Digital Edition Magazines.
This issue magazine after the initial original scanning, has been digitally processing for better results and lower capacity Pdf file from me.
The plans and the articles that exist within, you can find published at full dimensions to build a model at the following websites.
All Plans and Articles can be found here:
Hlsat Blog Free Plans and Articles. http://www.rcgroups.com/forums/member.php?u=107085
AeroFred Gallery Free Plans.
http://aerofred.com/index.php
Hip Pocket Aeronautics Gallery Free Plans.
http://www.hippocketaeronautics.com/hpa_plans/index.php
Diligence Work by Hlsat.
Kvaiitni laminatove polotvary na lode tridy F1 nebo F3, jakoz i trup na cvicny RC model ietadla s motorem 5 az 10 cm3, zhotovuji clenove KLM Plzen. Lodi na druhem snimku jsou z techto spodku. Blizsi informace si muzete pripadne vyzadat u nacelnika (J. Snizek, Heyrovskeho 52, 320 03 Plzen-Bory), nikoii v redakci
Titul juniorskeho mistra 0SR si vybojoval Milan Sei ner s B-jednickou Vektor (viz Modelar 8/1971)
ATLANT nazval Z. Hulka z LMK Lipence svuj RC model o rozpeti 1260 mm, rizeny amat6rskou jednokanalovou RC soupravou a pohaneny motorem MVVS 1,5 D
Cast tematicky usporadane sbirky „kitii“ na letosni vystave LMK Ostravan patrila k nejvyhledavanejsim exponatum
Prukopnici kategorie Wakefield by sotva uverili, ze s nosnymi plochami z takoveho „gumaku“ se bude bezne letat s radiem. Vetron M. Kachy je takovy Do dtskuse pied 5, sjezdem Svazarmu m odeler JSBVO, MODELARSKE VYCHA2I ' - w w m e s i6 n e Zamyslime-li se my, skolstipracovnici, nad 6/73 nejobecnejsimi zdsadami Jednotneho systemu branne vychovy obyvatelstva (JSBVO), ZACATKY neshleddvdme v podstate nic 'jineho, nez co XXIV - derven obsahuje nas program vychovy vsestranne rozviteho cloveka socialisticke spolecnosti. Myslenky proletdrskeho internacionalismu, A SKOLA socialistickeho vlastenectvi, pomeru k prdci aj. prolinaji celou nasi vychovne-vzdelavaci On the cover 1 · startem v nebezpeci poskozeni. destrukce ci CONTENTS Club news 2 · Legal cinnost. Dovednosti a ndvyky branneho measures and modellers (completion) 3 · charakteru vstepujeme zdkum v nekterych odcizeni. RADIO CONTROL: Control stick for Tx 4— 6 predmetech, specidlne pak v nove zavedene Co nabidneme chlapci, ktery si presto • Proportional control (repairs) 6 · Metal vybral nas sport? Nechejme stranou kvalitu bed for MV VS 10 RC motor 6 * Provisional branne vychove. System komplexniho puso- rules for RC sailplane scales 7 · Nuremberg beni na zdky se v tomto smeru stale list a nedostatek pfeklizky, ani se stavebnice- Toy Fair novelties (completion) 8— 9 · M O prohlubuje, s ntm stoupaji rok od roku mi neni totiz vsechno v poradku. ,,Maly DEL AIRPLANES: Papirak - a hand launched modelar“ byl sice drazsi, ale dobry, letal, glider 10— II · Thermic indicator (Soviet ndroky na ucitele a kontrolu jejich prdce. Lze design) II * Aerodynamics of flying models tedy shrnout, ze skola md a bude mit pH vydrzel, jeho sefizeni bylo jednoduche a 12— 13 · Eppler’s profiles 13 * Indoor realizaci JSB VO dulezite misto. nazorne. To se vsak rozhodne rici neda o biplane 14 · Gimmicks 14 · M OD EL modelu RAY, ktery dnes prichazi v uvahu BOATS: Babetta - free or RC sailing ship 15— 18 • Boat hull construction (part 7) 19 · Jestlize si vsak ucitel-modelar vsimne uz jako prvni. (Mi sverenci jich postavili 60!) AIRPLANES: Dewoitine 501 (510) - a French primo konkretni modelarske cinnosti na A co dal? Ciumacek LETOV je titerny a lighter 20— 21 · Sports results 22—23 · skolach ve svem okoli a srovna ji se stavem jeho letove vlastnosti nejsou ekvivalentni International FAI C/L Events in Hradec Kralove 23 · MODEL ROCKETS: Evaluation of sca pied ctvrtstoletim, nema duvod k optimistic- vynalozenemu lisili. ZLIN AKROBAT s le models 24 * Record breaking ,,EGG“ 10 kemu zhodnoceni soucasne situace ani plochym trupem leta lip, ale pri jeho stavbe Ns 25 . MODEL CARS: Mini-cars 26 vyhledu do blizke budoucnosti. Zadne se chlapec mnoho nenauci. RC Buggy 26— 27 · Wheels for slot cars 28 · List of model car producers (part 3) masove zacatecnicke kursy, zadne velke S prvnimi modely souvisi i prvni instruk- 28 · MODEL RAILWAYS: Report from celookresni souteze (koncivaji fiaskem), v tor, jehoz tiloha je o to zavaznejsi, ze je prvni. Nuremberg (completion) 29—30 » Electric nasem LMK (Ti§nov - red.) uz davno Kdo jim bude? Otec, ktery se vratil ze circuits with semiconductor "‘controlled rectifiers prekrocil vekovy prumer tricitku . . . zamestnani a jde zase neco delat ci holdovat (part 3) 30—31 · Advertisements 31—32 V klubech ve velkych mestech je mozna svemu konicku? Nebo nekdo z prefeminizo- situace lepsi, ale bereme-li v iivahu velko- vaneho ucitelskeho sboru, ci laik-pionyrsky c o ;i e p >k a 11 n e mestske nakupeni mladeze a zpusob, jakym vedouci? Zkuseny (byt' jako instruktor jio>i
ma bohatij tradiciu klub leteckych mode- n k lu M larov v Okresnom dome pionierov a £ a 2 i mlcideze. Lizko spolupracuje so Zvazar- mom, letiskom a cfargimi organizaciami. krouzkfk Jeho clenovia majd na svojom stite uz ______V- '· ■ ' · ( ' vel'a peknych vysledkov v ramci kraja i Slovenska. Medzi veteranov patri Michai Homola a lispesne mu sekundujCi Ernest LMK Tanvald Novotny, Jan Bieha, Gerhard Pietrik a d'al'§i, ktori zaiicajii do tajov letectva vyse 30 mladych pionierov. Nejmiad§i skladajij patfi mezi kluby nikoli velk6, ale s tradici; stavebnice a starsi robia narocne modely, vznikl v Jizerskych horach hned po valce v poslednom case aj riadene radiom. a od te doby je jeho cinnost nepretriita. Dobra je to parta. Najdete ich v dielnibke TOM Snad proto si jeho mladsi clenove vazi skoro denne do neskorych veCernych starych, zakladajicich. Mezi ty patri Jan hodin, alebo na letisku. Mladi modelari Brodnicek, vyznavac ticheho letu vetro- nezabudajii na svojich vediicich. Na ήύ. Jeho z£jem se prizpiisoboval vyvoji uctenie pamiatky tragicky zahynuleho OZNAMENj KLUBO tohoto druhu modelO, tj. od volne ing. Zitu, ich byvalehovediiceho, usporia- letajicich k radiem rizenym. Dries leta s dali memorial za ucasti pretekarov z ■ LMKSvazarmu Sezi- Cirrusem, ktery si sam postavil na celeho Slovenska. movo Clsti usporada ve dvoukanalove ridio. A Ιβίέ hodne, proto- Navsteva u leteckych modelarov v dnech 24. az 26. 8.1973 ie hned za domem ma ,,soukromy“ svah Prievidzi nas presvedcila, ze sa tu venuju mezinarodni soutez prihodny pro severozapadni vitr. - Necht’ u§lachtiiym veciam. Mladi nadsenci si tu „ll. Jihocesky pohar“ vam to, soudruhu Brodnicku.foukaanosi rozvijajO svoje vol’ove viastnosti, u6ia sa pro volne modely (A2, casto a jeSte dlouho, Za pr^ci pro klub! kolektivizmu, praca ich spaja vjednoliaty B2, C2). Zajemci si mo- pionersky koiektiv. Dobry vietor mladi hou-napsat o propozice nadsenci leteckeho sportu! na adresu: Milan Ciga- Bohumil VANO, riaditel' ODPM nik, SidliSte 2371,390 01 Tabor. Uzaverka pfihl0§ek do souteze je dnem 24.7.1973. SoutSzni vklad cini 250,- Kcs a je v nem zahrnuto stravovani, ubytovani, suvenyry, banket aj. LMK Ostravan V pripade velkeho zajmu vyhrazuje si poradatel pr^vo omezit Ocast z 0SSR. K pri DK VZKG usporadal po jednorobni pripadnemu omezeni ucasti dojde po prestavce opet vystavu praci svych blenCi. uzdverce pfihl^Sek a poradatel ozndimi Konala se od 27. _3. do 8. 4. ve vystavni sini vysledek jmenovite vsem prihlaSenym do Domu kultury VZKG v Ostrave, ktery ma 8. 8.1973. (Zpr£vado§la redakci dne24.5. pro modeliirskou cinnost velike pochope- 1973.) ni. Propagace vystavy byla dobra (ostravsky vecernik ji venoval temer ρύΙ stranky, velky poutac pred DK a pozvanky ■ Sekretari^t Svazu modelafij Svazar- vsem LMK v kraji), o jeji ufiinnosti svedfii mu 6SR predal redakci dne 26. 4. 1973 temer 4000 podpisu, vyj^dreni, nazoru i souhrnne οζηέΓΠβηί o dale uvedenych slov uzani v knize nav§t§v. ΖΓηέηάοή v klubech (zkratka za mistem Vystavovali jsme Lispesne modely, zna6i od bo most, v zAvorkach na konci Ve Svitavach modelarsky material, ceny ze soutezi a jsou PS0). jine. To vse doplnovaly fotografie. a pri Okresnim dome pionyru a mladeze planky. Souc6sti vystavy byla tematicky Zm§ny n^deiniku dobre prosperuje letecko-model^rsky sestavena expozice plastickych maket. 6. Lipa -A - Jaroslav Bures, Zahradni krouzek sdruzujici zac£tecniky. Tak jako Celkem 145 perfektne zpracovanych 1738, 0. Lipa (470 01) jinde, i zde je predevsim zasluhou ,,kit0“ je praci kolektivu 7 clenii ,,odboru 6. Lipa -Le- Jaroslav Prokop, 5. kvetna vedouciho, ze chlapci navstevuji krouzek kitu“ v rAmci LMK, kteri krome stale 1238, 0. Lipa (470 01) radi a prace se jim dari. Vtom to pripadeje vystavni 6innosti ve vitrine v DK zajiit'uji Vsetin - Bedrich Randysek, Dukelska vedoucim krouZku Jindrich MAHR - na mnoho ruiznych akci - napr. v ramci 1820, Vsetin (755 01) fotografii v brylych - jehoz zku§enosti z Ostravskych vystavnich trhu, Krajske T ib o r - L e - DuSan Levy, Jesenskeho prace s ml£deii jsme otiskli v Modelari c. vystavy SVAZARMu, pri vystav§ ZENITu a 2053, Tabor (390 01) 2/1973. dal§i. Zm6na adresy (uvedena nova) Snimek: Jindrich Zrustek J. MICHALEK Gottwaldov -Le- Ladislav Vaculik, U sterkoviste 1295, Otrokovice (765 02) Brandys n. L. - Jiff Vorlicek, Prazska 899, Brandis n. L. (250 01) Nove kluby B oh da lice -Le- pri ZO Svazarmu; Oldrich Sova, Bohdalice 93, okr. Vyskov (683 41) Krupka -R a - Josef Jires, sidl. Za plovar- nou 511, Krupka, okr. Teplice (417 41) Male Svatonovice-Le- pri ZO Svazarmu; Jiri Kasparek, Horska 238, Trutnov li (541 02) 6esky Dub - pri ZO Svazarmu (adresa n^celnika nebyla oznamena) Boskovice - mesto-Le- Jaromir Stanek, Priichodni 4, Boskovice (680 01) LipCivka -L o -p ri ZO Svazarmu; Jaroslav Pliska, Lipuvka cp. 66, okr. Blansko (679 22) Veselina Morave-pi\ Me. org. Svazarmu; Josef Zeleznik, Hutnik 1435, Veseli η. M. ►
2 MODELAft · 6/1973 Takovd pripady u modeldrii jistd praktik- STRET MODELARE S PARAGRAFY ky nebudou a uvadim je jen pro dplnost. Tim, co bylo dosud uvedeno, vdak nekondi povinnosti toho, kdo zpdsobil dkodu na zdravi. Dosud byla red jen o 0 nahrade skody narocich poskozeneho, popripadd jeho pozUstalych. Ale se svymi ndroky se hldsi take stdt. Jestlize dkiidce byl na zdravi a majetku postaven pred trestni soud, ktery jej uznal vinnym podle ustanoveni trestni- ho zdkona, o nichz bylo hovoreno v (Dokonceni) JUDR. Vitdzslav PROVAZNIK drivejdim dldnku, je povinen zaplatit soudni poplatek nejmene 600 Kds; kdyby soud uznal za nutne prizvat soudni znalce, zvydil by se poplatek nejmend na 1000 Kds. Pro vypodet prumdmeho vydelku plati 4. Zvladtni naroky vznikaji pozusta- Mnohem citelndjdi je tzv. regresni podle § 17 vyhl. c. 45/1964 Sb. tytdz lym, melo-li podkozeni na zdravi za narok statu na nahradu ndkladO spoje zasady jako pri oddkodnovani pracov- nasledek smrt poskozeneho. Jsou to: nych s ledenim podkozeneho, opirajici nich lirazCi, uvedene v §§ 30-34 vladniho a) Narok na nahradu prlmSfenych se o § 449 odst. 1 obd. zdk., ktery rika, ze narizeni 6. 66/1965 Sb., kterym se nakladu spojenych s pohrbem, pokud pri skodd na zdravi se hradi tdz ύύβΙηέ provddi zakonik prace (zak. d. 65/1965 presahuji pohrebne, jez se vypldci z ndklady spojend s Iddenim. Tento narok Sb. ve zndni d .42/1970 Sb.). Vychdzi se z titulu nemocenskeho pojidtdni. Narok uplatduji viidi dkiidci prisludnd ONV, jez prUmerneho hrubdho vydelku, jehoz prisludi tomu, kdo tyto naklady vy nalozil. v nekterych pripadech timto dkolem poskozeny dosdhl v kaiendarnim roce Nespada sem jen cena pohrbu vyiidto- povdruji OLINZ, kterd ledbu provedly. pred Cirazem a od ndho se odedte za vana pohrebni sluzbou, nybrz i hrbitovni Ndrok se sklada ze dvou dasti: kazdy mesic prisludnd dan ze mzdy. poplatky a naklad na iipravu hrobu a nakladu na vlastni nemocnidnl nebo 3. Trvale nasledky podkozeni na mimo to cestovni vylohy a jedna tretina ambulantni ledeni a ndhrady vyplace- zdravi mohou privodit ddstednou nebo nakladu na smutedni odaceni nejbliz- nych nemocenskych davek a ddvek dokonce Oplnou invalldltu. Ta zakldda dich prisludniku rodiny a domacnosti duchodovdho zabezpedeni, event, i ndrok na to, aby Skudce vyplacel zemreldho, jakoz i ndklady na pohodtdni jinych nakladu. poskozenemu rentu. Je to rozdil mezi smutednich hostu, kde to byvd obvykld. Pro ndzornost se vracim k PRIKLADU prumernym vyddlkem pred podkozenim b) Narok na ndhradu nakladu spoje amputace podkozend ruky. Kazdy den a vydelkem dosahovanym po poSkozeni nych se zrizenim pomniku nebo desky, nemocnidniho ledeni stdl 100 Kds, coz s pripodtenim pripadneho invalidniho avdak jen do vyde 5000 Kds. pri 42 dnech ledeni ddvd 4200 Kds. Po nebo ddstedndho invalidniho dOchodu. c) Narok na vypldceni renty, jez propudtdni z nemocnice pokradovala Vyhladka d .45/1964 Sb. stanovi v §18, ze predstavuje ndklady na vyzlvu poziista- ambulantni ledba daldich 22 dnu po tato nahrada spolu s vyddlkem podkoze- lych, kterym zemrely byl povinen ji 10 Kds, coz dini 220 Kds; ndklady ledby neho, jehoz dosahuje po podkozeni s poskytovat (napr. otec nezletiiym ddtem, ddlaji tedy celkem 4420 Kds. Ddvky pripodtenim pripadndho Uplneho nebo i kdyz treba ve skutednosti o ne nedbal a nemocenskdho pojidtdni za dobu tri dastedneho invalidniho duchodu nesmi svou zdkonnou vyzivovaci povinnost k mdsicCi dini 3369 Kds. Celkovy regresni presahnout ddstku 1600 Kds mesidnd. nim neplnil) nebo jim ji skutednd ndrok dini zatim 7789 Kds; rikam zatim, Kdyz tedy napr. podkozeny byl uzndn poskytoval (napr. zletily a samostatne protoze Iddeni a pracovni neschopnost pine invalidnim a byl mu vymdren se zivici syn, ktery svym rodidijm platil jedtd neskondily. Podle § 4 odst. 2 zdk. d. dUchod 1200 Kds mdsidnd anemdzddny mesidne urditou dastku na prilepdenou, 33/1965 Sb. nesmi vdak regresni ndhra- vydelek, protoze neni schopen prace, ad podle zdkona takovou povinnost da u obdana prestoupit celkem 10 000 dini renta 400 Kds mesidnd. Timto nemdl). Pri vypodtu teto nahrady se opdt Kds a jde-li o podkozeni zdravizpiisobe- bremenem rnuze byt povinnd osoba vychazi z prumerndho vyddlku zemreld- nd dmyslnd nebo v opilosti, smi dosdh- zatizena treba i cely zivot. ho a neprihlizi se k ddstkdm, o ndz nout az 20 000 Kds. presahuje 1600 Kds mdsidnd. Dojde-li ke dkodd na majetku nebo na 5. Jestlize byl podkozeny v rizeni o zdravi v rdmci zdvodu porddanych nahrade dkody zastoupen advokatem, sportovni organizaci - to je v nadem Zmena terminu soutezi ma ndrok i na ndhradu ndkladd prdvniho pripadd Svazarm - pak stihd povinnost LMK Mlade Buky hlasi, ze souteze c. zastoupeni. Jeji vyde je zavisla jednak ndhrady dkody tuto organizaci a ne jeji 247 (SUM) a 248 (UM) se budou konat 7. a 8. cervence. Ma to byt totiz pokus na upiatnovane dastce oddkodneni, dleny nebo zddastndnd zdvodniky, ov- o modelarskou rekreaci, zakoncenou jednak na podtu ukonu, jichz bylo treba k dem za predpokladii, jez byly vylozeny v soutezemi. jejimu prisouzeni a vymozeni a mohla by dldnku o stretu modeldre s paragrafy dinit i nekolik tisic Kds. (Modeldr d. 7 a 8/1972). Rozsah a DOPLNEN! PRAVIDEL Zdkon dava soudu moznost nahradu velikost ndhrady nejldpe dokazuje, jak kategorie RC V1 a RC V2 pfimdrend snizit z duvodii hodnych nutnd je to, aby kazdd takovd organizace zvladtniho zretele. Podle § 450 obd. zak. mdla smlouvu s pojidt’ovnou, kterd se v Pri zpracovavani novych pravidel, platnych prihlddne soud zejmena ke spoleden- pripadd dkodne uddlosti postara o od 1. 1. 1973 vypadlo nedopatrenlm nekolik skemu vyznamu dkody, k tomu, jak k ni likvidaci ndroku z ni plynoucich. A slov ze stati 6. 6. 2. - Pracovni das. Vetu si dopldte takto: Za pozdejsi pristani se ude- dodlo, k osobnim a majetkovym pome- kazddmu modeldri, pokud provozuje luji 2 trestne body za kazdou dais! vterinku rum toho, kdo ji zpusobil i k pomerOm svuj konidek mimo soutdze a zdvody letu pres 60 vt. (napf. model . . . podkozendho. Tohoto zmirnovaciho Svazarmu, je nutno doporudit, aby si Ve stati 6.6.1. si naopak vydkrtnete v po- prdva nelze pouzit v pripadd, kdy dkoda neustdle pripominal zlatd zrno moudros- slednimodstavcislova . . . nebosoutdzicim . . . K hdkdy nespravne vyklddanemu bodu byla zpusobena umyslne. tedy iimysl- ti, nadich predku, kteri piece zili v 6.67. toto vysvetleni: Let (nezamddovat za nym trestnym dinem. Kdyby dlo o mnohem mdne komplikovanych spole- mereny cas letu) je zahajen vypudtdnim modelu timyslnd zpusobene usmrceni, mohl by denskych pomdrech a mnohem volndj- z ruky (pomocnika nebo pilota). Formulace v pravidlech ,,Pfi souteznim letu je model soud naopak pri stanoveni vyde ndhrady dim zivotnim tempem nez my - ze rizen pilotem stojicim na zemi v pristavaoi prekrodit vyhladkou stanoveny limit, opatrnosti nikdy nezbyvd. A doplnme plose 75x75 m tedy jasne fika, ze pilot jestlize by, jak rikd § 448 odst. 2 obd. zdk. prastarou prdvni zdsadou - ze neznalost v okamziku vypuSteni modelu musi stat (lepe neprizndni vyddi castky ndhrady odpo- zdkona neomlouva, dili ze na poli by bylo rici obecne pobyvat) uvnit? pristavaci plochy. rovalo oravidlum socialistickdho souiiti. prdvnim nevddomost hrich όΐηί!
MODELAft · 6/1973 3 K R IZ O V Y o v l A d a c
Serial o proporcionalnim radiovem ovladani vzbudil mezi ctenari velkou pozornost. Mnozi z nich se take jiz pustili do stavby soupravy. Tipokrocilejsi, kteri se nehodlaji spokojit s ovladanim jen triserv, budou premyslet nad tim, jak zhotovit krizove ovlidace k vysilaci. Aby nemuseli vymyslet vymyslene, prinasime popis konstrukce mechanismu od spolupracovnfkij ing. Valenty: konstrukterem zanzeni je J. MELVALD, vykres a popis zpracoval P. PETROUSEK. Ovlidace pracuji jiz dels! dobu zcela spolehlive v nekolika vysilacich, z nichz jeden - DIGIPILOT - vidite na snfmku. Az dodatecne bylo zjisteno, ze napr. japonske ovlidace OS jsou velmi podobni.
Ovladace jsou urceny pro proporcionalni vysilace digitalni i prumeru 3 mm a sousedici plosku 3 mm je nutno od kulis 11a, analogove. Umoznuji ovladani ctyr prvku s neutralizaci. Obvykle 11b odizolovat trubkou vhodneho prumeru z trvanlive plasticke uspofadani vsak je: tri prvky s neutralizaci (kormidla) jeden prvek hmoty s dobrymi treclmi vlastnostmi. Navlekneme ji za tepla ne bez neutralizace (plyn, klapky). U vsech ovladacich prvku se da bo po zmekceni v nitroredidle (podle materialu). plynule pfestavit vychozi poloha (trimovani). V popisu vyroby Stredni 60st ovladaci paky 3 je rovnez soustruzena z oceli a jednotlivych dilii ani na vykrese neni znaceno licovani, nebot’ nasroubovana do spodniho dilu ovladaci paky 2, zasunuteho do vetsina zajemcu nema anebo pri zhotovovani nepouziva otvoru v kouli klouboveho loziska. Nabiziseresenizachovattoto mikrometr. U dilii, na jejichz vzajemne toierancl zavisi spravna spojeni pro snadnejsi dopravu vysilace, pak je vsak take mozne funkce, je to poznamenano v textu. Jejich vyroba je mozna jen pri zapomenout ovladaci paky doma (uz se to stalo). urcite davce zrucnosti a citu, dodatecne vzajemne prizpiisobo- Vrchni bast ovladaci paky 4 je soustruzena zduralu; jejitvarje vani jednotlivych dilu je pomerne pracne. navrzen pro vysilace, ktere se drzi v ruce a ovladaji paid. Je Kovove dily je dobre chranit proti korozi kadmiovanim, samozrejme mozne pouzit i jine typy ovladacich pak. mofenim nebo eloxovanim. Pocty kusii uvedene na vykrese Viko ramu 5 je zhotoveno z duraloveho plechu tl. 1 mm. V odpovidaji ovladacum v obvyklem usporadani, tj. tri funkce s rozich ma otvory pro srouby M2 se zapustenou hlavou. Otvor neutralizaci, jedna bez neutralizace. 30x30 mm je nutno licovat s telesem 1. Bobnice rim u 6 a 7 jsou zhotoveny rovnez z duraloveho plechu tl. 1 mm. Koty 8 a 12,5 mm je nutno stridat s kotami 6 a 16,5 mm tak, aby otvory licovaly se zavity ve sloupclch 12. V bocnicich 7 je otvor pro zavitovou prirubu 14 a cep 15. V bocnicich 6 je otvor pro cep 13 a 13b. Trimovaci paka 8 je vyriznuta z novoduru tl. 4 mm. Je do ni zalisovan cep o prumeru 3 mm, ktery ma vycnivat 2 mm. Do otvoru o prumeru 5 mm je zalisovano mosazne pouzdro 16. Vroubkovani na horni casti paky je bud' frezovano nebo vytlaceno ohratym kovovym predmetem s vhodnym vzorkem. Ovalnym otvorem jsou omezeny trimovaci vychylky dorazem o zavitovou prirubu 14. Trimovaci kulisa 9 je vyriznuta z oceloveho plechu tl. 0,8 mm a ohnuta do tvaru vyznaceneho na vykrese. Drazka siroka 3 mm musi byt nalicovana na cep o prumeru 3 mm zalisovany v trimovaci pace 8. „Ntizky“ 10 jsou zhotoveny z oceloveho plechu tl. 1 mm a vyhnuty o 0,5 mm tak, aby v sestavenem stavu byly celisti ,,mjzek“ proti sobe. Mezi ,,nuzky“ a zavitovou prirubu je pri montazi vlozena zvlnena podlozka z pruzinoveho bronzu pro vymezeni vule. Kulisy 11 a, 11 b jsou zhotoveny z pasku mosazi nebo bronzu o tl. 1,5 mm. Drazka o §irce3,8 mm musi licovat s co nejmenii villi na spodni dil ovladaci paky 2 opatreny isolacni trubkou. Rozmer 3,8 mm se pochopitelne miize lisit podle pouzite trubky. Kulisu 11a zkrouzime na priimer 32 mm, kulisu 11b na priim er 25 (rozumi se vnitrni priimer). Otvory o priimeru 7 je nutno licovat s pouzdrem 17a, 17b, otvory o priimeru 3 mm s cepy 13a, 13b. Sloupek ramu 12 se nejlepe zhotovi z duralove tyce ctvercoveho priifezu 5x5 mm. Otvory pro zavity M2 je nutno vrtat shodne s bocnicemi 6 a 7 a s vikem 5 a po svrtanl dily pznacit, aby nedo§lo k zamene. Cepy kulis 13a, 13b jsou soustruzeny z mekke oceli. Dulek usnadnuje jejich roznytovani. 6ep 13a patri ke kulise 11a. cep 13b ke kulise 11b. Pozor tedy pri nytovani, aby cepy jednotlivych typu (13a, 13b) byly prirazeny ke spravnym bocnicim ramu 6. Zavitova priruba 14 je soustruzena z mosazi. Zavit M1 O x0,75 musi jit otocne, ale bez velke vule, na zavit potenciometru. K VYROBE Priruba je prinytovana zevnitr do bocnice 7 tremi nyty o priimeru T6leso ovladace 1 s kloubovym loziskem je odlito z 1 mm nebo prilepena epoxidem. Predem je vsak nutne odebratz probarvene epoxidove pryskyrice do kovove formy. Hotovy priruby (z priimeru 18) kruhovou usee asi 3 mm vysokou pro odlitek je nutno upravit odpilovanim u loziska na rozmer 20 mm pruzinu ,,nuzek“ 18; jeji tetiva je pak rovnobezna s osou teto (viz vykres) tak, aby byl zajisten volny pohyb kulisy 11b. pruziny. Kloubove lozisko je pro nas iicel zbytecne tesne; je vhodne Cep trimovaci paky 15 je soustruzen z oceli a licovan do ponekud je uvolnit brusnou pastou a po vycisteni namazat pouzdra 16. kvalitnim olejem. Pouzdra 17a, 17b jsou soustruzena z mosazi a licovana na Spodni dil ovladaci paky 2 vysoustruzime z oceli. Cep o hridel potenciometru a do kulis 11 a, 11b. Zavit M3 je pro sroub bez hlavy (cervik), jimz se zajisti spravna poloha hrldele potenciometru. Sroub musi byt pristupny i po konecne montazi. Pruzina „nuzek‘‘ 18 je navinuta z ocelove struny o prumeru [||(((((RC)))1I1 1 B (Dokonceni na strane 6) 4 MODELAR ■ 6/1973 MOSiZ ¥kt PROPORCIONAINI OVLADANI Kratce o RC 2 uverejnenych dopisCi, ktere si vym§nil predseda AMA (Americka modeiarska asocia- /Opravy/ ce) s presidentem Odboru radiem rizenych vetronCi, vysvita, ze oba hodlaji prosazovat sve podminky pro lep§i moznosti letani s modely. C15 je ve schematu 5. 1. 7. dvakrat. Behem uverejfiovanistejnojmenne- Federalni letecka sprava ministerstva dopra- ho seridlu se vloudilo do schemat Ten, ktery je zapojen paralelne k vy USA vydala totiz v bervnu 1972 obiznik, ndkolik chyb. Nektefi ctendri na to baterii (0; +12V) neplati. Spravne kterym prikazuje, aby letajici modely neprekra- pridli uzsami, ostatninecht’sije opravl umisteni C15 je mezi bazi a emitorem covaly maxim^lni vy§ku letu 400 stop (122 m) podte ndsledujiciho. V§em se za to T2; jeho hodnota je 1 k. nad urovni mista vzletu. omlouvdme. Civka L2 na obr. 5.1.6. je umistena na lezato a je svymi vyvody zapajena Tento letovy ,.strop" pro model/ire ve zminenem obezniku byl stanoven za pritomnos- MO 12/72: primo do desky plosnych spojii. ti zeistupcCi AMA, ktefi se k tomu vyjadfili Na obr. 4. 2. 2. chybi kondenz£tor C5; Tlumivka TI1 (5. 2. 3.) ma indukcnost zaporne. (Prestoze bezpecnostni podminky pro je zapojen analogicky jako C4. 15 az 50 mikrohenry. Musi mit maly let^ni modelO vydane organizaci AMA jsou jinak Na obr. 4. 2. 3. je chybne oznacena ohmicky odpor, aby na ni nevznikal samy velmi pfisne.) Predstavitele AMA nepova- Libytek napeti, o ktery by byl ochuzo- zuji stanovenou vyiku letu modelO za konefinou hodnota kondenz&toru C3 - misto a veri, ze dalSim jedn^nim dos^hnou kompro- 22M ma byt 2,2M νέη koncovy tranzistor. MO 2/73: misu, ktery by vyhovoval jak feder^lnimu MO 1/73: ministerstvu dopravy, tak drzitelum licence Ve schematu na obr. 5. 1.4. je C13 Dioda D1, spravne umistena na obr. 5. AMA v roce 1973. oznafien chybne jako C22; jeho 3. 2., je na schematu 3.3.5. (MO 10/72) (mk) polovana chybne. hodnota je M1. C21 plati podle obr. 5. Pozndmka redakce: S cilem predejit event, 1.4., je tedy zapojen mezi bazi aem itor Na obr. 5. 3. 2. je chybne oznacen dotazum itendrCi na puvod a presnost teto T8. privod + 2,6 V; spravnd ma byt 2,4 V. zprdvy doddvdme, ze je prevzata z dasopisu ,,US Radio Control Modeler", March 1973. 9 · ® vyvinul brnensky modelar J. Kubinsky. Je Pri dostatecnem zajmu by podnik Kovove odlito z hlinikove slitiny (CSN 424331.71) Modela, provoz MWS Brno, byl ochoten a na pripojovacich plochach opracovano. vyrobit men§i serii tohoto Ioze. Vyhodou takto reseneho Ioze je zejme- ioze na to, ze motor je mozno umistit na predni prep^zce v libovolne poloze, prid'ova cast trupu vyjde jednodussi, v prostoru palivo- pro motor nadrze neprekazeji nosniky motoru z tvrdeho dreva, sklon osy motoru se da snadno nastavit pomoci podlozek. Loze M W S Ι Ο R C take pusobi jako deformacni meziclanek mezi trupem a motorem, nebot' pfi mensi hav^rii se ziomi a ochrani motor i trup pred vetiim poskozenim.
KRIZOVY o v l Ad a c Dokonceni ze strarty 4
0,3 mm na prumer 2 mm. Ma 12 zavitu a jeji konce jsou zasunuty do otvorii o prumeru 0,8 mm v ,,nCizkcich‘‘ 10. Pruzina teto tuhosti se osvedCila jako optim ^lni. Neutralizadni doraz 19 je zhotoven z bronzoveho plechu o tl. 1 mm. Sirka vlastniho dorazu (6 mm) musi presne odpovidat mezere mezi ..nuzkami" oprenymi o cep 15; upravime ji tedy az pri montazi.
ΜΟΝΤΑΖ Dily 11, 19 a 17 spojime pdjenim nebo slepenim epoxidem. Sroubovane spoje je vhodne zajistit proti uvolneni. Trimovaci paka se musi s mirnym odporem posouvat po bocnici 7; dosahnemetohotak.zepod matici nacepu 15vlozime nejprve pruznou a pak obydejnou podlozku a matici s citem utahneme a zajistime. Pro funkci bez neutralizace samozrejme nemontujeme ,,nuzky" 10 ani pruzinu 18 a na neutralizacni doraz19zhotovime vhodnou brzdu. Nejlepe se osvediilo opatrit neutralizacni doraz prolisem, jimz castecne zapadado zubu celniho ozubeneho kola z plasticke hmoty, prinytovaneho k bocnici 7 (re§eni je obdobou brzdy jehly karburatoru u vetSiny modelarskych motoru). Do celni steny skrind vysilace udelame otvory 30x30 mm pro telesa 1 a vyrezy pro trimovaci paky 8. Za viko 5 prilepime nebo pri§roubujeme zevnitr vnitrni cSst mechanismu ovladace, zvenku pak zalepime teleso 1 s kloubovym loziskem a s ovladaci pakou. Miry jednotlivych dilu ovladade jsou voleny tak, ze celni stena skrine vysilace ma mit tlousfku 1,5 mm. Pak jsou shodne osy kyvani klouboveho loziska a kulis 11a, 11b. Pokud by Text I obrazky tloudfka steny byla jina, je nutne upravit koty (14,5 mm) na J. KUBINSKY bocnicich 6 a 7.
6 MODELAR · 6/1973 ■j -r zprave o vysledcich plenarniho | / Cl· zasedani mezinarodni letecko- ” ^ modelarske komise CIAM-FAI v prosinci 1972 (viz Modelar c. 2/1973) jsme slibili, ze postupne prinese- me blizsi informace o prozatimnich pravidlech pro RC makety vetronij a o nametech na nove tridy RC vetrodii. Nyni otiskujeme preklad prozatimnich pravi- del FA! pro tridu F4D - Radiem rizene makety vStronij spolu s nekolika vysvet- lujicimi poznamkami. Navrh pravidel zpracovala subkomise CIAM pro makety (za aktivni dcasti zasl. mistra sportu R. Cizka) pri pritezitosti MS pro makety 1972 v Toulouse ve Francii a s upravami byI prijat na plenarnim zasedani CIAM dne 1. 12. 1972. Pravidla otiskujeme cela, protoze se domnivame, ze jde o tridu, kter/ι je vhodna pro nase pomery a moznosti. Spolu se zminenou zpravou o plenar nim zasedani CIAM-FAI byl take otisten mezinarodni sportovni kalendar
SUPER CIRRUS Vladimira Bileho z Tisnova ma rozpeti kridla Prozatimni pravidla 3100 mm, profit Wortmann, Stih- lost skoro 17 a je ovladdn pomoci pro RC MAKETY VETRONtT tri serv
CIAM-FAI. V oficialnim vydani priloze- 5 minut pred vyzvanim ke vstupu na soutezi pravdbpodobne pouzity, se nem k zapisu ze zasedani z imora 1973 soutdzni plochu. Letova doba zacina musi prezkoubet a umlstit v hlidanem piesne 5 minut po vyzviini soutbziciho prostoru. Pri soutezi na vysilabe dozira jsou ke kalendari jeste nektere dopldky^ ke vstupu na soutezni plochu. Soute sportovni funkcionbr, kterysoutbzicimu Nejzajimavejsi je ohlasene mistrovstvi zici ma 10 minut na odldtani letoveho vysilab vyda pouze v okamziku, kdy je Evropy (jedind) ve tride F1E - Svahove programu. Model se musi odpoutat se soutezici vyzvbn k pripravb letu. Okam- vetrond. Bude se konat ve dnech 13. az siiiiry do konce prvych peti minut. zitb po ukonbeni pokusu musi soutbzici 15. 7. v Arose ve Svycarsku a soucasne s Nepristane-li model do 10 minut, let se vysilab vrbtit prislubnemu funkcioniri m'm soutez o ..Evropsky pohar" pro hodnoti nulou. do prostoru, kde jsou vysilabe umistbny. zvtdstni konstrukce svahovych modelCi. Jakekoli nepovolenb vysilbni bbhem 6.4.7. Let soutbze m^ za nbsledek automatickb 6.4.7.1. Vzlet K = 3 vyloubeni (diskvalifikaci) soutbiiciho z 6.4.7.2. Primy let, nejmene 10 vt. K = 6 celb soutbie a vystavuje ho k dalbimu PROZATIMNI PRAVIDLA 6.4.7.3. Osmicka K = 7 potrestbni. 6.4.7.4. Volitelny obrat Pri Ibtbni letovych obratu musi byt 6.4. Trida F4D Radiem rizene makety 6.4.7.5. Volitelny obrat soutbbici (pilot) se svym vysilabem ve v6trofiu 6.4.7.6. Volitelny obrat vyhrazenbm prostoru a stbt na zemi. 6.4.7.7. PravoOhle priblizeni K = 6 Startbr upozorni soutbziciho, lbtb-li 6.4.7.8. Jakost pristcini pri pristani jeho model mimo predepsany letovy 6.4.1. VSeobecne charakteristiky v kruhu ο φ 25 m K = 10 prostor. NejvetSinosnaplocha 150 dm2 v kruhu o (i 50 m K - 5 Pofadi letu ruznych stcitu (tj. druz- Nejvetsiletovavahamodelu 5 kg mimo kruh o i 50 m K = 1 stev) a soutbbicich se stanovi losem Nejv^t^iplosnezatizeni 100 g/dm2 6.4.7.9. Realismus letu K = 10 pred zahbjenim soutbze. NejvetSi delka vzletove snury prizatizeni5 kg 300 m 6.4.8. Volitelne obraty - vsechny K = 5 Katapultovy vzlet s gumou (bez ohledu. Soutezici musi prokazat, ze jeho vzor 6,4.12. Hodnoceni na jeji podil) je povolen za predpokladu. normblne delal kazdy z volitelnych Pofadi se stanovi podle soubtu bodu ze vzorovy vetron tuto metodu pouzival. obratCi. Volba obratu musi byt ozname- dosazenych podle 6.1.10. a bodu docilenych v nejlepbim letu podle 6.4.2. Radiovb vybaveni na rozhodcim pred vzletem pisemne. Volitelne obraty je mozno letat v 6.4.10. Pri shodnosti bodu se pro urbeni Radiove nebo mechanicke vybaveni libovolnem poradi. vitbze vezme v iivahu druhy nejlepbi let. pouzite soutezicim se neomezuje (jed- a) Navratova zat^cka (tj. 270° + 90° v nopovelove i vicepovelove se posuzuji obracenem smyslu) Zpracoval ing. J. SCHINDLER ve stejne tride). b) Skluz po kridle vlevo nebo vpravo 6 4.3. Definice pokusu c) 3 ostre otobky spiraly s naklonem 30 az 45° Pokus je, kdyz: d) 1 premet a) model nenivypustenbehem5 minut, Vysv&lujici pozrtimky zpracovateie: e) Souvrat - odstavec 6.1.10. uvbdeny v odstavci ktere ma soutezici pro vzlet k f) Soutezici miize predvest letovy obrat dispozici podle vlastni volby. Musi pred 6.4.12. hovori o bodovem hodnoceni b) model je vypusten, ale neudela nastupem k letu popsat rozhodcim (shodnost se vzorem, zpracovbni a oficialni let druh sveho predvedeni. slozitost) a mbt vseobecnou platnost pro Poznamka: Pokus miize byt se souhla- kategorii maket F4. sem rozhodcich opakovan pouze tehdy, kdyz model nevzletne z 6.4.9. Hodnoceni (letove body) - Prozatimni pravidla neuvadeji pocet nepredvidatelnych pricin neovlada- Kazdy obrat hodnoti behem letu rozhodcich (bodovabu) pro letove obraty. telnych soutezicim ci poradateli kazdy rozhodci pobtem bodu od 0 do Automaticky tudiz musi platit pozadavek odstavce 6.3.10. - tj. tri rozhodci. 6.4.4. Definice oficiilniho letu 10. Toto hodnoceni se vynasobi souci- nitelem K o velikosti odpovidajici - Poznamka v odstavci 6.4.1. o pripust- Jako oficialni se let zaznamenava, kdyz: obtiznosti obratu. nosti katapultoveho vzletu vpripade, kdyz a) model po odpoutani se snury letel 60 vt. nebo vzorovy vetron tuto metodu pouzival, neni b) kdyz byl ukoncen obrat 6.4.7.3. 6.4.10. Letove hodnoceni zduvodniteina. Skutebne vetrone neznaji obdobu katapultoveho vzletu dnes pouzi- 6.4.5. Pobet letii Je souctem bodii udelenych vsemi rozhodbimi za sestavu podle 6.4.7. vaneho u RC modelu vetronu. Naopak pri Kazdy souteiici ma dva pokusy o aplikaci analogie se vzory by nesmel byt kazdy ze tri oficialnich letu. 6.4.11. Organizace soutbzi pro radiem rizene pripustny vlek behem a musel by se 6.4.6. Letova doba makety pouzivat bud’ aerovlek, nebo motoricky Soutezici musi byt vyvolani nejmene Vsechny vysilabe, ktere budou pri pohaneny navijak anebo autovlek.
MODELAR ■ 6/1973 7 1
mnozstvi informaci o lodi z ruznych stavebnich period. Vsechny drevene dily jsou bud’ predtistene nebo jiz i opracova- ne a aby nedochazelo k omylum, jsou jednotlive stavebni skupiny baleny v polyetylenovych saccich zvlast’. K tomu jeste patri bohate prislusenstvi, jako kladky, priivlaky, zesileni aj. Ovsem provedeni odpovida i cena ,,pouhych“ 322 DM.
RC automobily nebyly sice zastoupeny rozsahle, ale pfece jen dost na to, aby byl videt trend: superstavebnice s co nejvetsim poctem dilu hotovych ci skorohotovych. V radio- vem rizeni zatim prevladaji dva smery: bezne RC soupravy pfizpOsobene pro ovladani automobilO jenom systemem rizeni a specialni, velmi jednoduche a lacine soupravy s dosahem asi do 50 m, ktere se nabizeji soucasne s modelem KAM automobilu. Ve druhe variante rizeni zastupuje Simprop americkou firmu JEROBEE MODELLE a k drive prodava- nym kompletum dodava nyni tezsamotna sasi i karoserie. Jak model Porsche, tak i JDE VYVOJ Dodge maji v sasi vestaveny motor Cox 0,8 cm3 s perovym rychlospoustecem a Navazujeme na stejnojmenny clanek v minulem cisle, abychom vas jeste spojkou. Cena je 160 az 180 DM. seznamili s vyvojem v modelarstvi lodnim a automobilovem, a konecne i s Pro oficialni kategorii RC automobilu novinkami v modelarskych motorech a vseobecnem prislusenstvi. Jde o predvadel KLINGER dva nove zavodni dokonceni informacniho prehledu z letosniho veletrhu hracek v Norlmberku. vozy - Porsche 917 a Tyrell Ford. Obe stavebnice obsahuji hotovou karoserii z hmoty ABS, odpruzenou zadni osu, Pro milovniky vodniho plachteni vysta- predni kola jednotlive perovana, odstre- Modely lodi voval TOPP, jako jediny, Ohlednou divou spojku s brzdou a nahon ozubenym plachetnici ,,Calypso" o deice trupu byiy tentokrat nabizeny v sirokem vyberu. remenem. ROBBE nabizi v teto katogorii 1450 mm a plose plachet asi 0,78 m2. Lod' Je zajimave, ze nejpocetnejsi byly lode model ,,K5“ , jehoz stavebnice je obdo- ma kvalitni laminatovy trup vcetne zafor- historicke, kdezto v plovoucich modelech bou predchazejicich. Ceny techtostaveb- movaneho kylu, ale i cena 217,50 DM je modernich lodi bylo opravdovych novi- nic se pohybuji od 215 do 350 DM (bez ,,kvalitni". Firma KDH rozsirila svuj nek pomerne malo. Ale i tak je nekolik motoru a radia). novych lodi, ktere vpravde lahodi oku. program o tri typicke rychiostni cluny se Zprumyslneni vyroby-stavebnic tak po- spalovacim motorem, nabizene v delkach krobilo, ze skoro u kazdeho plovouciho 550 mm, 680 mm a 800 mm. Modelarske motory modelu je ve stavebnici hotovy trup bud' z Vycet v lodnich modelech by nebyl Na letosnim veletrhu se objevila rada plasticke hmoty ABS nebo laminatovy. A k iiplny bezalesponzminky o neplovoucich novych motorij se zhavici svickou o tomu ovsem jeste rada hotovych ci aspon stolnich modelech. Prave ty byly zastou- zdvihovem objemu od 1 cm3do25 cm3 (!). polohotovych doplnkii, nastaveb apod. peny nejpocetneji; slo hlavne o historicke Je az neuveritelne, co vsechno se dnes da Cestnou vyjimkou je maketa tlacneho plachetnice. Vetsina stavebnic zrejme v motorech modelarum nabidnout. Obje- kolov6ho parniku ,.Southern Belle" z pochazi z Italie od firmy Corel SRL, vuji se i Opine novi vyrobci a rada firem Mississippi (OBR. 1), kterou rozsirila svuj Milano, prodavaji je ale i betne dalsi ryze specializovanych drive pouze na vyrobni program firma KRICK. Tato modelarske firmy. Zrejme je to zadane RC soupravy rozsiruje sviij prodej o pritazliva RC maketa, 945 mm dlouha a zbozi, ac nikoli levne. Pomerzmenseni je dovazene motory. Na zapadoevropskem pohanena elektromotorem, se stavi kla- vetsinou 1:100, takze delka trupu jeasi od trhu jsou bezne i motory americke a sickym zpusobem z pfeklizky, balsy a 500 do 800 mm pri vysce steznu az japonske. MLR je pak jediny.socialisticky drevenych hranolu. I presto stavebnice 650 mm - tedy jiz pekne propracovane stat, ktery se dokazal udrzet se svymi Stojf 134,50 DM. modely do vitrin. K nejhezcim patri , motory na zapadnim trhu. GRAUPNER se predstavil neznou ma- maketa francouzske valecne plachetnice U vetsiny vykonnych motoru se nyni ketou (M 1:25) rybarskeho kutru ,,Krabbe ,,La Couronne" z roku 1636 o deice 790 a pouziva staronovy system vyplachovani Ton 12". Ackoli model s elektromotorem vysce 625 mm. Na peti velkych vykresech Schntirle. Vyvoj tu zrejme jeste neskoncil. je pouze 480 mm dlouhy, je pocitano s ve stavebnici je shromazdeno uctyhodne K tomu pristupuji nova reseni ovladanych RC ovladanim. Mimo hotovy trup z ABS jsou vsechny ostatni dily stavebnice predpracovany. Dalsi novou lodi teze firmy je maketa (M 1:40) rychleho clunu namornictva, provedena cela z plastiku (tazene nebo strikane dily), rizena radiem a pohanena tremi elektromotory. Firma HEGI uvadi luxusni motorovou .jachtu ,,Orion", dlouhou 980 mm a pohanenou 2 lodnimi vrtulemi. Dostateb- ny prostor trupu umoznuje mimo RC rizeni i zastavbu dalsich zarizeni. S hezkou motorovou jachtou ,,Sea King" prisla natrh firma SIMPROP. Je to rovnez RC maketa, dlouha 700 mm a pohanena 2 elektromotory. Stejnych rozmeru je i „kajutovy kriznik" od firmy ROBBE, nazvany ,,Pia". Druhym exponatem tehoz vyrobce byla ponekud vetsi (810 mm dlouha) motorova jachta ,,Pyrra“ . Ceny techto .superstavebnic' se pohybuji v rozmezi 60 az 120 DM (bez pohonu a radia ovsem).
MODELAR ■ 6/1973 karburatoru, vicevalce, nove dcinnejsi tlumifie vyfuku aj. Vsechno nasvedcuje tomu, ze hlad po motorech trva a nabidka zatim neni omezovana obavou z neijspe- chu v odbytu - proto se rozsiruje a zvStsuje. Proslula zapadoberlinska firma WE- BRA uvadi dve nove ,,desitky“ s vypla- chovanim Schnurle. Je to WEBRA- -speed F 61 (OBR. 4) se zadnim sou- patkem a udavanou vykonnosti 1,7 k pri 16 500ot/m in (za 233 DM) a WEBRA-speed 61 se sanim pres klikovy hridel o vykonnosti 1,55 k pri 15 000 ot/m in. Firma to zrejme mysli vazne se ziskavanim trhu, protoze tyto motory zacina vyrabet v novem zavode v Enzesfeldu v Rakousku. Pro motory Webra 61 RC a 40 RC jsou nyni k dostani take samostatna predni vika s klikovym hridelem pro pravotocive provedeni a specialni klikove hridele uzpiisobene pro odstredive spojky Micart do modelu v rtu ln ik il GRAUPNER se orientuje od letosniho roku na motory HB nemecke vyroby (firma Helmut Bernhardt), ktere vznikly z osved6enych americkych motorii Veco. Jde o typy HB 20, HB 61 a HB 61 Stamo. Vsechny motory HB jsou opatreny Perry- ho karburatory. Zajimavy je typ HB 61 Stamo (OBR. 3), ktery je urcen pro Graupneriiv vrtulnik, jakoz i pro iodni a automobilove modely. Je vybaven dmy- chadlem zamontovanym zazadnimvikem na hrideli setrvacniku, unasenem kliko vym hridelem. Dmychadlo je doplneno usmeriiovacim krytem. HB 61 Stamo se prodava za 248 DM. Pro firmu HEGI vyrabi Helmut Bernhardt tytez motory, ale v puvodnim oznaceni Veco 19 a Veco 61, a V Evrope nove byly predvedeny motory rychleschnouci laky, odolne vuci alkoho- to jak v normalnim provedeni, tak i s americke firmy TESTOR - pokracovatele lovym paliviim, jednoslozkove i dvousloz- vodnim chladicim pl^stem a se setrvacni- drive velmi zname firmy McCoy. Jsou ve kove, dodavane samozrejme i jako spray. kem pro Iodni modely. Puvodni anglicke 4typech: 19, 29, 35 a 40. Zajimavosti je Za pozornost stoji i rada novych nabije- motory Merco, ve velikostech 29 RC, ulozeni klikoveho hridele v litinovem cek, hlavne pro rOzne velikosti NiCd 35 RC, 49 RC a 61 RC, nabizi na nemec- pouzdru a pist z lehkych slitin s ,,L“ clanku. Graupner dodava napr. rychlona- kem trhu firma MULTIPLEX, specializova- krouzkem. Cenove patri tyto motory k bijecku s casovacem - ,,Auto 12“ - ktera na donedavna pouze na vlastni vyrobu nejlevnejsim. Take japonska firma OS a jako zdroj pouziva 12 V autobaterii. RC souprav. Krome toho vystavoval Mul ENYA vystavovaly Opine rady svych Obdobne nabizi Robbe vicenasobnou tiplex tez nove italske motory motorii, stejne jako prosluly italsky nabijecku pro soucasne nabijeni Cipolla-Junior (OBR. 2) a Junior RC o SUPER TIGRE, Americka firma K&B 4 akumulatorii, firmy Krick a Simprop objemu 1,7 cm3. Jsou to nove velmi prisla se zajimavym motorem KB 15 RC, dokonce pro 6 rozsahii. Pritazlivy je jednoduche motory se zhavici svifikou, ktery ma Perryho karburator, vyplachova- rovnez rucni spou§tec (OBR. 5), napajeny ktere se vyborne hodi pro motorizovane ni Schnurle, ale sani je zadem hridelovym 6 az 12 V autobaterii. Je v nem pouzit vetrone apod. Jejich cena je 49,50, resp. soupatkem (obdobne jako u nasich znamy elektromotor ,,Hectoperm Spe 69,50 DM. m otorii ΤΟΝΟ). V USA je tento motor cial" firmy R. Marx o vykonnosti asi 48 W Firma BRAND, drive tez jen vyrobce urcen pro popuiarni kategorii ,,1/4 s prevodovkou PILE (1 stupen 1:6). Tento znamych souprav Microprop, uvadi natrh Mignet - Pylon - Racing". spoustec uvadeji na trh soucasne firmy dva mad’arske motory MOKI se zhavici Rada vyrobcii jiz bezne pouziva meto- Graupner, Engel, WIK, Hegi a Webra. svickou. Je to MOKI 10 RC s vykonnosti du ABC, tj. tvrde chromovana mosazna Firma Klinger prisla s novymi motoro- 1,44 k pri 13 500 ot/m in (165 DM) a MOKI vlozka valce a bezkrouzkovy pist z lehke vymi pylony z plasticke hmoty pro modely 25 RC. Jde opravdu o ,,petadvacetikubik“ slitiny. Prednosti teto kombinace mate- vetroriii. Jsou-ze dvou vyliskii, ktere jsou (!) s udAvanou vykonnosti 2,7 k (365 DM). rialu jsou male ztraty trenim a dobry vyztuzeny pro upevneni motoru a na Rakouska firma HP (Hirtenberger Patro- prevod tepia. spodni hrane opatreny dratem se zavitem nen und Metallwarenfabrik) predstavila k uchyceni do trupu. Drat prochazi Liplnou radu svych m otorii 61 a 40 v Modelove prislu§enstvi trupem a matice se utahuje zespodu, coz provedeni RC, Speed, Marine aj. Nejvy- zajist’uje velmi rychlou montaz. konnejSi z nich ma byt motor HP 61 bylo vystavovano v bohatem sortimentu, Speed, jehoz RC verzi prodava v NSR od balsovych prkenek a list pres palivo, firma ROWAN za 259 DM. vrtule, ruzne elektricke zdroje, podvozky, Pochoutkou pro labuzniky byly na kola az po spoustece a montazni skfinky. Zaverem ke strucnemu prehledu z letosnim veletrhu vicevalcove motory, Vyrobci se snazi nabidnout modeiarum letosniho veletrhu hracekv Norimberku je sice zatim vetSinou americke, ale take uz skutecne vsechno, co jakkoli souvisi s mozno jen vyslovit znovu prani, aby italske a nemecke (FRICKE). Firma KHD jejich konickem, aby modelari mohli jen alespon nektere z uvedenych novinek se predvadela ctyrvalcpvy motor ROSS o montovat a nikoli pracne vyrabet, nemlu- staly podnetem pro nase vyrobce. Zruc- celkovem objemu 19,8 cm3 se 2 Perryho ve uz o shaneni polotovarii, ci dokonce nym modelariim pak nektere z novinek karburatory a jeste vetsi sestivalcovy teze jen hrubeho materialu. Takovy je dnes snad mohou pomoci pri individualnim znacky. Ctyrvalec je nabizen za horentni jednoznacne svetovy trend. Spise na reseni jejich konstrukcnich problemii. sumu 2200 DM (!). Italska firma OSP ukazku jen nekolik nejzajimavejsich Cilem obou nasich clankii bylo predevsim vystavovala pohledny radovy dvouvalec ,,drobnosti“, ktere opravdu usnadiiuji ukazat smer svetoveho vyvoje, o nemz OSP 20 se dvema karburatory na boku, modelarskou praci a predevsim s e t r i musime byt aspon . informovani, jehoz zvlastnosti je ctyrhranne zebrovani cas. nechceme-li za cas s lidivem zjistit, ze jini valcu. Jako Ciplna novinka jsou nabizeny Jsou to v prve fade nova lepidla, se uzvenuji necemu zcela jinemu ne2'my. typy OSP 29 a OSP 40, oba s vyplachova- dvouslozkova, velmi rychle se vytvrzujici, nim Schnurle. jako Devcon - 5 min Epoxy aj. Dale Zpracoval Zdenek KALAB
MODELAR · 6/1973 9 pro mlade ► p rosta r e
je tentokrdte urcen spiSe pro mlade. PrAzdni- ny jim klepou na dvere a mnoho z nich odjfzdi do pionyrskych taboru, ci jinam do lesu a k vode. Dokud sviti slunce a da se koupat, je to dobre a 6asu nezbyvd. Horti to je, kdyz se podast pokazi (ne ze bychom vdm to prdli, ale pocitat se s tim must); pak se shdnime po necem, co bychom si mohli „ukutit", aby nim to zprijemnilo dalsi drty. ModelarCtm samozrej- me pripadne prvrti mySlertka na model. Ale z ceho jej udelat v ,polnich‘ podminkich, kdyz domdci dilna je daleko. Pro tuto. prilezitost jsme vctm pripraviH hAzeci kluzAk zhotoveny z tuheho papiru, nejlepe z tzv. kladlvkoveho kresliciho. V nouzi si vypomuzete i jinym papirem priblizne stejne tlouifky. Z ndstrojCt vam postaci nuzky; obejdete se i bez lepidla, jez muze nahradit tepid paska, bucf papirova 6i z plasticke hmoty - isolepa. Podminkou je, aby piska na papire dobre drzela.
K STAVBE Vsechny dily nejprve prekreslime na papir, z nehoz budeme model vystrihovat. Ale jak, kdyz kopirovaci papir nemame? Muzeme si jeho nahrazku udelatsami tak, ze druhou stranu planku zacarame (staci v mistech car) mekkou tuzkou. Ta se pak pri obtahovani car prenese na papir. Slabe, ale to postaci. Muzeme si take zhotovit z tuzsiho papiru sablony, jejichz presny tvar upravujeme podle planku. Prekreslene dily vystrihneme podle tlustych plnych car, otvor pro kridlo prostrihneme nebo radeji prorizneme ostrym nozem. Pferusovane cary znaci mista ostreho prehybu papiru. Nejlepe je vytlacit v teto care ryhu tupym koncem noze nebo nuzek podle pravitka (nepro- riznout). U trupu dosahneme potrebne soumernosti tim, ze jej vystrihneme na hrubo, prehneme a teprve pak vystrihne- me na cisto. LETADLA
10 MODELAR · 6/1973
■
■ I f ' Vnitfni obdelnikovou cast kfidla proh- neme do profilu, jehoz tvar udava vyfez v trupu; vystupky v ose, jez budou zajist’o- vat spravnou polohu kridla v trupu, pfihneme ke kfidlp a vsuneme je do vyfezu v trupu (sipka v ose udava smer letu). Konec pak ohneme vzhuru o 30° az 40°. Vrchni cast ,smerovky‘ rozehneme tak, ze lezi vodorovne a tvofi vyskovku. . Mame-li lepidlo (dobfese hodi i lepidlo na !gumu, jimz se lepi zaplaty na duse jizdniho kola), slepime pulky smerovky k sobe. Jinak je spojime pfelepenim stfedu vyskovky lepici paskou (je videt na obrazku). SERIZENi Ma-li model dobre letet, musi byt spravne vyvazen, tji podepfen vtezisti-v miste oznacenem velkou teckou s pisme- nem T - ma viset ve vodorovne poloze. Docilime toho tak, ze na pfedek pfilepime dve vyztuhy (jednu zevnitf, druhou zvenku) a dovnitf pak vlozime potfebne mnozstvi prouzkii papiru a pfelepime je lepici paskou. Cast zateze muzeme nahradit kouskem tenke vetvicky, dratem, Eiektronicke pristroje pro merenizmen teploty proudiciho vzduchu se jizpo nekotik hfebikem, kancelafskymi sponkami atd., let objevuji na vyznamnejsich soutezich votnych modelu. Jsou to nesporne zarizeni zkratka tim, co mame po ruce. Jen velmi uzitecna, nebot'jefich pomociIze dostipresne posouditstav termickeho proudeni. musirne dbat ha to, abypredekbyl rovnya na letistniplose a spravne zvolit okamzik startu. Sovetsky casopis Krylja rodiny uverejnil neuhybal do strany. v c. 2/73 schema zapojeni a strucny konstrukcnipopis velmi jednoducheho indikatoru Spravne serizeny a vyvazeny model by termiky od ing. D. Vasjakova, ktery je mozno snadno zhotovit z dostupnych domacich mel po primererie silnem bozeni (je treba soucasti. ,se naucit) mime sikmo kzemi letet pekne primo a pristat 5 az 8m pred nami. Napoprve to tak asi nebude a proto budeme muset tu a tarn neco ,prihnout‘. snadno odefiitat i teplotni zmeny 0,1 °C. Poleti-li model prikre k zemi, dali jsme Potenciometrem R1 se da serizovat bud' mnoho zdteze (prekontrolujeme zakladni nastaveni pfistroje v rozmezi 14 polohu teziste) nebo mame ,potlaceno‘. az 32 °C. V zesilovaci je mozno pouzit Ndprava spodiva v tom, ze vodorovnou libovolne kremikove tranzistory se zesile- ocasni plochu zkroutime tak, aby jeji nim vetsim nez 30, tedy napr. nase KC507· zadni (odtokova) hrana byla vyse nez az 509. Napajecim zdrojem je miniaturni predni (nabezna) hrana. Jestlize model 9 V baterie pro tranzistorove radiopriji- .naopak houpe, ma bud’ maio zateze nebo mace, ktera pri nepatrnem proudovem ma vyskovku prilis ,natazenou‘. Pomuze- odberu pfistroje vydrzi velmi dlouho. me si opacnym zpusob,em. Nikdy vsak Termistor R3, ktery je vlastnim cidlem nenahrazujeme nedostatek zateze ,potla- termickeho proudeni, nesmi byt tepelne cenim’ vyskovky, model pak neni stabilni. ovlivnovan blizkosti osob ani slunecnim Model bude asi take zatdcet, coz je zafenim a ma, byt vystaven proudeni zpuscbeno nejakou nesoumernosti: vy- vzduchu co nejdale od povrchu zeme. chylenou svislou ocasni plochou, zkrou- Proto se umist’uje do kfizem provrtane cenym kridlem, nestejnym uihlem ohnuti Zakladem pristroje je dvoustupnovy koule z peneneho polystyrenu, upevnene stejnosmerny zesilovac s kremikovymi na konci tyce ci trubky alespon 2 m tranzistory 77 a T2 (obrazek 1). Delic dlouhe. Trubka je ρενηέ vetknuta do napeti pro bazi tranzistoru 77 je teplotne skfinky pfistroje, v niz je ulozen zesilovac zavisly. Jeho spodni clen R3je termistors a baterie. Na povrchu skfinky se nachazi odporem 2 kiloohmy, jehoz elektricky knoflik potenciometru- R1, vypinac a odpor klesa s rostouci teplotou. V horni stupnice miliampermetru. Obrazek 2 vetvi delice je zapojen potenciometr R1, znazomuje jednak celkove vnejsi uspofa; jimz se zarizeni nastavuje pred letanim. V dani pfistroje, jednak vodorovny fez A-A kolektorovem obvodu druheho tranzisto polystyrenovou kouli. ru T2 je zarazen miiiampermetr o rozsahu asi 1 mA, na jehoz stupnici se Zpracoval ing. R. Laboutka sleduji zmeny teploty proudiciho vzduchu. konce kridla vzhuru, nestejnym prohnu- Rez A-A tim kridla do profilu, pripadne i tim, ze Zarizeni pracuje takto: Pri libovolne vodorovna ocasni plocha neni rovnobez- teplote prostredi se potenciometrem R1 na s kridlem (pri pohledu zepredu nebo (je zapojen jako promenny odpor) nastavi zezadu). Po odstraneni zjistenych zavad pracovni rezim tranzistoru T1 na hranici model jiste poleti primo. nasyceni. To znamena, ze tranzistor T1 Hodime-li jej prudceji a mirne vzhuru, se otevre a tranzistor T2se zavre. Jakmile udela premet, pridame-li k tomu naklon stoupne teplota okolniho vzduchu,. po- ,na kridlo, bude z toho stoupava zatacka. klesne odpor termistoru R3 a tranzistor Ale to uz si jiste vyzkousite sami. 77 se zacne zavirat. Tim se soucasne Letejte radeji na volnem prostranstvi zacne otevirat primo vazany tranzistor T2 bez prekazek, tim prodlouzite zivotnost a rucka meridla se vychyli ze zakladni modelu. Hodite-li jej s kopce, budete polohy. prekvapeni, kam az doleti (kdyz bude Odpory R5 a R8 maji vliv na teplotni dobre sefizen). Nemusime snad pripomi- rozsah meridla. Pri danych hodnotach nat, ze muzetes Papirakem take soutezit. mel prototyp pfistroje rozsah 1,5 °C na Zdenek LISKA celou stupnici meridla, takze bylo mozno
MODELAR · 6/1973 11 M. MUSIL
Aerodynamika letajicich modelu: Interferencni odpory
Podstatnou cast skodlivych (pasivnich) OVA MODELY vpredu (EC makety) predstavuji dvouplosniky z tricatych let. Prvni odporu tvori odpory zpiisobene vzajem- letadlo ma nezakryty hvezdicovy motor, druhe letadlo ma pres hvezdicovy motor nym pusobenim jednotlivych casti letadla prstenec, ktery zmensuje aerodynamicky odpor trupu a zlepsuje chlazeni motoru. Na na sebe, zname pod nazvem interference. prvni pohled jezrejme, ze lepe zakryva i modelarsky motor Do aerodynamickeho vypoctu se zapoci- tavaji obvykle tak, ze zakladni hodnota odporu telesa se zvetsi o urcitou cast. projevuje se interference mezi trupem a vztlaku (obr. 3). Vyjadreno slovy: Cim Urcovani velikosti tohoto typu odporu je kridlem (obr. 2). Take zde vznikaji kouty a vetsi lihel nabehu, cim mensi rychlost vetsinou obtizne a vyzaduje velkou vzrust odporu zavisi na jejich velikosti a letu, tim vetsi indukovany odpor. zkusenost. Podkladu uverejnenych v tvaru. Vseobecne plati, ze tihel sevreny Mnohdy je snaha zmensit indukovany literature je velmi malo a mereni z bokem trupu a kridlem ma byt co nejvetsi. odpor a tim zvetsit efekfivni stihlost kridla aerodynamickych tunelu jsou vetsinou Cim je tento Lihel mensi, tim je obtekani roncovymi deskami nebo vretenovymi nedostupna. Pro nasvsak i zakladni iidaje horsi, interference rosteapridavnyodpor telesy umistenymi na konci kridla. Udelej- jsou cenne, tim vice, ze velikost interfe- se zvetsuje. Obtekani se zlepsi vhodne me si maly rozbor skutecneho stavu. rencnich odporu je prevazne malozavisla tvarovanym prechodem mezi stenou Umisti-li se na konce kridla desky, na Reynoldsove cisle. trupu a kridlem. Casto i maly polomer zmensi se o neco indukovany odpor. Pocetne se to vyjadri zvetsenim efektivni stihlosti. Jako priklad uved'me mereni na skutecnem letadle. Kridlo s geometrickou stihlosti 4,5 se jevi aerodynamicky po pridani koncovych vreten — slouzicich nekdy jako nadrze paliva - jako kridlo s T 4 % efektivni stihlosti 5,3. Odpor se vsak zvetsi o odpor desek nebo teles, ktery je mozno rozdelit na tvarovy odpor, treci odpor a interferencni odpor vlivem ctyr koutu, ktere vzniknou pridanim desek nebo teles. Zatimco indukovany odporzavisi na 6 7o souciniteli vztlaku (pri Cy = 0 je Cx/= 0), je tvarovy, treci a interferencni odpor
■Φ - 8 % 13% OBR. 1 Velikost interferencniho odporu mezi ocasnimi plochami (OP) a trupem v procentech odporu OP, Hodnoty modelu merenych v aerodynamickem tunelu: Stihlost VOP je rovna 4, stihlost SOP rovna 2, pomerna tlouSfka VOP i SOP je 10%
Casto se uvazuje o ruznem usporadani prechodu znacne zlepsi obtekani trupu v ocasnich ploch. Zvetseni odporu vlivem oblasti kridla. interference zavisi na poctu koutu mezi Nevhodne usporadani trupu a kridla plochami a trupem a na jejich tvaru (obr. pOsobi zvetseni ijplavu za kridlem a 1). Nejmensi prirustek odporu majiocasni zhorsuje ucinnost ocasnich ploch, vodo- plochy tvaru ,,V“ . Kouty jsou jen ctyri, rovne i svisle. Byly i pripady, ze letadlo zvetseni odporu pouha tri procenta. Pri tezko vybiralo vyvrtku. Mereni a pokusne navrhu je vsak tfeba uvazovat i obtize pri Cipravy na zkusebnim modelu letadla ve reseni riditelnosti a obtize konstrukcni. vyvrtkovem tunelu vedly pak k uprave Jen o procento vetsi odpor maji uspora- prechodu kridlo-trup nebo k vyskovemu dani do tvaru „T“ a vodorovna ocasni posunuti kridla nebo snadn§ji VOP. piocha (VOP) na trupu za predpokladu Nevhodna kombinace trup - kridlo muze dobre vyresenych prechodii mezi VOP a zpusobit i pocatek predcasneho odtrzeni trupem. Stejnou hodnotu maji i ocasni proudnic ve stredni casti kridla a tim i plochy se svislymi ocasnimi plochami zvetseni minimalni rychlosti se vsemi (SOP) umistenymi na koncich VOP, dusledky. pokud nesahaji pod VOP. Prodiouzi-li se Jednim ze zakladnich problemu zusta- pod VOP, pribudou dalsi dva kouty a va stale zakonceni kridla. Z teorie zname, interference se zvetsi na 6 %. Pri ze na konci kridla se tvori okrajovy vir, nevhodne umistenych prechodech vzro- podstata indukovaneho odporu. Velikost ste interference az na 10 % a to uz je znat. tohoto viru a tedy i indukovaneho odporu Podobnym zpusobem jako na VOP se zvetsuje se vzriistem soucinitele
12 MODELAR ■ 6/1973 teles prakticky nezavisly na uhlu nabehu (souciniteli vztlaku). Zaverem mozno rici, ze pri vetsich rychlostech, kdy bhel nabdhu asoucinitel vztlaku jsou male, projevi se koncove desky nebo telesa neprlznive (nehlede κ nepfijemnym destibilizacnim ucinkCim a zvetseni hmotnosti), Pri malych rychlos tech se oba ucinky bud' vyrovnaji nebo prevladne nepatrny zisk. Dalsi zajimavy priklad interferencniho odporu, ktery pusobi v kladnem smyslu, muzeme pozorovat na hvezdicovych motorech. Bylo to v tricatych letech, kdy vykonnost hvezdicovych motoru rostlaas tim se nutne zvetsoval i pobet valcu. Soucasne vsak take rostl odpor nezakry- teho motoru. Potom prisli konstrukteri na napad, dat kolem hlav valcu prstenec. Ofoukali to v tunelu a vysledek byl prekvapive dobry: odpor celeho trupu s motorem znatelne klesl. Namontovali prstenec. na hotove letadlo a prestoze pribylo na letadle nove teleso, maximalni rychlost vzrostla z 320 na 340 km/h. Prstenec byl tehdy slavny ,,Townend ring". Odtud vedl vyvoj pres labore NACA ke znamemu krytu hvezdicovych motoru, ktery leta na mnoha dopravnlch letadlech dodnes. Z neho byl vyvinut tvar predku gondol modernich turbovrtulovych leta- del i se vstupy vzduchu do motoru.
Zda se vam mozna, ze jste v tomto clanku nenasli dost konkretnich LidajCi a cisel. Nekdy vsak neni mozne je dat a vseobecna Ovaha o navrhu noveho typu letadla byva dulezitejsi a rozhoduje vice nez detailni konkretni Cidaje. I tak zbyva teoretickou hodnotou profiloveho odporu (profil E-392 pri Re = 100 000) jeste na kazdem novem navrzenem typu mnoho otevrenych a casto nejasnych problemu a detailii, ktere je treba resit dovolit riizne dpravy a predelavky na bud' v aerodynamickem tunelu nebo nasich modelech, i kdyz to casto neni DOKONCENi VVODMHO Cl AXKV primo na letadle, u nas na letajicim prijemne. Dnes nejcasteji navrhovane RC modelu. Pri vyvoji prototypu se mnoho a modely pak jsou vesmesdosti pracne, atu nejlevnejsi dnes za 230 Kcs. A kolik vrtuli casto predelava i na skutecnych letad se vyplati premyslet s tuzkou v ruce a polame; jedna plastikova by mu stacila! lech. Tim spise si mdzeme a musime obcas si trochu i zapocitat. Dal to uz znate. Bud1 vydrzi - nebo nevydrzi. Kazdopadne vsak uz mnoho ziskal. Instruktor i parta jej vedli ke kamaradstvi, cestnosti, odpovednosti, druh prace pak k houzevnatosti, presnosti, rozvaze. Je to E 387 E 392 dobry vklad pro zivot a jestlize mu v tom Profily spolecnost pomahala, nemusi litovat vynalo- zenych vydajd, vse se ji vrati. - Prave v tech X Yh Yd Yh Yd pocatcich modelarske cinnosti must spolec nost jednotlivci pomoci. A prave tarn je 0 1,6 1,6 2,2 2,2 bohuzel u nas ten „zakopany pes“, jak to 1,25 3,4 0,9 4,1 1,3 vidim ja. KOLIBRICI a VOSY na venkove navrzene prof. dr. R. Epplerem nemusime 2,5 4,1 0,55 4,9 1,0 zabrali a klukum splnili jejich sen: mit mo modelafum predstavovat. Znaji je velmi 5 5,3 0,33 6,0 0,6 del, ktery leta. Take ηονέ PICOLO ma dobre a uspesne je pouzivaji. Zejmena 7,5 6,2 0,15 7,0 0,5 sanci posunout zacatecniky o kousek vys. profil E 387 je pro sve vyborne vlastnosti 10 6,9 0,05 7,6 0,3 Vedel bych vsak o radikalni lecbe a o leku, velmi obliben. Jeho souradnice byly 15 8,0 0,0 8,8 0,2 ktery by postavil JSBVO v modelarstvi z uvedeny v Modelari 2/1966; neskodi tedy 20 8,6 0,0 9,5 0,0 postele na chodidla: spoluprace a dohoda s jejich zopakovani, nebot' mnoho modela- 30 9,5 0,4 10,4 0,2 ministerstvem skolstvi! Do osnov praci v ru, zejmena mladSich, tento rocnik jeste 40 9,3 0,5 10,3 0,4 .dilnach zaradit pro 8. tridu cely skolni rok nema. 50 8,5 0,7 9,5 0,7 modelarsky kurs, postavit kluzak a neco Zajimavy je i druhy profil, E 392. Ma 30 7,1 0,8 8,0 0,9 dalsiho. (Pri vyucovani dilenskych praci podobne vlastnosti jako profil E 387, je 70 5,45 0,9 6,7 1,0 byvaji neustale potize s opatrovanim mate- vsak tlustsi (10 %). Hodi se tedy pro vetsi 80 3,6 0,8 4,3 1,0 rialu a zactvo zhotovuje ,,vyrobky“ casto na modely, pripadne jako korenovy profil 90 1,9 0,6 2,3 0,9 nic.) Promyslena konstrukce, slusny material lichobeznikoveho kridla, u nehoz na 95 0,9 0,4 1,2 0,6 a odpovidajici cena (popripade snizena statni konci pouzijeme E 387. 100 0,1 0,0 0,1 0,0 dotaci - penize casto zbytecne rozhazujeme jinde). Metodickou prirucku pro ucitele, popripade jejich proskoleni v ramci okresu zajisti organy Svazarmu - a mame modelar- skou i vychovnou cinnost v ramci JSBVO pekne pod strechou a dohledem skoly! Ze jste na to priiili take, jenze jste to nenapsali? Vzdyf je to logicke. Vychazime-li ze stejnych moznosti a chceme-li se dostat ke stejnemu cili, musime volit v podstate stejne prostredky. Vladimir BILY
MODELAR · 6/1973 13 nasadime vrtuli, hridel ohneme a svSzeme s tybkou vrtule. Pokojovy dvouplosnik Ocasni plochy prilepime k zadni 6asti trupu a mezi zavesne hacky ulozime svazekzectyrnitigumy 1 x 1 mm. Kridla Je to opravdu kuriozni, ale koneckoncu proc neletat obcas take s necim jinym, jen tak spojime na tupo prilepenymi prickami z pro poteseni a bez honby za vrcholnymi vykony? Model to nenidoslova pokojovy, da se balsy 1 x 1 mm, prilepime je na balda- s nim letat za klidu a sucha i venku. chyn z balsovych list 2 x 4 x 25 a 2 x 4 x 20 mm na takova mista, aby teziste odpovidalo poloze na planku. K STAVBE 0,3 mm. Vpredu je privazano lozisko Kridla jsou slepena na rovne desce z ohnute z pasku plechu o tl. 0,2 a z a l e t An ! li§t polotvrde balsy o priirezu 1 x 1 mm. rozmerech 2 x 25 mm s otvory pro hridel Po sejmuti s desky slepime pulky ve vrtule z oceloveho drStu o prOmeru Klouzavy let serizujeme prihybanim stredu do vzepeti a po zaschnuti potahne- 0,3 mm. zadni bambusove casti, motorovy pak me kridla hedvabnym papirem (nebo Vrtule je bucf z bambusove Stepiny vychylovSnim osy vrtule a zmenou nabe- jinym tenkym, napr. kondenzatorovym). 0,5 x 0,5 mm nebo zprkenka balsy tl. 0,5, hu listu vrtule. Ocasni plochy jsou stavebne shodne s podlepeneho papirem. Stredni tycka JEDNOPLO§NIK je stavebne stejny, jen kridlem; po potazeni jsou slepeny k sobe. vrtule je z bambusu 1 x 1 x 20 mm, listy trochu jednoduSSi. Je take rychlejSi a Ibpe Trup je v predni casti z balsy 2 x 5, v jsou k ni privSzany nebo prilepeny. Hridel stoupS. zadnizbambusu0,5 x 0,5 mm.ObecSsti vrtule prostrcime loziskem, nasadime LbtSnf s ob6ma modely venku za klidu a jsou k sobe svazany niti Spolu se zadnim korSlek a celuloidove podlozky (nejlepSi sucha je opravdovy pozitek a rekreace. hackem z oceloveho dratu o prumeru jsou podlozky z teflonu bez korSIku), Oldrich NOVAK
musitedy byt nakonec primerene rovna a Postup: Na ctvercovy kousek co m ale hladk^. Uzaviraci kloboucek se pouzije i nejjemnejsiho molitanu asi 20 mm tluste- na upravenem nastavci. Upraveny nasta ho nalijeme trochu patridneho laku a d o bre vec se vsune do otvoru uzaveru, nasrou- nechame jej nepatrne vsaknout. Potom buje se na tubu a Ize jej pouzivat puvodne molitan napustenou plochou polozime na zamyslenym zpitsobem. lakovanou plochu modelu a roztirame lak rady jako stetcem. Prace jde velmi rychle. Vyborne se tak prilakovava Modelspan k celobalsovym eastern, miizeme totiz dosti ■ Nastavce MODELA na tubyoblibeneho silne pritlacit. lepidla Kanagom se mezi modelari rychle Vyhody: vzily, ale - podle zakona schvalnosti - - Molitan nepousti chlupy jako vetsina prestalybyt pouzitelne puvodne zamysle- levnejsich stetcu nym zpiisobem. Kanagom se totiz nyni - Pruh nalakovanyjednimtahemjeasi30 dodava v tubach se zSvitem o v§tsim az 50 mm siroky prumeru. - Mnozstvi nana§eneho laku se da po Znamy brnensky modelar Milos NA- ziskani eviku menit tlakem na molitan VRATIL si nastavec jednoduse upravil, - Lakovany povrch je bez ,,kocouru“, postup ukazuje obrazek. Do srouboveho jimz se pri nanaseni stetcem nevyhne zav§ru tuby lepidla Kanagom se udela zejmena zacatecnik; lak se molitanem soustredny otvor o prumeru 7 mm ■ Jiste se vam jiz stalo, ze jste chteli v vyborn§ roztira. (spickou noze, vrtakem) a zacisti se sobotu nalakovat model, ale vas stetec byl Nevyhodou lakovani pomoci molitanu valcovym pilnickem nebo brusnym papi uplne ztvrdiy a drogerie zavrena. Tento se zda byt nespotrebovane mnozstvi laku, rem stocenym do trubky. Nastavec pripad mne donutil premyslet, jak si ktery se do neho vpije. Pri strikani je vsak Modela se upravi tak, aby z ryhovane jednoduse vypamoci. Jako nahrazka spotreba laku znacne vetsi. Lakovani zavitove casti zbylo jen osazeni o stetce mi poslouzil kus molitanu. Casern stetcem je sice zdanlive levnejsi, ale prumeru 10 mm a vysce 1,5 az 2 mm. se mi /atov^rt/ pomoci molitanu tak kvalitni stetec - nutny pro prvotridni Plasticka hmota se odrezava nozem a :svedcilo, ze timto zpiisobem nanasim i povrch - a redidlo najeho pranitakeneco zacist’uje se brusnym papirem. Spodni barevne doplnky a ochranne natery proti stoji. plocha nastavce musi tesnito hrdlotuby a Licinkum paliva. Ladislav HASKOVEC
14 MODELAR 6/1973 Jak dosvedcuji rozprodana dve Paluba 12 je ze stejneho materialu jako vydani planu plachetnice Monika, je spodek trupu. Pri kombinaci materialu zajem o tento druh modelCi stale pouzijeme na palubu ten nejlehci. Tvar velky. Modelari tedyjisteuvitajii dalsi paluby si obkreslime z piidorysu planu a po obvode pridame asi 3mm. Pred plachetnici od osvedceneho autora potahovanim paluby odsroubujeme trup J. Horaka. Tentokrat jde o models ze stavebni desky, odstranime drevene jednodussim sarpiovym trupem, hranoly a hrebiky z zeber, zalepime kterymuze jezditjak volne (soutezni palubni listy 5x10 mm, listy 5 x 5 mm trida DX), tak rizeny radiem (soutezni lemujici otvor v palube (kokpit) a listy trida F5-DX). p x 5 pro zajisteni kylu. Snadna stavba umozniimene Potah paluby 12 prilepime na listy ana pokrocilym samostatnym zebra, zajistime spendliky nebo tenkymi hrebiky, ktere opet po zatvrdnuti lepidla modelarCim, stejnejako odstranime, prebrousime povrch, prilepi- zacatecnlkdm vmodelarskych me vlnolam 16 a olemovani kokpitu a na krouzcich ziskat model, kteryjepine zadi zalepime pouzdro hridele kormidla z uspokojf i svymi jizdnimi vlastnostmi. trubky o vnitmim prumeru 3 mm. Nako- nec zasroubujeme ocka pro uchyceni lanovi a otezi plachet. Kdo nepocita s tim, ze bude lod' ridit radiem, nemusi otvor (kokpit) v palube d§lat a stredovou listu 5x10 mm preru- sovat. Do vyrezu na dne trupu zalepime kyl (ploutev) 14 se zatezi a na zebro 7 prilepime hranol z mekkeho dreva 15x15 mm, do nehoz po deice vyvrtame BABETTA Konstrukce Jan HORAK otvor pro pouzdro hridele kormidla. Na slepeny a opracovany kyl 14 upevnime dvema srouby M5 x 40 se zapustenou nebo valcovou hlavou zatez. plachetnice tridy DX a F5-DX Odlijeme ji z olova do drevene formy, kterou si pro tento Licel zvlast’ zhotovime. Na drevene hranoly o rozmerech 30 x 60 K STAVBl 3 x 30) pripevnime na stavebni desku az 65 x 200 mm nakreslime pravou a (naznaceno na planu dole). Pozor, osy levou polovinu zateze, dlatem na hrubo Pfed zapocetim stavby pfesne slepime zeber musi lezet presne na ose vyznacene vydlabeme a zacistime struhakem a oba listy planu, pozorne pfecteme popis na stavebni desce, jinak nebude lod’ brusnym papirem. 2 preklizky tl. 5 mm o stavby (je podrobny, nebof samostatne- soumerna. Po upevneni zeber (dnem rozmeru 60 x 200 udelame dno formy, z mu modelari musi nahradit instruktora) a nahoru) prekontrolujeme prilozenim preklizky tl. 5 mm vyrizneme cast kylu podle pfipojeneho seznamu si opatfime ohebne listy tvar bokii adna lodi. Listase (bude slouzit jako jadro - na vykrese je potfebny material. musi dotykat vsechzeberatvoritplynulou kreslena carkovane) a upevnime ji na krivku. stred dna formy. Do casti kylu vyvrtame Trup. Na truhlafskou pfeklizku tlustou Stavbu kostry trupu dokoncimezalepe- dva otvory pro srouby pro upevneni 5 mm pfekreslime pomoci kopirovaciho nim bocnich list 5 x 10 a kylov6 listy, zateze a do nich zasuneme srouby s papiru presne zebra 1 az8, pfid'9, stfedni slepene ze tri list 5x5. Prostredni liSta je matici. Pfilozime obe poloviny formy, a vnejsi casti kylu (ploutve) 14 avyfezeme prerusena v miste, kde prochazi kyl 14 do st£hneme je sverkou a do dutiny nalijeme je lupenkovou pilkou. Na prid’ 9 pfilepime trupu (tj. mezi zebrem 4 a 5); vznikne tak naklizky z mekkeho dfeva, ktere po roztavene olovo (fez formou je na vykrese otvor siroky 5 mm a dlouhy asi 155 mm. vpravo dole). Po vychladnuti olova uschnuti lepidla sefizneme a obrousime Listy zajistime v zarezech kratkymi sejmeme formu, vysroubujeme srouby a do tvaru podle naznaceneho fezu. Kyi 14, hrebicky, ktere po zaschnuti lepidla gkladajici se ze tri vrstev, slepime podle odstranime ze zateze cast napodobujici odstranime. Celou kostru pak prebrousi- kyl. Struhakem na drevo a brusnym planu a obrousime do profilu. VSechny me hrubsim brusnym papirem, upevne- dily pak obrousime brusnym papirem do papirem opracujeme hrany zateze. Pre- nym na rovnem prkenku. Tim mame trup kontrolujeme vahu, zatez nasuneme na pfesnych tvaru. Na jednotliva zebra p ipraven k potahovani. pfibijeme vzdy dvema asi 15 mm dlouhy- spodni cast kylu potrenou epoxidovym Nejdfive prilepime obe poloviny dna lepidlem a zajistime srouby. Takto zhoto- mi hfebiky branoly z mekkeho dreva o 10; po zaschnuti lepidla obrousime prurezu 15 x 20 nebo20 x 20 mm.Kazdy veny kyl dobre zalepime do trupu a vnitfek precnivajici cast potahu a prilepime trupu dvakrat vylakujeme. z hranolu musi byt asi o 20 mm kratsi, nez bocnice 11 (priblizny tvar obou cast! je nejvetsi sifka pfislusneho zebra, aby potahu 10 a 11 je na planu dole). Povrchova ijprava. Cely trup krome nevadily bocnim listam. Zebra je nutno Vzhledem ke stalemu nedostatku nekte- paluby prebrousime jemnym brusnym pribit tak, aby jejich osa svirala s rych druhii materialu je trup resen tak, papirem, natfeme zakladni fermezovou hranolem pravy iihel (90°). aby pri volbe materialu na potah byla barvou nebo nitrobarvou, po uschnuti Kostru trupu sestavujeme na stavebni moznost vyberu. Na dno 10 (2 poloviny), vytmelime brusnym tmelem, vybrousime desce, jiz tvofi mekke prkno tl. 20 mm o bocnice 11 (2 kusy) a palubu 12 miizeme a znovu natreme zakladni barvou, nejlepe rozmerech asi 100 x 900 mm, jehoz pouzit preklizku tl. 1 az 2 mm nebo bilou (netyka se pochopitelne potahu z vrchni strana musi byt rovna. Stfedem balsova prkenka tl. 3 mm. Balsovy potah umakartu). Dalsi dve vrstvy naneseme narysujeme rovnou caru, ktera tvori osu polepime jeste silonovou nebo jinou syntetickym emailem. Pouzivame kombi- lodi. Na ni oznacime vzdalenosti zeber tenkou tkaninou. Oba druhy potahu nace dvou barev svetlych odstinii. Palubu podle planku. Jednotlive hranoly szebry a lepime na podblne listy kostry i nazebraa natfeme fermezi a dvakrat mastnym pridi pak vruty se zapustenou hlavou (asi zajist'ujeme spendliky nebo tenkymi hre- bezbarvym lakem. biky, ktere po uschnuti lepidla odstrani Dokoncovaci prace. Dvema vruty me. VnejSi okraje dna a horni okraje 2x10 pfisroubujeme hfebinek 23. Vedle bocnice pripevnujeme perovymi kolicky. zadniho sroubu upevnujiciho hfebinek Trup miizeme potahnout i listami o provrtame otvor o prumeru 2 mm na rozmeru 3x15 mm, ktere lepime na protazeni anteny (jen v pfipade, ze lod’ kostru a pochopitelne i ksobe navzajem a bude fizena radiem). po obrouseni potahneme jeste platnem. Kormidlo 15 slepime ze tfi vrstev Jako dalsi material se hodi i nabytkafsky pfeklizky. Stfedni cast o tl. 2-2,5 mm ma umakart; ten pri lepeni pritiskneme ke vyfez pro hfidel z dratu o prumeru kostre p0sky gumy. U tohoto potahu 2,5 mm. Po zasunutf dratu do vyfezu odpadne barveni modelu, nebof umakart jiz ma povrchovou iipravu, ktera dobre odolava vlhkosti. (Pokracovani na str. 18)
MODELAR · 6/1973 15 16 MODELAR ■ 6/1973
plnou vychylkou lod' natocime tak, ze vitr ΒΑΒΕΊΤΑ prehodi plachty a model zmeni smer jizdy. Jezdime-li za silneho vetru a model se prilis naklani, rmjzeme zmensit plochu (Pokracovani ze str. 15) plachet odejmutim kosatky (pak musime posunout stezen dopredu), nebo mit jeste jedno oplachteni s mensi plochou (vyska prilepime postranni vrstvy o tl. 1 mm a po plachet bude mensi). zaschnuti lepidla obrousime kormidlo do Obe upravy velikosti nebo usporadani naznaceneho profilu. Pro ovladani kor- oplachteni je mozno provest i na soutezi, midla vyHzneme z mosazneho plechu o tl. nebot’ pravidla pro tridu DX to povoluji. 1 mm rameno automatickeho rizeni 24; jeho tvar je zrejmy z pudorysu. Objimka Hlavni material (miry v mm) na podelnem rameni je ztuha posuvna. Hridel nabarveneho kormidla zasuneme PFeklizkatruhlarskatl.5 mm:300 x 600;2kusy Preklizka letecka tl. 1 az 2 mm: 300 x 950; do pouzdra v trupu a na konec vycnivajici '2 kusy nad palubu upevnime rameno rizeni; nebo balsa; umakart: listy muzeme je bud' primo pripajet k hfideli Listasmrkova,delka1000:5 x 10-5 ks;5 x 5 - nebo k rameni pripajet kousek trubky, 5 ks; 3 x 12 - 1 ks; 15 x 20 (20’x 20) kterou potom spolecne s hridelem 1 ks provrtame a zajistime tesnym kolickem Lista smrkova, delka 1200: 12 x 12 - 1 ks (na nebo sroubem. stezen) Prkno smrkove 20 x 100 x 1000 Oplachteni tvori st6zen18, rahna 19 a Tenkii tkanina na plachty §ife 700, delka 1200 21, plachty 20 a 22. Kulatiny zhotovime ze Rezna nit 10 m smrkovych list, jez musi byt bez sukii s Tenky provazek 8 m Ζένίίονέ ocka mala - 14 kusu rovnymi a stejne hustymi lety. Po Lepidlo Epoxy 1200 (jedna mala souprava) opracovani upevnime na stezen a rahna Ustrojeni lodi je posledni praci pred Barva fermezova zakladni asi 100 g kov^ni, ktera ovineme reznou niti a jejim spustenim na vodu. Pro tento ucel je Email synteticky venkovni ve dvou barvach po zalepime. Nakonec stezeh i rahna nalaku- vyhodne zhotovit si skladaci stojanek, na 100 g jeme cirym lakem. ktery trup lodi polozime a mCizeme Lak ciry venkovni synteticky asi 50 g pracovat pohodlne bez cizi pomoci a bez Tmel brusny asi 100 g Plachty 20 a 22 zhotovime z tenke nebezpeci poskozeni modelu. Zacneme Nit biia pevna na siti plachet; 2 kusy sroub s huste tkaniny. Velmi vhodna je impregno- tim, ze stezen zasuneme do predniho matici M5 x 40; vruty; tenke hrebiky; trubka o priimeru 3/4 dl. 90; drdt o vana tkanina na polyamidove plaste do lemu hlavni plachty. Rahno zajistime na deste (sust’aky). Pro nesoutezni jezdeni prCimeru 2,5 dl. 150; ocel. drat na kovani stezni kolikem, horni cast plachty tez o prCimeru 0.5 mm postaci i tenky igelit nebo polyetylen; upevnime ke stezni. Stezen umistime asi hezci jsou plachty z bile tkaniny. Soutezni uprostred hrebinku a zajistime lanovim k Na stojanek: lista 10 x 2 0 - 2 kusy a 3 x 15 - 2 predpisy pro kategorii DX povoluji nejvet- palube. Otez vratiplachty zapojime pres kusy, 2 srouby 4 x 35. si plochu plachet 0,5 m2. Tvar plachet (na bocni oko k rameni rizeni kormidla (viz vykrese je kreslen v meritku 1:1 preruso- maly obrazek pudorysu lodi). Guma Poznamka: Tucne miry jsou po letech dreva. vanou carou) si prekopirujeme na balici Nejsou uvedeny soucasti radiovbho 1 x 4 mm natazena na zadni casti trupu vybaveni. papir i s pridavky nazalozeni avystrihne- vraci kormidlo do neutralni polohy. Pro me. Podle teto sablony vystrihneme jiz radiem rizenou lod' gumu nepouzijeme a plachty z pripravene tkaniny. Zadni lem otez zapneme primo k oku. plachet nezakladame, pouze v sirce 5 az 8 mm natreme lepidlem Herkules. Ziska- Kosatku upevnime k palube rybarskou me tim ostrou odtokovou hranu, jez karabinkou, ktera umoznuje snadne m ale zlepsuje dcinnost plachet. Predni olemo- prehazovani plachty, potrebne zvlaste pri vani hlavni plachty je dosti siroke; jizdach rizenych radiem. Horni cast d o bre navlecenim na stezeh docilime plynule kosatky upevnime ke stezni, otez kosatky obtekani plachty (je to tzv. kosilove k oku ha palube. Pomoci napinakii 27 oplachteni). serizujeme delku otezi a tim i vychyleni rady plachet. Lanovi a oteze zhotovime z tenkeho Okenni ramy hranatych oken se pevneho provazku a opatrlme je hacky a ZAJIZDENI MODELU zaoblenymi rohy muzeme napodobit napinaky 27. Proti vlhkosti muzeme nabytkarskou dyhou. napr. mahagono- lanovi napustit vielim voskem. Tyto radky jsou psdny hlavne pro ty, vou. Nalepime ji na tenky papir (napr. Umisteni RC soupravy. Pouzita RC kdoz to s plachtami zkou§i poprve a lepidlem Syndetikon). aby se pri zpraco- souprava bude jiste u kazdeho modelu nemaji nikoho, kdo by jim poradil. Vzdyt' vani nesstipala. Pak z ni nastrihame jina a tak jeji upevneni na podlaze 26 na serizeni a zajeti noveho modelu hodne pres I e t a prouzky tak siroke, jakou konkretne nepopisujeme. Rovnez upev zalezi. tloust'ku maji steny nastavby, v niz je neni serva pro ovladani kormidla a dvou Model zajizdime za slabeho stejnomer- okno, a ty zalepime do vnitrku okenniho plochych baterii (u prototypu) je na neho vetru. Kormidlo nastavime do vyrezu. Z teze dyhy vyrizneme dalsi kus, vykrese nakresleno jen informativne. Na neutralni polohy, tj. rovnobezne s podel- ktery ma tvar okna. ale s pridavkem 3 az spodni stranu podlahy 26 je prilepen nou osou lodi, zjistime smer vetru a PRUH DVHY, ,ίέΤΑ NApRfi kousek listy 5 x 5, ktera zapada mezi urcime smer jizdy. Pro jizdu sikmo proti volne listy pro upevnenikylu. Mezizebry4 vetru (osa lodi svir& se smerem vetru Lihel i l/Vitihlf 'sh'i 11) νΐι'ϊ H i ί··'· ■ - . . Α/ΛΙ'ιίΤΤ a 5 je pak podlaha uchycena k trupu napr. 60°) nastavime rahna hlavni plachty vrutem 2x10. i kosatky tak, aby tento bhel puliia. Takto VYftlZNOUT Prijimac zabalime do molitanu a serizenou lod' vypustime mirnym postrce- ulozime do neposkozeneho polyetyleno- nim. Zacne-li se lod' kratce po vypusteni veho sacku, ktery kolem vyvodu stahne- otacet proti vetru, posuneme stezen o me. Proti samovolnemu pohybu v trupu dirku dopredu, staci-li se po vetru, jej pojistime gumou. Vypinac upevnime posuneme jej dozadu. Projevi-li se nejlepe dovnitr trupu, aby se do neho ani uvedene vychylky teprve po projeti pri silnem vetru nedostala voda. delsiho Ciseku, staci trochu naklonit Z narysu arezu A-Ajepatrnozhotoveni stezen dopredu nebo dozadu. vika 17. Kajuta 17A z preklizky tl. 1 mm K rychlemu vraceni modelu dobre ιέτΑ ρορέι7 nebo umakartu je v rozich vyztuzena poslouzi silonovy vlasec uvazany za oko 5 mm po obvodu. (Pri vltsim mnozstvi listou 3x3. Okenka je lepe jen nabarvit na zadi; pro jizdy rizene radiem vsak neni stejnych oken se vyplatisablonaztuheho nebo naznacit nalepenym tmave modrym vhodny ani potrebny. papiru.) Nalepime jej na okno, po papirem. Zajisteni vika 17 nebo kajuty 17A Pri pouziti dvoupovelove RC soupravy zaschnuti jemnym nozem vyrizneme je mozne nekolika zpOsoby, napr. tesnym ridime smer jizdy i obraty pouze kormid- dyhu, ktera zakryva vnitrek okna a okraje nasunutim na olemovani kokpitu, pomoci lem ovladanym servem bez neutralizace. zabrousime jemnym brusnym papirem. magnetu, sroubem atd. Malou vychylkou upravujeme sm§r jizdy, B. Sikora
18 MODELAR · 6/1973 vpredu a vzadu. Ke stanoveni bokorysu to jeste nestaci a musime hledat dalsi body. Jsou jimi pruseciky roviny Cszebroryska- mi 3 a 4 - body ce a cs. Z techto bodu Ke konstrvtkci vedeme do bokorysu rovnobezky se zakladnou a ty n&m protnou bokorysne prumety zeber3 aAvbodechc'sac's. Bod c'e lezi terrier na spodnim obrysu trupu a ι?ι bod c'e je jen nevysoko nad nim; je to tim, lodntho trupu ze dno trupu je znacne ploche. Zrcadlo nam v zebrorysu protne rovina C v bode V. PROVAZNIK (Pokracovani z MO 5/73) C7; po preneseni na prumet zrcadla v bokorysu dostaneme bod c'7 . Zhotoveni obleho trupu je mnohem prenesou na papir prostorovou predsta- Z takto stanovenych bodu uz muzeme nesnadnejsi nez tomu bylo u sarpie. vu, kterou o nem mame. bokorysku zkonstruovat. Protoze zad’ Zatimco u sarpie nam pomohly priimety Staff mistri-konstrukteri plachetnic tvori zrcadlo, je jasne, ze krivka se bude k outorii, u obleho trupu takovou oporu meli uz takovy cvik, ze dovedli narysovat nemu povlovne zvedat z bodu c’s ke nemame a musime proto hledat jine vodorysky „z hlavy“ a podle nich pak koncovemu bodu cV. Na pridi je vice vychodisko. Nasim Likolem bude opet konstruovali tvar jednotlivych zeber. Meli moznosti, ale obecne plati, ze krivka bude odvodit profil trupu § zebrorysky. Za ov§em pevna pravidla, jez platila pro z krajniho bodu c'2 tim plos§i, tj. bude tim priklad si vezmeme jiz znamy trup jednotlive typy plavidel a ta Pzkostive rychleji uhybat nazad, cim ostrejsi bude jachty Finn z r. 1950. dodrzovali. My se tomu musime teprve prid'. Naopak, je-li trup piny a prid’ tupa, I zde si-napped narysujeme prumety ucit. jako je tomu vesm§s u historickych obrysu trupu, jez jsou dany tvarem, ktery chceme lodi dat. To ovsem zalezi i na druhu a typu lodi, kterou konstruujeme. c'. Potom si vyznacime konstrukcni vodorys- ku (o ni si v§ak z instruktivnich duvodu promluvime pozdeji) a do n^rysu a vodorysu narysujeme prumety zeber. Na nasem prikladu (obr. 18) vidime, ze na leve (zad’ove) strane zeborysu je zebro (c. 3) neco nad primkou, ktera se dotyka dna trupu a predstavuje jakousi zakladnu (je rovnobezna s KVR). Je to tim, ze od zebra 4 k zadi dno stoupa. Prav0 strana udavS prumet hlavniho zebra c. 4. Na leve strane bychom mohli narysovat priimet tehoz zebra pri pohledu zezadu, takze 0 I 2 3 4 5 6
plachetnic, bude krivka sledovat obrys predniho vazu. Jak vidime navodorysu, je u naseho Finnu prid stredn§ ostra, proto Krivka zpocatku temer sleduje. obrys predniho vazu, ale potom uhyba prudce k bodum c'5 a c'6 . Zda tato zkusmo nakreslena krivka je opravdu presna, ukaze dal§i prace, podle jejichz vysiedku ji musime pripadne poopravit. K tomu vsak potrebujeme vodorysky, ktere musime nyni do naseho vykresu zakreslit. Na obr. 20 maji pofadova cisla od 1 do 6, pficemz vodoryska 4 je KVR. Konstruujeme-li 6 1 2 3 4 5 6 7 8 9 OBR. 18 samostatne, musime KVR narysovat do bokorysu a zebrorysu hned, jakmile jsme urcili nejsirsi obrysy trupu. Urcuje totiz obrazek by pak byl naprosto soumerny, Nejprve musime zakreslit bokorysne ponor a tedy i tvar podvodni casti trupu se ale tento priimet by byl jen zrcadlovym roviny. Vysvetlili jsme si, ze to jsou roviny zretelem na optimalni plavebnivlastnosti, obrazem prave strany. Staci vsak rysovat rovnobezne s rovinou soumernosti lodni- jakoz i pomer mezi vyskou zanorene casti jen jednu pulku zeber, a proto na leve ho trupu, jimiz trup podelne protneme. trupu a volneho boku; tento pomer bude strane zebrorysu zaciname nejblizsim Zpravidia Opine postaci tri takove roviny, rozhodujici pro to, jakou sirku musime dalsim zebrem smerem od hlavnihozebra ale je jasne, ze cim jich bude vice, tim trupu na care ponoru dat apod.; jen z na zad’, tedy zebrem c. 3. Jeho vysku v presneji se nam podari urcit tvar trupu. duvodO instruktivnich ji zavadime teprve zebrorysu najdeme tak, ze z priisebiku Roviny musi byt od sebe stejne vzdaleny, nyni s ostatnimi vodoryskami. zebra s dolnim obrysem trupu v bokorysu jinak si praci zkomplikujeme. Protoze ve vedeme rovnobezku se zakladnou na osu vodorysu a v zebrorysu se jejich priimety (Pokracovani) soumernosti v zebrorysu (body 3i a 32). jevi jako rovnobezky s osou soumernosti, Podobne urcime na ose soumernosti v narysujeme si je do obou techto prumetu. zebrorysu prumety nejvyssich bodii pride Na obrazku 19 mame zobrazenou pro a z^de a konecne i nejnizsi bod zade a'1 ; lepsi prehlednost a snazsi pochopeni (a) V polske edici Plany mode- a'2 . Zdd’tvori ploche zrcadlo, jakvyplyvaz vykladu jen jednu tuto rovinu, a to larskie vysel pod cislem 4/72 kolmice 0 v narysu i vodorysu. nejblizsi k ose soumernosti, oznacenou planek pozarniho clunu ,,STRA- Kdyz si nyni v zebrorysu naneseme na pismenem C. Jeji pronik s trupem se v ZAK-3" jakozto maketa stejno- rovnobezku, koncici na ose soumernosti bokorysu jevi jako krivka - bokoryska. jmenne skutecne lodi. Pracovni bodem ai sifku zrcadla, kterou nam Chceme-li vysetrit tvar teto krivky, najde podklad sestava ze tri vykresti, z udava jeho vodorysny prumet na kolmici me nejprve ve vodorysu kraj ηi body nichz sestava je v meritku 1:50 a 0, dostaneme dva operne body, mezi prumetu roviny C s trupem na pridi i na veskere detaily v meritku 1:25. Pro nimiz muzeme zkusmo nakreslit zebro- zadi a preneseme je do bokorysu. Jsou to neplovouci model je doporucova- rysny priim et zrcadla tak, ze se pridrzuje- pruseciky prumetu roviny C s prednim a no meritko 1:50, pro plovouci 1:25 me tvaru krajniho zebra 3. zadnim okrajem vodorysneho obrysu (delka modelu 1300 mm, vytlak To je zaklad, ktery je celkem jasn)r a trupu, tedy body ci a C2 . Z nich vztycime 9 kp). Cena vytisku polskeho plan- snadny. ObtiznejSi bude do tohoto kolmice, jez nam protnou obrys bokorysu ku je 18 zlotych. plosneho obrazce narysovat krivky, jez v bodech c '1 a c'2 ; tyto body nam vymezuji nam znazorni tvar povrchu trupu a bokorysnv pronik roviny C s trupem
MODELAR ■ 6/1973 19 g . P o z n a v a m e LETEGKOU TECHNIKU Dewoitine 501 (510) francouzske stihaci letadlo
Francouzska firma Emile Dewoitine Od pocatku vyroby do cervence 1940 2 synchronisovane kulomety Darne ve vznikla brzy po prvni svetove valce, kdy bylo vyrobeno pro francouzske letectvo spodni cdsti motoroveho krytu a E. Dewoitine zacal tvorit svoji znamou celkem 97 kusu D-500, 143 kusu D-501 a 2 nesynchronisovane kulomety MAC radu stihacek. Zanikla pak v r. 1937 90 kusu D-510, pro export pak 47 kusu " 1934 v kridle (u D-510 nebyly 2 kulomety zaclenenim do spolecnosti SNCAM, ve vsech tri typu. Darne, ostatni stejne). Zasoba naboju: ktere zilstal E. Dewoitine rediteiem. 60 kusu pro kanon a 300 kusu pro kazdy V roce 1931 zacal E. Dewoitine kon- TECHNICKY POPIS kulomet. struovat stihacku, jejiz pojeti bylo v Zbarveni. Vetsina letadel mela prirod- tehdejsi dobe, kdy ve vyzbrojich vsech D-501 (510) byl jednomotorovy celoko ni barvu duraloveho plechu (viz vykres)! armad sveta suverenne vladly dvojplosni- vovy samonosny jednosedadlovy dolno Statni znaky na kridle byly kruhove, dalsi ky, Opine revolucni - celokovovy samo- plosnik s pevnym dvojkolym podvozkem. oznaceni bylo jen tfemi svislymi pruhy (od nosny dolnoplosnik. I kdyzjestespevnym Kridlo lichobeznikoveho tvaru se zao- predu modra, bila, cervena) nasmerovce. podvozkem a otevrenym pilotnim prosto- blenymi konci bylo u trupu ziizeno a Tam byl tez cernymi pismeny a cislicemi rem. Prototyp oznaceny D-500 zaletl znacnou cast odtokove hrany zaujimala udan typ (napr. D-501) a vyrobni cislo. Marcel Doret dne 18. cervna 1932. Na kridelka. Konstrukci kridla tvoril hlavni a Ostatni oznaceni byly jen emblemyacisla podzim 1932 byl predan do STAe (letecke pomocny nosnik, na nemz byla kridelka eskadril. Na podzim 1938 byly nektere technicke stredisko) k overovacim zkous- zavesena. Dvojvypukly profil menil svoji stroje zbarveny zeleno-zluto-hnedym kam. Zde se definitivne rozhodlo vybavit tloust’ku plynule od trupu k okrajovym kamuflaznim naterem. D-500 reduktorovym motorem Hispano obloukum. Technicka data a vykony: Rozpeti Suiza 12Xbrs (650 k) s kompresorem a Trup eliptickeho prurezu askorepinove 12,09 m, delka 7,56 m (D-510 - 7,94 m), kovovou vrtuli Lavasseur o prumeru konstrukce mel otevreny pilotni prostor. vyska 3,41 m (D-510 - 3,625 m). Plocha 3,10 m. Letadlo je pro predvadenl imatri- Predni cast trupu byla usporadana kridla 16,5 m2. Prazdna vaha typu D-510 kulovano na F-AKCK. Konci vsak svoji stupnovite a tvorila vanu pro upevneni 1429 kg, nejvetsivzletova1921 kg. Plosne karieru havaril v rijnu 1934. V listopadu motoru. Pilotni prostor byl opatren malym zatizeni 116kg/m2. Rychlosti: nejvetsi 1933 vychazi ze zavodO Dewoitine a vetrnym stitkem a aerodynamickym pre- 359 km/h ve 4700 m (D-510 393 km/h ve Liore-et-Olivier prve seriove stroje, vy- chodem za hlavou pilota. Na horni i dolni 4800 m), nejmensi 108 km/h. Stoupavost zbr.ojene 2 synchronisovanymi kulomety strane trupu byly znacne vysoke stozary do 5000 m 6'38” (D-510 - 5'59"), abso- Vickers. Temer v teze dobe dostava drak na uchyceni anteny. lutni dostup 11 500 m. Nejvetsi dolet D-500 novy kanonovy motor HS 12 Xcrs a Ocasni plochy. Vodorovna ocasni 860 km ve vysce 3000 m a pri rychlosti oznaceni D-501. plocha lichobeznikoveho tvaru sezaoble- 226 km/h (D-510 600 km pri 250 km/h). O nove typy stihacek zacina byt zivy nymi konci byla zdola podeprena dvojici Delka startu 160 m, delka pristani 200 m. zajem ve svete a tim stoupaji i dalsi vzper. Svislou ocasni plochu tvoril Zpracoval Zdenek KALAB naroky. Na jare 1934 je do draku D-500 v. mohutny kyl a smerovka protazena az ke Kreslil Erik BORNHORST c. 48 vestaven novy kanonovy motor spodni strane trupu. Profil ocasnich H 12 Ycrs(typ HS 77)ovykonnosti860 ks ploch byl soumerny. trilistou kovovou vrtuli Ratier. Prvy let dne Pristavaci zarizeni tvoril pevny dvoj- 14.2. 1934 je opet svefen Marcelu koly podvozek a pevna neriditelna ostru- VOJENSKE MUZEUM Doretovi; ten pak s D-510 jako s prvnim ha. Vysokotlaka kola o velkem prumeru expozice letectva a PVO francouzskym vojenskym letadlem dosa- mela kapkovite kryty. Mala sirka pneuma- na letisii Praha Kbely upozornuje na to, huje rychlosti pres 400 km/h. Pro predva- tik na mekclm terenu nevyhovovala ze SDlrky jsou opet pristupne verejnosti deni dostalo letadlo civilni imatrikulaci nebot’ kola se borila a letadla se castO od mesice kvetna do rijna 1973 vcetne. F-AODZ. S druhym prototypem oznace- stavela na nos. Olejopneumaticky tlumic Navstevni doba: iitery, streda, ctvrtek, nym D-510-01 (i kdyz byl drak jeste D-500 podvozku byl uchycen k trupu vzperou ve sobota a nedele od 9 do 17 hodin; v. c. 56) je dne 26. 8. 1936 dosazeno na tvaru V. Ostruha byla opatrena kluznou patek od 14,30 do 17 hodin; v pondeli tehdejsi dobu „fantasticke" rychlosti botkou. je zavreno. 600 km/h v letu stremhlav. Vyroba vsech Motorova skupina. Kapalinou chlaze- Oproti lo/isku je stala vystava letecke tri verzi (lisicich se vlastne jen motorem, ny dvanactivalec Hispano-Suiza 12 Xcrs techniky bohatsi o nekolik novinek. vrtuli a vyzbroji - viz technicky popis) jak (D-510 - 12 Ycrs) o vykonnosti 650 k na Z motorovych letadel jsou popularni pro francouzske letectvo, tak i pro export zemi a 710 k ve vysce (D-510 860 k ve PO 2 ,,Kukuruznik“ , MiG 19PM s rake- pokracuje az do okupace Francie. Je vysce 2400 m) pohanel pevnou celokovo- tovou vyzbroji, K 68 Piper ,,Cub“ a dvou- zajimave, ze napr. ze 40 vyvezenych vou dvoulistou vrtuli Levasseur o prume- motorovy CS 92, z vetronu pak je tu D-510 byl 1 kus urcen pro SSSR - v zari ru 3,10 m (D-510 pevnou celokovovou zrenovovany znamy GB lib a historicky 1936, pod oznacenim D-510 R (russe). trilistou vrtuli Ratier). Mohutny chladic EL-2M ,,Sedy vlk“. Doplnena je tez Na mezinarodnim leteckem mitingu v byl ulozen primo pod motorem. Palivo sbirka zbrani. Curychu od 23.7. do 1.8. 1937 hajila bylo neseno ve dvou kridlovych nadrzich Modelari by mozna mohli pomoci k barvy Francie D-510 a dosahla rychlosti (u typu D-510 jeste ve treti nadrzi v trupu jeste dalsimu obohaceni unikatnl letecke 321 km/h. Zvitezil nemecky Bf 109 V 13 za pilotem). sbirky, pokud snad vedi o nekterem rychlosti 388,33 km/h, nase stihacky Avia Vyzbroj tvoril pevny 20 mm kanon starem letadle, jez dosud nekde lezi B 534 dosahly rychlosti 361 km/h. Hispano-Suiza S-9 strilejici osou vrtule, zapomenute.
20 MODELAR ■ 6/1973 MODELAR ■ 6/1973 Brna III. Ve druhem kole se dostal do ze Studenky celkovym casern 640 vterin. popredi J. Gogol (Policka) nasledovan Na dalsich mistech skoncili St. Perkovic z A. Pospichalem (Brno III) a VI. Fedrem. Chomutova (601) a M. Seiner ze Slaneho Ve tretim kole si J. Gogol udrzel vedouci (517). Z 12 senioru v teze kategorii zvitezil postaveni pred P. Janouskem a F. Janovsky z Teplic vykonem 642 vterin J. Hrdlickou (vsichni Policka). O konec- pred chomutovskymi St. Venciem (630) a nem umisteni rozhodlo teprve posledni M. Osvaidem (627). seste kolo: V kategorii B2 - Wakefield pouze Seniori: 1. P. Janousek 10;42; 2. J. Gogol J. Zolcerz Teplic odletal bezztratyjedine 10:10; 3. J. Hrdlicka9:15(vsichni Policka). vteriny vsech sedm maxim, coz mu Juniori: 1. VI. Fedr, Policka 8:44; 2. M. vyneslo zaslouzene prvni misto (1050 Lautrbach, Brno I 6:58; 3. A. Kadlec, vterin). Za nim skoncil jeho_klubovy Brno lil 4:43. kolega J. Reznicek (1025) a R. Stalmach Zaci: 1. VI. Velech 4:36; 2. J. Pevny 3:49; ze Zatce (1018). 3. J. Snajdr 1:29 (vsichni Policka). Potesitelne je, ze o tuto kategorii Aprilova Chrudim pro termicke RC zacinaji mit zajem i juniori, ale hlavne ze vetrone V1 se letala 29. dubna na se ji prestali bat zaci. Pristi zimni obdobi chrudimskem letisti za praveho aprilove- ■ Soutez malych volnych modelu uspo- bude na ,pokojaky‘ jiste jeste bohatsi. ho pocasi - promenliva oblabnost, vitr r^idal na kladenskem letisti dne 8. dubna (v) · 3-4 m/s, obcas dest’. Z 28 soutezieich LMK Praha 6. Ze 104 prihlasenych se ■ Soutez vetronu A2 poradal LMK zvitezil L. Ruzek z Podebrad vykonem 799 dostavilo 78 soutezieich, kteri 30utez Svazarmu Slany dne 15. 4.1973. Snehova bodu pred J. Bisem z Litomysle (758 odletali za polojasneho pocasi pri teplote kalamita, ktera dva dny pred soutezi bodii) a V. Chvojkou z Pardubic (691 2 az 9 °C a vetru 3 az 6 m/s. postihla okoli Prahy, mela zrejme vliv na bodu). Ing.V.Zakl Vetrone A1 vyhral mezi 19 juniory to, ze z puvodne 75 prihlasenych Velikonocni soutez v kategorii SUM V. Tvaruzka z LMK Praha 4 vykonem 667 modelaru se dostavilo pouze 40. Bylo usporadal 22. 4. LMK Hrob na draze v vterin pred svym klubovym kolegou pekne modelarske pocasi a diky tomu Hrobe-Krizanove za ucasti 10 soutezi- J. Stankem (661) a D. Gregorem (617). Z dobre dosazene vykony. Svedci o tom cich. Skoda, ze dlouhotrvajici deste 35 senioru byl v teze kategorii nejlepSi skutecnost, ze vice nez dve tretiny narusily drahu, ktera je jen valcovana. B. Klima z Kladna; naletal 678 vterin. soutezieich odletalo prvni VT. Mezi I pres to vsak soutez probehla bez zavad. Jako dalsi se umistili J. Formanek z K. ju nio ry zvitezil J. Marhula z Prahy 1 Z a ciletali jen dva; lepsi byl R. Volf z K. Var Zehrovic (656) a J. Votava z Kladna (648). vykonem 918 vterin. Za nim se umistili a ziskal 216 bodu, zatimeo M. Zihla z V kategorii B1 se 3 ju n io ri podelili o M. Seiner ze Slaneho (903) a P. Vesely z Litvinova jen 207 bodu. Ze sesti soutezi- mista takto: 1, M. Seiner, Slany 604; 2. St. Listi nad Labem (896). Ze se n io rj byl v cich junioru si prvni misto vyletal P. rozletavani nejuspesnejsi M. Otto z Kopecek z Litvinova vykonem 235 bodu a Predlic (1050 + 210 + 270). Na dalsich nechal za sebou V. Kuseho z Mostu (223) mistech skoncili F. Polak ze Slaneho a sveho kluboveho kolegu K. Kozelku (1050 + 210 + 248) a J. Votava z Kladna (217). Seniori letali take jen dva; prvni ( 050 + 210 + 88). misto obsadil P. Stransky vykonem 225 Fr. Tichy bodu pred F. Kopeckem (219), oba z ■ XIX. rocnik memorialu Karla Lisky se Litvinova, (v) konal 15. 4. ve Stankove. Poradatelem byl XI. jarni svah - soutez svahovych RC LMK Svazarmu Holysov, letalo se v vetronu poradal 7. a 8.4. LMK Nove Mesto kategorii vetronu A1. Pocasi soutezicim na Morave. Pocasi ztropilo ucastnikum pralo - bylo terrier bezvetri a teplota 6 az maly sprym: zatimeo na vitr mene 11 °C. naroenym jednokanaliim (Sv 1) to prvni Drzitelem putovniho poharu se sta.l den ,,ficelo" az 13 m/s, v nedeli pri ju n io r J. Sedlacek z Mesta Touskova soutezi kategorii Sv 2 to ,,dychalo“ jen do casern 684 vterin. Navic jeste obdrzel 4 m/s. cenu jako nejlepsi junior. Na dalsich Kategorii RC Sv 1 obsazenou 20 mistech skoncili V. Hadzinsky z Tachova soutezicimi, vyhral J. Jaluska ze Zd’aru n. (626) a J. Vilim z Holysova (620). Sazavou vykonem 1050 bodii pred K. ( v ) Osmerou z Jihlavy (975) a J. Jandou st. z ■ VII. jarni „Teplicka guma“ se letala za Pardubic (975). Kategorie RC Sv 2, v niz pekne ucasti 25 soutezieich a krasneho letalo 15 soutezieich, se stala kofisti VI. pocasi (19 °C). V kategorii B1 - Coupe Spulaka z Pardubic, ktery zvitezil vyko d’Hiver byl z peti ju n io rii nejlepsi J. Vanek nem 1875 bodu pred VI. Bilym z Tisnova (1850) a V. Matickou ml. z Odolene Vody (1825). (v) Soutez v kategorii RC-H (Houlberg) Perkovic, Chomutov 586; 3. P. Popelar, odletalo 29. 4. na letibti v Mlade Boleslavi Suchdol 344 vterin. Mezi 17 seniory se jen 9 soutezieich ( ze 14 prihlbsenych) z prvni dva soutezici rozletavali; zvitezil klubu Ml. Boleslav, Nachod, Praha 8 a ing. J. Krajc ze Slaneho vykonem Radotin. Zvitezil J. Donat casern 354 vt. 700 + 130 vterin pred J. Kadlecem z pred M. Hrubym (352), oba z klubu Tepna Jibina (700 + 91). Treti byl J. Nemec ze Nachod. Dalsi se umistili modelari z Zatce; naletal 627 vterin. poradajiciho klubu Zyka(268), Kyncl (256) Kategorii C1 obsadili jen 4 seniori. aHradek(230). H. Hajek Zvitezil Zd. KOIa z Prahy 4 casern 684 Memorial Rudolfa Drnce v kategorii vterin pred VI. Sourkem z Kladna (683) a maket na gumu (mer. 1:20) pofcidal 6. 5. C. Patkem z Prahy 6 (674). LMK Brno I. Celkem 24 soutezieich s 29 A. Kot'atko modely uctilo pamatku toho, jenz stal u kolebky mlade kategorie. ■ Soutez pokojovych modelu kategorie Prvni misto si vyletal P. Najman z LMK P3 usporadal letos jiz po ctvrte modelar- Brno III, kdyz s maketou Morane A1 ziskal sky klub Svazarmu v Policce ve spolupra- celkem 161,4 bodO. Na druhem miste ci s JKP Vysocina. Konala se 1. dubna za skoncil se 153,5 body K. Ludvik z tehoz Ocasti 18 soutezieich z klubii Brno I, klubu s dvoumotorovo.u maketou Welkin, Brno III, Svitavy, Polibka a mela napinavy ktera naopak mela daleko nejlepsi hod- prubeh. V prvnim kole se ujal vedeni noceni stavby. Tesne za nim zustal L. VI. Fedr casern 4;23 (minuty:vteriny) pred Koutny z LMK Brno I, jehoz Buzard podal k J. Hrdlickou (oba Polibka) a S. Sykorou z Zaber z XIX. rocniku memorialu Karla Li§ky vyrovnany vykon v obou hodnocenich a A pro vStrone A1 ve Stankove ziskal 152,25 bodu. ( v ) ^ 22 MODELAR ■ 6/1973 Na letovemzaberu obetavost nasich ,,tymarii“ by si jiste Stormovika F. Simfccika zaslouzily vice. jen ridici draty prozrazuji,ze jde Akrobaticke modely si stale udrzuji o model. Vodorovnb sviij dobry standard. Obcasse objevi novy pruhypodmodelem model, postaveny lepe nez dosavadni, isou vetve siromu ruzne upraveny motor, ale jen zridka novy soutezici. Tentokrat byla situace na spicce do posledni chvileotevrena, nebot’reprezen- tanti Jurecka a Cani byli stale velmi vyrovnani. Llroven cele prvni poloviny pole zavodniku byla velmi dobra. Makety jsou stale skomirajici kategorii; o diivodech se dosti diskutovalo na strankach Modelare. Presto se objevily dve nove makety: ,,akrobatar“ ing. P. Rajchart letal velmi pekne s maketou starsiho cvicneho dvouplosniku De Havil- land Tiger Moth. Zde bylo nejlepe videt, m e z in Ar o d n i jak maketarum pomaha umeni letat. Miizeme se jen tesit, ze s uvolnenim pravidel pro makety se jich objevi na SOUTEZ FAI soutezich vice. Combat byl jako vzdy nejpritazlivejsi podivanou. Poprve zde startovali holand- pro upoutane modely sti modelari, kteri se hned predstavili v nejlepsim svetle a skoncili na prvnich trech mistech. Zajimave je, ze hodne Hradec Kralove, 21.-22. dubna jejich modelii bylo vybaveno nasimi detonacnlmi motory MVVS.
Tradicni velikonocni prehlidka zimni jen uverit tomu, co se pise v navodu k prace ,,upoutanych modelarii" probihala motoru. Je pozoruhodne, ze kazdy VYSLEDKY letos opet za velikonocni nadilky nevlid- seriovy motor ROSSI je pri doporucenem neho pocasi. Zejmena sobotni celodenni zachazeni schopen vykonii, jez vyrobce Rychlostni modely deif a chladpronikalyazdo morku kostia zarucuje. Je take s podivem, ze tyto 1. Crescentini, Italie, 222,2; 2. Purice, znemoznily letani kategorie combat. motory podavaji piny vykon az ve stavu, Rumunsko, 196,7; 3. Gurtler, CSSR. Nastesti nedele uz byla lepsi a pri ktery se podle beznych meritek oznacuje 191,4; 4. Mensik, CSSR, 191,4; 5. Croma, rozdileni cen dokonce nesmele vykuko- za vybehany. Nasi zavodnici meli moznost Rumunsko, 180,0 km/h valo siunee. presvedcit se na motorech Itala Crescen- tiniho, ze tomu tak opravdu je; jejich Makety Rychlostni modely letaly poprve na vlastni motory pakjsou napocatku tohoto V. Davidovic, CSSR SE5a, 1570 + 1453 = tlustsich dratech o priimeru 0,4 mm stavu a da se tedy ocekavat dalsi 3123; 2. Rajchart, CSSR, DH Tiger Moth, (dosud 0,3 mm). Llbytek rychlosti je asi vykonnostni rust. 1439 + 1370 = 2809; 3. Simcak, CSSR, 10 km/h na 0,1 mm prumeru dratu, tedy Tymove modely byly jako obvykle IL-2, 1266 + 1195 = 2461; 4. Rehacek, na 2 draty asi 20 km/h. Z tohoto velmi silne obsazenou kategorii. I zde CSSR, F-84, 1366 + 612 = 1978; 5. stanoviska je tedy treba porovnavat zavisi iispech predevsim na kvalite Wilmer, NSR, Cessna Skymaster, 1343 + letosni vykony s lonskymi. motorij. V tom se ukazala prevaha 518 = 1861 bodii Vsech pet zavodniku letalo s motory rakouskych tymii, ktere letaly s motory ROSSI, ktere v soucasne dobe nemaji ve Bugl. Jsou to dnes jedny z nejlepsich Akrobaticke modely sve tride konkurenci. Nasi zavodnlci uz motorii pro tymove modely, ktere tak 1. Jurecka, 0SSR, 6022; 2. Cani, CSSR, jim prigli take trochu na chut': Chtelo to navazuji na dobrou povest rakouskych 5967; 3. Skrabalek, CSSR, 5555; 4. Cech, motorii HP od tehoz konstruktera. Nynejsi CSSR, 5549; 5. Krizka, CSSR, 5127; 6. motory Bugl jsou vysledkem nekolikale- Craioveanu, Rumunsko, 4654 bodu teho vyzkumu konstrukce a zejmena technologie. Moderni konstrukce a doko- Combat nale zpracovanl specialnich materialii 1. Kruiff, Holandsko; 2. Meyer, Holand- B Soutez vitironu RC V1 se letala 12. 5. v cinl tyto motory vykonnymi, spolehiivymi sko; 3. Kaptijn, Holandsko; 4. Losfak, Drozdove za pekneho jarniho pocasi a a trvanlivymi. Vyborne se spousteji a bezi CSSR; 5. Dubell, NSR. prinesla pekny iispech domacim modela- cely finalovy zavod bez serizovani ,,jako rum. Mezi peti ju nio ry zvitezil J. Danek z p i I a “ . Nase motory uz asi nebudou Tymove modely poradajiciho klubu vykonem 542 bodu schopne bez dalsiho vyvoje podavat 1. Gurtler-Baumgartner, Rakousko, 8:50 pred J. Cernym z Rozmitalu (507) a J. rovnocenne vykony, alespon ne vzdy, (min:vt); 2. Fischer-Nitsche, Rakousko, Hubenym z Drozdova (466): Ze 24 seniord kdyz je toho zapotrebi. Podari se sice 9:05; 3. Bugl-Straniakj Rakousl MODELAR · 6/1973 23 - pocet napisO, cisel a znakii - pocet barev na detailech Jakhodnotime - pocet a provedeni detailu.· Do jiste miry se upresnuje i hodnoceni letu. Je samozrejme, ze let musi byt (ma-li byt vCibec hodnocen) stabilni a ze musi makety spravne fungovat navratne zarizeni vsech stupnu rakety. Pokud jde o bezpecnost navratu a stability letu, rozhoduje s Ve dnech 2. a z4 .4. 1973 se konalo konecnou platnosti pouze sportovni instrukcne metodicke shromazdeni t omisar. raketovych modelarCi ve Vrchlabi. Jinak je hodnocen start, let a navrat. V pracovniskupine bodovacCi se Soutezici ztraci body, jestlize se raketa podrobne rozebiraly problemya nepohybuje po predpokladane draze, nejasnosti platnych pravidel, a to jak napr. jeji vystup probiha po sroubovici mezinarodnich (FAI), tak narodnich. Nase nebo pri letu dojde k nahle zmene smeru. dosavadni metodika bodovani se Za iispesne vypusteni vicestupnovych porovnavala s metodikou americkou, raket ziskava soutezici body takto: kterou ziskali nasi modelari na lonskem - u dvoustupnove rakety 10 bodu MS v Jugoslavii. Po tridenni diskusi byla * - u tristupnove rakety 15 bodu na zaverprijata Realita pristani se nehodnoti a soutezi nova metodika bodovani. ci muze maketu pri pristani zachytit rukou. Soutezici ma povinnost (v pripade I kdyz zakladni pravidla FAI (i narodni) poskozeni) predlozit maketu ve stanove- zustavaji nedotcena, povazujeme za po- ne dobe k navratove kontrole, a to trebne seznamit vsechny soutezici s schopnou dalsiho startu. hlavnimi zasadami nove metodiky bo dovani, podle niz budou hodnoceny Dva ze syml autora prispevku, Petr a Pavei A jeste jedna zasadni povinnost, kterou jiz letosni mistrovske souteze. Horackove, se dobre „potatili“ , pokud jde o bodovaci doposud v pinem rozsahu zalibu v raketovem modelafstvi nevyzadovali, avsak na jeji nedbani mohli Zakladni bodovane skupiny: doplatit nasi iicastnici lohskeho MS: I - podklady...... nejvice 50 bodu Pravidla vyzaduji, aby raketa byla predlo- II - shodnost klada doklady, ktere se stavenym vzorem nesouviseji anebo nejsou nutne pro zena k bodovani v letovem stavu, tj. sevzorem ...... nejvice 350 bodu zejmena voditka musi byt prilepena a III - zpracovani.... nejvice 300 bodu stavbu ci urceni shodnosti (az o minus 10 bodu). eventualni pridavne stabilizatory z org'a- IV - stupen nickeho skla musi byt pripevneny na o b tizn o sti...... nejvice 200 bodu Pri zjist’ovani shodnosti se vzorem co makete (nestaci je pfilozit k makete v V - letova do presnosti bude kontrolovano nejmene krabicce). charakteristika nejvice 100 bodu 6 rozmeru, ktere musi byt udany u Ostatni zasady hodnoceni zustavaji v skutecne rakety i ve stavebnim vykresu podstate bez zmen. Pro prijeti makety do souteze musi makety. Za kazdy rozmer ma soutezici Ing. M. HORACEK soutezici predlozit: moznost ziskat 0 az 40 bodu podle 1. na nacrtu nebo popisu rozmery sku presnosti zpracovani. Pokud nebude tecne rakety, a to alespon uvedeno 6 rozmeru u skutecne rakety, - prumer rakety pak za chybejici udaje nebude udelen - celkovou delku rakety iadny bod. 2. nejmene jednu fotografii Pro kontrolu je doporuceno volit 3. stavebni vykres makety s kotami a s nasledujici rozmery: uvedenim zvoleneho zmenseni makety, a - prumer rakety b - celkova delka Ve stati podklady je venovana velka c - delka trupu pozornost rozmerum skutecne rakety. d - delka hlavice Kazdy skutecny rozmer je hodnocen e - rozpeti stabilizatoru jednim bodem s maximem 15 bodu. Co f - dalsi podle volby bodovacu. nejvetsi pocet skutecnych rozmeru se Jestlize Odaje ad) c az e nebudou kladne projevi i v dalsich statich, uvedeny, mohou bodovaci nahradit tyto predevsim pri hodnoceni shodnosti se rozmery jinymi. Pri zjisteni, ze presnost vzorem. Pokud v podkladech nejsou priimeru trupu a celkove delky se list o uvedeny rozmery v metricke soustave, je vice nez 10 %, bude maketa vyrazena ze soutezici povinen pripojit k technickym soutSze. datum prepoctovou tabulku. Pri hodnoceni konstrukcniho provede- Pri predkladani odborne literatury je ni a zpracovani se zmensi pocet bodu az o nutno v priloze uvest i misto (napr. 40%, bude-li maketa postavena z dilu stranku), kde Ize nalezt udaje, z nichz se tovarne (seriove) vyrobenych nebo ze pri navrhu modeiu vychazelo. Knihy a stavebnicovych dilu (,,kitu“ ). casopisy, na nez se soutezici odvolava, Do znacne miry se nyni prihlizi i k musi byt predlozeny bud v originaie detailCim, hodnoti se nejen jejich pocet, anebo ve fotokopii, u cizojazycnych ale i provedeni. Duraz se klade na textu pokud mozno s pfekladem. prostorove zpracovani detailu; pokud Novinkou je to, ze bodovaci jsou jsou naznaceny pouze barvou, klesa povinni zmensit pocet bodu u stati pocet priznanych bodu az na polovinu technickych dat, jestlize soutezici pred- mozneho zisku. Bedlive se uvazovalo o spravnem ohodnoceni stupne obtiznosti; pri hod noceni se budou bodovaci nyni zamero- vat predevsim na tyto parametry: - pocet funkcnich stupnu - pocet trupu a boosterii - pocet hlavic a adapterii Vitezna Saffkova maketa SATURN V z loriskeho MS v Jugoslavii je opatrena ctyrmi - pocet prumerii na hlavnim trupu posuvnjimi stabilizatory z organickeho skla, - pocet stabilizatoru jez jsou na snimku trochu videt. Leta s peti - pocet funkcnich motoru motory ZVS 10. - Dve male makety tehoz typu - pocet pouiitych^akladnich barev zhotovil A. Repa z Trnavy 24 MODELAR · 6/1973 CO Μ Μ 360. Hlavice je tmelena ,,modelafskym“ tepelnou cionu - vatu nebo jemny papir. tmelem (Sypsi + lepicf lak) a brousena. Po vlozeni padaku zasuneme do trupu R ekordni Cely model je mozno barevne doplnit spodni dil hlavice. Vajicko o prumeru podle vlastniho vkusu. 35 mm (min.) a nejmensi vaze 28 g oba- Priprava k letu. K motoru prilepime lime mekkou pryzi, vlozime do spodniho R -v e jc e lepicf paskou ocelove lanko 100 mm dilu hlavice a zakryjeme vrchnim dilem. dlouhe. Na konci lanka udelame ocko a Spoj prelepime lepici paskou Isolepa. pfivazeme vazaci gumu 1 x 4 mm. Toutez paskou pripevnime vodici ocka Ι Ο N s Raketovy motor zasuneme do redukcni o prumeru 5 mm na hlavici a stabilizator. vlozky (musi tarn jit ztuha). Do spodniho Pri rekordnim letu byl pouzit padak z dilu hlavice zasroubujeme ocko a pfiva- polyetylenu o prumeru 1000 mm scelkem Konstrukter modelu J. Slosar byl zeme k nemu volny konec vazaci gumy. 16 siiurami o deice 1450 mm. Vzletova clenem klubu modelam Llsti nad Labem- N^vratovy padak o prumeru 1000 mm vaha rakety byla 133 g s motorem RM Prediice behem svd vojenske presencni privazeme na vazaci gumu tesne pod 10-1,2-4 ADAST. sluzby. Svoji sportovni cinnost v tomto hlavici. · Mezi motor a padak vlozime Zpracoval ing. Ivan IVANCO klubu zakoncil prekonanim ceskoslo- venskeho rekordu v kategorii R-vejce 10 Ns casern 612 vterin na verejne soutezi v Ptzni 1972. Stavba. Trup rakety 2 je ze ctyr vrstev hn§de lepicf pasky navinute na trnu o prumeru 32 mm. Konecn^ vnejsi prumer je 33 mm a delka 345 mm. Do trupu je treba zhotovit redukcni vlozku 4 pro vlozeni motoru, ktera je slozena ze dvou balsovych krouzku 5 a z papirovetrubky 6 o vnitfnim prumeru 18,5 mm. Po slepeni dflij 5 a6se vlozka vlozi do trupu azalepi. Hlavice 1 sestava ze spodniho a vrchniho dilu. Oba jsou z tvrde balsy, tvar hlavice v m£ritku 1:1 je na vykrese. Stabilizatory 3 jsou z tvrde balsy 2 mm tluste, tvar ve skutecne velikosti je na vykrese. Povrchova tiprava. Cela raketa je lakovana bezbarvym nitrolakem a vybrou- sena papirem pro brouseni pod vodou c. MODELAR ■ 6/1973 25 pripadS je buben zablokovan. Razeni rozvodov- ky a reverzace motorku se d§je tremi pakami z kabiny jerabnika. Pristup k nim je po otevreni posuvnych dveri. Elektricky proud dostavaji motory kablikem, protoze zdroj se jiz do vozu neveSel. Tatra ve velikosti podleobr. 2 sesklada celkem z 1348 dilCi (morory a jine nerozebiratel- ne casti pocit&m jako jeden kus). Neni se tedy co divit, ze jeji pracnost je pres 1000 hodin. Na snimku 3 je silnifini p'repravnik automobi- lu. Soupravu tvori dvounapravovy tahac MAN a nav§s postaveny opet podle vlastniho navrhu. Vejde se na nej 6 az 7 automobilii. K naklad£nl a vykladani Ize hornf plosinu sklopit a umoznit tak najizdenf, spoustet se mohou i optima kola navesu, umo^nujici odpojeni tahace..." - Potud z dopisu autora modelii. Automobilove MINIMODELY Z fotografif modelu osobnich vozu jsme vybrali jen jednu schopnou reprodukce, proto ze tak male modely se obtizng fotografuji. Je to stavl studujici V§ Vlastimil KLEJCHz Brna. Ma se mi ziskat podrobne podklady.) Vuz je presne viceOcelovy rakousky Hafflinger Steyr-Puch jich celkem 11 a napsal o nich mimo jine: propracovan vcetnd podvozku, polonapravy (obrazek 4). . Jsou to vesmes makety skutednych automobilu v mdritku 1 : 43, zpracovane po- dobne jako tovarni vyrobky (napr. Matchbox), tj. bez pohonu, ale s funkdnimi prvky. Jako material pouzlv6m hlavne riizne plasticke hmoty, ktere zpracovavam ruznymi zpusoby. vcetne tvareni za tepla i za studena. Pouze nektere souc^stky jsou z funkcnich duvodu kovove. Na fotografilch 1 a 2 je ,,Tatra 813 8 x 8 Kolos" s jerabovou nastavbou. Vzorem je tedy skutecnd vozidlo, na nezjsem umistil stavebni- covy jer£b podle vlastniho navrhu. (Tato kombinace skutecne existuje, avSak nepodarilo jsou tedy vykyvne a sleduji teren jako u opravdove Tatry. Zatimco model jezdi jen postrkem, jerabovd nastavba je pine funkfini. Z jednotlivych dilu vylozniku, kterd se prepra- vuji na vleku, je mo2ne sestavit rameno o deice az 700 mm, coz je ve skutecnosti (pri zapocit^ni vysky podvozku) celkem 33 m. Jednotlive dasti vylozniku jsou spojeny zavdsy, takze jerdb se stavi ve skutednosti sam bez cizi pomoci. Ve strojovne o rozmerech 70 x 50 x 25 mm jsou stesnany dva elektromotory Piko. Jeden ροΐιέηί pres prevodovku buben pro navijeni lana klad- ky, druhy pres prevodovku a rozvodovku bucf buben pro zdvih vylozniku nebo ot£ceni. V tom ·Μ ··Μ ····Ν ··Μ ··Ν Μ Ν < Model pochazi z Japonska. Existuje RG BUGGY podvozku jsou upevnena serva, prijimac a tam jiz nekolik podobnych hotovych baterie. Drateny predni naraznik je m odelii a stavebnic, ktere jsou v prodeji. uchycen trmeny. Spojeni stredni casti s Japonsti modelari jezdi s modely buggy pech. Samotna naprava je pevna. Je hnaci jednotkou je ctyfmi §rouby. realisticke zavody v piscitem terenu, uchycena nezvyklym zpusobem, dvema Hnaci jednotka ma loze ohnute z dokonce i s prekazkami - skakacimi srouby v podelne ose modelu. duraloveho plechu do tvaru U a vzadu mCistky. Kola. Disky jsou u obou naprav vyztuzene ,,plochacem“. Hnaci osa je Na kazdem z podvozku pro RC ulozena ve valivych loziskach zalisova- automobily, ktere jsme uverejnili v minu- dvoudilne stejneho prumeru. Jejich vnitr ni cdsti jsou pine, vnejsi maji vyrezy; nych do bocnic loze. lych sesitech, byla nejaka technicka Motor je vybaven ryhovanym setrvacni- zajimavost a take tento model RC Buggy spojeni je ctyfmi srouby s maticemi. kem zaji§tenym na klikovem hrideli ma nektere nove prvky. Jizsvoji skladbou U prednich kol jsou obe poloviny disku shodne, u zadnich kol pak je vnitrni piny mezikusem, ktery soucasne tvori lozisko se lisi od ostatnich. Jeho podvozek cepu pastorku. Pastorek s cepem z sestava ze tri dilu: predni ndpravy s dil shodny s onim prednim avnej§i je§irsi. Nabojejsou rovnez dvoudilne. U prednich jednoho kusu je nasunut do kluzneho odpruzenim, stredni cdsti a hnaci jed- loziska a do naboje bubnu odstredive notky. kol je na ndboj nasunut disk, pritazen velkou matici a kolo je zajisteno na cepu spojky, kde je pojisten dvema cerviky. Za dalsi matici. U praveho zadniho kola je zadni osou je umistena palivova nadrz. Predni naprava trojiihelnikoveho tvaru vnitrni cast naboje soucasne ozubenym Plyn a brzdu ovlada jedno servo je z oceloveho plechu, ktery je vyztuzen kolem. VnejSi cast naboje pak pritlacuje pomoci zalomene paky a tahel tak, ze ohnutim po okrajich. Sroub nahrazuje disk a je zajistena korunovou matici. soucasne s odbrzdenim se pridava plyn a svisly cep, na kterem je nasazen naboj Naboj druheho kola je resen obdobne. naopak. Paku Soupatka karburatoru vraci tvaru nizkeho valce. V nem je mimostfed- PrCibezna hnaci osa je na koncich pruzina do polohy pro volnobeh. ne nasazen vodorovny cep se zavity na kuzelova. obou koncich. Na vnitrni strane pridrzuje POZNAMKY ZPRACOVATELE: Na vykrese jsou matice soucasne ramena spojovacich tyci Pneumatiky jsou pine. Predni maji jen obvodove vodici drazky, zadni hluboky uvedeny pouze hlavni miry. Je pfedkladan spolu rizeni, jez jsou na obou koncich ohnuty s popisem jen jako namet. Nektere detaily do tvaru pismene Z a zastrceny do otvoru pricny terenni dezen. modelu jsou vyrobne velmi slozite a mohou byt v ramenech. Pfevod k servu rizeni Stredni c^st podvozku lichobezniko- upraveny. Napriklad disky kol mohou byt pine prednich kol je dvema pakami a prenasi veho tvaru je z oceloveho plechu a ma po bez vyrezu a Ize je uchytit na naboje s prirubou, se dvouramennou pakou, jejiz jedno stranach a vpredu ohnute okraje pro cimz odpadne zhotovovanf zavitCi. Vodorovny cep se da nahradit sroubem se sestihrannou rameno je pod podvozkem a druhe nad vyztuzeni. Mimo to je v miste spojeni s hlavou, odpadne rovnez rezanl zavitii. Kluzna nim. Odpruzeni prednich kol je vinutymi hnaci jednotkou opatrena pod6lnymi loziska mozno nahradit valivymi (v zadni ose). pruzinami nasunutymi na svislych ce- vyztuznymi prolisy. Na stredni casti Literatura: Radio Control Technigue 3/72 (hi) 26 MODELAR ■ 6/1973 MODELAR ■ 6/1973 V ypletana KOLA . . . SSSR pozadal o prijetj do mezina- rodni organizace FEMA? Zadost poda- nou 5. brezna projednalo predsednictvo Osobni automobily i letadla v prvnich FEMA jiz20. brezna a schvalilo predbezne desetiletich sve existence byly opatreny prijeti. Soucasne pozvalo zastupce SSSR vypletanymi koiy. U motorovych vozidel na zasedani dne 3. srpna do Kapfenhard- se zachovala kola pro svd nesporne tu, ktere se kona soucasne s ME 1973. vyhody z cash dokonce dodnes. Tam bude prijeti potvrzeno. Prijetim Modelove zhotoveni takovych kol neni SSSR bude vyrovnan pomer clenskych ani tak pracne, jako vyzaduje trpeiivost a statu z kapitalistickeho a socialistickeho peclive zpracovani. To plati i o seriove tabora (NSR, S, HC, I a F: SSSR, PLR, vyrobe, proto i v zemich s vyspelym MLR, BLR a 6SSR). modelarskym prCimyslem je nabidka ... se ma konat prvni mistrovstvi sveta hotovych vypletanych kol ojedinela a pro rychlostni automobilove modely? draha. Casopis Radio Modeller uverejnil v FEMA jedna s AMRCA (Americka asocia- cislech 1 a 2/1972 obsahly navod na ce malych zavodnich automobilii). MS by amaterske zhotoveni s nazornymi foto- se konalo v polovine roku 1974 na drazev grafiemi. Zpracovali jsme z toho strudny Anderson, Indiana (USA). Bude vytvorena vytah pro z^jemce u nas. 6clenna komise z blenii FEMA a AMRCA k Zmineny navod pocita s takovymi vypracovani spolednych pravidel. druhy materialu, ktere je nutno pajet stribrnou pajkou. Rozmery jsou udany . . . ME 1973 pro rychlostni autom obi pro prumer kola asi 115 mm. love modely bude v NSR? Jemu bude Rafek je spajen z mosazneho ρ έε^ 1 predchazet proverkova soutez modelarCi tlusteho 0,2 mm a dvou prstencu 2 ze socialistickych zemi ve dnech 13.az17. spajenych z mosazneho dratu o priimeru cervna ve Varne. 2,5 mm. Konce pasku se spaji az po . . . se pripravuje planek na RC Spidr pripajeni obou prstencu. Cely rafek se METALEX? Prazsti automobilovimodela- pak spaji na pripravku 3 podlozenem ri VI. Boudnik a J. KriStof dokoncuji model ohnivzdornou cihlou. Spajeny rafek se v meritku 1:8 s motorem 2,5 cm3. Po nasadi na druhy pripravek 4. Na stredovy vyzkouseni bude planek urychlene vydan, cep 5 se nasune naboj kola 6. Nejprve se Ve vyhledu je jefste dalfsi planek na pripaji draty 7 k naboji a potom po vyzkouseny model FORD Tyrrel mladeho obvode. Rafek se na pripravku otoci a paji Pneumatika - pro vypletane kolo modelare Kunese, zndmeho ze z&vodu se druha strana dratu. Je nutno pajet vzdy typicka svou ,,hubenosti“ - je z gumove drahovych modelu. protilehle draty, aby se rafek nezkroutil. hadice, jejiz konce jsou slepeny na tupo k Rafek ma po obvodu 40 otvoru, kter6 se sobe. Do dutiny hadice je mozno vlozit . . . vednech24.az26.8. 1973 se bude u oznaci podle sablony. Otvory se prohlou- ocelovou spiralu, jejiz konce se pred nas konat jiz druhe mistrovstvi pro RC bi ddlcikem, aby vzniklo prohloubeni pro slepenim hadice spoji. Pro modely automobily? Pojede se v Koline a bude s pajku. Tim se soucasne naznaci ,,niple“ . automobilu jsou vhodnejsi hotove pneu- m ezinarodni Cicasti. Budou pozvani mo- Draty z pianove struny o prumeru 0,7 mm matiky, pouzivane pro kolobezky nebo delari ze SSSR, BLR, PLR a MLR. maji konec u naboje ohnuty. Po zapajeni hrackove detske kocarky. Soudasne se bude konat kurs. dratCi se konce odstipnou a zacisti. Zpracoval Ing. H. STRUNG (Str) EL - Gl GABY Via Villa S. Maurizio, 181 Via Visconti di Modrone, 38 KDO VYRABI Reggio Emilia, ITALIA Milano, ITALIA (Sortiment 1:24 a 1:32 P, S) (Sortiment 1:24 a 1:32 P, S) EKO GAMA modelove Pasaje Casa Politic, D Lange Strasse 69/75 Hospitalet de Llobregat 8 510 F u r t h/Bay., BRD Barcelona, ESPANA (Sortiment 1:43 K a K, H) (Sortiment 1:87 P a 1:43 P, H) HAUFE K. G. automobily? ESPEWE MODELLE K a m e n z, DDR Rosa Luxemburg - Str. 15 -17 (Sortiment 1:87 P) 9 302 Annaberg - Buchholz, DDR (Sortiment 1:87 P, U) HELLER S. A. 58, Rue d’ Hauteville Zacatek abecedne razeneho adresare EUROVINIL S. P. A. Paris 10 , FRANCE Via Monteleoni, 10-12 je v Modelari 4/1973 spolu s vysvetlenim (Sortiment 1:24 P, S) G r o s s e t o, ITALIA zkratek vyrobniho sortimentu. (Sortiment 1:43 P) HERR K. G, FALLER Berlin- Treptow, DDR (Sortiment 1:87 P, U) CORGI TOYS 7 741 G ΰ t e n b a c h, BRD Via Mettoy Playcraft Ltd. (Sortiment 1:24, 1:32, 1:87 a 1:160 - vse D) HOLLANDS & BLAIR LTD. 5-6 Argyll Street FISCHER ITALIANA S. A. S, Gillingham (Kent) London W1 ENGLAND Via G. Medici, 5 Bredgard Road (Sortiment 1:43 K a K, H) P ad o v i, ITALIA Beechings Way, ENGLAND DINKY TOYS LTD, (Sortiment 1:24 a 1:32 P, S) (Sortiment 1:32 P, S) . Binns Road FLEISCHMANN IGRA Liverpool 13, ENGLAND Kirchenweg 13 Meiantrichova 5 (Sortiment 1:43 K) Niirnberg, BRD 11 000 Praha 1, 0SSR DUGU S. A. S. (Sortiment 1:24 a 1:32 D) (Sortiment 1:36 P, H) Piazza Antonini 2 FRANCE - JOUTES S. A. INTERGLASS 13 019 Varalo Sesia 278, Av, de la Chapelette Via Asiago, 31 (Vercelli), ITALIA Marseille, FRANCE Milano, ITALIA (Sortiment 1:43 K, H) (Sortiment 1:87 K, U) (Sortiment 1:43 P) 28 MODELAft · 6/1973 uplnosti dokaze zaplnit' kazdorofine viac ako 70strankovy katalog. Medzi tohorobnymi novinkami v tradicnej ijrovni prevedenia sa objavili: rol’nicka usadlosf z Cierneho lesa s domacou pekamou chleba (obr. 2), vel'ke zahradnictvo, dva typy VELTRH rodinych domov v typicky nemeckom style, moderna zrubova chata, male skladiSte (obr. 3) a zeleznicna stanica ,,Neuberg". Treba ovsem dodat', ze hoci ide o novinky pre verkost’ HO, tieto su zretefne mensie, nez dovol’uje tato mierka, vhodne sli teda do V NORIMBERKU zadnych cast! kol'ajiSt’a. Firma BRAWA predviedla na priestor nenarocnii tocdu. Z katalogu je okrem sirokeho sortimentu signalizacnych zariadeni znamy predovsetkym plnefunkcny mostovyzeriav (tak φ ν HO, ako i v N). Tento rok k nemu pribudne draha pre posuv 1973 (Dokoncenie) zeriavov, dim sa zvysuje ich funkcny efekt. Bohaty sortiment Skor, ako spomenieme tohorocne novinky v oblasti zeleznicneho prislusenstva ‘u najvyznamnejdich vyrobcov, urobme mensiu vynlmku a zastavme sa pri jednom z mensich vyrobcov modelovych zeleznic, u firmy MERKER FISCHER. Okrem tradicne kvalitnych mosadznych modelov v mierke 1:87 totiz tento vyrobca pripravil prve Lizkokol’ajnd modely v mierke 1:160, ktore budO jazdit’ na kol'ajach rozchodu 6,5 mm. Je to model loko'motivy ,,Hoya“ a styri modely k nej patriacich vagonov (dva osobne, dva nakladne): 0 tejto sOprave v predlohe je zname, ie patri ,,Spolku priatel’ov zeleznice" v byvalom grofstve Hoya a predstavuje tak atraktivny zeleznicno-turisticky .skanzen. Uvadzane m lniatiirne prevedenie z dielne MF ma jednu zvl£stnost': skrine vagonov a lokomotivy bude treba vlastnoruc- ne namontovat' na podvozky od vyrobkov firmy Marklin. Zda sa vsak, ze tato ,,financne dvakrat narocn^ akcia" nebude zodpovedat’ Orovni, ktorou sa dhes mierka 1:160 prezentuje. Pozoruhodnou skutocnost'ou v oblasti modeloveho zeleznic neho prislusenstva je; ze pre vefkost’ N sa neobjavili takmer ziadne novinky. Dominovala1 veikost’ HO, avsak najmensie modely bolo mozne najst' pri stanku firm y PREISER. Medzi novinarmi sa posepkavalo, ze si je treba dat’ pozor na iista . . . aby ste nebodaj nevdychli prve tri s;erie figOrek (skvele prevedenych) v mierke 1:220. V protiklade k tomuto bolo mozne u firmy PREISER obdivovat’ nastupiste, maiy sklad a ,,minisopu“ na odstavovanie zShradnych modelov z produkcie L. G. B. -Firma KiBRI jezn^m a u nas hlavnesvojim sicefarebnym, zato vsak nie najpresvedcivejsim dojmom posobiacim katalogom. 0 jej modeloch vsak plati opak: su to exaktne prevedene napodobeniny skutocne existujiicich predloh, ktorych kvalitu este zvysuju vhodne piasticke hmoty. Medzi najdolezitejsie tohorocne novinky patri pat' roznych stavebnic zariadeni na skladovanie a precerpavanie tekutych pohonnych hmot spolocnosti ESSO a pat’ budov z Tirolska. Dve z nich - stanicku ,,Blausee“ a vidiecku jusadlosf vidime na obr. 1 a, b. Jedinou vynimkou v mierke. 1:160 boli dve novinky v stanku firmy HERPA: hradla v modernom stavebnom style. Firma FALLER sa staia u nas znamejsou odvtedy, co v prazskej j -*· predajni PRAGOIMPO ponOkli cast' jej sortimentu, ktory v svojej signalnych navestidiel doplnia svetelne ukazovatele smeru a rychlosti; potrebne pismeno, alebo cislicu si modelar pripravi sam jednoducho tym, ze podl’a navodu ihlou vytlaci. uz naperforovane plochy. Firma BUSCH ponukla osobitne stavebnice stromov, veirni podobnych tym, ktore uz roky vedie vo svojom katalogu.' VOLLMER doplnil svoj sortiment o sest’ rozlicnych typov (Pokradovanie na str. 30) MODELAR · 6/1973 29 porizovaci naklady na stavbu zdroje, zlep§uji vsak podstatne prubeh a rozsah (3) regulace. Vykonovy obvod napajece se od minuleho neodli§uje. Ridici obvod je slozitejsi. Omezovaci odpor R1 a Zenerova dioda D5 tvaruji a stabilisuji napajeci napeti ridiciho obvo du. Kondenzator C1 se v tomto zapojeni podle OBR. 6, v neiriz jsou usmemovaci a nabiji az do doby, kdy napeti na nem je ζ ο \ ^ regulacni funkce rozdeleny: vyuziti obou vyssi nez napeti na odporu R3; v tom pulvln stridaveho prubehu zajist'uje ctve- okamziku se stanou oba tranzistory T1 a tv®' rice diod D1 a D4 v mOstkovem zapojeni, T2 vodivymi a vybijeji kondenzator pres regulaci vykonu tyristor Ty. Podobne jako odpor R5a ridici elektrodu tyristoru, ktery Pavel HOLEC, Praha u nerizenych usmernovacii muzeme i zde se tim zapne. Promenny odpor P opet pred kteroukoli diodu vradit jednopolovy reguluje nabijeci proud kondenzatoru a vypinac, cimz ziskame moznost provozu tim i okamzik zapnuti tyristoru. ve dvou pracovnich rezimech, s jedno- Nespokojime-li se s rucnim rizenim cestnym i dvoucestnym usmemenim. vykonu potenciometrem, muzeme jej Doplnime-ll uvedene zapojeni dvema Pro narocne modelare je urceno do- nahradit dalsim tranzistorem T3 podle dalsimi soucastkami podle OBR. 4, konale zapojeni podle OBR. 7, u nehoz OBR. 8 (vykonovy obvod s diodami a ziskame vetsi regulafini rozsah. V kladne je pocitano s moznosti snadneho prizpu- tyristorem, odpor R1 a dioda D5, ktere pulvlne se kondenzator Cpostupne podle sobeni rozmanitym pozadavktim. Dva nejsou v tomto obrazku zakresleny, jsou nastaveni promenneho odporu Pnabiji a tranzistory v ridicim obvodu zvysuji sice zapojeny shodnfe jako v OBR. 7). Obvod v ovlivnuje tak okamzik zapnuti tyristoru, Firma VAU-PE predstavila ako novinky: svajciarsku vilku, kostolik, ryb^rsky domcek a stanicku s hradlom priblizne vstyle, VEIITRH ako ich kedysi - ovsem z plechu - vyrabala pre vacsie rozchody Pokracovanie firma Marklin.SOMMERFELDT ponCikol v HO nove, jemnejsie zo strany 29 prevedene home trolejove vedenie, ROCO doplnila lacny, ale modelove verny koiajovy system i pre vel'kost' Ο, HEKI - tentoraz V NORIMBERKU v Z-ke - predviedla miniatiime stromceky, SCHNEIDER zasa doplnil osvetl'ovacie telesa pre L. G. B. a firmy HERKAT, MINITRIX, TITAN a PHILIPS predviedli novinky v oblasti 1973 automatizacie zeleznicneho modelarstva. mestskych domov (obr. 4). Okrem nich pribudnu styri typy od 45 do 74 mm vysokych osvetiovacich telies pre HO. Modelove auticka firmy WIKING posobila natol'ko presvedci- vym dojmom, le ich i zeleznicni modelari najcastejsie volia ako vhodny doplnok kol'ajist’a. Tento rok bude vyrobny program doplneny ο. i. o seriu automobilov z 30. rokov, ktore po prvy raz vhodne doplnia najma tie kofajistia, ktorych motiv cerpa viac z minulosti. Kym v minulych rokoch uvadzala ako novinky firma POLA prevazne modely budov podia americkych predloh, tento rok sa zacali okrem nich objavovat' tiez novinky cisto europskeho razu: sklapaci most (pine funkcny), drobne sopy na uschovavanie rdzneho zeleznicneho naradia, model starej zeleziarne (obr. 5); v podobnom style sa nesie model americkeho typu zariadenia na triedenie strku (obr. 6) Danska firma HELJAN predviedla model veikeho depa v M 1:87, ktoreho clenenie jednotlivych stanovist’ nie je ako obvykle 15 stupnov, ale celkom netradicne 10 stupnov. ZodpovedajOca tocha sa pripravuje. Tohorocnou novinkou firmy WIAD je koiajovy zeriav (posuv vpred a vzad, vpravo-vl'avo, zdvih a pokles pracovnej casti). 30 MODELAR ■ 6/1973 i OBR. 7; Tr - sekund. M * napeti 12 az 16 V; Ty - KT501; D1 az 04 - KY721; D5 - 2NZ70; P - 50 kilo ohmu; R1 - 100 ohmu/2 W; R2, R3 - 2 kiloohmy; R4 - 4,7 kiloohmCi; T1 -KF517 T2 - KF507; C1 - 0.1 mikrofaradu/40 V HI ______J>—I------V OBR. 8: T3 - KF517; R6 - 82 ^ bazi tranzistoru T3 umozriuje plynuly nebo pouzijeme proudove rele, ktere pfi kiloohmu; R7 - 4,7 kiloohmu; R8 - rozjezd napajene vlakove soupravy (pfi vetsim odberu zatez od zdroje odpoji. 33 kiloohmu; C2 - elektrolyt 500 Tepelne (bimetalove) ochrany nejsou mikrofaradO/25 V; Pf-jednopotovy prelozeni prepinace Pr do horni polohy), tfipolohovy radio; ostatnisoucastky napodobeni jizdy vybehem (pfepinac ve vhodne, protoze odpinaji az po dels! shodne s obr. 7 stredni poloze) nebo pozvolne brzdeni dobe. (dolni poloha). Zmenou kapacity C2 IndukCnost kotvy nbkterych motorku (zafazovanim ruznych kondenzatoru ra- muze nekdy zpusobit, ze tyristor v dicem), volbou hodnot odporu R6 a R8 patficnem okamziku nevypne a zdroj pak (nebo jejich nahrazenim potenciometry) a dodavb piny vykon i pfi regulatoru dalsimi dpravami v teto ddsti schematu vytocenem na vykon minimalni. Odstra- muzeme obmefiovat vlastnosti zdroje. neni je jednoduche: pfipojit k vystupnimu U vsech popsanych fizenych zdrojii se obvodu diodu D tak, jak je slabe musime bezpodminecne postarat o naznaceno v OBR. 9, kde je krome toho ochranu tyristoru pred pfetizenim pri nakresleno uspofadani vystupu popsa nahodnych zkratech na kolejich. Do nych napajecu s zarovkovou ochranou 1 vystupniho vedeni vradime odpor nebo a pfepinacem polarity Pr (ze svorek m, n OBR. 9:0 - KY701; Z - 12V/15W; Pr ^ zarovku, ktere pri zkratu omezi proud napajime kolejove okruhy). - dvoupolovy pfepinac; U - rizeny (zarovka navic tento stav signalizuje) (Dokonceni paste) usmernovai v zapojenipodle obr. 3 az 8 Jednoduchy Inzerci prijimb Vydavatelstvi MAGNET, inzert- zdroj ni oddbleni, Vladislavova 26, 113 66 Praha 1, telefon 261 551, linka 294. Poplatek je Kbs 5,90 za 1 tiskovou ridku. Uzivdrka 18. v mbsici, kmitaveho uverejnbni za 6 tydnii. PRODEJ ■ Motor ΤΟΝΟ 5,6 nepouzity, nezab6hnuty + 2 svicky svetla za 250 Kcs. I. Rosenbreyer, 386 01 Strakonice I/787. ■ 2 RCizne modely volne i motorove, cviCne U-modely a Modeler ro6niky 1963 az 1972, levn§. Fr. Br£zdil, B^lidla OBR, 2 1086, 768 61 Bystrice pod Hostynem, okr. Krom§riz. ■ 3 Vys. TONOX 4kanal, prij. TONOX 2kan£l, servo K1, 10 ks NiCd 225 za 1300 Kcs, plast. stavebnice REVELL Model^ri ruznych odbornosti potrebuji pro Velmi jednoduche reseni je znazorneno na Mayflower a S. Maria po 50 K6s, krystal 27,12 MHz za 25 vdrne modelove napodobeni skutebnosti nekdy OBRAZKU 1. V principu jde o klopny obvod s Kds, 3 ks rele MVVS 230 po 30 Kcs, jednokanal. servo take kmitajici svetlo. V automobilovem mode- jednim tranzistorem typu npn a druhym typu NDR za 80 Kcs. St. Spilka, Ceskolipska 385, 190 00 pnp, jejichz kvalita muze byt podprijmerna, Praha 9. larstvi jsou to napriklad majaky zvlastnioh ■ 4 Modeler 7, 8, 10. 11/65; 11/66; 1 az 10/68; 6, 7, 8. vozidel (terenni a specialni vozy - oranzove, postaci tedy levne tranzistory treti volby z 12/69; 2, 4, 5,6,9 az 12/70. Zd. Pycha, Leninova 575,538 pozdrni - bervene, bezpebnostni a sanitni - vyprodeje. V nakreslenem provedenizarizeni se 51 Chrast u Chrudime. modre), u leteckych modelb cervene kmitajici predpoklada napajeci napeti priblizne 4,5 V. Pri ■ 5 Balsu, casovace, vrtule, motory FOK 1 cm3, obrysova svetla, dale obdobne svetelne majaky pouziti vhodnych typu tranzistoru pracuje Modelspan, gumu Pirelli, casopisy Modeler a Letectvi a lodnich modelu a v zeleznibnim modelarstvi obvod i pfi vyssim napbti. Autor pouzil npn kosmonautika, rCiznou let. lit. aj. Seznam zaSlu. J. tranzistor typu 101NU70 a pnp typu OC70. Oba Simunek, Pod zast£vkou 104, 252 66 Libdice n. Vltavou navestidla a vystrazna svetla na nechrbnbnych II, okr. Praha-zapad. prejezdech. odpory postaci o hodnote 0,1 W, elektrolyt je ■ 6 Mod. material, motory, planky, RC Gama, vl^cky a Rebeni je pomerne jednoduche, kdyz preru- subminiaturni, tantalovy. prlsl., seznam zaslu. L. Smidek, Lesni 11, 370 06 C. sovac nebo zdroj kmitaveho svetla muze byt Kdyz jsme dokbzali zhotovit maly prerusovac, Bud§jovice. skryty tak, ze nezalezi na velikosti potrebnbho je potreba pouiit i vhodny druh zarovek. 11 7 Vysilad Osmikon Skanalovy a 4kan0lovy prijimac prostoru a usporadani. U automobilovych Nejlepe se osvedbily zbrovky pro zeleznicni Polly amaterske vyroby za 1000 K6s. L. Hladik, Fuchsova modelu je vsak prerusovac spolu se zdrojem modelare, ktere prehledne ukazuje OBRAZEK 2, 621 00 Brno 21, tel. 42311-14. ■ 8 MULTIPLEX DIGITRON, 6 funkci. VI. Bily, umisten primo v modelu, musi byt tedy velmi 2. Zcela vlevo je typ se zavitem E 5/8, vedle Gottwaldova 311, 666 01 Tisnov. maly a sestdvat z maleho poctu soucastek. zarovky s nasuvnou patici a nahore a zcela ■ 9 Svazane rocniky KV 1959 az 64 a L+K 1965 al 69 v vpravo typ ,,zrnko ryze" s patici nebo s deskach vlast. vyroby. M. Jilek. Wolkerova 668, 572 01 dratovymi vyvody. Vbechny tyto typy zarovek PoliCka, okr. Svitavy. jsou na nominalni napeti 16 V a nominalni ■ 10 MVVS TRS 2.5 s vrtuli FROG 9x4, t6m§r proud 50 mA. Vyrbbeji se v ruznobarevnem nepouiivany. M. Kotlar, Zitna 23. 110 00 Praha 1. 20M 10K Q 11 Nepouzity pulsac. motor Panorama JET 300. J. provedeni (cira, bervenb, modra, zlutaazelena), Moravec, Tuckova 30, 611 00 Brno. takze oclpada nesnadne barveni sklenene ■ 12 Vlakove soupravy vcetne prislus. Merkur. V. banky. Zarovky maji pri nominalnim napeti Asman, Mosnova 15, 150 00 Praha 5. zbytecne velkou svitivost a sviti celkem ■ 13 TT kolejiste 225x125 cm s bohatym prislusen. uspokojive - ,,modelove" - uz pfi napeti zdroje nebo vymenim za komplet. 6kanalovou RC soupravu. I. 4,5 V. Simek, U Milosrdnych 10, 110 00 Praha 1. ■ 14 Opine rodniky MO 65, 70 neiiplne LM 58-61. MO Uvedene zapojeni je skutecne jednoduche a 63-71, Modelarz65,66,68-70, prodam i jedn. fcisla. Angl. nenarocne na montaz a znalosti elektrotechni- publikace War planes of the second world war - ky. takze i mene zkubeni modelari je uspesne Fighters dil 1,3, 4; Flying Boats. A. Koutsky, Lhotka 36, zvladnou. Treba dbt jenom pozor pri pajeni 410 02 p. Lovosice. vyvodu tranzistoru na to, aby se zbytecne ■ 15 Novou RC soupravu KPZ 4, 4kanal duplex, neprehfival. To jsou ale znama a casto citovana elektronickd ovl. serv. male rozmery. J. Zach, 250 85 LJjezd nad Lesy δ. 319, Praha-vychod. bezpebnostni opatreni. Ing. Ivan NEPRAS (Pokraduje na str. 32) MODELAR ■ 6/1973 31 Γ Specialni modelarske prodejny Cislo Jedn. MODELAr - Zitna ul. 39, Praha 1 - tel. 26 41 02 Nazev Cena MODELY - Sokolovska 93, Praha 8 - tel. 618 49 katalogu mnoz. Plechy a jine Modelarske koutky Mosazny Ms polotvrdy } Ul. 5. kvetna 9/104, Praha 4 - tel. 43 26 16 964107 tl. 0,1 mm, rozmery ► Vinohradska 20. Praha 2 - tel. 24 43 83 500 x 500 mm ks 19,- 964108 tl. 0,1 mm, rozmery Nabidka na derven 1973 500 x 250 mm ks 11,- 964109 tl. 0,2 mm, rozmAry Cislo Nazev Jedn. Cena 500 x 500 mm ks 32,- katalogu mnoz. Medeny Ccu, s obsahem medi 99,5 % Vystrihovanky letadel - vicebarevne 964203 tl. 0,32 mm kg 70.- 940005 TURBOLET ks 2.50 964207 tl. 0,2 mm, rozmery 940006 TRENER ks 2,50 500 x 500 mm ks 35.- 940007 DELFiN ks 2,50 964209 tl. 0,32 mm, rozmery 940008 BLANiK ks 2,50 500x500 mm ks 62,- 940009 *0MELAK ks 2,50 964210 tl. 0,32 mm, rozmery 940010 ZLIN ks 2,50 500x250 mm ks 33, - 941800 Potahovy papir MIKALENTA - 966011 Sroub, matice a podlozka s bily kg 94.50 povrch.upravou M2 x 18 sada po 10 ks 5,50 Modelarske planky 966012 Croub, matice a podlozka s 944110 Z-526 AS-upoutana maketa povrch. upravou M2,6 x 10 cs. akrobatickeho letadla sada po 10 ks 5,50 na motor 5,6 cm3 ks 8,- 966014 Sroub, matice a podlozka s 944118 BA-4B-volna nebo RC maketa povrch. Opravou M3 x 25 dvouplosniku na motor sada po 10 ks 4,40 1 az 1,5 cm3 ks 8,- 970014 Lepidlo ALKAPREN - gtimovy 944122 AIRACOBRA-upoutani polo- roztok bal. 1 kg ks 24, - maketa stihacky na motor 971000 DENTACRYL - metakrylova 2.5 cm3 ks 4,- lici pryskyrice pro technicke 953023 Vrtule souteini habrove pouziti - barva bila ks 18,50 300/100 mm ks 15.- 971007 Tmel UMACIT 700 g ks 12,- 953024 Vrtule soutezni habrove 974013 Nitroemail vrchni na platna le 300/120 mm ks 15,- tadel 100 q, barva - hlinik ks 3,- 953029 Vrtule soutezni habrove 975000 Ricinovy olej - lahviSka 200 g ks 8,80 320/120 mm ks 18.- 975010 Mazani na gumov£ vlakna - 953030 Vrtule soutezni habrove lahvicka 25 g ks 2,60 320/140 mm ks 18,- 977003 Novodurova deska, tloust'ka 953046 Vrtule drevena 240/140 mm ks 7,50 2 mm, propisovaci podl., for mat A1 840 x 600 mm, modra ks 52.- Modelarske motory a prisluienstvi 977009 Novodurova deska, tlouisfka 960001 Motor MVVS 2,5 D7-detonac- 2 mm, propisovaci podl., for ni, obsah 2,5 cm3 s tlumibem mat A2 600 x 420 mm, zluta ks 27,- a silikonovou hadici ks 370,- 977017 Novodurova deska, tloust'ka 960011 Motor MVVS 5,6 A, obsah 2 mm, propisovaci podl., for 5,6 cm3, se Zhavici svi5kou ks 540,- mat A3 420 x 300 mm, zluta ks 14.- 960022 Motor ΤΟΝΟ 10, obsah 977099 Odpad plexiskla, cireho 10 cm3, se zhavici svickou, i barevneho, riizne tlousfky kg 23,- bez ovldd^ni ks 350,- 961002 Tlumib k vyfuku pro motory Zbozi si vyberte osobnA, nezasilAme je! MVVS 5,6 A a 5,6 RC ks 63,- niekol’ko modelov aut. J. Rybar, Svermova 35, 974 00 ■ 39 Za 2 basovabe (do 6 minut), nejlepe Banskέ Bystrica. Graupner, nabizim 2 motory 2,5 cm3 (n6meck6 a so- ■ 26. Modelar 6, 8/66; 8/67; 3/70. 3/72; Zd. Pycha, vdtskb), bi model^rsky material nebo literaturu. Marek Leninova 575, 538 51 Chrast u Chrudimb. Kubieczek, 32-632 Pisarzowice 348, pow. Oswiecim. POMAHAME SI ■ 27 Verne planky modelti hist. val. lodi SOVEREIGN woj. Krakow, Polska. OF THE SEAS a LA COURONNE. V. Pavlat, Ostopovicka ■ 40 Model£r z NDR (23 rokiii, dr£hov6 modely auto- 20, 642 00 Brno 42. mobilCi) hled^ v 0SSR partnera k vymbhov^ni zku§e- (Pokracovani ze str. 31) ■ 28 MO 3/1964; 8/1967; PM c. 31 ..Wodnik"; L + K nosti a model^rskbho materi^lu. Ps^t mozno nbmecky, 22/1967. M. Cesky, 332 02 Stary Plzenec 762,_ anglicky, rusky. Roland Kohler, 99 89 Plauen, Alte Rei- ■ 29 LJpIne robniky Modeler 67, 68, 69, 70. M. Cermak, chenbacher Str. 16 DDR. ■ 16 Soucastky, basi. elektrozdroje, planky drahovych Pernstynska 11, 530 00 Pardubice. ■ 41 Kdozapiijbi(neboprod£) pl0nydieselelektrickych aut; seznam za§lu. Zd. Koth^nek, Lukavskeho 19,15800 ■ 30 Servo s mechanickou neutralizaci 2 ks. J. Buryan, lokomotiv T. 669.0 a T. 978.0, vyr^bbnb 0KD a parni Praha 5 735 53 Dolni Lutyne c. 681, okr. Karvina. lokomotivv 464.2, velikost HO. J. Juraida, 417 81 ■ 17 Motor Jena 1 za 90; Jena 2,5 za 140; MVVS 2,5 TR ■ 31 Schubert; Modely rizenb radiem, vyd. NV r. 1967. Moldava v Kru§. horach 138, okr. Teplice v C. za 200 Kcs; MVVS 5R s tlumibem a s ovladanim otacek L. Novak, Liberecka 978/51, 405 01 Debin II. za 350; vbechny motory v dobrem stavu, 4kan. prijimac ■ 32 Serva Varioprop. Ing. M. Kricka, Manesova 741, MVVS + 2 drahova serva; vysilac 5kan. Multton Si tranz. 252 30 p. Revnice. za 1400 Kcs. E. Harasta, Revolucni613.35735Chodovu ■ 33 RC siipravu 4kanal. do 1600 Kcs a servo s el. K. Var. modelab neutralizaciou. M. Hrabovskb, DZ VZKG p. s. 23. 756 61 ■ 18 RC souprava 6kanal., cena 2400 Kcs; serva: Roznov. Bellamatic II 2 ks, Servoautomatic II 2 ks, nepouzita, po mesicnik pro letecke. raketove, automobilo- 300 K6s. Do redakce. VYMENA ve, zeleznicni a lodni modelarstvi. Vydava ■ 19 Motor MVVS 2,5 cm3 TRS s RC karb. a HOBBY 1 FV Svazarmu ve vydavatelstvi MAGNET cm3. Terrierηονέ-velm i levne. P. Povolny, Sumavskeho ■ 34 R'ocniky Modelare 63-67 a Vltavan 2,5 za model el. 623, 143 00 Praha 4-Modrany. lok. od Minitrix nebo Arnold velikosti N. V. ΝονέΜ 113 66 Praha 1, Vladislavova26, tel. 261 -551 ■ 20 Varioprop 12kanal. J. Rohla, 252 61 Dobroviz 12, Makarenkova 8, 695 00 Hodonin. az 8. S^fredaktor Jiri Smola, redaktor Zde- okr. Praha-zapad. ■ 35 Magnetofon Grundig ZK 125 vyrabany v licencii nik Liska. Redakce 120 00 Praha 2, LublaA- ■ 21 Serva 2kanal. MVVS K1 (150); Roto (130). Ing. NSR za stavebnicu 3poveloveho RC modelu na motor skA 57, tel. 295-969. VychAzi mSsiinA. Cena Detrych, Sudombrska 1, 130 00 Praha 3. 2,5 cm3 bez (prijimaba a vysielaba). Pripadne za menbi vytisku 3,50 Kcs. pololetni predplatne 21. ■ 22 Staveb. vykres. dokum. na rychl. clun. prives i RC model. ZO SVAZARM 900 55 Lozorno, okr. Bratislava Wartburg. Stolni elektr. vrtacku do 5mrri A. E. G.Silhart. Kcs - Ftoziiifuje PNS, v jednotkach ozbroje- - vidiek. nych sil MAGNET - 113 66 Praha 1. Pricna 497, 276 01 Melnik. ■ 36 Nahradni dily k vozu Volha GAZ 21 M za ■ 23 RC souprava Ikanal., subminiaturni s Si leteckomodelarsky material, RC motorovy model na Vladislavova 26. Objednavky prijima kazda tranzistory; 10kanal. vysilac simultanni se superhetem motor 1-1,5 cm3 nebo 2,5-5 cm3. V. Kolensky, Klicp'erova posta i dorucovatel Dohledaci posta Praha 'Vamtoo. a. a. 1.0. nah.a 4. fjJt/y.. Ί- , 5.. 07.. Inzfirci pfii.ima inzertni oddeieni vydava Nabidnete. P. PetrouSek, Nad Primaskou 22, 100 00 ■ 37 Nove motory FOK 1.5 dva ks za servo Servomatic telstvi MAGNET. Objednavky do zahranici Praha 10. 13 (NDR), jen nove nepouzit6. E. Hara§ta, Revolu6ni prijim i PNS-vyvoz tisku, JindfiSskA 14, ■ 24 RC souprava Ikanal, nova, vybornavys. (550); prij. 613, 357 35 Chodov u K. Var. Mars Mini (300), prip. i jednotlive, nebo s vetronem 110 00 Praha 1. Tiskne NaSe vojsko, n. p„ z^vod 8, 162 00 Praha 6-Liboc, Vlasti- (1100). VI. Popel0f, 165 00 Praha 6-Suchdol 611. r Ciz n £ κουρέ na 710. ■ 38 Polsky modeler hled^ v 0SSR partnera k dopi- Toto cislo vy§lo v cervnu 1973 ■ 25 Za akiikolvek cenu katalog ^Matchbox 1972" sov^ni (rusky, anglicky). Ryszard Bochniak, pow. popripade aj ,,Matchbox 1973", alebo vymenim za Bychawa, 23-102 Kosarzew, Polsko. © Vydavatelstvi iasopisii MAGNET Praha 32 MODELAR · 6/1973 / Kategorie pro nas Γ Text i snimky VL. ΒίίΫ 3 I Svahy v okoli Noveho Mesta na Morave, jiz klasicke oblasti naseho svahoveho RC plachteni (1), poskytly druhou dubnovou nedeli soutezicim s vicepovelovymi vetroni dalsi moznost mereni sii pri ..Novomestske jarni" • Na start si vykracuji inzenyri Musil a Heyer, znami piachtarsti odbornici (2) # Zatimco Fr. Trefulka doletal, prichazi na radu Cirrus ing. Heyera (3), jehoz start z ruky V. Maticky mladsiho zveciiuje Fr. Vrtena (4) · Z novych modelti se mihla jen kratce vzduchem pine akrobaticka Heyerova „FCirie“ pozoruhodna hlavne tim, ze k dosazeni potrebne vysky muze pouzit motoru Fok 1,5 a pak jej zaklopit do trupu (5) m m Macfarstf modelari vnesli svo- ji tradlcnf dovednost a peclivost i do stavby RC modelu. Brzdf je — podobng jako u nas — jen maierialnl nedostatky. Na snlm- ku je reprezentant Masznik se svym RC akrobatem ► SNI'MKY: J. Gabris, IBA, Z. Liska, Mattel, J. Novak Celobalsovou stavebnici uhledneho RC vetrone Corvus vyrabl flrma VEB MOBA Modelle v NDR. Tento kus postavil J. NovSk z Prahy na jednokanal Mars (s navijenim nite) a MVVS 1,5 D jako pomocny motor y ▲ Z typizovanych hotovych trupCi a nosnych ploch je mozno ruznou kombinaci sestavit asi 20 riiznych RC modelu bezrrsotorovych i motorovych od 1300 do 3300 rozpeti. Vyrobcem je flrma IBA z Essenu (NSR) A Dvoudverovy Ford Escort o deice 92 mm vyrabi pro sberatele firma Mebetoys pod cislem 8551; v Italii se prodava za 500,— Hr < Jedinou zahranicni maketou pri mezinarodni velikonocni sou- tezi v Hradci Kralove byla Cessna Skymaster souteziciho Wilmera z NSR. Pekne vypracovany model byl vsak na soucasna pravidla prili§ hladky a pri malych rozmerech s motory 2,5 a 3,5 cm3 ne- realistlcky rychly