Psychologické Momentum V Tenisovém Utkání Psychological
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova Univerzita Filozofická fakulta Psychologie Diplomová práce Psychologické momentum v tenisovém utkání Psychological momentum in a tennis match Vedoucí práce: PhDr. Pavel Humpolíček, Ph.D. Autor práce: Tomáš Schromm Brno, 2018 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ……..………………………………………….. Podpis autora práce Psychologické momentum v tenisovém utkání Anotace Diplomová práce nazvaná Psychologické momentum v tenisovém utkání zkoumala vliv psychologického momenta na výsledek soutěžního utkání tenisových profesionálů. Rozsáhlá statistická analýza ženských a mužských tenisových utkání hraných na dva vítězné sety poukázala na to, že v ženských kláních při výskytu neproměněného mečbolu v průběhu druhého setu vyhrává rozhodující set tenisová hráčka, které se mečbol podařilo odvrátit (58,5%). Dále se projevilo, že mužští tenisoví hráči, jež dokáží po prohraném prvním setu získat druhý set tím, že v něm odvrátí alespoň dvou gamový deficit nebo šanci soupeře dopodávat utkání do vítězného konce, se stávájí vítězi i rozhodujícího setu (59,2%). Tyto výsledky statisticky signifikantně prokázaly vliv psychologického momenta na výsledek tenisového utkání. Klíčová slova: profesionální tenis, sportovní psychologie, psychologie tenisu, psychologické momentum, body zvratu, promarněné příležitosti Psychological momentum in a tennis match Abstract The study named Psychological momentum in a tennis match investigated the impact of the psychological momentum on the outcome of professional tennis matches. Extensive statistical analysis of women´s and men´s best-of-three tennis matches showed that a recovery from a match point in the second set followed by winning of that set leads to victory of the deciding set in women´s tennis clashes (58,5%). Furthermore, recovery from being the first set down and at least two games down in the second set or recovery from opponent´s serving for the match situation in the second set followed by winning of that set leads to victory of the deciding set in men´s tennis matches (59.2%). These results statistically significantly demonstrated the effect of the psychological momentum on the outcome of the tennis match. Key words: professional tennis, sport psychology, psychology of tennis, psychological momentum, turning points, missing opportunities Věnování „Pro celou sportovní rodinu a specialně pro mého tátu, který mě ke sportu přivedl.“ Poděkování „Rád bych poděkoval vedoucímu této diplomové práce PhDr. Pavlovi Humpolíčkovi, Ph.D., za jeho cenné rady a čas, které mi věnoval při řešení dané problematiky. Mé diky patří také všem mým kolegům a kamarádům, jež mi pomohli zprostředkovat potřebnou literaturu pro vznik této práce nebo kteří mi vypomohli se sběrem dat pro účely této studie. Poděkování patří v neposlední řadě mým rodičům a prarodičům za jejich podporu při studiu a tvorbě diplomové práce.“ Obsah 1 ÚVOD 11 1. 1 PSYCHOLOGICKÉ MOMENTUM 13 1. 1. 1 DOSAVADNÍ VÝZKUM 14 1. 1. 2 DEFINICE 15 1. 1. 3 POLARITA 16 1. 1. 4 DOSAŽENÍ A POZBYTÍ 17 1. 1. 5 VLIVY PSYCHOLOGICKÉHO MOMENTA 18 1. 1. 5. 1 NA EMOCE 19 1. 1. 5. 2 NA KOGNICI 20 1. 1. 5. 3 NA FYZIOLOGII 21 1. 1. 5. 4 NA CHOVÁNÍ SPORTOVCE 21 1. 1. 5. 5 NA UČENÍ A ZKUŠENOST 22 1. 1. 5. 6 NA VÝSLEDEK SPORTOVNÍHO UTKÁNÍ 22 1. 1. 5. 7 NA POHLAVÍ 23 1. 1. 6 DOBA TRVÁNÍ 24 1. 1. 7 INTENZITA 25 1. 1. 8 PSYCHOLOGICKÉ MODELY PSYCHOLOGICKÉHO MOMENTA 26 1. 1. 9 ASPEKTY POZITIVNÍHO PSYCHOLOGICKÉHO MOMENTA 30 1. 1. 10 ASPEKTY NEGATIVNÍHO PSYCHOLOGICKÉHO MOMENTA 31 1. 2 PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY TENISOVÉHO UTKÁNÍ 33 1. 2. 1 MOTIVACE PROFESIONÁLNÍHO TENISOVÉHO HRÁČE 34 1. 2. 2 PŘÍPRAVA TENISOVÉHO HRÁČE NA TENISOVÉ UTKÁNÍ 36 1. 2. 2. 1 TECHNICKÁ PŘÍPRAVA 36 1. 2. 2. 2 KONDIČNÍ PŘÍPRAVA 37 1. 2. 2. 3 VÝŽIVA 38 1. 2. 2. 4 TAKTICKÁ PŘÍPRAVA 39 1. 2. 2. 5 PSYCHOLOGICKÁ PŘÍPRAVA 40 1. 2. 3 PSYCHOLOGIE TENISOVÉHO UTKÁNÍ 44 1. 2. 3. 1 VÝHRA/PROHRA SETU 45 1. 2. 3. 2 PODÁNÍ 46 1. 2. 3. 3 STARTOVACÍ POŘADÍ 47 1. 2. 3. 4 DÉLKA TENISOVÉHO UTKÁNÍ 48 1. 2. 3. 5 „BIG POINT“ 50 1. 2. 3. 6 „EFEKT VÍTĚZSTVÍ“ 51 1. 3 PSYCHOLOGICKÉ MOMENTUM V TENISE 53 1. 3. 1 OSOBNOSTNÍ FAKTORY 54 1. 3. 2 TAKTICKÉ FAKTORY 57 1. 3. 3 TECHNICKÉ DOVEDNOSTI 58 1. 3. 4 FYZICKÁ KONDICE 59 1. 3. 5 TRENÉRSKÉ FAKTORY 60 1. 3. 6 TENISOVÝ SYSTÉM SKÓROVÁNÍ 61 1. 3. 7 „TURNING POINTS“ 62 1. 3. 8 „EFEKT VÍTĚZSTVÍ“ 64 1. 3. 9 PĚT STÁDII PSYCHOLOGICKÉHO MOMENTA 65 1. 3. 9. 1 VELMI SILNÉ POZITIVNÍ 65 1. 3. 9. 2 POZITIVNÍ 66 1. 3. 9. 3 NEUTRÁLNÍ 68 1. 3. 9. 4 NEGATIVNÍ 69 1. 3. 9. 5 VELMI SILNÉ NEGATIVNÍ 71 2 HYPOTÉZY 72 2. 1 HYPOTÉZA Č. 1 74 2. 2 HYPOTÉZA Č. 2 77 2. 3 HYPOTÉZA Č. 3 79 2. 4 HYPOTÉZA Č. 4 80 3 DATA A PROMĚNNÉ 81 3. 1 DATA 81 3. 2 PROMĚNNÉ 82 3. 2. 1 KÓDOVÁNÍ PROMĚNNÝCH NAPŘÍČ HYPOTÉZAMI 86 4 VÝSLEDKY 88 4. 1 HYPOTÉZA Č. 1A 91 4. 2 HYPOTÉZA Č. 1B 93 4. 3 HYPOTÉZA Č. 2A 95 4. 4 HYPOTÉZA Č. 2B 97 4. 5 HYPOTÉZA Č. 3 99 4. 6 HYPOTÉZA Č. 4 102 5 DISKUZE 105 5. 1 STATISTICKÁ SÍLA ZKOUMANÝCH DAT 105 5. 2 STRUKTURA ŽENSKÉHO A MUŽSKÉHO TENISU 112 5. 3 INTERVENUJÍCÍ PROMĚNNÉ 107 5. 4 DISKUTABILNÍ OPERACIALNÍ 109 6 ZÁVĚR 112 7 LITERATURA 116 8 PŘÍLOHY 135 1 Úvod Pohyb hrál při evoluci člověka nesmírně důležitou roli a psychomotorická jedinečnost rodu Homo byla jedním z klíčových faktorů, který přispěl k dnešnímu dominantnímu postavení člověka v živočišné říši na planetě Zemi (Hamilton, 1964). Motorika člověka v průběhu evoluce slouží stále více a více nejen k čistě adaptačním procesům ale i k dalším činnostem jako jsou například psaní, hra, rituály nebo sport (Olivová, 1989). Význam pohybu je pro člověka markantní. Je to právě pohyb, díky němuž člověk vykonává svou existenci, projevuje se, dosahuje svých cílů, užívá si života. I proto je psychologie sportu, která vychází ze základních postulátů psychologie hry, důležitým odvětvím ke zkoumání a to nejen v oblasti psychologie (Slepička et al., 2009). Psychologický význam hry je zejména atraktivní psychologický prožitek spojený s jejím průběhem (Caillois, 1958). Podle Halla slouží k oživění prastarých životních zvyků jako je lov, boj, útěk (Černý, 1968). Schiller se Spencerem vidí hru jako prostředek k uvolňování přebytečné energie (Příhoda, 1974). Adler (1927) zastává postoj, že díky hře člověk projevuje úsilí pro sebeuplatnění. Sport je označení pro pohybovou aktivitu soutěžního charakteru provozovanou podle určitých pravidel, výsledky sportu jsou měřitelné, porovnatelné. Slovo sport vychází ze slova francouzského původu desport, tj. odreagování, pobavení, od povinnosti k zábavě. Historie sportu sahá podle historiků až daleko do starověku, kdy hry a soutěže běžně sloužily k výcviku tehdejších armád. Ve starověkém Řecku se fyzické sebezdokonalování stalo součástí kulturního života, a sportovní hry probíhající v osadě Olympia se staly vzorem pro dnešní moderní olympijské hry, na níž v nejrůznějších disciplínách soutěží ti nejlepší z nejlepších ve svém odvětví (Sommer, 2003). Psychologie sportu se zabývá zkoumáním vzájemných vztahů mezi sportovní činností a psychikou člověka. Mezi dnešními vědci můžeme zaznamenat mírný rozpor v aplikaci tohoto oboru, kdy jedna strana zastává myšlenku zúžení psychologie sportu pouze na soutěžní a 11 vrcholový sport. Tato strana chce pomocí psychologických prostředků dosahovat zlepšení výkonnosti sportovců a posouvat tím lidské limity. Druhá strana preferuje co nejširší zaměření, tj. psychologii sportu chápat jako všechnu srovnávací průpravnou a zábavnou motoriku zkoumanou na základě prostředků psychologické vědy a zkoumat zejména otázky, jak sport ovlivňuje psychické procesy a osobnost člověka nebo jak jsou sportovní činnosti ovlivňovány psychikou člověka (Slepička et al., 2011). I přes první pokusy definovat vztahy mezi tělesnem a duševnem, o nichž můžeme najít záznamy již ve starověku, se historie sportovní psychologie začala psát až ve druhé polovině 19. století a její hlavní rozmach nastal až po první světové válce v Německu. Sportovní psychologie ve své historii vždy patřila mezi vedlejší aplikované disciplíny, avšak s přísunem obrovských peněžních částek především od velkých sportovně zaměřených firem do sportu a vědy s ním spojenou začíná sportovní psychologie příkladně rozkvétat a její budoucnost je velmi světlá (Cole, 2012). Obraz dnešní moderní psychologie sportu stejně jako u většiny psychologických oborů byl modelován na základě učení klasiků, v psychologii sportu značnou mírou přispěli myslitelé, jako jsou například Bandura a jeho učení nápodobou (Bandura, 1973), Adler a jeho tendence po prosazení (Adler, 1927), Czikszentmihalyi a flow-fenomén (Czikszentmihalyi, 1996), Lorenz se svojí teorií agresivity (Lorenz, 1966), Seligman a jeho vliv pozitivního myšlení (Seligman, 2003) či Triplett a Zajonc, průkopníci sociální facilitace (Triplet, 1898; Zajonc, 1965). V dnešní době se psychologie sportu hojně zabývá motivací, emocemi, vnímáním, volními procesy, osobností sportovce, sportovními skupinami, ale také například sportovními diváky nebo psychologickou přípravou sportovce. Mezi nejpopulárnější témata dnes patří fenomén mental toughness, týmová chemie, vliv stravy a hormonů na sportovní výkon, sebekontrola, aplikace sportovních psychologů do „sportovního světa“ nebo například význam psychologického momenta na sportovní výkon. Sportovní psychologie má tedy velice pestré užití. Od tělesné výchovy dětí až po výkonnostní sport. Od zkoumání duševního prožívání jednotlivce až po zkoumání týmového ducha. Od mentálního koučingu až po sebepoznání své osobnosti. Přínos a poznatky sportovní psychologie v dnešní době nejvíce využívají sportovní trenéři, sportovci samotní a sportovní firmy (Tod et al., 2012). 12 1. 1 Psychologické momentum Sportovní psychologie zažívá skvělé období, je na rozmachu, ale stále se jedná teprve o začátek, stále mnoho oblastí sportovní psychologie musí být probádáno a důkladněji prozkoumáno, aby toto odvětví psychologie využilo svůj obrovský rezervoár potenciálu naplno (Tod et al., 2012). Jednou z takových oblastí psychologie sportu je tématika psychologického momenta, která podle vědců samotných zůstává stále nedostatečně prozkoumanou záležitostí (Moesch & Apitzsch, 2012). Psychologické momentum je velice populárním a široce se rozšiřujícím tématam sportovní psychologie již více jak čtvrt století.