ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY
ORP PELHŘIMOV
5. úplná aktualizace
Prosinec 2020
Ing. arch. Milan Salaba Mgr. Petr Koloušek
Ú objednatel MĚSTO PELHŘIMOV Masarykovo nám. 1 393 01 Pelhřimov A
starosta Ladislav Med P místostarosta Zdeněk Jaroš
O MĚSTSKÝ ÚŘAD PELHŘIMOV pořizovatel Odbor výstavby R Pražská 2460 393 01 Pelhřimov
P Ing. Zdeněk Přech vedoucí odboru výstavby Ing. František Souček vedoucí odd. územního plánu
P
E zhotovitel ING. ARCH. MILAN SALABA Štefánikova 77/52 150 00 Praha 5 L autorizovaný architekt: Ing. arch. Milan Salaba H č. aut. ČKA 1467 Ř I
Mgr. Petr Koloušek řešitelský tým M Ing. arch. Milan Salaba Mgr. Lukáš Klouda O Mgr. David Třešňák
V
OBSAH A Úvod ...... 2 A.1 Postup projednání 5. úplné aktualizace ÚAP ...... 2 A.2 Základní rámec zpracování ÚAP, účel dokumentace ...... 2 A.3 Struktura územně analytických podkladů ...... 3 A.3.1 Změny oproti předchozí aktualizaci ÚAP ...... 4 A.3.2 Použité pojmy ...... 5 A.4 Řešené území ...... 6 B Metodika zpracování ÚAP ...... 10 B.1 Způsob zpracování podkladů pro rozbor ...... 10 B.1.1 Územní charakteristiky ...... 10 B.1.2 Záměry na provedení změn v území ...... 27 B.2 Způsob zpracování rozboru udržitelného rozvoje ...... 27 B.2.1 Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje a jejich vztahu ...... 27 B.2.2 Pozitiva a negativa území, trendy vývoje ...... 29 B.2.3 Potenciál jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje ...... 31 B.2.4 Závady v území ...... 32 B.2.5 Střety v území ...... 33 B.3 Způsob zpracování databáze územně analytických údajů ...... 33 C Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje ...... 36 C.1 Územní charakteristiky ...... 36 C.1.1 Širší územní vztahy ...... 36 C.1.2 Prostorové a funkční uspořádání území ...... 40 C.1.3 Struktura osídlení ...... 42 C.1.4 Sociodemografické podmínky a bydlení ...... 45 C.1.5 Příroda a krajina ...... 50 C.1.6 Vodní režim a horninové prostředí ...... 55 C.1.7 Kvalita životního prostředí...... 59 C.1.8 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...... 61 C.1.9 Občanská vybavenost včetně její dostupnosti a veřejná prostranství ...... 65 C.1.10 Dopravní a technická infrastruktura včetně jejich dostupnosti ...... 69 C.1.11 Ekonomické a hospodářské podmínky ...... 74 C.1.12 Rekreace a cestovní ruch ...... 78 C.1.13 Bezpečnost a ochrana obyvatel ...... 82 C.2 Záměry na provedení změn v území ...... 86 D Rozbor udržitelného rozvoje ...... 88 D.1 Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje a jejich vztahu ...... 88 D.1.1 Požadavky na snížení nevyváženého vztahu územních podmínek (pilířů) ...... 92 D.2 Pozitiva a negativa území, trendy vývoje ...... 93 D.2.1 Pozitiva SO ORP Pelhřimov ...... 94 D.2.2 Negativa SO ORP Pelhřimov ...... 95 D.2.3 Trendy ve SO PRP Pelhřimov ...... 96 D.2.4 Požadavky na odstranění nebo zmírnění vlivů negativ v území obcí ...... 97 D.3 Potenciál jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje ...... 101 D.3.1 Požadavky na využití potenciálů rozvoje území ...... 103 D.4 Závady v území ...... 103 D.5 Střety v území ...... 107 E Databáze ÚAP ...... 110 F Karty obcí ...... 111 G Požadavky na vyhodnocení vlivů koncepcí na udržitelný rozvoj území ...... 112 H Grafická část ÚAP ...... 113
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
A ÚVOD ÚAP Pelhřimov byly zpracovány a projednány v roce 2008 s úplnými aktualizacemi v zákonem stanovených intervalech, viz následující přehled:
Etapa Rok Zpracovatel ÚAP ORP Pelhřimov 2008 Institut regionálních informací, s.r.o. 1. aktualizace 2010 GEOREAL, s.r.o. (průběžná aktualizace), ÚAP ORP Pelhřimov Institut regionálních informací, s.r.o. (grafická část aktualizace), MěÚ Pelhřimov, odbor výstavby (RURÚ) 2. aktualizace 2012 DHV ČR, s.r.o. (průběžná aktualizace, grafická část aktualizace), ÚAP ORP Pelhřimov MěÚ Pelhřimov, odbor výstavby (RURÚ) 3. aktualizace 2014 HRDLIČKA, s.r.o. (průběžná aktualizace, grafická část aktualizace), ÚAP ORP Pelhřimov MěÚ Pelhřimov, odbor výstavby (RURÚ) 4. aktualizace 2016 U-24, s.r.o. (grafická část aktualizace), ÚAP ORP Pelhřimov MěÚ Pelhřimov, odbor výstavby (RURÚ)
A.1 Postup projednání 5. úplné aktualizace ÚAP Návrh ÚAP pro ověření správnosti, úplnosti a aktuálnosti dat byl zpracován na jaře 2020 a poté vystaven na stránkách města Pelhřimov po dobu 3 měsíců od poloviny června do poloviny září. Na základě došlých připomínek a doplňujících informací (údajů o území apod.) byl návrh upraven a byl vyhotoven rozbor udržitelného rozvoje území. Tento návrh byl následně projednán v listopadu 2020 s obcemi ve správním obvodě ORP Pelhřimov. Následující obce předaly pořizovateli vyjádření k rozboru udržitelného rozvoje jejich území: . Božejov, . Krasíkovice, . Libkova Lhota, . Nová Buková, . Pelhřimov, . Počátky, . Střítež, . Vokov. Na základě relevantních připomínek (tj. těch, které mohou být definovány jako problémy k řešení v ÚPD) byl návrh ÚAP upraven. Dokončení a předání úplné aktualizace ÚAP proběhlo v prosinci 2020.
A.2 Základní rámec zpracování ÚAP, účel dokumentace Územně analytické podklady (ÚAP) jsou územně plánovacím podkladem, jehož základní rámec upravuje § 26 – 29 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen). Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (limity využití území). Dále obsahují záměry na provedení změn v území, zjišťují a vyhodnocují udržitelný rozvoje území a určují problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci tzv. rozborem udržitelného rozvoje území. kap. A - Úvod 2
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Tyto ÚAP jsou zpracovány pro správní obvod obce s rozšířenou působností Pelhřimov, který zahrnuje celkem 71 obcí s celkem 140 katastrálními územími (viz kapitola A.4). ÚAP jsou formou úplné aktualizace vyhotoveny nejpozději do 4 let po poslední provedené aktualizace. A jsou zpracovány ve třech etapách: Od poskytovatelů jsou shromážděny veškeré údaje o území, které jsou pro zpracování ÚAP relevantní a podstatné, a na základě nich je vytvořen návrh (podle § 28 stavebního zákona). Poskytovatelé údajů mohou potvrdit správnost, úplnost a aktuálnost jimi poskytnutých údajů o území v tomto návrhu ve lhůtě do 3 měsíců. Návrh je upraven podle případných podnětů z strany poskytovatelů a na jeho základě je vyhotoven rozbor udržitelného rozvoje území. Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích z něj plynoucí jsou projednány s obcemi ve správním obvodu ORP. Územně analytické podklady jsou upraveny podle výsledku projednání, čímž je aktualizace ÚAP dokončena a předána krajskému úřadu. Vyhotovená dokumentace slouží jako podklad pro pořizování územních a regulačních plánů. Údaje o území mohou být použity pro činnost orgánů veřejné správy, založení a vedení technické mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie. Z rozboru udržitelného rozvoje vychází rovněž vyhodnocení vlivu koncepcí na udržitelný rozvoj území (ÚPD a jejich změn), ve kterých je hodnocen vliv těchto koncepcí na skutečnosti uvedené v ÚAP. Jelikož se jedná o komplexní analýzu území ORP, mají její výsledky význam i z jiných hledisek, mohou upozornit na vývojové trendy či situaci v oblastech, které přímo s územním plánováním nesouvisí, ale lze je zohlednit v nastavení jiných politik, dotačních programů, a sledovat je na krajské či republikové úrovni.
A.3 Struktura územně analytických podkladů Struktura dokumentace vyplývá z: vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů („Vyhláška“); metodiky sledovaných jevů pro územně analytické podklady (Metodický návod k příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb.), vydání třetí z prosince 2019 („Metodika“). Členění ÚAP upravuje část druhá Vyhlášky (§ 4), podle které ÚAP povinně obsahují následující části:
Členění ÚAP Příslušná grafická část a) podklady pro rozbor udržitelného rozvoje výkres hodnot území, zahrnující hodnoty kulturní, přírodní a civilizační výkres limitů využití území výkres záměrů na provedení změn v území b) rozbor udržitelné rozvoje výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích, případně v územních studiích c) databáze územně analytických podkladů
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (část a – „poklady pro rozbor“) obsahuje zejména zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot a limity využití území, to vše v členění zejména na 13 tematických okruhů: 1. širší územní vztahy, 2. prostorové a funkční uspořádání území,
3 kap. A - Úvod
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
3. struktura osídlení, 4. sociodemografické podmínky a bydlení, 5. příroda a krajina, 6. vodní režim a horninové prostředí, 7. kvalita životního prostředí, 8. zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 9. občanská vybavenost včetně její dostupnosti a veřejná prostranství, 10. dopravní a technická infrastruktura včetně jejich dostupnosti, 11. ekonomické a hospodářské podmínky, 12. rekreace a cestovní ruch, 13. bezpečnost a ochrana obyvatel. Okruhy jsou podrobněji definované v kapitole B.1.1 této dokumentace. Podklady dále zahrnují zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje území (část b – „rozbor“) obsahuje zjištění a vyhodnocení pozitiv a negativ v území v členění zejména na 13 tematických okruhů odpovídajících podkladům pro rozbor, dále pak vyhodnocení územních podmínek a potenciálů jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území, a to pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel, včetně jejich vzájemných vazeb a trendů vývoje území. Z předchozích zjištění jsou určeny problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích, případně v územních studiích, zahrnující zejména požadavky na zmírnění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území a s hodnotami v území, na odstranění nebo zmírnění vlivů negativ v území, na využití potenciálů rozvoje území a na snížení nevyváženého vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Databáze územně analytických podkladů (část c – „databáze ÚAP“) se obsahově řídí přílohou č. 1 k vyhlášce, zahrnuje v ní uvedené jevy v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. Upřesnění toho, kdo poskytuje údaje o území, z jakých zdrojů a další podrobnosti o jednotlivých sledovaných jevech jsou obsahem Metodiky. Slouží také pro vyhotovení grafické části ÚAP.
A.3.1 Změny oproti předchozí aktualizaci ÚAP Vyhláška prošla v roce 2018 (tj. mezi 4. a 5. úplnou aktualizací) výraznou rekodifikací. Podstatné změny oproti předchozí aktualizaci ÚAP plynoucí ze změn v právním rámci jsou následující: podklady pro rozbor jsou členěny na 13 tematických okruhů (viz kapitola A.3); rozbor udržitelného rozvoje není nadále zpracován formou SWOT analýz (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby) pro deset tematických okruhů, ale nově jsou pro 13 tematických okruhů (stejných jako pro podklady pro rozbor) zjištěny a vyhodnoceny pozitiva a negativa v území; nově je vyhodnocován potenciál jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území a možnosti jeho využití; je zaveden a definován pojem „databáze územně analytických podkladů“, jako databáze obsahující jevy podle přílohy č. 1 Vyhlášky; příloha č. 1 Vyhlášky je revidována, čímž je měněn výčet sledovaných jevů (viz kapitola B.3). Zároveň s předchozím jsou zneplatněny veškeré předchozí metodické návody na zpracování ÚAP, protože ty jsou úzce vázány na znění vyhlášky. Nemusí tak být zpracován kartogram vyváženosti vztahu územních podmínek pro tři pilíře udržitelného rozvoje a obce hodnoceny souhrnným ukazatelem kap. A - Úvod 4
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
tohoto vztahu. Hodnocení úrovně územních podmínek včetně jejich vyváženosti nicméně bude zahrnuto jinou formou, viz. metodická část – kapitola B.
A.3.2 Použité pojmy Dokumentace využívá terminologie stavebního zákona a jeho vyhlášek, popřípadě další odborné termíny v jednotlivých oborových specializacích, které jsou ustálené, popřípadě v textu vysvětlené. Dále jsou využívány následující důležité pojmy:
Hodnoty přírodní Jedná se především o hodnoty prostředí, které není významně změněno a dotčeno stavební činností
Hodnoty civilizační Jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení technickou, dopravní a občanskou infrastrukturou, v možnosti jejího hospodárného využívání a dalšího rozvíjení, v dopravní dostupnosti takovýchto částí území; civilizační hodnotou mohou být i vlastnosti obytného prostředí, jeho různorodost apod.
Hodnoty kulturní Kulturní hodnoty je možné chápat především jako jedinečnost, výjimečnost území, jeho částí, krajinných a stavebních celků a souborů, poskytujících doklady předcházejícího historického vývoje. Vymezením kulturních hodnot území lze zajistit zachování kulturního dědictví území, jednotlivých sídel nebo jejich částí, které dosud nepoužívají zákonné ochrany památkové péče. Jsou rozlišovány: hodnoty urbanistické – urbanistická hodnota území spočívá např. v uspořádání, návaznosti a vlastnosti prostorů a staveb, zejména přístupných veřejnosti (průhledové osy, orientační, architektonické dominanty území, členitost a různorodé zástavby apod.); jedná se nejen o hodnotu dlouhodobě rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vazeb, ale i o hodnotu krajiny, vytvořené a kultivované dlouhodobým hospodařením. architektonické hodnoty – jedná se o hodnoty stavitelského umění, o hodnoty staveb, které nejsou jenom užitkovým, technickým dílem, ale které spočívají v jejich estetickém působení, výrazu; historické hodnoty – historické dědictví spjaté s určitým místem, předně potom památníky a pomníky, místa významných událostí apod. Hodnoty území jsou předmětem ochrany v územně plánovací dokumentaci.
Limity využití území Jde o omezení změn v území v důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastnosti území.
Záměry na provedení změn Jde o záměry jednotlivců, skupin, právnických osob a orgánů veřejné správy na změny ve využití území, zejména v oblasti infrastruktury, bydlení a rekreace, výroby a služeb, ochrany životního prostředí a zdrojů, obrany a ochrany osob a majetku.
Širší vztahy v území Jsou vazby působící přes hranici jednotlivých správních celků, mající vliv na život a prostředí v okolním území. V pojetí této dokumentace se jedná o systém správy území, dojížďku do zaměstnaní, škol a za službami, polohu v dopravní síti a na sítích technické infrastruktury, existenci hodnot a limitů s nadmístním významem.
5 kap. A - Úvod
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
A.4 Řešené území Tyto územně analytické podklady jsou zpracovány pro správní území obce s rozšířenou působností Pelhřimov, které je součástí kraje Vysočina (sousedí se SO ORP Pacov, Humpolec, Jihlava a Telč) – poloha v rámci ČR je znázorněna na schématu níže. Území leží při hranici s kraji Jihočeským (SO ORP Tábor, Jindřichův Hradec) a Středočeským (SO ORP Vlašim). Území je charakterizováno zejména polohou v Českomoravské vrchovině, tj. s poměrně vysokou průměrnou nadmořskou výškou. Jedná se v rámci ČR o relativně rozsáhlé SO ORP (v pořadí 15. největší z 206), co do počtu obyvatel je ale zhruba až na konci první třetiny pořadí, což je dáno charakterem území. Řidší zalidnění je typické pro celou oblast Českomoravské vrchoviny.
Obrázek 1 poloha SO ORP Pelhřimov v rámci ČR (červeně vyznačeno)
SO ORP zahrnuje celkem 71 obcí uvedených v tabulce 1 společně s dalšími údaji.
Tabulka 1 členění řešeného území a základní údaje o něm počet výměra název kód pověřený obecní počet názvy částí počet obce obce obce úřad k. ú. k. ú. obce ZSJ (ha) Arneštovice 509388 Pelhřimov 1 Arneštovice 1 1 542 Bácovice 561118 Pelhřimov 1 Bácovice 1 1 472 Bělá 561126 Pelhřimov 1 Bělá u Horní Cerekve 1 1 332 Bohdalín 547549 Kamenice n. L. 1 Bohdalín 1 1 775 Bořetice 561240 Pelhřimov 1 Bořetice 1 1 359 Bořetín 509418 Kamenice n. L. 1 Bořetín 1 1 481 Božejov 547581 Pelhřimov 1 Božejov 2 2 932 Častrov 547719 Počátky 5 Ctiboř u Častrova, Častrov, 6 6 Jakubín, Metánov, Pelec 3 581 Čelistná 529826 Pelhřimov 1 Čelistná 1 1 308 Černov 561142 Pelhřimov 1 Černov 1 1 261 Černovice 547760 Kamenice n. L. 6 Benešov, Černovice u Tábora, 9 11 Svatava u Černovic, Dobešov u Černovic, VlkosoviceStřítež u Černovic 3 652
kap. A - Úvod 6
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
počet výměra název kód pověřený obecní počet názvy částí počet obce obce obce úřad k. ú. k. ú. obce ZSJ (ha) Červená Řečice 547778 Pelhřimov 5 Milotičky, Červená Řečice, 5 5 Popelištná, Zmišovice, Těchoraz 2 646 Čížkov 598704 Pelhřimov 1 Čížkov 1 1 303 Dehtáře 561924 Pelhřimov 4 Dehtáře, Milotice, Onšovice u 4 4 Dehtářů, Vadčice 794 Dobrá Voda 561932 Pelhřimov 2 Dobrá Voda u Pelhřimova, 3 3 Rohovka 840 Dubovice 551546 Pelhřimov 1 Dubovice 1 1 303 Hojovice 561096 Kamenice n. L. 1 Hojovice 1 1 577 Horní Cerekev 547913 Pelhřimov 5 Horní Cerekev, Hříběcí, Chrástov 5 5 u Horní Cerekve, Těšenov, Turovka 3 198 Horní Ves 547930 Pelhřimov 1 Horní Ves 1 2 923 Hořepník 547948 Pelhřimov 3 Březina u Hořepníku, Hořepník, 4 4 Mašovice u Hořepníku 1 363 Chýstovice 561339 Pelhřimov 1 Chýstovice 2 2 519 Chyšná 561321 Pelhřimov 1 Chyšná 1 1 283 Jankov 561461 Pelhřimov 1 Jankov u Pelhřimova 1 1 169 Kamenice nad 548111 Kamenice n. L. 2 Kamenice nad Lipou, Pravíkov 8 12 Lipou 3 155 Kojčice 598712 Pelhřimov 1 Kojčice 1 2 596 Košetice 548171 Pelhřimov 1 Košetice 2 3 1 292 Krasíkovice 561371 Pelhřimov 1 Krasíkovice 1 1 222 Křeč 548201 Kamenice n. L. 1 Křeč 1 1 1 040 Křelovice 548219 Pelhřimov 4 Poříčí u Bolechova, Číhovice, 4 5 Jiřičky, Křelovice u Pelhřimova 1 535 Křešín 548227 Pelhřimov 2 Kramolín u Křešína, Křešín u 5 5 Pacova 1 110 Leskovice 548235 Pelhřimov 1 Leskovice 1 1 350 Lhota- 561282 Kamenice n. L. 2 Lhota u Kamenice nad Lipou, 2 2 Vlasenice Vlasenice u Kamenice nad Lipou 706 Libkova Voda 598721 Pelhřimov 1 Libkova Voda 1 1 741 Lidmaň 561100 Kamenice n. L. 2 Lidmaň, Lidmaňka 4 3 1 308 Litohošť 561266 Pelhřimov 1 Litohošť 1 1 350 Martinice u 561347 Pelhřimov 2 Martinice u Onšova, Skoranovice 2 2 Onšova 468 Mezná 529834 Pelhřimov 2 Mezná u Pelhřimova, Vratišov u 2 2 Mezné 824 Mnich 548391 Kamenice n. L. 3 Chválkov u Kamenice nad Lipou, 5 7 Mirotín, Mnich 1 971 Moraveč 548405 Pelhřimov 1 Moraveč 1 1 901 Nová Buková 561177 Pelhřimov 1 Nová Buková 1 1 516 Nová Cerekev 548456 Pelhřimov 7 Částkovice, Chmelná u 7 7 Pelhřimova, Myslov, Markvarec u Nové Cerekve, Nová Cerekev, Stanovice u Nové Cerekve, Proseč-Obořiště 3 515 Nový Rychnov 548464 Pelhřimov 4 Čejkov, Nový Rychnov, Řeženčice, 7 6 Sázava pod Křemešníkem 3 099 Olešná 561967 Pelhřimov 4 Chválov u Pelhřimova, Olešná u 4 4 Pelhřimova, Plevnice, Řemenov 1 274 Ondřejov 537691 Pelhřimov 1 Ondřejov u Pelhřimova 1 1 453 Onšov 548502 Pelhřimov 3 Chlovy, Onšov, Těškovice u 3 3 998
7 kap. A - Úvod
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
počet výměra název kód pověřený obecní počet názvy částí počet obce obce obce úřad k. ú. k. ú. obce ZSJ (ha) Onšova Pavlov 561916 Pelhřimov 1 Pavlov u Rynárce 1 1 174 Pelhřimov 547492 Pelhřimov 24 Čakovice u Pelhřimova, 27 43 Vlásenice-Drbohlavy, Hodějovice, Benátky u Houserovky, Houserovka, Janovice u Houserovky, Ostrovec u Houserovky, Chvojnov, Služátky u Pelhřimova, Pobistrýce, Radětín, Lešov, Bitětice, Lipice, Pejškov, Myslotín, Nemojov, Pelhřimov, Radňov u Rynárce, Skrýšov u Pelhřimova, Starý Pelhřimov, Jelcovy Lhotky, Strměchy, Vlásenice u Pelhřimova 9 526 Počátky 548561 Počátky 6 Heřmaneč u Počátek, Horní 6 6 Vilímeč, Léskovec, Počátky, Prostý, Vesce u Počátek 3 084 Polesí 561436 Počátky 1 Polesí u Počátek 1 1 470 Proseč pod 561941 Pelhřimov 1 Proseč pod Křemešníkem 1 1 Křemešníkem 532 Putimov 598755 Pelhřimov 1 Putimov 1 1 321 Rodinov 561789 Kamenice n. L. 1 Rodinov 1 1 608 Rovná 561274 Pelhřimov 1 Rovná u Hořepníku 1 1 431 Rynárec 562009 Pelhřimov 1 Rynárec 1 1 598 Stojčín 561452 Počátky 1 Stojčín 1 1 387 Střítež 537594 Pelhřimov 3 Bor u Božejova, Krumvald, Střítež 3 3 u Božejova 1 277 Střítež pod 561487 Pelhřimov 1 Střítež pod Křemešníkem 1 2 Křemešníkem 374 Svépravice 598763 Pelhřimov 1 Svépravice 1 1 517 Těmice 548936 Kamenice n. L. 4 Babín, Drahoňov, Dráchov u 6 5 Těmic, Těmice u Kamenice nad Lipou 2 857 Ústrašín 537608 Pelhřimov 1 Ústrašín 1 1 702 Útěchovice 548987 Pelhřimov 1 Útěchovice u Hořepníku 1 1 624 Útěchovičky 537730 Pelhřimov 1 Útěchovičky 1 1 405 Včelnička 549002 Kamenice n. L. 1 Včelnička 1 1 395 Velký Rybník 549045 Pelhřimov 1 Velký Rybník u Humpolce 1 1 626 Veselá 549053 Počátky 1 Veselá u Častrova 1 1 869 Vokov 599239 Pelhřimov 1 Vokov u Rynárce 1 1 266 Vyskytná 549142 Pelhřimov 3 Branišov pod Křemešníkem, 3 3 Sedliště u Častonína, Vyskytná, 1 470 Zachotín 549177 Pelhřimov 2 Častonín, Zachotín 3 2 1 005 Zajíčkov 561975 Pelhřimov 1 Zajíčkov 2 2 454 Žirov 561908 Pelhřimov 1 Žirov 1 1 282 Žirovnice 549231 Počátky 6 Litkovice, Stranná u Žirovnice, 6 6 Štítné, Vlčetín, Cholunná, Žirovnice 4 442
SO ORP je členěna na 3 správní oblasti obcí s pověřeným obecním úřadem: Počátky, zahrnující pouze 6 obcí, Kamenice na Lipou, která je přibližně dvakrát větší, a Pelhřimov, který zahrnuje většinu obcí řešeného území. Členění je patrné ze schématu níže.
kap. A - Úvod 8
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Celkem obce k. ú. části obce ZSJ výměra (ha) POÚ Kamenice nad Lipou 12 25 40 46 17 524 POÚ Počátky 6 20 21 21 12 832 POÚ Pelhřimov 53 115 131 150 52 375 ORP Pelhřimov 71 160 192 217 82 731
Obrázek 2 uspořádání obcí v rámci SO ORP Pelhřimov
9 kap. A - Úvod
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
B METODIKA ZPRACOVÁNÍ ÚAP Klíčovým aspektem pro zpracování ÚAP je správné pochopení účelu dokumentace, a tzv. udržitelného rozvoje území. Stavební zákon uvádí (§ 18, odst. 1), že udržitelný rozvoj spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí („přírodní pilíř“), pro hospodářský rozvoj („hospodářský pilíř“) a pro soudržnost společenství obyvatel území („sociální pilíř“), a jedná se o takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Je zřejmé, že činnosti a děje, které vedou k prospěchu v ekonomické oblasti, mohou naopak více či méně znehodnocovat životní prostředí, ale i sociální oblast v území (obecně hodnoty). Přílišně ochranářský přístup zejména v oblasti přírody a krajiny (ale i památkové péče) naopak může zablokovat jakýkoliv rozvoj obce, což v naprosté většině případů není žádoucí stav. Cílem je tedy najít rovnováhu mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje, při zohlednění polohy a významu území. Ačkoliv definovat udržitelný rozvoj je samo o sobě poměrně složitým úkolem, a termín je v různých zdrojích pojímán různě, vždy je patrný časový rozměr, tj. využívat zdroje a prostředí tak, aby zůstal zachován příznivý stav i v budoucnosti1. Z této skutečnosti plyne potřeba postihnout zejména vývojovou stránku procesů, protože prostý stav v určitém časovém řezu může být pro rozbor udržitelného rozvoje zavádějící, resp. musí být kriticky posuzováno, jakou míru stability v čase má určitá územní charakteristika. Územní plánování je jen jedním nástrojem, jak udržitelného rozvoje území dosáhnout, s ohledem na jeho podstatu je nezbytné volit postup pro zpracování územně analytických podkladů. Tím je myšleno zejména, že: do podkladů mají být zahrnuty takové jevy a ukazatele (indikátory), které reprezentují procesy s podstatným vlivem na udržitelný rozvoj území, a tento vliv hodnotit rovněž, výsledky plynoucí z rozboru udržitelného rozvoje mají mít takovou povahu, aby bylo možné je přímo či alespoň nepřímo řešit v územně plánovacích dokumentacích a územních studiích. První bod je podstatný proto, aby výsledky rozboru udržitelného rozvoje byly založeny na robustním datovém základu a co nejblíže popisovaly situaci a vývoj v řešeném území. Naplnění druhého bodu je předpokladem pro vysokou užitnou hodnotu předkládané dokumentace - je totiž zřejmé, že územní plánování může efektivně ovlivnit vývoj v řešeném území pouze v určitých sférách, a na tyto sféry je potřeba analýzu zaměřit. Zároveň je vhodné ve výstupech zohlednit určení výstupů, tj. pro jednotlivé obce bude rozbor koncipován tak, aby na jeho základě bylo možné efektivně posuzovat vliv koncepcí (předně územních plánů a jejich změn) na udržitelný rozvoj území. Posledním aspektem, který je v ÚAP zohledněn, je možnost „jednoduše“ aktualizovat podklady i samotný rozbor. Za předpokladu, že zůstane zachován právní rámec územního plánování v ČR alespoň v obecných principech, bude každé 4 roky (popřípadě v jiné časové periodě) nezbytné pořídit úplnou aktualizaci ÚAP, a je tudíž žádoucí, aby metodika byla stanovena jednoznačně, transparentně a čerpala z běžně dostupných podkladů.
B.1 Způsob zpracování podkladů pro rozbor
B.1.1 Územní charakteristiky Jak bylo uvedeno výše, podklady pro rozbor obsahují níže uvedené územní charakteristiky: zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území zjištění a vyhodnocení hodnot území zjištění a vyhodnocení limitů využití území
1 MAIER, K. a kol. (2012): Udržitelný rozvoj území. Grada Publishing, a.s., 256 s. kap. B - Metodika zpracování ÚAP 10
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Tato zjištění je Vyhláškou požadováno členit na 13 tematických okruhů. Každý okruh bude vyhodnocován zvlášť pro každou obec a celkově pro území SO ORP. Územní charakteristiky budou hodnoceny na základě dostupných zdrojů dat, přičemž bude využito přibližně 3 – 5 indikátorů pro každý okruh. Tento počet není zcela podstatným faktorem, více záleží na tom, aby se jednalo o indikátory jevů podstatných pro udržitelný rozvoj území, ze kterých lze navíc jednoznačně hodnotit pozitivní či negativní vliv na obec. Indikátory vychází jednak z databáze ÚAP, a jednak z různorodých veřejných zdrojů (ČSÚ, MPSV, ISKN apod.), které jsou vždy u indikátoru uvedeny. Dále je uveden popis indikátoru včetně stručného odůvodnění, proč je v podkladech pro rozbor zahrnut, a pod jakou profesy hodnocení spadá – tj. kdo rozhoduje o zařazení indikátoru a kdo jej bude následně hodnotit. V některých případech může být indikátor na pomezí více témat, je proto zařazen do nejvíce jemu odpovídajícího. Podstatné je při členění indikátorů jejich primární význam. Pro první tři témata nejsou zjišťovány indikátory ve smyslu výše uvedeném, protože u nich nelze jednoznačně hodnotit, jaký stav věcí je pro udržitelný rozvoj pozitivní či negativní. Jedná se zpravidla o dané charakteristiky více či méně podmiňující vývoj území obcí, ale územním plánováním je není možné efektivně měnit. U těchto tří témat bude obsahem podkladů pro rozbor věcný popis stavu v jednotlivých obcích a jejich členění do kategorií. Tyto informace budou sloužit pro normování a korekci zjištění v dalších tematických okruzích.
Tematické okruhy a použité indikátory:
1. ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY hodnotí geograf, urbanista sledované informace: cílem je zařadit obec do kategorie z hlediska širších vztahů v území, a vyjádřit tak její význam v rámci širšího území (regionu); podle studie na toto téma2 se celé SO ORP Pelhřimov řadí do tzv. nerozvojového venkova, při bližším pohledu je ale mezi obcemi značná vnitřní variabilita, která bude posuzovaná členěním do následujících kategorií (částečně inspirovaných uvedeným výzkumem): jádro . obec tvořící významný dojížďkový (pracovní) region; . disponuje širokou vybaveností (zejména školství, nemocnice, sociální služby, obchod a další komerční služby); . jedná se zpravidla o jednu centrální obec regionu (ORP); střediska nižšího řádu . obec tvoří vlastní dojížďkový region menšího významu (jednotky až malé desítky obcí); . disponuje vybaveností pro svoje okolí (základní školství, zdravotnické, popř. sociální služby, obchod a další komerční služby); . zpravidla se jedná o obec s pověřeným obecním úřadem; zázemí . obec nespadající do výše uvedených kategorií, která tvoří zázemí jádra nebo střediska nižšího řádu, tj. je z nich realizována dojížďka do zaměstnání (popřípadě i do nich, pokud došlo k suburbanizaci komerčních aktivit); . sídla s rozvojem, ve kterých roste počet obyvatel (někdy poměrně výrazně); rekreační obce . obce, které nejsou středisky ani zázemím, ale jsou rozvojové z důvodu vysoké míry turismu;
2 PERLÍN, R., KUČEROVÁ, S., KUČERA, Z. (2010): Typologie venkovského prostoru Česka. Geografie, r. 115, č. 2, s. 161-187.
11 kap. B - Metodika zpracování ÚAP
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
. rozvoj je vázán na turisticky atraktivní lokality; periferie . obce nespadající do výše uvedených kategorií, které se nenachází v zázemí středisek nebo jádra; . pracovních příležitostí je omezené množství, převažuje zemědělství a dojížďka na delší vzdálenosti; . nerozvojové oblasti; . malé a mikrokroobce; Dále je u obcí hodnoceno, jsou-li z hlediska širších vztahů jinak významné – na jejich území je infrastruktura, hodnoty nebo limity s nadmístním významem. Širší vztahy z hlediska záměrů jsou obsahem samostatné kapitoly (B.1.2).
2. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ hodnotí:urbanista, krajinář/ekolog, geograf sledované informace: cílem je zařadit obec do kategorie z hlediska jejího uspořádání, přičemž bude sledován zejména krajinný pokryv území a funkční členění zastavěného a nezastavěného území; typologie je rámcově založena na publikaci Charakter a struktura zástavby venkovských sídel v územních plánech3, obce budou členěny na: města . obce s rozsáhlým zastavěným územím, kde je dominantní nebo typický krajinný pokryv zástavba a další sídelní plochy; . je zastoupena široká škála funkcí v prostoru – bydlení (běžně i bytové domy a sídliště, vilové čtvrti), výrobní a další komerční plochy, občanská vybavenost, význačnější centrum s rozsáhlým veřejným prostorem a komerční funkcí, rekreační funkce je naopak omezená, zeleně je relativně méně; . větší objemové měřítko zástavby jako celku i jednotlivých staveb, větší výška staveb; . územněsprávně mohou přináležet i sídla dalších typů; příměstské obce . obce obvykle v blízkosti měst, nebo v krátké dojezdové vzdálenosti k nim, s rozšiřující se zástavbu, která zpravidla následuje městské trendy (rodinné domy bez hospodářských staveb, menší pozemky, někdy i bytové domy); . zástavba je zpravidla monofunkční (obytná), ale přítomny mohou být i rozsáhlejší komerční plochy funkčně svázané s městem; . struktura zástavby je v různé míře narušena moderní výstavbou; . vyšší podíl veřejných prostranství a zahrad, u nové výstavby méně výrazný; . menší objemové měřítko zástavby jako celku i jednotlivých staveb, menší výška staveb; . okolí sídel je tvořeno nezastavěnou krajinou s různým krajinným pokryvem, převážně však kulturní krajinou (zemědělská půda, hospodářské lesy); venkovské obce . obce, ve kterých je přítomna tradiční venkovská rostlá nebo plánovaná zástavba, tvořená obytnými a hospodářskými budovami; . zástavba plní zejména funkci bydlení a drobného hospodaření, v rostoucí míře také rekreační; . vyšší podíl veřejných prostranství a zahrad;
3 MMR ČR, Ústav územního rozvoje, druhé vydání, 2018, https://www.mmr.cz/cs/ministerstvo/stavebni-pravo/publikace-a- odborne-texty/charakter-a-struktura-zastavby-venkovskych-sidel-v kap. B - Metodika zpracování ÚAP 12
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
. struktura zástavby je narušena moderní výstavbou jen malém měřítku, nebo vůbec; . typická je přímá návaznost na krajinu, množství přírodních prvků v zastavěném území; . menší objemové měřítko zástavby jako celku i jednotlivých staveb, menší výška staveb; . okolí sídel je tvořeno nezastavěnou krajinou s různým krajinným pokryvem, převážně však kulturní krajinou (zemědělská půda, hospodářské lesy); obce s vysokou mírou hodnot v území . menší obce (nebo části obcí) ne-městského typu, které mohou být v v libovolné vzdálenosti od měst, vyznačují se ale vysokou mírou přítomných krajinných a/nebo kulturních hodnot, z toho také plyne vyšší míra zákonné ochrany (zejména vesnické památkové zóny/rezervace, sídla v národních parcích, CHKO atp.); . vysoký až výlučný podíl tradiční venkovské zástavby bez narušení moderní výstavbou; . typická je přímá návaznost na krajinu, množství přírodních prvků v zastavěném území; Obce mohou být přechodnými typy mezi jednotlivými kategoriemi, resp. mohou zahrnovat více typů výše uvedených, protože územněsprávní členění nezohledňuje tento způsob kategorizace.
3. STRUKTURA OSÍDLENÍ hodnotí urbanista, geograf sledované informace: cílem je zařadit obec do kategorie z hlediska struktury jejího osídlení, bude proto sledována populační velikost obce a sídel, počet sídel; obce budou členěny na: velké obce . nad 10 000 obyvatel . s jedním dominantním sídlem a libovolným, zpravidla vyšším počtem sídel okolních; středně velké obce . 1 000 – 10 000 obyvatel . s jedním dominantním sídlem a libovolným, zpravidla vyšším počtem sídel okolních; malé obce s více sídly . 100 – 1 000 obyvatel . 2 a více sídel s menšími populačními rozdíly mezi sebou malé obce s jedním sídlem . 100 – 1 000 obyvatel . 1 sídlo a další roztroušená zástavba mikroobce . do 100 obyvatel . obvykle jediné sídlo a další roztroušená zástavba
13 kap. B - Metodika zpracování ÚAP
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
4. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A BYDLENÍ (SD) hodnotí geograf
4a vývoj počtu obyvatel popis indikátor reprezentuje migraci – tj. potenciál obce udržet na svém území obyvatele, resp. míru do jaké je území obce atraktivní pro obyvatele se záměrem se přestěhovat, a přirozený přírůstek – tj. rozdíl porodnosti a úmrtnosti; ukazatel je na úrovni obcí v meziročních srovnáních značně nestálý a absolutní hodnoty korelují s populační velikostí obce, proto je nezbytné využít např. index vývoje, kdy je současný údaj vyjádřen jako procento obyvatel v referenčním roce, sledováno je období posledních 10 let; obcím jsou přiděleny 0 – 4 body v závislosti na odchylce výsledků od průměru za ORP, aby byl zachován regionální rozměr výsledků; význam jedná se o jeden z klíčových ukazatelů pro stanovení strategie rozvoje obce, na základě kterého je koncipována urbanistická koncepce a další prvky ÚPD; pokles počtu obyvatel je pro obec zpravidla negativním znakem, rovněž je třeba kriticky posuzovat překotný nárůst, protože ten s sebou přináší i negativní důsledky (typicky v příměstských oblastech4); přírůstek počtu obyvatel je pozitivně významný zejména pro sociální pilíř, v menší míře pro hospodářský pilíř, význam pro přírodní pilíř nelze stanovit (vliv bytové výstavby na životní prostředí je hodnocen v jiném indikátoru); zdroj ČSÚ – databáze demografických údajů za obce ČR, údaje vždy k 31. 12. každého roku 4b vývoj průměrného věku obyvatel popis ukazatel udává změnu průměrného věku všech obyvatel s trvalým bydlištěm v obci a souhrnně tak charakterizuje vývoj věkové struktury obyvatel obce, sledováno je období posledních 10 let; obcím jsou přiděleny 0 – 4 body v závislosti na odchylce výsledků od průměru za ORP, aby byl zachován regionální rozměr výsledků; význam jedná se o jeden z klíčových ukazatelů pro stanovení strategie rozvoje obce, protože u různých věkových kategoriích lze předpokládat jiné požadavky na využití území (v oblasti bydlení, občanské vybavenosti, volnočasových aktivit i ekonomické produkce)5; stárnutí populace má vliv na vývoj ekonomického a sociálního zatížení6, a pro udržitelný rozvoj je tedy zásadní; lze předpokládat, že v průměru mladší populace bude pro obec pozitivním znakem pro ekonomický a sociální vývoj, průměrný věk je tedy významný zejména pro sociální pilíř, v menší míře pro hospodářský pilíř; zdroj ČSÚ – databáze demografických údajů za obce ČR, údaje vždy k 31. 12. každého roku 4c intenzita bytové výstavby popis indikátor udává počet dokončených bytů v obci na 1000 obyvatel; ukazatel počtu dokončených bytů je na úrovni obcí v meziročních srovnáních značně nestálý a absolutní hodnoty korelují s populační velikostí obce, bude proto sledován roční průměr za stanovené období, sledováno je období posledních 10 let; obcím jsou přiděleny 0 – 4 body v závislosti na odchylce výsledků od průměru za ORP, aby byl zachován regionální rozměr výsledků; význam jedná se o důležitý údaj pro stanovení strategie rozvoje obce, ke kterému lze v koncepci ÚPD přihlížet; údaje do značné míry souvisí s nárůstem počtu obyvatel v obci, ale pokud je mezi těmito údaji nesoulad, je třeba jej individuálně posuzovat; nízká intenzita výstavby je pro obec zpravidla negativním znakem, a oslabuje sociální i ekonomický pilíř (s výjimkou specifických lokalit s přírodní/památkovou ochranou apod.), rovněž je třeba kriticky posuzovat velmi vysokou intenzitu výstavby, protože ta s sebou přináší i negativní důsledky (typicky v příměstských oblastech) a má negativní vliv na životní prostředí; zdroj ČSÚ – údaje o dokončených bytech v obcích (správních obvodech), souhrnně za celé roky (do r. 2019)
4 SÝKORA, L. (2003): Suburbanizace a její společenské důsledky. Sociologický časopis, r. 39, č. 2, s. 55-71. 5 TOMÁŠKOVÁ, I. (2013): Prostorové a funkční dopady stárnutí městské populace. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno, 100 s. 6 FIALA, T., LANGHAMROVÁ (2013): Vývoj ekonomického a sociálního zatížení a stárnutí populace. Politická ekonomie, č. 3, s. 338-355.
kap. B - Metodika zpracování ÚAP 14
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
4d stáří domovního fondu popis indikátor udává průměrné stáří bytového fondu v obci; přesné údaje o roce postavení domů, nebo jejich rekonstrukci nelze z dostupných zdrojů zjistit, bude proto přibližně dopočítán z údajů v SLDB, kde je uveden počet domů postavených v určitých obdobích – průměr bude stanoven odhadem vyplývajícím z údajů o počtu domů postavených v daném období (PDr), a k účelu výpočtu bude stanoven střed daného intervalu (pro interval 1919 a dříve je za střed (r) považován rok 1900, 1920 - 1945 je r = 1932, 1946 - 1960 je r = 1953, 1961 - 1970 je r = 1965, 1971 - 1980 je r = 1975, 1981 - 1990 je r = 1985, 1991 - 2000 je r = 1995, 2001 - 2011 je r = 2005); pro poslední interval po roce 2011 (včetně tohoto roku, protože sčítání proběhlo na jeho začátku) nejsou známy údaje ze SLDB, budou proto využity údaje o počtu postavených bytů v jednotlivých letech (r bude rovno 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018 a 2019). Vzorec pro výpočet průměru bude následující: (PD1900 × 1900 + PD1932 × 1932 + PD1953 × 1953 + PD1965 × 1965 + PD1975 × 1975 + PD1985 × 1985 + PD1995 × 1995 + PD2005 × 2005 + PD2011 × 2011 + PD2012 × 2012 + PD2013 × 2013 + PD2014 × 2014 + PD2015 × 2015 + PD2016 × 2016 + PD2017 × 2017 + PD2018 × 2018 + PD2019 × 2019) ÷ PDcelkem průměrnou hodnotu nelze považovat za zcela přesnou, lze ji ale využít pro srovnání v rámci ORP, proto bude sledována odchylka od průměrného stáří domovního fondu za celou správní oblast ORP a uděleny 0 – 4 body podle výše odchylky; význam stáří domů vypovídá o úrovni zastavěného prostředí v obci; vysoké průměrné stáří indikuje obec se slabou mírou investic, v periferní poloze nebo jinak znevýhodněnou, v každém případě však obec s horším potenciálem pro rozvoj, a tento stav má negativní vliv na sociální i hospodářský pilíř (ve specifických případech obcí s památkovou ochranou je třeba posuzovat ukazatel individuálně); ukazatel představuje možný podklad pro stanovení strategie rozvoje obce – vytvoření podmínek pro revitalizaci domovního fondu, upřednostnění obnovy stávajícího domovního fondu před novou výstavbou apod.; zdroj ČSÚ – výsledky SLDB 2011 (počet domů, období výstavby); údaje o dokončených bytech v obcích (správních obvodech), souhrnně za celé roky (do r. 2019) 4e podíl neobydlených domů popis indikátor udává podíl domů, které nejsou obvykle obydleny z důvodu nevyhovujícího technického stavu, na celkovém počtu domů v obci; obcím jsou přiděleny 0 – 2 body v závislosti na odchylce výsledků od průměru za ORP, aby byl zachován regionální rozměr výsledků; význam podíl neobydlených domů částečně vypovídá o intenzitě využití zastavěného území; vysoký podíl indikuje obec se slabou mírou investic, v periferní poloze nebo jinak znevýhodněnou, v každém případě však obec s horším potenciálem pro rozvoj, a tento stav má negativní vliv na sociální i hospodářský pilíř; indikátor je začleněn spíše doplňkově, protože nejnovější údaje jsou k roku 2011 (poslední rok sčítání); ukazatel představuje možný podklad pro stanovení strategie rozvoje obce – vytvoření podmínek pro revitalizaci domovního fondu, upřednostnění obnovy stávajícího domovního fondu před novou výstavbou apod. zdroj ČSÚ – výsledky SLDB 2011 (počet domů, obydlenost);
5. PŘÍRODA A KRAJINA (PK) hodnotí krajinář/ekolog
5a podíl území se zvláštní ochranou popis indikátor vyjadřuje podíl území obce, na kterém je vyhlášeno zvláště chráněné území (NP, CHKO, NPP, PP, NPR, PR); pro hodnocení jsou udělovány 0 – 4 body: 4b – na 50 a více % území obce je vyhlášena zvláštní ochrana; 3b – na více než 25 a méně než 50 % území obce je vyhlášena zvláštní ochrana; 2b – na více než 10 a méně než 25 % území obce je vyhlášena zvláštní ochrana; 1b – na více než 1 a méně než 10 % území obce je vyhlášena zvláštní ochrana; 0b – zvláštní ochrana je vyhlášena na nejvíce 1 % území obce; význam vyhlášená ZCHÚ reprezentují území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná; přírodní pilíř udržitelného rozvoje je s rostoucí mírou ochrany území úměrně tomu posilován; zdroj databáze ÚAP, jev 25a a 27a
15 kap. B - Metodika zpracování ÚAP
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
5b podíl území s lokalitou NATURA2000 popis indikátor vyjadřuje podíl území obce, na kterém je vyhlášena evropsky významná lokalita (EVL) nebo ptačí oblast; pro hodnocení jsou udělovány 0 – 3 body: 3b – 25 a více % území obce je zaneseno v soustavě NATURA 2000; 2b – více než 10 a méně než 25 % území obce je zaneseno v soustavě NATURA 2000; 1b - více než 1 a méně než 10 % území obce je zaneseno v soustavě NATURA 2000; 0b – v soustavě NATURA 2000 se nachází nejvíce 1 % území obce; význam soustava Natura 2000 zahrnuje území vyhlášená k ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a nejvzácnějších přírodních stanovišť; přírodní pilíř udržitelného rozvoje je s rostoucí mírou ochrany území úměrně tomu posilován; zdroj databáze ÚAP, jev 34 5c podíl území v přírodním parku popis indikátor vyjadřuje podíl území obce, na kterém je vyhlášen přírodní park; pro hodnocení jsou udělovány 0 – 3 body: 3b – 25 a více % území obce se nachází v přírodním parku; 2b – více než 10 a méně než 25 % území obce se nachází v přírodním parku; 1b - více než 1 a méně než 10 % území obce se nachází v přírodním parku; 0b – v přírodním parku se nachází nejvíce 1 % území obce; význam přírodní park (nástroj obecné ochrany přírody a krajiny) reprezentující území s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami přispívá k zachování hodnoty životního prostředí v území, posiluje tedy přírodní pilíř udržitelného rozvoje; zdroj databáze ÚAP, jev 30 5d koeficient ekologické stability popis koeficient ekologické stability (KES) vyjadřuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v daném území; mezi stabilní prvky patří lesy, trvalé travní porosty, sady, zahrady, vinice, chmelnice a vodní plochy, mezi nestabilní prvky patří orná půda, zastavěné plochy a ostatní plochy. Hodnoty koeficientu ekologické stability: menší nebo rovné 0,10 – dosahují území s maximálním narušením přírodních struktur; 0,10 – 0,30 – území nadprůměrně využívaná se zřetelným narušením přírodních struktur; 0,31 – 1,00 – území intenzívně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou; 1,01 – 2,99 – celkově vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami; hodnoty 3,00 a více dosahuje přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. pro hodnocení jsou udělovány 0 – 3 body 3b – hodnota KES 3,00 a vyšší; 2b – hodnota KES vyšší než 1,00 a nižší než 3,00; 1b - hodnota KES vyšší než 0,30 a nižší nebo rovná 1,00; 0b – hodnota KES 0,30 a nižší; význam Koeficient ekologické stability poskytuje informaci o zastoupení přírodních či přírodě blízkých ploch či intenzitu antropického tlaku v území; umožňuje sledování v čase (průběžnou aktualizaci) a rámcové stanovení možných opatření k posílení ekologické stability (přírodního pilíře udržitelného rozvoje); zdroj statistická data ČSÚ pro obce odvozená z evidence katastru nemovitostí 5e kulturně-historická hodnota území – přítomnost památkově chráněných území a objektů popis indikátor uvádí přítomnost (četnost) území či objektů se statusem památkové ochrany (v evidenci Národního památkového ústavu) – kulturní památky, národní kulturní památky, památkové rezervace (městské, vesnické, archeologické), památkové zóny (městské, vesnické, krajinné); obcím je uděleno 0 – 3 body v závislosti na posouzení přítomnosti/četnosti uvedených hodnot v území a jeho velikosti; 3b – přítomnost městské památkové rezervace, vesnické památkové rezervace, národní kulturní památky či 10 a více kulturních památek; 2b – přítomnost městské památkové zóny, vesnické památkové zóny, více než 2 a méně než 10 kulturních památek; 1b – přítomnost jedné či dvou kulturních památek; 0b – bez památkové ochrany; kap. B - Metodika zpracování ÚAP 16
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
význam památkově chráněná území a objekty jsou významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti nebo mohou mít přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem, čímž nezastupitelně spoluformují typický či neopakovatelný ráz okolní krajiny, formují jeho kulturně-historickou charakteristiku, např. také jako pozitivní kulturně- historické dominanty; zdroj databáze ÚAP, jev 5a a 8a
6. VODNÍ REŽIM A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ (VG) hodnotí vodoinženýr, krajinář/ekolog
6a míra ohrožení zastavěného a zastavitelného území rozlivem vody z vodních toků dle stanoveného záplavového území popis střet záplavového území Q100 se zastavěným a zastavitelným územím (s plochami přestavby a zastavitelnými plochami). Indikátor definuje podíl výměry zastavěného a zastavitelného území zasahujícího do záplavového území Q100 k celkové výměře zastavěného a zastavitelného území (plochy přestavby a zastavitelné plochy) obce. Hodnocení indikátoru: 4 b - více než 10 % zastavěného a zastavitelného území leží v záplavovém území Q100; 3 b - více než 5 % a méně než 10 % zastavěného a zastavitelného území leží v záplavovém území Q100; 2 b - více než 1 % a méně než 5 % zastavěného a zastavitelného území leží v záplavovém území Q100; 1 b - méně než 1 % zastavěného a zastavitelného území leží v záplavovém území Q100; 0 b - zastavěném/zastavitelné území neleží v záplavovém území; význam Indikátor určuje míru povodňového ohrožení stávající, ale i budoucí zástavby. Lze porovnávat v dalších aktualizacích ÚAP, zda došlo ke zvýšení povodňové ochrany obce. Jsou města/obce, kde je povodňové riziko významné, ale prozatím neřešené. V tomto indikátoru se jedná výhradně o rozlivy z vodních toků. Vysoká míra ohrožení má přímý negativní vliv na všechny pilíře územního rozvoje. zdroj databáze ÚAP jev 50a (záplavová území včetně aktivních zón), jev 1 (zastavěné území) a jev 1b (zastavitelné plochy a plochy přestavby) 6b míra ohrožení přívalovými povodněmi popis podíl výměry vytipovaných ohrožených ploch zastavěného a nezastavitelného území na podkladě kritických bodů vymezených Strategií ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice (dále jen Strategie) na celkové výměře zastavěného a zastavitelného území (plochy přestavby a zastavitelné plochy) obce. Vytipovanými ohroženými plochami se rozumí katastrální parcely, příp. plochy s rozdílným způsobem využití, které leží pod kritickým bodem vymezeným Strategií, a které jsou na základě expertního odhadu ohrožené povrchovým odtokem v případě přívalových srážek. Hodnocení indikátoru: 4 b - více než 10 % zastavěného a zastavitelného území ohroženo přívalovými srážkami; 3 b - více než 5 % a méně než 10 % zastavěného a zastavitelného území ohroženo přívalovými srážkami; 2 b - více než 1 % a méně než 5 % zastavěného a zastavitelného území ohroženo přívalovými srážkami; 1 b - méně než 1 % zastavěného a zastavitelného území ohroženo přívalovými srážkami; 0 b - zastavěném/zastavitelné území není ohroženo přívalovými srážkami; význam indikátor určuje míru povodňového ohrožení stávající, ale i budoucí zástavby. Lze porovnávat v dalších aktualizacích ÚAP, zda došlo ke zvýšení povodňové ochrany obce. Jsou města/obce, kde je povodňové riziko významné, ale prozatím neřešené. V tomto indikátoru se jedná výhradně o ohrožení přívalovými povodněmi z plochy povodí tzv. kritických bodů vymezených Strategií. Vysoká míra ohrožení má přímý negativní vliv na všechny pilíře územního rozvoje. zdroj databáze ÚAP jev 52b (kritické body a jejich povodí), jev 1 (zastavěné území), ÚAP jev 1a (plochy s rozdílným způsobem využití a jev 1b (zastavitelné plochy a plochy přestavby) 6c stupeň ohrožení suchem popis indikátor vyjadřuje ohroženost suchem prostřednictvím výpočtu jednoduché vodní bilance: roční srážkový úhrn – roční potenciální evapotranspirace. Hodnoty těchto veličin jsou výstupními informacemi z monitoringu ČHMÚ, který je udává pro vodní útvary povrchových vod v rámci systému HAMR. Hodnoty pro jednotlivé obce jsou počítány jako vážený průměr hodnot z dotčených vodních útvarů. Hodnocení indikátoru: 4 b - území obce má negativní vodní bilanci s rozdílem více než 100 mm; 3 b - území obce má negativní vodní bilanci s rozdílem od 20 do 100 mm; 2 b - území obce má vyrovnanou vodní bilanci s rozdílem +- 20 mm;
17 kap. B - Metodika zpracování ÚAP
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
1 b - území obce má pozitivní vodní bilanci s rozdílem od 20 do 100 mm; 0 b - území obce má pozitivní vodní bilanci s rozdílem více než 100 mm; význam zjednodušená vodní bilance vyjadřuje dostupnost vody na území obce. V případě pozitivní bilance je v daném roce nadbytek, v případě negativní bilance naopak nedostatek. Porovnáním absolutních hodnot může být vyhodnocen trend ohrožení suchem v rámci jednotlivých obcí. Pozitivní vodní bilance má příznivý vliv zejména na přírodní pilíř, ale v menší míře i na hospodářský a sociální. zdroj CHMÚ – HAMR - monitoring povodí vodních útvarů povrchových vod tekoucích (hamr.chmi.cz) 6d počet sesuvných a poddolovaných území popis jako jeden z indikátorů, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor zaměřený na počet sesuvných a poddolovaných území na území obce a v zastavěném a zastavitelném území (plochy přestavby a zastavitelné plochy) obce. Hodnocení indikátoru: 4 b - v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující potenciální riziko pro obec (zástavbu, komunikace); 3 b - v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující omezení pro rozvoj obce; 2 b - v zastavěném/zastavitelném území se vyskytují sesuvná nebo poddolovaná území, nepředstavují však riziko nebo omezení pro rozvoj obce; 1 b - v zastavěném/zastavitelném území se nevyskytují žádná sesuvná ani poddolovaná území; 0 b - na území obce se nevyskytuje žádná sesuvné ani poddolované území; význam indikátor je ve vyhodnocení udržitelného rozvoje použit ve vztahu sesuvných a poddolovaných území k zastavěné a zastavitelné ploše. Výskyt těchto území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu a má tedy negativní vliv převážně na hospodářský a sociální pilíř. zdroj databáze ÚAP jevy 61 a 62 (poddolovaná a sesuvná území a území jiných geologických rizik) 6e počet ložisek nerostných surovin popis indikátor zohledňuje existenci ložisek nerostných surovin na území obce, přičemž nejsou hodnocena ložiska prognózní (nejsou podrobně prozkoumána), indikátorem není hodnocena těžební činnost. Hodnocení indikátoru: 2 b - na území obce se nachází ložisko o výměře nad 10 ha; 1 b – na území obce se nachází ložisko o výměře do 10 ha; 0 b - na území obce se nenachází ložisko nerostných surovin nebo jen zcela okrajově; význam ložiska nerostných surovin jsou hodnotným přírodním zdrojem, který lze považovat za aktuální nebo potenciální přínos pro hospodářský rozvoj obcí. Jedná se jak o přímé platby, tak přínos nepřímý v podobě vzniku pracovních míst, rozvoje veřejné infrastruktury apod. Negativní vlivy využití ložisek nerostných surovin na životní prostředí jsou vyjádřeny jiným indikátorem; zdroj databáze ÚAP jev 60 (ložiska nerostných surovin);
7. KVALITA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (ZP) hodnotí krajinář/ekolog
7a zdroje znečišťování ovzduší popis indikátor vyjadřuje přítomnost stacionárních i mobilních zdrojů znečišťování ovzduší (ZZO); jsou udělovány 0 – 3 body podle počtu zdrojů: 3 b – na území obce nejsou ZZO 2 b – na území obce je 1 až 3 ZZO (+ doprava – komunikace s vysokou intenzitou dopravy) 1 b – na území obce je 4 až 6 ZZO (+ doprava – komunikace s vysokou intenzitou dopravy) 0 b – na území obce je 7 a více ZZO (+ doprava – komunikace s vysokou intenzitou dopravy) význam dle své významnosti ovlivňují zdroje znečištění ovzduší kvalitu životního prostředí v lokálním až regionálním měřítku; z hlediska rozvoje obce mohou tyto zdroje představovat limit využití území (emise pachových látek při výrobě a zemědělství, doprava), negativně ovlivňují životní (obytné) prostředí; zdroj ČHMÚ - údaje o provozovnách a emisích ohlášených v souhrnné provozní evidenci, ŘSD – čítání dopravy 7b překročení imisních limitů popis indikátor popisuje zatížení území imisemi vzhledem k legislativním limitům; jsou udělovány 0 – 2 body podle rozsahu překročení imisních limitů:
kap. B - Metodika zpracování ÚAP 18
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
2 b – limity ZdrLV + ZdrCA nejsou překročeny; 1 b – limity ZdrLV + ZdrCA jsou překročeny na méně než 49 % území obce; 0 b – limity ZdrLV + ZdrCA jsou překročeny na více než 50 % území obce; hodnoceny budou 3 poslední roky měření, protože data meziročně vykazují značnou proměnlivost; význam rozsah překročení imisních limitů vyhlášených pro ochranu zdraví lidí (ZdrLV) a imisních limitů pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10 vyhlášený pro ochranu zdraví lidí (ZdrCA) v posledních třech letech charakterizuje znečištění ovzduší v území ze zdrojů i mimo toto území; překročením imisních hodnot je negativně dotčeno životní prostředí obecně, ale dotýká se výrazně i sociální soudržnosti obyvatel obce; zdroj ČHMÚ - Překročení imisních limitů; 7c skládky odpadů, staré ekologické zátěže popis indikátor přítomnosti aktivní skládky odpadů či staré ekologické zátěže v území; jsou udělovány 0 – 2 body podle počtu skládek či SEZ: 0 b – na území obce není skládka ani SEZ, a není ani v místě s možným vlivem na území obce; 1 b – na území obce je 1 až 3 skládky či SEZ, nebo jsou tyto limity v místě s vlivem na území obce; 2 b – 4 a více skládek či SEZ, nebo je území obce těmito limity závažně dotčeno; význam skládka odpadů je limitem využití území (zdroj pachové zátěže, vyvolaná vysoká dopravní obsluha) i rizikovým faktorem (zahoření, sesuv, průsaky do podzemních vod); limitem jsou i staré ekologické zátěže, v závislosti na jejich charakteru, provedené sanaci atp.; oba jevy negativně ovlivňují podmínky pro příznivé životní prostředí, ale dotýkají se i sociální soudržnosti obyvatel obce; zdroj MŽP ČR - Informační Systém Odpadového Hospodářství, MŽP ČR - Systém evidence kontaminovaných míst (také databáze ÚAP jev 64) 7d kvalita pitné vody popis indikátor popisuje kvalitu vody na základě provedených mikrobiologických a fyzikálně chemických rozborů; jsou udělovány 0 – 2 body podle podílů nevyhovujících rozborů v obci za poslední 3 roky: 2 b – 0 % rozborů nevyhovujících; 1 b – méně než 20 % rozborů nevyhovujících; 0 b – 20 % a více rozborů nevyhovujících; význam kvalita (a množství) pitné vody jsou významným limitem pro rozvoj v území, dostupnost kvalitní pitné vody je jedním ze základních předpokladů pro obytnou funkci území, ale podmiňuje také některé ekonomické aktivity a vypovídá o stavu životního prostředí; zdroj MZe ČR - Webová prezentace dat VaK 7e závažné havárie popis indikátor popisuje přítomnost objektu s uloženými nebezpečnými látkami dle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií; jsou udělovány 0 – 2 body podle přítomnosti a četnosti objektů (0 – není přítomen), v případě, že může být území obce podstatně dotčeno objektem mimo jeho území, je udělen 1 bod. význam vzhledem k možné havárií, je rovněž limitem využití území – má stanovena ochranná pásma a havarijní plán, lze předpokládat potenciálně negativní vliv na všechny složky udržitelného rozvoje; zdroj evidence krajských úřadů a Hasičského záchranného sboru, databáze ÚAP jev 84
8. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PF) hodnotí krajinář/ekolog
8a změna výměry zemědělské půdy popis Doporučený interval pro stanovení změny je 5 let, nicméně pro zjištění trendu je vhodné zanalyzovat data delšího časového úseku v kratších intervalech (např. 10-15 let po 1 roce). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v %. Hodnocení: 0 b - úbytek zem. půdy 2,0 % a více; 1 b - úbytek zem. půdy 1,9 – 0,8 %; 2 b - úbytek zem. půdy 0,7 – 0,3 %; 3 b - úbytek zem. půdy 0,2– 0 %; 4 b - zvýšení výměry ZPF;
19 kap. B - Metodika zpracování ÚAP
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
význam Změna výměry zemědělské půdy za definované časové období identifikuje možný problém s úbytkem ZPF (zábory na výstavbu, zalesňování, příp. změna na jiný druh pozemku, např. vodní plochu), i když ve výjimečných případech může dojít i k nárůstu plochy ZPF. Úbytek zemědělské půdy má negativní vliv na environmentální pilíř. zdroj statistická data ČSÚ pro obce odvozená z evidence katastru nemovitostí 8b podíl sklonité orné půdy popis procentuální zastoupení svažité orné půdy (sklon nad 7°) dle databáze LPIS na celkové výměře orné půdy v obci (kultura R, G, U). Hodnocení indikátoru podíl sklonité orné půdy*: 0 b - na území obce se nachází více než 10 % sklonité orné půdy; 1 b - na území obce se nachází méně než 10 % a více než 5 % sklonité orné půdy; 2 b - na území obce se nachází méně než 5 % a více než 3 % sklonité orné půdy; 3 b - na území obce se nachází méně než 3 % sklonité orné půdy; 4 b - na území obce se nenachází sklonitá orná půda; význam velkým problémem krajiny je intenzivní zemědělská činnost na svažitých a/nebo dlouhých pozemcích. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Indikátor by měl identifikovat potenciální nebezpečí zrychleného odtoku a/nebo erozních smyvů povrchovým odtokem. Přestože se nejedná o ideální indikátor k stanovení ohrožení orné půdy vůči erozi a/nebo rizikovému odtoku, je tento indikátor snadno zjistitelný/spočitatelný a reprodukovatelný, což umožňuje porovnání zastoupení v různých letech, na rozdíl např. od faktoru LS, který daleko lépe vystihuje ohrožení erozí a povrchovým odtokem, ale je výrazně závislý na vstupních datech a postupu odvození a tudíž při opakovaném výpočtu mohou snadno nastat problémy s konzistencí dat v čase a z jejich zavádějící interpretace. Při hodnocení doporučujeme vycházet z evidence půdy v registru půdních bloků LPIS, neboť ta – přestože v ní není evidovaná veškerá orná půda – obsahuje nejpřesnější informaci o skutečném hospodaření na pozemku, na rozdíl od evidence katastru nemovitostí, jehož druhy pozemku velmi často neodpovídají skutečnému stavu a není výjimkou, že velká část pozemků evidovaných v KN jako orná půda je ve skutečnosti zatravněna, tedy – z erozního hlediska – bez problémů. Evidence LPIS tak umožní zjistit reálné ohrožení v závislosti na evidované kultuře na drtivé většině plochy orné půdy v obci. Výsledkem vyhodnocení je potenciální ohrožení půdy v obci plošným povrchovým odtokem. Cílem by mělo být snížení výměry svažitých pozemků s ornou půdou na minimum (např. zatravněním či převedením na jinou vhodnou kulturu), tedy měl by být evidován sestupný trend v procentuálním zastoupení svažité orné půdy. Vysoký podíl sklonité orné půdy má negativní vliv převážně na přírodní pilíř, z části však také na hospodářský a sociální. * úbytek svažité orné půdy může nastat i např. zastavěním, což není chtěná změna. zdroj databáze LPIS MZe 8c podíl kvalitních půd popis procentuální zastoupení kvalitních půd (I. a II. třídy ochrany) na celkové výměře ZPF v obci; hodnocení indikátoru: 0 b - na území obce se nenachází kvalitní půda; 1 b - na území obce se nachází méně než 20 % ZPF kvalitní půda; 2 b - na území obce se nachází méně než 40 % a více než 20 % ZPF kvalitní půda; 3 b - na území obce se nachází méně než 60 % a více než 40 % ZPF kvalitní půda; 4 b - na území obce se nachází na více než 60 % ZPF kvalitní půda; význam kvalitní zemědělská půda je klíčová pro zemědělskou činnost a měla by být chráněna orgány ochrany ZPF. Vysoký podíl kvalitních půd na území obce má pozitivní na přírodní pilíř územního rozvoje, nicméně je bariérou pro výstavbu a rozvoj obce, má tedy negativní vliv na hospodářský pilíř, který je ale do jisté míry vyvážen hodnotou zemědělské produkce v území. Vliv na společenský pilíř objektivně neurčitelný, není nicméně zřejmé, že by vysoký podíl kvalitních zemědělských půd negativně doléhal na úroveň života v obcích. zdroj databáze ÚAP, jev 41 (Bonitované půdně ekologické jednotky a třídy ochrany ZPF) 8d lesnatost popis poměr výměry lesa k celkové ploše obce. Vyjádřeno v %. Hodnocení indikátoru: 0 b - na území obce se nachází méně než 5 % PUPFL; 1 b - na území obce se nachází 6 – 15 % PUPFL; kap. B - Metodika zpracování ÚAP 20
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
2 b - na území obce se nachází 16 - 25 % PUPFL; 3 b - na území obce se nachází 26 - 34 % PUPFL; 4 b - na území obce se nachází více než 35 % PUPFL; význam indikátor do značné míry určuje charakter krajiny. Rozděluje krajinu na zemědělskou krajinu a lesohospodářskou. Vysoká lesnatost přispívá k retenční schopnosti krajiny a k vyšší druhové rozmanitosti, lze ji teda vnímat jednoznačně pozitivně zejména pro environmentální pilíř. Zvýšení lesnatosti je však možné pouze v některých obcích. V převážně zemědělské krajině s vysokým podílem ZPF v kategorii I. a II. třídy to možné není. zdroj základním zdrojem pro indikátor jsou statistická data ČSÚ pro obce odvozená z evidence katastru nemovitostí. 8e změna výměra lesa popis procentuální změna výměry PUPFL v obci za posledních 10 let. Hodnocení indikátoru: 0 b - úbytek PUPFL 1 b - zvýšení výměry PUPFL o 0 – 0,2 %; 2 b - zvýšení výměry PUPFL o 0,3 – 0,7 %; 3 b - zvýšení výměry PUPFL o 0,8 – 1,2 %; 4 b - zvýšení výměry PUPFL o více než 1,3 %; význam Lesy jsou nepostradatelnou složkou životního prostředí a zejména v málo lesnatých území by nemělo docházet k jejich úbytku, naopak trendem by mělo být postupné zalesňování. Parametry indikátoru budou nastaveny dle sledovaných hodnot ORP. Interval pro sledování bude 10 let. Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. zdroj základním zdrojem pro indikátor jsou statistická data ČSÚ pro obce odvozená z evidence katastru nemovitostí.
9. OBČANSKÁ VYBAVENOST VČETNĚ JEJÍ DOSTUPNOSTI A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ (OV) hodnotí urbanista, geograf
9a dostupnost školství popis indikátorem je hodnocena dostupnost zařízení školní a předškolní výuky pro obyvatele obce; indikátor je komponován na základě metodiky Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury7, je hodnocena dostupnost mateřských, základních a středních škol rámcově (s ohledem na dostupnost dat) podle tab. 1 (kap. 8.1 metodiky); je udělováno 0 – 2 body v každé úrovni školství podle toho, zda-li je v obci přímo dostupná, nebo v dojezdové vzdálenosti (0 = není dostupná), celkem tedy maximálně 6 bodů; význam školství je veřejnou infrastrukturou ve smyslu § 2 odstavce 1 písm. k) stavebního zákona, jeho dostupnost je základním předpokladem pro vzdělávání obyvatel obcí a podmiňuje rozvoj soudržnosti společenství obyvatel obce, ale také ekonomický rozvoj a částečně také životní prostředí (zejména pokud je začleňována tzv. environmentální výchova), protože vzdělanější obyvatelé mohou lépe vyhodnocovat vliv lidské činnosti na prostředí; zdroj databáze ÚAP, CENIA, MŠMT – rejstřík škol a školských zařízení 9b dostupnost zdravotnické péče popis indikátorem je hodnocena dostupnost zařízení pro zdravotní péči pro obyvatele obce; indikátor je komponován na základě metodiky Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury, je hodnocena dostupnost ambulantní péče různých úrovní rámcově (s ohledem na dostupnost dat) podle tab. 1 (kap. 8.1 metodiky); je udělováno 0 – 4 body podle dostupnosti (0 = není dostupná); význam zdravotnictví je veřejnou infrastrukturou ve smyslu § 2 odstavce 1 písm. k) stavebního zákona, jeho dostupnost je úzce provázána s kvalitou života obyvatel obcí, tj. sociálním pilířem udržitelného rozvoje, přítomnost zdravotnických zařízení má však vliv i na hospodářský pilíř, protože souvisí s tvorbou pracovních míst; zdroj databáze ÚAP, CENIA, MZČR – národní registr poskytovatelů zdravotních služeb
7 Certifikovaná metodika projektu TAČR Beta – TB050MMR001, prosinec 2016 – revize březen 2020 - https://www.mmr.cz/cs/ministerstvo/stavebni-pravo/stanoviska-a-metodiky/stanoviska-odboru-uzemniho-planovani- mmr/9-ostatni-stanoviska-a-metodiky/standardy-dostupnosti-verejne-infrastruktury
21 kap. B - Metodika zpracování ÚAP
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
9c další občanská vybavenost popis indikátorem je hodnocena dostupnost ostatních zařízení občanské vybavenosti pro obyvatele obce; indikátor je komponován na základě metodiky Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury, je hodnocena dostupnost sociálních služeb (domovy pro seniory, azylové domy, stacionáře apod.), kultury (knihovna, klubové zařízení) a veřejné správy (pošty) podle tab. 1 (kap. 8.1 metodiky); je udělováno 0 – 4 body podle škály dostupných zařízení v obci (0 = nejsou dostupná žádná); význam jedná se o veřejnou infrastrukturou ve smyslu § 2 odstavce 1 písm. k) stavebního zákona, její dostupnost podporuje kvalitu života obyvatel obcí, tj. sociální pilířem udržitelného rozvoje, přítomnost těchto zařízení má však vliv i na hospodářský pilíř, protože souvisí s tvorbou pracovních míst; zdroj databáze ÚAP, ČSÚ – městská a obecní statistika; MZČR – národní registr poskytovatelů zdravotních služeb 9d dostupnost veřejných prostranství popis indikátorem je hodnocena dostupnost veřejných prostranství pro obyvatele obce; indikátor je komponován na základě metodiky Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury, je hodnocena dostupnost veřejných prostranství v sídlech rámcově (s ohledem na dostupnost dat) podle tab. 4 (kap. 8.4 metodiky); je udělováno 0 – 2 body podle rozsahu dostupných významných veřejných prostranství v obci (0 = nejsou dostupná žádná) a 0 – 2 podle rozsahu navržených veřejných prostranství v souvislosti s bytovou výstavbou (min. 1000 m2 bez komunikací pro každé 2 ha zastavitelných plochy), celkem tedy 4 body maximálně; významná veřejná prostranství zahrnují zejména náměstí, návsi a obdobné prostory, dále veřejné parky a tomu podobnou zeleň v sídlech – tyto všechny plochy obvykle přesně neodpovídají svým vymezením plochám veřejných prostranství v územních plánech obcí, kde jsou pojímány nejednotně a pro analýzu nejsou vhodným podkladem; význam veřejná prostranství jsou veřejnou infrastrukturou ve smyslu § 2 odstavce 1 písm. k) stavebního zákona, její dostupnost podporuje kvalitu života obyvatel obcí, tj. sociální pilíř udržitelného rozvoje; zdroj databáze ÚAP, jevy 1, 1a, 1b a 3a
10. DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VČETNĚ JEJICH DOSTUPNOSTI (DT) hodnotí urbanista, geograf
10a poloha území na dopravní síti popis indikátorem je hodnoceno, jak dobře jsou obce obslouženy pozemními komunikacemi; indikátor je komponován individuálním hodnocením každé obce, kdy jsou přidělovány body za dosah dálnice (3 body), dosah silnice I. třídy (2 body), dosah silnice II. třídy (1 bod), dosah do jádra regionu nebo jiného významného centra osídlení (1 bod) a dosah do krajského města (1 bod); dosahem se rozumí maximální dojezdová vzdálenost osobním automobilem cca 10-15 minut (v případě dálnice a krajského města cca 25-30 minut), dále je hodnocen dosah železniční stanice/nádraží (2 body, pokud je přímo v obci, 1 bod do cca 30 minut pro pěší); maximální bodové hodnocení je 7 (v případě dostupnosti komunikace vyššího řádu se ostatní nezapočítávají); význam poloha na dopravní síti má neoddiskutovatelný význam pro rozvoj obce, dobrá dostupnost podstatně zvyšuje potenciál pro ekonomický rozvoj území8, zjednodušuje možnost dojížďky obyvatel za prací, vzděláním a službami, je tedy zprostředkovaně významná i pro sociální pilíř udržitelného rozvoje území; předpokladem je, že autobusové zastávky jsou ve všech sídlech nebo je lze umisťovat bez větších omezení (frekvence spojů je zanedbána, územní plánování na ní nemá vliv); zdroj databáze ÚAP, jevy 93a a 105a, https://mapy.cz/ 10b podíl obyvatel s přístupem k vodovodu popis indikátor udává podíl obyvatel obce s přístupem k veřejnému vodovodu na celkovém počtu obyvatel; obcím jsou přiděleny 0 – 3 body v závislosti na odchylce výsledků od průměru za ORP, aby byl zachován regionální rozměr výsledků;
8 KRAFT, S., VANČURA, M.(2009): Dopravní systém české republiky: efektivita a prostorové dopady. Národohospodářský obzor, r. 9, č. 1, s. 21-33.
kap. B - Metodika zpracování ÚAP 22
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
význam zásobování vodou je v současnosti důležitým parametrem pro rozvoj obcí, zejména v souvislosti s úbytkem spodních vod a obecně hydrologickou situací v ČR; pro rozvoj obce z hlediska společenského je vysoký podíl připojených domácností pozitivem, v menší míře lze předpokládat i pozitivní vliv na hospodářský pilíř; zdroj MŽP - Webová prezentace dat VaK, údaje za rok 2018; ČSÚ – databáze demografických údajů za obce ČR, údaje vždy za 31. 12. každého roku; databáze ÚAP 10c podíl obyvatel s přístupem ke kanalizaci popis indikátor udává podíl obyvatel obce s přístupem ke kanalizaci na celkovém počtu obyvatel obce a doplňkově zohledňuje likvidaci odpadních vod na ČOV; obcím jsou přiděleny 0 – 3 body v závislosti na odchylce výsledků od průměru za ORP, aby byl zachován regionální rozměr výsledků; za odvádění alespoň 50 % odpadních vod na ČOV je udělen 1 bod navíc; význam způsob odvádění odpadních vod je v současnosti důležitým parametrem pro rozvoj obcí; pro rozvoj obce z hlediska společenského je vysoký podíl připojených domácností pozitivem, a je možné předpokládat i pozitivní vliv na úroveň životního prostředí, především pokud je kanalizace svedena na ČOV; zdroj MŽP - Webová prezentace dat VaK, údaje za rok 2018; ČSÚ – databáze demografických údajů za obce ČR, údaje vždy za 31. 12. každého roku; databáze ÚAP 10d ostatní veřejná technická infrastruktura popis indikátor akcentuje další veřejnou technickou vybavenost, která je v obci dostupná, tj. distribuci plynu (1- 2 body) a distribuci tepla (1-2 body) a u každého z těchto druhů infrastruktury je udělen počet bodů podle toho, jaký je odhadnut její význam pro danou obec; možné maximum je 4 body; předpokladem je, že přístup k elektrické energie je standardem pro všechny obce (obyvatele), a není začleněn do hodnocení (dílčí problémy s distribucí elektřiny nejsou zohledněny); význam uvedené druhy technické infrastruktury mohou mít potenciál přispět k rozvoji území (vyšší atraktivita pro nové obyvatele a částečně také investice) a zlepšovat životní prostředí; zdroj databáze ÚAP, jev 74, 75, 79 a 80 10e ostatní veřejná dopravní infrastruktura popis indikátor akcentuje další veřejnou dopravní vybavenost, která je v obci dostupná, tj. leteckou dopravu (1- 3 bodů) a vodní dopravu (1-3 bodů) a u každého z těchto druhů infrastruktury je udělen počet bodů podle toho, jaký je odhadnut její význam pro danou obec; teoretické maximum je 6 bodů; význam uvedené druhy dopravní infrastruktury mohou mít významný potenciál přispět k rozvoji území (vyšší atraktivita zejména pro investice), ale negativně ovlivňují životní prostředí a tím i kvalitu života v obci (sociální pilíř); zdroj databáze ÚAP 102a, 104
11. EKONOMICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY (EK) hodnotí urbanista, geograf
11a míra nezaměstnanosti popis indikátor je konstruován jako průměr měsíčních mír nezaměstnanosti v roce 2019 a představuje průměrný počet nezaměstnaných hlášených na úřadech práce ku počtu ekonomicky aktivních v obcích; je zahrnut průměr za poslední dva celé kalendářní roky, aby byl zmírněn vliv sezónnosti na ukazatel, přesnost indikátoru přesto není úplná (nezaměstnaní nehlášení na úřadech práce nejsou zahrnuti), ale pro meziobecní srovnání v rámci SO ORP je považována za dostatečnou; obcím jsou přiděleny 0 – 4 body v závislosti na odchylce výsledků od průměru za ORP, aby byl zachován regionální rozměr výsledků; význam podíl nezaměstnaných obyvatel reflektuje míru zapojení obyvatel do trhu práce a tudíž i nabídku pracovních příležitostí v místě nebo v dojížďkové vzdálenosti; s rostoucí mírou nezaměstnanosti klesá ekonomický prospěch samosprávy (daňové příjmy), a lze předpokládat růst míry nežádoucích sociálních jevů9 a tedy i negativní vliv na sociální pilíř; zdroj MPSV, nezaměstnanost v obcích
9 ŠMAJSOVÁ BUCHTOVÁ, B., (2002): Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém (ed.). Praha, Grada Publishing a. s., 236 s.
23 kap. B - Metodika zpracování ÚAP
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
11b míra podnikatelské aktivity popis indikátor udává počet ekonomických subjektů registrovaných v obci na 1000 obyvatel a doplňkově je zařazena změna tohoto ukazatele za období posledních deseti let; obcím jsou přiděleny 0 – 2 body v závislosti na odchylce výsledků od průměru za ORP, aby byl zachován regionální rozměr výsledků; pokud je míra podnikatelské aktivity vyšší alespoň o 20 % za posledních 10 let, jsou přiděleny 2 bod navíc, pokud je vyšší o méně něž 20 %, je přidělen 1 bod navíc; význam přestože se nejedná o údaje za subjekty přímo působící na území obce, lze prostřednictví ukazatele porovnat míru podnikatelské aktivity v rámci SO ORP; lze předpokládat, že s vyšší mírou registrovaných subjektů bude v obci více subjektů i skutečně působit a takový stav je pozitivní pro hospodářský pilíř obce; zdroj ČSÚ – organizační statistika, údaje vždy k 31. 12. každého roku 11c podíl osob v produktivním věku popis indikátor vyjadřuje podíl osob ve věku 15-64 let (produktivní věk) na celkovém počtu obyvatel s trvalým bydlištěm v obci; obcím jsou přiděleny 0 – 4 body v závislosti na odchylce výsledků od průměru za ORP, aby byl zachován regionální rozměr výsledků; význam ukazatel podílu obyvatel v produktivním věku je možným podkladem pro stanovení strategie rozvoje obce, protože různé skupiny obyvatel mají různé nároky na využití území, a mohou se různým způsobem propsat do chodu obce – specificky pro osoby v produktivním věku je důležitý přístup na pracovní trh a k aktivnímu chodu obce mohou přispět ze všech složek populace nejvíce (vyšší podíl je tedy pozitivem pro hospodářský i sociální pilíř); zdroj ČSÚ – databáze demografických údajů za obce ČR, údaje vždy k 31. 12. každého roku 11d zastavitelné plochy pro ekonomické aktivity popis indikátor vyjadřuje výměru zastavitelných ploch v ÚPD obcí, které mohou být využity pro ekonomické aktivity s vyšší intenzitou využití (výroba, energetika, komerční plochy apod.); výsledky jsou členěny do 3 intervalů s hodnocením podle výměry ploch v rozmezí 0 – 3 bodů: 0 b - žádné plochy; 1 b – do 1 ha ploch; 2 b – od 1 do 10 ha ploch; 3 b – 10 a více ha ploch; význam přestože samotné vymezení zastavitelných ploch nemusí nutně znamenat import investic a vytváření pracovních míst v obci, jedná se o předpoklad pozitivního vývoje v tomto směru; protože není spolehlivě zmapována souvislost s ekonomickým rozvojem obcí, bude indikátor považován za doplňkový s nižším pozitivním významem pro hospodářský pilíř, význam pro sociální pilíř je indiferentní (může být v některým ohledech pozitivem, v jiných negativem), význam pro přírodní pilíř je spíše negativní (zábor půdního fondu, znečištění životního prostředí různými vlivy); zdroj databáze ÚAP, jev 1a a 1b 11e příjmy veřejného rozpočtu popis indikátor vyjadřuje celkový objem prostředků na 1 obyvatele, které obce získaly na své hospodaření; je použit průměr za poslední tři roky, ke kterým jsou k dispozici údaje, čímž budou výsledky částečně očištěny o případné nestandardní částky vzniklé například jednorázovým prodejem majetku; obcím jsou přiděleny 0 – 4 body v závislosti na odchylce výsledků od průměru za ORP, aby byl zachován regionální rozměr výsledků; význam objem financí, s nimiž obce hospodaří je do značné míry pevně dán rozpočtovým určením daní, které zvýhodňuje zejména větší obce, dále jsou zahrnuty i veškeré další příjmy, které obcím plynou; výše prostředků k hospodaření je pro obce významným faktorem pro rozvoj veřejné infrastruktury, ale také na ní závisí možnosti správy území, pořádání akcí (společenské události apod.), podpora spolkové činnosti atd., a je proto velmi významným faktorem pro hospodářský, ale v obdobné míře také společenský rozvoj. zdroj ČSÚ – finanční hospodaření a veřejné rozpočty, údaje za roky 2016 – 2018
kap. B - Metodika zpracování ÚAP 24
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH (CR) hodnotí urbanista, geograf
12a turistická atraktivita území popis indikátorem je hodnoceno, jak atraktivní jsou obce z hlediska cestovního ruchu; indikátor je komponován individuálním hodnocením každé obce, kdy jsou přidělovány body za existenci nebo možnost využití potenciálu: kat. 1) významných kulturních hodnot (památky UNESCO 1 - 4 body, národní nemovité kulturní památky 1 - 3 body, památkové rezervace/zóny 1 - 3 body, významné nemovité kulturní památky a jiné kulturní nebo civilizační hodnoty nebo jejich vyšší počet 1 – 2 body); kat. 2) významných přírodních hodnot (národní parky 1 – 4 body, CHKO 1 – 3 body, národní přírodní rezervace/památka 1 – 2 body, lesnatost území nad 50 % 1 bod, jiné významné krajinné hodnoty 1 – 2 b.); kat. 3) významných rekreačních lokalit (areály sjezdového lyžování 1 – 4 body, vodní plocha určená k rekreaci 1 – 3 body, lázně 1 – 3 body, vodácky splavná řeka 1 – 2 body, páteřní cyklotrasa 1 bod, jiné turistické nebo sportovní cíle 1 – 2 body); maximální bodové hodnocení je 12 (v případě existence více cílů v jedné kategorii se započítává ten nejvýše hodnocený); význam existence význačných památek, chráněných přírodních lokalit nebo jiných rekreačních a turistických cílů je jednou z mála možností k hospodářskému rozvoji periferních oblastí, může ale pomoci diverzifikovat ekonomickou základnu i v centrálních oblastech; samotná přítomnost uvedených cílů není nezbytně podmínkou rozvoje cestovního ruchu, zejména v současnosti se začínají využívat i jiné druhy cestovního ruchu (např. agroturismus, gastronomický turismus, poznávací turistika) tyto druhy turismu nejsou vázány na konkrétní místa a nejsou natolik významné, aby měly pro celkový rekreační potenciál podstatný vliv, zpravidla pro ně není třeba územním plánem vytvářet zvláštní podmínky nebo jim jinak přizpůsobovat koncepci; zdroj databáze ÚAP, https://mapy.cz/, internetové zdroje 12b podíl druhého bydlení na domovním fondu popis indikátor vyjadřuje podíl domů sloužících k rekreaci (neobydlených trvale) na celkovém počtu domů; obcím jsou přiděleny 0 – 2 body v závislosti na odchylce výsledků od průměru za ORP, aby byl zachován regionální rozměr výsledků; význam dle výzkumu v této oblasti10 je vyšší podíl individuálních rekreantů přínosem pro území, rekreanti se podílejí na životě v obci, mají k území pozitivní vztah a pečují o něj, řada z nich plánuje se do území v budoucnu stěhovat, dokonce je patrný i zájem se podílet na řízení a chodu obcí – vyšší podíl objektů druhého bydlení je tedy přínosem pro sociální pilíř obce, potenciální import investic není hodnocen, není zřejmý jeho podstatný vliv, pro obce navíc plynou náklady i z nerezidentů; vzhledem k tomu, že poslední dostupné údaje jsou z roku 2011, je vliv indikátoru snížen, lze ale předpokládat, že se jedná o poměrně stabilní ukazatel a údaje mají jistou vypovídací hodnotu; zdroj ČSÚ – výsledky SLDB 2011 (počet domů, obydlenost) 12c hustota sítě turistických komunikací popis indikátor vyjadřuje, jak hustě je území obce protkáno značenými turistickými trasami, cyklotrasami, běžkařskými trasami a hypotrasami (značenými trasami pro jízdu na koních), a je vypočítán jako součet délek všech těchto tras (souběžné úseky jsou počítány každý zvlášť) ku velikosti území obce; obcím jsou přiděleny 0 – 4 body v závislosti na odchylce výsledků od průměru za ORP, aby byl zachován regionální rozměr výsledků; význam přestože vztah mezi množstvím značených tras a ekonomickým rozvojem obce není jednoznačný (rozvoj jimi není zaručen), lze je považovat za ukazatel zájmu o turistiku v místě a mohou při správné strategii sloužit jako katalyzátor rozvoje11; druhým významným přínosem je zlepšení možností trávení volného času pro místní obyvatele a tudíž pozitivní vliv na sociální pilíř; zdroj databáze ÚAP, jev 106
10 FIALOVÁ, D., WÁGNER. J. (2012): Regionální identita obyvatel a rekreantů v periferních oblastech Česka, In.: Nové sociálně prostorové nerovnosti, lokální rozvoj a kvalita života (eds.): Jana Temelová, Lucie Pospíšilová, Martin Ouředníček, s. 122-139. 11 OPATŘIL, L. (2011): Cyklostezky na Opavsku a jejich vliv na místní ekonomiku a rozvoj. Bakalářská práce, VŠB – Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, 59 s.
25 kap. B - Metodika zpracování ÚAP
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
12d ubytovací služby popis indikátor vyjadřuje počet hromadných ubytovacích zařízení v obci; obcím jsou přiděleny 0 – 3 body v závislosti na počtu zařízení: 0 b – zařízení nejsou přítomny; 1 b – 1 až 2 zařízení; 2 b – 3 až 5 zařízení; 3 b – více než 5 zařízení; význam počet hromadných ubytovacích zařízení je doplňkovým ukazatelem atraktivity území z hlediska cestovního ruchu, předpokladem je v tomto ohledu chování trhu, kdy je při poptávce po ubytovacích službách rozšiřována nabídka takovýchto služeb, ale může platit i opačný vztah, kdy lze nabídkou vhodné formy ubytování vytvořit vyšší zájem o návštěvu místa (regionu); indikátor má vliv na hospodářský pilíř, pokud by množství ubytovacích služeb bylo zjevně nad míru v území únosnou, lze předpokládat negativní vliv na přírodní pilíř; zdroj ČSÚ – územně analytické podklady, údaje k 31. 12. 2018
13. BEZPEČNOST A OCHRANA OBYVATEL (BO) hodnotí krajinář/ekolog, urbanista, geograf
13a kategorie ohrožení povodňovým rizikem v oblastech s významným povodňovým rizikem popis indikátor vyjadřuje přítomnost ploch ohrožených povodňovým rizikem definovaných v mapách povodňového ohrožení v oblastech s významným povodňovým rizikem. Hodnocení indikátoru: 4 b - přítomnost ploch s vysokým ohrožením v obci 3 b - přítomnost ploch se středním ohrožením v obci 2 b - přítomnost ploch s nízkým ohrožením v obci 1 b - přítomnost tzv. zbytkových ploch v obci 0 b - v obci není přítomna žádná plocha povodňového ohrožení dle map v oblastech s významným povodňovým rizikem. význam povodňové škody jsou negativní jednak z hospodářského hlediska, ale narušují i soudržnost společenství obyvatel obce; ohrožení povodněmi je v Česku nejzávažnějším přírodním rizikem a v případě, že je povodní ohrožena velká část zastavěného území, je na místě prověřit možnosti vybudování protipovodňových opatření, popřípadě stanovit vhodný režim rozvoje takových lokalit. Mapy ohrožení zobrazují pomocí barevné škály kategorie ohrožení ploch v záplavovém území. Tyto kategorie umožňují posouzení vhodnosti stávajícího nebo budoucího funkčního využití ploch a doporučení na omezení případných aktivit na plochách v záplavovém území s vyšší mírou ohrožení. zdroj databáze ÚAP, jev 52a 13b jiné ohrožení území popis indikátor vyjadřuje míru ohrožení území jinými riziky; indikátor je komponován individuálním hodnocením každé obce, kdy jsou přidělovány body za zastavěné a zastavitelné území v bezpečnostních (ochranných) pásmech plynovodu/ropovodu/produktovodu (1 – 3 body), úrovňovým průchodem silnice s intenzitou dopravy nad 5 000 vozidel denně sídlem (1 – 3 body), úrovňovým přejezdem celostátní železniční dráhy (1-2 body) přičemž rozhoduje míra střetu; maximální bodové hodnocení je 8; význam potenciální škody způsobené provozem technické a dopravní infrastruktury jsou negativní pro obec z hospodářského hlediska, ale narušují zejména sociální pilíř a mohou poškodit také životní prostředí; zdroj databáze ÚAP 13c ochrana obyvatelstva popis indikátorem je hodnocena dostupnost zařízení pro ochranu obyvatelstva; indikátor je komponován na základě metodiky Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury, je hodnocena dostupnost hasičských zbrojnic dobrovolných hasičů a stálých úkrytů obyvatelstva podle tab. 1 (kap. 8.1 metodiky) - je udělováno 0 – 2 body podle dostupnosti (0 = není dostupná); hasičské stanice a jejich umístění se řídí přílohou k zákonu č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, nejsou proto hodnoceny; význam uvedená zařízení jsou veřejnou infrastrukturou ve smyslu § 2 odstavce 1 písm. k) stavebního zákona, jejich dostupnost je provázána s bezpečností obyvatel obce;
kap. B - Metodika zpracování ÚAP 26
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
B.1.2 Záměry na provedení změn v území Záměry na provedení změn v území jsou součástí databáze ÚAP a jsou členěny následovně: záměry z územně plánovací dokumentace na úrovni kraje (ZÚR kraje Vysočina), územně plánovací dokumentace na úrovni obcí (územní plány), oborové záměry v oblasti energetiky a spojů, oborové záměry v oblasti vodovodů a kanalizací, oborové záměry v oblasti vodního hospodářství, oborové záměry v oblasti dopravy, ostatní záměry. Záměry jsou vyobrazeny v příslušném výkresu a karty obcí obsahují souhrn záměrů na území každé z nich.
B.2 Způsob zpracování rozboru udržitelného rozvoje Rozborem udržitelného jsou zjišťovány následující skutečnosti: vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje a jejich vztahu, pozitiva a negativa území, trendy vývoje, potenciál jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje, závady v území (urbanistické, dopravní, hygienické), střety v území (záměrů se záměry, záměrů s limity a hodnotami v území). Ke zjištěným „problémům“ jsou v rozboru stanoveny požadavky na jejich řešení v územně plánovacích dokumentacích, případně v územních studiích, zejména požadavky na: snížení nevyváženého vztahu územních podmínek, odstranění nebo zmírnění vlivů negativ, využití potenciálů rozvoje území, zmírnění nebo omezení závad, zmírnění nebo omezení vzájemných střetů. Možnost řešení identifikovaných problémů spočívá v jejich analýze a stanovení podmínek pro jejich řešení v rámci územně plánovacích dokumentací (popřípadě územních studiích). Jelikož každý zjištěný problém má svoje specifika, jsou stanoveny pouze obecnější požadavky, které je posléze v rámci zpracování UPD (ÚS) nutno prověřit a stanovit konkrétní podmínky. Pokud je zjištěný problém nástroji územního plánování řešitelný pouze zčásti nebo omezeným způsobem, je tato skutečnost uvedena a nastíněn další postup k jeho řešení.
B.2.1 Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje a jejich vztahu Vyhodnocení je provedeno na základě syntézy analytických zjištění z podkladů pro rozbor, bude k tomu využit bodovací systém popsaný v tabulce 2. Pro každý indikátor je stanoveno rozmezí počtu bodů, které mohou být obci uděleny (jakým způsobem jsou udělovány body je popsáno u jednotlivých indikátorů v kapitole B.1.1). Dále je stanovena váha indikátoru pro každý z pilířů udržitelného rozvoje (tj. do jaké míry může mít zjištění vliv na konkrétní pilíř). Tabulka dále uvádí minimum a maximum možného hodnocení pro jednotlivé indikátory a celkově pro každý pilíř. Pro zpřehlednění jsou bodové výsledky obcí rozděleny do pěti intervalů a jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje hodnoceny známkami od 1 do 5 (1, 1- = velmi dobrý stav, 2, 2+, 2- = dobrý stav, 3, 3+, 3- = průměrný stav, 4, 4+, 4- = špatný stav, 5, 5- = velmi špatný stav).
27 kap. B - Metodika zpracování ÚAP
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Tabulka 2 systém hodnocení územních podmínek udržitelného rozvoje body váha min. bodů max. bodů téma Indikátor min max pp hp sp pp hp sp pp hp sp 1 kategorie obce z hlediska širších vztahů ------2 kategorie obce z hlediska struktury osídlení ------3 kategorie obce z hlediska uspořádání území ------4a vývoj počtu obyvatel 0 4 0 1 2 0 0 0 0 4 8 4b vývoj průměrného věku obyvatel 0 4 0 1 1,5 0 0 0 0 4 6 4 SD 4c intenzita bytové výstavby 0 4 -0,5 1 0,5 -2 0 0 0 4 2 4d stáří domovního fondu 0 4 0 0,5 0,5 0 0 0 0 2 2 4e podíl neobydlených domů 0 2 0 0,5 1 0 0 0 0 1 2 5a podíl území se zvláštní ochranou 0 4 2 -0,5 0,5 0 -2 0 8 0 2 5b podíl území s lokalitou NATURA2000 0 3 1 -0,5 0 0 -1,5 0 3 0 0 5 PK 5c podíl území v přírodním parku 0 3 1 0 0,5 0 0 0 3 0 1,5 5d koeficient ekologické stability 0 3 1 0 0 0 0 0 3 0 0 5e kulturně-historická hodnota území 0 3 1 0 0,5 0 0 0 3 0 1,5 míra ohrožení zastavěného a zastavitelného území rozlivem vody z 6a 0 4 0 -1 -0,5 0 -4 -2 0 0 0 vodních toků dle stanoveného záplavového území 6 VG 6b míra ohrožení přívalovými povodněmi 0 4 0 -1 -0,5 0 -4 -2 0 0 0 6c stupeň ohrožení suchem 0 4 -1 -1 -0,5 -4 -4 -2 0 0 0 6d počet sesuvných a poddolovaných území 0 4 -0,25 -0,5 -0,5 -1 -2 -2 0 0 0 6e počet ložisek nerostných surovin 0 2 -0,5 2 0,5 -1 0 0 0 4 1 7a zdroje znečišťování ovzduší 0 3 1 0 0,5 0 0 0 3 0 1,5 7b překročení imisních limitů 0 2 1 0 0,5 0 0 0 2 0 1 7 ŽP 7c skládky odpadů, staré ekologické zátěže 0 2 -2 0 -1 -4 0 -2 0 0 0 7d kvalita pitné vody 0 2 1 0,5 1 0 0 0 2 1 2 7e závažné havárie 0 2 -1 -1 -1 -2 -2 -2 0 0 0 8a změna výměry zemědělské půdy 0 4 1 0,5 0 0 0 0 4 2 0 8b podíl sklonité orné půdy 0 4 1 0,5 0 0 0 0 4 2 0 8 PF 8c podíl kvalitních půd 0 4 0,5 0 0 0 0 0 2 0 0 8d lesnatost 0 4 1 0 0,25 0 0 0 4 0 1 8e změna výměra lesa 0 4 0,5 0,25 0 0 0 0 2 1 0 9a dostupnost školství 0 6 0,25 0,5 1 0 0 0 1,5 3 6 9b dostupnost zdravotnické péče 0 4 0 0,5 1 0 0 0 0 2 4 9 OV 9c další občanská vybavenost 0 4 0 0,25 0,5 0 0 0 0 1 2 9d dostupnost veřejných prostranství 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10a poloha území na dopravní síti 0 7 0 1 0,5 0 0 0 0 7 3,5 10b podíl obyvatel s přístupem k vodovodu 0 3 0 0,5 1 0 0 0 0 1,5 3 10 10c podíl obyvatel s přístupem ke kanalizaci 0 4 0,5 0 0,5 0 0 0 2 0 2 DT 10d ostatní veřejná technická infrastruktura 0 4 0,5 0,5 0,5 0 0 0 2 2 2 10e ostatní veřejná dopravní infrastruktura 0 6 -1 1 -0,5 -6 0 -3 0 6 0 11a míra nezaměstnanosti 0 4 0 1 1 0 0 0 0 4 4 11b míra podnikatelské aktivity 0 4 0 1 0,5 0 0 0 0 4 2 11 EK 11c podíl osob v produktivním věku 0 4 0 0,5 0,5 0 0 0 0 2 2 11d zastavitelné plochy pro ekonomické akt. 0 3 -1 1 0 -3 0 0 0 3 0 11e příjmy veřejného rozpočtu 0 4 0 0,5 1 0 0 0 0 2 4
12a turistická atraktivita území 0 12 0 1 0,25 0 0 0 0 12 3 12 12b podíl druhého bydlení na domovním fondu 0 2 0 0 1 0 0 0 0 0 2 CR 12c hustota sítě turistických komunikací 0 4 -0,25 0,5 0,25 -1 0 0 0 2 1 12d ubytovací služby 0 3 -1 1 0 -3 0 0 0 3 0 kategorie ohrožení povodňovým rizikem v 13 13a oblastech s významným povodňovým 0 4 0 0,5 0,25 0 0 0 0 2 1 BO rizikem 13b jiné ohrožení území 0 8 -0,25 -0,25 -0,5 -2 -2 -4 0 0 0
13c ochrana obyvatelstva 0 2 0 1 1 0 0 0 0 2 2 CELKEM -29 -22 -19 48,5 83,5 75 pozn.: SD - sociodemografické podmínky a bydlení, PK – příroda a krajina, VG – vodní režim a horninové prostředí, ZP – kvalita životního prostředí, PF – zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, OV – občanská vybavenost včetně její dostupnosti a veřejná prostranství, DT – dopravní a technická infrastruktura včetně jejich dostupnosti, EK – ekonomické a hospodářské podmínky, CR – rekreace a cestovní ruch, BO – bezpečnost a ochrana obyvatel,; pp – přírodní pilíř, hp – hospodářský pilíř, sp – sociální pilíř
kap. B - Metodika zpracování ÚAP 28
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Nevyváženým vztahem se pro potřeby této dokumentace rozumí, když je některý pilíř silnější nebo slabší o 10 nebo více procentních bodů než průměr hodnocení všech tří pilířů. Příklad 1: obec Horní Lhota hodnocena 70 % maxima za přírodní pilíř, 55 % maxima za hospodářský pilíř i za sociální pilíř – průměr je tedy 60 % a přírodní pilíř je hodnocen o 10 procentních bodů lépe, relativně slabší jsou tedy pilíře sociální a hospodářský a oba jsou slabší než průměr, pro obec proto vyplývají požadavky na posílení těchto dvou pilířů. Příklad 2: obec Dolní Lhota je hodnocena 65 % maxima za přírodní i hospodářský pilíř a 50 % maxima za sociální pilíř – průměr je tedy 60 %, sociální pilíř je hodnocen o 10 procentních bodů hůře, pro obec proto vyplývají požadavky na posílení právě sociálního pilíře. Příklad 3: obec Prostřední Lhota je hodnocena 35 % za přírodní pilíř, 50 % za hospodářský pilíř a 65 % za sociální pilíř – průměr je tedy 50 % a přírodní pilíř je hodnocen o 15 procentních bodů hůře, pro obec proto vyplývají požadavky na posílení zejména přírodního pilíře, protože hospodářský pilíř je přesně na průměru a jeho posílení není prioritní.
B.2.2 Pozitiva a negativa území, trendy vývoje Tyto charakteristiky jsou určovány na základě zpracovaných podkladů pro rozbor (tabulka 3). V případě celého území ORP jsou členěny na 13 témat viz Vyhláška (a kapitola B.1.1), a jsou uvedeny především takové, které lze řešit v územně plánovací dokumentaci na úrovni kraje, resp. jejich řešení lze prověřit územní studií na určité téma. V případě obcí jsou pozitiva, negativa a případné trendy stanovovány v tématech č. 4 – 13, protože v tématech č. 1 – 3 nelze stanovit požadavky na jejich zmírnění či odstranění (jedná se o větší či menší danost území). V tématech č. 1 – 3 jsou stanoveny kategorie obce, která slouží pro korekci závěrů (jiné požadavky platí pro jádrové město a jiné pro periferní malou obec). Požadavky na odstranění nebo zmírnění vlivů negativ budou uvedeny pro každé negativum samostatně s definováním role územního plánování.
Tabulka 3 pozitiva (+), negativa (-) území a trendy vývoje (t) a původ informace Téma Skutečnost Indikátor (kap. B.1.1), jiný podklad
Pozitiva + SD nízký průměrný věk obyvatel 4a – 4 body + SD nízké průměrné stáří domovního fondu 4d – 4 body + SD nízká míra neobydlenosti domovního fondu 4e – 2 body + PK vysoký podíl území se zvláštní ochranou včetně NATURA 2000 5a + 5b – 3 body a více + PK vysoký podíl území v přírodním parku 5c – 2 body a více + PK vysoký podíl stabilních krajinných struktur - KES > 2 koeficient ek. stability nad 2 + PK vysoká kulturně-historická hodnota území 5e – 3 body žádná nebo velice nízká míra ohrožení zastavěného a zastavitelného území + VG rozlivem vody z vodních toků dle stanoveného záplavového území – 6a – 0 bodů zastavěné/zastavitelné území neleží v záplavovém území Q100 + VG význam ložisek nerostných surovin pro obec 6e – 2 body + ZP v území se nenachází zdroje znečišťování ovzduší 7a – 3 body + ZP v území nejsou překročeny imisní limity 7b – 2 body + ZP v území se nenachází skládky ani staré ekologické zátěže 7c – 0 bodů + ZP vysoká kvalita vody v území podle provedených rozborů 7d – 2 body + PF vysoký podíl kvalitních půd 8c – 4 body + PF vysoká lesnatost 8d – 4 body + OV výborná dostupnost školských zařízení 9a – 5 a 6 bodů + OV výborná dostupnost zdravotní péče 9b – 4 body + OV přítomnost další veřejné OV v území ve vysoké míře 9c – 3 a 4 body + DT výhodná poloha na dopravní síti 10a – 5 a více bodů + DT vysoký podíl obyvatel s přístupem k vodovodu 10b – 3 body + DT vysoký podíl obyvatel s přístupem ke kanalizaci 10c – 3 body za kanalizaci + DT odvádění odpadních vod na ČOV ve vysoké míře 10c – 1 bod za ČOV + DT vysoký přínos pro obec plynoucí z existence letiště v oblasti 10e – 2 nebo 3 body + DT vysoký přínos pro obec plynoucí z existence vodní cesty v oblasti 10e – 2 nebo 3 body + DT vysoký přínos pro obec plynoucí z plynofikace 10d – 2 body
29 kap. B - Metodika zpracování ÚAP
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Téma Skutečnost Indikátor (kap. B.1.1), jiný podklad
+ DT vysoký přínos pro obec plynoucí z existence teplovodní sítě 10d – 2 body + EK nízká nezaměstnanost v obci v posledních 2 letech 11a – 4 body + EK vysoká míra podnikatelské v obci 11b – 2 body za aktuální míru + EK vysoký podíl produktivní složky populace v obci 11c – 4 body + EK vysoký rozsah zastavitelných ploch pro ekonomickou produkci 11d – 3 body + EK vysoký průměrný příjem obecního rozpočtu na obyvatele 11e – 4 body + CR vysoká atraktivita území pro cestovní ruch 12a – 6 bodů a více + CR vysoký podíl domovního fondu v území užívaného k rekreaci 12b – 2 body + CR vysoká hustota sítě turistických komunikací v území 13c – 4 body + CR vysoká kapacita hromadných ubytovacích zařízení v území více než 200 lůžek + BO území není ohroženo žádným sledovaným jevem 13a + 13b – 0 bodů Negativa (negativa jsou číslována pro snadnější orientaci v požadavcích na jejich odstranění nebo zmírnění) - SD1 populačně slabá obec počet obyvatel nižší než 100 za posledních 10 let o 5/3/1 % a - SD2 úbytek počtu obyvatel více (obec do 0,5/5/50 tis. ob.) za posledních 10 let o 50/30/10 % - SD3 neúměrně vysoký nárůst počtu obyvatel a více (obec do 0,5/5/50 tis. ob.) - SD4 vysoký průměrný věk obyvatel odchylka od průměru za ORP - SD5 vysoké průměrné stáří domovního fondu 4d – 0 bodů - SD6 vysoká míra neobydlenosti domovního fondu 4e – 0 bodů území s žádnou nebo velice nízkou mírou zvláštní ochrany přírody a krajiny - PK1 5a + 5b + 5c – 0 bodů a mimo přírodní parky - PK2 vysoký podíl nestabilních krajinných struktur - KES < 0,3 koeficient ek. stability pod 0,3 - PK3 nízká kulturně-historická hodnota území 5e – 0 bodů významná míra ohrožení zastavěného a zastavitelného území rozlivem vody - VG1 6a – 4 body z vodních toků dle stanoveného záplavového území - VG2 významná míra ohrožení přívalovými povodněmi 6b – 3 nebo 4 body - VG3 vysoký stupeň ohrožení suchem 6c – 4 body - VG4 významný počet sesuvných a poddolovaných území 6d – 4 body - ZP1 vysoký počet zdrojů znečišťování ovzduší v území 7a – 0 bodů - ZP2 překročení imisních limitů na více než 1/2 území 7b – 0 bodů - ZP3 vysoký počet skládek a/nebo starých ekologických zátěží v území 7c – 2 body - ZP4 nízká kvalita vody v území podle provedených rozborů 7d – 2 body - ZP5 umístnění objektu s uloženými nebezpečnými látkami na území 7e – 2 body - PF1 vysoký podíl sklonité orné půdy 8b – 1 bod a méně - OV1 dostupnost školských zařízení zřetelně neodpovídá standardu 9a – 2 a méně bodů - OV2 dostupnost zdravotní péče zřetelně neodpovídá standardu 9b – 1 bod a méně - OV3 absence knihovny v obci 9c - OV4 absence pošty v dané velikostní kategorii obce 9c – obce nad 250 ob. - OV5 absence sociálních služeb v dané velikostní kategorii obce 9c – obce nad 5000 ob. - DT1 značně nevýhodná poloha na dopravní síti 10a – 1 bod a méně - DT2 žádný nebo velice nízký podíl obyvatel s přístupem k vodovodu 10b – 0 bodů - DT3 žádný nebo velice nízký podíl obyvatel s přístupem ke kanalizaci 10c – 0 bodů za kanalizaci - DT4 absence ČOV v dané velikostní kategorii obce 10c – obce nad 500 ob. - DT5 absence plynofikace v dané velikostní kategorii obce 10d – obce nad 1000 ob. - EK1 zvýšená nezaměstnanost v obci v posledních letech 11a – 0 bodů - EK2 nízká míra podnikatelské aktivity v obci 11b – 0 bodů za aktuální míru - EK3 vysoký podíl neproduktivních složek populace v obci 11c – 0 bodů 11d – 0 bodů pro obec nad 1000 nízký rozsah zastavitelných ploch pro ekonomickou produkci v dané - EK4 ob., 0 nebo 1 bod pro velikostně-významové kategorii obce středisko/jádro - EK5 nízký průměrný příjem obecního rozpočtu na obyvatele 11e – 0 body - CR1 velice nízká atraktivita území pro cestovní ruch 12a – 0 bodů nízká kapacita hromadných ubytovacích zařízení v území vzhledem k jeho - CR2 12a v relaci k 12d - odhad atraktivitě pro cestovní ruch - CR3 velice nízká nebo nulová hustota sítě turistických komunikací v území 12c – 0 bodů - BO1 vysoké ohrožení území plynoucí z povodňového rizika 13a – 4 body - BO2 vysoké ohrožení území plynoucí z provozu na dopravní infrastruktuře 13b DI – 4 nebo 5 bodů - BO3 vysoké ohrožení území technickou infrastrukturou 13b TI – 3 body Trendy
kap. B - Metodika zpracování ÚAP 30
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Téma Skutečnost Indikátor (kap. B.1.1), jiný podklad
t SD nárůst počtu obyvatel 4a – 4 body t SD pokles počtu obyvatel 4a – 0 bodů t SD nízké tempo stárnutí populace 4b – 4 body t SD vysoké tempo stárnutí populace 4b – 0 bodů t SD vysoká míra bytové výstavby 4c – 4 body t SD nízká míra bytové výstavby 4c – 0 bodů t PK - t VG - t ZP - t PF změna výměry zemědělské půdy 8a – 0 bodů t PF změna výměra lesa 8e – 3 nebo 4 body t OV - t DT - t EK významný nárůst míry podnikatelské aktivity v obci 11b t EK pokles míry podnikatelské aktivity v obci 11b t CR - t BO - pozn.: SD - sociodemografické podmínky a bydlení, PK – příroda a krajina, VG – vodní režim a horninové prostředí, ZP – kvalita životního prostředí, PF – zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, OV – občanská vybavenost včetně její dostupnosti a veřejná prostranství, DT – dopravní a technická infrastruktura včetně jejich dostupnosti, EK – ekonomické a hospodářské podmínky, CR – rekreace a cestovní ruch, BO – bezpečnost a ochrana obyvatel,
B.2.3 Potenciál jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje Potenciál v každém z pilířů je stanoven syntézou výsledků vybraných indikátorů z podkladů pro rozbor, které značí předpoklad pro rozvoj v dané oblasti. Potenciál je zjišťován pro každou obec zvlášť, zjištění pro celé území ORP by nepřinášelo žádnou relevantní informaci pro územní plánování. Pro jednotlivé pilíře jsou voleny následující ukazatele (rozsah možného hodnocení v potenciálu):
Potenciál přírodního pilíře: 5a - podíl území se zvláštní ochranou (0-3) 6b - míra ohrožení přívalovými povodněmi (0-2) 6c - stupeň ohrožení suchem (0-2) 7a - zdroje znečišťování ovzduší (0-1) 7c - skládky odpadů, staré ekologické zátěže (0-2)
Potenciál hospodářského pilíře: 10a - poloha území na dopravní síti (0-3) 11b - změna míry podnikatelské aktivity (0-2) 11c - podíl osob v produktivním věku (0-1) 11d - zastavitelné plochy pro ekonomické aktivity (0-1) 12a - turistická atraktivita území (0-3, maximální potenciál je dosažen při hodnocení indikátoru 8 a více body)
Potenciál sociálního pilíře: 4a - vývoj počtu obyvatel (0-2) 4b - vývoj průměrného věku obyvatel (0-3) 9a - dostupnost školství (0-2) 10b - podíl obyvatel s přístupem k vodovodu (0-1) 11a - míra nezaměstnanosti (0-2) Každý indikátor má stanoveno rozmezí, ve kterém budou obcím přiděleny body na základě zjištěných výsledků. Celkový potenciál poté vyjde v rozmezí 0 – 10, kdy nula značí žádný potenciál a 10 maximální potenciál v daném pilíři.
31 kap. B - Metodika zpracování ÚAP
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
B.2.4 Závady v území Závady v území jsou zjišťovány různými způsoby podle jejich povahy a existence vhodných podkladových zdrojů. Jejich výčet společně s zdrojem informace je uveden v 4. Závady jsou pro dotčené území problém, pro jehož řešení stanoví ÚAP příslušné požadavky, společně s určením, zda-li je řešení možné územně plánovacími nástroji, popřípadě jakými.
Tabulka 4 výčet možných závad v území
Označení Závada Způsob zjištění, upřesnění Urbanistické závady nevhodná skladba (navržené využití) rozvojových ploch Databáze ÚAP - jev 1a, 1b, porovnáno s kategoriemi UZ-RP1 pro obec dané kategorie obcí z témat č. 1 – 3 nevhodný rozsah rozvojových ploch pro obec dané Databáze ÚAP - jev 1a, 1b, porovnáno s kategoriemi UZ-RP2 kategorie obcí z témat č. 1 - 3 UZ-BRO nevyužitá zástavba („brownfields“) Databáze ÚAP - jev 4a; konzultace a podněty od obcí Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR; UZ-SVL sociálně vyloučené lokality konzultace a podněty od obcí Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje; UZ-OV nedostatečná kapacita občanské infrastruktury konzultace a podněty od obcí Hodnocení zpracovatele; konzultace a podněty od UZ-BAR bariéra pohybu sídlem obcí UZ-NDO negativní dominanty v území Databáze ÚAP - jev 11; průzkum území Databáze ÚAP - jev 1a, 1b, porovnáno s UZ-POZ nedostatek pozemků (ploch) pro výstavbu demografickým vývojem; konzultace a podněty od obcí extenzivní zástavba ve volné krajině bez vazby na sídlo Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje; průzkum UZ-SPR („sprawl“) území UZ-SRS srůstání sídel Hodnocení zpracovatele; konzultace UZ-OST jinak závadná zástavba nebo urbanistické řešení Průzkum území; konzultace a podněty od obcí Dopravní závady DZ-SIL1 úsek častých dopravních nehod statistiky nehodovosti DZ-SIL2 nevyhovující parametry pozemní komunikace Průzkum území; konzultace a podněty od obcí DZ-SIL3 chybějící dopravní propojení Průzkum území; konzultace a podněty od obcí jiný závadný stav na pozemní komunikaci nebo v její DZ-SIL4 Průzkum území; konzultace a podněty od obcí souvislosti DZ-PAR deficit parkovacích ploch Průzkum území; konzultace a podněty od obcí DZ-ZEL1 nechráněný železniční přejezd Průzkum území DZ-ZEL2 jiný závadný stav na železnici nebo v její souvislosti Průzkum území; konzultace a podněty od obcí Databáze ÚAP - jev 1a, 102a; konzultace a podněty od DZ-LET1 negativní vliv letecké dopravy na zastavěné území obcí DZ-LET2 jiný závadný stav v souvislosti s leteckou dopravou Průzkum území; konzultace a podněty od obcí DZ-VOD závadný stav v souvislosti s vodní dopravou Průzkum území; konzultace a podněty od obcí DZ-PEC chybějící propojení pro pěší a/nebo cyklisty Průzkum území; konzultace a podněty od obcí DZ-VHD nedostatečná kapacita ploch pro VHD Průzkum území; konzultace a podněty od obcí Hygienické (bezpečnostní) závady, rizika průchod úseku silnice s intenzitou dopravy nad 5 000 HZ-DOP vozidel denně, nebo nad 1000 těžkých nákladních vozidel Databáze ÚAP - jev 1, 1b; Sčítání dopravy denně zastavěným územím nebo v jeho blízkosti HZ-OD1 skládka v nepříznivé poloze Databáze ÚAP - jev 85; průzkum území HZ-OD2 nepovolená skládka neuvedená v seznamu SEKM Databáze ÚAP - jev 85; průzkum území HZ-SEZ stará zátěž území nebo kontaminovaná plocha Databáze ÚAP - jev 64 HZ-PU poddolované území Databáze ÚAP - jev 63 HZ-SU sesuvné území Databáze ÚAP - jev 62 HZ-ZZO zdroj znečištění ovzduší ČHMÚ - REZZO 1; konzultace a podněty od obcí HZ-VOD nevyhovující kvalita nebo vydatnost vodního zdroje Průzkum území; konzultace a podněty od obcí HZ-OST jiné hygienické nebo bezpečností riziko/závada Průzkum území; konzultace a podněty od obcí
kap. B - Metodika zpracování ÚAP 32
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
B.2.5 Střety v území Střety v území jsou zjišťovány analýzou v prostředí GIS provedenou nad daty z databáze ÚAP. Zahrnuty jsou pouze střety, které jsou prostorově významné (v závislosti na povaze střetu – plošné střety zpravidla nad 0,1 ha, liniové střety vždy), mají potenciální vliv na funkčnost prvku (např. nejsou zahrnuty střety průběhu el. vedení prvky ÚSES apod.). Rozlišeny jsou střety záměrů se záměry navzájem, nejedná-li se o věcně shodný záměr, a předpokládá se, že střety v rámci stejné dokumentace jsou řešeny podmínkami v ní zahrnutými. Dále jsou určeny střety záměrů s limity využití území. Požadavky na řešení střetů jsou vyjádřeny vždy k danému střetu obecně a konkrétní řešení prověří dokumentace, ve které je střet nejvhodnější řešit.
Tabulka 5 výčet možných střetů v území
Označení Povaha střetu Střety záměrů navzájem S-ZUR-UP střet záměru ze ZÚR se záměry v ÚP S-ZUR-OB střet záměru ze ZÚR s ostatními (oborovými) záměry S-OB-UP střet záměru z ÚP s ostatními (oborovými) záměry Střety záměrů s limity (hodnotami) území: S-DI-OZP střet záměru dopravní infrastruktury s ochranou životního prostředí S-DI-MIG střet záměru dopravní infrastruktury s biotopem vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců S-DI-PO střet záměru dopravní infrastruktury s památkovou ochranou S-DI-ZU střet záměru dopravní infrastruktury se zastavěným územím S-DI-CHLU střet záměru dopravní infrastruktury s chráněným ložiskovým územím S-DI-LOZ střet záměru dopravní infrastruktury s ložiskem nerostných surovin S-DI-OVZ střet záměru dopravní infrastruktury s ochranou vodních zdrojů S-TI-OZP střet záměru technické infrastruktury s ochranou životního prostředí S-TI-PO střet záměru technické infrastruktury s památkovou ochranou S-TI-ZU střet záměru technické infrastruktury se zastavěným územím S-TI-CHLU střet záměru technické infrastruktury s chráněným ložiskovým územím S-TI-LOZ střet záměru technické infrastruktury s ložiskem nerostných surovin S-TI-OVZ střet záměru technické infrastruktury s ochranou vodních zdrojů S-PZ-OZP střet zastavitelné plochy s ochranou životního prostředí S-PZ-MIG střet zastavitelné plochy s biotopem vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců S-PZ-PO střet zastavitelné plochy s památkovou ochranou S-PZ-ZPF střet zastavitelné plochy s půdami I. a II. třídy ochrany S-PZ-CHLU střet zastavitelné plochy s chráněným ložiskovým územím S-PZ-LOZ střet zastavitelné plochy s ložiskem nerostných surovin S-PZ-OVZ střet zastavitelné plochy s ochranou vodních zdrojů
S-PZ-Q střet zastavitelné plochy se záplavovým územím Q100 S-PZ-DI střet zastavitelné plochy s dopravní infrastrukturou S-PZ-TI střet zastavitelné plochy s technickou infrastrukturou S-ZP-DI střet záměru v oblasti životního prostředí s dopravní infrastrukturou S-ZP-TI střet záměru v oblasti životního prostředí s technickou infrastrukturou S-ZP-ZU střet záměru v oblasti životního prostředí se zastavěným územím S-ZP-CHLU střet záměru v oblasti životního prostředí s chráněným ložiskovým územím S-ZP-LOZ střet záměru v oblasti životního prostředí s ložiskem nerostných surovin S-OST střet ostatní
B.3 Způsob zpracování databáze územně analytických údajů Obsah databáze odpovídá požadavkům přílohy č. 1 Vyhlášky, sledovány jsou jevy uvedené v tabulce 6. Upřesnění sledovaných jevů obsahuje Metodika sledovaných jevů pro územně analytické podklady (MMR ČR, vydání třetí, prosinec 2019): http://www.uur.cz/images/8-stanoviska-a-metodiky/od-01-01-2018/31-metodika-uap-jevy-2019-12.pdf Databáze je zpracována v datovém modelu DMG ÚAP v5.1 (Hydrosoft Veleslavín) z dubna 2020 a je zpracována ve formátu ESRI shapefile (SHP).
33 kap. B - Metodika zpracování ÚAP
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Do databáze jsou zahrnuty informace a digitální data z: z mapových podkladů (katastrální mapy, technické mapy, leteckého snímkování apod.); od jejich poskytovatelů – podle zákona č. 183/2006 Sb. – orgánů veřejné správy, jimi zřízených právnických osob a vlastníků dopravní a technické infrastruktury; z územně plánovacích dokumentací, které byly vydány od poslední aktualizace ÚAP; z veřejné databáze ČSÚ.
Tabulka 6 jevy ÚAP podle přílohy č. 1 Vyhlášky Číslo jevu Sledovaný jev 1 zastavěné území 1a plochy s rozdílným způsobem využití 1b zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy změn v krajině 2 zařízení výroby 3 zařízení občanského vybavení 3a veřejná prostranství 4a brownfieldy 5a památkové rezervace a památkové zóny a jejich ochranná pásma 8a nemovité národní kulturní památky a nemovité kulturní památky a jejich ochranná pásma 10 statky zapsané na Seznamu světového dědictví a jejich nárazníkové zóny 11 urbanistické a krajinné hodnoty 11a struktura a výška zástavby architektonicky nebo urbanisticky cenné stavby nebo soubory staveb, historicky významné stavby, místa nebo 13a soubory staveb 16 území s archeologickými nálezy 17a krajinný ráz 17b krajiny a krajinné okrsky 21 územní systém ekologické stability 23a významné krajinné prvky 24 přechodně chráněné plochy 25a velkoplošná zvláště chráněná území, jejich zóny a ochranná pásma a klidové zóny národních parků 27a maloplošná zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma 30 přírodní parky 32 památné stromy a informace o jejich ochranném pásmu 33 biosférické rezervace UNESCO, geoparky UNESCO, národní geoparky 34 NATURA 2000 – evropsky významné lokality 35 NATURA 2000 – ptačí oblasti 35a smluvně chráněná území 36 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 36a mokřady dle Ramsarské úmluvy 36b biotop vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců 37a lesy, jejich kategorizace a vzdálenost 50 m od okraje lesa 41 bonitované půdně ekologické jednotky a třídy ochrany zemědělského půdního fondu 42a plochy vodní a větrné eroze 43 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti 43a plochy vhodné k zalesnění, plochy vhodné k zatravnění 44 vodní zdroje pro zásobování pitnou vodou a jejich ochranná pásma 45 chráněné oblasti přirozené akumulace vod 46 zranitelné oblasti povrchových a podzemních vod 46a povrchové vody využívané ke koupání 47 vodní útvary povrchových a podzemních vod, vodní nádrže a jejich ochranná pásma 48a území chráněná pro akumulaci povrchových vod 49 povodí vodního toku, rozvodnice 50a záplavová území včetně aktivních zón 52a kategorie území podle map povodňového ohrožení v oblastech s významným povodňovým rizikem 52b kritické body a jejich povodí 53 území ohrožená zvláštními povodněmi 54a stavby, objekty a zařízení na ochranu před povodněmi a území určená k řízeným rozlivům povodní 55 přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodní minerální vody a jejich ochranná pásma 56 lázeňská místa včetně vymezení vnitřních a vnějších území lázeňského místa
kap. B - Metodika zpracování ÚAP 34
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Číslo jevu Sledovaný jev 57 dobývací prostory 58 chráněná ložisková území 59 chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 60 ložiska nerostných surovin 61 poddolovaná území 62 sesuvná území a území jiných geologických rizik 63 stará důlní díla 64 staré zátěže území a kontaminované plochy 64a uzavřená a opuštěná úložná místa těžebního odpadu 65 oblasti s překročenými imisními limity 65a hlukové zóny obcí 67 technologické objekty zásobování vodou a jejich ochranná pásma 68 vodovodní řady a jejich ochranná pásma 69 technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod a jejich ochranná pásma 70 kanalizační stoky a jejich ochranná pásma 71 výrobny elektřiny a jejich ochranná pásma 72 elektrické stanice a jejich ochranná pásma 73 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy a jejich ochranná pásma 74 technologické objekty zásobování plynem a jejich ochranná a bezpečnostní pásma 75 vedení plynovodů a jejich ochranná a bezpečnostní pásma 76 technologické objekty zásobování jinými produkty a jejich ochranná pásma 77a vedení pro zásobování jinými produkty a jejich ochranná pásma 79 technologické objekty zásobování teplem a jejich ochranná pásma 80 teplovody a jejich ochranná pásma 82a elektronické komunikace, jejich ochranná pásma a zájmová území 82b sdružené liniové sítě 83 jaderná zařízení 84 objekty a zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami 85 skládky a jejich ochranná pásma 86 spalovny a zařízení zpracovávající biologicky rozložitelné odpady a jejich ochranná pásma 87 zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu a jejich ochranná pásma 93a pozemní komunikace, jejich kategorie a jejich ochranná pásma 93b terminály a logistická centra 94a železniční dráhy, jejich kategorie a jejich ochranná pásma 98 lanové dráhy a jejich ochranná pásma 100 tramvajové dráhy a jejich ochranná pásma 101 trolejbusové dráhy a jejich ochranná pásma 102a letiště a letecké stavby a jejich ochranná pásma a zájmová území 104 sledované vodní cesty 105 hraniční přechody 105a linky a zastávky veřejné hromadné dopravy 106 cyklostezky, cyklotrasy, hipostezky, turistické stezky, běžkařské trasy, sjezdovky 107 objekty důležité pro obranu státu a jejich ochranná pásma a zájmová území 108 vojenské újezdy a jejich zájmová území 109 vymezené zóny havarijního plánování 110a objekty civilní a požární ochrany 112a stavby důležité pro bezpečnost státu a vymezená území pro zajištění bezpečnosti státu 113a pohřebiště, krematoria, válečné hroby a pietní místa 114 jiná ochranná pásma 116a plán společných zařízení 118 další záměry, pokud nejsou vyjádřeny jinou položkou 118a vymezení správních územních celků 119 další dostupné informace o území
U jevů č. 67 - 83 (technická infrastruktura) v souladu s § 166 stavebního zákona platí, že jsou zveřejněny informace z těchto jevů způsobem umožňujícím dálkový přístup – pro tento účel jsou zpracovány zvláštní výkresy zobrazující tyto informace.
35 kap. B - Metodika zpracování ÚAP
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
C PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje jsou zpracovány v souladu s metodickou částí dokumentace a obsahují informace, na jejichž základě bude hodnocen udržitelný rozvoj území SO ORP Pelhřimov. Jsou členěny na část charakterizující území ve třinácti Vyhláškou stanovených tematických okruzích, a na část zjištění záměrů v řešeném území.
C.1 Územní charakteristiky
C.1.1 Širší územní vztahy Území SO ORP Pelhřimov je z hlediska širších vztahů v rámci ČR i kraje spíše periferní oblastí, největším městem je samotný Pelhřimov s přibližně 16 tisíci obyvateli (35 % obyvatel SO ORP), v pořadí měst ČR podle populační velikosti jej to řadí na přibližně osmdesátou pozici. V rámci sledovaného území je to město s velice silným postavením, slouží jako správní, pracovní, ale také kulturní centrum, které disponuje širokou vybavenosti včetně nemocnice, sociálních zařízení atd. Pro poměrně významnou část populace SO ORP i mimo ni představuje místo dojížďky za prací i do škol a drží si poměrně velké zázemí právě ve smyslu této dojížďky. Dalším, již podstatně méně významným střediskem je Kamenice nad Lipou, dále ještě menší Počátky (obě jsou obcemi s rozšířenou působností a tedy také správními centry pro svou oblast). S Počátky tvoří úzce provázanou dvojici středisek Žirovnice, s jednotkami okolních obcí, které jsou na ně dojížďkou navázané (vazby viz obr. 3). Ostatní obce, přestože i poměrně velké (Černovice, Nový Rychnov, Nová Cerekev, Horní Cerekev, Červená Řečice), nelze za střediska považovat, nejsou pro svoje okolí významným pracovním centrem, některé nicméně disponují poměrně širokou občanskou vybaveností (viz příslušná kapitola). Nutno podotknout, že stanovení kategorií je značně závislé na sledovaných datech, které jsou platné k poslednímu sčítání obyvatel v roce 2011 a lze předpokládat jejich vývoj. U Pelhřimova je problematická jeho územní členitost, kdy k němu správně patří i řada okolních sídel, v některých případech dokonce územně nespojitých. Periferní je z v rámci SO ORP zejména severní a západní část území. Území ORP není z hlediska vztahů s okolím výrazně exponované, nenachází se zde celostátně významná infrastruktura dopravní ani technická (vyjma trasy produktovodu), páteř dopravy tvoří silnice I. třídy č. 34 (ve směru na Humpolec/dálnici D1 a Jindřichův Hradec) a č. 19 (ve směru na Tábor/dálnici D3) a několik silnic II. třídy. Dojížďkové vazby jsou silné zejména s Prahou (hlavně sever území), krajským městem Jihlavou, dále také Humpolcem a Jindřichovým Hradcem.
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 36
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Tabulka 7 údaje o obcích v SO ORP Pelhřimov s významem pro stanovení kategorie obce dojíždějící do počet objektů podíl EA hustota kategorie z obce za občanské zaměstnaných v obyvatelstva na hlediska širších název obce zaměstnáním vybavenosti zemědělství (%) km2 vztahů 2011 2011 2011 2019 Arneštovice 0 5 21 16 periferie Bácovice 4 2 16 19 zázemí Bělá 0 3 6 15 periferie Bohdalín 0 2 12 22 zázemí Bořetice 0 1 16 19 periferie Bořetín 4 3 10 22 periferie Božejov 40 11 11 67 zázemí Častrov 16 36 33 17 periferie Čelistná 0 1 13 31 zázemí Černov 8 5 17 49 periferie Černovice 113 59 12 48 periferie Červená Řečice 59 23 11 38 zázemí Čížkov 10 5 13 42 zázemí Dehtáře 7 6 7 15 zázemí Dobrá Voda 4 6 11 24 zázemí Dubovice 0 4 3 26 zázemí Hojovice 0 7 24 13 periferie Horní Cerekev 94 43 8 57 periferie Horní Ves 9 3 15 33 periferie Hořepník 21 15 19 47 periferie Chýstovice 0 1 29 6 periferie Chyšná 12 6 29 34 periferie Jankov 0 1 6 24 periferie Kamenice nad Lipou 533 140 6 119 středisko II. Kojčice 19 7 19 56 zázemí Košetice 37 15 17 55 periferie Krasíkovice 2 6 23 58 zázemí Křeč 2 5 19 22 periferie Křelovice 6 5 16 22 periferie Křešín 9 4 29 14 periferie Leskovice 1 1 30 30 zázemí Lhota-Vlasenice 0 7 27 14 periferie Libkova Voda 5 6 5 34 zázemí Lidmaň 29 8 16 22 periferie Litohošť 4 2 9 17 zázemí Martinice u Onšova 2 5 24 12 periferie Mezná 2 1 14 19 zázemí Mnich 7 14 8 19 zázemí Moraveč 13 6 10 22 zázemí Nová Buková 1 6 2 22 zázemí Nová Cerekev 43 40 15 32 zázemí Nový Rychnov 63 20 5 32 periferie Olešná 42 16 13 44 zázemí
37 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
dojíždějící do počet objektů podíl EA hustota kategorie z obce za občanské zaměstnaných v obyvatelstva na hlediska širších název obce zaměstnáním vybavenosti zemědělství (%) km2 vztahů 2011 2011 2011 2019 Ondřejov 1 1 7 34 zázemí Onšov 12 10 20 23 periferie Pavlov 17 3 4 77 zázemí Pelhřimov 2871 298 3 168 jádro Počátky 188 107 7 82 středisko II. Polesí 2 2 9 21 periferie Proseč pod Křemešníkem 1 2 19 16 zázemí Putimov 18 6 11 86 zázemí Rodinov 7 1 13 37 zázemí Rovná 1 3 30 12 periferie Rynárec 35 14 7 104 zázemí Stojčín 11 4 13 29 zázemí Střítež 2 8 18 9 periferie Střítež pod Křemešníkem 2 2 17 18 zázemí Svépravice 0 5 11 23 zázemí Těmice 6 10 20 14 zázemí Ústrašín 7 9 7 36 zázemí Útěchovice 7 5 35 10 periferie Útěchovičky 0 2 41 18 periferie Včelnička 0 1 3 59 zázemí Velký Rybník 5 3 6 32 zázemí Veselá 1 1 10 26 zázemí Vokov 1 2 7 69 zázemí Vyskytná 30 21 7 48 zázemí Zachotín 1 8 16 24 zázemí Zajíčkov 1 3 12 50 zázemí Žirov 3 4 7 30 zázemí Žirovnice 315 58 7 66 středisko II. Zdroj: ČSÚ, RÚIAN
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 38
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Obrázek 3 kategorie obcí SO ORP Pelhřimov z hlediska širších vztahů
ZDROJ: SLDB 2011, ČSÚ; RÚIAN
39 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
C.1.2 Prostorové a funkční uspořádání území Funkční uspořádání území do značné míry kopíruje zjištění výše, typicky městským sídlem je pouze Pelhřimov, Kamenice nad Lipou lze nazvat „maloměstem“, přesto jsou v ní patrné znaky odlišující ji od venkovského prostoru (včetně sídliště a význačného centra). Obě města mají ve svém správním území další sídla příměstského nebo i venkovského charakteru. Další sídla – Počátky, Černovice, Horní Cerekev, Žirovnice, Červená Řečice – přestože se statusem jedná o města (viz obr. 5), nemají výlučně městský charakter, mísí se v nich znaky města s vesnickou zástavbou, někdy s hodnotou strukturou. Členění území z hlediska charakteru sídel je zřejmé z obrázku 5 a tabulky 4 v podkapitole C.1.3. Další sídla jsou již venkovského charakteru, s různou mírou zachování tradiční struktury a znaků vesnice. V obcích (resp. sídlech), ve kterých probíhala v posledních cca 60 letech ve větší či menší míře výstavba obytných domů, je struktura pozměněná a architektura má odlišnou podobu. Taková sídla jsou označena příměstským charakterem, přestože se může jednat o sídla vzdálenější od jádra nebo dalších středisek. V některých sídlech v blízkosti měst naopak výstavba téměř neproběhla a struktura sídel zůstala původnější. V území lze najít i příklady velmi zachovalých sídel (viz Obrázek 4). Bohužel je však nutné konstatovat, že naprosté většině sídel se nevyhnula výstavba objektů zpravidla pro zemědělské, nebo jiné výrobní účely (převážně z období před rokem 1989), která podstatně narušila jejich ráz neodpovídající hmotou a rozměry staveb, a také nerespektováním půdorysu a uspořádání sídel. Tyto cizorodé prvky jsou černou skvrnou na tváři venkovských sídel, často jsou nevyužívány a mění se v plochy brownfields, vytvářejí bariéry v prostoru a narušují krajinný ráz. Jejich odstranění je navíc obtížné až téměř nemožné v horizontu dalších desítek let či déle.
Obrázek 4 Stanovice (Nová Cerekev) - sídlo se zachovalou strukturou zástavby
Zdroj: ČÚZK
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 40
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Obrázek 5 území SO ORP Pelhřimov podle jeho charakteru a uspořádání zástavby
Zdroj: hodnocení zpracovatele
41 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
C.1.3 Struktura osídlení V území se nachází pouze jediná obec (město) s více než 10 000 obyvateli – Pelhřimov, který se skládá z jednoho hlavního sídla – kompaktního města, a řady drobných sídel v jeho okolí, což ztěžuje hodnocení obce jako celku v následujících kapitolách. I všechny další obce s jedním a více tisící obyvatel, kterých je 8, mají více sídel – mezi 5 a 9. Obce mezi 100 a 1 000 obyvateli, kterých je v SO ORP nejvíce – 40, jsou z větší části pouze s jedním sídlem. Obce do 100 obyvatel, která lze nazvat mikroobcemi, jsou také početné, je jich celkem 22. Celkově je osídlení značně roztříštěné, 71 obcí SO ORP má celkem 192 částí (sídel), což je patrné z obrázku 6. Více než dvě třetiny sídel má navíc méně než 100 obyvatel. Tento stav není vhodným předpokladem pro efektivní správu a obsluhu území, zavádění technické infrastruktury, udržování veřejné hromadné dopravy apod.
Tabulka 8 členění obcí v SO ORP Pelhřimov z hlediska struktury a uspořádání jejich osídlení počet počet počet ZSJ obce podle zastoupení charakteru částí ob. typ obce z hlediska struktury zástavby (M - městský, P - příměstský, V - název obce obce osídlení venkovský, H - hodnotná struktura) 2019 2019 M/H M/V M/V/H P P/V V Arneštovice 1 85 mikroobec 1
Bácovice 1 90 mikroobec 1
Bělá 1 51 mikroobec 1
Bohdalín 1 172 malá obec s jedním sídlem 1
Bořetice 1 70 mikroobec 1
Bořetín 1 104 mikroobec 1
Božejov 2 629 malá obec s jedním sídlem 1 1
Častrov 6 626 malá obec s více sídly 1 5
Čelistná 1 96 mikroobec 1
Černov 1 127 malá obec s jedním sídlem 1
Černovice 9 1 752 středně velká obec 1 10
Červená Řečice 5 1 006 středně velká obec 1 1 3
Čížkov 1 128 malá obec s jedním sídlem 1
Dehtáře 4 116 malá obec s více sídly 1 3
Dobrá Voda 3 205 malá obec s více sídly 1 2
Dubovice 1 78 mikroobec 1
Hojovice 1 74 mikroobec 1
Horní Cerekev 5 1 837 středně velká obec 1 1 3
Horní Ves 1 307 malá obec s jedním sídlem 2
Hořepník 4 635 malá obec s více sídly 4
Chýstovice 2 33 mikroobec 2
Chyšná 1 97 mikroobec 1
Jankov 1 41 mikroobec 1
Kamenice nad 8 3 760 středně velká obec 3 6 1 2 Lipou Kojčice 1 331 malá obec s jedním sídlem 2
Košetice 2 709 malá obec s více sídly 3
Krasíkovice 1 128 malá obec s jedním sídlem 1
Křeč 1 229 malá obec s jedním sídlem 1
Křelovice 4 337 malá obec s více sídly 5
Křešín 5 155 malá obec s více sídly 5
Leskovice 1 104 mikroobec 1
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 42
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
počet počet počet ZSJ obce podle zastoupení charakteru částí ob. typ obce z hlediska struktury zástavby (M - městský, P - příměstský, V - název obce obce osídlení venkovský, H - hodnotná struktura) 2019 2019 M/H M/V M/V/H P P/V V Lhota-Vlasenice 2 100 mikroobec 1 1
Libkova Voda 1 255 malá obec s jedním sídlem 1
Lidmaň 4 282 malá obec s více sídly 1 2
Litohošť 1 58 mikroobec 1
Martinice u 2 56 mikroobec 2 Onšova Mezná 2 160 malá obec s více sídly 2
Mnich 5 374 malá obec s více sídly 2 5
Moraveč 1 198 malá obec s jedním sídlem 1
Nová Buková 1 111 malá obec s jedním sídlem 1
Nová Cerekev 7 1 120 středně velká obec 3 1 3
Nový Rychnov 7 996 středně velká obec 1 5
Olešná 4 564 malá obec s více sídly 3 1
Ondřejov 1 155 malá obec s jedním sídlem 1
Onšov 3 226 malá obec s více sídly 3
Pavlov 1 134 malá obec s jedním sídlem 1
Pelhřimov 27 16 048 velká obec 13 10 2 18
Počátky 6 2 531 středně velká obec 1 1 4
Polesí 1 99 mikroobec 1
Proseč pod 1 83 mikroobec 1 Křemešníkem Putimov 1 276 malá obec s jedním sídlem 1
Rodinov 1 227 malá obec s jedním sídlem 1
Rovná 1 53 mikroobec 1
Rynárec 1 624 malá obec s jedním sídlem 1
Stojčín 1 113 malá obec s jedním sídlem 1
Střítež 3 110 malá obec s více sídly 3
Střítež pod 1 67 mikroobec 1 1 Křemešníkem Svépravice 1 120 malá obec s jedním sídlem 1
Těmice 6 399 malá obec s více sídly 1 4
Ústrašín 1 255 malá obec s jedním sídlem 1
Útěchovice 1 61 mikroobec 1
Útěchovičky 1 71 mikroobec 1
Včelnička 1 233 malá obec s jedním sídlem 1
Velký Rybník 1 198 malá obec s jedním sídlem 1
Veselá 1 223 malá obec s jedním sídlem 1
Vokov 1 182 malá obec s jedním sídlem 1
Vyskytná 3 710 malá obec s více sídly 2 1
Zachotín 3 246 malá obec s více sídly 1 1
Zajíčkov 2 228 malá obec s více sídly 1 1
Žirov 1 84 mikroobec 1
Žirovnice 6 2 944 středně velká obec 1 1 4 zdroj: ČSÚ; hodnocení zpracovatele
43 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Obrázek 6 obce v SO ORP Pelhřimov a jejich části (sídla)
Zdroj: ČSÚ
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 44
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
C.1.4 Sociodemografické podmínky a bydlení SO ORP Pelhřimov se celkově potýká s mírným úbytkem počtu obyvatel, který činil v průměru za posledních 10 let přibližně 80 obyvatel ročně. Celkem je tedy v území o cca 1,7 % obyvatel méně. Úbytek zaznamenaly všechny větší obce včetně Pelhřimova a dalších dvou obcí s POÚ, v absolutních číslech se navíc jedná o více než 1 000 obyvatel. Populačně ztrácejí také obce v perifernější poloze pří hranicích území. Přírůstek je naopak registrován v obcích okolo samotného Pelhřimova, ale například i v severním cípu území při dálnici D1. Celkový procentuální úbytek je ještě mírně vyšší, než v celém kraji, kde se za posledních deset let jednalo o cca 1 % obyvatel. V porovnání s republikovými čísly je tak patrné, že je Vysočina pro obyvatele méně atraktivním regionem, protože obecně počet obyvatel v ČR roste, týká se to však zejména velkých měst a jejich okolí. Průměrný věk celorepublikově setrvale roste již od 90. let 20. století, není proto nijak překvapivé, že k tomu dochází i v tomto území, přesto je ale patrné, že populace v SO ORP (resp. celém kraji) stárne rychleji. V jednotlivých obcích je situace dosti různorodá, někde dokonce průměrný věk podstatně poklesl, jinde naopak. Vysoký rozptyl hodnot je dán malým počtem obyvatel v některých obcích, takže i jednotlivé změny v řádu osob mohou výsledky znatelně ovlivnit. Průměrný věk nicméně stoupl ve většině obcí včetně všech s počtem obyvatel nad 1 tisíc. Bytová výstavba obvykle úzce souvisí s přírůstkem obyvatel, což je rámcově patrné i v SO ORP Pelhřimov, najdou se ovšem drobné výjimky. V několika obcích za posledních deset let nebyl dokončen žádný byt, jinde i několik desítek. Nejvyšší intenzita výstavby je registrována ve Vokově, který má i relativně nejvyšší přírůstek populace, nejedná se nicméně o nikterak extrémní hodnoty ve srovnání s jinými oblastmi ČR, proto nemusí být výstavba posuzována jako negativní jev pro společenský rozvoj, pouze je třeba vývoj sledovat. Ve větších obcí včetně Pelhřimova je bytová výstavba spíše průměrná, v rámci celého SO ORP je pak prakticky srovnatelná se situací za kraj a mírně nižší něž v celé ČR. Průměrné stáří domů je pak poměrně logicky nižší tam, kde je bytová výstavba intenzivnější, opět s výjimkami. Průměrné stáří domů (1969) v SO ORP je pak obdobné jako v kraji i ČR. Neobydlených domů je naopak relativně méně (cca 1 %), ve většině obcí se takové nemovitosti vůbec nenachází (resp. nenacházely v roce 2011, důležité bude v tomto ohledu nadcházející sčítání v roce 2021, které situaci ověří). Celkově je sociodemografická situace v SO ORP Pelhřimov hodnocená na základě vybraných ukazatelů mírně horší než v kraji Vysočina, v některých ohledech poměrně znatelně oproti situaci v ČR. To lze připsat na vrub zejména periferní poloze, popřípadě dalším strukturálních charakteristikám, kterými se tato dokumentace nezabývá.
45 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Tabulka 9 sociodemografické údaje o obcích SO ORP Pelhřimov bytová počet obyvatel průměrný věk domy** v obci výstavba indikátor 4a 4b 4c 4d 4e zm. počet počet stáří neob. název obce 2009 2019 2009 2019 zm. Ø* (%) 10-19 2019 Ø*** %**** Arneštovice 90 85 -5,6 44,5 41,6 -2,9 1 1,2 25 1955 0,00 Bácovice 68 90 32,4 37,0 39,6 2,6 7 8,4 25 1981 0,00 Bělá 48 51 6,3 42,7 40,9 -1,8 1 1,9 16 1968 0,00 Bohdalín 208 172 -17,3 42,9 46,1 3,2 2 1,1 61 1962 0,00 Bořetice 72 70 -2,8 44,9 44,8 -0,2 2 2,9 24 1972 0,00 Bořetín 104 104 0,0 41,6 40,6 -1,0 3 2,8 31 1975 0,00 Božejov 681 629 -7,6 40,2 42,9 2,7 16 2,5 178 1977 1,94 Častrov 556 626 12,6 42,9 42,7 -0,2 19 3,2 178 1963 2,64 Čelistná 107 96 -10,3 40,6 42,5 1,9 1 1,0 24 1965 0,00 Černov 111 127 14,4 43,3 41,2 -2,1 6 5,5 34 1978 0,00 Černovice 1 830 1 752 -4,3 41,6 44,1 2,5 33 1,9 472 1967 1,66 Červená Řečice 977 1 006 3,0 43,4 45,2 1,8 28 2,8 304 1963 1,00 Čížkov 122 128 4,9 40,2 44,6 4,4 5 3,7 35 1969 0,00 Dehtáře 113 116 2,7 39,0 40,5 1,6 0 0,0 36 1965 0,00 Dobrá Voda 188 205 9,0 40,6 42,8 2,2 2 1,0 54 1960 1,28 Dubovice 71 78 9,9 39,9 43,8 3,9 1 1,3 21 1981 0,00 Hojovice 65 74 13,8 58,2 50,1 -8,0 2 2,7 36 1962 0,00 Horní Cerekev 1 946 1 837 -5,6 40,2 43,2 3,0 32 1,7 487 1968 0,47 Horní Ves 310 307 -1,0 42,7 40,1 -2,6 9 3,0 102 1968 1,49 Hořepník 621 635 2,3 40,3 43,7 3,4 20 3,2 186 1967 0,35 Chýstovice 28 33 17,9 55,6 54,5 -1,1 1 3,3 14 1955 2,78 Chyšná 97 97 0,0 40,2 37,6 -2,6 0 0,0 25 1962 0,00 Jankov 38 41 7,9 43,4 41,5 -1,9 1 2,7 15 1952 0,00 Kamenice nad Lipou 4 039 3 760 -6,9 41,1 44,5 3,4 108 2,8 806 1968 0,97 Kojčice 312 331 6,1 37,1 39,9 2,8 17 5,2 95 1985 0,00 Košetice 742 709 -4,4 38,5 41,6 3,1 30 4,2 200 1970 2,95 Krasíkovice 113 128 13,3 36,7 37,5 0,8 1 0,9 25 1976 3,33 Křeč 231 229 -0,9 43,7 44,7 1,0 4 1,8 68 1969 0,00 Křelovice 339 337 -0,6 44,1 46,1 2,0 4 1,2 117 1963 0,00 Křešín 148 155 4,7 48,3 45,8 -2,5 0 0,0 41 1951 0,86 Leskovice 94 104 10,6 47,5 47,8 0,2 6 6,1 36 1967 0,00 Lhota-Vlasenice 90 100 11,1 47,4 43,4 -4,0 6 7,0 38 1970 0,00 Libkova Voda 238 255 7,1 38,9 40,0 1,1 10 4,2 73 1983 0,00 Lidmaň 277 282 1,8 40,8 47,2 6,4 3 1,1 55 1954 0,00 Litohošť 63 58 -7,9 42,7 42,4 -0,3 1 1,6 20 1956 2,63 Martinice u Onšova 48 56 16,7 40,4 43,5 3,1 0 0,0 16 1955 0,00 Mezná 116 160 37,9 43,3 38,6 -4,6 7 4,8 43 1966 0,00 Mnich 377 374 -0,8 43,3 43,7 0,4 4 1,0 131 1959 2,40 Moraveč 212 198 -6,6 40,9 43,4 2,5 3 1,5 66 1958 0,91 Nová Buková 93 111 19,4 42,1 41,4 -0,7 5 5,1 39 1966 0,00 Nová Cerekev 1 070 1 120 4,7 43,9 44,3 0,4 24 2,2 331 1965 0,91
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 46
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
bytová počet obyvatel průměrný věk domy** v obci výstavba indikátor 4a 4b 4c 4d 4e zm. počet počet stáří neob. název obce 2009 2019 2009 2019 zm. Ø* (%) 10-19 2019 Ø*** %**** Nový Rychnov 975 996 2,2 40,3 43,0 2,8 15 1,5 288 1964 0,00 Olešná 552 564 2,2 38,3 42,7 4,5 9 1,6 147 1976 1,73 Ondřejov 142 155 9,2 42,0 42,2 0,1 4 2,7 40 1979 0,00 Onšov 234 226 -3,4 46,4 48,0 1,5 7 3,0 64 1967 0,93 Pavlov 126 134 6,3 41,0 42,4 1,4 4 3,0 32 1966 0,00 Pelhřimov 16 707 16 048 -3,9 40,5 44,0 3,5 371 2,3 2380 1975 0,47 Počátky 2 657 2 531 -4,7 41,7 44,3 2,6 31 1,2 565 1961 1,78 Polesí 78 99 26,9 45,9 36,8 -9,2 8 8,6 30 1979 2,17 Proseč pod Křemešníkem 86 83 -3,5 46,3 42,1 -4,2 4 4,5 31 1969 0,00 Putimov 263 276 4,9 38,3 42,2 3,9 10 3,7 76 1982 2,47 Rodinov 207 227 9,7 39,1 41,5 2,4 5 2,3 53 1977 0,00 Rovná 64 53 -17,2 40,3 45,2 4,9 1 1,7 25 1953 0,00 Rynárec 599 624 4,2 37,5 39,6 2,1 25 4,1 173 1981 1,69 Stojčín 122 113 -7,4 41,7 42,5 0,8 2 1,6 37 1943 3,77 Střítež 103 110 6,8 46,5 47,5 1,0 4 3,8 41 1956 1,39 Střítež pod Křemešníkem 46 67 45,7 48,7 44,9 -3,8 2 3,3 18 1956 0,00 Svépravice 120 120 0,0 42,7 42,4 -0,2 7 6,0 43 1971 2,33 Těmice 415 399 -3,9 44,7 48,2 3,5 11 2,7 148 1961 0,83 Ústrašín 220 255 15,9 41,4 39,0 -2,5 14 6,0 79 1982 1,28 Útěchovice 66 61 -7,6 39,9 48,1 8,2 1 1,5 26 1952 0,00 Útěchovičky 76 71 -6,6 42,0 46,0 4,1 1 1,3 24 1965 0,00 Včelnička 184 233 26,6 44,8 43,8 -1,1 15 7,5 76 1968 0,00 Velký Rybník 167 198 18,6 40,6 42,4 1,8 16 8,7 64 1983 1,64 Veselá 216 223 3,2 44,0 45,3 1,3 4 1,8 66 1961 2,41 Vokov 95 182 91,6 37,3 37,2 -0,1 27 17,7 59 1996 0,00 Vyskytná 708 710 0,3 39,0 41,8 2,8 17 2,4 189 1976 0,89 Zachotín 238 246 3,4 41,8 44,2 2,4 7 2,9 72 1971 1,11 Zajíčkov 227 228 0,4 39,7 42,9 3,2 12 5,3 66 1971 1,56 Žirov 72 84 16,7 42,9 39,2 -3,7 4 5,2 22 1963 5,26 Žirovnice 3 070 2 944 -4,1 42,1 44,8 2,7 32 1,1 756 1960 1,86 SO ORP Pelhřimov 45 888 45 086 -1,7 41,1 43,7 2,6 1 095 2,4 10273 1969 1,03 116 Kraj Vysočina 514 992 509 813 -1,0 40,5 42,9 2,4 12 531 2,5 1970 1,31 816 10 506 10 693 2 012 Česká republika 1,8 40,6 42,5 1,8 294 986 2,8 1969 1,10 813 939 373 *průměrný počet postavených bytů na 1 000 obyvatel za jeden rok, **po roce 2011 jsou započítávány jednotky bytů, ***průměrné stáří domů v obci, ****podíl neobydlených domů z důvodu technické nezpůsobilosti z celkového počtu domů
Zdroj: ČSÚ
47 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Obrázek 7 vývoj a struktura obyvatelstva v SO ORP Pelhřimov
Zdroj: ČSÚ
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 48
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Obrázek 8 bytová výstavba a průměrné stáří domovního fondu v SO ORP Pelhřimov
Zdroj: ČSÚ
49 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
C.1.5 Příroda a krajina SO ORP Pelhřimov reprezentuje krajinářsky hodnotné, v převážné míře harmonicky utvářené území, kulturní dlouhodobě především zemědělsky obhospodařovanou (udržovanou) krajinu. Střední a severní část zahrnuje zemědělskou členitou krajinu s menšími hospodářskými lesy vymezenou vzdálenými převážně zalesněnými horizonty navazujících vrchovin rozčleněnou sníženinami četných drobných údolí. Východní část (Křemešnicko) tvoří vrchovinný prostor vyvýšené krajiny s četnými výškově odlišnými vrcholy vytvářejícími z některých průhledů specifické dominanty (Čeřínek, Křemešník, Špičák) a lesními komplexy, s četnými dochovanými fragmenty původní krajinné struktury před zcelováním polních honů se samotami tvořícími typickou rozptýlenou zástavbu. Více lesnaté Pacovsko na západě má rovněž vrchovinný charakter vyvýšené krajiny s četnými výškově odlišnými vrcholy a mozaikou krajiny lesů, polí, luk a pastvin s drobnými venkovskými sídly. V jižní části pak do území již proniká jihočeský fenomén rybníkářské krajiny Jindřichohradecka (s využitím Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina12; upraveno) Z hlediska přítomnosti zvláště chráněných území se SO ORP Pelhřimov vyznačuje jejich poměrně četným výskytem (v měřítku kraje Vysočina) – v kategorii přírodní rezervace (16 vyhlášených ZCHÚ) nebo přírodní památka (11 vyhlášených ZCHÚ). Status národní přírodní památky má jediné vyhlášené ZCHÚ. Velkoplošné ZCHÚ (národní park, CHKO) na území SO ORP Pelhřimov nezasahuje. Území soustavy Natura 2000 v rámci SO ORP Pelhřimov reprezentují 3 vyhlášená EVL – ve vazbě na vodní toky. Ptačí oblast se v krajin Vysočina rovněž nevyskytuje. Zastoupení území s ochranou ve formě přírodního parku (§ 12 zákona č. 114/1992 Sb.) je v rámci ORP Pelhřimov v současnosti prakticky nulové. Takováto území jsou prozatím pouze předmětem výhledového stavu. Situace v tomto ohledu (plošné zastoupení území s touto ochranou krajiny) je obdobná i v jiných SO ORP v rámci kraje Vysočina. Koeficient ekologické stability (KES) jako rámcový (zobecňující) ukazatel stavu životního prostředí v rámci SO ORP Pelhřimov dosahuje poměrně vysoké hodnoty 0,9 (průměr za celé SO), přičemž žádný územní obvod obce nenáleží k územím s maximálním či zřetelným narušením přírodních struktur (KES do hodnoty 0,3). Podle zavedené metodologie KES SO ORP Pelhřimov reprezentuje celkově vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Území SO ORP se vyznačuje vysokým počtem památkově chráněných objektů (ve srovnání s ostatními ORP v kraji Vysočina) v širokém spektru staveb historické hodnoty, jež se nacházejí ve většině ze zdejších 71 obcí, cca ze čtvrtiny pak v samotném Pelhřimově. Ve čtyřech obcích (městech) je vyhlášena památková zóna či rezervace.
12 Studio B&M (2008): Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 50
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Tabulka 10 podklady k hodnocení ochrany přírody a krajiny v SO ORP Pelhřimov indikátor 5a 5b 5c 5d 5e podíl území se podíl území podíl území koeficient kulturně- zvláštní s lokalitou v přírodním ekologické historická název obce ochranou NATURA 2000 parku stability hodnota území (%) (%) (%) (body) Arneštovice 0,0 1,2 0,0 0,6 1 Bácovice 0,0 0,0 0,0 0,7 0 Bělá 0,5 0,0 0,0 1,0 0 Bohdalín 0,0 0,0 0,0 1,3 0 Bořetice 0,0 0,3 0,0 0,8 0 Bořetín 0,0 0,0 0,0 0,6 0 Božejov 2,0 0,0 0,0 1,1 2 Častrov 0,8 0,0 0,0 1,5 2 Čelistná 0,0 0,0 0,0 0,6 0 Černov 0,0 0,0 0,0 0,9 1 Černovice 0,0 0,0 0,0 0,8 2 Červená Řečice 0,0 0,2 0,0 0,7 3 Čížkov 0,0 0,0 0,0 1,3 2 Dehtáře 0,0 0,0 0,0 0,9 0 Dobrá Voda 0,0 0,0 0,0 1,7 2 Dubovice 0,0 0,0 0,0 0,8 0 Hojovice 0,0 0,0 0,0 1,0 1 Horní Cerekev 1,0 0,0 0,0 0,9 3 Horní Ves 1,4 0,0 0,0 0,8 0 Hořepník 0,0 4,8 0,0 0,4 3 Chýstovice 0,0 0,3 0,0 0,4 0 Chyšná 0,0 0,1 0,0 0,8 0 Jankov 7,7 18,6 0,0 0,6 0 Kamenice nad Lipou 0,0 0,0 0,0 1,1 3 Kojčice 0,0 0,0 0,0 0,5 2 Košetice 0,0 0,0 0,0 0,8 2 Krasíkovice 0,0 0,0 0,0 0,7 2 Křeč 0,0 0,0 0,0 0,8 2 Křelovice 0,0 3,3 0,0 0,8 2 Křešín 0,0 0,2 0,0 0,5 1 Leskovice 0,0 0,0 0,0 0,7 2 Lhota-Vlasenice 0,0 0,0 0,0 1,2 0 Libkova Voda 0,0 0,0 0,0 0,4 2 Lidmaň 0,0 0,0 0,0 0,9 2 Litohošť 0,0 0,0 0,0 0,7 1 Martinice u Onšova 0,0 1,5 0,0 0,7 1 Mezná 0,2 0,0 0,0 1,3 2 Mnich 0,4 0,0 0,0 1,2 2 Moraveč 0,3 0,0 0,0 0,9 1 Nová Buková 0,0 0,0 0,0 1,2 1 Nová Cerekev 2,1 0,0 0,0 0,8 3
51 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
indikátor 5a 5b 5c 5d 5e podíl území se podíl území podíl území koeficient kulturně- zvláštní s lokalitou v přírodním ekologické historická název obce ochranou NATURA 2000 parku stability hodnota území (%) (%) (%) (body) Nový Rychnov 1,7 0,0 0,1 1,5 3 Olešná 0,0 0,0 0,0 0,5 1 Ondřejov 0,0 0,0 0,0 0,6 1 Onšov 0,0 0,6 0,0 0,7 2 Pavlov 0,0 0,0 0,0 0,3 1 Pelhřimov 0,0 0,0 0,0 0,7 3 Počátky 0,5 0,2 0,0 0,6 3 Polesí 1,1 0,0 0,0 1,0 1 Proseč pod Křemešníkem 0,1 0,0 0,0 1,2 1 Putimov 0,0 0,0 0,0 0,4 0 Rodinov 0,0 0,0 0,0 1,0 0 Rovná 0,0 2,0 0,0 0,7 1 Rynárec 0,0 0,0 0,0 0,8 2 Stojčín 0,0 0,//0 0,0 0,8 0 Střítež 0,0 0,0 0,0 1,5 1 Střítež pod Křemešníkem 0,0 0,0 0,0 1,5 0 Svépravice 0,0 0,0 0,0 0,6 1 Těmice 0,2 0,0 0,0 2,1 2 Ústrašín 1,1 0,0 0,0 1,0 1 Útěchovice 0,0 0,0 0,0 0,6 0 Útěchovičky 0,0 0,0 0,0 1,0 0 Včelnička 0,0 0,0 0,0 1,3 1 Velký Rybník 0,0 2,8 0,0 1,1 1 Veselá 0,0 0,0 0,0 1,6 1 Vokov 0,0 0,0 0,0 0,4 1 Vyskytná 2,2 2,8 0,0 1,0 2 Zachotín 1,5 0,6 0,0 1,1 2 Zajíčkov 0,0 0,0 0,0 0,8 0 Žirov 0,0 0,0 0,0 0,7 0 Žirovnice 0,1 0,0 0,0 0,8 3 Zdroj: ČSÚ, databáze ÚAP, hodnocení zpracovatele
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 52
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Obrázek 9 prvky ochrany přírody a krajiny a koeficient ekologické stability v SO ORP Pelhřimov
Zdroj: ČSÚ, databáze ÚAP, hodnocení zpracovatele
53 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Obrázek 10 kulturně historická hodnota území a významné kulturní památky v SO ORP Pelhřimov
Zdroj: databáze ÚAP, hodnocení zpracovatele
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 54
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
C.1.6 Vodní režim a horninové prostředí Vodní režim SO ORP Pelhřimov je hodnocen primárně na základě dvou významných dopadů probíhající klimatické změny, a to ohrožení extrémními srážko-odtokovými událostmi v podobě povodní a rostoucí teploty a s ní spojeným suchem. Na území SO ORP Pelhřimov jsou vymezena záplavová území Q100, která zasahují do zastavěného a zastavitelného území v 38 obcích. Největší plocha zastavěného a zastavitelného území je postižena v obcích Horní Ves, Rynárec a Velký rybník, kde je ohroženo více než 10 % zastavěného a zastavitelného území. Ohrožení přívalovými srážkami nebo tzv. bleskovými povodněmi je vyhodnocováno na základě tzv. kritických bodů, které jsou vymezeny Strategií ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice. Na území SO ORP Pelhřimov je vymezeno celkem 9 kritických bodů, z toho 6 v kategorii významných. Expertním odhadem byly vymezeny plochy pod kritickými body, které by teoreticky mohly být přívalovou povodní ohroženy. Největší míra ohrožení je v obcích Horní Ves a Velký Rybník. Ohrožení suchem je definováno zjednodušenou vodní bilancí – rozdílem ročního srážkového úhrnu a potenciální evapotranspirace, které jsem evidovány na úrovni vodních útvarů povrchových vod. Váženým průměrem ploch vodních útvarů zasahující do jednotlivých obcí byly spočítány vodní bilance na úrovni jednotlivých obcí pro rok 2019, který byl extrémně suchý. V roce 2019 byla vodní bilance ve všech obcích záporná, největší rozdíl byl naměřen v obcích Bořetín a Mnich.
55 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Tabulka 11 údaje o obcích SO ORP Pelhřimov týkající se vodního režimu a horninového prostředí Vodní režim Horninové prostředí indikátor 6a* 6b** 6c*** 6d**** 6e*****
Q100 přívalové vodní bil. počet PÚ/SÚ počet PÚ/SÚ ložiska název obce (%) povodně(%) 2019 (mm) v obci v zast. území (ha) Arneštovice 1,8 0,0 -47,5 0,0 0,0 0,0 Bácovice 0,0 0,0 -52,5 0,0 0,0 0,0 Bělá 0,0 0,0 -25,1 0,0 0,0 0,0 Bohdalín 0,0 0,0 -88,5 0,0 0,0 0,0 Bořetice 0,0 0,0 -47,1 0,0 0,0 0,0 Bořetín 0,0 0,0 -129,0 0,0 0,0 0,0 Božejov 0,1 0,0 -28,7 0,0 0,0 0,0 Častrov 1,2 1,3 -53,5 0,0 0,0 29,8 Čelistná 0,0 0,0 -17,9 0,0 0,0 0,0 Černov 0,0 0,0 -18,8 2 1 0,0 Černovice 0,4 0,0 -104,1 1 0,0 0,0 Červená Řečice 4,4 0,1 -48,8 0,0 0,0 0,0 Čížkov 0,0 0,0 -41,2 0,0 0,0 0,0 Dehtáře 0,8 0,0 -28,6 0,0 0,0 0,0 Dobrá Voda 0,4 0,0 -17,9 5 2 0,0 Dubovice 0,0 0,0 -45,4 0,0 0,0 0,0 Hojovice 0,0 0,0 -112,3 1 0,0 0,0 Horní Cerekev 5,7 0,0 -19,0 3 0,0 0,0 Horní Ves 10,9 6,5 -18,8 0,0 0,0 0,0 Hořepník 4,1 0,0 -43,5 0,0 0,0 0,0 Chýstovice 0,0 0,0 -41,3 0,0 0,0 0,0 Chyšná 0,0 0,0 -46,1 0,0 0,0 0,0 Jankov 0,0 0,0 -15,5 1 0,0 0,0 Kamenice nad Lipou 2,7 0,0 -88,2 1 1 0,0 Kojčice 0,2 0,0 -48,1 0,0 0,0 0,0 Košetice 0,0 0,0 -41,2 0,0 0,0 0,0 Krasíkovice 0,0 0,0 -35,3 0,0 0,0 0,0 Křeč 0,0 0,0 -92,4 0,0 0,0 0,0 Křelovice 0,3 0,0 -53,4 0,0 0,0 0,0 Křešín 3,1 3,0 -42,9 0,0 0,0 0,0 Leskovice 0,0 0,0 -34,2 2 0,0 0,0 Lhota-Vlasenice 0,0 1,5 -88,2 0,0 0,0 0,0 Libkova Voda 0,0 0,0 -20,6 0,0 0,0 0,0 Lidmaň 4,6 0,0 -27,2 2 2 0,0 Litohošť 0,0 0,0 -47,7 1 0,0 0,0 Martinice u Onšova 4,9 0,0 -60,3 0,0 0,0 0,0 Mezná 0,1 0,0 -20,5 0,0 0,0 0,0 Mnich 3,9 0,2 -127,4 0,0 0,0 0,0 Moraveč 3,6 0,0 -16,8 5 2 0,0 Nová Buková 0,0 0,0 -18,4 2 0,0 0,0 Nová Cerekev 0,4 0,0 -22,8 3 2 0,0 Nový Rychnov 0,0 0,0 -18,6 9 1 9,7
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 56
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Vodní režim Horninové prostředí indikátor 6a* 6b** 6c*** 6d**** 6e*****
Q100 přívalové vodní bil. počet PÚ/SÚ počet PÚ/SÚ ložiska název obce (%) povodně(%) 2019 (mm) v obci v zast. území (ha) Olešná 3,1 2,5 -17,9 1 0,0 0,0 Ondřejov 0,3 0,0 -26,1 0,0 0,0 8,2 Onšov 0,7 0,0 -49,1 0,0 0,0 0,0 Pavlov 0,3 0,0 -17,9 0,0 0,0 0,0 Pelhřimov 2,0 0,0 -26,9 13 4 16,6 Počátky 0,0 0,0 -46,1 0,0 0,0 0,0 Polesí 0,0 0,0 -48,3 0,0 0,0 0,0 Proseč pod Křemešníkem 0,0 0,0 -17,7 3 0,0 0,0 Putimov 0,0 0,0 -17,9 1 0,0 0,0 Rodinov 0,0 0,0 -88,2 0,0 0,0 0,0 Rovná 0,0 0,0 -47,7 0,0 0,0 0,0 Rynárec 10,3 0,0 -17,9 0,0 0,0 0,0 Stojčín 0,0 0,0 -61,8 0,0 0,0 0,0 Střítež 0,0 0,0 -48,0 0,0 0,0 0,0 Střítež pod Křemešníkem 0,1 0,0 -17,3 0,0 0,0 0,0 Svépravice 1,5 0,0 -54,2 0,0 0,0 0,0 Těmice 2,1 0,0 -78,5 0,0 0,0 0,0 Ústrašín 0,0 0,0 -28,6 0,0 0,0 0,0 Útěchovice 0,0 0,0 -47,7 0,0 0,0 0,0 Útěchovičky 0,0 0,0 -47,7 0,0 0,0 0,0 Včelnička 0,0 0,0 -88,2 0,0 0,0 0,0 Velký Rybník 10,1 5,5 -17,3 1 0,0 0,0 Veselá 0,0 0,0 -29,6 0,0 0,0 0,0 Vokov 0,0 0,0 -17,9 0,0 0,0 0,0 Vyskytná 0,0 0,0 -17,3 10 3 0,0 Zachotín 0,8 0,0 -17,3 2 0,0 0,0 Zajíčkov 6,7 0,8 -17,9 0,0 0,0 0,0 Žirov 5,3 0,0 -17,3 0,0 0,0 0,0 Žirovnice 5,1 0,0 -84,7 0,0 0,0 0,0 SO ORP Pelhřimov 2,0 0,2 -3109 54 18 64 *míra ohrožení zastavěného a zastavitelného území rozlivem vody z vodních toků dle stanoveného záplavového území Q100 v % ** míra ohrožení zastavěného a zastavitelného území přívalovými povodněmi v % ***stupeň ohrožení suchem vyjádřený rozdílem ročního úhrnu srážek a potenciální evapotranspirace v mm, ****počet sesuvných a poddolovaných území v obci a v zastavěném a zastavitelném území, *****výměra ložisek nerostných surovin na území obce v ha
Zdroj: ČHMÚ, databáze ÚAP
57 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Obrázek 11 ohrožení suchem v obcích v SO ORP Pelhřimov a další indikátory pro vodní režim a geologické podmínky
Zdroj: ČHMÚ, databáze ÚAP
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 58
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
C.1.7 Kvalita životního prostředí Z hlediska zdrojů znečišťování ovzduší i imisní zátěže lze situaci v ORP Pelhřimov hodnotit jako dobrou. Větší počet stacionárních zdrojů se nachází ve větších obcích, kde se nachází průmyslová či zemědělská výroba, jako je Kamenice nad Lipou, Žirovnice a Pelhřimov (zde zejm. průmyslová zóna rozkládající se severně i jižně od ulice Myslotínská). Z liniových zdrojů jsou významné pozemní komunikace s vysokou dopravní intenzitou (nad 5 000 vozidel/den), a to komunikace č. I/34, I/19 a dálnice D1 (mimo ORP). Imisní limity nejsou dlouhodobě významně překračovány. V území OPR není provozována aktivní skládka odpadů, centrální skládka se nachází v Hrádku u Pacova. Ze 110 starých ekologických zátěží tvoří bývalé skládky odpadů cca polovinu. Rozloženy jsou v rámci ORP rovnoměrně, větší počet se nachází v obcích Horní Cerekev, Kamenice nad Lipou, Nová Cerekev, Nový Rychnov, Pelhřimov, Počátky a Žirovnice. Žádná z lokalit z hlediska dalšího postupu (průzkumu, sanace) v rámci projektů inventarizace kontaminovaných míst nepředstavuje aktuální riziko, potenciální riziko je konstatováno v 51 případech. Objekty s uloženými nebezpečnými látkami dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, se v SO ORP ani jejím okolí nenacházejí. Vodních zdrojů je evidováno 112, méně se jich nachází ve střední části ORP. Do území ORP zasahují ochranná pásma významných vodních zdrojů Švihov a Rantířov. Na základě provedených mikrobiologických a fyzikálně chemických rozborů lze kvalitu pitné vody hodnotit jako dobrou, vyšší počet nevyhovujících vzorků byl v roce 2018 zaznamenán u 7 obcí. Podrobnější hluková studie není pro celé území ORP k dispozici. Strategické hlukové mapy pořizované Ministerstvem zdravotnictví ČR dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES v území pokrývají pouze území města Pelhřimov, okrajově zasahují na území obce Onšov – hlukové ukazatele zde nejsou v souvislosti s dálnicí D1 překračovány. V Pelhřimově z hodnocení úseku komunikace č. I/34 – ulice Nádražní, Průběžná a Humpolecká – vyplývá, že v jeho bezprostředním okolí dochází k překračování hlukového ukazatele Ldvn (pro den-večer-noc; mezní hodnota 70 dB) i ukazatele Ln (noc; 60 dB). Pro představu o dopravních intenzitách, na základě dat ŘSD ČR – Sčítání dopravy 2016, slouží obr. 18 v kapitole C.1.13).
Tabulka 12 indikátory kvality životního prostředí SO ORP Pelhřimov Indikátor 7a 7b 7c 7d 7e zdroje překročení skládky / staré podíl potenciální znečištění imisních limitů ek. zátěže nevyhovujících závažné název obce ovzduší rozborů vody havárie (počet) (podíl území %) (počet) (%) (počet) Arneštovice 0 0 0 0,14 0 Bácovice 0 0 1 0,25 0 Bělá 0 0 0 0,00 0 Bohdalín 0 0 0 -* 0 Bořetice 0 0 0 0,25 0 Bořetín 0 0 0 0,00 0 Božejov 2 0 2 0,00 0 Častrov 1 0 4 0,00 0 Čelistná 0 0 0 0,00 0 Černov 1 0 1 0,00 0 Černovice 0 0 2 0,00 0 Červená Řečice 2 0 2 0,00 0 Čížkov 1 0 1 -* 0 Dehtáře 2 0 0 0,17 0 Dobrá Voda 0 0 0 0,00 0 Dubovice 0 0 1 0,14 0
59 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Indikátor 7a 7b 7c 7d 7e zdroje překročení skládky / staré podíl potenciální znečištění imisních limitů ek. zátěže nevyhovujících závažné název obce ovzduší rozborů vody havárie (počet) (podíl území %) (počet) (%) (počet) Hojovice 0 0 0 0,00 0 Horní Cerekev 1 0 10 0,00 0 Horní Ves 0 0 2 0,00 0 Hořepník 1 0 2 -* 0 Chýstovice 0 0 1 -* 0 Chyšná 0 0 0 0,00 0 Jankov 0 0 1 -* 0 Kamenice nad Lipou 6 0 5 0,00 0 Kojčice 2 0 1 0,00 0 Košetice 2 0 1 0,00 0 Krasíkovice 0 0 0 0,20 0 Křeč 0 0 0 0,38 0 Křelovice 0 0 0 -* 0 Křešín 0 0 1 0,00 0 Leskovice 1 0 1 0,00 0 Lhota-Vlasenice 0 0 1 0,10 0 Libkova Voda 0 0 1 0,00 0 Lidmaň 0 0 0 0,30 0 Litohošť 0 0 2 -* 0 Martinice u Onšova 0 0 0 -* 0 Mezná 0 0 0 -* 0 Mnich 0 0 2 0,16 0 Moraveč 2 0 1 0,00 0 Nová Buková 0 0 0 0,00 0 Nová Cerekev 3 0 9 0,04 0 Nový Rychnov 1 0 5 0,03 0 Olešná 2 0 0 0,05 0 Ondřejov 1 0 2 0,11 0 Onšov 0 0 2 0,00 0 Pavlov 1 0 0 0,00 0 Pelhřimov 24 0 16 0,00 0 Počátky 2 0 5 0,01 0 Polesí 0 0 2 0,00 0 Proseč pod Křemešníkem 0 0 0 0,25 0 Putimov 0 0 0 0,00 0 Rodinov 0 0 0 0,00 0 Rovná 0 0 0 0,14 0 Rynárec 1 0 1 -* 0 Stojčín 0 0 0 -* 0 Střítež 2 0 1 0,11 0 Střítež pod Křemešníkem 0 0 0 -* 0 Svépravice 0 0 0 -* 0 Těmice 0 0 3 0,08 0 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 60
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Indikátor 7a 7b 7c 7d 7e zdroje překročení skládky / staré podíl potenciální znečištění imisních limitů ek. zátěže nevyhovujících závažné název obce ovzduší rozborů vody havárie (počet) (podíl území %) (počet) (%) (počet) Ústrašín 1 0 0 -* 0 Útěchovice 0 0 0 -* 0 Útěchovičky 0 0 0 -* 0 Včelnička 0 0 0 0,00 0 Velký Rybník 1 0 0 0,00 0 Veselá 0 0 1 0,00 0 Vokov 0 0 0 0,00 0 Vyskytná 0 0 1 0,07 0 Zachotín 0 0 0 0,25 0 Zajíčkov 0 0 1 0,07 0 Žirov 0 0 0 0,00 0 Žirovnice 7 0 12 0,00 0 Pozn.: *data nejsou k dispozici; zdroj: ČHMÚ, Prezentace VaK – MŽP, databáze ÚAP
C.1.8 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Z hlediska zemědělského půdního fondu na území SO ORP Pelhřimov je hodnocena změna jeho výměry v poslední dekádě a jeho kvalitativní znaky. Zemědělský půdní fond se obecně zmenšuje. Na republikové úrovni se podíl ZPF snížil o 0,7 %, na úrovni Kraje Vysočina o 0,4 % a na území SO ORP Pelhřimov o 0,6 %. Celkově se snížil ZPF u 52 obcí, nejvíce u obce Kojčice. V Onšově se naopak ZPF navýšil o téměř 1%. Hodnocena byla také přítomnost sklonité orné půdy nad 7°. Na území celkem 22 obcí se objevily díly půdních bloků dle databáze LPIS s průměrnou sklonitostí vyšší než 7°. U Obce Pavlov dělal podíl takto sklonitých půd více než 23 % z celkové výměry orné půdy v obci. V poslední řadě byla hodnocena také přítomnost hodnotných půd s I. a II. třídou ochrany dle databáze BPEJ. Nejvyšší podíl úrodné půdy z celkové výměry ZPF je v obci Čížkov, kde tvoří více než 82%. Naopak v obci Rovná je podíl cenných půd necelých 20 %. Velké množství půd v I. a II. třídě ochrany má ale i negativní stránku. Významně limituje rozvoj obce a výstavbu. Procentuální zastoupení pozemků určených k plnění funkcí lesa se na republikové úrovni zmenšuje, a to za poslední dekádu cca o 0,4 %. Na úrovni Kraje Vysočina i na úrovni SO ORP Pelhřimov naopak podíl lesů mírně vzrostl o 0,2 %. Nejvíce vzrostl podíl pozemků určených k plnění funkcí lesa v obci Čelistná, o necelé 3%.
61 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Tabulka 13 údaje o obcích SO ORP Pelhřimov popisující půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa zemědělský půdní fond pozemky určení k plnění f. lesa indikátor 8a* 8b** 8c*** 8d**** 8e*****
ZPF 2009 ZPF 2018 změna sklonité ZPF TO les 2018 les 2009 změna název obce (ha) (ha) (%) půdy (%) 1+2 (%) (%) (%) (%) Arneštovice 70,8 69,0 -1,9 0,0 50,0 24,2 23,8 0,4 Bácovice 66,4 66,7 0,3 0,0 28,9 28,6 28,6 0,1 Bělá 64,2 63,6 -0,6 0,0 34,6 31,9 31,8 0,1 Bohdalín 53,3 53,0 -0,3 0,0 57,5 40,2 40,2 0,0 Bořetice 65,2 65,2 0,0 0,0 40,1 28,9 28,9 -0,1 Bořetín 71,1 71,1 0,0 0,0 72,0 24,1 24,1 0,0 Božejov 50,0 46,7 -3,3 0,0 46,8 40,6 40,1 0,5 Častrov 52,5 52,2 -0,3 0,0 49,6 41,7 41,6 0,0 Čelistná 74,1 71,2 -2,9 5,0 30,7 21,5 18,5 2,9 Černov 71,4 69,1 -2,3 0,0 53,7 17,8 16,7 1,1 Černovice 61,0 60,9 -0,1 0,0 64,2 31,5 31,5 0,0 Červená Řečice 61,6 61,5 -0,2 0,7 28,8 31,5 31,4 0,1 Čížkov 45,4 45,4 0,0 0,0 82,1 47,8 47,8 0,0 Dehtáře 58,3 58,1 -0,2 0,0 19,8 32,3 32,1 0,3 Dobrá Voda 58,8 57,3 -1,5 0,0 36,3 34,4 34,4 0,0 Dubovice 65,5 65,4 -0,1 0,0 44,3 23,8 23,8 -0,1 Hojovice 55,9 55,7 -0,1 0,0 70,3 39,5 39,4 0,2 Horní Cerekev 65,0 64,5 -0,4 0,2 43,7 24,6 24,2 0,3 Horní Ves 66,2 65,8 -0,4 0,0 44,7 26,5 26,0 0,4 Hořepník 76,4 75,8 -0,6 0,2 55,5 14,6 14,4 0,2 Chýstovice 74,8 74,8 -0,1 0,1 65,6 18,3 18,1 0,2 Chyšná 60,9 60,6 -0,3 4,0 52,5 32,2 32,2 0,1 Jankov 80,4 80,3 -0,1 0,0 55,3 14,8 14,8 0,0 Kamenice nad Lipou 52,6 52,1 -0,5 0,0 44,8 35,2 35,2 0,0 Kojčice 74,5 69,0 -5,5 3,5 24,4 15,0 14,3 0,7 Košetice 57,6 57,5 -0,1 0,0 77,5 35,5 35,5 0,0 Krasíkovice 72,3 72,3 0,1 6,7 26,9 12,6 12,6 0,0 Křeč 65,1 65,0 -0,1 0,2 53,5 30,4 30,4 0,0 Křelovice 64,5 64,5 0,0 0,4 54,6 29,6 29,6 0,0 Křešín 74,9 74,9 0,0 1,8 65,4 18,6 18,6 0,0 Leskovice 67,5 67,5 0,0 0,0 71,6 19,8 19,8 0,0 Lhota-Vlasenice 61,8 61,0 -0,8 0,0 48,7 31,6 31,6 0,0 Libkova Voda 83,7 83,6 -0,1 0,0 54,1 10,6 10,5 0,0 Lidmaň 64,3 64,2 -0,1 0,0 63,9 29,0 28,9 0,1 Litohošť 71,0 71,0 0,0 0,0 49,6 21,0 21,0 0,0 Martinice u Onšova 68,4 68,1 -0,3 0,0 64,6 24,7 24,7 0,0 Mezná 56,5 55,6 -0,9 0,0 46,7 37,8 36,9 0,9 Mnich 56,1 56,2 0,1 0,0 48,1 37,4 37,5 0,0 Moraveč 63,8 63,6 -0,2 0,0 69,7 28,1 28,0 0,0 Nová Buková 62,9 62,7 -0,2 0,0 51,9 29,6 29,4 0,2 Nová Cerekev 64,0 63,8 -0,2 0,1 66,5 28,2 28,1 0,1 Nový Rychnov 50,2 50,1 0,0 0,0 38,7 42,7 42,4 0,3
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 62
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
zemědělský půdní fond pozemky určení k plnění f. lesa indikátor 8a* 8b** 8c*** 8d**** 8e*****
ZPF 2009 ZPF 2018 změna sklonité ZPF TO les 2018 les 2009 změna název obce (ha) (ha) (%) půdy (%) 1+2 (%) (%) (%) (%) Olešná 75,1 75,0 0,0 3,7 35,9 16,6 16,6 0,0 Ondřejov 73,0 68,1 -4,9 0,0 57,4 19,9 19,4 0,5 Onšov 67,5 68,4 0,9 0,0 53,6 24,1 24,0 0,1 Pavlov 82,5 81,5 -1,0 23,3 37,9 6,3 5,4 0,9 Pelhřimov 65,5 64,5 -1,0 1,1 44,8 23,2 23,0 0,2 Počátky 70,2 69,9 -0,3 0,0 50,2 18,9 18,6 0,2 Polesí 64,4 63,8 -0,6 0,0 57,4 24,0 24,0 0,0 Proseč pod Křemešníkem 62,5 59,0 -3,5 0,0 23,9 32,6 32,1 0,5 Putimov 79,0 79,6 0,6 0,0 46,2 11,7 11,7 0,0 Rodinov 68,4 66,2 -2,2 0,0 44,7 24,8 23,6 1,2 Rovná 67,4 67,4 0,0 3,7 19,6 26,6 26,7 0,0 Rynárec 66,7 65,9 -0,8 4,8 28,7 20,6 19,8 0,8 Stojčín 55,4 55,4 0,0 0,0 62,5 28,4 27,9 0,5 Střítež 50,8 50,4 -0,4 0,0 39,1 44,7 44,6 0,1 Střítež pod Křemešníkem 63,0 63,0 0,1 3,0 60,4 31,9 32,0 -0,1 Svépravice 67,1 67,0 -0,1 0,0 56,4 26,0 25,9 0,1 Těmice 39,6 39,3 -0,3 0,0 61,9 56,3 56,2 0,1 Ústrašín 64,1 62,7 -1,4 0,0 48,2 28,5 28,4 0,1 Útěchovice 69,1 68,9 -0,2 0,0 59,2 25,9 26,0 -0,1 Útěchovičky 59,9 60,1 0,2 0,0 50,8 31,7 31,7 0,0 Včelnička 53,0 52,8 -0,3 0,0 23,0 36,7 36,8 -0,1 Velký Rybník 52,5 52,2 -0,4 3,1 27,4 41,4 41,4 0,0 Veselá 47,1 46,5 -0,6 0,0 34,8 47,9 47,5 0,3 Vokov 82,6 81,7 -0,9 1,2 57,4 8,2 8,3 0,0 Vyskytná 58,6 58,3 -0,3 0,3 48,9 34,6 34,3 0,2 Zachotín 60,7 60,6 -0,1 4,0 26,3 29,0 28,2 0,8 Zajíčkov 68,2 68,1 -0,1 0,0 37,0 23,5 23,3 0,2 Žirov 68,4 68,4 0,0 0,0 47,8 23,4 23,4 0,0 Žirovnice 65,7 65,6 -0,1 0,0 52,0 25,7 25,7 0,1 SO ORP Pelhřimov 64,4 63,8 -0,6 1,0 48,5 27,9 27,7 0,2 Kraj Vysočina 63,2 62,8 -0,4 - - 28,1 28,3 0,2 Česká republika 61,9 61,2 -0,7 - - 26,7 27,1 -0,4 Zdroj: ČSÚ, LPIS, databáze ÚAP
*změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2009 a 2018, **podíl sklonitých zemědělských půd, ***podíl půd s třídou ochrany I. a II. na celkové výměře ZPF, ****podíl pozemků určených k plnění funkcí lesa na výměře obce, *****změna výměry lesních pozemků v obci mezi lety 2009 a 2018
63 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Obrázek 12 změna výměry zemědělského půdního fondu a ZPF třídy ochrany I. a II. v obcích SO ORP Pelhřimov
Zdroj: ČSÚ, ČHMÚ, LPIS, databáze ÚAP
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 64
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
C.1.9 Občanská vybavenost včetně její dostupnosti a veřejná prostranství Tento tematický okruh zohledňuje přítomnost a dostupnost zařízení občanské vybavenosti v obcích SO ORP Pelhřimov v členění na školství, zdravotnictví, sociální služby, pošty a knihovny. Z tabulkového přehledu i schematického vyobrazení na obrázku 13 je zřejmé, že vybavenost se převážně koncentruje do středisek v území, předně do samotného Pelhřimova, v menší míře do Kamenice nad Lipou, Počátků, Žirovnice a Černovic. V poslední jmenované obci je přítomen vyšší počet zařízení pro sociální služby, ale i zdravotnictví a školství, než by odpovídalo velikosti a významu obce. Co se týče distribuce školských zařízení, je území pokryto velice rovnoměrně jak školami mateřskými, tak základními, dostupnost je ze všech částí území přiměřená. Střední školství je provozováno jen ve třech městech, což ale není nedostatkem. Zdravotnictví je výrazněji koncentrované do Pelhřimova (vč. nemocnice), ale s ohledem na jeho centrální polohu se ani v tomto případě nejedná o závadný stav, praktičtí lékaři jsou navíc přítomni ve všech městech nebo větších obcích. Není však hodnocena jejich běžná dostupnost (ordinační hodiny apod.). Spíše nízký je počet veřejných knihoven a zejména pak zařízení pro sociální služby, ve světle současného vývoje je nedostatečný zejména počet domovů pro seniory (3 o neznámé kapacitě). Pobočky pošt jsou předmětem dlouhodobých debat. V tomto směru je vývoj vázán především na dohodu mezi samosprávami a společností Česká Pošta a možnost slučování poboček s jinými službami. Komerční služby nejsou hodnoceny, lze předpokládat, že situaci řeší tržní prostředí. Trvale se prohlubující problém s dostupností obchodů s potravinami v nejmenších obcích není možné nástroji územního plánování efektivně řešit. Dostupnost veřejných prostranství není v hodnocení zahrnuta, protože neexistují vhodné datové zdroje obsahující potřebné informace. Obecně platí, že v menších obcích je veřejný prostor zastoupen v dostatečné míře a nová výstavba deficit nevytváří - v obcích SO ORP Pelhřimov není natolik intenzivní. Ve městech a příměstských obcích je nicméně nutné v územních plánech sledovat dostupnost veřejných prostranství a je povinností projektantů zahrnovat k rozvojovým plochám o stanovené výměře (každé 2 ha) také dostatečně velká veřejná prostranství. Situaci v oblasti veřejné infrastruktury (občanská vybavenost, veřejný prostor) není možné srovnat na krajské ani vyšší úrovni, protože k tomuto účelu nelze získat potřebná data.
65 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Tabulka 14 občanská vybavenost v obcích SO ORP Pelhřimov indikátor 9a 9b 9c
počet Školská zařízení Zdravotnické subjektů Ostatní vybavenost
emocnice
omovypro
ZŠ SŠ n ZZS praktickýl. zubníl. speciální l. lékárna knihovna stacionář d seniory ostatní sociálnízař. pošta název obce MŠ Arneštovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Bácovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Bělá 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Bohdalín 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 Bořetice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Bořetín 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Božejov 1 1 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 1 Častrov 1 1 0 0 0 2 0 1 0 1 0 0 0 1 Čelistná 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Černov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Černovice 1 2 1 0 0 2 1 5 0 1 2 0 3 1 Červená Řečice 1 0 0 0 0 1 1 1 0 1 0 0 0 1 Čížkov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Dehtáře 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Dobrá Voda 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 Dubovice 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 Hojovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Horní Cerekev 1 1 0 0 0 1 1 2 1 1 0 0 1 1 Horní Ves 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 Hořepník 1 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 Chýstovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Chyšná 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Jankov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Kamenice nad Lipou 1 2 0 0 1 2 2 11 1 1 0 0 0 2/ Kojčice 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 Košetice 1 1 0 0 0 2 1 0 0 0 0 0 0 1 Krasíkovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Křeč 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 Křelovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 Křešín 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Leskovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 Lhota-Vlasenice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Libkova Voda 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 Lidmaň 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 Litohošť 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Martinice u Onšova 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Mezná 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Mnich 1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 Moraveč 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 Nová Buková 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 66
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
indikátor 9a 9b 9c
počet Školská zařízení Zdravotnické subjektů Ostatní vybavenost
emocnice
omovypro
ZŠ SŠ n ZZS praktickýl. zubníl. speciální l. lékárna knihovna stacionář d seniory ostatní sociálnízař. pošta název obce MŠ Nová Cerekev 1 2 0 0 0 1 1 1 0 1 0 1 0 1 Nový Rychnov 1 1 0 0 0 1 1 0 0 1 0 0 0 1 Olešná 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Ondřejov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Onšov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 Pavlov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Pelhřimov 1 6 3 1 1 21 20 35 7 1 2 1 9 3 Počátky 1 2 1 0 1 6 3 14 2 1 0 0 1 1 Polesí 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Proseč pod Křemešníkem 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Putimov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Rodinov 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Rovná 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Rynárec 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 Stojčín 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Střítež 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Střítež pod Křemešníkem 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Svépravice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 Těmice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 Ústrašín 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Útěchovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Útěchovičky 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Včelnička 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Velký Rybník 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Veselá 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Vokov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Vyskytná 1 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 Zachotín 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zajíčkov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Žirov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Žirovnice 1 2 0 0 0 4 2 2 1 1 0 0 0 2 Zdroj: databáze ÚAP, MŠMT, MZD, internetové zdroje
67 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Obrázek 13 zdravotnictví a školství v SO ORP Pelhřimov
Zdroj: databáze ÚAP, MŠMT, MZD
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 68
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
C.1.10 Dopravní a technická infrastruktura včetně jejich dostupnosti V tomto tématu je hodnocena vybavenost obcí technickou infrastrukturou a poloha v rámci dopravního systému ČR. Je patrné (viz obr. 14 a tab. 11), že přestože je poloha regionu spíše periferní, z hlediska napojení na silniční síť není situace nikterak špatná, z naprosté většiny obcí se lze osobním automobilem dopravit k nejbližšími dálničnímu nájezdu za méně než ½ hodiny (dálnice D1 na severu a D3 na západě), pouze jihovýchod území je vzdálen více, i z této části území je však možné se napojit na silnici I. třídy do maximálně 15 minut. Jediná obec – Horní Ves – je v natolik „nevýhodné“ poloze, že je pro ní spojení delší. Současně s tím je také pro obyvatele větší části obcí možné dopravit se do ORP Pelhřimov za méně než 15 minut, a z poměrně velkého počtu obcí (ve východní polovině území) je dobře dostupné i krajské město Jihlava (za méně než 30 minut). Letecká doprava nemá v území větší význam, nachází se v něm několik, převážně neveřejných letišť pro malá a ultralehká letadla. Pouze pro Novou Cerekev je možné uvažovat s přínosem této infrastruktury pro rozvoj obce, ale pouze v malé míře. Vodní doprava nemá v území žádný význam. Vybavenost technickou infrastrukturou je v území obecně horší, což je patrně dáno velkou roztříštěností sídelní struktury v území i periferní polohou. Veřejný vodovod tak má cca 90 % obyvatel, kanalizaci 83 %, ale jen přibližně 2/3 odpadních vod celkově je likvidováno v ČOV, což je negativní faktor zejména pro životní prostředí. Většinu z těchto podílů tvoří města, v malých obcích a sídlech je situace horší, nelze jim však pochopitelně ani připisovat takový význam na vypouštění odpadních vod. Teplovodní vedení se nachází pouze v částech Pelhřimova a Nové Cerekve. Plynovod je zaveden do menší části obcí, a to v centrálním prostoru kolem Pelhřimova a také po jižní části obvodu území (viz obr. 15) i to je z hlediska znečišťování prostředí negativní jev, daný ovšem ekonomickými faktory.
69 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Tabulka 15 dopravní dostupnost a vybavenost technickou infrastrukturou v obcích SO ORP Pelhřimov Indikátor 10a 10b 10c 10d 10e význam*** význam*** dopravní dostupnost
ostatní TI ostatní DI
**
**
*
název obce
silniční síť**
železniční stanice sídloORP krajskéměsto (%) podíl ob.kanalizacina (%) podíl odpadníchvod na ČOV(%) plynofikace teplovod letiště vodní cesta podíl ob.vodovoduna Arneštovice dálnice 0 0 0 97,7 0,0 0,0 0 0 0 0 Bácovice dálnice 0 1 0 78,1 72,9 0,0 0 0 0 0 Bělá dálnice 0 0 0 87,5 71,4 0,0 0 0 0 0 Bohdalín silnice I. tř. 1 0 0 0,0 44,7 44,7 0 0 0 0 Bořetice dálnice 0 0 0 100,0 0,0 0,0 0 0 0 0 Bořetín dálnice 0 0 0 100,0 95,2 0,0 2 0 0 0 Božejov dálnice 0 1 0 97,6 94,8 94,8 0 0 0 0 Častrov dálnice 0 0 0 83,8 95,6 85,0 0 0 0 0 Čelistná dálnice 0 1 0 100,0 100,0 0,0 0 0 0 0 Černov dálnice 1 1 1 96,9 96,9 0,0 0 0 0 0 Černovice dálnice 2 0 0 98,8 0,0 0,0 1 0 0 0 Červená Řečice dálnice 0 1 0 91,9 90,1 83,6 0 0 0 0 Čížkov dálnice 1 1 0 0,0 0,0 0,0 0 0 0 0 Dehtáře dálnice 0 1 1 86,6 85,7 0,0 0 0 0 0 Dobrá Voda dálnice 2 1 0 99,0 89,3 0,0 0 0 0 0 Dubovice dálnice 0 1 0 98,7 0,0 0,0 2 0 0 0 Hojovice dálnice 0 0 0 100,0 0,0 0,0 0 0 0 0 Horní Cerekev dálnice 2 0 1 74,2 77,9 77,9 1 0 0 0 Horní Ves silnice II. tř. 2 0 0 98,7 88,9 0,0 2 0 0 0 Hořepník dálnice 0 0 0 0,0 85,8 85,8 0 0 0 0 Chýstovice dálnice 0 0 0 0,0 0,0 0,0 0 0 0 0 Chyšná dálnice 0 0 0 100,0 0,0 0,0 0 0 0 0 Jankov silnice I. tř. 0 1 1 0,0 0,0 0,0 2 0 0 0 Kamenice nad Lipou dálnice 2 0 0 100,0 97,7 93,5 1 0 0 0 Kojčice dálnice 0 1 1 93,5 95,0 0,0 2 0 0 0 Košetice dálnice 0 0 0 97,2 97,2 97,2 0 0 0 0 Krasíkovice dálnice 0 1 1 99,2 0,0 0,0 0 0 0 0 Křeč dálnice 1 0 0 95,2 87,3 0,0 2 0 0 0 Křelovice dálnice 0 1 0 0,0 89,7 81,6 0 0 0 0 Křešín dálnice 0 0 0 72,2 0,0 0,0 0 0 0 0 Leskovice dálnice 2 1 0 100,0 98,1 98,1 0 0 0 0 Lhota-Vlasenice silnice I. tř. 0 0 0 72,2 83,5 25,1 0 0 0 0 Libkova Voda dálnice 0 1 0 84,9 0,0 0,0 0 0 0 0 Lidmaň dálnice 0 0 0 95,7 80,4 80,4 0 0 0 0 Litohošť dálnice 0 1 0 0,0 0,0 0,0 0 0 0 0 Martinice u Onšova dálnice 0 0 0 0,0 0,0 0,0 0 0 0 0 Mezná dálnice 0 1 0 0,0 0,0 0,0 0 0 0 0 Mnich dálnice 0 0 0 100,0 92,3 0,0 1 0 0 0
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 70
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Indikátor 10a 10b 10c 10d 10e význam*** význam*** dopravní dostupnost
ostatní TI ostatní DI
**
**
*
název obce
silniční síť**
železniční stanice sídloORP krajskéměsto (%) podíl ob.kanalizacina (%) podíl odpadníchvod na ČOV(%) plynofikace teplovod letiště vodní cesta podíl ob.vodovoduna Moraveč dálnice 0 1 0 100,0 100,0 100,0 0 0 0 0 Nová Buková dálnice 1 1 1 100,0 89,1 0,0 0 0 0 0 Nová Cerekev dálnice 2 1 0 95,6 99,6 65,1 0 1 1 0 Nový Rychnov dálnice 0 1 1 94,6 90,0 78,5 1 0 0 0 Olešná dálnice 0 1 1 99,8 61,9 0,0 2 0 0 0 Ondřejov dálnice 0 1 0 100,0 100,0 0,0 0 0 0 0 Onšov dálnice 0 0 0 100,0 90,2 84,4 0 0 0 0 Pavlov dálnice 1 1 0 97,7 97,7 0,0 0 0 0 0 Pelhřimov dálnice 2 1 1 99,3 98,7 92,4 1 1 0 0 Počátky silnice I. tř. 0 0 0 100,0 100,0 100,0 1 0 0 0 Polesí dálnice 0 0 0 100,0 0,0 0,0 0 0 0 0 Proseč pod Křemešníkem dálnice 0 1 1 100,0 85,7 0,0 0 0 0 0 Putimov dálnice 0 1 1 100,0 100,0 0,0 2 0 0 0 Rodinov silnice I. tř. 1 0 0 90,7 94,2 0,0 0 0 0 0 Rovná dálnice 0 0 0 100,0 0,0 0,0 0 0 0 0 Rynárec dálnice 2 1 0 0,0 0,0 0,0 2 0 0 0 Stojčín silnice I. tř. 2 0 0 0,0 0,0 0,0 0 0 0 0 Střítež dálnice 0 1 0 89,6 80,2 0,0 0 0 0 0 Střítež pod Křemešníkem dálnice 0 1 1 0,0 0,0 0,0 0 0 0 0 Svépravice dálnice 0 1 0 0,0 0,0 0,0 0 0 0 0 Těmice dálnice 0 0 0 92,3 92,3 68,6 0 0 0 0 Ústrašín dálnice 0 1 0 0,0 0,0 0,0 0 0 0 0 Útěchovice dálnice 0 1 0 0,0 0,0 0,0 0 0 0 0 Útěchovičky dálnice 0 1 0 0,0 0,0 0,0 0 0 0 0 Včelnička dálnice 2 0 0 90,7 0,0 0,0 0 0 0 0 Velký Rybník dálnice 0 1 1 98,0 94,9 0,0 0 0 0 0 Veselá dálnice 0 1 0 100,0 100,0 0,0 0 0 0 0 Vokov dálnice 1 1 0 100,0 0,0 0,0 0 0 0 0 Vyskytná dálnice 0 1 1 100,0 99,9 82,0 2 0 0 0 Zachotín dálnice 0 1 1 100,0 80,1 0,0 0 0 0 0 Zajíčkov dálnice 2 1 0 100,0 100,0 0,0 0 0 0 0 Žirov dálnice 0 1 1 100,0 77,4 0,0 0 0 0 0 Žirovnice silnice I. tř. 0 0 0 81,1 70,5 70,5 1 0 0 0 SO ORP Pelhřimov 90,4 83,4 69,2
Pozn.: *2: železniční stanice/zastávka přímo v sídle nebo bezprostředně u něj, 1: – dostupná pro pěší do cca 30 min; **krajské město/dálnice dostupné do cca 30 min osobním automobilem, sídlo ORP/silnice I. nebo II. třídy dostupné do cca 15min; ***význam odhadnutý na základě pokrytí sídel sítěmi/zařízením příslušné infrastruktury
Zdroj: Prezentace VaK (MŽP), databáze ÚAP, hodnocení zpracovatele
71 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Obrázek 14 významná dopravní infrastruktura v SO ORP Pelhřimov
Zdroj: databáze ÚAP, základní mapa 1: 200 000 (ČÚZK)
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 72
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Obrázek 15 významná technická infrastruktura v SO ORP Pelhřimov
Zdroj: databáze ÚAP
73 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
C.1.11 Ekonomické a hospodářské podmínky V hospodářské oblasti je patrná výrazná centralizace aktivit do Pelhřimova (průmyslová zóna na jeho jihu, centrum), což odpovídá velikosti a významu města v rámci území. Nezaměstnanost v SO ORP byla v průměru za roky 2018 a 2019 velice nízká – 1,3 %, dokonce podstatně nižší než v celém kraji i agregátně za ČR. Vyšší byla pouze v několika obcích v periferní poloze v rámci území (stále však velice nízká – maximálně cca 6 %). Je však nutno připomenout, že MPSV sleduje podíl nezaměstnaných hlášených na úřadech práce na celkovém počtu práceschopného obyvatelstva, což může být mírně odlišný stav od reálné situace. Počet ekonomických subjektů je relativně vyšší, než v rámci kraje, avšak nižší, než v ČR agregátně, růst zhruba odpovídá situaci v kraji, vyhnul se jen jednotkám obcí, jinde byl naopak velmi vysoký, bez znalosti místní situace lze obtížně hodnotit faktory za tím stojící. Tyto dva ukazatele – 10a a 10b – budou s velkou mírou pravděpodobnosti negativně dotčeny vývojem v letošním roce, je nicméně příliš brzy na jakékoliv soudy. V každém případě bude důležité situaci kolem ekonomiky sledovat a přizpůsobovat jí nastavení územně-plánovacích nástrojů. Co se týče dalších ukazatelů – podílu produktivní složky populace a obecních příjmů per capita, je situace v ORP velice podobná situaci v kraji. Existují ale značné rozdíly mezi jednotlivými obcemi, což je dáno především jejich malou populační velikostí. Faktem nicméně je, že některé obce hospodařily v letech 2016-2018 celkově i s více než trojnásobkem prostředků na obyvatele než jiné. Je na hlubší analýzu rozklíčovat důvody tohoto stavu, ta je však nad rámec této dokumentace. Plochy pro ekonomické činnosti jsou v určité míře navrhovány ve většině obcí, nejvíce pak ve velkých městech. Výjimky tvoří Rodinov a Košetice, kde jsou plochy pro výrobní činnosti značně naddimenzovány. Jsou evidovány i obce, ve kterých nejsou plochy tohoto druhu vůbec zastoupeny v návrhu ÚP.
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 74
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Tabulka 16 ukazatele pro hodnocení hospodářských podmínek v obcích SO ORP Pelhřimov Indikátor 10a 10b 10b 10c 10d 10e
počet ekonomických podíl příjmy obecních výměra podíl subjektů na 1000 ob. obyvatel rozpočtů (tis. Kč) ploch pro název obce nezam. ve věku změna ekonomické celkem Ø na ob. % 2009 2019 15-64 let (%) aktivity (ha) 2016-18 a rok (%) Arneštovice 2,9 155,6 294,1 89,1 71,8 0,8 254,0 21,9 Bácovice 3,0 176,5 266,7 51,1 66,7 0,7 270,0 18,7 Bělá 4,0 83,3 352,9 323,5 82,4 0,8 169,0 20,7 Bohdalín 1,2 163,5 261,6 60,1 65,7 1,8 515,0 21,8 Bořetice 2,3 166,7 242,9 45,7 67,1 1,0 205,0 26,7 Bořetín 3,3 240,4 326,9 36,0 64,4 0,0 317,0 23,2 Božejov 1,1 205,6 244,8 19,1 63,8 0,0 1 913,0 23,1 Častrov 2,1 165,5 204,5 23,6 59,6 4,1 1 799,0 32,7 Čelistná 2,6 158,9 208,3 31,1 64,6 1,8 290,0 21,6 Černov 2,1 270,3 275,6 2,0 54,3 0,8 347,0 19,1 Černovice 1,5 200,5 216,9 8,2 64,6 14,4 5 192,0 24,2 Červená Řečice 1,5 209,8 240,6 14,6 61,6 14,0 3 028,0 19,2 Čížkov 2,4 155,7 273,4 75,6 67,2 0,0 404,0 14,9 Dehtáře 1,3 194,7 215,5 10,7 66,4 3,1 351,0 23,7 Dobrá Voda 2,4 228,7 273,2 19,4 67,8 3,5 598,0 21,5 Dubovice 2,3 239,4 333,3 39,2 61,5 0,0 223,0 28,9 Hojovice 5,1 200,0 270,3 35,1 58,1 0,0 230,0 24,7 Horní Cerekev 1,5 216,3 270,5 25,1 65,9 5,2 5 503,0 21,6 Horní Ves 1,3 203,2 234,5 15,4 65,8 1,1 897,0 22,5 Hořepník 1,8 186,8 237,8 27,3 63,8 2,8 1 878,0 25,7 Chýstovice 5,9 321,4 181,8 -43,4 45,5 0,0 99,0 38,9 Chyšná 2,5 216,5 206,2 -4,8 66,0 2,0 315,0 24,5 Jankov 3,4 184,2 146,3 -20,6 70,7 0,0 112,0 21,4 Kamenice nad Lipou 1,1 207,2 230,1 11,0 62,7 16,3 11 346,0 22,0 Kojčice 1,3 169,9 205,4 20,9 65,0 9,4 1 009,0 41,6 Košetice 1,2 169,8 227,1 33,7 66,4 11,1 2 128,0 27,6 Krasíkovice 1,8 230,1 226,6 -1,5 66,4 2,0 355,0 19,9 Křeč 1,4 160,2 161,6 0,9 57,6 6,2 670,0 22,1 Křelovice 1,1 159,3 186,9 17,4 58,5 3,4 1 043,0 24,0 Křešín 2,2 175,7 277,4 57,9 65,8 0,0 425,0 33,0 Leskovice 1,7 159,6 173,1 8,5 70,2 0,8 303,0 34,2 Lhota-Vlasenice 1,5 188,9 390,0 106,5 70,0 1,2 267,0 60,1 Libkova Voda 2,0 252,1 278,4 10,4 65,1 0,0 734,0 18,3 Lidmaň 1,0 180,5 202,1 12,0 79,8 1,9 851,0 25,5 Litohošť 4,8 285,7 293,1 2,6 69,0 0,3 183,0 22,1 Martinice u Onšova 3,0 270,8 375,0 38,5 66,1 1,7 173,0 35,6 Mezná 1,9 163,8 212,5 29,7 58,8 0,0 469,0 23,3 Mnich 1,8 198,9 232,6 16,9 61,5 0,2 1 200,0 19,7 Moraveč 1,6 226,4 343,4 51,7 67,7 1,2 600,0 26,7 Nová Buková 1,4 247,3 324,3 31,1 62,2 0,7 302,0 29,3 Nová Cerekev 1,5 250,5 275,9 10,2 61,8 14,0 3 313,0 21,1 Nový Rychnov 1,8 227,7 265,1 16,4 65,4 1,8 3 074,0 33,5 Olešná 1,6 204,7 221,6 8,3 69,0 6,2 1 708,0 19,3
75 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Indikátor 10a 10b 10b 10c 10d 10e
počet ekonomických podíl příjmy obecních výměra podíl subjektů na 1000 ob. obyvatel rozpočtů (tis. Kč) ploch pro název obce nezam. ve věku změna ekonomické celkem Ø na ob. % 2009 2019 15-64 let (%) aktivity (ha) 2016-18 a rok (%) Ondřejov 1,7 218,3 309,7 41,9 69,0 3,0 466,0 18,2 Onšov 1,3 175,2 238,9 36,4 55,8 0,0 686,0 27,2 Pavlov 2,3 174,6 201,5 15,4 59,0 0,2 381,0 16,7 Pelhřimov 1,2 237,6 256,3 7,9 64,1 58,7 48 218,0 23,3 Počátky 1,2 181,4 205,8 13,5 63,5 3,6 7 677,0 23,9 Polesí 1,6 230,8 282,8 22,6 63,6 0,0 300,0 27,6 Proseč pod Křemešníkem 2,4 267,4 301,2 12,6 62,7 0,0 268,0 20,4 Putimov 1,7 235,7 289,9 23,0 68,8 3,5 820,0 15,7 Rodinov 1,3 188,4 264,3 40,3 63,9 17,5 678,0 17,2 Rovná 4,2 187,5 396,2 111,3 54,7 0,0 166,0 40,6 Rynárec 1,1 233,7 270,8 15,9 66,5 1,4 1 862,0 19,1 Stojčín 1,8 172,1 159,3 -7,5 67,3 0,0 359,0 17,0 Střítež 2,7 184,5 263,6 42,9 58,2 1,9 311,0 55,2 Střítež pod Křemešníkem 3,3 260,9 283,6 8,7 62,7 0,0 187,0 21,7 Svépravice 1,7 158,3 225,0 42,1 65,8 0,0 347,0 20,5 Těmice 1,5 161,4 218,0 35,1 59,9 2,7 1 231,0 22,2 Ústrašín 2,3 195,5 215,7 10,4 66,3 5,9 733,0 23,9 Útěchovice 2,7 257,6 360,7 40,0 68,9 0,0 200,0 29,9 Útěchovičky 2,3 157,9 295,8 87,3 59,2 0,0 218,0 28,0 Včelnička 2,0 212,0 236,1 11,4 60,5 0,0 631,0 19,8 Velký Rybník 0,9 179,6 222,2 23,7 67,7 1,9 582,0 20,1 Veselá 1,0 152,8 170,4 11,5 64,1 1,2 682,0 26,9 Vokov 2,0 315,8 368,1 16,6 72,5 0,2 511,0 15,9 Vyskytná 1,2 175,1 208,5 19,0 63,9 3,2 2 148,0 19,9 Zachotín 1,6 226,9 276,4 21,8 66,7 0,0 712,0 20,5 Zajíčkov 1,1 198,2 232,5 17,3 60,5 3,8 681,0 14,3 Žirov 3,7 222,2 285,7 28,6 53,6 0,7 239,0 31,2 Žirovnice 1,2 195,4 225,2 15,2 65,6 19,0 8 773,0 23,0 SO ORP Pelhřimov 1,3 214,1 244,7 14,3 64,2 264,0 135 129,0 23,4 1 527 Kraj Vysočina 2,8 196,0 225,0 14,8 64,0 - 23,2 142,0 31 838 Česká republika 3,0 244,7 270,5 10,6 64,1 - 28,4 675,0 Zdroj: ČSÚ, MPSV, databáze ÚAP
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 76
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Obrázek 16 nezaměstnanost a plochy pro ekonomické aktivity v obcích SO ORP Pelhřimov
Zdroj: databáze ÚAP; MPSV
77 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
C.1.12 Rekreace a cestovní ruch V tomto tematickém okruhu jsou zjištěny informace ve vztahu k cestovnímu ruchu a podmínkám pro rekreaci v území SO ORP Pelhřimov. Z předchozích kapitol vyplývá, že se v území nenachází žádné hodnoty, které by z pohledu turistického ruchu měly zásadní význam – je tím myšlena absence republikově či světově významných kulturních památek, přírodně atraktivních lokalit či areálů pro sport a rekreaci. Potenciál pro masovou turistiku v území je tak nízký. Území se nicméně může chlubit poměrně nedotčenou krajinou s harmonickým utvářením, a kulturně hodnotnými lokalitami menšího významu rozprostřenými v celém území. Nejvíce turisticky atraktivní se jeví samotný Pelhřimov, kde se kromě řady památek nachází i zařízení pro kulturní vyžití a pořádají se zde kulturní a sportovní akce. Ještě o bod lépe je hodnocen Nový Rychnov, který může těžit z polohy pod poutním místem Křemešník (zahrnujícím mimo jiné i sjezdovku) a také okolní přírodou s řadou chráněných lokalit. Zmínit je třeba také Červenou Řečici, s významným zámkem a dalšími památkami. Nová Cerekev také zahrnuje vyšší míru turistických a rekreačních cílů. To se týká také obcí na jihu území – Počátků, Žirovnice a Kamenice nad Lipou, a to zejména díky přítomnosti kulturních památek. Všechny tři tyto obce jsou rekreační lokalitou a je v nich i vysoký počet lůžek pro hosty. Obdobně vysoký je již jen v samotném Pelhřimově. Do hodnocení se dále propsala zejména přítomnost vod vhodných ke koupání a sjezdovek. Zejména v menších vesnicích je velmi vysoký podíl domů, které slouží rekreaci (nejsou trvale obydlené), v extrémech takové domy dokonce převažují, podíly okolo 50 % nejsou výjimkou. Co se týče hustoty turistických komunikací – cyklotras, turistických tras KČT, naučných stezek, hipotras a běžkařských tras – je situace poměrně různorodá a pohybuje se mezi 0 (bez komunikací) a cca 1,7 km na km2. Pouze ve třech obcích je vyšší – Proseči pod Křemešníkem, Krasíkovicích a Novém Rychnově. Je nicméně otázkou, do jaké míry může takto vysoká koncentrace tras přispět k rozvoji cestovního ruchu.
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 78
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Tabulka 17 podklady pro hodnocení rekreace a cestovního ruchu v obcích SO ORP Pelhřimov Indikátor 12a 12b 12c 12d
Turistická Podíl domů Počet lůžek v Turistické komunikace název obce atraktivita* sloužících ubytovacím K P R ∑ k rekreaci (%) zařízení km km/km2 Arneštovice 0 0 0 0 27,0 neurč. 0,3 0,1 Bácovice 0 0 0 0 35,5 0 3,3 0,7 Bělá 0 0 0 0 44,8 0 0,0 0,0 Bohdalín 0 0 0 0 31,5 0 5,3 0,7 Bořetice 0 0 0 0 33,3 0 1,6 0,5 Bořetín 0 0 0 0 44,2 neurč. 0,9 0,2 Božejov 1 0 1 2 13,6 neurč. 4,3 0,5 Častrov 1 0 0 1 36,0 neurč. 20,8 0,6 Čelistná 0 0 0 0 7,4 0 1,9 0,6 Černov 0 0 0 0 13,5 neurč. 2,1 0,8 Černovice 1 0 0 1 34,4 neurč. 32,9 0,9 Červená Řečice 2 0 0 2 23,1 neurč. 26,3 1,0 Čížkov 1 0 0 1 1,8 0 3,8 1,2 Dehtáře 0 0 0 0 18,4 0 7,0 0,9 Dobrá Voda 1 0 0 1 28,2 0 3,6 0,4 Dubovice 0 0 0 0 4,3 neurč. 1,2 0,4 Hojovice 0 0 0 0 46,5 0 3,1 0,5 Horní Cerekev 2 0 0 2 19,3 179 32,9 1,0 Horní Ves 0 0 0 0 26,1 0 14,7 1,6 Hořepník 2 0 0 2 35,5 0 13,4 1,0 Chýstovice 0 0 0 0 58,3 0 0,0 0,0 Chyšná 0 0 0 0 34,1 0 0,9 0,3 Jankov 0 0 0 0 41,4 0 0,0 0,0 Kamenice nad Lipou 2 0 1 3 12,5 423 31,4 1,0 Kojčice 1 0 1 2 12,6 0 7,3 1,2 Košetice 1 0 0 1 24,0 neurč. 12,0 0,9 Krasíkovice 1 0 0 1 6,7 0 5,0 2,3 Křeč 1 0 0 1 34,3 0 6,4 0,6 Křelovice 1 0 0 1 39,2 0 12,9 0,8 Křešín 0 0 0 0 58,6 neurč. 0,1 0,0 Leskovice 1 0 0 1 11,4 0 3,6 1,0 Lhota-Vlasenice 0 0 0 0 46,2 0 3,3 0,5 Libkova Voda 1 0 0 1 19,5 0 2,5 0,3 Lidmaň 1 0 0 1 51,1 0 8,2 0,6 Litohošť 0 0 0 0 42,1 neurč. 1,6 0,4 Martinice u Onšova 0 0 0 0 38,5 0 1,0 0,2 Mezná 1 0 0 1 29,6 neurč. 6,0 0,7 Mnich 1 0 0 1 38,4 0 18,4 0,9 Moraveč 0 0 0 0 35,5 neurč. 7,2 0,8 Nová Buková 0 0 0 0 11,9 0 8,5 1,6 Nová Cerekev 2 0 1 3 14,4 neurč. 26,5 0,8 Nový Rychnov 2 1 2 5 23,8 neurč. 70,3 2,3 Olešná 0 0 0 0 11,0 0 6,7 0,5 Ondřejov 0 0 0 0 18,8 neurč. 6,4 1,4
79 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Indikátor 12a 12b 12c 12d
Turistická Podíl domů Počet lůžek v Turistické komunikace název obce atraktivita* sloužících ubytovacím K P R ∑ k rekreaci (%) zařízení km km/km2 Onšov 1 0 0 1 41,1 0 6,1 0,6 Pavlov 0 0 0 0 18,9 0 2,7 1,6 Pelhřimov 2 0 2 4 7,8 489 104,6 1,1 Počátky 2 0 1 3 15,3 518 35,2 1,1 Polesí 0 0 0 0 39,1 0 0,0 0,0 Proseč pod Křemešníkem 0 0 2 2 10,5 neurč. 10,1 1,9 Putimov 0 0 1 1 11,1 0 5,4 1,7 Rodinov 0 0 0 0 16,7 0 2,8 0,5 Rovná 0 0 0 0 27,8 0 5,6 1,3 Rynárec 1 0 0 1 10,7 0 2,5 0,4 Stojčín 0 0 0 0 24,5 0 5,5 1,4 Střítež 0 0 0 0 37,5 0 1,1 0,1 Střítež pod Křemešníkem 0 0 0 0 45,2 0 0,0 0,0 Svépravice 0 0 0 0 9,3 neurč. 5,6 1,1 Těmice 1 1 0 2 31,0 neurč. 25,4 0,9 Ústrašín 0 0 0 0 6,4 neurč. 2,7 0,4 Útěchovice 0 0 0 0 23,1 0 3,2 0,5 Útěchovičky 0 0 0 0 36,6 0 0,0 0,0 Včelnička 0 0 0 0 24,2 0 5,2 1,3 Velký Rybník 0 0 0 0 13,1 neurč. 6,8 1,1 Veselá 0 0 0 0 20,5 0 0,0 0,0 Vokov 0 0 0 0 20,9 0 2,1 0,8 Vyskytná 1 0 1 2 16,0 neurč. 4,7 0,3 Zachotín 1 0 0 1 24,4 neurč. 4,6 0,5 Zajíčkov 0 0 0 0 6,3 0 3,0 0,7 Žirov 0 0 0 0 26,3 0 1,9 0,7 Žirovnice 2 0 1 3 17,6 410 23,4 0,5 SO ORP Pelhřimov 20,6 695,9 0,8
Kraj Vysočina 12,8
Česká republika 7,8
Pozn.: * K – atraktivita z pohledu kulturních památek, P – atraktivita z pohledu přírodních hodnot, R – atraktivita z pohledu míst vhodných pro sport a jinou rekreaci, ∑ - atraktivita pro cestovní ruch celkem
Zdroj: databáze ÚAP, hodnocení zpracovatele; ČSÚ
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 80
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Obrázek 17 vybrané jevy ÚAP související s rekreací v SO ORP Pelhřimov
Zdroj: databáze ÚAP
81 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
C.1.13 Bezpečnost a ochrana obyvatel Bezpečnost obyvatel souvisí s více faktory, v tomto tématu jsou zachyceny střety zastavěného území s potenciálně nebezpečnými vlivy z technické a dopravní infrastruktury, a dále vybavenost obcí základní infrastrukturou k ochraně obyvatel. Územím prochází v jeho jižní části ochranné pásmo produktovodu a trasy vysokotlakého plynovodu mají stanoveno bezpečností pásmo. Některé části zastavěného území obcí (Kamenice nad Lipou, Rodinov, Pelhřimov a další) jsou ve střetu s těmito limity, z čehož potenciální riziko může plynout. Na úrovni této dokumentace není možné posuzovat rizika konkrétně, v rámci ÚPD obcí je proto nutné prověřovat tyto střety a zejména je dále neprohlubovat. Průchod frekventovaných dopravních tahů (sledovány jsou ty s frekvencí více než 5 000 automobilů denně – jedná se pouze o silnice I. třídy) obcemi je dalším potenciálním rizikem, týká se především samotného Pelhřimova, který má obchvat teprve naplánován. Ve velice malé míře také Kamenice nad Lipou a Čížkova. Železnice s celostátním významem prochází jihovýchodem území a z hlediska bezpečnosti má výrazněji negativní dopad na Horní Cerekev a Stojčín (v obou obcích prochází zastavěným územím a má 2 nebo více úrovňových přejezdů, chybí i bezpečnostní závory), v menší míře se toto potenciální ohrožení týká také Počátek (1 úrovňový přejezd bez závor). Ochranu obyvatel zajišťuje sbor profesionálních hasičů se stanicí v Pelhřimově, a sbory dobrovolných hasičů, které mají podle existujících podkladů stanice ve všech obcích SO ORP. Policie ČR má své stanice ve všech obcích s pověřeným obecním úřadem – tj. Pelhřimově, Počátkách a Kamenici nad Lipou. Několik objektů je vedeno jako důležitých pro obranu státu, vojenská posádka ale nikde v řešeném území není. Stálé kryty civilní ochrany se nachází pouze v Pelhřimově, jiná zařízení pro civilní ochranu nejsou v území zaznamenána.
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 82
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Tabulka 18 ohrožení a ochrana obyvatel SO ORP Pelhřimov – podklady pro hodnocení Indikátor 13a 13b 13c
Ohrožení dopravní a technickou infrastrukturou Ochrana obyvatel
název obce
povodňové riziko plynovod produktovod ropovod silnice železnice celkem hasičské zbrojnice stálekryty CO hodnocení Arneštovice 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Bácovice 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Bělá 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Bohdalín 0 0 1 0 0 0 1 1 0 1 Bořetice 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Bořetín 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Božejov 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Častrov 0 0 1 0 0 0 1 1 0 1 Čelistná 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Černov 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Černovice 0 1 0 0 0 0 1 4 0 1 Červená Řečice 0 1 0 0 0 0 1 5 0 1 Čížkov 0 0 0 0 1 0 1 1 0 1 Dehtáře 0 1 0 0 0 0 1 1 0 1 Dobrá Voda 0 0 0 0 0 0 0 2 0 1 Dubovice 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Hojovice 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Horní Cerekev 0 1 0 0 0 2 3 4 0 1 Horní Ves 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Hořepník 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Chýstovice 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Chyšná 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Jankov 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Kamenice nad Lipou 0 1 2 0 1 0 4 2 0 1 Kojčice 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Košetice 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Krasíkovice 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Křeč 0 1 0 0 0 0 1 1 0 1 Křelovice 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Křešín 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Leskovice 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Lhota-Vlasenice 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Libkova Voda 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Lidmaň 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Litohošť 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Martinice u Onšova 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Mezná 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Mnich 0 0 2 0 0 0 2 3 0 1 Moraveč 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Nová Buková 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Nová Cerekev 0 0 0 0 0 0 0 4 0 1
83 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Indikátor 13a 13b 13c
Ohrožení dopravní a technickou infrastrukturou Ochrana obyvatel
název obce
povodňové riziko plynovod produktovod ropovod silnice železnice celkem hasičské zbrojnice stálekryty CO hodnocení Nový Rychnov 0 0 0 0 0 0 0 4 0 1 Olešná 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Ondřejov 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Onšov 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Pavlov 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Pelhřimov 0 2 0 0 2 0 4 18 3 2 Počátky 0 1 0 0 0 1 2 1 0 1 Polesí 0 0 1 0 0 0 1 1 0 1 Proseč pod Křemešníkem 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Putimov 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Rodinov 0 1 1 0 0 0 2 1 0 1 Rovná 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Rynárec 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Stojčín 0 0 0 0 0 2 2 1 0 1 Střítež 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Střítež pod Křemešníkem 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Svépravice 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Těmice 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Ústrašín 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Útěchovice 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Útěchovičky 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Včelnička 0 1 0 0 0 0 1 1 0 1 Velký Rybník 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Veselá 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Vokov 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Vyskytná 0 0 0 0 0 0 0 3 0 1 Zachotín 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Zajíčkov 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Žirov 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 Žirovnice 0 1 0 0 0 0 1 5 0 1 Zdroj: databáze ÚAP, hodnocení zpracovatele
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 84
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Obrázek 18 potenciální ohrožení a ochrana obyvatel SO ORP Pelhřimov
85 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
C.2 Záměry na provedení změn v území Záměry jsou přehledně vyobrazeny v příslušném výkresu. Veškeré záměry jsou dále uvedeny v příloze 1 (vysvětlivky viz kapitola E). Záměry ze ZÚR kraje Vysočina zohledňují jejich znění po aktualizacích č. 1, 2, 3, 4, 5 a 6, které je platné od 7. 11. 2020. Záměry z územně plánovacích dokumentací obcí odpovídají jejich aktuálním zněním, jejich přehled je uveden v tab. 19 níže.
Tabulka 19 územně plánovací dokumentace obcí v SO ORP Pelhřimov název obce datum vydání druh dokumentace Arneštovice 7.11.2008 Územní plán Bácovice 22.2.2008 Územní plán Bělá 23.6.2017 Územní plán Bohdalín 20.12.2010 Územní plán Bořetice 5.4.2017 Územní plán Bořetín 22.6.2012 Územní plán Božejov 25.3.1997 Územní plán sídelního útvaru (pořizuje se nový ÚP) Častrov 24.4.2008 Územní plán Čelistná 31.8.2010 Územní plán Černov 23.8.2010 Územní plán Černovice 4.9.2019 Územní plán Červená Řečice 3.3.2011 Územní plán Čížkov 5.3.2008 Územní plán Dehtáře 21.3.2016 Územní plán Dobrá Voda 21.9.2012 Územní plán Dubovice 20.9.1998 Územní plán sídelního útvaru (pořizuje se nový ÚP) Hojovice 15.3.2004 Územní plán obce (pořizuje se nový ÚP) Horní Cerekev 6.10.2010 Územní plán Horní Ves 8.10.2010 Územní plán Hořepník 2.10.2014 Územní plán Chýstovice - bez ÚPD Chyšná 15.10.2015 Územní plán Jankov - bez ÚPD Kamenice nad Lipou 10.2.2014 Územní plán Kojčice 30.12.2006 Územní plán obce (pořizuje se nový ÚP) Košetice 24.8.2017 Územní plán Krasíkovice 4.12.2010 Územní plán Křeč 23.11.2016 Územní plán Křelovice 14.2.2002 Územní plán obce (pořizuje se nový ÚP) Křešín - bez ÚPD (pořizuje se ÚP) Leskovice 24.7.2008 Územní plán Lhota-Vlasenice 6.12.2010 Územní plán Libkova Voda 7.12.2015 Územní plán Lidmaň 14.11.2014 Územní plán Litohošť 18.7.2008 Územní plán Martinice u Onšova 15.5.2011 Územní plán Mezná 23.9.2009 Územní plán Mnich 1.3.2010 Územní plán
kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 86
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
název obce datum vydání druh dokumentace Moraveč 14.10.2010 Územní plán Nová Buková 3.5.2011 Územní plán Nová Cerekev 11.7.2011 Územní plán Nový Rychnov 18.12.2013 Územní plán Olešná 30.6.2018 Územní plán Ondřejov 26.7.2017 Územní plán Onšov 24.2.2009 Územní plán Pavlov 8.4.2009 Územní plán Pelhřimov 19.4.2011 Územní plán Počátky 18.12.2012 Územní plán Polesí 10.8.2016 Územní plán Proseč pod Křemešníkem 1.10.2002 Územní plán obce (pořizuje se nový ÚP) Putimov 24.6.2011 Územní plán Rodinov 20.12.2011 Územní plán Rovná 19.10.2017 Územní plán Rynárec 19.12.2012 Územní plán Stojčín 28.12.2006 Územní plán obce (pořizuje se nový ÚP) Střítež 18.12.2009 Územní plán Střítež pod Křemešníkem 21.3.2012 Územní plán Svépravice 12.12.2010 Územní plán Těmice 18.12.2012 Územní plán Ústrašín 25.5.2002 Územní plán sídelního útvaru (pořizuje se nový ÚP) Útěchovice 5.6.2008 Územní plán Útěchovičky 25.4.2008 Územní plán Včelnička 23.11.2011 Územní plán Velký Rybník 8.2.2010 Územní plán Veselá 29.5.2009 Územní plán Vokov 13.2.2017 Územní plán Vyskytná 24.9.2010 Územní plán Zachotín 23.2.2010 Územní plán Zajíčkov 31.10.2012 Územní plán Žirov 14.11.2008 Územní plán Žirovnice 26.3.2012 Územní plán
87 kap. C - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
D ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Stěžejní částí ÚAP je rozbor udržitelného rozvoje území ORP Pelhřimov, na základě kterého budou určeny problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a územních studiích. Ke každému problému jsou stanoveny požadavky na jeho řešení.
D.1 Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje a jejich vztahu Pilíře udržitelného rozvoje jsou pro jednotlivé obce hodnoceny na základě metodické části a výsledky uvedeny v tabulce 20 a jednotlivě potom v kartách obcí. Přírodní pilíř v obcích je negativně ovlivněn velice nízkou mírou ochrany přírody a krajiny, a to jak zvláštní (velkoplošná a maloplošná chráněná území, lokality systému NATURA 2000), tak obecnou (přírodní parky), dále projevy sucha v oblasti. V řadě obcí má na pilíř negativní vliv zvýšená míra bytové výstavby a vymezení velké výměry zastavitelných ploch pro ekonomické aktivity. Specificky pro některé obce je negativní vlivem přítomnost starých zátěží a kontaminovaných ploch. Naopak pozitivně je hodnocena pestrost krajinného pokryvu s vysokým podílem lesů a kvalitních půd s nízkou sklonitostí, relativně pozitivní je vývoj podílu těchto složek na krajinném pokryvu. Dalším pozitivním znakem území je také nízká míra znečištění a obecně dobrá kvalita životního prostředí. Z těchto důvodů je pro území typické hodnocení pilíře pohybující se okolo průměru. Několik je hodnoceno stupněm 2- značícím velice dobré podmínky životního prostředí, nejhorší známkou je 3- v případě Pelhřimova, tedy nejvíce urbanizované obce. Výsledky ale neukazují na vysokou míru narušení životního prostředí v SO ORP a relativní konzistentnost tohoto stavu napříč obcemi. Do hodnocení hospodářského pilíře se v případě některých obcí negativně promítá stárnutí populace, a s tím související úbytek produktivní složky populace v obcích, někdy také úbytek obyvatel obecně. Významným faktorem jsou projevy sucha, pro některé obce takové ohrožení povodněmi, ať již z rozlivu vodních toků, tak tzv. přívalové. Faktorem, který také s hospodářskou produkcí souvisí, je úbytek obdělávatelné zemědělské půdy, v území se nicméně nejedná o výrazný problém. Profitem pouze pro některé obce je přítomnost různých druhů veřejné infrastruktury (dopravní, technické, občanské vybavenosti). Celkově na dobré úrovni byla v posledních letech nezaměstnanost, také podnikatelská aktivita vyjádřená počtem ekonomických subjektů na počet obyvatel a změnou tohoto ukazatele se ukazuje jako dobrá, což může souviset s celkovým vývojem ekonomiky na makroúrovni. Výrazně různorodější je rozmístění zastavitelných ploch pro ekonomické aktivity (zpravidla větší obce) a zejména pak průměrné příjmy obecních rozpočtů, které v území značně kolísají bez jasného vzorce. Ohrožení území s potenciálně negativním vlivem na hospodářství je minimální. Hodnocení hospodářského pilíře obcí v SO ORP je mírně horší, nejčastěji se pohybuje kolem průměru či mírně pod ním. Lepší je celkem pochopitelně v případě Pelhřimova a několika dalších obcí. Hospodářsky „diskvalifikovaná“ nicméně není žádná z obcí v SO ORP, podmínky jsou poměrně rovnoměrné. Společenský vývoj je velice obtížné hodnotit, protože se do něj promítá značné množství faktorů, zvolená metodika nicméně ukazuje na dobrý stav sociálního pilíře, hodnocení obcí se pohybuje mezi známkami 2 a 3, přičemž pozitivně se do něj promítají demografické charakteristiky. V porovnání s průměrem za ORP v řadě obcí i výrazně roste počet obyvatel a s tím souvisí vysoká míra bytové výstavby. Také rostoucí průměrný věk populace – jinak poměrně univerzální charakteristika populace v ČR – není v řadě obcí významný (někde průměrný věk naopak klesá). Negativně se do hodnocení pilíře promítá ohrožení povodněmi a sucho. Jiná environmentální ohrožení jsou ale méně častá a pozitivně na společnost potenciálně působí také kvalita životního prostředí s malým množstvím hygienických závad. Dobrá až výborná je pro naprostou většinu obcí i dostupnost školství a zdravotnictví. Dopravní dostupnost je horší na jihu území, což je pro tento prostor mírným negativem. Vybavenost technickou infrastrukturou je dobrá v případě vodovodu, mírně horší v případě kanalizace a horší v případě plynu. Zároveň ale pro obce neplyne velké ohrožení dané provozem na dopravní infrastruktuře (výjimkou jsou obce na silnicích I. třídy s absencí obchvatu) a přítomností technické infrastruktury.
kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje 88
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Tabulka 20 hodnocení pilířů udržitelného rozvoje v obcích SO ORP Pelhřimov
Přírodní pilíř Hospodářský pilíř Sociální pilíř průměr % % % název obce body zn. body zn. body zn. % max vyváženost max max max Arneštovice 42,8 55,2 3+ 46,5 44,3 3- 53,0 56,4 3+ 51,9 pilíře v rovnováze Bácovice 40,8 52,6 3 53,3 50,7 3 56,8 60,4 3+ 54,6 pilíře v rovnováze Bělá 45,3 58,4 3+ 50,8 48,3 3 59,3 63,0 2- 56,6 pilíře v rovnováze Bohdalín 43,0 55,5 3+ 45,3 43,1 3- 47,0 50,0 3 49,5 pilíře v rovnováze Bořetice 41,0 52,9 3 51,0 48,6 3 55,5 59,0 3+ 53,5 pilíře v rovnováze Bořetín 46,3 59,7 3+ 50,0 47,6 3 59,5 63,3 2- 56,9 pilíře v rovnováze Božejov 47,5 61,3 3+ 49,8 47,4 3 57,3 60,9 3+ 56,5 pilíře v rovnováze Častrov 41,0 52,9 3 56,0 53,3 3 62,8 66,8 2- 57,7 pilíře v rovnováze Čelistná 41,8 53,9 3+ 46,0 43,8 3- 51,0 54,3 3+ 50,6 pilíře v rovnováze Černov 40,3 51,9 3 56,8 54,0 3+ 62,0 66,0 2- 57,3 pilíře v rovnováze Černovice 41,5 53,5 3 54,0 51,4 3 57,5 61,2 3+ 55,4 pilíře v rovnováze Červená Řečice 41,8 53,9 3+ 52,0 49,5 3 57,3 60,9 3+ 54,8 pilíře v rovnováze Čížkov 43,3 55,8 3+ 49,8 47,4 3 47,5 50,5 3 51,2 pilíře v rovnováze Dehtáře 43,0 55,5 3+ 49,8 47,4 3 55,8 59,3 3+ 54,1 pilíře v rovnováze Dobrá Voda 46,5 60,0 3+ 51,8 49,3 3 60,5 64,4 2- 57,9 pilíře v rovnováze Dubovice 41,8 53,9 3+ 53,5 51,0 3 57,8 61,4 3+ 55,4 pilíře v rovnováze Hojovice 46,8 60,3 3+ 46,8 44,5 3- 57,3 60,9 3+ 55,3 relativně slabší H pilíř Horní Cerekev 39,3 50,6 3 55,5 52,9 3 56,5 60,1 3+ 54,5 pilíře v rovnováze Horní Ves 46,0 59,4 3+ 47,3 45,0 3- 56,8 60,4 3+ 54,9 pilíře v rovnováze Hořepník 40,3 51,9 3 49,3 46,9 3 54,8 58,2 3+ 52,4 pilíře v rovnováze Chýstovice 39,8 51,3 3 41,3 39,3 3- 48,5 51,6 3 47,4 pilíře v rovnováze Chyšná 41,5 53,5 3 44,8 42,6 3- 54,0 57,4 3+ 51,2 pilíře v rovnováze Jankov 45,0 58,1 3+ 46,0 43,8 3- 54,8 58,2 3+ 53,4 pilíře v rovnováze Kamenice nad Lipou 39,5 51,0 3 54,5 51,9 3 53,3 56,6 3+ 53,2 pilíře v rovnováze Kojčice 36,8 47,4 3 57,8 55,0 3+ 63,0 67,0 2- 56,5 relativně slabší P pilíř Košetice 44,3 57,1 3+ 55,5 52,9 3 59,3 63,0 2- 57,7 pilíře v rovnováze Krasíkovice 38,8 50,0 3 52,0 49,5 3 57,0 60,6 3+ 53,4 pilíře v rovnováze Křeč 44,5 57,4 3+ 49,8 47,4 3 56,0 59,6 3+ 54,8 pilíře v rovnováze Křelovice 45,3 58,4 3+ 44,8 42,6 3- 52,0 55,3 3+ 52,1 pilíře v rovnováze Křešín 43,8 56,5 3+ 43,5 41,4 3- 54,5 58,0 3+ 52,0 relativně slabší H pilíř Leskovice 43,5 56,1 3+ 59,5 56,7 3+ 66,3 70,5 2 61,1 pilíře v rovnováze relativně slabší P a H Lhota-Vlasenice 39,5 51,0 3 54,0 51,4 3 63,5 67,6 2- 56,6 pilíř Libkova Voda 42,5 54,8 3+ 55,8 53,1 3 60,8 64,6 2- 57,5 pilíře v rovnováze Lidmaň 44,8 57,7 3+ 43,0 41,0 3- 50,0 53,2 3 50,6 pilíře v rovnováze Litohošť 40,8 52,6 3 43,8 41,7 3- 45,3 48,1 3 47,5 pilíře v rovnováze Martinice u Onšova 43,3 55,8 3+ 43,8 41,7 3- 51,5 54,8 3+ 50,8 pilíře v rovnováze Mezná 45,3 58,4 3+ 51,3 48,8 3 58,8 62,5 2- 56,6 pilíře v rovnováze Mnich 47,8 61,6 2- 45,3 43,1 3- 55,3 58,8 3+ 54,5 relativně slabší H pilíř Moraveč 43,3 55,8 3+ 48,0 45,7 3- 51,3 54,5 3+ 52,0 pilíře v rovnováze Nová Buková 47,0 60,6 3+ 61,8 58,8 3+ 66,8 71,0 2 63,5 pilíře v rovnováze Nová Cerekev 40,8 52,6 3 60,5 57,6 3+ 63,0 67,0 2- 59,1 pilíře v rovnováze Nový Rychnov 45,8 59,0 3+ 60,0 57,1 3+ 61,3 65,2 2- 60,4 pilíře v rovnováze Olešná 42,3 54,5 3+ 44,5 42,4 3- 48,8 51,9 3 49,6 pilíře v rovnováze relativně slabší Ondřejov 36,3 46,8 3 59,0 56,2 3+ 62,5 66,5 2- 56,5 přírodní pilíř Onšov 46,3 59,7 3+ 48,0 45,7 3- 55,8 59,3 3+ 54,9 pilíře v rovnováze Pavlov 38,8 50,0 3 49,3 46,9 3 57,8 61,4 3+ 52,8 pilíře v rovnováze Pelhřimov 32,3 41,6 3- 65,5 62,4 2- 60,5 64,4 2- 56,1 relativně slabší P pilíř Počátky 38,3 49,4 3 54,5 51,9 3 56,5 60,1 3+ 53,8 pilíře v rovnováze Polesí 43,5 56,1 3+ 54,0 51,4 3 62,5 66,5 2- 58,0 pilíře v rovnováze
89 kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Přírodní pilíř Hospodářský pilíř Sociální pilíř průměr % % % název obce body zn. body zn. body zn. % max vyváženost max max max Proseč pod 43,0 55,5 3+ 56,0 53,3 3 59,3 63,0 2- 57,3 pilíře v rovnováze Křemešníkem Putimov 44,0 56,8 3+ 58,5 55,7 3+ 57,0 60,6 3+ 57,7 pilíře v rovnováze Rodinov 41,8 53,9 3+ 52,8 50,2 3 59,8 63,6 2- 55,9 pilíře v rovnováze Rovná 43,5 56,1 3+ 41,0 39,0 3- 44,5 47,3 3 47,5 pilíře v rovnováze Rynárec 37,5 48,4 3 52,0 49,5 3 52,5 55,9 3+ 51,3 pilíře v rovnováze Stojčín 43,8 56,5 3+ 43,0 41,0 3- 44,8 47,6 3 48,3 pilíře v rovnováze Střítež 41,8 53,9 3+ 49,8 47,4 3 55,5 59,0 3+ 53,4 pilíře v rovnováze Střítež pod 44,3 57,1 3+ 49,5 47,1 3 56,3 59,8 3+ 54,7 pilíře v rovnováze Křemešníkem Svépravice 44,3 57,1 3+ 48,5 46,2 3 51,0 54,3 3+ 52,5 pilíře v rovnováze Těmice 45,8 59,0 3+ 47,5 45,2 3- 53,0 56,4 3+ 53,6 pilíře v rovnováze Ústrašín 40,5 52,3 3 50,8 48,3 3 55,5 59,0 3+ 53,2 pilíře v rovnováze Útěchovice 44,5 57,4 3+ 42,5 40,5 3- 44,3 47,1 3 48,3 pilíře v rovnováze Útěchovičky 45,3 58,4 3+ 44,8 42,6 3- 47,3 50,3 3 50,4 pilíře v rovnováze Včelnička 44,8 57,7 3+ 54,8 52,1 3 62,8 66,8 2- 58,9 pilíře v rovnováze Velký Rybník 43,0 55,5 3+ 50,8 48,3 3 58,0 61,7 2- 55,2 pilíře v rovnováze Veselá 45,3 58,4 3+ 50,0 47,6 3 56,5 60,1 3+ 55,4 pilíře v rovnováze relativně slabší P pilíř Vokov 39,8 51,3 3 58,5 55,7 3+ 64,8 68,9 2- 58,6 (prioritně) Vyskytná 47,0 60,6 3+ 52,8 50,2 3 59,8 63,6 2- 58,1 pilíře v rovnováze Zachotín 49,0 63,2 2- 50,8 48,3 3 57,8 61,4 3+ 57,7 pilíře v rovnováze Zajíčkov 40,3 51,9 3 50,3 47,9 3 50,5 53,7 3 51,2 pilíře v rovnováze Žirov 43,8 56,5 3+ 53,5 51,0 3 60,0 63,8 2- 57,1 pilíře v rovnováze Žirovnice 39,3 50,6 3 52,5 50,0 3 53,0 56,4 3+ 52,3 pilíře v rovnováze průměr za ORP 42,7 55,1 3+ 50,9 48,5 3 56,0 59,6 3+ 54,4 pilíře v rovnováze Pozn.: % max – procentuální hodnocení (100 % = maximum v daném pilíři) – více je lépe; zn. – známka za počet bodů (méně je lépe); zeleně zvýrazněny obce s relativně slabším pilířem životního prostředí, modře s relativně slabším pilířem hospodářským.
K hodnocení je nutné poznamenat, že nevyváženost sama o sobě nemusí znamenat špatné podmínky udržitelného rozvoje, vyjadřuje pouze stav, kdy podmínky pro určitý pilíř či pilíře nejsou v rovnováze s podmínkami pro ostatní. Paradoxně tak může nastat, a prakticky i nastává situace, kdy určitá obec s relativně slabším pilířem má stanoveny požadavky na jeho zlepšení, ale hodnocení tohoto pilíře v dané obci je na vyšší úrovni, než v obcích jiných, které nevyvážený vztah podmínek nemají, protože v nich i ostatní pilíře jsou slabší (srovnej např. obec Lhota-Vlásenice, která má celkové hodnocení dobré, ale relativně nejlepší v sociálním pilíři, který tak vytváří „nevyváženost“). Tento způsob hodnocení nicméně vyplývá z vyhlášky č. 500/2006 Sb. - § 4, odstavec 3, písmeno b): „určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích, případně v územních studiích, zahrnující zejména požadavky (…) na snížení nevyváženého vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel.“ Vždy platí podmínky zákona č. 183/2006 Sb., popřípadě zvláštních právních předpisů, ze kterých plyne nutnost ochrany všech podstatných zájmů v území, a při dodržení zákonných požadavků by proto nemělo obecně docházet ke zhoršování územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Požadavky na snížení nevyváženého vztahu je nutno brát jako doplňující z hlediska územního rozvoje.
kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje 90
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Obrázek 19 hodnocení pilířů udržitelného rozvoje v obcích SO ORP Pelhřimov
91 kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
D.1.1 Požadavky na snížení nevyváženého vztahu územních podmínek (pilířů) Obdobné požadavky se doporučuje zahrnout, pokud má obec nízké hodnocení v daném pilíři absolutně (viz tabulka 20) – tedy znatelně pod průměrem za SO ORP.
Relativně slabý pilíř životního prostředí 1) prověřit možnost vyhlášení prvků zvláštní ochrany přírody a krajiny v přírodních a přírodě blízkých územích (ÚS, jiné dokumentace), a v rámci ÚPD tato území chránit před nepříznivým rozvojem; 2) prověřit možnost vyhlášení přírodních parků, významných krajinných prvků k registraci (ÚS, jiné dokumentace), a v rámci ÚPD tato území chránit před nepříznivým rozvojem; 3) respektovat stávající ochranu přírody a krajiny v nejvyšší možné míře (ZÚR, ÚP, RP, ÚS, následná řízení); 4) důsledně zajistit ochranu významných krajinných prvků ze zákona – údolních niv, vodních ploch, lesů a dalších (ÚP, RP, ÚS, následná řízení); 5) zahrnout plochy ÚSES při zohlednění všech oborových dokumentací a vymezovat je s předpokladem jejich vysoké funkčnosti, možnosti založit nefunkční části prvků, prověřit návaznost na prvky v okolních ÚPD (ZÚR, ÚP); 6) chránit cenné krajinné prvky a struktury vhodnou skladbou ploch s rozdílným způsobem využití (ÚP); 7) snižování ekologické stability území redukcí stabilních ploch v nejvyšší možné míře zamezit a prověřit vymezení ploch pro zvýšení jejich podílu (krajinná opatření, zeleň v sídlech apod.) (ÚP, RP); 8) zamezit výstavbě bez vazby na sídla, výstavbě na zelené louce, se zjevně negativním vlivem na uspořádání ZPF apod., v případě již platných dokumentací prověřit možnost takovéto rozvojové plochy rušit a vymezovat jako nezastavitelné (ÚP); 9) důsledně zvažovat další zábor ZPF, prověřit možnosti využití stávajících zastavěných ploch a reálnou potřebu vymezovat další zastavitelné plochy s ohledem na demografický vývoj (ÚP); 10) změny v území provádět citlivě k povaze daných ploch, zachovávat drobnou zeleň a další krajinné prvky, a chránit je podmínkami využití území, pokud je to v rámci dané dokumentace účelné (ÚP, RP, následná řízení); 11) hospodaření v nezastavěném území (lesní a zemědělská produkce) provádět způsobem šetrným k dotčeným plochám, postupy přizpůsobit stávající situaci a vývoji s ohledem na sucho, erozi ZPF, kůrovcovou kalamitu a další negativní jevy (zejména další řízení a jiné dokumentace, legislativa, v ÚP vhodnou skladbou ploch s rozdílným způsobem využití a podmínkami k nim).
Dotčené obce: Kojčice, Lhota-Vlasenice, Ondřejov, Pelhřimov, Vokov
Relativně slabý hospodářský pilíř 1) prověřit možnost navržení ploch pro ekonomické činnosti, pokud je to z pohledu dopravní polohy, velikosti a kategorie obce účelné (ÚP); 2) umožnit polyfunkční využití území, preferovat smíšené využití sídel a podnikatelskou činnost v plochách obytných, vždy za podmínek nezhoršení obytného prostředí (ÚP); 3) prověřit ekonomické vazby v daném území i v širších souvislostech a s ohledem na to navrhnout podmínky pro zlepšení nepříznivé situace (ZÚR, ÚP, ÚS); 4) využít stávající, nebo plánovanou dopravní infrastrukturu v nejvyšší možné míře (ÚP); 5) vytvořit podmínky pro znovuvyužití ploch brownfields, nebo jiných ploch, jejichž využití není z hlediska ekonomické produkce efektivní (ÚP); 6) vytvořit účelné a cílené podmínky pro využití potenciálu území pro cestovní ruch, a to i těch druhů, které nevyžadují přítomnost turisticky výrazně atraktivních míst, staveb či ploch –
kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje 92
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
zejména přírodě blízké formy cestovního ruchu, individuální turistiku, agroturismus, gastroturismus, cestovní ruch seniorů, znevýhodněných skupin obyvatel apod. (ÚP); 7) vytvořit podmínky pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury podmiňující i hospodářský rozvoj (ZÚR, ÚP, ÚS); 8) vytvořit vhodné podmínky pro bytovou výstavbu (v dostatečné míře, v dobré poloze s potenciálem pozemky k výstavbě skutečně využít) a tím i stěhování osob v produktivním věku do území (ÚP); 9) zamezit rozvoji v místech s potenciálním vlivem rizik území (ÚP); 10) plochy s produkčním potenciálem chránit před nepříznivými zásahy (ÚP); 11) zachovat kvalitu životního prostředí, které v řadě případů podmiňuje hospodářský prospěch území – zemědělskou a lesní produkci, atraktivitu území pro nové i stávající obyvatele, turismus atp. (ÚP);
Dotčené obce: Hojovice, Křešín, Lhota-Vlasenice, Mnich
Relativně slabý sociální pilíř 1) vytvořit vhodné podmínky pro bytovou výstavbu (v dostatečné míře, v dobré poloze s potenciálem pozemky k výstavbě skutečně využít) a tím i stěhování mladých osob a rodin do území (ÚP, RP, ÚS); 2) rozvojové plochy pro bydlení koncipovat způsobem upřednostňujícím potřeby obyvatel před ekonomickou efektivitou, tj. s dostatečným podílem veřejných prostranství, s logickou vazbou na stávající sídla, promyšlené z dopravního hlediska (i pro pěší), zohledňující potřeby všech skupin obyvatel, v příznivé poloze vůči vlivům z okolních ploch (ÚP, RP, ÚS); 3) zachovat kvalitu životního prostředí, které podmiňuje atraktivitu území pro nové i stávající obyvatele (ZÚR, ÚP); 4) vytvořit podmínky pro zachování a rozvoj ekonomických aktivit, podnikatelskou činnost, polyfunkční využití území, s cílem přispět k rozvoji pracovních příležitostí pro nové i stávající obyvatele (ÚP); 5) vytvořit podmínky pro rozvoj vybavenosti území chybějící technickou infrastrukturou s cílem zkvalitnit obytné prostředí v území (ZÚR, ÚR, ÚS, RP); 6) vytvořit podmínky pro rozvoj dopravní obslužnosti způsoby vhodnými pro dané území s cílem zlepšit vazby na střediska osídlení, místa pracovní i školské dojížďky apod. (ZÚR, ÚR, ÚS, RP); 7) vytvořit podmínky pro rozvoj chybějící občanské vybavenosti s cílem zajistit obyvatelům její lepší dostupnost, vždy s ohledem na demografické charakteristiky a vývoj, vzdálenost od středisek osídlení (ÚP); 8) motivovat obyvatele ke společenským aktivitám v území, a pokud k tomu nejsou dostatečné možnosti, navrhovat plochy s potenciálem tyto aktivity zajistit (kulturní zařízení, spolková činnost, plochy pro sport, rekreaci a setkávání obyvatel)(ÚP, místní aktivita); 9) zamezit rozvoji v místech s potenciálním vlivem rizik území (ÚP);
Dotčené obce: V SO ORP Pelhřimov nejsou obce, které by měly sociální pilíř relativně významně slabý.
D.2 Pozitiva a negativa území, trendy vývoje Pozitiva, negativa a trendy jsou určovány jednak pro celé území SO ORP, a jednak pro jednotlivé obce. Pokud některé negativum vztahující se k celému ORP (mající nadmístní význam) může být řešeno v rámci ÚPD (ZÚR) nebo ÚS, je to tak u dané skutečnosti uvedeno, jinak se jedná o informativní tvrzení bez vlivu na výsledky ÚAP. Skutečnosti pro jednotlivé obce jsou uvedeny v přehledové tabulce společně s výčtem dotčených obcí a požadavky na řešení problémů.
93 kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
D.2.1 Pozitiva SO ORP Pelhřimov
Širší územní vztahy Stabilní systém středisek s jasně definovaným a dobře dostupným jádrem regionu.
Prostorové a funkční uspořádání území Podstatná většina území si zachovala venkovský charakter s vyváženou skladbou krajiny.
Struktura osídlení Pozitiva v této oblasti nejsou zjištěna.
Sociodemografické podmínky a bydlení Intenzita bytové výstavby prakticky srovnatelná s průměrem kraje. Nízká míra neobydlených domů v území (údaje k roku 2011).
Příroda a krajina Vyvážená krajina s harmonickým zastoupením krajinných složek. Nejsou identifikovány obce s KES pod 0,3 – se zřetelným či maximálním narušením přírodních struktur. Vysoký počet památkově chráněných území a nemovitých kulturních památek.
Vodní režim a horninové prostředí Území není ohroženo sesuvy. Relativně nízký výskyt poddolovaných ploch.
Kvalita životního prostředí Nízký počet zdrojů znečištění ovzduší v území a plnění imisních hodnot. V území nejsou aktivní skládky. Staré ekologické zátěže území nejsou aktuálně rizikové. V území nejsou uloženy sledované nebezpečné látky (kat. A nebo B) Relativně nízká hluková zátěž v území (absence významnějších zdrojů hluku mimo frekventované silnice).
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Nízký nebo žádný podíl výrazně sklonitých půd na většině území – nízké riziko eroze ZPF. Vysoký podíl kvalitních půd na rozloze ZPF (cca 50 %).
Občanská vybavenost včetně její dostupnosti a veřejná prostranství Dostupnost školství i zdravotnictví je v celém území přiměřená, ve většině území velice dobrá.
Dopravní a technická infrastruktura včetně jejich dostupnosti Dobrá dostupnost dálniční sítě z většiny území (do 30 minut). 90 % obyvatel území má přístup k veřejným vodovodům. 84 % obyvatel má přístup ke kanalizaci.
kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje 94
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Ekonomické a hospodářské podmínky Nezaměstnanost (průměr měsíčních počtů let 2018 a 2019) je jedna z nejnižších v rámci ČR. Počet podnikatelských subjektů na počet obyvatel je znatelně vyšší než v průměru za kraj.
Rekreace a cestovní ruch Území vhodné pro udržitelnou rekreaci měkkých forem, především pro individuální rekreaci. Turistické a rekreační cíle – Pelhřimov, Červená Řečice, Nový Rychnov, Kamenice nad Lipou, Počátky, Žirovnice, Nová Cerekev. Území atraktivní pro druhé bydlení, částečně kompenzujícím úbytek stálých obyvatel. Rozvinutá síť turistických komunikací.
Bezpečnost a ochrana obyvatel Malá míra ohrožení přírodními i civilizačními riziky (povodně, sesuvy, dopravní a technická infrastruktura).
D.2.2 Negativa SO ORP Pelhřimov
Širší územní vztahy Spíše periferní poloha v rámci sídelního systému. Správní členění města Pelhřimov zahrnující řadu malých sídel ve velké vzdálenosti od vlastního města.
Prostorové a funkční uspořádání území Negativa v této oblasti nejsou zjištěna.
Struktura osídlení Vysoký počet malých obcí a mikroobce – velká fragmentace osídlení (2/3 sídel do 100 obyvatel).
Sociodemografické podmínky a bydlení Úbytek počtu obyvatel relativně vyšší než v kraji Vysočina. Stárnutí populace vyšším tempem než v kraji Vysočina.
Příroda a krajina Souhrnně nízká míra zvláštní ochrany přírody a krajiny. Bez ochrany krajinného rázu formou přírodních parků.
Vodní režim a horninové prostředí V celkem 38 obcích jsou zastavěné či zastavitelné plochy v záplavových územích. Negativní vodní bilance v celém území (za rok 2019). Nízký počet i výměra ložisek nerostných surovin.
Kvalita životního prostředí 51 míst s potenciálním rizikem plynoucím ze starých ekologických zátěží.
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Rizika plynoucí z kůrovcové kalamity.
95 kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Občanská vybavenost včetně její dostupnosti a veřejná prostranství Nízká míra vybavenosti obcí drobnou vybaveností (obchody, pošty, knihovny apod.).
Dopravní a technická infrastruktura včetně jejich dostupnosti Železniční doprava dobře dostupná pouze pro cca 30 % obcí. V průměru horší dostupnost center osídlení vyššího řádu (krajské město). Cca 1/4 obcí (zpravidla nejmenší obce) nemá zaveden vodovod. Více než 1/3 obcí nemá zavedenu kanalizaci a odpadní vody od cca 1/3 obyvatel nejsou odváděny na ČOV. Cca 3/4 obcí nemá zaveden plynovod.
Ekonomické a hospodářské podmínky Území je znevýhodněno periferní polohou v tzv. vnitřní periferii, a nachází se mimo hlavní dopravní trasy a uzly a v tomto ohledu nejsou plánovány podstatné změny.
Rekreace a cestovní ruch V obecném kontextu nízký potenciál pro cestovní ruch masovějších forem.
Bezpečnost a ochrana obyvatel Negativa v této oblasti nejsou zjištěna.
Požadavky na zmírnění nebo odstranění závad v ZÚR kraje Vysočina: Prověřit trasování technické infrastruktury nadmístního významu – zásobování plynem, vodovody a kanalizace. Prověřit zlepšení dopravních vazeb na okolní území.
D.2.3 Trendy ve SO PRP Pelhřimov
Širší územní vztahy Trendy v této oblasti nejsou zjištěny.
Prostorové a funkční uspořádání území Trendy v této oblasti nejsou zjištěny (změny krajinného pokryvu apod. jsou popsány v dalších kapitolách).
Struktura osídlení Trendy v této oblasti nejsou zjištěny.
Sociodemografické podmínky a bydlení Úbytek počtu obyvatel. Stárnutí populace.
Příroda a krajina Trendy v této oblasti nejsou zjištěny.
Vodní režim a horninové prostředí Úbytek vody v krajině.
kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje 96
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Kvalita životního prostředí Trendy v této oblasti nejsou zjištěny.
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Úbytek zemědělského půdního fondu (na úrovni průměru ČR). Zábor ZPF pro výstavby je relativně nízký (bez masivní výstavby na „zelené louce“ apod.). Nárůst podílu lesů na výměře území.
Občanská vybavenost včetně její dostupnosti a veřejná prostranství Úbytek drobné vybavenosti obcí (pošty, obchody, služby, základní lékařská péče apod.) a koncentrace této vybavenosti do středisek osídlení.
Dopravní a technická infrastruktura včetně jejich dostupnosti Úbytek spojů veřejné hromadné dopravy a nárůst dopravy osobní automobilové.
Ekonomické a hospodářské podmínky Klesající nezaměstnanost (do r. 2019) Rostoucí počet podnikatelských subjektů a tím i míra podnikatelské aktivity v posledních 10 letech.
Rekreace a cestovní ruch Trendy v této oblasti nejsou zjištěny.
Bezpečnost a ochrana obyvatel Trendy v této oblasti nejsou zjištěny.
D.2.4 Požadavky na odstranění nebo zmírnění vlivů negativ v území obcí Požadavky jsou stanoveny obecně ke každému stanovenému negativu (tabulka 21) a předpokládá se konkretizace problému a podmínek pro jeho řešení v rámci dokumentace, ve které bude negativum řešeno.
Tabulka 21 negativa obcí v SO ORP Pelhřimov a požadavky na jejich odstranění nebo zmírnění Téma Negativum Dotčené obce Požadavek Řešit v Arneštovice, Bácovice, Bělá, Bořetice, Bořetín, Čelistná, Černov, Čížkov, Dehtáře, Dubovice, Hojovice, Chýstovice, Chyšná, Jankov, Krasíkovice, Leskovice, Lhota- SD1 populačně slabá obec Vlasenice, Litohošť, Martinice u Onšova, Nová Buková, Pavlov, Polesí, Proseč pod viz. kap. D.1.1 – požadavky pro viz Křemešníkem, Rovná, Stojčín, Střítež, obce s relativně slabým sociálním konkrétní Střítež pod Křemešníkem, Svépravice, pilířem požadavky Útěchovice, Útěchovičky, Žirov Arneštovice, Bohdalín, Božejov, Čelistná, Černovice, Horní Cerekev, Kamenice nad SD2 úbytek počtu obyvatel Lipou, Košetice, Litohošť, Moraveč, Pelhřimov, Počátky, Rovná, Stojčín, Útěchovice, Útěchovičky, Žirovnice neúměrně vysoký prověřit limity využití území a SD3 Vokov ÚP nárůst počtu obyvatel kapacity veřejné infrastruktury Bohdalín, Hojovice, Chýstovice, Křelovice, viz. kap. D.1.1 – požadavky pro viz vysoký průměrný věk SD4 Křešín, Leskovice, Lidmaň, Onšov, Střítež, obce s relativně slabým sociálním konkrétní obyvatel Těmice, Útěchovice, Útěchovičky pilířem – zejména body 1 a 7 požadavky
97 kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Téma Negativum Dotčené obce Požadavek Řešit v Arneštovice, Chýstovice, Jankov, Křešín, vysoké průměrné stáří Lidmaň, Litohošť, Martinice u Onšova, upřednostnit obnovu stávajícího SD5 ÚP, jiné domovního fondu Moraveč, Rovná, Stojčín, Střítež, Střítež domovního fondu pod Křemešníkem, Útěchovice Božejov, Častrov, Černovice, Chýstovice, vysoká míra Košetice, Krasíkovice, Litohošť, Mnich, upřednostnit obnovu stávajícího SD6 neobydlenosti Olešná, Počátky, Polesí, Putimov, ÚP, jiné domovního fondu domovního fondu Rynárec, Stojčín, Svépravice, Velký Rybník, Veselá, Žirov, Žirovnice Bácovice, Bělá, Bohdalín, Bořetice, Bořetín, Častrov, Čelistná, Černov, Černovice, Červená Řečice, Čížkov, Dehtáře, Dobrá Voda, Dubovice, Hojovice, Horní Cerekev, Chýstovice, Chyšná, Kamenice nad Lipou, Kojčice, Košetice, území s žádnou nebo Krasíkovice, Křeč, Křešín, Leskovice, viz. kap. D.1.1 – požadavky pro velice nízkou mírou viz Lhota-Vlasenice, Libkova Voda, Lidmaň, obce s relativně slabým PK1 zvláštní ochrany konkrétní Litohošť, Mezná, Mnich, Moraveč, Nová přírodním pilířem – zejména body přírody a krajiny a požadavky Buková, Olešná, Ondřejov, Onšov, Pavlov, 1 až 4 mimo přírodní parky Pelhřimov, Počátky, Proseč pod Křemešníkem, Putimov, Rynárec, Stojčín, Střítež, Střítež pod Křemešníkem, Svépravice, Těmice, Útěchovice, Útěchovičky, Včelnička, Veselá, Vokov, Zajíčkov, Žirov, Žirovnice viz. kap. D.1.1 – požadavky pro vysoký podíl viz obce s relativně slabým PK2 nestabilních krajinných - konkrétní přírodním pilířem – zejména body struktur - KES < 0,3 požadavky 3 až 7 Bácovice, Bělá, Bohdalín, Bořetice, Bořetín, Čelistná, Dehtáře, Dubovice, nízká kulturně- Horní Ves, Chýstovice, Chyšná, Jankov, nelze řešit nástroji územního PK3 historická hodnota jiné Lhota-Vlasenice, Putimov, Rodinov, plánování území Stojčín, Střítež pod Křemešníkem, Útěchovice, Útěchovičky, Zajíčkov, Žirov významná míra ohrožení zastavěného prověřit možnost návrhu a zastavitelného území protipovodňových opatření; VG1 rozlivem vody z Horní Ves, Rynárec, Velký Rybník ÚP, jiné nenavyšovat ohrožení území vodních toků dle plynoucí z povodňového rizika; stanoveného záplavového území významná míra lze řešit koncepcí uspořádání VG2 ohrožení přívalovými Horní Ves, Velký Rybník krajiny, návrhy protipovodňových ÚP, jiné povodněmi a protierozních opatření lze řešit koncepcí uspořádání krajiny, návrhy protipovodňových vysoký stupeň a protierozních opatření, vodních VG3 Bořetín, Černovice, Hojovice, Mnich ÚP, jiné ohrožení suchem prvků v krajině, vytvořením podmínek pro dodržení zásad správné zemědělské praxe rozvojové plochy pro výstavbu významný počet Dobrá Voda, Kamenice nad Lipou, Lidmaň, umisťovat s ohledem na tato VG4 sesuvných a Moraveč, Nová Cerekev, Nový Rychnov, ÚP, jiné rizika a v dalším postupu dodržet poddolovaných území Pelhřimov, Vyskytná příslušné normy a požadavky pokud možno zamezit vzniku vysoký počet zdrojů dalších ZZO nebo zhoršení vlivu ZP1 znečišťování ovzduší v Pelhřimov, Žirovnice stávajících; kompenzovat ÚP území negativní vlivy zahrnutím vhodných opatření překročení imisních vytvořit podmínky pro zlepšení ZP2 limitů na více než 1/2 - stavu ovzduší, plynofikaci apod., ÚP, jiné území viz také negativum ZP2
kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje 98
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Téma Negativum Dotčené obce Požadavek Řešit v vysoký počet skládek vytvořit podmínky pro asanaci Častrov, Horní Cerekev, Kamenice nad a/nebo starých SEZ, kompenzovat negativní vlivy ZP3 Lipou, Nová Cerekev, Nový Rychnov, ÚP, jiné ekologických zátěží v zahrnutím vhodných opatření; Pelhřimov, Počátky, Žirovnice území nepřipouštět výstavbu s po nezahrnovat záměry potenciálně zhoršující kvalitu vody, zejména nízká kvalita vody v Bácovice, Bořetice, Krasíkovice, Křeč, v PHO vodních zdrojů; prověřit ZP4 území podle Lidmaň, Proseč pod Křemešníkem, ÚP, jiné systém zásobování pitnou vodou provedených rozborů Zachotín a pokud je to účelné, navrhnout podmínky pro jeho zlepšení umístnění objektu s respektovat objekt v rámci uloženými ZP5 - dokumentace a podmínky ÚP nebezpečnými látkami plynoucí z jeho umístění na území lze řešit koncepcí uspořádáni vysoký podíl sklonité krajiny, např. změnou sklonité PF1 Krasíkovice, Pavlov ÚP, jiné orné půdy orné půdy na jinou kulturu s ochrannou funkcí dostupnost školských OV1 zařízení zřetelně - ÚP neodpovídá standardu dostupnost zdravotní OV2 péče zřetelně - ÚP neodpovídá standardu Arneštovice, Bácovice, Bělá, Bohdalín, Bořetice, Bořetín, Božejov, Čelistná, Černov, Čížkov, Dehtáře, Dubovice, Hojovice, Chýstovice, Chyšná, Jankov, Kojčice, Košetice, Krasíkovice, Křeč, Křelovice, Křešín, Leskovice, Lhota- Vlasenice, Lidmaň, Litohošť, Martinice u prověřit možnost a potřebu absence knihovny v OV3 Onšova, Mezná, Nová Buková, Olešná, umístění chybějícího zařízení ve ÚP obci Ondřejov, Onšov, Pavlov, Polesí, Proseč stávajících plochách, popřípadě pod Křemešníkem, Putimov, Rodinov, navrhnout plochu pro tento účel Rovná, Rynárec, Stojčín, Střítež, Střítež pod Křemešníkem, Těmice, Ústrašín, Útěchovice, Útěchovičky, Včelnička, Velký Rybník, Veselá, Vokov, Zachotín, Zajíčkov, Žirov absence pošty v dané Horní Ves, Lidmaň, Olešná, Putimov, OV4 velikostní kategorii ÚP Ústrašín obce absence sociálních služeb v dané OV5 - ÚP velikostní kategorii obce prověřit možnosti stávající značně nevýhodná dopravní infrastruktury, prověřit ZÚR, ÚP, DT1 - poloha na dopravní síti vytvoření nového dopravní ÚS, jiné propojení, stanice VHD apod. Bohdalín, Čížkov, Hořepník, Chýstovice, prověřit možnosti zásobovaní žádný nebo velice Jankov, Křelovice, Litohošť, Martinice u domácností pitnou vodou, vytvořit DT2 nízký podíl obyvatel s Onšova, Mezná, Rynárec, Stojčín, Střítež ÚP, RP, ÚS podmínky pro rozvoj vodovodu přístupem k vodovodu pod Křemešníkem, Svépravice, Ústrašín, v obci; Útěchovice, Útěchovičky Arneštovice, Bořetice, Černovice, Čížkov, Dubovice, Hojovice, Chýstovice, Chyšná, žádný nebo velice Jankov, Krasíkovice, Křešín, Libkova prověřit možnosti zřízení obecní nízký podíl obyvatel s Voda, Litohošť, Martinice u Onšova, DT3 kanalizace, vytvořit podmínky pro ÚP, RP, ÚS přístupem ke Mezná, Polesí, Rovná, Rynárec, Stojčín, rozvoj kanalizace v obci kanalizaci Střítež pod Křemešníkem, Svépravice, Ústrašín, Útěchovice, Útěchovičky, Včelnička, Vokov
99 kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Téma Negativum Dotčené obce Požadavek Řešit v prověřit možnosti umístění ČOV absence ČOV v dané (souvisí s negativem DT3), DT4 velikostní kategorii Černovice, Olešná, Rynárec ÚP, RP, ÚS vytvořit podmínky pro rozvoj obce kanalizace v obci absence plynofikace v prověřit možnosti plynofikace DT5 dané velikostní Červená Řečice, Nová Cerekev území, vytvořit podmínky pro ÚP, RP, ÚS kategorii obce rozvoj plynovodní sítě zvýšená EK1 nezaměstnanost v obci Chýstovice v posledních letech Častrov, Čelistná, Dehtáře, Chýstovice, viz. kap. D.1.1 – požadavky pro nízká míra Chyšná, Jankov, Kojčice, Křeč, Křelovice, viz obce s relativně slabým EK2 podnikatelské aktivity v Leskovice, Lidmaň, Mezná, Pavlov, konkrétní hospodářským pilířem - obci Počátky, Stojčín, Ústrašín, Veselá, požadavky přiměřeně Vyskytná vysoký podíl Černov, Hojovice, Chýstovice, Křeč, EK3 neproduktivních složek Křelovice, Onšov, Rovná, Střítež, Žirov populace v obci nízký rozsah zastavitelných ploch viz. kap. D.1.1 – požadavky pro pro ekonomickou EK4 - obce s relativně slabým ÚP produkci v dané hospodářským pilířem – bod 1 velikostně-významové kategorii obce nízký průměrný příjem nelze řešit nástroji územního EK5 obecního rozpočtu na Čížkov, Zajíčkov jiné plánování obyvatele Arneštovice, Bácovice, Bělá, Bohdalín, Bořetice, Bořetín, Čelistná, Černov, Dehtáře, Dubovice, Hojovice, Horní Ves, Chýstovice, Chyšná, Jankov, Křešín, velice nízká atraktivita Lhota-Vlasenice, Litohošť, Martinice u viz. kap. D.1.1 – požadavky pro CR1 území pro cestovní Onšova, Moraveč, Nová Buková, Olešná, obce s relativně slabým ÚP, jiné ruch Ondřejov, Pavlov, Polesí, Rodinov, Rovná, hospodářským pilířem – bod 6 Stojčín, Střítež, Střítež pod Křemešníkem, Svépravice, Ústrašín, Útěchovice, Útěchovičky, Včelnička, Velký Rybník, Veselá, Vokov, Zajíčkov, Žirov nízká kapacita hromadných prověřit možnost umístění ubytovacích zařízení v chybějícího zařízení ve stávajících CR2 Nový Rychnov ÚP území vzhledem k jeho plochách, popřípadě navrhnout atraktivitě pro cestovní plochu pro tento účel ruch velice nízká nebo Arneštovice, Bělá, Bořetín, Chýstovice, nulová hustota sítě Jankov, Křešín, Martinice u Onšova, prověřit účelnost vyznačení ZÚR, ÚP, CR3 turistických Polesí, Střítež, Střítež pod Křemešníkem, turistických komunikací v území jiné komunikací v území Útěchovičky, Veselá vysoké ohrožení území nenavyšovat ohrožení území ZÚR, ÚP, BO1 plynoucí z - plynoucí z povodňového rizika; ÚS, jiné povodňového rizika prověřit protipovodňová opatření prověřit trasování obchvatu vysoké ohrožení území komunikace nebo jiného ZÚR, ÚP, BO2 plynoucí z provozu na - dopravního řešení negativního ÚS dopravní infrastruktuře stavu vysoké ohrožení území respektovat ochranná, popř. BO3 technickou - bezpečností pásma za podmínek ÚP infrastrukturou dotčených subjektů
kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje 100
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
D.3 Potenciál jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje Potenciály pilířů udržitelného rozvoje jsou zjišťovány postupem uvedeným v metodické části. Obecně je v území SO ORP Pelhřimov nižší potenciál v oblasti životního prostředí, zejména z důvodu nízké míry zvláštní ochrany přírody a krajiny, a dále dopadů sucha. K potenciálu naopak přispívá nízká míra ohrožení přívalovými povodněmi a obecně kvalita životního prostředí s malou mírou ekologických rizik. Hospodářský potenciál území je mírně vyšší, než v oblasti životního prostředí, a nejčastěji k němu přispívá dobrá dopravní dostupnost, nárůst počtu podnikatelských subjektů na počet obyvatel (míry podnikatelské aktivity), v některých případech také turistická atraktivita území. Společenský potenciál je pozitivně ovlivněn nejvíce nízkým tempem růstu průměrného věku (stárnutí populace), v menší míře také nízkou nezaměstnaností, přírůstkem obyvatel. Společenský potenciál území je v průměru nejvyšší, což odpovídá zjištěním o stavu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území.
Tabulka 22 potenciál obcí SO ORP Pelhřimov v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje
Potenciál životního prostředí Ekonomický potenciál Společenský potenciál název obce 5a 6b 6c 7a 7c ∑ 10a 11b 11c 11d 12a ∑ 4a 4b 9a 10b 11a ∑ Arneštovice 0,0 2,0 0,5 1,0 2,0 5,5 1,3 2,0 1,0 0,3 0,0 4,6 1,0 3,0 1,0 1,0 1,0 7,0 Bácovice 0,0 2,0 0,5 1,0 1,0 4,5 1,7 1,5 0,5 0,3 0,0 4,0 2,0 1,5 1,0 0,7 1,0 6,2 Bělá 0,0 2,0 0,5 1,0 2,0 5,5 1,3 2,0 1,0 0,3 0,0 4,6 1,5 3,0 1,0 0,7 0,5 6,7 Bohdalín 0,0 2,0 0,5 1,0 2,0 5,5 1,3 1,5 0,5 0,7 0,0 4,0 0,0 1,5 1,0 0,0 2,0 4,5 Bořetice 0,0 2,0 0,5 1,0 2,0 5,5 1,3 1,5 0,8 0,7 0,0 4,2 1,0 3,0 1,0 1,0 1,5 7,5 Bořetín 0,0 2,0 0,0 1,0 2,0 5,0 1,3 2,0 0,5 0,0 0,0 3,8 1,0 3,0 1,0 1,0 1,0 7,0 Božejov 0,8 2,0 0,5 0,7 1,0 4,9 1,7 1,0 0,5 0,0 0,8 4,0 0,5 1,5 1,7 1,0 2,0 6,7 Častrov 0,0 1,0 0,5 0,7 0,0 2,2 1,3 1,0 0,3 0,7 0,4 3,6 2,0 3,0 1,7 0,7 1,5 8,8 Čelistná 0,0 2,0 1,0 1,0 2,0 6,0 1,7 1,0 0,5 0,7 0,0 3,9 0,5 1,5 1,0 1,0 1,0 5,0 Černov 0,0 2,0 1,0 0,7 1,0 4,7 2,6 1,5 0,0 0,3 0,0 4,4 2,0 3,0 1,0 1,0 1,5 8,5 Černovice 0,0 2,0 0,0 1,0 1,0 4,0 2,1 1,0 0,5 1,0 0,4 5,0 1,0 1,5 2,0 1,0 1,5 7,0 Červená Řečice 0,0 1,5 0,5 0,7 1,0 3,7 1,7 1,0 0,5 1,0 0,8 5,0 1,5 1,5 1,3 1,0 1,5 6,8 Čížkov 0,0 2,0 0,5 0,7 1,0 4,2 2,1 2,0 0,8 0,0 0,4 5,3 1,5 0,0 1,0 0,0 1,5 4,0 Dehtáře 0,0 2,0 0,5 0,7 2,0 5,2 2,1 0,5 0,5 0,7 0,0 3,8 1,5 2,3 1,0 0,7 2,0 7,4 Dobrá Voda 0,0 2,0 1,0 1,0 2,0 6,0 2,6 1,5 0,8 0,7 0,4 5,9 2,0 1,5 1,0 1,0 1,5 7,0 Dubovice 0,0 2,0 0,5 1,0 1,0 4,5 1,7 2,0 0,5 0,0 0,0 4,2 2,0 0,8 1,3 1,0 1,5 6,6 Hojovice 0,0 2,0 0,0 1,0 2,0 5,0 1,3 1,5 0,0 0,0 0,0 2,8 2,0 3,0 1,0 1,0 0,5 7,5 Horní Cerekev 0,0 2,0 1,0 0,7 0,0 3,7 2,6 1,5 0,5 0,7 0,8 6,0 1,0 1,5 1,7 0,7 1,5 6,3 Horní Ves 0,8 0,5 1,0 1,0 1,0 4,3 1,3 1,0 0,5 0,7 0,0 3,5 1,0 3,0 1,3 1,0 1,5 7,8 Hořepník 0,0 2,0 0,5 0,7 1,0 4,2 1,3 1,5 0,5 0,7 0,8 4,7 1,0 1,5 1,7 0,0 1,5 5,7 Chýstovice 0,0 2,0 0,5 1,0 1,0 4,5 1,3 0,0 0,0 0,0 0,0 1,3 2,0 3,0 1,0 0,0 0,0 6,0 Chyšná 0,0 2,0 0,5 1,0 2,0 5,5 1,3 0,0 0,5 0,7 0,0 2,5 1,0 3,0 1,0 1,0 1,5 7,5 Jankov 0,8 2,0 1,0 1,0 1,0 5,8 1,7 0,0 1,0 0,0 0,0 2,7 2,0 3,0 1,0 0,0 1,0 7,0 Kamenice nad Lipou 0,0 2,0 0,5 0,3 0,0 2,8 2,1 1,0 0,5 1,0 1,1 5,8 0,5 1,5 1,7 1,0 2,0 6,7 Kojčice 0,0 2,0 0,5 0,7 1,0 4,2 2,1 1,0 0,5 0,7 0,8 5,1 1,5 1,5 1,3 1,0 1,5 6,8 Košetice 0,0 2,0 0,5 0,7 1,0 4,2 1,3 1,5 0,5 1,0 0,4 4,7 1,0 1,5 1,7 1,0 2,0 7,2 Krasíkovice 0,0 2,0 0,5 1,0 2,0 5,5 2,1 0,5 0,5 0,7 0,4 4,2 2,0 3,0 1,0 1,0 1,5 8,5 Křeč 0,0 2,0 0,5 1,0 2,0 5,5 1,7 0,5 0,0 0,7 0,4 3,3 1,0 2,3 1,0 1,0 1,5 6,8 Křelovice 0,0 2,0 0,5 1,0 2,0 5,5 1,7 0,5 0,0 0,7 0,4 3,3 1,0 1,5 1,0 0,0 2,0 5,5 Křešín 0,0 1,0 0,5 1,0 1,0 3,5 1,3 2,0 0,5 0,0 0,0 3,8 1,5 3,0 1,0 0,7 1,5 7,7 Leskovice 0,0 2,0 0,5 0,7 1,0 4,2 2,6 0,5 1,0 0,3 0,4 4,8 2,0 3,0 1,0 1,0 1,5 8,5 Lhota-Vlasenice 0,0 1,0 0,5 1,0 1,0 3,5 0,9 2,0 1,0 0,7 0,0 4,5 2,0 3,0 1,0 0,7 1,5 8,2
101 kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Potenciál životního prostředí Ekonomický potenciál Společenský potenciál název obce 5a 6b 6c 7a 7c ∑ 10a 11b 11c 11d 12a ∑ 4a 4b 9a 10b 11a ∑ Libkova Voda 0,0 2,0 0,5 1,0 1,0 4,5 1,7 1,5 0,5 0,0 0,4 4,1 2,0 2,3 1,0 0,7 1,5 7,4 Lidmaň 0,0 2,0 0,5 1,0 2,0 5,5 1,3 0,5 1,0 0,7 0,4 3,8 1,0 0,0 1,0 1,0 2,0 5,0 Litohošť 0,0 2,0 0,5 1,0 1,0 4,5 1,7 1,5 0,8 0,3 0,0 4,3 0,5 3,0 1,0 0,0 0,5 5,0 Martinice u Onšova 0,0 2,0 0,5 1,0 2,0 5,5 1,3 2,0 0,5 0,7 0,0 4,5 2,0 1,5 1,0 0,0 1,0 5,5 Mezná 0,0 2,0 0,5 1,0 2,0 5,5 1,7 1,0 0,3 0,0 0,4 3,3 2,0 3,0 1,0 0,0 1,5 7,5 Mnich 0,0 1,5 0,0 1,0 1,0 3,5 1,3 1,0 0,5 0,3 0,4 3,5 1,0 3,0 1,3 1,0 1,5 7,8 Moraveč 0,0 2,0 1,0 0,7 1,0 4,7 1,7 2,0 0,8 0,7 0,0 5,1 0,5 1,5 1,0 1,0 1,5 5,5 Nová Buková 0,0 2,0 1,0 1,0 2,0 6,0 2,6 2,0 0,5 0,3 0,0 5,4 2,0 3,0 1,0 1,0 1,5 8,5 Nová Cerekev 0,8 2,0 0,5 0,7 0,0 3,9 2,6 1,5 0,5 1,0 1,1 6,7 1,5 3,0 1,7 1,0 1,5 8,7 Nový Rychnov 0,8 2,0 1,0 0,7 0,0 4,4 2,1 1,0 0,5 0,7 1,9 6,2 1,0 1,5 1,7 1,0 1,5 6,7 Olešná 0,0 1,0 1,0 0,7 2,0 4,7 2,1 1,0 0,8 0,7 0,0 4,6 1,0 0,0 1,7 1,0 1,5 5,2 Ondřejov 0,0 2,0 0,5 0,7 1,0 4,2 1,7 2,0 0,8 0,7 0,0 5,1 2,0 3,0 1,0 1,0 1,5 8,5 Onšov 0,0 2,0 0,5 1,0 1,0 4,5 1,3 1,5 0,0 0,0 0,4 3,2 1,0 2,3 1,0 1,0 1,5 6,8 Pavlov 0,0 2,0 1,0 0,7 2,0 5,7 2,1 0,5 0,3 0,3 0,0 3,2 1,5 2,3 1,0 1,0 1,5 7,3 Pelhřimov 0,0 2,0 0,5 0,0 0,0 2,5 3,0 1,0 0,5 1,0 1,5 7,0 1,0 1,5 2,0 1,0 2,0 7,5 Počátky 0,0 2,0 0,5 0,7 0,0 3,2 0,9 0,5 0,5 0,7 1,1 3,6 1,0 1,5 2,0 1,0 2,0 7,5 Polesí 0,8 2,0 0,5 1,0 1,0 5,3 1,3 2,0 0,5 0,0 0,0 3,8 2,0 3,0 1,0 1,0 1,5 8,5 Proseč pod Křemešníkem 0,0 2,0 1,0 1,0 2,0 6,0 2,1 1,5 0,5 0,0 0,8 4,9 1,0 3,0 1,0 1,0 1,5 7,5 Putimov 0,0 2,0 1,0 1,0 2,0 6,0 2,1 2,0 0,8 0,7 0,4 5,9 1,5 0,8 1,0 1,0 1,5 5,8 Rodinov 0,0 2,0 0,5 1,0 2,0 5,5 1,3 1,5 0,5 1,0 0,0 4,3 2,0 1,5 1,3 1,0 2,0 7,8 Rovná 0,0 2,0 0,5 1,0 2,0 5,5 1,3 2,0 0,0 0,0 0,0 3,3 0,0 0,0 1,0 1,0 0,5 2,5 Rynárec 0,0 2,0 1,0 0,7 1,0 4,7 2,6 1,0 0,5 0,7 0,4 5,1 1,5 1,5 1,7 0,0 2,0 6,7 Stojčín 0,0 2,0 0,5 1,0 2,0 5,5 1,7 0,0 0,8 0,0 0,0 2,5 0,5 3,0 1,0 0,0 1,5 6,0 Střítež 0,0 2,0 0,5 0,7 1,0 4,2 1,7 1,5 0,0 0,7 0,0 3,9 1,5 2,3 1,0 0,7 1,0 6,4 Střítež pod Křemešníkem 0,0 2,0 1,0 1,0 2,0 6,0 2,1 1,5 0,5 0,0 0,0 4,1 2,0 3,0 1,0 0,0 1,0 7,0 Svépravice 0,0 2,0 0,5 1,0 2,0 5,5 1,7 1,5 0,5 0,0 0,0 3,7 1,0 3,0 1,0 0,0 1,5 6,5 Těmice 0,0 2,0 0,5 1,0 1,0 4,5 1,3 1,5 0,3 0,7 0,8 4,5 1,0 0,8 1,0 1,0 1,5 5,3 Ústrašín 0,8 2,0 0,5 0,7 2,0 5,9 1,7 0,5 0,5 0,7 0,0 3,4 2,0 3,0 1,0 0,0 1,5 7,5 Útěchovice 0,0 2,0 0,5 1,0 2,0 5,5 1,7 2,0 0,8 0,0 0,0 4,5 0,5 0,0 1,0 0,0 1,0 2,5 Útěchovičky 0,0 2,0 0,5 1,0 2,0 5,5 1,7 2,0 0,3 0,0 0,0 4,0 0,5 0,8 1,0 0,0 1,5 3,8 Včelnička 0,0 2,0 0,5 1,0 2,0 5,5 2,1 1,0 0,3 0,0 0,0 3,4 2,0 3,0 1,0 1,0 1,5 8,5 Velký Rybník 0,0 0,5 1,0 0,7 2,0 4,2 2,1 1,5 0,8 0,7 0,0 5,1 2,0 1,5 1,0 1,0 2,0 7,5 Veselá 0,0 2,0 0,5 1,0 1,0 4,5 1,7 0,5 0,5 0,7 0,0 3,4 1,5 2,3 1,0 1,0 2,0 7,8 Vokov 0,0 2,0 1,0 1,0 2,0 6,0 2,1 1,5 1,0 0,3 0,0 5,0 2,0 3,0 1,0 1,0 1,5 8,5 Vyskytná 0,8 2,0 1,0 1,0 1,0 5,8 2,1 0,5 0,5 0,7 0,8 4,6 1,0 1,5 1,7 1,0 2,0 7,2 Zachotín 0,8 2,0 1,0 1,0 2,0 6,8 2,1 2,0 0,5 0,0 0,4 5,0 1,5 1,5 1,3 1,0 1,5 6,8 Zajíčkov 0,0 1,5 1,0 1,0 1,0 4,5 2,6 1,0 0,3 0,7 0,0 4,5 1,0 1,5 1,0 1,0 2,0 6,5 Žirov 0,0 2,0 1,0 1,0 2,0 6,0 2,1 2,0 0,0 0,3 0,0 4,5 2,0 3,0 1,0 1,0 1,0 8,0 Žirovnice 0,0 2,0 0,5 0,0 0,0 2,5 0,9 1,0 0,5 1,0 1,1 4,5 1,0 1,5 1,7 0,7 2,0 6,8 Ø SO ORP 0,1 1,9 0,6 0,9 1,4 4,8 1,8 1,3 0,5 0,5 0,3 4,3 1,3 2,1 1,2 0,7 1,5 6,8 maximum 3 2 2 1 2 10 3 2 1 1 3 10 2 3 2 1 2 10
kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje 102
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
D.3.1 Požadavky na využití potenciálů rozvoje území Obecně čím vyšší potenciál, tím více je nutné jej zohlednit v dané dokumentaci, vždy je nutno postupovat v souladu se stavem v území a jeho charakterem a prověřit konkrétní podmínky využití potenciálu tak, aby zároveň nebyla narušována rovnováha mezi pilíři udržitelného rozvoje.
Vysoký potenciál životního prostředí Koncepci rozvoje (koncepci uspořádání krajiny, urbanistickou koncepci, koncepci veřejné infrastruktury) stanovit s ohledem na potenciál přírodního pilíře, tj. tak, aby potenciál nebyl podstatně narušen. Vytvořit podmínky k nejvyššímu možnému využití potenciálu – zejména podmínky k ochraně přírody a krajiny, zachování vysoké úrovně životního prostředí, ochraně ZPF apod.
Vysoký ekonomický potenciál Prověřit možnosti, kterými lze potenciál v rámci území využít – navržením ploch nebo koridorů pro vhodný způsob využití (cestovní ruch, výroba, občanská vybavenost atd.). Intenzitu využití území stanovit s ohledem na ekonomický potenciál - např. umožnit podnikatelskou činnost v plochách obytných, pokud takový postup nenaruší kvalitu obytného prostředí. Sledovat kapacity dopravní a technické infrastruktury, aby se tyto podmínky nestaly limitem rozvoje. V případě potřeby navrhovat vhodná řešení pro navýšení kapacit. Udržovat vysokou kvalitu obytného prostředí a vytvářet dostatečné podmínky pro obytnou výstavbu, protože sociální kapitál je nezbytným předpokladem pro hospodářský rozvoj.
Vysoký společenský potenciál Sledovat oblasti podmiňující společenský potenciál – zejména úroveň obytného a obecně životního prostředí, hospodářské podmínky, veřejnou vybavenost – a vytvářet podmínky pro udržení či zlepšení stavu v těchto oblastech. Rozvíjet aktivity pro veřejný prospěch. Společenský potenciál přenášet do okolního prostoru.
D.4 Závady v území Závady v členění na urbanistické, dopravní a hygienické jsou určovány pro jednotlivé obce v souladu s metodickou částí. Závady jsou uvedeny v přehledové tabulce společně s výčtem dotčených obcí a požadavky na řešení problémů.
Tabulka 23 závady v obcích SO ORP Pelhřimov a požadavky na jejich odstranění nebo zmírnění
Označení Závada Dotčené obce Požadavek Řešit v Urbanistické závady nevhodná skladba prověřit změnu účelu navržených ploch (navržené využití) Dehtáře; Košetice; Křeč; Lhota- UZ-RP1 na více odpovídající charakteru a povaze ÚP rozvojových ploch pro Vlasenice; Rodinov; Veselá; Zachotín obce obec dané kategorie Arneštovice; Bělá; Bořetice; Bořetín; nevhodný rozsah prověřit možnost nejméně vhodné Čelistná; Chyšná; Martinice u UZ-RP2 rozvojových ploch pro rozvojové plochy redukovat na přiměřený ÚP Onšova; Onšov; Rodinov; Rovná; obec dané kategorie rozsah Střítež; Svépravice; Zajíčkov
103 kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Označení Závada Dotčené obce Požadavek Řešit v Arneštovice; Bělá; Bohdalín; Bořetice; Božejov; Častrov; Čelistná; Černovice; Červená Řečice; Čížkov; Horní Cerekev; Horní Ves; Hořepník; Chyšná; Kamenice nad Lipou; Krasíkovice; Křelovice; Lhota- Vlasenice; Libkova Voda; Lidmaň; nevyužitá zástavba prověřit navržení jiného způsobu využití UZ-BRO Mezná; Mnich; Nová Buková; Nová ÚP, jiné („brownfields“) dotčených ploch Cerekev; Nový Rychnov; Onšov; Pavlov; Pelhřimov; Počátky; Polesí; Rodinov; Rovná; Rynárec; Střítež; Střítež pod Křemešníkem; Svépravice; Útěchovičky; Včelnička; Velký Rybník; Veselá; Vyskytná; Zachotín; Žirov; Žirovnice prověřit možnosti zlepšení vazeb lokality sociálně vyloučené na sídlo, prověřit způsob využití UZ-SVL - ÚP, ÚS lokality dotčených ploch a podmínky jejich využití s cílem umožnit lepší integraci lokality prověřit, zda-li je v rámci stávajících nedostatečná ploch možné zařízení zkapacitnit, a UZ-OV kapacita občanské - ÚP v případě potřeby plochy navrhnout k infrastruktury rozšíření prověřit možnost bariéry redukovat či bariéra pohybu Čížkov; Horní Cerekev; Kamenice ÚP, RP, UZ-BAR zahrnout opatření na snížení jejich sídlem nad Lipou; Pelhřimov; Stojčín ÚS, jiné negativního vlivu prověřit navržení jiného způsobu využití dotčených ploch, které umožní nápravu stavu; podmínkami využití ploch omezit negativní dominanty ÚP, RP, UZ-NDO - zhoršení stavu (navýšení staveb, v území ÚS, jiné významné zvětšení jejich objemu apod.); zahrnout opatření negativní vliv kompenzující (zeleň apod.) vymezit zastavitelné plochy pro výstavbu v adekvátním rozsahu a v místech, kde lze předpokládat jejich reálné využití nedostatek pozemků v blízkém časovém horizontu; v případě, UZ-POZ Nová Buková; Počátky ÚP (ploch) pro výstavbu že obec dostatek zastavitelných ploch má, ale není možné je v blízkém časovém horizontu využít, zaměnit tyto plochy za jiné s lepšími předpoklady využití prověřit možnosti zlepšení vazeb lokality extenzivní zástavba na stávající sídlo; navrhnout ve volné krajině bez UZ-SPR - zintenzivnění využití dotčeného prostoru ÚP, ÚS vazby na sídlo s cílem zapojit odloučené lokality do („sprawl“) struktury sídla v prostoru, kde srůstání sídel hrozí, nenavrhovat rozvojové plochy pro další UZ-SRS srůstání sídel - ÚP, RP výstavbu, v případě již navržených ploch prověřit jejich zrušení či redukci konkrétní požadavky zahrnout do zadání jinak závadná ZÚR, dokumentace (popř. zprávy o jejím UZ-OST zástavba nebo Pelhřimov ÚP, RP, uplatňování), pokud je možné nástroji urbanistické řešení jiné územního plánovaní stav ovlivnit Dopravní závady prověřit, zda-li je nástroji územního ZÚR, úsek častých plánování možné přispět k zmírnění nebo DZ-SIL1 - ÚP, RP, dopravních nehod odstranění problému a případně zahrnout ÚS vhodné podmínky k tomuto účelu nevyhovující prověřit potřebu vymezení ZÚR, DZ-SIL2 parametry pozemní - ploch/koridorů pro daný účel nebo ÚP, RP, komunikace stanovení jiných podmínek ÚS
kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje 104
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Označení Závada Dotčené obce Požadavek Řešit v prověřit potřebu vymezení ZÚR, chybějící dopravní DZ-SIL3 - ploch/koridorů pro daný účel nebo ÚP, RP, propojení stanovení jiných podmínek ÚS v zadání dokumentace (popř. ve zprávě o jiný závadný stav na ZÚR, jejím uplatňování) stanovit konkrétní DZ-SIL4 pozemní komunikaci Libkova Voda; Vokov ÚP, RP, požadavky na řešení závady a prověřit nebo v její souvislosti ÚS vytvoření podmínek pro zlepšení stavu prověřit navržení ploch pro daný účel, deficit parkovacích Libkova Voda; Nová Buková; ÚP, RP, DZ-PAR pokud takový krok znatelně nezhorší ploch Pelhřimov ÚS dopravní situaci v jiné části území prověřit potřebu vymezení nechráněný ÚP, RP, DZ-ZEL1 Horní Cerekev; Počátky; Stojčín ploch/koridorů pro daný účel nebo železniční přejezd ÚS stanovení jiných podmínek v zadání dokumentace (popř. ve zprávě o jiný závadný stav na ZÚR, jejím uplatňování) stanovit konkrétní DZ-ZEL2 železnici nebo v její - ÚP, RP, požadavky na řešení závady a prověřit souvislosti ÚS vytvoření podmínek pro zlepšení stavu negativní vliv letecké prověřit možnost kompenzace ÚP, RP, DZ-LET1 dopravy na zastavěné - negativního vlivu vhodným opatřením ÚS území v zadání dokumentace (popř. ve zprávě o jiný závadný stav ZÚR, jejím uplatňování) stanovit konkrétní DZ-LET2 v souvislosti - ÚP, RP, požadavky na řešení závady a prověřit s leteckou dopravou ÚS vytvoření podmínek pro zlepšení stavu v zadání dokumentace (popř. ve zprávě o závadný stav ZÚR, jejím uplatňování) stanovit konkrétní DZ-VOD v souvislosti s vodní - ÚP, RP, požadavky na řešení závady a prověřit dopravou ÚS vytvoření podmínek pro zlepšení stavu chybějící propojení prověřit potřebu vymezení ZÚR, Libkova Voda; Pelhřimov; Počátky; DZ-PEC pro pěší a/nebo ploch/koridorů pro daný účel nebo ÚP, RP, Vokov cyklisty stanovení jiných podmínek ÚS nedostatečná prověřit potřebu vymezení ploch pro ÚP, RP. DZ-VHD kapacita ploch pro - daný účel nebo stanovení jiných ÚS VHD podmínek Hygienické (bezpečnostní) závady, rizika průchod úseku silnice s intenzitou dopravy pokud je řešeno v rámci ZÚR, nad 5 000 vozidel respektovat vyjádřené podmínky, pokud ZÚR. denně, nebo nad 1000 Čížkov; Kamenice nad Lipou; HZ-DOP ZÚR neřeší, prověřit zahrnutí vhodných ÚP, RP, těžkých nákladních Leskovice; Pelhřimov opatření a podmínek k odstranění nebo ÚS vozidel denně zmírnění závady zastavěným územím nebo v jeho blízkosti v prostoru, který je skládkou významně negativně dotčen, nenavrhovat rozvojové skládka v nepříznivé plochy pro další výstavbu, v případě již HZ-OD1 - ÚP, RP poloze navržených ploch prověřit jejich zrušení či redukci, nebo zahrnout kompenzační opatření na zmírnění negativního vlivu nepovolená skládka pokud je to účelné, zahrnout podmínky Častrov; Černovice; Nový Rychnov; ZÚR, HZ-OD2 neuvedená v seznamu pro likvidaci skládky a vymezit plochy pro Onšov; Pelhřimov; Zajíčkov ÚP SEKM asanaci
105 kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Označení Závada Dotčené obce Požadavek Řešit v Bácovice; Bohdalín; Božejov; Častrov; Černov; Černovice; Červená Řečice; Čížkov; Dubovice; Horní Cerekev; Horní Ves; Hořepník; Chýstovice; Jankov; Kamenice nad stará zátěž území Lipou; Kojčice; Košetice; Křešín; pokud je to účelné, zahrnout podmínky ZÚR, HZ-SEZ nebo kontaminovaná Leskovice; Lhota-Vlasenice; Libkova pro likvidaci zátěže nebo kontaminace a ÚP plocha Voda; Litohošť; Mnich; Moraveč; vymezit plochy pro asanaci Nová Cerekev; Nový Rychnov; Olešná; Ondřejov; Onšov; Pelhřimov; Počátky; Polesí; Rynárec; Střítež; Těmice; Včelnička; Veselá; Vyskytná; Zajíčkov; Žirovnice Bořetice; Černov; Černovice; Dobrá Voda; Hojovice; Horní Cerekev; Jankov; Kamenice nad Lipou; Křeč; Leskovice; Lidmaň; Litohošť; Mezná; rozvojové plochy pro výstavbu umisťovat Mnich; Moraveč; Nová Buková; Nová s ohledem na tato rizika a v dalším ÚP, RP, HZ-PU poddolované území Cerekev; Nový Rychnov; Olešná; postupu dodržet příslušné normy a jiné Pelhřimov; Počátky; Proseč pod požadavky Křemešníkem; Putimov; Svépravice; Útěchovice; Útěchovičky; Včelnička; Velký Rybník; Vyskytná; Zachotín v prostoru, který je sesuvem potenciálně negativně dotčen, nenavrhovat rozvojové HZ-SU sesuvné území - plochy pro další výstavbu, v případě již ÚP, RP navržených ploch prověřit jejich zrušení či redukci Božejov; Častrov; Černov; Červená Řečice; Dehtáře; Horní Cerekev; zahrnout podmínky zajišťující nezhoršení Hořepník; Kamenice nad Lipou; současného vlivu na obytné území; zdroj znečištění Kojčice; Košetice; Moraveč; Nová HZ-ZZO prověřit rozvržení zastavitelných ploch v ÚP, RP ovzduší Cerekev; Nový Rychnov; Olešná; území s cílem minimalizovat negativní Ondřejov; Pavlov; Pelhřimov; vlivy zejména na obytné prostředí Počátky; Rynárec; Stojčín; Střítež; Zachotín; Žirovnice nevyhovující kvalita prověřit systém zásobování pitnou vodou Libkova Voda; Pelhřimov; Počátky; ZÚR, HZ-VOD nebo vydatnost a pokud je to účelné, navrhnout podmínky Střítež; Vokov ÚP, RP vodního zdroje pro jeho zlepšení konkrétní požadavky zahrnout do zadání jiné hygienické nebo ZÚR, dokumentace (popř. zprávy o jejím HZ-OST bezpečností - ÚP, RP, uplatňování), pokud je možné nástroji riziko/závada jiné územního plánovaní stav ovlivnit
kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje 106
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
D.5 Střety v území Střety jsou určovány pro jednotlivé obce v souladu s metodickou částí a jsou uvedeny v přehledové tabulce společně s výčtem dotčených obcí a požadavky na řešení problémů.
Tabulka 24 závady v obcích SO ORP Pelhřimov a požadavky na jejich odstranění nebo zmírnění
Označení Povaha střetu Dotčené obce Požadavek Řešit v Střety záměrů navzájem Bácovice; Dehtáře; Dubovice; Kamenice nad Lipou; Kojčice; Křeč; střet záměru ze ZÚR se postupovat podle podmínek S-ZUR-UP Martinice u Onšova; Nová Cerekev; ÚP záměry v ÚP stanovených v ZÚR Nový Rychnov; Ondřejov; Onšov; Pelhřimov; Velký Rybník prověřit v rámci příslušné dokumentace oborové záměry a střet záměru ze ZÚR stanovit podmínky, které zajistí ZÚR, S-ZUR-OB s ostatními (oborovými) - soulad se ZÚR a zároveň realizaci ÚP záměry záměru v nejpříhodnější možné podobě; prověřit, zda-li se nejedná o záměr k promítnutí do ZÚR prověřit význam záměru a v případě střet záměru z ÚP potřeby stanovit podmínky pro S-OB-UP s ostatními (oborovými) - ÚP realizaci záměru v nejpříhodnější záměry možné podobě; Střety záměrů s limity (hodnotami) území: střet záměru dopravní Nová Cerekev; Ondřejov; S-DI-OZP infrastruktury s ochranou prověřit v rámci vyhodnocení vlivu Pelhřimov; Ústrašín životního prostředí na životní prostředí, pokud se střet záměru dopravní zpracovává, jinak zahrnout řešení s ZÚR, infrastruktury s biotopem co nejmenším vlivem na ŽP ÚP S-DI-MIG vybraných zvláště Čížkov; Nová Cerekev (zahrnout podmínky příslušných chráněných druhů velkých orgánů státní správy) savců zahrnout řešení s co nejmenším střet záměru dopravní vlivem na předmět památkové S-DI-PO infrastruktury - ochrany (zahrnout ÚP s památkovou ochranou podmínky příslušných orgánů státní správy) upřesnit záměr tak, aby co nejméně střet záměru dopravní zasahoval do zastavěného území, S-DI-ZU infrastruktury se Čížkov; Pelhřimov popřípadě stanovit podmínky pro ÚP zastavěným územím minimalizaci negativních vlivů zejména na obytné plochy střet záměru dopravní infrastruktury S-DI-CHLU Ondřejov zahrnout řešení s co nejmenším s chráněným ložiskovým vlivem na ochranu ložisek (zahrnout územím ÚP podmínky příslušných orgánů státní střet záměru dopravní správy, správců ložisek atd.) S-DI-LOZ infrastruktury s ložiskem - nerostných surovin prověřit v rámci vyhodnocení vlivu na životní prostředí, pokud se střet záměru dopravní zpracovává, jinak zahrnout řešení s S-DI-OVZ infrastruktury s ochranou - co nejmenším vlivem na vodní ÚP vodních zdrojů zdroje (zahrnout podmínky příslušných orgánů státní správy) prověřit v rámci vyhodnocení vlivu na životní prostředí, pokud se střet záměru technické Pelhřimov; Střítež pod zpracovává, jinak zahrnout řešení s S-TI-OZP infrastruktury s ochranou Křemešníkem; Velký Rybník; ÚP co nejmenším vlivem na ŽP životního prostředí Vyskytná; Zachotín (zahrnout podmínky příslušných orgánů státní správy)
107 kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
Označení Povaha střetu Dotčené obce Požadavek Řešit v zahrnout řešení s co nejmenším střet záměru technické vlivem na předmět památkové S-TI-PO infrastruktury Kojčice; Olešná; Pelhřimov ochrany (zahrnout ÚP s památkovou ochranou podmínky příslušných orgánů státní správy) upřesnit záměr tak, aby co nejméně Dehtáře; Dubovice; Křeč; Nová střet záměru technické zasahoval do zastavěného území, Cerekev; Pelhřimov; Střítež pod S-TI-ZU infrastruktury se popřípadě stanovit podmínky pro ÚP Křemešníkem; Velký Rybník; zastavěným územím minimalizaci negativních vlivů Vyskytná zejména na obytné plochy střet záměru technické infrastruktury S-TI-CHLU - zahrnout řešení s co nejmenším ÚP s chráněným ložiskovým vlivem na ochranu ložisek (zahrnout územím podmínky příslušných orgánů státní střet záměru technické správy, správců ložisek atd.) S-TI-LOZ infrastruktury s ložiskem - ÚP nerostných surovin prověřit v rámci vyhodnocení vlivu na životní prostředí, pokud se střet záměru technické zpracovává, jinak zahrnout řešení s S-TI-OVZ infrastruktury s ochranou - co nejmenším vlivem na vodní ÚP vodních zdrojů zdroje (zahrnout podmínky příslušných orgánů státní správy) střet zastavitelné plochy S-PZ-OZP s ochranou životního Moraveč prostředí Bácovice; Černovice; Dobrá Voda; Košetice; Křeč; Martinice u Onšova; střet zastavitelné plochy Mnich; Moraveč; Nová Cerekev; s biotopem vybraných S-PZ-MIG Nový Rychnov; Olešná; Onšov; zvláště chráněných druhů Pelhřimov; Rodinov; Střítež pod velkých savců Křemešníkem; Těmice; Veselá; Vyskytná Častrov; Červená Řečice; Hořepník; střet zastavitelné plochy Kamenice nad Lipou; Křeč; Pavlov; S-PZ-PO s památkovou ochranou Pelhřimov; Počátky; Střítež; Žirovnice stanovit požadavek na prověření Arneštovice; Bácovice; Bohdalín; střetu v zadání dokumentace nebo Bořetice; Bořetín; Božejov; ve správě o jejím uplatňování; Častrov; Čelistná; Černov; prověřit změnu vymezení Černovice; Červená Řečice; Čížkov; zastavitelných ploch nebo zahrnutí Dobrá Voda; Dubovice; Horní jiných podmínek s cílem případný Cerekev; Horní Ves; Hořepník; negativní vliv střetu zmírnit nebo ÚP, Chyšná; Kamenice nad Lipou; odstranit (zahrnout podmínky jiné Kojčice; Košetice; Krasíkovice; příslušných orgánů státní správy); Křeč; Křelovice; Leskovice; Lhota- střet zastavitelné plochy Vlasenice; Libkova Voda; Lidmaň; v následných řízeních stanovit S-PZ-ZPF s půdami I. a II. třídy Litohošť; Martinice u Onšova; doplňující požadavky na zmírnění ochrany Mnich; Moraveč; Nová Buková; nebo odstranění negativních vlivů Nová Cerekev; Nový Rychnov; plynoucích z konkrétního střetu Olešná; Ondřejov; Onšov; Pavlov; Pelhřimov; Počátky; Polesí; Putimov; Rodinov; Rynárec; Stojčín; Svépravice; Těmice; Útěchovice; Útěchovičky; Včelnička; Velký Rybník; Veselá; Vokov; Vyskytná; Zachotín; Zajíčkov; Žirov; Žirovnice střet zastavitelné plochy S-PZ-CHLU s chráněným ložiskovým - územím střet zastavitelné plochy S-PZ-LOZ s ložiskem nerostných - surovin
kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje 108
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
Označení Povaha střetu Dotčené obce Požadavek Řešit v Častrov; Černov; Černovice; střet zastavitelné Červená Řečice; Horní Cerekev; S-PZ-OVZ plochy s ochranou Hořepník; Košetice; Nový Rychnov; vodních zdrojů Střítež; Svépravice; Velký Rybník; Veselá; Vokov Častrov; Černovice; Dobrá Voda; střet zastavitelné Horní Cerekev; Kamenice nad S-PZ-Q plochy se záplavovým Lipou; Lidmaň; Olešná; Pelhřimov; územím Q100 Rynárec; Velký Rybník; Zachotín; Žirovnice střet zastavitelné plochy S-PZ-DI - s dopravní infrastrukturou Arneštovice; Bohdalín; Bořetice; Bořetín; Božejov; Častrov; Černovice; Červená Řečice; Dehtáře; Dobrá Voda; Dubovice; Horní Cerekev; Horní Ves; Hořepník; Chyšná; Kamenice nad Lipou; Kojčice; Košetice; Krasíkovice; Křeč; Křelovice; Leskovice; Lhota-Vlasenice; střet zastavitelné plochy Libkova Voda; Lidmaň; Litohošť; S-PZ-TI s technickou Martinice u Onšova; Mezná; Mnich; infrastrukturou Moraveč; Nová Cerekev; Nový Rychnov; Olešná; Ondřejov; Onšov; Pelhřimov; Počátky; Polesí; Proseč pod Křemešníkem; Putimov; Rodinov; Rovná; Rynárec; Stojčín; Střítež; Svépravice; Těmice; Ústrašín; Včelnička; Velký Rybník; Veselá; Vokov; Vyskytná; Zachotín; Zajíčkov; Žirov; Žirovnice střet záměru v oblasti střet návrhu přírodního parku S-ZP-DI životního prostředí s prvky DI nepovažován za Zahrnout podmínky k zachování s dopravní infrastrukturou významný ZÚR, funkce příslušné infrastruktury, a střet záměru v oblasti ÚP, střet návrhu přírodního parku zároveň umožňující realizaci životního prostředí jiné S-ZP-TI s prvky TI nepovažován za příslušného záměru s technickou významný infrastrukturou upřesnit záměr tak, aby co nejméně zasahoval do zastavěného území, Bácovice; Černovice; Dehtáře; popřípadě stanovit podmínky pro Hojovice; Horní Ves; Kamenice nad minimalizaci omezení plynoucí pro Lipou; Křeč; Křelovice; Křešín; střet záměru v oblasti zastavěné území; v případě ZÚR, Lidmaň; Martinice u Onšova; Mnich; S-ZP-ZU životního prostředí se specifických záměrů vyžadujících ÚP, Nová Cerekev; Nový Rychnov; zastavěným územím konkrétní umístění bez možnosti jiné Ondřejov; Onšov; Pelhřimov; redukce vlivů na zastavěné území Počátky; Těmice; Ústrašín; Velký (např. stavby vodních nádrží) bude Rybník postupováno podle konkrétních případů střet záměru v oblasti životního prostředí S-ZP-CHLU - s chráněným ložiskovým zahrnout řešení s co nejmenším územím vlivem na ochranu ložisek (zahrnout ÚP, střet záměru v oblasti podmínky příslušných orgánů státní jiné životního prostředí správy, správců ložisek atd.) S-ZP-LOZ Nový Rychnov s ložiskem nerostných surovin konkrétní požadavky zahrnout do ZÚR, zadání dokumentace (popř. zprávy o ÚP, S-OST střet ostatní - jejím uplatňování), pokud je možné RP, nástroji územního plánovaní stav jiné ovlivnit
109 kap. D - Rozbor udržitelného rozvoje
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
E DATABÁZE ÚAP Databáze ÚAP obsahující prostorová data ve formátu ESRI SHP je nedílnou součástí této dokumentace, je zpracována v souladu s Vyhláškou, Metodikou a datovým modelem DMG ÚAP v. 5.1. Přehled naplněných jevů (vrstev) pro jednotlivé obce je obsažen v příloze č. 1 k této dokumentaci.
kap. E - Databáze ÚAP 110
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
F KARTY OBCÍ Karty obcí jsou zpracovány jako přehledových prvek všech předchozích zjištění pro každou jednotlivou obce, obsahují relevantní zjištění vybraná z předchozích kapitol. Karty obcí jsou obsahem přílohy č. 2 ÚAP. Karty obsahují informace uvedené níže. Základní informace o obci: . příslušnost ke správnímu členění; . základní informace o územním členění obce a jeho orientační poloha v rámci ORP; . kategorie obce z hlediska širších vztahů, uspořádání území a struktury osídlení. Přehled územně plánovací dokumentace platné pro obec: . ÚPD na úrovni kraje včetně záměrů z ní pro obec plynoucích a typu krajiny; . ÚPD obce s rámcovým výčtem záměrů. Přehled vybraných jevů ÚAP v území. Závěry z rozboru udržitelného: . vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území a vyváženosti jejich vztahu; . vyhodnocení potenciálů jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území; . pozitiva a negativa území, trendy vývoje pro jednotlivé tematické okruhy: - sociodemografické podmínky a bydlení (SD), - příroda a krajina (PK), - vodní režim a horninové prostředí (VG), - kvalita životního prostředí (ZP), - zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PF), - občanská vybavenost včetně její dostupnosti a veřejná prostranství (OV), - dopravní a technická infrastruktura včetně jejich dostupnosti (DT), - ekonomické a hospodářské podmínky (EK), - rekreace a cestovní ruch (CR), - bezpečnost a ochrana obyvatel (BO); . závady v území: - hygienické (HZ), - dopravní (DZ), - urbanistické (UZ); . střety v území: - záměrů na provedení změn v území navzájem (Z-Z), - záměrů s limity využití území a s hodnotami v území (Z-L). Případné doplňující informace a slovní komentář, pokud je to účelné.
111 kap. F - Karty obcí
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
G POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCÍ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ V případě, je-li v souvislosti se zpracováním územně plánovacích dokumentací obcí (včetně změn těchto dokumentací) požadováno zpracovat vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, doporučuje se v části C. „Vyhodnocení vlivů na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech“ (podle přílohy č. 5 vyhlášce č. 500/2006 Sb.) postupovat následovně: Expertním odhadem vyhodnotit potenciální vliv koncepce na indikátory v tématech 4 – 13 (popsaných v kapitole B.1.1), a tím i na celkové hodnocení pilířů udržitelného rozvoj a vyváženost jejich vztahu (kap. D.1). Vyhodnotit, zda-li dokumentace vytváří podmínky ke snížení nevyváženého vztahu pilířů udržitelného rozvoje (pokud byl zjištěn) zahrnutím příslušných požadavků (kap. D.1.1). Vyhodnotit zda-li dokumentace vytváří podmínky ke zmírnění nebo odstranění negativ území (vypsány v kartě příslušné obce v příloze 2) zahrnutím příslušných požadavků (kap. D.2.4). Expertním odhadem vyhodnotit, zda-li koncepce může významně ovlivnit indikátory využité pro hodnocení potenciálu pilířů udržitelného rozvoje území (kap. B.2.3), a zda-li dokumentace vytváří podmínky k využití vysokého potenciálu v jednotlivých pilířích (pokud byl zjištěn – viz tabulka 22 a příslušná karta obce v příloze 2) zahrnutím příslušných požadavků (kap.0). Vyhodnotit, zda-li dokumentace vytváří podmínky ke zmírnění nebo odstranění závad a střetů na území obce (pokud byly zjištěny - vypsány v kartě příslušné obce v příloze 2) zahrnutím příslušných požadavků (kap. D.4 a 0).
kap. G - Požadavky na vyhodnocení vlivů koncepcí na udržitelný rozvoj území 112
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
H GRAFICKÁ ČÁST ÚAP Nedílnou součástí těchto ÚAP jsou následující výkresy:
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje:
1 – Výkres hodnot (1: 25 000) Výkres zobrazuje zjištěné hodnoty území. Jedná se zejména o hodnoty kulturní (architektonické a historické, urbanistické), přírodní (ochrana přírody a krajiny, hodnoty půdního fondu, geologického prostředí), a civilizační (zainvestovanost území dopravní a technickou infrastrukturou) popřípadě další.
2.I - Výkres limitů technických (1: 25 000) Výkres zobrazuje zjištěné limity využití území plynoucí z přítomnosti dopravní a technické infrastruktury, z důvodů ochrany obyvatelstva a krizového hospodářství.
2.II - Výkres limitů přírodních a kulturních (1: 25 000) Výkres zobrazuje zjištěné limity využití území plynoucí z přítomnosti kulturních hodnot, z horninového prostředí, půdního fondu, ochrany přírody a krajiny, a hygieny životního prostředí.
3 - Výkres záměrů (1: 25 000) Výkres záměrů zobrazuje zjištěné záměry na změny ve využití území. Jedná se o veřejně prospěšné záměry (VPS a VPO) převzaté ze ZÚR, rozvojové plochy převzaté z platných ÚPD obcí a další zjištěné záměry, zejména záměry v technické infrastruktuře a vymezení prvku ÚSES.
Rozbor udržitelného rozvoje:
4 – Výkres problémů (1: 25 000) Výkres zobrazuje zjištěné problémy v území, které jsou k řešení v územně plánovacích dokumentacích a územních studiích. Jedná se jednak o problémy již přítomné v území (závady, negativa), dále střety záměrů navzájem a záměrů s limity využití území a další, viz příslušná kapitola.
Informace o technické infrastruktuře a jejím vlastníkovi podle § 166 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon):
TI-E – Elektrická energie (1: 50 000)
TI-P - Plyn (1: 50 000)
TI-V - Vodovody (1: 50 000)
TI-K - Kanalizace (1: 50 000)
TI-T – Telekomunikace (1: 50 000)
TI-X - Ostatní (1: 50 000)
113 kap. H - Grafická část ÚAP
12/2020 ÚAP ORP Pelhřimov 5. úplná aktualizace
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 poloha SO ORP Pelhřimov v rámci ČR (červeně vyznačeno) ...... 6 Obrázek 2 uspořádání obcí v rámci SO ORP Pelhřimov ...... 9 Obrázek 3 kategorie obcí SO ORP Pelhřimov z hlediska širších vztahů ...... 39 Obrázek 4 Stanovice (Nová Cerekev) - sídlo se zachovalou strukturou zástavby ...... 40 Obrázek 5 území SO ORP Pelhřimov podle jeho charakteru a uspořádání zástavby ...... 41 Obrázek 6 obce v SO ORP Pelhřimov a jejich části (sídla)...... 44 Obrázek 7 vývoj a struktura obyvatelstva v SO ORP Pelhřimov ...... 48 Obrázek 8 bytová výstavba a průměrné stáří domovního fondu v SO ORP Pelhřimov ...... 49 Obrázek 9 prvky ochrany přírody a krajiny a koeficient ekologické stability v SO ORP Pelhřimov ...... 53 Obrázek 10 kulturně historická hodnota území a významné kulturní památky v SO ORP Pelhřimov ...... 54 Obrázek 11 ohrožení suchem v obcích v SO ORP Pelhřimov a další indikátory pro vodní režim a geologické podmínky ...... 58 Obrázek 12 změna výměry zemědělského půdního fondu a ZPF třídy ochrany I. a II. v obcích SO ORP Pelhřimov ... 64 Obrázek 13 zdravotnictví a školství v SO ORP Pelhřimov ...... 68 Obrázek 14 významná dopravní infrastruktura v SO ORP Pelhřimov ...... 72 Obrázek 15 významná technická infrastruktura v SO ORP Pelhřimov ...... 73 Obrázek 16 nezaměstnanost a plochy pro ekonomické aktivity v obcích SO ORP Pelhřimov ...... 77 Obrázek 17 vybrané jevy ÚAP související s rekreací v SO ORP Pelhřimov ...... 81 Obrázek 18 potenciální ohrožení a ochrana obyvatel SO ORP Pelhřimov...... 85 Obrázek 19 hodnocení pilířů udržitelného rozvoje v obcích SO ORP Pelhřimov ...... 91
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 členění řešeného území a základní údaje o něm ...... 6 Tabulka 2 systém hodnocení územních podmínek udržitelného rozvoje ...... 28 Tabulka 3 pozitiva (+), negativa (-) území a trendy vývoje (t) a původ informace ...... 29 Tabulka 4 výčet možných závad v území ...... 32 Tabulka 5 výčet možných střetů v území ...... 33 Tabulka 6 jevy ÚAP podle přílohy č. 1 Vyhlášky ...... 34 Tabulka 7 údaje o obcích v SO ORP Pelhřimov s významem pro stanovení kategorie obce ...... 37 Tabulka 8 členění obcí v SO ORP Pelhřimov z hlediska struktury a uspořádání jejich osídlení ...... 42 Tabulka 9 sociodemografické údaje o obcích SO ORP Pelhřimov ...... 46 Tabulka 10 podklady k hodnocení ochrany přírody a krajiny v SO ORP Pelhřimov ...... 51 Tabulka 11 údaje o obcích SO ORP Pelhřimov týkající se vodního režimu a horninového prostředí ...... 56 Tabulka 12 indikátory kvality životního prostředí SO ORP Pelhřimov ...... 59 Tabulka 13 údaje o obcích SO ORP Pelhřimov popisující půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...... 62 Tabulka 14 občanská vybavenost v obcích SO ORP Pelhřimov...... 66 Tabulka 15 dopravní dostupnost a vybavenost technickou infrastrukturou v obcích SO ORP Pelhřimov ...... 70 Tabulka 16 ukazatele pro hodnocení hospodářských podmínek v obcích SO ORP Pelhřimov ...... 75 Tabulka 17 podklady pro hodnocení rekreace a cestovního ruchu v obcích SO ORP Pelhřimov ...... 79 Tabulka 18 ohrožení a ochrana obyvatel SO ORP Pelhřimov – podklady pro hodnocení ...... 83 Tabulka 19 územně plánovací dokumentace obcí v SO ORP Pelhřimov ...... 86 Tabulka 20 hodnocení pilířů udržitelného rozvoje v obcích SO ORP Pelhřimov ...... 89 Tabulka 21 negativa obcí v SO ORP Pelhřimov a požadavky na jejich odstranění nebo zmírnění...... 97 Tabulka 22 potenciál obcí SO ORP Pelhřimov v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje ...... 101 Tabulka 23 závady v obcích SO ORP Pelhřimov a požadavky na jejich odstranění nebo zmírnění ...... 103 Tabulka 24 závady v obcích SO ORP Pelhřimov a požadavky na jejich odstranění nebo zmírnění ...... 107
SEZNAM SAMOSTATNĚ ČÍSLOVANÝCH PŘÍLOH Příloha č. 1 – Databáze ÚAP Příloha č. 2 – Karty obcí
kap. H - Grafická část ÚAP 114
5. úplná aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov 12/2020
SEZNAM ZKRATEK BPEJ bonitované půdně ekologické jednotky BP bezpečnostní pásmo CO civilní obrana ČSV čerpací stanice vodovodu ČSK čerpací stanice kanalizace ČOV čistírna odpadních vod DN jmenovitý průměr EIA vyhodnocení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 sb. EO ekvivalentní obyvatel EVL evropsky významné lokality GIS geoinformační systém KPÚ komplexní pozemkové úpravy KrÚ krajský úřad K. Ú. katastrální území MK místní komunikace NKP nemovitá kulturní památka NNKP národní nemovitá kulturní památka NN nízké napětí NPÚ národní památkový ústav PBŘ požárně bezpečnostní řešení OP ochranné pásmo ORP obec s rozšířenou působností PF půdní fond PO ptačí oblasti PUPFL pozemky určené k plnění funkce lesa PÚR politika územního rozvoje RD rodinný dům RP regulační plán RSS radioreléový spoj SEA vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 sb. ÚAP územní analytické podklady ÚHUL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů ÚP územní plán ÚPD územně plánovací dokumentace ÚPO územní plán obce ÚPSÚ územní plán sídelního útvaru ÚPV úpravna vody ÚS územní studie ÚSES územní systém ekologické stability VDJ vodojem VN vysoké napětí VVN velmi vysoké napětí VPZ veřejně prospěšný záměr – tj. stavba, opatření nebo asanace ZPF zemědělský půdní fond ZSJ základní sídlení jednotka ZÚR zásady územního rozvoje
115 kap. H - Grafická část ÚAP