 K č)

Vodafone (Německo) nelze zjistit 300 MB € 19,95 (502 K č)

Vodafone (N ěmecko) nelze zjistit 10 GB € 34,95 (879 K č)

Tabulka 1 – ceny připojení na internet ke dni 6. 5. 2008

Jak je z tabulky vid ět, p ři porovnání mobilního p řipojení na internet (netýká se jen mobilních telefon ů) s klasickými p řípojkami (ADSL, kabelová televize) jde o zcela zásadní rozdíly. V evropském m ěř ítku jsou české ceny za mobilní p řipojení na internet nadpr ůměrn ě vysoké, avšak ani nabídka slovenských operátor ů není zdaleka srovnatelná s pevným p řipojením domácích linek. Pokud bychom zamýšleli p řipojení používat pro on-line streamování hudby nebo mluveného slova z internetu, není problém ani tak rychlost p řipojení, jako spíše datové limity. I nejpomalejší nalezené p řipojení od Vodafone (236 Kbit/s) poskytuje dostate čně široké pásmo pro poslech kvalitního záznamu. 3GB limit, který je s tarifem vázán, naplníme

12 během o n ěco více než dvou dní (p řesn ě 53 hodin) poslechu pr ůměrn ě kvalitní hudby (128 Kbit/s) nebo devíti dní poslechu pr ůměrn ě kvalitního mluveného slova (212 hodin). Na poslech mluveného slova bychom tedy m ěli b ěhem jednoho m ěsíce vysta čit (p řes 7 hodin denn ě), na poslech hudby již ne.

3.2. Audiokniha

Narozdíl od hudby má nahrávka mluveného slova, tzv. audiokniha, sv ůj fyzický prot ějšek, papírový a vytišt ěný a svazek (CD je již digitalizovaná forma záznamu). Audiokniha vznikla v 30. letech 20. století v USA jako pomocný nástroj pro negramotné a různ ě postižené lidi. Audioknihy se dnes b ěžn ě ší ří n ěkolika zp ůsoby.

• na fyzickém médiu,

• digitáln ě p řes internet,

• na dedikovaném p řehráva či.

Fyzická média se potýkají se základním nedostatkem, a tím je omezení délky záznamu. Maximální kapacita jednoho kompaktního disku je okolo 80 minut, kazeta tento čas prodlužuje na 90 minut. V dnešní dob ě již nejsou p řenosné p řehráva če t ěchto médií tak rozší řeny, jako bývaly přenosné MP3 p řehráva če.

Nejrychlejší zp ůsob jak se k audioknize dostat je stáhnout ji z internetu – lidský hlas (jak bude popsáno v následující kapitole) využívá pouze část slyšitelného frekven čního spektra a různými metodami komprese lze záznam mluveného slova zmenšit do výrazn ě menších objem ů, než je tomu možné u hudby. Snadno lze okamžit ě stahovat nové audioknihy a přehrávat do libovolného p řehráva če. Digitální distribuce má však oproti knize n ěkteré nevýhody – lehce se ší ří dále (nelegální kopírování) a naopak nelze dál prodat, pokud zákazníka p řestane kniha bavit, jak to jde ud ělat s papírovým výtiskem nebo CD.

Novinkou na trhu jsou p řenosné p řehráva če, ve kterých je audiokniha nahraná do nem ěnné pam ěti. Spojuje výhody obou p ředchozích metod – zákazník má v ruce artefakt, který m ůže po použití prodat, ší ření jeho obsahu není tak snadné jako v případ ě stáhnutého záznamu. Zjevnou nevýhodou je nemožnost vým ěny záznamu.

Obsah samotné audioknihy m ůže být p řipravován dv ěma metodami – prostým p řečtením knihy a nebo transkripcí do formátu vhodného pro audioknihu. Transkripce zpravidla snižuje délku, vypouští ned ůležité pasáže a nebo je nahrazuje doprovodnou zvukovou symbolikou,

13 nap říklad efekty, hudbou, nebo samotným technický provedením. Tato metoda je podobná známému formátu rozhlasové adaptace. A čkoliv je možné použít pro vytvo ření audioknihy také hlasovou syntézu, z estetických d ůvod ů se b ěžn ě nepoužívá. Hlasová syntéza m ůže výborn ě sloužit nap říklad zrakov ě postiženým lidem p ři četb ě elektronických dokument ů avšak jako plnohodnotný zástupce p řednášejícího nem ůže zatím sloužit.

Výhody audioknih oproti jejich papírovým prot ějšk ům mohou podle mého názoru tyto:

• možnost dalších aktivit b ěhem poslechu,

• znovu p řehrávání ur čitých částí,

• zpomalování nebo zrychlování p řednesu p ři složit ějších pasážích (a ť už uživatelem nebo zám ěrn ě vyprav ěč em),

• soub ěžné sledování p ůvodního textu (percepce více smysly naráz),

• další estetický zážitek (vyprav ěč , doprovodná hudba).

Audioknihy p řinášejí zajímavou alternativu zábavy, kterou lze využít tam, kde b ěžná kniha již nedosta čuje nebo nevyhovuje svým formátem a zp ůsobem užití.

3.3. Zvuk a formáty jeho uložení

Nejd říve bude p ředstaveno n ěkolik termínu z teorie digitalizace (záznamu) zvuku a následovat bude krátké obeznámení se základními kompresními mechanismy a konkrétními formáty.

3.3.1 Záznam zvuku

Záznam vln ění ší řeného vzduchem či jinými materiály a jeho p řevod do digitální podoby a zp ět mají na starosti tzv. analogov ě-digitální (A/D) a digitáln ě-analogové (D/A) p řevodníky. Popis t ěchto za řízení, teorie vzorkování a další elektroakustické termíny jsou nad rámec této práce, autor se zam ěř í v dalších částech na pojmy použitelné pro tuto práci.

14 3.3.2 Komprese zvuku a formáty

Na kompaktních discích je zvuk zaznamenán pomocí tzv. pulzn ě kódové modulace (PCM). Vzorkovací frekvence podle standardu Red Book 2 činí 44100 Hz, rozlišení vzorku je 16 bit ů pro každý kanál ze sterea. P ři maximální délce zvukového záznamu 78 minut činí souhrnná velikost digitálního záznamu 788 MB. Přenos a uložení takového množství dat i s dnešními rychlostmi b ěžných domácích internetových spojení (v řádech jednotek Mbit/s) a velikostmi pevných disk ů (ve stovkách GB) představuje pom ěrn ě velký objem a zát ěž. Pro zmenšení velikosti lze zvukový záznam komprimovat dv ěma r ůznými metodami: bezztrátov ě a ztrátov ě.

3.3.3 Bezztrátová komprese

Bezztrátová komprese umož ňuje p řesnou zp ětnou rekonstrukci p ůvodních dat. To znamená, že porovnáním signálu, který prošel kompresními a dekompresními algoritmy, a p ůvodního nelze poznat žádný rozdíl na úrovní zdrojových dat. B ěžn ě se setkáváme s kompresními programy jako nap říklad ZIP, který využívá algoritmus Deflate zam ěř ený na efektivní kompresi textových dat. Multimediální algoritmy jsou založené na jiných principech – více než na tzv. slovníky a shodné bloky dat se zam ěř ují na podobnost po sob ě jdoucích vzork ů a jejich rozdíl ů. Tyto mechanismy lze obecn ě využít jak v grafice (barevné plochy a přechody), tak ve zvuku (tóny). Takto upravené algoritmy pro kompresi zvuku dosahují úspory až 40–50 %, zatímco použití b ěžných algoritm ů na multimediální data p řináší úsporu pouze 10–20 %. Dle šet ření provedených uživateli na serveru hydrogenaudio.com pat ří mezi nejrozší řen ější a nejpodporovan ější na SW i HW p řehráva čích kompresní programy FLAC, za velké hrá če na poli opera čních systému musíme zmínit formát ALAC spole čnosti Apple a WMA Lossles od Microsoftu. [2, 3]

Při porovnání vybraných formát ů byla vybrána následující kritéria:

• Rychlost komprese – rychlost komprimace, zárove ň tedy zát ěž serveru, na kterém komprimace probíhá.

• Rychlost dekomprese – rychlost dekomprese do p ůvodních dat. Jedná se o klí čovou vlastnost, která ur čuje, jak rychlý je možný p řevod do p ůvodních dat, čím je rychlejší,

2 Dokument není samostatn ě voln ě dostupný, základní popis lze nalézt na http://en.wikipedia.org/wiki/Red_Book_(audio_CD_standard)

15 tím menší je pot řeba výpo četní výkon na takovou operaci. Pokud je náro čnost dekomprese malá (dekomprese je rychlá), je možné se signálem pracovat v reálném čase (p řehrávat bez p ředchozí dekomprese) i při omezeném výpo četním výkonu.

• Pr ůměrná úrove ň komprese – pr ůměrný pom ěr p ůvodní a zkomprimované velikosti souboru.

• Podpora HW p řehráva čů – jak je ur čitý formát podporovaný na hardwarových přehráva čích (p řenosných, stolních, do auta). Jde o údaje získané ze stránek výrobce nebo ze zkušeností uživatel ů.

• Podpora SW p řehráva čů – jak je ur čitý formát podporovaný na softwarových přehráva čích ve standardní instalaci.

• Replay Gain 3 – zda formát podporuje techniku vyrovnávání vnímané hlasitosti skladeb. Jelikož lidské ucho vnímá na r ůzných frekvencích stejn ě silný signál jinak intenzivn ě, vyrovnání celkové síly signálu nezaru čuje stejnou vnímanou hlasitost. Proto se k ur čování zdánlivé hlasitosti používá psychoakustických technik.

• Streamování – zda lze daný formát streamovat.

• Open Source – dostupnost zdrojových kód ů.

• Opera ční systémy – na kterých OS lze formát p řehrávat nebo zpracovávat bez pot řeby instalací dalších softwarových produkt ů.

• DRM – implementace ochrana autorských práv, tzv. digital rights management.

Vlastnost/Formát FLAC ALAC WMA Lossless

Rychlost komprese rychlá pr ůměrná pr ůměrná

Rychlost dekomprese velmi rychlá rychlá pr ůměrná

Pr ůměrná úrove ň komprese 58.70 % 58.50 % 56.30 %

Podpora HW p řehráva čů velmi dobrá dobrá omezená

Podpora SW p řehráva čů velmi dobrá špatná dobrá

3 Více informací lze získat na http://replaygain.hydrogenaudio.org/

16 Replay Gain ano ne ne

Streamování ano ano ano

Open source ano ano (dekomprese) no

Opera ční systémy všechny Windows/Mac Windows

DRM ne ne ano

Tabulka 2 – Porovnání bezztrátových kompresních formát ů

Free Lossless Audio Codec, FLAC 4, je vyvíjen jako Open Source a snaží se balancovat výpo četní náro čnost kódovacího procesu s kompresním pom ěrem. Velký d ůraz je kladen na minimální výpo četní náro čnost dekódování komprimovaného souboru. Díky svému Open source základu (a tedy funk čnosti na tém ěř všech OS) je jeho podpora na softwarových i hardwarových p řehráva čích nejv ětší ze všech porovnávaných formát ů.

Apple Lossless, ALAC, je proprietární uzav řený formát spole čnosti Apple. Za jeho rozší řením stojí p ředevším integrace do p řehráva čů iTunes a iPod a všech návazných produkt ů. Voln ě dostupný zdrojový kód pro dekódování formátu ALAC se objevil v roce 2005, nevypustila ho však oficiáln ě firma Apple, avšak nezávislý programátor, který kód vytvo řil na základ ě reverzního inženýrství.

Bezztrátový formát od spole čnosti Microsoft, Windows Media Audio Lossless, je zcela uzav řený, nepodporuje Replay Gain a podporuje ho pouze malé množství hardwarových přehráva čů (od spole čnosti Toshiba). Cenou za 2% zlepšení komprese oproti p ředchozím formát ům je zvýšení výpo četní náro čnosti komprese a dekomprese. Přehrávání na opera čním systému firmy Apple je možné po doinstalování kodeku do produktu QuickTime. Tento formát jako jediný z bezztrátových nabízí ochranu autorských práv systémem DRM.

Pokud bychom m ěli vybrat nejlepší formát, dostáváme se do obtížné situace. Žádný z formát ů není zcela univerzální – nap říklad FLAC lze pomocí dodate čné instalace kodeku poušt ět v programu iTunes, který jinak pracuje pouze s formátem ALAC, ale na iPodech lze pracovat pouze s ALACem. Windows Media Player p řehrává z bezztrátových kodek ů pouze WMAL. Pokud bychom m ěli jasn ě definovanou skupinu zákazník ů a znali jejich vybavení nebo ú čel

4 Stránku projektu lze nalézt na http://flac.sourceforge.net/

17 nákupu, bylo by možné mezi formáty vybírat lépe. V praxi se u online prodeje hudby používá nejvíce z bezztrátových kompresních formát ů FLAC, ale pro nejuniverzáln ější použití lze stále doporu čit pouze zdrojový WAV soubor.

3.3.4 Ztrátová komprese

Algoritmy ztrátové komprese předpokládají, že n ěkterá data původního záznamu lze úpln ě vymazat nebo nahradit jinými, která jsou p ůvodním podobné (nikoliv však stejná). Zvukové ztrátové algoritmy pracují s různými akustickými modely ucha, které není schopné vnímat vše a se stejnou kvalitou (nap říklad frekvence nad 22000 Hz v ědom ě nevnímáme, u hlubokých frekvencí nejsme schopni rozlišit jejich umíst ění v prostoru). Nastavením množství informací, které budou odstran ěny, jsme schopni ovlivnit kvalitu a velikost výsledného souboru. Kvalita se udává v ětšinou v jednotkách cílového datovém toku v rozmezí 8–320 Kbit/s (nezkomprimovaný zvukový soubor v CD kvalit ě má datový tok p řes 1400 Kbit/s)

Z nep řeberného množství zvukových kompresních formát ů jsou vybírány pouze ty, které se v praxi nejvíce používají nebo jsou zmi ňovány v literatu ře [4] a [5]. Kritéria porovnávání byla zvolena následující:

• Rychlost komprese – rychlost komprimace, zárove ň tedy zát ěž po číta če nebo serveru, na kterém komprimace probíhá.

• Mluvené slovo – kvalita výsledného záznamu p ři nastavení kodeku do pásma 64–96 Kbit/s, dle poslechových test ů.

• CD kvalita – kvalita výsledného záznamu p ři nastavení kodeku do pásma okolo 128 Kbit/s, dle poslechových test ů.

• Podpora HW p řehráva čů – jak je ur čitý formát podporovaný na hardwarových přehráva čích (p řenosných, stolních, do auta). Jde o údaje získané ze stránek výrobce nebo ze zkušeností uživatel ů.

• Podpora SW p řehráva čů – jak je ur čitý formát podporovaný na softwarových přehráva čích ve standardní instalaci.

• Replay Gain 5 – zda formát podporuje techniku vyrovnávání vnímané hlasitosti skladeb. Jelikož lidské ucho vnímá na r ůzných frekvencích stejn ě silný signál jinak

5 Více informací lze získat na http://replaygain.hydrogenaudio.org/

18 intenzivn ě, vyrovnání celkové síly signálu nezaru čuje stejnou vnímanou hlasitost. Proto se k ur čování zdánlivé hlasitosti používá psychoakustických technik.

• Streamování – zda lze daný formát streamovat.

• Open Source – dostupnost zdrojových kódu.

• Opera ční systémy – na kterých OS lze formát p řehrávat nebo zpracovávat bez pot řeby instalací dalších softwarových produkt ů.

• DRM –implementace ochrana autorských práv.

Vlastnost/Formát MP3 OGG Vorbis AAC WMA

Rychlost komprese průměrná pomalá pomalá velmi pomalá

Mluvené slovo špatná velmi dobrá velmi dobrá dobrá

CD kvalita dobrá velmi dobrá velmi dobrá velmi dobrá

Podpora HW p řehráva čů vynikající velmi dobrá výborná výborná

Podpora SW p řehráva čů vynikající výborná výborná velmi dobrá

Replay Gain ano ano ano ano

Streamování ano ano ano ano

Open source ano ano ano ne (dekomprese)

Opera ční systémy všechny všechny všechny Windows

DRM ne ne ano ano

Tabulka 3 – porovnání ztrátových kompresních formátů

MPEG-1 Audio Layer 3 (MP3) je sou částí standard ů skupiny MPEG a byl publikován jako ISO/IEC 13818-3 v roce 1995. Ve stejném roce se objevil i první software na kódování do a dekódování z formátu MP3. V dnešní dob ě existuje více implementací tohoto standardu, některé z nich jsou vyvíjeny jako Open Source (nap ř. Lame 6), jiné jsou vázány komer ční

6 Stránku projektu lze nalézt na http://lame.sourceforge.net/

19 licencí (nap ř. Frauenhofer IIS 7). Jejich kvalita se r ůzní, testy nejen z poslední doby a množství užití v komer ční sfé ře ukazují, že Open Source vyvíjený kodek Lame pat ří mezi špi čku. MP3 poskytuje špatné výsledky pro nízké datové toky (64 Kbit/s) a pouze pr ůměrné výsledky pro st řední datové toky (128 Kbit/s), nicmén ě pro vyšší datové toky je jeho kvalita výborná. Hlavním kladem tohoto kodeku je jeho rozší řenost a podpora v prakticky všech p řehráva čích, jak softwarových, tak hardwarových, a to v četn ě mobilních telefon ů.

Ogg Vorbis – ozna čuje dva formáty zárove ň. Ogg je kontejnerový formát, zatímco Vorbis ozna čuje samotný zvukový kodek a algoritmus. Vorbis je vyvíjen jako Open Source 8 nadací Xiph.Org a ší řen s licencí GNU General Public Licence. Ogg Vorbis vyhrává mnohé poslechové testy, jeho širšímu rozší ření však brání chyb ějící podpora výrobc ů stolních a přenosných p řehráva čů .

Advanced Audio Coding (AAC), následník MP3, je n ěkdy také ozna čován jako MP4. Vychází ze standardu ISO/IEC 13818-7 z roku 1997. Obsahuje n ěkolik algoritm ů specializovaných na r ůzná použití, nap ř. AAC LC (Low Complexity) a jeho rozší ření HE- AAC (High Efficiency) pro nízké datové toky. Formát AAC je vázán komer ční licencí, nicmén ě dekodéry jsou dostupné pro všechny opera ční systémy jako Open source. Díky podpo ře tohoto formátu spole čností Apple a jejich přehráva čích iTunes, iPod a iPhone je v dnešní dob ě formát MP4 podporován širokou škálou za řízení. Také tém ěř všechny moderní mobilní telefony umí p řehrávat zvukový záznam v tomto formátu. AAC umož ňuje chránit autorská práva stažených soubor ů pomocí DRM.

Windows Media Audio je proprietární formát spole čnosti Microsoft. Měl sloužit jako konkurence formátu MP3 v jeho za čátcích, avšak podpora pro p řehráva če t řetích stran byla povolena až v roce 2000. V roce 2003 byla uvoln ěná nová verze kodeku, která není kompatibilní s předchozími verzemi a používá se dodnes. Dekodéry pro tyto nové kodeky nejsou voln ě k dispozici, pro opera ční systém firmy Apple je pot řeba nainstalovat zásuvný modul do programu QuickTime. Hlavní výhodou formátu WMA je implementovaný systém na ochranu autorských práv (Digital Rights Management).

Jelikož se každý algoritmus chová jinak p ři r ůzných nastaveních kvality a r ůzných zdrojových datech, jsou stanoveny dv ě hlavní skupiny – formáty vhodné pro mluvené slovo a pro hudbu.

7 Další informace o kodeku na http://www.iis.fraunhofer.de/EN/bf/amm/projects/mp3/index.jsp

8 Informace o projektu lze nalézt na http://www.vorbis.com/

20 Formáty vhodné pro mluvené slovo operují dob ře na nízkých úrovních kvality (nízké datové toky) a umí dob ře pracovat se signálem v omezeném frekven čním spektru (efektivní frekven ční spektrum lidského hlasu je v rozsahu 300–3400 Hz). Za všestranný formát lze považovat Vorbis Ogg, který je schopen i p ři nízkých bitových rychlostech kvalitn ě p řenášet hudbu i řeč. Naproti tomu nejhorší je MP3, který je pro vysoké datové toky. Ale pro samotou řeč byl jako nejvhodn ější formát při bitové rychlosti 64 Kbit/s zvolen AAC. [5, 6, 7]

Formáty vhodné pro hudbu používají vyšší datové toky a využívají širší frekven ční spektrum než hlas. Svoje kvality op ět prokazuje formát Vorbis Ogg a moderní AAC, na stejné úrovni je hodnocen i formát WMA. MP3 není nejvhodn ější ani v těchto podmínkách, avšak rozdíly mezi jednotlivými kodeky jsou jen st ěží slyšitelné.

Pro p řenos mluveného slova a hudby v nízké a pr ůměrné kvalit ě lze tedy doporu čit formát AAC. Jeho rozší řená podpora na p řehráva čích softwarových, hardwarových i mobilních telefonech neklade tém ěř žádné p řekážky v jeho ší ření. Nekomer ční variantou by mohl být Vorbis Ogg, který ale nemá zdaleka tak velkou podporu mezi výrobci. Pokud bychom cht ěli co nejv ětší podporu p řehráva čů , musíme zvolit slabší formát MP3. Pro vyšší datové toky (150 Kbit/s a výše) už na výb ěru kodeku tolik nezáleží, všechny sou časné kodeky poskytují takové výsledky, že jejich rozdíl není v běžných podmínkách slyšitelný. Za takových podmínek lze jednozna čně doporu čit formát MP3, který vyniká svojí rychlostí a bezkonkuren ční podporou výrobc ů, avšak nepodporuje DRM

21 4. Organizace obchodu

K organizaci obchodu pat ří i část plateb. P ředstaveny budou elektronické platební systémy se zam ěř ením na ty, které mohou provád ět transfery v reálném čase. Krom ě porovnání aktuáln ě dostupných systém ů budou p ředstaveny i úplné novinky, které jsou v testovacím provozu nebo teprve čekají na uvoln ění. Po platb ě za produkty následuje využívání produktu, proto se další kapitola bude zabývat možnostmi ochrany autorských práv – jak lze zabránit nelegálnímu ší ření.

4.1. Elektronické platební systémy

V obchodním procesu po vytvo ření záznamu a jeho publikaci a propagaci na internetu následuje prodejní část. Tato část se tedy zabývá n ěkterými možnostmi prodeje p řes internet. Neklade si za úkol plné porovnání, spíše nastín ění aktuálních možností a výhled do budoucna.

Pro ČR je nejvíce typickým zp ůsobem platby a dopravy dobírka, kterou se podle r ůzných statistik realizuje až 70 % všech plateb v oblasti B2C. V zahrani čí je dobírková služba až na třetím míst ě, dává jí p řednost jen p řibližn ě 12 % zákazník ů. V ětšinu obchod ů uhradí zákazníci platební kartou, což je zhruba 70 % procentech p řípad ů. Tento fakt poukazuje na nerozší řenost a celkovou neakceptovanost elektronických forem platby jak ze strany zákazník ů, tak ze strany obchodník ů, bank i české legislativy. Tento stav je velkou brzdou pro obchodování s věcmi, které se p řenášejí pouze digitáln ě a p řes internet. Krom ě hudby a mluveného slova se m ůže jednat nap říklad o nap říklad obrazy, videa, software, a další. [10, 11]

Pro jednotlivé platební systémy byly zvoleny následující kritéria:

• Rychlost – jak rychle probíhá autorizace a samotné provedení transakce.

• Jednoduchost – jestli je možné systém používat bez p ředchozí registrace a jak složité je provést platbu.

• Poplatky – zda je systém zatížen poplatky a v jaké výši.

• Rozší ření – kolik uživatel ů v ČR daný systém používá.

4.1.1 Převod na ú čet

Pro b ěžné bankovní a mezibankovní p řevody je obvyklá lh ůta pro zpracování v řádu dní. Mezinárodní p řevody jsou zatížené vysokými poplatky, v rámci EU (p ři použití EUR) je od

22 ledna 2007 na řízením Evropské komise tento poplatek výrazn ě snížen. Stále se však jedná o vysoké částky, další snížení lze čekat až s přijetím Eura jako oficiální m ěny České republiky.

Bankovní p řevody jsou pro maloobjemové on-line transakce naprosto nepoužitelné (doba převodu, transak ční náklady). Přímý a rychlý p řevod pen ěz na ú čet v České republice nabízí pouze eBanka. Platba probíhá online a postup je následující: po vytvo ření kompletní objednávky klientem a p řepo čítání výsledné ceny (v četn ě souvisejících poplatk ů) je klient prost řednictvím internetového odkazu p řesm ěrován na platební bránu banky. Tento odkaz obsahuje n ěkolik parametr ů, pomocí kterých identifikuje eBanka firmu obchodníka, a sestaví klientovi formulá ř pro bezhotovostní úhradu objednaného zboží či služeb. Platební brána je dostupná na internetu i p řes WAP. Podmínkou provozu je, že obchodník i zákazník musí mít účty v eBance. Po čet klient ů eBanky nelze z oficiálních statistik v sou časné dob ě zjistit, eBanka fúzovala s Raiffeisen Bankou a poskytují nyní pouze souhrnné údaje. Podle posledních údaj ů samostatné banky z roku 2006 m ěla p řes 500 000 zákazník ů. Dnes m ůžeme očekávat, že se číslo ješt ě zvýšilo. [12, 18, 30]

4.1.2 Platební karty

Platební karty byly a jsou v České republice stále podce ňovány a není jim d ůvěř ováno – obzvláš ť p ři platb ě p řes internet. Málokdo také ví, že v dnešní dob ě jsou používané systémy zabezpe čené takovým zp ůsobem, že za veškerá rizika p řebírají zodpov ědnost banky resp. spole čnosti vydávající karty – ov ěř ení identity klienta v moderních systémech je záležitostí vydavatele, nikoliv obchodníka.

23

Obrázek 1 – Zadání údaj ů platební karty v systému 3D Secure

V roce 2001 se karetní spole čnosti VISA a Mastercard pustily do vývoje nového platebního standardu pro on-line platby prost řednictvím platebních karet Nejmodern ější a nejbezpe čnější systém, který funguje i v ČR, se jmenuje 3D-Secure. Cílem bylo tvo řit celosv ětov ě uznávaný a bezpečný proces placení a akceptací karet na internetu. Technologie 3D-Secure dokáže verifikovat a autentizovat skute čnou identitu kupujícího v reálném čase. Do té doby byly veškeré platby uskute čň ované platebními kartami klasifikovány jako „card-not-present“ a „no signature present“, tj. bez ú časti držitele a bez jeho ov ěř ení. V p řípad ě reklamace platby byl obchodník tém ěř bezmocný, nebo ť nemohl prokázat, že transakce byla provedla osobou oprávn ěnou a ne například samotným obchodníkem, případ ě osobou, která se zmocnila karetních údaj ů. 3D-Secure tento nedostatek nahrazuje autentiza čním a verifika čním procesem, který omezuje podvodné praktiky kupujících b ěhem on-line transakce. Jedná se o autentiza ční platební prost ředí v n ěmž dochází ke komunikaci mezi bankovním ústavem, obchodníkem a držitelem platební karty, který musí být registrován u své banky. Obchodník se nedostává k údaj ům karty zákazníka, dostává pouze potvrzení o úsp ěšné autorizaci platby. Integrace technologie 3D Secure do platebního sytému je nenáro čná. Pro zákazníka není používaní 3D-Secure také nijak obtížné. Musí se do systému zaregistrovat, v ětšinou je to možné p římo na stránkách vydavatele – banky, p řípadn ě to banka ud ělá automaticky.

24 Vydavatel ru čí za registraci zákazníka do systému a následn ě za každou uskute čněnou transakci p řes 3D Secure. [10, 21]

Ur čování náklad ů není jednoduché a ne řídí se žádným standardním sazebníkem. Vedle náklad ů na implementaci akcepta čního rozhraní se setkáte i s poplatky za z řízení akcepta čního místa – u České spo řitelny zdarma, ČSOB i Komer ční banka si ú čtují 13 200 Kč. Česká spo řitelna nabízí nulové m ěsí čními poplatky, u ČSOB činí m ěsí ční poplatek 150 K č a vyžaduje založený podnikatelský ú čet. Posledním nákladem jsou poplatky za provedené transakce. Všechny t ři banky je uvád ějí v procentech z inkasované částky a nepo čítají si minimální ani paušální poplatek p ři transakci. Jeho výše se odvíjí od pr ůměrné výše transakce, objemu transakcí a v neposlední řad ě od oboru podnikání. Záleží na vyjednávací schopnosti obchodníka a jeho významu, nebo ť banky sazby vždy vyjednávají individuáln ě. Poplatky České spo řiteln ě jsou v pr ůměru 2,5 % z objemu transakce a m ělo by to být mén ě, než by zaplatil obdobný obchodník p ři platbách kartou v kamenném obchod ě. ČSOB si zpravidla ú čtuje 2,5 až 3,5 % a Komer ční banka 3 až 3,5 %, ale je ochotna snížit v případ ě, že pr ůměrná transakce p řesahuje 5000 K č, až ke 2 %, naopak p ři pr ůměrných transakcích kolem 100 K č poplatek zvyšuje ke 4 %. Významnost a schopnost obchodníka vyjednávat však nevylu čuje snížení poplatku pod tuto úrove ň. Více o implementaci a vlastnostech 3D-Secure lze nalézt na webu České spo řitelny 9. [29]

4.1.3 Jiné elektronické platební systémy

Z ostatních platebních systému které se v tomto odvětví a na našem trhu používají, budou popsány dva: PayPal 10 a PayPay 11 . Oba fungují na podobném principu elektronické pen ěženky – jako prost ředník mezi zákazníkem a obchodníkem. Založení ú čtu na obou z nich trvá n ěkolik minut a vyžaduje pouze emailovou adresu.

9 Informace o implmementaci 3D-Secure lze nalézt na http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/SC_NW01_024781.XML

10 Webová stránka platebního systému PayPal: http://www.paypal.com/cz/

11 Webová stránka platebního systému PayPay: http://www.paypay.com/

25

Obrázek 2 – Úvodní stránka po p řihlášení na PayPal.com

Masovému rozší ření t ěchto systému do velkých internetových obchod ů brání vysoké poplatky při nákupech za vyšší částky – p ři nákupech v řádu tisíc ů korun se mohou poplatky vyšplhat až na stovky korun. Menší částky však zat ěžují v absolutním m ěř ítku nižší poplatky, je tedy možné takový systém použít na okamžité placení drobných plateb. Nevýhodou PayPalu je pouze anglické uživatelské rozhraní, PayPay již nabízí lokalizovanou verzi. [22]

Oba systémy nabízí, krom ě platby p římo z účtu vedeného v dané služb ě, platit i pomocí platební karty. Tato platba je zpoplatn ěna, u služby PayPal dle typu ú čtu a velikosti m ěsí čního objemu transakcí od 3,4 % do 1,9 % z převád ěné částky plus fixní poplatek 10 K č12 . Služba PayPay má fixní poplatek 8,05 K č a procentuální sazbu z převád ěné částky 2,99 % 13 . Zvláštním p říplatkem jsou u obou služeb zpoplatn ěny mezinárodní platby. V České republice nejsou tyto platební systémy široce využívány, ale nap říklad server Allmusic.cz nabízí možnost platby pomocí PayPay.

12 Fees [online]. 2008 [cit. 2008-04-21]. Dostupný z WWW: .

13 PayPay - Poplatky [online]. [2008] [cit. 2008-04-21]. Dostupný z WWW: .

26

Obrázek 3 – Titulní stránka PayPay.com

4.1.4 Porovnání

Následující tabulky porovnávají p ředstavené platební systémy v zadaných kritériích.

Platební systém Převod na ú čet Převod na ú čet (eBanka)

Rychlost 1–3 dny Okamžitá

Jednoduchost Založení ú čtu a operace s ú čtem Založení ú čtu

Poplatky Paušální za vedení ú čtu a malé za Paušální za vedení ú čtu a malé za každou položku každou položku

Rozší ření Velké 500 000 a více

Tabulka 4 – Porovnání platebních systém ů (1)

27 Platební systém Platební karty Platební karty (PayPal) Platební karty (3D Secure) (PayPay)

Rychlost Okamžitá Okamžitá Okamžitá

Jednoduchost Zcela jednoduché Jednoduchý formulá ř na Jednoduchý formulá ř stran ě provozovatele na stran ě provozovatele

Poplatky 2,5–4 %, dle 10 K č + 1,9–3,4 % 8,05 K č + 2,99 % dohody z částky (dle m ěsí čního z částky transakce (1 % objemu transakcí, 0,5 % navíc za mezinárodní navíc za mezinárodní platbu) platbu)

Rozší ření Potencionáln ě velké Potencionáln ě velké Potencionáln ě velké

Tabulka 5 – Porovnání platebních systém ů (2)

Platební systém PayPal (p řevod mezi ú čty) PayPay (p řevod mezi ú čty)

Rychlost Okamžitá Okamžitá

Jednoduchost Registrace, nastavení platební Registrace, nastavení platební karty karty

Poplatky 10 K č + 1,9–3,4 % z částky (dle 0,99 %, maximáln ě 8,05 K č (1 % měsí čního objemu transakcí, 0,5 % navíc za mezinárodní platbu) navíc za mezinárodní platbu)

Rozší ření Malé Malé

Tabulka 6 – Porovnání platebních systém ů (3)

Z tabulek lze vyvodit následující záv ěry – nejvhodn ějším systémem je z řejm ě p řevod mezi účty eBanky, který je okamžitý a pom ěrn ě levný (pouze fixní platba za p řijatou položku). Nevýhodou tohoto systému je jeho omezení pouze na klienty eBanky. P řevod mezi b ěžnými účty r ůzných bank nep řipadá vzhledem k produktové oblasti v úvahu. Z nabídek možností platebních karet je nejvýhodn ější 3% a nižší sazba u 3D Secure. 4 % poplatek p řestává být nejvýhodn ější již p ři p řevodu 800 K č, kde se levn ějším stává PayPay nebo PayPal p ři měsí čním objemu transakcí mezi 70 000 K č a 280 000 K č. Nejvyšší sazba PayPalu

28 (do 70 000 K č) je od 1670 K č levn ější než 4 % poplatek u 3D Secure. Pro pot řeby malých plateb lze tedy jednozna čně doporu čit 3D Secure s tém ěř jakkoliv vysokým poplatkem (neobsahuje totiž fixní část), pro jednoduché řešení (bez nutnosti implementace na stran ě obchodníka) lze doporu čit systém PayPay. PayPal se stává zajímavým až pro vysoké částky a vysoké m ěsí ční objemy transakcí, p řípadn ě p ři plánovaných transakcích ze zahrani čí (o 0,5 % nižší dodate čný poplatek než u PayPay). Použití služeb PayPal nebo PayPay pro p římý p řevod mezi ú čty nep řipadá vzhledem k jejich malému rozší ření v České republice v úvahu. Z těchto dvou je však výhodn ější PayPay, který má omezenou horní výši poplatku na 8,05 K č.

90

80

70

60 ) č 50

40

Poplatek (K Poplatek 30

20

10

0 10 130 250 370 490 610 730 850 970 1090 1210 1330 1450 1570 1690 1810 1930 Převád ěná částka (K č)

3D Secure 4 % 3D Secure 3 % PayPal do 70 000 K č PayPal do 280 000 K č PayPay

Obrázek 4 – Graf porovnání poplatk ů za domácí transakci platební kartou

4.1.5 Místní platební systémy – výhled do budoucna

V sou časné dob ě14 na internetu kolují zprávy o nových platebních systémech, které se připravují. Podívejme se tedy na nejzajímav ější z nich.

14 Duben 2008

29 PaySec

PaySec je dalším pokusem po celé řad ě neúsp ěšných projekt ů (IlikeQ, Monetka, a další), za jejichž neúsp ěchem stojí zákon 124/2002Sb. O p řevodech pen ěžních prost ředk ů, elektronických platebních prost ředcích a platebních systémech z roku 2003, který zakazuje takové systémy vytvá řet a provozovat subjekt ům bez bankovní licence. Na tento projekt spojily síly ČSOB a Poštovní spo řitelna. Jejich klienti tak budou mít výhodu ve výb ěru na bankovní ú čet zdarma, u klient ů cizích bank je ú čtován poplatek 3 Kč p ři výb ěru. Systém je otev řen klient ům všech českých bank, vedení konta je zdarma, provozovatel si pouze u osobního konta strhává 1 Kč p ři platb ě v rámci systému. Nabíjení ú čtu je zdarma, p ři použití platební karty je však účtován poplatek 2 %, takže náklady na použití karty jsou ú čtovány zákazníkovi, nikoliv obchodníkovi. Až na tento netradi ční postup jsou podmínky z pohledu běžného uživatele p řijatelné i ve srovnání se zahrani čními službami.

Poplatky pro obchodníky nejsou standardizované, ur čují se až po komunikaci s obchodníkem. Jejich výši tedy vzhledem ke stá ří služby nelze nikde zjistit, a tak tento systém nebyl zahrnut do p ředchozích porovnávání.

30 Obrázek 5 – Hlavní stránka PaySec

Registrace probíhá snadno a rychle, p řevod z účtu Poštovní spo řitelny údajn ě trvá 2–3 hodiny, nabíjet lze i platební kartou. Při nákupu zboží v internetovém obchod ě sta čí zvolit platbu p řes PaySec, poté je uživatel p řesm ěrován na platební bránu, kde se autorizujete zadáním uživatelského jména, hesla a opsáním autoriza čního kódu z SMS (lze nastavit limit, p ři kterém má být zasílána SMS). PaySec umož ňuje také okamžité p řevody mezi konty PaySec. Pokud se poda ří do systému zapojit v ětší po čet obchodník ů, není d ůvod PaySec nepoužívat. Obecn ě funk ční mikroplatební systém povede k výrazn ějšímu využívání nákupu drobného zboží, lístk ů, vstupenek, k použití na auk čních serverech, ke stahování hudby či film ů a p ři platb ě za obsah či webové služby. [22, 23, 24]

Vodafone Payments

Mobilní operátor Vodafone chystá vlastní řešení. Zatím se objevují pouze kusé informace o budoucích možnostech. Není zatím známo, jaké platby konkrétn ě p ůjde uskute čnit, ale m ěly by to být platby částek nad 100 korun. Vodafone se hodlá zam ěř it na platby za produkty, jako jsou lístky do divadla, loga nebo obrázky. Z pohledu platícího by to p řipomínalo spíše prémiové SMS než bankovní služby s elektronickou pen ěženkou: platícímu by se p říslušná částka strhla z jeho kreditu u mobilního operátora (pokud používá p ředplacené služby), nebo by se p řipo čítala k m ěsí ční faktu ře za poskytnuté služby (u tarifních služeb). Tím pádem by ale celý platební mechanismus byl dostupný jen pro zákazníky Vodafone. Na druhou stranu by zde nebyl žádný požadavek na bankovní ú čet (a na celém řešení by se nepodílela žádná banka). Zásadním rozdílem oproti prémiovým SMS by ale m ěla být provize pro operátora, která by již m ěla být výrazn ě nižší – tarify sou časných prémiových SMS často p řevyšují 50 % z ceny SMS, která je zapo čítána koncovému uživateli, obchodník tedy dostává mén ě než polovinu. Na hodnocení je zatím brzy, nicmén ě se dá po vzoru úsp ěšnosti mobilem placeného lístku do pražské hromadné dopravy o čekávat i úsp ěch podobn ě postavených služeb, které budou využívat plateb pomocí SMS. Dle mého názoru může však narazit na dva zásadní problémy – výše provize m ůže i u nízkých položek znamenat podstatnou část vybrané částky, případn ě p ři procentuálním vyjád ření zase bránit platbám vyšších částek. Druhá výtka se týká pohodlnosti online nákup ů – člov ěk aktivn ě nakupující na internetu je zvyklý na rychlé reak ční časy a veškeré operace a odezvy o čekává v reálném čase. Vzít do ruky mobilní telefon a vy ťukávat p říslušný kód m ůže být v ostrém kontrastu k ergonomicky a rychle fungující internetové aplikaci. [25, 26]

31 mTransfer

Polská banka s pobo čkou v České a Slovenské republice, která staví marketingovou strategii na nulových poplatcích za vedení ú čtu, chystá na kv ěten 2008 15 spušt ění vlastního platebního systému mTransfer. M ůže vycházet ze zkušeností z Polska, kde je systém již rozší řen. Klient mBank, který bude chtít využít platbu prost řednictvím mTransfer, si vybere na webu internetového obchodu zboží a zvolí zp ůsob platby mTransfer. Vzáp ětí bude po vzoru eBanky přesm ěrován na zabezpe čené stránky banky p římo ke svému ú čtu, kde již bude mít předvypln ěné údaje k platb ě. Pokud bude na ú čtu dostatek pen ěz, banka okamžit ě provede platbu na ú čet obchodníka, který jej bude mít také u mBank, a pošle informace o provedené platb ě obchodníkovi.

V sou časné dob ě je u mBank otev řeno více než 100 00 ú čtů. Vzhledem k jednoduchosti založení ú čtu (není pot řeba osobní p řítomnost na pobo čce) a nulových poplatcích, je možné založit si ú čet u mBank pouze za ú čelem plateb. Co je však nevýhodou, na tento ú čet není možné vkládat peníze pomocí platební karty, pouze převodem. MBank také nenabízí pokro čilé služby pro firmy, jako hromadný export pohyb ů na ú čtech apod. [27]

Porovnání

Z těchto nových systému za vetší pozornost ur čit ě bude stát mTransfer, který kopíruje platební systém eBanky a PaySec, který se m ůže stát plnohodnotnou českou variantou sv ětových služeb PayPay nebo PayPal, ovšem s přízniv ějšími podmínkami pro obchodníky. Jedinou nevýhodou je ú čtování transakcí platební kartou zákazníkovi, respektive nemožnost přímé úhrady platební kartou pomocí toho systému. Není ale možné zapomenout ani na Vodafone Payments, které mohou mít velký potenciál u na míru postavených služeb.

4.2. Digital Rights Management

Právní problematika hudebních záznam ů a mluveného slova je široká oblast. Zasahují do ní v České republice správci kolektivních autorských práv, jako OSA, Integram, DILIA a další. Dále je t řeba zohlednit další vlastníky práv – skladatele, interprety, spisovatele, p řekladatele Stranou, která má velký vliv na právní pohled prodeje zvukových záznam ů, je samotné vydavatelství, nahrávací spole čnost nebo autor, kte ří mohou jako sou část marketingového mixu m ěnit dostupnost a cenu produkt ů pro r ůzné regiony. Ve sv ětě prodeje software jde

15 ke dni 19. 6. 2008 stále ješt ě nebyla služba spušt ěna

32 o zcela b ěžnou záležitost. V této práci se budu zabývat technologií, která má řešit ochranu autorských práv na stran ě uživatele – aby nemohl získané záznamy libovoln ě kopírovat, přenášet, distribuovat a vypalovat.

Na rozdíl od analogového záznamu (nap říklad na magnetické pásce) lze digitální záznamy libovoln ě kopírovat bez jakékoliv ztráty kvality. Cílem, p ři vytvá ření technologie Digital Rights Management (DRM), bylo znemožnit nelegální kopírování a p řitom umožnit b ěžným uživatel ům snadné používání. Digital Rights Management je tedy platforma ur čená pro ochranu a zabezpe čené doru čení obsahu pro p řehrání do po číta če, p řenosného za řízení a dalších. Její flexibilita by m ěla umož ňovat podporu celé řady obchodních model ů – od jednotlivých stažení po dodání fyzických formát ů. [33]

První implementace myšlenek DRM se datují do roku 1996, kdy byly kódovány první DVD nosi če. V roce 1999 byl norským studentem zve řejn ěn kód, který dekódoval takto chrán ěný obsah. V roce 2003 byl ukon čen soudní proces této kauzy a Johansen byl uznán nevinným, jelikož v norském právu je dovoleno kopírovat obsah nosi čů pro vlastní pot řebu. V roce 2005 uvedla spole čnost Sony technologii pro hudební CD, která znemož ňovala jejich kopírování, ale zárove ň také p řehrávání nosi čů na stolních a p řenosných p řehráva čích. CD obsahovalo po číta čový program, který se po vložení CD automaticky spustil a umožnil p řehrávání zvukových stop. Software spole čnosti Sony obsahoval však n ěkolik chyb, které ohrožovaly bezpe čnost po číta čů zákazník ů. Objevilo se množství hromadných žalob na spole čnost a ta byla p řinucena CD stáhnout a poskytnout poškozeným zákazník ům kompenzace.

Zajímavou metodou ochrany záznamu je tzv. watermarking – p řidávání „neviditelných“ artefakt ů p římo do záznamu, které by umožnily uložit metadata o majiteli copyrightu, distributorovi, zákazníkovi a další. Ztrátové komprese záznam ů (jak audio, tak video) ovšem odstra ňují neviditelné a neslyšitelné složky záznamu, je tedy dost pravd ěpodobné, že ztrátovou kompresí se tato data odstraní nebo poškodí.

DRM zvukových nahrávek ší řených p řes internet funguje na jednoduchém principu šifrování. Stáhnutá skladba je zašifrovaný soubor, jehož klí č musíme p řed každým použitím obdržet – většinou od prodejce nebo vydavatele. V daném klí či je také uvedeno, k čemu smíme dešifrovaný soubor použít a v jakém po čtu – obvykle se jedná o omezení na po čet stáhnutí, přehrání, kopírování na CD nebo synchronizace s přenosným p řehráva čem. Zdánlivá ochrana zašifrováním je však ve skute čnosti pouhé skrytí klí če p řed uživatelem, jelikož klí č je přítomen na uživatelov ě po číta či v okamžiku dešifrování. Implementace ani koncept DRM

33 nejsou nijak standardizovány, jednotlivé implementace (Apple, Microsoft) nejsou vzájemn ě kompatibilní.

Jak ukazuje historický vývoj, komentá ře nezávislých pozorovatel ů i sou časné kroky velkých spole čností (nap říklad Apple), koncept DRM zřejm ě obsahuje n ěkolik chyb. Z argument ů oponent ů lze vybrat následující:

• DRM nutí b ěžné legální uživatele sáhnout po nelegálních nástrojích – nap říklad obsah chrán ěný pomocí DRM není možné p řehrát na všech p řenosných p řehráva čích, které vlastníme. Každý formát je podporován jen na omezeném množství p řehráva čů . Chce- li zákazník sv ůj legáln ě nabytý obsah spustit na svém legáln ě nabytém p řehráva či, musí použít n ěkterou z nelegálních cest – stáhnout si nechrán ěný obsah, nebo použít software na odstran ění ochrany. Ačkoliv sami prodejci často nabízejí postup odstran ění ochrany (vypálení jako audio-CD a následné znovunahrání do po číta če), který je časov ě náro čný, vyžaduje další finan ční náklady a navíc není použitelný ve všech situacích (omezení délky záznamu na CD). Hledáním nechrán ěného (nelegálního) obsahu na internetu m ůže vést k nalezení dalších titul ů nabídky původního obchodu a tedy ke ztrát ě dalších potenciálních tržeb.

• DRM jde proti požadavk ům zákazník ů – ze zákaznického pohledu m ůže vyhrát jen takový produkt, který respektuje p řání zákazníka a uspokojuje jeho pot řeby. Zákazník nemá zájem kupovat hudbu, kterou si nem ůže p řehrát. Vezmeme-li v potaz, že b ěžný uživatel neumí nebo nechce porušovat digitální ochranu, která mu brání v přehrávání, dojdeme k záv ěru, že takto chrán ěný obsah nebude kupovat. Pokud p řesn ě nesplníme požadavky vydavatele nebo prodejce, m ůžeme se setkat nap říklad s následující „chybovou“ hláškou.

34

Obrázek 6 – Stiskn ěte tla čítko p řehrát, které je deaktivované...

• DRM je vázané na provoz služby. Microsoft v půlce června 2008 oznámil, že k datu 31. srpna 2008 pozastavuje provoz své služby MSN Music. To znamená, že veškerý obsah, který zákazníci u této služby nakoupili, již nebude mít kdo autorizovat, což vyvolalo velký negativní ohlas uživatel ů. Microsoft slíbil prodloužené tohoto termínu až do konce roku 2011. Zrušení obchodu tak vystavuje jeho provozovatele dalším náklad ům a zákazníka nejistot ě trvání nakoupeného zboží.

DRM také čelí jednoduché teorii šifrovacích algoritm ů. V přehráva či, který zákazník vlastní, je jak šifrovaná zpráva (obsah chrán ěný pomocí DRM), tak šifra (DRM kontrolní mechanismy), tak samotný obsah (b ěhem p řehrávaní chrán ěného obsahu). Všechny teorie šifrování spoléhají na fakt, že (alespo ň) šifra z ůstane utajena. Se znalostí všech komponent přestává být ochrana ú činnou. Dalším nedostatkem DRM je tzv. „analogová díra“. Záznam je před p řehráváním p řevád ěn do analogové podoby (elektrické impulsy), která již není žádným zp ůsobem chrán ěna. Je tedy možné takový záznam nahrát zp ět do po číta če a zbavit se ochrany. DRM naráží i z právního hlediska – licen ční zákony dovolují uzam čení obsahu pouze na omezenou dobu, DRM ale svá omezení drží bez časového omezení. [37]

DRM, ve své sou časné podob ě, má svoje klady a zápory. Jeho využití m ůže být, podle mého názoru, nap říklad na ur čitých placených streamovaných kanálech, jejichž uchování v čase ztrácí hodnotu a je tedy t řeba je využívat online (nap říklad zprávy z burzy, které jsou druhý

35 den již bezcenné). U takových je jakákoliv prodleva spojená s deaktivováním ochranného mechanismu nep řípustná. Také by bylo možné využít DRM u takových produkt ů:

• které nemají konkurenci, zákazník si nem ůže vybrat substitu ční produkt nebo neexistuje jiný distribu ční kanál;

• jejichž cílová skupina je malá nebo neschopná organizace ke vzniku ochrany odstra ňujících mechanism ů. To znamená, že by se nenašel nikdo, kdo by chrán ěný obsah koupil, ochranu odstranil a obsah zbylým uživatel ům n ějakým alternativním zp ůsobem nabídl. Zdánliv ě neatraktivní produkty (nap říklad namluvené pohádky), přístupné „zdarma“, mohou ale vyvolat ne čekanou poptávku.

Rozhodování, zda používat DRM nebo ne, je komplexním rozhodnutím. Na jedné stran ě je možná chrán ěn obsah (nikoliv však nep řekonateln ě), na druhé stran ě se však omezují možnosti zákazník ů, kte ří obsah koupili. Je pot řeba vzít v úvahu více faktor ů zárove ň – atraktivitu produktu a jeho zamýšlené použití, vlastnosti a schopnosti cílové skupiny (jejích člen ů i skupiny jako celku), snadnost použití a rozší ření dané implementace ochrany práv.

Z pohledu internetových prodejc ů hudby jsou trendy pom ěrn ě jasné. V roce 2007 za čala spole čnost Apple ve svém obchod ě iTunes nabízet vedle chrán ěných soubor ů také nechrán ěné, nov ě vzniklá sekce obchod Amazon.com, zabývající se prodejem MP3, také nechrání své soubory. P ředstavitelé spole čnosti uvedli, že je d ůležité, aby zákazník mohl přehrávat získané záznamy na libovolném p řehráva či. I p řes po čáte ční obavy s obchodem uzav řely smlouvy všechny velké nahrávací spole čnosti. Spole čnost Random House, která se zabývá vydáváním knih a audioknih, ve svém výzkumu uvedla, že nenašla žádný vztah mezi odstran ěním DRM a zvýšeným množstvím nelegáln ě získaného obsahu. Proto odstranila ze svých záznam ů ochranu. [35, 36]

4.3. Obchodní model

Obchodní model je termín, který se objevil na konci 90. let 20. století s boomem internetových spole čností. Obchodní model je konceptuální nástroj, který obsahuje sadu element ů a jejich vztah ů a umož ňuje vyjád řit obchodní logiku dané firmy. Jedná se o popis toho, co firma nabízí zákazník ům, architektury spole čnosti a její sít ě partner ů pro vytvá ření, propagování a dodávání produkt ů, které má zajistit udržitelný zisk. Návrh obchodního modelu se vytvá ří p ři tvorb ě obchodní strategie [50, 52].

36 Po čet prvk ů obchodního modelu se liší podle jednotlivých dostupných definic. Nejpodrobn ější člen ění uvádí následující:

1. produkt, který bude nabízen na trhu,

2. cílová skupina zákazník ů,

3. komunikace a distribu ční kanály,

4. vztah vytvá řený se zákazníkem,

5. zp ůsobilost provád ět core business,

6. schopnost implementovat obchodní model,

7. partne ři a jejich motivace pro spolupráci,

8. příjmové kanály,

9. nákladová struktura.

Tyto prvky lze rozd ělit do 4 skupin:

• infrastruktura (core business, implementovat obch. modelu, partne ři),

• nabídka (produkt),

• zákazníci (distribu ční kanály, cíloví zákazníci, vztah se zákazníky)

• finance (p říjmy, náklady).

Jednotlivé obchodní modely se vytvá řely organicky s vývojem obchodování. Pozdní vznik tohoto termínu neznamená, že spole čnosti d říve žádné obchodní modely nem ěly, jen k nim nebylo p řistupováno systematicky. Popis a konkretizace jednotlivých typů obchodních model ů již nepat ří do oblasti této práce, avšak s mnohými částmi obchodního modelu budu nadále pracovat jak p ři porovnání jednotlivých internetových obchod ů, tak hlavn ě v záv ěre čných modelech. Při porovnávání jednotlivých obchod ů s digitálními nahrávkami použiji následující sadu kritérií, které pokrývají n ěkteré z částí obchodního modelu:

• Uživatelské rozhraní – snadnost použití rozhraní obchodu, použité technologie, další distribu ční kanály.

• Ukázky – délka a kvalita ukázek.

• Formáty – formáty, ve kterých jsou záznamy k dispozici ke stažení.

37 • Cena – cena za jednu skladbu nebo celé album, slevové možnosti p ři nákupu celého alba, cenová diferenciace formát ů.

• Platba – použitelné platební kanály, p řirážky za použití ur čitých platebních možností.

• Doba uložení – po jakou dobu od nákupu je možné soubor znovu stáhnout.

• Množství skladeb – kolik jednotlivých skladeb je v obchod ě k dispozici.

• Dopl ňkové služby – rozší ření distribu čních kanál ů, dopl ňkové služby poskytované prodejcem, dopl ňkové aplikace.

• DRM – zda obchod prodává obsah chrán ěný pomocí DRM.

38 5. Hudební pr ůmysl

Hudební pr ůmysl je široký pojem. V této práci zkoumání trhu zužuji záb ěr na prodejce hudby a mluveného slova. P ři nasti ňování aktuální situace v hudebním pr ůmyslu beru v potaz všechny jeho složky – internetoví prodejci digitálních záznam ů jsou nedílnou sou částí a veškeré trendy mají vliv i na n ě.

5.1. Analýza sv ětového trhu distribuce digitálního audia – hudba

S rozvojem internetu (pokrytí, p řenosové rychlosti, dostupné technologie), zm ěnami v hudebním pr ůmyslu (jak na stran ě dodavatel ů, tak na stran ě zákazník ů) za číná digitální distribuce audia p řes internet hrát stále d ůležit ější roli v každodenním život ě b ěžných lidí. Je mnohem rychlejší si nové album oblíbeného interpreta stáhnout z internetu než si pro n ěj dojít do kamenného obchodu. Mimo jiné zp ůsobuje stahování (bez následného vypálení na fyzické médium) i nižší ekologickou zát ěž. Integrací s dalšími softwarovými a technickými prost ředky (hardwarové i softwarové MP3 p řehráva če) se k hudb ě běžný uživatel m ůže dostat pomocí doslova pár klik ů b ěhem velice krátkého času. Absence fyzických dopl ňků b ěžného média (booklet apod.) může být suplována hypertextovým nebo interaktivním obsahem neomezeného rozsahu upraveného dle preferencí uživatele.

V následujících částech se budu v ěnovat b ěžn ě p řístupným systém ům prodeje hudby, které fungují p řes internet. Tyto systémy se dají rozd ělit do dvou skupin: stylov ě profilované a se širokým záb ěrem.

Profilované obchody se zam ěř ují na specifickou část hudebního trhu (nap říklad segmentace dle jednotlivých žánr ů elektronické hudby) a soust ředí se na co nejv ětší pokrytí daného segmentu. Smlouvy bývají uzavírány s jednotlivými vydavatelstvími (m ůže jít řádov ě až o tisícovky), jejichž velikost není z žádného sm ěru omezena a smlouvu s obchodem m ůže uzav řít dokonce samotný autor. Tyto obchody se nezam ěř ují na digitální distribuci již existujících médií, ale snaží se exkluzivn ě získávat materiál pro čist ě internetový prodej – nap říklad vydavatelství (nebo autor sám) po vydání alba na CD poskytne pro internetový prodej několik dalších skladeb, které se na fyzické médium již nevešly. Autor ům také bývá poskytováno rozhraní pro ru ční publikování svých d ěl.

39 Rozhraní profilovaných obchod ů bývá vzhledem k cílové skupin ě (hudební profesionálové) jinak uspo řádáno. Up řednost ňuje se snadný poslech (zákazník v ětšinu skladeb ješt ě nezná a pomocí rozhraní je teprve poznává), vyhledávání dle r ůzných kritérií (podžánr, autor, vydavatelství apod.) a doporu čení na další skladby dle statistik nákup ů ostatních zákazník ů. Krom ě standardních kompresí s vyšší kvalitou bývá zpravidla nabízen n ěkterý z bezztrátových formát ů nebo p římo zdrojový WAV soubor (někdy s p říplatkem). Celkov ě se tyto obchody pohybují na vyšší cenové hladin ě.

Cílová skupina obchod ů se širokým záb ěrem jsou b ěžní poslucha či. Skladeb bývá řádov ě více než v úzkoprofilovém obchod ě, nabídka je složena z katalog ů velkých hrá čů hudebního pr ůmyslu. Cílem t ěchto obchod ů je uspokojit masovou poptávku po aktuální populární hudb ě, soustředí se tedy na aktuální trendy. Jednotlivec nebo malá vydavatelství nemívají obvykle šanci na takový obchod umístit svoje dílo. Tradi ční obchodní modely se zabývají pouze velkými distributory, avšak moderní a internetem pohán ěné spole čnosti se zam ěř ují i na tzv. long tail 16 , což je p říležitost pro malá nakladatelství či nezávislé autory, a p říležitost pro obchodníky, kte ří nepodnikají s fyzickým zbožím. Na druhou stranu se objevily takové obchody, které využívají mezery v zákonech zemí, ve kterých jsou zakládány, a fungují na hranici (nebo za hranicí) legality.

5.1.1 Profilované obchody

Obchody jsou vybírány dle osobních preferencí a zkušeností. Vlastnosti mají většinou velmi podobné a domnívám se, že porovnáním n ěkolika nejznám ějších obchod ů lze získat p řehled o většin ě vlastností, které je možné v sou časné dob ě do obchod ů implementovat.

Vlastnost/Obchod Beatport Juno Downloads

Uživatelské rozhraní Flash, jednoduché HTML + Flash p řehráva č, jednoduché

Ukázky až 120 vte řin, velmi nízká obvykle 90 vte řin, nízká kvalita

16 Dle Paretova pravidla by tvo řilo 80 % objemu obchod ů 20 % výrobk ů. Postavení obchodního modelu využívajícího long tail se snaží o poskytnutí menšinových produkt ů všem zákazník ů. Obraty internetových firem jako jsou Amazon, Rhapsody (online obchod s hudbou) vyvracejí Paretovo pravidlo. P řes 50% obratu t ěchto firem tvo ří ‚okrajové‘ produkty ur čené a konzumované menšinou. [9]

40 Vlastnost/Obchod Beatport Juno Downloads kvalita

Formáty MP3 (320 Kbit/s), MP4 (192 MP3 (192 KBit/s, 320 Kbit/s), Kbit/s), WAV WAV

Cena $1,49–$2,49, p říplatek za WAV £0,99 resp. $1,97 (MP3 192 $1, Kbit/s) až £1,99 resp. $3,96 až 30% sleva za album (WAV) až 50% sleva za album

Platba platební karty, PayPal bez platební karty, Paypal příplatku s příplatkem £0,20 + 2,9 % z celkové částky

Doba uložení 24 hodin do odhlášení

Množství skladeb více než 600 000 více než 400 000

Dopl ňkové služby Beatport Sync -

DRM ne ne

Tabulka 7 – Srovnání Beatport a Juno Download

Beatport 17

Nejznám ějším a nejpropagovan ějším obchodem s elektronickou hudbou.je Beatport Funguje od ledna 2004 a b ěhem jednoho roku získal 100 000 skladeb a smlouvu s 2700 vydavatelstvími. Webové uživatelské rozhraní je vytvo řený pomocí technologie Flash a vzhledov ě ctí produktovou řadu svého partnera firmy Native Instruments. Použitá technologie znemož ňuje nap říklad ukládat si odkazy na jednotlivá alba do oblíbených položek v prohlíže či, je však možné nechat si vygenerovat takový odkaz a zaslat si ho emailem, na oplátku p řehrávání náslech ů skladeb nebo práce s košíkem je mnohem rychlejší než u běžných stránek.

17 Stránka obchodu Beatport: http://www.beatport.com

41

Obrázek 7 – Flashové rozhraní serveru Beatport

V roce 2006 bylo zavedeno cenové odlišení pro Velkou Británii (£1,29 až £1,99) a zem ě EU (€1,49 až €2,49). Dle tehdejších měnových kurz ů šlo o cenová disproporce pro jednotlivé regiony, v dnešní dob ě p ři p řepo čtu p řes CZK si ceny zhruba odpovídají. Při nákupu celého alba bývá výsledná částka redukována na cenu o cca 20–30 % nižší než b ěžná cena CD nosi čů , ale za každou skladbu požadovanou ve formátu WAV je p řipo čítán $1 k celkové částce objednávky. Tento fakt se projevuje negativn ě hlavn ě p ři nákupu celých alb, kdy se lze pom ěrně snadno dostat s cenou nad b ěžný pultový prodej.

Novinkou je klientská aplikace Beatport Sync, která umož ňuje v jedné aplikaci hledat, kupovat skladby z obchodu a spravovat a p řehrávat kolekci všech skladeb uložených na po číta či. Integrace aplikace s webovým obchodem zjednodušuje hledání nové hudby, rozhraní je vzhledov ě podobné, nicmén ě je o n ěco svižn ější a n ěkterými funkcemi se liší od svého webového prot ějšku.

Zřejm ě vzhledem ke své velikosti a smlouvám s některými nahrávacími spole čnostmi musel Beatport zavést tzv. teritoriální omezení – ne všechny skladby je možné koupit ze všech region ů. Smlouvy s vydavatelstvími a autory se z řejm ě uzavírají pouze na ur čité regiony a na základ ě detek čních mechanism ů (p řihlašovací údaje, IP adresa, údaje z platební karty, atd.) jsou nákupy zákazník ů omezovány.

42 Juno Download 18

Juno Download je sesterským webem online prodejny fyzických médií (CD, vinylové desky). Zam ěř uje se na aktuální vydávanou elektronickou hudbu, dle toho vypadá i struktura navigace – dle času p řidání (dnes, tento týden, posledních 8 týdn ů) a následn ě dle žánr ů. Stránky jsou vytvo řené v HTML s flashovým p řehráva čem ukázek (o délce 90 vte řin) s alternativou stažení ukázky do po číta če v případ ě absence flashového p řehráva če či vytvo ření playlistu ve formátu XSPF). Cena jednotlivých skladeb je vypo čítávána z anglických liber do dalších m ěn (Euro a 1americký dolar) dle aktuálního kurzu ve Velké Británii, kde je obchod umíst ěn. Po zakoupení je možné všechny skladby z dané objednávky stáhnout jako jeden balík komprimovaný metodou ZIP.

Obrázek 8 – Titulní stránka server Juno Download

Mezi t ěmito dv ěma obchody lze t ěžko hledat lepší – každý z nich je specializované na ur čitá vydavatelství a žánry, jejich p řekryv je minimální. Juno Download poskytuje v ětší komfort kvalitn ějšími (i když kratšími) ukázkami a n ěkdy p řijde vhod klasické HTML rozhraní.

18 Stránka obchodu Juno Download: http://www.junodownload.com/

43 Cenov ě je na tom lépe Beatport, který ovšem nezohled ňuje cenu alba, pokud jej chceme stahovat ve formátu WAV – p říplatek $1 za každou skladbu je fixní a platí pro každou skladbu, i když má t řeba jen 30 vte řin. Pak se m ůže stát, že výsledná cena je vyšší, než originální nosi č v kamenném obchod ě. Juno Download po čítá s takovými variantami, nákup celých alb v bezztrátovém formátu vychází levn ěji spíše zde. P ři platb ě pomocí PayPalu na Juno Download jsou poplatky naú čtovány zákazníkovi, Beatport je neú čtuje.

5.1.2 Obchody se širokým záb ěrem

Mezi obchody se širokým záb ěrem pat ří všechny hlavní hrá či online prodeje hudby. Nejv ětším sv ětovým obchodem je iTunes Store spole čnosti Apple. Jako druhý obchod, v sou časné dob ě velmi perspektivní, jsem zvolil Amaznon.com, který je vnímán jako p římý konkurent iTunes. Kritéria byla zvolená podobn ě jako u porovnávání profilových obchod ů. Některá zůstala nevypln ěna, protože ani v jednom z uvedených obchod ů nelze nakupovat z České republiky, a tak nemohla být funk čnost ov ěř ena.

Vlastnost/Obchod iTunes Store Amazon.com

Uživatelské rozhraní Integrované v aplikaci HTML, ne zcela ergonomické

Ukázky 30 vte řin, kvalita neznámá 30 vte řin, kvalita pr ůměrná

Formáty MP4 (128 Kbit/s) MP3 (256 Kbit/s) iTunes Plus: MP4 (256 Kbit/s)

Cena $0,99 $0,99 album obvykle $9,99 album od $5,00 do $11

Platba dárková karta, platební karty, platební karty PayPal

Doba uložení nelze zjistit nelze zjistit

Množství skladeb 6 000 000 více než 2 000 000 p ři spušt ění

Dopl ňkové služby iPhone, iPod, iTunes Amazon MP3 Downloader

DRM ano ne iTunes Plus: ne

Tabulka 8 – Srovnání iTunes Store a Amazon.com

44 iTunes Store 19

Obchod spole čnosti Apple byl založen v roce 2003 a k lednu 2008 prodal 4 miliardy skladeb. Prodává více než 70 % všech skladeb distribuovaných po internetu na sv ětě. Za tak velký tržní podíl vd ěč í hned n ěkolika faktor ům – je úzce provázaný s dalšími produkty firmy Apple (po číta če, p řehráva če, mobilní telefony, opera ční systém), bez kterých není možné nakupovat, a byl v tak velkém objemu první. Úzká provázanost má však i n ěkteré nevýhody, nap říklad uživatelé alternativních opera čních systému nemají šanci v obchod ě nakupovat ani používat další za řízení. Pro platformu Windows však existují nástroje, dodávané firmou Apple, pro plnohodnotnou funk čnost všech komponent. V roce 2007 za čal obchod iTunes Store nabízet hudbu i bez ochrany DRM ve speciální sekci iTunes Plus. Použitá bitrate byla 2x vyšší než u chrán ěného obsahu a cena byla také vyšší. B ěhem n ěkolika m ěsíc ů se však cena snížila na úrove ň chrán ěného obsahu a volba ochrany DRM probíhá p ři stahování zakoupeného obsahu. Bohužel ani v roce 2008 se neplánuje rozšíření iTunes Store do České republiky, nákup tedy není za b ěžných podmínek možný.

Obrázek 9 – iTunes Store v programu iTunes [38]

19 Stránka obchodu iTunes Store: http://itunes.com

45 Amazon.com 20

Amazon je na trhu prodeje hudby v digitální form ě p řes internet nová čkem. Za čal v zá ří 2007 s úctyhodným katalogem 2 milión ů nahrávek, který se stále rychle rozr ůstá. Uživateli byl přijat pozitivn ě a co je ješt ě zajímav ější, pouze 10 % zákazník ů má zkušenosti s iTunes Store. Je tedy vid ět, že trh stále není nasycen a že se Amazonu poda řilo najít rozsáhlé volné místo. Výhodou tohoto obchodu oproti iTunes je jeho nevázanost na další služby nebo produkty. Hudba je dostupná všem (tedy v sou časné dob ě jen ob čan ům Spojených stát ů, ale rozši řování na další státy je v plánu. Dopl ňková aplikace Amazon MP3 Downloader umí stažené soubory automaticky umis ťovat do kolekcí program ů iTunes nebo Windows Media Player.

Obrázek 10 – Titulní stránka Amazonmp3.com

20 Stránka obchodu Amazon: http://www.amazonmp3.com/

46 5.2. Analýza sv ětového trhu prodeje audia – mluvené slovo

Mluvené slovo prodávané p řes internet je pro mnoho u nás lidí neznámým oborem. V roce 2005 bylo v USA přes internet prodáno a stáhnuto 9 % všech prodaných audioknih. Od té doby jejich objem a podíl neustále roste. Server Audible.com již druhý rok po sob ě vykazuje více než 30% nár ůst prodej ů, b ěhem posledního kvartálu roku 2007 reportuje více než 71 000 nových zákazník ů (dohromady 457 000). Za rok 2007 také vykázal poprvé ve své historii zisk. Tato fakta sv ědčí o tom, že trh má velký potenciál dalšího r ůstu. Audio Publishers Association uvádí ve svém výzkumu, že 25 % ob čan ů USA poslouchá audioknihy. [39, 40, 41].

V kapitole 3.2 byl zmín ěn p řehráva č s pevn ě nahraným obsahem. Takový p řehráva č vyrábí nap říklad spole čnost PlayAway, která krom ě b ěžných knižních titul ů nabízí i výukové programy nebo hudbu. Ceny se pohybují od $25 do $35. Firma nabízí možnost návratu použitých audioknih oproti kreditu na nákup dalších produkt ů. Výhodou t ěchto produkt ů je také možnost jejich prodeje dál, což není s digitálním obsahem, který není vázaný na pevné médium, možné .

Obrázek 11 – P řehráva č Playaway s nahranou knihou

47

Vlastnost/Obchod Audible Simply Audiobooks

Uživatelské rozhraní HTML, klasický e-shop HTML, ne zcela ergonomické

Ukázky různ ě dlouhé 30 vte řin

Formáty AAC (8 Kbit/s, 16 KBit/s, 32 WMA (32 Kbit/s) Kbit/s) (odhad)

Cena $14 a výše $10 a výše $14,95 m ě č $14,95 m ěsí ční paušál s jednou sí ní paušál s jednou ě knihou, $22,95 za dv ě knihy knihou, $21,95 za dv knihy

Platba platební karty platební karty

Doba uložení neomezená nelze zjistit

Množství knih více než 40 000 více než 20 000

Dopl ňkové služby Audible Download Manager -

DRM ano ano

Tabulka 9 – Srovnání audible.com a Simply Audiobooks

I p řes pozitivní čísla uvedená v za čátku kapitoly, fungují pouze dva velké online obchody s digitálními audioknihami. Nejv ětší z nich, audible.com, nabízí sv ůj obsah také pomocí iTunes, čímž rozši řuje svoje možnosti p řehrávání. V ětšina knih je nabízena ve t řech formátech, bez ozna čení kodeku a bitrate, tabulkové údaje jsou získané odhadem – porovnáním velikostí soubor ů. Obchod nabízí upravené i neupravené audioknihy, ceny se pohybují od $14 výše, avšak je možné zakoupit výhodné p ředplatné na jednu nebo dv ě knihy měsí čně či rovnou naráz 24 knih. Zakoupené knihy lze stahovat kdykoliv a kdekoliv, jsou však chrán ěny pomocí DRM. Na stránkách je tak velký prostor v ěnovaný podporovaným přehráva čů m (díky DRM není možné p řehrávat audioknihy na všech p řehráva čích) a návodům, jak s DRM pracovat. Pro usnadn ění práce na platform ě Windows je pot řeba stáhnout aplikaci Audible Download Manager, která umí stáhnuté audioknihy importovat do aplikace Windows Media Player a p řiložit p říslušné licence. N ěkteré knihy z nabídky však vydavatelská spole čnost nemá licencované pro celosv ětovou distribuci, z nabídky však zmizí až po registraci s uvedením bydlišt ě. Tento problém by však částe čně mohly řešit nov ě vznikající pobo čky v dalších státech (Velká Británie, N ěmecko) a také spolupráce se serverem

48 Amazon.com, který v lednu roku 2008 Audible koupil. Názor na DRM v obchod ě Amazon by mohlo být dalším sm ěrem, kterým by se mohl Audible v budoucnu vydat. K zajímavostem tohoto obchodu pat ří nap říklad nabídka čtených p řehled ů článk ů n ěkterých velkých deník ů, které jsou dodávány brzo ráno každý den. [42]

Obrázek 12 – Titulní stránka obchodu Audible.com

Číslem dv ě na sv ětovém trhu je obchod Simply Audiobooks 21 . Nabídka je výrazn ě užší a obchod se navíc nespecializuje pouze na stahovatelné audioknihy – u n ěkterých titul ů nabízí jak možnost stažení, tak koupení titulu na fyzickém nosi či či výp ůjčkovou službu, která umož ňuje titul za poplatek p ůjčit a pak jej poštou vrátit zp ět do obchodu (kamenného, internetového). Ceny stáhnutelných knih jsou lehce nižší než na Audible, stejn ě tak i ceny předplatných. Exkluzivní spolupráce iTunes s obchodem Audible znemož ňuje získání licence pro distribuci pro p řehráva če firmy Apple, Simply Audiobooks se tak soust ředí na

21 Koncem června 2008 spustil server Simply Audiobooks nový vzhled a novou funkcionalitu. Ta zahrnuje mimo jiné dlouho požadovanou a o čekávanou možnost stahovat knihy ve formátu vhodném pro p řehráva če iPod. Tento krok z řejm ě podpo řila p ředcházející dlouhodobá petice sm ěrem ke spole čnosti Apple.

49 technologie spole čnosti Microsoft (Windows Media, Plays For Sure). Veškerý obsah je chrán ěn pomocí DRM, spole čnost však uvažuje o zp řístupn ění části nebo celého obsahu bez ochrany, z řejm ě kv ůli podpo ře dalších p řehráva čů a usnadn ění práce zákazník ům.

Obrázek 13 – Titulní stránka obchodu Simply Audiobooks

Cílová skupina audioknih je na americkém trhu pom ěrn ě jasná – nejvíce se uvád ějí lidé, kte ří cestují za prací a každý den tak stráví hodinu (hodiny) v doprav ě, kde si nemohou číst, případn ě se lidé, kte ří pracují samostatn ě a p řítomnost ostatních nahrazují alespo ň mluveným slovem. Velkou pozornost také kladou výukovým knihám. Asociace vydavatel ů audioknih specifikují svého zákazníka jako vystudovaného, staršího (30+), s vyšším p říjmem, který přehled o audioknihách získává v recenzích a z žeb říčků prodejnosti. [44]

Webové stránky n ěmeckého Goethe Institutu však vidí situaci pon ěkud jinak. N ěmecký trh, je velmi silný v tradi čně distribuovaných audioknihách. Nabídka více než 17 000 titul ů z produkce tém ěř 500 vydavatelství se prodává p řevážn ě v kamenných obchodech. Mezi roky 2006 a 2007 vzrostl obrat z prodeje o více než 17%, objem prodeje o více než 25%, tém ěř

50 třetina vydavatelství však snížila doporu čenou prodejní cenu .Tato fakta hovo ří jasn ě o probíhajícím konkuren čním boji. Ceny audioknih (vázaných na fyzické médium) se usadily na hranici 10 €. N ěmecký trh však poskytuje pohled i na další specifika – vydavatelé vidí budoucnost v zachycení mladé generace (88 % 9letých d ětí již poslouchalo audioknihu a 64 % ji považuje za „fajn“) a n ěme čtí vydavatelé se nesoust řeďují pouze na samotný mluvený obsah, často dopl ňují mluvené slovo hudebním nebo zvukovým doprovodem. To také dává p říležitost ke vzniku nekonven čních um ěleckých formát ů a žánr ů, které jsou v německých audioknihách pom ěrn ě oblíbené. [43]

5.3. Analýza českého trhu

Na českém trhu fungují dva internetové obchody se stahovatelnou hudbou a nabízejí zárove ň mluvené slovo. AllMusic.cz pat ří do skupiny obchod ů VltavaStores.cz (a nabízí u vybraných položek ekvivalentní fyzická média z nabídky jiných obchod ů skupiny), za i-legalne.cz stojí firma DVC International a.s., jejíž zakladatelé (dle obchodního rejst říku) provozují například řet ězec restaurant ů s rychlým ob čerstvením NordSee nebo realitní kancelá ř.

Vlastnost/Obchod i-legalne.cz AllMusic.cz

Uživatelské rozhraní HTML, flashový p řehráva č, HTML, ne zcela ergonomické, vizuáln ě v po řádku, vyhledávání flashový p řehráva č nepohodlné.

Ukázky 30 vte řin 30 vte řin, MP3 (128 Kbit/s)

Formáty WMA (192 Kbit/s, 128 Kbit/s, WMA (192 Kbit/s) 96 Kbit/s) MP3 (256 KBit/s)

Cena 14,90 K č–35,60 Kč za skladbu 15,00–34,90 K č za skladbu 149 K č–319 K č za celé album 129 K č–299 K č za album

19,90 K č za jednu kapitolu knihy 129 K č–249 K č za celou knihu 129 K č–349 K č za celou knihu (kapitoly se v ětšinou neprodávají)

249 K č m ěsí ční paušál

Platba nabitím interního ú čtu, převodem na ú čet, brána eBanky, převodem na ú čet, brána platební karty, PayPay

51 Vlastnost/Obchod i-legalne.cz AllMusic.cz eBanky, platební karty, PaySec

Doba uložení neomezená neomezená

Množství nahrávek tém ěř 500 000 více než 500 000 audioknihy obtížn ě zjistitelné audioknihy cca 20 položek (není k dispozici kompletní katalog)

Dopl ňkové služby DVC Downloader, ÍZY Manažer -

DRM částe čně částe čně

Tabulka 10 – Srovnání i-legalne.cz a AllMusic.cz

Cenová politika nákupu celých alb obchodu I-legalne.cz je nastavena pon ěkud neš ťastn ě. Zdá se, že se album za řadí do ur čité cenové skupiny, která ur čuje jak cenu jedné skladby, tak celého alba. M ůže tak dojít k paradox ům, kdy sou čet ceny jednotlivých skladeb je menší než cena alba, a to v případ ě, že skladeb je mén ě než 10 nebo 9 (dle cenové skupiny). U n ěkterých alb je tento nedostatek řešen tím, že je znemožněn nákup n ěkterých skladeb (kapitol) samostatn ě a jsou dostupné pouze p ři nákupu celého alba. V některých p řípadech bylo zjišt ěna i logická oprava ceny alba na nižší cenu, nicméně u n ěkterých položek stále z ůstává cenový rozpor 22 . Stejn ě tak lze nalézt i opa čný nepom ěr, kdy je nap říklad kniha rozd ělena na mnoho kapitol ( řádov ě desítky) o minutové délce. Sou čet cen jednotlivých skladeb více než šestkrát p řekra čuje cenu alba.

I-legalne.cz nabízí od 1. června novinku – možnost neomezeného stahování za paušální poplatek. Dalo by se říci, že se stává jedním z celosv ětov ě prvních obchod ů, který p řistoupil na podobný obchodní model. Za 249 K č m ěsí čně (resp. 2399 K č ro čně) umož ňuje neomezené stahování veškerého obsahu, v četn ě audioknih. Obsah je však chrán ěný pom ěrně p řísnou licencí DRM – dovoluje pouze dv ě synchronizace s přenosnými za řízeními a nedovoluje žádné vypálení na fyzické médium. Takto chrán ěné jsou i soubory, které p ři b ěžném nákupu DRM neobsahují. Pro zprovozn ění této služby je také pot řeba do po číta če nainstalovat speciální aplikaci, která komunikuje se serverem, vystavuje licence a stahuje vybrané skladby.

22 Nap říklad http://www.i-legalne.cz/jnp/cz/obchod/album/M-MA_-Ma_vlast.html

52 Licence vyprší v okamžiku, kdy se p řestane platit paušální poplatek – znemožní se i jejich přehrávání.

V katalogu mluvených knih obchodu i-legalne.cz se nevyhledává úpln ě nejjednodušeji. Vyhledávání podle autora m ě v drtivé v ětšin ě p řípad ů odvedlo do n ěmecky mluvených knih nahrávací spole čnosti Warner. Chybí možnost filtrovat podle jazyka nebo souhrnný katalog pouze českého mluveného slova. Pokud se naše hledání zam ěř uje mimo prodejní žeb říčky nebo novinky a neznáme autora, je vyhledávání tém ěř nemožné. Navíc výsledky vyhledávání neodpovídají zobrazenému katalogu (ve kterém nejsou uvedené n ěmecké knihy, avšak p ři vyhledávání ano). U neznámých knih a autor ů chybí jakýkoliv komentá ř. Oproti Allmusic.cz nabízí I-legalne.cz nabízí k některým knihám krátký popisek.

Allmusic.cz je obchodem, který v ni čem nevybo čuje, snad jen tím, že nabízí n ěkteré položky bez ochrany DRM a ve formátu MP3 ve vysoké kvalit ě (256 KBit/s). Vyhledávání v katalogu hudby je p říjemné, avšak stejný postup je použit i pro mluvené slovo, což poskytuje nerelevantní výsledky. P ři hledání podle autora jsou zobrazeny všechny kapitoly všech knih, které jsou k dispozici, což činí vyhledávání zcela nepoužitelným. K dopl ňkovým službám pat ří provázání s prodejcem vstupenek Ticketstream nebo se sítí obchod ů Vltava.

Politika ochrany pomocí DRM je u obou obchod ů rozdílná – u n ěkterých položek je nap říklad DRM u AllMusic.cz nepoužito, ale u stejných na i-legalne.cz ano. Z řejm ě již záleží na konkrétní smlouv ě s obchodem. P ři registraci na serveru AllMusic.cz je také t řeba odsouhlasit klauzuli, že skladby pat řící lokálním zástupc ům sv ětové „velké čty řky“ m ůžeme nakupovat pouze z území České Republiky.

Parametr i-legalne.cz i-legalne.cz AllMusic.cz DRM/Obchod paušál

Přehrání neomezen ě neomezen ě neomezen ě

Synchronizace 25–neomezen ě 2 25 s přenosným za řízením

Vypálení na CD 5–10 0 10

Znovustažení p ři 5 neomezen ě 10 reinstalaci

Tabulka 11 – porovnání parametr ů DRM

53 Jak je vid ět z předchozích dvou tabulek, oba obchody mají velice podobné parametry. Konkuren ční výhoda tedy musí být založena na dalších poskytovaných službách a obsahu. Krom ě nabídky z katalogu „velké čty řky“ se i-legalne.cz pokouší nabízet i n ěkteré skladby zdarma (z řejm ě v rámci promo akcí) a také dává prostor mladým českým kapelám v sekci Inkubátor ve spolupráci se serverem bandzone.cz. Allmusic.cz nabízí naopak recenze alb a oficiální hitparádu IFPI (mezinárodní federace hudebního pr ůmyslu). Velkou výhodou pro i-legalne.cz je paušální tarif na neomezené stahování. Reakce trhu bude zajímavá, stojí proti sob ě dva hlavní argumenty pro a proti – neomezené stahování a poslech, ale pouze po dobu placení paušálu.

Mluvené slovo

Mluvené slovo, respektive jejich novodobý formát audioknihy, nemají v sou časné dob ě v České republice silnou tradici. Tém ěř každý má doma nebo se setkal s pohádkami, záznamy divadelních p ředstavení či mluveným slovem na vinylových deskách, bohužel do v ěku CD a následn ě internetu tato tradice nep řežila. Zdá se ale, že se tento produkt za číná znovu pomalu prosazovat.

V kamenných a internetových obchodech (prodávají však výhradn ě fyzické CD) p řevládají nau čné tituly, p řevážn ě jazykové. Tradi ční mluvené slovo m ůžeme najít v katalogu r ůzných obchod ů a vydavatel ů. Z řejm ě nejv ětší obchod provozuje firma Bontonland, kde m ůžeme nalézt více než 500 titul ů mluveného slova. V online žeb říčku prodejnosti všech titul ů23 je na 9. míst ě audiokniha Ireny Douskové – Oněgin byl Rusák vypráv ěná Barborou Hrzánovou. Na p ředchozích místech se umístily soundtracky z českých muzikál ů a album kapely Coldplay. Spole čnost Popron 24 má ve svém katalogu zhruba 300 položek, ze kterých je zhruba 100 audioknih. Zbytek tvo ří nahrané divadelní hry a zábavní mluvené slovo. Katalog vychází z již vyšlých titul ů, na nových Popron spolupracuje se spole čností AudioStory 25 a soust ředí se na populární autory a populární vyprav ěč e, od kterých má p řipraveno 45 titul ů. Dalším dodavatelem mluveného slova je spole čnost Radioservis 26 , který se také soust ředí na populární nebo historické tituly. Nejnov ější položka z katalogu 55 produkt ů (15 p řípad ů

23 Stránka obchodu: http://www.bontoland.cz

24 Stránka obchodu: http://www.popron.cz

25 Stránka spole čnosti: http://www.audiostory.cz

26 Stránka spole čnosti: http://www.radioservis-as.cz

54 Sherlocka Holmese) je nabízen ve formátu MP3 CD (tedy soubory uložené na CD), ostatní ve form ě tradi čních zvukových CD. Dalším vydavatelem je nahrávací spole čnost Supraphon, která v cca 40 položkách nabízí pohádky, sou časnou i historickou českou literaturu a další zábavné tituly. Všechny položky z nabídky Supraphonu lze stáhnout v internetovém obchod ě i-legalne.cz. K vydavatel ům pat ří i spole čnost Tympanum, kte ří vedle klasických titul ů vydávají i sou časné české autory pom ěrn ě netradi ční formou – slova jsou doprovázena hudbou. Další on-line knihkupectví p řeprodávají obsah jednotlivých vydavatel ů či znovu vydávají dříve vydané tituly pod vlastní licencí. Krom ě i-legáln ě.cz chybí jakýkoliv systematický pokus o on-line prodej mluveného slova, avšak i u zmín ěného obchodu je vyhledávání takových titul ů zna čně ztíženo. [56]

5.4. Aktuální zm ěny a trendy v hudebním pr ůmyslu

Hudební pr ůmysl se dle slov jejích p ředstavitel ů, v čele s International Federation of the Phonographic Industry (IFPI 27 ), nachází v krizi. Jak ukazuje Obrázek 14 – Graf vývoje získávání hudby mezi roky 2006 a 2007 [20], prodeje fyzických nosi čů klesly mezi lety 2006 a 2007 o 9 % (z 41 % na 32 %), vzr ůst digitáln ě stahované hudby (ze 7 % na 10 %) nesta čil tuto mezeru pokrýt. Vypalování od ostatních lidí se drží na stále stejné úrovni (38 %), siln ě však vzrostl po čet hudby získané z vým ěnných P2P (peer-to-peer) sítí (ze 14 % na 19 %).

Všichni jednohlasn ě svalují vinu na internetové pirátství a formát MP3. Zdá se, že pot řeba radikálního reengineeringu nakonec zasáhla i tak tradi čně silný a stabilní pr ůmysl, jako je ten hudební. Ve Spojených státech dostalo výpov ěď p ět tisíc zam ěstnanc ů nahrávacích firem, t ři tisíce obchod ů s deskami zkrachovaly. Nahrávací spole čnosti a velká vydavatelství si svou nepružností a uzav řeností zp ůsobily mnohé problémy samy. Velké spole čnosti nev ěnovaly dostate čnou pozornost rychle se rozvíjejícím trend ům: nástupu internetu, DVD technologii a po číta čovým hrám. Dva roky od soudního pádu prvního programu pro ve řejné (a nelegální) sdílení hudby, Napsteru, trvalo, než se uzav řela první dohoda o podmínkách s prvním legálním prodejcem digitální hudby, firmou Apple a jejich obchodem iTunes Store. [17]

27 Stránka organizace: http://www.ifpicr.cz/, mate řská organizace http://www.ifpi.org/

55

Obrázek 14 – Graf vývoje získávání hudby mezi roky 2006 a 2007 [20]

Pohledem na nejv ětší sv ětový online obchod s hudbou a mluvený slovem dostáváme pom ěrn ě zajímavé informace. Magazín Apple Insider uvádí, že hrubý zisk vychází zhruba na 5 %–10 % z p říjm ů, což je pro spole čnost Apple jeden z nejhorších výsledk ů pro její vlastní produkty. Magazín Wired z tiskové zprávy Apple píše, že prodej iTunes Store v březnu 2007 meziro čně stoupl o 35 %. Amazon krátce po spušt ění sekce s prodejem digitální hudby uvedl, že pouhých 10 % zákazník ů d říve použilo iTunes. Očekává se, že kolem roku 2012 bude více než čtvrtina veškeré hudby prodávaná online. Na globálním trhu je tedy ješt ě pom ěrn ě velký prostor pro internetový prodej hudby. Zdá se, jako by sou časné obchody váhaly s novými obchodními modely, dost možná za touto zdrženlivostí stojí nahrávací spole čnosti, pro které jsou jedinými aktuálními termíny „pokles zisku“ a „(boj proti) pirátství“. M ůže se však stát n ěco, co nevzejde z pirátství a stejn ě ješt ě více podrazí nohy velkým vydavatel ům – sta čí, aby si kapely a producenti našli jinou nahrávací spole čnost nebo za čali vydávat svoje díla sami. Mohou nalézt nové obchodní modely, dostat hudbu rychleji, levn ěji a pohodln ěji ke svým poslucha čů m, kte ří vlastn ě nic jiného necht ějí. [46, 47, 48, 49]

5.4.1 Last.fm

Možný nástin budoucích událostí ukazují za čínající aktivity serveru Last.fm. Ten nabízí zdarma poslech jinak komerčně dostupné hudby. V sou časné dob ě se snaží licencovat veškerý obsah, který na webu je zatím ve form ě 30vte řinových ukázek, a pracují i na rozší ření mimo 3 základní státy (Spojené státy, Velká Británie a Německo). Jediné omezení je, že každou skladbu lze p řehrát pouze t řikrát, více bude možné po zavedení a zaplacení paušálních poplatk ů, které umožní neomezený poslech. Skladby nebude možné stahovat do po číta če,

56 pouze poušt ět p řes webové rozhraní. Spolupráce byla v dubnu 2004 navázána se všemi čty řmi nejv ětšími vydavatelstvími EMI, Sony BMG, Universal a Warner, které m ěly v roce 2006 více než 80% podíl na trhu.

Last.fm se dle pravidla „long-tail“ snaží oslovit i nezávislá vydavatelství nebo p římo jednotlivé autory. Autor, vydavatelství nebo nahrávací spole čnost bude získávat peníze za každé přehrání skladby – peníze budou získávány z placených paušál ů a z umíst ěné reklamy na stránkách. [13, 14, 15]

Obrázek 15 – Titulní stránka serveru Last.fm

5.4.2 Hudba zdarma

Některé kapely a vydavatelství za čaly poskytovat svá alba ke stažení zdarma (v kvalitě dosta čující k poslechu v běžných podmínkách). Co k tomu m ůže Radiohead, Metallicu, Nine Inch Nails nebo zp ěváka Prince vést? Možná jejich manaže ři nejsou jen úzce zam ěř eni na získávání pen ěz z prodeje nosi čů , ale starají se nap říklad o po řádání koncert ů, prodej reklamních p ředm ětů, booking dalších um ělc ů apod., a voln ě ší řená hudba je pro n ě marketingovým nástrojem pro další aktivity. Velký potenciál mají také rozlehlé sociální sít ě. Zadavatel reklamy má p řed sebou velkou sí ť (desítky milión ů člen ů), jejíž uživatelé aktivn ě a s radostí nebo pasivn ě (prost řednictvím automaticky vznikajících vazeb) sdílejí své názory, hodnoty, (nejen) hudební preference a další soukromá data, jejichž sb ěr by byl samotně zcela

57 nerealizovatelný. A to vše s celosv ětovým rozsahem a dopadem. Najít cílovou skupinu a oslovit ji je otázka dob ře formulovaného dotazu do databáze. Reklama tak m ůže být mnohem účinn ější, a tedy dražší. Jde tedy vlastn ě o přesun platby za zboží od zákazníka na inzerenty. Dříve zmi ňovaný Last.fm nebude financovat veškeré platby autor ům a vydavatelstvím z příjm ů z paušálních poplatk ů, ale velký podíl p řipadne i na placenou reklamu p římo na webu. Při vhodn ě zvolené strategii je možné i tento proces p řenechat n ěkomu jinému – nap říklad server Yahoo! uvažuje o implementaci technologie Google AdSense jako reklamního systému. [16, 31]

5.5. Specifika místního prost ředí

Informace o zákaznících českých webových obchod ů m ůžeme jen odhadovat. Situace v České republice je navíc ztížena pom ěrn ě malým trhem. Celkový p říjem registrovaných člen ů IFPI za rok 2007 činil o n ěco mén ě než 500 milión ů korun. Digitální prodej činil zhruba 5 % z tohoto objemu a vykazuje jasný rostoucí trend.. Můžeme tak vycházet pouze z kusých informací, které navíc nemusejí být pravdivé, a z trend ů, které se objevují v zahrani čí. Nap říklad server ItBiz v kv ětnu 2007 uvedl, že server i-legalne.cz prodává okolo 30.000 skladeb m ěsí čně, nicmén ě p ři zavád ění paušálního poplatku v červnu 2008 bylo v tiskové zpráv ě uvedeno, že zákazníci dosud nakoupili zhruba 300 000 skladeb. Zdá se, že po po čáte čním boomu objemy prodeje velice rychle poklesly a spole čnost tak byla nucena hledat nové obchodní modely. Není možné také vylou čit mylnou informaci serveru ItBiz. Pokud vezmeme pr ůměrnou cenu skladby (25 K č) a ode čtěme podíl, který odevzdává vydavateli (40 %, což velice malá částka v porovnání s obvyklým stavem ve sv ětě), ro ční p říjem tedy vychází okolo 2 250 000 K č. Náklady na zprovozn ění takového systému jsou pom ěrn ě vysoké, i-legalne.cz uvádí cca 20 milión ů korun, což dává bez dalších náklad ů a bez diskontace návratnost zhruba 9 let. Je tedy vid ět, že takový projekt je spíše pionýrským kouskem, který čeká, co se bude dít v budoucnu. [45, 55]

Tradi čně silnou pozici má v České republice pirátství. Nelegáln ě získaná hudba a mluvené slovo provází řadu ob čan ů každý den (míra pirátství v ČR je na špi čce Evropy). Zm ěnit chování zákazník ů není jednoduché, vyžaduje koordinovanou souhru n ěkolika faktor ů – postihy za nelegální sdílení nebo ší ření, zárove ň bohatou, rostoucí, kvalitní a dostupnou nabídku, která by lidi p řecházející od „pirátství“ uspokojovala.

Velkým problémem celého hudebního pr ůmyslu je jeho regionalizace – skladby velkých nahrávacích spole čností musíme kupovat na území státu, ve kterém žijeme. To platí i pro

58 Českou republiku. Dostáváme se tedy na geograficky neomezené síti k ur čitým omezením, která vedou ke zvýšeným nárok ům na koncového uživatele. Globalizace digitálního trhu (sjednocení místa nákupu) by však vedla k odlivu pen ěz do jednoho místa, což je škodlivé pro regionální ekonomiku i samotné nahrávací spole čnosti, které se starají o ur čité portfolio obsahu, jehož n ěkteré složky „vyd ělávají“ na jiné. Chyt ře promyšlený mechanismus by však mohl peníze do regionálních pobo ček vracet, podobn ě jako da ňovým poplatníkem odvád ěné dan ě jdou do kasy státní, krajské i obecní resp. m ěstské. Nabídka tvorby pouze domácích kapel by evidentn ě neuspokojila poptávku.

O tom, že i v České republice jsou lidé schopni p řemýšlet pokrokov ě a s výhledem vp řed, sv ědčí pokus kapely Ohm Square, která vydala svoje album v limitovaném nákladu 216 kus ů na CD, jejichž obaly dohromady tvo ří velký obraz. Každý nosi č je číslovaný a podepsaný všemi členy kapely – jedná se tedy o sb ěratelskou edici, která m ůže být i jistou formou investice, fanouškovské podpory nebo sociální integrace. Nosi če byly v pr ůběhu kv ětna 2008 vydraženy na auk čním serveru, p řičemž jejich cena vysoce p řesáhla cenu b ěžných nosi čů (600–900 K č). B ěžným poslucha čů m pak kapela nabídla alternativu v podob ě možnosti stáhnout jednotlivé skladby nebo celé album p římo ze webových stránek kapely za 15 K č resp. 100 K č, p řičemž platba probíhá pomocí zpoplatn ěné SMS. Dle p ředstavitel ů kapely se touto cestou prodalo b ěhem prvního m ěsíce n ěkolik stovek alb. [54]

V tomto ohledu je na tom mluvené slovo ve ztížené startovní pozici. Globalizace nem ůže přicházet v úvahu – anglicky psané a mluvené knihy se v ětším m ěř ítku u nás prodávat nebudou a podobn ě ani české knihy nemohou, narozdíl od hudby, být bez p řekladu exportovány. Trh s audioknihami je tedy výrazn ě uzav řený, jediný trh, se kterým by se mohl dále pracovat, je sousední Slovensko, k němuž nás pojí silná geografická, kulturní i jazyková blízkost.

Dle statistik z roku 2006 nakupuje knihy a časopisy p řes internet 31 % lidí, hudbu a filmy pouze 12 %. Je tedy z řejmé, že čtená řská obec je k internetu relativn ě více p řiklon ěná, což by mohlo usnadnit p řípadný nástup audioknih prodávaných online. [19]

Český trh s audioknihami vykazuje také zajímavé specifikum – pirátské ší ření je velice dob ře a ve řejn ě organizováno. Jedno velké diskusní fórum 28 a jeden blog 29 slouží k ší ření nahrávek

28 Stránka diskuse: http://mluveneslovo.chaves.cz/

29 Stránka blogu: http://mluveny.panacek.com/

59 audioknih, rozhlasových po řad ů a dalšího mluveného slova v amatérském i profesionálním provedení. I p řed uvedený disclaimer, kterým se provozovatel fóra snaží od veškerého nelegálního obsahu distancovat, lze na jejich stránkách nalézt odkazy ke stažení nov ě produkovaných audioknih. Provozovatel tohoto fóra bere toto nelegální ší ření jako osv ětu a rád by si audioknihy kupoval, pokud by byly dob ře dostupné, p řičemž uvádí, že cena už asi nižší být nem ůže.

60 6. Modely

V předcházejících částech této práce byly p ředstaveny r ůzné obchody a obchodní modely prodeje digitálních zvukových nahrávek. V následujícím textu se pokusím vybrat nejzajímav ější a nejd ůležit ější vlastnosti a trendy, které jsem objevil, a vytvo řit s jejich pomocí návrh takového obchodu, který by m ěl p řinášet další inovace. D ůraz nebude kladen na syntézu poznatk ů, ale na p řínos nových prvk ů do obchodních model ů nebo vlastností obchod ů.

6.1. Ideální model

V této části se pokusím vytvo řit takový obchodní model, který není limitován žádnými omezeními ze strany technologií, ceny, dostupnosti, nep řipravenosti zákazník ů či smluvními vazbami mezi všemi stranami. Vybrané položky obchodního modelu podrobn ěji rozeberu a posléze bude navržena funk čnost obchodu podle d říve používaných kritérií.

6.1.1 Obchodní model

Produkt, který bude nabízen na trhu

Vývoj IT v poslední dob ě jasn ě profiluje n ěkteré budoucí trendy. Service Oriented Architecture, Software as a Service a podobné ukazují, že provoz jednotlivých aplikací lze přesunout na externího dodavatele. Z tradi ční p ředstavy prodeje audioknih a hudebních d ěl tak můžeme p řepnout do poskytování ur čité služby – správy sbírky zvukových (nejlépe však rovnou všech multimediálních) d ěl. Samotný prodej zvukových d ěl bude rozší řen o další služby. Jako budoucí p říležitost vidím možnost přidávání položek z vlastní sbírky fyzických hudebních nosi čů a jejich následnou zp ětnou distribuci uživateli online v požadovaném formátu a na požadovanou platformu – tedy poskytovat takovou kvalitu, která odpovídá aktuálním pot řebám a možnostem uživatele (rychlost p řipojení, kvalita poslechu, velikost datového úložišt ě). Nutnou vlastností je zapojení samotných uživatelů do vytvá ření obsahu webu (resp. všech rozhraní) a databáze – uživatelské recenze, komentá ře, hodnocení, doporu čení k další koupi (na základ ě data miningu) a další se stávají sou částí nabízeného produktu.

Služby zapojující uživatele do tvorby obsahu již na internetu b ěžn ě fungují. Odlišnost vidím ve zp ůsobu distribuce (kdykoliv, kamkoliv) p řípadn ě v různých cenových plánech. Audioknihy, stejn ě jako filmy, poskytují pom ěrn ě zajímavou možnost p říjmového kanálu –

61 stejn ě jako u film ů lze u mluveného slova p řerušit „vysílání“ a vložit do n ěj reklamu. Pokud by byl nabízen nap říklad nestahovatelný stream části audioknihy v nízké kvalit ě protkaný reklamními bloky, mohl by být k dispozici zdarma. Alternativou by byla možnost koupení kvalitn ějšího a nebo celého záznamu bez reklam.

Zajímavou vlastností by také mohla být provázanost digitáln ě-virtuálního produktu (soubor) na fyzické „artefakty“. Nap říklad p ři zakoupení CD, knihy nebo jiného nosi če, by za ur čitý poplatek či zdarma byla nabízena jeho digitální alternativa 30 . Zákazník ům by odpadla nutnost CD p řevád ět do digitální podoby, navíc mohou CD řádn ě archivovat. N ěkteré z trend ů ukazují, že fyzické nosi če mohou sloužit také jako um ělecké artefakty vydávané v nízkém nákladu, které slouží jako ur čitá forma investice. Jakékoliv znehodnocení nadm ěrným používáním vede ke ztrát ě hodnoty.

Alternativním produktem poskytovaným podnik ům by také mohla být služba distribuující hudební nebo mluvený obsah pro další aplikace – vyzván ěcí tóny, zvuky p ři čekání na hovor, vtip dne p řed p řijetím hovoru, apod.

Cílová skupina zákazník ů

Běžné obchody s mluveným slovem se zam ěř ují na d ěti, maminky v domácnosti, lidi dojížd ějící za prací nebo lidi, kte ří pracují sami. Cílovou skupinou také mohou být také lidé se zrakovým postižením či lidé, kte ří vykonávají jednoduché práce (v domácnosti, na zahrad ě, ...), u kterých je snadné v ěnovat pozornost další aktivit ě (poslechu). Nesmím také zapomenout na výukovou funkci. Obchody s hudbou se zam ěř ují na specifické zákazníky podle žánr ů. Dopl ňkové služby by však mohly p řilákat další zákazníky, kte ří jinak zájem o produkty neprojevili, p řípadn ě by mohly stávající zákazníky p řim ět k dalším nákup ům. Místo nošení celé sbírky v přenosném p řehráva či budou mít zákazníci přístup ke sbírce (a nebo zakoupeným skladbám) doslova kdykoliv a odkudkoliv.

Komunikace a distribu ční kanály

Jak už bylo výše nazna čeno, za klí čový považuji p řístup ke koupeným nebo jinak uloženým záznam ům odkudkoliv v požadované kvalit ě. I dnešní mobilní telefony by dnes um ěly p řenést kapitolu z audioknihy za pom ěrn ě krátký čas – d ůležité je být potencionálnímu zákazníkovi

30 Osobn ě jsem se setkal s vinylovým nosi čem, v jehož obalu byl kód, po jehož zadání bylo možné stažení digitální alternativy zdarma.

62 tak blízko, jak je to jen možné, a uspokojovat pot řeby v co nejkratší dob ě po jejich vzniku. Za distribu ční kanály lze tedy považovat vše, co umí pracovat s internetem – mobilní telefony, PDA, po číta če, Wi-Fi internetová rádia. Vhodn ě zvolené metody komprese by minimalizovaly datové p řenosy (respektive nároky na pam ěť ový prostor na stran ě zákazníka) a maximalizovaly kvalitu poslechu. Mluvené slovo by šlo ve v ětšin ě p řípad ů p řenášet pouze v jednom kanálu (šlo by tedy o monofonní záznam) a nap říklad pomoci kodeku AAC (MP4) lze dosáhnout i na nízkých datových tocích velice slušných výsledk ů, navíc je tento kodek standardn ě podporován v nov ějších mobilních telefonech.

Zajímavým krokem by mohlo být zp řístupn ění obsahu tam, kde internet není. Mobilní a pevná telefonní sí ť by umožnila zavoláním na speciální číslo p řihlášení na vlastní ú čet a poslech. Vzhledem ke kvalit ě by se však takový poslech hodil spíše pro mluvené slovo.

Dalším distribu čním kanálem zakoupených nahrávek by mohla být místa, kde si zákazník nem ůže sám zvolit zvukovou/hudební kulisu – a ť už z důvodu nedostupnosti n ěkterého z předchozích distribu čních kanál ů, nebo jiných. Dálkové lety, autobusové spoje nebo multimediální centra v autech nabízejí r ůzné formy in-flight nebo in-car entertainmentu. Ve většin ě obchod ů se používá hudba jako podklad pod nákupy, nákupní centra poskytují zákazník ům d ětské koutky. Smlouvou s některým z takových subjekt ů by se mohl otev řít další distribu ční kanál – a ť již pro mluvené slovo nebo pro hudbu.

Z technického hlediska by bylo dobré být p řístupný pro všechny platformy. Nestandardizované DRM omezuje skupiny potencionálních zákazník ů, pokud by bylo nutné poskytovat chrán ěný obsah, m ěla by být k dispozici i varianta bez ochrany pro ostatní, i kdyby m ěla být t řeba v nižší kvalit ě. P řechod zákazníka mezi p řehráva či by nem ěl žádným zp ůsobem omezit schopnosti p řehrávání jím zakoupeného obsahu. Navíc by bylo dobré jít zákazníkovi vst říc proprietárními aplikacemi pro jednotlivé platformy – tím nemyslím aplikaci, která bude synchronizovat skladby z po číta če na p řehráva č, ale která umožní pracovat s obchodem a skladbami p římo z přehráva če. WAP, p řizp ůsobená verze stránek pro PDA, proprietární formáty r ůzných telefonních operátor ů či výrobc ů telefon ů (aplikace pro Android od Google 31 , iPhone SDK od Apple 32 a další) by mohly být další cesty, jak se snadno dostat k zákazníkovi v pravou chvíli.

31 Stránka projektu: http://code.google.com/android/

32 Stránka produktu: http://developer.apple.com/iphone/

63 Vztah vytvá řený se zákazníkem

Vztah ů s koncovým zákazníkem bude vytvá řeno celé spektrum. Od ad-hoc nákup ů s r ůznými scéná ři (jednorázový nákup z domova, stáhnutí jedné kapitoly knihy na cestu autobusem) až po p ředplatitelské programy na delší časové období. Jednozna čně bych však doporu čoval umožnit seskupování ur čitých zákaznických skupin do komunit a podporu jejich existence. Nap říklad u mluveného slova, kde je profil b ěžného zákazníka jiný než u poslucha če popové hudby, by mohl být výsledný efekt velice pozitivní.

Partne ři a jejich motivace pro spolupráci

Pro partnery m ůže být motivaci dlouhodobá kontrola hudebních preferencí uživatel ů a schopnost p ředvídat reakce na nová díla. Bude s nimi uzavírán dlouhodobý smluvní vztah, kterým bude ur čena cenová a distribu ční politika. Poskytovatelé obsahu musí souhlasit s celkovým obchodním modelem obchodu – jak a za jakou cenu budou jednotlivé položky distribuované, jak budou chrán ěny. Z tržeb je pak partner ům nabízen fixní nebo procentuální poplatek za každý nákup a nebo p řehrání, n ěkteré obchody vyžadují ro ční poplatek za každou položku, nabízejí pak vyšší podíl z tržeb.

Ur čit ě zajímavé by bylo nabídnout spolupráci i malým hrá čů m nebo samotným autor ům na trhu. Jak se ukázalo, webové prost ředí p řeje tzv. „long tail“ p řístupu. Vystavení položky v internetovém obchod ě nic nestojí, a tak je možné nabízet i položky, které by se na pultech kamenných obchod ů nem ěly šanci umístit. Vhodný plán podpory pro nezávislé autory by mohl být tím, co zatím na daném trhu chybí.

Příjmové kanály

Příjmové kanály bych rozd ělil na 4 skupiny:

1. Od zákazníka Platby od koncového zákazníka mohou plynout za r ůzné služby:

• Platby za kus – jedná se o platby za jednotlivé nakoupené soubory, který byly zaplaceny b ěžnými možnostmi, p řípadn ě pomocí prémiových SMS, zpoplatn ěním hovor ů apod.

• Platby za dodatečné stáhnutí – nap říklad po uplynutí ur čité doby nebo po vy čerpání všech povolených stáhnutí.

64 • Předplatné a paušály – p ředplatné na ur čitý po čet produkt ů či paušál na neomezené stahování v zaplaceném období.

• Platba za ostatní služby – paušální poplatek za dopl ňkové služby, nap říklad za uskladn ění zákazníkem vložených skladeb, stahování v jiných formátech apod.

2. Od t řetích stran Jedná se o platby, které provádí n ěkdo jiný, a které umož ňují zákazníkovi dostávat obsah zdarma.

• Zprost ředkovan ě – od smluvních partner ů, jako sou část ceny jízdenky, paušální poplatky za používání služeb, atp.

• Reklama na webu – p říjem z reklamního prostoru na webu.

• Vložená reklama – reklama zakomponovaná p římo do dodávaného obsahu (reklama ve streamu mluveného slova).

3. Od dodavatel ů obsahu Poplatky za propagaci, vystavení, zviditel ňování ur čitých položek v katalogu. Může jít o jednorázové nebo paušální poplatky, p řípadn ě zm ěnu vypláceného podílu z tržby.

4. Ostatní Zajímavou možností by bylo získání n ěkterého z rozvojových grant ů poskytovaných některým z ministerstev nebo orgán ů Evropské unie. Granty však p ředstavují dlouhodobou a nesnadnou aktivitu, lze na n ě jen velmi t ěžko dosáhnout bez předchozích zkušeností, ale existují firmy, které se na podávání žádostí o grant specializují.

Pokud bychom cht ěli odhlédnout ješt ě o kus dále a p ředstavili si, že distribuce hudby a mluveného slova je pouze jeden z článku celého obchodního plánu, pak by p říjmové kanály mohly být tvo řeny nap říklad ziskem z vystoupení a p ředstavení, poplatk ů za booking um ělc ů, z prodeje reklamních p ředm ětů (merchandisingu obecn ě) nebo t řeba umis ťování obsahu do reklam a rádií, a internetový obchod by byl pouze nástrojem ší ření nahrávek.

Nákladová struktura

Náklady budou z řejm ě tvo řeny následujícími položkami

• Vytvo ření SW – IS, který bude zaštitovat celý obchod, distribu ční kanály a další aktivity

65 • Nákup a nebo pronájem HW/SW – hardware pot řebný k běhu aplikací, datová úložišt ě, proxy servery.

• Datové linky – Pronájem datových linek od datových úložiš ť k jednotlivým ISP.

• Poplatky poskytovatel ům obsahu – fixní nebo procentuální poplatek z každé prodané a nebo p řehrané položky. Je pot řeba nabídnout partner ům takovou částku, aby pro n ě bylo výhodné použít tuto platformu místo vyvíjení vlastního systému. V sou časné dob ě se poplatky pohybují ve výši 70–80 %

• Další poplatky – do t ěchto položek spadají nap říklad poplatky hromadným správc ům autorských práv (pokud je bude pot řeba vybírat), poplatky poskytovatel ům ur čitých distribu čních kanálu (mobilní operáto ři) apod.

• Administrativa – náklady spojené s administrativním zajišt ěních b ěhu obchodu.

6.1.2 Kritéria

Pro návrh nového obchodu použiji stejná kritéria, jako pro porovnávání již existujících obchod ů.

Uživatelské rozhraní

Uživatelské rozhraní m ůže být chápáno jako vzhled a posloupnost dialogových oken na obrazovce p ři procházení obchodem. Rozší řil bych tento termín na všechny možné sty čné body zákazníka s obchodem – tedy p řes všechna za řízení, kterými se do obchodu m ůže dostat. Pro každé z nich by m ělo být jednoduché a funk ční rozhraní, které bude nabízet kompletní katalog a funk ční vyhledávací mechanismus. D ůležitá jsou pomocná vodítka (bestsellery v kategoriích, podobné položky sestavené dle nákupu ostatních uživatel ů, hodnocení a recenze, apod.). Webové rozhraní by m ělo používat moderní technologické postupy (AJAX) pro urychlení práce a také pro zamezení n ěkterých jev ů p ři na čítání další stránky (nap ř. přerušení p řehrávání). Pro uživatele by mohlo být také p říjemné pomoci RSS odebírat novinky v ur čitých kategoriích. Technologii flash bych doporu čoval se vyhnout, pokud se nejedná o specializovaný obchod, ke kterému si najdou cestu uživatelé sami, je pot řeba, aby stránky byly p řístupné vyhledáva čů m. Pro vyhledáva če a zárove ň alternativní prohlíže če (PDA, mobilní telefony, textové prohlíže če pro zrakov ě postižené) je pot řeba vytvo řit alternativní verzi webu, která bude zjednodušenou formou poskytovat veškerý obsah.

66 Ukázky

Ukázky sta čí ve standardní délce (30–90 s), u mluveného slova by m ěla být delší nebo vztažená k celkové délce, abychom se vyhnuli uvedení celé kapitoly v ukázce nebo naopak přehrání pouze úvodní zn ělky. Kvalita variabilní, pro hudbu vyšší, pro mluvené slovo nízká.

Formáty

Formáty jsou závislé na použití ochrany DRM. Pro každý distribu ční kanál by m ěla být připravena sada vhodných formát ů, nap říklad pro mluvené slovo od velice nízkých bitrate (nap ř. AAC, 32 KBit/s, monofonní) až po vysoké (MP3/WMA/AAC, 192 KBit/s, stereofonní), pokud je p řítomná hudba, speciální efekty, nebo je použito rozsazení hlas ů v panorám ě. Nízké datové toky umož ňují i na pomalých linkách (p řipojení p řes GPRS) stáhnout celý soubor pom ěrn ě rychle, p řípadn ě neobsadí tolik místa na malém prostoru pam ěti daného p řehráva če. Hudba by na tom m ěla být podobn ě, jen nejnižší hranice datového toku by m ěla být ekvivalentní zvukové kvalit ě MP3 o datovém toku 128 KBit/s. U nižších je dle mého názoru degradace záznamu p říliš výrazná. Pro b ěžné použití je také vyšší datový tok než 256 zbyte čný, stejn ě tak jako bezztrátové komprese.

Pro mobilní telefony lze dodávat zvukové soubory ve formátu AAC (MP4), do po číta čů lze použít široké spektrum formát ů – AAC, WMA, MP3, p řičemž je vhodné zvolit formát s nejširší kompatibilitou dalších za řízení, do kterých se budou zvukové záznamy p řenášet. Jak již bylo řečeno na za čátku, d ůležitou roli p ři výb ěru formátu, hraje použití DRM a p řípadná orientace na n ěkterou z jeho konkrétních implementací (tyto úvahy vedou k formát ům AAC a WMA), p řípadn ě na absenci DRM a nejširší použitelnost (MP3).

Cena

Tvorba ceny je již mimo rámec této práce, jednotlivé p říjmové zdroje byly popsány v předchozí kapitole. Jen bych znovu shrnul, jakým zp ůsobem by se mohl zákazník ke skladb ě dostat:

• nákup jednotlivého souboru,

• nákup celého alba nebo knihy (se slevou oproti nákupu jednotlivých skladeb),

• paušál na neomezené stahování,

• předplatné na n ěkolik alb nebo knih; s časovým omezením (dv ě libovolné knihy za měsíc, každý týden jedna ur čená kapitola emailem) nebo bez (5 alb naráz);

67 • jako dopln ěk k jiné form ě distribuce (kód uvedený v knize na stáhnutí namluvené verze zdarma nebo se slevou).

Pokud bude použita ochrana DRM je pot řeba po čítat s tím, že zákazník m ůže p řecházet libovoln ě mezi t ěmito jednotlivými zp ůsoby a je t řeba licence upravovat. Další variantou dodate čných p říjmu je také zpoplatn ění použití ur čitých nestandardních formát ů (nap ř. pro mobilní telefony). Nejdražší by byl jednorázový nákup samotné skladby, ceny alb by m ěly reflektovat jejich b ěžnou cenu na trhu (tedy být nižší) a m ělo by být zamezeno r ůzným cenovým paradox ům (sou čet ceny jednotlivých skladeb nižší než cena alba, sou čet jejich ceny několikanásobn ě vyšší než cena alba, stejná cena velice krátkých intermezz mezi skladbami, různé ceny stejné skladby uvedené ve více produktech apod.)

Platba

Zde není pot řeba se nijak omezovat, standardní platební možnosti zahrnují platební karty a PayPal nebo PayPay.

Doba uložení

Pokud je obsah chrán ěný DRM, je možné jej na serveru zp řístupnit po neomezenou dobu, pokud chrán ěný není, obvykle bývá omezována doba od nákupu, kdy je možné soubor znovu stáhnout. Za dodate čné stahování po vy čerpání limitu časového nebo po čtu stáhnutí by mohl být limit navýšen nebo prodloužen po uhrazení ur čitého poplatku. Osobn ě bych však doporu čoval dobu stahování nijak neomezovat, neomezené zp řístupn ění skladeb v systému bude uživatele vodit zp ět na web, což m ůže p řinést další aktivitu.

Množství skladeb

Čím více, tím lépe pro zákazníka, nicmén ě s rostoucím množstvím nesmí r ůst náro čnost nebo klesat kvalita výsledk ů vyhledávání.

Dopl ňkové služby

Dopl ňkové služby by se vázaly na specifické platformy (mobilní telefony) nebo na ur čité úkoly (integrace stáhnutých soubor ů do iTunes nebo Windows Media Player), pro samotné stahování by ale nem ěla být pot řeba žádná aplikace.

68 DRM

Osobn ě se kloním k absenci DRM, ale jsem velice skeptický k velkým hrá čů m hudebního pr ůmyslu, že by cht ěli odstoupit od vyžadování DRM.

69 7. Model adaptovaný na ČR

Pokusím se nyní vytvo řit vhodný model pro modelovou firmu, která však vychází z podmínek reálného prost ředí. Spole čnost Knihy do uší, s.r.o. vydává vlastním nákladem audioknihy, které jsou posléze distribuovány do kamenných a online obchod ů, prodávají se pouze na fyzických nosi čích, bu ď ve formátu klasického zvukového CD nebo jsou soubory komprimované do formátu MP3 uloženy na datový disk. V nabídce firmy je zatím 14 titul ů a každý m ěsíc je vydán jeden nový titul. Katalog se soust ředí jak na klasickou tvorbu (populární beletrie), tak na sou časné české autory, jejichž titul ům se snaží dodat exkluzivitu dodate čnými bonusy – p řipojenou hudbou, rozhovory s autorem apod. Firma by cht ěla zprovoznit internetový obchod, na kterém by mohla své knihy prodávat on-line. V této části se pokusím nastínit, jaké jsou možnosti a zp ůsoby realizace takového nápadu a v některých částech budu navazovat na ideální model vytvo řený v předchozí kapitole.

7.1. Obchodní model

Produkt, který bude nabízen na trhu

Firma by cht ěla vytvo řit obchod pro svoje produkty. Vzhledem k tomu, že na českém trhu žádný specializovaný obchod na online prodej audioknih neexistuje, je možné, že podobný problém řeší i ostatní firmy. Rozší řil bych tedy nabídku audioknih o tituly dalších firem, které budou mít zájem o spolupráci. Další možnost vidím ve vytvo ření obecné prodejní platformy zvukových d ěl, které nejsou sou částí hlavního proudu. Rozší ření prodeje audioknih o prodej dalších položek by nem ěl být z technického ani obchodního hlediska problém. „Long tail“ by mohl poskytnout mnoho nových p říležitostí. Jak ukazuje nedávné d ění, které bylo popsáno v předchozí části práce, kapely musí samy vymýšlet vlastní řešení pro prodej svých produkt ů – je tedy jasné, že žádný zp ůsob, který by jim vyhovoval, u nás neexistuje. Zasahovat do populární hudby podle mého názoru nemá význam. Na českém trhu operují dva pom ěrn ě velké obchody, z nichž jeden prodává desítky skladeb týdně (z katalogu p řevyšujícího 500 000 položek), druhý, zna čně úsp ěšn ější a bez další konkurence, také vymýšlí nové zp ůsoby, jak zaujmout zákazníky. Neprobíhá vícemén ě žádný zjevný boj mezi prodejci, probíhá velký boj o zákazníka –poslucha če v ětšinové populární hudby. Pokud by tedy firma cht ěla vstoupit i na trh s prodejem hudby, tak rozhodn ě do jiného segmentu.

70 Do ur čité míry by se také dala realizovat část myšlenky ur čitého media centra, které by bylo schopno komplexn ějším zp ůsobem spravovat nakoupené produkty zákazníka (distribuce různými kanály, umožn ění pozd ějších stažení apod.), podobn ě by mohlo být zajímavé i poskytovat obsah mluveného slova dalším stranám, nap říklad jako vyzván ění, čekací tóny, apod.

Cílová skupina zákazník ů

U tak malého trhu, jako je ten český, lze jen velice t ěžko, jak bylo konstatováno již d říve v této práci, zjiš ťovat jakékoliv informace. Obecn ě lze říci, že cílovou skupinou by byli sou časní uživatelé audioknih a častí čtená ři. Nov ě by mohla být osloveny i nové cílové skupiny, osoby se zrakovým postižením, lidé vykonávající jednoduché práce a další, které byly uvedeny v ideálním modelu. Pokud by byla realizována verze s prodejem hudby, lze do cílové skupiny za řadit (potenciální) fanoušky jednotlivých kapel. U nich lze o čekávat, že své fanoušky osloví samy. Také je možné cílové skupiny (jak pro hudbu, tak pro mluvené slovo) rozší řit na sousední Slovenskou republiku, se kterou máme silné historické kulturní i jazykové vazby. Mnoho českých kapel se soust ředí na oba trhy zárove ň a n ěkteré jsou na Slovensku úsp ěšn ější než u nás.

Komunikace a distribu ční kanály

V dnešní dob ě je stále neomezené p řipojení na internet na mobilních za řízeních pro b ěžného zákazníka nedostupné. Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách, internetové paušály na mobilních telefonech jsou pom ěrn ě vysoké a nepaušalizované p řenosy v ětších objem ů dat se nevyplatí. I tak by ale bylo možné nabízet nap říklad mluvené slovo s vysokou kompresí (v nízké kvalit ě), které by šlo stahovat p řes mobilní telefony. Nedostupným distribučním kanálem se zdá také zpoplatn ěný telefonní hovor. Cena dnešních hovor ů je tak vysoká, že poslech audioknihy by byl neúm ěrn ě drahý jen zaplacením hovor ů. O žádných speciálních tarifech jsem nenašel na stránkách poskytovatel ů žádnou informaci.

Jako zajímavé řešení se jeví využití n ěkterých ze systému českých operátor ů, jako nap říklad Vodafone live! 33 , který umož ňuje poskytovat r ůzný obsah a řeší zárove ň zp ůsob placení (strháváním z kreditu nebo p řipisováním na fakturu). I když se p řenosy portálu provád ějí p řes

33 Informace o portálu: http://www.vodafone.cz/live/what/index.htm

71 GPRS, je celé p řipojení (až na realizované platby) zdarma, což by uživateli umož ňovalo poslouchat ukázky zdarma. Ceny za jednotlivé položky jsou 30 K č, 60 K č a 90 K č. [56]

In-car a in-flight entertainment by mohl být možný i v ČR, nap říklad u aerolinek ČSA nebo u autobusového dopravce Student Agency, a to jak pro mluvené slovo, tak pro hudbu. Zajímavé by mohlo být také spojení s některým prodejcem a nebo distributorem automobil ů a nabízet nap říklad balí ček mluveného slova k výbav ě CD p řehráva če.

Vztah vytvá řený se zákazníkem

Myslím, že velký d ůraz by m ěl být kladen na vytvo ření dlouhodobého pozitivního vztahu se zákazníkem, který by se m ěl na stránky obchodu vracet i v jiný okamžik, než při samotném nákupu. Zp ůsob ů, jak zákazníka p řim ět k návšt ěvě stránek je mnoho: RSS kanály, mailinglisty, diskuse, sout ěže, další obsah od samotných zákazník ů (podpora komunit), promo materiály zdarma, bonusy za návšt ěvy, apod. Obchod by však m ěl být p řipravený i pro zákazníky, kte ří budou realizovat pouze jeden nákup.

Partne ři a jejich motivace pro spolupráci

Partnery jsou vydavatelství audioknih – vzhledem k tomu, že neexistuje zatím žádný specializovaný obchod s online prodejem audioknih, m ěla by jejich motivace p římo vyplývat z jejich pot řeby hledání nových zp ůsob ů odbytu.

Při realizaci hudební části je motivace také jasná – nebude pot řeba vyvíjet vlastní zp ůsoby odbytu a bude možné použít již zab ěhnutou platformu. Zárove ň nebude jejich dílo zapadlé mezi tisíci položkami velkých nahrávacích spole čností.

Příjmové kanály a náklady

Příjmové kanály a nákladová struktura by m ěly platit stejn ě z ideálního modelu i pro Českou republiku, granty a dotace českých ministerstev a Evropské unie existují, zvýrazn ění pomoci nebo p řínosu osobám se zrakovým postižením by mohlo být vhodnou strategií pro získání státní nebo evropské podpory. Rozhodn ě bych doporu čoval poskytovat partner ům v ětší podíl z prodaného objemu. Dle mých informací se na českém trhu pohybuje tento podíl okolo 40–50 %, což m ůže být tak málo, že se mnohým subjekt ům vyplatí vyvinout vlastní systém prodeje. Sv ětov ě obvyklý podíl činí zhruba 70 %. Český obchod by m ěl nabídnout lepší podíl pro dodavatele obsahu.

72 7.1.1 Kritéria

Uživatelské rozhraní

Uživatelské rozhraní by m ělo nabízet pohodlnou práci všem skupinám uživatel ů – od pravidelných návšt ěvník ů až po lidi, kte ří p řišli pouze pro jeden nákup pomoci mobilního telefonu. Ergonomie, jednoduchost a jasnost celého obchodu jsou nutné pro pozitivní uživatelskou zkušenost. Uživatel ům by dále m ěly být nabízeny alternativní cesty k obsahu, nap říklad RSS kanály pro tituly v jednotlivých kategoriích, diskuse apod. Pokud budou k jednotlivým titul ům nabízeny delší ukázky, nebo bude možnost ukázky řadit za sebe a poslouchat je postupn ě v „playlistu“, je nutné rozhraní vytvo řit tak, aby na čtení nové stránky poslech nep řerušilo. D ůležitým prvkem rozhraní by dále m ěl být pln ě p řístupný katalog, jednoduché, intuitivní ale p řesné vyhledávání, které umožní jednoduše hledat nové knihy, pokud nemáme konkrétní požadavek, doporu čení k nákupu (bestellery v jednotlivých kategoriích, podobné nákupy ostatních uživatel ů, apod). Pro alternativní prohlíže če (mobilní telefony, PDA, ...) by m ěl být základ funk čnosti zachován, avšak vzhled p řizp ůsoben zvolené platform ě. Webový obchod by také m ěl být vytvo řen tak, aby spl ňoval zásady ú činné SEO.

Ukázky

U audioknih by z řejm ě nebylo pot řeba vytvá řet ukázku každé kapitoly, doporu čil bych spíš ru čně vybrat delší úsek (v rozsahu minut), ve kterém se pln ě projeví namluvený záznam včetn ě p řípadných dopl ňkových efekt ů. Pokud by se vytvá řel obchod i pro hudbu, doporu čoval bych ukázky spíše kratší (standardních 30–90 vte řin), ale s vyšší kvalitou komprese, než je tomu obvyklé. Ukázky by také byly r ůzn ě komprimované v závislosti na platform ě zákazníka. Pro stolní po číta če nejvyšší, pro mobilní telefony již výrazn ě nižší, nabízena by mohla být i volba formátu z několika p řipravených dostupných.

Formáty

Specifikaci formát ů lze použít stejnou jako u vytvo řeného ideálního modelu.

Cena

Tvorba ceny je již mimo rámec této práce, jednotlivé p říjmové zdroje byly popsány v předchozí kapitole. Jen bych lehce rozvedl znovu shrnul, jakým zp ůsobem by se mohl zákazník ke skladb ě dostat:

73 • nákup jednotlivého souboru – platí z řejm ě pouze pro hudbu, prodávat jednu kapitolu knihy m ůže dávat význam jen ve zvláštních p řípadech; cenov ě m ůže být diferenciovaný každý distribu ční kanál,

• nákup celého alba (se slevou oproti nákupu jednotlivých skladeb) nebo knihy, op ět s cenovou diferenciací pro jednotlivé distribu ční kanály,

• paušál na neomezené stahování (použitelné zřejm ě pouze p ři aplikaci DRM) ,

• předplatné na knih nebo alb; s časovým omezením (dv ě libovolné knihy za m ěsíc, každý týden jedna kapitola emailem) nebo bez (5 alb naráz); cenová diferenciace jednotlivých distribu čních kanál ů by se z řejmě špatn ě implementovala

• jako dopln ěk k jiné form ě distribuce (kód uvedený v knize na stáhnutí namluvené verze zdarma nebo se slevou),

• cena za dopl ňkové služby – za znovustažení, distribuce alternativními cestami apod; tyto ceny by však spíše m ěly odpovídat manipula čním poplatk ům.

Pokud bude použita ochrana DRM je pot řeba po čítat s tím, že zákazník m ůže p řecházet libovoln ě mezi t ěmito jednotlivými zp ůsoby platby (r ůzné druhy p ředplatného).

Platba

Rozší ření platebních systému v ČR v sou časné dob ě stále ješt ě čeká na výrazný vývoj, nicmén ě se rozvíjí n ěkolik nových projekt ů, které byly zmi ňované v dřív ějších kapitolách. Tradi ční možnosti – p řevod z běžného ú čtu na kredit v systému, platba online kartou, p řevod pomocí eBanky nebo čerstv ě vzniklý PaySec, by měly dopl ňovat budoucí služby Vodafone Payments, mTransfer a doporu čil bych i jednu z nadnárodních služeb – PayPay nebo PayPal.

Doba uložení

Pokud je obsah chrán ěný DRM, je možné jej na serveru zp řístupnit po neomezenou dobu, pokud chrán ěný není, obvykle bývá omezována doba od nákupu, kdy je možné soubor znovu stáhnout. Za dodate čné stahování po vy čerpání limitu časového nebo po čtu stáhnutí by mohl být limit navýšen nebo prodloužen po uhrazení ur čitého poplatku. Osobn ě bych však doporu čoval dobu stahování nijak neomezovat, neomezené zp řístupn ění skladeb v systému bude uživatele vodit zp ět na web, což bude p řinášet další aktivitu.

74 Množství skladeb

Česká a slovenská produkce není tak rozsáhlá, aby umožnila provozu celého obchodu, akcentování české nezávislé tvorby by mohlo být n ěč ím, co na místním trhu ješt ě není. Sv ětová nezávislá tvorba již má své obchody, selekce nahrávek ze zahrani čí by m ěla být provád ěna dle preferencí zákazník ů. U mluveného slova je situace o n ěco t ěžší, cizojazy čné mluvené slovo nemá u nás valnou šanci usp ět a produkce domácího mluveného slova je velice malá. P řínosem je agregace více vydavatel ů a jejich historického i sou časného obsahu. R ůzné archivy (nap ř. Českého Rozhlasu) by také mohly obsahovat záznamy, které by po dohod ě a uzav ření smlouvy mohly být poptávány a prodávány.

Dopl ňkové služby

Při absenci DRM nejsou pot řeba žádné speciální dopl ňkové aplikace, mohly by být doporu čeny n ějaké nástroje nebo postupy na integraci staženého obsahu do knihoven Windows Media Playeru nebo iTunes. Dopl ňkové služby by spíše spo čívali v poskytování dalších služeb bu ď p římo na webu (správa již zakoupených položek a možnost jejich p římého streamingu) nebo v jiných distribu čních kanálech.

DRM

Osobn ě se kloním k absenci DRM, ale je možné, že se objeví n ěkteré faktory, které si vynutí použití DRM – nap říklad neomezené stahování za m ěsí ční paušál si lze v sou časné t ěžko představit bez DRM.

7.2. SWOT analýza

V této kapitole se pokusím nastínit silné a slabé stránky navrhovaného modelu a také jeho ohrožení a p říležitosti.

Silné stránky

1. Moderní a široce p řístupné rozhraní, po čítá s budoucí vývojem

2. Zapojení uživatel ů do generování obsahu

3. Podpora lokálních nezávislých autor ů a vydavatel ů v distribuci jejich nahrávek

4. Měsí ční paušální poplatky a p ředplatné

5. Jednoduché vyhledávání a kompletní p řehledný katalog

75 6. Distribuce více kanály sou časn ě, uživateli vždy nablízku

7. Vyšší podíl partner ů z prodaného objemu

Slabé stránky

1. Mnoho partner ů na uzavírání smluv, nesnadná p říprava smluv

2. Náro čné na vyjednávání jednotných podmínek pro všechny strany

3. Vysoké náklady na zprovozn ění kompletního systému

4. Zatím neexistující vhodné platební systémy

5. Mobilní osobní internet stále pro b ěžného zákazníka nedostupný

Příležitosti

1. Získat k prodeji nahrávky mluveného slova z různých archiv ů

2. Být prvním bez DRM, se širokou nabídkou mluveného slova a českých kapel

3. Celosv ětový i regionální r ůst podílu digitáln ě zakoupených zvukových d ěl

4. Velký potenciál sv ětového trhu by mohl odrážet i českou situaci

5. Mluvené slovo je digitáln ě stažení nabízeno velice málo

6. Komunitní cít ění poslucha čů mluveného slova

Ohrožení

1. Exkluzivní smluvní uvázání k některé technologii, platform ě nebo operátorovi (nap říklad DRM)

2. Nabídka prodávaného českého a slovenského mluveného slova velice malá

3. Tradice nelegáln ě ší řených digitálních nahrávek v regionu

4. Hudební pr ůmysl v ČR velmi malý a celosv ětové tendence klesající

5. Audioknihy v ČR nemají tradici ani na fyzických nosi čích

Jak je vid ět, po četn ě jsou kladné a záporné stránky vyrovnané, n ěkterá ohrožení a slabé stránky jsou dle mého názoru velice silná (hlavn ě pokud se jedná o jakoukoliv interakci či komunikaci s nahrávacími spole čnostmi, které se globáln ě jeví velice neflexibiln ě a odmítají

76 jakékoliv pokusy o zm ěny). Manévrovací prostor se však díky zm ěnám na globálním trhu zlepšují každý den a tradi ční obchodní modely je t řeba vyměnit na nové.

7.3. Stabilita řešení

Kritické faktory pro stabilitu navrhovaného řešení jsou tyto:

• Ochota ostatních partner ů ke spolupráci. Pokud nebude chtít v ětšina sou časných vydavatel ů audioknih spolupracovat nebo se neshodnou na stejných podmínkách, nebude možné obchod koncipovat navrhovaným zp ůsobem.

• Informovanost a ochota kapel uzav řít smlouvu. Pokud by se realizovala část prodeje hudby, je nutné p řesv ědčit kapely o kladném přínosu participace na projektu. M ůže se ukázat, že kapely nemají zájem se projektu účastnit a dále si budou sami vyvíjet vlastní řešení.

• Právní prost ředí, DRM. Je možné, že p ři implementaci řešení s nebo bez DRM se objeví u ur čitých dodavatel ů obsahu legislativní problémy, které nelze p ředem p ředvídat. Implementace r ůzných částí obsahu s různými licencemi vede ke zvyšování náklad ů.

• Pov ědomí zákazník ů. Velké úsilí bude t řeba v ěnovat zvýšení pov ědomí zákazník ů hned v několika oborech – audioknihy, stahování z internetu (formáty), platby p řes internet. Jedná se o pom ěrn ě komplikovaný mix technologií, marketingu a samotné p ředm ětné oblasti.

77 8. Záv ěr

I p řes mé p ůvodní o čekávání se ukázalo, že český trh s hudbou a zvlášt ě audioknihami má pom ěrn ě velké nedostatky, které by se daly využít. Sv ětové i české trendy pom ěrn ě jasn ě ukazují na vzestup internetem prodávaného a distribuovaného zvukového obsahu. Do budoucna lze o čekávat, že trendy nejen z ůstanou, ale nadále budou posilovat, mluvené slovo v ČR zažívá obrození. Velkým nedostatkem je absence vhodných platebních systém ů, nicmén ě poslední vývoj ukazuje, že by se pom ěrn ě brzy mohly objevit a za čít používat služby přizp ůsobené českým podmínkám. Ochrana autorských práv pomocí DRM se také z řejm ě ukázala jako krok špatným sm ěrem, vzhledem k problém ům, které tento zp ůsob ochrany zp ůsobil a zp ůsobuje všem stranám. Pro DRM lze nalézt logické opodstatn ění pouze u paušálních program ů.

Pomocí dvou model ů jsem vytvo řil obchodní modely, které by dle mého p řesv ědčení mohly přinést nové prvky obchod ů s hudbou a mluveným slovem – ve sv ětě a na místním trhu. Záv ěre čná SWOT analýza se ukázala jako pom ěrn ě vyrovnaná, nejkriti čtějším místem celého procesu jsou nahrávací spole čnosti, které necht ějí opustit tradi ční obchodní modely.

O celkovém charakteru této problematiky sv ědčí fakt, že starší 34 práce nap říklad o platebních systémech, by již neaktuální a bylo pot řeba veškeré informace aktualizovat, hledat nové metody a p řístupy. Základní množina informací a dat, o které se bylo možno op řít, tak byla velice úzká.

Během zpracovávání této práce 35 došlo k několika zásadním zm ěnám, mimo jiné se objevil sv ětov ě první (dle mých informací) paušální program pro neomezené stahování hudby (i-legalne.cz). Stejná rychlost a radikálnost zm ěn se dá o čekávat i do dalšího období v mnoha aspektech, kterými se zabývá tato práce. Jedna z mála technologií, které se z řejm ě v nejbližší dob ě m ěnit nebudou, jsou kompresní formáty, jejichž rozší ření je prací mnoha faktor ů. Vývoj se dá o čekávat hlavn ě v platebních systémech, legislativním prost ředí (ze strany státu i EU), technologiích p řenosu dat – domácích i mobilních, možnostech koncových za řízení, apod.

34 Více než jeden rok.

35 Práce byla zpracovávána v období listopad 2007–červen 2008.

78 Slovník pojm ů

Zkratka Termín Význam

A/D a D/A p řevodníky Analogov ě-digitální, elektronická sou částka, která p řevádí digitáln ě analogové diskrétní řadu čísel v digitální podob ě převodníky ve spojitý elektrický signál a naopak

ADSL Asymetric Digital umož ňuje využít stávající telefonní Subscriber Line nebo koaxiální (kabelová televize) rozvody pro vysokorychlostní p řenos dat

AJAX Asynchronous Javascript ozna čení pro technologie webových and XML aplikací, které komunikují s uživatelem bez nutnosti znovuna čítání stránek

CDMA Code Division Multiple metoda p řenosu více digitálních signál ů Access prost řednictvím jediného sdíleného média, která jednotlivé signály rozlišuje tím, že každé z nich používá odlišné kódování; používá se také pro ozna čení konkrétní implementace v mobilní telefonií, která se používá pro p řenos dat

DRM Digital Rights souhrn technologií, které dávají Management poskytovatel ům kontrolu nad obsahem digitálních médií

EDGE Enhanced Data rates for dalším vývojovým stupn ěm p řenosu dat Global Evolution v technologii GSM po zavedení datových p řenos ů pomocí GPRS

Flash program a prost ředí pro tvorbu interaktivních vektorových a bitmapových (nejen) webových aplikací

79 Zkratka Termín Význam

FUP Fair User Policy se používá u internetového p řipojení, kde je datové pásmo sdíleno mezi více uživateli; jeho smyslem je zamezit tomu, aby jeden uživatel p řílišným využíváním svého internetového připojení omezoval ostatní uživatele

GPRS General Packet Radio mobilní datová služba p řístupná pro Service uživatele GSM mobilních telefon ů

HTML Hypertext Markup zna čkovací jazyk pro hypertext; Language používá se v dokumentech na internetu v rámci služby World Wide Web

HTTP Hypertext Transfer internetový protokol ur čený pro Protocol vým ěnu hypertextových dokument ů ve formátu HTML; v sou časné dob ě se používají i jiné formáty

Mailinglist program pro hromadné rozesílání email ů

OS Operating System sada software sloužící p ředevším k tomu, aby byly aplikacím zp řístupn ěn hardware po číta če, a aby vytvá řel pot řebné opera ční prost ředí pro jejich chod

OSS Open Source Software po číta čový software s otev řeným zdrojovým kódem

PCM Pulse-code modulation modula ční metoda p řevodu analogového zvukového signálu na signál digitální

PDA Personal Digital malý kapesní po číta č Assistant

80 Zkratka Termín Význam

Replay Gain technologie pro srovnání vnímané hlasitosti r ůzných skladeb

RFC Request For Comments sada standard ů a dalších dokument ů popisujících internetové protokoly, systémy apod.

RSS Really Simple rodina XML formát ů ur čených pro Syndication, Rich Site čtení novinek na webových stránkách Summary a obecn ěji syndikaci obsahu

RTSP Real-Time Streaming protokol používaný pro streaming dat Protocol

SEO Search Engine vytvá ření webových stránek takovým Optimalization zp ůsobem, aby byly ve výsledcích hledání v internetových vyhledáva čích zobrazeny na nejlepších místech

URL Uniform Resource přesná specifikace umíst ění zdroje Locator informací na internetu

WWW World Wide Web ozna čení pro aplikace internetového protokolu HTTP; je tím myšlena soustava propojených hypertextových dokument ů

Wi-Fi standard pro lokální bezdrátové sít ě

XML eXtensible Markup obecný zna čkovací jazyk Language

81 Seznamy

Obrázek 1 – Zadání údaj ů platební karty v systému 3D Secure ...... 24

Obrázek 2 – Úvodní stránka po p řihlášení na PayPal.com ...... 26

Obrázek 3 – Titulní stránka PayPay.com...... 27

Obrázek 4 – Graf porovnání poplatk ů za domácí transakci platební kartou...... 29

Obrázek 5 – Hlavní stránka PaySec ...... 31

Obrázek 6 – Stiskn ěte tla čítko p řehrát, které je deaktivované...... 35

Obrázek 7 – Flashové rozhraní serveru Beatport ...... 42

Obrázek 8 – Titulní stránka server Juno Download...... 43

Obrázek 9 – iTunes Store v programu iTunes [38]...... 45

Obrázek 10 – Titulní stránka Amazonmp3.com ...... 46

Obrázek 11 – P řehráva č Playaway s nahranou knihou ...... 47

Obrázek 12 – Titulní stránka obchodu Audible.com ...... 49

Obrázek 13 – Titulní stránka obchodu Simply Audiobooks...... 50

Obrázek 14 – Graf vývoje získávání hudby mezi roky 2006 a 2007 [20] ...... 56

Obrázek 15 – Titulní stránka serveru Last.fm...... 57

Tabulka 1 – ceny p řipojení na internet ke dni 6. 5. 2008...... 12

Tabulka 2 – Porovnání bezztrátových kompresních formát ů...... 17

Tabulka 3 – porovnání ztrátových kompresních formátů ...... 19

Tabulka 4 – Porovnání platebních systém ů (1)...... 27

Tabulka 5 – Porovnání platebních systém ů (2)...... 28

Tabulka 6 – Porovnání platebních systém ů (3)...... 28

Tabulka 7 – Srovnání Beatport a Juno Download...... 41

Tabulka 8 – Srovnání iTunes Store a Amazon.com...... 44

82 Tabulka 9 – Srovnání audible.com a Simply Audiobooks...... 48

Tabulka 10 – Srovnání i-legalne.cz a AllMusic.cz ...... 52

Tabulka 11 – porovnání parametr ů DRM ...... 53

83 Literatura

[1] BeatMixing Forums : Beatport puts prices up by 38% !!!! [online]. 2006 , Aug 16, 2006 17:00 [cit. 2008-03-09]. Dostupný z WWW: .

[2] Lossless comparison [online]. [2006-2008] , 00:12, 2 January 2008 [cit. 2008-04-05]. Dostupný z WWW: .

[3] FLAC [online]. [2007] , 17:12, 5 August 2007 [cit. 2008-04-05]. Dostupný z WWW: .

[4] MIŠKOVSKÝ, Jaroslav. Subjektivní testy komprimovaných zvukových signál ů. [s.l.], 2007. 28 s. České vysoké u čení technické, fakulta elektrotechnická, katedra radioelektroniky. Bakalá řská práce.

[5] DOLEJŠÍ, Petr. Psychoakustické hodnocení kompresor ů zvuku. [s.l.], 2004. 55 s. České vysoké u čení technické, fakulta elektrotechnická, katedra radioelektroniky. Diplomová práce.

[6] Voice frequency [online]. 2002-2008 , 18 February 2008, 09:19 [cit. 2008-04-05]. Dostupný z WWW: .

[7] AMORIM, Roberto. Results of 64kbps Public Listening Test [online]. 2000 [cit. 2008-04- 05]. Dostupný z WWW: .

[8] AMORIM, Roberto. Results of 128kbps Extension Public Listening Test [online]. [2003] [cit. 2008-04-05]. Dostupný z WWW: .

[9] CÍR, Jaroslav. Dlouhý ocas [online]. 2007 , 31/03/2007 [cit. 2008-04-10]. Dostupný z WWW: .

[10] KROB, Jakub. Platební systémy a Internet. [s.l.], 2007. 44 s. VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů. Bakalá řská práce.

[11] HASALÍK, Radim. Trend: platby kartou p řes Internet zatím Čechy nelákají. ITBiz [online]. 2008 [cit. 2008-04-18]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-1581.

[12] VAN ĚČ EK, Jakub. Platební systémy v prost ředí internetu. [s.l.], 2007. 59 s. VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE, Fakulta informatiky a statistiky. Bakalá řská práce.

84 [13] JONES, Richard. Free the Music [online]. 2008 , Wednesday, 23 January 2008 [cit. 2008-04-19]. Dostupný z WWW: .

[14] JONES, Richard. Free the Music - follow up Q&A [online]. 2008 , Monday, 28 January 2008 [cit. 2008-04-19]. Dostupný z WWW: .

[15] CASHMERE, Paul. Universal The Biggest Label of 2006 [online]. 2007 , January 5 2007 [cit. 2008-04-19]. Dostupný z WWW: .

[16] Making money from music [online]. 2008 , Apr. 4 [cit. 2008-04-19]. Dostupný z WWW: .

[17] TŘEŠ ŇÁK, Pavel. Kam se řítí hudba. RESPEKT [online]. 2007, ro č. 2007, č. 47 [cit. 2008-04-19]. Dostupný z WWW: . ISSN 1801- 1446.

[18] Mezinárodní platby jsou v rámci EU levn ější, říká Komise [online]. 2007 , 12.01.2007 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: .

[19] LOHR, Karel. Cenová politika na Internetu. [s.l.], 2006. 83 s. VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE, FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů. Diplomová práce.

[20] SCHOFIELD, Jack. In the US, 58% of music isn't paid for [online]. 2008 , April 18, 2008 12:30 PM [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: .

[21] HOUŠKA, Daniel. Analýza vybraných on-line. [s.l.], 2006. 110 s. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Diplomová práce.

[22] MACICH, Ji ří. Obchody ze sít ě Vltava Stores zavedou podporu PayPalu [online]. 2007 , 23. 4. 2007 13:20 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702.

85 [23] HODBO Ď, Tomáš. PaySec : Nový český platební systém [online]. 2008 , 04.04. 08 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: .

[24] JAV ŮREK, Adam. PR agentura zneužívá blogy českých deník ů [online]. 2008 , 15. 4. 2008 v 12:28 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: .

[25] KOCOUREK, Ji ří. Vodafone nabídne nový systém mobilních plateb. ITBiz [online]. 2008, ro č. 2008 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-1581.

[26] PETERKA , Ji ří. Vodafone chystá (mobilní) mikroplatby. Lupa [online]. 2008, ro č. 2008 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-070.

[27] TŮMOVÁ, V ěra. V kv ětnu se objeví dva nové systémy plateb na internetu. Peníze.cz [online]. 2008 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-2217.

[28] Lossy audio formats comparison [online]. 2006 [cit. 2008-05-01]. Dostupný z WWW: .

[29] ZÁME ČNÍK, Petr. Placení kartou na internetu bude bezpe čnější [online]. 2004 , 16. 9. 2004 0:00 [cit. 2008-05-01]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-4414.

[30] Tiskové zprávy [online]. [2008] [cit. 2008-05-03]. Dostupný z WWW: .

[31] SHANKLAND, Stephen. Yahoo to try using Google for search ads [online]. 2008 , April 9, 2008 12:16 PM PDT [cit. 2008-05-02]. Angli čtina. Dostupný z WWW: .

[32] KAHLMANN, Verena, WOLF, Lars. A Proxy Architecture for Collaborative Media Streaming [online]. c2001 [cit. 2008-05-03]. Dostupný z WWW: .

[33] Správa DRM (Digital Rights Management) [online]. c2008 [cit. 2008-05-04]. Dostupný z WWW: .

86 [34] Benefits of Windows Media DRM [online]. c2008 [cit. 2008-05-03]. Dostupný z WWW: .

[35] STONE , Brad. Amazon Accelerates Its Move To Digital. New York Times Late Edition (east Coast), 2008, April 7 [cit. 2008-05-05]. ISSN 0362-4331

[36] BRADNER, Scott. DRM: a slow clue train? Network World, 2008, March 10, 26 [cit. 2008-05-05]. ISSN 0887-7661

[37] DOCTOROW, Cory. Microsoft Research DRM talk [online]. [2004] , June 17, 2004 [cit. 2008-05-04]. Dostupný z WWW: .

[38] BA ČÁK, Filip. ITunes recenze podrobný návod 1. část [online]. 2007 [cit. 2008-05-05]. Dostupný z WWW: .

[39] Audible.com Investor Relations [online]. 2008 [cit. 2008-05-05]. Dostupný z WWW: .

[40] APA - Audio Publishers Association - the voice of the audiobook industry - Resources: [online]. c2007 [cit. 2008-05-05]. Dostupný z WWW: .

[41] AUDIO PUBLISHERS ASSOCIATION RELEASES MAJOR CONSUMER SURVEY AND ANNOUNCES INCREASE IN AUDIOBOOK USAGE [online]. 2006 [cit. 2008-05- 05]. Dostupný z WWW: .

[42] Audible.com doesn’t Say what they mean [online]. 2003 , Sunday, January 19th, 2003 [cit. 2008-06-11]. Dostupný z WWW: .

[43] FUHRMANN, Sybille, CAVE, Chris. The Many Voices of the Audio Book Market [online]. 2007 , May 2007 [cit. 2008-06-11]. Dostupný z WWW: .

[44] APAFAQ [online]. c2007 [cit. 2008-06-12]. Dostupný z WWW: .

[45] SEDLÁ ČEK, Radek. Češi po řád rad ěji stahují hudbu ilegáln ě [online]. 2007 , 5. Kv ěten 2007 - 14:42 [cit. 2008-06-12]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-1581.

87 [46] BEDNÁ Ř, Vojt ěch. Stahovat lze kone čně i-legáln ě [online]. 2006 , 20. 11. 2006 6:30 [cit. 2008-06-12]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702.

[47] MARSAL, Katie. Chances of DRM-free iTunes Store are low, says firm [online]. 2007 , Wednesday, February 7, 2007 [cit. 2008-06-13]. Dostupný z WWW: .

[48] ANDREWS, Robert. Apple Earnings 2: Annual iTunes Store Revenue Grows 35 Percent By Q2 [online]. 2007 , Wed 25 Apr 2007 02:07 PM PST [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: .

[49] VAN BUSKIRK, Eliot. ITunes Store May Capture One-Quarter of Worldwide Music by 2012 [online]. 2008 , 04.27.08 [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: .

[50] What is a business model? [online]. 2005 , Saturday, November 05, 2005 [cit. 2008-06- 15]. Dostupný z WWW: .

[51] The Business Model [online]. c1999-2007 [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: .

[52] Business model : From Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2008 , 11 June 2008, at 21:51. [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: .

[53] MALONE, Thomas W., et al. Do Some Business Models Perform Better than Others?. MIT Sloan School of Management, Research Paper No. 4615-06, 2006. Dostupný z WWW:

[54] HÁJEK, Dan. Volní a hraví Ohm Square [online]. 2008 [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: .

[55] Hudební pr ůmysl v číslech : Hudební pr ůmysl 1-12 2007 [online]. [2008] [cit. 2008-06- 15]. Dostupný z WWW: .

88 [56] HUDBA/Mluvené slovo [online]. [2008] [cit. 2008-06-29]. Dostupný z WWW: .

89