JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra hudebních a humanitních věd a hudební produkce Obor Hudební produkce
Procesní management malých hudebních vydavatelství Diplomová práce
Autor práce: BcA. Michaela Bóková, DiS. Vedoucí práce: doc. Ing. MgA. Lucie Šilerová, Ph.D Konzultant práce: PhDr. Vladimír Hřebíček Oponenti práce: Mgr. Vít Kouřil
Brno 2018
Bibliografický záznam BÓKOVÁ, Michaela. Procesní management malých hudebních vydavatelství [Process Management of Small Record Labels]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních a humanitních věd a hudební produkce, 2018. s [72] Vedoucí diplomové práce PhDr.Vladimír Hřebíček.
Anotace Diplomová práce „Procesní management malých hudebních vydavatelství“ aplikuje procesní styl řízení na malé firmy, jejichţ hlavními produkty jsou fyzická a digitální hudební alba. Text se snaţí popsat současné prostředí a trendy ve vydavatelském průmyslu. Jednotlivé kapitoly jsou pojaty jako detailní vhled do procesů, jeţ jsou nezbytné k úspěšné výrobě, distribuci a marketingu hudební nahrávky. V závěru práce autorka zasazuje veškeré zmiňované aktivity do projektových analýz, jejichţ předmětem je fungování nově vzniklého vydavatelství Heartcore Records v Berlíně.
Annotation Diploma thesis „Process Management of Small Record Labels” applies process management on small companies, whose main products are physical and digital music albums. The text attempts to describe the contemporary environment and current trends in the music publishing industry. Chapters provide a detailed description of each part of a process that is necessary for the successful production, distribution and marketing of music recordings. In conclusion to this thesis, the author uses project management methods in real-life situations in the functioning of newly-established Berlin-based record label, Heartcore Records.
Klíčová slova Hudební vydavatelství, hudební průmysl, hudební album, hudební produkce, streamovací sluţby, 360 stupňová dohoda, procesní řízení, marketing.
Keywords Record labels, music industry, music album, music production, streaming services, 360 degrees deal, process management, marketing.
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a pouţila jen uvedené prameny a literaturu.
V Brně, dne 12. 5. 2018 ……………………………… BcA. Michaela Bóková, DiS.
Poděkování Ráda bych zde poděkovala PhDr. Vladimíru Hřebíčkovi za vedení této diplomové práce, Lucii Pešl Šilerové za přínosné konzultace, Kurtu Rosenwinkelovi za podporu a moţnost vhledu do problematiky hudebního vydavatelství a Rayi Jaffordovi, Gregu Osbymu, Dave Douglasovi a Petru Ostrouchovovi za sdílení informací ohledně fungování jejich hudebních vydavatelství.
V Brně dne 12. 5. 2018 BcA. Michaela Bóková, Dis.
Obsah ÚVOD ...... 7 STAV BÁDÁNÍ...... 8 METODIKA PRÁCE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY ...... 10 1 POJEM HUDEBNÍ VYDAVATELSTVÍ ...... 11
1.1 DEFINICE MALÝCH HUDEBNÍCH VYDAVATELSTVÍ ...... 12
1.1.1 Kritéria velikosti podniků ...... 12
1.2 ROZDÍL MEZI DOMINANTNÍM A NEZÁVISLÝM HUDEBNÍM VYDAVATELSTVÍM ...... 14
1.3 PŘÍSTUPY MALÝCH HUDEBNÍCH VYDAVATELSTVÍ...... 15
1.3.1 Shrnutí dotazníku ...... 18 2 POJEM PROCESNÍ MANAGEMENT ...... 19
2.1 PROCES ...... 19
2.2 PRINCIPY PROCESNÍHO ŘÍZENÍ ...... 20
2.3 ROZDÍL MEZI FUNKČNÍM A PROCESNÍM MANAGEMENTEM ...... 22
2.4 VYUŢITÍ PROCESNÍHO MANAGEMENTU V HUDEBNÍCH VYDAVATELSTVÍCH ...... 24
3 PRODUKT HUDEBNÍHO VYDAVATELSTVÍ ...... 26
3.1 HISTORIE HUDEBNÍ NAHRÁVKY...... 26
3.2 CO VYDAVATELSTVÍ NABÍZEJÍ DNES ...... 29
3.2.1 Fyzické zvukové nosiče ...... 29
3.2.2 Digitální hudba ...... 30
3.2.3 Merchandising...... 30
4 PROCESY V HUDEBNÍM VYDAVATELSTVÍ ...... 31
4.1 VÝBĚR UMĚLCE ...... 31
4.2 TVORBA ROZPOČTU ...... 31
4.2.1 Financování ...... 32
4.3 UZAVŘENÍ SMLOUVY ...... 34
4.3.1 Dohoda 360° ...... 34
4.3.2 Nevýhody 360° dohody ...... 35
4.3.3 Tradiční smlouvy ...... 35
4.4 VZNIK UMĚLECKÉHO DÍLA ...... 36
4.5 PRODUKCE HUDBY ...... 37
4.6 TVORBA VÝTVARNÉHO NÁVRHU ALBA A BOOKLET ...... 38
4.7 VÝROBA FYZICKÉHO NOSIČE ...... 39
4.8 ZAJIŠTĚNÍ AUTORSKÝCH PRÁV ...... 39
4.8.1 Kód ISRC ...... 40
4.9 DISTRIBUCE FYZICKÝCH NOSIČŮ ...... 41
4.10 DISTRIBUCE DIGITÁLNÍCH SOUBORŮ...... 42
4.10.1 Problematika streamovacích služeb ...... 44
4.11 MARKETING ...... 45
4.11.1 Marketingový mix ...... 45
4.11.2 Marketingový plán ...... 46
4.11.3 Média ...... 48
4.11.4 Živá vystoupení ...... 49
4.11.5 Branding ...... 49
4.12 ZÁKAZNICKÝ SERVIS ...... 50
5 SHRNUTÍ TEORETICKÉ ČÁSTI ...... 52 6 PŘÍPADOVÁ STUDIE HEARTCORE RECORDS ...... 53
6.1 POPIS SPOLEČNOSTI HEARTCORE RECORDS ...... 53
6.2 STRUKTURA SPOLEČNOSTI ...... 54
6.3 VÝČET PROCESŮ V HEARTCORE RECORDS ...... 55
6.4 METODOLOGIE PROJEKTOVÉHO ŘÍZENÍ SIPOC A RACI ...... 56
6.4.1 SIPOC ...... 56
6.4.2 Analýza SIPOC pro výrobu a prodej alb vydavatelství Heartcore Records...... 56
6.4.3 RACI neboli Matice odpovědností ...... 59
6.4.4 Analýza RACI pro výrobu a prodej alb vydavatelství Heartcore Records ...... 59
DISKUSE ...... 63 ZÁVĚR ...... 64 SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 66 SEZNAM TABULEK ...... 67 SEZNAM ZDROJŮ ...... 68
Úvod
Diplomová práce s názvem Procesní management malých hudebních vydavatelství (Process Management of Small Record Labels) se věnuje popisu procesů probíhajících v organizaci, jeţ má za cíl výrobu, propagaci, distribuci a prodej hudebních nosičů. Mapování procesů nezbytných k úspěšné a dlouhodobé existenci těchto druhů podniků, by měl napomoci ke zlepšení efektivity práce, k vytvoření funkčního informačního systému a k rozdělení aktivit a zodpovědností s jasnými a měřitelnými cíli, které lze kontrolovat a hodnotit i na obecné úrovni. V první části práce autorka popisuje prostředí hudebního průmyslu, související termíny a současný koncept hudebních vydavatelství, který v nedávné historii prošel kvůli technologickému vývoji velkými změnami. Volba tématu byla podnícena pozicí autorky, která se v loňském roce stala součástí čerstvě zakládaného hudebního vydavatelství Heartcore Records. V tomto malém podniku absentuje jakákoli hierarchie procesů – právě ta bude předmětem této studie, která má napomoci zmiňovanému vydavatelství uvědomit si veškeré postupy, které povedou k jeho snadnější udrţitelnosti a ke zkvalitnění průběhu opakovaně prováděných operací.
7
Stav bádání
Tématem managementu hudebních vydavatelství se jiţ částečně věnovalo několik absolventů vysokých škol, a to zejména v souvislosti s nástupem digitální distribuce hudby. Na Hudební fakultě JAMU se MgA. Vojtěch Sedlák zabýval problematikou nástupu digitálních distribučních sluţeb, a to ve své bakalářské práci „Proměna hudebního průmyslu po nástupu digitálních distribučních služeb“ 1, a později rovněţ ve své diplomové práci s názvem „Změna chování spotřebitele po nástupu legální digitální distribuce hudby.“2
Tématem „Současná situace českých vydavatelství v nonartificiální hudbě“3 se zabývala v roce 2012 absolventka AMU MgA. Terezie Kovalová. Stejná autorka se zabývala obdobným tématem i v roce 2014 ve své diplomové práci s názvem „Současná situace českých vydavatelství v alternativní a undergroundové hudbě“4, kde se jiţ zaměřovala na specifický ţánr.
Oblastí marketingu hudebních vydavatelství se v roce 2016 zabývala absolventka VŠMU v Bratislavě Veonika Nízlová ve své diplomové práci s názvem „Marketingový mix v hudobnom vydavateľstve“.5
Zdroji k obecnému tématu procesního managementu byly studie „Procesní řízení ve veřejném sektoru: teoretická východiska a praktické příklady“6 Moniky Grasseové,
1 SEDLÁK, Vojtěch. Proměna hudebního průmyslu po nástupu digitálních distribučních služeb [online]. Brno, 2015 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z:
2 SEDLÁK, Vojtěch. Změna chování spotřebitele po nástupu legální digitální distribuce hudby [online]. Brno, 2017 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z:
„Procesní řízení“ Stanislavy Šimonové z Pardubické univerzity7 a elektronický článek Miroslava Tůmy „Jak zavést procesní organizaci podniku“8, ve kterém vysvětluje smysl a postup zavádění procesního managementu do firem.
Zásadními zdroji pro tuto práci, zejména v oblasti marketingu hudebních vydavatelství, jsou publikace Toma Hutchinsona a Amy Macy „Record label marketing“ 9 a „Record label marketing: how music companies brand and market artists in the digital era“ 10.
Literaturu, která by řešila problematiku managementu hudebních vydavatelství či téma aplikace procesního managementu do fungování malých hudebních vydavatelství autorka v ţádných databázích nenalezla.
7 ŠIMONOVÁ, Stanislava. Procesní řízení. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2014. ISBN 978-80- 7395-766-7. 8 TŮMA, Ing. Miroslav , Ph.D. Jak zavést procesní organizaci podniku [online]. 10/2003 [cit. 2018- 05-06]. Dostupné z: https://www.systemonline.cz/clanky/jak-zavest-procesni-organizaci-podniku.htm 9 HUTCHISON, Thomas W., Amy. MACY a Paul ALLEN. Record label marketing. 2nd ed. Burlington, MA: Focal Press, c2010. ISBN 9780240812380. 10 MACY, Amy, Clyde ROLSTON, Paul ALLEN a Thomas W. HUTCHISON. Record label marketing: how music companies brand and market artists in the digital era. Third edition. London: Focal Press, 2016, s. 19. ISBN 9780415715157. 9
Metodika práce a výzkumné otázky
Autorka pro vytvoření této práce volila kombinaci několika metod. K definici procesů probíhajících v malých hudebních vydavatelstvích a k obecnému shrnutí podstaty procesního řízení byla vyuţita metoda explanace na základě rešerší souvisejících studií.
V kapitole 1.3 Přístupy malých hudebních vydavatelství autorka pouţila metodu písemného dotazování, v rámci kterého oslovila čtyři respondenty disponující praktickou zkušeností v oblasti řešené problematiky. Celou práci lze povaţovat za syntézu poznatků o jednotlivých činnostech firmy, které autorka zavádí do komplexního přehledu všech procesů. Tento přehled v závěru umoţňuje zahrnout nabyté informace do vybraných metodik projektového managementu SIPOC a RACI.
Hlavní výzkumnou otázkou této diplomové práce je moţnost aplikace procesního řízení na prostředí malých organizací, které se věnují produkci, distribuci a marketingu zvukových nahrávek. V závěru práce se autorka zabývá případovou studií vydavatelství Heartcore Records, jemuţ má výsledek této studie slouţit jako doporučení způsobů k zefektivnění jeho činností, a k dosaţení plynulosti všech jím prováděných aktivit.
10
1 Pojem hudební vydavatelství
Termín hudební vydavatelství (anglicky record label) označuje dle Oxfordského slovníku společnost či firmu, jejímţ produktem je fyzicky zaznamenaná hudba.11 Cambridgský slovník specifikuje termín “record label” jako firmu, která má za úkol nahrávání a prodej hudebních produktů12.
Ve slovníku Music Bussiness Handbook je definice pojmu label detailnější. Autoři jej popsali jako „společnost, která koordinuje produkci, manufakturu, distribuci, marketing a propagaci zvukových a obrazových záznamů, zajišťuje jejich právní ochranu, uzavírá smlouvy s umělci a jejich managementem. Zároveň buduje obchodní značku, a to marketingovými aktivitami, které souvisí se zvukovými a audiovizuálními záznamy.“ 13
Pokud se však budeme tímto pojmem zabývat v praxi, přesvědčíme se, ţe zahrnuje daleko větší mnoţství aktivit, a ţe je hudební vydavatelství v dnešní době velmi flexibilní a kreativní platformou, která můţe být orientována na mnohá další pole působnosti. Všechny tyto činnosti však mají společné jádro, kterým je hudba a potaţmo i hudební průmysl.
Dnešní podnikatelský model hudebního vydavatelství v podstatě tkví ve vyhledávání nových talentů a ve snaze o jejich tzv. “branding” neboli tvorbu značky. Finanční příjmy labelů jiţ nezávisí pouze na prodeji fyzických či digitálních nosičů – aby uspěly, musí vyuţívat jak aktiva zvukové nahrávky, tak pověst umělce, aby maximalizovaly potenciální příjmy organizace.14
11 Oxford Dictionary: Record Label [online]. [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/record-label 12 Cambridge Dictionary: Record Label [online]. [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/record-label 13 BASKERVILLE, David a Tim BASKERVILLE. Music business handbook and career guide. Edition 11. Los Angeles: SAGE, 2017, str. 198. ISBN 978-1-5063-0953-8. 14 MACY, Amy, Clyde ROLSTON, Paul ALLEN a Thomas W. HUTCHISON. Record label marketing: how music companies brand and market artists in the digital era. Third edition. London: Focal Press, 2016, s. 5-7. ISBN 9780415715157. 11
1.1 Definice malých hudebních vydavatelství
Pro efektivnější vysvětlení pojmu malé hudební vydavatelství je nutno zmínit, ţe hudební průmysl současnosti je z podstatné části řízen několika nejvlivnějšími společnostmi, jeţ jsou povaţovány za tzv. dominantní hudební vydavatelství. Jsou jimi Sony BMG, Universal Music Group a Warner Music Group. V populárních médiích jsou tyto firmy označovány za „The Big Three“ neboli „velkou trojku“. Dle statistik jsou tyto tři značky společně schopny dosáhnout na více neţ 80 % veškerých výnosů na světovém hudebním trhu. V roce 2016 se jejich působení odhadovalo na přibliţně dvě třetiny celkových zisků z globálního prodeje hudby.15
Jako protipól k těmto korporacím vzniká na poli hudební produkce mnoho malých nezávislých hudebních vydavatelství, které dohromady tvoří zbylých 20 procent výnosů získaných z prodeje hudby na světovém trhu. Je známým faktem, ţe jakmile se malá organizace setká s komerčním úspěchem, je jí často nabídnuta spolupráce s jedním z výše jmenovaných gigantů či její úplné odkoupení. Jmenujme například prodej nezávislého labelu Parlophone nejmenšímu ze tří dominantních vydavatelství Warner Music Group.16
Zároveň však stále vznikají kompletně nezávislá hudební vydavatelství, která ve většině případů fungují, s přihlédnutím k počtu zaměstnanců, jako malé podniky.
1.1.1 Kritéria velikosti podniků Dle uţivatelské příručky pro Evropskou Unii jsou kritéria určení velikosti podniků počet zaměstnanců, roční obrat a bilanční suma. Po porovnání údajů těchto tří kritérií lze urči, zda je firma mikropodnikem, malým, středním nebo velkým podnikem.
Mikropodniky jsou vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně neţ 10 osob a jejichţ roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.
15MCDONALD, Heather. The Big Three Record Labels [online]. 13/11/2017 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.thebalancecareers.com/big-three-record-labels-2460743 16 LINDVALL, Helienne. Warner buys Parlophone: why didn't artists and indies put up a fight?. The Guardian [online]. 15/2/2013 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/media/2013/feb/15/warner-parlophone-artists-indies 12
Malé podniky jsou definovány jako podniky, které zaměstnávají méně neţ 50 osob a jejichţ roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřekračuje 10 milionů eur. Střední podniky zaměstnávají méně neţ 250 osob, jejichţ roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur nebo jejichţ bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů eur. Všechny firmy, které přesahují tyto hodnoty, se řadí do kategorie velkých podniků.17
Na obrázku č. 1 je znázorněn přehled kritérií velikosti mikropodniků, malých podniků a středních podniků. Nejsou zde zmíněna kritéria velkých podniků, protoţe jejich hodnoty nehraničí s hodnotami malých podniků, jeţ jsou předmětem této studie.
Obrázek č.1 – Kritéria velikosti podniků (převzato z publikace Uživatelská příručka k definici malých a středních podniků, Evropská komise, 2015)
17 Evropská unie. Uživatelská příručka k definici malých a středních podniků. Evropská komise, 2015. ISBN ISBN 978-92-79-45310-6. 13
1.2 Rozdíl mezi dominantním a nezávislým hudebním vydavatelstvím
Jak jiţ bylo zmiňováno v předchozí kapitole, můţeme vydavatelství na trhu s hudebními záznamy dle procentuálních zisků rozdělit do dvou kategorií – na dominantní a nezávislé.
Dominantní (angl. major) hudební vydavatelství disponují velkým finančním kapitálem, širokou sítí kontaktů, partnerstvími s dalšími uměleckými institucemi a v neposlední řadě dlouholetou reputací, která umělci umoţňuje tvořit a jednat pod její záštitou. Tato vydavatelství jsou rozsáhlými korporacemi, které zaměstnávají stovky aţ tisíce osob. Díky vysokému počtu produktů paralelně uváděných na trh se výnosy získané na práci jednotlivých umělců mohou vzájemně kompenzovat a doplňovat. Na jednom albu můţe současně pracovat aţ 200 zaměstnanců.
Negativní stránkou těchto korporací jsou především podmínky, za kterých je uzavřena smlouva s umělcem. Ve mnoha případech se jedná o dohody ve prospěch firmy a doprovázenou nespokojenost či nutný ústupkem z umělcovy strany. Za nevýhodu se dá rovněţ povaţovat moţnost společnosti částečně či úplně zasahovat do procesu tvorby a dramaturgie díla. 18
Nezávislá (angl. independent) vydavatelství se začala rozmáhat zejména v etapách rozvoje nových nekomerčních hudebních ţánrů – rock’n’rollu v padesátých a šedesátých letech, punku a moderního rocku v sedmdesátých a osmdesátých letech a alternativního rocku, grunge, rapu a hip hopu v letech osmdesátých a devadesátých. Nezávislá hudební vydavatelství jsou povaţována za takzvanou „ţivou krev businessu“ – většinou právě jejich objevy paradoxně bývají předzvěstí dalšího komerčně úspěšného hudebního projektu či odvětvím, které se postupem času proměňuje v umění hlavního proudu neboli „mainstreamu“, proti kterému se původně ideologicky stavěly.19
18 BASKERVILLE, David a Tim BASKERVILLE. Music business handbook and career guide. Edition 11. Los Angeles: SAGE, 2017, s. 197 ISBN 978-1-5063-0953-8. 19 BASKERVILLE, David a Tim BASKERVILLE. Music business handbook and career guide. Edition 11. Los Angeles: SAGE, 2017, s. 198 ISBN 978-1-5063-0953-8.
14
Jejich podstata tkví především ve volné tvorbě umělců, kteří nechtějí být nijak ovlivňováni ze stran managementu – brání se tak unifikaci a komercionalizaci umění. Zároveň se tyto společnosti snaţí vytvořit podmínky smluv, které nestaví umělce do znevýhodněné pozice.20
Bohuţel nedisponují vysokým rozpočtem tak jako „velká trojka“, a proto je průběh jejich procesů podstatně pomalejší. Často se nepřiklánějí ani k výrobě fyzických nosičů a zůstávají pouze u digitální distribuce. Bohuţel jsou většinou z důvodu nedostatečných zisků nuceni být úspornější při investicích do marketingu, coţ se výrazně odráţí ve výsledcích prodeje a zvyšuje obtíţnost při propagaci jednotlivých interpretů. 21
Některá nezávislá hudební vydavatelství vstupují na pole hudebního průmyslu právě proto, aby se v budoucnu staly součástí distribučních aktivit dominujících hudebních společností. Mnozí se však rozhodnou neustupovat a staví si svou reputaci na naprosté nezávislosti. Vydavatelství jsou nejčastěji charakterizována jako ne příliš organizované společnosti s neformálním přístupem ke komunikaci.22
Jako příklad úspěšných nezávislých hudebních vydavatelství můţeme jmenovat například společnosti Sub Pop (v 80. letech pod nimi vydaly desku kapely jako Soundgarden či Nirvana), XL Recordings (Radiohead, Adele), 4AD (Bon Iver) a mnohá další.23
1.3 Přístupy malých hudebních vydavatelství
Způsoby provozu malých nezávislých hudebních vydavatelství se mohou, případ od případu, zásadně lišit. Podnikatelské přístupy jednotlivých majitelů firem mohou být rozdílné ve způsobu výroby a distribuce, v počtu interních a externích
20 MCDONALD, Heather. How Indie Record Labels Work [online]. 1/4/2017 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.thebalance.com/signing-with-an-indie-label-2460744 21 MICHAEL, David. Record Labels: Major vs. Indie [online]. 16/11/2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://www.xnilorecords.com/record-labels-major-vs-indie/ 22 MCDONALD, Heather. How Indie Record Labels Work [online]. 1/4/2017 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.thebalance.com/signing-with-an-indie-label-2460744 23 PIGEONS. 25 Independent Record Labels You Should Know [online]. 13/2/2013 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://pigeonsandplanes.com/in-depth/2013/02/best-independent-record-labels/ 15 zaměstnanců, ve volbě právní formy, v počtu vyráběných produktů a v mnoha dalších aspektech.
Pro účely zpracování byl učiněn malý dotazníkový průzkum (viz Tabulka č. 1). V jeho rámci byl vytvořen formulář s devíti dotazy, který byl zaslán majitelům čtyř malých hudebních vydavatelství. Všechny tyto osoby jsou zároveň výkonnými umělci v oblasti hudby a charakter jejich podniku se výrazně podobá charakteru společnosti Heartcore Records, která bude předmětem případové studie této diplomové práce. Respondenty byli Ray Jefford, manaţer hudebního vydavatelství izraelského kontrabasisty Avishaie Cohena Razdaz Recordz, americký saxofonista Greg Osby, zakladatel a majitel vydavatelství Inner Circle Music, americký jazzový trumpetista Dave Douglas, zakladatel a majitel vydavatelství Greenleaf Music, a z českého prostředí Petr Ostrouchov, majitel hudebního vydavatelství Animal Music. Všichni tito podnikatelé odpověděli na devět otázek týkajících se formy společnosti a přístupů k výrobě a distribuci hudebních produktů. Otázky a odpovědi na tyto otázky jsou umístěny v následující tabulce (viz Tabulka č. 1).
Název Razdaz Recordz Inner Circle Greenleaf Animal společnosti Music Music Music Jméno Avishai Cohen/Ray Jefford Greg Osby Dave Petr majitele Douglas Ostrouchov společnosti
1. Počet osob Cca 20 osob + externí vydavatelství přes 50 osob cca 50 osob zapojených v společnosti zajišťující PR nemá ţádné procesu oficiální vydání alba zaměstnance, (výroba, veškerou právní práci na aspekty, vydávání alb distribuce, zajišťují propagace sami umělci aj)
2. Právní společnost LLC společnost S Corp fyzická osoba forma registrovaná USA INC – ţivnostník společnosti 3. Používáte 2 interní zaměstnanci a veškerá počet interní pouze externí mnoho externích práce je interních dva, externě – společnosti zaměstnanců zejména v vykonávána zaměstnanců PR, grafika, pro všechny dobrovolně 16 aktivity? oblasti PR a podpory turné ze strany se pohybuje výroba, Pokud ne, umělců z mezi 3-5 distribuce kolik má důvodů osobami Vaše firma minimalizac interních e nákladů zaměstatnců ? 4. distribuce fyzických alb ve v současné distribuce ano, Distribuujete formě CD a LP do většiny době pouze CD a LP prostřednictví fyzická alba světových teritorií digitální m do distribuce či distribučních celosvětovýc vlastní partnerů h či lokálních distribuce Supraphonu kamenných umělců (cca 25 zemí) prodejen? a jen tam, kde je z jejich strany zájem zboţí odebrat 5. Které Spotify, Apple, iTunes iTunes, Bandcamp, všechny, služby Deezer distribuované skrze Amazon, Apple Music, skrze používáte distribuci společnosti Reverbnatio Spotify a agregátora pro digitální n, CDBaby Warner Music Group Pandora Believe distribuci? a mnoho dalších Digital 6. Počet alb max. 1-2 ročně závisí na obvykle 5 6-10 vydaných aktivitě fyzických a za rok umělců, několik někdy i digitálních jedno album alb. za 2-3 roky 7. Jaký je vše by mělo být vyráběno a preferuji CD je stále vyrábíme Váš názor distribuováno v co nejvíce vyuţití našim stále CD, na výrobu teritoriích, poslední dobou digitálních hlavním povaţujeme CD v platforem prodejním hmotný nosič prodej CD klesá, naopak současnosti? produktem, za trvale Vyrábíte zájem o LP stoupá, LP jsou udrţitelný také LP? obzvláště na trhu EU. nepraktické formát. LP pro dopravu, jen u takţe je některých neprodávám titulů kvůli e finanční na koncertec náročnosti h a malému odbytu 8. Který vyšší zisky máme z prodeje nejvíce CD obchodní zhruba stejně druh na turné, pak z prodeje prodáme prodej skrze všechny tři distribuce maloobchodníků a aţ po koncertě, distribuci segmenty Vám přináší nakonec zisk ze Zákazníci nejvyšší streamování preferují zisky? osobní (online, kontakt prodej s umělcem na turné, a autogramy 17 kamenné prodejny)?
9. Jaký je Streamování je prospěšné Je velmi Toto je Streamování Váš názor pro propagaci umělce, obtíţné je velmi je nezbytný, na streamova avšak by potřebovalo být monitorovat komplikova ale obchodně cí služby? a nemyslím né téma. pro malé lépe si, ţe by byly Jejich vydavatele / monitorováno a zpoplatňov pro umělce existence mě hudebníky áno. Aby prospěšné. vyvádí velmi špatně bylo moţno nadále Odměny z míry obchodně podporovat kreativní za streamová a bohuţel nastavený proces, měly by být ní jsou velmi na problém model. smlouvy mezi distributory nízké, a to i jejich pro velmi špatného vli a umělci více fér. aktivní vu neznám V současném stavu umělce. řešení. to bohuţel negativně Kvůli ovlivňuje kvalitu hudby špatným a problémy v získávání zkušenostem kapitálu na realizaci nových těmto sluţbá projektů. m nedůvěřuji a nemám je v oblibě.
Tabulka č. 1 – Dotazník o přístupech malých hudebních vydavatelství
1.3.1 Shrnutí dotazníku
Z tabulky č. 1 vyplývá, ţe přístup jednotlivých malých hudebních vydavatelství se můţe lišit. Některé atributy však mají firmy společné – tři z tázaných vydavatelství jsou ve své právní podstatě obchodní společnosti, které zajišťují většinu činností z externích zdrojů. Animal Music Petra Ostrouchovova jako jediné z tázaných vydavatelství legálně funguje jako fyzická osoba.
Všechny společnosti vyuţívají stejné či podobné distribuční kanály a kromě Animal Music, jejíţ počet ročně vydaných alb je 6 -10, ani jedna z nich nevydá více neţ pět fyzických alb ročně. V závěru jsou respondenti tázáni na jejich názor na streamovací sluţby – ani jeden z nich s nimi zásadně nesouhlasí, všichni je však uvádějí jako sluţby, které vyuţívají v rámci digitální distribuce hudby.
18
2 Pojem procesní management
Procesní řízení neboli procesní management představuje systémy, postupy, metody a nástroje trvalého zajištění maximální výkonnosti a neustálého zlepšování podnikových i mezipodnikových procesů, které vycházejí z jasně definované strategie organizace a jejichţ cílem je naplnit stanovené strategické cíle.24 Dle Rolínka je podstatou procesního řízení orientace na zefektivňování procesů, které jsou pro kaţdou firmu specifické a představuje systematickou identifikaci, vizualizaci, měření, hodnocení a neustálé zlepšování podnikových procesů s vyuţitím metod a principů, které jsou zaloţeny na procesním přístupu.25
Pro úplné pochopení předmětu procesního managementu je nutné si vysvětlit několik souvisejících pojmů.
2.1 Proces
Základním objektem procesního řízení má být popsaný, definovaný, strukturovaný, zdrojově a vstupy zabezpečený proces, který je uskutečňován pro konkrétního zákazníka a má jednoznačně stanoveného vlastníka.26
Jedná se o soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících činností, které dávají přidanou hodnotu vstupům – při vyuţití zdrojů – a přeměňují se na výstupy, které mají svého zákazníka. Přičemţ vstup představuje vţdy definovanou vstupní veličinu (zadání) a výstup pracovní výsledek činnosti.27
24 ŠMÍDA, Filip. Zavádění a rozvoj procesního řízení ve firmě. Praha: Grada, 2007. Management v informační společnosti. ISBN 978-80-247-1679-4. str.30 25 ROLÍNEK, Ladislav. Procesní management: vybrané aspekty. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta, 2008. ISBN 978-80-7394-148-2.
26 GRASSEOVÁ, Monika, Radek DUBEC a Roman HORÁK. Procesní řízení ve veřejném sektoru: teoretická východiska a praktické příklady. Brno: Computer Press, 2008, str. 5 ISBN 978-80-251- 1987-7. 27 GRASSEOVÁ, Monika, Radek DUBEC a Roman HORÁK. Procesní řízení ve veřejném sektoru: teoretická východiska a praktické příklady. Brno: Computer Press, 2008, str. 7 ISBN 978-80-251- 1987-7. 19
Obrázek č.2 – Schéma procesu (zdroj Grasseová str. 7)
2.2 Principy procesního řízení
Aby mohli pracovníci kvalitně vykonávat podnikové procesy, měli by znát odpovědi na následující otázky:
- známe klíčové procesy podniku a umíme je charakterizovat?
- víme, které procesy navazují na tento konkrétní námi řízený proces?
- víme, které předchozí procesy ovlivňují vstupy do tohoto procesu?
- víme, podle jakých měřítek hodnotí podnik výkonnost našeho procesu?
- víme, jak se proces podílí na naplňování a dosahování podnikových cílů?
- dostáváme data z informačních systémů, které potřebujeme pro proces?
- jsou procesy tak dobře popsané, ţe v nich můţeme identifikovat místa ke zlepšení?28
Je-li proces charakterizovaný jako opakující se soubor činností, lze očekávat, ţe budou tyto otázky znovu předcházet jednotlivé činnosti, a to buď při určitém
28 ŠIMONOVÁ, Stanislava. Procesní řízení. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2014. ISBN 978-80- 7395-766-7. str 8 20 poţadavku či periodicky. Proces je tedy přirozená návaznost pracovních činností napříč organizační strukturou.29
Efektivní řízení procesů je postaveno na čtyřech prvcích, kterými jsou:
řízení cílů
řízení výkonu procesu a jeho zlepšování
řízení zdrojů (je-li v podniku zavedeno procesní řízení, rozpočet kaţdého oddělení je tvořen součtem jeho procesních rozpočtů)
řízení návaznosti procesů30
Procesní řízení je nutné dát do souvislosti se třemi základními oblastmi:
1. znalost procesů,
2. verifikace činností pro přeměnu vstupů na výstupy,
3. monitorování a měření.
Vlastníci procesů, respektive osoby odpovědné za proces, mají k dispozici výkonnostní ukazatele vypovídající o účinnosti a efektivnosti procesů. Dále na základě výkonnostních ukazatelů navrhují a provádějí změny v procesech a tím je optimalizují.
29 GRASSEOVÁ, Monika, Radek DUBEC a Roman HORÁK. Procesní řízení ve veřejném sektoru: teoretická východiska a praktické příklady. Brno: Computer Press, 2008, str. 13. ISBN 978-80-251- 1987-7. 30 ŠIMONOVÁ, Stanislava. Procesní řízení. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2014. ISBN 978-80- 7395-766-7. str 32 21
2.3 Rozdíl mezi funkčním a procesním managementem
Protipólem k procesnímu managementu, jeţ je předmětem této studie je management funkční. Oproti procesnímu řízení, jehoţ hlavní jednotkou je proces, je jeho hlavní jednotkou stanoven organizační útvar. „Filozofie tohoto přístupu spočívá v rozložení práce na nejjednodušší úkony tak, aby byly jednoduše proveditelné i nekvalifikovanými pracovníky.“31 Této metody bylo nejvíce vyuţíváno na začátku 20. století a jejím výsledkem bylo zaloţení pásové výroby.
Hlavním znakem funkčního přístupu k řízení je tedy dělení práce dle dovedností funkčních jednotek. Následně jsou pak vytvářeny útvary, které vykonávají dílčí činnosti určitého procesu, a spolutvoří komplexní organizační strukturu. Nevýhodou je však fakt, ţe veškeré procesy probíhají pouze v rámci jednotlivých útvarů a na celý tok činností není nahlíţeno jako na celek.
Funkční přístup Procesní přístup Lokální orientace pracovníků. Globální orientace prostřednictvím procesů. Problém transformace strategických Propojení strategických cílů a ukazatelů cílů do ukazatelů. procesů. U procesního přístupu je maximálně vystihující charakteristika: Myslete globálně, jednejte lokálně. Orientace na externího zákazníka. Existence interních a externích zákazníků. Pracovníci neznají smysl a propojení Pracovníci vědí, jaké vstupy vyuţívají na interní zákazníky a dodavatele – pro prováděné činnosti a od koho je přebírají minimální součinnost s jinými a jaké výstupy a komu poskytují k realizaci činnostmi. navazujících činností – součinnost s jinými činnostmi. Problematické definování Zodpovědnost a tvorba hodnoty zodpovědnosti za výsledek procesu pro zákazníka je určována podle procesů. a tvorby hodnoty pro zákazníka.
31 GRASSEOVÁ, Monika, Radek DUBEC a Roman HORÁK. Procesní řízení ve veřejném sektoru: teoretická východiska a praktické příklady. Brno: Computer Press, 2008, str. 40. ISBN 978-80-251- 1987-7. 22
Komunikace přes „vrstvy“ Komunikace v rámci průběhu procesu. organizační struktury. Problematické přiřazení nákladů k Přímé přiřazení nákladů k činnostem. činnostem. Rozhodnutí jsou Rozhodnutí jsou ovlivňována potřebami ovlivňována potřebami činností procesů a zákazníků. (funkcí). Měření činnosti je izolováno od Měření činnosti zohledňuje její poţadovaný kontextu ostatních činností. přínos a výkon v rámci procesu jako celku. Informace nejsou mezi činnostmi Informace jsou předmětem společného zájmu pravidelně sdíleny. a jsou běţně sdíleny. Pracovníci jsou odměňováni podle Pracovníci jsou odměňováni podle jejich jejich přispění k dané činnosti. přispění k výkonnosti procesu, respektive organizace jako celku. Účast zaměstnanců na řešení Podstatné problémy jsou pravidelně řešeny problémů je nulová nebo je týmy sloţenými napříč činnostmi (v rámci omezena pouze na jimi prováděnou procesu) ze všech úrovní organizace. činnost. Tabulka č. 2. – Srovnání funkčního a procesního přístupu k řízení – základní rozdíly32
Procesy řízení se v organizaci vyskytovaly jiţ od dob prvních manufaktur, byly však marginalizovány sloţitými organizačními strukturami. Postupně si začali odborníci v jednotlivých oblastech uvědomovat existenci a význam procesů pro řízení organizace. V dnešní době je od funkčního řízení postupně upouštěno a do podniků se zavádí řízení procesní.33
32 GRASSEOVÁ, Monika, Radek DUBEC a Roman HORÁK. Procesní řízení ve veřejném sektoru: teoretická východiska a praktické příklady. Brno: Computer Press, 2008, str. 45. ISBN 978-80-251- 1987-7. 33 TŮMA, Ing. Miroslav , Ph.D. Jak zavést procesní organizaci podniku [online]. 10/2003 [cit. 2018- 05-06]. Dostupné z: https://www.systemonline.cz/clanky/jak-zavest-procesni-organizaci-podniku.htm 23
2.4 Využití procesního managementu v hudebních vydavatelstvích
V hudebním vydavatelství, jako v kaţdé jiné organizaci vytvořené za účelem produkce a distribuce různých produktů, se odehrává velké mnoţství procesů vedoucích k dílčím i komplexním cílům. Zavedení procesního managementu můţe firmě pomoci v hned v několika ohledech. V souvislosti se třemi hlavními procesy, probíhajícími v malých hudebních vydavatelstvích, jimiţ jsou výroba, distribuce a prodej hudební nahrávky, se bude zavedení procesního managementu soustředit na efektivnost průběhu těchto operací a na zvýšení kvality komunikace mezi jednotlivými odděleními, z nichţ se kaţdé věnuje některému z procesů.
V rámci této kapitoly je jmenováno deset principů procesního managementu podle Ing. Miroslav Tůmy, Ph.D., kterých by mělo být dosaţeno při aplikaci procesního řízení na jakoukoli společnost, v tomto případě budeme hovořit o hudebních vydavatelstvích.
1. Integrace a komprese prací – díky chápání prací jako komplexního celku se můţe vydavatelství soustředit na přidanou hodnotu pro zákazníka. 2. Delinearizace prací – zajistí aktivitám přirozenou návaznost a zajistí neopomenutí ţádné z fází procesu. 3. Zajištění nejvýhodnějšího místa pro práci 4. Uplatnění týmové práce – práce je vykonávána autonomními týmy s potřebnými pravomocemi. V případě vydavatelství by se jednalo zejména a komunikaci společnosti a umělce. 5. Procesní zaměření motivace – motivace jednotlivých pracovních týmů je orientovaná na přidanou hodnotu pro zákazníka, ne pouze koncovým výsledkem činnosti. 6. Odpovědnost za proces – určení majitele procesu, který odpovídá za jeho efektivnost. 7. Variantní pojetí procesu – volba varianty procesu závisí na typu produktu, distribuce, potřeb jednotlivých umělců, trhu a dostupnosti zdrojů.
24
8. 3S – samořízení, samokontrola a samoorganizace – znamená naprostou nezávislost týmu. 9. Pružná autonomie procesních týmů – struktura týmu by měla být schopna se přizpůsobit rozličným poţadavkům. 10. Znalostní a informační bezbariérovost – všechny sloţky týmu mají přístup k informacím ostatních sloţek, informační zdroje jsou centralizované a jsou vytvářeny sdílené databáze znalostí.34
34TŮMA, Ing. Miroslav , Ph.D. Jak zavést procesní organizaci podniku [online]. 10/2003 [cit. 2018- 05-06]. Dostupné z: https://www.systemonline.cz/clanky/jak-zavest-procesni-organizaci-podniku.htm 25
3 Produkt hudebního vydavatelství
Tato kapitola bude vysvětlovat charakter výsledného produktu práce hudebních vydavatelství, jeho historii a typy jeho forem. 3.1 Historie hudební nahrávky
Schopnost člověka zaznamenat zvuk na fyzický nosič se datuje uţ do konce devatenáctého století, kdy Thomas Edison představil světu fonograf (patentován 1878). Stroj, sestaven na principu jehly, snímající dráţky na voskovém válci a převádějící je přes membránu na zvuk, se stal první předzvěstí prvního hudebního přehrávače. Ten o pouhých deset let později pod ochrannou známkou Graphophone vyrobila společnost Columbia. V druhé polovině 80. let 19. století přišel se svými novými řešeními, tehdy ještě ne příliš známý vynálezce německého původu, Emile Berliner. Od roku 1886 se blíţe zabýval způsoby záznamu zvuku a hned o rok později si registroval svůj první patent gramofonu.35
Po následujících třicet let prošel hudební nosič rychlým vývojem – ať uţ v oblasti výrobního materiálu, tak v oblasti techniky zaznamenávání.36 Známý formát nosiče LP představila opět společnost Columbia, a to ve 40. letech minulého století, záhy je pak převzaly další velké značky jako Decca, Capitol či RCA. Vinylové desky se vyvíjely zejména ve smyslu prodluţování délky jejich frekvence, zároveň se ale staly kreativním prostorem pro marketing společností a umělců, z nichţ mnozí kladli velký důraz na styl a vzhled produktu (Jimmy Hendrix, Pink Floyd, The Beatles).
Ve 30. letech 20. století byl vinyl postaven proti svému prvnímu soupeři – magnetofonu. Nahrávky na magnetofonových páskách a magnetofony představovaly další důleţitou etapu vývoje hudebních nosičů. Svůj největší rozmach zaţily od 50. let 20. století.
Skutečnou revoluci ve vývoji záznamu a distribuce zvukových nahrávek znamenal příchod kompaktního disku, zkráceně CD. Roku 1976 firmy Sony a Philips
35 SLABÝ, Vojtěch. Vývoj zaznamenávání zvuku a záznamových médií po současnost [The history of sound recording and storage media to the present]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manaţerství a jevištní technologie, 2012. 70 s. Vedoucí práce Mgr. Radomír Kos. 36 EVANS, Mike. Vinyl: umění výroby desek. Přeloţil Michael TALIÁN. Praha: Slovart, 2016. ISBN 978-80-7529-126-4. 26 nezávisle na sobě představily nejdříve kaţdá vlastní typ optického nosiče a roku 1982 ve spolupráci předvedly první kompaktní disk.37
Internet a jeho narůstající rychlost, dostupnost a snadnost ovládání způsobily, ţe video a audio záznamy jiţ nejsou závislé na přenesení informace na fyzický datový nosič. Kompresní technologie, původně vyuţívány v televizním průmyslu začaly na konci osmdesátých let nacházet své uplatnění i v hudbě. Postupně se audio materiál dekódoval to různých typů tzv. kodeků, jejichţ nutná velikost se neustále sniţovala. Na konci osmdesátých let přišla firma Motion Picture Experts Group s revolučním formátem kodeku, který byl pojmenován MPEG-Audio Layer 3, zkráceně MP3. MP3 byl prvním kodekem, který umoţňoval přehrávání téměř v jakémkoli přehrávači, a stal se tak díky tomu nejuţívanějším formátem současnosti.38
Počátek poslechu hudby v digitálním formátu bez jakéhokoliv nosiče je moţné sledovat ve vzniku počítačových přehrávacích programů. Na rozšíření digitální hudby brzy zareagoval trh informačních technologií. Microsoft vyvinul svůj Windows Media Player, konkurenční program RealJukebox od RealNetworks si během prvních deseti dní pořídil milion uţivatelů. V roce 1998 byl vynalezen MP3 přehrávač, který poprvé umoţnil poslouchat komprimovanou hudbu mimo prostředí počítače.39
Datová uloţiště a online obchody umoţnily nahrávky snadno nakupovat, stahovat a šířit, coţ velkou měrou ovlivnilo vývoj hudebního průmyslu. Trh s hudbou dnes svým zákazníkům nabízí mnoho variant nákupu, poslechu a skladování hudby. Druhé desetiletí tohoto století je opanováno zejména tzv. „streaming services“ (viz kapitola Digitální distribuce nahrávky). Kompaktní disky v posledních letech ustupují do pozadí. Vinylové desky však v současnosti zaţívají svou renesanci
37 SLABÝ, Vojtěch. Vývoj zaznamenávání zvuku a záznamových médií po současnost [The history of sound recording and storage media to the present]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manaţerství a jevištní technologie, 2012. 70 s. Vedoucí práce Mgr. Radomír Kos. 38 MATOUŠEK, Daniel. Digitální distribuce hudby [online]. Brno, 2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/217426/ff_m/Digitalni_distribuce_hudby.pdf. Magisterská diplomová práce. MUNI.
27 a jejich obliba u zákazníků stoupá. Pro svůj vzhled, kvalitu reprodukovaného zvuku a sběratelský potenciál se opět stávají čím dál více vyhledávaným produktem. 40
40 SAX, David. The revenge of analog: real things and why they matter. New York: PublicAffairs, 2016. ISBN 9781610395717. 28
3.2 Co vydavatelství nabízejí dnes
Dnešní podnikatelský model hudebního vydavatelství spočívá spíše v objevování perspektivních umělců a budování jejich značky. Zásadní příjmy uţ nadále neplynou ze samotného prodeje hudby. Aby vydavatelství uspěla, musí vloţit nemalé úsilí do celkové prezentace umělce – ta je pak schopna maximalizovat příjmy z umělcovy produkce.41
3.2.1 Fyzické zvukové nosiče Hudební trh v současnosti nabízí velmi širokou škálu produktů, které zprostředkovávají poslech hudby. Preference u zákazníků se liší dle demografických, sociálních, ekonomických a mnoha dalších aspektů. S rostoucími technologiemi některé typy produktů ustupují do pozadí a mnohé fyzické nosiče nahrazují digitální formy distribuce hudby. Nejběţněji prodávaným fyzickým hudebním nosičem je stále kompaktní disk neboli CD. Dle Davida Saxe42 však přichází nová epocha, kdy se analogové produkty, jako je vinylová deska, budou dostávat opět do centra zájmu.
Z fyzických dostupných zvukových nosičů lze jmenovat tyto produkty: - Audiokazeta - CD singl - CD - Digipak - Digital Audio Tape - Dubplate - Earbook - Extended play - Gramofonová deska, později dlouhohrající deska neboli LP - Kazetový adaptér
41 MACY, Amy, Clyde ROLSTON, Paul ALLEN a Thomas W. HUTCHISON. Record label marketing: how music companies brand and market artists in the digital era. Third edition. London: Focal Press, 2016, s. 7. ISBN 9780415715157. 42 SAX, David. The revenge of analog: real things and why they matter. New York: Public Affairs, 2017. ISBN 978-1-61039-821-3 29
- Kompaktní disk - Minidisc - Run length limited - SACD (Super Audio Compact Disc) - Singl43
3.2.2 Digitální hudba Jedním z nejuţívanějších nekomprimovaných digitálních audio formátů je WAV. Tento zvukový formát vytvořily firmy IBM a Microsoft pro ukládání zvuku na PC. Velikost WAV souboru je omezena na 4 GB, coţ odpovídá asi 6.6 hodinám záznamu v CD kvalitě. Pro ukládání zvukových záznamů se však dnes obvykle pouţívají komprimované soubory, protoţe zabírají méně místa. Nejčastěji pouţívané ztrátové formáty jsou MP3, Vorbis Ogg, WMA a AAC.44
V případě prodeje digitálních formátů je důleţitá úprava metadat a informací spojených s vydávaným albem.
3.2.3 Merchandising Právě kvůli rozpuku prodeje digitálních produktů vydavatelství často přistupují ke kombinování hudebních nosičů s různými reklamními produkty. Jedná se o marketingovou techniku, a zároveň o moţnost rozšíření sortimentu společnosti. Dnes si na webových stránkách hudebního vydavatelství můţe zákazník koupit tričko, tašku či dokonce kávu s grafikou svého oblíbeného interpreta.45
43 Kategorie:Hudební nosiče. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Hudebn%C3%AD_nosi%C4%8De 44 SLABÝ, Vojtěch. Vývoj zaznamenávání zvuku a záznamových médií po současnost [The history of sound recording and storage media to the present]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manaţerství a jevištní technologie, 2012. 70 s. Vedoucí práce Mgr. Radomír Kos.
45 Například Robert Glasper Experiment (http://www.robertglasper.com), který ke své nahrávce nabízí k zakoupení tričko nebo třeba kávu s grafikou alba (prostor ke kreativitě).
30
4 Procesy v hudebním vydavatelství
Abychom popsali proces vzniku produktu, jeţ má být výstupem činnosti hudebního vydavatelství, je nutno na celý proces pohlíţet od úplného počátku – od tvorby uměleckého díla.
4.1 Výběr umělce
Za rozhodnutí o výběru umělce, se kterým bude vydavatelství spolupracovat, závisí na A&R oddělení/manaţerovi. Zkratka A&R značí slova „artists“ a „repertoire“, neboli umělci a repertoár. Jedná se o tu část nahrávací společnosti, která je zodpovědná za vyhledávání talentů a za umělecký a komerční rozvoj umělců, s nimiţ je uzavřena dohoda o spolupráci. A&R rovněţ působí jako komunikační spojení mezi umělcem a nahrávací značkou.
A&R má v rámci své role tři hlavní povinnosti:
1. Hledání talentů 2. Sledování procesu nahrávání 3. Účast na tvorbě marketingových a propagačních aktivit A&R můţe být klíčovou osobou umělce pro záštitu a realizaci jeho uměleckého díla. Umělec můţe být zároveň příleţitostí pro vydavatelství k získání hudby, která bude snadno obchodovatelná a pomůţe tak udrţet finanční stabilitu společnosti. Je pak ve vlastním zájmu a odpovědností vydavatelství jakým způsobem bude své umělce prezentovat a participovat na vývoji jejich kariéry.
4.2 Tvorba rozpočtu
Podoba rozpočtu, zahrnující příjmy a výdaje související s vydáváním jednotlivých hudebních alb, je ovlivňována mnoha aspekty. Částky se zásadně liší, liší-li se stav těchto poloţek:
Před vydáním (výdaje): - stav uměleckého díla (není-li album hotové, je nutno investovat do postprodukčních aktivit), - volba formy produktu a formy jeho distribuce (pokud je album pouze digitální, lze vynechat výdaje za manufakturu)
31
Po vydání (příjmy): - popularita umělce (můţe ovlivnit počet potenciálních zákazníků)
- přítomnost zastupující agentury a koncertní vytíţenost umělce (je ţádoucí, aby byl umělec koncertně aktivní a měl tak moţnost prezentovat tak své album přímou komunikací se zákazníky) Proces tvorby rozpočtu u výdajů spočívá zejména v komunikaci s jednotlivými odděleními firmy, v případě malých hudebních vydavatelství zejména v komunikaci s externími dodavateli. Odhad příjmů se odvíjí zejména od plánování marketingových aktivit, od počtu ţivých koncertů či počtu fanoušků na sociálních sítích.
4.2.1 Financování
V hudebním odvětví se nabízí mnoho způsobů financování firemních investic. V této kapitole bude autorka jmenovat šest způsobů financování hudebních vydavatelství doporučených v článku na dittomusic.com. Autor článku doporučuje před jakýmkoli rozhodnutím vytvoření podnikatelského plánu, který by měl zahrnovat komplexní popis aktivit, investic a potřeb nutných k finančnímu pokrytí.
1. Půjčka pro začínající firmu Tento způsob získání kapitálu je jedním z nejběţnějších způsobů, díky kterému lze začít s novým projektem či zaloţit tzv. start-upovou společnost. Tato cesta je však vhodná pouze v případě, je-li si začínající podnikatel jist, ţe bude schopen půjčku splatit.
2. Umělecké granty Méně riskantní, ale za to časově náročnější jsou ţádosti o umělecké granty. Pokud ţadatel prokáţe, ţe je jeho projekt pro tuto podporu vhodný a později doloţí, ţe veškeré finance byly pouţity očekávaným způsobem, nebude muset ţádné finance vracet nazpět.
3. Soukromí investoři a sponzoři Zde naráţíme také na formu mecenášské podpory a formu sponzorství za výměnu sluţeb. Má-li vydavatelství ţadatele mezinárodní charakter, je velká 32
šance ţe můţe zaujmout některou z komerčních firem, která za určitý věnovaný obnos financí bude vyţadovat propagaci své značky skrze umělce či v případě investic bude vyţadovat určitý podíl na zisku.
4. Crowdfunding Crowdfunding je v současnosti velmi oblíbený způsob financování, při kterém větší počet jednotlivců přispívá menším obnosem k cílové částce. K jeho účelům slouţí moderní internetové platformy jako Kickstarter, Indiegogo či Patreon. Tento způsob financování se pouţívá především u projektů, které jsou nějakým způsobem spojené s kreativitou – klasickým příkladem můţe být tvorba počítačových her nebo natáčení desek začínajícími kapelami.
Crowdfunding se objevuje ve dvou variantách – první je zaloţena na altruistickém modelu dárců, kteří za své finanční příspěvky nezískají nic neţ dobrý pocit. U druhé verze dárce získává bonusy v různé výši – například se po něm pojmenuje postava ve filmu či počítačové hře, pro jejíţ vznik je sbírka pořádána, nebo je mu věnováno poděkování v titulcích na konci hudebního klipu. Významná je také moţnost práce s reklamou. V tomto případě uţ se tato forma podobá sponzoringu.46
5. Pokrytí nákladů z vlastní činnosti Hudební vydavatelství se můţe v otázce financování zajišťovat i vlastní činností, jako je například pořádání kulturních akcí, prodej reklamního zboţí, streamování digitální hudby atd.47
46 ČERNÝ, Michal. Crowdfunding jako cesta k realizaci projektů [online]. 7. 3. 2012 [cit. 2018-05- 12]. Dostupné z: https:/www.lupa.cz/clanky/crowdfunding-jako-cesta-k-realizaci-projektu/
47 HOW TO SECURE FUNDING FOR MUSICIANS AND RECORD LABELS. In: DITTO MUSIC [online]. 29/7/2017 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.dittomusic.com/blog/funding-for-musicians-and-record-labels 33
4.3 Uzavření smlouvy
V této kapitole budou zmíněny dva typy smluv, které v současnosti převládají v prostředí hudebních vydavatelství. Nelze však definovat jeden obecný typ smlouvy, protoţe dohody mezi hudebními společnostmi a umělci jsou velmi individuální a jedna od druhé se mohou zásadním způsobem lišit.
4.3.1 Dohoda 360° Známou a často vyuţívanou metodou jsou takzvané 360 stupňové dohody, zvané taktéţ jako dohody mnohonásobných práv (angl. multiple rights deals). Tyto dohody mezi umělci a hudebními vydavatelstvími či agenturami spočívají ve spolupráci těchto subjektů na veškerých aspektech umělcovy činnosti. Kromě zisku z prodeje fyzických nosičů si firma vyhrazuje právo na podíl z mnoha dalších aktivit, které umělci zprostředkovává. Jedná se o:
• prodej digitální hudby, • turné a koncerty, • prodej reklamních předmětů (merchandisingu), • licenční smlouvy, • uţití hudby ve filmech a televizních pořadech, • kompozice písní, textu a výtěţek z jejich zveřejňování, • prodej telefonních vyzvánění.
Jako kompenzaci firma umělci nabízí jeho zastoupení ve vyjednávání všech těchto aktivit a dlouhodobou propagaci jeho činnosti se zaměřením na rozvoj postavení umělce na hudebním trhu. V podstatě se vydavatelství chová jako „pseudo- manaţer“, který i ve vlastním zájmu kompletně dohlíţí na umělcovu kariéru. Některé 360° dohody zahrnují také pokrytí veškerých výdajů spojených s prodejem, distribucí alb a s náklady za lidské zdroje z umělcova honoráře.48
48 MCDONALD, Heather. Learn How 360 Record Deals Work in the Music Industry [online]. April 27, 2018 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.thebalancecareers.com/how-360-deals-in-the- music-industry-work-2460343 34
4.3.2 Nevýhody 360° dohody 360° stupňové dohody jsou z mnoha různých důvodů povaţovány za kontroverzní. Vydavatelství uzavírající tyto typy dohod snaţíce se jimi řešit problémy klesajících příjmů a stoupajících reţijních nákladů - mohou kvůli tomu obecně působit jako finanční „vysavače“ umělce. Společnosti jsou obviňovány z toho, ţe i přesto, ţe v minulosti byly schopny prosperovat pouze z prodeje hudebních nosičů, si nárokují procenta i z dalších aktivit umělců, a to pouze proto, ţe nejsou schopny se přizpůsobit současným trţním podmínkám. Ţádat umělce, aby za svou práci platili sami sobě, se v kritickém úhlu pohledu nejeví být příliš spravedlivé.
Někteří lidé také protestují proti celkovému pojetí „brandingu“ kapely, který vydavatelství můţe zneuţívat ke zvýšení vlastních zisků a bývá častým důsledkem, ţe není v první řadě přihlíţeno na kvalitu hudby.
Hudební vydavatelství se oproti tomu brání argumentem, ţe právě tento typ dohod jim umoţňuje spolupracovat se stále větším mnoţstvím umělců, protoţe se nemusí tolik soustředit na finanční náhrady v rámci prodeje jednotlivých alb.
Ať uţ jsou tyto smlouvy jakkoli kontroverzní, jejich aplikace v hudebním průmyslu se rapidně zvyšuje a postupně se stává běţnou.49
4.3.3 Tradiční smlouvy Oproti 360° dohodě funguje tradiční smlouva mezi vydavatelstvím a umělcem na základech procentuálního podílu z prodeje alba či skladby. Vydělaná částka však bývá rozdělená aţ po pokrytí veškerých nákladů – hrozí proto, ţe bude umělcova odměna příliš nízká, v horších případech nulová. Veškeré výdělky z ostatních aktivit jako jsou turné, koncerty, licenční smlouvy a další pak připadnou pouze umělci či umělci a agentuře, která pro něj danou aktivitu či proces zprostředkovává.
49 MCDONALD, Heather. Learn How 360 Record Deals Work in the Music Industry [online]. April 27, 2018 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.thebalancecareers.com/how-360-deals-in-the- music-industry-work-2460343
35
4.4 Vznik uměleckého díla
Umělecké dílo lze z psychologického hlediska definovat jako „reakci tvůrce na realitu života a individuálním vyrovnáním se s ní v esteticko-imaginativní formě. Umělec tak ustavuje vždy novou rovnováhu mezi sebou a světem.“ 50 Tato kreativní činnost zahrnuje
Jiří Kulka ve své publikaci vyjmenovává sedm stádií kreativního procesu. Jsou jimi:
1. Preparace (příprava) 2. Inkubace (zrání) 3. Inspirace (vnuknutí) 4. Iluminace (osvícení) 5. Elaborace (vypracování) 6. Evaluace (hodnocení) 7. Korekce (oprava) Při tvorbě umění lze vyuţít mnoha nástrojů a schopností – vţdy ale bude její hodnota tkvět zejména ve vnímání a charakteru tvůrce. Je proto obecně tvrzeno, ţe nejdůležitějším nástrojem umělce je jeho osobnost.51 Ta má zároveň za následek autenticitu a potaţmo originalitu tvořeného díla.
Do tvorby pak můţe zasahovat producent – míra těchto zásahů se u jednotlivých případů liší – tento přístup se vyskytuje zejména u dominantních vydavatelství a často podněcuje odstoupení umělce od smlouvy či vznik nezávislých projektů.
51 KULKA, Jiří. Psychologie umění. Praha: Grada, 2008. Psyché. ISBN 978-80-247-2329-7. 36
4.5 Produkce hudby
Yoni Leviatan52 z nahrávací společnosti Waves rozděluje ve svém článku proces hudební produkce do šesti fází. Jsou jimi:
1. Kompozice skladby/alba – vznik základního melodický a harmonický materiál.
2. Aranžmá skladby/alba – řešení nástrojového obsazení, organizace a opakování pasáţí skladby atd.
3. Stopování (tracking) – nahrávání a synchronizace jednotlivých nástrojových a vokálních vrstev skladby.
4. Editace skladby/alba – úprava detailů skladby.
5. Mixování – mixing neboli míchání je proces, kdy se kombinují všechny zaznamenané vrstvy skladby do stereofonního mixu. Citlivé kombinování směru hlasitosti zvuku jednotlivých sloţek umoţní posluchači sluchově zaznamenat všechny nástroje do detailů. Záměr skladby tak tímto můţe být markantním způsobem podpořen.
6. Mastering – v USA je termín „mastering“ vnímán jako finální tvůrčí proces při přípravě zvukové nahrávky před výrobou kopií alba. V Evropě v tradičním slova smyslu tento pojem chápán jako výroba předlohy razicího nástroje pro hromadné lisování CD, zde byly někdy poslední zvukové úpravy nazývány „premasteringem“.53 Objektivně se jedná o poslední tvůrčí proces při výrobě zvukové nahrávky v době před hromadnou distribucí na fyzické nosiče. Aktivita samotná je souborem operací a procesů při sestavování skladby výsledného produktu tak, aby došlo ke sjednocení zvukové podoby nahrávek v souvislosti s barvou, hlasitostí, stereofonním prostorem a správnému načasování stop (pauzy mezi skladbami aj.).
52 LEVIATAN, Yoni. Making Music: The 6 Stages of Music Production [online]. 27/7/2017 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.waves.com/six-stages-of-music-production 53 URBAN, Ondřej. Mastering zvukových nahrávek [online]. 2016, , 1-28 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://docplayer.cz/12834253-Mastering-zvukovych-nahravek.html 37
Některá nahrávací studia a potaţmo hudební vydavatelství vlastní potřebnou techniku a jsou v otázce masteringu soběstačná. Nabízí se však i moţnost spolupráce s externí firmou nabízející tyto sluţby. Délka trvání toho dílčího procesu se odvíjí od míry zaneprázdněnosti firmy a od úrovně schopností zvukového inţenýra. Samotná činnost však trvá u jednoho alba maximálně několik hodin.54
4.6 Tvorba výtvarného návrhu alba a booklet
„Vytvoření něčeho, co je schopno upoutat pozornost v průběhu několika sekund je velmi důležité. Přesně tolik času jsou vám lidé ochotni věnovat, aby se nechali vašim výtvorem bezprostředně oslovit.“55 Mihailo Andic Výtvarné pojetí alba můţe být často prostředkem první interakce se zákazníkem. V současném stavu hudebního trhu, který je z velké části přenesen do digitální podoby, grafika vybraná pro prezentaci umělce narůstá na důleţitosti. Grafické pojetí hudby je nedílnou součástí brandingu umělce a vydavatelství a ztotoţnění zákazníka s produktem zásadní snahou marketingového oddělení.
Grafika se pak kromě alba můţe objevit na dalších souvisejících produktech, proto je u jejího vzniku nutno zvaţovat i další uţití a mít k dispozici materiál v dostačující kvalitě. Pro kvalitní výsledky je v tomto procesu nezbytná komunikace mezi hudebním a výtvarným umělcem se snahou o správné vystihnutí atmosféry a významu alba. Dále je nutné sdělení přesných poţadavků v souvislosti s rozměry, formou a obsahem alba.
Z vlastní zkušenosti autorky se finanční odměna můţe odvíjet od počtu hodin výtvarného umělce strávených prací na albu. Často se ale můţe jednat i o jednorázovou částku či partnerskou sluţbu. Výtvarný návrh alba musí být vyhotoven s dostatečným předstihem před vydáním, aby mohl být včas předán k tisku.
54 How Long Does It Take To Master A Song? [online]. [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://cdmusicmastering.com/how-long-does-it-take-to-master-a-song.html 55 SCELTON, Eric. Why Cover Art Is More Important Than Ever [online]. 20/4/2017 [cit. 2018-05- 06]. Dostupné z: https://pigeonsandplanes.com/in-depth/2017/04/should-we-still-care-about-cover-art 38
Velmi důleţitou součástí fyzického i digitálního nosiče je booklet, který by měl obsahovat veškeré formální údaje o albu jako je autorství všech sloţek hudby, nástrojové a vokální obsazení, ISRC kód a copyright, název vydavatelství, případně pak texty písní, ţivotopis umělce a poděkování. V případě, ţe se chystáme album prodávat u obchodních řetězců či u maloobchodníků, je nutné zahrnout také čárový kód – ten buď můţe zprostředkovat distributor, nebo si ho vydavatelství můţe zajistit u společnosti GS1.56
4.7 Výroba fyzického nosiče
Globálně existuje nepřeberné mnoţství firem na výrobu hudebních nosičů. Hudební vydavatelství můţe uzavřít smlouvu přímo s výrobcem a vyrobené produkty pak předat dále příslušnému distributorovi. Existují také případy, kdy distribuční společnost zajišťuje vše včetně výroby produktů. Tyto společnosti pak mohou nabízet ještě další sluţby jako například marketing vydávaného alba.57
Proces výroby alba můţe trvat několik týdnů aţ měsíců, a je proto vhodné jej naplánovat s dostatečným předstihem. K výrobě alba je potřeba mít k dispozici veškeré hudební i grafické materiály v jejich finální podobě.
4.8 Zajištění autorských práv Autorské dílo je v České republice definováno v §2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o znění některých zákonů (dále jen jako „AZ“) takto: „Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.“
V oblasti ochrany hudebních děl se jedná nejen o skladbu jako celek, ale také o vývojová stadia skladby. To mimo jiné znamená, ţe chráněny jsou jednotlivé
56 AZCD. Potřebuji čárový kód na obalu CD? [online]. 22. 3. 2012 [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: https://www.azcd.cz/blog/potrebuji-carovy-kod-na-cd/
57 MCDONALD, Heather. Music Industry Manufacturing and Distribution Deals [online]. April 7, 2017 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.thebalancecareers.com/music-industry- manufacturing-and-distribution-deals-2460502 39 zvukové stopy, které jsou obsaţeny ve výsledné skladbě. Stejně tak to znamená, ţe je chráněn případný notový zápis.58
Kvůli ochraně těchto práv je nutné vydaný produkt řádně právně ošetřit. Jednou z těchto aktivit je přidělení kódu ISRC.
4.8.1 Kód ISRC ISRC neboli International Standard Recording Code je jedinečný dvanáctimístný alfanumerický kód identifikující audio nahrávky a videoklipy. Slouţí k identifikaci jednotlivých audio nahrávek a videoklipů na tuzemském i zahraničním trhu. V ČR tento proces zajišťuje organizace zvaná Intergram59. V Německu se jedná o Bundesverband Musikindustrie.60
ISRC kód nahrávky se skládá z:
- kódu státu – pro všechny nahrávky vyrobené v Německu je pevně daný kód státu – DE - kódu výrobce – tento kód přiděluje výrobci na základě podané ţádosti - kódu roku – tento údaj představuje poslední dvojčíslí roku vydání nahrávky - kód nahrávky – je pětimístná číselná řada, kterou generuje sám výrobce
Kaţdý výrobce musí zajistit, aby se jím přidělené ISRC kódy neduplikovaly a měl by si vést vlastní evidenci svých ISRC kódů nahrávek.
ISRC v praxi Hudebník nahraje svůj part ve studiu, dostane zaplaceno za nahrávku a podepíše smlouvu, která musí obsahovat i svolení k uţití nahrávky. Současně by měl na zadní straně ISRC protokolu vyplnit svůj podíl v nahrávce (procenty nebo paušálním označením), rodné číslo a připojit svůj podpis. Tento protokol podepíší a vyplní všichni umělci a producent nahrávky ho pak odevzdá příslušnému orgánu (v ČR se jedná o Intergram). Interpreti a vydavatel budou od té chvíle
58 URBAN, Jan. Hudební dílo a jeho ochrana z pohledu autorského práva [online]. 9/9/2015 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/hudebni-dilo-a-jeho-ochrana-z-pohledu- autorskeho-prava-98933.html 59 Intergram [online]. [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://www.intergram.cz/cs/isrc/ 60 ISRC [online]. [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://www.musikindustrie.de/isrc
40 dostávat tantiémy z kaţdého řádně nahlášeného uţití této konkrétní nahrávky po dobu sedmdesáti let.61
Nahrávací protokol Kaţdá audio nahrávka/videoklip se do mezinárodní ISRC databáze dostane prostřednictvím správně vyplněného a do příslušné organizace doručeného Nahrávacího protokolu – Identifikace nahrávky podle ISRC.
Nahrávací protokol vyplňují výrobci ve spolupráci s interprety na nahrávkách se podílejícími. Tento protokol slouţí téţ k potřebám vyúčtování odměn vybraných za uţití nahrávek vysíláním v dané zemi.
4.9 Distribuce fyzických nosičů
Od doby, kdy se distribuce hudby začala orientovat spíše na platbu v digitálním prostředí, se musí hudební vydavatelství přeorientovat na zásadně odlišné podmínky. Například v roce 2014 byla na americkém hudebním trhu prodána více neţ polovina hudebních alb skrze digitální transakci či v „netradičních“ prodejních prostředích, které zahrnují například digitální sluţby, internetové maloobchodníky, skrze e-mailové objednávky či na koncertech.62
Většina hudebních vydavatelství si v minulosti najímali vlastní týmy distributorů, kteří jakoţto obchodní zástupci vyjednávali prodej s jednotlivými maloobchodníky. Postupně se však tyto maloobchody začaly rozšiřovat v řetězce a komunikace mezi subjekty vydavatelství a prodejen jiţ přestala být přímou. Mezi tento vztah byl postaven prostředník – distributor (viz Obrázek č. 3).
Hudební vydavatelství A Maloobchodník 1
Hudební vydavatelství B Distributor Maloobchodník 2
Maloobchodník 3 Hudební vydavatelství C
Obrázek č. 3 – Proces distribuce s distributorem jakoţto prostředníkem (Macy 2017)
61ISRC v praxi [online]. 15/3/2015 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://www.sai.cz/covastrapi/isrc_v_praxi/
62 Nielsen Soundscan, 2008 41
V pozici distributora v mnoha případech figurují dominantní hudební vydavatelství (velká trojka). Všechny z těchto tří společností (Universal Music, Sony Music Enterteinment a Warners Music Group) vytvořily „nezávislé“ odnoţe, které poskytují distribuční sluţby nezávislým hudebním vydavatelstvím, které díky tomuto propojení mohou umístit svůj produkt do prostředí mainstreamového trhu. Mnoho společností těchto sluţeb vyuţívá, stále se však najdou i takové, které odmítají jakékoli propojení s kýmkoli z Velké trojky.63
4.10 Distribuce digitálních souborů
„Obsah médií je dnes spotřebitelům doručován více kanály a jednotlivá média, která ještě před několika desetiletími fungovala více či méně samostatně, se nyní prolínají, stejně jako se prolínají způsoby jejich užívání.“64
V dnešním online světě existuje nepřeberné mnoţství způsobů, jak obchodně zacházet s digitálními soubory. Mnohá vydavatelství disponují svými vlastními e- shopy, které jim umoţňují hudbu prodávat bez poplatků za sluţby. Firmy se často obracejí na sluţby, jako jsou Shopify, Wix či BigCommerce65. Další moţností je instalace obchodu přímo v rámci oficiálních webových stránek vydavatelství. Skrze tyto online obchody pak mohou vydavatelství nabízet jak fyzické, tak digitální produkty.
Další moţností je vyuţít platformu, která za určité procento z prodeje nabízí veškeré sluţby spojené s prodejem alb – jednou z nich je například stránka Bandcamp.com. Ta funguje jako univerzální obchod, který je dostupný pro jakéhokoli uţivatele.
63 MACY, Amy, Clyde ROLSTON, Paul ALLEN a Thomas W. HUTCHISON. Record label marketing: how music companies brand and market artists in the digital era. Third edition. London: Focal Press, 2016. ISBN 9780415715157 64 MATOUŠEK, Daniel. Digitální distribuce hudby [online]. Brno, 2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/217426/ff_m/Digitalni_distribuce_hudby.pdf. Magisterská diplomová práce. MUNI. 65 WONG, Jeremy. Music Industry Manufacturing and Distribution Deals [online]. April 27, 2018 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.websitebuilderexpert.com/how-to-build-an-online-store/ 42
Stránky jako iTunes, Apple Music, Spotify, Amazon, Google Play aj. zpravidla neumoţňují nahrávat soubory kaţdému uţivateli. Tyto společnosti spolupracují s několika schválenými digitálními distributory či agregáty. Těchto typů distributorů digitální hudby existují desítky. Jedno vydavatelství se můţe obrátit na několik distribučních sluţeb, ale ne však v rámci jednoho alba. Výsledkem by bylo, ţe by se na všech stránkách toto album objevilo několikrát.
Tito digitální distributoři fungují pouze jako sluţba pro vydavatelství, která s ním uzavřou smlouvu, ţádnému z nich se však nedostává vlastnictví práva na distribuovanou hudbu.66
Podmínky spolupráce s těmito distribučními sluţbami se různí. Ari Herstand ve svém článku67 porovnává tyto jednotlivé distributory v otázkách poplatků, rychlosti, dostupnosti a počtu zákazníků. V tabulce č. 3 je zmíněno pět distributorů, u nichţ je popsáno několik aspektů jejich sluţeb.
Jméno distributora Amuse CD Baby Distrokid Tune Core Poplatek za sluţbu 0% 9% 0% 0% Dostupnost všem všem všem všem Poplatek za přihlášení 0 0 0 0 Poplatek za distribuci 0 1 0 1 skladba 9,95USD skladba 9,99USD Album 49USD 2+skladby 29,99USD Roční poplatek 0 0 0 1 skladba 1 skladba 9,99USD 2+skladby 49,99USD Rychlost nahrání 5 prac. 1-2 dny 1-7 dní 5 dní na Apple/iTunes dní
66 PACK, Brad. The Complete Guide to Digital Music Distribution [online]. 21/10/2017 [cit. 2018- 05-06]. Dostupné z: https://theproaudiofiles.com/digital-music-distribution/ 67 HERSTAND, Ari. CD BABY, TUNECORE, DISTROKID, AWAL, DITTO...WHO IS THE BEST DIGITAL DISTRIBUTION COMPANY FOR MUSIC [online]. 29/8/2017 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://aristake.com/post/cd-baby-tunecore-ditto-mondotunes-zimbalam-or
43
Rychlost nahrání 5 prac. 3-5 dní 2-7 dní 5 dní na Spotify dní Počet - 650.000 150.000 - umělců+vydavatelství Tabulka č. 3 – Detaily pěti vybraných sluţeb distribuujících digitální hudbu (vybrala autorka na základě výzkumu Ariho Herstanda57 )
Jak lze vyčíst z tabulky, kaţdá z těchto sluţeb vyuţívá jiné cesty k získání finančních prostředků. Aplikace Amuse zaloţená ve Švédsku je specifická tím, ţe své veškeré sluţby nabízí zdarma. Zároveň však funguje jako nahrávací společnost, která díky své štědré nabídce získává mnoho hudebního materiálů od hudebníků z celého světa. Pokud některý ze zákazníků firmu osloví, nabídne mu nahrávací smlouvu – z činnosti umělce pak získává 50% podíl, coţ je jediným kanálem, z něhoţ tato společnost čerpá finance.68 TuneCore získává své zdroje z poplatků za distribuci jednotlivých skladeb či alb a z procent získaných z prodeje kaţdé skladby či alba, naopak sluţba Distrokid vyţaduje za své sluţby od umělce či vydavatelství roční poplatek.69 Jako další podobné sluţby lze jmenovat například AWAL, Ditto Music, Fresh Tunes, Horus Music, Landr, MondoTunes, OneRPM, ReverbNation, RouteNote, Soundrop, Stem, Symphonic a další.
4.10.1 Problematika streamovacích služeb Streaming (z anglického stream – proud) je technologie kontinuálního přenosu audiovizuálního materiálu mezi zdrojem a koncovým uţivatelem, nejčastěji na internetu. Aby byl uţivateli umoţněn přístup k hudbě, nabízí se mu několik streamovacích platforem.
„Podle nedávno zveřejněného výzkumu NPD Group a NARM Spotify a podobné přístupové modely výrazně odrazují od ostatních forem nákupu hudby
68 AMUSE. Amuse - Why It's Free [online]. [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://thttps://amuse.io/why-it-is-free/eproaudiofiles.com/digital-music-distribution/ 69 HERSTAND, Ari. CD BABY, TUNECORE, DISTROKID, AWAL, DITTO...WHO IS THE BEST DIGITAL DISTRIBUTION COMPANY FOR MUSIC [online]. 29/8/2017 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://aristake.com/post/cd-baby-tunecore-ditto-mondotunes-zimbalam-or 44 a samy jej neumožňují. Ve skutečnosti je vliv streamovacích služeb považován za "nejvíce ekonomicky škodlivý" téměř ve všech demografických kategoriích.“70 Ze současně vyuţívaných streamovacích sluţeb můţeme jmenovat Spotify, iTunes, Apple Music, Google Play, Youtube Music, Amazon, Pandora, Deezer, Tidal, Napster, iHeartRadio, ClaroMúsica, Saavn, MediaNet a mnoho dalších.71
4.11 Marketing
Kotler a Armstrong72 definují marketing jako “proces, jímţ společnosti vytvářejí hodnotu pro zákazníky a budují pevné vztahy se zákazníky za účelem získání a zachování jejich přízně“. Úkolem marketingového oddělení je vyvíjet produkty k uspokojení potřeb konzumenta, následně tyto produkty zpřístupnit, stanovit jejich hodnotu, informovat zákazníky o jejich existenci a motivovat je k jejich nákupu. V hudebním průmyslu to znamená dodávat spotřebitelům takovou hudbu, jakou si přejí, a to za cenu, kterou jsou za ni ochotni zaplatit.73
4.11.1 Marketingový mix Marketingový mix je spojován s tzv. 4P v marketingu. Tato P označují zkratky anglických názvů čtyř oblastí zájmů marketingových aktivit – Product (produkt) – produkt a jeho vlastnosti z hlediska zákazníka – kvalita, spolehlivost, značka, design, záruka, servis a další sluţby; Price (cena) – cena produktu a celková cenová politika podniku; Place (distribuční cesty) – způsob distribuce produktu od jeho výrobce ke konečnému zákazníkovi; Promotion (propagace) – způsob propagace produktu.
70 RESNIKOFF, Paul. Study: Spotify Is Detrimental to Music Purchasing. Digital Music News [online]. 15/11/2011 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.digitalmusicnews.com/2011/11/15/cannibal/ 71 Streamingové sluţby nabízené distribuční sluţbou Distrokid. 72 KOTLER, Philip a Gary ARMSTRONG. Principles of marketing. 14th ed. Harlow: Pearson, c2012. s.28-29.ISBN 978-0-273-75243-1.
73 MACY, Amy, Clyde ROLSTON, Paul ALLEN a Thomas W. HUTCHISON. Record label marketing: how music companies brand and market artists in the digital era. Third edition. London: Focal Press, 2016, ISBN 9780415715157. 45
Produkt Na rozdíl od ostatních průmyslů je produkt hudebních vydavatelství velmi unikátní svou proměnlivostí a nepředvídatelným vývojem. Marketéři v tomto odvětví musí často vytvořit marketingovou strategii produktu ještě předtím, neţ znají jeho skutečnou podobu, protoţe je hudba ještě stále v kreativním procesu. Aby vydavatelství mělo přehled o produktech na hudebním trhu, funguje v něm obvykle tzv. A&R74 oddělení, které sleduje současný hudební trh, vyhledává nové talenty a rozhoduje o vhodnosti a prodejním potenciálu repertoáru umělce. Cena Existují tři metody určování cen produktů – nákladová, poptávková a metoda určování cen na základě konkurence. Distribuční cesty Viz předchozí kapitoly Distribuce fyzických nosičů a Distribuce digitálních nosičů. Propagace Způsoby propagace hudebních produktů jsou variabilní a vyţadují velkou kreativitu. Více o tomto tématu budou zmiňovat následující kapitoly.
4.11.2 Marketingový plán Marketingový plán je zásadním dokumentem pro všechny, kdo se jakkoli podílí na marketingových aktivitách jednotlivého alba. Vydavatelství sdílí svůj marketingový plán se všemi interními i partnery (distributoři, rádia aj.), aby informovali o nadcházejících procesech a zároveň indikovali závaţnost celé produkce.75
Marketingový plán k vydání alba by měl obsahovat: - jméno projektu a jeho autora, - datum vydání,
74 Arist & Repertoire 75 MACY, Amy, Clyde ROLSTON, Paul ALLEN a Thomas W. HUTCHISON. Record label marketing: how music companies brand and market artists in the digital era. Third edition. London: Focal Press, 2016, ISBN 9780415715157. 46
- cenu a data oznámení slev, - přehled a krátký ţivotopis, - konfigurace a iniciovaná kvantita nákladu, - výběrové a tabulkové číslo, - marketingové cíle, - cílový trh. Informace k propagaci: - jména a data vydání jednotlivých singlů, - časový rozvrh propagace, - seznam propagačních aktivit. Informace pro publicisty: - informační materiály, - cílová média, - specifické cíle (interview, recenze, vystoupení). Informace k reklamě: - potřebné materiály, - cílová média a koordinace s maloobchodníky - časové rozvrţení reklam. Informace k prodeji: - prognózy o stavu prodeje, - specifikace propagace pro různé cílové skupiny - materiály POP (Point Of Purchase) – cokoliv, co napomáhá usnadnit prodej v bodě samotného nákupu zákazníka (hudební ukázka, katalog,…) Informace o videu: - produkční informace, - informace o distribuci a propagaci, - plán propagace skrze nová média a internet, - podporující fanouškovská základna (tzv. street teams), - vazba na další produkty/organizace v rámci propagace a ţivotního stylu, - podpora turné, 47
- data ţivých vystoupení, - mezinárodní marketing, - umělcovy kontaktní informace (kontakt na manaţera, publicistu aj.), - komplexní časové rozvrţení, - rozpočet (ten není zahrnut v mediálním plánu určeném pro zainteresované strany). - 4.12 Média
Komunikace s médii patří u hudebních vydavatelství k jedné k nejzásadnějších aktivit. Aby album získalo svého zákazníka, je nutné vyuţít všech moţných kanálů k jeho informování. Pokud hudební společnosti nedisponují vlastní databází kontaktů, často přistupuje ke spolupráci s publicisty či agenturou, která zajišťuje komunikaci s médii. V současné době lze hudební produkty a umělce propagovat skrze tyto kanály:
- Rádio - Video - TV - Sociální média - Reklama - Publicistika
48
4.12.1 Živá vystoupení „Hudba se postupně stává stejnou položkou jako tekoucí voda nebo elektřina. Využijte toho, co vám těchto posledních pár let nabízí, protože takhle už to dlouho pokračovat nebude. Buďte připraveni na to, že živá vystoupení budou tím jediným, co pro účely podnikání s hudbou zůstane.76 David Bowie, New York Times 2002
Hudební vydavatelství by se ve vlastním zájmu měly zapříčiňovat o co největší koncertní aktivitu svých umělců. Kvalitní ţivá vystoupení jsou jedním z nejefektivnějších marketingových a distribučních kanálů. V některých případech (zejména u větších firem) jsou vydavatelství zároveň i agenturou a vlastní alba podporují realizací turné. Výtěţek z turné pak z části připadne vydavatelství, coţ je součástí 360 stupňové dohody.
U menších firem se pak přistupuje k různým partnerstvím s hudebními agenturami. Komunikace s agenturou či s oddělením připravující turné je velmi důleţitým aspektem v chodu celého procesu. Na datu turné závisí datum vydání abla a závislosti na něm plánování veškerých výrobních, distribučních a marketingových činností.77
4.12.2 Branding V celém procesu je velmi důleţitý tzv. branding neboli budování značky. Vydavatelství má zajišťovat nejen kvalitní obraz firmy jako takové, ale i značku prezentující jednotlivé umělce vystupující na veřejnosti. To zahrnuje poloţky jako vzhled webových stránek, výtvarné pojetí alba a dokonce i vizáţ a vystupování umělce. Dále pak vzhled loga, fonty, vzhled reklamních produktů a jiných
76 PARELES, Jon. David Bowie, 21st-Century Entrepreneur. New York Times [online]. 9/6/2002 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2002/06/09/arts/david-bowie-21st-century- entrepreneur.html
77 MACY, Amy, Clyde ROLSTON, Paul ALLEN a Thomas W. HUTCHISON. Record label marketing: how music companies brand and market artists in the digital era. Third edition. London: Focal Press, 2016, ISBN 9780415715157. 49 propagačních materiálů, působení ţivých vystoupení, videí a mnoho dalšího. To vše můţe vydavatelství řídit a ovlivňovat.
4.13 Zákaznický servis
V momentě, kdy je produkt vyroben a distribuován, nastává doba prodeje s ní zodpovědnost za spokojenost zákazníka. Firma musí být připravená na případy reklamace, problémy s nákupem či různé dotazy týkající se produktu či sluţby.
Zároveň by se měla firma snaţit o vybudování dlouhodobého vztahu se zákazníky, aby si zajistila jejich věrnost a pozitivní doporučení. Proto by měl být kladen velký důraz na důvěru, kvalitní sluţby a co nejefektivnější komunikaci.78
Autoři Plank, Reid a Pullins79 důvěru zákazníka rozdělili do třech dimenzí, a sice jako důvěru k prodejnímu asistentovi, k produktu a k podniku jako takovému.
Spáčil jmenuje čtyři základní principy, které bychom měli nalézt v kontextu dobré péče o zákazníky. Jsou jimi:
- otevřenost – ta by měla být zaloţená na efektivním sdílení informací o detailech a průběhu obchodního procesu, - proaktivita – v případě vyskytne-li se jakákoli věc mezi objednavatelem a dodavatelem, měl by se dodavatel na zákazníka obrátit jako první, - férovost – jedná se o dodrţení zásady, ţe i přesto, ţe bude mít dodavatel příleţitost k vytěţení nadstandartního zisku ze zákazníka, nebude ji v ţádném případě zneuţívat, - znalost zákazníka – důleţitost znát nakupující subjekt, a to jak po jednotlivcích, tak po segmentech i mikrosegmentech.80
79 PLANK, Richard, REID, David a PULLINS, Bolman Elen. Perceived Trust in Business-ToBusiness Sales: A New Measure. Journal of Personal Selling & Sales Management [online]. 1999. roč. 19, č. 3 [vid. 2017-04-02]. ISSN 0885-3134. Dostupný z: http://eds.a.ebscohost.com/eds/detail/detail?vid=1&sid=0eb56ac0-ecb9-4c29-bd47- 4c59d6f5b1a1%40sessionmgr4008&hid=4213&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbG l2ZSZzY29wZT1zaXRl#AN=2352142&db=bth 80 SPÁČIL, Aleš. Péče o zákazníky: co od nás zákazník očekává a jak dosáhnout jeho spokojenosti. Praha: Grada, c2003. Poradce pro praxi. ISBN 80-247-0514-1, str.18. 50
Neméně důleţitým aspektem kvalitní komunikace se zákazníkem je volba personálu, který bude s koncovým uţivatelem produktu jednat. Tato osoba by měla disponovat potřebnými dovednostmi, znalostmi a charakterovými vlastnostmi. Protoţe se jedná o poněkud stresující a energicky náročná činnost, je vhodné tuto pozici, je-li to moţné personálně obměňovat.
Cílem správné péče o zákazníky je udrţení jejich věrnosti firmě a moţnost jejich dalšího nákupu. Spáčil jmenuje několik důvodů nespokojenosti zákazníka. Jsou jimi:
- vysoké ceny, - špatný servis, - špatná nabídka produktů, - špatná flexibilita, - nesplněné sliby.81 Nejsou-li některé z těchto poloţek podchyceny, zákazník zpravidla od firmy odchází a hledá stejný produkt u konkurenční firmy. O to, aby byl zákazník průběţně informován o nových produktech a moţnostech sluţeb se pak stará marketingové oddělení firmy.
81 SPÁČIL, Aleš. Péče o zákazníky: co od nás zákazník očekává a jak dosáhnout jeho spokojenosti. Praha: Grada, c2003. Poradce pro praxi. ISBN 80-247-0514-1, str.25.
51
5 Shrnutí teoretické části
Teoretická část této práce v kapitolách 1-2 vysvětluje pojmy hudební vydavatelství a procesní management, a blíţe specifikuje oblasti zkoumání práce. Kapitola 3 přibliţuje koncept, historii a formy produktu hudebního vydavatelství, jeţ je předmětem podněcujícím existenci těchto druhů firem.
Od kapitoly 4 se text věnuje samotnému procesu odehrávajícímu se v malých hudebních vydavatelstvích. Od vzniku díla přes produkci, výrobu, distribuci a marketingové aktivity, aţ k prodeji a následný zákaznický servis, dělí majitele a zaměstnance těchto vydavatelství dlouhá cesta.
K úspěšnému splnění cílů těchto typů společnosti je nutné projít všemi fázemi procesu. Kapitoly 4.1 – 4.12 jsou obecným popisem prováděných akcí, které musí proběhnout při realizaci kaţdého projektu uskutečňovaném hudebními vydavatelstvími. Jednotlivé aktivity procesu vyţadují zodpovědnou práci profesionálů v daných odvětvích a jejich správnou vzájemnou komunikaci pro snadnou návaznost činností. Teoretická část můţe fungovat jako jakýsi návod či souhrn rad k efektivnímu řízení malého hudebního vydavatelství.
52
6 Případová studie Heartcore Records 6.1 Popis společnosti Heartcore Records
Heartcore Records je nezávislé hudební vydavatelství zaloţeno v roce 2016 významným jazzovým umělcem Kurtem Rosenwinkelem. Jedná se o typ organizace GmbH (Gesellschaft mit beschränkter Haftung neboli Společnost s ručením omezeným) sídlící v Berlíně.
Rosenwinkelovou vizí je podpořit hudební tvorbu vysoké kvality, a to bez ohledu na původ či ţánr. Důleţitým aspektem umělcovy práce by měla být otevřenost, upřímnost a kompletní odevzdanost kreativnímu procesu. Tento proces tvorby by současně neměl být ovlivňován třetí stranou. Vydavatelství chce zároveň svou činností působit pozitivně na společnost, a to poukazováním na diskutovaná témata jako jsou rovnost, humanita a pomoc druhému. Jeho cílem je pouţívat hudbu jakoţto nástroj k propojení etnických skupin a přispívat ke zlepšení kvality ţivotních podmínek sociálně slabších skupin.
Firma má na seznamu svých produktů kompaktní, vinylové a digitální desky, vedlejšími produkty jsou pak videoklipy a reklamní předměty. Své první album Caipi vydavatelství představilo na začátku roku 2017 ve spolupráci s partnerskou hudební značkou RAZDAZ Recordz, vydavatelstvím renomovaného kontrabasisty Avishaie Cohena. Dále navazuje partnerství s dalšími kreativními organizacemi, jako jsou vydavatelství Song Xjazz v Japonsku, Sunnyside Records v USA a další. Za zmínku stojí rovněţ finanční příspěvek známého hudebníka Erica Claptona, který je velkým podporovatelem Kurta Rosenwinkela a potaţmo i vize Heartcore Records.82
82 HEARTCORE RECORDS. About Heartcore Records [online]. 2016 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://heartcore-records.com/
53
6.2 Struktura společnosti
Heartcore Records by se co do počtu svých zaměstnanců řadila do kategorie malých podniků či mikrospolečností. Zakladatelem, výkonným ředitelem a uměleckým dramaturgem vydavatelství je významný jazzový skladatel a instrumentalista Kurt Rosenwinkel. Jemu přímo podřízená je Michaela Bóková, která působí ve funkci projektové manaţerky a asistentky výkonného ředitele. Dále ve společnosti spolupracují Gunnar Gentzsch, který zajišťuje veškerou administrativu a dílčí manaţerské úkony a Thomas Antonic, který dobrovolně vypomáhá s tvorbou různých textových dokumentů a propagačních materiálů.
Kurt Rosenwinkel (výkonný ředitel aumělecký vedoucí)
MichaelaBóková Gunnar Gentzsch (projektová (administrace amanagement) manažerkaaasistentkaředitele)
Thomas Antonic (dobrovolník)
Obrázek č. 4 – Struktura společnosti Heartore Records (vlastní zpracování)
Pro další činnosti, které jsou nezbytné k úspěšně zvládnutým cílům firmy, jsou pak podle potřeby vyuţívány sluţby externích zaměstnanců a firem, které se mohou podílet na distribuci, výrobě i propagaci produktu.
54
6.3 Výčet procesů v Heartcore Records
Kaţdý výrobek musí od své předprojektové aţ po poprojektovou fázi projít několika stádii. Úspěšnému dosaţení finálního stádia produktu předchází splnění jednotlivých aktivit, které lze rozdělit na dvě fáze – výrobu a prodej.
Není pravidlem, ţe na sebe jednotlivé aktivity musí nutně navazovat v časové posloupnosti a mohou být tedy započaty paralelně či v jiném stádiu projektu. Většina je však na sobě vzájemně závislá, tedy ţe uskutečnění jedné aktivity nelze započít před dokončením té předcházející.
Zpravidla je však posloupnost těchto aktivit následující (viz Obrázek č. 5):
Nezbytné pro výrobu
Kreativní potřeba umělce - vznik Tvorba rozpočtu Tvorba smlouvy Produkce - mix hudebního materiálu
Grafická Tvorba grafiky Výroba fyzického Mastering/Metadata úprava/obsah (Artwork) nosiče bookletu
Zajištění autorských Distribuce fyzických Distribuce digitálních Propagace, Zajištění práv nosičů souborů recenzí
Zákaznický servis Vyhodnocení
Nezbytné pro prodej
Obrázek č. 5 – Výčet procesů u individuálního produktu Heartcore Records
55
6.4 Metodologie projektového řízení SIPOC a RACI
Pro zefektivnění průběhu procesů a činností hudebního vydavatelství Heartcore Records autorka zvolila dvě metodologie vyuţívané při projektovém řízení firem. V následujících kapitolách budou obecně popsány a aplikovány na prostředí zmiňovaného vydavatelství.
6.4.1 SIPOC
SIPOC je chronologické zobrazení nejvýznamnějších kroků, událostí nebo operací v procesu. Poskytuje základ pro definování procesu ve zjednodušené vizuální podobě. Dává zjednodušený pohled na celkový proces. Zkratka SIPOC představuje anglické výrazy pro dodavatele, vstupy, proces, výstupy a zákazníky. Na levé straně tabulky jsou ve vzájemném vztahu vyjmenovány vstupy a jejich dodavatelé, na straně pravé výstupy a jejich cíloví zákazníci. Tato dvě křídla jsou rozdělena samotným procesem, jehoţ kroky jsou pod sebou chronologicky pojmenovány.83 Vytvoření této analýzy má napomoci k nadhledu nad procesy, k ujasnění si výstupních a vstupních proměnných v procesech a ke snadnějšímu hledání úspor. Metoda SIPOC identifikuje, která místa v procesu je nutno zlepšovat a je vhodná k navrhování procesů jednorázového charakteru. Zároveň můţe firmě napomoci díky pohledu na proces z vyšší úrovně definovat hranice procesu a jeho počáteční a konečný krok a určit moment, kdy by mělo v procesu docházet ke sběru dat. 84
6.4.2 Analýza SIPOC pro výrobu a prodej alb vydavatelství Heartcore Records
Analýza SIPOC pro vydání alba v rámci vydavatelství Heartcore Records (viz Tabulka č. 4) definuje hlavní cíl firmy jako vydání a prodej alba. Tento hlavní cíl se pak rozpadá do třinácti aktivit, jejichţ splněním má být dosaţeno úspěšného výsledku.
83KUČERÁK, Dušan. Model procesu SIPOC [online]. 1/3/2007 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.ipaczech.cz/cz/ipa-slovnik/model-procesu-sipoc 84KUČERÁK, Dušan. Model procesu SIPOC [online]. 1/3/2007 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.ipaczech.cz/cz/ipa-slovnik/model-procesu-sipoc 56
Levá strana tabulky vyjmenovává potřebné vstupy a jejich dodavatele, jimiţ jsou v případě firmy Heartcore Records její pracovníci a různí externí dodavatelé, jako například webmasteři, tvůrci grafiky a videí, agenti či publicisté. Na pravé straně jsou vypsány všechny výstupy z prováděných aktivit a zákazníci, kteří si danou aktivitu objednávají a následně jsou příjemci jejího výsledku.
Analýza je prospěšná zejména pro plánování a následnou realizaci vydání hudebního alba a pro uvědomění si vztahů mezi dodavateli, zákazníky a firmou. Právě tvorba těchto druhů analýz vede k uvědomování si důleţitých aspektů procesu, které mohou výrazně napomoci jeho průběhu a kvalitě finálního výsledku.
Suppliers Inputs Process Outputs Customers Dodavatelé Vstupy Proces Výstupy Zákazníci
Heartcore Pracovní Vydání Fyzické Zákazníci Heartcore Records zázemí a prodej album Records, - kancelář alba Heartcor (CD, LP) Rádia a jiná média - nahrávací e Records studio Heartcore Komunikační 1. Výběr Digitální Zákazníci Heartcore Records technologie umělce album Records, - PC Streamovací sluţby - telefon - datové uloţiště Webmasteři Webové 2. Mediální Heartcore Records, stránky Tvorba rozpočt výstupy Potenciální u zákazníci Heartcore Records Výtvarný Výtvarný 3. Uzavření Prodejní Heartcore Records umělec/grafi návrh alba smlouvy doukmenta k ce Videotvůrci Video technol 4. Produkce – Hudební Heartcore Records, ogie Nahrávání/Mix videa Potenciální zákazníci Heartcore Records Publicisté, Kontakty 5. Mastering Webové Heartocore Records PR agenti na média stránky 57
Marketingov Marketingový 6. Brand Umělec é odděelní plán Tvorba výtvar umělce firmy ného návrhu 7. Grafická Smlouva Umělec/Firma úprava 8. Ţivá Posluchači/zákazníc Výroba fyzick vystoupení í firmy ého nosiče 9. Zajištění autorských práv 10. Distribuce fyzických nosičů 11. Distribuce digitálních souborů 12. Marketingový plán 13. Ţivá vystoupení
Tabulka č. 4 – Metoda SIPOC aplikovaná na Heartcore Records
58
6.4.3 RACI neboli Matice odpovědností
Matice odpovědností je metoda pouţívaná pro přiřazení a zobrazení odpovědností jednotlivých pracovníků v organizaci. Jak název napovídá, jednotliví pracovníci jsou ke konkrétním úkolům přiřazováni prostřednictvím matice, přičemţ jejich jména bývají zpravidla uváděni ve sloupcích a úkoly v jednotlivých řádcích.85 Jedná se v podstatě o klasický vývojový diagram doplněný o vstupy do jednotlivých operací a podíl zodpovědnosti jednotlivých pracovníků nebo pracovišť na procesu a výstupy z operací. Zkratka RACI vychází z anglických slov – responsible (R), acountable (A), consulted (C) a informed (I). V češtině jsou tyto termíny překládány jako úlohy osob, které činnosti provádí (P), zodpovídají za ně (Z), konzultují je (K) nebo o jejich průběhu mají být informováni (I). Metoda vytváří komplexní přehled o aktivitách pracovníků a zároveň můţe slouţit k jejich zpětné kontrole.86
6.4.4 Analýza RACI pro výrobu a prodej alb vydavatelství Heartcore Records
Následující tabulka znázorňuje metodu RACI aplikovanou na chod organizace Heartcore Records. Procesů se účastní čtyři pracovníci, jimţ byly přiděleny následující zkratky:
EX – Externí firma AR – Artist & Repertoire manaţer (Kurt Rosenwinkel) AD – Administrativa (Gunnar Gentzsch) MA – Manaţer (Michaela Bóková) UM – Umělec
85 MÁCHAL, Pavel, Martina ONDROUCHOVÁ, Lucie DOLINOVÁ a Stanislav MICHELFEIT. Projektové řízení: příklady z praxe. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. s.22 ISBN 978-80- 7509-330-1. 86 MÁCHAL, Pavel, MartinaONDROUCHOVÁ, Lucie DOLINOVÁ aStanislav MICHELFEIT. Projektové řízení: příklady z praxe. Brno: Mendelovauniverzitav Brně, 2015.s.22. ISBN 978-80-7509- 330-1. 59
Kolonka „průběh procesu“ znázorňuje v devatenácti krocích chronologickou posloupnost konaných aktivit. Firmě Heartcore Records můţe stejně jako předchozí metoda SIPOC napomoci k vytváření časového plánu jednotlivých projektů a zvýšit efektivnost v zadávání, delegování a kontrole úkolů plněných pracovníky firmy. Ve sloupci „výstupy“ autorka vyjmenovává výsledné materiály, jichţ má být dosaţeno v průběhu realizace projektu. I to můţe pomoci při plánování a v plynulé návaznosti projektových aktivit jmenovaného hudebního vydavatelství.
Vstupy: Průběh procesu P Z K I Výstup Aktivita uměl Produkce hudby U AR AR MA Hudební ce M materiál Hud. materiál Kompozice aranţmá U U AR MA Část hud. + technologie a tracking hudby M M materiálu Hud. materiál Editace hudby U U AR MA Část hud. + technologie M M materiálu AR Hud. materiál Mix U U AR MA Část hud. + technologie M M materiálu AR Hud. materiál Mastering EX AR AR MA Hotový + technologie U hudební M materiál Obsah alba Výtvarný návrh alba EX M U UM Výtvarný A M AR materiál AR MA M A Výtvarný Grafická EX M U UM Tiskový návrh + obsah sazba alba a bookletu A M AR materiál AR MA M A Rozpočet + Výběr produktu AR M AR UM Šablona produ obsah M A U AR ktu A M MA M
60
A Tiskové Manufaktura EX AR AR AR Produkt M MA A Fyzické Distribuce fyzických alb M M AR AD Distribuovaný album A A A AR produkt EX D U M Digitální Distribuce digitálních alb EX M AR AR Distribuovaný album M A M MA produkt A A UM U M Internetová Údrţba internetového obch M M AR AR Udrţovaný platforma odu A A A internetový EX D obchod Hudební dílo Zajištění autorských práv A A M MA Autorská D D A práva umělce AR AR Databáze Komunikace s médii EX M AR Mediální kontaktů M A M výstupy A A U M Grafika Výroba reklamních EX M A AD Reklamní předmětů A D předměty AR U M Propagační Marketing M M AR AD Noví zákazníci materiály A A U UM U M M Výtvarný Výroba grafických M M U Grafické návrh alba materiálů A A M materiály Hudební dílo Výroba hudebního videa EX M M AD Video U A A M AR AR U
61
M Databáze Komunikace se zákazníky M M AR AD Udrţování kontaktů A A A stávajících zákazníků D zákazníků M A
Tabulka č. 5 – Metoda RACI aplikovaná na Heartcore Records
62
Diskuse
Před závěrečným shrnutím poznatků této diplomové práce je nutné přihlédnout k odlišnosti přístupů různých subjektů k organizaci či provozu malých hudebních vydavatelství, která nemají jednotnou strukturu, formu, způsob financování ani druh distribuce. Zavedení procesního managementu proto nemusí být nutně ţádoucí pro všechny firmy tohoto typu, které se vyskytují na hudebním trhu.
Jednotlivé kapitoly nabízejí pouze malý vhled do problematiky jednotlivých kroků procesu a nevyjmenovávají tedy všechny způsoby, jimiţ můţou být aktivity prováděny. V budoucnu by se mohly tyto kapitoly rozvinout do detailnějšího popisu všech procesních fází. Témata všech kapitol této práce jsou dle názoru autorky natolik informačně náročná, ţe by dokonce mohla být předmětem samostatných studií.
Při tvorbě této práce se objevovaly další otázky, které souvisí s tématem, a to například míra zásahu vydavatelství do tvorby umělce, správnost výběru a vyuţívání distribučních sluţeb či správný postup při získávání financí. Všechny tyto otázky by mohly být budoucím předmětem zájmu autorky či jiných takto profesně zaměřených osob.
63
Závěr
Práce Procesní management malých hudebních vydavatelství je přínosná v několika rovinách. V první řadě nabízí malý vhled do problematiky jednotlivých kroků procesu, z nichţ sice kaţdý v praxi spadá do jiného oboru, je však na místě, aby měl manaţer hudebního vydavatelství o kaţdém z nich všeobecný přehled.
Dále můţe být uţitečná pro toho, kdo buďto zvaţuje zaloţení organizace podobného charakteru, nebo kdo se jakoţto tvůrčí umělec či hudební nadšenec pokouší o nezávislé vydání hudebního alba. Autorka rovněţ zmiňuje aktuality ze současného světa hudebního průmyslu a upozorňuje na důleţitost marketingu a ţivých vystoupení umělců, jejichţ alba jsou v rámci vydavatelství publikována. Dle pouţitých zdrojů jsou totiţ ţivá vystoupení tím zásadním klíčem k úspěšnému marketingu a zároveň místem, kde můţe probíhat přímá distribuce produktů vydavatelství.
Nástrojem k poukázání na případ zavedení procesního managementu do konkrétní firmy, bylo zasazení neuspořádaného postupu práce nově vzniklé společnosti Heartcore Records do pravidel a řádu, které přináší metody procesního řízení.
Zpracování metod SIPOC a RACI, jsou pro firmu Heartcore Records velmi uţitečným přínosem v kontextu budoucího plánování, rozhodování a realizace všech činností spojených s výrobou, distribucí a propagací hudebních nahrávek. Právě díky těmto analýzám se firma můţe efektivněji rozhodovat, a představa celého procesu se díky nim stává komplexnější.
Kapitola o digitální distribuci naráţí na současný trend streamovacích sluţeb, jejichţ negativní dopad na zisky hudebního průmyslu je velmi diskutovaným tématem mezi umělci a majiteli vydavatelství. Podle dotazníkového průzkumu je zřejmé, ţe i přes negativní aspekt těchto sluţeb, se malá hudební vydavatelství snaţí dosáhnout úspěšnosti tím, ţe budou svou hudbu distribuovat skrze co největší mnoţství kanálů.
Zavedení procesního managementu do těchto typů firem můţe mít zásadní význam, a malým hudebním vydavatelstvím, která se jej rozhodnou aplikovat můţe přinést mnoho pozitivních vlivů na chod firmy, spokojenost zaměstnanců
64 a potaţmo i spokojenost zákazníků, kteří díky správné koordinaci společnosti dostanou svůj produkt ve kvalitním stavu a včas.
65
Seznam obrázků
Obrázek č.1 – Kritéria velikosti podniků Obrázek č.2 - Schéma procesu Obrázek č. 3 – Proces distribuce s distributorem jakoţto prostředníkem Obrázek č. 4 – Struktura společnosti Heartore Records Obrázek č. 5 – Výčet procesů u individuálního produktu Heartcore Records
66
Seznam tabulek
Tabulka č. 1 – Dotazník o přístupech malých hudebních vydavatelství Tabulka č. 2. – Srovnání funkčního a procesního přístupu k řízení – základní rozdíly Tabulka č. 3 – Detaily pěti vybraných sluţeb distribuujících digitální hudbu Tabulka č. 4 – Metoda SIPOC aplikovaná na Heartcore Records Tabulka č. 5 – Metoda RACI aplikovaná na Heartcore Records
67
Seznam zdrojů
AMUSE. Amuse - Why It's Free [online]. [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://thttps://amuse.io/why-it-is-free/eproaudiofiles.com/digital-music-distribution/
BASKERVILLE, David a Tim BASKERVILLE. Music business handbook and career guide. Edition 11. Los Angeles: SAGE, 2017. ISBN 978-1-5063-0953-8.
Cambridge Dictionary: Record Label [online]. [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/record-label
ČERNÝ, Michal. Crowdfunding jako cesta k realizaci projektů [online]. 7. 3. 2012 [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: https:/www.lupa.cz/clanky/crowdfunding-jako-cesta- k-realizaci-projektu
EVANS, Mike. Vinyl: umění výroby desek. Přeloţil Michael TALIÁN. Praha: Slovart, 2016. ISBN 978-80-7529-126-4.
Evropská unie. Uživatelská příručka k definici malých a středních podniků. Evropská komise, 2015. ISBN ISBN 978-92-79-45310-6.
GRASSEOVÁ, Monika, Radek DUBEC a Roman HORÁK. Procesní řízení ve veřejném sektoru: teoretická východiska a praktické příklady. Brno: Computer Press, 2008, str. 5 ISBN 978-80-251-1987-7.
HEARTCORE RECORDS. About Heartcore Records [online]. 2016 [cit. 2018-05- 06]. Dostupné z: https://heartcore-records.com/
HERSTAND, Ari. CD BABY, TUNECORE, DISTROKID, AWAL, DITTO...WHO IS THE BEST DIGITAL DISTRIBUTION COMPANY FOR MUSIC [online]. 29/8/2017 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://aristake.com/post/cd-baby-tunecore-ditto- mondotunes-zimbalam
How Long Does It Take To Master A Song? [online]. [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://cdmusicmastering.com/how-long-does-it-take-to-master-a-song.html
HOW TO SECURE FUNDING FOR MUSICIANS AND RECORD LABELS. In: DITTO MUSIC [online]. 29/7/2017 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.dittomusic.com/blog/funding-for-musicians-and-record-labels
Intergram [online]. [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://www.intergram.cz/cs/isrc/ 68
ISRC v praxi [online]. 15/3/2015 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://www.sai.cz/covastrapi/isrc_v_praxi/
ISRC [online]. [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://www.musikindustrie.de/isrc
Kategorie:Hudební nosiče. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Hudebn%C3%AD_nosi%C4%8De
KOTLER, Philip a Gary ARMSTRONG. Principles of marketing. 14th ed. Harlow: Pearson, c2012. s.28-29.ISBN 978-0-273-75243-1.
KUČERÁK, Dušan. Model procesu SIPOC [online]. 1/3/2007 [cit. 2018-05-06] Dostupné z: https://www.ipaczech.cz/cz/ipa-slovnik/model-procesu-sipoc
KULKA, Jiří. Psychologie umění. Praha: Grada, 2008. Psyché. ISBN 978-80-247- 2329-7.
LEVIATAN, Yoni. Making Music: The 6 Stages of Music Production [online]. 27/7/2017 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.waves.com/six-stages-of- music-production
LINDVALL, Helienne. Warner buys Parlophone: why didn't artists and indies put up a fight?. The Guardian [online]. 15/2/2013 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/media/2013/feb/15/warner-parlophone-artists-indies
MÁCHAL, Pavel, Martina ONDROUCHOVÁ, Lucie DOLINOVÁ a Stanislav MICHELFEIT. Projektové řízení: příklady z praxe. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. ISBN 978-80-7509-330-1.
MACY, Amy, Clyde ROLSTON, Paul ALLEN a Thomas W. HUTCHISON. Record label marketing: how music companies brand and market artists in the digital era. Third edition. London: Focal Press, 2016, s. 19. ISBN 9780415715157.
MACY, Amy, Clyde ROLSTON, Paul ALLEN a Thomas W. HUTCHISON. Record label marketing: how music companies brand and market artists in the digital era. Third edition. London: Focal Press, 2016. ISBN 9780415715157
MATOUŠEK, Daniel. Digitální distribuce hudby [online]. Brno, 2012 [cit. 2018-05- 06]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/217426/ff_m/Digitalni_distribuce_hudby.pdf. Magisterská diplomová práce. MUNI.
69
MCDONALD, Heather. How Indie Record Labels Work [online]. 1/4/2017 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.thebalance.com/signing-with-an-indie-label- 2460744
MCDONALD, Heather. Learn How 360 Record Deals Work in the Music Industry [online]. April 27, 2018 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.thebalancecareers.com/how-360-deals-in-the-music-industry-work- 2460343
MCDONALD, Heather. Music Industry Manufacturing and Distribution Deals [online]. April 7, 2017 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.thebalancecareers.com/music-industry-manufacturing-and-distribution- deals-2460502
MCDONALD, Heather. The Big Three Record Labels [online]. 13/11/2017 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.thebalancecareers.com/big-three-record- labels-2460743
MICHAEL, David. Record Labels: Major vs. Indie [online]. 16/11/2012 [cit. 2018- 05-06]. Dostupné z: http://www.xnilorecords.com/record-labels-major-vs-indie/
Nielsen Soundscan, 2008
Oxford Dictionary: Record Label [online]. [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/record-label
PACK, Brad. The Complete Guide to Digital Music Distribution [online]. 21/10/2017 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://theproaudiofiles.com/digital- music-distribution/
PARELES, Jon. David Bowie, 21st-Century Entrepreneur. New York Times [online]. 9/6/2002 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2002/06/09/arts/david-bowie-21st-century- entrepreneur.html
PIGEONS. 25 Independent Record Labels You Should Know [online]. 13/2/2013 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://pigeonsandplanes.com/in-depth/2013/02/best- independent-record-labels/
PLANK, Richard, REID, David a PULLINS, Bolman Elen. Perceived Trust in Business-ToBusiness Sales: A New Measure. Journal of Personal Selling & Sales Management [online]. 1999. roč. 19, č. 3 [vid. 2017-04-02]. ISSN 0885-3134. 70
Dostupný z: http://eds.a.ebscohost.com/eds/detail/detail?vid=1&sid=0eb56ac0-ecb9- 4c29-bd47- 4c59d6f5b1a1%40sessionmgr4008&hid=4213&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZ HMtbG l2ZSZzY29wZT1zaXRl#AN=2352142&db=bth
Potřebuji čárový kód na obalu CD? [online]. 22. 3. 2012 [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: https://www.azcd.cz/blog/potrebuji-carovy-kod-na-cd/
RESNIKOFF, Paul. Study: Spotify Is Detrimental to Music Purchasing. Digital Music News [online]. 15/11/2011 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.digitalmusicnews.com/2011/11/15/cannibal/
ROLÍNEK, Ladislav. Procesní management: vybrané aspekty. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta, 2008. ISBN 978-80-7394- 148-2.
SAX, David. The revenge of analog: real things and why they matter. New York: PublicAffairs, 2016. ISBN 9781610395717.
SCELTON, Eric. Why Cover Art Is More Important Than Ever [online]. 20/4/2017 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://pigeonsandplanes.com/in- depth/2017/04/should-we-still-care-about-cover-art
SLABÝ, Vojtěch. Vývoj zaznamenávání zvuku a záznamových médií po současnost [The history of sound recording and storage media to the present]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manaţerství a jevištní technologie, 2012. 70 s. Vedoucí práce Mgr. Radomír Kos.
SPÁČIL, Aleš. Péče o zákazníky: co od nás zákazník očekává a jak dosáhnout jeho spokojenosti. Praha: Grada, c2003. Poradce pro praxi. ISBN 80-247-0514-1, str.18.
ŠIMONOVÁ, Stanislava. Procesní řízení. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2014. ISBN 978-80-7395-766-7. str 8
ŠMÍDA, Filip. Zavádění a rozvoj procesního řízení ve firmě. Praha: Grada, 2007. Management v informační společnosti. ISBN 978-80-247-1679-4. str.30
TŮMA, Ing. Miroslav , Ph.D. Jak zavést procesní organizaci podniku [online]. 10/2003 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.systemonline.cz/clanky/jak- zavest-procesni-organizaci-podniku.htm 71
URBAN, Jan. Hudební dílo a jeho ochrana z pohledu autorského práva [online]. 9/9/2015 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/hudebni- dilo-a-jeho-ochrana-z-pohledu-autorskeho-prava-98933.html
URBAN, Ondřej. Mastering zvukových nahrávek [online]. 2016, , 1-28 [cit. 2018-05- 06]. Dostupné z: http://docplayer.cz/12834253-Mastering-zvukovych-nahravek.html
WONG, Jeremy. Music Industry Manufacturing and Distribution Deals [online]. April 27, 2018 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://www.websitebuilderexpert.com/how-to-build-an-online-store/
72