OKRES NYMBURK CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR ST¤EDNÍ âECHY Stfiední âechy 1 OKRES NYMBURK Ryze polabsk˘ okres Nymburk na v˘- území okresu leÏí v níÏinû, tj. pod 200 m chodû stfiedních âech má plochu n. m., ostatní území vût‰inou nepfiesa- 876,04 km2. Jeho západní hranice pro- huje 250 m n. m., jen terasové plo‰iny bíhá od âerník pfies Labe u By‰iãek na severu leÏí v˘‰e. Nevy‰‰ím bodem k osadû âihadla u Staré Lysé, kde se okresu je kóta Na Kostele (298,5 m obrací k v˘chodu na Jizbice a odtud n. m.) u Chroustova v severov˘chod- k severov˘chodu na Ostrou hÛrku ním cípu okresu, nejniωím bodem je (287,8 m n. m.) u Proda‰ic, kde zasa- Labe u By‰iãek ve 170 m n. m. Z dal- Na pfiedcházející stranû: Niva fieky huje nejdále k severu. Hranice se dále ‰ích v˘znamn˘ch v˘‰kov˘ch bodÛ za- Labe urãuje celkov˘ charakter Nym- burska. táhne k jihov˘chodu na Bfiístev a dále slouÏí zmínky Kozí hÛra (272,0 m n. m.) k v˘chodu na Chroustov, kde se prud- uÎehunû a O‰kobrh (285 m n. m.) 1 Plochou krajinu zpestfiují svû- ce lomí k jihu, pfiechází Cidlinu pod tyãící se nad polabskou níÏinou u Po- decká návr‰í jako je Semická hÛra. ÎiÏelicemi a západojihozápadním smû- dûbrad, na jihozápadû dosahuje 285 m 2 Uprostfied ãern˘ch úrodn˘ch rem pfiechází Labe u PÀova, aby se od n. m. ZáluÏník u Kounic. Území okre- pÛd Polabí, jako napfiíklad na sva- Velimi, kde dosahuje nejdále k jihu, su nikde nepfiesahuje 300 m n. m. a má zích svûdeckého tabulového vrchu Pfierovská hÛra vystupují ostrÛvky se v klikatém prÛbûhu vrátila k západu tak nejmen‰í v˘‰kové rozpûtí mezi zbytky pÛvodní pfiírody. k v˘chozímu bodu u âerník. Vût‰í ãást okresy Stfiedoãeského kraje. JiÏní polo- 2 368 NB 2 Okres Nymburk ZVLÁ·Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P¤ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY 1 Slíny stfiedního turonu jsou snadno erodovatelné, a proto tvofií místy tzv. bílé stránû s typickou kvû- tenou. Povûstn˘ vrch O‰kobrh slou- 1 Ïil jako hradi‰tû KeltÛ a pozdûji iSlovanÛ. NB 3 369 Stfiední âechy KRAJINN¯ POKRYV Labe od severu Mrlina, z jihu pfiité- kají velké potoky ·embera a V˘rovka. Cel˘ okres leÏí v teplé klimatické oblas- ti s prÛmûrnou roãní teplotou vzdu- chu 8,5–9,0 °C a prÛmûrn˘m roãním úhrnem atmosférick˘ch sráÏek kolem 550 mm, kter˘ je niωí na západû a nej- vy‰‰ích hodnot dosahuje pfii severní hra- nici (Mcely 590 mm). Témûfi celé území okresu budují horniny svrchní kfiídy. Na severu a v˘chodû se jedná o slíny svrchního, jiÏnûji v níÏe poloÏeném te- rénu blíÏe k Labi slíny a písãité slíny stfiedního turonu, které pfiesahují i na 1 jiÏní bfieh Labe. Spodní turon ve slínité facii vystupuje na malém území pfii jiÏ- vinou Nymburska protéká Labe, které ní hranici okresu u Kounic, kde na ma- u Libice pfiijímá Cidlinu tekoucí od l˘ch plochách vycházejí i pískovce a jí- 1 VNymburce se vlévá do Labe v˘chodu pfies velk˘ ÎehuÀsk˘ rybník lovce ãeskobrodského permu a nepatrné fieka Mrlina. (321 ha). U Nymburka se vlévá do ostrÛvky proterozoick˘ch a paleozoic- 370 NB 4 Okres Nymburk 2 1 k˘ch bfiidlic. V okolí Vy‰ehofiovic leÏí voln˘ch meandrÛ. Svahy RoÏìalovické v˘znamné v˘chozy cenomansk˘ch pís- tabule poru‰ují ãetné sesuvy na prame- kovcÛ a jílovcÛ se znám˘mi nálezy kfií- ni‰tích ve svrchnoturonsk˘ch slínech. dové flóry. Kfiídové horniny jsou na Krajinu na sever od Labe charakte- 3 velk˘ch plochách pfiekryté terasov˘mi rizuje pomûrnû pestrá mozaika pÛd ur- ‰tûrkopísky, coÏ platí pfiedev‰ím pro ãovaná rÛzn˘mi substráty a utváfiením oblast na západ od Mrliny. Na levém georeliéfu. Jsou zde zastoupeny pelické bfiehu Labe, zejména u Sadské a Sokol- ãernozemû a pararendziny na slínech, ãe, se rozkládají vût‰í okrsky vát˘ch pís- ãernice a glejové ãernice v ploch˘ch de- kÛ, místy s v˘razn˘mi pfiesypy. V kotli- presích, kyselé arenické kambizemû na novit˘ch sníÏeninách Nymburské kot- píscích a ‰tûrkopíscích, na v˘chod od liny se místy zachovaly jezerní a baÏinné Mrliny i kambizemû oglejené. Podob- mudy (Jíkev) a jezerní kfiídy (Meãífi). né pÛdy, zejména arenické kambizemû, Nejvût‰í loÏiska jezerních kfiíd a vápni- glejové ãernice, ménû pelické ãernoze- t˘ch slatin se nacházejí na Hrabanovû mû, nacházíme na jih od Labe. Spra‰o- uLysé nad Labem, u Staré Lysé a pod vé ostrÛvky vyznaãuje typická ãerno- Milovicemi. Znaãn˘ rozsah má labská zem, pfii jiÏním okraji okresu ãasto na niva. Souvisl˘ pás spra‰í táhnoucí se pfiechodu k hnûdozemím. Pfiesypy vá- v˘‰e poloÏen˘m terénem na jihu zasa- t˘ch pískÛ charakterizují mûlké, Ïivi- huje do okresu jen okrajovû. nami chudé regozemû. Specifick˘ cha- Georeliéf okresu urãuje ráz Stfiedo- rakter mají vápnité slatiny aÏ náslatû – labské tabule, coÏ je v prÛmûru plochá známé polabské ãernavy. V labské nivû 1 pahorkatina s plo‰n˘mi i kotlinn˘mi pfievládají hlinito-jemnopísãité fluvize- âetné tÛnû pozvolna zarÛstají rákosinami a vysok˘mi ostfiicemi. partiemi akumulaãního i erozního pÛvo- mû narudlé barvy typu vega – labské Uprostfied snímku mohutn˘ trs skfií- du, místy zpestfiená svûdeck˘mi návr‰í- ãervenky – prostoupené slatinn˘mi pÛ- pince jezerního (Schoenoplectus la- mi, jako je Pfierovská (236,9 m n. m.) dami a gleji v depresích zazemnûn˘ch custris). 2 aSemická hÛra (231,4 m n. m.) nebo labsk˘ch ramen. V âechách nalezneme jen je- din˘ druh tofiiãe, a to tofiiã hmyzo- Chotuc (253,5 m n. m.) u Kfiince. RÛzn˘m podkladÛm odpovídá i re- nosn˘ (Ophrys insectifera) rostoucí V˘znamn˘m krajinn˘m prvkem je konstrukce potenciální pfiirozené vege- na su‰‰ích loukách, stráních a v fiíd- i Hradãanská kuesta na okraji Mrlinské tace – na tûωích úÏivnûj‰ích podkladech k˘ch borov˘ch porostech. Ve stfiedních âechách se vyskytuje velmi vzácnû tabule a stupeÀ RoÏìalovické tabule ãern˘‰ové dubohabfiiny (Melampyro ne- zejména ve stfiedním Polabí a na lemující severní okraj okresu. Vût‰ina morosi-Carpinetum), lipové doubravy opukách v okolí Kladna. georeliéfu má charakter ploché stupÀo- (Tilio-Betuletum) amochnové doubra- 3 JiÏ posmutnûl˘ letní luh oÏivu- je ãervená silenka dvoudomá (Silene viny labsk˘ch i starojizersk˘ch teras, vy (Potentillo-Quercetum), na terasách dioica), podhorsk˘ druh, rostoucí v ‰iroké nivû Labe jsou v‰ude zbytky avát˘ch píscích bezkolencové doubra- v níÏinû jen v úvalech velk˘ch fiek. NB 5 371 Stfiední âechy POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE vy (Molinio-Quercetum) (vysoké terasy mii). Tyto jednotky se zachovaly v ne- na severu) a kostfiavové borové doubra- souvisl˘ch zbytcích, neboÈ vût‰ina území vy (Festuco ovinae-Quercetum roboris). okresu byla druhotnû odlesnûna a pfie- V˘znamná úloha pfiipadá luhÛm – jil- mûnûna v zemûdûlskou pÛdu. Pokud se mov˘m doubravám (Querco-Ulmetum) zachovaly lesy – pfiedev‰ím na píscích – vãetnû ploch topolového luhu (Querco- byly vût‰inou zmûnûny na jehliãnaté -Populetum) v labské nivû, stfiemcho- monokultury, na písãit˘ch substrátech v˘m jaseninám (Pruno-Fraxinetum) aÏ pfieváÏnû na bory. Souvisl˘ pás lesÛ mokfiadním ol‰inám (Carici acutifor- vûnãí severní okraj okresu i okraje Krá- mis-Alnetum) v nivách pfiítokÛ a za- lovomûstecké tabule, na jiÏním bfiehu mokfien˘ch sníÏeninách. Severozápad- Labe leÏí v˘znamn˘ lesní komplex Ker- nû od Lysé nad Labem se nachází jedna sko. Floristicky i vegetaãnû jsou v˘znam- z nejv˘znamnûj‰ích slatinn˘ch lokalit né vápnité mokfiady s ãesnekem hrana- âeské republiky zvaná Hrabanovská t˘m (Allium angulosum) uÎehuÀského ãernava. Jedná se o nalezi‰tû celé fiady rybníka a porosty pûchavy slatinné ohroÏen˘ch a vzácn˘ch druhÛ, mimo (Sesleria caerulea) nad Kopiãákem jiné mafiice pilovité (Cladium maris- vÎehuÀské obofie; neménû v˘znamná cus), tfitiny tuhé (Calamagrostis stricta) je slatinná louka na okraji Kerska u Ve- ãi ostfiice Buxbaumovy (Carex buxbau- lenky s posledními v˘skyty meãíku ba- 372 NB 6 Okres Nymburk 2 1 3 henního (Gladiolus palustris) a lnûnky bûÏn˘ch druhÛ uveìme z ptákÛ napfi. bezlistenné (Thesium ebracteatum). Na lelka lesního (Caprimulgus europaeus), nevelkém vápnitém prameni‰ti na ji- dudka chocholatého (Upupa epops), hov˘chodním svahu Semické hÛry se strakapouda malého (Dendrocopos mi- vyskytuje pampeli‰ka bavorská (Tara- nor), konipasa luãního (Motacilla fla- xacum bavaricum). Xerotermní vegetací va), pûnici vla‰skou (Sylvia nisoria), se vyznaãují strmûj‰í stránû na slínech z obojÏivelníkÛ ropuchu krátkonohou na Pfierovské a Semické hÛfie a dále v pás- (Bufo calamita). V 60. letech 20. stol. se mu O‰kobrh – Bánû a stránû nad Îe- na Nymbursku vyskytoval tchofi step- huÀsk˘m rybníkem. Na poslední loka- ní (Mustela eversmanii), v souãasnosti litû se nachází nejv˘chodnûj‰í v˘skyt jeho v˘skyt potvrzen není. V rozsáhl˘ch hlaváãku jarního (Adonanthe vernalis) lesích na severu okresu se zdrÏuje los v âechách. Na podobn˘ch stráních (Alce alces). Podél Labe Ïijí moudivlá- s jiÏní orientací se zachovaly i zbytky ãek (Remiz pendulinus), skokan ‰tíhl˘ ‰ipákov˘ch doubrav s dfiínem (Corno- (Rana dalmatina), listonozi z rodÛ Le- -Quercetum pubescentis), napfi. u Mcel pidurus a Triops, luÏní plÏi Aegopinella nebo v ÎehuÀské obofie. Na území okre- nitidula a Trichia sericea, v tÛních su se nachází i nejvût‰í komplex luÏního bahenka Ïivorodá (Viviparus contectus). háje v Polabí – Libick˘ luh. Z teplo- a suchomiln˘ch ÏivoãichÛ Z obratlovcÛ pfievládají v celé oblas- jsou v˘znaãní plÏi Cepaea vindobonen- ti obvyklé druhy ãeské kulturní kraji- sis a Granaria frumentum, dále pavouk ny niωích poloh. Z typick˘ch druhÛ je sklípkánek Atypus piceus. V˘znamnou moÏno jmenovat napfi. oba druhy na- lokalitou je chránûn˘ komplex ÎehuÀ- ‰ich jeÏkÛ (j. západní – Erinaceus euro- ská obora-ÎehuÀsk˘ rybník, kde Ïije paeus a j. v˘chodní – E.