Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch

DEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA VENKOVSKÝCH OBLASTÍ VYBRANÝCH OKRESŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Demographic Characteristics of Rural Areas in Case of Selected Districts of the

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Autor: Ing. Ondřej PETR Adéla NĚMCOVÁ

Brno, 2013 MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta

Katedra regionální ekonomie a správy

Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Pro: N Ě M C O V Á A d é l a

Obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch

Název tématu: Demografická charakteristika venkovských oblastí vybraných okresů České republiky

Demographic Characteristics of Rural Areas in Case of Selected Districts of the Czech Republic

Zásady pro vypracování

Problémová oblast: Demografická charakteristika, venkovské oblasti, regionální diferenciace.

Cíl práce: Cílem práce je analyzovat regionální diferenciaci demografické situace ve venkovských oblastech vybraných okresů.

Postup práce a použité metody: Práce vychází z teoretických základů obecně akceptovaných závěrů ve zkoumané oblasti, na jejich základě se hodnotí reálný stav věcí. Veškerá poznání jsou podložena literárními prameny a jsou vhodně doplněna vlastními komentáři, návrhy a doporučeními. Při zpracování práce budou využity metody analýzy a syntézy jakožto základní metody tvorby odborných prací. Metodu historickou a deskriptivní lze užít pro popis dosavadních poznatků ve zpracovávané oblasti, při práci s literaturou metody komparace a analogie. Rozsah grafických prací: dle potřeby

Rozsah práce bez příloh: 35 – 40 stran

Seznam odborné literatury: PAVLÍK, Z. a kol. Populační vývoj České republiky 1990-2002. Praha: DemoArt, 2002. 98 s. PERLÍN, R. Venkov, typologie venkovského prostoru. Praha, Ministerstvo vnitra, 1998. 20 s. PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2007-2013. Ministerstvo zemědělství, Praha 2007.

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ondřej Petr

Datum zadání bakalářské práce: 28. 11. 2011

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS MU je uveden v platném harmonogramuakademického roku.

...... vedoucí katedry děkan

V Brně dne 28. 11. 2011 Jméno a příjmení autora: Adéla Němcová Název bakalářské práce: Demografická charakteristika venkovských oblastí vybraných okresů České republiky Název práce v angličtině: Demographic Characteristics of Rural Areas in Case of Selected Districts of the Czech Republic Katedra: Regionální ekonomie a správy Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ondřej Petr Rok obhajoby: 2013

Anotace Cílem bakalářské práce, „Demografická charakteristika venkovských oblastí vybraných okresů České republiky“, je na základě analýzy příslušných demografických ukazatelů (počet obyvatel, porodnost, úmrtnost, migrace, sňatečnost, rozvodovost, potratovost) popsat současnou demografickou situaci ve venkovských oblastech pohraničních okresů Domažlic, Hodonína a Rychnova nad Knežnou. První část práce je věnována různým přístupům k vymezení venkova, jeho významu a typologii venkovského území. Další části jsou zaměřené na jednotlivé vybrané demografické ukazatele venkovských oblastí a co tyto ukazatelé o oblasti vypovídají. Závěr je pak věnován celkové demografické charakteristice těchto venkovských území.

Annotation The aim of the thesis "The demographic characteristics of the rural areas of selected districts of the Czech Republic" based on an analysis of the demographic indicators (population, rates of natality, mortality, migration, marriage, divorce, abortion) is to describe the current demographic situation in rural areas of the border districts Domažlice, Hodonín and Rychnov nad Kněžnou. The first part investigates various approaches to the definition of countryside, its importance and the typology of rural areas. Next parts are focused on each of the selected demographic characteristics of rural areas and what these indicators tell us about them. The end is dedicated to the overall demographic characteristics of these rural areas.

Klíčová slova demografická charakteristika, venkovské oblasti, okres Domažlice, okres Hodonín, okres Rychnov nad Kněžnou

Keywords demographic characteristics, rural areas, district of Domažlice, district of Hodonín, district of Rychnov nad Kněžnou Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Demografická charakteristika venkovských oblastí vybraných okresů České republiky vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ondřeje Petra a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 8. března 2013

vlastnoruční podpis autora Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Ondřejovi Petrovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Obsah

Úvod ...... 1 1. Vymezení venkova ...... 2 2. Význam venkova ...... 5 3. Typologie venkova ...... 8 3.1. Velikostní a polohová diferenciace ...... 8 3.2. Sídelní typologie ...... 9 3.3. Historicko-sociální typologie ...... 10 3.4. Typologie podle potenciálu rozvoje ...... 10 3.5. Typologie vybavenosti obcí ...... 12

4. Charakteristika vybraných okresů ...... 14 4.1. Domažlice ...... 14 4.2. Hodonín ...... 15 4.3. Rychnov nad Kněžnou ...... 16 5. Vybrané demografické ukazatele ...... 18 5.1. Počet obyvatel a věková struktura ...... 18 5.2. Porodnost ...... 19 5.3. Úmrtnost ...... 23 5.4. Migrace ...... 27 5.5. Sňatečnost ...... 31 5.6. Rozvodovost ...... 34 5.7. Potratovost ...... 38 Závěr ...... 42 Seznam použité literatury ...... 43 Úvod

Cílem mé bakalářské práce je na základě analýzy vybraných demografických ukazatelů charakterizovat venkovské oblasti v okresech Domažlice, Hodonín a Rychnov nad Kněžnou. Od výsledků své práce očekávám ověření hypotézy, že ačkoli se jedná o pohraniční okresy s podobnou rozlohou i počtem obcí, tak jejich venkovské oblasti nebudou vykazovat podobná demografická data v souvislosti s územní specifikací každého okresu.

Bakalářská práce se zaměřuje na aktuální demografická data (za rok 2011). Konkrétně na počet obyvatel a věkovou strukturu, porodnost, úmrtnost, mechanický pohyb obyvatel (migraci), sňatečnost, rozvodovost a potratovost. Tato data jsou zde zpracována jednotlivě za každou venkovskou obec.

V první kapitole je vymezen pojem venkov, což je velmi důležité a nezbytné pro jakoukoliv další práci, která se má venkova týkat. Pokud se má pracovat s daty za příslušné venkovské území, musí být tento pojem jasně definován. V kapitolách následujících je popsán význam venkova (proč je důležité věnovat mu pozornost) a typologie venkovských oblastí dle různých úhlů pohledu. Náplní dalších kapitol je zevrubná charakteristika vybraných okresů a rozsáhlé zpracování dat pro vymezená území. Po každé interpretaci těchto dat následuje jejich meziokresová komparace. Závěr pak shrnuje demografické ukazatele a odpovídá na předpokládanou hypotézu.

1 1. Vymezení venkova

Přesné vymezení venkova a jeho hranic je velmi nejednoznačné, neboť existují různé přístupy k jeho vymezování, které používají odlišná kritéria. Můžeme tedy v odborné literatuře najít nespočet definic pojmu venkov, venkovská obec, či venkovský prostor nejčastěji se ovšem autoři shodují na tom, že venkov je protikladem města, tedy řídce osídlené území s důležitým podílem přírodní krajiny.

Z hlediska antropogeografického je venkov prostorem, který zahrnuje krajinu (nezastavěné území s podílem obdělávané a neobdělávané půdy, lesů a vodních ploch), tak i vesnická stavení. [Válka (2011, 43)] Problémem ovšem zůstává konkrétní rozlišení hranice mezi městem a venkovem. Tohoto vymezení se používá jen pro účely empirické analýzy, protože žádná objektivní hranice ve skutečnosti neexistuje. Dnes se typické znaky pro venkov a město na různých místech prolínají, např. přírodní plochy vytvořené člověkem uvnitř městské zástavby, nebo industrializované části venkovského osídlení. [Binek (2007, 20)]

Střeleček a Zdeněk [Střeleček (2006)] rozdělují venkovské obce dle jejich obsahu do tří kategorií: • definice vycházející z hustoty obyvatelstva- v České republice tvoří obce s hustotou obyvatelstva do 100 obyvatel/km2 78,8% z celkového počtu obcí • definice vycházející z velikosti obce- 89,9% z celkového počtu obcí tvoří obce s počtem obyvatel do 2000 • definice vycházející z některých kvalitativních znaků obce

Binek k vymezení venkovského prostoru rozlišuje přístupy dva: • první přístup je spíše technický, využívá pouze jednu, či několik málo charakteristik, a to zejména pro účely regionální politiky. Typickým příkladem tohoto typu jsou definice OECD a EUROSTAT, které jsou založené na socioekonomických ukazatelích a využívají se v západní Evropě. Definice OECD používá jediné kritérium - hustotu zalidnění. Venkovské oblasti jsou pak ty, které na místní úrovni mají hustotu zalidnění nižší než 150 obyvatel/km2, na úrovni regionální se dále dělí na tři skupiny podle podílu obyvatel, kteří v regionu žijí ve venkovských obcích (výrazně venkovské oblasti, venkovské oblasti a výrazně městské oblasti). V České republice znatelně převažuje skupina střední 2 (venkovské oblasti, kdy 15-50% obyvatelstva v regionu žije ve venkovských obcích). Definice statistického úřadu EU (EUROSTAT) využívá mimo kritéria hustoty zalidnění ještě absolutní počet obyvatelstva. Podle stupně urbanizace pak rozděluje regiony na tři skupiny (hustě obydlené zóny, přechodné zóny a řídce obydlené zóny). • druhý přístup se snaží o co nejvíce komplexní pohled na dané území se zaměřením nejen na kvantitativní, ale především kvalitativní specifika oblasti, která jsou stěží uchopitelná, což může vést ke vzniku různých definic a následnému roztříštění území na mozaiku venkovského a městského prostoru [Binek (2007,20-22)]

Kučera a Kuldová se snaží nenahlížet na venkovské území pouze jako na neměstský prostor, kde je uvažována jen jeho objektivní existence, ale je třeba toto uvažování propojit i s určitou územní sounáležitostí obyvatel venkova s regiony, a také, jak ho obyvatelé vnímají v různých souvislostech, proto dělí venkov na pět následujících skupin: • venkov jako neměstský prostor - nejčastější vymezení venkova využívající především kvantitativní ukazatele, které jsou snadno dostupné a jednoznačně použitelné • venkov jako krajina - alternativa za izolované, stísněné a malé městské prostředí, opakem je tedy venkov, kdy ho pro jeho otevřenost a bohatou scenérii nazýváme krajinou, což je nepřesné a souvisí to se subjektivním vnímáním prostoru • venkov jako prostor zemědělské výroby - zkreslená představa v uvažování současné městské společnosti, která vidí venkov jako jednotku zabývající se především zemědělstvím, lesnictvím a rybolovem • venkov jako životní styl - oproti městu je to společnost uzavřenější s úzce omezenými osobními vztahy, v poslední době se ovšem ve snaze venkova napodobovat město a co nejvíce se mu přiblížit vytrácí odlišnost života jeho obyvatel • venkov jako prostor rekreace a odpočinku - důsledkem urbanizace, rozvojem průmyslu a dopravy vznikla touha po rekreaci v klidném, bezproblémovém a přírodním prostředí, dnes je to jedna z hlavních rolí venkova [Kučera, Kuldová (2006, 408-411)]

Za venkovské obce jsou tedy většinou v odborných literaturách považovány ty obce, které mají méně než 2000 obyvatel. Po přijetí zákona o obcích (§3) jsou to obce s méně než 3000 obyvatel. Tento zákon č. 128/2000 Sb. právě stanovil pravidla pro udílení statutu města pouze obcím nad 3000 obyvatel. [(Perlín, 2008)] Z administrativního hlediska je tedy považována za venkovskou obec taková obec, které nebyl udělen statut města, statutárního města nebo městyse. Pro potřeby analýzy využiji k vymezení 3 venkova právě administrativní hledisko, avšak s tím rozdílem, že jako venkovskou obec budu uvažovat i městyse. Takže demografickou charakteristiku vybraných venkovských oblastí budou tvořit statistická data získaná za obce typu vesnice a městys.

4 2. Význam venkova

Venkov je důležitou a neodmyslitelnou součástí České republiky (zaujímá ¾ celkového území ČR), proto je kladen důraz zejména v oblasti regionálního rozvoje na vytváření politik, které jsou cílené na udržování a pozitivní rozvoj takových vlastností venkovských oblastí jako jsou přírodní atraktivity, tradice zemědělství, lesnictví a rybolov, rekreačně-relaxační oblast (venkovský cestovní ruch), nebo kulturní památky a folklor.

Význam politiky venkovského rozvoje je založen na rozdílných možnostech alokace příjmů mezi venkovskými a městskými oblastmi. Pokud je společenským cílem udržitelný rozvoj a hospodářský růst, pak se na tomto růstu musí podílet i populace venkovských oblastí. Programy rozvoje venkova by měly doplňovat politiky zemědělské a zajistit tak jeho maximální využití, což zahrnuje i funkce zachování krajiny, environmentální aspekty, nebo obnovitelné zdroje. Dále také narůstá zájem o potenciál venkovských prostor z hlediska reálné ekonomiky. Venkov přestává sloužit pouze pro zemědělské účely a je stále kladen větší důraz na oblast ochrany životního prostředí, údržba krajiny (prevence před přírodními katastrofami), produkce kvalitních potravin a turismus. [Pělucha (2006, 19-20)]

Přístupy jednotlivých odborníků k významu venkovských oblastí se liší, jedinečnost a smysl venkova pak podle nich spočívá v: • hodnotě venkovské krajiny - krajinné dědictví vnímáme na dvou úrovních, buď jako individuální prožitek, nebo na základě společenské ideologie. A pokud má krajina vysokou hodnotu vnímanou celospolečensky, chráníme ji pomocí různých vyhlášek, které jsou podpořeny zákony o chráněných územích. [Perlín, Hupková, (2010, 19)] • venkově: žitém prostoru - sami venkované své okolí, ve kterém žijí a bydlí, vnímají jako místo, kde k sobě mají lidé blízko a společně si pomáhají. Důležité jsou osobní vztahy nejen pro vzájemnou sociální interakci, ale také pro kvalitní spravování území [Perlín, Hupková (2010, 25)] • setkávání na venkově - dodržování tradičních slavností jako hody, poutě, masopusty, nebo dožínky sice už není tak četné jako v minulosti, ale i dnes se lidé rádi sejdou a pobaví. I to je důvod, proč na venkově vznikají organizované spolky typu dobrovolní hasiči, nebo myslivci. [Perlín, Hupková (2010, 27)] Tato setkávání a trávení volného času

5 společnými kulturními, sportovními, či zájmovými aktivitami je velmi důležité pro udržení funkčnosti venkovských obcí, a pro to, aby v těchto obcích žili lidé, kteří mají ke své obci vztah a chtějí v ní žít životem kvalitním a spokojeným [Binek (2010, 14 - 15)] • lidském kapitálu v českém zemědělství - pracovníci v zemědělství mohou být kromě málo kvalifikované pracovní síly vnímáni také jako cenný lidský kapitál v regionu, kdy přední manageři zemědělských podniků nebo i soukromí hospodáři představují důležité aktéry různých změn a inovátory, kteří mají vliv na směr a vývoj nejen zemědělských podniků, ale i celkový lokální rozvoj, takže můžou být tvůrci nových pracovních míst [Perlín, Hupková (2010, 29)] • rekreační funkci venkovského prostoru - venkovská krajina má různé předpoklady pro využití v turismu a ovlivňují ji faktory kulturně- historické, množství ploch vhodných pro rekreaci, či realizační předpoklady. Nové formy cestovního ruchu, které v poslední době mění venkovskou krajinu jsou agroturistika, golfové resorty, rekreační byty (nový trend druhého bydlení zejména v horských a podhorských oblastech) a rekreační areály (oblíbené zejména u cizinců) [Perlín, Hupková (2010, 31)] • druhém bydlení: nedílná součást českého venkova - chaty, chalupy a rekreační domky jsou stavby druhého bydlení. V ČR je celá jedna pětina staveb využívána k rekreačním účelům. Chataření a chalupaření vzniklo na přelomu 19. a 20. století, kdy umělci vyhledávali venkovskou idylu, aby zde načerpali potřebnou inspiraci. Za první republiky se k nim přidali úředníci, po druhé světové válce začali venkovská stavení zakupovat i ostatní obyvatelé měst, kteří měli tyto stavby po odsunu německých obyvatel za dobré peníze. Chatařské oblasti se dělí na čtyři typy: volně rozmístěné objekty srubového charakteru z meziválečného období, které se nacházejí poblíž železničních tratí, trampských osad a vodních toků. . řadová zástavba podél vodních ploch nebo lesů . šachovnicové rozmístění stavení s oplocenými pozemky, přičemž čím starší objekt, tím větší rozloha pozemku k němu náležející . oblast navazující na trvalé osídlení, nejčastěji to jsou zahrádkářské kolonie [Perlín, Hupková (2010, 35)] • sakrálních objektech v krajině českého venkova - ačkoliv česko patří již několik desetiletí k nejméně nábožensky založeným státům světa, tak je venkov stéle utvářen četnými náboženskými symboly a objekty, které pomáhají budovat image sakrálního venkova. Sice už význam těchto objektů není prvořadě náboženský, ale z kulturně - historického hlediska je dodnes pro celou společnost podstatný [Perlín, Hupková (2010, 35)] 6 Podle Kučery a Kuldové [Kučera, Kuldová (2006, 411)] význam venkova výrazně vzrostl v 19. století (průmyslová a demografická revoluce, usilovná urbanizace měst), kdy většina společnosti bydlela ve městech a začala mít z tohoto industriálního prostředí pocit stísněnosti, neosobnosti a nehostinnosti. Oproti tomu se stala představa venkovského prostoru jako něco přírodního a svobodného, kam si člověk může jet odpočinout a uvolnit se. To si ovšem nemohl dovolit každý, proto se ideálu venkovského žití mohli věnovat pouze privilegovaní a bohatí měšťané, kteří měli dostatek peněz k tomu, aby si udržovali druhé bydlení. Dnes se naopak privilegovaným stává ten, kdo má dostatek financí na to, aby si mohl dovolit žít na venkově a přitom neustále udržoval kontakt s městem.

Ať se na venkovský prostor díváme z jakéhokoli hlediska je jasné, že venkov je natolik specifickým prostředím (přírodní a krajinné atraktivity, sakrální památky, tradice zemědělství a vodního hospodářství, úzce provázané mezilidské vztahy, dodržování obyčejů), že určuje ráz a charakter celé České republiky. V kontextu dnešního životního stylu je trendem (nejen ČR) odchod venkovského obyvatelstva, zejména pak lidí v produktivním věku, do větších měst, což vede k vylidňování venkovských obcí a rychlému stárnutí populace venkova. I přes to se ovšem v dnešní době najdou mladí lidé, pro které má venkovský prostor natolik atraktivní atmosféru, své kouzlo a ducha (nebo nejsou spokojeni se současným uspěchaným a konzumním způsobem života ve městech), že se rozhodnou přestěhovat na venkov. Za prací pak mohou buď dojíždět, nebo navážou na již zmiňovanou tradici zemědělství a hospodaření, což může přilákat nové investory a ve výsledku tak celkově zlepšit sociální služby, infrastrukturu a kvalitu života celé venkovské obce.

7 3. Typologie venkova

K typologii venkova je možno přistupovat z různých úhlů pohledu. Podle Binka si každá profese vytváří typologizaci venkova na základě zájmu vyjádření těch odlišností, které jsou pro danou profesi důležité a je možno s nimi dále pracovat a navzájem je různě kombinovat.[Binek (2007, 24)]

3.1. Velikostní a polohová diferenciace

Jako základní typologii venkovského prostoru pak Binek uvádí typologii, jenž je založena na velikosti a polohové diferenciaci obcí. Polohová diferenciace záleží na dopravní poloze obcí. Profil venkovského prostoru je analyzován pomocí „tvrdých“ statistických dat a ta ukazují souvislost mezi polohou a velikostí obce. Tento přístup slouží pro základní orientaci a nezahrnuje faktory jako umístění v krajině, omezující podmínky, specifické místní zdroje, nebo subjektivní vnímání situace ze strany místních obyvatel. [Binek (2007, 24)]

Tabulka 1 - velikostní a polohová typologie Velikostní kategorie Polohová kategorie 1 0-199 A Zázemí měst 2 200-499 B Obce s velmi dobrou dopravní polohou 3 500-999 C Obce s průměrnou dopravní polohou 4 1000-1999 D Obce se špatnou dopravní polohou 5 2000-2999 Zdroj: Binek, J.a kol., Venkovský prostor a jeho oživení

Velikostní a polohová typologie je uváděna najednou, neboť při analýze venkovského prostoru je nutné znát kombinaci těchto dvou kritérií. Pro určení velikostní kategorie stačí znát počet obyvatel obce ke konci daného roku. Pro zařazení obce do kategorie polohové musíme znát její dopravní dostupnost. [Binek (2007, 23)]

8 3.2. Sídelní typologie

Druhou možností jak nazírat na typologii venkovského prostoru je podle Binka sídelní typologie, která vychází z polohy obcí vůči urbanizovaným územím a urbanizačním osám (poloha obce v sídelní struktuře). Rozlišujeme pět různých kategorií, které mají odlišné předpoklady pro rozvoj: • Sídla v suburbánním území jádra - sídlo vykazuje předpoklady pro rozsáhlý rozvoj rezidenčních funkcí. Pokud je sídlo schopno generovat nová pracovní místa v souvislosti s jeho velikostí a dopravní vybaveností, tak je možné vymezit rozvojové plochy pro výrobní funkce. A pokud jsou v zastavěném území sídla dosud ještě nezastavěné plochy, které nejsou nijak blokovány ani limitovány, tak bude preferována jejich dostavba. • Sídla na hlavních urbanizačních osách - sídlo má předpoklady pro znatelný celkový urbanistický rozvoj, pro který je vhodné určit rozvojové zastavitelné plochy jak pro funkci rezidenční, tak i funkci výrobní. Co se týče nezastavěných ploch, tak pokud nejsou limitována majetkovými vztahy, nebo ekologickými zátěžemi, také se doporučuje jejich dostavba. • Sídla na vedlejších urbanizačních osách - sídlo má předpoklady pro souhrnný urbanistický rozvoj, pro který je vhodné vymezit rozvojové zastavitelné plochy pro funkce rezidenční. Pokud má sídlo schopnost generovat nová pracovní místa, tak je vhodné vymezit rozvojové plochy i pro funkci výrobní. Jestliže jsou v zastavěném území nezastavěné plochy a nic nebrání v jejich zastavění, tak je jejich přednostní využití preferováno. • Sídla mimo urbanizační osy - sídlo nevykazuje předpoklady pro úplný urbanistický rozvoj, je možné využívat pouze rezervy v zastavěném území pro funkce rezidenční a výrobní. Jestliže se v krajině vyskytují předpoklady pro její ekonomické využití, tak je možno jednotlivě posoudit schopnost využití volného území pro příslušnou funkci v návaznosti na zastavěné území sídla. • Sídla v marginálním území - sídlo nevykazuje předpoklady pro úplný urbanistický rozvoj, i tak je ale důležité udržet funkčnost sídla pro hospodaření s krajinou. K udržení stability je možno využít rezerv v zastavěném území pro funkce rezidenční a výrobní. V případě, že se v krajině vyskytují předpoklady pro její ekonomické využití, tak je možno jednotlivě posoudit možnosti využití volného území pro příslušnou funkci v návaznosti na zastavěné území sídla. [Binek (2007, 25-26)]

9 3.3. Historicko-sociální typologie

„Na základě historických, sociálních, ekonomických a fyzickogeografických kritérií identifikuje Perlín (2003) v českém venkovském prostoru několik základních typů venkovského osídlení: • suburbánní zóna, • venkov v bohatých zemědělských oblastech, • severní (bohaté) Sudety, • jižní (chudé) Sudety, • vnitřní periferie, • moravsko-slovenské pomezí.

Tato typologie může sloužit ke zkoumání stavu a vývoje sociálních a kulturních charakteristik zmiňovaných oblastí. Jde spíše o historizující členění a základní diferenciační charakteristiky se již uplatňují poměrně slabě. Její užití k exaktním analýzám je vzhledem k volnějším hranicím oblasti problematické.“ [Binek (2007, 26)]

3.4. Typologie podle potenciálu rozvoje

Vlastní typologii provedl Perlín na základě vzájemného porovnávání kladných a záporných komponentních skóre. Vymezil celkem čtyři hlavní komponenty (velikost, růst, lidský potenciál a bydlení), ze kterých je možné teoreticky charakterizovat 16 typů, což je ovšem nepraktické. Proto sloučil některé typy sobě podobné a definoval tak celkem osm základních typů venkova: • Rozvojový venkov - skupina obcí v blízkosti velkých měst a hlavních dopravních koridorů. Charakteristické pro tyto obce je nejvyšší migrační saldo a také nejvyšší podíl nově postavených domů. Dále vysoká míra vzdělanosti, vyjíždění za prací a s tím i spojená nízká míra nezaměstnanosti. Rozvojový venkov je z velké části tvořen rekreačním zázemím s velikou hustotou objektů druhého bydlení a rozvojový potenciál tohoto venkovského území leží především v oblasti lidských zdrojů a hospodářských aktivit. • Nerozvojový sousedský venkov - je z převážné části tvořen tradičním českým vnitrozemím. Zahrnuje hospodářsky slabé venkovské mikroregiony (vnitřní periferie). Na jedné straně je v regionu nízká intenzita občanského vybavení a jedná se o celkově ekonomicky slabé území, na straně druhé jde ovšem o území s vysokou mírou tradiční

10 sociální činností venkovských komunit a sousedské sounáležitosti. Ačkoliv je tu typickým znakem špatná dopravní obslužnost, rychlé stárnutí populace a malý objem dotací, má toto území nižší míru nezaměstnanosti, průměrnou míru vzdělanosti a vyšší podíl rodáků. • Moravské periferie - je specifickým typem, který se vyskytuje pouze na historickém území Moravy a Slezska, takže nejde o celistvé území, ale spíše o shluk venkovských obcí v nerozvojových polohách. Charakteristické je záporné migrační saldo, vysoká míra nezaměstnanosti a nižší míra vzdělanosti. Ostatní ukazatele jsou potom blízko zbylým částem moravského prostoru (počet obyvatel v obcích, dobrá vybavenost a doprava, vysoký podíl rodáků). • Vybavený moravský prostor - je druhým čistě moravsko-slezským typem venkovského prostoru. Vykazuje vysokou míru vybavenosti s kvalitní intenzitou veřejné dopravy a s tím související vyšší míru vyjížďky do zaměstnání. Občané obcí jsou s místem bydliště velice spjati, což vykazuje i vyšší účast v komunálních volbách, a ačkoliv je rozvojový potenciál tohoto typu venkovského území příznivý, tak jeho ekonomická situace tolik vlídná není. • Problémový rekreační venkov - z velké části jde o území českého pohraničí, které se dosídlilo po druhé světové válce, a to především na více industrializované části území. Typické jsou populačně větší obce s nejnižším podílem trvale obydlených domů a druhým nejvyšším rekreačně-turistickým potenciálem. Jsou to totiž venkovské oblasti značně turisticky přitažlivé s vysokým podílem objektů druhého bydlení, ale problémové z hlediska společenského a ekonomického. Charakteristická je vysoká míra nezaměstnanosti a nízká míra vzdělanosti, účast na komunálních volbách je také velmi nízká. Jelikož se jedná o regiony s úplnou výměnou obyvatelstva po druhé světové válce, je zde nízký počet rodáků, i podíl obyvatel nad 65 let. Nepříznivý rozvojový potenciál je jak v oblasti lidských zdrojů, hospodářské výkonnosti i společenské soudržnosti, příznivý potenciál má v těchto oblastech pouze atraktivní území vhodné pro turistiku. • Intenzivní rekreační oblasti - jsou takové venkovské oblasti, kde představuje turistický ruch a s ním spojené činnosti stěžejní hospodářské odvětví. Typické je pro tento druh vysoká míra intenzity rekreace. S tím souvisí nízký podíl trvale osídlených domů a také vyšší podíl obydlí nově postavených. Dále nízká míra nezaměstnanosti, nižší podíl vyjíždějících za prací (v místě bydliště je vyšší nabídka práce spojená s cestovním ruchem). Sociální kapitál a lidský potenciál (až na vzdělanost) mají hodnoty spíše podprůměrné. 11 • Strukturálně postižený průmyslový venkov - specifické oblasti ve venkovských regionech, které jsou značně přeměněné těžbou hnědého uhlí, nebo uranu. Charakteristické je pro ně vysoké kladné migrační saldo, dobrá vybavenost technickou i dopravní infrastrukturou. Zhoršené životní prostředí je kompenzováno vyššími dotacemi. Rozvojový potenciál má tento typ především díky dobré poloze v zázemí velkých měst, ale bojuje s negativní pověstí celého regionu. • Neprofilovaný venkov - roztříštěná skupina venkovských obcí, která zaplňuje zbylá území, charakteristické jsou pro tento typ obcí průměrné hodnoty ve všech sledovaných kategoriích. Jsou zde povětšinou nerůstové, populačně menší obce s podprůměrnou občanskou vybaveností bez většího rozvojového potenciálu. Tyto obce se mohou postupem času zařadit do sousedních typů venkovských obcí. [Perlín (2010)]

3.5. Typologie vybavenosti obcí

„Vedle typologií celistvých území vytvářejících na principu sousedství omezené množství regionů s určitou mírou podobnosti můžeme aplikovat na obce venkovského prostoru řadu diferenciačních kritérií. Tyto přístupy jsou většinou silně účelové a slouží pro nepříliš široce vymezené soubory znaků. Jako příklad lze uvést členění obcí podle vybavenosti (Maříková, 2003). Vybavenost obcí je důležitá z hlediska kvality života na venkově. Její podstatou je existence základních sociálních a ekonomických služeb v obci.

Kategorie občanské vybavenosti: • Bohatá- obec má základní i mateřskou školu, lékaře, více obchodů, knihovnu a další vybavenost. • Základní- obec má základní školu, lékaře a alespoň jeden obchod. • Malá- obec má pouze obchod a školu s prvním stupněm nebo lékaře, který dojíždí pouze některé dny v týdnu. • Žádná- obec nemá žádný ze základních prvků vybavenosti (škola, lékař, obchod).

Členění obcí podle vybavenosti, při doladění zde pouze schématicky naznačených kritérií, umožňuje ve spojení s polohovou typologií zkoumat lokální vazby, zejména vztah vybavenosti obcí a dopravní dostupnosti chybějících služeb. “ [Binek (2007, 26-27)]

12 Jelikož venkovské oblasti v okresech Domažlice, Hodonín a Rychnov nad Kněžnou zabírají 70- 75% z celkové katastrální výměry okresů, je jasné, že významným způsobem utvářejí krajinnou podobu a celkový charakter těchto okresů. Proto je vhodné uvést zde stručnou charakteristiku jednotlivých okresů tak, jak ji prezentuje Český statistický úřad na svých stránkách, kde u každého okresu poukazuje na ty nejdůležitější vlastnosti a nejtypičtější znaky, které se v daném okrese nalézají.

13 4. Charakteristika vybraných okresů

4.1. Domažlice Okres Domažlice má 85 obcí, z toho je 8 měst (Bělá nad Radbuzou, Domažlice, Holýšov, Horšovský Týn, Hostouň, Kdyně, Poběžovice a Staňkov). Okres leží mezi pohraničními okresy Plzeňského kraje. Západním a jihozápadním územím sousedí přibližně v délce 75 km se Spolkovou republikou Německo. Rozloha celého okresu je 1123km2. Z geografického hlediska je největší část okresu vyplněna zvlněnými pahorkatinami s nadmořskou výškou kolem 450m. V souvislosti se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny bylo na území okresu vyhlášeno 25 maloplošných obzvláště chráněných území (11 přírodních rezervací, 1 národní přírodní rezervace a 13 přírodních památek). Mezi nejvzácnější chráněné přírodní prvky patří horské smíšené lesy pralesovitého charakteru, původní bučiny, zbytky mokřadních a lučních společenstev a přírodní parky. Nejdůležitější řekou okresu je s délkou toku 112 km Radbuza, která patří k povodí Berounky. Pramení na naší straně hranic v Českém lese. V okrese Domažlice se nachází 94 hektarů rybníků s nejčetnějším výskytem na Postřekovsku a v Sedmihoří. Z geologického hlediska má území limitované zdroje surovin, k nejvýznamnějším ložiskům patří ložiska pegmatitů, ze kterých se těží kvalitní živec na Poběžovicku. Z nerostných surovin se zde dají těžit ještě cihlářské jíly a kámen. Silniční síť okresu měřila k 31. 12. 2009 754 kilometrů. Důležitou silniční spojnicí s mezinárodním významem je Plzeň-Folmava. Co se týče železniční sítě, tak ta je zde poměrně řídká. Okres Domažlice je oblastí průmyslově zemědělskou, průmyslové podniky jsou situovány především v Domažlicích, ve Kdyni a v Klenčí pod Čerchovem. K 31. 12. 2009 zaujímala zemědělská půda 60 234 hektarů, což je zhruba 54% z celkové rozlohy okresu. Rostlinná výroba je zaměřena prvotně na pěstování pšenice, ječmene, řepky olejky a kukuřice. Výroba živočišná je zaměřena na chov skotu, prasat, drůbeže, ovcí a beranů. Ve školním roce 2008/2009 zastupovalo síť předškolních a školních zařízení 36 škol mateřských, 28 základních a 1 gymnázium. Zdravotní péči zde pak v roce 2009 zabezpečovala 1 nemocnice, 30 jiných samostatných zdravotnických zařízení a 15 lékáren. K tomuto roku byla v okrese registrovaná míra nezaměstnanosti 9,61%. Od roku 1993 je okres Domažlice součástí euroregionu Šumava, což je zájmové sdružení vytvořené za účelem mezinárodní spolupráce s městy a obcemi členských států, jehož hlavním cílem je zlepšení životních podmínek na území euroregionu, rozvoj ekonomiky a výstavba infrastruktury. Podobné zaměření mají

14 i mikroregiony a dobrovolné svazky obcí, kterých na území okresu Domažlice existuje pět a jejich snahou je společnými silami řešit problémy rozvoje dané oblasti. Díky zdravotně nezávadnému životnímu prostředí se zde rozvíjí rekreace a cestovní ruch. Turisticky vyhledávané město jsou Domažlice, které jsou zároveň i městskou památkovou rezervací a centrem oblasti Chodska. Tato oblast si dodnes drží svůj osobitý styl a folklorní tradice, které jsou každoročně předváděné na Chodských slavnostech. Dalšími vyhledávanými památkami jsou Chodský hrad, město Horšovský Týn s renesančním zámkem, zalesněné pásmo Haltravy, rodný dům spisovatele Jindřicha Šimona Baara, barokní zámek v Trhanově, či rekreační centrum Babylon. Okres Domažlice má velice bohatou kulturní tradici, mezi jeho největší výhody pak patří relativně nižší nezaměstnanost (ovlivněná přísunem zahraničního kapitálu při tvoření nových pracovních pozic), možnost spolupráce se zahraničními investory a nižší nemocnost díky zdravému životnímu prostředí. Vyšší potřebu investic si pro své zkvalitnění žádá dopravní infrastruktura a rozvoj cestovního ruchu. [Český statistický úřad (2012)]

4.2. Hodonín Okres Hodonín má 82 obcí, z toho 8 je měst (, Dubňany, Hodonín, , Strážnice, Veselí nad Moravou, a Ždánice). Okres se nachází na jihovýchodní Moravě u hranic se Slovenskou republikou, jeho území zabírá celkovou rozlohu 1 099 km2. V souvislosti s vhodnými přírodními podmínkami se dlouhodobý vývoj území podřizoval převážně zemědělskému využití. Z hlediska geologického je pro tuto oblast typický členitý terén. Na severu je tvořen listnatými lesy, na jihu hřebeny Bílých Karpat, které v roce 1996 získaly statut biosférické rezervace UNESCO. Průměrná nadmořská výška je 263 metrů. Z celkové plochy okresu zaujímá zemědělská půda zhruba 63%. Nejkvalitnější jsou pak plochy v povodí řeky Moravy, převážná část toků má mírný až silný stupeň znečištění, což se ovšem v posledních letech zlepšuje. Na území okresu jsou zdroje minerálních vod, ze kterých jsou však v současné chvíli využívány jen chlorido-jodidové vody v lázních Hodonín, což je škoda, protože minerální vody by zde měly vysokou perspektivu pro využívání k léčebným účelům. Co se týká podnebí, tak se okres nachází v nejteplejší a nejsušší části České republiky. Na území jsou rozsáhlá ložiska ropy, plynu a lignitu, dále také zásoby cihlářských surovin a štěrkopísků. V minulosti patřily k předním zaměstnavatelům obyvatel okresu Hodonín veliké průmyslové podniky, které ovšem buď zanikly, nebo se různě transformovaly, takže se to podepsalo na současné vysoké míře nezaměstnanosti. Následný vznik povětšinou menších podniků v průmyslovém nebo zemědělském odvětví neměl vliv na zlepšení situace vysoké nezaměstnanosti. Míra registrované

15 nezaměstnanosti je v dlouhodobém meziokresním porovnávání jedna z nejvyšších v celé České republice. Hodonínský okres náleží k oblastem s vysokým výskytem zejména silniční dopravy. Návštěvníky pak láká na kulturní památky, lidové tradice, rozmanité turistické cesty a projížďky půvabnou rovinou i strmější krajinou mezi vinohrady. Čím více vinných sklípků návštěvník pozná, tím spokojenější odjíždí. Bohatou historii tohoto území také dokazují hodnotné archeologické nálezy u Mikulčic. Archeologická výstava v místě vykopávek ukazuje na velkolepost kultury prvního slovanského státního útvaru v našem teritoriu. V Čejkovicích láká turisty středověká templářská tvrz s bludištěm chodeb, v Miloticích pak barokní zámek. Ve městě Hodonín se narodil zakladatel československého státu Tomáš Garrigue Masaryk. Centrem lidových tradic je Strážnice, kde se každoročně koná mezinárodní folklórní festival. Také ve městě Kyjov se pravidelně koná festival lidové kultury, který je oslavou tradic, řemesel, lidového tance a zpěvu. K nejcennějším z lidové architektury patří větrný mlýn v Kuželově, kamenné stodoly a komory na Horňácku. Památkou židovských komunit jsou hřbitovy ve Strážnici, Bzenci či Dambořicích. Velikou charakteristikou pro okres Hodonín jsou všudypřítomné vinice a vinné sklepy, kterými je tento vinařský region protkán spolu s množstvím cyklostezek, díky kterým návštěvník může zastavit u pozoruhodných historických vinných sklepů v dílčích obcích. [Český statistický úřad (2012)]

4.3. Rychnov nad Kněžnou Okres Rychnov nad Kněžnou má 80 obcí, z toho je 9 měst (Borohrádek, Dobruška, Kostelec nad Orlicí, Opočno, Rokytnice v Orlických horách, Rychnov nad Kněžnou, Solnice, Týniště nad Orlicí a Vamberk). Okres se nachází na východě Královéhradeckého kraje, na západě sousedí s okresem Hradec Králové, na severu s okresem Náchod, na jihu s Pardubickým krajem a východní hranici tvoří hranice se sousedním Polskem. K 31. 12. 2011 bylo území okresu o velikosti 982 km2 druhým největším okresem v kraji, ovšem co do počtu obyvatel se jedná o okres nejmenší. Jeho povrch je složen z jihozápadní oblasti roviny, ve středu z pahorkatin, které se postupně přeměňují v horský masív Orlických hor. Nejníže položený bod v okrese má 246 metrů nadmořské výšky. Nejvyšší bod má potom 1 115 metrů nadmořské výšky, což se promítá do značné rozdílnosti v podnebí. Na jihozápadě je podnebí mírnější, na území Orlických hor je více drsné. V roce 1969 byly Orlické hory pro jejich jedinečnost a zachovalost dílčích krajinných prvků prohlášeny chráněnou krajinnou oblastí. Je zde také převážná část maloplošných chráněných území, z nichž má největší hodnotu národní přírodní park Bukačka (také nazývána jako botanická zahrada Orlických hor). Celkově se nachází v okresu Rychnov

16 nad Kněžnou 2 národní přírodní rezervace, 12 přírodních památek a 20 přírodních rezervací. Povodí tohoto území tvoří tři přední řeky (Divoká Orlice, Zdobnice a Bělá), ovšem vodní plochy zabírají z celkové rozlohy jenom 1,2%. Dopravní síť okresu symbolizují dva dopravní tahy a to z Hradce Králové směrem na Šumperk a z Náchoda směrem do Brna. Mírné podnebí a v zimě dostatek sněhových srážek jsou příčinou neustále se zvyšující oblíbenosti horských středisek v Orlických horách. Region Rychnovska je v současné době atraktivní turistickou a rekreační oblastí, kde se výjimečné bohatství kulturních památek pojí s půvabem Orlických hor a krajiny podhůří. Různorodostí přírodních půvabů a bohatstvím kulturních památek se přidává mezi nejpozoruhodnější oblasti České republiky a přispívá k tomu i celá řada šlechtických sídel, která jsou z velké části obklopena rozsáhlými parky se vzácnými dřevinami. Více jak 37% území okresu je tvořeno lesy, 53,6% plochy pokrývá zemědělská půda. K 31. 12. 2011 byla míra registrované nezaměstnanosti 5,49%, což je pod úrovní České republiky a jedná se tak o jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti ze všech okresů. Charakteristické pro okres Rychnov nad Kněžnou je také členění subjektů podle odvětvové činnosti, kdy z celkového počtu spadá 7,3% subjektů pod činnost zemědělskou, 11,6% pod činnost stavební, 14,3% pod činnost průmyslovou a celých 30,5% podniků se zabývá obchodem, ubytováním a stravováním. [Český statistický úřad (2012)]

17 5. Vybrané demografické ukazatele

5.1. Počet obyvatel a věková struktura Počet obyvatel je v České republice dán úrovní porodnosti, úmrtnosti a migrace, která se v průběhu času neustále vyvíjí a mění. Právě nižší porodnost spolu s klesající úmrtností a zvyšující se nadějí dožití (kvalitnější lékařská péče) v poslední době způsobují postupné stárnutí obyvatelstva. Nejčastějším způsobem jak můžeme strukturu obyvatelstva zkoumat je buď podle pohlaví, nebo podle věku. Struktura obyvatelstva podle pohlaví- zastoupení mužů a žen se v průběhu života mění, souvisí to se třemi procesy: • je biologickou zákonitostí, že se rodí více chlapců než dívek • ve vyspělých zemích je v podstatě ve všech věkových skupinách větší intenzita úmrtnosti mužů než žen (tzv. mužská nadúmrtnost) • migrace, nejčastěji pracovní, ovlivňuje zastoupení mužů a žen v populaci jednotlivých regionů (např. region těžící z textilního průmyslu bude mít vyšší zastoupení žen), nebo i zemí (Arabské emiráty mají výraznou mužskou imigraci)[Kalibova (2009, 17)] Struktura obyvatelstva podle věku se vyjadřuje rozdělením celkového počtu mužů a žen do jednoletých, či víceletých skupin. Existují 3 základní skupiny pro toto dělení - dětská (obyvatelstvo 0-14 let), reprodukční (15-49 let, do této skupiny spadá přibližně 50% členů populace) a postreprodukční (obyvatelstvo 50 a více let). Na základě poměru dětské a postreprodukční skupiny odlišujeme tři populační typy - progresivní (převládá složka dětská), stacionární (složka dětská a postreprodukční je téměř vyrovnaná) a typ regresivní (složka postreprodukční převažuje nad tou dětskou). [Vystoupil (2004, 41-42)]

V okresu Domažlice je 77 venkovských obcí. Počet obyvatel v nich byl k 31. 12. 2011 celkem 26564, z toho 13487 mužů a 13077 žen. V kategorii 0-199 počet obyvatel v obci je celých 48% všech obcí v okresu. Do kategorie 200-499 obyvatel spadá 32% obcí, 500-999 obyvatel má 12% obcí a zbylých 8% obcí je v kategorii 1000-1999 obyvatel. Žádná z venkovských obcí v okresu Domažlice nemá více než 2000 obyvatel. V okresu Hodonín je 74 venkovských obcí. Počet obyvatel v nich byl k 31. 12. 2011 celkem 84509, z toho 41791 mužů a 42718 žen. V kategorii 0-199 počet obyvatel v obci jsou pouze 4% všech obcí v okresu. Do kategorie 200-499 obyvatel patří 23% obcí, 500-999 obyvatel má většina obcí, tedy 36%, v kategorii 1000-1999 je 16% obcí,

18 2000-2999 obyvatel má 14% obcí a zbylých 7% obcí je v kategorii nad 3000 obyvatel. Obec Ratíškovice má dokonce více jak 4000 obyvatel (4081).

V okresu Rychnov nad Kněžnou je 71 venkovských obcí. Počet obyvatel v nich byl k 31. 12.2011 celkem 34040, z toho 17195 mužů a 16845 žen. V kategorii 0-199 počet obyvatel v obci je 24% všech obcí v okresu. Do skupiny 200-499 obyvatel patří většina- 38% obcí, 500-999 obyvatel má 28% obcí a zbylých 10% obcí je ve skupině 1000-1999 obyvatel. Žádná z venkovských obcí v okresu Rychnov nad Kněžnou nemá více než 2000 obyvatel.

Tabulka 2- věková struktura obyvatelstva ve zkoumaných regionech k 31.12.2011 Věková kategorie Okres Domažlice Okres Hodonín Okres Rychnov nad Kněžnou 0-14 let 15,40% 14,10% 15,80% 15-64 let 69,40% 69,90% 68,60% 65 a více let 15,20% 16,00% 15,60% Průměrný věk 41,3 let 41 let 40,6 let Zdroj: vlastní zpracování statistických dat ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR

Jak je vidět z tabulky, tak věková struktura obyvatel venkovských obcí všech tří okresů je velmi podobná a neliší se žádným velkým způsobem. Největší procentní rozdíl je 1,7% v případě obyvatel ve věku 0-14 let mezi okresy Hodonín a Rychnov nad Kněžnou. Taktéž průměrný věk nemá žádnou zásadní odchylku. Rozdíl mezi okresem Domažlice a Rychnov nad Kněžnou je 0,7 let, což je zanedbatelné.

I přes to, že všechny tři okresy mají podobnou rozlohu i počet venkovských obcí, tak počet obyvatel v nich žijících je značně rozlišný. Nejmenší počet obyvatel má okres Domažlice (26564). O něco více má okres Rychnov nad Kněžnou (34040). Okres Hodonín (84509) má obyvatel mnohonásobně více. Je to dáno tím, že jak okres Domažlice, tak okres Rychnov nad Kněžnou jsou oblastmi, které jsou velmi atraktivní pro různorodé rekreační činnosti, s nízkým podílem trvale osídlených domů. Vysoký počet obyvatel v okresu Hodonín souvisí s minulostí, kdy zde veliké průmyslové podniky nabízely možnost zaměstnání.

5.2. Porodnost Porodnost, neboli natalita, je mimořádně významný populační proces, díky kterému je zajištěna další reprodukce obyvatelstva. Často používaný ukazatel vhodný pro plošné srovnávání je hrubá

19 míra porodnosti, která se vyjadřuje počtem živě narozených dětí (zpravidla za jeden rok) na 1000 obyvatel středního stavu sledované populace. Proces rození se dostal do zájmu výzkumu téměř o 200 let později než proces vymírání, což souviselo s nižší společenskou motivací po důkladnějším rozboru plodnosti. Proces porodnosti začíná početím, početí zase těhotenstvím a to vyústí v porod buď jednočetný, nebo vícečetný. Na základě délky těhotenství odlišujeme porody předčasné a včasné. Narozené děti pak rozlišujeme podle známek života na děti živě, nebo mrtvě narozené. Podle rodinného stavu rodičky v době porodu se narozené děti dělí na manželské, nemanželské a mimomanželské. Narozené děti mohou být sledovány také podle pořadí, kdy se narodily a matky se tak dělí na prvorodičky, druhorodičky nebo vícerodičky. [Vystoupil, Tarabová (2004, 88)] Porodnost je v širším slova smyslu indikátorem sociálního rozvoje a závisí především na plodivosti (fekunditě), což je schopnost muže a ženy rodit děti. Jejím konečným efektem je potom plodnost (fertilita), která je vyjádřená počtem narozených dětí. Určitým typem demografického chování je plánované rodičovství, které znamená, že pár vědomě reguluje počet jak narozených dětí, tak i časové odstupy mezi jednotlivými porody. Plodivost ženy bývá běžně vymezena věkovým rozpětím 15-49 let.[Pavlík (2009, 99)]

Tabulka 3 - hrubá míra porodnosti pro okres Domažlice za rok 2011 Název obce Hr. míra Název obce Hr. míra porodnosti (‰) porodnosti (‰) Babylon 13,7 Němčice 7,8 Blížejov 12,4 Neuměř 20,8 Brnířov 7,7 5,7 Bukovec 21,1 Nová Ves 14,8 Čečovice 21,5 Nový Kramolín 4,3 Čermná 8,8 Osvračín 13,6 Černovice 5,4 - Česká Kubice 13 Pařezov - Díly 7,7 Pasečnice 10,6 Drahotín 16,4 Pec - Draženov 12,1 13,9 Hlohová 8 9,1 Hlohovčice 5,5 Poděvousy 4,2 Hora Svatého Václava - Postřekov 12,4 Horní Kamenice - 11,5 Hradiště Rybník 11 Hvožďany - Semněvice 11,4 Chocomyšl 9 15,6 Chodov 11,9 Srbice 5 Chodská Lhota 9,5 Srby 19,8 21,6 Stráž - Kanice 5,6 Štichov 13,9 Kaničky 69 Tlumačov 16,5 Klenčí pod Čerchovem 9,2 9 Koloveč 8 Úboč 18 Kout na Šumavě 11,4 Újezd 12,4

20 Křenovy - Únějovice - Kvíčovice 2,7 Úsilov - Libkov 17,5 Velký Malahov 11,4 Loučim 23,3 Vidice 11,5 Luženičky 3 Vlkanov 15,6 11,5 Všekary 8,6 Mezholezy (dříve okres Domažlice) 12,2 Všepadly - Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn) - Všeruby 7,3 Milavče 8,8 Zahořany 7,2 Mířkov 7,6 Ždánov - Mnichov 12,3 Močerady 17 Hrubá míra porodnosti celkem 9,9 Mrákov 6,9 Mutěnín 15,4 11,1 Zdroj: vlastní zpracování statistických dat ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR

Hrubá míra porodnosti ve venkovských oblastech okresu Domažlice má hodnotu 9,9‰. To je o 0,6‰ více, než je hodnota za celý okres (9,3‰). Nulovou hodnotu, a tudíž žádné narození za rok 2011 má celých 18% obcí. 34%, tedy asi třetina venkovských obcí, má hrubou míru porodnosti v hodnotách od 0,1‰ do 9,9‰. Hodnoty od 10‰ do 19,9‰ má 40% obcí a zbylých 8% obcí má hodnoty hrubé míry porodnosti nad 20‰. Všechny tyto obce, až na výjimku (obec Chrastavice), mají počet obyvatel do 199, což způsobuje, že každé narození se na hodnotě více odrazí. Extrémem je obec Kaničky s hodnotou 69‰, která je dána dvěma narozeními na 29 obyvatel.

Tabulka 4- hrubá míra porodnosti pro okres Hodonín za rok 2011 Název obce Hr. míra porodnosti Název obce Hr. míra (‰) porodnosti (‰) 3,4 Nový Poddvorov 5,3 Blatnice pod Svatým Antonínkem 8,1 Ostrovánky 13 Blatnička 6,7 Petrov 6 Bukovany 4 Prušánky 8,8 Čejč 7,1 Radějov 2,5 Čejkovice 12 Ratíškovice 9,3 Čeložnice 17,3 7,6 Dambořice 8,9 Skalka - Dolní Bojanovice 12,8 13 Domanín 11 Sobůlky 5,5 Dražůvky 7,3 Starý Poddvorov 9,2 8,4 Stavěšice 8,4 Hroznová Lhota 11,8 Srážovice 8,8 Hrubá Vrbka 12,3 Sudoměřice 15 Hýsly 12,4 9,8 Javorník 5,6 Svatobořice-Mistřín 12,3 Ježov 15,1 Syrovín 8,2 Josefov 14,4 Šardice 6,3 Karlín 4,2 Tasov 5,4 Kelčany 12,4 Těmice 5,6 Kněždub 8,9 Terezín 5 Kostelec 12,9 Tvarožná Lhota 6,6 21 Kozojídky 9,8 Uhřice 5,6 Kuželov 7,3 8,7 10,2 Velká nad Veličkou 6,1 5,9 Věteřov 1,9 Louka 8,1 Vlkoš 6,7 Lovčice 8,9 8,6 Lužice 12,2 Vřesovice 1,7 Malá Vrbka 5 Žádovice 6,5 Mikulčice 7,8 Žarošice 9,5 9,4 Želetice 7,8 Moravany 6,6 Žeravice 6,8 Moravský Písek 4,2 Žeraviny 10 Mouchnice 11,9 Mutěnice 10,7 Hrubá míra porodnosti celkem 8,8 Násedlovice 9,5 Nechvalín 8,3 15 Nová Lhota 8,7 Zdroj: vlastní zpracování statistických dat ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR

Hrubá míra porodnosti ve venkovských obcích okresu Hodonín je 8,8‰. Hodnota za celý okres je o něco vyšší- 9,2‰. Nulovou hodnotu, tedy žádné narození za rok 2011, má pouze jedna obec (Skalka), což činí 1%. Hodnoty mezi 0,1‰ a 9,9‰ má většina, celých 70% obcí. Hodnoty od 10‰ do 19,9‰ má 28% obcí. V okrese Hodonín není žádná venkovská obec, která by měla hrubou míru porodnosti nad 20‰, což je dáno celkově vyšším počtem obyvatel v obcích.

Tabulka 5- hrubá míra porodnosti pro okres Rychnov nad Kněžnou za rok 2011 Název obce Hr. míra Název obce Hr. míra porodnosti (‰) porodnosti (‰) Albrechtice nad Orlicí 6,9 Ohnišov 6,2 Bačetín 12,4 Olešnice 6,6 Bartošovice v Orlickýh horách 4,5 Olešnice v Orlických horách 4,3 Bílý Újezd 12,9 Orlické Záhoří 10,4 Bohdašín 4,6 Osečnice - Bolehošť 9,3 Pěčín 5,7 Borovnice 2,6 Podbřezí 22,5 Bystré 11,4 Pohoří 16 Byzhradec 19,6 Polom 16,1 Častolovice 7,2 Potštejn 8,7 Čermná nad Orlicí 11,7 Proruby 18,5 Černíkovice 11,3 Přepychy 17,1 České Meziříčí 10,4 Rohenice 4 Čestice 10,6 Rybná nad Zdobnicí 11,8 Deštné v Orlických horách 6,9 Říčky v Orlických horách - Dobré 5,9 Sedloňov 13,3 Dobřany - Semechnice 10,2 Doudleby nad Orlicí 13,3 Skuhrov nad Bělou 11 Hřibiny-Ledská 8,7 Slatina nad Zdobnicí 8,1 Chleny 4,3 Sněžné 14,7 Chlístov 11,2 Svídnice 17,2 Jahodov - Synkov-Slemeno 7,8 Janov - Trnov 13,9 Javornice 15,8 Třebešov 11,5 Kostelecké Horky 7,2 Tutleky 5,8 Kounov 20,1 Val 17,1 22 Králova Lhota 17,6 Voděrady 5,9 Krchleby 22,2 Vrbice 36,2 Kvasiny 8,2 Záměl 6,1 Lhoty u Potštejna 6,9 Zdelov 4,3 Libel 16,5 Zdobnice 33,7 Liberk 10 Žďár nad Orlicí 9 Lično 10,2 Lípa nad Orlicí 15,4 Hrubá míra porodnosti celkem 10,3 Lukavice 17 Lupenice 3,7 Mokré 19,7 Nová Ves 6,3 Očelice 3,9 Zdroj: vlastní zpracování statistických dat ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR

Hrubá míra porodnosti ve venkovských obcích okresu Rychnov nad Kněžnou je 10,3‰. To je o 0,4‰ více, než je hodnota za celý okres (9,9‰). Nulovou hodnotu má 7% obcí. Hodnoty mezi 0,1‰ a 9,9‰ má 38% obcí. Hrubou míru porodnosti mezi 10‰ a 19,9‰ má téměř polovina venkovských obcí okresu Rychnov nad Kněžnou- 48%. Zbylých 7% obcí má hodnoty nad 20‰ (nad 30‰ mají dvě obce- Vrbice (36,2‰) a Zdobnice (33,7‰), což souvisí s tím, že obě dvě mají méně jak 199 obyvatel.

Hrubá míra porodnosti je nejnižší v okresu Hodonín (8,8‰), což je dáno vysokou mírou nezaměstnanosti. Ve městech, kde je více pracovních příležitostí, je tato hodnota o něco vyšší. Okresy Domažlice a Rychnov nad Kněžnou, kde je nezaměstnanost mnohem nižší, mají situaci opačnou - ve venkovských oblastech je hrubá míra porodnosti ještě vyšší než ve městech.

5.3. Úmrtnost Úmrtnost neboli mortalita je vedle porodnosti druhou základní složkou populačního procesu reprodukce obyvatelstva. Jednoduchým a často využívaným ukazatelem je hrubá míra úmrtnosti, která se vyjadřuje počtem zemřelých (zpravidla za jeden rok) na 1000 obyvatel středního stavu sledované populace. Úmrtnost je nepříjemnou, ovšem nedílnou součástí přirozeného pohybu obyvatelstva a v celosvětovém měřítku záleží především na celkovém ekonomickém rozvoji země, životní úrovni obyvatelstva a zdravotní péči. [Brychtová (2007, 46)] Analýza procesu úmrtnosti má v demografii dlouholetou tradici a je spojena se zakladatelem domografie J. Grauntem, který objevil obecné pravidelnosti při zkoumání úmrtí jednotlivých osob. Úroveň a vývoj úmrtnosti v určitém smyslu souvisí s vývojem nemocnosti, a dále také s kvalitou životních podmínek, životního prostředí a způsobem životního stylu. Úmrtnost

23 navazuje na smrt, která je z pohledu demografie jasně definovanou a evidovanou demografickou událostí nazývanou úmrtí. Speciální pozornosti se dostává úmrtnosti dětí v prvním roce, která je nazývána jako úmrtnost kojenecká, a dále se dělí na úmrtnost prvního dne, úmrtnost poporodní, úmrtnost časnou, úmrtnost novorozeneckou a ponovorozeneckou. Při srovnávání četnosti úmrtnosti u různých populací se k odstranění vlivu věkového rozložení obyvatelstva užívají porovnávací ukazatele úmrtnosti, které jsou výsledkem standardizace. [Pavlík (2009, 130-131)]

Tabulka 6 - hrubá míra úmrtnosti pro okres Domažlice za rok 2011 Název obce Hr. míra Název obce Hr. míra úmrtnosti (‰) úmrtnosti (‰) Babylon 10,2 Nemanice 14,8 Blížejov 8,2 Němčice 15,5 Brnířov 5,1 Neuměř 13,9 Bukovec - Nevolice 5,7 Čečovice 10,8 Nová Ves 7,4 Čermná 8,8 Nový Kramolín 17 Černovice 118,9 Osvračín 8,5 Česká Kubice 4,7 Otov - Díly 10,2 Pařezov 7 Drahotín 5,5 Pasečnice 10,6 Draženov 9,7 Pec 8,2 Hlohová 8 Pelechy 27,8 Hlohovčice 10,9 Pocinovice 12,8 Hora Svatého Václava 32,3 Poděvousy 8,5 Horní Kamenice 12,8 Postřekov 5,3 Hradiště 17,8 Puclice 8,6 Hvožďany 60,6 Rybník 22 Chocomyšl 9 Semněvice 22,7 Chodov 7,9 Spáňov 15,6 Chodská Lhota 9,5 Srbice 12,4 Chrastavice 10,8 Srby 4,9 Kanice 16,8 Stráž 4,2 Kaničky 34,5 Štichov 13,9 Klenčí pod Čerchovem 5,4 Tlumačov 4,7 Koloveč 14 Trhanov 16,2 Kout na Šumavě 9,7 Úboč 9 Křenovy 21,6 Újezd 12,4 Kvíčovice 5,4 Únějovice 9,5 Libkov 26,3 Úsilov 7,3 Loučim 23,3 Velký Malahov 11,4 Luženičky 6,1 Vidice 11,5 Meclov 8 Vlkanov 7,8 Mezholezy (dříve okres Domažlice) 48,8 Všekary - Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn) - Všepadly 21,3 Milavče 17,6 Všeruby 8,5 Mířkov 3,8 Zahořany 9,3 Mnichov 8,2 Ždánov 6,6 Močerady - Mrákov 12,9 Hrubá míra úmrtnosti celkem 10,7 Mutěnín 11,6 Zdroj: vlastní zpracování statistických dat ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR

Hrubá míra úmrtnosti ve venkovských obcích okresu Domažlice má hodnotu 10,7‰. To je 24 o 0,7‰ více, než je hodnota za celý okres (10‰). Nulovou hodnotu a tudíž žádné úmrtí za rok 2011 má 6% obcí. 45%, tedy téměř polovina venkovských obcí, má hrubou míru úmrtnosti v hodnotách od 0,1‰ do 9,9‰. Hodnoty od 10‰ do 19,9‰ má 32% obcí a zbylých 16% obcí má hodnoty hrubé míry úmrtnosti nad 20‰. Všechny tyto obce mají počet obyvatel do 199, takže jsou citlivější na poměr zemřelých ku počtu obyvatel v obci. Dvě obce vynikají hodnotami nad 50‰, a to jsou Černovice (118,9‰ - 22 zemřelých na 185 obyvatel) a Hvožďany (60,6‰ - 2 úmrtí na 33 obyvatel).

Tabulka 7 - hrubá míra úmrtnosti pro okres Hodonín za rok 2011 Název obce Hr. míra Název obce Hr. míra úmrtnosti úmrtnosti (‰) (‰) Archlebov 11,5 Nový Poddvorov 10,7 Blatnice pod Svatým Antonínkem 12,8 Ostrovánky 21,6 Blatnička 11,1 Petrov 4,5 Bukovany 6,6 Prušánky 10,2 Čejč 12,6 Radějov 9,9 Čejkovice 7,2 Ratíškovice 12,7 Čeložnice 9,9 Rohatec 9,9 Dambořice 8,1 Skalka 23,3 Dolní Bojanovice 10,4 Skoronice 5,6 Domanín 17,1 Sobůlky 7,8 Dražůvky 14,5 Starý Poddvorov 7,1 Hovorany 9,3 Stavěšice 5,6 Hroznová Lhota 12,6 Srážovice 1,8 Hrubá Vrbka 18,4 Sudoměřice 11,8 Hýsly 9,9 Suchov 5,9 Javorník 4,2 Svatobořice-Mistřín 9,5 Ježov 8,2 Syrovín 21,9 Josefov 12 Šardice 10,8 Karlín 8,5 Tasov 16,2 Kelčany 20,7 Těmice 8,9 Kněždub 8,9 Terezín 17,5 Kostelec 9,4 Tvarožná Lhota 8,9 Kozojídky 3,9 Uhřice 19,7 Kuželov 9,7 Vacenovice 7,3 Labuty - Velká nad Veličkou 8,4 Lipov 7,9 Věteřov 7,5 Louka 11,1 Vlkoš 8,6 Lovčice 20,3 Vnorovy 7,6 Lužice 10,4 Vřesovice 20,1 Malá Vrbka 10 Žádovice 2,6 Mikulčice 6,2 Žarošice 8,6 Milotice 6,3 Želetice 7,8 Moravany 6,6 Žeravice 12,6 Moravský Písek 7,9 Žeraviny - Mouchnice 26,9 Mutěnice 8,2 Hrubá míra úmrtnosti celkem 9,8 Násedlovice 3,6 Nechvalín 2,8 Nenkovice 8,6 Nová Lhota 20,4 Zdroj: vlastní zpracování statistických dat ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR

25 Hrubá míra úmrtnosti ve venkovských obcích okresu Hodonín má hodnotu 9,8‰. To je o 0,2‰ méně, než je v celém okresu (10‰). Nulovou hodnotu mají 3% obcí. Hodnoty mezi 0,1‰ a 9,9‰ má nadpoloviční většina obcí- 57%. Hrubou míru úmrtnosti mezi 10‰ a 19,9‰ má 30% obcí okresu Hodonín a hodnoty nad 20‰ má 11% obcí. Žádná z nich ovšem nepřevyšuje hodnotu 30‰ a pouze jedna obec (Skalka) se svým počtem obyvatel nachází v kategorii 0-199, zbylé obce mají počet obyvatel od 200 do 999.

Tabulka 8 - hrubá míra úmrtnosti pro okres Rychnov nad Kněžnou za rok 2011 Název obce Hr. míra Název obce Hr. míra úmrtnosti (‰) úmrtnosti (‰) Albrechtice nad Orlicí 14,7 Ohnišov 6,2 Bačetín 14,9 Olešnice 13,2 Bartošovice v Orlickýh horách 17,9 Olešnice v Orlických horách 15 Bílý Újezd 8,1 Orlické Záhoří 15,5 Bohdašín 23 Osečnice 6,8 Bolehošť 16,7 Pěčín 17 Borovnice 7,9 Podbřezí 11,2 Bystré 7,6 Pohoří 4,4 Byzhradec 19,6 Polom 24,2 Častolovice 6,6 Potštejn 13 Čermná nad Orlicí 8,8 Proruby 18,5 Černíkovice 2,8 Přepychy 12 České Meziříčí 7,1 Rohenice 4 Čestice 10,6 Rybná nad Zdobnicí 21,3 Deštné v Orlických horách 12 Říčky v Orlických horách 11,2 Dobré 10,6 Sedloňov - Dobřany - Semechnice 5,1 Doudleby nad Orlicí 9,6 Skuhrov nad Bělou 13,8 Hřibiny-Ledská 20,2 Slatina nad Zdobnicí 12,8 Chleny 8,6 Sněžné 7,4 Chlístov - Svídnice 11,5 Jahodov - Synkov-Slemeno 5,2 Janov 8,8 Trnov 7 Javornice 9,5 Třebešov 7,7 Kostelecké Horky 14,5 Tutleky 20,1 Kounov 4 Val - Králova Lhota 8,8 Voděrady 10,2 Krchleby - Vrbice - Kvasiny 7,5 Záměl 9,2 Lhoty u Potštejna - Zdelov 4,3 Libel - Zdobnice 5,6 Liberk 5,7 Žďár nad Orlicí 9 Lično 8,5 Lípa nad Orlicí 15,4 Hrubá míra úmrtnosti celkem 9,8 Lukavice 11,9 Lupenice 3,7 Mokré 13,2 Nová Ves 6,3 Očelice 7,9 Zdroj: vlastní zpracování statistických dat ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR

Hrubá míra úmrtnosti ve venkovských obcích okresu Rychnov nad Kněžnou je 9,8‰. To je o

26 0,1‰ méně, než v celém okresu (9,9‰). 13% obcí má nulovou hodnotu, z toho všechny mají méně jak 299 obyvatel. Hrubou míru úmrtnosti mezi 0,1‰ a 9,9‰ má téměř polovina obcí- 45%. Hodnoty mezi 10‰ a 19,9‰ má 35% venkovských obcí okresu Rychnov nad Kněžnou a hodnoty nad 20‰ má 7% obcí. Všechny tyto obce, až na jednu (Polom- 124 obyvatel), spadají do kategorie 200- 499 počet obyvatel v obci.

Hrubá míra úmrtnosti v okresech Hodonín a Rychnov nad Kněžnou je totožná (9,8‰). O 0,9‰ je vyšší v okresu Domažlice (10,7‰). Způsobeno je to tím, že obecně obce s počtem obyvatel do 499 vykazují nejvyšší hrubou míru úmrtnosti a Domažlice má celých 80% obcí v kategorii do 499 obyvatel.

5.4. Migrace Migrace neboli stěhování je proces spojený s prostorovou mobilitou obyvatelstva, jako ukazatel pro snadné porovnávání se používá hrubá míra migrace, která se vypočítá pomocí celkového počtu přistěhování minus vystěhování (zpravidla za jeden rok) na 1000 obyvatel středního stavu sledované populace. Migrace je nejvýznamnějším typem mechanického pohybu obyvatelstva, protože jenom při stěhování obyvatelstva vznikají trvalé změny v jeho prostorovém rozmístění. S migrací jsou spojeny změny jak v počtu obyvatel, tak i v jeho rozmístění a reprodukci. Tento pohyb obyvatelstva je spjat se změnou trvalého bydliště a je jedno, jestli jde o stěhování vnitrostátní nebo mezistátní. Z planetárního měřítka má migrace vnitrostátní mnohem větší rozsah. Typická je pro ni zejména forma odlivu venkovského obyvatelstva do měst. [Brychtová (2007, 57)] Česká republika (a dříve Československo) je jednou z mála zemí, které mají již od roku 1950 relativně dobrou statistiku migrace, takže je možno sledovat emigraci i imigraci, tedy směr migračního pohybu z pohledu konkrétní země. S postupem času se ovšem výpovědní hodnota těchto dat snižuje, neboť klesá ochota obyvatelstva vypisovat statistické výkazy týkající se migrace. Čistá migrace je rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými a je možné ji také nazývat migračním přírůstkem, úbytkem nebo migračním saldem.[Pavlík (1993, 67)]

Tabulka 9 - hrubá míra migrace pro okres Domažlice za rok 2011 Název obce Hr. míra Název obce Hr. míra migrace (‰) migrace (‰) Babylon - Nemanice -22,2 Blížejov 13,7 Němčice 15,5 Brnířov 41 Neuměř -13,9 Bukovec -73,7 Nevolice 11,4 Čečovice 32,2 Nová Ves -51,9 Čermná - Nový Kramolín -46,8 27 Černovice 167,6 Osvračín 25,5 Česká Kubice 1,2 Otov 40,8 Díly 17,9 Pařezov -7 Drahotín 49,2 Pasečnice -31,9 Draženov -14,5 Pec - Hlohová 8 Pelechy 69,4 Hlohovčice 5,5 Pocinovice -12,8 Hora Svatého Václava -16,1 Poděvousy 29,7 Horní Kamenice 17,1 Postřekov - Hradiště 5,9 Puclice 14,4 Hvožďany - Rybník -60,4 Chocomyšl - Semněvice 28,4 Chodov -21,1 Spáňov 20,8 Chodská Lhota -21,4 Srbice 34,8 Chrastavice -5,4 Srby -2,5 Kanice 44,7 Stráž 16,7 Kaničky -137,9 Štichov - Klenčí pod Čerchovem - Tlumačov -14,2 Koloveč 9 Trhanov 16,2 Kout na Šumavě -18,5 Úboč 99,1 Křenovy -14,4 Újezd 19,9 Kvíčovice 21,6 Únějovice 9,5 Libkov 26,3 Úsilov 21,9 Loučim 31 Velký Malahov 11,4 Luženičky 24,4 Vidice 28,7 Meclov 0,9 Vlkanov 39,1 Mezholezy (dříve okres Domažlice) -85,4 Všekary 77,6 Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn) -13,7 Všepadly 42,6 Milavče - Všeruby 7,3 Mířkov -30,5 Zahořany 8,2 Mnichov -8,2 Ždánov 26,3 Močerady -84,7 Mrákov 3,4 Hrubá míra migrace celkem 4,9 Mutěnín - Zdroj: vlastní zpracování statistických dat ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR

Hrubá míra migrace ve venkovských obcích okresu Domažlice je 4,9‰. To je o 3‰ více, než je hodnota za celý okres (1,9‰). Nulovou hodnotu má 13% obcí. Kladné hodnoty má 56% obcí, tedy více než polovina. Mezi všemi vyniká obec Černovice s hodnotou 167,6‰ (za rok 2011 migrační přírůstek 31‰ obyvatel k původním 175). Hrubou míru migrace v záporných hodnotách má 31% venkovských obcí v okresu Domažlice. Výraznější zápornou hodnotu má obec Kaničky (-137,9‰), která má migrační úbytek čtyř obyvatel z původních 32. Ostatní obce, se zápornými hodnotami, mají různorodý počet obyvatel, nedá se říci, že by nějaká kategorie jednoznačně převažovala.

Tabulka 10 - hrubá míra migrace pro okres Hodonín za rok 2011 Název obce Hr. míra migrace Název obce Hr. míra (‰) migrace (‰) Archlebov 20,6 Nový Poddvorov 16 Blatnice pod Svatým Antonínkem 3,3 Ostrovánky -17,3 Blatnička -4,5 Petrov -6,8 Bukovany -4 Prušánky 16,6 28 Čejč -3,2 Radějov 19,7 Čejkovice -0,8 Ratíškovice 4,2 Čeložnice 12,4 Rohatec 5,7 Dambořice 1,5 Skalka 23,3 Dolní Bojanovice -1 Skoronice -13 Domanín 2 Sobůlky 6,7 Dražůvky -29,1 Starý Poddvorov 3,1 Hovorany -5,6 Stavěšice -14 Hroznová Lhota -9,4 Srážovice -7 Hrubá Vrbka - Sudoměřice 0,8 Hýsly 14,9 Suchov -5,9 Javorník -15,3 Svatobořice-Mistřín 4,5 Ježov 12,4 Syrovín -5,5 Josefov 7,2 Šardice 2,7 Karlín -4,2 Tasov 9 Kelčany -8,3 Těmice -7,8 Kněždub 1,8 Terezín - Kostelec -2,3 Tvarožná Lhota - Kozojídky 17,6 Uhřice 24 Kuželov 9,7 Vacenovice -3,2 Labuty 15,3 Velká nad Veličkou -9,8 Lipov -3,3 Věteřov 9,4 Louka 4 Vlkoš -3,8 Lovčice 11,4 Vnorovy 3 Lužice 10,4 Vřesovice 6,7 Malá Vrbka -24,9 Žádovice -3,9 Mikulčice -7,8 Žarošice 20,9 Milotice - Želetice 19,5 Moravany -2,6 Žeravice -8,7 Moravský Písek -1,9 Žeraviny -5 Mouchnice 9 Mutěnice -2,7 Hrubá míra migrace celkem 1,4 Násedlovice 4,7 Nechvalín - Nenkovice - Nová Lhota -2,9 Zdroj: vlastní zpracování statistických dat ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR

Hrubá míra migrace ve venkovských obcích okresu Hodonín je 1,4‰. To je o 2,8‰ více, než je hodnota za celý okres (-1,4‰). 8% obcí má nulovou hodnotu, 45% obcí má hodnoty kladné. Žádný extrém se mezi nimi nevyskytuje - pouze tři obce mají hrubou míru migrace nad 20‰ (Archlebov 20,6‰; Skalka 23,3‰ a Žarošice 20,9‰). Záporné hodnoty má 47% obcí a z toho jenom dvě mají hodnoty pod -20, konkrétně Dražůvky (-29,1‰) a Malá Vrbka (-24,9‰). Obě tyto obce mají pod 299 obyvatel.

Tabulka 11 - hrubá míra migrace pro okres Rychnov nad Kněžnou za rok 2011 Název obce Hr. míra Název obce Hr. míra migrace (‰) migrace (‰) Albrechtice nad Orlicí 14,7 Ohnišov 18,5 Bačetín 2,5 Olešnice - Bartošovice v Orlickýh horách 44,6 Olešnice v Orlických horách -12,9 Bílý Újezd -1,6 Orlické Záhoří -10,4 Bohdašín -32,3 Osečnice -30,8 Bolehošť -7,4 Pěčín -15,2 29 Borovnice -10,5 Podbřezí 15 Bystré -26,7 Pohoří -2,9 Byzhradec 34,3 Polom 32,3 Častolovice -6 Potštejn 14,1 Čermná nad Orlicí -1,9 Proruby - Černíkovice -12,7 Přepychy - České Meziříčí 7,7 Rohenice -47,4 Čestice -8,8 Rybná nad Zdobnicí -21,3 Deštné v Orlických horách -30,9 Říčky v Orlických horách -11,2 Dobré 24,7 Sedloňov -17,8 Dobřany 7,7 Semechnice 17,9 Doudleby nad Orlicí -5,9 Skuhrov nad Bělou 11 Hřibiny-Ledská -23,1 Slatina nad Zdobnicí -1,2 Chleny 12,9 Sněžné 51,4 Chlístov 78,7 Svídnice 28,7 Jahodov 21,3 Synkov-Slemeno -5,2 Janov 17,5 Trnov 1,4 Javornice 30,5 Třebešov -11,5 Kostelecké Horky 21,7 Tutleky -43,2 Kounov 44,2 Val 6,8 Králova Lhota -8,8 Voděrady - Krchleby 11,1 Vrbice 21,7 Kvasiny 19,1 Záměl 24,4 Lhoty u Potštejna -27,6 Zdelov 17,2 Libel 8,3 Zdobnice 5,6 Liberk -2,9 Žďár nad Orlicí -4,5 Lično 10,2 Lípa nad Orlicí 17,3 Hrubá míra migrace celkem 2,3 Lukavice -13,6 Lupenice 3,7 Mokré -52,6 Nová Ves 50 Očelice -11,8 Zdroj: vlastní zpracování statistických dat ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR

Hrubá míra migrace ve venkovských obcích okresu Rychnov nad Kněžnou je 2,3‰. To je o 3,1‰ více, než je hodnota za celý okres (-0,8‰). Nulovou hodnotu má 6% obcí. Kladné hodnoty má 49% obcí, hodnotu přes 50‰ mají obce tři- Chlístov (78,7‰), Nová Ves (50‰) a Sněžné (51,4‰). Z toho všechny spadají do kategorie 0-199 obyvatel. Hrubou míru migrace v záporných hodnotách má 45% venkovských obcí v okresu. Hodnotu pod -50‰ má pouze jedna obec- Mokré (-52,6‰), která svou velikostí patří také do skupiny 0-199 obyvatel v obci.

I když se v posledních letech neustále řeší odliv obyvatel z venkovských oblastí do měst, tak všechny tři okresy mají kladnou hodnotu hrubé míry migrace. To znamená, že počet přistěhovalých na venkov převyšuje počet vystěhovalých.V roce 2011 vykazovaly kladnou hodnotu hrubé míry migrace všechny obce s počtem obyvatel do 4999. Nejvyšší kladnou hodnotu hrubé míry migrace má okres Domažlice (4,9‰), potom okres Rychnov nad Kněžnou (2,3‰), a nakonec okres Hodonín (1,4‰).

30 5.5. Sňatečnost Jednoduchým ukazatelem pro porovnávání sňatečnosti je hrubá míra sňatečnosti, která se vyjadřuje počtem sňatků (zpravidla za jeden rok) na 1000 obyvatel středního stavu sledované populace. Co se týká sňatečnosti, tak se demografie zaměřuje na rodiny monogamní, které se sestávají z jednoho páru dvou jedinců opačného pohlaví. Sňatečností chápeme proces uzavírání sňatku na základě zákonem předepsaných podmínek, jako jsou rodinný stav (sňatek mohou uzavírat pouze jedinci svobodní, rozvedení, nebo ovdovělí), věk, nebo určitý stupeň pokrevní příbuznosti. Tito jedinci pak tvoří sňatkuschopné obyvatelstvo. Minimální sňatkový věk je v České republice dán hranicí 18-ti let. Možné jsou výjimky od 16-ti let v odůvodněných případech. V monogamní společnosti rozlišujeme sňatky první (sňatky svobodných) a sňatky dalšího pořadí (sňatky již rozvedených a ovdovělých). Četnost sňatečnosti je ovlivněna populační politikou, politickou a ekonomickou situací v zemi a přijímaným žebříčkem hodnot. Sňatek je demografickou událostí opakovatelného charakteru, která se ovšem nemusí vyskytnout u všech příslušníků sledované populace. Pouze první sňatek je událostí neobnovitelnou. [Kalibová (2009, 30-31)] Výsledky výzkumů zkoumající vztahy mezi životními plány a realitou prokázaly odkládání založení rodiny, a že zejména konkrétní sociální situace přímo ovlivňuje některé demografické procesy, např. i sňatečnost, takže je pravděpodobné, že by zmírnění sociálních tlaků vedlo ke zvýšení prvosňatečnosti a posléze i k vzestupu úrovně porodnosti. [Pavlík (2002, 32)]

Tabulka 12 - hrubá míra sňatečnosti pro okres Domažlice za rok 2011 Název obce Hr. míra Název obce Hr. míra sňatečnosti (‰) sňatečnosti (‰) Babylon 3,4 Nemanice 3,7 Blížejov 6,9 Němčice - Brnířov 5,1 Neuměř - Bukovec - Nevolice 5,7 Čečovice - Nová Ves 7,4 Čermná - Nový Kramolín 12,8 Černovice 5,4 Osvračín 5,1 Česká Kubice 8,3 Otov - Díly 5,1 Pařezov 7 Drahotín 5,5 Pasečnice 10,6 Draženov 4,8 Pec 4,1 Hlohová 4 Pelechy - Hlohovčice - Pocinovice 3,6 Hora Svatého Václava - Poděvousy 4,2 Horní Kamenice 8,5 Postřekov 8 Hradiště - Puclice 2,9 Hvožďany - Rybník 5,5 Chocomyšl - Semněvice - 31 Chodov - Spáňov - Chodská Lhota 2,4 Srbice 7,5 Chrastavice - Srby 4,9 Kanice - Stráž - Kaničky - Štichov - Klenčí pod Čerchovem 3,1 Tlumačov 4,7 Koloveč 5 Trhanov 3,6 Kout na Šumavě 2,6 Úboč 9 Křenovy - Újezd 5 Kvíčovice 8,1 Únějovice 19 Libkov - Úsilov 14,6 Loučim - Velký Malahov - Luženičky 3 Vidice - Meclov 0,9 Vlkanov 23,4 Mezholezy (dříve okres Domažlice) - Všekary - Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn) - Všepadly - Milavče 7,1 Všeruby 1,2 Mířkov - Zahořany 7,2 Mnichov 4,1 Ždánov 6,6 Močerady 33,9 Mrákov 1,7 Hrubá míra sňatečnosti celkem 4,1 Mutěnín - Zdroj: vlastní zpracování statistických dat ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR

Hrubá míra sňatečnosti ve venkovských obcích okresu Domažlice je 4,1‰. To je o 0,2‰ méně, než je hodnota za celý okres (4,3‰). Nulovou hodnotu má celých 40% obcí. Hodnoty mezi 0,1‰ a 9,9‰ má 52% obcí. Hrubou míru sňatečnosti mezi 10‰ a 19,9‰ má 5% venkovských obcí. Zbylá 3% obcí má hodnoty nad 20‰ (Močerady- 33,9‰ a Vlkanov- 23,4‰), což souvisí opět s tím, že obě dvě mají méně než 199 obyvatel.

Tabulka 13 - hrubá míra sňatečnosti pro okres Hodonín za rok 2011 Název obce Hr. míra Název obce Hr. míra sňatečnosti (‰) sňatečnosti (‰) Archlebov 6,9 Ostrovánky - Blatnice pod Svatým Antonínkem 3,8 Petrov 3,8 Blatnička 6,7 Prušánky 1,8 Bukovany - Radějov 8,6 Čejč 2,4 Ratíškovice 2,7 Čejkovice 4,8 Rohatec 2,3 Čeložnice 2,5 Skalka - Dambořice 3,7 Skoronice 1,9 Dolní Bojanovice 2,7 Sobůlky 6,7 Domanín 3 Starý Poddvorov 1 Dražůvky 3,6 Stavěšice 2,8 Hovorany 2,8 Srážovice 3,5 Hroznová Lhota 3,1 Sudoměřice 5,5 Hrubá Vrbka 6,1 Suchov 5,9 Hýsly 2,5 Svatobořice-Mistřín 3,9 Javorník 6,9 Syrovín 5,5 Ježov 1,4 Šardice 2,2 Josefov 2,4 Tasov 5,4 Karlín - Těmice 4,5 Kelčany - Terezín 2,5 Kněždub 5,3 Tvarožná Lhota 2,2 Kostelec 2,3 Uhřice 7,1 32 Kozojídky 3,9 Vacenovice 4,6 Kuželov 12,1 Velká nad Veličkou 4,7 Labuty 5,1 Věteřov 3,7 Lipov 4 Vlkoš 1,9 Louka 3 Vnorovy 3,6 Lovčice 3,8 Vřesovice 1,7 Lužice 5,6 Žádovice 3,9 Malá Vrbka - Žarošice 1 Mikulčice 2,6 Želetice 5,8 Milotice 7,3 Žeravice 2,9 Moravany - Žeraviny - Moravský Písek 3,2 Mouchnice - Hrubá míra sňatečnosti celkem 3,6 Mutěnice 4,9 Násedlovice 3,6 Nechvalín - Nenkovice 2,1 Nová Lhota 1,5 Nový Poddvorov - Zdroj: vlastní zpracování statistických dat ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR

Hrubá míra sňatečnosti ve venkovských oblastech okresu Hodonín má hodnotu 3,6‰. To je o 0,3‰ méně, než je hodnota za celý okres (3,9‰). Nulovou hodnotu má 15% obcí. Většina, celých 84% obcí, má hrubou míru sňatečnosti v hodnotách od 0,1‰ do 9,9‰. Zbylé 1% obstarává obec Kuželov, která měla v roce 2011 pět sňatků na svých 412 obyvatel, takže je nadprůměrná s hodnotou 12,1‰.

Tabulka 14 - hrubá míra sňatečnosti pro okres Rychnov nad Kněžnou za rok 2011 Název obce Hr. míra Název obce Hr. míra sňatečnosti (‰) sňatečnosti (‰) Albrechtice nad Orlicí 6,9 Ohnišov 6,2 Bačetín 2,5 Olešnice 6,6 Bartošovice v Orlickýh horách - Olešnice v Orlických horách 2,1 Bílý Újezd 3,2 Orlické Záhoří - Bohdašín 4,6 Osečnice - Bolehošť - Pěčín 11,4 Borovnice 10,5 Podbřezí 1,9 Bystré 3,8 Pohoří 2,9 Byzhradec 9,8 Polom 8,1 Častolovice 4,8 Potštejn 7,6 Čermná nad Orlicí 9,7 Proruby - Černíkovice 5,7 Přepychy 3,4 České Meziříčí 5,5 Rohenice 7,9 Čestice 3,5 Rybná nad Zdobnicí - Deštné v Orlických horách 3,4 Říčky v Orlických horách - Dobré 3,5 Sedloňov 4,4 Dobřany 7,7 Semechnice 10,2 Doudleby nad Orlicí 2,7 Skuhrov nad Bělou 3,7 Hřibiny-Ledská 2,9 Slatina nad Zdobnicí 5,8 Chleny - Sněžné 7,4 Chlístov - Svídnice 5,7 Jahodov - Synkov-Slemeno 2,6 Janov - Trnov 4,2 Javornice 3,2 Třebešov - 33 Kostelecké Horky - Tutleky 5,8 Kounov 8 Val - Králova Lhota - Voděrady 1,5 Krchleby - Vrbice 14,5 Kvasiny 2,7 Záměl 4,6 Lhoty u Potštejna 3,4 Zdelov 4,3 Libel 16,5 Zdobnice 16,9 Liberk 1,4 Žďár nad Orlicí 4,5 Lično 6,8 Lípa nad Orlicí 7,7 Hrubá míra sňatečnosti celkem 4,4 Lukavice 5,1 Lupenice - Mokré - Nová Ves - Očelice 3,9 Zdroj: vlastní zpracování statistických dat ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR

Hrubá míra sňatečnosti ve venkovských obcích okresu Rychnov nad Kněžnou je 4,4‰. Tato hodnota se shoduje s hodnotou za celý okres. Nulovou hodnotu, tedy žádné sňatky za rok 2011, má 27% obcí, všechny tyto obce mají méně než 299 obyvatel, až na obec Bolehošť (539 obyvatel) a Rybná nad Zdobnicí (423 obyvatel). Hodnoty mezi 0,1‰ a 9,9‰ má většina, 65% obcí. Hrubou míru sňatečnosti od 10‰ do 19,9‰ má 8% obcí, v okrese Rychnov nad Kněžnou není žádná venkovská obec, která by měla hodnotu nad 20‰.

Nejvyšší hrubou míru sňatečnosti má okres Rychnov nad Kněžnou (4,4‰), následován okresem Domažlice (4,1‰). Okres Hodonín má hodnotu 3,6‰. Způsobeno je to opět vyšší nezaměstnaností, neboť svatba bývá spojována se založením rodiny, což je ekonomicky náročné. Proto lidé ve chvíli, kdy není finanční situace příznivá, vyčkávají i se svatbou.

5.6. Rozvodovost Opět je nejjednodušším ukazatelem rozvodovosti hrubá míra rozvodovosti, která je definována jako počet rozvodů (zpravidla za jeden rok) na 1000 obyvatel středního stavu sledované populace. V mezinárodním kontextu patří Česká republika k zemím s vysokou úrovní rozvodovosti, což souvisí s jeho dlouhou tradicí (v českých zemích funguje civilní rozvod již od roku 1919). Již po druhé světové válce bylo zdůrazňováno právo obou manželů na rozvod a jak se rozvod stával společensky tolerovaným, postupně se zjednodušovala i rozvodová praxe. Společenská tolerantnost rozvodů je o to vyšší, neboť je rozvod považován za přijatelné řešení manželských sporů.[Kalibová (2009, 33)] Rozvod je zákonný způsob jak ukončit monogamní manželství. K zániku manželství ovšem 34 může dojít nejen kvůli rozvodu, ale také kvůli úmrtí jednoho nebo obou partnerů. Počet statisticky vykázaných rozvedených manželství je vždy nižší, než počet skutečně rozpadlých manželství, neboť tato rozpadlá manželství, která v podstatě neexistují, ale nejsou rozvedena, nejsou zároveň ve statistikách zachycena. Míra rozvodovosti souvisí s celou škálou společenských a sociálních faktorů (tradice, náboženství, žebříček hodnot, zaměstnanost a vzdělání žen), s úrovní sňatečnosti, populační politikou a rozvodovou legislativou. [Kalibová (2009, 32)]

Tabulka 15 - hrubá míra rozvodovosti pro okres Domažlice za rok 2011 Název obce Hr. míra Název obce Hr. míra rozvodovosti rozvodovosti (‰) (‰) Babylon - Nemanice - Blížejov - Němčice - Brnířov - Neuměř - Bukovec - Nevolice - Čečovice - Nová Ves - Čermná - Nový Kramolín - Černovice - Osvračín - Česká Kubice 1,2 Otov - Díly - Pařezov - Drahotín - Pasečnice - Draženov - Pec - Hlohová 4 Pelechy - Hlohovčice - Pocinovice 1,8 Hora Svatého Václava - Poděvousy - Horní Kamenice - Postřekov 1,8 Hradiště - Puclice - Hvožďany - Rybník - Chocomyšl - Semněvice - Chodov - Spáňov - Chodská Lhota - Srbice 2,5 Chrastavice - Srby - Kanice - Stráž - Kaničky - Štichov - Klenčí pod Čerchovem 3,1 Tlumačov 2,4 Koloveč 4 Trhanov 3,6 Kout na Šumavě 1,8 Úboč - Křenovy - Újezd - Kvíčovice - Únějovice - Libkov - Úsilov - Loučim - Velký Malahov - Luženičky - Vidice - Meclov - Vlkanov - Mezholezy (dříve okres Domažlice) - Všekary - Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn) - Všepadly - Milavče - Všeruby 1,2 Mířkov - Zahořany - Mnichov - Ždánov - Močerady - Mrákov 2,6 Hrubá míra rozvodovosti 0,9 celkem Mutěnín - Zdroj: vlastní zpracování statistických dat ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR

35 Hrubá míra rozvodovosti ve venkovských obcích okresu Domažlice je 0,9‰. Hodnota za celý okres je vyšší - 2,9‰. Nulovou hodnotu má celých 84% obcí. Hodnoty mezi 0,1‰ a 4,9‰ má zbylých 16% obcí. V okrese Domažlice není žádná venkovská obec, která by měla hrubou míru rozvodovosti nad 5‰, což vysvětluje v podstatě třikrát menší hodnotu ve venkovských oblastech oproti celookresní hodnotě.

Tabulka 16 - hrubá míra rozvodovosti pro okres Hodonín za rok 2011 Název obce Hr. míra Název obce Hr. míra rozvodovosti (‰) rozvodovosti (‰) Archlebov 3,4 Nový Poddvorov 5,3 Blatnice pod Svatým Antonínkem 2,4 Ostrovánky - Blatnička 2,2 Petrov 2,3 Bukovany 1,3 Prušánky 3,2 Čejč 2,4 Radějov - Čejkovice 1,6 Ratíškovice 3,4 Čeložnice 5 Rohatec 3,4 Dambořice 1,5 Skalka 5,8 Dolní Bojanovice 2 Skoronice 3,7 Domanín 5 Sobůlky 3,3 Dražůvky 3,6 Starý Poddvorov 3,1 Hovorany 2,3 Stavěšice 5,6 Hroznová Lhota 1,6 Srážovice - Hrubá Vrbka 1,5 Sudoměřice 1,6 Hýsly 2,5 Suchov 2 Javorník - Svatobořice-Mistřín 2 Ježov 1,4 Syrovín - Josefov - Šardice 2,2 Karlín - Tasov 1,8 Kelčany 4,1 Těmice 5,6 Kněždub 0,9 Terezín - Kostelec 5,8 Tvarožná Lhota 5,5 Kozojídky 3,9 Uhřice 1,4 Kuželov - Vacenovice 1,4 Labuty - Velká nad Veličkou 3,4 Lipov 3,3 Věteřov 1,9 Louka - Vlkoš 1,9 Lovčice 1,3 Vnorovy 1,3 Lužice 2,1 Vřesovice 5 Malá Vrbka 10 Žádovice - Mikulčice 1,6 Žarošice 1 Milotice 3,7 Želetice 3,9 Moravany 1,3 Žeravice 3,9 Moravský Písek 2,3 Žeraviny - Mouchnice 3 Mutěnice 3,3 Hrubá míra rozvodovosti celkem 2,4 Násedlovice 2,4 Nechvalín - Nenkovice 2,1 Nová Lhota 1,5 Zdroj: vlastní zpracování statistických dat ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR

Hrubá míra rozvodovosti ve venkovských obcích okresu Hodonín je 2,4‰. To je o 0,4‰ méně,

36 než je hodnota za celý okres (2,8‰). Nulovou hodnotu má 19% obcí. Hodnoty mezi 0,1‰ a 4,9‰ má většina, tedy 69% obcí. Hrubou míru rozvodovosti nad 5‰ má 12% venkovských obcí okresu Hodonín (většina z těchto obcí je ve skupině 500-999 obyvatel).

Tabulka 17 - hrubá míra rozvodovosti pro okres Rychnov nad Kněžnou za rok 2011 Název obce Hr. míra rozvodovosti Název obce Hr. míra (‰) rozvodovosti (‰) Albrechtice nad Orlicí 3,9 Ohnišov 2,1 Bačetín 9,9 Olešnice - Bartošovice v Orlickýh horách - Olešnice v Orlických horách - Bílý Újezd 4,8 Orlické Záhoří - Bohdašín 9,2 Osečnice - Bolehošť 3,7 Pěčín 1,9 Borovnice 2,6 Podbřezí - Bystré - Pohoří 1,5 Byzhradec - Polom - Častolovice 1,2 Potštejn 2,2 Čermná nad Orlicí 1 Proruby - Černíkovice 2,8 Přepychy 1,7 České Meziříčí 3,3 Rohenice 4 Čestice - Rybná nad Zdobnicí - Deštné v Orlických horách 1,7 Říčky v Orlických horách - Dobré 3,5 Sedloňov - Dobřany - Semechnice - Doudleby nad Orlicí 1,6 Skuhrov nad Bělou 4,6 Hřibiny-Ledská - Slatina nad Zdobnicí - Chleny - Sněžné - Chlístov - Svídnice - Jahodov - Synkov-Slemeno - Janov - Trnov - Javornice 4,2 Třebešov 3,8 Kostelecké Horky - Tutleky 2,9 Kounov - Val - Králova Lhota - Voděrady - Krchleby - Vrbice - Kvasiny 2 Záměl - Lhoty u Potštejna 3,4 Zdelov 4,3 Libel - Zdobnice 11,2 Liberk - Žďár nad Orlicí - Lično 3,4 Lípa nad Orlicí - Hrubá míra rozvodovosti celkem 1,9 Lukavice 6,8 Lupenice - Mokré - Nová Ves - Očelice - Zdroj: vlastní zpracování statistických dat ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR

Hrubá míra rozvodovosti ve venkovských oblastech okresu Rychnov nad Kněžnou má hodnotu 1,9‰. To je o 0,8‰ méně, než je hodnota za celý okres (2,7‰). Nulovou hodnotu a tudíž žádný rozvod za rok 2011 má celých 59% obcí. 35% obcí má hrubou míru rozvodovosti v hodnotách od 0,1‰ do 4,9‰. Hodnoty nad 5‰ má 6% obcí (obec Zdobnice má dokonce hodnotu 11,2‰; která je opět dána jejím nízkým počtem obyvatel- 178). 37 Nejvyšší hrubou míru rozvodovosti má okres Hodonín (2,4‰), menší hodnotu má okres Rychnov nad Kněžnou (1,9‰) a nejnižší rozvodovost mají venkovské obce v okresu Domažlice (0,9‰).

5.7. Potratovost Nejjednodušším ukazatelem potratovosti je hrubá míra potratovosti, která je definována jako počet potratů (zpravidla za jeden rok) na 1000 obyvatel středního stavu sledované populace. Potratovost úzce souvisí nejen s úmrtností, ale i s porodností (mrtvorodností). Potratovostí se chápe úmrtnost plodu, tedy ukončení těhotenství vynětím nebo vypuzením plodu do doby, než je plod podle platných definic považován za dítě. Míra potratovosti je spjata se způsoby omezování plodnosti, s propagací a rozšířením antikoncepce a s celkovou populační situací v zemi. Česká statistika odlišuje miniinterupce, jiná zákonná umělá přerušení těhotenství, samovolné potraty a ostatní potraty. Problematika úrovně potratovosti a existující legislativy je často nad rámec demografie a stává se tak problémem sociálním, v některých případech i politickým. Zkušenosti vyspělých zemí svědčí o tom, že velký vliv na úroveň potratovosti má zejména sexuální výchova (zodpovědnost přístupu k rodičovství) a běžné využívání antikoncepce. Naopak menší rozšíření antikoncepce, a tím pádem i vysoký počet potratů, je považováno za projev nižší kulturní úrovně země. [Kalibová (2009, 29-30)] Mezi faktory ovlivňující potratovost na prvním místě patří rodinný stav ženy. Vyšší podíl potratů vykazují ženy svobodné a rozvedené. Rozdílnost úrovně potratovosti lze nalézt i v závislosti na velikosti místa bydliště žen. Ta výrazně a celkově stoupá s velikostí obce. Dalšími faktory pak jsou ekonomické aktivity a povolání žen, nebo odlišnost podle regionů. [Veselá (2002, 39)]

Tabulka 18 - hrubá míra potratovosti pro okres Domažlice za rok 2011 Název obce Hr. míra Název obce Hr. míra potratovosti (‰) potratovosti (‰) Babylon 3,4 Nemanice 7,4 Blížejov 2,7 Němčice 15,5 Brnířov 2,6 Neuměř - Bukovec 21,1 Nevolice - Čečovice 21,5 Nová Ves - Čermná - Nový Kramolín 4,3 Černovice 5,4 Osvračín 1,7 Česká Kubice 8,3 Otov - Díly 2,6 Pařezov - Drahotín - Pasečnice - Draženov 2,4 Pec - Hlohová - Pelechy - Hlohovčice - Pocinovice 3,6 Hora Svatého Václava - Poděvousy 4,2 Horní Kamenice 4,3 Postřekov 0,9 Hradiště - Puclice 5,8 38 Hvožďany - Rybník - Chocomyšl - Semněvice 5,7 Chodov 1,3 Spáňov - Chodská Lhota 4,8 Srbice - Chrastavice 5,4 Srby 4,9 Kanice 5,6 Stráž 4,2 Kaničky - Štichov - Klenčí pod Čerchovem 3,1 Tlumačov - Koloveč 2 Trhanov 1,8 Kout na Šumavě 0,9 Úboč 9 Křenovy - Újezd 2,5 Kvíčovice 2,7 Únějovice - Libkov - Úsilov 7,3 Loučim - Velký Malahov - Luženičky 9,1 Vidice - Meclov 2,7 Vlkanov 7,8 Mezholezy (dříve okres Domažlice) - Všekary 8,6 Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn) - Všepadly - Milavče - Všeruby 6,1 Mířkov - Zahořany 2,1 Mnichov - Ždánov 6,6 Močerady - Mrákov 0,9 Hrubá míra potratovosti celkem 2,8 Mutěnín 7,7 Zdroj: vlastní zpracování statistických dat ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR

Hrubá míra potratovosti ve venkovských oblastech okresu Domažlice má hodnotu 2,8‰. To je o 0,8‰ méně, než je hodnota za celý okres (3,6‰). Nulovou hodnotu a tudíž žádný potrat za rok 2011 má 45% obcí. 32% obcí má hrubou míru potratovosti v hodnotách od 0,1‰ do 4,9‰. Hodnoty nad 5‰ má 23% obcí a z toho jsou dokonce dvě obce, které mají hodnotu více než 20‰ (Bukovec- 21,1‰ a Čečovice- 21,5‰; obě tyto obce mají méně než 99 obyvatel).

Tabulka 19 - hrubá míra potratovosti pro okres Hodonín za rok 2011 Název obce Hr. míra Název obce Hr. míra potratovosti (‰) potratovosti (‰) Archlebov 2,3 Nový Poddvorov - Blatnice pod Svatým Antonínkem 1,4 Ostrovánky - Blatnička 2,2 Petrov 1,5 Bukovany 2,7 Prušánky 2,8 Čejč 1,6 Radějov 2,5 Čejkovice 3,2 Ratíškovice 2,2 Čeložnice - Rohatec 2,8 Dambořice - Skalka - Dolní Bojanovice 3 Skoronice 5,6 Domanín 1 Sobůlky 4,4 Dražůvky 7,3 Starý Poddvorov 4,1 Hovorany 1,4 Stavěšice - Hroznová Lhota 3,9 Srážovice 3,5 Hrubá Vrbka - Sudoměřice 2,4 Hýsly - Suchov - Javorník 4,2 Svatobořice-Mistřín 2,5 Ježov 2,7 Syrovín - Josefov 2,4 Šardice 2,7 Karlín - Tasov 1,8 Kelčany - Těmice - 39 Kněždub - Terezín 5 Kostelec 3,5 Tvarožná Lhota 5,5 Kozojídky - Uhřice 1,4 Kuželov - Vacenovice 0,9 Labuty - Velká nad Veličkou 3 Lipov 1,3 Věteřov - Louka 3 Vlkoš 1 Lovčice - Vnorovy 3,6 Lužice 3,1 Vřesovice 1,7 Malá Vrbka - Žádovice - Mikulčice 4,7 Žarošice 2,9 Milotice 1,6 Želetice - Moravany 6,6 Žeravice - Moravský Písek 1,4 Žeraviny - Mouchnice 3 Mutěnice 2,7 Hrubá míra potratovosti celkem 2,3 Násedlovice 1,2 Nechvalín - Nenkovice 4,3 Nová Lhota 1,5 Zdroj: vlastní zpracování statistických dat ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR

Hrubá míra potratovosti ve venkovských obcích okresu Hodonín je 2,3‰. Hodnota za celý okres je o trochu vyšší - 2,5‰. Nulovou hodnotu má 34% obcí. Hodnoty mezi 0,1‰ a 4,9‰ má většina, 59% obcí v okresu Hodonín. Hrubou míru potratovosti nad 5 má 7% z venkovských obcí, které spadají podle počtu obyvatel buď do kategorie 200-499, nebo 500-999.

Tabulka 20 - hrubá míra potratovosti pro okres Rychnov nad Kněžnou za rok 2011 Název obce Hr. míra Název obce Hr. míra potratovosti (‰) potratovosti (‰) Albrechtice nad Orlicí 4,9 Ohnišov 2,1 Bačetín 2,5 Olešnice 2,2 Bartošovice v Orlickýh horách - Olešnice v Orlických horách 6,4 Bílý Újezd 1,6 Orlické Záhoří 5,2 Bohdašín - Osečnice - Bolehošť 1,9 Pěčín 1,9 Borovnice - Podbřezí - Bystré 7,6 Pohoří 2,9 Byzhradec - Polom - Častolovice 2,4 Potštejn 3,3 Čermná nad Orlicí - Proruby - Černíkovice 2,8 Přepychy 1,7 České Meziříčí 4,4 Rohenice - Čestice 5,3 Rybná nad Zdobnicí 2,4 Deštné v Orlických horách 5,1 Říčky v Orlických horách - Dobré 2,4 Sedloňov 4,4 Dobřany - Semechnice - Doudleby nad Orlicí 1,6 Skuhrov nad Bělou 1,8 Hřibiny-Ledská - Slatina nad Zdobnicí 1,2 Chleny - Sněžné - Chlístov - Svídnice - Jahodov - Synkov-Slemeno - Janov - Trnov 4,2 Javornice 6,3 Třebešov - 40 Kostelecké Horky - Tutleky 5,8 Kounov 4 Val 3,4 Králova Lhota 4,4 Voděrady - Krchleby - Vrbice - Kvasiny 2 Záměl 3,1 Lhoty u Potštejna - Zdelov 8,6 Libel - Zdobnice - Liberk 1,4 Žďár nad Orlicí 2,3 Lično 1,7 Lípa nad Orlicí 3,8 Hrubá míra potratovosti celkem 2,5 Lukavice 5,1 Lupenice 3,7 Mokré - Nová Ves 6,3 Očelice - Zdroj: vlastní zpracování statistických dat ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR

Hrubá míra potratovosti ve venkovských obcích okresu Rychnov nad Kněžnou je 2,5‰. To je o 0,5‰ méně, než je hodnota za celý okres (3‰). Nulovou hodnotu, tedy žádný potrat za rok 2011, má 44% obcí. Hodnoty mezi 0,1‰ a 4,9‰ má 42% obcí. Hrubou míru potratovosti více než 5‰ má 14% venkovských obcí v okresu Rychnov nad Kněžnou. A i tady, jako v předešlém okresu, mají těchto 14% z většiny na starosti obce ze skupiny 200-499 obyvatel nebo 500-999 obyvatel.

Nejnižší hrubou míru potratovosti má okres Hodonín, který má hodnotu 2,3‰. 2,5‰ má okres Rychnov nad Kněžnou a okres Domažlice má nejvyšší hodnotu potratovosti - 2,8‰. To může být způsobeno podílem věřících, neboť přesně v tomto pořadí po sobě okresy následují v počtu lidí hlásících se k církvi.

41 Závěr

V okresu Domažlice je 77 venkovských obcí, ve kterých žije 26564 obyvatel. Většina z nich, celých 80% obyvatel žije v obcích o velikosti do 499 obyvatel. Tomu odpovídájí i převážně obvyklá data pro tuto kategorii obcí, a sice hrubá míra porodnosti 9,9‰, nebo hrubá míra úmrtnosti 10,7‰. Hrubá míra migrace je o něco nižší než je u venkovských obcí těchto velikostí obvyklé, ale i tak činí 4,9‰. Hodnoty hrubé míry sňatečnosti odpovídají celorepublikovému průměru pro tento typ obcí. Rozvodovost má hodnoty ještě o něco nižší než je obvyklé (0,9‰). Hrubou míru potratovosti mají venkovské oblasti v okresu Domažlice na hodnotě (2,8‰).

Okres Rychnov nad Kněžnou je se svými 71 venkovskými obcemi, ve kterých žije 34040 obyvatel, velmi podobný okresu Domažlice. Data hrubé míry porodnosti a úmrtnosti v podstatě kopírují data v okresu Domažlice. Rozdíl je v migraci. Rychnov nad Kněžnou má tuto hodnotu ani ne poloviční - 2,3‰. Hrubá míra sňatečnosti a potratovosti je opět velmi podobná. Rozdílné hodnoty má hrubá míra rozvodovosti- 1,9‰.

Okres Hodonín je oproti dvěma předchozím odlišnější, což souvisí s vyšším počtem obyvatel (84509) na podobně velkém území a s podobným počtem venkovských obcí - 74. To znamená, že obce mají vyšší počty obyvatel a vykazují proto někdy data podobnější městům. Jako například vyšší míra rozvodovosti (2,4‰).

Hypotéza, kterou jsem si na začátku své bakalářské práce stanovila, se potvrdila napůl. Protože i když se porovnávané venkovské oblasti nachází na zcela odlišných územích, tak se ukázalo, že demografická data mohou, ale i nemusí vykazovat podobné veličiny.

42 Seznam použité literatury

VÁLKA, M.: Sociokulturní proměny vesnice. 2. vyd., Masarykova univerzita, , 2011. 224s. ISBN 80-205-0019-7.

BINEK, J.: Venkovský prostor a jeho oživení. Georgetown, Brno, 2007. 140s. ISBN 80-251-19-5.

KUČERA, Z., KULDOVÁ, S.: Vnímání venkova: klíčový fenomén jeho rozvoje, in:Sborník příspěvků Venkov je náš svět. Český Krumlov, Česko, 2006. 585s. ISBN 80-213-1539-3.

BINEK, J. a spol.: Synergie ve venkovském prostoru: Přístupy k řešení problémů rozvoje venkovských obcí. 1. vyd., Garep s.r.o., Brno, 2010. 63s. ISBN 978-80-904308-4-6.

KALIBOVÁ, K.: Úvod do demografie. Karolinum, Praha, 2001. 52s. ISBN 80-246-0222-9

VYSTOUPIL, J., TARABOVÁ, Z.: Základy demografie, 1. vyd. ESF MU, Brno, 2004. 150s. ISBN 80-210-3617-6

KALIBOVÁ, K., PAVLÍK, Z., VODÁKOVÁ, A.: Demografie (nejen) pro demografy, SLON, Praha, 2009. 241s. ISBN 978-80-7419-012-4

BRYCHTOVÁ, Š.: Socioekonomická geografie, I. díl, Geografie obyvatelstva, geografie sídel, Univerzita Pardubice, Pardubice, 2007. 127s. ISBN 978-80-7194-997-8

PAVLÍK, Z. a kol: Populační vývoj České republiky 1990-2002, 1. vyd. DemoArt pro Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, Praha, 2002. 98s. ISBN 80-902686-8-4

VESELÁ, J.: Úvod do demografie. II. díl. Pohyb obyvatelstva- demografická dynamika. 1. vyd., Univerzita Pardubice, Pardubice, 2002. 93s. ISBN 80-7194-340-1

Internetové zdroje:

STŘELEČEK, F., ZDENĚK, R.: Velikost obcí a ekonomická aktivita obyvatelstva, [dostupné online] http://www.denik.obce.cz/clanek.asp?id=6207352 k 7.3.2013

PERLÍN, R.: Vymezení venkovských obcí v Česku,[dostupné online] http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6384068 k 1.3.2013

43 PĚLUCHA, M. a kol.: ROZVOJ VENKOVA V PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ 2007–2013 V KONTEXTU REFOREM SZP EU, [dostupné online] http://www.ireas.cz/download/publikace/pub037.pdf k 7.3.2013

PERLÍN, R., HUPKOVÁ, M.: Doprovodná publikace k výstavě Venkov a venkované,[dostupné online] http://mmr.cz/getmedia/28946dca-0aed-476d-9130-0ebc21f934d3/Venkovy-a- venkovane_Brozura.pdf k 1.3.2013

PERLÍN, R.: Typologie venkovského prostoru,[dostupné online] http://www.denik.obce.cz/clanek.asp?id=6438321HYPERLINK "http://www.denik.obce.cz/clanek.asp?id=6438321&ht=perlín"&HYPERLINK "http://www.denik.obce.cz/clanek.asp?id=6438321&ht=perlín"ht=perl%EDn k 7.3.2013

ČSÚ: Charakteristika okresu Domažlice, [dostupné online] http://www.czso.cz/xp/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_domazlice k 8.3.2013

ČSÚ: Charakteristika okresu Hodonín, [dostupné online] http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_hodonin k 8.3.2013

ČSÚ: Charakteristika okresu Rychnov nad Kněžnou, [dostupné online] http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_rychnov_nad_kneznou k 8.3.2013

44