Strategický Rozvojový Plán Obce SADOV Ozna Čení Dokumentace : KV-101716 Název Dokumentu : Souhrnný Obsah Ozna Čení Dokumentu : KV-101716-01

Strategický rozvojový plán obce ______

název dokumentace : Strategický rozvojový plán obce SADOV ozna čení dokumentace : KV-101716 název dokumentu : Souhrnný obsah ozna čení dokumentu : KV-101716-01

Dokumentace ozna čená KV-101716 je duševním majetkem firmy PLANCO. Tento výtisk je ur čen výhradn ě pro pot řeby objednatele. Po řizování fyzických či mediálních kopií, nebo částe čných kopií, opis ů nebo částe čných opis ů této dokumentace podléhá ve smyslu Autorského zákona č. 35/1965, 89/ 1990, 468/1991, 318/1993 Sb. a násl. p ředchozímu písemnému souhlasu vlastník ů autorských práv. © 2016 PLANCO - Copyright. ozna čení části popis stran :

Dokumentace se skládá ze t ří samostatných díl ů:

Díl 1. Pr ůzkum Díl 2. Plán Díl 3. Implementace

Obsah dílu 1. Pr ůzkum

01. Souhrnný obsah dokumentace...... 1

02. Část pr ůvodní...... 1

03. Část teoretická (1) Pr ůzkum...... 1

04. Část mapová...... 1

05. Část fotografická ...... 1

06. Část pr ůzkumová ...... 1

07. Část analytická...... 1

***

______část-01 strana-1 Strategický rozvojový plán obce ______

Schvalovací doložka

Tento Strategický rozvojový plán byl schválen zastupitelstvem obce

dne: ......

usnesení č. : ......

razítko a podpis: ......

Zpracovatel, konzultant a metodik Ing. Petr Šika, jednatel spole čnosti PLANCO GROUP s.r.o.

......

______část-01 strana-2 Strategický rozvojový plán obce ______

název dokumentace : Strategický rozvojový plán obce SADOV ozna čení dokumentace : KV-101716 název dokumentu : Část pr ůvodní ozna čení dokumentu : KV-101716-02

ozna čení popis strana :

2.1 Úvod...... 1

2.2 Provázanost SRPO ...... 1

2.2.1 Vazba SRPO na ostatní koncep ční dokumenty obce ...... 1

2.2.2 Vazba SRPO na strategický plán rozvoje regionu ...... 1

2.2.3 Vazba SRPO na strategický plán rozvoje Karlovarského kraje ...... 1

2.2.4 Vazba SRPO na strategický plán rozvoje České republiky ...... 1

2.2.5 Provázanost SRPO na strategický plán rozvoje Evropské unie ...... 1

2.2.6 Provázanost SRPO na strategický plán rozvoje Organizace spojených národ ů ...... 1

______část-02 strana-1 Strategický rozvojový plán obce ______

2.1 Úvod

Strategický rozvojový plán obce ( SRPO ) je individuální dokument, který řeší specifické zám ěry a pot řeby na svém správním území. Zárove ň však koresponduje i s dalšími rozvojovými dokumenty, které se obce ve větší či menší mí ře dotýkají.

2.2 Provázanost SRPO

Pro správné fungování funk čního cyklu:

návrh – implementace - bilance

bylo nezbytné zohlednit zásady, které akcentují ostatní rozvojové dokumenty. Tímto zp ůsobem došlo k provázání návrhové části Strategického rozvojového plánu obce horizontálním i vertikálním sm ěrem.

2.2.1 Vazba SRPO na ostatní koncep ční dokumenty obce

Z hlediska vazby na ostatní koncep ční dokumenty obce se jedná p ředevším o platný Územní plán obce.

2.2.2 Vazba SRPO na strategický plán rozvoje regionu

Z hlediska vazby na strategický plán rozvoje regionu se jedná o dokument s názvem Strategický rozvojový plán svazku obcí Region Karlovarský venkov, který sdružuje sousedící obce Otovice, Sadov a Hájek.

2.2.3 Vazba SRPO na strategický plán rozvoje Karlovarského kraje

Z hlediska vazby na strategický plán krajské úrovn ě se jedná o dokument s názvem Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje 2013-2020.

2.2.4 Vazba SRPO na strategický plán rozvoje České republiky

Z hlediska vazby na strategický plán celostátní úrovn ě se jedná o dokument s názvem Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020.

______část-02 strana-2 Strategický rozvojový plán obce ______

2.2.5 Vazba SRPO na strategický plán rozvoje Evropské unie

Z hlediska vazby na strategický plán evropské úrovně se jedná o dokument s názvem Územní agenda Evropské unie 2020.

2.2.6 Vazba SRPO na strategický plán rozvoje Organizace spojených národ ů

Z hlediska vazby na strategický plán nejvyšší úrovně se jedná zprost ředkovan ě o dokument s názvem Strategický plán CBD pro ochranu biodivertizy 2011 – 2020.

______část-02 strana-3 Strategický rozvojový plán obce ______

název dokumentace : Strategický rozvojový plán obce SADOV ozna čení dokumentace : KV-101716 název dokumentu : Část teoretická (1) Pr ůzkum ozna čení dokumentu : KV-101716-03

3. Úvod ...... 1

3.1 Struktura SRPO ...... 1 3.1.1 Východiska ...... 1 3.1.2 Základní části ...... 1

3.2 Metodika zpracování ...... 1

3.2.1 Analytická část strategického plánu ...... 1 3.2.2 Tématické oblasti analytické části...... 1 3.2.3 SWOT analýza...... 1

***

______část-03 strana-1 Strategický rozvojový plán obce ______

3. Úvod

Tento Strategický rozvojový plán obce vznikl spole čnou iniciativou obyvatel, místních zájmových organizací a zastupitelstva obce.

Plán vychází z koncep čních dokument ů kraje, České republiky a Evropské unie. Obsahuje základní cílovou vizi, programové cíle hlavních priorit a opat ření k jejich postupné realizaci.

Proces, který vede od sou časného výchozího stavu k požadovanému cílovému stavu lze obecn ě ozna čit za – cestu zm ěny . Je to soubor krok ů, opat ření, aktivit, jejichž postupným napln ěním dojde k realizaci zám ěru.

______část-03 strana-2 Strategický rozvojový plán obce ______

Na proces strategického plánování lze nahlížet z pozice analýzy budoucích pot řeb. V tomto p řípad ě lze veškeré zám ěry rozd ělit na t ři samostatné sekce:

● Co odstranit? Z pohledu analýzy a predikce budoucích pot řeb je možné definovat procesy, objekty nebo mechanismy, které bude vhodné opustit ( nap ř. pronajmout, prodat, zlikvidovat ).

● Co udržovat? Velká v ětšina aktivit na úrovni komunální samosprávy se v ěnuje údržb ě sou časného stavu. P řevzít, udržovat a pozd ěji op ět p ředat správu obce v uspokojivém stavu, je bezesporu náro čný úkol.

● Co vytvo řit? Z pohledu analýzy a predikce mohou vyplynout nové pot řeby, které bude t řeba realizovat. Je ovšem t řeba pamatovat na to, že vše nové bude t řeba dále udržovat. A provozní náklady se mohou stát pro rozpo čet obce daleko větší zát ěží, než jednorázové náklady po řizovací.

3.1 Struktura SRPO

3.1.1 Východiska

Strategický rozvojový plán obce je koncep ční dokument, který podrobn ě řeší možnosti a zp ůsoby rozvoje obce na výhledové plánovací období 2016 – 2030.

Vychází z pr ůzkumu vývoje obce v předchozích letech, podrobn ě analyzuje sou časný stav a reflektuje výsledky dotazníkového šet ření u obyvatel obce.

______část-03 strana-3 Strategický rozvojový plán obce ______

Obec se rozhodla vytvo řit strategický dokument, který bude obsahovat základní rozvojové sm ěry budoucího vývoje na období 2016 – 2030. Vedle velkých a náro čných projekt ů do infrastruktury jsou nadále definovány i drobné akce, které by m ěly jednak zlepšit stav obce a zárove ň zlepšit životní podmínky obyvatel.

______část-03 strana-4 Strategický rozvojový plán obce ______

3.1.2 Základní části

Strategický rozvojový plán obce se skládá z pěti základních částí:

● Pr ůzkumová část kvantifikuje dosavadní vývoj a sou časný stav obce

● Analytická část hodnotí dosavadní vývoj a sou časný stav obce

● Návrhová část navrhuje základní cílovou vizi ( hlavní rozvojový cíl ), programové cíle ( strategické tématické priority ) a taktický ak ční plán opat ření

● Realiza ční část realiza ční část obsahuje metodiku projektového řízení, která s pomocí metodických list ů podporuje všechny pracovní fáze

● Bilan ční část zp ětn ě hodnotí p ředchozí kroky. Bilan ční část tohoto strategického rozvojového plánu vznikne až v pr ůběhu plánovacího období realizace a bude obsažena v samostatných ro čních hodnotících zprávách

______část-03 strana-5 Strategický rozvojový plán obce ______

3.2 Metodika zpracování SRPO

Strategický rozvojový plán obce je zpracován podle Metodiky tvorby programu rozvoje obce, kterou vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Tématický rozsah řešení programu reflektuje velikost p ředm ětné obce, stanovený plánovací horizont a dohodnutou míru podrobnosti zpracování.

Strategický rozvojový plán obce vzniká inspira ční spoluprací ze t ří zdroj ů:

● obyvatelé obce ● zastupitelé obce ● zpracovatel strategického plánu

______část-03 strana-6 Strategický rozvojový plán obce ______

3.2.1 Analytická část strategického plánu

Analytická část SRPO hodnotí vývoj a stav jednotlivých význa čných ekonomických, kulturn ě-historických, spole čenských, ekologických a dalších ukazatel ů a jev ů a na základ ě rozboru t ěchto ukazatel ů odhaluje p říčiny a d ůsledky jejich vývoje. Je posuzován sou časný stav a vývoj základních ukazatel ů v obci (jak kladné, tak záporné stránky rozvoje obce).

______část-03 strana-7 Strategický rozvojový plán obce ______

______část-03 strana-8 Strategický rozvojový plán obce ______

3.2.2 Tématické oblasti analytické části

● Historie ● Obyvatelstvo ● Ekonomika ● Rozvojová dokumentace ● Technická infrastruktura ● Doprava ● Ob čanská vybavenost ● Životní prost ředí ● Správa obce ● Zájmové aktivity ● Pé če o d ěti, seniory a handicapované osoby

3.2.3 SWOT analýza

______část-03 strana-9 Strategický rozvojový plán obce ______

SILNÉ STRÁNKY / STRENGTH SLABÉ STRÁNKY / WEAKNESS PŘÍLEŽITOSTI / OPPORTUNITY OHROŽENÍ / THREAT

***

______část-03 strana-10 Strategický rozvojový plán obce ______

název dokumentace : Strategický rozvojový plán obce SADOV ozna čení dokumentace : KV-101716 název dokumentu : Část mapová ozna čení dokumentu : KV-101716-04

04. Orienta ční mapa obce...... 2

______část-04 strana-1 Strategický rozvojový plán obce ______

______část-04 strana-2 Strategický rozvojový plán obce ______

název dokumentace : Strategický rozvojový plán obce SADOV ozna čení dokumentace : KV-101716 název dokumentu : Část fotografická ozna čení dokumentu : KV-101716-05

Sadov Foto 1 – 2 ...... 2 Foto 3 – 4 ...... 3 Foto 5 – 6 ...... 4 Foto 7 – 8 ...... 5 Foto 9 – 10 ...... 6 Foto 11 – 12 ...... 7 Foto 13 – 14 ...... 8 Foto 15 – 16 ...... 9 Strá ň Foto 17 – 18 ...... 10 Foto 19 – 20 ...... 11 Foto 21 – 22 ...... 12 Bor Foto 23 – 24 ...... 13 Foto 25 – 26 ...... 14 Foto 27 – 28 ...... 15 Foto 29 – 30 ...... 16 Lesov Foto 31 – 32 ...... 17 Foto 33 – 34 ...... 18 Podlesí Foto 35 – 36 ...... 19 Foto 37 – 38 ...... 20

______část-05 strana-1 Strategický rozvojový plán obce ______

F1 – Sadov

F2 – obecní ú řad

______část-05 strana-2 Strategický rozvojový plán obce ______

F3 – venkovní posezení

F4 – škola

______část-05 strana-3 Strategický rozvojový plán obce ______

F5 – nová výstavba

F6 – zábradlí bez majitele

______část-05 strana-4 Strategický rozvojový plán obce ______

F7 – kaple

F8 – pr ůmyslový areál

______část-05 strana-5 Strategický rozvojový plán obce ______

F9 – park v centru

F10 – pošta

______část-05 strana-6 Strategický rozvojový plán obce ______

F11 – nová autobusová zastávka

F12 – regulace potoka

______část-05 strana-7 Strategický rozvojový plán obce ______

F13 – kemp

F14 – sb ěrné místo

______část-05 strana-8 Strategický rozvojový plán obce ______

F15 - fotbalové h řišt ě

F16 – d ětské h řišt ě

______část-05 strana-9 Strategický rozvojový plán obce ______

F17 – Strá ň

F18 – autobusová zastávka

______část-05 strana-10 Strategický rozvojový plán obce ______

F19 – kaple

F20 – d ětské h řišt ě

______část-05 strana-11 Strategický rozvojový plán obce ______

F21 – pomník

F22 – chátrající objekt

______část-05 strana-12 Strategický rozvojový plán obce ______

F23 – Bor

F24 – panelákové bytovky

______část-05 strana-13 Strategický rozvojový plán obce ______

F25 – bývalá škola

F26 – hasi čská zbrojnice

______část-05 strana-14 Strategický rozvojový plán obce ______

F27 – autobusová zastávka

F28 – plakátovací plocha a obecní výv ěska

______část-05 strana-15 Strategický rozvojový plán obce ______

F29 – pomník

F30 – kostel

______část-05 strana-16 Strategický rozvojový plán obce ______

F31 – Lesov

F32 – pr ůmyslový areál

______část-05 strana-17 Strategický rozvojový plán obce ______

F33 – nová výstavba

F34 – chodník p řed rekonstrukcí

______část-05 strana-18 Strategický rozvojový plán obce ______

F35 – Podlesí

F36 – kontejnery na t říd ěný odpad

______část-05 strana-19 Strategický rozvojový plán obce ______

F37 - vlaková zastávka

F38 – autobusová zastávka

______část-05 strana-20 Strategický rozvojový plán obce ______

název dokumentace : Strategický rozvojový plán obce SADOV ozna čení dokumentace : KV-101716 název dokumentu : Část pr ůzkumová ozna čení dokumentu : KV-101716-06

6. Pr ůzkumová část SRPO ( bude v čistopise p řečíslována )

3.1 Základní údaje...... 1 3.1.1 Základní identifika ční údaje obce...... 1 3.1.2 Historie...... 1 3.1.3 Obyvatelstvo...... 1 3.1.4 Ekonomika...... 1 3.1.5 Rozvojová dokumentace...... 1

3.2 Technická infrastruktura...... 1 3.2.1 Voda...... 1 3.2.2 Kanalizace...... 1 3.2.3 Elektrická energie...... 1 3.2.4 Plyn...... 1 3.2.5 Ve řejné osv ětlení ...... 1 3.2.6 Pasportizace ve řejného osv ětlení ...... 1 3.2.7 Ve řejný rozhlas ...... 1 3.2.8 Telekomunikace...... 1

______část-06 strana-1 Strategický rozvojový plán obce ______

3.3 Doprava...... 1 3.3.1 Silni ční sí ť ...... 1 3.3.2 Autobusová doprava...... 1 3.3.3 Železni ční doprava ...... 1 3.3.4 Letecká doprava ...... 1 3.3.5 Vodní doprava ...... 1 3.3.6 Cyklistická doprava...... 1 3.3.7 Pěší doprava ...... 1 3.3.8 Doprava v klidu...... 1 3.3.9 Dopravní zna čení ...... 1 3.3.10 Pasportizace komunikací ...... 1

3.4 Ob čanská vybavenost ...... 1 3.4.1 Bydlení...... 1 3.4.2 Školství a vzd ělávání...... 1 3.4.3 Zdravotnictví...... 1 3.4.4 Sociální pé če...... 1 3.4.5 Kultura...... 1 3.4.6 Sport a t ělovýchova...... 1 3.4.7 Služby...... 1 3.4.8 Turistický ruch...... 1 3.4.9 Pasportizace drobných památkových objekt ů ...... 1 3.4.10 Požární ochrana...... 1 3.4.11 Civilní ochrana...... 1 3.4.12 Obecní policie...... 1

3.5 Životní prost ředí...... 1 3.5.1 Krajina...... 1 3.5.2 Ve řejná zele ň ...... 1 3.5.3 Pasportizace ve řejné zelen ě ...... 1 3.5.4 Ovzduší...... 1 3.5.5 Vodstvo...... 1 3.5.6 Protipovod ňová ochrana ...... 1

______část-06 strana-2 Strategický rozvojový plán obce ______

3.5.7 Hluková zát ěž...... 1 3.5.8 Protihluková ochrana...... 1 3.5.9 Odpadové hospodá řství ...... 1 3.5.10 Brownfields lokality...... 1

3.6 Správa obce...... 1 3.6.1 Ve řejná správa...... 1 3.6.2 Vnit řní vztahy ...... 1 3.6.3 Vývoj rozpo čtu...... 1 3.6.4 Informa ční a komunika ční kanály...... 1 3.6.5 Hřbitovní správa ...... 1 3.6.6 Přísp ěvkové organizace...... 1 3.6.7 Vn ější vztahy...... 1

3.7 Zájmové aktivity...... 1 3.7.1 Místní zájmové organizace...... 1 3.7.2 Náboženské organizace...... 1 3.7.3 Významní rodáci...... 1 3.7.4 Kroniká řství ...... 1

3.8 Sociální oblast...... 1 3.8.1 Pé če o d ěti ...... 1 3.8.2 Pé če o seniory ...... 1 3.8.3 Pé če o zdravotn ě znevýhodn ěné osoby ...... 1 3.8.4 Pé če o sociáln ě znevýhodn ěné osoby...... 1 3.8.5 Komunitní plán sociálních služeb...... 1

3.9 Anketa...... 1 3.9.1 Výzkum ve řejného mín ění v obci ...... 1

______část-06 strana-3 Strategický rozvojový plán obce ______

3.1.1 Základní identifika ční údaje o obci

Název obce Sadov

Oficiální web http://www.sadov.cz

E-mailová adresa [email protected]

Adresa Sadov 34 362 61 Sadov

starosta Eduard Frisch

NUTS 3 (kraj): Karlovarský (CZ041)

LAU1 (okres): Karlovy Vary (CZ0412)

LAU2 (obec): CZ0412 555533

ORP Karlovy Vary

PO Karlovy Vary

katastrální vým ěra 19,34 km²

katastrální území 5

ZSJ 5

ZS 50°16 ′2″ s. š., 12°53 ′50 ″ v. d.

nadmo řská výška 410 m n. m.

______část-06 strana-4 Strategický rozvojový plán obce ______

3.1.2 Historie

Obec Sadov sestává z částí: Sadov, Bor, Lesov, Podlesí a Strá ň. Historie t ěchto míst je spojena s osidlováním celého karlovarského kraje. Prvními soustavnými osídlenci kraje byli Slované. Archeologické nálezy pocházejí z 9. století a první písemná zmínka (o Sedlci) je z roku 1086. Ve 13. století dochází k postupné germanizaci oblasti ( první koloniza ční vlna n ěmecká). Vliv N ěmc ů byl potla čen b ěhem husitských válek. Po jejich skon čení však p řichází druhá a po skon čení t řicetileté války t řetí koloniza ční vlna. Proces germanizace byl v naší oblasti ukon čen hromadným odsunem N ěmc ů po 2. sv ětové válce ( v roce 1930 tvo řili Němci 92 % obyvatelstva karlovarska). Vývoj osídlování území, na kterém leží naše obec, trvá zhruba 1 000 let. První písemné zmínky o jednotlivých částech obce se objevují až pozd ěji.

Bor (Haid název odvozen od „ auf der Heide“ – mýtina s vřesem) První písemné zmínky jsou z roku 1369, kdy byl Bor pod loketským panstvím. V roce 1428 ovládl zdejší území husita Jakoubek z V řesovic. Pozd ěji se zde st řídali Šlikové, Schoenburgové, Sachsen-Lauenburgové a Bádenští. Do roku 1975 byla obec samostatná, pak byla integrována do Sadova.

Sadov (Sodau pravd ěpodobn ě jako „ves nad potokem“) První zmínky pocházejí z roku 1523. Život v obci ovlivnila především nalezišt ě kaolinu (Zettlitzer Kaolinwerke – Sedlecké kaolinové závody) a uhelné doly LEOPOLD a FRISCH GLUCK. Obec byla zprvu samostatná, v letech 1872 – 1913 je vedena pod Podlesím. Pr ůmysl však posílil Sadov natolik, že v roce 1930 je již vedená jako samostatná , aby postupn ě k sob ě integrovala okolní obce.

Lesov ( Lessau) Nejstarší zmínky pocházejí z roku 1523. P ůvodn ě byl Lesov zem ědělský dv ůr pod ostrovským panstvím. Od 18 stol. se západn ě od obce t ěžilo hn ědé uhlí. P ři stavb ě železnice byly doly zasypány. V roce 1873 založil Franz Schmidt porcelánku, kterou v roce 1919 p řevzali jako porcelánku CONCORDIA brat ři Lowové. V roce 1927 založil Josef Lenhart další porcelánku SCHNEIDER ( dnešní vývojový závod ).

______část-06 strana-5 Strategický rozvojový plán obce ______

Obec spadala v letech 1872 – 1913 pod Bor. Potom byla samostatná a od roku 1950 je vedena pod Sadovem.

Podlesí ( Halmgrun) První zmínka se objevuje v roce 1557. Od roku 1930 je obec vedena pod Sadovem.

Strá ň (Elm) První písemná zmí ňka se objevuje roku 1525. Sídlo bylo zřejm ě založeno na k řižovatce odchodní cesty z Ostrova do Radošova. Spadalo pod Šlikovské panství. P ůvodn ě samostatná obec byla v letech 1960-1970 spravována obcí Bor. V roce 1970 byla spolu s Borem integrována pod Sadov.

( pramen: www.sadov.cz )

3.1.3 Obyvatelstvo

______část-06 strana-6 Strategický rozvojový plán obce ______

( údaje podle ČSÚ )

3.1.4 Ekonomika

______část-06 strana-7 Strategický rozvojový plán obce ______

( údaje podle ČSÚ )

______část-06 strana-8 Strategický rozvojový plán obce ______

3.1.5 Rozvojová dokumentace

Územn ě plánovací dokumentace Obec má zpracovaný územní plán z roku 2016.

Strategický rozvojový plán Na období 2007 -2013 byla zpracována Strategie rozvoje obce.

3.2.1 Voda Obec Sadov (395 – 425 m n.m.) je napojena na skupinový vodovod Karlovy Vary – Ostrov. Jedná se o vodovodní p řivad ěč z litinového potrubí DN500 z vodojemu Nad Lomem do vodojemu HTP Ostrov. Zdrojem vody pro řešenou oblast Sadov – Podlesí – Lesov – Bor – Strá ň jsou k dispozici dva vodojemy : dvoukomorový vodojem č.26 „Podlesí“ o objemu 150 m3 (2x75 m3) s kótou dna 457,00 m .n.m. a hladinou na kót ě 459,00 m n.m., a vodojem „Hájek“ realizovaný v rámci stavby vodovodního p řivad ěč e DN500 z K.Var ů do Ostrova. Vodojem je dvoukomorový, objem komor je 2x250 m3, kóta dna je 491,60 m n.m. a kóta hladiny 496,00 m n.m. V sídlech Sadov, Podlesí, Lesov a Bor jsou zrealizovány vodovodní řady, na které je napojena stávající zástavba. Strá ň na vodovod napojena není.

3.2.2 Kanalizace

Část území – obec Sadov a Lesov - je napojena na skupinovou kanalizaci Karlovy Vary, resp. na kanaliza ční sb ěra č, který je ukon čen v centrální čistírn ě odpadních vod v K.Varech – Drahovicích. V Sadov ě je realizován oddílný systém kanalizace, který je napojen na kanaliza ční sb ěra č ukon čený v čistírn ě odpadních v Drahovicích. Kapacita tohoto systému by m ěla být dosta čující i pro napojení dalších oddílných systém ů z rozvojových ploch. V Lesov ě byl zrealizován kanaliza ční systém, který vznikl přepojením stávajícího septiku na kanaliza ční stoku z obce Hájek. Odpadní vody z Lesova jsou tak tímto potrubím odváděny do kanaliza čního sb ěra če v Sadov ě a odtud rovn ěž na ČOV Drahovice. V Podlesí je zrealizován díl čí systém oddílné kanalizace. Splaškové odpadní vody z části obce jsou svedeny do čistírny odpadních vod na p.p. č. 409/9.

______část-06 strana-9 Strategický rozvojový plán obce ______

Tato čistírna je funk ční, avšak nejsou na ni napojeny všechny objekty v Podlesí. V Boru je dokon čen kanaliza ční systém navržený projektem „„Sadov, Bor – napojení na kanaliza ční sí ť Karlovy Vary. Tento systém odvádí odpadní vody do kanaliza čního systému v Dolním Lesov ě a odtud budou odpadní vody p řevád ěny na centrální čistírnu odpadních vod v K.Varech – Drahovicích. Ve Stráni neexistuje žádný kanaliza ční systém, objekty jsou odkanalizovány individuáln ě do septik ů a žump s nekontrolovatelnými p řepady, výjime čně jsou instalovány domovní ČOV.

3.2.3 Elektrická energie

Rozvodná sí ť elektrické energie je v obci vybudována. Rozvody jsou vedeny po obci p řevážn ě vzduchem ( 70 % ). Kapacita dalšího připojení na jednotlivých trafech je volná.

3.2.4 Plyn Rozvod plynu v obci je vybudován v Sadov ě a v Lesov ě. Podlesí, Bor a Strá ň na plyn napojen není

3.2.5 Ve řejné osv ětlení

Veřejné osv ětlení je vybudováno ve všech lokalitách. Postupn ě dochází k modernizaci. V n ěkterých lokalitách je ve špatném stavu.

3.2.6 Pasportizace ve řejného osv ětlení

Pasportizace ve řejného osv ětlení je vyhotovena.

3.2.7 Ve řejný rozhlas

Kvalita pokrytí území obce bezdrátovým ve řejným rozhlasem je vyhovující.

3.2.8 Telekomunikace

Kvalita pokrytí území obce telekomunika čními kanály je vyhovující.

3.2.9 SMS info kanál

Informa ční kanál prost řednictvím SMS není pro ob čany zaveden.

______část-06 strana-10 Strategický rozvojový plán obce ______

3.3.1 Silni ční sí ť

Území obce leží p římo na dopravní ose tranzitní trasy I/13 (silnice I.t řídy ve čty řpruhovém uspo řádání, v kategorii S22,5/80). Z pohledu širších dopravních vztah ů je řešené území na nadregionální silni ční sí ť p římo napojeno k řižovatkou v Boru a nep římo n ěkolika silnicemi třetí t řídy, z nichž jedna tvo ří i vícemén ě dopravní osu daného řešeného území (III/221 29). Touto krajskou silnicí je možno se vydat jak sm ěrem na Karlovy Vary, tak i do Hrozn ětína nebo opa čným sm ěrem na Radošov (III/22124). Krajská silnice III/222 22 dále pak zajiš ťuje p řístup ve sm ěru do Ostrova (v soub ěhu s nadregionální I/13).

3.3.2 Autobusová doprava

Na území obce je možné využít následující autobusové spojení: Karlovy Vary – Ostrov (zastávky Sadov – Lesov dolní i horní) Karlovy Vary – Abertamy (zastávka Podlesí) Karlovy Vary – Bor – Otovice – Hrozn ětín – (školní spoj nap říč obcí)

3.3.3 Železni ční doprava

Obcí probíhá d ůležitá železni ční tra ť č. 140 (Chomutov – Cheb). Dále pak lokální železni ční tra ť „malého“ významu č. 141 (Karlovy Vary – Merklín). Nejbližší železni ční zastávka na trati č. 140 je v Hájku nebo v Dalovicích, rychlíková pak až v Karlových Varech. Na trati č. 141 je nádraží v Sadov ě a zastávka v Podlesí.

3.3.4 Letecká doprava

Letecká doprava není na katastru obce zavedena.

3.3.5 Vodní doprava

Vodní doprava není na katastru obce zavedena.

______část-06 strana-11 Strategický rozvojový plán obce ______

3.3.6 Cyklistická doprava

Cyklostezky na katastru obce: Euregio-Egrensis

Cyklotrasy nejsou na katastru obce zna čeny.

3.3.7 P ěší doprava

Chodníky pro p ěší jsou vybudovány p ředevším v Sadov ě a Lesov ě, z části v Boru a v Podlesí.

3.3.8 Doprava v klidu

Parkovací plochy jsou v obci k dispozici na n ěkolika místech a jejich po čet se jeví v sou časnosti jako dostate čný.

3.3.9 Dopravní zna čení

Horizontální zna čení Horizontální dopravní zna čení je vyhovující.

Vertikální zna čení Vertikální dopravní zna čení je vyhovující.

Sv ětelná signalizace Sv ětelná signalizace je instalována na železni čních p řejezdech.

Akustická signalizace Akustická signalizace není instalována.

3.3.10 Pasportizace komunikací

Pasportizace komunikací na katastru obce byla vypracována v roce 2015.

______část-06 strana-12 Strategický rozvojový plán obce ______

3.4.1 Bydlení Bydlení v obci je řešeno v rodinných domech (92%) a bytových domech (8%).

Bydlení pro seniory Bydlení pro seniory není v obci vybudováno.

Chrán ěné bydlení Chrán ěné bydlení není v obci k dispozici.

Sociáln ě vylou čené lokality Na katastru obce se nenacházejí žádné sociáln ě vylou čené lokality.

3.4.2 Školství a vzd ělávání

Základní vzd ělávání Obec Sadov je členem svazku obcí Regionu Karlovarský venkov. Svazek obcí RKV je z řizovatelem školské právnické osoby Základní škola a Mate řská škola Regionu Karlovarský venkov. Do této školy pat ří budovy v Hájku, Sadov ě a Otovicích. V Hájku se nachází mate řská škola, v Sadov ě mate řská škola a 1 stupe ň základní školy, v Otovicích je mate řská škola a 1 i 2 stupe ň základní školy. Tím je zajišt ěno celé období základního vzd ělávání.

St řední vzd ělávání St řední vzd ělávání se zajiš ťuje mimo katastr obce.

Vyšší vzd ělávání Vyšší vzd ělávání se zajiš ťuje mimo katastr obce.

Celoživotní vzd ělávání Celoživotní vzd ělávání se zajiš ťuje mimo katastr obce.

______část-06 strana-13 Strategický rozvojový plán obce ______

3.4.3 Zdravotnictví

V obci se nenachází žádné zdravotnické za řízení, ob čané dojížd ějí do okolních obcí a m ěst, p ředevším do Karlových Var ů, nebo Ostrova. V Karlových Varech se nachází Karlovarská krajská nemocnice, v Ostrov ě Nemocnice Ostrov.

3.4.4 Sociální pé če

Terénní sociální služba Terénní sociální službu poskytuje ob čanské sdružení Res vitae.

Denní stacioná ř Nejbližší domov pro seniory se nachází v Karlových Varech a Ostrov ě.

Domov pro seniory Nejbližší domov pro seniory se nachází v Karlových Varech a Ostrov ě. .

3.4.5 Kultura

Místní knihovna V budov ě obecního ú řadu je z řízena místní knihovna, která je otev řena každou st ředu od 15.00 do 18.00 hodin. Obec každoro čně uzavírá smlouvu s Krajskou knihovnou Karlovy Vary na nákup a zpracování knižního fondu a na provoz knihovního systému Clavius REKS. Krajská knihovna zajiš ťuje nákup a odborné zpracování knih. Předaný knihovní fond se stává majetkem obce a zároveň sou částí vým ěnného fondu, který cirkuluje po smluvn ě vázaných knihovnách okresu Karlovy Vary.

Kulturní za řízení Kulturní d ům za čal ob čan ům sloužit v roce 1963. V dalších letech byla postavena p řístavba, která dnes slouží jako klub (restaurace). V roce 2001 byl kulturní d ům zasažen požárem, kdy byl zni čen velký sál. Po rekonstrukci za čal kulturní d ům op ět sloužit ve řejnosti. V sou časné dob ě zde probíhá řada kulturních akcí, nap ř. plesy, d ětské akce, divadlo, cvi čení žen, TJ Slovan K.Vary zde trénuje a odehrává zápasy ve stolním tenisu.

______část-06 strana-14 Strategický rozvojový plán obce ______

3.4.6 Sport a t ělovýchova

TJ Sokol Sadov – fotbalový klub trénuje a hraje na fotbalovém h řišti, které se nachází v části Lesov. Pozemky v okolí h řišt ě jsou územním plánem ur čeny na sportovní rekreaci. V sou časné dob ě pozemky pat ří do majetku obce Sadov, která má s tímto územím mnoho plán ů. V blízkosti se nachází tenisové kurty, které jsou ve špatném stavu a v sou časné dob ě se zde nehraje. V Boru je malé sportovní h řišt ě, kde se odehrávají turnaje v nohejbalu. Ve Stráni je jezdecký areál, kde funguje Jezdecká stáj Gabrielka. V Sadov ě u budovy základní školy je vybudováno víceú čelové h řišt ě, které ve velké mí ře využívá škola, v menší pak ob čané.

3.4.7 Služby

V obci Sadov v části Lesov se nachází prodejna smíšeného zboží a prodejna od ěvů. V části Bor se nachází prodejna smíšeného zboží a restaurace. V kulturním dom ě v Sadov ě funguje klub – restaurace.

3.4.8 Turistický ruch

V obci cílený turistický ruch neprobíhá. Za turistické cíle lze považovat p ředevším:

Kostel sv. Ma ří Magdalény: Ran ě gotický farní kostel sv. Ma ří Magdalény byl vystav ěn v dob ě kolem roku 1260 na návsi uprost řed osady Bor (Haid). V roce 1770 byla pozdn ě barokn ě prodloužena lo ď kostela a v letech 1874-1875 byla p řed západním pr ůč elím vystav ěna nová v ěž. Po nuceném vysídlení n ěmeckého obyvatelstva na konci druhé sv ětové války však přestal být kostel udržován a postupn ě chátral. Od roku 2006 probíhá postupná rekonstrukce zchátralého kostela.

Smír čí k říž: Smír čí k říž stojí vedle gotického portálu na severní stran ě kostela sv. Má ří Magdalény v obci Bor.

Pomník ob ětem 1. sv ětové války: Pomník ob ětem 1. sv ětové války od socha ře Alfreda Dietla z Rybá ř byl postaven v roce 1925 na prostranství u farního kostela sv. Má ří Magdalény na návsi uprost řed vsi Bor (Haid). Slavnostní odhalení pomníku prob ěhlo poté dne 13. zá ří 1925. Po roce 1945 však byla původní nápisová deska se jmény padlých novými osídlenci odstran ěna. N ěkdy ve 2. polovin ě 20. století byl nakonec objekt přem ěně na pomník ob ětem 1. a 2. sv ětové války.

______část-06 strana-15 Strategický rozvojový plán obce ______

Strá ň Kaple: Novodobá obecní kaple byla postavena v roce 1890 v horní části bývalé svažité návsi uprost řed vsi Strá ň (Ellm). Po nuceném vysídlení n ěmeckého obyvatelstva na konci druhé sv ětové války však přestala být kaple udržována a postupn ě chátrala. V roce 2010 přistoupila obec Sadov k částe čné rekonstrukci zchátralé kaple.

Pomník Sov ětské armád ě (1945)

Sadov Kaple: Pozdn ě barokní obecní kapli nechal postavit v roce 1788 zdejší chalupník Andreas Funk z čp. 8 na návrší ve výse či mezi silnicemi ve sm ěru na Podlesí p řed pozd ějším železni čním viaduktem uprost řed obce Sadov (Sodau).

Památný strom Smute ční buk u školy: buk lesní – vyhlášeno roku 2014.

3.4.9 Pasportizace drobných památkových objekt ů

Pasportizace drobných památkových objekt ů nebyla provedena.

3.4.10 Požární ochrana

Požární ochrana je zajiš ťována prost řednictvím SDH v Boru. V sou časné dob ě má sbor dobrovolných hasi čů 60 člen ů. Z toho 38 dosp ělých člen ů ( 32 muž ů, 6 žen),mládež kategorie starších 13 člen ů, p řípravka 9 člen ů. Z t ěchto člen ů je tvo řena zásahová jednotka (p řesný název je Jednotka dobrovolných hasi čů obce). Je tvo řena ze 14 člen ů, kte ří prošli výcvikem a školením na velitele ZJ, technika, strojníka, zdravotníka atd.

3.4.11 Civilní obrana

Civilní ochrana je zajiš ťována prost řednictvím IZS.

3.4.12 Obecní policie

Obecní policie není v obci z řízena.

______část-06 strana-16 Strategický rozvojový plán obce ______

3.5.1 Krajina

Krajina katastru obce je z části zalesn ěná. Nejvýrazn ějšími prvky reliéfu jsou Sadovský vrch (497 m n.m.), h řbet Lysého vrchu (512 m n.m.) a Studeného vrchu (569 m n.m.) na jižní hranici území a údolí Elmského potoka severn ě od Strán ě. Nadmo řská výška kolísá od 400 m n.m. do 470 m n.m. Území je mírn ě zvln ěnou krajinou okraje Sokolovské pánve a Doupovských hor s charakteristickou morfologií, porosty i sídelní strukturou. V krajin ě se projevuje n ěkolik dominant (vrcholy, údolí) i pozitivních krajinných znak ů p řírodních (louky, potoky s b řehovými porosty, aleje) i kulturních (historické stavby). Sou časn ě je v krajin ě množství negativních znak ů z lidské činnosti (prostory t ěžby kaolínu, výrobní areály). Estetická hodnota vlastního území není p říliš vysoká s výjimkou izolovaných p řírodních a historických prvk ů. V r ůzných částech území jsou : = chrán ěná ložisková území (CHLÚ) - Čapí hnízdo č.17480000, Všeborovice č.22930000, Dalovice č. 2568000 a Lesov č. 2590000 = prognózní zdroje - Lesov č. 9404200 a Nová Víska • Bor č.9404400 = výhradní ložiska - Podlesí č. 3116600, Podlesí 2 č. 3116602, Podlesí • Čapí hnízdo č.3174800, Všeborovice č. 3229300, Dalovice • Vysoká č. 3256800 a Lesov č. 3259000

3.5.2 Ve řejná zele ň

V intravilánu obce se nacházejí udržované travnaté plochy a solitérní vzrostlá zele ň.

3.5.3 Pasportizace ve řejné zelen ě

Pasportizace ve řejné zelen ě nebyla provedena.

3.5.4 Ovzduší

Koncentrace zne čiš ťujících látek nejsou v území ani v jeho bezprost ředním okolí sledovány žádnými m ěř ícími stanicemi. Nejbližší stanice je v Karlových Varech. Dle Sd ělení odboru ochrany ovzduší MŽP nebylo v roce 2010 území obce za řazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Stav ovzduší není problematický.

______část-06 strana-17 Strategický rozvojový plán obce ______

3.5.5 Vodstvo

Územím protékají jen menší vodní toky - Sadovský potok, Borský a Nejdovský potok, v malé mí ře pak Vitický potok. Část území je v ochranném pásmu II. stupn ě II A a II B p řírodních lé čivých zdroj ů láze ňského místa Karlovy Vary. Do východní části obce zasahuje ochranné pásmo II. stupn ě zdroj ů p řírodních minerálních vod a přírodních lé čivých zdroj ů v Kyselce.

3.5.6 Protipovod ňová ochrana

Na katastru obce se nacházejí rizikové oblasti. Povod ňový plán obce je zpracován.

3.5.7 Hluková a ot řesová zát ěž

V řešeném území se jako hluková zát ěž projevuje t ěžká silni ční doprava. Hlavní tranzitní sm ěr po silnici I/13 je sice veden mimo osídlená území, ale pr ůmyslové a t ěžební aktivity v obci a širším okolí zat ěžují zejména trasy Lesov - Sadov - Dalovice a Podlesí - Otovice.

3.5.8 Protihluková ochrana

Hluk ze železni ční dopravy není nutno sledovat, p ři rekonstrukci trati č. 140 byla tato vybavena protihlukovou st ěnou.

3.5.9 Odpadové hospodá řství

Komunální odpad Likvidace tuhého komunálního odpadu je řešena periodickým svozem.

Recyklovatelný odpad Tříd ěný odpad je shromaž ďován do zvláštních sb ěrných nádob na 13 stanovištích a) Biologické odpady, barva hn ědá b) Papír, barva modrá, c) Plasty, PET lahve, barva žlutá, d) Sklo, barva zelená, e) Kovy, barva šedá

Kovový odpad Kovový odpad je shromaž ďován pro periodický odvoz v kontejneru 1100 litr ů.

______část-06 strana-18 Strategický rozvojový plán obce ______

Nebezpe čný odpad Sb ěr a svoz nebezpe čných složek komunálního odpadu je zajiš ťován minimáln ě dvakrát ro čně jejich odebíráním na p ředem vyhlášených přechodných stanovištích p římo do zvláštních sb ěrných nádob k tomuto sb ěru ur čených. Informace o sb ěru jsou zve řej ňovány v obecních výv ěskách, na ú řední desce a na internetových stránkách obce.

Bioodpad Sb ěr biologicky rozložitelného komunálního odpadu bude zajišt ěn vždy od 1.4. do 31.10. BRO je shromaž ďován v plastových kontejnerech. Významná část se kompostuje v domácích kompostérech.

Elektroodpad Veškeré vysloužilé elektrospot řebi če mohou ob čané odevzdávat na sb ěrné místo, které je z řízeno v budov ě bývalé hasi čské zbrojnice v Sadov ě.

Velkoobjemový odpad Velkoobjemový odpad je možno p ředat k likvidaci 2x ro čně b ěhem speciálních termínových svoz ů velkoobjemového odpadu.

Expirovaná farmaka Nepoužitá nebo expirovaná farmaka lze odevzdávat pouze do lékáren.

Odpadový olej Odpadový olej je likvidován v rámci nebezpe čného odpadu.

Hřbitovní odpad Hřbitovní odpad se likviduje v rámci svozu komunálního odpadu.

Stavební a demoli ční odpad Likvidace stavebního a demoli čního odpadu se provádí individuáln ě.

Likvidace vozidel Ekologickou likvidaci motorových vozidel se zajiš ťuje individuáln ě.

Likvidace odpadového sn ěhu V obci se neprovádí odvoz odpadového sn ěhu. Sníh se rozpouští na do časných deponiích.

______část-06 strana-19 Strategický rozvojový plán obce ______

Sb ěrné místo Sb ěrné místo je z řízeno v bývalé hasi čské zbrojnici v Sadov ě.

Sb ěrný dv ůr Sb ěrný dv ůr v obci vybudován není.

3.5.10 Brownfields lokality

Podle údaj ů národní databáze brownfield ů se na katastru obce nenachází žádná „deprimující zóna“ ( výraz Ministerstva pro místní rozvoj ČR ).

______část-06 strana-20 Strategický rozvojový plán obce ______

3.6.1 Ve řejná správa

Základní výkon ve řejné správy zajiš ťuje místní obecní ú řad. Obcí II. stupn ě s pov ěř eným ú řadem v p řenesené p ůsobnosti výkonu státní správy je m ěsto Karlovy Vary. Obcí III. stupn ě s rozší řenou působností samosprávy je m ěsto Karlovy Vary.

3.6.2 Vnit řní vztahy

Výbory: - Finan ční výbor zastupitelstva - Kontrolní výbor zastupitelstva

Komise: - komise pro životní prost ředí - kulturní komise - stavební komise - komise ve řejného po řádku

3.6.3 Vývoj rozpo čtu ( zdroj: www. rozpocetobce.cz )

______část-06 strana-21 Strategický rozvojový plán obce ______

3.6.4 Informa ční a komunika ční kanály

- výv ěsky - webové stránky - ve řejný rozhlas - e-mail :

3.6.5 Hřbitovní správa

Hřbitovní agendu vede pov ěř ený pracovník obecního ú řadu.

3.6.6 P řísp ěvkové organizace

Obec nemá p řísp ěvkové organizace.

3.6.7 Vn ější vztahy

Obec je aktivním členem těchto organizací:

Region Karlovarský venkov DSO Krušné hory – západ Spolek pro obnovu venkova Svaz m ěst a obcí České republiky MAS Krušné hory

Partnerské obce Obec neudržuje oficiální partnerské vazby.

______část-06 strana-22 Strategický rozvojový plán obce ______

3.7.1 Místní zájmové organizace

V obci funguje n ěkolik zájmových organizací:

Sbor dobrovolných hasi čů Bor TJ Sokol Sadov Včela ři Myslivci spolek Živá Strá ň

3.7.2 Náboženské organizace

V obci nejsou žádné samostatné náboženské organizace.

3.7.3 Významní rodáci

Synové a dcery obce:

V obci nejsou žádní významní rodáci.

3.7.4 Obecní kroniká řství

Obec v sou časné dob ě hledá kroniká ře pro vedení kroniky.

______část-06 strana-23 Strategický rozvojový plán obce ______

3.8.1 Pé če o d ěti

Pé či o d ěti a doprovodné kroužky zajiš ťuje Základní škola a mate řská škola Regionu Karlovarský venkov. Více na http://www.skolaplnapohody.cz/

3.8.2 Pé če o seniory

Obec poskytuje slevy na sazbách za likvidaci komunálního odpadu.

3.8.3 Pé če o zdravotn ě znevýhodn ěné osoby

Pé če o zdravotn ě znevýhodn ěné osoby se poskytuje individuáln ě.

3.8.4 Pé če o sociáln ě znevýhodn ěné osoby

Péče o sociáln ě znevýhodn ěné osoby se poskytuje individuáln ě.

3.8.5 Komunitní plán sociálních služeb

Komunitní plán sociálních služeb nebyl v obci zpracován.

______část-06 strana-24 Strategický rozvojový plán obce ______

3.13.1 Výzkum ve řejného mín ění v obci

V souladu s metodikou zpracování strategického plánování rozvoje obcí byl proveden anonymní výzkum ve řejného mín ění.

Anketa Výzkum ve řejného mín ění v obci

V rámci p řípravy strategického rozvojového plánu obce vás žádáme o anonymní vypln ění n ěkolika anketních otázek:

1. Jak jste celkov ě spokojen(a) se životem v obci ( zak řížkujte 10bod ů - jsem maximáln ě spokojen, zak řížkujte 0 bod ů - jsem minimáln ě spokojen )

2. Které záležitosti podle vás v obci fungují dob ře? Uve ďte: ( Nap říklad: svoz domovního odpadu ) - - -

3. Které záležitosti podle vás v obci nefungují dobře? Uve ďte: - - - -

______část-06 strana-25 Strategický rozvojový plán obce ______

4. Jaké priority budoucího rozvoje by podle vás m ěla obec prosazovat? Uve ďte: - - - -

5. Jste ochoten(-na) se na budoucím rozvoji obce podílet? zaškrtn ěte:

ano

6. Jste spokojen(a) se stavem ob čanské vybavenosti? ( zak řížkujte 10bod ů - jsem maximáln ě spokojen, zak řížkujte 0 bod ů - jsem minimáln ě spokojen )

7. Jste spokojen(a) se stavem dopravní obslužnosti? ( zak řížkujte 10bod ů - jsem maximáln ě spokojen, zak řížkujte 0 bod ů - jsem minimáln ě spokojen )

8. Jste spokojen(a) se stavem technické infrastruktury? ( voda, kanalizace, plyn atd. ) ( zak řížkujte 10bod ů - jsem maximáln ě spokojen, zak řížkujte 0 bod ů - jsem minimáln ě spokojen )

9. Jste spokojen(a) s úpravou ve řejných prostranství? ( zak řížkujte 10bod ů - jsem maximáln ě spokojen, zak řížkujte 0 bod ů - jsem minimáln ě spokojen )

10. Jste spokojen(a) se stavem obecního majetku? ( zak řížkujte 10bod ů - jsem maximáln ě spokojen, zak řížkujte 0 bod ů - jsem minimáln ě spokojen )

11. Jste spokojen(a) s atmosférou a mezilidskými vztahy v obci? ( zak řížkujte 10bod ů - jsem maximáln ě spokojen, zak řížkujte 0 bod ů - jsem minimáln ě spokojen )

12. Jste spokojeni se stavem bezpe čnosti v obci? ( zak řížkujte 10bod ů - jsem maximáln ě spokojen, zak řížkujte 0 bod ů - jsem minimáln ě spokojen )

13. Jste spokojen(a) se stavem kulturního a spole čenského života v obci?

______část-06 strana-26 Strategický rozvojový plán obce ______

( zak řížkujte 10bod ů - jsem maximáln ě spokojen, zak řížkujte 0 bodů - jsem minimáln ě spokojen )

14. Do čeho by m ěla obec v budoucnu více investovat? Uve ďte: - - - -

15. M ěla by se obec pro financování investi čních akcí zadlužovat? zaškrtn ěte:

ano

***

______část-06 strana-27 Strategický rozvojový plán obce ______

název dokumentace : Strategický rozvojový plán obce SADOV ozna čení dokumentace : KV-101716 název dokumentu : Část analytická ozna čení dokumentu : KV-101716-07

7. Část analytická ( bude v čistopise p řečíslována)

4.1 Výsledky výzkumu anketa ...... 1 4.1.1 Jak jste celkov ě spokojen se životem v obci ...... 1 4.1.2 Které záležitosti v obci fungují dob ře...... 1 4.1.3 Které záležitosti v obci nefungují dob ře...... 1 4.1.4 Jaké priority rozvoje by m ěla obec prosazovat...... 1 4.1.5 Jste ochoten se na budoucím rozvoji podílet...... 1 4.1.6 Jste spokojen se stavem ob čanské vybavenosti...... 1 4.1.7 Jste spokojen se stavem dopravní obslužnosti...... 1 4.1.8 Jste spokojen se stavem technické infrastruktury.... 1 4.1.9 Jste spokojen s úpravou ve řejných prostranství ...... 1 4.1.10 Jste spokojen se stavem obecního majetku...... 1 4.1.11 Jste spokojen s mezilidskými vztahy v obci...... 1 4.1.12 Jste spokojen se stavem bezpe čnosti v obci ...... 1 4.1.13 Jste spokojen se stavem kulturního života v obci.... 1 4.1.14 Do čeho by m ěla obec více investovat...... 1 4.1.15 Měla by se obec pro financování akcí zadlužovat.... 1

______část-07 strana-1 Strategický rozvojový plán obce ______

4.2 SWOT analýza...... 1 4.2.1 SILNÉ STRÁNKY / STRENGTH...... 1 4.2.2 SLABÉ STRÁNKY / WEAKNESS...... 1 4.2.3 PŘÍLEŽITOSTI / OPPORTUNITY...... 1 4.2.4 OHROŽENÍ / THREAT...... 1

4.3 Rekapitulace sou časného stavu ...... 1

Tématické oblasti

4.3.1 A - Ekonomika a zam ěstnanost ...... 1 4.3.2 B - Lidské zdroje...... 1 4.3.3 C -Technická infrastruktura...... 1 4.3.4 D - Dopravní obslužnost...... 1 4.3.5 E - Životní prost ředí...... 1 4.3.6 F - Cestovní ruch...... 1 4.3.7 G - Zájmové aktivity...... 1 4.3.8 H - Bezpe čnost...... 1 4.3.9 I - P řístupnost...... 1

***

______část-07 strana-2 Strategický rozvojový plán obce ______

4.1 Výsledky výzkumu ve řejného mín ění v obci

Po čet vydaných dotazník ů: 800 Po čet odevzdaných dotazník ů: 78

vydané dotazníky

odevzdané dotazníky

4.1.1

Otázka č.1 Jak jste celkov ě spokojen(a) se životem v obci

Legenda: každý sloupek s číslem udává celkový po čet hlas ů spokojenosti

14 13

10 10 9 9

8 7 Řada1 6 6 5 5 4 4 3 3

0 0 bod ů 1 bod 2 body 3 body 4 body 5 bod ů 6 bod ů 7 bod ů 8 bod ů 9 bod ů 10 bod ů

Legenda: 0 bod ů – nejmén ě spokojen 10 bod ů – nejvíce spokojen

______část-07 strana-3 Strategický rozvojový plán obce ______

4.1.2

Otázka č.2 Které záležitosti podle vás v obci fungují dob ře? svoz domovního odpadu 44 údržba ve řejných prostranství 14 ob čanská vybavenost 10 ve řejné osv ětlení 8 práce OÚ 7 ZŠ 4 místní komunikace 3 informovanost OÚ 3 spole čenské akce 3 sb ěr nebezpe čného odpadu 2 údržba ve řejné zelen ě 2 knihovna MŠ dopravní obslužnost infrastruktura

4.1.3

Otázka č.3 Které záležitosti podle vás v obci nefungují dob ře?

údržba ve řejných prostranství 15 opravy komunikací 7 práce ZO 7 ve řejné osv ětlení 6 kulturní akce 5 dopravní obslužnost 5 informovanost ob čan ů 4 pobíhání ps ů 4 ve řejný rozhlas 4 mezilidské vztahy 4 dopravní bezpe čnost 3 pošta 3 ob čanská vybavenost 3 dopravní bezpe čnost 2 aktualizace webových stránek 2 kácení vzrostlé zelen ě 2 černé skládky přid ělování byt ů oprava studní ob čanská sdružení

______část-07 strana-4 Strategický rozvojový plán obce ______

turistika vedení obce svoz odpadu zna čení dom ů

4.1.4

Otázka č.4 Jaké priority budoucího rozvoje by podle vás m ěla obec prosazovat? sportovišt ě 14 infrastruktura 10 oprava komunikací 8 kulturní akce 8 pé če o zele ň 6 dopravní bezpe čnost 5 dětská h řišt ě 3 dům pro seniory 3 po řádek v obci 3 dopravní obslužnost 2 udržení venkovského charakteru 2 ob čanská vybavenost 2 využívání dota čních program ů 2 oprava h řbitova zábradlí turistika

4.1.5

Otázka č.5 Jste ochoten(-na) se na budoucím rozvoji obce podílet? ano: 51 ne: 26

ANO NE

______část-07 strana-5 Strategický rozvojový plán obce ______

4.1.6

Otázka č.6 Jste spokojen(a) se stavem ob čanské vybavenosti?

Řada1

10 9 8 7 6 6 5 5 4 4 3

0 0 bod ů 1 bod 2 body 3 body 4 body 5 bod ů 6 bod ů 7 bod ů 8 bod ů 9 bod ů 10 bod ů

4.1.7

Otázka č.7 Jste spokojen(a) se stavem dopravní obslužnosti?

14 14

12 12

10 9 8 8 Řada1 7 6 6 5 4 4 4 3 2 2

0 0 bod ů 1 bod 2 body 3 body 4 body 5 bod ů 6 bod ů 7 bod ů 8 bod ů 9 bod ů 10 bod ů

______část-07 strana-6 Strategický rozvojový plán obce ______

4.1.8

Otázka č.8 Jste spokojen(a) se stavem technické infrastruktury? ( voda, kanalizace, plyn atd. )

25 23

15 15

Řada1

10 8 8

5 5 4 4 3 3 3

0 0 bod ů 1 bod 2 body 3 body 4 body 5 bod ů 6 bod ů 7 bod ů 8 bod ů 9 bod ů 10 bod ů

4.1.9

Otázka č.9 Jste spokojen(a) s úpravou ve řejných prostranství?

14 14

10 10 10

8 8 Řada1 7 7 6 6 5 4 4 4

2 1

0 0 bod ů 1 bod 2 body 3 body 4 body 5 bod ů 6 bod ů 7 bod ů 8 bod ů 9 bod ů 10 bod ů

______část-07 strana-7 Strategický rozvojový plán obce ______

4.1.10

Otázka č.10 Jste spokojen(a) se stavem obecního majetku?

12 11 11

10 9

8 7 7

6 Řada1 5 5 5

4 4 3

2 2

0 0 bod ů 1 bod 2 body 3 body 4 body 5 bod ů 6 bod ů 7 bod ů 8 bod ů 9 bod ů 10 bod ů

4.1.11

Otázka č.11 Jste spokojen(a) s atmosférou a mezilidskými vztahy v obci?

20 18 18

12 10 10 Řada1 8 8 7 7 6 6 6 4 4 4 3 3

0 0 bod ů 1 bod 2 body 3 body 4 body 5 bod ů 6 bod ů 7 bod ů 8 bod ů 9 bod ů 10 bod ů

______část-07 strana-8 Strategický rozvojový plán obce ______

4.1.12

Otázka č.12 Jste spokojeni se stavem bezpe čnosti v obci?

14 14

12 12 11 10 10 9

8 Řada1

6 6 6

4 4

2 2 2 1

0 0 bod ů 1 bod 2 body 3 body 4 body 5 bod ů 6 bod ů 7 bod ů 8 bod ů 9 bod ů 10 bod ů

4.1.13

Otázka č.13 Jste spokojen(a) se stavem kulturního a spole čenského života v obci?

16 15

10 10 10

8 8 Řada1 7 6 6 6 5 4 4 3 2 2

0 0 bod ů 1 bod 2 body 3 body 4 body 5 bod ů 6 bod ů 7 bod ů 8 bod ů 9 bod ů 10 bod ů

4.1.14

______část-07 strana-9 Strategický rozvojový plán obce ______

Otázka č.14 chodníky 16 kulturní akce 12 údržba ve řejných prostranství 10 sport 10 dětská h řišt ě 9 místní komunikace 8 dopravní bezpe čnost 7 infrastruktura 7 koupališt ě 4 ve řejná zele ň 3 dopravní obslužnost 2 obecní byty 2 ZŠ 2 hřbitov 2 dům pro seniory 2 nové nám ěstí 2 ve řejné osv ětlení no ční klid obecní vyznamenání SMS infoportál plynofikace bioodpadové hospodá řství obecní muzeum interiér kaple Strá ň odkup areálu p. Dostála

4.1.15

Otázka č.15 Měla by se obec pro financování investi čních akcí zadlužovat? ano: 18 ne: 51

ANO NE

______část-07 strana-10 Strategický rozvojový plán obce ______

4.2 SWOT analýza

4.2.1 SILNÉ STRÁNKY / STRENGTH

● výhodná poloha v atraktivním p řírodním prost ředí

● dostupnost regionálních center

● rozsah technické infrastruktury

4.2.2 SLABÉ STRÁNKY / WEAKNESS

● nedostate čná ob čanská vybavenost

● absence urbanistického centra

● relativní rozhlehlost katastru obce

4.2.3 P ŘÍLEŽITOSTI / OPPORTUNITY

● rozší ření nabídky ob čanské vybavenosti

● atraktivita individuální bytové výstavby

● využití turistického potenciálu lokality

4.2.4 OHROŽENÍ / THREAT

● nep říznivý demografický a sociální vývoj

● zm ěny v rozpo čtovém ur čení daní

● zpomalení ekonomické aktivity regionu

______část-07 strana-11 Strategický rozvojový plán obce ______

4.3 Rekapitulace sou časného stavu

Záv ěre čná rekapitupace sou časného stavu obce shrnuje poznatky získané z pr ůzkumu, rešerší, ankety a konzultací se zájmovou ve řejností.

4.3.1 Rekapitulace sou časného stavu A - Vybavenost

Obec dokon čuje budování technické infrastruktury. Pro výrazn ější volno časové aktivity obyvatel obce je sportovní zázemí nedostate čné či zastaralé. Rezervy jsou i v oblasti služeb a ob čanské vybavenosti. Kvalitní MŠ a ZŠ získaly renomé p řesahující regionální úrove ň.

4.3.2 Rekapitulace sou časného stavu B - Ekonomika a zam ěstnanost

Ekonomika obce je stabilizovaná. Pracovních p říležitosti přímo v obci není mnoho a v ětšina aktivní populace za prací vyjíždí. Nejvýznamn ější zam ěstnavatelé v obci zam ěstnávají pouze omezený po čet osob. Nabídka pracovních p říležitostí se nesetkává s odpovídající poptávkou, nabídku služeb omezuje velikost kupní síly obyvatelstva.

______část-07 strana-12 Strategický rozvojový plán obce ______

4.3.3 Rekapitulace sou časného stavu C - Lidské zdroje

Kapacita lidských zdroj ů je úm ěrná velikosti obce. Z hlediska demografické struktury regionu i celé ČR se dá hodnotit v ěkové složení obyvatelstva obce jako pr ůměrné. Lidský potenciál rozšiřuje zvyšování po čtu novostaveb v obci.

4.3.4 Rekapitulace sou časného stavu D - Dopravní obslužnost

Základní ve řejná dopravní obslužnost autobusovými a vlakovými spoji je v sou časné dob ě uspokojivým zp ůsobem zajiš ťována p ředevším v pracovních dnech. O víkendech je podle výsledk ů ankety nevyhovující. Silnice dálni čního typu nabízí pohodlné a rychlé spojení s regionálními centry.

4.3.5 Rekapitulace sou časného stavu E - Životní prost ředí

Stav životního prost ředí je uspokojivý. V rozlehlém katastru bohužel vznikají černé skládky. Problémem je i volné pobíhání ps ů. Z pohledu osob s omezenou schopností pohybu a orientace se životní prost ředí v obci nedá ozna čit za bezbariérové – viz kap. I - P řístupnost.

______část-07 strana-13 Strategický rozvojový plán obce ______

4.3.6 Rekapitulace sou časného stavu F - Cestovní ruch

Obec nepat ří mezi intenzivn ě vyhledávané turistické cíle a nikdy o to zvláš ť neusilovala. Návšt ěvník ům nabízí v sou časné dob ě pouze základní služby ob čanského vybavení.

4.3.7 Rekapitulace sou časného stavu G - Zájmové aktivity

Spektrum zájmových aktivit v obci je úm ěrné její velikosti a v poslední dob ě se dokonce rozr ůstá. Volno časové aktivity jsou omezeny nedostate čnou nabídkou možností sportovního vyžití. Rezervy jsou i v oblasti nabídky kulturních a vzd ělávacích aktivit pro seniory.

4.3.8 Rekapitulace sou časného stavu H - Bezpe čnost

Sou časný stav bezpe čnosti v obci je uspokojivý. Podle pr ůzkumu hodnotí obyvatelé stav bezpe čnosti v obci jako problémový. Nejv ětším bezpe čnostním problémem je dopravní provoz.

______část-07 strana-14 Strategický rozvojový plán obce ______

4.3.9 Rekapitulace sou časného stavu I - Přístupnost

Sou časný stav bezbariérové p řístupnosti ve řejných objekt ů a prostranství na území obce je nevyhovující. Většina ve řejn ě p řístupných objekt ů není pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace bez asisten ční dopomoci p řístupná.

Záv ěr

Výsledky analytické části dokumentují podobu sou časného stavu obce a jsou zárove ň východiskem pro definování programových cíl ů v jednotlivých tématických oblastech návrhové části programu.

______část-07 strana-15

Strategický rozvojový plán obce ______

název dokumentace : Strategický rozvojový plán obce SADOV ozna čení dokumentace : KV-101716 název dokumentu : Obsah dílu 2. Plán ozna čení dokumentu : KV-101716-08

Dokumentace se skládá ze t ří samostatných díl ů:

Díl 1. Pr ůzkum Díl 2. Plán Díl 3. Implementace

Obsah dílu 2. Plán

08. Obsah dílu 2. Plán...... 1

09. Část teoretická (2) Plán...... 1

10. Část návrhová...... 1

11. Část tabulková ...... 1

12. Část inspira ční ...... 1

***

______část-08 strana-1 Strategický rozvojový plán obce ______

název dokumentace : Strategický rozvojový plán obce SADOV ozna čení dokumentace : KV-101716 název dokumentu : Část teoretická (2) Plán ozna čení dokumentu : KV-101716-09

9. Úvod ...... 1

9.1 Návrhová část strategického plánu ...... 1 9.1.1 Stanovení cíl ů ...... 1 9.1.2 Stanovení taktického plánu opat ření...... 1 9.1.3 Finan ční harmonogram ...... 1 9.1.4 Časový harmonogram...... 1 9.1.5 Harmonogram priorit...... 1

9.2 Bilan ční část strategického plánu ...... 1 9.2.1 Hodnocení pr ůběhu a výsledk ů...... 1 9.2.2 Aktualizace a prolongace...... 1

***

______část-09 strana-1 Strategický rozvojový plán obce ______

9. Úvod

Druhý díl teoretické části navazuje na úvodní teoretickou část 03. Prost řední díl se v ěnuje návrhové a bilan ční části strategického rozvojového plánu.

9.1 Návrhová část strategického plánu

9.1.1 Stanovení cíl ů

Na základ ě zpracovaných analýz zpracovatel vytipoval v sou činnosti se zástupci obce po projednání v pracovní skupin ě:

• hlavní rozvojový cíl obce s časovým horizontem realizace do roku 2030

• programové cíle ( díl čí dlouhodobé strategické priority ) s časovým horizontem realizace shodným se strategickým cílem. Tyto díl čí cíle se stanoví pro každý tématický okruh a jejich spln ění p ředstavuje i spln ění strategického cíle.

Cílem v p ředm ětné oblasti se rozumí zm ěna, kterou požadujeme a které chceme v této oblasti dosáhnout v ur čitém stanoveném termínu. U každé zm ěny je t řeba respektovat dlouhodobé p ůsobení, které je možno charakterizovat dv ěma vlastnostmi:

• pozorovatelnost zm ěny (v pr ůběhu realizace krok ů k dosažení cíle musí být z řejmé, že se stanovený cíl skute čně napl ňuje – viz . indikátor zm ěn)

• měř itelnost, p říp. hodnotitelnost zm ěny (v pr ůběhu napl ňování cíle musíme mít možnost zm ěř it či zhodnotit dosavadní výsledky a porovnat je s výsledky

______část-09 strana-2 Strategický rozvojový plán obce ______

požadovanými, plánovanými)

9.1.2 Stanovení taktického plánu ak čních opat ření

Na základ ě identifikace hlavního rozvojového cíle a díl čích dlouhodobých strategických priorit jednotlivých tématických okruh ů se stanoví taktický plán konkrétních akcí, kterými bude pln ění strategického rozvojového plánu

______část-09 strana-3 Strategický rozvojový plán obce ______

obce postupn ě napln ěno.

Ak ční opat ření Strategického rozvojového plánu obce jsou roz člen ěny do devíti základních kapitol ( tématických okruh ů ):

______část-09 strana-4 Strategický rozvojový plán obce ______

Kapitola A Vybavenost Kapitola B Ekonomika a zam ěstnanost Kapitola C Lidské zdroje Kapitola D Dopravní obslužnost Kapitola E Životní prost ředí Kapitola F Cestovní ruch Kapitola G Zájmové aktivity Kapitola H Bezpe čnost Kapitola I Přístupnost

9.1.3 Finan ční harmonogram

Finan ční harmonogram obsahuje odhad náklad ů realizace jednotlivých akcí taktického plánu. Je uveden v souhrnné tabulce v části 10 – část tabulková.

Pro financování zám ěrů obce chceme čerpat z jiných dota čních titul ů (nap ř. ministerstva zem ědělství, p řípadn ě ministerstva kultury, krajské, státní a evropské dota ční tituly), jiných zdroj ů (nap ř. granty nadací apod.) i jiných možností podpory realizace - uplatn ění civilní služby a pod. V n ěkterých výjime čných p řípadech o čekáváme i nezištnou pomoc a ochotu obyvatel obce.

Zdroje financování realizace Pro realizaci strategického rozvojového plánu hodlá obec čerpat finan ční prost ředky z následujících zdroj ů:

● běžný rozpo čet obce ● dota ční p řísp ěvky kraje ● dota ční p řísp ěvky ČR

______část-09 strana-5 Strategický rozvojový plán obce ______

● dota ční p řísp ěvky EU ● grantové nada ční p řísp ěvky ● využívání hodnoty obecn ě prosp ěšné práce ● finan ční dary fyzických a právnických osob ● nefinan ční dary fyzických a právnických osob

9.1.4 Časový harmonogram

Časový harmonogram obsahuje odhad termín ů realizace jednotlivých akcí taktického plánu. Je uveden v souhrnné tabulce v části 10 – část tabulková.

9.1.5 Harmonogram priorit

Harmonogram priorit obsahuje rozd ělení realizace jednotlivých akcí taktického plánu podle d ůležitosti a naléhavosti. Je uveden v souhrnné tabulce v části 09 – část tabulková.

______část-09 strana-6 Strategický rozvojový plán obce ______

______část-09 strana-7 Strategický rozvojový plán obce ______

9.2 Bilan ční část strategického plánu

9.2.1 Hodnocení pr ůběhu a výsledk ů strategického plánu

Strategický rozvojový plán obce bude pravideln ě hodnocen. Pro p řehledn ější sledování vývoje mohou být stanoveny konkrétní indikátory zm ěn. V ro ční hodnotící zpráv ě pro zastupitelstvo obce zpracovatel vyhodnotí dosažený stav realizace jednotlivých zám ěrů. Hodnotící zpráva za uplynulý rok bude p ředkládána zastupitelstvu obce nejpozd ěji do konce b řezna roku následujícího.

9.2.2 Aktualizace a prolongace strategického plánu

Na základ ě výsledk ů hodnocení pr ůběžného pln ění strategického plánu a s ohledem na aktuální pot řeby vedení obce bude strategický plán zpracovatelem aktualizován a prolongován nejpozd ěji po uplynutí čty ř let v roce 2020.

***

______část-09 strana-8 Strategický rozvojový plán obce ______

název dokumentace : Strategický rozvojový plán obce SADOV ozna čení dokumentace : KV-101716 název dokumentu : Část návrhová ozna čení dokumentu : KV-101716-10

10. Návrhová část SRPO ( bude v čistopise p řečísl. )

5.1 Hlavní rozvojový cíl obce ...... 1

5.2 Programové cíle ...... 1

5.2.1 Programový cíl A - Vybavenost...... 1 5.2.2 Programový cíl B - Ekonomika a zam ěstnanost...... 1 5.2.3 Programový cíl C - Lidské zdroje...... 1 5.2.4 Programový cíl D - Dopravní obslužnost...... 1 5.2.5 Programový cíl E - Životní prost ředí...... 1 5.2.6 Programový cíl F - Cestovní ruch...... 1 5.2.7 Programový cíl G - Zájmové aktivity...... 1 5.2.8 Programový cíl H - Bezpe čnost...... 1 5.2.9 Programový cíl I - P řístupnost ...... 1

______část-10 strana-1 Strategický rozvojový plán obce ______

5.3. Taktický plán ak čních opat ření ...... 1

5.3.1 Ak ční opat ření A - Vybavenost...... 1 5.3.2 Ak ční opat ření B - Ekonomika a zam ěstnanost ...... 1 5.3.3 Ak ční opat ření C - Lidské zdroje ...... 1 5.3.4 Ak ční opat ření D - Dopravní obslužnost...... 1 5.3.5 Ak ční opat ření E - Životní prost ředí...... 1 5.3.6 Ak ční opat ření F - Cestovní ruch...... 1 5.3.7 Ak ční opat ření G - Zájmové aktivity ...... 1 5.3.8 Ak ční opat ření H - Bezpe čnost ...... 1 5.3.9 Ak ční opat ření I - P řístupnost...... 1

***

______část-10 strana-2 Strategický rozvojový plán obce ______

5.1 Hlavní rozvojový cíl obce

Východiskem pro stanovení hlavního rozvojového cíle obce byla analýza dosavadního vývoje a sou časného stavu obce. Byla zpracována podle metodiky MMR s využitím statistických údaj ů ČSÚ, informa čních zdroj ů obecního ú řadu a datových zdroj ů vyššího územn ě správního celku.

Strategický rozvojový plán obce reflektuje rozvojové materiály regionu, kraje, České republiky i Evropské unie.

Analytická část rozvojového plánu odhalila problémy, které hodlá obec v daném plánovacím období bu ď vy řešit, nebo se alespo ň k jejich řešení p řiblížit.

Obec Sadov si v základní strategické vizi na období 2016 – 2030 p ředsevzala hlavní rozvojový cíl:

Vytvo řit atraktivní funk ční lokalitu pro p říjemné bydlení a volno časové aktivity.

Pro úsp ěšné spln ění tohoto hlavního rozvojového cíle byly rozpracovány programové cíle v jednotlivých tématických oblastech. Každý programový cíl je podporován řadou konkrétních ak čních opat ření, která jsou podrobn ě popsána v jednotlivých kapitolách taktického plánu.

Odhad náklad ů realizace jednotlivých ak čních opat ření taktického plánu obsahuje finan ční harmonogram.

Návrh termín ů realizace jednotlivých akcí taktického plánu je uveden v časovém harmonogramu. Po řadí realizace jednotlivých akcí taktického plánuje podle d ůležitosti a naléhavosti navrženo v harmonogramu priorit.

______část-10 strana-3 Strategický rozvojový plán obce ______

5.2 Programové cíle v jednotlivých tématických oblastech

5.2.1 Programový cíl: A - Vybavenost Dobudovat technickou infrastrukturu a rozvíjet nabídku ob čanské vybavenosti

5.2.2 Programový cíl: B – Ekonomika a zam ěstnanost Vyhledávat p říležitosti pro podporu místní ekonomiky

5.2.3 Programový cíl: C – Lidské zdroje Zvyšovat po čet obyvatel vytvo řením příjemného prost ředí pro d ěti, mládež, osoby v aktivním v ěku, seniory i osoby s handicapem

5.2.4 Programový cíl: D - Dopravní obslužnost Udržovat dopravní obslužnost ve řejné hromadné dopravy a zlepšovat stav komunikací ve vlastnictví obce

5.2.5 Programový cíl: E - Životní prost ředí Zlepšovat stav ve řejných prostranství, d ůsledn ě likvidovat nepovolené skládky a rozši řovat ve řejnou zele ň

5.2.6 Programový cíl: F - Cestovní ruch Podporovat využití regionálních turistických a cykloturistických tras, aktivn ě se podílet na kulturním d ění v regionu

5.2.7 Programový cíl: G – Zájmové aktivity Rozvíjet spolkovou a sportovní činnost, podporovat volno časovou aktivitu obyvatel i aktivizaci senior ů

5.2.8 Programový cíl: H – Bezpe čnost Zajistit zvýšenou bezpe čnost silni čního provozu a prosazovat postih veškeré p řestupkové činnosti

5.2.9 Programový cíl: I – P řístupnost Vytvo řit bezbariérovou p řístupnost ve řejných objekt ů a prostranství pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace

______část-10 strana-4 Strategický rozvojový plán obce ______

5.3 Taktický plán ak čních opat ření

5.3.1 Taktický plán realizace ak čních opat ření A – Vybavenost

Programové východisko Obec dokon čuje budování technické infrastruktury. Pro výrazn ější volno časové aktivity obyvatel obce je sportovní zázemí nedostate čné či zastaralé. Rezervy jsou i v oblasti služeb a ob čanské vybavenosti. Kvalitní MŠ a ZŠ získaly renomé p řesahující regionální úrove ň.

Programový cíl Dobudovat technickou infrastrukturu a rozvíjet nabídku atraktivní ob čanské vybavenosti.

Programové řešení Na podporu spln ění programového cíle jsou navržena následující ak ční opat ření:

Akce A - 1: Splašková kanalizace Sadov

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je vybudovat chyb ějící část kanaliza ční sít ě v horní partii místní části Sadov. Splašková odpadní voda bude odvedena na čistírnu odpadních vod do Karlových Var ů.

______část-10 strana-5 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce A - 2: Proplachování povrchové kanalizace

Charakteristika a popis akce: Obec hodlá pravideln ě kontrolovat a podle pot řeby čistit a proplachovat stávající úseky povrchové ( deš ťové ) kanalizace. Do doby, než bude realizován strategický projekt čišt ění odpadních vod hodlá obec provád ět pravidelné proplachování a údržbu stávajících částí sít ě povrchové kanalizace.

Akce A - 3: Zemní kabelizace vzdušných vedení

Charakteristika a popis akce: Obec má zájem na postupné zemní kabelizaci rozvod ů elektrické energie a datových sítí ( ze vzdušného vedení do zem ě). Realizace p řisp ěje k zlepšení vizuální podoby obce.

Akce A - 4: Ve řejné osv ětlení

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je provést celkovou rekonstrukci ve řejného osv ětlení v místních částech v Sadov ě ( „Na Rejd ě „), v Lesov ě, v Podlesí, Boru a Stráni . V rámci projektu budou nahrazeny sloupy VO, zdroje sv ětla nahradí LED a celý zám ěr bude splácen úsporou budoucích provozních náklad ů.

Akce A - 5: Splašková kanalizace Podlesí

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je vybudovat chyb ějící část kanaliza ční sít ě v místní části Podlesí. Splašková odpadní voda bude odvedena do čistírny odpadních vod v Karlových Varech.

Akce A - 6: Digitalizace pasportu VO

Charakteristika a popis akce: V rámci p řechodu k elektronické správní agend ě obce bude provedena digitalizace pasportu ve řejného osv ětlení. Mapové části pasportu budou integrovány do GISu ( Geoinforma ční systém ).

______část-10 strana-6 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce A - 7: Nové stavební pozemky

Charakteristika a popis akce: S ohledem na trvalou pot řebu dalšího stavebního rozvoje obce budou v plánovacím období p řipraveny nové stavební pozemky pro individuální bytovou výstavbu na míst ě stávajícího turistického kempu.

Akce A - 8: Revitalizace nám ěstí v Boru

Charakteristika a popis akce: Obec hodlá zrealizovat zám ěr revitalizace nám ěstí v místní části Bor. Celý prostor p řed kostelem Nejsv ětější Trojice sv. Má ří Magdalény bude postupn ě upraven, dopln ěn novou ve řejnou zelení a dalšími prvky drobné komunální architektury. Na zám ěr navazují další akce – vybudování chodníku podél hlavní silnice a revitalizace prostoru h řbitova.

Akce A - 9: Výstavba nám ěstí v Sadov ě

Charakteristika a popis akce: Obec zvažuje vytvo ření centrálního prostranství, které by vhodným zp ůsobem tvo řilo urbanistické t ěžišt ě Sadova. Realizace zám ěru je podmín ěna získáním vhodných pozemk ů za rozumnou cenu.

Akce A - 10: Revitalizace hřbitova v Boru

Charakteristika a popis akce: V souvislosti s úpravami prostranství p řed kostelem hodlá obec revitalizovat i plochu p řilehlého h řbitova. Vznikne zde parková úprava s lavi čkami. Vlastní terén bude dorovnán pro bezproblémovou údržbu a v okolí bude vysazena nová ve řejná zele ň.

Akce A - 11: D ům pro seniory

Charakteristika a popis akce: Obec má zájem vytvo řit stárnoucím obyvatel ům p říležitost pohodlného bydlení v Dom ě pro seniory. Zvažuje se několik variant dispozi čního a provozního uspo řádání. V za řízení bude i prostor pro komer čních poskytování sociálních služeb.

______část-10 strana-7 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce A - 12: Zateplení budovy školy

Charakteristika a popis akce: V pr ůběhu plánovacího období hodlá obec provést zateplení budovy základní školy. Cílem je snížení budoucích provozních náklad ů na vytáp ění.

Akce A - 13: Zateplení budovy kulturního domu

Charakteristika a popis akce: V pr ůběhu plánovacího období hodlá obec provést rovn ěž zateplení budovy kulturního domu. Cílem je i v tomto případ ě snížení budoucích provozních náklad ů na vytáp ění.

Akce A - 14: Senior park

Charakteristika a popis akce: Obec hodlá vybudovat speciální za řízení ur čené pro realizaci sportovn ě-pohybových aktivit starší generace. V senior fitness parku bude instalována skupina mechanických cvi čebních stojan ů na procvi čování jednotlivých svalových skupin. Cvi čení pod širým nebem lze provád ět v běžném civilním oble čení bez asistence cvi čitele.

Akce A - 15: Junior park

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je vybudovat lokalitu ur čenou p ředevším pro dospívající mládež. Sou částí Junior parku budou herní prvky pro adrenalinovou pohybovou aktivitu a dřev ěný altán pro kryté posezení. Vybavení Junior parku bude provedeno z masivních konstrukcí, které by m ěly úsp ěšn ě odolávat ukázkám individuální fyzické síly.

Akce A - 16: Inline dráha

Charakteristika a popis akce: Sou částí nového sportovního areálu bude rovn ěž oválná dráha pro kole čkové brusla ře se speciálním vodorovným povrchem.

______část-10 strana-8 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce A - 17: Sportcentrum Sadov

Charakteristika a popis akce: Úst ředním objektem nového sportovního areálu v Sadov ě bude multifunk ční objekt Sportcentra. Bude obsahovat zázemí pro sportovce, diváky i návšt ěvníky. Vedle šaten, tribuny a technického zázemí budou k dispozici i bezbariérové toalety a provozovna drobného ob čerstvení.

Akce A - 18: Pohotovostní byt

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je v plánovacím období vybudovat pohotovostní byt pro krizové situace. Bude sloužit jako do časné ubytování rodinám, které postihne živelná či ekologická havárie.

______část-10 strana-9 Strategický rozvojový plán obce ______

5.3.2 Taktický plán realizace ak čních opat ření B – Ekonomika a zam ěstnanost

Programové východisko Ekonomika obce je stabilizovaná. Pracovních příležitosti p římo v obci není mnoho a v ětšina aktivní populace za prací vyjíždí. Nabídka pracovních p říležitostí se nesetkává s odpovídající poptávkou.

Programový cíl Vyhledávat p říležitosti pro podporu místní ekonomiky

Programové řešení Na podporu spln ění programového cíle jsou navržena následující ak ční opat ření:

Akce B - 1: Burza pracovních p říležitostí

Charakteristika a popis akce: Obec hodlá na svých webových stránkách otev řít Burzu práce, ve které bude zve řej ňovat aktuální nabídky a poptávky pracovní p říležitosti. Nabízet se budou krátkodobé, opakované i trvalé pracovní pom ěry.

Akce B - 2: Katalog investi čních a podnikatelských p říležitostí

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je vytvo řit Katalog investi čních a podnikatelských p říležitostí, které by podpo řily místní ekonomiku a p řinesly nové pracovní a obchodní příležitosti.

______část-10 strana-10 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce B - 3: Nové pracovní p říležitosti

Charakteristika a popis akce: Obec hodlá po celé plánovací období vytvá řet nové pracovní p říležitosti v souvislosti s realizací svých investi čních i neinvesti čních zám ěrů. Zárove ň bude využívat možnosti MPSV k podpo ře spole čensky ú čelných pracovních míst p ři údržb ě majetku a ve řejných prostranství. Nová pracovní místa budou vznikat především pro absolventy, pro osoby se zdravotním znevýhodn ěním a pro obtížn ě zam ěstnatelné osoby.

Akce B - 4: Burza obchodních p říležitostí

Charakteristika a popis akce: Obec hodlá na svých webových stránkách otev řít Burzu obchodních p říležitostí, ve které bude zve řej ňovat aktuální nabídky na koupi a prodej výhradn ě místních produkt ů. Sou částí zám ěru bude i nabídka nepot řebného obecního i soukromého majetku.

Akce B - 5: Pé če o les

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je starat se i nadále o lesní pozemky s pé čí řádného hospodá ře. Základem je schválený lesní hospodá řský plán, na základ ě kterého se do budoucna po čítá s vyrovnanou ekonomickou bilancí.

Akce B - 6: Odkup komer čního areálu

Charakteristika a popis akce: Pro realizaci svých rozvojových zám ěrů zvažuje obec odkup komer čního areálu bývalé provozovny služeb MNV. Po získání objekt ů do vlastnictví obce by se zamezilo dalšímu riziku vzniku sociáln ě patologických spole čenských jev ů, které jsou s tímto areálem v poslední dob ě spojovány.

______část-10 strana-11 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce B - 7: Preference místních dodavatel ů

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je pro zajiš ťování realizace vlastních pot řeb preferovat místní dodavatele výrobk ů a služeb. Podmínkou je dodržení srovnatelných kvalitativních a cenových parametr ů. Zám ěr se týká pouze p řípad ů, ve kterých nem ůže dojít ke kolizi s požadavky zákona o zadávání ve řejných zakázek.

______část-10 strana-12 Strategický rozvojový plán obce ______

5.3.2 Taktický plán realizace ak čních opat ření C - Lidské zdroje

Programové východisko Kapacita lidských zdroj ů je úm ěrná velikosti obce. Z hlediska demografické struktury regionu i celé ČR se dá hodnotit v ěkové složení obyvatelstva obce jako pr ůměrné. Lidský potenciál rozši řuje zvyšování po čtu novostaveb v obci.

Programový cíl Zvyšovat po čet obyvatel vytvo řením p říjemného prost ředí pro d ěti, mládež, osoby v aktivním v ěku, seniory i osoby s handicapem.

Programové řešení Na podporu spln ění programového cíle jsou navržena následující ak ční opat ření:

Akce C - 1: Zvyšování kvality práce zam ěstnanc ů obce

Charakteristika a popis akce: V oblasti lidských zdroj ů dojde k realizaci projektu pro zvyšování výkonnosti a kvality správy obce. Pro ú ředníky obecního ú řadu bude navržen pr ůběžný systém zvyšování kvalifikace v četn ě zabezpe čení zvláštní odborné zp ůsobilosti (ZOZ) podle zák. 312/2002 Sb. o ú řednících samosprávných územních celk ů a o zm ěně n ěkterých zákon ů.

______část-10 strana-13 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce C - 2: Zvyšování kvality práce zastupitel ů obce

Charakteristika a popis akce: V oblasti lidských zdrojů dojde k realizaci projektu pro zvyšování výkonnosti a kvality práce zastupitel ů obce. Pro členy zastupitelstva bude navržen dobrovolný pr ůběžný systém vzd ělávání v kreativních, organiza čních a řídících dovednostech.

Akce C - 3: Tématické konzulta ční skupiny

Charakteristika a popis akce: Pro úsp ěšné řešení konkrétních problém ů v obci bude podporován vznik tématických konzulta čních skupin z řad odborn ě erudovaných specialist ů jako poradního kolégia starosty obce. Tématické konzulta ční skupiny nebudou nahrazovat stálé komise, ale pouze vhodn ě dopl ňovat.

Akce C - 4: Projekt partnerství

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je v pr ůběhu plánovacího období navázat partnerskou spolupráci s některou obdobn ě velkou obcí v zahrani čí a využít zdroje, které jsou pro tento ú čel v EU k dispozici.

Akce C - 5: Vyznamenání starosty obce

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je vytvo řit institut Vyznamenání starosty obce Sadov. Bude sloužit jako nástroj pro oficiální ocen ění skupin nebo jednotlivc ů, kte ří se ur čitým zp ůsobem zasloužili o dobré jméno obce, p řípadn ě svým p říkladným chováním prokázali vysoce záslužný čin.

Akce C - 6: Komunitní plán sociálních služeb

Charakteristika a popis akce: Obec má zájem vytvo řit Komunitní plán sociálních služeb jako nástroj pro řízení sociální politiky ve svém spádovém území.

______část-10 strana-14 Strategický rozvojový plán obce ______

5.3.4 Taktický plán realizace ak čních opat ření D - Dopravní obslužnost

Programové východisko Základní ve řejná dopravní obslužnost autobusovými a vlakovými spoji je v sou časné dob ě uspokojivým zp ůsobem zajiš ťována p ředevším v pracovních dnech. O víkendech je podle výsledk ů ankety nevyhovující. Silnice dálni čního typu nabízí pohodlné a rychlé spojení s regionálními centry.

Programový cíl Udržovat dopravní obslužnost ve řejné hromadné dopravy a zlepšovat stav komunikací ve vlastnictví obce.

Programové řešení Na podporu spln ění programového cíle jsou navržena následující ak ční opat ření:

Akce D - 1: Rekonstrukce místních komunikací

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je provést v plánovaném časovém horizontu postupnou rekonstrukci povrchu všech frekventovaných místních komunikací v intravilánu. V případ ě realizace n ěkteré z velkých infrastrukturních akcí bude t řeba harmonogram realizace koordinovat s pr ůběhem výkopových prací. Jako jedna z prvních lokalit se bude opravovat místní komunikace „ Na Rejd ě“.

Akce D - 2: Obnova dopravního zna čení

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je v plánovaném časovém horizontu provád ět postupnou obnovu vodorovného a svislého dopravního zna čení ve smyslu požadavk ů zpracovaného pasportu místních komunikací.

______část-10 strana-15 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce D - 3: Rekonstrukce chodník ů Lesov

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je provést kompletní rekonstrukci chodníku v Lesov ě a ke k řižovatce do Sadova. V rámci prací bude provedena celková rekonstrukce chodníku, který bude vybaven hmatnými varovnými a signálními prvky pro pot řeby osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Na trase budou umíst ěny odpo činkové lavi čky, do komunikace bude vsazen vjezdový ostr ůvek a na nových sloupech budou umíst ěné LED zdroje ve řejného osv ětlení.

Akce D - 4: Výstavba chodníku Bor

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je vybudovat souvislou trasu chodníku podél hlavní komunikace v místní části Bor. Realizace tohoto zám ěru se p řízniv ě promítne do zvýšení bezpe čnosti pohybu chodc ů i dopravního provozu.

Akce D - 5: Cyklotrasy

Charakteristika a popis akce: V souvislosti s připravovanými zám ěry v oblasti dopravní obslužnosti – viz akce D-9 a D-12 vznikne prostor pro rozší ření sít ě zna čených cyklotras v obci.

Akce D - 6: Cyklostezky

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je vybudovat cyklostezku Vysoká-Lesov- Sadov ( odbo čka na h řišt ě k TJ Sokol Sadov ) a další cyklostezky v Boru a Stráni.

Akce D - 7: Digitalizace pasportu MK

Charakteristika a popis akce: V rámci p řechodu k elektronické správní agend ě obce bude provedena digitalizace pasportu místních komunikací. Mapové části pasportu budou integrovány do GISu ( Geoinforma ční systém ).

______část-10 strana-16 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce D - 8: Plán úklidu chodník ů a komunikací

Charakteristika a popis akce: Na podporu programového cíle v kapitole D p řipraví obec Plán úklidu a údržby chodník ů a místních komunikací. Bude se týkat povrch ů všech chodník ů a místních komunikací v obci. Bude zahrnovat opat ření pro letní i zimní provozní režim.

Akce D - 9: Obnova cesty Sadov- Dalovice

Charakteristika a popis akce: Ve spolupráci se sousední obcí se do budoucna připravuje zám ěr provést obnovu d říve často používané cesty mezi Sadovem a Dalovicemi. Po rekonstrukci rozší ří sí ť zna čených cyklotras v regionu.

Akce D - 10: To čna autobusu ve Stráni

Charakteristika a popis akce: Obec hodlá zrealizovat zám ěr úprav dopravn ě technických úprav centrálního prostranství ve Stráni. Pro pohodlné otá čení autobus ů bude vedle k řižovatky vybudována nová točna. Sou částí zám ěru je i vybudování nové nástupní hrany, p řemíst ění sb ěrných kontejner ů a úpravy ve řejné zelen ě – viz. kapitola E – životní prost ředí.

Akce D - 11: Obnova mostu v Sadov ě

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je provést kompletní obnovu mostu v Sadov ě. Stávající nevyhovující konstrukce mostu bude zcela odstran ěna a na jejím míst ě bude vybudován nový most p řes Sadovský potok.

Akce D - 12: Obnova polních cest - Strá ň

Charakteristika a popis akce: Obec hodlá realizovat výstavbu polních cest ( HPC 3, VPC4, VPC 4a, VPC 5 a VPC6 ) v katastrálním území Strá ň. Zám ěr je v souladu se schváleným plánem spole čných za řízení KPÚ Strá ň – I.etapa.

______část-10 strana-17 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce D - 13: Rozší ření komunikace v Boru

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je provést rozší ření místní komunikace v Boru. Sou částí zám ěru je rovn ěž odvodn ění a dopln ění příslušné části ve řejného osv ětlení.

______část-10 strana-18 Strategický rozvojový plán obce ______

5.3.5 Taktický plán realizace ak čních opat ření E - Životní prost ředí

Programové východisko Stav životního prost ředí je uspokojivý. V rozlehlém katastru bohužel vznikají černé skládky. Problémem je i volné pobíhání ps ů. Z pohledu osob s omezenou schopností pohybu a orientace se životní prost ředí v obci nedá ozna čit za bezbariérové – viz kap. I - P řístupnost.

Programový cíl Zlepšovat stav ve řejných prostranství, d ůsledn ě likvidovat nepovolené skládky a rozši řovat ve řejnou zele ň

Programové řešení Na podporu spln ění programového cíle jsou navržena následující ak ční opat ření:

Akce E - 1: Veřejná zele ň intravilánu

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je provést postupnou druhovou obm ěnu křovin a d řevin na ve řejných prostranstvích. Místo exot ů budou vysazeny tradi ční druhy, které lépe korespondují s vesnických charakterem intravilán ů.

Akce E - 2: Relaxa ční park Sadov

Charakteristika a popis akce: Obec hodlá revitalizovat prostor vedle tenisových kurt ů u potoka. Vznikne zde klidová zóna s lavi čkami a dalšími prvky drobné komunální architektury. Prostranství bude prostorov ě vyrovnáno a dopln ěno novou ve řejnou zelení.

______část-10 strana-19 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce E - 3: Podpora alternativních zdroj ů tepla a energie

Charakteristika a popis akce: Obec hodlá výhledov ě podporovat alternativní zdroje tepla a energie. V dlouhodobém horizontu bude usilovat o vytvo ření vlastní kapacity pro výrobu elektrické energie (prov ěř it možnost vytvo ření takovéhoto zdroje na st řechách obecních budov), p řípadn ě zdroje energie ze zemního tepelného čerpadla.

Akce E - 4: Likvidace ruin

Charakteristika a popis akce: Obec hodlá v rámci plánovacího období odstranit ze svého intravilánu všechny stavební ruiny. Jejich existence podporuje vznik sociáln ě vylou čených lokalit, je teoretickým zdrojem bezpe čnostních rizik zárove ň představuje i „vizuální“ zne čišt ění. Problémové objekty budou bu ď rekonstruovány, nebo budou strženy.

Akce E - 5: Odbahn ění rybníka Bor

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je provést odbahn ění a rekonstrukce hráze rybníka v Boru. V rámci obnovy bude opraveno těleso hráze a stávající nefunk ční vypoušt ění ( nový „požerák“).

Akce E - 6: Revitalizace prostranství před OÚ

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem je provést revitalizaci prostranství a p říjezdu před obecním ú řadem. V rámci prací upravena p říjezdová komunikace a p řilehlé travnaté plochy v četn ě výsadby nové ve řejné zelen ě.

Akce E - 7: Lesopark Sadov

Charakteristika a popis akce: Obec hodlá získat rozsáhlý pozemek vedle zahrádká řské oblasti. Vznikne zde p řírodní lesopark s unikátním altánem a p říjezdovou komunikací, která zajistí prosazení zachování p řístupnosti do zahrádká řské oblasti ve ve řejném zájmu.

______část-10 strana-20 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce E - 8: Revitalizace centra ve Stráni

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je v místní části Strá ň provést revitalizaci centrálního prostranství. V rámci prací budou pro řezány ořešáky, vysadí se nový živý plot u d ětského h řišt ě, dojde k přemíst ění kontejner ů a dopravním úpravám – viz kapitola D – dopravní obslužnost. Ve druhé etap ě se bude s úpravami pokra čovat od k řižovatky dol ů sm ěrem k potoku.

Akce E - 9: Ve řejná zele ň extravilánu

Charakteristika a popis akce: V rámci revitalizace extravilánu hodlá obec obnovit aleje podél polních cest. Z hlediska lokálního ekosystému se jeví jako vhodné použít druhy tradi čních ovocných strom ů.

Akce E - 10: Ochrana kvality vzduchu

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je chránit zdraví ob čan ů dodržováním pravidel pro provoz domácích topeniš ť, p ředevším úplným vylou čením spalování odpad ů v kotlích na tuhá paliva jako hlavního zdravotního ohrožení v obci.

Akce E - 11: Eliminace „vizuálního“ zne čišt ění obce

Charakteristika a popis akce: Obec bude d ůsledn ě dbát na likvidaci nepovolených skládek na ve řejném prostranství a postihovat jejich pachatele. S majiteli soukromých pozemk ů a objekt ů projedná podporu odstran ění p ředm ětů, které zp ůsobují „vizuální“ zne čišt ění obce.

Akce E - 12: Koupací rybník Sadov

Charakteristika a popis akce: V souvislosti z širším zám ěrem zlepšování nabídky volno časových aktivit hodlá obec vybudovat koupací rybník v Sadov ě. Lokalita bude participovat na nov ě budované technické a dopravní infrastruktu ře sportovního areálu, v četn ě p řipravované novostavby Sportcentra Sadov.

______část-10 strana-21 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce E - 13: Územní systém ekologické stability

Charakteristika a popis akce: V rámci územního plánu obce Sadov je navržena koncepce územního systému ekologické stability. Obecn ě je smyslem ÚSES vymezit „prostor pro p řírodu“, skládající se z ploch (biocenter) a tras (biokoridor ů). V sou časné dob ě má tento prostor obvykle charakter ostrov ů obklopených narušeným prost ředím. Ú čelem vymezování ÚSES je ochrana stávajících a vytvo ření nových ostrov ů v požadované hustot ě a nalezení jejich vhodných propojení systémem suchých a mokrých cest, aby byla umožn ěna vým ěna biologických informací mezi jednotlivými ostrovy. Vzhledem k časovým parametr ům p řírodních proces ů je pot řebné, aby vymezení bylo dostate čně stabilní a dlouhodob ě nem ěnné. V územním plánu jsou stanoveny: nadregionální a regionální ÚSES, lokální ÚSES. Prvky ÚSES všech úrovní jsou uvedeny v tabulkách. Údaje v tabulkách poskytují základní informace o prvcích tak, jak to p ředpokládá úrove ň plánu ÚSES. Navrhovaná opat ření p ředstavují ur čité minimální zásady pro zajišt ění funk čnosti jednotlivých prvk ů. P ředpokládá se, že tyto zásady budou základním podkladem pro rozhodování orgán ů státní správy a pro zpracování navazujících dokumentací, nap ř. pozemkových úprav, projekt ů ÚSES. Obec bude dohlížet a realizovat návrhy opat ření, které jsou podrobn ě popsány v návrhové části územního plánu. Jedná se o biocentra a biokoridory.

Akce E - 14: Kv ětinová obec

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je podpo řit myšlenku výrazné vizuální regenerace všech místních částí. Vznikne dlouhodobý projekt plošného a prostorového zahradnického zkrášlení vybraných ve řejných prostranství kv ětinovou výzdobou. Zárove ň vznikne sout ěž o nejhez čí ulici a nejkrásn ější předzahrádku v obci. Nápady na řešení kv ětinové obce obsahuje p říloha tohoto strategického rozvojového plánu: 10-část inspira ční.

______část-10 strana-22 Strategický rozvojový plán obce ______

5.3.6 Taktický plán realizace ak čních opat ření F - Cestovní ruch

Programové východisko Obec nepat ří mezi intenzivn ě vyhledávané turistické cíle a nikdy o to zvláš ť neusilovala. Návšt ěvník ům nabízí v sou časné dob ě pouze základní služby ob čanského vybavení.

Programový cíl Podporovat využití regionálních turistických a cykloturistických tras, aktivn ě se podílet na kulturním d ění v regionu.

Programové řešení Na podporu spln ění programového cíle jsou navržena následující ak ční opat ření:

Akce F - 1: Nau čná stezka obce

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je vybudovat na svém katastru naučnou stezku. Trasa bude propojovat nejzajímav ější místní lokality. U každého stanovišt ě bude vedle mapy i tabule se základními turistickými informacemi, propojená QR codem na podrobn ější elektronický informa ční systém. Zám ěr po čítá s aktivním zapojením spolku Živá Strá ň.

Akce F - 2: Program udržování a pé če o kulturní d ědictví obce

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je udržet v uspokojivém stavu své hmotné kulturní d ědictví tak, aby p řečkalo i do budoucna. V rámci programu bude vytvo řen systém průběžné renovace památek ve vlastnictví obce.

______část-10 strana-23 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce F - 3: Informa ční prospekt obce

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je vytvo řit základní informa ční prospekt, který bude ve vícejazy čném provedení obsahovat podrobné turistické i komer ční informace.

Akce F -4: Úprava kaple a okolí Sadov

Charakteristika a popis akce: Obec hodlá provést opravu římsy a trhlin ve fasád ě kaple v Sadov ě. Sou časn ě dojde k úpravám bezprost ředního okolí kaple. Bude obnoveno zábradlí z přírodního materiálu a rekonstruováno venkovní schodišt ě.

Akce F - 5: Úprava kaple a okolí Strá ň

Charakteristika a popis akce: Obec hodlá provést opravu fasády a vytvo řit interiérové vybavení kaple ve Stráni. Sou časn ě dojde k úpravám bezprost ředního okolí kaple ( p řístup, ve řejná zele ň ).

Akce F - 6: Akce regionálního charakteru

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je participovat na turisticky atraktivních akcích v rámci aktivit Regionu Karlovarský venkov a DSO Krušné hory – západ.

Akce F - 7: P řevzetí kostela v Boru

Charakteristika a popis akce: Obec hodlá p řevzít do svého majetku a nadále se starat o nejvýznamn ější historickou dominantu – kostel sv. Má ří Magdalény

Akce F - 8: Obnova pomníku Strá ň

Charakteristika a popis akce: Obec hodlá v plánovacím období obnovit prostor pomníku ve Stráni. Dojde k očišt ění desky solitéru a vybudování nového oplocení. V rámci regenerace ve řejné zelen ě budou pokáceny borovice a nahrazeny druhov ě vhodn ějšími d řevinami.

______část-10 strana-24 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce F - 9: Historická publikace obce

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je vytvo řit reprezentativní historickou publikaci o Sadov ě. V této souvislosti hodlá oslovit obyvatele s žádostí o laskavé poskytnutí veškerého zajímavého informa čního a fotografického materiálu, který by mohl p řipravovanou publikaci obohatit.

______část-10 strana-25 Strategický rozvojový plán obce ______

5.3.7 Taktický plán realizace ak čních opat ření G – Zájmové aktivity

Programové východisko Spektrum zájmových aktivit v obci je úm ěrné její velikosti a v poslední dob ě se dokonce rozr ůstá. Volno časové aktivity jsou omezeny nedostate čnou nabídkou možností sportovního vyžití. Rezervy jsou i v oblasti nabídky kulturních a vzd ělávacích aktivit pro seniory.

Programový cíl Rozvíjet spolkovou a sportovní činnost, podporovat volno časovou aktivitu obyvatel i aktivizaci senior ů.

Programové řešení Na podporu spln ění programového cíle jsou navržena následující ak ční opat ření:

Akce G - 1: Sadovský ob časník

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je zahájit nepravidelné vydávání tišt ěné a elektronické verze obecního zpravodaje. Bude obsahovat aktuální informace o d ění v jednotlivých místních částech a zajímavosti regionu.

Akce G - 2: Klub aktivních senior ů

Charakteristika a popis akce: Pro podporu komunitních aktivit starší generace hodlá obec založit Klub aktivních senior ů. Klub bude fungovat v obecním kulturním dom ě a bude mít pravidelný m ěsí ční program. Nabídne aktiviza ční programy a zábavn ě- vzd ělávací po řady. Jeho aktivity se mohou rozší řit na mikroregionální úrove ň.

______část-10 strana-26 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce G - 3: Malé komunitní projekty

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je podpora po řádání drobných komunitních projekt ů, jako nap ř. burzy d ětského oble čení a vybavení, výtvarné workshopy, výstavy atd.

Akce G - 4: Akademie celoživotního vzd ělávání

Charakteristika a popis akce: Obec hodlá zahájit po řádání Akademie celoživotního vzd ělávání. V rámci Akademie prob ěhnou p řednášky na zajímavá témata v četně vzd ělávání v oblasti osobního rozvoje, získávání nových dovedností a znalostí.

Akce G - 5: Sadovské kulturní léto

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je vytvo řit tradici po řádání souboru kulturn ě-spole čenských akcí s názvem Sadovské kulturní léto. Programovou náplní budou hudební, výtvarná a přednášková vystoupení v areálu víceú čelové vodní nádrže.

Akce G - 6: Akademie t řetího v ěku

Charakteristika a popis akce Pro seniory hodlá obec organizovat p řednášky na témata zajímající starší generaci, p ředevším z historie. Na programu se objeví i akce využívající moderní trendy reminiscen ční terapie, posilování ekonomické gramotnosti i obrany p řed nepoctivými formami prodeje.

Akce G - 7: Mediální propagace obce

Charakteristika a popis akce: V souvislosti s podporou investi čních a sportovn ě- turistických aktivit hodlá obec do budoucna z řeteln ě posílit svou mediální propagaci prost řednictví tišt ěných i elektronických médií.

______část-10 strana-27 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce G - 8: Foto, audio a video archiv

Charakteristika a popis akce: Vedle klasické kroniká řské činnosti hodlá obec do budoucna rozší řit tyto aktivity o pr ůběžné shromaž ďování a dopl ňování fotografických, zvukových a video záznam ů ze života obce. Zám ěrem obce je vytvo řit soubor archiv ů historických dokument ů ze života obce, které vhodným zp ůsobem doplní psanou kroniku.

Fotoarchiv Sbírka tišt ěných a elektronických fotografií obce

Videoarchiv Sbírka videozáznam ů ze života obce

Audioarchiv Sbírka audiozáznam ů historických vzpomínek a vypráv ění místních ob čan ů

Archiv artefakt ů Sbírka historicky významných p ředm ětů hmotné povahy se vztahem k historii obce

Akce G - 9: Fotbalový turnaj o pohár starosty

Charakteristika a popis akce: Po vybudování nového zázemí pro sportovce hodlá obec vytvo řit tradici každoro čního po řádání prázdninového fotbalového turnaje o pohár starosty obce Sadov.

Akce G - 10: Sadovská olympiáda dětí a mládeže

Charakteristika a popis akce: Po celkovém dokon čení rekonstrukce sportovního areálu hodlá obec založit tradici každoro čního po řádání SODM – Sadovské olympiády d ětí a mládeže. P řed koncem školního roku budou sout ěžit d ětská družstva z blízkého regionu v jednoduchých sout ěžních disciplínách.

______část-10 strana-28 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce G - 11: Srazy rodák ů

Charakteristika a popis akce: Obec hodlá založit tradici pravidelného setkávání rodák ů. V desetiletém intervalu budou organizována setkávání rodák ů a p řátel obce. Vedle oslav kulatých výro čí obce se srazy rodák ů mohou stát nejvýznamn ějšími spole čenskými událostmi obce.

______část-10 strana-29 Strategický rozvojový plán obce ______

5.3.8 Taktický plán realizace ak čních opat ření H – Bezpe čnost

Programové východisko Sou časný stav bezpe čnosti v obci je uspokojivý. Podle pr ůzkumu hodnotí obyvatelé stav bezpe čnosti v obci jako problémový. Nejv ětším bezpe čnostním problémem je dopravní provoz..

Programový cíl Zajistit zvýšenou bezpe čnost silni čního provozu a prosazovat postih veškeré p řestupkové činnosti.

Programové řešení Na podporu spln ění programového cíle jsou navržena následující ak ční opat ření:

Akce H - 1: Dopravní bezpe čnost

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je posílit dopravní bezpe čnost na svém katastru. Zvažuje se rozší ření systému dopravních radar ů a rozší ření po čtu míst pro p řecházení. Ke zvýšení úrovn ě dopravní bezpe čnosti p řisp ějí i úpravy chodník ů a komunikací – viz zám ěry v kapitole D – dopravní obslužnost. Možnosti zvýšení dopravní bezpe čnosti:

● vertikální dopravní zna čení snížené rychlosti ● horizontální dopravní zna čení snížené rychlosti ● zpomalovací montované a celoplošné retardéry ● zpomalovací semafory ● měř ící radary a jejich funk ční atrapy ● vjezdové ostr ůvky uprost řed komunikace ● atrapy postav dopravních policist ů ______část-10 strana-30 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce H - 2: Osobní bezpe čnost

Charakteristika a popis akce: V případ ě zhoršení osobní bezpe čnostní situace nebo vandalismu je obec p řipravena na ve řejných prostranstvích instalovat další fotopasti nebo systém kamerového dohledu.

Akce H - 3: Požární bezpe čnost

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je rozši řovat podporu SDH v Boru, který zajiš ťuje nejen požární ochranu, ale úsp ěšn ě funguje p ři údržb ě obce a p ři práci s mladou generací.

Akce H - 4: Majetková bezpe čnost

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je posilovat do budoucna aktivní i pasivní prvky ochrany obecního majetku ve spolupráci s PČR. V oblasti ochrany soukromého majetku bude obec nápomocna formou po řádání preventivn ě-vzd ělávacích po řad ů pro ve řejnost.

Akce H - 5: Ochrana obyvatelstva a kritické infrastruktury

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je úzká spolupráce se všemi složkami integrovaného záchranného systému ( ISZ ) p ři pravidelném vyhodnocování rizik.

V souladu s vyhl. č.380/2002 Sb. budou pr ůběžn ě zajiš ťovány požadavky na:

a) ochranu území p řed pr ůchodem pr ůlomové vlny vzniklé zvláštní povodní b) zóny havarijního plánování c) ukrytí obyvatelstva v d ůsledku mimo řádné události d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci f) vyvezení a uskladn ění nebezpe čných látek mimo zastav ěné území a zastavitelné plochy g) záchranné, likvida ční a obnovovací práce pro

______část-10 strana-31 Strategický rozvojový plán obce ______

odstran ění nebo snížení škodlivých ú čink ů kontaminací h) ochrana p řed vlivy nebezpe čných látek skladovaných v území i) nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií

______část-10 strana-32 Strategický rozvojový plán obce ______

5.3.9 Taktický plán realizace ak čních opat ření I – P řístupnost

Programové východisko Sou časný stav bezbariérové p řístupnosti ve řejných objekt ů a prostranství na území obce je nevyhovující. Většina ve řejn ě p řístupných objekt ů není pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace bez asisten ční dopomoci p řístupná.

Programový cíl Vytvo řit bezbariérovou p řístupnost ve řejných objekt ů a prostranství pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

Programové řešení Na podporu spln ění programového cíle jsou navržena následující ak ční opat ření:

Akce I - 1: Bezbariérová ve řejná doprava

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je usilovat o vytvo ření podmínek pro bezbariérovou ve řejnou dopravu osob s pohybovým handicapem. Během plánovacího období lze predikovat postupné nasazení nových nízkopodlažních „tzv. bezbariérových“ autobus ů. V takovém p řípad ě budou upraveny nástupišt ě a čekárny podle pot řeb všech kategorií znevýhodn ěných osob.

______část-10 strana-33 Strategický rozvojový plán obce ______

Akce I - 2: Generel bezbariérového řešení obce

Charakteristika a popis akce: V souvislosti se zlepšování kvality života v obci vznikne Generel bezbariérového řešení. Zam ěř í se na zlepšení přístupnosti objekt ů ob čanské vybavenosti a ve řejných prostranství z hlediska pot řeb osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

Akce I - 3: Bezbariérovost ve řejn ě p řístupných obecních objekt ů

Charakteristika a popis akce: Na základ ě výsledk ů pr ůzkumové části Generelu bezbariérové p řístupnosti budou vytipovány ve řejn ě přístupné objekty ve vlastnictví obce, ve kterých budou postupn ě bezbariérové úpravy provedeny.

Akce I - 4: Bezbariérovost ve řejn ě p řístupných objekt ů t řetích osob

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je d ůsledn ě vyžadovat dodržování legislativy p ři stavebních úpravách ve řejn ě p řístupných částí objekt ů ve vlastnictví t řetích osob. Zajišt ění bezbariérových úprav se vztahuje i na tyto stavby.

Akce I - 5: Bezbariérové trasy obce

Charakteristika a popis akce: Na základ ě výsledk ů pr ůzkumové části Generelu bezbariérové p řístupnosti budou navrženy i bezbariérové trasy, které propojí objekty ob čanské vybavenosti a vytvo ří tak základní komunika ční sí ť pro samostatný pohyb osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

Akce I - 6: Bezbariérové úpravy budovy OÚ

Charakteristika a popis akce: Zám ěrem obce je provést bezbariérové úpravy budovy OÚ. Vedle zp řístupn ění kancelá ří v přízemí bude vybudován bezbariérový výtah, který zp řístupní nov ě adaptovaný multifunk ční prostor dopln ěný čajovou kuchy ňkou a bezbariérovou toaletou.

***

______část-10 strana-34 Strategický rozvojový plán obce ______

název dokumentace : Strategický rozvojový plán obce SADOV ozna čení dokumentace : KV-101716 název dokumentu : Část tabulková ozna čení dokumentu : KV-101716-11

11.1 Časový harmonogram 1

11.2 Finan ční harmonogram 1

11.3 Harmonogram priorit 1

______část-11 strana-1 Strategický rozvojový plán obce ______

1 - tabulka: Časový harmonogram 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

A – Vybavenost

A - 1: Splašková kanalizace Sadov

A - 2: Proplachování povrchové kanalizace

A - 3: Zemní kabelizace vzdušných vedení

A - 4: Ve řejné osv ětlení

A - 5: Splašková kanalizace Podlesí

A - 6: Digitalizace pasportu VO

A - 7: Nové stavební pozemky

A - 8: Revitalizace nám ěstí v Boru

A - 9: Výstavba nám ěstí v Sadov ě

A - 10: Revitalizace h řbitova v Boru

A - 11: D ům pro seniory

A - 12: Zateplení budovy školy

A - 13: Zateplení budovy kulturního domu

A - 14: Senior park

A - 15: Junior park

B – Ekonomika a zam ěstnanost

B - 1: Burza pracovních p říležitostí

B - 2: Katalog investi čních p říležitostí

B - 3: Nové pracovní p říležitosti

B - 4: Burza obchodních p říležitostí

B - 5: Pé če o les

B - 6: Odkup komer čního areálu

C - Lidské zdroje

C - 1: Zvyšování kvality správy obce

C - 2: Tématické konzulta ční skupiny

C - 3: Projekt partnerství

C - 4: Vyznamenání starosty obce

C - 5: Komunitní plán sociálních služeb

D - Dopravní obslužnost

D - 1: Rekonstrukce místních komunikací

D - 2: Obnova dopravního zna čení

D - 3: Rekonstrukce chodník ů Lesov

D - 4: Výstavba chodníku Bor

D - 5: Cyklotrasy

D - 6: Cyklostezky

D - 7: Digitalizace pasportu MK

D - 8: Plán úklidu chodník ů a komunikací

D - 9: Obnova cesty Sadov- Dalovice

D - 10: To čna autobusu ve Stráni

D - 11: Obnova mostu v Sadov ě

D - 12: Obnova polních cest - Strá ň

D - 13: Rozší ření komunikace v Boru

______část-11 strana-2 Strategický rozvojový plán obce ______

1 - tabulka: Časový harmonogram 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

E - Životní prost ředí

E - 1: Ve řejná zele ň intravilánu

E - 2: Relaxa ční park Sadov

E - 3: Podpora alternativních zdroj ů tepla

E - 4: Likvidace ruin

E - 5: Odbahn ění rybníka Bor

E - 6: Revitalizace prostranství p řed OÚ

E - 7: Lesopark Sadov

E - 8: Revitalizace centra ve Stráni

E - 9: Ve řejná zele ň extravilánu

E - 10:Ochrana kvality vzduchu

E - 11: Eliminace „vizuálního“ zne čišt ění obce

E - 12: Koupací rybník Sadov

F - Cestovní ruch

F - 1: Nau čná stezka obce

F - 2: Program pé če o kulturní d ědictví obce

F - 3: Informa ční prospekt obce

F -4: Úprava kaple a okolí Sadov

F - 5: Úprava kaple a okolí Strá ň

F - 6: Obecní muzeum

F - 7: akce regionálního charakteru

F - 8: P řevzetí kostela v Boru

F - 9: Obnova pomníku Strá ň

F - 10: Historická publikace obce

G – Zájmové aktivity

G - 1: Lesovský ob časník

G - 2: Klub aktivních senior ů

G - 3: Malé komunitní projekty

G - 4: Akademie celoživotního vzd ělávání

G - 5: Sadovské kulturní léto

G - 6: Akademie t řetího v ěku

G - 7: Mediální propagace obce

G - 8: Foto, audio a video archiv

G - 9: Projekt partnerství

G - 10: Fotbalový turnaj o pohár starosty

G - 11: Sadovská olympiáda d ětí a mládeže

______část-11 strana-3 Strategický rozvojový plán obce ______

1 - tabulka: Časový harmonogram 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

H – Bezpe čnost

H - 1: Dopravní bezpe čnost

H - 2: Osobní bezpe čnost

H - 3: Požární bezpe čnost

H - 4: Majetková bezpe čnost

H - 5: Ochrana obyvatelstva a infrastruktury

I – P řístupnost

I - 1: Bezbariérová ve řejná doprava

I - 2: Generel bezbariérového řešení obce

I - 3: Bezbariérovost obecních objekt ů

I - 4: Bezbariérovost objekt ů t řetích osob

I - 5: Bezbariérové trasy obce

______část-11 strana-4 Strategický rozvojový plán obce ______

2 - tabulka: Harmonogram náklad ů ( odhad ) jednorázové (tis. K č) ro ční (tis. K č) A – Vybavenost A - 1: Splašková kanalizace Sadov 5 000 A - 2: Proplachování povrchové kanalizace 5 A - 3: Zemní kabelizace vzdušných vedení 500 A - 4: Ve řejné osv ětlení 1 000 A - 5: Splašková kanalizace Podlesí 2 000 A - 6: Digitalizace pasportu VO 10 A - 7: Nové stavební pozemky 0 A - 8: Revitalizace nám ěstí v Boru 4 000 A - 9: Výstavba nám ěstí v Sadov ě 6 000 A - 10: Revitalizace h řbitova v Boru 2 000 A - 11: D ům pro seniory 15 000 A - 12: Zateplení budovy školy 2 000 A - 13: Zateplení budovy kulturního domu 2 000 A - 14: Senior park 1 000 A - 15: Junior park 800

B – Ekonomika a zam ěstnanost B - 1: Burza pracovních p říležitostí 5 B - 2: Katalog investi čních p říležitostí 20 B - 3: Nové pracovní p říležitosti 5 B - 4: Burza obchodních p říležitostí 5 B - 5: Pé če o les 0 B - 6: Odkup komer čního areálu 3 000

C - Lidské zdroje C - 1: Zvyšování kvality správy obce 50 C - 2: Tématické konzulta ční skupiny 0 C - 3: Projekt partnerství 30 C - 4: Vyznamenání starosty obce 15 C - 5: Komunitní plán sociálních služeb 30

D - Dopravní obslužnost D - 1: Rekonstrukce místních komunikací 1 000 D - 2: Obnova dopravního zna čení 30 D - 3: Rekonstrukce chodník ů Lesov 500 D - 4: Výstavba chodníku Bor 12 000 D - 5: Cyklotrasy 20 D - 6: Cyklostezky 8 000 D - 7: Digitalizace pasportu MK 10 D - 8: Plán úklidu chodník ů a komunikací 5 D - 9: Obnova cesty Sadov- Dalovice 2 000 D - 10: To čna autobusu ve Stráni 2 500 D - 11: Obnova mostu v Sadov ě 2 500 D - 12: Obnova polních cest - Strá ň 2 800 D - 13: Rozší ření komunikace v Boru 5 500

______část-11 strana-5 Strategický rozvojový plán obce ______

2 - tabulka: Harmonogram náklad ů ( odhad ) jednorázové (tis. K č) ro ční (tis. K č) E - Životní prost ředí E - 1: Ve řejná zele ň intravilánu 150 E - 2: Relaxa ční park Sadov 100 E - 3: Podpora alternativních zdroj ů tepla 500 E - 4: Likvidace ruin 0 E - 5: Odbahn ění rybníka Bor 1 200 E - 6: Revitalizace prostranství p řed OÚ 800 E - 7: Lesopark Sadov 2 000 E - 8: Revitalizace centra ve Stráni 300 E - 9: Ve řejná zele ň extravilánu 50 E - 10:Ochrana kvality vzduchu 0 E - 11: Eliminace „vizuálního“ zne čišt ění obce 0 E - 12: Koupací rybník Sadov 2 500

F - Cestovní ruch F - 1: Nau čná stezka obce 300 F - 2: Program pé če o kulturní d ědictví obce 250 F - 3: Informa ční prospekt obce 50 F -4: Úprava kaple a okolí Sadov 220 F - 5: Úprava kaple a okolí Strá ň 300 F - 6: Obecní muzeum 2 000 F - 7: akce regionálního charakteru 45 F - 8: P řevzetí kostela v Boru 0 F - 9: Obnova pomníku Strá ň 20 F - 10: Historická publikace obce 70

G – Zájmové aktivity G - 1: Lesovský ob časník 20 G - 2: Klub aktivních senior ů 100 G - 3: Malé komunitní projekty 25 G - 4: Akademie celoživotního vzd ělávání 50 G - 5: Sadovské kulturní léto 400 G - 6: Akademie t řetího v ěku 50 G - 7: Mediální propagace obce 10 G - 8: Foto, audio a video archiv 30 G - 9: Projekt partnerství G - 10: Fotbalový turnaj o pohár starosty 90 G - 11: Sadovská olympiáda d ětí a mládeže 150

______část-11 strana-6 Strategický rozvojový plán obce ______

2 - tabulka: Harmonogram náklad ů ( odhad ) jednorázové (tis. K č) ro ční (tis. K č) H – Bezpe čnost H - 1: Dopravní bezpe čnost 200 H - 2: Osobní bezpe čnost 50 H - 3: Požární bezpe čnost 350 H - 4: Majetková bezpe čnost 200 H - 5: Ochrana obyvatelstva a infrastruktury 20

I – P řístupnost I - 1: Bezbariérová ve řejná doprava 500 I - 2: Generel bezbariérového řešení obce 50 I - 3: Bezbariérovost obecních objekt ů 9 000 I - 4: Bezbariérovost objekt ů t řetích osob 0 I - 5: Bezbariérové trasy obce 2 000

______část-11 strana-7 Strategický rozvojový plán obce ______

3 - tabulka: Harmonogram priorit 1. 2. 3. 4. 5.

A – Vybavenost

A - 1: Splašková kanalizace Sadov

A - 2: Proplachování povrchové kanalizace

A - 3: Zemní kabelizace vzdušných vedení

A - 4: Ve řejné osv ětlení

A - 5: Splašková kanalizace Podlesí

A - 6: Digitalizace pasportu VO

A - 7: Nové stavební pozemky

A - 8: Revitalizace nám ěstí v Boru

A - 9: Výstavba nám ěstí v Sadov ě

A - 10: Revitalizace h řbitova v Boru

A - 11: D ům pro seniory

A - 12: Zateplení budovy školy

A - 13: Zateplení budovy kulturního domu

A - 14: Senior park

A - 15: Junior park

B – Ekonomika a zam ěstnanost

B - 1: Burza pracovních p říležitostí

B - 2: Katalog investi čních p říležitostí

B - 3: Nové pracovní p říležitosti

B - 4: Burza obchodních p říležitostí

B - 5: Pé če o les

B - 6: Odkup komer čního areálu

C - Lidské zdroje

C - 1: Zvyšování kvality správy obce

C - 2: Tématické konzulta ční skupiny

C - 3: Projekt partnerství

C - 4: Vyznamenání starosty obce

C - 5: Komunitní plán sociálních služeb

D - Dopravní obslužnost

D - 1: Rekonstrukce místních komunikací

D - 2: Obnova dopravního zna čení

D - 3: Rekonstrukce chodník ů Lesov

D - 4: Výstavba chodníku Bor

D - 5: Cyklotrasy

D - 6: Cyklostezky

D - 7: Digitalizace pasportu MK

D - 8: Plán úklidu chodník ů a komunikací

D - 9: Obnova cesty Sadov- Dalovice

D - 10: To čna autobusu ve Stráni

D - 11: Obnova mostu v Sadov ě

D - 12: Obnova polních cest - Strá ň

D - 13: Rozší ření komunikace v Boru

______část-11 strana-8 Strategický rozvojový plán obce ______

3 - tabulka: Harmonogram priorit 1. 2. 3. 4. 5.

E - Životní prost ředí

E - 1: Ve řejná zele ň intravilánu

E - 2: Relaxa ční park Sadov

E - 3: Podpora alternativních zdroj ů tepla

E - 4: Likvidace ruin

E - 5: Odbahn ění rybníka Bor

E - 6: Revitalizace prostranství p řed OÚ

E - 7: Lesopark Sadov

E - 8: Revitalizace centra ve Stráni

E - 9: Ve řejná zele ň extravilánu

E - 10:Ochrana kvality vzduchu

E - 11: Eliminace „vizuálního“ zne čišt ění obce

E - 12: Koupací rybník Sadov

F - Cestovní ruch

F - 1: Nau čná stezka obce

F - 2: Program pé če o kulturní d ědictví obce

F - 3: Informa ční prospekt obce

F -4: Úprava kaple a okolí Sadov

F - 5: Úprava kaple a okolí Strá ň

F - 6: Obecní muzeum

F - 7: akce regionálního charakteru

F - 8: P řevzetí kostela v Boru

F - 9: Obnova pomníku Strá ň

F - 10: Historická publikace obce

G – Zájmové aktivity

G - 1: Lesovský ob časník

G - 2: Klub aktivních senior ů

G - 3: Malé komunitní projekty

G - 4: Akademie celoživotního vzd ělávání

G - 5: Sadovské kulturní léto

G - 6: Akademie t řetího v ěku

G - 7: Mediální propagace obce

G - 8: Foto, audio a video archiv

G - 9: Projekt partnerství

G - 10: Fotbalový turnaj o pohár starosty

G - 11: Sadovská olympiáda d ětí a mládeže

______část-11 strana-9 Strategický rozvojový plán obce ______

3 - tabulka: Harmonogram priorit 1. 2. 3. 4. 5.

H – Bezpe čnost

H - 1: Dopravní bezpe čnost

H - 2: Osobní bezpe čnost

H - 3: Požární bezpe čnost

H - 4: Majetková bezpe čnost

H - 5: Ochrana obyvatelstva a infrastruktury

I – P řístupnost

I - 1: Bezbariérová ve řejná doprava

I - 2: Generel bezbariérového řešení obce

I - 3: Bezbariérovost obecních objekt ů

I - 4: Bezbariérovost objekt ů t řetích osob

I - 5: Bezbariérové trasy obce

______část-11 strana-10 Strategický rozvojový plán obce ______

název dokumentace : Strategický rozvojový plán obce SADOV ozna čení dokumentace : KV-101716 název dokumentu : Část inspira ční ozna čení dokumentu : KV-101716-12

12.1 Úvod ...... 2

12.2 Bezbariérové úpravy ...... 3

12.3 Senior park ...... 5

12.4 Junior park ...... 7

12.5 Kv ětinová obec ...... 9

12.6 Program kreativní revitalizace obce ...... 11

______část-12 strana-1 Strategický rozvojový plán obce ______

12.1 Úvod

Ve Strategickém rozvojovém plánu obce má svoje místo i část inspira ční. P řináší ukázky konkrétních řešení, která se mohou stát výchozí inspirací p ři uvažování o dalším rozvoji obce.

Bezbariérové úpravy

Budování p řístupného prost ředí pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace pat ří mezi základní parametry celostního vnímání pé če o ve řejný prostor. Pojem bezbariérová p řístupnost se ob čas nevhodn ě redukuje na posuzování možnosti vjezdu pro vozí čká ře. Skute čně bezbariérové prost ředí ale vzniká teprve důslednou aplikací principu univerzálního designu.

Senior park

Jednou z novinek ve venkovském prost ředí je budování speciálních sportoviš ť pro seniory. Jedná se v ětšinou o volná prostranství, na kterých jsou rozmíst ěny mechanické cvi čební pom ůcky. Jejich používání je velice jednoduché, intuitivní. Jsou navrženy p ředevším pro podporu pohybových aktivit starší generace.

Junior park

Pro dospívající mládež jsou ur čeny speciální areály se sportovn ě-adrenalinovými atrakcemi. Nabízejí p říležitost k provozování pozitivních volno časových aktivit.

Kv ětinová obec

V naší zemi se najde jen velmi málo lokalit, ve kterých by se p ři troše dobré v ůle nemohla prosadit myšlenka Kv ětinové obce. Jedná se projekt, který si klade za cíl podstatným zp ůsobem zvýšit množství kv ětin ve ve řejném prostoru. A výsledky jsou často úžasné.

Program kreativní regenerace obce

Jedná se o dokument navazující na Strategický rozvojový plán. V ěnuje se především architektonicko-urbanistickým návrh ům na zlepšení stavu konkrétních lokalit a prostranství v obci.

______část-12 strana-2 Strategický rozvojový plán obce ______

12.2 Bezbariérové úpravy

Bezbariérové úpravy

______část-12 strana-3 Strategický rozvojový plán obce ______

Bezbariérové úpravy

______část-12 strana-4 Strategický rozvojový plán obce ______

10.3 Senior park

Senior park

______část-12 strana-5 Strategický rozvojový plán obce ______

Senior park

______část-12 strana-6 Strategický rozvojový plán obce ______

10.4 Junior park

Junior park

______část-12 strana-7 Strategický rozvojový plán obce ______

Junior park

______část-12 strana-8 Strategický rozvojový plán obce ______

12.5 Kv ětinová obec

Kv ětinová obec

______část-12 strana-9 Strategický rozvojový plán obce ______

Kv ětinová obec

______část-12 strana-10 Strategický rozvojový plán obce ______

12.6 Program kreativní regenerace obce

Program kreativní regenerace obce

______část-12 strana-11 Strategický rozvojový plán obce ______

Program kreativní regenerace obce

______část-12 strana-12 Strategický rozvojový plán obce ______

Tématické okruhy řešení Programu kreativní revitalizace obce

Pro pot řeby co nejširšího pohledu na spektrum problematiky revitalizace jsou stanoveny následující pr ůř ezové tématické okruhy řešení:

● Program úprav ve řejných prostranství ● Solitérní program ● Zahradní a sadový program ● Vodní program ● Sportovní program ● Bezbariérový program ● Informa ční program ● Turistický program ● H řbitovní program ● Individuální program

Jedná se v podstat ě o tématické podprogramy, které spole čně vytvá řejí vlastní Program kreativní revitalizace obce.

Program úprav ve řejných prostranství

Do této části se za řazují kreativní návrhy řešení:

 chodníky  okolí solitér ů  díl čí partie návsi

Solitérní program

Do této části se za řazují kreativní návrhy řešení:

 pomníky  zvoni čky  kaple

______část-12 strana-13 Strategický rozvojový plán obce ______

Zahradní a sadový program

Do této části se za řazují kreativní návrhy řešení:

 zahradní úpravy  sadové úpravy  arboreta

Vodní program

Do této části se za řazují kreativní návrhy řešení:

 kašny  fontány  brouzdališt ě

Sportovní program

Do této části se za řazují kreativní návrhy řešení:

 sportovišt ě  d ětská h řišt ě  senior Fitness parky

Bezbariérový program

Do této části se za řazují kreativní návrhy řešení:

 bezbariérové rampy  bezbariérové komunikace  bezbariérové objekty ob čanské vybavenosti

Informa ční program

Do této části se za řazují kreativní návrhy řešení:

 informa ční tabule  orienta ční systémy  reklamní koncepty

______část-12 strana-14 Strategický rozvojový plán obce ______

Turistický program

Do této části se za řazují kreativní návrhy řešení:

 turisticky zajímavé lokality  cyklistická odpo čívadla  nau čné stezky

Hřbitovní program

Do této části se za řazují kreativní návrhy řešení:

 márnice  urnový háj  celkové úpravy

Individuální program

Do této části se za řazují kreativní návrhy řešení ostatních lokalit a neza řazených témat.

Řada témat a zám ěrů se m ůže kombinovat, dopl ňovat a p řípadn ě i sdružovat p řesn ě podle konkrétních kreativních pot řeb řešení.

Další podrobnosti o Programu kreativní revitalizace obce najdete na stránkách:

www.pkro.cz

***

______část-12 strana-15

Strategický rozvojový plán obce ______

název dokumentace : Strategický rozvojový plán obce SADOV ozna čení dokumentace : KV-101716 název dokumentu : Obsah dílu 3. Implementace ozna čení dokumentu : KV-101716-13

Dokumentace se skládá ze t ří samostatných díl ů:

Díl 1. Pr ůzkum Díl 2. Plán Díl 3. Implementace

Obsah dílu 3. Implementace

13. Obsah dílu 3. Implementace...... 1

14. Část teoretická (3) Implementace ...... 1

15. Část implementa ční ...... 1

16. Část bilan ční ...... 1

17. Část odborné p řílohy...... 1

strategické dokumenty EU strategické dokumenty ČR strategické dokumenty kraje

***

______část-13 strana-1 Strategický rozvojový plán obce ______

název dokumentace : Strategický rozvojový plán obce SADOV ozna čení dokumentace : KV-101716 název dokumentu : Část teoretická (3) Implementace ozna čení dokumentu : KV-101716-14

14. Úvod ...... 1

14.1 Implementa ční část strategického plánu ...... 1 14.2 Metodika projektového řízení ...... 1 14.2.1 Metodika p řípravy projektu ...... 1 14.2.1.1 Postup p řípravy projektu ...... 1

14.2.2 Metodika realizace projektu ...... 1 14.2.2.1 Postup realizace projektu...... 1

14.2.3 Metodika vyhodnocení projektu ...... 1 14.2.3.1 Postup vyhodnocení projektu...... 1

14.3 Bilan ční část strategického plánu ...... 1 14.3.1 Hodnocení pr ůběhu a výsledk ů...... 1 14.3.2 Aktualizace a prolongace...... 1

***

______část-14 strana-1 Strategický rozvojový plán obce ______

14. Úvod

Záv ěre čná část teoretické části navazuje na p ředchozí části 03 a 09. V ěnuje se metodice p řípravy, realizace a vyhodnocení projektu.

14.1 Implementa ční část strategického plánu

Implementace p ředstavuje krok, který navazuje na plánovací fázi strategického rozvojového plánu. Klade nároky na odpov ědné projektové řízení.

14.2 Metodika projektového řízení

Názorná a jednoduchá metodika projektového řízení byla speciáln ě navržena pro pot řeby malých obecních samospráv. Její správná aplikace m ůže zajistit nejen efektivní p řípravu jednotlivých projekt ů, ale i jejich přehledné řízení a záv ěre čné vyhodnocení.

______část-14 strana-2 Strategický rozvojový plán obce ______

Metodika projektového řízení se skládá ze 3 základních částí:

■ Metodika p řípravy projektu ■ Metodika realizace projektu ■ Metodika vyhodnocení projektu

Obecní projekt Obecním projektem se rozumí jakýkoliv zám ěr, který obec hodlá provést a financovat. M ůže ho provést vlastními silami, dodavatelsky nebo kombinací obou možností.

Zadavatel projektu Zadavatelem projektu je obec . Zadavatel vypracovává projektové zadání , jehož realizací pov ěř uje konkrétní osobu – koordinátora projektu. Vypracováním projektového zadání m ůže zadavatel pověř it t řetí osobu. V takovém p řípad ě pak projektové zadání zadavatel schvaluje.

Projektové zadání Projektové zadání je základní projektový dokument. Obsahuje formulaci cíle projektu, jméno koordinátora

______část-14 strana-3 Strategický rozvojový plán obce ______

odpov ědného zadavateli, jeho pravomoci a zodpov ědnosti, zp ůsob realizace, závazné termíny, finan ční i nefinan ční zdroje apod.

Koordinátor projektu Obvykle se jedná o člena zastupitelstva obce. Úkolem koordinátora projektu je realizovat projektové zadání. Pro jeho realizaci mu zadavatel vytvá ří podmínky, které reáln ě umož ňují projektové zadání splnit. Koordinátor obvykle realizaci osobn ě neprovádí, ale provedení pouze organizuje, kontroluje a odsouhlasuje. Koordinátor informuje dohodnutým zp ůsobem zadavatele o pr ůběhu pln ění projektového zadání.

Projektový deník Projektový deník je dokument, který obsahuje chronologické záznamy o celém pr ůběhu p řípravy, realizace a vyhodnocení projektu. Samostatný projektový deník si vede jak zadavatel, tak koordinátor.

Projekt a podprojekt

______část-14 strana-4 Strategický rozvojový plán obce ______

Z hlediska složitosti a přehlednosti bývá obvykle vhodné jeden projekt rozd ělit na menší části. Rozd ělení m ůže být horizontální, vertikální či kombinované. Záleží na konkrétní situaci. P řílišné rozdrobení ovšem vede k neúm ěrnému nár ůstu administrativní zát ěže.

______část-14 strana-5 Strategický rozvojový plán obce ______

14.2.1 Metodika p řípravy projektu

Příprava projektu se skládá z t ěchto samostatných krok ů:

■ Definování podoby výchozího, sou časného stavu ■ Definování podoby kone čného, cílového stavu ■ Definování projektového rámce ■ Definování pot řeb ■ Definování cesty zm ěny, tzn. nejvýhodn ějšího zp ůsobu řešení zm ěny sou časného stavu na požadovaný stav cílový ■ Vypracování projektového zadání

Definice výchozího stavu Jedná se o popis sou časného stavu, uvedení d ůvod ů pro jeho změnu, rizika, která hrozí p ři dalším setrvání tohoto stavu, problémy, které má projekt odstranit atd.

Definice cílového stavu Jedná se o popis podoby stavu, kterého chceme dosáhnout. Tzn. jeho vlastností, parametr ů, vn ější podoby, kapacity apod.

______část-14 strana-6 Strategický rozvojový plán obce ______

Definice projektového rámce Projektový rámec je soubor limit ů a hranic, uvnit ř kterých se bude hledat nejvýhodn ější zp ůsob řešení. Rámce mohou být finan ční, termínové, prostorové apod. Podoba projektového rámce zásadním zp ůsobem ovlivní celý další výsledek p řípravy a realizace projektu.

Definice pot řeb Jedná se p ředevším o finan ční zdroje, lidské zdroje, materiální, technické zdroje, právní úkony apod.

Definice cesty zm ěny Výb ěr nejvýhodn ějšího zp ůsobu řešení je kritickým místem p řípravy projektu. Variant a zp ůsob ů řešení bývá obvykle n ěkolik. Na pomoc v rozhodování bylo vytvo řeno mnoho analytických metod. Pro jednoduchost a srozumitelnost si p řiblížíme pouze základní postupy.

______část-14 strana-7 Strategický rozvojový plán obce ______

Obecný zp ůsob výb ěru nejvýhodn ější varianty řešení

1. Shromážd ění všech reálných variant řešení 2. Vypracování charakteristik všech variant s použitím spole čných parametr ů 3. Stanovení hodnotícího klí če 4. Porovnání charakteristik prost řednictvím hodnotícího klí če 5. Se řazením výsledk ů dojde k identifikaci nejvýhodn ější varianty

Z výše uvedeného postupu je patrné, že jádrem řešení volby je správné nastavení posuzovaných parametr ů a hodnotícího klí če. Samotný pojem „správný“ lze chápat up římn ě, kreativn ě či ironicky. Záleží na úhlu pohledu.

14.2.1.1 Postup p řípravy projektu

Pro p řípravu projektu je vhodné vy členit víc času, energie a prost ředk ů, než se m ůže na první pohled zdát. Zkušený zadavatel projektu se pozná podle kvality projektového zadání. Stejn ě tak zkušený koordinátor se pozná podle neochoty p řevzít nekvalitní zadání. Při p říprav ě projektu postupujeme od základní cílové vize, kterou postupn ě konkretizujeme dle bodu 6.2.1.

Vypracování projektového zadání Projektové zadání je výsledek úvodní fáze řešení projektu. Zadavatel projektu v n ěm jednozna čně uvádí:

■ co chce ■ kde to chce ■ kdy to chce ■ kdo to bude koordinovat ■ jaké bude mít zdroje ■ jaké bude mít pravomoci ■ jaké bude mít odpov ědnosti

Ponau čení z projektové praxe Z dobrého zadání m ůže vzniknout dobrý výsledek. Ze špatného zadání ale dobrý výsledek vzniknout ur čit ě nem ůže.

viz. Metodický list 1: P říprava projektu viz. Metodický list 2: Zadání projektu

______část-14 strana-8 Strategický rozvojový plán obce ______

14.2.2 Metodika realizace projektu

Realizace projektu se skládá z t ěchto samostatných krok ů:

■ Vytvo ření technické dokumentace ■ Definování výkon ů a činností pro realizaci projektu ■ Zjišt ění finan ční a časové náro čnosti realizace ■ Výb ěr realizátor ů ■ Stanovení doby realizace výkon ů a činností ■ Ur čení rizik a zp ůsob ů jejich snižování ■ Stanovení časového harmonogramu ■ Stanovení finan čního harmonogramu ■ Vlastní řízení realizace naplánovaných činností

Vytvo ření technické dokumentace Podle definice projektového zadání je vytvo řena technická dokumentace.

Definice výkon ů a činností Jedná se o seznam výkon ů a činností, které vyplývají z příslušné technické dokumentace.

______část-14 strana-9 Strategický rozvojový plán obce ______

Zjišt ění finan ční a časové náro čnosti výkon ů Obstarání cenových nabídek na realizaci seznamu výkon ů a jejich vyhodnocení.

Výb ěr realizátor ů Jedná se o seznam zvolených realizátor ů výkon ů a činností.

Ur čení rizik Identifikují se skute čnosti, které mohou vytvo řit technická, finan ční a časová rizika realizace jednotlivých výkon ů. Stanoví se zp ůsoby, jak tato rizika snížit či odstranit.

Stanovení doby realizace výkon ů a činností Po vyhodnocení rizik se p řiřadí výkon ům a činnostem reálná doba jejich realizace.

______část-14 strana-10 Strategický rozvojový plán obce ______

Časový harmonogram Rozd ělení výkon ů Ur čí se výkony a činnosti, které lze provád ět zárove ň. Ur čí se výkony a činnosti, které je nutno provád ět postupn ě.

Stanoví se kontrolní díl čí termíny dokon čení jednotlivých etap. Stanoví se časové a výkonové rezervy. Výsledný časový harmonogram stanoví CO se bude dít OD KDY – DO KDY.

Finan ční harmonogram Podle časového harmonogramu se vytvo ří finan ční harmonogram plateb a mechanismus použití finan ční rezervy.

Původní plán Původní plán tvo ří: verze č. 1 technické dokumentace verze č. 1 seznamu výkon ů verze č. 1 seznamu realizátor ů verze č. 1 seznamu smluv a objednávek verze č. 1 časového harmonogramu verze č. 1 finan čního harmonogramu

Vlastní řízení realizace Řízení realizace p ředstavuje pr ůběžnou koordinaci jednotlivých výkon ů podle p ůvodního či aktualizovaného plánu.

______část-14 strana-11 Strategický rozvojový plán obce ______

14.2.2.1 Postup realizace projektu

Podstatnou sou částí řízení realizace je rozhodování o zp ůsobu řešení vzniklých problém ů, spor ů, časových prodlev apod. Z toho vyplývá pr ůběžná aktualizace harmonogram ů, projektového a výkonového řešení.

Seznam projektových zm ěn

Veškeré zm ěny p ůvodního plánu se zapisují do Seznamu projektových zm ěn (zm ěny technické dokumentace, výkon ů, realizátor ů, smluv a objednávek, časového a finan čního harmonogramu ). Podle dohodnutých kompetencí zm ěny schvaluje bu ď koordinátor (nepodstatné zm ěny), nebo zadavatel (podstatné zm ěny ).

U každé zm ěny se posuzuje d ůvod ( její nutnost, oprávn ěnost ), vliv na rozpo čet, termíny, návaznost na ostatní výkony, vliv na podobu cílové vize apod.

______část-14 strana-12 Strategický rozvojový plán obce ______

Obecn ě se dá říci, že kone čný výsledek projektu se rovná sou čtu p ůvodn ě plánovaných výkon ů a prací + vícepráce – mén ěpráce.

Monitoring a reporting

K udržení p řehledu zadavatele o pr ůběhu realizace projektu slouží monitoring a reporting. Provádí ho koordinátor. Pro zadavatele vytvá ří v dohodnutých termínech pr ůběžné zprávy, ve kterých uvádí stav pln ění plánu realizace.

viz. Metodický list3: Realizace projektu viz. Metodický list4: Pr ůběžná zpráva

______část-14 strana-13 Strategický rozvojový plán obce ______

14.2.3 Metodika vyhodnocení projektu

Vyhodnocení projektu se skládá z t ěchto samostatných krok ů:

■ Porovnání p ůvodního plánu a reálného výsledku ■ Analýza projektových zm ěn ■ Vytvo ření záv ěre čné projektové zprávy

Porovnání p ůvodního plánu a reálného výsledku Vytvo ření p řehledného souhrnu zm ěn p ůvodního plánu a reálného výsledku.

Analýza projektových zm ěn Rozbor d ůvod ů projektových zm ěn a jejich řešení.

______část-14 strana-14 Strategický rozvojový plán obce ______

Vytvo ření záv ěre čné projektové zprávy Do záv ěre čné projektové zprávy se za řadí stru čná charakteristika pr ůběhu projektu, analýza d ůvod ů projektových zm ěn, záv ěre čné vyú čtování a další p řílohy.

14.2.3.1 Postup vyhodnocení projektu

1. Vyhodnocení projektu schvaluje zadavatel projektu. Vytvá ří se pro vlastní pot řebu obce, p řípadn ě pro pot řebu oprávn ěných institucí. Vyhodnocení projektu se uvádí do záv ěre čné projektové zprávy.

2. P ři vyhodnocení projektu se posuzuje soulad zadání projektu s výsledkem projektu ve stanovených parametrech.

3. V seznamu zm ěn se uvedou d ůvody jejich vzniku a zp ůsoby jejich vy řešení. Vyhodnocení projektu slouží k inspiraci a pou čení pro p řípravu dalších projektových aktivit obce.

14.3. Bilan ční část strategického plánu

14.3.1 Hodnocení pr ůběhu a výsledk ů strategického plánu

14.3.2 Aktualizace a prolongace strategického plánu

***

______část-14 strana-15 Strategický rozvojový plán obce ______

název dokumentace : Strategický rozvojový plán obce SADOV ozna čení dokumentace : KV-101716 název dokumentu : Část implementa ční ozna čení dokumentu : KV-101716-15

ozna čení popis strana :

15. Metodické listy ...... 1

15.1 Metodický list1: P říprava projektu ...... 1 15.2 Metodický list2: Zadání projektu ...... 1

15.3 Metodický list3: Realizace projektu ...... 1 15.4 Metodický list4: Pr ůběžná zpráva ...... 1

15.5 Metodický list5: Vyhodnocení projektu ...... 1 15.6 Metodický list6: Záv ěre čná zpráva ...... 1

15.7 Poznámky pro nejbližší aktualizaci SRPO...... 1

______část-15 strana-1 Strategický rozvojový plán obce ______

______část-15 strana-2 Strategický rozvojový plán obce ______

______část-15 strana-3 Strategický rozvojový plán obce ______

______část-15 strana-4 Strategický rozvojový plán obce ______

______část-15 strana-5 Strategický rozvojový plán obce ______

______část-15 strana-6 Strategický rozvojový plán obce ______

______část-15 strana-7 Strategický rozvojový plán obce ______

______část-15 strana-8 Strategický rozvojový plán obce ______

název dokumentace : Strategický rozvojový plán obce SADOV ozna čení dokumentace : KV-101716 název dokumentu : Část bilan ční ozna čení dokumentu : KV-101716-16

ozna čení popis strana :

16.1 Základní údaje...... 1

16.2 Hodnotící zprávy...... 3

______část-16 strana-1 Strategický rozvojový plán obce ______

16.1 Základní údaje

V souladu s metodikou strategického plánování MMR se p ředpokládá pr ůběžné hodnocení výsledk ů Strategického rozvojového plánu. Bude se provád ět po čínaje rokem 2016 v pravidelných ro čních intervalech.

Tyto ro ční hodnotící zprávy postupn ě naplní bilan ční část programu.

Informace z hodnotících zpráv budou d ůležitým zdrojem informací pro řešení plánovaných aktualizací rozvojového plánu.

Bilan ční hodnotící zprávy jsou kontrolami dosažení plánovaných výsledk ů a slouží k dalšímu zp řes ňování plánu na p říští období.

______část-16 strana-2 Strategický rozvojový plán obce ______

16.2 Hodnotící zprávy

Pravidelná ro ční hodnotící zpráva by m ěla obsahovat veškeré d ůležité informace, které souvisejí s tématem rozvoje obce ( evaluace, monitoring, vývoj individuáln ě stanovených indikátor ů ... ).

Předpokládaná rámcová osnova ro ční hodnotící zprávy

1. P řehled podaných grantových a dota čních žádostí o spolufinancování projektových zám ěrů a jejich úsp ěšnost

2. P řehled realizovaných akcí podle jednotlivých kapitol viz programové cíle A – I

3. Návrhy a doporu čení pro budoucí aktualizaci Strategického rozvojového plánu obce.

***

______část-16 strana-3 Strategický rozvojový plán obce ______

název dokumentace : Strategický rozvojový plán obce SADOV ozna čení dokumentace : KV-101716 název dokumentu : Odborné p řílohy ozna čení dokumentu : KV-101716-17

Dokumentace ozna čená KV-101716 je duševním majetkem firmy PLANCO. Tento výtisk je určen výhradn ě pro pot řeby objednatele. Po řizování fyzických či mediálních kopií, nebo částe čných kopií, opis ů nebo částe čných opis ů této dokumentace podléhá ve smyslu Autorského zákona č. 35/1965, 89/ 1990, 468/1991, 318/1993 Sb. a násl. p ředchozímu písemnému souhlasu vlastník ů autorských práv. © 2016 PLANCO - Copyright. ozna čení popis stran :

17.1 Strategie rozvoje kraje kraje 2013-2020 ( excerpt) ...... 18

17.2 Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 -2020 ( excerpt )...... 20

17.3 Územní agenda Evropské unie 2020 ( excerpt )....12

***

______část-17 strana-1

STRATEGIE ROZVOJE

KONKURENCESCHOPNOSTI

KARLOVARSKÉHO KRAJE

2013 -2020

Aktualizace 2012

Zadavatel: Karlovarský kraj, odbor regionálního ro zvoje

Zpracovatel: Berman Group – služby ekonomického rozvoje, s.r.o.

Datum verze: !erven 2012

Obsah

Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje

Seznam zkratek ...... 3 Definice vybraných pojmù ...... 4 Aktualizace Strategie ...... 7 Priority realizace Strategie ...... 7 Struktura Strategie ...... 11 Návrhová èást Strategie ...... 13 Pilíø A. Regionální inovaèní systém ...... 14 Pilíø B. Lidské zdroje a vzdìlávání pro konkurenceschopnost ...... 18 Pilíø C. Kvalitní podnikatelské prostøedí ...... 23 Pøílohy ...... 26

Pøílohy

1. Hlavní problémové oblasti konkurenceschopnosti kraje – strom problémù

(problémová analýza).

2. Analýza nejvìtších firem v kraji, klíèová odvìtví kraje a typologie firem

3. Prùzkum prostøedí pro inovace a konkurenceschopnost v podnicích Karlovarského

kraje

Seznam zkratek

BA – Business Angels 1 CRLZ – Centrum r ozvoje lidských zdrojù (souèástí KARP) ÈR – Èeská republika DPFO – daò z pøíjmu fyzických osob DPH – daò z pøidané hodnoty FVS – F ond vzdìlanostní spoleènosti Karlovarského kraje HDP – hrubý domácí produkt HK – hospodáøská komora IC – Investorské centrum (souèástí KARP) IPC – Inovaèní a podnikatelské centrum (souèástí KARP) KARP - Karlova rská agentura rozvoje podnikání KV kraj (pøípadnì i KK) – Karlovarský kraj OP PI – Operaèní program Podnikání a Inovace OP VK – Operaèní program Vzdìlávání pro konkurenceschopnost PP – prùmyslový park PZ – prùmyslová zóna PZI – pøímé zahranièní investice (zde èasto ve významu zahranièní investoøi) RFPIP - Regionální fond podpory inovaèního podnikání Strategie – Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje (tento dokument) VK – venture (rizikový) kapitál

1 Nepøekládá se. Viz kapitola Definice vybraných pojmù.

Definice vybraných pojmù

Brownfield podnikatelská nemovitost, která v souèasnosti není dostateènì efektivnì využívána, je zanedbaná a kterou lze úèelnì využít pouze za podmínky realizace Projektu regenerace. Jedná se o území, které je nebo bylo trvale zastavìno, nebo které je postižené tìžbou nerostných surovin, skladováním odpadù nebo využíváním pro vojenské úèely. Business Angels (BA) "kmotøi" podnikatelù, resp. kapitálovì silní jedinci, kteøí jsou ochotni použít vlastní kapitál na investice do zajímavých nápadù a podnikù Centra excelence jednotky nebo organizaèní struktury zapojené do vìdeckého výzkumu a vyvíjející špièkové technologie svìtové úrovnì na základì mìøitelných vìdeckých jevù (zahrnuty jsou i školící aktivity). Centra excelence mají v oblasti pøírodních, sociálních a ekonomických vìd spojovat teoretický a aplikovaný výzkum a v maximálnì možné míøe pøi tom využívat multidisciplinárních pøístupù Inovace realizace nového nebo významnì zdokonaleného produktu (zboží nebo služby), procesu, marketinkové a nebo organizaèní metody -- radikální inovace taková inovace, která pøináší zcela novou znalost (nejèastìji novou technologii) -- inkrementální inovace postupná inovace, která pøedstavuje pøevážnì novou kombinaci již existujících znalostí, nebo jejich využití v novém kontextu, za jiným úèelem; jedná se o realizaci dílèích, postupnýc h zmìn Inovaèní podnikání zahrnuje podnikatelské aktivity specializující se na soustavnou realizaci inovací a charakteristickým znakem inovaèního podnikání je využití progresivních znalostí ve všech èinnostech a složkách podniku, což umožòuje dosahovat vysoké míry z pøidané hodnoty výrobkù Klastr geografický shluk vzájemnì propojených firem a institucí – vertikálními dodavatelsko – odbìratelskými a horizontálními (spoleèní zákazníci, technologie, prodejní kanály, klíèové dovednosti, apod.) vztahy – pùsobících v urèitém oboru Inovaèní systém “ .. sí• institucí veøejného a soukromého sektoru, jejichž aktivity a interakce zajiš•ují vznik, import, modifikaci a difuzi nových technologií.” (Freeman, 1987) Podnikatelský park ucelené území vymezené v závazné èásti schváleného územního plánu velkého územního celku èi schváleného územního plánu obce jako území souèasnì zastavìné pøevážnì objekty pro prùmyslovou výrobu, obchod, služby nebo jako zastavitelné území vhodné pøevážnì pro umís•ování prùmyslové výroby, obchodu, služeb. Za Podnikatelský park se považuje též území, na kterém lze umis•ovat objekty pro prùmyslovou výrobu, obchod a služby na základì pravomocného územního rozhodnutí. Podnikatelským parkem se rozumí dále též území urèené na základì územnì plánovací dokumentace nebo pravomocného územního rozhodnutí pro umístìní Podnikatelského objektu. Podnikatelským parkem se rozumí též prùmyslová zóna splòující definici Podnikatelského parku.

Pre- seed kapitál kapitálový vklad, který umožòuje financování doplòující výzkum nutný pro uvedení výrobku na trh, popø. i výrobu prototypu, modelu apod. Samotná firma ještì není založena. Produkèní sítì Žádný finální produkt nevzniká v jedné firmì tzv. pod jednou støechou. Pøedstavuje -li finální produkt urèitou pøidanou hodnotu, je tøeba si uvìdomit, že tato pøidaná hodnota byla vytvoøena mnoha firmami na mnoha místech bez ohledu na hranice státù. Produkèní sí• (nìkdy též hodnotový øetezec) je oznaèení pro sí• firem, jejichž pøidaná hodnota je zahrnuta ve finálním produktu. Prùmyslová zóna

Rizikový kapitál (Venture Capital) obecnì zahrnuje všechny typy kapitálu, v Evropì se nìkdy ztotožòuje s rozvojovým kapitálem, který je zde nejèastìji využíván. Dle definice ÈSÚ rizikový kapitál v užším pojetí zahrnuje investice soukromého kapitálu do fází založení a rozbìhu firmy (seed and start up) a kapitálové investice do fáze expanze firmy (expansion) za dohodnutý podíl na základním jmìní firmy (private equity). Rizikový kapitál v širším pojetí zahrnuje i další kapitálové investice – vlastnic ké pøesuny (replacement), odkup firmy firemním managementem (buy -out), odkup externím managementem (buy -in). -- Seed kapitál kapitálový vklad, který umožní zahájit realizaci podnikatelského plánu (založit firmu), zamìøuje se na financování výzkumu a vývoje . -- Start- up kapitál financování spoleènosti ve stavu jejího založení (zpravidla do doby, než spoleènost uplatní svùj produkt na trhu). Spin-off [firma] firma, vzniklá tím zpùsobem, že jeden èi více zamìstnancù opouští organizaci (napø. univerzitu, výzkumnou organizaci ad.) za úèelem vytvoøení nové, sekundární firmy, nicménì významným zpùsobem vycházející z prvkù èinnosti primární organizace, kterou opouštìjí. Ta má vìtšinou i dominantní vliv v nové firmì. Technologické platformy sdružení podnikù, výzkumných a finanèních institucí, národních orgánù veøejné správy, asociací uživatelù a spotøebitelù podílející se na výzkumu, vývoji a inovacích ve strategicky významné technologické oblasti, a to nejen na národní ale èasto na celoevropské úrovni. Transfer techn ologií proces, který zprostøedkuje pohyb výsledkù vìdy, výzkumu a vývoje a pøi kterém je technologie, znalost a/nebo informace vytvoøená v jedné organizaci, v jedné oblasti, nebo pro jeden úèel aplikována nebo využita v jiné organizaci, v jiné oblasti nebo pro jiný úèel. Vìdeckotechnický park tento termín je v ÈR používán od roku 1990 souhrnnì pro všechny druhy parkù zahrnující tøi hlavní tøí typy: (i) vìdecký park (centrum), (ii) technologický park (centrum), (iii) podnikatelské a inovaèní centrum. Jedná s e o instituci využívající své know -how pro vytváøení podmínek pro dynamický rozvoj inovaèních firem, zajištìní transferu technologií a výchovu k inovaènímu podnikání. Výzkum systematická tvùrèí práce rozšiøující poznání, vèetnì poznání èlovìka, kultury neb o spoleènosti, metodami umožòujícími potvrzení, doplnìní èi vyvrácení získaných poznatkù, provádìná jako:

-- základní výzkum experimentální nebo teoretické vìdecké práce provádìné s cílem získat znalosti o základech èi podstatì pozorovaných jevù a vysvìtlení jejich pøíèin a možných dopadù pøi využití získaných poznatkù -- aplikovaný výzkum experimentální nebo teoretické práce provádìné s cílem získání nových poznatkù zamìøených na budoucí využití v praxi Vývoj systematické tvùrèí využití poznatkù výzkumu nebo jiných námìtù k produkci nových nebo zlepšených materiálù, výrobkù nebo zaøízení anebo k zavedení nových èi zlepšených technologií, systémù a služeb, vèetnì poøízení a ovìøení prototypù, poloprovozních nebo pøedvádìcích zaøízení Znalostní ekonomika eko nomika, kde klíèovou konkurenèní výhodou lidí, firem (ale i území) je schopnost vytváøet, získávat a zejména ekonomicky využívat nové znalosti.

Aktualizace Strategie

Strategie rozvoje konkureceschopnosti Karlovarského kraje byla aktualizována v první po lovinì roku 2012. Aktualizace byla provedena na základì vyhodnocení aktivit, které byly realizovány z pùvodní Strategie, na základì práce pracovní skupiny pro konkurenceschopnost Programu rozvoje Karlovarského kraje a s využitím prùzkumù a analýz podnikatelského prostøedí, které byly provedeny s cílem zjistit souèasné podmínky v kraji, názory podnikatelù a poptávku po rùzných formách podpory, které Strategie nabízela a bude nabízet v budoucnosti. Výsledkem aktualizace je pøedkládaný dokument Strategie . Pro usnadnìní øízení a pro usnadnìní realizace Strategie rozvoje konkurenceschopnosti se celá Strategie stává zároveò prioritní oblastí 1 Programu rozvoje kraje pod názvem Konkurenceschopnost.

Strategie rozvoje konkurenceschopnosti by se mìla stát nejdùležitìjší souèástí Programu rozvoje kraje, nejdùležitìjším rozvojovým dokumentem, a to ze dvou dùvodù:

- Jedním ze tøí globálních cílù Programu rozvoje kraje je “rùst ekonomické konkurenceschopnosti“ a tato Strategie je hlavním nástrojem krajské samosprávy, jak k tomuto cíli pøispìt. Kraj v minulosti zájil èi realizoval rùzné dílèí projekty Strategie, implementace Strategie se však rozbíhá pomalu.

- Karlovarský kraj je v posledních letech hospodáøsky nejzaostalejším a nejpomaleji rostoucím krajem Èeské republiky . V dùsledku toho v kraji vzniká málo pracovních míst a ještì ménì míst pro vzdìlané a vysoce kvalifikované lidi, kteøí pak z kraje odcházejí. Ke zmìnì hospodáøské situace by se mìla snažit pøispìt také veøejná správa, protože samotné tržní síly povedou sp íše k posilování tìchto navzájem se podporujících procesù.

Kraj má nyní vytvoøeny struktury pro realizaci veøejné intervence na podporu konkurenceschopnosti podnikù v kraji a v pøedkládané Strategii má i nástroje, které by se mìly realizovat. Vzhledem k hloubce problémù kraje, na které reaguje široce koncipovaná Strategie, je jedním z klíèových pøedpokladù úspìšné realizace úèinná spolupráce rùzných subjektù v kraji pøi realizaci projektù.

Priority realizace Strategie

Nejdùležitìjší fází každé strategie je její realizace – ta je hlavním smyslem pøípravy strategie. Nejsou-li projekty a aktivity strategie realizovány, znamená to, že úsilí, které bylo vynaloženo na její pøípravu pøichází vniveè. Realizace aktivit pùvodní Strategie byla zahájena, kraj ustav il svoji organiaci – Krajskou agenturu pro rozvoj podnikání (KARP) – která pøedstavuje v ÈR jedineèný pøíklad úsilí kraje podporovat rozvoj soukromé sféry v regionu. KARP, který od zaèátku své èinnosti vyvíjí èinnost s omezenými zdroji, uskuteènil èi uskuteèòuje celou øadu dílèích projektù, které se úspìšnì vyvíjí nebo již pøinesly dobré výsledky – napø. I . roèník workshopu Karlovarský inovaèní svìt, pøíprava projektu VTP/PI, soutìž Inovaèní vouchery, projekty na rozvoj lidských zdrojù zvyšující zapojení vysokoškolákù do firemní sféry v kraji a pod.

Na druhou stranu je zjevné, že realizace pùvodní Strategie postupuje pomaleji, než byly pùvodní úmysly a mnohé projekty, jejichž realizace byla plánována na souèasnou dobu, nebyly zahájeny.

Hlavním dùvodem je to, že podpora ze strany vedení kraje byla v letech po schválení Strategie a jejího implementaèního plánu v podobì projektových listù výraznì nižší, než pùvodní plány pøedpokládaly (viz také projektové listy SRKKK z r. 2008). Zrychlení realizace Strategie je nezbytné pro dosažení významnìjších výsledkù v regionální ekonomice : k tomu je potøeba (i) jak výraznìjší shody a zamìøení úsilí na realizaci v nejvyšších orgánech kraje, vèetnì zastupitelstva Karlovarského kraje, tak (ii) systematické a vyšší podpory KA RP ze strany kraje jako zøizovatele, která je nezbytnì vázána i na zajištìní dlouhodobých a vìtších finanèních zdrojù.

Dále je znázornìna logická provázanost navrhovaných intervencí a jsou zdùraznìny prioritní èi nejdùležitìjší intervence, na které by mìly navazovat a s nimiž by se mìly koordinovat intervence ostatní. To umožní soustøedit vždy omezené zdroje kraje a pøispìje k efektivnìjší realizaci strategie.

Priorit ní intervence a jejich návaznost ve Strategii rozvoje konkurenceschopnosti Karlova rského kraje

Inova•ní a podnikatelský inkubátor V!decko -technický park

Rozjezd podnikání/podnikavost Mapování potenciálu pro VaV a inovace, Specializace na klí•ová odv!tví v kraji inova•ní sí" Pøímé poskytování služeb a zprostøedkování služeb Absorp•ní kapacita pro inovace podnikùm a podnikatelùm s cílem podpoøit jejich Databáze inova èních firem, registr poradcù, školení, inovaèní iniciativy a strategické øízení kouèing, asistence a poskytování informací firmám

Programy „specialisté“ a „výzkumníci“ Podpora spolupráce mezi firmami a školami Zprostøedkování a podpora získávání kvalifikovaných a specializovaných mladých pracovn íkù, vývojových ( výzkumých) pracovníkù, podpora spolupráce s výzkumnými pracovišti mimo kraj; zajištìní vzájemné výmìny zkušeností mezi firmami a støedními školami v kraji s cílem získat kvalifikovanou a lépe pøipravenou pracovní sílu.

Posílení kvality st#edních škol Zlepšování kvality vzdìlávání, modernizace a pøizpùsobení zejména technických oborù poptávce a požadavkùm na trhu práce, dlouhodobé stáže a praxe apod.; modernizace technického vybavení zejména technických škol, modernizace výuky a optimalizace støedního školství vùbec.

Nejdùležitìjší intervencí Strategie a z dlouhodobého pohledu projektem s nejvìtším dopadem pro rùst inovaèní výkonnosti kraje je výstavba Vìdeckotechnického parku Karlovarského kraje (VTP) spojeného s podnikatelským inovaèním inkubátorem (PI) – viz specifický cíl A.3 . K projektu VTP/PI se váží projekty další, které tuto infrastrukturní investici zhodnocují a dávají jí smysl. VTP/PI sám mùže mít jen malé dopady, nebude -li provázen nabídkou služeb, zaøízení èi možností spolupráce, které z nìj udìlají objekt výraznì odlišný od bìžných podnikatelských objektù v kraji.

Podobnì „mìkké“ aktivity a projekty – podpora zahájení podnikání, pomoc rozvoji klíèových odvìtví, podpora inovaèních firem – zamìøené na poskytování služeb, poradenství, podporu spolupráce mezi podniky a VaV a další mohou fungovat samy o sobì, ale VTP/PI pro nì pøedstavuje multiplikaèní efekt, který dopad mìkkých projektù zásadním zpùsobem zesílí.

Programy zprostøedkování kvalifikovaných specialistù, vývojových a výzkumných pracovníkù a obecnìji podpora spolupráce mezi firmami a školami pøedstavují soubor aktivit, které stejnì jako VTP/PI a další „mìkké“ projekty budou mít pøínos samy o sobì. Zároveò jsou významným podpùrným faktorem pro úspìch intervencí/projektù, které jsou v hierarchii dùležitosti výše. Rovnìž posílení kvality støedních škol a zlepšení vzdìlávání v technických oborech s cílem zlepšit kvality absolventù a jejich pøipravenost pro výkon povolání jsou aktivity, které vytváøejí dùležité pøedpoklady pro dosažení úspìchù v ostatních projektech zamìøených na soukromý sektor, i když jako ostatní projekty mají význam i tehdy, budou -li realizovány izolovanì.

Lze shrnout, že navržená Strategie pøedstavuje systém, jehož jádro je popsáno výše, ale vcelku celá Strategie pøedstavuje nìkolik skupin navzájem provázaných a podporujících se aktivit, které teprve budou- li realizovány propojenì, v souvislostech a ve vzájemné návaznosti budou mít skuteènì významné a viditelné dopady v regionální ekonomice. Sou èasné a pøipravované evropské programy strukturálních fondù pøedstavují pro Karlovarský kraj jedineènou, neopakovatelnou pøíležitost podpoøit zásadní zmìny v ekonomice kraje a pomoci zvýšit produktivitu, inovaèní výkonnost a konkurenceschopnost podnikù v kraji.

Pøedpokladem nastartování pozitivních zmìn je rychlý rozvoj soukromých podnikatelských aktivit v kraji. Podnikatelé (a• už domácí nebo novì pøíchozí) mají potenciál vytváøet nová konkurenceschopná (tedy na veøejných transferech nezávislá) pracovní místa a prostøednictvím na inovacích založeného zvyšování své produktivity, investic a pøidané hodnoty urychlit rùst krajského HDP, tvorbu nových pracovních míst a zvýšení kvalifikaèní úrovnì míst stávajících .

Èastým názorem je, že nepøíznivou hospodáøsk ou situaci kraje lze zmìnit efektivnì pouze z národní úrovnì. Na jedné stranì je pravda, že obecné podmínky rozvoje podnikání jsou dány na makroekonomické úrovni, legislativním rámcem a centrálními institucemi. Na druhé stranì i za tìchto podobných vnìjších podmínek dosahuje Karlovarský kraj horších (a zhoršujících se) výsledkù než jiné kraje, a právì proto je zapotøebí naplánovat a systematicky zrealizovat úèinná strategická opatøení. P odle moderních studií konkurenceschopnosti je funkèní vnìjší makroprostøedí pro podnikání sice nutnou, nikoli však po staèující podmínkou pro rozvoj konkurenceschopných regionù. Klíèové podmínky pro vznik konkurenèní výhody vznikají naopak na regionální/lokální úrovni a v bezprostøedním okolí firem. A na tyto podmínky je zamìøena pøedkládaná Strategie.

Mezi klíèové faktory rozvoje podnikání (souèást výše zmínìného okolí firem) patøí zejména lidské zdroje a infrastruktura v nejširším slova smyslu. V éøe nové ekonomiky je základní „tvrdá“ infrastruktura v podobì potrubí, drátù a asfaltu potøebnou souèástí produkèních podmínek , ale opìt sama o sobì nevede k ekonomickému rozvoji . Z hlediska podmínek dosažení dynamické konkurenèní výhody na významu rostou zejména tzv. „mìkké“ faktory. Mezi ty patøí napøíklad charakter podnikatelského prostøedí, vstøícnost institucí v kraji k podnikatelùm (business -friendly region), zdravá a intenzivní hospodáøská soutìž (competitive rivalry), podnikavost (entrepreneurship) a inovaèní kultura, spolupráce, kvalita a flexibilita lidských zdrojù, sí• pro -aktivních vzdìlávacích, poradenských a podpùrných institucí, apod..

Pøedložená strategie není komplexním dokumentem, který by si kladl za cíl vyøešit vše. Strategie je výbìr em intervencí, který staví na principu koncentrace úsilí a zdrojù na omezený okru h problémù. Vybrána jsou ta témata, cíle a opatøení, která mají nejvìtší potenciál vést k potøebným dopadùm v regionální ekonomice.

Jak zajistit realizaci? Je nutné i nadále finanènì a organizaènì podporovat Karlovarskou agenturu rozvoje podnikání (KARP), která se zamìøuje výhradnì na podporu zvyšování konkurenceschopnosti firem v kraji, je hlavním nositelem realizace této strategie a koordinátorem aktivit v oblasti rozvoje podnikání v kraji. KARP je podpùrnou organizací veøejné správy (zejména Karlovarského kraje, který je jejím zøizovatelem), která má zajistit postupnou realizaci této Strategie , jelikož øadu aktivit lze jen velmi obtížnì realizovat z pozice jakéhokoliv „úøadu“. Mnohé projekty SRKKK zcela závisí na dobrých vztazích s podniky, na pøímé, rychlé komunikaci s podnikateli, na nabídce dùvìryhodných služeb podnikatelùm. To je pro každý, i kvalitní a efektivní, úøad obtížný úkol, a proto se ve vyspìlých zemích zøizují výkonné organizace, jejichž posláním je zlepšovat podmínky pro podnikání a usnadòovat podnikatelské sféøe její rùst a rozvoj. Právì KARP, instituce s celokrajskou pùsobností a pøímou podporou krajské správy , je garantem toho, že pøi realizaci Strategie a jednotlivých opatøení budou zohlednìny jak potøeby podnikatelù, tak zájmy kraje jako celku. KARP tedy realizuje aktivity, projekty a nástroje, které podporují obecnì rozvoj podnikání na území kraje, ale pro samotné podniky by jejich realizace byla obtížná nebo pøíliš riziková. Proto je KARP organizací zøízenou veøejnou správou.

Svými aktivitami KARP tedy doplòuje krajské zastoupení CzechInvestu, strukturu hospodáøské komory a podporuje rozvojové snahy mìst a kraje. Hlavními pøíjemci služeb agentury budou i nadále ovšem podnikatelé (i potenciální), kteøí jsou hlavním nositelem ekonomického rozvoje kraje. Služby KARP by mìly být poskytovány podnikatelùm v co nejrozsáhleší míøe, co nejširšímu okruhu podnikatelù a za podmínek, které budou pro podnikatele výhodné.

Podpora rùstu konkurenceschopnosti soukromých podnikù ze strany veøejné sféry je vždy založena na nìjaké formì vydávání veøejných prostøedkù ve prospìch soukromých podnikù. Nemìlo by se však jednat o dotace jednotlivým firmám, ale o nabídku služeb, které mohou využít všichni podnikatelé, o podporu aktivit, které jsou pøíliš rizikové a které by firmy jinak obtížnì realizovaly (nìkteré zásadnìjší inovaèní aktivity) nebo o zprostøedkující aktivity veøejného sektoru v oblastech, které stojí èásteènì mimo volný trh (napø. veøejné výzkumné a vývojové aktivity, vzdìlávání) a které proto z rùzných dùvodù nefungují zpùsobem, který by byl pro firmy optimální. Podpora konkurenceschopnosti je vždy založena na veøejných výdajích a bez nich je pøinejmenším obtížná, ale její podmínkou není vytváøet nerovné podmínky na trhu, nýbrž má pùsobit proti selhání trhu.

Co to pøinese? V dlouhodobém horizontu musí být smyslem èinnosti agentury KARP urychlení konverze ekonomiky kraje od tradièních oborù a systémù fungování podnikù k oborùm novým, globálnì konkurenceschopným fungujících na principech inovaèního podnikání. Tento cíl nevyluèuje žádné obory ekonomických èinností ani velikosti firem, nebo• místo pro inovace je v každém oboru podnikání a velikosti firmy pøièemž prokazatelnì vedou ke zvýšení produktivity a poètu pracovních míst (tzv. inovaèní para dox).

Struktura Strategie

Navržená strategie je zamìøena na øízení rozvoje konkurenceschopnosti ekonomiky Karlovarského kraje v nìkolika rovinách. Za prvé je to globální úroveò , která se zabývá vztahem konkurenceschopnosti a ekonomického rùstu, který závisí na produktivitì firem v soukromém sektoru, míøe participace pracovní síly v ekonomice, ale také na kvalitì pracovních sil. Tyto složky se vzájemnì ovlivòují, nebo• kvalitnìjší pracovní síla zvyšuje produktivitu firem, ta podnìcuje rùst a vytváøí potø ebu tvorby nových pracovních míst. Souèástí globální úrovnì strategie je tzv. Poslání strategie (Mission statement), které velmi struènì vymezuje úèel dokumentu a odpovídá na otázku „ Proè máme strategii rozvoje konkurenceschopnosti? “, pak je to Strategická vize , která popisuje v obecné poloze cílový stav – tj. jak by mìlo být možné charakterizovat kraj v oblasti hospodáøské konkurenceschopnosti po realizaci strategie (2020 ) neboli „ Èeho má být realizací strategie dosaženo? “. Globální cíl strategie je pøemostìním do strategické úrovnì , nebo• shrnuje podstatné prvky realizace a v obecnìjší poloze odpovídá na otázku „ Jak é hlavní cíle povedou k dosažení této strategické vize? “

Strategická úroveò dekomponuje na dílèí èásti zadání z úrovnì globální. Pøedstavuje výbìr oblastí, na které bude tøeba koncentrovat úsilí a zdroje, aby bylo možné dosáhnout zmìn vedoucích ke splnìní globálního cíle a dosažení strategické vize. Na výbìru opatøení v tìchto oblastech bude stát realizace strategie (odtud pilíøe strategie). V t éto a dalších èástech se mùže zdát, že strategie je tzv. nekompletní , øada možných opatøení a jejich kategorií zde chybí. Úèelem strategického plánování ovšem není popsat metody øešení všech myslitelných problémù, ale vybrat ty, které jsou primární, a kter é mají nejvìtší šanci na úspìch.

V této úrovni navrhujeme tøi pilíøe, které je nutné kvùli vnitøní logice strategie (provázaná opatøení) a dosažení žádoucích synergických efektù øešit spoleènì (mezi pilíøi neexistuje žádná hierarchie dùležitosti, jsou oznaèeny A,B a C kvùli snazší identifikaci jednotlivých prvkù strategie v dokumentu): A. Regionální inovaèní systém, B. Lidské zdroje a vzdìlávání pro konkurenceschopnost a C. Podnikatelské prostøedí.

Výbìr uvedených tøí pilíøù strategie vyplývá z jednání pracovních skupin nad výstupy analytických prací zpracovatele, které pøedcházely návrhu této strategie. Hlavní výsledky a závìry analytických prací jsou shrnuty v Problémové analýze inovace a konkurenceschopnosti v Karlovarském kraji a v analýze nejvìtších firem v K arlovarském kraji, které jsou pøílohou této Strategie. Podrobné analýzy krajské ekonomiky jsou dále obsaženy v Analýze rozvojových charakteristik a potenciálu Karlovarského kraje, která byla zpracována ve druhé polovinì roku 2012.

Každý z pilíøù má svùj strategický cíl a nìkolik specifických cílù . Specifické cíle jsou naplòovány jedním nebo nìkolika opatøeními , která navzájem spolupùsobí.

Operaèní a implementaèní úroveò není souèástí strategie. Budou se jí vìnovat samostatné implementaèní plány (tzv. Ak èní plán SRKKK) jednotlivých pilíøù, která budou obsahovat naprogramované aktivity, jejich vstupy, výstupy a oèekávané dopady, vèetnì institucionálního zajištìní a identifikace finanèních zdrojù.

Struktura Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovars kého kraje

Rozvoj konkurenceschopnosti KV kraje

Poslání Strategie Strategická vize 20 20 Globální cíl Strategie Vytvo•it strategický rámec pro Kraj hospodá•sky roste rychleji než R"st po$tu a významu inovujících implementaci efektivních intervencí pr"m!r #R, do roku 2020 p•edstihne firem, kt eré se prosazují na ve•ejného sektoru v Karlovarském pr"m!r ostatních 13ti kraj" #R (bez rostoucích a náro$ných globálních kraji zam!•ených na posilování Prahy) v HDP na obyvatele, míra trzích, vykazují rostoucí p•idanou konkuren ceschopnosti regionální nezam!stnanosti poklesne pod hodnotu, rostoucí investice do ekonomiky pr"m!r #R. inovací a VaV a tvo•í nová kvalitní pracovní místa pro obyvatele kraje.

Globální úroveò Globální

R!st produktivity Kvalitní pracovní místa firem v kraji

Regionální inova$ní systém Konkurenceschopné lidské zdroje Kvalitní podnikatelské prost•edí

Inovace, výzkum a vývoj: Dostupnost, kvalita a kapacita: Regionální konkuren!ní výhoda: Zvýšit intenzitu a výsledky výzkumu a Zvýšit dostupnost kvalifikovaných Zajistit strategickou po dporu podnikání vývoje ve firmách, inovaèní výkonnost odborníkù pro potøeby rozvoje zamìøenou na vznik nových a rùst podnikù, zavést a rozšíøit kulturu podnikání v klíèových sektorech / stávajících firem, zvyšování pøínosu z Strategická úroveò Strategická inov aèního podnikání v kraji. hodnotových øetìzcích ekonomiky KV PZI, rozvoj spolupráce mezi firmami kraje. podél klíèových hodnotových øetìzcù.

§ Rozvoj výzkumných a § Spolupráce v oblasti rozvoje § Rozvoj firem v klíèových vývojových kapacit firem lidských zdrojù hodnotových øetìzcích

§ Kultura inovaèního podnikání § Kvalita a relevance ve § Strategické zahranièní investice

Specifická úroveò Specifická v KV kraji vzdìlávání

§ Regionální inovaèní § Rozvoj vzdìlávacích kapacit § Infrastruktura pro podnikání infrastruktura kraje

Institucionální a org. zajištìní Institucionální a org. zajištìní Institucionální a org. zajištìní (KARP - IPC) (KARP – CRLZ) (KARP – IC)

Finance, zdroje Finance, zdroje Finance, zdroje

Plány aktivit Plány aktivit Plány aktivit Implementaèní úroveò Implementaèní Monitoring a hod nocení Monitoring a hodnocení Monitoring a hodnocení

Návrhová èást S trategie

Poslání Strategie rozvoje konkurenceschopnosti KV kraje Vytvoøit strategický rámec pro implementaci efektivních intervencí veøejného sektoru v Kar lovarském kraji zamìøených na posilování konkurenceschopnosti regionální ekonomiky.

Strategická vize rozvoje ko nkurenceschopnosti KV kraje (2020) 2 Karlovarský kraj dosahuje nadprùmìrného hospodáøského rùstu mezi kraji ÈR, èímž se pøibližuje v základních ekonomických výkonnostních parametrech prùmìrné úrovni hospodáøské výkonnosti ÈR. Vyšší hospodáøský rùst je postaven na strategických veøejných i soukromých investicích do rozvoje lidských zdrojù a inovaèních aktivit, což vede k dynamickému rozvoji firem (od novì vzniklých, malých a støedních až po klíèové firmy kraje) v rozhodujících hodnotových øetìzcích ekonomiky kraje. Mìní se struktura pøímých zahranièních investic – roste jejich pøidaná hodnota, zvyšuje se míra ukotvení jejich aktivit v kraji. Zvyšu jící se konkurenceschopnost firem pùsobících v kraji generuje rostoucí poèet nových kvalitních pracovních míst. Pro tato pracovní místa pøipravuje vzdìlávací systém kraje kvalifikované odborníky, a to na základì funkèní spolupráce (vzdìlávacích institucí) s podniky a investic do kvality a kapacity celoživotní vzdìlávací infrastruktury v kraji. Systém podpùrné specializované infrastruktury a aktivity veøejných institucí pùsobících v kraji spoluvytváøí kvalitní podnikatelské prostøedí, které podnìcuje vznik a rozvoj firem, tvorbu a zavádìní inovací, rùst jejich produktivity a konkurenceschopnosti.

Globální cíl Strategie rozvoje konkurenceschopnosti KV kraje Zajistit trvalý rùst produktivity regionální ekonomiky založený na zvyšujícím se poètu a významu inov ujících firem, které se prosazují na rostoucích a nároèných globálních trzích, vykazují rostoucí pøidanou hodnotu, rostoucí investice do inovací a VaV a tvoøí nová kvalitní pracovní místa pro obyvatele kraje.

Indikátory dopadù realizace Strategie rozvoje konkurenceschopnosti KV kraje

2010 (11) 2015 2017 2020

Strategická vize a globální cíl strategie

HDP na obyvatele (rel. bez Prahy, ÈR=100) 72,3

Míra registrované nezamìstnanosti 11,39

Prùmìrný èistý roèní penìžní pøíjem na 1 èlena domácnosti (podíl v % 92,02 na ÈR)

2 Strategická vize je zde formulována v pøítomném èase, jako popis situace kraje v dobì, kdy jí je již dosaženo – tedy v roce 2020. Jde pouze o formální odklon od bìžných formulací, její význam je ovšem psychologický. Dokumentuje, že v zahájení intervencí existuje všeobecný konsensus o tom, že této vize bude prostøednictvím uskuteènìní navržených opatøení dosaženo.

Pilíø A. Regionální inovaèní systém

Základem dosažení a dlouhodobého udržení hospodáøské konkurenceschopnosti firem je kontinuální zvyšování produktivity. Dlouhodobì úspìšné firmy dosahují trvalého rùstu produktivity zejm éna prostøednictvím intenzivního zavádìní inovací. Inovacemi se rozumí jak : (i) vývoj nových (zlepšování stávajících) výrobkù a služeb, èímž si firma vytváøí nové trhy (zvyšuje tržní podíl) a zvyšuje odbyt, tak (ii) nalézání a zavádìní nových výrobních technologií (vèetnì nových forem organizace výrobních procesù), èímž firma zvyšuje efektivitu produkce a získává tak možnost nabízet cenovì atraktivnìjší produkt pøi stejné nebo vyšší kvalitì než konkurence. Inovace jsou úzce spjaté s výzkumnými a vývojovými aktivitami firem i veøejných institucí. Jelikož pøedstavují de -facto praktickou aplikaci konkrétních výsledkù výzkumu a vývoje (dále jen VaV), existuje pøímá souvislost mezi intenzitou VaV aktivit v daném regionu a inovaèní aktivitou místních firem.

Analýza hos podáøství Karlovarského kraje naznaèuje, že hospodáøské zaostávání Karlovarského kraje je provázeno zcela minimální inovaèní aktivitou místních firem. Ta je mimo jiné odrazem absence (až na výjimeèné pøípady) výzkumných a vývojových aktivit v kraji. Aèkoli v v kraji schází významnìjší veøejná výzkumná instituce, nejzávažnìjším problémem je zcela minimální rozsah VaV aktivit v podnikovém sektoru (napø. poèet výzkumných pracovníkù je 20x nižší než je prùmìr Èeské republiky). Pokud bude tato situace pøetrvávat a nedojde k intenzivnímu rozvoji inovaènì zamìøeného konkurenceschopného podnikání, lze oèekávat další prohloubení ekonomického zaostávání Karlovarského kraje.

Cílem prvního pilíøe strategie je proto zásadní posílení inovaèní kapacity hospodáøství v Ka rlovarském kraji, což zvýší konkurenceschopnost firem pùsobících v kraji na nároèných a rychle se mìnících zahranièních trzích. Posílení inovaèní kapacity hospodáøství kraje bude dosaženo zejména prostøednictvím: (i) rozšíøení pro -aktivní „kultury“ inovaèního podnikání v kraji, èímž dojde ke zvýšení poètu firem, které konkurují prostøednictvím kontinuálních inovací svých produktù, (ii) vytváøení podmínek pro rozvoj výzkumných a vývojových kapacit místních firem, jakožto základu inovaèních aktivit v KV kraji , (iii) rozvoje regionální inovaèní infrastruktury vytváøející fyzické a institucionální podmínky pro realizaci prvních dvou bodù.

První pilíø je tedy zamìøen na rozvoj institucionálních (inovaèní kultura, podpùrné organizace ad.) a fyzických podmínek (VaV kapacity firem) pro inovaèní podnikání. Zásadní podmínkou reálného využití takto vytvoøených podmínek je dostupnost adekvátnì kvalifikovaných a motivovaných lidských zdrojù pro inovaènì orientované firmy. Aktivity prvního pilíøe jsou proto úzce provázány s aktivitami druhého pilíøe strategie, jehož prostøednictvím bude dostupnost potøebných lidských zdrojù zajištìna.

Strategický cíl A: Inovace, výzkum a vývoj ve firmách v kraji Zvýšit intenzitu a výsledky výzkumu a vývoje ve firmách a jejich uplatnìní na trhu, zvýšit inova èní výkonnost podnikù, zavést a rozšíøit kulturu inovaèního podnikání v kraji.

Indikátory výsledkù realizace - Pilíø A Regionální inovaèní systém

Indikátor 2012 2015 2017 2020

Poèet výzkumníkù (FTE) v podnik. sektoru 56 (2010)

Poèet (manažerù) firem s inovaèním potenciálem, které získaly certifikaci o absolvování programu/školení/kouèingu k zavádìní inovací, zvyšování 0 produktivity a konkurenceschopnosti na základì aktivit KARP Vytvoøení a spravování webové databáze inovaèních firem a cílených 0 služeb a produktù pro tyto firmy Poèet úèastníkù odborných pøednášek/semináøù pro manažery a majitele 0 firem na téma Inovace, VaV ve firmách (spolu)poøádaných KARP Poèet inovaèních/technologických firem (splòující urèitá daná kritéria) 0 usídlených v inovaèních inkubátorech v kraji Poèet usídlených technologických/inovaèních firem ve vìdecko- 0 technickém parku Karlovy Vary Poèet realizovaných spoluprací mezi firmami a VŠ èi VaV institucemi 0 v rámci služeb VTP v Karlový ch Varech

Specifický cíl A.1: Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit firem

Zvýšit v kraji poèet (i podíl) inovujících firem, které se cílenì zabývají výzkumem a vývojem, vykazují nadprùmìrný rùst produktivity, tvoøí nová kvalitní pracovní místa a p øispívají k ekonomickému rùstu kraje .

Opatøení A.1.1 Mapování regionálního potenciálu VaV a inovací Cílem opatøení je neustále vyhledávat firmy (a jednotlivce) s inovaèním potenciálem, které svým rozvojem mohou významnì pøispìt k rùstu HDP v kraji a tvor bì nových kvalitních pracovních míst, a které budou dále diverzifikovat regionální ekonomiku. Souèástí realizace opatøení je vytvoøení databáze inovaèních firem v kraji (èásteènì již realizováno), program návštìv a udržování kontaktù s tìmito firmami, mapování jejich potøeb, potenciálu inovací, VaV a spolupráce, poskytování individualizované asistence. Souèástí mapování i databáze bude také oddíl vìnující se organizacím a iniciativám nabízejícím podporu rozvoji inovaèního podnikání v kraji – registr poradcù a služeb pro inovaèní podnikání . Realizace: Karlovarská agentura rozvoje podnikání – Inovaèní poradenské centrum (K ARP – IPC)

Opatøení A.1.2 Absorpèní kapacita firem v kraji pro financování inovací Cílem opatøení je zvýšit celkovou absorpèní kapacitu firem v kraji pro smysluplné využití vnìjší podpory k zavádìní inovací, zvyšování produktivity, konkurenceschopnosti a genezi nových kvalitních pracovních míst. Opatøení bude realizováno prostøednictvím programu školení, kouèingu a cílené asistence „na míru“ (napø. dle velikosti a fáze rozvoje, dle oboru / typu podnikání, dle dostupných vnìjších zdrojù / programu apod.) pro skupiny firem identifikované v rámci opatøení A.1.1. Absolvování programu bude stvrzeno certifikací podniku (o absolvování) a jeho projektu (pøedbìžné posouzení). Smyslem opatøení není vytvoøit závislost firem v kraji na vnìjším financování, ale urychlit 15

životaschopné rozvojové a inovaèní podnikatelské zámìry, které by se bez vnìjších prostøedkù realizovaly pomaleji nebo vùbec. Naopak pomoc podnikùm pøi rozhodování o zapojení vhodného typu cizích zdrojù bude souèástí programu. Firmy v jiných krajích umí získat informace a produktivnì využít vnìjší podporu pro své podnikání lépe než firmy v Karlovarském kraji (viz zpracované analýzy) a úkolem tohoto opatøení je tuto situaci systematicky zmìnit . Realizace: KARP – IPC ve spolupráci s CzechInvestem

Specifický cíl A.2: Kultura inovaèního podnikání

Zvýšit povìdomí o potøebì inovací, výzkumu a vývoje pro urychlení rùstu místních firem a zastave ní zaostávání regionální ekonomiky, vytvoøit v kraji prostøedí podporující inovaèní podnikání.

Opatøení A.2.1 Regionální inovaèní sí• Cílem opatøení je podpoøit vznik sítì inovaèních firem a dalších subjektù podporujících inovace v Karlovarském kraji. V n ávaznosti na opatøení A.1.1 vytvoøit a spravovat webovou databázi inovaèních firem v kraji a databázi služeb a produktù pro inovující firmy. Souèástí webu bude i otevøenì pøístupný zdroj textù, pøípadù a praktických návodù jak snadno zavádìt inovace - „co mi to pøinese?“. Web bude propojen s regionálním periodikem o inovacích, trhu práce VaV specialistù, vèetnì propagace úspìšných pøípadù ad. Dále pak ve vazbì na A.1.1 poskytnout informace a asistenci pøi zapojování firem z Karlovarského kraje do technologických platforem ÈR a Evropy – zapojení karlovarské regionální inovaèní sítì do národních a nadnárodních inovaèních sítí . Realizace: KARP – IPC , Karlovarský kraj

Opatøení A.2.2 Karlovarský inovaèní svìt Vytvoøit dlouhodobou iniciativu/kampaò, vèetnì znaèky (napø. Karlovarský inovaèní svìt), která se stane prezentaèním rozhraním pro komunikaci s veøejností o souboru opatøení týkajících se inovaèního podnikání a posilování konkurenceschopnosti v Karlovarském kraji. Souèástí bude publicita - regionální periodikum (vèetnì e -verze) o inovacích, technologickém transferu apod., dále pak série odborných pøednášek/semináøù pro manažery a majitele firem na téma „Inovace, VaV ve firmách“ – pøíklady odjinud, dle oborù, geograficky, dále specializovaná školení v „inovaèním podnikání“ pro (i) zamìstnance VaV oddìlení firem, (ii) zaèínající/existující podnikatele. Souèástí bude i každoroèní soutìž „Inovaèní firma roku“ (sekce dle oborù, dle typu inovace – výrobková, procesní, technologická firma roku, „nápad roku“, apod.). Dále sem patøí také pøíspìvky na inovaèní projekty místních firem v podobì tzv. „Inovaèních voucherù“ (již v realizaci) a zprostøedkování pøístupu do vzdìlávacího programu „Inovaèní akademie“. Souèástí tohoto opatøení je rovnìž vytvoøení zvláštního fondu na financování inovaèních projektù – Regionálního fondu podpory inovaèního podnikání (RFPIP) a krajské Rady pro vìdu, výzkum a inovace (RVVI). Smyslem opatøení je rozšíøit povìdomí o potøebì inovací, výzkumu a vývoje pro rùst firem, motivovat zejména podnikatele, živnostníky a budoucí majitele firem k zavádìní inovací, „Karlovarský inovaèní svìt“ je také dlouhodobou kampaní na podporu zmìny image kraje od tradièních odvìtví a postupù k inovacím a znalostní ekonomice . Realizace: KARP – IPC , Karlovarský kraj

Specifický cíl A.3: Regionální inovaèní infrastruktura

Vybudovat v kraji systém regionální infrastruktury (fyzické podmínky a související služby) podporující vznik a rozvoj nových inovaèních firem, a zavádìní inovací a realizaci výzkumu a vývoje v exist ujících firmách.

Opatøení A.3.1 Inovaèní/podnikatelský inkubá tor Ve spolupráci s mìsty vytipovat umístìní a zamìøení, vyhodnotit realizovatelnost, navrhnout model provozu a následnì založit a provozovat specializovaný( -é) „inkubátor(y)“ pro nové firmy, které mají

ambici vytváøet/rozvíjet svùj (high -tech) produkt prostøednictvím VaV, ale nemají infrastrukturu a potøebují související služby. Inovaèní inkubátory jako místa poskytující firmám lepší podmínky – zejména nabídkou lepších nebo jiných služeb – ne ž je tomu v komerèní podnikatelské infrastruktuøe mohou být zakládány a provozovány mìsty, soukromými organizacemi i krajem nebo jím zøízenými organizacemi. Klíèovou podmínkou je ovšem právì kvalita služeb, které zajiš•uje zøizovatel nebo provozovatel inkubátoru a jejichž smyslem je usnadnit podnikatelùm rozjezd a zvýšit šanci na rùst jejich firmy – inovaèní inkubátor jako èistì komerèní/nájemní projekt bez pøidané hodnoty není obsahem tohoto opatøení. V pøípadì inkubátoru, jehož realizaci v rámci VTP pøipravuje Karlovarský kraj, bude výhodné povìøit KARP jeho øízením, pøípadnì kanceláø KARP v nìm nebo v tìsné blízkosti (viz A.3.2 VTP) i umístit (nebo alespoò IPC). Aktivity vyvíjené inkubátorem budou dùležitou souèástí kampanì Karlovarský inovaèní svìt. Aktivity inovaèního inkubátoru a podnikatelského inkubátoru, i další obdobné infrastruktury by mìly být koordinovány také s hospodáøskou komorou, která by mìla rozvíjet služby, poskytované v této infrastruktuøe . Je vhodné, aby jednotlivé inovaèní/podnikatelské inkubátory v Karlovarském kraji rozvíjel y vzájemnou spolupráci pro lepší koordinaci svých aktivit. Realizace: KARP – IPC ve spolupráci s mìsty a poskytovali specializovaných služeb (vè. provozovatelù obdobných zaøízení)

Opatøení A.3.2 Vìdeckotechnický park Karlovarského kraje (VTP) Na základì zpracované studie proveditelnosti a schválené žádosti o poskytnutí dotace z vhodného dotaèního programu (OPPI – Program Prosperita) založit a vybudovat v Karlovarském kraji vìdeckotechnický park, který bude prostøedím pro rozvoj technologicky vyspìlých firem, místem pro další fázi rùstu inovaèních firem vycházejících z inkubátoru, prostorem pro lokalizaci vyspìlých aktivit zahranièních investorù (napø. výzkumná oddìlení), pøípadnì poskytujícím transfer vyspìlých tec hnologií a znalostí. Vìdeckotechnický park Karlovarského kraje (VTP) , jehož realizaci pøipravuje Karlovarský kraj, bude zøízen na základì analýzy poptávky a spoleènì s projektem inkubátoru (jako jeden spoleèný komplex budov), jeho øízením a provozem mùže být povìøena napøíklad KARP. Je vhodné podporovat umístìní poboèky VaV instituce èi výzkumného oddìlení VŠ do VTP . Realizace: Karlovarský kraj , KARP - IPC

Implikace pro institucionální zajištìní realizace pilíøe A: 1. Zodpovìdnost KARP za Inovaèní a poradenské centrum a jím poskytované služby – nejménì 2 odborní pracovníci do konce roku 2015 , 4 pracovníci do konce roku 2020 . 2. Závazek dlouhodobého financování provozu KARP i jeho kapitoly Regionální inovaèní systém (nejménì do roku 2020 )

Regionální finanèní nás troj podpory inovaèního podnikání : Regionální fond podpory inovaèního podnikání (RFPIP bude administrován agenturou KARP - IP C, systém výbìru podpoøených firem bude propojen mj. s inovaèním inkubátor em/y a VTP. Využití návratných zdrojù financování (úvìrù apod.) musí vycházet z aktuální finanèní situace kraje.

Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020

III.

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ĆR 2014–2020

duben 2013

1 Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020

1 ÚVOD ...... 4 1.1 Význam a kontext strategie ...... 4 1.2 Rozvojový rámec ...... 5 2 ANALYTICKÁ ĆÁST ...... 7 2.1 Ćeská republika v evropském kontextu ...... 7 2.2 Zhodnocení vývojových tendencí faktor regionálního rozvoje ...... 9 2.2.1 Faktory regionální konkurenceschopnosti ...... 9 2.2.2 Územní soudržnost ...... 26 2.2.3 Enviromentální udržitelnost ...... 39 2.2.4 Regionální disparity v environmentální udržitelnosti ...... 43 2.2.5 Ve ejná správa ...... 44 2.2.6 Vyhodnocení systému podpory regionálního rozvoje a pln ní cíl SRR 2007- 2013 ..... 46 2.2.7 Struktura podpory podle opera ćních program realizovaných v období 2007 - 2013 ..... 47 2.2.8 Hodnocení p ísp vk národních program za roky 2007 - 2011 ...... 50 2.2.9 Hodnocení p ísp vk krajských program ...... 51 2.2.10 Regionální dopady programové podpory za léta 1999 -2011 ...... 51 2.2.11 Pln ní cíl Strategie regionálního rozvoje ĆR a záv ry ...... 52 2.3 Typologie region ...... 54 2.3.1 Vymezení státem podporovaných region ...... 58 2.4 Analytické záv ry ...... 63 2.4.1 Hlavní faktory regionálního rozvoje ...... 63 2.4.2 Analytické záv ry z hlediska priorit regionální politiky ...... 68 2.5 SWOT analýza ...... 73 3 NÁVRHOVÁ ĆÁST ...... 78 3.1 Dlouhodobá vize regionálního rozvoje ĆR ...... 78 3.2 Cíle a priority regionální politiky ĆR na období 2014–2020 ...... 78 3.2.1 Východiska regionální politiky ĆR na období 2014–2020 ...... 78 3.2.2 Cíle regionální politiky ĆR na období 2014–2020 ...... 80 3.2.3 Typologie region pro ú ćely programové podpory ...... 81 3.2.4 Prioritní oblasti a priority regionální politiky ĆR na období 2014–2020 ...... 82 3.3 Specifikace priorit regionální politiky ĆR na období 2014–2020 ...... 86 3.4 Vazby priorit ...... 97 3.4.1 Vazby na regionální politiku EU ...... 97 3.4.2 Vazby na sektorové politiky ĆR ...... 101 4 IMPLEMENTA ĆNÍ ĆÁST ...... 102 4.1 Implementa ćní systém podpory regionálního rozvoje ...... 102 4.1.1 Vzájemné vazby a souvislosti regionální politiky a politiky hospodá ské, sociální a územní soudržnosti ...... 103 4.1.2 Návrh program financovaných z fond Spole ćného strategického rámce ...... 104 4.1.3 Územní dimenze ...... 109 4.1.4 Návrh národních program ...... 112

2 Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020

4.1.5 Zam ení podpory ve státem podporovaných regionech ...... 113 4.2 Institucionální zabezpe ćení ...... 115 4.3 Struktura realizace SRR ...... 119 4.4 Nástroje a mechanismy podpory realizace SRR ...... 127 4.5 Systém monitoringu a vyhodnocování pln ní SRR ...... 131 4.5.1 Systém monitoringu a ízení SRR ...... 131 4.5.2 Indikátory ...... 133 4.6 Úkoly k zabezpe ćení realizace SRR ...... 135 5 SLOVNÍK POJM ...... 136 6 PÍLOHY ...... 140 Státem podporované regiony ...... 140 Pr mt navržených opat ení strategie do typologie území z hlediska místní úrovn ...... 142 7 SEZNAM ZKRATEK ...... 149

3 Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020

1 ÚVOD

1.1 Význam a kontext strategie Strategie regionálního rozvoje ĆR 2014–2020 (dále také SRR) je základním koncep ćním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje . Dle zákona ć. 248/2000 Sb., o podpo e regionálního rozvoje formuluje p ístup státu k podpo e regionálního rozvoje, poskytuje pot ebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních program rozvoje. SRR je nástrojem realizace regionální politiky a koordinace p sobení ostatních ve ejných politik na regionální rozvoj. SRR propojuje odv tvová hlediska (témata a priority) s územními aspekty . Z ćasového hlediska jde o st edn dobý dokument , jenž obsahuje dlouhodobý pohled na regionální rozvoj ĆR (dlouhodobá vize) i krátkodobé realiza ćní kroky. Regionální politika ĆR a podpora regionálního rozvoje prochází kontinuálním vývojem odrážejícím jak širší procesy v EU, tak posuny v pojetí národních veejných politik. Dokument SRR se vyvíjí po obsahové i procesní stránce. SRR staví na p edchozí Strategii regionálního rozvoje ĆR 2007 – 2013 – vychází z obdobných princip na národní a evropské úrovni. V SRR je kladen d raz na koordina ćní roli regionální politiky , zohledn ní nových faktor psobících na regionální rozvoj (demografické zm ny, územní soudržnost, energetika, integrované pístupy, dostupnost služeb apod.), využití širšího spektra rozvojových nástroj a zapojení všech relevantních aktér regionálního rozvoje. Vcný obsah SRR vychází z funkcí regionální politiky (rstová – podpora využití potenciálu jednotlivých území, disparitní – ešení dlouhodobé regionální nerovnováhy, preventivní – p edcházení rizik m budoucího vývoje) a je pod ízen pot ebám návrhové ćásti. V SRR jsou posíleny implementa ćní mechanismy. Kategorizace klí ćových aktér na jednotlivých prostorových úrovních, specifikace vazeb mezi aktéry a stanovení jejich rolí p i napl ování SRR podpo í reálné efekty. Systém monitoringu a pr bžného vyhodnocování pln ní umožní reagovat na zm ny situace. Klí ćovým východiskem pro koncipování SRR je pojetí regionální politiky a regionálního rozvoje. Regionální politika pedstavuje soubor intervencí, které ovliv ují rozložení ekonomických aktivit v území, k rozvoji infrastruktury a ke snížení nerovnováhy v sociálním rozvoji. Dležitá je vzájemná vazba s dalšími podp rnými státními politikami, nap íklad se sociální politikou a s pr myslovou politikou. Dochází také k zohled ování regionální dimenze v rámci sektorových politik. V rámci regionální politiky EU jde o koordinaci národních regionálních politik, a o vlastní realizaci politiky hospodá ské, sociální a územní soudržnosti formou finan ćní podpory rozvojových aktivit jednotlivých region . Pro vyvážený rozvoj region je d ležité, aby byla zachována rovnováha mezi sociálním, ekonomickým a environmentálním pilí em. Koncept, který se zabývá slad ním t chto t í pilí , je ozna ćován jako udržitelný rozvoj . Strategie slouží jako d ležité východisko p i p íprav programového období 2014–2020, proto je posílena reflexe relevantních vazeb s dokumenty Evropské unie. St žejní je Evropa 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný r st podporující za ćlen ní . Strategie Evropa 2020 se zam uje na t i hlavní priority: Inteligentní r st : rozvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích; Rst podporující za ćlen ní : podporovat ekonomiku s vysokou zam stnaností, jež se bude vyzna ćovat sociální a územní soudržností, Udržitelný r st : podporovat konkurenceschopn jší a ekologi ćtjší ekonomiku mén náro ćnou na zdroje. T i hlavní ćásti hodnocení vývojových tendencí a disparit voln korespondují s t mito oblastmi, by je pojímají jiným zp sobem. Situace v oblasti pln ní p ti hlavních cíl strategie Evropa 2020 je zhodnocena na p íslušných místech analýz. SRR je mnohem více zam ena oproti let m minulým na ešení specifik funk ćních území, které vyžadují provázané intervence zohled ující komplexnost problém , se kterými se daná území musí potýkat. V souladu s Územní agendou Evropa 2020 se jedná i o promítnutí tzv. place-based approach (p ístup založený na identifikaci a uspokojování místních pot eb). Specifika sídelní struktury Ćeské republiky však neumož ují využití jednoduchých vzorc ; krom socioekonomických faktor hraje d ležitou roli i propojenost jednotlivých municipalit mezi sebou i vzdálenosti k v tší centr m, geografické podmínky a další faktory. Objem ve ejných investic do území zvlášt v období hospodá ské deprese nebo stagnace významn klesá a ani st edn dobý rozpo ćtový výhled nep edpokládá zásadní zvrat. I z tohoto d vodu je nutné neustále zkvalit ovat strategické plánování a stále ve v tší mí e hledat efektivn jší a ú ćinn jší

4 Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020 zp soby ve ejného investování. V sou ćasné dob se jedná o posilování vzájemných synergií prost ednictvím integrovaných p ístup a v blízké budoucnosti, s dalším ubýváním disponibilních prost edk , to budou vhodné kombinace r zných finan ćních nástroj . Z výše uvedených d vod je postavena SRR ĆR na nové typologii území ĆR (viz kapitola 2.3), která rozd luje podle socioekonomických ukazatel a polohového potenciálu území Ćeské republiky do t ech typ – rozvojová (dále ćlen na do t ech podtyp ), stabilizovaná a periferní území. V t chto typech pak navrhuje SRR ĆR specifické, tematické zam ení podpor, jež mají více zohled ovat územní pot eby a zárove plnit hlavní cíle regionální politiky v Ćeské republice. Krom typologie území ĆR jsou ale prost ednictvím SRR ĆR vymezeny podle zákona ć. 248/2000 Sb., o podpo e regionálního rozvoje, i státem podporované regiony , které procházejí nap íć jednotlivými typy území. Druhou významnou zm nou koncepce SRR ĆR je opušt ní standardního tematického ćlen ní dle tradi ćního sektorového pohledu. Analýza, návrhová ćást i ćást implementa ćní je ćlen na do prioritních oblastí, které vychází jednak z konceptu udržitelného rozvoje a jednak z návazností na evropské strategické dokumenty: • Prioritní oblast regionální konkurenceschopnost (vychází z ekonomického pilí e) je zam ena na území s dostate ćným potenciálem na realizaci stanovených cíl a zahrnuje klí ćová témata inovací, spolupráce podnikatelského sektoru s výzkumnými a vývojovými pracovišti, zvýšení kvality vysokoškolského vzd lávání, flexibility pracovního trhu reagujícího na místní pot eby a v neposlední ad téma dostate ćné a kvalitní infrastruktury dopravní i technické, která je základní podmínkou pro rozvoj konkurenceschopnosti daného území. • Druhá prioritní oblast územní soudržnost (vychází ze sociálního pilí e) má p edevším pomoci zmír ovat sociální disparity v území a mezi hlavní témata pat í infrastruktura ve ejných služeb, podpora integrace sociáln vylou ćených a sociálním vylou ćením ohrožených skupin obyvatelstva, ćáste ćn pak kultura, cestovní ruch a bydlení a v periferních územích také podpora lokální ekonomiky. • Prioritní oblast environmentální udržitelnost (vychází z environmentálního pilí e) už ze svého názvu p edstavuje v širších souvislostech témata, která mají p isp t ke zlepšení životního prost edí a života obyvatel v n m a soust euje se p edevším na odstra ování ekologických zát ží, omezování vlivu dopravy na krajinu, lepší hospoda ení s p írodními zdroji a využívání moderních technologií ve vodním i odpadovém hospodá ství. Rovn ž nepomíjí ani prevenci a p ípadnou likvidaci škod p i živelních pohromách. • Ćtvrtou prioritní oblastí je ve ejná správa , jež musí vytvá et legislativní i administrativní základnu a napl ovat podporu pro realizaci všech výše jmenovaných témat. Prioritní oblasti jsou však na rozdíl od ćlen ní pilí udržitelného rozvoje mnohem více vzájemn provázané a mnohá témata se objevují i ve více prioritních oblastech, ale s jiným územním ći obsahovým zam ením nebo d razem (nap . trh práce, vzd lávání, infrastruktura a další). Hlubší provázanost se Strategií EU 2020 a dalšími rozvojovými dokumenty na evropské úrovni vážící se ke kohezní resp. regionální politice p edstavují nový pohled i na regionální politiku národní.

1.2 Rozvojový rámec Zásadním znakem ve ejné správy v ĆR, resp. územní samosprávy, je tzv. smíšený systém rozlišující ćinnost v samostatné a v p enesené p sobnosti. Složitost systému zvyšuje spole ćná úprava jednotlivých oblastí ći dokonce prolínání a p ekrývání. Realizace regionální politiky i interpretace probíhajících rozvojových proces se odvíjí od existujících rozvojových struktur. Zásadní je struktura ve ejné správy a rozd lení kompetencí mezi státní správou, krajskou samosprávou a obecní samosprávou. Úloha státu v oblasti regionálního rozvoje spo ćívá v koncep ćní ćinnosti a usm rování rozvojových aktivit v ćetn alokace prost edk státního rozpo ćtu na zvolená opat ení, vytvá ení právního, ekonomického ći správního prost edí podporujícího ćinnost jednotlivých aktér regionálního rozvoje. SRR je hlavním nástrojem státu p i podpo e regionálního rozvoje. Pot eby a specifika jednotlivých region musí reflektovat však všechny rezorty. Úst edním orgánem v oblasti regionální politiky je na základ zákona ć. 2/1969 Sb., o z ízení ministerstev a jiných úst edních orgán státní správy

5 Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020

Ćeské republiky (ve zn ní zákona ć. 110/2007 Sb.), Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“). . Pro správu území byl významný vznik kraj jako vyšších územn správních celk v roce 2001. Kraje jako vyšší územn samosprávné jednotky realizují významnou ćást rozvojových aktivit v území a tvo í klí ćovou stavební jednotku tvorby a realizace regionálního rozvoje v ĆR. Kraje koordinují rozvoj svého územního obvodu, spolupracují s úst edními správními ú ady státní správy a koordinují zájmy obcí ve vcech regionálního rozvoje. Obce jsou základní jednotkou regionálního rozvoje. Vytvá ejí podmínky pro život i pro podnikání. Jsou nej ćast jšími realizátory projekt na podporu regionálního rozvoje.

Obrázek ć. 1: Ćlen ní ĆR na kraje a správní obvody obcí s rozší enou p sobností

Po zániku okresních ú ad k 31. prosinci 2002 vznikly jako nová správní úrove obecní ú ady s rozší enou p sobností (ORP), celkem 205, a pov ené obecní ú ady (POÚ), celkem 393. Zatímco okresní ú ady hrály d ležitou roli v regionálním rozvoji daného území, tak ORP ći POÚ mají svoji psobnost stanovenou velmi vágn (díl ćí úkoly s procesem podpory regionálního rozvoje, soućinnost s kraji a MMR). ORP provádí ve svém správním obvodu výkon státní správy v p enesené p sobnosti, pro ízení rozvoje území ale nemá žádné kompetence. Dležitou platformou pro uplat ování rozvoje „zdola – nahoru“ jsou r zné formy meziobecní spolupráce. V roce 2010 existovalo v ĆR 555 mikroregion (dobrovolných svazk obcí zabývajících se komplexním rozvojem svého území). Do ćinnosti mikroregion bylo zapojeno cca 86 % obcí ĆR. Mikroregiony pokrývají v tšinu území každého z kraj Ć R (mimo obvykle stojí velká m sta). P ístupy kraj k podpo e mikroregion se liší. V n kterých krajích jsou vnímány jako d ležitá skupina aktér a jsou partnery kraje, v jiných krajích jsou zcela opomíjeny. Vedle toho existuje i n kolik stovek „ú ćelových“ svazk obcí – v nich obce nej ćast ji spolupracují p i budování n jakého typu technické infrastruktury. V praxi jsou velké rozdíly v ćinnosti jednotlivých svazk obcí. Ćást z nich p sobí pouze jako volná podp rná platforma. Další skupinu aktér p sobící v území tvo í místní ak ćní skupiny (MAS), které pracující na základ metody LEADER a jsou d ležitým aktérem rozvoje na místní úrovni. V roce 2013 bylo v Programu rozvoje venkova ĆR spušt no opat ení zam ené na získávání zkušeností a p ípravu strategie místních partnerství. K roku 2013 psobí v ĆR p es 170 MAS.

6 Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020

2 ANALYTICKÁ ĆÁST

Analytická ćást SRR hodnotí situaci Ćeské republiky v oblasti regionálního rozvoje, v ćetn jejího evropského kontextu. Dokument vychází z moderních koncept regionálního rozvoje uplat ovaných v regionální politice ve vysp lých zemích Evropské unie. V souvislostech analyzuje klí ćové faktory regionálního rozvoje, uspo ádaných podle jejich vztahu k základním pilí m (funkcím) regionální politiky – regionální konkurenceschopnosti, pln ní vyrovnávací funkce a environmentální udržitelnosti. Vzhledem k aktuální situaci se také specificky v nuje problematice ve ejné správy a její role p i zabezpe ćování politiky regionálního rozvoje. Analytická ćást je výchozím podkladem pro formulování zásad regionální politiky , stanovení jejích priorit, opat ení a nástroj na období 2014-2020 , a to v návaznosti na dlouhodobou vizi, formulovanou již v p edchozím dokumentu 1 a aktualizovanou v návaznosti na sou ćasné podmínky regionálního rozvoje. Analýza vychází z podklad získaných v rámci hodnocení dopad p edchozího a sou ćasného programového období na rozvoj jednotlivých územních celk , pr bžného monitoringu socioekonomických ukazatel a zhodnocení výsledk S ćítání dom , lidu a byt v roce 2011 2. Kde to bylo ú ćelné, ćerpá z ostatních koncep ćních dokument na národní úrovni, které byly k termínu zpracování k dispozici 3. Zna ćná ćást rezortních koncepcí ale hodnotí situaci a plánuje ćinnosti za ĆR jako celek, bez hlubší reflexe regionálních rozdíl . Referen ćní úrove hodnocení je dána možností územní identifikace datové základny a rozsahem sledovaných dat v jednotlivých tematických oblastech. To nejen z hlediska možností hodnocení aktuálního stavu, ale i metodické kompatibility hodnocení v ćasových adách. Základní hodnocení zejména pro pot eby srovnání jsou provedena v úrovni kraj . Slouží jako podklad pro srovnávání územním celk v rámci Ćeské republiky (NUTS III) a také pro mezinárodní srovnání (NUTS II, která jsou skladebn tvo eny z jednotek NUTS III). Tam, kde to je možné, je vybraná ćást dat hodnocena do úrovn ORP, nebo obcí. Územní detail umož uje lépe analyzovat probíhající procesy hospodá ského a sociálního rozvoje, identifikovat disparity a jejich vývoj z hlediska regionální konkurenceschopnosti, soudržnosti a environmentální udržitelnosti.

2.1 Ćeská republika v evropském kontextu Ćeská republika je vnitrozemským st edoevropským státem, vznikla rozd lením Ćeskoslovenska k 1. lednu 1993. Od 1. kv tna 2004 je ćlenem Evropské unie. Mezi 27 státy Evropské unie je s rozlohou 78 865 km 2 na 15. míst , po ćtem obyvatel 10 533 tis. (k 31. 12. 2010) na 12. míst a hustotou zalidn ní 134 obyvatel na 1 km 2 zaujímá 8. místo. Ćeská republika pat í v rámci Evropské unie mezi „st edn “ rozvinuté státy – v roce 2010 dosáhl pr mr HDP Ćeské republiky 73,6 % pr mru EU. Ekonomickou pozici Ćeské republiky a její vn jší hospodá ské vazby lze charakterizovat jako vztahy zem s relativn malým trhem a velkou otev eností ekonomiky, která je spojena s vysokou subdodavatelsky podmín nou závislosti na úsp šnosti p edevším n meckého hospodá ství. Poloha Ćeské republiky ji p edur ćuje do role tranzitního státu pro pohyb služeb a zboží zejména v západo - východním sm ru v oblasti centrální Evropy. Klí ćovou roli v této funkci sehrává železni ćní a silni ćní doprava, letecká doprava a dále ćinnost p enosové sít energetických medií. Zcela okrajovou roli hraje vodní doprava.

1 Strategie regionálního rozvoje Ćeské republiky 2007 - 2013 2 Pro ú ćely SRR ĆR byla také v roce 2012 zpracována podrobná socioekonomická analýza region Ć R. 3 Veškeré dostupné strategické dokumenty lze najít na adrese: www.databaze-strategii.cz.

7 Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020

V porovnání se sousedními státy negativn ovliv ují podmínky rozvoje tranzitní sít pom rn složité orografické pom ry, zejména v pohrani ćních oblastech a technické a kapacitní možnosti vybudované infrastruktury a to jak v železni ćní, tak i silni ćní doprav . Zejména v silni ćní doprav tyto p epravní sm ry mají konkuren ćní alternativu v sousedních zemích (Polsko, Rakousko) a s ohledem na cílové regiony význam Ćeské republiky jako tranzitní zem oslabují (tranzit ve sm ru Pobaltské státy EU, Rusko, nebo balkánské zem EU, Turecko). V d sledku integrace zemí EU roste význam tranzitu v severojižním sm ru - propojení Polska s Rakouskem v oblasti Moravy (zde je ešením i konkuren ćní alternativa p es západní Slovensko). Sou ćasný stav ćeské dopravní sít z pohledu kvality a funk ćnosti zdaleka nedosahuje úrovn p vodních 15 ćlenských stát EU a je vnímán jako jedna z hlavních p ekážek dosahování vyššího tempa hospodá ského r stu ĆR. Pes Ćeskou republiku probíhá dležitý transfer energetických médií – ropy a zemního plynu z Ruska do N mecka, v ćetn zajišt ní pot eb Ćeské republiky. Ćinnost tranzitní soustavy byla zćásti oslabena v d sledku nespolehlivosti transferu p es t etí zem . U zemního plynu byla tato situace z ćásti vy ešena mj. vybudováním p ímého propojení mezi Ruskem a N meckem s možností p esm rování penosových tok ve stávající soustav , v ćetn napojení Ćeské republiky na tuto v tev. Obrázek ć. 2: HDP na obyvatele v roce 2007 dle PPS (EU27=100) V rámci p enosu elektrické energie Pramen: Investování do budoucnosti Evropy. Pátá zpráva o ć Ć pak elí R rostoucím hospodá ské, sociální a územní soudržnosti požadavk m na využívání penosové soustavy ve sm ru N mecko – balkánské státy EU. Nároky na p enosovou soustavu vzrostly v d sledku rozvoje alternativních zdroj elektrické energie v N mecku a deficitu zdroj v balkánských zemích EU. V letecké doprav má v Ćeské republice klí ćovou pozici letišt Václava Havla v Praze - Ruzyni. Mezinárodní srovnání jej adí podle ro ćní kapacity p epravy mezi letišt st ední velikosti. Z mezinárodn politického hlediska je pozice Ćeské republiky v Evrop významn ovlivn na zapojením do ćinností nadnárodních spole ćenství a evropské územní spolupráce. Od roku 1991 je ĆR spole ćn se Slovenskem, Ma arskem a Polskem sou ćástí tzv. Visegrádské skupiny (V4) , na jejímž základ probíhá dlouholetá intenzivní p eshrani ćní spolupráce. Po p ijetí všech ćty zemí do EU ješt více vzrostly zahrani ćn-politické aktivity tohoto spolku a skupina se zam ila na prosazování spolupráce a stability v širším regionu St ední Evropy. Spolupráce s Rakouskem a Slovinskem probíhá v rámci takzvaného Regionálního partnerství, s dalšími zem mi st ední a východní Evropy skupina spolupracuje v rámci takzvaného programu V4+ . K mnohým aktivitám V4 jsou p izvány také další zem , užší spolupráce byla navázána nap . se zem mi Beneluxu ći Japonskem. Zahrani ćní spolupráce probíhá i v rámci jednotlivých region na bilaterální ći multilaterální úrovni (spolupráce v rámci regionu CENTROPE ći existence “ regionu Podunají “ a další platformy)

8 Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020

2.2 Zhodnocení vývojových tendencí faktor regionálního rozvoje Cílem regionálního rozvoje je konkurenceschopný region, p itažlivý pro investory, obyvatele, který si zárove dokáže uchovat vysokou kvalitu životního prost edí. Východiskem pro stanovení základních sm r regionálního vývoje na programové období 2014 – 2020 a v dalším výhledu, je analýza klí ćových faktor rozvoje území (p írodní pom ry, ekonomika, obyvatelstvo, struktura osídlení, infrastruktura, veejná správa) a jejich syntéza z hlediska dosaženého stupn ve t ech základních pilí ích – ekonomický rozvoj a regionální konkurenceschopnost , územní soudržnost a environmentální udržitelnost. Úrove a synergie faktor v jednotlivých pilí ích ur ćují regionální konkurenceschopnost daného území, soućasn jejich vzájemný vztah signalizuje vyváženost a možné problémy v dalším rozvoji. Zvolený postup je v souladu s p ístupy uplat ovanými v hodnocení regionálního rozvoje v tradi ćních zemích EU i p ístupy Evropské komise k regionální a kohezní politice. Pro ú ćely detailního posouzení bylo hodnocení provedeno v úrovni region NUTS III, a s využitím vhodn zvolených metodických postup až v úrovni ORP.

2.2.1 Faktory regionální konkurenceschopnosti

Ekonomická výkonnost kraj a její vývoj Ekonomická výkonnost regionu je výsledkem p sobení ady faktor , navázaných na místní, specifické podmínky, historii vývoje ekonomické základny daného regionu a jeho schopnost reagovat na vn jší podn ty (inovace). Je charakterizována tvorbou HDP v p epo ćtu na jednoho obyvatele. Uvedený indikátor je vztahem celkového objemu vytvoeného HDP k po ćtu všech trvale bydlících obyvatel daného území. Jeho výhodou je, že po ćítá s po ćtem obyvatel, který je relativn snadno zjistitelný, a to i v mezinárodním kontextu. Za nedostatek lze naopak považovat to, že nepo ćítá jen s výkonem ekonomicky aktivních ob ćan , ale výpo ćet m že být výrazn ovlivn n bilancí dojíž ky a vyjíž ky za prací do a mimo daný region. Regionální HDP p edstavuje hodnotu statk a služeb, které byly v daném regionu vyprodukovány. Je syntetickým ukazatelem, který vyjad uje ekonomickou výkonnost daného území. Výkonnostn (v produkci HDP na 1 obyvatele) zaujímá první pozici v Ćeské republice Praha . Vykazuje zhruba 2.5-3x vyšší výkonnost než ostatní kraje Ćeské republiky (216.5 bodu v roce 2010, kde pr mr ĆR je 100 bod ), když po mírném poklesu v roce 2009 její výkonnost dále mírn roste. V p ípad stabilních podmínek, lze p edpokládat udržení tohoto trendu, stejn tak i dále se zvyšující dominanci v ć i ostatním kraj m, s p esahem p es programové období 2020. Postavení Prahy v ekonomice ĆR je dáno její jedine ćnou pozicí v rámci sídelní struktury Ćeské republiky. Objektivn ji lze porovnávat pouze s centry obdobné velikosti v rámci EU (m stské regiony obvykle srovnání v rámci NUTS III v EU 27 – 47. místo, v rámci NUTS II 6. místo), než s ostatními kraji Ćeské republiky. I když míra ekonomické výkonnosti Prahy je z ćásti ovlivn na použitou metodikou výpo ćtu regionálního HDP, výsledky odpovídají postavení srovnatelných m st v EU27. Výjime ćné postavení Prahy, ve vazb na ekonomickou výkonnost, je ovlivn no zejména tím, že: jedná se o centrální m stský region, se všemi jeho vlastnostmi (tj. vysoce urbanizovaný prostor, s vysokou hustotou zalidn ní), území regionu je vymezeno hranicemi m sta, nezahrnuje ani bezprost ední okolí, které je jeho spádovou oblastí. P itom denní dojíž ka ćinní podíl cca 18 % všech ekonomicky aktivních obyvatel Prahy – St edo ćeský kraj tak z ćásti p ispívá k vysoké ekonomické výkonnosti Prahy, sám vysokou vyjíž kou za prací do Prahy v d sledku metodiky výpo ćtu HDP ztrácí, jedná se o region s koncentrací hrubé p idané hodnoty, vytvo ené sektorem vlády; koncentrací v tšiny bonitních odv tví služeb (pen žnictví, pojiš ovnictví, telekomunikace), je zde soust ed n významný podíl mezinárodn akceptovaných v decko-výzkumných institucí a vysokých škol, jsou zde lokalizovány úst edí zahrani ćních a nadnárodních firem s celostátní p sobností, zahrnuje vysoký podíl cizinc žijících a pracujících v Praze (cca 148 tis., tj. 35 % cizinc v ĆR v roce 2009, na zam stnanosti se v témže roce podíleli v Praze 9 %)

9 Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020

Z hlediska regionální politiky je podstatné, že pomr ekonomického výkonu na jednoho obyvatele, ve srovnání nejvýkonn jšího regionu k pr mru celostátního HDP na obyvatele, není v p ípad Prahy, v porovnání s jinými zem mi EU, nijak mimo ádný a mírn p esahuje nadpr mr EU.

Ekonomická výkonnost ostatních kraj Ć eské republiky , m eno v HDP na 1 obyvatele se pohybovala v roce 2010 v rozp tí 57,6–74,5 bod (kde EU=100, v p ípad Karlovarského, respektive Jihomoravského kraje). Rozdíly výkonnosti ekonomiky mezi jednotlivými kraji nejsou zásadní a souvisí pedevším s odv tvovou strukturou hospodá ství na území kraje a probíhajícími zm nami v této struktu e. Na rozdíl od dlouhodob rostoucí ekonomické výkonnosti Prahy, která je dána p edevším r stem v oblasti pen žnictví a služeb a stavební výroby, vývoj u kraj není jednozna ćný. To sv dćí o pom rn komplikovaném a ne zcela kontinuálním vývoji. Skute ćný kontinuální r st výkonnosti dosahoval jen Zlínský kraj (r st z relativn nízkého základu, jeho propad v roce 2010 byl ale relativn velmi silný), dlouhodobý pokles pak Karlovarský, Plze ský a Liberecký (dopady krize, komplikovaný vývoj v rámci strukturální zm n, v p ípad Karlovarského kraje nedostate ćné substituce zanikajících výrob a postupný útlum tžebního pr myslu). Z hlediska podílu jednotlivých kraj na tvorb HDP, se proporce mezi jednotlivými kraji p íliš nem ní. Je to dáno pedevším tím, že od roku 2005 se neuskute ćnily takové zásadní investice, ani strukturální zm ny, které by vzájemné relace mezi kraji významn zm nily. Z údaj o tvorb HDP v dvacetileté ad a z hodnocení vývoje HDP v letech 2005-2010 a výše HDP na 1 obyvatele vyplývá, že: − v Praze (cca 25 % HDP) a dalších t ech krajích (St edo ćeském 10.7 %, Jihomoravském 10,3 % a Moravskoslezském 9,8 %) je tvo eno více jak 55 % HDP ĆR, − po relativn rychlých zm nách v pr bhu devadesátých let (siln posilovala pozice Prahy, oslabovaly d íve ekonomicky silné regiony) je tato relace po roce 2000 dlouhodob zachována. Lze p edpokládat, že bez strukturálních zm n a zvýšení dynamiky ekonomického rozvoje v ostatních krajích budou výše uvedené regiony nadále posilovat, p edevším v závislosti na ekonomickém vývoji v potenciáln rizikov jším Moravskoslezském kraji (potenciál velkého rozvoje, vysoké riziko dopad krize), − z pohledu regionální politiky je ur ćitým pozitivem zpomalení procesu rozevírání n žek mezi Prahou a ostatními kraji.

Tabulka ć. 1: Regionální HDP na 1 obyvatele (EU27 = 100, v %) Území 2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Ćeská r epublika 68,3 75,8 76,9 79,8 81,0 82,2 79,6 Praha 133,6 159,2 161,8 170,9 175,1 175,5 172,3 St edo ćeský kraj 65,4 69,0 72,1 74,4 74,9 73,6 71,6 Jiho ćeský kraj 63,7 68,7 69,4 69,1 67,7 70,7 68,0 Plze ský kraj 63,6 71,8 73,2 73,9 69,2 71,3 68,0 Karlovarský kraj 59,5 59,1 57,4 59,1 58,0 60,8 57,6 Ústecký kraj 56,5 62,3 63,0 64,3 64,9 69,0 66,4 Liberecký kraj 61,6 62,9 62,5 61,7 60,8 61,2 59,5 Královéhradecký kraj 64,9 65,9 65,2 67,9 68,8 71,4 68,5 Pardubický kraj 58,8 62,2 64,3 66,9 66,0 66,4 62,9 Kraj Vyso ćina 57,0 63,4 64,4 67,0 65,0 67,6 64,9 Jihomoravský kraj 62,9 68,4 70,0 73,1 76,3 77,7 74,5 Olomoucký kraj 54,3 57,0 56,8 59,0 60,5 61,9 60,1 Zlínský kraj 57,2 61,1 62,5 64,9 68,8 70,6 66,8 Moravskoslezský kraj 53,4 64,4 64,0 66,9 69,1 67,6 65,9 Zdroj: ĆSÚ – Regionální ú ćty Z hlediska vnitrostátního i mezinárodní srovnání je d ležité porovnání region Ć R prost ednictvím regionálního HDP na 1 obyvatele, p epo ćteno v parit kupní síly, kde EU27=100. Tento p epo ćet umož uje porovnat jednotlivé regiony mezi sebou a to jak v rámci ĆR, tak i s obdobnými regiony

10 Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020 v rámci EU27. Sou ćasn tento ukazatel je d ležitým kritériem, z hlediska nároku na pomoc poskytovanou prost ednictvím hlavního cíle politiky soudržnosti (pod 75 % pr mru HDP/1 obyvatele zemí EU27). V podmínkách Ćeské republiky jsou to všechny regiony v úrovni region soudržnosti (NUTS II) s výjimkou Prahy (nejsiln jší region NUTS II St ední Ćechy, nejslabší Severovýchod). P i porovnání na úrovni kraj Ć R (NUTS III) je z ejmé, že jednotky NUTS II nejsou vnit n homogenní. P i porovnávaní výkonnosti jednotlivých kraj se k hranici 75 % blíží St edo ćeský a Jihomoravský kraj, výkonnostn nejslabšími kraji jsou Olomoucký, Liberecký a Karlovarský kraj. P i zachování stávajícího tempa výkonnosti je pravd podobné, že p íštím plánovacím období (ke konci plánovacího období 2020) p esáhne hranici 75 % Jihomoravský kraj, s ur ćitými výhradami St edo ćeský kraj (spíše stagnace - zde je dynamika vývoje výkonnosti úzce svázána dominantn s výrobou automobil , v rámci kraje nelze p edpokládat v této oblasti ve výhledu po roce 2020 zásadní zm ny) a mírou vzájemné kooperace s Prahou. Lidské zdroje O ekonomickém úsp chu regionu rozhoduje to, jakým zp sobem dokáže využívat velké spektrum zdroj , které má k dispozici. Klí ćovou roli v tomto sm ru hrají lidské zdroje, kdy jejich flexibilita, znalosti a inovativnost rozhoduje o tom, jak daný region dokáže reagovat na vn jší i vnit ní ekonomické impulsy. Pokud jsou místní obyvatelé tyto impulsy schopni využít pro valorizaci lokálních (resp. regionálních) zdroj , má region velké šance pro úsp ch v globální konkurenci. Na druhou stranu není nezbytné p izp sobit se tomuto modelu ve všech krajích ĆR a soust edit sv j rozvoj jen na klí ćová odv tví a v sou ćasné dob prosperující obory. Lidské zdroje jsou v rámci republiky rozd leny nerovnom rn . Jejich rozmíst ní je vázáno do zna ćné míry, zejména u mladších v kových skupin, na nabídku pracovních p íležitostí – s ohledem na kvantitu i kvalitu.

Obrázek ć. 3: Podíl osob s VŠ vzd láním v populaci 15 až 64 let v SO ORP v roce 2011

Pramen: ĆSÚ, SLDB 2011

− Nejvyšší kvalita lidského kapitálu se soust euje do m stských, p edevším metropolitních oblastí, kde multiplika ćní efekty a bohatá struktura pracovních p íležitostí poskytují vysoké šance volby vhodného zam stnání a reálného uplatn ní na pracovním trhu. Rozmíst ní lidských zdroj v území je výsledkem procesu dlouhodobého vývoje ekonomické základny a

11 Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020

zásadním zp sobem ovlivn no kladnými, nebo zápornými rozvojovými impulsy v jednotlivých ćástech území. I p es tradi ćn nižší mobilitu pracovní síly v Ćeské republice se v migra ćních proudech odráží i míra regionální konkurenceschopnosti. − P irozenými hnacími motory ekonomiky daného státu, tedy i Ćeské republiky, jsou metropolitní nebo siln urbanizované regiony, tedy regiony, v nichž se koncentruje dominantní podíl lidských zdroj . Jejich význam a pozice se však dynamicky v pr bhu n kolika let po roce 1989 4 m ní v d sledku strukturálních zm n. V Ćeské republice je to zejména rozdíl mezi pr bhem strukturálních zm n v Moravskoslezském kraji a Karlovarském a Ústeckém kraji – tyto regiony jsou dlouhodob azeny mezi hospodá sky slabé a strukturáln postižené regiony. Nevhodná transformace ekonomiky a další strukturální zm ny se v dlouhodobém horizontu nep ízniv projevily na vzd lanostní struktu e v Karlovarském a Ústeckém kraji mj. i v odlivu „mozk“ (velmi nízký podíl vysokoškolsky vzd laného obyvatelstva). I když tento odliv je z ejm ješt podpo en relativní blízkostí atraktivního regionu st edních Ćech a Prahy (p ípadn možností uplatn ní na trhu EU), dopady odlivu dále prohlubují související degrada ćní procesy i v dalších oblastech socioekonomické struktury, které se projevují úbytkem po ćtu obyvatel, klesající cenou nemovitostí, sníženou schopností t chto region využít místní zdroje pro tvorbu nových pracovních míst ći v neposlední ad v podmínkách pro rozvoj ob ćanské spole ćnosti. V porovnání se severo ćeskou oblastí je proces transformace strukturáln postižené oblasti Moravskoslezského kraje úsp šn jší, kde se i s ohledem na koncentraci obyvatel, institucionální zázemí v oblasti výzkumu a vysokého školství poda ilo udržet p íznivou vzd lanostní strukturu. Zastavení negativních proces v obou regionech je jednozna ćn podmín no zlepšením nabídky pracovních p íležitostí, jak ve struktu e, tak i v celkovém objemu. Jako problematický se jeví také nesoulad mezi kvantitativní, ale i kvalitativní nabídkou a poptávkou pracovní síly zejména na mikroregionálních trzích práce. K odstran ní tohoto nedostatku je nutné využití širšího spektra nástroj od posílení aktivních politik zam stnanosti, optimalizace oborové struktury na st edních a vysokých školách, podpory dalšího vzd lávání, po zvýšení investi ćní atraktivity problémových region a aktivizace místního obyvatelstva.

Odv tvová struktura V odv tvové struktu e se promítá potenciál regionální konkurenceschopnosti, ale sou ćasn její struktura signalizuje možnou nestabilitu vývoje regionu, jeho labilitu a závislost na relativn malém okruhu impuls . Z tohoto hlediska po ćíná významná ćást region Ć R být vysoce specializovaných a závislých na kooperaci s dynamicky se rozvíjejícím automobilovým pr myslem. Naopak relativní zaostávání je spojeno s výrobní základnou postavenou na tradi ćní t žb surovin, neinovovaném tžkém pr myslu (Severozápad, Morava a Slezsko). Významným strukturálním problémem Ćeské republiky z hlediska dalšího vývoje je v porovnání s ostatními hospodá sky vysp lými státy EU vysoký podíl zpracovatelského pr myslu ve struktu e národního hospodá ství.

Dležitým odv tvím, které m že pomoci iniciovat hospodá ský rozvoj p edevším ve stabilizovaných a periferních oblastech je cestovní ruch. Toto odv tví pro sv j rozvoj využívá jak p írodní potenciál, kulturní památky, tak p írodní zdroje v území. ada oblastí cestovního ruchu leží ve stabilizovaných, v n kterých p ípadech i periferních oblastech vymezených základní typologií Ćeské republiky. Z pohledu regionální politiky toto odv tví, vedle dalších efekt , je práv v t chto oblastech d ležitým generátorem pracovních p íležitostí.

Pímé zahrani ćní investice Integrace Ćeské republiky do vysoce prom nlivé globální ekonomiky klade vysoké nároky na schopnost podnik inovovat, p izp sobovat se aktuálním trend m a využívat nových znalostí a informací. Velký p íliv investor v devadesátých letech a na po ćátku tohoto století vedl nejen ke vzniku nových pracovních míst, ale také k ší ení nové firemní kultury postavené na d razu na znalosti zam stnanc . Pímé zahrani ćní investice sm ovaly p edevším do Prahy (949 tis. K ć na obyvatele), o mnoho mén do St edo ćeského kraje. Nejmén atraktivním regionem pro zahrani ćní investice byl

4 viz. Analýza – regionální konkurenceschopnost str. 15

12 Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020 mezi roky 2000–2009 Olomoucký kraj (52 tis. K ć na obyvatele). P íchod zahrani ćních investor má pozitivní vliv na ekonomiku, z hlediska struktury nových pracovních míst je jeho vliv velmi diferencovaný. P ímé investice v Praze znamenaly prudký r st pozice Prahy s požadavky na vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, naopak v ad dalších oblastí zahrani ćní investo i využívají relativn levnou, nekvalifikovanou pracovní sílu. Navíc mnoho z t chto podnik lokalizovalo v Ćeské republice jen svou produk ćní ćást bez další lokalizace rozhodovacích pravomocí, což signalizuje možnost snadného p esunu výrob do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu podle momentální rentability alokované výroby. Doprava Geografická poloha a s ní spojená dopravní dostupnost a obslužnost dotvá ejí p edpoklady pro rozvoj ekonomických aktivit a dosažení regionální konkurenceschopnosti. Význam geografické polohy i dopravní dostupnosti dlouhodob klesá v souvislosti s relativním poklesem ceny dopravy a do pop edí se dostávají spíše kvalitativní aspekty konkurenceschopnosti. P esto doprava má v rámci Ćeské republiky pro nastartování ady region velmi významnou roli: ‹ Za hlavní a ur ćující druh dopravy, s nímž lze spojovat pojem regionální konkurenceschopnost lze ozna ćit zejména silni ćní dopravu . Základní silni ćní sí Ć eské republiky je pom rn hustá (zejména komunikace I. až III. t ídy), z ćásti v provozn neuspokojivém stavu. To vedle pozitiv v podob dostate ćné dopravní prostupnosti území p ináší i významná negativa v podob vysokých náklad na její provoz (údržba, rekonstrukce). Kvantitativní rozsah silni ćní sít se proti období 2007-13 významn ji nezm nil (cca 55 tis. km). Pro silni ćní sí je charakteristické koncentrické uspo ádání, s významnou vazbou hlavních komunikací na Prahu, dále s propojením Ćech a Moravy p es Brno na Ostravu v západovýchodním a severojižní sm ru a adekvátním napojením Ćeské republiky na okolní státy. Nejvyšší intenzita silni ćní dopravy v ĆR je na páte ních komunikacích a hlavních komunikacích na území velkých m st. Intenzita dopravy kontinuáln rostla od roku 1989, její r st byl ćáste ćn zpomalen až zastaven ekonomickou krizí, jež se prom uje v ekonomickou recesi. Pokles lze sledovat zejména u nákladní dopravy (pokles m že být z ćásti ovlivn n zm nou metodiky). V letech 2007-13 došlo k významným zm nám v kategorizaci jednotlivých silni ćních komunikací zejména vyššího ádu (dálnice a rychlostní silnice), které mají významný vliv na konkurenceschopnost region . V tomto období byly vybudovány díl ćí úseky klí ćových páte ních komunikací. Došlo ke kapacitnímu propojení dálni ćních komunikací D1 a D5 v jižní oblasti Prahy, stále se nepoda ilo dokon ćit významné spojení Prahy severozápadním sm rem (Ústí nad Labem, Dráž any), jehož dokon ćení je nezbytné. Bylo tém dokon ćeno spojení Prahy s Ostravou s výjimkou úseku tvo ícího obchvat P erova. Z hlediska ucelenosti nad azené sít silni ćní infrastruktury je nutné co nejrychleji dobudovat Pražský okruh, zajistit alternativní propojení Ćech a Moravy pomocí rychlostní silnice R35 (spojení západovýchodního sm ru), pokra ćovat ve výstavb dálnici D3 (rozestav ny jsou pouze díl ćí úseky)a rychlostní silnice R3. Pro obsluhu severovýchodní ćásti Ćech se jeví jako opodstatn né pokra ćovat ve výstavb D11/R11. Jako pot ebné se ukazuje též zlepšení parametr spojení v plánovaných trasách R43 (severojižní sm r), R52 ve sm ru do Rakouska a ve sm ru Karlovy Vary – Cheb – Marktredwitz ve Spolkové republice N mecko (dálnice A93) – trasa plánované R6. ‹ Stupe vysp losti v oblasti letecké dopravy daného státu velmi významn rozhoduje o jeho mezinárodní konkurenceschopnosti. Do té významn promlouvá pouze jediné letišt v republice Letišt Václava Havla - Praha – Ruzyn , které je s cca 11–12 mil. ro ćn odbavenými cestujícími srovnatelné s konkuren ćními letišti ve st edoevropském prostoru. Další mezinárodní letišt v ĆR (Brno, Ostrava, Karlovy Vary, Pardubice) stále nemají takový význam, i p estože se jim v posledních letech poda ilo p ilákat n kolik nízkonákladových dopravc .

13 Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020

Obrázek ć. 4: Dálni ćní sí v Ćeské republice

‹ Díky masivnímu rozvoji automobilismu a silni ćní a nákladní dopravy se postupn m ní a klesá význam železni ćní dopravy, a to zejména v oblasti regionální konkurenceschopnosti (nap . pro p epravu zboží). Pro tu jsou významné zejména tranzitní železni ćní koridory mezinárodního významu a dálkové trat , a to jak z hlediska p epravy náklad , tak zejména osob. V Ćeské republice jsou ćty i (I. – IV.) tranzitní koridory, ale ani jeden není veden po vysokorychlostní trati (VRT), jak je tomu obvyklé nap . v západní Evrop . I p es tuto skute ćnost lze však za prioritní úkol považovat pot ebu dokon ćení chyb jících úsek tranzitních železni ćních koridor a další zlepšování jejich parametr a kapacity v p ípad , že se výstavba nových rychlých železni ćních spojení ukáže jako nedosažitelná ve st edn dobém horizontu. ‹ Regionální železni ćní trat jsou významnou sou ćástí dopravní obsluhy území a integrovaných dopravních systém v zázemí velkých m st a d ležitým faktorem dopravní obsluhy v periferních regionech Ćeské republiky. Na t chto tratích jsou ale nutné významné zásahy do zlepšení jejich technického stavu a zabezpe ćovacích za ízení. Vzhledem k vysoké hustot železni ćní sít , klesajícímu využití p edevším regionálních tratí, vysokým fixním náklad m na jejich údržbu, je nutné po ćítat s pokra ćujícím rušením provozu, pop ípad s likvidací n kterých málo využívaných úsek . − Vodní doprava se i p es sv j významný ekologický provoz podílí na celkové výkonnosti dopravy v ĆR velmi zanedbateln , což je ćáste ćn dáno omezenou splavností a ćáste ćn její nekonkurenceschopností v ć i ostatním typ m dopravy. Jistý potenciál v sob skrývá pouze labská vodní cesta a také n které úseky dalších vodních tok pro rozvoj cestovního ruchu. − Významnou roli p i rozvoji r znorodých typ region a jejich konkurenceschopnosti v oblasti lidských zdroj v sou ćasnosti sehrávají integrované dopravní systémy (IDS) . IDS zažily významný vzestup zejména v této poslední dekád . V sou ćasnosti se poda ilo tento systém vybudovat již ve v tšin kraj , i když s r zn rozvinutým stupn m integrace. − Významným dopl kem a zárove alternativou v ć i individuální automobilové doprav ve mstech a jejich zázemí je doprava cyklistická. Stává se i velmi d ležitým prvkem oblasti cestovního ruchu. I p es významný rozvoj turistických cyklostezek, cyklostezek ur ćených pro dopravu do zam stnání a do škol, je ale jejich sí stále nedostate ćná. Jejich budování ćasto

14 Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020

naráží na nevy ešené vlastnické vztahy k pozemk m, složité trasování ći komplikovaný terén zvyšující náklady na jejich výstavbu apod. Specifickou sou ćástí regionální konkurenceschopnosti je odv tví cestovního ruchu . Cestovní ruch je prostorov velmi diferencovaným jevem. Uplat uje se pouze ve vybraných regionech a lokalitách s píznivými podmínkami pro jeho rozvoj. I proto zde fungují pon kud jiné zákonitosti, než v ostatních odv tvích národního hospodá ství (faktory, které ovliv ují jeho lokalizaci a rozvoj jsou odlišné). Výsledkem je schopnost cestovního ruchu p ispívat k omezování vzniku socioekonomických disparit v území (regiony v periferních územích, horské oblasti apod.). Z pohledu regionálního rozvoje jsou dležitým specifikem cestovního ruchu siln jší vnitro-regionální vazby aktér , jež vedou k relativn nižším únik m finan ćních prost edk z regionu. D vodem je komplexita a provázanost produktu cestovního ruchu. Pro adu region cestovní ruch p edstavuje dlouhodob jediný potenciál jejich rozvoje infrastruktury, podnikání a zam stnanosti. P itažlivost destinací cestovního ruchu pro návšt vníky je primárn dána atraktivitou p írodního a socio-kulturního prost edí. P írodní a kulturní hodnoty jsou základem nabídky v tšiny destinací v ĆR. Pé će o tyto hodnoty je tedy v zájmu cestovního ruchu jako takového. Uplat ování princip udržitelného rozvoje v oblasti cestovního ruchu je více než d ležité. Cestovní ruch tedy umož uje rozvíjet a zhodnocovat p írodní a kulturn -historický potenciál daných míst, který by bez cestovního ruchu z stal v p evážné mí e nevyužit. V Ćeské republice je odv tví cestovního ruchu zatím vnímáno jako mén d ležité v porovnání s jinými odv tvími, p estože p ímé výkony cestovního ruchu dosahují necelých 3 % HDP (p es 104 mld. K ć ro ćn), ale podstatný je zprost edkovaný vliv cestovního ruchu na výkonnost dalších odv tví. Podle odhad WTTC lze p ímé a nep ímé efekty cestovního ruchu celkov vy ćíslit na 307,3 mld. K ć (8 %). Cestovní ruch zam stnává více než 235 tis. osob, což je o n co mén než ve zdravotnictví, ale více než nap . v zem dlství. Práv schopnost generovat zam stnanost je velmi zajímavou a cennou vlastností cestovního ruchu. Návšt vnost jednotlivých region Ć eské republiky je velmi výrazn ovlivn na návšt vností Prahy, která jednozna ćn dominuje a až s významným odstupem jsou navšt vována další území. Vedle návšt vnosti rozhoduje o ekonomických dopadech cestovního ruchu také skladba ubytovacích kapacit v území, nebo doba pobytu návšt vník . Nejdelší ćas tráví turisté v Karlovarském kraji a naopak nejkratší dobu stráví v kraji Jihomoravském. Efektivnímu a dynami ćtjšímu r stu cestovního ruchu v ĆR stojí v cest zejména nedostatky v kvalit základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, primárního potenciálu cestovního ruchu (p írodní a kulturní) a kvalit pracovní síly (nedostatek kvalifikace – nap . obdobné i jazykové). Rozhodujícím problémem tohoto odv tví je v ĆR absence jednotné funk ćní organiza ćní, což vede k nízké mí e uplat ování princip destina ćního managementu, tedy partnerství mezi ve ejným a podnikatelským sektorem. V sou ćasné dob je p ekážkou výkonu ćinnosti destina ćních management a provázanosti realizovaných aktivit složitá organiza ćní struktura, nejasné za azení destinací do jednotlivých úrovní a nedostate ćná specifikace úkol / kompetencí destina ćních spole ćností na jednotlivých úrovních, nejsou nastaveny mechanizmy komunikace a spolupráce mezi jednotlivými DMO v rámci úrovn ani mezi úrovn mi – nedochází tak ke koordinaci aktivit – snižuje se tak jejich efektivita a efektivita vynaložených zdroj . Tato skute ćnost vede k nedostate ćné tvorb komplexních produkt cestovního ruchu, nízké ú ćinnosti marketingu destinací a nízké kvality poskytovaných služeb, jež je doprovázené neefektivním využíváním finan ćních prost edk . Inovace a technologie

Efektivní fungování systému výzkumu a inovací , je klí ćovým pilí em rozvoje ekonomické prosperity, konkurenceschopnosti státu a jeho region. Podstatná je p itom trvalá a intenzivní interakce obou systém . Efektivní a kvalitní výzkum je primárním zdrojem nových znalostí. Rozši uje dosažitelné technologické možnosti využitelné pro inovace, p itom základní podmínkou pro ekonomické zhodnocení dosažených v decko-výzkumných poznatk je rozvinutá spolupráce firem s výzkumnými institucemi a propojení této spolupráce do oblasti vzd lávání a profesní p ípravy. Kvalitní výzkum je podmín n moderní (tzn. globáln konkurenceschopnou) výzkumnou infrastrukturou, kvalitními lidskými zdroji, internacionalizací výzkumu (jak z hlediska složení tým jednotlivých institucí, tak z hlediska mezinárodní spolupráce se špi ćkovými partnery), koncentrací kapacit a zdroj na obory pe ćliv vybrané v souladu s konceptem inteligentní specializace. Pro ćeský výzkum jako celek je charakteristický pom rn široký tematický rozsah, p itom jen relativn malá ćást výzkumu vytvá í skute ćn špi ćkové, excelentní výsledky. Výkonnost výzkumu m ená publika ćní ćinností se sice v pr bhu let postupn zlepšuje. Jedná se však spíše o kvantitativní než kvalitativní nár st.

15 Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020

V porovnání s EU27 je v ĆR podstatn nižší po ćet výzkumných pracovník , který je patrný ve všech sektorech. Chybí mladší výzkumní pracovníci v rozmezí 30 až 34 let, a to prakticky ve všech oborech. Petrvává nízká mobilita výzkumných pracovník , a to nejen mezi ve ejným a podnikovým sektorem, ale i mezi VaV institucemi. Ve srovnání s inova ćn vysp lými zem mi EU-15 dosahuje ĆR z hlediska zam stnanosti ve VaV velmi nízkých hodnot (nap . pouze 42 % zam stnanosti ve Finsku). Po ćet zam stnanc VaV meziro ćn sice nar stá, ale ani absolutní po ćet a jejich zastoupení na zam stnané populaci nedosahuje pr mru EU-27. V ĆR bylo v roce 2010 zam stnáno více než 43 tis. fyzických osob ve VaV .

Rozvoj inova ćních aktivit firem a efektivní transfer znalostí a technologií (závislý na rozvinuté spolupráci mezi podniky a výzkumnými institucemi), vćetn p enosu inovací ze zahrani ćí musí být nedílnou sou ćástí tohoto systému. Rozvoj v tomto kontextu lze chápat jak ve smyslu kvantitativním (více firem), tak kvalitativním (dosažení vyšší úrovn inovací) - optimální ešení - u co nejv tšího po ćtu podnik dosáhnout co nejvyšší míry inovací. Funk ćní inova ćní systém vyžaduje silnou inova ćní poptávku (v kvantit i kvalit ), aby mohl být pln využit komer ćní potenciál výzkumné sféry. Tento potenciál je ale do zna ćné míry ovlivn n mírou subdodavatelské spolupráce, mírou pod ízení nebo samostatností každého jednotlivého podniku. Z tohoto hlediska je pom rn zna ćnou nevýhodou ĆR vysoká míra pod ízenosti firem a jejich závislosti na zahrani ćním partnerovi. Z hlediska posilování konkurenceschopnosti je proto d ležitá podpora inova ćní schopnosti domácích firem, snižování podíl subdodavatelsky orientované pr myslové výroby, (zejména) jednomu p íjemci, a rozvoj inova ćn orientovaných firem. Sou ćasný stav spolupráce vysokých škol a dalších ve ejných výzkumných institucí s ekonomickou sférou lze charakterizovat jako oboustrann rezervovaný. V porovnání zemí EU27 je sice ĆR na úrovni Itálie, nejlepší z Visegrádské ćty ky, ale stále relativn daleko za nejvysp lejšími zem mi EU15 (Blažek 2012). Zapojení ćeských výzkumných tým a podnik do evropských program spolupráce ve výzkumu a vývoji je relativn nízké . Ćeské subjekty jsou málo aktivní p i p íprav návrh projekt . To se mimo jiné odráží v nízkém po ćtu ćeských koordinátor mezinárodních projekt podporovaných z evropských program . Jednotlivé výzkumné organizace zpravidla nemají vlastní strategii pro rozvoj této spolupráce.

Další jsou pak faktory, které omezují výslednou užitnou hodnotu v deckých výstup , tedy i reálnou možnost jejich aplikace v ekonomické sfé e, jež mají obecnou platnost a které vyžadují systémová ešení v oblasti podpory v dy, výzkumu a ší ení inovací - nap . nízký po ćet sv tov uznávaných vdeckých osobností, neexistence špi ćkových partner ze soukromého sektoru, vysoký stupe subdodavatelské výroby v ĆR s omezenými požadavky na využití v deckých poznatk , nedostate ćné pístrojové vybavení, celoživotní kariéra v decko-pedagogických pracovník v rámci jedné VŠ, nízká úrove managementu znalostí, apod. Ćást t chto faktor je do zna ćné míry také d vodem nedostate ćného zapojování ćeských výzkumných institucí, nebo jejich tým do mezinárodních výzkumných projekt a omezený inova ćní potenciál ekonomické sféry. Za základní systémová opat ení pro zlepšení stavu lze považovat zlepšení systému vzájemného propojení a spolupráce mezi výzkumnými pracovišti a podniky s cílem zvýšit uplatn ní výsledk výzkumu a vývoje v aplikované sfé e. Je nutné dosáhnout zlepšení v oblasti ízení a hodnocení systému podpory výzkumu a vývoje z ve ejných zdroj a zvýšení efektivity ve ejných zdroj . P i rozhodování o sm ování výzkumu je nutné více klást d raz na dosahování na jedné stran excelentních v deckých výsledk evropské, p íp. sv tové úrovn , na stran druhé d raz na jejich konkrétní významné p ínosy pro ćinnost firem ći vybraných oblastí ve ejné sféry.

Tabulka ć. 2: Disparity faktor a výstup VVI mezi kraji Ćeské republiky

Faktor Kraj Výstup 1 2 3 4 Hl. m. Praha 0,89 0,84 1,00 0,71 0,86 Liberecký 0,43 0,58 0,37 0,62 0,5 St edo ćeský 0,73 0,57 0,44 0,78 0,63 Pardubický 0,45 0,67 0,34 0,74 0,55 Zlínský 0,29 0,45 0,42 0,54 0,425 Královéhradecký 0,37 0,43 0,45 0,43 0,42 Moravskoslezský 0,34 0,38 0,34 0,42 0,37 Jihomoravský 0,87 0,86 088 0,67 0,82 Plze ský 0,48 0,48 0,37 0,40 0,4325

16 Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020

Kraj Faktor Výstup Olomoucký 0,46 0,38 0,43 0,27 0,385 Ústecký 0,14 0,15 0,09 0,23 0,1525 Vyso ćina 0,10 0,22 0,14 0,33 0,1975 Jiho ćeský 0,53 0,47 0,37 0,26 0,4075 Karlovarský 0,00 0,00 0,01 0,00 0,0025 Zdroj: vlastní zpracování; zdroj dat ĆSÚ, Ústav pro informace ve vzd lávání, Technologické centrum (Blažek J.)

Hodnocení regionální diferenciace funk ćnosti systém VVI provedené na základ faktor , které rozhodující m rou ovliv ují rozvoj region v oblasti v dy, výzkumu a inovací (Blažek 2012 (výdaje v oblasti VVI (faktor 1), existenci infrastruktury VVI (faktor 2), koncentraci lidských zdroj ve VVI (faktor 3), existenci inovujícího a spolupracujícího podnikatelského sektoru (faktor 4) ukázalo na významnou diferenciaci mezi jednotlivými kraji. Hodnocení ukazuje na územní nerovnom rnost obou systém a zna ćnou rozdílnost v postavení kraj Ć eské republiky (viz tabulka ć. 2), kde nejlepších výsledk dosahují Praha a Jihomoravský kraj, naopak nejhorší hodnoty dosahují Ústecký kraj, Kraj Vyso ćina a Karlovarský kraj. Tyto výsledky do zna ćné míry korelují i s dalšími hodnoceními v oblasti ekonomické výkonnosti kraj a jejich konkurenceschopnosti. Hlavní m sto Praha, funk ćn úzce spojené se St edo ćeským krajem , má významné postavení ve VVI Ćeské republiky. V Praze se v roce 2010 nacházely cca dv t etiny ve ejných výzkumných institucí Ćeské republiky a dv p tiny pracovník v oblasti VVI. Sou ćasn do Prahy sm ovaly v roce 2010 dv p tiny výdaj v oblasti VVI. Koncentrace faktor VVI se následn promítá do vedoucího postavení Prahy z hlediska inova ćních výstup , p ićemž toto postavení je dále posíleno významným postavením St edo ćeského kraje a to zejména v automobilovém pr myslu. V evropském srovnání však Praha v této oblasti zaostává a práv v posilování spolupráce výzkumné a aplika ćní sféry, vćetn finan ćních otázek, lze spat ovat hlavní p íležitosti dalšího zlepšování inova ćního potenciálu nejen Prahy, ale i St edo ćeského kraje a to nejen projekty realizovanými z administrativních d vod tsn za hranicemi Prahy. Jihomoravský kraj, dominantn reprezentovaný p edevším Brnem, vykazuje v Ćeské republice po pražské aglomeraci druhý nejvyšší potenciál v oblasti VVI. K dosažení tohoto postavení významn pisp la masivní podpora po roce 2006 v rámci opera ćních program . Region disponuje velmi dob e rozvinutými kapacitami VVI vzhledem k infrastruktu e, lidským zdroj m a podnikatelskému sektoru. Relativn horší hodnoty však Jihomoravský kraj dosahuje v rámci inova ćních výstup . Intervence by se proto m ly zam it na širší využití výsledk pro transfer do praxe v ćetn jejich širší komercionalizace. Ostrava a její aglomerace v Moravskoslezském kraji je t etím velkým metropolitním regionem Ćeské republiky v oblasti VVI. Od p edchozích dvou region se odlišuje nižším stupn m koncentrace hlavních faktor VVI. Kraj jako celek vykazuje relativn nízký po ćet kvalifikovaných VVI pracovník , nízký podíl VVI výdaj zejména ve ve ejném sektoru a nižší aktivitu v oblasti inovací.

17 Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020

Obrázek ć. 5: Podíl pracovník VaV na zam stnanosti v roce 2011

Pramen: ĆSÚ, SLDB 2011 Naopak p íležitosti posilování VVI prost edí v Moravskoslezském kraji v duchu inteligentní specializace jsou spojeny jednak s tradi ćními odv tvími Moravskoslezského kraje a jednak s novými dynamicky se rozvíjejícími odv tvími. K první skupin odv tví pat í zejména strojírenství, ke druhé skupin pak IT technologie, environmentální technologie a moderní energetika a perspektivn pak nové materiály a nanotechnologie, biomedicínský výzkum ad. V odv tvích IT technologií, environmentálních technologií, moderní energetiky a materiál jsou na území Moravskoslezského kraje realizovány infrastrukturní projekty regionálních VaV center v rámci OP VaVpI a evropsky významný projekt v oboru IT technologií Centrum excelence IT4Innovations. Pro Jiho ćeský, Královéhradecký, Liberecký, Olomoucký, Pardubický, Plze ský a Zlínský kraj jsou charakteristické více mén pr mrné hodnoty všech faktor VVI. S jistými rozdíly, které se týkají zejména nižších hodnot ukazatel podnikatelského sektoru, se setkáváme v Jiho ćeském a Olomouckém kraji. Relativn dob e rozvinutá infrastruktura VVI spolu s existujícím inovujícím podnikatelským sektorem tu ale vytvá í vhodné p edpoklady pro implementaci konceptu inteligentní specializace. Nejhorší ukazatele z hlediska hodnocení faktor VVI vykazují Ústecký kraj, Kraj Vyso ćina a zejména Karlovarský kraj . Napl ování konceptu inteligentní specializace je v tomto pípad spojeno s komplexní podporou faktor VVI pro generování inova ćních výstup .

Hodnocení VVI prost edí prost ednictvím dostupných statistických dat sice není zcela výstižné (zejména pro chyb jící data umož ující kvalitativní posouzení jevu) ćáste ćn lze regionální diference vyjád it pomocí indikátor po ćtu pracovník ve výzkumu a vývoji, resp. výdaj na tento sektor ekonomiky. Analýza rozmíst ní lidských zdroj VVI v úrovni ORP potvrzuje vysokou míru koncentrace VVI do velkých m st, nebo jejich bezprost edních zázemí . V kontextu s p evažujícím tematickým zam ením výzkumu v t chto centrech je možné konstatovat dlouhodob se formující oblasti specializace VVI (s úzkou provázaností na dlouhodobé tradice výzkumu a pr myslové výroby, z ćásti provázaný s firemním výzkumem). Tyto skute ćnosti v krajské úrovni vícemén potvrzují i další indikátory sledující procesy inovací, jako jsou po ćty poskytovaných ći nabytých licencí na patenty a užitné vzory. U pasivních licencí dominuje Jihomoravský kraj (117 licencí v pr mru za období 2007-2010), za ním pak Praha a St edo ćeský kraj.Pramen: U aktivních ĆSÚ, licencí SLDB pak Praha (112 licencí v pr mru za období 2007-2010) a za ní St edo ćeský 2011 18 Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020 kraj, kraj Vyso ćina a Jihomoravský kraj. Naopak nejmén inovativní v tomto ohledu se jeví Karlovarský kraj.

Po ćíta ćová gramotnost, aktivní práce s informa ćními technologiemi v r zných úrovních znalostí a pot eb, je nedílnou sou ćástí pipravenosti populace k uplatn ní na trhu práce a d ležitým nástrojem konkurenceschopnosti rozvoje daného regionu. Stejn tak jako dostupnost a kvalita napojení na informa ćní technologie (vysokorychlostní internet). Data ĆSÚ (SLDB 2011) ukazují na zna ćné regionální diference, p itom tato data nemohou obsahovat informace o skute ćném (ne proklamovaném) fungování t chto technologií, ani kvalit práce populace s IT technologiemi.

Nep ímo z dat ĆSÚ lze usuzovat, že po ćíta ćov gramotná populace je koncentrována p edevším do mstských center (p ićemž jejich velikost není až tak rozhodující – nejvyššího podílu IT pracovník dosáhla Chrudim, za ní Louny a P íbram, až za nimi potom Praha) a jejich zázemí, a je spíše svázána s vzd lanostní strukturou obyvatelstva, aktuální ekonomickou strukturou daného regionu.

Nejv tší podíl domácností s p ipojením k internetu je v Praze a jejím zázemí v rámci St edo ćeského kraje, v krajských m stech, s výjimkou Karlovarského a Ústeckého kraje. Faktická úrove pln ní technických parametr p ipojení je dána použitými technologiemi a místn se velmi liší.

Skute ćn dosažené hodnoty p ipojení na vysokorychlostní internet jsou do zna ćné míry podmín ny ekonomicky podmín nou a technologicky danou ochotou firem poskytujících služby internetu zajistit vysokorychlostní p ipojení i v oblastech mimo m stská centra. Z uvedených d vod je proto snížena konkurenceschopnost oblastí mimo hlavní centra osídlení Ćeské republiky, kdy domácnosti nebo podniky mají omezený p ístup k vysokorychlostnímu internetu (viz dále periferní oblasti ĆR, významná ćást stabilizovaných oblastí).

Obrázek ć. 6: Podíl po ćtu domácností s PC a internetem na celkovém po ćtu domácností v roce 2011

Pramen: ĆSÚ, SLDB 2011

19 Strategie regionálního rozvoje ĆR na období 2014–2020

Ve ejná správa Nedílnou sou ćástí konkurenceschopnosti je kvalita institucionálního prost edí, kvalita výkonu ve ejné správy projevující se v tomto vztahu v kvalit podnikatelského prost edí. V r zných hodnoceních se deklaruje nutnost zlepšit vymahatelnost práva, snížit byrokratické zatížení podnik , zjednodušit da ový systém a zabránit jeho ćastým zm nám, omezit korupci a ćasté zm ny právního prost edí. Tyto kvality nemají regionální rozm r. Jsou obecn platné a v tomto sm ru je pot eba zm nit legislativní prost edí, kvalitativn prom nit fungování systému ve ejné správy a to jak ve vztahu k ob ćan m, tak k politické úrovni p i ízení státu a ve ejnoprávních institucí 5. Z hlediska podpory konkurenceschopnosti se jedná o specifickou ćást ćinnosti ve ejné správy, zam ené na podporu rozvoje dostate ćn husté sít poradenských služeb, možnosti pro sí ování a tvorbu klastr (v ćetn v deckotechnických park ) jako sou ćástí podpory podnikatelských subjekt zejména v hospodá sky problémových oblastech a spolupráce ve ejného a podnikatelského sektoru

HODNOCENÍ DISPARIT V REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI Hodnocení svodn , v návaznosti na vliv jednotlivých faktor regionálního rozvoje v oblasti konkurenceschopnosti, identifikuje podobné typy region , analyzuje hlavní p íćiny jejich rozdílnosti a toto poznání je následn uplatn no p i koncipování opat ení a nástroj regionální politiky v návrhové a implementa ćní ćásti. Hodnocení vychází z metodiky Evropské komise, která ji použila p i zpracování 5. zprávy o hospodá ské, sociální a územní soudržnosti. Bylo provedeno na úrovni kraj a z d vod vyjád ení vtší plasticity regionální diferenciace bylo dopln no i o hodnocení konkurenceschopnosti v úrovni ORP. Z hlediska metodického a míry objektivity, p es snahu dodržet vzájemnou datovou kompatibilitu pokud jde o základní atributy konkurenceschopnosti, je hodnocení kraje provedené ve struktu e ORP zatíženo pravd podobn v tší chybou, než hodnocení použité pro srovnání konkurenceschopnosti mezi kraji. P esto pom rn dob e dokresluje diferenciaci kraj na úrovni ORP a lze jej využít jako podklad pro rozhodování p i p íprav strategických dokument pro ú ćely strategického ízení rozvoje území. Metodika výpo ćtu indexu regionální konkurenceschopnosti 6 Index regionální konkurenceschopnosti je složen ze tí díl ćích sub-index (basic, efficiency, innovation), které se dále rozpadají do 8 pilí konkurenceschopnosti. Základní sub-index (basic) zahrnuje pilí e 3 a 4, sub-index efektivnosti (efficiency) pilí e 6, 7 a 8, sub-index inovací (innovation) pilí e 9, 10 a 11 . Pro výpo ćet indexu regionální konkurenceschopnosti je na krajské úrovni využito 32 ukazatel (viz níže), na úrovni ORP je v 7 p ípadech použito metodické zjednodušení ( zd razn no kurzívou ). Užité ukazatele v ćlen ní dle pilí jsou následující:

3. Infrastruktura

– hustota sít dálnic a rychlostních komunikací, – pr mrná ćasová dojezdová náro ćnost do krajského m sta, – dostupnost mezinárodních letiš , – hustota železni ćní sít .

4. Zdraví

– kojenecká úmrtnost, – st ední délka života muž , – st ední délka života žen.

5 viz. kapitola 2.2.5 ve ejná správa 6 Vzhledem ke komplexnímu a pom rn složitému hodnocení regionální konkurenceschopnosti jsou metodické postupy k této typologii zpracovány v samostatné p íloze 2 Metodický p ístup k typologii regionální konkurenceschopnosti .

20 Územní agenda Evropské unie 2020

K inteligentní a udržitelné Evropě rozmanitých regionů podporující začlenění

Schváleno na neformálním setkání ministrů odpovědných za územní plánování a územní rozvoj 19. května 2011 v Gödölő, Maďarsko ISBN 978-80-87318-19-5 Územní agenda Evropské unie 2020

I. Územní soudr•nost je spole þný cíl Za harmoni þtČj!í a vyvá•en Čj!í situaci v Evrop Č

1) My, minist Ĝi zodpov Čdní za územní plánování a regionální rozvoj, jsme ve spolupráci s Evropskou komisí a se souhlasem Výboru region Ĥ p Ĝezkoumali Územní agendu zahájenou v roce 2007 a do- hodli jsme se na nové Územní agend Č Evropské unie 2020.

2) Tato agenda zohled Ėuje nedávný vývoj popsaný v aktualizovaném dokumentu Stav a perspektivy území Evropské unie týkajícím se páté zprávy o hospodá Ĝské, sociální a územní soudr•nosti a strategie Evropa 2020.

3) Prohla"ujeme, •e tato agenda je na"ím politickým rámcem zam ČĜ eným na þinnost, jeho• ú þelem je podporovat územní soudr•nost v Evrop Č jako nový cíl Evropské unie, který zavedla Lisabonská smlouva ( þlánek 3 Smlouvy o Evropské unii). Stanovuje cíle v souladu s þasovým horizontem nej- dĤle•it Čj"ích politických dokument Ĥ do roku 2020.

4) Cílem této agendy je poskytnout strategické sm Čry pro územní rozvoj, podpo Ĝit zohledn Ční územní dimenze v r Ĥzných politikách na v"ech úrovních správy a zajistit provád Ční strategie Evropa 2020 v souladu se zásadami územní soudr•nosti.

5) V ČĜ íme, •e cíl Ĥ EU stanovených ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udr•itelný rozvoj pod- porující za þlen Ční m Ĥ•e být dosa•eno pouze tehdy, bude-li zohledn Čn územní rozm Čr strategie, jeliko• mo•nosti rozvoje se v jednotlivých regionech li"í.

6) Vítáme návrh Evropské komise uvedený v páté zpráv Č o hospodá Ĝské, sociální a územní soudr•- nosti týkající se lep"ího za þlen Ční územní soudr•nosti do politiky soudr•nosti. Politika soudr•nosti je klí þový rámec, jeho• prost Ĝednictvím m Ĥ•e EU Ĝe"it výzvy územního rozvoje a jen• napomáhá pln Č vyu•ívat územní potenciál na místní, regionální, národní a nadnárodní úrovni. Agenda ne- pĜedjímá budoucí dohody, jako je dohoda o p Ĝí"tím Þ nan þním výhledu a legislativní balí þek pro strukturální fondy, ale zd Ĥraz Ėuje význam zohled Ėování územního rozm Čru.

7) V souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie ( þlánky 174 a 175) by m Čly v"echny politiky a þinnosti Unie p Ĝispívat k hospodá Ĝské, sociální a územní soudr•nosti. Akté Ĝi zodpov Čdní za vy- tvá Ĝení a provád Ční odv Čtvových politik by m Čli brát v úvahu zásady a cíle Územní agendy. Sou- dr•nost EU a politik jednotlivých stát Ĥ je pro územní soudr•nost velice d Ĥle•itá. V Čt"ina politik má významné územní dopady, jeliko• r Ĥzným zp Ĥsobem ovliv Ėují rozvojové p Ĝíle•itosti území. Koordinace r Ĥzných odv Čtvových politik za ú þelem optimalizace územního dopadu a co nejv Čt"í soudr•nosti m Ĥ•e výrazn Č zvý"it jejich úsp Č"nost a pomoci zabránit negativním vliv Ĥm vzájemn Č rozporných politik na v"ech územních úrovních. Optimální vyvá•enost udr•itelnosti, konkurenceschopnosti a sociální soudr•nosti lze dosáhnout prost Ĝednictvím integrovaného územního rozvoje.

8) V ČĜ íme, •e územní soudr•nost je souborem zásad pro harmonický, vyvá•ený, efektivní a udr•itel- ný územní rozvoj. Umo• Ėuje rovné p Ĝíle•itosti pro ob þany a podniky, a Ģ jsou situováni kdekoli, a rovn Č• plné vyu•ití jejich územního potenciálu. Územní soudr•nost posiluje zásadu solidarity za ú þelem podpory konvergence mezi jednotlivými ekonomikami více prosperujících územních celk Ĥ a t Čch, jejich• rozvoj zaostává.

3 9) Územní soudr•nost dopl Ėuje mechanismy solidarity o kvalitativní p Ĝístup a objas Ėuje, •e nejvhod- nČj!í je p Ĝizp Ĥsobit p Ĝíle•itosti rozvoje speci Þ ckým rys Ĥm ur þité oblasti. Regiony mohou pot Ĝebo- vat vn Čj!í podporu, aby se vydaly vlastním sm Črem k udr•itelnému rozvoji, a to se zvlá!tní pozor- ností v Čnovanou zaostávajícím region Ĥm. Vzájemná závislost mezi regiony nabývá na významu, co• vy•aduje pokra þování podpory sí Ģování, spolupráce a integrace mezi r Ĥznými regiony EU na v!ech p Ĝíslu!ných úrovních.

10) Vyzýváme státy, regiony, m Čsta (v þetn Č malých a st Ĝedn Č velkých m Čst), dal!í územní celky a od- vČtvové politiky na v!ech p Ĝíslu!ných územních úrovních, aby p Ĝisp Čly ke spole þným evropským územním prioritám. Prost Ĝednictvím u•!í spolupráce bychom m Čli usnadnit jejich schopnost ú þin- nČji reagovat na klí þové výzvy, jim• Evropa þelí. Jsme p Ĝesv Čdþeni, •e tato spolupráce je klí þem k podpoĜe inteligentního a udr•itelného r Ĥstu podporujícího za þlen Ční a územní soudr•nost v EU.

11) Jsme toho názoru, •e místn Č zam ČĜ ený p Ĝístup k vytvá Ĝení politik p Ĝispívá k územní soudr•nosti. Je zalo•en na zásadách horizontální koordinace, vytvá Ĝení politik na základ Č fakt Ĥ a integrovaném rozvoji funk þních oblastí a uplat Ėuje zásadu subsidiarity prost Ĝednictvím p Ĝístupu víceúrov Ėové správy. Jeho cílem je pln Č vyu•ít územního potenciálu díky strategiím rozvoje zalo•ených na znalostech místních a regionálních pot Ĝeb a vycházet ze speci Þ ckých p Ĝedností a faktor Ĥ, které p Ĝispí- vají ke konkurenceschopnosti územních celk Ĥ. Tyto celky mohou vyu•ít svého územního kapitálu k vytvo Ĝení optimálních Ĝe!ení pro dlouhodobý rozvoj a tímto zp Ĥsobem p Ĝisp Čt ke spln Ční cíl Ĥ strategie Evropa 2020.

12) Jsme p Ĝesv Čdþeni, •e rozmanitost územních celk Ĥ p Ĝedstavuje potenciál pro rozvoj a osobitá iden- tita místních a regionálních komunit mají v této souvislosti klí þový význam. Územní celky se spole þným potenciálem þi výzvami mohou spolupracovat p Ĝi hledání spole þných Ĝe!ení a vyu•ít sv Ĥj územní potenciál sdílením zku!eností. Územní celky s komplementárním potenciálem, které spolu þasto sousedí, mohou spojit své síly a spole þnČ prozkoumat své srovnatelné výhody, co• umo•ní dal!í potenciál rozvoje.

13) Jsme toho názoru, •e udr•itelné a ú þinné vyu•ívání evropského území a zdroj Ĥ podporující za þle- nČní je klí þovým prvkem soudr•nosti. Lep!í vyu•ívání území m Ĥ•e pozitivn Č p Ĝisp Čt k rozvoji hos- podáĜství, spravedlivému p Ĝístupu k slu•bám obecného zájmu, infrastruktu Ĝe a ve Ĝejným statk Ĥm a k uvá•livému Ĝízení p Ĝírodních a kulturních výhod.

II. Výzvy a potenciál pro územní rozvoj Hnací síly a jejich územní aspekty

14) Na základ Č hlavních záv ČrĤ aktualizovaného dokumentu Stav a perspektivy území Evropské unie poukazujeme na nejd Ĥle•it Čj!í územní výzvy. Jsme p Ĝesv Čdþeni, •e k tomu, aby se tento potenciál mohl zm Čnit v udr•itelný a vyvá•ený územní rozvoj, je nezbytný koordinovaný p Ĝístup.

VČt!í vliv globalizace " strukturální zm Čny po globální hospodá Ĝské krizi

15) Místní a regionální komunity poci Ģují urychlení globalizace a v Čt!í zranitelnost v Ĥþ i vn Čj!ím ot Ĝe- sĤm. V n Čkterých p Ĝípadech byla ohro•ena dokonce i prosperita, udr•itelnost a stabilita m Čst a region Ĥ. Dopady byly je!t Č viditeln Čj!í b Čhem nedávné Þ nan þní a hospodá Ĝské krize. Jeliko• se dlouhodobé dopady krize na p Ĝíle•itosti rozvoje li!í v závislosti na jednotlivých územích, li!í se i na þasování o•ivení a !kála mo•ných politických reakcí v r Ĥzných regionech. Krize v!ak posky-

4 tuje p Ĝíle•itost k p Ĝechodu k udr•iteln Čj"ím hospodá Ĝským strukturám ú þinn Č vyu•ívající zdroje, pokud budou pĜijata vhodná opat Ĝení.

16) Globalizace m Ĥ•e zp Ĥsobit záva•né d Ĥsledky pro území na unijní, regionální, celostátní a místní úrovni. Metropolitní a dal"í m Čstské oblasti, mezinárodní a globální dopravní uzly jsou místy pro rozvoj celého evropského území, pokud dal"í regiony t Č•í z jejich dynamiky a jsou propojeny prost Ĝednictvím sítí. Místní p Ĝednosti a územní charakteristiky mají stále v Čt"í význam pro regiony p Ĝi zvládání vn Čj"ích ot Ĝes Ĥ a následné obnov Č.

Výzvy integrace EU a rostoucí vzájemná provázanost region Ĥ

17) Prohloubení a roz"í Ĝení integrace EU þelí takovým vnit Ĝním faktor Ĥm, jako je rozd Člení region Ĥ na základ Č administrativních hranic a rozdíl Ĥ ve Þ skální kázni a závazcích mezi þlenskými státy. Zm Čny v jedné þásti Evropy mohou mít d Ĥsledky na jinou þást kontinentu z d Ĥvodu nar Ĥstající vzájemné provázanosti region Ĥ. Stále existuje problém rozd Člení mezi centrem a okrajem, a to i v národním m ČĜ ítku. Soudr•nost na vn Čj"ích hranicích má zásadní význam, jeliko• rozdíly a odli"nosti v právním, sociálním a politickém systému mají zna þné dopady zvlá"t Č v oblasti migrace a obchodu. Nar Ĥstající vzájemná provázanost region Ĥ vyvolává poptávku po lep"ím propojení na celosv Čtové, evropské a národní úrovni. P Ĝeká•ky pro integraci na místní a regionální úrovni mohou rovn Č• zp Ĥsobit nedostate þné vyu•ívání lidských, kulturních, hospodá Ĝských a ekologic- kých zdrojĤ p Ĝíhrani þních region Ĥ a prohloubit jejich okrajovou pozici a sociální vylou þení.

Demogra Þ cké a sociální výzvy li!ící se podle územních celk Ĥ a vylou þení zranitelných skupin

18) Evropa þelí rostoucím demogra Þ ckým výzvám, které jsou v ka•dém územním celku odli"né. Stár- nutí a vylid Ėování p Ĝinesou zm Čny v mnoha regionech, v þetn Č venkovských a okrajových region Ĥ, a zp Ĥsobí záva•né dopady na sociální a územní soudr•nost, poskytování ve Ĝejných slu•eb, trh prá- ce a bydlení. V dal"ích regionech po þet obyvatel vzr Ĥstá a tyto regiony þelí jiným tlak Ĥm. Rozsáh- lá migrace v rámci Evropy po roz"í Ĝení EU a p Ĝist Čhovalectví p Ĝedev"ím z mén Č rozvinutých zemí mimo EU p Ĝedstavují speci Þ cké výzvy a p Ĝíle•itosti zvlá"t Č v mČstských oblastech.

19) Vylou þení ze socioekonomického Ĝet Čzce má nepochybn Č silný územní charakter. Riziko vylou þe- ní je vy""í v oblastech s ni•"í p Ĝístupností, hor"ími ekonomickými výsledky, nedostatkem sociál- ních p Ĝíle•itostí þi s dal"ími zvlá"tními územními pom Čry. Zranitelné skupiny a etnické men"iny se þasto soust Ĝećují v ur þitých m Čstských a venkovských oblastech, co• zp Ĥsobuje, •e se neintegrují. Pokud jsou tyto oblasti sou þástí v Čt"ích správních celk Ĥ, m Ĥ•e problém z Ĥstat skryt v o Þ ciálních statistikách.

Zm Čna klimatu a environmentální rizika " geogra Þ cky odli!né dopady

20) Dopady zm Čny klimatu se v celé Evrop Č zna þnČ li"í v závislosti na geogra Þ ckých oblastech, kte- ré mají r Ĥzné d Ĥsledky a r Ĥznou míru zranitelnosti. Rostoucí riziko stoupající hladiny mo Ĝe, su- cho, roz"i Ĝování pou"tí, záplavy a dal"í p Ĝírodní nebezpe þí vy•adují odli"né reakce v závislosti na daném územním celku. Regiony mají r Ĥzné mo•nosti, jak za þlenit p Ĝizp Ĥsobení a zmírn Ční do svých strategií, sní•it emise skleníkových plyn Ĥ a p Ĝizp Ĥsobit své socioekonomické systémy nízkouhlíkovému hospodá Ĝství. Zm Čna klimatu m Ĥ•e rovn Č• vést ke vzniku nových mo•ností, nap Ĝ. v oblasti zem ČdČlství, zelené ekonomiky a výroby energie z obnovitelných zdroj Ĥ. Výzvy zm Čny klimatu zam ČĜ ují pozornost na územní koordinaci politik, zvlá"t Č politik v oblasti klimatu, energetiky, vodohospodá Ĝství, zem ČdČlství, bydlení, cestovního ruchu a dopravy.

5 21) Environmentální kvalita vzduchu, p Ĥdy a vody se v celé Evrop Č li!í a zne þi!t Ční ovzdu!í a hluk mohou zp Ĥsobit záva•né zdravotní problémy. V n Čkterých p Ĝípadech koreluje se sociální nerov- ností. Rozdíly v p Ĝístupu k þistému ovzdu!í, vod Č a p ĤdČ se objevují nejen mezi jednotlivými ze- mČmi a regiony, ale také mezi m Čstskými a venkovskými oblastmi a rovn Č• v rámci m Čst.

Energetické výzvy zaujímají p Ĝední místo a ohro!ují konkurenceschopnost region Ĥ

22) N Čkteré evropské regiony þelí výzvám v oblasti zabezpe þení dodávek energie, jeliko• v !iroké mí Ĝe závisejí na dovozu fosilních paliv nebo jsou specializovány v þinnostech s velkou spot Ĝebou energie. Velký objem dovozu ze t Ĝetích zemí, které jsou zranitelné v Ĥþ i hospodá Ĝské þi politic- ké nestabilit Č, prohlubuje problémy zabezpe þení dodávek. Vzhledem k rostoucím cenám energie a emisím je t Ĝeba usilovat o energeticky udr•itelná Ĝe!ení, jimi• jsou nap Ĝ. vyu•ívání potenciálních obnovitelných zdroj Ĥ energie a p Ĝechod k zelen Čj!ím, nízkouhlíkovým hospodá Ĝským þinnostem. Nedostate þná energetická infrastruktura a závislost vytvo Ĝená stávajícími sít Čmi vy•adují rozr Ĥz- nČní energetické produkce a dodávek a rozvoj energetického trhu a integraci. N Čkterá území, jako jsou ostrovy a vzdálené a Ĝídce obydlené oblasti, mohou být více vystavena riziku nedostatku energie a rostoucím cenám, p Ĝiþem• rozr Ĥstání m Čst p Ĝispívá k vysoké a neudr•itelné spot Ĝeb Č energie.

Ztráta biologické rozmanitosti, ohro!ené p Ĝírodní, krajinné a kulturní d Čdictví

23) PĜírodní a kulturní d Čdictví jsou sou þástí kapitálu a identity územních celk Ĥ. Ekologické hodnoty, kvalita •ivotního prost Ĝedí a kulturní vlastnictví mají zásadní význam pro blaho ob þan Ĥ a hospo- dá Ĝské mo•nosti a poskytují jedine þné p Ĝíle•itosti pro rozvoj. Neúm Črné vyu•ívání t Čchto zdroj Ĥ za ú þelem uspokojení rostoucí poptávky mohou spolu s pr Ĥmyslovými riziky zp Ĥsobit záva•né !ko- dy a ohrozit územní rozvoj. Urbanizace, zintenzivn Ční zem ČdČlství a rybolovu, doprava a dal!í druhy rozvíjení infrastruktur mohou vést k záva•ným environmentálním problém Ĥm, zvlá!t Č kdy• nejsou územn Č koordinovány. Rostoucí a nekoordinované vyu•ívání mo Ĝského prostoru a mo Ĝských zdroj Ĥ mĤ•e mít následky pro udr•itelný územní rozvoj. Zm Čny ve vyu•ívání pevniny a mo Ĝe, urbanizace a masový cestovní ruch ohro•ují kulturní p Ĝednosti a krajinu a mohou vést k fragmentaci p Ĝírodních stanovi! Ģ a ekologických koridor Ĥ. V historickém a kulturním prost Ĝedí i v oblastech pro novou vý- stavbu m Ĥ•e zohledn Ční charakteru daného místa zlep!it koherenci a kvalitu budovaného prost Ĝedí.

III. Územní priority rozvoje Evropské unie

24) V ČĜ íme, •e výzvy územního rozvoje vy•adují spole þnou pozornost a tam, kde je to vhodné, spole þné úsilí o jejich Ĝe!ení a vyu•ívání územního potenciálu. Z toho d Ĥvodu stanovujeme !est územ- ních priorit EU, které mohou p Ĝisp Čt k úsp Č!né implementaci strategie Evropa 2020.

1. Podpora polycentrického a vyvá!eného územního rozvoje

25) Zd Ĥraz Ėujeme, •e polycentrický a vyvá•ený územní rozvoj EU je klí þovým prvkem dosa•ení územní soudr•nosti. Pokud nejrozvinut Čj!í m Čsta a regiony Evropy spolupracují jako sou þást po- lycentrické struktury, vytvá Ĝejí p Ĝidanou hodnotu a p Ĥsobí jako centra p Ĝispívající k rozvoji svých !ir!ích region Ĥ. Významnou roli v této souvislosti rovn Č• plní politiky m Čstského rozvoje. Politika polycentrického územního rozvoje by m Čla podporovat územní konkurenceschopnost území EU té• mimo centrální p Čtiúhelník. Vyzýváme m Čsta, aby inova þním zp Ĥsobem vytvá Ĝela sít Č, které jim mohou umo•nit zlep!it výsledky v evropské a celosv Čtové hospodá Ĝské sout Č•i a nasm Črovat ekonomickou prosperitu k udr•itelnému rozvoji.

6 26) Na•ím cílem je zárove Ė polycentrický rozvoj na makroregionální, p Ĝeshrani þní a také národní a re- gionální úrovni v p Ĝípadech, které jsou relevantní. Pokud je to mo"né, je d Ĥle"ité se vyhnout po- larizaci mezi hlavními m Čsty, metropolitními oblastmi a st Ĝedn Č velkými m Čsty ve vnitrostátním mČĜ ítku. Malá a st Ĝedn Č velké m Čsta mohou plnit na regionální úrovni d Ĥle"itou úlohu. Politické úsilí by m Člo p Ĝisp Čt ke sní"ení silné územní polarizace hospodá Ĝských výsledk Ĥ, k vyvarování se velkých regionálních rozdíl Ĥ na evropském území Ĝe•ením p Ĝeká"ek r Ĥstu v souladu se strategií Evropa 2020.

2. Podpora integrovaného rozvoje ve m Čstech a venkovských a speci Þ ckých oblastech

27) Prohla•ujeme, "e cíle a zájmy stanovené ministry zodpov Čdnými za m Čstský rozvoj v Lipské char- tČ o udr"itelných evropských m Čstech a v prohlá•ení z Marseille a Toleda o rozvoji m Čst, by m Čly být zohledn Čny pĜi vytvá Ĝení územních politik na v•ech úrovních. Podporujeme ve•keré úsilí, kte- ré napomáhá z m Čst u þinit hnací sílu inteligentního a udr"itelného rozvoje podporujícího za þle- nČní a atraktivní místo pro "ivot, práci, cestovní ruch a investice. Proto doporuþujeme, aby byl v oblasti m Čstského rozvoje a politik na obnovu uplat Ėován integrovaný a víceúrov Ėový pĜístup. Spolupráce a vytvá Ĝení sítí m Čst by mohlo z dlouhodobého hlediska p Ĝisp Čt v r Ĥzné mí Ĝe k in- teligentnímu rozvoji m Čstských region Ĥ. M Čsta by tam, kde je to vhodné, m Čla þerpat inspiraci za hranicemi svého administrativního celku a soust Ĝedit se na funk þní regiony v þetn Č svých p Ĝí- mČstských soused Ĥ.

28) Rozvoj •iroké •kály rozmanitých venkovských oblastí by m Čl zohlednit jejich jedine þné charakteristiky. Ve venkovských, okrajových a Ĝídce obydlených územích m Ĥ"e být zapot Ĝebí zlep•it jejich pĜístupnost, podpo Ĝit podnikání a vybudovat silné místní kapacity. N Čkteré venkovské oblasti mají tendenci být zranitelné, a zárove Ė disponují bohatými kulturními a p Ĝírodními hodnotami. Podpo- rujeme zachování a udr"itelné vyu"ívání tohoto územního kapitálu, ekologických funkcí a slu"eb, které poskytuje. Zvlá•tní pozornost by z Ĝejm Č m Čla být v Čnována málo vyvinutým okrajovým venkovským oblastem a Ĝídce obydleným oblastem, kde jsou znevýhodn Čné sociální skupiny þas- to posti"eny vylou þením. Územní celky, které þelí zna þnému vylid Ėování, by m Čly mít dlouhodo- bá Ĝe•ení k zachování své hospodá Ĝské aktivity, a to prost Ĝednictvím vytvá Ĝení pracovních míst, atraktivních "ivotních podmínek a ve Ĝejných slu"eb pro obyvatele a podniky. Ve venkovských oblastech, kde zem ČdČlství a lesnictví stále p Ĝedstavují d Ĥle"ité zp Ĥsoby vyu"ívání p Ĥdy, je zásadní modernizace primárního sektoru prost Ĝednictvím investic za ú þinného vyu"ívání zdroj Ĥ do nových a alternativních sektor Ĥ a zachování vysoce kvalitní orné p Ĥdy a ekologických funkcí.

29) Uznáváme r Ĥzné vazby, které mohou existovat mezi m Čstskými a venkovskými oblastmi v celé Evrop Č, od p Ĝím Čstských a" po okrajové venkovské oblasti. M Čla by být uznána vzájemná pro- vázanost mezi m Čstem a venkovem prost Ĝednictvím integrované správy a plánování zalo"eného na •irokém partnerství. Vítáme místní strategie rozvíjené na místní úrovni uzp Ĥsobené místním podmínkám. Ve venkovských oblastech hrají d Ĥle"itou úlohu malá a st Ĝedn Č velká m Čsta. Proto je dĤle"ité zlep•it p Ĝístupnost m Čstských center p Ĝilehlých venkovských oblastí, aby byla zaji•t Čna nezbytná dostupnost pracovních p Ĝíle"itostí a slu"eb obecného zájmu. Metropolitní oblasti by si rovnČ" m Čly být v Čdomy toho, "e jsou zodpov Čdné za rozvoj svého •ir•ího okolí.

30) P Ĝipomínáme, "e speci Þ cké geogra Þ cké charakteristiky mají velký vliv na rozvoj p Ĝíle"itostí v mnoha regionech a þlenských státech. To je rovn Č" uznáno ve Smlouv Č o fungování Evrop- ské unie ( þlánek 174). Pob Ĝe"ní oblasti, ostrovy v þetn Č ostrovních stát Ĥ, horské oblasti, ní"iny, Ĝíþní údolí, jezerní pánve a dal•í druhy území mají speci Þ cké ( þasto p Ĝeshrani þní) rysy nebo trpí záva"nými a trvalými p Ĝírodními þi demogra Þ ckými znevýhodn Čními, jako je nízká hustota obyvatelstva, co" ovliv Ėuje jejich potenciál rozvoje. Nejvzdálen Čj•í regiony ( þlánek 349) mají speci-

7 Þ cká a trvalá omezení, která jsou dána p Ĝedev!ím vzdáleností od pevniny a speci Þ ckým meziná- rodním kontextem. Tento speci Þ cký potenciál lze vyu•ít a problémy Ĝe!it integrovaným zp Ĥsobem ve spolupráci subjekt Ĥ z r Ĥzných stát Ĥ þi region Ĥ.

3. Územní integrace v p Ĝeshrani þních a nadnárodních funk þních regionech

31) Jsme toho názoru, "e integrace územních celk Ĥ prost Ĝednictvím územní spolupráce m Ĥ"e být d Ĥ- le"itým faktorem p Ĝi podpo Ĝe celosv Čtové konkurenceschopnosti. Tímto zp Ĥsobem lze lépe vyu"ít potenciál, jako je hodnotné p Ĝírodní, krajinné a kulturní d Čdictví, sít Č m Čst a trhy práce, které jsou oddČleny hranicemi. V této souvislosti by m Čla být v Čnována pozornost oblastem podél vn Čj!ích hranic EU. Územní integrace a spolupráce mohou výrazn Č stimulovat rozvoj, sní•ení hospodá Ĝ- ského, sociálního a ekologického rozt Ĝí!t Ční, budování vzájemné d ĤvČry a sociálního kapitálu. P Ĝe- shrani þní a nadnárodní funk þní regiony mohou vy•adovat vhodnou koordinaci politik mezi r Ĥzný- mi zem Čmi.

32) Podporujeme nadnárodní a p Ĝeshrani þní integraci region Ĥ p Ĝesahující projekty spolupráce a soust Ĝećující se na rozvoj a výsledky, které mají skute þný pĜeshrani þní þi nadnárodní význam. Evrop- ská územní spolupráce by m Čla být lépe za þlen Čna do národních, regionálních a místních strategií rozvoje.

4. Zaji!t Ční globální konkurenceschopnosti region Ĥ na základ Č silné místní ekonomiky

33) P Ĝipomínáme, •e hospodá Ĝská konkurenceschopnost m Ĥ•e být podpo Ĝena rozvojem globáln Č inte- grovaných hospodá Ĝských odv Čtví a silné místní ekonomiky. Klí þovou úlohu m Ĥ•e sehrát vyu•ití sociálního kapitálu, územních výhod a rozvíjení strategií zam ČĜ ených na inovace a strategie inteli- gentní specializace v místním p Ĝístupu. Globální a místní úrovn Č se navzájem posilují a jsou propojeny, a proto by m Čly být rozvíjeny soub Č•n Č. Zásadní význam má posílení výzkumu, lidského kapitálu, inova þní kapacity a p Ĝenosu nových nápad Ĥ na trh.

34) Navíc je p Ĝi posilování místních reakcí a sní•ení zranitelnosti v Ĥþ i vn Čj!ím silám d Ĥle•itá integrace místních rys Ĥ, charakteristik a tradic do celosv Čtového hospodá Ĝství. Zlep!ení místní ekonomiky prostĜednictvím rozvíjení místních produkt Ĥ a trh Ĥ, podnikatelského prost Ĝedí, poskytování místn Č orientované odborné p Ĝípravy, þáste þné sob Čsta þnosti a budování provázaných a silných místních komunit m Ĥ•e být efektivním nástrojem. Je d Ĥle•ité zachovat a zlep!it inova þní kapacitu v!ech region Ĥ. Diverzi Þ kace místní ekonomiky m Ĥ•e sní•it zranitelnost.

5. Zlep!ení územního propojení pro jednotlivce, komunity a podniky

35) Jsme p Ĝesv Čdþeni, •e pro územní soudr•nost je zásadní spravedlivý a dostupný p Ĝístup ke slu•bám obecného zájmu, k informacím, znalostem a mobilit Č. Poskytování slu•eb a odstra Ėování infra- strukturních p Ĝeká•ek m Ĥ•e zlep!it konkurenceschopnost a udr•itelný a vyvá•ený územní rozvoj Evropské unie. Mimo jiné je d Ĥle•ité zajistit p Ĝístup k silni þní, •elezni þní, vodní a letecké doprav Č a k dal!ím infrastrukturním za Ĝízením, jako jsou !irokopásmové a transevropské energetické sít Č. Zasazujeme se o decentralizovanou, ú þinnou a bezpe þnou výrobu pĜíznivou •ivotnímu prost Ĝedí a vyu•ívání obnovitelné a nízkouhlíkové energie.

36) Podporujeme ú þinná intermodální dopravní Ĝe!ení, zvlá!t Č v rámci m Čstských region Ĥ, pozemní a námo Ĝní dopravní propojení a ú þinné vazby mezi leteckou a •elezni þní dopravou. Vzr Ĥstající vý- znam globálních spoj Ĥ vy•aduje vyvá•enou mezikontinentální dopravu v þetn Č !ir!ího vyu•ití po- zemních spoj Ĥ s Asií. Základním prvkem integrované sít Č by m Čl být dal!í rozvoj transevropských

8 sítí (TEN-T) propojujících nejd Ĥle•it Čj"í evropská centra jako hlavní m Čsta, metropolitní regiony a uzly TEN, zlep"ující té• propojení mezi primárními a sekundárními systémy. Zvlá"t Č na regio- nální a místní úrovni je d Ĥle•itý rozvoj silnic druhé t Ĝídy. Zasazujeme se o p Ĝístupnost m Čstských center z okrajových oblastí, kde m Ĥ•e z d Ĥvodu kombinace sociálních a hospodá Ĝských nevýhod docházet k vylou þení zranitelných skupin. Tam, kde je to vhodné, by se m Čly rozvíjet dopravní spoje p Ĝes územní p Ĝeká•ky, jako spoje s ostrovy a zámo Ĝskými oblastmi.

6. Správa a propojení ekologických, krajinných a kulturních hodnot region Ĥ

37) Zd Ĥraz Ėujeme, •e správn Č fungující ekologické systémy a ochrana a podpora kulturního a p Ĝírod- ního d Čdictví jsou d Ĥle•itými podmínkami dlouhodobého udr•itelného rozvoje. Jsme zodpov Čdní za jejich fungování, ochranu a podporu. Zvlá"tní význam má spole þné Ĝízení rizik, které zohled Ėu- je r Ĥzná geogra Þ cká speci Þ ka. Podporujeme integraci ekologických systém Ĥ a oblastí chrán Čných z d Ĥvodu jejich p Ĝírodních hodnot do ekologických infrastrukturních sítí na v"ech úrovních.

38) Vysoká hodnota evropské m Čstské a venkovské krajiny by m Čla být z kvalitativního hlediska chrá- nČna a rozvíjena. Oblasti bohaté na p Ĝírodní a kulturní krajiny mohou vy•adovat zvlá"tní pozornost, aby byly co nejlépe vyu•ity jejich p Ĝednosti. Ochranu m Ĥ•e doplnit vytvá Ĝení pracovních míst p Ĝíznivých pro •ivotní prost Ĝedí a posílení rekrea þních funkcí. Klí þový význam má místní, regionální a nadregionální správa kulturního a p Ĝírodního d Čdictví. Podporujeme ochranu, renova- ci a vyu•ívání d Čdictví v rámci místního p Ĝístupu. Význam má také zlep"ování regionální a místní identity prost Ĝednictvím posílení pov Čdomí a odpov Čdnosti místních a regionálních komunit v Ĥþ i jejich •ivotnímu prost Ĝedí, krajin Č, kultu Ĝe a dal"ím jedine þným hodnotám.

IV. Provád Ční územní soudr!nosti EU v praxi Mechanismy správy a provád Ční

39) Jsme toho názoru, •e Lisabonská smlouva má d Ĥle•ité dopady na budoucnost politiky územního rozvoje v Evrop Č. ýlenské státy a instituce EU mají sdílené pravomoci v p Ĝispívání k územní soudr•nosti, a proto mají spole þnou úlohu pĜi implementaci Územní agendy 2020.

40) Jsme si v Čdomi toho, •e posílení územní soudr•nosti vy•aduje ú þinnou koordinaci r Ĥzných politik, subjekt Ĥ a mechanism Ĥ plánování, a také vytvá Ĝení a sdílení územních znalostí. Nástroje a pravomoci provád Ční jsou v rukou institucí EU, þlenských stát Ĥ, regionálních a místních orgán Ĥ a sou- kromých subjekt Ĥ. Za ú þelem správy r Ĥzných funk þních územních celk Ĥ a zaji"t Ční vyvá•eného a koordinovaného p Ĝisp Ční místních, regionálních, celostátních a evropských subjekt Ĥ v souladu se zásadou subsidiarity, jsou t Ĝeba struktury víceúrov Ėové správy. Pro zaji"t Ční provázanosti a synergie je pot Ĝeba vertikální a horizontální koordinace mezi orgány na r Ĥzných úrovních s rozhodu- jícími pravomocemi a odv Čtvovými politikami.

Územní koordinace politik

41) Jsme p Ĝesv Čdþeni, •e uznání územního rozm Čru a koordinace evropských a národních odv Čtvo- vých politik je d Ĥle•itou zásadou podpory územní soudr•nosti. V Čt"ina politik na ka•dé územní úrovni m Ĥ•e být zna þnČ zefektivn Čna a m Ĥ•e dosáhnout synergií s jinými politikami, pokud zo- hlední územní rozm Čr a územní dopady.

9 42) Zohledn Ční územních dopad Ĥ p Ĝi vytvá Ĝení politik m Ĥ•e napomoci omezení vzniku p Ĝeká•ek a ne- úmyslných vedlej"ích dopad Ĥ na dal"í oblasti politik a na územní celky. Politiky by m Čly zohled- Ėovat územní rozdíly, opat Ĝení by m Čla být p Ĝizp Ĥsobena speci Þ ckému typu území a p Ĝi plánování by se m Čly vyu•ívat územní p Ĝístupy. To zlep"í vyu•ívání územního kapitálu.

43) Ú þinnou souhru odv Čtvových politik m Ĥ•e podpo Ĝit jejich koordinace na jednotlivých územních úrovních. Územní koordinace by m Čla být podpo Ĝena nástroji, jako je posouzení územních dopa- dĤ, koordinování plánovacích mechanism Ĥ a územn Č orientované monitorování. Zd Ĥraz Ėujeme, •e politiky EU mohou v r Ĥzné mí Ĝe a r Ĥzným zp Ĥsobem p Ĝisp Čt k provád Ční územních priorit EU, jak ukázaly p Ĝíklady v aktualizovaném dokumentu Územní situace a perspektivy EU.

Mechanismy provád Ční územní soudr!nosti

44) Vyzýváme ke strategi þtČj"ímu p Ĝístupu k podpo Ĝe územní soudr•nosti. Vytvá Ĝení a provád Ční inte- grovaného místního a regionálního rozvoje je d Ĥle•itou problematikou. Územní rozm Čr by mohl být lépe zohledn Čn a r Ĥzné výchozí pozice a národní, regionální a místní speci Þ ka by m Čly být zohledn Čny pĜi provád Ční a monitorování strategie Evropa 2020.

45) V ČĜ íme, •e politika soudr•nosti a také politika rozvoje venkova jsou díky své integrující charak- teristice a ur þité pr ĤĜ ezové povaze klí þovými nástroji na podporu vyvá•eného územního rozvoje Evropské unie.

46) Podporujeme prohloubení územního rozm Čru politiky soudr•nosti tam, kde je to vhodné: posílení mechanism Ĥ, které mohou zajistit územní koordinaci jejích opat Ĝení; zlep"ení územního rozm Čru v"ech krokĤ strategického plánování, posuzování a monitorovacích þinností; zaji" Ģování prostoru pro integro- vané místní programy a projekty a za þlen Ční r Ĥzných Þ nan þních prost Ĝedk Ĥ do regionálních strategií.

47) Podporujeme uzp Ĥsobení strategií a program Ĥ, aby odpovídajícím zp Ĥsobem odrá•ely speci Þ ka rĤzných územních celk Ĥ. Budoucí strategické politické dokumenty a programy by m Čly zahrnovat územní faktory zohled Ėující priority Územní agendy 2020. Podporujeme rozvíjení experimentál- ních p Ĝístup Ĥ k integrovanému místnímu rozvoji v r Ĥzných územních podmínkách. Tam, kde je to vhodné, by místní a regionální subjekty m Čly být zapojeny do procesu plánování.

1. Posílení územní soudr!nosti na úrovni EU

48) #ádáme instituce EU, aby p Ĝi ú þasti na vytvá Ĝení a provád Ční politik EU zohled Ėovaly zásady Územní agendy 2020 a sdílely je se zainteresovanými stranami a sít Čmi.

49) Zd Ĥraz Ėujeme, •e by m Člo dojít ke zlep"ení monitorovacího a hodnotícího systému územního rozvoje a výsledk Ĥ úsilí vyvíjených v rámci územní soudr•nosti na úrovni EU, p Ĝiþem• by se m Člo zajistit, aby pro státy nevzrostla administrativní zát Č•. Stávající metody a po•adavky EU pro posu- zování, monitorování a hodnocení, v þetn Č t Čch, je• platí pro strukturální fondy a Fond soudr•nosti a provád Ční strategie Evropa 2020, by m Čly zahrnovat p Ĝíslu"né územní faktory.

50) M Čla by být nadále rozvíjena integrovaná posouzení dopadu pro v"echny významné politiky a programy EU, a to na základ Č p Ĝísp Čvk Ĥ zainteresovaných subjekt Ĥ. Aby byl posílen územní rozm Čr posouzení dopadu provád Čného Evropskou komisí p Ĝed ka•dou legislativní iniciativou, vyzýváme Evropskou komisi, aby v t Čchto posouzeních dopadu zohled Ėovala územní zále•itosti, a •ádáme Výbor region Ĥ, aby poskytl p Ĝísp Čvky od místních a regionálních orgán Ĥ.

10 51) Zd Ĥraz Ėujeme, •e za ú þelem poskytování informací pro proces vytvá Ĝení politik na úrovni EU je nutná výrazná metodologická podpora a komplexní základna znalostí o územních celcích. Hodnotné pĜísp Čvky mĤ•e v tomto ohledu poskytnout Ĝada orgán Ĥ. Navrhujeme, aby program ESPON zohled- Ėoval priority a výzvy Územní agendy 2020 v rámci své výzkumné þinnosti. Intenzivn Čj"í zam ČĜ ení na územní soudr•nost a p Ĝání p Ĝisp Čt ke strategii Evropa 2020 budou vy•adovat dal"í znalosti a me- todologickou podporu poskytovanou zainteresovaným subjekt Ĥm. Sou þasný status, úloha a výsledky programu ESPON by m Čly být p Ĝizp Ĥsobeny budoucímu období ve shod Č s Evropskou komisí, aby lépe slou•il p Ĝíprav Č evropských politik souvisejících s územním rozvojem a soudr•ností.

2. P Ĝisp Ční k územní soudr!nosti na p Ĝeshrani þní, nadnárodní a meziregionální úrovni

52) Uznáváme, •e aktivity v rámci p Ĝeshrani þní, nadnárodní a meziregionální úrovni musí plnit zá- sadní úlohu v provád Ční územních priorit Územní agendy 2020. Evropská územní spolupráce pro- kázala zna þnou mobilizaci potenciálu zapojených m Čst a region Ĥ. Stále v"ak existuje prostor pro zlep"ení, zvlá"t Č pro to, aby se zajistilo, •e þinnosti p Ĝisp Čjí ke skute þné územní integraci prost Ĝed- nictvím podpory udr•itelného roz"í Ĝení trh Ĥ pro pracovníky, spot Ĝebitele a malé a st Ĝední podniky a ú þinn Čj"ího p Ĝístupu k soukromým a ve Ĝejným slu•bám. V této souvislosti klademe d Ĥraz na vý- znam pru•ného územního plánování, které by umo•nilo, aby spolupráce s r Ĥzným územním rozsahem byla dostate þnČ ß exibilní a mohla se zabývat regionálními speci Þ ky.

53) Doporu þujeme, aby iniciativy územní spolupráce byly orientovány na dlouhodobé cíle územní soudr•nosti stav Čjící na zku"enosti s þástí B iniciativy Spole þenství INTERREG a sou þasnými nadnárodními programy. P Ĝínosné mohou v tomto ohledu být rovn Č• integrované makroregionální strategie, které se nyní nov Č zavád Čjí v oblasti Baltského mo Ĝe a Podunají. Proto doporu þujeme, aby byl tento p Ĝístup dále podporován na základ Č hodnocení výsledk Ĥ dosa•ených evropskými makroregionálními strategiemi, které se nyní provád Čjí.

54) Zd Ĥraz Ėujeme speci Þ ckou p Ĝidanou hodnotu evropských nástroj Ĥ stimulujících vým Čnu osv Čd- þených postup Ĥ, inova þní projekty a p Ĝedávání znalostí mezi zú þastn Čními organizacemi, jako je vytvá Ĝení sítí a meziregionálních program Ĥ (INTERREG IVC, INTERACT, URBACT), a podporujeme je.

55) Pro územní soudr•nost v Evrop Č jsou zásadní þinnosti související s mo Ĝem. Hospodá Ĝské aktivity jako výroba energie a doprava se v evropském mo Ĝském prost Ĝedí rychle rozr Ĥstají. Je t Ĝeba vy Ĝe- "it kon ß ikty mezi u•ivateli a vyvá•it r Ĥzné zájmy prost Ĝednictvím spolupráce v oblasti územního plánování námo Ĝních prostor. Rámcová sm Črnice o strategii pro mo Ĝské prost Ĝedí a evropská inte- grovaná námo Ĝní politika vy•adují koordinovanou þinnost þlenských stát Ĥ v oblasti územního plá- nování námo Ĝních prostor.

Toto plánování by m Člo být za þlen Čno do stávajících systém Ĥ plánování s cílem umo•nit vyvá•e- ný a udr•itelný rozvoj provázaného suchozemského a mo Ĝského prost Ĝedí.

56) Tam, kde je to vhodné, by se na základ Č nedávných zku"eností m Člo pln Č vyu•ít nových p Ĝíle•itostí poskytovaných právním nástrojem Evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS). M Čla by být rovn Č• prozkoumána dobrovolná koordinace plánovacích þinností podél hranic v rámci ESÚS, pokud by to pĜedstavovalo p Ĝidanou hodnotu.

57) Vítáme v"echny iniciativy ve Ĝejných orgán Ĥ na r Ĥzných úrovních, které p Ĝispívají k rozvíjení dlou- hodobých p Ĝeshrani þních územních strategií, a •ádáme Evropskou komisi, aby v p Ĝípad Č pot Ĝeby poskytla svou podporu.

11 3. Posílení p Ĝisp Ční þlenských stát Ĥ k územní soudr!nosti

58) P Ĝipomínáme, •e v kontextu jednotlivých stát Ĥ je hlavním úkolem vnitrostátních, regionálních a místních orgán Ĥ stanovit individuáln Č uzp Ĥsobené koncepce, cíle a nástroje na podporu územní- ho rozvoje zalo•eného na zásad Č subsidiarity a na místním p Ĝístupu v souladu s p Ĝístupem a þin- ností na úrovni EU. Orgány þlenských stát Ĥ musí stanovit své vlastní strategie a p Ĝíslu"ná opat Ĝe- ní, která hodlají uplatnit, co• bude záviset na jejich vlastních geogra Þ ckých speci Þ kách, politické kultu Ĝe a právním a správním systému.

59) Vyzýváme þlenské státy, aby za þlenily zásady územní soudr•nosti do svých vlastních vnitrostát- ních odv Čtvových politik, politik integrovaného rozvoje a mechanism Ĥ územního plánování. Or- gány odpov Čdné za politiku územního rozvoje na národní, regionální a místní úrovni by m Čly p Ĝi- spívat prost Ĝednictvím svých vlastních ak þních plán Ĥ k vhodnému posílení územní soudr•nosti.

60) Zohledn Ční územních dopad Ĥ a územní koordinace politik má velký význam na národní a regio- nální úrovni. Tato koordinace by m Čla být podpo Ĝena územn Č orientovaným hodnocením a metodami monitorování a m Čla by dále posilovat p Ĝisp Ční územní analýzy k posouzením dopadu. Tyto územní aspekty by mohly být za þlen Čny do pravidelných národních a evropských zpráv a hodno- cení souvisejících s politikou soudr•nosti a strategií Evropa 2020, p Ĝiþem• by se p Ĝede"lo zbyte þné byrokracii.

61) Vyzýváme regiony a m Čsta, aby vyvíjely a p Ĝijímaly vhodné integrované strategie a územní plány s cílem zvý"it ú þinnost v"ech opat Ĝení v daném územním celku. Krom Č mechanism Ĥ koordinace a plánování jsou v tomto ohledu d Ĥle•ité zvy"ování pov Čdomí a poskytování územních informa- cí a metodologické podpory. Vítáme vypracování evropského referen þního rámce pro udr•itelná mČsta jako otev Ĝeného a pru•ného nástroje, který pomáhá m Čst Ĥm dosáhnout udr•iteln Čj"ího rozvoje podporujícího za þlen Ční.

62) Vyzýváme þlenské státy, aby poskytovaly více údaj Ĥ o regionech a m Čstech d Ĥle•itých pro územní rozvoj a soudr•nost, které mohou být p Ĝedány Evropské komisi a za Ĝazeny do evropských databází s metodologicky spolehlivými a srovnatelnými informacemi. Vyzýváme Evropskou komisi, aby posílila vypracování evropských údaj Ĥ o regionech a m Čstech, které jsou d Ĥle•ité pro územní rozvoj a soudr•nost. To by zlep"ilo þinnost národních a evropských institucí.

Pokyny pro budoucí þinnost

63) Jsme toho názoru, •e ní•e uvedené þinnosti jsou d Ĥle•ité, a •ádáme, aby byly v blízké budoucnosti realizovány s cílem za þlenit územní priority Územní agendy 2020 do politických diskusí a p Ĝijí- mání rozhodnutí na úrovni EU a þlenských stát Ĥ.

64) #ádáme p Ĝí"tí p Ĝedsednictví a instituce EU, aby podpo Ĝily provád Ční Územní agendy 2020 pomo- cí odpovídajících nástroj Ĥ a þinností. Za tímto ú þelem by m Čla být po Ĝádána pravidelná setkání se zástupci t Čchto institucí.

65) #ádáme budoucí p Ĝedsednictví EU, aby pokra þovala v koordinaci sít Č národních kontaktních míst k územní soudr•nosti, je• hraje d Ĥle•itou úlohu v posílení spolupráce mezi þlenskými státy v oblasti územní soudr•nosti. M Čla by rovn Č• zintenzivnit spolupráci s evropskými institucemi a s dal- "ími zainteresovanými stranami v þetn Č mezivládních organizací.

12 66) Jsme p Ĝesv Čdþeni, •e pro ú þinné provád Ční Územní agendy 2020 pot Ĝebujeme rámec pro konkrétní þinnost a o þekávané hmatatelné výsledky. "ádáme budoucí p Ĝedsednictví, aby v úzké spolupráci s Evropskou komisí stanovila metody a þinnosti nezbytné pro realizaci Územní agendy 2020 a vy- cházela p Ĝitom z posouzení uskute þnČného #védským p Ĝedsednictvím.

67) Zavazujeme se k tomu, "e budeme •í Ĝit a prosazovat Územní agendu 2020 v na•ich státech u p Ĝí- slu#ných zainteresovaných stran. "ádáme polské p Ĝedsednictví a Evropskou komisi, aby podporo- valy #í Ĝení tohoto dokumentu na evropské úrovni. Budoucí p Ĝedsednictví by m Čla p Ĝipravit a koordinovat komunika þní strategii pro úsp Č#né provád Ční této agendy.

68) Podporujeme sdílení osv Čdþených postup Ĥ a vyvíjení spole þných metodologií na podporu územní soudr!nosti. Vítáme výro þní konference v Čnované Územní agend Č, které zahájilo belgické p Ĝed- sednictví, a !ádáme budoucí p Ĝedsednictví, aby tyto konference po Ĝádala pravideln Č.

69) "ádáme Evropskou komisi, aby p Ĝedlo!ila p Ĝehled dostupných a chyb Čjících územních ukazatel Ĥ a formulovala doporu þení ke zlep#ení, zvlá#t Č v souvislosti s problematikou územní soudr!nosti.

70) Souhlasíme se zlep#ením monitorování územních tendencí a !ádáme Evropskou komisi a program ESPON, þlenské státy a dal#í instituce jako Evropskou agenturu pro !ivotní prost Ĝedí zabývající se environmentálními aspekty, aby p Ĝisp Čly k tomuto cíli.

71) "ádáme loty#ské (2015) a lucemburské (2015) p Ĝedsednictví, aby provedla hodnocení a posoudi- la, zda by m Čla být Územní agenda p Ĝezkoumána vzhledem k tomu, jak funguje v praxi. "ádáme nizozemské (2016) a slovenské (2016) p Ĝedsednictví, aby podle pot Ĝeby provedla p Ĝezkum.