DOCSLIB.ORG

Kollerova Sbírka a Sběratelství Antiky1

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Kollerova Sbírka a Sběratelství Antiky1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie Klasická archeologie Eliška Pet řeková Kollerova sbírka a sb ěratelství antiky na p řelomu raného novov ěku a moderní doby Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Věra Klontza, Ph.D. 2019 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn ě s využitím uvedených pramen ů a literatury. …………………………………………….. Eliška Pet řeková Na tomto míst ě bych ráda poděkovala všem, kte ří se jakkoli podíleli na vzniku této diplomové práce. Bez Vaší pomoci, podpory, rady, ochoty, p řátelství, pé če a zájmu by tato práce nikdy nevznikla. Nebylo to pouze pár let intenzivního bádání a objevování, ale i kus mého života a ob ě diplomové práce v něm zanechaly hlubokou stopu. OBSAH 1. POLICRATE MODERNO ..................................................................... 1 2. KRITIKA PRAMEN Ů A LITERATURY ............................................ 4 3. VASI.......................................................................................................... 8 3.1 Vázové malí řství ............................................................................................ 8 3.2 Dobová úrove ň znalectví ............................................................................. 18 4. BRONZI ................................................................................................. 22 4.1 Bronzové artefakty ...................................................................................... 22 4.2 Ochrana a obnova antických památek ...................................................... 29 5. MARMI .................................................................................................. 35 5.1 Mramory ...................................................................................................... 35 5.2 Sb ěratelské alternativy obtížn ě dostupných starožitností ....................... 39 6. EGIZIANI .............................................................................................. 47 6.1 Egyptské starožitnosti ................................................................................. 47 6.2 Nepovolené praktiky v soudobém sb ěratelství starožitností ................... 51 7. RIMANENTI ......................................................................................... 56 7.1 Zbylé soubory............................................................................................... 56 7.2 Sb ěratelství antiky na p řelomu dvou epoch .............................................. 60 8. ZÁV ĚR ................................................................................................... 68 SUMMARY ................................................................................................ 71 BIBLIOGRAFIE Seznam obrazových p říloh Zdroje obrazových p říloh 1. Policrate moderno Termínem Policrate moderno ozna čil sb ěratele Františka Kollera za šifrou H. se ukrývající dopisovatel časopisu Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur, Theater und Mode . Vedla ho k tomu celá řada historek o Kollerov ě p říslove čném št ěstí, díky kterému ho za čali Neapolitánci nazývat „ moderním š ťastlivcem“ , podle slavného řeckého tyrana Polykrata ze Samu, kterému se dle legend mimo řádn ě da řilo ve všem, co d ělal. Náš neznámý autor vypráví nap říklad p říb ěh o tom, jak Koller získal od vlastník ů pozemk ů v Nole povolení kopat a pouze pár minut sta čilo k tomu, aby ze zem ě vyzvedl cenné etruské malované nádoby. Další úsm ěvná historka vypráví o dvou duchovních, kterým Koller p řisp ěl 50 dukát ů na výstavbu kostela, a oni mu za oplátku dovolili provád ět vykopávky na jejich pozemku. Netrvalo prý dlouho a Koller i na tomto míst ě objevil starožitnosti v hodnot ě 12 000 dukát ů. A ť už jsou tyto p říb ěhy pravdivé, nebo ne, z řejm ě se zv ěsti o jeho št ěstí dostaly do širokého pov ědomí, protože i Gustav Adolf Wilhelm von Ingenheim (1789–1855), významný sběratel um ění a starožitností, který se p ři své návšt ěvě Neapole setkal s baronem Kollerem a z řejm ě m ěl i možnost nahlédnout do Kollerovy sbírky, pozd ěji v jednom ze svých dopis ů napsal: „ Již n ějakou dobu vím, že General von Koller je dít ětem št ěst ěny. Musí mít jednu z nejbohatších a nejcenn ějších sbírek .“ (Kästner 2016, 31, pozn. 43) Tato magisterská práce úzce navazuje na moji p ředcházející bakalá řskou diplomovou práci. Spojujícím motivem je postava sb ěratele, barona Františka Kollera, jehož sbírka se ob ěma texty proplétá jako pomyslná červená ni ť. Bakalá řská práce vypráv ěla p říb ěh jeho života, popisovala vojenskou kariéru, která ho p řivedla do Neapole v dob ě velkých archeologických objev ů, ukazovala zápal, se kterým se pustil do sbírání starožitností, a nakonec i neš ťastý osud, který stihl celou jeho sbírku. Tato druhá práce je pak ší řeji zam ěř ena na samotný obsah Kollerovy sbírky. Kollerova p ůsobivá kolekce obsahovala na 10.000 artefakt ů, které se po jeho smrti doslova rozt říštily po celé Evrop ě. Fragmenty Kollerovy kolekce najdeme v různých muzeích, soukromých sbírkách, v aukcích a velké množství p ředm ětů zmizelo beze stopy. Zvlášt ě proto je nemožné sbírku zrekonstruovat do posledního kusu, v její p ůvodní úplnosti. Kollerova sbírka tak bude v této studii pomysln ě rozd ělena do jednotlivých soubor ů p řevážn ě podle materiálu, v případ ě egyptské skupiny bude pochopiteln ě rozhodujícím kritériem spole čné téma, a každému souboru bude v ěnována jedna samostatná kapitola. St ěžejním pramenem pro tuto práci a inspirací pro její člen ění je dochovaný inventá ř Kollerovy sbírky, jehož soupis je rozd ělen na 1 základ ě stejného klí če a stejných kategorií sbírkových p ředm ětů. Proto ve své práci zachovám také p ůvodní italská ozna čení jednotlivých kapitol ( či se jimi voln ě inspiruji). První kapitola v ěnovaná jihoitalské malované keramice nese prostý název Vasi , navzdory skute čnosti, že dnes se termín váza, alespo ň v českém odborném prost ředí, již zpravidla nepoužívá. Tato terminologie se však v dob ě Kollerova sb ěratelského p ůsobení v Neapoli stále používala, nehled ě na literaturu v ěnovanou po čátk ům archeologie a sb ěratelství konce 18. a za čátku 19. století, v níž se tento starobylý, archaický termín p řirozen ě b ěžn ě objevuje. Následující kapitoly jsou nazvané Bronzi , dále Marmi , velmi osobitým souborem jsou Egiziani , tedy egyptské starožitnosti, a poslední velkou kapitolou jsou tzv. Rimanenti . Tento termín, ve smyslu toho, co „zbývá“, dob ře vystihuje povahu poslední kapitoly, která zahrnuje menší, okrajové a hlavn ě ztracené soubory Kollerovy kolekce. N ěkteré soubory svou unikátností přilákaly již d říve řadu badatel ů, jiné naopak z ůstaly bezmála 200 let zcela na okraji zájmu. Pokusila jsem se tuto práci tedy koncipovat tematicky rovnom ěrn ě a vyvážen ě, avšak u lépe zpracovaných témat hodlám čtená ře s hlubším zájmem odkázat na sekundární literaturu, aby tyto detailn ě probádané soubory p říliš nezastínily ty, jejichž charakter jsem musela rekonstruovat z pouhých st řípk ů. Rozborem sbírkových p ředm ětů však tato práce nekon čí, ale svým zp ůsobem teprve za číná. Mým cílem je nejen čtená ři p řiblížit obsah Kollerovy kolekce, ale i zasadit ji do širších historických souvislostí. Pokud chceme správn ě pochopit a interpretovat jakoukoli um ěleckou sbírku, je t řeba všímat si pozorn ě také doby, ve které tato kolekce vznikala, a snažit se postihnout co nejvíce vliv ů a okolností, které mohly r ůznými zp ůsoby ovlivnit její podobu a obsah. Proto každou kapitolu zasv ěcenou vždy jednomu konkrétnímu sb ěratelskému souboru v ěnuji zárove ň vybranému, tematicky sp řízn ěnému fenoménu. Kollerova malovaná keramika tak je dopln ěna o téma dobového znalectví jihoitalské keramiky, na bronzové p ředm ěty plynule navazuje problematika ochrany a obnovy antických starožitností, soubor mramor ů rozvíjí kapitola s názvem „Sb ěratelské alternativy obtížn ě dostupných starožitností“, p řičemž tento tajuplný název v sob ě skrývá téma odlitk ů, kopií, otisk ů a model ů. S egyptskými starožitnosti jsou představeny nepovolené sb ěratelské praktiky a líté konkuren ční boje, s nimiž se Koller p ři svém působení logicky setkával. Poslední kapitola v ěnovaná zbylým, okrajovým a ztraceným skupinám pak p ředstavuje vyvrcholení a záv ěr celé práce, kde se pokouším o interpretaci celkového významu Kollerovy sbírkotvorné činnosti. Hlavním cílem mé studie je tak nejen interpretace Kollerovy sbírky a její p ůvodní podoby a obsahu, ale především kontextuální výklad jejího charakteru a významu v kontextu doby, ve 2 které vznikala. Zajímalo m ě, jakým zp ůsobem se v ní odrážely a také jak ji formovaly historické a spole čenské zm ěny na p řelomu raného novov ěku a moderní doby, či konkrétn ěji řečeno, jak se Kollerovy osvícenské p ředstavy, zám ěry a zp ůsob budování sbírky a její zamýšlená prezentace shodují s prom ěnami spole čnosti kolem roku 1800 a její nov ě se utvá řející identity. Obr. 1 Pohled do stálé expozice Altes Museum v Berlín ě, výstavní sál v ěnovaný sbírce barona Kollera 3 2. KRITIKA PRAMEN Ů A LITERATURY Má práce je rozd ělena do celkem p ěti kapitol, které se postupn ě v ěnují jednotlivým sbírkovým fond ům barona Kollera a jsou vždy dopln ěny o tematicky sp řízn ěný fenomén. Tomuto d ělení celku odpovídá i charakter pramen ů a literatury. Pro první část každé kapitoly, a ť už se jednalo o soubory malované keramiky, bronz ů, mramor ů, egyptských starožitností či okrajových menších a ztracených skupin, byl nejvýznamn ějším archivním pramenem inventá ř Kollerovy sbírky, uložený v sekci Antikensammlung berlínského Altes musea,
Load more

Recommended publications
  • PDF Hosted at the Radboud Repository of the Radboud University Nijmegen
    PDF hosted at the Radboud Repository of the Radboud University Nijmegen The following full text is a publisher's version. For additional information about this publication click this link. http://hdl.handle.net/2066/94854 Please be advised that this information was generated on 2021-09-29 and may be subject to change. Bryn Mawr Classical Review 2011.12.47 Béatrice Robert-Boissier, Pompéi: les doubles vies de la cité du Vésuve. Biographies et Mythes historiques. Paris: Ellipses, 2011. Pp. 334. ISBN 9782729866358. €24.00 (pb). Reviewed by Eric M. Moormann, Radboud Universiteit Nijmegen ([email protected]) This book presents a kaleidoscopic view of ancient Pompeii and its representations in literature and arts. It aims at a greater audience than the scientific world, being written in a fluent style, without notes, and not entering into complicated academic discussions. There is no general bibliography, but a succinct list of references and references to quoted sources is added to each of the thirteen chapters. A series of colour plates shows a good selection of old and new recollections of Pompeii. The first chapter provides a rather simplistic history of Pompeii, from its foundation in unknown decades of the late seventh or early sixth century BC. By ‘simplistic’ I mean that author sketches the old and cliché images of a prosperous and gay town found in the traditional textbooks and guides, with rich inhabitants, no serious problems or flaws and a prosperity enhanced by agriculture. Some inhabitants of Pompeii are singled out and characterized as if the author knew them personally, e.g.
    [Show full text]
  • Strumenti Inventariali Per Il Riordino Della Collezione Degli Affreschi Del Museo Archeologico Nazionale Di Napoli
    ALMA MATER STUDIORUM - UNIVERSITÀ DI BOLOGNA OCNUS Quaderni della Scuola di Specializzazione in Archeologia 13 2005 ESTRATTO Direttore Responsabile Giuseppe Sassatelli Comitato Scientifico Pier Luigi Dall’Aglio Sandro De Maria Fiorenzo Facchini Maria Cristina Genito Gualandi Sergio Pernigotti Giuseppe Sassatelli Coordinamento Maria Teresa Guaitoli Editore e abbonamenti Ante Quem soc. coop. Via C. Ranzani 13/3, 40127 Bologna tel. e fax + 39 051 4211109 www.antequem.it Redazione Valentina Gabusi, Flavia Ippolito Impianti Color Dimension, Villanova di Castenaso (Bo) Abbonamento 40,00 Richiesta di cambi Dipartimento di Archeologia Piazza San Giovanni in Monte 2, 40124 Bologna tel. +39 051 2097700; fax +39 051 2097701 Le sigle utilizzate per i titoli dei periodici sono quelle indicate nella «Archäologische Bibliografie» edita a cura del Deutsches Archäologisches Institut. Autorizzazione tribunale di Bologna n. 6803 del 17.4.1988 Senza adeguata autorizzazione scritta, è vietata la riproduzione della presente opera e di ogni sua parte, anche parziale, con qualsiasi mezzo effettuata, compresa la fotocopia, anche ad uso interno o didattico. ISSN 1122-6315 ISBN 88-7849-011-3 © 2005 Ante Quem soc. coop. IndIce Prefazione di Giuseppe Sassatelli 7 ARTICOLI Mauro Altini, Julian Bogdani, Federica Boschi, Enrico Ravaioli, Michele Silani, Erika Vecchietti Prime esperienze del Laboratorio di Rilievo Archeologico: la Fortezza di Acquaviva Picena (Ap) e il castrum romano di Burnum (Drniš, Croazia) 9 Vincenzo Baldoni Vasi attici dalla tomba 13 della necropoli picena di Montedoro di Scapezzano (An) 35 Anna Bondini Le necropoli di Este tra IV e II secolo a.C.: i corredi dello scavo 2001/2002 in via Versori (ex fondo Capodaglio) 45 Fausto Bosi Sulla statuaria antropomorfa nell’Eurasia settentrionale.
    [Show full text]
  • Della Regale Accademia Ercolanese Dalla Sua Foniazione Sinora : Con Un
    326 (Ercolano) CASTALDI Giuseppe. Della Regale Accademia Ercolanese dalla sua fondazione sinora con un Cenno Biografico de' suoi soci ordinari. Napoli, 1840. In 8, 270 pp. numer., 1/2 pelle. Manca al Dura, manca all'Ariigliere. DELLA REGALE ACCADEMIA ERCOLANESE DALLA vSUA FONDAZIONE SINORA CON UN CENNO BIOGRAFICO 9E' SUOI SOCI ORBIITARZ GIUSEPPE CASTALDI IN NAPOLI 1840 DALLA TIPOGRAFIA DI PORCELLI Strada Mannesi num, /^6. ^ì iRe D. Carlo è anche tenuta là repubblica delle lettere pel suo desiderio , che maggiormente Jloriscano le arti , e le scienze , e per la mirabile scoperta della città dì Ercolano , tutta ne' vecchi tempi profondamente sepellita sotterra dai tremuoti , e dalle bituminosefumane del Vc' savio. Muratori - Ann. d'Ital. an. 1749* La casa di Borbone, che regnava a NapoliJin dal 1784 , «'m= dustriava ad illustrare il risorgimento di quelV antica monarchia , mediante i progressi delle scienze, e delle let- tere. Carlo III. ne avea dato V impulso , e la nazione lo conservò. Ds'SisMoHoi • Della letteratura Italiana cap. X. M,-OLTi per avventura si nazionali , che stranieri in epoche diverse si sono avvisati di far parola nelle opere loro dell'accade- mia Ercolanese , ma quasi tutti ne hanno scritto assai hrevemente , e con poca , o ninna precisione. Quindi non v'è scrittore,, per quanto mi è nolo, che siasi di propo- sito occupato a raccoglierne le memorie. Io ne' giorni di ozio concessimi dalla ca- rica ho divisato di eseguirlo nel miglior modo possihile, e per quanto le mie forze han comportato. Sarà diviso questo lavoro in due parti ; nella prima si parlerà della fondazione dell' Accademia , e di quanto la riguarda dal suo nascere sino a quest'epo- ca : la seconda conterrà un cenno biogra- fico di lutt' i suoi soci ordinari.
    [Show full text]
  • 19Th Century Restorations on Red-Figure South Italian Vases from the National Museum of Antiquities
    1 Reading Restorations 19th century restorations on red-figure South Italian vases from the National Museum of Antiquities Elsbeth Tjon Sie Fat s0714224 Master Thesis Archaeology Supervisor: Prof. Dr. R.B. Halbertsma Leiden University, Faculty of Archaeology 22 June 2012 2 Table of contents PREFACE .................................................................................................................... 5 INTRODUCTION ......................................................................................................... 6 1. THE CULTURAL BIOGRAPHY OF GREEK VASES .................................................... 9 2. SOUTH ITALIAN VASES .................................................................................... 15 2.1 MAGNA GRAECIA 15 2.2 VASI ETRUSCHI VERSUS VASI ITALO-GRECI 16 2.3 CLASSIFICATION 17 2.3.1 EARLY STYLES 18 2.3.2 BLACK-FIGURE POTTERY 20 2.3.3 RED-FIGURE POTTERY 21 2.3.3.1 Lucanian ware 24 2.3.3.2 Apulian ware 25 2.3.3.3 Campanian ware 26 2.3.3.4 Paestan ware 27 2.3.3.5 Sicilian ware 27 2.3.4 VASE SHAPES 28 3. THE COLLECTION RED-FIGURE SOUTH ITALIAN VASES OF THE NATIONAL MUSEUM OF ANTIQUITIES .............................................................................. 30 3.1 HISTORY OF THE COLLECTION 30 3.2 CATALOGUE OF RED-FIGURE SOUTH ITALIAN VASES ACQUIRED IN THE 19TH CENTURY 35 TH 4. 19 CENTURY RESTORATIONS ON SOUTH ITALIAN VASES ............................... 51 4.1 RESTORATION METHODS 51 4.2 NAPLES AS CENTRE OF THE 19TH CENTURY VASE TRADE 55 4.3 INVESTIGATIONS TO 19TH CENTURY RESTORATIONS ON SOUTH ITALIAN VASES 60 4.3.1 THE LASIMOS PROJECT 60 4.3.2 PREVIOUS RESEARCH 61 3 5. 19TH CENTURY RESTORATIONS ON RED-FIGURE SOUTH ITALIAN VASES OF THE NATIONAL MUSEUM OF ANTIQUITIES ............................................................. 67 5.1 PREVIOUS RESEARCH 67 5.2 METHODOLOGY 68 5.3 RESULTS 70 5.3.1.
    [Show full text]
  • Towns and Tombs: Three-Dimensional Documentation of Archaeological Sites in the Kingdom of Naples in the Late Eighteenth and Early Nineteenth Centuries
    Originalveröffentlichung in: I. Bignamini (Hrsg.), Archives & Excavations, London 2004, S. 143-162 TOWNS AND TOMBS: THREE-DIMENSIONAL DOCUMENTATION OF ARCHAEOLOGICAL SITES IN THE KINGDOM OF NAPLES IN THE LATE EIGHTEENTH AND EARLY NINETEENTH CENTURIES Valentin Kockel INTRODUCTION MODELS of ruins and of graves have not been objects of importance for either archaeology or art history for a long time. At first glance, they look like children's toys, small-scale imitations of grand originals. Yet their value around the year 1800, when they were first produced, was assessed some­ what differently. The aim of this essay is to restore these models to their rightful position as distin­ guished records of ancient monuments. As reproductions, they also demonstrate that in their own time the original monuments were perceived in a different light to today. By studying them, there­ fore, we can increase greatly our understanding of the history of archaeology.1 To excavate means to destroy, a well­known fact acknowledged by all archaeologists. Firstly, when searching for even earlier layers, the destruction of later archaeological finds is unavoidable. Secondly, once exposed, ancient remains are robbed of their subterranean protection. The latter problem is nowhere more apparent than in the ruins of Pompeii. Without the layers of pumice stone and the original covering roofs, the fragile architecture and wall­paintings soon begin to suffer, simply because of exposure to sun and rain.2 For this reason, the 250­year history of the excavations of Pompeii is also the history of great losses of archaeological material. It is estimated that less than ten per cent of all the wall­paintings that were uncovered have survived.
    [Show full text]
  • I from Treasure Hunting to Archaeological Dig. History of the Excavations of Herculaneum and Pompeii
    I From Treasure Hunting to Archaeological Dig. History of the Excavations of Herculaneum and Pompeii In Antiquity, the region at the foot of Vesuvius was renowned for its healthy climate, fertility and beauty. There were good ports in ancient Herculaneum and Pompeii, and navigable rivers flanked Pompeii. The area was rather densely inhabited by people living in farmsteads, villages and small cities. Pompeii, Herculaneum and Stabiae, lying around Vesuvius, were to be singled out in history because of their unhappy fortune in A.D. 79, not thanks to specific features that placed the towns above other average settlements in the Roman world. Undoubtedly, many eruptions had happened before – some of them are also known from stratigraphic excavations – but Vesuvius seemed dead, or had been sleeping for ages, when it exploded in 79.3 This eruption was so powerful that the fill of the wide caldara – which looked like a plain top next to the ridge of Monte Somma – was blown up, crumbled by the heat and the gases coming from inside the earth. Thanks to a long description of the event in two letters by the younger Pliny, seventeen years old at the time, written some twenty years later to his friend, the historian Tacitus, volcanologists are able to reconstruct the event. Many people were able to save themselves, but a great number died on this day of hell.4 The small towns had no particular importance within the Roman Empire. They are barely mentioned in the written sources we possess,5 and many questions remain open: when were they founded and who were their first inhabitants? How did they develop? Herculaneum was said to have been founded by Hercules; the other places do not have a foundation myth, but the same Hercules would also be the founder of Pompeii.
    [Show full text]
  • Florence Le Bars-Tosi
    Université de Paris Ouest Nanterre La Défense Università degli Studi di Napoli «Federico II» Ecole doctorale 395 «Milieux, Cultures et Dipartimento di Discipline Storiche E. Lepore, Sociétés du Passé et du Présent» Scienze archeologiche e Storico artistiche hèse pour obtenir les grades de Docteur de l’Université de Paris Ouest Nanterre La Défense (Histoire et Archéologie des Mondes Anciens) Dottoressa di ricerca in Scienze archeologiche e Storico artistiche Présentée et soutenue publiquement par Florence Le Bars-Tosi Le 25 octobre 2014 Les Français et l’archéologie au Royaume de Naples pendant le Decennio francese (1806-1815) : l’exemple des découvertes de céramique antique. I Francesi e l’archeologia nel Regno di Napoli durante il Decennio francese (1806-1815): l’esempio delle scoperte di ceramica antica. Vol. I Texte Sous la direction conjointe de Agnès Rouveret Carlo Gasparri Professeur à l’Université de Paris Ouest Nanterre Professeur à l’Université «Federico II» de Naples La Défense devant un jury composé de Martine Denoyelle (Conservateur en chef du patrimoine, conseiller scientiique à l’INHA) Carlo Gasparri (Professeur à l’Université «Federico II» de Naples) Angela Pontrandolfo (Professeur à l’Université de Salerne) Agnès Rouveret (Professeur à l’Université Paris Ouest Nanterre La Défense) REMERCIEMENTS CetteΝthèseΝdoitΝsonΝexistenceΝàΝlaΝconfianceΝetΝàΝl’intérêtΝqueΝMadameΝMartineΝDenoyelleΝaΝbienΝ voulu placer en moi, en accompagnant mes premiers travaux de recherche sur Caroline Murat. Elle a suivi chaque étape de monΝ parcoursΝ enΝ m’offrantΝ deΝ nombreusesΝ opportunitésΝ d’étudesΝ etΝ d’apprentissage.Ν GrâceΝ àΝ elle,Ν j’aiΝ puΝ rencontrerΝ lesΝ deuxΝ professeursΝ quiΝ allaientΝ devenirΝ mesΝ directeurs de recherche : Madame Agnès Rouveret et Monsieur Carlo Gasparri.
    [Show full text]
  • Pompeii & Herculaneum
    POMPEII & HERCULANEUM CENTRALANTIKVARIATET CATALOGUE 73 Centralantikvariatet Catalogue 73 { 67 } { 58 } { 41 } 5 1. (ATKINS, Lucy Sarah Wilson.) 2. BA R BAULT, Jean. Relics of antiquity, exhibited in the ruines of Pompeii and Les plus beaux monuments de Rome ancienne. Ou recueil des Herculaneum, with an account of the destruction and recovery of plus beaux morceaux de l’antiquité romaine qui existent encore: those celebrated cities. By the author of “Fruits of Enterprise.” Com- Dessinés par monsieur Barbault peintre, ancien pensionnaire du roy piled from authentic sources; and intended for young persons. à Rome, et gravés en 128 planches avec leur explication. London, J. Harris, (1819). 12mo. Engr. front. + (2), + ix, + (blank), + 143 Rome, l’imprimerie de Komarek, 1761. Imperial folio (489 x 375 pp. + 5 plates, each with two engr. vignettes. Minor foxing, some mm). viii, + 90 pp. + 73 engr. plates (with 117 illustrations), and with 11 browning to the plates. Contemporary red rebacked gilt half mo- engr. vignettes in the text. Bound together with 51 extra engr. plates rocco binding, marbled boards. Joints repaired. Owner’s signature (mounted on 26 leaves), of which one is folding. Contemporary half of William Gage Blake. sek 2500:– calf, richly gilt spine with raised bands and green label, red morocco Garcia 980 gives the imprint 1819, otherwise it is often given as 1825. imitation paper boards. Wear to upper joints. From the library of the First edition of this fine and ambitious account of Pompeii and Hercu- Swedish artist Carl G. Fehrman, with his discret black library stamp laneum, intended for children. Among other things it includes a long on the title leaf.
    [Show full text]
  • LAS MURALLAS DE POMPEYA. RESULTADOS DEL SONDEO EFECTUADO EN PORTA NOCERA (2010) Y SU CONTEXTUALIZACIÓN* Valentino Gasparini** · José Uroz Sáez***
    LAS MURALLAS DE POMPEYA. RESULTADOS DEL SONDEO EFECTUADO EN PORTA NOCERA (2010) Y SU CONTEXTUALIZACIÓN* Valentino Gasparini** · José Uroz Sáez*** Sono atteso a Porta Nocera […]. Scendo per la nuova rampa del terra- pieno nel profondo fossato fra le mura e le tombe, e mi par quasi un sogno di aver potuto togliere l’immane coltre di terra che nascondeva le mura, sormontava le torri e seppelliva il fornice della porta e quella lunga fila di mausolei allineati a perdita d’occhio. Le mura che, appena un anno fa, con quei pochi filari di blocchi sembravano così umili e basse da non ca- pire che cosa avrebbero potuto difendere, oggi, al di sopra del ciglio del banco di lava scalzato fino alla base e tagliato anch’esso come un muro di fortezza, sovrastano e sfidano qualsiasi minaccia[…] . Spuntano die- tro le tombe i primi cipressi e i primi oleandri e, fra qualche anno, questo vallone disseccato come il letto d’un torrente, dove gli autocarri affonda- no nel sabbione polveroso, sarà una valletta ombrosa dove si potrà ripo- sare dalla calura delle vie della città dissepolta. A. Maiuri, Le vittime di Porta Nocera, settembre 1956.1 ás que cualquier otro monumento, las murallas de una ciudad represen- M tan y definen la identidad de la comunidad organizada que vive en ella: delimitan el perímetro del poblado (urbs- oppidum) en oposición a su territorio (ager), proporcionan su defensa contra los ataques externos y sancionan por ley su inviolabilidad (sanctitas).2 Además de estos aspectos militares y religiosos, las * Las excavaciones arqueológicas
    [Show full text]
  • Franz Von Koller and the Enigma of the Bronze Tripod from the Real
    Franz von Koller and the Enigma of the Bronze Tripod Baron Franz von Koller (1767–1826) served as a general intendant in Naples between 1815 and 1826, where he from the Real Museo oversaw the restoration of the Kingdom of the Two Sicilies and the return of the Bourbons to the throne. Borbonico in Naples During these years, this educated diplomat also became an accomplished collector of antiquities and an amateur archeologist. Contemporary sources describe Koller’s civil behaviour in creating his art collection, which was Eliška Petřeková not always common in this golden age of collecting. His diligence in adhering to official protocols and royal decrees, whether they concerned archaeological excavation or the I. trade of antiquities, is attested by the newly discovered correspondence containing Koller’s request to create a copy Eccellenza of a bronze tripod which is exhibited in the royal museum Sarci molto grato, all’E. V. se avvesse la compiacenza di ordina- in Naples. Although he did not obtain the permission, we re al Direttore del Museo Reale Borbonico di permettermi di far can actually find two different copies of bronze tripods tirare le forme di alcuni pezzi del Tripode di bronzo, che trovasi “created after the original from the Real Museo Borbonico” esposto nella Galleria de’bronzi minuti del suddetto Real Museo in the inventory of his collection. Koller’s desire to own the sotto il No 1. dell’Inventario, […] sono desideroso di far eseguire most accurate copy of the exhibited piece, even though una copia del suddetto Tripode, in tutto simile all’originale.
    [Show full text]
  • Excavation and Conservation at Pompeii: a Conflicted History1
    The Journal of Fasti Online: Archaeological Conservation Series (ISSN 2412-5229) ● Published by the International Centre for the Study of the Preservation and Restoration of Cultural Property ● Via di Saint Michele, 13 – I-00153 Roma ● Tel.: +39.06.585.531 ● http://www.iccrom.org; http://www.fastionline.org Excavation and conservation at Pompeii: a conflicted history1 Stefano De Caro Abstract: The discovery of Pompeii, even more than that of Herculaneum, presented the Neapolitan antiquarians and the Bourbon Court, already engaged in financing the first exploits in archaeology of the young Kingdom of Naples, with an entirely new set of problems, new even compared to an Italian tradition of the excavation of antiquities by now several centuries old, particularly in Rome and its neighborhood, as at Hadrian’s villa at Tivoli. There is no doubt, in the light of its history that the conservation of Pompeii is a problem of such a size and from such ancient roots as to require, beside such specific interventions, long-term structural solutions. The discovery of Pompeii,2 even more than that of Herculaneum,3 presented the Neapolitan antiquarians and the Bourbon Court, already engaged in financing the first exploits in archaeology of the young Kingdom of Naples, with an entirely new set of problems, new even compared to an Italian tradition of the excavation of antiquities by now several centuries old, particularly in Rome and its neighborhood, as at Hadrian’s villa at Tivoli. The depth of the ruins and their wonderful preservation suggested that
    [Show full text]