OKRES NYMBURK

CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR ST¤EDNÍ âECHY Stfiední âechy

1 OKRES NYMBURK

Ryze polabsk˘ okres Nymburk na v˘- území okresu leÏí v níÏinû, tj. pod 200 m chodû stfiedních âech má plochu n. m., ostatní území vût‰inou nepfiesa- 876,04 km2. Jeho západní hranice pro- huje 250 m n. m., jen terasové plo‰iny bíhá od âerník pfies Labe u By‰iãek na severu leÏí v˘‰e. Nevy‰‰ím bodem k osadû âihadla u Staré Lysé, kde se okresu je kóta Na Kostele (298,5 m obrací k v˘chodu na a odtud n. m.) u Chroustova v severov˘chod- k severov˘chodu na Ostrou hÛrku ním cípu okresu, nejniωím bodem je (287,8 m n. m.) u Proda‰ic, kde zasa- Labe u By‰iãek ve 170 m n. m. Z dal- Na pfiedcházející stranû: Niva fieky huje nejdále k severu. Hranice se dále ‰ích v˘znamn˘ch v˘‰kov˘ch bodÛ za- Labe urãuje celkov˘ charakter Nym- burska. táhne k jihov˘chodu na Bfiístev a dále slouÏí zmínky Kozí hÛra (272,0 m n. m.) k v˘chodu na , kde se prud- uÎehunû a O‰kobrh (285 m n. m.)

1 Plochou krajinu zpestfiují svû- ce lomí k jihu, pfiechází Cidlinu pod tyãící se nad polabskou níÏinou u Po- decká návr‰í jako je Semická hÛra. ÎiÏelicemi a západojihozápadním smû- dûbrad, na jihozápadû dosahuje 285 m 2 Uprostfied ãern˘ch úrodn˘ch rem pfiechází Labe u PÀova, aby se od n. m. ZáluÏník u Kounic. Území okre- pÛd Polabí, jako napfiíklad na sva- Velimi, kde dosahuje nejdále k jihu, su nikde nepfiesahuje 300 m n. m. a má zích svûdeckého tabulového vrchu Pfierovská hÛra vystupují ostrÛvky se v klikatém prÛbûhu vrátila k západu tak nejmen‰í v˘‰kové rozpûtí mezi zbytky pÛvodní pfiírody. k v˘chozímu bodu u âerník. Vût‰í ãást okresy Stfiedoãeského kraje. JiÏní polo-

2

368 NB 2 Okres Nymburk

ZVLÁ·Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P¤ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY

1 Slíny stfiedního turonu jsou snadno erodovatelné, a proto tvofií místy tzv. bílé stránû s typickou kvû- tenou. Povûstn˘ vrch O‰kobrh slou- 1 Ïil jako hradi‰tû KeltÛ a pozdûji iSlovanÛ.

NB 3 369 Stfiední âechy

KRAJINN¯ POKRYV

Labe od severu Mrlina, z jihu pfiité- kají velké potoky ·embera a V˘rovka. Cel˘ okres leÏí v teplé klimatické oblas- ti s prÛmûrnou roãní teplotou vzdu- chu 8,5–9,0 °C a prÛmûrn˘m roãním úhrnem atmosférick˘ch sráÏek kolem 550 mm, kter˘ je niωí na západû a nej- vy‰‰ích hodnot dosahuje pfii severní hra- nici ( 590 mm). Témûfi celé území okresu budují horniny svrchní kfiídy. Na severu a v˘chodû se jedná o slíny svrchního, jiÏnûji v níÏe poloÏeném te- rénu blíÏe k Labi slíny a písãité slíny stfiedního turonu, které pfiesahují i na 1 jiÏní bfieh Labe. Spodní turon ve slínité facii vystupuje na malém území pfii jiÏ- vinou Nymburska protéká Labe, které ní hranici okresu u Kounic, kde na ma- u Libice pfiijímá Cidlinu tekoucí od l˘ch plochách vycházejí i pískovce a jí-

1 VNymburce se vlévá do Labe v˘chodu pfies velk˘ ÎehuÀsk˘ rybník lovce ãeskobrodského permu a nepatrné fieka Mrlina. (321 ha). U Nymburka se vlévá do ostrÛvky proterozoick˘ch a paleozoic-

370 NB 4 Okres Nymburk

2

1 k˘ch bfiidlic. V okolí Vy‰ehofiovic leÏí voln˘ch meandrÛ. Svahy RoÏìalovické v˘znamné v˘chozy cenomansk˘ch pís- tabule poru‰ují ãetné sesuvy na prame- kovcÛ a jílovcÛ se znám˘mi nálezy kfií- ni‰tích ve svrchnoturonsk˘ch slínech. dové flóry. Kfiídové horniny jsou na Krajinu na sever od Labe charakte- 3 velk˘ch plochách pfiekryté terasov˘mi rizuje pomûrnû pestrá mozaika pÛd ur- ‰tûrkopísky, coÏ platí pfiedev‰ím pro ãovaná rÛzn˘mi substráty a utváfiením oblast na západ od Mrliny. Na levém georeliéfu. Jsou zde zastoupeny pelické bfiehu Labe, zejména u Sadské a Sokol- ãernozemû a pararendziny na slínech, ãe, se rozkládají vût‰í okrsky vát˘ch pís- ãernice a glejové ãernice v ploch˘ch de- kÛ, místy s v˘razn˘mi pfiesypy. V kotli- presích, kyselé arenické kambizemû na novit˘ch sníÏeninách Nymburské kot- píscích a ‰tûrkopíscích, na v˘chod od liny se místy zachovaly jezerní a baÏinné Mrliny i kambizemû oglejené. Podob- mudy (Jíkev) a jezerní kfiídy (Meãífi). né pÛdy, zejména arenické kambizemû, Nejvût‰í loÏiska jezerních kfiíd a vápni- glejové ãernice, ménû pelické ãernoze- t˘ch slatin se nacházejí na Hrabanovû mû, nacházíme na jih od Labe. Spra‰o- uLysé nad Labem, u Staré Lysé a pod vé ostrÛvky vyznaãuje typická ãerno- Milovicemi. Znaãn˘ rozsah má labská zem, pfii jiÏním okraji okresu ãasto na niva. Souvisl˘ pás spra‰í táhnoucí se pfiechodu k hnûdozemím. Pfiesypy vá- v˘‰e poloÏen˘m terénem na jihu zasa- t˘ch pískÛ charakterizují mûlké, Ïivi- huje do okresu jen okrajovû. nami chudé regozemû. Specifick˘ cha- Georeliéf okresu urãuje ráz Stfiedo- rakter mají vápnité slatiny aÏ náslatû – labské tabule, coÏ je v prÛmûru plochá známé polabské ãernavy. V labské nivû 1 pahorkatina s plo‰n˘mi i kotlinn˘mi pfievládají hlinito-jemnopísãité fluvize- âetné tÛnû pozvolna zarÛstají rákosinami a vysok˘mi ostfiicemi. partiemi akumulaãního i erozního pÛvo- mû narudlé barvy typu vega – labské Uprostfied snímku mohutn˘ trs skfií- du, místy zpestfiená svûdeck˘mi návr‰í- ãervenky – prostoupené slatinn˘mi pÛ- pince jezerního (Schoenoplectus la- mi, jako je Pfierovská (236,9 m n. m.) dami a gleji v depresích zazemnûn˘ch custris). 2 aSemická hÛra (231,4 m n. m.) nebo labsk˘ch ramen. V âechách nalezneme jen je- din˘ druh tofiiãe, a to tofiiã hmyzo- Chotuc (253,5 m n. m.) u Kfiince. RÛzn˘m podkladÛm odpovídá i re- nosn˘ (Ophrys insectifera) rostoucí V˘znamn˘m krajinn˘m prvkem je konstrukce potenciální pfiirozené vege- na su‰‰ích loukách, stráních a v fiíd- i Hradãanská kuesta na okraji Mrlinské tace – na tûωích úÏivnûj‰ích podkladech k˘ch borov˘ch porostech. Ve stfiedních âechách se vyskytuje velmi vzácnû tabule a stupeÀ RoÏìalovické tabule ãern˘‰ové dubohabfiiny (Melampyro ne- zejména ve stfiedním Polabí a na lemující severní okraj okresu. Vût‰ina morosi-Carpinetum), lipové doubravy opukách v okolí Kladna. georeliéfu má charakter ploché stupÀo- (Tilio-Betuletum) amochnové doubra- 3 JiÏ posmutnûl˘ letní luh oÏivu- je ãervená silenka dvoudomá (Silene viny labsk˘ch i starojizersk˘ch teras, vy (Potentillo-Quercetum), na terasách dioica), podhorsk˘ druh, rostoucí v ‰iroké nivû Labe jsou v‰ude zbytky avát˘ch píscích bezkolencové doubra- v níÏinû jen v úvalech velk˘ch fiek.

NB 5 371 Stfiední âechy

POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE

vy (Molinio-Quercetum) (vysoké terasy mii). Tyto jednotky se zachovaly v ne- na severu) a kostfiavové borové doubra- souvisl˘ch zbytcích, neboÈ vût‰ina území vy (Festuco ovinae-Quercetum roboris). okresu byla druhotnû odlesnûna a pfie- V˘znamná úloha pfiipadá luhÛm – jil- mûnûna v zemûdûlskou pÛdu. Pokud se mov˘m doubravám (Querco-Ulmetum) zachovaly lesy – pfiedev‰ím na píscích – vãetnû ploch topolového luhu (Querco- byly vût‰inou zmûnûny na jehliãnaté -Populetum) v labské nivû, stfiemcho- monokultury, na písãit˘ch substrátech v˘m jaseninám (Pruno-Fraxinetum) aÏ pfieváÏnû na bory. Souvisl˘ pás lesÛ mokfiadním ol‰inám (Carici acutifor- vûnãí severní okraj okresu i okraje Krá- mis-Alnetum) v nivách pfiítokÛ a za- lovomûstecké tabule, na jiÏním bfiehu mokfien˘ch sníÏeninách. Severozápad- Labe leÏí v˘znamn˘ lesní komplex Ker- nû od Lysé nad Labem se nachází jedna sko. Floristicky i vegetaãnû jsou v˘znam- z nejv˘znamnûj‰ích slatinn˘ch lokalit né vápnité mokfiady s ãesnekem hrana- âeské republiky zvaná Hrabanovská t˘m (Allium angulosum) uÎehuÀského ãernava. Jedná se o nalezi‰tû celé fiady rybníka a porosty pûchavy slatinné ohroÏen˘ch a vzácn˘ch druhÛ, mimo (Sesleria caerulea) nad Kopiãákem jiné mafiice pilovité (Cladium maris- vÎehuÀské obofie; neménû v˘znamná cus), tfitiny tuhé (Calamagrostis stricta) je slatinná louka na okraji Kerska u Ve- ãi ostfiice Buxbaumovy (Carex buxbau- lenky s posledními v˘skyty meãíku ba- 372 NB 6 Okres Nymburk

2

1 3 henního (Gladiolus palustris) a lnûnky bûÏn˘ch druhÛ uveìme z ptákÛ napfi. bezlistenné (Thesium ebracteatum). Na lelka lesního (Caprimulgus europaeus), nevelkém vápnitém prameni‰ti na ji- dudka chocholatého (Upupa epops), hov˘chodním svahu Semické hÛry se strakapouda malého (Dendrocopos mi- vyskytuje pampeli‰ka bavorská (Tara- nor), konipasa luãního (Motacilla fla- xacum bavaricum). Xerotermní vegetací va), pûnici vla‰skou (Sylvia nisoria), se vyznaãují strmûj‰í stránû na slínech z obojÏivelníkÛ ropuchu krátkonohou na Pfierovské a Semické hÛfie a dále v pás- (Bufo calamita). V 60. letech 20. stol. se mu O‰kobrh – Bánû a stránû nad Îe- na Nymbursku vyskytoval tchofi step- huÀsk˘m rybníkem. Na poslední loka- ní (Mustela eversmanii), v souãasnosti litû se nachází nejv˘chodnûj‰í v˘skyt jeho v˘skyt potvrzen není. V rozsáhl˘ch hlaváãku jarního (Adonanthe vernalis) lesích na severu okresu se zdrÏuje los v âechách. Na podobn˘ch stráních (Alce alces). Podél Labe Ïijí moudivlá- s jiÏní orientací se zachovaly i zbytky ãek (Remiz pendulinus), skokan ‰tíhl˘ ‰ipákov˘ch doubrav s dfiínem (Corno- (Rana dalmatina), listonozi z rodÛ Le- -Quercetum pubescentis), napfi. u Mcel pidurus a Triops, luÏní plÏi Aegopinella nebo v ÎehuÀské obofie. Na území okre- nitidula a Trichia sericea, v tÛních su se nachází i nejvût‰í komplex luÏního bahenka Ïivorodá (Viviparus contectus). háje v Polabí – Libick˘ luh. Z teplo- a suchomiln˘ch ÏivoãichÛ Z obratlovcÛ pfievládají v celé oblas- jsou v˘znaãní plÏi Cepaea vindobonen- ti obvyklé druhy ãeské kulturní kraji- sis a Granaria frumentum, dále pavouk ny niωích poloh. Z typick˘ch druhÛ je sklípkánek Atypus piceus. V˘znamnou moÏno jmenovat napfi. oba druhy na- lokalitou je chránûn˘ komplex ÎehuÀ- ‰ich jeÏkÛ (j. západní – Erinaceus euro- ská obora-ÎehuÀsk˘ rybník, kde Ïije paeus a j. v˘chodní – E. concolor), fiada v˘znamn˘ch, pfieváÏnû lesních 1 Vlhké nivní louky se na pod- zim chlubí kvûty ocúnu jesenního krutihlava obecného (Jynx torquilla), avodních druhÛ ÏivoãichÛ. Rybník je (Colchicum autumnale). slavíka obecného v˘znamn˘m stanovi‰tûm fiady taÏn˘ch (Luscinia megarhyn- 2 Zelení skokani (Rana synkl. chos), Ïluvu hajní (Oriolus oriolus), ro- druhÛ ptákÛ Nymburska. esculenta) jsou hojn˘mi obyvateli puchu zelenou (Bufo viridis) ãi sko- Osídlení se kumuluje pfiedev‰ím na bfiehÛ stojat˘ch a pomalu tekoucích kana skfiehotavého , fiíãních terasách, z nichÏ nejmlad‰í je vod od nejmen‰ích tÛnûk po velké (Rana ridibunda) rybníky a bfiehy Labe. z plazÛ jsou nejbûÏnûj‰í je‰tûrka obecná osídlena nejménû. Nejstar‰ími dokla- 3 PfieváÏnû mokfiadní ãelistnatky (Lacerta agilis) a slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis dy pfiítomnosti skupin paleolitick˘ch rodu Tetragnatha jsou charakteris- fragilis); na mnoh˘ch místech u rybníkÛ lovcÛ jsou nálezy valounové industrie, tické nápadnû protáhl˘m tûlem a mo- hutn˘mi chelicerami. Podobnû jako a star˘ch ramen Labe se usadila nepÛ- získané z prostoru Hradãan, v blízkos- kfiiÏáci si i ãelistnatky staví kruhové vodní nutrie (Myocastor coypus). Z ménû ti PP BáÀ. Doklady o pÛsobení ãlovûka sítû s lepivou spirálou. NB 7 373 Stfiední âechy

1

vmezolitu jsou reprezentovány pfiede- a kulturu se zvoncovit˘mi poháry, re- v‰ím drobnotvarou ‰típanou industrií, lativnû nejménû nálezÛ je pohfiebi‰È pocházejí z rÛzn˘ch lokalit na povrchu lidu se ‰ÀÛrovou keramikou, které jen teras nebo na povrchu píseãn˘ch pfiesy- ojedinûle pfiesahují na labské pravobfie- pÛ na bfiezích pfiítokÛ Labe, z nichÏ Ïí. V dobû bronzové je její star‰í obdo- nejznámûj‰í je na píseãné dunû u Píst. bí s únûtickou a vûtefiovskou kulturou Následující neolitické zemûdûlské oby- opût doloÏeno na fiadû sídli‰È, stejnû ja- vatelstvo vyuÏívalo pfiedev‰ím stfiednû ko následující stfiedobronzové období poloÏené terasy, na nichÏ se odehrávala se stfiedodunajskou mohylovou kultu- pfieváÏná ãást pravûkého a ranû stfiedo- rou. Ponûkud odli‰n˘ charakter, oproti vûkého osídlení prostoru. V˘znamnou pfiedcházejícímu monokulturnímu v˘- lokalitou pro poznání struktur osídlení voji na celém území dne‰ního okresu, s lineární keramikou jsou lokality Kfii- ostatnû jako ve v‰ech ãástech stfiedoães- nec a Tfiebestovice. Na tfiebestovické te- kého a severoãeského Polabí, pfiedsta- rase bylo zachyceno nûkolik rozsáhl˘ch vuje mlad‰í a pozdní doba bronzová. Je polykulturních poloh, kde lze sledovat zde zastoupena kultura luÏická a pozdû- cel˘ v˘voj osídlení. ji kultura knovízská a ‰títarská. âást Nymbursko je patrnû velmi v˘znam- nynûj‰ího okresu se od této doby stá- n˘m prostorem v období postupné vá souãástí obchodního koridoru, kter˘ pfiemûny neolitu v eneolit, tedy v dobû, patrnû v nûkter˘ch úsecích, pfiedev‰ím kdy se u nás objevuje mûì jako první v místech brodÛ (prostor Nymburka kov zpracovávan˘ ãlovûkem. Nálezy aPodûbrad), vydrÏel aÏ do raného stfie- pfiedmûtÛ z ní vyroben˘ch pocházejí dovûku. V ‰irokém území se prolína- zhromadného nálezu z Jíkve nebo z po- jí, obohacují a doplÀují kulturní vlivy hfiebi‰tû s nálezy jordanovského stylu, stfiedoãeské a v˘chodoãeské oblasti. To- prozkoumaného pfii záchranném v˘zku- to vzájemné ovlivÀování je patrné je‰tû mu vTfiebestovicích. Vût‰inou na poly- ve star‰í dobû Ïelezné, v dobû trvání kulturních lokalitách je zastoupen cel˘ bylanské kultury. Následující období je eneolitick˘ v˘voj od kultury s nálevko- jiÏ opût materiálnû sjednocené v rámci

1 Podûbrady, v popfiedí historic- vit˘mi poháry, pfies kulturu s báden- pozdnû hal‰tatského aÏ ãasnû latén- ké centrum mûsta. skou keramikou, kulturu fiivnáãskou ského v˘voje. V˘znamn˘mi lokalitami

374 NB 8 Okres Nymburk

1

na terase v bezprostfiední blízkosti sou- toku Labe s Cidlinou a patrnû obklo- peném rameny fiek, bylo vedeno z pfie- 2 myslovského dvorce (kurie) v prostoru dne‰ní Sadské. Libické hradi‰tû plnilo i po tûchto událostech funkci územního správního centra s jeho kastelány Vr‰ov- ci. K vyvraÏdûní jejich rodu do‰lo opût na Libici v roce 1108. Obdobné hradi‰- tû Oldfií‰ bylo postaveno v zákrutech Labe více proti jeho toku (PÀov – Pfied- pro toto období jsou napfi. hradi‰tû na hradí); hradi‰tû bylo velmi poniãeno O‰kobrhu a Chotuci, nebo nález kera- erozní ãinností fieky. mické boty z Jíkve. Dosud neznámého Postupnû vÛdãí roli v oblasti pfiebí- stáfií je hradi‰tû na jiném svûdeckém raly osady u brodÛ, z nichÏ vyrostly vrchu, na Pfierovské hÛfie (236,9 m mûstské útvary – nejv˘znaãnûj‰ím se n. m.). Dal‰í v˘voj území je v reÏii kelt- stal Nymburk. Vyv˘‰ená poloha nad ského spoleãenství, které zde bylo usídle- fiekou poblíÏ soutoku s Mrlinou a nû- no v samostatn˘ch dvorcích nebo vût- kolika ostrovy v fieãi‰ti Labe byla vyuÏita ‰ích osadách. Nejv˘raznûj‰ím projevem v nûkolika dÛleÏit˘ch obdobích pravû- je pohfiební ritus s ukládáním nespále- ku a raného stfiedovûku. Území dne‰ní- n˘ch tûl. Jejich vût‰í koncentrace jsou na ho vyv˘‰eného historického jádra mûs- Mrlinû, Cidlinû a ·embefie. Pozdnû la- ta bylo vyuÏito pro osídlení v neolitu ténské období se zde patrnû neprojevi- a eneolitu. Z jeho star‰ího období, pfies- lo v˘stavbou oppida nebo oppid jako nûji ze zaãátku kultury s nálevkovit˘mi v nûkter˘ch jin˘ch okresech dne‰ních poháry, pochází ojedinûlá mohyla. Ve stfiedních âech. Obdobn˘ model struk- stfiední dobû bronzové, mlad‰í dobû tury osídlení zÛstal i v následujícím ob- bronzové a v dobû hal‰tatské zde byl dobí, které je spojováno s aktivitami postaven dvorec nebo hradi‰tû. Plocha germánského obyvatelstva. byla vyuÏita také v dobû germánské Nejstar‰í slovanské osídlení je pfied- av10. století tu stával patrnû dvorec. stavováno typem vesnic s jednoduchou Mûsto bylo vysazeno na Magdeburském zástavbou mal˘mi zahlouben˘mi domy. právu. Velmi v˘znamnou roli sehrálo území Z hospodáfisk˘ch aktivit, které ovliv- v 10. století, kdy se pfiedev‰ím v jeho nily i ovlivÀují pfiírodu okresu, je nut- závûru odehrávají dûje, které jedno- no na prvém místû jmenovat intenzivní znaãnû ukonãily a sjednotily celé úze- zemûdûlství a s ním spojen˘ prÛmysl, 1 Rekonstrukce slavníkovského mí âech pod vládou PfiemyslovcÛ – vy- dále pak tûÏbu ‰tûrkopísku – vytváfií palácového okrsku z let 961–995, vraÏdûní SlavníkovcÛ dne 28. záfií 995 v oblasti nízk˘ch teras nové vodní ná- hradi‰tû . v jejich rezidenci na Libici, dvoudílném drÏe, jeÏ do urãité míry nahrazují po- 2 Dne‰ní Libice nad Cidlinou leÏí v intenzivnû obdûlané polabské hradi‰ti, vybaven˘m patrov˘m palácem labské tÛnû mizející vlivem pfiirozené krajinû, fieku Cidlinu svírá tvrdû a kostelem otónského stylu postaveném sukcese vzhledem ke kanalizaci labské- upravené koryto.

NB 9 375 Stfiední âechy

1

ly dávno zasvé, nehledû k omezenému vlivu jinak v‰eobecnû pÛsobících kon- taminací. V okrese leÏí dosti ãetná maloplo‰ná chránûná území, z nichÏ mnohá chrá- ní v˘znamné zbytky pÛvodní polabské pfiírody, jako NPR âtvrtû (teplomilné lesy), NPR Libick˘ luh (komplex luhÛ a fiíãních ramen) a NPR Hrabanovská ãernava, i drobná, ale velmi v˘znamná NPP Slatinná louka u Velenky. Dal‰ím v˘znamn˘m objektem je PR Hrbáãko- vy tÛnû u By‰iãek a z drobn˘ch lokalit pak nûkteré pfiírodní památky chránící poslední nezalesnûné píseãné pfiesypy 2 v okrese. Územní ochranu by si zaslu- hovaly i dal‰í lokality na okrese, jako ho toku, která umrtvila dynamiku pÛ- napfi. luÏní les s mrtv˘mi rameny u Pfie- vodního nivního ekosystému. Velmi rova nad Labem zvan˘ Babinec, jiÏní negativnû se projevuje zneãi‰tûní Labe svah Semické hÛry s charakteristickou i nûkter˘ch jeho pfiítokÛ a úniky rÛz- vegetací bíl˘ch strání ãi rozsáhlé pû- n˘ch látek v dÛsledku chemizace zemû- novcové slatini‰tû u lesních rybníãkÛ dûlství. Ru‰iv˘m prvkem jsou nûkteré severozápadnû od Louãnû. místní koncentrace trval˘ch rekreaãních BIBLIOGRAFIE: 98, 482, 483, 485, objektÛ, napfi. v Kersku i jinde pfii Labi. 490, 614, 624, 695, 697, 1107, 1274, Specifická problematika je spjata s vo- 1412, 1747, 1840, 1844 jensk˘m v˘cvikov˘m prostorem Mladá, 1 aT2 radiãní polabská ves- nická architektura shromáÏdûná ve v nûmÏ se zachovaly nûkteré elemen- skanzenu v Pfierovû nad Labem. ty polabské pfiírody, které jinde jiÏ vza-

376 NB 10