Kollerova Sbírka a Sběratelství Antiky1
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie Klasická archeologie Eliška Pet řeková Kollerova sbírka a sb ěratelství antiky na p řelomu raného novov ěku a moderní doby Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Věra Klontza, Ph.D. 2019 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn ě s využitím uvedených pramen ů a literatury. …………………………………………….. Eliška Pet řeková Na tomto míst ě bych ráda poděkovala všem, kte ří se jakkoli podíleli na vzniku této diplomové práce. Bez Vaší pomoci, podpory, rady, ochoty, p řátelství, pé če a zájmu by tato práce nikdy nevznikla. Nebylo to pouze pár let intenzivního bádání a objevování, ale i kus mého života a ob ě diplomové práce v něm zanechaly hlubokou stopu. OBSAH 1. POLICRATE MODERNO ..................................................................... 1 2. KRITIKA PRAMEN Ů A LITERATURY ............................................ 4 3. VASI.......................................................................................................... 8 3.1 Vázové malí řství ............................................................................................ 8 3.2 Dobová úrove ň znalectví ............................................................................. 18 4. BRONZI ................................................................................................. 22 4.1 Bronzové artefakty ...................................................................................... 22 4.2 Ochrana a obnova antických památek ...................................................... 29 5. MARMI .................................................................................................. 35 5.1 Mramory ...................................................................................................... 35 5.2 Sb ěratelské alternativy obtížn ě dostupných starožitností ....................... 39 6. EGIZIANI .............................................................................................. 47 6.1 Egyptské starožitnosti ................................................................................. 47 6.2 Nepovolené praktiky v soudobém sb ěratelství starožitností ................... 51 7. RIMANENTI ......................................................................................... 56 7.1 Zbylé soubory............................................................................................... 56 7.2 Sb ěratelství antiky na p řelomu dvou epoch .............................................. 60 8. ZÁV ĚR ................................................................................................... 68 SUMMARY ................................................................................................ 71 BIBLIOGRAFIE Seznam obrazových p říloh Zdroje obrazových p říloh 1. Policrate moderno Termínem Policrate moderno ozna čil sb ěratele Františka Kollera za šifrou H. se ukrývající dopisovatel časopisu Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur, Theater und Mode . Vedla ho k tomu celá řada historek o Kollerov ě p říslove čném št ěstí, díky kterému ho za čali Neapolitánci nazývat „ moderním š ťastlivcem“ , podle slavného řeckého tyrana Polykrata ze Samu, kterému se dle legend mimo řádn ě da řilo ve všem, co d ělal. Náš neznámý autor vypráví nap říklad p říb ěh o tom, jak Koller získal od vlastník ů pozemk ů v Nole povolení kopat a pouze pár minut sta čilo k tomu, aby ze zem ě vyzvedl cenné etruské malované nádoby. Další úsm ěvná historka vypráví o dvou duchovních, kterým Koller p řisp ěl 50 dukát ů na výstavbu kostela, a oni mu za oplátku dovolili provád ět vykopávky na jejich pozemku. Netrvalo prý dlouho a Koller i na tomto míst ě objevil starožitnosti v hodnot ě 12 000 dukát ů. A ť už jsou tyto p říb ěhy pravdivé, nebo ne, z řejm ě se zv ěsti o jeho št ěstí dostaly do širokého pov ědomí, protože i Gustav Adolf Wilhelm von Ingenheim (1789–1855), významný sběratel um ění a starožitností, který se p ři své návšt ěvě Neapole setkal s baronem Kollerem a z řejm ě m ěl i možnost nahlédnout do Kollerovy sbírky, pozd ěji v jednom ze svých dopis ů napsal: „ Již n ějakou dobu vím, že General von Koller je dít ětem št ěst ěny. Musí mít jednu z nejbohatších a nejcenn ějších sbírek .“ (Kästner 2016, 31, pozn. 43) Tato magisterská práce úzce navazuje na moji p ředcházející bakalá řskou diplomovou práci. Spojujícím motivem je postava sb ěratele, barona Františka Kollera, jehož sbírka se ob ěma texty proplétá jako pomyslná červená ni ť. Bakalá řská práce vypráv ěla p říb ěh jeho života, popisovala vojenskou kariéru, která ho p řivedla do Neapole v dob ě velkých archeologických objev ů, ukazovala zápal, se kterým se pustil do sbírání starožitností, a nakonec i neš ťastý osud, který stihl celou jeho sbírku. Tato druhá práce je pak ší řeji zam ěř ena na samotný obsah Kollerovy sbírky. Kollerova p ůsobivá kolekce obsahovala na 10.000 artefakt ů, které se po jeho smrti doslova rozt říštily po celé Evrop ě. Fragmenty Kollerovy kolekce najdeme v různých muzeích, soukromých sbírkách, v aukcích a velké množství p ředm ětů zmizelo beze stopy. Zvlášt ě proto je nemožné sbírku zrekonstruovat do posledního kusu, v její p ůvodní úplnosti. Kollerova sbírka tak bude v této studii pomysln ě rozd ělena do jednotlivých soubor ů p řevážn ě podle materiálu, v případ ě egyptské skupiny bude pochopiteln ě rozhodujícím kritériem spole čné téma, a každému souboru bude v ěnována jedna samostatná kapitola. St ěžejním pramenem pro tuto práci a inspirací pro její člen ění je dochovaný inventá ř Kollerovy sbírky, jehož soupis je rozd ělen na 1 základ ě stejného klí če a stejných kategorií sbírkových p ředm ětů. Proto ve své práci zachovám také p ůvodní italská ozna čení jednotlivých kapitol ( či se jimi voln ě inspiruji). První kapitola v ěnovaná jihoitalské malované keramice nese prostý název Vasi , navzdory skute čnosti, že dnes se termín váza, alespo ň v českém odborném prost ředí, již zpravidla nepoužívá. Tato terminologie se však v dob ě Kollerova sb ěratelského p ůsobení v Neapoli stále používala, nehled ě na literaturu v ěnovanou po čátk ům archeologie a sb ěratelství konce 18. a za čátku 19. století, v níž se tento starobylý, archaický termín p řirozen ě b ěžn ě objevuje. Následující kapitoly jsou nazvané Bronzi , dále Marmi , velmi osobitým souborem jsou Egiziani , tedy egyptské starožitnosti, a poslední velkou kapitolou jsou tzv. Rimanenti . Tento termín, ve smyslu toho, co „zbývá“, dob ře vystihuje povahu poslední kapitoly, která zahrnuje menší, okrajové a hlavn ě ztracené soubory Kollerovy kolekce. N ěkteré soubory svou unikátností přilákaly již d říve řadu badatel ů, jiné naopak z ůstaly bezmála 200 let zcela na okraji zájmu. Pokusila jsem se tuto práci tedy koncipovat tematicky rovnom ěrn ě a vyvážen ě, avšak u lépe zpracovaných témat hodlám čtená ře s hlubším zájmem odkázat na sekundární literaturu, aby tyto detailn ě probádané soubory p říliš nezastínily ty, jejichž charakter jsem musela rekonstruovat z pouhých st řípk ů. Rozborem sbírkových p ředm ětů však tato práce nekon čí, ale svým zp ůsobem teprve za číná. Mým cílem je nejen čtená ři p řiblížit obsah Kollerovy kolekce, ale i zasadit ji do širších historických souvislostí. Pokud chceme správn ě pochopit a interpretovat jakoukoli um ěleckou sbírku, je t řeba všímat si pozorn ě také doby, ve které tato kolekce vznikala, a snažit se postihnout co nejvíce vliv ů a okolností, které mohly r ůznými zp ůsoby ovlivnit její podobu a obsah. Proto každou kapitolu zasv ěcenou vždy jednomu konkrétnímu sb ěratelskému souboru v ěnuji zárove ň vybranému, tematicky sp řízn ěnému fenoménu. Kollerova malovaná keramika tak je dopln ěna o téma dobového znalectví jihoitalské keramiky, na bronzové p ředm ěty plynule navazuje problematika ochrany a obnovy antických starožitností, soubor mramor ů rozvíjí kapitola s názvem „Sb ěratelské alternativy obtížn ě dostupných starožitností“, p řičemž tento tajuplný název v sob ě skrývá téma odlitk ů, kopií, otisk ů a model ů. S egyptskými starožitnosti jsou představeny nepovolené sb ěratelské praktiky a líté konkuren ční boje, s nimiž se Koller p ři svém působení logicky setkával. Poslední kapitola v ěnovaná zbylým, okrajovým a ztraceným skupinám pak p ředstavuje vyvrcholení a záv ěr celé práce, kde se pokouším o interpretaci celkového významu Kollerovy sbírkotvorné činnosti. Hlavním cílem mé studie je tak nejen interpretace Kollerovy sbírky a její p ůvodní podoby a obsahu, ale především kontextuální výklad jejího charakteru a významu v kontextu doby, ve 2 které vznikala. Zajímalo m ě, jakým zp ůsobem se v ní odrážely a také jak ji formovaly historické a spole čenské zm ěny na p řelomu raného novov ěku a moderní doby, či konkrétn ěji řečeno, jak se Kollerovy osvícenské p ředstavy, zám ěry a zp ůsob budování sbírky a její zamýšlená prezentace shodují s prom ěnami spole čnosti kolem roku 1800 a její nov ě se utvá řející identity. Obr. 1 Pohled do stálé expozice Altes Museum v Berlín ě, výstavní sál v ěnovaný sbírce barona Kollera 3 2. KRITIKA PRAMEN Ů A LITERATURY Má práce je rozd ělena do celkem p ěti kapitol, které se postupn ě v ěnují jednotlivým sbírkovým fond ům barona Kollera a jsou vždy dopln ěny o tematicky sp řízn ěný fenomén. Tomuto d ělení celku odpovídá i charakter pramen ů a literatury. Pro první část každé kapitoly, a ť už se jednalo o soubory malované keramiky, bronz ů, mramor ů, egyptských starožitností či okrajových menších a ztracených skupin, byl nejvýznamn ějším archivním pramenem inventá ř Kollerovy sbírky, uložený v sekci Antikensammlung berlínského Altes musea,