geologie, ekologie, t ěžební servis Perucká 11a, 120 00 Praha 2 tel.: 233 370 741, email: [email protected]

OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU

S OBSAHEM A ROZSAHEM PODLE PŘÍLOHY Č. 4 PODLE § 6 ZÁKONA Č. 100 / 2001 Sb., ZÁKON O POSUZOVÁNÍ VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ, VE ZN ĚNÍ POZD ĚJŠÍCH P ŘEDPIS Ů

NÁZEV ZÁM ĚRU

ROZŠÍ ŘENÍ DP BOŽI ČANY A DOT ĚŽENÍ VÝCHODNÍ ČÁSTI LOŽISKA KAOLINU A BENTONITU BOŽI ČANY-OSMOSA-JIH

OZNAMOVATEL Sedlecký kaolin a.s.

Zpracoval: Ing. Daniel Bubák, Ph.D. Datum: červenec 2015 DOKUMENTACE AUTORSKÝ KOLEKTIV Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

AUTORSKÝ KOLEKTIV

ODPOV ĚDNÝ ŘEŠITEL : ING . DANIEL BUBÁK , PH.D. ………………………………….. držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle §19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů: rozhodnutí MŽP o ud ělení autorizace č.j. 85191/ENV/08 ze dne 28.11.2008, rozhodnutí MŽP o prodloužení autorizace č.j. 33912/ENV/13 ze dne 14.6.2013

G E T s.r.o., Perucká 11a, 120 00 Praha 2 tel.: 233 370 741 email: [email protected]

AUTO ŘI P ŘÍLOH : Příloha č. 1: Akustická studie ING . DANIEL BUBÁK , PH.D., EMIL MORAVEC Příloha č. 2: Rozptylová studie ING . JANA KOČOVÁ Příloha č. 3: Hodnocení vlivu na ve řejné zdraví ING . MONIKA ZEMANCOVÁ Příloha č. 4: Hydrogeologické posouzení RND R. IVAN KOROŠ Příloha č. 5: Biologické posouzení zám ěru RND R. ADAM VÉLE , PH.D., MGR . TOMÁŠ REJZEK Příloha č. 6: Posouzení vlivu na krajinný ráz MGR . LUKÁŠ KLOUDA

2 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU OBSAH A SEZNAMY Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Obsah :

ČÁST A: ÚDAJE O OZNAMOVATELI ...... 7 1. OBCHODNÍ FIRMA ...... 7 2. IČ ...... 7 3. SÍDLO ...... 7 4. JMÉNO , P ŘÍJMENÍ , BYDLIŠT Ě A TELEFON OPRÁVN ĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE ...... 7 ČÁST B: ÚDAJE O ZÁM ĚRU ...... 8 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...... 8 II. ÚDAJE O VSTUPECH ...... 32 III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ...... 37 ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ ...... 50 1. VÝČET NEJZÁVAŽN ĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOT ČENÉHO ÚZEMÍ ...... 50 2. STRU ČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ , KTERÉ BUDOU PRAVD ĚPODOBN Ě VÝZNAMN Ě OVLIVN ĚNY ...... 58 3. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ ...... 74 ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIV Ů ZÁM ĚRU NA VE ŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ...... 77 I. CHARAKTERISTIKA P ŘEDPOKLÁDANÝCH VLIV Ů ZÁM ĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI ...... 77 II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIV Ů ZÁM ĚRU NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI P ŘESHRANI ČNÍCH VLIV Ů...... 104 III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK P ŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH 106 IV. CHARAKTERISTIKA OPAT ŘENÍ K PREVENCI , VYLOU ČENÍ , SNÍŽENÍ , POP ŘÍPAD Ě KOMPENZACI NEP ŘÍZNIVÝCH VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ ...... 107 V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH P ŘEDPOKLAD Ů P ŘI HODNOCENÍ VLIV Ů 109 VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATK Ů VE ZNALOSTECH A NEUR ČITOSTÍ , KTERÉ SE VYSKYTLY P ŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE ...... 113 ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁM ĚRU ...... 117 ČÁST F ZÁV ĚR...... 118 ČÁST G VŠEOBECN Ě SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU . 119 ČÁST H PŘÍLOHY ...... 121 SEZNAM POUŽITÝCH PODKLAD Ů A LITERATURY ...... 131

3 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU OBSAH A SEZNAMY Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Seznam tabulek : TABULKA Č. 1: DP BOŽI ČANY PO ROZŠÍ ŘENÍ , SOU ŘADNICE VRCHOLOVÝCH BOD Ů V SOU ŘADNICOVÉM SYSTÉMU S- JTSK...... 11 TABULKA Č. 2: KAPACITA STROJ Ů PRO SKRÝVKOVÉ PRÁCE ...... 20 TABULKA Č. 3: KAPACITA STROJ Ů PRO T ĚŽBU KAOLINU ...... 21 TABULKA Č. 4: PŘIBLIŽNÝ VÝKAZ PLOCH JEDNOTLIVÝCH DRUH Ů REKULTIVACE DLE P ŘEDCHOZÍHO OBRÁZKU (V HA )...... 27 TABULKA Č. 5: DRUHY D ŘEVIN VHODNÉ PRO INICIALIZA ČNÍ VÝSADBU V PLOCHÁCH SUKCESE ...... 28 TABULKA Č. 6: DRUHY D ŘEVIN VHODNÉ PRO SKUPINOVOU VÝSADBU V RÁMCI LESNICKÉ REKULTIVACE ...... 29 TABULKA Č. 7: VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ (EVENTUELN Ě ZÁVAZNÝCH STANOVISEK )...... 31 TABULKA Č. 8: PŘEHLED ZÁM ĚREM DOT ČENÝCH POZEMK Ů ZPF (VŠE K .Ú. BOŽI ČANY )...... 32 TABULKA Č. 9: SPOT ŘEBA POHONNÝCH HMOT ...... 35 TABULKA Č. 10: PŘEHLED TRAS DOPRAVY ...... 36

TABULKA Č. 11: EMISE TZL, PM 10 A PM 2,5 ZE SKRÝVKY ...... 40 TABULKA Č. 12: EMISE ZE SPALOVÁNÍ NAFTY V OBSLUŽNÝCH MECHANIZMECH - SKRÝVKA ...... 40 TABULKA Č. 13: EMISE Z VOLNOB ĚHU NÁKLADNÍCH AUTOMOBIL Ů – NAKLÁDKA SKRÝVKY ...... 40 TABULKA Č. 14: EMISE Z VOLNOB ĚHU NÁKLADNÍCH AUTOMOBIL Ů – NAKLÁDKA SKRÝVKY ...... 41 TABULKA Č. 15: EMISE Z VOLNOB ĚHU NÁKLADNÍCH AUTOMOBIL Ů – NAKLÁDKA SKRÝVKY ...... 41 TABULKA Č. 16: EMISE ZE SPALOVÁNÍ NAFTY V OBSLUŽNÝCH MECHANISMECH (BEZ SKRÝVKY )...... 41 TABULKA Č. 17: EMISE Z VOLNOB ĚHU NÁKLADNÍCH AUTOMOBIL Ů – NAKLÁDKA KAOLINU ...... 41 TABULKA Č. 18: EMISE Z VOLNOB ĚHU NÁKLADNÍCH AUTOMOBIL Ů – NAKLÁDKA KAOLINU ...... 42 TABULKA Č. 19: RESUSPENZE PRACHU Z NEZPEVN ĚNÝCH KOMUNIKACÍ ...... 42 TABULKA Č. 20: RESUSPENZE PRACHU ZE ZPEVN ĚNÝCH KOMUNIKACÍ ...... 43 TABULKA Č. 21: ROČNÍ A DENNÍ EMISE Z LINIOVÝCH ZDROJ Ů ...... 43 TABULKA Č. 22: HODINOVÉ EMISE Z LINIOVÝCH ZDROJ Ů ...... 43 TABULKA Č. 23: PŘÍPUSTNÉ A MAXIMÁLNÍ EMISNÍ LIMITY ZNE ČIŠT ĚNÍ ...... 45 TABULKA Č. 24: ODPADY , KTERÉ BY MOHLY VZNIKNOUT P ŘI HAVÁRII ...... 47 TABULKA Č. 25: ZDROJE HLUKU A JEJICH AKUSTICKÉ PARAMETRY ...... 48 TABULKA Č. 26: VLIVY D ŮLNÍ ČINNOSTI V PLOŠE ZÁM ĚRU ...... 57 TABULKA Č. 27: CHARAKTERISTIKA KLIMATICKÉ OBLASTI MT3 ...... 58 TABULKA Č. 28: M-DENNÍ / N-LETÉ PR ŮTOKY VLČÍHO POTOKA ...... 60 TABULKA Č. 29: INFORMACE O HYDROGEOLOGICKÉM RAJONU ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ PODLE HEIS VÚV TGM...... 61 TABULKA Č. 30: SEZNAM NALEZENÝCH DRUHŮ OBRATLOVC Ů ...... 69 TABULKA Č. 31: SEZNAM BIOTOP Ů V PLOŠE ROZŠÍ ŘENÍ DP ...... 71 TABULKA Č. 32: STATISTICKÉ ÚDAJE O OBYVATELSTVU V DOT ČENÝCH OBCÍCH (DLE ČSÚ)...... 74 TABULKA Č. 33: NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY V BOŽI ČANECH A V CHODOV Ě...... 74 TABULKA Č. 34: PLOCHY JEDNOTLIVÝCH KULTUR NA K .Ú. BOŽI ČANY A K .Ú. DOLNÍ CHODOV ...... 75 TABULKA Č. 35: SOU ŘADNICE VÝPO ČTOVÝCH BOD Ů MIMO SÍ Ť (OBEC BOŽI ČANY )...... 81 TABULKA Č. 36: LIMITY VYHLÁŠENÉ PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ A MAXIMÁLNÍ POVOLENÝ PO ČET JEJICH PŘEKRO ČENÍ ...... 82 TABULKA Č. 37: VYPO ČTENÉ HODNOTY P ŘÍSP ĚVK Ů IMISNÍCH KONCENTRACÍ V BODECH MIMO SÍ Ť...... 83 TABULKA Č. 38: HODNOTY HLUKU V REFEREN ČNÍCH BODECH ...... 88 TABULKA Č. 39: SEZNAM NALEZENÝCH ZVLÁŠT Ě CHRÁN ĚNÝCH DRUH Ů ŽIVO ČICH Ů ...... 95 TABULKA Č. 40: SOUHRNNÝ P ŘEHLED VYHODNOCENÍ VLIV Ů ...... 104

Seznam obrázk ů: OBRÁZEK Č. 1: POLOHA ZÁM ĚRU V ZÁKLADNÍ MAP Ě (PODKLAD ČUZK) ...... 10

4 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU OBSAH A SEZNAMY Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

OBRÁZEK Č. 2: POLOHA ZÁM ĚRU V ORTOFOTOMAP Ě (PODKLAD ČUZK)...... 10 OBRÁZEK Č. 3: DETAIL VÝCHODNÍ ČÁSTI DP BOŽI ČANY SE ZÁKRESEM ZÁM ĚRU V ORTOFOTOMAP Ě (PODKLAD ČUZK)...... 12 OBRÁZEK Č. 4: PLÁN REKULTIVACE DP BOŽI ČANY , DP BOŽI ČANY II (E KOSERVIS , 1992)...... 23 OBRÁZEK Č. 5: AKTUALIZOVANÝ PLÁN REKULTIVACE DP BOŽI ČANY , DP BOŽI ČANY II (2001)...... 24 OBRÁZEK Č. 6: IDEOVÝ NÁVRH ZP ŮSOBU SANACE A REKULTIVACE LOMU OSMOSA ...... 27 OBRÁZEK Č. 7: BPEJ V PLOŠE ZÁM ĚRU (DATA VUMOP, 2015) ...... 33 OBRÁZEK Č. 8: SCHÉMATICKÉ ZNÁZORN ĚNÍ DOPRAVNÍ TRASY A ZAŘÍZENÍ OZNAMOVATELE ...... 37 OBRÁZEK Č. 9: LOKALIZACE DP BOŽI ČANY A DP BOŽI ČANY II V ÚAP ORP ...... 50 OBRÁZEK Č. 10: VÝŘEZ Z KOORDINA ČNÍHO VÝKRESU ÚP OBCE BOŽI ČANY ...... 51 OBRÁZEK Č. 11: VÝŘEZ Z KORDINA ČNÍHO VÝKRESU OBCE ÚP M ĚSTA CHODOV ...... 52 OBRÁZEK Č. 12: VLIVY D ŮLNÍ ČINNOSTI (IDENTIFIKACE DLE ID V MAP Ě) ...... 57 OBRÁZEK Č. 13: PŘEHLEDNÁ MAPA S VYZNA ČENÍM SM ĚRU PROUD ĚNÍ PODZEMNÍ VODY (DLE KOROŠ , 2015)...... 62 OBRÁZEK Č. 14: POLOHA NAVRHOVANÉHO DP VZHLEDEM K CHOPAV A OPVZ...... 63 OBRÁZEK Č. 15: SITUACE VÝCHODNÍ ČÁSTI DP (DLE KOROŠ 2015) ...... 92 OBRÁZEK Č. 16: LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠT Ě CHRÁN ĚNÝCH DRUH Ů ŽIVO ČICH Ů (PODE VÉLE 2014)...... 96

Seznam nejvíce používaných zkratek v textu : AOPK - Agentura ochrany p řírody a krajiny BaP - benzo(a)pyren BPEJ - bonitovaná p ůdn ě ekologická jednotka ČGS - Česká geologická služba ČHMÚ - Český hydrometeorologický ú řad ČIL - Český inspektorát lázní a z řídel č.h.p. - číslo hydrologického po řadí č.j. - číslo jednací ČSÚ - Český statistický ú řad DoKP - dot čený krajinný prostor DP - dobývací prostor EIA - Environmental Impact Assessment (Posuzování vliv ů na životní prost ředí) EVL - evropsky významná lokalita HČ - hornická činnost HEIS VUV - Hydroekologický informa ční systém Výzkumného ústavu vodohospodá řského HPV - hladina podzemní vody CHKO - chrán ěná krajinná oblast CHLÚ - chrán ěné ložiskové území CHOPAV - chrán ěná oblast p řirozené akumulace vod IČZÚJ - identifika ční číslo základní územní jednotky Kes - koeficient ekologické stability KKZ - Komise pro klasifikaci zásob KPZ - Komise pro projekty a záv ěre čné zprávy KÚ - krajský ú řad k.ú. - katastrální území LBC - lokální biocentrum LBK - lokální biokoridor MZdr - Ministerstvo zdravotnictví MŽP - Ministerstvo životního prost ředí NA - nákladní automobily NEL - nepolární extrahovatelné látky (ropné látky) NL - nerozpušt ěné látky NO 2 - oxid dusi čitý NRBK - nadregionální biokoridor NV - na řízení vlády OA - osobní automobily OBÚ - obvodní bá ňský ú řad

5 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU OBSAH A SEZNAMY Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

OkÚ - okresní ú řad OPVZ - ochranné pásmo vodního zdroje OZKO - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší PHM - pohonné hmoty PM 10 - suspendované částice (prach) o velikosti částic nižší než 10 m PM 2.5 - suspendované částice (prach) o velikosti částic nižší než 2,5 m PO - pta čí oblast PP - p řírodní památka PR - p řírodní rezervace PSaR - plán sanace a rekultivace PUPFL - pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa RBC - regionální biocentrum RBK - regionální biokoridor ŘSD - Ředitelství silnic a dálnic SaR - sanace a rekultivace SEKM - systém evidence kontaminovaných míst TTP - trvalý travní porost TZL - tuhé zne čiš ťující látky ÚP - územní plán obce ÚSES - územní systém ekologické stability VKP - významný krajinný prvek WHO - Sv ětová zdravotnická organizace ZCHÚ - zvlášt ě chrán ěné území ZPF - zem ědělský p ůdní fond ZÚ - zájmové území ZUR - zásady územního rozvoje ŽP - životní prost ředí

6 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST A – ÚDAJE O OZNAMOVATELI Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části výhradního ložiska kaolinu Boži čany-Osmosa-jih

ČÁST A: ÚDAJE O OZNAMOVATELI

1. Obchodní firma

Sedlecký kaolin a.s.

2. IČ 63509911

3. Sídlo Boži čany 167 362 25 Boži čany

4. Jméno, p říjmení, bydlišt ě a telefon oprávn ěného zástupce oznamovatele Ing. Vojt ěch Zítko, p ředseda p ředstavenstva a generální ředitel Boži čany 167 362 25 Boži čany Tel.: 353 366 122

7 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

ČÁST B: ÚDAJE O ZÁM ĚRU

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1. Název zám ěru a jeho za řazení podle p řílohy č. 1 Název: Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany- Osmosa-jih Za řazení zám ěru dle § 4 odst. (1) písmena b) zákona č. 100/2001 Sb., v platném zn ění: Kategorie I: zám ěry vždy podléhající posouzení, sloupec A Bod 2.3: Těžba ostatních nerostných surovin v novém dobývacím prostoru. T ěžba ostatních nerostných surovin na ploše nad 25 ha. T ěžba rašeliny na ploše nad 150 ha. § 4 odst. (1) písmena b): zm ěny zám ěru uvedeného v p říloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prost ředí, zejména pokud má být významn ě zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významn ě m ění jeho technologie, řízení provozu nebo zp ůsob užívání a nejedná-li se o zm ěny podle písmene a); tyto zm ěny zám ěrů podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjiš ťovacím řízení, Nejedná se o zm ěnu dle § 4 odst. (1) písmena a). Zm ěna vlastní kapacitou nebo rozsahem nedosáhne p říslušné limitní hodnoty. Předkládaný zám ěr má charakter zm ěny zám ěru uvedeného v kategorii I, v bod ě 2.3 a v souladu s § 4 odst. (1) písmena b) zám ěr podléhá zjiš ťovacímu řízení.

2. Kapacita (rozsah) zám ěru Plošný rozsah: Plocha stávajícího dobývacího prostoru (DP) Boži čany: 738 385,5 m 2 Plocha rozší ření DP Boži čany: 176 389,5 m 2 (17,64 ha) Plánovaná plocha DP Boži čany po rozší ření: 914 775 m 2 Plocha hornické činnosti v rozší ření DP: 76 353 m 2 (7,64 ha, bez ochranných val ů) Výše t ěžby a expedice: Ro ční kapacita hrubé t ěžby je plánovaná ve výši do cca 130 000 t kaolinu . Vzhledem k uvažovaným t ěžebním ztrátám cca 13 % bude ro čně odvezeno ke zpracování v plavírn ě Boži čany cca 114 000 t kaolinu. Nejedná se o navýšení t ěžby, v minulých 50 letech bylo na ložisku pr ůměrn ě t ěženo 147 000 t kaolinu ro čně. Sou časn ě bude t ěžen i bentonit. P ředpokládá se ro ční t ěžba ve výši 70 000 t bentonitu. V závislosti na odbytových možnostech m ůže být v některých letech t ěženo i menší množství kaolinu. Hodnota 130 000 t ro čně je použita pro posouzení vliv ů v rámci odborných studiích jako maximální, a tedy s nejnep řízniv ějšími vlivy. Množství vyt ěžitelných zásob suroviny: Rozší řením DP Boži čany bude umožn ěno vydobýt celkem 714 771 t kaolinu a cca 350 000 t bentonitu.

8 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Časový rozsah: Při ro ční hrubé t ěžb ě 130 000 t kaolinu bude doba trvání t ěžby v navrženém rozsahu cca 5,5 rok ů. V závislosti na odbytových možnostech m ůže být v některých letech t ěženo i menší množství kaolinu. V takovém p řípad ě bude celková doba t ěžby delší než uvád ěných 5,5 rok ů.

3. Umíst ění zám ěru (kraj, obec, katastrální území) Kraj: Karlovarský (kód kraje NUTS3: CZ041) Okres: Karlovy Vary (kód okresu: 3403, NUTS4: CZ0412) Sokolov (kód okresu: 3409, NUTS4: CZ0413) Obec: Boži čany (kód obce MMR: 00893, kód obce ČSÚ: 555045) Chodov (kód obce MMR: 05217, kód obce ČSÚ: 560383) Katastrální území: Boži čany (kód KÚ: 608939) Dolní Chodov (kód KÚ: 652172) Ložisko Boži čany-Osmosa-jih se nachází mezi m ěsty Chodov a Nová Role v Chodovské pánvi, která je v části Sokolovské pánve. Jedná se o relativn ě plochou krajinu s nadmo řskou výškou cca 430 – 442 m n.m., okolní krajina je však výrazn ě poznamenána těžbou kaolinu a zejména pak hn ědého uhlí. Nejvyšším místem v okolí je tak temeno Smolnické výsypky dosahující nadmo řské výšky cca 520 m. Úpatí Krušných hor leží ve vzdálenosti cca 6 km severn ě. Plocha rozší ření DP Boži čany se nachází p ři jihozápadním okraji zástavby obce Boži čany. Dále jsou mu nejblíže m ěsto Chodov (cca 1 km jihozápadn ě), osada Jimlíkov ( část Nové Role, cca 1 km východn ě) a obec Mírová (cca 1,5 km jižn ě). Cca 5 km jihovýchodn ě leží m ěsto Karlovy Vary, které je zárove ň nejbližším krajským m ěstem. Ložisko je dob ře komunika čně p řístupné ze silnice II/209 (úsek Boži čany - Chodov). Tato silnice prochází p ři jihovýchodním okraji navrženého rozší ření DP. Silnice však nebude používána p římo pro expedici nat ěžené suroviny. Surovina bude dovážena do zpracovatelského závodu oznamovatele v Boži čanech po ú čelové komunikaci, která silnici II/209 pouze v jednom míst ě k říží. V dalším textu je pro t ěžený DP Boži čany a DP Boži čany II na ložisku Boži čany- Osmosa-jih používán i název „lom Osmosa“, což je tradi ční historické pojmenování lokality, které odráží d řív ější zp ůsob úpravy kaolinu v dnes již neexistující p ůvodní úprav ě. Separace kaolinu byla založena na osmotickém principu. Kartograficky je zájmové území zobrazeno v základních mapách m ěř ítka: • 1 : 50 000 ZM na listu 11-21, • 1 : 25 000 ZM na listu 11-413 • 1 : 10 000 ZM na listu 11-21-17 • 1 : 5 000 SMO na listu Sokolov 2-3, Sokolov 3-3

9 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Obrázek č. 1: Poloha zám ěru v základní map ě (podklad ČUZK)

Obrázek č. 2: Poloha zám ěru v ortofotomap ě (podklad ČUZK)

10 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Seznam sou řadnic vrcholových bod ů DP Boži čany v četn ě rozší ření je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 1: DP Boži čany po rozší ření, sou řadnice vrcholových bod ů v sou řadnicovém systému S-JTSK Vrchol X Y 1 -858146,0 -1007052,0 2 -857742,0 -1006942,0 3 -857740,0 -1006895,0 4 -857635,0 -1006890,0 5 -857475,0 -1006958,0 F -857513,0 -1006890,0 23 -857458,0 -1006781,5 24 -857284,8 -1006936,5 7 -857250,0 -1006920,0 8 -857150,0 -1006922,0 25 -857126,3 -1006940,6 26 -857036,5 -1006926,6 27 -856882,7 -1006965,4 28 -856828,4 -1006998,0 29 -856736,5 -1007085,6 30 -856713,4 -1007131,6 31 -856761,2 -1007164,2 32 -856874,2 -1007255,0 33 -856967,1 -1007428,2 34 -857128,9 -1007567,8 35 -857310,0 -1007668,0 36 -857492,7 -1007472,0 15 -857575,0 -1007540,0 16 -857690,0 -1007640,0 17 -857817,0 -1007753,0 18 -858054,0 -1007706,0 19 -858140,0 -1007550,0 20 -858273,0 -1007433,0 21 -858310,0 -1007298,0 22 -858233,0 -1007130,0 Dot čené pozemky: k.ú. Boži čany: p. č. 1301/1, 1291/3, 155/1, 1278/1, 1644/1, 1254/1, st. 351, 1210/6, 1210/12, 1210/10, 1210/11, 1210/8, 1210/5, 1241/7, 1241/2, 1241/4, st. 97/2, st. 98 k.ú. Dolní Chodov: p. č. 2705, 2706, 2703, 2704/1, 2698, 2699, 2710

11 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

4. Charakter zám ěru a možnost kumulace s jinými zám ěry Charakter zám ěru Zám ěr p ředstavuje rozší ření t ěženého dobývacího prostoru Boži čany a provád ění hornické činnosti v prostoru tohoto rozší ření. V rámci navrženého rozší ření DP Boži čany nejsou vymezeny žádné bloky zásob výhradního ložiska Boži čany-Osmosa-jih. Bloky zásob kopírují sou časnou hranici DP Boži čany. Vyt ěžení t ěchto zásob je však podmín ěno práv ě rozší řením stávajícího dobývacího prostoru. Záv ěrné svahy sou časného lomu v DP Boži čany, které v převážné mí ře kopírují hranici stávajícího dobývacího prostoru, dosažení báze ložiska (stávající báze lomu je cca 10 – 15 m nad bází ložiska). Zám ěr rozší ření DP Boži čany je tedy navrhován z důvodu hospodárného využití stávajících zásob ložiska Boži čany-Osmosa-jih, a to zásob kaolinu i bentonitu. Zám ěr t ěžby v rozší řeném DP Boži čany blíže specifikuje t ěžební studie zpracovaná spole čností GET s.r.o. v roce 2015 (Vrána, 2015) pro oznamovatele. Dobývání východní části ložiska Boži čany-Osmosa-jih je navrhováno jako pokra čování stávající t ěžby východním sm ěrem. Je uplatn ěna t ěžba povrchovým zp ůsobem z těžební jámy. Na následujícím obrázku je znázorn ěna situace s vyzna čením hranice stávajícího i navrhovaného rozsahu DP Boži čany, maximálního rozsahu t ěžebního prostoru, umíst ění ochranného valu, úrovn ě jednotlivých skrývkových a t ěžebních řez ů. Generální postup t ěžby je navržen východním až jihovýchodním sm ěrem. Nejedná se však o kone čný stav, již v pr ůběhu t ěžby bude budována vnit řní výsypka a zbytková jáma tedy bude výrazn ě menší. Obrázek č. 3: Detail východní části DP Boži čany se zákresem zám ěru v ortofotomap ě (podklad ČUZK)

12 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Těžba bude realizována za použití b ěžných metod pr ůmyslové lomové t ěžby. Ložisko bude dobýváno pomocí stejné technologie jako doposud - rozpojená surovina bude nakládána lopatovým rypadlem nebo naklada čem na nákladní automobily (dumpery) a odvážena k dalšímu zpracování do zpracovatelského závodu v Boži čanech. Sanace a rekultivace plochy rozší ření DP bude provedena v souladu se stávajícím plánem rekultivace pro DP Boži čany a Boži čany II s přihlédnutím k novým skute čnostem. Skrývkové hmoty odt ěžené v ploše rozší ření DP budou ihned ukládány do vyt ěžených prostor DP, čímž odpadnou nároky na do časné deponie či vn ější výsypky. Vzhledem k tomu, že po ukon čení t ěžby bude v prostoru lomu deficit hmot, vznikne terénní deprese, která bude zatopena vodou. Další podrobnosti k technickému řešení zám ěru jsou uvedeny v kapitole B.I.6. Plocha rozší ření dobývacího prostoru je tvo řena 4 druhy pozemk ů: • zem ědělskými pozemky, • pozemky oznamovatele se zpracovatelským závodem, technickým zázemím, manipula čními plochami a komunikacemi, • plochami dot čenými d řív ější t ěžbou či terénními úpravami, dle katastru nemovitostí vedenými jako ostatní plocha a p řevážn ě porostlými ruderální vegetací v četn ě d řevin, • zrušenou železni ční vle čkou. Velikost dobývacího prostoru je volena tak, aby v něm byl zahrnut prostor celé předpokládané t ěžby, ochranné valy lemující celý lom a další plochy pot řebné pro činnosti související s těžbou a zpracováním suroviny. Dobývací prostor slouží zárove ň jako ochranné pásmo pro zajišt ění lomu, proto je jeho jihovýchodní hranice vedena soub ěžn ě se silnicí II/209 a kopíruje hranici CHLÚ Boži čany a také hranici ud ěleného p ředchozího souhlasu k podání návrhu na rozší ření dobývacího prostoru. Kumulace vliv ů Tato kapitola, a čkoli je za řazena dle zákonné struktury dokumentace na za čátek dokumentace, vychází z provedené identifikace a vyhodnocení vliv ů zám ěru na životní prost ředí (viz kapitola D tohoto oznámení zám ěru). P řičemž p ři hodnocení každého vlivu je s eventuelní kumulací po čítáno. Tato kapitola tedy p ředstavuje relevantní souhrn z celé kapitoly D. Kumulace vliv ů na životní prost ředí je zvažována z hledisek: 1) prostorového – stanovení území, v n ěmž je výskyt vliv ů uvažován, Území, v n ěmž je kumulace vliv ů hodnocena, je dáno potenciálním dosahem t ěch vliv ů souvisejících s realizací zám ěru, jejichž rozsah p ůsobení je takový, že p řesahuje hranice dobývacího prostoru a bezprost ředního okolí. 2) časového – stanovení časového horizontu pro výskyt vliv ů, Některé vlivy p ůsobí bezprost ředn ě, jiné s dlouhodobým zpožd ěním. Jako p říklad můžeme uvést krátkodobé, bezprost řední působení vlivu skrývkových prací na faunu a flóru, na druhém konci pomyslné škály stojí nap ř. vliv rekultivací po t ěžb ě na krajinu, jež se projeví až s odstupem mnoha let po t ěžb ě (vzr ůst nové zelen ě). Časové hledisko pro zvažování kumulace je tedy dáno minimáln ě dobou trvání realizace zám ěru plus dobou nezbytnou pro provedení sanace a rekultivace. Lze hovo řit o horizontu desítek let.

13 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

3) významnosti vliv ů – stanovení významnosti u niž má smysl o kumulaci uvažovat. Kumulace vliv ů je zvažována pro ty vlivy, jejichž výskyt se v souvislosti s realizací zám ěru p ředpokládá (tj. vlivy, které byly identifikovány a zárove ň jsou považovány za potenciáln ě významné). Jako zdroj pro informace o p řipravovaných zám ěrech, které mohou mít významn ější vliv na životní prost ředí a ve řejné zdraví lze použít Informa ční systém EIA, který je prakticky jediným ve řejn ě dostupným informa čním zdrojem o t ěchto aktivitách. Na území obce Boži čany je v sou časnosti evidován tento zám ěr stejného oznamovatele: MZ 723 – Rozší ření DP Mírová, dobývání výhradního ložiska kaolin ů Boži čany – Smolnice - východ Příslušný ú řad: Ministerstvo životního prost ředí Za řazení: I/2.3 Zm ěněno: 8.12.2014 Stav: Stanovisko (souhlasné) Souhlasné stanovisko k posouzení vliv ů na životní prost ředí pro tento zám ěr vydalo MŽP dne 17.10.2014 pod č.j. 72741/ENV/14. Podmínka č. 1 souhlasného stanoviska zní: 1. V dalších fázích projektové p řípravy zajistit následnou etapizaci t ěžby: a) realizace I. etapy t ěžby v DP Mírová v prostoru ložiska Boži čany-Smolnice-východ, b) dot ěžení zásob ve východní části DP Boži čany v četn ě plochy s plánovaným rozší řením DP Boži čany (jedná se o plochu bezprost ředn ě navazující na obec Boži čany), c) pokra čování t ěžby v DP Mírová II. etapou. Dále se v citovaném stanovisku uvádí, že oznamovatel bude p ředem koordinovat postup těžebních prací s obcí Boži čany tak, aby p řed zahájením II. etapy t ěžby v rozší řené části DP Mírová byly v maximálním rozsahu ukon čeny t ěžební práce ve východní části DP Boži čany včetn ě uvažované plochy rozší ření DP Boži čany, která bezprost ředn ě navazuje na zástavbu obce Boži čany. Tato podmínka je v rámci posuzovaného zám ěru respektována. Ob ě t ěžební jámy tedy budou existovat sou časn ě, což znamená, že ke kumulaci n ěkterých vliv ů dojde (nap ř. vliv na podzemní vody, vliv na půdu, vliv na biotu). Kumulace je u t ěchto vliv ů v rámci p říslušných kapitol posouzena. Vzhledem k uvedené podmínce však ke kumulaci n ěkterých vliv ů nedojde. Jedná se zejména o vlivy spojené p římo s těžební činností (vliv na akustickou situaci či kvalitu ovzduší). V sou časné dob ě provádí t ěžební spole čnost Sedlecký kaolin a.s. t ěžbu celkem na šesti lokalitách na Karlovarsku, z nichž t ři by m ěly být v nejbližších p ěti až osmi letech dot ěženy. Jedná se o ložisko kaolinu Otovice-Katzenholz, Jimlíkov a práv ě Boži čany-Osmosa-jih. Zám ěr tedy pouze prodlouží nikterak výrazn ě dobu dot ěžení tohoto ložiska p ři sou časném hospodárném maximálním využití jeho zásob. S ukon čováním hornické činnosti na lokalitách oznamovatele dojde k postupnému uvol ňování jejich ploch z těžby. Tyto plochy budou následn ě sanovány a rekultivovány dle schválených plán ů sanace a rekultivace.

14 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

5. Zd ůvodn ění pot řeby zám ěru a jeho umíst ění, v četn ě p řehledu zvažovaných variant a hlavních d ůvod ů (i z hlediska životního prost ředí) pro jejich výb ěr, resp. odmítnutí Zd ůvodn ění pot řeby zám ěru a jeho umíst ění Ložisko Osmosa bylo t ěženo již v období prví republiky. V letech 1950 – 1962 pak byla těžba provád ěna hlubinným zp ůsobem. Od roku 1964 je tato lokalita intenzivn ě t ěžena. Kvalita suroviny a jeho zna čné zásoby u činily z ložiska Osmosa jednu z nejvýznamn ějších lokalit t ěžby kaolinu na Karlovarsku. DP Boži čany byl p ůvodn ě stanoven rozhodnutím č. 110/60 ze dne 17. 2. 1960. Následn ě byl DP rozší řen rozhodnutím č. 131/61 ze dne 7. 12. 1961. Rozhodnutím Ministerstva stavebnictví byl pod č. 182/66 – ČKZ ze dne 14. 7. 1966 stanoven DP Boži čany o vým ěř e 715.257,5 m 2. Tímto rozhodnutím byla zrušena p ředchozí rozhodnutí č. 110/60 a 131/61. Rozhodnutím Československých keramických závod ů č. 295/86-ČKZ ze dne 18. 7. 1986 byl zm ěněn DP Boži čany (rozší řen o vým ěru 23.128 m 2). Tímto rozhodnutím bylo zrušeno rozhodnutí č. 182/66 – ČKZ ze dne 14. 7. 1966. Toto rozhodnutí se tedy uvádí jako rozhodnutí o stanovení DP Boži čany o rozloze 73,84 ha. Po rozhodnutí o likvidaci staré plavírny Osmosa byl v roce 1992 stanoven DP Boži čany II. Původní zásoby na ložisku Boži čany-Osmosa-jih, uvedené v záv ěre čné zpráv ě Smolnice (Osmosa-jih) - vyhledávací pr ůzkum, byly schváleny usnesením KKZ čj. 226/052/1-70 ze dne 3. 4. 1970. Na základ ě výsledk ů podrobného pr ůzkumu akce Boži čany I - Osmosa (Jícha, 1989) došlo k přepo čtu zásob ve východní části ložiska, dále byly vyhodnoceny zásoby v severní části ložiska v novém DP Boži čany II. Hodnoty vedené ve státní bilanci zásob byly k 1. 1. 1990 upraveny na základ ě výsledk ů matematického modelu. V roce 2008 byl zpracován spole čností Gekon s.r.o. (Jícha, 2008) poslední platný p řepo čet zásob, s cílem zjistit skute čný stav zbytkových zásob na ložisku Boži čany-Osmosa-jih. P řepo čet zásob byl schválen na 1138 zasedání KPZ dne 30.1.2009 č.j. 257/660/2009-1. V roce 2009 byly firmou GP sdružení pro geologii Karlovy Vary, v severovýchodní části DP Boži čany, v nadloží keramického kaolinu, vymezeny zásoby bentonitu (Tvrdý a kol., 2009). Zásoby bentonitu byly schváleny v KPZ MŽP dne 18.12.2009 pod č.j. 3546/660/2009-4. Hornická činnost (H Č) v hranicích stávajícího DP Boži čany je povolena rozhodnutím OBÚ v Sokolov ě (rozhodnutí ze dne 5.12.2007, č.j. 2953/I/511/Ing.Ct/07). H Č je povolena za p ředpokladu dodržení rozsahu a podmínek uvedených v Plánu otvírky, p řípravy a dobývání Osmosa – jih 2006 z června 2007 (Sedlecký kaolin a.s. (2007). Jak již bylo uvedeno, hlavním d ůvodem pro realizaci zám ěru je hospodárné využití stávajících zásob ložiska Boži čany-Osmosa-jih, a to zásob kaolinu i bentonitu, které p ři sou časném rozsahu DP Boži čany nelze z bá ňsko technologických d ůvod ů vydobýt. Optimální vydobytí bilan čních zásob východních partií DP Boži čany blokovaly v minulosti dob ě ochranné pilí ře, které chránily vle čku Chodos Chodov s.r.o. na jihu a vle čku Sedleckého kaolinu a.s. na severu, a ochranné pásmo zpevn ěné manipula ční plochy bývalého skladovacího areálu. Východním sm ěrem není prostor lomu omezen. Ob ě uvedené jednokolejné vle čky, jsou napojeny na státní tra ť ČD Nová Role - Chodov. Vle čka Sedleckého kaolinu a.s., chrán ěná plochou o ší ři 30 m a navazujícím ochranným pilí řem ve skrývce, je napojena na nevyužívaný skladový areál t ěžební spole čnosti. Po zahájení výroby organického steliva na nové technologické lince pozbyla vle čka sv ůj význam, výrobky jsou expedovány nákladními automobily, surovina je dopravována p římo z lomu Osmosa - jih. Spole čnost Sedlecký kaolin a.s. požádala o zrušení vle čky a zárove ň o zrušení ochranného

15 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

pilí ře (podle § 14, odst. 1), vyhlášky č. 415/1991 Sb. v platném zn ění a naprojektovala severní rozší ření lomu na úkor p ůvodní skladové plochy. Obdobná situace je v sou časné dob ě i u vle čky Chodos Chodov s.r.o., kterou t ěžební organizace také získala do svého vlastnictví. Zásoby vázané v těchto ochranných pilířích tak bude možné p řevést ze zásob vázaných do zásob volných. Po zmenšení rozsahu vázaných zásob tak dojde k nár ůstu vyt ěžitelných zásob nejen posunem záv ěrného svahu, ale i zahloubením dna lomu a dot ěžit bude možno i zásoby při bázi ložiska. T ěžba se tedy v blízké budoucnosti dostane až k hranici stanoveného dobývacího prostoru, která obvykle koresponduje s bloky zásob. K hospodárnému využití ložiska pak bude t řeba jít s linií skrývkových řez ů za hranice stávajícího dobývacího prostoru, který v sou časnosti zajiš ťuje ochranu zásob výhradního ložiska. Vzhledem k charakteru skrývky a suroviny byl v těžební studii stanoven úhel generálního svahu lomu v bo čních a kone čných záv ěrných svazích na hodnotu 1:4 až 1:6, což odpovídá úhlu generálního svahu 14° - 9°30´. V rámci t ěžební studie (Vrána, 2015) byl zpracován 3D model pomocí, kterého bylo zjišt ěno, že navrhovanou t ěžbou v rozší řeném DP bude moci být vydobyto 714 771 t kaolinu. Dále bude vydobyt bilan ční blok bentonitu, který se nachází částe čně i v nadloží kaolinu. Celkem se jednalo k 1.1.2013 o 471 000 t bentonitu, z čehož však část je možno vyt ěžit i bez rozší ření DP. V období po rozší ření DP bude t ěženo cca 70 000 t bentonitu ro čně, celkem tedy cca 350 000 t. Dne 18.7.2014 vydalo MŽP OVSS IV pod zn. 2128/530/13, 74669/ENV/13 rozhodnutí, kterým ud ělilo p ředchozí souhlas (PS) k podání návrhu na rozší ření dobývacího prostoru Boži čany pro dobývání části výhradního ložiska kaolin ů, bentonitu a št ěrkopísk ů Boži čany- Osmosa-jih v k.ú. Boži čany a Dolní Chodov pro organizaci Sedlecký kaolin a.s. Navržené rozší ření DP leží uvnit ř chrán ěného ložiskového území (CHLÚ) Boži čany. Rozhodnutí o rozší ření CHLÚ bylo vydáno MŽP OVSS IV dne 8. 1. 2015 pod zn. 1330/530/13, 41599/ENV/13. Celková plocha CHLÚ Božičany je 914 769 m 2 a pln ě pokrývá prostor navrhovaného rozší ření DP. Sedlecký kaolin a. s. se zabývá t ěžbou a zpracováním kaolin ů pro porcelánový pr ůmysl, sanitární keramiku, obkladové materiály, žáruvzdorné sm ěsi, chemický pr ůmysl a řady dalších. Široký sortiment spole čnosti a jeho dce řiných spole čností dopl ňuje t ěžba a zpracování jíl ů, p řírodních pískovc ů, výroba kameniny a sanitární keramiky. Spole čnost realizuje výrobu ve 12 závodech a spole čnostech po celé České republice a na Slovensku se st ěžejní surovinovou základnou na Karlovarsku. Surovina z t ěžených ložisek na Karlovarsku je dále zpracovávána ve t řech závodech: Boži čany, Sadov (výroba plavených kaolin ů byla v tomto závod ě do časn ě pozastavena, v souvislosti s op ětovným nár ůstem výroby se uvažuje s obnovením výroby, v sou časné dob ě zde probíhá výroba bentonitového sorbentu - steliva pod drobné zví řectvo a výroba slévárenských bentonit ů) a Poštorná. Výrobní programy jednotlivých závod ů se částe čně kryjí a zárove ň se každý specializuje na jiný výrobní program. Každý závod je tak vzhledem k výše popsaným složitým geologickým pom ěrům a zárove ň specifickým požadavk ům na surovinu p ři výrobním procesu závislý na dodávkách suroviny z n ěkolika ložisek najednou. Prvotní zpracování vyt ěžené suroviny však probíhá v plavírn ě, kterou je v daném p řípad ě p římo zpracovatelský závod (a zárove ň sídlo spole čnosti) v Boži čanech. Závod zpracovává nat ěženou surovinu ze šesti v sou časnosti t ěžených povrchových lom ů (celkem cca 1200 t denn ě). Ve východní části ložiska Boži čany-Osmosa-jih jsou vyhodnoceny zásoby kaolin ů i bentonitu, p řičemž bentonity leží v nadloží kaolinu, což zefektivní proces dobývání t ěchto vyhrazených nerost ů.

16 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Kvalitativní parametry kaolinu na ložisku jsou vyhovující pro zpracování do celé škály výrobk ů s vysokou p řidanou hodnotou. Technologické vyhodnocení kaolinu bylo provedeno na základ ě zkoušek v rozsahu ČSN 72 1310. Z kaolin ů pro výrobu jemné keramiky (porcelánu) se na ložisku vyskytují technologické druhy K1, K2, K2A. Pro výrobu hrubé keramiky jsou na ložisku využívány technologické druhy K3 a K4. Dále jsou na ložisku zpracovávány titani čité kaoliny technologických druh ů K3B a K4B. Rovn ěž bentonit z ložiska je pln ě využitelný pro širokou škálu aplikací. Za surovinu jsou považovány zeminy s obsahem montmorillonitu p řes 80 % a s vým ěnou kationt ů p řes 38 mol/ kg. Na základ ě vým ěny kationt ů (KVA) byly vyhodnoceny celkem 3 technologické typy suroviny. Typy SB1 a SB2 jsou využitelné jako slévárenské bentonity. Bentonit typu SB3 se využívá na výrobu steliva pro drobná zví řata. Významným d ůvodem pro realizaci zám ěru je rovn ěž fakt, že v těsném sousedství zám ěru provozuje oznamovatel výrobní závody pro zpracování obou typ ů suroviny. Závod pro zpracování bentonitu na DP Boži čany navazuje a po rozší ření DP bude ležet p římo v něm. Plavírna kaolinu je vzdálena 1 km od hranice rozší ření DP po zpevn ěné ú čelové komunikaci, která pouze v 1 míst ě k říží ve řejnou komunikaci – silnici II. t řídy. Dopravní náklady a související environmentální vlivy jsou tak minimalizovány. Všechna za řízení jsou pr ůběžn ě modernizována a jsou na vysoké technologické úrovni. Přehled zvažovaných variant a d ůvody pro jejich výb ěr, resp. odmítnutí Lokalizace zám ěru vychází z polohy ložiska nerostné suroviny. Poloha zám ěru je tedy z tohoto hlediska invariantní. Východní část DP Boži čany p ředstavuje poslední úsek ložiska Boži čany-Osmosa-jih s dostate čnými geologickými zásobami bilan čních kaolin ů. V ětšina zásob je soust řed ěna v rozsáhlé elevaci kaolinového rezidua sm ěru SSZ–JJV, kde hlava bilan čních kaolin ů je situována na úrovni 430 m n. m. Za východním i za západním svahem elevace se hlava kaolinového profilu pono řuje k úrovni 405–408 m n. m., báze suroviny je situována na kót ě 390 m. Z této situace také vychází technické řešení zám ěru, které p říliš neumož ňuje reálné varianty. Zám ěr je proto navržen tak, aby bylo umožn ěno maximální hospodárné využití zásob ložiska p ři sou časné minimalizaci záboru p ůdy a minimalizaci negativních vliv ů. Opat ření pro minimalizaci vliv ů jsou p řitom již sou částí zám ěru, jako nap ř. vybudování ochranného valu po celém obvodu lomu. Při posuzování dopad ů zám ěru na životní prost ředí jsou uvažovány dv ě varianty, a to varianta projektová – po čítá s realizací zám ěru a nulová – p ři níž nedojde k uskute čnění zám ěru.

Nulová varianta (varianta V 0) je referen ční variantou (nikoli variantou zám ěru). Popisuje stav v případ ě, že nedojde ke rozší ření DP a povolení hornické činnosti zp ůsobem, jak je popisováno ve variant ě projektové a ložisko nebude dot ěženo. Varianta slouží k porovnání vliv ů souvisejících s realizací zám ěru (hluk, zne čišt ění ovzduší, doprava, krajinný ráz atd.), resp. pro stanovení jejich kvalitativních a kvantitativních rozdíl ů a vyhodnocení celkové významnosti vliv ů varianty projektové.

Projektová varianta (varianta V P) popisuje stav, kdy dojde k realizaci zám ěru. Bude probíhat t ěžba kaolinu a bentonitu s dále popsaným pr ůběhem realizace a technologickým řešením. Popis projektové varianty v četn ě vstup ů a výstup ů je uveden v příslušných kapitolách části B tohoto oznámení.

17 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

6. Popis technického a technologického řešení zám ěru Z technologického hlediska je posuzovaný zám ěr složen z dále popsaných technologických celk ů: 1) Ochranná a kompenza ční opat ření v rámci p řípravy zám ěru a p ři jeho provozu 2) Otvírka a p říprava ložiska 3) Dobývání 4) Expedice 5) Sanace a rekultivace 1) Ochranná a kompenza ční opat ření v rámci p řípravy zám ěru a p ři jeho provozu Sou částí zám ěru jsou též opat ření realizovaná v jeho p řípravné fázi či p ři provozu . Tato opat ření vychází z posouzení vliv ů na jednotlivé složky životního prost ředí a jejich účelem je minimalizovat či kompenzovat tyto vlivy. Opat ření pro minimalizaci vlivu na vody: • Před zahájením hornické činnosti v rozší řeném DP bude vyhlouben hydrogeologický vrt hloubky cca 15-20 m pro ov ěř ení propustnosti hornin sv. od DP; vrt bude poté sloužit jako trvalý monitorovací objekt. Vrt je doporu čeno vyhloubit mezi východním okrajem DP a chatovou kolonií jižn ě od Boži čan, poloha vrtu a jeho technické řešení je uvedeno v hydrogeologickém posouzení (Koroš, 2015, p říloha č. 4) Tímto vrtem bude dopln ěn druhý pozorovací vrt navržený pro monitoring vliv ů t ěžby v rozší ření DP Mírová. Bude tak možno sledovat kumulativní vlivy t ěžby v DP Boži čany a DP Mírová. • Před zahájením hornické činnosti v rozší řeném DP bude provedeno komisionelní zam ěř ení hladin, hloubek a úrovní odm ěrných bod ů u všech dostupných studní chatové kolonie jižn ě od Boži čan. • Na obou pozorovacích vrtech a studni ST-1, pop ř. na vybraných studních v chatové kolonii jižn ě od Boži čan, bude p řed zahájením hornické činnosti v rozší řeném DP zahájeno pozorování stav ů hladin, které bude dále provád ěno v intervalech cca 4x ro čně po celou dobu realizace t ěžby. Výsledky m ěř ení budou zpracovávány do stru čných ro čních zpráv. • Sou částí zám ěru je zachování stávajícího monitoringu vypoušt ěných d ůlních vod. Popis monitoringu je uveden v kapitole B.III.2. Opat ření pro minimalizaci vlivu na p řírodu: • Jako náhrada za zni čení n ěkolika trnitých ke řů (biotop ťuhýka obecného) bude provedena p řed zahájením hornické činnosti výsadby min. 10 trnitých ke řů (r ůže šípková, trnka obecná). Výsadba bude provedena na nedot čené části plochy č. 3 (viz dále vliv na živo čichy) nebo na územích již dot ěžených a p řipravených k rekultivaci. Ke ře nesmí být p říliš hust ě vysázené (v rozmezí cca 15 m od sebe) a je vhodné je pro řezávat (po 3-4 letech) a zabránit jejich zastín ění stromy. • Před dot čením plochy s výskytem mravenc ů Formica rufa (plocha č. 4 dle biologického posouzení) provést transfer hnízda na vhodné místo (nap ř. oslun ěný okraj lesního porostu) v blízkém okolí. Na náhradní ploše se nesmí vyskytovat stejné ani konkuren ční druhy mravenc ů. B ěhem prvních dvou let po transferu je nutné o hnízdo aktivn ě pe čovat (osekávání vegetace, p řekrývání klestem apod.).

18 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

• Další opat ření pro minimalizaci a kompenzaci vliv ů na p řírodu jsou uvedena pod bodem 5) této kapitoly, jsou sou částí sanace a rekultivace. Opat ření pro minimalizaci vlivu na akustickou situaci a ve řejné zdraví: • Před zahájením výstavby ochranných val ů v blízkosti obytné zástavby seznámit její obyvatele s délkou a charakterem t ěchto prací. Znají – li ob čané zasaženi hlukem ú čel a smysl hlu čné činnosti, pak je jejich reakce na tento hluk p řízniv ější a minimalizuje se tak stresová reakce a nepohoda. Výstavba ochranných val ů bude znamenat ochranu obytných objekt ů také proti zvýšené hlukové zát ěži p ři n ěkolikaleté hornické činnosti, a proto by výstavba t ěchto val ů m ěla být obyvateli nejbližší obytné zástavby ne-li vítána, tak alespo ň akceptována. Vhodné je ustanovení kontaktní osoby, na kterou se mohou ob čané obracet se svými p řípadnými stížnostmi, žádostmi a dotazy; kontaktní údaje je vhodné vyv ěsit viditeln ě nap ř. k vjezdu do t ěžebny. • Po p řechodu do režimu b ěžného provozu hornické činnosti rozší řené SV části DP Boži čany provést kontrolní m ěř ení hluku v chrán ěném venkovním prostoru nebo v chrán ěném venkovním prostoru stavby Boži čany č. p. 120; pokud by toto kontrolní měř ení hluku neprokázalo spln ění hygienického limitu, bude nezbytné p řijmout příslušná protihluková opat ření spo čívající nap ř. v úprav ě parametr ů ochranných val ů (jejich navýšení). 2) Otvírka a p říprava Vlastní t ěžb ě budou p ředcházet skrývkové práce, které jsou vždy provád ěny po etapách a s dostate čným p ředstihem p řed vlastní t ěžbou. S ohledem na ochranu pták ů (§5a zák. č. 114/1992 Sb.) bude odstran ění d řevin i skrývka ornice provád ěna pouze v mimohnízdním období tj. od konce zá ří do února. Vzhledem k tomu, že se jedná o pokra čování t ěžby v rozt ěženém lomu nebude otvírka provedena samostatn ě z povrchu, ale skrývkové práce budou plynule postupovat ze sou časné těžební jámy východním a jihovýchodním sm ěrem. V nadloží ložiska kaolinu se nachází kvartérní a terciérní zeminy. Skrývka se skládá z ornice a ostatní skrývky. Mocnost ornice se pohybuje v pr ůměru do 0,3 m, skrývka ornice bude provád ěna v jednom skrývkovém řezu. Ornice bude shrnuta buldozerem na podélné deponie, ze kterých bude za pomoci rypadel a kloubových dampr ů odvážena na místo ur čení – deponie. P řípadn ě m ůže být rovnou buldozerem hrnuta na tyto deponie. Deponie budou vybudovány po celém obvodu rozší řené plochy t ěžby (viz obr. č. 3). Vzhledem k relativn ě krátké dob ě trvání zám ěru m ůže být pro budování t ěchto val ů využita práv ě ornice, aniž by došlo k její zásadní degradaci dlouhodobým uložením. Deponie ornice tvo řící ochranné valy budou zatravn ěny a bude provád ěna údržba kosením. Ochranné valy mají navrženou výšku 5 m a ší řku 10 – 15 m. Tyto parametry mohou být na základ ě od ůvodn ěného zjišt ění (nap ř. protihluková funkce) upraveny, tak aby plnily dostate čnou ochranu pro okolní zástavbu. Vzhledem k délce trvání zám ěru bude skrývka ornice provedena v cca 2 - 3 etapách, vždy pro 2 – 3 roky t ěžby. Skrývka ornice bude vždy provád ěna v mimovegeta čním období. V jižní části rozší ření DP nejsou pozemky zem ědělského p ůdního fondu. Jedná se o ostatní plochu porostlou mimolesní zelení. P ři skrývce v této ploše bude postupováno obdobn ě jako u ZPF. Nejd říve bude provedeno smýcení porost ů a následn ě skrývka humózních zemin, které budou op ět uloženy na ochranných val.

19 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Vzhledem k celkové projektované délce ochranného valu (cca 1,5 km) bude pro jeho budování použita i ostatní (nehumózní) skrývka. Deponie ornice však musí být odd ělena aby nedošlo k jejímu smísení s ostatními zeminami a tím i znehodnocení. Mocnost ostatní skrývky dosahuje na ložisku až 35-ti metr ů, v pr ůměru pak 18-22 m. Složení ostatní skývky je variabilní. Obsahuje jíly, písky a další nevhodné složky, které budou přímo využity k rekultivací d říve zasažených území, zejména vlastního lomu Osmosa. Skrývky tak budou pr ůběžn ě ukládány na provozovanou vnit řní výsypku lomu Osmosa. Skrývka se bude t ěžit až v sedmi skrývkových řezech. Výška jednoho skrývkového řezu bude maximáln ě 5 m. Odstup hlavy spodního skrývkového řezu a paty vrchního skrývkového řezu musí být v postupu t ěžby minimáln ě 10 m. V záv ěrném svahu potom 25 m. Optimální mechanizací pro skrývkové práce je pásové lopatové rýpadlo v kombinaci s kloubovými (velkokapacitními) nákladními automobily (dumpery). Skrývkové práce budou provád ěny rypadly s obsahem lžíce 2,6 m 3. Odvoz skrývkových hmot na vnit řní výsypku lomu je zajišt ěn dampry o obsahu korby 16 m 3 a podle pot řeby i nákladními terénními automobily. Provád ění skrývkových prací bude etapovité v návaznosti na postup t ěžby v jednotlivých letech. Celkem bude t řeba p řemístit 2 735 000 m 3 nadloží, z čehož však část bude tvo řena bentonitem. Bentonit bude odvážen p řes lom Osmosa ke zpracování do provozovny ležící v ploše severního rozší ření DP Boži čany, tak jako doposud. Provád ění skrývkových prací se p ředpokládá po dobu 5 let. Ro čně bude tedy t řeba p řemístit cca 550 000 m3 hmoty, z čehož v ětšina budou tvo řit skrývkové hmoty ukládané na vnit řní výsypku a menší část bentonit odvážený ke zpracování (cca 40 000 m 3). Pr ůměrná délka odvozu bude cca 600 m. V ploše navrhované t ěžby v JV rozší ření DP v blízkosti p říjezdové ú čelové komunikace leží stávající technické a sociálního zázemí oznamovatele (Osmosa - Jind řich). Toto zázemí bude provozováno nadále, až do doby, kdy hranice t ěžby dosáhne této plochy. Poté bude zázemí zrušeno a nahrazeno stávajícím areálem oznamovatele – plavírnou v Boži čanech. Zázemí nebude p řemis ťováno ani nov ě budováno v jiné lokalit ě. Tabulka č. 2: Kapacita stroj ů pro skrývkové práce Pr ůměrná ro ční t ěžba skrývky 550 000 m 3 Denní t ěžba skrývky (250 dní rok) 2 200 m 3 Hodinová t ěžba (10 – 12 hodin/den) 200 m 3 Hodinová výkonnost hydraulického rýpadla (objem lžíce 2,6 m 3, 312 m 3 pracovní cyklus cca 30 sec, tzn. 120 cykl ů/hod) Pot řebný po čet rýpadel 1 Nosnost vozidla/objem korby NA (dumper) 13 - 16 m 3 Denní kapacita 1 NA (10-12 hod/den) 480 m 3 Pot řebný po čet NA 5 V rámci t ěžby skrývek je zapo čítána i t ěžba bentonitu a jeho odvoz do úpravny. Technologie t ěžby i odvozová trasa jsou prakticky totožné. 3) Dobývání Mocnost kaolinového profilu se pohybuje od cca 5 m až do cca 30 m. T ěžba bude probíhat v jednotlivých t ěžebních etážích o celkové výšce jedné etáže 5 m. Odstup hlavy spodní t ěžební etáže a paty vrchní t ěžební etáže musí být v postupu t ěžby minimáln ě 5 m.

20 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Ro ční kapacita hrubé t ěžby je plánovaná ve výši cca 130 tis. tun kaolinu. T ěžba suroviny bude probíhat až v 6ti t ěžebních řezech (etážích). T ěžba m ůže být provád ěna i selektivn ě s ohledem na kvalitativní parametry t ěžené suroviny. Pro tento ú čel mohou být případn ě z řizovány i další pracovní etáže o nižší mocnosti. Vlastní t ěžba bude zajišt ěna pomocí lžícových rýpadel o objemu lžíce do 1,5 m 3 bez použití trhacích prací. Rýpadla surovinu rozruší a naloží na p řistavený nákladní automobil. Generální svah lomu je daný úhlem, který svírá spojnice hlavy nejvyššího řezu a paty nejspodn ějšího řezu s vodorovnou rovinou. Generální svah tvo řený zeminami se zjistí na základ ě mechaniky zemin s ohledem na jejich mechanické vlastnosti a z rozm ěrů jednotlivých řez ů s přihlédnutím na použitou dobývací metodu, dobývací stroje a dopravní za řízení. Parametry t ěžebních a skrývkových řez ů, které jsou stanoveny s ohledem na geologické pom ěry ložiska s p řihlédnutím na použitou dobývací metodu a parametry nakládacích stroj ů, uvedené v těžební studii je nutné považovat za p ředb ěžné. Standardn ě se vypo čítává generální svah lomu v bo čních a kone čných záv ěrných svazích a generální svah lomu v období provozu/t ěžby – svahy do časného charakteru. Úhel generálního svahu musí zohled ňovat stupe ň bezpe čnosti, který je dán pro svahy trvalého charakteru 1,5 a pro svahy do časného charakteru 1,3. Vzhledem k charakteru skrývky a suroviny byl v těžební studii stanoven úhel generálního svahu lomu v bo čních a kone čných záv ěrných svazích na hodnotu 1:4 až 1:6, což odpovídá úhlu generálního svahu 14° - 9°30´. Sklon jednotlivých skrývkových a t ěžebních řez ů, se bude pohybovat v úhlu 50° - 55°, což odpovídá sklonu svahu 1:1,2 – 1,3. Hornická činnost je v sou časnosti povolena rozhodnutím OBÚ v Sokolov ě (rozhodnutí ze dne 5.12.2007, č.j. 2953/I/511/Ing.Ct/07). V rozhodnutí jsou uvedeny, mimo jiné, následující podmínky, které budou pravd ěpodobn ě platné i pro pokra čování hornické činnosti: • vzdálenost paty výsypky, která bude řádn ě odvod ňována, nebude od místa dobývání menší jak 20 metr ů a bude zajiš ťovat dostate čný prostor pro bezpe čné dobývání, nakládání a dopravu, • přístupové cesty do lomu a horní hrana skrývky lomu bude zajišt ěna proti vstupu nepovolaných osob, • bude provád ěno řádné odvodn ění p ředpolí lomu, jednotlivých řez ů a výsypkových stup ňů , • v pr ůběhu t ěžby v prostoru výskytu uhelné sloje a p ři zakládání materiálu z uhelné sloje do spodních vrstev vnit řní výsypky bude zajišt ěna prevence proti vzniku zápar a oh ňů . Vzniklé zápary a ohn ě budou neprodlen ě likvidovány, • při zne čišt ění vozovky silnice II/209 zp ůsobené p řepravou hmot z lomu Osmosa bude provedeno její bezodkladné vy čišt ění. Pr ůběžn ě bude provád ěno i vy čišt ění silni čního p říkopu od splavených ne čistot z povrchu ú čelových komunikací a povrchu silnice II/209. Tabulka č. 3: Kapacita stroj ů pro t ěžbu kaolinu Pr ůměrná ro ční t ěžba kaolinu 130 000 t Denní t ěžba (250 dní rok) 520 t Hodinová t ěžba (8 hodin/den) 65 t

21 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Hodinová výkonnost b ěžného typu hydraulického rýpadla 180 m 3 (objem lžíce 1,5 m 3, pracovní cyklus cca 30 sec, tzn. 120 cykl ů/hod) Pot řebný po čet rýpadel 1 Pr ůměrná ro ční čistá t ěžba kaolinu (k odvozu do plavírny) 114 000 t Pr ůměrný denní odvoz do plavírny 456 t Nosnost vozidla/objem korby (terénní NA) 20 t Denní kapacita 1 NA (8 hod/den) 320 t Pot řebný po čet NA 2 4) Expedice a úprava suroviny Surovina bude rýpadlem rozrušena a naložena na p řistavený nákladní automobil (dumper). Expedi ční trasa suroviny povede po vybudovaných zpevn ěných lomových komunikacích na stávající ú čelovou komunikaci oznamovatele vedoucí do stávající provozované úpravny kaolinu v Boži čanech. Ú čelová komunikace k říží silnici II/209 a ve větší části trasy v četn ě prostoru samotného lomu Osmosa až do úpravny je opat řena asfaltovým bezprašným povrchem. Pr ůměrná délka odvozové trasy kaolinu od místa nakládky po úpravnu v Boži čanech bude 2,2 km, z toho 1 km po asfaltové komunikaci. Bližší údaje o doprav ě jsou uvedeny v kapitole B.II.4. Kaolin je dále upravován v plavírn ě v Boži čanech. Sou částí zám ěru není jakákoliv zm ěna technologie či kapacity úpravny. Jak již bylo uvedeno výše, bentonit bude dobýván v rámci skrývkového hospodá řství. Ten bude odvážen do úpravny bentonitu. Sou částí posuzovaného zám ěru op ět není žádná zm ěna kapacity či technologie úpravy bentonitu. 5) Sanace a rekultivace Sanace a rekultivace lomu Osmosa je řešena dokumentem Plán rekultivace DP Boži čany, DP Boži čany II (Ekoservis, 1992). Tento Plán rekultivace byl schválen Okresním úřadem Karlovy Vary (OkÚ), referátem životního prost ředí dne 27.4.1994 pod č.j. ŽP/1180/94-201/1. Tento plán rekultivace vychází ze zadání řešit sanaci a rekultivaci pom ěrn ě velkého jámového lomu, horizontáln ě zna čně členitého s obvodem jámy 3 650 m a rozm ěry 1 225 m ve východo-západním sm ěru a 1 040 m v severo-jižním sm ěru. Vzhledem k tomu, že část skrývek byla ukládána po celou dobu t ěžby na Smolnickou výsypku sousedního hn ědouhelného dolu, je deficit hmot v těžební jám ě v ětší než ten, který by odpovídal prostému úbytku zásob kaolinu a bentonitu. Geometrické parametry antropogenní formy reliéfu dané zp ůsobem t ěžby a skrývkovým hospodá řstvím jednozna čně p ředur čovaly plochu vodní nádrže zatopené zbytkové jámy, která se v roce 1992 p ředpokládala 31,47 ha a lesnickou rekultivaci částí záv ěrných svah ů t ěžby a výsypky nad vodní hladinou (4,11 ha). Pouze bylo nutno rozhodnout pom ěr zem ědělské a lesnické rekultivace na hlav ě vnit řní výsypky (33,88 ha). Vzhledem k množství disponibilní ornice bylo rozhodnuto provést zem ědělskou rekultivaci na ploše 10,59 ha a lesnickou na ploše 23,1 ha. Byl tak p ředpokládán vznik lesního pásu o ší řce 140 - 220 m kolem západní části um ělé vodní nádrže, který bude nutným ekologickým zázemím pro biologickou aktivizaci této vodní nádrže a p ředpokladem pro vytvo ření biologického centra místního systému ekologické stability území.

22 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Obrázek č. 4: Plán rekultivace DP Boži čany, DP Boži čany II (Ekoservis, 1992).

Plán rekultivace uvažoval s ustálením vodní hladiny na kót ě 430 m n.m. Původní návrh Plánu rekultivace uvažoval s hloubkou vzniklé vodní nádrže teoreticky a lokáln ě až do 50 m. Dle požadavku OkÚ Karlovy Vary však byla provedena zm ěna s tím, že maximální hloubka m ůže být pouze 10 m, uvažovalo se tedy s dosypáním lomu skrývkovými hmotami z nové otvírky lomu Mírová. Takto byl také plán rekultivace v roce 1994 schválen. Důvodem zavezení byla obava, že nádrž o hloubce až 50 m nebude možno biologicky oživit. Lze však konstatovat, že v sou časné dob ě lze tyto obavy považovat za p řekonané. V roce 2001 byla v rámci schvalování nového POPD schválena zm ěna rozsahu ploch a zp ůsobu rekultivace oproti p ůvodnímu Plánu rekultivace. Podle souhlasného stanoviska s aktualizovaným plánem rekultivace v DP Boži čany a DP Boži čany II, který vydal OkÚ Karlovy Vary čj.: ŽP/2323/2001 ze dne 28.11. 2001, z ůstává podíl zem ědělské rekultivace v novém návrhu v podstat ě zachován, m ění se pom ěr mezi lesnickou a hydrickou rekultivací a to navýšením ploch lesnické rekultivace na 46,3 % (p ůvodn ě 39,3 %) v neprosp ěch hydrické rekultivace (p ůvodn ě 45,4 %, nov ě 38,9 %). Dále je dán souhlas se zahrnutím plochy bývalé Autovýsypky KSNP do plochy lesnické rekultivace. Oproti p ůvodnímu plánu rekultivace jsou zde dopln ěny ješt ě plochy uvnit ř DP, sousedící s lomem, které nebudou hornickou činností p římo dot čeny, avšak bude provedena jejich kone čná úprava a napojení na okolní rekultivované plochy.

23 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Obrázek č. 5: Aktualizovaný plán rekultivace DP Boži čany, DP Boži čany II (2001).

Prostor DP Boži čany a DP Boži čany II v četn ě ploch mimo DP, které sousedí s lomem, bude tedy dle schválené dokumentace rekultivován t ěmito zp ůsoby: a) zem ědělská rekultivace Zem ědělská rekultivace je na vržena na plochách s mírným sklonem do 5 % v rozsahu, který umožní na takto rekultivované plochy navést vrstvu ornice o tlouš ťce 40 cm. Tato mocnost je p ředpokladem úsp ěšné biologické rekultivace na plnohodnotnou zem ědělskou půdu. Ornice bude navezena na urovnaný povrch a rozprost řena dozery. Na základ ě dlouholeté zkušenosti zem ědělských rekultivací po t ěžb ě karlovarských kaolin ů a navrhl projektant 5letý rekultiva ční osevní postup. Jako nejvhodn ější plodiny byly do meliora čního osevního postupu za řazeny jetelotrávní a vojt ěškotrávní sm ěsky. Ko řenový systém t ěchto plodin plní svojí funkci strukturotvornou i propojení vrstvených zemin. Luskovinoobilní sm ěsky jsou za řazeny p ředevším na zelené hnojení. b) lesnická rekultivace Lesnická rekultivace zaujímá dle sou časného návrhu nejv ětší podíl rekultivované plochy. Návrh op ět vychází ze zkušenosti lesnických rekultivací po těžb ě na Skalensku a Karlovarsku. Pro lesnickou rekultivaci se neuvažuje s celoplošným rozprost řením zúrodnitelných vrstev, proto je doporu čeno použití obalovaných sazenic k výsadb ě. Zalesn ění je navrženo následujícím zp ůsobem: • výsadba sazenic do jamek 35 x 35 cm, • skladba d řevin: borovice lesní 70 %, dub červený 20 %, mod řín evropský 10 % • v břehovém pásu hydrofilní d řeviny a ke ře,

24 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

• plánované vylepšení výsadby 30 – 40 %, • ochrana proti okusu, hnojení, • 10letý cyklus po zajišt ění lesní kultury. c) hydrická rekultivace Zbytková jáma bude zatopena vodou. Projektant rekultivace konstatuje velmi dobrou biologickou i chemickou kvalitu vodních nádrží po těžb ě kaolinu. Hloubka vodní plochy vychází z prokazateln ě dostupné kubatury zemin. V p řípad ě zd ůvodn ěné pot řeby snížení hloubky vodní nádrže je reálné získat v pr ůběhu t ěžby dopl ňkový zásypový materiál pro zvýšení dna lomu: • Před dokon čením t ěžby na lokalit ě bude p řipravená otvírka náhradního ložiska, jehož skrývkový materiál bude možno použít. • Možno využít inertního materiálu nap ř. výkopového ze staveb širšího okolí. • Již v pr ůběhu t ěžby lze do nejhlubších vyt ěžených partií lomu ukládat hydraulicky šliku (p řípadn ě lisovanou šliku). Z výše uvedených 3 možností byla již v minulosti realizována ta první. Do lomu Osmosa byly ukládány skrývkové materiály z otvírky DP Mírová. Do budoucna oznamovatel po čítá i s uložením části skrývek z rozší řeného DP Mírová (ložisko Boži čany-Smolnice- východ). P řesné množství však není v sou časné dob ě známo. Šlika se v rámci sanace lomu nikdy nepoužívala a používat se nebude. Ostatní inertní zeminy je možno využít pouze pokud budou spln ěny požadavky zákona č. 185/2006 Sb,., o odpadech v platném zn ění a vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpad ů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a zm ěně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Konkrétní zp ůsob následného využití hydrické rekultivace není v Plánu rekultivace řešen s tím, že ho bude možno ur čit až p řed vlastní realizací kone čné rekultiva ční etapy. Krom ě ekologické a krajinotvorné funkce se uvádí možnost mnoha dalších využití vodní plochy (sportovní, rekrea ční, závlahové, dr ůbeží farmy atp..), zejména pak pro rybni ční hospodá řství. Detaily technického řešení vodní plochy a okolí nejsou p říliš konkretizovány. Grafické ztvárn ění verze Plánu rekultivace z roku 2001 (viz p ředchozí obrázek), je spíše schématické. Pouze je uvedeno, že profil b řehové linie je nutno řešit mírn ějším sklonem jako ochranu p řed abrazí a erozí. Dopln ění požadavk ů na sanaci a rekultivaci v důsledku rozší ření DP Boži čany V rámci p řípravy projektu rozší ření DP Boži čany je zpracováván nový souhrnný plán sanace a rekultivace (nový SPSR). Nový SPSR je zpracováván komplexn ě pro celý lom Osmosa v DP Boži čany a DP Boži čany II a zahrnuje i dot čené plochy mimo DP. Po schválení tento nový SPSR nahradí dosud platné dokumenty, nicmén ě musí výše uvedený a schválený zp ůsob sanace a rekultivace lomu respektovat. Vzhledem k tomu, že došlo od doby zpracování citovaných dokument ů k posunu znalostí a zkušeností s rekultivacemi budou do nového SPSR implementovány také následující požadavky: 1. Vzhledem k tomu, že v ploše rozší ření DP jsou i pozemky vedené v katastru nemovitostí jako ostatní plocha, tedy bez nutnosti zem ědělské či lesnické rekultivace, bude část dot ěžené plochy ponechána proces ům p řirozené sukcese (eventueln ě

25 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

s inicializa ční výsadbou). P řednostn ě p ůjde o plochy navazující na vodní plochu a plochy o vyšším sklonu. Na tyto plochy nebudou naváženy žádné humózní zeminy. 2. V rámci vodní plochy bude vymezeno litorální pásmo s velmi mírným sklonem dna maximáln ě 1:10. V sousedství hlavní vodní plochy budou vytvořeny drobné vodní plochy či deprese, kde bude umožn ěn vývoj mok řadních spole čenstev. 3. V rámci navržené lesnické rekultivace se nepo čítá se za řazením všech t ěchto ploch takto zrekultivovaných ploch do pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa (PUPFL), jelikož p řed t ěžbou se z větší části nejednalo o lesní pozemky. Pro tyto plochy proto byla provedena zm ěna druhového složení i zp ůsobu výsadby navrženého lesnické rekultivace. Byla navržena p řirozen ější druhová skladka se stanovištn ě vhodnými dřevinami, výsadba d řevin bude skupinová bez pravidelného sponu. Základní myšlenkou p ři založení nového lesa je preferovat ekologický a environmentální přínos tohoto biotopu p řed ekonomickým ziskem. 4. V rozsahu dot čených ploch zem ědělského p ůdního fondu (ZPF) bude provedena zem ědělská rekultivace s návratem pozemk ů do ZPF. 5. Pro zp řístupn ění území p římo z obce Boži čany bude obnovena stávající polní cesta včetn ě obnovení doprovodné liniové zelen ě. Bude tak vytvo řen vhodný p řístup do centrální části rekultivovaného DP Božičany, zejména k nové vodní ploše bez nutnosti využívat pro p ěší či cyklisty silnici II/209. 6. Vodní plocha nebude primárn ě ur čena k rekreaci, tj. nap ř. k hromadnému organizovanému koupání či vodním sport ům, nicmén ě toto využití nelze vylou čit a v přim ěř ené mí ře ho lze i podpo řit (plocha menší pláže, sí ť cest, drobný mobiliá ř pro odpo činek apod.). Při akceptování výše uvedených požadavk ů bude zvýšen d ůraz na p řírodní rekultivaci lomu Osmosa, která vhodn ě doplní p ůvodní schválenou rekultivaci s velkým podílem klasických lesnických a zem ědělských zp ůsob ů rekultivace. Na následujícím obrázku je p ředstaven ideový návrh zp ůsobu sanace a rekultivace lomu Osmosa. Ve fázi zpracování dokumentace k posouzení vliv ů na životní prost ředí není předkládán detailní plán sanace a rekultivace. Má se za to, že zde uvedené informace jsou zcela posta čující pro možnost posouzení vlivu sanace a rekultivace na jednotlivé složky životního prost ředí. Exaktn ější plán sanace a rekultivace není možno zpracovat zejména z důvodu neznalosti přesných ploch jednotlivých typ ů rekultivace a objem ů hmot. Předpokládá se totiž, že do prostoru vyt ěženého lomu Osmosa bude krom ě vlastních skrývkových materiál ů ukládána také část skrývek vyt ěžených v sousedním DP Mírová. Některé parametry sanace a rekultivace, jako definitivní rozsah vodní plochy, její hloubka, sklony svah ů apod., budou tedy známy až p ři dokon čování t ěžby či v pr ůběhu sana čních prací. Ideový návrh sanace a rekultivace bude dále precizován v rámci projektové p řípravy zám ěru, a to jako Souhrnný plán sanace a rekultivace pro řízení o rozší ření DP, Plán rekultivace k žádosti o odn ětí pozemk ů ze ZPF a Plán sanace a rekultivace jako sou část POPD k řízení o povolení hornické činnosti. P ři této činnosti budou zohledn ěny požadavky a doporu čení p říslušných orgán ů státní správy a dalších subjekt ů, které se budou p říslušných řízení ú častnit (Obvodní bá ňský ú řad pro území kraje Karlovarského, Krajský ú řad Karlovarského kraje, Magistrát m ěsta Karlovy Vary, M ěstský ú řad Sokolov, Povodí Oh ře s.p. a další). Při schvalování zp ůsobu rekultivace v rozší řené části DP Boži čany je též nutno respektovat požadavky m ěsta Chodov a zejména obce Boži čany, v blízkosti jejíž zástavby

26 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

zám ěr leží. Rekultivovaný lom se tak m ůže stát zázemím nap ř. pro sportovn ě rekrea ční vyžití obyvatel. Obrázek č. 6: Ideový návrh zp ůsobu sanace a rekultivace lomu Osmosa

Tabulka č. 4: P řibližný výkaz ploch jednotlivých druh ů rekultivace dle p ředchozího obrázku (v ha). Uvnit ř V ploše Druh rekultivace DP Boži čany a rozší ření Mimo DP Celkem DP Boži čany II DP Boži čany Navržená – sukcese 14,8 1,7 0,0 16,5 Navržená – lesnická 22,4 9,4 2,9 34,7 Navržená – zem ědělská 7,8 6,5 0,0 14,3 Navržená – vodní plocha 18,3 0,0 0,0 18,3 Provedená – lesnická 6,9 0,0 4,0 10,9 Provedená – zem ědělská 3,7 0,0 0,0 3,7 Nedot čeno H Č 14,8 0,0 0,0 14,8 Celkem 88,7 17,6 6,9 113,2 Jak již bylo výše uvedeno, čísla nelze považovat za absolutní a kone čná K jednotlivým plochám lze uvést základní zásady pro jejich navrhování a provád ění: 1. Sukcese Po provedené sanaci z ůstanou svahy nad vodí hladinou a plochy v okolí vodních ploch bez vegeta čních úprav a budou ponechány procesu sekundární sukcese. Biologická rekultivace bude spo čívat pouze v založení inicializa ční roztroušené výsadb ě d řevin. Výsadba bude provedena skupinov ě a solitern ě bez pravidelného sponu, porost s většími nepravidelnostmi se spíše p řiblíží stavu porostu ve volné p řírod ě. Na konkrétní plochy budou

27 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih vysazovány d řeviny dle jejich ekologických nárok ů, a to p ředevším v závislosti na vláhových pom ěrech, zastín ění, sklonitosti terénu, množství a kvalit ě p ůdy, do nichž budou vysazovány. V břehovém pásmu bude provedeno zapíchání řízk ů vrb. Ve vhodných partiích bude vytvo řen náhradní biotop ke řových porost ů pro bramborní čka hn ědého a ťuhýka obecného. Toto kompenza ční opat ření bude respektovat doporu čení biologického posouzení (Véle, 2014). Sou částí sanace a rekultivace v těchto plochách bude i následný monitoring a pr ůběžná likvidace nálet ů nevhodných d řevin (akáty) a nevhodných druh ů bylin a trav. Tabulka č. 5: Druhy d řevin vhodné pro inicializa ční výsadbu v plochách sukcese

Druhy ( český název) Druhy (latinský název) Růže šípková Rosa canina Trnka obecná Prunus spinosa Krušina olšová Frangula alnus Líska obecná Corylus avellana Olše lepkavá Alnus glutinosa Lípa malolistá Tilia cordata Vrba Salix spp. 2. Lesnická rekultivace – skupinová výsadba d řevin Lesnická rekultivace je charakterizována dv ěma fázemi. První z nich, tvo ří mechanická a chemická p říprava p ůdy a vlastní výsadba d řevin. Základní myšlenkou p ři založení nového lesa je preferovat ekologický a environmentální p řínos tohoto biotopu p řed ekonomickým ziskem. Cílem výsadby je respektovat p řirozenou d řevinou skladbu se stanovištn ě vhodnými dřevinami. Druhou fází lesnické rekultivace je následná p ěstební pé če, která se skládá z vylepšování provedených výsadeb, hnojení kultur, okopávání, ožínání, ochrany proti zv ěř i, závlah a podle pot řeby z pro řezávek a p řípadn ě i tvarových řez ů. Cílová skladba bude zahrnovat smíšené porosty bez použití nesmíšených porost ů p řípravných. D ůvodem je snaha o větší význam a p ůsobení p řírodních vliv ů a postup ů. Nejvhodn ějším obdobím k výsadb ě sazenic je jaro a nejvhodn ější v ěk sazenice k jamkové výsadb ě je 2 – 3 roky. Vysp ělejší sazenice se používají spíše výjime čně a spíše p ři dosadbách. Při skupinové výsadb ě, která není brána jako hospodá řský les, není nutné dodržet pravidelný spon. P řesné dodržení vzdálenosti mezi d řevinami není ani ú čelné ani nutné, porost s většími nepravidelnostmi se spíše p řiblíží stavu porostu ve volné p řírod ě. Tvary jednotlivých skupin je nutno poupravit nap ř. na hran ě svahu - pro zamezení eroze je - vhodné nahustit výsadbu ke řů . Pom ěr strom ů ku ke řů m bude cca 3:2. Návrh druhové skladby se opírá o druhovou skladbu přirozených spole čenstev na místech s podobnými p řírodními podmínkami a o druhovou skladbu porost ů v nejbližším okolí. Voleny byly zásadn ě autochtonní druhy d řevin. Prostorová skladba bude vycházet z ekologických nárok ů jednotlivých druh ů d řevin a také z funkcí, kterou mají v daném prostoru zastávat. Výsadby konkrétních d řevin na konkrétní místa bude vhodné upravit až po technické rekultivaci, a to v závislosti na místních pom ěrech (vláhových, sklonitostních aj.)

28 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Tabulka č. 6: Druhy d řevin vhodné pro skupinovou výsadbu v rámci lesnické rekultivace.

Druhy ( český název) Druhy (latinský název) Stromy Borovice lesní Pinus sylvestris Lípa malolistá Tilia cordata Olše lepkavá Alnus glutinosa Bříza b ělokorá Betula pendula Dub zimní Quercus petraea Ke ře Krušina olšová Frangula alnus Líska obecná Corylus avellana 3. Zem ědělská rekultivace Z důvodu p ředpokládaného do časného vyjmutí ploch ze ZPF p řed t ěžbou a p ředpokladu jejich navrácení p ůvodnímu zem ědělskému užívání po provedení sanace a rekultivace, dojde v rámci zem ědělské rekultivace k osevnímu postupu, jež znovu umožní následné p ěstování běžných polních plodin. Cílem zem ědělské rekultivace je znovunavrácení úrodnosti deponované ornice tak, aby mohla být op ětovn ě využívána jako plnohodnotná „živá“ p ůda. D ůležité je propojení podložních zemin s povrchovou vrstvou ornice z hlediska vláhového - podpora kapilární vzlínavosti – což m ůže trvat i n ěkolik let. Základem pro obnovu kvality p ůdy s dostate čným množstvím humusu je nezbytné provedení meliora čního zem ědělského osevního postupu, jehož sou částí je i optimální hnojení zeminy (ornice) organickými hnojivy. 4. Vodní plocha V rámci rekultivace lomu Osmosa se po čítá s vytvo řením vodní plochy. Technickými opat řeními dojde k vytvo ření podmínek nezbytných pro rozvoj biodiverzity, tj. pestrých rostlinných a živo čišných vodních a částe čně i mok řadních spole čenstev. Velmi d ůležité je vytvo ření pob řežní (litorální) vegetace. Litorální pásmo bude vytvo řeno po části obvodu vzniklé vodní nádrže. Práv ě tyto m ělké (litorální) partie, bezprost ředn ě přiléhající na b řehy jsou p řírodov ědecky nejcenn ějšími částmi nádrže a to i s velkým potenciálem do budoucna. Jedná se o část nádrže od dosahu hladiny za b ěžného kolísání až po hloubku cca 0,4 až 0,6 m za normální hladiny. Při vhodném hospoda ření zarostou m ělčiny rychle mok řadní, p řípadn ě litorální vegetací (vysoké ost řice, sítiny, rákos, orobince, zblochan, sk řípinec, ok řehek atd.), které poskytují prostor pro hnízd ění vodních a mok řadních pta čích druh ů, kryt pro larvy obojživelník ů apod. Tyto mok řiny by m ěly plynule p řecházet do okolí nádrže, tj. m ěla by být pokud možno vytvo řena široká p řechodná zóna mezi pob řežím nádrže a okolními biotopy (pás liniové a skupinové výsadby) s postupným přechodem litorální a mok řadní vegetace. Na tyto požadavky je nutno pamatovat p ři projektování konfigurace dna a b řehových partií nádrže.

29 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

V rámci projektování sanace a rekultivace budou dále dodržena následující kompenza ční opat ření pro ochranu krajinného rázu formulovaná zpracovatelem hodnocení vlivu na krajinný ráz: • Břehové partie budoucí vodní plochy diferencovat – horizontáln ě i vertikáln ě roz členit; v maximální mí ře eliminovat nep řirozenou morfologii – p ředevším na p ůvodní úrovni terénu a hran ě t ěžební deprese • V rámci biologické (lesnické) rekultivace realizovat alespo ň v díl čím rozsahu rozptýlené formy výsadeb (skupinov ě v nejednotném sponu, solitéry) • V nov ě zakládaných výsadbách (biotopech) dbát na stanovištní nároky – vylou čit geograficky nep ůvodní druhy (jehli čnany, introdukty apod.); vytvá řet druhov ě, tvarov ě, pop ř. i v ěkov ě diferencované vegeta ční formace • Up řednostnit alespo ň v díl čím rozsahu p řirozenou sukcesi – samovolné ozelen ění ploch • Kontrolovat možný vstup invazních druh ů a v jeho p řípad ě p řistoupit k odpovídajícím zásah ům • Sana ční a rekultiva ční opat ření provád ět na ucelených revitalizace schopných plochách již v pr ůběhu dobývání • Po ukon čení t ěžby odstranit veškerá technická za řízení na povrchu v četn ě deponií skrývek Zázemí lomu, pracovní doba Vzhledem k tomu, že lom neslouží k přímému prodeji výrobk ů jednotlivým zákazník ům, ale produkce je odvážena ke zpracování v úpravnách oznamovatele, není zapot řebí v lomu z řizovat administrativní zázemí. Stávající technické a sociální zázemí lomu (Osmosa - Jind řich), leží na hranici sou časného DP v blízkosti p říjezdové komunikace do lomu. Toto zázemí leží v ploše navrhované t ěžby v JV rozší ření DP. Zázemí bude provozováno nadále, až do doby, kdy hranice t ěžby dosáhne této plochy. Poté bude zázemí zrušeno a nahrazeno stávajícím areálem oznamovatele – plavírnou v Boži čanech. Zázemí nebude p řemis ťováno ani nov ě budováno v jiné lokalit ě. Vzhledem k velkému množství skrývek se po čítá, že skrývkové práce budou probíhat celoro čně v prodloužených sm ěnách. V období skrývek bude skrývaný materiál p řevážen nákladními auty, bude zapot řebí 5 řidi čů a 2 pracovníci pro obsluhu pásového bagru a dozeru. Provád ění skrývek se p ředpokládá po dobu pr ůměrn ě 250 dn ů ro čně v období 5 let. Těžební práce budou probíhat celoro čně v běžných sm ěnách. Budou zapot řebí 2 řidi či a jeden pracovník pro obsluhu pásového bagru. Provád ění t ěžby se p ředpokládá po dobu pr ůměrn ě 250 dn ů ro čně v období min. 5,5 let. Krom ě pracovník ů zajiš ťujících p římo provoz lomu (t ěžba, doprava), je nutno pro provoz lomu uvažovat i další zam ěstnance oznamovatele (vedoucí provozovny, závodní lomu, management apod.) a dodavatele služeb a prací (servis, údržba, m ěř ické a projek ční práce, geologická dokumentace apod.). Přípravné práce (výstavba ochranných val ů) nebudou provád ěny mezi 6. a 7. hodinou ranní. P řípravné a skrývkové práce nebudou provád ěny o víkendech a svátcích.

30 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

7. Předpokládaný termín zahájení realizace zám ěru a jeho dokon čení Zahájení: Po vydání rozhodnutí o rozší ření DP a rozhodnutí o povolení hornické činnosti p říslušným Obvodním bá ňským ú řadem, cca v horizontu 2 – 5 let. Ukon čení: Po uplynutí p ředpokládané doby t ěžby a dot ěžení zásob kaolinu, tj. min. po 5,5 letech. V případ ě nižší poptávky po kaolinu i déle. Sanace a rekultivace lomu m ůže dobu t ěžby p řesáhnout o cca 5 let.

8. Vý čet dot čených územn ě samosprávných celk ů Kraj: Karlovarský (kód kraje NUTS3: CZ041) Obec: Boži čany (kód obce MMR: 00893, kód obce ČSÚ: 555045) Chodov (kód obce MMR: 05217, kód obce ČSÚ: 560383)

9. Vý čet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních ú řad ů, které budou tato rozhodnutí vydávat Navazujícím rozhodnutím bude Rozhodnutí Obvodního bá ňského ú řadu (OBÚ) pro území kraje Karlovarského, jako v ěcn ě a místn ě p říslušného orgánu státní správy, o rozší ření dobývacího prostoru (§ 27 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochran ě a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném zn ění). Tentýž ú řad povolí rozhodnutím v rozší řeném DP Boži čany hornickou činnost (§ 10 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o ostatní bá ňské správ ě, v platném zn ění). Tato rozhodnutí vydává OBÚ v sou činnosti s dot čenými orgány státní správy (zejména s Odborem životního prost ředí a zem ědělství Krajského ú řadu Karlovarského kraje, s Odborem životního prost ředí Magistrátu Karlovy Vary a Odborem životního prost ředí Městského ú řadu (MÚ) Sokolov). Tabulka č. 7: Vý čet navazujících rozhodnutí (eventueln ě závazných stanovisek) Rozhodnutí Zákonná úprava Příslušný správní ú řad Stanovení dobývacího prostoru 44/1988 Sb. §27 Obvodní bá ňský ú řad pro území kraje Karlovarského Povolení hornické činnosti 61/1988 Sb. §17 Obvodní bá ňský ú řad pro území kraje Karlovarského Souhlas k návrhu na rozší ření DP 334/1992 Sb. §6 Krajský ú řad Karlovarského kraje Souhlas k odn ětí p ůdy ze zem ědělského 334/1992 Sb. §9 Krajský ú řad Karlovarského půdního fondu kraje Souhlas se zásahem do krajinného rázu 114/1992 Sb. §2 Magistrát m ěsta Karlovy Vary, Městský ú řad Sokolov Výjimka z ochranných podmínek 114/1992 Sb. §56 Krajský ú řad Karlovarského zvlášt ě chráněných druh ů živo čich ů kraje Souhlas se zm ěnou umíst ění 201/2012 Sb. §11 Krajský ú řad Karlovarského stacionárního zdroje zne čiš ťování kraje ovzduší

31 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

II. ÚDAJE O VSTUPECH

1. Půda (nap říklad druh, t řída ochrany, velikost záboru) Dobývací prostor bude rozší řen o plochu o vým ěř e 176 359,5 m 2. Rozší ření DP leží ve dvou katastrálních územích (k.ú.): Boži čany a Dolní Chodov. Plocha rozší ření dobývacího prostoru je tvo řena 2 druhy pozemk ů: • pozemky zem ědělského p ůdního fondu (ZPF) – 61 745,5 m 2, • ostatní plocha a zastav ěná plocha a nádvo ří – 114 614 m 2 Pozemky vedené jako ostatní plocha leží v obou dot čených k.ú. Dále se d ělí podle zp ůsobu využití, p řičemž se zde nachází tyto zp ůsoby využití: ostatní komunikace, dráha, manipula ční plocha, neplodná p ůda, dobývací prostor, jiná plocha, silnice. Pozemky ZPF leží pouze v k.ú. Boži čany. Ne všechny pozemky zahrnuté v DP však budou p římo n ějakou činností související s těžbou dot čeny. Zábor se bude týkat jen části pozemk ů. V rámci navrženého rozší ření DP je vymezena plocha hornické činnosti a plocha ochranných val ů. Zbývající plocha slouží jako ochranné pásmo pro zajišt ění lomu, p řičemž její do časné využití nap ř. pro komunikaci či manipula ční plochu nelze úpln ě vylou čit. Toto se však netýká pozemk ů ZPF, kde by další zábor již nebyl vhodný. V následující tabulce jsou uvedeny pozemky vedené v katastru nemovitostí jako ZPF a vy čísleny ploch y jejich záboru. Tabulka č. 8: P řehled zám ěrem dot čených pozemk ů ZPF (vše k.ú. Boži čany). plocha pozemku 2 číslo zábor [cca m ] druh pozemku ochrana zahrnutá v DP pozemku [cca m 2] těžbou ochranným valem 1301/1 orná p ůda ZPF 36 805 19 451 5 483 1278/1 orná p ůda ZPF 23 177 15 861 4 018 155/1 trvalý travní porost ZPF 851 115 235 1241/2 zahrada ZPF 133 3 - 1241/4 zahrada ZPF 345 - - 1241/7 zahrada ZPF 435 169 - celkem 61 746 35 599 9 736 Těžba je vymezena celkem na ploše 76 353 m 2, to znamená, že 40 754 m 2 leží na ostatní ploše. Ochranné valy jsou vymezeny na ploše 16 257 m 2, to znamená, že 6 521 m 2 leží na ostatní ploše. Přestože jsou plochy uvedeny na celé m 2, je t řeba je uvažovat jako p ředb ěžné, odpovídající stupni p řípravy zám ěru. Hodnoty budou up řesn ěny až v projektové dokumentaci ke stanovení DP nebo k povolení H Č. K pozemk ům ZPF byly údaje o bonitovaných p ůdn ě ekologických jednotkách (BPEJ) zakoupeny jako digitální data od Výzkumného ústavu meliorací a ochrany p ůdy v.v.i. (VUMOP). Graficky jsou znázorn ěny na následujícím obrázku.

32 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Obrázek č. 7: BPEJ v ploše zám ěru (data VUMOP, 2015)

V ploše rozší ření se nachází pouze 2 BPEJ: • 5.52.01 – 67 540 m 2 • 5.53.01 – 216 713 m 2 Ob ě dv ě BPEJ pat ří dle vyhlášky č. 48/2011 Sb, o stanovení t říd ochrany do III. t řídy ochrany ZPF. Dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a p ůdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP 1067/96 k odnímání p ůdy ze ZPF jsou do III. t řídy ochrany slou čeny p ůdy v jednotlivých klimatických regionech s pr ůměrnou produk ční schopností a st ředním stupn ěm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro event. výstavbu. Pro realizaci zám ěru bude pot řeba zažádat orgán ochrany ZPF o: • souhlas k návrhu na stanovení DP pro plochu ZPF 6,17 ha, • souhlas s odn ětím pozemk ů ZPF pro plochu cca 4,53 ha. Zám ěrem nebudou dot čeny lesní pozemky chrán ěné jako pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa.

2. Voda (nap říklad zdroj vody, spot řeba) Pitná voda Pitná voda je zajišt ěna oznamovatelem pro pracovníky jako balená. K dispozici je i pitná voda v areálu zázemí Osmosa – Jind řich, kam je zaveden vodovod. Uvažovaná maximální spot řeb ě pitné vody je 3 l/osoba/den.

33 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Voda pro sociální ú čely Pro pot řebu pitné vody za ú čelem osobní hygieny zam ěstnanc ů bude využíváno stávajícího sociálního za řízení v areálu zázemí Osmosa – Jind řich (dce řiná spol. Sedlecké doly s.r.o.). Po zrušení zázemí Osmosa – Jind řich bude využíváno zázemí v plavírn ě Boži čany, které je dostate čně kapacitní. Technologická voda V lomu není zapot řebí voda pro technologické ú čely (úprava suroviny apod.). Voda je používána pouze pro protiprašná opat ření - zkráp ění ú čelových komunikací, manipula čních ploch a ve řejné komunikace p ři jejich zne čišt ění. K tomuto ú čelu je využíván kropicí v ůz, který obsluhuje areál plavírny v Boži čanech i okolní t ěžebny a komunikace. Voda není čerpána v DP Boži čany.

3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Surovinové zdroje Za surovinu je považována dosud nezpracovaná surová hmota, která se nachází v původním p řírodním stavu i tvaru a která jako hmotná látka vstupuje do n ěkterého výrobního technologického procesu. Těžba suroviny z dostupné části surovinového zdroje je primárním cílem posuzovaného zám ěru. Zájmovou surovinu tvo ří p ředevším hornina kaolin. Jak již bylo výše uvedeno v prostoru rozší ření DP se p římo ložisko nenachází, rozší ření DP je nutné pro umožn ění hospodárného využití stávajících zásob ložiska. V nadloží ložiska Boži čany-Osmosa-jih byly dále vyhodnoceny zásoby bentonitu. Kaolin je b ělavá, m ěkká, na dotek suchá, s vodou mírn ě plastická hornina sedimentárního p ůvodu, jejíž hlavní složkou jsou jílovité složky s vysokým obsahem minerálu kaolinit. Vzniká zv ětráním (kaolinizací) živcových hornin (granitoidy karlovarského žulového masivu). P ředm ětné ložisko je tvo řeno reziduálním kaolinem, jehož veškeré živce jsou rozloženy v jílové minerály. Pouze nejsvrchn ější část kaolinového profilu je tvo řena sekundárním kaolinem, který je z technologického hlediska charakteristický vyšším obsahem kaolinového podílu. Kaolin je vždy zne čišt ěn zbytky nerozložené mate čné horniny, zvlášt ě k řemenem, živcem, slídou. Po vyt ěžení je proto surovina zpracovávána zpravidla tzv. plavením, kdy se z ní odstraní hrubé sou části. Kaolin slouží zejména k výrob ě keramiky (porcelán) a papíru. Kvalitativní parametry kaolinu na ložisku jsou vyhovující pro zpracování do celé škály výrobk ů s vysokou p řidanou hodnotou. Technologické vyhodnocení kaolinu bylo provedeno na základ ě zkoušek v rozsahu ČSN 72 1310. Z kaolin ů pro výrobu jemné keramiky (porcelánu) se na ložisku vyskytují technologické druhy K1, K2, K2A. Pro výrobu hrubé keramiky jsou na ložisku využívány technologické druhy K3 a K4. Dále jsou na ložisku zpracovávány titani čité kaoliny technologických druh ů K3B a K4B. Rovn ěž bentonit z ložiska je pln ě využitelný pro širokou škálu aplikací. Za surovinu jsou považovány zeminy s obsahem montmorillonitu p řes 80 % a s vým ěnou kationt ů p řes 38 mol/ kg. Na základ ě vým ěny kationt ů (KVA) byly vyhodnoceny celkem 3 technologické typy suroviny. Typy SB1 a SB2 jsou využitelné jako slévárenské a stavební bentonity. Bentonit typu SB3 se využívá na výrobu steliva pro drobná zví řata. V rámci skrývkových prací se využívají pro výrobu steliva i bentonitové jíly t ěžené mimo bloky zásob - využití skrývek podle § 30, odst. 2, písm. d) horního zákona

34 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Pohonné hmoty a mazadla Při skrývkových pracích, p ři t ěžb ě a manipulaci se surovinou a dalšími materiály bude využívána mechanizace vybavená spalovacími (vzn ětovými) motory. Provoz této mechanizace bude znamenat spot řebu pohonných hmot (PHM) a olej ů (nafta, motorové oleje, oleje hydraulické, p řevodové, ad.). Zásobování PHM zajiš ťuje organizace Sedlecké doly spol. s r.o., která provádí skrývkové a t ěžební práce, mobilním dopl ňováním (pojízdnou cisternou). Vým ěna olej ů u strojového parku bude provád ěna pouze na k tomu vyhrazených plochách odbornou firmou, která provádí servis a údržbu t ěžebních mechanism ů. P ři dopl ňování bude použita záchytná vana pro zachycení p řípadných úkap ů. Pr ůměrná spot řeba mechanism ů je uvedena v následující tabulce.

Tabulka č. 9: Spot řeba pohonných hmot MTH / spot řeba spot řeba mechanizace po čet spot řeba za rok sm ěna za MTH za den Skrývka – 250 dní/rok (cca po dobu 5 let) pásový dozer (max. 50 dn ů 1 11 18 l 198 l 9 900 l ro čně) pásové rýpadlo 1 11 15 l 165 l 41 250 l nákladní automobil / dumper 5 11 12 l 660 l 165 000 l celkem skrývka 216 150 l Těžba – 250 dní/rok pásové rýpadlo 1 8 15 l 120 l 30 000 l nákladní automobil / dumper 2 8 10 l 160 l 40 000 l kropicí v ůz 1 2 10 l 20 l 5 000 l celkem varianta U2 75 000l

Celková ro ční spot řeba PHM se tedy bude pohybovat do 300 000 l. Ro ční spot řeba olej ů je odhadována na cca 1 000 l. Dále budou spot řebovávány pneumatiky, vysokotlaké hadice k hydraulice apod. Hodnocení vliv ů spojených s čerpáním, používáním a skladováním t ěchto látek proto není sou částí hodnocení posuzovaného zám ěru. Zásobování PHM vlastní t ěžební mechanizace bude řešeno mobilním dopl ňováním. Kropení ploch a vnitroareálových i ú čelových komunikací probíhá dle pot řeby a v závislosti na klimatických a pov ětrnostních podmínkách. V suchých a prašných obdobích to bude i několikrát denn ě. Na provozovn ě musí být k dispozici havarijní sada pro likvidaci následk ů p řípadné havárie s únikem ropných látek. Elektrická energie Pro napájení lomu byla již d říve vybudována elektrická p řípojka. Místem p řipojení na za řízení distribu ční soustavy je vedení 22 kV. Vzdušná p řípojka VN je ukon čena trafostanicí s hermetizovaným transformátorem 22/0,4 kV–160 kVA. Elektrickou energií je napájeno sociální zázemí hlavní čerpací stanice.

35 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Plyn Lom není a nebude plynofikován.

4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Doprava zám ěru bude tvo řena pouze nákladními automobily (NA). Jedná se o vozidla pot řebná pro p řepravu skrývkových hmot v rámci lomu a p řepravu suroviny z lomu do výrobního areálu. Dále pak p řejezdy t ěžební techniky, p říp. techniky p ři skrývkových a jiných zemních pracích. Realizace zám ěru negeneruje významnou dopravu osobních automobil ů Ojedin ělé a nepravidelné p říjezdy v rámci kontrolní a řídící činnosti apod., nelze smyslupln ě zohlednit a nemají vliv na žádnou složku životního prost ředí. Po čet jízd NA a spot řeba pohonných hmot již byla řešena v předchozích kapitolách. S realizací zám ěru není spojena nutnost výstavby ani úprav jakýchkoliv ve řejných komunikací. Tato skute čnost je dána tím, že zám ěr je situován v blízkém sousedství zpracovatelských závodů oznamovatele. P řepravní trasa suroviny bude tvo řena pouze lomovou a ú čelovou komunikací, která je rovn ěž ve vlastnictví oznamovatele. Pr ůměrná délka odvozové trasy kaolinu od místa nakládky po úpravnu v Boži čanech bude cca 2,2 km, z toho z větší části po bezprašné asfaltové komunikaci, která pouze v 1 míst ě k říží ve řejnou komunikaci – silnici II. t řídy II/209. Po této komunikaci je vedena také nákladní doprava z okolních aktivních lom ů. Zárove ň je tato komunikace využívána k expedici hotových výrobk ů z výrobního závodu v Boži čanech. Skrývkové hmoty budou p řeváženy v rámci lomu po lomových komunikacích. Po stejných komunikacích bude p řevážen i bentonit t ěžený v rámci skrývek. Závod pro zpracování bentonitu na DP Boži čany navazuje a po rozší ření DP bude ležet p římo v něm. Trasy lomových komunikací nelze p řesn ě v map ě vymezit, protože se budou pr ůběžn ě m ěnit s postupem t ěžby a budování vnit řní výsypky. Tato doprava však bude provozována pouze ve vymezeném DP Boži čany a Boži čany II. Tabulka č. 10: P řehled tras dopravy

Pr ůměrná délka Typ automobilu Po čet aut Po čet jízd Trasa trasy 1 (nosnost pr ůměrná) za den za den 1 – p řeprava kaolinu do Nákladní automobil 2,2 km 23 46 úpravny (20 t) 2 p řeprava skrývky na Dumper/nákladní 0,6 km 141 282 vnit řní výsypku automobil (14,5 m 3) 3 p řeprava bentonitu do Dumper/nákladní 1 km 11 22 úpravny automobil (14,5 m 3)

1 Jedná se o odhad. Délka se bude m ěnit dle postupu t ěžby a budování vnit řní výsypky

36 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Obrázek č. 8: Schématické znázorn ění dopravní trasy a za řízení oznamovatele

III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

1. Ovzduší Pro výpo čet produkce emisí do ovzduší a pro vyhodnocení míry zne čišt ění ovzduší v okolí lomu byla zpracována rozptylová studie – p říloha č. 2 oznámení zám ěru (Ko čová, 2015). Za řazení zdroje a podmínky provozu Posuzovaný zám ěr je dle p řílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochran ě ovzduší vyjmenovaný stacionárním zdrojem zne čiš ťování ovzduší. Jedná se o zdroj s kódem 5.13: Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, p ředevším t ěžba, vrtání, odst řel, bagrování, t říd ění drcení a doprava o projektované kapacit ě vyšší než 25 m 3/den. Dle citované p řílohy č. 2 jsou pro povolení tohoto zdroje vyžadovány: 1. Sloupec A - rozptylová studie podle § 11 odst. 9 2. Sloupec C - provozní řád jako sou část povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) Ve vyhlášce č. 415/2012 Sb., v příloze č. 8, jsou v bod ě 4.5.3 (Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, p ředevším t ěžba, vrtání, odst řel, bagrování, tříd ění drcení a doprava, o projektované kapacit ě vyšší než 25 m 3/den) stanoveny technické podmínky provozu:

37 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Snížit emise tuhých zne čiš ťujících látek na všech místech a p ři všech operacích, kdy dochází k emisím tuhých zne čiš ťujících látek do ovzduší, a to v závislosti na povaze procesu, nap říklad: a) zakrytováním t řídících a drtících za řízení a všech dopravních cest b) instalací za řízení k omezování emisí – odprašovací, mlžící, p ěnové, skráp ěcí za řízení c) opat řením pro skladování prašných materiál ů – uzav řené skladovací prostory, umis ťování venkovních skládek na záv ětrnou stranu, jejich skráp ění a budování zást ěn d) opat řeními pro p řepravu materiál ů – pravidelná o čista a skráp ění komunikací a manipula čních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostor ů expedujících dopravních prost ředk ů Oznamovatel má zpracovaný provozní řád pro vyjmenovaný zdroj s názvem „Povrchový lom Osmosa-jih (DP Boži čany, DP Boži čany II)“ (Lukeš, 2013). Tento provozní řád je schválen rozhodnutím KÚ Karlovarského kraje č.j. 2612/ZZ/13 ze dne 23.10.2013 jímž je povolen provoz zdroje zne čiš ťování ovzduší lom Osmosa – jih. Provozní řád uvádí následující opat ření k omezení negativních vliv ů na životní prost ředí: Těžené kaolinové reziduum žuly, tvo řené z více než 90 % jílovými minerály, i terciérní jíly v nadloží mají stálou tzv. skalní vlhkost kolem 26 %. Nejsou proto p ři t ěžb ě, doprav ě a deponování významným plošným zdrojem emisí prachu. Sekundárním zdrojem zne čišt ění m ůže být v suchých obdobích technologická p řeprava po ú čelových komunikacích. Při výjezdu z prostoru lomu na ú čelovou či ve řejnou komunikaci musí řidi č o čistit vozidlo tak, aby nezne čis ťoval dopravní komunikace. Pokud k zne čišt ění komunikace dojde je povinen vozovku o čistit od napadaného materiálu, oznámit zne čišt ění dispe čerovi dopravy a vyžádat od n ěj p řípadné umytí vozovky. V dob ě provozu lomu a po ukon čení prací zkontroluje p ředák čistotu dopravních komunikací. V případ ě zjišt ění závad a nedostatk ů zjedná nápravu. Jednotlivé úkony jsou popsány v dopravním řádu. Ochrana proti prachu: skrývky budou provád ěny s ohledem na meteorologické podmínky s cílem omezení prašnosti, eventuáln ě bude zajišt ěno skráp ění; technickými a organiza čními opat řeními bude omezena sekundární prašnost. Zejména je nutno: • Opravovat p řípadné výtluky zpevn ěných komunikací a zajiš ťovat jejich pravidelnou údržbu a úklid, v četn ě obnovy povrchu. • Za nep říznivých klimatických podmínek provád ět opakovaný post řik komunikací a manipula čních ploch s využitím d ůlní vody (Kropící řád). • Sanace a navazující rekultivace pozemk ů dot čených t ěžbou, které budou ve vazb ě na technické podmínky spojené s těžební činností provád ěny pr ůběžn ě, řešit i s ohledem na minimalizaci ploch, které mohou být zdrojem sekundární prašnosti. • Organiza čními opat řeními zajiš ťovat minimalizaci aktivních ploch lomu, které jsou zejména p ři nep říznivých meteorologických podmínkách zdrojem prašnosti. K minimalizaci vzniku prachu se upravuje maximální rychlost provozu dopravních mechanism ů následovn ě:

38 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

• Na pracovištích (lomy) organizací KSB spol. s r.o. a Sedlecký kaolin a.s. a účelových komunikacích ur čených k přeprav ě hmot je povolena maximální rychlost 40 km/hod., není-li upravena dopravním značením jinak. • V areálech organizací Sedlecký kaolin a.s. (prostory úpraven, nádvo ří, dílny) a Sedlecké doly spol. s r.o. (nádvo ří, dílny) je povolena maximální rychlost 15 km/h. • Uvnit ř dílen, hal a sklad ů je povolena maximální rychlost 5 km/h. Zdroje emisí Zdrojem zne čišt ění z provozu zám ěru jsou emise prachu ze skrývek (ornice, ostatní skrývky a bentonit) a emise zne čiš ťujících látek vznikající spalováním pohonných hmot v používaných obslužných mechanismech a nákladních vozidlech. Dalším zdrojem je resuspendovaný prach. Provozovatel používá ke snižování prašnosti řadu opat ření (viz p ředchozí text). Vlhkost t ěžené suroviny činí dle provozního řádu 26 %, emise prachu z těžby kaolinu nebyly, vzhledem k vysoké vlhkosti suroviny, v rozptylové studii uvažovány. Sledovanými škodlivinami ze spalování pohonných hmot v mechanismech a nákladních a osobních vozidlech jsou oxidy dusíku, oxid uhelnatý, oxid si řičitý, uhlovodíky a pevné částice.

V rozptylové studii byly hodnoceny následující zne čiš ťující látky: benzo(a)pyren, NO 2 a prach (imisní p řísp ěvky částic PM 10 a PM 2.5 ). Liniovými zdroji emisí jsou nezpevn ěné vnitroareálové komunikace (p řevoz kaolinu do úpravny, p řevoz bentonitu do úpravny a p řevoz skrývky na vnit řní výsypku) a zpevn ěná asfaltová komunikace pro p řevoz kaolinu do úpravny. V rámci liniových zdroj ů byla uvažována také resuspenze prachu vznikající pohybem nákladních vozidel na p ředm ětných komunikacích. Do výpo čtu bylo zahrnuto snížení prašnosti v důsledku zkráp ění komunikací, které se provádí se v závislosti na klimatických podmínkách. Plošnými zdroji prachu jsou plochy, na kterých je provád ěna manipulace se skrývkou. V rámci plošných zdroj ů byly uvažovány také emise ze spalování pohonných hmot v motorech obslužné mechanizace a nákladních vozidel. Popis zdroj ů a emisí a postup výpo čtu hodnot emisí je detailn ě uveden v rozptylové studii. Dále je prezentován stru čný p řehled emisí.

Emise TZL, PM 10 a PM 2,5 ze skrývky Množství resuspendovaného prachu p ři skladování a manipulaci se sypkými materiály závisí nejen na jejich celkovém množství (celkový deponovaný objem), ale také na stá ří deponie, vlhkosti sypkého materiálu a zrnitosti materiálu. Při ukládání materiálu do deponie je potenciál vzniku resuspendovaného prachu nejv ětší, stárnutím deponie se riziko vzniku resuspendovaného prachu výrazn ě snižuje. Zvýšený obsah vody v deponii rovn ěž snižuje riziko vzniku resuspendovaného prachu. Pro stanovení resuspendovaného prachu z deponií byl použit emisní faktor (souhrn manipulace a skladování v deponiích) z US EPA, Compilation of Air Pollutant Emission Factors, AP 42 Sections 13. Miscellaneous Sources, 13.2.4. Agreggate Handling And Storage Piles.

39 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Emisní faktor zahrnuje: • Zakládku sypkého materiálu. • Provoz mechanism ů na skladovací ploše. • Větrnou erozi skladovaného materiálu a okolního povrchu. • Nakládku materiálu pro následné využití/p řemíst ění.

Tabulka č. 11: Emise TZL, PM 10 a PM 2,5 ze skrývky

[kg/rok] [g/den] [g/h] TZL 468,9 1 876 156,3 PM 10 221,8 887 73,9 PM 2,5 33,6 134 11,2 Emise ze spalování nafty v obslužných mechanismech - skrývka Do celkové spot řeby nebyla zahrnuta spot řeba nafty pro nákladní vozidla/dumpery, emise z převozu skrývek (nákladní vozidla/dumpery) byly uvažovány v rámci liniových zdroj ů (viz níže v textu). Pro výpo čet emisí ze spalování nafty v dieselových motorech byly použity emisní faktory z publikace EMEP/EEA air pollutant emission inventory guidebook 2013, Section 1.A.4 Non-road mobile sources and machinery. Tabulka č. 12: Emise ze spalování nafty v obslužných mechanizmech - skrývka Emisní faktor Emise Látka [g/t] paliva [kg/rok] [g/den] [g/h] BaP 0,03 0,0013 0,0092 0,000837 NO 2 1 640 71 503 47,7 PM 10 2 086 91 640 58,2 PM 2.5 2 086 91 640 58,2 Emise z volnob ěhu nákladních automobil ů - nakládka skrývky a bentonitu V rozptylové studii bylo uvažováno s dobou volnob ěhu 2 minuty pro jedno vozidlo (1 minuta volnob ěhu = ujetí 1 km p ři rychlosti 10 km/h). Pro výpo čet emisí byly použity emisní faktory z programu MEFA 13 (byla uvažována emisní úrove ň EURO 3 a výpo čtový rok: 2021). Tabulka č. 13: Emise z volnob ěhu nákladních automobil ů – nakládka skrývky Emisní faktor Emise Látka [g/vozidlo] [kg/rok] [g/den] [g/h] BaP 1,55*10 -5 0,00118 0,00472 0,000393 NO 2 0,2458 18,68 74,72 6,23 PM 10 0,6597 50,14 200,56 16,71 PM 2.5 0,5244 39,86 159,43 13,29 Emise z volnob ěhu nákladních automobil ů – vykládka skrývkových hmot Byl použit stejný emisní faktor jako v předchozím p řípad ě.

40 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Tabulka č. 14: Emise z volnob ěhu nákladních automobil ů – nakládka skrývky Emisní faktor Emise Látka [g/vozidlo] [kg/rok] [g/den] [g/h] BaP 1,55*10 -5 0,001095 0,00438 0,000365 NO 2 0,2458 17,33 69,31 5,776 PM 10 0,6597 46,51 186,05 15,504 PM 2.5 0,5244 36,97 147,89 12,325 Emise z volnob ěhu nákladních automobil ů – vykládka bentonitu Byl použit stejný emisní faktor jako v předchozím p řípad ě. Tabulka č. 15: Emise z volnob ěhu nákladních automobil ů – nakládka skrývky Emisní faktor Emise Látka [g/vozidlo] [kg/rok] [g/den] [g/h] BaP 1,55*10 -5 0,000085 0,00034 0,000028 NO 2 0,2458 1,35 5,41 0,451 PM 10 0,6597 3,63 14,51 1,210 PM 2.5 0,5244 2,88 11,54 0,9610 Emise ze spalování nafty v obslužných mechanismech (t ěžba kaolinu a kropicí v ůz) Do celkové spot řeby nebyla zahrnuta spot řeba nafty pro nákladní vozidla/dampry, emise z převozu kaolinu (nákladní vozidla/dampry) byly uvažovány v rámci liniových zdroj ů (viz níže v textu). Pro výpo čet emisí ze spalování nafty byly použity emisní faktory z publikace EMEP/EEA air pollutant emission inventory guidebook 2013, Section 1.A.4 Non-road mobile sources and machinery. Tabulka č. 16: Emise ze spalování nafty v obslužných mechanismech (bez skrývky) Emisní faktor Emise Látka [g/t] paliva [kg/rok] [g/den] [g/h] BaP 0,03 0,000887 0,003549 0,0000634 NO 2 1 640 48 194 34,6 PM 10 2 086 62 247 44,1 PM 2.5 2 086 62 247 44,1 Emise z volnob ěhu nákladních automobil ů p ři nakládce kaolinu V rozptylové studii bylo uvažováno s dobou volnob ěhu 2 minuty pro jedno vozidlo (1 minuta volnob ěhu = ujetí 1 km p ři rychlosti 10 km/h). Pro výpo čet emisí byly použity emisní faktory z programu MEFA 13 (byla uvažována emisní úrove ň EURO 3 a výpo čtový rok: 2021). Tabulka č. 17: Emise z volnob ěhu nákladních automobil ů – nakládka kaolinu Emisní faktor Emise Látka [g/vozidlo] [kg/rok] [g/den] [g/h] BaP 1,55*10 -5 0,000179 0,00071 0,000089 NO 2 0,2458 2,83 11,31 1,413 PM 10 0,6597 7,59 30,35 3,794 PM 2.5 0,5244 6,03 24,12 3,016

41 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Emise z volnob ěhu nákladních automobil ů p ři vykládce kaolinu Byl použit stejný emisní faktor jako v předchozím p řípad ě. Tabulka č. 18: Emise z volnob ěhu nákladních automobil ů – nakládka kaolinu Emisní faktor Emise Látka [g/vozidlo] [kg/rok] [g/den] [g/h] BaP 1,55*10 -5 0,000179 0,00071 0,000089 NO 2 0,2458 2,83 11,31 1,413 PM 10 0,6597 7,59 30,35 3,794 PM 2.5 0,5244 6,03 24,12 3,016 Emise z liniových zdroj ů V rozptylové studii byly uvažovány následující úseky: • úsek 1: p řevoz skrývky na vnit řní výsypku (nezpevn ěná vnitroareálová komunikace), 282 jízd NA za den, rychlost: 30 km/h • úsek 2: spole čný úsek lomové komunikace pro p řepravu kaolinu do úpravny a přepravu bentonitu do úpravny (nezpevn ěná vnitroareálová komunikace), 68 jízd NA za den, rychlost: 30 km/h • úsek 3: p řeprava bentonitu do úpravny (nezpevn ěná vnitroareálová komunikace), 22 jízd NA za den, rychlost: 30 km/h • úsek 4: p řeprava kaolinu do úpravny (nezpevn ěná vnitroareálová komunikace), 46 jízd NA za den, rychlost: 30 km/h • úsek 5: p řeprava kaolinu do úpravny (asfaltová komunikace), 46 jízd NA za den, rychlost: 40 km/h Zví řený prach z nezpevn ěných vnitroareálových komunikací Množství prachu zví řeného p ři pohybu TNA po komunikacích bylo stanoveno dle US EPA, Compilation of Air Pollutant Emission Factors, AP 42 Sections 13. Miscellaneous Sources, Section 13.2.2. Unpaved Roads. Tabulka č. 19: Resuspenze prachu z nezpevn ěných komunikací

[kg/rok/km] [kg/den/km] [g/h/km] TZL PM 10 PM 2,5 TZL PM 10 PM 2,5 TZL PM 10 PM 2,5 úsek 1 9 119 2 324 232 36,475 9,296 0,930 3 040 775 77 úsek 2 2 199 560 56 8,795 2,242 0,224 733 187 19 úsek 3 711 181 18 2,846 0,725 0,073 237 60 6,0 úsek 4 1 487 379 38 5,950 1,516 0,152 744 190 19 Zpevn ěné komunikace Pro výpo čet emisí byly použity výše uvedené intenzity dopravy a emisní faktory z programu MEFA 13 (výpo čtový rok: 2021, rychlost a po čet vozidel je výše v textu). Do výpo čtu byly zahrnuty nejen emise z běžného provozu, ale zohledn ěny byly emise z ot ěru brzd a pneumatik a z resuspenze prachu ležícího na komunikacích. Výpo čet množství prachu zví řeného z nezpevn ěných komunikací (úseky č. 1, 2, 3 a 4) byl proveden na základ ě vztahu dle Compilation of Air Pollutant Emission Factors, AP 42 Sections 13. Miscellaneous Sources, Section 13.2.2. Unpaved Roads (viz p ředchozí text).

42 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Množství prachu zví řeného ze zpevn ěných komunikací (úsek 5) bylo stanoveno dle US EPA „AP 42, Compilation of Air Pollutant Emission Factors, Section 13.2.1. Paved Roads“. Do výpo čtu zví řeného prachu ze zpevn ěných komunikací bylo zahrnuto snížení prašnosti v důsledku čišt ění a skráp ění komunikací kropicím vozem. Tabulka č. 20: Resuspenze prachu ze zpevn ěných komunikací

[kg/rok/km] [kg/den/km] [g/h/km] TZL PM 10 PM 2,5 TZL PM 10 PM 2,5 TZL PM 10 PM 2,5 úsek 5 1 162,7 223,2 54,0 4,651 0,893 0,216 581,4 111,6 27,0 Tabulka č. 21: Ro ční a denní emise z liniových zdroj ů Ro ční emise [kg/rok/km] Denní [g/den/km] úsek BaP NO 2 PM 10 PM 2.5 BaP NO 2 PM 10 PM 2.5 1 0,001056 12,65 2359 259 0,00422 50,58 9435 1038 2 0,000255 3,05 569 63 0,00102 12,20 2275 250 3 0,000082 0,99 184 20 0,00033 3,95 736 81 4 0,000164 1,53 383 41 0,00066 6,12 1531 163 5 0,000168 1,75 228 57 0,00067 6,99 911 230 Tabulka č. 22: Hodinové emise z liniových zdroj ů Hodinové emise [g/h/km] Množství emisí [g/s/m*10 -6] úsek BaP NO 2 PM 10 PM 2.5 BaP NO 2 PM 10 PM 2.5 1 0,000352 4,22 786,25 86,50 0,000098 1,17 218,40 24,03 2 0,000085 1,02 189,59 20,86 0,000024 0,28 52,66 5,79 3 0,000027 0,33 61,34 6,75 0,000008 0,09 17,04 1,87 4 0,000082 0,76 191,42 20,37 0,000023 0,21 53,17 5,66 5 0,000084 0,87 113,89 28,73 0,000023 0,24 31,64 7,98 Výsledky výpo čtů z rozptylové studie a vyhodnocení vlivu na kvalitu ovzduší jsou uvedeny v kapitole D.I.3.

2. Odpadní vody Odpadní vody typu m ěstských odpadních vod (splaškové vody) Odpadní vody typu m ěstských odpadních vod budou vznikat pouze v rámci stávajícího sociálního za řízení v areálu zázemí Osmosa – Jind řich, kam je zavedena splašková kanalizace. Nedojde ke zm ěně ve výši produkce t ěchto vod. Po zrušení zázemí budou splaškové vody vznikat v sociálním zázemí plavírny Boži čany. Odpadní vody technologické Žádná pr ůmyslová nebo technologická odpadní voda v lomu nevznikne. Provoz úpravny kaolinu, kde odpadní vody vznikají, není sou částí zám ěru, nem ění se jeho kapacita ani technologie. Voda bude využívána ke skráp ění pro snížení prašnosti v lomu a pro mytí komunikací při jejich zne čišt ění. Část této vody z ůstane vázána ve zkráp ěném materiálu. Část ste če a zůstane v prostoru lomu a komunikací, kde se vypa ří anebo vsákne do podloží.

43 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Důlní vody Důlními vodami jsou dle ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochran ě a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném zn ění, všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových d ůlních prostor ů bez ohledu na to, zda se tak stalo pr ůsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami. Organizace je ze zákona p ři hornické činnosti oprávn ěna bezplatn ě užívat d ůlní vody pro vlastní pot řebu a m ůže je odvád ět i p řes cizí pozemky a vypoušt ět do povrchových vod zp ůsobem a za podmínek stanovených vodohospodá řským orgánem a orgány hygienické služby. Celkový p řítok vod do lomu bude tvo řen sou čtem objem ů srážkových a podzemních vod. Celkový pr ůměrný p řítok d ůlních vod do lomu Osmosa - jih činí pr ůměrn ě 14,0 l.s -1, tj. 1.210 m 3.den -1, tj. 441.500 m 3/rok. Z toho je cca 10 – 11 l.s -1, (tedy až 75 %) tvo řeno p řítoky vod podzemních. Toto nezvykle vysoké číslo je dáno p ředevším rozsáhlým hlubinným poddolováním v prostoru lomu a v jeho okolí. Trvalý p řítok podzemních vod p řes sta řiny výrazn ě zvyšuje hydrogeologické povodí, které je drénováno do lomové otvírky. Množství podzemních vod m ůže být do časn ě navyšováno i pr ůvaly tzv. sta řinových vod, nahromad ěných v d ůlních prostorech. Pro provozní čerpání d ůlních vod jsou však nejd ůležit ější dynamické p řítoky do otvírky ze sta řin, jež jsou trvalého charakteru. Rozhodnutí o stanovení zp ůsobu a podmínek vypoušt ění d ůlních vod vydal KÚ Karlovarského kraje dne 13.6.2007 pod č.j. 1609/ZZ/07. Rozhodnutí bylo prodlouženo rozhodnutí č.j. 4560/ZZ/13- 5 ze dne 24.1.2014 do 31.12.2017. Důlní vody jsou vypoušt ěny s limity: pr ům. 14,0 l/s max. 17,5 l/s, 1210 m 3/den, 441 500 m 3/rok. V n ěkterých obdobích jsou maximální a ro ční kubatury p řekra čovány. Terén za jz. hranicí stávajícího lomu má sklon od lomu, sz. záv ěrný svah Smolnické výsypky je (v četn ě drén ů) odvod ňován záchytným p říkopem, ústícím do Černého potoka. Východní svahy jsou chrán ěny záchytným p říkopem, sloužícím zárove ň pro odvád ění čerpaných d ůlních vod. Díky elevaci terénu v míst ě východní otvírky nemohou srážkové vody vtékat na severu, severovýchod ě a východ ě do d ůlních prostor. Hlavu jižního záv ěrného svahu lomu odvod ňují p říkopy podél vle čkové koleje do objektu firmy Chodos Chodov s.r.o. (dnes ve vlastnictví oznamovatele). Na okraji lomu jsou vybudovány v bezpe čné vzdálenosti od hrany 1. lávky otev řené p říkopy, zabra ňující stékání povrchových vod z okolí do t ěžebny. Tyto p říkopy budou vybudovány i p ři okraji nové otvírky. Plánovaným rozší řením by nem ělo dojít k navýšení objemu čerpaných d ůlních vod nad sou časný stav, nebo ť sou časn ě s rozši řováním lomu dochází pr ůběžn ě k zavážení vyt ěžených částí vnit řní výsypkou. V nových podmínkách KÚ (sou časné podmínky platí do konce roku 2017) by bylo vhodné hodnoty vypoušt ěného množství p řim ěř en ě upravit. Po plánovaném zahloubení báze stávajícího lomu byla vybudována reten ční jímka o objemu minimáln ě 13.000 m 3, která je schopná samostatn ě pojmout tzv. p řívalové vody. Do této jímky jsou d ůlní vody svád ěny systémem drenážních rýh. Pro t ěžbu nižších etáží je jímka vždy vypušt ěna, zásoby bilan čních kaolin ů jsou vyt ěženy a retence je zahloubena znovu. Po dosažení projektované úrovn ě lomu na kót ě 385 m n. m. byla vybudována kone čná jímka v prostoru mezi vrty V 663 a V 668. Vzhledem k nedostatku místa p ři bázi lomu je retence protažená ve sm ěru západ - východ. Retence musí z ůstat v provozu po celou dobu životnosti lomu Osmosa - jih. Jímka bude pro zabezpe čení p ředepsané volné kapacity 1x ro čně čišt ěna.

44 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Maximální okamžitý p řítok vody do otvírky m ůže vyvolat p ředevším kombinace náhlého tání sn ěhu v sou činnosti s p řívalovým dešt ěm, p ři stabilním p řítoku podzemních vod. V takovémto p řípad ě bude docházet k řádovému nár ůst ů p řítok ů vod do otvírky. Reten ční jímka má projektovanou velikost 13.000 m 3. Doba jejího pln ění p ři uvažovaném pr ůměrném přítoku 14,0 l.s -1, tj. 1.210 m 3.den -1 je cca 11 dn ů. Ke zvládnutí pr ůměrného p řítoku d ůlních vod a od čerpání vod z přívalových deš ťů je hlavní čerpací stanice lomu vystrojena ponorným čerpadlem Flygt 2201 HT (Flygt BS 2151.011 HT). Je možno použít i jiný typ čerpadel odpovídajících parametr ů. D ůlní vody jsou čerpány z úrovn ě 385 m n.m. za hranu záv ěrného svahu (430 m n. m.). Čerpadlo je osazeno na pontonu o rozm ěrech 2,5 x 5 m, bezpe čný p řístup k čerpadlu zajistí ocelová lávka. Čerpadlo pracuje v automatickém provozu. D ůlní vody jsou dále čerpány z reten ční jímky za hranu záv ěrného svahu lomu a jsou odvád ěny 200 metr ů dlouhým otev řeným p říkopem (situovaným na pp č. 1210/8 a pp č. 1210/10 k.ú. Boži čany) do akumula ční a usazovací nádrže na pp č. 1210/8 a 1697/1 k.ú. Boži čany umíst ěné v severním p ředpolí DP Boži čany II, do prostoru mezi ú čelovou komunikací na Smolnickou výsypku a areálem úpravny Sedleckého kaolinu a.s. – provoz Osmosa. Koryto otev řeného p říkopu je upraveno do lichob ěžníkového profilu se sklonem svah ů 1 : 1,5 a ší řkou ve dn ě 60 cm. P ůdorysný rozm ěr usazovací nádrže činí 85 x 61 metr ů, čemuž p ři pr ůměrné hloubce 1,7 m odpovídá požadovaný akumula ční objem 10.250 m 3. Svahy nádrže byly profilovány se sklonem 1 : 3,5. Jsou opevn ěny kamenným pohozem hrubého št ěrku o síle 30 cm na pískovém loži. Dno nádrže je zpevn ěno kamenným pohozem o síle 20 cm. Velikost nádrže - v četn ě retence v lomu - zajiš ťuje dostate čnou volnou sedimentaci nerozpušt ěných látek v čerpaných d ůlních vodách. Doba zdržení vod v nádrži p ři uvažovaném pr ůměrném p řítoku 14,0 l.s -1, tj. 1.210 m 3.den -1 činí 8,5 dne. P řepad z nádrže je umíst ěn v betonové šacht ě o rozm ěrech 2 x 3 m. P řepadová hrana je v úrovni maximální hladiny - tj. 427,8 m n. m. Zp ůsob vypoušt ění d ůlních vod je řešen tak, aby byla vždy odvád ěna voda s nejnižším možným obsahem nerozpušt ěných látek. Po přečišt ění volnou sedimentací jsou d ůlní vody odvád ěny ocelovým potrubím JS 300 o délce 25 metr ů samospádem do koryta meliora čního p říkopu, sbírajícího pr ůsakové vody z podzákladí Smolnické výsypky. Bezejmenná vodote č po cca 250 metrech ústí do koryta Černého potoka ( č.h.p. 1-13-01-148) na pp č. 1630/1. V systému odvád ění d ůlních vod nedojde k žádné zásadní zm ěně, pouze se s postupem těžby p řesune reten ční jímky na dn ě lomu a okolo nové hranice t ěžby budou vybudovány otev řené p říkopy. Kvalita vypoušt ěných d ůlních vod je podmíněna p ředevším p řirozeným chemizmem podzemních a srážkových vod. Zhoršení kvality m ůže zp ůsobit nedostate čný proces volné sedimentace jílových částic v sedimenta čních jímkách a p řípadn ě úniky ropných látek z těžebních a dopravních mechanizm ů. V souladu s nařízením vlády č. 61/2003 Sb. a ve smyslu rozhodnutí Krajského ú řadu, odboru ŽP č.j. 4560/ZZ/13- 5 ze dne 24.1.2014 jsou ve vypoušt ěných d ůlních vodách sledovány následující ukazatele s t ěmito hodnotami jejich přípustného zne čišt ění: Tabulka č. 23: P řípustné a maximální emisní limity zne čišt ění

ř P ípustná hodnota Max. hodnota Bilance p m NL (nerozpušt ěné látky) 40,0 mg/l 60,0 mg/l 14,13 tun/rok NEL (nepolární extrah. látky) 0,5 mg/l 1,0 mg/l 0,177 tun/rok pH - - -

45 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

ř P ípustná hodnota Max. hodnota Bilance p m Fe 5,0 mg/l 6,0 mg/l 1,7 tun/rok Kontrolní profil pro odb ěr tzv. prostých bodových vzork ů d ůlních vod je ur čen v míst ě výtoku potrubí z přepadu sedimenta ční nádrže do meliora čního p říkopu (pp č. 1093/3, k.ú. Boži čany). Jakost d ůlních vod je sledována s četností 6 x ro čně v ukazatelích: NL, pH, NEL, Fe. Jedenkrát ro čně bude navíc provedeno stanovení: sírany, rozpušt ěné látky p ři 105°, mangan. Výsledky rozbor ů d ůlních vod spolu s p řehledem o jejich čerpaném množství jsou v pravidelných ro čních intervalech p ředávány p říslušnému vodoprávnímu ú řadu a správci vodního toku. Po rozší ření DP bude zachován stávající systém monitoringu důlních vod.

3. Odpady Realizací p ředkládaného zám ěru nedojde ke zm ěně v produkci a zp ůsobech nakládání s odpady. Odpady vznikající p ři hornické činnosti Zákon č. 185/2001 Sb, o odpadech se vztahuje na nakládání s těžebním odpadem, pokud zvláštní právní p ředpis nestanoví jinak. Zvláštním právním p ředpisem je v tomto p řípad ě zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem. Dle zákona č. 157/2009 Sb. se rozumí t ěžebním odpadem odpad, kterého se provozovatel zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ho zbavit, a který vzniká p ři ložiskovém pr ůzkumu, t ěžb ě, úprav ě nebo p ři skladování nerost ů a který podle zákona o odpadech náleží mezi odpad z t ěžby nebo úpravy nerost ů. V případ ě lomu Osmosa se p ředpokládá komer ční využití suroviny – kaolinu a bentonitu. Žádný vyt ěžený materiál nebude z lomu odvážen jako odpad. Skrývky a výklizy (nejakostní surovina) budou využity p ři sana čních a rekultiva čních pracích – budou ukládány na vnit řní výsypku lomu Osmosa. Dle § 1, odst. 2, písm. d) se zákon o nakládání s těžebním odpadem nevztahuje na hmoty získané p ři t ěžb ě a úprav ě nerost ů podle zvláštního zákona, p ři vyhledávání nebo skladování nerost ů nebo p ři t ěžb ě, úprav ě nebo skladování rašeliny, které jsou podle plánu otvírky, p řípravy a dobývání nebo plánu využití ložiska ur čeny pro sana ční a rekultiva ční práce nebo jsou jejich sou částí anebo jsou ur čeny pro zajišt ění nebo likvidaci důlních d ěl. Citované ustanovení se týká též skrývek a výklizů z lomu. Budou využity k sanaci a rekultivaci lomu, vnit řní výsypka lomu je sou částí plánu sanace a rekultivace. Odpady vznikající p ři b ěžném provozu Přímo v lomu odpady nevznikají. Odpady jsou produkovány pouze v prostoru zázemí Osmosa - Jind řich. Zázemí slouží i pro další lomy oznamovatele (nap ř. lom Mírová). Běžnými pot řebami pracovník ů vznikají odpady skupiny 20 (komunální odpady z domácností a podobné živnostenské, pr ůmyslové odpady a odpady z úřad ů v četn ě složek z odd ěleného sb ěru) dle p řílohy č. 1 k vyhlášce č. 381/2001 Sb., Katalog odpad ů, v platném zn ění. S odpady je nakládáno v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o zm ěně některých dalších zákon ů v platném zn ění. Odvoz a odstran ění vyprodukovaných odpad ů zajiš ťuje pro oznamovatele spole čnost oprávn ěná k nakládání s odpady.

46 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Další odpady budou vznikají p ři činnostech, které s těžbou souvisí, nap ř. p ři údržb ě mechanizm ů, vozového parku, atd. Opravy nákladních automobil ů, p říp. opravy t ěžebních mechanizm ů jsou provád ěny mimo lom v opravá řských provozech smluvních organizací. V rámci t ěchto smluvních vztah ů je zajišt ěno i nakládání se vzniklými odpady. Odpady z přípravy území p řed t ěžbou V rámci plochy DP se v sou časnosti nachází objekty, které budou muset být odstran ěny nejpozd ěji p řed zahájením skrývkových prací. Jedná se zejména o zázemí Osmosa - Jind řich. Při rušení tohoto zázemí bude využitelné za řízení odvezeno. Objekty a zpevn ěné plochy budou demolovány. Vznikne tedy stavební a demoli ční odpad ze skupiny 17. Odpad bude na míst ě t říd ěn a bude s ním nakládáno v souladu se zákonem, tj. bude p ředávaný oprávn ěným osobám k odstran ění nebo využití. Odpady, které by mohly vzniknout p ři havárii Odpady, které by mohly v p řípad ě havárií vznikat, jsou p ředstavovány p ředevším úniky paliv a mazadel z dopravních a mechaniza čních prost ředk ů p ři jejich poruchách a haváriích. Při havarijních situacích mohou vznikat odpady, z nichž z hlediska ovlivn ění životního prost ředí jsou nejzávažn ější odpady nebezpe čné s obsahem ropných látek. Pokud by došlo k zne čišt ění zeminy, bude okamžit ě odt ěžena a bude s ní nakládáno jako s nebezpe čným odpadem, p řednostn ě bude odvezena k vy čišt ění na dekontamina ční plochu.

Tabulka č. 24: Odpady, které by mohly vzniknout p ři havárii Kód druhu Název druhu odpadu dle Katalogu odpad ů Kategorie odpadu odpadu Absorp ční činidla, filtra ční materiály, čistící tkaniny a nebezpe čný 15 02 02 ochranné od ěvy zne čišt ění nebezpe čnými látkami 17 05 03 Zemina a kamení obsahující nebezpe čné látky nebezpe čný Situaci, p ři které by došlo k havárii a vznikly by v souvislosti s ní odpady, řeší havarijní plán.

4. Ostatní Hluk Hluk z provozu lomu a z navazující dopravy po ve řejných komunikacích byl hodnocen v rámci akustické studie, která tvo ří p řílohu č. 1 tohoto oznámení zám ěru (Bubák, Moravec, 2014). Hluková studie charakterizuje zdroje hluku. Zdroje hluku lze z hlediska druhové skladby charakterizovat jako liniové a bodové. Hluk z dopravy na ve řejných komunikacích Sou částí zám ěru není doprava žádných hmot po ve řejných komunikacích. Skrývky i surovina budou dopravovány po ú čelových komunikacích oznamovatele s výjimkou jednoho křížení ve řejné komunikace. Surovina je navážena do úpraven oznamovatele, p řičemž nedochází ke zm ěně zp ůsobu expedice dalších produkt ů. Úpravny oznamovatele zpracovávají produkty i z jiných lom ů oznamovatele, realizací zám ěru nedojde ke zm ěně kapacity úpraven

47 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Ve řejné komunikace jako liniový zdroj hluku proto nejsou sou částí zám ěru dot ěžení ložiska kaolinu Boži čany-Osmosa-jih Hluk z provozu lomu, a dopravy na ú čelových komunikacích Podle NV č. 272/2011 Sb., o ochran ě p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací se hladina hluku v denní dob ě stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlu čnějších hodin (L Aeg,8h ). Ustanovení platí pro hluk ze stacionárních zdroj i pro hluk z účelových komunikací, tyto zdroje se posuzují souhrnn ě. Zp ůsob t ěžby a dopravy suroviny a skrývky je detailn ě popsán v kapitole B.I a B.II. Jako zdroje hluku se uplatní strojní za řízení a dopravní prost ředky, které se v lomu podílí na t ěžb ě a p řeprav ě suroviny a skrývky, eventueln ě dalších pomocných pracech. Pro hodnocení hlukových vliv ů stacionárních zdroj ů, bylo použito akustických údaj ů získaných t ěmito zp ůsoby: • z technických dokumentací pracovních stroj ů a za řízení, které budou na lokalit ě použity, • z technických dokumentací obdobných pracovních stroj ů a za řízení, • z archivních podklad ů zpracovatele, které vychází z již provedených akustických studií a z vlastních m ěř ení akustických výkon ů na obdobných za řízeních, • z přípustných hodnot emisí hluku dle Na řízení vlády č. 9/2002 Sb. v platném zn ění (sm ěrnice 2000/14/EC), Akustické parametry jednotlivých zdroj ů hluku jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 25: Zdroje hluku a jejich akustické parametry hladina intenzita ZDROJ Užití akustického dopravy výkonu L wA název a typ činnost dB po čet jízd/den Dozer (bodový) skrývka ornice 107 Nákladní automobil (bodový) převoz ornice 105 Pásové rýpadlo (bodový) skrývka 105 Pásové rýpadlo (bodový) těžba kaolinu 103 přeprava kaolinu do úpravny (liniový 1) 46 přeprava skrývky na vnit řní výsypku (liniový 2) 282 přeprava bentonitu do úpravny (liniový 3) 22

Stav akustické situace v chrán ěném venkovním prostoru staveb byl v hodnoceném území kvantifikován pomocí výpo četního produktu LimA (viz hluková studie). Výsledky akustických výpo čtů jsou uvedeny v kapitole D.I.3 stejn ě jako vyhodnocení vlivu. Vibrace S realizací zám ěru nebudou spojeny vibrace významného rozsahu. Zdrojem vibrací bude pouze provoz těžební a p řepravní techniky a bude se jednat o vibrace, pro které není nutno

48 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁM ĚRU Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih realizovat opat ření k ochran ě chrán ěných prostor ů a objekt ů. T ěžba kaolinu v rámci předm ětného zám ěru není spojena s odst řelováním nebo jiným podobn ě destruktivním zp ůsobem rozrušování pevných horninových podloží. T ěžená surovina je snadno rozpojitelná a rovn ěž skrývkový materiál je tvo řen nezpevn ěnými vrstvami. Zá ření radioaktivní, elektromagnetické V lomu nebudou provozovány um ělé zdroje radioaktivního zá ření ani významn ější zdroje zá ření elektromagnetického.

5. Dopl ňující údaje Terénní úpravy Vlivem t ěžby zásob výhradního ložiska dojde ke zm ěně reliéfu terénu. Zám ěr lze charakterizovat nevyrovnanou bilancí hmot – dobýváním suroviny na ložisku dojde k odt ěžení sou časného terénu a následn ě i ke vzniku jámového lomu se záv ěrnými svahy tvo řenými t ěžebními etážemi. Vzhledem k relativn ě vysoké mocnosti skrývek bude p řemíst ěno více materiálu než odpovídá pouhému objemu suroviny. Skrývkové materiály a výklizy z lomu budou ukládány op ět zp ět do lomu na vnit řní výsypku. Dojde tak k remodelaci terénu, nicmén ě po sanaci a rekultivaci z ůstane v území deprese zatopená vodou Nejedná se však v území o novou činnost. T ěžba v DP Boži čany a navazujícím DP Boži čany II probíhá již n ěkolik desetiletí a vlastní rozší ření dobývacího prostoru znamená pouze částe čnou modifikaci již odsouhlasených a schválených terénních úprav. V období t ěžby bude lom v prostoru rozší ření olemován ochrannými valy o výšce do 5 m. Tyto terénní úpravy budou do časné. Po ukon čení t ěžby bude materiál z val ů použit pro sanaci a rekultivaci lomu. Zm ěny reliéfu budou mít vliv na krajinný ráz, velikost a významnost tohoto vlivu je posouzena v samostatné studii (Klouda 2014, p říloha č. 6) a v kapitole D tohoto oznámení zám ěru.

49 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ

1. Vý čet nejzávažn ějších environmentálních charakteristik dot čeného území

1. Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) Dle Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje (ZUR) i Územn ě analytických podklad ů (ÚAP) obce s rozší řenou p ůsobností (ORP) Karlovy Vary se lokalita nenachází v ploše regionálních či nadregionálních prvk ů ÚSES, ani se takové v jeho nejbližším okolí nenacházejí. Severn ě od DP Boži čany (cca 4 km) se nachází osa nadregionálního biokoridoru K3 Studenec - Jeze ří, hranice jeho ochranné zóny pak leží cca 1 km severozápadn ě od DP. Přibližn ě 1 km daleko se nachází i regionální biokoridory č. 1001 a 1002 a regionální biocentrum č. 1158 Rybníky u Nové Role. Západn ě od DP (cca 20 m) se nachází regionální biocentrum č. 1988 Železný dv ůr. Obrázek č. 9: Lokalizace DP Boži čany a DP Boži čany II v ÚAP ORP Karlovy Vary

Dle územního plánu (ÚP) Boži čany (Štros, 2013) jsou nejbližší prvky lokálního ÚSES umíst ěny severn ě od plochy rozší ření DP: lokální biocentrum BCL 5 a lokální biokoridor BKL 10 podél toku Černého potoka v obci. Oba tyto prvky jsou ve stavu návrhu.

50 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Obrázek č. 10: Vý řez z koordina čního výkresu ÚP obce Boži čany

Dle územního plánu m ěsta Chodov (Fára, 2009) je sou časným DP Boži čany veden lokální biokoridor LBK-V vymezený jako navržený (nefunk ční). Biokoridor je veden také po sou časném okraji lomu Osmosa v DP Boži čany a p řechází do prostoru jeho plánovaného rozší ření v blízkosti zázemí Osmosa – Jind řich.

51 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Na následujícím obrázku je zmín ěný biokoridor ozna čený zelenou te čkovanou plochou s popisem LBK (v). Je uveden v seznamu ve řejn ě prosp ěšných opat ření s ozna čením O-813-0 (červená vlaje čka v map ě). Obrázek č. 11: Vý řez z kordina čního výkresu obce ÚP m ěsta Chodov

2. Zvlášt ě chrán ěná území Dle § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny jsou kategorie zvlášt ě chrán ěných území následující: • maloplošná zvlášt ě chrán ěná území (MZCHÚ): národní parky (NP), chrán ěné krajinné oblasti (CHKO), • velkoplošná zvlášt ě chrán ěná území (VZCHÚ): národní p řírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní p řírodní památky (NPP) a p řírodní památky (PP). V zájmovém území ani v blízkém okolí se zvlášt ě chrán ěná území nevyskytují. Nejbližší maloplošné zvlášt ě chrán ěné území je NPP Svatošské skály a PP Údolí Oh ře ležící ve vzdálenosti více než cca 7 km. Jižním sm ěrem od zájmového území, ve vzdálenosti více než 6 km se nachází velkoplošné zvlášt ě chrán ěné území CHKO Slavkovský les.

3. Evropsky významné lokality a pta čí oblasti soustavy Natura 2000 Natura 2000 je soustava lokalit chránící nejvíce ohrožené druhy rostlin a živo čich ů a přírodní stanovišt ě (nap ř. rašeliništ ě, skalní stepi nebo horské smr činy apod.) na území EU. Evropsky významná lokalita (EVL) je legislativn ě podložena v zákon ě č. 114/1992 Sb., ochran ě p řírody a krajiny, který implementuje evropskou sm ěrnici O stanovištích

52 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

(92/43/EHS). Evropsky významná lokalita je za řazena na řízením vlády ČR do tzv. národního seznamu. Po schválení Evropskou Komisí je zapsána do tzv. evropského seznamu. Pta čí oblasti (PO) jsou chrán ěná území vyhlašovaná za ú čelem ochrany pták ů. Vznikají na základ ě sm ěrnice 2009/147/ES a spole čně s evropsky významnými lokalitami tvo ří soustavu NATURA 2000. Jednotlivá pta čí území jsou v ČR vyhlašována samostatn ě formou na řízení vlády. Řešená oblast p římo nezasahuje do žádné evropsky významné lokality ani pta čí oblasti. Nejbližší EVL Ka ňon Oh ře (CZ0410413) je vzdálená cca 6 km jižn ě. Nejbližší PO Doupovské hory leží cca 11 km jihovýchodn ě.

4. Přírodní parky K ochrann ě krajinného rázu s významnými soust řed ěnými estetickými a p řírodními hodnotami, který není zvlášt ě chrán ěn podle části t řetí zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě přírody a krajiny v platném zn ění, m ůže orgán ochrany p řírody a krajiny z řídit obecn ě závazným právním p ředpisem p řírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zni čení, poškození nebo rušení tohoto území. Zájmové území neleží v přírodním parku. Nejbližším p řírodním parkem je patrn ě P řP P řebuz, vzdálený cca 9 km SZ od zám ěru.

5. Významné krajinné prvky, památné stromy Podle § 3 odst.1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny v platném zn ění, významný krajinný prvek (VKP) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvá ří její typický vzhled nebo p řispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliništ ě, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 téhož zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mok řady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, nalezišt ě nerost ů a zkamen ělin, um ělé i p řirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Z výše uvedeného vyplývá, že v prostoru rozší ření DP Boži čany není žádný VKP dle § 3 odst.1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. (tzv. ze zákona). V katastrálním území Boži čany se nachází registrovaný VKP Boži čanské mok řady. Plocha tohoto VKP částe čně zasahuje do stávajícího DP Boži čany II. Jedná se o pestrou mozaiku mok řadních biotop ů - rybník ů, bažin, olšin a zar ůstající pískovna. Druhov ě mimo řádn ě pestré stanovišt ě mnoha zvlášt ě chrán ěných a mizejících druh ů rostlin a živo čich ů, p ředevším obojživelník ů a pták ů. Lokalita je typickou ukázkou biocenózy, která byla kdysi pro podkrušnohorské pánve charakteristická a do sou časnosti tém ěř úpln ě vymizela. Význa čné a zvlášt ě chrán ěné druhy zjišt ěné na území významného krajinného prvku tvo ří n ěkteré druhy kriticky ohrožené (Blatnice skvrnitá, Ropucha krátkonohá, Skokan sk řehotavý a siln ě ohrožené (Rosni čka zelená, Bekasina otavní, Ch řástal vodní). Západn ě od DP Boži čany, bezprost ředn ě za jeho hranicí se nachází registrovaný VKP Bílá Voda a navazující VKP (SÚ/526/L/94 – alej vzrostlých strom ů). V prostoru rozší ření DP se žádný registrovaný VKP nenachází. V ploše DP ani nikde na území obce Boži čany a m ěsta Chodov se nevyskytuje žádný památný strom.

53 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

6. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Podobn ě jak v minulosti, hospodá řská činnost se dnes v okolí Chodova a Nové Role realizuje p ředevším v primární a sekundární sfé ře. Z řetelným znakem kulturn ě-historické charakteristiky území je dlouhodobé zem ědělské využívání p ůdy, významn ě pastviná řsky zam ěř ené. V souvislosti s osídlováním zdejší oblasti odehrávající se zhruba od 12. století docházelo k zúrod ňování lesních p ůd. Zem ědělství jako obživu také využívali n ěme čtí kolonisté, kte ří na Novorolsko p řicházejí na p řelomu 13. a 14. století. N ěmecká kolonizace postupovala v pr ůběhu následujících století po celém Karlovarsku. Kromě zem ědělské výroby po čali t ěžit ve vyšších partiích Krušných hor cín a odplávky z cínových dol ů rýžovat v toku Rolavy. „N ěme čtí osídlenci se vyzna čovali pílí, vytrvalostí a vynalézavostí. Proto je čeští panovníci tolik vábili do Čech a p řid ělovali jim majetky jako d ědi čné.“ (http://novarole.cz/obsah/historie) Po 30. leté válce spojené s léty hladomoru se až koncem 18. století objevuje nový sm ěr v hospodá řském život ě na Karlovarsku. Dochází k obnovení hornictví, avšak nikoliv rudn ích surovin. Po číná t ěžba ložisek hn ědého uhlí. V jejich nadloží byla zjišt ěna kvalitní ložiska jakostního kaolínu. Od konce 18. století se za číná s výrobou porcelánu. V DoKP i v jeho blízkém okolí jsou patrné projevy d řív ější i sou časné t ěžby této suroviny. Jedná se jak o poz ůstatky této činnosti, tak také o prom ěnu ve využití území (antropogenní tvary, um ělé vodní plochy). V území si po celou dobu uchovávalo silnou pozici německy mluvící obyvatelstvo. K porcelánovému pr ůmyslu, t ěžb ě uhlí a zem ědělství se po čala rozvíjet t ěžba d řeva a jeho zpracování, tkalcovství, sílí obchod. V širším okolí jsou již historicky t ěženy nerostné suroviny a materiály jako kaolín, bentonit, hn ědé uhlí, lomový kámen, ad. Rozhodující význam má v sou časnosti t ěžba hn ědého uhlí v Sokolovské pánvi. T ěžba hn ědého uhlí zde dle historických zmínek probíhá již od 17. století, po roce 1945 postupn ě p řešla od hlubinného dobývání k efektivn ějšímu lomovému, povrchovému. Ložisko kaolínu Osmosa bylo t ěženo již v období první republiky. V letech 1950 – 1962 byla t ěžba provád ěna hlubinným zp ůsobem. Od roku 1964 je tato lokalita intenzivn ě t ěžena. Významným zam ěstnavatelem je strojírenský podnik Chodos nacházející se v sousedství DP Boži čany, jehož historie sahá až do 80. let 19. století. Nejbližší sídlo Boži čany je prvn ě uvád ěno roku 1359. P řed využíváním ložisek kaolínu měla obec zem ědělský ráz, po čátkem 19. století zde stálo 44 usedlostí. Od konce 19. století je zde t ěžen kaolin z mocných ložisek na katastru Boži čan, a také sousední obce Jimlíkov. Již v roce 1892 vzkvétá t ěžba kaolinu, která iniciuje vznik spole čnosti Zettlitzer Kaolinwerke AG (,,Sedlecký kaolin“). V dalších desetiletích se spole čnost stále rozr ůstá. P řirozeným důsledkem t ěžby kaolinu byla stavba porcelánky v roce 1890 spole čností J. S. Maier a spol.“ (http://www.bozicany.cz/) Provoz porcelánky byl ve druhé polovin ě 60. let minulého století ukon čen. „Nová Role je sedmým nejstarším sídelním útvarem Karlovarska. Od roku 1964 je městem. M ěsto má sv ůj znak a prapor, kde hlavním symbolem je porcelánová konvice představující výrobu porcelánu.“ (http://novarole.cz/) Samotná obec Nová Role se prezentuje jako m ěsto porcelánu. Z tohoto faktu lze usoudit, že výroba porcelánu není jen b ěžnou charakteristikou či prost ředkem k živobytí, ale že p ředstavuje trvalou hodnotu a poukazuje na vztah místních k tomuto řemeslu (identifikaci). K lokalitám s nejstaršími historicky doloženými po čátky v okolí náleží rovn ěž nedaleký Chodov. „Na konci 12. století byl sou částí pozemkového majetku kláštera ve Waldsassenu, zasahujícího až do Čech. Tento klášter se významn ě podílel na organizaci n ěmecké

54 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih kolonizace, která v pr ůběhu 12. a 13. století položila základy po dlouhá staletí stabilizované etnické skladby zdejšího osídlení.“ (http://www.mestochodov.cz/mesto/historie.php) Blízké Karlovy Vary se za čínají již od svých doložených po čátk ů (cca polovina 14. století) rozvíjet v souvislosti s výskytem minerálních pramen ů. Stávající podobu krajského m ěsta pak ur čil jeho rozmach v poslední t řetině 19. století. Pro území v prostoru navrženého zám ěru a jeho okolí p ředstavují nejzásadn ější determinanty jeho historického vývoje blízkost v ětších pr ůmyslových center, dlouhodob ě realizované dobývání nerostného bohatství a také dopady vále čných či poválečných událostí. Indikátory kulturních či historických hodnot mohou být p ředm ěty ochrany dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či. V ploše navrženého rozší ření DP ani v jeho bezprost řední blízkosti není vyhlášena archeologická, m ěstská, vesnická, krajinná památková rezervace či zóna. Nejbližším památkov ě chrán ěným územím je archeologická památková rezervace Tašovice, vzdálená cca 5 km jihovýchodn ě, chránící stopy n ěkdejšího výšinného opevn ěného sídlišt ě – hradišt ě Starý Loket, osídlené již ve st řední dob ě kamenné. Nejbližší chrán ěné objekty, zapsané do Státního seznamu Národního památkového ústavu, reprezentují kaple a hrázd ěná usedlost v Boži čanech. Za území s archeologickými nálezy se považuje území, na n ěmž lze od ůvodn ěně předpokládat výskyt archeologických nález ů, nebo na n ěmž se již vyskytly archeologické nálezy, pop řípad ě archeologická nalezišt ě. Archeologické d ědictví se vyskytuje tak řka na území celé ČR, s výjimkou území v minulosti vyt ěžených na p řed čtvrtohorní podloží. Má-li se provád ět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento zám ěr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávn ěné organizaci provést na dot čeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobn ě se postupuje, má-li se na takovém území provád ět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provád ění archeologických výzkum ů. Aplikace Státní archeologický seznam (SAS) ČR v informa čním systému Národního památkového ústavu (IS NPÚ) umož ňuje vyhledávání a tisk základních údaj ů o území s archeologickými nálezy (UAN). Dle této aplikace se v ploše zám ěru ani v blízkém okolí nenachází území kategorie UAN I (území s pozitivn ě prokázaným a dále bezpe čně p ředpokládaným výskytem archeologických nález ů). V centru obce Boži čany se nachází území UAN 2 (území, na n ěmž dosud nebyl pozitivn ě prokázán výskyt archeologických nález ů, ale ur čité indicie mu nasv ědčují nebo byl prokázán zatím jen nespolehliv ě; pravd ěpodobnost výskytu archeologických nález ů 51 - 100 %). Jedná se o území s názvem st ředov ěké a novov ěké jádro obce (p ř. č. SAS 11-21-17/1). Plocha rozší ření DP pat ří do kategorie UAN III pokrývající většinu plochy ČR (území, na n ěmž nebyl dosud rozpoznán a pozitivn ě prokázán výskyt archeologických nález ů a ani tomu nenasv ědčují žádné indicie, ale jelikož p ředm ětné území mohlo být osídleno či jinak využito člov ěkem, existuje 50 % pravd ěpodobnost výskytu archeologických nález ů).

7. Území hust ě zalidn ěná Okolí zájmového území není územím hust ě zalidn ěným. Jedná se o zem ědělskou krajinu s četnými plochami sou časné či bývalé t ěžby nerostných surovin v četn ě velkoplošné povrchové t ěžby hn ědého uhlí. Plocha rozší ření leží p ři okraji obce Boži čany, která m ěla k 31.12.2014 605 obyvatel p ři rozloze p ři rozloze 7,66 km2. Hustota obyvatel je tedy

55 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih v Boži čanech 79 obyv./km 2, což je mén ě než celostátní pr ůměr (133 obyv./km 2) i pr ůměr Karlovarského kraje (91 obyv./km 2). Nejbližší m ěsto Chodov má 13 940 obyvatel, Karlovy Vary pak 49 781 obyvatel.

8. Území zat ěžovaná nad míru únosného zatížení Jednou z hlavních zásad ochrany životního prost ředí je zásada, že území nesmí být zat ěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení, p řičemž podle §12 zákona č. 17/1992 Sb. „p řípustnou míru zne čiš ťování životního prost ředí ur čují mezní hodnoty stanovené zvláštními p ředpisy“. Zvláštním p ředpisem je mj. i na řízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochran ě zdraví p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací, které stanovuje hygienické limity hluku a vibrací a zákon č. 201/2012 Sb., o ochran ě ovzduší, který stanovuje imisní limity. Ovzduší Na území obce Boži čany a m ěsta Chodov nejsou p řekra čován imisní limity dle p řílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochran ě ovzduší. Podrobnosti jsou uvedeny v kapitole C.II.1. Karlovarský kraj pat ří spolu s Plzeňským ke kraj ům s nej čistším ovzduším v České republice. Hluk Z posouzení provedeného v akustické studii plyne, že p ři sou časné dopravní intenzit ě na komunikaci II/209 není p řekra čován platný hygienický limit pro hluk z pozemních komunikací dle na řízení vlády č. 272/2011 Sb. s uvažováním korekce pro p řípad staré hlukové zát ěže z dopravy na pozemních komunikacích. Ostatní V zájmovém území i v okolní krajin ě jsou vesm ěs zachovány funkce sociáln ě- ekonomické i p řírodní. K nejvýznamn ějším zásah ům do krajiny dochází v případ ě povrchové velkoplošné t ěžby hn ědého uhlí v Sokolovské pánvi, která se v blízkosti posuzovaného zám ěru projevuje v podob ě Smolnické výsypky. Jedná se o kompletn ě p řetvo řený povrch terénu, kde byly p řírodní procesy nahrazeny výhradn ě antropogenními. Zárove ň však je provád ěna rekultivace t ěchto území a dochází k postupné obnov ě p řírodních proces ů. Vzhledem k tomu, že však t ěžba probíhá v souladu s povoleními dle zvláštních právních předpis ů nelze hovo řit o území zat ěžovaném nad míru únosného zatížení.

9. Staré ekologické zát ěže Kontaminovaná místa Přímo v zájmovém území se nenachází žádná stará ekologická zát ěž. Dle systému evidence kontaminovaných míst (SEKM) je nejbližší evidovanou starou ekologickou zát ěží lokalita s názvem Benzina s.r.o. ČSPHM Chodov (ID zát ěže: 5217003), vzdálená více než 1 km JZ od zájmového území. Vlivy d ůlní činnosti Dle mapového projektu Vlivy d ůlní činnosti ČGS jsou v celém širším okolí zám ěru evidována poddolovaná území. P římo v ploše zám ěru se jedná o poddolované území s názvem Boži čany (ID 441) a Dolní Chodov (ID406). V ploše rozší ření DP, mimo t ěžbu je evidováno opušt ěné úložné místo t ěžebního odpadu (odval) s názvem Jind řich (ID 4837).

56 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

V ploše rozší ření jsou evidována 3 stará d ůlní díla: První dv ě jsou v blízkosti zázemí Osmosa – Jind řich v okrajové části stávajícího DP Boži čany: Jind řich II (Caro li-Hedy)1 (ID 2550), Jind řich II (Caroli-Hedy)2 (ID 3849). T řetí evidované staré d ůlní dílo je p ři severovýchodním okraji navrhovaného DP Boži čany, mimo plochu vlastní t ěžby u okraje intravilánu Boži čan: Jind řich III.

Tabulka č. 26: Vlivy d ůlní činnosti v ploše zám ěru

Poddolovaná území ID Název Surovina Stá ří Rozsah 406 Dolní Chodov Kaolin – Uhlí hn ědé před i po 1945 systém 441 Boži čany Kaolin – Uhlí hn ědé před i po 1945 systém Důlní díla ID Název Druh díla Uzav ření Surovina Jind řich II. 2550 Šachta po roce 1945 Uhlí hn ědé (Caroli - Hedy) 1 Jind řich II. 3849 Šachta po roce 1945 Uhlí hn ědé (Caroli - Hedy) 2 2491 Jind řich III. Úpadnice po roce 1945 Uhlí hn ědé Úložná místa t ěžebního odpadu ID Název Druh, statut Vznik Surovina 20. století do roku 4837 Jind řich odval Uhlí hn ědé 1945 Obrázek č. 12: Vlivy d ůlní činnosti (identifikace dle ID v map ě)

57 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

10. Extrémní pom ěry v dot čeném území Zájmové území se nachází na pomezí Karlovarska a Sokolovska. Karlovarský okres lze celkov ě charakterizovat jako pr ůmyslov ě-zem ědělský, s významným podílem láze ňství a cestovního ruchu. Sokolovský okres jako celek je okresem vysoce pr ůmyslovým. Stávající krajina Sokolovska je pak výrazn ě p řetvá řena t ěžbou uhlí ale i t ěžbou dalších nerostných surovin. Celé široké okolí zám ěru je tak poznamenáno historickou t ěžbou nerostných surovin. Za extrémní pom ěry v ploše zám ěru lze považovat p řítomnost poddolovaného území, vzniklého v souvislosti s historickou hlubinnou t ěžbou.

2. Stru čná charakteristika stavu složek životního prost ředí v dot čeném území, které budou pravd ěpodobn ě významn ě ovlivn ěny

V následující charakteristice stavu složek životního prost ředí jsou pro úplnost popsány i složky životního prost ředí, které zám ěrem nebudou dot čeny v ůbec.

1. Ovzduší a klima Klimatická charakteristika Řešené území leží dle Quitta (1971) v klimatické oblasti mírn ě teplé MT4, s následující charakteristikou: krátké léto, mírné, suché až mírn ě suché, p řechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normáln ě dlouhá, mírn ě teplá a suchá s krátkým trváním sn ěhové pokrývky.

Tabulka č. 27: Charakteristika klimatické oblasti MT3

Charakteristika Hodnota (teploty ve °C, srážky v mm) Po čet letních dn ů 20 - 30 Po čet dn ů s pr ůměrnou teplotou nad 10°C 140 - 160 Po čet mrazových dn ů 110 - 130 Po čet ledových dn ů 40 – 50 Pr ůměrná teplota v lednu - 2 - -3 Pr ůměrná teplota v červenci 16 – 17 Pr ůměrná teplota v dubnu 6 – 7 Pr ůměrná teplota v říjnu 6 – 7 Pr ůměrný po čet dn ů se srážkami 1 mm a více 110 - 120 Srážkový úhrn ve vegeta čním období 350 - 450 Srážkový úhrn v zimním období 250 – 300 Po čet dn ů se sn ěhovou pokrývkou 60 – 80 Po čet dn ů zamra čených 150 - 160 Po čet dn ů jasných 40 - 50 Kvalita ovzduší Území obce Boži čany ani m ěsta Chodov nepat ří do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) dle „Sd ělení odboru ochrany ovzduší (OOO) MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základ ě dat za rok 2010“ zve řejn ěného ve V ěstníku MŽP 2/2012. Dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochran ě ovzduší se k posouzení, zda dochází k p řekro čení

58 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih některého z imisních limit ů, použije pr ůměr hodnot koncentrací pro čtverec území o velikosti 1 km 2 vždy za p ředchozích 5 kalendá řních let. Každoro čně je zve řej ňuje MŽP prost řednictvím Českého hydrometeorologického ústavu na internetových stránkách. Z takto zve řejn ěných dat je z řejmé, že Karlovarský kraj je jednou se zón s nejlepší kvalitou ovzduší v rámci ČR. V rozptylové studii (Ko čová 2015, p říloha č. 2) je uveden popis stávajícího imisního pozadí v zájmové lokalit ě. Uvedeny jsou pouze zne čiš ťující látky, pro které byl proveden výpo čet zne čišt ění ovzduší. Údaje o imisním pozadí vychází práv ě z dat zve řejn ěných na webových stránkách ČHMÚ. Jedná se o pr ůměrné hodnoty imisních koncentrací pro čtverce o velikost 1 km 2 za p ředchozích 5 kalendá řních let (2009 – 2013): • ro ční pr ůměrná imisní koncentrace BaP: 0,52 ng/m 3 3 • ro ční pr ůměrná imisní koncentrace NO 2: 14,5 µg/m 3 • ro ční pr ůměrná imisní koncentrace PM 10 : 19,9 µg/m 3 • 36. nejvyšší hodnota 24hod. pr ůměrné koncentrace PM 10 : 35,9 µg/m 3 • ro ční pr ůměrná imisní koncentrace PM 2,5 : 13,7 µg/m V oblasti výpo čtových bod ů posuzovaných rozptylovou studií nebyl p řekro čen imisní limit dle § 11 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb., v platném zn ění. V blízkém okolí zájmové lokality není provozována žádná imisní stanice, která by kontinuáln ě monitorovala kvalitu ovzduší. Nejbližší imisní stanice Karlovy Vary se nachází ve vzdálenosti cca 7 km od posuzované lokality. Vzhledem k umíst ění a charakteristice stanice Karlovy Vary (charakterizuje imise z dopravy do vzdálenosti asi 200 m, umíst ění: cca 25 m od frekventované k řižovatky, u autobusového nádraží, reprezentativnost: 100 – 500 m) nelze údaje z této stanice pro posuzovanou oblast použít. Nejbližší monitorovací stanice, které svým umíst ěním a charakteristikou odpovídají zájmové lokalit ě, jsou stanice Sokolov, která nachází ve vzdálenosti cca 12 km od posuzované lokality a stanice P řebuz, která nachází ve vzdálenosti cca 17 km od posuzované lokality. Ani na jedné z těchto stanic nebyl imisní limit pro uvedené látky p řekro čen. Z dokumentu Aktualizace Programu snižování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje 2012 (Ascend s.r.o. pro Karlovarský kraj, 2012), lze citovat: "Kvalita ovzduší na území zóny Karlovarský kraj je v porovnání s ostatními zónami dobrá a pat ří dlouhodob ě k t ěm nejmén ě problémovým".

2. Voda Povrchové vody Převážná část stávajícího DP spadá do povodí Černého potoka, zahrnující i část Smolnické výsypky (po řadí 1-13-01-149). Částe čně zasahuje i do povodí Vl čího potoka od soutoku s Černým potokem až po jeho soutok s Chodovským potokem ( číslo hydrografického po řadí 1-13-01-150). Část DP spadá do povodí Chodovského potoka (po řadí 1-13-01-147). Důlní vody z lomu Osmosa jsou dlouhodob ě vypoušt ěny do Černého potoka. Černý potok má celkovou délku 9,406 km a v Boži čanech se vlévá do Vl čího potoka. Vl čí potok (celková délka 10,862 km) se vlévá do Chodovského potoka pod obcí Mírová. Za místní erozivní bázi v neovlivn ěném stavu lze považovat koryto Černého potoka na úrovni cca 425 m n.m. V sou časné dob ě je však území odvod ňováno prost řednictvím lomu

59 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Osmosa, který drénuje nejen vody povrchové ryze srážkového p ůvodu, ale i vody podzemní. Drenážní ú činky lomu jsou umocn ěny i vlivem hlubinné t ěžby uhlí provád ěné v minulosti. Povodí III. řádu (základní povodí) pak je Oh ře po Teplou (1-13-01). Stávající jakost vody Vl čího potoka byla zjiš ťována dle dokumentace pro rozší ření DP Mírová (Petr ů, 2014) v letech 2010 – 2011. Vzorkována byla kvalita vody v profilu nad a pod odtokem ze sedimenta ční nádrže provozovny spole čnosti Sedlecký kaolin a.s. Výsledky ukazují, že obsahy NL se v toku pohybují v hodnotách 9-39 mg/l, koncentrace uhlovodík ů C10 -C40 dosáhly ojedin ěle prvních desetin mg/l. Následující tabulka uvádí pr ůtoky Vl čího potoka pro profil cca v km 8, v míst ě plánovaného vypoušt ění d ůlních vod lomu Jimlíkov II. Pr ůtoky byly vypo čteny ČHMÚ, plocha povodí byla uvažována 21,31 km2, ro ční srážka 730 mm, a dlouhodobý pr ůměrný ro ční pr ůtok 156 l/s.

Tabulka č. 28: M-denní / N-leté pr ůtoky Vl čího potoka

M-denní pr ůtoky (l/s) M 30 60 90 120 150 180 210 240 270 300 330 355 364 Q 352 248 194 158 132 111 94 79 65 52 39 25 15 N-leté pr ůtoky (m 3/s) M 1 2 5 10 20 50 100 Q 4,2 6,7 10,9 14,9 19,5 26,5 32,6 Prostorem rozší ření DP p římo neprotékají žádné povrchové toky. Nejbližší vodní plochy jsou akumula ční a usazovací nádrže pro lom Osmosa umíst ěné v DP Boži čany II a dále pak rybníky pod patou Smolnické výsypky severn ě od DP. Západn ě od DP Boži čany leží um ělé jezero Bílá Voda Dle mapového serveru HEIS VUV vodního hospodá řství a ochrany vod nemá Černý potok stanovené záplavové území.. Záplavové území je stanoveno pouze pro Vl čí potok. Podzemní vody Hydrogeologie širšího okolí DP Boži čany spadá do hydrogeologického rajónu 2120 – Sokolovská pánev (Olmer, 2005). V zájmovém území jsou vyvinuté 2 významn ější zvodn ěné systémy. Spodní systém je vázaný na žuly karlovarského plutonu, svrchní systém na sedimenty terciéru a sekundární kaolín. Hlavním zvodn ěným prost ředím je žula karlovarského plutonu, dotovaná srážkami převážn ě na svazích Krušných hor a Slavkovského lesa. Tlakový spád zvodn ě sm ěř uje k regionální erozivní bázi, danou hladinou Oh ře. S hlubokým ob ěhem podzemních vod v kombinaci a s dotací hlubinného juvenilního oxidu uhli čitého souvisí karlovarské a sokolovské centrum výstupu termálních minerálních vod. V ložiskovém prostoru však nebyly minerální vody zjišt ěny. Zvodn ění podložních žul je vázáno p ředevším na pukliny a k řemenné žilky, doprovázené drcením krystalických hornin. Koeficienty filtrace v žulové zvodni se pohybují v řádu kf = n.10 -6 m/s. Pr ůzkumy, provedené v širším okolí, sv ědčí o významné propustnosti předterciérní tektoniky, a špatné propustnosti tektoniky terciérní. V terciérním souvrství mají základní význam bazální uloženiny starosedelských vrstev,

60 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih a bezprost řední nadloží uhelné sloje. Vlastní uhelné souvrství m ůže být zvodn ěné, pop ř. i zcela bezvodé. Horniny mají jako celek velmi malou propustnost, protože starosedelské souvrství je p ředevším ve vývoji málo propustných kaolín ů, souvrství s výskyty uhlí má převážn ě izolátorový charakter a vulkanogenní souvrství je všeobecn ě považováno za izolátor. Vulkanosedimentární souvrství a kvartér mají vzhledem k nízké propustnosti jen lokální hydrogeologický význam. Vzhledem k dobývání uhelné sloje ale došlo k narušení nadložních vrstev vulkanogenního souvrství, které se za normálních podmínek chová jako izolátor. Tím dochází ke zvýšení p řítok ů z m ělkého kvartérního kolektoru, p římo ovliv ňovaného aktuálními srážkovými pom ěry. Jednotlivé vydobyté prostory vytvá řejí podmínky pro akumulaci podzemních vod (sta řinové vody). Ty jsou nyní odvod ňovány do nejnižšího místa lomu Osmosa - jih. V místech, kde k t ěžb ě uhlí nedošlo, má slojové pásmo ve v ětšin ě p řípad ů slabou puklinovou propustnost. Terciérní sedimentace jako celek ve stavu neporušeném d ůlní činností vykazuje koeficienty filtrace v řádu kf = n.10 -7 m/s. V partiích porušených t ěžbou uhlí bude docházet lokáln ě k nár ůstu koeficient ů filtrace na hodnoty v řádech kf = n.10 -5 až n.10 -6 m/s.

Tabulka č. 29: Informace o hydrogeologickém rajonu zájmového území podle HEIS VÚV TGM Hydrogeologické rajony základní vrstvy ID hydrogeologického rajonu: 21200 Název hydrogeologického rajonu: Sokolovská pánev Horizont: 2 Pozice: základní vrstva Plocha rajonu, km 2: 302,317 Geologická jednotka: Terciérní a k řídové sedimenty pánví Terciérní a k řídové sedimenty podkrušnohorských a Skupina rajon ů jiho českých pánví Díl čí povodí: Oh ře, Dolní Labe a ostatní p řítoky Labe Kolektory hydrogeologického rajonu Číslo kolektoru: 9 Kolektor: nevymezený kolektor Litologie: pískovce a slepence Stratigrafická jednotka: Dělitelnost rajonu (ano/ne): ne Mocnost souvislého zvodn ění: Hladina: napjatá Typ propustnosti: puklinovo - pr ůlinová Transmisivita: nízká <0,001 Mineralizace: 0,3 - 1 g/l Chemický typ: Ca-Na-HCO3-SO4 Hydrogeologie ložiska a blízkého okolí V prostoru rozší ření DP nebyly p ři ložiskových pr ůzkumech kaolin ů specielní hydrogeologické práce provád ěny. V této části ložiska je k dispozici rovn ěž jen omezený po čet ložiskových vrt ů. P ři technologii hloubení pr ůzkumných ložiskových vrt ů s výplachem navíc nebyly zpravidla ani zaznamenány úrovn ě hladin podzemní vody. Hydrogeologické charakteristiky dot čené části území byly odvozeny z archivních hydrogeologických prací p ři pr ůzkumu kaolín ů na vlastním t ěženém ložisku, i z charakteristik zvodn ění v bližším i širším okolí. Návrh na vypoušt ění d ůlních vod z DP Boži čany zpracoval Krupa ř (2007), jenž uvádí i všeobecné charakteristiky zvodn ění ložiska. Úrovn ě hladiny podzemní vody nejsou v blízkém okolí ložiska p ředm ětem pr ůběžného

61 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih sledování, z důvodu absence jímacích objekt ů. Lze p ředpokládat, že úrove ň hladiny podzemní vody je ve vzdálen ějším severním, sv. a východním okolí DP v hloubkách od prvních metr ů do 10 m pod terénem. Blíže k těžební jám ě je hladina zakleslá vlivem čerpání z jímky d ůlních vod. P ředpokládáme, že hranice, kam dosahují sou časné vlivy odvod ňování, se pohybuje kolem linie železni ční vle čky a státní silnice č. 209 Boži čany – Chodov. Popis zp ůsobu odvodn ění lomu je uveden v kapitole B. III. 2 Obrázek č. 13: P řehledná mapa s vyzna čením sm ěru proud ění podzemní vody (dle Koroš, 2015)

Zdroje podzemních vod Zájmové území leží mimo chrán ěnou oblast p řirozené akumulace vod (CHOPAV). Hranice nejbližší CHOPAV Krušné hory leží cca 4 km severozápadn ě a dále CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les leží cca 6 km jižn ě. V okolí navrženého rozší ření DP nejsou žádná ochranná pásma vodních zdroj ů (OPVZ). Nejbližší leží cca 2 km severn ě, dle informace z HEIS VUV zde však není evidován žádný odb ěr vody pro lidskou spot řebu přesahující 500 m 3/m ěsíc nebo 6000 m 3/rok. V prostoru trvalé zástavby byla v bližším okolí evidována pouze jedna kopaná studna ST-1 (p říloha č. 3). Dne 28.4.2013 byla ve studni, hluboké 7,41 m, nam ěř ena hladina vody v úrovni 6,54 m od odm ěrného bodu (odm ěrným bodem byl poklop v úrovni 0,1 m nad terénem). Studna je používaná ob časn ě, k zavlažování zahrady. Všechny okolní nemovitosti jsou napojené na ve řejný vodovod. V chatové kolonii severn ě od plánovaného rozší ření DP nebyly studny evidovány. Objekty využívají obecní vodovod. Jiná je situace v chatové kolonii východn ě od DP. Chaty zde mají p ředevším m ělké kopané studny. Studny jsou prakticky u každé chaty. Vzhledem

62 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih k úrovni hladiny podzemní vody jsou studny hluboké zpravidla pouze jednotky metr ů. Obrázek č. 14: poloha navrhovaného DP vzhledem k CHOPAV a OPVZ

Zám ěr se nachází v blízkosti ochranného pásma stupn ě II.B p řírodních lé čivých zdroj ů láze ňského místa Karlovy Vary, avšak vn ě tohoto ochranného pásma. Dle vyjád ření Ministerstva zdravotnictví - Český inspektorát lázní a z řídel (MZdr./ ČIL) č.j. ČIL- 12.12.2005/43591-H ze dne 9. 1. 2006 je t ěžba kaolinu nad kótou 360 m n.m. v tomto OP v zásad ě povolena, v p řípad ě pln ění následujících podmínek: 1. Pr ůběžn ě musí být sledováno množství, teplota a chemismus čerpaných vod, a to nejmén ě v měsí čních intervalech, t ěžební organizace zajistí ro ční vyhodnocení. 2. V p řípad ě zjišt ění pr ůvalu vody: a) ve v ětším množství než 500 l/min; b) ve v ětším množství než 200 l/min a teploty 20°C nebo vyšší; c) s obsahem v ětším než 100 mg/l CO2 nebo p ři zjišt ění výronu plynu; stanoví MZdr./ ČIL1 po dohod ě s orgány bá ňské správy podle pot řeby ochranný pilí ř a případn ě další nutná opat ření. 3. T ěžební organizace p ři pr ůvalu vod a plyn ů je krom ě uvedeného povinna: a) podat okamžité hlášení MZDr./ ČIL1 a p říslušnému bá ňskému ú řadu, b) prov ěř it hydrologickou pozici pr ůvalového místa, charakter výronu plynu nebo vody, c) provést chemický rozbor pr ůvalové vody, d) posoudit a ohodnotit pr ůval ve vztahu k dosavadním m ěř ením.

63 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Posouzením vlivu zám ěru na podzemní vody v četn ě zdroj ů vody je uvedeno v kapitole D.I.4.

3. Půda Taxonomická charakteristika p ůd zájmového území V ČR je používána klasifikace p ůdních typ ů podle taxonomického klasifika čního systému p ůd (TKSP), mezinárodn ě systém World Reference Base for Soils Resources 2006 (WRB). Dle TKSP se v území vyskytují p ůdy kategorie stagnosoly, p ůdní typ pseudogleje, p ůdní subtyp pelický. Skupina p ůd: STAGNOSOLY Půdy semihydromorfní, s výrazným redoximorfním mramorovaným horizontem v důsledku povrchového periodického p řevlh čení v hloubce do 0,5 m; výraznost mramorování do hloubky klesá; mramorování nalézáme v n ěkterých p řípadech pod vyb ěleným nodulárním horizontem, který m ůže být p ři výrazném povrchovém p řevlh čení nahrazen výrazn ě vyb ěleným horizontem s rourkovitými novotvary, na svazích pak hydroeluviálním horizontem bez rezivých novotvar ů. Možnost tvorby hydrogenních forem nadložního humusu a humózního hydrogenního (umbrického) až histického horizontu. Široké rozmezí nasycenosti sorp čního komplexu. Půdní typ: PSEUDOGLEJ PG Půdy se stratigrafií O- Ahn či Ap- En – Bmt – BCg – C nebo O – Ahn či Ap- Bm – Bcg – C. Jsou charakterizovány výskytem výrazného mramorovaného, redoximorfího diagnostického horizontu. U p ůd vyvinutých z luvizemí nalézáme nad ním vyb ělený horizont s velkým výskytem výrazných nodulárních novotvar ů. V tomto p řípad ě vznikl mramorovaný horizont transformací luvického horizontu a je proto ozna čen Bmt. U ostatních p ůd vznikl mramorovaný horizont transformací kambického braunifikovaného horizontu nebo pelického kambického horizontu; v posledním p řípad ě jej ozna čujeme Bmp. Nodulární novotvary nacházíme obecně blízko povrchu p ůdy (Ahn). Mizí p ři laterálním vyluhování, které m ůže přem ěnit En na Ew. Humusovou formou je nej čast ěji moder- hydromoder, humusový horizont a ornice mají zvýšený obsah humusu ve srovnání s okolními anhydromorfními p ůdami. V ornicích se obsah humusu pohybuje v rozmezí 2,5 – 3,5 %. Pseudogleje jsou p ůdami eubazickými (VM nad 60 %) až mesobazickými (VM 35-60 % v hor. Bm), se zvýšeným zastoupením amorfního Feo. Pseudogleje se vytvá řejí bu ď z pedogenn ě (z luvizemí) či litogenn ě zvrstvených event. nepropustných (pelické, pís čitojílovité) substrát ů. Nalézáme je v rovinatých částech reliéfu humidn ějších oblastí – v klimatických regionech B 6-9, Ko 3-7, Ku 4-7.(3)4-5, ve výškovém stupni 4-7. Jsou to p ůdy s udickým – periodicky akvickým vodním režimem. Půdní subtyp: Pelický p Obsah jílu alespo ň v části hornin mramorovaný pelický horizont (Bmp) se zrnitostí 4-5. Půdní profil PGpz terciérních jíl ů - pod ornicí Bmp. Mikromorfologické znaky PGp z tercierních jíl ů - st řídání trojmocným železem obohacených a ochuzených partií v Bpm. Půdní pokryv zájmového území V původním plánu sanace a rekultivace (Ekoservis, 1992) jsou citované výsledky pedologického pr ůzkumu z roku 1980 provedeného pro území DP Boži čany. Podrobný

64 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih pedologický pr ůzkum vyhodnotil, že se na zájmovém území uplat ňuje jako genetický p ůdní představitel oglejená p ůda – index OG 51-49. Ornice je m ělká až hluboká (15 – 30 cm), totožná s humusovým horizontem. Má st řední až vyšší sklon k hrudovitosti. Oglejený horizont sahá až do hloubky 102 cm. Ornice je hlinitá, místy slab ě št ěrkovitá a slab ě kamenitá, podorni čí tuhé, ulehlé, spodina tuhá. Vodopropustnost je omezená, periodické zamok ření povrchovou vodou. Proces oglejení v celém profilu. Ornice je st ředn ě humózní (2,93 %), spodina slab ě humózní (0,76 – 0,60 %), p ůdní reakce slab ě kyselá (pH vým. = 6,1), ve spodin ě siln ě kyselá (pH vým. = 4,2), koloidní komplex slab ě nasycen (V = 66,7 %), sorp ční kapacita nízká (T = 10,5 mval/100g), obsah P 2O3 nedostate čný, obsah K 2O dobrý, uhli čitany nejsou p řítomny.

4. Geofaktory území Geomorfologická charakteristika Z geomorfologického hlediska je území sou částí: Systém: Hercynský Provincie: Česká vyso čina Subprovincie: Krušnohorská soustava (III) Oblast: Podkrušnohorská oblast (IIIB) Celek: Sokolovská pánev (IIIB-2) Podcelek: Sokolovská pánev (IIIB-2) Okrsek: Chodovská pánev (IIIB-2-c) Sokolovská pánev je terciérní pánev s vrásov ě zlomovou stavbou. Je to oboustrann ě tektonicky ohrani čený, stup ňovitý, p říčně asymetrický p říkop, protažený ve sm ěru západ – východ. Pánev má délku 36 km, ší řku 9 km a rozlohu 312 km 2. Na jihu je omezena oháreckým okrajovým zlomem, který ji odd ěluje od Slavkovského lesa. Na severu je pánev ohrani čena stupňovitým zlomovým krušnohorským pásmem. Na západ ě je odd ělena od chebské pánve krystalinickým h řbetem Chlumu sv. Ma ří. Východní okraj tvo ří krystalinický hřbet oháreckého krystalinika, p řekrytý vulkanity Doupovských hor. Na území se z v ětších sídel nacházejí m ěsta Sokolov, Chodov, Nové Sedlo a Habartov. Nejvyšším bodem je Zelený vrch (569,7 m n. m.). Geologická charakteristika širšího okolí Zájmové území pat ří k severovýchodnímu k řídlu Sokolovské pánve. Hlubší podloží tvo ří vyv řeliny karlovarského plutonu - muskovit-biotitická až biotitická horská žula. Primární kaolín p ředstavuje fosilní eluvium žuly, které se vyvinulo v období mesozoika a paleogénu. Mocnost ložiskové polohy je v pr ůměru 19 m, maximáln ě 35 m. V nadloží kaolín ů jsou sedimenty terciéru a kvartéru. Za čínají bazálním starosedelským souvrstvím – pís čité kaolinitické jíly, pískovce, k řemence o pr ůměrné mocnosti 2-3 m. Následuje slojové pásmo Josef (svrchní oligocén, mocnost 5-10 m) – je zastoupeno uhelnými jíly, jílovci a xylitickým a detritickým hn ědým uhlím. Nadložní vulkanodetritické souvrství (miocén, mocnost až 40 m) tvo ří p řevážn ě argilitizované tufy, tufitické jíly až jílovce. Ve svrchních partiích se nachází ložisko bentonitu o mocnosti 2-16 m. Kvartérní sedimenty vypl ňují drobné deprese a erozivní rýhy ve starším podkladu. Tvo ří je jíly, svahové hlíny, v některých částech i št ěrkovité uloženiny, o pr ůměrné mocnosti 4 m. Geologická charakteristika vlastního ložiska Hlavní surovinou na ložisku Boži čany-Osmosa-jih je kaolin, tj. svrchní, intenzivn ě

65 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih kaolinizované partie granit ů karlovarského masivu o mocnosti až n ěkolika desítek metr ů. Mate čnou horninou je hrubozrnná, lokáln ě porfyrická biotitová žula s neost ře ohrani čenými leukokratn ějšími st řednozrnnými partiemi. Žula pat ří staršímu intruzivnímu komplexu (tzv. horské žuly), který je díky relativn ě vyšším obsah ům TiO 2 v biotitech charakteristickým zdrojem tzv. titani čitých kaolin ů. Obecn ě platí, že se snižováním velikosti zrna a zvyšováním obsahu primárního muskovitu na úkor biotitu roste i kvalita vzniklého reziduálního kaolinu. Hlavními nerostnými sou částkami surového kaolinu jsou jílové minerály a k řemen. Ostatní minerály jsou zastoupeny pouze akcesoricky. Plavený kaolin je charakteristický velmi vysokým obsahem kaolinitu (85 – 90 %); dalšími sou částkami jsou jílový slídový materiál (4 – 10 %) a k řemen. Vzhledem k nízkému obsahu barvících oxid ů jsou hodnoceny jako kaoliny pro keramický průmysl (KK) a kaoliny pro výrobu porcelánu (KJ). Mají vysoký výplav (v pr ůměru 35 %), a prom ěnlivé technologické vlastnosti. Jednotlivé druhy keramických kaolin ů mají své charakteristické vlastnosti, dané jejich chemickým složením a technologickými parametry. Ložisko bentonitu je vyvinuto ve svrchních partiích jílovit ě zv ětralých (argilitizovaných) uloženin vulkanogenní série novosedelských vrstev. Tvo ří ho nepravidelné subhorizontální t ěleso o mocnosti od 2,0 (dáno podmínkami využitelnosti) do 15,9 m (vrt VB844). Svrchu je ložisková poloha p řekryta kvartérními uloženinami, které byly v minulosti částe čně odt ěženy jako skrývka; spolu s nimi byla odt ěžena i část bentonitu. Pro ložiskovou polohu je charakteristické okrové zbarvení ve hn ědých, rezavohn ědých až žlutohn ědých odstínech. Svrchní okrový horizont p řechází sm ěrem do hloubky do zjílov ělých vulkanit ů šedozelených, šedých, modrozelených až zelených barev. Tato tzv. modrošedá poloha je pro ušlechtilejší použití vesm ěs nevhodná, lokáln ě použitelné jsou pouze její nejsvrchn ější partie (tab. 2). Radonové riziko Podle mapy radonového rizika z geologického podloží dostupné na webové aplikaci ČGS se plocha rozší ření DP Boži čany se nachází v oblasti s nízkou (sv. část), st řední (sz. část) i vysokou (j. část) kategorií radonového indexu z geologického podloží.

5. Flóra a fauna Biogeografické člen ění Dle biogeografického člen ění České republiky (Culek a kol., 1996) spadá zájmové území do Chebsko - Sokolovského bioregionu (1.26). Bioregion zabírá výraznou kotlinu na severozápad ě západních Čech, p řevážn ě se kryje s geomorfologickými celky Chebská a Sokolovská pánev, p řibírá však okraje Smr čin a Tachovské brázdy. Bioregion má plochu 637 km 2 a je výrazn ě protažen ve sm ěru JZ - SV. Typická část bioregionu zabírá plošiny a pahorkatiny na pánevních sedimentech a kaolinizovaných žulách, s acidofilními doubravami, olšinami a slatinami. Nereprezentativní části tvo ří pahorkatiny na nezvětralém krystaliniku s acidofilními doubravami a dubohabrovými háji. Reliéf krajiny v ětšinou plochý, v Sokolovské pánvi má charakter členité pahorkatiny až ploché vrchoviny s členitostí 75 - 150 (- 170) m. Do tohoto plochého reliéfu se v krystaliniku a pískovcích výrazn ěji za řízla Oh ře. Nejnižším bodem je koryto Oh ře u Karlových Var ů s kótou 363 m, nejvyšším okraj bioregionu u Hazlova s kótou asi 590 m. Typická výška bioregionu je 400 - 520 m.

66 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Osídlení oblasti je prehistorické. V ětšina plochy bioregionu byla odlesn ěna, ve stávajících lesních porostech p řevažuje druhotná skladba d řevin (smrk, borovice). D říve byly hojn ě zastoupeny louky a pastviny, v nedávné minulosti byla jejich rozloha siln ě zmenšena. Zejména v západní části bioregionu jsou četné rybníky, pro východní část jsou charakteristické antropogenní tvary (povrchové doly, výsypky, odkališt ě). Fytogeografické člen ění a potenciální p řirozená vegetace Z hlediska Fytogeografického člen ění pat ří území do obvodu Českomoravského mezofytika, okrsku Sokolovská pánev (24b). Dle mapy Potenciální p řirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová, 1998) leží zájmové území v mapovací jednotce 36 – Biková a/nebo jedlová doubrava ( Luzulo albidae- Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum ). Biková a jedlová doubrava p ředstavují edafický klimax na živinami chudých substrátech (ruly, žuly, svory, kyselé b řidlice aj.) v planárním a zvlášt ě kolinním stupni se subkontinentálním klimatem. Tato spole čenstva osidlují r ůzné reliéfové formy - v pahorkatinách p řevládá kopcovitý reliéf, jinde vícemén ě vyrovnané, ploché nebo mírn ě zvln ěné tvary, vzácn ě i ost řejší svahy říčních ka ňon ů. P ůdy odpovídají zpravidla mezooligotrofním až oligotrofním kambizemím typickým nebo luvizemím (parahn ědozemím), pod jedlovými doubravami místy pseudoglejeným. Jejich reakce je kyselá až velmi siln ě kyselá. Biková doubrava osidluje p ůdy ob čas vysýchavé, jedlová doubrava vlhké až čerstv ě vlhké substráty. V ětšina poloh t ěchto les ů je v sou časné dob ě odlesn ěna a využívána jako pole, mén ě pastviny nebo louky. Flóra bioregionu Flóra Chebsko - Sokolovského bioregionu je nep říliš bohatá, avšak vzhledem ke specifickým substrát ům obohacená o exklávní prvky. Pro bioregion je typické silné zastoupení subatlantských druh ů, k nimž náleží štírovník bažinný ( Lotus uliginosus ), nahoprutka píse čná ( Teesdalia nudicaulis ), hrachor lnolistý ( Lathyrus linifolius ), sítina kostrbatá ( Juncus squarosus ), sv ětlík v ětvený ( Euphrasia nemorosa ), pavinec modrý ( Jasione montana ), rozchodníkovec nachový ( Hylotelephium purpureum ), svízel horský ( Galium saxatile ). K typ ům boreokontinentálním náležejí suchopýr pochvatý ( Eriophorum vaginatum ), vlochyn ě bahenní ( Vaccinium uliginosum ), klikva bahenní (Oxycoccus palustris ), sedmikvítek evropský ( Trientalis europaea ). Demontánní charakter má výskyt druhu černýš lesní (Melampyrum sylvaticum ). Mezi zvláštnosti pat ří výskyt perialpinského druhu v řesovec ple ťový ( Erica herbacea ) v borech a zejména exklávní výskyt halofyt ů, mezi nimiž jsou zastoupeny r ůzné elementy, evropské, jako hadí mord maloúborný (Scorzonera parviflora ), ku řinka solná ( Spergularia salina ) i kontinentální, nap ř. pampeliška besarabská ( Taraxacum bessarabicum ) a siv ěnka p římo řská ( Glaux maritima ). Mén ě náro čné termofyty jsou velmi řídké, vázané zejména na eruptiva. Mezi n ě pat ří r ůže galská ( Rosa gallica ), ta řinka kališní (Alyssum alyssoides ), star ček p řím ětník (Senecio jacobaea), jitrocel prost řední ( Plantago media ). Flóra zájmového území Pro posouzení vlivu na biotu bylo zpracováno biologické posouzení zám ěru (Véle, 2014, p říloha č. 5). Pr ůzkum území byl zam ěř en na zjišt ění sou časného biologického stavu lokality a výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů, uvedených ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů k zákonu ČNR č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Inventariza ční pr ůzkumy byly provedeny na území

67 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih ur čeném k realizaci zám ěru i v jeho blízkém okolí v četn ě okrajových partií stávajícího lomu, ve kterých se s těžbou bude pokra čovat do prostoru rozší ření DP. Terénní pr ůzkum probíhal během celé vegeta ční sezóny 2014. Do posouzení byly zahrnuty i výsledky z předchozího pr ůzkumu provedeného v roce 2011 (op ět celá vegeta ční sezóna). Během výzkumu nebyla zjišt ěna žádná p řirozená ani p řírod ě blízká spole čenstva, proto nebylo realizováno fytocenologické snímkování. Pro ú čely botanického mapování bylo území rozd ěleno do p ěti segment ů: • P1: ruderální porost v ploše bývalé t ěžby jižn ě od vle čky Chodos Chodov s.r.o. v J části rozší ření DP Boži čany • P2: areál úpravny bentonitu • P3: zem ědělské pozemky rozd ělené polní cestou na část obd ělávanou a část s náletovými d řevinami v SV rozší ření DP sm ěrem k obci Boži čany, v J části ruderální stanovišt ě • P4: porost d řevin v blízkosti areálu Jind řich, net ěžený okraj DP z části do časné záv ěrné svahy stávajícího lomu • P5: do časné záv ěrné svahy v jižní části stávajícího lomu Osmosa v DP Boži čany Během pr ůzkumu byla zjišt ěna p řítomnost 151 rostlinných druh ů. V ploše 1 byla zjišt ěna p řítomnost 96 druh ů, v ploše 2: 34 druh ů, v ploše č. 3: 35 druh ů, v ploše č. 4: 42 druh ů, v ploše č. 5: 41 druh ů rostlin. Seznam nalezených druh ů a míst jejich výskytu je uveden v tab. č. 1 v biologickém posouzení. Žádný z nalezených druh ů nepat ří mezi zvlášt ě chrán ěné. Kontryhel řasnatý ( Alchemilla plicat a) rostoucí na ploše č. 1 je za řazen do kategorie C3 na Červeném seznamu rostlin ČR. Jedná se o výskyt v suboptimálním prost ředí, v souvislosti se vzr ůstajícím zápojem náletových d řevin lze o čekávat jeho vymizení. Fauna bioregionu Bioregion má typickou hercynskou faunu, se západními vlivy (ježek západní, myš západní, ropucha krátkonohá). Četné vody a mok řady mají charakteristická m ěkkýší spole čenstva s kružníkem severním nebo ter čovníkem kýlnatým. Unikátním rašeliništ ěm je Soos, ale bez typické rašeliništní fauny bezobratlých v d ůsledku výron ů vulkanických plyn ů, je však unikátním hnízdišt ěm je řába popelavého. Tekoucí vody pat ří do pstruhového až parmového pásma. Významné druhy - Savci: ježek západní ( Erinaceus europaeus ), myš západní (Mus domesticus). Ptáci: je řáb popelavý ( Grus grus ), vodouš rudonohý ( Tringa totanus ), b řehule říční ( Riparia riparia ), čečetka zimní ( Carduelis flammea ). Obojživelníci: ropucha krátkonohá ( Bufo calamita ), mlok skvrnitý ( Salamandra salamandra ). Plazi: ješt ěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná ( Vipera berus ). M ěkkýši: kružník severní (Gyraulus acronicus ), ter čovník kýlnatý ( Planorbis carinatus ). Fauna zájmového území V rámci biologického posouzení (Véle, 2014 – p říloha č. 5) byl proveden i zoologický pr ůzkum lokality. Zpracování posudku probíhalo v celé vegeta ční sezón ě 2014 i 2011. Bezobratlí Přítomnost bezobratlých živo čich ů byla zjiš ťována pomocí individuálního sb ěru, zemních pastí a smýkání vegetace. Pr ůzkum bezobratlých byl zam ěř en na zvlášt ě chrán ěné a vzácné

68 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih druhy. Jako bioindika ční skupina byli použiti st řevlíkovití brouci (Carabidae). Odchycené druhy st řevlík ů jsou rozd ěleny do t ří skupin. Skupina R – vzácné a ohrožené druhy s úzkou ekologickou valencí, jež osídlují p ředevším p řirozené, antropogenn ě málo ovlivn ěné biotopy. Skupina A - adaptabiln ější druhy vyskytující se na alespo ň částe čně p řirozených nebo přirozenému stavu blízkých habitatech. Osídlují také dob ře regenerované biotopy, zvlášt ě v blízkosti p ůvodních ploch. Skupina E - eurytopní druhy často bez zvláštních nárok ů na charakter a kvalitu prost ředí. Osídlují nestabilní i antropogenn ě siln ě ovlivn ěné habitaty. V území nebyl nalezen žádný druh ze skupiny R. Nalezené druhy st řevlík ů pat ří do skupiny A (druhý vázané na alespo ň p řirozenému stavu blízké habitaty) a E (eurytopní druhy). Z nejpo četn ěji zastoupených lze jmenovat nap ř. Abys parallelepipedus , A. parallelus , Pterostichus niger , Carabus nemoralis či C. cancellatus náležejících do skupiny A a Poecilus cupreus , Leistus ferrugineus, Amara ovata, Pterostichus melanarius , Pseudoophous rufipes pat řící do skupiny E. Abax parallelepipedus je druh obecný v lesích všech typ ů od nížin do hor. Abax parallelus je druh hojný v lesích všech typ ů od nížin do hor. Pterostichus niger je druh hojný na vlhkých stanovištích, indiferentní k zastín ění (louky, lesy, porostlé b řehy vod, nížiny až hory). C. nemoralis preferuje zastín ěná stanovišt ě (háje, lesy, zahrady). Carabus cancellatus se vyskytuje v otev řených i zastín ěných biotopech. Poecilus cupreus obývá nezastín ěná stanovišt ě (pole, stepi, b řehy vod). Leistus ferrugineus je hojný na polosuchých až vlhkých stanovištích, indiferentní k zastín ění. Amara ovata je druh indiferentní k zastín ění, žije na polích, loukách a v křovinách. Pterostichus melanarius je eurytopní druh polí, luk zahrad i les ů. Pseudoophonus rufipes žije na suchých až polovlhkých, spíše nezastín ěných stanovištích (pole, louky, ruderály, okraje les ů). Z nalezených bezobratlých živo čich ů jsou dva druhy zvlášt ě chrán ěné. Jedná se o čmeláka rodu Bombus a mravence rodu Formica rufa . Oba taxony jsou za řazeny mezi ohrožené druhy. Obratlovci Přítomnost obratlovc ů byla zaznamenávána pomocí krátkodob ě umíst ěných pastí, vizuáln ě, akusticky a pomocí pobytových znak ů. Zaznamenávány byly i p řeletující druhy pták ů. P řítomnost živo čich ů v blízkém okolí byla zjiš ťována b ěhem terénních prací. Pr ůzkum potvrdil výskyt 56 druh ů obratlovc ů: 2 zástupce t řídy obojživelník ů, 2 druh ů plaz ů, 46 druh ů pták ů a 10 druh ů savc ů. Seznam nalezených druh ů obratlovc ů je uveden v tab. č. 3. Dev ět nalezených druh ů obratlovc ů (bramborní ček hn ědý, ťuhýk obecný, ješt ěrka obecná, slepýš k řehký, rorýs obecný, ropucha obecná, moták pochop, vlaštovka obecná, břehule říční) je uvedeno na seznamu zvlášt ě chrán ěných druh ů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

Tabulka č. 30: Seznam nalezených druh ů obratlovc ů Latinský název Český název Plocha Ochrana Obojživelníci Bufo bufo ropucha obecná 3 §O Rana temporaria skokan hn ědý 1,3 Plazi Anguis fragilis slepýš k řehký 4 §SO Lacerta agilis ješt ěrka obecná 4 §SO Ptáci Acrocephalus palustris rákosník zp ěvný 1,3,4 Aegithalos caudatus mlyna řík dlouhoocasý 3 Alauda arvensis sk řivan polní 2,3

69 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Latinský název Český název Plocha Ochrana Anthus trivialis linduška lesní 3,5,6 Apus apus rorýs obecný 2 §O Carduelis cannabina cannabina konopka obecná 4 Circus aeruginosus moták pochop 2 (p řelet) §O Coccothraustes coccothraustes dlask tlustozobý 1,3,4 Columba palumbus holub h řivná č 1,3 Corvus corone vrána obecná 5 Cyanistes caeruleus sýkora mod řinka 3 Dendrocopos major strakapoud velký 1,3 Emberiza citrinella strnad obecný 1,3,4,5 Erithacus rubecula červenka obecná 1,3 Fringilla coelebs pěnkava obecná 1,3 Garrulus glandarius sojka obecná 1,3 Hirundo rustica vlaštovka obecná 4 (p řelet) §O Lanius collurio ťuhýk obecný 3,4 §O Locustella naevia cvr čilka zelená 4 Motacilla alba konipas bílý 4,5 Parus major sýkora ko ňadra 1,2,3,4,5 Passer montanus vrabec polní 3 Phasianus colchicus bažant obecný 1,3 Phoenicurus ochruros rehek domácí 5 Phoenicurus phoenicurus rehek zahradní 2,3 Phylloscopus collybita budní ček menší 1,3,4 Phylloscopus sibilatrix budní ček lesní 1,3 Phylloscopus trochilus budní ček v ětší 1,2,3,4,5 Pica pica straka obecná 1,3 Picus canus žluna šedá 1,4 Prunella modularis pěvuška modrá 4 Riparia riparia břehule říční 2 (p řelet) §O Saxicola rubetra bramborní ček hn ědý 3,4 §O Sitta europaea brhlík lesní 1,2,3 Streptopelia decaocto hrdli čka zahradní 1,2 Sturnus vulgaris špa ček obecný 1,3,4 Sylvia atricapilla pěnice černohlavá 3,4 Sylvia borin pěnice slavíková 3,4,5 Sylvia communis pěnice hn ědok řídlá 1,2,3,4,5 Turdus merula kos černý 3,4,5

70 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Latinský název Český název Plocha Ochrana Turdus philomelos drozd zp ěvný 3,4,5 Turdus pilaris drozd kví čala 1,4 Savci Apodemus sylvaticus myšice k řovinná 1,2,3,4 Capreolous capreolus srnec obecný 1,3,4 Erinaceus europaeus ježek západní 3 Lepus europaeus zajíc polní 1,3,4 Martes sp. kuna 1,2,3,4 Microtus arvalis hraboš polní 3 Sorex araneus rejsek obecný 1,4 Sus scrofa prase divoké 1,3 Talpa europea krtek obecný 3 Vulpes vulpes liška obecná 1,3

Vysv ětlivky: §O ohrožený druh (dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. za řazený mezi ohrožené druhy) §SO siln ě ohrožený druh (druh rostliny či živo čicha, který je ohrožený nebo vzácný, v ědecky či kulturn ě velmi významný a dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. za řazený mezi siln ě ohrožené druhy) Míra vlivu na všechny výše zmín ěné druhy živo čich ů a návrhy ochranných a kompenza čních opat ření jsou uvedeny v kapitole D.

6. Ekosystémy Biotopy V následující tabulce je uveden seznam biotopů vylišených v rámci biologického pr ůzkumu (Véle, 2015). Biotopy jsou zna čeny dle Metodiky mapování biotop ů AOPK. V prostoru navrhovaného rozší ření se nacházejí p řevážn ě nep řírodní biotopy (ozna čení X). Přírodní biotopy se nacházejí v okrajové části plochy 2 a v jižní části plochy 3.

Tabulka č. 31: Seznam biotop ů v ploše rozší ření DP Kód biotopu Biotop Plocha X12A nálety pionýrských d řevin – potenciální p řírodní biotopy 1,2 X12B ruderální stanovišt ě a nálety nep ůvodních d řevin 2,4,5 M1.1 rákosiny eutrofních stojatých vod 2 M1.3 eutrofní vegetace bahnitých substrát ů 2 M1.7 vegetace vysokých ost řic 2 X5 intenzivn ě obhospoda řované louky 3,4 X7B ruderální bylinná vegetace mimo sídla – ostatní porosty 3,4,5 X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla 5 K1 mok řadní vrbiny 3

71 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Les Lesní porosty se v zájmové území nevyskytují. Porosty mimolesních d řevin Na zna čné části plochy rozší ření DP Boži čany se vyskytují plochy mimolesních d řevin. Jedná se zejména o plochu jižn ě od vle čky do areálu Chodos Chodov s.r.o. v k.ú. Dolní Chodov (plocha 1). Je zde mapován nep řírodní, avšak potenciáln ě p řírodní biotop – nálety pionýrských d řevin. Další porosty d řevin se nachází v ploše 3. Jde jednak o liniovou zele ň doprovázející polní cestu a jednak o řídký ke řový porost mezi okrajem stávajícího lomu a okrajem sídla Boži čan, který leží na neobd ělávané ploše zem ědělské p ůdy. Porost d řevin je situován i severozápadn ě od areálu úpravy bentonitu. V rámci biologického posouzení byly ur čeny následující druhy d řevin: javor klen, olše lepkavá, b říza b ělokorá, líska obecná, hloh, krušina olšová, mod řín opadavý, smrk ztepilý, borovice lesní, topol osika, t řeše ň pta čí, hruše ň obecná, dub zimní, dub letní, srstka angrešt, trnovník akát, r ůže šípková, ostružiník, maliník obecný, vrba (8 druh ů), bez černý, je řáb pta čí, brusnice bor ůvka, brusnice brusinka.

7. Krajina Pro posouzení vlivu t ěžby v rozší řeném DP Boži čany na krajinný ráz bylo zpracováno vyhodnocení míry vlivu navrhované stavby a využití území z hlediska zásahu do krajinného rázu (Klouda 2015, p říloha č. 6). Vliv navrhovaného zám ěru na krajinný ráz je vždy omezen na ur čité území, kde se projevují bezprost řední fyzické vlivy zám ěru na danou lokalitu, nebo kde se projevují vlivy vizuální, sluchové nebo čichové. Takové území ozna čujeme jako dot čený krajinný prostor (DoKP). DoKP je vymezen v příloze č. 1 ve výše uvedené studii. Vymezení dot čeného krajinného prostoru se v případ ě kritéria viditelnosti provádí bu ď vizuálními bariérami (horizonty terénu, lesních porost ů nebo zástavby) nebo se empiricky stanoví okruhy potenciální viditelnosti (ve dvou vzdálenostech: 3 km okruh p ředpokládané silné viditelnosti a 6 km okruh p ředpokládané potencionální viditelnosti). Potenciáln ě v ětší vizuální dosah budou oproti vlastní hornické činnosti mít prvky nacházející na rostlém terénu – ochranný (protihlukový) val umíst ěný p ři okraji plánovaného rozší ření t ěžby, resp. na východní stran ě rozší řeného DP. Vizuální uplatn ění projektovaného zatravn ěného valu o výšce cca 5 m lze o čekávat k nejbližším optickým p řekážkám v podob ě existující zástavby a zelen ě. Potenciáln ě nejvýrazn ější vizuální ú činek lze p ředpokládat v důsledku kácení vzrostlé zelen ě – p ředevším liniového pásu (doprovodu místní cesty) p ři východním okraji sou časné těžby. I zde však lze vzhledem ke konfiguraci terénu a využití p ůdy hranici vizuálního uplatn ění vymezit k nejbližším optickým p řekážkám. Stávající porost v jižním segmentu navrženého rozší ření DP kácení postihne pouze jeho díl čí (severní) část bližší t ěženému území (za projektovaným ochranným valem). Do jižních sm ěrů se odstran ění zelen ě díky ponechání zbylé (jižní) části porostu markantn ěji neprojeví, do severních sm ěrů bude patrné v kratších vzdálenostech – p ředevším v ploše sou časné t ěžby. Zákres vymezeného dot čeného krajinného prostoru na podkladu leteckého snímku je obsahem p řílohy č. 1 studie hodnocení vliv ů na krajinný ráz.

72 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

V rámci DoKP je definovány p řírodní, kulturn ě-historická a etická charakteristika území (krajiny) a jejich znaky. Ve vztahu k předm ětu posouzení p ředstavují z pohledu p řírodní charakteristiky hlavní znaky krajinného rázu v zájmovém území: • Mírn ě zvln ěný kotlinový terén Chodovské pánve • Vysoká míra antropické transformace p řírodních podmínek (reliéf, vegetace, vodní složka) • Pramenná oblast drobných p řítok ů Chodovského potoka (povodí Černého potoka) • Výskyt stojatých vodních útvar ů, z větší části vzniklých v důsledku p ředchozí t ěžby • Rozmanitá lesní zele ň (nálety, rekultiva ční výsadby) • Převaha travních porost ů v rámci zem ědělské p ůdy Žádný z identifikovaných znak ů p řírodní charakteristiky krajinného rázu nedosahuje cennosti, jež by p řekra čovala rámec širšího územního m ěř ítka (jedine čnosti). Z pohledu kulturní a historické charakteristiky vystupují jako hlavní znaky krajinného rázu v dot čeném krajinném prostoru: • Vývoj či zásadní prom ěna území v pr ůběhu 20. století (využití p ůdy, osídlení) • Převažující zem ědělské využití p ůdy • Dlouhodobá tradice dobývání nerostných surovin v okolí; tradice porcelánového pr ůmyslu • Dlouhodobá vazba území (obyvatel) na blízká pr ůmyslová centra Žádný z identifikovaných znak ů kulturn ě-historické charakteristiky nedosahuje cennosti, jež by p řekra čovala rámec širšího územního m ěř ítka (jedine čnosti). V kategorii estetických hodnot, prostorových vztah ů a harmonie území – vizuální charakteristiky území lze identifikovat tyto hlavní znaky krajinného rázu území: • Převaha horizontálního m ěř ítka krajiny, široká krajinná scéna, otev řenost území v odlesn ěných partiích • Výrazné projevy t ěžby (transformace reliéfu) na prostorové utvá ření a barevnou kompozici krajiny • Smolnická výsypka – um ěle vytvo řená kontrastní dominanta s výrazným projevem v krajinné scén ě • Přítomnost výrazných (vzdálených) prostorových dominant • Hojné zastoupení rozptýlené zelen ě – liniové, solitérní; členité okraje lesních porost ů • Narušené harmonické vztahy i harmonické m ěř ítko v území, p řítomný industriální vjem Žádný z identifikovaných znak ů vizuální charakteristiky nedosahuje cennosti, jež by přesahovala rámec širšího územního m ěř ítka (jedine čnosti).

8. Obyvatelstvo V tabulce jsou uvedeny údaje o obyvatelstvu pro obec Boži čany a m ěsto Chodov.

73 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Tabulka č. 32: Statistické údaje o obyvatelstvu v dot čených obcích (dle ČSÚ) Boži čany Chodov Po čet obyvatel 605 13 940 Po čet žen 294 7 067 Po čet muž ů 311 6 873 Po čet obyvatel ve v ěku 0-14 let celkem 98 2 125 Po čet obyvatel ve v ěku 15-64 let celkem 426 9 528 Po čet obyvatel ve v ěku 65 a více let celkem 81 2 287 Pozn. k 31.12. 2014

9. Hmotný majetek V ploše navrhovaného DP se krom ě vlastních pozemk ů nachází další hmotný majetek. Zejména se jedná o stávající technické a sociální zázemí lomu (Osmosa - Jind řich) v majetku organizace Sedlecké doly spol. s r.o. (spole čnost ve vlastnictví oznamovatele). Zázemí leží v ploše navrhované t ěžby v JV rozší ření DP. Zázemí bude provozováno nadále, až do doby, kdy hranice t ěžby dosáhne této plochy. Poté bude zázemí zrušeno a nahrazeno stávajícím areálem oznamovatele – plavírnou v Boži čanech. Dále se jedná o úpravnu bentonitu v majetku oznamovatele, která bude zachována. Železni ční vle čky nacházející se na ploše rozší ření DP jsou v majetku oznamovatele a byly zrušeny. Dále se zde nachází el. vedení, které bude po dohodě s jeho správcem p řeloženo.

10. Kulturní památky V blízkém okolí jsou evidovány následující nemovité kulturní památky. Tabulka č. 33: Nemovité kulturní památky v Boži čanech a v Chodov ě. Název Sídelní Část Ulice,nám./ Číslo rejst říku čp. Památka okresu útvar obce umíst ění 10447/ 4-4801 K. Vary Boži čany Boži čany kapli čka 41347/4-765 K. Vary Boži čany Boži čany 30 venkovská usedlost 31273/4-597 Sokolov Chodov Chodov kostel. sv. Vav řince Starom ěstská Starom ěstská, 40193/4-598 Sokolov Chodov Chodov boží muka před kostel. sv. Vav řince 28119/4-600 Sokolov Chodov Chodov socha sv. Šebestiána Starom ěstská sloup se sochou – 28083/4-599 Sokolov Chodov Chodov Starom ěstská Mariánský sloup

3. Celkové zhodnocení kvality životního prost ředí v dot čeném území z hlediska jeho únosného zatížení Ze zp ůsobu využití území, resp. ze vzájemného pom ěru kultur na území obcí Boži čany a Chodov je možné ur čit koeficient ekologické stability daného území. Koeficient ekologické

74 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

stability (K es ) se v tomto p řípad ě vypo čítává jako podíl ploch relativn ě stabilních a ploch relativn ě labilních. Za stabilní plochy jsou považovány: lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady, vinice, část položky ostatní plochy (v tomto výpo čtu zahrnuty z položky Ostatní plochy: zele ň, h řbitovy, rekrea ční a sportovní plochy). Za nestabilní plochy se považují: orná p ůda, zastav ěné plochy, chmelnice, část položky ostatní plochy (v tomto výpo čtu jsou zahrnuty z položky Ostatní plochy: dráha, silnice, ostatní komunikace, manipula ční plocha, dobývací prostor, jiná plocha, neplodná p ůda). Toto hodnocení poskytuje globální pohotovou p ředstavu o stabilit ě resp. labilit ě v ětších územních celk ů a m ůže být vypo čítán pro libovolné území (katastr, povodí, okres, biogeografický region atd.). Tabulka č. 34: Plochy jednotlivých kultur na k.ú. Boži čany a k.ú. Dolní Chodov k.ú. Boži čany k.ú. Dolní Chodov Celková vým ěra pozemku (m 2) 7 661 148 11 577 555 Lesní p ůda (ha) 2 273 903 825 545 Louky (ha) 1 453 679 1 221 823 Orná p ůda (ha) 182 699 1 835 330 Ostatní plochy – stabilní (ha) 12 275 280 395 Ostatní plochy – nestabilní (ha) 3 217 899 6 210 306 Ovocné sady (ha) 0 0 Vodní plochy (ha) 282 197 345 765 Zahrady (ha) 124 800 379 955 Zastav ěné plochy (ha) 113 696 453 986

Koeficient ekologické stability K es 1,18 0,35 Pozn.: údaje jsou k 31.12.2014, plocha je uvedena v metrech čtvere čných (m 2). Zdroj: ČSÚ

Z výše uvedené tabulky je z řejmé, že v katastrálním území Boži čany mírn ě p řevažuje podíl stabilních ploch nad plochami nestabilními (K es = 1,18), naopak v k.ú. Dolní Chodov výrazn ě převažují plochy nestabilní (K es = 0,35).

Klasifikace koeficient ů K es (Lipský, 1999):

K es < 0.10: území s maximálním narušením p řírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívn ě a trvale nahrazovány technickými zásahy

0.10 < K es < 0.30: území nadpr ůměrn ě využívané, se z řetelným narušením p řírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavn ě nahrazovány technickými zásahy

0.30 < K es < 1.00: území intenzivn ě využívané, zejména zem ědělskou velkovýrobou, oslabení autoregula čních pochod ů v agroekosystémech zp ůsobuje jejich zna čnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie

1.00 < K es < 3.00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativn ě v souladu s dochovanými p řírodními strukturami, d ůsledkem je i nižší pot řeba energomateriálových vklad ů K es > 3.00: území p řírodní a p řírod ě blízké

Z hodnoty K es vyplývá, že k.ú Boži čany je územím, v němž jsou technické objekty relativn ě v souladu s dochovanými p řírodními strukturami. Stabilita území je daná zejména velkým podílem TTP na ZPF a rozsáhlými lesními porosty v severní části k.ú. na úpatí Krušných hor. Nestabilní plochy jsou krom ě lomu Osmosa tvo řeny zejména Smolnickou výsypkou. Její část na k.ú. Boži čan je však už ve velkém rozsahu sanována a rekultivována,

75 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih proto lze konstatovat, že v území p řevažují stabilní plochy více než odráží koeficient K es . Výrazná p řevaha nestabilních ploch v k.ú. Dolní Chodov je zp ůsobena zejména existencí Smolnické výsypky, která práv ě v tomto k.ú. není z převážní části rekultivována, dále se zde uplatní vlastní zástavba m ěsta Chodov a z menší části i lomy oznamovatele Osmosa a Mírová. V rámci ZPF p řevažuje nestabilní orná p ůda nad stabilními TTP.

Vyjád ření pomocí K es dále obtížn ě umož ňuje posoudit n ěkteré složky životního prost ředí jako nap ř. kvalitu ovzduší, akustickou situaci, kvalitu vody apod. V předchozích částech kapitoly C však byly jednotlivé složky životního prost ředí pom ěrn ě podrobn ě popsány z hlediska kvality, a to p řevážn ě na území obcí Boži čany a Chodov. Na základ ě t ěchto údaj ů je možné konstatovat, že kvalita životního prost ředí v zájmovém území odpovídá poloze v Sokolovské pánvi. Krajina zde je poznamenaná velkoplošným povrchovým dobýváním nerostných surovin, které je však doprovázeno sanací a rekultivací vyt ěžených ploch i vnit řních výsypek. Sou časn ě jde o láze ňskou oblast s relativn ě velkým zastoupením zelen ě – lesní i nelesní. Zem ědělství není p říliš intenzivní, má velký podíl luk a pastvin. Pr ůmyslová výroba je koncentrována zejména do okolí Sokolova. Kvalita ovzduší v zájmovém území je na pom ěry ČR velmi dobrá.

76 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIV Ů ZÁM ĚRU NA VE ŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ

I. Charakteristika p ředpokládaných vliv ů zám ěru na obyvatelstvo a životní prost ředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti

Vlivy jsou hodnoceny podle své významnosti pomocí verbální stupnice: pozitivní – nulový – nevýznamný – negativní – významn ě negativní. P ři hodnocení významnosti byly uváženy následující atributy vliv ů: • sm ěr (p říznivý – neutrální – nep říznivý), • velikost (nízká – st řední – vysoká), • vratnost (vratné – nevratné), • trvání (krátkodobé – st ředn ědobé – dlouhodobé – trvalé), • frekvence (jednorázové – opakující se – sporadické) • rozsah (lokální – regionální – národní – mezinárodní – p řeshrani ční) • pravd ěpodobnost vzniku (v intervalu 0 – 1 dle pravd ěpodobnosti) Tam kde je to ú čelné, je hodnocení vliv ů rozd ěleno na fázi p ři t ěžb ě a fázi po rekultivaci. Nedílnou sou částí hodnocení vliv ů je i možnost ochrany p řed nimi, tj. návrh opat ření pro p ředcházení, zmenšování či eliminaci vliv ů. Opat ření jsou komentována. Po zvážení všech výše uvedených faktor ů v četn ě navržených opat ření je vliv hodnocen souhrnn ě ve své celkové významnosti ve škále: • příznivý, • nulový • nevýznamný, • nep říznivý, • významn ě nep říznivý. Jednoslovné generalizující hodnocení pomocí verbální stupnice však lze brát spíše jako orienta ční, vliv je t řeba posuzovat v celém kontextu výše uvedených faktor ů. Samotného hodnocení ve verbální stupnici zárove ň neimplikuje p řípustnost či nep řípustnost realizace zám ěru. Rozhodnutí o realizaci zám ěru vydává p říslušný správní orgán v řízení podle zvláštních právních p ředpis ů. Ú čelem posuzování vliv ů je v souladu s §1 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb. získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí.

1. Vlivy na obyvatelstvo, v četn ě sociáln ě ekonomických vliv ů Vlivy na ve řejné zdraví Pro zhodnocení vlivu na ve řejné zdraví byla zpracována samostatná studie (Zemancová 2015, p říloha č. 3). Autorka studie je držitelkou osv ědčení odborné zp ůsobilosti pro oblast posuzování vliv ů na ve řejné zdraví (HIA) podle provád ěcí vyhlášky MZ č. 353/2004 Sb. k zákonu č. 100/2001 Sb. o posuzování vliv ů na životní prost ředí (po řadové číslo osv ědčení 5/2014). Hodnocení vychází z výsledk ů hlukové a rozptylové studie. Charakterizace rizika byla provedena pro polutanty v ovzduší (NO 2, PM 10 , PM 2,5 , benzo(a)pyren) a pro hluk z provozu

77 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih lomu a související dopravy. Záv ěr posouzení ve vztahu ke zne čiš ťování ovzduší Vlastní realizace posuzovaného zám ěru nezp ůsobí p řekra čování imisních limit ů platných pro oxid dusi čitý NO 2, suspendované částice frakce PM 10 a PM 2,5 ani bezprahov ě působící benzo(a)pyren. Imisní p řísp ěvky z provozu hornické činnosti v navrhovaném rozší ření DP Boži čany, v četn ě související vyvolané dopravy po ú čelových a lomových komunikacích, jsou velmi nízké a tém ěř neovlivní výsledné hodnoty koncentrací sledovaných zne čiš ťujících látek v ovzduší v dané lokalit ě. Charakterizace rizika pro hodnocené polutanty ovzduší byla provedena metodou výpo čtu relativního rizika, které p ředstavuje pom ěr pravd ěpodobnosti výskytu ur čitých syndrom ů u exponované a neexponované populace. Na základ ě takto provedeného kvantitativního výpo čtu bylo zjišt ěno, že prevalence chronických respira čních a astmatických symptom ů u d ětí na základ ě expozice daným pr ůměrným ro čním koncentracím NO 2 je zanedbatelná, a to i v sou čtu se stávajícím imisním pozadím, posuny prevalencí se pohybují v úrovních setin až tisícin procenta. P ři kvantitativním výpo čtu rizika pomocí HQ (Hazard Quotient) u škodliviny NO 2 bylo prokázáno, že nár ůst rizika spojený s provozem hornické činnosti v rozší řeném DP Boži čany je zanedbatelný. Při charakterizaci rizika sou čtu nových p řísp ěvk ů zám ěru a imisního pozadí na zdravotní obtíže související s chronickou expozicí TZL (PM 10 a PM 2,5 ) bylo zjišt ěno pouze mírné zvýšení rizika zdravotních obtíží prokázaných nejnov ějšími studiemi WHO, a to jen u nejcitliv ějších ukazatel ů nemocnosti a v ukazatelích pro velmi jemné částice PM 2,5 , výsledné hodnoty však z ůstávají hluboko pod úrovní státem garantovaného stupn ě ochrany ve řejného zdraví. Hlavní p říčinou mírn ě zvýšeného zdravotního rizika z dlouhodobých expozic jemným prachovým částicím v dané lokalit ě je podle hodnocení pomocí výpo čtu Hazard Quotientu (HQ) jednozna čně imisní pozadí, podíl vlastního p řísp ěvku zám ěru je tém ěř nulový. P řesto se doporu čuje použití všech dostupných prost ředk ů pro snížení prašnosti, a to zejména v rámci opat ření proti resuzpenzi prachu v samotném areálu t ěžebny a na trasách lomových a ú čelových komunikací. Je nutno dodržovat opat ření a postupy dané ve schváleném provozním řádu zdroje zne čiš ťování ovzduší a v Kropicím řádu. Charakterizace rizika pro karcinogenní látky byla provedena metodou výpo čtu pravd ěpodobnosti zvýšení výskytu nádorových onemocn ění nad b ěžný výskyt v populaci (ILCR) p ři celoživotní expozici hodnocené škodlivin ě benzo(a)pyrenu. Z provedeného výpo čtu vyplývá, že akceptovatelná míra zvýšení celoživotního karcinogenního rizika z expozic benzo(a)pyrenu vyjád řená pro ČR p řijatým imisním limitem, která má hodnotu 8,7E-5, není v hodnocené lokalit ě v sou časné dob ě p řekra čována a realizací posuzovaného zám ěru se tato situace nijak nezm ění. Po zahájení t ěžby v ploše navrhovaného rozší ření DP Boži čany nedojde na základ ě vy číslených imisních p řísp ěvk ů pr ůměrných ro čních koncentrací BaP oproti stavu bez realizace zám ěru k žádnému navýšení pravd ěpodobnosti výskytu nádorových onemocn ění v dot čené populaci. Záv ěr posouzení ve vztahu k působení hluku Vlivem provozu stroj ů a za řízení pro provád ění t ěžby v č. p řepravy surovin po lomových a ú čelových komunikacích nebude pravd ěpodobn ě docházet k překra čování nejvyšší p řípustné hladiny hluku v chrán ěném venkovním prostoru staveb a chrán ěném venkovním prostoru nejbližších obytných objekt ů. Vy číslené úrovn ě hluku u nejbližší obytné zástavby dosahují p ři běžném provozu lomu v rozší řené ploše DP Boži čany u objektu č. p. 120 hodnot až 48 dB a spadají tak do pásma možné chyby výpo čtu (± 3 dB). U ostatní obytné zástavby dosahují maxima akustického tlaku pro hluk z vlastní t ěžby hodnot do 46 dB, což je i s p řihlédnutím k

78 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih možné chyb ě výpo čtu pod úrovní prahové hodnoty prokázaných ú čink ů hlukové zát ěže na ve řejné zdraví. V etap ě výstavby ochranných val ů mohou hlukové imise narušovat po několik dn ů až týdn ů pohodu obyvatel nejbližší obytné zástavby, vzhledem k do časnosti provád ění t ěchto prací však pravd ěpodobn ě nebudou mít vliv na ve řejné zdraví. V no ční dob ě nebude areál t ěžebny v provozu, nebude proto odtud emitován žádný hluk. Ve fázi výstavby ochranných val ů m ůže být u obytné zástavby dosahováno úrovní hluku spadajících do pásma obt ěžování, tato činnost však bude provád ěná po dobu max. dn ů až několika málo týdn ů a nem ůže tedy mít vliv na ve řejné zdraví. Obecn ě lze za ú čelem snížení vlivu hluku emitovaného z t ěžebny na zdraví obyvatel nejbližší obytné zástavby doporu čit následující organiza čně – technická opat ření: • Po p řechodu do režimu b ěžného provozu hornické činnosti rozší řené SV části DP Boži čany provést kontrolní m ěř ení hluku v chrán ěném venkovním prostoru nebo v chrán ěném venkovním prostoru stavby Boži čany č. p. 120; pokud by toto kontrolní měř ení hluku neprokázalo spln ění hygienického limitu, bude nezbytné p řijmout příslušná protihluková opat ření spo čívající nap ř. v úprav ě parametr ů ochranných val ů (jejich navýšení). • Přípravné práce (výstavbu ochranných val ů) neprovád ět mezi 6. a 7. hodinou ranní; vylou čit provád ění p řípravných a skrývkových prací o víkendech a svátcích. • Před zahájením výstavby ochranných val ů v blízkosti obytné zástavby seznámit její obyvatele s délkou a charakterem t ěchto prací. Znají – li ob čané zasaženi hlukem ú čel a smysl hlu čné činnosti, pak je jejich reakce na tento hluk p řízniv ější a minimalizuje se tak stresová reakce a nepohoda. Výstavba ochranných val ů bude znamenat ochranu obytných objekt ů také proti zvýšené hlukové zát ěži p ři n ěkolikaleté hornické činnosti, a proto by výstavba t ěchto val ů m ěla být obyvateli nejbližší obytné zástavby ne-li vítána, tak alespo ň akceptována. Vhodné je ustanovení kontaktní osoby, na kterou se mohou ob čané obracet se svými p řípadnými stížnostmi, žádostmi a dotazy; kontaktní údaje je vhodné vyv ěsit viditeln ě nap ř. k vjezdu do t ěžebny. Souhrnn ě lze konstatovat, že posuzovaný zám ěr je z pohledu možného ovlivn ění ve řejného zdraví p řijatelný, nebo ť pravd ěpodobn ě neúnosn ě nezhorší zát ěž dot čené populace ší řením nadlimitních akustických imisí ani polutant ů ovzduší ve srovnání se situací sou časnou. Záv ěrem hodnocení vliv ů na ve řejné zdraví na základ ě shrnutí výše uvedených poznatk ů zpracovatelka konstatuje, že realizace zám ěru p řináší prakticky nezm ěněný expozi ční scéná ř imisím hluku a polutant ů ovzduší a tudíž lze ve výhledu o čekávat, že se stávající úroveň rizika poškození ve řejného zdraví v daném území v souvislosti s realizací tohoto zám ěru pravd ěpodobn ě nezm ění. Vliv je hodnocen jako nevýznamný . Sociální a ekonomické vlivy Přímým vlivem realizace zám ěru je zachování pracovních míst p římo v lomu (obsluha mechanizace a p ři p řeprav ě materiálu. Vzhledem k prodlouženým sm ěnám bude muset být pro obsluhu t ěžební mechanizace i pro řidi če automobil ů p ři skrývkách uvažováno až s dv ěma pracovníky na každou pozici. Celkov ě by mohlo být zam ěstnáno až 15 - 20 osob. Krom ě pracovník ů zajiš ťujících p římo provoz lomu je nutno uvažovat i další zam ěstnance firmy Sedlecký kaolin a.s. a Sedlecké doly spol. s r.o. (vedoucí provozovny, závodní lomu, referent,

79 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih management apod.) a dodavatele služeb a prací (servis, údržba, m ěř ické a projek ční práce, geologická dokumentace apod.). Na dodávkách suroviny z ložiska Boži čany-Osmosa-jih je však dále závislá existence dalších pracovních míst v regionu. Kaolin i bentonit je zpracováván do výrobk ů s vysokou přidanou hodnotou. Na tuto výrobu jsou vázány stovky pracovních míst ve zpracovatelském a keramickém pr ůmyslu a navrhovaný zám ěr tak zajistí i jejich udržení. Vzhledem k tomu, že ekonomická aktivita je vázána na výskyt ložiska suroviny, jsou i pracovní místa dlouhodob ě fixována na území dot čených obcí. Provozovnu není možno přemis ťovat do jiné lokality. Dále bude organizace odvád ět úhrady z dobývacího prostoru (ro ční odvod 100 – 1 000 Kč za každý zapo čatý hektar území pokrytý DP) a zejména z vydobytých vyhrazených nerost ů (nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých nerost ů) obcím a státu dle § 32a odst. 1 a 2 zákona č. 44/1988 Sb. v platném zn ění. Vzhledem k tomu, že se jedná o t ěžební činnost, která je v lokalit ě trvale p řítomna již desítky let, lze p ředpokládat, že realizace zám ěru nevyvolá zm ěnu životní úrovn ě obyvatelstva ani nebude m ěnit jejich dosavadní návyky. Zám ěr významn ě neovlivní strukturování obyvatelstva v daném území - nap ř. dle v ěku, zastoupení pohlaví, postavení v zam ěstnání, odv ětví ekonomické činnosti atd. Dále lze konstatovat, že oznamovatel je i významným regionálním sponzorem r ůzných kulturních a spole čenských akcí. Sociální a ekonomické vlivy lze hodnotit jako st ředn ědobé a p říznivé . Vlivy spojené se zm ěnou v dopravní obslužnosti Realizace posuzovaného zám ěru, tak jak je p ředkládán v oznámení zám ěru, nebude mít žádné požadavky na výstavbu nové ve řejné dopravní infrastruktury. Surovina je expedována do zpracovatelských závod ů po ú čelových komunikacích oznamovatele. V souvislosti s realizací zám ěru nedojde ke zm ěně intenzity dopravy na ve řejné komunika ční síti. V územním plánu (ÚP) Boži čany (Štros, 2013) je zakreslena trasa ú čelové komunikace vedoucí p ři jižním okraji zástavby Boži čan. Jednalo by se o spojení úpravny bentonitu se silnicí II/209, které by mohlo nahradit stávající trasu obytnou zástavbou obce. Realizace komunikace není sou částí posuzovaného zám ěru. Zám ěr rozší ření DP zárove ň neznemožní případnou výstavbu této komunikace, ta m ůže být umíst ěna v navržené trase s případným částe čným využitím trasy zrušené vle čky. Vlivy jsou hodnoceny jako nevýznamné . Vlivy na rekrea ční využití území Plocha rozší ření DP není rekrea čně využívána. Jedná se o zem ědělské pozemky (orná půda) a pozemky s náletovou zelení. O sporadickém rekrea čním využití by bylo možno uvažovat v případ ě polní cesty s doprovodnou zelení (nap ř. procházka, ven čení ps ů). Dle územního plánu Boži čan je p ři jz, okraji zástavby situována zastavitelná plocha Z17: Z 17 – plocha pro OS v jižní části obce pod h řišt ěm - plocha je ur čena pro sportovní halu jako dopln ěk k sousední sportovní ploše, architektonická podoba není ur čena

80 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

• celková kapacita lokality je 1 objekt • max.výška h řebene – 11 m • koef. míry zastav ění max.– 60 Plocha pro sportovní halu nebude zám ěrem p římo dot čena. Z akustické studie vyplývá, že v případ ě realizace ochranného protihlukového valu nebude v ploše Z17 p řekro čen hygienický limit pro hluk dle NV č. 272/2011 Sb. V rámci sanace a rekultivace bude celý DP Boži čany i DP Boži čany II upraven do kone čné podoby, p řičemž budou p řevažovat plochy p řírodní – výsadba lesní zelen ě, sukcese s inicializa ční výsadbou d řevin a vodní plocha. Vodní plocha nebude primárn ě ur čena k rekreaci, tj. nap ř. k hromadnému organizovanému koupání či vodním sport ům, nicmén ě toto využití nelze vylou čit a v přim ěř ené mí ře ho lze i podpo řit (plocha menší pláže, sí ť cest, drobný mobiliá ř pro odpo činek apod.). Pro zp řístupn ění území p římo z obce Boži čany bude obnovena stávající polní cesta v četn ě obnovení doprovodné liniové zelen ě. Bude tak vytvo řen vhodný p řístup do centrální části rekultivovaného DP Boži čany, zejména k nové vodní ploše bez nutnosti využívat pro p ěší či cyklisty silnici II/209. Souhrnn ě je vliv je vyhodnocen jako nevýznamný .

2. Vlivy na ovzduší a klima Vliv na kvalitu ovzduší Rozptylová studie (Ko čová 2015, p říloha č. 2) hodnotí vliv t ěžby v rozší řeném DP Boži čany a související dopravy na kvalitu ovzduší. Zdroje emisí a popis variant výpo čtu jsou uvedeny v kapitole B.III.1. Výpo čet v rozptylové studii byl proveden v síti celkem 1 435 referen čních bod ů s rozte čí 50 x 50 m, která pokrývala území o rozloze 3,4 km 2. Dále bylo zvoleno 13 samostatných referen čních bod ů reprezentujících nejbližší obytné objekty (situované v obci Boži čany).

Tabulka č. 35: Sou řadnice výpo čtových bod ů mimo sí ť (obec Boži čany) bod č.p., zp ůsob využití, p. č. x [m] y [m] z [m] h [m] 1 č.p. 112, objekt k bydlení, st. 152 -856801 -1007014 430 3, 6 2 č.p. 113, objekt k bydlení, st. 136/1 -856794 -1007023 430 3, 6 3 č.p. 114, objekt k bydlení, st. 136/2 -856787 -1007027 430 3, 6 4 č.p. 115, objekt k bydlení, st. 153 -856778 -1007035 431 3, 6 5 č.p. 119, objekt k bydlení, st. 147 -856784 -1007049 431 3, 6 6 č.p. 120,rodinný d ům, st. 148 -856792 -1007058 432 3, 6 7 č.p. 41, objekt k bydlení, st. 27/1 -856755 -1007074 430 3,6 8 č.p. 142, objekt k bydlení, st. 171 -856745 -1007100 430 3, 6 9 č.p. 85, objekt k bydlení, st. 89 -856716 -1007055 428 3, 6 10 č.p. 148, objekt k bydlení, st. 182 -856669 -1007127 429 3, 6, 9 11 č.p. 120, rodinný d ům, st. 408 -856982 -1006892 431 3,6 12 č.e. 53, stavba pro rodinnou rekreaci, st. 406 -857140 -1006850 431 3 13 č.p. 130, objekt k bydlení, st. 164 -857227 -1006855 430 3, 6 Pozn.: Sou řadnice „z“ uvedená v tabulce p ředstavuje nadmo řskou výšku výpo čtového bodu a parametr „h“ ozna čuje uvažovanou výšku nad terénem.

81 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Podle metodiky SYMOS´97 byly provedeny výpo čty p řísp ěvk ů imisních koncentrací (maximálních hodinových, denních a pr ůměrných ro čních) posuzovaných zne čiš ťujících látek v husté síti referen čních bod ů a ve zvolených 13 výpo čtových bodech mimo sí ť. Hodnoty p řísp ěvk ů imisních koncentrací posuzovaných škodlivin byly vypo čteny pro všech p ět t říd stability p řízemní vrstvy atmosféry a t ři t řídy rychlosti v ětru, s přísp ěvky po úhlových krocích 1°. V rozptylové studii byly uvažovány tyto varianty: • Nulová varianta: popisuje sou časný stav lokality. Pro stanovení imisních koncentrací v rámci nulové varianty byla použita stávající úrove ň zne čišt ění v předm ětné lokalit ě (viz výše v textu). Vzhledem k tomu, že se jedná o pokračování t ěžby, je stávající provoz posuzovaného povrchového lomu již zahrnut v poza ďových imisních koncentracích v předm ětné lokalit ě. • Projektová varianta: realizace zám ěru o maximální kapacit ě t ěžby kaolinu ve výši 130 000 t/rok a souvisejících činností. Hodnoceny byly tyto škodliviny:

• oxid dusi čitý – NO 2 • benzo(a)pyren – BaP • suspendované částice frakce PM 10 • suspendované částice frakce PM 2,5 Imisní limity jsou stanoveny v příloze č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. V tabulce jsou uvedeny imisní limity pro NO 2, částice PM 10 a PM 2.5 .

Tabulka č. 36: limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální povolený po čet jejich p řekro čení Zne čiš ťující látka Doba pr ůměrování Imisní limit Maximální po čet p řekro čení Oxid dusi čitý 1 hodina 200 g.m -3 18 Oxid dusi čitý 1 rok 40 g.m -3 0 -3 Částice PM 10 24 hodin 50 g.m 35 -3 Částice PM 10 1 rok 40 g.m 0 -3 Částice PM 2.5 1 rok 25 g.m 0 V příloze č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. je uveden také imisní limit pro celkový obsah benzo(a)pyrenu v částicích PM10 vyhlášený pro ochranu zdraví lidí, který činí 1 ng/m3. V rozptylové studii jsou tabulárn ě i graficky uvedeny výsledky výpo čtů pro samostatné referen ční body i pro celou výpo čtovou sí ť. V následující tabulce jsou uvedeny vypo čtené hodnoty p řísp ěvk ů maximálních hodinových (ch), denních (cd) a pr ůměrných ro čních (cr) imisních koncentrací BaP, NO2, částic PM10 a PM2.5 ve vybraných výpo čtových bodech reprezentujících nejbližší obytné objekty. U hodnot p řísp ěvk ů maximálních imisních koncentrací jsou v tabulce uvedeny rovn ěž pov ětrnostní podmínky (t řídy stability po časí a rychlosti v ětru), p ři kterých jsou tato maxima dosahována. Uvedená krátkodobá maxima znamenají nejvyšší hodnoty koncentrací ze všech tříd stability a p ři takové rychlosti v ětru, která je v dané t říd ě stability nej četn ější. Ve všech výpo čtových bodech jsou tato maxima dosahována p ři špatných rozptylových podmínkách za silných inverzí (t řída stability I) a slabého v ětru (t řídní rychlost v ětru 1,7 m/s). Za b ěžných rozptylových podmínek jsou koncentrace mnohem nižší než p ři inverzích.

82 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Proto jsou pro posouzení vhodn ější p řísp ěvky k pr ůměrným ro čním imisním koncentracím, při jejichž výpo čtu je použita i v ětrná r ůžice. Podrobný výpis výpo čtů je v tabulkách č. 29 a 30 v rozptylové studii, kde jsou uvedeny přísp ěvky imisních koncentrací NO2 a částic PM10 ve všech výpo čtových bodech mimo sí ť při r ůzných pov ětrnostních podmínkách (p ři r ůzné t říd ě stability po časí a rychlosti v ětru).

Tabulka č. 37: Vypo čtené hodnoty p řísp ěvk ů imisních koncentrací v bodech mimo sí ť

BaP NO 2 PM 10 PM 2.5 Bod c c v c c v c c r h S r d P S r r [ng/m 3] [µg/m 3] [m/s] [µg/m 3] [µg/m 3] [m/s] [µg/m 3] [µg/m 3] 1/3 0,0028 7,15 1,7 I 0,099 12,16 0 1,7 I 0,596 0,193 1/6 0,0028 7,15 1,7 I 0,099 11,88 0 1,7 I 0,587 0,192 2/3 0,0026 7,05 1,7 I 0,095 12,48 0 1,7 I 0,574 0,185 2/6 0,0026 7,05 1,7 I 0,094 12,25 0 1,7 I 0,566 0,184 3/3 0,0025 6,90 1,7 I 0,090 12,53 0 1,7 I 0,552 0,177 3/6 0,0025 6,90 1,7 I 0,090 12,32 0 1,7 I 0,544 0,176 4/3 0,0023 6,76 1,7 I 0,083 12,78 0 1,7 I 0,524 0,166 4/6 0,0023 6,76 1,7 I 0,083 12,58 0 1,7 I 0,517 0,165 5/3 0,0025 7,03 1,7 I 0,089 13,96 0 1,7 I 0,543 0,174 5/6 0,0025 7,03 1,7 I 0,088 13,86 0 1,7 I 0,538 0,173 6/3 0,0026 7,31 1,7 I 0,095 14,97 0 1,7 I 0,569 0,186 6/6 0,0026 7,31 1,7 I 0,095 14,90 0 1,7 I 0,564 0,185 7/3 0,0019 6,53 1,7 I 0,068 14,10 0 1,7 I 0,451 0,139 7/6 0,0019 6,53 1,7 I 0,068 13,86 0 1,7 I 0,445 0,138 8/3 0,0017 6,47 1,7 I 0,060 14,55 0 1,7 I 0,415 0,125 8/6 0,0017 6,46 1,7 I 0,059 14,17 0 1,7 I 0,408 0,124 9/3 0,0015 5,53 1,7 I 0,052 11,75 0 1,7 I 0,376 0,110 9/6 0,0015 5,47 1,7 I 0,051 11,28 0 1,7 I 0,367 0,109 10/3 0,0011 5,44 1,7 I 0,037 12,58 0 1,7 I 0,299 0,084 10/6 0,0011 5,42 1,7 I 0,036 12,16 0 1,7 I 0,294 0,083 10/9 0,0011 5,42 1,7 I 0,036 12,12 0 1,7 I 0,291 0,082 11/3 0,0024 9,22 1,7 I 0,078 11,71 0 1,7 I 0,878 0,196 11/6 0,0024 9,22 1,7 I 0,077 11,39 0 1,7 I 0,866 0,195 12 0,0015 7,78 1,7 I 0,044 12,01 0 1,7 I 0,813 0,145 13/3 0,0012 6,26 1,7 I 0,035 18,95 0 1,7 I 0,737 0,126 13/6 0,0012 6,26 1,7 I 0,034 18,42 0 1,7 I 0,713 0,123 Imisní 1 200 - - - - 40 50 35 - - - - - 40 25 limit Imisní 0,52 14,5 19,9 13,7 pozadí Vysv ětlivky k tabulce: c přísp ěvek k maximální hodinové imisní koncentraci NO ve výpo čtovém bod ě mimo sí ť h 2 c přísp ěvek k maximální 24-hodinové imisní koncentraci částic PM ve výpo čtovém bod ě mimo sí ť d 10 P po čet p řekro čení denního imisního limitu pro částice PM 10 za rok v rychlost v ětru, p ři které jsou tato maxima dosahována S třída stability, p ři které jsou tato maxima dosahována cr přísp ěvek k pr ůměrné ro ční imisní koncentraci zne čiš ťující látky ve výpo čtovém bod ě mimo sí ť

83 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

V případ ě p řísp ěvk ů k maximálním denním imisním koncentracím částic PM10 byla v rámci výpo čtu stanovena také doba p řekro čení zvolených hodnot imisních koncentrací částic PM10. Pro výpo čet doby p řekro čení byly zvoleny následující hodnoty: P1 = 15 µg/m 3, P2 = 10 µg/m 3, P3 = 9 µg/m 3, P4 = 8 µg/m 3, P5 = 7 µg/m 3, P6 = 6 µg/m 3 a P7 = 5 µg/m 3. Doba p řekro čení jednotlivých zvolených denních imisních koncentrací částic PM10 v jednotlivých výpo čtových bodech je uvedena v tabulce č. 28 v rozptylové studii. Vypo čtené p řísp ěvky imisních koncentrací posuzovaných zne čiš ťujících látek v síti referen čních bod ů byly zpracovány v grafické podob ě pomocí izolinií, což jsou čáry spojující místa o stejné hodnot ě vypo čtených p řísp ěvk ů imisních koncentrací (viz obrázky č. 7 až 12 v měř ítku 1: 15 000 v rozptylové studii). Výpo čet v síti referen čních bod ů byl proveden pro výšku 1,5 metru nad terénem (p řibližná výška dýchací zóny člov ěka). Dále je uvedeno hodnocení pro jednotlivé škodlivin: Benzo(a)pyren Nejvyšší p řísp ěvky pr ůměrných ro čních imisních koncentrací BaP v síti referen čních bod ů byly vypo čteny v rámci liniových zdroj ů, kde dosahují hodnoty 0,012 ng/m 3. V obytné zástavb ě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypo čteny přísp ěvky pr ůměrných ro čních imisních koncentrací benzo(a)pyrenu od 0 do 0,002 ng/m 3, tj. do 0,2 % z imisního limitu. Ve vybraných výpo čtových bodech se p řísp ěvky pr ůměrných ro čních imisních koncentrací benzo(a)pyrenu pohybují od 0,0010 do 0,0028 ng/m 3, tj. 0,10 – 0,28 % z limitu. V posuzovaných výpo čtových bodech lze o čekávat poza ďovou pr ůměrnou ro ční imisní koncentraci BaP ve výši 0,52 ng/m 3. Ro ční imisní limit pro BaP není v posuzované lokalit ě v sou časné dob ě p řekro čen a nebude p řekra čován ani v důsledku provozu posuzovaného zám ěru.

Oxid dusi čitý NO 2

Nejvyšší p řísp ěvky pr ůměrných ro čních imisních koncentrací NO 2 v síti referen čních bod ů byly vypo čteny v rámci plošných zdroj ů, kde dosahují hodnoty 0,4 µg/m 3. V obytné zástavb ě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypo čteny p řísp ěvky pr ůměrných ro čních imisních 3 3 koncentrací NO 2 od 0 do 0,07 µg/m , tj. do 0,18 % z limitu (40 µg/m ). Ve vybraných výpo čtových bodech se p řísp ěvky pr ůměrných ro čních imisních koncentrací NO 2 pohybují od 0,033 až 0,099 µg/m 3, tj. 0,08 až 0,25 % z imisního limitu. V posuzovaných výpo čtových bodech lze o čekávat poza ďovou pr ůměrnou ro ční imisní 3 koncentraci NO 2 ve výši 14,5 µg/m . Vypo čtené p řísp ěvky lze vzhledem ke stanovenému 3 imisního limitu, který činí 40 µg/m a hodnot ě poza ďové ro ční imisní koncentrace NO 2 ozna čit za zanedbatelné. Ro ční imisní limit pro NO 2 není v posuzované lokalit ě v sou časné dob ě p řekro čen a nebude p řekra čován ani v důsledku provozu posuzovaného zám ěru.

Nejvyšší p řísp ěvky maximálních hodinových imisních koncentrací NO 2 v síti referen čních bod ů byly vypo čteny v rámci plošných zdroj ů, kde dosahují hodnoty 16 µg/m 3. V obytné zástavb ě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypo čteny p řísp ěvky maximálních 3 hodinových imisních koncentrací NO 2 od 0 do 8 µg/m . Ve vybraných výpo čtových bodech se p řísp ěvky maximálních hodinových imisních koncentrací NO 2 pohybují mezi hodnotami 5,16 až 9,22 µg/m 3. Na základ ě vypo čtených hodnot p řísp ěvk ů maximálních hodinových imisních koncentrací NO 2 nam ěř ených na stanicích Sokolov a P řebuz v posledních 5 letech lze předpokládat, že hodinový imisní limit pro NO 2 není v posuzované lokalit ě v sou časné dob ě překro čen a nebude p řekra čován ani v důsledku provozu posuzovaného zám ěru.

84 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Částice PM 10

Nejvyšší p řísp ěvky pr ůměrných ro čních imisních koncentrací PM 10 v síti referen čních bod ů byly vypo čteny v rámci plošných zdroj ů, kde dosahují hodnoty 4 µg/m 3. V obytné zástavb ě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypo čteny p řísp ěvky pr ůměrných ro čních imisních 3 koncentrací PM 10 od 0 do 1 µg/m , tj. do 2,5 % z imisního limitu. Ve vybraných výpočtových bodech se p řísp ěvky pr ůměrných ro čních imisních koncentrací PM 10 pohybují od 0,272 do 0,878 µg/m 3, tj. 0,68 – 2,2 % z limitu.

K vypo čteným hodnotám p řísp ěvk ů imisních koncentrací PM 10 je nutno poznamenat, že do výpo čtů byla zahrnuta také resuspenze (op ětovné zví ření) prachu, která se z podstatné části podílí na vypo čtených hodnotách. Vypo čtené p řísp ěvky lze vzhledem ke stanovenému imisního limitu a hodnot ě poza ďové ro ční imisní koncentrace PM 10 ozna čit za nevýznamné. Ro ční imisní limit pro PM 10 není v posuzované lokalit ě v sou časné dob ě p řekro čen a nebude p řekra čován ani v důsledku provozu posuzovaného zám ěru.

Nejvyšší p řísp ěvky maximálních denních imisních koncentrací PM 10 v síti referen čních bod ů byly vypo čteny v rámci plošných zdroj ů, kde dosahují hodnoty 30 µg/m 3. V obytné zástavb ě, ve výšce 1,5 m nad terénem se p řísp ěvky k max. denním imisním koncentracím PM10 pohybují od 0 do 20 µg/m 3. Ve vybraných výpo čtových bodech se přísp ěvky k max. denním imisním koncentracím pohybují od 11,46 do 18,95 µg/m 3. Vypo čtený po čet p řekro čení zvolených hodnot - 15 µg/m 3: 0 - 1 den, - 10 µg/m 3: 0 - 5 dn ů, 9 µg/m 3: 1 - 6 dn ů, 8 µg/m 3: 2 - 10 dn ů, 7 µg/m 3: 2 - 16 dn ů, 6 µg/m 3: 3 - 23 dn ů a 5 µg/m 3: 5 - 31 dn ů v roce.

K vypo čteným hodnotám přísp ěvk ů imisních koncentrací PM 10 je nutno poznamenat, že do výpo čtů byla zahrnuta také resuspenze (op ětovné zví ření) prachu, která se z podstatné části podílí na vypo čtených hodnotách. V posuzovaných výpo čtových bodech lze o čekávat poza ďovou 36.nejvyšší hodnotu 3 24-hodinové imisní koncentrace PM 10 ve výši 35,9 µg/m .

Částice PM 2,5

Nejvyšší p řísp ěvky pr ůměrných ro čních imisních koncentrací PM 2.5 v síti referen čních bod ů byly vypo čteny v rámci plošných zdroj ů, kde dosahují hodnoty 0,9 µg/m 3. V obytné zástavb ě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypo čteny p řísp ěvky pr ůměrných ro čních imisních 3 koncentrací PM 2.5 od 0 do 0,2 µg/m , tj. do 0,8 % z limitu. Ve vybraných výpo čtových bodech se p řísp ěvky pr ůměrných ro čních imisních koncentrací PM 2.5 pohybují od 0,076 až 0,193 µg/m 3, tj. 0,3 až 0,77 % z limitu.

K vypo čteným hodnotám p řísp ěvk ů imisních koncentrací PM 2.5 je nutno poznamenat, že do výpo čtů byla zahrnuta také resuspenze (op ětovné zví ření) prachu, která se z podstatné části podílí na vypo čtených hodnotách. V posuzovaných výpo čtových bodech lze o čekávat poza ďovou pr ůměrnou ro ční imisní 3 koncentraci PM 2.5 ve výši 13,7 µg/m . Po p řičtení pozadí se výsledná hodnota ro ční imisní 3 koncentrace PM 2.5 pohybuje od 13,776 do 13,893 µg/m . Vypo čtené p řísp ěvky lze vzhledem ke stanovenému imisního limitu a hodnot ě poza ďové ro ční imisní koncentrace PM 2.5 ozna čit za nevýznamné. Ro ční imisní limit pro PM 2.5 není v posuzované lokalit ě v sou časné dob ě p řekro čen a nebude p řekra čován ani v důsledku provozu posuzovaného zám ěru.

85 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Souhrnn ě

V rozptylové studii byly hodnoceny emise TZL ( částice PM 10 a PM 2.5 ) ze skrývky a ukládání skrývky na vnit řní výsypku. Vlhkost t ěžené suroviny činí dle provozního řádu 26 %, emise prachu z těžby kaolinu nebyly, vzhledem k vysoké vlhkosti suroviny, v rozptylové studii uvažovány. Dále byly hodnoceny emise zne čiš ťujících látek (benzo(a)pyren, NO 2, částic PM 10 a PM 2.5 ) ze spalování motorové nafty v používaných mechanismech a nákladních vozidlech používaných pro expedici kaolinu a skrývek (v četn ě bentonitu). Do výpo čtů byla zahrnuta také resuspenze (op ětovné zví ření) prachu.

Imisní limity pro zne čiš ťující látky posuzované rozptylovou studií (benzo(a)pyren, NO 2, částice PM 10 a PM 2.5 ) nejsou v předm ětné lokalit ě v sou časné dob ě p řekra čovány a nebudou p řekro čeny ani v důsledku realizace zám ěru. Vzhledem k tomu, že posuzovaným zám ěrem je pokra čování t ěžby v lomu Osmosa a těžba v povrchovém lomu již dlouhodob ě provád ěna, jsou hodnoty p řísp ěvk ů imisních koncentrací částic posuzovaných zne čiš ťujících látek vypo čtené v rozptylové studii sou částí stávající úrovn ě zne čišt ění v lokalit ě a p ředstavují modelový podíl provozu posuzovaných zdroj ů zne čiš ťování ovzduší na sou časné imisní situaci v zájmovém území. Pro posuzovaný stacionární zdroj (Lom Osmosa-jih (DP Boži čany, Boži čany II) byl vypracován provozní řád stacionárního zdroje, který je nedílnou sou částí povolení provozu. V provozním řádu jsou uvedena opat ření ke snižování prašnosti z provozu stacionárního zdroje (viz výše v textu), tato opat ření budou používána také po realizaci zám ěru posuzovaného rozptylovou studií. Na základ ě provedených výpo čtů je v rozptylové studii vyvozen záv ěr, že realizace zám ěru je ve vztahu k vliv ům na ovzduší realizovatelná za p ředpokladu dodržování opat ření k omezování prašnosti dle schváleného provozního řádu. Vliv na kvalitu ovzduší je na základ ě výše uvedeného hodnocen jako nevýznamný . Zm ěna mikroklimatu Při realizaci zám ěru dojde k rozší řené t ěžby o plochu 7,64 ha, čímž bude i odstran ěna vegetace na této ploše. Bude tak rozší řena stávající plocha bez vegeta čního krytu, který zajiš ťuje vyšší tepelnou stálost území. Dojde tedy k mírným lokálním zm ěnám mikroklimatu, ve smyslu možných v ětších výkyv ů teploty. Neprojeví se to však p říliš u obce Boži čany, protože okrajová část navrženého rozší ření DP je tvo řena ornou p ůdou. Vzhledem k velikosti zabíraných ploch se vliv omezí se pouze na samotnou plochu t ěžby. Po sanaci a rekultivaci ložiska, kde se p ředpokládá hydrická rekultivace a rozsáhlé plochy výsadby zelen ě naopak dojde k opa čnému efektu. Vzhledem k vysoké tepelné kapacit ě lze naopak p ředpokládat zvýšení teplotní stálosti eventueln ě i zvýšení vlhkosti vzduchu v území. Tento vliv bude op ět omezen pouze na vlastní plochu rekultivovaného lomu a nejbližší okolí. V blízkosti zástavby obce Božičany, kde bude provedena zem ědělská rekultivace, dojde k návratu do sou časného stavu. Vliv je hodnocen jako nevýznamný .

3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Vlivy na hlukovou situaci Hluková studie (Bubák, Moravec 2015, p říloha č. 1) hodnotí vliv t ěžby v rozší řeném DP Boži čany a souvisejících činností na akustickou situaci. Zdroje hluku a popis variant výpo čtu

86 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih jsou uvedeny v kapitole B.III.1. Vzhledem k definici hygienických limit ů pro hluk dle NV č. 272/2011 Sb., je nebytné samostatn ě hodnotit hluk z dopravy na ve řejných komunikacích a hluk z provozu. Vzhledem k tomu, že sou částí zám ěru není p řeprava po ve řejných komunikacích, je provedeno pouze hodnocení hluku z provozu, tedy ze skrývkových prací, ze samotné t ěžby, z přepravy nat ěžené suroviny po ú čelových komunikacích a z dalších souvisejících činností. Stav akustické situace v chrán ěném venkovním prostoru byl v hodnoceném území kvantifikován pomocí výpo četního produktu LimA v souladu s normou ČSN ISO 9613 Akustika - Útlum p ři ší ření zvuku ve venkovním prostoru. Výpo čet hluku z provozu spo čívá ve výpo čtu kumulace hluku z jednotlivých zdroj ů a výpo čtu útlumu pro všechny výpo čtové body. Zdroje hluku jsou uvedeny v kapitole B.III.4. Model 1. Otvírka a p říprava – vybudování ochranných val ů Před zahájením t ěžby bude provedena p říprava území. Podstatou této etapy je skrytí a odvoz ornice a vybudování ochranných val ů okolo prostoru t ěžby. Sou částí je i likvidace stávajících stavebních objekt ů, p řeložka el. vedení apod. Ornice bude shrnuta buldozerem na podélné deponie, ze kterých bude za pomoci rypadel a kloubových dampr ů odvážena na místo ur čení – deponie. P řípadn ě m ůže být rovnou buldozerem hrnuta na tyto deponie. Deponie budou vybudovány po celém obvodu rozší řené plochy t ěžby a budou tvo řit zárove ň ochranné protihlukové valy. Ochranné valy mají navrženou výšku 5 m a ší řku 10 – 15 m. Jako zdroje hluku je uvažována sestava stroj ů dozer, rýpadlo a nákladní automobil. Zdroje hluku byly umíst ěny na okraj plochy t ěžby (nejblíže k domu č.p. 120), nákladní automobil pak do prostoru budovaného valu. Skrývku ornice spojenou s výstavbou ochranných val ů po obvodu lomu je proto možno charakterizovat jako stavební činnost a uplatnit limity, které platí pro hluk ze stavební činnosti. Tyto práce budou na ložisku provád ěny pouze krátkodob ě a stejnými mechanizmy jako b ěžné zemní práce ve stavebnictví. Tento postup je v souladu s faktem, že hygienický limit hladin hluku L Aeq,8h = 50 dB byl odvozen pro celoživotní nebo dlouhodobou expozici hluku. V případ ě p řípravných prací a budování ochranného valu v blízkosti jednotlivých objekt ů v obci Boži čany p ůjde pouze o n ěkolik týdn ů. Závazné stanovení hygienických limit ů však p řísluší orgánu ochrany ve řejného zdraví. Model 2. T ěžba - soub ěh skrývky nadloží a t ěžby kaolinu Vzhledem k objemu skrývek budou skrývkové práce provád ěny dlouhodob ě. Ro čně může být p řemíst ěno až 550 000 m 3 skrývek, z čehož menší část bude tvo řena bentonitem odváženým do úpravny bentonitu po lomových komunikacích. V ětšina skrývek však bude převážena na vnit řní výsypku lomu Osmosa. Těžba kaolinu bude provád ěna po celou dobu realizace zám ěru v objemu do 130 000 t hrubé t ěžby. Vzhledem k dob ě trvání obou činností nemá prakticky význam posuzovat t ěžbu a skrývku odd ělen ě, proto tento výpo čtový model zahrnuje ob ě činnosti. Zdroje hluku byly umíst ěny nejblíže k domu č.p. 120. Skrývkové práce jsou provád ěny na 1. (nejvyšší etáži), takže se jedná o nejnep řízniv ější stav z hlediska akustického ovlivn ění. P řitom je logické, že po v ětšinu doby provád ění t ěchto prací bude akustická situace výrazn ě p řízniv ější. Vzhledem k pom ěrn ě mírnému generálnímu svahu lomu budou zdroje hluku jednak výrazn ě dál od

87 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih obytné zástavby a zárove ň budou umíst ěny v zahloubení, takže hrana t ěžební jámy bude tvo řit účinnou akustickou bariéru. T ěžba kaolinu probíhá v zahloubení na 7. etáži. Skrývkové práce nebudou probíhat zárove ň s těžbou bentonitu. Pro akustické posouzení proto byla zvolena skrývka ostatní, t ěžba bentonitu v rámci skrývkových prací bude probíhat na nižší než 1. etáži, a proto bude akusticky p řízniv ější. Hlukové imise jsou po vypo čtení vyjád řeny numerickými hodnotami pomocí ekvivalentních hladin akustického tlaku v zadaných referen čních bodech (viz následující tabulka) a graficky, plošným rozložením hlukových pásem ve výšce 3 m (viz vyobrazení v hlukové studii).

Tabulka č. 38: Hodnoty hluku v referen čních bodech Vypo čtená hladina hluku Referen ční bod LAeq,8h [dB] č. Popis bodu Model 1 Model 2 1 Boži čany – hranice zahrady u č.p. 120, výška 2 m 62,4 45,1 2 Boži čany – č.p. 120, JZ fasáda, výška 6 m 62,5 48,0 3 Boži čany – č.p. 113, JZ fasáda, výška 6 m 59,2 44,5 4 Boži čany – č.p. 142, JZ fasáda, výška 6 m 56,8 42,4 5 Boži čany – č.p. 173, JV fasáda, výška 6 m 50,8 45,7 6 Boži čany – č.p. 148, SZ fasáda, výška 9 m 51,9 39,4 Boži čany – okraj zastavitelného území dle ÚP - 7 57,1 44,6 rozhraní ploch Z9 a Z17, výška 2 m Hygienický limit 65 dB 50 dB Z výpo čtů provedených v hlukové studii je z řejmé, že v rámci p řípravných prací a budování ochranných val ů nedojde k překro čení hygienického limitu pro hluk ze stavební činnosti. Tyto p řípravné práce budou mít charakter krátkodobých stavebních (zemních) prací. Hladina hluku v nejbližším chrán ěném venkovním prostoru a chrán ěném venkovním prostoru stavby bude dosahovat hodnoty max. 62,5 dB, a to u rodinného domu č.p. 120 (ve 2 NP i u hranice jeho zahrady). Se vzr ůstající vzdáleností bude u dalších objekt ů hladina hluku klesat. V období provád ění skrývkových prací (skrývka ostatní) a t ěžby bentonitu v soub ěhu s těžbou kaolinu nedojde nikde v okolním chrán ěném venkovním prostoru ani v chrán ěném venkovním prostoru staveb k překro čení hygienického limitu pro stacionární zdroje hluku a denní dobu. Hladina hluku vypo čtená u nejbližšího chrán ěného venkovního prostoru (hranice zahrady domu č.p. 120) bude dosahovat hodnoty max. okolo 45 dB, v nejbližším chrán ěném venkovním prostoru stavby pak max. 48 dB (2 NP rodinného domu č.p. 120). Po v ětšinu doby t ěžby v navrženém rozsahu, kdy se skrývkové i t ěžební práce budou provád ět na nižších etážích ve výrazném zahloubení, však bude hluková imise u zástavby v Boži čanech ješt ě výrazn ě menší a nebude se p říliš odlišovat od sou časného stavu. Z výsledku posouzení je zárove ň z řejmá velmi dobrá akustická ú činnost navrženého ochranného a protihlukového valu. Jeho vybudování lze z akustického hlediska doporu čit. Vliv hluku je hodnocen jako nevýznamný .

88 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Vlivy vibrací S realizací zám ěru nejsou spojeny vibrace významného rozsahu. Zdrojem vibrací bude pouze provoz t ěžební a p řepravní techniky a bude se jednat o vibrace, pro které není nutno realizovat opat ření k ochran ě chrán ěných prostor ů a objekt ů. T ěžba kaolinu v rámci předm ětného zám ěru není spojena s odst řelováním nebo jiným podobn ě destruktivním zp ůsobem rozrušování pevných horninových podloží. T ěžená surovina je snadno rozpojitelná a rovn ěž skrývkový materiál je tvo řen nezpevn ěnými vrstvami. Vibrace budou p ůsobit pouze na obsluhu pracovních stroj ů a budou řešeny spole čně s ostatními negativními vlivy, tj. hlavn ě hlukem, používáním ochranných pracovních pom ůcek v rámci dodržování p ředpis ů k zajišt ění bezpe čnosti práce. Ot řesy spojené s pojezdy t ěžkých nákladních automobil ů se uplat ňují pouze na velmi krátké vzdálenosti. Vzhledem k umíst ění p řepravních tras mimo obytnou zástavbu a jejich pom ěrn ě krátké vzdálenosti, budou tyto ot řesy nevýznamné. Vliv je hodnocen jako nevýznamný . Vlivy na další fyzikální charakteristiky Realizací zám ěru nebude produkována žádná forma škodlivého zá ření. Tento vliv je hodnocen z hlediska velikosti i významnosti jako nulový . Biologické vlivy Na jakýchkoliv skrývkových a výklizových deponiích je obecn ě p ředpoklad rozší ření běžných ruderálních a plevelných druh ů. Dalšími plochami se zvýšeným rizikem ší ření synantropních a ruderálních druh ů bývají manipula ční prostory s nezpevn ěným povrchem, okraje cest apod. Zám ěr p ředpokládá vybudování deponií skrývkového materiálu. Mimo prostor t ěžby budou vytvo řeny ochranné valy. Tyto ochranné valy budou zatravněny a bude provád ěna údržba kosením. Prostor t ěžby bude postupn ě zavážen budováním vnit řní výsypky skrývkových hmot jako v sou časnosti. Po dosažení definitivního tvaru výsypky v souladu s aktuáln ě platným plánem sanace a rekultivace je provád ěna rekultivace (zem ědělská či lesnická). Dále jsou v rámci sanace a rekultivace navrženy plochy sukcese s inicializa ční výsadbou dřevin. Sou částí sanace a rekultivace v těchto plochách bude i následný monitoring a pr ůběžná likvidací nálet ů nevhodných d řevin (akáty) a nevhodných druh ů bylin a trav. V případ ě dodržování výše uvedených opat ření, které jsou sou částí zám ěru (viz kapitola B.I.6) je tento biologický vliv možno hodnotit jako nevýznamný.

4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Vliv na podzemní a povrchové vody je popisován v příloze č. 4, která se zabývá vlivem na podzemní a povrchové vody (Koroš, 2015). Zm ěna kvality povrchových a podzemních vod Splaškové vody vznikají v zázemí lomu Osmosa – Jindřich, kam je zavedena splašková kanalizace. Nedojde ke zm ěně ve výši produkce t ěchto vod. Po zrušení zázemí budou splaškové vody vznikat v sociálním zázemí plavírny Boži čany. Produkce splaškových vod neovlivní kvalitu povrchových ani podzemních vod.

89 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

V rámci realizace zám ěru nevznikají žádné pr ůmyslové odpadní vody. V lomu Osmosa vznikají d ůlní vody. Organizace je ze zákona p ři hornické činnosti oprávn ěna bezplatn ě užívat d ůlní vody pro vlastní pot řebu a m ůže je odvád ět i p řes cizí pozemky a vypoušt ět do povrchových vod zp ůsobem a za podmínek stanovených vodohospodá řským orgánem a orgány hygienické služby. Rozhodnutí o stanovení zp ůsobu a podmínek vypoušt ění d ůlních vod vydal KÚ Karlovarského kraje dne 13.6.2007 pod č.j. 1609/ZZ/07. Rozhodnutí bylo prodlouženo rozhodnutí č.j. 4560/ZZ/13- 5 ze dne 24.1.2014 do 31.12.2017. Kvalita vypoušt ěných d ůlních vod je podmín ěna p ředevším p řirozeným chemizmem podzemních a srážkových vod. Zhoršení kvality m ůže zp ůsobit nedostate čný proces volné sedimentace jílových částic v sedimenta čních jímkách a p řípadn ě úniky ropných látek z těžebních a dopravních mechanizm ů. Limity pro jakost vypoušt ěných vod stanovené KÚ jsou uvedeny v tabulce č. 20. Toto zhoršení kvality by se projevilo ve zvýšení hodnot NL (nerozpušt ěné látky) nebo NEL (nepolární extrahovatelné látky – ropné uhlovodíky). Hodnoty těchto koncentrací jsou však trvale a v ětšinou velmi výrazn ě pod limitními hodnotami „p“ i „m“. Ze 30 m ěř ení za posledních 5 let pouze jednou došlo k překro čení limitu pro NL. Vylou čit zne čišt ění ropnými látkami m ůže pouze d ůsledná pracovní a technologická káze ň a častá preventivní kontrola mechanism ů, a ú činný havarijní plán pro odstran ění případných následk ů úniku t ěchto látek. Pro p řípad ropné havárie je k dispozici v zázemí lomu Osmosa havarijní sada a je zpracován havarijní plán. Zásobování PHM zajiš ťuje organizace Sedlecké doly spol. s r.o., která provádí skrývkové a t ěžební práce, mobilním dopl ňováním (pojízdnou cisternou). P ři dopl ňování se používá záchytná vana pro zachycení případných úkap ů. Důlní voda je podle výsledk ů provád ěného monitoringu siln ě mineralizovaná (1000- 1300 mg/l), s vysokými obsahy síran ů (cca 650-900 mg/l). Charakteristické jsou vyšší obsahy Fe (vyšší desetiny až vyšší jednotky mg/l, ob časn ě nižší desítky mg/l, v extrému až 45 mg/l) a Mn (vyšší jednotky mg/l). Chemismu d ůlních vod se v pr ůběhu roku m ění v závislosti na klimatických pom ěrech a mí ře p řítoku povrchových vod do otvírky. U obsahu železa dochází pom ěrn ě často k p řekro čení povolených emisních limit ů „m“ i „p“. Železo, mangan i sírany jsou p řirozenou sou částí sta řinových vod p řitékajících do otvírky. Výrazné kolísání obsahu železa m ůže být ovlivn ěno intenzitou p řítoku a odtoku z poslední sedimenta ční nádrže. P ři velkém pr ůtoku usazovací nádrží m ůže docházet k ví ření již vysrážených oxid ů Fe a Mn, jejichž p řítomnost se pak projeví na výsledku laboratorního stanovení. Vliv m ůže mít také zm ěna redox-potenciálu, stejn ě jako míra p řítok ů sta řinových vod, nebo velikost p řítoku podzemních či povrchových vod. Výše uvedené faktory nebudou významn ě ovlivn ěny t ěžbou v rozší řeném DP, proto bude obdobná charakteristika d ůlních vod i po tomto rozší ření. Po vypršení platnosti sou časného rozhodnutí o stanovení zp ůsobu a podmínek vypoušt ění d ůlních vod, by bylo vhodné po dohod ě s Povodí Oh ře s.p. upravit v novém rozhodnutí emisní limity. Zejména by bylo vhodné upravit limit „m“ pro Fe, vzhledem k velké variabilit ě koncentrací. V sou časné p ředstav ě sanace a rekultivace se p ředpokládá vytvo ření volné hladiny vody v zatopené části jámy v úrovni 430 m n.m. Odtok z jezera bude gravita ční, do vodote če Černý potok, v prostoru sou časného vypoušt ění d ůlních vod.

V rámci sanace a rekultivace bude budována vnit řní výsypka a dojde k zavážení těžební jámy. P ři zavážení budou ut ěsn ěné p řítoky siln ě mineralizovaných podzemních vod ze

90 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih sta řin. Vzroste podíl vod srážkových na celkovém množství odtékajících vod. Lze proto předpokládat snížení celkové mineralizace i koncentrace Fe odtékajících vod oproti sou časnému stavu, kdy jsou d ůlní vody čerpány spolu s vodami sta řinovými. Vliv na kvalitu podzemních a povrchových vod je na základ ě výše uvedeného hodnocen jako nevýznamný . Zm ěny ve vydatnosti zdroj ů a zm ěny hladiny podzemních vod Vlastní t ěžba v rozší řeném DP bude znamenat mírné rozší ření vliv ů na vodní režim, kdy dojde ke snížení úrovn ě hladiny podzemní vody v okolí rozší ření DP. Vliv t ěžby se rozší ří sm ěrem k územím rekrea ční zástavby (chaty) severn ě a východn ě od DP, a do prostoru trvalé zástavby sv. od DP. V prostoru trvalé zástavby byla v bližším okolí evidována pouze jedna kopaná studna ST-1 (viz následující obrázek). Dne 28.4.2013 byla ve studni, hluboké 7,41 m, nam ěřena hladina vody v úrovni 6,54 m od odm ěrného bodu (odm ěrným bodem byl poklop v úrovni 0,1 m nad terénem). Studna je používaná ob časn ě, k zavlažování zahrady. Všechny okolní nemovitosti jsou napojené na ve řejný vodovod. V chatové kolonii severn ě od plánovaného rozší ření DP nebyly studny evidovány. Objekty využívají obecní vodovod. Jiná je situace v chatové kolonii východn ě od DP. Chaty zde mají p ředevším m ělké kopané studny. Studny jsou prakticky u každé chaty. Vzhledem k úrovni hladiny podzemní vody jsou studny hluboké zpravidla pouze jednotky metr ů. V rámci plánu otvírky, p řípravy a dobývání bude t řeba monitorovat možnou míru vlivu t ěžby na tyto jímací objekty. Zdejší studny mohou být ovlivn ěné poklesem úrovn ě hladiny podzemní vody i t ěžbou v rozší řeném dobývacím prostoru Mírová (Koroš, in Petr ů 2014). Ob ě t ěžební jámy budou po ur čitou dobu existovat sou časn ě. Vlivy na domovní studny se tím mohou zv ětšit. V ostatních částech území kolem rozší ření DP by vodohospodá řské st řety zájm ů nem ěly být. Pro zajišt ění kontroly vliv ů t ěžby v DP Boži čany na vodní režim je doporu čeno vyhloubit mezi východním okrajem DP a chatovou kolonií pozorovací vrt, umož ňující sledování úrovn ě hladiny podzemní vody. Jednalo by se max. o 15-20 m hluboký objekt, který m ůže být vystrojený PVC zárubnicemi pr ům. 125 mm, obsypanými praným št ěrkem, se zajílovaným nebo cementovaným mezikružím v úseku 0-2 m. Ochranná ocelová zárubnice s poklopem by m ěla být vyvedena cca 0,5 m nad terén a opat řena poklopem, a pokud by byla v blízkosti zem ědělsky obd ělávaného pole, m ěla by mít signaliza ční ty č se štítkem. Pozice pro pozorovací vrt je orienta čně zakreslená na následujícím obrázku. Na vrtu by m ěla být provedena alespo ň expresní čerpací zkouška, s výpo čtem parametr ů propustnosti hornin. Jelikož pro kontrolu vliv ů t ěžby v DP Mírová byl již pozorovací vrt navržen, a rozt ěžení v obou DP se bude do časn ě p řekrývat, bude vhodné vybudovat a vyhodnotit pozorovací objekty pro oba zmín ěné dobývací prostory sou časn ě tak, aby indikovaly i p řípadné vlivy kumulativní. Na pozorovacím vrtu (vrtech) a studni ST-1 by m ělo být p ři rozši řování t ěžby zahájeno pozorování stav ů hladin, v intervalech cca 4x ro čně. Výsledky m ěř ení je možné zpracovávat do stru čných ro čních zpráv. Ochranné pásmo stupn ě IIb p řírodních lé čivých zdroj ů láze ňského místa Karlovy Vary, vyhlášené Usnesením vlády ČSSR č. 257/1966, se nachází mimo navržené rozší ření DP, takže nebude t řeba řešit vliv t ěžby na zdroje minerálních vod. Rozší ření DP zdroje minerálních vod neohrozí.

91 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Obrázek č. 15: Situace východní části DP (dle Koroš 2015)

Vliv je hodnocen za p ředpokladu navržených opat ření jako nevýznamný . Tato opat ření jsou sou částí zám ěru (viz též kapitola B.I.6). Vliv na povrchový odtok a zm ěnu říční sít ě Plocha rozší řené t ěžby nezasáhne žádný útvar povrchové vody. V ploše t ěžby dojde k lokální zm ěně povrchového odtoku. Srážkové vody spadlé v ploše rozší ření t ěžby se po zahloubení lomu budou hromadit v lomu a stanou se sou částí d ůlních vod. Důlní vody jsou čerpány a vypoušt ěny v souladu s výše uvedeným rozhodnutím KÚ s limity: pr ům. 14,0 l/s max. 17,5 l/s, 1210 m 3/den, 441 500 m 3/rok. V n ěkterých obdobích jsou maximální a ro ční kubatury p řekra čovány. Po vypršení platnosti sou časného rozhodnutí o stanovení zp ůsobu a podmínek vypoušt ění d ůlních vod v roce 2017, by bylo vhodné hodnoty vypoušt ěného množství přim ěř en ě upravit. Plánovaným rozší řením by nem ělo dojít k navýšení objemu čerpaných d ůlních vod nad sou časný stav, nebo ť sou časn ě s rozši řováním lomu dochází pr ůběžn ě k zavážení vyt ěžených částí vnit řní výsypkou. Po ukon čení t ěžby bude část vydobytého prostoru vypln ěná vnit řní výsypkou. Zbytková jáma bude zatopená. Proces zatáp ění zbytkové jámy bude dlouhodobý, bude trvat řádov ě roky. Po tuto dobu nebudou z území odtékat žádné vody do Černého potoka, kam jsou nyní důlní vod čerpány. V sou časné p ředstav ě sanace a rekultivace se p ředpokládá vytvo ření volné hladiny vody v zatopené části jámy v úrovni 430 m n.m. Pr ůto čnost vzniklého jezera bude zajišt ěná umožn ěním samovolného odtoku k prostoru sou časného vypoušt ění d ůlních vod a dále do Černého potoka. Bude tedy obnoveno dotování této vodote če z prostoru t ěžby Celkov ě je vliv na povrchový odtok a zm ěnu říční sít ě hodnocen v období t ěžby jako nevýznamný , po vzniku vodní plochy jako příznivý .

92 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

5. Vlivy na p ůdu Zábory ZPF Dobývací prostor bude rozší řen o plochu o vým ěř e 176 359,5 m 2. Z toho tvo ří pozemky zem ědělského p ůdního fondu (ZPF) 61 746 m 2. Pozemky ZPF leží pouze v k.ú. Boži čany. Těžbou bude dot čeno 3,56 ha pozemk ů ZPF, budováním ochranných val ů pak 0,97 ha, celkem tedy 4,53 ha V ploše rozší ření DP se nachází pouze 2 BPEJ: • 5.52.01 • 5.53.01 Ob ě dv ě BPEJ pat ří dle vyhlášky č. 48/2011 Sb, o stanovení t říd ochrany do III. t řídy ochrany ZPF. Dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a p ůdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP 1067/96 k odnímání p ůdy ze ZPF jsou do III. t řídy ochrany slou čeny p ůdy v jednotlivých klimatických regionech s pr ůměrnou produk ční schopností a st ředním stupn ěm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro event. výstavbu. Vzhledem k velikosti záboru ZPF se jedná o vliv nep říznivý . V rámci navrhovaného zp ůsobu sanace a rekultivace se po čítá z částe čným zavezením lomu vnit řní výsypkou. Plocha pozemk ů ZPF bude zavezena p řibližn ě na stávající úrove ň a výškov ě bude napojena na nedot čené zem ědělské pozemky sm ěrem k obci Boži čany a na sousedící plochy rekultivace sm ěrem do prostoru lomu. Sklon terénu bude upraven tak, aby bylo umožn ěno zem ědělské obhospoda řování. V rámci sanace a rekultivace bude proveden návrat celé dot čené plochy ZPF 4,53 ha zp ět do ZPF. P ři rekultivaci bude využita skrytá ornice umíst ěná po dobu t ěžby na deponiích. Vliv je tedy v celém rozsahu vratný, vzhledem k době trvání t ěžby a rekultivace st ředn ědobý. Ve fázi po sanaci a rekultivaci je vliv hodnocen jako nevýznamný . Zábor PUPFL Zám ěrem nebudou dot čeny lesní pozemky chrán ěné jako pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa. Vliv spojený se záborem PUPFL je hodnocen jako nulový. Vlivy na čistotu p ůd K negativnímu vlivu na p ůdu by mohlo dojít pouze p ři havarijním stavu. Za b ěžných provozních podmínek nebude mít zám ěr významný vliv na čistotu p ůd. P ři provád ění skrývkových prací ani p ři t ěžb ě nesmí dojít ke zne čišt ění p ůdy ropnými látkami. Totéž platí pro provoz nákladních automobil ů p řepravujících nat ěženou surovinu. Za p ředpokladu dodržování správných pracovních postup ů a pokyn ů týkajících se provozu strojového parku a dodržení postup ů daných havarijním plánem (v případ ě úniku ropných látek) zám ěr nevytvá ří předpoklad pro kontaminaci zem ědělských p ůd nebo jiných zemin. Provozovna musí mít zpracovaný havarijní plán, který řeší i úniky ropných látek (viz kapitola Vliv na vody). Vliv zám ěru na čistotu p ůd je nevýznamný.

93 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

6. Vlivy na horninové prost ředí a p řírodní zdroje Jak již bylo podobn ě vysv ětleno v kapitole B.I.5, hlavním d ůvodem pro realizaci zám ěru je hospodárné využití stávajících zásob ložiska Boži čany-Osmosa-jih, a to zásob kaolinu i bentonitu, které p ři sou časném rozsahu DP Boži čany nelze z bá ňsko technologických d ůvod ů vydobýt. V rámci navrženého rozší ření DP Boži čany nejsou vymezeny žádné bloky zásob výhradního ložiska Boži čany-Osmosa-jih. Bloky zásob kopírují sou časnou hranici DP Boži čany. Vyt ěžení t ěchto zásob je však podmín ěno práv ě rozší řením stávajícího dobývacího prostoru. Záv ěrné svahy sou časného lomu v DP Boži čany, které v převážné mí ře kopírují hranici stávajícího dobývacího prostoru, neumož ňuji dosažení báze ložiska (stávající báze lomu je cca 10 – 15 m nad bází ložiska). Těžba suroviny v rozší řené části DP Boži čany bude mít vliv na horninové prostředí i na nerostné zdroje (ložisko kaolinu a bentonitu), což vyplývá z povahy t ěžební činnosti, jejímž smyslem je vydobytí zdroje surovin. Vliv zám ěru na horninové prost ředí a nerostné zdroje není možné hodnotit nep řízniv ě z toho d ůvodu, že zám ěr zamýšlí zásoby nerostné suroviny ložiska využívat hospodárn ě v souladu s požadavky zákona č. 44/1988 Sb. v platném zn ění (horní zákon). Kaolin i bentonit je oznamovatelem a dalšími producenty využíván p ři produkci výrobk ů s vysokou přidanou hodnotou. Těžba nebude mít vliv na žádný jiný nerostný zdroj než na zásoby kaolinu a bentonitu. Případný vliv na další p řírodní zdroje (voda, p ůda atd.) je vyhodnocen v samostatných kapitolách. Při t ěžb ě nesmí dojít ke kontaminaci okolního prost ředí ropnými látkami. Za předpokladu dodržování správných pracovních postup ů a pokyn ů týkajících se provozu strojového parku a dodržení postup ů daných havarijním plánem (v případ ě úniku ropných látek) zám ěr nevytvá ří p ředpoklad pro kontaminaci horninového prost ředí. Vliv je z hlediska velikosti i výsledné významnosti hodnocen jako nevýznamný .

7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vliv na faunu, flóru a ekosystémy je hodnocen na základ ě botanického a zoologického pr ůzkumu, který na lokalit ě prob ěhl ve vegeta čních sezónách let 2011 a 2014. Výsledky tohoto pr ůzkumu v četn ě hodnocení vliv ů jsou uvedeny v samostatné p říloze (Véle, 2014, Příloha č. 5). Pr ůzkum území byl zam ěř en na zjišt ění sou časného biologického stavu lokality a výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů, uvedených ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů k zákonu ČNR č. 114/1992 Sb., o ochran ě přírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Inventariza ční pr ůzkumy byly provedeny na území ur čeném k realizaci zám ěru i v jeho blízkém okolí v četn ě okrajových partií stávajícího lomu, ve kterých se s těžbou bude pokra čovat do prostoru rozší ření DP. Likvidace nebo poškození populací či jedinc ů vzácných a zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin Během pr ůzkumu nebyla zjišt ěna žádná p řirozená ani p řírod ě blízká spole čenstva, proto nebylo realizováno fytocenologické snímkování. Pro ú čely botanického mapování bylo území rozd ěleno do p ěti segment ů (viz kapitola C.II.5).

94 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Během pr ůzkumu byla zjišt ěna p řítomnost 151 rostlinných druh ů. Žádný z nalezených druh ů nepat ří mezi zvlášt ě chrán ěné. Kontryhel řasnatý ( Alchemilla plicat a) rostoucí na ploše č. 1 je za řazen do kategorie C3 na Červeném seznamu rostlin ČR. Jedná se o výskyt v suboptimálním prost ředí, v souvislosti se vzr ůstajícím zápojem náletových d řevin lze očekávat jeho vymizení. Vliv na vzácné a chrán ěné druhy rostlin je nevýznamný. Likvidace nebo poškození populací či jedinc ů vzácných a zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů Během pr ůzkumu bylo nalezeno 11 zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů. Jejich seznam a kategorie ochrany dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zák. č. 114/1992 Sb. jsou uvedeny v následující tabulce. Ne všechny nalezené druhy budou zám ěrem ovlivn ěny.

Tabulka č. 39: Seznam nalezených zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů Latinský název Český název 395/1992 Ovlivn ění Plocha Saxicola rubetra bramborní ček hn ědý §O ANO 3,4 Bufo bufo ropucha obecná §O ANO 3 Circus aeruginosus moták pochop §O NE přelet Hirundo rustica vlaštovka obecná §O NE přelet Lacerta agilis ješt ěrka obecná §SO ANO 4 Lanius collurio ťuhýk obecný §O ANO 3,4 Anguis fragilis slepýš k řehký §SO ANO 4 Apus apus rorýs obecný §O NE 2 Bombus sp. čmelák §O ANO 3,5 Formica rufa mravenec §O ANO 3,4 Riparia riparia břehule říční §O NE přelet

95 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Obrázek č. 16: Lokality výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů (pode Véle 2014)

Vysv ětlivky: Jednotlivé plochy (P+ číslo, červen ě) zám ěru. Výskyt zvlášt ě chrán ěných živo čich ů: 1 – bramborní ček hn ědý, 2 – ťuhýk obecný, 3 – čmeláci Bombus sp ., 4 – ješt ěrka obecná, 5 – slepýš k řehký, 6 – rorýs obecný, 7 – ropucha obecná, 8 – Formica sp. Nezakresleny – moták pochop, vlaštovka obecná, b řehule říční. Čmeláci Bombus sp. Čmeláci rodu Bombus žijí v koloniích, živí se nektarem kvetoucích rostlin. Žijí na lukách, v zahradách, na polích i v parcích. Hnízda si staví na povrchu nebo pod povrchem půdy. V zájmovém území se čmeláci vyskytují v travním porostu a na zar ůstajících místech na plochách č. 3 a5. V důsledku t ěžby vzniknou na okrajích lomu nové vhodné biotopy, proto není t řeba provád ět žádná nápravná opat ření. Ješt ěrka obecná Ješt ěrka obecná obývá sušší nebo slab ě vlhká slune čná místa, kde preferuje travinná a nižší bylinná stepní spole čenstva s malou pokryvností vegetace, roztroušen ě rostoucími dřevinami a hlubší vrstvou p ůdy. Vyhýbá se kamenitým a skalnatým míst ům, kde se nevyskytují zimní úkryty. Pro sn ůšku si samice vybírá jemnou, sypkou a mírn ě vlhkou p ůdu. Běžný je výskyt na ruderálních stanovištích. V ČR se vyskytuje na okraji les ů, lesních mýtinách, k řovinatých stráních, mezích a na b řezích řek i rybník ů. Často žije synantropn ě (železni ční náspy, okraje silnic, lomy, zanedbané zahrady). V zájmovém území se ješt ěrky vyskytují na severním okraji plochy č. 4 (poblíž cesty vedoucí mezi lesíkem a lomem). V důsledku t ěžby vzniknou na okrajích lomu nové vhodné biotopy, proto není t řeba provád ět žádná nápravná opat ření.

96 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Ťuhýk obecný Ťuhýci obecní hnízdí v otev řené, p řevážn ě kulturní krajin ě s porosty ke řů : k řovinaté strán ě, meze, polní remízky, okraje les ů, pastviny apod. Ťuhýk obecný preferuje prost ředí s roztroušenými ke ři (ran ě sukcesní stádium neobhospoda řovaných zem ědělských ploch), ke ře nesmí být p říliš husté – extenzivn ě vysázené, jinak prost ředí ztrácí pro ťuhýka význam. Hnízdí v období od kv ětna do července. Hnízdo je silnost ěnná stavba z rostlinného materiálu umíst ěné ve v ětvích nej čast ěji do výše 2 m nad zemí. Potravu ťuhýk ů tvo ří zejména hmyz, mén ě často drobní hlodavci, ješt ěrky a ostatní p ěvci, v lét ě i plody rostlin. Vyskytuje se prakticky na celém území ČR. Hnízd ění dvou pár ů bylo zaznamenáno v ke řích v plochách č. 3 a 4. Pro zmírn ění dopadu realizace zám ěru by bylo vhodné v blízkém okolí vysázet náhradní porosty ke řů jako kompenzaci ztráty hnízdišt ě. Rorýs obecný Původní obyvatel skal a stromových dutin, dnes žije tém ěř výhradn ě ve m ěstech, kde hnízdí pod st řechami, v d ěrách zdí apod. Tažný druh (p řílet duben až kv ěten, odlet červenec až srpen). Hnízd ění n ěkolika pár ů bylo zaznamenáno na budovách v ploše č. 2. Jedná se o budovy úpravny bentonitu, které nebudou v důsledku realizace zám ěru odstran ěny, druh proto nebude negativn ě ovlivn ěn, nápravná opat ření nejsou zapot řebí. Slepýš k řehký Slepýš je eurytopní druh, bez specifických požadavků na oslun ění lokality a charakter vegetace. Obývá nejr ůzn ější stanovišt ě, která vykazují ur čitou míru zemní vlhkosti s bohatou vegetací a dostatkem potravy (plži, žížaly). D ůležité jsou denní úkryty (kameny, padlé d řevo, kyprá p ůda) a místa vhodná ke slun ění. Nejhojn ější je v listnatých a smíšených lesích. B ěžný je i na sv ětlejších okrajích jiných typ ů les ů, lesních pasekách, k řovinatých stráních, starých sadech, kamenolomech, pískovnách, na loukách, okrajích polí, rumištích, skládkách, parcích a zahrádkách. Jeho ochrana spo čívá v zachování bohat ě strukturovaných životních prostor a nepoužívání biocid ů. Jeho p řítomnost byla zjišt ěna v ploše 4, kde nachází vhodné životní podmínky. Lze p ředpokládat, že na opušt ěných plochách po t ěžb ě budou vznikat obdobné biotopy. Bramborní ček hn ědý Bramborní ček hn ědý obývá vlh čí nekosené louky, pastviny a meze. Loví hmyz a jiné drobné živo čichy. Hnízda si staví na zemi ve vegetaci, a to v kv ětnu až srpnu. Odlétá koncem srpna až v zá ří, vrací se v dubnu nebo za čátkem kv ětna. Hnízd ění bramborní čků bylo zaznamenáno na plochách č. 3 a 4. Pro kompenzaci negativních vliv ů bude nutné vytvo řit náhradní vhodné biotopy. V rámci SaR celého lomu Osmosa se po čítá s velkými plochami lesnické rekultivace (se skupinovou výsadnou d řevin) i řízené sukcese s inicializa ční roztroušenou výsadbou dřevin. Plochy ponechané samovolné sukcesi se mohou v prvních letech po ukon čení činnosti stát pro bramborní čka vhodným biotopem. Mravenec Formica rufa Zástupci tzv. lesních mravenc ů, stavící se kombinovaná mraveništ ě (podzemní hnízdo + nadzemí kupa). Hnízda často zakládají na pa řezech, pahýlech strom ů či pod kameny. Teritoriální mravenci živící se lovem a sb ěrem medovice. Jedno hnízdo o pr ůměru cca 20 cm bylo nalezeno na okraji cesty vedoucí skrze les v ploše č. 4. P řed odt ěžením strom ů bude nutné provést záchranný transfer. Další dv ě hnízda se nacházejí v okrajové části plochy 3

97 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

(poblíž komunikace). Tato část území leží v ploše rozší ření DP, avšak mimo plochu t ěžby i ochranného valu. Břehule říční Břehule si vyhrabávají hnízdní noru ve vysokých hlinitých b řezích či st ěnách pískoven. Loví létající hmyz, nej čast ěji v blízkosti své kolonie či nad vodní hladinou. Tažný druh přilétající koncem dubna až v kv ětnu a odlétající b ěhem zá ří. V dot čeném území b řehule nehnízdí, zaznamenány byly pouze p řelety nad okrajovou částí zájmového území. Zám ěrem nebudou nijak dot čeny. Moták pochop Pochopové preferují otev řenou krajinu. Hnízdišt ěm motáka jsou p řevážn ě mok řadní stanovišt ě, mén ě často pole. Hnízda si staví z větví a stébel. Hnízd ění za číná za čátkem kv ětna. Tém ěř polovinu potravy tvo ří drobní savci. Nad zájmovým územím byly zaznamenány pouze přelety a kroužení. Do budoucna nelze hnízd ění zcela vylou čit, vhodné hnízdní biotopy se v zájmovém území nacházejí. Zám ěrem nebudou motáci nijak dot čeni. Ropucha obecná Ropucha obecná obývá r ůzné typy prost ředí od lidských sídel p řes zem ědělskou krajinu po sv ětlejší lesy. V ětšinu života tráví na souši, ve vod ě je nalézána pouze v období rozmnožování. Rozmnožování probíhá v tradi čně využívaných vodních nádržích, lesních rybní čcích, bažinách apod. Loví pouze živou ko řist. Zimní úkryty jsou na bezmrazých místech pod prkny, pod v ětšími kameny, v děrách apod. Výskyt n ěkolika jedinc ů byl zaznamenán v jihozápadní části plochy č. 3. V dot čeném území se nerozmnožují. Místní populace nebude zám ěrem tém ěř nijak ovlivn ěna. Vlaštovka obecná Vlaštovky hnízdí v kulturní krajin ě. Svá hnízda staví uvnit ř budov či v pr ůjezdech, potravu (hmyz) loví ve vzduchu. Hnízdí na celém území ČR, hojn ější je v nižších polohách. Po čty hnízdících vlaštovek pomalu klesají, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 320-640 tisíc pár ů. V dot čeném území vlaštovky nehnízdí, zaznamenány byly pouze p řelety. Uskute čněním zám ěru nebudou vlaštovky nijak ovlivn ěny. Souhrnné hodnocení vlivu Souhrnn ě lze konstatovat, že zám ěrem ovlivn ěni budou čmeláci rodu Bombus sp. , mravenci Formica sp ., ťuhýk obecný, ješt ěrka obecná, bramborní ček hn ědý, slepýš k řehký a ropucha obecná. Tyto druhy jsou na území trvale vázány, využívají jej k rozmnožování i sb ěru (lovu) potravy. Zbývající nalezené zvlášt ě chrán ěné druhy (moták pochop, b řehule říční, vlaštovka obecná a rorýs obecný) dot čeny nebudou, nad územím byly zaznamenány pouze jejich p řelety a jejich hnízdišt ě nebudou dot čena. Pro zmírn ění či kompenzaci negativních vliv ů na dot čené druhy jsou navržena níže uvedená opat ření. Tato opat ření jsou sou částí zám ěru – viz kapitola B.I.6. Ťuhýk obecný Jako náhradu za zni čení n ěkolika trnitých ke řů v ploše č. 3 vysázet v okolí min. 10 trnitých ke řů . Ťuhýk obecný preferuje prost ředí s roztroušenými ke ři (ran ě sukcesní stádium neobhospoda řovaných zem ědělských ploch), ke ře nesmí být p říliš husté, jinak prost ředí ztrácí pro ťuhýka význam. Vhodné by bylo na t ěžbou nedot čené části plochy č. 3 nebo na územích již dot ěžených a p řipravených k rekultivaci vysázet ke ře (r ůže šípková, trnka obecná, hloh

98 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih obecný) rozptýlen ě tzn. v rozmezí cca 15 m od sebe. Ke ře je vhodné pro řezávat (po 3-4 letech) a zabránit jejich zastín ění stromy. Bramborní ček hn ědý V okrajové, nevyužívané nebo již rekultivované části lomu vytvo řit náhradní biotop (meze, extenzivn ě obhospoda řovaná louka apod.). Bramborní ček hn ědý preferuje nekosené louky a úhory s roztroušenými ke ři a vyššími bylinami, dále up řednost ňuje opušt ěná pole a ruderální plochy. Plochy ponechané sukcesi s inicializa ční výsadbou d řevin navržené v rámci rekultivace lomu se mohou v prvních letech po ukon čení činnosti stát pro bramborní čka vhodným biotopem. Mravenec Formica rufa Provést záchranný transfer hnízda nacházejícího se v ploše č. 4, která bude p římo dot čena zám ěrem. Transfer by m ěl být proveden na vhodné místo (nap ř. oslun ěný okraj lesního porostu) v blízkém okolí. Na náhradní ploše se nesmí vyskytovat stejné ani konkuren ční druhy mravenc ů. B ěhem prvních dvou let po transferu je nutné o hnízdo aktivn ě pe čovat (osekávání vegetace, p řekrývání klestem apod.). Ptáci obecn ě S ohledem na ochranu pták ů (§5a zák. č. 114/1992 Sb.) bude nutné provád ět odstran ění dřevin i skrývku ornice pouze v mimohnízdním období tj. od konce zá ří do února. Vzhledem k dot čení výše uvedených druh ů je vliv na zvláště chrán ěné druhy živo čich ů hodnocen jako nep říznivý . Vliv je st ředn ědobý a z větší části vratný a dob ře kompenzovatelný. V rámci ochranných opat ření a zejména v rámci sanace a rekultivace budou vytvo řeny náhradní biotopy, které budou mít potenciál pro osídlení zvlášt ě chrán ěnými druhy živo čich ů. V prvé řad ě p ůjde o vodní plochu s litorálním pásmem a také o plochy navazující sukcese s inicializa ční výsadbou d řevin. Toto území s vodní plochou, která bude prost řednictvím mělkého údolí s vodním tokem (odtok z jezera) spojeno p římo s VKP Boži čanské mok řady se může stát biotopem pro další zám ěrem nedot čené zvlášt ě chrán ěné druhy živo čich ů, zejména obojživelník ů a pták ů (analogicky jako navazující VKP Boži čanské mok řady). Vliv ve fázi po sanaci a rekultivaci je hodnocen jako příznivý . Likvidace a poškození strom ů a porost ů d řevin rostoucích mimo les Na zna čné části plochy rozší ření DP Boži čany se vyskytují plochy mimolesních d řevin. Jedná se zejména o plochu jižn ě od vle čky do areálu Chodos Chodov s.r.o. v k.ú. Dolní Chodov (plocha 1 dle biologického posouzení). Další porosty d řevin se nachází v ploše 3. Jde jednak o liniovou zele ň doprovázející polní cestu a jednak o řídký ke řový porost mezi okrajem stávajícího lomu a okrajem sídla Boži čan, který leží na neobd ělávané ploše zem ědělské p ůdy. Porost d řevin je situován i severozápadn ě od areálu úpravy bentonitu. V rámci biologického posouzení byly ur čeny následující druhy d řevin: javor klen, olše lepkavá, b říza b ělokorá, líska obecná, hloh, krušina olšová, mod řín opadavý, smrk ztepilý, borovice lesní, topol osika, t řeše ň pta čí, hruše ň obecná, dub zimní, dub letní, srstka angrešt, trnovník akát, r ůže šípková, ostružiník, maliník obecný, vrba (8 druh ů), bez černý, je řáb pta čí, brusnice bor ůvka, brusnice brusinka. Celkov ě se jedná o stovky až tisíce jedinc ů. V důsledku realizace zám ěru bude část porost ů d řevin odt ěžena. U nejv ětšího porostu v ploše 1 bude nutno odstranit cca polovinu všech dřevin na ploše cca 3,1 ha. V ploše 3 bude odstran ěna p řevážná část aleje u polní cesty a další drobná ke řová zele ň na neobd ělávaném

99 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih zem ědělském pozemku. Zachována naopak bude enkláva d řevin o rozloze cca 4 000 m 2 p ři silnici II/209, východn ě od zázemí Osmosa – Jind řich. Také porost d řevin situovaný severozápadn ě od areálu úpravy bentonitu nebude zám ěrem dot čen. Vzhledem k množství dot čených d řevin je vliv hodnocen jako nep říznivý. V rámci sanace a rekultivace je na části lomu Osmosa navržena výsadba d řevin. Celkov ě již byla lesnická rekultivace se skupinovou výsadbou d řevin realizována na ploše tém ěř 11 ha a dále se plánuje na ploše dalších cca 35 ha Další d řeviny budou vysazeny v rámci inicializa čních výsadeb na plochách sukcese. Zde se p ředpokládá rychlý nástup sukcesních pochod ů a brzké osídlení náletovými d řevinami z okolních porost ů. Vzhledem k výše uvedenému je vliv na porosty d řevin rostoucích mimo les hodnocen ve fázi po sanaci a rekultivaci jako nevýznamný . Likvidace, poškození lesních porost ů Zám ěrem nebudou dot čeny lesní porosty, tj. porosty nacházející se na lesních pozemcích. Tento vliv je nulový . Likvidace, zásah do prvk ů ÚSES a VKP Dle územního plánu m ěsta Chodov (Fára, 2009) je sou časným DP Boži čany veden lokální biokoridor LBK-V vymezený jako navržený (nefunk ční). Biokoridor je veden také po sou časném okraji lomu Osmosa v DP Boži čany a p řechází do prostoru jeho plánovaného rozší ření v blízkosti zázemí Osmosa – Jind řich. Jedná se o nefunk ční prvek ÚSES, proto nelze vliv hodnotit jako nep říznivý, vliv je nevýznamný. Obecn ě lze k problematice ÚSES konstatovat, že v územn ě plánovací dokumentaci dochází ke kolizi dvou obtížn ě slu čitelných jev ů. Není možné, aby vymezení prvku ÚSES v ploše evidovaného výhradního ložiska znemožnilo jeho následné využití, takovéto chápání by bylo v rozporu s ust. § 15 zákona č. 44/988 Sb. (horní zákon): „ K v časnému zabezpe čení ochrany nerostného bohatství jsou orgány územního plánování a zpracovatelé územn ě plánovací dokumentace povinni p ři územn ě plánovací činnosti vycházet z podklad ů o zjišt ěných a p ředpokládaných výhradních ložiskách poskytovaných jim ministerstvem životního prost ředí České republiky; p řitom postupují podle zvláštních p ředpis ů a jsou povinni navrhovat řešení, které je z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chrán ěných obecných zájm ů nejvýhodn ější “. K této problematice dále existuje dohoda mezi MPO, MŽP a ČBU z roku 2009, která je zve řejn ěna jako bod 8 v materiálu „METODICKÁ POM ŮCKA pro vyjasn ění kompetencí v problematice územních systém ů ekologické stability“ (v ěstník MŽP 08/2012): „Skladebné části ÚSES je nutno prioritn ě stanovovat mimo plochy zjišt ěných a p ředpokládaných ložisek nerost ů vzhledem k jejich nep řemístitelnosti. Tam, kde to nebude výjime čně možné, respektovat p ři vymezování částí ÚSES na ložiscích stanovené dobývací prostory (DP), mimo DP pak nap ř. do časným stanovením části ÚSES a jeho finálním vytvo řením až po skon čení těžby, stanovením podmínek rekultivace. Pokrytí vymezených biocenter a biokoridor ů do ložisek nerostných surovin se vzájemn ě nevylu čuje, protože skladebné části ÚSES nejsou překážkou využívání ložisek nerost ů takovým zp ůsobem, který zajistí vzájemnou koexistenci těžby ložisek nerost ů a funkce ÚSES p ři probíhající t ěžb ě, nebo zajistí budoucí obnovu do časn ě omezené funkce ÚSES. St řety mezi ložisky nerostných zdroj ů a stávajícím ÚSES řešit v rámci zohledn ění vzájemných pot řeb využití území a zákonitostí, a to jak pro ÚSES, tak i pro těžbu, p ři kvalifikovaném zpracování postupu rekultivace území po ukon čení t ěžby v rámci

100 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih povolení hornické činnosti nebo plánu dobývaní. Plochy po t ěžb ě nerostných surovin v území ur čeném pro vybudování ÚSES rekultivovat prioritn ě v souladu se zájmy ochrany p řírody a krajiny. Vymezení skladebných částí ÚSES v území ložisek tudíž není p řekážkou k p řípadnému využití ložiska za podmínky, že pokud budou funkce ÚSES využitím ložiska nerost ů do časn ě omezeny, budou po ukon čení t ěžby obnoveny v pot řebném rozsahu. P ři řešení st řet ů (p řekryv ů) ochrany nerostných surovin se skladebnými částmi ÚSES, tj. s obecnou ochranou přírody a krajiny, zohlednit tuto podmínku: Akceptovat charakter částí ÚSES a podporovat jeho funkce v cílovém stavu, a to jak p ři samotné t ěžb ě, tak i p ři ukon čování t ěžby a rekultivaci t ěžbou dot čeného území ve prosp ěch ÚSES.“ Vzhledem k navrhovanému charakteru lokality po provedení sanace a rekultivace lze předpokládat, že navržený lokální biokoridor vedený v blízkosti vodní plochy dopln ěné navazujícími plochami p řirozené sukcese se stane biokoridorem funk čním. Vodní plocha po sanaci a rekultivaci by se výhledov ě mohla stát prvkem ÚSES (např. lokální biocentrum) s vazbou na tento biokoridor. Zám ěr nezasahuje do plochy významného krajinného prvku. Je pom ěrn ě pravd ěpodobné, že rekultivovaný lom se stane významným krajinným prvkem, a to v závislosti na výsledném provedení rekultivace bu ď VKP ze zákona (jezero) nebo registrovaný VKP (obdobn ě jako sousední t ěžebními pracemi v minulosti formované území VKP Boži čanské mok řady a Bílá Voda). Obecn ě lze konstatovat, že vyt ěžené lomy mají zna čný potenciál pro vznik pestrého a biologicky hodnotného území. V poslední dob ě byla nap ř. publikována obsáhlá zpráva projektu „Rekultivace a management nep řírodních biotop ů v České republice“ (Gremlica, 2011), která tuto skute čnost p řesv ědčiv ě dokládá. Navržený zp ůsob rekultivace s částe čným uplatn ěním p řirozené sukcese, s rozsáhlou lesnickou rekultivací (skupinová výsadba d řevin) a s vodní plochou lze považovat za optimální z hlediska budoucího za člen ění lomu do systému ÚSES i z hlediska vzniku VKP. Vliv na ÚSES a VKP souhrnn ě je ve fázi t ěžby hodnocen jako nevýznamný . Ve fázi po ukon čení zám ěru je vliv hodnocen jako příznivý. Vlivy na evropsky významné lokality a pta čí oblasti V části H tohoto oznámení zám ěru je za řazeno jako p říloha stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, a to stanovisko Krajského ú řadu Karlovarského kraje, odboru životního prost ředí a zem ědělství ze dne 16.6.2015 pod č.j. 1745/ZZ/15, v němž je uvedeno, že zám ěr nem ůže mít významný vliv na evropsky významné lokality ani pta čí oblasti. Vliv je hodnocen jako nulový. Vliv na ekosystémy a biotopy V rámci biologického pr ůzkumu byly vylišeny v zájmovém území biotopy dle Metodiky mapování biotop ů AOPK (viz kapitola C.2.6) V prostoru navrhovaného rozší ření se nacházejí převážn ě nep řírodní biotopy (ozna čení X), z nichž biotop X12A, nacházející se zejména ve větším rozsahu v ploše 1 je hodnocen jako potenciální p řírodní biotop Z přírodních biotop ů se vyskytují v ploše rozší ření biotopy M1.1, M1.3 a M1.7 v ploše 2 v sousedství areálu úpravny bentonitu. Tyto biotopy jsou vázané na zamok řené území a nebudou žádnou činností dot čeny. Drobná enkláva p řírodního biotopu K1 mok řadní vrbiny se pak nachází v blízkosti

101 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih areálu Osmosa – Jind řich. Tento biotop bude dot čen zejména výstavbou ochranného valu. V rámci biologického pr ůzkumu byly jako indika ční skupina zvoleni st řevlíkovití brouci. Nebyl nalezen žádný druh ze skupiny R (vzácné a ohrožené druhy s úzkou ekologickou valencí, jež osídlují p ředevším p řirozené, antropogenn ě málo ovlivn ěné biotopy). Nalezené druhy st řevlík ů pat ří do skupiny A (adaptabiln ější druhy vyskytující se na alespo ň částe čně p řirozených nebo p řirozenému stavu blízkých habitatech) a E (eurytopní druhy často bez zvláštních nárok ů na charakter a kvalitu prost ředí). Žádný z uvedených biotop ů není zvlášt ě cenný ani unikátní v kontextu okolí. Vliv na biotopy je hodnocen jako nevýznamný .

8. Vlivy na krajinu Vliv na krajinný ráz Přílohou tohoto oznámení zám ěru je studie posouzení vlivu zám ěru na krajinný ráz (Klouda, 2015, p říloha č. 6). V rámci studie jsou podrobn ě vyhodnoceny vlivy na jednotlivé znaky a hodnoty samostatn ě pro: • přírodní charakteristiku území, • kulturní a historickou charakteristiku území, • estetické hodnoty, prostorové vztahy a harmonické měř ítko. Vliv je samostatn ě hodnocen pro: • fázi t ěžby, • fázi po ukon čení t ěžby, Posouzení vychází ze standardn ě používaného metodického p řístupu autorského kolektivu pod vedením doc. Vorla – Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo zm ěny využití území na krajinný ráz, vycházející z platné legislativy, p ředevším zákona č. 114/1992 Sb. o ochran ě p řírody a krajiny. Uvedená metodika zavádí postupy, které využívají metody používané v architektonické a krajiná řské kompozici, využívá standardizovaných krok ů hodnocení a objektivizovaných, všeobecn ě p řijímaných soud ů. Metoda posouzení vlivu navrhovaného zám ěru na krajinný ráz vychází z principu ochrany takových charakteristik, znak ů a hodnot krajinného rázu, které jsou výraznými atributy p řírodní a estetické kvality krajiny a z eliminace vliv ů tuto kvalitu snižujících. V souladu s výše uvedeným metodickým pokynem a sou časn ě provád ěném terénním šet ření tvo řilo vstupní krok pro klasifikaci vlivu z hlediska vliv ů na krajinný ráz vymezení dot čeného krajinného prostoru (DoKP) – území, v němž lze o čekávat bezprost řední fyzické vlivy zám ěru na danou lokalitu nebo území, kde se bude navržený zám ěr uplat ňovat vizuáln ě, pop ř. i jinak sensuáln ě (viz kapitola C.2.8). Zásadní metodický krok p ři posuzování vliv ů stavby na krajinný ráz ve shod ě s dikcí zákona na ochranu p řírody a krajiny p ředstavuje identifikace znak ů krajinného rázu p řírodní charakteristiky, kulturn ě-historické charakteristiky a vizuální charakteristiky území (prostorových vztah ů, estetických hodnot, pop ř. harmonie v území) a následná klasifikace míry ovlivn ění t ěchto znak ů v důsledku realizace zám ěru. Celý soubor identifikovaných znak ů krajinného rázu v četn ě klasifikace vliv ů na tyto znaky – pro fázi realizace (t ěžby) i pro kone čný stav území zahrnující provedení nápravných opat ření (sanaci a rekultivaci) uvádí přiložená studie vliv ů na krajinný ráz, níže jsou uvedeny nejd ůležit ější skute čnosti a záv ěry

102 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih posouzení. Rozší ření dobývacího prostoru Boži čany a následn ě zde realizovaná hornická činnost bude mít vliv na p řírodní charakteristiku území. Plánovaná t ěžba v navrženém rozší ření zaujme zem ědělsky využité pozemky, porosty p řevážn ě náletových d řevin či nevyužité (ruderalizované) plochy. Nejsiln ější dopad navrženého zám ěru z pohledu p řírodní charakteristiky území p ředstavuje zásah do morfologie terénu (zv ětšení t ěžební deprese, pop ř. umíst ění do časného novotvaru ve fázi t ěžby – ochranného valu). Míra či velikost tohoto vlivu však nedosáhne ve fázi t ěžby i po jejím ukon čení úrovn ě, která by byla z hlediska ochrany krajinného rázu a jeho p řírodní charakteristiky neúnosná. Po ukon čení t ěžby a provedení nezbytných kompenza čních opat ření lze v ur čitých ohledech o čekávat i posílení p řírodní charakteristiky území (sukcese, ponechání zbytkového jezera, vznik hodnotných stanoviš ť – litorál). Vlivy na p ředm ěty ochrany p řírody a krajiny vyplývající z platné legislativy (zákon č. 114/1992 Sb.) – zvlášt ě chrán ěná území, významné krajinné prvky, pop ř. p řírodní parky v důsledku uskute čnění zám ěru nenastanou. Prom ěna stávajícího využití území v ploše navrženého rozší ření DP bude znamenat zásah do kulturn ě-historické charakteristiky území. Nyn ější částe čně zem ědělské využití bude v zájmové ploše postupn ě nahrazeno novou hospodá řskou aktivitou, v kone čném stádiu však bude znovuobnoveno. Zem ědělská výroba si pozici jedné ze základních hospodá řských činností a zásadního rysu kulturn ě-historické charakteristiky v zájmovém území i širším okolí uchová i po dobu realizace zám ěru, kdy bude v t ěžbou dot čeném území znemožn ěno. Navržený zám ěr neovlivní kulturn ě-historické dominanty v území. Plánovaná hornická činnost vyvolá (ve fázi realizace zám ěru) zásah do prostorových vztah ů, který však nep řekro čí p řípustnou míru ovlivn ění vizuální charakteristiky území. Dobývání kaolín ů realizované v zahloubení p ředstavuje z hlediska možného ovlivn ění prostorových vztah ů či estetických kvalit území p řízniv ější variantu, nebo ť jeho vizuální dopad se často omezuje na krátké vzdálenosti či nejbližší okolí. V zájmovém území projev těžby v navrženém rozší ření DP nastane, s výjimkou nejbližšího okolí, pouze v díl čích výhledech z vyšších partií blízké Smolnické výsypky. V tomto ohledu p ředstavuje d ůležitý aspekt vybudování ochranného valu podél celého obvodu plánovaného rozší ření t ěžby, jež eliminuje vizuální projev t ěžby do východních sm ěrů, kde je potenciál jejího vizuálního uplatn ění nejv ětší. Kone čný stav území, tvo řený krom ě pozemk ů vrácených zp ět do ZPF, vodní plochou, lesní i mimolesní zelení a travními porosty (val bude odstran ěn) dává předpoklady pro vznik krajinného prvku s vysokým potenciálem za člen ění do krajinné struktury a vzniku esteticky hodnotného p řírod ě blízkého segmentu v krajin ě. Výsadby nové zelen ě budou dostate čně kompenzovat její ztráty, jež vzniknou p řed zahájením dobývání. Z hlediska dikce zákona č 114/1992 Sb. v platném zn ění a jeho § 12, v němž je v odstavci 1 uveden p ředm ět ochrany krajinného rázu v níže uvedených kategoriích, lze souhrnn ě klasifikovat míru vliv ů následovn ě: fáze t ěžby fáze po t ěžb ě významné krajinné prvky žádný vliv pozitivní vliv zvlášt ě chrán ěná území žádný vliv žádný vliv kulturní dominanty krajiny žádný vliv žádný vliv harmonické m ěř ítko slabý vliv slabý vliv harmonické vztahy slabý vliv žádný vliv

103 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Ze záv ěrů provedeného hodnocení významnosti zásah ů do jednotlivých znak ů (hodnot) krajinného rázu území vyplývá, že snížení hodnot krajinného rázu nedosáhne takové velikosti, která by vylu čovala uskute čnění zám ěru. Zm ěny vyvolané realizací zám ěru nesníží nep řípustn ě sou časnou kvalitu území v dot čeném krajinném prostoru. Z výše uvedených skute čností považuje zpracovatel citovaného posouzení uvažovaný zám ěr z hlediska dopad ů na krajinný ráz a jeho ochranu podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny za únosný. Vliv je hodnocen jako nevýznamný , ve fázi po sanaci a rekultivaci pak s pozitivními aspekty.

9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

Likvidace, narušení budov a kulturních památek Vlivem realizace zám ěru nedojde k likvidaci či narušení žádných kulturních památek. Archeologický nález není v dané lokalit ě p říliš pravd ěpodobný, p řesto ho nelze dop ředu vylou čit. V p řípad ě archeologického nálezu p ři provád ění skrývkových a t ěžebních prací proto musí být postupováno podle zákona o státní památkové pé či č. 20/1987 Sb., v platném zn ění. V ploše navrhovaného rozšíření DP leží stávající technické a sociální zázemí lomu (Osmosa - Jind řich) v majetku organizace Sedlecké doly spol. s r.o. (spole čnost ve vlastnictví oznamovatele). Zázemí bude provozováno nadále, až do doby, kdy hranice t ěžby dosáhne této plochy. Poté bude zázemí zrušeno a nahrazeno stávajícím areálem oznamovatele – plavírnou v Boži čanech. Budovy v úpravn ě bentonitu jsou také v majetku oznamovatele a nebudou zám ěrem dot čeny. Vliv na hmotný majetek a kulturní památky je hodnocen jako nevýznamný .

II. Komplexní charakteristika vliv ů zám ěru na životní prost ředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti p řeshrani čních vliv ů V následující tabulce je uvedeno vyhodnocení vliv ů z hlediska jejich celkové významnosti. Hodnocení je rozd ěleno na fázi v období realizace zám ěru a fázi po ukon čení a provedení sanace a rekultivace.

Tabulka č. 40: Souhrnný p řehled vyhodnocení vliv ů VÝZNAMNOST VLIVU SPECIFIKACE VLIVU POZNÁMKA fáze t ěžby fáze po rekultivaci VLIVY NA OBYVATELSTVO Vlivy na zdraví nevýznamný nulový zam ěstnanost, finan ční Sociální a ekonomické vlivy příznivý nulový přínos pro obec Vlivy spojené se zm ěnou nevýznamný nevýznamný v dopravní obslužnosti Vlivy na rekrea ční využití nevýznamný nevýznamný území VLIVY NA OVZDUŠÍ Vliv na kvalitu ovzduší nevýznamný nulový nevýznamný za

104 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

VÝZNAMNOST VLIVU SPECIFIKACE VLIVU POZNÁMKA fáze t ěžby fáze po rekultivaci předpokladu dodržování protiprašných opat ření Zm ěna mikroklimatu nevýznamný nevýznamný VLIVY NA HLUKOVOU SITUACI A DALŠÍ FYZIK. A BIOLOG. CHARAKTERISTIKY za p ředpokladu realizace Hluk z provozu nevýznamný nulový protihlukového valu Vlivy vibrací nevýznamný nulový Vlivy na další fyzikální nulový nulový charakteristiky Biologické vlivy nevýznamný nevýznamný VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Zm ěna kvality podzemních a dodržování opat ření proti nevýznamný nevýznamný povrchových vod haváriím Zm ěny ve vydatnosti zdroj ů a monitoring podzemních zm ěny hladiny podzemní nevýznamný nevýznamný vod vody vznik vodní plochy Vliv na povrchový odtok a nevýznamný příznivý v krajin ě hodnocen zm ěnu říční sít ě přízniv ě VLIVY NA P ŮDU vliv vratný, rekultivace Zábor ZPF nep říznivý nevýznamný zp ět do ZPF Zábor PUPFL nulový nulový bez záboru PUPFL dodržování opat ření proti Vlivy na čistotu p ůd nevýznamný nulový haváriím VLIVY NA HORNINOVÉ PROST ŘEDÍ A P ŘÍRODNÍ ZDROJE Vliv na horninové prost ředí a nevýznamný nevýznamný další p řírodní zdroje VLIVY NA FAUNU, FLÓRU A EKOSYSTÉMY Likvidace, poškození populací či jedinc ů vzácných a zvlášt ě nevýznamný nevýznamný chrán ěných druh ů rostlin ve fázi po SaR je vliv jako p říznivý hodnocen Likvidace, poškození populací s jistou mírou nejistoty, či jedinc ů vzácných a zvlášt ě nep říznivý příznivý která závisí i na chrán ěných druh ů živo čich ů provedené sanaci a rekultivaci Likvidace, poškození strom ů vliv vratný v důsledku a porost ů d řevin rostoucích nep říznivý nevýznamný navržené SaR mimo les Likvidace, poškození lesních nulový nulový porost ů Likvidace, zásah do prvk ů nevýznamný příznivý ÚSES a VKP Vliv na EVL a PO nulový nulový Vliv na ekosystémy a biotopy nevýznamný nevýznamný VLIVY NA KRAJINU po rekultivaci Vliv na krajinný ráz nevýznamný nevýznamný s pozitivním aspekty VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY Likvidace, narušení budov a nevýznamný nevýznamný kulturních památek Žádné vlivy nebyly ve své významnosti (po zhodnocení velikosti vlivu, časového rozsahu, reverzibility a dalších atribut ů) vyhodnoceny jako významn ě nep říznivé.

105 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Nep říznivé vlivy jsou spojeny zejména s přímým záborem území (vliv na ZPF, dřeviny rostoucí mimo les, zvlášt ě chrán ěné druhy živo čich ů). Všechny tyto vlivy jsou však vratné a dob ře kompenzovatelné vhodn ě provedenou sanací a rekultivací po ukon čení t ěžby. Ostatní vlivy byly vyhodnoceny jako nulové či nevýznamné, to i vlivy p ůsobící na obyvatele (ve řejné zdraví, hluk, kvalita ovzduší, seismika a vliv na hmotný majetek). Jako p říznivé byly vyhodnoceny sociální a ekonomické vlivy. Jako p říznivé ve fázi po sanaci a rekultivaci byly dále vyhodnoceny vlivy na VKP a ÚSES, povrchový odtok a zvlášt ě chrán ěné druhy živo čich ů. Žádné vlivy zám ěru nebudou p řeshrani ční .

III. Charakteristika environmentálních rizik p ři možných haváriích a nestandardních stavech Těžba bentonitu a kaolinu na ložisku Boži čany-Osmosa-jih neznamená významné riziko vzniku havárií s následnými dopady na složky životního prost ředí. Těžební činností m ůže být potenciáln ě ovlivn ěna jakost povrchových či podzemních vod, p ůdy či horninového prost ředí. Primárn ě se jedná o možné úniky ropných látek (pohonné hmoty a mazadla) z dopravních a těžebních stroj ů a za řízení a dále o další havárie strojního za řízení, požáry apod. Vylou čit zne čišt ění ropnými látkami m ůže pouze d ůsledná pracovní a technologická káze ň a častá preventivní kontrola mechanism ů, a ú činný havarijní plán pro odstran ění případných následk ů úniku t ěchto látek. Pro p řípad ropné havárie je k dispozici v zázemí lomu Osmosa havarijní sada. Oznamovatel má pro provozovnu zpracovaný havarijní plán v souladu s ustanoveními dílu IV. vyhl. ČBÚ č. 26/1989 Sb. a č. 51/1989 Sb. v platném zn ění. Zásobování PHM zajiš ťuje organizace Sedlecké doly spol. s r.o., která provádí skrývkové a t ěžební práce, mobilním dopl ňováním (pojízdnou cisternou). P ři dopl ňování se používá záchytná vana pro zachycení p řípadných úkap ů. Z výsledk ů monitoringu kvality d ůlních vod (6 x ro čně) je z řejmé, že minimáln ě za posledních 5 let nedošlo ani v jednom p řípad ě ke zvýšení hodnot ukazatele NEL (nepolární extrahovatelné látky – ropné uhlovodíky). nad limitní hodnoty „p“ i „m“ stanovené krajským úřadem. P řípadné zvýšení hodnot by p řitom indikovalo ropnou havárii či úniky ropných látek. Možné havarijní situace řešené havarijním plánem: • Provozní nehody (havárie) a poruchy strojního a elektro za řízení • Požáry • Sesuvy hornin nebo zasypání nakládacího prost ředku • Vyhlášení výstražné stávky, p ředem ohlášené stávky, stávky živelné a stávky okupa ční • Ropné havárie Dopady na okolí: Dopad p ředvídatelných druh ů havárií je omezen zejména na vlastní prostor lomu a jeho za řízení. Z hlediska vliv ů na životní prost ředí lze považovat za nejzávažn ější p řípadný únik či úkapy ropných látek, požár mechanizace a zázemí lomu. Únik ropných látek znamená riziko

106 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih především díky možnému zne čišt ění podzemních vod a povrchových vod p ůdního prost ředí. Při vzniku požáru m ůže dojít k ohrožení života nebo zdraví lidí, ohrožení za řízení, majetku, lesních porost ů a k zne čišt ění ovzduší. Spole čnost má vybudovaný systém environmentálního managamentu podle ČSN ISO 14001 (EMS) zahrnující všechny oblasti činnosti organizace v synergii se zavedeným systémem řízení jakosti podle ISO 9001:2008. Prevence vzniku havárií je zajišt ěna stávajícími kontrolními mechanismy oznamovatele, které jsou standardizované pro všechny provozovny. V souladu se zavedenými bá ňskými postupy a systémem EMS budou provád ěny kontroly provozního za řízení v každé sm ěně, dále vedoucím pracovníkem v ur čeném intervalu. Namátkov ě budou provád ěny kontroly bezpe čnostním technikem a řídícími pracovníky. Jednou ro čně budou provád ěny bezpe čnostní prov ěrky, interní audity sytému EMS a prov ěrka externím nezávislým ekologem.

IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů na životní prost ředí Opat ření jsou v následujícím textu řazena dle možných vliv ů na jednotlivé složky životního prost ředí k jejichž prevenci, vylou čení, snížení, pop ř. kompenzaci jsou p řijímána. V rámci t ěchto opat ření nejsou uvád ěny povinnosti získání souhlas ů a rozhodnutí příslušných správních orgán ů na úseku ochrany jednotlivých složek životního prost ředí. Jedná se o nezbytné administrativní kroky požadované legislativou. Bez získání p říslušných souhlas ů není zám ěr možno realizovat. Zárove ň platí, že všechny opat ření jsou již sou částí vlastního zám ěru a vlivy byly hodnoceny za p ředpokladu jejich realizace. Pro fázi p řípravy 1. Před zahájením hornické činnosti v rozší řeném DP bude vyhlouben hydrogeologický vrt hloubky cca 15-20 m pro ov ěř ení propustnosti hornin sv. od DP; vrt bude poté sloužit jako trvalý monitorovací objekt. Vrt je doporu čeno vyhloubit mezi východním okrajem DP a chatovou kolonií jižn ě od Boži čan, poloha vrtu a jeho technické řešení je uvedeno v hydrogeologickém posouzení (Koroš, 2015, p říloha č. 4) Tímto vrtem bude dopln ěn druhý pozorovací vrt navržený pro monitoring vliv ů t ěžby v rozší ření DP Mírová. Bude tak možno sledovat kumulativní vlivy t ěžby v DP Boži čany a DP Mírová. Opat ření je sou částí zám ěru – viz kapitola B.I.6 2. Před zahájením hornické činnosti v rozší řeném DP bude provedeno komisionelní zam ěř ení hladin, hloubek a úrovní odm ěrných bod ů u všech dostupných studní chatové kolonie jižn ě od Boži čan. Opat ření je sou částí zám ěru – viz kapitola B.I.6 3. Na obou pozorovacích vrtech a studni ST-1, pop ř. na vybraných studních v chatové kolonii jižn ě od Boži čany, bude p řed zahájením hornické činnosti v rozší řeném DP zahájeno pozorování stav ů hladin, které bude dále provád ěno v intervalech cca 4x ro čně po celou dobu realizace t ěžby. Výsledky m ěř ení budou zpracovávány do stru čných ro čních zpráv. Opat ření je sou částí zám ěru – viz kapitola B.I.6 4. Jako náhrada za zni čení n ěkolika trnitých ke řů (biotop ťuhýka obecného) bude provedena před zahájením hornické činnosti výsadby min. 10 trnitých ke řů (r ůže šípková, trnka

107 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

obecná, hloh obecný). Výsadba bude provedena na nedot čené části plochy č. 3 (viz dále vliv na živo čichy) nebo na územích již dot ěžených a p řipravených k rekultivaci. Ke ře nesmí být p říliš hust ě vysázené (v rozmezí cca 15 m od sebe) a je vhodné je pro řezávat (po 3-4 letech) a zabránit jejich zastín ění stromy. Opat ření je sou částí zám ěru – viz kapitola B.I.6 5. Před dot čením plochy s výskytem mravenc ů Formica rufa (plocha č. 4 dle biologického posouzení) bude proveden transfer hnízda na vhodné místo (nap ř. oslun ěný okraj lesního porostu) v blízkém okolí. Na náhradní ploše se nesmí vyskytovat stejné ani konkuren ční druhy mravenc ů. B ěhem prvních dvou let po transferu je nutné o hnízdo aktivn ě pe čovat (osekávání vegetace, p řekrývání klestem apod.). Opat ření je sou částí zám ěru – viz kapitola B.I.6 6. S ohledem na ochranu pták ů (§5a zák. č. 114/1992 Sb.) bude nutné provád ět odstran ění dřevin i skrývku ornice pouze v mimohnízdním období tj. od konce zá ří do února. Opat ření je sou částí zám ěru – viz kapitola B.I.6 7. K řízení o rozší ření DP zpracovat Souhrnný plán sanace a rekultivace a k řízení o povolení hornické činnosti zpracovat Plán sanace a rekultivace. Tyto dokumenty budou respektovat navržené zásady rekultivace a kompenza ční opat ření pro ochranu krajinného rázu uvedené v kapitole B.I.6 pod bodem 5). Opat ření je sou částí zám ěru – viz kapitola B.I.6 8. Před zahájením výstavby ochranných val ů v blízkosti obytné zástavby seznámit její obyvatele s délkou a charakterem t ěchto prací. Vhodné je ustanovení kontaktní osoby, na kterou se mohou ob čané obracet se svými p řípadnými stížnostmi, žádostmi a dotazy; kontaktní údaje je vhodné vyv ěsit viditeln ě nap ř. k vjezdu do t ěžebny. Opat ření je sou částí zám ěru – viz kapitola B.I.6 Pro fázi realizace 9. Bude zachován stávající monitoring vypoušt ěných d ůlních vod. Popis monitoringu je uveden v kapitole B.III.2. Opat ření je sou částí zám ěru – viz kapitola B.I.6 a B.III.2. 10. Po p řechodu do režimu b ěžného provozu hornické činnosti v rozší řené SV části DP Boži čany provést kontrolní m ěř ení hluku v chrán ěném venkovním prostoru nebo v chrán ěném venkovním prostoru stavby Boži čany č. p. 120; pokud by toto kontrolní měř ení hluku neprokázalo spln ění hygienického limitu, bude nezbytné p řijmout p říslušná protihluková opat ření spo čívající nap ř. v úprav ě parametr ů ochranných val ů (jejich navýšení). Opat ření je sou částí zám ěru – viz kapitola B.I.6 11. Přípravné práce (výstavbu ochranných val ů) neprovád ět mezi 6. a 7. hodinou ranní; vylou čit provád ění p řípravných a skrývkových prací o víkendech a svátcích. Opat ření je sou částí zám ěru – viz kapitola B.I.6 Krom ě výše uvedených podmínek je samoz řejmostí též konání v souladu s legislativními požadavky a požadavky p říslušných správních orgán ů. Jako sou část opa ření pro prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů nejsou uvád ěny povinnosti získání souhlas ů a rozhodnutí p říslušných správních orgán ů na úseku ochrany

108 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih jednotlivých složek životního prost ředí. Jedná se o nezbytné administrativní kroky požadované legislativou. Bez získání p říslušných souhlas ů není zám ěr možno realizovat.

V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpoklad ů p ři hodnocení vliv ů Metodický návod pro zpracování dokumentace o posuzování vliv ů řešeného zám ěru na životní prost ředí p ředstavuje zákon č. 100/2001 Sb., resp. jeho p říloha č. 4. Vlastnímu hodnocení dopad ů na životní prost ředí p ředcházelo získání informací a ucelení poznatk ů o sou časném stavu životního prost ředí v dot čeném území i jeho širším okolí obecn ě i v souvislosti s řešenou problematikou, a to z různých zdroj ů. Jednalo se o tyto zdroje: • odborná literatura, • odborné studie zpracované pro ú čely dokumentace pro zájmové území cca v letech 2013 - 2015 • mapové podklady (administrativní, tématické mapy, internetové mapové aplikace), • legislativa, • úřední dokumenty – rozhodnutí, vyjád ření a stanoviska orgán ů státní správy, • interní dokumenty oznamovatele – provozní p ředpisy, plány, sm ěrnice, protokoly, certifikáty, hlášení, smluvní dokumenty, • podklady a dokumenty odborných institucí, • odborné studie, • voln ě dostupné publikované údaje (internet), • informace z pr ůzkumu a m ěř ení v terénu, • údaje poskytnuté obcemi, • údaje poskytnuté oznamovatelem. Vzhledem k tomu, že se jedná o pokra čování stávající činnosti, kde jsou vlivy na ŽP dlouhodob ě monitorované, m ěli zpracovatelé oznámení dostate čné objektivní podklady k posouzení vliv ů provozu zám ěru na životní prost ředí a ve řejné zdraví. Pro posouzení díl čích odborných okruh ů byly v pr ůběhu zpracování celého oznámení zám ěru zadány jednotlivé úkoly. Výstupy z těchto úkol ů (studie) predikují dopady na díl čí složky životního prost ředí. Predikce a hodnocení vliv ů zám ěru na životní prost ředí bylo provád ěno: • na základ ě exaktní predikce (výpo čtů), • na základ ě expertního odhadu, • metodou analogie, • pomocí platných právních p ředpis ů a doporu čených metodik. Dále jsou popsány použité metody prognózování a zásadní výchozí p ředpoklady pro jednotlivé klí čové vlivy.

109 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Hluk Předm ětem akustické studie bylo zhodnotit vliv t ěžby kaolinu a bentonitu v rozší řeném DP Boži čany na akustickou situaci u nejblíže položených objekt ů resp. v nejbližším chrán ěném venkovním prostoru staveb a chrán ěném venkovních prostoru dle § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochran ě ve řejného zdraví, v platném zn ění. Toto hodnocení bylo provedeno v souladu s požadavky na řízení vlády č. 272/2011 Sb. v platném zn ění. Pro výpo čet hluku z dopravy byly sestaveny modely hlukové situace pomocí programu LimA 7812-B (Stapelfeldt ingenieurgesellschaft mbH). Výpo čet hluku z pr ůmyslových zdroj ů byl proveden dle ČSN ISO 9613-2 „ Akustika – Útlum p ři ší ření zvuku ve venkovním prostoru, Část 2: Obecné výpo četní metody“. Tento normové výpo četní postupy pat ří mezi do časné doporu čené výpo četní metody dle Sm ěrnice EU pro hodnocení a řízení hluku ovliv ňujícího životní prost ředí („DIRECTIVE 2002/49/EC OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 25 June 2002 relating to the assesment and management of enviromental noise“). V Česku je tato metodika legislativn ě zakotvena pro použití p ři strategickém hlukovém mapování vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 523/2006 Sb. Hodnocení akustické situace dále respektuje Metodický návod pro hodnocení hluku v chrán ěném venkovním prostoru staveb č.j. 62545/2010-OVZ-32.3 ze dne 1.11.2010. Pro ov ěř ení stávající akustické situace (hluk pozadí) dopravy bylo provedeno terénní měř ení hluku Ovzduší Výpo čet byl proveden podle metodiky SYMOS´97- Systém modelování stacionárních zdroj ů. Tato metodika je založena na p ředpokladu Gaussovského profilu koncentrací kou řové vle čky. Program umož ňuje výpo čet maximálních krátkodobých (hodinových, denních) a pr ůměrných ro čních imisních koncentrací zne čiš ťujících látek, které se ve zvolených bodech mohou vyskytnout v daných t řídách stability a p ři r ůzných rychlostech a sm ěrech v ětru, dále doby p řekro čení zvolených hrani čních koncentrací (nap ř. imisních limit ů a jejich násobk ů) za rok, podíly jednotlivých zdroj ů nebo skupin zdroj ů na ro ční pr ůměrné koncentraci v daném míst ě. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, po čítá se stá čením a zvyšováním rychlosti v ětru s výškou a p ři výpo čtu pr ůměrných koncentrací a doby p řekro čení bere v úvahu rozložení četností sm ěru a rychlosti v ětru. Výpo čty se provád ějí pro p ět t říd stability atmosféry (tj. 5 t říd schopnosti atmosféry rozptylovat p řím ěsi) a 3 t řídy rychlosti větru. Emisní faktory byly p řevzaty ze spolehlivých zdroj ů: • US EPA, Compilation of Air Pollutant Emission Factors, AP-42 Section 11 (Minerals Products Industry), US EPA (Agentura pro životní prost ředí USA) • US EPA, Compilation of Air Pollutant Emission Factors, AP-42 Section 13 (Miscellaneous Sources), US EPA (Agentura pro životní prost ředí USA) • software MEFA 13, ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o. • Věstník MŽP, ro čník XIII, srpen 2013, částka 8:

110 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

• Metodický pokyn MŽP odbor ochrany ovzduší pro vypracování rozptylových studií podle § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochran ě ovzduší. • Sd ělení MŽP, odboru ochrany ovzduší, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o p řípustné úrovni zne čiš ťování a jejím zjiš ťování a o provedení n ěkterých dalších ustanovení zákona o ochran ě ovzduší • EMEP/EEA air pollutant emission inventory guidebook 2013, Section 1.A.4 Non-road mobile sources and machinery Údaje o imisním pozadí a meteorologické údaje (v ětrná r ůžice) byly p řevzaty z dat ČHMÚ. Ve řejné zdraví Cílem hodnocení možných vliv ů na ve řejné zdraví (HIA) je posouzení významnosti zdravotních rizik vyplývajících z působení fyzikálních a chemických faktor ů souvisejících s posuzovaným zám ěrem. Posudek se vztahuje pouze na b ěžné provozní podmínky zám ěru, tj. při dodržování právních a technických p ředpis ů, technologií, kapacity a charakteru zám ěru uvedených v podkladech, ne řeší situace p ři nedodržení uvedených podmínek a v p řípadech mimo řádných událostí, nap ř. živelných pohrom nebo havárií. Cílem hodnocení možných vliv ů na ve řejné zdraví (HIA) je posouzení významnosti zdravotních rizik vyplývajících z působení fyzikálních a chemických faktor ů souvisejících s posuzovaným zám ěrem. Posudek se vztahuje pouze na b ěžné provozní podmínky zám ěru, tj. při dodržování právních a technických p ředpis ů, technologií, kapacity a charakteru zám ěru uvedených v podkladech, ne řeší situace p ři nedodržení uvedených podmínek a v p řípadech mimo řádných událostí, nap ř. živelných pohrom nebo havárií. Základní metodické postupy odhadu zdravotních rizik byly zpracovány zejména Americkou agenturou pro ochranu životního prost ředí (US EPA) a Sv ětovou zdravotní organizací (WHO). V České republice byly základní metodické podklady pro hodnocení zdravotních rizik vydány Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem životního prost ředí. Předkládané hodnocení zdravotních rizik je zpracováno v souladu s výše uvedenými metodickými postupy. Zdravotní riziko vyjad řuje pravd ěpodobnost zm ěny zdravotního stavu exponovaných osob. P ři hodnocení zdravotních rizik se standardn ě postupuje ve čty řech následných krocích: • Identifikace nebezpe čnosti – v tomto kroku se zjiš ťuje, zda je sledovaná látka, faktor nebo komplexní sm ěs schopná vyvolat nežádoucí zdravotní ú činek. • Charakterizace nebezpe čnosti – odhad dávkové závislosti tohoto efektu, tedy jak se intenzita, frekvence nebo pravd ěpodobnost nežádoucích ú čink ů m ění s dávkou, což je nezbytným p ředpokladem pro možnost odhadu míry rizika • Hodnocení (odhad) expozice – to znamená, zda a do jaké míry je populace vystavena působení sledované látky nebo faktoru v daném prost ředí. Na základ ě znalosti situace se při n ěm sestavuje expozi ční scénář, tedy p ředstava, jakými cestami a v jaké intenzit ě a množství je konkrétní populace exponována dané látce a jaká je její dávka. • Charakterizace rizika – je konkrétním krokem v odhadu rizika. Znamená integraci (syntézu) poznatk ů získaných v p ředchozích krocích, v četn ě zvážení všech nejistot, závažnosti i slabých stránek dokumentace. Ú čelem je dosp ět, pokud to dostupné informace umož ňují ke kvantitativnímu vyjád ření míry konkrétního zdravotního rizika v

111 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

posuzované situaci, která m ůže sloužit jako podklad pro rozhodování o opat řeních, tedy pro řízení rizika. Krajinný ráz Pro zpracování hodnocení vlivu na krajinný ráz byl využít metodický postup „Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo zm ěny využití území na krajinný ráz, tzv. metoda prostorové a charakterové diferenciace území“ autor ů I. Vorla, R. Buká čka, P. Mat ějky, M. Culka a P. Skleni čky. Tato metodika zavádí postupy, které využívají metody používané v architektonické a krajiná řské kompozici, využívá standardizovaných krok ů hodnocení a objektivizovaných, všeobecn ě p řijímaných soud ů. Metoda posouzení vlivu navrhovaného zám ěru na krajinný ráz vychází z principu ochrany takových charakteristik, znak ů a hodnot krajinného rázu, které jsou výraznými atributy p řírodní a estetické kvality krajiny a z eliminace vliv ů tuto kvalitu snižujících. Další princip metody spočívá v rozložení celkového problému hodnocení na díl čí, samostatn ě řešitelné kroky. Snahou je tedy subjektivitu hodnocení roz členit na řadu drobných rozhodnutí a eventuelní nep řesnosti a odchylky, vyplývající z více či mén ě subjektivních pohled ů, takto eliminovat. Rozložení problému se standardn ě provádí: • prostorovou a charakterovou diferenciací – rozložením na charakterov ě homogenní části krajiny – oblasti krajinného rázu (ozna čované též jako základní krajinné celky, charakteristické krajinné celky atd.) a místa krajinného rázu (ozna čované též jako dot čené krajinné prostory, díl čí krajinné prostory atd.) • identifikací znak ů a hodnot p řírodní, kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu v oblastech a místech krajinného rázu • posouzení míry vlivu navrhovaného zám ěru na identifikované znaky a hodnoty Podzemní a povrchová voda Hydrogeologické charakteristiky dot čené části území byly odvozeny z archivních hydrogeologických prací p ři pr ůzkumu kaolín ů na vlastním t ěženém ložisku, i z charakteristik zvodn ění v bližším i širším okolí. Dále bylo provedeno místní šet ření spojené s rekognoskací jev ů objas ňujících hydrogeologické pom ěry. Vliv na podzemní vody byl hodnocen odborným odhadem a metodou analogie s použitím údaj ů o stávajícím dlouhodobém provozu lomu Osmosa. Biologické pr ůzkumy Pr ůzkum území byl zam ěř en na zjišt ění sou časného biologického stavu lokality a výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů, uvedených ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů k zákonu ČNR č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Inventariza ční pr ůzkumy byly provedeny na území ur čeném k realizaci zám ěru i v jeho blízkém okolí v četn ě okrajových partií stávajícího lomu, ve kterých se s těžbou bude pokra čovat do prostoru rozší ření DP. Během výzkumu nebyla zjišt ěna žádná p řirozená ani p řírod ě blízká spole čenstva, proto nebylo realizováno fytocenologické snímkování. Pro ú čely botanického mapování bylo území rozd ěleno do p ěti segment ů. Přítomnost bezobratlých živo čich ů byla zjiš ťována pomocí individuálního sb ěru, zemních pastí a smýkání vegetace. Pr ůzkum bezobratlých byl zam ěř en na zvlášt ě chrán ěné a vzácné druhy. Jako bioindika ční skupina byli použiti st řevlíkovití brouci (Carabidae). Dle

112 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

Hůrky a kol. (1996) byly odchycené druhy st řevlík ů rozd ěleny do t ří skupin. Skupina R – vzácné a ohrožené druhy s úzkou ekologickou valencí, jež osídlují p ředevším p řirozené, antropogenn ě málo ovlivn ěné biotopy. Skupina A - adaptabiln ější druhy vyskytující se na alespo ň částe čně p řirozených nebo p řirozenému stavu blízkých habitatech. Osídlují také dob ře regenerované biotopy, zvlášt ě v blízkosti p ůvodních ploch. Skupina E - eurytopní druhy často bez zvláštních nárok ů na charakter a kvalitu prost ředí. Osídlují nestabilní i antropogenn ě siln ě ovlivn ěné habitaty. Přítomnost obratlovc ů byla zaznamenávána pomocí krátkodob ě umíst ěných pastí, vizuáln ě, akusticky a pomocí pobytových znak ů. Zaznamenávány byly i p řeletující druhy pták ů. P řítomnost živo čich ů v blízkém okolí byla zjiš ťována b ěhem terénních prací. Terénní pr ůzkum probíhal b ěhem celé vegeta ční sezóny 2014. Do posouzení byly zahrnuty i výsledky z předchozího pr ůzkumu provedeného v roce 2011 (op ět celá vegeta ční sezóna).

VI. Charakteristika nedostatk ů ve znalostech a neur čitostí, které se vyskytly p ři zpracování dokumentace

Při specifikaci jednotlivých vliv ů se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech a neur čitosti, které by mohly mít vliv na celkové hodnocení zám ěru z hlediska jeho dopadu na životní prost ředí. Neur čitost lze charakterizovat následovn ě: V akustické studii byl výpo čet ší ření hluku z vlastního provozu lomu založen na postupech uvedených v norm ě ČSN ISO 9613-2. Dle odst. 9 tabulky 5 této normy je stanoven odhad p řesnosti +/- 3 dB. Vstupní data o zdrojích hluku pro akustické posouzení byla získána z oficiálních zdroj ů zejména od výrobc ů technologie a z hodnot daných platnými technickými normami a taktéž z vlastního akustického m ěř ení. Výpo čtové modely v akustické studii mohou být ovlivn ěny po čtem a umíst ěním reprezentativních referen čních bod ů. Referen ční body v akustické studii byly vybrány p ři terénním pr ůzkumu území, jsou cílen ě umíst ěny u nejvíce exponovaných objekt ů s vědomím, že v ostatních částech území bude situace p řízniv ější. Díky tomu je hodnocení expozice konzervativní ve smyslu v ědomého nadhodnocení pr ůměrné expozice. Při m ěř ení stávající akustické situace (hluk pozadí) byl použit zvukom ěrný řet ězec t řídy přesnosti I. Rozší řená nejistota m ěř ení UAB stanovená dle p řílohy D, HEM-300-11.12.01- 34065: UAB = 1,8 dB. Vzhledem k charakteru m ěř eného hluku nešlo o m ěř ení provád ěné za účelem posuzování spln ění hygienického limitu. Avšak z výsledk ů m ěř ení lze u činit dobrou představu o zám ěrem neovlivn ěné akustické situaci. Každá rozptylová studie je do ur čité míry zatížena nejistotami, které vyplývají z použitých dat a postup ů. Tyto nejistoty je pot řeba mít na v ědomí p ři dalším používání výsledk ů rozptylové studie. Veškeré vypo čtené p řísp ěvky se týkají pouze zdroj ů zahrnutých do výpo čtu. Přísp ěvky maximálních hodinových a denních imisních koncentrací škodlivin byly ve všech referen čních a výpo čtových bodech vypo čteny pro všechny možné kombinace t říd stability a rychlosti v ětru. Z t ěchto hodnot pak bylo vybráno hodinové a denní maximum, které je prezentováno v tabulkové a grafické podob ě. Je d ůležité uv ědomit si, že modelové hodnoty p ředstavují stav, které by mohl v atmosfé ře nastat za soub ěhu nejmén ě p říznivých podmínek (nejmén ě p říznivá t řída stability

113 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih trvající beze zm ěn alespo ň jednu hodinu (nebo celý den), vítr o nejmén ě p říznivé rychlosti a vanoucí p římo na výpo čtový bod). Ve všech výpo čtových bodech jsou tato maxima dosahována p ři špatných rozptylových podmínkách za silných inverzí (t řídy stability I) a slabého v ětru (t řídní rychlost v ětru 1,7 m/s). Vypo čtené hodnoty krátkodobých maxim jsou pouze teoretické, m ůžou, ale také nemusí v pr ůběhu roku nastat a nelze je s čítat s poza ďovými hodnotami krátkodobých maxim. Přísp ěvky k pr ůměrným ro čním imisním koncentracím již respektují četnost výskytu t říd stability, sm ěrů a rychlostí v ětru (viz v ětrná r ůžice) a také ro ční využití zdroj ů. Pro výpo čet p řísp ěvk ů imisních koncentrací zne čiš ťujících látek byl použit výpo čtový model SYMOS´97- Systém modelování stacionárních zdrojů, kterou vydal ČHMÚ Praha v roce 1998. Model nezahrnuje resuspendované částice, proto množství zví řeného prachu z komunikací bylo stanoveno na základ ě US EPA AP 42, Compilation of Air Pollutant Emission Factors, Section 13.2.1. Paved Roads, Section 13.2.2. Unpaved Roads. Ke stanovení nadmo řské výšky výpo čtových a referen čních bod ů a také uvažovaných bodových, plošných a liniových zdroj ů byl použit výškopis České republiky, který vzhledem ke svému kroku (po 50 m) nemusí p řesn ě vystihnout všechny terénní nerovnosti, což se m ůže projevit p ři grafickém zpracování vypo čtených p řísp ěvk ů imisních koncentrací. Každé hodnocení zdravotního rizika je nevyhnuteln ě spojeno s ur čitými nejistotami, danými použitými daty, expozi čními faktory, odhady chování exponované populace apod. Proto je jednou z neopomenutelných sou částí hodnocení rizika i popis a analýza nejistot, které jsou s hodnocením spojeny a kterých si je zpracovatel v ědom. Všechny níže uvedené nejistoty byly řešeny p řijetím konzervativního modelu, který představuje nejhorší možný scéná ř, tedy dlouhodobou nep řetržitou expozici nejvýše vy čísleným úrovním p řísp ěvk ů imisí polutant ů ovzduší a hluku ve venkovním prost ředí. Ke kvantifikaci rizika exponované populace prachovým částicím byly použity údaje Českého statistického ú řadu se stavem k 31. 12. 2014 pro celou populaci zástavby Boži čan, na níž byly paušáln ě vztaženy nejvyšší hodnoty sledovaných p řísp ěvk ů škodlivin ovzduší vy číslené u obytné zástavby situované nejblíže navrhovanému rozší ření DP Boži čany. Obecn ě byl pro odhad expozice a hodnocení rizika aplikován konzervativní zp ůsob, který reálnou expozici a tím i charakterizaci rizika zna čně nadhodnocuje a výsledné záv ěry jsou tedy na stran ě bezpe čnosti. Pro kvantifikaci rizika byly ve výpo čtech použity zobec ňující hodnoty jednotlivých veli čin, p řičemž nap ř. množství vdechnutého vzduchu za jednotku času se vyzna čuje zna čnou variabilitou dle v ěku, pohlaví i fyzické aktivity, k expozici vy čísleným hodnotám chemických škodlivin v ovzduší nedochází nep řetržit ě (neuvažuje se s výkyvem koncentrací v pr ůběhu roku, s trávením v ětšiny času populace ve vnit řním prost ředí) apod. Nejistoty do hodnocení vliv ů na ve řejné zdraví vnáší rovn ěž použité regresní koeficienty a referen ční hodnoty odvozené WHO z výsledk ů epidemiologických studií, jejichž záv ěry mají r ůzné úrovn ě spolehlivosti. Hodnocení expozice polutant ům ovzduší bylo provedeno pouze odhadem, nebo ť zpracovatel nemá k dispozici podrobn ější údaje o populaci žijící v hodnocené lokalit ě, zejména údaje o jejím složení, návycích, pracovních expozicích, dob ě trávení času ve venkovním prostoru, citlivých či odolných skupinách atd., tedy nejsou žádné údaje o expozi čním scéná ři.

114 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

V akustické studii, z jejichž záv ěrů vychází p ředkládané hodnocení vliv ů na ve řejné zdraví, je výpo čet hluku z dopravy provedený podle Francouzské národní výpo četní metody NMPB-Routes-96 (SETRA-CERTU-CSTB). Výsledky získané dle této metodiky spadají do třídy p řesnosti II (± 2 dB). Výpo čet parametr ů útlumu pro hluk emitovaný z t ěžebny vychází z normy ČSN ISO 9613-2, kde dle odst. 9 tabulky 5 této normy je stanoven odhad p řesnosti ± 3 dB. Modelování je pro odhad dlouhodobé expozice vhodn ější než výsledky samotného měř ení hluku, které sice poskytují p řesné údaje, avšak jsou závislé na momentální situaci a z hlediska dlouhodobé expozice nemusí poskytovat dostate čně validní a reprezentativní podklady. Výpo čtové modely v akustické studii mohou být ovlivn ěny po čtem a umíst ěním reprezentativních referen čních bod ů. Referen ční body v akustické studii byly vybrány p ři terénním pr ůzkumu území, jsou cílen ě umíst ěny u nejvíce exponovaných objekt ů s vědomím, že v ostatních částech území bude situace p řízniv ější. Další významnou nejistotou v kontextu hodnocení hluku je op ět ten fakt, že není znám expozi ční scéná ř obyvatel v okolí zám ěru ani struktura dot čené populace. V akustické studii nem ůže být zohledn ěno nap ř. dispozi ční řešení obývaných objekt ů ležících nejblíže zám ěru či podél dopravních tras, orientace oken, v ěková skladba obyvatel jednotlivých objekt ů, doba pobytu osob v daném míst ě apod. Popisované a použité vztahy mezi hlukovou expozicí a jejím ú činkem nelze považovat za absolutn ě platné za všech podmínek. Vždy je nutno po čítat s výrazným vlivem konkrétních místních podmínek a rozdílným stupn ěm vnímavosti a citlivosti exponované populace. Při hodnocení p ůsobení hluku na lidské zdraví jsou nejistoty dány především neschopností fyzikálních parametr ů hluku, které máme k dispozici, jednoduše popsat fyziologickou závažnost, tedy nebezpe čnost hlukové události. Dále je nezbytné po čítat s tím, že ú činek hluku je variabilní nejen interindividuáln ě, ale i situa čně, sociáln ě, emocionáln ě a historicky. V praxi se proto nez řídka setkáváme se situacemi, kdy lidé postižení hlukem v konkrétních podmínkách nepotvrzují platnost stanovených limit ů, nebo ť z exponované populace se vyd ělují skupiny osob velmi citlivých a naopak velmi rezistentních, které stojí jakoby mimo kvantitativní závislosti. Za různých okolností p ředstavují tyto atypické reakce 5 – 20 % celé populace. Se zvýšeným rizikem výrazného obt ěžování hlukem je nutné po čítat u lidí senzitivních, lidí majících obavy z ur čitého zdroje hluku a lidí, kte ří cítí, že nad danou hlukovou situací nemají možnost kontroly. Vztahy dávka – ú činek z epidemiologických studií, hodnocení hlukové expozice a použití expozi čního scéná ře bylo p ři hodnocení vždy provedeno na stran ě bezpe čnosti. U botanického a zoologického pr ůzkumu byly nejistoty minimalizovány vhodn ě zvoleným termínem terénních prací a po čtem návšt ěv. Terénní pr ůzkum probíhal ve dvou celých vegeta čních sezónách (2011 a 2014). Vhodn ě na časovaný pr ůzkum tedy zastihl tu část vegeta ční sezóny, která je podstatná pro zjišt ění výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů. Minimalizace nejistot u pom ěrn ě subjektivn ě provád ěného hodnocení vlivu na krajinný ráz spo čívá v rozložení celkového problému hodnocení na dílčí, samostatn ě řešitelné kroky. Snahou je tedy subjektivitu hodnocení roz členit na řadu drobných rozhodnutí a eventuelní nep řesnosti a odchylky, vyplývající z více či mén ě subjektivních pohled ů, takto eliminovat. V prostoru rozší ření DP nebyly p ři ložiskových pr ůzkumech kaolín ů specielní hydrogeologické práce provád ěny. V této části ložiska je k dispozici rovn ěž jen omezený po čet ložiskových vrt ů. P ři technologii hloubení pr ůzkumných ložiskových vrt ů s výplachem navíc nebyly zpravidla ani zaznamenány úrovn ě hladin podzemní vody. Hydrogeologické

115 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih charakteristiky dot čené části území byly odvozeny z archivních hydrogeologických prací p ři pr ůzkumu kaolín ů na vlastním t ěženém ložisku, i z charakteristik zvodn ění v bližším i širším okolí. Všeobecné charakteristiky zvodn ění ložiska byly využity z návrhu na vypoušt ění důlních vod. Vzhledem k pravidelnému monitoringu jakosti d ůlních vod je k dispozici dostatek údaj ů o kvalit ě vod. V grafických částech tohoto oznámená zám ěru (zejména v obrázcích v textu) jsou díl čí nep řesnosti v poloze a rozloze jednotlivých ploch a objekt ů. D ůvodem jsou zdrojové materiály, které jsou použity z různých podklad ů r ůzných m ěř ítek, čímž m ůže dojít ke zkreslení výsledného grafického souhrnu a n ěkterých z něho plynoucích informací. Up řesn ění ploch bude provedeno v rámci zpracování POPD a v další dokumentaci k rekultivaci.

116 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST E – POROVNÁNÍ VARIANT Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁM ĚRU Lokalizace zám ěru vychází z polohy ložiska nerostné suroviny. Poloha zám ěru je tedy z tohoto hlediska invariantní. Při posuzování dopad ů zám ěru na životní prost ředí jsou uvažovány dv ě varianty, a to varianta projektová – po čítá s realizací zám ěru a nulová – p ři níž nedojde k uskute čnění zám ěru.

Nulová varianta (varianta V 0) je referen ční variantou (nikoli variantou zám ěru). Popisuje stav v případ ě, že nedojde ke rozší ření DP a povolení hornické činnosti zp ůsobem, jak je popisováno ve variant ě projektové a ložisko nebude dot ěženo. Varianta slouží k porovnání vliv ů souvisejících s realizací zám ěru (hluk, zne čišt ění ovzduší, doprava, krajinný ráz atd.), resp. pro stanovení jejich kvalitativních a kvantitativních rozdíl ů a vyhodnocení celkové významnosti vliv ů varianty projektové.

Projektová varianta (varianta VP) popisuje stav, kdy dojde k realizaci zám ěru. Bude probíhat t ěžba kaolinu a bentonitu s dále popsaným pr ůběhem realizace a technologickým řešením. Popis projektové varianty v četn ě vstup ů a výstup ů je uveden v příslušných kapitolách části B tohoto oznámení. Předm ětem posouzení vliv ů provedeného v tomto oznámení zám ěru je tedy de facto srovnání nulové a projektové varianty, které je provedeno v části D. Bylo zjišt ěno, že vlivy související se zám ěrem neznemož ňují jeho realizaci.

117 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST F – ZÁV ĚR Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

ČÁST F ZÁV ĚR Předkládaným zám ěrem je Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih Předkladatelem zám ěru je organizace Sedlecký kaolin a.s. Toto oznámení zám ěru je zpracováno s ohledem na požadavky zákona č. 100/2001 Sb. a slouží k posouzení vliv ů zám ěru na ve řejné zdraví a životní prost ředí. Účelem posuzování vliv ů na ve řejné zdraví a životní prost ředí je v souladu se zákonem získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí v navazujícím řízení ve smyslu §3 písm. f) zákona. V daném p řípad ě jde rozhodnutí o rozší ření dobývacího prostoru a rozhodnutí o povolení hornické činnosti. Žádné vlivy nebyly ve své významnosti (po zhodnocení velikosti vlivu, časového rozsahu, reverzibility a dalších atribut ů) vyhodnoceny jako významn ě nep říznivé. Nep říznivé vlivy jsou spojeny zejména s přímým záborem území (vliv na ZPF, d řeviny rostoucí mimo les, zvlášt ě chrán ěné druhy živo čich ů). Všechny tyto vlivy jsou však vratné a dob ře kompenzovatelné vhodn ě provedenou sanací a rekultivací po ukon čení t ěžby. Ostatní vlivy byly vyhodnoceny jako nulové či nevýznamné, to i vlivy p ůsobící na obyvatele (ve řejné zdraví, hluk, kvalita ovzduší, seismika a vliv na hmotný majetek). Jako p říznivé byly vyhodnoceny sociální a ekonomické vlivy. Jako p říznivé ve fázi po sanaci a rekultivaci byly dále vyhodnoceny vlivy na VKP a ÚSES, povrchový odtok a zvlášt ě chrán ěné druhy živo čich ů. Žádné vlivy zám ěru nebudou p řeshrani ční. Na základ ě posouzení vlivu zám ěru na životní prost ředí a ve řejné zdraví byl u čin ěn následující záv ěr: Vlivy spojené se zám ěrem významn ě nezhorší stávající zatížení území. Zám ěr lze z hlediska jeho vliv ů na životní prost ředí a ve řejné zdraví považovat za p řijatelný. Zám ěr lze realizovat tak, jak je p ředložen a popsán v části B oznámení. Nedílnou součástí zám ěru jsou opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů na životní prost ředí, které jsou uvedeny v části B oznámení a dále za řazeny i do kapitoly D.IV.

118 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST G – SHRNUTÍ Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

ČÁST G VŠEOBECN Ě SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Předkládaným zám ěrem je Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih. Předkladatelem zám ěru je organizace Sedlecký kaolin a.s. Toto oznámení zám ěru je zpracováno s ohledem na požadavky zákona č. 100/2001 Sb. a slouží k posouzení vliv ů zám ěru na ve řejné zdraví a životní prost ředí. Účelem posuzování vliv ů na životní prost ředí a ve řejné zdraví je v souladu se zákonem získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí (v daném p řípad ě Rozhodnutí o rozšíření dobývacího prostoru a rozhodnutí o povolení hornické činnosti). Zám ěr p ředstavuje rozší ření t ěženého dobývacího prostoru Boži čany a provád ění hornické činnosti v prostoru tohoto rozší ření. Ložisko Boži čany-Osmosa-jih se nachází mezí m ěsty Chodov a Nová Role v Chodovské pánvi, která je části Sokolovské pánve. Plocha rozší ření DP Boži čany se nachází při jihozápadním okraji zástavby obce Boži čany. Dále jsou mu nejblíže m ěsto Chodov (cca 1 km jihozápadn ě) sídlo Jimlíkov ( část Nové Role, cca 1 km východn ě) a obec Mírová (cca 1,5 km jižn ě). Cca 5 km jihovýchodn ě leží m ěsto Karlovy Vary, které je zárove ň nejbližším krajským m ěstem. Ložisko je dob ře komunika čně p řístupné ze silnice II/209 (úsek Boži čany - Chodov). Tato silnice prochází p ři jihovýchodním okraji navrženého rozší ření DP. Silnice však nebude přímo pro expedici nat ěžené surovin používána, tak bude po ú čelových komunikacích, které silnici II/209 k říží, dovážena do zpracovatelského závodu oznamovatele v Boži čanech. V rámci navrženého rozší ření DP Božičany nejsou vymezeny žádné bloky zásob výhradního ložiska Boži čany-Osmosa-jih. Bloky zásob kopírují sou časnou hranici DP Boži čany. Vyt ěžení t ěchto zásob je však podmín ěno práv ě rozší řením stávajícího dobývacího prostoru. Záv ěrné svahy sou časného lomu v DP Boži čany, které v převážné mí ře kopírují hranici stávajícího dobývacího prostoru, neumož ňuji vyt ěžení zásob ve východní části ložiska. Zám ěr rozší ření DP Boži čany je tedy navrhován z důvodu hospodárného využití stávajících zásob ložiska Boži čany-Osmosa-jih, a to zásob kaolinu i bentonitu. Dobývání východní části ložiska Boži čany-Osmosa-jih je navrhováno jako pokra čování stávající t ěžby východním sm ěrem. Je uplatn ěna t ěžba povrchovým zp ůsobem z těžební jámy. Těžba bude realizována za použití b ěžných metod průmyslové lomové t ěžby. Ložisko bude dobýváno pomocí stejné technologie jako doposud - rozpojená surovina bude nakládána lopatovým rýpadlem nebo naklada čem na nákladní automobily (dumpry) a odvážena k dalšímu zpracování do zpracovatelského závodu v Boži čanech. Sanace a rekultivace plochy rozší ření DP bude provedena v souladu se stávajícím plánem rekultivace pro DP Boži čany a Boži čany II. Skrývkové hmoty odt ěžené v ploše rozší ření DP budou ihned ukládány do vyt ěžených prostor DP, čímž odpadnou nároky na do časné deponie či vn ější výsypky. Vzhledem k tomu, že po ukon čení t ěžby bude v prostoru lomu deficit hmot, vznikne terénní deprese, která bude zatopena vodou. Surovina bude rypadlem rozrušena a naložena na p řistavený nákladní automobil (dumper). Expedi ční trasa suroviny povede po vybudovaných zpevn ěných lomových komunikacích na stávající ú čelovou komunikaci oznamovatele vedoucí do stávající

119 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST G – SHRNUTÍ Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih provozované úpravny kaolinu v Boži čanech. Ú čelová komunikace k říží silnici II/209 a ve větší části trasy v četn ě prostoru samotného lomu Osmosa až do úpravny je opat řena asfaltovým bezprašným povrchem. Pr ůměrná délka odvozové trasy kaolinu od místa nakládky po úpravnu v Boži čanech bude 2,2 km, z toho 1 km po asfaltové komunikaci. Při ro ční hrubé t ěžb ě 130 000 t kaolinu bude doba trvání t ěžby v navrženém rozsahu cca 5,5 rok ů. V závislosti na odbytových možnostech m ůže být v některých letech t ěženo i menší množství kaolinu. V takovém p řípad ě bude celková doba t ěžby delší než uvád ěných 5,5 rok ů. Pro komplexní posouzení vlivu zám ěru na životní prost ředí a ve řejné zdraví byly b ěhem let 2011 - 2015 zpracovány odborné studie a pr ůzkumy. Sou částí oznámení zám ěru jsou tyto studie: • Akustická studie (vyhodnocení vlivu na hlukovou situaci) • Rozptylová studie (vyhodnocení vlivu na kvalitu ovzduší) • Hodnocení vliv ů na ve řejné zdraví • Hydrogeologické posouzení • Biologické posouzení (pr ůzkumy rostlin a živo čich ů) • Posouzení vlivu na krajinný ráz S těžbou a p řepravou suroviny na lokalit ě jsou spojeny n ěkteré obecn ě nep říznivé vlivy - zábor p ůdy, kácení d řevin, zm ěna reliéfu krajiny, vliv na zvlášt ě chrán ěné živo čichy a další přírodní prvky, možné ovlivn ění vodního režimu či ve řejného zdraví. Žádné vlivy nebyly ve své významnosti (po zhodnocení velikosti vlivu, časového rozsahu, reverzibility a dalších atribut ů) vyhodnoceny jako významn ě nep říznivé. Nep říznivé vlivy jsou spojeny zejména s přímým záborem území (vliv na ZPF, d řeviny rostoucí mimo les, zvlášt ě chrán ěné druhy živo čich ů). Všechny tyto vlivy jsou však vratné a dob ře kompenzovatelné vhodn ě provedenou sanací a rekultivací po ukon čení t ěžby. Ostatní vlivy byly vyhodnoceny jako nulové či nevýznamné, a to i vlivy p ůsobící na obyvatele (ve řejné zdraví, hluk mimo dopravního, kvalita ovzduší, seismika a vliv na hmotný majetek). Jako p říznivé byly vyhodnoceny sociální a ekonomické vlivy. Jako p říznivé ve fázi po sanaci a rekultivaci byly dále vyhodnoceny vlivy na VKP a ÚSES, povrchový odtok a zvlášt ě chrán ěné druhy živo čich ů. Žádné vlivy zám ěru nebudou p řeshrani ční. Na základ ě posouzení vlivu zám ěru na životní prost ředí a ve řejné zdraví byl u čin ěn následující záv ěr: Vlivy spojené se zám ěrem významn ě nezhorší stávající zatížení území. Zám ěr lze z hlediska jeho vliv ů na životní prost ředí a ve řejné zdraví považovat za p řijatelný. Zám ěr lze realizovat tak, jak je p ředložen a popsán v části B oznámení. Nedílnou sou částí zám ěru jsou opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů na životní prost ředí, které jsou uvedeny v části B oznámení a dále za řazeny i do kapitoly D.IV. Další podmínky provád ění t ěžby budou zakotveny ve vydaných platných rozhodnutích příslušných orgán ů státní správy.

120 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST H – P ŘÍLOHY Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

ČÁST H PŘÍLOHY

1. Vyjád ření p říslušného stavebního ú řadu k zám ěru z hlediska územn ě plánovací dokumentace.

121 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST H – P ŘÍLOHY Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

122 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST H – P ŘÍLOHY Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

123 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST H – P ŘÍLOHY Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

124 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST H – P ŘÍLOHY Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

125 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST H – P ŘÍLOHY Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

126 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST H – P ŘÍLOHY Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

127 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST H – P ŘÍLOHY Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

128 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST H – P ŘÍLOHY Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

2. Stanovisko orgánu ochrany p řírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném zn ění.

129 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU ČÁST H – P ŘÍLOHY Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

3. Seznam samostatných p říloh

Číslo Název p řílohy Zpracovatel přílohy

ING . DANIEL BUBÁK , PH.D. 1 Akustická studie EMIL MORAVEC

2 Rozptylová studie ING . JANA KOČOVÁ

3 Hodnocení vliv ů na ve řejné zdraví ING . MONIKA ZEMANCOVÁ

4 Hydrogeologické posouzení RND R. IVAN KOROŠ

5 Biologické posouzení zám ěru RND R. ADAM VÉLE , PH.D.

6 Posouzení vlivu na krajinný ráz MGR . LUKÁŠ KLOUDA

130 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU SEZNAM LITERATURY Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih

SEZNAM POUŽITÝCH PODKLAD Ů A LITERATURY

CULEK M. ed. (1995): Biogeografické člen ění České republiky. ENIGMA pro MŽP ČR, pp.346 CULEK M. a kol. (2003): Biogeografické člen ění ČR II. díl DEMEK, J. a kol. (1987): Zem ěpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny. Academia, Praha. EKOSERVIS (1992): Plán rekultivace DP Boži čany, DP Boži čany II, Ekoservis, Karlovy Vary FÁRA, O. (2009): CHODOV územní plán, nabytí ú činnosti dne 19.3.2009 JADRNÍ ČEK P. (1962): Záv ěre čná zpráva Smolnice – Osmosa – jih - PoP, č.ú. 011121, GI Praha. MS ČGS-Geofond. JÍCHA J. (1989): Záv ěre čná zpráva Boži čany I – Osmosa, č.ú. 01861121. Surovina - kaolín, GI Praha. MS ČGS-Geofond. JÍCHA J. (2008):Záv ěre čná zpráva úkolu: Výpo čet zásob na ložisku Boži čany – Osmosa– jih, GEKON s.r.o. MS Sedlecký kaolin a.s. LIPSKÝ, Z. (1999): Krajinná ekologie pro studenty GREMLICA, T. a kol. (2011): VaV SP/2d1/141/07 „Rekultivace a management nep řírodních biotop ů v České republice), Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.geografických obor ů, Karolinum – nakladatelství UK LUKEŠ, I. (2013): Provozní řád pro vyjmenovaný zdroj 5.13. podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochran ě ovzduší, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů „Povrchový lom Osmosa-jih (DP Boži čany, DP Boži čany II)“ KRUPA Ř J. (2007): Studie vypoušt ění d ůlních vod lom Osmosa – jih. Gekon Plze ň. NEUHÄUSLOVÁ, Z. a kol. (1998): Mapa potenciální p řirozené vegetace České republiky. Academia, Praha OLMER, M. a kol. (2005): Hydrogeologická rajonizace 2005. VÚV Praha PETR Ů, M. (2014): Rozší ření DP Mírová, dobývání výhradního ložiska kaolin ů Boži čany – Smolnice – východ, GET s.r.o., Praha QUITT, E. (1973): Klimatické oblasti Československa. ČSAV Brno Sedlecký kaolin a.s. (2007): POPD Osmosa – jih 2006. Sedlecký kaolin a.s. ŠTROS, I. (2013): Územní plán Boži čany, nabytí ú činnosti dne 14.1.2014 TVRDÝ J. (2009): Boži čany – Osmosa (bentonit), č.ú. 2103/2009. GP sdružení pro geologii. MS ČGS-Geofond VIEWEGH, J. (1999): Klasifikace lesních rostlinných spole čenstev (se zam ěř ením na Typologický systém ÚHÚL), Praha, 1999 VL ČEK V. a kol., 1984: Zem ěpisný lexikon ČSR, Vodní toky a nádrže. Academia Praha. VRÁNA, O. (2015): T ěžební studie, Boži čany-Osmosa-jih, DP Boži čany, GET s.r.o., Praha

Dále byly jako zdroj informací použity p řílohy oznámení zám ěru a literatura uvedená v těchto p řílohách.

Důležité internetové zdroje: www.isu.cz/uir geoportal.cenia.cz mesta.obce.cz www.wikipedia.org sez.vuv.cz www.mapy.cz

131 G E T s.r.o. OZNÁMENÍ ZÁM ĚRU SEZNAM LITERATURY Rozší ření DP Boži čany a dot ěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Boži čany-Osmosa-jih www.rsd.cz www.mvcr.cz nahlizenidokn.cuzk.cz www.natura2000.cz portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr mapy.geology.cz formpsv.cz/uir www.ochranaprirody.cz monumnet.npu.cz info.sekm.cz www.kr-karlovarsky.cz heis.vuv.cz www.portal.env.cz www.bozicany.cz/ www.chmu.cz www.mestochodv.cz www.czso.cz www.novarole.cz/ www.risy.cz

132 G E T s.r.o.