Webovy´ Publikacˇnı Syste´M Foto a Videomateria´Lu

MASARYKOVA UNIVERZITA }w¡¢£¤¥¦§¨ FAKULTA INFORMATIKY !"#$%&'()+,-./012345

Webovy´publikacˇnı´syste´m foto a videomateria´lu

BAKALA´ Rˇ SKA´ PRA´ CE

Sylvie Kyncˇlova´

Brno, podzim 2006 Prohla´sˇenı´

Prohlasˇuji, zˇe tato bakala´rˇska´praće je my´m pu˚vodnı´m autorsky´m dı´lem, ktere´jsem vypracovala samostatneˇ. Vsˇechny zdroje, prameny a literaturu, ktere´jsem prˇi vypracovańı´pouzˇı´vala nebo z nich cˇerpala, v praći rˇa´dneˇ cituji s uvedenı´m u´plne´ho odkazu na prˇı´slusˇny´zdroj.

V Brneˇ, 3. ledna 2007 Sylvie Kyncˇlova´

Vedoucı´pra´ce: RNDr. Petr Sojka, Ph.D

ii Podeˇkova´nı´

Deˇkuji sve´mu vedoucı´mu RNDr. Petru Sojkovi, Ph.D. za jeho rady, kon- struktivnı´kritiku a prˇipomıńky k praći. Podeˇkovańı´patrˇı´take´me´rodineˇ a prˇa´telu˚m za pomoc prˇi jazykove´korekturˇe.

iii Shrnutı´

Tato praće se zaby´va´publikovańı´m foto a videomateria´lu na internetu a pojmem publikacˇnı´ho syste´mu. Ukazuji, co vsˇechno tyto syste´my umozˇnˇujı´ a v cˇem jsou jejich prˇednosti. Popisuji, analyzuji a srovna´va´m vybrane´ webove´publikacˇnı´syste´my vhodne´pro spra´vu foto a videomateria´lu vzhledem ke stanoveny´m pozˇadavku˚m. Na´sledneˇv poslednıćˇa´sti vyuzˇı´va´m tyto poznatky prˇi zpracovańı´prˇı´padove´studie – webove´prezentace brneˇnske´ho fotografa a filmarˇe Petra Barana. Vybı´ra´m nejvhodneˇjsˇı´publikacˇnı´syste´m, a po domluveˇs panem Baranem vytva´rˇı´m validnıínteraktivnı´webovou prezentaci s prˇepıńatelny´mi designy.

iv Klı´cˇova´slova

Publikacˇnı´syste´m, webova´prezentace, design, fotomateria´l, videomateria´l, XHTML, CSS.

v Obsah

1 U´ vod ...... 3 2 Webove´publikacˇnı´syste´my s foto a video archivem ...... 5 2.1 Mozˇnosti publikovańı´video a fotomateria´lu na internetu . . . . . 5 2.2 Pojem publikacˇnı´ho syste´mu ...... 6 2.3 Publikacˇnı´syste´m s foto a video archivem ...... 7 2.3.1 Prˇehled funkcı´...... 8 2.3.2 Prˇehled dalsˇıćh mozˇnyćh funkcı´ ...... 9 2.3.3 Prˇehled funkcı´z hlediska interakce ...... 9 2.3.4 Prˇehled funkcı´z hlediska spra´vy obsahu ...... 10 3 Analy´za vybranyćh publikacˇnıćhsyste´mu˚a jejich srovnańı´ . . . 11 3.1 Soucˇasny´stav ...... 11 3.2 Specifikace pozˇadavku˚ ...... 11 3.2.1 Hlavnı´pozˇadavky na syste´m ...... 11 3.3 Publikacˇnı´syste´m Drupal ...... 12 3.3.1 Obecny´popis ...... 12 3.3.2 Terminologie a hierarchie ...... 12 3.3.3 Programoveá databa´zoveńa´stroje ...... 12 3.3.4 Funkcˇnıánaly´za syste´mu ...... 13 3.4 Publikacˇnı´syste´m Joomla ...... 15 3.4.1 Obecny´popis ...... 15 3.4.2 Terminologie a hierarchie ...... 15 3.4.3 Programoveá databa´zoveńa´stroje ...... 16 3.4.4 Funkcˇnıánaly´za syste´mu ...... 16 3.5 Publikacˇnı´syste´m Jamroom ...... 18 3.5.1 Obecny´popis ...... 18 3.5.2 Terminologie a hierarchie ...... 18 3.5.3 Programoveá databa´zoveńa´stroje ...... 19 3.5.4 Funkcˇnıánaly´za syste´mu ...... 19 3.6 Publikacˇnı´syste´m Lisk ...... 20 3.6.1 Obecny´popis ...... 20 3.6.2 Terminologie a hierarchie ...... 20 3.6.3 Programoveá databa´zoveńa´stroje ...... 20

1 3.6.4 Funkcˇnıánaly´za syste´mu ...... 21 3.7 Srovnańı´ ...... 21 4 Prˇı´padova´studie – webova´prezentace umeˇlecke´ho fotografa . . 23 4.1 Pozˇadavky klienta ...... 23 4.2 Volba syste´mu ...... 23 4.2.1 Na´klady ...... 23 4.2.2 Rozsˇirˇitelnost ...... 24 4.3 Na´vrh prezentace ...... 24 4.3.1 Struktura prezentace ...... 24 4.3.2 Vzhled prezentace ...... 26 4.3.3 Generovańı´ko´du ...... 26 4.3.4 Nastavenı´ ...... 27 4.3.5 Validita ...... 27 4.4 Realizace projektu ...... 28 4.5 Shrnutı´ ...... 28 5 Za´veˇr ...... 29 Prˇı´lohy ...... 32 A Popis obsahu a struktury prˇilozˇene´ho CD ...... 32 B Na´hledy designu˚webove´prezentace Petra Barana ...... 33

2 Kapitola 1 U´ vod

Dnes se maóbecneˇza to, zˇe firmy, ktereńemajı´vlastnıínternetovou prezentaci, byt’nejobycˇejneˇjsˇı´, jako by nebyly. Neˇktere´si objednajı´design a zpra- covańı´strańek u specializovanyćh firem, ale cˇasto take´docha´zı´k tomu, zˇe „weby“ vytva´rˇejıńaprostı´laici nebo lideńeprˇı´lisˇkvalifikovanı´. Ko´dy potom neby´vajı´validnı´1 a spolecˇnost v mnohyćh prˇı´padech zaplatıóbrovske´ penı´ze za takto nekvalitnı´praći. Jednı´m ze zpu˚sobu˚, jak zı´skat kvalitnı´webovou prezentaci plneˇodpovı´- dajıćı´prˇedstava´m klienta, je realizace pomocı´publikacˇnı´ho syste´mu. Hlavnı´ vy´hodou publikacˇnı´ho syste´mu je flexibilita, variabilita a jednoduchost jeho prvku˚, a tedy schopnost vytvorˇit prezentaci sˇitou prˇı´mo na mı´ru. Pokud si klient vybere vhodnyá kvalitnı´syste´m, nenı´pak pro neˇj proble´m prezentaci aktualizovat, prˇidat funkci, vypnout cˇi zapnout dany´modul, a to prakticky bez znalosti jake´hokoliv programovacı´ho jazyka. Publikacˇnıćh syste´mu˚je opravdu mnoho a nenı´jednoduche´se v jejich nabı´dce orientovat. Neˇkdy nenıáni mozˇne´poznat, co se pod dany´m vy´- razem skry´vaá co vlastneˇpublikacˇnı´syste´m umı´. V mnoha prˇı´padech jde totizˇpouze o marketingovy´tah ze strany prodejcu˚. Je du˚lezˇite´si uveˇdomit, co vlastneˇod publikacˇnı´ho syste´mu pozˇadu- jeme, protozˇe k dispozici je take´mnoho syste´mu˚s otevrˇeny´m zdrojovy´m ko´dem (open source, da´le jen otevrˇenyćh syste´mu˚), ktere´mohou poskytnout klientovi tote´zˇco placeneá neˇkdy i vıće. Prˇi dnesˇnıćh cenaćh publikacˇnıćh syste´mu˚, ktere´se pohybujı´v rˇa´du˚tisıću˚, ba desetitisıću˚korun, je proto nutne´ da´t si dobry´pozor a vybrany´publikacˇnı´syste´m, at’uzˇplacenyćˇi neplaceny´, porˇa´dneˇprozkoumat a u´plneˇnejle´pe otestovat. Cela´praće je rozcˇleneˇna do cˇtyrˇkapitol. Pominu-li u´vodnı´kapitolu, v te´ na´sledujıćı´zjisˇt’ujimozˇnosti publikovańı´video a fotomateria´lu na internetu a u kazˇde´zvazˇuji jejı´pro a proti. Da´le se veˇnuji pojmu publikacˇnı´ho syste´mu a ukazuji, co vsˇechno publikacˇnı´syste´my nabı´zejı´vzhledem ke spra´veˇ fotografiıá videı´. Vetrˇetı´kapitole nejprve specifikuji pozˇadavky na tyto pub-

1. Nejsou v souladu s deklarovany´m standardem konzorcia W3C, http://www.w3.org/.

3 1. U´ VOD likacˇnı´syste´my. V dalsˇıćˇa´sti se zameˇrˇuji na samotnou analy´zu publikacˇnıćh syste´mu˚vhodnyćh pro praći s videem a fotografiemi, ktereńa´sledneˇzhod- notı´m vzhledem ke stanoveny´m pozˇadavku˚m. Cˇtvrta´kapitola se veˇnuje prˇı´padove´studii pro fotografa a filmarˇe Petra Barana. V te´to kapitole volı´m nejvhodneˇjsˇı´publikacˇnı´syste´m na za´kladeˇpozˇadavku˚pana Barana a prˇede- sˇleánaly´zy. V dalsˇıćˇa´sti kapitoly se veˇnuji samotne´mu na´vrhu prezentace, tedy strukturˇe, vzhledu atd. Kapitolu zakoncˇuje realizace projektu, ve ktere´ se zameˇrˇuji na publikovańıćele´prezentace a vy´beˇr vhodnyćh forma´tu˚pro publikovane´soubory.

4 Kapitola 2 Webove´publikacˇnı´syste´my s foto a video archivem

2.1 Mozˇnosti publikova´nı´video a fotomateria´lu na internetu

V dnesˇnı´dobeˇ, kdy uzˇte´meˇrˇkazˇdy´maálesponˇneˇjake´zkusˇenosti s tvorbou webovyćh strańek, najdeme na internetu bezpocˇet foto a video alb, ktera´ jsou ovsˇem mnohdy statickaá neumozˇnˇujıínteragovat s na´vsˇteˇvnı´ky. Navıć jsou teˇzˇko aktualizovatelna´, tzn. jejich obsah se bez rucˇnı´ho editovańıá pote´ znovunahrańıńa server nezmeˇnı´. Chceme-li publikovat fotografie nebo video na internetu, ma´me neˇkolik mozˇnostı´:

1. Vytvorˇit si vlastnıálbum pomocı´programu˚jako jsou Gthumb, JAl- bum a dalsˇı´. Pokud se rozhodneme pro tuto mozˇnost a budeme chtı´t prˇidat dalsˇı´polozˇku k existujıćı´mu albu, je nutne´vytvorˇit celeálbum znovu. Toto rˇesˇenı´je vhodne´, pokud ma´me v u´myslu naprˇı´klad publikovat fotografie z dovoleneá take´pokud vı´me, zˇe vytvorˇeneálbum nebudeme chtı´t kazˇdou chvı´li meˇnit.

2. Dalsˇı´variantou je vyuzˇitı´samostatne´galerie, ktera´poskytuje mnoho dalsˇıćh mozˇnostı´. Neˇktere´z teˇchto galerı´ı´jsou zdarma dostupne´ke stazˇenıńa internetu (Gallery2). Vyzˇadujıóvsˇem take´vlastnı´databa´zi a neˇkdy ru˚zne´grafickeńa´stroje, jako naprˇı´klad ffmpeg cˇi knihovnu GD. Pokud vı´me, zˇe budeme polozˇky cˇasto meˇnit cˇi prˇida´vat, a pozˇa- dujeme kuprˇı´kladu ru˚zna´pra´va pro odlisˇne´skupiny uzˇivatelu˚, mu˚- zˇeme o tomto rˇesˇenıúvazˇovat.

3. Existujı´take´ru˚zne´internetove´sluzˇby (Video Google, YouTube, iFilm, fotoalbum.cz), ktere´umozˇnˇujı´zdarma publikovat foto a videomateria´l na jejich serveru.

5 2. WEBOVE´ PUBLIKACˇNI´ SYSTE´ MY S FOTO A VIDEO ARCHIVEM

4. Dalsˇı´mozˇnostı´je vybrat si vhodny´publikacˇnı´syste´m, ktery´doka´zˇe spravovat foto a videomateria´l pomocı´modulu˚. Neˇktere´publikacˇnı´ syste´my umozˇnˇujı´jizˇexistujı´cı´galerie (viz vy´sˇe) integrovat.

5. Poslednı´volbou je vytvorˇit si vlastnı´webovou prezentaci. Tato mozˇ- nost vsˇak vyzˇaduje urcˇitou kvalifikaci a je takećˇasoveˇna´rocˇneˇjsˇıńezˇ prˇedchozı´varianty.

At’uzˇse rozhodneme vyuzˇı´t modul cˇi plugin publikacˇnı´ho syste´mu nebo mozˇnost zabudovane´ galerie, musı´me vzˇdy uva´zˇit, co vsˇechno pozˇadu- jeme. Tedy ota´zky typu, ktere´forma´ty budeme chtı´t publikovat (ne kazˇdy´ publikacˇnı´syste´m podporuje vsˇechny forma´ty), jak cˇasto budeme syste´m aktualizovat, jak velke´mnozˇstvı´materia´lu chceme zverˇejnit apod.

2.2 Pojem publikacˇnı´hosyste´mu

V te´to cˇa´sti kapitoly bych se ra´da zameˇrˇila na to, co se skry´va´pod pojmem publikacˇnı´syste´m a k cˇemu publikacˇnı´syste´my vlastneˇslouzˇı´. Existuje cela´ rˇada druhu˚publikacˇnıćh syste´mu˚, naprˇı´klad syste´my zameˇrˇeneńa blogy, wiki atd. Ja´se v te´to cˇa´sti omezı´m na syste´my pro spra´vu video a fotomateria´lu. Obecneˇuzna´vana´definice pro publikacˇnı´syste´m neexistuje. Navıć se pouzˇı´vajı´dalsˇı´pojmy jako redakcˇnı´syste´m, CMS a WCM a dalsˇı´.

Content Management System CMS, publikacˇnı´ syste´m nebo take´ redakcˇnı´ syste´m je obvykle rozsa´hly´ databa´zovy´syste´m, kteryúmozˇnˇuje vytvorˇit internetovou cˇi intranetovou prezentaci a spravovat jejıóbsah. Nejedna´se tedy pouze o internetovou aplikaci, naopak CMS cˇasto pouzˇı´vajı´firmy i pro vnitrˇnı´komunikaci. Zpra- covana´data jsou strukturovańa a prˇı´stup k nim cˇi jejich spra´va by´vajıúrcˇeny ru˚zny´mi pra´vy uzˇivatelu˚, tzn. uzˇivatelsky´mi rolemi.

Web Content Management WCM, tedy webovy´publikacˇnı´syste´m. Je vlastneˇpodmnozˇinou CMS, ozna- cˇuje pra´veˇtu cˇa´st CMS, ktera´se zaby´va´publikova´nı´m na internetu a spra´- vou webovy´ch prezentacı´.

Digital Asset Management DAM je syste´m, ktery´slouzˇı´ke spra´veˇarchivu˚a publikova´nı´digita´lnı´ch

6 2. WEBOVE´ PUBLIKACˇNI´ SYSTE´ MY S FOTO A VIDEO ARCHIVEM souboru˚(obra´zky, audio, video). Digita´lnıóbsah je ulozˇen v jedne´databa´zi a metadata, tedy klıćˇova´slova, jmeńa souboru˚, popisky atd., jsou ulozˇena v jine´databa´zi a pouze odkazujıńa origina´lnı´soubory. Neˇkdy se pro Digi- tal Asset Management syste´m pouzˇı´va´pojmu˚jako Enterprise Digital Asset Management, Media Asset Management nebo Digital Asset Warehousing. DAM se cˇasto pouzˇı´vajı´pro knihovny.[2]

Z vy´sˇe uvedenyćh informacı´vyply´va´, zˇe publikacˇnı´syste´m je aplikace pro tvorbu nejen internetovyćh prezentacıá informacˇnıćh serveru˚. Kromeˇtoho by meˇl syste´m uzˇivateli umozˇnˇovat jednodusˇe vytva´rˇet a aktualizovat obsah prezentace bez znalosti programovańıńebo znacˇkovacıćh jazyku˚. Ovsˇem spra´va a aktualizace cele´ho syste´mu cˇi jeho cˇa´stı´vyzˇaduje alesponˇza´kladnı´ znalost programovańı´. Publikacˇnı´syste´m se nezameˇrˇuje pouze na zpraco- vańı´staticke´ho obsahu, ale umozˇnˇuje takeńaprˇı´klad interakci s na´vsˇteˇvnı´ky ve formeˇru˚znyćh blogu˚, diskusnıćh fo´r nebo chatu. Publikacˇnı´syste´my jsou vystaveˇny na principu klient-server, roli klienta hrajı´beˇzˇneínternetove´prohlı´zˇecˇe (Firefox, Mozilla, Galeon, MS IE a dalsˇı´) a na straneˇserveru ru˚zne´skripty, SQL databa´ze atd. Publikacˇnı´syste´my se snazˇıó to, aby webove´prezentace byly snadno aktualizovańy cˇi upravo- vańy, a to bud’ pouzˇitı´m neˇktere´ho ze znacˇkovacıćh jazyku˚(naprˇ. HTML, XHTML), nebo pomocı´ WYSIWYG editoru˚ 1. Vy´stup teˇchto editoru˚ nenı´ vsˇak vzˇdy validnıá neˇktere´WYSIWYG editory fungujı´jinak v ru˚znyćh in- ternetovyćh prohlı´zˇecˇıćh.

2.3 Publikacˇnı´syste´m s foto a video archivem

Veˇtsˇina publikacˇnıćh syste´mu˚dnes umozˇnˇuje vkla´dat a na´sledneˇpubliko- vat nejen pouhy´text, ale take´ru˚zne´dalsˇı´typy souboru˚, jako naprˇı´klad obra´zky, video, audio a jine´. Doka´zˇı´vkla´dat ru˚zne´multimedia´lnı´soubory do textu nebo vytva´rˇet jejich galerie, a tı´m promeˇnit fa´dnıínternetove´strańky ve web pro uzˇivatele atraktivnı´. Proto se hodla´m veˇnovat mozˇnostem, ktere´ publikacˇnı´syste´my v tomto ohledu nabı´zejı´.

1. Zkratka „What You See Is What You Get “ znamena´, zˇe stra´nka psana´ v takove´mto typu editoru se zobrazuje uzˇprˇi psanı´tak, jak bude (meˇla by) vypadat pozdeˇji v prohlı´zˇecˇi. (X)HTML ko´d je tak prˇed uzˇivatelem ukryt, nenı´tedy potrˇeba jeho detailnı´znalost.

7 2. WEBOVE´ PUBLIKACˇNI´ SYSTE´ MY S FOTO A VIDEO ARCHIVEM

2.3.1 Prˇehled funkcı´

V te´to cˇa´sti kapitoly uvedu, co vsˇechno publikacˇnı´syste´my nabı´zejı´. Kazˇdy´ uzˇivatel by meˇl zva´zˇit prˇi vy´beˇru modulu nebo galerie, co vsˇechno od nich ocˇeka´va´, aby si mı´sto jednoduche´ho modulu, ktery´by plneˇpostacˇil jeho pozˇadavku˚m, nevybral slozˇitou galerii, jezˇbude na´rocˇna´jak na diskovy´, tak na pameˇt’ovy´prostor a bude pozˇadovat databa´zi. Uzˇivatel publikacˇnı´ho syste´mu mu˚zˇe vyuzˇı´t tyto funkce: na´hledy alb, fotografiı´,videı´ – tuto mozˇnost poskytujıí ty nejjednodusˇsˇı´ moduly, pluginy cˇi galerie. hromadne´vkla´dańı´ – hromadne´vkla´dańı´polozˇek je take´beˇzˇnou funkcı´. podpora ru˚znyćh forma´tu˚ – neˇkdy i mozˇnost vlozˇit komprimovana´data; pokud se jednaó velky´soubor, usˇetrˇı´diskove´mı´sto a zrychlıćestu souboru k prˇı´padne´mu za´jemci. ulozˇenıńa cizı´mserveru – mozˇnost ulozˇenı´video souboru˚na serverech jako YouTube.com, iFilm.com, Video Google atd. Toto rˇesˇenı´je vy´- hodne´ z toho du˚vodu, zˇe takto ulozˇene´ soubory nezabı´rajı´ uzˇiva- telu˚m vlastnı´mı´sto. Takove´soubory jsou prˇı´stupny nejen prˇes nasˇi prezentaci, ale i na vy´sˇe zmıńeˇnyćh internetovyćh strańkaćh. Sluzˇba Google Video dovoluje nastavit videı´m ru˚zna´ pra´va (stazˇenı´ videa nebo pouhe´prˇehrańı´v prˇehra´vacˇi zalozˇene´m na technologii Flash). Uzˇivatel mu˚zˇe take´zaka´zat ostatnı´m uzˇivatelu˚m vkla´dat videa na sve´ strańky nebo omezit dostupnost videa podle zemı´. Neˇktere´sluzˇby majıómezenou velikost i de´lku trvańı´vkla´dane´ho videa. Zhle´dnutı´ videa je take´mozˇno zpoplatnit.[1] prezentace – Java applety cˇi prezentace ve Flashi. aplikace vodotisku – ochranny´znak nebo popisek umist’ovanyńa na´hledy, obra´zky, fotografie. Mu˚zˇe take´poma´hat k zabranˇovańı´sˇı´rˇenıćˇi zneu- zˇitı´. Lze jej vlozˇit na ru˚zna´mı´sta fotografie. bloky s obra´zky – mozˇnost zobrazenıńa´hodne´ho obra´zku, nejprohlı´zˇeneˇj- sˇı´ho obra´zku apod. u´prava obra´zku – mozˇnost orˇezu obra´zku, zveˇtsˇenıápod.

8 2. WEBOVE´ PUBLIKACˇNI´ SYSTE´ MY S FOTO A VIDEO ARCHIVEM

2.3.2 Prˇehled dalsˇıćhmozˇnyćh funkcı´ vytvorˇenı´skupin uzˇivatelu˚ – tato mozˇnost je velmi du˚lezˇita´, protozˇe nenı´ vzˇdy zˇa´doucı´, aby kazˇdyúzˇivatel meˇl stejna´pra´va. Takto se mohou pro kazˇdou skupinu nastavit pra´va ru˚zna´. Naprˇı´klad pro vkla´dańı´, mazańı´, ale i prohlı´zˇenı´polozˇek cˇi celyćh archivu˚. ochrana heslem – mozˇnost ochrany celyćh alb nebo samostatnyćh polozˇek. podpora vıćejazycˇnyćh verzı´ – mozˇnost prˇekla´dat obsah do ru˚znyćh jazyku˚. vyhleda´vańı´ – hledańı´v obsahu, na´zvech cˇi popiscıćh. Lze naprˇı´klad vy- uzˇı´t fulltextove´ho vyhleda´vacˇe Google, ktery´je pak pomocı´modulu zabudovań do webove´prezentace. diskove´kvo´ty – stanovenı´diskovyćh kvo´t pro ru˚zneúzˇivatele cˇi skupiny. Hlavnı´je prˇıńos pro spra´vu syste´mu˚s velky´m mnozˇstvı´m uzˇivatelu˚ s odlisˇny´mi pra´vy. vy´beˇr te´mat – neˇktere´publikacˇnı´syste´my nabı´zejı´mozˇnost vy´beˇru z prˇe- dem nadefinovanyćh stylu˚.

2.3.3 Prˇehled funkcı´z hlediska interakce

Je dobre´, kdyzˇma´webova´prezentace mozˇnost odezvy ze strany na´vsˇteˇv- nı´ku˚, aby se tito mohli vyja´drˇit k obsahu a take´k cele´prezentaci. Meˇla by samozrˇejmeˇumozˇnˇovat komunikaci s ostatnı´mi uzˇivateli, cozˇje prˇi vy´beˇru syste´mu nutneúva´zˇit. Uvedu tedy, jaka´je v publikacˇnıćh syste´mech mozˇ- nost interakce s ostatnı´mi uzˇivateli cˇi na´vsˇteˇvnı´ky. diskusnı´fo´rum – velmi cˇasta´funkce u publikacˇnıćh syste´mu˚. chat – neˇktere´publikacˇnı´syste´my umozˇnˇujı´diskutovat v rea´lne´m cˇase. komenta´rˇe – komentovańıóbsahu nabı´zı´te´meˇrˇkazˇdy´publikacˇnı´syste´m. ankety – hodnocenı´polozˇek na´vsˇteˇvnı´ky.

9 2. WEBOVE´ PUBLIKACˇNI´ SYSTE´ MY S FOTO A VIDEO ARCHIVEM

2.3.4 Prˇehled funkcı´z hlediska spra´vy obsahu V te´to cˇa´sti kapitoly se budu veˇnovat ru˚zny´m zpu˚sobu˚m publikovańı´textu˚ v publikacˇnıćh syste´mech. Zameˇrˇı´m se na mozˇnosti psanıćˇlańku˚, komen- tovańı´polozˇek nebo prˇida´vańı´prˇı´speˇvku˚do diskusnıćh fo´r. znacˇkovacı´jazyky – beˇzˇny´m zpu˚sobem publikovańıóbsahu v publikacˇ- nıćh syste´mech je vkla´dańıá forma´tovańı´textu pomocı´znacˇkovacıćh jazyku˚. formula´rˇe – formula´rˇe jsou beˇzˇnou soucˇa´stı´webovyćh strańek. Setkat se s nimi lze u pouhe´ho prˇihlasˇovańıńa ućˇet nebo prˇi vyplnˇovańıánkety. Po vyplneˇnı´formula´rˇe na strańce a na´sledne´m potvrzenıćˇi odeslańı´ jsou data zpracovańa pomocı´ skriptu, na ktery´ odkazuje tag form ve formula´rˇi. Formula´rˇe jsou velice jednoduchou a prˇehlednou for- mou vkla´dańıínformacı´. Prˇi velke´m objemu dat se vsˇak sta´va´vypl- nˇovańı´formula´rˇu˚zdlouhave´. Proto nejsou v kazˇde´situaci nejlepsˇı´m rˇesˇenı´m.[7]

WYSIWYG editory – dalsˇı´metodou vkla´dańıá forma´tovańı´textu jsou WY- SIWYG editory, umozˇnˇujıćıí laiku˚m upravovat obsah, anizˇby museli zna´t neˇktery´ze znacˇkovacıćh jazyku˚. Pracuje se s nimi podobneˇjako s klasicky´mi textovy´mi procesory. Proble´mem vsˇak by´vańejen cˇasta´ chybovost a neprˇehlednost ko´du, ale take´fakt, zˇe generovany´vy´stup nenı´vzˇdy validnı´.[17] Mezi zna´me´webove´WYSIWYG editory patrˇı´ naprˇı´klad HTMLArea, TinyMce a dalsˇı´.

10 Kapitola 3 Analy´za vybranyćh publikacˇnıćhsyste´mu˚a jejich srov- nańı´

V te´to kapitole se budu veˇnovat soucˇasny´m mozˇnostem prˇi vy´beˇru publi- kacˇnı´ch syste´mu˚s video a fotomateria´lem s ohledem na zpu˚soby interakce s na´vsˇteˇvnı´ky. Zameˇrˇı´m se hlavneˇna syste´my, ktere´umozˇnˇujı´jednoduchou spra´vu obsahu laikovi.

3.1 Soucˇasny´stav

Spolecˇnostı´, ktereńabı´zejı´publikacˇnı´syste´my, je na dnesˇnı´m trhu opravdu hodneˇ. Orientace mezi nimi tak nenı´vu˚bec snadna´. Existuje i mnoho otevrˇe- nyćh publikacˇnıćh syste´mu˚ 1. Neˇktere´spolecˇnosti dokonce nabı´zejıú´pravu otevrˇenyćh syste´mu˚„podle prˇańı´za´kaznı´ka“. Nejvıće je syste´mu˚, ktere´se zameˇrˇujıńa spra´vu textu vcˇetneˇblogu˚, diskusı´, komenta´rˇu˚apod. Multime- dia´lnıćh syste´mu˚je pak o poznańı´meńeˇ. Tyto syste´my cˇasto nabı´zejı´spra´vu obra´zku˚, prˇı´padneˇfotogaleriı´, v mensˇı´mı´rˇe i videı´.

3.2 Speciﬁkace pozˇadavku˚

3.2.1 Hlavnı´pozˇadavky na syste´m

Hlavnı´pozˇadavky na publikacˇnı´syste´m jsou tedy podpora foto a videomateria´lu, mozˇnost komunikace s ostatnı´mi uzˇivateli, jednoduchost spra´vy obsahu a snadnaádministrace syste´mu. Mezi dalsˇı´du˚lezˇite´pozˇadavky patrˇı´ rozsˇirˇitelnost syste´mu (dostupnost dalsˇıćh modulu˚cˇi pluginu˚), oddeˇlenı´ obsahu a prezentace, lokalizace uzˇivatelske´ho rozhranı´, mozˇnost vytvorˇenı´ vıćejazycˇne´webove´prezentace a samozrˇejmeˇvalidita vy´sledne´prezentace.

1. http://www.opensourcecms.com/

11 3. ANALY´ ZA VYBRANY´ CH PUBLIKACˇNI´CH SYSTE´ MU˚ A JEJICH SROVNA´ NI´

3.3 Publikacˇnı´syste´m Drupal

3.3.1 Obecny´popis Drupal je software, kteryúmozˇnˇuje individua´lneˇnebo v ra´mci komunity uzˇivatelu˚jednodusˇe publikovat, spravovat a organizovat ru˚znyóbsah. Dru- pal je otevrˇeny´syste´m, rozvı´jeny´komunitou tisıću˚uzˇivatelu˚a vy´voja´rˇu˚.[8] Drupal nenı´jednostranneˇzameˇrˇeny´syste´m, proto je pouzˇı´vań pro ru˚zne´ projekty a prezentace po cele´m sveˇteˇ2. Obrovskou vy´hodou je jeho variabilita, tedy schopnost volitelne´ho rozsˇı´rˇenıá zmeˇn dı´ky stovka´m rozlicˇnyćh modulu˚.

3.3.2 Terminologie a hierarchie Nejdu˚lezˇiteˇjsˇı´m a zcela u´strˇednı´m pojmem je pro Drupal takzvany´„node“, cˇesky uzel. Pojmem „node“ je v Drupalu mysˇlena jednotka obsahu. Mu˚zˇe to by´t strańka, prˇı´speˇvek v blogu nebo naprˇ. anketa, tedy jaky´koliv typ obsahu. Dı´ky te´to stavbeˇmohou moduly (viz nı´zˇe) k libovolne´mu typu obsahu prˇistupovat stejneˇ.[9] Kazˇdyńode ma´svu˚j typ. Platı´, zˇe vsˇechna hlasovańı´jsou typu hlasovańı´, kazˇda´diskuse je typu diskuse atd. Kazˇdy´typ mańa´zev a odlisˇnou sadu polı´. Naprˇı´klad u diskusnı´ho fo´ra je to na´zev a popis. Nehledeˇna typ obsahu, Drupal dovoluje pro vsˇechny typy „nodu“ pro- va´deˇt urcˇiteóperace. Jako naprˇı´klad vyda´vat obsah, vytvorˇit novou verzi, zobrazit na titulnı´strańce, poslat do fronty moderovańıćˇi mozˇnost prˇida´vat komenta´rˇe.[5] Dalsˇı´m du˚lezˇity´m pojmem pro Drupal je modul. Je to cˇa´st ko´du, ktera´ neˇjaky´m zpu˚sobem rozsˇirˇuje funkcionalitu. Existujı´moduly samotne´ho ja´- dra, ktere´jsou zabudovane´v Drupalu. Dalsˇı´moduly jsou samostatneá jen obohacujıó dalsˇı´funkce.3

3.3.3 Programoveá databa´zoveńa´stroje Drupal je naprogramovań v jazyce PHP,podporuje verze 4 i 5. Vyuzˇı´va´databa´zi MySQL nebo PostgreSQL. Jak jsem se zmıńila vy´sˇe, struktura databa´ze je zalozˇenańa pojmu „node“.

2. Na domovske´stra´nce syste´mu http://www.drupal.org/cases/ naleznete prˇı´padove´studie. 3. http://www.drupal.org/project/Modules/

12 3. ANALY´ ZA VYBRANY´ CH PUBLIKACˇNI´CH SYSTE´ MU˚ A JEJICH SROVNA´ NI´

3.3.4 Funkcˇnı´analy´za syste´mu Spra´va fotomateria´lu

• Image – jednoduchy´modul, ktery´dovolıúzˇivatelu˚m s prˇı´slusˇny´mi pra´vy nahra´t obra´zky. Automaticky tvorˇıńa´hledy. Doka´zˇe tvorˇit cele´ galerie. Nedoka´zˇe nahra´t nara´z vıće obra´zku˚, k tomu je potrˇebny´ modul Upload Image.

• Acidfree – umozˇnˇuje vkla´dat fotografie, vytva´rˇet alba. Ma´funkci hromadne´ho vkla´dańı´. Doka´zˇe vlozˇit celeádresa´rˇe i komprimovana´data. Umıóbsah slozˇkovat.

• Gallery – modul Gallery vsazuje Gallery2 do Drupalu. Gallery2 je samostatny´program pro spra´vu nejen fotografiı´. Gallery2 ma´mnoho dalsˇıćh funkcı´, kromeˇnahrańı´fotografiı´take´mozˇnost bloku˚s obra´zky, orˇez obra´zku, znovunahrańıóbra´zku˚, rozbalenı´polozˇek z nahranyćh zip archivu˚, prezentace pomocı´ Java appletu, nastavenı´ limitu˚ atd. Ovsˇem vyzˇaduje vlastnı´databa´zi, graficke´balı´ky ffmpeg, GD a dalsˇı´.4

• Lightbox V.2 – doka´zˇe vkla´dat obra´zky a zobrazit je v nove´m okneˇ.

• Photobar – modul, ktery´umozˇnˇuje importovat adresa´rˇe jako obra´z- kove´galerie. Tvorˇı´na´hledy.

• Slideshow – doka´zˇe vytvorˇit prezentaci z obra´zku˚, ktere´se vyskytujı´ kdekoli v obsahu.

• Flash gallery – Tvorˇı´prezentaci ve Flashi z existujı´cı´ch galeriı´. Nevy´- hodou je ovsˇem podpora pouze forma´tu JPEG.

• Flickr – funguje tak, zˇe do textu je umı´steˇn odkaz na obra´zek, ktery´je ulozˇeny´na Flickr.com.

• Image Exact Sizes – jednoduchy´modul, ktery´rozsˇirˇuje Image modul a User modul tı´m, zˇe dovolı´urcˇit prˇesnou velikost obra´zku˚pro na´hledy.

4. http://gallery.menalto.com/

13 3. ANALY´ ZA VYBRANY´ CH PUBLIKACˇNI´CH SYSTE´ MU˚ A JEJICH SROVNA´ NI´

Spra´va videomateria´lu • Video – modul, ktery´umozˇnˇuje nahra´t video soubor. Podporuje mnoho typu˚videa naprˇ. MOV, MP4, 3GP, 3G2, FLV, WMV, SWF nebo take´ YouTube cˇi Google videa. Ko´d generovany´tı´mto modulem je validnı´ XHTML podle W35.

• Embed ﬁlter – Mozˇnost ulozˇenı´me´diı´na cizı´m serveru. Uzˇivateli se potom zobrazı´prˇehra´vacˇ, obvykle vytvorˇeny´ve Flashi.

• Swfobject – ukla´da´a prˇehra´va´Flash video.

• Gallery – viz vy´sˇe, k praći s videem potrˇebuje grafickyńa´stroj ffmpeg, pouzˇitelny´ke zpracovańıńahrane´ho videa do galerie. Mozˇnosti vkla´dańı´textu˚ [4] • XHTML – vkla´dańı´m XHTML ko´du.

• specia´lnı´syntax – Drupal podporuje ru˚zne´forma´tovacˇe, jejichzˇsyntax je na XHTML prˇevoditelna´. V te´to cˇa´sti je kra´tce popı´sˇu a uvedu take´ prˇı´slusˇne´moduly.

– Textile – modul Textile zava´dı´do Drupalu specia´lnı´forma´tovacˇ, syntax je podobna´ HTML, ale zjednodusˇena´; generuje validnı´ XHTML vy´stup, – Texy – umozˇnˇuje texovańıóbsahu, dovolı´tedy vytvorˇit text bez pouzˇitı´(X)HTML ko´du; vy´slednyóbsah se potom prˇeva´dı´do XHTML, – Markdown – dalsˇı´mozˇnost forma´tovańı´textu pomocı´jednoduche´syntaxe.

Tytospecia´lnı´syntaxe majı´sve´vy´hody oproti beˇzˇne´mu za´pisu v jazyce XHTML. Za´pis je mnohem kratsˇıá prˇehledny´, forma´tovacˇe zajisˇt’ujı´ take´validitu vygenerove´ho ko´du. Drupal ukla´da´text ve formeˇzadane´ uzˇivatelem a vsˇechny filtry se aplikujı´, azˇ kdyzˇ o strańku pozˇa´da´ webovy´prohlı´zˇecˇ. Znamena´to tedy, zˇe prˇevod do XHTML probı´ha´ prˇi kazˇde´m pozˇadavku na strańku. Rˇ esˇenı´m je bud’ pouzˇı´t cachovańı´ v cele´m Drupalu nebo na u´rovni forma´tovacˇe.

• WYSIWYG editory – tento syste´m podporuje neˇkolik WYSIWYG editoru˚, a to FCKEditor, HTMLArea, TinyMce.

5. http://www.w3.org/

14 3. ANALY´ ZA VYBRANY´ CH PUBLIKACˇNI´CH SYSTE´ MU˚ A JEJICH SROVNA´ NI´

Mozˇnosti komunikace V syste´mu Drupal existuje mnoho modulu˚pro „chaty“ (Buddy Chat, Chat Box, Chat Room atd.), diskusnı´ fo´ra (Drupal vB, FUDforum integration, OG Forum atd.), ankety a hlasova´nı´(Node Moderation, Node Vote, Voting, Advanced Poll atd.). Rˇ ekla bych, zˇe pro komunikaci s ostatnı´mi uzˇivateli Drupal nabı´zı´opravdu hodneˇmozˇnostı´.

3.4 Publikacˇnı´syste´m Joomla

3.4.1 Obecny´popis Joomla je otevrˇeny´publikacˇnı´syste´m, ktery´je volneˇdostupny´pro kazˇde´ho. Je pouzˇı´vań po cele´m sveˇteˇpro jednoducheósobnı´prezentace stejneˇjako pro komplexnı´weboveáplikace.[13]

Joomla je otevrˇeny´syste´m, ktery´slouzˇı´k publikovańıńa internetu a take´ intranetu. Na´zev Joomla je anglicky´foneticky´prˇepis arabske´ho slova jumla, cozˇznamena´vsˇichni dohromady nebo vcelku. Joomla je odnozˇprojektu Mambo, prˇesneˇji za´klad vy´voja´rˇske´ho ty´mu Mambo se rozhodl projekt opustit a seskupil se pod hlavicˇkou Open Source Matters. Mambo a Jo- omla jsou od roku 2005 vyvı´jeny samostatneˇ.[16] Zajı´mavyćˇlańek od Andrewa Eddieho, ktery´srovna´va´Mambo a Joomla, lze najı´t na domovske´strańce syste´mu.6 Mimo jine´se v neˇm pı´sˇe, zˇe Joomla je prˇehledneˇjsˇıá bohatsˇı´pro vy´voja´rˇe trˇetıćh stran.

3.4.2 Terminologie a hierarchie Joomla se skla´da´ z jednotlivyćh polozˇek. Tato polozˇka se oznacˇuje jako „item“. Polozˇka mu˚zˇe by´t cˇlańek, odkaz, menu atd. Dalsˇı´m pojmem je tzv. kategorie, znacˇı´pro kolekci polozˇek, ktere´jsou ve vza´jemne´m vztahu. Na- prˇı´klad kategorie Psi mu˚zˇe obsahovat polozˇky Labrador, Retrı´vr, Jezevcˇı´k atd. Kazˇda´kategorie ma´sve´jmeńo a na´zev. Jmeńo je zobrazeno v hlavicˇce a na´zev kategorie se ukazuje v menu. Sekce je sbı´rka kategoriı´, ktere´k sobeˇ majıúrcˇity´vztah. Pokud se naprˇı´klad sekce jmenuje Zvı´rˇata, potom jejı´kategorie mohou by´t Psi, Kocˇky, Prasata atd.[12] Joomla nenı´distribuovań s mnoha funkcemi, hned po instalaci ale dovoluje vkla´dat obsah. Pokud ovsˇem uzˇivatel potrˇebuje dalsˇı´funkci, musı´ si nainstalovat patrˇicˇny´modul nebo komponentu. Komponenty (naprˇı´klad

6. http://dev.joomla.org/component/option,com jd-wp/Itemid,33/p,79/

15 3. ANALY´ ZA VYBRANY´ CH PUBLIKACˇNI´CH SYSTE´ MU˚ A JEJICH SROVNA´ NI´ bannery, novinky, hlasova´nı´, „weblinks“ atd.) jsou za´kladnı´mi prvky funk- cionality a jsou cˇa´stı´samotne´ho ja´dra. Moduly v Joomle (hlavnı´menu, hornı´ menu, pocˇı´tadlo a dalsˇı´) pak funkcionalitu rozsˇirˇujı´.

3.4.3 Programove´a databa´zove´na´stroje

Joomla je naprogramova´n ve skriptovacı´m jazyce PHP. Pozˇaduje, aby na webove´m serveru bylo PHP verze 4.1.2 nebo vysˇsˇı´. Pouzˇı´va´databa´zi MySQL. Pro konﬁguraci na linuxovske´m serveru je tedy potrˇeba PHP server, databa´zovy´server MySQL a webovy´server Apache. Joomla take´beˇzˇı´pod ope- racˇnı´m syste´mem Windows, k tomu mu˚zˇe by´t pouzˇit take´webovy´server IIS. [14]

3.4.4 Funkcˇnı´analy´za syste´mu

Spra´va fotomateria´lu

• Archaic Binary Gallery – velice jednoducha´fotogalerie, vytva´rˇı´na´- hledy a zobrazuje fotograﬁe v origina´lnı´velikosti.

• JXplorer – za´kladnı´komponenta pro spra´vu a sdı´lenı´souboru˚s mozˇ- nostıńastavit ru˚znaúzˇivatelska´pra´va. Vytva´rˇıńaprˇı´klad obra´zkove´ galerie, „download“ centra, u´schovny. Umozˇnˇuje take´kopı´rovat, nahra´vat, prohleda´vat, vyjı´mat, mazat a obnovit data smazana´pra´veˇ prˇes JXplorer. Rovneˇzˇarchivuje a cˇte soubory a adresa´rˇe.

• RSgallery2 – spra´vce galeriı´pro jejich u´pravu (vcˇetneˇsubgaleriı´) s ja- zykovou verzı´ve cˇtrnaćti jazycıćh a podporou Joom!Fish7. Zvla´dańa- hra´vańı´beˇzˇneí hromadne´, v archivech a prˇes FTP. Podporuje JPEG, GIF a PNG, vytva´rˇı´prezentace, da´va´mozˇnost hlasovańıá komenta´rˇu˚.

• IFGallery – komponenta pro prohlı´zˇecˇgaleriı´ve Flashi. Jednoducha´ navigace, automaticky vytva´rˇeneńa´hledy, zobrazovańı´po skupinaćh, mozˇnost subgaleriı´.

• Xe-SlideGal V1 LM – vytva´rˇı´obra´zkove´prezentace ve Flashi s hudbou na pozadı´; podporuje JPEG, PNG, GIF a audio MP3.

7. komponenta pro tvorbu vı´cejazycˇny´ch webu˚

16 3. ANALY´ ZA VYBRANY´ CH PUBLIKACˇNI´CH SYSTE´ MU˚ A JEJICH SROVNA´ NI´

• Gallery2 Image Chooser – plugin, ktery´ dovolı´ uzˇivateli vybrat si obra´zek z fotoalba programu Gallery2. Vytva´rˇıńa´hledy s odkazem, samotneńa´hledy nebo pouze samotneódkazy na obra´zek cˇi album.

• Easy Gallery – malaá jednoducha´komponenta pro praći s obra´zkovy´mi galeriemi. Umozˇnı´tvorˇit kategorie vcˇetneˇpodu´rovnıá vkla´dat do nich obra´zky, hledat v kategoriıćh, vkla´dat archivy, nahra´vat data prˇes FTP a upravovat obra´zky, automaticky vytva´rˇıńa´hledy.

• JPG Flash Rotator – modul ve Flashi umozˇnˇujı´cı´vybrat se´rie JPEG obra´zku˚ a vytvorˇit z nich prezentaci cˇi banner; nastavitelna´ barva pozadı´, pru˚hlednost, rotace a u´prava obra´zku˚

• Couloir Slideshow Gallery Ajax Module v1.0.3.2 – automaticky vytva´rˇı´ prezentace s mozˇnostı´nejen prohlı´zˇet, ale i prˇiblizˇovat jednotlive´obra´zky.Tvorˇı´seznamy vsˇech obra´zku˚v dane´m adresa´rˇi, dovoluje meˇnit velikost obra´zku˚.

• Gallery2 bridge – ma´mnoho funkcı´pro u´pravu fotografiıá take´videa, naprˇ. sˇka´lovańı´, RSS, komenta´rˇe, hlasovańı´, vodoznak, diskove´kvo´ty a dalsˇı´.

• zOOm Media Gallery 2.5.1 – velmi bohata´komponenta pro spra´vu foto a video galeriı´ vcˇetneˇ podu´rovnı´, kompletneˇ integrovana´ do CMS Joomla. Streamuje video, umozˇnˇuje zaslat obra´zek zna´me´mu, prˇehra´va´MP3 soubory beˇhem prezentace atd.

Spra´va videomateria´lu

• MgMediaBot – plugin, ktery´slouzˇı´k zobrazovańı´multimedia´lnıćh souboru˚, pomocı´spra´vce souboru˚nebo prˇes FTP se nahraje soubor na server a potom se vlozˇı´prˇı´slusˇny´ko´d do strańky, bud’ pro zobrazenı´ odkazu, nebo prˇehrańı´videa prˇı´mo ve strańce.

• Xe-VidMambot WIDE – umozˇnˇuje prˇehra´vańıá streamovańı´FLV videa. Ma´beˇzˇne´funkce ovla´dańı´videa a dalsˇı´, jako naprˇ. automaticke´ spusˇteˇnı´, ovla´dańı´hlasitosti, popis videa, nastavenı´pozadı´, zmeˇnu velikosti prˇehra´vane´ho videa a prˇehra´vańı´v nove´m okneˇ.

• YouTubeVideo – plugin, ktery´vcˇlenˇuje do obsahu video umı´steˇne´na YouTube.com, dovolı´naprˇı´klad zmeˇnit velikost prˇehra´vane´ho videa.

17 3. ANALY´ ZA VYBRANY´ CH PUBLIKACˇNI´CH SYSTE´ MU˚ A JEJICH SROVNA´ NI´

Mozˇnosti vkla´da´nı´textu˚

• XHTML – pouhy´m vkla´da´nı´m XHTML ko´du.

• specia´lnı´syntax – pomocı´specia´lnı´syntaxe, ktera´je prˇevoditelna´na XHTML

– Textile – zjednodusˇena´HTML syntax, – Markdown – viz Mozˇnosti vkla´da´nı´textu˚v kapitole 3.3.4 Ana- ly´za syste´mu Drupal.

• WYSIWYG editory – syste´m Joomla podporuje XHTMLSuite, FCKE- ditor, TinyMce a dalsˇı´.

Mozˇnosti komunikace Joomla nabı´zı´mnoho modulu˚, pluginu˚a komponent pro komunikaci. Pro chat jsou to naprˇı´kad Missus, SMO Ajax Shoutbox, Joomla Ajax Chat 1.0.1, BlastChat. Pro diskusnı´fo´ra Joomlaboard Forum Component, Integration Joomla Phpbb2 by Przemo 1.0 RC4 a dalsˇı´. Pro hlasova´nı´je to naprˇ. modul pollXT atd.

3.5 Publikacˇnı´syste´m Jamroom

3.5.1 Obecny´popis Jamroom je Media Content Management syste´m, ktery´byl vytvorˇen, aby poma´hal umeˇlcu˚m publikovat hudbu, video a dalsˇı´jejich umeˇleckou praći. Je to takeńa´stroj pro individua´lnıúmeˇlce, kterˇıćhteˇjı´mı´t stoprocentnı´kon- trolu nad svou prezentacı´. Lehce se instaluje a nenı´ teˇzˇke´ naucˇit se ho pouzˇı´vat.[10] Jamroom nenıótevrˇeny´syste´m, ovsˇem existuje volneˇdostupna´verze, kterou lze sta´hnout na domovske´strańce Jamroom.8 Jamroom se proda´va´ jesˇteˇ v dalsˇıćh trˇech verzıćh: Jamroom 25, Jamroom 100 a tzv. Jamroom Unlimited Artist Version.

3.5.2 Terminologie a hierarchie Uzˇivatele´v publikacˇnı´m syste´mu Jamroom jsou rozdeˇleni do neˇkolika ka- tegoriı´podle svyćh uzˇivatelskyćh pra´v. Prvnı´je tzv. hlavnıádministra´tor,

8. http://www.jamroom.net/

18 3. ANALY´ ZA VYBRANY´ CH PUBLIKACˇNI´CH SYSTE´ MU˚ A JEJICH SROVNA´ NI´ je to vlastneˇsuperuzˇivatel, ktery´ma´vsˇechna pra´va a mu˚zˇe by´t pouze jeden. Dalsˇı´kategorie je tzv. u´cˇet norma´lnı´ho uzˇivatele, tedy registrovane´ho uzˇivatele, jehozˇuzˇivatelska´pra´va nastavuje superuzˇivatel.

3.5.3 Programove´a databa´zove´na´stroje

Jamroom je naprogramovań v jazyce PHP. Pozˇaduje na webove´m serveru verzi PHP 4.3.0 a vysˇsˇı´. Pouzˇı´va´databa´zi MySQL od verze 4.0. Pro konfi- guraci na platformeˇLinux je nutny´webovy´server Apache, na ktere´m byl Jamroom vyvı´jen a testovań. Beˇzˇı´take´pod operacˇnı´m syste´mem Windows, k tomu pozˇaduje webovy´server IIS od verze 6.0.

3.5.4 Funkcˇnı´analy´za syste´mu

Spra´va fotomateria´lu V publikacˇnı´m syste´mu Jamroom je k dispozici galerie pro publikovańıób- ra´zku˚(ve forma´tech PNG, GIF a JPEG), v nı´zˇje umozˇneˇno kategorizovańı´ obsahu, automaticke´vytva´rˇenıńa´hledu˚, hromadneńahra´vańıóbra´zku˚, prˇi- da´vańı´vodoznaku˚. Velikost obra´zku˚je mozˇno omezit kvo´tami a ke kazˇde´ polozˇce lze prˇidat komenta´rˇ.

Spra´va videomateria´lu Jamroom podporuje forma´ty WMV, MOV a MPEG. U kazˇde´ho videa lze zobrazit na´zev a zˇańr. Video mu˚zˇe by´t prˇehrańo v prˇehra´vacˇi na strańce nebo stazˇeno uzˇivatelem. Vsˇechny soubory mohou by´t rovneˇzˇkomento- vańy.

Mozˇnosti vkla´dańı´textu˚ Uzˇivatele´publikacˇnı´ho syste´mu Jamroom mohou publikovat text pomocı´ HTML ko´dovańıńebo majı´k dispozici WYSIWYG editor TinyMce.

Mozˇnosti komunikace

• Blog – Jamroom dovoluje komunikovat zanecha´va´nı´m zpra´v.

• na´vsˇteˇvnı´kniha – pro komunikova´nı´s na´vsˇteˇvnı´ky a ostatnı´mi uzˇi- vateli.

• hodnocenı´polozˇek – mozˇnost vyjadrˇovat se k obsahu hlasova´nı´m.

19 3. ANALY´ ZA VYBRANY´ CH PUBLIKACˇNI´CH SYSTE´ MU˚ A JEJICH SROVNA´ NI´

3.6 Publikacˇnı´syste´m Lisk

3.6.1 Obecny´popis Lisk je placeny´ CMS, verze 4.3 je nabı´zena za cenu $500. Na domovske´ strańce publikacˇnı´ho syste´mu je mozˇne´si vyzkousˇet jeho demo verzi.9 Lisk je uzˇivatelsky prˇa´telsky´ publikacˇnı´ syste´m vyvinuty´ spolecˇnostı´ Createch. Je to syste´m, kteryńabı´zı´funkce jako hledańı´, schopnost integrace ru˚znyćh mozˇnostı´komunikace, vysokou bezpecˇnost, podporu atd. Lisk je perfektnı´rˇesˇenı´pro ru˚zne´webove´prezentace.[15]

3.6.2 Terminologie a hierarchie Lisk je rozdeˇlen z pohledu uzˇivatele na dva hlavnı´ mo´dy. Mo´d pro administra´tory, ktery´ ma´ omezena´ pra´va. Slouzˇı´ k editaci obsahu, jakou je naprˇı´klad zmeˇna na´zvu nebo prˇesun strańky. Da´le umozˇnˇuje omezit pra´va prˇistupu k polozˇce nebo ji u´plneˇzamknout. Mo´d pro vy´voja´rˇe prˇideˇluje stejna´pra´va jako mo´d pro administra´tory, dovoluje vsˇak navıć kategorizo- vat obsah, uzamknout celou kategorii atd. Lisk umozˇnˇuje zobrazit obsah bud’ v seznamoveńebo stromove´struk- turˇe. Na stromovou strukturu jsou mozˇne´dva pohledy. Prvnı´je vyćhozı´, ktery´je blı´zky´seznamove´strukturˇe, jediny´rozdı´l lze najı´t v mozˇnosti za- norˇovańı´se. Dalsˇı´je stromovy´pohled, kde stromova´struktura umozˇnˇuje vyhleda´vańı´v kategoriıćh a polozˇkaćh.

3.6.3 Programoveá databa´zoveńa´stroje Lisk je naprogramovań v jazyce PHP. Pozˇaduje, aby na webove´m serveru byla verze PHP 4.2 a vysˇsˇıá vypnuty´Safe mo´d. Beˇzˇı´pod operacˇnı´m syste´- mem Linux a Windows 2000/2003/XP. Pouzˇı´va´databa´zi MySQL od verze 3.23, MS SQL server nebo Oracle. Da´le pozˇaduje webovy´server Apache ve verzi 1.3.X nebo 2.X.

9. http://www.lisk-cms.com/

20 3. ANALY´ ZA VYBRANY´ CH PUBLIKACˇNI´CH SYSTE´ MU˚ A JEJICH SROVNA´ NI´

3.6.4 Funkcˇnı´analy´za syste´mu Spra´va fotomateria´lu

• obra´zkovyéditor – publikacˇnı´syste´m Lisk ma´vestaveˇnyéditor pro obra´zky, ktery´dovoluje vyrˇı´znout cˇa´st obra´zku, otocˇit, zmeˇnit velikost. Da´le umozˇnˇuje upravit jas, kontrast, sytost cˇi odstıń obra´zku.

• galerie – modul Media Gallery dovoluje hromadneńahra´vańıóbra´zku˚ a vytva´rˇıáutomaticky na´hledy. Umozˇnˇuje take´prˇidat k obra´zku vodoznak.

Spra´va videomateria´lu Lisk dovoluje hromadneńahra´vańıá publikovańı´video souboru˚v AVInebo MPEG forma´tu. Vytva´rˇıńa´hledy souboru˚. Publikovana´videa se prˇehra´vajı´ prˇı´mo ve strańce.

Mozˇnosti vkla´da´nı´textu˚ Lisk ma´ integrovany´ WYSIWYG editor, ktery´ ma´ podobne´ funkce jako ostatnı´WYSIWYG editory. Tento editor je nabı´zen implicitneˇk vytvorˇenı´ textu. Pokud se uzˇivatel rozhodne napsat si HTML ko´d, musı´vybrat z menu prˇı´slusˇne´tlacˇı´tko. Da´le Lisk umozˇnˇuje nahra´vat a na´sledneˇpublikovat soubory ve forma´tu PDF, TXT nebo MS Word.

Mozˇnosti komunikace

• hlasova´nı´– dovoluje pro libovolnou anketu nastavit cˇasovou periodu, po kterou bude anketa prˇı´stupna´, da´le umozˇnˇuje zpracovat vy´sledky anket do diagramu˚nebo sloupcovy´ch grafu˚.

• na´vsˇteˇvnı´kniha – podle stanoveny´ch uzˇivatelsky´ch pra´v mu˚zˇe uzˇi- vatel cˇı´st, prˇida´vat nebo odebı´rat prˇı´speˇvky.

3.7 Srovna´nı´

Provedla jsem analy´zu cˇtyrˇru˚znyćh publikacˇnıćh syste´mu˚(dvou otevrˇe- nyćh a dvou placenyćh syste´mu˚). V na´sledujıćı´prˇı´padove´studii vyberu z teˇchto cˇtyrˇ na za´kladeˇ pozˇadavku˚ klienta ten nejvhodneˇjsˇı´. Za´kladnı´ spra´vu foto a videomateria´lu umozˇnˇujı´vsˇechny vy´sˇe analyzovane´syste´my, ovsˇem Drupal a Joomla nabı´zejı´veˇtsˇı´vy´beˇr modulu˚a to se ty´kaí samotne´

21 3. ANALY´ ZA VYBRANY´ CH PUBLIKACˇNI´CH SYSTE´ MU˚ A JEJICH SROVNA´ NI´ rozsˇirˇitelnosti syste´mu˚. Pokud jde o mozˇnosti komunikace, analyzovane´ placene´syste´my nemajı´diskuznı´fo´rum ani chat. Lokalizaci v cˇesˇtineˇumozˇ- nˇuje Joomla, Jamroom a Drupal. Pouze Drupal a Joomla majı´validnı´ko´d.

syste´m Drupal 4.7.4. Joomla 1.0.7. Jamroom Unlimited Artist Lisk 4.3. cena otevrˇeny´syste´m otevrˇeny´syste´m $99 $500 programovacı´jazyk PHP PHP PHP PHP platforma jaka´koli jaka´koli Linux, Windows Linux, Windows 2000/2003/XP databa´ze MySQL, Postgres MySQL MySQL MySQL vı´cejazycˇnost ano ano ano ano validita ano ano ne ne podpora fotomateria´lu ano ano ano ano podpora videomateria´lu ano ano ano ano fo´rum/chat/blog ano/ano/ano ano/ano/ano ne/ne/ano ne/ne/ano WYSIWYG editor ano ano ano ano

Obra´zek 3.1: Srovna´nı´publikacˇnı´ch syste´mu˚

22 Kapitola 4 Prˇı´padova´studie – webova´prezentace umeˇlecke´ho fotografa

Meˇla jsem za u´kol vybrat vhodny´publikacˇnı´syste´m pro spra´vu foto a videomateria´lu a vyzkousˇet jej na prˇı´padove´studii. Tou je webova´prezentace pro umeˇlecke´ho fotografa Petra Barana. Du˚lezˇite´bylo, aby si klient mohl prezentaci spravovat pokud mozˇno sa´m, tedy co se ty´ka´spra´vy materia´lu.

4.1 Pozˇadavky klienta

Pro vy´beˇr vhodne´ho syste´mu bylo potrˇeba nejprve zjistit, co prˇesneˇ klient od syste´mu ocˇeka´va´. Jeden pozˇadavek pana Barana se ty´kal mozˇnosti komunikovat s ostatnı´mi uzˇivateli, cozˇumozˇnˇujı´vsˇechny vy´sˇe uvedene´ publikacˇnı´syste´my. Vzhledem k tomu, zˇe klient nechteˇl online komunikaci, shodli jsme se na diskusnı´m fo´ru a prˇı´padneˇhlasovańı´. Dalsˇı´m pozˇadav- kem bylo take´komentovańı´publikovane´ho materia´lu. Kromeˇpublikovańıá archivace multimedia´lnıćh souboru˚meˇla prezentace slouzˇit take´k publikovańı´textu˚. Protozˇe je klient v tomto ohledu laikem, bylo nutne´zvolit pro tuto situaci jemu vyhovujıćı´rˇesˇenı´.

4.2 Volba syste´mu

Prˇi rozhodova´nı´, ktery´syste´m bude pro pana Barana nejvhodneˇjsˇı´, jsem zvazˇovala kromeˇjeho pozˇadavku˚na syste´m, ktere´byly prvorˇade´, i dalsˇı´ aspekty – na´klady a rozsˇirˇitelnost.

4.2.1 Na´klady

Jednı´m z aspektu˚byla samozrˇejmeˇota´zka ﬁnancı´. Ta se ty´kala rozhodnutı´ mezi komercˇnı´m a otevrˇeny´m syste´mem. Brala jsem v potaz mozˇnosti kli-

23 4. PRˇ I´PADOVA´ STUDIE – WEBOVA´ PREZENTACE UMEˇ LECKE´ HO FOTOGRAFA enta, ale take´rozsah a obsah prezentace, okruh uzˇivatelu˚atd. Pan Baran nema´zˇa´dnou webovou prezentaci a je si veˇdom jejı´potrˇeby, ovsˇem nebere ji jako komercˇnı´za´lezˇitost, ale chce, aby mu slouzˇila spı´sˇe jako prostrˇednı´k v komunikaci s fanousˇky, kterˇı´se tak rychleji dozveˇdı´, co nove´ho chysta´. Da´le by meˇla slouzˇit ke zhodnocenı´jeho tvorby,aby meˇl odezvu nejen od na´- vsˇteˇvnı´ku˚jeho vy´stav a zna´myćh, ale takeód sˇirsˇı´ho okruhu lidı´. Nemohla jsem tedy pro tento ućˇel vybrat DAM syste´m za sto dvacet tisıć korun. Samo- zrˇejmeˇexistujıí levneˇjsˇı´syste´my okolo deseti tisıć korun, ovsˇem to uzˇjsem shledala vhodneˇjsˇı´m vybrat mezi otevrˇeny´mi publikacˇnı´mi syste´my, ktere´ nabı´zejı´, podle me´ho na´zoru, mnohdy tote´zˇ, ba neˇkdy i vıće. Na za´kladeˇ toho jsem se nakonec rozhodla pro rˇesˇenı´s otevrˇeny´m syste´mem. Na´klady na porˇı´zenı´syste´mu jsou tedy nulove´.

4.2.2 Rozsˇirˇitelnost Po rozhodnutı´ohledneˇna´kladu˚jsem hledala mezi otevrˇeny´mi publikacˇ- nı´mi syste´my ten, ktery´bude mı´t velkou za´kladnu vy´voja´rˇu˚, bude nabı´zet dalsˇı´moduly a pluginy a poskytuje pro ru˚zne´funkce vy´beˇr z vı´ce modulu˚, a to jak prˇi tvorbeˇ, tak pro dalsˇı´mozˇnou rozsˇirˇitelnost prezentace.

Nakonec jsem se rozhodovala mezi syste´my Joomla a Drupal, ktere´ve sveˇteˇ otevrˇenyćh syste´mu˚patrˇı´mezi nejlepsˇı´. Umı´stily se na prvnı´m a druhe´m mı´steˇv souteˇzˇi o nejlepsˇıótevrˇenyĆMS porˇa´daneńakladatelstvı´m Packt- Pub v roce 2006.1 Joomla zı´skala take´prvnı´mı´sto v UK Linux and Open Source Awards 2006 v kategorii nejlepsˇı´Linux/Open Source projekt2. Oba dva vyhovujıńasˇim pozˇadavku˚m, ale nakonec jsem se rozhodla pro Dru- pal. Pravdou je, zˇe oba syste´my jsou kvalitnıá je spı´sˇe ota´zkou vkusu, ktery´ kdo zvolı´. Jednı´m z du˚vodu˚, procˇjsem se rozhodla pro Drupal, je mozˇnost komentovańı´ vesˇkere´ho obsahu, cozˇ je pro tento projekt velmi du˚lezˇite´. Samotny´syste´m se mi take´jevı´prˇehledneˇjsˇı´.

4.3 Na´vrh prezentace

4.3.1 Struktura prezentace Prˇi tvorbeˇna´vrhu webu nejdrˇı´ve musı´me zva´zˇit, jak ma´vypadat jeho vy´- sledna´struktura. Mluvı´me o tzv. layoutu, cozˇje rozvrzˇenı´stra´nky, ktere´ udrzˇuje logickou organizaci webu jak pro pocˇı´tacˇ, tak pro uzˇivatele. Organi-

1. http://www.packtpub.com/award/ 2. http://www.linuxawards.co.uk/

24 4. PRˇ I´PADOVA´ STUDIE – WEBOVA´ PREZENTACE UMEˇ LECKE´ HO FOTOGRAFA zace strańky by meˇla by´t nemeˇnna´, aby se mohl uzˇivatel rychle zorientovat a bez dlouhe´ho hledańıńajı´t potrˇebneínformace.[6] Existuje neˇkolik typu˚layoutu: ra´mcovy´, tabulkovyńebo CSS. Ja´jsem vycha´zela z pu˚vodnı´ho drupalovske´ho te´matu Bluemarine, ktery´pouzˇı´va´ tabulky. Ovsˇem nevy´hodou tabulkove´ho layoutu je naprˇı´klad za´vislost vzhledu strańky na ko´du. Tabulka totizˇjednoznacˇneˇrˇı´ka´„toto je prvnı´slou- pec a toto je druhy´“, cˇı´mzˇovlivnˇuje vzhled strańky, a v HTML tak nema´ co deˇlat. Mezi dalsˇıńevy´hody tabulkove´ho layoutu patrˇı´pomeˇrneˇobjemny´ ko´d a pomaleńacˇı´tańı´strańek, protozˇe tabulky se v neˇkteryćh prohlı´zˇecˇıćh zobrazujı´, teprve azˇzı´skajı´kompletnı´zdrojovy´ko´d. Vy´sledkem je potom zobrazenı´strańky azˇpo u´plne´m nacˇtenı´. Tabulkovy´layout maí neˇktere´ vy´hody, kuprˇı´kladu jednoduchost tvorby webovyćh strańek nebo kompa- tibilitu (spra´vne´zobrazenı´tabulky i na velmi staryćh prohlı´zˇecˇıćh).[6] Oproti tomu CSS layout oddeˇluje obsah od vzhledu webu, ko´d je prˇe- hledneˇjsˇıá strucˇneˇjsˇı´. Takto vytvorˇena´strańka se zobrazuje postupneˇtak, jak se nacˇı´ta´. Uzˇivatel se tedy nemusı´ dı´vat na pra´zdnou strańku. Mezi nevy´hody CSS layoutu patrˇıńeu´plna´podpora ze strany prohlı´zˇecˇu˚a ne- prˇehlednost CSS ko´du.[6] Vzhledem k vy´hoda´m uvedeny´m vy´sˇe jsem se rozhodla pro CSS layout bez tabulek a vytvorˇila prˇı´slusˇne´designy. Jen samostatny´program Gallery2 pouzˇı´va´tabulky, ale obsah jednotlivyćh tabulek je tak maly´, zˇe nezpomalı´ nacˇı´tańı´strańek tak, jako web, kde je v bunˇce celyóbsah.

Prˇi prˇı´praveˇstruktury samotne´prezentace jsem zcˇa´sti zachovala klasickou a pro Drupal charakteristickou strukturu rozdeˇlenıńa tzv. regiony. My´m za´meˇrem bylo vytvorˇit prˇehlednou a uzˇivatelsky jednoduchou strukturu informacı´, strańku jsem proto rozcˇlenila do trˇı´hlavnıćh regionu˚. Do regionu˚lze umı´stit bloky, naprˇ. blok s prˇihla´sˇenı´m. Hornı´region tvorˇı´za´kladnıóbsahove´menu prˇı´stupne´vsˇem uzˇivatelu˚m bez ohledu na jejich pra´va. Menu prˇehledneˇodkazuje na jednotlivećˇa´sti prezentace s mozˇnostı´vraćenı´se na hlavnı´strańku. Da´le je v hornı´m regionu vyhleda´vańı´. Levy´region se skla´da´z bloku pro dalsˇı´menu, ktere´slouzˇı´pouze pro zaregistrovaneúzˇivatele a jeho obsah je ru˚zny´podle uzˇivatelskyćh pra´v, ty´ka´se hlavneˇadministrace syste´mu a tvorby obsahu. Tuto strukturu se dveˇma menu jsem zvolila hlavneˇpro prˇehlednost. V Drupalu totizˇzabı´ra´ administrace znacˇnou cˇa´st a menu je potom hodneˇ dlouhe´ a je teˇzˇke´ se v neˇm orientovat. V leve´m regionu najdeme take´bloky pro prˇepıńańı´jazyku˚a prˇihlasˇovańı´. V prave´m regionu se zobrazuje blok s obsahem prezentace a na kazˇde´

25 4. PRˇ I´PADOVA´ STUDIE – WEBOVA´ PREZENTACE UMEˇ LECKE´ HO FOTOGRAFA strańce dole je uvedeno datum, autor obsahu a ikona pro prˇepıńańıńa verzi v anglicke´m jazyce.

4.3.2 Vzhled prezentace Existuje cela´rˇada standardu˚, pravidel a doporucˇenı´pro webdesignery. Jako prˇı´klad mohu uve´st Pravidla tvorby prˇı´stupne´ho webu pro ućˇely za´kona o informacˇnıćh syste´mech verˇejne´spra´vy3, ktery´mi jsem se prˇi sve´praći rˇı´dila i ja´. Vytvorˇila jsem prezentaci se trˇemi prˇepıńatelny´mi designy, tak, aby si sa´m uzˇivatel mohl zmeˇnit vzhled webu podle sve´ho vkusu. Pro prˇehlednost designy nemeˇnı´danou strukturu prezentace, ale pouze jejı´vzhled. Opak by byl nezˇa´doucıá pro samotneńa´vsˇteˇvnı´ky pouze matoucı´. Prˇi tvorbeˇvzhledu˚prezentace bylo du˚lezˇite´se zamyslet a mı´t na pameˇti, komu je urcˇena. Snazˇila jsem se, aby byl design strańek vkusnyá takeáby se nestrˇeta´val s obsahem prezentace. Musela jsem tedy bra´t ohled na to, zˇe pan Baran vytva´rˇıćˇernobı´le´fotografie a dokumenty s prˇeva´zˇneˇva´zˇneˇjsˇı´ te´matikou. Vy´sledne´designy tak nesmeˇjıńa´vsˇteˇvnı´ka rusˇit, ale spı´sˇe do- kreslovat vyvolanou atmosfe´ru. Snazˇila jsem se o soulad obsahu a vzhledu, avsˇak s tı´m, aby cela´prezentace nepu˚sobila smutneˇ.

4.3.3 Generovańı´ko´du Pokud uzˇivatel pozˇa´daó strańku, spustı´se proces s rˇadou kroku˚, jako jsou naprˇ. urcˇenı´zobrazovane´ho uzlu (nodu), oveˇrˇenı´pra´v uzˇivatele, nacˇtenı´ dat z databa´ze atd. V cele´m pru˚beˇhu Drupal postupuje podle prˇı´kazu˚za- psanyćh v jazyce PHP. Drupal pouzˇı´va´syste´m skinovacıćh funkcı´(themeable functions). Te´ma vzhledu neboli skin je vlastneˇsada souboru˚, ktere´definujı´funkce nazvane´ naprˇ. theme neˇco, a to bud’ prˇı´mo, nebo pomocı´sˇablonovacıćh syste´mu˚, a prˇida´vajı´dalsˇıélementy vzhledu, jako jsou obra´zky, CSS soubory apod. Drupal podporuje neˇkolik sˇablonovacıćh syste´mu˚(XTemplate, Smarty atd.), jako vyćhozı´se ovsˇem pouzˇı´va´PHPTemplate. Hlavnıídeou tohoto sˇablonovacı´ho syste´mu je podpora vkla´dańı´dynamicke´ho vy´stupu prˇı´mo prˇes PHP vsuvky, aby nebylo nutneúcˇit se dalsˇı´specia´lnı´syntax. PHP- Template pro prˇeddefinovańı´ skinovacıćh funkcı´ pouzˇı´va´ soubory tvaru na´zev funkce.tpl.php. Ve vyćhozı´m stavu Drupal nabı´zı´peˇt souboru˚, naprˇı´- klad page.tpl.php, ktery´skinuje strańku jako celek, nebo comment.tpl.php

3. http://pristupnost.nawebu.cz/texty/pravidla-standardy.php/

26 4. PRˇ I´PADOVA´ STUDIE – WEBOVA´ PREZENTACE UMEˇ LECKE´ HO FOTOGRAFA pro oblast komenta´rˇu˚.[3] Vzhledy pro tento projekt jsem vytvorˇila stejneˇ. Jak jsem uvedla vy´sˇe, vycha´zela jsem ze za´kladnı´ho drupalovske´ho te´matu Bluemarine. Pouzˇila jsem sˇablonovacı´syste´m PHPTemplate a zachovala klasickou strukturu s peˇti soubory. Pro kazˇdy´design jsem vytvorˇila novou slozˇku skinu v adresa´rˇi themes, prˇidala CSS soubory a obra´zky. Vy´sledne´designy jsou vytvorˇeny v XHTML 1.0 strict a CSS 2, jsou validnı´podle W3C. Ani v jednom vzhledu jsem to neprˇehańeˇla s grafikou, protozˇe si myslı´m, zˇe meńeˇje mnohdy vıće. Proto jsem ani v menu nepouzˇı´vala ikony, ktere´ jsou podle me´ho na´zoru cˇasto neprˇehledne´, matoucıá zpomalujıńacˇı´tańı´ strańky.

4.3.4 Nastavenı´

Vsˇechny moduly, ktere´jsem pouzˇila, jsem vıće cˇi meńeˇupravila a vytvorˇila vlastnı´skiny. Pro rozbalovacı´menu jsem pouzˇila modul Nice Menus. Pro archivaci a publikaci obra´zku˚a videı´jsem nakonec pouzˇila modul Gallery, ktery´do Drupalu vsazuje Gallery2. Jedna´se o velice kompaktnı´program (viz kapitolu 3) s vlastnıńavigacı´, ktery´plneˇodpovı´dal nasˇim na´roku˚m. Jesˇteˇjsem pouzˇila moduly Forum, Search, Poll, Upload, da´le moduly Ti- nyMce a Imce pro WYSIWYG editor a Internationalization, kteryúmozˇnˇuje vytvorˇit vıćejazycˇnou prezentaci.

4.3.5 Validita

Validita je, podle me´ho na´zoru, du˚lezˇita´. Pokud totizˇstrańky nemajı´va- lidnı´ko´d, prohlı´zˇecˇje mu˚zˇe sˇpatneˇzobrazit, jednotlivećˇa´sti se naprˇı´klad mohou prˇekry´vat. K validiteˇpatrˇı´samozrˇejmeˇprˇehlednost ko´du, ktery´by meˇl by´t odsazeny´podle vnorˇenı´prvku˚v dokumentu.[18] Bohuzˇel z vlastnı´ zkusˇenosti vı´m, zˇe ani validita nezarucˇı´, zˇe strańky budou vypadat stejneˇ v ru˚znyćh prohlı´zˇecˇıćh. Proble´m validity jsem nemusela v Drupalu rˇesˇit, protozˇe generuje va- lidnı´ XHTML. Jelikozˇ ma´ pozdeˇji web spravovat laik, zvolila jsem WY- SIWYG editor TinyMce, ktery´ negeneruje u´plneˇ cˇiste´ XHTML a prˇida´va´ zbytecˇneˇneˇco navıć, jako vsˇechny WYSIWYG editory. Proto jsem jej po- volila pouze tam, kde je to opravdu nutne´, a ne naprˇı´klad u prˇida´vańı´ prˇı´speˇvku˚do diskuse.

27 4. PRˇ I´PADOVA´ STUDIE – WEBOVA´ PREZENTACE UMEˇ LECKE´ HO FOTOGRAFA

4.4 Realizace projektu

Pote´, co jsem vytvorˇila prezentaci, prˇisˇla na rˇadu ota´zka jejı´ho uverˇejneˇnı´. Zvazˇovali jsme mozˇnost vlastnı´ho serveru, ale pro tento prˇı´pad jsme nakonec shledali nejlepsˇı´webhosting. Hlavnı´mi du˚vody byly vysoke´porˇizovacı´, respektive spravovacıńa´klady a technickańezkusˇenost klienta. Prˇi samotne´realizaci projektu jsem musela rˇesˇit ota´zku, ktere´forma´ty jsou na web vhodne´. Pan Baran publikuje fotografie, pro neˇje nejvhodneˇjsˇı´ forma´t JPEG, ktery´jsem nakonec zvolila. Forma´t JPEG pouzˇı´va´ztra´tovou kompresi, cozˇznamena´, zˇe cˇa´st informace se vypousˇtı´. Ovsˇem pokud mozˇno tak, aby to lidskeóko nezaznamenalo. Je nutne´zvolit v graficke´m programu spra´vnou mı´ru komprese.[11] Zvolila jsem velikost na´hledu˚(120 px) a fo- tografiı´(400 px), jedna fotografie potom meˇla velikost okolo 90 kB. Pan Baran tocˇı´dokumenty, u kteryćh je opravdu du˚lezˇityóbraz, a tomu tedy musela odpovı´dat vy´sledna´kvalita. Vsˇechny dokumenty maúlozˇeny v MPEG2, cozˇnenı´forma´t vhodny´pro publikovańıńa internetu. Hledala jsem tedy vhodnyńa´stroj pro kompresi videa. Nakonec jsem se rozhodla pro program VirtulDub-MPEG2, ktery´je dostupny´zdarma na internetu, a pouzˇila kodek XVid.

4.5 Shrnutı´

Po neˇkolika ty´dnech prˇı´pravnyćh pracı´(vy´beˇr vhodne´ho webhostingu, jed- nańıó vlastnı´m serveru atd.), po peˇti meˇsıćıćh konzultacı´s panem Baranem a praće na prezentaci byl v rˇı´jnu 2006 umı´steˇn fina´lnıńa´vrh prezentace na webovou adresu http://www.petrbaran.com/. Klient vyuzˇı´va´webhostingovyćh sluzˇeb spolecˇnoti Banań.cz s porˇizo- vacı´mi na´klady 178,50 Kcˇ za registraci domeńy petrbaran.com a rocˇnı´m poplatkem 1150 Kcˇza provozovańı´sluzˇeb.

28 Kapitola 5 Za´veˇr

V prvnıćˇa´sti sve´praće jsem se snazˇila shrnout vsˇechny mozˇne´zpu˚soby pu- blikovańı´foto a videomateria´lu a u kazˇde´ho uve´st pro a proti. Da´le jsem se snazˇila vysveˇtlit, zˇe existuje mnoho druhu˚publikacˇnıćh syste´mu˚, a popsat rozdı´ly mezi nimi. Ve sve´praći jsem zmıńila, zˇe je k dispozici i mnoho ote- vrˇenyćh publikacˇnıćh syste´mu˚, ktere´by prˇi vy´beˇru nemeˇly by´t opomenuty. Existuje cela´rˇada nekvalitnıćh syste´mu˚, a to jak mezi placeny´mi, tak neplaceny´mi. Uvedla jsem prˇehled dostupnyćh funkcı´vzhledem k publikovańı´ ru˚zne´ho materia´lu. Ve trˇetı´kapitole jsem nejprve zhodnotila soucˇasny´stav a vybrala cˇtyrˇi syste´my, ktere´jsem analyzovala. Druhaćˇa´st praće je spı´sˇe prakticka´. Vybralajsem, podle me´ho na´zoru, ne- vhodneˇjsˇı´publikacˇnı´syste´m pro pana Barana. Nainstalovala prˇı´slusˇne´moduly a vytvorˇila prˇepıńatelne´designy. Moje praće spocˇı´vala take´v testovańı´ prezentace na ru˚znyćh prohlı´zˇecˇıćh, a to IE ve verzıćh 5.5, 6.0 a 7.0, Mozilla, Galeon, Opera, Lynx. Pomohla jsem panu Baranovi vybrat nejvhodneˇjsˇı´ na´stroje na kompresi fotofrafiıá videı´. Prˇi vy´beˇru vhodne´ho webhostingu jsem se naucˇila, na co je dobre´se prˇi vy´beˇru zameˇrˇit, a udeˇlala jsem si take´ obra´zek o jeho dnesˇnıćh cenaćh. Tento projekt mi prˇinesl hodneˇzkusˇenostı´ od vy´beˇru vhodne´ho na´stroje, upravenıá vytvorˇenı´vzhledu˚, doinstalovańı´ modulu˚azˇpo konecˇnou realizaci. Vytvorˇenı´m na´vrhu prezentace ma´ spolupraće s panem Baranem ne- koncˇı´, dohodli jsme se spolu na realizaci kompletnı´ho webu a jeho dalsˇı´m rozsˇirˇovańı´, v te´to dobeˇprobı´ha´jeho plneˇnıóbsahem.

29 Literatura

[1] David Antosˇ. Video online – nejen rath s mackem [online]. Lupa.cz, 31. 5. 2004. Dostupne´ z: http://www.lupa.cz/clanky/ video-online-nejen-rath-s-mackem/ [citova´no 3. listopadu 2006].

[2] DC Concept a.s. Oborovy´slovnı´k pojmu˚[online]. DC Concept. Do- stupne´z: http://www.qi.cz/solution/dictionary.asp/ [citova´no 21. rˇı´jna 2006].

[3] Borek Bernard. Drupal – tvorba vlastnı´ho vzhledu [online]. In- terval.cz, 6. 9. 2008. Dostupne´ z: http://interval.cz/clanky/ drupal-tvorba-vlastniho-vzhledu/ [citova´no 3. listopadu 2006].

[4] Bernard Borek. Drupal – komfortnı´ vkla´da´nı´ obsahu [online]. In- terval.cz, 1. 8. 2006. Dostupne´ z: http://interval.cz/clanky/ drupal-komfortni-vkladani-obsahu/ [citova´no 5. rˇı´jna 2006].

[5] Bernard Borek. Drupal – instalace a za´kladnı´koncepty [online]. In- terval.cz, 28. 6. 2006. Dostupne´z: http://interval.cz/clanky/ drupal-instalace-a-zakladni-koncepty/ [citova´no 5. rˇı´jna 2006].

[6] Petr Brˇı´za. Tvorba layoutu webu – teoreticky´ u´vod [online]. Interval.cz, 3. 3. 2004. Dostupne´ z: http://interval.cz/ clanky/tvorba-layoutu-webu-teoreticky-uvod/ [citova´no 3. listopadu 2006].

[7] Antonıń Deva´ty´. Mozˇnosti vkla´dańı´dat do cms [online]. Orisek.net, 18. 11. 2004. Dostupne´ z: http://www.orisek.net/clanky/ moznosti-vkladani-dat-cms/ [citovańo 3. listopadu 2006].

[8] Drupal. About drupal [online]. Drupal.org. Dostupne´ z: http:// drupal.org/about/ [citova´no 4. rˇı´jna 2006].

30 5. ZA´VEˇ R

[9] Drupal. Terminology [online]. Drupal.org. Dostupne´ z: http: //drupal.org/node/937/ [citova´no 4. rˇı´jna 2006].

[10] Jamroom. About jamroom [online]. Jamroom.net. Dostupne´z: http:// www.jamroom.net/About_Jamroom/ [citova´no 15. listopadu 2006].

[11] Dusˇan Janovsky´. Prˇı´prava obra´zku˚[online]. Jakpsatweb.cz. Dostupne´ z: http://www.jakpsatweb.cz/obrazky-priprava.html [citova´no 4. rˇı´jna 2006].

[12] Joomla. Uzˇivatelsky´ manua´l [online]. Joomla.org. Dostupne´ z: http://help.joomla.org/images/User_manual/user_ manual_v1%200%201_10%2021%2006.pdf [citova´no 2. listopadu 2006].

[13] Joomla. What is joomla? [online]. Joomla.org. Dostupne´ z: http: //www.joomla.org/content/view/12/26/ [citova´no 12. rˇı´jna 2006].

[14] Joomlaportal. Provoz a instalace [online]. Joomlaportal.cz. Dostupne´ z: http://www.joomlaportal.cz/content/view/27/45/ [citova´no 2. listopadu 2005].

[15] Lisk. About lisk cms [online]. Lisk-cms.com. Dostupne´ z: http://www.lisk-cms.com/lisk_cms/about_lisk_cms/ lisk_cms_v_4_3/ [citova´no 19. listopad 2006].

[16] Wikipedie otevrˇenaéncyklopedie. Webvs. flash [online]. Weblog Pixylo- phone, 17. 9. 2005. Dostupne´z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Joomla! [citovańo 25. rˇı´jna 2006].

[17] Wikipedie otevrˇena´ encyklopedie. Wysiwyg [online]. Wikipe- die, 2. 11. 2006. Dostupne´ z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ WYSIWYG/ [citova´no 14. listopadu 2006].

[18] Kveˇtoslav Vı´cha. Validita dokumentu [online]. Pc-politika.com, 7. 12. 2004. Dostupne´ z: http://www.pc-politika.com/ view.php?nazevclanku=spravny-dokument-pro-web\ &cisloclanku=2004120005 [citova´no 19. listopad 2005].

31 Prˇı´lohaA Popis obsahu a struktury prˇilozˇene´ho CD

K bakala´rˇske´pra´ci je prˇilozˇeno CD. Na CD se nacha´zı´text me´bakala´rˇske´ pra´ce. Da´le jsou na CD umı´steˇny kompletnı´zdrojove´ko´dy webu Petra Ba- rana. Vsˇechny soubory na tomto CD jsou aktua´lnı´k 30. 12. 2006.

• V adresa´rˇi text se nacha´zı´zdrojovy´soubor ve forma´tu LATEX, bibli- ografie a praće ve forma´tu PDF. Da´le se v adresa´rˇi nacha´zıńa´hledy jednotlivyćh designu˚ve forma´tu JPEG.

• V adresa´rˇi web/db se nacha´zı´vy´pisy databa´zı´ve forma´tu SQL. Ve zvla´sˇtnı´m souboru je vy´pis databa´ze pro Gallery2 a zvla´sˇt’vy´pis pro Drupal. V adresa´rˇi web/src jsou umı´steˇny zdrojove´ko´dy syste´mu Drupal a syste´mu Gallery2.

32 Prˇı´lohaB Na´hledy designu˚webove´prezentace Petra Barana

Obra´zek B.1: Implicitnı´design 1

33 B. NA´ HLEDY DESIGNU˚ WEBOVE´ PREZENTACE PETRA BARANA

Obra´zek B.2: Design 2

34 B. NA´ HLEDY DESIGNU˚ WEBOVE´ PREZENTACE PETRA BARANA

Obra´zek B.3: Design 3