DOCSLIB.ORG

STÁHNOUT Digitální Verzi

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
STÁHNOUT Digitální Verzi AUTOŘI STUDIÍ A ČLÁNKŮ NR 1/2014: Doc. Mg.A. Tomáš PETRÁŇ, Ph.D. (*1967), režisér a kameraman, filmový pedagog. Vystudoval FAMU v Praze, od roku 1998 zde vyučuje (v současnosti jako externista). V letech 2009–2013 rozvíjel na katedře sociálních věd Univerzity Pardubice obor vizuální antropologie. Kontakt: [email protected] Doc. PhDr. Martin SOUKUP, Ph.D. (*1977), český kulturolog a kulturní antropolog. Od roku 2009 působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v současnosti v Ústavu etnologie. Zabývá se teorií a metodologií sociální a kulturní antropologie, zvláštní pozornost věnuje kulturám Melanésie. Kontakt: [email protected] PhDr. Barbora PŮTOVÁ, Ph.D. (*1985) vystudovala kulturologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, od roku 2012 zde působila jako odborná asistentka, v současné době je odbornou asistentkou Ústavu etnologie FF UK. Zabývá se problematikou antropologie umění, mladopaleolitického a neolitického umění. Kontakt: [email protected] Mgr. et MgA. Jaroslava PANAKOVA, PhD. (*1980) vystudovala sociální antropologii na Petrohradské státní univerzitě v Rusku a dokumentární tvorbu na pražské FAMU. V letech 2008–2011 působila v Centru výzkumu Sibiře v Institutu sociální antropologie Maxe Plancka v německém Halle. V současnosti pracuje jako pedagogická a výzkumná pracovnice v Ústavu sociální antropologie FSEV Univerzity Komenského v Bratislavě. Zabývá se vizuální antropologií, studiem Sibiře, mobilitou a sociální změnou. Kontakt: [email protected] OBSAH Studie k tématu Vizuální antropologie Kresba a malba v antropologii (Martin Soukup) 3 Etnografický film: průnik vědeckého a uměleckého zakoušení světa (Tomáš Petráň) 15 Vizuální reprezentace království Benin a jeho vládce: od období britské koloniální vlády až po současnost (Barbora Půtová) 32 Vec, fotografia a socializmus: príbeh koberca (Jaroslava Panáková) 46 Proměny tradice Od karikatúry po rage faces – príspevok k súčasnej vizuálnej komike (Eva Šipöczová) 60 Vidím oči (skoronické jízdy králů z roku 2013) (Josef Holcman) 64 Rozhovor Lehkost bytí spojená s tancem. Rozhovor s Danielou Stavělovou (Kateřina Černíčková) 68 Společenská kronika Nadě Valáškové k narozeninám (Zdeněk Uherek) 71 Leoš Šatava 60 let (Zdeněk Uherek) 73 Odešla Věra Haluzová (Blanka Petráková) 74 Diskuse Několik poznámek k etice terénního výzkumu (k diskusi nad Etickým kodexem České národopisné společností) (Lucie Uhlíková) 75 Konference Workshop České národopisné společnosti „Etika a etnologie“ (Jana Virágová) 76 Konferencia o občianskej vojne a československých légiách v Rusku (Ferdinand Vrábel) 77 Výstavy, přehlídky 5. ročník festivalu antropologických filmů – Antropofest (Lívia Šavelková, Milan Durňak) 78 Národopisná expozice „Od kolébky do hrobu“ v olomouckém vlastivědném muzeu (Miloš Melzer) 79 Recenze I. Murin: Neverbálna komunikácia v ritualizovanom správaní (Gabriela Tóth Kubincová) 81 L. Kuba: Čtení o Polabských Slovanech (Jan Krist) 82 L. Uhlíková et al.: Hudební a taneční folklor v ediční praxi (Judita Kučerová) 83 J. Traxler: Písně krátké Jana Jeníka z Bratřic. II. díl (Marta Toncrová) 84 J. Boháč – R. Salamanczuk: Pozdravy z Chebska na starých pohlednicích. Grũβe aus dem Egerland auf alten Ansichtskarten (Marta Ulrychová) 85 Slovácko 2012 (Karel Pavlištík) 86 Zprávy Handicapovaní návštěvníci v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici (Markéta Lukešová) 86 Resumé 88 KRESBA a malba v antropologII Martin Soukup Vizuální antropologii lze v nejširším smyslu vymezit prezentovali v přelomové práci Balinese Character (Ba- jako podobor antropologie, který se systematicky zabývá lijský charakter, 1942) a Meadová později ve spoluprá- studiem kultury buď vizuálními prostředky, nebo vizuali- ci s Francis MacGregorovou v díle Growth and Culture tou kultury. V prvním případě se jedná o způsob výzkumu (Růst a kultura, 1951). Obě díla tehdy originálním způ- prostřednictvím vizuálních etnografických dat pořizova- sobem podala výklad balijské kultury prostřednictvím ných přímo výzkumníkem nebo příslušníkem zkoumané sérií fotografií, na nichž autoři zaznamenali výjevy z kaž- kultury. Současná vizuální antropologie se dominantně dodenního života, zvláště výchovné praktiky, mateřské orientuje na etnografickou fotografii a zvláště na film chování či třeba hry dětí (Bateson – Mead 1942; Mead (srov. Ruby 2000; Barbash – Taylor 1997). Druhé pojetí – MacGregor 1951). Podobnou strategii později využi- se v nejobecnější rovině zabývá vizualitou kultury a za- li Karl Heider (*1935) a Robert Gardner (*1925) v práci měřuje se na její analýzu a interpretaci (srov. Mirzoeff Gardens of War (Zahrady války, 1969), v níž prezento- 2012; Sturken – Cartwright 2009). Tak se antropologové vali výsledky dlouhodobého terénního výzkumu etnické např. opakovaně věnovali studiu zdobení lidské kůže, skupiny Dani na Nové Guineji (Gardner – Heider 1974). kterou považují za specifický sociokulturní jev (Turner O rozvoj etnografického filmu se bohatě zasloužili zvláš- 2007). Rozborem způsobů zkrášlování lidské kůže a vý- tě Robert Flaherty (1884–1951), John Kennedy Marshall znamů připisovaných barvám a vzorům se zabývali např. (1932–2005), Robert Gardner či Jean Rouch (1917– Lux Boelitz Vidal (2000) u nativních kultur Jižní Ameriky 2004), jejichž díla vzbudila značnou pozornost a pomoh- či Andrew Strathern a Marilyn Strathernová (Strathern la posílit metodologické a teoretické základy oboru (srov. – Strathern 1971; Strathern 1979; Kirk – Strathern 1993) Grimshaw 2001; Petráň 2011). u horalů z Nové Guineje. Ruku v ruce se samotným rozvojem užívání fotografií Vývojové proměny vizuální antropologie mohou být a filmů v antropologii šlo rovněž promýšlení metodologic- vzhledem k omezenému rozsahu textu studie a s přihléd- kých a teoretických otázek vizuální antropologie (srov. nutím k jejímu předmětu pouze načrtnuty (blíže viz Sou- Heider 2006). Zatímco uvedená Meadová prosazovala, kup 2010). Obvykle se uvádí, že základy vizuální antro­ že fotografie a film mají sloužit coby objektivní způsob pologie položili badatelé již v 19. století, kdy začali užívat záznamu etnografických dat a jejich ochrana pro budouc- fotografii a film k záznamu etnografických dat. Pinney je nost (Mead 2003), nastupující generace v nich spatřova- navíc přesvědčen, že právě objev fotografie umožnil za- la alternativní způsob provádění terénního výzkumu, kdy ložit antropologii jako vědu (srov. Pinney 2011). Milníkem etnografické fotografie a filmy nebudou pouze sekundo- vývoje vizuální antropologie se stala expedice britských vat konvenční antropologii, jejímž cílem je tvorba etno- antropologů­samouků do Torresova průlivu, kde zvláště grafických textů. S fotografiemi a filmem se záhy zača- Alfred Haddon (1855–1940) a ­Anthony Wilkin (1878– lo v antropologii rozmanitými způsoby experimentovat. 1901) pořizovali množství fotografií a vytvořili rovněž pět Z hlediska následujícího výkladu za významný impulz krátkých filmových snímků, jež se dnes pokládají za vů- pro rozvoj vizuální antropologie pokládám reflektování bec první etnografické filmy. K významným průkopníkům hlediska druhého. Fotografie a film doslova prezentují vizuální antropologie před druhou světovou válkou se řa- perspektivu toho, kdo stojí za přístrojem. Jinými slovy, dí především Margaret Meadová (1901–1978) a Gregory jakkoli objektiv víceméně věrně zaznamenává skuteč- Bateson (1904–1980), kteří ve 30. letech při výzkumech nost, výběr scény a její kompozice se řídí záměry tvůrce, na Bali a u Jatmulů získali bohatý fotografický a filmový do nichž se promítají vlivy jeho kultury, včetně dobové materiál. Na Bali prováděli terénní výzkum, při němž se konvence. Za průkopnickou práci se pokládá projekt soustavně věnovali pořizování fotografických snímků, uskutečněný Solem Worthem (1922–1977) a antropolo- které následně neortodoxně využili jako prostředku nara- gem Johnem Adairem (1913–1997), kteří nechali skupi- ce o balijské kultuře (Sullivan 1999). Výsledky společně nu Navahů pracovat s kamerou. Výsledky práce shrnuli 3 v dnes již klasickém díle Through Navajo Eyes (Jak to nou možnost obrazové reprezentace „těch druhých“, jíž vidí Navahové, 1972), v němž prezentovali výsledky své- disponovali Evropané na začátku novověku, kdy začala ho projektu (Worth & Adair 1975). S jistým zjednoduše- probíhat zámořská expanze, která rozšířila evropský soci- ním lze konstatovat, že záleží na tom, kdo drží přístroj, ální prostor o původní obyvatele obou Amerik a postupně zda výzkumník, nebo subjekt výzkumu. Stejné rozliše- přivedla Evropany do kontaktu s lidmi z dalších dosud ne- ní platí při užívání kresby a malby při antropologickém známých krajin. Kresby a malby umožňovaly zaznamenat výzkumu. Kresba a malba jako nástroje reprezentace a zprostředkovat sociální a kulturní rozdíly mezi „rasami“, „druhého“ ustoupily fotografii a filmu, o nichž zakladatelé přičemž se sociální a kulturní odlišnosti spojovaly přede- antropologie v 19. století naivně předpokládali, že ob- vším s rozdílným vzhledem, fyziognomií či oděvem (srov. jektivním způsobem zachycují etnografickou skutečnost, Banks 2001: 28). která se nachází před objektivem. Jenomže stejně jako Jedny z prvních maleb nativních Američanů3 zpro- do kreseb a maleb se také do pořizování fotografií a fil- středkoval John White (1540–1593) a Jacques le Moyne mů promítá kultura tvůrců. Pinney (2011) a i jiní (např. de Morgues (1533–1588). Raná ztvárnění nativního Taussig 2009)1 prokazatelně doložili, že etnografické fo- obyvatelstva Jižní Ameriky publikovali Jean de Léry tografie i filmy se řídí konvencí
Load more

Recommended publications
  • Memories of the Origins of Ethnographic Film / Beate Engelbrecht (Ed.)
    Contents Preface Beate Engelbrecht IX Introduction 1 The Early Years of Visual Anthropology Paul Hockings 3 The Prehistory of Ethnographic Film Luc de Heusch 15 Precursors in the Documentary Film 23 Robert Flaherty as I Knew Him. R ichard L eacock 2 5 Richard Leacock and the Origins of Direct Cinema: Re-assessing the Idea of an 'Uncontrolled Cinema' Chris tof Decker 31 Grierson Versus Ethnographic Film Brian Winston 49 Research and Record-Making Approaches 57 Recording Social Interaction: Margaret Mead and Gregory Batcson's Contribution to Visual Anthropology in Ethnographic Context Gerald Sullivan 59 From Bushmen to Ju/'Hoansi: A Personal Reflection on the Early Films of John Marshall. Patsy Asch 71 Life By Myth: The Development of Ethnographic Filming in the Work of John Marshall John Bishop 87 Pulling Focus: Timothy Asch Between Filmmaking and Pedagogy Sarah Elder 95 VI Contents Observational and Participatory Approaches 121 Colin Young, Ethnographic Film and the Film Culture of the 1960s David MacDougall 1 23 Colin Young and Running Around With a Camera Judith MacDougall 133 The Origins of Observational Cinema: Conversations with Colin Young Paul Henley 139 Looking for an Indigenous View 163 The Worth/Adair Navajo Experiment - Unanticipated Results and Reactions Richard Chalfen 165 The Legacy of John Collier, Jr. Peter Biella 111 George Stoney: The Johnny Appelseed of Documentary Dorothy Todd Henaut 189 The American Way 205 "Let Me Tell You A Story": Edmund Carpenter as Forerunner in the Anthropology of Visual Media Harald Prins and John Bishop 207 Asen Balikci Films Nanook Paul Hockings 247 Robert Gardner: The Early Years Karl G.
    [Show full text]
  • John Marshall and the Marshall Family Kalahari Project
    Beyond Ethnographic Film: John Marshall and the Marshall Family Kalahari Project Carolyn Anderson Professor Emerita, University of Massachusetts American filmmaker John Marshall was a major figure in ethnographic film throughout the second half of the twentieth century; his influence continues into the twentieth-first. Marshall’s career trajectory anticipated and paralleled major shifts in documentary and ethnographic film and challenged notions of the links between the observer and the observed. The mythic narrative style he embraced at the beginning of his career in the early 1950s was soon abandoned for the observational clarity of direct cinema. Recording social interactions in Africa and the United States, Marshall pioneered short “sequence films” in the 1960s, concentrating on long takes, without directorial or editorial modifications. Provoked by the crisis in representation that enveloped anthropology and ethnographic filmmaking, beginning in the late 1970s, his films took a reflexive turn in which the interventions and effects of filming were made explicit. Throughout the last decades of his life, Marshall concentrated on forms of participatory cinema, focusing on collaborative productions driven by the economic and political needs of his subjects. Marshall’s determination to grow as a filmmaker and a world citizen shaped his impact on ethnographic film. When asked the ubiquitous questions of how his filmmaking career began, John Marshall responded, “Well, I started by default” and then told a story that he loved to tell about his father and the family expeditions to Africa.1 It is a remarkable story of the beginnings of what became a remarkable career. John’s father, Laurence Kennedy Marshall, and his mother, Lorna McLean Marshall, both had an interest in anthropology, although neither was a trained anthropologist.
    [Show full text]
  • Alan Lomax: Selected Writings 1934-1997
    ALAN LOMAX ALAN LOMAX SELECTED WRITINGS 1934–1997 Edited by Ronald D.Cohen With Introductory Essays by Gage Averill, Matthew Barton, Ronald D.Cohen, Ed Kahn, and Andrew L.Kaye ROUTLEDGE NEW YORK • LONDON Published in 2003 by Routledge 29 West 35th Street New York, NY 10001 www.routledge-ny.com Published in Great Britain by Routledge 11 New Fetter Lane London EC4P 4EE www.routledge.co.uk Routledge is an imprint of the Taylor & Francis Group. This edition published in the Taylor & Francis e-Library, 2005. “To purchase your own copy of this or any of Taylor & Francis or Routledge’s collection of thousands of eBooks please go to www.eBookstore.tandf.co.uk.” All writings and photographs by Alan Lomax are copyright © 2003 by Alan Lomax estate. The material on “Sources and Permissions” on pp. 350–51 constitutes a continuation of this copyright page. All of the writings by Alan Lomax in this book are reprinted as they originally appeared, without emendation, except for small changes to regularize spelling. All rights reserved. No part of this book may be reprinted or reproduced or utilized in any form or by any electronic, mechanical, or other means, now known or hereafter invented, including photocopying and recording, or in any information storage or retrieval system, without permission in writing from the publisher. Library of Congress Cataloging-in-Publication Data Lomax, Alan, 1915–2002 [Selections] Alan Lomax : selected writings, 1934–1997 /edited by Ronald D.Cohen; with introductory essays by Gage Averill, Matthew Barton, Ronald D.Cohen, Ed Kahn, and Andrew Kaye.
    [Show full text]
  • Reflexiones Desde La Antropología Visual Nórdica. Entrevista a Peter I. Crawford. Gastón Carreño & Gerardo Mora Peter I
    Revista Chilena de Antropología Visual – número 12 – Santiago, diciembre 2008 – 197/213 pp.- ISSN 0718-876x. Rev. chil. antroplo. vis. Reflexiones desde la antropología visual nórdica. Entrevista a Peter I. Crawford. Gastón Carreño & Gerardo Mora Peter I. Crawford visitó Chile en el marco del seminario "¿Ver para Creer? Metodologías Visuales de Investigación Social" realizado por la Facultad de Ciencias Sociales e Historia de la Universidad Diego Portales entre los días 11 y 13 de agosto del presente año. Agradecemos a ellos la oportunidad de hacer esta entrevista. Antecedentes biográficos1 Peter Crawford nace en 1955, en Newcastle, localidad ubicada en el Noreste de Inglaterra. Es Magister en Antropología Social por la Universidad de Aarhus (corresponde el antiguo sistema danés, es equivalente al grado de Doctorado), ha sido miembro activo del comité de la Nordic Anthropological Film Association (NAFA) desde fines de los setenta. Tiene varias publicaciones sobre antropología visual y filme etnográfico, fue lecturer del Granada Centre for Visual Anthropology en la Universidad de Manchester y posee gran experiencia en docencia teórica y práctica. Actualmente vive en Dinamarca, donde es Profesor Asociado II en el Programa de Antropología Visual de la Universidad de Tromsø, Noruega. Junto al Dr. Jens Pinholt, de la Universidad de Aarhus, dirige el Reef Islands Ethnographic Film Project, en las Islas Solomon, desde 1994. Hoy, con el cineasta Rolf Scott, de SOT Film, Suecia, está produciendo numerosos filmes etnográficos con material registrado en los años 1994, 1996, 2000 y 2005. Sin embargo, Peter Crawford, trabaja principalmente en labores editoriales y como consultor en temas de desarrollo socioeconómico.
    [Show full text]
  • Interview with David Macdougall. Looking for Others
    Visual Anthropologist and filmmaker, MIHAI ANDREI LEAHA Center for Vision and Anthropological Education, Romania. INTERVIEW WITH DAVID MACDOUGALL. LOOKING FOR OTHERS INTRODUCTION David MacDougall is arguably the most prominent figure in the field of visual anthropology today. He is a well-known filmmaker, anthropologist and writer that contributed to the development of visual anthro- pology, regarded not only as a subdomain of anthro- pology, but as a field of study in itself, that does not depend anymore on the traditional scientific princi- ple of anthropological inquiry for its validity. 308 São Paulo, v. 2, n.1, p.307-316, may (2017) In 2011 MacDougall came to the Astra Film Festival in Sibiu, Romania and then to Cluj as a guest of the Babes-Bolyai Univesity of Cluj Napoca, Ro- mania. As I was writing my PhD dissertation on ethnographic film and anthropological knowledge, I took the opportunity to talk with one of my favourite authors and filmmakers about the topics that interested me at that time. Starting from conflictual definitions of visual anthropology, issues related to observational and intertextual cinema, to differences between written and visual anthropology or how anthropological cin- ema conveys anthropological knowledge, the discussion led to a more methodological, practical and rather personal question about the act of “looking” as a mode of inquiry and a methodological shift towards cor- poreal/sensory anthropology. Looking back, the 45 minutes interview was so inspiring to me that it stood at the basis of every chapter of my PhD thesis and even if some of the issues discussed five years ago are not “burning” anymore, I believe there are ideas that stand at the core of our discipline and many of the issues tackled still deserve our full attention.
    [Show full text]
  • An Anthropology of Science, Magic and Expertise Semester 1, Alan Turing Building, G.107 Credits 20 (UG) 15 (PG)
    FACULTY OF HUMANITIES SCHOOL OF SOCIAL SCIENCES SOCIAL ANTHROPOLOGY COURSE UNIT OUTLINE 2018/19 SOAN 30051/60051: An Anthropology of Science, Magic and Expertise Semester 1, Alan Turing Building, G.107 Credits 20 (UG) 15 (PG) Course Convener: Professor Penelope Harvey Lecturers: Penny Harvey and Vlad Schuler Room: (Penny Harvey) 2.058 Arthur Lewis Building. Telephone: 275-8985 Email: [email protected] [email protected] Office Hours: (Penny Harvey) Mondays 3-4pm (Vlad Schuler) TBC Administrators: UG Kellie Jordan, UG Office G.001 Arthur Lewis Building (0161) 275 4000 [email protected] PG Vickie Roche, 2.003, Arthur Lewis building (0161) 275 3999 [email protected] Lectures: Monday 9.00 - 11.00 am Alan Turing Building, G.107 Tutorials: Allocate yourself to a tutorial group using the Student System Assessment: Short reports (500 words) x 3 = 10% 1000 word Book review = 20% 3000 word Assessed essay = 70% PGT (MA students) 4000 word Assessed essay = 100% Due Dates: Short report 1 - Friday 19th October 2pm Short report 2 - Friday 16th November 2pm Short report 3 - Friday 7th December 2pm 1 Book review - Friday 9th November 2pm Final essay date – Monday 14th January 2pm PGT (MA students) – Monday 14th January 2pm Please read the following information sheet in the Assessment Section on Blackboard, in connection with Essays and Examinations: INSTRUCTIONS FOR SOCIAL ANTHROPOLOGY UNDERGRADUATE ESSAYS AND COURSEWORK Reading week: 29th October – 2nd November 2018 Communication: Students must read their University e-mails regularly, as important information will be communicated in this way. Please read this course outline through very carefully as it provides essential information needed by all students attending this course.
    [Show full text]
  • Bulletin of the ICTM Vol
    BULLETIN of the INTERNATIONAL COUNCIL for TRADITIONAL MUSIC No. 125, April 2014 ISSN (Online): 2304-4039 Including second notice for the 43rd ICTM World Conference in Astana, Kazakhstan, 2015 CONTENTS From the Secretariat ICTM Study Group on Multipart Music; Calendar of Events Call for Papers: Symposium of the ICTM Message from the Secretary General. Im- Pages 37-38 Study Group on Music and Dance in portant UNESCO Intangible Cultural Heri- Oceania; Preliminary Programme: 4th tage News. Online Membership Directory Recent Publications by ICTM Symposium of the ICTM Study Group on relaunched. An interview with Joseph Han- Members Music and Dance in Southeastern Europe; son Kwabena Nketia. An interview with Call for Papers: 12th Symposium of the Ethnomusicology and Popular Studies; For Trần Văn Khê. ICTM Study Group on Iconography of the the Sake of a Song: Wangga Songmen and Pages 2-8 Performing Arts; News from the British Their Repertories; Music & Mind. 43rd ICTM World Conference in Forum for Ethnomusicology, ICTM UK Page 39 National Committee; Zimbabwean Society Astana, Kazakhstan for Music Research. Appendix: Recent publications by Second Notice and Call for Proposals. Pages 13-22 Cuban scholars Pages 9-12 Announcements — Related Organizations: Catálogo de Instrumentos Musicales: Tomo Call for Papers: 7th International Sympo- Announcements I, Instrumentos Cubanos; Jam Session: la sium on Traditional Polyphony; Taichi Tra- Nueva Generación; Parranda “Los Announcements — ICTM: Programme: 4th ditional Music Award; UNESCO Collection Sánchez”/Parranda de Florencia: Parran- Symposium of the ICTM Study Group on of Traditional Music. deando entre las lomas; Ta makuende yaya: Music of the Turkic-speaking World; Joint Pages 23-25 La fiesta de San Antonio y el Kinfuiti.
    [Show full text]
  • Editor's Introduction
    Studies in Visual Communication Volume 1 Issue 1 Fall 1974 Article 2 1974 Editor's Introduction Sol Worth Recommended Citation Worth, S. (1974). Editor's Introduction. 1 (1), 1-2. Retrieved from https://repository.upenn.edu/svc/vol1/ iss1/2 This paper is posted at ScholarlyCommons. https://repository.upenn.edu/svc/vol1/iss1/2 For more information, please contact [email protected]. Editor's Introduction This contents is available in Studies in Visual Communication: https://repository.upenn.edu/svc/vol1/iss1/2 teachers. It also seemed to be the case that the term "Program in Ethnographic Film" seemed to emphasize r • ~ filmmaking, while both that term and "Visual Anthropol­ ogy" seemed to exclude people in Sociology, Psychology, Art History, Communication, and other related fields, who were also interested in how man thought of, understood, EDITOR'S INTRODUCTION made, communicated by, and used materials and events that were in the visual mode. Volume One, Number One of a new publication is always The very awkwardness of this new term, The Anthropol­ . an ambiguous event. On the one hand there is no question ogy of Visual Communication, which we have chosen as the that adding to the unending stream of publications is in itself title of our Society and of our publication, might have one always suspect; on the other hand grown men and women important and salutary effect. It can never be made to roll devote unusual amounts of energy for no economic, and very glibly off the tongue as a description of what one does, or of little social compensation, in order to start, sustain, and whom one is affiliated with.
    [Show full text]
  • Society for Ethnomusicology 58Th Annual Meeting Abstracts
    Society for Ethnomusicology 58th Annual Meeting Abstracts Sounding Against Nuclear Power in Post-Tsunami Japan examine the musical and cultural features that mark their music as both Marie Abe, Boston University distinctively Jewish and distinctively American. I relate this relatively new development in Jewish liturgical music to women’s entry into the cantorate, In April 2011-one month after the devastating M9.0 earthquake, tsunami, and and I argue that the opening of this clergy position and the explosion of new subsequent crises at the Fukushima nuclear power plant in northeast Japan, music for the female voice represent the choice of American Jews to engage an antinuclear demonstration took over the streets of Tokyo. The crowd was fully with their dual civic and religious identity. unprecedented in its size and diversity; its 15 000 participants-a number unseen since 1968-ranged from mothers concerned with radiation risks on Walking to Tsuglagkhang: Exploring the Function of a Tibetan their children's health to environmentalists and unemployed youths. Leading Soundscape in Northern India the protest was the raucous sound of chindon-ya, a Japanese practice of Danielle Adomaitis, independent scholar musical advertisement. Dating back to the late 1800s, chindon-ya are musical troupes that publicize an employer's business by marching through the From the main square in McLeod Ganj (upper Dharamsala, H.P., India), streets. How did this erstwhile commercial practice become a sonic marker of Temple Road leads to one main attraction: Tsuglagkhang, the home the 14th a mass social movement in spring 2011? When the public display of merriment Dalai Lama.
    [Show full text]
  • Culture Behind Camera: a Note on Ethnographic Film
    InternationalJournalofHumanitiesandSocialScienceInvention (IJHSSI) ISSN (Online): 2319 – 7722, ISSN (Print): 2319 – 7714 www.ijhssi.org ||Volume 9 Issue 3 Ser. III ||Mar, 2020 || PP14-15 Culture Behind Camera: A Note on Ethnographic Film PinakiDeyMullick1 ABSTRACT: The attempt is for the beginners who are very interested in conducting ethnographic work and documentary. This effort reflects ethnographic film not only a movie about a culture, rather it simultaneously questions the power positions of ethnographer to their filmic representations in very brief. The article further reflects ethnographic film as a classroom technological aid, text, fieldwork document and at the same time tries to portray the colonizer-colonized silent power conflict into this brief entry. KEYWORDSethnography, film, anthropology, methodology, visualization of cultures ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ---------- Date of Submission: 02-03-2020 Date of Acceptance: 19-03-2020 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ---------- I. INTRODUCTION To start the discussion about the multiple dimensions of ethnographic film, it is noteworthy to quote Tim Asch in1971-It is not enough to have a reason for ethnographic filming, such as the desire to record "primitive culture" before it vanishes; one must have a method for shooting and editing footage which will not only justify the tremendous expenditure
    [Show full text]
  • Journal De La Société Des Océanistes, 148 | 2019 the Rise of Film Authorship in Papua New Guinea
    Journal de la Société des Océanistes 148 | 2019 Filmer (dans) le Pacifique The Rise of Film Authorship in Papua New Guinea. A personal Journey L’émergence du film d’auteur en Papouasie Nouvelle-Guinée. Une trajectoire personnelle Martin Maden Electronic version URL: https://journals.openedition.org/jso/10673 DOI: 10.4000/jso.10673 ISSN: 1760-7256 Publisher Société des océanistes Printed version Date of publication: 15 July 2019 Number of pages: 23-36 ISBN: 978-2-85430-137-3 ISSN: 0300-953x Electronic reference Martin Maden, “The Rise of Film Authorship in Papua New Guinea. A personal Journey”, Journal de la Société des Océanistes [Online], 148 | 2019, Online since 01 January 2021, connection on 22 July 2021. URL: http://journals.openedition.org/jso/10673 ; DOI: https://doi.org/10.4000/jso.10673 This text was automatically generated on 22 July 2021. Journal de la société des océanistes est mis à disposition selon les termes de la Licence Creative Commons Attribution - Pas d'Utilisation Commerciale - Pas de Modification 4.0 International. The Rise of Film Authorship in Papua New Guinea. A personal Journey 1 The Rise of Film Authorship in Papua New Guinea. A personal Journey L’émergence du film d’auteur en Papouasie Nouvelle-Guinée. Une trajectoire personnelle Martin Maden Introduction 1 A film is just a film. On the surface, we have the images and the effects in a juxtaposed series of scenes. But it is the background philosophies and invocations subservient to those scenes which drive the authenticity of an art object such as a film. It gives art a particular body to those who know how to recognise and read from it and creates a personalised film festival inside every viewer.
    [Show full text]
  • Cahiers D'ethnomusicologie, 14
    Cahiers d’ethnomusicologie Anciennement Cahiers de musiques traditionnelles 14 | 2001 Le geste musical Édition électronique URL : http://journals.openedition.org/ethnomusicologie/70 ISSN : 2235-7688 Éditeur ADEM - Ateliers d’ethnomusicologie Édition imprimée Date de publication : 1 décembre 2001 ISBN : 2-8257-07-61-9 ISSN : 1662-372X Référence électronique Cahiers d’ethnomusicologie, 14 | 2001, « Le geste musical » [En ligne], mis en ligne le 01 juin 2011, consulté le 06 mai 2019. URL : http://journals.openedition.org/ethnomusicologie/70 Ce document a été généré automatiquement le 6 mai 2019. Tous droits réservés 1 Seuls la musique des sphères, la harpe éolienne et quelques instruments électroniques récents se passent de l'homme pour être mis en vibration. C'est finalement au corps humain que revient le rôle d'agitateur, de stimulateur et d'organisateur de la matière sonore. Au plus intime du corps naît la voix. A l'origine cachée du chant, un mouvement intérieur se traduit en geste phonatoire. La danse n'est pas loin : les pieds, les mains, spontanément, répondent à ce surgissement dont l'oreille assure le relais. Comment naît le geste vocal ? Comment vient la danse ? Comment l'instrument accueille-t-il celui qui en joue, comment s'adapte-t-il à la physiologie humaine ? A quelles impulsions obéissent le souffle, la voix, les mains, les doigts ou les pieds lorsqu'ils se meuvent pour produire des sons, et quelle est la part des automatismes dans le geste "intérieur" - geste "antérieur" au son - qui conduit le jeu du musicien ? Telles sont, parmi d’autres, les questions qui se posent lorsqu’on pense aux mouvements de la musique dans l’homme, lorsqu’on réfléchit aux gestes de l’homme musicien.
    [Show full text]