Pokroky matematiky, fyziky a astronomie

Emilie Těšínská Je to neobyčejně milý člověk, ten znamenitý Einstein!

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Vol. 60 (2015), No. 3, 239–254

Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/144418

Terms of use:

© Jednota českých matematiků a fyziků, 2015

Institute of Mathematics of the Czech Academy of Sciences provides access to digitized documents strictly for personal use. Each copy of any part of this document must contain these Terms of use.

This document has been digitized, optimized for electronic delivery and stamped with digital signature within the project DML-CZ: The Czech Digital Mathematics Library http://dml.cz Je to neobyˇcejnˇemil´yˇclovˇek,ten znamenit´y Einstein!

Emilie Tˇeˇs´ınsk´a,Praha

Reflexe Viktora Trkala ze studijn´ıhopobytu na univerzitˇev Leidenu v letech 1919–1920

1. Uvod´

Profesn´ıkari´eraAlberta Einsteina a jeho cesta ke koneˇcn´epodobˇeobecn´eteorie rela- tivity mˇelytak´esvou kr´atkou, nicm´enˇed˚uleˇzitou praˇzskou“ etapu. Povol´an´ıA. Ein- ” steina na tehdejˇs´ıc. k. nˇemeckou Karlo–Ferdinandovu univerzitu v Praze a jeho praˇz- sk´emu pobytu, inspirac´ıma reflex´ımbylo vˇenov´anojiˇzhodnˇepozornosti ze strany historik˚uvˇedyi fyzik˚ua matematik˚u,ˇcesk´ych i zahraniˇcn´ıch. V tomto ˇcl´ankuse pˇripoj´ımek pˇripomenut´ıst´ehov´yroˇc´ıobecn´eteorie relativity citac´ıa struˇcn´ymko- ment´aˇremdosud nepublikovan´edobov´ereflexe obecn´eteorie relativity (pˇresnˇejiˇreˇceno ovˇeˇren´ıjej´ıch teoretick´ych pˇredpovˇed´ı)a osobnosti Alberta Einsteina, kter´azaznˇela v osobn´ıkorespondenci mlad´ehoˇcesk´ehofyzika Viktora Trkala z jeho studijn´ıhopo- bytu na univerzitˇev Leidenu v letech 1919–1920.1

2. Viktor Trkal, vˇedeck´akari´erapˇreruˇsen´aprvn´ısvˇetovou v´alkou

Fyzik Viktor Trkal (1888–1956) je ˇcesk´emu ˇcten´aˇrivˇetˇsinoudobˇrezn´ama k pˇri- pomenut´ıjeho profesn´ıhocurricula se proto omez´ımejen na nˇekolik kontextu´aln´ıch pozn´amek.V letech 1906–1910 studoval matematiku a fyziku na ˇcesk´euniverzitˇe v Praze (kter´apodobnˇejako v´yˇsezm´ınˇen´a,v Praze paralelnˇeexistuj´ıc´ınˇemeck´auni- verzita nesla tehdy ofici´aln´ı n´azevc. k. ˇcesk´aKarlo–Ferdinandova univerzita). Dne 15. prosince 1910 dos´ahlzp˚usobilostipro v´yukumatematiky a fyziky na stˇredn´ıch ˇskol´ach a od 1. ´unora1911 nastoupil jako stˇredoˇskolsk´yprofesor (ve zkuˇsebn´ımroce) na ˇceskou st´atn´ıre´alkuv Praze VII. Bˇehemp˚ulroˇcn´ıhop˚usoben´ına stˇredn´ıˇskole do- konˇcildoktorskou disertaci s n´azvem O probl´emuDirichletovˇea Neumannovˇes hlediska

1Technick´apozn´amka. V citac´ıch dopis˚uzachov´av´amedobov´ypravopis, pˇr´ıpadn´ezkratky uˇzit´e v dopisech jsou rozeps´any. Vynechan´eˇc´astiv citac´ıch (pro dan´ykontext nepodstatn´e)jsou vyznaˇceny teˇckami v hranat´ych z´avork´ach. Vysvˇetlivkya koment´aˇrek dopis˚umjsou uvedeny v pozn´amk´ach pod ˇcaroua omezuj´ı se vˇetˇsinou na upˇresnˇen´ı jmen a postaven´ı osob zmiˇnovan´ych v dopisech, s pˇr´ıpadn´ymdoplnˇen´ımjejich vazby k ˇcesk´ymzem´ım.Pro podrobnˇejˇs´ıhistorick´yv´yklado teore- tick´ych pˇredpovˇed´ıch a ovˇeˇren´ıobecn´eteorie relativity odkazujeme k jiˇzpublikovan´eliteratuˇre(viz napˇr.[6], [9], [17]). K novˇejˇs´ımu stavu obecn´eteorie relativity viz napˇr.[40].

Mgr. Emilie Teˇˇs´ınska´, Ustav´ pro soudob´e dˇejiny AV CR,ˇ v. v. i., Puˇskinovo n´am. 9, 160 00 Praha 6, e-mail: [email protected]

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc.3 239 rovnic integr´aln´ıch a po sloˇzen´ırigor´ozn´ıch zkouˇsekbyl na univerzitˇe22. ˇcervna 1911 promov´andoktorem filozofie (titul PhDr., studium pˇr´ırodovˇedn´ych obor˚ubylo tehdy na univerzitˇejeˇstˇevˇclenˇenodo r´amcefilozofick´ych fakult). Od 1. ˇr´ıjna1911 pak na- stoupil jako jednoroˇcn´ıdobrovoln´ıkk v´ykonu vojensk´eprezenˇcn´ısluˇzby. Po n´avratu, ve ˇsk.letech 1912/13 a 1913/14, uˇcil(jako supluj´ıc´ıuˇcitel)na Ceskoslovansk´eobchodn´ıˇ akademii v Praze. P˚usoben´ıA. Einsteina v Praze, kter´espad´ado doby od kvˇetna1911 do ˇcervence 1912, se v Trkalovˇeprofesn´ımcurriculu nijak neodr´aˇz´ı. K 1. ˇcervenci 1914 byl Trkal (ofici´alnˇe)ustanoven asistentem Ustavu´ pro teore- tickou fyziku na ˇcesk´euniverzitˇev Praze (jako n´astupce F. Z´aviˇsky, kter´ybyl po smrti profesora F. Kol´aˇcka jmenov´anpˇrednostou´ustavu a mimoˇr´adn´ymprofesorem); Trkal nicm´enˇem´ısto zast´aval (neofici´alnˇe)jiˇzod kvˇetnat. r. Po vypuknut´ı prvn´ı svˇetov´ev´alky, hned 1. srpna 1914 byl Trkal mobilizov´ana n´aslednˇeodvelen na rusko- -rakouskou frontu, kde v bˇreznu 1915 upadl do rusk´ehozajet´ı.Na pˇr´ımluvurusk´eho fyzika Oresta D. Chvolsona (k n´ıˇzdoˇslozat´ım ne zcela objasnˇen´ymicestami) byl v ´unoru1917 pˇridˇelenjako asistent na univerzitu v Permu, kde se v listopadu 1918 ha- bilitoval v´ıcem´enˇepˇr´ıleˇzitostnouprac´ıo teplotˇekontaktn´ıhoodporu. Pod lektorsk´ym posudkem t´etopr´ace,kter´yv z´avˇeruocenil Trkal˚uvd˚uvtippˇriformulaci probl´emu a jeho schopnost vyuˇz´ıtanalytick´emetody povaˇzovan´ev t´edobˇeza nejobt´ıˇznˇejˇs´ı(ˇslo o ˇreˇsen´ıintegr´aln´ıch rovnic pomoc´ıBesselov´ych funkc´ı),byl spolupodeps´anrusk´yfyzik (a Trkal˚uvvrstevn´ık)Alexander A. Fridman (1888–1925, do latinky transkribov´ano t´eˇzFriedmann). Jde o t´ehoˇzfyzika, kter´yo nˇekolik let pozdˇeji,v ˇcl´ankuz roku 1922, dospˇelna z´akladˇerovnic Einsteinovy obecn´eteorie relativity (a na rozd´ılod Einsteina) k z´avˇeruo rozp´ınaj´ıc´ımse vesm´ıru (viz [35], [39]).

3. N´avratdo vlasti a odjezd na studijn´ıpobyt k P. Ehrenfestovi na univer- zitu v Leidenu

Nˇekdyna pˇrelomu let 1918/19 se Trkal vr´atildo vlasti (jiˇzsamostatn´ehoˇceskoslo- vensk´ehost´atu) a k 1. ´unoru 1919 se hl´asilk opˇetovn´emu n´astupu asistentsk´esluˇzby na univerzitˇe.M´ıstoasistenta v Ustavu´ pro teoretickou fyziku na univerzitˇezast´aval od 1. ˇr´ıjna1916 o tˇriroky mladˇs´ıPhDr. Karel Teige; ustanoven byl p˚uvodnˇejako n´ahradn´ıkza Trkala (pot´e,co do Prahy dorazila zpr´ava o Trkalovˇezajet´ı)do jeho n´avratuz v´aleˇcn´evojensk´esluˇzby, avˇsaknejd´eledo 30. z´aˇr´ı1918. Nejasnosti kolem obsazen´ı asistentury i touha dohnat roky ztracen´ev profesn´ı kari´eˇrev´alkou vedly Trkala k tomu, ˇzehned ve ˇskoln´ımroce 1919/20 odjel na zahraniˇcn´ıstudijn´ıpobyt. Zam´ıˇrildo Nizozemska k P. Ehrenfestovi na univerzitu v Leidenu; v ˇz´adostio cestovn´ı stipendium formuloval nicm´enˇec´ılsv´ehostudijn´ıhopobytu obecnˇejijako studium na holandsk´ych univerzit´ach, zvl´aˇstˇev Leidenu (viz [27]). Paul Ehrenfest (1880–1933) patˇrilk pˇredn´ımteoretick´ymfyzik˚umt´edoby. Narodil se ve V´ıdni.Studoval na univerzitˇea technice ve V´ıdnia na univerzitˇev G¨ottingen, doktorskou disertaci obh´ajilu Ludwiga Boltzmanna. V letech 1907–1912 p˚usobilse svou manˇzelkou, ruskou matematiˇckou Tat’janou roz. Afanasjevovou, v Petrohradˇe v Rusku; k osobnostem petrohradsk´euniverzity, s nimiˇzbyl tehdy v ´uzk´emkontaktu, patˇriltak´eA. A. Fridman. Kdyˇzpak v roce 1912 Ehrenfest hledal pevnˇejˇs´ıpostaven´ına nˇekter´ez evropsk´ych nˇemeckojazyˇcn´ych univerzit, uch´azelse i o profesuru teoretick´e fyziky po A. Einsteinovi na nˇemeck´euniverzitˇev Praze. V trojici kandid´at˚ubyl tenkr´at

240 Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc.3 Obr. 1. V. Trkal (1888–1956), pasov´afotografie z r. 1919. [N´arodn´ıarchiv, Praha, viz [27].] navrˇzenna druh´emm´ıstˇe,po rakousk´emfyzikovi Philippu Frankovi. V n´avrhu dato- van´em23. kvˇetna1912, pod n´ımˇzbyli podeps´aniA. Einstein (jako referent), A. Lampa a G. Pick, byl Ehrenfest charakterizov´anjako fyzik jasn´ehoa kritick´eho ´usudku, s mimoˇr´adnouschopnost´ıvystihnout j´adrofyzik´aln´ıch teori´ı,ve sv´ych n´azorech na modern´ı fyzik´aln´ı teorie nez´avisl´y,schopn´yvyloˇzitobt´ıˇznoul´atkujasnˇea poutavˇe (viz [22]). Ehrenfest vˇsaknakonec pˇrijalnab´ıdkuprofesury po H. A. Lorentzovi na univerzitˇev Leidenu, pˇrestoˇzebyla v´az´anana v´yukuv nizozemˇstinˇe(viz [34]). Ve sv´ych vˇedeck´ych prac´ıch se tehdy zab´yval hlavnˇekinetickou teori´ıtepla a statistickou teori´ız´aˇren´ı.K precizov´an´ıpojm˚uteorie relativity pˇrispˇelnapˇr.myˇslenkovou ´uvahou zformulovanou v roce 1909, tzv. Ehrenfest˚uvparadox (viz [14], [21], [38]). Zahraniˇcn´ıst´aˇzu Ehrenfesta si Trkal dojednal ´udajnˇes´am.Z´aleˇzitostvˇsak nutnˇe konzultoval se sv´ymˇs´efem,profesorem Z´aviˇskou (kter´emu ostatnˇezahraniˇcn´ı st´aˇz u J. J. Thomsona v Cavendishovˇelaboratoˇriv Cambridgi v Anglii v letech 1906–1907 tak´epomohla pˇreklenoutnejist´eobdob´ı v poˇc´ateˇcn´ı akademick´ekari´eˇre).K pˇrijet´ı Ehrenfestem napomohly Trkalovi, jak s´amposl´eze vzpom´ınal, kontakty nav´azan´e v Rusku (viz [38]). Mohla tu ovˇsempˇr´ıznivˇezap˚usobiti Ehrenfestova reminiscence na

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc.3 241 Obr. 2. P. Ehrenfest a A. Einstein (s Ehrenfestov´ymsynem Pawlikem), Leiden ˇcerven 1920. Fotografie z p´ısemn´epoz˚ustalostiF. Z´aviˇskys pˇripsan´ymvˇenov´an´ımod P. Ehrenfesta: Zur freundl. Erinnerung an einen f¨urmich sehr frohen Tag. 23. V. 1921. [Masaryk˚uv´ustav a Archiv AV CR,ˇ fond F. Z´aviˇska, i. ˇc.26, k. 1.]

Prahu. Svou roli pˇriv´ybˇerua dojedn´an´ıTrkalova studijn´ıhopobytu sehr´alynejsp´ıˇs i pˇr´ım´ekulturn´ıa vˇedeck´ekontakty (v pˇr´ırodovˇedn´ych i humanitn´ıch oborech) mezi ˇcesk´ymizemˇemia Nizozemskem. Ostatnˇena univerzitˇev Leidenu u H. A. Lorentze, byl na st´aˇzijiˇzv letech 1908–1909 ˇcesk´yfyzik Julius Such´y(1879–1920), od roku 1913 docent a od roku 1919 profesor fyziky na ˇcesk´etechnice v Praze; mimochodem, pˇrijet´ı jeho habilitace na ˇcesk´etechnice v Praze v roce 1912 kladn´ymposudkem ´udajnˇe podpoˇrilpr´avˇeA. Einstein (viz [33]). Pro uveden´ıdo svˇetamodern´ıfyziky byla st´aˇzu P. Ehrenfesta mimoˇr´adnˇeˇst’astnou volbou. V semin´aˇr´ıch poˇr´adan´ych Ehrenfestem na univerzitˇev Leidenu se sch´azela a hostovala ˇradavynikaj´ıc´ıch osobnost´ı tehdejˇs´ı fyziky, patˇrilk nim i A. Einstein. Ziv´ediskuseˇ ´uˇcastn´ık˚usemin´aˇr˚use staly inspirac´ı a prub´ıˇrsk´ymkamenem mnoha fyzik´aln´ıch hypot´ez(viz napˇr.[19]). Leiden a dalˇs´ıvˇedeck´acentra v Nizozemsku hr´aly v tehdejˇs´ıvˇedˇe(nejen fyzice) d˚uleˇzitouroli; svˇedˇc´ıo tom i udˇelen´eNobelovy ceny (1902 H. A. Lorentz a P. Zeeman, 1910 J. D. van der Waals, 1913 H. Kamerlingh Onnes, 1936 pak P. Debye . . . ).

4. Studijn´ıpobyt a jeho reflexe v dopisech pˇr´ıtelize studi´ı

Ke studijn´ımu pobytu na univerzitˇev Leidenu nastoupil Trkal v ˇr´ıjnu 1919 (se sti- pendiem ˇcs.ministerstva ˇskolstv´ıa n´arodn´ıosvˇety 4 000 korun tehdejˇs´ımˇeny a roˇcn´ı

242 Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc.3 placenou studijn´ıdovolenou na univerzitˇev Praze). Vr´atilse v srpnu 1920. O vˇedeck´e atmosf´eˇrev Leidenu, novink´ach ve fyzice, vlastn´ıch vˇedeck´ych pokroc´ıch i t´ap´an´ıre- feroval mj. v nˇekolika dopisech pˇr´ıtelize studi´ıBohumilu Kladivovi. V tˇechto dopi- sech zaznˇelatak´ezpr´ava o potvrzen´ıEinsteinovy obecn´eteorie relativity na z´akladˇe pozorov´an´ı´upln´ehozatmˇen´ıslunce v kvˇetnu 1919 dvˇemabritsk´ymiastronomick´ymi v´ypravami (vyl´ıˇcen´av ˇsirˇs´ımkontextu teoretick´ych pˇredpovˇed´ıobecn´eteorie relati- vity a moˇznost´ıjej´ıhoovˇeˇren´ına z´akladˇeastronomick´ych pozorov´an´ı)a tak´enadˇsen´a reflexe Trkalova osobn´ıhosetk´an´ıs Albertem Einsteinem. Moravan Bohumil Kladivo (1888–1943) studoval (stejnˇejako V´ychodoˇcech Viktor Trkal) matematiku a fyziku na ˇcesk´euniverzitˇev Praze. V roce 1911 sloˇzilzkouˇsku uˇcitelsk´e zp˚usobilostia 25. kvˇetna 1912 dos´ahldoktor´atufilozofie (jako disertaci pˇredloˇzilpr´acis n´azvem Theorie induktivnˇespˇraˇzen´ychosciluj´ıc´ıchkruh˚u). V ˇcerv- nu 1912 nastoupil na m´ıstoasistenta geodetick´eho´ustavu pˇriˇcesk´etechnice v Brnˇe.Na popud pˇrednosty ´ustavu profesora A. Semer´adasi v letech 1912–1914 doplnil odborn´e vzdˇel´an´ıv geod´eziia astronomii kr´atk´ymistudijn´ımipobyty ve Vojensk´emzemˇepisn´em ´ustavu ve V´ıdni,na Pulkovsk´eobservatoˇriv Rusku, v Ustavu´ pro v´yzkumzemˇev Po- stupimi, na Paˇr´ıˇzsk´en´arodn´ıobservatoˇria v Mezin´arodn´ım´ustavu pro m´ırya v´ahy v S`evresu Paˇr´ıˇze.V roce 1920 se na ˇcesk´etechnice v Brnˇehabilitoval z vyˇsˇs´ıgeod´ezie a sf´erick´eastronomie, v roce 1921 byl pak jmenov´anmimoˇr´adn´yma v roce 1927 ˇr´adn´ymprofesorem. V letn´ımsemestru 1922 byl z´aroveˇnpovˇeˇrenpˇredn´aˇskami a cvi- ˇcen´ımiz astronomie na Pˇr´ırodovˇedeck´efakultˇeMasarykovy univerzity v Brnˇea v ro- ce 1924 tak´ezat´ımn´ıspr´avou tamn´ıhoastronomick´eho´ustavu. Povol´an´ıdo arm´adyza prvn´ısvˇetov´ev´alkyho nepostihlo, osudovou se mu vˇsakstala druh´asvˇetov´av´alka. Za Protektor´atubyl jako sokolsk´yfunkcion´aˇrgestapem opakovanˇevˇeznˇena na n´asledky vˇeznˇen´ıv roce 1943 zemˇrel.Publikoval ˇraduvˇedeck´ych prac´ı,napˇr.z gravimetrie, kter´e si z´ıskaly i mezin´arodn´ıuzn´an´ı(viz [31]).

4.1. Trkal Kladivovi, Leiden 7. prosince 1919

Sv´e pokroky“ a zaj´ımav´eud´alostiz prvn´ıch dvou mˇes´ıc˚upobytu v Leidenu vyl´ıˇcil ” Trkal v dopise Kladivovi ze 7. prosince 1919: Navˇstˇevujipˇredn´aˇskyprofesor˚uLorentze2, Ehrenfesta, Kuenena3 (zn´am´ybadatel v oboru stavojevn´erovnice) a ryji se“ v knih´ach ” a ˇcasopisech, hledaje, co by se dalo udˇelat.Ale nˇejakmi nic nenapad´a.Ty dva mˇes´ıce, co jsem zde, pˇrineslymi ve smˇerureceptivn´ımvelice mnoho, ve smyslu produktivn´ım vˇsakdosud nic. To mˇeznaˇcnˇetr´ap´ı,ale t´ımv´ıce poh´an´ıdo pr´ace. Jednou t´ydnˇekon´ase zde kolokvium fysik´aln´ıza pˇredsednictv´ıEhrenfestova, prvn´ı kolokvium zah´ajilEinstein, kter´ytu pobyl asi 2 nedˇeleu Ehrenfesta, v´yklademo sv´e theorii gravitace a principu relativnosti. V kr´atkostireferoval o mˇeˇren´ı,kter´akon´a

2Hendrik Antoon Lorentz (1853–1928) p˚usobilv t´edobˇena univerzitˇev Leidenu jako exter- n´ıprofesor. Profesury teoretick´efyziky, kterou zde zast´aval od jej´ıhozˇr´ızen´ıv roce 1877, se vzdal v roce 1912, kdy pˇrijalpost kur´atorafyzik´aln´ıhokabinetu pˇriTeylerovˇeMuzeu v Haarlemu. Za sv´eho n´astupce na univerzitˇev Leidenu chtˇelv roce 1912 z´ıskat A. Einsteina, ten byl vˇsakpˇriodchodu z Prahy v´az´anpˇr´ıslibem vr´atitse na techniku v Curychu. Lorentzov´ymn´astupcem se tak v roce 1912 stal P. Ehrenfest. 3Johannes Petrus Kuenen (1866–1922), profesor fyziky na univerzitˇev Leidenu (od roku 1907) a spolu s H. Kamerlingh Onnesem vedouc´ıtamn´ılaboratoˇren´ızk´ych teplot.

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc.3 243 pr´avˇemlad´yastronom Freundlich4 v Berl´ınˇea kter´amaj´ıza ´uˇcelpotvrditi Einstei- novu theorii gravitace experimentem. (Dosud jedin´etakov´epotvrzen´ıEinsteinovy theo- rie bylo vzorn´evyloˇzen´ı dosud jinak nevysvˇetliteln´edifference mezi astronomick´ym pozorov´an´ım a Newtonovou theori´ı u planety Merkur (pozvoln´epostupov´an´ı perihe- lia jeho dr´ahyve smˇerupohybu jeho v t´etodr´aze,a to za sto let o 4500 500 — ± Einsteinovi vych´az´ı 4300).) Nyn´ı jde Freundlichovi o jin´epotvrzen´ı: Srovn´av´ame-li urˇcitouspektr´aln´ıˇc´aru,na pˇr.natriovou ˇc´aru D poch´azej´ıc´ız hvˇezdyvelik´ehmoty (na pˇr.slunce), s ˇc´arou tout´eˇzpoch´azej´ıc´ıze zemsk´ehozdroje v t´emˇzspektroskopu, mus´ıse dle theorie Einsteinovy objeviti poˇsinut´ıˇc´arysvˇetlapoch´azej´ıc´ıhoz hvˇezdyvelk´e 2 hmoty (slunce) smˇerem k ˇcerven´emukonci spektra dle formule ν0 = ν1 1 + φ/c , kde ν ve zn´am´emoznaˇcen´ı se vztahuje k zemsk´emuzdroji, ν k hvˇezdˇe(slunci), φ je 0 1
rozd´ılgravitaˇcn´ıchpotenci´al˚una povrchu hvˇezdya zemˇe, c rychlost svˇetla.Tento zjev, kter´yobn´aˇs´ıu slunce pro d´elkuvlny λ = 400µµ asi 0, 008 A˚, d´ase tˇeˇzkostanoviti u slunce experiment´alnˇe,nebot’ velikost jeho leˇz´ına hranici pozorovac´ıchchyb5. D´ale pak nezn´amegravitaˇcn´ıpotenci´aly.Ale existuj´ıdvˇemoˇznosti,jak zjistiti, aˇcliovˇsem

4Erwin Finlay-Freundlich (1885–1964), byl o 6 let mladˇs´ıneˇzEinstein a o 3 roky starˇs´ıneˇz Trkal. Studoval na univerzitˇev G¨ottingen(disertace u F. Kleina). V ˇcervenci 1910 nastoupil na m´ısto asistenta na prusk´ekr´alovsk´eobservatoˇri v Berl´ınˇe.Zaujala ho ot´azka gravitaˇcn´ıabsorpce svˇetla. V roce 1911 ho Einstein poˇz´adalo spolupr´acipˇripˇresn´emstanoven´ıpohybu perihelia planety Mer- kur. Freundlichova pozorov´an´ıpotvrdila hodnotu vyvozenou Einsteinem z jeho teorie (4300 za sto let); v´ysledky publikoval v ˇcl´anku z roku 1913 pˇresodpor ˇrediteleobservatoˇre.V roce 1914 zorga- nizoval v´ypravu na Krym, do Ruska, za pozorov´an´ım ´upln´ehozatmˇen´ıSlunce v srpnu toho roku; c´ılem v´ypravy bylo ovˇeˇritEinsteinem vyvozen´e(v jeho praˇzsk´emˇcl´ankuv roce 1911, na z´akladˇe principu ekvivalence) ´uhlov´eodchylky dr´ahy svˇeteln´ehopaprsku vzd´alen´ehvˇezdyv gravitaˇcn´ımpoli Slunce (0, 8300 na okraji sluneˇcn´ıhokotouˇce).V d˚usledkuvypuknut´ıprvn´ısvˇetov´ev´alkybyli ´uˇcastn´ıci v´ypravy v Rusku zajati a jejich vybaven´ı zabaveno, k pozorov´an´ı nedoˇslo. V roce 1916 Einstein pˇredpovˇezenouhodnotu opravil (1, 7500); tuto hodnotu potvrdila mˇeˇren´ı dvou britsk´ych astrono- mick´ych expedic pˇrizatmˇen´ıSlunce v kvˇetnu 1919 (viz d´ale).V ˇcl´anku uveˇrejnˇen´emv roce 1914 se Freundlich zm´ınil o dalˇs´ım potenci´aln´ım testu Einsteinovy obecn´erelativity, tzv. gravitaˇcn´ım rud´emposuvu spektr´aln´ıch ˇcar.Pokusy zmˇeˇrittento efekt ve spektrech hvˇezdr˚uzn´ych hvˇezdn´ych soustav vˇsaktehdy neposkytly pr˚ukazn´ev´ysledky. V roce 1918 Freundlich sv´easistentsk´em´ıstoopus- til a s podporou Kasier-Wilhelm Gesellschaft zaˇcalplnˇespolupracovat s A. Einsteinem. V roce 1920 byl jmenov´anpozorovatelem a v roce 1921 hlavn´ımpozorovatelem a profesorem astrofyziky Einstei- nova ´ustavu pˇriastrofyzik´aln´ıobservatoˇriv Postupimi. Po emigraci z Nˇemecka v roce 1933 p˚usobil nejprve na univerzitˇev Istanbulu v Turecku. V roce 1937 nalezl doˇcasn´e´utoˇciˇstˇejako profesor astrono- mie na nˇemeck´euniverzitˇev Praze; jedna z pˇredn´aˇsek,kterou zde vypsal v letn´ımsemestru 1938, mˇela n´azev(pˇreloˇzenoz nˇemˇciny) Teorie zatmˇen´ıa jej´ıv´yznampro souˇcasnouastronomii. V lednu 1939 Freundlich Prahu opustil; pˇresNizozemsko emigroval do Velk´eBrit´anie,kde mu byl nab´ıdnut post na univerzitˇev Edinburghu. (Viz napˇr.[15], [18].) Na Freundlicha jako astronoma upozornil Einsteina v roce 1911 ´udajnˇe Leo Wentzel Pollak (1888–1964), mimochodem Trkal˚uvvrstevn´ık.Pollak se narodil v Praze, byl nˇemeck´en´arodnosti. V letech 1906–1911 studoval na praˇzsk´enˇemeck´euniverzitˇe matematiku a fyziku. V letn´ımsemestru 1911 si zde zapsal Einsteinovu pˇredn´aˇskuz termodynamiky a semin´arn´ı cviˇcen´ı. V t´edobˇemˇelza sebou jiˇzrigor´ozn´ı zkouˇsky(prvn´ı sloˇzil3. 6. 1910 a dru- hou 27. 1. 1911, doktorem filozofie vˇsakbyl promov´anaˇz13. 6. 1912) a p˚usobil (od ledna 1911, bezplatnˇe)jako demonstr´atorv Ustavu´ kosmick´efyziky na nˇemeck´euniverzitˇe,v jehoˇzˇcelest´al prof. Rudolf Spitaler. V roce 1922 se pak Pollak na nˇemeck´euniverzitˇev Praze habilitoval (pro me- teorologii, v roce 1926 poˇz´adalo rozˇs´ıˇren´ıoboru habilitace o geofyziku), v roce 1927 byl jmenov´an mimoˇr´adn´yma v roce 1929 ˇr´adn´ymprofesorem (geofyziky); v roce 1929 se stal n´astupcem Spitalera ve veden´ı´ustavu (pˇrejmenovan´ehopot´ena Geofyzik´aln´ı´ustav). Pro sv´estudenty Pollak organizoval r˚uzn´eexkurze, i do ´ustav˚una ˇcesk´eKarlovˇeuniverzitˇe.Na jaˇre1930 podnikl se studenty exkurzi do Berl´ınaa Postupimi, na jej´ımˇzprogramu byla tak´en´avˇstˇeva tamn´ıastrofyzik´aln´ıobservatoˇrea Ein- ” steinovy vˇeˇze“. Poˇc´atkem roku 1939 Pollak z Ceskoslovenskaˇ emigroval do Irska, v letech 1947–1963 p˚usobiljako profesor na School of Cosmic Physics pˇri Dublin Institute of Advanced Studies. 5 9 Dnes nezvykl´evyj´adˇren´ı µµ je zjevnˇerozmˇerovˇetotoˇzn´es nanometrem (nm, tj. 10− m).

244 Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc.3 existuje, poˇsinut´ıspektr´aln´ıchˇcar.Jedna z nich je mˇeˇren´ıb´ıl´ychheliov´ychhvˇezd,kde toto poˇsinut´ımˇeˇrenov efektu Dopplerovˇeobn´aˇs´ıasi 4 km.6 Druh´amoˇznostje mˇeˇren´ı spektra mlhovin, zejm´enamlhoviny v Orionu. Mˇeˇren´ıjsou v chodu a nelze dosud ˇr´ıci, jak´ybude v´ysledek. Julius7 z Utrechtu mˇelk tomu celou ˇraduupozornˇen´ı(zn´am´yautor sluneˇcn´ıtheorie, viz na pˇr.Pringsheim, Physik der Sonne8). Ale nejhlavnˇejˇs´ıbylo to, ˇzese na tomto kolokviu dovˇedˇelEinstein ponejprv o potvr- zen´ısv´etheorie (dle ˇcasov´ehopoˇrad´ıdruh´epotvrzen´ı)na pˇredpovˇedˇen´emj´ım zkˇriven´ı paprsku vyslan´ehood hvˇezdyk zemi v gravitaˇcn´ımpoli slunce; n´asledkem tohoto zakˇri- ven´ımus´ıse hvˇezdaobjeviti proti sv´espr´avn´epoloze poˇsinutao kousek, kter´yodpov´ıd´a na okraji sluneˇcn´ıdesky 1, 700 a ub´yv´a´umˇernˇese vzd´alenost´ıod stˇredu sluneˇcn´ıho. A tu, jak se uˇzobjevilo v denn´ıchlistech anglick´ych,nizozemsk´ych,nˇemeck´ycha naˇsich,po- zorov´an´ıpˇriposledn´ımtot´aln´ımzatmˇen´ıslunce 29. kvˇetnat.r. zpracovan´aEddingto- nem et Co9 dala touˇzhodnotu, o ˇcemˇzEddington uvˇedomilprofesora Hertzsprunga10 (D´an,zdejˇs´ıpraktick´yastronom) jeˇstˇepˇred pam´atn´ymzased´an´ımRoyal Society. To, co se objevilo u n´asv nˇekter´ychnovin´ach(N´arodn´ıListy, zejm´enaDr. Hynek Kli- ment, Jiˇc´ın,28. XI. veˇcern´ıvyd´an´ı)11, je naivn´ıˇr´ık´an´ıa nespr´avn´e.Od t´edoby bylo

6Zˇrejmˇem´ınˇenatzv. nadbyteˇcn´aradi´aln´ırychlost s jednotkou km/s. (Srov. napˇr.[16].) 7Willem Henri Julius (1860–1925), profesor fyziky a ˇreditelfyzik´aln´ı laboratoˇrev Utrechtu. Zab´yval se fyzikou Slunce. Einstein s n´ımdiskutoval moˇznostpozorov´an´ıgravitaˇcn´ıhorud´ehoposuvu ve sluneˇcn´ımspektru. Julius oznaˇcilefekt za pˇr´ıliˇsmal´ypro tehdy dostupn´epozorovac´ıprostˇredky. (Viz napˇr.[20].) 8Zˇrejmˇeodkaz na knihu E. Pringsheima Vorlesungen ¨uber die Physik der Sonne (viz [30]), v jej´ıˇz p´at´ekapitole je pojedn´anomj. o Juliusovˇesluneˇcn´ıteorii a jej´ıkritice. 9Arthur Stanley Eddington (1882–1944), britsk´yastrofyzik, od 1913 profesor a ˇreditelastro- nomick´eobservatoˇrena univerzitˇev Cambridgi. Jako sekret´aˇri Royal Astronomical Society mu byl v roce 1916 nizozemsk´ymastronomem W. de Sitterem zasl´ansepar´atEinsteinova ˇcl´anku s v´yslednou podobou obecn´eteorie relativity. S c´ılemovˇeˇritEinsteinem pˇredpovˇedˇen´ezakˇriven´ıdr´ahy svˇeteln´eho paprsku vzd´alen´ehvˇezdyv gravitaˇcn´ımpoli Slunce zorganizoval Eddington spoleˇcnˇes kr´alovsk´ym astronomem Frankem Dysonem dvˇev´ypravy za pozorov´an´ım´upln´ehozatmˇen´ıSlunce v kvˇetnu 1919. Jedna v´yprava (veden´aA. C. D. Crommelinem) smˇeˇrovala do Sobralu v Braz´ılii, druh´a(veden´a A. S. Eddingtonem) na ostrov Principe u z´apadn´ıhopobˇreˇz´ıAfriky. Zpr´ava o v´ysledc´ıch pozorov´an´ı byla pˇredloˇzenaA. S. Eddingtonem na spoleˇcn´eslavnostn´ısch˚uzilond´ynsk´eKr´alovsk´espoleˇcnosti (Royal Society of London) a Kr´alovsk´eastronomick´espoleˇcnosti(Royal Astronomical Society) 6. lis- topadu 1919. V´ysledky pozorov´an´ıbyly interpretov´any ve prospˇech Einsteinovy obecn´eteorie relati- vity. Toto konstatov´an´ısehr´alopro pˇrijet´ıteorie ve svˇetˇekl´ıˇcovou roli. Pohnulo tak´eprusk´eminister- stvo kultury ke zˇr´ızen´ıjiˇzzm´ınˇen´ehoEinsteinova ´ustavu pˇriastrofyzik´aln´ıobservatoˇriv Postupimi s ´ukolem pracovat na pos´ılen´ı experiment´aln´ıch z´aklad˚uEinsteinovy teorie gravitace. (Podrobnˇeji napˇr.[9], [17].) O potvrzen´ıEinsteinovy obecn´eteorie relativity v roce 1919 a o pˇr´ıpravˇedalˇs´ıho nez´avisl´ehopozorov´an´ı pˇri ´upln´emsluneˇcn´ım zatmˇen´ı v z´aˇr´ı 1922 se na str´ank´ach Casopisuˇ pro pˇestov´an´ımatematiky a fyziky v roce 1922 zm´ınilF. Z´aviˇska (viz [41]). 10Ejnar Hertzsprung (1873–1967), d´ansk´yastrofyzik (p˚uvodnˇevystudoval chemii), od roku 1919 profesor a z´astupce ˇrediteleastronomick´eobservatoˇreW. de Sittera na univerzitˇev Leidenu (od roku 1935 de Sitter˚uvn´astupce). Srov. napˇr.Hertzsprung˚uv–Russel˚uvdiagram. 11Sloˇ o dopis Dr. Hynka Klimenta otiˇstˇen´yv N´arodn´ıch listech, veˇcern´ımvyd´an´ı, 28. listopadu 1919. Autor dopisu (v reakci na ˇcl´anek Revoluce ve vˇedˇe v t´ychˇznovin´ach) mj. napsal: Mezi nebem a zem´ı ” dˇej´ıse arci vˇeci,o nichˇzmoudrost lidsk´anem´aani zd´an´ı,ale pˇrece mysl´ım, ˇzevyn´alezuprof. Ein- steina pˇriˇc´ıt´ase pˇremrˇstˇen´yv´yznam.Je ovˇsemzaj´ımavovˇedˇeti,ˇzehvˇezdy,nal´ezaj´ıc´ıse pˇrizatmˇen´ı pobl´ıˇzeslunce, kdyˇzbyly ofotografov´any,zmˇenilyzd´anlivˇesvoji posici, ale to jiˇzby nemˇelonijak pˇrekvapovati. Svˇeteln´ypaprsek, vych´azej´ıc´ız dotyˇcn´ehvˇezdy,proch´az´ı-likonˇcinamipobl´ıˇzeslunce, se skuteˇcnˇe oh´yb´a“ a zachycen´ynaˇsimokem prom´ıt´an´amnaˇsihvˇezduna jin´em´ıstoa ˇsid´ı“ tak ” ” i fotografickou desku. [. . . ] Odvozovat vˇsakz toho, ˇzeonen paprsek je oh´yb´anna z´akladˇez´akonagra- vitaˇcn´ıhoa ˇzetedy paprsek s´amje hmotou, protoˇzehmota p˚usobitim˚uˇzejenom na hmotu, je vˇedeck´y

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc.3 245 mnoho zaj´ımav´ychthemat na tapetˇev naˇsemkolokviu. — Studuji hlavnˇetheorii kvant a Bohr˚uvmodel atomu. (Viz [1].)

4.2. Trkal Kladivovi, Leiden 2. ledna 1920

V dopise Trkala Kladivovi z 2. ledna 1920 zaznˇelanejprve gratulace k pˇr´ıtelovu sˇnatku a pevn´av´ıra,ˇzejiˇzdokonˇcilhabilitaˇcn´ıpr´aci.N´asledovaly dalˇs´ınovinky z Trkalova studijn´ıhopobytu, pˇriˇcemˇzterminologie kvantov´efyziky se tentokr´atprom´ıtlai do bˇeˇzn´ehoslovn´ıku: Pt´aˇsse asi, co j´adˇel´am.Tedy to je st´alestejn´e,st´alerecipuji, absor- buji po kvantech (spojitˇeto ted’ nelze, ty ˇcasyjsou uˇzd´avnopryˇc),ale nic neemituji, ve sporu se vˇsemiz´akony,nad jichˇzˇr´adn´ymplnˇen´ımbd´ınaˇsip´aniprel´ati.12 [. . . ] Z novinek fysik´aln´ıchTi mohu sdˇelit,co jsem se dovˇedˇelod Ehrenfesta. V labo- ratoˇriJ. J. Thomsona v Cambridge uˇcinilF. W. Aston d˚uleˇzit´yobjev, jeˇstˇeto nen´ı ani publikov´ano.13 Dok´azal,ˇzeneon atomov´ev´ahy20,2 neexistuje, n´ybrˇzˇzeje to smˇes dvou isotop˚uneonu atomov´ev´ahy20 a atomov´ev´ahy21 (cel´aˇc´ısla),rovnˇeˇzchlor ato- mov´ev´ahy35,5 neexistuje, n´ybrˇzje to smˇesdvou isotop˚uchloru 35, 36. Tedy odchyl- ky atomov´ychvah prvk˚uod cel´ychˇc´ıseljsou vysvˇetlitelnyisotopy, t.j. prvky, kter´ym n´aleˇz´ıv soustavˇeMendˇelejevovˇetot´eˇzm´ısto,maj´ı— nehled´ıme-lik nepozorovateln´ym rozd´ıl˚um— tyt´eˇzchemick´ea optick´evlastnosti, ale r˚uzn´eatomov´ev´ahya r˚uzn´eradio- aktivn´ıvlastnosti. Povst´avaj´ıvylouˇcen´ımnˇekolika α-ˇc´asticz atomov´ehoj´adra atomu pˇr´ısluˇsn´eradioaktivn´ıl´atky. Z jin´ychm´ych ˇcinnost´ı“ zde zm´ın´ımse Ti o n´avˇstˇevˇeu profesora Lorentze v Haar- ” lemu, kde se se mnou mile cel´edvˇehodiny bavil. Potom prohl´ıdku´ustavuKamerlingh Onnesova14 sluˇs´ıuv´esti,ale tuto fabriku nelze pˇrehl´ednoutiza jednou. P˚ujdutam jeˇstˇe ˇcastˇeji.Pak navˇstˇevujiˇcetn´amusea a galerie. Kr´atce ˇziji.Kdybych mˇelmoc a moc penˇez,jezdil bych z m´ıstana m´ıstoa studoval bych vˇedua moˇzn´a,ˇzei umˇen´ı.Ale tak, jako uboh´emuprolet´aˇri,nezb´yv´ami neˇzhonba za bab´ıml´etem,coˇzmˇeznaˇcnˇe deprimuje. Ale nechci Tˇetouto skeps´ınakazit [1]. Mezi citovan´epas´aˇzetohoto dopisu se ovˇsemvm´ısilytak´e´uvahy o prob´ıhaj´ıc´ıch

lapsus“. Prost´a´uvaharozumov´a,ˇzeje nemyslitelno, aby se hmota pohybovala tak nesm´ırnourych- ” lost´ı,jako pˇribliˇznˇe300 000 kilometr˚uza jednu vteˇrinu,pouˇcujen´asjiˇz,ˇzetomu tak b´ytinem˚uˇze. Astronomov´eby mˇelib´ytz´aroveˇnv´yborn´ymifysiky a tak drobet i filosofy, pak by pˇriˇslina to, ˇze oh´yb´an´ı svˇeteln´ehopaprsku dˇejese na z´akladˇez´akonaCrookesova a ne na z´akladˇez´akona gra- vitaˇcn´ıho.William Crookes pˇriˇseltotiˇzprvn´ına to, ˇzepaprsky kathodov´emohou b´ytioh´yb´anymag- netem na t.zv. α, β a γ paprsky. [. . . ]“ (Viz [28].) Autor ˇcl´ankuje zˇrejmˇetotoˇzn´ys Hynkem [Ign´acem] Klimentem, nar. 1863 v Lomnici u Jiˇc´ına“, absolventem Pr´avnick´efakulty na ˇcesk´euniverzitˇev Praze ” v roce 1896. (Srov. [2].) Autor dopisu podstatu fyzik´aln´ıch objev˚u,o nichˇzse zmiˇnuje,nepochopil. 12Jsou m´ınˇenifyzikov´ev profesorsk´ych sborech Karlovy univerzity v Praze a Masarykovy univerzity v Brnˇe. 13Francis William Aston (1877–1945), britsk´ychemik a fyzik. Do Cavendishovy laboratoˇre v Cambridgi pˇreˇselna pozv´an´ıˇrediteleJ. J. Thomsona v lednu 1909 z univerzity v Birminghamu. Zde v roce 1919 pomoc´ıj´ımzkonstruovan´ehopˇresn´ehohmotov´ehospektrografu dok´azalexistenci izotop˚ustabiln´ıch chemick´ych prvk˚uNe a Cl. Sdˇelen´ıo objevu publikoval v ˇcasopise Nature v listo- padu a prosinci 1919 (viz [3]). Za objevy izotop˚uvelk´ehomnoˇzstv´ıneradioaktivn´ıch prvk˚upomoc´ı hmotov´espektrografie a formulov´an´ıpravidla hmotnostn´ıch ˇc´ıselobdrˇzelv roce 1922 Nobelovu cenu za chemii. 14Heike Kamerlingh Onnes (1853–1926), od roku 1882 profesor experiment´aln´ıfyziky na univer- zitˇev Leidenu. V roce 1904 zde zaloˇzillaboratoˇrn´ızk´ych teplot, v n´ıˇzv roce 1908 jako prv´yzkapalnil helium a v roce 1911 objevil supravodivost rtuti. Za v´yzkumvlastnost´ıhmoty pˇrin´ızk´ych teplot´ach mu byla v roce 1913 udˇelenaNobelova cena za fyziku.

246 Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc.3 habilitac´ıch a obsazov´an´ı fyzik´aln´ıch profesur v Praze a Brnˇe a s t´ım spojen´ych vyhl´ıdk´ach Trkala na z´ısk´an´ıakademick´epozice po n´avratudo vlasti.

4.3. Trkal Kladivovi, 22. kvˇetna1920 V dopise Kladivovi z 22. kvˇetna1920 charakterizoval Trkal v´ysledkysv´ehodosavadn´ıho pobytu, kter´yse bl´ıˇzil rychle k z´avˇeru,slovy: Za ten ˇcas,co jsem zde, jsem z´ıskalobrov- sky pˇr´ımo mnoho! Jeˇstˇev´ıce podnˇet˚ua pl´an˚uneˇzskuteˇcn´ehoproveden´ı;ta emisse“ ” byla celkem slab´a.PˇrekladLorentzova ˇcl´ankuo Einsteinovˇetheorii,15 pak spoleˇcn´a pr´ace s prof. Ehrenfestem Odvozen´ı dissociaˇcn´ı rovnov´ahyz theorie kvant a che- ” mick´ekonstanty“ v Akademii amsterodamsk´e16; d´alepak sl´ıbiljsem panu profesoru Kuˇcerovi17 ˇcl´aneko ´ustavuKamerlingh Onnesovˇe— poˇr´adto jeˇstˇenem´ampohro- madˇe.18 Ted’ pak ryji“ v Bohrovˇetheorii spekter (nˇejak´edrobnosti bych mˇel,ale chtˇel ” bych to zobecnit, anebo ned´a-lise to zobecnit, tedy zahodit). Prohl´edl jsem nˇekolikr´at ´ustavOnnes˚uv,v Groning´ach´ustavJaegr˚uv,19 v UtrechtˇeJulius˚uva Ornstein˚uv,20 v Delftˇe(technika) de Haas˚uv,21 v Haarlemu Lorentz˚uv;chci jeˇstˇedo Amsterodamu k Zeemanovi22 a van der Waalsovi23. Je toho vˇsehomnoho a ˇcasum´alo. N´asledovala

15Sloˇ o Trkal˚uvpˇrekladLorentzova ˇcl´ankuo Einsteinovˇeteorii relativity do ˇceˇstiny (viz [25]). P˚uvodn´ıLorentz˚uvˇcl´anekvyˇselnizozemsky v novin´ach Nieuwe Rotterdamsche Courant 19. listo- padu 1919 (datov´anbyl v Haarlemu 13. listopadu t. r.). Mimochodem, Trkal bˇehempobytu ´udajnˇe zvl´adlnizozemˇstinu natolik, ˇzev n´ıbyl schopen i ps´at.O autorovi ˇcl´ankuTrkal v pˇrekladuv pozn´amce pod ˇcarouuvedl: Dr. Hendrik Antoon Lorentz, proslul´yprofesor theoretick´efysiky v Lejdech (Leiden, Nizozemsko), je zn´amouautoritou v odborn´ychkruz´ıchvˇedeck´ych.Svˇetozn´am´ejsou jeho pr´ace na pˇr. o elektronov´etheorii. Nˇekter´ymisv´ymimyˇslenkamistal se do jist´em´ırypˇredch˚udcem Einsteinov´ym v theorii relativnosti. V letm´emn´astinu vˇedeck´ekari´eryA. Einsteina v z´avˇeruˇcl´ankuje tak´ezm´ınka o Einsteinovˇekr´atk´emp˚usoben´ına nˇemeck´euniverzitˇev Praze a o jeho n´avˇstˇev´ach v Nizozemsku. 16Pr´ace byla pˇredloˇzena Kr´alovsk´e akademii vˇed v Amsterodamu na sch˚uzi28. ´unora 1920 a uveˇrejnˇena paralelnˇe nizozemsky a anglicky (viz [10]). Ve zkr´acen´e verzi vyˇsla tak´e nˇemecky (viz [11]). O pr´acipodrobnˇereferoval v Physikalische Berichte v roce 1921 nˇemeck´yfyzik Wilhelm Lenz (viz [24]). 17Bohumil Kuceraˇ (1874–1921), v t´edobˇeprofesor experiment´aln´ı fyziky na ˇcesk´euniverzitˇe v Praze a redaktor fyzik´aln´ıˇc´asti Casopisuˇ pro pˇestov´an´ımatematiky a fyziky. 18O Kamerlingh Onnesovˇe´ustavu se Trkal podrobnˇezm´ınilaˇzve zpr´avˇez roku 1926 (viz [36]). O ´ustavu vˇsakreferoval jiˇzv roce 1908 na IV. sjezdu ˇcesk´ych pˇrirodozpytc˚ua l´ekaˇr˚uv Praze J. Such´y. 19Frans Maurits Jaeger (1877–1945), fyzik´aln´ıchemik, od roku 1909 profesor univerzity v Gro- ningen. Je zn´amzejm´enastudiem symetrie krystal˚u.Na st´aˇziu nˇehona univerzitˇev Groningen byl ˇcesk´yfyzik´aln´ıchemik Anton´ın Simek,ˇ Trkal˚uvo rok starˇs´ıvrstevn´ıka od roku 1920 pak profesor fyzik´aln´ıchemie na Masarykovˇeuniverzitˇev Brnˇe. 20Leonard Ornstein (1880–1941), teoretick´yfyzik, ˇz´akH. A. Lorentze, od roku 1914 profesor na univerzitˇev Utrechtu (jako n´astupce P. Debye). V roce 1922 se stal ˇreditelemfyzik´aln´ılaboratoˇre, kter´apod jeho veden´ımz´ıskala svˇetovou proslulost v oboru studia intenzit spektr´aln´ıch ˇcar. 21Wander Johannes de Haas (1878–1960), fyzik a matematik zn´am´y pracemi o magneto- elektrick´ych jevech. Studoval na univerzitˇev Leidenu, v letech 1905–1911 byl asistentem H. Kam- merlingha Onnese. V roce 1910 se oˇzenils jednou z dcer H. A. Lorentze. Bˇehemp˚usoben´ıv Nˇemecku v letech 1911–1915 se setkal s A. Einsteinem (spoleˇcnˇepopsali tzv. Einstein˚uv– de Haas˚uvjev). Profesorem na technice v Delftu se stal v roce 1917. 22Pieter Zeeman (1865–1943), fyzik, studoval na univerzitˇev Leidenu (ˇz´aka asistent H. A. Lo- rentze). V roce 1896 objevil ˇstˇepen´ı spektr´aln´ıch ˇcaratom˚uv magnetick´empoli (Zeeman˚uvjev, Nobelova cena za fyziku v roce 1902 spolu s H. A. Lorentzem). Od roku 1900 profesor fyziky na univerzitˇev Amsterodamu, od roku 1908 ˇrediteltamn´ıhofyzik´aln´ıho´ustavu (jako n´astupce van der Waalse). 23Zˇrejmˇe Johannes D. van der Waals st. (1837–1923), laure´at Nobelovy ceny za fyziku v roce 1910 (za pr´ace o stavov´erovnici plyn˚ua tekutin). V roce 1877 byl jmenov´anprofesorem fyziky na novˇezˇr´ızen´euniverzitˇemˇestaAmsterodamu.

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc.3 247 zm´ınka o dalˇs´ın´avˇstˇevˇeA. Einsteina v Leidenu a tentokr´ati o osobn´ımsetk´an´ıTrkala s n´ım: Po velikonoc´ıchmˇelijsme tu sjezd stˇredoˇskolsk´ychprofesor˚umathematiky a fy- siky (organisovan´yhlavnˇeEhrenfestem), ted’ je tu uˇzpodruh´eEinstein; je jmenov´an ˇcestn´ymhonorovan´ymprofesorem v Leidenu na universitˇea ˇclenemamsterodamsk´e Akademie.24 Mˇelpˇredn´aˇskupro ˇsirok´epublikum; skvˇelese vydaˇrila— ´uˇcastbyla ob- rovsk´a— hlava na hlavˇe— na konci tleskali, dupali. V˚ubec jsou vˇsichnivelmi nadˇseni. Je to neobyˇcejnˇemil´yˇclovˇek,ten znamenit´yEinstein. Mluvil jsem s n´ımnˇekolikr´ate a vˇzdyjsem si velmi mnoho odnesl. V z´avˇerudopisu se Trkal jeˇstˇejednou ohl´edl za sv´ymstudijn´ım pobytem, tentokr´ats povzdechem nad rychle ub´ıhaj´ıc´ımˇcasem a se st´ınemobav ohlednˇedalˇs´ıho uplatnˇen´ı: Z´ıskaljsem tu mnoho cenn´ychvˇedomost´ı, zkuˇsenost´ıa spoustu osobn´ıchzn´amost´ı— zkr´atkaotevˇrelse mi svˇet.Potˇreboval bych tak jeˇstˇerok k dovrˇsen´ıd´ıla,jeˇzjsem zapoˇcal,a — bohuˇzel,dovolen´avyprˇsela.Nutno se vr´atit.K´eˇzbych aspoˇnnˇeˇc´ımmohl doma prospˇeti. V tomto dopise se Trkal zm´ıniltak´e o tom, ˇzebyl vyzv´ankrajanem, profesorem klasick´efilologie na univerzitˇev Lublani Luˇn´akem (s jehoˇzsynem, l´ekaˇrsk´ymchemikem, p˚usobilna univerzitˇev Permu), aby se z´uˇcastnilkonkursu na profesuru fyziky na univerzitˇev Z´ahˇrebu.K takov´emu kroku, spojen´emu s odchodem z vlasti, se vˇsakTrkal nedok´azalodhodlat (viz [1]).25

5. N´avratdo vlasti a dalˇs´ıprofesn´ıkari´era

Pˇr´an´ı,aby po n´avratudo vlasti mohl alespoˇnnˇeˇc´ımprospˇet, Trkal bˇehemsv´en´asle- duj´ıc´ıprofesn´ıkari´eryna Karlovˇeuniverzitˇea tak´enapˇr.jako ˇceln´yfunkcion´aˇr(ge- ner´aln´ı sekret´aˇr) Cesk´eakademieˇ vˇeda umˇen´ı bezesporu ´uspˇeˇsnˇea se ct´ı naplnil. Studijn´ıpobyt u P. Ehrenfesta a kontakt s velik´any tehdejˇs´ıfyziky pˇritomsehr´aly d˚uleˇzitouroli. V lednu 1921 se Trkal na Pˇr´ırodovˇedeck´efakultˇeUK habilitoval pro teoretickou fyziku, i kdyˇzjako habilitaˇcn´ıpr´acipˇredloˇzil,ponˇekudpˇrekvapivˇe,starˇs´ı ruskou publikaci o kontaktn´ımodporu, kter´abyla v roce 1918 uveˇrejnˇenav ˇcasopise Fyzik´alnˇe-matematick´e spoleˇcnosti pˇri rusk´e st´atn´ı univerzitˇe v Permu (viz [26]). Koncem roku 1921 byla jeho habilitace pro teoretickou fyziku pˇrijata i na CVUTˇ v Praze (coˇzsouviselo s ´umrt´ım jiˇzzm´ınˇen´ehoprofesora J. Such´ehoa suplov´an´ım jeho v´yukyfyziky). V prosinci 1922 byl na UniverzitˇeKarlovˇejmenov´anmimoˇr´adn´ym a v ´unoru1929 ˇr´adn´ymprofesorem; od ˇskoln´ıhoroku 1929/30 zde st´alv ˇceleprose- min´aˇrea od roku 1931/32 (spolu se Z´aviˇskou) tak´esemin´aˇrepro teoretickou fyziku. Do Trkalovy akademick´ekari´eryposl´ezeznovu zas´ahlyhistorick´eud´alosti:uzavˇren´ı ˇcesk´ych vysok´ych ˇskol v roce 1939 a po v´alcepak ´unor1948. Ve vˇedeck´epr´acise Trkal zamˇeˇrilhlavnˇena kvantovou fyziku a hydrodynamiku. Po druh´esvˇetov´ev´alcese v´yraznˇeangaˇzoval tak´ev organizaci ˇcs.jadern´ehov´yzkumu. (Podrobnˇejio V. Trkalovi napˇr.[7].) Mimochodem, po v´alce (na z´akladˇeusnesen´ıprofesorsk´ehosboru Pˇr´ırodo- vˇedeck´efakulty UK z 21. ˇcervna 1945 a se souhlasem ministerstva ˇskolstv´ıa osvˇety z 30. ˇcervence 1945) byl Trkal povˇeˇrenzat´ımn´ı spr´avou fyzik´aln´ıho ´ustavu b´yval´e nˇemeck´euniverzity v Praze ve Viniˇcn´eulici (viz [26]). Spoleˇcn´apr´aceTrkala s Ehrenfestem nebyla sice Trkalem pˇredloˇzenajako pr´ace

24A. Einstein byl zvolen zahraniˇcn´ımˇclenem fyzik´aln´ıhooddˇelen´ıKr´alovsk´eakademie vˇedv Amster- damu 19. kvˇetna1920 (datum potvrzen´ıvolby kr´alovnou). Tehdejˇs´ısekret´aˇrakademie P. Zeeman o tom Einsteina informoval dopisem z 21. kvˇetna,Einstein volbu pˇrijaldopisem z 24. kvˇetna a jiˇz 29. kvˇetnat. r. byl ofici´alnˇepˇredstaven ve sch˚uziakademie. Podrobnˇejiviz [23]. 25Sloˇ zˇrejmˇeo Jana Luˇn´aka (1847–1935), rod´aka z Dol´aneku Jiˇc´ına.

248 Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc.3 habilitaˇcn´ı,na seznamu jeho vˇedeck´ych publikac´ıpˇrihabilitaˇcn´ımˇr´ızen´ıvˇsakfiguro- vala. V posudku habilitaˇcn´ıkomise (zvolen´eve sch˚uziprofesorsk´ehosboru Pˇr´ırodovˇe- deck´efakulty UK 20. ˇr´ıjna1920 a tvoˇren´eprofesory matematikem K. Petrem a fyziky B. Kuˇceroua F. Z´aviˇskou) byla referentem komise Z´aviˇskou pˇredstavena a zhodno- cena slovy: V t´etospoleˇcn´epr´acis prof. Ehrenfestem odvozuje se disociaˇcn´ırovnov´aha z theorie kvant a odtud se poˇc´ıtaj´ı Nernstovy chemick´ekonstanty. Pr´ace podrobuje ostr´ekritice dosavadn´ı methody pro v´ypoˇcetchemick´ychkonstant a hled´ı odstraniti N temn´ybod ve vˇsech dosavadn´ıchodvozen´ıch,jak totiˇzvmˇestnatibud’ N − ([Otto] Sac- 1 kur) anebo (N!)− ([Hugo]Tetrode) ve v´yraz pro theromodynamickou pravdˇepodobnost plynu sest´avaj´ıc´ıhoz N stejn´ychmolekul, aby pro entropii vyˇslahodnota, kter´aby byla k potˇrebˇe.Opravdu pr˚uhledn´ehostanoven´ız´avislostina N lze doc´ılitidle m´ınˇen´ıautor˚u jen t´ım,ˇze N se zmˇen´ızvratn´ymprocesem a pak se pomˇerypravdˇepodobnostn´ısrovnaj´ı s pˇr´ısluˇsn´ymirozd´ılyentropi´ı.Autoˇriuvaˇzuj´ıplynovou smˇes,poˇcetmolekul jednot- liv´ychplyn˚umˇen´ıpomoc´ıdisociace a hledaj´ı,kter´yz rozliˇcn´ychstav˚udisociaˇcn´ıchm´a relativnˇenejvˇetˇs´ıpravdˇepodobnost. Porovn´an´ımtakto obdrˇzen´ychdisociaˇcn´ıchrovnic s pˇr´ısluˇsn´ymirovnicemi thermodynamick´ymiplynou pak hodnoty pro vyskytuj´ıc´ıse tam kombinace Nernstov´ychchemick´ychkonstant. Kromˇeprohlouben´ı logick´ehopostupu pod´av´apr´ace jeˇstˇetento nov´yv´ysledek: ˇc´ıseln´ahodnota chemick´ekonstanty kaˇzd´emo- lekuly z´avis´ınetoliko na jej´ıhmotˇea jej´ıchmomentech setrvaˇcnosti,n´ybrˇzi na jej´ım ˇc´ıslesoumˇernostn´ım.Na konci pr´ace jest stejnou methodou odvozena formule pro tlak p´arypˇrivelmi n´ızk´ychteplot´ach. (Srov. [26], posudek habilitaˇcn´ı komise datovan´y 15. listopadu 1920.)

6. Pozdˇejˇs´ızpˇetn´aohl´ednut´ıza studijn´ımpobytem a osobnostmi

Na pobyt v Leidenu a v´yznamn´efyziky, s nimiˇzse tam setkal, Trkal s odstupem ˇcasuzavzpom´ınal tak´ena str´ank´ach Casopisuˇ pro pˇestov´an´ı matematiky a fyziky. Napˇr´ıkladve zpr´avˇeo ´umrt´ıKamerligha Onnese v roce 1926 napsal: Vˇehlasobou ve- lik´ychfysik˚ulejdensk´ych:Kamerlingha Onnese a H. A. Lorentze pˇriv´abil do Leidenu mnoho fysik˚uzahraniˇcn´ıch,jednak k pr´acivˇedeck´enebo spolupr´aci,jednak k dalˇs´ımu vzdˇel´an´ı;mezi nimi nesch´azeliani pˇr´ısluˇsn´ıcinaˇsehon´aroda. (Srov. [36, s. 422].) O dva roky pozdˇeji,ve zpr´avˇeo ´umrt´ıH. A. Lorentze, uvedl: Dostalo se mi t´eˇztoho ˇstˇest´ı poslouchati pˇredn´aˇskyLorentzovy, kter´ekon´avalkaˇzd´epondˇel´ıv 11 hod. dopoledne v po- sluch´arnˇepro teoretickou fysiku ve fysik´aln´ım´ustavˇelejdsk´euniversity. [. . . ] Vykl´adal, maje v ruce den´ık,kde mˇelcelou pˇredn´aˇskupeˇclivˇevypracovanou; velmi ˇcastobyly to nov´evˇecip˚uvodn´ı,kter´esi v nedˇelipˇred t´ım do seˇsit˚uzapisoval ve sv´epracovnˇe v Haarlemu, pokuˇrujepˇritom libovonn´ynizozemsk´ydoutn´ık.A coˇzkolokvia, tj. ho- vory, kter´em´ıvals krouˇzkemfysik˚uz okoln´ıchmˇest,takt´eˇzv Haarlemu! Byl to muˇz neobyˇcejnˇeskromn´ya uˇslechtil´yv kaˇzd´emohledu [. . . ]. Trpˇeljako m´alokdoneˇstˇest´ım Evropy a nam´ahalse se vˇsech sil vzkˇr´ısitiv´alkoupˇreruˇsenounebo ochromenou spo- lupr´acivˇseholidstva. (Srov. [37, s. 166–167].) Nejsmutnˇejˇs´ımohl´ednut´ımbyla zjevnˇe Trkalova zpr´ava o ´umrt´ıP. Ehrenfesta, kter´yukonˇcilsv˚ujˇzivot 25. z´aˇr´ı1933 ve vˇeku 53 let. Trkal tehdy zavzpom´ınalna Ehrenfesta jako fyzika, na jeho vztah k ˇcesk´ym zem´ıma na sv˚ujpobyt u nˇehoslovy: Ehrenfest se zab´yvalse zvl´aˇstn´ıl´askouzejm´ena modern´ıfysikou; znal v´ybornˇeteorii relativnosti, avˇsakhlavnˇepˇrilnulk teorii kvant, v n´ıˇzjeho pr´ace maj´ıˇcestn´em´ısto,na pˇr.adiabatick´ahypotesa v teorii kvant (1916) je

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc.3 249 jeho d´ılo,nebo jin´ypˇr´ıspˇevekjeho: t. zv. Ehrenfest˚uvteor´emo ˇs´ıˇren´ıvlnov´ehoklubka (Wellenpaket) ve vlnov´emechanice (1927) m´atrval´yv´yznam.Uˇcitelbyl v´yborn´y,jak jsem s´ampoznal v letech 1919/20, kdy jsem u nˇehostudoval; z diskus´ıs n´ımvznikla roku 1920 na jeho popud naˇsespoleˇcn´apr´ace o entropick´ekonstantˇev´ıceatomov´ych plyn˚u.Spolupracoval s r˚uzn´ymifysiky i nejzvuˇcnˇejˇs´ıchjmen (jako na pˇr.Kamerlingh Onnes, Einstein, Epstein26, Uhlenbeck27, Breit28, Bateman29, Rutgers30 a j.); poˇcet jeho publikac´ıdosahuje ˇc´ısla70. Navˇst´ıvil tak´ePrahu (1922), kde na pozv´an´ıJCMFˇ pˇredn´aˇselo aktu´aln´ıchprobl´emech modern´ıfysiky; za sv´en´avˇstˇevyprojevil z´ajemo naˇse vˇedeck´e,n´arodnostn´ıa hospod´aˇrsk´epomˇery— mˇeltotiˇztak´ejak´ysivztah k ´uzem´ınaˇs´ı republiky: jeho pˇredkov´epoch´azeliz Boskovic na Moravˇe. Ehrenfest byl duch neobyˇcejnˇekritick´ya logick´y,jak o tom svˇedˇc´ı vˇsechny jeho vˇedeck´epublikace; jeho kritiˇcnostbyla snad tak´eˇc´asteˇcnˇena ´ujmujeho p˚uvodn´ıpro- dukci. Vˇedaztr´ac´ıv nˇemjistˇevelmi mnoho. Jako ˇclovˇekz´ıskalsi dobrotou sv´ehosrdce a ochotou pomoci dobr´evˇecive sv´ychspolupracovn´ıc´ıcha ˇz´ac´ıchnejlepˇs´ıpˇr´atele,kteˇr´ı ˇzel´ıjeho pˇredˇcasn´ehoskonu. S´amvdˇeˇc´ım Ehrenfestovi za velice mnoho; m˚ujz´ajezd k nˇemusouvisel do jist´em´ırys m´ymdˇr´ıvˇejˇs´ımpobytem v Rusku, kde mˇelEhrenfest oddan´epˇr´atele. [. . . ] (Srov. [38, s. 128–129].) Dodejme, ˇzeP. Ehrenfest, H. Kamerlingh Onnes a H. A. Lorentz byli v roce 1923 navrˇzenia zvoleni ˇcestn´ymiˇcleny Jednoty ˇcs.matematik˚ua fyzik˚u.Jm´enoA. Ein- steina v dobov´ych publikovan´ych seznamech ˇclen˚uJednoty nefiguruje. Sv˚ujpˇr´atelsk´y postoj k ˇcesk´efyzice nicm´enˇeprojevil i Einstein, napˇr.pˇrikr´atk´en´avˇstˇevˇePrahy v lednu 1921 (kdy byl pozv´an´ımk pˇredn´aˇscev praˇzsk´emnˇemeck´emlidovˇevzdˇel´avac´ım spolku Urania) vykonal v doprovodu profesora Ph. Franka tak´ezdvoˇrilostn´ın´avˇstˇevu ve fyzik´aln´ım´ustavu ˇcesk´e(Karlovy) univerzity. Je pravdˇepodobn´e,ˇzese s n´ımtehdy v Praze znovu setkal i V. Trkal.

7. Reflexe potvrzen´ıobecn´eteorie relativity v ˇceskoslovensk´eencyklopedii XX. stolet´ı— co dalo lidstvu

Pro zprostˇredkov´an´ıEinsteinovy teorie relativity (speci´aln´ıi obecn´e)ˇsirˇs´ıˇcesk´eveˇrej- nosti vykonal ovˇsemv´ıceneˇzV. Trkal jeho nˇekdejˇs´ıˇs´ef a pozdˇejˇs´ıkolega F. Z´aviˇska, jehoˇzvˇedeck´emu zamˇeˇren´ıbyla tato problematika tak´ebliˇzˇs´ıpro sv´ehistorick´evazby s Maxwellovou elektrodynamikou. Jiˇzv roce 1923 vyˇselv Z´aviˇskovˇeˇcesk´empˇrekladu

26Paul Sophus Epstein (1883–1966), matematick´yfyzik ˇzidovsk´ehop˚uvodu, narozen´yve Varˇsavˇe. Studoval a n´aslednˇep˚usobilv Rusku a Nˇemecku. Po prvn´ı svˇetov´ev´alcepracoval v Nizozemsku u Lorentze a Ehrenfesta. Od roku 1921 p˚usobilv USA. Je zn´am´ypracemi z kvantov´emechaniky. 27George Eugene Uhlenbeck (1900–1988), nizozemsk´yfyzik. Po semestru studi´ıchemie na tech- nice v Delftu pokraˇcoval studiem matematiky a fyziky na univerzitˇev Leidenu. Ehrenfest byl jedn´ım z jeho univerzitn´ıch profesor˚u.Po dva roky p˚usobiljako Ehrenfest˚uvasistent; s t´ımto obdob´ım je ´uzce spojen Uhlenbeck˚uva Goudsmit˚uvobjev spinu elektronu. V roce 1935 z´ıskal profesuru na univerzitˇe v Utrechtu, od roku 1939 p˚usobilv USA. 28Gregory Breit (resp.Grigorij A. Brejt-Snajder)ˇ (1899–1981), fyzik rusk´ehop˚uvodu. V roce 1921 byl asistentem Ehrenfesta na univerzitˇev Leidenu. Od roku 1929 p˚usobilv USA. 29Harry Bateman (1882–1946), anglick´y matematik. Spoleˇcnˇe s Ehrenfestem publikoval v roce 1924 pr´aci The derivation of electromagnetic fields from a basic wave-function. 30Arend Joan Rutgers (1903–1998), nizozemsk´yfyzik´aln´ıchemik a fyzik. Po z´ısk´an´ıdoktor´atu chemie na univerzitˇev Amsterdamu v roce 1926 pokraˇcoval ve studiu teoretick´efyziky u Ehrenfesta na univerzitˇev Leidenu. Spolu s Ehrenfestem publikovali nˇekolik vˇedeck´ych ˇcl´ank˚u.Od roku 1933 p˚usobilna univerzitˇev Gentu v Belgii.

250 Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc.3 Obr. 3. Podobizna A. Einsteina (s jeho vlastnoruˇcn´ım vˇenov´an´ım v upom´ınku na dvˇe pˇredn´aˇskyv praˇzsk´emnˇemeck´emlidovˇevzdˇel´avac´ımspolku Urania 7. a 8. ledna 1921). [Ura- nia, Monatsschrift f¨urmoderne Bildungspflege 4 (1927), 96 (autor kresby neuveden).]

Einstein˚uvpopul´arnˇevˇedeck´yspisek o teorii relativity [13]. Na z´avˇertohoto ˇcl´anku, jako paralelu k bezprostˇredn´ımreflex´ımV. Trkala, pˇripojujeme nicm´enˇev´yklad,kter´y podal Z´aviˇska o zhruba deset let pozdˇejive stati o teorii relativity napsan´epro ˇceskou encyklopedii XX. stolet´ı— co dalo lidstvu. Teoretick´epˇredpovˇediEinsteinovy obecn´e teorie relativity a jejich ovˇeˇren´ıpopsal Z´aviˇska v podkapitole vliv gravitace na svˇetlo“ ” slovy: Ale teorie Einsteinova d´av´a [oproti teorii Newtonovˇe] pˇrece nˇeco v´ıce; vykl´ad´a jistou anomalii v pohybu Merkura, planety slunci nejbliˇzˇs´ı,kterou ze starˇs´ıteorie New- tonovy nebylo lze vyloˇziti.Ukazuje se totiˇz,ˇzese dr´ahyvˇsech planet kolem slunce zvolna st´aˇcej´ı,coˇzse zpravidla vyjadˇrujetak, ˇzese perihel, t.j. ten bod dr´ahy,kter´yje slunci nejbl´ıˇze,pohybuje v kruhu, v jehoˇzstˇredu je slunce. Z teorie Newtonovy se podaˇrilo tento pohyb vyloˇzitipro vˇsechny planety v dobr´emsouhlasu s pozorov´an´ım,jen v po- hybu Merkurova perihelu z˚ustalnevysvˇetlen´yzbytek. Cin´ıpouzeˇ 42 ´uhlov´ychsekund za 100 let, je tedy nesm´ırnˇenepatrn´y,ale pˇresto zp˚usobilastronom˚um,kteˇr´ıjsou zvykl´ına souhlasy mnohem lepˇs´ı,dosti starost´ı.Z Einsteinovy teorie plyne cel´ypohyb Merkurova perihelu pˇr´ımo,v souhlasu s t´ım,co bylo pozorov´ano.Einstein uˇcinilmimo to ze sv´eteorie dvˇepˇredpovˇedi; obˇemoˇznodnes pokl´adatiza potvrzen´e.Uk´azal,ˇze

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc.3 251 se gravitaˇcn´ısilou svˇeteln´epaprsky proh´ybaj´ı,v gravitaˇcn´ımpoli neˇs´ıˇr´ıse tedy svˇetlo pˇr´ımoˇcaˇre. Tento efekt je ovˇsemvelmi nepatrn´ya na zemi se v˚ubec mˇeˇritined´a,d´ase vˇsakpozorovati na paprsc´ıch,kter´epˇrich´azej´ık zemi od st´alica pˇritom proˇslytˇesnˇe kolem slunce, jehoˇzgravitaˇcn´ıpole je znaˇcnˇesilnˇejˇs´ı.V nˇemse prohnou a n´asledek toho je ten, ˇzese zd´anliv´apoloha st´alice na obloze ponˇekudposune. Nastane-li to skuteˇcnˇe,lze zkoumati jen za ´upln´ehozatmˇen´ıslunce, ponˇevadˇz,vid´ıme-lina obloze slunce, nevid´ıme hvˇezd.Expedice vyslan´ena r˚uzn´am´ısta zemˇekoule,aby studovaly ´upln´ezatmˇen´ıslunce, mˇelyv programu mimo jin´ehledati i tento zjev, a potvrdily jej. Byla to mˇeˇren´ınesm´ırnˇeobt´ıˇzn´a,nebot’ nejvˇetˇs´ıposun zd´anliv´epolohy st´alice, jenˇzse dal ˇcekati,ˇcin´ıjen 1,75 ´uhlov´ychsekund; to je ´uhel,pod kter´ymvid´ımemetrovou tyˇc, postavenou ve vzd´alenosti120 km od oka kolmo k smˇeru,v nˇemˇzse d´ıv´ame.Stejnˇene- snadn´ebylo potvrzen´ıdruh´ehozjevu Einsteinem pˇredpovˇedˇen´eho.Pˇrinˇemjde o polohu ˇcarve spektru; gravitaˇcn´ımpolem maj´ıse tyto ˇc´aryposouvati k ˇcerven´emukonci spek- tra, a to t´ımv´ıce, ˇc´ımje pole silnˇejˇs´ı.Fotografujeme-li tedy jednou spektrum nˇejak´eho prvku na zemi, po druh´espektrum svˇetlat´ehoˇzprvku, vys´ılan´ehosluncem, mˇelyby v tomto spektru spektr´aln´ıˇc´aryvesmˇesleˇzetibl´ıˇzek ˇcerven´emukraji neˇzve spek- tru svˇetla vys´ılan´ehopozemsk´ymzdrojem. I to bylo potvrzeno po obt´ıˇzn´ychmˇeˇren´ıch, vyˇzaduj´ıc´ıch nˇekolikalet, ponˇevadˇzbylo nutno napˇred bedlivˇevyˇsetˇritivˇsechny vlivy, kter´ymise m˚uˇzemˇenitipoloha ˇcarve spektru slunce. Velmi zˇretelnˇebyl tento posun pozorov´anve spektru druˇzice Siriovy, hvˇezdy,kter´asice nen´ıo mnoho vˇetˇs´ıneˇzzemˇe, je vˇsakz l´atkyasi 60 000kr´athustˇs´ıneˇzvoda, takˇzepˇressv´epomˇernˇemal´erozmˇery m´aobrovskou hmotu, a t´ımi siln´egravitaˇcn´ıpole. (Srov. [42, s. 267–268].)31

8. Z´avˇer

V ˇcl´ankucitovan´edobov´ereflexe obecn´eteorie relativity a prv´ych pokus˚uo jej´ıovˇeˇren´ı astronomick´ymipozorov´an´ıminebyly vˇedeck´ymipojedn´an´ımi.Mˇelyinformativn´ınebo popularizaˇcn´ıcharakter, sv´azan´yplatformou dopisu, popul´arnˇe-vˇedeck´eencyklopedie nebo ˇcasopisu,popˇr.novin. Preciznost a hloubka v´ykladubyla ovlivnˇenatak´ebez- prostˇrednost´ızpr´ava dobov´ymstavem vˇedeck´ehopozn´an´ı.Na uveden´ych pˇr´ıkladech jsme chtˇeliilustrovat ˇziv´yz´ajemo teorii relativity a jej´ı pruˇznoureflexi v ˇcesk´ych zem´ıch jak u odborn´e,tak laick´eveˇrejnosti(coˇzbezesporu souviselo i s Einsteinov´ym kr´atk´ymp˚usoben´ımv Praze). Okolnosti a reflexe Trkalova studijn´ıhopobytu ilustruj´ı z´aroveˇndobovou prov´azanostvˇedeck´ekomunity a neform´aln´ıcesty komunikace, kter´e pˇrisp´ıvaly k pruˇzn´emu transferu vˇedeck´ych novinek a podnˇet˚u.V neposledn´ıˇradˇejsme t´ımto pˇr´ıspˇevkem z historie chtˇelidoloˇzit d˚uleˇzitostzahraniˇcn´ıch studijn´ıch pobyt˚u v profesn´ıkari´eˇremlad´ehoˇclovˇeka, kter´aje ovˇsemnadˇcasov´a.

Podˇekov´an´ı. Dˇekujiredakci ˇcasopisuPokroky matematiky, fyziky a astronomie za z´ajema pob´ıdkuk seps´an´ıˇcl´anku.Za pˇreˇcten´ırukopisu a pˇripom´ınkydˇekujitak´e

31Jm´enoA. Einsteina a reflexe jeho teorie relativity zaznˇelyovˇsemv osmid´ıln´eencyklopedii XX. sto- let´ı— co dalo lidstvu v´ıcekr´at,s drobn´ymimodifikacemi ´uhlupohledu a v´ykladu. Hned v prvn´ım d´ıle,nazvan´em Dalek´evesm´ırya naˇsezemˇe a vydan´emv roce 1931, se o Einsteinovˇeteorii relativity (a tak´eo Einsteinovˇepokusu o jednotnou teorii pole) zm´ınil tehdejˇs´ıasistent astronomick´eho´ustavu Univerzity Karlovy v Praze Hubert Slouka v kapitole nazvan´e Od Kopern´ıkak Einsteinovi (viz [32]). V sedm´emd´ıle,vˇenovan´emduchovn´ımnauk´ama vydan´em v roce 1934, zahrnul struˇcnouzm´ınku o ovˇeˇren´ıEinsteinovy obecn´eteorie relativity do kapitoly o vyuˇzit´ıfotografie ve vˇedˇe(do podkapitoly o hvˇezd´aˇrsk´efotografii) tak´eprofesor fyziky na ˇcesk´etechnice v BrnˇeVladim´ırNov´ak(viz [29]).

252 Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc.3 RNDr. J. Dittrichovi, CSc., a RNDr. J. Grygarovi, CSc. M´epodˇekov´an´ıpatˇr´ıv ne- posledn´ıˇradˇepracovn´ık˚um archiv˚ua knihoven za jejich profesion´aln´ıp´eˇcio historick´e prameny a pomoc badatel˚um.

Literatura a archivn´ı prameny

[1] Archiv Masarykovy univerzity, Brno, fond Pˇr´ırodovˇedeck´afakulta, osobn´ıspisy, kart. ˇc.4 (Bohumil Kladivo). [2] Archiv UK, Praha, Matrika doktor˚uˇcesk´eKarlo–Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900), i. ˇc.1, s. 396, Ignatius Klement. [3] Aston, F. W.: Neon. Nature 104 (1919), 334; The constitution of the elements. Nature 104 (1919), 393. [4] Batten, A. H.: Erwin Finaly-Freundlich, 1885–1964. J. British Astronom. Assoc. 69 (1985), 33–35. [5] Besouw, J. van, Dongen, J. van: The reception of relativity in the Netherlands. Do- stupn´ez: arxiv.org/pdf/1311.4406 [6] Bicˇak,´ J.: Einstein a Praha. K st´emu v´yroˇc´ı narozen´ı Alberta Einsteina. (Vyd´ano u pˇr´ıleˇzitostieinsteinovsk´ych oslav v Praze v ´unoru1979.) JCMF,ˇ Praha, 1979. [7] Brdicka,ˇ M., Trkal, V., ml.: Profesor Viktor Trkal, pout’ modern´ıfyzikou. Academia, Praha, 2007. [8] Burjan, V.: Korespondence P. Ehrenfesta V. Trkalovi. Cs.ˇ ˇcas.fys. A21 (1971), 546–586. [9] Earman, J., Glymour, C.: Relativity and eclipses: The Britisch eclipse expeditions of 1919 and their predecessors, part I. Hist. Stud. Phys. Sci. 11 (1980), 49–85. [10] Ehrenfest, P., Trkal, V.: Afleiding van het dissociatie-evenwicht uit de theorie der quanta en een daarop gebaseerde berekening van de chemische constanten. In: Konink- lijke Akademie van Wetenschappen te Amsterdam, Wis- en Natuurkundige Afdeeling 28 (1919–20), 906–929; Deduction of the dissociation-equilibrium from the theory of quanta and calculation of the chemical constant based on this. In: Proceedings of the Royal Academy of Sciences at Amsterdam, Section of Sciences 23 (1919–20), 162–183. [11] Ehrenfest, P., Trkal, V.: Ableitung des Dissoziationsgleichgewichtes aus der Quan- tentheorie und darauf beruhende Berechnung der chemischen Konstanten. Ann. Phys., N.F. 65 (1921), 609–628. [12] Einstein, A.: Uber¨ den Einfluss der Schwerkraft auf die Ausbreitung des Lichtes. Ann. Phys., N.F. 35 (1911), 898–908. (Datov´anov Praze, v ˇcervenci 1911. V nˇemeck´emori- gin´alei ˇcesk´empˇrekladupˇretiˇstˇenov [6].) [13] Einstein, A.: Theorie relativity speci´aln´ıi obecn´a.Lehce srozumiteln´yv´yklad. Frantiˇsek Borov´y,Praha, 1923. (PˇreloˇzilF. Z´aviˇska, pˇredmluva A. Einsteina.) [14] Frenkel, V. J.: Paul Erenfest (rusky). Atomizdat, Moskva, 1971. [15] Gillispie, C. C. (ed.): Dictionary of scientific biography, vol. VII. New York, 1973, 181–184. [16] Grygar, J.: Rud´yposuv v astronomii. PMFA 18 (1973), 18–26. [17] Grygar, J.: Zatmˇen´ıSlunce v kvˇetnu1919 a relativita. Vesm´ır 78 (1999), 387–399. [18] Hentschel, K.: Erwin Finlay Freundlich and testing Einstein’s theory of relativity. Arch. Hist. Exact Sci. 47 (1994), 143–201.

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc.3 253 [19] Janouch, F.: Paul Ehrenfest — svˇedom´ıfysiky“. Cs.ˇ ˇcas.fys. A21 (1971), 541–546. ” [20] Kamp, P. van de: Einstein Recollections (Science, Ethic and Music). Astronom. Nachr. 300 (1979), 273. [21] Klein, M. J. (ed.): Paul Ehrenfest. Collected scientific papers. Amsterodam, North- Holland, 1959. [22] Klein, M. J., Kox, A. J., Renn, J., Schulmann, R. (eds.): The collected papers of Al- bert Einstein, vol. 5. The Swiss Years: Correspondence, 1902–1914. Princeton University Press, 1993. [23] Kupper,¨ H. -J.: Einstein and the Royal Academy of Sciences in Amsterodam. Do- stupn´ez: Albert Einstein in the World Wide Web, http://www.einstein-website.de/ z information/societies academies/academy amsterdam.html [24] Lenz, W. (refer´ato publikaci): P. Ehrenfest and V. Trkal, Deduction of the dissociation- equilibrium from the theory of quanta and a calculation of the chemical constant based on this. Proc. Amsterdam 23 (1920), 162–183. In: Phys. Ber. 2 (1921), 788–789. [25] Lorentz, H. A.: Gravitace a svˇetlo. Potvrzen´ıgravitaˇcn´ıtheorie Einsteinovy. Cas.ˇ Pˇest. Math. Fys. 49 (1920), 290–300. [26] N´arodn´ıarchiv, Praha. Fond Ministerstvo ˇskolstv´ıa kultury, osobn´ıspis Trkal Viktor, kart. ˇc.240. [27] N´arodn´ıarchiv, Praha, fond Policejn´ıˇreditelstv´ı,Praha II, vˇseobecn´aspisovna, 1941– 1950, sign. T 2043/14, k. 11 726 (Trkal Viktor, nar. 1888). [28] N´arodn´ılisty 59 (1919), ˇc.271 (28. 11. 1919), veˇcern´ıvyd´an´ı,s. 1 (Z kulturn´ıhoˇzivota. Einsteinova teorie). [29] Novak,´ V.: Uˇzit´ıfotografie ve vˇedˇea v praksi. In: XX. stolet´ı— co dalo lidstvu, d´ılVII. Z duˇsevn´ıd´ılny lidstva. Vladim´ırOrel, Praha, 1934, 567–596. [30] Pringsheim, E.: Vorlesungen ¨uber die Physik der Sonne. B. G. Teubner, Leipzig, 1910. [31] Semerad,´ A.: Prof. dr. Bohumil Kladivo. Cas.ˇ Pˇest.Math. Fys. 71 (1946), D27–D35. [32] Slouka, H.: Od Kopern´ıkak Einsteinovi. In: XX. stolet´ı— co dalo lidstvu, d´ılI. Dalek´e vesm´ırya naˇsezemˇe.Vladim´ırOrel, Praha, 1931, 15–58. [33] Teˇˇs´ınska,´ E.: Dˇejinyjadern´ychobor˚uv ˇcesk´ychzem´ıch(Ceskoslovensku)ˇ . Data a do- kumenty (1896–1945). Ustav´ pro soudob´edˇejiny AV CR,ˇ v. v. i., Praha, 2010, 390–392. [34] Teˇˇs´ınska,´ E.: Profilov´an´ı teoretick´efyziky na praˇzsk´euniverzitˇea vazby s praˇzsk´ym p˚usoben´ımA. Einsteina pˇred 100 lety. PMFA 57 (2012), 146–168. [35] Teˇˇs´ınska,´ E., Sorokin, M. P.: Ceˇsskijfizikˇ Viktor Trkal i pervaja mirovaja vojna (rusky). In: Jakovlev, V.: Istorija i metodologija nauki, Meˇz-vuzovskij sbornik nauˇcnych trudov, vol. 9, Perm, 2002, 183–196. [36] Trkal, V.: H. Kamerlingh-Onnes. Cas.ˇ Pˇest.Math. Fys. 55 (1926), 419–422. [37] Trkal, V.: H. A. Lorentz zemˇrel. Cas.ˇ Pˇest.Math. Fys. 57 (1928), 164–167. [38] Trkal, V.: Paul Ehrenfest mrtev. Cas.ˇ Pˇest.Math. Fys. 63 (1934), 128–129. [39] Tropp, E. A., Frenkel, V. J., Chernin, D. A.: Alexander A. Friedmann: the man who made the Universe expand. Cambridge University Press, Cambridge, 1993. [40] Weinberg, S.: Gravitation and cosmology: principles and applications of general theory of relativity. Wiley, New York, 1972. T´yˇz: Cosmology. Oxford University Press, 2008. [41] Zavi´ ˇska, F.: K Einsteinovˇetheorii gravitaˇcn´ı. Cas.ˇ Pˇest.Math. Fys. 51 (1922), 58–60. [42] Zavi´ ˇska, F.: Einsteinova teorie relativnosti. In: XX. stolet´ı— co dalo lidstvu, d´ılIII. Z ˇr´ıˇsehmot a sil. Vladim´ırOrel, Praha, 1931, 237–270.

254 Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc.3