Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta Ústav Hudební Vědy
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Bakalářská diplomová práce 2010 Martin Kubek Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia Martin Kubek Bipolarita díla Davida Lynche Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Petr Kalina 2010 1 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou diplomovou práci vypracoval samostatně pouze na základě uvedených pramenů a literatury. V Brně dne 12.12. 2010 Martin Kubek 2 Na tomto místě bych rád poděkoval panu Mgr. Petru Kalinovi za vedení mé bakalářské diplomové práce, především za jeho vstřícný přístup i cenné rady. 3 OBSAH 1 Úvod ................................................................................................................................................ 5 2 Biografie Davida Lynche a vývoj jeho filmové tvorby přibliţně do roku 1990 ............................. 6 2.1 Ţivot, rané inspirace a první setkání s uměleckou tvorbou – Lynch výtvarníkem ................. 6 2.2 Tvůrčí tendence k filmu .......................................................................................................... 8 2.3 Postupné směřování od experimentálního filmu blíţe střednímu proudu ............................. 11 3 Poetično v Lynchových filmových dílech .................................................................................... 15 3.1 Poezie v umění a ţivotě ........................................................................................................ 15 3.2 Vizuální poezie Davida Lynche ............................................................................................ 16 3.3 Hudba a zvuk ........................................................................................................................ 18 3.4 Poetičnost příběhů a námětů – volba témat ........................................................................... 19 4 Zlo, násilí, bizarnost, perverze – „estetika ošklivosti“ .................................................................. 20 4.1 Stručný pohled do dějin recepce ošklivosti ........................................................................... 21 4.2 Náhled psychologie – původ agrese a násilí ......................................................................... 23 4.3 Fenomén „voyerství“ ............................................................................................................ 24 4.4 Tvorba a umění jako šance léčby .......................................................................................... 25 5 Snící „surrealista“ Lynch – problém interpretace ......................................................................... 27 5.1 Problém interpretace ............................................................................................................. 27 5.2 Vymezení pojmu „surrealismus“ a zařazení Davida Lynche do jeho kontextu .................... 31 6 David Lynch - reţisér dvou vrcholů ............................................................................................. 36 7 Závěr ............................................................................................................................................. 40 8 Resumé .......................................................................................................................................... 43 8.1 Summary ............................................................................................................................... 44 9 Seznam pramenů a literatury......................................................................................................... 45 10 Přílohy ........................................................................................................................................... 47 4 1 Úvod Americký výtvarník, avšak především filmový reţisér, David Keith Lynch je výraznou uměleckou osobností kinematografie. Upoutává několika specifiky a vyvolává kontroverze nejrůznějších původů. Pozornost budí svými vyhraněnými tématy. Svou tvorbou do určité míry boří pomyslné hranice mezi uměleckým filmem a komerční hollywoodskou produkcí. Jeho filmy jsou proslavené svojí těţkou uchopitelností a nesnadnou moţností být podrobeny interpretaci. O to více vţdy k těmto počinům snímky sváděly. Problematické to je téţ se stylovým i ţánrovým vymezením a přesným zařazením. Většinou se kolem postavy Lynche a jeho děl točí a skloňují pojmy jako „postmodernistický“, „surrealistický“, „abstraktní“, „extrémní“ a „lynchovský“. Na všechny tyto charakteristiky je často poukazováno a podle nich je autor také váţen. Tato bakalářská práce si však klade za cíl reflektovat filmovou tvorbu Davida Lynche v ucelenějším pohledu právě z hlediska jisté extrémnosti, zasahující oba protichůdné póly. Fenomén bipolarity zasahuje široké spektrum aspektů Lynchovy filmografie i jeho osobního pohledu na svět. A právě nejrůznější hlediska bude práce sledovat a studovat. Oblastmi tohoto zájmu bude sféra obsahová, estetická a stylová. Tímto způsobem se pokusí rozšířit obzory nazírání na jeho uměleckou tvorbu a výraz. Poukáţe na Lynchovu filmovou koexistenci krásy a ošklivosti, humoru a dramatu, abstrakce i realistického pohledu, či avantgardního stylu vedle klasičtějšího konzervativního a mainstreamového projevu. Text provede napříč rozličnými jevy, téměř vţdy však bude sledovat tento pozoruhodný fenomén bipolarity. Práce chce poodhalit Lynchův tajemný svět podivuhodné ambivalentnosti prodchnuté paradoxy. V této práci bude vyuţita literatura věnující se filmografii a biografii Davida Lynche, a to publikace R. Fischera, David Lynch – Temné stránky duše, dále kniha G. Andrewa – Podivnější neţ ráj. Nápomocna bude např. i kniha samotného reţiséra D. Lynche – Velká ryba. K obecnějšímu a širšímu pohledu poslouţí prameny z oblasti estetiky, psychologie a dějin umění. Mezi ty nejpodstatnější, z nichţ bude práce vycházet, patří texty U. Eca – Dějiny krásy a Dějiny ošklivosti a W. Kandinského kniha – O duchovnosti v umění. K dalším významným zdrojům patří publikace J. Kulky – Psychologie umění. Vyuţito bude rovněţ různých surrealistických „dokumentů“ a výpovědí, např. od českého surrealistického filmaře J. Švankmajera. 5 2 Biografie Davida Lynche a vývoj jeho filmové tvorby přibližně do roku 1990 „Film může otevřít nitro člověka a on pak řekne: něco takového jsem ještě nezažil! Třeba ho to nepřiměje ani k slzám ani ke smíchu, ale dotkne se ho to způsobem, jakým se ho předtím nikdy nic nedotklo. Tohle by mohl film dokázat.“ David Lynch1 Tato úvodní kapitola bude především deskriptivní a faktografické povahy a bude se opírat především o monografii Roberta Fischera, pojednávající o ţivotě a díle Davida Lynche. Obeznámí s osobností reţiséra spolu s jeho tvorbou. A to od samého počátku aţ po milník, kterým zde bude seriál Městečko Twin Peaks (Twin Peaks, 1990–1991). Poukáţe na Lynchovy prvotní umělecké motivy a počiny. Tyto poznatky a alespoň částečné, zhuštěné seznámení se s dílem bude mimo jiné nápomocno k dalšímu studiu a přístupu k Davidu Lynchovi. 2.1 Život, rané inspirace a první setkání s uměleckou tvorbou – Lynch výtvarníkem David Keith Lynch se narodil 20. ledna 1946 v Missoule ve státě Montana. Po narození bratra se rodina přestěhovala, následně pak i po narození sestry. Nakonec se usídlili v Boise. Otec Davida byl vědecký pracovník v zemědělském oboru a dělal výzkumy zaměřené na lesy. I jeho syn získal lásku k lesním porostům. Téţ maloměstský ţivot, viděný očima dítěte, se měl do něj silně zapsat a později objevit v několika jeho filmech. Sám říká o tomto období: „Jeffrey (v MODRÉM SAMETU2) a já toho máme hodně společného. Především to maloměsto: já jsem vyrůstal v podobném prostředí. Bílý zahradní plot a růže, které jsou vidět na začátku filmu, to je prostředí mého dětství. Na zadním dvorku mých rodičů byl přesně takový plot z bílých latěk. Stejně jako Jeffrey, i já jsem se toulával po lesích a byl jsem určitě stejně zvědavý jako on.“3 Vylíčená pasáţ dokazuje představy o idylickém světě plném jistot, kde snad ani nemůţe přijít na mysl vize něčeho hrůzného, co by mohlo zničit dosavadní krásu. A přitom je v jeho filmech vidět tolik temnoty, násilí a zla. Dětský „naivní“ pohled a vzpomínku 1 FISCHER, R. David Lynch – Temné stránky duše. Brno: Jota, 2006, s. 264. 2 V originálním znění „Blue Velvet“. 3 FISCHER, R. David Lynch – Temné stránky duše. Brno: Jota, 2006, s. 14. 6 na 50. léta si však uchovává stále a její zakomponování do části tvorby je neodmyslitelné. Tento svět malého Davida ovlivnil ještě spolu s tehdejší filmovou televizní tvorbou, kdy běţely oblíbené seriály sestávající z mnoha dílů, tzv. soap-opery (mýdlové opery), které byly zaloţeny pouze na příbězích a osobách. Lynch později říká, ţe co podstatného na těchto seriálech chybí, je cit pro atmosféru a místo. Všechen tento kontakt s „krásným světem“ jej prý naučil snít o něčem neobvyklém, aby se vymanil z dokonalé harmonie. To, ţe byl obklopen idylickým okolím a vyrůstal v naprosto spořádané rodině, činilo ze všeho ostatního obrovský kontrast. Byl děsivý, ale také fascinující, poněvadţ byl prostě nový. První doteky temné stránky ţivota zaţíval při návštěvách svých prarodičů ţijících v New Yorku. V různých interview dává konkrétní příklady, jako sestup do podzemí metra (srovnává s cestou do podsvětí), nebezpečné pouliční gangy apod. Další etapu svého ţivota proţil na střední škole v Alexandrii (stát Virginie), kam se přestěhovala celá rodina. Tato část mládí byla jiţ důleţitá z hlediska samotné umělecké tvorby. Dospívající David v oné době totiţ pěstoval koníček malování, který se postupně stával