Diplomová Práce

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Pedagogická fakulta

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2011 Pavla Odložilová UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra primární pedagogiky

PAVLA ODLOŽILOVÁ IV. ročník – Prezenční studium Obor: Učitelství pro 1. stupeň ZŠ

TÉMA REGIONU VE VYUČOVÁNÍ NA 1. STUPNI ZŠ (PROSTĚJOV)

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Alena Vavrdová, Ph.D.

OLOMOUC 2011

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.

V Olomouci dne 27. 6. 2011 ……………………………………………………………………

vlastnoruční podpis

V úvodu diplomové práce bych ráda poděkovala celé své rodině, za podporu, rady a pomoc při studiu na vysoké škole. Další poděkování patří Mgr. Aleně Vavrdové, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce, za zájem, připomínky a čas, který věnovala mé práci. Poděkování patří i paní Janě Slezáčkové, za umožnění spolupráce s muzeem a za půjčení odborných knih. Současně děkuji učitelům a žákům základních škol, kteří mi umožnili provádět výzkumné šetření.

Obsah Úvod …………………………………………………………………………………………...... 7 1 Charakteristika regionu ……………………………………………………………………………………………. 9 2 Geografie .………………………………………………………………………………………………………………. 11 2.1 Poloha ………………………………………………………………………………………………………………. 11 2.2 Povrch ………………………………………………………………………………………………………………. 11 2.3 Rostlinstvo ………………………………………………………………………………………………………… 12 2.4 Živočišstvo ………………………………………………………………………………………………………… 18 2.4.1 Dávní živočichové ………………………………………………………………………………………… 20 2.5 Podnebí ……………………………………………………………………………………………………………… 21 2.6 Vodstvo …………………………………………………………………………………………………………….. 21 2.7 Geologie a nerostné bohatství …………………………………………………………………………… 23 2.8 Hospodářství …………………………………………………………………………………………………….. 25 2.8.1 Průmysl ……………………………………………………………………………………………………….. 25 2.8.2 Zemědělství …………………………………………………………………………………………………. 29 2.9 Obyvatelstvo …………………………………………………………………………………………………….. 30 2.10 Obce …………………………………………………………………………………………………………………. 31 2.10.1 Město Prostějov …………………………………………………………………………………………. 31 2.10.2 Města prostějovského regionu ……………………………………………………………………. 31 3 Historie …………………………………………………………………………………………………………………. 33 3.1 Osobnosti …………………………………………………………………………………………………………… 33 3.2 Architektura ……………………………………………………………………………………………………… 36 3.3 Události ……………………………………………………………………………………………………………… 41 4 Kultura …………………………………………………………………………………………………………………… 44 4.1 Folklór……………………………………………………………………………………………………………………. 44 4.2 Divadlo, kino, hudba ………………………………………………………………………………………… 45 4.3 Sport ………………………………………………………………………………………………………………… 46 5 Turistické zajímavosti …………………………………………………………………………………………….. 48 6 Téma regionu v rámcově vzdělávacím programu základního vzdělávání…………………. 62 6.1 Rámcově vzdělávací program ……………………………………………………………………………… 62 7 Výzkumné šetření ………………………………………………………………………………………………….. 66

7.1 Vymezení problému, předpoklady výzkumu a cíle …………………………………………….. 66 7.2 Metodika výzkumu …………………………………………………………………………………………… 67 7.2.1 Dotazník pro žáky 5. ročníku ……………………………………………………………………….. 67 7.2.2 Metody statistického zpracování dat ……………………………………………………………. 67 8 Vyhodnocení výzkumného šetření …………………………………………………………………………. 68 8.1 Vyhodnocení dotazníku pro žáky ………………………………………………………………………. 68 8.2 Ověření platnosti hypotéz a shrnutí výsledků …………………………………………………… 97 9 Projekt …………………………………………………………………………………………………………………… 99 10 Závěr ……………………………………………………………………………………………………………………. 110 11 Seznam použité literatury a pramenů …………………………………………………………………… 112 12 Seznam příloh ………………………………………………………………………………………………………. 120

Úvod

Již od malička mě bavila a zajímala historie a geografie. Ráda jsem četla různé pověsti, báje a legendy, sledovala jsem spoustu dokumentů, ať už historických nebo geografických, ale nejvíce jsem se zajímala o hrady, zámky a výlety do přírody. Bohužel jsem se dříve moc nezajímala o svůj region, ve kterém žiji. Myslím si, že i v dnešní době mnoho dětí nezná své okolí. Neznají názvy náměstí, nevědí, že je v Prostějově zámek, neznají ulice, neumějí vysvětlit cestu k nějakému místu nebo stavbě, nevědí nic o složení a zastoupení města, neví, kdo je starostou Prostějova, neznají slavné osobnosti měst. Podle mého názoru se tomuto učivu moc nevěnují ani ve školách, natož v rodinách. V dnešní uspěchané době nemají rodiče vůbec čas si chvíli sednout s dětmi a povídat si, říct jim něco o jejich místě, kde žijí, nebo se s nimi projít a ukázat jim zajímavá místa jejich města, nebo jet na výlet někam do okolí. Ve škole se učitelé zmíní jen o některých důležitých a zajímavých věcech, ale to je vše. Už se moc nejezdí ani nechodí na výlety, zájezdy ani exkurze. Není to tak na všech školách, některé se snaží dětem ukázat co nejvíce. Přesto si myslím, že by se ve školách měli více zabývat učivem o regionu. Já osobně jsem se ještě nesetkala s žádným materiálem, který by se věnoval danému regionu na 1. stupni základních škol. Teoretická část diplomové práce se zabývá historií a geografií především města Prostějova, ale i jeho okolí. Přesněji teoretická část obsahuje: základní charakteristiku regionu, zeměpisnou polohu, povrch, rostlinstvo, živočišstvo, podnebí regionu, geologii a nerostné bohatství, hospodářství, obyvatelstvo a obce. Kapitola s názvem historie obsahuje: slavné osobnosti města Prostějova, architektonické památky a významná data a události města. Další kapitola má název kultura, která se zabývá místním folklórem, divadlem, kinem, hudbou a hudebními kluby. Za zmínku určitě stojí i prostějovský sport, především basketbal a volejbal. Prostějov i jeho okolí má velké množství různých turistických zajímavostí a typů na výlety, které se dají využít jako exkurze nebo další doplnění učiva. Poslední kapitola teoretické části charakterizuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV). Empirická část popisuje výsledky výzkumného šetření, které zjišťuje znalosti žáků o regionu, ale i jejich názory a vztah k místu, kde žijí.

V praktické části je uveden projekt, který je určen žákům 5. ročníku a probíhá ve spolupráci s prostějovským muzeem.

1 Charakteristika regionu

V centru Moravy leží region, nazývaný Střední Haná, úrodná krajina, kterou již od 16. století nazývají Haná. Jeho neodmyslitelnou součástí je mikroregion Prostějovsko, kraj, který je bohatý na kulturní a lidové tradice, lidovou architekturu, pamětihodnosti, rybníky, lužní lesy, lázně, zámky, židovské tradice, ale také na pole plná pšenice a nejlepšího ječmene. Prostějovský region leží ve středu Moravy na jihozápadě Olomouckého kraje. Jeho rozloha (přes 777 kilometrů čtverečních) mu přiřadila předposlední místo mezi 5 bývalými okresy Olomouckého kraje (Jeseník, Olomouc, Prostějov, Prostějov a Šumperk). Z celkové plochy Olomouckého kraje připadá na region Prostějovska 15 %. Z hlediska geomorfologického, můžeme region rozdělit na dvě části, rovinatou oblast Hornomoravského úvalu – Hanou a zvlněnou Drahanskou vrchovinu. Významnými vodními celky jsou říčky Romže, Hloučela a na jihu Haná, podle níž se úrodná oblast nazývá. Důležitou vodní plochou je jedna z nejstarších vodních nádrží v České republice – Plumlovská přehrada. Prostějovsko klimaticky patří do teplé oblasti s mírnou zimou. Je to velmi úrodný kraj, Zemědělská plocha vyplňuje přes 70% území, z toho největší podíl má orná půda. Z celkové rozlohy regionu tvoří 62,8 %. Významnou část oblasti tvoří lesní půda (téměř 20 %). Původně nejvýznamnější oblast oděvnictví v ČR, díky největšímu závodu OP Prostějov se hospodářské složení regionu změnilo. Významný podíl na struktuře průmyslu mají zahraniční investoři. Jde tedy oblast ekonomicky aktivní. Region zahrnuje 97 obcí, z toho tu najdeme jen 5 měst (Prostějov, Konice, Kostelec na Hané, Němčice nad Hanou a Plumlov). Šest obcí má statut městys (Brodek u Prostějova, Kralice na Hané, Drahany, Nezamyslice, Protivanov, Tištín) Prostějovsko je zajímavou oblastí i z hlediska cestovního ruchu. Můžete zde navštívit hrady, zámky, kostely, muzea galerie, lázně apod. Například nejvyšší zámek v České republice v Plumlově, zámek v Čechách pod Kosířem s krásným parkem, lázně ve Skalce a Slatinicích atd. Samotné město Prostějov se může pyšnit řadou památek. Například renesanční zámek, radnice s věží a orlojem jednou z nejvýznamnějších staveb architekta Jana Kotěry - Národní dům, bývalé židovské město, což dnes připomíná Židovské muzeum. Prostějovu se kromě

„Město elegance“ říká také „Hanácký Jeruzalém“. Tradici má každoroční národní recitační přehlídka Wolkerův Prostějov atd. Prostějovsko má také bohaté přírodní zajímavosti jako jsou naučné stezky, botanická zahrada, přírodní parky, přírodní rezervace, přírodní památky, jeskynní systém, památné stromy. Například přírodní park Velký Kosíř, Kladecko, přírodní rezervace s jeskyněmi nazývané Průchodnice, označení památný strom v našem regionu mají většinou různé druhy lip.

2 Geografie

2. 1 Poloha

Region Prostějovsko – leží v České republice, v rámci historického členění na Moravě, administrativně v Olomouckém kraji, je součástí regionu Střední Morava a zde patří do mikroregionu Střední Haná. Podle řeky Haná, která tudy protéká, dostal název celý úrodný kraj střední Moravy. Obce mikroregionu leží zhruba uprostřed mezi centry Střední Moravy – Olomoucí, Přerovem, Prostějovem a Kroměříží. V rámci kraje sousedí na severovýchodě s okresem Olomouc, na východě s okresem Přerov, na jihu a západě s okresy Jihomoravského kraje - Vyškovem a Blanskem, na severozápadě s okresem Pardubického kraje - Svitavy a na jihovýchodě s okresem Kroměříž Zlínského kraje. Okresy jako správní celky byly v roce 2002 zrušeny. Přesto se tento pojem stále uvádí i v odborných textech, jsou používány jako statistická jednotka nebo jako rozlišovací údaj k názvu obce.

2. 2 Povrch

Region geomorfologicky leží na pomezí dvou velkých provincií – na západě České vysočiny a na východě Západních Karpat. Z České vysočiny sem zasahují dvě subprovincie - Česko-moravská (na západě) s oblastí Brněnská vrchovina a Drahanskou vrchovinou, což je kopcovitá krajina s výškami kolem 500-750 m n m. Druhou subprovincií je Krkonošsko - jesenická s Jesenickou oblastí a Zábřežskou vrchovinou, která se rozprostírá severozápadně od Konice. Zábřežská vrchovina a Prostějovská pahorkatina přechází do Drahanské vrchoviny. Z provincie Západní Karpaty sem zasahují také na dvě subprovincie - Vněkarpatské sníženiny s její součástí Západní Vněkarpatské sníženiny a celkem Hornomoravský úval na severu a východě regionu. Hornomoravský úval je rovinatá oblast s výškami kolem 200-300mn m. Druhá subprovincie jsou Vnější Západní Karpaty.

Část Hornomoravského úvalu, kde leží prostějovský region, vyplňuje úrodná mírně zvlněná rovina Hané. Nejvyšší body této nížiny dosahují výšek 260 – 290 m n m. Dnešní reliéf Hané byl vytvořen hlavně tektonickými, akumulačními a destrukčními jevy, z nichž se na tvaru terénu nejvýznamněji podílely mořské záplavy, říční náplavy a modelace říčními toky. Za „nejvyšší horu „ Hané je někdy označován Velký Kosíř (442 m n m), který je nejjižnějším výběžkem Zábřežské vrchoviny. Někdy se mu přezdívá „Hanácký Mont Blanc“ Samotný Prostějov leží v severní části Hornomoravského úvalu a na východ od Drahanské vrchoviny, na říčkách Hloučela a Romže, na souřadnicích 49 stupňů a 28 minut severní zeměpisné šířky a na 17 stupni a 79 minutách východní zeměpisné délky, v nadmořské výšce 225 m n m.

2. 3 Rostlinstvo

Místo běžných a typických druhů pro biom lesů mírného pásu se v této kapitole zaměřím spíše na přírodní parky, rezervace nebo památky významné pro tento region. Ochrana přírody patří k hlavním úkolům Prostějovska i celého Olomouckého kraje. Proto již delší dobu dochází k vytváření maloplošných chráněných oblastí a k ochraně půdního fondu. V regionu Prostějovsko bychom našli 47 maloplošných chráněných území – přírodní rezervace a přírodní památky a 2 přírodní parky - Kladecko a Velký Kosíř. Za přírodní rezervaci v regionu Prostějovsko byly vyhlášeny tyto lokality: Andělova zmola, Blátka, Bučina u Suché louky, Kněží hora, Lipovské upolínové louky, Pod Švancarkou, Průchodnice, Rudka, Skály, Skelná huť, Uhliska, Vytčický les a Malý Kosíř. Přírodními památkami byly vyhlášeny následující lokality: Brániska, Brus, Čubernice, Dolní Vinohrádky, Hamerská stráž, Hrdibořické rybníky, Kopaniny, Kozí horka, Louky pod skalami, Na hůrkách, Na Kozénku, Návesní niva, Nebeský rybník, Nivské louky, Pavlečkova skála, Pod liščím kupem, Pod Obrovou nohou, Pod panským lesem, Pod Zápovědským kopcem, Pohorská louka, Prameniště Hamerského potoka, Rašeliniště v Klozovci, Růžičkův lom, Skalky, Skjřípovský mokřad, Státní lom, Studený kout, Taramka, Údolí Velké Hané, U nádrže, U velké jedle,Vápenice, V chaloupkách, Za Hrnčířkou.

Přírodní podmínky regionu jsou dány dvěma odlišnými krajinnými oblastmi - část nížiny Hornomoravského úvalu (Haná), která je teplá a sušší s množstvím polí, říček a nížinnými lesíky a části Drahanské vrchoviny. Specifickou oblastí je Velký Kosíř na severu regionu s velkým lesním komplexem. Na Prostějovsku je v současnosti vyhlášeno 27 památných stromů, či skupin stromů. K zajímavým místům Prostějovska patří výsušná a skalnatá místa s typickou suchomilnou vegetací na jedné straně a na druhé straně vlhké louky s typickou mokřadní květenou. Najdete zde i krasové oblasti devonských vápenců (jeskyně, skaliska, lomy) nebo naleziště slatinné rašeliny. Regionem vedou naučné stezky - například Kladecko a Velký Kosíř. Přírodní park Kladecko se nachází v okolí obce Kladky. Zahrnuje také přírodní rezervace Průchodnice a Rudka, a přírodní památky Skalky, Taramka, U nádrže a Na Kozénku. Na mnoha místech se vyskytují ohrožené a vzácné druhy rostlin a živočichů. Velmi pěkné je údolí říčky Nectavy. V přírodním parku se vyskytuje mnoho vzácných rostlin i živočichů. Např. orchideje, upolíny a mnoho druhů chráněných ostřic. Na okrajích vodních ploch roste orobinec širolistý. Přírodní krásy parku ovlivnili lidé jen velmi málo. Jsou zde zachovány husté lesy, v jejichž některých částech se rozkládají plochy lesních porostů s relativně přirozenou druhovou skladbou dřevin.

Přírodní rezervace Rudka Najdeme zde smíšený les s přirozenou skladbou dřevin a bohatým podrostem.

Přírodní rezervace Průchodnice Leží východně od obce Lumírova. Tvoří ji původní bučiny a smíšené porosty se skalními útvary devonských vápenců. Na skalách se daří vzácným druhům rostlin jako sleziníky, rozchodníky aj. V podrostu pod stromy se vyskytuje lilie zlatohlávek a několik druhů orchidejí.

Přírodní památka Taramka V okolí Taramky můžeme na jaře spatřit zbytky květnatých a bikových bučin,

Přírodní památka Na Kozénku Zde je hojně rozšířena sasanka lesní.

Přírodní památka U nádrže Typické pro ni jsou v hojné míře se vyskytující mokřady s bohatou květenou.

Přírodní park Velký Kosíř Byl vyhlášen v roce 2000. Má rozlohu 19,6 km čtverečních. K jeho založení vedlo zachování typického krajinného rázu. Nejvýznamnějšími lokalitami parku jsou přírodní rezervace Malý Kosíř, národní přírodní památka Růžičkův lom, přírodní rezervace Andělova zmola a přírodní památka Studený kout. Velký Kosíř je z jižní strany porostlý zakrslou doubravou se suchomilnou vegetací. Oblast Velkého Kosíře je i lokalita nejsevernějšího výskytu řady teplomilných druhů a společenstev na Moravě. Celkově je přírodní park porostlý hlavně smrky a duby, s příměsí akátu a vtroušené jedle. Na jeho jižních svazích do 18. stol. bývaly vinohrady. Součástí parku je i naučná stezka, tzv. Mánesova cesta a několik přírodních rezervací s výskytem vzácné flóry.

Přírodní rezervace Malý Kosíř Sdružení pro ochranu přírody Střední Moravy uvádí, že přírodní rezervace Malý Kosíř u Slatinic na Hané vytváří cenné biocentrum. Otevřené plochy se suchomilnými společenstvy dnes ale ohrožuje prudká expanze křovin. Najdeme zde přes 230 druhů vyšších rostlin. K nejvýznamnějším patří například sasanka lesní, třešeň křovitá, vemeník dvoulistý, zvonek moravský, slivoň trnitá a rozrazil klasnatý. Vyskytuje se zde i nejbohatší populace vstavače kukačky na střední Moravě.

Národní přírodní památka Růžičkův lom Z větší části je lom poblíž Čelechovic na Hané porostlý keři lísky obecné brslenu evropského, slivoně trnité, ptačího zobu obecného a různých druhů růží. Dále zde roste dub letní a jasan ztepilý. Na travnatých svazích můžeme najít vousatku prstnatou, pýr prostřední, ostřici nízkou, dále zde roste např. mařinka psí, mateřídouška panonská, šalvěj luční, řepík

lékařský, pampeliška červenoplodá, divizna jižní rakouská, bukvice lékařská, rozrazil rozprostřený a mnoho dalších druhů travin i léčivých bylin.

Přírodní rezervace Andělova zmola Tato přírodní rezervace nedaleko od Čech pod Kosířem byla vyhlášena kvůli ochraně vysychavé doubravy s podrostem mechů, a lišejníků. Jde o teplomilnou doubravu s dominujícím dubem zimním na jihozápadním svahu Velkého Kosíře. Na dubech roste opadavá poloparazitická rostlina podobná jmelí - ochmet evropský. Místy se zde vyskytuje borovice lesní. V bylinném patře můžeme spatřit kostřavu ovčí, náprstník velkokvětý, vřes obecný, zvonek broskvoňolistý, lilii zlatohlávek. Chráněné druhy jsou dále zastoupeny prvosenkou jarní, kopytníkem evropským atd.

Zámecký park v Čechách pod Kosířem Je součástí naučné stezky Velký Kosíř. Historie rozsáhlého přírodně krajinářského parku začíná v 70. letech 18. století. Park má značnou botanickou hodnotu, kterou se řadí k nejvýznamnějším objektům na Moravě. Svou dendrologickou hodnotou je srovnatelný s parkem v Průhonicích u Prahy. Na ploše 20 ha roste přes 200 druhů jehličnatých a listnatých stromů a keřů jak domácích, tak exotických. Velmi zajímavý je mohutný dub letní, rostoucí na louce u rybníka, jehož obvod kmenu je 580 cm a stáří se odhaduje na 200 let a víc.

Přírodní památka Vápenice. Tvoří ji bývalé vápencové lomy asi půl kilometru jižně od Slatinek. Lomy postupně zarůstaly a vytvořily podmínky pro růst dnes chráněných a ohrožených druhů stepních a teplomilných rostlin. Území přírodní památky je nejrozsáhlejší a botanicky nejvýznamnější území na devonských vápencích v oblasti Kosíře. Vápenice je unikátní díky bohaté populaci konikleců, například koniklece velkokvětého a výskytu vzácných druhu orchidejí vstavače vojenského či vstavače kukačka. Lokalita Za Hrnčířkou je jedinou v republice, kde roste růže galská. Vyskytuje se zde i ostřice přítupá, malá rostlina typická spíše pro země studeného pásma, která se na Plumlovsko dostala v poslední době ledové. Daří se zde i divizně brunátné, v okolí Plumlova poměrně časté, jinak ale velmi vzácné.

Prostějov se dlouhodobě stará o zeleň ve městě a nejbližším okolí. Například již v roce 1823 byla na městských valech vysázena akátová alej, která se později stala základem pro založení Smetanových sadů. Zde se vyskytují skupiny tisů, platan javorolistý, jírovec červený. Pozornost zasluhuje jinan dvoulaločný - Ginkgo biloba, který roste i v jiných prostějovských parcích. Dalším významným prostějovským parkem jsou Kolářovy sady. Z dřevin cizího původu zde rostou např. liliovník tulipánokvětý, lípa americká, mezi ostatními lípami vyniká svými velkými listy nebo převislá forma jerlínu japonského. Podél hlavní pěší trasy jsou vysázeny břízy bradavičnaté, které tak vytváří stromořadí. Spitznerovy sady se nacházejí přímo v centrální části města v místech, kde byl dříve hřbitov patřící ke kostelu sv. Petra a Pavla. Když byla v roce 1934 otevřena botanická zahrada, stal se park její sadovou dendrologickou částí. Spitznerovy sady jsou sice rozlohou malé, přesto tu je mnoho zajímavých stromů. Například borovice lesní i černá, jedle stejnobarvá, douglaska Menziesova a další. Z listnatých stromů stojí za zmínku jerlín japonský, jírovec červený, dřín obecný, lípy, javory a jasany.

Lesopark Hloučela Říčka Hloučela a lesopark na jejích březích tvoří jediný souvislý pás přírodní zeleně na okraji města Prostějov. Je to nejhodnotnější přírodní celek na území města a slouží mimo jiné jako biokoridor pro rostliny a živočichy i jako příměstská odpočinková zóna. Biokoridor je souvislý pás zeleně, který je odlišný od okolní krajiny a umožňuje migraci rostlin a živočichů. V lesoparku nehledejme cizokrajné nebo okrasné dřeviny. Tento sice uměle vysazený biokoridor je osázen v této zeměpisné šířce dávno zdomácnělými dřevinami. Můžeme zde najít jilmy, lípy, jasany, javory, olše, habry, duby, topoly, vrby, hlohy, akáty, jírovce, ale také ovocné stromy nebo jehličnany.

Botanická zahrada Od roku 1986 je zařazena do mezinárodního seznamu botanických zahrad. Od března do října je přístupná veřejnosti. Skladba rostlin je v zahradě přizpůsobena požadavkům výuky základních a středních škol. Za zmínku určitě stojí na jaře kvetoucí magnólie, liliovník

tulipánokvětý, velmi vzácný je Rohanův buk střihanolistý, atd. Z jehličnanů metasekvoje tisovcovitá. Strom má na kmeni pod každou větví hlubokou a širokou prohlubeň, kůra se odlupuje, větve sahají až k zemi.

Prostějovský hřbitov Hřbitov je největším a nejkrásnějším městským sadem. Dnes můžeme v parku vidět okrasnou višni chloupkatou, která má již na konci mírné zimy nebo brzy zjara nádherné růžové květy, břízy bílé, jeřáby nejmenší, buky lesní, akáty, liliovník tulipánokvětý nebo poměrně nově vysázené stromořadí bříz Jaquemontových.

Na Prostějovsku je evidováno 27 památných stromů. Řadu z nich můžeme spatřit přímo v Prostějově. Například před prostějovským zámkem roste, již ale spíše dožívá, paulovnie plstnatá. Na trávníku před městskou knihovnou roste „Památný strom“ borovice ohebná. V Prostějově roste jen tento jediný strom. V současné době však také usychá. Další strom s tímto označením můžeme vidět u kostela sv. Petra a Pavla. Jde o jerlín japonský. Na břehu rybníka v Krasicích roste nejkrásnější zástupce rodu platanů v Prostějově. Jde o platan javorolistý. Tento druh platanu je mrazuvzdorný, značně odolný vůči prachu a kouři a proto velmi vhodný do městských výsadeb. Mohutné platany javorolisté můžeme vidět i ve východní části Smetanových sadů. Na několika místech v Prostějově roste hlošina úzkolistá, které se říká „česká oliva“. Pajasan žláznatý najdeme například na Floriánském náměstí před lázněmi. Na Floriánském náměstí roste také katalpa trubkovitá. Před lázněmi, najdeme další zajímavý strom - žanovec měchýřník. Na náměstí T. G. Masaryka před Priorem můžeme spatřit lípu americkou a dub letní – křemelák atd. Některé zajímavé dřeviny jsou v poslední době vysazovány i v ulicích Prostějova. Například ve Dvořákově ulici byly vysazeny katalpy, v Anenské ulici liliovníky a ve dvoře radnice roste mladá paulovnie. Mezi Památné stromy regionu patří Skřípovská lípa. Roste na konci obce Skřípov. Je 200 let stará, vysoká 28 m a obvod má 526 cm.

Další památnou lípou je Bódova lípa, která stojí na soukromém pozemku v Drahanech. Její obvod je 530 cm, vysoká je 14 m a je stejně stará jako Skřípovská , tedy 200 let. Památnou lípu u Dobrochova najdeme 200 metrů za obcí. Je to mohutný strom s obvodem kmene 620 cm, vysoký 26 metrů a stará 300 let. U mlýna v Domamyslicích roste „Památný strom“- lípa srdčitá. Je asi pět set let stará, vysoká 22 metrů a v obvodu měří 520 cm. Tato lípa se v roce 2003 dostala mezi dvanáct finalistů v celostátní soutěži „Strom roku. Lípa srdčitá spolu s lípou velkokvětou patří k druhům, které mají svůj původ v České republice. Nedaleko od domamyslické lípy směrem k Mostkovicím můžeme na pravé straně cesty spatřit mohutný jilm vaz, který je rovněž označen jako „Památný strom“.

2. 4 Živočišstvo

Z běžných živočichů zde můžeme pozorovat zajíce polního, králíka divokého, srnčí zvěř, křečka polního nebo obecného, který si vyhrabává až 2 metry hluboké nory, ve kterých si schovává zásoby potravy na zimu. Žije zde i prase divoké, tchoř tmavý i tchoř světlý, který se živí žábami, kuna lesní, liška obecná, krtek obecný. U toků Romže i Hloučely žije ondatra říční. Z ptáků můžeme zmínit bažanta obecného, v povodí Romže spatříme kachnu divokou, na polích křepelku polní a koroptev polní – dříve byly v regionu naprosto běžné, dnes téměř vzácné. Vyskytují se zde i dravci. Ti jsou vesměs chráněni a nesmí se střílet – káně lesní, poštolka obecná nebo krahujec obecný. Z drobných a zpěvných ptáků můžeme vidět kosa, špačka obecného, datla černého, je to velmi plachý pták, kterého spíše uslyšíme, než uvidíme, sameček má na hlavě červenou „čepičku“, slavíka obecného, jehož zpěv je považován za nejkrásnější ptačí píseň, platí o něm to samé co o datlovi – dříve jej uslyšíme, než uvidíme, ťuhýka obecného, ten si přebytečné zásoby potravy nabodává na větvičky, červenku obecnou, která se ráda zdržuje v křovinách a živých plotech. Velice často přilétává i na zorané pole nebo se drží v blízkosti divokých prasat, kde sezobává vyorané živočichy. Poměrně často se objevuje i ve městech. Sýkora koňadra dnes žije v parcích a zahradách a velmi dobře se naučila využívat blízkosti lidí ve svůj prospěch.

Dalšími typickými druhy jsou vlaštovka obecná a jiřička obecná. Dále u nás žijí stehlíci, čečetky, pěnkavy, drozdi, kvíčaly, čejky, racci, hrdličky, holubi, kukačky, straky, sojky, vrabci atd. Celkem běžně můžeme pozorovat čápa nebo dokonce i volavku. Na Romži i Hloučele žijí i ledňáčci, kteří jsou někdy označováni jako „létající drahokam“ pro svou svrchní zářivě modrozelenou barvu. Z Hloučely v roce 2009 a 2010 mizely ryby. Rybáři a biologové se totiž snažili zachránit co nejvíce vodních živočichů v důsledku plánovaného vypouštění přehrady, neboť by prý poklesem vody v přehradě brzy vyschlo koryto a vodní živočichové by zahynuli. Nejčastější rybou je jelec nebo lipani, hrouzci, okouni. Nově vysazenými rybami byli pstruzi, štiky nebo úhoři. Mizícím druhem je vzácná střevle potoční. Hloučela jich přitom před lety bývala plná, stejně jako cenných mřenek mramorovaných. S velkou pravděpodobností je zlikvidovali vysazovaní pstruzi. Raci se na rozdíl od střevlí a mřenek v říčce udrželi v hojnějším počtu. Vodní bezobratlí živočichové žijící v Hloučele jsou např. rak říční, blešivci, berušky, z hmyzu pak chrostíci, jepice, pošvatky, komáři, muchničky… Existují zde však i drobní živočichové, kteří způsobují dřevinám značné problémy. Mezi takové patří klíněnka jírovcová, dalším je housenka obaleče dubového. Samozřejmě jsou v regionu zastoupeni i obojživelníci, tedy skokan hnědý, ropucha obecná, která v současné době patří mezi ohrožené druhy, dále užovka obojková, která je naší nejběžnější užovkou. Staré lomy nebo prosluněné trávníky jsou útočištěm například ještěrky obecné, i ona patří mezi velmi ohrožené druhy, podobně je na tom slepýš křehký – také silně ohrožený druh. Výskyt motýlů na určitém území určuje stupeň zachovalosti přírodního prostředí. Tak například oblast Velkého Kosíře je na motýly velmi bohatá. Žije zde více jak 50 druhů denních motýlů. Z těch ohrožených a regionálně významných můžeme jmenovat hnědáska černýšového, okáče šedohnědého, okáče voňavkového nebo vřetenušku čičorkovou. Na mezích a prosluněných svazích můžeme vidět cvrčka polního, Kudlanka nábožná je teplomilný živočich žijící také v přírodním parku Velký Kosíř. Je to jediný zástupce převážně tropického řádu kudlanek v České republice. Kudlanky se k nám rozšířily ze Středomoří. Další vzácný a zákonem chráněný druh je majka fialová. Larvy parazitují v hnízdech samotářských druhů včel. Chráněným živočichem, s kterým se můžeme v našem regionu ještě setkat, je

noční motýl, aktivní i přes den - přástevník kostivalový. V evropském měřítku to je velmi vzácný a ustupující druh. Třetí evropsky významnou lokalitou, kde žije jedna z největších letních kolonií kriticky ohroženého vrápence malého v České republice je areál zámku v Čechách pod Kosířem. Zámecký park a listnaté lesy na jižních svazích Velkého Kosíře jsou vhodným prostředím pro život dalších nočních letounů: netopýra velkého, vodního, černého nebo ušatého. Vzácněji se zde objevují netopýr vrbitý, řasnatý, dlouhouchý, velkoduchý nebo večerní. Všechny druhy netopýrů a vrápenců jsou chráněny. Je prokázáno, že v přírodním parku Velký Kosíř žije 10 druhů těchto nočních letounů z celkového počtu 25, vyskytujících se v ČR.

Přírodní rezervace Průchodnice V oblasti skal jsou dvě tunelovité průchozí jeskyně s řadou bočních chodeb. V současné době je ve zdejších jeskyních zimoviště ohrožených druhů netopýra velkého a večerního. Přírodní památka Studený kout pod vrcholem Velkého Kosíře poblíž Slatinek je významným místem, kde se vyskytuje ohrožený mravenec lesní. Bylo zde napočítáno přes 50 žijících mravenišť. Relativně hojným broukem je zlatohlávek hladký, tesařík bukový, Krasec třešňový patří mezi nejkrásnější a nejvzácnější brouky Velkého Kosíře Hmyz je zde dále zastoupen roháčem obecným, modráskem vičencovým, hnědáskem kostkovaným, hnízdí zde ptáci, jako je např. žluva hajní nebo lejsek šedý.

2. 4. 1 Dávní živočichové

V prvohorách v období v devonu proniklo do oblasti kolem Čelechovic poprvé moře. V okolí se proto objevují vápence s velkým množstvím zkamenělin mořské fauny. Díky bohatým nálezům korálů, měkkýšů a trilobitů se staly čelechovické vápence světoznámé. Národní přírodní památky Státní lom a Růžičkův lom tak patří mezi nejvýznamnější paleontologické lokality na Moravě. Bývalý Růžičkův lom je významným nalezištěm korálů, schránek plžů, plžů, hlavonožců a dalších. Další přítomnost moře z doby mladších třetihor dokazují usazeniny ve známé lokalitě např. u Slatinek nebo u Služína, které obsahují zkameněliny červených řas, mechovek, velkých ježovek, plžů, mlžů – hřebenatek nebo ústřic – a dokonce žraločích zubů.

Ve čtvrtohorách – v pleistocénu – se usazovaly spraše a sprašové hlíny, které pokryly velkou část Hornomoravského úvalu a zasáhly do Drahanské vrchoviny. Spraše obsahují velké množství kosterních pozůstatků například koně, jelena, nosorožce srstnatého nebo mamuta.

2. 5 Podnebí

Hlavní rysy podnebí jsou charakterizovány zeměpisnou polohou. Prostějovsko tedy leží v severním mírném podnebném pásu, v přechodné oblasti mezi typem podnebí kontinentálním a oceánským. Konkrétněji je podnebí této oblasti spíše mírně kontinentální s převládajícími severozápadními větry. Prostějovsko patří do oblasti mírně teplé a vlhké s mírnou zimou – leží totiž v Hornomoravském úvalu, který je nejteplejší a současně nejsušší oblastí Hané. Na teplotu vzduchu, jako určujícího činitele přírodních procesů, má rozhodující vliv nadmořská výška. Nejteplejší je okolí Hornomoravského úvalu a Prostějovské pahorkatiny, kde se průměrné roční teploty pohybují mezi 9 - 10oC. Počet letních dnů je na Prostějovsku 50 – 70, počet mrazových dnů, se pohybuje mezi 100 – 110 dny, průměrná lednová teplota má hodnotu minus 2 až minus 3 stupně Celsia, průměrná teplota v červenci je 19 stupňů Celsia. Teplotní poměry ovlivňuje nízká nadmořská výška a horské pásmo Jeseníků ze severu. Ročních srážek je poměrně málo. Území patří k srážkově chudým oblastem Nejvíce deště je v létě – hlavně v červenci - nejméně srážek má únor. Sněhová pokrývka v regionu značně kolísá. V nížinách trvá 30- 40 dní, ve vyšších oblastech 40 – 50 dní.

2. 6 Vodstvo

Území regionu leží v povodí Moravy. Řeky patří svým režimem ke středoevropskému typu s největšími vodními stavy v období jarních dešťů a tání sněhu. Významnými vodními toky regionu jsou Romže a Hloučela, na jihu Haná.

Romže Malá řeka, která odvodňuje velkou část Prostějovska. Romže pramení u vesnice Dzbel v nadmořské výšce 492 m, teče přibližně jihovýchodním směrem a po 53 kilometrech v nadmořské výšce 192 metrů ústí u obce Uhřičice zprava do Moravy. V průběhu doby se objevily určité nejasnosti s názvy částí jejího toku. Dříve byla na horním toku označována jako Jasenka a od ústí svého nejvýznamnějšího přítoku Hloučely ve Vrahovicích (dnes místní část Prostějova) jako Valová. V některých pramenech i mapách se název Valová stále objevuje. Většinou však jako druhý název pro tok řeky Romže - psaná v závorce za oficiálním názvem – Romže (Valová).

Hloučela Říčka pramenící ve výšce 634 m.n.m. severně od obce Buková v Drahanské vrchovině. Má dvě zdrojnice. Horní tok Hloučely se dříve nazýval Okluka podle klikatého toku. Délka je 39 km. V severní části Prostějova protéká jen její rameno Mlýnská strouha. Do Mlýnské strouhy (náhonu) při minimálním průtoku odtéká více vody, než do Hloučely samotné. Hloučela se ve Vrahovicích u koupaliště v nadmořské výšce 214 m n m vlévá do Romže. Mlýnská strouha ústí do Romže 1,4 km pod soutokem Hloučely s Romží. Na středním toku se říčka pod Plumlovem vlévá do Podhradského rybníka a pokračuje do Plumlovské přehrady. V severní části Prostějova říčka meandruje lesoparkem, nazývaným Biokoridor Hloučela, který se stal oblíbeným relaxačním místem Prostějovanů. Koryto řeky zůstalo v původním stavu od Plumlovské přehrady až po rybník ve Vrahovicích. Dosud zachované říční zákruty a meandry zpomalují odtok při vyšším stavu vody a snižují tak riziko povodní. Nejvíce vody mají Romže a Hloučela v září, nejvíce na jaře, když taje sníh na Drahanské vrchovině.

Plumlovská přehrada

Leží na říčce Hloučele ve vzdálenosti asi 5 km západně od města Prostějova. Je jednou z našich nejstarších přehradních nádrží a také jednou z největších vodních ploch na Hané. Její výstavba začala v roce 1913 a s přestávkou v důsledku první světové války trvala až do roku

1933. Dnešní rozloha přehrady činí 68 ha. Objem zadržené vody v nádrži je 5,566 mil. m³. Hráz je dlouhá 465,5m. Její výška je v současné době 17 m. Jedním z hlavních důvodů stavby vodní nádrže, bylo zabránit povodňovým škodám a umožnit regulaci značné kolísavého průtoku v říčce Hloučela. V suchých měsících způsobovalo vyschlé koryto nedostatek pitné vody v okolních studnách. V jarních měsících způsobovala zvýšená hladina záplavy. Stavba nádrže probíhala na místě, kde dříve byly vybudovány středověké rybníky. Nejznámější jsou Zlechovský – ten byl největší a Stichovický. Po bývalé hrázi Zlechovského rybníku je možné v dnešní době, při snížené hladině, přejít přehradu na šířku. Hráz Stichovického rybníku byla v místech hráze současné přehrady. Donedávna byla přehrada využívána hlavně k rekreaci a rybolovu. Jenže zájem v posledních letech slábl, až úplně vymizel. Důvodem byla velmi špatná kvalita vody v důsledku značného rozmnožení sinic. V roce 2010 byla voda vypuštěna, dno vybagrováno. Znovu naplnit by se měla přehrada v březnu letošního roku.

Prostějov patří mezi největší znečišťovatele povrchových vod Olomouckého kraje.

2. 7 Geologie a nerostné bohatství

I když dnes v regionu nenajdeme ložiska hornin či nerostů, která by se mohla využívat k těžbě je tato oblast geologicky významná, protože leží na rozhraní dvou různě starých geologických celků, Českého masivu a Karpatské soustavy. K nejstarším horninám celé Moravy vzniklým již v předprvohorním období, patří ostrůvky vyvřelých hornin granodioritů. Najdeme je v okolí Kaple, Třebčína a Studence. Jsou žulového charakteru. V okolí Studence se vyskytují i přeměněné horniny, - fylity. Větší ložisko bychom však našli u Kladek. Jde o největší naleziště na Prostějovsku. V okolí Dětkovic se v kladeckých fylitech vyskytuje velmi kvalitní čistý křemen. Velký Kosíř i nejbližší okolí leží na rozhraní dvou již výše zmíněných geologických celků. Hřbet Kosíře je součástí Drahanské vrchoviny a náleží ke geologicky staršímu Českému masivu. Okolní sníženina leží v Hornomoravském úvalu a je již vyplněna usazeninami mladších Západních Karpat.

Výrazný tvar Velkého Kosíře v rovinaté krajině Hané podnítil fantazii pro vytvoření legend a mylných domněnek o jeho sopečném původu. Je však geologicky dokázáno, že je tvořen horninami, které se usazovaly v moři spodního karbonu, tedy břidlicemi, droby a slepenci. Nikde nebyla nalezena žádná sopečná hornina. Typický vzhled Velkého Kosíře vznikl díky zlomům v zemské kůře. V okolí Ponikve, Stínavy, Jesence, Dzbele, Březska a Ptení přece jen najdeme stopy sopečné činnosti. Jde o paleobazalty, kterým se dříve říkalo diabasy. Jsou důkazem činnosti podmořských sopek v devonu. Při jejich výlevech se ukládala ložiska železných rud, které dobývali už i Keltové. Čelechovice na Hané jsou velmi známé výskytem vápenců bohatých na zkameněliny devonského korálového útesu. Vlastní hřbet Velkého Kosíře je tvořen mořskými usazeninami spodního karbonu. Hornomoravský úval vyplňují mořské a jezerní usazeniny z období třetihor. Najdeme je ve Slatinkách, Služně, Hluchově, jezerní sedimenty pak v okolí Smržic. Ve čtvrtohorách se na starších horninách usadily spraše. Drobné ostrůvky devonských a předdevonských hornin najdeme i v třetihorních a čtvrtohorních sedimentech i v okolí Prostějova. Horniny spodního karbonu se vyskytují v celé Drahanské vrchovině. Kosířské droby se v minulosti hojně těžily v dnes již opuštěném lomu u Stařechovic. V minulosti byla pro těžbu významná ještě cihlářská hlína. Moře, které zdejší kraj zalilo v třetihorách, se táhlo od Vídně až na Severní Moravu. Na jeho dně se usazovaly jíly a písky. Jejich souvislé pásmo se táhne od Studence k Držovicím a Vrahovicím. Ve starších čtvrtohorách usadila voda hlínu, kterou později využívali cihláři. V mladších čtvrtohorách se díky vodním tokům usazovaly štěrky a písky. Po době ledové se kraj proměnil ve step. Voda a vítr nanesly vrstvy hlíny až do výšky 8 metrů. Tato vrstva se táhla od Čelechovic, přes Smržice až k místní části Prostějova, Vrahovic. Tuto hlínu dlouho využívala vrahovická cihelna. Písky z okolí Smržic a Prostějova by se po určité úpravě mohly používat jako slévárenské formovací písky. V hloubce 50 metrů se v okolí Kralic na Hané objevují zrnka kyzu železného. Pravděpodobně takto vznikla železitá voda, která v obci vyvěrala.

2. 8 Hospodářství

2. 8. 1 Průmysl

Textilní a kožedělný průmysl Na začátku této kapitoly trochu „smutné“ historie Publikace Haná a Horní Pomoraví v kapitole Textilní průmysl uvádí: „Největším a technicky nejlépe vybaveným výrobcem pánské, dámské a jeansové konfekce je prostějovská společnost Oděvní podnik (OP Prostějov), která navazuje na 500 let starou tradici výroby oděvů v městě Prostějově. Na nejmodernějších stříhárenských, šicích a žehlicích strojích, řízených špičkovou výpočetní technikou, jsou v pestré paletě módních vzorů vyráběny obleky, pláště, kalhoty, kostýmy a jeansové zboží.“ (Jaroslav Vencálek a kolektiv, 1997, str. 82) Několik let dokonce OP oblékalo naše sportovce na olympijských hrách nebo šilo obleky pro prezidentskou kancelář. Dnes je někdejší největší oděvní podnik v ČR od 18. ledna 2010 v insolvenčním řízení. Firma ještě před třemi lety zaměstnávala 3800 lidí, v září 2010 to bylo už jen 490. Jediným pokračovatelem výroby pánských obleků je dnes jen soukromá firma Koutný spol. s.r.o. Dnes její závazky vůči věřitelům činí 1,3 miliardy korun. Takový osud potkal více firem a ne jen v prostějovském regionu. Mezi závody, které stále a dobřen fungují, patří například Gala. Výrobky značky Gala jsou určeny pro profesionální, výkonnostní i rekreační sport. Akciová společnost Gala je jediným evropským výrobcem špičkových volejbalových míčů, míčů pro házenou a nohejbal, dále je dodavatelem basketbalových, fotbalových a jiných sportovních míčů. Výrobky značky Gala jsou určeny pro profesionální, výkonnostní i rekreační sport a samozřejmě splňují všechny přísně předepsané technické parametry. Vysokou kvalitu míčů potvrzují certifikáty mezinárodních federací FIVB a FIBA. Kromě výroby míčů má Gala dlouhodobou tradici ve výrobě batohů, tlumoků pro vysokohorskou turistiku nebo speciálních sportovních vaků a šitých doplňků pro armádu, policii a záchranářské složky, dále nosičů na zahradní techniku, boxovacích pytlů a dalšího sortimentu těžké galanterie.

Firma má již 60 letou tradici. 90 % produkce vyváží do více než 30 převážně evropských zemí. Další prostějovská firma zabývající se kožedělnými výrobky je akciová společnost Galeko, která se specializuje na kožené oděvy, např. bundy. Prostějovská firma CLEANTEX a.s. je předním výrobcem speciálních pracovních oděvů. Vyrábí hlavně antistatické oděvy pro čisté prostory, i pro prostory s nebezpečím výbuchu, antistatická obuv, rukavice a další doplňky. Novinkou jsou oděvy zajišťující elektromagnetické stínění, specializuje se také na nehořlavé oděvy. Výrobky této firmy mají především význam ve farmaceutickém průmyslu Tradici má v Prostějově výrobní družstvo CÍL. Bylo založeno v roce 1953. Výrobním programem byla a je výroba textilní domácí a vycházkové obuvi. V současné době však družstvo vyrábí převážně obuv usňovou. Rozhodující podíl obuvi je vyráběn technologií lepené obuvi. Výrobní kapacita družstva je asi 100 tis. párů ročně. Výrobky jsou exportovány především do západní a střední Evropy. Okrajovým výrobním sortimentem jsou vložky do obuvi z usně a přírodních materiálů. Dalším výrobním programem družstva je výroba konfekce a výroba galanterie. Japonská firma Toray Textiles Central Europe, s.r.o., je přední výrobce tkanin. Zaměřuje se na výrobu metrového textilu a příze, tkaní a barvení lehkých 100 % polyesterových tkanin. Její výrobky jsou využívány jako podšívkovina, dekorační materiály, svrchní materiály, jako základní tkanina pro průmyslové využití. Firma také vyrábí nylonové tkaniny pro výrobu airbagů. Moděva oděvní družstvo Konice se také zaměřuje se na textilní a oděvní výrobky. Textilní a oděvnický průmysl, kdysi chlouba regionu, je v současné době rozptýlen po celém regionu v malých soukromých firmách, které se specializují vždy na jednu konkrétní činnost. Např.Firma PALIČKA s.r.o. se sídlem v Pěnčíně vyrábí a prodává pracovní oděvy, firma V Dubanech se zaměřují na šití sportovních dresů, sportovních doplňků, vlajek apod. KAJA s.r.o., která sídlí ve Vrahovicích, byla založena v roce 1990 a v současnosti obléká zaměstnance státních institucí, obchodních řetězců, výrobních podniků či sektoru služeb, včetně tvorby návrhů na podobu pracovního ošacení firmy

Hutnický, strojírenský průmysl I v tomto odvětví průmyslu došlo na Prostějovsku k výrazným změnám. Například prostějovská firma MINERVA a.s. byla jedním ze čtyř hlavních světových výrobců konfekčních dírkovacích strojů. Začátek její působnosti v regionu sahá do roku 1941. Již několik let však neexistuje. Dá se říct, že firmu Minerva nahradila nová americká firma AMF Reece, která se zaměřuje na výrobu průmyslových šicích strojů, strojů pro oděvní průmysl, také na výrobu zdravotních a kompenzačních pomůcek a mnoho dalších. Ze zástupců prostějovského strojírenství můžeme alespoň jmenovat např. Hanácké železárny a pérovny, a.s., železárny – Annahütte, spol. s r.o. Slévárna ANAH Prostějov, s.r.o. Strojírenskými podniky jsou HANAKOV, spol. s r.o., DT výhybkárna a mostárna Dalšími strojírenskými závody jsou Strojírenská společnost, spol. s.r.o., Strojírny Prostějov, s.r.o., CR, a.s.,ČERPOL

Stavebnictví Významné místo zaujímá v Prostějově stavebnictví. Působí zde firmy, které jsou známé po celém kraji či dokonce v ČR. Např. Dopravní stavby Holding a.s. a Pozemstav Prostějov, a.s., který se zabývá bytovou a průmyslovou výstavbou i zásobováním stavebním materiálem.

Dřevařský průmysl a nábytkářství Pily jsou rozmístěny po celém regionu. Například v Otaslavicích, Vícově, Protivínově, Ptení Ptenském Dvorku, Přemyslovcích, Horní Štěpánově, Nivě, Doloplazích, Olšanech u Prostějova, Kladkách, Brodku u Prostějova atd. Další závody se zaměřují na výrobu nábytku nebo některých komponentů (Prostějov, Vrahovice, Kralice na Hané. Jiní se specializují na podlahová prkna, lišty, parkety, desky apod. (Ptení, Kralice na Hané, Vrahovice, Ptení…) Závod Wood Factory, s.r.o. v Bedihošti výrábí dřevěné hračky, dárkové předměty.

Potravinářský průmysl

Jedním z nejznámějších výrobků , který svým věhlasem překročil hranice Hané je prostějovská Starorežná, která se vyrábí v jedné z největších likérek v ČR s názvem „Palírna u Zeleného stromu.“ Vyrábí především bylinné, hořké a ovocné likéry a destiláty. Starorežná Prostějov je druhou největší likérkou v České republice. (po Becherovce v Karlových Varech).

Chmel a pivovarnický slad jsou typické české produkty. Největším producentem českého sladu je francouzská společnost Sladovny Soufflet ČR, která má své hlavní sídlo v Prostějově. Je klíčovým dodavatelem sladu ve Střední Evropě. Ve sladovnách v Prostějově se zpracovává velmi kvalitní ječmen, vypěstovaný na polích úrodné Hané Tradičním výrobkem Mlékárny Otinoves s.r.o. je známý přírodní plísňový sýr NIVA, který je oceněný značkou kvality KLASA Makovec, a.s. vyrábí a prodává maso a masné výrobky. V Čelechovicích na Hané má svoji výrobnu Alika, která své pražené mandle, oříšky apod. vyváží do celého světa. Prostějovská pekárna se v posledních letech zaměřila na výrobu sladkého pečiva (zákusky, koláče…). Ve městě jsou i malé soukromé pekárny, které můžeme najít také v jiných městech regionu, například v Kostelci na Hané, v Plumlově Cukrovarnictví bylo také značně rozšířené. První cukrovar na Hané byl postaven r. 1839 v Čelechovicích na Hané. V současné době je na Prostějovsku funkční pouze Cukrovar Vrbátky, a.s. Cukrovka se v této oblasti pěstuje více jak sto let. Cukrovar Vrbátky byl založen v roce 1870 a za kampaň vyrobí 30 000 tun krystalového cukru. (Jaroslav Vencálek v publikaci Haná a Horní Pomoraví uvádí, že do poloviny 19. století se u nás sladilo medem, i když cukr nebyl úplně neznámé sladidlo. Dovážel se totiž cukr třtinový. Roku 1806 Napoleon zakázal dovoz veškerého zámořského zboží. Na základě tohoto zákazu začali v Olomouci a Plumlově zkoušet vyrábět cukr z javorové šťávy)

Jak je z předcházejícího výčtu patrné, můžeme říci, že Prostějov a okolí je rozvinutým střediskem průmyslového podnikání, roste počet firem se zahraniční účastí. Můžeme například jmenovat mimo jiné belgickou firmu HELAR, s.r.o., která vyrábí ochranné přilby z plastů a laminátů pro jízdu na motocyklech a sněžných skútrech, německá firma KENDRION Binder magnety s.r.o. vyrábějící a montující ventilové magnety, také německá

firma Mubea - HZP, s.r.o. zabývající se výrobou pružin a stabilizátorů do osobních automobilů nebo SKANSKA AB - mezinárodní stavební firma se sídlem ve Švédsku. V Prostějově má sídlo odštěpný závod Betonové a speciální technologie a Středisko speciálních prací. Mezi největší zaměstnavatele patří: DT výhybkárna a mostárna, a.s., Strojírenská společnost, spol. s r.o., FTL- First Transport Lines, a.s., ( nákladní a autobusová doprava) Hanácké železárny a pérovny, a.s., pekárna, s.r.o., MICOS spol. s r.o.který vyvíjí a vyrábí prvky pro telekomunikační sítě, Toray Textiles Central Europe s.r.o., AMF Reece CR, a.s., Pozemstav Prostějov, a.s., Slévárna ANAH Prostějov, s.r.o.

2. 8. 2 Zemědělství

Území patří do teplé klimatické oblasti s velmi úrodnou půdou. Je to hodně zemědělsky využívaná oblast. Z celkové plochy prostějovského regionu - 777, 32 km² je 70,89 % zemědělských pozemků, kde většinu tvoří orná půda (87,72 %), což je 62,18 % veškeré rozlohy regionu. Nejrozšířenějšími půdami jsou černozemě a hnědozemě. Tyto půdy vznikaly především na spraších a jemných naplaveninách řeky Moravy. Půdy mají 40 – 60 cm mocnou svrchní část s vysokým podílem humusu. Jeho obsah dosahuje v hanáckých černozemích 2,5 – 3,5 %. Zemědělská krajina v našem regionu je zařazena do řepařského typu. Pěstují se zde hlavně obilniny, olejniny, ale i luskoviny nebo jeteloviny. V závislosti na kvalitních černozemích a hnědozemích má region jedny z nejvyšších výnosů pšenice, cukrovky a sladovnického ječmene. Hanácké osevní plochy cukrovky dosahují téměř ¼ celkových osevních ploch v ČR. Nejlepší podmínky pro pěstování cukrové řepy na Moravě má oblast mezi Prostějovem a Olomoucí. Cukrovka se zde pěstuje více jak sto let a je součástí tradičního osevního postupu. Téměř v každé obci jsou zemědělská družstva, která se zabývají jak rostlinnou tak živočišnou výrobou (chovem skotu, vepřů…). Pokud jde o rostlinnou výrobu, věnují se hlavně pěstování již zmíněných obilovin. Některá družstva se však více specializují.

Zemědělská prvovýroba v Lešanech se zaměřuje na výrobu semene máku modrého a kmínu kořenného. Mák a kmínu je vyvážen především do východní Evropy (80% produkce). V České republice pak do pekáren po celém státě. V Ludmírově se pěstuje pšenice, ječmen, řepka, mák. Ve Vrbátkách cibule, salátové okurky, zelí, karotka, brambory a další klasické plodiny pěstované na Hané.

V Kladkách se zabývají chovem daňků a muflonů.

Ve Smržicích se specializují na šlechtění, produkce a prodej osiva zeleniny, prodej osiva květin, prodej osiva trav.

2. 9 Obyvatelstvo

Prostějovský region má rozlohu 777,32 km², žije zde 110 678 obyvatel, hustota zalidnění je 142 obyvatelé na 1 km². Hustota zalidnění převyšuje celostátní průměr, který je 131 obyv./ km². Prostějovsko je druhý nejmenší region Olomouckého kraje a žije v něm druhý nejnižší počet obyvatel. Leží zde pouze 5 měst (Prostějov, Konice, Němčice nad Hanou, Kostelec na Hané a Plumlov), přesto více jak polovina lidí žije ve městech - 52,66 %, i když zdaleka nedosahuje hodnoty pro celou ČR (v ČR 71 %). Počet obyvatel v regionu mírně stoupl. Téměř celý nárůst je však především způsoben stěhováním obyvatel, v menší míře přírůstkem obyvatelstva. K nárůstu obyvatel přispívají cizí státní příslušníci hlavně ze Slovenska, Moldavska, Mongolska, Vietnamu, Ukrajiny nebo Běloruska. Porovnáme-li počet žen a mužů Prostějovska, žije zde větší počet žen 51,52 %. Průměrný věk je kolem 40 let. Charakteristickým rysem regionu je silná vazba na Prostějov, který je přirozeným spádovým centrem. Můžeme napočítat 97 obcí. Největším městem je Prostějov (na začátku roku 2011 zde žilo 45 780 obyvatel), následuje Kostelec na Hané (2 926 obyv.), pak Konice (2884), Plumlov (2471) a Němčice nad Hanou (2136). Naopak nejmenšími samostatnými obcemi jsou Srbce s osmdesáti obyvateli, následuje Vincencov s 87 a Hačky s 96 lidmi.

2. 10 Obce

2. 10. 1 Město Prostějov

Podle počtu obyvatel patří mezi středně velká města. V rámci Olomouckého kraje je po Olomouci a Přerovu třetím největším městem z pěti bývalých okresních měst. V Prostějově počet obyvatel neustále klesá. Stejně tomu je i v ostatních bývalých okresních městech Olomouckého kraje. V roce 1980 měl Prostějov 50 363 obyvatel, v roce 2011 má 45 780 obyvatel (25. místo v ČR). Tento trend je způsoben především migrací obyvatelstva a poklesem porodnosti. V současné době město tvoří jádrová městská část Prostějov a 6 místních částí – Krasice, Čechovice, Domamyslice, Vrahovice, Čechůvky a Žešov. Obyvatelstvo města celkem rychle stárne. Roste podíl nejstarších obyvatel (65 let a víc). Celkově se zvyšuje průměrný věk obyvatel. Roku 2000 se Prostějov stal členem asociace Národní síť zdravých měst ČR, jejímž smyslem je utvářet město jako kvalitní a příjemné místo pro život jeho obyvatel.

2. 10. 2 Města prostějovského regionu

Kostelec na Hané Původní zmínka o Kostelci na Hané, tedy městě s kostelem, pochází z roku 1340. Mezi významné památky patří barokní sýpka z roku 1632 se zachovaným erbem majitele panství knížete Karla z Lichtenštejna, farní kostel svatého Jakuba. Ceněná je ručně kovaná hřbitovní brána z roku 1747. V tzv. „Červeném domku“ je dnes muzeum básníka Petra Bezruče, který zde určitou dobu žil a psal.

Konice První doložená zmínka o obci pochází z roku 1200. Název města je utvořen ze staročeského slova „ konnicě“, tedy stáje pro koně, které sloužily k odpočinku koní obchodníků do Čech. Nejznámější památkou je barokní zámek z roku 1705. V Konici najdeme jediné gymnázium z celého regionu, které je mimo Prostějov.

Plumlov Jméno Plumlov se původně vztahovalo na hrad, o kterém se poprvé dozvídáme v roce 1310. Historie městečka , jehož původ spadá do konce 13. století je hlavně spjata s panstvím šlechtických rodů a to pánů z Kravař, Pernštejna a Lichtenštejna. Název města vznikl počeštěním německého slova „Blumenau“ - „ květinová niva“.

Dominantou nejen obce, ale i širokého okolí, je zámek postavený v letech 1680 – 1688 na místě původního hradu. Původně byl projektován jako zámek se čtyřmi křídly. Kvůli nedostatku peněz se stavba zastavila po vybudování jen jednoho křídla se šesti podlažími, s krásným sloupovím, štukovou a freskovou výzdobou.

Němčice nad Hanou

Nejmenší město regionu leží v jižní části na levém břehu řeky Hané v nadmořské výšce 204 metrů. První písemná zmínka o Němčicích pochází až z roku 1406. Přestože v okolí obce můžeme nalézt velké množství archeologických nálezů. V roce 1563 povýšil císař Ferdinand Habsburský na žádost Vratislava z Pernštejna Němčice na městečko a udělil mu znak.

Náměstí dominuje farní kostel svaté Máří Magdalény s věží. Další památkou je barokní fara. Z lidové architektury stojí za pozornost jeden z mála zachovaných původních hanáckých statků se žudrem.

3 Historie

Nejen město Prostějov má také bohatou historii. Vedle významných osobností, které pocházejí přímo z města nebo z jeho okolí, se zde nachází řada známých budov postavených především v secesním slohu. Region a především město bylo poznamenáno i množstvím předních historických událostí, ať už příchodem Švédů nebo světovými válkami a jejich následky. Město Prostějov leží v samotném srdci Hané, na cestě, která odedávna spojovala evropský jih se severem. Svůj název odvozuje od historicky doloženého velmože Prostěje. Roku 1141 vstupuje do dějin nevelká osada Prostějovice. Kolem města postupně vznikaly hradby s valem a baštami u bran. V jediné dochované baště je dnes galerie a vinárna. V polovině 15. vzniklo v centru města židovské ghetto, kde nechyběla škola ani synagoga. Koncem 15. století se pány města stal rod Pernštejnů. Ti zahájili velkou přestavbu města, měšťané si vybudovali renesanční radnici, kde se dnes nachází Prostějovské muzeum, zámek i nové domy pro měšťany s honosnými portály a domovními znameními. Během třicetileté války došlo ke zpustošení města Švédy, k poničení hradeb a v roce 1697 vypukl požár. Restaurování staveb po požáru dalo městu barokní ráz. Ve druhé polovině 19. století začíná hospodářský vzestup. Na přelomu 19. a 20. století se značně změnila tvář města ve stylu historismu a secese. Od roku 1914 dominuje náměstí T. G. Masaryka nová radnice s věží, která je vysoká 66 m a je na ní orloj. Prostějov je rodištěm mistra české gotiky Matěje Rejska, filozofa Edmunda Husserla, vynálezce akademika Otto Wichterle, básníka Jiřího Wolkera a dalších osobností.

3. 1 Osobnosti

Vladimír Ambros (18. 9. 1890 – 12. 5. 1956)

Byl prostějovským pedagogem skladatelem a dirigentem, a také jeden z předních představitelů skladatelské školy L. Janáčka v Brně. Jeho skladatelský odkaz je bohatý. Obsahuje 135 dokončených děl a zasahuje téměř do všech kompozičních odvětví. Inspiroval se například stylem Leoše Janáčka, Nováka, Suka, Igora Stravinského. Mezi jeho díla patří např.: Nálady pro klavír, dva melodramy (Hornická balada a Holoubek), šest písní pro soprán, čtyři písně pro baryton, Ukolébavky aj. Concertino pro

klavír a orchestr, Rolnická suita, III. symfonie "O naší krásné vlasti", dětské písně Co rok dal a Maminka na básně J. Seiferta, atd.

Edmund Husserl (8. 4. 1859 v Prostějově – 27. 4. 1938 ve Freiburgu)

Narodil se v prostějovské židovské obci. Působil jako profesor na univerzitách v Göttingenu a Freiburgu. První práce, kterou se dostal do světového filosofického povědomí, jsou ”Logická zkoumání” (1900). Po filozofii žádá, aby byla přesnou vědou, a k tomu je třeba, aby byly dány základní pojmy, které má dodávat fenomenologie. Je zakladatelem fenomenologické školy. Husserlův archiv se nachází v belgickém městě Lovani (Leuven). Rodný dům Edmunda Husserla byl zbořen počátku roku 1959.

Matyáš (Matěj) Rejsek (asi 1445 v Prostějově – 1. 7. 1506 v Kutné Hoře)

Narodil se s velkým nadáním – byl dovedný kameník a stavitel. Původně byl bakalářem a správcem Týnské školy v Praze. Po vyučení se stal členem kamenického cechu. Stal se výtečným dekoratérem. Je jedním z hlavních představitelů české pozdní gotiky. Jeho dílo, plné tvarů, bohatství detailu, zejména ornamentiky, vyhovovalo především vkusu bohatých měšťanů. K jeho hlavním dílům patří vyzdobení Prašné brány, baldachýn v Týnském chrámu, účast na stavbě chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře (dokončil triforium a postavil kněžiště). Má podíl na stavbě Kamenného domu, královského letohrádku a kašny. Jeho prací je také 60 oken s různými kamenickými fiálami, liliemi a růžicemi. Na pravé straně budovy prostějovské radnice je umístěn jeho reliéf, který je dílem prostějovského sochaře Jana Třísky. Byl odhalen roku 1949 při příležitosti 500. výročí Rejskova narození.

Edvard Valenta (22. 1. 1901 v Prostějově – 21. 8. 1978 v Praze)

Byl redaktorem v Lidových novinách v Brně, kde pracoval 20 let. Vedle článků, reportáží a povídek vydal roku 1923 spolu s malířem Ondřejem Sekorou knížku dětských veršů ”Voříškova dobrodružství” a o něco později sbírku básní ”Zrána” (1926). Jeho dílem je např.: Třicet let na zlatém severu (životní zkušenosti českého náčelníka Eskymáků Jana Wenzla), Po stopách polárních pokladů, Ledové povídky, Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě, Lidé, které jsem potkal cestou (1938), Strýček Eskymák (1941), Druhé housle (1943 – román o cestovateli Emilu Holubovi).

Karel Vojáček (21. 1. 1848 v Prostějově – 25. 3. 1899)

V roce 1892 byl zvolen starostou města. Byl lékárníkem. Studoval i v zahraničí. Po návratu do Prostějova převzal lékárnu U černého orla. Velmi se zasloužil o české národní, hospodářské a kulturní vzkříšení Prostějova. Díky němu si městská správa rychle získala vážnosti a uznání. Roku 1884 byl za město Prostějov zvolen poslancem do zemského sněmu. Za jeho působení byla v Prostějově zřízena vyšší škola a gymnázium. Nechal postavit školu – I. obecná škola dívčí. Dále nechal postavit městskou elektrárnu, nový hřbitov a bylo zlepšeno zdravotnictví. Ve své závěti věnoval dobročinným a národním účelům 80 000 zlatých a prostějovské obci věnoval jeden dům.

Profesor Otto Wichterle (27. 10. 1913 v Prostějově - 18. 8. 1998)

Studoval na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství. Byl zaměstnán v Baťově výzkumném ústavu ve Zlíně, kde se zabýval výzkumem polyamidů. Přednášel na své bývalé vysoké škole. Napsal řadu učebnic pro chemii. Zasloužil se o zřízení katedry technologie plastických hmot. Stal se jejím prvním profesorem a vedoucím. Začal se zabývat syntézou síťovaných hydrofilních gelů, které vodou bobtnají, s cílem najít vhodný materiál pro oční implantáty. Později sestavil první prototyp odstředivého odlévacího zařízení, které poháněl dynamem z jízdního kola, zapojeným na zvonkový transformátor. Na něm odlil první čtyři velmi pravidelné čočky, které nedráždily oko. Za několik let se tento sen o nápravě oční vady, který poprvé popsal v roce 1508 Leonardo da Vinci a který k realizaci dovedl profesor Otto Wichterle, rozšířil do celého světa. Dnes užívá kontaktní čočky, které lze rychle a jednoduše aplikovat, asi 100 000 000 obyvatel naší planety. V roce 1993 byla jedna z planetek naší sluneční soustavy pojmenována Wichterle.

Jiří Wolker (29. 3. 1900 - 3. 1. 1924)

Byl synem bankovního úředníka v prostějovské patricijské rodině. Vyrůstal v rodinném prostředí, plném pohody a blahobytu, chodil do skautingu a cvičil v Sokole. Prázdniny trávil u babičky na Svatém Kopečku u Olomouce. Po maturitě na gymnáziu studoval od roku 1919 v Praze práva a rok navštěvoval na filosofické fakultě přednášky F. X. Šaldy a Z. Nejedlého. Horlivě se účastnil pražského literárního ruchu, byl významným členem uměleckého sdružení Devětsil. Velmi brzy však bohužel zemřel na tuberkulózu. Byl jedním z nejvýraznějších a nejtalentovanějších českých básníků generace, která vstoupila do literatury na počátku

20. let. Wolker se postavil do čela tzv. proletářské poezie, v níž uplatnil svou mimořádnou etickou naléhavost stejně jako stylovou originalitu. Ta navazuje na nejlepší tradice české veršované epiky, tj. na Nerudu, Bezruče, Dyka a hlavně Erbena. Jeho dílem je mimo jiné: sbírka Host do domu (1921), sbírka Těžká hodina (1922), pohádka O milionáři, který chtěl ukrást Slunce.

Milena Dvorská (7. 9. 1938 Prostějov - 22. 12. 2009 Praha) byla česká herečka.

Původně studovala zdravotnickou školu. Vystudovala DAMU. Stala se herečkou. Nejvíce ji známe z filmové pohádky režiséra Bořivoje Zemana, Byl jednou jeden král. Pro herectví ji objevil náhodně Jan Werich, když si k němu přišla pro autogram v šatně divadla v Prostějově. Tři měsíce pobývala u Werichů na Kampě, v pokojíku v podkroví během natáčení filmu Byl jednou jeden král. Poté měla možnost točit s Bořivojem Zemanem film Anděl na horách.

Mezi další významné rodáky Prostějova patří ještě např. Ladislav Županič (herec), Jiří Novák (tenista), Pavlína Pořízková (modelka žijící v Americe).

3. 2 Architektura

V dějinách české a moravské moderní architektury má Prostějov zvláštní význam. Je téměř jediným menším městem, jehož architektonické bohatství bylo během první poloviny 20. století systematicky zhodnocováno celou řadou kvalitních novostaveb, které byly z větší části projektovány domácími architekty. Proto můžeme dokonce hovořit o samostatném architektonickém vývoji. V roce 1872 byl radou města schválen první regulační plán a řešil hlavně území, které vzniklo zrušením městských hradeb. Šlo o stavbu významných veřejných budov. Nejdříve byly tyto i některé významnější soukromé stavby neseny duchem pseudoslohových kánonů, např. realizace reprezentativního sídla navrženého vídeňským architektem z roku 1900, které si nechal postavit továrník Lambert Wichterle. K novému rozvoji města došlo po obnovení republiky po roce 1918. Architekti pojali nová městská území v duchu anglických zahradních

měst, a i když řešili ještě obytné domy formou blokové zástavby, podařilo se jim město obohatit o množství zeleně a pozoruhodných centrálních prostorů. Po válce se architektonická činnost soustředila do nově založených projekčních organizací – Stavoprojektů se snahou navázat na tradice prostějovské moderní architektury. V letech 1948 – 2000 vznikla celá řada více či méně kvalitních realizací. Některé stavební realizace znamenaly necitlivé zásahy do organismu města, jako např. zbourání tzv. židovské uličky a na jejím místě vybudování objektů svým objemem a měřítkem nevhodných do historického prostředí (např. Prior, bývalá budova KSČ, atd.). Město Prostějov bývalo bydlištěm velkého množství židovského obyvatelstva. Díky tomu se městu říkalo „Hanácký Jeruzalém“.

Národní dům v Prostějově

Je významnou kulturní památkou České republiky. Je to první skutečně monumentální stavba Jana Kotěry a patří ke skvostům české a moravské moderní architektury 20. století. Je postaven v secesním slohu. Také jméno Karla Vojáčka, který byl prostějovským lékárníkem a starostou, nesmí být v této souvislosti zapomenuto. Ve své závěti odkázal na „zbudování českého divadla v Prostějově“ částku 20 tisíc zlatých, která se společně s darem jeho manželky Karly stala rozhodujícím příspěvkem pro uhrazení nákladů na stavbu. Slavnostní položení základního kamene ke stavbě se uskutečnilo 24. května 1906. František Kysela provedl malířskou výzdobu salonků a barevná sgrafita na fasádě, Jan Preisler namaloval pro vestibul dvě rozměrná plátna Sen dívky a Sen jinocha, na sochařské výzdobě se podíleli bratři Stanislav a Vojtěch Suchardovi, Karel Petr vytvořil pro restauraci působivý reliéf Tři Grácie. Všechny prostory domu zdobila secesní svítidla, jež podle Kotěrových návrhů vyrobil Franta Anýž. Stavba se stala společenským a kulturním srdcem města. Městské divadlo v Prostějově hostí známá a renomovaná divadla, ale také poskytuje zázemí i ochotnickým souborům či školním akademiím. V prostorách národního domu se nachází divadlo, kavárna, vinárna, restaurace a několik menších společenských místností pro významné události. Nachází se blí centra města.

Obrázek č. 1

autor: vlastní zdroj

Zámek

Na počátku 16. století byl blízko centra města postaven renesanční zámek pro Jana z Pernštejna. Jeho vstupní portál patří k nejkrásnějším na Moravě. Později dostala fasáda zámku novorenesanční sgrafitovou výzdobu, kterou vytvořil J. Köhler. V 17. století byl zámek vypleněn a poničen švédským vojskem. Po tomto vpádu již zámek nesloužil jako panské sídlo a byl udržován jen provizorně. Sloužil též jako židovské vězení nebo sýpka, pro továrenskou výrobu, byty atd. V současné době zámek stále víc chátrá.

Obrázek č. 2

autor: Muzeum Prostějovska

Stará radnice – muzeum města Prostějova

Od 16. století se v centru města na hlavním náměstí nachází renesanční budova staré radnice s arkádami, která v současné době slouží jako muzeum. Svému původnímu účelu sloužila do poloviny 19. století.

Obrázek č. 3

autor: Muzeum Prostějovska

Nová radnice

Byla postavena v letech 1911-1914 v historizujícím stylu především místními mistry. Je vysoká 66 m a nachází se na ní orloj a sluneční hodiny. Má 2 patra. Masivní věž s orlojem měla původně stát uprostřed hlavního průčelí radnice. Tento plán však nebyl uskutečněn, protože majitel vedlejšího domu odmítl prodat svůj dům. Vevnitř se nachází bohaté zdobení, především kolem hlavního schodiště.

Obrázek č. 4

autor: vlastní zdroj

Vila „U Černé panny“

Ušlechtilá i smutná moderní stavba secesního slohu. Tato vila patřila Františku Kovaříkovi. Vytvořil ji architekt Emil Králík. Před domem za kovovou mříží se nachází bronzová socha Černé panny, která má připomínat utonulou dceru F. Kovaříka. V domě je především secesní nábytek a umělecké dekorace z kovu.

Klášter milosrdných bratří s kostelem sv. Jana Nepomuckého

Je to nejvýznamnější barokní stavba ve městě. Její interiéry vyzdobil malíř F. A. Sebastini, cennými freskami.

Dalšími významnými památkami města jsou: mariánský sloup, farní kostel Povýšení sv. Kříže, což je nejstarší dochovaná památka Prostějova, městské hradby s baštou, Kostel sv. Petra a Pavla, sokolovna, pomníky významných osob, množství vil a měšťanských domů s domovními znameními, zajímavými stavbami jsou nové nádraží, městské lázně nebo lidová hvězdárna a řada dalších. Neměli bychom zapomenout na městský hřbitov s hrobem J.Wolkera, arkádami, smírčím křížem a řadou zajímavých náhrobků.

Zámek v Plumlově

Nedaleko Prostějova se nachází nevelké město Plumlov. U tohoto města byla vybudována přehrada, vedle které se nachází Podhradský rybník. Nad rybníkem se vypíná do výšky Plumlovský zámek, který je nejvyšším zámkem v celé České republice. Původně se na tomto místě nacházel hrad, ale na počátku 19. století byl zbořen a přetvořen na současný zámek. Panovníci, kterým zámek patřil, ztratili o toto odlehlé sídlo zájem. Zámek začal chátrat a okolí udivoval jen svou nadměrnou výškou. Zámek má 3 hlavní patra a 3 polopatra. V současné době se postupně začínají otvírat pro veřejnost jednotlivá patra zámku.

Obrázek č. 5

autor: Muzeum Prostějovska

Zámek v Čechách pod Kosířem

Obec Čechy pod Kosířem leží asi 12 km. Právě zde se nachází další zámek prostějovského regionu. Jádrem jednoho křídla zámku je bývala tvrz postavena ve 2. polovině 16. století, po sto letech byla přestavěna do podoby zámku. V polovině 19. století jen nechal majitel přestavět v empírovém stylu. V jeho okolí se nachází krásný park s drobnými stavbami. V parku roste mnoho vzácných dřevin. Zámek a jeho okolí bylo velmi oblíbeným místem malíře Josefa Mánesa, který zde často pobýval. V jednom z pavilonů v aleji parku měl svůj ateliér.

Pro lidovou architekturu především na Hané jsou typické tzv. žudry, což jsou klenuté přístavky před vchodem do budovy.

3. 3 Události

V roce 1213 zde pobýval český král Přemysl Otakar II. s početnou družinou. V polovině 13. století zde probíhala německá kolonizace. Ves měla právo pořádat týdenní čtvrteční trhy. Začala být řemeslnickým střediskem. Dne 27. 3. 1390 bylo městu, díky Petrovi z Kravař, uděleno privilegium na výroční trhy. To bylo hlavním předpokladem hospodářského růstu. Ve stejném roce byl Prostějov vyhlášen městem. Před rokem 1430 sem vpadli husité. Počátky židovské obce se vztahují k roku 1454. Roku 1486 uděluje městu král Matyáš Korvín

právo druhého výročního trhu. V letech 1495 – 1499 vlastnili město Prostějov i plumlovské panství páni z Pernštejna. Vratislav I. z Pernštejna započal výstavbu kamenných hradeb. Díky Janovi z Pernštejna byl postaven zámek, stará radnice a portál Černého dvora. Za Vratislava II. byl zámek v letech 1578 - 1582 přestavěn. V roce 1527 byla v Prostějově vytištěna 1. kniha na Moravě. Byl to slabikář. Dalšími majiteli panství byli v letech 1599 – 1848 Lichtenštejnové. V roce 1622 nastal počátek protireformace. Karel z Lichtenštejna chtěl prostějovské měšťany přimět na přestoupení ke katolické víře. Dokonce jim pozastavil pivní várky, než se stanou katolíky. Nejvíce byl Prostějov postižen během třicetileté války. V roce 1643 došlo k ničivému vpádu Švédů, kteří ničili město, vyplenili zámek a zničili hradby kolem města. V roce 1697 Prostějov zasáhl ničivý požár. V letech 1740 – 1847 bylo ve městě postaveno několik církevních staveb. Přestože tu byly nějaké těžkosti s napoleonskými válkami a poválečnou krizí dochází Od konce 18. století a po celou polovinu 19. století k postupnému rozvoji města. V letech 1848 – 1849 se Prostějov stal pátým největším městem na Moravě. Na přelomu 19. a 20. století se rychle rozvíjel obuvnický průmysl a velký význam měl i průmysl potravinářský, především výroba sladu a lihovin. Obchod zde vznikal až v polovině 80. let 19. století. Do té doby jej zcela ovládali židovští podnikatelé. První světová válka také zasáhla Prostějov. Toto období je převážně spojeno s tragickými dubnovými hladovými bouřemi. 15. března 1939 byl Prostějov okupován německým vojskem. Město Prostějov zažilo také nálety. K prvnímu došlo 25. srpna 1944. Válka zapříčinila velké ztráty na lidských životech. Nejvíce jich zahynulo v koncentračních táborech. Nejvíce ztrát utrpěli Židé. V roce 1949 bylo zrušeno zemské zřízení a okres Prostějov byl přidělen k Olomouckému kraji. Roku 1959 se stal Wolkerův Prostějov poprvé celostátní přehlídkou. Na rodném domě básníka byla odhalena pamětní deska s bustou. V roce 1960 byla provedena územní reorganizace ČSR (10 krajů a 108 okresů). Prostějov se stal součástí Jihomoravského kraje. V roce 1973 byl otevřen obchodní dům Prior na místě středověké zástavby mezi Dukelskou bránou a náměstím Svatopluka Čecha. Roku 1986 byla na území Prostějova slavnostně otevřena část „Hanácké dálnice“. Od konce 2. světové války do konce komunistické vlády roku 1989 byly téměř vyhlazeny budovy bývalého židovského ghetta. Roku 1989 byl otevřen dálniční obchvat Prostějova. V roce 1990 se po 44 letech uskutečnily první svobodné volby. Historický střed Prostějova byl vyhlášen za městskou památkovou zónu.

Město v současné době řeší problémy, jako doprava ve městě (vnitřní a vnější okruh města, statická doprava, cyklistická doprava), budování průmyslových zón a velkoplošných nákupních center, regenerace panelových sídlišť, využití stávajících průmyslových areálů na území města, nová bytová výstavba, řešení romské otázky apod. Docházelo zde k mísení kultur. U Olomouce vzniky německé jazykové ostrůvky (Slavonín, Hněvotín, Nemilany) i místa s původním židovským obyvatelstvem (Prostějov, Boskovice, Úsov). Z pohledu epika je to kraj Krále Ječmínka, rybníků, lužních lesů a zlatých lánů obilí.

4 Kultura

Prostějovský region a město Prostějov má poměrně bohatý kulturní život. Mimo množství divadel, kin, hudebních klubů, diskoték a velkého množství kapel, se v Prostějově nachází městská knihovna, která je plně automatizována, poskytuje občanské informace v nejširším rozsahu, spolupracuje s Informačním centrem neziskových institucí, Ministerstvem zahraničních věcí, řadou tuzemských i zahraničních knihoven. Můžeme navštívit i muzeum prostějovska, kde můžeme shlédnout čtyři stálé expozice Pravěk Prostějovska, Geologie a paleontologie Prostějovska, expozici věnovanou prostějovskému rodákovi básníkovi Jiřímu Wolkerovi (1900-1924) a poslední s názvem Hodiny, hodinky - ze sbírek muzea. Kromě těchto stálých expozic můžete navštívit i příležitostné výstavy různého zaměření. Dále muzeum spravuje v Kostelci na Hané stálou expozici věnovanou básníkovi Petru Bezručovi a Pamětní síň Josefa Mánesa v zámku v Čechách pod Kosířem. V Čechách pod Kosířem se nachází i muzeum historických kočárů. V jednotlivých městech v okolí najdeme i městská kulturní střediska. V Prostějově je k dispozici i řada galerií, v Kolářových sadech v západní části města je postavena Lidová hvězdárna, v okolí centra je množství příjemných kaváren, cukráren a restaurací, je zde i kulturní a společenské centrum, kde se každoročně koná mnoho společenských i maturitních plesů, vybudovaný je i taneční klub Jiřího Šindlera sloužící k výuce tanců studentů 2. ročníků středních škol. V regionu se nachází 73 mateřských škol, 38 základních škol, 15 středních škol, které se všechny nacházejí v Prostějově. V souvislosti se školami je třeba říci, že vzdělanost u obyvatel Prostějova je relativně vysoká, mírně nad průměrem české republiky a Olomouckého kraje.

4. 1 Folklór

Prostějov, jako poměrně starobylé město, má mnoho tradic. Například je známý jako „město oděvů“, i „hanácký Jeruzalém“. Je však i městem s dlouhodobou národopisnou tradicí, která trvá již od konce devatenáctého století. Tehdy byla v Praze pořádána Národopisná výstava českoslovanská a právě obyvatelé Prostějova byli první, kdo na ní začali sbírat kroje, tance i písničky. Zájem o hanácký folklór byl v Prostějově stále živý, projevoval se jak v přednáškové činnosti, tak i v divadelním provedení lidových zvyků, tanců a písní. Byla

zde zvláště významná ještě jiná aktivita a tou bylo pořizování hanáckých krojů. Vlastnictví kroje zde totiž bylo projevem vlasteneckého smýšlení. I když národopis pěstovala i jiná hanácká města, Prostějov se stal jedním z nejvýznamnějších. Zásluhu na tom měli dva proslulí sběratelé, Jan Zbořil a Dr. Jan Poláček. Jan Zbořil vytvořil pozoruhodnou sbírku předmětů hmotné lidové kultury z Hané, zejména krojů a keramiky, sám byl navíc vyhledávaným odborným poradcem. Dr. Jan Poláček je považován za nejvýznamnějšího sběratele hanácké lidové písně a je objevitelem bohatosti celého jejího fondu až do doby jeho působení platil oficiální názor, že Haná je nezpěvnou oblastí, a svých písní má velmi málo. Toto mínění Dr. J. Poláček dokonale zvrátil, když vydal svoji dvoudílnou sbírku „Lidové písně z Hané“. V tomto regionu se nachází dva folklórní soubory s lidovými kroji, hudbou, písněmi a tancem. Je to hanácký soubor Mánes, který sídlí přímo v Prostějově a Klas, který má své sídlo v Kralicích na Hané. V souboru Mánes tančí a vystupují pouze dospělí, avšak v souboru Klas jsou zastoupeny všechny generace. Mladší děti navštěvují tzv. Klásek a nejmladší chodí do Klásečku. Hanácké lidové zvyky ožívají na všech místech regionu. O životě a šikovnosti našich předků nás jistě přesvědčí prvky lidové architektury, tradiční slavnosti a také již zmíněné soubory. V 19. století se na Hané vyvinuly jedny z nejokázalejších krojů na Moravě. Tradice hanáckého folklóru a venkovské umění se udržuje dodnes v lidových zvycích, obřadech a slavnostech. Bohatě zdobené hanácké kroje, které symbolizují přátelskost, veselí i rozvážnost zdejších lidí přitahují pozornost místních obyvatel i návštěvníků. Hanácké kroje můžeme nejčastěji vidět při místních hodech, masopustu, dožínkách nebo mnoha dalších folklórních akcích a slavnostech. V Prostějově se každoročně konají hody 14. září.

4. 2 Divadlo, kino, hudba

Ve městě se nachází divadlo, které je součástí národního domu. Dále zde nedávno vzniklo studentské divadlo Point při Gymnáziu Jiřího Wolkera a loutkové divadlo Starost Prostějov, které má vystoupení především pod širým nebem. Mezi důležitou součást kultury ve městě patří kino Metro 71, které stojí v blízkosti Smetanových sadů stejně jako divadlo, dále je zde Kulturní klub Duha, kde se konají

především divadelní a hudební pořady pro děti a dospělé, soutěže a přehlídky, esteticko - výchovné, společenské a folklorní akce i zájmové kurzy a nachází se zde také kinokavárna. V regionu se nacházejí i další kina v Konici, v Němčicích na Hané a v Mostkovicích, kde je letní kino. Vyskytuje se zde množství hudebních klubů a diskoték. Na těchto místech se vyskytují především mladí lidé. Mezi takovéto kluby a diskotéky patří např. Apollo 13, Brooklyn, Disco club Simetrix, Mystic Music klub, Bar 12 opic, Rock bar Škorpion, atd. V současnosti vzniklo množství kapel nejrůznějších hudebních stylů, mezi které patří např. Létající rabín, ti se věnují tradiční instrumentální hudbě východoevropských židů, dále je to Lery's Cheries, což je dívčí pěvecký sbor při Gymnáziu Jiřího Wolkera v Prostějově, NěcoMezi, prostějovská kapela, typická prolínáním různých stylů od ska, funky, rocku, hiphopu, reggae atd., newgrassová hudební skupina Taverna, dechový orchestr základní umělecké školy Vl. Ambrose v Prostějově apod.

4. 3 Sport

Prostějov patří mezi významná sportovní centra na střední Moravě. Významné osobnosti zde často pořádají tenisové a hokejové show. V poslední době se také stal velmi atraktivním jezdecký areál s výukovou miniškolou blízko lesoparku Hloučela, lezecká stěna v prostorách Městských lázní a možnost vyhlídkového letu z letiště v Mostkovicích. Vyhledávaným místem se stává tenisový areál, u kterého se nachází moderní hotel Tenis club. Ten nám nabízí mimo jiné bowling a hřiště na squash. Z města vede několik turistických a cyklistických stezek. Turistické stezky vedou do přírodního parku Velký Kosíř a také na Plumlovskou přehradu, odkud můžeme dále pokračovat na Drahanskou vrchovinu. Cyklistické stezky vedou od Prostějova do nedaleké obce Bedihošť, další stezka vede do vesničky Smržice a nově také od Prostějova do malého města Kostelce na Hané. Mimo tyto zmíněné sportovní možnosti se v Prostějově nachází Sportovní hala pro zájmové sportovní kroužky, sportovní akce a utkání, sportovní hala pro stolní tenis, několik cvičebních a sportovních center, posilovny, dvě koupaliště, městské lázně, hokejová hala, dopravní hřiště, několik fotbalových hřišť Prostějov byl v minulosti i dnes známý jako město sportu. Dříve šlo především o fotbal a hokej. V současné době jde především o volejbal a basketbal, hrající pod patronací společnosti TK Plus.

Nejstarší sportovní oddíly vznikaly ve městě již na počátku dvacátého století. Nejvýznamnějším z nich byl Sportovní Klub Prostějov založený roku 1904, známý pod zkratkou SK. Ten zastřešoval několik sportovních odvětví a také v té době nejpopulárnější sport ve městě - fotbal. Klub SK Prostějov (jehož následovníkem je dnešní 1. SK Prostějov) působil ve třicátých letech dvacátého století a v sezóně 1945/46 v nejvyšší profesionální fotbalové lize tehdejšího Československa, v období let 1939 až 1943 pak v Protektorátní, tzv. "Česko-moravské lize". SK Prostějov také hájil barvy města v tehdy velmi prestižním Středoevropském poháru (Mitropa - Cup). Který byl ve třicátých letech jediným evropským pohárem nejlepších fotbalových klubů té doby. Prostějovský SK v něm dosáhl několika senzačních úspěchů (vítězství na půdě tehdejšího špičkového rakouského týmu Admiry Wien 0:4, nebo vyrovnané zápasy s curyšským Grasshoppers) a lákal do hlediště stadionu ve Sportovní ulici desetitisícové návštěvy. V období mezi válkami působila v Prostějově téměř desítka klubů provozujících kopanou. Např. Makkabi, SK Rolný, SK Slavoj, Moravan (dříve Rudá Hvězda) atd. I přes tyto historická fakta dnes prostějovské fotbalové kluby působí v nižších patrech fotbalových soutěží. Sport v Prostějově není v současnosti pouze na rekreační úrovni. Máme zde několik sportovních klubů, jejichž výkony jsou na vrcholové úrovni.

Mezi tyto výborné sportovní kluby patří především: Volejbalový klub VK Prostějov Modřanky Basketbalový klub BK Prostějov Orli

Nižších výkonů dosahují sportovní kluby: Hokejový klub HK Jestřábi Prostějov Sokol II Prostějov - házená

5 Turistické zajímavosti

Na vstupním průčelí prostějovského zámku je napsána věta: „ Hanák tade bode do skonání světa. Tento staré zámek dyl o štere leta.“ Je to velice pěkná věta a bylo by dobře, kdyby v přeneseném smyslu slova platila o všech kulturních, historických i přírodních hodnotách Prostějova i celého regionu. V páté třídě by se žáci již měli umět orientovat jak v obci, ve které bydlí, tak v nejbližším okolí. Měli by znát polohu, významné geomorfologické celky, podnebí, vodstvo, rostlinstvo, živočišstvo, důležité podniky, co se v regionu pěstuje a v neposlední řadě některé památky a turistické zajímavosti. Uvedu zde některé lokality a zajímavá místa, která se v našem bohatém regionu nacházejí.

Bělecký mlýn Bělecký mlýn je turisticky velmi oblíbeným rekreačním cílem Prostějováků, dostupný vlakem. Můžete navštívit i koňskou farmu, kde je mimo jiné malý zoopark.

Bílovice - Lutotín V Bílovicích se dochoval lidový zděný statek se žudrem a hospodářskými budovami, postavený v 18. století. Je památkově chráněný a patří mezi nejpěknější svého druhu na Hané. V okolí Lutotína byly objeveny žárové hroby z období neolitu.

Brodek u Prostějova Obec Brodek u Prostějova leží jižním směrem 11 km od města. V roce 1685 byl v Brodku postaven zámek. Budova zámku je zajímavá tím, že v něm v roce 1866 bydlel Pruský korunní princ Bedřich Zámek je patrová budova s mansardovou střechou.

Buková Obec ležící severozápadním směrem od Prostějova v Drahanské vrchovině. V okolí obce se nachází několik přírodních rezervací (Pod Liščím kupem, Prameniště Hamerského potoka, Rašeliniště v Klozovci , Bučina u Suché louky). V Bukové stojí několik domů zachovalé

lidové architektury pocházejících z 19. století. Ve středu obce stojí chráněná kulturní památka - zděná zvonice z 18. Století.

Buky u Lipovského mlýna V údolí říčky Okluky poblíž Lipovského mlýna rostou dva mohutné buky. Větší z nich má obvod kmene přes pět metrů a dosahuje výšky 43,5 m. Jejich odhadované stáří je 300 let a jsou chloubou celé oblasti. Oba byly vyhlášeny za památné stromy.

Čechy pod Kosířem Leží na úpatí Velkého Kosíře 12 km severozápadně od Prostějova. Nejhodnotnějšími zajímavostmi jsou empírový zámek a unikátní park o rozloze 20 ha, který je stejně jako zámek národní kulturní památkou. Zdejší krajina inspirovala řadu umělců. Nejznámější z nich Josef Mánes má na zámku v Čechách pod Kosířem pamětní síň se stálou výstavou obrazů a exponátů. V parku najdeme také pseudogotickou vyhlídkovou věž, vysokou 15 m, vedle ní je hrobka původních majitelů, dva rybníky, exotické i několik set let staré stromy. Parkem i okolím vede naučná stezka nazývaná „Mánesova cesta“. Mimo těchto dvou zajímavostí stojí za zmínku muzeum kočárů, které bylo založeno roku 2009. Jsou zde také vystaveny různé saně a sáňky a spousta doplňků kočárů a koňských postrojů. Toto muzeum patří ke dvěma největším muzeím v Evropě. Druhé najdeme ve Vídni V obci byl v r. 1820 založen nejstarší podnik tehdejšího Rakousko-Uherska na hasící aparáty, pumpy a stříkačky. Dnes je v prostorách závodu vybudováno hasičské muzeum, největší svého druhu na Moravě.

Čelechovice na Hané Obec ležící na sever od Prostějova. Nedaleko severního okraje obce se nachází oblast přírodního parku Velký Košíř. V Čelechovicích je výchozí bod naučné stezky Velký Košíř. Asi 500 m od obce nalezneme staré opuštěné lomy s pozůstatky devonského moře a zkamenělin prvohorního moře.

Dobrochov Obec na jihu od Prostějova. Nad obcí v nadmořské výšce 312 m, vyčnívá kopec Předina, jehož vrchol je v literatuře uváděn jako střed Moravy. Na vrcholku Přediny je postavena volně přístupná rozhledna.

Hačky Zajímavostí této malé obce je netypický dřevěný mlýn. Mlýn má šesti ramenné větrné kolo a byl vybudovaný na střeše zděné budovy v roce 1923 místo zničeného mlýnu z roku 1826. Nová dřevěná střecha mlýna je otáčivá. Mlýn je stále funkční.

Hanácký Mont Blanc Hanácký Mont Blanc-Velký Kosíř i se svou nadmořskou výškou 442 m se tyčí nad rovinatou krajinou Hané. Historie Velkého Kosíře je velmi bohatá. Žili zde již Keltové a ještě před nimi obyvatelé, na které jsou zde památky v podobě archeologických nálezů. Za dob 1. republiky, stávala na vrcholu kopce dřevěná rozhledna, která však byla po několika letech stržena. V současné době je však jisté, že zde bude stát nová rozhledna. Z okolních obcí (Čechy pod Kosířem, Stařechovice, Drahanovice...) vede na Kosíř několik turistických cest, ale i cyklostezek.

Hluchov Roku 1844 byl v Hluchově založen nejstarší cukrovar na Moravě. Jihozápadně od Hluchova leží samota zvaná Zámeček s významným hřebčínem.

Hrdibořice Hrdibořice leží východním směrem od Prostějova v oblasti mokřadů a rašelinišť. Hrdibořické rybníky vznikly zatopením těžebních míst po těžbě slatiny pro lázeňské účely. Dnes jsou národní přírodní památkou. V lokalitě rybníků rostou vzácné potočnice drobnolistá a matizna bahenní. (V celé ČR jsou jen dvě lokality). Rybníky jsou oblíbeným místem mnoha druhů ptáků. Rybníky a mokřady připomínají oblast severské tajgy.

Hrubčice Hrubčice jsou asi 5 km jihozápadně od Prostějova. Zajímavou stavbou je patrová jednokřídlá budova zámku se dvěma kulatými věžičkami. Před hlavním vstupem je po celé výšce budovy výstupek (rizalit), který má v přízemí i v patře otevřené arkádové oblouky. U zámku si můžete prohlédnout dendrologicky hodnotný park. Zámek a park jsou volně veřejnosti přístupné.

Jesenec u Konice Je vzdálený 28 km severozápadním směrem od Prostějova. Jméno obce vzniklo podle názvu stromů - jasanů, kterým se lidově říká „jeseny“. Významnou dominantou obce i okolí je barokní zámek. Barokní komplex je dílem nejvýznamnějšího barokního architekta evropského významu Jana Blažeje Santiniho Aichla (1677-1723). Zajímavý je díky své bohatě členěné fasádě jižního průčelí, ke kterému vede dvouramenné schodiště. Další zajímavostí je kostel svatého Libora, který je k zámku připojen chodbou.

Kladky Kladky jsou nejzápadnější obcí regionu Prostějov. Obec se rozkládá v oblasti přírodního parku Kladecko. U západního okraje obce byl vybudován lyžařský areál.

Konice – lipová alej Jde o skupinu lip na hrázi rybníka. Jejich stáří se odhaduje na 300 let a patří k nejstarším na Konicku. Jsou chráněné zákonem.

Kostelec na Hané V Kostelci žil v letech 1939 – 1958 básník Petr Bezruč. Dnes má v tzv. Červeném domku pamětní síň. Básní v Kostelci prožil poslední léta svého života. Je zde umístěna i socha, znázorňující stojícího autora s levou rukou za zády.

Kralice na Hané Kralice na Hané jsou vzdálené asi 2 km východně od Prostějova. Ve středu obce stojí barokní zámek pocházející z konce 18. století. Zámek nechali postavit Seilernové z Kralic.

Do konce 19. století sloužil Seilernům jako letní sídlo. V letech 1825-1933 se místní železité vody užívalo k lázeňským účelům.

Lázně Slatinice Ve Slatinicích, kterým se přezdívá „Hanácké Piešťany“ se nacházejí lázně specializující se na pohybové ústrojí a dnes i zajímavé muzeum veteránů. Vyvěrá zde několik léčivých pramenů. Asi tím nejhezčím je pramen Svatého Václava pod křižovatkou silnic na Prostějov, Lípy a na Lutín. Pramen vyvěrá z hloubky 165metrů. Z tohoto pramene se původně odváděla minerální voda do lázní. Ale již řadu let využívají lázně vlastní pramen, který má hloubku 160 metrů a 16°C teplou vodu. Historie lázní Slatinic sahá až do 16. století. V roce 1580 proslulý moravský lékař označil zdejší prameny jako léčebné. Zmiňuje se o položení pramene, chemickém složení vody a jejích léčivých účincích. Hned naproti vstupu do lázeňského areálu je nově otevřeno muzeum veteránů.

Malé Hradisko Leží západním směrem od Prostějova pod vrcholky Drahanské vrchoviny. V okolí obce se nachází i Staré Hradisko, což je významné archeologické naleziště, kde bylo objeveno keltské oppidum z mladší doby železné.

Malý Kosíř Malý Kosíř je vzdálen asi 0,5 km jihozápadně od obce Slatinice na Hané a 10 km severně od Prostějova. Nachází se zde dva opuštěné lomy s tůněmi a pozůstatky starých vinic.

Mlýn v Přemyslovicích Jde o významnou technickou památku větrný mlýn holandského typu pocházející z roku 1884. Ve mlýně se dochovalo mlecí zařízení.

Mostkovice Obec nedaleko západního okraje Prostějova. Leží na spojnici obcí Prostějov a Plumlov. Podle archeologických průzkumů bylo na území dnešní obce významné pohřebiště lidí

popelnicových polí. V obci roste památný strom jilm horský, jehož stáří je odhadováno na 200 let.

Naučná stezka Velký Kosíř Přírodní park Velký Košíř se nachází zhruba mezi Olomoucí a Prostějovem. Jde o poměrně snadný a příjemný výlet po značených cestách, který zvládnou i děti. Celková délka naučné stezky je kolem 15 km po žluté turistické značce, tak zvané Mánesově cestě. Žlutá značka jde až na Velký Kosíř, společně s trasou naučné stezky Velký Kosíř, která představuje přírodu tohoto přírodního parku. V průběhu trasy je možné spatřit zaniklé vápencové lomy u Čelechovic na Hané, park a zámek v Čechách pod Kosířem. Od zámku vede stezka na vrchol Velkého Kosíře. Z vrcholu, pak cesta kolem Malého Kosíře do Slatinic .

Němčice nad Hanou (archeologická lokalita) Jde o archeologické naleziště z mladší doby železné. Němčice byly podle nejnovějších nálezů významným obchodním a výrobním centrem Keltů přesahující regionální význam, neboť leží v blízkosti „jantarové stezky“. Lokalita se nachází mezi dvěma keltskými oppidy. Jestliže se potvrdí plánovaným archeologickým výzkumem existence opevnění, šlo by o mimořádný archeologický objev, který by rozšiřoval současný počet doložených osmi oppidií na území České republiky na devět.

Ochoz Ochoz leží severovýchodně od Konice a na úpatí vrcholků Drahanské vrchoviny. Nedaleko obce na okraji lesa vyvěrá minerální voda - Ochozská kyselka.

Otaslavice V Otaslavicích uprostřed vesnice na skalnatém pahorku se tyčí zřícenina hradu. Je už z dálky vidět. Do dnešních dnů se dochovala jen polovina válcovité věže se zbytkem okna a erbem šlechtického rodu, který zde sídlil. Věži se říká Hladomorna, lidově Lidomorna. Hrad zde byl zbudován kolem roku 1240. V obci se kdysi nacházel ještě jeden hrad. Ten se, ale nedochoval.

Plumlovský zámek a Plumlovská přehrada Plumlovská přehrada a její okolí je velmi častým cílem pro výlety a procházky. Je vzdálena asi 6 km od Prostějova. Nejpříjemnější způsob je pěšky nebo na kole z Prostějova podél říčky Hloučely, kudy vede naučná stezka. V současnoti je přehrada po 30 letech vypuštěná. Našlo se zde plno úlovků, nejvzácnější je zlatá mince z 16 století. Nejvyšší zámek se tyčí přímo nad hladinou Podhradského rybníka. Jedná se o jedno křídlo původně plánovaného čtyř křídlého zámku Lichnštejnů. Na zámku můžeme zhlédnout Expozici Vítězná křídla - letectví za 2. světové války, expozici Historie zámku a hradu kočáry a sáně, Expozici svatebních oznámení, Expozici nábytku a hudebních nástrojů atd. U zámku směrem od vodní nádrže Plumlov roste 300 let stará „hruška“! Turistickými cíli, v lokalitě jsou kromě přehrady a zámku zbytky hradu Plumlov, lom Loupežník, hradiště Čubernice, kostel Nejsvětější Trojice, nebo přírodní památka Brániska - travnaté teplomilné stepi.

Průchodnice Jedná se o krasové jeskyně nedaleko Hvozdu. Přírodní rezervaci Průchodnice tvoří skalní brána s jeskynními chodbami, kterými můžeme také procházet. Takto vznikl název (jeskyně jsou „průchozí“) Byly zde nalezeny ostatky kostí zvířat žijících ve čtvrtohorách, keramických střepů a ohniště lovců ze starší doby kamenné. Jeskyně jsou významným zimovištěm netopýrů, ale i motýlů (babočky). Na skalách rostou i v okolí rostou vzácné druhy rostlin.

Skalka Obec Skalka je známá především maličkými lázněmi a léčivými prameny, jejichž chemické složení je v Čechách unikátní. Lázně byly založeny r. 1928. Příznivý účinek zdejších pramenů se projevuje především, při léčbě chorob revmatického charakteru, cukrovky, vodnatelnosti, tvrdnutí jater a poruchy trávení.

Stařechovice Obec Stařechovice leží severozápadně od Prostějova na okraji přírodního parku Velký Kosíř. Podle archeologických průzkumů bylo území osídleno již v době bronzové. Kostel je známý především vzácnou Stařechovickou madonou pocházející z počátku 15. století,

která je v současnosti vystavena v Olomouckém biskupském muzeu. Další zajímavostí obce je pštrosí farma.

Stínava Obec leží na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny v regionu Prostějovsko. Cennou historickou památkou je původně románský kostel ze 13. stol., který je nejstarší zachovanou stavbou na Prostějovsku.

Prostějov Samotným městem vede několik turistických tras. Přímo územím města můžeme projít po vyznačeném vycházkovém okruhu, který vede účastníka okolo historických, přírodních i kulturních hodnotách, až na městský hřbitov k soše Jiřího Wolkera. Městem křižuje několik cyklistických tras. Kromě cyklostezek tudy vedou i dvě dálkové trasy Krakov-Morava-Vídeň a Jantarová stezka. Pracovníci prostějovského muzea připravili metodické listy o městě Prostějově a jeho okolí pro žáky a učitele 3. – 5. tříd. Děti základních škol se jich pravidelně zúčastňují. Některá zajímavá místa byla popsána již ve výše uvedených kapitolách. Zde se tedy zaměřím na některá, ještě nezmíněná fakta. O Prostějovu se říká, že má na svou plochu nejvíce náměstí v celé republice. Našli bychom jich zde přesně 25 a to ještě v průběhu času byla tři náměstí přejmenována na ulice. (náměstí T. G. Masaryka, Pernštýnské, Hlaváčovo, Vojáčkovo, Husovo…) Další zajímavostí jsou domy, které jsou charakteristické svými znameními nebo sochami ve svých průčelích.

Obrázek č. 6

autor: Muzeum Prostějovska

Dům Jana Pavláta z Olšan (známěji U Rocha nebo také U Goliáše) Stojí na rohu Žižkova náměstí a náměstí T. G. Masaryka. Na klenbě jsou heraldické štíty se znaky Jana Pavláta z Olšan, Pernštejnů a dalších majitelů domu. Na památku italského kupce Rocha Prestinariho, kterému l dům kdysi patřil, byla v nice na severním průčelí, umístěna barokní socha sv. Rocha.

Dům Onše z Vřesovic Na severní straně náměstí T. G. Masaryka najdeme dům s hodnotným renesančním portálem. Jako první dům na náměstí byl zvýšen o jedno patro.

Dům ostrostřelců císaře Františka Josefa I. Stojí vedle zámku. Tato klasicistní budova z r. 1823 je od r. 1898 využívána jako městská knihovna. Na začátku 20. století tu bydlel spisovatel Edvard Valenta. Jeho působení zde připomíná pamětní deska.

Dům se sochou sv. Markéty Vedle Nové radnice je dům s novorenesanční fasádou se sochou sv. Markéty s dráčkem v nice. V pravé stěně průjezdu je pozdně gotický portál z doby kolem r. 1500.

Dům U bílé labutě Na severní straně náměstí T. G. Masaryka se nachází dům U bílé labutě. Svůj název dostal podle reliéfního domovního znamení z počátku 19. století.

Obrázek č. 7

autor: Muzeum Prostějovska

Dům U měsíčka Na jižní straně náměstí T. G. Masaryka v Prostějově je dům, jehož štít zdobí mozaika Panny Marie Immaculaty stojící na měsíci.

Obrázek č. 8

autor: Muzeum Prostějovska

Dům U Pošty Na severní straně náměstí T. G. Masaryka v Prostějově stojí dům U Pošty, který má pozdně barokní portál se znakem c.k. pošty.

Obrázek č. 9

autor: vlastní zdroj

Dům U Sv. Antonína-rodný dům J. Wolkera Na severní straně náměstí T. G. Masaryka v Prostějově stojí dům U Sv. Antonína. V tomto domě se 29. 3. 1900 narodil Jiří Wolker, jehož připomíná pamětní deska.

Knížecí dům Naproti hlavnímu průčelí zámku v Prostějově u Fügnerovy ulice stojí tzv. Knížecí dům. Dům pochází z 16. Století a po 30leté válce, když byl zámek zničený, se stal sídlem knížecí správy panství. Dnešní podobu s nárožní válcovou věží získal dům po novorenesanční přestavbě v r. 1890.

Kostel sv. Petra a Pavla Na Petrském náměstí stojí kostel sv. Petra a Pavla. Byl zbudován v místech bývalé osady Prostějovice, předchůdce dnešního Prostějova. Pravděpodobně na tomto pahorku stávala tvrz, ve které roku 1213 strávil několik dní král Přemysl Otakar II. Na bývalém hřbitově, který je upraven jako park, stojí pseudogotická kaple.

Obrázek č. 10

autor: vlastní zdroj

Lékárna Nový dům Na rohu Pernštýnského náměstí a náměstí T. G. Masaryka stojí pozdně barokní dům z konce 18. století. Dnešní podoba domu ve stylu biedermeieru pochází r. 1818. V prvním podlaží jsou zachovalé klenuté prostory. Dům slouží jako lékárna.

Městské opevnění a Smetanovy sady Městské opevnění se začalo budovat již ve 14. století. S rozvojem města však začal být problém s místem a bylo nutné odstranit, již nepotřebné hradby a valy. Proto v 19. století docházelo postupně k bourání hradeb a odstraňování valů a příkopů. Do dnešní doby se dochovala část hradeb s baštou. Část bývalého městského opevnění byla zastavěna a na části byly budovány městské sady. V r. 1895 sem byl převezen z Háje ve Slezsku bludný kámen z finské žuly. V centru sadů stojí dřevěný altán. Svůj pomník zde má od r. 1935 Bedřich Smetana - odtud název Smetanovy sady. V sadech probíhá každoroční sochařské sympozium Hany Wichterlové a některá díla jsou i nadále součástí sadů. Bašta slouží jako galérie.

Obrázek č. 11

autor: vlastní zdroj

Morový sloup Na náměstí T. G. Masaryka byl postaven Morový sloup. Stojí před Starou radnicí a pochází z r. 1714. Na vrcholu sloupu je pozlacená socha Panny Marie s Ježíškem.

Pomník Karla a Karly Vojáčkových Na Vojáčkově náměstí před Národním domem můžeme spatřit pomník dobrodinců a mecenášů města Karla a Karly Vojáčkových. Karel Vojáček se velmi zasloužil o národní, hospodářský a kulturní rozkvět města. Ve své závěti věnoval na dobročinné účely 80 000 zlatých a prostějovské obci 1 dům.

Pomník T. G. Masaryka Stojí před Novou radnicí na náměstí, které bylo po něm pojmenováno.

Obrázek č. 12

autor: vlastní zdroj

Rodný dům profesora J. R. Demela Na Žižkově náměstí stojí rodný dům profesora Jana Rudolfa Demela, který se zde v r. 1832 narodil. Byl zakladatelem zemědělského průmyslu a rolnických záložen. Na průčelí jsou umístěny tři pamětní desky s bustami, bohužel třetí nelze identifikovat.

Sokolovna Ve Fügnerově ulici v Prostějově byla postavena secesní budova sokolovny.

Obrázek č. 13

autor: Muzeum Prostějovska

První český slabikář Prostějov byl na začátku 16. století druhým městem na Moravě (první byl Mikulov), kde se začaly tisknout knihy, ale zároveň prvním městem, kde se tisklo česky. Úplně první český tisk, vytištěný v Prostějově, se však nezachoval, ale roku 1547 zdejší tiskárna vytiskla první Český slabikář, podle kterého se později začaly tisknout další slabikáře.

6 Téma regionu v RVP ZV

6.1 ČLOVĚK A JEHO SVĚT

Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Svým široce pojatým syntetickým (integrovaným) obsahem spoluutváří povinné základní vzdělávání na 1. stupni. Vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti a utváří se tak jejich prvotní ucelený obraz světa. Poznávají sebe i své nejbližší okolí a postupně se seznamují s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy a se složitějšími ději. Učí se vnímat lidi a vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů, soustředěně je pozorovat a přemýšlet o nich. Na základě poznání sebe a svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům, vnímat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti. Při osvojování poznatků a dovedností ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se žáci učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných. Podmínkou úspěšného vzdělávání v dané oblasti je vlastní prožitek žáků vycházející z konkrétních nebo modelových situací při osvojování potřebných dovedností, způsobů jednání a rozhodování. K tomu významně přispívá i osobní příklad učitelů. Propojení této vzdělávací oblasti s reálným životem a s praktickou zkušeností žáků se stává velkou pomocí i ve zvládání nových životních situací i nové role školáka, pomáhá jim při nalézání jejich postavení mezi vrstevníky a při upevňování pracovních i režimových návyků. Vzdělávací oblast tak připravuje základy pro specializovanější výuku ve vzdělávacích oblastech Člověk a společnost, Člověk a příroda a ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví.

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických okruhů. Propojováním tematických okruhů je možné vytvářet v ŠVP různé varianty vyučovacích předmětů a jejich vzdělávacího obsahu9. V tematickém okruhu Místo, kde žijeme, se žáci učí na základě poznávání nejbližšího okolí, vztahů a souvislostí v něm chápat organizaci života v rodině, ve škole, v obci, ve společnosti. Učí se do tohoto každodenního života vstupovat s vlastní aktivitou a představami, hledat nové i zajímavé věci a bezpečně se v tomto světě pohybovat. Důraz je kladen na dopravní výchovu, praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků. Různé činnosti a úkoly by měly přirozeným způsobem probudit v žácích kladný vztah k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet jejich národní cítění a vztah k naší zemi. V tematickém okruhu Lidé kolem nás si žáci postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si význam a podstatu tolerance, pomoci a solidarity mezi lidmi, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen. Poznávají, jak se lidé sdružují, baví, jakou vytvářejí kulturu. Seznamují se se základními právy a povinnostmi, ale i s problémy, které provázejí soužití lidí, celou společnost nebo i svět (globální problémy). Celý tematický okruh tak směřuje k prvotním poznatkům a dovednostem budoucího občana demokratického státu. V tematickém okruhu Lidé a čas se žáci učí orientovat v dějích a v čase. Poznávají, jak a proč se čas měří, jak události postupují v čase a utvářejí historii věcí a dějů. Učí se poznávat, jak se život a věci vyvíjejí a jakým změnám podléhají v čase. V tematickém okruhu se vychází od nejznámějších událostí v rodině, obci a regionu a postupuje se k nejdůležitějším okamžikům v historii naší země. Podstatou tematického okruhu je vyvolat u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé země. Proto je důležité, aby žáci mohli samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace z dostupných zdrojů, především pak od členů své rodiny i od lidí v nejbližším okolí, aby mohli společně navštěvovat památky, sbírky regionálních i specializovaných muzeí, veřejnou knihovnu atd. V tematickém okruhu Rozmanitost přírody žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy, kde vznikl a rozvíjí se život. Poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody naší vlasti. Jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, že Země a život na ní tvoří jeden nedílný celek, ve kterém jsou všechny hlavní děje ve vzájemném souladu a rovnováze, kterou může člověk snadno narušit a velmi obtížně obnovovat. Na základě praktického

poznávání okolní krajiny a dalších informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, učí se využívat a hodnotit svá pozorování a záznamy, sledovat vliv lidské činnosti na přírodu, hledat možnosti, jak ve svém věku přispět k ochraně přírody, zlepšení životního prostředí a k trvale udržitelnému rozvoji. V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají především sebe na základě poznávání člověka jako živé bytosti, která má své biologické a fyziologické funkce a potřeby. Poznávají, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti, co je pro člověka vhodné a nevhodné z hlediska denního režimu, hygieny, výživy, mezilidských vztahů atd. Získávají základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i první pomoci a o bezpečném chování v různých životních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví jedinců i celých skupin obyvatel. Žáci si postupně uvědomují, jakou odpovědnost má každý člověk za své zdraví a bezpečnost i za zdraví jiných lidí. Žáci docházejí k poznání, že zdraví je nejcennější hodnota v životě člověka. Potřebné vědomosti a dovednosti získávají tím, že pozorují názorné pomůcky, sledují konkrétní situace, hrají určené role a řeší modelové situace.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí

tím, že vede žáka k:

- utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti

- orientaci ve světě informací a k časovému a místnímu propojování historických, zeměpisných a kulturních informací

- rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech

- poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání na základě společně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití, k plnění povinností a společných úkolů

- samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci i v méně běžných situacích, k poznávání a ovlivňování své jedinečnosti (možností a limitů)

- utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně

- přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí

- objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět

Dále viz příloha č. 3

7 Výzkumné šetření

7. 1 Vymezení problému, předpoklady výzkumu a cíle

Znalost regionu je základní a také důležitou součástí vzdělanosti každého člověka. Dostatek těchto informací činí jedince znalým a uvědomělým členem společnosti. Podle mého názoru by učitelé měli věnovat v hodinách vlastivědy více času učivu o regionu, ve kterém jejich žáci vyrůstají. V současné době je důležité mít všeobecný zeměpisný, dějepisný a kulturní přehled o světě i státu, kde žijeme, do něhož patří i základní vědomosti o historii a současnosti regionu, v němž vyrůstáme nebo jsme se narodili. Děti by tedy měly mít určité základní znalosti, které budou schopny kdykoli využít a dále rozvíjet. I přesto, zda jsou nebo nejsou dětem základní informace poskytnuty doma, je zde základní škola, jejíž povinností je žákům přinést tyto informace. V souvislosti s těmito fakty jsme se rozhodli realizovat výzkumné šetření, které by se touto problematikou zabývalo. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké mají žáci primární školy znalosti o místě, kde žijí. Jedním z dalších cílů bylo prozkoumat, z kterých zdrojů čerpají vědomosti o „svém“ regionu a také se seznámit s názorem žáků na život ve městě a regionu.

Vzhledem k těmto cílům jsme na základě dosavadních poznatků formulovali následující hypotézy:

Hypotéza 1: Předpokládáme, že žáci mají základní vědomosti o Prostějově.

Hypotéza 2: Předpokládáme, že neexistuje rozdíl mezi vědomostmi dívek a chlapců.

Hypotéza 3: O městě Prostějově se žáci nejvíce a nejčastěji dozvídají z vyučování ve škole.

Hypotéza 4: Domníváme se, že se žáci ve škole učí o Prostějově málo.

Hypotéza 5: Jsme přesvědčeni, že se žákům Prostějov líbí.

7. 2 Metodika výzkumu

7. 2. 1 Didaktický test pro žáky 5. Ročníku

Jako hlavní výzkumnou metodu jsem použila didaktický test, který jsem sestavila sama (viz příloha 1). Výzkumným vzorkem byli žáci 5. ročníků základních škol v Prostějově. Školy, ve kterých se náš test uskutečnil, jsou plně organizované. Jsou mezi nimi kromě škol situovaných v centru města také školy, které se nacházejí spíše v okrajových částech města. Výzkumu se zúčastnilo celkem 77 žáků, z toho 41 dívek a 36 chlapců. Při psaní didaktického testu jsem vždy byla i s paní učitelkou ve třídě a zadání jsem žákům pečlivě vysvětlila (probrali jsme společně typy otázek a styl odpovědí). Didaktický test trval asi 20 minut. Didaktický test je sestaven tak, aby nebyl časově náročný, obsahuje 20 různých typů otázek (otevřené i uzavřené). Při odpovědi je u některých otázek možné zatrhnout více možností (viz příloha 1). Úvodní položka zahrnuje základní informace o dítěti, tzn. věk a pohlaví. Dále jsme k našemu výzkumnému šetření využili metodu rozhovoru. Hovořili jsme s učiteli a žáky příslušných ročníků základních škol. Z rozhovoru jsme se snažili zjistit, kolik času učitelé věnují výuce tématu regionu, zda mají k dispozici dostatek informací a pramenů, kterých mohou ve vyučovacích hodinách využívat a jak toto téma přijímají žáci.

7. 2. 2 Metody statistického zpracování dat

Výsledky didaktického testu byly zpracovány v programu Statistica v. 9. Pro zpracování získaných dat a ověření formulovaných hypotéz byly vypočítány absolutní a relativní četnosti. Pro porovnání rozdílů mezi chlapci a dívkami jsme použili test pro porovnání relativních četností. U otázek 6,16,17 jsme vypočítali počet správných odpovědí a použili Mannův-Whitneyův test pro rozdíl mediánů. V tabulkách v textu jsou hvězdičkou * označeny případy, kdy hladina statistické významnosti je p < 0,05.

8 Vyhodnocení výzkumného šetření

8. 1 Vyhodnocení dotazníku pro žáky

Úvodní položka: Informace o pohlaví a věku dítěte.

Didaktického testu se zúčastnilo celkem 77 žáků ve věku deseti a jedenácti let. Z toho bylo osm chlapců ve věku deseti a dvacet osm ve věku jedenácti let, celkem tedy 36 chlapců. Dívek se zúčastnilo 41, tedy sedmnáct ve věku deseti a dvacet čtyři ve věku jedenácti let.

Otázka č. 1: Ve které části republiky město Prostějov leží?

Tabulka č. 1 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % a 5 6,49351 b 70 90,90909 c 2 2,59740 ChD 0 0,00000

Tabulka č. 2 Kontingenční tabulka pro porovnání rozdílů odpovědí mezi chlapci a dívkami

Otázka 1 Chlapci Dívky Řádková četnost Četnost a 2 3 5 Celková četn. 2,60% 3,90% 6,49% Četnost b 34 36 70 Celková četn. 44,16% 46,75% 90,91% Četnost c 0 2 2 Celková četn. 0,00% 2,60% 2,60% Četnost Vš.skup. 36 41 77 Celková četn. 46,75% 53,25% 100 %

Otázka číslo 1 zjišťovala, zda žáci vědí, ve které části České republiky město Prostějov leží. Z výsledků vyplynulo, že správnou odpověď b), znalo 90,91 % žáků (44,16% chlapců a 46,75 % dívek). Odpověď a) vybralo 6,49 % žáků (2,60 % chlapců a 3,90 % dívek), poslední odpověď, tedy c), zvolilo pouze 2,60 % dívek.

Graf č. 1

otázka č.1 100

0 chlapci a b c dívky

Otázka č. 2: Do kterého kraje patří okresní město Prostějov?

Tabulka č. 3 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % a 1 1,29870 c 76 98,70130 ChD 0 0,00000

Tabulka č. 4 Kontingenční tabulka pro porovnání rozdílů odpovědí mezi chlapci a dívkami

Otázka 2 Chlapci Dívky Řádková četnost Četnost a 1 0 1 Celková četn. 1,30% 0,00% 1,30% Četnost c 35 41 76 Celková četn. 45,45% 53,25% 98,70% Četnost Vš.skup. 36 41 77 Celková četn. 46,75% 53,25% 100 %

Druhá otázka měla zjistit, zda žáci vědí, do kterého kraje patří okresní město Prostějov. Opět měli na výběr tři možnosti. První odpověď, tedy a), zvolil pouze jeden chlapec. Všichni ostatní, tedy 98,70% žáků, vybralo správnou odpověď c). Žádný z žáků nezvolil druhou možnost.

Graf č. 2

otázka č.2 100

0 chlapci a b c dívky

Otázka č. 3: Vyber, kdo stojí v čele města Prostějova?

Tabulka č. 5 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % a 72 93,50649 b 1 1,29870 c 4 5,19481 ChD 0 0,00000

Tabulka č. 6 Kontingenční tabulka pro porovnání rozdílů odpovědí mezi chlapci a dívkami

Otázka 3 Chlapci Dívky Řádková četnost Četnost a 34 38 72 Celková četn. 44,16% 49,35% 93,51% Četnost b 0 1 1 Celková četn. 0,00% 1,30% 1,30% Četnost c 2 2 4 Celková četn. 2,60% 2,60% 5,19% Četnost Vš.skup. 36 41 77 Celková četn. 46,75% 53,25% 100 %

Otázka číslo 3 je složena ze dvou částí. V první části nás zajímalo, jestli žáci vědí, kdo stojí v čele města. Z výsledků jsme zjistili, že většina žáků, tedy 93,51 %, si vybrala správnou možnost. Jedna dívka byla přesvědčena, že v čele města je hejtman a čtyři žáci, dva chlapci a dvě dívky, si vybrali variantu třetí (předseda).

Graf č. 3

otázka č.3 100

0 chlapci a b c dívky

Otázka č. 3a: Víte, jak se jmenuje? Pokud ano, napiš jeho jméno.

Tabulka č. 7 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % 0 57 74,02597 1 20 25,97403 ChD 0 0,00000

Tabulka č. 8 Kontingenční tabulka pro porovnání rozdílů odpovědí mezi chlapci a dívkami

Otázka 3a Chlapci Dívky Řádková četnost Četnost 0 28 29 57 Celková četn. 36,36% 37,66% 74,03% Četnost 1 8 12 20 Celková četn. 10,39% 15,58% 25,97% Četnost Vš.skup. 36 41 77 Celková četn. 46,75% 53,25% 100 %

Ve druhé části třetí otázky nás zajímalo, zda žáci znají jméno starosty města. Správnou odpověď uvedlo jen 25,97% žáků, z toho osm chlapců a dvanáct dívek. Ostatní žáci, tedy zbývajících 74,03%, neodpovědělo vůbec, nebo jejich odpověď nebyla správná.

Otázka č. 4: Znáš některou významnou osobnost, která se ve městě narodila, žila nebo stále žije? Pokud ano, napiš jméno.

Tabulka č. 9 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % 0 39 50,64935 1 26 33,76623 2 11 14,28571 3 1 1,29870 ChD 0 0,00000

Tabulka č. 10 Kontingenční tabulka pro porovnání rozdílů odpovědí mezi chlapci a dívkami

Otázka 4 Chlapci Dívky Řádková četnost Četnost 0 19 20 39 Celková četn. 24,68% 25,97% 50,65% Četnost 1 12 14 26 Celková četn. 15,58% 18,18% 33,77% Četnost 2 5 6 11 Celková četn. 6,49% 7,79% 14,29% Četnost 3 0 1 1 Celková četn. 0,00% 1,30% 1,30% Četnost Vš.skup. 36 41 77 Celková četn. 46,75% 53,25% 100%

Ve čtvrté otázce žáci nevybírali z žádných možností. Chtěli jsme zjistit, jestli znají některou ze slavných osobností, která se v Prostějově nebo jeho okolí narodila, žila nebo stále žije. Z výsledků vyplynulo, že mnoho žáků nezná významné osobnosti související s městem Prostějov. Na žádnou osobnost si nevzpomnělo nebo neznalo 50,65% žáků. Jedno jméno napsalo 33,77%, dvanáct chlapců a čtrnáct dívek. Dvě osobnosti znalo 14,29%, z toho pět chlapců a šest dívek a na tři významná jména si vzpomněla pouze jedna dívka. Nejčastější odpovědí byl básník Jiří Wolker a vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle.

Graf č. 4

otázka č.4 60

0 chlapci 0 1 2 3 dívky

Otázka č. 5: Znáš názvy některých místních částí Prostějova? Pokud ano, napiš názvy alespoň dvou částí.

Tabulka č. 11 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % 0 51 66,23377 1 13 16,88312 2 11 14,28571 3 2 2,59740 ChD 0 0,00000

Tabulka č. 12 Kontingenční tabulka pro porovnání rozdílů odpovědí mezi chlapci a dívkami

Otázka 5 Chlapci Dívky Řádková četnost Četnost 0 29 22 51 Celková četn. 37,66% 28,57% 66,23% Četnost 1 3 10 13 Celková četn. 3,90% 12,99% 16,88% Četnost 2 4 7 11 Celková četn. 5,19% 9,09% 14,29% Četnost 3 0 2 2 Celková četn. 0,00% 2,60% 2,60% Četnost Vš.skup. 36 41 77 Celková četn. 46,75% 53,25% 100%

Otázka číslo 5 byla zaměřena na znalost názvů částí Prostějova. Ani zde žáci neměli na výběr žádné možnosti. Z výsledků jsme zjistili, že 66,23% nezná název ani jedné části Prostějova nebo si části města "pletli" s okolními vesnicemi. Jeden název části města znali tři chlapci a deset dívek, což je 16,88% dětí. Dvě části znalo 14,29% žáků, z toho čtyři chlapci a sedm dívek a na název tří částí města si vzpomněly pouze dvě dívky.

Graf č. 5

otázka č.5 90

0 chlapci 1 2 3 4 dívky

Otázka č. 6: Ke každému obrázku napiš název stavby, kterou na něm vidíš.

Tabulka č. 13

Mann-Whitneyův U test vztahu otázky 6 v závislosti na pohlaví Z - N Sčt poř. Sčt p- p- N platn. 2*1str. - U Z upraven platn. - - ch poř. - d hodn. hodn. - ch přesné p é d - ot 1104,00 1899,0 438,0 0,002 0,001 3,057 -3,11293 36 41 0,001943 6 0 00 000 231 853 71

Tabulka č. 14 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % 0 4 5,19481 1 5 6,49351 2 8 10,38961 3 16 20,77922 4 21 27,27273 5 12 15,58442 6 5 6,49351 7 6 7,79221 ChD 0 0,00000

Tabulka č. 15 Kontingenční tabulka pro porovnání rozdílů odpovědí mezi chlapci a dívkami

Otázka 6 Chlapci Dívky Řádková četnost Četnost 0 4 0 4 Celková četn. 5,19% 0,00% 5,19% Četnost 1 2 3 5 Celková četn. 2,60% 3,90% 6,49% Četnost 2 6 2 8 Celková četn. 7,79% 2,60% 10,39% Četnost 3 8 8 16 Celková četn. 10,39% 10,39% 20,78% Četnost 4 11 10 21 Celková četn. 14,29% 12,99% 27,27% Četnost 5 4 8 12 Celková četn. 5,19% 10,39% 15,58% Četnost 6 1 4 5 Celková četn. 1,30% 5,19% 6,49% Četnost 7 0 6 6 Celková četn. 0,00% 7,79% 7,79%

Četnost Vš.skup. 36 41 77 Celková četn. 46,75% 53,25% 100%

Šestou otázkou bylo poznávání objektů (významných staveb města). Žáci měli poznat sedm objektů a napsat jejich názvy. Z výsledků vidíme, že ani jednu stavbu nepoznali čtyři chlapci. Jednu stavbu poznalo pět žáků, tedy 6,49%. Osm žáků, šest chlapců a dvě dívky, uhodlo dva obrázky. Tři stavby znalo 20,78% žáků. Nejvíce žáků, tedy 21, což je 27,27% poznalo obrázky čtyři. Dvanáct dětí, čtyři chlapci a osm dívek, uhodlo pět staveb. Šest obrázků poznal jeden chlapec a čtyři dívky. A všech sedm staveb poznaly jen čtyři dívky.

U otázky číslo 6 jsme vypočítali počet správných odpovědí a použili Mannův-Whitneyův test pro rozdíl mediánů. V této otázce je statisticky významný rozdíl odpovědí mezi chlapci a dívkami, kdy p < 0,002231. V grafu jsou hvězdičkou * označeny případy, kdy hladina statistické významnosti je p < 0,05.

Graf č. 6

otázka č.6 100

40 * *

0 chlapci a b c d e f g dívky

Otázka č. 7: V jakém slohu je postaven Národní dům?

Tabulka č. 16 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % a 29 37,66234 b 18 23,37662 c 30 38,96104 ChD 0 0,00000

Tabulka č. 17 Kontingenční tabulka pro porovnání rozdílů odpovědí mezi chlapci a dívkami

Otázka 7 Chlapci Dívky Řádková četnost Četnost a 17 12 29 Celková četn. 22,08% 15,58% 37,66% Četnost b 5 13 18 Celková četn. 6,49% 16,88% 23,38% Četnost c 14 16 30 Celková četn. 18,18% 20,78% 38,96% Četnost Vš.skup. 36 41 77 Celková četn. 46,75% 53,25% 100%

Otázka číslo 7 byla zaměřena na zjištění, zda žáci vědí, v jakém slohu byl postaven Národní dům. Opět zde měli na výběr ze třech možností. Druhou nejčastější odpovědí byla možnost a). Tuto variantu si vybralo 37,66% žáků, což je sedmnáct chlapců a dvanáct dívek. Druhou možnost tedy za b) a také správnou odpověď si zvolilo pouze osmnáct žáků, pět chlapců a třináct dívek. Nejčastějším výběrem byla třetí varianta, tedy c) tu si zvolilo 38,96% žáků.

Graf č. 7

otázka č.7 50

0 chlapci a b c dívky

Otázka č. 8: Znáš jméno architekta Národního domu? Pokud ano, napiš jej.

Tabulka č. 18 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % 0 77 100,0000 ChD 0 0,0000

Z výsledků jasně vyplývá, že jméno architekta významné prostějovské památky, kterou je Národní dům s divadlem, nezná ani jeden žák.

Otázka č. 9: Jak vysoká je radnice?

Tabulka č. 19 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % a 6 7,79221 b 23 29,87013 c 48 62,33766 ChD 0 0,00000

Tabulka č. 20 Kontingenční tabulka pro porovnání rozdílů odpovědí mezi chlapci a dívkami

Otázka 9 Chlapci Dívky Řádková četnost Četnost a 3 3 6 Celková četn. 3,90% 3,90% 7,79% Četnost b 13 10 23 Celková četn. 16,88% 12,99% 29,87% Četnost c 20 28 48 Celková četn. 25,97% 36,36% 62,34% Četnost Vš.skup. 36 41 77 Celková četn. 46,75% 53,25% 100%

V deváté otázce nás zajímalo, zda žáci vědí jak vysoká je prostějovská radnice. Vybírali ze třech variant odpovědí. Z výsledků jsme zjistili, že šest žáků si zvolilo první možnost. Druhou variantu si vybralo 29,87% žáků, tedy třináct chlapců a deset dívek. Správnou odpovědí byla třetí možnost, kterou si zvolilo nejvíce žáků, tedy 62,34%.

Graf č. 8

otázka č.9 80

0 o9ch a b c o9d

Otázka č. 10: Kdo byl Jiří Wolker?

Tabulka č. 21 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % b 58 75,32468 c 19 24,67532 ChD 0 0,00000

Tabulka č. 22 Kontingenční tabulka pro porovnání rozdílů odpovědí mezi chlapci a dívkami

Otázka 10 Chlapci Dívky Řádková četnost Četnost b 25 33 58 Celková četn. 32,47% 42,86% 75,32% Četnost c 11 8 19 Celková četn. 14,29% 10,39% 24,68% Četnost Vš.skup. 36 41 77 Celková četn. 46,75% 53,25% 100%

Otázka číslo 10 zjišťuje, jestli žáci vědí, kdo to byl Jiří Wolker. Žáci měli opět na výběr ze třech možností. Z výsledků vyplývá, že žádný žák si nevybral první odpověď. Naopak nejvíce z nich, tedy 75,32% si zvolilo druhou a samozřejmě správnou možnost. Zbylých 24,68%, tedy jedenáct chlapců a osm dívek si vybralo třetí variantu.

Graf č. 9

otázka č.10 90

0 chlapci a b c dívky

Otázka č. 11: Které říčky protékají Prostějovem?

Tabulka č. 23 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % a 4 5,19481 b 2 2,59740 c 71 92,20779 ChD 0 0,00000

Tabulka č. 24 Kontingenční tabulka pro porovnání rozdílů odpovědí mezi chlapci a dívkami

Otázka 11 Chlapci Dívky Řádková četnost Četnost a 2 2 4 Celková četn. 2,60% 2,60% 5,19% Četnost b 2 0 2 Celková četn. 2,60% 0,00% 2,60% Četnost c 32 39 71 Celková četn. 41,56% 50,65% 92,21% Četnost Vš.skup. 36 41 77 Celková četn. 46,75% 53,25% 100%

Jedenáctá otázka je zaměřena na zjištění, zda žáci mají přehled o tom, které říčky protékají Prostějovem. Z výsledků vidíme, že odpověď a) si zvolilo 5,19% žáků, dva chlapci a dvě dívky. Druhou možnost si vybrali pouze dva chlapci a správnou odpověď, tedy možnost c), zvolilo 92,21% žáků.

Graf č. 10

otázka č.11 100

0 chlapci a b c dívky

Otázka č. 12: Socha, které významné osobnosti se nachází před radnicí?

Tabulka č. 25 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % 0 8 10,38961 1 69 89,61039 ChD 0 0,00000

Tabulka č. 26 Kontingenční tabulka pro porovnání rozdílů odpovědí mezi chlapci a dívkami

Otázka 12 Chlapci Dívky Řádková četnost Četnost 0 5 3 8 Celková četn. 6,49% 3,90% 10,39% Četnost 1 31 38 69 Celková četn. 40,26% 49,35% 89,61% Četnost Vš.skup. 36 41 77 Celková četn. 46,75% 53,25% 100%

Jak jsme zjistili z výsledků, tak na otázku dvanáctou, která zněla socha, které významné osobnosti se nachází před radnicí, odpovědělo 10,39% žáků, tedy pět chlapců a tři dívky špatně nebo neodpovědělo vůbec. Naopak 89,61% žáků odpovědělo zcela správně.

Otázka č. 13: Jak se nazývala bývalá významná firma oděvního průmyslu v Prostějově?

Tabulka č. 27 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % a 77 100,0000 ChD 0 0,0000

Otázka č. 13 zněla: jak se nazývala bývalá významná firma oděvního průmyslu v Prostějově. Z výsledků vyplývá, že správnou odpověď a), zvolilo všech 100% žáků.

Otázka č. 14: V kterých sadech se nachází prostějovská hvězdárna?

Tabulka č. 28 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % a 29 37,66234 b 24 31,16883 c 24 31,16883 ChD 0 0,00000

Tabulka č. 29 Kontingenční tabulka pro porovnání rozdílů odpovědí mezi chlapci a dívkami

Otázka 14 Chlapci Dívky Řádková četnost Četnost a 14 15 29 Celková četn. 18,18% 19,48% 37,66% Četnost b 10 14 24 Celková četn. 12,99% 18,18% 31,17% Četnost c 12 12 24 Celková četn. 15,58% 15,58% 31,17% Četnost Vš.skup. 36 41 77 Celková četn. 46,75% 53,25% 100%

Čtrnáctá otázka měla zjistit, zda žáci vědí, v kterých sadech se nachází prostějovská hvězdárna. Z výsledků vidíme, že první možnost si zvolilo 37,66% žáků. Variantu b), která byla jediná správná, si vybralo 31,17% žáků, tedy deset chlapců a čtrnáct dívek a možnost c) zvolilo také 31,17%.

Graf č. 11

otázka č.14 45

0 chlapci a b c dívky

Otázka č. 15: Které zvíře je vyobrazeno na znaku města Prostějova?

Tabulka č. 30 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % b 67 87,01299 c 10 12,98701 ChD 0 0,00000

Tabulka č. 31 Kontingenční tabulka pro porovnání rozdílů odpovědí mezi chlapci a dívkami

Otázka 15 Chlapci Dívky Řádková četnost Četnost b 31 36 67 Celková četn. 40,26% 46,75% 87,01% Četnost c 5 5 10 Celková četn. 6,49% 6,49% 12,99% Četnost Vš.skup. 36 41 77 Celková četn. 46,75% 53,25% 100%

Otázka č. 15 zněla, zda žáci vědí, které zvíře je vyobrazeno na znaku města Prostějova. Z výsledků vidíme, že odpověď a) si nezvolil ani jeden žák. Nejčastější a také správnou odpovědí bylo b), tu si vybralo 87,01% žáků, třicet jedna chlapců a třicet šest dívek. A poslední možnost si zvolilo 12,99% žáků.

Graf č. 12

otázka č.15 100

0 chlapci a b c dívky

Otázka č. 16: Poznáš náměstí na obrázku? Pokud ano, napiš jejich názvy.

Tabulka č. 32

Mann-Whitneyův U test vztahu otázky 16 v závislosti na pohlaví Z - N Sčt poř. Sčt p- p- N platn. 2*1str. - U Z upraven platn. - - ch poř. - d hodn. hodn. - ch přesné p é d - ot 1368,00 1635,0 702,0 0,717 0,665 0,362 -0,43258 36 41 0,718562 16 0 00 000 028 318 43

Tabulka č. 33 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % 0 12 15,58442 1 51 66,23377 2 12 15,58442 3 2 2,59740 ChD 0 0,00000

Tabulka č. 34 Kontingenční tabulka pro porovnání rozdílů odpovědí mezi chlapci a dívkami

Otázka 16 Chlapci Dívky Řádková četnost Četnost 0 7 5 12 Celková četn. 9,09% 6,49% 15,58% Četnost 1 22 29 51 Celková četn. 28,57% 37,66% 66,23% Četnost 2 7 5 12 Celková četn. 9,09% 6,49% 15,58% Četnost 3 0 2 2 Celková četn. 0,00% 2,60% 2,60% Četnost Vš.skup. 36 41 77 Celková četn. 46,75% 53,25% 100%

Šestnáctá otázka je zaměřena na poznávání objektů. Z výsledků vyplývá, že žádné náměstí nepoznalo a tedy ani nepojmenovalo 15,58% žáků. Jedno náměstí poznalo 66,23%, dvacet dva chlapců a dvacet devět dívek. Dva obrázky poznalo dvanáct žáků, což je 15,58%. Jen dvě dívky napsaly správně tři náměstí a všechny čtyři obrázky nepoznal ani jeden žák.

U otázky číslo 16 jsme vypočítali počet správných odpovědí a použili Mannův-Whitneyův test pro rozdíl mediánů. V této otázce není statisticky významný rozdíl odpovědí mezi chlapci

a dívkami. V grafu jsou hvězdičkou * označeny případy, kdy hladina statistické významnosti je p < 0,05.

Graf č. 13

otázka č.16 100

20 * * 10

0 chlapci a b c d dívky

Otázka č. 17: Jak se nazývají domy s těmito domovními znameními?

Tabulka č. 35

Mann-Whitneyův U test vztahu otázky 17 v závislosti na pohlaví Z - N Sčt poř. Sčt p- p- N platn. 2*1str. - U Z upraven platn. - - ch poř. - d hodn. hodn. - ch přesné p é d - ot 1263,50 1739,5 597,5 0,152 0,148 1,429 -1,44396 36 41 0,152226 17 0 00 000 914 752 32

Tabulka č. 36 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % 0 10 12,98701 1 8 10,38961 2 15 19,48052 3 11 14,28571 4 10 12,98701 5 9 11,68831 6 11 14,28571 7 2 2,59740 8 1 1,29870 ChD 0 0,00000

Otázka č. 17 byla také zaměřena na poznávání objektů, přesně napiš názvy domů s těmito domovními znameními. Jak vidíme z výsledků, deset žáků nepoznalo nebo špatně pojmenovalo všechna domovní znamení. 10,39% poznalo jeden obrázek. Nejvíce žáků, tedy 19,49% pojmenovalo dvě fotky. Jedenáct žáků poznalo tři domovní znamení. Čtyři objekty určilo 12,99% dětí. Devět žáků poznalo pět fotek. 14,29% žáků správně pojmenovalo šest objektů. Jen dva žáci určili sedm objektů a pouze jeden poznal všech osm domovních znamení.

U otázky číslo 17 jsme vypočítali počet správných odpovědí a použili Mannův-Whitneyův test pro rozdíl mediánů. V této otázce není statisticky významný rozdíl odpovědí mezi chlapci a dívkami.

Graf č. 14

otázka č.17 70

0 chlapci a b c d e f g h dívky

Otázka A (č. 18): Vyber, odkud se dozvídáš o městě Prostějově. (Můžeš označit i více odpo- vědí)

Tabulka č. 37 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % ChD 77 100,0000

Tabulka č. 38 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % a 56 72,72727 ChD 21 27,27273

Tabulka č. 39 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % b 64 83,11688 ChD 13 16,88312

Tabulka č. 40 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % c 35 45,45455 ChD 42 54,54545

Tabulka č. 41 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % d 35 45,45455 ChD 42 54,54545

Tabulka č. 42 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % e 28 36,36364 ChD 49 63,63636

Tabulka č. 43 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % f 28 36,36364 ChD 49 63,63636

Tabulka č. 44 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % g 22 28,57143 ChD 55 71,42857

Tabulka č. 45 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % h 17 22,07792 ChD 60 77,92208

Tabulka č. 46 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % i 8 10,38961 ChD 69 89,61039

Otázka (č. 18) A zní, vyber, odkud se o městě Prostějově dozvídáš. Zde mohli žáci vybrat několik možností. Odpověď a) si vybralo 72,73% žáků. Možnost b) byla nejčastější a zvolilo si ji 83,12%. Další odpovědí, tedy c) odpovědělo 45,45% žáků. Variantu d) si také vybralo 45,45% dětí. Možnost e) si zvolilo 36,36%. Odpovědí f) odpovědělo 36,36% žáků. Variantu g) si vybralo 28,57% žáků. Možnost h) si zvolilo 22,08% žáků. A poslední odpověď, tedy i) si vybralo 10,39% žáků.

Graf č. 15

O městě se dozvídám 100 * 90

40 * 30

0 chlapci a b c d e f g h i dívky

Otázka B (č. 19): Ve škole se o Prostějově učíme:

Tabulka č. 47 Četnost odpovědí u chlapců a dívek

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost % a 18 23,37662 b 9 11,68831 c 6 7,79221 d 44 57,14286 ChD 0 0,00000

Tabulka č. 48 Kontingenční tabulka pro porovnání rozdílů odpovědí mezi chlapci a dívkami

Otázka B (19) Chlapci Dívky Řádková četnost Četnost a 10 8 18 Celková četn. 12,99% 10,39% 23,38% Četnost b 5 4 9 Celková četn. 6,49% 5,19% 11,69% Četnost c 5 1 6 Celková četn. 6,49% 1,30% 7,79% Četnost d 16 28 44 Celková četn. 20,78% 36,36% 57,14% Četnost Vš.skup. 36 41 77 Celková četn. 46,75% 53,25% 100%

Otázka (č. 19) B zněla, vyber, v jakém rozsahu se o Prostějově učíte. Z výsledků vyplývá, že 23,38% si zvolilo možnost a). Variantu b) si vybralo 11,69% žáků. Možnost c) zvolilo pouze 7,79% žáků, pět chlapců a jedna dívka. Nejčastější odpovědí bylo d), odpovědělo jí 57,14% žáků, šestnáct chlapců a dvacet osm dívek.

Graf č. 16

ve škole se o Prostějově učíme 50

0 chlapci málo hodně vůbec přiměřeně dívky

Otázka C (č. 20): Napiš, co se ti v Prostějově líbí a nelíbí. Kam rád/a chodíš. Co, by jsi chtěl/a ve městě změnit a co nechat. Pokud v Prostějově bydlíš, napiš, jestli tu bydlíš rád/a a jestli, bys tu chtěl/a zůstat i v dospělosti.

Poslední otázkou, tedy dvacátou (C), byla malá slohová práce. V této otázce jsme žákům dali úplnou volnost. Kdo chtěl, napsal pouze jednu větu, ale byly samozřejmě děti, které popsaly celou stránku. Zajímalo nás, jestli se dětem ve městě líbí, zda by chtěly něco změnit, jestli by tu chtěly zůstat i v dospělosti atd. Z výsledků jsme zjistili, že se většině dětí v Prostějově líbí. Napsaly, že rády chodí do cukráren v centru města nebo s kamarády do parku apod. Hodně dětí by chtělo nechat opravit chodníky a domy. Rády by také odstranily solární panely, které jsou v okolí Prostějova. Téměř všechny děti bydlí přímo v Prostějově. Jen pár jich bydlí v okolních vesnicích. Na otázku, zda by tu chtěly zůstat i v dospělosti většina odpověděla ano. Našlo se jen pár dětí, které by se nejraději odstěhovaly třeba do Prahy, protože je tam více obchodů. Ale z celkového vyhodnocení této otázky jsme zjistili, že žáci mají své město rádi, chtěli by tu zůstat a udělat něco pro jeho opravení.

8. 2 Ověření platnosti hypotéz a shrnutí výsledků

Didaktický test byl zadán žákům 5. ročníků základních škol v Prostějově. Na test odpovídali žáci ze škol z okrajových částí města i z centra. Didaktický test měl za úkol zmapovat, jaké znalosti a kolik informací mají děti o svém regionu a městě. Test byl sestaven tak, aby nebyl časově náročný a byl anonymní. Pro většinu dětí nepředstavoval velký problém, ale objevili se i žáci, kteří potřebovali na vyplnění více času. Otázky byly směřovány tak, abychom získali co největší přehled o znalostech žáků, týkajících se regionu a města, ve kterém žijí. Otázky byly zaměřeny na učivo vlastivědy pro 1. stupeň ZŠ. Didaktický test obsahoval dvě části; první část byla zaměřena na zjištění znalostí žáků a skládala se ze sedmnácti otázek. Žáci měli na výběr možnosti odpovědi polozavřené a otevřené, druhá část se zaměřila na názory a postoje žáků a obsahovala tři otázky. Měla za úkol zjistit, odkud žáci informace získávají, zda se jim ve městě líbí apod. I zde byly možnosti odpovědí otevřené i polozavřené. U jedné otázky bylo možné zatrhnout více variant odpovědí.

Všechny formulované hypotézy vycházely z logických předpokladů. První hypotéza vyslovovala předpoklad, že žáci mají základní vědomosti o městě Prostějově. Tato hypotéza byla ověřena pomocí statistického výpočtu absolutních a relativních četností. U výpočtů některých otázek jsme použili Mannův-Whitneyův test pro rozdíl mediánů. Následné výpočty a výsledky platnost hypotézy nepotvrdily. Pokud bychom náš didaktický test dělili na část geografickou a historickou, mohli bychom říct, že v geografické části byla naše hypotéza potvrzena. Žáci mají z tohoto hlediska dobrý přehled o regionu a městě, v části historické však žáci tak dobrých výsledků nedosahovali, což nás vede k závěru, že v této oblasti byla naše hypotéza vyvrácena. Hypotéza H1 však nebyla dělena na žádné části, byla brána komplexně, a proto tedy byla podle celkově zjištěných výsledků vyvrácena. Hypotéza H2 je založena na domněnce, že neexistuje rozdíl mezi vědomostmi dívek a chlapců. Toto tvrzení bylo ověřováno pomocí testu pro porovnávání relativních četností. Bylo zjištěno, že dívky si v didaktickém testu vedly lépe než chlapci. Děvčata věděla více slavných osobností Prostějova, znala i větší počet názvů místních částí města a také častěji uvedla správnou odpověď na danou otázku. Dívky uspěly lépe i v poznávání objektů na

fotografiích. Mají větší smysl pro detail než chlapci. Chlapcům se sice dařilo méně, ale neznamená to, že by měli mnohem méně vědomostí než děvčata. Následně získané výsledky a výpočty tedy vyvrátily platnost hypotézy. Třetí hypotéza se opírá o tvrzení, že se žáci o městě Prostějově nejvíce a nejčastěji dozvídají z vyučování ve škole. Vycházíme z logické úvahy, že škola je místo, kde by se žáci měli dozvědět nejvíce informací o svém regionu a městě. Podle získaných odpovědí žáků bylo zjištěno, že je tomu skutečně tak. Žáci se opravdu největší množství informací o městě a regionu, ve kterém žijí, dozvídají ve škole v průběhu vyučování. Následné vyhodnocení výsledků potvrdilo platnost hypotézy. V hypotéze H4 předpokládáme, že se žáci ve škole učí o Prostějově málo. I když nám předchozí hypotéza potvrdila, že nejvíce informací se žáci dozvídají ve škole, neznamená to však ještě, že je těchto informací skutečně dostatečné množství. Právě zjištění reálné situace výuky tohoto tématu ve škole je náplní předposlední hypotézy. Podle dotazovaných žáků se ve škole ve vyučování o městě určitě nedozvídají malé množství údajů. Bylo zjištěno, že se o svém regionu a městě učí přiměřeně. Což znamená, že nemají ani nedostatek informací ani zbytečně mnoho informací. Získané výsledky a výpočty tedy tuto hypotézu vyvrátily. Poslední – pátá hypotéza se zabývá vztahem žáků k jejich městu. Vycházíme zde z předpokladu, že se žákům v Prostějově líbí. Hypotéza je spojena s poslední otázkou didaktického testu, kde měli žáci napsat malou slohovou práci se svými názory, zda se jim ve městě líbí, co by rádi změnili, jestli by chtěli v Prostějově zůstat apod. Po zhodnocení slohových prací žáků bylo zjištěno, že se většině z nich ve městě líbí a že by zde chtěli zůstat. Žáci měli i velké množství připomínek, co by se v jejich městě mělo zlepšit, aby se jim zde žilo ještě lépe, líbilo se jim také náměstí a malebné cukrárny v okolí a centru města. Výsledky tedy naši hypotézu potvrdily. Žákům se ve městě Prostějově líbí, a pokud ne, tak mají mnoho nápadů na zlepšení této situace, aby se zde cítili dobře.

9 Projekt

Název projektu: Moje město a region Určeno pro: 5. ročník ZŠ Doba trvání: 1 – 2 týdny Typ projektu: vícepředmětový Užito v předmětech: PŘÍRODOVĚDA, VLASTIVĚDA, VÝTVARNÁ VÝCHOVA, HUDEBNÍ VÝCHOVA, ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Druh projektu podle:

• účelu: získání vědomostí, dovedností, postojů • navrhovatele: uměle připravený • místa konání: třídní, domácí, spojený, mimoškolní • počtu žáků: kolektivní (třídní, skupinový) • množství času: dlouhodobý • velikosti: velký

Význam (smysl) projektu: Žáci by měli znát místo, kde žijí. Nejen dům a vedlejší ulici, ale i své město a region. Měli by znát jeho historii, významné stavby a osobnosti města. Vědět, které vodní toky jím protékají, co se pěstuje a vyrábí ve městě a jeho okolí, kdo stojí v jeho čele. Dále by měli znát názvy částí města, náměstí a ulic.

Výsledek projektu: Žáci znají své město a region. Umějí se v něm orientovat, znají názvy částí města, náměstí a ulic. Vědí, kde stojí významné stavby a jak se jmenují. Znají slavné rodáky a osobnosti Prostějova. Vědí, kdo stojí v čele města, co se v Prostějově a jeho okolí pěstuje a vyrábí, které vodní toky jím protékají.

Způsob prezentace projektu: slovní, praktický, vizuální

Cíle projektu: Cílem projektu je seznámení žáků s regionem a městem, ve kterém žijí a upevnění jejich znalostí. Měli by vědět, jak se na různých místech chovat, kde a jak najít informace. Měli by mít základní geografické a historické znalosti a také by se měli umět ve městě orientovat, jak v reálné situaci, tak na mapě nebo plánu města, či jeho okolí.

Předpokládané činnosti: samostatná práce, skupinová práce, zpěv, poslech, diskuse,

pohyb, výtvarná a praktická činnost, multimediální aktivity

Organizační formy: INDIVIDUÁLNÍ, SKUPINOVÉ, HROMADNÉ

Předpokládané výukové metody: SLOVNÍ – rozhovor, vysvětlování, práce s textem

NÁZORNÁ DEMONSTRACE – obrázky, fotografie, DVD

PRAKTICKÉ – nácvik praktických dovedností, výtvarné

práce, návštěva města a muzea (využití

zde získaných informací)

Předpokládané pomůcky: pracovní listy, obrázky, fotografie, DVD, knížky, plány a mapy

města a jeho okolí, psací potřeby, fixy, pastelky, tvrdý nebo

balicí papír, nůžky, lepidlo, výstřižky z časopisů a novin, internet

Klíčové kompetence: komunikativní, sociální a personální, občanské, k řešení problémů,

k učení, pracovní

Průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova

Organizace projektu: Projekt nebude dělen na jednotlivé vyučovací hodiny. Žáci budou

pracovat samostatně nebo ve skupinách.

100

Pracovní list č. 1 – HISTORIE Zakroužkuj správné odpovědi 1) Jak se jmenoval rytíř, podle kterého dostalo město svůj název? a) Prost b) Prostěj c) Prostějovan 2) Který český král pobýval v Prostějově? a) Přemysl Otakar II. b) Karel IV. c) Václav II. 3) První historická zmínka o obci Prostějovice pochází z roku: a) 1141 b) 1241 c) 1253 4) Která první česky psaná kniha byla v Prostějově vytištěna? a) Sbírka pověstí b) Kniha pojednávající o květeně c) Slabikář 5) Kterému významnému rodu patřil Prostějov? a) Pánům z Rožmberka b) Schwarzenberkům c) Pánům z Kravař 6) Které zvíře má Prostějov ve znaku? a) Lvice b) Medvědice c) Orlice 7) K čemu prostějovský zámek nikdy nesloužil? a) Sýpka b) Vězení c) Sklad zeleniny

101

8) Jak se dnes jmenuje nejstarší prostějovské náměstí? a) Pernštýnské b) Žižkovo c) T.G. Masaryka 9) Kde se nacházely Prostějovice? a) Ve Vrahovicích b) V Krasicích c) U kostela sv. Petra a Pavla 10) Jak se říká Prostějovu ve spojitosti s životem židů ve městě? a) Hanácké Atény b) Hanácké Benátky c) Hanácký Jeruzalém

102

Pracovní list č. 2 – STAVBY

Zakroužkuj správné odpovědi 1) V které dnešní budově bývala dříve radnice? a) Sokolovna b) Muzeum c) Klášter Milosrdných bratří 2) Co je dnes v domě U Černého orla? a) Lékárna b) Spořitelna c) Banka 3) Kdo se narodil v domě u sv. Antonína? a) Otto Wichterle b) Karel Kovařík c) Jiří Wolker 4) Ve které významné historické budově je dnes městská knihovna? a) Stará radnice b) Nová radnice c) Zámek 5) V kterém stylu je postaven Národní dům? a) Secese b) Baroko c) Renesance 6) Portréty kterých mužů visí v obřadní síni radnice? a) Bývalých starostů města b) Bývalých prezidentů republiky c) Významných osobností spojených s městem a okolím ( Josef Mánes, Jiří Wolker…) 7) Jak se jinak říká domu Jana Pavláta z Olšan? a) Dům U Slunce b) Dům U tří veverek c) Dům U Svatého Rocha

103

8) Co je dnes ve dvou budovách, kterým se říká Špalíček ? a) Muzeum pivovarnictví b) Muzeum oděvnictví c) Židovské muzeum 9) Která významná stavba má výšku 66 metrů ? a) Národní dům b) Nová radnice c) Bašta u městských hradeb 10) Socha, které významné osobnosti stojí na vrcholu Morového sloupu na náměstí T.G. Masaryka? a) Svatého Sarkandra b) Svatého Jana Nepomuckého c) Panny Marie

104

Pracovní list č. 3

1) Doplň správně barvy u názvu domů : Dům U………………………………………………..orla Dům U……………………………………………studny Dům U ………………………………………….Labutě Dům U ………………………………………….stromu Dům U …………………………………………………lva

2) Vylušti názvy náměstí:

1. VOLOSKÁ 4. OŽVIŽOK 2. OVOKČÁJOV 5. ÚHOSOV 3. SRTEPÉK 6.SOPNCÚJE

3) Utvoř správné dvojice

1).Vrahovice A) Josef Mánes 2.) Ropucha B) Biokoridor 3.)Užovka C) Drahanská vrchovina 4.)Čechy pod Kosířem D) Velký Kosíř 5.)Hloučela E) obojková 6.)Skalka F) město 7.)Českomoravská subprovincie G) soutok Romže a Hloučele 8.)Vněkarpatské sníženiny H) obecná 9.) Hanácký Mt.Blanc CH) lázně 10.)Kostelec na Hané I) Hornomoravský úval

………………………………………………………………………………………………………………………………

105

4) Najdi ve větě pojem týkající se regionu:

a) Poloha nástrojů musí být vždy stejná………………………………………………………………. b) Nový zákon i celá ústava jsou velmi kvalitní……………………………………………………. c) V našem kostele celý den hořely svíce…………………………………………………………….. d) Prostě jo! Volal Pepa na celou ulici………………………………………………………………….. e) Pro vaše dobro chováme domácí zvířata, řekl tatínek……………………………………….. f) Můj bratr kosí, říká malý Jirka…………………………………………………………………………... g) Špalíček je kniha pohádek od Františka Hrubína………………………………………………..

Ve dvou případech je potřeba doplnit celý název kde ?

…………………………………………………………………………………………………………………………..

106

Pracovní list č. 4

Vytvořte plakát o městě Prostějově Mohl by zahrnovat tyto informace: a) Název města b) Poloha c) Nadmořská výška d) Počet obyvatel e) Znak města f) Obrázky (fotografie) významných staveb ( muzeum, Národní dům, radnice, zámek) g) Domovní znamení h) Starosta i) Slavní rodáci (Jiří Wolker, Otto Wichterle…) j) Významné kulturní události k) Sport

Pomůcky: tvrdý papír, nůžky, pastelky, fixy, fotografie, výstřižky, lepidlo

107

Pracovní list č. 5 Úkol: skupinová práce v terénu (náměstí T.G.Masaryka a nejbližší okolí)

1) Jak zní hanácký nápis na zámku? ………………………………………………………………………………………………………… 2) Kterou významnou osobnost připomíná busta na domě č. 22 (dům U sv. Antonína) na Náměstí T.G. Masaryka? …………………………………………………………………………………………………………. 3) Na které budově můžeme vidět bustu Matěje Rejska? …………………………………………………………………………………………………………. 4) Co drží Jiří Wolker ve své ruce a ve které? ………………………………………………………………………………………………………. 5) Kdo podpírá skleněnou stříšku při vstupu do divadla? ………………………………………………………………………………………………………. 6) Najdeš na radniční věži orloj? …………………………………………………………………………………………………………. 7) Která moderní budova stojí na místě jedné ze vstupních bran do města (Dukelská brána)? …………………………………………………………………………………………………………. 8) Který strom je součástí pomníku Karla a Karly Vojáčkových? ………………………………………………………………………………………………………. 9) Kolik oblouků má arkáda staré radnice? …………………………………………………………………………………………………………. 10) Jak se jmenuje náměstí, kde stojí městská spořitelna? …………………………………………………………………………………………………………. 11) Jak se nazývá kostel za Priorem? …………………………………………………………………………………………………………. 12) Kde najdeš nápis pod pamětní deskou: „mistr české gotiky“? …………………………………………………………………………………………………………. 13) Socha, které významné osobnosti stojí ve Smetanových sadech? ………………………………………………………………………………………………………….

108

Pracovní list č. 6

Úkol

1) Najděte a přineste do školy hanáckou píseň o Prostějově nebo jeho okolí. Ve skupině se ji

naučte a vymyslete k ní nějaký tanec. Poté ji zazpívejte, zatančete a naučte ji spolužáky.

2) Vyhledejte nějakou báseň od Jiřího Wolkera a ve skupině nebo jednotlivě se ji naučte

a zarecitujte ji ostatním.

109

Závěr

Každý člověk by měl mít alespoň základní znalosti o místě svého bydliště. Měl by být schopen určit, ve které části České republiky město nebo region leží, kolik má obyvatel (alespoň přibližně), které řeky tudy protékají, měl by znát nejvýznamnější historické, geografické nebo jiné kulturní památky a zajímavosti této oblasti, také by měl být schopen vyjmenovat některé nejvýznamnější osobnosti města a regionu a jednou z nejdůležitějších schopností by měla být schopnost orientovat se v místě svého bydliště. Pokud chceme, aby se naše děti nebo naši žáci nikdy neztratili, když půjdou ze školy nebo ze zájmového kroužku domů, je třeba začít děti co nejdříve připravovat k samostatnosti a schopnosti zorientovat se v méně známém prostoru. Děti by se v místě, kde vyrůstají, měly dobře vyznat, měly by vědět, které cesty je dovedou domů a měly by mít zájem poznávat další nová místa, jež jim nabízí jejich město a region a také by měly mít základní vědomosti o místě svého bydliště. Jestliže chce mít rodič vzdělané a znalé dítě, které se mu vždy vrátí bez potíží domů a bude schopné pomoct někomu dalšímu, kdo se ve městě ztratí, měl by se svému potomku v této oblasti věnovat již v předškolním věku. Rodiče by měly s dítětem trávit více volného času, chodit s ním na procházky, aby poznával okolí a mluvit s ním o městě, jeho historii apod. Množství rodičů není v dnešní době schopné vyčlenit si o trochu více času na své dítě než je nutné, a proto se nemůžeme divit, že potkáváme stále méně rodin, které se svým „školákem“ podnikají cestu za poznáváním města. Dnes už většina lidí jezdí téměř všude autem po dálnicích nebo hlavních cestách a dítě tak nemá možnost poznávat město a jeho zákoutí. Děti často ani nevědí názvy ulic, v nichž se pravidelně pohybují. Je tu však ještě škola, která by se měla snažit tento nedostatek napravit. Zde by se žáci měli dozvědět dostatek informací o městě a svém regionu a učitelé by měli využívat dětských kulturních akcí ve městě, jako je návštěva kina nebo divadla, k tomu, aby žákům region přiblížili. Téma „mého regionu“ by mělo být začleněno do výuky již od první třídy, kde by se žáci s touto oblastí začali průběžně seznamovat a postupně by dětem měly informace o regionu a městě přibývat. Právě na tuto problematiku byla zaměřena diplomová práce. Chtěli jsme zjistit, jak jsou na tom žáci se znalostmi o svém městě a regionu a jestli je tohle téma ve škole dostatečně

110

probíráno. Ke zjištění více informací o daném tématu nám posloužil didaktický test, který byl určen žákům 5. ročníků základních škol. Tato výzkumná metoda byla zpracována především kvantitativně, protože žáci museli hledat správnou odpověď. Srovnáním získaných výsledků byla platnost námi stanovených hypotéz potvrzena či vyvrácena. Jedním z cílů naší práce bylo poukázat na úbytek vědomostí žáků v této oblasti vzdělávání a z toho vyplývající závěr, že děti o svém městě a regionu, téměř nic nevědí. Některé výsledky pro nás byly překvapující. Zjistili jsme, že mnoho žáků má dostatečné množství informací o svém městě a také to, že se nejvíce těchto informací dozvídají právě ve škole. Závěrečnou částí didaktického testu bylo napsání krátké slohové práce o tom, jak se dětem ve městě líbí, jestli by tady chtěly zůstat a jestli by zde něco změnily. Některé odpovědi byly velmi zajímavé. Bylo zjištěno, že žákům se ve městě líbí a pokud by se mělo něco změnit, bylo by to opravení chodníků a domů, také zrušení solárních panelů na polích v okolí Prostějova a množství dalších rozumných návrhů na zlepšení. Závěrem můžeme říct, že děti své město mají rádi, i když o něm někteří mnoho nevědí, chtěly by zde zůstat a mají plno nápadů jak město vylepšit. Kladný vztah k městu tedy žáci mají, ale myslím si, že by bylo ještě třeba zajistit, aby si všichni žáci osvojili vědomosti týkající se jejich regionu a nebylo by ani na škodu přidat dětem některé informace, především o názvech částí města, kdo stojí v čele, a také se zaměřit na poznávání významných památek, názvů ulic a názvů náměstí.

111

Seznam použité literatury a pramenů

DAVID, P. - SOUKUP, V. .999 Turistických zajímavostí české republiky. 1. vydání. Praha: Kartografie Praha, a.s. ve spolupráci s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Soukup a David, s.r.o., 1999, 392 str. ISBN:80-7011-656-0.

GRIBOVSKÝ, A. - BABLER, O.T. Haná. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Orbis, 1972, 78 str. GRŮZOVÁ, L. - MAREK, P.- PETERKA, M. Prostějov. 1. Vydání. Děčín: Severografia, 1989, 176 str. ISBN:80-7046-017-2.

HAVRÁNEK, B. a kol. Slovník spisovného jazyka českého,II díl. 2. nezměněné vydání. Praha: Academia, 1989, 608 str.

HOLEČEK, M. - ČERVINKA, P. Obrazový atlas České republiky. 1. české vydání. Praha: Slovart, 2002, 64 str. ISBN: 80-7209-352-5.

KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov. 2. upravené vydání. Praha: SPN, 1983, 816 str.

KLÍMOVÁ, E. a kol. Rekordy České republiky – člověk a společnost. 1. vydání. Bratislava: Mapa Slovakia, s.r.o., 2003, 264 str. ISBN: 80-8067-009-9.

KRÁL, Z. Co dalo Česko světu. 1. vydání. Velké Bílovice: TeMi CZ, s.r.o., 2007, 208 str. ISBN: 978-80-85156-00-1.

KREČMER, M. Cestovní kniha Čechy – Morava – Slovensko. 1. české vydání. Praha: GeoCenter, 1994, 198 str. ISBN: 3-575-11063-2.

LANGEROVÁ, B. Olomoucký kraj. 1. vydání. Praha: ACR Alfa,s.r.o., 2003, 183 str. ISBN:80-86408-07-8.

LUTTENER, I. - ŠRÁMEK, R. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vydání. Havlíčkův Brod: TOBIÁŠ, 1997, 317 str. ISBN: 80-85808-50-1.

MATHON, J. Prostějov a okolí. 1. vydání. Prostějov: J.F. Buček, 1924, 162 str.

MĚSTO PROSTĚJOV: Národní dům v Prostějově. 1. vydání. Prostějov: Město Prostějov, 2007, 399 str. ISBN:978-80-239-7247-4.

MĚSTO PROSTĚJOV: Prostějov na starých pohlednicích. 1. vydání. Prostějov: Město Prostějov, 2002, 245 str. ISBN:80-238-9359-9.

NĚMEC, J. a kol. Památné stromy. 2. Vydání. Praha: Nakladatelství Olympia,a.s., 2005, 272 str. ISBN: 80-7033-935-7.

OTTOVA ENCYKLOPEDIE: Česká republika 1 – příroda, zeměpis. 1. vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006, 656 str. ISBN: 80-7360-456-6.

OTTOVA ENCYKLOPEDIE: Česká republika 3 – památky, lidová kultura, sport. 1. vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006, 656 str. ISBN: 80-7360-456-6.

PŘÍVAL, V. Prostějovsko za války. 1. vydání. Olomouc: Hanácká knihtiskárna, 1948, 204 str.

SPRINGER, J. Co dala Haná české literatuře. 1. vydání. Olomouc: Národní jednota pro východní Moravu, 1947, 55 str.

TOUŠLOVÁ, I. - PODHORSKÝ, M. – MARŠÁL, J. Toulavá kamera 2. 1. vydání. Praha: freytag and berndt ve spolupráci s Českou televizí, 2006, 251 str. ISBN:80-73156-264-4.

TOUŠLOVÁ, I. - PODHORSKÝ, M. – MARŠÁL, J. Toulavá kamera 3. 1. vydání. Praha: freytag and berndt ve spolupráci s Českou televizí, 2006, 251 str. ISBN:80-73156-264-4.

TOUŠLOVÁ, I. - PODHORSKÝ, M. - MARŠÁL, J. Toulavá kamera 5. 1. vydání. Praha: freytag and berndt ve spolupráci s Českou televizí, 2007, 237 str. ISBN:978-80-7316-289-4.

TOUŠLOVÁ, I. - PODHORSKÝ, M. - MARŠÁL, J. Toulavá kamera 6. 1. vydání. Praha: freytag and berndt ve spolupráci s Českou televizí, 2008, 237 str. ISBN:978-80-7316-310-5.

TOUŠLOVÁ, I. - PODHORSKÝ, M. - MARŠÁL, J. Toulavá kamera 7. 1. vydání. Praha: freytag and berndt ve spolupráci s Českou televizí, 2008, 237 str. ISBN:978-80-7316-311-2.

Prameny a učebnice

ADAMÍK, B. a kol. Nová radnice v Prostějově. 3 . doplněné vydání. Prostějov: Městský národní výbor v Prostějově ve spolupráci s Muzeem Prostějovska, 1990, 44 str. ISBN:80-900106-1-X

AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR: Chráněná území ČR Olomoucko – okres Prostějov.

ČERVINKA, P. a kol. ZEMĚPIS ČESKÉ REPUBLIKY, učebnice pro střední školy. 1. vydání. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o., 2003, 96 str. ISBN:80-86034-53-4.

ČSOP RS Iris ve spolupráci s Hnutím Duha Olomouc: Jak chránit životní prostředí v Prostějově? Praktický rádce s ekomapou města Prostějova. 2. upravené vydání. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, Regionální sdružení Iris. 2009, 72 str.

DAŇKOVÁ, J. a kol. Průvodce naučnou stezkou biokoridorem Hloučela. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, Regionální sdružení Iris.2008, 79 str. ISBN:978-80-254-1215-2.

DVOŘÁČEK, P. - RŮŽIČKA, J. Haná, Olomoucko, Prostějovsko, Přerovsko. 1. vydání. Brno: KMa s.r.o., 2008, 112 str. ISBN:978-80-7309-516-1.

FILIP, A. Prostějov-procházka městem. Prostějov:Městský úřad v Prostějově, 1994, 23 str.

GRUZOVÁ, L. - MAREK, P. Prostějov v proměnách staletí. 1. vydání. Prostějov: Městský úřad v Prostějově, Muzeum Prostějovska v Prostějově a státní okresní archiv v Prostějově, 1994, 160 str. ISBN:80-900106-4-4.

CHALUPA, P. a kol. Česká republika – naše vlast. 1. vydání. Praha: Vydavatelství a nakladatelství Práce, s.r.o., 1996, 189 str. ISBN:80-208-0398-X.

CHALUPA, P. a kol. ČLOVĚK A JEHO SVĚT – Naše vlast,učebnice a pracovní listy. 2. upravené vydání. Praha: ALTER. 2008, 40 str. ISBN:978-80-7245-168-5.

CHALUPA, P. a kol. ČLOVĚK A JEHO SVĚT – Putování po České republice – Místo, kde žijeme. 3. upravené vydání. Praha: ALTER.2009, 50 str. ISBN:978-80-7245-166-1.

CHRÁSKA, M.: Didaktické testy. 1. vydání. Brno: Paido, 1999, 91 str. ISBN:80-85931-68-0

JANOUŠEK, D. a kol. Národní dům v Prostějově. 3. přepracované a doplněné vydání. Prostějov: Městské kulturní středisko, 1987, 71 str.

JAŠKOVÁ, V. a kol. Botanická zahrada Prostějov. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, Regionální sdružení Iris, 2008, 63 str. ISBN:978-80-239-8971-7.

JAŠKOVÁ, V. - LEHOTSKÝ, T. Kámen mluví aneb geologie Prostějovska. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, Regionální sdružení Iris, 2010, 61 str. ISBN:978-80-254-8172-1.

JEŘÁBEK, M. a kol. ZEMĚPIS 8, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání. Plzeň: FRAUS, 2006, 128 str. ISBN:80-7238-486-4.

KARNÝ, L. Historie prostějovských ulic. Olomouc: DANAL, 1998, 77 str. ISBN:80-85973-52-9.

KASTNER, J. a kol. ZEMĚPIS NAŠÍ VLASTI: Učebnice zeměpisu pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání, dotisk 1999. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o., 1999, 95 str. ISBN:80-86034-09-7.

KLENOVSKÝ, J. Židovské Město v Prostějově. 1. vydání. Prostějov: Muzeum Prostějovska v Prostějově ve spolupráci s Židovskou obcí v Brně, městem Prostějovem a Státním okresním archivem v Prostějově, 1997, 63 str. ISBN:80-900106-8-7.

KLÍMOVÁ, E. a kol. ŠKOLNÍ ATLAS ČESKÉ REPUBLIKY. 1. vydání. Praha: Kartografické nakladatelství Geodézie ČS a.s., 1999, 113 str. ISBN:80-85897-39-3.

Kolektiv autorů. Vzácné rostliny Prostějovska. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, Regionální sdružení Iris, 2010, 94 str. ISBN:978-80-254-5765-8.

KOPEČNÝ, V. Geologická charakteristika – Okolí Hloučely v Prostějově. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, Regionální sdružení Iris, 2008, 38 str.

KRÁTKÝ, M. a kol.: Chráněná území okresu Olomouc. Olomouc: SAGITTARIA, sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, 2008, 91 str.

KUHNDEL, J. Prostějov, srdce Hané. Prostějov: Město Prostějov, 1937, 36 str.

MAREK, I. - NAVRÁTIL, T. Střední Morava, Srdce a brány dokořán – 10 jedinečných turistických programů. Za grantové podpory vydaly: Okresní úřady Olomouc, Kroměříž, Prostějov, Přerov, Město Olomouc a Moravská Třebová a RARSM, 43 str.

MUZEUM PROSTĚJOVSKA V PROSTĚJOVĚ: Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy. Prostějov: Muzeum Prostějovska v Prostějově a Státní okresní archív v Prostějově, 1994, 210 str. ISBN:80-900106-5-2.

NAVRÁTIL, T. a kol. Střední Morava, turistický region. Ve spolupráci s ČCCR vydaly: Okresní úřady Olomouc, Kroměříž, Prostějov, Přerov, Město Olomouc a RARSM, 1999, 34 str.

ODLOŽIL, P. – ODLOŽILOVÁ, M. Vrahovice – přírodní poměry, historie, současnost. 1993,

OHROŽENÉ ROSTLINY STŘEDNÍ MORAVY. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, Základní organizace Hořepník, 2006, 64 str.

OKRESNÍ ÚŘAD PROSTĚJOV A MĚSTO PROSTĚJOV: Region Prostějov. Prostějov: Okresní úřad Prostějov a Město Prostějov, 1996,

PODHORNÝ, J. - KOMÁREK, J.: Mokřady Drahanské vrchoviny. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, Regionální sdružení Iris, 2007, 79 str. ISBN:978-80-239-8969-4.

POLÁČEK, J. Plomlovští kapři – Lidové pověsti a pohádky na Prostějovsku. Prostějov: Muzeum Prostějovska, 2008, 58 str.

Prostějovské suchobrdky aneb ostrůvky teplomilné a suchomilné květeny v okolí Prostějova.Prostějov: Český svaz ochránců přírody, Základní organizace Hořepník, 2007, 56 str.

PŘÍRODNÍ PARK VELKÝ KOSÍŘ – průvodce naučnou stezkou. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, Regionální sdružení Iris, 2007, 53 str.

RYBKA, V.: Mokřady střední Moravy. Olomouc: SAGITTARIA, sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, 1996, 65 str.

SKOŘEPA, F. Z historie tělovýchovy a sportu v Prostějově. 1. vydání. Prostějov: OV ČSTV, 71 str.

SKOŘEPA, H. Přírodní skvosty Prostějovska. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, Regionální sdružení Iris, 2006, 89 str.

SLEZÁČKOVÁ, J Cestou do muzea – projekt. 1. vydání. Prostějov: Muzeum Prostějovska v Prostějově, 2002, 50 str. ISBN:80-86276-11-2. (Pracovní listy, Metodické listy)

ŠKOLNÍ ATLAS ČESKÁ REPUBLIKA A EVROPA. Vizovice: SHOCart, spol.s.r.o., 2005, 65 str. ISBN:80-7224-247-4.

ŠVÉCAROVÁ, A. Parky a dřeviny Prostějova. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, Regionální sdružení Iris, 2007, 79 str. ISBN:978-80-239-80970-0.

VAVRDOVÁ, A. Kapitoly z didaktiky vlastivědy. Olomouc: UP v Olomouci, 2003, 83 str. ISBN:80-244-0767-1

VENCÁLEK, J. a kol. HANÁ A HORNÍ POMORAVÍ, geografie místního regionu pro základní školy. 1. vydání. Český Těšín: Olza, spol.s.r.o., 1997, 111 str. ISBN:80-86082-01-6.

VLASTIVĚDNÉ MUZEUM V OLOMOUCI: Střední Morava, vlastivědné revue. 1. vydání. Olomouc: Nakladatelství Memoria, 2007, 163 str. ISBN:978-80-85807-28-8.

ZEMĚPIS ČESKÁ REPUBLIKA: Didaktická pomůcka pro žáky. Olomouc: MediaDIDA s.r.o., 2007, 31 str.

Internetové zdroje: www.mestopv.cz

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (se změnami k 1. 9. 2007). [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2007. 126 s. *cit. 2011-03-18+. Dostupné z WWW:

Klíčové kompetence v základním vzdělávání. 1. vydání. *online+. Praha, Výzkumný ústav pedagogický, 2007. 75 s. [cit. 2011-03-18+. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-87000-07-6.

Seznam příloh

Didaktický test pro žáky 5. tříd základních škol Ukázky vyplněných testů Test 1a Test 1b Test 1c Test 1d Test 1e Test 2a Test 2b Test 2c Test 2d Test 2e Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání – Člověk a jeho svět

PŘÍLOHY

Příloha 1 Didaktický test pro žáky 5. tříd základních škol DIDAKTICKÝ TEST K UČIVU O MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ

(Pro žáky 5. tříd ZŠ)

Zakroužkuj, jestli jsi chlapec nebo dívka a napiš svůj věk. Svoji odpověď u otázek zakroužkuj a tam, kde je linka napiš svoji odpověď slovy.

Dívka - Chlapec Věk:

1) Ve které části republiky město Prostějov leží? a) v Čechách b) na Moravě c) ve Slezsku

2) Do kterého kraje patří okresní město Prostějov? a) Moravskoslezského kraje b) Zlínského kraje c) Olomouckého kraje

3) Vyber, kdo stojí v čele města Prostějova. a) starosta b) hejtman c) předseda Víte, jak se jmenuje? Pokud ano, napiš jeho jméno: ………………………………………………………………………………………………………………………………

4) Znáš některou významnou osobnost, která se ve městě narodila, žila nebo stále žije Pokud ano, napiš jméno. ………………………………………………………………………………………………………………………………….

………………………………………………………………………………………………………………………………….

5) Znáš názvy některých místních částí Prostějova? Pokud ano, napiš názvy alespoň dvou částí: ………………………………………………………………………………………………………………………………….

………………………………………………………………………………………………………………………………….

6) Ke každému obrázku napiš název stavby, kterou na něm vidíš.

..………………… …………………… ……………………. ………………………………………

……………………………….. …………………………………… ………………………………………

7) V jakém slohu je postaven Národní dům? a) gotika b) secese c) baroko

8) Znáš jméno architekta Národního domu? Pokud ano, napiš jej. ………………………………………………………………………………………………………………………………..

9) Jak vysoká je radnice? a) 30 m b) 91 m c) 66 m

10) Kdo byl Jiří Wolker? a) lékárník b) básník, spisovatel c) hudební skladatel

11) Které říčky protékají Prostějovem? a) Morava, Oskava b) Svratka, Malše c) Hloučela, Romže

12) Socha, které významné osobnosti se nachází před radnicí? …………………………………………………………………………………………………………………………….

13) Jak se nazývala bývalá významná firma oděvního průmyslu v Prostějově? a) OP Prostějov b) VK Prostějov c) BK Prostějov

14) V kterých sadech se nachází prostějovská hvězdárna? a) Smetanovy sady b) Kolářovy sady c) Vojáčkovy sady

15) Které zvíře je vyobrazeno na znaku města Prostějova? a) Šedá vlčice b) Černá orlice c) Černá lvice

16) Poznáš náměstí na obrázku? Pokud ano, napiš jejich názvy.

………………………………………… …………………………………………..

…………………………………………….. ………………………………………………

17) Jak se nazývají domy s těmito domovními znameními?

…………………………………………. …………………………………………… …………………………......

……………………………………….. ………………………………………….

………………………………..

.……………………………… ………………………………….

A) Vyber, odkud se dozvídáš o městě Prostějově. (Můžeš označit i více odpovědí)

a) od členů rodiny b) ve vyučování ve škole c) z knih novin a časopisů d) z internetu a jiných médií e) návštěva muzea f) návštěva knihovny g) práce na projektu h) od kamarádů i) z jiných zdrojů: ……………………………………………………………………………………

B) Ve škole se o Prostějově učíme: a) málo b) hodně c) vůbec d) přiměřeně

C) Napiš, co se ti v Prostějově líbí a nelíbí. Kam rád/a chodíš. Co, by jsi chtěl/a ve městě změnit a co nechat. Pokud v Prostějově bydlíš, napiš, jestli tu bydlíš rád/a a jestli, by jsi tu chtěl/a zůstat i v dospělosti. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

……………………………………………………………………………………………………………………………………………….

………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

Příloha 2 Ukázky vyplněných testů

Test 1a

Test 1b

Test 1c

Test 1d

Test 1e

Test 2a

Test 2b

Test 2c

Test 2d

Test 2e

Příloha 3 Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání – Člověk a jeho svět

ČLOVĚK A JEHO SVĚT

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru 1. stupeň

MÍSTO, KDE ŽIJEME Očekávané výstupy – 1. období žák - vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí - začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, obci (městě) - rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost Očekávané výstupy – 2. období žák - určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu - určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě - rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí - vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického - zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích - rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam

Učivo - domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště - škola – prostředí školy, činnosti ve škole, okolí školy, bezpečná cesta do školy - obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, minulost a současnost obce (města), význačné budovy, dopravní síť - okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vodstvo na pevnině, rozšíření půd, rostlinstva a živočichů, vliv krajiny na život lidí, působení lidí na krajinu a životní prostředí, orientační body a linie, světové strany - regiony ČR – Praha a vybrané oblasti ČR, surovinové zdroje, výroba, služby a obchod - naše vlast – domov, krajina, národ, základy státního zřízení a politického systému ČR, státní správa a samospráva, státní symboly - Evropa a svět – kontinenty, evropské státy, EU, cestování - mapy obecně zeměpisné a tematické – obsah, grafika, vysvětlivky

LIDÉ KOLEM NÁS Očekávané výstupy – 1. období žák - rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi - odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností - projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům Očekávané výstupy – 2. období žák - vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě) - rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a řešení se spolužáky - rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy - orientuje se v základních formách vlastnictví; používá peníze v běžných situacích - poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce (města)

Učivo - rodina – postavení jedince v rodině, role členů rodiny, příbuzenské a mezigenerační vztahy, život a funkce rodiny, práce fyzická a duševní, zaměstnání - soužití lidí – mezilidské vztahy, komunikace, obchod, firmy, zájmové spolky, politické strany, církve, pomoc nemocným, sociálně slabým, společný „evropský dům“ - chování lidí – vlastnosti lidí, pravidla slušného chování, principy demokracie - právo a spravedlnost – základní lidská práva a práva dítěte, práva a povinnosti žáků školy, protiprávní jednání, právní ochrana občanů a majetku, soukromého vlastnictví, duševních hodnot - vlastnictví – soukromé, veřejné, osobní, společné; hmotný a nehmotný majetek; peníze - kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce, masová kultura a subkultura - základní globální problémy – významné sociální problémy, problémy konzumní společnosti, nesnášenlivost mezi lidmi, globální problémy přírodního prostředí

LIDÉ A ČAS Očekávané výstupy – 1. období žák - využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti - pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije - uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost Očekávané výstupy – 2. období žák - pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy - využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek - rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik - srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik

Učivo - orientace v čase a časový řád – určování času, čas jako fyzikální veličina, dějiny jako časový sled událostí, kalendáře, letopočet, generace, režim dne, roční období - současnost a minulost v našem životě – proměny způsobu života, bydlení, předměty denní potřeby, průběh lidského života, státní svátky a významné dny - regionální památky – péče o památky, lidé a obory zkoumající minulost - báje, mýty, pověsti – minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj

Anotace

Jméno a příjmení: Pavla Odložilová Katedra: Katedra primární pedagogiky Vedoucí práce: Mgr. Alena Vavrdová, Ph.D. Rok obhajoby: 2011

Název práce: Téma region ve výuce na 1. stupni Základní školy – Prostějovsko Název v angličtině: Topic region - specific curriculum in the primary school - Prostějov region Anotace práce: Diplomová práce je zaměřena na zjištění míry znalostí žáků, které mají o svém městě a regionu. Cílem práce je zmapovat kolik informací a znalostí žáci mají. Výzkumné šetření bylo prováděno pomocí didaktického testu pro žáky 5. ročníků základních škol. Výsledky byly statisticky zpracovány a srovnány z hlediska úspěšnosti a postoje žáků. Klíčová slova: Region Znalosti Didaktický test Město Anotace v angličtině: This thesis focuses on the degree of knowledge of pupils to their city and region. The goal is to map out how information and knowledge students have. The survey was carried out using didactic test for pupils of 5th grade of elementary schools. The results were statistically processed and compared in terms of success and attitudes of pupils. Klíčová slova v angličtině Region Knowledge Didactic test City Přílohy vázané v práci: Počet příloh 18 CD Rozsah práce: 110 stran Jazyk práce: český