ÚÚZZEEMMNNÍÍ PPLLÁÁNN JJIIŘŘEETTÍÍNN PPOODD BBUUKKOOVVOOUU

LIBERECKÝ KRAJ OKRES JABLONEC NAD NISOU

TTEEXXTTOOVVÁÁ ČČÁÁSSTT

srpen 2011

Územní plán Ji řetín pod Bukovou

Objednatel: Obec Ji řetín pod Bukovou Liberecký kraj

Po řizovatel: Městský ú řad Liberecký kraj

Zhotovitel: SURPMO, a. s. Projektové st ředisko Hradec Králové

Vedoucí Projektového st řediska: Ing. arch. Alena Koutová

ZPRACOVATELSKÝ TÝM urbanismus, koordinace: Ing. arch. Alena Koutová Ing. arch. Miroslav Ba ťa Ing. arch. Václav Kout Mgr. Ludmila Hovorková Pavla Spišáková lidské zdroje: Leona Svobodová, DiS. doprava: Ing. Ivan K ňourek ekologie, ochrana ZPF a PUPFL: RNDr. František Bárta Ing. Kv ětoslav Havlí ček vodní hospodá řství: Ing. František Weisbauer energetika: Vlastimil Kašpar Aleš Vondrá ček telekomunikace: Vlastimil Kašpar digitální zpracování: Mgr. Vít Andrejs Michal Pešl Vladimír Kraus

2 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

OBSAH ELABORÁTU

I. ÚZEMNÍ PLÁN

I.1. Textová část … spole čný svazek s částí II.1. elaborátu I.2. Grafická část

I.2.a. Výkres základního člen ění území 1 : 5 000 I.2.b.1. Hlavní výkres 1 : 5 000 I.2.b.2. Výkres koncepce technické infrastruktury 1 : 5 000

II. OD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

II.1. Textová část … spole čný svazek s částí I.1. elaborátu

II.2. Grafická část

II.2.a. Koordina ční výkres 1 : 5 000 II.2.b. Výkres širších vztah ů 1 : 100 000 II.2.c. Výkres p ředpokládaných zábor ů p ůdního fondu 1 : 5 000

3 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI:

I.1. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU

I.1.a) Vymezení zastav ěného území 6 I.1.b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 7 I.1.c) Urbanistická koncepce v četn ě vymezení zastavitelných ploch, ploch p řestavby a systému sídelní zelen ě 9 I.1.d) Koncepce ve řejné infrastruktury, v četn ě podmínek pro její umis ťování 11 I.1.e) Koncepce uspo řádání krajiny, v četn ě vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm ěny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opat ření, ochrana p řed povodn ěmi, rekreace, dobývání nerost ů 14 I.1.f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití s ur čením převažujícího ú čelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, p řípustného využití, nep řípustného využití, pop řípad ě podmín ěně p řípustného využití t ěchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspo řádání, v četn ě základních podmínek ochrany krajinného rázu 17 I.1.g) Vymezení ve řejn ě prosp ěšných staveb, ve řejn ě prosp ěšných opat ření, staveb a opat ření k zajiš ťování obrany a bezpe čnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemk ům a stavbám vyvlastnit 28 I.1.h) Vymezení dalších ve řejn ě prosp ěšných staveb a ve řejn ě prosp ěšných opat ření, pro které lze uplatnit p ředkupní právo 28 I.1.i) Údaje o po čtu list ů územního plánu a po čtu výkres ů k němu p řipojené grafické části 28

II.1. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

II.1.a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah ů v území, v četn ě souladu s územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem 30 II.1.b) Údaje o spln ění Zadání 32 II.1.c) Komplexní zd ůvodn ění p řijatého řešení a vybrané varianty, v četn ě vyhodnocení předpokládaných d ůsledk ů tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 32 II.1.d) Informace o výsledcích vyhodnocení vliv ů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí, pop řípad ě zd ůvodn ění, pro č toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno 64 II.1.e) Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkce lesa 65

4 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

I.1. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU

5 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

I.1.a) Vymezení zastav ěného území

Územní plán Ji řetín pod Bukovou (ÚP) p řebírá hranice zastav ěného území (ZÚ) z platné ÚPD a dopl ňuje je ve smyslu § 58 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) k 1. 12. 2010.

ZÚ je vymezeno ve výkresech grafické části ÚP:

I.2.a. Výkres základního člen ění území 1 : 5 000

I.2.b.1. Hlavní výkres 1 : 5 000

6 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

I.1.b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot

KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE

Územní plán vytvá ří územn ě technické podmínky pro všestranný rozvoj obce, a tím trvale podporuje stabilizaci trvale žijících obyvatel p ři koordinaci s hodnotami území. Návrhem koncepce ÚP nedochází ke zm ěně významu a funkce obce Ji řetín pod Bukovou ve struktu ře osídlení. Územní plán respektuje dosavadní urbanistickou koncepci. Navrhované zastavitelné plochy navazují p řevážn ě na zastav ěné území a respektují osu zastav ěného území obce tvo řenou hlavní pr ůjezdní (zárove ň obslužnou) komunikací.

Hlavní cíle rozvoje území obce jsou napln ěny takto:

• při zachování základní prostorové kompozice a p ři respektování požadavk ů na ochranu přírodních a kulturních hodnot jsou řešeny územní rozvojové pot řeby obce tak, aby byly vytvo řeny podmínky pro harmonický rozvoj celého správního území obce, • na základ ě vytipování vhodných ploch jsou vytvá řeny územní podmínky pro rozvoj bydlení, rekreace, ob čanského vybavení, výroby a pro ochranu a rozvoj sídelní zelen ě, • je dopln ěna a optimalizována koncepce rozvoje dopravní a technické infrastruktury, • při stanovování celkové koncepce rozvoje území bylo vycházeno z obecných zásad ochrany p řírody a krajiny (konkretizovaných v Plánu pé če o Chrán ěnou krajinnou oblast Jizerské hory na období 1997 – 2011).

Pro postupné pln ění t ěchto cíl ů se především:

- stanovuje urbanistická koncepce, - navrhuje hlavní, p řípustné, p řípadn ě podmín ěné funk ční využití nových ploch a jejich uspo řádání v četn ě stanovení základní regulace, - stanovují základní p ředpoklady a podmínky pro zkvalitn ění životního prost ředí v obci, - vymezují hranice zastavitelného území a ploch p řestavby.

KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ OBCE

Přírodní hodnoty ÚP vytvá ří optimální podmínky pro ochranu všech p řírodních hodnot v území, které v zásad ě respektuje a je s nimi koordinován. Ve spolupráci s orgány ochrany p řírody Libereckého kraje, Městského ú řadu v Tanvaldu, Správou chrán ěné krajinné oblasti Jizerské hory a Obecním ú řadem Ji řetín pod Bukovou je nutno chránit p řírodní a krajiná řské hodnoty a posilovat ekologickou stabilitu území.

7 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

Kulturní hodnoty

Kulturní hodnoty v obci jsou zastoupeny historicky významnými stavbami a architektonicky cennými stavbami, dále jsou zde také významné urbanistické hodnoty a byl zde vymezen region lidové architektury. Všechny kulturní hodnoty je t řeba chránit a podporovat šetrné úpravy a rekonstrukce, aby nedocházelo k narušení historicky cenného vzhledu.

Civiliza ční hodnoty Historicky vzniklá prostorová kompozice sídla a komunika ční sí ť je respektována a postupn ě bude dopl ňována využíváním vymezených ploch zm ěn. Tyto plochy budou využívány tak, aby bylo vytvo řeno p říjemné prost ředí pro místní obyvatele i návšt ěvníky ve vazb ě na historické tradice obce s využitím lokálních zvyklostí. Na základ ě vyhodnocení územních a v ěcných souvislostí, p řírodních, kulturních a civiliza čních hodnot je vhodné vymezovat v území nau čné stezky ke zvýšení pov ědomí ve řejnosti a pro zvýšení nabídky produkt ů cestovního ruchu, a to p ředevším ve vazb ě na území m ěsta Tanvald a sousedních obcí Albrechtice v Jizerských horách, Josef ův D ůl a Smržovka.

8 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

I.1.c) Urbanistická koncepce v četn ě vymezení zastavitelných ploch, ploch p řestavby a systému sídelní zelen ě

URBANISTICKÁ KONCEPCE

• Historicky vzniklá urbanistická kompozice sídla bude zachována a dále rozvíjena funkcemi bydlení a ob čanského vybavení, a to v rozsahu zobrazeném v grafické části ÚP. Tyto plochy jsou vymezeny p řevážn ě v úzké návaznosti na ZÚ nebo toto území vhodn ě dopl ňují. • Stávající plochy smíšené obytné s venkovskou zástavbou jsou dopln ěny rozvojovými zám ěry, které dopl ňují zastav ěné území, nebo na n ěj bezprost ředn ě navazují. Pro tuto funkci je vymezena jedna plocha p řestavby nevyužívaného ob čanského vybavení. • Plochy ob čanského vybavení jsou v sou časné dob ě stabilizované, p ředpokládá se rozvoj v ploše pro t ělovýchovná a sportovní za řízení a v plochách p řestavby pro rozvoj ve řejné infrastruktury a komer čních za řízení malých a st ředních. • Stávající plochy staveb pro rodinnou rekreaci, které jsou sou částí smíšených obytných ploch venkovských, je možno považovat za stabilizované, rozvoj samostatných ploch se nep ředpokládá, ale je možný v již zmi ňovaných plochách smíšených obytných venkovských. • Plochy výrobních i nevýrobních podnikatelských subjekt ů, které jsou sou částí ploch výroby a skladování lehkého pr ůmyslu, smíšených obytných venkovských ploch a ploch ob čanského vybavení – ve řejné infrastruktury a komer čních za řízení malých a st ředních jsou stabilizované. Navrhované jsou jako plochy p řestavby, plochy pro rozvoj ob čanského vybavení – ve řejné infrastruktury a komer čních za řízení malých a st ředních. • Systém sídelní zelen ě tvo ří kvalitní plochy stávající vzrostlé zelen ě zastoupené v rámci všech ploch. P ředpokládá se pr ůběžná obnova a dopl ňování. Samostatn ě jsou vymezeny plochy pro rozvoj zelen ě na ve řejných prostranstvích a plochy zelen ě ochranné a izola ční. • Celkovou urbanistickou koncepci dotvá ří dopravní a technická infrastruktura, která je rovn ěž dopl ňována novými zastavitelnými plochami s cílem zabezpe čení udržitelného rozvoje území. • Plochy zm ěny v krajin ě jsou navrženy jako plochy lesní – pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa a navazují na plochy pro tuto funkci určené.

9 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ÚP vymezuje následující plochy s rozdílným využitím území:

Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) k.ú. Ji řetín pod Bukovou: Z2, Z3, Z6 – Z10, Z19

Plochy ob čanského vybavení – tělovýchovná a sportovní za řízení (OS)

k.ú. Ji řetín pod Bukovou: Z13

Plochy dopravní infrastruktury – silni ční doprava (DS) k.ú. Ji řetín pod Bukovou: Z14, Z20, Z21

– dopravní vybavení (DV) k.ú. Ji řetín pod Bukovou: Z15, Z22

VYMEZENÍ PLOCH P ŘESTAVBY Územní plán vymezuje následující plochy p řestavby: Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) k.ú. Ji řetín pod Bukovou: P1

Plochy ob čanského vybavení – ve řejná infrastruktura a komer ční za řízení malá a st řední (OVM) k.ú. Ji řetín pod Bukovou: P2 – P4

VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELEN Ě Územní plán respektuje plochu zelen ě p řírodního charakteru (ZP), využívanou v zimním období ke sjezdovému lyžování. Územní plán respektuje a chrání plochy sídelní zelen ě. Nov ě vymezuje plochy:

Plochy ve řejných prostranství – zele ň na ve řejných prostranstvích (ZV) k.ú. Ji řetín pod Bukovou: Z11 , Z12

Plochy zelen ě – zele ň ochranná a izola ční (ZO) k.ú. Ji řetín pod Bukovou: Z16 – Z18

10 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

I.1.d) Koncepce ve řejné infrastruktury, v četn ě podmínek pro její umis ťování

I.1.d.1) DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA I.1.d.1.1) SILNI ČNÍ DOPRAVA Územím prochází jen koncový úsek silnice III/290 44 od p řemost ění Kamenice do centra obce, který je stabilizován s předpokladem úprav v míst ě odbo čení místní komunikace vedoucí p řes železni ční tra ť. Nový úsek místní komunikace Z14 se vymezuje k obsluze lokality rozvoje Z7. Nové úseky Z20, Z21 místních komunikací se vymezují pro obsluhu stávajících ploch SV.

I.1.d.1.2) ŽELEZNI ČNÍ DOPRAVA

Na regionální trati č. 034 (Smržovka – Josef ův D ůl) se nevymezují plochy zm ěn, díl čí úpravy vycházejí ze stabilizace stávajících zastávek a stanice Ji řetín pod Bukovou v souvislosti s úpravou p řilehlé komunikace III/290 44 a jejího odbo čení k přejezdu.

I.1.d.1.3) OSTATNÍ DRUHY DOPRAVY

Systém zna čených cyklotras a p ěších stezek je zachován. Nové zna čené trasy se nenavrhují. Pro zajišt ění dopravního vybavení – parkování se vymezují nové plochy Z15 a Z22.

I.1.d.2) TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

I.1.d.2.1) ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

Ji řetín pod Bukovou má realizován obecní vodovod. Vodovodní sí ť je respektována. Stabilizované plochy i plochy zm ěn budou zásobovány pitnou vodou ze stávající vodovodní sít ě a jejího rozší ření. Vydatnost zdroje vody je dostate čná a je schopna pokrýt nár ůst spot řeby vody se stoprocentní zabezpe čeností. Zdroj vody se nachází mimo řešené území, systém zásobování pitnou vodou bude zachován.

I.1.d.2.2) ZNEŠKOD ŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Ji řetín pod Bukovou má realizovánu kanaliza ční sí ť zaúst ěnou do ČOV DETOA, a.s. Kanaliza ční systém bude zachován. Stávající ČOV bude nutné rekonstruovat nebo nahradit novou ČOV.

11 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

I.1.d.2.3) ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

Zajišt ění výhledového p říkonu Zásobování řešeného území elektrickou energií je zajišt ěno z napájecího bodu TR 110/35 Tanvald. V případ ě mimo řádných situací je zásobování zajišt ěno z propojeného systému VN, zajišt ěného z okolních TR 110/35 kV. Zásobování elektrickou energií je z hlediska sou časného odb ěru a výhledu stabilizováno a do budoucna zajišt ěno. Mimo energetický systém ČEZ, a.s., dodávají el. proud do rozvodné sít ě dv ě stabilizované malé vodní elektrárny (MVE).

Rozvod systému VN Z hlediska rozvoje systému VN bude sou časný stav sít ě VN zachován. Kabelizace VN vedení se v sou časné dob ě nep ředpokládá, avšak koncept ÚP ji nebrání.

I.1.d.2.4) ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Trasy sou časných za řízení pro zásobování plynem budou akceptovány. V zastav ěném území a zastavitelných plochách se umož ňuje rozvoj plynofikace.

I.1.d.2.5) TELEKOMUNIKACE Trasy kabelových telekomunika čních vedení budou respektovány.

I.1.d.2.6) NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Sou časný zp ůsob sb ěru a t říd ění odpad ů z ůstane zachován.

I.1.d.3) OB ČANSKÉ VYBAVENÍ

Stabilizované plochy ob čanského vybavení využívané pro ve řejnou infrastrukturu a komer ční za řízení malá a st řední a plochy pro t ělovýchovná a sportovní za řízení budou respektovány. Koncepce ÚP vymezuje plochy pro rozvoj ob čanského vybavení – plocha pro rozvoj tělovýchovných a sportovních za řízení (Z13) a v plochách p řestavby pro rozvoj ve řejné infrastruktury a komer čních za řízení malých a st ředních (P2 – P4). Rozvoj ob čanského vybavení je možný také v rámci ploch smíšených obytných venkovských.

12 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

I.1.d.4) VE ŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ

Všechny prostory p řístupné každému bez omezení, sloužící obecnému užívání, vymezené platnou legislativou, jsou samostatn ě vymezeny jako plochy zelen ě na ve řejných prostranstvích. Dále jsou sou částí jednotlivých ploch s rozdílným zp ůsobem využití, vymezených v zastav ěném území. Jejich rozší ření je navrhováno v rámci vymezených zastavitelných ploch a v samostatných plochách ve řejné zelen ě – zele ň na ve řejných prostranstvích (Z11, Z12) a jako plochy zelen ě – zele ň ochranná a izola ční (Z16 – Z18).

13 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

I.1.e) Koncepce uspo řádání krajiny v četn ě vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm ěny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opat ření, ochrana p řed povodn ěmi, rekreace, dobývání nerost ů a podobn ě

KONCEPCE USPO ŘÁDÁNÍ KRAJINY V ČETN Ě VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZM ĚNY V JEJICH VYUŽITÍ V území bude respektována oblast krajinného rázu C – Jablonecko, podoblast C – 1 – a Jablonecko – tanvaldské s vymezenými místy krajinného rázu. Při využití krajiny a nov ě navržených rozvojových ploch budou respektována m ěř ítka krajiny, jednotlivých staveb a dominant. Zárove ň budou uchovány pr ůhledy krajinou. Nebude navrženo nové urbanizované území. Nové rozvojové plochy budou navazovat na stávající zastav ěné území.

Plochy vodní a vodohospodá řské – vodní plocha, vodní tok (W)

Vodní toky a plochy budou udržovány v území obce Jiřetín pod Bukovou v přírodním stavu. Všechny vodní toky a plochy budou pravideln ě udržovány a čišt ěny.

Plochy smíšené nezastav ěného území – nelesní zele ň (NN)

Územní plán respektuje a chrání rozptýlenou krajinnou zele ň, p ředevším na plochách ostatní neplodné p ůdy.

Plochy zem ědělské – zem ědělský p ůdní fond (NZ)

Územní plán považuje plochy zem ědělské – strukturu zem ědělského p ůdního fondu (ZPF) za stabilizovanou. Výjime čně se vyn ětí ze ZPF povoluje jen na zastavitelných plochách pro realizaci opat ření ÚSES a zalesn ění do rozlohy 2000 m 2.

Plochy lesní – pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (NL)

Územní plán považuje lesní plochy – pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (PUPFL) za stabilizované a respektuje je.

Pro zalesn ění se navrhují plochy: K1, K2 v k.ú. Ji řetín pod Bukovou.

Podmínky pro zm ěny využití ploch

Mimo hranice zastav ěného území a zastavitelných ploch lze v rámci pozemkových úprav m ěnit využití u uvedených kultur bez nutnosti zm ěny územního plánu po projednání dle platných právních p ředpis ů následujícím zp ůsobem: • z orné p ůdy na zahradu, louku a pastvinu, vodní plochu, pozemek ur čený k pln ění funkcí lesa, • ze zahrady na ornou p ůdu, louku a pastvinu, vodní plochu, pozemek ur čený k pln ění funkcí lesa,

14 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

• z louky a pastviny na ornou p ůdu, zahradu, vodní plochu, pozemek ur čený k pln ění funkcí lesa, • z vodní plochy na ornou p ůdu, zahradu, louku a pastvinu, pozemek ur čený k pln ění funkcí lesa, • z pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa na ornou p ůdu, zahradu, louku a pastvinu, vodní plochu, • pro zajišt ění p řístupu k pozemk ům je možné vybudovat ú čelové komunikace na orné p ůdě, zahrad ě, louce a pastvin ě, vodní ploše, pozemcích ur čených k pln ění funkcí lesa.

Mimo pozemkových úprav lze bez nutnosti zm ěny územního plánu se souhlasem příslušného dot čeného orgánu:

• měnit vzájemn ě kategorii (kulturu) pozemk ů zahrnutých do ZPF, • zřizovat na plochách ZPF a PUPFL drobné vodní plochy, • pro zajišt ění p řístupu k pozemk ům vybudovat ú čelové komunikace na orné p ůdě, zahrad ě, trvalém travním porostu, vodní ploše, lesním pozemku.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Plochy prvk ů ÚSES – biocentra místního významu LBC 1 a LBC 2 a biokoridory místního významu LBK 1, LBK 2, LBK 3, LBK 4 a LBK 5 jsou trvale nezastavitelné plošnou zástavbou. Liniové plochy infrastruktury a ve řejných staveb budou projektovány a umis ťovány tak, aby neohrozily trvalou funk čnost jednotlivých prvk ů ÚSES. Na skladebních prvcích ÚSES a v jejich blízkosti je nutné vylou čit činnosti, které by mohly vést k trvalému ochuzení druhové bohatosti, ke snížení ekologické stability a narušení funk čnosti. Veškeré zásahy (v četn ě údržby) musí být pod řízeny zájmu o funk čnost ÚSES a musí být koordinovány s příslušným orgánem ochrany p řírody. Zastav ěné území a zastavitelné plochy ležící v prvcích ÚSES nebudou oplocovány. Výjimku lze ud ělit pouze pro oplocení ploch nezbytn ě nutných pro chov domácích zví řat, pěstování zeleniny apod. Tato oplocení nesmí narušovat funkci dot čeného prvku ÚSES. Do úprav v rámci ploch prvk ů ÚSES budou používány výhradn ě domácí d řeviny a byliny odpovídající daným stanovištním podmínkám.

PROSTUPNOST KRAJINY

Dopravní prostupnost

Pro ú čel dopravní prostupnosti turistického a rekrea čního charakteru budou nadále využívány zna čené trasy a stezky pro nemotoristickou dopravu, které je t řeba akceptovat a nadále rozvíjet.

15 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

Biologická prostupnost

Biologická prostupnost území je dobrá. Zlepšování biologické prostupnosti bude zajišt ěno ochranou a pé čí o prvky ÚSES. Ve vodních tocích budou odstra ňovány p řekážky bránící migraci.

PROTIEROZNÍ OPAT ŘENÍ V ÚP se opat ření nevymezují.

OCHRANA P ŘED POVODN ĚMI V ÚP se nová opat ření nevymezují. Při zastavování ploch zm ěn a údržbách stabilizovaných ploch budou dodržována omezení vyplývající z obecn ě platné právní úpravy, včetn ě zákazu umís ťování skládek materiálu či deponií, které by negativn ě ovlivnily odtokové pom ěry v území, v záplavovém území.

REKREACE

Stávající plochy rekreace, které jsou sou částí ploch smíšených obytných venkovských, je možno považovat za stabilizované. Nové plochy se samostatn ě nevymezují, ale rozvoj rekreace je možný v rámci již zmín ěných ploch smíšených obytných venkovských.

DOBÝVÁNÍ NEROST Ů Plochy pro dobývání nerost ů se v území nevyskytují, ani nenavrhují.

16 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

I.1.f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s ur čením p řevažujícího ú čelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, p řípustného využití, nep řípustného využití, pop řípad ě podmín ěně p řípustného využití t ěchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspo řádání, v četn ě základních podmínek ochrany krajinného rázu

ÚP Ji řetín pod Bukovou respektuje stávající člen ění území obce a plochy s rozdílným zp ůsobem využití pokrývající celé řešené území. ÚP Ji řetín pod Bukovou vymezuje tyto základní druhy ploch s rozdílným zp ůsobem využití: - plochy bydlení – v bytových domech (BH), - plochy smíšené obytné – venkovské (SV), - plochy ob čanského vybavení – ve řejná infrastruktura a komer ční za řízení malá a st řední (OVM), - plochy ob čanského vybavení – tělovýchovná a sportovní za řízení (OS), - plochy ob čanského vybavení – hřbitov (OH), - plochy výroby a skladování – lehký pr ůmysl (VL), - plochy výroby a skladování – výrobna elektrické energie (VE), - plochy ve řejných prostranství – zele ň na ve řejných prostranství (ZV), - plochy dopravní infrastruktury – silni ční (DS), - plochy dopravní infrastruktury – železni ční (DZ), - plochy dopravní infrastruktury – dopravní vybavení (DV), - plochy technické infrastruktury – inženýrské sít ě (TI), - plochy vodní a vodohospodá řské – vodní plocha, vodní tok (W), - plochy zem ědělské – zem ědělský p ůdní fond (NZ), - plochy lesní – pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (NL). - plochy smíšené nezastav ěného území – nelesní zele ň (NN), - plochy zelen ě – zele ň ochranná a izola ční (ZO), - plochy zelen ě – zele ň p řírodního charakteru (ZP). Z hlediska časového horizontu využití ploch sledovaného u ploch s rozdílným zp ůsobem využití se jedná o: - plochy stabilizované (v ploše není navržena zm ěna využití), - plochy zm ěn (je navržena budoucí zm ěna využití – Z=zastavitelná plocha, - P = plocha p řestavby – K=plocha zm ěny v krajin ě).

17 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZP ŮSOBEM VYUŽITÍ Plochy bydlení – v bytových domech (BH) Hlavní využití: - bydlení v bytových domech. Přípustné využití: - technická a dopravní infrastruktura související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby ve řejné technické infrastruktury, - ob čanské vybavení (vzd ělávání a výchova, sociální stavby, pé če o rodinu, zdravotní služby, kultura, ochrana obyvatelstva, obchodní prodej, t ělovýchova a sport, ubytování, stravování, služby), - zele ň, - ve řejná prostranství. Nep řípustné využití: - stavby, za řízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmín ěně p řípustné využití: - není stanoveno. Podmínky využití: - zastavitelné plochy zasahující do vzdálenosti 50 m od okraje lesa jsou zastavitelné pouze se souhlasem orgánu státní správy les ů, umis ťování staveb ve vzdálenosti do 25 m od okraje lesa je nežádoucí. Podmínky prostorového uspo řádání: - míra využití (zastav ění) – max. 50 %, - výšková hladina zástavby – zachovat sou časnou hladinu staveb.

Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) Hlavní využití: - bydlení v rodinných domech, - rodinná rekreace. Přípustné využití: - technická a dopravní infrastruktura související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby ve řejné technické infrastruktury, - ob čanské vybavení (vzd ělávání a výchova, sociální služby, pé če o rodinu, zdravotní služby, kultura, ochrana obyvatelstva, obchodní prodej, t ělovýchova a sport, ubytování, stravování, služby), - chov drobných hospodá řských zví řat pro nepodnikatelské využití, nerušící výroba a zem ědělství, - zele ň,

18 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

- ve řejná prostranství. Nep řípustné využití: - stavby, za řízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmín ěně p řípustné využití: - není stanoveno. Podmínky využití: - plochy v ochranném pásmu dráhy a v jeho blízkosti budou využívány tak, aby v budoucnu nevznikly nároky na opat ření proti nep říznivým ú čink ům dopravy, - zastavitelné plochy zasahující do vzdálenosti 50 m od okraje lesa jsou zastavitelné pouze se souhlasem orgánu státní správy les ů, umis ťování staveb ve vzdálenosti do 25 m od okraje lesa je nežádoucí. Podmínky prostorového uspo řádání: - míra využití (zastav ění) – max. 10 % ve III. zón ě a 20 % ve IV. zón ě, - v zastav ěném území bude plocha pozemku pro jednu stavbu hlavní min. 1000 m 2, - výšková hladina zástavby – max. 9 m.

Plochy ob čanského vybavení – ve řejná infrastruktura a komer ční za řízení malá a st řední (OVM) Hlavní využití: - ob čanské vybavení charakteru ve řejné infrastruktury (vzd ělávání a výchova, sociální služby, pé če o rodinu, zdravotní služby, kultura, ve řejná správa, ochrana obyvatelstva) a komer čních za řízení (maloobchodní prodej, ubytování, stravování, služby) nesnižující kvalitu prost ředí a pohodu bydlení v sousedních plochách pro bydlení. Přípustné využití: - ob čanské vybavení (t ělovýchova a sport), - bydlení v rámci staveb hlavního využití, - technická a dopravní infrastruktura související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby ve řejné technické infrastruktury, - ve řejná prostranství. Nep řípustné využití: - stavby, za řízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmín ěně p řípustné využití: - není stanoveno.

19 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

Podmínky využití: - plochy v ochranném pásmu dráhy a v jeho blízkosti budou využívány tak, aby v budoucnu nevznikly nároky na opat ření proti nep říznivým ú čink ům dopravy. Podmínky prostorového uspo řádání: - míra využití (zastav ění) – max. 20 %, - výšková hladina zástavby – max. 12 m.

Plochy ob čanského vybavení – tělovýchovná a sportovní za řízení (OS) Hlavní využití: - ob čanské vybavení (t ělovýchova a sport). Přípustné využití: - ob čanské vybavení (vzd ělávání a výchova, zdravotní služby, kultura, obchodní prodej, stravování, ubytování, služby), - technická a dopravní infrastruktura související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby ve řejné technické infrastruktury, - zele ň, - rekrea ční vodní plochy. Nep řípustné využití: - stavby, za řízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmín ěně p řípustné využití: - není stanoveno. Podmínky využití: - plochy v ochranném pásmu dráhy a v jeho blízkosti budou využívány tak, aby v budoucnu nevznikly nároky na opat ření proti nep říznivým ú čink ům dopravy. Podmínky prostorového uspo řádání: - míra využití (zastav ění) – max. 10 %, - výšková hladina zástavby – max. 9 m.

Plochy ob čanského vybavení – hřbitov (OH) Hlavní využití: - ob čanské vybavení charakteru ve řejného poh řebišt ě. Přípustné využití: - technická a dopravní infrastruktura související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby ve řejné technické infrastruktury,

20 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

- stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby ve řejné technické infrastruktury, - zele ň, - ve řejná prostranství. Nep řípustné využití: - stavby, za řízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmín ěně p řípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspo řádání: - nejsou stanoveny.

Plochy výroby a skladování – lehký pr ůmysl (VL) Hlavní využití: - výroba a skladování, jejichž negativní vliv nad mez pro sousední plochy p řípustnou nep řekra čuje hranici vymezené plochy. Přípustné využití: - technická a dopravní infrastruktura související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby ve řejné technické infrastruktury, - ob čanské vybavení (obchodní prodej, stravování, služby), - bydlení v rámci staveb hlavního využití, - zele ň. Nep řípustné využití: - stavby, za řízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmín ěně p řípustné využití: - není stanoveno. Podmínky využití: - plochy v ochranném pásmu dráhy a v jeho blízkosti budou využívány tak, aby v budoucnu nevznikly nároky na opat ření proti nep říznivým ú čink ům dopravy. Podmínky prostorového uspo řádání: - míra využití (zastav ění) – max. 70 %, - výšková hladina zástavby – zachovat sou časnou hladinu staveb.

Plochy výroby a skladování – výrobna elektrické energie (VE) Hlavní využití: - výroba elektrické energie v malé vodní elektrárn ě.

21 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

Přípustné využití: - technická a dopravní infrastruktura související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby ve řejné technické infrastruktury, - bydlení v rámci staveb hlavního využití. Nep řípustné využití: - stavby, za řízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmín ěně p řípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspo řádání: - míra využití (zastav ění) – max. 80 %, - výšková hladina zástavby – zachovat sou časnou hladinu staveb.

Plochy ve řejných prostranství – zele ň na ve řejných prostranství (ZV) Hlavní využití: - zele ň na plochách ve řejných prostranství. Přípustné využití: - zpevn ěné plochy, vodní plochy, ve řejná zele ň, parkové úpravy, - prvky drobné architektury a mobiliá ře pro relaxaci, - technická a dopravní infrastruktura související s hlavním nebo přípustným využitím, - liniové stavby technické infrastruktury neomezující hlavní využití. Nep řípustné využití: - stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmín ěně p řípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspo řádání ploch zm ěn: - míra využití (zastav ění) – max. 5 %, - výšková hladina zástavby – max. 4 m.

Plochy dopravní infrastruktury – silni ční (DS) Hlavní využití: - silni ční doprava na pozemcích silnic III. t řídy, místních a ostatních komunikací, Přípustné využití: - ostatní plochy pro dopravu (parkovišt ě, odstavné plochy), chodníky. - liniové stavby technické infrastruktury,

22 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

- zele ň, - ve řejná prostranství. Nep řípustné využití: - stavby, za řízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmín ěně p řípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspo řádání: - nejsou stanoveny.

Plochy dopravní infrastruktury - železni ční (DZ) Hlavní využití: - železni ční doprava. Přípustné využití: - liniové stavby dopravní a technické infrastruktury, - ob čanské vybavení (obchodní prodej, stravování, služby), - zele ň. Nep řípustné využití: - stavby, za řízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmín ěně p řípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspo řádání: - nejsou stanoveny.

Plochy dopravní infrastruktury – dopravní vybavení (DV) Hlavní využití: - za řízení pro dopravu v klidu (parkovišt ě). Přípustné využití: - stavby, za řízení a činnosti související se silni ční dopravou a provozem parkoviš ť, - liniové stavby technické infrastruktury neomezující hlavní využití, - ve řejná prostranství. Nep řípustné využití: - stavby, za řízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmín ěně p řípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspo řádání: - míra využití (zastav ění) – max. 90 %,

23 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

- výšková hladina zástavby – není stanovena.

Plochy technické infrastruktury - inženýrské sít ě (TI) Hlavní využití: - technická infrastruktura. Přípustné využití: - dopravní infrastruktura související s hlavním využitím, - zele ň. Nep řípustné využití: - stavby, za řízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmín ěně p řípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspo řádání: - nejsou stanoveny.

Plochy vodní a vodohospodá řské – vodní plocha, vodní tok (W) Hlavní využití: - vodohospodá řské využití (stabilizace odtokových pom ěrů v krajin ě, akumulace vody a odvád ění povrchových vod), - protipovod ňová a protierozní ochrana území. Přípustné využití: - liniové stavby ve řejné dopravní a technické infrastruktury, - prvky územního systému ekologické stability. Nep řípustné využití: - stavby, za řízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmín ěně p řípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspo řádání: - nejsou stanoveny.

Plochy zem ědělské – zem ědělský p ůdní fond (NZ) Hlavní využití: - obhospoda řování zem ědělského p ůdního fondu. Přípustné využití: - liniové a plošné porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny (remízky, meze, stromo řadí apod.) jen dle územních systém ů ekologické stability, - stavby a za řízení technické vybavenosti odpovídající ustanovení § 9 odst. 2, písm. b zákona č. 334/1992 Sb., o ochran ě ZPF,

24 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

- stavby k vodohospodá řským melioracím pozemk ů, - prvky územního systému ekologické stability. Nep řípustné využití: - stavby, za řízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmín ěně p řípustným využitím. Podmín ěně p řípustné využití: - zalesn ění pozemk ů do 2000 m 2, - liniové a plošné porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny (remízky, meze, stromo řadí apod.), - stavby a za řízení pro ú čely rekreace a cestovního ruchu sloužící ve řejnému užívání (informa ční systémy, odpo čívadla), - protierozní opat ření. Podmínky využití: - podmín ěně p řípustné využití m ůže být uskute čněno v konkrétních případech pouze na základ ě souhlasu orgánu ochrany ZPF. Takové souhlasy nemusejí být vydány v případ ě nevhodnosti návrhu v jednotlivých konkrétních p řípadech. Podmínky prostorového uspo řádání: - nejsou stanoveny.

Plochy lesní – pozemky ur čené k pln ění funkce lesa (NL) Hlavní využití: - pln ění funkcí lesa. Přípustné využití: - liniové stavby dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím, - technická infrastruktura související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby ve řejné technické infrastruktury, - prvky územního systému ekologické stability, - protierozní opat ření, - stavby k vodohospodá řským melioracím pozemk ů, - stavby a za řízení pro ú čely rekreace a cestovního ruchu sloužící ve řejnému užívání (turistické a cyklistické stezky, informa ční systémy a odpo čívadla). Nep řípustné využití: - stavby, za řízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmín ěně p řípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspo řádání: - nejsou stanoveny.

25 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

Plochy smíšené nezastav ěného území – nelesní zele ň (NN) Hlavní využití: - protierozní a protipovod ňová ochrana, - krajiná řské využití. Přípustné využití: - vodní plochy, - zele ň, - liniové stavby technické infrastruktury, - stavby k vodohospodá řským melioracím pozemk ů, - prvky územního systému ekologické stability. Nep řípustné využití: - stavby, za řízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmín ěně p řípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspo řádání: - nejsou stanoveny.

Plochy zelen ě – zele ň ochranná a izola ční (ZO) Hlavní využití: - ochranná a izola ční zele ň. Přípustné využití: - zpevn ěné plochy, vodní plochy, - liniové stavby dopravní a technické infrastruktury. Nep řípustné využití: - stavby, za řízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmín ěně p řípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspo řádání: - míra využití (zastav ění) - max. 10 %, - výšková hladina zástavby – není stanovena.

Plochy zelen ě – zele ň p řírodního charakteru (ZP) Hlavní využití: - ochrana stávajících p řírodních ploch, - zem ědělské využití, - zimní sporty, - liniové a plošné porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny (remízky, meze, stromo řadí apod.),

26 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

Přípustné využití: - technická a dopravní infrastruktura související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby ve řejné dopravní a technické infrastruktury. Nep řípustné využití: - stavby, za řízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmín ěně p řípustné využití: - nejsou stanoveno. Podmínky prostorového uspo řádání: - nejsou stanoveny.

ZÁKLADNÍ PODMÍNKY OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU

Pro zachování krajinného rázu oblasti Jablonecko, podoblasti Jablonecko – tanvaldské, je t řeba zachovat charakter a strukturu krajiny a vymezených míst krajinného rázu. Pro využití všech vymezených ploch s rozdílným zp ůsobem využití se dále stanovují tyto podmínky: ■ při výstavb ě respektovat sou časnou prostorovou kompozici sídel s tím, že výšková hladina zástavby nesmí narušit krajinný ráz, ■ do projektových dokumentací jednotlivých zám ěrů zahrnout jejich za člen ění do krajiny (jednotlivé zám ěry budou respektovat urbanistický charakter území, harmonické m ěř ítko) a navrhnout ozelen ění, ■ inženýrské sít ě umis ťovat p řednostn ě pod zem, ■ při výstavb ě budov i výsadb ě zelen ě dbát na zachování tradi čních výhled ů a pr ůhled ů, ■ při realizaci staveb používat prost ředky a technologie snižující negativní vliv na jednotlivé složky životního prost ředí, ■ realizaci staveb a opat ření sm ěrovat do období, které snižuje rizika st řetu s předm ětem ochrany chrán ěného území.

27 Územní plán Ji řetín pod Bukovou

I.1.g) Vymezení ve řejn ě prosp ěšných staveb, ve řejn ě prosp ěšných opat ření, staveb a opat ření k zajiš ťování obrany a bezpe čnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemk ům a stavbám vyvlastnit

Pro dot čené území se nevymezují ve řejn ě prosp ěšné stavby, ve řejn ě prosp ěšná opat ření, stavby ani opat ření k zajiš ťování obrany a bezpe čnosti státu či plochy pro asanaci.

I.1.h) Vymezení dalších ve řejn ě prosp ěšných staveb a ve řejn ě prosp ěšných opat ření, pro které lze uplatnit p ředkupní právo

Pro dot čené území se nevymezují žádné ve řejn ě prosp ěšné stavby ani ve řejn ě prosp ěšná opat ření, pro která lze uplatnit p ředkupní právo.

I.1.i) Údaje o po čtu list ů územního plánu a po čtu výkres ů k němu připojené grafické části

Textová část ÚP má celkem 23 list ů.

Grafická část obsahuje 3 výkresy:

I.2.a. Výkres základního člen ění území 1 : 5 000 I.2.b.1. Hlavní výkres 1 : 5 000 I.2.b.2.Výkres koncepce technické infrastruktury 1 : 5 000

28 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

II.1. TEXTOVÁ ČÁST OD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

29 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

II.1.a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah ů v území, v četn ě souladu s územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem

Obec Ji řetín pod Bukovou správn ě p řísluší do Libereckého kraje, ORP Tanvald. Má rozlohu 330 ha a rozkládá se na jihovýchodním úpatí Bukové hory; od Horního Tanvaldu a Albrechtic v Jizerských horách je odd ělen řekou Kamenicí. Obec je tvo řena jedním katastrálním územím Ji řetín pod Bukovou. Sousedí s obcemi Josef ův D ůl – Antonínov, Maxov, Lu čany nad Nisou a Smržovka. Nejsiln ější vazby má na blízké město Tanvald a vzdálen ější Jablonec nad Nisou. Hlavním vodním tokem v řešeném území je řeka Kamenice. Celé území se nachází v povodí významného vodního toku Jizera a v OP III. stupn ě vodních zdroj ů Káraný jako zdroj pro hlavní m ěsto Prahu. Území obce se nachází v „Chrán ěné krajinné oblasti“ (CHKO) a „Chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod“ (CHOPAV) Jizerské hory, zřízené Na řízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb. ze dne 19. 4. 1978 v rozsahu v zásad ě totožném s chrán ěnou krajinnou oblastí. Po geologické stránce řešené území náleží do lužické oblasti (lugika), ke geologické jednotce krkonošsko-jizerského plutonu. Geologické podloží je zde proto pom ěrn ě jednotvárné, tvo řené st ředn ě zrnitou biotitickou žulou, pouze v údolí Kamenice p řekrytou fluviálními pís čitými sedimenty. Obec Ji řetín pod Bukovou má ve řejný vodovod, který je napojen na Oblastní skupinový vodovod – Jablonec nad Nisou z hlavního p řivad ěč e z úpravny vody Souš. Odb ěr z přivad ěč e je p řiveden do dvou vodojem ů, z nichž je zásobována také část území na hranicích Tanvaldu, Smržovky a Albrechtic v Jizerských horách. Územím obce prochází nadzemní vedení 35 kV, které je sou částí zásobovacího systému širšího území. Zásobování elektrickou energií je stabilizováno a zajišt ěno z napájecího bodu TR 110/35 kV Tanvald. V případ ě mimo řádných situací z propojeného systému VN a zajišt ěného z TR Jablonec nad Nisou. Základní silni ční tah III/290 42 (Smržovka – Horní Tanvald – Josefův D ůl) vede za hranicí obce, má však rozhodující význam pro dopravní zp řístupn ění řešeného území. Vlastní t ěžišt ě obce je zp řístupn ěno krátkou odbo čkou III/290 44 s ukon čením u závodu DETOA. Další p řipojení jsou samostatným objektem od parkovišt ě lanovky na Tanvaldský Špi čák místní ve řejnou komunikací a od Smržovky i Horního Tanvaldu. Zlomek zástavby je zp řístupn ěn lávkou od Antonínova. Železni ční p řipojení řešeného území je regionální tratí 034 (Smržovka – Ji řetín pod Bukovou – Josef ův D ůl), odbo čením od trati 036 (Železný Brod – Tanvald – Smržovka). Z celostátního nástroje územního plánování, to je Politiky územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), která byla schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009, vyplývají pro po řízení územního plánu Ji řetín pod Bukovou následující úkoly pro územní plánování s ohledem na to, že území obce je za řazeno do Specifické oblasti Krkonoše- Jizerské hory SOB7: a) v ostatních sídlech mimo stávající rekrea ční st řediska vytvá řet územní podmínky pro zkvalitn ění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a ob čanského vybavení, b) vytvá řet územní podmínky pro rozvoj takových odv ětví a aktivit, které budou diferencovan ě a harmonicky a v souladu s požadavky ochrany p řírody a krajiny využívat lidský, p řírodní i ekonomický potenciál celého území a zvláštnosti jeho různých částí a které budou zmír ňovat st řety nadm ěrného zatížení území cestovním ruchem se zájmy ochrany p řírody,

30 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

c) vytvá řet územní podmínky pro zajiš ťování udržitelnosti využívání rekrea čního potenciálu oblasti, zejména s ohledem na regulaci zatížení cestovním ruchem, především pro rozvoj m ěkkých forem rekreace s ohledem na možnost celoro čního využití, d) vytvá řet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území uvnit ř i p řes hranice, zejména zkvalitnit napojení oblasti železni ční dopravou na okolní centra osídlení, e) vytvá řet územní podmínky pro zlepšení technické a dopravní infrastruktury, zejména pro rozvoj ekologických forem dopravy. Z hlediska nad řazených územn ě plánovacích dokumentací platí pro území Ji řetína pod Bukovou ÚP VÚC Liberecké sídelní regionální aglomerace z roku 1984 . Z tohoto dokumentu nevyplývají pro správní území obce Ji řetín pod Bukovou zvláštní požadavky. V sou časné dob ě se zpracovávají dle nového stavebního zákona Zásady územního rozvoje Libereckého kraje , pro které byla provedena v rámci transformace Aktualizace zadání ÚP VÚC LK. Aktualizované zadání ÚP VÚC LK (spl ňující požadavky ZÚR) bylo schváleno Zastupitelstvem Libereckého kraje dne 19. 12. 2006. Jelikož platná nad řazená ÚPD (ÚP VÚC LSRA z roku 1984) je prakticky z hlediska sou časných požadavk ů na rozvoj území nepoužitelná, je nutné alespo ň uvést aktuální problémy, požadavky, zám ěry (i z hlediska širších vztah ů) a údaje vyplývající z ÚAP LK pro území Ji řetína pod Bukovou, které budou též sloužit jako podklad pro ZÚR LK; pat ří mezi n ě: - Z hlediska sociálního pilí ře je zde klasifikován významný vliv ostatních uživatel ů území (vyšší urbaniza ční tlak a zatížení území) a snížená (klesající) nabídka pracovního uplatn ění. - Z hlediska bezpe čnosti platí pro Ji řetín pod Bukovou rizika spojená se záplavovým územím na toku Kamenice a umíst ěním povrchového vodního díla Josef ův D ůl (území zvláštní povodn ě pod vodním dílem). - Území obce se nachází ve specifické oblasti (SOB5 Jizerské hory), což je území, kde dochází k vysokému stupni nerovnováhy mezi pilířem environmentálním se zvláštní ochranou p řírody a vysokou zát ěží území pilí ři ekonomickým a soudržnosti spole čenství obyvatel (vysoké zatížení až p řetížení území vlivem cestovního ruchu a sportovn ě rekrea čních aktivit s významným až dominantním vlivem jednodenní návšt ěvnosti). Zvýšená návšt ěvnost vysoce atraktivního území pro sport a rekreaci má zásadní vliv na vybavení území dopravní a technickou infrastrukturou. Význam specifické oblasti zvyšují p římé vazby na sousední oblasti Frýdlantsko a Západní Krkonoše s p řesahem vazeb do Polska (Dolnoslezské vojvodství). Při dalším rozvoji oblasti bude nezbytná preference environmentálního pilí ře a koordinace aktivit se sousedním Polskem. - Z hlediska kvality ovzduší se jedná o oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, dlouhodobě je zde p řekra čován imisní limit kadmia. - Pot řeba realizace protipovod ňových opat ření na toku Kamenice. - Podpora vybudování koridoru pro regiotram (na stávající železni ční trati). - Území Ji řetína pod Bukovou je za řazeno v rozvojové oblasti (ROB1 Liberec, republikový význam) se soust řed ěním civiliza čních aktivit a koncentrací významného potenciálu pr ůmyslového, technického a stavebního d ědictví, ve kterých se projevují zvýšené požadavky na zm ěny v území a rostoucí tlak na umis ťování rozvojových zám ěrů nadmístního významu.

31 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

II.1.b) Údaje o spln ění Zadání

Zpracování ÚP vychází ze schváleného Zadání ÚP Jiřetín pod Bukovou. Toto Zadání bylo jako celek spln ěno.

II.1.c) Komplexní zd ůvodn ění p řijatého řešení a vybrané varianty, včetn ě vyhodnocení předpokládaných d ůsledk ů tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

Hranice řešeného území je vymezena katastrálním územím obce Ji řetín pod Bukovou (i. č. ÚTJ 751308) o rozloze 331 ha. ÚP je zpracován v souladu s platnou legislativou na úseku územního plánování, zejména se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti a vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vše ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.

II.1.c.1) KOMPLEXNÍ ZD ŮVODN ĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY

Řešení ÚP Ji řetín pod Bukovou je invariantní. Zd ůvodn ění p řijatého řešení je zřejmé z následujícího textu. ad I.1.a)

VYMEZENÍ ZASTAV ĚNÉHO ÚZEMÍ

Při vymezení zastav ěného území bylo vycházeno z hranice sou časn ě zastav ěného území obsaženého v dosud platné územn ě plánovací dokumentaci obce. Hranice byla dopln ěna na základ ě údaj ů katastru nemovitostí a skute čností zjišt ěných pr ůzkumem území ve smyslu aktuální právní úpravy (§ 58 zákona č. 183/2006 Sb.) a koordinována s údaji z Územn ě analytických podklad ů (ÚAP) pro ORP Tanvald a dopl ňujících podklad ů obce a po řizovatele ke dni 1. 12. 2010. ad I.1.b)

ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE Základní rozvojová koncepce vychází z nutnosti respektování sou časného využití ploch v území s nezbytným dopln ěním a p řestavbou pro zabezpe čení všech pot řebných funkcí obce tak, aby byly zabezpe čeny územní p ředpoklady pro komplexní rozvoj. Tím je sledováno dosažení stabilizace a následného mírného nár ůstu po čtu obyvatel obce. Nejsou navrhovány zm ěny funk čního využití ploch v takové skladb ě a rozsahu, aby vedly ke zm ěně významu nebo funkce obce ve struktu ře osídlení správního obvodu m ěsta Tanvald. Při zpracování ÚP byly vyhodnocovány možnosti lokalizace rozvojových ploch jak z hlediska širších územních vazeb, tak i pot řeb obce a p ředkladatel ů zám ěrů na zm ěny využití území. Řešení p řijaté v ÚP bylo prov ěř eno v rámci pracovních projednání se zástupci obce i po řizovatele a vybraných dot čených orgán ů státní správy. Řešení je koordinováno z hlediska vazeb na území sousedních obcí a m ěst a respektuje sou časné

32 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

požadavky obyvatel. Vytvá ří rovn ěž p ředpoklady pro rozsáhlejší územní rozvoj v souvislosti s polohou obce v regionáln ě významném a p řírodn ě cenném prost ředí specifické oblasti Krkonoše – Jizerské hory. Základní prostorové využití navrhovaných ploch musí být p ři projednávání jednotlivých zám ěrů v souladu s Plánem pé če o CHKO Jizerské hory, kde jsou regulativy pro výstavbu zp řesn ěny. Plochy pro rozvoj obce jsou voleny tak, aby veškeré negativní dopady navrhovaného řešení byly minimalizovány. Všechny plochy navrhované pro rozvoj obce jsou navrženy především ve vazb ě na ZÚ. Využívá se tak možnosti jednoduchého napojení na infrastrukturu obce (bez nutnosti dalších vyvolaných zábor ů ploch), v některých p řípadech se navrhovaným řešením rozvojových ploch zlepšují i podmínky v ZÚ. V rámci projednávání návrhu Zadání ÚP nebyly uplatněny požadavky na vymezení ploch pro zabezpe čení civilní ochrany ve smyslu vyhlášky MV ČR č. 380/2002 Sb.

OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ OBCE ÚP respektuje a vytvá ří podmínky k ochran ě všech p řírodních, kulturních a civiliza čních hodnot v území, jež v zásad ě respektuje a je s nimi koordinován. Pro zpracování ÚP byly použity informace z Pr ůzkum ů a rozbor ů a aktualizovaná data z Územn ě analytických podklad ů poskytnutá po řizovatelem v pr ůběhu zpracování ÚP.

PŘÍRODNÍ HODNOTY

Řešené území leží v oblasti krajinného rázu C – Jablonecko, podoblasti C – 1 – a Jablonecko – tanvaldské. Řešené území je za řazeno do Jizerskohorského biogeografického regionu (Culek M. a kol., 2003). Potencionální p řirozenou vegetaci tvo ří p řevážn ě acidofilní bikové bu činy, ojediněle v nejchladn ějších polohách pak acidofilní smrkové bu činy. Přírodní hodnoty v řešeném území pln ě odpovídají charakteristice krajinného typu, jeho poloze, abiotickým a biotickým podmínkám. V průběhu historického vývoje se vytvo řila krajina charakteristická pro úpatí hor a zde s p řevažujícím místem krajinného rázu C – 1 – a Lesní celky. Pln ě tak dokládá p řevažující lesnatost v tomto řešeném území – 76,4 %, která je vysoko nad pr ůměrem České republiky (34 %). Malá část lesních porost ů v okolí vrcholu Buková (836 m n. m.) je za řazena do les ů zvláštního ur čení. Zárove ň jsou v lesích t ři plochy – lokality výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin. Stejný typ ploch je i na zem ědělském půdním fondu p ři jihozápadním okraji řešeného území a p ři toku Kamenice. Přírodní hodnoty ve zbylé části řešeného území jsou p ředevším v krajinném rázu, který je charakteristický vysoce p řevažující lesnatostí s pozvolným p řechodem do zem ědělské krajiny, která zde tvo ří pouze 17,7 % řešeného území a je tvo řena trvalým travním porostem (37 ha) a zahradami (5 ha). Zem ědělskou krajinu zde ve velkém zastoupení dopl ňuje solitérní a liniová vzrostlá zele ň, která se dynamicky propojuje se zastav ěným územím. Celé řešené území leží v CHKO Jizerské hory, a to v její III. a IV. zón ě ochrany přírody. ÚP plochy zón respektuje. Up řesn ění zón nebylo provedeno z důvodu jejich stanovení jinou právní normou (zákon č. 114/92 Sb. , o ochran ě p řírody a krajiny, § 79 odst. 4 písm. f). Území leží v povodí významného vodního toku Jizery a Kamenice a v Chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod (CHOPAV) Jizerské hory. Celé území odvod ňuje řeka

33 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

Kamenice, která zárove ň tvo ří i část východní hranice řešeného území. P ři jejím toku je stanoveno záplavové pásmo Q 100, včetn ě aktivní zóny.

KULTURNÍ HODNOTY

Historie: Nyn ější název obce – Ji řetín pod Bukovou byl odvozen od jména jednoho ze t ří prvních usedlík ů, Georga Kreuzingera, p řičemž prod ělal v minulosti n ěkolik zm ěn: roku 1656 to byl Geörgthal, r. 1676 - Geörgensberg či Georgensberg nebo Girgenthal až po Georgenthal. Pozd ěji z těchto pojmenování vznikl český Ji řetín. Od roku 1850 byl Ji řetín formáln ě p řičlen ěn ke Smržovce, což trvalo do konce roku 1991. Samosprávnou obcí se stal až od 1. 1. 1992. První obyvatelé Ji řetína se živili prací v lese, lu čním hospoda řením a chovem skotu, pozd ěji i jako sklá ři (podle n ěkterých pramen ů m ěla stát mezi Ji řetínem a Antonínovem sklárna již v 17. století, ale nic bližšího se o ní nezachovalo. V 18. a 19. století již zde sklá řská hu ť prokazateln ě stála. Poblíž řeky pracovala Feixova brusírna, p řestav ěná z mlýna. V 17. století byly na tomto území tehdejšího panství Smržovka zakládány horské obce. Nejstarší písemné zmínky o obci pocházejí z let 1654 až 1676. P řesný rok založení obce se však nepoda řilo zjistit. P ředpokládá se, že byla založena sou časn ě s Albrechticemi, tedy v roce 1670. Jako samostatná obec je Ji řetín poprvé uvád ěn v pozemkové knize z roku 1707. Zde se uvádí, že bylo v obci 7 sedlák ů (statk ů) a 10 chalupník ů. Čísla popisná výše zmín ěných sedlák ů byla 6, 8, 15, 16, 17, 19 a 21. Prvním rychtá řem v obci je roku 1727 uvád ěn Christian Seibt. Dominantou Ji řetína je dnes komplex pr ůmyslových staveb továrny na výrobu dřev ěných hra ček. Její zakladatel Johann Schowanek za čal první továrnu budovat v roce 1906 a na strojích p řevážn ě vlastní konstrukce zahájil o dva roky pozd ěji výrobu. Podnik velmi dob ře prosperoval i v dob ě sv ětové hospodá řské krize. Johann Schowanek se narodil 24. dubna 1868 v Pasekách nad Jizerou. Vyu čil se v dědov ě d řevosoustružnickém podniku, kde pracoval nejprve jako prokurista, pozd ěji se zabýval zdokonalováním d řevozpracujících stroj ů a za řízení. V roce 1896, ve v ěku 28 let, opouští d ědův podnik a se stroji vlastní konstrukce si dne 16. dubna téhož roku pronajímá starý mlýn č. p. 178 v Desné a zakládá tam sv ůj vlastní podnik. Když mu v roce 1906 z konkuren čních d ůvod ů firma Schnabel & Sohn vykoupila jím vyhlídnutý objekt pro rozší ření výroby v Desné, rozhodl se stavební pozemek odpovídající jeho p ředstavám shán ět jinde. Po zvážení všech okolností a možností v okolních obcích se Johann Schowanek dne 16. 12. 1906 rozhodl ke koupi pozemku v Ji řetín ě pod Bukovou od uhlí ře Josefa Fischera, č. p. 6 (bývalá zem ědělská usedlost pana Schicketanze) i s přilehlými pozemky. Rok 1907 byl ve znamení výstavby objekt ů nové firmy – výrobní budovy č. p. 72, vily č. p. 73 a obytného domu. V listopadu a prosinci vzbuzoval zájem ve řejnosti transport stroj ů z Desné do Ji řetína. Dne 1. ledna 1908 byla zahájena výroba d řev ěného zboží v Ji řetín ě. Zápis do obchodního rejst říku byl proveden 12. b řezna 1908. Z bohatého výrobního programu firmy si připome ňme: soustružené perle ze d řeva, celuloidu a galalitu, d řev ěné kulaté knoflíky, dřev ěné výrobky pro textilní pr ůmysl, od roku 1927 d řev ěné hra čky, váno ční ozdoby, populární hra čka JO-JO, d řev ěná bižuterie, vázané tašky z d řev ěných perlí, d řev ěné p řezky a spony, modely lodí a letadel atd. Není divu, že 25. října 1934 bylo majiteli firmy oznámeno přijetí tisícího zam ěstnance. Mezitím dne 1. června p řevzal řízení firmy syn zakladatele Hans Schowanek. Zakladatel firmy Johann Schowanek zem řel dne 24. listopadu 1934 ve v ěku 67 let a byl poh řben na h řbitov ě v Albrechticích.

34 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

V kv ětnu roku 1945 byli majitel firmy Hans Schowanek s prokuristou Karlem Müllerem zajati Rusy a odvedeni. Po propušt ění se pan Schowanek vrátil, ale vzáp ětí byl op ět zat čen. Když pozd ěji jako trestanec pracoval na stavb ě silnice v Železném Brod ě, byl naložen do kolemjedoucího auta a odvezen. Objevil se v Salzburku, kde z řídil podnik, který pozd ěji přemístil do Pidingu nedaleko Bad Reichenhallu. J. Schowanek je pochován na h řbitov ě v Albrechticích v mohutné hrobce s kopulí, kterou nechal postavit syn tohoto neoby čejn ě schopného podnikatele. Po druhé sv ětové válce pokra čovala výroba pod firemním názvem TOFA, dnes pod názvem DETOA, která stále vyrábí tradi ční d řev ěné hra čky, domina, po čitadla, soustružené korálky ze d řeva, d řev ěné knoflíky, d řev ěné p řezky a spony, váno ční ozdoby, modely dopravních prost ředk ů atd. K významným rodák ům pat ří také Daniel Swarovski (1862 – 1956) sklář, zakladatel sv ětoznámé firmy Swarovski v tyrolském Wattensu, která se specializuje na výrobu sklen ěných figurek a bižuterních kamen ů. D. Swarovski vymyslel v r. 1892 elektrický p řístroj na broušení k řiš ťálu, s nímž však našel uplatn ění teprve díky energii z alpské vody v Rakousku, kam v roce 1895 p řesídlil. Zmínku si zaslouží i Ignaz Seibt (rod Seibt ů je poprvé zmi ňován roku 1672 a statek č. p. 15 m ěli ve vlastnictví až do roku 1828). Ignaz Seibt se v 19. století významn ě podílel na rozvoji a podpo ře školství v obci, vydal řadu lexikon ů a je autorem u čebnice n ěmeckého pravopisu. Ze spolk ů byly zaznamenány: Dobrovolní hasi či, spolek založen roku 1870, Pěvecký z r. 1877, Cvi čitelský z r. 1887, Divadelní, založen r. 1920 – rozpušt ěn r. 1948, od roku 1947 T ělovýchovná jednota (TJ TOFA/DETOA), Ochotnický od roku 1952 do r. 1963. Všechny stavby či soubory staveb považované za kulturní hodnoty jsou koncepcí ÚP respektovány v četn ě jejich prost ředí. Vymezené plochy zm ěn navrženou koncepci ochrany a rozvoje hodnot dotvá ří.

CIVILIZA ČNÍ HODNOTY

Civiliza ční hodnoty spo čívají p ředevším ve stabilizovaných plochách zastav ěného území a plochách dopravní infrastruktury v četn ě vyzna čených turistických tras, jsou řešením ÚP respektovány a návrhem vymezení nových ploch dále rozvíjeny.

Podmínky v oblasti bydlení V po čtu dom ů a byt ů pro trvalé bydlení se projevuje nejprve vzestupná tendence (1900 – 1930), poté sestupná tendence (1930 – 1980), od roku 1980 se po čet trvale obydlených dom ů prakticky nezm ěnil. Do roku 1950 se sledoval po čet dom ů jako sou čet po čtu obydlených i neobydlených dom ů (po čet dom ů, které m ěly popisné číslo), od roku 1961 se jedná o domy trvale obydlené (domy využívané k rekreaci byly vy člen ěny z domovního fondu).

35 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

Po čet trvale obydlených dom ů se celkov ě mezi lety 1900 a 2001 dle SLDB nezm ěnil – v obou sledovaných letech byl po čet dom ů 67 (z řejm ě to bylo zp ůsobeno výstavbou bytových dom ů, nízkou výstavbou rodinných dom ů a p řevodem stávajícího bytového fondu pro rekrea ční ú čely). Je zde také 19 byt ů sloužících pro rekreaci (dle ČSÚ – SLDB 2001). Ze stejných podklad ů a ke stejnému datu vyplývá, že je v obci 67 trvale obydlených dom ů, po čet trvale obydlených byt ů je 287, v rodinných domech je 17,4 % byt ů a podíl neobydlených byt ů z celkového po čtu byt ů činí 17,3 %. Dle podklad ů z obecního ú řadu bylo v obci od roku 2001 do 31. 12. 2008 postaveno 60 byt ů v bytovém dom ě pro seniory a 2 rodinné domy. Ze stejných podklad ů vyplývá, že bylo v obci 114 obecních byt ů, sociálních byt ů ve vlastnictví obce 111, z toho 60 s pe čovatelskou službou k 31. 12. 2008. Dle údaj ů v ÚAP bylo v obci 18 objekt ů individuální rekreace, z toho 2 chaty a 16 chalup vy člen ěných z domovního fondu, dále 7 chalup nevy člen ěných z domovního fondu. Hromadná ubytovací za řízení jsou v obci 2, po čet l ůžek celkem 285, dále je v obci 10 dom ů částe čně využívaných pro rekrea ční ú čely - ubytování v soukromí. Podíl dom ů podle období výstavby na po čtu trvale obydlených dom ů ukazuje následující grafické znázorn ění. Nejvyšší podíl mají domy postavené v období let 1946 - 1990 - 52,6 %. Tento údaj poukazuje na ur čité stá ří domovního fondu, a tím i pot řebu stávající domovní fond opravovat a modernizovat. S modernizacemi a rekonstrukcemi bylo v posledních letech zapo čato u bytových panelových dom ů.

Podíl dom ů podle období výstavby

12,2%

30,7%

52,6%

postavených do roku 1945 postavených mezi roky 1946 - 1990 postavených mezi roky 1991 - 2001

36 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

Kvalitu bydlení v Ji řetín ě pod Bukovou dle SLDB 2001 ukazuje následující grafické vyjád ření. Z 287 trvale obydlených byt ů je 98,6 % zásobovaných pitnou vodou (643 obyvatel), 0,5 % má plyn zavedený do bytu (3 obyvatelé) a 86,3 % je napojených na kanalizaci (563 obyvatel). Pr ůměrná obytná plocha na byt (v m 2/ob.) je 38,76 m 2, na osobu je 16,82 m 2. Pr ůměrný po čet osob na byt je 2,27.

Po čet a podíl obyvatel v trvale obydlených bytech 643 700 98,6 % 563 600 86,3 %

500

400

300

200 100 3 0,5 % 0 zásobovaných pitnou s plynem zavedeným napojených na vodou z vodovodu do bytu kanalizaci

Ob čanské vybavení Stru čný popis ob čanského vybavení s návrhem jeho rozvoje je uveden v následujícím odstavci. Nabídka základního ob čanského vybavení v obci je uvedena v následujícím grafickém vyjád ření.

Základní ob čanská vybavenost

obchod - potraviny, smíšené zboží pošta mate řská škola základní škola 1. - 9. ro čník ordinace praktického léka ře obecní knihovna - internet kulturní d ům a sál stravovací za řízení sportovní za řízení ubytovací za řízení

Základní ob čanské vybavení není v obci úplné. Vzhledem k tomu, že se obec nachází v atraktivní oblasti cestovního ruchu je zde i pom ěrn ě široká nabídka ubytovacích a stravovacích služeb, sportovního a kulturního vyžití a také volno časových aktivit v řad ě

37 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění spolk ů p ůsobících na území obce. V obci je také zajišt ěna sociální pé če pro seniory - v dom ě s pe čovatelskou službou. Další nabídka ob čanského vybavení a služeb (p ředevším v oblasti školství, zdravotnictví, sportovních aktivit, kulturního vyžití, nákupních možností a výrobních i nevýrobních služeb) je k dispozici pro obyvatele obce, ale i pro její návšt ěvníky ve m ěstech Tanvald a Smržovka a v obci Albrechtice v Jizerských horách.

Návrh rozvoje ob čanského vybavení Plochy ob čanského vybavení jsou v sou časné dob ě stabilizované, p ředpokládá se rozvoj ve řejné vybavenosti a komer čních za řízení malých a st ředních (p ředevším v plochách přestavby) a t ělovýchovných a sportovních za řízení jak v samostatn ě vymezených plochách příslušného využití, tak i v rámci p řípustného využití v plochách ostatních.

Podnikatelská činnost, výroba a výrobní služby: Nejvýznamn ějším ekonomickým subjektem v obci je firma DETOA Albrechtice, s.r.o. (d říve firma Schowanek, poté TOFA a nyní DETOA) s cca 160 zam ěstnanci, tradi ční výrobce dřev ěných hra ček a dalších výrobk ů ze d řeva. Ostatní firmy mají nejvýše 6 zam ěstnanc ů. Velmi siln ě je zastoupena kategorie pracujících na vlastní ú čet, tj. firem bez jediného zam ěstnance (81 % z podnikatelských subjekt ů celkem). V obci k 31. 12. 2009 svou činnost provozovalo 138 podnikatelských subjekt ů. Z oborového hlediska se jedná nap ř. o kade řnictví, kosmetiku, pedikúru a manikúru, autodopravu, autoopravnu, zahradnictví, malí řské a nat ěra čské práce, lesní hospodá řství a těžbu d řeva, elektrovýrobu (motory, generátory, transformátory), taxislužbu, ú četní poradenství, pojiš ťovací činnost, ubytovací a stravovací služby, kovovýrobu a jiné druhy služeb. Podnikatelské subjekty lze za řadit do kategorie drobného a malého podnikání, kromě firmy Detoa. Nabídka pracovních míst je v obci pom ěrn ě vysoká (je zde i vysoký po čet obyvatel pracujících na vlastní ú čet), za prací denn ě vyjíždí jen 40,9 % ekonomicky aktivních obyvatel hlavn ě do Smržovky a Tanvaldu, firmy v obci jsou také zárove ň regionálními zam ěstnavateli - do obce za prací dojíždí denn ě o 14 % více lidí p ředevším z Tanvaldu a Smržovky než z ní za prací vyjíždí. Dle údaj ů z úřadu práce bylo v obci k 31. 7. 2010 ekonomicky aktivních obyvatel 369 (údaj ze SLDB 2001 - již není aktuální), 44 dosažitelných uchaze čů o zam ěstnání, volné pracovní místo nebylo žádné a míra nezam ěstnanosti dosáhla 11,9 %. Dlouhodob ě se míra nezam ěstnanosti v obci udržuje pod pr ůměrem za ORP Tanvald a od roku 2009 nad pr ůměrem za kraj i ČR. Dle podklad ů z obecního ú řadu byl v obci k 31. 12. 2008 po čet ekonomicky aktivních obyvatel 370 a po čet pracovních míst v obci 165, není zde volný objekt vhodný k podnikání ani zde nejsou volné pozemky vhodné k podnikání.

Hospodá řská činnost v obci dle vybraných statistických údaj ů k 31. 12. 2009:

Po čet podnikatelských subjekt ů celkem 138 podle Zem ědělství, lesnictví, rybolov 8 převažující Pr ůmysl 25 činnosti Stavebnictví 20 Doprava a spoje 8 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spot řebního zboží 53 a pohostinství Ostatní obchodní služby 14 Ve řejná správa, obrana, povinné sociální pojišt ění 1 Školství a zdravotnictví -

38 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby 13 podle Státní organizace - právní Akciové spole čnosti - formy Obchodní spole čnosti 8 Družstevní organizace - Pen ěžní organizace – po čet subjekt ů - Živnostníci 115 Samostatn ě hospoda řící rolníci 3 Svobodná povolání 1 Zem ědělští podnikatelé - Ostatní právní formy 15 Zdroj: Český statistický ú řad

Návrh rozvoje podnikatelských činností, výroby a výrobních služeb Plochy výrobních i nevýrobních podnikatelských subjekt ů, které jsou sou částí ploch výroby a skladování - lehkého pr ůmyslu, smíšených obytných venkovských ploch a ploch ob čanského vybavení - ve řejné infrastruktury a komer čních za řízení malých a st ředních jsou stabilizované. Navrhované jsou jako plochy p řestavby plochy pro rozvoj ob čanského vybavení - ve řejné infrastruktury a komer čních za řízení malých a st ředních. Samostatné plochy pro výrobu a skladování nejsou navrhovány.

Zvlášt ě chrán ěná území Území leží v CHKO Jizerské hory (III. a IV. zóna). Ta byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 8. 12. 1967, s účinností od 1. 1. 1968. CHKO byla vyhlášena k ochran ě Jizerských hor a jejich podh ůř í. Celková vým ěra 2 2 CHKO je 368 km , z toho 269 km je rozloha les ů, a zasahuje do části okres ů Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily. Na východní stran ě sahá CHKO ke státní hranici s Polskem a dále hraničí s Krkonošským národním parkem. Nejvyšším vrcholem oblasti je Smrk (1 124 m n. m.). Řešené území leží ve III. a IV. zón ě ochrany p řírody CHKO Jizerské hory. Z poskytnutých podklad ů Správou CHKO se v řešeném území nacházejí lokality výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů a botanické lokality. V lesním prost ředí jsou to dv ě plochy. První je okolo vrcholu Buková (836 m n. m.), kde jsou zbytky bukového porostu, sut ě a drobné skalní výchozy. Druhá plocha je severozápadn ě od obce a tvo ří ji p řevážn ě porost buku lesního, vtroušen ě s javorem klenem a smrkem. Na zem ědělském p ůdním fondu jsou stejné plochy vymezeny v jihovýchodní části řešeného území. Zde se vyskytují p řírodov ědn ě cenná bylinná spole čenstva.

Obecná ochrana p řírody a krajiny

ÚP zachovává a posiluje ekostabiliza ční funkce krajiny, a to respektováním všech přírodn ě i krajiná řsky hodnotných segment ů krajiny, včetn ě funk čních prvk ů ÚSES, které jsou v dop řesn ěny. Zpracovaný ÚP Ji řetín pod Bukovou nenavrhuje zm ěny struktury krajiny, které by významn ě ovlivnily krajinný ráz. S ohledem na polohu řešeného území v CHKO Jizerské hory a p ředpokladem výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů by m ěl investor (na základ ě požadavku Správy CHKO Jizerské hory) před realizací jednotlivých zám ěrů provést biologický pr ůzkum zájmových lokalit, aby byl vylou čen p řípadný vliv výstavby na zvlášt ě chrán ěné druhy rostlin a živo čich ů.

39 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

ad I.1.c) URBANISTICKÁ KONCEPCE V obci v posledních 20 letech mírn ě klesá po čet obyvatel (do budoucna se dá předpokládat mírný r ůst po čtu obyvatel nejen přirozeným p řír ůstkem, ale i migrací), v obci se v minulosti stav ěly p ředevším bytové domy, nyní je zájem spíše o výstavbu rodinných dom ů, pro kterou nebyl dosud dostate čný po čet vhodných pozemk ů. ÚP vytvá ří územní podmínky pro podporu výstavby (a tím i zvýšení po čtu trvale žijících obyvatel) a vymezuje plochy pro rozvoj bydlení v plochách obytných venkovských (pro výstavbu rodinných dom ů). Obec je relativn ě dob ře dopravn ě p řístupná, p říznivá je nabídka pracovních p říležitostí, široká je nabídka sportovního a kulturního vyžití a také volno časových aktivit, což p řispívá k vytvá ření sounáležitosti obyvatel s územím, kde žijí - má tedy dobré p ředpoklady pro budoucí rozvoj. Mírn ě negativní je neúplné základní ob čanské vybavení, snižující se nabídka pracovního uplatn ění, v ěková struktura, pr ůměrný v ěk a index stá ří, vhodnou podporou rozvoje by mohlo být dosaženo p řízniv ějších hodnot. Vývoj po čtu obyvatel je dlouhodob ě progresivní dle statistických šet ření (S čítání lidu, dom ů a byt ů – SLDB od roku 1900 do roku 2001 a k 31. 12. 2009), mezi lety 1900 a k 31. 12. 2009 došlo ke zvýšení po čtu obyvatel o 31,6 %. Na za čátku sledovaného období po čet trvale žijících obyvatel mírn ě stoupal, poté vlivem vále čných a povále čných událostí klesal, od roku 1950 do roku 2001 po čet trvale stoupal. K výraznému nár ůstu došlo mezi lety 1970 a 1980 vlivem bytové výstavby (vícepodlažní domy), která souvisela s pracovními p říležitostmi v obci i sousedních obcích a m ěstech. Mezi lety 2001 a k 31. 12. 2009 po čet klesl p ředevším negativním migra čním p řír ůstkem (rozdíl mezi po čtem p řist ěhovalých a vyst ěhovalých obyvatel). K 31. 12. 2009 žilo v obci Ji řetín pod Bukovou, dle podklad ů z ČSÚ, 590 obyvatel. V následující tabulce je sledován vývoj po čtu obyvatel mezi lety 1992 - 2009 (do roku 1991 byla obec sou částí m ěsta Smržovka). Celkov ě se po čet obyvatel mezi lety 1992 až 2009 snížil o 7,5 %, p ředevším negativním migra čním p řír ůstkem. Tento demografický údaj ukazuje na pot řebu vytvá ření podmínek pro kvalitní trvalé bydlení stávajících obyvatel, ale i pro nov ě p říchozí obyvatele nap ř. zkvalitn ěním a dopln ěním ob čanské vybavenosti, podporou dobré dopravní dostupnosti v ětších center osídlení z obce, p řípravou nejen zainvestovaných pozemk ů pro výstavbu s ohledem na zájem o výstavbu rodinných dom ů v obci aj.

1992 - 2000 2001 - 2009 1992-2009 narození 60 40 100 zem řelí 43 51 94 přist ěhovalí 176 211 387 vyst ěhovalí 181 258 439 přirozený p řír ůstek 17 -11 6 přír ůstek migra ční -5 -47 -52 přír ůstek celkový 12 -58 -46 Index stá ří se v pr ůběhu posledních 9 let zvýšil (k 31. 12. 2000 - 42,1, k 31. 12. 2009 - 145,7), vykazuje nep říznivé hodnoty i v porovnání s údaji za kraj a celou Českou republiku. Index stá ří p ředstavuje podíl osob ve v ěku 65 a více let na 100 obyvatel ve v ěku 0 - 14 let. Po čet obyvatel v p ředproduktivním (0 - 14 let) a v produktivním v ěku (15 - 64 let) se za sledované období snížil, v poproduktivním v ěku (65 a více let) se zvýšil. Mírn ě ke zvýšení po čtu obyvatel v poproduktivní skupin ě p řisp ěla výstavba domu s pe čovatelskou službou. Věková struktura obyvatel obce vykazuje nep říznivý stav i v porovnání s věkovou strukturou kraje i celé České republiky. Pr ůměrný v ěk k 1. 1. 2009 (údaj z ČSÚ) je také nep říznivý - celkem 44,1, muži 42,1, ženy 46,1, jeví se tak i v porovnání s údaji za kraj i ČR.

40 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2009 ukazuje následující grafické vyjád ření. Celkov ě se v tomto roce po čet obyvatel snížil o 3 obyvatele.

Pohyb trvale žijících obyvatel v obci v roce 2009

20 19 19

15

10

6

5 3

0 0

-3 e -3 -5 rac mig

saldo -10

Vzd ělanostní struktura dle SLDB 2001 (540 obyvatel 15 letých a starších) ukazuje na to, že v obci žije 47 % obyvatel s nejvyšším ukon čeným vzd ěláním vyu čením či se st ředním odborným vzd ěláním bez maturity, 16 % obyvatel má úplné st řední vzd ělání s maturitou a 5 % obyvatel má vyšší a vysokoškolské vzd ělání.

Obyvatelstvo podle stupn ě vzd ělání k 1.3. 2001

nezjišt ěné vysokoškolské vzd ělání 3% 1% bez vzd ělání vyšší odborné 0% a nástavbové studium 2% základní v č. neukon čeného 31% úplné st řední s maturitou 16% vyu čení a st ř. odborné bez maturity 47%

41 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

V následujícím grafickém vyjád ření je znázorn ěna denní dojíž ďka a vyjíž ďka dle SLDB 2001. Obyvatel celkem bylo 656. Po čet ekonomicky aktivních obyvatel byl 369. Denn ě z obce vyjížd ělo 40,9 % obyvatel za zam ěstnáním z celkového po čtu ekonomicky aktivních a 15,4 % obyvatel za vzd ěláním z celkového po čtu obyvatel. Do obce dojíždí za zam ěstnáním více pracujících (o 25) než z ní vyjíždí obyvatel za zam ěstnáním.

Denní dojíž ďka a vyjíž ďka

176 180 160 151

140 120 101 100

80 60

40

20 0 0 Dojížd ějící do Vyjížd ějící do Dojížd ějící do škol do Vyjížd ějící do škol zam ěstnání do obce zam ěstnání mimo obce mimo obec obec

V následujícím obrázku jsou uvedeny sm ěry dojíž ďky a vyjíž ďky v obci Ji řetín pod Bukovou.

Sm ěry dojíž ďky a vyjíž ďky

za prací do: Jablonce nad Obec Ji řetín pod Bukovou Nisou, Tanvaldu do základní školy: do Tanvaldu, Smržovky a Josefova Dolu na st řední školy: nap ř. do Jablonce nad Nisou, Tanvaldu, za prací ze: na vyšší a vysoké školy: do Smržovky a Liberce Tanvaldu za nákupy: do Jablonce nad Nisou, Tanvaldu, Liberce

42 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

Urbanistická koncepce je založena sou časn ě na p řehodnocení dosud platné ÚPD obce a zohled ňuje dopad širších vazeb v území vyplývající z PÚR ČR 2008, ÚAP Libereckého kraje a ÚAP ORP Tanvald. Plochy pro územní rozvoj jsou voleny tak, aby veškeré p řípadné negativní dopady navrhovaného řešení byly minimální. Všechny navrhované plochy pro rozvoj obce jsou navrženy p ředevším ve vazb ě na ZÚ a s využitím eventuálních návazností na stávající dopravní systém a inženýrské sít ě. Návrh řešení ÚP respektuje stávající urbanistickou strukturu a navazuje na ni. Zd ůraz ňuje se ochrana p řírodních a kulturních hodnot. Stávající plochy smíšené obytné s venkovskou zástavbou jsou dopln ěny rozvojovými zám ěry, které dopl ňují zastav ěné území, nebo na n ěj bezprost ředn ě navazují. Jedna plocha je navržena jako plocha p řestavby v sou časné dob ě nevyužívaného ob čanského vybavení. Jejich po čet a velikost jsou podloženy také rozborem výše uvedených sociodemografických podmínek. Stávající plochy rekreace, které jsou sou částí ploch smíšených obytných venkovských je možno považovat za stabilizované, plochy pro rozvoj staveb pro rodinnou rekreaci nejsou samostatn ě vymezeny, rozvoj rekreace je ale možný v již zmín ěných plochách smíšených obytných venkovských. Plochy ob čanského vybavení jsou v sou časné dob ě stabilizované, p ředpokládá se rozvoj ploch ve řejné infrastruktury a komer čních za řízení malých a st ředních (p ředevším v plochách p řestavby) a t ělovýchovných a sportovních za řízení. Rozvoj ob čanského vybavení je dále možný v plochách bydlení smíšených obytných venkovských a v plochách výroby a skladování. Plochy výrobních i nevýrobních podnikatelských subjekt ů, které jsou sou částí ploch výroby a skladování, smíšených obytných venkovských ploch a ploch ob čanského vybavení - komer ční za řízení malá a st řední jsou stabilizované. Samostatné plochy pro rozvoj výroby se nenavrhují.

VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Zastavitelné plochy se vymezují pro zabezpe čení vyváženého rozvoje obce dopln ěním funkcí bydlení a ob čanského vybavení s nezbytným rozvojem dopravní a technické infrastruktury a ploch zelen ě. Zastavitelné plochy pro bydlení – smíšené obytné venkovské – dotvá řejí urbanistickou strukturu rovnom ěrn ě v území obce v návaznosti na zastav ěné území využitím proluk v centrální části obce a s respektováním rozvoln ěné zástavby v její části západní. Jsou vymezeny s ohledem na zájem o výstavbu rodinných dom ů, vyvolaný polohou ve struktu ře osídlení, kvalitou obytného prost ředí, p římou vazbou na dopravu (silni ční i železni ční) a technickou infrastrukturu p ři respektování podmínek Plánu pé če CHKO Jizerské hory. Vymezení zastavitelných ploch ob čanského vybavení (nové plochy pro t ělovýchovná a sportovní za řízení a v rámci ploch ur čených pro p řestavbu plochy pro ve řejnou infrastrukturu a komer ční za řízení malá a st řední) vychází ze zhodnocení dosavadního vývoje popsaného v části Civiliza ční hodnoty kapitoly ad I.1.b). Nové zastavitelné plochy rozvíjejí systém sou časných ploch tohoto využití, který je považován za stabilizovaný a je třeba ho zachovat a udržovat. Celkovou urbanistickou koncepci dotvá ří dopravní a technická infrastruktura, která je rovn ěž dopl ňována novými zastavitelnými plochami (pro silni ční dopravu a plocha pro dopravní vybavení) s cílem zabezpe čení udržitelného rozvoje území.

43 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

VYMEZENÍ PLOCH P ŘESTAVBY Plochy p řestavby (brownfields) jsou navrženy v severovýchodní části zastav ěného území jako plocha P1 - smíšená obytná venkovská plocha (p ůvodní objekty v ploše sloužily jako ob čanské vybavení) navazující na stávající plochy ur čené pro ob čanskou vybavenost a dále jako plochy P2, P3 a P4 ve východní části zastav ěného území ur čené pro ob čanské vybavení – ve řejnou infrastrukturu a komer ční za řízení malá a st řední.

VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELE ŇE Systém sídelní zelen ě tvo ří pom ěrn ě kvalitní plochy stávající vzrostlé zelen ě zastoupené jak samotnými plochami nelesní zelen ě (NN), tak stávající zelen ě v rámci všech stabilizovaných ploch s rozdílným funk čním využitím. Pat ří sem rovn ěž zele ň na ve řejných prostranstvích (ZV), a to jak plochy stabilizované, tak vymezené plochy zm ěn. Specifické využití má plocha zelen ě p řírodního charakteru (ZP), která slouží v zimním období k provozování zimních sport ů místního významu. Do ploch zelen ě jsou navrženy plochy zelen ě ochranné a izola ční (ZO), která je umíst ěna podél komunikace ve st řední části sídla, v souvislosti s novými plochami pro bydlení smíšené venkovské (SV). Tyto plochy zelen ě využívají obtížn ě obhospoda řovatelné části území. Z hlediska dlouhodobého napln ění všech funkcí ve řejné zelen ě je t řeba respektovat a provád ět jejich pravidelnou údržbu, zárove ň pak tuto zele ň op ět nahradit druhy vhodnými pro dané místo, a to jak s ohledem na prostor, tak i historii a blízkost zástavby.

ad I.1.d.) KONCEPCE VE ŘEJNÉ INFRASTRUKTURY ad I.1.d.1) DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ad I.1.d.1.1) SILNI ČNÍ DOPRAVA

Širší dopravní vztahy

Řešené území leží mimo významn ější tahy. Lze jej vymezit lokálními silnicemi III. třídy, které procházejí vesm ěs údolími vn ě k.ú Ji řetín pod Bukovou (290 40, 290 41 a 290 43). Centrum obce je navázáno prost řednictvím krátkého úseku III/290 44.

Silni ční sí ť

Řešeným územím prochází jen koncový úsek silnice III/290 44 od p řemost ění Kamenice do centra obce (závod DETOA), který je zcela stabilizován s předpokladem úprav (chodník, parkovišt ě) v míst ě odbo čení místní komunikace vedené p řes železni ční tra ť do obytné lokality nad údolím (ve vazb ě na vymezené plochy p řestavby).

44 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

Intenzity silni ční dopravy a kategorizace silnic

Nejsou na území obce s čítány. Úpravy silnice musí respektovat materiál „Normová kategorizace krajských silnic II. a III. t řídy“, schválený Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením 46/04 ZK ze dne 16. 3. 2004, což zna čí pro III/290 44 ochranné pásmo 15 m a návrhovou kategorii S6,5/50.

Sí ť obslužných komunikací

Je stabilizována a dopln ěna úsekem Z14 zp řístup ňujícím lokalitu Z7 ve stávající užívané stop ě s předpokladem kategorie MOK 4, event. s výhybnou.

Odstavná a parkovací stání

Stávající plochy jsou soust řed ěny zejména: sídlištní zástavba (39 garáží z části dvoupodlažních +17 +2) (12 stání parkov. + 4 + 10 + 5) centrum obce, OÚ, DETOA (7 + 8 + 15) vybavenost v četn ě návrhu Z13 ( 8 + návrh20) předprostor železni ční stanice a kulturního sálu (5 + návrh 25) hřbitov (severní okraj) včetn ě návrhu Z15 ( 4+ návrh 6) Vymezená plocha Z22 je ur čena k odstavování vozidel technických služeb. ad I.1.d.1.2) ŽELEZNI ČNÍ DOPRAVA Železni ční tra ť č. 34 se železni ční stanicí Ji řetín pod Bukovou zajiš ťuje dopravní obslužnost obce. Zastávka Tanvaldský Špi čák zajiš ťuje p řevážnou dopravní obslužnost sousední obce Albrechtice v Jizerských horách a v zimní sezón ě slouží i k doprav ě za zimními sporty. Vlakový jízdní řád obsahuje 24 spoj ů v každém sm ěru jízdy.

Plochy pro drážní dopravu, v četn ě ochranného pásma dráhy, jsou respektovány. ad I.1.d.1.3) OSTATNÍ DRUHY DOPRAVA Hromadná doprava

Vedle železni ční dopravy (tra ť 034) je zajiš ťována autobusovou linkou (530 120 dnes 9 spoj ů/den) se stanicí v předprostoru sídla správy obce, respektive závodu DETOA. Další stanice jsou vázány na trasu III/290 42 ( Smržovka – Josef ův D ůl) za říčkou Kamenicí a v odbo čce na Albrechtice nad Jizerou (pošta, Dolní stanice čty řseda čkové lanovky na Tanvaldský Špi čák). Pro okrajové území je další zastávkou „Josef ův D ůl, Antonínov - Zátiší“, kam zajíždí 1+1 spoj/den od Jablonce nad Nisou; jinak ukon čeno ve stanici Albrechtice nad Jizerou, pošta.

45 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

Pěší a cyklistická doprava

Oproti trasám uvád ěným v pr ůzkumech a rozborech je p ředpokládáno p řevedení cyklotrasy č. 4310 v úseku mezi centrem a zastávkou Tanvaldský Špi čák do sjízdného chodníku podél železni ční trati (bez územních nárok ů).

ad I.1.d.2) TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

ad I.1.d.2.1) ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Obec Ji řetín pod Bukovou má realizován vodovod pro ve řejnou pot řebu, ze kterého je zásobeno tém ěř veškeré trvale a p řechodn ě bydlící obyvatelstvo (90 %).

Zdroj vody

Ji řetín pod Bukovou je sou částí vodárenské soustavy Souš úpravna vody (ÚV) – Železný Brod, oblastního vodovodu Liberec – Jablonec nad Nisou. Z hlediska vodárenského využití je vodní nádrž zdrojem surové vody pro úpravnu vody Souš, která je hlavním zdrojem pitné vody skupinového vodovodu. Přehrada Souš na Černé Desné byla realizována v letech 1911 – 1915. Původním účelem vodního díla byla ochrana území níže ležícího p řed povodn ěmi. Posléze bylo přistoupeno k vodárenskému využití. Celkový objem nádrže je 7,57 mil. m 3, rekonstrukce přehrady byla provedena v letech 1924 – 1927. Jedním z hlavních d ůvod ů byla obava p řed opakováním katastrofy na nedaleké Bílé Desné (p řehrada Bílá Desná se 18. 9. 1916 v 15.30 hod. protrhla v důsledku nedostate čného t ěsn ění návodní strany hráze). Kapacita úpravny vody Souš je 300 l/s vedená jako oblastní zdroj pitné vody pro Jablonec nad Nisou a Liberec. Dle PRVK Lk na zdroje skupinového vodovodu je napojeno k roku 2010 520 obyvatel s pot řebou 85,0 m 3/den, k roku 2015 je uvažováno se 648 napojenými obyvateli s pot řebou 127,0 m 3/den. Vydatnost vodního zdroje pro stávající i navrhovanou zástavbu je dostate čná vzhledem ke kapacit ě úpravny vody Souš. V obci Ji řetín pod Bukovou je zemní vodojem Kolonka 200 m 2 – terén 615,00 m n. m., dále na p řivad ěč i mimo řešené území (území obce Tanvald) je vodojem TOFA 500 m 3 – 591,10 / 586,11 m n. m. Z vodojemu Kolonka je zásobováno síldlišt ě RD TOFA, z vodojemu TOFA je zásobena další skupina - část území na hranicích obcí Tanvald, Smržovka, Albrechtice v Jizerských horách a zbylá část Ji řetína pod Bukovou.

Vodovodní sí ť

Do vodojemu Kolonka je veden řad DN 200 mm. Hlavní zásobní řad z vodojemu do vodovodní sít ě je DN 160 mm. Zásobní řad vedený obcí je 160 mm, ostatní vodovodní zásobní řady mají profily DN 110 mm a DN 100 mm. Dle ÚAP Tanvald RURÚ je uvád ěno napojení na technickou infrastrukturu ve výši 90 %, zbylých 10 % jsou drobní rekreanti (dle PRVK Lk 81 % a ostatní 19 %). Koncepce ÚP navrhuje dopln ění vodovodní sít ě pro zajišt ění zásobování vymezených zastavitelných ploch.

46 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

V lokalitách, kde není možné napojení na ve řejný vodovod bude zásobování vodou řešeno individuáln ě v souladu se zákonem 254/2001 Sb., o vodách a o změně n ěkterých zákon ů (vodní zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.

Ochranná pásma

Dle zákona č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve řejnou pot řebu, je v Hlav ě VI, § 23, odst.3 uvedeno u potrubí do 500 mm pr ůměru v četn ě ochranné pásmo vymezeno vodorovnou vzdáleností od vn ějšího líce st ěny potrubí 1,5 m, u potrubí nad pr ůměr 500 mm 2,5 m.

Poznámka: Výjimku z ochranného pásma m ůže povolit v od ůvodn ěných p řípadech vodoprávní ú řad. Majitelem vodovodu je SVS, a.s. Tanvald a provozovatelem jsou Severo české vodovody a kanalizace, a.s.

Nouzové zásobování pitnou vodou je řešeno dovozem cisternami ze zdroje Jesenný, dopln ěno pak vodou balenou.

Zásobování požární vodou

Zásobování požární vodou bude zabezpe čeno ze sou časné a navrhované vodovodní sít ě, z místních vodních ploch a vodních tok ů.

Požární ochrana

Dle ČSN 730873 Požární bezpe čnost staveb – Zásobování požární vodou z června 2003 činí:

Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odb ěru vody a obsahu nádrže.

Objekt potrubí odb ěr Q l/s odb ěr Q l/s obsah nádrže DN mm pro v= 0,8 m/s pro v= 1,5 m/s m 3

1.Rod. domy a nevýrobní objekty do 120 m 2 80 4 7,5 14

2.Nevýrobní. objekty 120 – 1500 m 2 výr. objekty a sklady do 500 m 2 100 6 12 22

3.Nevýrobní objekty větší 1500 m 2 Výr. objekty a sklady 500 – 1500 m 2 otev ř. tech. za ř. do 1500 m 2 125 9,5 18 35

4. Výr.objekty, sklady a otev ř. tech. za ř. do 1500 m 2 150 14 25 45

47 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

5. Výr. objekty a sklady s vys. pož. zatížením větší 2500 m 2 200 25 40 72

Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úsek ů je dána sou čtem ploch užitných podlaží). Pokud není z řízena vodovodní sí ť, požární ochrana je zajišt ěna z řízením odb ěrných míst na vodním toku nebo vodní nádrži. Nejmenší odběr musí být zajišt ěn podle tabulky v množství pro v = 1,5 m/s.

Nejv ětší vzdálenosti vn ějších odb ěrných míst (v metrech) - od objektu / mezi sebou

Číslo hydrant výtokový stojan plnicí místo vodní tok položky nebo nádrž

1 200/400 600/1200 3000 / 5000 600 2 150/300 400/800 2500 / 5000 400 3 120/240 300/600 2000 / 4000 300 4 100/200 200/400 1500 / 3000 200 5 80/160 120/240 1000 / 2000 150

U položek se nemusí k požárnímu zatížení p řihlížet. Pot řebné množství vody ve vyhovujícím tlaku pro zásobování obyvatel lze dodat ze stávajícího vodovodu. Požární voda je zajišt ěna pomocí požárních hydrant ů osazených na vodovodní síti a dále lze využít jako zdroj požární vody místních vodních tok ů a ploch.

ad I.1.d.2.2) ZNEŠKOD ŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD V obci je vybudována splašková kanalizace a centrální čistírna odpadních vod ( ČOV). ČOV je typu 2 x VHS III (2 x 600 EO) má dle PRVK Lk kapacitu 2,5 – 3,0 l/s na p řítoku. Napojeno je 81 % obyvatel. Ostatní obyvatelé (19 %) mají bezodtoké jímky, je uvažováno vyvážení jejich obsahu na ČOV . Majitelem a provozovatelem ČOV je DETOA, s.r.o. Dle PRVK Lk bude nutné stávající pr ůmyslovou ČOV nahradit variantn ě novou ČOV pro 1200 ekvivalentních obyvatel (EO) s připojením závodu DETOA nebo stávající ČOV rekonstruovat a doplnit o usklad ňovací nádrž na kal. Vy čišt ěné odpadní vody jsou vyúst ěny do řeky Kamenice. Ochranné pásmo ČOV bude stanoveno u nové nebo rekonstruované ČOV dle použité technologie, zda bude pln ě zakryta nebo jen částe čně (aera ční nádrže). Dle PRVK Lk je k roku 2010 napojeno 547 obyvatel na kanalizaci v množství 3 3 12,2 m /den, BSK 5 47,1 kg/den, k roku 2015 555 napojených obyvatel se 12,4 m /den a BSK 5 47,7 kg/den. Uvedené hodnoty by m ěly být up řesn ěny dle budoucího rozvoje obce. Kanaliza ční sí ť má stoky r ůzných profil ů (neup řesn ěno) v celkové délce 1,9 km. Kanaliza ční sí ť byla p ůvodn ě vybudována v závod ě DETOA pro pot řeby závodu v roce 1981. Na tuto kanalizaci byla postupn ě napojena skupina panelových dom ů vedle areálu závodu, objekty vybavenosti obce a následn ě i p řevážná část obce. Kanalizace je jednotného typu. Majitelem a provozovatelem kanalizace je obec a částe čně DETOA, s.r.o. Dle ÚAP Tanvald RURÚ je uvád ěno napojení na technickou infrastrukturu ve výši 90 %, zbylých 10 % jsou drobní rekreanti.

48 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

V návrhu je uvažováno s dopln ěním kanaliza ční sít ě novými stokami prodloužením stávající kanalizace, a to ve st řední a východní části obce. Tím bude podstatná část zástavby p řivedena na centrální ČOV. Napojení ostatních okrajových objekt ů na kanaliza ční systém není ekonomické z důvod ů rozptýlené zástavby a konfigurace terénu. V těchto okrajových územích bude zneškod ňování odpadních vod i nadále individuální v bezodtokových jímkách s následným vyvážením kalu na kapacitní čistírnu odpadních vod (bilan čně je uvažována ČOV Harrachov). Deš ťová kanalizace v obci není, deš ťové vody jsou odvád ěny p říkopy a propustky do řeky Kamenice.

Ochranná pásma:

Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve řejnou pot řebu, je v Hlav ě VI, § 23, odst.3 uvedeno u potrubí do 500 mm pr ůměru v četn ě ochranné pásmo vymezeno vodorovnou vzdáleností od vn ějšího líce st ěny potrubí 1,5 m, u potrubí nad pr ůměr 500 mm 2,5 m.

Poznámka: Výjimku z ochranného pásma m ůže povolit v od ůvodn ěných p řípadech vodoprávní ú řad.

ad I.1.d.2.3) ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Sou časný stav zásobování elektrickou energií

Zásobování řešeného území elektrickou energií je realizováno sedmi elektrickými stanicemi (TS) 35/0,4 kV s celkovým instalovaným transforma čním výkonem 2970 kVA. Na zásobování obyvatelstva a služeb se podílí šest TS (2720kVA). Podnikatelský odb ěr firmy Detoa je řešen vlastní stanicí TS 583 (250 kVA). Zásobování elektrickou energií je z hlediska sou časného odb ěru a výhledu do budoucna dob ře zajišt ěno. Mimo energetický systém ČEZ, a.s. dodávají do rozvodné sít ě dv ě malé vodní elektrárny (MVE).

Seznam stávajících stanic Číslo Název Druh TS Rok Transformátor (kVA) Majitel TS výstavby instalovaný výhledový 583 Ji řetín - Detoa zd ěná 1966 250 630 cizí 584 Ji řetín – U h řbitova příhradová 1959 160 630 ČEZ 687 Ji řetín – Detoa byty venkovní 1972 2x630 2x630 ČEZ 693 Ji řetín - okurkárna příhradová 1970 400 630 ČEZ 6016 Ji řetín - škola příhradová 1986 400 630 ČEZ 6033 Ji řetín - byty příhradová 1990 250 630 ČEZ 6047 Ji řetín - Mod ěva příhradová 1994 250 630 ČEZ Celkový instalovaný transforma ční výkon v kVA 2720/250 4410/630 ČEZ/cizí

Seznam MVE majitel MVE instalovaný výkon vodní tok p. Hradecký, Jablonec n. Nisou 2 x 25 kVA Kamenice p. Pojer, Jablonec n. Nisou 30 kVA Kamenice

49 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

Sou časné zásobování řešeného území Ji řetína pod Bukovou el. energií je pln ě vyhovující a nevykazuje zásobovací problémy. Rozvod systému 35 kV je výkonov ě orientován na TR 110/35 kV Tanvald. Situaci v systému VN lze shrnout konstatováním, že řešené území je plošn ě pokryto a za řízení bude nutno pouze modernizovat.

Rozvod systému NN

Rozvodný systém NN energetické soustavy je provozován normalizovanou nap ěť ovou soustavou 240/400 V, 50 Hz, TN-C, AC. Obec má zna čný podíl spot řeby elektrické energie v oblasti el. vytáp ění a v oblasti služeb. Rozvod systému NN je z podstatné části proveden nadzemní sítí. Zemní kabelové vedení je uplatn ěno p ředevším v centrální části řešeného území. T ěžkosti v zásobování elektrickou energií nejsou. Z hlediska zásobovací situace je úrove ň zásobování elektrickou energií pln ě vyhovující.

Sou časný p říkon území

Stanovení sou časného p říkonu v řešeném území je odhadem vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici m ěř ení o maximálním zatížení v jednotlivých TS. Stanovení sou časného příkonu ovliv ňuje vysoký podíl elektrického vytáp ění v bytové oblasti. Z hlediska rozložení spot řeby el. výkonu je Ji řetín pod Bukovou výjime čnou obcí. Výrazné uplatn ění el. vytáp ění je v bytových domech (82 % z celkového po čtu 213 byt ů). Sou časný p říkon odb ěru obyvatelstva a služeb je odvozen z bytového fondu s využitím podklad ů provozovatele energetického systému, stanovující sou časný odb ěr el. výkonu ve výši 2,3 kW/byt a 0,35 kW/byt pro služby. Pr ůmyslový odb ěr je soust řed ěn u firmy DETOA - TS 583.

odhadovaný el. p říkon řešeného území (kW) lokalita byty služby pr ůmysl (odhad) celkem Ji řetín pod 560 80 100 740 Bukovou

Celkovou výši el. p říkonu řešeného území ovlivní el. vytáp ění, jehož výkonovou hodnotu vzhledem k nedostatku informací nelze stanovit.

Posouzení stávajícího stavu

S ohledem na technické možnosti stávajících TS lze sou časné výkonové požadavky obyvatelstva a podnikatelských aktivit zásobovaných ze sít ě NN zajistit ze stávajících stanic zvýšením instalovaného transforma čního výkonu. Koncepce zásobování nadzemním systémem 35 kV z ůstane i ve výhledu zachována. P ři navrhovaném rozvoji obce je nutno respektovat stávající rozvodná za řízení a dodržet ochranná pásma stanovená zákonem č. 458/2000 Sb., § 46.

Návrh rozvoje území

Vzhledem k tomu, že návrh rozvoje bytové výstavby obce nestanovuje po čet nových rodinných dom ů v jednotlivých lokalitách, je zásobování elektrickou energií zam ěř eno na zajišt ění zp ůsobu zásobování a rozvoji energetického systému, p řípadn ě na stanovení omezujících požadavk ů v souvislostí s platností zákona č. 458/2000 Sb. Návrh rozvoje řešeného území zahrnuje st řední část zastav ěného území obce s posílením p ředevším bytové výstavby. Z hlediska výhledové pot řeby elektrické energie je rozhodující zp ůsob vytáp ění. Území není v plném rozsahu plynofikováno. Rozší ření plynu je závislé na zájmu

50 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění obyvatel a s ohledem na tuto skute čnost lze u nové výstavby p ředpokládat spíše uplatn ění el. vytáp ění. Výkonový nár ůst odb ěru el. energie vlivem nové výstavby bude pro po čáte ční stav řešen zvýšením instalovaného transforma ční výkonu ve stávajících TS. Nevylu čuje se v případ ě vyšších výkonových nárok ů vým ěna stávající TS staršího typu za výkonov ě vyšší typ. Vzhledem k tomu, že situování stávajících stanic výkonov ě vykrývá celé řešené území, nevyžaduje navrhovaný rozvoj realizaci dalších stanic 35/0,4 kV, a to v celém rozsahu rozvoje obce. Navrhovaná výstavba se dotýká z hlediska zásobování el. energií stávajících TS 6047, 584, 6016 a 6033 a omezí se na rozvoj, p řípadn ě p řenosové posílení systému NN.

Rozvod systému NN

V souladu s požadavky provozní složky ČEZ Distribuce, a.s., budou p ři realizaci nové výstavby dodržována následující pravidla:

- Napojení nových RD bude řešeno ze stávající NN sít ě i za p ředpokladu jejího rozší ření. - Při zpracování projektové dokumentace u nov ě budovaných lokalit bude v otázce zásobování el. energií rozhodujícím partnerem provozní složka provozovatele energetického systému, která stanoví bližší podmínky p řipojení, p řípadn ě další up řes ňující požadavky s ohledem na zm ěny zp ůsobené časovým odstupem mezi tímto záv ěrem a vlastní realizací na výše uvedených lokalitách.

Ochranná pásma elektriza ční soustavy

Dle zákona č. 458/2000, Sb. ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv ětvích a o zm ěně n ěkterých zákon ů (energetický zákon), s platností od 1. 1. 2001, dle § 46 a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních p ředpis ů ur čujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 a zákona č. 222/1994 Sb., § 19 (s ú činností od 1. 1. 1995) jsou pro za řízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma:

Za řízení Dle zákona Dle zákona Dle zákona č. 79/1957 č. 222/1994 č. 458/2000 nadzemní vedení do 35 kV- vodi če bez izolace 10 7 7 podzemní kabelové vedení do 110 kV, v četn ě měř icí a zabezpe čovací techniky 1 1 1 elektrické stanice 30 20 - zd ěné elektrické stanice s převodem do 52 kV - - 2 stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV 10 7 7

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na ob ě strany. Ochranné pásmo pro podzemní vedení elektriza ční soustavy do 110 kV v četn ě vedení řídící, m ěř icí a zabezpe čovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu.

ad I.1.d.2.4) ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Jihovýchodní část zastav ěného území s nejv ětší koncentrací odb ěratel ů je napájena STL plynovod (plochy bydlení a ob čanského vybavení) nebo VTL plynovod p řivedený do vlastní regula ční stanice (plochy lehkého pr ůmyslu). Ve zbývající části zastav ěného území

51 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění a ve vymezených zastavitelných plochách se umož ňuje rozvoj plynofikace, který by umožnil připojení dalších odb ěratel ů. Konkrétní vedení se nenavrhuje, nebo ť se za sou časných celospole čenských podmínek v zásobování energetickými médií (jejichž zm ěna se neo čekává) rozvoj plynofikace v plochách rozvoln ěné zástavby nep ředpokládá a není požadován a proto není generel či jiný oborový studijní materiál pro další plynofikaci zpracován.

ad I.1.d.2.5) TELEKOMUNIKACE

Dálkové kabely

Dle podklad ů předaných provozovatelem telekomunika ční sít ě (Telefónica O 2, a.s.) do ÚAP prochází jihovýchodní částí řešeného území trasa dálkového telekomunika čního kabelu Albrechtice – Tanvald. V prostoru dolní části stávající zástavby prochází trasa kabelového vedení soub ěžn ě s komunikací podél fy Detoa ve sm ěru na Albrechtice v Jizerských horách. Provozovanou sí ť dálkových kabel ů je nutno respektovat a před zahájením jakýchkoliv stavebních aktivit si vyžádat stanovisko od provozovatele telekomunika ční sít ě (Telefónica O 2) k existenci a ochran ě stávajících telekomunika čních vedení a za řízení. S ohledem na stávající trasy dálkových kabelů upozor ňujeme na dodržení prostorové úpravy vedení technického vybavení a dalších navazujících norem. U stávajících dálkových kabel ů v souladu se zákonem č. 127/2005 Sb. musí být dodrženo ochranné pásmo 1,5 m na ob ě strany od kabelového vedení.

Telefonní sí ť

Místní telefonní systém (Telefónica O 2), byl v celém rozsahu rekonstruován. Zahrnuje úplnou digitalizaci telefonního za řízení a kapacitn ě vykrývá pot řeby obyvatelstva. Pro ochranu kabelové telekomunika ční sít ě Telefónica O 2 platí stejné zásady, jaké jsou uvedeny u dálkových kabelových vedení. P říjem TV, který zajiš ťují Radiokomunikace, a.s. Praha, je p říjem signálu z podstatné části dobrý. Členitost terénu v některých lokalitách zhoršuje p říjem TV signálu. V sou časné dob ě se prosazuje satelitní p říjem TV. Z dalších radiokomunika čních služeb sít ě GMS, které jsou v sou časné dob ě v řešeném území uplatn ěny, jsou provozovatelé T-Mobile a Vodafone. Území je plošn ě pokryto signálem sítí mobilních operátor ů. Ur čité nedostatky jsou zp ůsobeny členitostí terénu. V řešeném území nejsou instalovány základové stanice (vysíla če) mobilní sít ě provozovatel ů elektronické komunikace.

ad I.1.d.2.6) NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V území nejsou za řízení na odstra ňování odpad ů ani povolené skládky. Domovní odpad je shromaž ďován v popelnicích a odvážen oprávn ěnou osobou (SKS Jablonec nad Nisou) k likvidaci na skládky mimo území obce. Rozměrný odpad a nebezpe čný odpad je svážen 2x ro čně. Odpadové hospodá řství obce se řídí Plánem odpadového hospodá řství. Sou časný stav vyhovuje platným p ředpis ům i ob čan ům. P řesto se doporu čuje soustavn ě sledovat vývoj „bezodpadových“ technologií a podporovat jejich zavád ění do praxe. Rovn ěž se doporu čuje rozši řování spektra sbíraných t říd ěných a následn ě využitelných odpad ů. V území nejsou registrovány staré ekologické zát ěže.

52 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění ad I.1.d.3) OB ČANSKÉ VYBAVENÍ Ob čanské vybavení je svou kapacitou úm ěrné pot řebám obyvatel obce i se z řetelem blízkosti Tanvaldu, Smržovky a Albrechtic v Jizerských horách. V širších vazbách také Jablonce nad Nisou, Liberce a příhrani čních oblastí Polska. P řesto se v obci vymezují plochy pro p řípadné rozší ření pot řebného ob čanského vybavení v návaznosti na stávající zástavbu nebo v plochách p řestavby. Protože Ji řetín pod Bukovou leží ve významném regionu rekreace a cestovního ruchu, jsou v ÚP vymezeny plochy p řestavby pro rozvoj ve řejné infrastruktury a malých a st ředních komer čních za řízení a nová plocha pro t ělovýchovná a sportovní za řízení. ÚP zohled ňuje pot řeby nejen místních obyvatel, ale i návšt ěvník ů. Podrobn ě od ůvodn ěno - viz kap. ad I.1.b) a ad I.1.c).

ad I.1.d.4) VE ŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Ve řejná prostranství jsou funk ční ve smyslu p říslušných legislativních p ředpis ů a jsou vymezena jako sou část ostatních ploch s rozdílným funk čním využitím. V zastavitelných plochách je t řeba rezervovat vhodné prostory i pro rozvoj t ěchto funk čních ploch v mí ře nezbytné pro vytvo ření jejich optimálního životního prost ředí, tedy v rozsahu minimáln ě 5 % plochy (krom ě dopravních ploch), v souladu se zákonem. Samostatně jsou vymezeny stabilizované plochy ve řejných prostranství s ve řejnou zelení a nov ě se navrhuje plocha ve řejného prostranství pro ve řejnou zele ň v severovýchodní části obce (Z12) a v západní části obce v prostoru u h řbitova (Z11). ad I.1.e) KONCEPCE USPO ŘÁDÁNÍ KRAJINY ÚP vychází p ři uspo řádání krajiny z dochovalosti území, pot řeb udržitelného rozvoje, pot řeb místních ob čan ů a podnikatel ů. Zárove ň zohled ňuje historický vývoj sídla a vysokou přírodní a krajiná řskou hodnotu okolní krajiny. Vše je pak zasazeno do rámce existujících územně analytických podklad ů a právních norem. Pro uspo řádání krajiny jsou to p ředevším § 12 zákona č. 114/92 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, § 18 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Krajinný ráz, dle zákona č. 114/92 Sb., to je zejména p řírodní, kulturní a historická charakteristika ur čitého místa či oblasti, je chrán ěn p řed činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umis ťování a povolování staveb, mohou být provád ěny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvk ů, zvlášt ě chrán ěných území, kulturních dominant krajiny, harmonického m ěř ítka a vztah ů v krajin ě. Územní plánování, dle zákona č. 183/2006 Sb., ve ve řejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civiliza ční hodnoty území, v četn ě urbanistického, architektonického a archeologického d ědictví. P řitom chrání krajinu jako podstatnou složku prost ředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Krajinný ráz Jablonecko, podoblast Jablonecko – tanvaldská je charakteristický člen ěným reliéfem hluboce za říznutých údolních potok ů a říček. Mezi t ěmito údolími jsou pak táhlé h řbety, z nichž mohou vystupovat izolované vrcholy. Jedním z nich je i vrchol Buková (836 m n. m.), který je nejvyšším bodem řešeného území a zárove ň výraznou dominantou v rámci širšího okolí. Geologicky pat ří celé území ke geologické jednotce Krkonošsko – jizerského plutonu.

53 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

Geologické podloží je zde pom ěrn ě jednotvárné, tvo řené st ředn ě zrnitým biotickým granitem (žulou). Pouze v údolí Kamenice je p řekryto fluviálními, pís čitými sedimenty. V ÚP z ůstává zachována struktura krajiny a její typ. Mírn ě se zvyšuje po čet zastavitelných ploch umíst ěných v zastav ěném území nebo přímo na ZÚ navazujících. V rámci úprav krajiny se nov ě navrhuje lesní plocha na východní stran ě obce v prostoru bývalého skokanského m ůstku. Území leží v oblasti krajinného rázu Jablonecko, která je člen ěna na místa krajinného rázu. Do území Ji řetín pod Bukovou zasahují t ři místa krajinného rázu. Plošn ě nejrozsáhlejší je místo krajinného rázu (MKR) C – 1 – a Lesní celky. Ten je charakteristický zalesn ěným hřbetem, s izolovan ě vystupujícím vrcholem Buková. Plošn ě mén ě rozsáhlé je MKR C – 1 e Horní Maxov, Horní Lu čany, Záho ří, Bramberk a v obci Ji řetín pod Bukovou zaujímá převážnou část mimolesního prostoru. Jedná se tedy o místo charakteristické venkovské zástavby se zbytky roubených chalup a na n ě plynule navazující zem ědělské pozemky, převážn ě louky a ojedin ěle pastviny se zachovalými zbytky zelen ě – solitéry nebo remízky. Nejmén ě rozsáhlé je místo krajinného rázu C – 1 – f Centrum Josefova a Ji řetína. Jde o typ ryze zastav ěného území, v řešeném území s převažujícími výrobními areály. (Preventivní hodnocení krajinného rázu území CHKO Jizerské hory, Brychtová 2008). Celé území obce Ji řetína pod Bukovou spadá do povodí vodního toku Jizera- Kamenice (tím do povodí Labe) a spadá do vodního útvaru podpovrchových vod hydrogeologického rajonu 641 – Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor a hydrologického rajonu R 54. Kamenice pramení jihozápadn ě Černé hory, odtéká jižním sm ěrem, napájí nádrž Josef ův D ůl, protéká Ji řetínem pod Bukovou, Tanvaldem a v prostoru východn ě Železného Brodu se vlévá jako pravostranný p řítok do řeky Jizery. Na horním toku mimo řešené území je vybudována vodárenská nádrž Josef ův D ůl, která významn ě ovliv ňuje pr ůtokové pom ěry na řece Kamenici. Dle „Studie odtokových pom ěrů řeky Kamenice (Hydroprojekt Praha) je nádrž schopna snížit pr ůtoky velkých vod o 25 – 70 %. Vodní režim lze ovlivnit realizací protipovod ňových opat ření v povodí Kamenice nad řešeným územím. Vodní tok Kamenice je částe čně upraven. Pr ůtoky v letních m ěsících v dob ě malých srážek jsou malé, v dob ě zvýšených deš ťových srážek dochází k vytvá ření záplavového území. Katastrálním územím Ji řetín pod Bukovou protéká vodní tok „Od Záho ří“, ČHP 1 – 05 – 01 – 062/02, který je ve správ ě Zem ědělské vodohospodá řské správy Liberec. Řešené území spadá do povodí významných vodních tok ů Jizery a Kamenice dle vyhlášky Mze č. 267/2005 Sb., kterou se m ění vyhláška č. 470/2001 Sb., správcem vodního toku je Povodí Labe, s.p. Hradec Králové.

Základní hydrologická data Kamenice v k.ú. Ji řetín pod Bukovou

Číslo hydrologického po řadí vodního toku 1 – 05 – 01 – 062 Plocha díl čího povodí 16,763 km 2 Plocha celkového povodí 62,318 km 2

Do západní části k.ú. Ji řetína pod Bukovou zasahuje částe čně povodí Smržovského potoka.

54 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

Číslo hydrologického po řadí vodního toku 1 – 50 – 01 – 063 Plocha povodí 13,081 km 2

Pr ůměrné ro ční hodnoty v povodí Kamenice nad p řítokem Desná

Srážky 1249 mm Odtok 878 mm Odtokový sou činitel 0,70 Specifický odtok 27,81 l/s.km 2 Pr ůtok 2,20 m 3/s

3 Pr ůtok Q 355 0,43 m /s 3 Velké vody Q 100 243 m /s

Veškeré stavby a činnost z hlediska vodohospodá řského podléhají vodohospodářskému souhlasu dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Dle zákona č. 254/2001 Sb. ze dne 28. června 2001, o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů (vodní zákon), je nutné dodržet § 49 Oprávn ění p ři správ ě vodních tok ů nezbytn ě nutný volný manipula ční pás pro výkon správy vodního toku, odst. 2b u významných vodních tok ů nejvýše v ší řce do 8 m od b řehové čáry a odst. 2c u drobných vodních tok ů nejvýše v ší řce do 6 m od b řehové čáry.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY V rámci ÚP byly jednotlivé prvky ÚSES dovymezeny a dop řesn ěny, a to na základ ě poskytnutých vstupních dat, vlastních terénních pr ůzkum ů a po konzultaci se Správou CHKO Jizerské hory. Vstupní data byla p řevzata z Místního systému ekologické stability Lu čany nad Nisou, Horní Maxov, Jind řichov, Smržovka, Ji řetín pod Bukovou (1994), porovnány s poskytnutými ÚAP a s daty poskytnutými AOPK ČR. Z těchto r ůzných pramen ů vzniklých v rozdílné dob ě nebyly shledány zásadní rozdíly ve vymezení jednotlivých prvk ů. Rozdílné však bylo kódové ozna čení a v několika p řípadech i nejasné parcelní vymezení. V ÚP tak byly jednotlivé skladebné prvky dop řesn ěny a je uvedeno pouze jedno ozna čení, totožné textov ě i výkresov ě. P ři vymezování bylo postupováno v souladu s platnou metodikou ÚSES (prostorové vymezení). Zárove ň bylo snahou p ři dop řesn ění prvk ů ÚSES propojit plochy s vymezenými lokalitami výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů a botanické lokality tak, aby vznikl ucelený systém, který by umož ňoval tok genetických informací a energie mezi plochami. Tato úprava se týkala up řes ňování biocentra místního významu LBC 2 a biokoridoru místního významu LBK 4. Za řazením lokalit výskytu chrán ěných druh ů a botanických lokalit bude zárove ň zvýšena jejich legislativní ochrana, p řípadn ě zvýšena možnost čerpání finan čních prost ředk ů na jejich ochranu a údržbu. Celý ÚSES je v řešeném území funk ční a navazující na sousední k.ú. Pro udržení jeho funk čnosti je nezbytná pr ůběžná kontrola jednotlivých skladebných prvk ů a v případ ě nutnosti jejich údržba. Údržbu je nutno provád ět v období nejvhodn ějším pro jednotlivé typy skladebných prvk ů a jejich poslání a po dohod ě s orgánem ochrany p řírody. Zaplocování pozemk ů v prvcích ÚSES je možné jen pro období nezbytn ě nutné (ochrana kultur, pasení apod.), a to vždy tak, aby jednotlivé typy ochrany umož ňovaly pr ůchod druh ů, které neohrozí ú čel oplocení (nap ř. pastvinu neoplocovat až k pevné zemi oproti oplocení zabra ňující okusu vysázených strom ů).

55 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

Skladebné prvky ÚSES: Biocentra lokálního významu: LBC 1 Pod Bukovou horou leží SV od vrcholu Buková. Lesní biocentrum p řevážn ě funk ční, z větší části tvo řené porostem smrku ztepilého, se zbytky porost ů buku. Geobiocenologická typizace: 6AB3. Pro zvýšení funk čnosti je nutné v následujícím období dop řesnit LBC do lesních hospodá řských map (lesní odd ělení, případn ě porostní skupiny) a v rámci hospoda ření do nových Lesních hospodá řských plán ů (LHP) promítnout požadavek na zvýšení podílu listnatých d řevin, p ředevším buku. LBC 2 Ji řetín leží JV od vrcholu Buková SZ od obce Jiřetín pod Bukovou. Lesní biocentrum p řevážn ě funk ční, zv ětší části tvo řené porostem buku lesního, s pomístním skupinovým porostem smrku. Geobiocenologická typizace: 6AB3. Pro zvýšení funk čnosti je nutné v následujícím období dop řesnit LBC do lesních hospodá řských map (lesní odd ělení, případn ě porostní skupiny) a v rámci hospoda ření v nových LHP udržet sou časné zastoupení podílu listnatých d řevin, p ředevším buku. Biokoridory lokálního významu: LBK1, LBK2, LBK3 a LBK5 jsou lesní biokoridory lokálního významu, funk ční. Jejich doporu čená minimální ší řka je 15 m. Koridory jsou funk ční, jejich dop řesn ění v lesních porostech je nutno provést v rámci p říprav nových LHP. LBK4 je lu ční koridor místního významu, funk ční. Jeho minimální doporu čená ší řka je 20 metr ů. Jeho up řesn ění bylo provedeno k hranici parcel, nebo alespo ň k jejich lomovým bod ům. Jednotlivé skladebné prvky ÚSES byly dop řesn ěny. Na celém řešeném území jsou funk ční. Pokud by bylo nutné jejich funk čnost podpo řit a zvýšit na základ ě provedeného hodnocení funk čnosti, je t řeba vypracovat v souladu s vyhláškou MŽP č. 395/92 Sb. projekt k vytvá ření systému ekologické stability. Plošné oživení území zajiš ťují funk ční interak ční prvky, p řevážn ě meze, skupinová a liniová zele ň, které jsou hojn ě zastoupeny po celém území a nejsou sou částí podrobn ějšího popisu ani grafických výstup ů.

PROSTUPNOST KRAJINY

Dopravní prostupnost je zabezpe čena propojením zastav ěné části s ve řejnou komunikací Albrechtice v Jizerských horách – Smržovka. Sí ť místních komunikací umož ňuje propojení jednotlivých částí sídla. Pro nemotoristickou dopravu je vyzna čena cyklotrasa a pěší turistické trasy.

Biologická prostupnost území je velmi dobrá. V ÚP se prostupnost nesnižuje, naopak zůstává na stejné úrovni. V případ ě realizace opat ření v prvcích ÚSES, které zlepší jejich druhovou diverzitu, dojde i k mírnému zlepšení pr ůchodnosti. Tato opat ření jsou nutná promítnout do p říprav LHP. V rámci údržby vodního toku odstra ňovat migra ční bariéry a nové nevytvá řet.

PROTIEROZNÍ OPAT ŘENÍ

Jsou zajišt ěna pé čí o trvalé travní plochy, liniovou a rozptýlenou zele ň. Veškeré pozemky jsou zatravn ěné. Proto se v řešeném území nenavrhují nová opat ření. ÚP zachovává strukturu krajiny, která svým typem, využitím a uspo řádáním je stabilní a odolná

56 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění erozním jev ům. Tomu odpovídá i vysoká hodnota koeficientu ekologické stability, který je 8,74.

OCHRANA P ŘED POVODN ĚMI

V p řipravovaných ZÚR Libereckého kraje je v kapitole „Protipovod ňová ochrana území“ úkol vytvá řet územní p ředpoklady pro realizaci adekvátních protipovod ňových opat ření p ředevším formou celkové revitalizace krajiny a vodních ekosystém ů umož ňující zvýšení ochrany proti povodním prost řednictvím zvýšení reten ční schopnosti krajiny v celém povodí vodního toku Kamenice. Záplavové území Q100 je stanovené v úseku Navarov – přehrada Josef ův D ůl. Stanovené záplavové území na Kamenici je vydáno OÚ Jablonec nad Nisou pod č.j. ŽP 508/199 ze dne 17. 11. 1999. Dále je stanoveno území zvláštní povodn ě pod vodním dílem z roku 2002, zpracované Povodím Labe, s.p. Hradec Králové, ve variant ě ph 1. Aktivní zóna se omezuje na kapacitu koryta řeky Kamenice. Pro řeku Kamenici bude ke konci roku 2011 zpracována aktuální studie záplavového území. Tato studie bude oproti p ředchozí platné studii obsahovat i aktivní zónu záplavového území. V souvislosti s tímto je nutné respektovat omezení (na platný stav vymezených záplavových území a jejich aktivních zón) vyplývající s § 67 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném zn ění včetn ě zákazu umis ťování skládek materiálu, či deponií, které by ovlivnily odtokové pom ěry v území. Vzhledem ke krátkému úseku toku řeky Kamenice v řešeném území se neuvažuje s realizací protipovod ňových opat ření. Ta lze, v souladu s připravovanými ZÚR Lk, realizovat na vhodných plochách (v ětšinou nivách) v jiných částech toku, a to jak nad vlastním řešeným územím, tak níže po toku.

REKREACE

Sou časné plochy rodinné rekreace, které jsou sou částí ploch smíšených obytných venkovských, jsou stabilizované, nové plochy této funkce se samostatn ě nevymezují, jejich rozvoj je ale možný v rámci vymezených ploch smíšených obytných venkovských stejn ě jako dosud. Pro každodenní rekreaci je zkvalit ňován systém sídelní zelen ě. Pro rozvoj hromadné rekreace nejsou plochy samostatn ě vymezovány, rozvoj je ale možný v rámci ploch ob čanského vybavení.

DOBÝVÁNÍ NEROST Ů

V řešeném území nejsou evidována stará d ůlní díla, ani poddolovaná území. Nejsou zde evidována ložiska nerost ů a hornin. Pro možné d ůlní práce nebo úpravu vyt ěžených rud se žádná plocha nenavrhuje ani nep řestavuje. ad I.1.f)

STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

Pro využití jednotlivých ploch s rozdílným zp ůsobem využití se stanovují základní podmínky s ohledem na sou časný charakter jejich užívání a s ohledem na optimální rozvoj urbanistické kompozice sídla. V hlavním využití je stanoven p řevažující zp ůsob využití

57 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění vymezení ploch, v přípustném využití je stanoven další možný (dopl ňkový) zp ůsob využití, který není ni čím podmín ěn, na rozdíl od podmín ěně p řípustného využití, které je ve vymezených plochách možné pouze p ři spln ění uvedených podmínek využití. Nap říklad v plochách zasahujících do ochranného pásma dráhy je t řeba respektovat vyhlášku č. 177/1995 Sb. a stavby umis ťovat mimo toto ochranné pásmo. Využití ploch musí být řešeno tak, aby v budoucnu nevznikly nároky na opat ření proti nep říznivým ú čink ům dopravy, zejména hluku, jež nebudou správcem a provozovatelem dopravní infrastruktury hrazena. Tomu odpovídá i nastavení podmínek prostorového uspo řádání a základních podmínek ochrany krajinného rázu. Míra využití (zastav ění) plochy stanovuje maximální možný podíl zastav ěné či zpevn ěné části plochy, a to jak stavbu hlavní, tak stavbami dopl ňkovými a zpevn ěnými plochami. Výšková hladina zástavby je stanovena v metrech nad stávající rostlý terén nebo je požadováno respektovat sou časnou výškovou hladinu staveb na okolních p řiléhajících pozemcích. ad I.1.g,h)

VYMEZENÍ VE ŘEJN Ě PROSP ĚŠNÝCH STAVEB, VE ŘEJN Ě PROSP ĚŠNÝCH OPAT ŘENÍ, STAVEB A OPAT ŘENÍ K ZAJIŠ ŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPE ČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMK ŮM A STAVBÁM VYVLASNIT ČI PRO KTERÉ LZE UPLATNIT P ŘEDKUPNÍ PRÁVO

V ÚP Ji řetín pod Bukovou nejsou ve řejn ě prosp ěšné stavby, ve řejn ě prosp ěšná opat ření, stavby a opat ření k zajiš ťování obrany a bezpe čnosti státu a plochy pro asanaci vymezeny, protože stavby ani opat ření, které by mohly být zastupitelstvem obce vymezeny jako ve řejn ě prosp ěšné, se v územním plánu nenavrhují.

II.1.c.2) VYHODNOCENÍ P ŘEDPOKLÁDANÝCH D ŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

HODNOCENÍ ÚZEMÍ OBCE V ÚAP ORP TANVALD

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro p říznivé životní prost ředí, pro hospodá řský rozvoj a pro soudržnost spole čenství obyvatel území bylo řešeno jako míra úsp ěšnosti obce p ři získávání kladných nebo záporných výrok ů: - kladné výroky - silné stránky a p říležitosti - záporné výroky - slabé stránky a hrozby

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ - míra pozitivních jev ů (silné stránky a p říležitosti - získané/možné): 100 % (3+0/3+0) - míra negativních jev ů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 0 % (0+0/3+1) - díl čí hodnocení životního prost ředí: velmi dobré (po čet bod ů: 2)

HOSPODÁ ŘSKÝ ROZVOJ - míra pozitivních jev ů (silné stránky a p říležitosti - získané/možné): 36 % (3+2/8+6) - míra negativních jev ů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 20 % (0+1/4+1) - díl čí hodnocení hospodá řského rozvoje: velmi dobrý (po čet bod ů: 2)

58 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

SOUDRŽNOST SPOLE ČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ - míra pozitivních jev ů (silné stránky a p říležitosti - získané/možné): 43 % (3+0/7+0) - míra negativních jev ů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 42 % (2+3/4+8) - díl čí hodnocení soudržnosti obyvatel území: pr ůměrná (po čet bod ů: 0)

VYVÁŽENOST UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ - velmi dobrá (po čet bod ů: 4)

SWOT ANALÝZA

Silné stránky: Slabé stránky: - výborné podmínky pro zimní i letní - absence základní školy rekreaci - nedostatek zastavitelných ploch pro - kvalitní životní prost ředí dané p řítomností bydlení CHKO

- vysoká úrove ň koeficientu ekologické stability - kvalitní dopravní napojení (železnice) - výborná dostupnost obce s rozší řenou působností - plynofikace obce - existence zdravotního st řediska - dostatek zastavitelných ploch pro ob čanskou vybavenost

Příl ežitosti: Hrozby: - rozvoj cestovního ruchu daný p řítomností - vysoký relativní úbytek d ětí CHKO - stárnutí populace - rozvoj služeb zam ěř ených na seniory - stagnace rozvoje obce vzhledem (pozn.: již postaven DPS - 60 byt ů, 70 - k omezeným investicím do bydlení 75 bydlících) - omezení tvorby pracovních p říležitostí

vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu

Hodnocení a up řesn ění údaj ů uvedených ve SWOT analýze zpracovatelem územního plánu - Územní plán vytvá ří podmínky pro ochranu a využití silných stránek, posílení slabých stránek, využití a rozvoj p říležitostí a eliminaci hrozeb.

- Územní plán vytvá ří podmínky pro stabilizaci a rozvoj v plochách pro bydlení, ob čanské vybavení, výrobu, sídelní zele ň a také pro dopln ění dopravní a technické infrastruktury v koordinaci s ochranou civiliza čních, kulturních a p řírodních hodnot území, a tím také vytvá ří podmínky pro zkvalitn ění životního prost ředí, pro rozvoj cestovního ruchu, pro zlepšení dostupnosti a prostupnosti a také pro stabilizaci a r ůst po čtu trvale žijících obyvatel.

59 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

Přehled konkrétních problém ů k řešení z ÚAP ORP Tanvald: Závady urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální

Urbanistické závady - zastav ěné území zasahuje do záplavového území Q 100 řeky Kamenice.

St řety zám ěrů na provedení zm ěn v území s limity využití území St řety urbanistických zám ěrů: - návrh zastavitelného území zasahuje do CHKO Jizerské hory, - návrh zastavitelného území zasahuje do záplavového území Q 100 řeky Kamenice.

Koncepce ÚP je koordinována s požadavky ploch Správy CHKO Jizerské hory. Žádná ze zastavitelných ploch vymezených ÚP není lokalizována v aktivní zón ě stanoveného záplavového území.

VYHODNOCENÍ P ŘEDPOKLÁDANÝCH D ŮSLEDK Ů NA SLEDOVANÉ JEVY

Sledované jevy dle p řílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., vyskytující se v řešeném území, byly seskupeny do 10 základních tematických okruh ů, popsán sou časný stav území dle aktuálních Pr ůzkum ů a rozbor ů a následn ě byl vyhodnocen vliv Územního plánu Ji řetín pod Bukovou na tyto okruhy sledovaných jev ů.

1. Horninové prost ředí a geologie

ÚP Ji řetín pod Bukovou ne řeší, nezasahuje, ani nevyužívá horninové prost ředí a geologické jevy v území.

2. Vodní režim

ÚP Ji řetín pod Bukovou bude mít jednozna čně pozitivní vliv na hydrologické pom ěry v území. Územní plán vytvá ří p ředpoklady pro zpomalení odtoku povrchových vod z území a snížení povod ňového nebezpe čí. Zachovává strukturu krajiny a nesnižuje její současnou, velmi dobrou reten ční schopnost, která je dána plochami les ů a trvalých travních porost ů. K dobré retenci krajiny p řispívá i rozptýlená a liniová zele ň. Ta je navíc v sídle posílena nov ě navrženými plochami ochranné a izola ční zelen ě. Územní plán ukládá nutnost udržovat všechny vodní toky a plochy v přírodním stavu a jejich pravidelnou údržbu a čišt ění. CHOPAV byl stanoven Na řízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb. ze dne 19. dubna 1978. Rozsah je v zásad ě totožný s chrán ěnou krajinnou oblastí. D ůvodem k vyhlášení CHOPAV je skute čnost, že voda je sou částí p řírodního bohatství a tvo ří jednu ze základních složek přírodního prost ředí. P ředpoklady pro ochranu vodních zdroj ů vytvá ří zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů (vodní zákon) ze dne 28. června 2001. Jde o důležitou fázi preventivní ochrany vodních zdroj ů, p ři níž se souborem zákaz ů a omezení upravují činnosti, které by mohly nep řízniv ě a natrvalo nebo velmi dlouhodob ě ovliv ňovat vodohospodá řské pom ěry, a tím zárove ň podmínky využití vodních zdroj ů. ÚP nenavrhuje žádná opat ření, která by m ěla negativní vliv na p řirozenou akumulaci vod, nebo její kvalitu.

60 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

3. Hygiena životního prost ředí

ÚP vytvá ří podmínky pro zlepšení hygieny životního prost ředí. Zajiš ťuje dostate čnou kapacitu p říkonu „ čistých“ topných medií, a tak umož ňuje omezit lokální zdroje zne čišt ění ovzduší. Navrhuje nové plochy bydlení s dostate čnou kapacitou napojení na inženýrské sít ě. Navrhuje zkvalitn ění čišt ění odpadních vod. Navrhuje ve řejnou, ochrannou a izola ční zele ň.

4. Ochrana p řírody a krajiny

ÚP respektuje existenci CHKO Jizerské hory a existenci její III. a IV. zóny ochrany přírody. Dop řesnil funk ční skladebné prvky ÚSES a propojil je s existujícími lokalitami výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů a botanických lokalit. Respektuje oblast krajinného rázu Jablonecko s jeho místy krajinného rázu.

5. Zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa

ÚP respektuje rozložení zem ědělských pozemk ů a jejich využití. Chrání p ůdu vyšší třídy ochrany a v ětšinu nových zábor ů sm ěř uje do ploch 5. t řídy ochrany. D ůsledn ě chrání PUPFL a nov ě navrhuje plochy pro jejich založení.

6. Ve řejná dopravní a technická infrastruktura

6.a. Doprava

ÚP stabilizuje existující sí ť silni ční a železni ční dopravy na území obce a vytvá ří územní podmínky pro rozší ření sít ě silni ční dopravy a ploch dopravního vybavení. Tím přispívá ke zkvalitn ění podmínek pro životní prost ředí.

6.b. Elektroenergetika, elektronické komunikace

ÚP v této oblasti stabilizuje existující vyhovující lokalizaci za řízení.

6.c. Plynárenství a zásobování teplem

ÚP stabilizuje existující za řízení pro zásobování plynem. V zastav ěném území a zastavitelných plochách umož ňuje rozvoj systému zásobování tímto energetickým médiem.

6.d. Zásobování vodou a zneškod ňování odpadních vod

ÚP Ji řetín pod Bukovou nem ění koncepci zásobování vodou ani zneškod ňování odpadních vod. Územní plán vytvá ří p ředpoklady pro realizaci opat ření dle PRVK Lk a připojení maximálního po čtu obyvatel na obecní vodovod, kanaliza ční sí ť a ČOV s návrhem její rekonstrukce, nebo realizace ČOV nové.

61 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

7. Sociodemografické podmínky

ÚP Ji řetín pod Bukovou vytvá ří podmínky pro všestranný rozvoj obce. Za tímto účelem navrhuje v obci plochy smíšené obytné – venkovské a plochy ob čanského vybavení. Rovn ěž vytvá ří podmínky pro zkvalitn ění ve řejné zelen ě, dopravní a technické infrastruktury, a tím kvalitn ější bydlení, lepší dopravní dostupnost obce, snadn ější dojíž ďku do zam ěstnání a rozši řuje možnosti rekreace a odpo činku. Lepší dopravní dostupnost obce m ůže ješt ě více posílit cestovní a turistický ruch v obci a vytvo řit další pracovní místa v obci. Tomu mohou napomoci i navržené plochy ob čanského vybavení.

8. Bydlení

ÚP Ji řetín pod Bukovou vytvá ří pozitivní p ředpoklady pro rozvoj bydlení v obci. Za tímto ú čelem navrhuje v obci plochy smíšené obytné – venkovské a plochy pro rozvoj ob čanského vybavení. Rovn ěž vytvá ří podmínky pro zkvalitn ění ve řejné zelen ě, dopravní a technické infrastruktury, a tím kvalitn ější bydlení.

9. Rekreace

9.a. Cestovní ruch a rekreace

ÚP Ji řetín pod Bukovou rozvíjí a zkvalit ňuje koncepci ob čanského vybavení a ve řejné dopravní a technické infrastruktury vzhledem k pot řebám cestovního ruchu a rekreace v obci. Za tímto ú čelem navrhuje nové plochy dopravní infrastruktury – silni ční, t ělovýchovných a sportovních za řízení a plochy p řestavby pro rozvoj ve řejné infrastruktury a komer čních za řízení malých a st ředních. Pro rozvoj rodinné rekreace nejsou plochy samostatn ě navrženy, ale rozvoj je možný v rámci ploch smíšených obytných venkovských.

9.b. Kulturní a architektonické d ědictví

ÚP Ji řetín pod Bukovou vytvá ří vhodné podmínky pro ochranu kulturního a architektonického d ědictví, a tím podporuje rozvoj cestovního ruchu a rekreace na území obce.

10. Hospodá řské podmínky

ÚP Ji řetín pod Bukovou vytvá ří podmínky pro lepší dopravní dostupnost obce, a tím i pro snadn ější dostupnost produkt ů cestovního ruchu nabízených v obci. To spolu se zkvalitn ěním ve řejné dopravní a technické infrastruktury m ůže napomoci vytvo řit další nová pracovní místa v obci a napomoci jejímu hospodá řskému rozvoji. ÚP stabilizuje sou časné plochy výroby a navrhuje obnovu a nové využití ploch v sou časné dob ě nevyužívaných.

VYHODNOCENÍ P ŘEDPOKLÁDANÝCH D ŮSLEDK Ů NA ANALÝZU SWOT

Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území

ÚP Ji řetín pod Bukovou návrhem nových ploch pro rodinné bydlení a stanovením podmínek jejich využití zcela eliminuje hrozbu zneužití ploch vhodných pro bydlení k jiným účel ům. Ostatní hrozby bu ď eliminuje z části nebo je neovlivní.

62 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

Vliv na posílení slabých stránek řešeného území

ÚP Ji řetín pod Bukovou posiluje z části v ětšinu slabých stránek řešeného území (v ětšinou návrhem nových ploch pro rozvoj obce).

Vliv na využití silných stránek a p říležitostí řešeného území

ÚP Ji řetín pod Bukovou využívá v ětšiny silných stránek a p říležitostí řešeného území, některých pln ě (zvlášt ě silných stránek souvisejících s kvalitním a atraktivním životním prost ředím na území obce), n ěkterých z části.

VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

1. P řírodní hodnoty

ÚP Ji řetín pod Bukovou chrání a rozvíjí nesporné p řírodní hodnoty území a bude mít nepochybn ě pozitivní vliv na jejich uchování p říštím generacím.

2. Kulturní hodnoty

ÚP Ji řetín pod Bukovou respektuje a zachovává kulturní hodnoty území a p řisp ěje jist ě k jejich uchování p říštím generacím.

3. Civiliza ční hodnoty

ÚP Ji řetín pod Bukovou respektuje a zachovává historicky vzniklou prostorovou kompozici obce. Plochy zm ěn navrhuje využívat tak, aby bylo vytvo řeno p říjemné prost ředí pro místní obyvatele i návšt ěvníky p ři vazb ě na historické tradice obce s využitím lokálních zvyklostí.

VYHODNOCENÍ P ŘÍNOSU K NAPLN ĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

ÚP Ji řetín pod Bukovou p řispívá k napln ění t ěch priorit územního plánování, stanovených v PÚR ČR 2008, které mají vztah k území řešenému územním plánem.

VYHODNOCENÍ VLIV Ů ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO P ŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ, PRO HOSPODÁ ŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLE ČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ, JAK BYLA ZJIŠT ĚNA V ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

Územní plán Ji řetín pod Bukovou posiluje jak územní podmínky pro příznivé životní prost ředí zejména návrhem ploch lesních a vymezením územního systému ekologické stability, tak ploch pro hospodá řský rozvoj návrhem ploch ob čanského vybavení a dopravní infrastruktury i pro soudržnost spole čenství obyvatel území návrhem ploch smíšených – venkovských a ploch ob čanského vybavení – plochy t ělovýchovných a sportovních za řízení a také v plochách p řestavby rozvojem ob čanského vybavení – ve řejné infrastruktury a komer čních za řízení malých a st ředních.

63 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

Sou časné podmínky pro životní prost ředí mírn ě p řevažují nad podmínkami pro hospodá řský rozvoj, které jsou tém ěř na stejné úrovni jako podmínky pro soudržnost spole čenství obyvatel území. ÚP Ji řetín pod Bukovou tak p řisp ěje svým koordinovaným řešením k vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prost ředí, pro hospodá řský rozvoj a pro soudržnost spole čenství obyvatel území s cílem postupného nastolení tzv. dynamické rovnováhy.

Shrnutí p řínosu územního plánu k vytvo ření podmínek pro p ředcházení • zjišt ěným rizik ům ovliv ňujícím pot řeby života sou časné generace obyvatel řešeného území Územní plán obce Ji řetín pod Bukovou svým řešením pozitivn ě p řispívá k vytvo ření územních podmínek pro p ředcházení možným rizik ům (zhoršení kvality životního prost ředí, nekontrolovaný rozvoj turistiky, devastace p řírody, záplavy, sesuvy, vodní eroze, nezam ěstnanost, sociální segregace), které by mohly negativn ě ovliv ňovat pot řeby života sou časné generace.

• předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích Možná ohrožení podmínek života budoucích generací se p říliš neliší od rizik, která by mohla negativn ě ovliv ňovat pot řeby života sou časné generace (zhoršení kvality životního prost ředí, nekontrolovaný rozvoj turistiky, devastace p řírody, záplavy, sesuvy, vodní eroze, nezam ěstnanost, sociální segregace). Územní plán obce Ji řetín pod Bukovou koordinací všech koncepcí dotýkajících se řešeného území tak rovn ěž p řispívá k vytvo ření územních podmínek pro p ředcházení možným ohrožením podmínek života budoucích generací.

II.1.d) Informace o výsledcích vyhodnocení vliv ů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí, pop řípad ě zd ůvodn ění, pro č toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno

Vyhodnocení vliv ů ÚP na udržitelný rozvoj nebylo zpracováno, protože na základ ě záv ěru zjiš ťovacích řízení vydaného Krajským ú řadem Libereckého kraje nebylo požadováno zpracování posouzení z hlediska vliv ů na životní prost ředí a z hlediska vliv ů na evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 – v území se nevyskytují (viz schválené Zadání ÚP). Stru čné vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů ÚP ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území obsaženému v ÚAP ORP Tanvald – viz p ředchozí kapitola.

64 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

II.1.e) Vyhodnocení předpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkce lesa

Pro rozvoj obce se p ředpokládá využití p ředevším volných ploch s požadovaným funk čním využitím v zastav ěném území (ZÚ), jejichž zastav ěním dojde k minimálnímu dot čení pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa (PUPFL) – resp. pouze vzdálenosti 50 m od kraje lesa, zem ědělského p ůdního fondu (ZPF), nenaruší se ráz obce a nedojde ke zhoršení životního prost ředí. Plochy mimo ZÚ byly navrhovány pro rozvoj tam, kde bude jejich novým využitím co nejmén ě negativn ě dot čen ZPF, PUPFL, krajinný ráz a kvalita životního prost ředí.

Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský p ůdní fond

V návrhu ploch pro rozvoj obce byl respektován zákon č. 114/92 Sb., o ochran ě přírody a krajiny, zákon č. 14/92 Sb., o životním prost ředí, zákon č. 334/92 Sb., o ochran ě ZPF, zákon č. 98/1999 Sb., kterým se m ění zákon č. 334/92 Sb., o ochran ě ZPF, ve zn ění zákona č. 10/93 Sb., vyhláška MŽP č. 13/94 Sb., kterou se upravují n ěkteré podrobnosti ochrany ZPF, Metodický pokyn odboru ochrany lesa a p ůdy ze dne 12. 6. 1996 č.j. OOLP/1067/96 a zákon 289/95 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů (lesní zákon) v jejich platném zn ění. Rozvoj aktivit místního významu se p ředpokládá jak uvnit ř zastav ěného území (ZÚ) rekonstrukcemi, modernizací, úpravou uspo řádání v četn ě dopln ění jednotlivých objekt ů, tak na nov ě navrhovaných plochách. Návrh rozvojových ploch je uvažován v četn ě zelen ě. U rozvojových ploch zasahujících do volné krajiny se p ředpokládá umíst ění staveb v návaznosti na stávající ZÚ. Do vyhodnocení nejsou zahrnuty plochy pro ÚSES. Plochy ÚSES z ůstávají v ZPF a PUPFL s tím, že se na nich upraví hospoda ření v souladu s typem prvku ÚSES a po dohod ě s orgánem ochrany p řírody. Zábory v člen ění dle funkcí a jednotlivých lokalit jsou zakresleny v samostatném výkresu a podrobn ě vyhodnoceny v tabulkách. Vým ěry jsou udávány v hektarech. Uvedené vým ěry zábor ů jsou maximální s p ředpokladem, že v rámci navazujících dokumentací mohou být zmenšeny. ÚP vymezuje následující plochy s rozdílným využitím v území:

Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) V ÚP se jedná o nejvíce ploch. Požadavky na jejich po čet a rozlohu byly v pr ůběhu zpracování ÚP odborn ě a legislativně p řehodnoceny a byl navržen jejich po čet a velikost. V ÚP se jedná jak o plochy nov ě navržené, tak o plochy p řevzaté z platné ÚPD. Plochy smíšené obytné jsou již nyní sou částí zastav ěného území nebo na n ěj bezprost ředn ě navazuji. V území je vymezeno celkem 8 ploch, a to Z2, Z3, Z6 – Z10, Z19. Pro plochy Z2, Z3, Z7 a Z8 se požaduje odn ětí pro celé nov ě navržené plochy. U ploch Z6, Z9 a Z10 se jedná o rozší ření ploch p řevzatých z platné ÚPD. U Z19 se jedná o zmenšení plochy p řevzaté z platné ÚPD.

65 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

Plochy ob čanského vybavení – tělovýchovná a sportovní za řízení (OS) Jedná se pouze o jednu plochu Z13 umíst ěnou na východním okraji řešeného území, která se p řebírá z platné ÚPD.

Plochy dopravní infrastruktury – silni ční doprava (DS) Tento typ plochy je v řešeném území nezbytný, a to pro zajišt ění obsluhy stávající i nov ě navržené plochy pro bydlení (Z14, Z20, Z21).

Plochy dopravní infrastruktury – plochy dopravního vybavení (DV) Tento typ plochy je v řešeném území pot řebný, protože bude sloužit pro návšt ěvníky pietního místa – místního h řbitova (Z15). Na znehodnoceném území (fakticky nevykazuje hodnoty ZPF – plocha do časné deponie) na hran ě záplavového území v severovýchodní části obce se vymezuje plocha pro odstavování vozidel technických služeb (Z22).

Plochy ve řejných prostranství – zele ň na ve řejných prostranstvích (ZV) Pro dopln ění sídelní zelen ě se vymezuje plocha Z11 (v p ředprostoru místního hřbitova) a plocha Z12 (severn ě zastav ěného území v návaznosti na koncentrovanou obytnou zástavbu zajiš ťující i pozvolný p řechod do krajiny).

Plochy lesní – pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (NL) Pro p řevod do plochy lesní se nov ě navrhují dv ě plochy, a to menší plocha K1 na západním okraji obce. Jedná se o úzký pruh navazující na stávající lesní pozemek. Druhá plocha K2 na východním okraji obce je plošn ě rozsáhlejší a jejím p řevodem do PUPFL se ucelí lesní pozemky a pohledov ě zarovná lesní okraj (zalesn ění bývalého skokanského můstku).

Plochy zelen ě – zele ň ochranná a izola ční (ZO) Nov ě navržené plochy Z16 až Z18 jsou vymezeny v místech, kde je jejich hlavní funkcí ochrana p řed hlukem z dopravy. Jedná se o svažité a zárove ň obtížn ě obhospoda řovatelné pozemky.

Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (PUPFL) Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (PUPFL) nejsou návrhem ÚP dot čeny. Do vzdálenosti 50 m od kraje lesa zasahují plochy Z2, Z10, Z12, Z13, Z19, Z20, Z21, K1 a K2. Shrnutí ÚP Ji řetín pod Bukovou byl odborn ě zpracován na základ ě multioborových podklad ů, nap ř. Politika územního rozvoje ČR, p řipravované Zásady územního rozvoje Libereckého kraje, ÚAP Libereckého kraje, ÚAP ORP Tanvald, Plán pé če o CHKO Jizerské hory a další. Plochy zm ěn byly prov ěř eny v rámci terénních šet ření se skute čným stavem a po vyhodnocení byly v novém ÚP n ěkteré plochy platné ÚPD rozší řeny, zmenšeny, p řípadn ě pozm ěněno jejich funk ční využití, a to v kontextu k posouzení p řírodních, krajiná řských, historických a kulturních hodnot řešeného území a pot řeb místních obyvatel i návšt ěvník ů obce.

66 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

Tabulkové vyhodnocení zábor ů ZPF

Dot čení ploch ZPF a PUPFL je zpracováno do tabulek. Tabulka č. 1 uvádí souhrn všech ploch navržených pro rozvoj obce v po řadí ozna čení. Tabulka č. 2 uvádí souhrn navržených zábor ů ZPF v člen ění podle navržené funkce a kvality zabírané p ůdy. Tabulka č. 3 uvádí souhrn navržených ploch ZPF zabíraných pro zm ěnu obhospoda řování. Vým ěry jsou uvád ěny v hektarech a jsou maximální. Skute čný zábor (a částka odvodu) budou stanoveny až p ři realizaci konkrétního zám ěru podle skute čně zabírané plochy.

Vysv ětlivky k tabulkám „Vyhodnocení zábor ů p ůdního fondu":

Ozna čení plochy - ozna čení plochy shodné s grafickou p řílohou a textem Kód využití - převažující navrhované funk ční využití plochy vyjád řené zkrácen ě (viz kapitola I.1.c) ZPF – údaje týkající se zem ědělského p ůdního fondu Celkový zábor - celková vým ěra ZPF navrhovaná k záboru (vým ěry jsou v ha) V ZÚ - z toho v zastav ěném území (ZÚ) Mimo ZÚ - z toho mimo ZÚ Kód BPEJ - kód bonitované p ůdn ě ekologické jednotky Třída ochrany - třída ochrany ZPF p řiřazená k BPEJ podle P řílohy metodického pokynu ze dne 12. 6. 1996, Č.j.: OOLP/1067/96 Druh pozemku - v dalších sloupcích plocha člen ěna na celkovou vým ěru, plochu v ZÚ a mimo ZÚ

67 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

Tabulka č. 1 Plochy ZPF zabírané pro rozvoj obce (v hektarech)

Ozna čení Kód Celkový Kód Třída V zastav ěném Druh Mimo Druh plochy využití zábor BPEJ ochrany území (ZÚ) pozemku zastav ěné pozemku území (ZÚ) Z1 vypušt ěno na základ ě spole čného jednání Z2 SV 0,22 9.40.68 5 0,02 TTP 9.40.89 5 0,20 TTP Z3 SV 0,21 9.40.68 5 0,03 TTP 9.40.89 5 0,18 TTP Z4 vypušt ěno na základ ě spole čného jednání Z5 vypušt ěno na základ ě spole čného jednání Z6 SV 0,32 9.40.89 5 0,32 TTP Z7 SV 0,14 9.40.89 5 0,06 TTP 9.50.44 5 0,08 TTP Z8 SV 0,27 9.40.89 5 0,27 TTP Z9 SV 0,44 9.40.89 5 0,44 TTP Z10 SV bez záboru ZPF Z11 ZV bez záboru ZPF Z12 ZV bez záboru ZPF Z13 OS 0,57 8.58.00 2 0,57 TTP Z14 DS 0,14 9.40.89 5 0,14 TTP Z15 DV 0,02 9.40.68 5 0,02 TTP Z16 ZO 0,05 9.40.89 5 0,04 TTP 0,01 zahrada Z17 ZO 0,05 9.40.89 5 0,05 TTP Z18 ZO 0,06 9.40.89 5 0,06 TTP Z19 SV 0,32 9.40.89 5 0,32 zahrada Z20 DS 0,02 9.40.89 5 0,02 TTP Z21 DS bez záboru ZPF Z22 DV 0,05 8.58.00 2 0,05 TTP

68 Územní plán Ji řetín pod Bukovou - Od ůvodn ění

Tabulka č. 2 Souhrn navržených zábor ů dle navrženého využití a kvality p ůdy (v hektarech)

Kód využití Celkový V ZÚ Mimo ZÚ Kód BPEJ Třída Druh Díl čí V ZÚ Mimo ZÚ zábor ochrany pozemku zábor

SV 1,92 0,91 1,01 ------0,91 1,01 9.40.68 5 TTP 0,05 0,05 9.40.89 5 TTP 1,47 0,91 0,88 9.40.89 5 zahrada 0,32 0,32 9.50.44 5 TTP 0,08 0,08 OS 0,57 0,57 ------0,57 8.58.00 2 TTP 0,57 0,57 DS 0,16 0,16 ------0,16 9.40.89 5 TTP 0,16 0,16 0,07 0,02 ------DV 0,02 9.40.68 5 TTP 0,02 0,05 8.58.00 2 TTP 0,05 0,05 - ZO 0,16 0,05 0,11 ------0,05 0,11 9.40.89 5 TTP 0,16 0,05 0,10 zahrada 0,01 CELKEM ZPF 2,88 1,58 1,30 2,88 1,58 1,30

Tabulka č. 3 Plochy ZPF zabírané pro zalesn ění (v hektarech)

Ozna čení Kód Kód Třída V Druh Mimo Druh plochy využití BPEJ ochrany zastav ěném pozemku zastav ěné Pozemku území (ZÚ) území (ZÚ) K1 NL 9.40.89 5 0,08 TTP K2 NL bez záboru ZPF CELKEM ZPF 0,08

69