AKTUALIZACE ÚAP 2014 – ORP CHOTĚBOŘ
ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP Chotěboř 2014
A) TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST
Obsah:
A.1 PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 3 1 Základní údaje o pořizovateli 3 2 Základní údaje o zpracovateli 3 3 Základní údaje o řešeném území 3 4 Sociodemografické podmínky 4 5 Bydlení, rekreace, hospodářské podmínky 5 6 Horninové prostředí a geologie 9 7 Vodní režim 12 8 Hygiena životního prostředí 18 9 Ochrana přírody a krajiny 25 10 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 37 11 Veřejná dopravní a technická infrastruktura 41
A.2 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 63 1 Horninové prostředí a geologie 64 2 Vodní režim 70 3 Hygiena životního prostředí 74 4 Ochrana přírody a krajiny 81 5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 87 6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura 96 7 Sociodemografické podmínky 105 8 Bydlení 117 9 Rekreace 120 10 Hospodářské podmínky 126
A.3 VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 131
A.4 URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI 140
A.5 SWOT analýzy jednotlivých obcí ORP Chotěboř, karty obcí 143
Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
A.1 PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1 Základní údaje o pořizovateli Název Město Chotěboř, jako obec s rozšířenou působností Sídlo Trčků z Lípy 69,583 01 Chotěboř IČ 00267538 zastoupen Ing. Tomášem Škarydem, starostou města 2 Základní údaje o zpracovateli Název Městský úřad Chotěboř sídlo Trčků z Lípy 69,583 01 Chotěboř útvar oddělení územního plánování a GIS
3 Základní údaje o řešeném území NAZEV KRAJE Vysočina KÓD KRAJE CZ061 KÓD OKRESU CZ0611 NAZEV ORP Chotěboř KÓD ORP 6104
3 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
4 Sociodemografické podmínky Obec Kód Sledovaný jev [2]
obce 6 1 1 1 2 3 37 37 37 37 8 11 17 18 Počet Počet Přirozený Saldo Podíl Podíl Živě Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí podíl Počet Počet Počet částí bydlících přírůstek migrace obyvatel obyvatel narození nezaměstnaných dokončených hromadných lázeňských obce obyvatel ve věku 0 ve věku osob (%) bytů ubytovacích léčeben - 14 let 65 let a zařízení na více na celkem celkovém celkovém počtu počtu obyvatel obyvatel (%) (%)
SO ORP - Chotěboř . 101 [3] 22 221 [3] -32 [4] -85 [4] 14,7 [3] 18,6 [3] 191 [4] 223 [4] 262 [4] 347 [4] 7,4 [5] 31 [4] 21 [6] - [3] obec Bezděkov 548430 3 [3] 261 [3] -1 [4] 4 [4] 16,5 [3] 22,2 [3] 1 [4] 2 [4] 8 [4] 4 [4] 5,6 [5] 2 [4] . - [3] Borek 568465 2 [3] 130 [3] 1 [4] -1 [4] 13,1 [3] 23,1 [3] 2 [4] 1 [4] - [4] 1 [4] 4,7 [5] 1 [4] . - [3] Čachotín 568490 1 [3] 180 [3] - [4] 1 [4] 10,0 [3] 16,1 [3] 1 [4] 1 [4] 5 [4] 4 [4] 3,0 [5] - [4] . - [3]
Čečkovice 548375 1 [3] 81 [3] -1 [4] -1 [4] 14,8 [3] 18,5 [3] - [4] 1 [4] - [4] 1 [4] 7,0 [5] - [4] . - [3] Dolní Sokolovec 548448 2 [3] 86 [3] -3 [4] -4 [4] 8,1 [3] 16,3 [3] - [4] 3 [4] - [4] 4 [4] 13,4 [5] - [4] 1 [6] - [3] Heřmanice 548596 2 [3] 60 [3] - [4] -3 [4] 10,0 [3] 38,3 [3] 1 [4] 1 [4] - [4] 3 [4] 11,1 [5] - [4] . - [3] Chotěboř 568759 9 [3] 9 480 [3] 14 [4] -40 [4] 14,6 [3] 17,9 [3] 84 [4] 70 [4] 131 [4] 171 [4] 6,8 [5] 10 [4] 7 [6] - [3] Jeřišno 568805 5 [3] 300 [3] 1 [4] -4 [4] 14,3 [3] 20,0 [3] 4 [4] 3 [4] 4 [4] 8 [4] 9,2 [5] - [4] . - [3] Jilem 548413 1 [3] 121 [3] -1 [4] 1 [4] 13,2 [3] 13,2 [3] 2 [4] 3 [4] 2 [4] 1 [4] 8,9 [5] - [4] . - [3] Jitkov 546216 1 [3] 234 [3] - [4] - [4] 18,8 [3] 10,3 [3] 3 [4] 3 [4] 3 [4] 3 [4] 9,0 [5] - [4] . - [3] Klokočov 568856 2 [3] 121 [3] -3 [4] 4 [4] 14,0 [3] 26,4 [3] - [4] 3 [4] 5 [4] 1 [4] 14,1 [5] - [4] 2 [6] - [3] Kraborovice 548618 2 [3] 90 [3] 1 [4] -4 [4] 10,0 [3] 30,0 [3] 1 [4] - [4] - [4] 4 [4] 12,1 [5] - [4] . - [3] Krucemburk 568945 3 [3] 1 577 [3] 1 [4] -11 [4] 14,9 [3] 18,1 [3] 15 [4] 14 [4] 22 [4] 33 [4] 6,8 [5] - [4] 2 [6] - [3] Lány 548481 1 [3] 53 [3] -1 [4] -1 [4] 11,3 [3] 26,4 [3] - [4] 1 [4] 3 [4] 4 [4] 5,7 [5] - [4] . - [3]
Libice nad Doubravou 569020 10 [3] 857 [3] -2 [4] - [4] 13,5 [3] 19,7 [3] 8 [4] 10 [4] 16 [4] 16 [4] 8,8 [5] 1 [4] 2 [6] - [3] Maleč 569089 7 [3] 669 [3] -3 [4] -21 [4] 11,8 [3] 19,4 [3] 4 [4] 7 [4] 4 [4] 25 [4] 9,5 [5] - [4] . - [3] Nejepín 548197 1 [3] 63 [3] -1 [4] 1 [4] 9,5 [3] 28,6 [3] 1 [4] 2 [4] 3 [4] 2 [4] 12,5 [5] - [4] . - [3] Nová Ves u Chotěboře 569160 2 [3] 574 [3] -5 [4] 1 [4] 17,1 [3] 16,2 [3] 2 [4] 7 [4] 14 [4] 13 [4] 5,8 [5] - [4] . - [3]
Oudoleň 569224 1 [3] 348 [3] - [4] -2 [4] 16,1 [3] 14,9 [3] 3 [4] 3 [4] 3 [4] 5 [4] 3,7 [5] 2 [4] . - [3] Podmoklany 548634 3 [3] 147 [3] 1 [4] -3 [4] 15,6 [3] 19,0 [3] 2 [4] 1 [4] 1 [4] 4 [4] 12,2 [5] 1 [4] . - [3] Rušinov 569402 4 [3] 177 [3] 1 [4] 2 [4] 11,9 [3] 20,3 [3] 1 [4] - [4] 3 [4] 1 [4] 10,8 [5] 1 [4] . - [3] Sedletín 548421 2 [3] 284 [3] 3 [4] -2 [4] 15,1 [3] 15,8 [3] 7 [4] 4 [4] 5 [4] 7 [4] 5,6 [5] 2 [4] . - [3]
Slavětín 548553 1 [3] 110 [3] -1 [4] 4 [4] 20,0 [3] 15,5 [3] - [4] 1 [4] 5 [4] 1 [4] 6,1 [5] - [4] . - [3] Slavíkov 569488 8 [3] 307 [3] -5 [4] -4 [4] 12,1 [3] 25,1 [3] 2 [4] 7 [4] 11 [4] 15 [4] 3,1 [5] - [4] 1 [6] - [3] Sloupno 548499 1 [3] 45 [3] -1 [4] -2 [4] 17,8 [3] 31,1 [3] - [4] 1 [4] - [4] 2 [4] 11,1 [5] - [4] . - [3] Sobíňov 569518 1 [3] 689 [3] -4 [4] -7 [4] 16,4 [3] 17,6 [3] 4 [4] 8 [4] 7 [4] 14 [4] 6,7 [5] 1 [4] . - [3] Uhelná Příbram 569640 5 [3] 504 [3] -5 [4] 6 [4] 13,5 [3] 22,6 [3] 6 [4] 11 [4] 24 [4] 18 [4] 10,2 [5] 2 [4] 1 [6] - [3] Vepříkov 569674 2 [3] 321 [3] -2 [4] -9 [4] 12,5 [3] 20,6 [3] 3 [4] 5 [4] 4 [4] 13 [4] 8,6 [5] - [4] . - [3] Vilémov 569712 9 [3] 1 003 [3] -14 [4] 13 [4] 13,5 [3] 23,3 [3] 3 [4] 17 [4] 30 [4] 17 [4] 9,8 [5] 2 [4] 2 [6] - [3] Víska 573582 1 [3] 175 [3] - [4] -2 [4] 11,4 [3] 13,7 [3] 2 [4] 2 [4] 3 [4] 5 [4] 10,6 [5] 2 [4] . - [3] Ždírec nad Doubravou 569780 8 [3] 3 174 [3] -2 [4] -1 [4] 16,7 [3] 18,1 [3] 29 [4] 31 [4] 43 [4] 44 [4] 7,8 [5] 4 [4] 3 [6] - [3] Poznámky: [1] SO ORP - správní obvod obce s rozšířenou působností [2] ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [3] období: 31.12.2013 [4] období: rok 2013, [5] období: 31.3.2014 [6] období: 31.12.2012
4 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
5 Bydlení, rekreace, hospodářské podmínky
Obec Celková Sledovaný jev [3] výměra (ha) 22 23 24 27 28 29 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 [2] Podíl zemědělské Podíl orné Podíl trvalých Podíl Podíl Podíl Orná Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné Trvalé Lesní Vodní Zastavěné Ostatní Koeficient půdy z celkové půdy ze travních zastavěných vodních lesů z půda - - rozloha - - sady - travní půda - plochy plochy - plochy ekologické výměry (%) zemědělské porostů ze a ostatních ploch z celkové rozloha (ha) [2] rozloha rozloha rozloha porosty rozloha - rozloha - stability půdy (%) zemědělské ploch z celkové výměry (ha) [2] (ha) (ha) (ha) [2] - (ha) [2] rozloha (ha) [2] rozloha půdy (%) celkové výměry (%) [2] [2] rozloha (ha) [2] (ha) [2] výměry (%) (%) (ha) [2]
SO ORP - Chotěboř 32 900 [4] 61,8 [4] 70,9 [4] 25,7 [4] 6,8 [4] 1,6 [4] 29,8 [4] 14 425 - [4] - [4] 598 [4] 98 [4] 5 220 9 796 522 [4] 437 [4] 1 804 0,97 [4] [4] [4] [4] [5] obec Bezděkov 535 [4] 70,9 [4] 74,2 [4] 23,1 [4] 10,3 [4] 2,7 [4] 16,2 [4] 281 [4] - [4] - [4] 7 [4] 3 [4] 88 [4] 86 [4] 14 [4] 7 [4] 48 [4] 0,59 [4] Borek 659 [4] 64,2 [4] 85,0 [4] 11,6 [4] 6,8 [4] 0,9 [4] 28,1 [4] 360 [4] - [4] - [4] 11 [4] 3 [4] 49 [4] 186 [4] 6 [4] 8 [4] 36 [4] 0,63 [4]
Čachotín 630 [4] 74,0 [4] 77,6 [4] 21,2 [4] 4,0 [4] 0,4 [4] 21,6 [4] 362 [4] - [4] - [4] 5 [4] 1 [4] 99 [4] 136 [4] 3 [4] 6 [4] 20 [4] 0,63 [4] Čečkovice 243 [4] 82,3 [4] 76,0 [4] 21,2 [4] 3,6 [4] 1,2 [4] 12,9 [4] 152 [4] - [4] - [4] 6 [4] - [4] 42 [4] 31 [4] 3 [4] 3 [4] 6 [4] 0,51 [4] Dolní Sokolovec 284 [4] 27,8 [4] 68,2 [4] 22,8 [4] 4,3 [4] 0,6 [4] 67,4 [4] 54 [4] - [4] - [4] 6 [4] 1 [4] 18 [4] 192 [4] 2 [4] 3 [4] 9 [4] 3,31 [4] Heřmanice 454 [4] 74,3 [4] 88,9 [4] 8,6 [4] 4,1 [4] 1,9 [4] 19,7 [4] 300 [4] - [4] - [4] 8 [4] 1 [4] 29 [4] 89 [4] 9 [4] 4 [4] 15 [4] 0,42 [4] Chotěboř 5 405 [4] 59,2 [4] 67,5 [4] 28,2 [4] 9,9 [4] 1,3 [4] 29,6 [4] 2 160 - [4] - [4] 124 [4] 15 [4] 902 [4] 1 598 72 [4] 105 [4] 429 [4] 1,01 [4] [4] [4] Jeřišno 1 018 [4] 56,3 [4] 76,8 [4] 19,6 [4] 5,0 [4] 1,8 [4] 36,9 [4] 440 [4] - [4] - [4] 20 [4] 1 [4] 112 [4] 375 [4] 18 [4] 11 [4] 40 [4] 1,07 [4] Jilem 644 [4] 62,7 [4] 77,4 [4] 21,0 [4] 3,0 [4] 2,8 [4] 31,5 [4] 313 [4] - [4] - [4] 5 [4] 1 [4] 85 [4] 203 [4] 18 [4] 5 [4] 14 [4] 0,94 [4] Jitkov 456 [4] 80,5 [4] 81,8 [4] 17,1 [4] 6,0 [4] 0,8 [4] 12,8 [4] 300 [4] - [4] - [4] 3 [4] 0 [4] 63 [4] 58 [4] 4 [4] 5 [4] 22 [4] 0,39 [4] Klokočov 222 [4] 70,9 [4] 68,3 [4] 26,4 [4] 10,8 [4] 3,7 [4] 14,7 [4] 107 [4] - [4] - [4] 8 [4] - [4] 41 [4] 33 [4] 8 [4] 5 [4] 19 [4] 0,69 [4] Kraborovice 527 [4] 77,1 [4] 84,4 [4] 11,5 [4] 6,9 [4] 1,1 [4] 14,9 [4] 343 [4] - [4] - [4] 14 [4] 3 [4] 47 [4] 78 [4] 6 [4] 6 [4] 30 [4] 0,39 [4] Krucemburk 2 916 [4] 35,9 [4] 61,0 [4] 35,4 [4] 4,5 [4] 4,0 [4] 55,6 [4] 638 [4] - [4] - [4] 36 [4] 1 [4] 370 [4] 1 622 116 [4] 30 [4] 102 [4] 2,79 [4] [4] Lány 204 [4] 85,1 [4] 76,0 [4] 19,8 [4] 6,8 [4] 0,3 [4] 7,8 [4] 132 [4] - [4] - [4] 6 [4] 1 [4] 34 [4] 16 [4] 1 [4] 3 [4] 11 [4] 0,40 [4] Libice nad 2 195 [4] 60,5 [4] 63,2 [4] 33,7 [4] 6,4 [4] 1,0 [4] 32,1 [4] 840 [4] - [4] - [4] 36 [4] 5 [4] 448 [4] 704 [4] 21 [4] 22 [4] 119 [4] 1,24 [4] Doubravou Maleč 1 210 [4] 65,8 [4] 71,3 [4] 24,3 [4] 6,9 [4] 1,7 [4] 25,6 [4] 568 [4] - [4] - [4] 27 [4] 8 [4] 194 [4] 309 [4] 21 [4] 17 [4] 66 [4] 0,86 [4] Nejepín 379 [4] 82,0 [4] 37,9 [4] 61,2 [4] 4,2 [4] 1,9 [4] 11,9 [4] 118 [4] - [4] - [4] 3 [4] - [4] 190 [4] 45 [4] 7 [4] 2 [4] 14 [4] 1,83 [4] Nová Ves u 1 242 [4] 66,7 [4] 85,5 [4] 11,2 [4] 5,8 [4] 2,2 [4] 25,3 [4] 709 [4] - [4] - [4] 24 [4] 2 [4] 93 [4] 314 [4] 27 [4] 14 [4] 58 [4] 0,59 [4] Chotěboře Oudoleň 648 [4] 84,7 [4] 77,8 [4] 20,3 [4] 5,9 [4] 0,5 [4] 8,9 [4] 427 [4] - [4] - [4] 9 [4] 2 [4] 111 [4] 58 [4] 3 [4] 9 [4] 29 [4] 0,39 [4] Podmoklany 422 [4] 71,9 [4] 48,3 [4] 46,4 [4] 8,7 [4] 0,5 [4] 18,8 [4] 147 [4] - [4] - [4] 10 [4] 6 [4] 141 [4] 79 [4] 2 [4] 5 [4] 32 [4] 1,30 [4] Rušinov 757 [4] 37,9 [4] 59,4 [4] 37,2 [4] 5,3 [4] 0,9 [4] 55,9 [4] 171 [4] - [4] - [4] 10 [4] 0 [4] 107 [4] 424 [4] 7 [4] 7 [4] 33 [4] 2,60 [4] Sedletín 727 [4] 80,1 [4] 79,2 [4] 19,3 [4] 5,7 [4] 0,2 [4] 14,0 [4] 461 [4] - [4] - [4] 9 [4] - [4] 112 [4] 102 [4] 1 [4] 8 [4] 33 [4] 0,45 [4] Slavětín 219 [4] 77,5 [4] 65,0 [4] 33,5 [4] 5,0 [4] 0,1 [4] 17,4 [4] 110 [4] - [4] - [4] 3 [4] - [4] 57 [4] 38 [4] 0 [4] 3 [4] 8 [4] 0,81 [4] Slavíkov 1 274 [4] 60,2 [4] 61,7 [4] 35,6 [4] 6,3 [4] 2,2 [4] 31,4 [4] 473 [4] - [4] - [4] 18 [4] 2 [4] 273 [4] 400 [4] 28 [4] 13 [4] 67 [4] 1,30 [4] Sloupno 186 [4] 72,3 [4] 48,2 [4] 45,7 [4] 10,4 [4] 0,7 [4] 16,6 [4] 65 [4] - [4] - [4] 3 [4] 5 [4] 61 [4] 31 [4] 1 [4] 2 [4] 17 [4] 1,21 [4] Sobíňov 606 [4] 83,8 [4] 29,8 [4] 66,4 [4] 10,8 [4] 1,7 [4] 3,7 [4] 151 [4] - [4] - [4] 19 [4] 0 [4] 337 [4] 23 [4] 10 [4] 11 [4] 55 [4] 1,80 [4] Uhelná Příbram 2 181 [4] 60,2 [4] 75,9 [4] 21,3 [4] 4,6 [4] 1,3 [4] 33,8 [4] 997 [4] - [4] - [4] 34 [4] 4 [4] 279 [4] 738 [4] 29 [4] 19 [4] 82 [4] 0,99 [4] Vepříkov 1 141 [4] 66,2 [4] 82,1 [4] 16,3 [4] 4,2 [4] 1,0 [4] 28,6 [4] 621 [4] - [4] - [4] 12 [4] 0 [4] 123 [4] 326 [4] 12 [4] 10 [4] 37 [4] 0,71 [4] Vilémov 2 457 [4] 70,0 [4] 85,3 [4] 9,8 [4] 6,6 [4] 1,2 [4] 22,2 [4] 1 465 - [4] - [4] 60 [4] 25 [4] 169 [4] 546 [4] 29 [4] 36 [4] 126 [4] 0,51 [4] [4] Víska 386 [4] 80,0 [4] 81,2 [4] 16,1 [4] 6,5 [4] 1,7 [4] 11,8 [4] 250 [4] - [4] - [4] 8 [4] 0 [4] 50 [4] 46 [4] 6 [4] 6 [4] 19 [4] 0,40 [4] Ždírec nad 2 673 [4] 54,8 [4] 62,1 [4] 33,7 [4] 9,7 [4] 1,4 [4] 34,1 [4] 910 [4] - [4] - [4] 54 [4] 8 [4] 494 [4] 911 [4] 38 [4] 52 [4] 207 [4] 1,29 [4] Doubravou
5 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Poznámky: [1] SO ORP - správní obvod obce s rozšířenou působností [2] zdroj ČÚZK [3] ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [4] období: 31.12.2013 [5] období: 31.12.2012
6 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Vývoj tokových ukazatelů ORP Chotěboř
Sledovaný jev 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1 Přirozený přírůstek 20 26 32 -6 -12 17 -26 -32 1 Saldo migrace -120 241 75 -32 -108 -8 -63 -85 11 Počet dokončených bytů 81 58 71 27 60 45 50 31 11 Počet dokončených bytů v rodinných 47 43 38 25 45 31 42 29 domech 37 Živě narození 227 234 252 220 213 234 218 191 37 Zemřelí 207 208 220 226 225 217 244 223 37 Přistěhovalí 355 626 434 322 280 258 281 262 37 Vystěhovalí 475 385 359 354 388 266 344 347
Poznámky: [1] ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb.
7 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Vývoj stavových ukazatelů ORP Chotěboř
Sledovaný jev 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
1 Počet obyvatel 22 431 22 698 22 805 22 767 22 647 22 427 22 338 22 221 2 Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 15,4 15,0 14,8 14,6 14,5 14,7 14,7 14,7 2 Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 3 450 3 415 3 375 3 330 3 292 3 293 3 289 3 270 3 Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) 15,7 15,7 16,1 16,5 17,0 17,6 18,0 18,6 3 Počet obyvatel ve věku 65 let a více 3 513 3 574 3 679 3 760 3 841 3 938 4 027 4 141 6 Počet částí obce 101 101 101 101 101 101 101 101 8 Podíl nezaměstnaných osob (%) ...... 8 Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní 637 512 576 1 145 1 137 1 014 . . 8 Počet uchazečů o zaměstnání 672 548 617 1 161 1 147 1 020 . . 8 Počet uchazečů - absolventů 41 22 37 92 80 72 . . 8 Počet uchazečů - evidence nad 12 měsíců 316 247 213 305 427 412 . . 17 Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem ...... 21 . 18 Počet lázeňských léčeben ------22 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 62,3 62,2 62,2 62,2 62,0 62,0 61,9 61,8 23 Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 71,0 44,2 70,9 70,9 70,9 70,9 71,0 70,9 24 Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 25,6 25,6 25,7 25,7 25,7 25,7 25,6 25,7 27 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 6,5 1,3 6,6 6,6 6,7 6,7 6,8 6,8 28 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,6 1,6 29 Podíl lesů z celkové výměry (%) 29,7 29,7 29,7 29,7 29,7 29,8 29,8 29,8 30 Orná půda - rozloha (ha) [4] 14 553 14 543 14 514 14 507 14 470 14 462 14 448 14 425 30 Chmelnice - rozloha (ha) [4] ------30 Vinice - rozloha (ha) [4] ------30 Zahrady - rozloha (ha) [4] 594 594 595 596 596 595 596 598 30 Ovocné sady - rozloha (ha) [4] 98 98 97 98 98 98 97 98 30 Trvalé travní porosty - rozloha (ha) [4] 5 246 5 241 5 251 5 249 5 244 5 242 5 220 5 220 30 Lesní půda - rozloha (ha) [4] 9 773 9 771 9 781 9 781 9 786 9 787 9 793 9 796 30 Vodní plochy - rozloha (ha) [4] 497 499 500 500 506 507 516 522 30 Zastavěné plochy - rozloha (ha) [4] 431 439 440 440 438 440 438 437 30 Ostatní plochy - rozloha (ha) [4] 1 706 1 713 1 719 1 725 1 758 1 764 1 788 1 804 30 Zemědělská půda - rozloha (ha) [4] 20 491 20 476 20 456 20 449 20 407 20 397 20 361 20 340 30 Celková výměra (ha) [4] 32 899 32 898 32 896 32 896 32 895 32 895 32 897 32 900 30 Koeficient ekologické stability 0,97 0,97 0,97 0,97 0,97 0,97 0,97 . 37 Průměrný věk 40,2 40,4 40,6 40,9 41,2 41,4 41,7 42,0 37 Počet obyvatel ve věku 15 - 64 let 15 468 15 709 15 751 15 677 15 514 15 196 15 022 14 810
Poznámky: [1] ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [2] SO ORP - správní obvod obce s rozšířenou působností [3] 31.3.2014 [4] zdroj ČÚZK
8 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
6 Horninové prostředí a geologie 6.1 57 dobývací prostor- viz výkres limitů ozn. B1, legenda: Dobývací prostory, datový model: DobyvPr_p, 2 prvky Název kódování Plocha DP Stanovení Kód využití Čís. DP OBÚ dobývacího Nerost ORGANIZACE surovin (km2) DP DP prostoru M - SILNICE a.s., 70861 Brno Libická Lhotka Stav. kámen - rula 0,124807 Pardubice Stav. kámen- diorit, M - SILNICE a.s., 71067 Brno Slavíkov 0,336817 amfibiolit Pardubice
6.2 58 chráněné ložiskové území - viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1, legenda: Chráněná ložisková území, datový model: CHLU_p, 7 prvků KLIC KLIC_CHL CISLO_GF CIS_CL NAZEV_CL SUROVINA 18081 17624 7027900000 02790000 Libická Lhotka Stavební kámen 18085 17628 7029000000 02900000 Uhelná Příbram Stavební kámen 18260 17806 7049700010 04970001 Maleč u Chotěboře Cihlářská surovina 18261 17807 7049700020 04970002 Maleč u Chotěboře I. Cihlářská surovina - Cihlářská surovina 18262 17808 7049700030 04970003 Nová Ves u Chotěboře II. Cihlářská surovina - Cihlářská surovina 18542 18098 7160200000 16020000 Staré Ransko I. Měděná ruda, Niklová ruda,Polymetalické rudy 18617 18175 7128700000 12870000 Staré Ransko Měděná ruda,Polymetalické rudy - zinek
6.3 59 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry V řešeném území se nevyskytuje.
6.4 60 ložisko nerostných surovin - viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1, legenda: Ložiska nerostných surovin, datový model: Ložiska_p, 15 prvků KLIC KLIC_LOZ CISLO_GF CIS_LOZ NAZEV_LOZ TEZBA ICO ORGANIZACE SUROVINA NEROST C - dřívější M - SILNICE a.s., 148407 111330 302790000 3027900 Libická Lhotka 42196868 Stavební kámen ortorula povrchová Pardubice Uhelná C - dřívější M - SILNICE a.s., 148420 111339 302900000 3029000 42196868 Stavební kámen migmatit,pararula Příbram povrchová Pardubice WIENERBERGER 6 - dosud 149124 111888 304970001 3049700 Maleč 00015253 Cihlářský průmysl Cihlářská surovina hlína netěženo a.s., Č.Budějovice WIENERBERGER 6 - dosud 149125 111888 304970002 3049700 Maleč 00015253 Cihlářský průmysl Cihlářská surovina hlína netěženo a.s., Č.Budějovice WIENERBERGER 6 - dosud 149126 111888 304970003 3049700 Maleč 00015253 Cihlářský průmysl Cihlářská surovina hlína netěženo a.s., Č.Budějovice 3 - současná M - SILNICE a.s., diorit,amfibolit,mig 149241 111964 308660000 3086600 Sloupno 42196868 Stavební kámen povrchová Pardubice matit,ortorula Vilémov u C - dřívější 152505 114408 518200000 5182000 Golčova Neuvedena Cihlářská surovina hlína,jíl povrchová Jeníkova 6 - dosud 152506 114409 518220000 5182200 Miřátky Neuvedena Cihlářská surovina netěženo Víska u 6 - dosud 152762 114592 515950000 5159500 Neuvedena Cihlářská surovina Chotěboře netěženo Kámen pro hrubou Staré Ransko- 6 - dosud 154865 116048 521520000 5215200 Neuvedena a ušlechtilou gabro Řeka netěženo kamenickou výrobu troktolit, 6 - dosud Česká geologická Měděná ruda, 156150 117228 522660001 5226600 Staré Ransko 00117650 chalkopyrit, Ni- netěženo služba - Geofond Niklová ruda pentlandit,
9 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
KLIC KLIC_LOZ CISLO_GF CIS_LOZ NAZEV_LOZ TEZBA ICO ORGANIZACE SUROVINA NEROST pyrhotin, pyrit troktolit, 6 - dosud Česká geologická Měděná ruda, chalkopyrit, Ni- 156151 117228 522660002 5226600 Staré Ransko 00117650 netěženo služba - Geofond Niklová ruda pentlandit, pyrhotin, pyrit troktolit, 6 - dosud Česká geologická Měděná ruda, chalkopyrit, Ni- 156152 117228 522660003 5226600 Staré Ransko 00117650 netěženo služba - Geofond Niklová ruda pentlandit, pyrhotin, pyrit troktolit, 6 - dosud Česká geologická Měděná ruda, chalkopyrit, Ni- 156153 117228 522660004 5226600 Staré Ransko 00117650 netěženo služba - Geofond Niklová ruda pentlandit, pyrhotin, pyrit troktolit, 6 - dosud Česká geologická Měděná ruda, chalkopyrit, Ni- 156154 117228 522660005 5226600 Staré Ransko 00117650 netěženo služba - Geofond Niklová ruda pentlandit, pyrhotin, pyrit
6.5 61 poddolované území - viz výkres limitů ozn. B1, legenda Poddolovaná území body, datový model PodUz_b – 18 prvků, PodUz_p – 23 prvků Jedná se o území se zvlášť nepříznivými inženýrskogeologickými poměry. V řešeném území se nachází nebo do něj zasahuje 41 takových míst, dotčeno je území 12 obcí. 23 míst je vymezeno plošně a 18 míst bodově. plocha/ KLIC MAPA ZAKRES NAZEV SUROVINA ROZSAH ROK bod 2945 0 HOSTOVLICE Polymetalické rudy ojedinělá 1987 b 3077 1343 26 PUKŠICE 1 Radioaktivní suroviny systém 1987 P 3081 1343 31 PUKŠICE 3 Radioaktivní suroviny systém 1992 P Antimonová ruda - Radioaktivní 3096 1343 27 PUKŠICE 2 systém 1987 P suroviny 3138 2322 16 POČÁTKY U CHOTĚBOŘE 1 Polymetalické rudy systém 1988 P HRANICE U MALČE- 3143 1344 1 Železné rudy systém 1987 P BEZLEJOV 3144 2322 22 ČESKÁ BĚLÁ 1 Zlatonosná ruda ojedinělá 1988 P POČÁTKY U CHOTĚBOŘE- 3163 2322 27 Grafit - Polymetalické rudy systém 1988 P HÁJEK 2 3173 1344 2 CHOTĚBOŘ Radioaktivní suroviny systém 2003 P STŘÍŽOV U CHOTĚBOŘE- 3178 2322 37 Polymetalické rudy systém 2003 P JITKOV 1 3181 2322 44 JITKOV-CIBOTÍN Polymetalické rudy ojedinělá 2003 P STŘÍŽOV U CHOTĚBOŘE- 3183 2322 43 Radioaktivní suroviny systém 1988 P BÍDA 2 3185 0 STŘÍŽOV U CHOTĚBOŘE 4 Grafit ojedinělá 1988 b 3188 2322 49 JITKOV Polymetalické rudy ojedinělá 2003 P 3189 0 PŘEDBOŘ U MALČE Železné rudy ojedinělá 1987 b STŘÍŽOV U CHOTĚBOŘE- 3190 2322 48 Polymetalické rudy systém 1988 P JITKOVSKÝ POTOK3 3197 0 LIBICE NAD DOUBRAVOU Grafit ojedinělá 1987 b 3217 0 BÍLEK-SOPOTY Polymetalické rudy ojedinělá 1988 b 3224 1344 25 DOLNÍ VESTEC Radioaktivní suroviny systém 2003 P 3229 0 CHLOUMEK Křemenné suroviny ojedinělá 1987 b Železné rudy - Polymetalické 3245 2322 58 HAVLÍČKOVA BOROVÁ systém 1988 P rudy
3246 2322 56 STARÉ RANSKO 1 Měděná ruda -Polymetalické rudy ojedinělá 2003 P 3249 0 ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU Měděná ruda ojedinělá 1988 b STARÉ RANSKO 2-V Železné rudy - Měděná ruda - 3254 2322 57 systém 1988 P DOLECH Polymet r.
10 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
STARÉ RANSKO 11-štola 3257 2322 72 Železné rudy ojedinělá 1988 P Josef 3258 2322 71 STARÉ RANSKO 3 Železné rudy systém 2003 P 3259 2322 73 STARÉ RANSKO 4 Železné rudy ojedinělá 1988 P 3264 0 ÚDAVY Železné rudy ojedinělá 1987 b 3265 2322 74 STARÉ RANSKO 5 Železné rudy systém 1988 P 3268 0 STRUŽINEC-KOMÁROV Železné rudy ojedinělá 1987 b KŘÍŽOVÁ- jz od Křížového b 3278 0 Železné rudy ojedinělá 1988 vrchu 3281 0 STRUŽINEC - Ruda Železné rudy ojedinělá 1987 b KŘÍŽOVÁ - v od Křížového b 3284 0 Železné rudy ojedinělá 1988 vrchu 4817 2322 79 STARÉ RANSKO 6 Měděná ruda -Polymetalické rudy ojedinělá 2003 P Měděná ruda - Polymetalické b 4818 0 STARÉ RANSKO 7 ojedinělá 2003 rudy Měděná ruda - Polymetalické b 4819 0 STARÉ RANSKO 8 ojedinělá 2003 rudy 4846 0 STARÉ RANSKO10 - Josef Železné rudy systém 2003 b 4847 0 STARÉ RANSKO9 - Řeka Železné rudy systém 2003 b 5513 0 KLÁŠTER U VILÉMOVA Zlatonosná ruda ojedinělá 2006 P 5617 0 JITKOV 2 Polymetalické rudy ojedinělá 2008 b 5618 0 STARÉ RANSKO12 Železné rudy ojedinělá 2008 b
6.6 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik - viz výkres limitů ozn. B1, legenda: Sesuvné území a území jiných geologických rizik, datový model SesUz_p – 7 prvků Jsou dotčena území obce Jeřišno a Krucemburk.
KLIC, LOKALITA KLASIFIKACE STUPEŇ AKTIVITY ROK REVIZE 5546 Chuchel sesuv potenciální 1984 5547 Chuchel sesuv potenciální 1984 5548 Podhořice sesuv potenciální 1984 5549 Podhořice sesuv potenciální 1984 5930 Hluboká sesuv potenciální 1986 5931 Hluboká sesuv potenciální 1986 5932 Hluboká sesuv potenciální 1986
6.7 63 staré důlní dílo- viz výkres hodnot ozn. C1 datový model: StDulD_b – 1 prvek
KLIC CIS_OHLAS LOKALITA KATASTR OHLASENO POCET SUROVINA TYP_DILA ROK_ZAJIST 1556 1539 propad Staré Ransko - U obrázku Staré Ransko 1.1.2004 1 Železné rudy SDD 0
6.8 66 odval, výsypka, odkaliště, halda - viz výkres limitů ozn. B1legenda: Haldy a odvaly, datový model: HalO_b – 5 prvků, vše radioaktivní suroviny V rámci jevu je zachyceno bodově 5 odvalů radioaktivních surovin (2x Chotěboř, 2x Uhelná Příbram, 1x Krucemburk)
11 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
7 Vodní režim 7.1 44 vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem - viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1, legenda: Vodní zdroje podzemní vody, Vodní zdroje povrchové vody bodové – odběry z toků, datový model: VodZdrPZV_b – 42 prvků, VodZdrPOV_b – 1 prvek, VodZdr_op – 82 prvků TYP ZDROJE/ FID OBEC NÁZEV ROZHODNUTÍ VYDAL KDY STUPEŇ OPVZ Uhelná Příbram, Městský úřad 0 Uhelná Příbram Vod. zdr. PZV vod.13000/02/Bá 2004-02-25 zářezy, p.č.1240/5 Chotěboř Víska - NV-2 + Městský úřad 1 Maleč Vod. zdr. PZV vod.1229/03-Bá 2003-07-23 jímka Chotěboř ZD Maleč - Městský úřad 2 Rušinov Rušinov, RV-1 K Vod. zdr. PZV 4914/2006/ZP/IŠ 2006-03-13 Chotěboř Radouchům ZD Maleč - Dolní Městský úřad 3 Maleč Vod. zdr. PZV 4916/2006/ZP/IŠ 2006-03-13 Lhotka DL-1 Chotěboř ZD Maleč - Městský úřad 4 Jeřišno Vod. zdr. PZV 4917/2006/ZP/IŠ 2006-03-13 Jeřišno JD-1 Chotěboř Krajský úřad kraje 5 Kraborovice PROVEM Borek Vod. zdr. PZV KUJI 15917/2007 2007-03-06 Vysočina VaK Havl.Brod- Ždírec nad ŽP/vod2452,2453,etc,/ Městský úřad 6 Horní Studenec, Vod. zdr. PZV 2004-11-25 Doubravou 04/ši 2459/04/ši Chotěboř studna MNV VaK Havl.Brod- Městský úřad 7 Maleč Vod. zdr. PZV vod.13000/02/Bá 2004-02-25 Maleč zářezy Chotěboř VaK Havl.Brod- OÚ-RŽP Havlíčkův 8 Maleč Vod. zdr. PZV vod-16384/01-Z 2001-12-14 Maleč S4 Brod VaK Havl.Brod, OÚ-RŽP Havlíčkův 9 Maleč Kodrle-Zadina Vod. zdr. PZV vod-16384/01-Z 2001-12-14 Brod zářezy VaK Havl.Brod- OÚ-RŽP Havlíčkův 10 Maleč Vod. zdr. PZV vod-16384/01-Z 2001-12-14 Jeníkovec st. J Brod VaK Havl.Brod- ŽP/vod2452,2453,etc,/ Městský úřad 11 Maleč Vod. zdr. PZV 2004-11-25 Jeníkovec S 5A 04/ši Chotěboř VaK Havl.Brod- ŽP/vod2452,2453,etc,/ Městský úřad 12 Maleč Předboř, Blatnická Vod. zdr. PZV 2004-11-25 04/ši Chotěboř studna Libice nad VaK Havl.Brod- OÚ-RŽP Havlíčkův 13 Vod. zdr. PZV vod-16384/01-Z 2001-12-14 Doubravou Lhůta vrt BS2 Brod Libice nad VaK Havl.Brod- OÚ-RŽP Havlíčkův 14 Vod. zdr. PZV vod-16384/01-Z 2001-12-14 Doubravou Lhůta vrt BS1 Brod VaK Havl.Brod- ŽP/vod2452,2453,etc,/ Městský úřad 15 Maleč Lány,Suchá - Vod. zdr. PZV 2004-11-25 04/ši Chotěboř zářez VaK Havl.Brod- Libice nad OÚ-RŽP Havlíčkův 16 Bezděkov,Kladrub Vod. zdr. PZV vod-6739/00-Z 2000-11-02 Doubravou Brod y zářez, studna VaK Havl.Brod- Libice nad OÚ-RŽP Havlíčkův 17 Podmoklany,II.- Vod. zdr. PZV vod-266/98-Z 1998-02-13 Doubravou Brod VIII.,zářezy VaK Havl.Brod- Ždírec nad Městský úřad 18 Horní Studenec - Vod. zdr. PZV vod.665/04-Bá 2004-04-06 Doubravou Chotěboř Matura zářezy VaK Havl.Brod- Ždírec nad Městský úřad 19 Studenec štola 1a Vod. zdr. PZV vod.665/04-Bá 2004-04-06 Doubravou Chotěboř přepad + štola I VaK Havl.Brod- Ždírec nad OÚ-RŽP Havlíčkův 20 Studenec vrt DM Vod. zdr. PZV vod-266/98-Z 1998-02-13 Doubravou Brod 1a VaK Havl.Brod- Ždírec nad OÚ-RŽP Havlíčkův 21 Studenec Vod. zdr. PZV vod-266/98-Z 1998-02-13 Doubravou Brod Podmoklany DM 1 VaK Havl.Brod- Ždírec nad OÚ-RŽP Havlíčkův 22 Horní Studenec Vod. zdr. PZV vod-266/98-Z 1998-02-13 Doubravou Brod štola Kostel VaK Havl.Brod- Ždírec nad ŽP/vod2452,2453,etc,/ Městský úřad 23 Horní Studenec Vod. zdr. PZV 2004-11-25 Doubravou 04/ši Chotěboř štola Sušárna VaK Havl.Brod- Ždírec nad OÚ-RŽP Havlíčkův 24 Horní Studenec Vod. zdr. PZV vod-266/98-Z 1998-02-13 Doubravou Brod Culkovy prameny
12 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
VaK Havl.Brod- Ždírec nad Horní Studenec OÚ-RŽP Havlíčkův 25 Vod. zdr. PZV vod-266/98-Z 1998-02-13 Doubravou Němcovy Brod prameny Ždírec nad VaK Havl.Brod- OÚ-RŽP Havlíčkův 26 Vod. zdr. PZV vod-266/98-Z 1998-02-13 Doubravou Ždírec studna Brod Libice nad VaK Havl.Brod- ONV-OVLHZ 27 Vod. zdr. PZV Vod.1395/84-Ji 1984-09-13 Doubravou Kladruby vrt HK 1 Havlíčkův Brod VaK Havl.Brod- ONV-OVLHZ 28 Krucemburk Krucemburk vrt Vod. zdr. PZV Vod.2037/89-Bá 1989-12-29 Havlíčkův Brod K2+stud.S2 Řeka VaK Havl.Brod- OÚ-RŽP Havlíčkův 29 Čečkovice Vod. zdr. PZV vod-16384/01-Z 2001-12-14 Čečkovice ČE 2 Brod VaK Havl.Brod- OÚ-RŽP Havlíčkův 30 Jeřišno Chuchel CH1 + Vod. zdr. PZV vod-16384/01-Z 2001-12-14 Brod CH2 VaK Havl.Brod, Ždírec nad ŽP/vod2452,2453,etc,/ Městský úřad 31 Hor.Studenec vrt Vod. zdr. PZV 2004-11-25 Doubravou 04/ši Chotěboř HJ3 Libice nad VaK Havl.Brod- OÚ-RŽP Havlíčkův 32 Vod. zdr. PZV vod-16384/01-Z 2001-12-14 Doubravou Lhůta I.-VII. Brod Libice nad VaK Hav.Brod- ŽP/vod2452,2453,etc,/ Městský úřad 33 Vod. zdr. PZV 2004-11-25 Doubravou Kladruby 7 studní 04/ši Chotěboř VaK Havl.Brod- Libice nad Kladruby studny OÚ-RŽP Havlíčkův 34 Vod. zdr. PZV vod-9204/02-Z 2002-09-13 Doubravou HMÚ + Brod P1,P2,P3,P4 VaK Havl.Brod- ŽP/vod2452,2453,etc,/ Městský úřad 35 Maleč Jeníkovec zářezy Vod. zdr. PZV 2004-11-25 04/ši Chotěboř Ostrovec VaK Havl.Brod, OÚ-RŽP Havlíčkův 36 Maleč Hranice Meziloží- Vod. zdr. PZV vod-16384/01-Z 2001-12-14 Brod štola VaK Havl.Brod, OÚ-RŽP Havlíčkův 37 Krucemburk Krucemburk Vod. zdr. PZV vod-266/98-Z 1998-02-13 Brod Kostel S1-S3 ZOD Vilémov VD OÚ-RŽP Havlíčkův 38 Uhelná Příbram Vod. zdr. PZV vod-7272/02-Z 2002-08-13 1 Brod BeHo - Strojírna ONV-OVLHZ 39 Krucemburk Vod. zdr. PZV 479/79-Ji 1979-08-22 Staré Ransko Havlíčkův Brod Obec Kámen Veselá u MěÚ Havlíčkův 40 Sedletín Vod. zdr. PZV OZP/4292/2007/HA 2007-12-19 Sedletína studna Brod S1,S2,S3,S4 ZOD Kámen Sedletín Městský úřad 41 Sedletín Vod. zdr. PZV 15812/2005/ZP/IŠ 2006-03-01 KS1,VS1"U Chotěboř Krupska" Chotěbořské ONV Havlíčkův 0 Chotěboř strojírny Chotěboř Vod. zdr. POV vod 3954/99-B 10.1.2000 Brod nádrž Břevnická 0 Jeřišno, Klokočov Seč 2 ŽP/VH/30/00/Hr 26.6.2000 Borek, 1 Borek 2a Vod/1911/96/Z 11.6.1997 Kraborovice 2 Kraborovice Borek 1 Vod/1911/96/Z 11.6.1997 3 Jeřišno Jeřišno 2 Vod/1292/94/B 17.10.1994 4 Jeřišno Jeřišno 1 Vod/1292/94/B 17.10.1994 5 Jeřišno N 6 Jeřišno N 7 Jeřišno Jeřišno 1 Vod/1292/94/B 17.10.1994 Bezděkov, Čečkovice, Chotěboř, Lány, Libice nad 8 Doubravou, Maleč, Dlouhá mez 2b Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Nová Ves u Chotěboře, Rušinov, Slavíkov, Sloupno, Víska 9 Uhelná Příbram N
13 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
10 Uhelná Příbram Pukšice N vod/1824/85/Ji 9.12.1985 11 Maleč Dlouhá mez 2a Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 12 Uhelná Příbram N 13 Uhelná Příbram N 14 Uhelná Příbram N 15 Uhelná Příbram N 16 Maleč Dlouhá mez 2a Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 17 Maleč Dlouhá mez 2a Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 18 Maleč Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 19 Maleč Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 20 Víska Víska N vod/1080/91/B 5.11.1991 Lány, Libice nad 21 Dlouhá mez 2a Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou, Maleč 22 Uhelná Příbram Uhelná Příbram 2 Vod/1817/85/Ji 6.12.1985 23 Uhelná Příbram Uhelná Příbram 1 Vod/1817/85/Ji 6.12.1985 24 Uhelná Příbram Uhelná Příbram 2 Vod/1817/85/Ji 6.12.1985 25 Maleč Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 26 Maleč Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 27 Maleč Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 28 Maleč Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 29 Maleč Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 30 Maleč Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 31 Maleč Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 32 Maleč Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 33 Lány, Maleč Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 34 Maleč Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 35 Vepříkov Miřátky 2 Vod/1919/88/Ji 28.12.1986 Bezděkov, Libice 36 Dlouhá mez 2a Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 nad Doubravou Libice nad 37 Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou Libice nad 38 Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou Libice nad 39 Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou Kladeruby- 40 Sloupno N vod/802/84/Ji 5.6.1984 Bezděkov 41 Sedletín Kámen 2 Vod/1608/89/Ji 20.11.1989 Podmoklany, 42 Slavíkov, Ždírec Dlouhá mez 2 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 nad Doubravou 43 Sedletín Kámen 1 Vod/1608/89/Ji 20.11.1989 44 Podmoklany Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Ždírec nad 45 Horní Studenec N vod/5902/01/Z 17.5.2001 Doubravou Ždírec nad 46 Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou Podmoklany, 47 Ždírec nad Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou Ždírec nad 48 Dlouhá mez 2a Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou Libice nad Doubravou, 49 Podmoklany, Dlouhá mez 2b Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Sobíňov, Ždírec nad Doubravou Ždírec nad 50 Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou 51 Sedletín N Libice nad 52 Doubravou, Dlouhá mez 2a Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Podmoklany
14 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Ždírec nad 53 Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou Libice nad 54 Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou Podmoklany, 55 Sobíňov, Ždírec Dlouhá mez 2a Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 nad Doubravou Ždírec nad 56 Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou 57 Podmoklany Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 58 Podmoklany Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Ždírec nad 59 Dlouhá mez 2a Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou Ždírec nad 60 Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou Ždírec nad 61 Dlouhá mez 2a Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou Ždírec nad 62 Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou 63 Podmoklany Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 64 Podmoklany Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Ždírec nad 65 Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou Ždírec nad 66 Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou Ždírec nad 67 Dlouhá mez 2a Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou 68 Sobíňov Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Ždírec nad 69 Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou Ždírec nad 70 Dlouhá mez 1 Vod/2117/88/Ji 29.12.1988 Doubravou 71 Čachotín Horní Krupá 2b Vod/1572/1/95/Z 28.6.1996 Ždírec nad Ždírec nad 72 N vod/1797/85/Ji 4.12.1985 Doubravou Doubravou 73 Krucemburk N 74 Krucemburk N 75 Krucemburk N 76 Krucemburk N 77 Krucemburk N 78 Krucemburk Křížová N vod/1956/8/Ji 30.1.1986 79 Krucemburk N Borek, 80 Borek 2b Vod/1911/96/Z 11.6.1997 Kraborovice 81 Krucemburk N
7.2 45 chráněná oblast přirozené akumulace vod - viz výkres limitů ozn. B1, legenda: Chráněná oblast přirozené akumulace vod, datový model CHOPAV_p – 1 prvek Zakl. Plocha FID CHOPAV_ID Název Typ dokument km2
0 107 Žďárské vrchy 401978 696,77 1
7.3 46 zranitelná oblast - viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1, datový model: ZranObl_p – 57 katastrálních území ORP Chotěboř je zranitelnou oblastí. Zranitelné oblasti jsou § 33 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako území, kde se vyskytují: - povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout - povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody
15 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Zranitelné oblasti stanovila vláda nařízením – nařízení vlády č. 262/2012 Sb., Toto nařízení nabylo účinnosti dne 1. srpna 2012. Zranitelné oblasti se vymezují po katastrálních územích.
Součástí zranitelné oblasti nejsou katastrální území:
Kód KÚ Název KÚ
607541 Borek u Chotěboře 607550 Ostružno 639541 Hluboká u Krucemburku 652873 Bílek 658545 Chuchel 666475 Klokočov 676624 Krucemburk 690627 Horní Lhotka 717088 Slavětín u Oudoleně 735981 Příjemky 743691 Vratkov 743704 Rušinov 752002 Sobíňov 754633 Staré Ransko 772577 Stružinec 772585 Údavy 795615 Benátky u Ždírce nad Doubravou 795623 Kohoutov u Ždírce nad Doubravou 795640 Ždírec nad Doubravou
7.4 47 vodní útvar povrchových, podzemních vod - viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1, legenda: Vodní útvar povrchových vod – vody tekoucí, Vodní nádrže, Vodní zdroje podzemní vody, datový model: VodUtPovT_l – 1244 prvků, VodNad_p – 527 prvků, VodZdrPZV_b – 42 prvků Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrch. vody v určitém prostředí, např. v jezeru, ve vodní nádrži a voda v korytě vodního toku; útvary vod stojatých ve správním území ORP Chotěboř jsou vesměs vodními díly a jsou sledovány rámci v jevu 48 vodní nádrže. Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemních vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech. 7.5 48 vodní nádrž - viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1, legenda: Vodní nádrže, datový model VodNad_p – 527 prvků Vodní nádrž je útvar stojaté povrchové vody, vzniklý akumulací vody v uměle vytvořeném prostoru nebo přírodní prohlubni, který je současně vodním dílem. Žádná z nádrží v řešeném území není vodárenská. Z významnějších nádrží s regionálním dosahem se ze severu dotýkají řešeného území Vodní dílo Seč a Vodní dílo Pařížov. Kromě stávajících vodních nádrží jsou pro územní plánování důležité také výhledové vodní nádrže – kompetentní poskytovatel údajů (Ministerstvo zemědělství ČR) údaje neposkytl.
16 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
7.6 49 povodí vodního toku, rozvodnice - viz výkres limitů ozn. B1, datový model HyPov1_p – 1 prvek (Labe), HyPov2_p – 2 prvky, HyPov3_p – 3 prvky (Chrudimka, Sázava po Želivku, Doubrava), HyPov4_p – 48 prvků POVODÍ - území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků k určitému místu vodního toku (obvykle soutok s jiným vodním tokem nebo vyústění vodního toku do jiného vodního útvaru). Povodí jsou hierarchicky členěna do 4 řádů, ohraničena rozvodnicí, název je odvozen od spádového toku. 7.7 50 záplavové území - viz výkres limitů ozn. B1, legenda: Záplavové území s periodicitou 5 (20, 100) let, datový model Q005_p, Q020_p, Q100_p – všechny vrstvy 5 prvků. Území s rizikem zaplavení vodou při výskytu přirozené povodně. Je vymezeno návrhovou záplavovou čárou vody, jejíž dosažení nebo překročení lze očekávat průměrně jedenkrát za stanovenou periodu 5, 20 a 100 let (dle vyhlášky MŽP podle § 66 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb.). Stanoví vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku. Stanovené záplavové území:
Stanovení záplavového území Splňuje Tok QN Dotčené obce FID Vodoprávní úřad Datum č.j. 236/2002 KrÚ kraje KUJI 6775/2005 OLVHZ Chrudimka Q5, Q20, Q100 Klokočov, Rušinov 20.5.2005 ano 0 Vysočina, OVLHZ KUJIP007G3DD Borek, Čečkovice, Heřmanice, Chotěboř, Jeřišno, Kraborovice, Libice KrÚ kraje KUJI 6775/2005 OLVHZ Doubrava Q5, Q20, Q100 20.5.2005 ano 1 n. Doubravou, Vysočina, OVLHZ KUJIP007G3DD Maleč, Nová Ves u Chotěboře, Víska KrÚ kraje KUJI66872/2009 OLVHZ Hostačovka Q5, Q20, Q100 Vilémov 9.9.2009 2 Vysočina, OVLHZ 1119/2009 BI Břevnický KrÚ kraje KUJI 49096/2007 Q5, Q20, Q100 Chotěboř 17.7.2007 3 potok Vysočina, OVLHZ OLVHZ 627/2007 Vepříkov, Sedletín, Jilem, KrÚ kraje KUJI77745/2013 Sázavka Q5, Q20, Q100 18.11.2013 4 Chotěboř, Vysočina, OVLHZ OLVHZ 1615/2013 BI-6
7.8 51 aktivní zóna záplavového území - viz výkres limitů ozn. B1, legenda: Aktivní zóna záplavového území, datový model QAZ_p – 11 prvků Vymezené území v zastavěných územích obcí a v plochách určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně dle potřeby i v dalších územích podle nebezpečnosti povodňových průtoku, které při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí. Stanoví vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku.
Stanovení aktivní zóny záplavového území Tok Dotčené obce FID Vodoprávní úřad č.j. Datum Borek, Chotěboř, Jeřišno, KUJI 6775/2005 Libice n. Doubravou, KrÚ kraje Vysočina, Doubrava OLVHZ 20.5.2005 0 - 7 Maleč, Nová Ves u OVLHZ KUJIP007G3DD Chotěboře, Víska Břevnický KrÚ kraje Vysočina, KUJI 49096/2007 Chotěboř 17.7.2007 8 potok OVLHZ OLVHZ 627/2007 KrÚ kraje Vysočina, KUJI66872/2009 Hostačovka Vilémov 9.9.2009 9 OVLHZ OLVHZ 1119/2009 BI KUJI84695/2013 Vepříkov, Sedletín, Jilem, KrÚ Kraje Vysočina, Sázavka OLVHZ 1615/2013 BI- 18.11.2013 10 Chotěboř OVLHZ 7
17 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
7.9 52 území určené k rozlivům povodní V řešeném území není stanoveno.
7.10 53 území zvláštní povodně pod vodním dílem datový model vrstva ZvlPovoden_p- 2 prvky V řešeném území se jedná o vodní dílo Hamr a Břevnická nádrž.
7.11 54 objekt/zařízení protipovodňové ochrany datový model ProtiPovOchr_p – 9 prvků V obcích Maleč a Nová Ves u Chotěboře se nachází protipovodňová zařízení.
7.12 55 přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem V řešeném území se nenachází.
7.13 56 lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa V řešeném území se nenachází.
8 Hygiena životního prostředí
8.1 1 zastavěné území - viz výkres limitů ozn. B1, B2, B3, hodnot C1, legenda: Zastavěné území, datový model: zastUz_p – 570 prvků (§ 2, bod d, zákona č. 183/2006 Sb.) Zastavěným územím je území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (intravilán).
8.2 2 plochy výroby - viz výkres hodnot ozn. C1, datový model SoucVyuz_p – celá vrstva 9561 prvků, plochy smíšené výrobní a plochy výroby a skladování 226 prvků Výchozím zdrojem pro obsahové naplnění tohoto jevu jsou stabilizované (stavové) plochy s rozdílným způsobem využití dané platným územním plánem. V rámci aktualizace ÚAP bude tato informace průběžně doplňována dle stavu ÚPD a vlastního průzkumu.
8.3 4 plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Brownfields, datový model Brownfields_p – 33 prvků Výchozím zdrojem tohoto jevu jsou vlastní průzkumy pořizovatele + podklady z odboru školství, rozvoje a památkové péče MěÚ Chotěboř. Byly vyhodnoceny i plochy zbořeniště nebo nevyužité objekty v obci, u kterých hrozí chátrání. V problémovém výkrese jsou brownfiels zařazeny jako problémy urbanistické, ale často může jít i o problém hygienický. (Z důvodu přehlednosti výkresu zařazeno pouze jako problémy urbanistické).
8.4 61 poddolované území - viz výkres limitů ozn. B1, legenda Poddolovaná území body, datový model PodUz_b – 18 prvků, PodUz_p – 23 prvků ; pro oblast Hygiena životního prostředí jsou relevantní poddolovaná území s radioaktivními surovinami – 6 prvků Jedná se o území se zvlášť nepříznivými inženýrskogeologickými poměry. V řešeném území se nachází nebo do něj zasahuje 41 takových míst, dotčeno je území 12 obcí. 23 míst je vymezeno plošně a 18 míst bodově.
18 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
plocha/ KLIC MAPA ZAKRES NAZEV SUROVINA ROZSAH ROK bod 3077 1343 26 PUKŠICE 1 Radioaktivní suroviny systém 1987 P 3081 1343 31 PUKŠICE 3 Radioaktivní suroviny systém 1992 P Antimonová ruda - Radioaktivní 3096 1343 27 PUKŠICE 2 systém 1987 P suroviny 3173 1344 2 CHOTĚBOŘ Radioaktivní suroviny systém 2003 P STŘÍŽOV U CHOTĚBOŘE- 3183 2322 43 Radioaktivní suroviny systém 1988 P BÍDA 2 3224 1344 25 DOLNÍ VESTEC Radioaktivní suroviny systém 2003 P
8.5 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik - datový model RadAnom_p – 15 prvků, SesUz_p-7 prvků Sesuvné území (potenciální sesuv) se nachází na území obcí Jeřišno (Chuchel a Podhořice) a Krucemburk (Hluboká). Dalším sledovaným geologickým rizikem jsou radiometrické anomálie, resp. radiometricky anomální území. Tato jsou členěna vzestupně do tří kategorií podle míry radioekologické zátěže. Území ORP Chotěboř je zasaženo . 5 vymezenými územími 2. kategorie - střední radioekologická zátěž – dotčeny 4 obce - Chotěboř, Krucemburk, Slavíkov, Sobíňov . 10 vymezenými územími 3. kategorie – nejvyšší radioekologická zátěž – dotčeno 22 obcí - Bezděkov, Borek, Dolní Sokolovec, Chotěboř, Jeřišno, Jitkov, Klokočov, Kraborovice, Krucemburk, Libice nad Doubravou, Maleč, Oudoleň, Podmoklany, Rušinov, Slavětín, Slavíkov, Sloupno, Sobíňov, Uhelná Příbram, Vilémov, Víska, Ždírec nad Doubravou
8.6 64 staré zátěže území a kontaminované plochy - viz výkres limitů ozn. B1, legenda: Staré zátěže území a kontaminované plochy, datový model: Sez_b-16 prvků obec nazev Naz. K.u zdroj zatez_id Chotěboř Čapkovy domky Chotěboř databáze SEKM, úkol OODp 5283002 Chotěboř Skládka TKO Lapíkov Chotěboř databáze SEKM, úkol OODp 5283001 Chotěboř VÚ Bílek Bílek databáze SEKM, úkol ČIŽP 5283003 databáze SEKM-skládky Chotěboř skládka Svinny–Capkovy domky Svinný 99990165 ČGS databáze SEKM-skládky Sobíňov skládka Zdirec nad Doubr. Sobíňov 99990220 ČGS Chotěboř Chotěboř - GCE Autogen, s.r.o. Chotěboř databáze SEKM, úkol OODp 5203001 Krucemburk - skládka odpadních kalů bývalé databáze SEKM a krajské Krucemburk Krucemburk 7662003 koželužny úřady Libice nad Skládka Libice nad Doubravou Libice nad Doubravou databáze SEKM, úkol OODp 8274001 Doubravou Sobíňov skládka TKO Sobíňov Sobíňov databáze SEKM, úkol OODp 15200001 Sobíňov Skládka Sobíňov - Hlína Sobíňov databáze SEKM, úkol OODp 15200002 Vilémov Skládka Vilémov - rokle Ždánice u Vilémova databáze SEKM, úkol OODp 18197002 Hluboká u Krucemburk Skládka Hluboká u Krucemburku databáze SEKM, úkol OODp 7662002 Krucemburku Oudoleň Skládka Oudoleň - cihelna Oudoleň databáze SEKM, úkol OODp 11707001 Čachotín Skládka Čachotín Čachotín databáze SEKM, úkol OODp 1818001 Krucemburk Důlní dílo Staré Ransko Staré Ransko databáze SEKM, úkol OODp 56433001 Krucemburk Skládka TKO Krucemburk databáze SEKM, úkol OODp 76624001
19 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
8.7 65 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší - datový modelOZKO_p Údaj je sledován v mapě, konstruované ve čtvercové síti 1x1 km. Jestliže je překročen imisní limit nebo imisní limit včetně meze tolerance, potom čtverec má hodnotu 1 nebo 2, jinak má hodnotu 0.
REZZO 1 (velké stacionární zdroje znečištění) TZL SO2 NOx CO VOC amoniak [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] NUTS CZ0631 Havlíčkův Brod 27,1 2,6 165,4 42,0 129,0 0,0 REZZO 2 (střední stacionární zdroje znečištění) TZL SO2 NOx CO VOC NH3 [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] NUTS CZ0631 Havlíčkův Brod 35,8 74,3 109,5 123,0 76,6 0,6 REZZO 3 (malé stacionární zdroje znečištění) TZL SO2 NOx CO VOC NUTS [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] CZ0631 Havlíčkův Brod 277,6 315,7 118,5 4742,7 471,0
Emise hlavních znečišťujících látek v České republice pro Kraj Vysočina za rok 2012 REZZO 4 TZL SO2 NOx CO VOC NH3 NUTS [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] CZ063 Vysočina 1893,9 36,4 8081,3 9800,4 2189,0 126,0
REZZO 1 - 4 souhrnně 2012 TZL SO2 NOx CO VOC NH3 NUTS Kraj Vysočina [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] 4688,6 2515,7 10328,7 34556,6 8769,9 8026,7 CZ063 Vysočina (7,8%) (1,6%) (4,9) (6,3%) (6,2%) (12,5%)
Imisní limity a cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí
ZdrLVMT - překročení imisního limitu, případně zvýšeného o mez tolerance (SO2, CO, PM10, Pb; benzen a NO2 i s mezí tolerance MT) - v řešeném území se nevyskytuje.
ZdrTV–překročení cílového imisního limitu bez přízemního ozónu O3(As, Cd, Ni, benzo(a)pyren) - překročeno lokálně v několika modulech sítě v sídle Chotěboř.
ZdrTVO3 - překročení cílového imisního limitu včetně O3(As, Cd, Ni, benzo(a)pyren, přízemní ozon) – v sídle Chotěboř a Slavíkov. V Podmoklanech, Jitkově, Ždírci nad Doubravou je imisní limit překročen okrajově, nejvíce jsou zasaženy obce: Krucemburk, Oudoleň a Slavětín.
20 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace EKO - překročení imisního limitu bez přízemního ozonu (cílový imisní limit pro AOT40)
(SO2, NO2) - na území ORP se nevyskytuje. EKOO3 - překročení imisního limitu včetně přízemního ozonu -cílový imisní limit pro AOT40(SO2, NO2, AOT40 – ozon)- na území ORP se nevyskytuje.
Překročení imisních limitů, ev. cílových imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek Ze sledovaných znečišťujících látek jsou překročeny limity pouze u těchto: BaP_r benzo(a)pyren - roční půměrná koncentrace – lokálně v několika modulech sítě v sídle Chotěboř, hodn. 1.
O3_h8 O3 – nejvyšší maximální denní 8hod. klouzavá průměrná koncentrace v průměru za 3 roky - nevyskytuje se. O3_AOT40_r O3 - hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let – nevyskytuje se.
8.8 66 odval, výsypka, odkaliště, halda - viz výkres limitů ozn. B1legenda: Haldy a odvaly, datový model: HalO_b – 5 prvků, vše radioaktivní suroviny V rámci jevu je zachyceno bodově 5 odvalů radioaktivních surovin (2x Chotěboř, 2x Uhelná Příbram, 1x Krucemburk)
8.9 107 objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma - Městský úřad Chotěboř, Trčků z Lípy 69, Chotěboř Finanční úřad, Krále Jana 259, Chotěboř Prodejna, U Prefy 1708, Chotěboř Prodejna, Náměstí 56, Chotěboř Požární stanice HZS, Hromádky z Jistebnice 753, Chotěboř Čerpací stanice pohonných hmot, U průmyslové zony, Ždírec nad Doubravou Čerpací stanice pohonných hmot, Havlíčkova, Chotěboř
8.10 108 vojenský újezd V řešeném území se nenachází. 8.11 109 vymezené zóny havarijního plánování Zóny havarijního plánování nejsou stanoveny, vnitřní havarijní plán je zpracován pouze pro objekt zimního stadionu v Chotěboři, Svojsíkova 333 (po snížení množství amoniaku a zavedení nové technologie není objekt nebezpečný pro okolní obyvatele).
8.12 110 objekt civilní ochrany Objekt civilní ochrany se v ORP Chotěboř nenachází.
8.13 111 objekt požární ochrany Požární stanice HZS, Hromádky z Jistebnice 753, Chotěboř, jednotka JPO I Požární zbrojnice, Hromádky z Jistebnice 1709, Chotěboř, jednotka JPO III Požární zbrojnice, Žďárská 32, Ždírec nad Doubravou, jednotka JPO II
Do kategorie jednotek PO (dále JPO) v ORP Chotěboř jsou zařazeny následující: JPO II: Ždírec nad Doubravou JPO III: Chotěboř, Krucemburk, Libice nad Doubravou, Maleč, Sobíňov, Uhelná Příbram
21 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
JPO V.: Bezděkov, Čachotín, Jeřišno, Jilem, Jitkov, Klokočov, Kraborovice, Staré Ransko, Lhůta, Nová Ves u Chotěboře, Oudoleň, Petrovice, Podmoklany, Rušinov, Sedletín, Slavětín, Slavíkov
112 objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky Obvodní oddělení PČR, Hromádky z Jistebnice 1740, Chotěboř
8.14 83, 84, jaderné zařízení, objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami V řešeném území se nevyskytuje.
8.15 85 skládka včetně ochranného pásma – legenda: Skládky – plošné vymezení, Skládky – vedeno bodově i plošně, datový model Skladky_b – 14 prvků, Skladky_p – 1 prvek Jde o skládku Lapíkov (částečně rekultivovaná, vegetační kryt), dále skládky Čapkovy domky, GCE Autogen, s.r.o., skládka Čachotín, Hluboká u Krucemburku, Libice nad Doubravou, skládka odpadních kalů v Krucemburku, Oudoleň – Cihelna, Sobíňov – Hlína, Svinný – Čapkovy domky, skládka TKO Sobíňov, Vilémov – rokle, Ždírec nad Dopubravou, VÚ Bílek (pozn. vrstva se částečně shoduje s vrstvou č. 64 – staré zátěže území a kontaminované plochy). Skládky vedeme bodově i ploště, celkem 14 prvků.
8.16 86, 87 spalovna včetně ochranného pásma, zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje.
8.17 88, 89 dálnice včetně ochranného pásma, rychlostní silnice včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje.
8.18 90 silnice I. třídy včetně ochranného pásma Výkres problémů legenda: Silnice D, R, 1 ochranné pásmo, Silnice D, R, 1 – osa silničního tělesa, datový model SilniceDR1_op – 1 prvek; Silnice DR1_l-21 prvků. V řešeném území se vyskytuje pouze silnice I. třídy (tedy ne dálnice a rychlostní silnice) a dotýká se obcíŽdírec nad Doubravou, Slavíkov, Krucemburk, Chotěboř, Oudoleň, Jitkov, Slavětín. Jde o silnice I/34 a I/37; procházejí východní částí ORP Chotěboř. Provozem na pozemní komunikaci I. třídy v úseku silnice č. 34 Ždírec nad Doubravou dochází k nedodržení hygienických limitů hluku v noční době (zasaženo 18 objektů).Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina (dále KHSKrV) povolila na dobu do 31.12.2014 používat zdroj hluku pozemní komunikace I.třídy v úseku silnice č. 34 „Ždírec nad Doubravou – 18 objektů“, při jehož používání dochází k nedodržení hygienických limitů hluku v noční době v hodnotě max Laeq,8=67 dB. Navržena dílčí individuální protihluková opatření - výměna oken u místností s chráněným vnitřním prostorem staveb. Provozem na pozemní komunikaci I. třídy v úseku silnice č. 34 Nové Ransko dochází k nedodržení hygienických limitů hluku v denní i noční době (zasaženy 4 objekty). Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina (dále KHSKrV) povolila na dobu do 31.12.2014 používat zdroj hluku pozemní komunikace I.třídy v úseku silnice č. 34 „obec Nové Ransko - 4 objekty“, při jehož používání dochází k nedodržení hygienických limitů hluku v noční době v hodnotě max Laeq,8 = 69 dB a v denní době v hodnotě max Laeq,16 =73 dB. Navržena dílčí individuální protihluková opatření - výměna oken u místností s chráněným vnitřním prostorem staveb.
22 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Provozem na pozemní komunikaci I. třídy v úseku silnice č. 34 Benátky dochází k nedodržení hygienických limitů hluku v noční době (zasaženo 25 objektů). Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina (dále KHSKrV) povolila na dobu do 31.12.2014 používat zdroj hluku pozemní komunikace I.třídy v úseku silnice č. 34 „obec Benátky – 25 objektů“, při jehož používání dochází k nedodržení hygienických limitů hluku v noční době v hodnotě max Laeq,8 = 68 dB. Navržena dílčí individuální protihluková opatření - výměna oken u místností s chráněným vnitřním prostorem staveb. Provozem na pozemní komunikaci I. třídy v úseku silnice č. 34 Kohoutov dochází k nedodržení hygienických limitů hluku v denní i noční době (zasaženo 12 objektů). Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina (dále KHSKrV) povolila na dobu do 31.12.2014 používat zdroj hluku pozemní komunikace I.třídy v úseku silnice č. 34 „obec Kohoutov - 12 objektů“, při jehož používání dochází k nedodržení hygienických limitů hluku v noční době v hodnotě max Laeq,8 = 69 dB a v denní době v hodnotě max Laeq,16 =73 dB. Navržena dílčí individuální protihluková opatření - výměna oken u místností s chráněným vnitřním prostorem staveb. Provozem na pozemní komunikaci I. třídy v úseku silnice č. 34 Jitkov dochází k nedodržení hygienických limitů hluku v noční době (zasaženy 2 objekty). Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina (dále KHSKrV) povolila na dobu do 31.12.2014 používat zdroj hluku pozemní komunikace I.třídy v úseku silnice č. 34 „obec Jitkov - 2 objekty“, při jehož používání dochází k nedodržení hygienických limitů hluku v noční době v hodnotě max Laeq,8 = 62 dB. Navržena dílčí individuální protihluková opatření - výměna oken u místností s chráněným vnitřním prostorem staveb. Provozem na pozemní komunikaci I. třídy v úseku silnice č. 37 Údavy dochází k nedodržení hygienických limitů hluku v denní a noční době (zasaženo 14 objektů). Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina (dále KHSKrV) povolila na dobu do 31.12.2014 používat zdroj hluku pozemní komunikace I.třídy v úseku silnice č. 37 „obec Údavy - 14 objektů“, při jehož používání dochází k nedodržení hygienických limitů hluku v noční době v hodnotě max Laeq,8 = 67 dB a v denní době v hodnotě max Laeq,16 =72 dB. Navržena dílčí individuální protihluková opatření - výměna oken u místností s chráněným vnitřním prostorem staveb. Provozem na pozemní komunikaci I. třídy v úseku silnice č. 37 Ždírec nad Doubravou dochází k nedodržení hygienických limitů hluku v denní a noční době (zasaženo 28 objektů). Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina (dále KHSKrV) povolila na dobu do 31.12.2014 používat zdroj hluku pozemní komunikace I.třídy v úseku silnice č. 37 „Ždírec nad Doubravou - 28 objektů“, při jehož používání dochází k nedodržení hygienických limitů hluku v noční době v hodnotě max Laeq,8 = 67 dB a v denní době v hodnotě max Laeq,16 =72 dB. Navržena dílčí individuální protihluková opatření - výměna oken u místností s chráněným vnitřním prostorem staveb.
8.19 91, 92 silnice II. třídy včetně ochranného pásma, silnice III. třídy včetně ochranného pásma výkres problémů legenda: Silnice 2, 3 – osa jízdního pásu, datový model Silnice23_l – 152 prvků V řešeném území se dotýká všech obcí.
8.20 94 železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma a 95 železniční dráha regionální včetně ochtranného pásma výkres problémů legenda: železniční dráha – osa dráhy, osa koleje, datový model:celkem Zeldraha_l – 10 prvek V řešeném území se dotýká obcí Chotěboř, Sobíňov, Ždírec nad Doubravou, malá část území zasahuje do k.ú. Malochyně (obec Libice nad Doubravou).
23 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
8.21 96 koridor vysokorychlostní železniční trati V řešeném území se nevyskytuje. 97 vlečka včetně ochranného pásma Datový model ZelVlecka_l + ZelVlecka_op (dotčené obce Chotěboř a Ždírec nad Doubravou).
8.22 102 letiště včetně ochranných pásem výkres problémů legenda: Plošné vymezení prostoru letiště, Liniové vymezení os vzletových a přistávacích drah včetně informace o zpevněnosti dráhy, Vymezení vzletových a přistávacích pásů, datový model: Ochranné pásmo pozemních zařízení světelných – 2 prvky (Čáslav, Pardubice), LetStavbaS_op Ochrana před nebezpečnými a klamavými světly LetSvet_op (Chotěboř) Vymezení vzletových a přistávacích pásů, LetVPP_p (6 prvků Chotěboř, 1 prvek Čáslav) Ochranné pásmo letišť s výškovým omezením, LetVysk_op (17 prvků) Vymezení OP letiště s omezením vedení VN a VVN, LetElek_ op (0 prvků) Vymezení hlukových OP, LetHluk (0 prvků) Letiště_p (1 prvek – letiště Chotěboř) Ornitologické OP letišť, LetOrni_op (0 prvků) OP letišt se zákazem staveb, LetStav_op (0 prvků) OP leteckých zařízení radionavigačních (OP radaru Polička), Let StavbaR_op (1 prvek) Různá ochranná pásma nebo omezení vyplývající z letového provozu civilních či vojenských letišť se týkajíé celého ORP s výjimkou obcí Slavětín, Oudoleň, Dolní Sokolovec, v malé míře jsou jimi dotčeny Čachotín, Jitkov, Sobíňov. Ostatní obce jsou územně dotčeny ve velké míře, případně omezení pokrývá celou jejich plochu.
8.23 113 ochranné pásmo hřbitova, krematoria - viz výkres limitů ozn. B3 Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, § 17 odst 2)- Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. V řešeném území se nachází 24 pohřebišť na území 14 obcí (Čachotín 2x, Heřmanice 1x, Chotěboř 4x, Jeřišno 1x, Klokočov 1x, Krucemburk 2x, Libice nad Doubravou 1x, Maleč 1x, Nová Ves u Chotěboře 1x, Rušinov 1x, Sobíňov 4x, Uhelná Příbram 1x, Vilémov 3x, Ždírec nad Doubravou 1x).
8.24 114 jiná ochranná pásma - viz výkres limitů ozn. B3 V rámci tohoto jevu jsou sledována ochranná pásma pozorovacích vrtů a pramenů ČHMÚ – data nedodána, a dále jiná ochranná pásma, stanovená rozhodnutím stavebního úřadu. Za správní území stavebního úřadu Chotěboř byla předána a mapově zpracována 3 ochranná pásma ČOV - Chotěboř, Nová Ves u Chotěboře, Libice n. Doubravou - a 3 OP zemědělských areálů na území obcí – Chotěboř (farma Rankov. p. Pešek) , Nová Ves u Chotěboře (ZD Nová Ves – Víska) a Maleč (ZD Maleč, areál u Dolní Lhotky)
24 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
8.25 117 zastavitelná plocha - viz výkres hodnot ozn. C1, legenda: Ostatní_záměry_obcí, datový model ZamOst_p Pro oblast Hygiena životního prostředí jsou relevantní tyto záměry: Obchvat obce Sobíňov, místní části Počátky (Chotěboř), obslužná komunikace trasovaná částečně jako obchvat Chotěboř, místní část Údavy (Ždírec nad Doubravou)
8.26 118 jiné záměry Údaje nebyly poskytnuty nebo nejsou k dispozici.
8.27 119 další dostupné informace Údaje nebyly poskytnuty nebo nejsou k dispozici.
9 Ochrana přírody a krajiny
9.1 5 památková rezervace včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází.
9.2 6 památková zóna včetně ochranného pásma - datový model PCHU_p (1 prvek), viz výkr. limitů ozn. B3, hodnot C1 Název Prohlášeno Rozhodnutí / právní předpis Označení rozhodnutí Vyhláška MK ČR č. 108/2003 Sb.,o prohlášení území s historickým prostředím Městská památková zóna Chotěboř 1. 9. 2003 ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu, ze dne 1. 4. 2003
9.3 7 krajinná památková zóna V řešeném území se nenachází.
9.4 8 nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma - datový model NKPam_b (203 prvků), viz výkres limitů ozn. B3, hodnot C1
Číslo rejstříku uz Obec Část obce čp Památka Stav (ID)
29996/6-5080 S Sobíňov Sobíňov 0 pomník 21 padlým z 5. 5. 1945 103534 P Uhelná Příbram Uhelná Příbram 53 fara 15401/6-123 S Bezděkov Štepánov 0 kaplička 35990/6-126 S Čachotín Čachotín 0 kostel sv. Vavřince 10959 S Heřmanice Heřmanice 0 kostel sv. Bartoloměje 102149 P Chotěboř Chotěboř 322 bývalá radnice, nám. T.G. Masaryka 11352/6-6085 S Chotěboř Chotěboř 0 sloup se sochou P. Marie 11496 / 6-5966 P Chotěboř Chotěboř 393 měšťanský dům, Riegrova 11497 / 6-5967 P Chotěboř Chotěboř 400 měšťanský dům, Riegrova 11524 / 6-5969 P Chotěboř Chotěboř 401 měšťanský dům, Riegrova 21432/6-211 S Chotěboř Chotěboř 1 zámek měsťanský dům, nám. T.G. 23778 / 6-216 S Chotěboř Chotěboř 194 Masaryka 28301/6-4990 S Chotěboř Bílek 0 silniční mostek 28886/6-215 S Chotěboř Chotěboř 0 kostel sv. Jakuba Většího 295335/6-213 S Chotěboř Chotěboř 0 pomník padlých 5. 5. 1945 32138/6-219 S Chotěboř Chotěboř 19 Myslivna Liboháj 32557/6-218 S Chotěboř Chotěboř 0 pomník Ignáta Herrmanna měsťanský dům, nám. T.G. 33748 / 6-223 S Chotěboř Chotěboř 232 Masaryka
25 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Číslo rejstříku uz Obec Část obce čp Památka Stav (ID)
33764/6-226 S Chotěboř Chotěboř 0 památník Husitský měsťanský dům, nám. T.G. 36077 / 6-217 S Chotěboř Chotěboř 206 Masaryka 38272 / 6-5073 S Chotěboř Rankov 0 Pomník padlým I. a II. světové války 40184/6-214 S Chotěboř Chotěboř 0 Pomník obětem válek 41268/6-220 S Chotěboř Chotěboř 0 kaple Povýšení sv. Kříže 49828 / 6-6098 P Chotěboř Chotěboř 403 měšťanský dům, Riegrova 103867 Chotěboř Chotěboř Kaple sv. Anny 19741/6-231 S Jeřišno Heřmaň 0 kostel sv. Václava 20058/6-242 S Kraborovice Úhrov 1 zámek 44842/6-240 S Kraborovice Úhrov kaple sv. Antonína litinový kříž s hist. oplocením na 101499 S Krucemburk Staré Ransko mostku, prc. č. 41 k.ú. SR hřbitov evangelický, z toho jen 10316/6-5694 P Krucemburk Krucemburk pomník obětem 2. sv. války 18353/6-248 S Krucemburk Krucemburk 0 kostel sv. Mikuláše 21673 / 6-247 S Krucemburk Krucemburk 0 fara 23579/6-4334 S Krucemburk Krucemburk 88 Vila 38168/6-5076 S Krucemburk Krucemburk 0 pomník padlým I. a II. sv. války 42082/6-245 S Krucemburk Krucemburk pomník padlým z května 45 17131/6-272 S Libice nad Doubravou Libice nad Doubravou 0 kostel sv. Jiljí 18843/6-4997 S Libice nad Doubravou Libice nad Doubravou 0 zámek pomník Eisova hájenka - pietní 29836/5 -5071 S Libice nad Doubravou Libice nad Doubravou 0 místo 16912/6-287 S Maleč Maleč 52 rodinný dům 28487/6-4521 S Maleč Maleč 0 socha P. Marie 30424/6-285 S Maleč Maleč 1 zámek 35257/6-286 S Maleč Maleč 0 socha sv. Jana Nepomuckého 15634/6-290 S Nová Ves u Chotěboře Nová Ves u Chotěboře 0 kostel sv. Jana Nepomuckého 37920/6-5012 S Nová Ves u Chotěboře Nová Ves u Chotěboře 1 zámek 46698/6-5077 S Nová Ves u Chotěboře Nová Ves u Chotěboře 0 pomník padlým I. a II. světové války 32168/6-296 S Oudoleň Oudoleň 20 venkovská usedlost 102891 P Podmoklany Podmoklany 0 Kříž 13867/6-5005 S Podmoklany Hudeč 7 venkovská usedlost 17732/6-5006 S Podmoklany Hudeč 0 zvonička 24348/6-5001 S Podmoklany Hudeč 12 venkovská usedlost 24656/6-5002 S Podmoklany Hudeč 4 venkovská usedlost 32247/6-5004 S Podmoklany Hudeč 6 venkovská usedlost 44740/6-5000 S Podmoklany Hudeč 11 venkovská usedlost 45009/6-5003 S Podmoklany Hudeč 5 venkovská usedlost 15165/6-328 S Rušinov Modletín 0 kostel sv. Anny 19031/6-5072 S Slavětín Slavětín 0 pomník obětem I. a II. světové války 23189/6-122 S Sloupno Sloupno zvonice pomník padlým 5.5.1945mezi 21686/6-337 S Sobíňov Sobíňov 0 Ždírcem a Sobíňovem 25445/6-335 S Sobíňov Sopoty 216 fara 29996/6-5080 S Sobíňov Sobíňov 0 pomník padlých 5. 5. 1945 32653/6-334 S Sobíňov Sopoty 0 kostel Navštívení P. Marie 25140/6-348 S Uhelná Příbram Uhelná Příbram 110 rodinný dům 31250/6-347 S Uhelná Příbram Uhelná Příbram 0 kostel Archanděla Michaela 16674/6-354 S Vilémov Klášter 1 zámek 18827/6-356 S Vilémov Klášter 0 kostel sv. Václava 30469/6-5013 S Vilémov Spytice 13 venkovská usedlost 30826/6-5007 S Vilémov Spytice 10 venkovská usedlost 36072/6-4998 S Ždícec nad Doubravou Stružinec 0 zvonička 22122/6-208 S Ždírec nad Doubravou Horní Studenec 0 kostel sv. Václava 23665/6-209 S Ždírec nad Doubravou Nový Studenec 1 zámek 25361/6207 S Ždírec nad Doubravou Horní Studenec 16 venkovská usedlost 31146/6-246 Krucemburk Krucemburk 0 Socha sv. Jana Nepomuckého 20058/6-242 Kraborovice Uhrov 0 sýpka Nejepín Nejepín 0 socha sv. Jana Nepomuckého 104260 Vilémov Spytice 4 Venkovský dům Data Národního památkového ústavu byla pro aktualizaci ÚAP 2014 předána v nové podobě, každý stavební prvek má svůj vlastní bod.
26 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
9.5 9 nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází. 9.6 10 památka UNESCO včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází. 9.7 11 urbanistické hodnoty - datový model URBHod_p (24 prvků), viz výkres hodnot ozn. C1
FID název popis Areál Štěpánov Někdejší velkostatek, doplněný později zámečkem a parkem 0
Náves Borek Rozšířený návesní prostor s kapličkou, obklopený usedlostmi 1 Náves Čachotín Zachovalá původní urbanistická struktura s kostelem a 2 s přilehlou zástavbou hodnotným stavebním detailem přilehlých objektů Náves Čečkovice Návesní prostor se zvoničkou, křížem a přilehlou zástavbou, 3 určuje identitu sídla se shlukovou strukturou 4 Náves Jeřišno Částečně uchovaná původní stavební struktura, znehodnoceno požární nádrží a objektem prodejny 5 Návesní prostor Návesní prostranství s někdejší školou, farou a kostelem Heřmaň 6 Veřejný prostor u Prostranství vprostřed drůzy usedlostí s kapličkou, pomníkem, kapličky Jilem obecním úřadem, malou vodní plochou a hodnotnou zelení 7 Náves Sedletín Zachovalá stavební struktura okrouhlice, náves s veřejnými s přilehlou zástavbou objekty obklopená usedlostmi 8 Náves Veselá Náves s vodní plochou a veřejnou zelení, identita a sídlotvorná účinnost 9 Náves Klokočov Návesní prostor se zachovalou půdorysnou a hmotovou strukturou pův. usedlostí 10 Náves Kraborovice Návesním prostor s rybníčkem a stavbou charakteristickou pro místní ráz 11 Zámek a statek Areál někdejšího zámku s parkem a přilehlým statkem Úhrov 12 Náves Úhrov Návesní prostor v křížení hlavních cest 13 Osada Hájek Uliční osada vzniklá současně v 18.století s hodnotnou dochovalou strukturou 14 Náměstí Vilémov Náměstí s veřejnými budovami, veřejnou zelení, prvky drobné architektury a celistvou původní řadovou zástavbou 15 Zámek a kostel Veřejný prostor se zámkem, kostelem sv. Václava, farním Klášter úřadem, hostincem 16 Náves Dálčice Menší návesní prostor s boží mukou, zvoničkou a přilehlými někdejšími usedlostmi 17 Náves Spytice Návesní prostor s kapličkou a veřejnou zelení, s přiléhající hodnotnou historickou zástavbou 18 Náves Nejepín Veřejný prostor se sochou, rybníčkem a veř. zelení při křižovatce hlavních cest
27 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
19 Náves Vepříkov Rozlehlá náves s vodními plochami, veř.objekty, drobnou architekturou a veř. zelení 20 Náves Petrovice Návesní prostor s veřejnou zeleň a boží mukou, dochovalá stavební struktura 21 Náměstí a kostelní Rozlehlé prostranství v křižovatce silnic zvané Na městečku. Veř. ulice Uhelná Příbram zeleň, prvky drobné architektury, dochovalá stavební struktura 22 Náves Pukšice Část návesního prostoru s boží mukou a lípami 23 Lány Dům č.p. 1 – původní obytný dům na JZ straně obce, č.p.2 usedlost s obytným domem a stodolou, č.p.10 venkovský dům s fasádou z poč. 20. století, zvonice 24 Náves Lhůta Návesní prostor s hodnotnou architekturou, statek č.p. 29
9.8 12 region lidové architektury V řešeném území se nenachází.
9.9 13 historicky významná stavba, soubor - evidováno v rámci jiných jevů
9.10 14 architektonicky cenná stavba, soubor - evidováno v rámci jiných jevů
9.11 15 významná stavební dominanta - evidováno v rámci jiných jevů
9.12 16 území s archeologickými nálezy - datový model UzArchN_p (160 prvků), viz výkres hodnot ozn. C1 Pro řešené území není vydán plán území s archeologickými nálezy. Zdrojem údajů tohoto sledovaného jevu je státní archeologický seznam (SAS). Dle dat, poskytnutých ÚP NPÚ Brno a zpracovaných dle metodiky SAS, se v řešeném území nalézá 52 vymezených území kategorie I. (území s prokázaným výskytem archeologických nálezů), dotčeno je 22 obcí, 107 vymezených území kat. II. (výskyt archeologických nálezů neprokázán, dle konkrétních indicií lze očekávat s pravděpodobností vyšší než 50 %), dotčeno všech 31 obcí, a 1 vymezené území IV. kategorie (území bez reálné pravděpodobnosti výskytu arch. nálezů, vytěžená území), dotčena 1 obec. Zbytek řešeného území je dle metodiky zařazen do III. kategorie (výskyt neprokázán, pravděpodobnost do 50%, konkrétní nasvědčující indicie nejsou).
9.13 17 oblast krajinného rázu a její charakteristika - viz výkres hodnot ozn. C1 V datovém modelu je označena OblKrajRazu_p. Oblasti krajinného rázu stanovily Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina. Do území ORP Chotěboř zasahuje 5 druhů oblastí: CHKO Žďárské vrchy, CHKO Železné hory, Libicko-Ronovsko, Chotěbořsko- Golčovojeníkovsko, Havlíčkobrodsko, Čáslavsko. O zařazení jednotlivých obcí v ORP do oblastí krajinného rázu je informace v tzv. Kartách obcí, kteé jsou součástí textu ÚAP.
9.14 18 místo krajinného rázu a jeho charakteristika - viz výkres hodnot ozn. C1 V řešeném území dosud vymezeno pouze na území obce Chotěboř prostřednictvím odborné studie VÚKOZ Brno, 2007, která byly použity jako jeden z podkladů pro územní plán. FID Název Popis 0 U sv. Anny Mozaika starých ovocných sadů a zahrad s přilehlou kulturní druhově chudou loukou 1 Kumpánek Kaskáda sedmi rybníčků s přilehlými mokřady, podmáčenými loukami a porosty křovitých vrb a olšin
28 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
2 Břevnický Území ekologicky cenné, niva Břevnického potoka… mlýn 3 Svinský rybník Svinský rybník s porosty vodních makrofyt a přilehlými zbytky mokřadů 4 Obolec Pastviny s výraznou krajinnou dominantou skalního výchozu a listnatým lesem 5 Na Kozinci Mezofilní louky na SV okraji města členěné podélnými mezemi s roztroušenými dřevinami 6 Na Kozinci – Krajinný prostor mozaikovitě členěný s přírodními i Koukalky kulturními prvky a estetickými hodnotami 7 Ve školství Krajinný prostor s převážně plochým reliéfem, kulturní louky, pole 8 Břevnice – Charakter KP určuje niva Břevnického potoka, Kumpánek poškozeno neúměrným množstvím chat 9 Obolec – U KP s mírně zvlněným a členitějším terénem s remízky, Božích muk rozptýlenou zelení a dominantními pastvinami 10 Na bělišti Krajina mírně zvlněná a otevřená, převážně rozsáhlé bloky orné půdy a kulturní pastviny
11 Chotěboř Zastavěný prostor města s přilehlou zemědělsky obhospodařovanou půdou a průmyslovými areály 12 Chotěbořsko Plochá pahorkatina na rulách
9.15 19 místo významné události datový model MistoVyzUd_b (93 prvků)
Chotěboř – povýšení na město v r. 1278. Královským městem se stala r. 1331 zásluhou Jana Lucemburského. Karel IV. dovolil město ohradit.
- husitské bouře v r. 1421 (husité se vzdali, nebyl jim dovolen odchod z města a na 300 zajatců bylo upáleno ve třech chotěbořských stodolách. Za to se husité pomstili vypálením benediktinského kláštera v blízkém Vilémově).
- 1499 Chotěboř přešla do majetku mocného rodu Trčků z Lípy. Po Bílé hoře upadli Trčkové v nemilost a jejich majetek byl konfiskován. Císař Ferdinand II. věnoval Chotěboř Jaroslavu Sezimovi Rašínovi z Rýzmberka, jehož povýšil do šlechtického stavu.
V místním zámku, který dal postavit na místě staré tvrze v létech 1701 - 1702 hrabě Kinský v barokním stylu, se vystřídala řada šlechtických rodů. Poslední z nich, Dobrzenští z Dobrzenic získali zámek v r. 1847
1469 - setkání Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína u Úhrova
9.16 20 významný vyhlídkový bod- evidováno v rámci jiných jevů
9.17 21 územní systém ekologické stability - viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1,, legenda Územní systém ekologické stability, datový model USES_p – 755 prvků, NRBK_op – 6 prvků Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability je převzat z dokumentace platných Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina ve znění aktualizace č.1 a je zastoupen
29 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
nadregionálními biocentry, navazujícími nadregionálními koridory s vloženými regionálními biocentry a doplňující sítí dalších regionálních biocenter a biokoridorů. Nadregionální biocentra (NC)
NKOD název prvek plocha celkem (ha) zdr_popis 995,28 ZUR Vysočina 2008+ 58 Údolí Doubravy NC aktualizace ZURKrV 2012 101,34 ZUR Vysočina 2008+ 60 Polom NC aktualizace ZURKrV 2012 o 58 Údolí Doubravy – nejvýznamnější součást ÚSES, leží celé uvnitř řešeného území a zasahuje do obcí Bezděkov, Dolní Sokolovec, Chotěboř, Libice nad Doubravou, Podmoklany, Sloupno, Sobíňov a Ždírec nad Doubravou. Z jižní strany do něj vstupují nadregionální biokoridory 77 Chraňbožský les – Údolí Doubravy a 126 Údolí Doubravy – K 125. Zahrnuje převážně kulturní smrčiny, ostrůvky reliktních borů, příměs listnatých dřevin; nejhlubší zaříznuté údolí v těchto polohách s 2 m vodopádem, slatinné louky a teplé opuky. Požadované ekotopy a ekosytémy: zaříznutá skalnatá údolí, slatinné louky; přirozené ekosystémy - mezofilní bučinné, mezofilní hájové, náhradní ekosystémy – ladní (subxerofilní), luční. o 60 Polom – vstupuje menšími plochami do řešeného území ze severovýchodu, zasahuje do obce Libice nad Doubravou.Zahrnuje fragment jedlobučin, olšiny u Chrudimky, rašelinné a mokré louky; převažují smrkové monokultury, rozporný stav. Požadované ekotopy a ekosytémy: vrcholové plošiny s mělkými údolími toků; přirozené ekosystémy – mezofilní bučinné, nivní, náhradní ekosystémy – luční. o 2009 Dářko – do řešeného území přímo nezasahuje, leží v jeho těsné blízkosti od jihovýchodu při hranici obce Krucemburk. Ze západní strany do něj vstupuje nadregionální biokoridor 126 Údolí Doubravy – K125. Zahrnuje blatkové rašeliniště, odvodněné rašelinné smrčiny, rašelinné a podmáčené louky se solitéry dřevin, rybník s příbřežní vegetací; reprezentuje rašelinné a podmáčené lesy a louky vyšších vrchovin v ČR. Požadované ekotopy a ekosytémy: podmáčené sníženiny, mokřady na březích rybníka, vodní plocha; přirozené ekosystémy - mokřadní, rašelinné bory, náhradní ekosystémy - vlhké a rašelinné louky, vodní . Nadregionální biokoridory (NK)
NKOD Název prvek vegetační typ osy zdr_popis ZUR Vysočina 2008+ 75 Lichnice - Polom NK mezofilní bučinná aktualizace ZURKrV 2012 ZUR Vysočina 2008+ 76 Polom - Žákova hora NK mezofilní bučinná aktualizace ZURKrV 2012 Chraňbožský les - Údolí ZUR Vysočina 2008+ 77 NK mezofilní bučinná Doubravy Aktualizace ZURKrV 2012 ZUR Vysočina 2008+ 126 Údolí Doubravy - K125 NK mezofilní bučinná aktualizace ZURKrV 2012 Ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru se dotýká správního území těchto obcí: Borek, Čachotín, Čečkovice, Chotěboř, Jeřišno, Jilem, Klokočov, Krucemburk, Libice nad Doubravou, Maleč, Nejepín, Oudoleň, Sedletín, Slavětín, Slavíkov, Sobíňov, Rušinov, Uhelná Příbram, Vepříkov, Vilémov, Ždírec nad Doubravou.
30 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
. Regionální biocentra
NKOD Název prvek vegetační typ, stav plocha celkem (ha) zdr_popis ZUR Vysočina 2008+ 372 Ransko (Krucemburk) RBC BU, SM, SP, PR 366,6 Aktual. ZURKrV 2012+UP ZUR Vysočina 2008+ 714 Štíří Důl (Krucemburk) RBC L3 (SM) 11 Aktual. ZURKrV 2012+UP Blatnický potok (Libice ZUR Vysočina 2008+ 894 RBC BU 176,5 n.D., Maleč) Aktual. ZURKrV 2012+UP Na Pilce (Rušinov, ZUR Vysočina 2008+ 895 RBC VO, MT, LO, SP 42,3 Klokočov) Aktual. ZURKrV 2012+UP Barchanec (Ždírec ZUR Vysočina 2008+ 902 RBC 55 n.D.) Aktual. ZURKrV 2012+UP Jiříkovský rybník ZUR Vysočina 2008+ 904 RBC VO, MT, LO 6,7 (Vepříkov) Aktual. ZURKrV 2012+UP Doubrava u Uhrovského Mlýna ZUR Vysočina 2008+ 905 RBC VO, MT, LO 45,9 (Heřmanice, Aktual. ZURKrV 2012+UP Kraborovice) ZUR Vysočina 2008+ 906 Vrtěšice (Vilémov) RBC VO, DH, MT 13,8 Aktual. ZURKrV 2012+UP Hostovlice (Vilémov, ZUR Vysočina 2008+ 1625 RBC KU, LO 23,8 Uh.Příbram) Aktual. ZURKrV 2012+UP Čečkovice (Ččkovice, ZUR Vysočina 2008+ 1626 RBC LO, NI 32,8 Víska) Aktual. ZURKrV 2012+UP ZUR Vysočina 2008+ 1627 Chuchel (Jeřišno) RBC KU 33,5 Aktual. ZURKrV 2012+UP Suchý kopec ZUR Vysočina 2008+ 1741 RBC L 33,7 (Krucemburk) Aktual. ZURKrV 2012+UP Štikov (Hudeč) ZUR Vysočina 2008+ 1952 (Slavíkov, Podmoklany, RBC KU, BU 87,2 Aktual. ZURKrV 2012+UP Ždírec n.D.) Jilem (U177 ZUR- ZUR Vysočina 2008+ B09 RBC 39,4 Jilem) Aktual. ZURKrV 2012+UP Stavenov (Libice, Lány, ZUR Vysočina 2008+ B03 Maleč, Chotěboř, Nová RBC 166 Aktual. ZURKrV 2012+UP Ves)
. Regionální biokoridory
NKOD Název prvek vegetační typ, stav zdr_popis Volský vrch - K 77 ZUR Vysočina 2008+ 429 RBK NI, KU Aktual. ZURKrV 2012 Suchý kopec - Barchanec ZUR Vysočina 2008+ 441 RBK L2 (SM, BK) Aktual. ZURKrV 2012 Udoli Doubravy - Štíří důl ZUR Vysočina 2008+ 442 RBK P, B, M,V Aktual. ZURKrV 2012 Ransko - RK 442 ZUR Vysočina 2008+ 445 RBK MT, RU, NI Aktual. ZURKrV 2012 Vrtěšice - Žleby ZUR Vysočina 2008+ 1336 RBK VO, MT, LO, DH Aktual. ZURKrV 2012 Hostovlice - Vrtěšice ZUR Vysočina 2008+ 1349 RBK KU, LO, NI Aktual. ZURKrV 2012 Jiříkovský rybník - Hostovlice ZUR Vysočina 2008+ 1350 RBK VO, AD, AT, KU Aktual. ZURKrV 2012 Čečkovice - Doubrava u Uhrovského mlýna ZUR Vysočina 2008+ 1352 RBK VO, MT, LO Aktual. ZURKrV 2012 Údolí Doubravy - Čečkovice ZUR Vysočina 2008+ 1353 RBK VO, MT, LO, DH Aktual. ZURKrV 2012 Chuchel - Blatnický potok ZUR Vysočina 2008+ 1354 RBK KU, BU Aktual. ZURKrV 2012 Blatnický potok - Štikov ZUR Vysočina 2008+ 1366 RBK KU, BU Aktual. ZURKrV 2012 1367 Štikov - Barchanec RBK MT, KU, NI ZUR Vysočina 2008+
31 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Aktual. ZURKrV 2012 v návaznosti na RBC Vrtěšice ZUR Vysočina 2008+ R01 RBK Aktual. ZURKrV 2012 na území CHKO ŽH v návaznosti na RBC ZUR Vysočina 2008+ R02 RBK Staviště a NRBC Údolí Doubravy Aktual. ZURKrV 2012
Vegetační typ, stav v tabulkách regionálního ÚSES: stávající vegetační typ: L - lesní, P - luční, B - břehové porosty kolem tekoucích vod, V - stojaté vody a břehové porosty kolem nich; hodnocení stavu: 1 - zcela vyhovující, 2 - částečně vyhovující, 3 - nevyhovující; zkratky dřevin: DB - dub, BK - buk, SM - smrk, BO - borovice, JD - jedle, HB - habr, JV - javor; fyziotopy: VO - bylinná vodní a pobřežní vegetace, PR - vegetace pramenišť a rašelinišť, MT - hydrofilní a mezofilní trávníky, LO - mokřadní a pobřežní vegetace, P - veg. skal, sutí a primitivních půd, AT - acidofilní travinná a keříčkovitá společenstva, DH - dubohabřiny, AD - acidofilní březové, borové a jedlové dubiny, KU - lesní kulticenózy, akátiny, NI - nitrofilní bylinná a dřevinná společenstva, RU - druhově ruderální společenstva . Lokální ÚSES Lokální ÚSES je převzat z územně plánovací dokumentace obcí, v obcích bez platné ÚPD je převzat z generelů dle podkladů poskytnutých příslušnými orgány ochrany přírody a krajiny.
9.18 22 významný krajinný prvek registrovaný - datový model VKPR_p 8 prvků, viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1 Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Kromě prvků, stanovených ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 3, jsou jimi také jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. 8x VKP
Název Popis Dokument vydal_kdo vydal_kdy Jednostranné převážně lipové stromořadí s vysokou MěÚ Chotěboř, odb. Alej u Sv. Anny ŽP2686/98 Mu 21.12.1998 krajinářskou hodnotou, 54 ks ŽPaZ Oboustranné stromořadí javory, dub letní, lípa srdčitá, s MěÚ Chotěboř, odb. Břevnická alej ŽP400/98/Mu 26.3.1998 vysokou kraj. hodnotou, 60 ks ŽPaZ MěÚ Chotěboř, odb. Rouzeň Paleontologické naleziště ve starém opukovém lomu ŽP 1342/94 20.7.1994 ŽPaZ Rybník ve Mělký rybník s výskytem významných duhů na zbytcích MěÚ Chotěboř, odb. VKP/1993 10.6.1993 Střížově okolních rašelinných luk ŽPaZ Opuková travnatá stráň a žlíbek potůčku se strmými svahy,regionálně vzácné a ohrožené druhy rostlin, MěÚ Chotěboř, odb. Zvolanov významné refugium drobných obratlovců a suchomil. ŽP 402/98 26.2.1998 ŽPaZ hmyzu
Nad tratí Příkrá travnatá opuková stráň s jižní expozicí, MěÚ Chotěboř, odb. ŽP 403/98/Mu 27.5.1998 (Sobíňov) s rozptýlenými dřevinami a s remízem ŽPaZ
Oboustranné stromořadí. Výrazná dominanta Úhrovská lipová s vysokou přírodovědnou, dendrologickou a estetickou ŽP/3301/Ko MěÚ Golčův Jeníkov 15.3.2001 alej hodnotou
MCH_14125/2012/ZP- MěÚ Chotěboř, odbor Lípy u křížku 4 ks lip s ekologickou, estetickou ahistorickou hodnotou 29.102012 3 ŽP
32 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
9.19 23 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Lesy a vodní útvary jsou sledovány v rámci jiných jevů, rašeliniště a údolní nivy nejsou v ÚAP vymezeny.
9.20 24 přechodně chráněná plocha V řešeném území se nenachází.
9.21 25 národní park včetně zón a ochranného pásma V řešeném území se nenachází.
9.22 26 chráněná krajinná oblast včetně zón – datový model CHKO_p, 2 prvky,viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1 Do řešeného území zasahují 2 chráněné krajinné oblasti
Kategorie Název Rok Akt Předpis Vydal Datum Poznámka Kód CHKO Vyhláška 156/1991 Sb., o Ministerstvo Viz.grafická CHKO CHKO Železné hory 1991 Vyhlášení zřízení chráněné životního prostředí 27. 3. 1991 65 část krajinné oblasti České republiky Železné hory Výnos ministerstva kultury ČSR čj. CHKO Žďárské Ministerstvo Viz.grafická CHKO 1970 Výnos 8.908/70 - II/2, o 25.05.1970 75 vrchy kultury ČSR část zřízení chráněné krajinné oblasti "Žďárské vrchy",
CHKO Železné hory zaujímá v rámci řešeného území plochu 9449 ha, z toho v I. zóně 601,2 ha, ve II. zóně 1700,0 ha, ve III. zóně 7100,2 ha a ve IV. zóně 50,5 ha. Územně je dotčeno 16 obcí: Bezděkov, Čečkovice, Dolní Sokolovec, Chotěboř, Jeřišno, Klokočov, Lány, Libice nad Doubravou, Maleč, Nová Ves u Chotěboře, Podmoklany, Rušinov, Slavíkov, Sloupno, Sobíňov, Ždírec nad Doubravou, přičemž kromě Čečkovic zasahuje do všech obcí i I. zóna CHKO. CHKO Žďárské vrchy zaujímá v rámci řešeného území plochu 4723 ha, z toho v I. zóně 732,1 ha, ve II. zóně 1116,0 ha, ve III. zóně 2283,5 ha a ve IV. zóně 589,1 ha. Územně je dotčeno 6 obcí: Krucemburk, Oudoleň, Slavětín, Slavíkov, Sobíňov, Ždírec nad Doubravou, z toho I. zóna zasahuje do území obcí Krucemburk, Slavíkov a Ždírec nad Doubravou. Celkem zaujímají obě CHKO v řešeném území 14172 ha, což činí 43,1 % z jeho celkové rozlohy. Datový model CHKOZ_p 4 zony, 185 prvků
9.23 27 národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma – datový model MZCHU_p, 16 prvků (z toho 1 prvek NPR) a MZCHU-op 19 prvků, viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1
Orgán Rozloha Datum Odborné Kód Název Předmět ochrany IUCN ochrany (ha) vyhlášení pracoviště přírody AOPK Rozsáhlý lesní komplex Ranského řízená ČRSCHKO 1886 Ransko masivu (prameništní a potoční 646,22 27.01.1997 MŽP ČR rezervace Žďárské jasanové olšiny) vrchy
33 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
9.24 28 přírodní rezervace včetně ochranného pásma – datový model MZCHU_p (21 prvků), MZCHU_op, 31 prvků (z toho 11 prvků PR), viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1
Orgán Rozloha Datum Odborné Kód Název Předmět ochrany OP IUCN ochrany (ha) vyhlášení pracoviště přírody Kaňonovité údolí AOPK AOPK Doubravy přírodní 960 Údolí Doubravy 92,06 Ne 11.06.1992 ČRSCHKO ČRSCHKO zahloubené v památka ŽH ŽH rulových horninách Hluboké zalesněné AOPK AOPK údolí s typickou flórou řízená ČRSCHKO ČRSCHKO 1222 Štíří důl 8,99 Ne 11.06.1992 a faunou, významné rezervace Žďárské Žďárské hl. výskytem mloků vrchy vrchy Těžbou vzniklé AOPK AOPK terénní deprese řízená ČRSCHKO ČRSCHKO 1254 Ranská jezírka 6,29 Ne 11.06.1992 zaplněné vodou, rezervace Žďárské Žďárské významná květena vrchy vrchy Slatinné louky AOPK AOPK přecházející v litorál řízená ČRSCHKO ČRSCHKO 1257 Řeka rybníka Řeka s 16,14 Ano 11.06.1992 rezervace Žďárské Žďárské typickými vrchy vrchy společenstvy Hluboké rašeliniště s AOPK AOPK řízená 1671 Zlatá louka významnou květenou 11,03 Ne 14.05.1993 ČRSCHKO ČRSCHKO rezervace a zvířenou ŽH ŽH Mokřadní luční ekosystémy v poříčí AOPK řízená KrÚ 1768 Niva Doubravy Doubravy s výskytem 68,24 Ano 01.06.1994 ČRSCHKO rezervace Vysočina ohrožených druhů ŽH rostlin a živočichů Vlhké mokřadní louky AOPK AOPK řízená 1831 Mokřadlo s bohatou flórou a 13,83 Ne 01.04.1996 ČRSCHKO ČRSCHKO rezervace faunou ŽH ŽH Komplex vlhkých luk řízená KrÚ 1970 Havranka a rákosin v údolí 2,56 Ne 13.11.1998 AOPK ČR rezervace Vysočina Jiříkovského potoka Ochrana dobře zachovalých vlhkých rašelinných luk s AOPK AOPK řízená 2106 Maršálka výskytem vzácných a 7,93 Ne 27.11.2000 ČRSCHKO ČRSCHKO rezervace zvláště chráněných ŽH ŽH druhů rostlin a živočichů. Zachovalé, přirozeně se utvářející koryto řeky Doubravy s výskytem lužních AOPK AOPK Svatomariánské jasanových olšin v řízená 3378 13,52 Ne 28.05.2007 ČRSCHKO ČRSCHKO údolí navazující nivě a s rezervace ŽH ŽH výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů společenstva květnatých a acidofilních bučin, AOPK AOPK prameništních a řízená 3379 Spálava 28,91 Ano 05.09.2007 ČRSCHKO ČRSCHKO suťových rezervace ŽH ŽH bažankových jasenin s vzácnými druhy živočichů
9.25 29 národní přírodní památka včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází.
34 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
9.26 30 přírodní park – datový model PrirPark_p (1 prvek),viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1
Orgán Rozloha Datum Odborné Kód Název Předmět ochrany/účel vyhlášení IUCN ochrany (ha) vyhlášení pracoviště přírody Přírodní park zachování krajinného rázu při umožnění AOPK ČR AOPK ČR 65 1998 Doubrava únosného turistického využití a rekreace SCHKO ŽH SCHKO ŽH
Přírodní park Doubrava o rozloze bezmála 426 hektarů se nachází na západním úpatí Železných hor a byl zřízen v roce 1998 nařízením Okresního úřadu Chrudim. Posláním přírodního parku je především ochrana hlubokého údolí řeky Doubravy a jeho blízkého okolí mezi Spačicemi a Ronovem nad Doubravou s významnými hodnotami krajinného rázu. Park zasahuje do území obcí Kraborovice a Heřmanice.
9.27 31 přírodní památka včetně ochranného pásma – datový modelMZCHU-p, 16 prvků (z toho 4 prvky PP) a MZCHU-op 19 prvků, viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1
Orgán Rozloha Datum Odborné Kód Název Předmět ochrany IUCN ochrany (ha) vyhlášení pracoviště přírody AOPK AOPK Písník u Z části zatopený písník s lokalitou rosnatky řízená 1255 0,45 17.09.1990 ČRSCHKO ČRSCHKO Sokolovce okrouhlolisté, refugium obojživelníků rezervace ŽH ŽH Výskyt zachovalých, druhově bohatých AOPK AOPK Chuchelská teplomilných travinných společenstev 2188 1,82 13.03.2002 nezadaná ČRSCHKO ČRSCHKO stráň sveřepových luk s mozaikou křovin na jižně ŽH ŽH orientované opukové stráni. Borecká řízená KrÚ 2420 Hadcový lom s významnou hadcovou květenou 0,15 29.11.1988 AOPK ČR skalka rezervace Vysočina Pod řízená KrÚ 1971 Fragment vlhkých luk v povodí Hostačovky 0,80 13.11.1998 AOPK ČR Kazbalem rezervace Vysočina
9.28 32 památný strom včetně ochranného pásma – datový model PamStrom_b 33 prvků, PamStrom_op 33 prvků, PamStrom_l -2 prvky, viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1
Kód Název Typ Počet Vyhlášeno 101702 Lípy ve Stružinci 2 5 12.3.1999 101704 Dub letní ve Starém Ransku 1 1 5.10.2000 101705 Javor u Janáčků 1 1 1.6.2000 101706 Jilm ve Stružinci 1 1 22.11.2000 101713 Kaštanovník setý v Horním Vestci 1 1 20.1.1995 101715 Lípa u Jilmu 1 1 30.1.1997 101716 Lípa u Klepetků 1 1 7.1.1991 101719 Lípa u Břevnického mlýna 1 1 8.11.1994 101721 Javor v Nemojově 1 1 1.1.1989 101727 Saifertův buk 1 1 1.1.1989 101728 Klenová alej ve Starém Ransku 3 156 1.1.1989 101729 Duby u Chotěboře (Žižkovy duby) 2 11 1.1.1989 101734 Buk v Boučí 1 1 1.1.1989 101735 Jiříkova (Úhrovská lípa) 1 1 16.9.1976 101736 Štikovská lípa 1 1 1.1.1989 101737 Spálavská lípa 1 1 1.1.1989 101739 Lánská lípa (Navrátilova lípa) 1 1 1.1.1989 101740 Klokočovská lípa 1 1 1.1.1989 105322 Buk u Počátek 1 1 19.12.2008
35 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
105357 Lípa u Pešků 1 1 28.5.2007 105705 Málkova lípa 1 1 3.3.2011 105783 Robinson a Pátek 2 2 13.10.2011
Typ: 1 – jednotlivý strom, 2 – skupina stromů, 3 - stromořadí Ochranné pásmo památného stromu vymezuje orgán ochrany přírody, který památný strom vyhlásil. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. Individuálně vymezené OP nebylo pro sledovaný jev doloženo.
9.29 33 biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO Biosférická rezervace se v řešeném území se nenachází. 24.4.2012 byl vyhlášen Národní geopark Železné hory, plocha 777,5 km2 – v seznamu geoparků UNESCO uveden není.
9.30 34 NATURA 2000 - evropsky významná lokalita – datový model Natura EVL_p (5 prvků), viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1
Kód Název Předmět ochrany Rozloha (ha) Datum vyhlášení
2959 Chrudimka CZ0533303 lokalita vydry říční 12,71 22.12.2004
2996 Jeřišno-Heřmaň CZ0613698 lokalita netopýra velkého 0,03 22.12.2004
smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a 3009 Ransko CZ0610412 boreální Evropy, bučiny asociace Luzulo-Fagetum 241,78 22.12.2004 a Asperulo-Fagetum druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální 3022 Štíří důl - Řeka CZ0614059 Evropě v podhorských oblastech), přechodová 81,11 22.12.2004 rašeliniště a třasoviště, lokalita hořečku českého, srpnatky fermežové, šikoušku zeleného
5550 Havranka CZ0610022
9.31 35 NATURA 2000 - ptačí oblast V řešeném území se nenachází.
9.32 36 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Smluvní chráněné území Jeřišno – Heřmaň, vyhlášeno 2.6.2009, číslo 5324. Lokalita Tůně u Chotěboře – výskyt zvláště chráněných druhů obojživelníků. Druh Kategorie Červený Evropská ochrany v ČR seznam legislativa
Rostliny:
kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) -- C4a --
Živočichové:
čolek velký (Triturus vulgaris) §2 EN EU II
čolek obecný ((Triturus vulgaris) §2 NT --
36 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
rosnička zelená (Hyla arborea) §2 NT EU IV
skokan krátkonohý (Rana lessonae) §2 VU EU IV
skokan hnědý (Rana temporaria) -- NT EU IV
ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) §2 NT --
čolek horský (Triturus alpestris) §2 NT --
Vysvětlivky: Kategorie ochrany v ČR: §1 – kriticky ohrožený, §2 – silně ohrožený, §3 – ohrožený Červený seznam cévnatých rostlin ČR (Procházka 2001): C1- kriticky ohrožený, C2 - silně ohrožený, C3 – ohrožený, C4a – vzácnější vyžadující pozornost. Červený seznam ohrožených druhů ČR – obratlovci (Plesník, Hanzal et Brejšková 2003): CR – kriticky ohrožený, EN- ohrožený, VÚ – zranitelný, NT – téměř ohrožený, IC - málo dotčený Evropská legislativa: EU I – V jsou druhy dle jednotlivých příloh evropské Směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
10 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa
PODÍL LESŮ Z PODÍL ZEMĚDĚLSKÉ CELKOVÁ VÝMĚRA CELKOVÉ VÝMĚRY PŮDY Z CELKOVÉ Obec (ha) (%) VÝMĚRY (%) 29,8 SO ORP - Chotěboř 32900 61,8 16,2 70,9 Bezděkov 535 28,1 64,2 Borek 659 21,6 74,0 Čachotín 630 12,9 82,3 Čečkovice 243 67,4 27,8 Dolní Sokolovec 284 19,7 74,3 Heřmanice 454 29,6 59,2 Chotěboř 5405 36,9 56,3 Jeřišno 1018 31,5 62,7] Jilem 644 12,8 80,5 Jitkov 456 14,7 70,9 Klokočov 222 14,9 77,1 Kraborovice 527 55,6 35,9 Krucemburk 2916 7,8 85,1 Lány 204 32,1 60,5 Libice nad Doubravou 2195 25,6 65,8 Maleč 1210 11,9 82,0 Nejepín 379 25,3 66,7 Nová Ves u Chotěboře 1242 8,9 84,7 Oudoleň 648 18,8 71,9 Podmoklany 422 55,9 37,9 Rušinov 757 14,0 80,1 Sedletín 727
37 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
17,4 77,5 Slavětín 219 31,4 60,2 Slavíkov 1274 16,6 72,3 Sloupno 186 3,7 83,8 Sobíňov 606 33,8 60,2 Uhelná Příbram 2181 28,6 66,3 Vepříkov 1141 22,2 70,0 Vilémov 2457 11,8 80,0 Víska 386 34,1 54,8 Ždírec nad Doubravou 2673
10.1 37 lesy ochranné – datový model LesyKat_p, 1263 prvků, z toho kategorie o 2 prvky, kategorie z 178 prvků, lesy hospodářské 1083 prvků, viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1 Stupeň přirozenosti lesních porostů - datový model StPrirLesPor_p 76 prvků celkem, z toho 1. 10 katastrálních území, 2.61 prvků, 3.5katastrálních území. Do kategorie lesů ochranných dle § 7 odstavce 1 písmeno a) zákona číslo 289/1995 Sb.,tj.lesů na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.) je zařazeno 26,8 ha porostů v prostoru přírodní rezervace Údolí Doubravy na území obce Dolní Sokolovec.
10.2 38 lesy zvláštního určení- datový model LesyKat_p, 1263 prvků, z toho kategorie o 2 prvky, kategoriez 178 prvků, lesy hospodářské 1083 prvků, viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1 Do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8, odstavce 1, písmeno a) zákona číslo 289/1995 Sb. tj. lesů v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně–je zařazeno celkem 2,3 ha porostů na území obcí Uhelná Příbram, Maleč a Ždírec nad Doubravou. Do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8, odstavce 1, písmeno c) zákona - na území národních parků a národních přírodních rezervací–je zařazeno celkem 665,5 ha porostů převážně v prostoru NPR Ransko na území obce Krucemburk. Lesy zvláštního určení dle § 8 odstavce 2 písmeno a) zákona č. 289/1995 Sb. v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkáchjsou zastoupeny na území obcí Chotěboř, Dolní Sokolovec (PR Údolí Doubravy), Krucemburk (PR Štíří důl, PR Ranská jezírka), Jeřišno a Ždírec nad Doubravou. Lesy zvláštního určení dle § 8 odstavce 2 písmeno h) zákona číslo 289/1995 Sb., v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření, se nacházejí na území obce Chotěboř v prostoru vojenského areálu Bílek a mají rozlohu 277,5 ha.
10.3 39 lesy hospodářské - datový model LesyKat_p, 1263 prvků, z toho kategorie o 2 prvky, kategorie z 178 prvků, lesy hospodářské 1083 prvků, viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1 V řešeném území zaujímají rozlohu 8682,8 ha.
38 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
10.4 40 vzdálenost 50 m od okraje lesa- datový model Les50_p (251 prvků),viz výkres limitů ozn. B1
10.5 41 bonitovaná půdně ekologická jednotka - viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1
VÝMĚRA Podíl půd I. a II. třídy I. TO II. TO Obec I. TO (ha) II. TO (ha) ZPF (ha) ochrany (%) [%] [%]
SO ORP - Chotěboř 32 900,00 4 817,02 3 586,51 25,54 14,64 10,90
Bezděkov 535,00 41,81 26,96 12,85 7,81 5,04
Borek 659,00 0,00 69,45 10,54 0,00 10,54
Čachotín 630,00 208,77 77,28 45,40 33,14 12,27
Čečkovice 243,00 8,32 85,05 38,42 3,42 35,00
Dolní Sokolovec 284,00 13,10 1,03 4,98 4,61 0,36
Heřmanice 454,00 0,00 61,33 13,51 0,00 13,51
Chotěboř 5 405,00 1 592,21 260,17 34,27 29,46 4,81
Jeřišno 1 018,00 46,33 188,52 23,07 4,55 18,52
Jilem 644,00 245,77 31,04 42,98 38,16 4,82
Jitkov 456,00 231,99 26,52 56,69 50,88 5,82
Klokočov 222,00 78,46 13,67 41,50 35,34 6,16
Kraborovice 527,00 0,00 84,36 16,01 0,00 16,01
Krucemburk 2 916,00 180,12 206,83 13,27 6,18 7,09
Lány 204,00 0,00 90,64 44,43 0,00 44,43 Libice nad Doubravou 2 195,00 117,21 230,87 15,86 5,34 10,52
Maleč 1 210,00 19,59 377,88 32,85 1,62 31,23
Nejepín 379,00 114,25 14,03 33,85 30,15 3,70 Nová Ves u Chotěboře 1 242,00 15,72 213,46 18,45 1,27 17,19
Oudoleň 648,00 342,63 25,42 56,80 52,88 3,92
Podmoklany 422,00 41,86 7,42 11,68 9,92 1,76
Rušinov 757,00 106,00 15,05 15,99 14,00 1,99
Sedletín 727,00 312,33 75,45 53,34 42,96 10,38
Slavětín 219,00 81,12 5,66 39,63 37,04 2,58
Slavíkov 1 274,00 275,91 56,08 26,06 21,66 4,40
Sloupno 186,00 10,45 33,44 23,60 5,62 17,98
Sobíňov 606,00 10,51 134,33 23,90 1,73 22,17
Uhelná Příbram 2 181,00 143,53 200,03 15,75 6,58 9,17
Vepříkov 1 141,00 330,61 84,82 36,41 28,98 7,43
Vilémov 2 457,00 118,29 556,04 27,45 4,81 22,63
Víska 386,00 13,01 76,94 23,30 3,37 19,93 Ždírec nad Doubravou 2 673,00 117,12 256,74 13,99 4,38 9,60
39 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
10.6 42 hranice biochor – datový model Biochory_p (46 prvků), viz výkres limitů ozn. B1 Území ORP Chotěboř leží, ve smyslu biogeografického členění ČR (Culek, 1994), v biogeografické podprovincii hercynské a zasahují sem následující bioregiony, vymezené v rámci této provincie: Celkem se v řešeném území vyskytuje 23 typů biochor.
Označení bioregionu Název Rozloha tj. % v rámci ŘÚ ha 1.5 ČESKOBRODSKÝ 678,22 2,06 1.48 HAVLÍČKOBRODSKÝ 19591,52 59,51
1.49 ŽELEZNOHORSKÝ 10517,88 31,95
1.65 ŽĎÁRSKÝ 2133,12 6,48 1.48 Havlíčkobrodský bioregion Vstupuje do řešeného území z jižní a západní strany a zaujímá jeho největší část. Bioregion je protažen ve směru SZ–JV a tvořen plochou zdviženou pahorkatinou na rulách, u okrajů rozčleněnou nehlubokými zaříznutými údolími, výjimečně i skalnatými. Převažuje zde biota 4. bukového vegetačního stupně, u okrajů s přechody do 3. a 5. stupně. Oproti okolí je biota charakteristicky ochuzená a vlivem plošin monotónní, nevýrazná. Netypickou částí bioregionu je na teplejším a živnějším severním okraji území, sklánějícím se k řece Doubravě, pruh dubohabrových hájů a acidofilních doubrav, na jihu nevýrazný přechod do Velkomezeříčského bioregionu (1.50). Potencionální vegetaci bioregionu tvoří acidofilní bikové bučiny s ostrůvky květnatých bučin. Dnes převažují smrkové monokultury, pole a menší zastoupení mají louky.
1.49 Železnohorský bioregion Vstupuje do řešeného území ze severovýchodu. Je vymezen na severu kraje Vysočina a tvoří okraj Českomoravské vrchoviny vůči Polabí v mezofytiku ve fytogeografickém podokrese 69a. Železnohorské podhůří a ve větší části fytogeografického podokresu 69b. Sečská vrchovina, je protažen ve směru SZ – JV. Typická část bioregionu má pestrou škálu hornin včetně krystalických vápenců, reliéf je tektonicky zdvižená vrchovina rozřezaná údolními zářezy. Na plošinách jsou bikové bučiny a jedliny, v údolních zářezech květnaté bučiny a suťové lesy. Nereprezentativní je severní nižší okraj s acidofilními doubravami, které tvoří přechod do bioregionu Cidlinsko-chrudimského (1.9) a Svitavského (1.39). Okraje k Žďárskému bioregionu 1.65 jsou též přechodným nereprezentativním územím. Údolí Chrudimky v určitých úsecích vykazuje mírně vyvinutý říční fenomén, což v bioregionu podstatně zvyšuje biodiverzitu. Ta je rovněž podstatně zvýšena v oblasti jihozápadní okrajové hrany díky vyšší členitosti reliéfu. Bioregion
1.65 Žďárský bioregion Bioregion zabírá převážnou částgeomorfologického celku Žďárské vrchy, okraj Železných hor a Křižanovské vrchoviny. Typická část bioregionu je tvořena vyšším reliéfem hřbetů a sníženin spřevahou acidofilních horských bučin, velkými plochami podmáčených smrčin, ostrovy květnatýchbučin, suťových lesů a dvěma lokalitami vrchovišť a přechodových rašelinišť (typický 5. vegetačnístupeň) Nereprezentativní část je tvořena nižším reliéfem, bez acidofilních horských bučin, pouze smalými plochami podmáčených smrčin a s převahou bikových bučin. Tyto zóny tvoří přechod dookolních bioregionů.
1.5 Českobrodský bioregion Leží uprostřed středních Čech a tvoří úpatí Českomoravské vrchoviny a Středočeské pahorkatiny směrem k Polabí. Je výrazně protažen ve směru Z - V. Do řešeného území zasahuje tento bioregion pouze okrajově svou nereprezentativní částí.
40 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Bioregiony se dále člení v biochory jako vyšší typologické (opakovatelné) jednotky členění krajiny. Biochora má heterogenní ráz a vyznačuje se svébytným uspořádáním, kontrastností a složitostí Tyto vlastnosti jsou podmíněny kombinací teploty, vlhkosti, substrátu a reliéfu. Biochora vychází z potenciálních podmínek krajinné sféry, zpravidla se však vyznačuje i svébytným zastoupením aktuálních biocenóz. Územní rozložení ponejvíce ovlivňuje geomorfologie terénu a převládající směr hlavních vodotečí. Biochory v řešeném území mají převážně protažený průběh od jihovýchodu k severozápadu. Z hlediska územních systémů ekologické stability jsou biochory základními jednotkami pro vymezování reprezentativních regionálních biocenter a rámcovými jednotkami pro hodnocení reprezentativnosti a funkčnosti místního (lokálního) ÚSES. Plošně největší zastoupení v řešeném území mají:
Kód typu biochory Název typu biochory rozloha % z ŘÚ
Rozřezané plošiny na kyselých 4BS 10464,82 31,8 metamorfitech 4. veg. stupeň Plošiny na kyselých 4RS 4685,11 14,2 metamorfitech 4. veg.st. Erodované plošiny na kyselých 3985,81 3BS 12,1 metamorfitech 3. veg.st. Rozřezané plošiny na opukách 3BD 2333,34 7,1 3. veg.st. Rozřezané plošiny na opukách 4BD 1871,93 5,7 4. veg.st. Rozřezané plošiny na kyselých 1667,43 4BR 5,1 plutonitech 4. veg.st. Podmáčené sníženiny na 5Do 1483,27 4,5 bazických horninách 5. veg.st. Pahorkatiny na kyselých 5PS 1030,84 3,1 metamorfitech 5. veg.st.
10.7 43 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti – datový model InvPuda_l (167 prvků) a InvPuda_p ( 981 prvků), viz výkres limitů ozn. B1, hodnot C1 V ORP je evidováno 48,8 km staveb pro odvodnění. Odvodňovaných ploch je evidováno 8251 ha. Zavlažovací stavby a zavlažované plochy nebyly doloženy.
11 Veřejná dopravní a technická infrastruktura
11.1 67 technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma - viz výkres limitů ozn. B3 datový model Vdj_b – 28 prvků Úpravna, čerpací stanice, vodojem. Datový model CerpV_b-9prvků PRVK- Typ objektu Obec / k. ú. dotčené stavbou Provozovatel ÚAP ID KV Čerpací stanice vodovodu PV Ždírec nad Doubravou / Ždírec n. D. 48173002 Ano 0 Čerpací stanice vodovodu PV Ždírec nad Doubravou / Horní Studenec 48173002 Ano 1 Čerpací stanice vodovodu PV Podmoklany / Podmoklany 48173002 Ano 2 Čerpací stanice vodovodu PV Podmoklany / Podmoklany 48173002 Ano 3 Čerpací stanice vodovodu PV Chotěboř / Dobkov 48173002 Ano 4 Čerpací stanice vodovodu PV Libice nad Doubravou / Kladruby u Libice 48173002 Ano 5
41 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Čerpací stanice vodovodu PV Libice nad Doubravou / Lhůta 48173002 Ano 6 Čerpací stanice vodovodu PV Maleč / Maleč u Chotěboře 48173002 Ano 7
Vodojem zemní VDJ Uhelná Příbram 90 m3 48173002 Ano 0
Vodojem věžový VDJ Pukšice 50 m3 48173002 Ano 1
Vodojem zemní VDJ Uhelná Příbram 100 m3 48173002 Ano 2
Vodojem zemní Akumulace Spačice 2x250 m3 48173002 Ano 3
Vodojem zemní VDJ Borek 2x200 m3 + 400 m3 48173002 Ano 4
Vodojem zemní VDJ Kohoutov 2x250 m3 48173002 Ano 5
Vodojem zemní VDJ Horní Studenec 1x500 m3 48173002 Ano 6
Vodojem zemní Akumulace Podmoklany 420+250 m3 48173002 Ano 7
Vodojem zemní VDJ Homole 3x900 m3 + 2x1000 m3 48173002 Ano 8
Vodojem zemní VDJ Homole 48173002 Ano 9
Vodojem zemní VDJ Homole 48173002 Ano 10
Vodojem zemní VDJ Počátky 2x150 m3 48173002 Ano 11
Vodojem zemní VDJ Kladruby 1x250 m3 48173002 Ano 12
Vodojem zemní VDJ Lány 13 m3 48173002 Ano 13
Vodojem zemní VDJ Ostrovec 31 m3 48173002 Ano 14
Vodojem zemní Akumulace Jeníkovec 250 m3 48173002 Ano 15
Vodojem zemní VDJ Kladruby 50 m3 48173002 Ano 16
Vodojem zemní VDJ Kladruby 50 m3 48173002 Ano 17
Vodojem zemní VDJ Štěpánov 80 m3 48173002 Ano 18
Vodojem zemní VDJ Maleč 1x40 m3 48173002 Ano 19
Vodojem zemní VDJ Suchá 48173002 Ano 20
Vodojem zemní VDJ Čečkovice 48173002 Ano 21
Vodojem zemní VDJ U Kostela KRUC 145 m3 48173002 Ano 22
Vodojem zemní VDJ Tři Kříže KRUC 2x250 m3 48173002 Ano 23
Vodojem zemní VDJ Nová Ves 2x100 m3 48173002 Ano 24
Vodojem zemní VDJ Hluboká 48173002 Ano 25 11.2 68 vodovodní síť včetně ochranného pásma - viz výkres limitů ozn. B3 datový model Vodovod_l – 842 prvků Údaje obecních vodovodů nebyly poskytnuty nebo nejsou k dispozici.
42 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Přehledná tabulka stavu a návrhu zásobování pitnou vodou na území ORP Chotěboř :
Obec, Katastrální území Vodovod Návrh dle PRVK - KV Ńávrh dle UPD, záměr Město obce Bezděkov Bezděkov u Libice nad M.č. Bezděkov - VV nap. na SV Kladruby. VDJ Kladruby 50 m3, prov. VaK PRVK - stav je vyhovující, na rozv. síť Doubravou HB. bude přip. VV obce Dolní Sokolovec DTTO M.č. Hařilova Lhotka - není VV, pitná voda ze soukr. zdrojů PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. DTTO M.č. Štěpánov - VV nap. na SV Kladruby. VDJ Kladruby 50 m3, prov. VaK PRVK - stav je vyhovující, nebude HB. měněn DTTO Borek Borek u Chotěboře M.č. Borek - VV napoj. na SV GJ-Čáslav. VDJ Borek 2x200 m3 a 1x400 PRVK - stav je vyhovující, nebude m3, odtud voda čerp. přes AT st. do přív. řadu Uh. Příbramě, z něho nap. měněn Rekonstrukce z dův. stáří a Borek. Prov. VaK HB. nízké kapacity Ostružno M.č. Ostružno - VV nap. na přív řad SV GJ-Čáslav. ATS Ostružno, VDJ PRVK - stav je vyhovující, nebude Ostružno 100 m3. Prov. VaK HB. měněn DTTO Čachotín Čachotín VV (1998) s míst. zdrojem a VDJ Čachotín 70 m3. Vlast. a prov. obec. PRVK - stav je vyhovující, nebude měněn ÚP není Čečkovice Čečkovice u Jeřišna VV napoj. na SV GJ-Čáslav a na vlast. zdroje (vrty CE1 a CE2), VDJ PRVK - stav je vyhovující, nebude Čečkovice 150 m3, gravitačnš do rozv. sítě. Stav vyhovuje. Provoz. VaK měněn ÚP není Dolní Horní Sokolovec Dol. Sok. - nemá VV, soukromé studny vyhov. kvality. PRVK- dop. vybud VV a napojení na Navrh. vyb. VV nap. na SV Sokolovec SV Želivka - Podmoklany Želivka - Podmok. přes Bezděkov PRVK- dop. ponechat indiv. zásob. Při Hor. Sok. - nemá VV, soukr. studny - zvýš. bakterie, Fe,Mn, dusičnany problémech vybud VV a napojení na Navrh. vyb. VV přip. zásob. SV Želivka - Podmoklany řadem na VV Dol. Sokolovec Heřmanice Heřmanice u Vilémova M. č. Heřmanice - nemá VV, indiv. studny obecní studna. Stav ne zcela PRVK dop. vyb. VV a nap. na SV GJ- vyhov. Čáslav ÚP není M.č. Bučovice - nemá VV, indiv. studny obecní studna PRVK- dop. ponechat indiv. zásob. ÚP není Chotěboř Bílek VV - napojen na propoj. a zás. řady SV Želivka - Podmoklany, tlakově PRVK - stav je vyhovující, nebude P+R ÚP - DTTO PRVK - VDJ Homole 3x900 a 2x 1000m3. Prov. VaK měněn stav je vyhovující, nebude Dobkov VV - napojen na SV Želivka - Podmoklany, tlakově VDJ Homole. Prov. měněn VaK Chotěboř VV - napojen na SV Želivka - Podmoklany, tlakově VDJ Homole. Prov. VaK Klouzovy u Chotěboře VV - napojen na síť DN 150 na sev. okraji Chotěboře. Prov. VaK Počátky u Chotěboře VV - napojen na SV Želivka - ČS Podmoklany, VDJ Homole, ČS Dobkov, VDJ Počátky 2x150m3. Prov. VaK Příjemky VV - napojen na VDJ Počátky. Prov. VaK
43 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Rankov u Chotěboře VV napojen přes Svinný na síť DN 100 na záp. okraji Chotěboře Střížov u Chotěboře VV napojen přes Hájek na VDJ Počátky Svinný VV napojen na síť DN 100 na záp. okraji Chotěboře. Prov. VaK Jeřišno Chuchel M. č. Chuchel - Soukromý vodovod místních obyvatel, bližší inf. nejsou PRVK - systém nebyl posuzován Jeřišno M. č. Jeřišno - SV Jeřišno, společný i pro Heřmaň a Vest. Lhotku. VDJ PRVK - stav je vyhovující, nebude Jeřišno 2x35 m3 + VDJ 12m3. Prov. obec Jeřišno měněn DTTO PRVK M. č. Heřmaň - SV Jeřišno, společný i pro Heřmaň a Vest. Lhotku. VDJ Jeřišno 2x35 m3 + VDJ 12m3. Prov. obec Jeřišno DTTO PRVK M. č. Podhořice - nemá VV, soukromé zdroje, kvalita vyhovující PRVK - dop. ponechat indiv. zásobení, při problémech s kvalitou napojit na Navrh. napojení na SV SV Jeřišno Jeřišno Vestecká Lhotka M. č. Vestecká Lhotka - VV zásobovaný ze SV Jeřišno, VDJ Jeřišno 2x35 PRVK - stav je vyhovující, nebude m3. Prov. obec Jeřišno měněn DTTO PRVK Jilem u Jilem u Sedletína VV - napojen na SV Sedletín s VDJ Vizáb 1x150 m3. Prov.- obec Sedletín PRVK - stav vyhovující, problém s Sedletína dusičnany, při nezlepšení -napojit na SV Želivka - Podmoklany přes rozvodnou síť Chotěboř-Rankov DTTO PRVK Jitkov Jitkov 3 soukr. skup. vodovody - 90 % pitné vody, zbytek vlastní studny, PRVK - při zhoršení kvality nebo vyhovuje vydatnosti napojit na SV Želivka - Podmoklany z rozvodné sítě osady Hájek, VDJ Počátky 2x150 m3 DTTO PRVK Klokočov Klokočov M. č. Klokočov - není VV, pitná voda ze soukr. zdrojů, kvalita vyhovující PRVK dop. vyhledat nový centrální zdroj a vybud. nový VV s VDJ 15 m3 (P+R) DTTO PRVK M. č. Klokočovská Lhotka - není VV, pitná voda ze soukr. zdrojů, kv. PRVK - v příp. nedostatku kval. vody vyhovující napojit na nový VV v Klokočově (P+R) DTTO PRVK Kraborovice Kraborovice M. č. Kraborovice - není VV, pitná voda ze soukr. zdrojů PRVK dop. vyb. VV a nap. na přivaděč SV GJ-Čáslav není Úhrov M. č. Úhrov - není VV, pitná voda ze soukr. zdrojů PRVK dop. vyb. VV a nap. na přivaděč SV GJ-Čáslav není Krucemburk Hluboká u M. č. Hluboká - VV napojen na VDJ Hluboká 50 m3, prov. VaK HB PRVK-KV - stav vyhovuje Krucemburku P+R ÚP DTTO PRVK Krucemburk M. č. Krucemburk - VV, dvě tlaková pásma, nížší napojeno na VDJ PRVK-KV - stav vyhovuje Krucemburk 145 m3, vyšší napojeno na VDJ Krucemburk-Nový 2x250 m3, prov. Vak HB P+R ÚP DTTO PRVK Staré Ransko N. č. Staré Ransko - VV napojený na rozv. síť VV Krucemburk, nižší tl. PRVK-KV - stav vyhovuje pásmo. Prov. Městys Krucemburk P+R ÚP DTTO PRVK Lány Lány u Libice nad VV je součástí SV GJ-Čáslav, VDJ Lány 1x25 m3 napájený ze zářezu PRVK-KV - stav vyhovuje, v bud. rek. Doubravou Lány, z VDJ dále napájen VDJ Suchá 1x50 m3 a z něj osada Suchá přívodního řádu DTTO PRVK
44 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Libice nad Barovice M. č. Barovice - VV zásob. z VDJ Barovice 30 m3, prov. Městys Libice n. PRVK-KV - stav vyhovuje, v bud. přip. Doubravou D. zbylých obyv. na VV ÚP není Chloumek M. č. Chloumek - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů a obec. studní PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. ÚP není M. č. Křemenice - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů a obec. studní PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. ÚP není M. č. Nehodovka - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů a obec. studní PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. ÚP není M.č. Spálava - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů a obec. studní PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. ÚP není Kladruby u Libice M. č. Kladruby - vv zásob. z míst. zdrojů a zdrojů SV Želivka - PRVK-KV - stav vyhovuje Podmoklany přes VDJ Kladruby 1x50 m3 ÚP není Lhůta M. č. Lhůta -asi 80 % VV, prov. družstvo , 20 % soukr. zdroje PRVK-KV - stav vyhovuje ÚP není Libice nad Doubravou M. č. Libice n. D. - VV, součást SV GJ-Čáslav, zás. z VDJ Suchá 1x50 PRVK-KV - stav vyhovuje ÚPSÚ - navrh. posílení aku. m3, prov. VaK HB Suchá na 100 m3 Libická Lhotka M. č. Libická Lhotka - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů PRVK-KV - v bud. vyb. VV a nap. na VV Libice n. D. ÚP není Malochyně M.č. Malochyně - VV, podrobnější info v PRVK-KV nejsou PRVK-KV - stav vyhovuje ÚP není Maleč Horní Lhotka M.č. Dolní Lhotka - ne VV, pit. voda ze soukr. zdrojů a obec. studní, kval. PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. vyhov. DTTO - PRVK M.č. Horní Lhotka - ne VV, pit. voda ze soukr. zdrojů a obec. studní, kval. PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. vyhov. DTTO - PRVK Hranice u Malče M.č. Blatnice - VV (1937) napoj. na SV GJ-Čáslav, prov. míst.vod. i SV PRVK-KV - stav vyhovuje Vak HB DTTO - PRVK M.č. Hranice - VV (37) nap. na SV GJ-Čáslav, prov. míst.vod. obec, SV PRVK-KV - stav vyhovuje Vak HB DTTO - PRVK Jeníkovec VV napojený na SV GJ-Čáslav, s VDJ Ostrovec 1x38 m3, přebytek do PRVK-KV - stav vyhovuje akumulace Jeníkovec 1x250 m3, odtud do SV GJ-Č. Prov. VaK HB. DTTO - PRVK Maleč u Chotěboře M.č. Maleč - VV (1937), VDJ Maleč 1x40 m3, VV napoj. na SV GJ-Čáslav, PRVK-KV - navrženo posílení VDJ o 1 prov. míst.vod. i SV Vak HB komoru 40 m3 DTTO - PRVK Předboř u Malče VV napojený na VV Lány, posílený napoj. na SV GJ-Čáslav. VDJ Lány PRVK-KV - stav vyhovuje 1x25 m3 DTTO - PRVK Nejepín Nejepín VV, napojený přes Klouzovy na rozv. síť Chotěboře, součást SV Želivka - PRVK-KV - stav vyhovuje Podmoklany, prov. Vak HB (P+R) DTTO PRVK Nová Ves u Nová Ves u Chotěboře M.č. Nová Ves - VV, napojený na rozv. síť Chotěboře, součást SV Želivka PRVK-KV - stav vyhovuje Chotěboře - Podmoklany, VDJ Nová Ves u Chotěboře 2x100 m3, prov. Vak HB, část obyv. má pit. vodu ze soukr. zdrojů (obec) DTTO PRVK M.č. Nový Dvůr - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů a obec. studní PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. (obec) DTTO PRVK Oudoleň Oudoleň VV s vlastními zdroji, napájeno z VDJ Oudoleň 3x50 m3 (260 obyv.), VDJ PRVK-KV - stav vyhovuje Olšina 1x20 m3 (80 obyv.). Vlastní a prov. obec Oudoleň DTTO - PRVK Podmoklany Hudeč M.č. Hudeč - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů, kvalita vyhovující. PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. DTTO - PRVK
45 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Podmoklany M.č. Podmoklany - VV napojený na SV Želivka - Podmoklany přes Horní a PRVK-KV - stav vyhovuje Dolní Studenec, VDJ Horní Studenec 1x150 m3, vlastní a prov. VaK HB DTTO - PRVK M.č. Branišov - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů. PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. DTTO - PRVK Rušinov Rušinov M.č. Rušinov - VV (2003) s míst. zdrojem, VDJ Rušinov 50 m3, vlast. a PRVK-KV - stav vyhovuje prov. obec Rušinov DTTO - PRVK Vratkov M.č. Modletín - VV (2003) s místním zdrojem, VDJ Modletín 13 m3, PRVK-KV - stav technicky, vyhovuje, nadlim. obsah berilia. Vlast. a prov.- obec Rušinov je třeba vyřešit snížení Be DTTO - PRVK M.č. Vratkov - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů a obec. studny, kval. PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. vyhov. DTTO - PRVK M.č. Hostětínky - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů. PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. DTTO - PRVK Sedletín Sedletín M.č. Sedletín - VV - SV pro obce Sedletín a Jilem s míst. zdroji, VDJ PRVK - stav vyhovující, problém s Vizáb 150 m3, vlast. a prov. obec Sedletín. Zvýšené dusičnany. dusičnany, při nezlepšení -napojit na DTTO - PRVK Veselá u Sedletína M.č. Veselá - VV nap. na SV Sedletín-Jilem, VDJ Vizáb 150 m3, prov. SV Želivka - Podmoklany přes rozvodnou síť Chotěboř-Rankov obec S. DTTO - PRVK Slavětín Slavětín u Oudoleně VV s místním zdrojem, vlast. i prov. obec Slavětín. PRVK-KV- bl. údaje PRVK-KV - návrh neřešen pro nedoloženy. nedostatek podkladů ÚP ponechává stav. Slavíkov Dolní Vestec M.č. Dolní Vestec - VV je součástí SV Slavíkov s míst. zdroji. VDJ PRVK-KV - stav vyhovuje Slavíkov 1x100 m3. Vlast. a prov. obec Slavíkov. Chlorování ve VDJ, odradon. stanice. ÚP není M.č. Horní Vestec - VV je součástí SV Slavíkov s míst. zdroji. VDJ PRVK-KV - stav vyhovuje Slavíkov 1x100 m3. Vlast. a prov. obec Slavíkov. Chlorování ve VDJ, odradon. stanice. ÚP není Kocourov u Slavíkova M.č. Kocourov - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů. PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. ÚP není M.č. Dlouhý - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů. PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. ÚP není Rovný M.č. Rovný - VV je napojen na rozvod SV Slavíkov s míst. zdroji. VDJ PRVK-KV - stav vyhovuje Slavíkov 1x100 m3. Vlast. a prov. obec Slavíkov. Chlorování ve VDJ, odradon. stanice. ÚP není Slavíkov u Chotěboře M.č. Slavíkov - SV Slavíkov s míst. zdroji. VDJ Slavíkov 1x100 m3. Vlast. PRVK-KV - stav vyhovuje a prov. obec Slavíkov. Chlorování ve VDJ, odradon. stanice. ÚP není M.č. Štikov - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů. PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. ÚP není M.č. Zálesí - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů. PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. ÚP není Sloupno Sloupno u Chotěboře VV s místním zdrojem a VDJ Sloupno 15 m3 pro 74% obyv., vlast. a prov. PRVK-KV - stav vyhovuje ÚP navrh. dopl. ATS a prodl. obec Sloupno. Ost. obyv. soukr. studny. rozv. v celé obci Sobíňov Sobíňov VV napoj. na SV Želivka-Podmoklany, VDJ Homole 2x800 m3, prov. VaK PRVK-KV - stav vyhovuje, je třeba rek. HB asi 20% vod. řadů z r. 1950 DTTO - PRVK Uhelná Petrovice u Uhelné M.č. Petrovice u Uhelné Příbramě - VV napoj. na vodov. síť 1. tl. pásma PRVK-KV - stav vyhovuje Příbram Příbramě obce Uhelná Příbram, souč. SV GJ-Čáslav. Prov. VaK HB. DTTO - PRVK
46 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Pukšice M.č. Pukšice - VV napojený na SV GJ-Čáslav přes AT stanici Borek a PRVK-KV - stav vyhovuje VDJ Pukšice 50 m3. Prov. VaK HB. DTTO - PRVK M.č Přísečno - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů. PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. DTTO - PRVK Uhelná Příbram M.č. Uhelná Příbram - VV s vlastními zdroji, VDJ Uhelná Příbram 90 m3 - PRVK-KV - stav vyhovuje 2. tl. pásmo se navrh. nap. zás. 1. tlak. pásmo, vč. Petrovic u U.P. 2. tl. pásmo zás. ze SV GJ-Čáslav na VDJ ZD nebo nový přes AT stanici Borek. Prov. Vak HB. obecní VDJ M.č. Jarošov - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů, zvýšené dusičnany. PRVK-KV - dop. vybud. VV napojený na VDJ Uhelná Příbram, dopl. AT stanici DTTO - PRVK Vepříkov Miřátky M.č. Miřátky - VV s vlst. zdroji a VDJ Miřátky 50 m3. Vodovod PRVK-KV - tech. stav vyhovuje, je nezkolaudován pro špatnou kvalitu vody, slouží jako užitkový. Prov. obec třeba vyřešit úpravu vody. Vepříkov. DTTO - PRVK Vepříkov M.č. Vepříkov - VV zás. ze SV Želivka-Podmoklany. Prov. VaK HB. PRVK-KV - stav vyhovuje DTTO - PRVK Vilémov Dálčice M.č. Dálčice - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů, nekvalitní. Zv. hodnoty PRVK-KV - dop. vyb. VV a nap. m.č. bakterií, Fe, Mn,NO3 spol. se Ždánicemi a Točicemi na SV Obec - pripr. dokumentace GJ-Čáslav. Posílit tlak AT stanicí. pro VV M.č. Košťany - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů, nekvalitní. Zv. PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. Obec - pripr. dokumentace hodnoty bakterií, Fe, Mn,NO3 pro VV Hostovlice M.č. Hostovlice - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů, nekvalitní. Zv. PRVK-KV - dop. vyb. VV a nap. na SV Obec - pripr. dokumentace hodnoty bakterií, Fe, Mn,NO3 GJ-Čáslav z rov. sítě Klášter. pro VV Klášter u Vilémova M.č. Klášter - VV, propojený s VV ve Vilémově a napojený na přivaděč PRVK-KV - stav vyhovuje Borek-GJ jako součást SV GJ-Čáslav. VDJ Borek 800 m3. Prov. VaK HB. DTTO - PRVK Spytice M.č. Spytice - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů. PRVK-KV - dop. vyb. VV a nap. na SV Obec - obyv. nemají zájem o GJ-Čáslav z rov. sítě obce Zvěstovice. VV, ponech. ind. zás. Vilémov u Golčova M.č. Vilémov - VV, propojený s VV v m.č. Klášter a napojený na přivaděč PRVK-KV - stav vyhovuje Jeníkova Borek-GJ jako součást SV GJ-Čáslav. VDJ Borek 800 m3. Prov. VaK HB. DTTO - PRVK Zhoř u Vilémova PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. Obec - pripr. dokumentace M.č. Jakubovice - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů. pro VV M.č. Zhoř - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů. PRVK-KV - dop. ponechat ind. zás. DTTO - PRVK Ždánice u Vilémova M.č. Ždánice - VV PRVK-KV - dop. vyb. VV a nap. m.č. spol. s Dálčicemi a Točicemi na SV Obec - pripr. dokumentace GJ-Čáslav. pro VV Víska Víska u Chotěboře VV s vlastními zdroji, zás. z VDJ Víska 100m3. Nadlim. dusičnany. Vlastní PRVK-KV - špatná kvalita vody - a prov. obec Víska. napojit na přivaděč SV Želivka - Podmoklany přes VDJ Víska, připoj. k rozv. síti Nová Ves u Ch. DTTO - PRVK Ždírec nad Benátky u Ždírce nad M.č. Benátky - VV napoj. na přivaděč z ÚV Hamry na SV Želivka - PRVK-KV - stav vyhovuje, do bud. Doubravou Doubravou Podmoklany. Prov. VaK HB napojit Údavy a Stružinec přes AT stanici z rozv. sítě Benátky DTTO - PRVK 47 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Horní Studenec M.č. Horní Studenec - VV napoi. na SV Želivka-Podmoklany. VDJ Horní PRVK-KV - stav vyhovuje Studenec 150 m3. Prov. VaK HB. DTTO - PRVK Kohoutov u Ždírce nad M.č. Kohoutov - VV napoj. na přivaděč z ÚV Hamry na SV Želivka - PRVK-KV - stav vyhovuje Doubravou Podmoklany. Prov. VaK HB DTTO - PRVK Nový Studenec M.č. Nový Studenec - VV napoi. na SV Želivka-Podmoklany. VDJ Horní PRVK-KV - stav vyhovuje Studenec 150 m3. Prov. VaK HB. DTTO - PRVK Stružinec M.č. Stružinec - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů. PRVK-KV - do bud. napojit Údavy a DTTO - PRVK - navrh. VV Stružinec přes AT stanici z rozv. sítě nap. na přiv. SV Želivka- Benátky, alt. soukr. vrty. Podmoklany Údavy M.č. Údavy - nemá VV, pit. voda ze soukr. zdrojů, nedost. vydatnost a PRVK-KV - do bud. napojit Údavy a DTTO - PRVK - navrh. VV kvalita. Stružinec přes AT stanici z rozv. sítě nap. na přiv. SV Želivka- Benátky, alt. soukr. vrty. Podmoklany Ždírec nad Doubravou M.č. Ždírec n. D. - VV napoj. na přivaděč z ÚV Hamry na SV Želivka - PRVK-KV - stav vyhovuje Podmoklany. VDJ Kohoutov 2x250 m3. Prov. VaK HB DTTO - PRVK M.č. Nové Ransko - VV napoj. z rozv. sítě Ždírec n. D. na SV Želivka- PRVK-KV - stav vyhovuje Podmoklany. DTTO - PRVK
48 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
11.3 69 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma - viz výkres limitů ozn. B3, datová model: COV_b – 6 prvků, COV_p – 6 prvků, CerpK_b – 6 prvků ČOV. Údaje od obcí jako provozovatelů nebyly poskytnuty nebo nejsou k dispozici, kromě údajů Obce Sobíňov. ČOV je provozována v obcích Chotěboř, Libice nad Doubravou, Sobíňov, Nová ves u Chotěboře, Ždírec nad Doubravou, Krucemburk, Vepříkov a Miřátky.
11.4 70 síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma - viz výkres limitů ozn. B3, datový model Kanal_l – 1297 prvků Údaje od obcí jako provozovatelů nebyly poskytnuty nebo nejsou k dispozici, kromě údajů obcí: Chotěboř, Sobíňov, Ždírec n. Doubr. Krucemburk
49 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Přehledná tabulka stavu a návrhu likvidace odpadních vod na území OPR Chotěboř: Obec, Katastrální území Kanalizace Návrh dle PRVK - KV UPD Město Bezděkov Bezděkov u Libice M.č. Bezděkov - Systém JK, spl. vody po předč. v BS záústěny část. PRVK-KV - navrh nová SK, nová nad Doubravou do JK a část. do potoka Cerhovka ČOV v obci. Stávající stoky ponechat jako DK. DTTO M.č. Hařilova Lhotka - není VK, spl. vody po předč. v BS záústěny PRVK - navrh. indiv. likv. odp. vod část. do DK a část. do přítoku potoka Cerhovka DTTO M.č. Štěpánov - není VK, spl. vody po předč. v BS záústěny do potoka PRVK - navrh. indiv. likv. odp. vod Cerhovka. SOU - malá ČOV BIOFLUID 12 a spl. kan. DTTO Borek Borek u Chotěboře M.č. Borek - Není VK, spl. vody z části sídla odt. po předč. v BS do PRVK - navrh. indiv. likv. odp. vod Rek. a dopl. dílčí DK vodoteče, zbytek zach. do bezodt. jímek na vyvážení. na JK, navrž. plocha pro ČOV, zástavba mimo dosah - ind. čišt. Ostružno M.č. Ostružno - Není VK, spl. vody převážně do bezodt. jímek na PRVK - navrh. indiv. likv. odp. vod Navrh. nová SK grav. vyvážení, zbylé vody po předč. v BS do vodoteče s čerpáním dvěma výtlaky na novou ČOV Ostružno, a souběžná nová DK (do Doubravy) Čachotín Čachotín Není VK, spl. vody převážně do bezodt. jímek na vyvážení, zbylé vody PRVK-KV - navrh. novou SK, po předč. v BS do vodoteče novou ČOV v obci ÚP není Čečkovice Čečkovice u Syst, VK není. Splašky část. přes biol. septiky do vodoteče, část PRVK navrhuje indiv. likvidaci odp. Jeřišna bezodp. jímky + vyv. ČOV není. vod. ÚP není Dolní Horní Sokolovec D.S. nemá VK, splašky do bezodtok. jímek + vyv. PRVK - navrh. indiv. likv. odp. vod Navrh. nová SK s Sokolovec novou ČOV H.S. nemá VK, splašky do bezodt. jímek + vyv. PRVK - navrh. indiv. likv. odp. vod DTTO PRVK-KV Heřmanice Heřmanice u M.č. Heřmanice - část. vyb. JK, do ní svedeny spl. vody přes septiky a PRVK - navrh. indiv. likv. odp. vod, Vilémova dál do rybníka. Zbylé odp. vody zach. do bezodtok. jímek + vyv. Prov. stáv. stoky budou deštové kan.-obec M. č. Bučovice - nemá syst., spl. vody do bezodt. jímek, vyv. PRVK - navrh. indiv. likv. odp. vod Chotěboř Bílek Částečně JK, částečně SK - z této jsou vody odváděny na ČOV Stav vyhovující P+R ÚP - DTTO - Chotěboř PRVK
50 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Dobkov Není VK, spl. vody přes septiky do vodoteče nebo Bř. nádrže, 2x PRVK - navrh. novou SK, odv. na P+R ÚP - DTTO - DČOV u RD ČOV Chotěboř PRVK Chotěboř Systém JK + ČOV PRVK - rekonstrukce dílčích úseků JK, dovybavení ČOV - srážení P+R ÚP - DTTO - fosforu, dekantační odstředivka) PRVK Klouzovy u Není VK, spl. vody přes septiky do DK nebo vodoteče PRVK - navrh. indiv. likv. odp. vod P+R ÚP - DTTO - Chotěboře PRVK Počátky u Není VK, spl. vody přes septiky do DK a pak do vodoteče PRVK - navrh. novou SK, odv. na P+R ÚP - DTTO - Chotěboře ČOV Chotěboř PRVK Příjemky Není VK, spl. vody převážně přes septiky do DK a pak do vodoteče, PRVK - navrh. novou SK, odv. na P+R ÚP - DTTO - zbylé vody zach. do bezodt. jímek ČOV Chotěboř PRVK Rankov u Není VK, spl. vody převážně do bezodt. jímek na vyvážení, zbylé vody PRVK - navrh. novou SK, odv. na P+R ÚP - DTTO - Chotěboře přes septiky do vodoteče ČOV Chotěboř PRVK Střížov u Není VK, spl. vody přes septiky do vodoteče a pak do rybníka PRVK - navrh. novou SK, odv. na P+R ÚP - DTTO - Chotěboře ČOV Chotěboř PRVK Svinný Není VK, spl. vody převážně přes septiky nebo bez předčištění do DK PRVK - navrh. novou SK, odv. na a pak do vodoteče, nebo přímo do vodoteče. Zbylé vody zach. do ČOV Chotěboř P+R ÚP - DTTO - bezodt. jímek. PRVK Jeřišno Chuchel M.č. Chuchel - nemá VK, spl. vody předčištěny v BS a zaústěny do PRVK-KV - navrh. indiv. likv. odp. DK a pak do řeky, nebo přímo do řeky vod DTTO PRVK-KV Jeřišno M. č. Jeřišno - nemá VK, spl. vody předčištěny v BS a zaústěny do DK PRVK-KV - navrh. novou SK, a pak přes obecní rybník do řeky novou ČOV v obci DTTO PRVK-KV M. č. Heřmaň - nemá VK, spl. vody odtékají po předčištění v BS do řeky Doubravy DTTO PRVK-KV M. č. Podhořice - nemá VK, spl. vody odtékají po předčištění v BS do PRVK-KV - navrh. indiv. likv. odp. potoka a po 2 km do řeky Doubravy vod DTTO PRVK-KV Vestecká Lhotka M. č. Vestecká Lhotka - nemá VK, spl. vody odtékají po předčištění v PRVK-KV - navrh. indiv. likv. odp. BS do řeky Doubravy vod DTTO PRVK-KV Jilem u Jilem u Sedletína Systém JK, spl. vody po předč. v BS záústěny do JK a pak do rybníka PRVK-KV - navrh. novou SK, Sedletína Rákosník. Prov. obec Jilem odvod spl. vod na ČOV Sedletín DTTO PRVK-KV Jitkov Jitkov Není VK, spl. vody z části obce po předčištění v BS odtékají do PRVK-KV - navrh. novou SK, Jitkovského potoka, zbytek do bezodtokových jímek s vyvážením. novou ČOV v obci DTTO PRVK-KV Klokočov Klokočov M. č. Klokočov - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vyvážením vod (P+R) DTTO PRVK
51 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
M. č. Klokočovská Lhotka - ne VK, spl. zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vyvážením vod (P+R) DTTO PRVK Kraborovice Kraborovice M. č. Kraborovice - nemá VK, spl. vody z části obce po předčištění v PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. BS odtékají do DK a následně do vodoteče, zbytek do bezodt. jímek s vod vyvážením. ÚP není Úhrov M. č. Úhrov - nemá VK, spl. vody z části obce po předčištění v BS PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. odtékají do DK a následně do vodoteče, zbytek do bezodt. jímek s vod vyvážením. ÚP není Krucemburk Hluboká u M. č. Hluboká - nemá systém VK, spl. vody z části obce po předčištění PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. Krucemburku v BS odtékají do DK a násl. do vodoteče, zbytek do bezodt. jímek s vod vyvážením. P+R ÚP DTTO PRVK Krucemburk PRVK-KV - navrh. dostavbu stáv. M. č. M.č. Krucemburk – nově vybudovaná VK a ČOV ve vlastnictví a sítě a rekonstrukci v starší části provozování Městyse Krucemburk. Převážně řešena jako splašková. obce. ČOV vyhovuje. Původní JK včetně nově provedených přeložek je určena k odvádění dešťových vod. Převážně se jedná o gravitační kanalizaci, odpadní vody z níže položených lokalit jsou přečerpávány pomocí čerpacích stanic a výtlačného potrubí do nejbližší šachty gravitační kanalizace. K čištění splaškových odpadních vod z celé obce je využita centrální ČOV v areálu bývalé koželužny P+R ÚP DTTO PRVK Staré Ransko M. č. Staré Ransko - dva odd. syst. JK se znaky DK ve spr. obce. Spl. PRVK-KV - navrh. novou SK, spl. vody z části obce po předč. v BS odv. na ČOV ve slévárně, prov. odvádět výtlakem na ČOV BeHo, spol. s r.o. Krucemburk P+R ÚP DTTO PRVK Lány Lány u Libice nad Obec Lány ani lokalita Suchá nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. Navrh. vyb. SK v Doubravou jímek s vyvážením vod obou částech, z Lánů odv. na ČOV Maleč, ze Suché odv. na ČOV Libice n.D. Libice nad Barovice M. č. Barovice - nemá VK, spl. vody z přev. části odt. po předč. v BS PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. Doubravou nebo bez předč. do míst. vodoteče, zbytek bezodt. jímky s vyvážením. vod ÚP není Chloumek M. č. Chloumek - nemá VK, spl. vody z přev. části odt. po předč. v BS PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. nebo bez předč. do potoka Bárovky, zbytek bezodt. jímky s vod vyvážením. ÚP není M. č. Křemenice - ne VK, spl. vody odt. po předč. v BS do Dlouhého PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. potoka vod ÚP není M. č. Nehodovka - ne VK, spl. vody odt. po předč. v BS do míst. PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vovoteče vod ÚP není
52 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
M. č. Spálava - ne VK, spl. vody odt. po předč. v BS do míst. vovoteče PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vod ÚP není Kladruby u Libice M. č. Kladruby - ne VK, spl. vody odt. po předč. v BS do Kladrubského PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. potoka vod ÚP není Lhůta M. č. Lhůta - ne VK, spl. vody odt. po předč. v BS do potoka Bárovka. PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vod ÚP není Libice nad Částečná JK, prov. obcí, se znaky DK. Spl. vody odt. po předč. v BS PRVK-KV - ČOV pro Libici n. D. a ÚP navrh. ČOV. Obec Doubravou nebo bez předč. do této kan. a přes sedimentační nádrž do Doubravy. Libickou Lhotku vyhovuje - realizační příprava Zbylé spl. vody zach. v bezodt. jímkách s vyvážením. ČOV pro sídlo Libice VK a ČOV (SP) Libická Lhotka M. č. Libická Lhotka - ne VK, spl. vody odt. po předč. v BS do potoka PRVK-KV - navrh. vyb. SK s odv. na ČOV Libice n. D. ÚP není Malochyně M. č. Malochyně - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vyvážením vod ÚP není Maleč Horní Lhotka M.č. Dolní Lhotka - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vyvážením vod DTTO - PRVK M.č. Horní Lhotka - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vyvážením vod DTTO - PRVK Hranice u Malče M.č. Blatnice - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vyvážením vod DTTO - PRVK M.č. Hranice - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s vyvážením PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vod DTTO - PRVK Jeníkovec M.č. Jeníkovec - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vyvážením vod DTTO - PRVK Maleč u Chotěboře M.č. Maleč - JK, spl. vody z větší části obce odt. po předč. v BS do JK PRVK-KV - navrh. novou SK, nebo přímo do Blatnického potoka, zbylé spl. vody zach. v bezodt. novou ČOV v obci. Stávající stoky jímkách s vyvážením. Prov. obec Maleč. ponechat jako DK. DTTO - PRVK Předboř u Malče M.č. Předboř - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vyvážením vod DTTO - PRVK Nejepín Nejepín Obec má syst. JK, spl. vody po předč. v BS zaúst. do JK nebo rybníků PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. Návesňák a Dolňák, zbylé spl. vody zach. do bezodt. jímek s vod, stáv. stoky ponechat jako DK vyvážením (P+R) DTTO PRVK Nová Ves u Nová Ves u M.č. Nová Ves - částečně JK, znaky DK, prov. obcí, Spl. vody odt. po PRVK-KV - SK, ČOV v obci. Chotěboře Chotěboře předč. v BS nebo bez předč. do této kan. a dále do Novoveského Stávající stoky ponechat jako DK. potoka. 5x objektová ČOV. Zbylé spl. vody zach. v bezodt. jímkách s inf. star.- DTTO vyvážením. PRVK - v přípravě
53 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
VK a ČOV.
M.č. Nový Dvůr - ne VK, spl. vody z větší části po předč. v BS nebo PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. Obec - navrh. bez předč. zaústěny do DK nebo přímo do Nejejpínského potoka, vod přemíst. DČOV 40 zbylé spl. vody - bezodt. jímky s vyvážením e.o. z Nové Vsi, rek. DK na SK Oudoleň Oudoleň Obec nemá VK, spl. vody z převážné části zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - uvaž. novou SK, novou vyvážením, zbylé odp. vody po předč. v BS odt. do Oudoleňského ČOV v obci. potoka, dva obj. mají DČOV - DČS E10-BF. DTTO - PRVK Podmoklany Hudeč M.č. Hudeč - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s vyvážením PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vod DTTO - PRVK Podmoklany M.č. Podmoklany - nemá VK, spl. vody z převážné části zach. do PRVK-KV - uvaž. novou SK, novou bezodt. jímek s vyvážením, zbylé odp. vody po předč. v BS odt. do ČOV v obci. příkopu DTTO - PRVK M.č. Branišov - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vyvážením vod DTTO - PRVK Rušinov Rušinov M.č. Rušinov - JK, prov. obcí, Spl. vody z části odt. po předč. v BS do PRVK-KV - navrh. novou SK, této kan. a dále do potoka. Zbylé spl. vody zach. v bezodt. jímkách s novou ČOV v obci. Stávající stoky vyvážením. ponechat jako DK. DTTO - PRVK Vratkov M.č. Modletín - nemá VK, spl. vody z části zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. Navrh. novou SK, vyvážením, zbylé spl. vody po předč. v BS vyp. do DK a pak do vod novou ČOV v obci. potoka. Prov. obec. M.č. Vratkov - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s vyvážením PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vod DTTO - PRVK M.č. Hostětínky - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vyvážením vod DTTO - PRVK Sedletín Sedletín M.č. Sedletín - ne VK, spl. vody po předč. v BS vyp. do DK a dále do PRVK-KV - navrh. novou SK, potoka. novou ČOV v m.č. Sedletín. DTTO - PRVK Veselá u Sedletína M.č. Veselá - ne VK, spl. vody po předč. v BS vyp. do DK a dále do potoka. DTTO - PRVK Slavětín Slavětín u Obec nemá VK, spl. vody z části zach. do bezodt. jímek s vyvážením, PRVK-KV - navrh. novou SK, spl. Oudoleně zbylé spl. vody po předč. v BS vyp. do DK a pak do Oudoleňského vody odv. na novou ČOV Oudoleň potoka. DTTO - PRVK Slavíkov Dolní Vestec M.č. Dolní Vestec - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vyvážením vod ÚP není
54 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
M.č. Horní Vestec - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vyvážením vod ÚP není Kocourov u M.č. Kocourov - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. Slavíkova vyvážením vod ÚP není M.č. Dlouhý - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s vyvážením PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vod ÚP není Rovný M.č. Rovný - nemá VK, spl. vody z části zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. novou SK, vyvážením, zbylé odp. vody po předč. v BS odt. do příkopů. novou ČOV v m.č. Rovný. ÚP není Slavíkov u M.č. Slavíkov - nemá VK, spl. vody z části zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. novou SK, Chotěboře vyvážením, zbylé odp. vody po předč. v BS odt. do příkopů. novou ČOV v obci. ÚP není M.č. Štikov - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s vyvážením PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vod ÚP není M.č. Zálesí - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s vyvážením PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vod ÚP není Sloupno Sloupno u Dílčí JK se vyústěním do potoka Cerhovka, do kan. napoj. po předč. v PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. DTTO - PRVK + alt. Chotěboře BS část odp. vod, ostatní odp. vody zach. do bezodt. jímek s vod nová SK, čerp. do SK vyvážením Bezděkov + ČOV Bzd. Sobíňov Sobíňov Obec má VK a ČOV PRVK-KV - SK, ČOV v obci. Stávající stoky ponechat jako DK. DTTO - PRVK Uhelná Petrovice u Uhelné M.č. Petrovice u Uhelné Příbramě - ne VK, spl. vody po předč. v BS PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. Příbram Příbramě vyp. do DK a dále do potoka. vod DTTO - PRVK Pukšice M.č. Pukšice - ne VK, spl. vody po předč. v BS vyp. do Nejepínského PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. potoka vod DTTO - PRVK M.č. Přísečno - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. vyvážením vod DTTO - PRVK Uhelná Příbram M.č. Uhelná Příbram - JK, prov. obcí, Spl. vody odt. po předč. v BS do PRVK-KV - navrh. novou SK, ÚP navrh. ponechat této kan. a dále do Nejepínského potoka. novou ČOV v obci. Stávající stoky JK, doplnit retenční ponechat jako DK. nádrže, stáv. i nové obj. napojit přes DČOV M.č. Jarošov - ne VK, spl. vody po předč. v BS vyp. do potoka PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. Hostačovka a rybníků Malý a Velký Kazbal vod DTTO - PRVK
55 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Vepříkov Miřátky M.č. Miřátky - ne VK, spl. vody po předč. v BS vyp. do DK zaústěné do PRVK-KV - navrh. ind. likv. odp. potoka Sázavka. vod, ČOV Miřátky DTTO - PRVK Vepříkov M.č. Vepříkov - ne VK, spl. vody po předč. v BS vyp. do DK nebo PRVK-KV - navrh. novou SK, ČOV ÚP navrh. nejměně přímo do místní vodoteče. Prov. kanalizace - obec Vepříkov. Vepříkov. do r. 2014 ind. čišt. Vilémov Dálčice M.č. Dálčice - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s vyvážením PRVK-KV - navrh. ind. likv. OV Obec - DTTO PRVK M.č. Košťany - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. OV vyvážením Obec - DTTO PRVK Hostovlice M.č. Hostovlice - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. OV vyvážením Obec - DTTO PRVK Klášter u Vilémova M.č. Klášter - dílčí JK se znaky DK. Spl. vody bez předč. a částečně PRVK-KV - tech. stav JK je po předč. v BS zaúst. do JK a dále do Hostačovky nebo Babského nevyhov., navrh. nová SK s napoj. potoka, zbylé spl. vody zach. do bezodt. jímek s vyvážením. Prov. na navrž. ČOV Vilémov. kan. obec. Obec - DTTO PRVK Spytice M.č. Spytice - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s vyvážením PRVK-KV - navrh. ind. likv. OV Obec - DTTO PRVK Vilémov u Golčova M.č. Vilémov - ve větší části JK se znaky DK. Spl. vody bez předč. a PRVK-KV - uvaž. nová SK, nová Jeníkova částečně po předč. v BS zaúst. do JK a dále do Hostačovky, zbylé spl. ČOV v obci. Stávající stoky vody zach. do bezodt. jímek s vyvážením. Prov. kan. obec. ponechat jako DK. Obec - DTTO PRVK Zhoř u Vilémova M.č. Jakubovice - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. OV vyvážením Obec - DTTO PRVK M.č. Zhoř - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s vyvážením PRVK-KV - navrh. ind. likv. OV Obec - DTTO PRVK Ždánice u Vilémova M.č. Ždánice - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. OV vyvážením Obec - DTTO PRVK Víska Víska u Chotěboře Obec má ve větší části zástavby syst. JK, spl. vody vyp. do JK a dále PRVK-KV - navrh. novou SK, spl. do Doubravy, zbylé spl. vody zach. do bezodt. jímek s vyvážením. vody odv. na novou ČOV v obci Prov. kan. obec. Maleč. Stávající stoky ponechat jako DK. Obec - DTTO PRVK Ždírec nad Benátky u Ždírce M.č. Benátky - JK ve spr. obce. Spl. vody z části zach. do bezodt. PRVK-KV - navrh. novou SK, Doubravou nad Doubravou jímek s vyvážením, z části po předč. v BS zaúst. do DK a dále do novou ČOV v m.č. Benátky. potoka. Zbytek vyp. do JK a dále do toku. Stávající stoky ponechat jako DK. ÚP - DTTO - PRVK Horní Studenec M.č. Horní Studenec - JK ve spr. obce. Spl. vody po předč. v BS vyp. PRVK-KV - navrh. novou SK, do JK a dále do potoka Cerhovka. napoj. na ČOV Podmoklany. Stávající stoky ponechat jako DK. ÚP - DTTO - PRVK Kohoutov u Ždírce M.č. Kohoutov - JK ve spr. obce. Spl. vody z části zach. do bezodt. PRVK-KV - navrh. novou SK, nad Doubravou jímek s vyvážením, zbytek po předč. v BS vyp. do JK a dále do napoj. na ČOV Ždírec n. D.. potoka. Stávající stoky ponechat jako DK. ÚP - DTTO - PRVK
56 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Nový Studenec M.č. Nový Studenec - JK ve spr. obce. Spl. vody po předč. v BS vyp. PRVK-KV - navrh. novou SK, do JK a dále do potoka Cerhovka. napoj. na ČOV Podmoklany. Stávající stoky ponechat jako DK. ÚP - DTTO - PRVK Stružinec M.č. Stružinec - nemá VK, spl. vody zach. do bezodt. jímek s PRVK-KV - navrh. ind. likv. OV vyvážením. ÚP - DTTO - PRVK Údavy M.č. Údavy - nemá VK, spl. vody od části obyv. zach. do bezodt. jímek PRVK-KV - navrh. ind. likv. OV s vyvážením. Zbytek po předč. v BS vyp. do potoka. ÚP - DTTO - PRVK Ždírec nad M.č. Ždírec n. D. - JK a ČOV ve spr. obce. Spl. vody z části zach. do PRVK-KV - v bud. uvaž. část. Doubravou bezodt. jímek s vyvážením, zbytek po předč. v BS do JK zaúst. do rekonstrukce kan. sítě - odstr. ÚP - ponechává ex. ČOV Ždírec n. D. nátoku balastních vod systém M.č. Nové Ransko - JK ve spr. obce. Spl. vody z části zach. do PRVK-KV - navrh. novou SK, bezodt. jímek s vyvážením, zbytek po předč. v BS do JK a na ČOV napoj. na ČOV Ždírec n. D.. ÚP - ponechává ex. slevárny a část do Doubravy Stávající stoky ponechat jako DK. systém
57 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
11.5 71 výrobna elektřiny včetně ochranného pásma - viz výkres limitů ozn. B2, legenda Výrobna elektřiny, Plošné vymezení výrobny elektřiny; areál důležitý pro vymezení ochranného pásma, Výrobna elektřiny – ochranné pásmo, datový model Elektrarna_b – 1 prvek, Elektrarna_p – 1 prvek, Elektrarna_op – 1 prvek V rámci jevu jsou sledovány elektrárny o výkonu nad 1 MW včetně ochranného pásma. Jedinou výrobnou o takovém výkonu v rámci řešeného území je závodní elektrárna podniku Chotěbořské strojírny Služby a.s., vybavená plynovou kogenerační jednotkou. Její instalovaný výkon činí 3,605 Mwe.
11.6 72 elektrická stanice včetně ochranného pásma - viz výkres limitů ozn. B2, legenda: Elektrické stanice rozvodné sítě, Elektrorozvodny, Elektrorozvodny – plošné vymezení, datový model: ElStan_b– 273 prvků, ElRozv_b – 1 prvek, ElRozv_p – 1 prvek
11.7 73 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma - viz výkres limitů ozn. B2 legenda: Nadzemní a podzemní vedení elektrické energie, datový model: ElVed_l – 1288 prvků, El.ved_op-4 prvky (ochranná pásma sloučena podle poskytovatelů)
• Zásobení elektrickou energií – záměry datový model ZamOB_EN_l – 2 prvky Název stavby Obce dotčené stavbou ID Zaústění vedení V413 400 kV do TR HBM, Čachotín, Chotěboř, Nejepín, Nová ves u Chotěboře a východní varianta Víska
Nositelem záměru je ČEPS a.s. a předpoklad realizace je kolem r. 2020. - viz výkres záměrů ozn. D1
11.8 74 technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma - viz výkres limitů ozn. B2, legenda: Technologický objekt na plynovodu, Technologický objekt na plynovodu – ochranné pásmo, Technologický objekt na plynovodu – plocha důležitá z hlediska vymezení OP, datový model: PlynObj_b – 32 prvků, PlynObj_op – 89 prvků, PlynObj_p – 39 prvků; PlynObj_bp-19 prvků
11.9 75 vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma - viz výkres limitů ozn. B2, legenda: Vedení plynovodu, Ochranné pásmo plynovodu, Bezpečnostní pásmo plynovodu, datový model: Plyn_l – 3143 prvků, Plyn_op – 7 prvků, Plyn_bp – 3 prvky; PlynKO_op-12 prvků; PlynKO_l-26 prvků
11.10 76 technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma Údaje nebyly poskytnuty nebo nejsou k dispozici.
11.11 77 ropovod včetně ochranného pásma - viz výkres limitů ozn. B2 V řešeném území se ropovod nenachází, je však veden poblíž jihozápadní hranice a do výběžku k. ú. Veselá v obci Sedletín zasahuje jeho ochranné pásmo.
11.12 78 produktovod včetně ochranného pásma - viz výkres limitů ozn. B2, legenda: Produktovod – ochranné pásmo, Produktovod – katodová ochrana, Produktovod – katodová ochrana – ochranné pásmo, Objekty na produktovou, datový model: Produktovod_op – 1 prvek, ProduktovodKO_l – 7 prvků, ProduktovodKO_op – 1 prvek, ProduktovodObj_b – 1 prvek V řešeném území se produktovod nenachází, je však veden poblíž jihozápadní hranice a do výběžku k. ú. Veselá v obci Sedletín zasahuje jeho ochranné pásmo.
58 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
11.13 79 technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásmadatový model TeploObj_p – 4 prvky
11.14 80 teplovod včetně ochranného pásma datový model: Teplovod_l – 8 prvků
11.15 81 elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma - viz výkres limitů ozn. B2, datový model: KomZarizeni_b – 105 prvků, KomZarizeni_op – 1 prvek
11.16 82 komunikační vedení včetně ochranného pásma - viz výkres limitů ozn. B2, datový model KomVedeni_l – 22 prvků, KomVedeni_op – 6 prvků, RSS_l – 61 prvků, RSS_op – 1 prvek
11.17 83 jaderné zařízení V řešeném území se nenachází. 11.18 84 objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami V řešeném území nejsou dle evidence Krajského úřadu Kraje Vysočina zastoupeny objekty či zařízení skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami, v režimu zákona č. 59/2009 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky. Přehled nezařazených, avšak potenciálně rizikových objektů či zařízení s umístěnými nebezpečnými látkami v podlimitním množství:
59 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Provozovatel Objekt < 2%
53)
(R50)
Kyslík
Hořlavé
Toxické
kapaliny
Acetylen
hořlavé plyny
lakové benzíny
Vysoce toxické
Vysoce hořlavé Vysoce hořlavé
Nebezpečné pro ŽP
Zkapalněné extrémně
Nebezpečné pro ŽP (R
Motorový benzín a jiné MINIGAL s.r.o., Nádražní 572, 582 63 Ždírec nad Doubravou 0,379 0,68 1,976 0,489 Nápojová technika s.r.o., Žižkova 1520, 583 01 Chotěboř 0,06 0,64 1,5 0,25 2,39 provozovna Chotěboř, Nikey s.r.o., Hrobice 149, 763 Sokolohradská 15 Slušovice 629 72 0,045 0,001 ZOD Vilémov, Vilémov 227, 582 83 Vilémov 64 AGROEKOL s.r.o., Hromádky z Jistebnice 215, Chotěboř ano 0,1 0,114 KAR Hradec Králové, s.r.o., provozovna Koutníkova 272, Plotiště nad Chotěboř, Labem, 503 01 Hradec Sokolohradská Králové 629, 583 01 ano 0,03 0,02 1,25
MV Technik, s.r.o., Obolecká 211, 583 01 Chotěboř 0,014 0,017 0,021 0,04
60 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
11.19 85 skládka včetně ochranného pásma - viz výkres limitů ozn. B3 legenda: Skládky – plošné vymezení, Skládky – bodové vyjádření, datový model Skladky_b – 14 prvků, Skladky_p – 1 prvek
Seznam skládek provozovaných k 30. 11. 2014
Provoz. Druh Název provozovatele Adresa provozovny IČ Název skládky Katastr kapacita skládky [m³]
Technická a lesní Sokolohradská 167, Skládka TKO S-OO + 25999729 Chotěboř 71000 správa Chotěboř s.r.o. 583 01 Chotěboř Lapíkov S-NO
11.20 86 spalovna včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází.
11.21 87 zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází.
11.22 88 dálnice včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází.
11.23 89 rychlostní silnice včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází.
11.24 90 silnice I. třídy včetně ochranného pásma - viz výkres limitů ozn. B3, hodnot C1 Výkres problémů legenda: Silnice D, R, 1 ochranné pásmo, Silnice D, R, 1 – osa silničního tělesa, datový model SilniceDR1_op – 1 prvek; SilniceDR1_l-21 prvků
V řešeném území se dotýká obcí Ždírec nad Doubravou, Slavíkov, Krucemburk, Chotěboř, Oudoleň, Jitkov, Slavětín, Sobíňov.
11.25 91, 92 silnice II. třídy včetně ochranného pásma, silnice III. třídy včetně ochranného pásma - viz výkres limitů ozn. B3, hodnot C1výkres problémů legenda: Silnice 2, 3 – osa jízdního pásu, datový model Silnice23_l – 152 prvků; Silnice23_op- 1prvek
V řešeném území se dotýká všech obcí.
11.26 93 místní a účelové komunikace Údaje nebyly jednotlivými vlastníky poskytnuty nebo nejsou k dispozici.
11.27 94 železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma - výkres problémů legenda: železniční dráha – osa dráhy, osa koleje, datový model: Zeldraha_l – 10 prvků; ZelDraha_op-1prvek
V řešeném území se dotýká obcí Chotěboř, Sobíňov, Ždírec nad Doubravou.
11.28 95 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází.
11.29 96 koridor vysokorychlostní železniční trati V řešeném území se nenachází.
61 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
11.30 97 vlečka včetně ochranného pásma - viz výkres limitů ozn. B3, hodnot C1, datový model: ZelVlecka_l – 18 prvků;ZelVlecka_op-4prvky V řešeném území se nachází v obcích Chotěboř a Ždírec nad Doubravou.
11.31 98 lanová dráha včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází.
11.32 99 speciální dráha včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází. 11.33 100 tramvajová dráha včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází.
11.34 101 trolejbusová dráha včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází.
11.35 102 letiště včetně ochranných pásem - viz výkres limitů ozn. B3, hodnot C1výkres problémů legenda: Plošné vymezení prostoru letiště, Liniové vymezení os vzletových a přistávacích drah včetně informace o zpevněnosti dráhy, Vymezení vzletových a přistávacích pásů, datový model: Letiste_p – 1 prvek, LetVPD_l – 3 prvky,LetVPP_p – 10 prvků; LetVysk_op-8 prvků.
V řešeném území je jedno civilní veřejné letiště s travnatou přistávací a vzletovou dráhou, určené a vybavené pro vnitrostátní lety, s převažujícím využitím pro sportovní činnost provozovatele - Aeroklubu Chotěboř; ochranné pásmo s výškovým omezením staveb se dotýká celé ORP s výjimkou obcí Slavětín a Oudoleň; zanedbatelně jsou zasaženy obce Dolní Sokolovec, Čachotín, Sobíňov.
11.36 103 letecká stavba včetně ochranných pásem - viz výkres limitů ozn. B3, legenda: Vymezení ochranných pásem leteckých pozemních zařízení radionavigačních (§ 37 zákona č.47/1997 Sb., dle změny č.225/2006 Sb.), datový model: LetStavbaS_op – 2 prvky, LetStavbaR_op – 1 prvek S výjímkou objektů v areálu letiště v Chotěboři - Počátkách (samostaně nejsou sledovány) není na území ORP Chotěboř umístěna letecká stavba. Do řešeného území však zasahují ochranná pásma letištních radionavigačních zařízení letišť Čáslav a Pardubice od severozápadu a severu, východní cíp je pak dotčen ochranným pásmem samostatného radionavigačního zařízení MO ČR. Jedná se o zařízení ochranné pásmo radaru Polička, Ochranná pásma radaru Pardubice a Čáslav.
11.37 104 vodní cesta V řešeném území se nenachází.
11.38 105 hraniční přechod V řešeném území se nenachází.
11.39 106 cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka - viz výkres limitů ozn. B3, hodnot C1. CykloT_l-28 prvků, CykloS_l-4 prvky, TuristT_-14prvků, TuristS_l-15prvků, HipoS_l-4 prvky (2 samostatné větve)
62 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
A.2 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Tématické rozbory V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je slovní zhodnocení a SWOT analýza.
Zpracovaná témata
. Horninové prostředí a geologie, . Vodní režim, . Hygiena životního prostředí, . Ochrana přírody a krajiny, . Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), . Veřejná dopravní a technická infrastruktura, . Sociodemografické podmínky, . Bydlení, . Rekreace, . Hospodářské podmínky.
63 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
1 Horninové prostředí a geologie 1.1 Geologie a geomorfologie
Řešené území ORP Chotěboř se nachází z hlediska geomorfologického členění při severním okraji subprovincie Českomoravské soustavy, v rámci oblasti Českomoravská vrchovina. Převažující část území od severu, západu a jihu je tvořena severovýchodním okrajem celku Hornosázavské pahorkatiny se vstupujícími podcelky Kutnohorská plošina a Havlíčkobrodská pahorkatina. Severovýchod území zasahuje část celku Železné hory se vstupujícím podcelkem Sečské vrchoviny a do jižní části území zasahuje nevelkou enklávou severní okraj celku Křižanovské vrchoviny, podcelek Bítešská vrchovina. Z hlediska průběhu terénního reliéfu se nejvýznamněji uplatňuje sníženina podél toku řeky Doubravy, vytvářející místy hluboký zářez do skalního podloží, s nejnižší nadmořskou výškou řešeného území 276 m.n.m. v k.ú. Spytice a navazující úbočí Železných hor. Nejvyšším bodem řešeného území je svah Suchého kopce ve Žďárských vrších v k.ú. Krucemburk s nadmořskou výškou 678 m. Výšky přes 650 m. n. m. dosahuje hřebenová část Železných hor v k.ú. Chloumek a Dolní Vestec.
64 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Dle regionálního členění náleží řešené území do moldanubické oblasti soustavy Českého masivu, který je svou stavbou velmi stabilní. Potenciální hrozbou mohou být jílovce a slínovce, u nichž při vytrvalých srážkách dochází k hromadění vody a vzniká zde riziko sesuvu půdyna svažitém reliéfu. Toto méně příznivé podloží mezozoických hornin se nachází zejména v prostoru okrsků Doubravská brázda, Dářská brázda a Sobíňovský hřbet. Při vysoko položené hladině podzemní vody zde pak mohou nastat komplikace se zakládáním a umisťováním staveb na jílu, písku, štěrku, pískovci, slatinách a hlinokalu. Převážná část řešeného území je vystavěna na příznivějším podloží ortorul, pararul, svorových rul a migmatitů.
65 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
1.2 Ložiska a těžba nerostných surovin
Ve správním území ORP Chotěboř je evidováno cca 15 ložisek nerostných surovin, převážně pro stavební účely. Jedná se o cihlářské suroviny (hlína, jíl – v obcích Maleč, Víska, Nová Ves u Chotěboře, Vepříkov, Vilémov), stavební kámen (ortorula, migmatit, pararula, diorit, amfibolit – na území obcí Uhelná Příbram, Sloupno, Slavíkov, Libice nad Doubravou) a dále o rudy barevných kovů, polymetalické rudy (na území obce Krucemburk, lokalita Staré Ransko). Pro ochranu budoucí těžby je vymezeno 7 chráněných ložiskových území, plošně významnější je CHLÚ v prostoru Starého Ranska (kovové rudy, 375,8 ha) a na území obcí Maleč, Nová Ves u Chotěboře a Libice nad Doubravou (cihlářská surovina a stavební kámen17,9 ha, 22,2 ha a 34,6 ha). Dobývací prostory jsou vymezeny v území ložisek stavebního kamene Sloupno-Slavíkov (těženo, 33,7 ha) a Libická Lhotka (uklid, 12,5 ha).
1.3 Území se zvláštními podmínkami geologické stavby Stará důlní díla, poddolovaná území a sesuvná území jsou považována za území se zvláštními podmínkami geologické stavby s možným vlivem na životní prostředí a hodná zřetele při územně plánovací činnosti. Využití takového území je limitováno s přihlédnutím k ochraně osob a majetku. Je zde vysoké riziko závažných poruch na provedených stavbách, zařízeních a terénních úpravách z důvodu možné a očekávané nestability zemského povrchu a podzákladového podloží. V řešeném území je evidováno 1 staré důlní dílo po těžbě železné rudy – lokalita propad Staré Ransko, nevelkého rozsahu a bez závažnějšího vlivu v území. Dále se zde nachází nebo sem zasahuje 41 poddolovaných území, dotčeno je území 12 obcí. 23 míst je vymezeno plošně a 18 míst bodově. Rozsahem a vlivem poddolovaného území jsou nejvíce zasaženy obce Chotěboř (109,2 ha), Krucemburk (98,96 ha) a Uhelná Příbram (28 ha). Sesuvná území v kategorii potenciální aktivita, tj. území sanovaných svahů, kde se v minulosti vyskytly stabilitní problémy a která vyžadují trvalý dohled, jsou evidována v obcích Krucemburk (3 lokality o celkové rozloze 18,6 ha) a Jeřišno (4 lokality o celkové rozloze 14,7 ha). Dalším sledovaným geologickým rizikem jsou radiometrické anomálie, resp. radiometricky anomální území. Tato jsou členěna vzestupně do tří kategorií podle míry radioekologické zátěže. Území ORP Chotěboř je zasaženo . 5 vymezenými územími 2. kategorie - střední radioekologická zátěž – dotčeny 4 obce - Chotěboř, Krucemburk, Slavíkov, Sobíňov . 10 vymezenými územími 3. kategorie – nejvyšší radioekologická zátěž – dotčeno 22 obcí - Bezděkov, Borek, Dolní Sokolovec, Chotěboř, Jeřišno, Jitkov, Klokočov, Kraborovice, Krucemburk, Libice nad Doubravou, Maleč, Oudoleň, Podmoklany, Rušinov, Slavětín, Slavíkov, Sloupno, Sobíňov, Uhelná Příbram, Vilémov, Víska, Ždírec nad Doubravou
66 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Radon Rn-222, jako další sledované riziko, přímo souvisící s geologií území, vzniká radioaktivní přeměnou uranu U-238. Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Objemovou aktivitu radonu pro dané místo však nelze přepočítat z hodnot koncentrace uranu, protože migrace radonu z místa jeho vzniku k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů. Radon se dále přeměnuje na dceřiné produkty (izotopy polonia a vizmutu), které jsou kovové povahy. Vážou se na aerosoly v ovzduší, při vdechnutí ulpívají na plicní výstelce a zvyšují tak vnitřní ozáření lidského organismu. Dle orientační mapy radonového indexu 1:500 000 je nejnižší průměrná kategorie radonového indexu s hodnotou 1 – nízká - v prostoru okrsků Doubravská brázda, Dářská brázda a Sobíňovský hřbet. Naopak nejexponovanější větší území s průměrnou kategorií 4 – vysoká - zasahuje do okrsků Kameničská vrchovina a Stružinecká pahorkatina na území obcí Slavíkov a Ždírec nad Doubravou. Zcela převažující část řešeného území je radonem
67 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014 zasažena v kategorii průměrného radonového indexu 3 – střední. Dílčí část území v obcích Vilémov a Heřmanice je zasažena v kategorii 2 – přechodná. Dostupná data a publikovaná mapka jsou pouze orientační s empirickým odvozením z hrubého geologického členění. Podrobnější pohled poskytne nahlédnutí na mapový portál Geofondu a pro rozhodování v území je třeba zjistit skutečnou expozici lokálním měřením.
68 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
SWOT analýza:
S - silné stránky W - slabé stránky
. Výskyt místních ložisek nerostných surovin, zejména . významný výskyt mezozoického horninového podloží cihlářských surovin a stavebního kamene. s potenciálním rizikem ztíženého zakládání a . Existence vymezených CHLÚ pro ochranu hlavních nestability svažitých terénů při srážkových extrémech ložisek nerostných surovin . vícečetný výskyt poddolovaných území v obcích . Územně nevýznamný výskyt sesuvných území, bez Chotěboř, Krucemburk, Uhelná Příbram a Jitkov aktivních sesuvů . zvýšená pravděpodobnost vysoké radonové zátěže na Ždírecku, Slavíkovsku a v Čachotíně (index 4), převážná část území ve středním stupni (index 3)
O - příležitosti T - ohrožení
. Možnost dílčího zajištění surovinové poptávky . Výskyt rozsáhlých radiometricky anomálních území realizací těžby z místních zdrojů s případným převážně ve třetím stupni radioekologické zátěže, zpracováním zejména cihlářské hlíny zasahujícím na území většiny obcí (25)
69 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
2 Vodní režim 2.1 Charakteristika území
Vodní režim území ORP Chotěboř zasahuje do povodí Labe a povodí Vltavy. Hlavním tokem na území je řeka Doubrava. Hustota říční sítě v území ORP (1468,52 m/km2) je vyšší než hustota říční sítě v ČR (1409,96 m/km2) i Kraje Vysočina (1426,99 m/km2).
Na území ORP se nachází řada vodních ploch např. vodní nádrž Břevnice, Řeka, Ranský rybník. Žádná z nádrží v řešeném území není vodárenská. Z významnějších nádrží s regionálním dosahemse ze severu dotýkají řešeného území Vodní dílo Seč a Vodní dílo Pařížov. Poměr rozlohy vodních ploch k rozloze celkové je v ORP (1,6%). V území se nachází velké množství vodotečí představující významné krajinné prvky.
70 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Do území ORP zasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Žďárské vrchy. Hydrogeologické poměry jsou poměrně stálé na celém území, jež patří geologicky většinou do krystalinika Kutnohorského, Železných hor a Vltavy.
Nacházejí se zde významné zdroje kvalitní podzemní vody situované do okolí Podmoklan. Počet vodních zdrojů povrchových i podpovrchových vod (s minimálním odběrem 6 000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc) na 1000 obyvatel je mírně podprůměrný ve srovnání s ČR a Krajem Vysočina. Charakteristickým negativem pro zásobování obyvatelstva z drobných vodních zdrojů téměř na celém území ORP je existence radonu v podzemní vodě.
2.2 Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství převážně povrchové vody. Akumulační schopnost krajiny je výrazně snížena především velkovýrobními způsoby hospodaření v krajině, jež se projevují vysokým zorněním půdy, velkými půdními bloky
71 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014 s nízkýmobsahem organického podílu v půdě atd.Důsledkem pak je nižší stabilita krajiny se zvýšeným rizikem povodní.
Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Dle metodik je z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu považován za kritický sklon nad 7°. V území ORP se nacházejí obce, které překračují svou rozlohou sklonitých orných půd (nad 7°) průměr Kraje Vysočina. Tento typ kultury a sklonitosti je předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy.
2.3 Stav povrchových a podzemních vod Významným typem znečištění vod v podmínkách ORP je znečištěnívod nadměrným obsahem živin.Významnou měrou se na znečištění vod podílí zemědělská výroba. Dalším aspektem, který výrazně přispívá ke znečištění povrchových i podpovrchových vod je nedostatečná vybavenost obcí infrastrukturou pro odvod a čištění odpadních vod. Situace na území ORP Chotěboř je z hlediska čistoty povrchových vod částečně nevyhovující.
2.4 Vodní eroze Na vzniku a průběhu vodní eroze se podílí celá řada faktorů, např. náchylnost půdy k erozi, délka a sklon svahu, vliv vegetace, odolnost půdy vůči působnosti vody, protierozní opatření. Negativní zásahy do krajinys sebou přináší iintenzívní zemědělská činnost.
72 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Problém s přívalovými dešti v ORP se vyskytuje zejména v obcích se svažitým terénem a dále na okraji sídel při přechodu zástavby do krajiny, kde dochází k ohrožení majetku, narušení systému kanalizace apod. Dále v krajině s vazbou na plochy orné půdy nečleněných velkých bloků, nebo s rizikovým sklonem, kde při přívalových deštích dochází k zanášení vodních toků, rybníků atd.
2.5 Záplavové území Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Na základě jejich výskytu jsou stanovována záplavová území v rozsahu přirozené povodně.
V řešeném území jsou stanovena tatozáplavová území:
Tok : Chrudimka dotčené obce: Klokočov, Rušinov Tok: Doubrava dotčené obce: Borek, Čečkovice, Heřmanice, Chotěboř, Jeřišno, Kraborovice, Libice nad Doubravou, Maleč, Nová Ves u Chotěboře, Víska Tok: Hostačovka dotčená obec: Vilémov Tok: Břevnický potok dotčená obec: Chotěboř Tok: Sázavka dotčené obce: Vepříkov, Sedletín, Jilem, Chotěboř, Nejepín
Na území ORP jsou stanoveny aktivní zóny záplavového území: Tok: Doubrava dotčené obce: Borek, Čečkovice, Chotěboř, Jeřišno, Libice nad Doubravou, Maleč, Nová Ves u Chotěboře, Víska Tok: Hostačovka dotčená obec: Vilémov Tok: Břevnický potok dotčená obec: Chotěboř Tok: Sázavka dotčené obce: Vepříkov, sedletín, Jilem, Chotěboř, Nejepín SWOT analýza:
S - silné stránky W - slabé stránky
. vyšší hustota říční sítě v území ORP než hustota říční . v území se nachází jen mírně podprůměrné množství sítě v ČR i Kraji Vysočina vodních ploch představující významné krajinné prvky . v území se nachází velké množství vodotečí . nízká retenční schopnost a erozní odolnost představující významné krajinné prvky intenzivně obhospodařováné zemědělské krajiny . zdroje kvalitní pitné vody . znečištění vodních toků v důsledku zemědělské činnosti . podprůměrný počet vydatných vodních zdrojů . nedostatečné pokryti obci infrastrukturou pro čištění odpadních vod O - příležitosti T - ohrožení
. zvýšením retenční schopnosti krajiny se sníží riziko . ohrožení území záplavou a lokálními záplavami záplav a vodní eroze způsobených extrémními srážkami . podpora zpracování pozemkových úprav - řešení . nedostatek finančních prostředků na vybudování protierozních opatření infrastruktury pro čistění odpadních vod . výstavba infrastruktury pro čištění odpadních vod . zhoršení kvality povrchových i podpovrchových vod . využití prostředků z rozvojových programů pro . malý zájem správců vodních toků o revitalizaci toků realizaci projektů zlepšujících vodní režim v krajině a výstavbu vodních děl. . revitalizace vodních toků
73 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
3 Hygiena životního prostředí 3.1 Ovzduší
Úroveň znečištění ovzduší má prokázanou příčinnou souvislost se zdravotním stavem obyvatelstva, zvířat i rostlin a má zjevný dopad na stav půdy a kvalitu materiálů. Vdechování zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdraví populace. Nebezpečí představuje i ukládání takových látek v půdě, vodě a biotě, kdy dochází k ovlivnění struktury a funkce ekosystémů včetně jejich samoregulace a zprostředkovaně k transportu do potravního řetězce člověka i zvířat. Znečištěné ovzduší má schopnost přenosu směsí znečitujících látek z nejrůznějších zdrojů a vzdáleností, v řádu až stovek kilometrů. Problematiku znečištění ovzduší proto není schopna řešit obec samotná, je nezbytný komplexní přístup na velkých územích, účinky emisí z určité oblasti se mohou negativně projevovat ve vzdálenějším území. V řešeném území se na znečišťování ovzduší podílí menší množství významných místních zdrojů emisí do ovzduší. V obvodu ORP Chotěboř nejsou v provozu velké energetické zdroje, za ostatní velké zdroje lze jmenovat např. Stora Enso Timber Ždírec s.r.o., Slévárna a modelárna Nové Ransko s.r.o. Zdroje znečištění jsou představovány zejména průmyslem a společností v blízkém okolí měst Chotěboř a Ždírec nad Doubravou a v neposlední řadě i dopravou, kterou lze označit za významný zdroj imisní zátěže v ukazateli NOx podél význačných komunikačních tahů. Významným zdrojem znečištění ovzduší jsou lokální zdroje znečištění ovzduší (rodinné domy).
Imisní znečištění ovzduší Centrálně je sledováno:
překročení imisních limitů pro: SO2, PM10, NO2, benzen, a překročení cílových imisních limitů pro: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Dle zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb, se ochranou ovzduší rozumí předcházení znečišťování ovzduší a snižování úrovně znečišťování tak, aby byla omezena rizika pro lidské zdraví způsobená znečištěním ovzduší a poškozujícími ekosystémy. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se podle zákona o ochraně ovzduší, v platném znění vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek.
Emisní znečišťování ovzduší Rozbor emisního znečišťování ovzduší: Znečišťování ovzduší znamená vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší v důsledku lidské činnosti vyjádřené v jednotkách hmotnosti za jednotku času. Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. „Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší“ (dále REZZO). Správou databáze REZZO za celou Českou republiku je pověřen ČHMÚ. Jednotlivé dílčí databáze REZZO 1-4, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, tvoří součást „Informačního systému kvality ovzduší“ (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR. V Kraji Vysočina probíhá projekt „Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina“. Cílem projektu (ISKOV) je objektivně poskytovat veřejnosti aktuální informace o kvalitě
74 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014 ovzduší v systému on-line. Vzniká tak veřejně přístupný informační systém, který bude sloužit v rozhodovacím procesu výkonu státní správy i samosprávy. Výstupy tohoto projektu jsou plně slučitelné a kompatibilní s výstupy státního monitoringu AIM (automatizovaný informační systém) a doplňují měření v oblastech a sídlech, která státní monitoring nepokrývá, v tomto projektu jsou navíc měřeny škodliviny, které AIM nezajišťuje. Mobilní měření budou sledovat jiné závažnější škodliviny než ty, které jsou obsaženy ve stávajících měřících programech stacionárních stanic umístěných v Kraji Vysočina. Větší výběr škodlivin umožní doplnit stávající informace ze stanic Českého hydrometeorologického ústavu a stanic Zdravotního ústavu Ostrava.
Obyvatelstvo Kraje Vysočina, jak prokázaly poslední studie, nadále používá v domácnostech jako palivo některé druhy odpadů a v místech malých sídel Kraje Vysočina pak dochází k výraznému nárůstu znečišťování ovzduší - problematika znečišťování ovzduší se přesunula do oblastí malých sídel. Obnova kvality ovzduší je jednou z podmínek zachování ekologické stability krajiny, fungujících ekosystémů, zdravotního stavu lesních porostů a zdraví obyvatelstva, zvláště dětí a mladé populace. Výše uvedenou problematikou se zabývá mnoho odborníků, ale její řešení je nesystémové. Některé oblasti jsou sledovány duplicitně, některé oblasti naopak sledovány nejsou. Chybí systém propojující poznatky a zkušenosti z výzkumu se vzdělávacím procesem. Celkově lze říci, že získávaných informací o kvalitě ovzduší je značné množství, ale nejsou dostatečně zpracovávány v existujících souvislostech, vysvětlovány a interpretovány rozhodujícím skupinám obyvatelstva, neboť nejen průmysl, doprava a zemědělství, ale i běžné domácnosti se v závěrečné fázi podílí na znečištění ovzduší. Cílem projektu je tyto výzkumy a poznatky doplnit, provázat, a pomoci tak dospět ke komplexnímu návrhu opatření. Na základě mobilních měření přímo v lokalitách malých sídlech Kraje Vysočina, při použití nejnovějších měřících metod a přístrojové techniky se tak získají unikátní informace. Výběr lokalit a hlavně doba trvání měření jsou řešeny ve vztahu k výpočtu ročního průměru, aby jednotlivé lokality mohly být srovnávány a vyhodnoceny s platnou legislativou a současně platnými limity. Měřící kampaně jsou pak naplánovány tak, aby representovaly topnou a netopnou sezonu a každá lokalita má své specifické poslání zaměřené buď na dopravu, lokální topeniště nebo průmyslovou zónu. Odkaz na web: http://www.ovzdusivysocina.cz
3.2 Nakládání s odpady Produkce odpadů na území je při celostátním srovnání podprůměrná, jak v ostatních tak zejména v nebezpečných odpadech (celkově ORP 0,71 t/osobu). Na území nejsou významná zařízení na využití ani ukládání odpadů. V dostatečné kapacitě a únosné vzdálenosti jsou umístěny skládky odpadů (komunálního a inertního. Na území ORP je většina komunálního odpadu ukládána na skládky. Velký důraz je kladen na třídění odpadu, na skládku by měl být odpad ukládán jen pokud již nelze následně využít. Separace využitelných složek, zejména obalových materiálů, z tuhého komunálního odpadu probíhá hlavně s podporou systému EKOKOM a dále zde fungují sběrny druhotných surovin. Pro území kraje Vysočina je zpracován Plán odpadového hospodářství, město Chotěboř má zpracovaný Plán odpadového hospodářství původce na období 2010-2015. Na území ORP fungují systémy zpětného odběru elektrozařízení (např. ASEKOL, ELEKTROWIN, EKOLAMP, ECOBAT).
75 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORPChotěboř v roce 2012 :
Katalogové Množství číslo Druh odpadu (t/rok) odpadu Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování 1 0,00 nerostů a kamene Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství 315,47 2 a z výroby a zpracování potravin Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulozy, papíru a 3 63,95 lepenky 4 Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu 40,81 Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického 5 0,00 zpracování uhlí 6 Odpady z anorganických chemických procesů 0,00 7 Odpady z organických chemických procesů 56,84 Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot (barev, 8 107,48 laků, smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev 9 Odpady z fotografického průmyslu 0,54 10 Odpady z tepelných procesů 685,14 Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných 11 328,82 materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů 12 Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů 789,63 Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a pdpadů 13 77,45 uvedených ve skupinách 05 a 12 Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích medií (kromě odpadů 14 6,54 uvedených ve skupinách 07 a 08) Odpadní obaly, absorpční činidla, čistící tkaniny, filtrační materiály a ochranné 15 556,74 oděvy jinak neurčené 16 Odpady v tomto katalogu jinak neurčené 429,09 Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných 17 4232,33 míst) Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a a/nebo z výzkumu s nimi 18 souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze starvovacích 5,68 zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí) Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, 19 z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a 512,24 z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, 20 7623,03 průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru Odpady ve správnícm obvodu ORP Chotěboř celkem 15831,78
Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství - ISOH, www.isoh.vuv.cz
Největší množství odpadu (cca 48 %) pochází z komunálního odpadu, přičemž z největší části jde o směsný komunální odpad. Významnou část (26,7 %) tvoří také odpady ze stavební činnosti, z čištění odpadních vod (3,2 %).
76 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
V obvodu ORP je provozována jedna skládka odpadu kategorie OO (provozní kapacita je 71 000 m3) a několik dalších zařízení k nakládání s odpadem:
Provozovatel Typ zařízení Místo zařízení TECHNICKÁ A LESNÍ SPRÁVA skládka Chotěboř – CHOTĚBOŘ s.r.o., Sokolohradská Lapíkov 167, 583 01 Chotěboř TECHNICKÁ A LESNÍ SPRÁVA sběrný dvůr, kompostárna Sokolohradská CHOTĚBOŘ s.r.o., Sokolohradská 167, Chotěboř 167, 583 01 Chotěboř Recycling – kovové odpady a. s., zařízení ke sběru a výkupu Herrmannova Herrmannova 561, 583 01 odpadů 561, Chotěboř Chotěboř Recycling – kovové odpady a. s., autovrakoviště Herrmannova Herrmannova 561, 583 01 561, Chotěboř Chotěboř M.A.D., spol. s r. o., Hofmanova sběrna papíru a plastů Hromádky z 808, 583 01 Chotěboř Jistebnice 14, 583 01 Chotěboř Josef Strašil, Hluboká 13, 582 66 sběrný dvůr Koželužská 90, Krucemburk 582 66 Krucemburk Město Ždírec nad Doubravou kompostána Ke stadionu, 582 63 Ždírec nad Doubravou Miloslav Odvárka – ODAS, nám. sběrný dvůr Ke stadionu, Republiky 61, 591 01 Žďár nad 582 63 Ždírec Sázavou nad Doubravou Dílna pro úpravu odpadů Maleč Zařízení k využívání odpadů Maleč 57 s.r.o. -demontáž elektrozařízení a 582 76 Maleč Maleč 48, 582 76 Maleč eloktroodpadu Staré ekologické zátěže Evidované staré ekologické zátěže na území SO ORP Chotěboř dle databáze SEKM : Riziko Riziko ID Název Obec k.ú. kvalitativní kvantitativní 5283002 Čapkovy domky Chotěboř Chotěboř 3-střední 4-bodové 5283001 Skládka TKO Lapíkov Chotěboř Chotěboř 3-střední 4-bodové 5283003 VÚ Bílek Chotěboř Bílek 4-nízké 99990165 skládka Svinny–Capkovy domky Chotěboř Svinný 99990220 skládka Zdirec nad Doubr. Sobíňov Sobíňov 5203001 Chotěboř - GCE Autogen, s.r.o. Chotěboř Chotěboř 5-žádné Krucemburk - skládka odpadních 7662003 kalů bývalé koželužny Krucemburk Krucemburk 3-střední 4-bodové 8274001 Skládka Libice nad Doubravou Libice nad Doubravou Libice nad Doubravou 3-střední 4-bodové 15200001 skládka TKO Sobíňov Sobíňov Sobíňov 3-střední 3-lokální 15200002 Skládka Sobíňov - Hlína Sobíňov Sobíňov 3-střední 3-lokální 18197002 Skládka Vilémov - rokle Vilémov Ždánice u Vilémova 3-střední 4-bodové 7662002 Skládka Hluboká u Krucemburku Krucemburk Hluboká u Krucemburku 3-střední 4-bodové 11707001 Skládka Oudoleň - cihelna Oudoleň Oudoleň 2-vysoké 4-bodové 1818001 Skládka Čachotín Čachotín Čachotín 4-nízké 4-bodové 54633001 Důlní díla Staré Ransko Krucemburk Staré Ransko 76624001 Skládka TKO Krucemburk Krucemburk
77 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Žádná z lokalit nevykazuje významný vliv na hygienu životního prostředí v širším územním rámci.
3.3 Odval, výsypka, odkaliště, halda - viz výkres limitů ozn. B1 V rámci jevu je zachyceno bodově 5 odvalů radioaktivních surovin po dřívější těžbě (2x Chotěboř, 2x Uhelná Příbram, 1x Krucemburk.
3.4 Jakost povrchových vod Jakost povrchových vod se klasifikuje do 5-ti tříd znečištění. Pro zařazení do tříd jsou rozhodující ukazatele znečištění. O celkové klasifikaci jakosti vody v toku pak rozhoduje ukazatel s nejnepříznivější hodnotou klasifikace. Kategorizace jakosti povrchových vod (dle ČSN 75 7221) jsou následující: I. třída - neznečištěná voda, II. třída - mírně znečištěná voda, III. třída - znečištěná
78 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014 voda, IV. třída - silně znečištěná voda a V. třída - velmi silně znečištěná voda. Kvalitu povrchové vody lze pozitivně ovlivnit protierozními opatřeními a opatřeními na zpomalení infiltrace nežádoucích látek půdním profilem.
3.5 Ostatní rizika a hygienické zátěže území Radonové riziko Blíže popsáno v rozboru horninového prostředí a geologie. Dle orientační mapy radonového indexu 1:500 000 je rizikem výronu radonu v průměrné kategorii indexu 4 – vysoká - zasažena převážná část území obcí Ždírec nad Doubravou a Slavíkov a částečně také obec Čachotín, včetně zastavěného území. Většina řešeného území je však v kategorii radonového indexu 3 – střední. V pruhu, protínajícím řešené území od jihovýchodu k severozápadu v souběhu s tokem řeky Doubravy, je průměrná kategorie radonového indexu 1 – nízká. Zvýšené radonovériziko z geologického podloží lze na podkladě podrobné geologické mapy najít místně dle tektoniky území u více obcí. Faktické určení kategorie radonového indexu v konkrétním prostoru (stavební pozemky), ale není možné stanovit odečtením z mapy, nýbrž výhradně měřením radonu v podloží na konkrétním místě se zohledněním lokálních geologických podmínek.
Zátěž území liniovými zdroji emisí a hluku Provoz na exponovaných pozemních komunikacích a ve vzdušném prostoru je významným původcem emisí látek znečišťujících ovzduší a nositelem zvýšené hladiny hluku. Míra ovlivnění území je závislá na intenzitě dopravy a složení dopravního proudu (např. podíl těžké nákladní dopravy). Negativní působení emisí a hluku na obyvatelstvo v důsledku vyšší intenzity silniční dopravy je možno předpokládat na nejzatíženějších silničních úsecích (zejména I/34, I/37 a II/345), kdy největší koncentrace nastává v místě křížení (Ždírec nad Doubravou) a ve větších sídlech ve spojení dopravy průjezdné a místní (Chotěboř, Ždírec nad Doubravou). Severozápadní cíp správního obvodu ORP je na území obcí Heřmanice a Vilémov dotčen ochranným pásmem vojenského letiště Čáslav. Hluková zátěž z jeho provozu může pro tuto část území představovat významnou závadu, avšak letová četnost je nízká. Větší část Chotěboře leží v OP civilního letiště Počátky, které je využíváno zejména pro sportovní létání a nepředstavuje významnější zdroj hluku ani emisí.
S - silné stránky W - slabé stránky
. nepřekročen průměrný roční imisní limit pro ochranu . překročen průměrný roční cílový imisní limit pro zdraví lidí ani průměrný roční imisní limit pro ochranu ochranu zdraví lidí (bez přízemního ozonu na 1.52% ekosystémů a vegetace (bez přízemního ozonu) území, včetně přízemního ozonu na 97.41% území) . nižší množství měrných emisí hlavních znečišťujících a průměrný roční imisní limit pro ochranu látek: tuhé znečišťující látky (TZL), oxid siřičitý (SO2), ekosystémů a vegetace,včetně přízemního ozonu oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), těkavé (na 100.0% území).Ve větších sídlech Chotěboř, organické látky (VOC) ve srovnání s ČR i Krajem Ždírec nad Doubravou a Krucemburk se významně Vysočina projevuje znečištění z místních zdrojů. . podprůměrná produkce odpadu ve včech hlavních . absence celoplošného vyspělejšího systému složkách zpracování odpadů a jeho využití v území ORP (bioplyn, druhotné suroviny a pod.) . existence základní sítě zařízení pro nakládání s odpadem (skládka, sběrné dvory ve větších sídlech, . výrazný podíl vytápění fosilními palivy kompostárna, autovrakoviště, demontáž a zpracování . struktura osídlení, krajinný reliéf a ekonomická elektrozařízení) náročnost způsobu vytápění neumožňuje napojení . neexistence významných skládek odpadů všech sídel na plynovod . nízké procento území zasaženého těžbou nerostných . četná existence starých ekologických zátěží v území, surovin zejména na chotěbořsku
79 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
. odvaly radioaktivních surovin v Chotěboři, Uhelné Příbrami a Krucemburku . vysoká emisní a hluková zátěž v průjezdních úsecích silnic I/34, I/37 a II/345, zejména v Chotěboři, Ždírci nad Doubravou a Krucemburku O - příležitosti T - ohrožení
. sníženíhygienické zátěže území z motorové dopravy . vysoké emise TZL na území obce Sloupno podporou vzniku obchvatů a přeložek silnic, (kamenolom) protihlukových opatření, alternativní dopravy . omezení využití území a riziko znečištění spodních . vytvoření podmínek pro lepší využití ekologicky vod z důvodu neřešení sanace starých ekologických šetrných alternativních energetických zdrojů, zejm. zátěží pro vytápění (biomasa, bioplyn) . riziko emisního nárůstu z lokálního vytápění . využití ekonomické podpory a vytvoření územních domácností a spalování komunálního odpadu podmínek pro sanaci starých ekologických zátěží a prevenci nových
80 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
4 Ochrana přírody a krajiny 4.1 Rozbor ekologické stability území V praxi se užívají 2 základní způsoby vyhodnocení ekologické stability, a to pomocí koeficientu ekologické stability (dále KES) podle vzorce Míchala a podle vzorce Miklóse. Podle vzorce Míchala (viz. vzorec 1), je metoda výpočtu KES založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupiny stabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků. Pro hodnocení jsou použity výměry využití země dle dat a kategorizace ČSÚ. Podle dr. Pechance (Katedra geoinformatiky, Univerzita Palackého v Olomouci) je však vhodné tento vzorec používat pouze pro malá území (do velikostí obcí). Pro větší území již ztrácí svou vypovídací hodnotu. Zde je však tento postup použit z důvodu vazby na převzatá data ČSÚ.
81 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Vzorec podle Míchala:
interval KES / význam <0; 0,1> / Území má maximální narušení přírodní struktur. Základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy. (0,1; 0,3> / Území je nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur. Základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy. (0,3; 1,0> / Území je intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou. Oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. (1,0; 3,0) / Vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Důsledkem je i nižší potřeba energo-materiálových vkladů. <3,0; ∞) / Přírodní a přírodě blízká krajina, která má výraznou převahu ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitu využívání krajiny člověkem. Výsledky: ORP - Rozloha stabilních obcí (Míchal - KES>1): 18124.66 ha ORP - Rozloha nestabilních obcí (Míchal - KES<=1): 14792.69 ha
4.2 Rozbor zvláště chráněných území: Jako indikátor je zvolen poměr plochy ZCHÚ na rozloze celého sledovaného území a následné srovnání s vyššími územními celky, se zdůrazněním přítomnosti velkoplošných ZCHÚ a maloplošných ZCHÚ národního a vyššího významu.
82 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
83 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Zjištění: V území ORP je podíl ZCHÚ na rozloze větší než je v ČR, při srovnání s Krajem Vysočina je nadprůměrná.
4.3 Rozbor území Natura 2000: V řešeném území jsou vymezena území NATURA 2000 – evropsky významná lokalita. Ptačí oblast zde vymezena není.
84 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
4.4 Rozbor územního systému ekologické stability Kompletní spektrum úrovní územního systému ekologické stability představuje jeden z předpokladů pro optimalizaci a udržení funkčnosti ekosystémů v území jako nezbytné kvalitativní složky životního prostředí. Z podkladů a dat ÚAP je zřejmé, že pro převážnou část území ORP Chotěboř existuje vymezení lokální úrovně. Nadregionální a regionální úses je pro celé správní území ORP vymezen v aktualizovaných ZÚR Kraje Vysočina.
Faktickým problémem této složky ochrany krajiny a přírody je tedy zejména realizace krajinné kostry doplněním a obnovou nefunkčních prvků podle ÚPD. Potíže nastávají s financováním těchto opatření v krajině, s řešením vlastnických vztahů a s následnou péčí. Významnou pomoc představují finanční zdroje z krajinotvorných programů a operačních programů Evropské unie. Jejich dosažitelnost vytváří příležitost ke zvýšení ekologické stability a biodiverzity území i v místech, která nejsou ekonomicky soběstačná a náklady přesahují možnosti uživatelů území a územních samospráv.
85 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
S - silné stránky W - slabé stránky
. Hodnota KES (dle Míchala) je větší než 1 na 55.06 % . Relativně prostorově nízké zastoupení evropsky rozlohy. Území ORP lze celkově považovat z větší významných lokalit, které dokládají biodiverzitu části za ekologicky mírně stabilní. území. . Ekologicky vysoce stabilní a přírodě blízká krajina na . Dílčí neúplnost vymezení lokální úrovně ÚSES území obce Dolní Sokolovec (KES 3,3) . Nedostatečná funkčnost již vymezených prvků ÚSES . Vysoký podíl VCHÚ a MZCHÚ na rozloze spr. území ORP . Významné velkoplošné chráněné území (CHKO) - chrání území s harmonicky utvářenou krajinou. . Existence národní kategorie maloplošných ZCHÚ - národní přírodní rezervace Ransko. . Existence území NATURA2000 EVL v obcích Krucemburk (2x), Jeřišno a Klokočov . Rovnovážné zastoupení vyšší úrovně ÚSES (R, NR) dává předpoklad k postupnému doplnění komplexního systému na lokální úrovni O - příležitosti T - ohrožení
. Lokality rizikové z hlediska infiltrace (velmi vysoce . V ORP se nacházejí lokality rizikové z hlediska propustné půdy - I. kategorie BPEJ) je potřebné ve infiltrace (velmi vysoce propustné půdy a vysoce smyslu vodního zákona zalesnit nebo zatravnit, propustné půdy). Lokality vysoce propustné půdy - II. kategorie BPEJ je . Nedostatek pozemků v držení státu a územních účelné zalesnit nebo zatravnit především ve samospráv k realizaci ÚSES a krajinotvorných vrcholových partiích kopců.Opatření směřují k opatření ochraně vod vůči znečištění živinami a kontaminanty. . Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES.
86 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcílesa Problematika zemědělství i hospodaření v lesích úzce souvisí s tvorbou krajiny, jejím využíváním a zachováním segmentu venkovského prostoru. Pro účel rozboru udržitelného rozvoje území je třeba zkoumat současný stav a vývojové trendy v těchto oborech, posoudit kvalitu půdního fondu a rizika jeho ohrožení. Tento okruh zahrnuje rozbor bilance zemědělské půdy, bilance lesů, výnosnosti půd, půd ze zvýšenou infiltrací, potenciální ohroženosti půd vodní erozí. Součástí posouzení není rozbor potenciální ohroženosti půd větrnou erozí, jelikož celý Kraj Vysočina patří do kategorie půd bez potenciálního ohrožení větrnou erozí, což lze také považovat za silnou stránku všech obcí v kraji.
5.1 Bilance zemědělského půdního fondu Bilance zemědělské půdy je provedena z hlediska poměru její plochy k rozloze celého území a následného srovnání s vyššími územními celky.
Plochy ZPF v posuzovaném území činí 20 332,2 ha, což je 61,8 % rozlohy. Převažuje orná půda 14 425 ha, zbytek je tvořen trvalými travními porosty 5220 ha, zahradami 598 ha a ovocnými sady 98 ha. Ze sledovaných kultur zde nejsou vůbec zastoupeny vinice a chmelnice.
87 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Zjištění: Rozloha zemědělské půdy k rozloze ORP je v porovnání s ČR vyšší, při srovnání s Krajem Vysočina je nadprůměrná.
5.2 Bilance lesů Lesy jsou posouzeny z hlediska jejich výměry na rozloze celého sledovaného území a následného srovnání s vyššími územními celky. Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: · Lesy hospodářské · Lesy ochranné · Lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení a lesy ochranné plní především mimoprodukční funkci, která je nadřazena funkci produkční, je proto třeba tyto kategorie sledovat samostatně.
Lesy zvláštního Obec Lesy celkem Lesy hospodářské Lesy ochranné určení Bezděkov 16,0 16,0 0 0 Borek 28,1 28,1 0 0 Čachotín 21,5 21,43 0,07 0 Čečkovice 12,7 12,7 0 0 Dolní Sokolovec 67,4 31,6 24,4 11,4 Heřmanice 19,6 19,6 0 0 Chotěboř 29,6 20,05 9,55 0 Jeřišno 36,9 36,9 0 0 Jilem 31,6 31,6 0 0 Jitkov 12,8 12,8 0 0 Klokočov 14,6 14,6 0 0 Kraborovice 14,9 14,9 0 0 Krucemburk 55,6 28,2 27,4 0 Lány 7,8 7,8 0 0 Libice nad Doubravou 31,8 31,61 0,19 0 Maleč 25,5 25,37 0,13 0 Nejepín 11,8 11,8 0 0 Nová Ves u Chotěboře 25,3 25,3 0 0 Oudoleň 8,9 8,48 0,42 0 Podmoklany 18,8 18,71 0,09 0 Rušinov 56,0 56,0 0 0 Sedletín 14,0 14,0 0 0 Slavětín 17,4 17,4 0 0 Slavíkov 31,3 31,3 0 0 Sloupno 16,7 16,7 0 0 Sobíňov 3,7 3,7 0 0 Uhelná Příbram 33,8 33,71 0,09 0 Vepříkov 28,6 28,6 0 0 Vilémov 22,2 22,2 0 0 Víska 11,8 11,8 0 0 Ždírec nad Doubravou 33,9 33,85 0,05 0 SO ORP Chotěboř 29,8
88 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
89 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
90 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Kvalitativní stav ZPF
Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení pěti tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Vyhláškou č. 546/2002 Sb., se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení aktualizaci. Zemědělskou půdu je nutno odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd 5, 4 a 3. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, kteréje možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologickéstability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.
91 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
V rámci území ORP je podle mapy BPEJ dotčeno I. třídou ochrany ZPF 4871,526 ha a II. třídou ochrany 3539,574 ha.Tyto údaje jsou však orientační, nezohledňují rozsah ploch s jiným využitím a nelze je přímo poměřovat s výše uvedenými, vycházejícími ze statistické evidence, kde je jiná kategorizace podle využití a kultur. Pro ilustraci zastoupení vysoce chráněných půd na území obcí slouží vložená mapka.
5.3 Rozbor půd se zvýšenou infiltrací: V podstatě v každém povodí se nacházejí lokality rizikové z hlediska infiltrace, kde je nebezpečí zrychleného vyplavování živin a jiných rizikových látek z půdy do podpovrchových a podzemních vod a následně dochází k transportu do vod povrchových. Podle relativní infiltrační kapacity byly BPEJ zařazeny do 5 kategorií (Janglová a kol., 2003). V I. kategorii jsou BPEJ s velmi vysokou relativní infiltrační kapacitou (velmi vysoce propustné) a je potřebné ve smyslu vodního zákona plochy, kde se vyskytují, zalesnit nebo zatravnit. II. kategorie BPEJ zahrnuje půdní stanoviště s vysokou relativní infiltrační kapacitou (vysoce propustné půdy) a také zde je zalesnění nebo zatravnění žádoucím opatřením směřujícím k ochraně vod vůči znečištění živinami a
92 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014 kontaminanty. V II. kategorii propustnosti by se zatravnění mělo realizovat především ve vrcholových partiích kopců.
Zjištění: ORP - Počet lokalit velmi vysoce propustných půd (I. kategorie BPEJ): 51 ORP - Počet lokalit vysoce propustných půd (II. kategorie BPEJ): 875
5.4 Rozbor potenciálního ohrožení vodní erozí: Zjištění potenciální ohroženosti zemědělských půd vodní erozí vychází z modifikované univerzální rovnice pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy vodní erozí dle Wischmeiera a Smithe aplikované nad jednotkami základní mapy komplexního průzkumu půd a vztažené k hlavním půdním formám BPEJ (kód BPEJ obsahuje i údaj o rozpětí sklonitosti půd).Zjištěné údaje byly zprůměrovány v rámci jednotlivých obcí a vyjádřeny v 6-ti kategoriích ohroženosti půdy vodní erozí (stupeň potenciální ohroženosti zemědělské půdy vodní erozí v rozsahu od 1,5 t/ ha za rok do 7,5 t/ ha za rok). Tab. Kategorie ohrožení zemědělských půd vodní erozí.
93 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
kategorie koeficient ohrožení (KxS) stupeň ohrožení půd 1 < 0,15 bez ohrožení 2 0,16 – 0,30 půdy náchylné 3 0,31 – 0,45 půdy mírně ohrožené 4 0,46 – 0,60 půdy ohrožené 5 0,61 – 0,75 půdy silně ohrožené 6 > 0,75 půdy nejohroženější
Zakládání trvalých travních porostů nebo lesů je doporučeno pro půdy s třídou ochrany 4 a 5 ohrožené vodní erozí v kategorii silně ohrožená nebo nejohrozenější. Maximální ochrana ekologické stability je doporučena pro půdy s třídou ochrany 3 ohrožené vodní erozí v kategorii silně ohrožená. Protierozní ochrana půd je doporučena pro půdy s třídou ochrany 1 nebo 2 vodní erozí v kategorii silně ohrožená a nejohroženější.
94 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
S - silné stránky W - slabé stránky
. Rozloha zemědělské půdy ku rozloze ORP je v . V ORP se vyskytuje podprůměrné množství lesů ve porovnání s ČR i s Krajem Vysočina vyšší, což svědčí srovnání s ČR (o 1.14 %). Při srovnání s Krajem o zemědělském charakteru území. Vysočina je ovšem nadpruměrné (o 1.92 %). . Rozloha vysoce chráněných půd I. a II. třídy ochrany . V území ORP je průměrná hodnota výnosnosti půdy činí dle mapy BPEJ 33 % území ORP podprůměrná ve srovnání s ČR (o 9.31 bodů). Což . V ORP se nevyskytuje obec bez zastoupení lesa. značí obtížnou konkurenceschopnost na zemědělském trhu. Při srovnání s Krajem Vyočina je . V ORP se vyskytuje 12.78 % půd potenciálně ovšem nadpruměrná (o 2.6 bodů). ohrožených vodní erozí, což je méně než průměr ČR (o 29.22 %). . Vysoká ochrana zemědělských půd v kontaktu se zastavěným územím obcí představuje v některých
případech omezení pro přirozený růst sídel . V ORP se vyskytuje podprůměrné množství lesů plnících především mimoprodukční funkci (lesy zlváštního určení) ve srovnání s ČR (o 2.76 %). Při srovnání s Krajem Vysočina je ovšem nadpruměrné (o 2.31 %). O - příležitosti T - ohrožení
. Lokality rizikové z hlediska infiltrace (velmi vysoce . V ORP se nacházejí lokality rizikové z hlediska propustné půdy - I. kategorie BPEJ) je potřebné ve infiltrace (velmi vysoce propustné půdy - I. kategorie smyslu vodního zákona zalesnit nebo zatravnit, BPEJ a vysoce propustné půdy - II. kategorie BPEJ). Lokality vysoce propustné půdy - II. kategorie BPEJ je . Nízká erozní stabilita zemědělských půd zejména účelné zalesnit nebo zatravnit především ve v obcích Sloupno (v průměru půdy silně ohrožené) a vrcholových partiích kopců.Opatření směřují k Lány (půdy ohrožené) ochraně vod vůči znečištění živinami a kontaminanty.
. zalesnění, zatravnění či protierozní opatření na půdách erozně ohrožených . posílení rekreační funkce lesa . obohatit kulturní strukturu zeleně doplněním útvarů krajinné a doprovodné zeleně
95 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura
6.1 Železniční doprava Železniční doprava je významnou součástí dopravní soustavy ČR, podle významu, účelu atechnických podmínek se člení do jednotlivých kategorií:
• dráha celostátní, která slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě • dráha regionální, tj. dráha místního významu, která slouží veřejné železniční dopravě a je zaústěna do celostátní nebo jiné regionální dráhy • vlečka, která slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele, a je zaústěna do celostátní, jiné regionální dráhy nebo do jiné vlečky
Územím prochází jediná celostátní jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať č. 238, a to Havlíčkův Brod – Chotěboř – Ždírec nad Doubravou – Hlinsko se železničními stanicemi v Chotěboři a Ždírci nad Doubravou a zastávkami Bílek, Sobíňov a Stružinec. Blízkost významného železničního uzlu Havlíčkův Brod umožňuje i další dopravní vazby, zejména pak napojení na trať Kolín – Havlíčkův Brod – Brno. Dopravní obsluha území železniční dopravou je však vázána pouze na omezenou část území. Ostatní část území tak zůstává vázána na obsluhu autobusovou dopravou.
6.2 Silniční doprava Pozemní komunikace jsou stávající legislativou kategorizovány následovně: • dálnice a rychlostní komunikace, které jsou v majetku ČR • silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR a silnice II. nebo III.třídy, které jsou v majetku krajů • místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí • účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob
96 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Územím ORP Chotěboř neprocházejí nadřazené komunikace. Dálnice D1 je vzdálena cca 35 km z Chotěboře s napojením u Pávova (směr Brno) nebov Humpolci (směr Praha).
Dopravní napojení území v širších vazbách umožňuje především vedení silnic I.třídy a to silnice I/34 Havlíčkův Brod – Hlinsko a silnice I/37 Pardubice – Žďár nad Sázavou. Na tyto hlavní dopravní tahy navazuje poměrně hustá síť silnic II. třídy, které tvoří základní kostru dopravní obsluhy území. Jsou to silnice II/344 Nasavrky – Chotěboř – Havlíčkův Brod, silnice II/345 Golčův Jeníkov – Vilémov - Chotěboř – Ždírec nad Doubravou, silnice II/346 Habry (I/38) - Chotěboř a silnice II/351 Chotěboř – Přibyslav. Na ně pak navazuje síť silnic III. třídy, které umožňují dopravní napojení jednotlivých obcí. Současný stav a parametry silnic II. a III. třídy mnohdy neodpovídají jejich dopravnímu významu v závislosti na jejich dopravním zatížení. Mimo zastavěné území sídel jsou nejvyšší dopravní intenzity dosahovány na silnicích I. třídy. Dostupnost sítě komunikací vyšších tříd lze v ORP hodnotit jako nedostatečnou.
97 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
6.3 Veřejná doprava Území ORP Chotěboř je obsluhováno veřejnou autobusovou dopravou, jejíž provoz zajišťuje Veolia Transport Východní Čechy, a.s. Během pracovních dnů je zajištění dopravní obslužnosti obcí na relativně dobré úrovni, ve dnech pracovního klidu je nedostatečná a většina menších obcí je bez jakéhokoliv dopravního spojení. Rozsah zajišťování dopravní obslužnosti je závislý na dotacích poskytnutých státem a obcemi.
6.4 Nemotorová doprava Územím prochází řada turistických značených tras. Síť cyklotras je vedena v převážné míře po silnicích II. a III. třídy a účelových komunikacích s ne vždy dostatečnou technickou kvalitou.
6.5 Ostatní druhy dopravy V řešeném území je na území obce Chotěboř, m. č. Počátky (na rozhraní katastrů Počátky u Chotěboře a Dobkov), umístěno jedno civilní veřejné letiště s travnatou přistávací a vzletovou dráhou, určené a vybavené pro vnitrostátní lety, s převažujícím využitím pro sportovní činnost provozovatele - Aeroklubu Chotěboř.
Technická infrastruktura Bez vybavenosti obcí základní technickou infrastrukturou bude i nadále docházet k postupnému vylidňování obcí - zejména mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení 100 % bytového fondu na tuto infrastrukturu v řadě obcí nelze zajistit z důvodu existence odlehlých malých osad či samot.
98 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Vodní hospodářství
6.6 Zásobování vodou
Ze studie „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina“ (PRVK) vyplývá skutečnost, že v převážné míře v jednotlivých obcích ORP Chotěboř je zásobování vodou vyhovující. Většina obyvatel je napojena na veřejné vodovody, jen malá část obyvatel je odkázána na individuální zásobování pomocí studní. Podíl osob v trvale obydlených bytech využívajících veřejný vodovod dosahuje v rámci ORP 99,76 %, v rámci Kraje Vysočina 99,79% a v rámci ČR 99,73 %.
Kvalita vyrobené vody odpovídá, až na malé výjimky u lokálních zdrojů, požadavkům vyhlášky MZ č.252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah její kontroly. Ve většině případů zjištěných překročení limitů ukazatelů se jedná o dusičnany, železo, mangan a radon, v ojedinělýchpřípadech o chloridy a sírany. Hlavním provozovatelem vodovodů na území ORP jsou Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod a.s.
99 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Samostatné vodovody V rámci rozvoje vodního hospodářství se plánuje zejména zkvalitnění stávajících vodovodů formou rekonstrukce zařízení (řady, vodojemy, čerpací stanice), zřizování nových zdrojů vody i výstavba nových zařízení. Rovněž je plánováno vzájemné propojení samostatných vodovodů do společného skupinového vodovodu.
6.7 Odkanalizování a čištění odpadních vod V oblasti kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je nutné zajistit naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. V řešení problému odpadních vod není situace tak příznivá jako v oblasti zásobování vodou. Podíl osob v trvale obydlených bytech napojených na veřejnou kanalizační síť dosahuje v ORP 67,21%, v Kraji Vysočina 72,02% a v ČR 77,37%.
Horší situace je především u menších obcí a v místních částech. V mnoha z nich není vybudována kanalizace vůbec nebo pouze umožňuje odvádění odpadních vod přečištěných septiky do místního vodního toku nebo plochy. Dále tyto kanalizace v některých obcích zajišťují odvod dešťové vody do některé z místních vodotečí. Tyto místní kanalizace bývají často ve velmi špatném technickém stavu. Odkanalizování individuálních objektů je často řešeno jímkami s vyvážením nebo dokonce provozem septiků s přepadem do dešťové kanalizace. U všech ostatních obcí se až na výjimky uvažuje s vybudováním splaškové kanalizace zakončené malou čistírnou odpadních vod, případně převedením odpadních vod na již stávající čistírnu. V případě odlehlých objektů, kde by vedení kanalizačního řadu nebylo ekonomické se budou budovat domovní ČOV.
100 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Podíl
6.8 Energetika, spoje Řešeným územím prochází trasa zvláštní inženýrské sítě – koridor VVTL plynovodů. Další sítě – produktovod a ropovod – řešeným územím neprocházejí.
Zásobování plynem Správní obvod obce Chotěboř je dostatečně zásobován zemním plynem z vysokotlakých plynovodů. Stávající VTL plynovody mají dostačující přepravní kapacitu pro stávající odběry. Distribuce zemního plynu odběratelům se uskutečňuje většinou středotlakými plynovody příp. NTL plynovodní sítí (Chotěboř), které jsou připojeny na uvedené VTL/STL regulační stanice plynu. Podíl osob v trvale obydlených bytech napojených na plynovod dosahuje v ORP 61,18%, v Kraji Vysočina 60,98%, v ČR 68,29 %. Pro případné rozšíření plynovodní sítě bude nutné provést výstavbu několika VTL/STL regulačních stanic včetně odboček VTL plynovodů. V některých případech postačí pro potřeby plynofikace nových lokalit provést rozšíření STL plynovodní sítě do míst, kde se zatím plynofikace nevyskytuje.
101 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
S ohledem na útlum dotační politiky státu v oblasti zásobování zemním plynem lze konstatovat, že další rozvoj plynofikace bude minimální. V současné době je nutným předpokladem pro plynofikaci zajištění finančních prostředků na realizaci ze stran obcí. Jedním z možných kroků k tomuto je sloučení obcí do větších zásobovaných celků.
Ropovod, produktovod V řešeném území se ropovod nenachází, je však veden poblíž jihozápadní hranice a do výběžku k. ú. Veselá u Sedletína v obci Sedletín zasahuje jeho ochranné pásmo.
Zásobování elektrickou energií Situace v zásobování řešené oblasti elektrickou energií je v současné době plně vyhovující. Energetická soustava pracuje bez zásadních problémů. Zásobovací systém VN v řešené oblasti je proveden pomocí páteřních vedení, která tvoří základní zásobovací síť. Kromě obnovy systému VN, tzn. rekonstrukce a modernizace těchto vedení, předpokládá se rozšiřování systému VN v souvislosti se zvětšením počtu distribučních stanic VN/NN. V důsledku realizace stanice 110/35
102 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014 kV v Chotěboři je zásobování elektrickou energií zajištěno a umožňuje rozvoj podnikatelských aktivit. Dočasné problémy by se mohly projevit pouze při vzniku mimořádně energeticky náročných rozvojových tendencí. Rozvodný systém VN v území je mimo městského rozvodu Chotěboře proveden zásadně nadzemní sítí. Distribuční systém NN je nutno hodnotit ze dvou hledisek – z hlediska stáří sítě a dále z hlediska její výkonové kapacity. Nová distribuční vedení v obcích bývají dimenzována tak, že zaručují dostatečnou rezervu pro zvýšené nároky na elektrický příkon. Řada obcí má však původní vedení z období elektrifikace, které nebylo stavěno na současné zatížení a nezaručuje tak ani současnou požadovanou přenosovost. U vedení rekonstruovaným před delší dobou platí, že rekonstruovaná síť je vyhovující a původní je nevyhovující.
Spoje, telekomunikace Pro rozvoj informační a komunikační infrastruktury je důležité mimo jiné i zajištění přístupových spojů co nejblíže k účastníkovi. K jejich zajištění je nutné pokračovat v modernizaci telekomunikačních zařízení s výhledovým přechodem do univerzální digitální širokopásmové informační sítě. Rozvoj informační společnosti, komunikační infrastruktury a telekomunikací je prováděn na základě státní informační a telekomunikační politiky. Koncepce přechodu z analogového na digitální vysílání státní televize je řešena státními orgány.
Dále je v oblasti telekomunikací důležité zajistit ochranu radioreléových spojů, pro jejichž provoz je nutné zajistit přímou viditelnost spolupracujících stanic. Ochrana těchto spojů je prováděna vyhlašováním ochranných pásem procházejících paprsků a kruhových ochranných pásem kolem spojových objektův poloměru 500 m, které mají za úkol zabránit stínění a rušení těchto spojů.
Zajištění kvalitního zásobování energetickými zdroji a telekomunikačními spoji podnítí rozvoj podnikatelské sféry (služby, řemesla), což se příznivě projeví na společenském rozvoji řešeného území a stabilizaci obyvatelstva. V souladu s vyšším ekonomickým potenciálem dojde i ke zvýšení životní úrovně obyvatelstva.
103 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
S - silné stránky W - slabé stránky
. poměrně hustá síť silnic II. a III. třídy . vedení průjezdních úseků silnic I. a II. třídy . značené cyklotrasy, turistické trasy zástavbou obcí . napojení území na celostátní železniční trať . horší technické parametry silnic II. třídy . zdroje kvalitní pitné vody . vyšší dopravní intenzity v centru Chotěboře, Ždírce nad Doubravou, Krucemburku . stabilizovaná vodovodní síť . nedostatečná dopravní obslužnost ve dnech . poměrně vysoké procento plynofikace pracovního klidu . stabilizované a dostatečné zásobování území el. . nedostatečná vazba silniční a železniční dopravy, energií absence logistického zázemí zejména v Chotěboři . stabilizovaná síť spojů a telekomunikací . nedostatek parkovacích a odstavných ploch zejména v Chotěboři . kolizní křížení železnice a silnic I. a II. třídy . chybějící veřejné vodovody . v některých obcích špatný technický stav vodovodů . nedostatečné pokryti obci infrastrukturou pro čištění odpadních vod . vypouštění odpadních vod do recipientů . nadzemní rozvod systému VN, částečně omezuje rozvoj některých sídel . chybějící infrastruktura pro distribuci zemního plynu v některých obcích . využívání fosilních paliv k vytápění . v některých lokalitách nedostatečný signál mobilních operátorů O - příležitosti T - ohrožení
. zlepšení dopravní obslužnosti území včetně kvalitního . omezení železničních spojů a zánik autobusových napojení na komunikace vyšších tříd linek v území . zlepšení technického stavu komunikací II. a III. tříd . trvalý nárůst automobilové dopravy . omezení tranzitní a nákladní dopravy v obcích . kontaminace povrchových a podzemních zdrojů vody . realizace přeložek komunikací, obchvatů . odvádění odpadních vod z některých sídel přímo do . zlepšení dopravní infrastruktury včetně rekonstrukcí místních recipientů místních komunikací . budování nových a doplnění stávajících veřejných vodovodů . výstavba infrastruktury pro čištění odpadních vod . propojení stávajících systémů . doplnění STL plynovodu pro zastavitelná území . využití alternativních zdrojů vytápění . rozšíření stávajících rozvodů el. energie . rozšíření nabídky datových služeb
104 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
7 Sociodemografické podmínky
7.1 Sociodemografická analýza Správní obvod obce s rozšířenou působností Chotěboř je lokalizován v severovýchodní části kraje Vysočina. Celkově je ve správním obvodě 31 obcí. Na celkovém počtu obyvatel Kraje Vysočina se správní obvod ORP Chotěboř podílí necelými 4,5%. Celkově je ve správním obvodě ORP Chotěboř 22 221 obyvatel (údaj ČSÚ k 31.12.2013).
Celkový vývoj počtu obyvatel – v rámci ORP dochází k úbytku. Výraznou většinu správního obvodu tvoří obce s počtem obyvatel do 1000. Nejmenší obcí do počtu obyvatel je obec Sloupno se 45 obyvateli.
105 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Pohyb počtu obyvatel je ovlivněn přirozeným přírůstkem/úbytkem a rozdílem mezi přistěhovalými a vystěhovalými. Přirozený kladný přírůstek můžeme zaznamenat u 9 obcí z celkových 31 obcí správního obvodu.
V jedné obci celkový počet obyvatel stagnuje, u 9 obcí došlo k mírnému nárůstu a u 21 obcí došlo k úbytku počtu obyvatel.
106 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
7.2 Struktura obyvatelstva Struktura obyvatelstva patří mezi hlavní charakteristiky poukazující na strukturální údaje o území.
Věková struktura obyvatelstva ukazuje na přibližně stejné zastoupení obyvatel ve složce předproduktivní a poproduktivní. Obyvatelé 0-14let tvoří 14,7 % populace a obyvatelé 65 a více let tvoří 18,6 % populace.
107 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Nejvyšší zastoupení obyvatel 0-14 let je v obcích Slavětín (20,0%), Jitkov (18,8%), Sloupno (17,8%) a Nová Ves u Chotěboře (17,1%). Oproti tomu v obci Dolní Sokolovec se předproduktivní složka podílí na počtu obyvatel jen 8,1 %.
108 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Vzdělanostní struktura Počet obyvatel s úplným středoškolským vzděláním s maturitoua vyššího odborného vzdělání včetně nástavbového je v ORP 30,30% je nadprůměrný proti ČR (27,01%) a podprůměrný proti Kraji Vysočina (31,01%). Podíl osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním na populaci ve věku 15 a více let je v rámci ORP 7,70%, jedná se o podprůměrnou hodnotu vůči Kraji Vysočina (9,50%) a ČR (12,50%). Podíl osob se základním vzděláním (vč. neukončeného) na populaci ve věku 15 a více let (%) je v ORP 18,86%, v ČR 17,6% a Kraji Vysočina 18,50%.
109 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
110 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
111 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
112 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
113 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
7.3 Předpoklad výskytu sociálně patologických jevů Základními předpoklady ovlivňující výskyt sociálně patologických jevů je podíl věřících, podíl úplných rodin a podíl obyvatel narozených v obci současného bydliště.
114 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
115 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
S - silné stránky W - slabé stránky
. pestrá nabídka pro sportovní a kulturní vyžití . nižší hustota zalidnění . poměrně široká nabídka volnočasových aktivit pro . nepříznivá věková struktura a vysoká hodnota indexu obyvatele stáří . relativně dobrá a dostupná nabídka základního, . výrazný trend demografického stárnutí středního a vyššího vzdělávání . podprůměrná úroveň vzdělanosti obyvatelstva – . relativně dobrá úroveň a dostupnost nízký index vzdělanosti zdravotnickýchslužeb . ve většině obcí dochází ke stagnaci obyvatel, . dobrá úroveň základních sociálních služeb v některých k jejich poklesu . dodržování tradic (např. masopustní průvod maškar, . nedostatečná kapacita mateřských škol a jeslí dodržování slavností – posvícení, poutě…) . neexistence vysokého školství v území . existence domů s pečovatelskou s pečovatelskou . chybějící základní občanské vybavení v místních službou (Chotěboř, Ždírec nad Doubravou, částech obcí i některých obcích Krucemburk, Slavíkov) . nedostatek pracovních příležitostí . nadprůměrný podíl úplných rodin . chybějící vybavení území domovem pro seniory . nadprůměrný podíl obyvatel narozených v obci současného bydliště ve srovnání s ČR . nedostatečná dopravní obslužnost systémy hromadné dopravy ve dnech pracovního klidu . nadprůměrný počet věřících obyvatel
O - příležitosti T - ohrožení
. podpora výstavby nových rodinných a bytových domů . nadále slabý potenciál pracovní síly a to ve všech a tím zvyšování počtu trvale žijících obyvatel oblastech trhu práce . zvýšení nabídky pracovních příležitostí . zánik nabídky minimálního občanského vybavení . podpora zkvalitnění a doplnění základní občanské v obcích vybavenosti v obcích a jejichmístních částech . změna životního prostředí . rekonstrukce stávajících zařízení pro sportovní a . zánik významných zaměstnavatelů společenské vyžití . zvýšení registrované nezaměstnanosti . zlepšení dopravní obslužnosti území včetně kvalitního . omezení železničních spojů a zánik autobusových napojení na komunikace vyšších tříd linek v území
116 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
8 Bydlení
Oblast bydlení úzce souvisí se sociodemografickými a hospodářskými podmínkami, s nimiž se navzájem ovlivňuje.
Celkový počet trvale obydlených bytů v ORP Chotěboř činí 8062 bytů. V rodinných domech je situováno 5706 (70,77%), v bytových domech 2223 bytů (27,58%) a v ostatních budovách 133 bytů (1,64%) trvale obydlených bytů. Většina obydlených domů je ve vlastnictví soukromé osoby (88,92%). Využití domovního fondu k trvalému bydlení (76,13%) je nižší než průměr Kraje Vysočina (79,01%) a zvláště pak výrazně nižší než průměr ČR (83,41%). Společně se s mírným úbytkem počtem obyvatel ukazuje na nižší atraktivitu území pro trvalé bydlení. Díky kvalitnímu místnímu životnímu prostředí slouží řada trvale neobydlených domů k rekreačním účelům.
117 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Průměrná obytná plocha na osobu (33,5 m2/os.) je větší než je průměr ČR (32,5m2/os.). Při srovnání s Krajem Vysočina (32,5 m2/os.) je také nadprůměrná.
118 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
S - silné stránky W - slabé stránky
. příznivé přírodní podmínky pro bydlení . vysoký podíl velmi starých bytů (postavených před . na území ORP je domovní fond mladší o 3 roky než je rokem 1945) průměr ČR . nekoordinovanost výstavby bytů s ohledem na počet . mírně vyšší průměrná obytná plocha na osobu než je pracovních místvyvolává tlaky na vyjížďku za prací průměr ČR . vyšší počet neobydlených bytů a chátrajících domů . vyšší podíl domovního a bytového fondu v osobním vlastnictví . sounáležitost obyvatel s územím . existence přirozených středisek regionu (Chotěboř, Ždírec nad Doubravou) O - příležitosti T - ohrožení
. vytvoření nabídky pozemků pro výstavbu se . vysídlování některých obcí, zejména těch se špatnou zavedenou technickou infrastrukturou dopravní obslužností a občanskou vybaveností a s . rekonstrukce stávajícího bytového fondu nedostatečnými pracovními příležitostmi . podpora výstavby rodinných a bytových domů . tlak na vytváření monofunkčních lokalit satelitního bydlení . nabídkou kvalitního bydlení stabilizovat obyvatele, zvláště mladé rodiny . intenzivní rozvoj bydlení bez vazby na veřejnou infrastrukturu (občanské vybavení, veřejná doprava…) . pokračující trend snižování počtu nově postavených bytů . změna životního prostředí vlivem průmyslu . nedostatek finančních prostředků . omezení železničních a autobusových spojů ve správním obvodu
119 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
9 Rekreace
Území ORP Chotěboř se nachází z hlediska přírodního a turistického zázemí v atraktivní rekreační oblasti. Z hlediska kulturně historického lze potenciál oblasti hodnotit jako nízký.
Přírodně turistická atraktivita – kulturní krajina zahrnující množství významných přírodních lokalit (CHKO Žďárské vrchy, CHKO Železné hory, Přírodní rezervace Ransko, Přírodní park Doubrava, přírodní památky - Písník u Sokolovce, Chuchelská stráň, Borecká skalka, památné stromy, k atraktivitě přispívá i geomorfologie terénu.
Sportovně turistická atraktivita – území je protkáno celou řadou cyklotras, turistických tras ve vazbě na kulturní a přírodní hodnoty. Hustota cyklotras v území je 375,86 m/km2 a převyšuje tak průměr ČR 358,6 86 m/km2. Cykloturistické trasy vedou zajímavými oblastmi s využitím silnic s menším provozem lesních a polních cest. Hustota turistických tras je 471,78 m/km2 a je nižší než průměr ČR 509.17 m/km2.
120 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
121 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
122 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Kulturně historická atraktivita území je relativně nízká. Spočívá především ve výskytu drobných nemovitých kulturních památek, rozptýlených v rámci jednotlivých sídel. Nevyskytuje se zde však žádná významná nemovitá kulturní památka ani stavební dominanta s pozitivním dopadem na cestovní ruch. V řešeném území se dálenachází množství kulturních hodnot bez legislativní ochrany (historicky a architektonicky významné stavby apod.). V převážně části sídel je hlavní kulturní hodnotou náves s dominantou církevní stavby (kostel, kaple), obklopená původní urbanistickou strukturou (prostory urbanisticky cenné). Krajina je doplněna řadou drobných sakrálních staveb (kapličky, křížky, boží muka).
Hromadná rekreace Největší ubytovací kapacitou v regionu disponuje Chotěboř, Ždírec nad Doubravou, Borek, Vilémov. Dále se v území ORP nachází několik penzionů, ubytování v soukromí a kemp v rekreačním areálu Řeka (Krucemburk).
123 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Rekreace individuální V území ORP je individuální rekreace silně zastoupena. Vypovídá o tom vysoký podíl trvale neobydlených bytů k individuální rekreaci (9,95%), který je vyšší ve srovnání s ČR (3,56%) i s Krajem Vysočina (7,42%). K úbytku trvale bydlícího obyvatelstva a jeho částečné výměně za chalupáře došlo pravděpodobně vzhledem k poměrně řídkému osídlení území ORP, zhoršení dopravní dostupnosti a omezování možností pracovních příležitostí.
124 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
S - silné stránky W - slabé stránky
. kvalitní přírodní zázemí (CHKO Žďárské vrchy, CHKO . nízký kulturní a historický potenciál Železné hory, Přírodní rezervace Ransko, Přírodní . neúplná nabídka doprovodných služeb cestovního park Doubrava, přírodní památky, památné stromy ruchu – především nedostatečná ubytovací kapacita . poměrně vysoká celková hustota cyklotras, která je ve . mírně nižší celková hustota turistických tras ve srovnání s ČR vyšší srovnání s ČR . dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku . téměř neexistence cyklostezek na území ORP . vysoký počet bytů sloužících k individuální rekreaci (výjimkou je Ždírec nad Doubravou) . stabilizované plochy rekreačních a sportovních areálů . absence turistických tras a cyklotras v některých . existence informačních center v území obcích ORP . vysoký podíl jednodenní turistiky . nižší vybavenost turistických a cyklistických tras doprovodnou infrastrukturou . nerozvinutý cestovní ruch v zimních měsících
O - příležitosti T - ohrožení
. výstavba nových a zkvalitnění stávajících ubytovacích . odliv turistů a návštěvníků do regionů s kvalitnější a stravovacích zařízení se širokou nabídkou služeb rekreační infrastrukturou, stagnace cestovního ruchu . výstavba multifunkčního sportovně-rekreačního areálu . znehodnocení přírodního potenciálu vlivem v Chotěboři nekoordinovaného rozvoje cestovního ruchu . rozšíření, zkvalitnění a vzájemné propojení . znehodnocení přírodního potenciálu vlivem průmyslu infrastruktury pro pěší a cyklistickou turistiku na životní prostředí . rozšíření informačních center . využití prostředků z rozvojových programů pro podporu rekreace a cestovního ruchu
125 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
10 Hospodářské podmínky
Hospodářský rozvoj (možnost obživy obyvatelstva) v řešeném území jsou posuzovány z těchto hledisek:
10.1 Pracovní příležitosti Pracovní příležitosti jsou v řešeném území soustředěny zejména do Chotěboře, další významné ekonomické subjekty se nacházejí ve Ždírci nad Doubravou, Krucemburku, Vilémově.
V dalších sídlech území ORP jsou pracovní příležitosti zastoupeny areály zemědělských družstev, jejichž využití se v některých případech mění na smíšené - zemědělství v kombinaci s drobnou výrobou. Mezi významné zemědělské společnosti sídlící na území regionu patří Statek Doubravka s. r. o., Zemědělské družstvo Maleč, Zemědělská a.s. v Krucemburku, Zemědělské družstvo Nová Ves u Chotěboře a Zemědělské obchodní družstvo Vilémov. Nezastupitelné místo v pracovních příležitostech hrají drobné výrobny, které jsou relativně rovnoměrně rozprostřené na celém území ORP.
Primárním sektorem zaměstnanosti vzhledem k charakteru krajiny, která je tvořena zemědělskou půdou a lesními komplexy, je zemědělství a lesnictví – tento sektor má výrazný podíl na hospodářství řešeného území. Sekundární sektor je zastoupen jednak velkými provozovnami, které jsou soustředěny hlavně v Chotěboři, Ždírci nad Doubravou, Krucemburku, a drobnou výrobou v obcích ORP. Terciální sektor se rozvíjí především v komerční sféře - obchodu a službách, které jsou soustředěny v Chotěboři, Ždírci nad Doubravou, Krucemburku a Vilémově.
Podnikatelská aktivita v ORP Chotěboř je cca 200 podnikatelů/1000obyvatel.
126 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
10.2 Ekonomická aktivita Počet obyvatel ve věku 15 a více let v ORP Chotěboř je 18955.
Ekonomická aktivita – jedná se o podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva k obyvatelstvu 15 a více let, ten činí v rámci ORP 46,6%. Při srovnání s Krajem Vysočina (48,2%) je také mírně podprůměrná.
127 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
10.3 Dojížďka za prací Území ORP Chotěboř vykazuje záporné saldo dojížďky za prací (-903). Značí to nedostatek pracovních míst.
Malá sídla jsou po stránce pracovních příležitostí především závislá na sídlech větších s velkými ekonomickými subjekty (Chotěboř, Ždírec nad Doubravou, Krucemburk).
10.4 Nezaměstnanost Průměrná míra nezaměstnanosti ORP Chotěboře uplynulých letech pohybovala do 6 %, což byla v porovnání s průměrem ČR (6,4 %) hodnota podprůměrná. Stoupající tendence vývoje míry nezaměstnanosti za poslední rok je způsobena především vlivem hospodářské krize a útlumem provozu některých provozoven.
128 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Hodnoty míry nezaměstnanosti vykazují mezi jednotlivými sídly výraznější disproporce, vyšší nezaměstnanost nad 10 % vykazovalo 10 obcí (Heřmanice, Kraborovice, Uhelná Příbram, Nejepín, Víska, Klokočov, Rušinov, Dolní Sokolovec, Sloupno, Podmoklany). Naopak míru nezaměstnanosti do 5 % vykazují 4 obce (Čachotín, Borek, Slavíkov, Oudoleň).
10.5 Cestovní ruch Cestovní ruch je svým prostorovým rozsahem a intenzitou významným společenským jevem. Kvalita a nabídka poskytovaných služeb významně ovlivňuje spokojenost návštěvníků a rozhoduje o jejich dalších návštěvách regionu. S ohledem na skutečnost, že řešené území nabízí svým návštěvníkům především atraktivní přírodní prostředí se stabilizovanou sítí cyklotras a turistických tras, není infrastruktura pro cestovní ruch v současnosti příliš rozvinutá. Chybí zejména dostatečné a kvalitní ubytovací kapacity a plochy, zařízení a aktivity ve vazbě na turistické a cyklistické trasy.
129 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
S - silné stránky W - slabé stránky
. poměrně fungující veřejný dopravní systém . míra nezaměstnanosti v některých obcích výrazně . přes dílčí problémy fungující, významné průmyslové přesahuje celostátní průměr a zemědělské podniky a početné řemeslnické dílny . nižší míra ekonomické aktivity a drobné živnosti i v malých venkovských obcích . podprůměrná úroveň vzdělanosti obyvatelstva – nízký . potenciální plochy pro rozvoj pracovních příležitostí - index vzdělanosti výroby, občanského vybavení v ÚPD obcí . nízká podnikatelská aktivita obyvatelstva . vysoká vyjížďka za prací – nedostatek pracovních příležitostí . nízký počet zaměstnavatelů v malých sídlech . nízká průměrná mzda/plat . vysoký podíl zemědělského sektoru na hospodářství regionu . špatné dopravní napojení na komunikace vyšších tříd . existence brownfields na území ORP
O - příležitosti T - ohrožení
. průmyslové zóny v největších sídlech . zánik významných zaměstnavatelů . využití prostředků z rozvojových programů pro . omezení železničních spojů a autobusovýchlinek ve podporu podnikání správním obvodu . rozšíření průmyslových zón . nepříznivý dopad vnějších vlivů na strukturu a stabilitu . využití místních zdrojů nerostných surovin místní ekonomické základny . využití atraktivit území pro rozvoj cestovního ruchu – . zhoršení životního prostředí vlivem výstavby zvýšení pracovních příležitostí v oblasti služeb výrobních areálů na okraji sídel a v krajině . využití potenciálu brownfields . rostoucí závislost malých obcí na větších sídlech . špatné dopravní napojení území na komunikace vyšších tříd, zejména dálnici
130 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
A.3 VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ
Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů:
. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; . Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti; . Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů.
V rámci kapitoly je hodnocena vyváženost těchto pilířů: . Podmínky pro příznivé životní prostředí . Podmínky pro hospodářský rozvoj . Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území
131 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Územní podmínky pro příznivé životni prostředí
S - silné stránky W - slabé stránky
. Výskyt místních ložisek nerostných surovin, zejména . významný výskyt mezozoického horninového podloží cihlářských surovin a stavebního kamene. s potenciálním rizikem ztíženého zakládání a . Existence vymezených CHLÚ pro ochranu hlavních nestability svažitých terénů při srážkových extrémech ložisek nerostných surovin . vícečetný výskyt poddolovaných území v obcích . Územně nevýznamný výskyt sesuvných území, bez Chotěboř, Krucemburk, Uhelná Příbram a Jitkov aktivních sesuvů . zvýšená pravděpodobnost vysoké radonové zátěže . vyšší hustota říční sítě v území ORP než hustota na Ždírecku, Slavíkovsku a v Čachotíně (index 4), říční sítě v ČR i Kraji Vysočina převážná část území ve středním stupni (index3) . v území se nachází velké množství vodotečí a . v území se nachází jen mírně podprůměrné množství představující významné krajinné prvky vodních ploch představující významné krajinné prvky . zdroje kvalitní pitné vody . nízká retenční schopnost a erozní odolnost intenzivně obhospodařováné zemědělské krajiny . v r. 2006 nikde nepřekročen průměrný roční imisní limit pro ochranu zdraví lidí ani průměrný roční imisní . znečištění vodních toků v důsledku zemědělské limit pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez činnosti přízemního ozonu) . podprůměrný počet vydatných vodních zdrojů . v r. 2006 nižší množství měrných emisí hlavních . nedostatečné pokryti obci infrastrukturou pro čištění znečišťujících látek : tuhé znečišťující látky (TZL), odpadních vod oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý . v r. 2006 překročen průměrný roční cílový imisní limit (CO), těkavé organické látky (VOC) ve srovnání s ČR pro ochranu zdraví lidí. Ve větších sídlech Chotěboř, i Krajem Vysočina Ždírec nad Doubravou a Krucemburk se významně . podprůměrná produkce odpadu ve všech hlavních projevuje znečištění z místních zdrojů. složkách . malé využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě . existence základní sítě zařízení pro nakládání tepla s odpadem (skládka, sběrné dvory ve větších sídlech, . výrazný podíl vytápění fosilními palivy kompostárna, autovrakoviště, demontáž a zpracování elektrozařízení) a systému jeho sběru a třídění . struktura osídlení, krajinný reliéf a ekonomická náročnost způsobu vytápění neumožňuje napojení . neexistence významných skládek odpadů všech sídel na plynovod . nízké procento území zasaženého těžbou nerostných . četná existence starých ekologických zátěží v území, surovin zejména na chotěbořsku . Hodnota KES (dle Míchala) je větší než 1 na 55.06 % . odvaly radioaktivních surovin v Chotěboři, Uhelné rozlohy. Území ORP lze celkově považovat z větší Příbrami a Krucemburku části za ekologicky mírně stabilní. . vysoká emisní a hluková zátěž v průjezdních úsecích . Ekologicky vysoce stabilní a přírodě blízká krajina na silnic I/34, I/37 a II/345 území obce Dolní Sokolovec (KES 3,3) . Relativně prostorově nízké zastoupení evropsky . Vysoký podíl ZCHÚ na rozloze spr. území významných lokalit, které dokládají biodiverzitu . Významné velkoplošné zvláště chráněné území území. (CHKO) - chrání území s harmonicky utvářenou . Dílčí neúplnost vymezení lokální úrovně ÚSES krajinou. . Nedostatečná funkčnost již vymezených prvků ÚSES . Existence národní kategorie maloplošných ZCHÚ - národní přírodní rezervace Ransko. . Podprůměrné množství lesů ve srovnání s ČR (o 1.14 %). Při srovnání s Krajem Vysočina je ovšem . Existence území NATURA2000 EVL v obcích nadpruměrné (o 1.92 %). Krucemburk (2x), Jeřišno a Klokočov . V území ORP je průměrná hodnota výnosnosti půdy . Rovnovážné zastoupení vyšší úrovně ÚSES (R, NR) nižší ve srovnání s ČR, což značí obtížnou dává předpoklad k postupnému doplnění konkurenceschopnost na zemědělském trhu. Při komplexního systému na lokální úrovni srovnání s Krajem Vyočina je vyšší. . Rozloha zemědělské půdy k rozloze ORP je v . Vysoká ochrana zemědělských půd v kontaktu se porovnání s ČR i s Krajem Vysočina vyšší, což svědčí zastavěným územím obcí představuje v některých o zemědělském charakteru území. případech omezení pro přirozený růst sídel . Vyšší rozloha vysoce chráněných půd I. a II. třídy . Podprůměrné množství lesů plnících především ochrany mimoprodukční funkci (lesy zlváštního určení) ve . V ORP se nevyskytuje obec bez zastoupení lesa. srovnání s ČR (o 2.76 %). Při srovnání s Krajem . V ORP se vyskytují půdy potenciálně ohrožené vodní Vysočina je ovšem nadpruměrné (o 2.31 %). 132 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
erozí.
O - příležitosti T - ohrožení
. Možnost dílčího zajištění surovinové poptávky . Výskyt rozsáhlých radiometricky anomálních území realizací těžby z místních zdrojů s případným převážně ve třetím stupni radioekologické zátěže, zpracováním zejména cihlářské hlíny zasahujícím na území většiny obcí (25) . zvýšením retenční schopnosti krajiny se sníží riziko . ohrožení území záplavou a lokálními záplavami záplav a vodní eroze způsobených extrémními srážkami . podpora zpracování pozemkových úprav - řešení . nedostatek finančních prostředků na vybudování protierozních opatření infrastruktury pro čistění odpadních vod . výstavba infrastruktury pro čištění odpadních vod . zhoršení kvality povrchových i podpovrchových vod . využití prostředků z rozvojových programů pro . malý zájem správců vodních toků o revitalizaci toků realizaci projektů zlepšujících vodní režim v krajině a výstavbu vodních děl . revitalizace vodních toků . vysoké emise TZL na území obce Sloupno . snížení hygienické zátěže území z motorové dopravy (kamenolom) podporou vzniku obchvatů a přeložek silnic, . omezení využití území a riziko znečištění spodních protihlukových opatření, alternativní dopravy vod z důvodu neřešení sanace starých ekologických . vytvoření podmínek pro lepší využití ekologicky zátěží šetrných alternativních energetických zdrojů, zejm. . riziko emisního nárůstu z lokálního vytápění pro vytápění (biomasa, bioplyn) domácností jako důsledek spalování levnějších . stoupající tendence podílu investic do ochrany druhů paliv a komunálního odpadu, vlivem cen ovzduší tzv.čistých energií (elektřina, plyn) . využití ekonomické podpory a vytvoření územních . riziko lokálního zhoršení životního prostředí vlivem podmínek pro sanaci starých ekologických zátěží a emisí, dopravní zátěže a hluku z koncentrace prevenci nových průmyslu v zónách na okraji sídel a v krajině ve spojitosti s ekonomickým růstem . Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie, z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro . poškození kvality sídel nárůstem motorové dopravy realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. bez odpovídajících dopravních a územních opatření . Lokality rizikové z hlediska infiltrace (velmi vysoce . Nedostatek pozemků v držení státu a územních propustné půdy - I. kategorie BPEJ) je potřebné ve samospráv k realizaci ÚSES a krajinotvorných smyslu vodního zákona zalesnit nebo zatravnit, opatření Lokality vysoce propustné půdy - II. kategorie BPEJ je . V ORP se nacházejí lokality rizikové z hlediska účelné zalesnit nebo zatravnit především ve infiltrace (velmi vysoce propustné půdy a vysoce vrcholových partiích kopců. Opatření směřují k propustné půdy). ochraně vod vůči znečištění živinami a kontaminanty . Nízká erozní stabilita zemědělských půd zejména . zalesnění, zatravnění či protierozní opatření na v obcích Sloupno ( v průměru půdy silně ohrožené) a půdách erozně ohrožených Lány (půdy ohrožené) . posílení rekreační funkce lesa . poškození přírodního potenciálu vlivem plošně . obohatit kulturní strukturu zeleně doplněním útvarů expandujícího průmyslu a nekoordinovaného krajinné a doprovodné zeleně rozvoje cestovního ruchu na životní prostředí
133 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel
S - silné stránky W - slabé stránky
. poměrně hustá síť silnic II. a III. třídy . vedení průjezdních úseků silnic I. a II. třídy . značené cyklotrasy, turistické trasy zástavbou obcí . napojení území na celostátní železniční trať . nevyhovující délka dopravnho napojení významné části území území na komunikace vyšších tříd . stabilizovaná vodovodní síť, obce mají v převážné . horší technické parametry silnic II. třídy míře vybudovány veřejné vodovody a dostatek kvalitní vody ve zdrojové části vodovodů . vyšší dopravní intenzity v centru Chotěboře, Ždírce nad Doubravou, Krucemburku . ve většině sledovaných vodních zdrojů sídel bez veřejného vodovodu kvalita vody zatím vyhovuje . nedostatečná dopravní obslužnost ve dnech hygienickým předpisům pracovního klidu . poměrně vysoké procento plynofikace a dostatečná . nedostatečná vzájemná vazba silniční a železniční zásobovanost zemním plynem z kapacitních VTL dopravy, absence logistického zázemí zejména plynovodů v Chotěboři . stabilizované a dostatečné zásobování území el. . nedostatek parkovacích a odstavných ploch zejména energií, území je v celém rozsahu elektrifikováno v Chotěboři . stabilizovaná síť spojů a telekomunikací, vybudovaná . kolizní křížení železnice a silnic I. a II. třídy síť pozemních převaděčů pro příjem televizního a . chybějící veřejné vodovody, v některých obcích rozhlasového signálu špatný technický stav vodovodů . pestrá nabídka pro sportovní a kulturní vyžití . nedostatečné pokryti obci infrastrukturou pro čištění . poměrně široká nabídka volnočasových aktivit pro odpadních vod obyvatele . vypouštění odpadních vod do recipientů . relativně dobrá a dostupná nabídka základního, . nadzemní rozvod systému VN, částečně omezuje středního a vyššího vzdělávání rozvoj některých sídel . relativně dobrá úroveň a dostupnost zdravotnických . chybějící infrastruktura pro distribuci zemního plynu služeb v některých obcích, struktura osídlení, krajinný reliéf . dobrá úroveň základních sociálních služeb a nákladovost neumožňuje napojení všech sídel na plynovod . dodržování tradic (např. masopustní průvod maškar, dodržování slavností – posvícení, poutě…) . využívání fosilních paliv k vytápění . existence domů s pečovatelskou s pečovatelskou . v některých lokalitách nedostatečný signál mobilních službou (Chotěboř, Ždírec nad Doubravou, operátorů Krucemburk, Slavíkov) . nižší hustota zalidnění . nadprůměrný podíl úplných rodin . téměř polovina obcí spadá do nejmenší velikostní . nadprůměrný podíl obyvatel narozených v obci kategorie – do 199 obyvatel současného bydliště ve srovnání s ČR . nepříznivá věková struktura a vysoká hodnota indexu . nadprůměrný počet věřících obyvatel stáří . příznivé přírodní podmínky pro bydlení . výrazný trend demografického stárnutí . zdroje kvalitní pitné vody . podprůměrná úroveň vzdělanosti obyvatelstva – nízký index vzdělanosti . mírně vyšší průměrná obytná plocha na osobu než je průměr ČR . ve většině obcí dochází ke stagnaci obyvatel, v některých k jejich poklesu . vyšší podíl domovního a bytového fondu v osobním vlastnictví . nízká podnikatelská aktivita obyvatelstva . sounáležitost obyvatel s územím . vysoká vyjížďka za prací – nedostatek pracovních příležitostí . existence přirozených středisek regionu (Chotěboř, Ždírec nad Doubravou) . neexistence vysokého školství v území . existence vyšší občanské vybavenosti ve městech . chybějící základní občanské vybavení v místních Chotěboř, Ždírec nad Doubravou a Krucemburk částech obcí i některých obcích . kvalitní přírodní zázemí (CHKO Žďárské vrchy, CHKO . nedostatečné pokryti obci infrastrukturou pro čištění Železné hory, Přírodní rezervace Ransko, Přírodní odpadních vod park Doubrava, přírodní památky, památné stromy . nedostatek pracovních příležitostí . poměrně vysoká celková hustota cyklotras, která je . chybějící vybavení území domovem pro seniory vyšší ve srovnání s ČR vyšší . nedostatečná dopravní obslužnost systémy
134 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
. dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku hromadné dopravy o dnech pracovního klidu . vysoký počet bytů sloužících k individuální rekreaci . vysoký podíl velmi starých bytů (postavených před rokem 1945) . stabilizované plochy rekreačních a sportovních areálů . nekoordinovanost výstavby bytů s ohledem na počet . existence informačních center v území pracovních míst vyvolává tlaky na vyjížďku za prací . vysoký podíl neobydlených bytů a chátrajících domů . nízký kulturní a historický potenciál . neúplná nabídka doprovodných služeb cestovního ruchu – především nedostatečná ubytovací kapacita . mírně nižší celková hustota turistických tras ve srovnání s ČR . téměř neexistence cyklostezek na území ORP, kromě Ždírce nad Doubravou . absence turistických tras a cyklotras v některých obcích ORP . vysoký podíl jednodenní turistiky . nižší vybavenost turistických a cyklistických tras doprovodnou infrastrukturou . nerozvinutý cestovní ruch v zimních měsících
O - příležitosti T - ohrožení
. zlepšení dopravní obslužnosti území včetně kvalitního . omezení železničních spojů a zánik autobusových napojení na komunikace vyšších tříd linek v území . zlepšení technického stavu komunikací II. a III. tříd . trvalý nárůst automobilové dopravy . omezení tranzitní a nákladní dopravy v obcích . kontaminace povrchových a podzemních zdrojů vody . realizace přeložek komunikací, obchvatů . odvádění odpadních vod z některých sídel přímo do . zlepšení dopravní infrastruktury včetně rekonstrukcí místních recipientů místních komunikací . nadále slabý potenciál pracovní síly a to ve všech . budování nových a doplnění stávajících veřejných oblastech trhu práce vodovodů . zánik nabídky minimálního občanského vybavení . výstavba infrastruktury pro čištění odpadních vod v obcích . doplnění STL plynovodu pro zastavitelná území . negativní změna životního prostředí . využití alternativních zdrojů vytápění . zánik významných zaměstnavatelů . rozšíření stávajících rozvodů el. energie . zvýšení registrované nezaměstnanosti . rozšíření nabídky datových služeb . vysídlování některých obcí, zejména těch se špatnou dopravní obslužností, občanskou a technickou . zvýšení nabídky pracovních příležitostí vybaveností a s nedostatečnými pracovními . podpora zkvalitnění a doplnění základní občanské příležitostmi vybavenosti v obcích a jejich místních částech . tlak na vytváření monofunkčních lokalit satelitního . zlepšení dopravní obslužnosti území včetně kvalitního bydlení napojení na komunikace vyšších tříd . intenzivní rozvoj bydlení bez vazby na veřejnou . vytvoření nabídky pozemků pro výstavbu se infrastrukturu (občanské vybavení, veřejná zavedenou technickou infrastrukturou doprava…) . podpora výstavby nových rodinných a bytových domů . pokračující trend snižování počtu nově postavených a tím zvyšování počtu trvale žijících obyvatel bytů . rekonstrukce stávajícího bytového fondu . změna životního prostředí vlivem průmyslu . nabídkou kvalitního bydlení stabilizovat obyvatele, . nedostatek finančních prostředků obcí k řešení . výstavba nových a zkvalitnění stávajících ubytovacích problematiky bydlení a stravovacích zařízení se širokou nabídkou služeb . omezení železničních a autobusových spojů ve . rozšíření, zkvalitnění a vzájemné propojení správním obvodu infrastruktury pro pěší a cyklistickou turistiku . rostoucí závislost malých obcí na větších sídlech . využití prostředků z rozvojových programů pro podporu rekreace a cest. ruchu na lokální i regionální úrovni
135 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Územní podmínky pro hospodářský rozvoj
S - silné stránky W - slabé stránky
. relativně dobrá a dostupná nabídka základního, . odlehlá poloha řešeného území na hranicích Kraje středního a vyššího vzdělávání, avšak nedostatek Vysočina) oborového odborného školství . odlehlost území od kapacitních pozemních . uspokojivě fungující veřejný dopravní systém komunikací a hlavních železničních tratí . přes dílčí problémy fungující významné průmyslové . nevyhovující délka dopravnho napojení významné a zemědělské podniky a početné řemeslnické dílny části území území na komunikace vyšších tříd a drobné živnosti i v malých venkovských obcích . špatná kvalita komunikací nižších tříd . většina obcí v obvodu ORP má zpracován nebo . nedostatečná dopravní obslužnost systémy rozpracován územní plán pro celé správní území hromadné dopravy ve dnech pracovního klidu s vymezením dostatečných rozvojových ploch a ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb . nedostatečná nabídka technicky připraveného území pro podnikatelské investice v některých obcích . vybudovaná nadřazená přenosová soustava VVN včetně transformace VVN/VN . relativně nízká výnosnost zemědělských půd . území je v celém rozsahu elektrifikováno . v některých lokalitách dožitý a přenosově nevyhovující rozvod systému NN . dostatečná zásobovanost zemním plynem z VTL . struktura osídlení, krajinný reliéf a ekonomická . napojení území na silnice I.třídy I/34 a I/37 i na vedení náročnost způsobu vytápění neumožňuje napojení významného dopravního tahu silnice I/38 všech obcí na plynovod . vyhovující napojení na železniční uzel Havlíčkův Brod . téměř polovina obcí spadá do nejmenší velikostní hustá síť komunikací II.třídy kategorie – do 199 obyvatel . rovnoměrné zastoupení větších subjektů . relativně nízký vzdělanostní a ekonomický potenciál hospodařících na zemědělské půdě a v živočišné obyvatelstva a tím nižší atraktivita pro externí výrobě jako významných zaměstnavatelů na venkově investory . relativně dobré sportovní a kulturní zázemí s pestrou . nízká podnikatelská aktivita obyvatelstva s celkově nabídkou volnočasových aktivit jako stabilizující faktor slabým zastoupením v terciéru produktivní části obyvatelstva coby pracovní síly . vysoká závislost obyvatel venkova na práci v zemědělství z důvodu nízké saturace území pracovními příležitostmi v jiných oborech . míra nezaměstnanosti v některých obcích výrazně přesahuje celostátním průměr . nedostatek pracovních příležitostí a vysoká vyjížďka za prací . neúplná nabídka doprovodných služeb cestovního ruchu a turistiky – především nedostatečná ubytovací kapacita - a souvisící vysoký podíl jednodenní turistiky . absence potřebné infrastruktury pro cestovní ruch v zimních měsících
O - příležitosti T - ohrožení
. zvýšení nabídky pracovních příležitostí rozšířením . zánik významných zaměstnavatelů průmyslových zón v největších sídlech . zvýšení registrované nezaměstnanosti . využití prostředků z rozvojových programů pro . rostoucí závislost malých obcí na pracovních podporu podnikání příležitostech ve větších sídlech . využití prostředků z rozvojových programů pro . zánik základního občanského vybavení v obcích podporu rekreace a cestovního ruchu . poškození životního prostředí a přírodního potenciálu . využití potenciálu brownfields jejich regenerací při vlivem plošně expandujícího průmyslu a využití prostředků z rozvojových programů nekoordinovaného rozvoje cestovního ruchu . zlepšení dopravní obslužnosti území včetně zlepšení . omezení železničních a autobusových spojů ve
136 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
napojení na dálniční síť správním obvodu . využití místních zdrojů nerostných surovin a dřeva jako tradiční zpracovatelské suroviny . využití atraktivit území pro rozvoj cestovního ruchu – zvýšení pracovních příležitostí v oblasti služeb
Územní podmínky pro příznivé životni prostředí: Životní prostředí ve správním území ORP Chotěboř vykazuje z větší části znaky poměrně málo narušené, ekologicky stabilní krajiny s velkým zastoupením hodnotných území, požívajících ochrany zvláště chráněných území, s celkově průměrnou lesnatostí, s kvalitními zdroji pitné vody a s nízkou imisní zátěží (s výjímkou území průmyslových měst Chotěboř, Krucemburk a Ždírec nad Doubravou). Zasahují sem dvě chráněné krajinné oblasti (CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory), přírodní park Údolí Doubravy, národní přírodní rezervace Ransko, přírodní rezervace a přírodní památky. V území je velké množství rozptýlených ploch ostatní neplodné půdy porostlých dřevinami a další drobné krajinné zeleně, které jsou pro životní prostředí velmi cenné. Jsou zde však i místa dotčená kolektivizací zemědělství. Především v jihozápadní části území jsou plochy intenzívní zemědělské výroby na velkých lánech, které je třeba členit vhodnou zelení (mezemi, remízky apod.). Hrozbou či ohrožením tohoto prostředí jsou zejména: . poškození kvality prostředí v sídlech vzestupem motorové dopravy a souvisící hlukové a emisní zátěže, zejména v průjezdních úsecích silnic I/34, I/37 a II/345 . emise, dopravní zátěž, hluk a poškození přírodního potenciálu vlivem plošně expandujícího průmyslu . poměrně rozsáhlá území radioanomálií ve třetím stupni radioekologické zátěže . vysoké emise TZL na území obce Sloupno (kamenolom) . riziko lokálních povodní z přívalových srážek zejména na nevhodně obdělávaných plochách na úpatí Železných hor . riziko znečištění vod při nesprávném hospodaření na vysoce propustných půdách . nízká erozní stabilita zemědělských půd zejména v obcích Sloupno a Lány Podmínky vyváženého rozvoje: . navrhovat územně technická opatření pro eliminaci negativního působení dopravy (obchvat, přeložka, protihlukové opatření, doprovodná filtrační zeleň) . pečlivě zvažovat další růst a umístění nových ploch průmyslových zón a areálů . rozvojové plochy dle charakteru situovat se zvláštním zřetelem k radioekologické zátěži v území a vymezovat v účelném a přiměřeném rozsahu . důsledně navrhovat a realizovat protierozní opatření a zalesňování či zatravňování rizikových ploch z hlediska odtokových poměrů, infiltrace živin a rizikových látek do podpovrchových vod a erozního ohrožení zemedělské půdy
137 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel Počet obyvatel správního obvodu ORP Chotěboř k 31.12.2013 činil 22221 obyvatel, z toho 12654 (tj. 57,33%) ve městech Chotěboř a Ždírec nad Doubravou. Téměř polovina obcí (15) nedosahuje hranice dvou set obyvatel. Největší obcí je Chotěboř s 9480 obyvateli, nejmenší obcí je Sloupno se 45 obyvateli. Věková struktura ukazuje na přibližně stejné zastoupení obyvatel ve složce předproduktivní a poproduktivní. Vzdělanostní struktura obyvatelstva ORP Chotěboř dosahuje podprůměrných hodnot vůči ČR i kraji Vysočina v kategorii středoškolského i vysokoškolského vzdělání. Index vzdělanosti obyvatel ORP Chotěboře je 0,4.
Více než 90,0 % trvale obydlených bytů je situováno v rodinných domech, většinou s vyhovujícím napojením na energie a vodu, s výjimkou infrastruktury odvádění a čištění odpadních vod menších sídel. Kvalita sociální infrastruktury ve větších sídlech je uspokojivá, v menších sídlech dochází k úbytku až vymizení základní vybavenosti. Přirozená střediska regionu (Chotěboř, Ždírec nad Doubravou a Krucemburk) disponují vyšší občanskou vybaveností.
Z hlediska přírodního a turistického zázemí se území ORP Chotěboř nachází v atraktivní rekreační oblasti. Z hlediska kulturně historického lze potenciál oblasti hodnotit jako nízký.
Významným problémem některých sídel je vysoká míra nezaměstnanosti. Podmínky vyáženého rozvoje: zastavení trendu demografického stárnutí . vymezení dostatečných zastavitelných ploch s nabídkou pozemků pro bydlení v rodinných a bytových domech, obsloužených technickou infrastrukturou, ke stabilizaci a růstu počtu obyvatel opatření k zatraktivnění území pro bydlení, rekreaci a cestovní ruch . zlepšení dostupnosti a dopravní obslužnosti území a napojení na komunikace vyšších tříd, zlepšení technického stavu silnic II. a III. tříd a místních komunikací . doplnění chybějící a rozvoj existující technické infrastruktury obcí, zejména kanalizace vč. ČOV, vodovodů, plynovodů . zlepšení a doplnění základní občanské vybavenosti, ubytovacích a stravovacích zařízení se širokou nabídkou služeb, rekonstrukce stávajících zařízení pro sportovní a společenské vyžití
138 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
Územní podmínky pro hospodářský rozvoj Hospodářský potenciál území představují zejména podnikatelské subjekty ve městech Chotěboř a Ždírec nad Doubravou, která představují hlavní zdroje pracovních sil regionu a mají dostatečné infrastrukturní zázemí energetické i dopravní a mají zřízeny průmyslové zóny. K rozhodujícím zaměstnavatelům patří: GCE, s.r.o., Chotěboř (výroba kovových konstrukcí, svařovací technika), TENEZ a.s., Chotěboř (výroba strojů a zařízení), Stora Enso Timber s.r.o., Ždírec nad Doubravou (zpracování dřeva – truhlářství, pořez dřeva), NATE, a.s. Chotěboř (výroba strojů a zařízení pro potravinářský průmysl), DEKORA-Jeníček, a.s., Ždírec nad Doubravou (textilní výroba) a Slévárna a modelárna, s.r.o., Nové Ransko (hutní výroba – slévání železných a neželezných obecných kovů). Další významnější ekonomické subjekty se nacházejí v Krucemburku a Vilémově. V dalších sídlech území ORP jsou pracovní příležitosti zastoupeny areály zemědělských družstev, jejichž využití se v některých případech mění na smíšené - zemědělství v kombinaci sdrobnou výrobou.
Terciální sektor se rozvíjí především v komerční sféře - obchodu a službách, které jsou soustředěny v Chotěboři, Ždírci nad Doubravou, Krucemburku a Vilémově. Region patří celkově k hospodářsky slabým díky souhře několika nepříznivých faktorů:
. odlehlá poloha řešeného území na hranicích kraje Vysočina, mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy kraje (s výjímkou části obce Vilémov) . nedostatečná nabídka technicky připraveného území pro podnikatelské investice v některých obcích . relativně nízká výnosnost zemědělských půd . nízká podnikatelská aktivita obyvatelstva s celkově slabým zastoupením v terciéru . míra nezaměstnanosti v některých obcích výrazně přesahuje celostátním průměr . nedostatek pracovních příležitostí a vysoká vyjížďka za prací
Podmínky vyváženého rozvoje: . vyvinout tlak na zlepšení technického stavu dopravního napojení na komunikace vyšších tříd a logistické vazby na železniční dopravu . posílit nabídku vhodných ploch pro výrobu, služby, doprovodnou infrastrukturu cestovního ruchu a rekreace, ploch se smíšenými funkcemi, jejich vymezením v územně plánovací dokumentaci
139 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
A.4 URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI
URBANISMUS důsledně zkoumat a respektovat stavební, kulturní a přírodní hodnoty sídel a krajiny a navrženými řešeními podpořit identitu a genia – loci řešeného území jako součást obrazu obcí a nezbytnou komponentu demografické i ekonomické stabilizace sídel plochy pro bydlení řešit s vazbou na technickou infrastrukturu a občanské vybavení vymezením ploch smíšeného území umožnit rozvoj pracovních příležitostí v místě bydliště průběžně zjišťovat konkrétní potřeby a v účelném rozsahu vymezovat plochy pro občanskou vybavenost a další sídlotvorná opatření v obcích řešit problematiku chybějících zařízení sociální péče, dětských hřišť vytvořit kvalitní zázemí pro stále se zvyšující počet seniorů preferovat regeneraci neobydlených a dožívajících domů před rozšiřováním zastavitelných ploch vytvářet územní a technické podmínky pro využití surovinových zdrojů
DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA rozvojové plochy pro výrobu umísťovat s ohledem na existenci dostatečné kapacity dopravní infrastruktury zlepšit technický stav a odstranit dopravní závady silnic I/34, I/37, II/344, II/345, II/346 v souvislosti s nárůstem intenzity dopravy řešit zmírnění dopadů na území realizací protihlukových opatření, přeložek doplnit chybějící dopravní propojení, cyklotrasy a pěší trasy ve vazbě na místa koncentrace obyvatel a návštěvníků (dopravní uzly, turistické atraktivity…) řešit dostatečnou kapacitu parkovacích ploch vytvořit územní podmínky ke zlepšení křížení silnic a železnice řešit chybějící vodovodní systémy a propojení stávajících systémů realizovat chybějící infrastrukturu pro čistění odpadních vod, řešit společné ČOV podporovat alternativní zdroje vytápění
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ přesnější vymezení území poddolovaných a sesuvných, území radiometricky anomálních a s vysokým radonovým indexem, zjištění míry omezení využití těchto území a návrh optimální funkční koexistence s navazujícím územím v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší citlivě posuzovat vznik a rozšiřování průmyslových zón a velkých zdrojů znečišťování vytvářet podmínky ke snížení prašnosti a jejímu zachycení zajištěním dostatku ploch pro účelovou zeleň a zalesňování snížit negativní dopady dopravní infrastruktury, zejména tranzitní dopravy, na životní prostředí (územní podporou obchvatů a přeložek silnic, protihlukových opatření, alternativní dopravy…)
140 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
nové rozvojové plochy pro bydlení neumísťovat v územích s negativními vlivy na životní prostředí (hluk, znečištění ovzduší), u stávající zástavby nacházejících se v území s negativními vlivy řešit protihluková opatření vyhodnotit potřebu ploch a případně stanovit nové plochy nutné k zajištění fungujícího odpadového hospodářství (skládkovací kapacity, kapacity pro sběr, třídění a recyklaci odpadů…) posoudit účelnost a vymezit vhodné plochy pro zpracování a energetické využití biomasy zajistit plochy a koridory pro technickou infrastrukturu v sídlech s nedostatečnou infrastrukturou pro zásobování vodou, čištění odpadních vod a se zhoršenou kvalitou ovzduší přesnější identifikace starých ekologických zátěží, stanovení opatření a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci plochy pro bydlení a další funkce spojené s dlouhodobým pobytem osob umisťovat pokud možno v místech s nízkým radobovým rizikem z geologického podloží, event. na základě průzkumu navrhnout způsob ochranyobjektů k bydlení před pronikáním radonu z podloží umožnit zvýšení podílu vodních ploch v krajině navrátit stabilizační prvky do zemědělské krajiny (biokoridory, větrolamy, remízky, meze, solitérní stromy, mokřady, zatravnění ...) vytipovat areály brownfields (chátrající areály) a řešit přednostně jejich budoucí produktivní využití (s možnou podporou z veřejných financí)
KRAJINA A PŘÍRODA koordinovaně doplnit a upřesnit vymezení prvků ÚSES a vytvářet územní podmínky pro jejich realizaci chránit zemědělskou půdu minimalizací jejího záboru, zejména ve vysoce chráněných třídách a bonitě (výnosnosti),využívat přednostně stávající nezemědělské půdy navrhovat účelné rekultivace a navracení vyjmuté půdy do ZPF při navrhování liniových infrastruktur minimalizobat fragmentaci krajiny chránit pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s důrazem na zvýšení její ekologické stability navrhovat a posilovat rozptýlenou zeleň a vodní prvky v krajině využít dalších příležitosti k navržení lesní a nelesní krajinné zeleně v obcích s nízkou lesnatostí (doprovodná zeleň, remízy) jako protiváhy k monokulturní povaze stávajícího hospodářského zalesněnía příležitosti k navrženívodních prvků v krajině
VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ
STŘETY ZÁMĚRŮ S LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ minimalizovat střety liniových staveb s prvky ÚSES technickými opatřeními (přemostění apod.) a trasováním (krátká křížení aj.)
OHROŽENÍ ÚZEMÍ navrhovat/připravovat opatření na eliminaci přívalových srážkových vod v ÚPD navržením poldrů apod.
141 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
důsledně navrhovat opatření dle vodního zákona na rizikových půdách z hlediska infiltrace (zalesnění či zatravnění) a opatření na erozně ohrožených půdách (zalesnění, zatravnění, protierozní ochrana)
Nejdůležitější požadavky vyplývající z projednané územně plánovací dokumentace – k projednání do Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina: upřesnit umístění přeložky I/37 Ždírec nad Doubravou – Vojnův Městec (dotčené obce Krucemburk, Ždírec nad Doubravou) upřesnit umístění veřejně prospěšné stavby VVTL plynovodu DN 500 Olešná- Borek (hranice Kraje Vysočina a Pardubického Kraje) zejména v obci Uhelná Příbram
142 Územně analytické podklady ORP Chotěboř TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Chotěboř, prosinec 2014
A.5 SWOT ANALÝZY JEDNOTLIVÝCH OBCÍ ORP CHOTĚBOŘ, KARTY OBCÍ
143