Libavsko V Letech 1945–1960 S Přihlédnutím K Osudu Církevního Majetku POODŘÍ 3/2007

3/2007 10. ročník cena 30 Kč

ČASOPIS OBYVATEL HORNÍ ODRY

Libavsko v letech 1945–1960 s přihlédnutím k osudu církevního majetku POODŘÍ 3/2007

Vydává Společnost přátel Poodří (IČ: 64627870) ve spolupráci se ZO ČSOP Odry, ZO ČSOP Jeseník nad Odrou, Správou chráněné krajinné oblasti Poodří a Svazkem obcí Region Poodří. Redakční rada: Ing. Radim Jarošek, Ing. Petr Lelek, Lumír Kuchařík, Ing. Alena Malíková, Ing. Oldřich Usvald, Mgr. Ivan Bartoš, Jiří Zelený Adresa redakce: Výškovická 102, 700 30 Ostrava E-mail: [email protected] Grafické zpracování: Aleš Luzar Tisk: Zeman Art s. r. o., Mošnov Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR. Registrační číslo: MK ČR E 12812. Vychází 4 čísla ročně. Cena jednoho čísla: 30 Kč, předplatné: 120 Kč Objednávky předplatného na adrese redakce. X. ročník, č. 3/2007

Titulní strana obálky: Bývalý farní kostel Povýšení sv. Kříže ve Městě Libavé. Foto Jana Krejčová. Tato strana: Část hřbitova v Kozlově. S jeho úpravou a údržbou osobně začal P. Jaroslav Machač krátce po svém nástupu do velkoújezdské farnosti v roce 1990. 4. strana obálky: Mapka Vojenského újezdu Libavá.

Ceník reklamy v POODŘÍ Umístění na 3. straně obálky (černobílá) formát: A4 – 10 000 Kč, A5 – 5 000, Kč A6 – 2 500 Kč Redakce si vyhrazuje právo na odmítnutí požadavku na reklamu, úpravu ceny (např. při opakované reklamě ve více číslech apod.) resp. řešení formou protislužby (např. propagací POODŘÍ v jiném pe- riodiku).

REDAKCE DĚKUJE ZA FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK NA TISK TOHOTO ČÍSLA: • Obcím Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Hladké Životice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kunín, Petřvald, Polanka nad Odrou, Proskovice, Pustějov, městysu Suchdol nad Odrou, městu Odry • Ministerstvu životního prostředí • Všem čtenářům, kteří přispěli jakoukoliv částkou nad předplatné

STRANA 2 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960

Libavsko v letech 1945–1960 s přihlédnutím k osudu církevního majetku Jana Krejčová

Úvod Město Libavá (farní kostel Povýšení sv. Kříže, I osudy církevních objeků na Libavsku1) jsou svá- připomínaný k roku 1524, fara k roku 1528, stavba zány s osudy území, obcí, farností a obyvatelstva. kostela z roku 1666): Heroltovice (kaple sv. Isidora Pohybujeme se na území zabraném v roce 1946 z roku 1770), Keprtovice (kaple sv. Jiří z roku 1861), pro Vojenský tábor Moravský Beroun se sídlem Olejovice (kostel sv. Jana Nepomuckého z roku ve Městě Libavé a od roku 1949 známém pod 1831). názvem Vojenský újezd Libavá. Proto je namístě Milovany (farní kostel sv. Kateřiny, kostel i fara vysvětlit následující pojmy: připomínány k roku 1408, stavba kostela z roku Vojenský újezd (VÚ) je vymezená část území 1730, fara z roku 1784): Zigartice (kaple sv. Jana státu určená k zajišťování jeho obrany a k výcviku Nepomuckého, stavba z roku 1792). ozbrojených sil. Rudoltovice (farní kostel sv. Mikuláše, prvně Újezdní úřad vojenského újezdu (ÚÚVÚ) vyko- připomínám k roku 1408, stavba z roku 1760, fara nává činnosti státní správy na území vojenského obnovena roku 1781). újezdu a ve vztahu k obyvatelům újezdu vykonává Slavkov u Lipníka (farní kostel sv. Františka činnosti, které by vykonávala obec. Na tomto úze- Serafínského, první zmínka o duchovní správě mí také dohlíží na ochranu půdního fondu a vod- z roku 1592, kostel z roku 1763, fara z roku 1788): ního hospodářství, chrání zájmy vojenské správy Kozlov (kaple sv. Josefa, Pěstouna Páně, z roku a zabezpečuje vypořádání škod vzniklých výcvi- 1926) a Ranošov (neměl kostel ani kapli, jen zvo- kem vojsk. V čele újezdního úřadu je přednosta ničku). (dříve správce). Smilov (farní kostel sv. Jana Křtitele, starý zmí - Vojenský výcvikový prostor (VVP) se nachází něn k roku 1450, nový postaven roku 1595, fara na území vojenského újezdu. Je to vojenské terito - roku 1883). rium určené pro plnění úkolů obrany státu a s tím Stará Voda (farní kostel sv. Jakuba Většího a sv. souvisejících potřeb výcviku ozbrojených sil. O za- Anny z roku 1688, fara-klášter z roku 1700, kos- řízení VVP se stará středisko obsluhy výcvikového telík sv. Anny připomínán k roku 1529, ještě starší zařízení (SOVZ) v čele s náčelníkem. byl kostelík sv. Jakuba Většího): Vojnovice (kostel V době, ve které žijeme, jsou v naší vlasti stov- Nejsvětější Trojice z roku 1589). ky kostelů, kaplí a drobných církevních památek Velká Střelná (farní kostel sv. Mikuláše, jako farní v havarijním stavu a mnohé další již neexistují. doložen k roku 1570, nová stavba z roku 1752, fara Důvodem jejich tristního stavu či zániku bývá z roku 1856). ponejvíce nedostatek financí na údržbu, ale stále Obce, které se staly součástí Vojenského újezdu častěji je jím rozšířené bezvěrectví, které ostatně Libavá, ale před rokem 1946 patřily do mimolibav- s prvním důvodem úzce souvisí. Přesto se setká- ských farností: váme s lidmi, které osud zaniklých obcí či církev- Bělá (kaple sv. Alfonse z roku 1842, farnost ních objektů zajímá. Domašov nad Bystřicí). Farností na Libavsku bylo do roku 1946 jedenáct Heřmánky (filiální kostel sv. Anny z roku 1928, (za dvojtečkou jsou uvedeny filiální obce): farnost Potštát). Barnov (farní kostel Všech svatých, stavba z roku Nové Oldřůvky (též Nová Ves, kostel sv. Jana 1792, fara se připomíná k roku 1408). Křtitele, zmíněn již kroku 1591, nová stavba z roku Čermná na Moravě (farní kostel sv. Maří 1854, farnost Staré Oldřůvky). Magdalény, stavba z roku 1783): Nová Ves nad Odrou (kaple sv. Antonína Padovského, stavba Poznámky z roku 1862). 1) S výjimkou Staré Vody. Tamní situaci po ro- Jestřabí (farní kostel Nejsvětější Trojice z roku ce 1945 je věnován příspěvek J. Krejčové: Stará 1755(?), fara se uvádí k roku 1353): Nepřivaz (kaple Voda. Osud poutního areálu po roce 1945, Božského Srdce Páně z roku 1924), Varhošť (kaple I. a II. část, dokreslující poměry na celém sledo- sv. Notburgy, k roku 1490 připomínán kostel i s fa- vaném území. Publikováno v časopisu POODŘÍ, rou, stavba pozdějšího kostela z roku 1888). č. 1 a 2, roč. 2007. Podrobnější práce zabývající Luboměř pod Strážnou (farní kostel P. Marie se nedávnou historií jednotlivých kostelů Sněžné, připomíná se k roku 1408, stavba kostela a kaplí s podrobnějším přehledem stavu církev- i fary z roku 1794). ního movitého i nemovitého majetku na území

STRANA 3 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007

Libavska budou postupně vycházet v tomtéž ča- okresy Dvorce a Město Libavá až do konce roku sopise. 1948. 8) Okresní správní komise postupně prověřo- vala a dle výsledku i jmenovala i ty komisaře, kteří 1945 se původně do těchto postů najmenovali sami. Čtvrtého a pátého května 1945 postupova- Každému novému komisaři byl vždy k podpisu la Rudá armáda, resp. předsunuté pravé kří - předložen slib a prohlášení.9) dlo 60. armády, od Budišova nad Budišovkou Předsedou správní komise pro obec Smilov byl přes Dvorce na Moravě, Město Libavou a dále 18. června 1945 jmenován Bohumil Šianský, na- přes Domašov nad Bystřicí a Bělkovice směrem rozený 31. října 1908. Slib a prohlášení podepsal na Olomouc.1) Čtvrtého května hořel klášter oblátů 9. července, 16. července bylo žádáno velitel- Neposkvrněné P. Marie ve Staré Vodě2) a kostel ství Národní bezpečnostní stráže (NBS) ve Velké sv. Mikuláše v Šumvaldu u Budišova. Následující Střelné o jeho posudek. Šianský se osvědčil ja- den v sedm hodin ráno byla leteckou zápal- ko úderník a měl partyzánskou legitimaci z roku nou pumou zasažena farní budova v nedalekých 1941. Dne 6. září zaslal velitel stanice (v zastou- Hraničních Petrovicích, která shořela do základů. pení) sboru národní bezpečnosti (SNB) ve Velké Na místě tam zahynul poslední petrovický farář Střelné OSK výkaz trestního lístku Jana Kovaříka P. Gerhard Brix, OSC.3) Ještě následující den se z Křelova, narozeného 14. prosince 1883, který na Libavsku bojovalo, poškozeny byly mj. kostel byl dvanáctkráte trestán, posledně roku 1921, pak v Rudoltovicích, kostel a fara ve Smilově (zásah vedl řádný život. Všechny jeho tresty byly amnestií granátem) a větrné mlýny ve Smilově a v neda- prezidenta republiky zahlazeny nebo se netýkaly leké Staré Libavé. Olomouc byla osvobozena zákona na ochranu republiky. Výkaz si pravdě- 8. května, týž den byla vydána první vyhláška naři- podobně vyžádala OSK, neboť reagovala 13. září zující ustavení národních výborů ve všech obcích. 1945 dopisem adresovaným k vlastním rukám Národní4) výbor pro město Olomouc a Okresní ná- předsedy MSK ve Smilově v tom smyslu, že se do- rodní výbor pro Olomouc-venkov byl připraven již věděla o tom, že Šianský ustanovil Jana Kovaříka v podmínkách okupace, ale v obcích s německým členem MSK a snad dokonce i svým zástupcem. („neslovanským“) obyvatelstvem byly za účelem Požádala Šianského, aby Kovaříka odvolal ze člen- prozatímní správy ustanovovány místní správní ko- ství či místopředsednictví a o splnění úkolu podal mise, složené někde z rozumných lidí, jinde i z ne- zprávu. O Kovaříkovi více nevíme, jméno komisaře zkušených mladíků, dobrodruhů nebo dokonce Šianského je uvedeno ještě v přípisu Zemského kriminálních živlů, jak bude uvedeno níže. národního výboru (ZNV) v Brně dne 10. břez- Za posledních válečných dnů v květnu 1945 byly na 1946, adresovaného do rukou předsedy ONV na různých místech arcidiecéze olomoucké mimo v Moravském Berouně. Týká se národní správy10) kostel nacházeny roztroušené bohoslužebné před- firmy Ferdinand Polzer, pila ve Smilově. Funkci měty, které se nálezcům stávaly při další cestě národního správce zde vykonával jistý Servác nepohodlnými. Některé z předmětů odevzdaných Pavlínka, proti čemuž ZNV v Brně protestoval, je- na konzistoři byly předány původním majitelům likož jeho jmenování odporovalo ve všech bodech nebo přiděleny jiným potřebným farnostem. 5) V pří- dekretu prezidenta republiky. Připojenou revizní padě, že někde byl zabaven nějaký kostelní inven- zprávu měl předseda okamžitě předat oblastní tář a bylo o něm známo, kde se nalézá, měla se kriminální policii k doplnění šetření S. Pavlínka a B. tato skutečnost nahlásit arcibiskupské konzistoři, Šianského, na nichž měl bezodkladně vymáhat aby tato mohla žádat o jeho vrácení.6) veškeré náhrady dle revizní zprávy. Libavsko začali obsazovat novoosídlenci, v červ- Ve Velké Střelné se týž den, tj. 18. června, stal nu správu oblasti od jednotek Rudé armády pře- předsedou MSK Stanislav Spáčil, narozený 20. vzala Okresní správní komise (OSK) v Moravském září 1915 v Olomouci, bytem Resslova ul. 10, 11) po- Berouně. Její práci, a práci později vzniklého ručík letectva, účetní, člen KSČ. Místopředsedou Okresního národního výboru (ONV) v Moravském se najmenoval Jan Spáčil, narozený 19. března Berouně, řídil Zemský národní výbor (ZNV) v Brně. 1909 v Radíkově, úředník, nyní Velká Střelná čp. OSK byla nadřízena všem místním správním komi- 74. Členy MSK se stali: Josef Cedidlo, narozený sím (MSK) a později místním národním výborům 28. prosince 1895 ve Lhotě, pensista, domovní (MNV), které byly na zdejším okrese ustanovovány příslušností v Liptále, bytem ve Velké Střelné čp. postupně dle přílivu českých osídlenců. Ti při- 98, člen KSČ; Jaroslav Dostál, narozený 6. září cházeli nejvíce z okresů Zlín, Kroměříž a Přerov. 1907 v Podolí, okres Přerov, mlynář, bytem Velká Vedoucím úřadu, tj. Okresní správní komise, byl Střelná čp. 58, člen KSČ; Bohumil Hladík, naro - Dr. Juráš, předsedou František Pouzar,7) místopřed- zený 17. června 1911, příslušný do Tvrdonic, okres sedou Josef Janota a členy Derba, Dotřel, Jurda, Hodonín, národní správce pily ve Velké Střelné Ing. Martinov, Vavrda a Zajíc. Tito komisaři jako čp. 314, člen KSČ a Oldřich Spáčil, narozený 29. jediní na Moravě pořádali schůze. Působnost OSK května 1917 v Olomouci, bytem tamtéž, nyní Velká (ONV) Moravský Beroun se vztahovala na soudní Střelná čp. 71. Své složení komise oznámila 9. září

STRANA 4 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960

1945 OSK v Moravském Berouně. Ta si obratem okres Omsk (Rusko), příslušný do Rudlic u Znojma, vyžádala informaci o tom, kdo komisi jmenoval posledně bytem ve Velké Bystřici čp. 296, trestán a podrobnosti o jejich členech. Z odpovědi ze 26. roku 1936 pro lehké ublížení na těle třemi dny vě- září je patrné, že původní komise působila ve třech zení. Dokumenty o jeho způsobilosti byly dlouho členech, tj. předseda Stanislav Spáčil, místopřed- nedostupné, OSK je získala až v srpnu 1945. seda Jan Spáčil a člen Josef Cedidlo. Pro obec Milovany byl komisařem 19. června Velká Střelná měla v té době téměř dva tisíce potvrzen Rudolf Novotný, narozený 1. dubna 1901 obyvatel a tato komise nebyla s to celou agendu ve Velké Bystřici, bytem tamtéž čp. 466, který byl vykonávat, proto předseda rozšířil komisi, která po stránce národní i státně politické plně spoleh- měla pracovat po dobu jeho nepřítomnosti vyvola- livý. Stanice NBS se vyjádřila, že „v domovské né vojenskou povinností. Na předsedu Stanislava obci má velmi dobrou pověst“. Zástupcem správ- Spáčila bylo ředitelstvím NBS v Olomouci vysta- ního komisaře v Milovanech byl od 19. června ven posudek dne 14. června 1945, slib a prohlá- 1945 František Kouřil, který tam denně dojížděl šení podepsal 9. července, ale až 16. července z Čermné („kde mám zařízený malý byt, proto- bylo OSK vyzváno velitelství NBS ve Velké Střelné, že v Milovanech není zdravého a vyhovujícího aby se k jeho osobě vyjádřilo. Dle zprávy ZNV bytu“). Proto požádal v říjnu 1945 OSK, aby byl v Brně z 21. ledna 1946, adresované velitelství služebně přidělen jako zástupce správního ko- NBS ve Velké Střelné byl člověkem mravně zacho - misaře do Čermné. „V obci Čermné není již delší valým. čas zástupce správního komisaře a jest v Čermné V Olejovicích byl předsedou správní komise jme- nevyhnutelně zapotřebí toto místo okamžitě ob- nován Jaroslav Ochman, narozený 6. ledna 1914. sadit. Agenda v obci Čermné jest mnohem větší Posudek na jeho osobu dodalo velitelství stanice a také pokládám za svou národní povinnost se v Dolanech. Ochman byl zproštěn funkce opat- o toto místo ucházet. Náhradu(!) za uvolněné místo řením z 19. září s platností od 21. září a jmeno- v Milovanech jsem ochoten zaopatřit osobou kva- ván předsedou MSK ve Městě Libavé, viz níže. lifikovanou a národnostně naprosto spolehlivou.“13) Jeho nástupcem v Olejovicích se stal Ladislav Situaci v Zigarticích vykresluje přípis prozatímní- Rozsíval, narozený 16. září 1921 v Laškově, pří- ho velitele stanice NBS v Zigarticích ze dne 20. červ- slušný do Dolan. Ten svou funkci komisaře pře- na, podle kterého bydlí v obci dva Češi, a to Rudolf dal z důvodu povolání k nastoupení prezenční Pospíšil, 23letý dělník, bytem na čp. 47 a stej- služby Františku Kratochvílovi, který byl dekre- ně starý Josef Kočtář, rolník, bydlící na čp. 58. tem k zastávání této funkce pověřen s platností Velitel prosil o dosazení správního komisaře, kte- od 27. září 1945. Byl sepsán předávací proto- rému by byli výše jmenovaní k ruce. Podle jeho ná- kol, ve kterém se např. uvádí, že „odběrních zoru totiž není ani jeden z nich schopen vést obecní lístků také zde není proto, že zde není žádný agendu. Ale již dva dny předtím, tj. 18. června jme- obchod“.12) Nový komisař František Kratochvíl, novala OSK komisařem pro Zigartice Jana Hamalu, původním povoláním krejčí, se narodil 10. červ- narozeného 28. prosince 1905 v Rovensku, okres na 1914 v Náměšti na Hané, příslušný tamtéž Zábřeh, příslušného do Olomouce, bytem posled- (čp. 231). Slib a prohlášení podepsal Kratochvíl ně Olomouc-Lazce, Sládkova čp. 4. Ten 9. čer- v den svého jmenování. Velitelství stanice NBS vence podepsal slib i prohlášení, velitelství NBS ve Velké Střelné se k jeho osobě vyjádřilo, že „jest v Milovanech vystavilo vysvědčení o jeho trestně- dosud zachovalý. Jmenovaný činně nebojoval proti vetřelcům a zrádcům, avšak sabotoval po čas okupace a tím dokázal skutečně vlastenecké cí- tění a demokratické přesvědčení“. Od 15. října 1945 byl místopředsedou MSK v Olejovicích dosa- vadní tajemník obce Jindřich Vojáček. Komisařem v Nové Vsi nad Odrou byl 19. červ- na 1945 ustaven Antonín Řezníček, narozený 9. září 1919 ve Velké Bystřici, bytem tamtéž čp. 144. Trestán nebyl, partyzánem ale také ne, ani nepracoval v organizaci podzemního hnutí, jen „měl spojení s partyzány Rudolfem Polzerem, Josefem Jahnem, Františkem Švecem a Rudolfem Polzerem z Velké Bystřice, kterým dodal střelné zbraně a sice tři pistole, které obdržel od jistého německého vojína Alfreda Kretschmera, který tou Domek čp. 58 ve Varhošti. Jeho majitelem byl tesař a muzikant dobou byl ve Velké Bystřici“. Wilhelm Hausner. (Převzato z publikace: Varhošť − Haslicht. V Čermné byl od stejného data předsedou MSK Olomouc, Společnost přátel vesnice a malého města 1994. Jan Vítek, narozený 11. května 1919 v Nikolajevsku, Foto Julius Mück.)

STRANA 5 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007 právní zachovalosti, ve kterém mu byla potvrzena Vzápětí vydal potvrzení o jeho bezúhonnosti MNV dobrá pověst. V materiálech se nachází nejen na Svatém Kopečku, slib a prohlášení podepsal obvyklá kopie, ale i originál jmenovacího dekretu Žaluda 9. července. Dne 26. června 1945 vydala Jana Hamaly, který je výrazně červeně škrtnutý. OSK další dekret, kterým jmenovala místokomi- Nevylučuje se možnost, že ho sám vrátil. Nicméně sařem Miroslava Procházku, narozeného 18. pro- dalším předsedou v Zigarticích byl 25. října 1945 since 1921, bytem též na Svatém Kopečku. Podle ustaven Svatopluk Kynclman, který vykonával do- sdělení NBS o jejich trestněprávní zachovalosti by- sud funkci místopředsedy MSK. Jeho jmenovací li oba mravně zachovalí. Ovšem dle záznamu ONV dekret na rubu obsahuje též poznámku o zproštění v Moravském Berouně z 10. února 1947 bylo nutné Hamaly funkce komisaře. na základě oznámení NBS v Rudoltovicích zbavit Stanice SNB v Rudoltovicích ve svém přípisu Karla Žaludu funkce předsedy MSK ve Vojnovicích, adresovaném ONV v Moravském Berouně sdělu- protože žil ve společné domácnosti s „osobou ně- je: „Na ústní příkaz oznamuji, že František Hanik, mecké národnosti“. O převzetí obecní agendy byl rolník z Rudoltovic čp. 29 převzal starostenství požádán M. Procházka, dosavadní místopředseda. v osvobozené době. Je národnosti německé a po- Ze Svatého Kopečka pocházel i komisař ve Staré kud se podařilo zjistiti, nezastával v německé do- Vodě Emil Močička.14) bě žádnou význačnou funkci. Jako němci(!) nelze Pro Město Libavou byl 7. června 1945 jmenován mu však stoprocentně důvěřovat. Osoby české OSK v Moravském Berouně Vojtěch Čudovský, národnosti bez vadné minulosti zde není. Hanik příslušný do Držovic. Narodil se 19. května 1908 mluví dobře česky, zná velmi dobře poměry v obci v Koryčanech, okres Kyjov. Národní výbor (NV) Rudoltovicích a podle výsledku dosavadní práce v Držovicích potvrdil, že Čudovský, příslušný zdá se býti spolehlivým za komisaře do té doby, do Věrovan(!), okres Přerov bydlel v Držovicích než-li bude tamním úřadem jmenován stálý a na- od roku 1931 a byl za německé okupace po tři ro- prosto spolehlivý komisař české národnosti. Zdá ky v káznici pro komunistickou činnost. Na jiném se, že Hanik bude instrukce o zásobování dbáti místě je u jeho jména poznamenáno: „Olomouc, a jimi se za pomoci spolupracovníků říditi“. Pod Hodolany, Geislerova 13“. Místopředsedou byl tuto zprávu se podepsal prozatímní velitel stanice jmenován 10. července Josef Hrstka, narozený SNB prap. Hradečný. 16. dubna 1895 v Zubří, okres Valašské Meziříčí. Nový předseda MSK pro obec Rudoltovice byl Již 16. srpna 1945 oznamovala MSK ve Městě jmenován již o dva dny později, tj. 22. června. Stal Libavé okresní správní komisi své nové utvoření se jím Jaromír Lazar, narozený 31. prosince 1917 se žádostí o schválení, protože Čudovský byl k na Svatém Kopečku, bytem tamtéž čp. 65, původ- 28. červenci zproštěn funkce komisaře a odešel ním povoláním stavěč strojů. Jeho českou národ- do svého bydliště v Mořicích. Předsedou byl na- nost a jeho kladné chování za doby německé oku- vržen František Petr, narozený 23. května 1911 či pace písemně potvrdil předseda MNV na Svatém 1912 v Olomouci, automechanik, člen KSČ, jme- Kopečku 17. června. Prohlášení a slib podepsal J. nován již 28. července (na starosti měl věci pre- Lazar 9. července, 30. července se k jeho osobě sidiální, osobní a obecní policie). Místopředsedou kladně vyjádřila stanice SNB na Svatém Kopečku. František Přecechtěl, narozený 6. října 1903, poš- Pro obec Vojnovice byl až 22. června 1945 komi- tovní zřízenec, člen KSČ (věci obecních podniků sařem jmenován Karel Žaluda, narozený 20. pro- mimo lesa, stravovací a vývařovny). Dalšími členy since 1921, bytem Svatý Kopeček čp. 133. byli navrženi: Božena Pospíšilová, narozena 23. února 1894, zaměstnankyně pošt, revidentka, členka KSČ (věci bytové péče); Jan Lenoch, narozen 29. června 1921, učitel, člen KSČ (věci školské, sociální a zdravotní správy); Jan Pospíšil, naro- zený 20. listopadu 1887, kontrolor pošt v.v., člen KSČ (věci zemědělské, stavební, silniční, honební); Dr. Josef Havelka, narozen 5. února 1912, soudce, člen KSČ (věci obecní samosprávy, finanční, vojenské); Tomáš Klusák, narozený 12. listopadu 1897, strážmistr SNB, bez politické příslušnosti. Nové obsazení sdělila MSK Okresní správní komisi 10. září. František Petr se ve funkci komisaře dlouho ne- ohřál, byl odvolán s okamžitou platností 18. září na návrh krajského sekretariátu KSČ v Olomouci. Stavení ve Velké Střelné, sloužící jako poštovní a telegrafní úřad. „Jmenovaný dopustil se údajně činu podle de - Fotoarchiv Národního památkového ústavu, územního odborného kretu presidenta republiky o lidových sou- pracoviště v Olomouci. dech, je proto ve vyšetřování u vyšetřující komi-

STRANA 6 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 se Lidového soudu v Olomouci.“ Na druhý den má dobrou pověst. Po stránce národní a státně jmenovala Okresní správní komise komisařem politické spolehlivosti nebylo proti němu nic zá- ve Městě Libavé Jaroslava Ochmana, narozeného vadného zjištěno“. 6. ledna 1914 v Droždíně, příslušného do Drož- Předsedou v Luboměři pod Strážnou byl od 28. dína. Ten předepsaný slib složil 16. července coby června 1945 do 28. září 1946 Jiří Skoumal, který předseda MSK v Olejovicích. byl funkce na vlastní žádost zproštěn. Narodil V Barnově vykonával funkci místopředsedy se 13. ledna 1925, jako novoosídlenec bydlel MSK od 28. června 1945 Rudolf Ondřej, jak vy- v Luboměři pod Strážnou. Zástupcem tam byl plývá z úředního záznamu z 19. března 1946, od 2. červenec 1945 Silvestr Faltynek, naroze- kdy teprve byl do této funkce jmenován dekre- ný 31. prosince 1919 ve Chvalkovicích, bytem tem Okresní správní komise. „Jmenování Vás v Luboměři pod Strážnou. Funkce byl zbaven opravňuje ke všem pracem, souvisejícími s úřed- 26. října 1946. ním vedením obce, pokud nejsou vykonávány Pravděpodobně Dekretem č. 27/1945 Sb., o jed- jiným veřejným orgánem. Jako místopředseda notném vnitřním osídlení, vydaném 17. července MSK jste povinen složiti do rukou předsedy MSK 1945, podle kterého se má vnitřním osídlení „do- v Barnově předepsaný slib.“15) Jmenovaný pře- sáhnouti navrácení všech oblastí Československé vzal dekret 25. března, ale 3. června zaslal OSK republiky původnímu slovanskému živlu“ se chtěl v Moravském Berouně následující návrh: „Já, níže řídit Ferdinand Julin. Prozatímní velitel stanice podepsaný podávám tímto návrh o změně před- SNB v Rudoltovicích prap. Hradečný oznámil totiž sedy MSK v Barnově, kterým byl dne 3. 6. 1946 OSK v Moravském Berouně, že „dne 21. 7. 1945 jmenován pan Jar. Faltýnek.16) Tento můj návrh o 17 hodině odvezl si Ferdinand Julin ze Slušo- oddůvodňuji následovně: jsem již od 28. 6. 1945 vic, okres Zlín, z našeho staničního obvodu, jeden jmenován místopředsedou MSK v Barnově. Z na- přívěsný vůz, který zde při ústupu zanechala ně- šími začátky spojenými s těžkými obtížemi v úplně mecká branná moc. Zmíněný vůz ležel převrácený německé obci vzali jsme si za úkol vésti obec v lese podél okresní silnice vedoucí z Rudoltovic správně a řádně. Přihlížeje k těmto okolnostem do Vojnovic a měl evidenční číslo WH-234.624. předpokládám že mám přednostní právo jsouce Vůz byl bez obručí. Ferdinand Julin přijel pro ten - plně obeznámen se zdejšími poměry, na čemž zá- to vůz nákladním autem a třemi pomocníky. Tito visí plynulé vedení obecní agendy, býti jmenován na vůz namontovali pneumatiky, vytáhli ho a po- předsedou MSK. Vzhledem k úbytku obyvatel- tom odvezli. Julin byl zadržen dne 21. července stva v naší obci který vzniknul brzkým odsunem 1945 hlídkou šstrážm. Františkem Chlebníčkem Němců17) navrhuji, že pro tento zbytek obyvatelstva a šstrážm. Václavem Skálou když projížděli obcí není nutně zapotřebí dvou mužských vedoucích Rudoltovicemi okres Moravský Beroun. Při kont- sil, z čehož na druhé straně by to znamenalo role se Julin prokázal povolením politické policejní značné ulehčení finančního zatížení obce. Slibuji, správy NKVD ve Vyškově čís. skupiny 3.606 ze že bude-li můj návrh kladně vyřízen, že všemi dne 20. 7. 1945. Podepsán byl policejní inspektor prostředky se vynasnažím o svědomité vedení mě Kirken. Kulatým razítkem povolení opatřeno neby- svěřeného úřadu. V případě záporného vyřízení lo“.18) mého návrhu jsem odhodlán svou funkci místo- Předseda správní komise ve Velké Střelné předsedy okamžitě složiti, jelikož se cítím tímto Špaček(?) zaslal 9. srpna 1945 Okresní správní jednáním dotčen. Doufám, že bude k těmto okol- komisi v Moravském Berouně „seznam veškerého nostem přihlédnuto a podle práva a spravedlnosti majetku který čsl. armáda (por. Bláha z trofej- rozhodnuto, za což předem děkuji. S úctou Rudolf ního oddělení Olomouc) si z obce Velké Střelné Ondřej, místopředseda MSK v Barnově“. odvezla: 1. 10 radiopřístrojů; 2. jeden motocykl; Funkci R. Ondřej pravděpodobně složil, pro- 3. jeden osobní vůz; 4. jeden nákladní vůz; 5. asi tože již od 27. června byl zástupcem předse- 15 loveckých pušek; 6. kompletní zařízení zubní- dy MSK v Barnově Josef Zubal, na kterého až ho technika; 7. operační stůl praktického lékaře; 20. září postoupilo ředitelství Národní bezpečnosti 8. jednu bednu léků; 9. horské slunce lékařské; v Olomouci OSK v Moravském Berouně posu- 10. dva kancelářské psací stroje; 11. jeden ko- dek. Povoláním byl zedník, narodil se 18. břez- berec; 12. psací stůl; 13. rozmnožovací přístroj“. na 1914 v Olomouci, ženatý, syn Viléma a Anděly, Podrobné informace o tom, co všechno si „pán rozené Neklové, národnosti české, bytem poručík Blaha“ odvezl, podal OSK svého času v Olomouci-Chvalkovicích, Jakuba Šuby čp. 44, i starovodský komisař E. Močička. který „jest dle zdejší evidence osob soudně tres- Jako poslední zaslala 22. října 1945 Okresní taných třikrát soudně trestán pro přestupky krá- správní komisi ve Šternberku seznam svých členů deže. Při jednom z trestů bylo uznáno na ztrátu MSK v Bělé: František Loveček, narozen 18. květ- volebního práva. Poslední trest byl v roce 1935. na 1897 v Majetíně, dřívější bydliště Olomouc, Od uvedené doby nedopustil se žádného trestné- Sokolská 22, rolník, nyní Bělá čp. 14, předseda ho činu a choval se řádně. V okolí svého bydliště MSK, člen KSČ, národnost česká; Josef Bartoš,

STRANA 7 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007 narozen 1. července 1916 v Citově, dřívější bydli- měly být vyčísleny počty mužů, žen a dětí do 14 ště Roštění, zedník, nyní Bělá čp. 26, národnost let. 30. července přišlo hlášení z Velké Střelné: česká, sociální demokrat; Ladislav Stoklasa, na- 1. Velká Střelná, 351, 852, 564; 2. Smilov, 154, rozen 27. listopadu 1909 ve Všetulech, dřívější 308, 217; 3. Nová Ves, 36, 86, 65; 4. Olejovice, 29, bydliště Roštění, rolník, nyní Bělá čp. 6, národ- 85, 40; úhrnem 570, 1331, 886. nost česká, sociální demokrat.19) Tato komise O den později došlo hlášení z Města Libavé: 1. „na jednotnou žádost občanskou obce Bělé“ z dů- Město Libavá, 385, 886, 555; 2. Heroltovice, 53, vodů komunikačních a hospodářských požádala 93, 35; 3. Keprtovice, 81, 125, 140; 4. Stará Voda, 23. listopadu OKS ve Šternberku o vynětí katast- 77, 154, 80; 5. Norberčany, 47, 103, 81; 6. Trhavice, ru obce Bělé z okresu Šternberského a připojení 27, 50, 27. Podepsán prozatímní velitel stanice do okresu Moravskoberounského.20) SNB šstrám. Klusák. K dokreslení tehdejší situace v nejbližším oko- A také z Rudoltovic: 1. Rudoltovice, 212, 461, lí Libavska uvádíme hlášení OSK v Moravském 349 (celkem 1022 Němců); 2. Barnov, 62, 139, Berouně z 1. října 1945, adresované do rukou 108 (309); 3. Nové Oldřůvky, 60, 106, 64 (230); 4. Dr. Babáka z Ředitelství národní bezpečnostní Vojnovice, 59, 85, 90 (234), podepsán prozatímní stráže v Brně: „Podávám Vám hlášení, že déle tří velitel stanice SNB prap. Hradečný. měsíců nastěhovali se do obce Křišťanovice, okres Týž den ještě přišlo i hlášení vrchního strážmist- Mor. Beroun, ruští vojáci pod velením ruského ka- ra z Milovan: 1. Milovany, 81, 110, 176; 2. Čermná, pitána a poručíka staršího. Mimo ruské vojáky bylo 90, 228, 176; 3. Luboměř pod Strážnou, 66, 148, v této družině několik Ukrajinců a Poláků, žen- 98; 4. Zigartice, 46, 112, 77; úhrnem 283, 598, 527. ského i mužského pohlaví. Tito zabrali si polovinu Je známo, že byly sestavovány i seznamy jmenované vesnice, do statků které zabrali nepus- Němců-antifašistů či Němců-odborníků a že se tili žádnou civilní osobu a hospodařili. Pod tlakem řešily jejich žádosti o přiznání československého a pohrůžkou dal jim místní správní komisař prohlá- občanství, z území Libavska se však takové sezna- šení, že 40 % úrody náleží jim. Marné byly zákroky my nezachovaly. Jisté je, že po 8. květnu 1945 již okresní správní komise. Tento útvar má v majetku nebyli němečtí obyvatelé považováni za českoslo- asi 1000 až 1500 kusů hovězího dobytka, 200 ku- venské státní občany. sů koní a několik desítek ovcí. Podnikají zájezdy Ústavní dekret presidenta republiky ze dne do katastrů okolních vesnic a zničí vše, co jim stojí 2. srpna 1945, č. 33/1945 Sb., o úpravě česko- v cestě. Několikrát již, za doprovodu velitele zdej- slovenského státního občanství osob národnos- ší vojenské posádky kapitána Pillicha a Národní ti německé a maďarské, podle kterého pozbyli bezpečnostní stráže, pokoušela se okresní správní čeští Němci československé občanství 20. listo- komise přiměti tento útvar k opuštění jmenované padu 1938 (tehdy nabyli říšskoněmeckou státní obce, ale s pohrůžkou se zbraní v ruce byla při- příslušnost) byl přetištěn v Actech arcibiskup- nucena obec opustit. Předpokládáme, že útvar je ské konzistoře v Olomouci a obsahoval dodatek částí, která se odpoutala od svého hlavního vojen- o postupu kněží německé národnosti, kteří bu- ského tělesa a hospodaří na svůj vrub. Požádali dou žádat o československé státní občanství.23) jsme p. Ing. Laurenko, aby svým vlivem zakročil Oficiální Směrnice k provádění soustavného od- na kompetentních místech. Žádám i Vás, abys- sunu Němců z území Československé republi- te nám laskavě pomohli přiměti zmíněný útvar ky schválila Československá vláda 14. prosince k opuštění našeho okresu“.21) 1945. O tři dny později (17. prosince) ministerstvo Sudetští Němci označení písmenem „N“ a čeští vnitra rozhodlo svým dopisem, aby se pracovní novoosídlenci žili dosud na Libavsku společně, klid zachovával ve všech internačních, pracovních chystaly se ale horší časy. Postupimská konfe- a sběrných střediscích na Štědrý den odpoledne rence schválila 1. srpna 1945 odsun 22) německé- a na Boží hod vánoční po celý den, aby bylo k ve- ho obyvatelstva (s výjimkou antifašistů) z našeho čeři poskytnuto přilepšení a vydány potřebným území. Myšlenka masového vystěhování Němců se osobám části oděvu. „Duchovní správy jsou někdy poprvé objevila v roce 1941, zpočátku byli Němci vyhledávány Němci, přidělenými na práci do čes- z našeho území vysídlováni nelegálně (tzv. divoký kých krajů a žádány o udělování svátostí. Protože odsun). Kvóty odsunovaných Němců schválila spo- české obyvatelstvo v některých případech hledí jenecká repatriační komise 20. listopadu 1945, ale na tento styk kněze s přidělenými Němci s pode- již 25. července 1945 žádal vojenský pověřenec zřením o národním smýšlení duchovního správce, u OSK v Moravském Berouně P. Machát po OSK buďte MNV poučeny vhodným způsobem o tom, v Moravském Berouně s odvoláním na nařízení ve- že kněz podle náboženských povinností nemůže litele 7. pěší divize, aby byl proveden soupis všech podobné žádosti odmítnouti.“ německých příslušníků v jednotlivých obcích okre- Úkoly duchovní správy ve sběrných a internač- su, a to v termínu do 1. srpna(!). OSK ihned obe- ních táborech se zabýval také ZNV v Brně, který slala všechny stanice SNB v obvodě, v soupisu obeslal 20. prosince 1945 všechny národní výbory všech příslušníků německé národnosti v obcích a správní komise24) a seznámil je se stanoviskem

STRANA 8 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 ministerstva školství a osvěty ze 2. listopadu, kde Velká Střelná, 1843 ha, 1927, 1931; Nová Ves nad se praví, že „nelze brániti tomu, aby duchovní Odrou, 1605 ha, 255, 276; Stará Voda, 755 ha, mohli konati v internačních a sběrných táborech 327, 313; Vojnovice, 535 ha, 222, 255; Zigartice, nutné církevní obřady“, ovšem mělo jít pouze o ob- 636 ha, 300, 244; Nepřivaz, 1333 ha, 403, 437; řady tiché bez jakýchkoliv promluv(!). Jestřábí, 533 ha, 359, 512; Varhošť, 1365 ha, 349, Libavské farnosti spravovali povětšinou němečtí 186; Heřmánky, 448 ha, 120, 128. 33) kněží, kteří samozřejmě měli být také odsunuti. Konec války oznamovaly zvony, pokud ovšem Aby církevní majetek v pohraničí nezůstal bez visely na svých místech, množství jich totiž bylo kontroly, byl olomouckou konzistoří nejpozději zrekvírováno. Zpráva o zvonech se objevila 8. září v srpnu 1945 stanoven ordinariátní pověřenec pro 1945, kdy Hlavní město Olomouc sdělilo arcibis- správu církevního majetku, kterým se stal P. Sta- kupské konzistoři, že dle Státního památkové- nislav Svoboda, revident arcibiskupské konzis- ho úřadu v Praze si mohou farnosti vyzvednout toře.25) Ministerstvo školství a osvěty vydalo 30. své zvony kategorie B a C ze sběrného mís- října 1945 výnos ve věci ponechání (tj. dočasném) ta. Zabavené zvony kategorie A byly odvezeny německých kněží na dosavadních působištích a 2. do Hamburku, snad měly být v neporušeném sta- listopadu další výnos ve věci jazykové úpravy vu a o jejich odvozu se vyjednávalo. V této věci ve farnostech národnostně smíšených.26) Tím se bylo dále jednáno i po roce 1989, ovšem s malým také uvedlo na pravou míru mínění ministerstva výsledkem. Zvonů z Libavska se však navrácení již spravedlnosti, že sňatky uzavřené před duchov- nemohlo týkat. ními správci, kteří ztratili československé státní občanství, by byly z tohoto důvodu neplatné. Poznámky Zatím od 15. září 1945 vešel v platnost Dekret 1) Více viz Bartoš. presidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci 2) Škody způsobené válkou na památkové nepřátelského majetku27) a od 25. října 1945 Dekret chráněných církevních objektech se zjišťovaly č. 108(!)/1945, který odňal německým občanům prostřednictvím olomoucké konzistoře a postupo- movitý i nemovitý majetek i majetková práva (po- valy dále Státnímu památkovému úřadu v Brně, hledávky, vklady, cenné papíry). Následně byly viz Acta ACO, 1945, č. 1, 8. ledna 1945; č. 4, 9. rozpuštěny německé spolky a zrušeny všechny dubna 1945. Viz též Postup při provádění německé školy, jejich majetek a písemnosti byly oprav na církevních objektech poškozených vál- zajištěny.28) Obecně chuť po zábavě však zrušena kou, Acta ACO, 1946, č. 12, 10. října 1946. Škody nebyla, jak víme např. ze žádosti MSK ve Městě vzniklé na civilních budovách se znovu přešetřo- Libavé adresované OSK v Moravském Berouně valy v roce 1947, kdy měly budovy již nové majite- dne 27. října 1945, ve které bylo žádáno o schvá- le z řad osídlenců. lení oslavy 7. listopadu 1945 na téma Říjnová re- 3) P. Gerhard Brix, řádový kněz-křížovník, na- voluce, podepsán Špaček(?). MSK ke své žádosti rozen 1904, ordinován 1929, do Petrovic přišel přiložila i návrh na plakát: „Program: Účinkuje z Násile (Nassiedel) v bránickém děkanátu, kde MF29) Olomouc. Akce byla povolena a nahlášena byl kooperátorem. velitelství stanice SNB ve Městě Libavé. Podepsán 4) Velká písmena u národních výborů všech Slezák“.30) úrovní, správních komisí, ministerstev, aj. institu- K civilnímu životu a správě ještě doplňme, že cí se psaly v různých letech různě, zde pravopis ve Městě Libavé se koncem roku obnovila činnost zjednodušíme. odboru Národní jednoty31) a v samém závěru roku 1945 byla u OSK v Moravském Berouně zřízena vyšetřující komise, o jejíž činnosti jsou zmínky i v roce 1946.32) Ve Zprávách Státního úřadu statistického Repu- b l i k y č e s k o s l o v e n s k é , ř a d a D , č . 17− 2 2 , r. X X V I I ( 1 9 4 6 ) byl zveřejněn Seznam obcí v zemi Moravskoslezské podle stavu z prosince 1945, vyjímáme z něj obce příslušné do námi sledovaného území. Za názvem následuje rozloha a počet obyvatel v letech 1930 a 1945: Bělá, 697 ha, 260, 279; Barnov, 848 ha, 353, 380; Čermná na Moravě, 1431 ha, 674, 713; Heroltovice, 631 ha, 250, 239; Keprtovice, 577 ha, 299, 337; Město Libavá, 2512 ha, 2113, 2116; Luboměř pod Strážnou, 1037 ha, 375, 351; Milovany, 1191 ha, 424, 450; Nové Oldřůvky, 594, Město Libavá, nové sídlo Újezdního úřadu vojenského újezdu 248, 249; Olejovice, 246 ha, 163, 161; Rudoltovice, Libavá, bývalá budova Novojičínské spořitelny. 80. léta 20. století. 2432 ha, 1063, 1076; Smilov, 1354 ha, 691, 873; Foto Jindřich Machala.

STRANA 9 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007

5) Bieberle uvádí, že v německých lokalitách 10) O likvidaci národních správ viz SOkA bylo povoleno několikadenní beztrestné plenění. Bruntál, ONV Moravský Beroun, inv. č. 50, Revizní 6) Acta ACO, 1945, č. 4, 9. dubna 1945; 1946, zprávy o likvidaci národních správ, Město Libavá č. 4, 15. března 1946. − Acta ACO, 1945, č. 10, a Rudoltovice, 1946, karton 113. − Národním 31. října 1945. správcem měl být poctivý schopný a prověřený 7) František Pouzar byl původně učitelem odborník, který zastupoval stát. Bohužel takových v Hlubočkách. Glonek uvádí, že v době jeho bylo málo, obvykle šance získat přidělenou živ- předsedování v Moravském Berouně vykázal nost do svého vlastnictví využili ti méně poctiví. z jednoho jednání německé antifašisty. − Viz též Dekret presidenta republiky č. 5/1945 8) SOkA Bruntál, ONV Moravský Beroun, Sb., o neplatnosti některých majetkově právních 1945–1949. jednáních z doby nesvobody a o národní sprá- 9) Slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že bu- vě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců du vždy věren Československé republice, že budu a kolaborantů a některých organisací a ústavů, zachovávati všechny zákony a nařízení, plniti jako kterým se přikázalo vložit pod „národní správu“ předseda místní správní komise podle nejlepšího majetek osob státně nespolehlivých z 19. května vědomí a svědomí své povinnosti 1945; viz též Dekret presidenta republiky ze dne a že se budu říditi rozhodnutími správní komise. 21. června 1945 č. 12/1945 o konfiskaci a urych- Slibuji, že se nikdy nezpronevěřím lidu a zásadám leném rozdělení zemědělského majetku Němců, demokratie(!) a že budu ve všem svém jednání Maďarů, jakož dbáti jen prospěchu a zájmu lidu.“ − Prohlášení: i zrádců a nepřátel českého a slovenského náro- „Prohlašuji na svoji čest a svědomí, že jsem neda. Přetištěno v Acta ACO, 1945, č. 6, byl členem Vlajky, Rodobrany, Úderných oddílů 12. července 1945. Hlinkovy gardy, funkcionářem Svazu pro spo- 11) Vlastnoručně psaný životopis přiložen. lupráci s Němci, České ligy proti bolševismu, 12) Citace jsou úmyslně ponechány v původním Kuratoria pro výchovu české mládež, Národní od- tvaru, tj. s jazykovými zvláštnostmi i pravopisnými borové ústředny zaměstnanecké, Svazu zeměděl- chybami. Nejsou pouhou informací, ale obrazem ství a lesnictví, Německo-slovenské společnosti doby, ze které pocházejí a charakterizují určitý a jiných fašistických organisací podobné povahy. typ pisatele i jeho kulturu. Dále prohlašuji, že jsem za německé nadvlády ne- 13) SOkA Olomouc, ONV Olomouc-venkov, bo maďarské okupace vědomě a záměrně nepo- inv. č. 111, 1, Personální spisy místních správ- máhal v bankovních, průmyslových, obchodních, ních komisí Barnov, Nová Ves nad Odrou, zemědělských a jiných podnicích, hospodářských Čermná, Keprtovice, Luboměř p/S, Město organisacích a ústavech všeho druhu německému Libavá, Milovany, Olejovice, Rudoltovice, Smilov, nebo maďarskému vedení války nebo fašistic- Stará Voda, Velká Střelná, Vojnovice, Zigartice, kým a nacistickým účelům. Posléze prohlašuji, 1945−1946, karton 204. I dále. že jsem nebyl funkcionářem bývalé strany agrár- 14) Krejčová, Jana: Stará Voda. Osud poutního ní a její odnože tzv. strany živnostenské, strany areálu po roce 1945. − Vojnovice patřily do staro- Národního sjednocení a strany fašistické.“ − Dále vodské farnosti. se předklá- 15) Poslední dvě věty byly uváděny na všechny dalo vysvědčení zachovalosti (vystavovala dekrety vystavené OSK v Moravském Berouně. domovská obec) a životopis. Ke kandidátům Některé přípisy z té doby byly psány rukou, jiné na funkce se vyjadřovala Národní bezpečnost. na psacím stroji, k psaní byla používána i nepo- tištěná strana německých formulářů z období okupace. − Název obce Olověná z roku 1949 se neujal. 16) Do 3. května 1946 byl místopředsedou MSK v Nových Oldřůvkách. 17) Tato formulace naznačuje, že v Barnově šlo o tzv. divoký odsun. 18) K tomu lze přidat fragment hlášení z 30. červenec 1945, odeslaného na velitelství 4. pě- ší divize-intendance Olomouc: „V mém obvodě nezůstal žádný majetek uniformovaných složek bývalého Německa, nebo tento byl vesměs jako válečná kořist běžně odebírán a odvážen pro- cházejícími případně projíždějícími jednotkami ruského vojska. Pokud snad místní posádka čsl. Sídlo Střediska obsluhy výcvikových zařízení Libavá. 80. léta branné moci zajistila za spolupůsobení místních 20. století. Foto Jindřich Machala. správních komisí majetek bez pána a majetek,

STRANA 10 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 jehož vlastník je sporný, vyžádám si o tom in- „Četné stížnosti o nepřístojnostech, páchaných formace a výsledek sdělím dodatečně“. − Vše zvláště v pohraničních okresích nezodpovědný- SOkA Bruntál, nezpracovaný fond písemností mi živly“ začaly docházet Zemskému národní- z let 1946–1948, kdy byly spisovány škody způso- mu výboru v Brně. „Stížnosti zejména poukazují bené sovětskou a americkou armádou (odebrané na drancování bytů a domů, neoprávněné zaba- Rudou armádou bez zaplacení). I dále. vování šatstva a prádla, obuvi, nábytku, domácího 19) SOkA Olomouc, ONV ve Šternberku, inv. nářadí, přístrojů, potravin a domácího zvířectva, č. 267, Ustanovování Místních správních komisí na svévolné zabavování bytů a nelidské odstra- a MNV, 1945−1946, karton 8. ňování německých uživatelů a též na to, že jest 20) SOkA Olomouc, ONV ve Šternberku, inv. č. s Němci zacházeno při osidlování jejich majetku 266, Pracovní program obcí na rok 1946, karton nelidsky. Němci bývají vyháněni z bytů a při ne- 8. možnosti nalézt jiné přístřeší, ponecháni sami 21) SOkA Bruntál, nezpracovaný fond písem- sobě nebo hromadně tísněni do malých, zdravotně ností z let 1946–1948, kdy byly spisovány škody závadných místností. Při domovních prohlídkách způsobené sovětskou a americkou armádou bývají biti.“ Protože takové nepřístojnosti „jsou vy- (odebrané Rudou armádou bez zaplacení). Zde užívány k nepřátelské propagaci“, usnesla se rada i Město Libavá. ZNV, aby byly za součinnosti Sboru národní bez- 22) Užívají se výrazy odsun, vyhnání a transfer. pečnosti (SNB) napříště znemožněny a aby proti 23) Acta ACO, 1945, č. 8, 12. září 1945. pachatelům a škůdcům bylo se vší přísností zakro- 24) Acta ACO, 1946, č. 1, 15. ledna 1946. čeno. Její oběžník vydaný v tomto smyslu přetiskla I dále. brněnská biskupská kurie a dodávala: „Dbejte 25) Viz přípis konzistoře ve věci správy klášter- o to, aby němečtí příslušníci mohli užívati obydlí ního jmění ve Staré Vodě ze 17. srpna 1945. a nemovitosti v klidu a v pokoji, mohli bezpečně Arcibiskupský archiv, karton A 247. − P. Stanislav a bez obavy před násilnostmi žíti ve svých bydliš- Svoboda, narozen 16. dubna 1913 v Čelčicích tích a aby jejich osobní svoboda nebyla omezová- (farnost Klenovice na Hané), ordinován 1938, na nad míru, přípustnou právním řádem“. 2) v letech 1945−1951 byl revidentem arcibiskupské Složení místních správních komisí, které jsme konzistoře, zemřel 26. března sledovali v průběhu roku 1945, bylo nestabilní. 1975. Jeho jmenovec působil v letech 1936−1937 Proto např. MSK ve Městě Libavé po rozšíření ve Slavkově u Lipníka (Slavkov se také později na paritní zastoupení předložila 13. února 1946 stal součástí VÚ Libavá). Okresní správní komisi v Moravském Berouně 26) Acta ACO, 1946, č. 1, 15. ledna 1946. ke schválení novou kandidátku a požádala o její 27) Přetištěn v Acta ACO, 1946, č. 6, 12. čer- urychlené schválení a vyřízení: komisař, předse- vence 1945. da Jaroslav Ochman; místopředseda František 28) SOkA Olomouc, ONV Olomouc-venkov, inv. Anders, bezpartijní (bytové otázky), šofér ČSD(!), č. 132, sign. IV, Zastavení činnosti německých člen KSČ. Členové: František Kovařík (zemědělské spolků a zajištění jejich majetku a písemností, a osidlovací otázky), zemědělec, člen KSČ; Josef 1945−1948, karton 231. Jednotlivé obce viz dále. Mader (zásobovací), řídicí učitel, člen sociální 29) MF, tj. Moravská filharmonie Olomouc. demokracie; František Višenko (právník), továr- 30) SOkA Bruntál, ONV Moravský Beroun, ník, národní socialista; Josef Kouřil (zajišťovací), inv. č. 30, sign. IV, Věci spolků a organizací, nadlesní, lidovec; Josef Derka (finanční), vrchní 1945−1948, karton 61. tajemník berního úřadu, lidovec; Ladislav Prášil 31) Sdělení předsedy MSK zaslané 5. prosin- (kulturní), odborný učitel, člen sociální demokracie; ce OSK v Moravském Berouně. Viz SOkA Bruntál, Josef Švec (sociální), správce měšťanské školy, ONV Moravský Beroun, inv. č. 30, sign. IV, Věci národní socialista. Politická příslušnost musela být spolků a organizací, 1945−1948, karton 61. dodatečně doplněna u každého kandidáta. Změna 32) 11. prosince 1945. SOkA Bruntál, ONV nastala již 21. března, kdy místní organizace Čsl. Moravský Beroun, 1945–1949. strany lidové delegovala namísto Františka Višenky 33) SOkA Olomouc, ONV ve Šternberku, inv. č. (národního správce fy Hallwachs & syn ve Městě 265, OSK ve Šternberku, 1945−1946, karton 8. − Libavé, který nastoupil 1. dubna 1946 vojenskou Ve výčtu pochopitelně zatím chybí obce Slavkov službu) Vladimíra Bublíka, národního správce fy u Lipníka, Kozlov a Ranošov. Aloise Polzera syn ve Městě Libavé, narozeného 17. června 1909 v Hnojicích, okres Šternberk, pří- slušného do Poličné, okres Valašské Meziříčí, by- 1946 tem ve Městě Libavé-Dřemovicích čp. 11. Jako ná- Okresní správní komise v Moravském Berouně hradnice byla 22. května vybrána Marie Citovská, rozšiřovala svůj aparát, v lednu 1946 např. byla choť národního správce velkoskladu piva ve Městě ustavena prověřovací komise a antifašistický vý- Libavé, narozená 23. března 1905, povoláním v do- bor.1) mácnosti. Z místní správní komise byl 7. června

STRANA 11 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007

1946 odvolán Metoděj Kouřil, lesní správce, kterého zemědělství pro politický okres Moravský Beroun. nahradil František Bouchal, rolník z Města Libavé Na jaře roku 1946 se v tomto okrese usadilo čp. 13, narozený 17. dubna 1915.3) Rozhodnutí OSK „šestapadesát rodin Slovanů, vracejících se v Moravském Berouně bylo odesláno 25. dub- z Rumunska“, a to v šesti různých obcích, mj. na 1946 a adresováno Národní frontě čtyř poli- šestnáct v Čermné. „Osídlencům bylo při příjezdu tických stran ve Městě Libavé. Návrh na rozšíření do M. Berouna poskytnuto občerstvení O. S. K., MSK z osmi na dvanáct členů byl zamítnut. 4) která těmto všestranně vyšla vstříc.“10) Zatím Arcibiskupská konzistoř v Olomouci vy- Třetího května se také v Barnově měnil předse- zvala kněze české národnosti k výpomoci v poda, byl jím jmenován Jaroslav Faltýnek z Nových hraničí na místech, odkud byli němečtí kněží od- Oldřůvek, který tam vykonával funkci místopřed- sunuti, nebo kde ještě zůstali, ale nemohou kázat sedy MSK, nový dekret převzal o měsíc později česky z důvodu neznalosti jazyka a nemohou vy- a nahradil Rudolfa Honyše, který byl zproštěn této učovat katechismu na českých školách, jelikož funkce 6. května z důvodu nastoupení prezenční mají německé občanství.5) Zanedlouho povolilo služby s tím, že 31. května měl předat veškerou předsednictvo vlády, aby zařízení farních budov obecní agendu týkající se vedení obecních záleži- po odsunutých německých kněžích zůstalo pro tostí nově ustanovenému předsedovi MSK. Rudolf potřebu českého duchovenstva, které na uprázd- Honyš, narozený 11. února 1920 v Luboměři, by- něných farách nastoupí. Zároveň bylo přikázáno tem Luboměř čp. 106, zámečník, nebyl tres - vyhotovit soupis inventáře a zabránit jakémukoliv tán. „Za doby německé okupace byl ve spojení disponování s církevním majetkem ze strany MNV se záškodníky v okolních lesích u obcí Spálova nebo ONV, resp. jejich komisí. 6) a Luboměře.“11) O měsíc později, tj. 17. června 1946 informovalo Dne 17. května 1946 se konala schůze vlády, ministerstvo vnitra všechny stupně národních vý- na které bylo projednáváno zřízení vojenských vý- borů o tom, že vláda povolila vyhnaným německým cvikových táborů (VVT). Upřesnění projednala 21. kněžím vzít s sebou osobní zavazadlo do 100 kg schůze třetí vlády na svém zasedání 17. září 1946. (ostatní jen do hmotnosti 50 kg), případně i více Tehdy bylo rozhodnuto o zřízení nových požado- a že mohou vyvézt také osobní předměty, které vaných vojenských výcvikových táborů, kterými potřebují k výkonu svého povolání. Arcibiskupská měly být Císařský les, Český Krumlov, Bezděz konzistoř toto dala na vědomí všem farním úřadům a Praděd. Poslední návrh neprošel z důvodu pro- s tím, aby o tom byli vyrozuměni všichni kněží ně- testů obcí v okolí Pradědu, a tak nakonec bylo roz- mecké národnosti bydlící ve farnosti.7) hodnuto zřídit Vojenský tábor Moravský Beroun.12) S jarem se jako velmi aktivní projevila Místní Zatím ale nepředbíhejme událostem, změny se správní komise v Bělé, když OSK ve Šternberku děly i na jiných úrovních. postoupila ke schválení svůj pracovní program Od 23. června převzal pravomoci Okresní správ- na rok 1946: „Oprava tří nádrží (vodních) při(!) po- ní komise nově vzniklý Okresní národní výbor skytnutí požáru, 2. přestavení dřevěného mostu v Moravském Berouně a jeho předsedou byl zvo- přes řeku Bystřičku, 3. oprava zdejšího kostelíčku, len František Gil. Polovinu referátů vedli členové 4. dokončení oprav na školní budově, 5. úprava KSČ: bezpečnostní (Jar. Gries, I. náměstek), ze- školního hřiště, 6. odstranění veškerých překá- mědělský, osidlovací (Alois Král, člen rady ONV), žek v obci, 7. úprava potůčku, který teče přes živnostenský, průmyslový, obchodní a konfiskační vesnici, 8. přepravení(!) veřejné cesty“. Podepsán (Josef Zajíc, člen rady ONV). Dopravní, technic- Stoklasa, předseda.8) ký a finanční referát vedl člen Čsl. strany lidové Ve Velké Střelné měli trochu jiné staros - František Lakomý (II. náměstek), referát zdravotní, ti. Novoosídlenec Josef Moler požádal OSK sociální, vyživovací a zásobovací člen Čs. soci- v Moravském Berouně o ustavení tehdy ještě po- álně demokratické strany Čeněk Rýznar. Referát řád populárního Skauta. Toho se, snad ze strachu školský a kulturní člen Čs. národně socialistické o svou funkci, zalekl Boh. Hladík, předseda(?) Leopold Kundera (III. náměstek). MSK a oznámil do Berouna, že Molerovu žádost Ke změně došlo i v Čermné, kde byl dosud bere zpět jako bezpředmětnou.9) Ve Městě Libavé předsedou MSK Jan Vítek, který zapsal výsled- se činí k 17. červenci 1946 zmínka o jiném spolku, ky voleb konaných 26. června takto: předsedou a to o Sportovním klubu Město Libavá, který se MNV se stal Josef Venclík, rolník z čp. 13, člen rozešel až 5. listopadu 1948. Již 11. září se sešel KSČ; I. náměstkem byl František Študent, rolník ve Městě Libavé přípravný výbor pro ustavení tě- z čp. 62, člen KSČ, členy MNV byli zvoleni: Josef lovýchovné jednoty Sokol, schůze se měla konat Calábek, rolník z čp. 43, člen KSČ; Miloslav Lysák, 18. září v restauraci pana Kvapila. Akce byla OSK řezník z čp. 146, člen KSČ; Jaroslav Černý, učitel, povolena a oznámení o povolení bylo postoupeno čp. 150, člen KSČ; Hynek Zedek, rolník z čp. 10, velitelství stanice SNB ve Městě Libavé. člen KSČ; Hynek Kužílek, rolník z čp. 24, člen Novoosídlenců na Libavsku přibývalo, jak vy- KSČ; Jakub Čuda, rolník z čp. 15, člen KSČ; Alois plývá ze zprávy osidlovací komise ministerstva Makovička, penzista, čp. 40, člen KSČ; Tomáš

STRANA 12 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960

Gregor, rolník z čp. 38, člen ČSL; Hynek Matyáš, dubna 1947. V něm je reagováno na všechny bo- rolník z čp. 54, člen ČSD a Čeněk Kozák, rolník dy, z nichž vyjímáme: „J. Lazar a spol. byli řádně z čp. 8, člen ČSNS. poučováni na měsíčních schůzích komisařů v Mor. V Rudoltovicích se rozběhla akce na odvolání Berouně o svých právech a povinnostech“. Z do- dosavadních komisařů a ustavení nové šestičlenné pisu dále vyplývá, že „členy MSK si přibírali tzv. správní komise, jak po dohodě se zástupci jiných komisaři v době, o kterou jde, jako spolupracov- politických stran žádal tamní předseda Čsl. strany níky a členové tito nedostávali od zdejšího úřadu lidové Alois Bokůvka. Tehdy, 21. července 1946, zvláštní dekret, jak tomu bylo u komisařů samých se tam konala schůze MSK za účasti nadpolovič- a jejích zástupců. Tato praxe úřední byla zde v po- ní většiny obyvatelstva. Jednání zahájil zástupce hraničí v této době ještě neuspořádané, obvyklá. MSK Karel Stehlíček, narozený 21. ledna 1911. Komisaři oznamovali sem pouze jména osob, které ČSL navrhla tyto členy: Alois Bokůvka, Alena byly takto přibrány k správě věcí veřejných v obci. Piterková, Adolf Krčma, Karel Zuzaník, KSČ navrh- Řádný záznam o ustanovení MSK v Rudoltovicích la Františka Machalu, Antonína Složila a Jaroslava pochází až ze dne 21. června 1945, kdy v obecní Srovnala. Strany Čs. sociálně demokratická a Čsl. kanceláři za řízení Karla Stehlíčka ustavila se řád- národně socialistická kandidátní listiny nepodaly. ná MSK. Karla Stehlíčka je tudíž nutno považovati Předsedou nové MSK byl zvolen Alois Bokůvka, za osobu úřední, poněvadž se uvázal hoře(!) jmeno- členy Alena Piterková (referentka zásobovací a po- vaným způsobem do správy věcí veřejných v obci. licejní), Adolf Krčma (zemědělský referent), Karel Jméno Josef Dvořák se v spise obce Rudoltovice Zuzaník (konfiskační referent), František Machala vůbec nevyskytuje a neoznámil-li J. Lazar ho (bezpečnostní referent) a Antonín Složil (poklad- jako člena MSK zdejšímu úřadu (ve spise o tom ník). Jednatel Čsl. národně socialistické strany záznam není), pak uvázal se J. Dvořák do řízení v Rudoltovicích Mojmír Morávek se 16. září 1946 věcí veřejných neoprávněně a nelze mu přiznati obrátil na ONV v Moravském Berouně se žádostí charakter úřední. Tehdejší předseda OSK Pouzar o zastoupení jeho strany v MSK (ta měla v obci jen nedal bývalým tzv. komisařům na schůzi našeho dva členy) a navrhoval Václava Pazderu. Na rubu okresu poučení takové, že si mohou z německého žádosti je poznámka datovaná 30. září: „Založit ja- majetku přivlastniti vše, co potřebují pro sebe, aniž ko bezpředmětné, jelikož Rudoltovice patří do ob- by na to potřebovali doklad od zdejšího úřadu. vodu střelnice“. Povolil jim pouze výjimku pokud se týče vyživování ONV v Moravském Berouně byl doručen přípis potravinami. V tehdejší době ještě neuspořáda- Krajského soudu v Olomouci ze dne 19. února né neprobíhalo zásobování obyvatelstva v obcích 1947. Podepsaný vyšetřující soudce sdělil, že proti zdejšího pohraničního okresu ještě zcela plynule J. Lazarovi, Karlu Stehlíčkovi, narozenému 29. led- a proto byla trpěna praxe, že členové MSK, kteří na 1911, bytem Sv. Kopeček čp. 4 a Josefu zhusta bývali jedinými českými osídlenci v obci, Dvořákovi, narozenému 26. dubna 1912 v Náměšti nemuseli dodržovati vyživovací předpisy (systém na Hané, bytem tamtéž čp. 244 se vede trestní potravinových lístků apod.) a vyživovali sebe a své řízení pro zločiny krádeže, kterou měli spáchat rodiny v rámci dávek stanovených zásobovacími v době, kdy J. Lazar byl správním komisařem předpisy z místních zdrojů. Vše, co si tímto způso - v Rudoltovicích a Stehlíček s Dvořákem členy jeho bem z místních zdrojů přivlastnili jmenované osoby správní komise. „Tito tři totiž samovolně si přivlast- nad rámec normální lidské denní spotřeby potravin nili mnoho různých věcí a nevyžádali si přidělovací (odvážení potravin do vnitrozemí, zabíjení dobytka dekrety od Vašeho úřadu a věci ty nepřihlásili a drůbeže nad normální lístkovou spotřebu apod.) Fondu národní obnovy, takže se stává, že věci si přivlastnili v úmyslu je zatajiti a tím čsl. erár poško- diti. Obvinění se hájí, že prý na schůzích komisařů okresu jim bylo sděleno (předseda ONV Pouzar), že prý si mohou cokoliv přivlastniti z německého majetku, pokud to potřebují pro sebe a členy svojí rodiny a že prý nemusejí o přidělení žádati a že to nemusejí ani přihlašovati. Dále se hájí Lazar tím, že prý předal Vašemu úřadu (konfiskační referent Janota), seznam věcí, které on jako správní ko- misař prodal různým lidem v Rudoltovicích. Dále se hájí všichni tři tím, že prý nebyli řádně poučení o svých právech a povinnostech.“ Podle pozná- mek na okraji přípisu se některými přestupky v pří- pisu uváděnými zabývala i rada, ovšem na přípis nebylo reagováno, takže urgence Krajského soudu Město Libavá, již neexistující kasárna tankovního pluku Sovětské následovala 23. dubna a vyjádření ONV až 28. armády. Foto Jindřich Machala.

STRANA 13 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007 bylo nezákonné a jmenované osoby jsou za tento den v červenci 1945. V tomtéž měsíci odešel nezákonný postup zcela zodpovědny. Konfiskační do Olomouce, kde převzal správu benzinové pum- referent“. Co k tomu dodat. py. Na jeho místo byl jako komisař od 28. července V Keprtovicích byl zvolen MNV 12. srpna v tomto 1945 dosazen Josef Petr z Olomouce, narozený složení: Alois Karas, člen KSČ; Alois Pokorný, člen 14. října 1915 tamtéž. KSČ; František Řehák, starosta, člen KSČ; Martin Až do vyhnání německých obyvatel13) běžel ži - Švenda, člen KSČ; Josef Kozáček, člen KSČ; Jan vot na Libavsku více méně v normálních kolejích, Landěl, člen KSČ; náhradníci: František Janečka věřící navštěvovali své kostely tak, jak byli zvyklí. a Ondřej Tončik. Za sociálně demokratickou stra- Odsun obyvatelstva a samozřejmě i německých nu: Antonín Škrobala, Keprtovice čp. 18, Alois kněží zde probíhal přibližně od července do října Kratochvíl, tamtéž, čp. 19; Antonín Kubeša, tamtéž, roku 1946.14) Zvyky se zde začaly měnit až s příli- čp. 15. Náhradníci: František Bryx, Keprtovice čp. vem novoosídlenců. 24 a Štěpán Klánych, tamtéž čp. 16. O týden poz- V době, kdy již většina obyvatelstva i kněží by- ději byl na předsedu navržen Josef Pokorný z čp. 4, la odsunuta, vyšel výnos ministerstva školství který funkci přijal. Místopředsedou se stal Antonín a osvěty upravující Opatření k zabezpečení far Škrobala, pokladníkem František Řehák z čp. 26, po odsunutých německých kněžích.15) O každém hospodářským referentem Josef Kozáček z čp. 9, připravovaném transferu duchovního (do ukončení bezpečnostním referentem Martin Švenda z čp. 10, odsunů zbývaly jen tři měsíce, akce byla rozběh- osidlovacím referentem Alois Kratochvíl z čp. 19 nutá) se měla informovat příslušná konzistoř, měl a zásobovacím referentem Alois Karas z čp. 50. být sepsán veškerý církevní i soukromý majetek Poradními členy se stali Antonín Kubeša, čp. kněze, který měl být ponechán na místě pro po- 15 a Jan Landěl, čp. 35 a tajemníkem František třeby českého duchovního. „Pokud po odchodu Spáčil, čp. 46. Do nové rolnické komise byli zvo- německého duchovenstva nebude příslušný ob- leni: předseda František Pokorný, čp. 2; Antonín jekt (kostel, klášter apod.) ihned trvale spravován Kubeša, čp. 15; František Janečka, čp. 44 a Juraj přímo osobně českým duchovním, musí se pří - Ivanecký, čp. 14. Do odhadní komise byli zvole- slušné bezpečnostní úřady postarati o neztenčené ni předseda František Minarčík, čp. 58, Antonín zachování veškerého církevního jmění movitého Škrobala, čp. 18, František Řehák, čp. 26 a Jan i nemovitého, patřícího onomu církevnímu subjek- Landěl, čp. 35. Do 15. srpna 1946 byl hlavní oso- tu i toho majetku, jenž byl vlastnictvím odsunutých bou v obci předseda MSK František Machálek německých kněží.“ (od 12. října 1945 místopředseda v Keprtovicích, Žádosti německých kněží o osvědčení stát- předtím člen MSK ve Městě Libavé, kde byd- ní spolehlivosti vyřizovala Církevní očistná ko- lel na Hranické ul. čp. 243), který požádal tím- mise, jejímž předsedou byl Msgre ThDr. Rudolf to dnem o zproštění funkce. Do funkce nové- Nejezchleba16) a notářem Stanislav Penka.17) K toho předsedy navrhl Františka Kopčila, naroze- mu, aby osvědčení dostal, musel kněz znát českou ného 14. července 1923 v Přerově, příslušného řeč, nesměl se provinit proti republice a českému do Tlumačova, poslední bydliště Machová čp. 40, národu, byl v době války proti režimu a trpěl pod okr. Holešov, nyní Keprtovice čp. 46. Prvním před - ním a zúčastnil se akce za osvobození republiky.18) sedou MSK byl od 11. října 1945 František Bryx, Vláda na svém zasedání 17. září 1946 rozhodla, narozený 31. ledna 1924 v Dolanech. Po válce že z části okresu má být s platností od 1. října se prvním komisařem v obci stal Karel Musil, zřízen vojenský výcvikový prostor. O den pozdě- narozený 29. října 1900, jmenovaný 18. červ- ji čteme v materiálech ONV Moravský Beroun, na 1945. Svou funkci vykonával jen jeden tý- že „na okrese Moravský Beroun se snad pod vlivem vytváření vojenského výcvikového prostoru a poplašných zpráv o likvidaci okresu neděly žádné podstatné změny“.19) Ovšem ještě se řešilo technické provedení přesídlení asi čtrnácti tisíc německých obyvatel politických okresů Hranice, Moravský Beroun, Olomouc a Šternberk. Jednání proběhlo v Moravském Berouně 24. září.20) Tehdy se v tomto prostoru mimo novoosíd- lenců pohybovala také mládež, která pomáhala v zemědělství a při zalesňování. Pořádek tam ale nepanoval, protože např. 19. října 1946 si na ONV v Moravském Berouně stěžoval JUDr. W. Urbá- nek, profesor z Přerova, toho času pravděpodob- ně vedoucí studentské pracovní brigády, na to, že Město Libavá, typické stavení. Zbouráno v 90. letech 20. století. MSK v Rudoltovicích nevyslalo do místní komise Foto Jindřich Machala. pro péči o účastníky pomoci mládeže v země-

STRANA 14 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 dělství svého zástupce a navíc nedodržuje své konzistoř obrátila i na ÚŘAS v Kroměříži, který, jak úřední hodiny. Na totéž si stěžoval i správce místní se ukázalo, byl důvěrným dopisem MNO ze 30. školy.21) října upozorněn na to, že vláda schválila 17. září Vojenský tábor Moravský Beroun se sídlem zřízení Vojenského tábora Moravský Beroun. ve Městě Libavé byl zřízen k 15. říjnu 1946, jeho Zde je již na místě přikročit k podání důkazů velitelem se stal plk. pěch. Jan Kotrs, náčelníkem o tom, jak se olomoucká konzistoř snažila zachránit štábu št. mjr. pěch. Josef Horáček.22) Tábor byl z rušených kostelů na Libavsku, co se dalo. Byli ji podřízený 4. armádnímu sboru v Brně. Postupně v tom nápomocni žadatelé z blízkých i vzdálených se začaly pořizovat soupisy nabízeného majetku farností, v některých případech ovšem přesunutý a vojenské správě v oblasti Města Libavé byly majetek podlehl zkáze i na novém místě. V době, přidělovány nemovitosti.23) S proniknutím vědo - kdy se prostor Libavska transformoval do prostoru mosti o zřízení vojenského prostoru a následným vojenského, armáda se odvozu církevního majetku „rušením kostelů v pohraničí“ na veřejnost nastala nebránila a v některých případech poskytovala v církevním životě na Libavsku největší změna. i pomoc vlastními nákladními automobily. Ale o tom, že má být na Libavsku zřízen vojen- Jako první o povolení k odvozu kostelního inven- ský výcvikový tábor, neměla dosud arcibiskupská táře z některého z kostelů na Libavsku požádal 24. konzistoř v Olomouci žádnou úřední zprávu. Proto října 1946 olomouckou arcibiskupskou konzistoř27) 21. října požádala P. Karla Kolsdorfa,24) libavského farní úřad v Novém Hrozenkově: „Nadepsaný farní faráře a budišovského děkana, aby „u informo- úřad prosí o laskavé sdělení, co je na tom pravdy, vaných veřejných úřadů zjistil, které obce resp. že v pohraničí se vyklizuje z vojenských důvodů farnosti spadají do vyklizovacího pásma, v němž větší počet obcí jako Město Libavá, Jestřabí a po- má býti zřízeno vojenské cvičiště. Jedná se o to, dobně. Právě založená Kostelní Jednota pro zbu- aby včas bylo postaráno o zabezpečení kostel- dování filiálního kostela „u huti“ probírala ve své ních a farních inventářů. Račte nám poslati zprávu výborové schůzi 18. 10. tuto záležitost, a hodlá o tom, co zjistíte a současně navrhněte, kde by příští týden vypravit se do pohraničí a shlédnout bylo možno uschovati inventáře kostelů a far z po- a zajistit si nějakým způsobem zařízení kostelní stižených farností“. 25) Ten obratem konzistoři sdělil: pro náš filiální kostel. Ale až po Vašem sdělení. „V nejhlubší úctě podepsaný si zašel v záležitosti Nadepsaný farní úřad prosí uctivě o radu, pomoc, far a kostelů ve vyklizeném území pro informace direktivy a veškerou pomoc. V hluboké úctě odda- k místnímu vojenskému velitelství. Jelikož pan ný P. Aug. Spurný,28) farář“. podplukovník byl na inspekční cestě, slíbil jeden Konzistoř reagovala 29. října následov - důstojník kanceláře, že asi bude dotyčná infor- ně: „Není dosud přesných zpráv, které farnosti mace po návratu p. podplukovníka odevzdána. na Moravskoberounsku budou vysídleny. Nečiní Informaci hned zašlu“. Zároveň navrhl řešení, co však námitek proti tomu, aby si členové Kostelní dělat s církevním majetkem: „Inventáře opuště- jednoty pro zbudování kostela U huti prohlédli ných kostelů by se mohly rozděliti potřebným soukromě zařízení kostelů, jež by mohly býti ve vy- kostelům, farské inventáře by se mohly nabídnout sídlené oblasti. Neplyne z toho ovšem žádný záva- kněžím ke koupi a z výtěžku by se mohl nějaký zek arcibiskuskupské konsistoře, že by vyhlédnuté potřebný fond arcidiecésní založiti“. zařízení musela dotyčné kostelní jednotě přiděliti“. O den později, tj. 24. října, podal následující Již 8. listopadu sdělila konzistoř P. Spurnému, že zprávu: „Pan podplukovník byl tak laskav, že se mu dává plnou moc k zajištění všeho církevního osobně dostavil na faru a udal jména obcí, které majetku na farnosti Barnov, Smilov, Velká Střelná budou vysídleny. Jsou to následující: Město Libavá a Jestřabí. Libavský farář a budišovský děkan (Keprtovice, Olejovice), Stará Voda (Vojnovice), P. Karel Kolsdorf předání celkového chrámového Rudoltovice, Barnov, Luboměř p. S., Milovany zařízení pro stavbu filiálního kostela v Hrozenkově (Zigartice) Čermná na Mor. (Nová Ves n. O.), konzistoři 6. listopadu sice vřele doporučil, ale Smilov, Velká Střelná, Jestřabí (Varhošť, Nepřivaz), učinil tak na žádost zástupců Kostelní jednoty Kozlov, Ranošov, Slavkov u Lipníka. O Ranošově v Hrozenkově. Plnou moc P. Spurný pravděpo- připadajícím do Velkého Újezdu a o Slavkově se dobně nedostal, protože ještě 20. listopadu se ještě vyjednává se sousedním okresem hranic- snažil získat povolení „k zajištění církevního majet- kým“. Konzistoř se v dalším snažila zachovat ku ve vysídlované oblasti Mor. Berouna, aby měl úřední postup a 5. listopadu se obrátila na Zemský první(!) právo na tyto předměty“. Toto přednostní národní výbor v Brně s tím, že docházejí zprávy právo mu písemně sdělila konzistoř ještě týž den, o tom, že řada obcí bude z vojenských důvodů vy- nakonec ale obě(!) obdržené plné moci k odvozu klizena, aniž by ona měla o tom úřední informaci. věcí odevzdal konzistoři již 28. listopadu. Požádala o sdělení, které obce mají být vysídleny Z poznámky konzistoře z května 1947 je patrno, a o pokyny, co se má zařídit s matrikami a inven- že P. Spurný tehdy odvezl věci z Čermné, předtím tářem kostelů, zda má zůstat ve vysídleném území 17. dubna převzal část inventáře kostela v Jestřabí, či má být vystěhován.26) Současně, tj. 31. října, se kterou ale musel z rozhodnutí konzistoře vrátit

STRANA 15 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007 zpět.29) Ve věci odvezených zvonů se obrátil dopi - zistoř P. Spurnému, že sama přejímá organizaci sem na světícího biskupa Stanislava Zelu. 30) Dopis odvozu církevního majetku z vysídlovaného území vnáší světlo do některých nejasností popisované a opakovaně ho žádala o vrácení všech dosud mu doby: „Nejbližší neděli jsem po kázání farníkům vydaných pověření, což P. Spurný pro zaneprázd- oznámil, jak nám P. Bůh žehná. Podotknul jsem, nění neučinil. Až 11. července 1947 dodal seznam že zvony zůstanou v Jestřabí tak dlouho, do- převezených věcí z Rudoltovic a mimo jiné sdělil, kud tam budou farníci. V postě jsem oznámil, že převezený majetek „je pojištěn u Hasičské po- že zvony ponechám v Jestřabí i na velikonoce, jišťovny v Brně na 1/4 mil. Kčs. Uložen byl všechen protože Hrozenkovjané tam ještě jsou. Nevěděl ve škole U huti zde a ve sklárnách a ve skladišti jsem, že od Květné neděle tam nepřijde kněz, ani parní pily Orságovy“. V seznamu jsou uvedeny mj. o Svátcích. Po Velikonocích vojsko začalo stěho- lavice, zvon, křtitelnice, hodiny a další.32) vat tamější obyvatele − a čtyři rodiny se vrátily Jak vyplývá z další korespondence, vyžadovalo zpět do Hrozenkova. Tyto rozvířily naši klidnou se vrácení kostelního zařízení zpět na Libavsko hladinu, abych rychle jel pro zvony, že je různí ještě i v dubnu 1947 proto, že se uvažovalo o zří- lidé chtějí, že se po nich ptají a podobně. A když zení vojenské duchovní správy v Jestřabí, Smilově i zdejší občané mne vybízeli a vzkazy vyřizovali, a Velké Střelné. Povolení vydaná konzistoří se poslechl jsem a jel pro zvony s klidným svědomím z tohoto důvodu prohlásila za zrušená a stahovala a v dobré víře. Od pondělí až do čtvrtka v poled- se zpět. ne jsem s mnohými pracoval. Na Vsetíně stavitel Od počátku transferu církevního inventáře p. Horság, který snímal za války zvony, mně nemo- všechna povolení vydaná konzistoří končila formu- hl dát ani lidi ani potřebný materiál. Vrátil jsem se lací: „O přestěhování majetku budiž pořízen přesný do Hrozenkova a na pile vypůjčil přetěžký kladko- seznam, v němž budiž mimo jiné uvedeno, odkud stroj. V Marianském údolí v továrně jsem sháněl la- který předmět pochází, kde je uložen a jaký je jeho na, zdviž a podobně. Ale marně. Šel jsme do Velké stav. Přestěhovaných předmětů smí být užíváno, Bystřice k p. stavitelovi. Ten přišel až večer z pole uživatel však je povinen udržovati jej v dobrém a půjčil mně 16 m lana. Kdo v Jestřabí byl doma, stavu“. Ojediněle se vyskytovalo i toto ponauče- každý pomáhal a tak jsem šťastně ve čtvrtek ní: „Jednotlivé předměty se neprodávají, protože po obědě měl zvony naloženy a šťastně je přivezl v případě obnovy příslušného kostela nebo kap- do Nov. Hrozenkova s mnohými Jestřábskými,31) le by tam musely býti vráceny“. Poctivý přístup kteří chtěli být svědky večerní slavnosti. Ze Vsetína konzistoře byl značně optimistický. Připomínal jsem telefonoval sem dp. kaplanovi, že zvony myšlenky mnohých odsouvaných Němců, že se vezu. Obecní úřad tuto novinu rozhlásil obecním za pár týdnů vrátí zpět do svých, jen dočasně rozhlasem. Po celé cestě Hrozenkovem jsme pro- opuštěných, domovů. O pár měsíců později, přes- jížděli zástupy farníků a viděli jsme, jak hudebníci ně 27. června 1947, byl tento optimismus značně s plechy spěchají ke kostelu. A my všichni ve vo- nahlodán: „Zapůjčený zvon by musel býti vrácen, ze jsme z plna plic cestou volali na obě strany: kdyby byla obnovena farnost Jestřabí. K obnově Zvony! Zvony! U kostela už byli hospodáři s hrano- však asi nedojde“. ly a prkny a než byly zvony dolů, už hrála hudba. Jeden z největších převozů církevního majetku Do 10 hod. večer byl koncert. Jaké vydání bylo z Libavska se uskutečnil 4. − 6. a potom 8. listo- od pondělí do pátku, jistě není třeba říkat. V pá- padu 1946. Dle soupisu inventáře (46 položek) tek pln radosti jsem spěchal do Kapit. konsistoře. farního kostela v Milovanech z 29. října, převe- Co tam jsem slyšel, Vaše Milost zná. Pokorně zeného odtud do Drahotuš33) péčí tamního faráře doznávám, že si dodatečně uvědomuji, že jsem P. Josefa Brhela, lze soudit, že byl odvezen téměř nezachoval správný postup. Formálně jsem udělal celý, vyjma snad nádobek na oleje, varhan a ho- chybu, měl jsem napřed oznámit Vaší Milosti, kdy din, o které později projevil zájem farář z Polkovic. hodlám zvony odvézti. Prohlašuji, že na základě Po hrozenkovské farnosti byly Drahotuští nej- vydaného mně příslibu jsem jednal v nejlepším vě - rychlejší. Předměty odvezl pětitunovým vo - domí a svědomí, že jednám správně i oprávněně. zem z Milovan a přifařených Zigartic (58 kusů a Odejmutím zvonů byla by hluboce otřesena váž- 30 kusů nástěnných obrazů svatých, které od- nost v mé slovo i víra farníků. Vše by mělo neblahé sunutí obyvatelé složili v kostele na hlavní oltář) následky. Prosím vroucně, aby vaše Milost po uvá- do Drahotuš František Sedlák, konc. nákladní do- žení všech okolností rozhodla v náš prospěch prava v Milenově.34) Obraz z bývalého hlavního a zvony nám ponechala. V nejhlubší úctě oddaný oltáře v Milovanech chtěl nechat P. Brhel odbor- P. Aug. Spurný, farář“. ně restaurovat, vyjádřil se o něm, že „zde velmi Ještě 7. listopadu bylo odesláno P. Spurnému překáží a ve vlhké kapli podléhá rychle zkáze“. povolení k zajištění všeho movitého církevního Při takovém uložení se snad ani nedá mluvit o za- majetku ve farnosti Rudoltovice, popř. i v Čermné chránění církevního majetku. Na obraz se v květ- na Moravě, Luboměři pod Strážnou a Staré Vodě nu 1947 přijel podívat církevní památkář P. Petr (dopsáno rukou). Koncem roku oznámila kon - Křivák,35) výsledek jeho expertízy ale není znám.

STRANA 16 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960

Pohotově projevili zájem o inventář z vysídlo- šlo rozhodnutí kapit. konsistoře ze dne 18. 4. č. vané oblasti také v Chudobíně, kteří již 11. listo- 6.877, jímž se nám další odvoz zakazuje. Váš vý- padu 1946 dostali povolení konzistoře k odvozu nos přišel právě v předvečer naší druhé výpravy movitého církevního majetku z farností Jestřabí, do Pohraničí. Musel jsem dobrovolníky odkázat Smilov a Velká Střelná do úschovy na jiné mís- a lidu vysvětlit, ať se nebouří, že nejdůstojnější to(!). Pokud by tohoto povolení nevyužili, měli konzistoř nás neopustí. Když pak sama dala kon- ho vrátit konzistoři, jelikož ta byla nucena odvo- zistoř sem dovésti lavice a kazatelnu, bylo konec lat jeho platnost. K transferu skutečně nedošlo, řečem, že nám na obnovu kostela nic nechce dáti. P. Jan Kunovský36) totiž z nějakého důvodu nedo - Nyní, kdybych se musel obrátit na Kostelní konku- táhl věc do konce a nezajistil auto. renční výbor o zaplacení nejdůstojnější konsistoří Vzápětí, tj. 18. listopadu, dostal od arcibiskup- požadovaných 1.500,- Kčs jiného východiska ne- ské konzistoře plnou moc k zajištění přestěhování vidím, ježto farní úřad volných peněz nemá – zase církevního majetku z farnosti Milovany, Čermná by byly všelijaké řeči proti nejdůstojnější konsistoři na Moravě, Luboměř pod Strážnou a Barnov a jsem opravdu rád, že se mi s pomocí Boží poda- do své farnosti farní úřad v Klenovicích na Hané, řilo vytvořit v myslích farníků představu: kapitulní kde tehdy byl duchovním správcem P. Oldřich konzistoř jest naše dobroditelka.“ Beránek.37) Věci byly přestěhovány 21. ledna 1947, Farnímu úřadu zaplacení odpuštěno nebylo, pro- 14. února psal P. Beránek na konzistoř, že „sice tože poplatek byl stanoven za kostelní zařízení sta- dostal už právo přestěhovat majetek z někte- tisícové hodnoty, které si Klenovičtí odvezli na de- rých kostelů severomoravských, ale před zapo- víti nákladních autech. Navíc předměty, které si četím sněhové zimy podařilo se mu jen dostati se odvezl P. Beránek sám, do poplatku zahrnuty nedo Milovan a odtud něco odvézti. Až sníh roztaje byly, jelikož vůbec nedodal jejich seznam. Kostelní a bude možno na sever jeti, myslím, že při pocti- lavice Klenovickým zůstaly, ještě 4. července 1947 vosti pohraničí v oněch farnostech nic kloudného byl farář konzistoří upomínán o zaplacení poplatku nebude. Smilovský církevní majetek má u sebe za- za lavice ve výši 1.500,- Kčs. jištěný zdejší klenovický rodák dp. Nakládal, 38) tak- Připomeňme, že P. Stanislav Svoboda, který že tu by byla naděje, že nás válkou ochuzený kos - korespondenci na konzistoři vedl, byl rodákem tel by k něčemu přišel. Dp. Nakládal jest totiž ad- od Klenovic na Hané. Chtěl zůstat nestranným, ministrátorem shora uvedeného Smilova, v němž a proto se 25. srpna 1947 vyjádřil takto: „O žádosti nyní jsou, jak jsem se dověděl od samého se nemohu vyjádřiti, protože běží o mou rodnou dp. Nakládala, zastaveny bohoslužby“. farnost“. P. Beránek prosil 23. července 1947 konzis- Vyklizené budovy přecházely pod kontrolu sprá- toř o prominutí poplatku 1.500,- Kčs, který měl vy budov, zřízené ve Městě Libavé 21. listopadu. zaplatit za kostelní předměty přidělené kleno- Od této chvíle mohly být využívány armádou. Čeští vickému kostelu, vyhořelému 23. února 1947. novousedlíci museli nyní nově vzniklý vojenský „Zdejší farní kostel nemá finančních reserv a tak prostor opustit. Civilní majetek nebyl zkonfiskován, zdejší duchovní správce byl by nucen se obrátiti novousedlíkům byla poskytnuta náhrada. 39) na Kostelní Konkurenční výbor o finanční výpo- Týž den, tj. 21. listopadu, sdělovala konzistoř moc ku zaplacení vyměřeného poplatku. To by farnímu úřadu v Hustopečích nad Bečvou svůj znamenalo zveřejnění finančního požadavku nej- souhlas k transferu předmětů určených do kap- důstojnější Kapitulní konsistoře a nepřineslo by le v Porubě,40) v přípisu mj. uvedla, že „obec to dobrého ovoce. Když totiž jsem konal hned Heřmánky vystěhována asi nebude. Kdyby se po nešťastném požáru našeho kostela sbírky pro farnosti dům od domu, v mnohých místech byl mi dán dotaz: kolik dala už Arcibiskupská kon- zistoř. Upokojoval jsem své ovečky poukazem na slovo Jeho Milosti Kapitulního vikáře, pana biskupa Stanislava Zely, že Klenovice dostanou nějaké zařízení z kostela v Pohraničí, které se právě zrušují. Proto, když přišel od Nejdůstojnější kapitulní konzistoře výnos čj. 3.107 ze dne 22. 3. 1947, jimž se nám přidělují některé předměty z Pohraničí pro náš kostel, oznámil jsem toto Vaše rozhodnutí lidu a jakmile roztál sníh, sami jsme jeli si pro předměty a u lidu byla spokojenost. Zase tatáž nespokojenost se u lidu projevovala, když na základě výnosu, shora citovaného (č. Město Libavá, původně německý společenský dům, který v 3.107 dtto 22. 3.) jsme se chystali na druhou ces- 50. letech 20. století sloužil jako kino. Demolován v 90. letech tu do Pohraničí a odvoz dalších předmětů a při- 20. století. Foto Jindřich Machala.

STRANA 17 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007 tak však skutečně stalo, můžete se souhla - za 50 let trvání shromáždila jmenovaná Jednota sem FÚ v Potštátě převézti inventář tamní kaple určitý kapitál, nestačil by dosud ani úplně na po- do Poruby“. Totéž datum nese potvrzení o volném stavení kostela. A přesto stále více se ozývají hlasy disponování veškerým církevním majetkem far- farníků, z nichž někteří mají do farního, excentric- nosti starovodské, adresované P. Janu Václavu ky položeného kostela až 3−4 hodiny cesty, po no- Strakovi, OMI, provinciálu řádu oblátů v ČSR.41) vém kostele. Jakmile se poměry, hlavně peněžní, Zlom ve stěhování inventářů se zdál nastat ustálí, přijde přece ke stavbě. A proto se obrací 25. listopadu, kdy konzistoř sdělila farnímu úřadu podepsaný jménem svých farníků na nejdůstojněj- v Novém Hrozenkově, že v zájmu řádné kontroly ší arcibiskupskou konsistoř s uctivou žádostí, zda převozu inventáře z vysídlené oblasti přebírá sama by pro naši chudou, horskou farnost neuvolnila ně - dohled a organizaci této akce a všechna dosud co z vnitřního zařízení rušených kostelů. Mohlo by vydaná pověření pozbývají platnosti. Navíc na- to být cokoliv, oltář, kazatelna, paramenta, zvony, stupovala zima, doprovázená sněhovými bouřemi koberce, bohoslužebné náčiní apod. Snad by byly a silným větrem, která komplikovala i vysídlování k uvolnění i malé zvony do kapličky. V ráztokách českých novoosídlenců. Pravomoc k odstěhování zdejší farnosti jsou všude postaveny kapličky nebo movitého církevního majetku z farnosti Rudoltovice zvonice, z nichž za války musely být odevzdány P. Spurnému konzistoř kupodivu ponechala. i malé zvony. Podepsaný prosí o laskavou zprávu Dne 2. prosince získala povolení ještě sou - a ještě jednou prosí jménem farníků“. sední farnost šumvaldská (Podlesí). P. Jaroslav Koncem listopadu tršický farář P. Ferdinand Franc, budišovský provisor, měl přestěhovat mo- Jiřičný43) psal nejmenovanému proboštovi ve věci vitý církevní majetek z Barnova a z Vojnovic. Zda nabídky čtyř soch, které se měly převézt z Jestřabí se přesun realizoval, není známo. Farní kostel sv. do Tršic. Šlo o původní sochy tršického kostela Mikuláše v Šumvaldu vyhořel po náletu 4. května Narození P. Marie, které byly darovány kostelu 1945, později byl srovnán se zemí. Z Vojnovic byly jestřábskému v době, kdy si Tršičtí postavili nový ještě v červnu 1947 stěhovány některé věci také(?) kostel (1905/1906) a vybavili ho novými sochami. do Palačova. K transferu do Tršic došlo v dubnu 1947. V květ- Mezi prvními, kdo se o zařízení rušených kos- nu roku 1947 ještě požádal o další předměty telů na Libavé začal zajímat, byli občané Velkých z Jestřabí, např. korouhve. Karlovic, jejichž část se na Libavsko přesídlila, O uložení matrik z rušených kostelů se začal a proto tamní situaci znali. A tak již 12. prosince zajímat i Okresní soud v Olomouci, naprosto ne- 1946 se P. František Hamrala42) dotazoval konzis- zorientován se např. 3. prosince dotazoval konzis- toře: „V hluboké úctě podepsaný se teprve nyní toře, kam matriční agenda těchto kostelů přešla. 44) dozvěděl, že v pohraničí, hlavně v okrese beroun- Konzistoř mu poskytla seznam rušených farností ském, bude v důsledku zřízení velké vojenské a jména jejich provizorů, ale přesto Okresní soud střelnice zrušeno několik kostelů, z nichž zařízení ještě podvakrát svůj dotaz opakoval. vnitřní, bohoslužebná roucha apod. se dává nebo Vyhnaní němečtí katolíci stačili ještě v roce 1946 prodává jiným kostelům, i ve vnitrozemí. Ve zdejší v Německu založit spolek Ackermann-Gemeinde, farnosti již 50 let trvá Jednota na vybudování no- u nás vzniklo obdobné Sdružení Ackermann- vého katolického chrámu Páně, aby vybudovala Gemeinde teprve v roce 1999. V Německu po- v této rozsáhlé farnosti nový kostel. Přesto, že měrně brzy začala vznikat krajanská sdružení a spolky, bylo jich na 115, vycházely krajanské časopisy (např. Bärner Ländchen nebo od roku 1953 měsíčník Němců odsunutých z Olomouce Olmützer-Blätter), vznikaly Heimatstube, organi- zovala se setkání na nejrůznějších úrovních apod. Aktivně a obětavě se projevovali kněží odsunutí z území Libavska, mezi nimi vynikal především ThDr. Štěpán Krušina, bývalý farář z Jestřabí.45)

Poznámky 1) SOkA Bruntál, ONV Moravský Beroun, 1945–1949. 2) Acta ACO, 1946 č. 4, 15. března 1946. 3) SOkA Olomouc, ONV Olomouc-venkov, inv. č. 111, 1, Personální spisy místních správ- ních komisí Barnov, Nová Ves nad Odrou, Město Libavá. Tato původní stavení a jejich zázemí sloužila pro Čermná, Keprtovice, Luboměř p/S, Město pomocné zemědělské hospodářství Československé armády. Dnes Libavá, Milovany, Olejovice, Rudoltovice, Smilov, taková zákoutí již neexistují. Foto Jindřich Machala.

STRANA 18 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960

Stará Voda, Velká Střelná, Vojnovice, Zigartice, 13) Naše německé spoluobčany neminuly 1945−1946, karton 204. lágry na našem území, Bieberle uvádí, že mno- 4) „Podotýkám, že Správní komise a Národní zí Němci z Jestřabí a Varhoště byli internováni výbor jsou dvě různé instituce s jednou funkcí. v táboře v Olomouci-Nových Hodolanech, ale Správní komise je institucí jmenovanou a tudíž také od srpna 1945 docházelo k přesunu oby- předseda tam musí býti silou placenou. Národní vatelstva Nepřivazi, Jestřabí a Varhoště do vni- výbor, protože je volen, je institucí s čestnými trozemí, protože na jejich místo se tlačili přistě- funkcemi, kde i předsednictví − za úhradu pří- hovalci z Valašska. Vyhnaní Němci prošli i lágry mých výloh − je funkcí čestnou. Dále OSK upo - v Německu či Rakousku, v nichž ještě v roce zorňuje, že nebylo postupováno podle řádu a na- 1949 přebývalo na sto tisíc osob. V Německu je řízení ministerstva vnitra. Aby mohla býti čekala zničená země, špatné zásobování a nená- jmenována nová Správní komise musí Národní vist starousedlíků. Ti sudetské Němce považovali fronta čtyř politických stran předem, než dá návrh za viníky války, kteří jim přišli ujídat z jejich vál- na novou MSK, dáti odůvodněný návrh na zproš- kou ztenčeného chleba. Trvalo léta, než sudetští tění dosavadní komise. OSK současně žádá, Němci asimilovali do nového prostředí. Někteří si abyste se zahleděli do minulosti Vašeho na novou vlast nikdy nezvykli a co je nejhorší − města od prvých dnů republiky a shledáte-li, že jejich tam narozené děti citový vztah k domovině by tato změna byla již šestou, musíte přiznati, rodičů nenašly, což je zkušenost nepochybně nej- že by Správní komise i občanstvo města upadlo bolestnější. − Více viz SOkA Olomouc, M 1−32, do nevážnosti. Žádám, aby místní činitelé polit. Internační středisko Olomouc-Nové Hodolany stran se dostavili do mé kanceláře a odsuvné středisko Lutín-Olšany, 1945−1948. a zde vysvětlili, proč zaujali toto nové stanovis- Jiný internační tábor pro Němce byl např. ko. Předseda.“ Dodejme, že na předsedu MNV v Moravském Berouně aj. ve Městě Libavé byl navržen Karel Kratochvíl, 14) Podrobněji se problematikou spojenou klempíř a instalatér ve Městě Libavé. Více viz s odsunem Sudetských Němců z území blízkého SOkA Olomouc, ONV Olomouc-venkov, Libavsku zabývá např. Glonek, viz literatura. inv. č. 111, 1, Personální spisy místních správ- 15) Výnos č. B-43.152/46-V/1 z 5. září 1946, ních komisí Barnov, Nová Ves nad Odrou, přetištěn v Actech ACO, 1946, č. 13, 4. listo- Čermná, Keprtovice, Luboměř p/S, Město padu 1946, kdy už bylo na vše pozdě. − Víme, Libavá, Milovany, Olejovice, Rudoltovice, Smilov, že 29. ledna 1947 zaslal P. Josef Brhel, farář Stará Voda, Velká Střelná, Vojnovice, Zigartice, v Drahotuších, olomoucké konzistoři soupis sou- 1945−1946, karton 204. kromého majetku P. Karla Zinka, odsunutého 5) Acta ACO, 1946, č. 4, 15. března 1946. z Milovan. Je to jediná zachovalá zpráva tohoto 6) Acta ACO, 1946, č. 9, 12. července 1946. druhu. − P. Josef Brhel, narozen 1912, ordinován Usnesení předsednictva vlády ze 14. května 1946. 1936, zemřel 30. září 1971. − P. Karel Zink, naro- 7) Totéž, dle MV ze dne 17. června 1946. zen 7. února 1901 ve Šternberku, ordinován 1925, − 18. června 1946 prosil nepodepsaný německý farářem v Milovanech byl od roku 1938, též ku- farář konzistoř o sdělení, které věci, tj. knihy, šaty rátorem v Čermné, zemřel 4. září 1966 v diecézi atd. si smí do váhy 50 kg vzíti s sebou. Rottenburg. 8) SOkA Olomouc, ONV ve Šternberku, inv. 16) Msgre ThDr. Rudolf Nejezchleba, narozen č. 266, Pracovní program obcí na rok 1946, 1873, ordinován 1897, zemřel 22. května 1961. karton 8. Datováno 5. březen 1946. − Bělá byla 17) P. Stanislav Penka, narozen 1889, ordino- do Vojenského újezdu Libavá zabrána až v roce ván 1913, zemřel 1. října 1956. 1952, viz dále. 18) SOkA Olomouc, FÚ Stará Voda, karton 6, 9) SOkA Bruntál, ONV Moravský Beroun, Korespondence s konzistoří, 1927−1946. inv. č. 30, sign. IV, Věci spolků a organizací, − Připomeňme, že na příkaz vlády až 28. prosince 1945−1948, karton 61, datováno 25. března 1946. 1946 byla Němcům, kteří ještě zůstali na našem − Pramen i dále. území, zrušena povinnost nosit pásku s potup- 10) Totéž, datováno 17. dubna 1946. ným písmenem „N“. 11) SOkA Olomouc, ONV Olomouc-venkov, 19) SOkA Bruntál, ONV Moravský Beroun, inv. č. 111, 1, Personální spisy místních správ- 1945–1949. ních komisí Barnov, Nová Ves nad Odrou, 20) Konečný s odvoláním na archiv pplk. Čermná, Keprtovice, Luboměř p/S, Město Ing. Milana Valoviče, č. 1. Libavá, Milovany, Olejovice, Rudoltovice, Smilov, 21) SOkA Olomouc, ONV Olomouc-venkov, Stará Voda, Velká Střelná, Vojnovice, Zigartice, inv. č. 111, 1, Personální spisy místních správ- 1945−1946, karton 204. I dále. ních komisí Barnov, Nová Ves nad Odrou, 12) Konečný. Bohužel jeho práce obsahuje pra- Čermná, Keprtovice, Luboměř p/S, Město meny nepodložené údaje. Libavá, Milovany, Olejovice, Rudoltovice, Smilov,

STRANA 19 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007

Stará Voda, Velká Střelná, Vojnovice, Zigartice, působil v letech 1930−1948, zemřel 4. května 1945−1946, karton 204. 1977. 2 2 ) K o n e č n ý . 37) P. Oldřich Beránek, narozen v Prostějově 17. 23) ZAO, pobočka Olomouc, fond KNV, inv. č. února 1912, působil jako kaplan v Tovačově, byl 3060, Příděly nemovitostí vojenské správě v ob- katechetou v Prostějově, kaplanem v Šumperku, lasti Města Libavé, soupisy nabízeného majetku, v padesátých letech duchovním správcem I, 1946−1951, karton 2709. − Materiály z fondu v Klenovicích. V roce 1950 zde byl zatčen a obvi- KNV byly označeny jako důvěrné nebo tajné. něn z protistátní činnosti a odsouzen. Po propuš- 24) Msgre. P. Karel Kolsdorf, narozen 1. čer- tění v roce 1953 spravoval farnost Křelov, kde se vence 1870 v Bojkovicích, ordinován 1892, v roce mu nepodařilo zabránit demolici tamního kostela 1949 byl souzen za zločin velezrady (vyvěsil de- sv. Jiljí, poté působil ve Štěpánově (do farnosti kret sv. Stolice), zemřel v Norberčanech 5. břez- spadala Moravská Huzová, Hnojice na 1954, pohřben je v Moravském Berouně. a Štarnov), kde se začal věnovat regionální his- 25) Arcibiskupský archiv, karton A 234/8. torii. Zemřel ve Šternberku 13. června 1998, po- I dále. hřben je v Olomouci. Jeho literární pozůstalost 26) Více viz dopis konzistoře vojenskému útvaru čítá asi 60 rukopisů. − V Klenovicích na Hané je 5304 z 10. ledna 1947. Arcibiskupský farní kostel zasvěcen sv. Bartoloměji. archiv, karton 234 A/8. 38) P. Josef Nakládal, t.č. farář ve Městě 27) Konzistorní archiv. Fakta týkající se pře- Libavé, narozen 27. prosince 1912, ordinován sunu církevního majetku pocházejí z materiálů 1937. Ve Městě Libavé působil od roku 1946, olomoucké konzistoře. Vzhledem k množství cito- v Domašově nad Bystřicí od ledna 1952, v čer- vaných písemností se tento pramen dále nebude venci 1947 byl jmenován provisorem v Jívové. v poznámkách opakovat. Posledním jeho působištěm byl Uničov, zemřel 28) P. Augustin Spurný, arcibiskupský rada, 28. února 1975. − P. Nakládal bude v této práci narozen 12. července 1903 v Třebčíně (farnost nejčastěji zmiňovaným knězem. − Dne Slatinice), ordinován 5. července 1929, v Novém 22. srpna 1947 dostal farní úřad ve Městě Libavé Hrozenkově působil od roku 1940 až nejméně přidělen automobil. do roku 1973, zemřel 9. října 1993 v Kněžském 3 9 ) K o n e č n ý . domově na Moravci. 40) Farářem v Hustopečích nad Bečvou, kam 29) Tehdy odvezl z Jestřabí tři zvony a umírá- obec Poruba farností patřila, byl tehdy P. Vladimír ček a drobný inventář, mezi jiným i 12 lustrových Bednařík, narozen 1892, ordinován 1914, zemřel žárovek, protože „nejsou nikde k dostání“. − 4. ledna 1959. Někdy kolem roku 1990 nabízel k odprodeji oltář 41) Arcibiskupský archiv, karton 118 A/4. z Jestřabí olomoucký starožitník Zdeněk Petržela. − P. Jan Václav Straka, OMI, narozen 1916(?), byl 30) Msgre Stanislav Zela, světící biskup, gene- posledním českým provinciálním vikářem, za jeho rální vikář, narozen 12. července 1893 v Nových působení byl po roce 1946 v Kájově na krátkou Netčicích (farnost Soběchleby), ordinován 1917, dobu zřízen noviciát (do roku 1949). Po roce 1948 vězněn v Dachau, konsekrován 1941, v roce 1950 byl jediným oblátem u nás. Zemřel 2. ledna 1970 obviněn z velezrady a ve vykonstruovaném proce- ve věku 54 let v Kájově u Českého Krumlova, kde su odsouzen na 25 let, vězněn 1950−1963, zemřel je také pohřben. 6. prosince 1969 v Radvanově u Tábora. 42) P. František Hamrala, narozen 1908, ordino- 31) Rozuměj Hrozenkovskými, kteří dočasně ván 1933, zemřel 9. června 1958. osídlili Jestřabí. 43) P. Ferdinand Jiřičný, narozen 9. července 32) Zvon a hodiny (a velká část inventáře) nako- 1874 ve Starých Tvorovicích, ordinován 1900, zenec zůstaly ve Velké Střelné až do roku 1951, více mřel 15. července 1950. viz rok 1951. 44) Arcibiskupský archiv, karton A 234/8. 33) V Drahotuších je farní kostel zasvěcený sv. I dále. Vavřinci. − P. Josef Brhel, narozen 1912, 45) ThDr. Štěpán Krušina (Stephan Kruschina), ordinován 1936, zemřel 30. září 1971. narozen 8. února 1912 v Pomezí (Limberk, děk. 34) Farnost Drahotuše. Svitavy), ordinován 1938, po odsunu působil 35) P. Petr Křivák, farář u sv. Václava v diecézi Rottenburg, od roku 1965 rektor kole- v Olomouci, pracoval v arcidiecézní památko- je sv. Alberta v Königsteinu a roku 1967 tamtéž vé komisi, sběratel starožitností, narozen 1885 profesorem pastorální teologie. Obětavě pomáhal ve Starém Městě u Uherského Hradiště, ordino- našim farnostem a Arcibiskupskému kněžskému ván 1909, v roce 1918 byl kooperátorem ve Městě semináři v Olomouci. Libavé, zemřel 30. června 1953 v Olomouci. 36) P. Jan Kunovský, narozen 11. května 1905 v Domaslavicích, ordinován 1930, v Chudobíně

STRANA 20 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960

1947 pro každé celé území VVT, která by se přičlenila Velitel vojenského útvaru 5304 Město Libavá jednomu politického okresu. Dokonce bylo pouká- plk. pěch. Jan Kotrs1) hned 4. ledna vyvinul ini - záno na to, že „okupanti při zřizování vojenských ciativu a pozval k jednání zástupce konzistoře. cvičišť řešili obdobnou otázku pomocí tzv. statko- Projednávat se měl nemovitý církevní majetek vých obvodů“, proto se pro informaci četla i jed- („kostelů, hřbitovů, kaplí a posvátných míst“), který notlivá ustanovení nařízení říšského protektora z usnesením ze 17. září 1946 přešel do vlastnic- 13. prosince 1943. Bylo rozhodnuto, že na území tví vojenské správy. K jednání měl být přizván VVT bude zrušeno domovské právo. Zástupce i přednosta vojenské římskokatolické duchovní ministerstva vnitra uvedl, že orgány civilní správy správy v Olomouci, zástupce konzistoře měl při- budou směrnicemi vedeny tak, „aby se vyhnu- pravit přesné soupisy s vyznačením druhu ma- ly kolisím s orgány vojenské správy“. Zástupce jetku a jeho popisem, pozemnostní archy apod. pražské konzistoře žádal, „aby bylo sděleno všem podklady. Termín měl být stanoven konzistoří co příslušným konsistořím, kterých obcí se zřízení nejdříve. Konzistoř, resp. P. Svoboda, 10. ledna VVT týká, aby byl proveden soupis jmění kostelů veliteli Kotrsovi potvrdila „s díky příjem Vašeho a far a rozhodnuto o tom, zda či které hřbitovy listu. Je to první úřední zpráva k vystěhování budou uzavřeny či zrušeny a také, aby za církevní Moravskoberounska. Až do dneška byla arc. kon- majetek byly poskytnuty rovnocenné náhrady in sistoř bez autentické zprávy o chystaném vysídle- natura“. Řešeny byly též otázky školství, dopravy ní. Třebaže v této věci zaslala dotaz ZNV v Brně, železniční, letecké i silniční, otázky vodohospo- dostalo se jí jen krátké telefonické zprávy bez dářské a také např. otázky náhrad starousedlíkům jakýchkoliv dalších směrnic. Vaše zpráva dává (míněno národnosti české). arc. konsistoři pevný podklad pro další jednání. Ke zrušení farních úřadů na Libavsku se vztahu- Poněvadž však nyní v zimě je spojení s vysídlenou je dopis konzistoře Okresnímu soudu v Olomouci oblastí naprosto nemožné, je také arc. konsis- z 10. února, ve kterém se vyjma opakovaného toři znemožněno obstarati si potřebný materiál seznamu rušených farností uvádí: „K vyklizení k projednání všech záležitostí. Tento materiál není obcí dojde většinou až na jaře, do té doby bude v arc. konsistoři, nýbrž na jednotlivých z větší části nutno upravit přestěhování matrik a úředních knih opuštěných farnostech. Žádám Vás proto zdvořile, do větších mít. Zatím jsou uschovány matriky abyste laskavě posečkali se soupisem církevního z Čermné na Mor., z Rudoltovic a ze Staré Vody majetku ve vysídlené oblasti až do doby, kdy bude na farním úřadu ve Městě Libavé. Předběžné jed- arc. konsistoři možno získati spojení s jednotlivými nání o církevním majetku a tedy i o archivech, farami. Dále se k Vám obracíme se zdvořilým dota- matrikách atd. v této oblasti bude teprve zahájeno zem, zda by bylo možno, aby nám vojenská správa a konečné uspořádání poměrů nebude(!) provede- dala k disposici vojenské nákladní auto, které by no do jara.“3) mohlo přestěhovati movitý církevní z vysídlené Teprve 3. března olomoucké konzistoři podal oblasti.“2) Opis tohoto dopisu byl zaslán na vědomí ZNV v Brně na základě vládní vyhlášky č. 11/1947 i Metropolitní kapitule u sv. Václava v Olomouci. žádanou informaci, tj. potvrdil názvy obcí, které Plukovník Kotrs vzal 22. února zprávu konzistoře budou rušeny, protože již na jaře začne VVT vyví- na vědomí a vyjádřil se jen stran zapůjčení auto- jet svou činnost a proto bude nutné připravit vše mobilu: „Pokud jde o Vaši žádost stran přistavení pro přenesení matričních úřadů v dohodě s mini- vojenského nákladního automobilu k přestěhování sterstvem školství a osvěty a MNO. V odpovědi movitého církevního majetku z vysídlené oblasti, konzistoř uvedla seznam vyklizených farních úřadů mohu Vám toto dáti k disposici, žádám však, abyste při každé jízdě využili nosnosti vozidla a převozy organisovali tak, aby při nich byla co nejmenší spotřeba pohonných hmot“. K řešení právních otázek nově vzniklých vojen- ských výcvikových táborů se v Praze 14. ledna sešli zástupci ministerstev národní obrany, financí, školství, techniky, spravedlnosti, pošt, průmyslu, Národního pozemkového fondu, Osidlovacího úřa- du, hlavního velitele SNB a Arcibiskupské konzis- toře v Praze. Bylo dohodnuto, že VVT mají fungovat již v jarních měsících, „každé území musí bý přičle- něno k určité politické obci a nemůže zůstat bez ci- vilní správy (jako místní policie, evidence narození, úmrtí a sňatků, volby, sčítání lidu, voličské sezna- Město Libavá. Domky na Berounské ulici byly strženy v letech my, zdravotnictví, ochrana rostlin apod.)“. Počítalo 2004−2005. V době sovětské okupace sloužily k bydlení se s tím, že by se patrně utvořila jedna fiktivní obec sovětským důstojníkům a jejich rodinám. Foto Jindřich Machala.

STRANA 21 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007 s návrhem místa, kam by mohly být matriky pře- prastarý, který už po dlouhá léta nevyhovoval. Jen neseny. opravený ciferník a ručičky dělaly navenek parádu. ONV Olomouc-venkov v březnu obesílal farní úřa- Táž slečna z fary pravila, že dobré věžní kostelní dy a vyžadoval si zprávy o rozestavěných církev- hodiny jsou na kostele ve Velké Střelné. Tam už pro ních stavbách. Přiložený formulář zaslaný na farní závěje a pro nedostatek času jsem se nedostal. úřad ve Městě Libavé postoupil P. Kolsdorf konzis- V úctě podepsaný prosí o laskavou zprávu, které toři, jelikož na Libavsku žádná taková stavba neby- kostely v okrese Berounském neb na Potštátu la vyjma rekonstrukce kláštera sv. Anny ve Staré jsou neb budou opuštěny, a které věžní hodiny Vodě, o jejíž průběh se staralo Ústřední ředitelství z těchto kostelů, pokud by byly opravy schopné, arcibiskupských statků (ÚŘAS) v Kroměříži. by mu mohly býti pro kostel v Polkovicích dobro- Zatím pokračoval transfer církevního majetku tivě přiděleny“. Ještě se odvážil osobně požádat z rušených farností. Jako první se v roce 1947 vy- konzistoř o hodiny, ale neuspěl, 14. ledna 1947 mu řizovala žádost P. Stanislava Trnavského,4) faráře konzistoř sdělila, že nová povolení se prozatím ne - ve Špičkách, který měl zájem získat oltáře a ob- vydávají a odkázala ho na pozdější dobu. Povolení razy pro dosud neexistující kapli v Heřmanicích: dostal 4. dubna. „Totiž přifařená obec Heřmanice, kde jsou lidé Žádosti o přesun církevního majetku z vysidlo- ještě trochu zachovalí, mne prosili, že by si chtěli vaného území Libavska do vnitrozemí podávaly postavit kapli a že se dozvěděli od lidí ze Starého konzistoři nejen farní úřady, ale i představitelé Jičína o tom, že se něco prodává nebo jak se to orgánů místní správy, jako např. MNV ve Lhotce dělá, že přesně nevědí, z těch kostelů, co se ru- nad Bečvou, jehož předseda Josef Kývala se ší“. V dopisu ze 4. ledna dodal na vysvětlenou, že na konzistoř obrátil 12. ledna 1947 na doporu- lidé „si myslí, že by bylo možno při rušení kostelů čení P. J. Absolona,6) faráře v Lešné, kam patřila dostati též nějaký materiál, by jich stavba nepřišla i Lhotka. P. Absolon působil v Milovanech v letech tak draho. Teď je volno s prací a potahy (tj. povozy) 1923−1936 a kostely na Libavsku znal. Předseda by se tak spíše uvolnily a tak by v rámci dvouletky MNV končil svou žádost takto: „Rádi bychom měli mohla obec něco dobrého vykonati. Totiž se nám naši svatyni v pořádku. Děkujeme Vám za Vaše tam podařilo zvoliti dobrého člověka za předsedu zprávy a poroučíme se Vám v úctě a oddanosti“. MNV, který by rád tu věc provedl a prosadil“. Další Jak patrno, byl ještě ze staré školy. Protože v led- korespondence v záležitosti Špiček chybí, k vyří- nu nebylo spojení s územím Libavska možné, po- zení pravděpodobně nedošlo. volení konzistoř nevydávala a odkázala J. Kývalu Cestu do Milovan pro „přidělené“ věžní hodi- na pozdější dobu. Ten se ozval 18. května, konzis- ny podnikl 8. ledna P. František Nerad,5) farář toř odpověděla 27. května, kdy už byla jiná situace, v Polkovicích, a dojemně ji konzistoři popsal tak- protože „církevní inventář z části vysídlené oblasti to: „Po velkých obtížích (auto uvázlo nedaleko musel býti narychlo vystěhován a je nyní uložen Milovan v závějích) došel podepsaný do Milovan v Olomouci. Kapitulní konsistoř je ochotna vydati a zjistil, že na kostele v Milovanech není ani ci- Vám do úschovy a k užívání vhodný oltář pro tamní ferníku, ani ručiček věžních hodin, ba ani otvoru, kapli. Jednotlivé předměty se neprodávají, protože kterým prochází železná tyč, na níž jsou ručič- v případě obnovy příslušného kostela nebo kaple ky hodinové připevněny. Na zpáteční cestě zjistil by tam musely býti vráceny“. O měsíc později se v Čermné na kostele věžní hodiny. Dle výpovědi připomínal P. Stanislavu Svobodovi z konzistoře, slečny z fary v Čermné je prý stroj těchto hodin protože jeho příbuzný P. Josef Hruška7) bude pro- mován na doktora teologie a Kývala si chtěl při této příležitosti odvézt ještě prádlo na oltář, což se skutečně zrealizovalo. Koncem května dostal MNV ve Lhotce nad Bečvou zprávu, že si může přijet pro oltář. Lhotští získali předměty z kaple v Olejovicích včetně oltáře, v červenci 1947 z neznámého kostela na Libavsku bohoslužebná roucha a v říjnu 1947 kalich bez patény a kaditelnici. K dohodě o rozmístění střelnic došlo ve Městě Libavé 31. ledna, kdy se sešli zástupci ministerstva národní obrany s představiteli VVT. Pěchotní střel- nice byla určena do prostoru Nepřivazi, dělostře- lecká do prostoru Rudoltovic, Barnova a Milovan a tanková zahrnovala území Smilova, Slepičího vrchu a Olejovic.8) 9) Stará Voda, rekonstrukce kláštera oblátů Neposkvrněného Početí V únoru získal farní úřad v Čehovicích pro svůj P. Marie v roce 1946. Fotoarchiv Národního památkového kostel sv. Prokopa lavice z tvrdého dřeva, kostel ústavu, odborného pracoviště v Brně. sv. Markéty v Čermné ve Slezsku snad nějaký

STRANA 22 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 zvon. V obou případech místo, odkud byly lavice auty zdarma“. Konzistoř mu poděkovala za zájem převezeny, není uvedeno. Čehovice ještě v červen- a sdělila, že „má celou záležitost v patrnosti a po- ci 1947 dostaly čtyři mosazné svícny ze Zigartic. dle svých možností zařizuje včasné přestěhování Do farních úřadů ve Velké Střelné a ve Smilově církevního majetku, aby tento neutrpěl škodu“. bylo v únoru učiněno vloupání. Ve Střelné byla Plnou moc k přestěhování církevního majetku odcizena částka 1.654,- Kč, ve Smilově škoda z kostelů ve Slavkově u Lipníka a Kozlově do- činila dva tisíce korun. Ke vloupání došlo i přesto, stal od konzistoře 26. března také major P. Josef že řádně zabezpečené budovy obcházela vojen- Macík18) z Posádkové duchovní správy v Olomouci, ská stráž. Událost i škodu nahlásil P. Nakládal, transfer měl stihnout v termínu do 30. dubna. provisor v obou zrušených farnostech, konzistoři Vojenská akademie v Hranicích získala v červnu i stanici SNB ve Velké Střelné. Konzistoř proto na- 1947 hudební nástroje z kůru kostela v Čermné řídila přenést cenné věci na faru do Města Libavé. na Moravě. Též farní úřad v Drahanovicích do- Z obou jmenovaných kostelů měl být inventář při- stal přidělena bohoslužebná roucha, jejich pů- dělen do Klenovic na Hané, jen co se cesty stanou vod však není jasný. O baldachýn se hlásil fa- sjízdnými. Tamní farář P. Beránek si měl v březnu rář z Herčivaldu P. František Přecechtěl,19) nádo- odvézt z farnosti smilovské kostelní lavice, zvon, by na svaté oleje získal P. Bohdan Lang,20) farář sochy svatých dle vlastního výběru a osvětlovací v Moravském Karlově, tehdejší provisor v Červené tělesa, ze střelenského kostela oltáře a kazatelnu. Vodě, o křižmo prosil též ThDr. Jan Blaschke,21) Dle seznamu, který konečně v červnu postoupil farář v Rudolticích. V srpnu ještě požádal o oltář- konzistoři, bylo věcí daleko více. Jeden ze zvo- ní prádlo a bohoslužebná roucha, které o měsíc nů předal farnímu úřadu do Lobodic, tamní farář později také dostal. V té době, resp. od 14. března P. František Pelíšek10) o něj konzistoř požádal 16. 1947, byl velitelem VVT pplk. děl. Josef Veselý.22) k větna 1947. Dle sdělení „příslušných míst“ mají být zacho- Přes krutou zimu, která na Libavsku panovala, vány kostely ve Smilově a Velké Střelné pro vo- pokračovalo také vysídlování novoosídlenců, snad jenskou duchovní správu, jak sdělila 18. dubna i z důvodu zimy „stěhující je vojáky častují alkoho- konzistoř P. Nakládalovi, tč. kaplanovi ve Městě lem“.11) Libavé. „Žádám Vás proto, abyste z inventáře O varhany ze Smilova požádal P. Inocenc těchto kostelů nic nevydával těm, kdož snad Bátrla,12) farář v Želči, svou žádost vzápětí stáhl, dostali pověření pro odvoz tohoto inventáře. ale 3. března vstoupil do jednání tamní předseda Uvedená povolení se prohlašují za neplatná.“ MNV Kvapil. Varhany nakonec byly Želečským pře- Zde je první zmínka o tom, že výdeji církevní- dány 7. dubna, o dva dny později i menší smilovský ho majetku z kostelů na Libavsku býval přítomen zvon.13) Tehdy ještě byl kostel ve Smilově vybaven P. Nakládal. Ve věci zachování uvedených kostelů takřka celým mobiliářem. Z dopisu P. Nakládala pro vojenskou duchovní správu konzistoř i dále ko- z 26. února, kterým žádal konzistoř o povolení respondovala s Vojenským útvarem Město Libavá. převézt inventář smilovského kostela do Klenovic Zachoval se nedatovaný seznam smilovského vena Hané vyplývá, že obec byla z devadesáti pro- směs drobného inventáře, uloženého na konzistoři cent vysídlena, bohoslužby zastaveny, škola li- v počtu 259 kusů, který napovídá tomu, že později kvidována a zbylí farníci byli odkázáni na boho- byly drobné předměty, mešní roucha a ostatní tex- služby ve Městě Libavé. V dubnu dostal bílý ornát tilie smilovského kostela přesunuty. s příslušenstvím a jedno cingulum ze smilovského Zájem farností pokračoval. O zvony z pohraničí kostela farní úřad v Moravském Kočově, kde tehdy se hlásil farní úřad v Horní Bečvě, kde byl duchov- byl administrátorem P. Vincenc Vaněk,14) někdejší ním správcem P. Bedřich Hoffmann.23) Protože farář ve Slavkově u Lipníku. Další kostelní roucha žadatelů bylo více než zvonů, neuspěl. Drobné z některého ze zrušených kostelů převzal pro předměty žádal i farní úřad ve Šternberku. Moravský Kočov ještě v červenci 1948 P. Jan V dubnu 1947 byli správou farností na Libavsku Strak.15) Některá bohoslužebná roucha ze smi - pověřeni provisoři. Pro farnost Jestřabí (Jestřabí, lovského kostela pak v dubnu 1947 převzal farář Varhošť, Nepřivaz) to byl P. Jan Kleveta,24) kateche- ThDr. František Hrdlička ze Střílek pro tamní farní ta v.v. ve Velké Bystřici; pro farnost Velká Střelná: kostel Nanebevzetí P. Marie.16) P. Josef Nakládal, kaplan ve Městě Libavé; pro far- Starost o osud církevního majetku projevovali nost Smilov: týž; pro farnost Město Libavá (Město i věřící. Učitel František Chytil z Podhradní Lhoty,17) Libavá, Keprtovice, Olejovice, dosud nevysídleno): pošta Rajnochovice, který donedávna vyučo- Msgre. Karel Kolsdorf, děkan ve Městě Libavé; val v Nové Vsi nad Odrou, upozornil konzistoř pro farnost Stará Voda (Stará Voda, Vojnovice): 3. března na to, že „jest třeba provésti co nejdříve týž; pro farnost Rudoltovice: P. Jaroslav Franc,25) evakuaci zařízení z rušených chrámů, nemá-li toto provisor v Budišově nad Budišovkou; pro farnost zařízení přijíti nazmar. Evakuaci obyvatel těchto Barnov: týž; pro farnost Luboměř pod Strážnou: vesnic provádí vojenská správa, jejíž sídlo jest P. Pavel Smolka,26) administrátor ve Spálově; pro v Městě Libavé a ve Velké Střelné, vojenskými

STRANA 23 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007 farnost Milovany (Milovany, Zigartice): P. Rudolf hlas, který 8. července obdržel. Na základě toho Weintritt,27) farář v Potštátě; pro farnost Čermná mu 12. července vikář Zela vystavil jmenovací de - na Moravě (Čermná na Moravě, Nová Ves): Msgre kret, v němž ho zvláště pověřuje tím, aby „integritu Karel Kolsdorf; pro farnost Slavkov u Lipníka: tohoto majetku resp. spravedlivou náhradu za něj P. Josef Beneš,28) farář v Lipníku nad Bečvou; u státních úřadů hájil a zastával“.34) P. Sigmund se Kozlov a Ranošov patřily v té době k farnosti po více než měsíci konzistoře dotazoval, „na které Velký Újezd, kde byl farářem P. František Fučík;29) farnosti se jeho funkce vztahuje a kde jsou lust- Heřmánky patřily k farnosti potštátské, tudíž ra a pozemnostní archy předmětného církevního provisorem se stal P. Rudolf Weintritt. Matriky majetku“. Úkolu před něj postavenému se nako- z Milovan byly prozatím uloženy na farním úřa- nec zalekl a 30. října prosil konzistoř, aby se jeho du v Drahotuších u Hranic, matriky rudoltovické funkce vztahovala pouze na nemovitý církevní na farním úřadu ve Městě Libavé.30) Dle poznámky majetek, na jeho soupis a žádost o náhradu. S tím konzistoře z 23. dubna 1947 vyplývá, že „v Jestřabí vikář Zela souhlasil a záležitosti nadační a matriční má být zřízená vojenská duchovní správa, takže převedl na patřičná oddělení konzistoře. Ukázalo některé zařízení musí zůstati na místě“. se, že soupis nemovitého majetku v této oblasti Dne 2. března 1947 zemřel olomoucký arci- po ruce nebyl, kapitulní konzistoř měla k dispozici biskup Leopold Prečan. Nový arcibiskup Msgre jen seznam z roku 1910, lustra a pozemnostní ar- ThDr. PhDr. Josef Karel Matocha se ujal řízení archy bylo třeba si vyžádat od příslušných státních cidiecéze až 31. března 1948. Za pár týdnů potom, úřadů. resp. v červnu, byli zatčeni ředitel pastoračního Zájem o přesun církevního majetku projevil také referátu P. Bruno Sklenovský a arcibiskupův se- Klement Anders, předseda MNV v Ústí, farnost kretář Msgre ThDr. Josef Moštěk, během měsíce Hranice na Moravě, který se na konzistoř dostavil arcibiskupovi další nejbližší spolupracovníci. Jeho osobně. Původně žádal pro kapli v Ústí o vybavení postavení se postupně zhoršovalo až byl dokonale kostela z Čermné na Moravě, ale tehdy tam byly izolován od vnějšího světa.31) již jen lavice a kazatelna. Proto dostal povolení Zemský národní výbor v Brně povolil 5. květ- k přestěhování bohoslužebných rouch ze Slavkova na zapsat do spolkového rejstříku Místní odbor u Lipníka, i když již dříve nechal převézt z blíže Národní jednoty pro východní Moravu pro Město neuvedeného kostela varhany, lavice a věžní hodi- Libavou. Již 27. června byl spolek u ONV vymazán ny a nějaký oltář ze Smilova. 35) Povolení platilo jen ze spolkového katastru. Dle výnosu ministerstva do 15. června, proto předseda MNV žádal o jeho vnitra byl 16. května vymazán týž spolek ve Velké prodloužení. Nyní měli zájem převézt ze Slavkova Střelné.32) u Lipníka lavice, varhany, roucha a náčiní, což sku- Vojenský výcvikový tábor měl od 15. května no- tečně provedli. O tom, že ve slavkovském kostele vého velitele, do funkce byl jmenován pplk. pěch. se každou neděli konají bohoslužby pro vojenskou Josef Filous, náčelníkem štábu se stal mjr. pěch. posádku informoval předsedu tamního národního Jan Hejtman.33) výboru P. J. Beneš, farář v Lipníku nad Bečvou, Zásadní důvěrná zpráva pochází z poznámky který v té době vedl duchovní správu ve Slavkově. konzistoře z 15. července 1947. „Dle sdělení vlivné S prosbou o přidělení varhan z vysídlené osobnosti z ministerstva obrany by bylo zapotře- farnosti Luboměř pod Strážnou se na konzis- bí: 1) ustanovit generálního zástupce církevních toř obrátil P. Josef Hymer,36) farář z Partutovic subjektů ve vysídlené oblasti (navrhuje vldp. radu u Hranic. Luboměřské varhany se na kůr koste- Sigmunda). 2) pořídit soupis církevního majet- la v Partutovicích nevešly, proto byly přiděleny ku nemovitého a žádati zaň náhradu, zejména Hrubčicím, filiálním ke Kralicím na Hané, kde byl za nemovitý majetek obroční. 3) žádat opravdové farářem P. Gabriel Vlček.37) Bohoslužebná roucha šetření hřbitovů, určiti dobu, po kterou musí býti získal kostel v Opavě-Kylešovicích 4. července zachovány žádosti, aby byly přístupné zejména 1947, zvon z Jestřabí si měl odvézt 21. července o Dušičkách všem věřícím. 4) zahájiti jednání 1947 P. Ignác Lakomý,38) administrátor z Drahan, o systemizovaných místech ve vysídlené oblas- ovšem ještě k 15. září je z nějakého důvodu dati, zachovati je však jako systemizovaná místa tum vyřízení škrtnuté. Záznam konzistoře v knize „putovná“, tj. aby kněz, který je váže, mohl býti přijaté korespondence ve věci použití farní budovy ustanoven na kterémkoliv místě arc. olomoucké. ve Smilově nás upozorňuje na skutečnost, že se 5) projednati definitivně záležitost matrik a far- v tomto smyslu vedla korespondence s vojenským ních archivů, ustanoviti jejich správce.“ Níže je útvarem, bližší podrobnosti se ale nedochovaly. tato poznámka: „1. ministerstvo národní obrany: Konzistorní revident P. Svoboda se 4. června Dr. Caha, sekční šéf polit. 2. cesta k němu: pro- osobně vypravil do vojenského prostoru a navští- středník Dr. Pecháček z kabinetu min. Šrámka“. vil kostel v Luboměři pod Strážnou, kde zjistil, že Na vědomí vzal a další návrhy očekával kapitulní objekt je celkem v pořádku a drobný inventář je vikář ThDr. Zela, P. Svoboda navrhl jako zástupce odstěhován do Spálova. V kostele zůstal hlavní konzistoře radu P. Sigmunda a požádal ho o sou- oltář, velký lustr, lavice, křížová cesta, dalších

STRANA 24 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960

šest obrazů, čtyři větší sochy, kazatelna, šest ko- sidenci. Tedy je dopraviti do Olomouce“. Varhany rouhví, zpovědnice, věžní hodiny, asi 150 kg zvon z Rudoltovic byly již tehdy uloženy v Karolinině a jeden zvonek ze sanktusové věžičky. V kostele Huti.44) O varhanách z Barnova máme zprávu, že v Rudoltovicích našel svatostánek na hlavním oltá- byly přiděleny do Velkých Hoštic, vyřízeno bylo ři, jednu chatrnou zpovědnici a dobrý kotel na vy- 24. července 1947.45) tápění kostela. Vše ostatní již měli v Karolinině První známé jednání ve věci vytýčení hranic vojen- Huti. Věci z vojnovického kostela byly odstěhová- ského výcvikového tábora se konalo 7. června meny do Palačova, poslední kusy se měly odvést 6. zi Okresním národním výborem v Hranicích, ONV června. Moravský Beroun a ONV Olomouc.46) Od června Z kostela v Jestřabí byly odvezeny 11. června také známe jméno generálního zástupce konzis- do Moravského Berouna monstrance, snad bet- toře pro vysídlené území, byl jím jmenován P. Jan lém, pluviály a komže, o převozu asi 300 kg zvonu Sigmund, doporučený konzistoří ministerstvu ná- se jednalo ještě 4. července. Jestřabský zvon je rodní obrany.47) Jedinou zprávu o zapojení se ONV skutečně zavěšen ve věži kostela Nanebevzetí Moravský Beroun do úschovy církevního majetku, P. Marie a je památkově chráněný. a to jen z knihy přijaté korespondence, máme ze Olomoucká konzistoř ve svých Actech upozor- 17. června. Ještě koncem června znovu z konzisto- nila, že „osidlovací úřad a Fond národní obnovy ře vyšla pochybnost o tom, že by někdy mohla být v Praze zjistil, že některými farními úřady, zejména obnovena farnost Jestřabí. Tato obava se týkala v pohraničí, jsou odprodávány hřbitovní pomníky celého území zabraného armádou. po Němcích bez souhlasu Fondu národní obnovy Ojedinělý zájem projevil v červnu předseda MNV (FNO), ačkoliv jde o konfiskovaný majetek podle Příluky u Valašského Meziřící Jar. David, který žá- dekretu č. 108/45 Sb., podléhající dispozicím dal konzistoř mj. o „jeden celý kříž kamenný i se a správě konfiskovaného majetku FNO v Praze“. soškou ve výši okrouhle čtyři metry výšky, který by Následovalo upozornění o trestních následcích při mohl býti postaven na návsi u kaple“. Svou žádost nezachování správného postupu.39) Máme zato, že konzistoři opakoval 2. července a 6. srpna, důraz námi sledovaného území se toto zjištění netýkalo kladl na kamenný kříž, protože jejich je ve zchátra- a že k devastaci a odvozu kamenů došlo v pozděj- lém stavu, „takže cestující cizinci na to poukazují, ších letech. proč se o to nestaráme“. Dle odpovědi konzistoře Pravděpodobně v souvislosti s penzionováním40) z 11. srpna 1947 víme, že si Přílučtí mohli odvézt bývalého budišovského děkana a libavského faráře kamenný kříž od kostela buď v Luboměři pod P. Karla Kolsdorfa, který se usídlil v Norberčanech Strážnou nebo od kostela v Barnově. Předseda přifařených k Městu Libavé, se v červnu konzistoř David projevil také zájem o obrazovou křížovou rozhodovala o tamním zřízení samostatné duchov- cestu a dále dlaždice do kaple v rozměru asi 60 ní správy, k čemuž nakonec nedošlo, i když kon- m2. Křížovou cestu dostaly Příluky z konzistorního zistoř měla zájem oznámit to ZNV v Brně ještě 4. archivu zdarma. června.41) Dokumentem doby jsou i zachovalá pro- P. František Vykopal,48) farář ve Spálově, naléhal hlášení obyvatel Nové Vésky a Staré Libavé (které 14. července 1947 na rychlé rozhodnutí P. Josefa správně patřily a patří do Norberčan) z 13. května 1947, ve kterých žádají zřízení samostatné farnosti v Norberčanech a přifaření jejich obcí do této no- vé farnosti. V Nové Vésce žádost podepsalo 16 a ve Staré Libavé 11 obyvatel, v obou případech připojili razítko i podpis přednostové MSK. Z knihy přijaté korespondence olomoucké kon- zistoře víme, že se 6. června o varhany libavských kostelů zajímal kolaudátor varhan a ředitel dóm- ského kůru v Olomouci Gustav Pivoňka.42) Dne 12. června 1947 poznamenala si konzistoř „Zigartice: o prodeji dobrých částí by mohl jednati sám p. ře- ditel Pivoňka“. A dále: „Jestřabí,43) varhany jsou za- tím mimo přímé nebezpečí zničení. Ostatně, platí zde totéž, co v Luboměři“, tj. nelze ovšem zaručiti, že nebudou poškozeny od samozvaných „varhaní- ků“ z řad vojska“. Nakonec byly varhany přiděleny do Hukovic, i když o ně projevili zájem i ve Spálově. O varhánkách z Nové Vsi nad Odrou si 20. června poznamenal biskup Zela: „Jsem si jist, že pro Stará Voda, zdevastovaný interiér kostela sv. Jakuba Většího malinké starobylé varhánky se v Olomouci místo a sv. Anny, stav v roce 1964. Fotoarchiv Národního památkového najde. Když nikde jinde, tedy v arcibiskupské re- ústavu, odborného pracoviště v Ostravě.

STRANA 25 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007

Bittnera, TJ,49) faráře u sv. Jiří v Opavě, který měl stroje. Prokazatelně také v tomto případě informa- zájem odvézt nějaké kostelní věci z Luboměře pod ci o nástrojích podali vystěhovalci, kteří se vrátili Strážnou: „Jednejte rychle, už se blíží ke konci zpět do nedašovské mateřské farnosti. O nějaké termín, kdy vojenská správa nedá nákladní auta hodiny byl zájem i ze strany jiných farností, např. k disposici pro tyto účely“. Dosud a snad ještě tršické pro filiální kostel v Suchonicích.54) nějakou dobu vojsko pomáhalo při rozvozu cír- Posledními podělenými farními úřady byly kevního majetku do náhradních farností. Opavský Hukovice (textilie), Moravice (totéž), Oldřišov (la- kostel byl 30. března 1945 těžce poškozen nále- vice), Jiříkov (křížová cesta), Mokré Lazce (svícny, tem (stejně i kostely např. v Klenovicích na Hané klekátko, soška P. Marie), v těchto i následujících a Čehovicích). Pro obnovu slezských kostelů byla případech šlo o věci neznámého původu. V po- vypsána v Actech ACO 10. dubna 1946 sbírka. lovině října byl zaslán menší zvon z Varhoště Nezmínili jsme prozatím Hranice, kde byl fará- do Korytné, konzistoři poděkování vyjádřil tehdejší řem P. Antonín Bartošík.50) Ten koncem července farář P. Josef Rybka.55) Filiální kostel v Závadě, far- dostal přiděleny nějaké oltářní textilie a bohoslu- nosti Bohuslavice u Hlučína, získal svícny, oltářní žebné oděvy, které pravděpodobně pocházely ze zvonek, kropenku s kropáčem a černý pluviál. Smilova. Kaple v Heřmanicích získala blíže neurčený hlavní Farář P. Josef Lón,51) který měl ve správce Loučku oltář, obrazy, skříň na paramenta, kostelní prádlo u Valašského Meziříčí, požádal 5. srpna 1947 a paramenta, farní úřad v Provodově získal bílý o věžní hodiny z Velké Střelné. Bylo mu sděleno, ornát. že kostel ve Velké Střelné je používán vojenskou Dosud mezi kostely, ze kterých se odvážel cír- duchovní správou jako posádkový kostel, a proto kevní majetek, nebyl jmenován kostel Povýšení sv. z jeho zařízení nemůže být nic odvezeno. 52) Totéž Kříže ve Městě Libavé. Tam totiž byla farnost zru- již v březnu bylo sděleno žadatelům z Nedašova,53) šena až v roce 1951,56) po jejím zrušení byl písemný kteří projevili zájem o velkostřelenské hudební ná- materiál farního úřadu po určité době přemístěn z Města Libavé do Domašova nad Bystřicí a tam uložen v budově fary, spravované exkurendo fará- řem z Jívové. Obce Bělá, Heroltovice a Nové Oldřůvky (Nová Ves) byly zařazeny do vojenského prostoru až v roce 1952, tehdy konzistoř neměla na transfer již pražádný vliv a také se žádné dokumenty nedochovaly. Z neznámých důvodů nejsou známy ani písemnosti týkající se transferu z filiálního kostela sv. Josefa v Kozlově a z kaple Božského Srdce Páně v Nepřivazi, dále chybí zmínka také o kaplích v Nové Vsi nad Odrou a Nových Oldřůvkách. V různých seznamech konzistoře jsou zachy- ceny přesuny části inventářů libavských kostelů, jejichž místo původu není specifikováno. Známe jen místa, ze kterých byl projeven zájem o předání věcí, tj. Bílovec, Bohušov,57) Boršice u Buchlovic, Brantice, Čehovice, Daskabát, Dolní Studénky, 58) Drahanovice, Drysice,59) Háj-Chabičov,60 Heřmanice u Polomi, Hrubčice, Hukovice u Nového Jičína, Jilešovice, Kozlovice, Kylešovice (nyní Opava-- Kylešovice), Lipník nad Bečvou, Moravice, Nedašov u Valašských Klobouků, Nové Valteřice (nyní místní část Moravského Berouna), Ohrozim, Osoblaha, 61) Pivín, Provodov, Puklice, 62) Slatinice, Starý Jičín, Šternberk, Těšetice, Třemešná, 63) Újezdec u Luhačovic, Ústí u Hranic, Valašská Bystřice, Velká Bystřice, Velké Karlovice, Véska u Oder, Vícov u Konice, Závada a Želeč u Prostějova. Pokud k transferu věcí došlo, jednalo se vesměs o drobný běžný inventář64) či paramenta. Filiální kostel sv. Josefa v Kozlově z roku 1926 byl opraven zás- luhou P. Jaroslava Machače a s finanční pomocí kozlovských a Zmiňme se ještě o farnostech, kam byl přesu- okolních rodáků. První mši svatou v opraveném kostele sloužil nut církevní majetek většinou z neznámých far- 8. září 2001 generální vikář olomoucké arcidicéze Mons. Mgr. ností na Libavsku: Bernartice nad Odrou, kde je Milán Kouba. Foto Jana Krejčová. zmíněn kamenný oltář, Čermná ve Slezsku, kde

STRANA 26 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 farář žádal o zvon pro kostel sv. Markéty, Dolní u Oder) či lustr (Moravice) nemohly být vyřízeny, Benešov získal mj. zpovědnici, Boží hrob „staršího zájemci o ně se našli již dříve a tudíž byli přednost- typu z ozdobných skel“, oltář P. Marie Lurdské ně uspokojeni. (bez sochy) a obrazy křížové cesty, poutní kostel Některá mešní roucha či jiné textilie byly opatře- Očišťování P. Marie v Dubu nad Moravou namísto ny německým nápisem, proto v těchto případech žádaných ostatků sv. Kříže či bl. Jana Sarkandera bylo při předávání věcí novým správcům konzistoří získal jeden ze zvonů z Jestřabí,65) salesiáni nařízeno německý nápis na textiliích vypárat nebo v Hodoňovicích dostali nějaký relikviář, poutnímu zakrýt přišitím sametového či jiného ozdobného kostelu Nanebevzetí P. Marie v Hrabyni byly přidě- pásu. leny mj. dvě zpovědnice z tvrdého dřeva, betlém Podrobněji se ještě zmiňme o transferu s jednou chýší a devíti figurkami a snad také věžní do Heřmanic u Polomi. Tamní duchovní správce hodiny, velká socha sv. Antonína a monstrance.66) P. Stanislav Trnavský prosil již 27. prosince Farní kostel sv. Jana Křtitele v Jedlí získal mimo 1946 konzistoř o informace o zrušených koste- drobných předmětů i nějaký lustr, farní kostel sv. lech, na které ho upozornili jeho farníci, kteří si Archanděla Michaela v Jiříkově, který dnes je v ha- chtěli postavit kapli. Jeho prosba byla zamítnu- varijním stavu, dostal obrazy křížové cesty. Pět la- ta právě z toho důvodu, že v Heřmanicích za- vic a jeden osmdesátikilový zvon dostali přiděleny tím žádná kaple nestála. P. Trnavský se znovu krnovští minorité spravující poutní kostel Narození 4. ledna 1947 obrátil na „Nejdůstojnější knížecí P. Marie na Cvilíně, o lavice žádal P. František Arcibiskupskou konsistoř“ s vysvětlením: „V nej- Kubíček z Mladějovic, blíže neurčená soška hlubší úctě podepsaný k č. 28.370 sděluje, že P. Marie byla přidělena farnímu kostelu sv. Jana se asi dobře nevyjádřil ve své žádosti ze dne Křtitele v Mokrých Lazcích, dvacet kostelních 27. 12. 1946, čj. 996 a totiž v kapli(!) v Heřmanicích lavic z měkkého nenatřeného dřeva snad získal je dosti místa pro umístění oltáře i obrazů, ale oni kostel Narození P. Marie v Oldřišově spolu s kří- si myslí, že by bylo možno při rušení kostelů do - žovou cestou, pocházející z archivu kapitulní kon- stati též nějaký materiál, by jich stavba nepřišla zistoře, salesiáni z Přestavlk si odvezli mimo jiné tak draho. Teď je volno s prací a potahy by se tak nějaký relikviář a oltář se sochou Božského Srdce spíše uvolnily a tak by v rámci dvouletky mohla Páně, charitní domov v Rokytnici u Přerova přijal obec něco dobrého vykonati. Totiž se nám tam mj. tři skříně, „šuplakostn“, lavici a sošky P. Marie podařilo zvoliti dobrého našeho člověka za před- Lurdské a sv. Antonína, kaplička v Těšově67) so- sedu MNV, který by rád tu věc provedl a prosa- chu Božského Srdce Páně, sochy sv. Anny, sv. dil. Skutečně vroucně doporučuji jejich prosbu“. Antonína a dvou andílků a také svatostánek. Konzistoř obratem odpověděla: „K tamnímu pří- Některé předměty68) byly předány kapitulní- pisu sdělujeme, že podání vdp. faráře záležitost mu děkanství, jiné poutnímu kostelu Navštívení nevysvětlilo, nýbrž právě naopak zkomplikovalo. P. Marie na Sv. Kopečku, další Stojanově stu- Nechápeme, jak je možno žádati nějaký materiál, dentské koleji (13 kusů lavic, monstrance, re- aby stavba nepřišla tak draho. Když je kaple již likviář, paramenta a náčiní) a kapličce P. Marie postavena a je v ní dost místa. Budiž nám proto na Václavském náměstí v Olomouci.69) Některé sděleno, zda kaple v Heřmanicích je již postave- předměty byly odvezeny i do katedrály sv. Václava na a kdy. Dál budiž sděleno, o jaký materiál mají v Olomouci, např. dva koberce.70) Nejcennější věci občané zájem a nač jej potřebují (přesné označení z libavských kostelů tam uschované pocházely ze dostavované nebo opravované části kaple apod.). Staré Vody. Konečně budiž sděleno, které inventární předmě- Z tzv. košilky víme, že kapitulní konzistoř ty by kaple potřebovala. Dodáváme k tomu, že v Olomouci pověřila 23. června 1947 ThDr. Emila provolení k převozu círk. majetku nebude dáno, Pluhaře,71) tehdy asistenta Cyrilometodějské bo- dokud nebude míti arc. konzistoř přesný přehled hoslovecké fakulty v Olomouci, aby převezl knihy o tomto majetku, což bude trvati delší dobu“. z far v oblasti Vojenského výcvikového tábora P. Trnavský konzistoři sdělil, že obec Heřmanice Libavá do Olomouce. Revizor arcibiskupské kon- má malou kapli (zasvěcenou sv. Anně) již mno- zistoře P. Stanislav Svoboda, revident kostelních ho let, chtěla by ji ale rozšířit a také nemá žád- účtů z vnitrozemí žádal tehdejšího generálního né vybavení. Až z konceptu dopisu konzistoře z vikáře ThDr. Stanislava Zelu, světícího biskupa, 15. října 1947 víme, že kaple v Heřmanicích mohla aby ThDr. Pluhařovi a jeho průvodci byla vydána získat „jeden hlavní oltář, některé obrazy dle Vaší propustka k průchodu tímto územím. Jak kausa volby, skříň na paramenta a několik málo kusů dopadla, není bohužel známo. z kostelního prádla a paramentů“, což nakonec Žádosti o zvony (Brantice, Kozlovice, Moravice), nebylo zrovna málo. lavice z tvrdého dřeva (Čehovice,72) Moravice, Žádost P. Gabriela Vlčka z Kralic na Hané, který Valašská Bystřice), věžní hodiny (Jilešovice, kde se u konzistoře přimlouval za občany Hrubčic, tamní kaple byla při přechodu fronty kompletně prosící o přidělení nějakých varhan, k uspokojení vykradena), varhany (Moravice, Oldřišov, Véska nedošlo, neboť 16. června 1947 mu konzistoř sdě -

STRANA 27 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007 lila pro nás důležitou informaci: „Vhodných varhan V prostoru Smilova byla zřízena pěchotní střel- nemáme. Téměř všechny varhany vysídlených nice.77) kostelů jsou tak staré, že ani materiálově nejsou Poznámky k potřebě“. O varhany měly zájem i farní úřady 1) Konečný uvádí, že velitelem VVT Moravský v Hošťálkové a Pozděchově,73) ze stejného důvodu Beroun byl od 6. prosince 1946 mjr. pěch. však uspokojeny nebyly. František Neumann. ThDr. Antonín Šuránek,74) zakladatel Díla sv. Anto- 2) Arcibiskupský archiv, karton A 234/8. nína pro arcidiecézi olomouckou, potvrdil 20. říj- 3) Farnost Město Libavá zatím trvala, přesné na 1947, že přijal pro zamýšlenou stavbu kap- zprávy o provedených odevzdávkách nemáme le sv. Antonína na Kosíři u Olomouce obraz s výjimkou odevzdávky fary v Jestřabí, zmíněné sv. Antonína, který měl být prozatím umístěn ke 14. červenci 1947. v kapli Stojanovy studentské koleje. 4) P. Stanislav Trnavský, narozen 1910, ordino- U vojenské nemocnice, resp. jejího chirurgické- ván 1935, zemřel 18. srpna 1977. ho oddělení v Pasteurově ulici v Olomouci, není 5) P. František Nerad, narozen 1886, ordino- přímo uvedeno, že se jedná o předměty z kostelů ván 1911, zemřel 17. srpna 1972. − V Polkovi-cích vysídleného území Libavska, ale jejich uložení je farní kostel sv. Bartoloměje. na konzistoři a uložení této písemné zprávy spolu 6) P. Josef Absolon nastoupil do Lešné kon- s ostatními v jedné složce tomu napovídá. Tedy cem roku 1936. Narodil se v Odrlicích roku 1889, do kaple chirurgického oddělení byl mj. přesunut vysvěcen v roce 1912, zemřel 22. července 1963. blíže nepopsaný oltář i se sv. ostatky a kamenem, 7) P. Josef Hruška, narozen 1908, ordinován harmonium, zpovědnice, socha Božského Srdce 1935, zemřel 13. září 1968. Páně a řada dalších předmětů základního vyba- 8) Konečný. vení. Podobně byla 29. prosince 1948 vybavena 9) Tehdy byl farářem v Čehovicích i kaple ve vojenské věznici v Olomouci. I pro ni se P. Josef Studnička, narozený 4. března 1909 našel dřevěný oltář (bez stupňů) se svatostánkem v Lidéřovicích (farnost Vnorovy), ordinován 1935, a portatile, nižší a vyšší skříň pro ornáty a alby, v Čehovicích působil od 1. března 1946 nejméně obrazy a svícny. do roku 1973, zemřel 13. července 1978. Nejvíce kostelních předmětů z libavských koste- 10) P. František Pelíšek, narozen 1894, ordi- lů se do vnitrozemí odvezlo v roce 1947. Ke všem nován 1919, zemřel 12. ledna 1954. − Tamní far- přesunům se vyhotovovaly seznamy, jejichž zho- ní kostel je zasvěcen Neposkvrněnému Početí tovení si vždy konzistoř vyžadovala. Bohužel se P. Ma rie. většinou nedochovaly a vědomost o přesunutém 11) Vojenský správní archiv, Kronika VVP inventáři je rekonstruována z korespondence kon- Libavá, fond 0667/1, zápis z 28. ledna 1947. − zistoře. Inventář a mobiliář z libavských kostelů byl Dodejme, že 28. února 1947 byla u ONV Olomouc převezen buď přímo nebo prostřednictvím konzis- zřízena komise obrany státu (SOkA Bruntál, ONV toře do celkem 116 míst. Moravský Beroun, 1945–1949) K církevnímu životu patřila i výuka náboženství. a 15. dubna 1947 byla v Moravském Berouně Náboženství, tehdy již nepovinnému, se vyučovalo zrušena kriminální úřadovna, její agendu převzala např. ve Městě Libavé prokazatelně ještě ve škol- kriminální policie z Olomouce (tamtéž). ním roce 1947/1948. 12) P. Inocenc Bátrla, narozen 1883, ordinován V záležitosti movitého zařízení kostelů a kaplí 1907, zemřel 10. května 1974. − Tam farní kostel ve vysídleném území byla k 30. prosinci 1947 si- sv. Bartoloměje. tuace následující: „Do dnešního dne jsou odstě- 13) Kostel v Želči dostal ještě ze Smilova basu hovány všechny movité předměty kromě těchto: a housle a také zachovalou monstranci s pouzd- Město Libavá – všechno zařízení kostela. Velká rem, nějaká paramenta a oltářní zvonek. Střelná – totéž. Slavkov u Lipníku − totéž. Jestřabí 14) P. Vincenc Vaněk, ve Slavkově u Lipníka – varhany. Varhošť (kaple) – hlavní oltář. Stará působil v letech 1923−1935. Narozen 1875 Voda – všechno zařízení kostela“. Jak již bylo sho - v Budišovicích, ordinován 1900, zemřel 6. června ra uvedeno, záležitostmi církevních nemovitostí se 1957. − V Moravském Kočově je farní kostel sv. zabýval pověřenec P. Sigmund, záležitosti církev- Michaela Archanděla. ních památek a hřbitovů, systemizovaných míst 15) P. Jan Strak, narozen 15. ledna 1905 duchovní správy a matrik řešily příslušné referáty v Jelenici u Vítkova, ordinován 1936, po odsunu na konzistoři.75) působil v diecézi Würzburg. Koncem roku, resp. 10. prosince 1947 rozhodl 16) ThDr. František Hrdlička, narozen 1893, or- Osidlovací úřad a Fond národní obnovy v Praze, dinován 1918, zemřel 19. srpna 1964. že „veškerý majetek v obcích, které se nacházely 17) Některé věci se do Podhradní Lhoty odvezly ve stávajícím vojenském výcvikovém prostoru, bu- ze Smilova, viz dopis učitele Františka Chytila ze de konfiskován pro Československý stát k využití 3. března 1947. armády“.76)

STRANA 28 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960

18) Přednostou duchovní služby v olomoucké 38) P. Ignác Lakomý, narozen 31. prosince 1912 věznici byl major P. Josef Macík, narozený ve Vysoké, ordinován 1937, zemřel 3. října 2006 2. března 1906 v Podkopné Lhotě (farnost Trnava v Hanušovicích. u Zlína), ordinován 1932, pozdější duchovní 39) Acta ACO, 1947, č. 6, 6. května 1947. správce posádkového kostela P. Marie Sněžné 40) O penzionování prosil 19. května 1947, v Olomouci, zemřel 9. ledna 1979. v knize přijaté korespondence je k 14. červenci 19) P. František Přecechtěl, narozen 1913, poznámka: „Vyřízeno“. Vyvázán z činné duchov- ordinován 1939, zemřel 22. května 1972. − ní činnosti byla však až dnem 31. října 1947, V Herčivaldu (od r. 1950 Lesy, místní část na odpočinku mohl vést duchovní správu Budišova nad Budišovkou) byl farní kostel Všech v Norberčanech a byla mu nabídnuto nadále vést svatých, vystavěný r. 1718. Farnost byla zřízena r. správu děkanství. 1858. 41) Arcibiskupský archiv, karton A 233/15. 20) P. Bohdan (Theodor) Lang, narozen 1898, I dále. ordinován 1923, zemřel 21. července 1967. 42) Gustav Pivoňka, ředitel dómského kůru 21) ThDr. Jan Blaschke, narozen 8. března 1894 a profesor hudby v Olomouci. v Rýmařově, ordinován 1917, zemřel neznámo 43) Sehnal, s. 129: „V Jestřabí měli v roce 1897 kdy. Jde o Slezské Rudoltice u Oso-blahy, tenkrát varhany staré asi 200 let. Měly steřelé měchy, to byla samostatná farnost. dřevěné píšťaly prožrány červotočem, cínové (vět- 2 2 ) K o n e č n ý . šinou samé olovo) byly poškozeny 23) P. Bedřich Hoffmann, narozen 1906, or- od fušerů zvětšováním výřezů, byly zoxidované dinován 1932, zemřel 6. června 1975. Vězněn a rozpadaly se“. Sehnal odkazuje na ZAO, ACO, v Dachau, autor opakovaně vydávané publikace G 1, k. 4591. A kdo Vás zabije. 44) Kostel v Karolínce byl postaven až v roce 24) P. Jan Kleveta, narozen 1874, ordinován 1997, 12. července ho posvětil olomoucký arcibis- 1898, zemřel 24. června 1965. kup Jan Bosco Graubner a zasvětil ho 25) P. Jaroslav Franc, narozen 1913, ordinován P. Marii Karmelské. 1937, zemřel 14. dubna 1964. 45) Ještě k 21. srpnu je v knize přijaté kore- 26) P. Pavel Smolka, narozen 1908, ordinován spondence zmínka o farním úřadu Velké Hoštice, 1934, zemřel 26. května 1974. který píše o varhanách z Barnova. 27) P. Rudolf Weintritt, narozen 1903, ordinován 46) Konečný. 1926, zemřel 11. března 1978. 47) P. Jan Sigmund, narozen v Dolanech 28) P. Josef Beneš, narozen 29. ledna 1911 30. ledna 1888, ordinován 1910, kapitulní sekre- v Nových Dvorech (farnost Hlinsko), ordinován tář, notář, hospodářský rada Metropolitní kapituly 1935, v Lipníku nad Bečvou byl farářem u sv. Václava, nesídelní kanovník. Datum jeho v letech 1943−1950, tamtéž viceděkanem úmrtí nezjištěno. − Souhlas k jeho funkci udělila 1948−1950, v letech 1950−1952 mimo službu 4. července olomoucká metropolitní kapitula. − (vězněn?), zemřel 16. srpna 1988. Arcibiskupský archiv v Olomouci, karton A 234/8. 29) P. František Fučík, narozen 1893, ordinován 48) P. František Vykopal, narozen 22. prosince 1922, zemřel 15. června 1956. 1907 v Dolních Nětčicích, ordinován 1933, působil 30) Acta ACO, 1947, č. 4. do r. 1950 ve Spálově, pak vězněn, závěr života 31) Arcibiskup Josef Karel Matocha zemřel prožil jako vikář u sv. Mořice v Kroměříži. Zemřel 2. listopadu 1961, pochován je v Pitíně. 14. června 1977. 32) Sdělení ZNV v Brně Spolku v Olomouci, Sokolská 7. Viz SOkA Bruntál, ONV Moravský Beroun, 1945–1949, inv. č. 30, sign. IV, Věci spol- ků a organizací, 1945−1948, karton 61. 33) Konečný. 34) Arcibiskupský archiv v Olomouci karton A 234/8. 35) 24. května 1947, ovšem ještě 26. dubna 1949 zplnomocnil P. Antonín Bartošík, farář v Hranicích Ludvíka Zdráhalu, aby převzal věžní hodiny z nějakého libavského kostela pro kapli v Ústí u Hranic. Ten hodiny o dva dny později vy- zvedl. 36) P. Josef Hymer, narozen 6. března 1915 v Praze, ordinován 1939, zemřel 5. dubna 1992. 37) P. Gabriel Vlček, narozen 1888 ve Skrbeni, Tankodrom Sovětské armády v prostoru vojenského újezdu ordinován 1913, zemřel 7. října 1967. Libavá, 1968. Foto Walter Stecher.

STRANA 29 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007

49) P. Josef Bittner, TJ, narozen 1903, ordino- vypárat nebo zakrýt přišitím sametového či jiného ván 1935, zemřel 9. listopadu 1972. ozdobného pásu. 50) P. Antonín Bartošík, narozen 1912, ordino- 64) Mešní náčiní, kaditelnice, ohřívač vína, ván 1937, zemřel 5. července 1969. − V Hranicích misál, stojan na misál, lampa se zvonečkem či je farní kostel Stětí sv. Jana Křtitele. zvonek k sakristii, kříže závěsné, procesní, paci- 51) P. Josef Lón, narozen 1882, ordinován fikální, korouhve, věčné světlo, svícny, koberce, 1905, zemřel 21. července 1952. baldachýny, oltářní textilie, korouhvičky, ale také 52) K 6. srpnu bylo u FÚ Loučka ve věci věž- klekátko, ních hodin poznamenáno, že věc byla vyřízena 65) Relikviář sv. Kříže a k tomu mosaznou po- 12. srpna 1947. zlacenou monstranci a stříbrný pozlacený kalich 53) Tehdy byl v Nedašově farářem P. František s paténou získal farní kostel Zvěstování P. Marie Půček, narozený 1895, ordinován 1918, zemřel 21. ve Šternberku, ač dubský farář probošt P. J. N. září 1968. Lochmann(?) žádal o relikviář 15. dubna 1947 54) Žádost ze 27. června 1947, 2. července sdě- a šternberskému kostelu byl relikviář vydán až 25. leno, že ji nelze vyřídit. dubna. 55) Tehdy byl farářem v Korytné P. Josef 66) Poznámky na lístečcích. Nedatována je Rybka, narozený 21. července 1907 ve Veselí nad poznámka o přidělení bohoslužebných rouch, Moravou, ordinován 1932, zemřel 24. ledna 1978. svícnů, betlému a zvonku, jinde je zmíněno oltářní 56) SOkAO Olomouc, O 7−18, Archiv fary prádlo, velká socha sv. Antonína, monstrance či Město Libavá, 1661–1951. věžní hodiny. 57) Do Bohušova (Fulštejna) byla přidělena bo- 67) Těšov patří do farnosti Újezdec u Luha- hoslužebná roucha, jejich původ není znám. čovic. 58) V seznamu inventáře kostela sv. Linharta 68) Jmenujeme jen významnější kusy. v Dolních Studénkách nejsou záznamy o předmě- 69) Pseudogotická kaplička s gotickým relié- tech dovezených z vysídleného území, ani o jiném fem, který je nyní instalován v dómu sv. Václava církevním majetku zapůjčeném arcibiskupskou v Olomouci. konzistoří ze zrušených kostelů z vysídlené oblas- 70) Přiděleno až 3. února 1949. ti. Tato praxe byla běžná, dle smlouvy s konzistoří 71) ThDr. Emil Pluhař, narozen 10. srpna 1913 se jednalo jen o zápůjčku. Dle seznamů církevní- v Bochoři, ordinován 5. července 1938, 1950 za- ho majetku (inventářů) nelze spolehlivě vystopovat tčen a vězněn do 1953, posledně farář v Hovězím. osud zapůjčených předmětů, někteří duchovní Mons. ThDr. Emil Pluhař zemřel 9. července 2004. správci tyto předměty prostě neevidovali. Jiné 72) 16. června 1947 psala konzistoř do Čeho- farnosti naopak záznam poctivě zanesly s po- vic: „K tamní žádosti sdělujeme, že v kostelích známkou, odkud zapůjčené předměty pochází. ve vysídlené oblasti nejsou lavice z tvrdého dře- 59) Žádost tamního faráře P. Josefa Ambrose va. Poměrně zachovalé lavice z některých kostelů o přidělení předmětů podpořil Městský národní byly převezeny do Olomouce. Má-li farní úřad výbor a Kostelní výbor v Drysicích, resp. jeho o ně zájem, může si je v dopoledních hodinách předseda Hanák. Z konzistoře, kde byly některé prohlédnouti“. předměty soustředěny, si Drysičtí mohli odvést 73) I v tomto případě o získání či zachránění „jeden velký či dva prostřední kufry“, snad dostali církevního majetku usiloval učitel, tentokrát to byl i nějaký zvon a 4. července 1947 Vladimír Ševeček z Pozděchova. i křížovou cestu. Poslední zpráva o převzetí věcí 74) ThDr. Antonín Šuránek, tehdejší (1928−1948) je z 13. října 1947, kdy si odvezli bohoslužebná spirituál Arcibiskupského kněžského semináře roucha, náčiní apod. pocházející z nejmenované- v Olomouci a duchovní správce Stojanovy stu- ho kostela. Obec a její kostel patřily k těm mís- dentské koleje pro akademiky, narozen 29. května tům, které utrpěly výrazné škody v posledních vá- 1902 v Ostrožské Lhotě, vysvěcen 5. července lečných dnech. − P. Josef Ambros, narozen 1899, 1926, od 1946 doktor teologie, monsignorem ordinován 1923, zemřel 23. listopadu 1958. od 1949, vězněn na Želivě, zemřel 3. listopadu 60) V Háji je kaple Nanebevstoupení P. Marie 1982. z roku 1877, bohoslužby se tam konaly jen po dva 75) Arcibiskupský archiv v Olomouci, karton roky, dnes je kaple využívána jako výstavní pro- A 233/15. stor. 76) Tuto skutečnost bez uvedení pramenů 61) V případě Osoblahy šlo vesměs o textilie. a podrobností uvádějí obě nedávno vydané pub- 62) Puklice, farnost Luky, tj. nyní Luká nad likace o vojenských újezdech, tj. Vojenské újezdy Jihlavou, nejvzdálenější místo od Libavska. Armády České republiky. Praha, Ministerstvo 63) Farní úřad v Třemešné dostal přidělené obrany − AVIS 2006 a Vojenský újezd Libavá. různé textilie. U červeného antipendia byla po- B. ú. (Město Libavá, ÚÚVÚ Libavá 2007.) A tak známka konzistoře, že nápis (německý) je nutno v závěru roku 2007 bylo na Libavé vzpomenuto 60. výročí konfiskace nezemědělského majetku.

STRANA 30 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960

Tento den je armádou považován za den vzniku Obecní správu ve Městě Libavé vykonával k Vojenského výcvikového prostoru Libavá. − Pro 26. březnu 1948 komisař Jiří Rumler, bez politické snazší přehled jsou v této práci tučně uvedena příslušnosti, narozen 14. května 1912, nadporučík všechna data, která jsou pro vojenský prostor čsl. armády, bytem ve Městě Libavé. Členy MSK na Libavé rozhodující. − Vzhledem ke zpřístupně- byli: Stanislav Vogel, člen strany lidové, narozen ní dalších písemností souvisejících s Vojenským 14. července 1922, hajný, bytem Město Libavá; újezdem Libavá je možné, že se ještě na strán- Ladislav Pajda, člen sociální demokracie, náměs- kách POODŘÍ k této problematice vrátíme. tek komisaře, narozen 9. dubna 1908, obchodník 77) Prameny nepodložený údaj převzat z pub- koloniálním zbožím, bytem Město Libavá; Richard likace: Vojenské újezdy Armády České republiky. Pasinger, člen Národně socialistické strany, naro- Praha, Ministerstvo obrany − AVIS 2006. zen 8. prosince 1889, cukrář, bytem tamtéž; Josef Pavlík, člen KSČ, narozen 15. února 1916, bytem tamtéž.7) 1948 Nastala doba, kdy se ministerstvo národní obra- Další žádosti o přidělení církevního majetku se již ny rozhodlo řešit omezení vstupu na území VVT. nevyskytovaly, ze zachovalé korespondence jsou Proto 5. dubna 1948 zaslal Hlavní štáb Okresnímu v následujících letech známá jen vyrozumění kon- národnímu výboru v Olomouci požadavek na vy- zistoře a poděkování či jiné reakce farních úřadů dání vyhlášky O vstupu na území vojenských vý- na dříve žádané a nyní dodané předměty z blíže cvikových táborů. Návrh jejího textu byl přiložen neuvedených libavských kostelů. Tak například k připomínkování.8) Touto vyhláškou bylo obyvatel- Drahanovice dostaly paramenta, oltářní plachty stvo obcí přilehlých k obvodu VVT Město Libavá a běhouny, dóm sv. Václava (administrátor P. Petr vyzváno, aby zabraňovalo krádežím a lesním Křivák) získal červenou ministrantskou komži, P. V. pychům na území VVT. Zakázán byl jakýkoliv volný Bleša1) z Luk získal pro kapli v Puklicích textilie, pohyb v některých místech, vstup do vyklizených drobné textilie převzal František Chromec pro kapli obcí, osad a samot. V době, kdy prostor nebyl v Daskabátě, opět nějaké oltářní textilie byly přidě- uzavřen z důvodu střelby, byl pohyb povolen jen leny již zmíněné kapličce P. Marie na Václavském po veřejných průběžných cestách a vstup do le- náměstí v Olomouci. Misál získal již výše zmíněný sů za účelem rekreace a sběru lesních plodin. farní úřad v Želči, Ústavu pro choré v Rokytnici by- Nedodržení vyhlášky mělo být trestáno pokutou či la předělena monstrance, ciborium a paramenta, vězením.9) Přestože vyhláška vyšla na území mo - Boršicím u Buchlovic čtyři staré rochety pro mini- ravskoberounského okresu tiskem již 12. dubna, stranty, Poruba u Svinova2) dostala fialový pluviál ještě 20. října se velitel VVT10) obrátil na Zemský a Slatinice na Hané3) dva pluviály. národní výbor v Brně se žádostí o její doplnění. Komunistický puč, dříve označovaný jako „úno- Zakázáno by mělo být i: „nosit s sebou na území rové vítězství pracujícího lidu“, změnil na pár de- chráněného prostoru MNO nebo dokonce použí- sítek let životy nás všech. Římskokatolická církev, vati fotografický nebo filmovací přístroj, amater- dobře organizovaná a pevně semknutá instituce, ské radio-vysílací stanice, poštovní holuby nebo řízená ze „Západu“, odmítla se novému režimu jakékoliv přístroje a zařízení sloužící k získávání podřídit.4) Po neúspěšných setkáních zástupců a přenášení obrazů nebo zpráv“. církve a vlády vydal 18. března Ústřední akční Zatím se Zemskému velitelství SNB v Brně je- výbor Národní fronty (ÚAV NF) prohlášení o ná- vila potřeba zřízení své stanice v Kozlově, kde boženské svobodě, ale současně rozhodl zřídit „jsou usazování lesní dělníci“, resp. přemístění v krajských národních výborech a ústředí církevní komise, o jejichž práci se dočteme níže. Změna nastala také v osobě velitele VVT, 9. či 10. března 1948 nahradil dosavadního velitele J. Filouse, který byl odeslán na trvalou dovolenou, pplk. Ferdinand Fremund.5) Také olomoucká ar- cidiecéze měla od května nového arcibiskupa, ThDr. PhDr. Josef Karel Matocha 6) přijal biskupské svěcení 2. května 1948. Nastoupil do doby, ve kte- ré své poslání nemohl plně naplnit, stal se „nekr- vavým mučedníkem“. Připomeňme ještě, že v roce 1948 byly zákonem č. 46 církvi vyvlastněny i lesy aj. pozemky. Dříve se nájemné z farních polí započítávalo do kostel- ních příjmů, když však polnosti převzala JZD (zde armáda), placení ustalo. Z doby působení Sovětské armády na Libavé (vojenský objekt v Daskabátě). Foto Jan Zatloukal.

STRANA 31 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007 stanice ze Smilova do Kozlova. Stanice ve Městě a modlím se, aby toto mé rozhodnutí posílilo naději Libavé a v Rudoltovicích měly zůstat, expozitura na obnovu duchovního života této oblasti spolu hlubočské stanice se plánovala zřídit v Nepřivazi. s rozvojem poutního místa Stará Voda – na přímlu- Příslušníci SNB již tehdy byli vybaveni motocykly. vu patronky zdejšího kostela svaté Anny“. Z obvodu stanice ve Městě Libavé byl vyjmut Marklův mlýn u Smilova, samota sklárna a osada Poznámky Heřmánky (patřily k Boškovu) a skupina chalup 1) P. Vincenc Bleša, narozen 1892, ordinován Bělidla (patřila k Potštátu). Z dopisu dále vyplývají 1922. Datum jeho úmrtí nezjištěno. další cenné informace: některé obce jsou „od ci- 2) V Porubě u Svinova působil P. Alois Gec, vilního obyvatelstva“ vysídleny, v některých mělo narozen 1881, ordinován 1904, zemřel 4. prosince být vysídlení ještě provedeno. V oblasti zůstá- 1962. vali jen dělníci zaměstnaní v lesích a na pilách 3) Ve Slatinicích byl tehdy farářem P. Cyril a někteří živnostníci. Obecné školy fungovaly jen Očenášek, narozen 1892, ordinován 1917, zemřel ve Městě Libavé a Kozlově.11) Vzápětí následoval 7. ledna 1963. další návrh Zemského velitelství SNB v Brně, který 4) Více viz Juřák. I dále. zaslalo bezpečnostnímu referátu Zemského ná- 5) Konečný. rodního výboru v Brně. Obce ležící mimo prostor 6) ThDr. Josef Karel Matocha, narozen v Pitíně VVT Město Libavá, tj. Trhavice a Norberčany, měly (u Uherského Hradiště) 14. května 1888, ordino- být přiděleny pod dohled stanice v Moravském ván 15. srpna 1914, profesor olomoucké bohoslo - Berouně a Nové Oldřůvky stanici v Budišově nad vecké fakulty, od Velikonoc 1950 internován, vněj- Budišovkou. „Jedině obec Heroltovice patřící ší pastorační činnost za něj vykonával generální do obvodu SNB Město Libavá, ač leží mimo pro- vikář Josef Glogar. Arcibiskup Matocha zemřel stor VVT, nemůže být v komunikačních důvodů v naprosté izolaci 2. listopadu 1961. přidělena jiné stanici“ a zůstala proto pod dohle- 7) SOkAO, ONV Olomouc-venkov, inv. č. dem stanice ve Městě Libavé. 111, 1, Personální spisy místních správních ko- První zpráva o změnách místních či pomístních misí Barnov, Nová Ves nad Odrou, Čermná, názvů, které připomínaly dřívější německá jména, Keprtovice, Luboměř p/S, Město Libavá, je z 12. srpna 1948, kdy se ve správním okrese Milovany, Olejovice, Rudoltovice, Smilov, Stará Moravský Beroun změnily názvy obce Keprtovice Voda, Velká Střelná, Vojnovice, Zigartice, na Údolná a obce Zighartice(!) na Mastník,12) což 1945−1946, karton 204. bylo vlastně zbytečné, nové názvy se totiž ani ne - 8) ZAO, pobočka Olomouc, KNV v Olomouci, stačily vžít. inv. č. 1667, sign. 602.2, Vojenské újezdy, rozší- Farnost Město Libavá měla být dle plánů konzis - ření VÚ Libavá a zřízení VÚ Březiny, jmenování toře zrušena na jaře roku 1948,13) v prosinci se ješ- správce VÚ Město Libavá, 1948−1953, 1960, kar- tě řešila úschova matrik bývalé slavkovské a bar- ton 967. I dále. novské farnosti. První měla být uložena v Lipníku 9) K tomu též dopis z 12. května 1948. nad Bečvou, druhá v Moravském Berouně.14) 10) Evidence jmen velitelů VVT a jejich funkč- Farnost Město Libavá zahrnující všechny zaniklé ních období neexistuje. Rekonstrukci se pokusil farnosti byla obnovena až dekretem olomouckého provést Konečný: 1. května 1948 se stal veli- arcibiskupa Jana Graubnera 29. prosince 1993. telem v zastoupení mjr. pěch. Jan Hejtman, 13. Farní kostel ve Městě Libavé nese titul Povýšení května nastoupil nový velitel pplk. Miroslav Šitina sv. Kříže. Duchovní správa se děje z Moravského a mjr. pěch. Hejtman se vrátil do funkce náčel- Berouna, který byl zahrnut do šternberského dě- níka štábu. 18. května byl jmenován velitelem kanátu. Dekret uzavírá arcibiskup slovy: „Přeji plk. dělostřelectva Alois Špeta. V době jeho pů- sobení byly ustaveny oddíly ochraňující majetek před rozkrádáním, 22. listopadu založil na Libavé Vojenskou tělocvičnou jednotu. 11) Přípis Zemského velitelství SNB v Brně z 21. dubna 1948. − Následující přípis z 24. dubna 1948. 12) Vyhláška ministerstva vnitra ze dne 12. srpna 1948, č. 2.194-48 Úř. l. o stanovení nových úředních názvů míst. Vyhlášku přetiskla Acta ACO, 1948, č. 11, 20. září 1948. 13) Arcibiskupský archiv v Olomouci, karton 233/15. Ubikace nad Berounskou ulicí ve Městě Libavé, součást 14) Arcibiskupský archiv v Olomouci, karton sovětských ženijních kasáren postavených na místě bývalé A 234/8. továrny na dřevěné hračky. Foto Jindřich Machala.

STRANA 32 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960

1949 dem k blízkým pramenům Odry“. Nový název po- S hodnotným úmyslem přišel ZNV v Brně.1) Šlo suzovala místní správní komise v Kozlově, 2. září o to, že farní úřady se měly postarat o zachování odpověděla její předsedkyně Vl. Sigmundíková(?), památek na obnovení kostelů po válce a po vy- že „členové nesouhlasí s Vaším návrhem na po- sídlení, tj. v letech 1945−1947. Tyto fotografie, jmenování Pod Pramenem, avšak všichni si přejí, doprovozené zprávami o situaci objektů před ro- aby tato část Kozlova se jmenovala Elištino(!), kte - kem 1938, změnách v letech 1939−1945 a v době rýžto název se zde již hodně ujal u všech zaměst- rekonstrukce objektů do 31. prosince 1947, se nanců lesů“. Předseda JNV sdělil MNO: „Pokud měly zasílat arcibiskupské konzistoři. 2) Vítány byly se týká stanoviska JNV hlavního města Olomouce i zprávy o odsunech, počtu věřících, nákladech k Vašemu návrhu názvu Pod Pramenem, jest toto na opravu či postavení nového kostela či fary. kladné a to z toho důvodu, že se jedná o ná- Práce nebyla honorovaná, celý výsledek se měl zev z hlediska filologického správný a po stránce postoupit ZNV v Brně. věcné plně zdůvodněný. Název, který žádá MSK V roce 1949 se ještě ojediněle vyskytovaly zprávy v Kozlově Elištino(!) nezdá se vhodný již proto, že o převzetí církevního majetku z libavských kostelů, se v podstatě jedná o nesprávný resp. nepřesný tak např. 15. února vystavil P. Karel Juroš,3) kaplan překlad původního německého názvu Lieselsberg“. v Lipníku nad Bečvou, potvrzení o převzetí zbyt- Ministerstvo národní obrany se ke změně názvů ku inventáře z nejmenovaného kostela pro filiální ve VÚ vrátilo ještě 1. října, kdy pro místní část ob - lipenský kostel sv. Františka Serafínského. 4) Starší ce Velká Střelná, v lexikonu uvedenou pod názvem červenou kasuli převzal pro klášter Milosrdných Hühnerberg, byl vybrán název na Kuřím Vrchu sester na Svatém Kopečku 19. listopadu 1949 a pro místní část obce Nepřevaze(!), v lexikonu P. Břetislav Vejborný.5) uvedeném pod názvem Uhustein, název Výrovka. K 1. únoru zanikl samostatný správní celek Tentokrát nebylo na výboru MSK ve Městě Libavé Okresní národní výbor v Moravském Berouně. Obce jednáno o nových názvech, předseda JNV pouze přináležející do jeho správy byly rozděleny mezi sdělil, že se má rozhodnutí ministerstva vnitra vzít okresy Olomouc-venkov (Město Libavá, Barnov, na vědomí. V Kozlově začal rozhodnutím minister- Čermná na Moravě, Lupoměř pod Strážnou, stva platit od 18. října název Pod Pramenem, po- Zigartice, Milovany, Olejovice, Rudoltovice, Smilov, stup JNV byl stejný. MNV(!) v Kozlově již nedostal Velká Střelná, Keprtovice, Nová Ves nad Odrou, šanci se k tomu vyjádřit.10) Stará Voda a Vojnovice), Bruntál (Heroltovice, též Vraťme se k církevnímu majetku, jelikož KNV Norberčany a Trhavice) a Vítkov (Nové Oldřůvky). v Olomouci 19. května nařídil provést jeho soupis: Mezi okresy následně proběhlo majetkoprávní a fi- „Podle paragrafu 38 zákona č. 50/1874 ř. z. požívá nanční vyrovnání.6) církevní jmění ochrany státní a státní správa kulto- Ministerstvo vnitra sdělilo 3. března 1949 vá má zvlášť přihlížeti k tomu, aby se základní jmění Okresnímu národnímu výboru v Olomouci dal- církevní zachovala neztenčeně a zjednati si o tom ší změny v pomístních názvech. Na návrh příslušné přehledy“.11) MNV Město Libavá, resp. Vojenského zeměpisného ústavu zrušilo v obcích předseda akčního výboru Otakar Vrba, správní ko- Doloplazy,7) Čermná, Milovany a Velká Střelná ná - misař ppor. Vojtěch Bolf, člen Místního akčního vý- zvy místních částí, a to Pivovarský kopec, Růžová boru Národní front y (MAV-NF ) František Přecechtěl, a Velkostřelenský mlýn v obci Velká Střelná, jinak poštovní zaměstnanec a zástupce vojenské- Františkov v obci Milovany a Bleiss a Schwarzův ho útvaru 530412) škpt. Jaroslav Gažar, informovalo mlýn v obci Čermná. Mimoto Vojenský zeměpisný o stavu církevního jmění ONV Olomouc 8. května: ústav navrhl, aby pro místní část obce Velká Střelná, „Administrátor J. Nakládal odmítl provésti sou- v lexikonu uvedenou pod názvem Hühnerberg, byl stanoven název Kuří Hora (podle Šemberovy mapy) a pro místní část obce Nepřivaz, v lexikonu uvedeném pod názvem Uhustein, název Výrovka. Obecní správa ve Smilově neměla ke změně názvů připomínky a ONV tedy zaslalo ministerstvu vnitra své souhlasné stanovisko.8) Dne 5. srpna obdržel Jednotný národní výbor v Olomouci (JNV)9) od ministerstva vnitra další návrh na změnu názvu: „Místní část Liselsberg(!), m. o. Kozlov, okres Olomouc, změna názvu. Pro shora uvedenou část navrhl Vojenský zeměpisný ústav původně název Lysá Hora. Po bližším pře- zkoumání terénu se však zjistilo, že by tento název nebyl věcně odůvodněn. Navrhovali bychom proto Z oslavy Mezinárodního dne žen ve Slavkově v roce 1978. pro Liselsberg(!) název Pod Pramenem, a to vzhle- Kronika BSP VLS ZS Slavkov (1956−1978).

STRANA 33 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007 pis církevního majetku, když byl k tomu vyzván Olomouc-venkov je uveden v Jestřabí P. Fran-tišek předsedou místního akčního výboru a správním Vykopal,16) kooperátor ve Velké Bystřici a ve Městě komisařem a uvedl důvody: byl se informovati Libavé P. Josef Nakládal, administrátor.17) Zprávu na děkanství v Moravském Berouně a arcibiskup- o tehdejším stavu patronátů si 20. června 1949 ské konsistoři v Olomouci, kde mu byl dán příkaz z příkazu ministerstva školství, věd a umění vyžá- k tomu, že nesmí o své újmě poskytnouti zástup- dal přednosta IV. referátu (školství, osvěta a těles- cům veřejných úřadů jakékoliv informace s hledis- ná výchova) KNV František Lón.18) ka soupisu církevního majetku. Administrátor J. Vláda začala dohlížet a omezovat i poutní auto- Nakládal je však člověk třídně uvědomělý (červeně busové zájezdy. Krajský národní výbor v Olomouci podtrženo), vyšel z nuzných poměrů z dělnické zaslal 25. června všem okresním národním výbo- rodiny, plní však pouze příkazy svých nadřízených rům Olomouckého kraje instrukci: „Jelikož se stalo církevních úřadů“. Proti odevzdání soupisu církev- nutným koordinovati a říditi autobusovou dopravu ního majetku se postavila řada kněží, kteří soupis poutníků, žádám Vás, abyste učinili v okrese toto hodlali vykonat jen se svolením svého nadřízené - opatření: objednavatel každého zájezdu je povinen ho, tj. konzistoře. Na Jednotném národním výboru podle pravdy uvésti provozovateli autobusové do - v Olomouci, který nemohl postoupit zpracovaný pravy účel zájezdu. U objednávek pouťových zá- seznam nadřízenému KNV v Olomouci, byla tedy jezdů a u zájezdů, o nichž se lze důvodně domní- pro pořízení seznamu církevního majetku sestave- vati, že zájezd má pouťový charakter, musí objed- na 28. května šestičlenná komise.13) Zápis o sou- navatel doložiti objednávku písemným vyjádřením pisu církevního majetku z Města Libavé byl sesta- vedoucího úředníka církevního oddělení referátu ven až 27. června,14) průvodní dopis nese datum I. KNV v Olomouci,19) tel. č. 3145, kl. 22. O tomto 18. června. Soupis s připomínkami odeslala MSK postupu nechť jsou tudíž ihned uvědoměni všichni do Olomouce kurýrem. provozovatelé hromadné dopravy osob, vyjma Likvidace kostelních konkurenčních výborů národního podniku ČSAD, který jest o tom uvědo- v obcích, která probíhala v letech 1949−1952, se měn přímo. Souhlasí se schváleným prvopisem“. Libavska již netýkala.15) Proticírkevní tlak byl stále Instrukci podepsal přednosta kanceláře Lakomý. 20) markantnější. Ještě koncem měsíce vydal Okresní sekretariát Za účelem získání pokud možno úplného pře- KSČ: „Oběžník – pouť na Velehrad. Velmi pilné. hledu o církevních poměrech v Olomouckém kraji Soudruzi! Je naší povinností podporovati činnost zaslal 21. května KNV všem ONV v jeho obvodu Katolické akce, která se snaží dosáhnouti dohody žádost o předložení seznamu farností, všech pa- mezi církví a státem, proto všechny základní or- tronátů a seznamu všech kněží. Zvláštní ochota ganizace proveďte nábor pro zájezd na Velehrad. k vyhotovení takového hlášení nebyla, protože Za provedení tohoto úkolu je odpověden předse - ještě 14. června musel JUDr. Alois Nováček zprá- da a kultovní pracovní referent. Se soudružským vu o patronátních právech a závazcích vůči kos- pozdravem. Práci čest: Vladimír Bernát, vedoucí telu u jednotlivých ONV urgovat. V nedatovaném tajemník, Josef Podsedník, organizační tajemník, seznamu farních úřadů a duchovních v okrese Josef Jelínek, tajemník PPO“. 21) Krajský výbor Katolické akce (KA) v Olomouci vydal k pouti konané 5. července 1949 na Velehrad prohlášení na formátu A 1: „Nepřejeme si konfliktu se státem, věřící katolíci nedovolí, aby pod hrozbou církevních trestů se s vlasteneckými českými kněžími a s vě- řícím našim lidem tahalo na šachovnici ohrožení našeho státu“. Co to byla ta Katolická akce? Šlo o volné sdruže- ní katolíků se složkami v krajích a ústředním orgá- nem, které mělo uskutečňovat záměry komunistic- ké strany a „posilovat boj proti Vatikánu“. Katolická akce propagovala sloužení mší svatých v českém či slovenském jazyce (tehdy se církevní obřady konaly v latině) a pěstování cyrilometodějského kultu.22) Proto také „národní“ pouť byla organizo- vána na Velehrad, ale rovněž na Svatý Kopeček či Sázavu a Děvín.23) Olomoucký arcibiskup ThDr. Josef Karel Matocha byl nucen 29. května 1948 vystavit jmenovací dekrety členů arcidiecézní Zdravice újezdního správce plk. Bedřicha Paťorka slavkovské rady Katolické akce pro Msgre Františka Jemelku brigádě socialistické práce. Kronika BSP VLS ZS Slavkov (čestný předseda), ThDr. Bedřicha Vaška (úřadující (1956−1978). místopředseda), P. Stanislava Schneeweisse (ředi-

STRANA 34 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 tel), P. Bruna Sklenovského, ThDr. Silvestra Braita, vá mimo hranice dosavadního vojenského vý- OP a pro olomouckého advokáta JUDr. Františka cvikového tábora. Dále ještě zjistěte, zda utvo- Kosatíka. řením vojenského újezdu nenastává u některé Pro upevnění moci vlády nad církvemi byla již 25. z dotčených obcí (její části) potřeba přeřazení dubna vytvořena církevní komise ÚV KSČ a v říjnu k jinému okresu, a to zejména proto, že ztrácí zřízen Státní úřad pro věci církevní. Zároveň byl vhodné spojení se sídlem dosavadního okresu. přijat zákon o hospodářském zabezpečení církví Šetření proveďte se vším urychlením za účasti a náboženských společenstvích.24) příslušných katastrálních úřadů“.26) Ve vnitřní ko - Červen přinesl pro VVT Moravský Beroun zá- respondenci KNV se vyjádřil 11. října Dr. Zatloukal sadní změnu − 16. června 1949 vyšel a zároveň ze III. referátu (hospodářského) ve zprávě vstoupil v platnost zákon 169/1949 Sb., o vojen- Dr. Matějčkovi z I. referátu, že nemá z hlediska ských újezdech, který upravoval zřizování újezdů hospodářských k úpravě hranic vojenského újezdu a jejich působnost, územní změny, pobyt v újezdu, v oblasti Moravský Beroun připomínek. K úze- nemovitosti a práva na území újezdu, odepsá- mí vojenského újezdu se vyjadřoval také Ing. R. ní parcel v újezdu z pozemkových knih, sprá- Stránský, přednosta Katastrálního měřičského vu újezdů, berní a poplatkové úlevy, všeobecná úřadu v Olomouci. Dr. Matějček pak referoval 2. a přechodná ustanovení, úkoly újezdního úřadu listopadu ministerstvu vnitra o tom, že výčet ob- ve všeobecné vnitřní správě, bezpečnosti, školství cí zcela pojatých do vojenského újezdu je úplný. a kultuře, péči o pracující, zdravotní péči, hospo- Připojen byl přípis Katastrálního měřičského úřadu, dářství, zemědělství a dopravu a trestní agendu. ve kterém se uvádí, že „část obce Město Libavá Citovaný zákon platil padesát let, 25) nahrazen byl zůstane dle zápisu sepsaného dne 3. června 1947 až zákonem o zajišťování obrany České republiky u ONV v Moravském Berouně na základě výnosu ze dne 14. září 1999. čj. 23508/Dův./hlavní štáb ženijní 1947 o definitiv- Ministerstvo vnitra zaslalo 30. září KNV ním stanovení hranic VVT mimo hranice VVT. Tato v Olomouci zprávu o tom, že „bude dosavad- část ztrácí úplně spojení se sídlem dosavadního ní Vojenský výcvikový tábor Moravský Beroun okresu a bude ji třeba připojit k obci Heroltovice, přeměněn ve vojenský újezd podle zákona okr. Šternberk. Dále část obce Smilov, která rov- č. 169/1949 Sb., a to v dosavadních hranicích něž ztrácí spojitost s dosavadním okresem, bude zmíněného výcvikového tábora. Do území vojen- nutno připojit k okresu Šternberskému“. Přípravu ského újezdu, o nějž jde, budou podle sdělení podkladů k vydání směrnice pro vedení správy vojenské správy zcela pojaty tyto obce: Barnov, újezdních úřadů ve vojenských újezdech (§ 18, Čermná, Heřmánky, Jestřabí, Kozlov, Luboměř odst. 2, zák. č. 169/1949 Sb.) oznámilo MV olo - pod Strážnou, Mastník (tj. Zigartice), Město mouckému KNV 8. prosince. Jednotný národní Libavá, Milovany, Nepřivaz, Nová Ves nad Odrou, výbor v Olomouci k tomuto zaslal 29 praktických Olejovice, Ranošov, Rudoltovice, Slavkov, Smilov, připomínek, které byly postoupeny MV 5. ledna Stará Voda, Údolná (tj. Keprtovice), Varhošť, Velká 1950. Ministerstvo vnitra 8. prosince oznámilo Střelná, Vojnovice (okr. Olomouc) a částečně po- přednostovi I. referátu KNV, že „podle zákona č. jaty obce Norberčany a Trhavice (okr. Bruntál), 169/1949 Sb., o vojenských újezdech bude v kaž- Bohuslávky, Boškov, Dolní Újezd, Kovářov, Lipná, dém újezdu zřízen újezdní úřad, v jehož čele bude Loučka, Podhoří, Potštát, Staměřice, Středolesí, újezdní správce, kterého jmenuje z vyšších důstoj- Uhřínov, Velký Újezd (okr. Hranice), Daskabát, níků justiční služby v činné službě a odvolává KNV Hlubočky, Hrubá Voda, Přáslavice, Velká Bystřice po dohodě s vojenskou správou. Újezdní úřad (okr. Olomouc), Bělá, Heroltovice (okr. Šternberk), bude zřízen ve Městě Libavé“. S agendou „lidové Guntramovice a Šumvald (okr. Vítkov). Vojenskému správy“ se v pořadí první újezdní správce měl se- újezdu utvořenému v prostoru Moravský Beroun známit na školení od 15. do 31. ledna 1950, které budou podle ustanovení § 1, odst. 4 a 5 zák. č. se mělo konat na MNV v Holici. 169/1949 Sb. přizpůsobeny i dosavadní hranice Na závěr událostí roku 1949 uveďme neobvyk- dotčených okresů a hranice krajů Olomouckého lý případ. Dne 8. listopadu se JNV v Olomouci a Ostravského, a to tak, že újezd bude celý nále- obrátil na Sbor národní bezpečnosti ve Městě žeti k okresu Olomouc a ke kraji Olomouckému. Libavé ve věci žádosti o restituci, kterou vznesl Ministerstvo vnitra žádá o urychlené zjištění, zda jistý Kurt Pavel Eisler, t. č. v Anglii, správce pozůs- výčet obcí, které tvoří území vojenského újezdu, talosti po Anděle Berlové z Velké Střelné, zahy- je úplný, a zejména, u kterých obcí přijde v úvahu nuvší v koncentračním táboře. SNB odpověděla, vyhlášení jejich zániku v důsledku ztráty celého že „obec Velká Střelná, okr. Olomouc, je disloko - obecního území. vána v zájmovém prostoru ministerstva národní Výslovně poznamenáváme, že u těch obcí, které obrany, je vysídlena a není zde nikoho, kdo by podle hořejšího výčtu jsou zcela pojaty do území o Anděle Berlové mohl podat zprávu“. JNV na zá- vojenského újezdu, je nutno pečlivě přezkoumat kladě této zprávy odkázal Eislera na okresní soud zda skutečně žádná část jejich území nezůstá - v Olomouci.27)

STRANA 35 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007

Poznámky 20) SOkA Olomouc, JNV Olomouc, inv. 1) Jeho výzvu převzala Acta ACO, 1949, č. 139, sign. 296.1, Poutní zájezdy a jiné nábožen- č. 1, 15. ledna 1949. ské akce, 1949−1950, karton 180. 2) Bohužel se v olomouckých archivech nic 2 1 ) T o t é ž . takového nenašlo. 22) Více viz Juřák. 3) P. Karel Juroš, kaplan v Lipníku nad 23) Olomoucký arcibiskup ThDr. Josef Karel Bečvou, emeritní farář, narozen 1889, ordinován Matocha byl nucen 29. května 1948 vystavit 1913, zemřel 6. února 1969. jmenovací dekrety členů nové arcidiecézní 4) Bývalý piaristický kostel. Lipenští piaristé rady Katolické akce pro Msgre Františka Jemel- udržovali styky s piaristy ve Staré Vodě. ku (čestný předseda), ThDr. Bedřicha Vaška 5) P. Břetislav Vejborný, působil u milosrdných (úřadující místopředseda), P. Stanislava sester. Narozen 1873, ordinován 1897, zemřel 30. Schneeweisse (ředitel), P. Bruna Sklenovského, března 1966. ThDr. Silvestra Braita, OP a pro olomouckého ad- 6) ONV Moravský Beroun zanikl vládním naří- vokáta JUDr. Františka Kosatíka. Jmenovaní ne- zením z 18. ledna 1949. měli s komunistickým myšlením nic společného. 7) Doloplazy leží mimo Vojenský újezd Libavá. 24) Zákon č. 218 ze 14. října 1949 stanovil, že 8) SOkA Olomouc, JNV, inv. č. 103, sign. 221, kněží v duchovní správě budou placeni státem Rušení názvů obcí, změny názvů místních částí, a k výkonu služby budou potřebovat tzv. státní (1948) 1949, karton 152. souhlas. Stát se zároveň stal patronem všech 9) Jednotný národní výbor Olomouc vznikl římskokatolických kostelů, čímž dosavadní práva sloučením dosavadního Ústředního národního i povinnosti dosavadních patronů zanikla. Nad výboru města Olomouce a Prozatímního okres- hospodařením far i kostelů začali státní dozor vy- ního národního výboru v Olomouci, působnost konávat církevní tajemníci. vykonával na území města Olomouce jako místní 25) Změnu původního zákona prosazovali národní výbor a na území okresu Olomouc jako v devadesátých letech minulého století senátoři okresní národní výbor. Prof. František Mezihorák a JUDr. Jitka Seitlová. 10) SOkA Olomouc, JNV, inv. č. 103, sign. 221, 26) ZAO, pobočka Olomouc, KNV Olomouc, inv. Rušení názvů obcí, změny názvů místních částí, č. 1667, sign. 602.2, Vojenské újezdy, rozšíření VÚ (1948) 1949, karton 152. Libavá a zřízení VÚ Březiny, jmenování správce 11) SOkA Olomouc, JNV Olomouc, inv. VÚ Město Libavá, 1948−1953, 1960, karton 967. č. 132, sign. 293, Soupis církevního majetku, I dále. 1949−1951, karton 176. I dále. − Soupis majetku 27) SOkA Olomouc, JNV, inv. č. 95, sign. 193, nekatolických církví, majetku diecésí a kapitul po- Příděly konfiskátů, 1949−1951, karton 150. kračoval v roce 1951. 12) Krycí číslo útvaru VÚ 5304 bylo 6. září 1949 změněno na VÚ 8129. (Konečný.) 1950 13) Náhradníkem byl i olomoucký fotograf Frajt, Tři antipendia pocházející z některého ze zruše- který byl dobře zaveden i v klerikálních kruzích. ných kostelů na Libavsku zapůjčila konzistoř farní- 14) Plný text bude publikován v autorčině pří- mu úřadu v Pivíně 12. března 1950. Toto je posled- spěvku v časopise POODŘÍ v některém z dalších ní zpráva týkající se námi sledovaného transferu čísel. inventářů, ač nějaké věci ze svozu z Libavska byly 15) ZAO, pobočka Olomouc, KNV Olomouc, na konzistoři uloženy ještě v roce 1955. O jejich inv. č. 4565, sign. 461.1, Likvidace kostelních dalším osudu však více není známo, v dalších le- konkurenčních výborů v obcích, seznamy členů, tech máme podchycený odvoz jen části inventáře 1949−1952, karton 4515. ze Staré Vody. Z výše uvedených faktů vyplývá, že 16) P. František Vykopal, provizor v Jestřabí, olomoucká konzistoř i v těžké době poválečných farář ve Velké Bystřici. Narozen 1907, ordinován let se snažila řešit převoz inventáře libavských kos- 1933, zemřel 14. června 1977. telů a kaplí a církevní majetek uchovat. Přesunem 17) SOkA Olomouc, JNV Olomouc, inv. se jeho větší část zachránila. Otázkou je, jak s ním č. 122, sign. 291, Patronátní věci, 1949−1952, kar- bylo zacházeno v průběhu dalších let.1) ton 164. I dále. Se školením prvního újezdního správce počítalo 18) František Lón, pozdější neslavně známý ministerstvo přibližně v době od 20. do 28. února ředitel Ústavu marxismu-leninismu na Univerzitě 1950, přesný termín, jakož i jméno důstojníka, Palackého a tamní prorektor pro politicko-vý- navrženého na funkci újezdního správce, a také chovnou činnost. seznam pomocného kancelářského personálu, 19) Vedoucím církevního oddělení byl hodlalo ministerstvo zaslat dodatečně. 2) Na funk- Dr. Dokoupil. ci újezdního správce Vojenského újezdu Libavá ve Městě Libavé byl nakonec ministerstvem navr- hován štábní kapitán Dr. Bedřich Vilím. Jmenovaný

STRANA 36 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 důstojník měl do své funkce nastoupit 1. března domí všem přednostům referátů KNV Olomouci, 1950, termín jeho školení byl přesunutý na dobu ONV ve Šternberku, okresním soudům a krajské- od 21. do 27. února 1950 včetně.3) mu soudu.11) Další změny jsou uvedeny v dopi- Na to, že vojenský újezd v Libavé není dosud se MNO předsedovi KNV z 20. července: „Celý formálně ustaven, upozornil KNV ministerstvo obvod VÚ Libavá přísluší od 1. července 1950 vnitra. To 28. února sdělilo, že je mu to známo do obvodu JNV Olomouc a kraje KNV Olomouc, a že příslušná vyhláška vyjde asi kolem 15. břez- aniž by tato skutečnost byla vyhlášena v Úředním na 1950, že však již nyní jest Úřední záznam. 4) listě ve smyslu § 4 zák. č. 169/1949 Sb.“. Týž den vystavilo KNV jmenovací dekret škpt. Vyhlášku týkající se Vojenského újezdu Libavá pu- Dr. B. Vilímovi. „KNV v Olomouci jmenuje Vás blikoval KNV v Olomouci 19. srpna 1950 v č. 193 v dohodě s vojenskou správou podle ust. § 18, Úředního listu.12) odst. 1 zák. č. 169/1949 Sb. újezdním správ- Vytýčením hranic byl ze zákona pověřen KNV, cem Vojenského újezdu Libavá ve Městě Libavé ale protože k němu došlo již před účinností zá- a ukládá Vám, abyste se této funkce ujal dnem kona č. 169/1949 Sb., odpadlo nové vytyčo - 1. března 1950.5) Pro výkon Vaší funkce platí usta - vací řízení s touto výjimkou: „Po účinnosti zák. novení § 18 a násl. zák. č. 169/1949 Sb.“ č. 169/1949 Sb. došlo jen k jediné nepatrné změně Po vyhnání původního německého obyvatelstva v obvodu hranic. Dne 18. července 1950 došlo zůstaly opuštěny nejen domy, stáje, stodoly, kos- mezi zástupci vojenské správy, všemi vlastní- tely a fary, ale i hřbitovy. Z řady obcí byli vysíd- ky, zástupci MNV obce Loučka a zástupci ONV leni i novoosídlenci, rabování však pokračovalo. 6) v Hranicích k dohodě, podle níž se rozšiřuje ob- Kupodivu ministerstvo národní obrany vydalo 15. vod vojenského újezdu v katastru obce Loučka února 1950 výnos č. 662, ve kterém souhlasi- o pozemky v celkové výměře asi 27 ha. Tento pro- lo s exhumací pozůstatků zemřelých a odvozem stor byl ihned vytýčen, vymezníkován a zakreslen náhrobních kamenů ze hřbitovů ve vojenském do katastrální mapy“. újezdu.7) Na výnos navázala olomoucká konzistoř, O zřízení Vojenského újezdu Libavá byli 27. čer- která ve svých Actech upozornila, že „osidlovací vence odborem I/1 informováni všichni přednos- úřad a Fond národní obnovy v Praze (FNO) zjistil, tové referátů KNV v Olomouci. Součástí přípisu že některými farními úřady, zejména v pohraničí, byl výčet jedenadvaceti obcí (k výše uvedenému jsou odprodávány hřbitovní pomníky po Němcích seznamu byla přidána Nová Ves, tj. dříve Nové bez souhlasu Fondu národní obnovy, ačkoliv jde Oldřůvky). Přednostové se žádali o připomínky o konfiskovaný majetek podle dekretu č. 108/45 týkající se lidové správy, např. komunikací i otázek Sb., podléhající dispozicím a správě konfiskované- církevních, ve kterých již ve většině došlo k me- ho majetku FNO v Praze“. Následovalo upozornění ziministerským dohodám, KNV uvedl mezi svými o trestních následcích při nezachování správného povinnostmi vytýčení hranice újezdu. postupu.8) Újezdní správce objasnil některé otázky a uvedl, Dalším rozhodujícím datem pro Libavsko je že v obcích Heřmánky, Milovany, Barnov, Mastník 1. červenec 1950. Vyplývá to z přípisu minis- (Zigartice), Čermná, Vojnovice, Nová Ves nad terstva vnitra z 15. června 1950, zaslaného KNV Odrou, Olejovice, Jestřabí, Varhošť, Ranošov, v Olomouci a Ostravě: „Usneseními ze dne 18. října Slavkov nezůstane žádné civilní obyvatelstvo. 1949 a ze dne 6. června 1950 stanovila vláda po- Obyvatelstvo civilní zůstane částečně v obcích dle § 1 odst. 6 zák. č. 169/1949 Sb. úřední názvy Libavá, Stará Voda, Rudoltovice, Luboměř pod vojenských újezdů a podle § 1 odst. 4 a 5 téhož zákona přizpůsobila hranice jejich zřízení dnem 1. července 1950.9) Úředním názvem vojenského újezdu náležejícího do okresu Olomouc je název Libavá. Dnem 1. července 1950 zanikají podle § 2 odst. 1 zák. č. 169/1949 Sb. obce, jejichž území bylo zcela pojato do území Vojenského újezdu Libavá, a to obce Barnov, Čermná, Heřmánky, Jestřabí, Kozlov, Luboměř pod Strážnou, Mastník (Zigartice), Milovany, Nepřiva z, Nová Ves nad Odrou, Olejovice, Ranošov, Rudoltovice, Slavkov, Smilov, Stará Voda, Údolná (Keprtovice), Varhošť, Velká Střelná a Vojnovice z okr. Olomouc.10) Tímto se ustano - III. celotrustový aktiv žen VLS pořádaný na počest Mezinárod- vuje vydání zvl. vládního nařízení o přizpůsobení ního roku ženy ve Slavkově 26. listopadu 1975. Takové a podob- hranic okresů a krajů vojenským újezdům podle né akce byly pořádány v kulturním domě ve Slavkově, který byl § 1 odst. 4 a 5 zák. č. 169/1949 Sb., jakož i vydání v roce 1965 zřízen z kostela sv. Františka Serafínského. vyhlášky podle § 4 téhož zákona“. Výše uvedený Podobným účelům slouží objekt do dnešních dnů. Kronika BSP text byl dán předsedou KNV Kašpaříkem na vě- VLS ZS Slavkov (1956−1978).

STRANA 37 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007

Strážnou a Kozlov. Jedná se hlavně o zaměst- se zmínil též o dopravní bezpečnosti na silnicích, nance podniků provádějících distribuci potravin komunikacích a poštovním styku. Pokud se týče a předmětů denní potřeby (Družstvo Budoucnost obecních registratur a obecních archivů, zatím byl – obchod potravinami, pekárna, řeznictví, cukrár- příslušný materiál po prohlédnutí zástupcem ar- na, zaměstnance pošty, vojenských lesů a statků, chivu JNV v Olomouci zajištěn správou vojenského učitele, cestáře, kominíka a některé živnosti). újezdu do dalšího rozhodnutí příslušnými místy. Ve Městě Libavé měla zůstat Národní škola Otázka spisové rozluky měla být řešena v dohodě (dvoutřídní a mateřská školka), v Kozlově rovněž s JNV Olomouc. O těchto bodech se dále mělo Národní škola (jednotřídní a mateřská školka). jednat 3. srpna, připomínkovat měli JNV Olomouc, Lékařskou službu měl vykonávat vojenský lékař, ONV Bruntál, Hranice, Šternberk, soudy a mini- veterinární službu měl obstarat vojenský veterinář. sterstvo národní obrany. Z porady zaslalo KNV Pozemky měly být využity pro pěstování zeměděl- zprávu ministerstvu národní obrany, Krajskému ských plodin jen v rámci vojenských statků, při- vojenskému velitelství Olomouc, velení oblasti 3 tom bylo ještě nutno řešit otázku hubení škůdců. Brno a dalším. Z jednání vyplynuly tyto připomín- Osoby povinné k dodávkám měly odvádět jen med ky: „Ve vytýčení hranic byly výjimkou obce Loučka a sádlo. Dosud byly na území vojenského újezdu a Boškov, vše již zakresleno“. Dále měl KNV uveřej- dvě stanice SNB, tj. ve Městě Libavé a Kozlově. nit v Úředním listě tento text: „Dnem, který stanoví Odtud měla být dle názoru vojenské správy jen KNV podle § 8, odst. 1 a 2 zák. č. 169/1949 Sb., je jedna stanice, její sídlo se mělo určit po doho- pro Vojenský újezd Libavá den 1. září 1950“. Více dě s ministerstvem národní bezpečnosti. Agenda k tomu níže. Bylo rozhodnuto o změnách užívání vedení matrik a uzavírání sňatků měla být dle silnic, pokud šlo o otázky církevní, měl je projed- dohody s JNV vykonávána na matričním obvodu nat újezdní správce s příslušnými církevními úřady. v Hlubočkách. Matriky se měly vést v Hlubočkách. Byl také vzne- Sídlo dosavadního farního úřadu ve Městě sen požadavek na ponechání jatek v Moravském Libavé mělo být dle dohody s generálním viká- Berouně, které se měly rušit, pro potřeby vojenské řem13) v Olomouci přeneseno do Domašova nad správy. Další zvláštní připomínky nebyly.15) Bystřicí, kde vojenská správa měla provést svým Vraťme se do léta, protože v červenci se dosud nákladem opravu fary. Příslušnému faráři měl každoročně naplnila Stará Voda poutníky. Také být správou újezdu povolen vstup na území újez- v roce 1950, když se blížil termín poutí ke sv. du za účelem vykonávání náboženských obřadů Anně, zaslal újezdní správce Vilím 10. červen- (příp. též sňatků), a to v kostele ve Městě Libavé. ce „k laskavému zaujetí stanoviska a případným V tomto směru bylo nutno ještě řešit otázku totož- opatřením“ arcibiskupské konzistoři v Olomouci, nosti farního obvodu ve Městě Libavé s obvodem církevnímu oddělení KNV a JNV v Olomouci pří- Vojenského újezdu Libavá. Z kostelů měly být za- pis o povolení pouti, který se zároveň dotýkal též chovány kostel ve Městě Libavé, ve Staré Vodě,14) stanovení hranic farnosti Libavá. Termín poutě byl ve Velké Střelné a kaple v Kozlově. Tato otázka se stanoven na 23. červenec, a to výlučně. „Bratrstva měla ještě projednat v dohodě s vojenskou du- sv. Anny, která si podala žádost, byla již uvědo - chovní správou, stejně jako otázka zachování, příp. měna a sděleny jim podmínky. Domnívám se, že zboření ostatních kostelů na území újezdu. by bylo záhodno vhodným způsobem jednotlivá O požární bezpečnost v újezdu se měla starat bratrstva na vše upozorniti, aby nedošlo k nedo- vojenská správa. Finanční otázky zaniklých obcí se rozumění. ... Dnem 1. července 1950 byl zřízen měly řešit v meziministerských jednáních. Správce VÚ Libavá. Při návštěvě na konzistoři jsem svého času s p. generálním vikářem a p. vládním zmoc- něncem jednal o tom, že by bylo záhodno hranice farnosti libavské ztotožniti s hranicemi VÚ. Jelikož VÚ podle zák. č. 169/1949 Sb. tvoří jedinou obec, bylo by vhodné, aby působnost dosavadní farnosti nezasahovala mimo prostor a naopak sousední farnosti nezasahovaly do prostoru. Pan generální vikář prohlásil, že proti takovému řešení nemá zá- sadních námitek“.16) Na poradě, konané 3. srpna ve věci Vojenského újezdu Libavá bylo dohodnuto, že pokud jde o vě- ci církevní, projedná i tyto otázky újezdní správa s příslušnými církevními úřady. Takto usnesení oznámil 7. srpna předseda KNV Teplý církevnímu Bývalý farní kostel sv. Františka Serafínského ve Slavkově z roku oddělení KNV. Aby byl zachován úřední postup, byl 1763, nyní kulturní dům. Věž byla snesena, namísto sakristie byl 18. srpna sepsán koncept JNV. Jeho text informo- zřízen bar a v presbytáři jeviště. Foto Jana Krejčová. val o zřízení Vojenského újezdu Libavá a navrhoval

STRANA 38 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 ztotožnění hranic farnosti s hranicemi vojenského byly odepsány i nemovitosti v Heřmánkách, za- újezdu. Církevní oddělení JNV po slyšení církev- psané v potštátské pozemkové knize. Okresní ní pětky(!) nemělo námitek, aby hranice libavské soud v Hranicích však přijal tuto informaci až farnosti byly ztotožněny s hranicemi vojenského 26. května 1952(!). O den později se stal velitelem újezdu.17) Hranice farnosti tedy měly odpovídat VVP Libavá plk. dělostřelectva Karel Šafář.22) hranicím vojenského újezdu, jak víme ze zprávy V září již vznikaly tzv. Pomocné technické prapo- technického referátu KNV referátu I/1 KNV z 25. ry (PTP), určené pro vybrané politicky nespolehlivé července, podle které měl podrobné vytýčení osoby, první nováčci do nich byli zařazeni v rámci hranic Vojenského újezdu Libavá provést major základní vojenské služby 1. října 1950, až do roku Ing. Bruno Hloch z MNO. 1953 v nich sloužily také osoby povolané na mi- Krajský výbor národní bezpečnosti nařídil 22. čer- mořádné vojenské cvičení. V posledních letech si vence Okresnímu velitelství národní bezpečnosti bývalí pétépáci z 53. praporu připomínají komu- Olomouc aby zjistilo, která část obce Město Libavá nistický způsob převýchovy na svých setkáních nebyla pojata do Vojenského újezdu Libavá a ná- ve Městě Libavé a Staré Vodě. leží k příslušnosti ONV Šternberk, protože „tuto Libavský duchovní správce P. Nakládal pro- okolnost však nebylo možno zjistiti ani u správy kazatelně 7. prosince 1950 sídlil v Domašově VÚ ve Městě Libavé, ani u ONV ve Šternberku“.18) nad Bystřicí. Tehdy sdělil církevnímu referátu Bezpečnostní službu v celém Vojenském újezdu JNV v Olomouci na jeho výzvu, že byla pláno- Libavá vykonávala stanice SNB Město Libavá, vána oprava parament, ale provedena nebyla která byla náležitě personálně a materiálně vyba- a že dosud dostal farní úřad zaplaceno pouze vena pro službu v tak velkém obvodě.19) Hranic se polovinu schodku schváleného rozpočtu na rok týkalo i usnesení rady šternberského ONV z 18. 1950.23) O den později podal JNV v Olomouci hlá- srpna, která se rozhodla připojit část k. ú. Města šení o provedené pasportizaci církevních objektů Libavé ke k. ú. Heroltovice, což oznámila tamní- na území Vojenského újezdu Libavá, v soupisu se mu MNV. Heroltovice ještě tehdy nebyly součástí zabýval jen farním kostelem ve Městě Libavé, kapli Vojenského újezdu Libavá. v Heroltovicích jen zmínil jako existující. Ve stá- Jednotný národní výbor se začal zajímat o pou- lém pracovním poměru uvedl jednoho duchovní- tě a poutní kostely a 19. července obeslal far- ho a žádného kostelníka. Ve smluvním pracovním ní úřady všech církví a náboženské společnosti. poměru uvedl zvoníka, Kalkata(?) a jednoho po- Úřadující předseda JNV Josef Štěpánek a církevní mocného dělníka. Pořízení takových soupisů bylo tajemník Krupička vyžadovali zprávu o charakteru žádáno Státním úřadem pro věci církevní (SÚC). 24) kostela „jde-li o kostel poutní, jakého poutního významu (místní, okresní, krajský, celostátní), kdy Poznámky se u kostela pouť koná a na kterého svatého, 1) Ke všem přesunům se písemné materiály jak je tato pouť navštěvována a z kterých obcí, nedochovaly, např. i kostel sv. Josefa Pěstouna příp. krajů sem poutníci docházejí“. 20) Církevní v Luhačovicích má údajně mít obrazy křížové ces- referát JNV měl také starost o to, kolik v posled- ty „z pohraničí“, jak se Libavsku v tomto ních letech P. Nakládal proinvestoval na opra- období říkalo. − Na počátku osmdesátých let vy a udržování církevních budov. Ten 20. čer- jezdil cisternou n. p. Olma pro mléko na Libav- vence sdělil JNV, že v době jeho administrování sko jistý M. L., který si odtud přivezl několik libavské farnosti (1947−1950) nebylo na tento účel dřevěných soch. Později emigroval do Švýcar- ze strany státu přispěno a dodal, že chrámoví za- ska, kde žije dodnes. městnanci nebyli honorováni.21) 2) Přípis MV adresovaný JNV z 24. ledna 1950. Významným datem pro námi sledované úze- ZAO, pobočka Olomouc, KNV Olomouc, inv. č. mí je i 1. září 1950: „KNV v Olomouci stanovilo 1667, sign. 602.2, Vojenské újezdy, rozšíření VÚ podle § 8 odst. 1 a 2 zák. č. 169/1949 Sb. den Libavá a zřízení VÚ Březiny, jmenování správce 1. září 1950 za den rozhodný pro Vojenský újezd VÚ Město Libavá, 1948−1953, 1960, karton 967. Libavá. Den 1. září 1950 jest tedy rozhodný pro 3) Přípis MV předsedovi KNV z 20. února přechod nemovitostí a práv k vodám na území 1950. tohoto újezdu, náležejících státu, do oboru vo- 4) ZAO, pobočka Olomouc, KNV Olomouc, inv. jenské správy a tímto dnem se také zestátňují č. 1667, sign. 602.2, Vojenské újezdy, rozšíření VÚ pro obor vojenské správy nemovitosti a práva Libavá a zřízení VÚ Březiny, jmenování správce k vodám na území újezdu, pokud náležejí jiným VÚ Město Libavá, 1948−1953, 1960, karton 967. osobám než státu“. Celá vyhláška KNV Olomouc 5) Konečný mylně a bez uvedení pramenů byla uveřejněna ve II. dílu Úředního listu ČSR uvádí 3. březen. č. 193 ze dne 19. srpna 1950, KNV na ni upo- 6) Nájezdy podnikali lidé z nejbližšího okolí zornil ministerstvo národní obrany, Krajské vo- újezdu. jenské velitelství Olomouc, Velení oblasti 3 Brno 7) ZAO, pobočka Olomouc, KNV Olomouc, inv. a újezdního správce B. Vilíma. K datu 1. září 1950 č. 4604, sign. 464, Zrušení farností ve Vojenském

STRANA 39 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007

újezdu Město Libavá, 1950−1952, karton 4569. − 18) ZAO, pobočka Olomouc, KNV Olomouc, inv. S březnem 1950 je spojena č. 1667, sign. 602.2, Vojenské újezdy, rozšíření VÚ roztržka ČSR s Vatikánem. Libavá a zřízení VÚ Březiny, jmenování správce 8) Acta ACO, 1947, č. 6, 6. května 1947. VÚ Město Libavá, 1948−1953, 1960, karton 967. 9) 14. června 1950 bylo ukončeno psaní kroni- I dále. ky VVT Libavá. 19) Jak sdělilo Krajské velitelství národní bez- 10) V tomto seznamu není uvedeno Město pečnosti Olomouc tajemníkovi KNV Hrubému 31. Libavá a také obce Bělá, Heroltovice a Nové července 1950. Oldřůvky (tj. Nová Ves), které se staly součástí 20) SOkA Olomouc, JNV Olomouc, inv. vojenského újezdu až v roce 1952. č. 133, sign. 293, Údržba církevních staveb, 11) ZAO, pobočka Olomouc, KNV Olomouc, inv. 1950−1954, karton 177, 178. č. 1667, sign. 602.2, Vojenské újezdy, rozšíření VÚ 21) SOkA Olomouc, JNV Olomouc, inv. Libavá a zřízení VÚ Březiny, jmenování správce č. 122, sign. 291, Patronátní věci, 1949−1952, kar- VÚ Město Libavá, 1948−1953, 1960, karton 967. ton 164. I dále. − Konečný uvádí, že hranice byly vytyčeny 2 2 ) K o n e č n ý . na základě rozhodnutí vlády ČSR č. 161-4-9/6 23) Pravděpodobně šlo o farní kostel Povýšení 1950. V šířce jednoho kilometru od vnější hranice sv. Kříže ve Městě Libavé. − SOkA Olomouc, JNV vojenského újezdu bylo vyhlášeno Generálním Olomouc, inv. č. 133, sign. 293, Údržba církevních štábem MNO ochranné staveb, 1950−1954, karton 177. pásmo. 24) SOkA Olomouc, JNV Olomouc, inv. 12) Totéž, 1. července 1952. č. 133, sign. 293, Pasportizace církevních objek- 13) V roce 1949 ještě byl generálním vikářem tů, 1950, karton 179. a světícím biskupem ThDr. Stanislav Zela. 14) Správce uvedl, že se jedná o historickou památku s cennými varhanami. Jak víme, v kos- 1951 tele sv. Jakuba Většího a sv. Anny ve Staré Vodě Pasportizace církevních památek pokračovala, nebyly historické varhany, ale varhany firmy Státní úřad pro věci církevní se 2. března 1951 Rieger Krnov z roku 1903. v této věci znovu obrátil na všechny ONV a JNV 15) ZAO, pobočka Olomouc, KNV Olomouc, inv. v Čechách a na Moravě, resp. na jejich církevní č. 1667, sign. 602.2, Vojenské újezdy, rozšíření VÚ oddělení, „abychom mohli řádně dostáti svým Libavá a zřízení VÚ Březiny, jmenování správce úkolům daným nám vládním nařízením č. 228/1949 VÚ Město Libavá, 1948−1953, 1960, karton 967. Sb. paragraf 2 lit. c), pokud jde o ochranu církev- 16) ZAO, pobočka Olomouc, KNV Olomouc, inv. ních památek, je bezpodmínečně nutno především č. 4604, sign. 464, Zrušení farností ve Vojenském tyto památky evidenčně podchytit“. Ještě 27. újezdu Město Libavá, 1950−1952, karton 4569. června byl Vládním úřadem pro věci církevní pro I dále. tento účel vydán nový oběžník s dotazníkem.1) 17) Sdělil Jednotný národní výbor v Olomouci Zpráva církevního tajemníka KNV Ladislava 19. října 1950 církevnímu oddělení KNV v odpo- Horáka z 25. dubna 1951, zaslaná Dr. Hradecké vědi na dopis z 18. srpna ve věci změny farního z Náboženského fondu, Vladislavova 12, Praha obvodu. ZAO, pobočka Olomouc, fond KNV, inv. II a za účelem rozhodnutí z hlediska politického č. 4604 sign. 464, Zrušení farností ve Vojenském také na vědomí s. Ekartovi, přednostovi I. od- újezdu Město Libavá, 1950−1952, karton 4569. boru SÚC, nám zachovala důležité informace, navazující na výše popisovaný transfer církevního majetku z libavských kostelů: „Ve smyslu ústních pokynů Dr. Hradecké k urychlené likvidaci vyba- vení ř.k. kostelů ve VÚ Libavá provedl jsem dne 24. dubna 1951 návštěvu tohoto újezdu a usku- tečnil příslušná jednání s újezdním správcem mj. Dr. Velimem(!). O stavu kostelů podáváme ná- sledující zprávu: Smilov. Kostel velmi zchátralý, vnitřní vybavení vůbec žádné, podlaha vytrhaná, bez varhan, zvonů a hodin, sakristie prázdná. Farnost zrušena v roce 1946. Nic k odvozu. Farní budova rovněž prázdná. − Vojnovice. Kostel i farní budova zrušena. Z vybavení a bohoslužebných potřeb nezbylo ničeho. Nic k odvozu. Farnost zrušena v roce 1946. − Rudoltovice. Totéž co u Vojnovic. − Luboměř. Kostel zchátralý, bez vnitř- Sýpka v Kozlově, 1977. Kronika BSP VLS Kozlov (1974−1988). ního vybavení. Jen čtyři lavice, neupotřebitelné.

STRANA 40 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960

Nic k odvozu. − Barnov. Totéž co Vojnovice. − jsme upozornil vpředu. Prosím, abych o těchto Údolná. Kaple zničena, bez vybavení, nic k odvozu. rozhodnutích byl v brzké době zpraven, abych − Mastník. Totéž co Údolná. − Milovany. Totéž pak mohl zahájiti ihned kroky k odvozu inventáře. co u Vojnovic. − Čermná. Totéž co u Vojnovic. V důsledku těchto komplikací nahlásím zatím jmé- − Nová Ves. Kaple, totéž co v Údolné. − Olejovice. na svých dvou spolupracovníků, kteří mají v újezdě Kaple, totéž co v Údolné. − Kozlov. Kaple zaříze- provádět odvoz inventáře“.3) ná. V obci bydlí dosud civilní obyvatelé, vesnice Ke hřbitovům se vrátil církevní tajemník L. Horák slouží jako ubytovací středisko. Správce újez- 21. května 1951: „Ve věci odvozu náhrobních ka- du nemá žádných námitek, aby po do dobu, co menů byli jsme upozorněni SÚCem na výnos MNO tam budou civilní obyvatelé, sloužila kaple své - č. 662 ze dne 15. února 1950, ve kterém MNO sou- mu účelu. Nevznikají tím vojsku žádné nesnáze. hlasí s exhumací pozůstalých zemřelých(!) a od- − Slavkov. Kostel téměř zničen. Bohoslužebné vozem náhrobních kamenů ze hřbitovů ve vojen- předměty, paramenty a obrazy jsou uzamče- ském újezdu, na náklad pozůstalých.4) Případný ny na tamní faře. Vojenský správce doporuču- odprodej náhrobních kamenů je možný a dovolen. je, aby náboženský fond vydal souhlas k od- Na základě těchto směrnic zahájím po dohodě vozu těchto věcí, které patří Charitě, některým s příslušným národním podnikem odvoz cenných blízkým duchovním správcem, nejlépe Lipníkem náhrobních kamenů“. Ty si odváželi i obyvatelé n. B. nebo Jezernicí. Očekáváme Vaše rozhodnu- okolních obcí. tí. − Velká Střelná. Kostel ve velmi dobrém stavu, Pozoruhodná je následující zpráva s. Knotteho opravený. Vnitřek kostela úplně vybaven, konají se z Náboženského fondu ze 3. května, ve které zde příležitostně mše kněží-vojínů. Lavice v počtu stojí, že se „nesmí použíti na provedení likvidace 45 jsou již v desolátním stavu, prožrané červoto- církevních objektů ve Vojenském újezdu Libavá čem. V sakristii jen nejnutnější paramenta. V boční peněžních prostředků z odprodaného inventáře místnosti jest uloženo několik obrazů. Na choře(!) ze semináře.5) Bude vyplacena záloha na výdaje. jsou varhany, poškozené, jeden mamel (správně: Pokud se týče kostela sv. Anny ve Staré Vodě, manuál), 10 rejstříků, pedálové(!), dále 10 poškoze- souhlasí Státní úřad pro věci církevní se zachová- ných lavic. Ve věži jsou zachovalé kostelní hodiny ním pro jeho historickou cenu. Pokud jde o kostel na čtyři strany a jeden zvon o váze asi čtyř metrá- ve Slavkově, není námitek proti převozu jmenova- ků. Obec úplně vysídlená, kostel uzamčen, klíče ných předmětů k odvozu“. u místního velitele. Farnost zrušena v roce 1946. Téměř shodný fonogram obdrželo KNV Nutno počítati s odvozem inventáře. − Město v Olomouci 4. května: „1) Na likvidaci vojenské- Libavá. Kostel zachovalý, plně vybavený. Dosud se ho újezdu bude vyplacena záloha Náboženským v něm konají každou neděli bohoslužby. Město je fondem.6) Nesmí se použít peněžních prostředků sídlem újezdu a bydlí zde i civilní občané. Z těch- z odprodaného inventáře ze seminářů. 2) SÚC to důvodů nepožaduje újezdní správce za nutné souhlasí se zachováním kostela ve Staré Vodě. 3) v předepsaném termínu vybavení kostela převést. Náboženský fond nemá námitek proti převozu bo- Především je nutno zrušit farnost libavskou, 2) aby hoslužebných předmětů z kostela ve Slavkově. 4) pak mohlo býti naloženo dále s kostelem“. Popis Ministerstvo národní obrany vydalo 15. února 1950 stavu poutního areálu ve Staré Vodě z výše uve- výnos č. 662, ve kterém souhlasí s exhumací po- dených důvodů vynecháváme. zůstatků zemřelých a dovozem náhrobních kame- Text dále pokračuje: „S prohlídkou kostelů ne- nů ze hřbitovů ve vojenském újezdu. Stejný názor byly opomenuty ani hřbitovy. Zde se nacházejí má SÚC. Převoz se děje na náklad pozůstalých. skutečně desítky zachovalých a vkusných náhrob- Případný odprodej náhrobních kamenů je možný ků. Újezdní správce nemá rovněž námitek, aby a dovolen. To je odpověď na dotaz s. Horáka a bu- takovéto náhrobky byly odvezeny z újezdu, ovšem de též zaslána písemně“. za předpokladu, že Náboženský fond tuto záleži- Církevní tajemník KNV Horák pověřil 9. květ- tost dojedná přímo s ministerstvem národní obra- na s. Josefa Bartoše z Charity „k převzetí ná- ny, ježto tyto kameny se staly zákonem o újezdech boženských potřeb uložených na farním úřadě majetkem vojenské správy. Rovněž upozornil, že ve Slavkově. Rovněž tak pověřuje jmenované- na hřbitovech byli občané pochováváni ještě v ro- ho převzetím všech náboženských potřeb, které ce 1946, tudíž tlecí doba neuplynula. Bude nutno se nacházejí v římskokatolickém kostele ve Velké proto vydat vyhlášky aspoň v okolních okresích Střelné. Zde mimo varhany, které si převezme s tím, že se pozůstalým dává možnost do určité vojenská správa. Toto potvrzení se vydává za tím doby exhumovat pozůstatky, příp. si odvézt ná- účelem, aby vojenská správa Vojenského újezdu hrobní kameny. Doporučujeme proto, aby k těmto M. Libavá umožnila jmenovanému přístup do uve- upozorněním vojenského újezdu bylo fondem při- dených objektů“. Odpovědný zástupce Charity hlédnuto a zahájeno okamžité jednání s minister- Josef Bartoš odvezl 18. května z kostela ve Velké stvem národní obrany. Taktéž je nutno, aby fond Střelné předměty, jejichž seznam potvrdil církev- rozhodl zásadně i o těch okolnostech, na které ní tajemník Horák, tj. např. 15 stržených soch,

STRANA 41 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007 velký oltářní obraz, dalších 16 obrazů, obrazy všech v úvahu přicházejících předmětů bude pro- křížové cesty, křišťálový lustr, tři dřevěné lavi- veden“. ce a množství drobného inventáře. O provede- Teprve 21. května sdělil ve věci farností ve vojen- ní odvozu inventáře církevní tajemník informoval ském újezdu církevní tajemník Horák arcibiskup- újezdního správce Vilíma 21. května. K transferu ské konsistoři v Olomouci: „Zřízením vojenského zbývaly ještě kostelní okna, zvon a kostelní hodi- újezdu byly převážně všechny ř.k. farnosti ležící ny, které měly být odvezeny v nejbližším období. v této oblasti v r. 1946 zrušeny. Do dnešního dne Další předměty, jako poškozené lavice a různé však trvá farnost Město Libavá. Vzhledem k tomu, skříně, ponechaly se k potřebě vojenské správy. že vojenská správa není dále ochotna vydávat O provedení úkolu informoval Horák 21. května povolení občanům přifařených obcí ke vstupu Dr. Hradeckou z Náboženského fondu. „V odvozu do Města Libavy(!), žádám, aby farnost M. Libavá dalších předmětů, jak jsem uvedl ve své zprávě ze byla s okamžitou platností zrušena a přifařené dne 25. dubna 1951 bude pokračováno.“ obce byly přifařeny k nejbližším stávajícím farním Mnoho se v likvidaci vybavení církevních úřadům. O tamním opatření podejte sem zprávu“. objektů neudělalo, neboť již 22. května přišla Ještě 1. června informoval Horák Dr. Hradeckou z Náboženského fondu urgence nesplněného úko- z Náboženského fondu o tom, že „kostel ve Městě lu či povinnost sdělení, v jakém stadiu se vyklízení Libavé nemůže býti dosud deportován(!), po - nachází. Hlášení z KNV odešlo 21. května a do- něvadž arcibiskupská konsistoř nezrušila dosud pisy se minuly. Proto Horák 1. června vysvětluje: uvedenou farnost, ač již o to byla námi požádána. „Nutno konstatovati, že odvoz vybavení kostelů Kostel je dosud přístupný farníkům ze tří přifaře - nemohl býti proveden tím způsobem, jak při osob- ných obcí, ležících mimo újezd“. V seznamu far- ní instruktáži Dr. Hradeckou bylo naneseno, totiž ních úřadů a náboženských společností správního přímým převodem do jiných kostelů, poněvadž se okresu JNV je na údržbu kostela ve Městě Libavé v kraji nejevil o tyto předměty zájem z toho důvo- k 24. květnu uvedena nulová částka.7) du, že celé vybavení kostelů nebylo nikde třeba. Státní úřad pro věci církevní sdělil 15. červ- Proto k akci byla přizvána Charita, zastupovaná s. na církevnímu oddělení KNV v Olomouci, že Bartošem, která svoz z kostela z Velké Střelné pro- Náboženský fond v Praze, který byl pověřen li- vedla. Bylo též dohodnuto, že Charita bude ihned kvidací církevních objektů ve vojenských újez- pokračovati v odvozu zvonu a kostelních hodin, dech, sdělil dopisem z 31. května 1951, že dal bohužel více jak 15 dnů se s. Bartoš do našeho olomouckému KNV souhlas k odvozu bohoslu- kraje vůbec nedostavil. K oběma montážím bude žebného zařízení kostela ve Slavkově a ve Velké třeba odborníků, které s. Bartoš přiveze s se- Střelné do nejbližšího obsazeného farního úřadu. bou. Současně s tím bude pak odvezeno několik Dále bylo jednáno se zástupcem státního pa- obrazů ze Slavkova. − Podotýkám, že vojenská mátkového úřadu ohledně památného kostela správa újezdu nikterak na nás netlačí s urych- sv. Anny ve Staré Vodě. Památkový úřad se staví leným odvozem inventáře. Totéž se týká kaple za zachování kostela pro jeho velkou historickou v Kozlově, kterou dosud navštěvují zemědělští děl- cenu a projedná podrobnosti přímo s vojenským níci, zaměstnaní na vojenských statcích. − Ve věci újezdním správcem v Libavé. Pokud jde o likvidaci odvozu náhrobních kamenů bylo již jednáno s ko- hřbitovů, vydalo ministerstvo národní obrany 4. munálními podniky kamenoprůmyslu, dosud jsme února 1951 č. 662 výnos, ve kterém dalo pokyn však od nich neobdrželi definitivní stanovisko. újezdním vojenským správců, aby neměli námitek − Závěrečná zpráva bude podána, jakmile odvoz proti pozůstalým, kteří se přihlásili a žádají na své útraty převézt pochované ve vojenském újezdě. Ministerstvo národní obrany se však staví proti zveřejňování těchto otázek veřejným vyzváním vlastníků hrobů k odvezení náhrobků, resp. exhu- maci příbuzných. Rozborem situace vzniklé odstoupením území Libavska armádě se zabývala rada KNV v Olomouci 26. července, výsledek měl být po vyjádření pří- slušných MNV a ONV zaslán ministerstvu vnitra. 8) Na vyžádání arcibiskupské konzistoře jí 20. září zaslal církevní tajemník JNV Olomouc seznam církevních objektů. U farního úřadu Město Libavá a přifařených obcí Dřemovic (tj. část Města Libavé), Heroltovic, Norberčan, Skřivánkova, Trhavic, Údolné a Olejovic je poznámka: „Všechno Část areálu v Kozlově, 1977. Kronika BSP VLS Kozlov vojenský újezd, neobydleno. FÚ ve M. Libavé je (1974−1988). spravován z Domašova n/B“.9)

STRANA 42 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960

V závěru roku 1951 se konaly první kroky k roz- Na KNV v Olomouci byly 2. ledna připraveny šíření vojenského újezdu, dle úředního zázna- podklady pro jednání rady o postoupení obcí Bělé mu, pořízeném na KNV v Olomouci 26. prosince, a Heroltovic armádě. Situační zpráva zní takto správce vojenského újezdu Vilím z pověření MNO „Obce Bělá a Heroltovice ve Šternberském okrese osobně předložil požadavek na rozšíření vojenské- leží v jihozápadním cípu okresu a sousedí svými k. ho újezdu o celé k. ú. obcí Heroltovice a Bělá (okr. ú. s VVT Libavá z okresu Olomouc. Šternberk), zbytek k. ú. Libavá, část k. ú. Smilova O b e c B ě l á : p o č e t o b y v a t e l 110 , p o č e t d o m ů 4 5 , v ý - (zbytek), Jívová, Hrubá Voda, Hlubočky a část k. ú. měra katastru 696,8389 ha, z toho 252,1442 ha rolí, Domašova nad Bystřicí. Dle jeho návrhu se měla 48,0850 ha luk, 1,8853 ha zahrad, 15,3875 ha tímto požadavkem zabývat rada KNV.10) pastvin a 26,8898(?) ha neplodné půdy. Výrobní Poznámky typ: horské hospodářství, nadmořská výška 1) SOkA Olomouc, JNV Olomouc, inv. 520 – 621 m n. m., JZD I. typu, katastrem probíhá č. 133, sign. 293.3, Soupis církevních památek, státní silnice II. třídy č. 444 z Domašova do Libavé 1951–1952, karton 179. s autobusovou linkou č. 11062 a silnice III. třídy č. 2) Farnost Město Libavá s doposud nefunk- 72 spojující obec Bělou se shora uvedenou silnicí čním kostelem Povýšení sv. Kříže, zahrnující II. třídy. Obecní vybavení: obecná škola, hřbitov, všechny zaniklé farnosti v prostoru Vojenského hasičská stanice s motorovou stříkačkou, spor- újezdu Libavá, byla obnovena 29. prosince 1993. tovní hřiště. Na katastru jest naleziště Ia břidlice, 3) Jména dále uváděna nejsou. − ZAO, poboč- těžba se neprovozuje. Kulturních a historických ka Olomouc, KNV, inv. č. 4604, sign. 464, Zrušení památek v obci není. farností ve Vojenském újezdu Město Libavá, Obec Heroltovice: počet obyvatel 139, počet 1950−1952, 4569. I dále. domů 50, výměra katastru 631,52 ha, z toho 4) Exhumace a odvoz ostatků se mohl týkat 373,50 ha rolí, 111,33 ha luk, 2,55 ha zahrad, jen zemřelých novoosídlenců, ne původních oby- 23,67 ha pastvin a 104,70 ha lesů, 3,22 ha za- vatel. V případě prvně jmenovaných šlo o ojedině- stavěné plochy, 12,51 ha neplodné půdy. Výrob- lé případy. ní typ: horské hospodářství, nadmořská výška 5) To jest ani inventáře Arcibiskupského kněž- 596 – 641 m n. m., JZD I. typu, katastrem probíhá ského semináře v Olomouci, který byl zrušen k 1. silnice II. třídy č. 444 z Domašova do Libavé s au- září 1950. Semináře v olomoucké arcidiecézi byly tobusovou linkou č. 110 62. Kulturních památek tři: tzv. velký (Arcibiskupský seminář v Olomouci) zde není“.2) Plánovací oddělení KNV nemělo proti a malé, chlapecké v Kroměříži a Bruntále. vyčlenění těchto obcí námitky a doporučovalo, 6) Rozumí se církevních objektů ve Vojen- aby obyvatelstvo bylo „ovšem po důkladné přípra- ském újezdu Libavá. vě přesídleno do neosídlených oblastí na okrese 7) SOkA Olomouc, JNV Olomouc, inv. Bruntálském, Jesenickém nebo Rýmařovském“. č. 133, sign. 293, Údržba církevních staveb, A dále: „Žádáme, aby při vytýčení hranic bylo 1950−1954, karton 177. dbáno, aby nebyly dotčeny provoz na železnici 8) ZAO, pobočka Olomouc, KNV Olomouc, inv. Olomouc – Bruntál a aby zůstala event. možnost č. 1667, sign. 602.2, Vojenské újezdy, rozšíření VÚ jejího zdvojkolejení do budoucna, dále provoz Libavá a zřízení VÚ Březiny, jmenování správce na silnici č. 46 Olomouc – Opava, 444 Šternberk VÚ Město Libavá, 1948−1953, 1960, karton 967. 9) SOkA Olomouc, JNV Olomouc, inv. č. 133, sign. 293.3, Soupis církevních památek, 1951–1952, karton 179. − Jmenované obce Norberčany, Trhavice a osada Skřivánkov nepat- řily do vojenského újezdu s výjimkou části jejich katastrů, obec Heroltovice byla zabrána až v roce 1952. Více viz též 8. leden 1952. 10) ZAO, pobočka Olomouc, KNV Olomouc, inv. č. 1667, sign. 602.2, Vojenské újezdy, rozšíření VÚ Libavá a zřízení VÚ Březiny, jmenování správce VÚ Město Libavá, 1948−1953, 1960, karton 967.

1952 Koncem roku 1951 byly v olomoucké arcidiecézi upraveny hranice arcikněžství tak, aby se kryly s hranicemi krajů. Prvním lednem 1952 pak v plat- Brigáda socialistické práce mechanizační skupiny zemědělského 1) nost vstoupila nová úprava hranic děkanátů. správy Slavkov připravuje vybudování přístřešku u stanice PHM, 1977. Kronika VLS BSP ZS ve Slavkově (1956−1978).

STRANA 43 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007

– Dvorce, Šternberk – Libavá a zájmy n. p. Moravia prozatímní inventární seznam. Časový rozsah ce- v Hlubočkách“.3) K tomu sdělil 4. ledna plánovací lého fondu je dán léty 1661–1951. Podle některých referent Dr. Jurečka MNO a správci VÚ Vilímovi, znaků (dochovány jen mladší účetní knihy kostela, že proti vysídlení Bělé a Heroltovic není námitek, ohláškové knihy mší nedochovány vůbec) lze usu- po újezdním správci požadoval jen sdělení počtu zovat, že materiál tohoto farního úřadu byl buď rodin, určených pro vysídlení. částečně zničen nebo lze předpokládat pozdější Seznam a přehled církevních zařízení všech círk- nalezení chybějícího materiálu mezi písemnostmi ví v obvodu JNV Olomouc zaslalo 8. ledna cír- okolních far, resp. některé z okolních far“.5) Nějaké kevní oddělení II. referátu (plánovacímu), v němž materiály z bývalých kostelů na Libavsku byly sku- je uvedeno: „Město Libavá s obcemi Dřemovice, tečně 9. května 1993 objeveny ve farním kostele Heroltovice, Norberčany, Skřivánkov, Trhavice, sv. Anny v Domašově nad Bystřicí. Součástí nálezu Údolná a Olejovice jsou dnes vojenský újezd. byla např. i kniha o evidenci předplacených mší V Městě Libavé nachází se kostel, který jest spra- původního kostela sv. Anny ve Staré Vodě z roku vován excurrendo z Domašova. Farní budova byla 1557. Jak se písemnosti dostaly do farního kostela předaná vojenskému újezdu. Také kostely, které sv. Anny do Domašova nad Bystřicí, není známo. se nacházejí ve vojenském újezdu jsou spravovány Nyní je tzv. Domašovský nález (resp. bohužel jen resp. používány vojenskou správou.“4) jeho část) uložen ve Státním okresním archivu Po zrušení farnosti Město Libavá byl písem- v Olomouci. ný materiál přemístěn do Domašova nad Bystřicí Podobně tomu bylo s písemnostmi farního úřa- a uložen na tamější faře, „spravované ex kurendo du v Milovanech. Ty byly po zániku farnosti od- farářem z Jívové. Zde zůstal materiál uložen ještě vezeny a deponovány v budově farního úřadu roku 1959, kdy tehdejší šternberský archivář Josef v Drahotuších, a to až do roku 1961, kdy jejich sou- Valíček provedl průzkum písemností a jejich rozdě- pis provedl potštátský archivář PhDr. Ivan Krška. lení podle provenience, totiž na materiál FÚ Město V Potštátu zůstaly až do jejich převzetí Okresním Libavá a FÚ Domašov nad Bystřicí. Současně byl archivem v Olomouci 25. září 1961.6) Archiv fary proveden záznam, v němž bylo zachyceno zhruba ve Slavkově u Lipníka byl po zrušení farnosti pře- množství libavských archiválií. V roce 1960 však vezen na farní úřad v Lipníku nad Bečvou. Jeho budova domašovské fary byla místním národním soupis také v roce 1961 provedl PhDr. I. Krška. výborem určena k obydlení, a proto jívovský farář Na jeho upozornění převzal materiál Okresní ar- přestěhoval písemný materiál obou farních úřa- chiv v Olomouci 25. září 1961, fond byl uspořádán dů do Jívové. Oba fondy byly uloženy odděleně v roce 1963. Zachoval se jen zbytek původního v suchých skříních v přízemí jívovské fary a řádně množství archiválií.7) Ještě část je doposud uložena zabezpečeny. Nový průzkum a důkladný soupis pí- v Římskokatolické farnosti v Lipníku nad Bečvou. semného materiálu libavské fary provedl v září 1961 „Za účelem zajištění úspěšné práce spojené archivní pracovník Okresního archivu v Olomouci, s rozšířením prostoru VÚ Libavá“ uložilo MNO pracoviště ve Šternberku prom. ped. Josef Král 8. ledna 1952 újezdnímu správci skončit vysídlení a na základě tohoto soupisu pak byly archiválie far- do 15. května 1952. Změny ve Vojenském újezdu ního úřadu Města Libavé převzaty dne 27. září 1961 Libavá byly na programu schůzky zástupců KNV do Okresního archivu v Olomouci“. Dále o způ- Olomouc, KNV Ostrava, KV KSČ, ONV Šternberk, sobu pořádání. „S pořádáním tohoto fondu bylo vojenské stavební správy a dalších, která se konala započato v polovině června 1963 a 1. července t.r. 16. ledna.8) bylo pořádání dokončeno a k fondu byl vyhotoven S vysidlováním novoosídlenců se započalo již 28. ledna, tehdy Dr. Jurečka zapsal: „Podle in- formací předsedy ONV ve Šternberku s. Štolfy probíhá akce přesídlení obyvatelstva z obcí Bělá a Heroltovice bez jakýchkoliv závad. V přítomné době se provádí prostřednictvím HD odběr dobytka a užitkový dobytek je disponován k JZD, příp. hospodářstvím ČSSS (Čs. státní statky). Šest podřadných dojnic (váha asi 3 q) bylo předáno soukromému sektoru, poněvadž ani JZD ani Státní statky o tyto dojnice zájem neměly. Seťové dávky obilí jsou přebírány HD za normální cenu, totéž se provádí u bramborové sadby. Případné přebytky budou přesunuty HD za cenu volného trhu. Seno, Zemědělská správa Slavkov. Koně ve volném výběhu chované pro vlastní potřebu v lesním a zemědělském provozu. (Převzato které tvoří krmivovou základnu pro převzatý do- z publikace: Merta, Antonín − Lipský, Zdeněk: 25 let výrobní bytek je rovněž přebíráno HD za cenu 250,- Kč hospodářské jednotky Vojenské lesy a statky. Vydavatelství za 1 q. Zemědělcům z těchto obcí byla nabídnu- Magnet, n.p., Praha 1978. Foto Alexander Tóth.) ta převzetí usedlostí v obcích Medlov, Hlásnice,

STRANA 44 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960

Chabičov, Šternberk a v úvahu přichází asi šest kem 608.775,- Kčs. − Náhrada za Bělou: náklady rodin. Čtyři rodiny přešly na ČSSS. Ostatní nena oziminy, orbu a odvoz hnoje 130.331,- Kčs, růz- mají o převzetí usedlostí zájmu a budou umístěni né opravy pro Viléma Pohanku č. 35 3.071,- Kčs, v průmyslových závodech v rámci okresu a kraje. opravy střechy č. 31 František Lochmann 9) a adap- Celkově je u místního obyvatelstva uspokojení, tace kravína Josef Bartoš 70.070,- Kčs, různé že mohou obce opustiti. V jednotlivých případech opravy domku č. 24 Anežky Salačové a opravy projevuje se snaha vyzískati na tomto přesídlení co na domku č. 11 Hynka Cholasty 2.660,- Kčs, nejvíce. Celkové vyúčtování s místními usedlíky má jiné 70.000,- Kčs, celkem 286.300,- Kčs. Do cel- býti provedeno do 15. února t.r. za účasti zástupce kové částky nebyla zahrnuta půdní rezerva MNV VII. referátu, OSAZ a HD. Přesídlovací akce může v Heroltovicích ve výši 78.056,- Kčs“. býti narušena jen nepříznivým počasím, které by Teprve 20. března zaslalo ministerstvo vnitra zabránilo odvozu, jinak není potíží a není také tře- k rukám předsedů KNV rozsáhlé pokyny k vysíd- ba nějakého zásahu nebo pomoci ze strany KNV. lení obyvatelstva z vojenských újezdů a pokyny Předseda ONV kontroluje průběh celé akce a je pro stanovení a vyúčtování náhrad za zestátněný snad každého týdne v těchto obcích. Asi v osmi až movitý(!) majetek. „Aby se naše armáda mohla desíti případech budou povoleny domácí zabíjačky přiblížit svému vzoru armádě sovětské a aby byla i zemědělcům, kteří nesplnili dodávky. Návštěva dokonale připravena na své úkoly, je nutno zajistit obcí Bělé a Heroltovic nemohla býti uskutečněna pro ni ve větším rozsahu než dosud možnost pro- pro nesjízdnost silnice“. V kopii určené správci vádění bojové přípravy za podmínek, které se co újezdu poznamenal: „Vzhledem ke stavu věcí ne- nejvíce přibližují podmínkám v boji. Za tím účelem hodláme prováděti zvl. přesvědčovací akci a nese usnesla vláda dne 5. února 1952 podle §§ 3 a 1 shledáváme také důvodu ke svolání přesídlovací zák. č. 169/1949 Sb. na rozšíření některých dosa- komise. Tato komise by byla svolána teprve v druhé vadních a na zřízení nových vojenských újezdů.“ polovině února t.r.“. Odškodnění za majetek zanechaný přesídlen- Se zpětnou platností 1. února 1952 vstoupi- ci při přemístění obyvatelstva ze zakázaného lo v účinnost usnesení vlády z 5. února o roz- pásma se řešil přípisem ministerstva vnitra z šíření Vojenského újezdu Libavá „o území ob- 31. března, adresovaným národním výborům všech ce Heroltovice z okresu Šternberk, o celé území úrovní. Agilní újezdní správce Vilím již 28. dubna Města Libavé z okresu Olomouc, o celé území zaslal KNV dohody sepsané ve věci náhrad za ze- obce Nové Oldřůvky z okresu Vítkov a dále o čás- mědělské investice na zestátněných pozemích v k. ti území obcí Hlubočky, Hrubá Voda a Daskabát ú. Heroltovice a Bělá s poznámkou, že „s hlediska (ten škrtnut) z okresu Olomouc a část území ob- třídního nebude zajisté námitek, jelikož se jedná ce Boškov z okresu Hranice, o část území obce o novoosídlence“. Náhradu měli dostat občané Bělá, Jívová a Domášov(!) nad Bystřicí z okresu Bělé: František Lochmann, čp. 31; Vilém Pohanka, Šternberk a o části území obcí Staré Oldřůvky čp. 33; Hynek Cholasta, čp. 11; Anežka Salačová, a Klokočov z okresu Vítkov, a to v rozsahu, jak čp. 24; Theodor Mitura, čp. 45; Martin Jurtám, čp. s ním projevil souhlas zúčastněné krajské a okresní 21; Ignác Dostál, čp. 20; Jindřich Navrátil, čp. 18; NV, po příp. dotčené MNV“. Celé území bylo za- Alois Hanzlík, čp. 2; Růžena Poláchová, čp. 47; členěno do okresu Olomouc v kraji Olomouckém, N. Faltýnková, čp. 41; Antonín Klein, čp. 1; Josef takže příslušnost ONV a KNV v Olomouci se vzta- Hejníček (Horníček), čp. 41(!) a Antonín Faltýnek, hovalo v celém oboru správy vykonávané národ- čp. 48. Z Heroltovic Vojtěch Čech, čp. 41. Nějak se ními výbory na ty části, které byly do něho pojaty zapomnělo na Františka Hubeného, vystěhované- z okresů Šternberk a Hranice v kraji Olomouckém ho z Bělé do Moravského Berouna, který původně a z okresu Vítkov v kraji Ostravském. Ministerstvo bydlel ve Frélichově, okr. Mikulov. Odtud byl (stejně vnitra sdělilo tuto skutečnost KNV Olomouc 10. jako i ostatní příslušníci chorvatské národnosti) března 1952. přestěhován 16. října 1949 do Bělé na náhradní Přípravy k vystěhování obcí Bělá a Heroltovice usedlost a za tu teď nedostal žádnou náhradu. byly provedeny 11. března, akci bylo možné ukon- Jeho případ postoupilo KNV Olomouc k vyřešení čit, ovšem ještě bylo třeba, aby vojenská správa ONV Šternberk. přikročila k proplacení náhrad za provedenou zimní Protože se ukázalo, že některá ustanovení a vy- orbu, osivo a ostatní již provedené podzimní práce. účtování náhrad za zestátnění majetek jsou tvrdá, Již 17. března dostalo KNV od ONV Šternberk vy- byl 5. května ministerstvem vnitra k pokynům pro číslení náhrad z vysídlených obcí Heroltovic a Bělé. vysídlení obyvatelstva a pro stanovení a vyúčto- „Náhrada za Heroltovice: náklady na oziminy(!), vání náhrad za zestátněný nemovitý(!) majetek10) podzimní orbu, odvoz hnoje 20.957,- Kčs, za do- vypracován dodatek. Účtování mělo být vede- mek pí Cieharschové M. 43.721,- Kčs, za usedlost no na jednotlivých výborech na zvláštním účtu. Josefa a Josefy Piekarzových včetně lesa 343.079,- Výbory později měly dostat na proplácení odškod- Kčs, postavení sporáku a položení nové podlahy nění úvěr. Vysídlení obyvatelstva Libavska bylo dle u Karla Ševčíka 8.000,- Kčs, jiné 8.000,- Kčs, cel- Konečného ukončeno k 15. květnu. Zhodnocení

STRANA 45 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007 vysídlovací akce bylo provedeno na poradě KNV – Město Libavá, Trhavice – Město Libavá, Staré 18. června. Tam bylo na 26. června stanove- Oldřůvky – Nové Oldřůvky – Čermná, pokud probí- no převzetí lesů z kraje Ostrava v katastrálním hají územím vojenského újezdu. Matriční povinnost území Klokočov, Nové Oldřůvky, Staré Oldřůvky bude vykonávat počínaje 1. únorem 1952 MNV a Podlesí. „Pokud jde o převzetí lesů v katastru v Hlubočkách. Církevní zařízení, tj. zařízení kostelů, okr. Šternberk, poukazuje se na zápis z 24. dub- jelikož kostely a kaple v nově rozšířeném prostoru na 1952. Zástupce Krajské správy státních lesů nebudou používány, bude v dohodě s arcibiskup- uvádí, že není námitek proti převzetí, avšak s vý- skou konzistoří, příslušnými církevními odděleními hradou, že bude převzat i les v katastru obce a Charitou likvidováno. Zjišťuje se, že částečná Véska, okr. Bruntál, který s lesním masívem bez- likvidace již nastala“. Měla být vydána nová vy- prostředně souvisí.“ A dále: „V katastru obce hláška o zákazu vstupu na celé území VÚ, a to Smilov, Jívová, Hrubá Voda jde o menší korektu- v obdobném znění jako minulá vyhláška. „Hranice ry hranic, s nimiž Krajská správa lesů souhlasí. VÚ Libavá je v přírodě vytýčena a bude omezníko- Pokud jde o převzetí zemědělské půdy v obcích vána, pokud se tak dosud nestalo péčí vojenské Klokočov, Nové Oldřůvky a Podlesí, poukazuje se správy.“ Za KNV byli na poradě přítomni soudru- na zápis o jednání z 25. dubna 1952. Pokud jde zi Jurečka, Ing. Krejčiřík, za vojenského správ- o zemědělskou půdu v okrese Šternberk, převze- ce mjr. Ing. Hloch, pplk. Prokop, pplk. Žváček, tí fakticky již nastalo. Pokud jde o zemědělskou mjr. Dr. Vilím, kpt. Inderka, npor. Ing. Zdeněk půdu v katastru obce Jívová a Smilov, jde o půdu Našinec a z Krajského soudu v Olomouci Dr. V. obhospodařovanou soukromě, která byla vyňa- Tomáško. ta z dodávkové povinnosti. Pokud jde o hranice Přizpůsobení hranic okresů Vojenskému újez- vojenského újezdu v katastru obce Hrubá Voda, du Libavá, resp. změny hranic Vojenského újez- MNV s hranicemi souhlasí tak, jak jsou uvedeny du Libavá a úprava příslušnosti vešly v platnost v nákresu a dále souhlasí s tím, aby v prostoru 1. července 1952. Redakci Úředního listu v Praze stanice Hrubá Voda byla hranice tvořena řekou odešel následující den návrh na toto oznámení: Bystřičkou, při čemž do prostoru spadají p. č. 72 a „KNV v Olomouci doplňuje vyhlášku uveřejněnou 19. Mimo zůstává pozemek p. č. 279/4 a hrani- v č. 193 Ú. l. ze dne 19. srpna 1950 takto: Vzhledem ce půjde po západním ohraničení tohoto pozem- ke změnám ve smyslu § 3 ve vyhl. cit. zákona ku, dále po severní hranici p. č. 261 až dosáhne stanoví se pro tyto změny jako den rozhodný den řeky Bystřičky. V katastrálním území Hlubočky 1. červenec 1952“. Tehdy také byl cyklostylova - a Daskabát nebyly vzneseny žádné požadavky ný text rozeslán ONV Šternberk, Hranice, Vítkov, a proto vojenská správa prozatím v těchto katas- JNV v Olomouci, KNV v Ostravě a příslušným sou- trálních územích nemá žádných nároků a hranice dům. Jedna z kopií byla adresována zeměměřič- zůstávají ve starém stavu. V katastrálním území skému oddělení KNV, do rukou jeho přednosty Boškov se rozšiřuje vojenský újezd nepatrně v do- Ing. Veselého, se žádostí, aby podle výsledků jed- hodě s MNV a vlastníkem. Nové hranice vojen- nání z 26. června 1952 bylo do pracovních plánů ského újezdu jsou již zakresleny, jen u stanice zemědělského oddělení příslušného ONV zařazeno Hrubá Voda bude zákres proveden neprodleně zaměření hranice vojenského újezdu a vyhotovení a předložen při jednání o vytýčení hranic. Závěrem podkladů pro změnu hranic katastrálních území. zástupci vojenské správy navrhují, aby defini- „V další etapě bude třeba zařídit reprodukci katas- tivní vytýčení hranic bylo provedeno ve čtvrtek trálních map těch území, z nichž část zůstává mimo 26. června 1952 v 9 hodin dopoledne v technickém vojenský újezd, aby na příslušných technických re- referátě, Nešverova 1“. ferátech a v pozemkových knihách byly veřejnosti V určený den a dobu došlo k vytýčení hranic přístupny mapy, na nichž by nebyl patrný průběh Vojenského újezdu Libavá, které bylo vyznačeno hranic z oněch katastrálních území, z nichž část na jednotlivých sekčních listech katastrálních map připadá do vojenského újezdu.“ dotčených obcí. O provedených změnách byl vy- Vysídlovací akci zhodnotil referent Dr. Jurečka 2. dán doplněk k vyhlášce KNV v Olomouci, který července 1952, který informoval ministerstvo vnit- doplnil vyhlášku uveřejněnou v Úředním listu II ze ra, Újezdní úřad Vojenského újezdu Libavá a sekre- dne 19. srpna 1950 takto: „Vzhledem ku změnám tariát KV KSČ o tom, že přesídlení bylo provedeno ve smyslu § 3 zák. ve vyhlášce citovaného sta- ve stanovených lhůtách. „Obyvatelstvo obcí, které noví se pro tyto změny, jako den rozhodný den byly připojeny k vojenskému újezdu, nemělo a neu- 1. července 1952. Tato vyhláška bude uveřejněna platňovalo žádné stížnosti, ale naopak byl s povdě- v Úředním listě na nenápadném(!) místě. Pokud kem přijat postup správce vojenského újezdu, který jde o komunikace procházející územím Vojenského v mezích svých možností vycházel přesídlencům újezdu Libavá, není námitek proti tomu, aby všech- všemožně vstříc.“ A dále: „Příslušníci armády, kteří ny komunikace s výjimkou níže uvedených byly při provádění akce byli zúčastněni vystupovali velmi trvale uzavřeny. Dočasně mohou býti uzavírány ko- ukázněně, vůči obyvatelstvu ohleduplně a měli plné munikace: silnice Velký Újezd – Boškov, Domašov porozumění pro jejich potřeby“.

STRANA 46 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960

Od 16. července připadla na KNV agenda Když se Libavsko opět vylidnilo, některá jednot- Vojenského újezdu Libavá do kompetence referátu ná zemědělská družstva si tam pronajímala louky pro vnitřní věci KNV, tj. referátu III, korespondenci pro pastvu.13) K hospodářským zařízením pracují- od té doby podepisoval jistý Hanák. cím v prostoru vojenského újezdu patřila i umělá Ke kuriózní situaci došlo 19. července, kdy ONV pstruží líheň zřízená u Bělského mlýna na řece Bruntál postoupil KNV Olomouc anonymní žádost Bystřici. Za její existenci mimo prostor VÚ Libavá o převzetí obce Norberčan do vojenského újezdu. se postavili zástupci Jednoty rybářů, krajské po- K připojení Norberčan sdělilo své stanovisko KNV bočky v Olomouci, kteří 12. února osobně na KNV ministerstvo národní obrany již 3. července s tím, požadovali, aby otázka trvání líhně byla projednána že rozšíření nepřipadá v úvahu. Uvedlo, že pokud s ministerstvem zemědělství. O jednání byl posléze byl odesílatelem anonymu Místní národní výbor informován správce vojenského újezdu Vilím.14) Ten v Norberčanech, nechť se mu toto sdělí. 19. února sdělil KNV, že má-li být líheň pojata do vo- Do funkce velitele VVP Libavá nastoupil jenského újezdu, mohla by být uzavřena dohoda pplk. Žváček.11) mezi MNO a MZ. Domnívá se, že lze nalézt způsob, Potvrzení o přiměřenosti ceny jako náhrady za ze- aby líheň mohla na dosavadním místě za určitých státněné pozemky ve Vojenském újezdu Libavá při- podmínek existovat. Ministerstvo národní obrany děloval JNV Olomouc žadatelům ještě v listopadu, sdělilo 25. května ministerstvu zemědělství své akce ještě zdaleka nebyla u konce. Náhrady přesa- stanovisko ve věci požadavku na vypuštění ob- hující 10.000,- Kčs a náhrady vesnickým kulakům jektu pstruhového hospodářství v Bělé z prostoru (boháčům) měly být předkládány přímo radě JNV. 12) rozšiřovaného území Vojenského újezdu Libavá. Dne 17. listopadu přišla JNV instrukce od mini- Hospodářství sice leží na okraji prostoru, avšak sterstva národní obrany: „Ve Vojenském újezdu poblíž mají být založena určitá vojenská zařízení Libavá je nutno ještě dokončit náhradové řízení a cesta vedoucí k rybářskému hospodářství bude a vyplatit bývalým vlastníkům náhrady podle záko- vstupní cestou k těmto zařízením. „Vojenské zájmy na č. 169/1949 Sb. v rámci starých hranic prostoru plně vyžadují, aby hranice vojenského prostoru ve 239 případech. Byl proto dán správci vojen- tvořilo těleso železniční trati.“ Zapojení pstruhového ského újezdu příkaz, aby se všemi bývalými vlast- hospodářství do vojenského prostoru nemělo zna- níky sjednal urychleně řádné dohody o náhradě menat jeho likvidaci, o jeho začlenění se mělo jednat a aby je před zasláním k proplacení předložil JNV 16. června 1952 na KNV. Kauza líheň se rozvíjela. v Olomouci o potvrzení, že sjednaná výše náhrad V hlášení ze 4. června o výsledku šetření umělé v jednotlivých případech odpovídá obecné hodnotě líhně, tj. chovu pstruhů v Bělé u Domašova nad zestátněných nemovitostí a je přiměřená i z hle- Bystřicí, bylo uvedeno, že „v umělé líhni jest 2.763 diska třídního. Podle hlášení újezdního správce z matek a 1.100 mlič(!). Množství oplozených jiker 29. září 1952 byly také již ve většině případech až dosud činí 857.000“. Zástupce ministerstva dohody s bývalými vlastníky sepsány a předlo- zemědělství byl pozván na poradu KNV, kdy se ženy Vašemu úřadu k vyjádření o přiměřenosti hodnotilo vysídlení novoosídlenců, tj. 18. červ- náhrady. V dalších případech byl Váš úřad po- na, důraz na dořešení kauzy kladl 2. července žádán o rozhodnutí stanovení náhrady podle Dr. Jurečka. Ve věci chat postavených na kata- par. 11 citovaného zákona“. strálním území Bělá zaslal 23. července újezdní Vzhledem ke značnému časovému odstupu ode správce Vilím přípis KNV, k němuž přiložil seznam dne zestátnění a také z důvodu, „aby opoždě- inventáře líhně aj. materiály. Z reakce KNV ze ným vyplácením náhrad nebyl zbytečně narušen 30. srpna je jasné, že zmíněné chaty se podle zák. dobrý poměr občanstva k naší armádě, má MNO č. 169/1949 Sb. staly majetkem vojenské sprá- pochopitelný zájem, aby vypořádání s bývalými vy. A tak na základě dohody mezi ministerstvem vlastníky bylo provedeno v čase co nejkratším a to ještě do konce tohoto roku. MNO by proto uvítalo, kdyby JNV v Olomouci přes své pracovní zatížení újezdním správcem předložené dohody o náhradě vyřizoval přednostně a umožnil tak vojenské správě dokončení náhradového řízení v plánovaném čase. Jindřich Štál v. r.“. Na rubu přípisu je poznámka rukou, že referent učiní vše, aby likvidace proběhla nejpozději do konce roku. V přípisu referátu pro vnitřní věci JNV v Olomouci z 10. prosince stojí, že výše náhrady bývala posouzena i „s přihlédnutím k třídnímu hledisku“. V praxi to vypadalo tak, že někteří vlastníci si nechali zaplatit, někteří žádali (a přijali) náhradní pozemek a jiní se náhrady vzdali. Zigartice, svěcení kamenného kříže − památníku zaniklé obce, Akce skončila počátkem následujícího roku. 1995. Foto Jan Zatloukal.

STRANA 47 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007 národní obrany a ministerstvem zemědělství ze by bylo neúnosné, aby náboženství vyučoval kte- dne 16. září 1952 měla být líheň předána do vlast- rýkoliv člen učitelského sboru, i kdyby (čemuž ale nictví a pravomoci ministerstva národní obrany. tak není) projevil ochotu náboženství vyučovati“.17) Fakticky se tak stalo dnem 22. září, což bylo Ve věci plánované údržby církevních budov sdě- sděleno předsedovi Lidového rybářského spolku lil 21. dubna soudruh Krupička z JNV církevnímu – umělý chov ryb, Josefu Zamazalovi, Polská ul., oddělení KNV: „K Vašemu přípisu ve věci výše ci- Olomouc. Ředitelství Vojenských lesů v Lipníku tované sdělujeme, že z politických důvodů nebylo n/B. bylo dáno na vědomí, že „KNV v Olomouci by únosné, abychom jednotlivým farním úřadům rozhodl podle zákona č. 169/1949 Sb., § 8 odst. a církvím snižovali příspěvek na údržbu církevních 5, že dnem 22. září 1952 přechází spolkový ma- budov“. Z původně plánovaných 500.000,- Kčs jetek, nacházející se na katastrálním území obce totiž obdržel JNV sníženou částku 440.000,- Kč. 18) Bělé (nyní vojenský újezd) do vlastnictví a správy Na politické úrovni se řešily obecně i patronáty Ředitelství Vojenských lesů v Lipníku nad Bečvou. nad kostely, resp. patronátní právo bylo zrušeno. Tento majetek spočívá v nemovitosti – domů, Metropolitní kapitula u sv. Václava v Olomouci polnosti, pevného rybnikářského zařízení, přísluš- se 25. dubna ohradila u církevního oddělení JNV ného strojního zařízení a inventáře tam se nachá- ohledně bývalého farního kostela Povýšení sv. zejícího. Rozhodnutí KNV v Olomouci je podlo- Kříže ve Městě Libavé: „Na Vaši výzvu ve věci pře- ženo vládním usnesením ze dne 5. února 1952 nesení kapitulního patronátu nad kostely na stát, vydaným podle § 3 a 1 zákona č. 169/1949 Sb. sdělujeme, že všechny kapitulní statky společné(!) Ředitelství vojenských lesů se bude starat o další byly nám odebrány ministerstvem zemědělství ku činnost líhně, v tom mu mají pomáhat zástupci dni 1. října 1948 zákonem č. 142/Sb. o revisi po- dosavadního majitele (spolku). Finanční záležitosti zemkové reformy“. V příloze k přípisu byl uveden budou řešeny dodatečně“.15) Vojenské lesy měly seznam platů Metropolitní kapituly u sv. Václava dle přípisu ze 4. prosince proplatit rybářskému v Olomouci ve prospěch farnosti Město Libavá spolku cenu za nemovitý majetek. A 8. prosince z titulu patronátu v letech 1918−1938.19) 1952 odeslal KNV Lidovému rybářskému spolku, resp. předsedovi Oskaru Vinklarčíkovi upo- Poznámky zornění, že výměr KNV z 30. září 1952 se pro 1) Charouz, Jindřich Zdeněk: Biskup- vadnost ruší podle ustanovení správního řádu vyznavač. Josef Karel Matocha 1888−1961. MCM, č. 8/1928 Sb., protože k zestátnění došlo již ze Olomouc 1991. zákona č. 169/1949 Sb. 2) K vystěhovávání Heroltovic viz též SOkA V roce 1952 se také řešily otázky spojené s cír- Olomouc, ONV ve Šternberku, inv. č. 399, sign. kevním životem. Tak např. 18. února újezdní správ- vnitř./16, Vystěhování občanů z obce Heroltovic ce Vilím oznámil církevnímu oddělení KNV násle- ve vojenském újezdu, 1950−1952, karton 580. dující: „S odvoláním na svoji rozmluvu ze dne 15. 3) ZAO, pobočka Olomouc, KNV Olomouc, inv. února u KNV v Olomouci sděluji, že se dosud ne- č. 1667, sign. 602.2, Vojenské újezdy, rozšíření VÚ našla vhodná osoba, která by byla ochotna vyučo - Libavá a zřízení VÚ Březiny, jmenování správce vati náboženství16) jako externí učitelka. Nebude VÚ Město Libavá, 1948−1953, 1960, karton 967. lze tedy na zdejší škole náboženství vyučovati. I dále. Věc byla prodebatována zde i na hovorech s ob- 4) Více též 20. září 1951. − SOkA Olomouc, čanstvem a přesto, že v některých rodinách jest JNV Olomouc, inv. č. 133, sign. 293.3, Soupis cír- o vyučování náboženství zájem, nenašlo se řešení. kevních památek, 1951–1952, karton 179. − Obec Podle mého názoru i podle názoru ředitelství školy Norberčany a jejich část Trhavice nejsou součástí Vojenského újezdu Libavá. 5) SOkA Olomouc, O 7−18, Archiv fary Město Libavá, 1661−1951. 6) SOkA Olomouc, O 7−19, Archiv fary Milovany, 1744−1946, Vladimír Spáčil, úvod. 7) SOkA Olomouc, O 7−24, Archiv fary Slavkov, 1792−1946, Vladimír Spáčil, úvod. 8) ZAO, pobočka Olomouc, KNV Olomouc, inv. č. 1667, sign. 602.2, Vojenské újezdy, rozšíření VÚ Libavá a zřízení VÚ Březiny, jmenování správce VÚ Město Libavá, 1948−1953, 1960, karton 967. I dále. 9) František Lochmann se po vystěhování usa- dil v Chabičově (u Šternberka), viz dopis Město Libavá v roce 1978 − úprava komunikace a toku z 9. dubna 1952. Libavského potoka. Foto Jindřich Machala.

STRANA 48 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960

10) Náhradní les za jejich zestátněný nedostali delinka bramborová nedostala za hranice vojen- např. Vincenc a Františka Richterovi z Velkého ského újezdu. Kroček obratem odpověděl: „Vážený Újezdu, viz jejich dopis z 26. května a další soudruhu, k Vašemu dopisu sděluji, že v neděli korespondence ve věci Richterových, Anny Zik- dne 12.(!) července byla z podnětu JNV Olomouc mundové, Marie Dobisíkové, Rudolfa Nováka, provedena na území VÚ Libavá generální hledací Stanislava a Marie Kleinových, všichni z Velkého akce na mandelinku bramborovou. Byly prohle- Újezdu. Jmenovaní dostali později peněžní náhra- dány kultury brambor i místa, ke se brambory du. divoce vyskytují (u smetišť). Akci prováděly vo- 11) Ko n e č ný. jenské jednotky, vojenské lesy a vojenské statky 12) SOkA Olomouc, JNV Olomouc, inv. č. 78, a kontroloval ji přednosta zemědělského referátu sign. 149.9, Potvrzení o přiměřenosti ceny jako JNV Olomouc s. Tománek spolu se čtyřmi dalšími náhrady za zestátněné pozemky ve Vojenském soudruhy, kteří se rozjeli po prostoru. Mandelinka újezdu Libavá, 1952−1953, karton 82. I dále. bramborová nebyla na území újezdu zjištěna. Věci 13) Např. JZD Milostovice a JZD Jamnice si bude u nás i nadále věnována patřičná péče.“ pronajalo 50 ha luk, ale pro nedostatek pracov- Již výše zmíněný prelát P. Petr Křivák5) odká- ních sil muselo od hospodaření v tomto prosto- zal dómu sv. Václava pro kostel Povýšení sv. ru upustit. (Písková, Milada: Milostovice včera Kříže ve Městě Libavé, „kde nyní nejsou boho- a dnes. Obecní úřad Milostovice, Milostovice služby“ starší a defektní brokátovou kasuli v ceně 2005). 30,- Kčs. 14) ZAO, pobočka Olomouc, KNV Olomouc, inv. Pro léta 1953 a 1954 nebyly do „Návrhu plánu č. 1667, sign. 602.2, Vojenské újezdy, rozšíření VÚ oprav investiční povahy a nestavebních inves- Libavá a zřízení VÚ Březiny, jmenování správce tic“ zahrnuty ani kostely ve Staré Vodě a Městě VÚ Město Libavá, 1948−1953, 1960, karton 967. Libavé.6) I dále. 15) Členem Lidového rybářského spolku byl též Poznámky akad. sochař Karel Lenhart, působící 1) ZAO, pobočka Olomouc, KNV Olomouc, inv. v Olomouci. č. 1667, sign. 602.2, Vojenské újezdy, rozšíření VÚ 16) Ve Městě Libavé. Libavá a zřízení VÚ Březiny, jmenování správce 17) ZAO, pobočka Olomouc, KNV Olomouc, inv. VÚ Město Libavá, 1948−1953, 1960, karton 967. č. 4604, sign. 464, Zrušení farností ve Vojenském I dále. újezdu Město Libavá, 1950−1952, karton 4569. 2) To jest v bývalé Německé Huzové. 18) SOkA Olomouc, JNV Olomouc, inv. 3) Tehdy byl jeho předsedou Josef Drmola. č. 133, sign. 293, Údržba církevních staveb, 4) Pplk. Kroček se podepisoval jako Lumír, 1950−1954, karton 177, 178. − Do této částky byl jméno Lubomír uváděla korespondence s mini- započítán i díl určený na údržbu kostelů sterstvem národní obrany. − Konečný uvádí, že na Libavsku. správcem újezdu byl jmenován 1. září, což se zde 19) SOkA Olomouc, JNV Olomouc, inv. popírá. Též uvádí, že ve funkci byl do č. 122, sign. 291, Patronátní věci, 1949−1952, kar- 1. dubna 1959. Dále mylně uvádí, že VVP Libavá ton 164. vznikl v roce 1953. 5) SOkA Olomouc, JNV Olomouc, inv. č. 126, sign. 292.4, Osobní věci kněží, abecedně, 1953 1950−1952(1954!), karton 165. Peněžitá náhrada za vyvlastněné lesy na území 6) SOkA Olomouc, JNV Olomouc, inv. Vojenského újezdu Libavá byla žadatelům přiznána č. 133, sign. 293, Údržba církevních staveb, do 31. ledna 1953.1) 1950−1954, karton 177, 178. V lednu a únoru byla otevřena jednání o zřízení nového cvičiště na území Olomouckého kraje, jednalo se o zřízení cvičiště pro školu Pohraniční 1954–1957 stráže, které mělo být vybudováno v Huzové2) Postupně písemných dokumentů ubývá, z uve- v rýmařovském okrese. S tímto souhlasili byro OV dených let se písemné prameny, týkající se námi KSČ, rada ONV v Rýmařově a Klub komunistů při sledovaného území, nezachovaly, výjimkou je situ- KNV v Olomouci.3) ace ve Staré Vodě. V červenci začaly starosti s mandelinkou V roce 1956 k 1. únoru došlo ke změně na veli- bramborovou, na nového újezdního správce telském postu VVP Libavá, jeho velitelem se stal pplk. JUDr. Lubomíra Kročka4) se 14. července pplk. Josef Balcařík. V prostoru se budovaly nové obrátil předseda KNV Josef Drmola. Dozvěděl střelnice,1) ve Městě Libavé byla zřízena kanalizace se totiž, že „na území Vojenského újezdu Libavá a čistící stanice.2) V roce 1957 vznikla řada nových nejsou prováděna opatření proti mandelince bram- staveb, např. tanková střelnice Přáslavice, pě - borové“. Žádal o potřebná opatření, aby se man- chotní střelnice Daskabát, součinnostní střelnice

STRANA 49 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007

Brána, střelnice bojových vozidel pěchoty Smilov, výborů ve Vojenském újezdu Libavá, sdělení, 1958, tankodrom Libavá a vodní nádrž Barnov.3) karton 160. 2) ZAO, pobočka Olomouc, KNV, inv. č. 1271, Poznámky sign. 207.1, Ekonomické vyhodnocení delimitač- 1) Konečný. ních prací ve VVP Libavá, karton 487. Jiné údaje, 2) SOkA Olomouc, ONV v Olomouci, inv. získané z Vyhodnocení využití VVP Libavá z ledna č. 108, sign. 251.2, Zřízení kanalizace a čistící sta- 1959, uložené ve VSA, uvádí Konečný. nice v M. Libavé, 1956, karton 106. 1959 3) Konečný. Údaje přebrala i publikace Krajská vojenská územní správa vypracovala 17. Vojenské újezdy Armády České republiky. ledna 1959 dokument „Vyhodnocení využití VVP Libavá“. Stanovila úkoly do konce roku 1960 s vý- hledem do konce roku 1965. Začaly se vytvářet 1958 podmínky pro to, aby se obnovilo hospodaře- První schůze osadních výborů svolal újezdní ní v Heroltovicích a Slavkově u Lipníka. Součástí správce v červnu roku 1958, a to podle článku zprávy je vyjádření generálmajora Streculy, který 10 Statutu pro osadní výbory ve VÚL. Na těchto doporučoval posunout prostor VVP Libavá směrem schůzích členové osadních výborů učinili pro- k Domašovu nad Bystřicí a Moravskému Berounu, hlášení podle cit. čl. a funkcionáři byli zvoleni jihovýchodní část prostoru postoupit civilním po- takto: v Luboměři pod Strážnou dne 23. června třebám, asanovat Město Libavou a Domašov nad 1958 předseda Miroslav Dobisík, zástupce před- Bystřicí ustavit sídlem újezdního úřadu.1) sedy Jan Pažitný, tajemník Josef Janíček. Újezdního správce plk. Dr. Lubomíra Kročka za- V Kozlově dne 25. června 1958 předseda Vladimír stupoval kpt. Václav Filip. Od 1. září byl VVP Libavá Slavík, zástupce předsedy Ondřej Suchý, tajem- podřízen Západnímu vojenskému okruhu se sídlem ník Vlastimila Kročová. Pozvánku podepsal major v Táboře, na území Libavska se budovaly nové Ing. Oldřich Pojmon,1) který újezdního správce cvičné objekty a komunikace. Kročka zastupoval. Pravděpodobně k XI. sjezdu KSČ, který se ko- Poznámky nal v červnu, byly vyhodnoceny delimitační práce 1) Konečný. I dále. ve VVP Libavá. Půda (16.512 ha) byla rozděle- na do třech kategorií: 1) výlučně k vojenskému využívání (9.445 ha), 2) ke společnému využívá- 1960 ní vojsky a Vojenskými lesy a statky (4.384 ha) Krajská vojenská správa v Olomouci požádala 1. a 3) k intenzivnímu hospodářskému využívání března 1960 KNV v Olomouci o souhlas s ustano- Vojenskými lesy a statky (2.683 ha). Tehdy existo- vením pplk. Rajnolda Miškáře do funkce správce valy Vojenské statky (VS) Kozlov (dvě výrobní stře- Vojenského újezdu Libavá. Proto Petřek z KNV diska, tj. Kozlov a Slavkov se 164 dojnicemi a 244 žádal náměstka ministra národní obrany gene- kusy ostatního skotu), VS Luboměř pod Strážnou rálmajora Ludvíka Svobodu1) o sdělení, zda tato (160 dojnic, 237 ostatního skotu a 270 prasat) žádost má být považována za návrh na jmenování a VS Libavá a hospodářství Heroltovice (140 dojnic, Miškáře a současně za návrh na odvolání Kročka. 218 ostatního skotu a 36 koní).2) Svoboda požádal obratem předsedu KNV Aloise Poznámky Michnu o jmenování Miškáře správcem Vojenského 1) Újezdní úřad Vojenského újezdu Libavá in- újezdu Libavá. Dne 1. dubna následoval dotaz formoval odbor pro vnitřní věci ONV Olomouc 25. Petřka na náměstka Svobodu, z jakého důvo- června 1958. SOkA Olomouc, ONV Olomouc, inv. du nemůže být ustanoven správcem dosavadní č. 172, sign. 603.2, Jména funkcionářů osadních zastupující správce kpt. Filip a s jakým zařaze- ním se u něj počítá. Miškář byl jmenován správ- cem k 1. květnu a k věci kpt. Filipa bylo 6. dubna ministerstvem sděleno: „Kapitán je vládní voják, a to je u armády kádrová závada. V době působení na ÚÚ ve funkci zástupce na Libavé měl několik vážnějších závad s pitím alkoholu a několik nesrov- nalostí se zaměstnanci ÚÚ. Byl potrestán během služby na Libavé pro zneužívání služebních vozidel k soukromým účelům, např. odjel služebním autem na ryby a celý den nebyl ve službě“. Před jeho nástupem do funkce zástupce mu bylo sděleno, že nebude obsazen do funkce správce, zůstane na újezdním úřadu a jeho nadřízeným bude Miškář. Město Libavá, 1978. Foto Jindřich Machala. Předseda KNV byl 6. dubna informován o tom,

STRANA 50 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960

že „MNO souhlasí s tím, aby účinnost jmenování třeby obsluhy raket vznikly rozsáhlé stavební kom- nového újezdního správce byla stanovena dnem 1. plexy zvané točka sever, točka jih a točka západ,4) května 1960“. Týž den „Rada KNV v Olomouci od- které od roku 1983 sloužily útvarům raketového volává dle ustanovení § 18 zákona č. 169/1949 Sb. vojska Sovětské armády.5) dnem 30. dubna JUDRa Lubomíra Kročka z funk- Novým správcem VÚ Libavá byl 1. října 1968 ce správce VÚ Libavá a s účinností od 1. května jmenován pplk. Bedřich Paťorek, který ve funkci 1960 jmenuje újezdním správcem pplk. Rajnolda vytrval do 31. března 1988. Po celou dobu svého Miškáře“.2) Dále ministerstvo navrhlo 19. dubna působení vyvíjel nezvyklé úsilí o demolici kostela radě KNV odvolání Kročka, poněvadž byl přeložen sv. Jakuba a sv. Anny ve Staré Vodě. Nezakročil ta- na ministerstvo národní obrany a současně navrhlo ké když v roce 1969 Sověti nepietně zrušili libavský Miškáře do funkce. R. Miškář byl dosud náčelní- hřbitov. 6) kem Okresní vojenské správy v Přerově. Narodil se Roku 1969 se politická situace znovu otočila, 4. dubna 1911 v Přerově, původním povoláním byl nastoupila těžká doba normalizace. Na Libavsku úředníkem. Jako člen KSČ (od roku 1957) a člen zatím naše armáda dokončila některé své nové ONV Přerov měl zkušenosti ze stranických i ve- stavby, mezi nimi též autodrom Stará Voda. řejných funkcí, byl oddán lidově-demokratickému zřízení, vždy prosazoval politiku strany a měl řadu Poznámky jiných „předností“. 1) Konečný. 2) Dopis R. Miškáře na MNO z 23. listopadu Poznámky 1964. Archiv ÚÚVÚ Libavá. 1) Ludvík Svoboda, narozen 25. listopadu 3) Viz Krejčová, Jana: Stará Voda. Osud pout- 1895 v Hroznatíně, ministr národní obrany v le- ního areálu po roce 1945. II. část. In: POODŘÍ, tech 1945−1950, prezident republiky v letech č. 2, roč. 2007. − Naše údaje doplňuje Machala, 1968−1975, zemřel 20. září 1979 v Praze, pohřben Jindřich: Kronika Libavska. Olomouc, Danal 2007. původně na Vítkově, v roce 1991 byla jeho urna Autor vychází ze svých vzpomínek a vzpomínek uložena do rodinného hrobu v Kro- jiných pamětníků. Publikace je doplněna mnoha měříži. fotografiemi. 2) ZAO, pobočka Olomouc, KNV, i. č. 1667, 4) Konečný. sign. 602.2, Vojenské újezdy, rozšíření VÚ Libavá 5) Sovětská vojska byla z Vojenského újezdu a zřízení VÚ Březiny, jmenování správce VÚ Město Libavá stažena v roce 1991. Libavá, 1948−1953, 1960, karton 967. − Miškář se 6) Na místě někdejšího hřbitova následně po- vl. jménem jmenoval Reinhold Köhler, to se ovšem stavili tělocvičnu. v jeho osobních materiálech neuvádělo. Ve funkci újezdního správce byl do 30. září 1968. − Konečný mylně uvádí, že do funkce Miškář nastoupil 10. Poznámka na závěr května. Několikaleté pátrání po zachovalých písemných dokumentech bylo obtížné. Ukázalo se, že písem- ností z celkem nedávné doby se paradoxně zacho- Doslov valo neporovnatelně méně než starších pramenů, Prvního března 1961 byl novým velitelem VVP ale nakonec se přece jen podařilo přinést něco Libavá jmenován pplk. Kymák,1) ale ještě v tomtéž světla do nedávné minulosti vojenského prostoru roce ho vystřídal pplk. Balcařík.2) O Vojenském na Libavé. Ještě obtížnější bylo vyhledávání foto- újezdu Libavá v letech 1962−1967 mnoho nevíme, grafických dokumentů. Připomeňme si, že od dub- zachovaly se jen dokumenty týkající se Staré Vody. 3) na 1948 platil ve vojenském prostoru přísný zákaz Počátkem ledna 1968 vyvrcholila krize ve stranic- kém i státním vedení, jeho změnou začalo Pražské jaro, prezidentem republiky se stal armádní generál Ludvík Svoboda. O svá práva se svým memo- randem o nápravu křivd po roce 1948 přihlásila i církev. Euforie netrvala dlouho, 21. srpna byla ČSSR obsazena vojsky SSSR, NDR, Polska, Maďarska a Bulharska. VVP Libavá přešel v sou- ladu se Smlouvou o podmínkách dočasného po- bytu sovětských vojsk na území ČSSR ze 16. října 1968, kterou schválilo naše Národní shromáždění, do společného užívání našich i sovětských vojsk, přičemž velitel VVP Libavá bohužel neměl pravomoc ovlivňovat počínání sovětských vojsk, která Město Libavá, demolice budovy (bývalá kasárna PTP) poblíž se mnohdy chovala, mírně řečeno, živelně. Pro po- školy. Foto Jindřich Machala.

STRANA 51 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960 POODŘÍ 3/2007 fotografování a filmování. Z obavy před postihem Inv. č. 132, sign. IV, Zastavení činnosti němec- si tento zákaz málokdo dovolil obejít. Ze strany kých spolků a zajištění jejich majetku a písemnos- státních úřadů je známé pouze dokumentování tí, 1945−1948, karton 231. památného kostela ve Staré Vodě, které provádělo M 1−31 Jednotný národní výbor Olomouc, (1930) tehdejší dohlížející Krajské středisko památkové 1949−1954 (1970) péče a ochrany přírody v Ostravě.1) Inv. č. 78, sign. 149.9, Potvrzení o přiměře- Proto bych na závěr chtěla poděkovat paní Martě nosti ceny jako náhrady za zestátněné pozemky Valachové a panu Jindřichu Machalovi za jejich ve Vojenském újezdu Libavá, 1952−1953, karton ochotu a poskytnutí některých zde publikova- 82. ných fotografií. Pánům Janu Zatloukalovi a Waltru Inv. č. 95, sign. 193, Příděly konfiskátů, Stecherovi2) již bohužel poděkovat nemohu, jejich 1949−1951, karton 150. památku zde tedy alespoň připomínám. Inv. č. 103, sign. 221, Rušení názvů obcí, změny názvů místních částí, (1948) 1949, karton 152. Poznámky Inv. č. 122, sign. 291, Patronátní věci, 1949−1952, 1) Reprodukci pohlednic z doby před rokem karton 164. 1945 jsem se záměrně vyhýbala a za vhodnější Inv. č. 126, sign. 292.4, Osobní věci kněží, abe- jsem považovala publikovat zde fotodokumenty cedně, 1950−1952(1954!), karton 165. vypovídající o době, o které již text nemluví, tj. ze Inv. č. 132, sign. 293, Soupis církevního majetku, 70. a 80. let minulého století a jejichž atmosféra je 1949−1951, karton 176. popisovanému období blízká. Inv. č. 133, sign. 293, Údržba církevních staveb, 2) Bez povolení (tzv. načerno) navštěvo- 1950−1954, karton 177, 178. val vojenský prostor spolu se svou manželkou Inv. č. 133, sign. 293, Pasportizace církevních Ludmillou, narozenou ve Staré Vodě, již v objektů, 1950, karton 179. 60. letech minulého století. Manželé Stecherovi žili Inv. č. 133, sign. 293.3, Soupis církevních pamá- v tehdejším NSR. tek, 1951–1952, karton 179. Inv. č. 139, sign. 296.1, Poutní zájezdy a jiné ná- boženské akce, 1949−1950, karton 180. Archivní prameny M 1−32, Internační středisko Olomouc-Nové Státní okresní archiv Olomouc Hodolany a odsuvné středisko Lutín-Olšany, M 1−30, Okresní národní výbor Olomouc-venkov, 1945−1948 1945−1949 M 1−34, Okresní národní výbor v Olomouci, Inv. č. 111, 1, Personální spisy místních správ- (1926) 1954−1960 (1968) ních komisí Barnov, Nová Ves nad Odrou, Čermná, Inv. č. 108, sign. 251.2, Zřízení kanalizace a čistí- Keprtovice, Luboměř p/S, Město Libavá, Milovany, cí stanice v M. Libavé, 1956, karton 106. Olejovice, Rudoltovice, Smilov, Stará Voda, Velká Inv. č. 172, sign. 603.2, Jména funkcionářů Střelná, Vojnovice, Zigartice, 1945−1946, karton osadních výborů ve Vojenském újezdu Libavá, 204. sdělení, 1958, karton 160. O 7−27, FÚ Stará Voda Korespondence s konzistoří, 1927−1946, karton 6. O 7−18, Archiv fary Město Libavá, 1661–1951 Š 1−7, Okresní národní výbor ve Šternberku, (1921) 1945−1960 Inv. č. 265, OSK ve Šternberku, 1945−1946, karton 8. Inv. č. 266, Pracovní program obcí na rok 1946, karton 8. Inv. č. 267, Ustanovování Místních správních ko- misí a MNV, 1945−1946, karton 8. Inv. č. 399, sign. vnitř./16, Vystěhování ob- čanů z obce Heroltovic ve vojenském újezdu, 1950−1952, karton 580.

Státní okresní archiv Bruntál Nezpracovaný fond písemností z let 1946– –1948, kdy byly spisovány škody způsobené sovětskou a americkou armádou. Větrný mlýn ve Městě Libavé před rekonstrukcí. Okresní národní výbor Moravský Beroun, 1945– Foto Jan Zatloukal. –1949

STRANA 52 POODŘÍ 3/2007 LIBAVSKO V LETECH 1945–1960

Inv. č. 30, sign. IV, Věci spolků a organizací, Glonek, Jiří − Papajík, David: Dějiny obce 1945−1948, karton 61. Hlubočky. Olomouc, Locus, Alda 2006. Inv. č. 50, Revizní zprávy o likvidaci národních Charouz, Jindřich Zdeněk: Biskup-vyznavač. správ, Město Libavá a Rudoltovice, 1946, Josef Karel Matocha 1888−1961. Olomouc, MCM kar ton 113. 1991. Juřák, Petr: Katolická akce v Olomouckém Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc kraji. Vývoj vztahu státní moci a katolické církve Krajský národní výbor v Olomouci, (1857) v Československu od února 1948 do dubna 1949. 1949−1960 In: O l o m o u c k ý a r c hiv ní s b o r ní k , r o č. 20 0 5, č. 3. Inv. č. 1271, sign. 207.1, Ekonomické vyhodnoce- Krejčová, Jana: Stará Voda. Osud poutního are- ní delimitačních prací ve VVP Libavá, karton 487. álu po roce 1945. I. část. In: POODŘÍ, č. 1, roč. Inv. č. 1667, sign. 602.2, Vojenské újezdy, roz- 20 07. šíření VÚ Libavá a zřízení VÚ Březiny, jmenování Krejčová, Jana: Stará Voda. Osud poutního are- správce VÚ Město Libavá, 1948−1953, 1960, kar- álu po roce 1945. II. část. In: POODŘÍ, č. 2, roč. ton 967. 20 07. Inv. č. 3060, Příděly nemovitostí vojenské správě Machala, Jindřich: Kronika Libavska. Olomouc, v oblasti Města Libavé, soupisy nabízeného majet- Danal 20 07. ku, I, 1946−1951, karton 2709. Sehnal, Jiří: Barokní varhanářství na Moravě. Inv. č. 4565, sign. 461.1, Likvidace kostelních 1. Varhanáři. 2. Varhany. Brno, MVS v Brně, UP konkurenčních výborů v obcích, seznamy členů, v Olomouci 2003, 2004. 1949−1952, karton 4515. Varhošť − Haslicht. Olomouc, Společnost přátel Inv. č. 4604, sign. 464, Zrušení farností vesnice a malého města 1994. ve Vojenském újezdu Město Libavá, 1950−1952, Vojenské újezdy Armády České republiky. Praha, karton 4569. Ministerstvo obrany − AVIS 2006. Vojenský újezd Libavá. B. ú. (Město Libavá, Vojenský správní archiv v Olomouci ÚUVÚ Libavá 2007.) VVP Libavá, fond 0667/1 1. Kronika 1946−1950. Grafickou značku v záhlaví (i u předchozích čísel věno- 2. Spisy z let 1947−1950. vaných vojenskému újezdu) navrhla autorka.

Archiv Újezdního úřadu vojenského újezdu Za ověření formulace týkající se VÚ a VVP děkuji sou- Libavá časnému přednostovi ÚÚVÚ panu plk. Ing. Vladimíru Korespondence. Kubisovi. Arcibiskupský archiv Olomouc Korespondence.

Konzistorní archiv Olomouc Korespondence.

Jiné prameny Konečný, Martin: Bakalářská práce na téma: Vývoj vojenských výcvikových prostorů v pohra- ničních oblastech s důrazem na VVP Libavá. Brno, Vojenská akademie Brno, Fakulta velitelská a štáb- ní (po roce 1994). Kronika BSP VLS ZS Slavkov (1956−1978). Kronika BSP VLS Kozlov (1974−1988).

Literatura Acta Curriae archiepiscopalis Olomucensis. Různé ročníky. (V textu zkratka Acta ACO.) Bartoš, Josef: Osvobození olomouckého okresu Sovětskou armádou. In: Okresní archiv v Olomouci, roč. 1974. Bieberle, Josef: Olomoučtí Němci. II. Poválečný rozchod. In: Střední Morava. Kulturněhistorická re- Oprava větrného mlýna ve Městě Libavé v roce 1996. Mlýn je vue, roč. 1997, č. 4. zapsán v seznamu nemovitých památek. Foto Jindřich Machala.

STRANA 53