Zlata Era Jazzu V Orchestru Gustava Broma, Lucie Podmelová
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy obor Hudební věda Lucie Podmelová Bakalářská diplomová práce Zlatá éra jazzu v Orchestru Gustava Broma Vedoucí práce: Mgr. Viktor Pantůček Brno 2011 Čestně prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s pomocí uvedených pramenů a použité literatury. V Brně dne 15. května 2011 Lucie Podmelová 1 Obsah 1. Předmluva ....................................................................................................................................... 3 2. Úvod ................................................................................................................................................ 4 3. První počiny Gustava Broma a jeho orchestru (období do roku 1960) ........................................... 6 3.1. Karel Vlach a Karel Krautgartner ........................................................................................... 10 4. Bromův jazz ................................................................................................................................... 12 4.1. Free jazz, cool jazz ................................................................................................................. 16 4.2. West coast jazz ...................................................................................................................... 16 4.3. Třetí proud ............................................................................................................................. 18 4.4. Použití nástrojů u Broma ....................................................................................................... 19 5. Samostatné skupiny uvnitř orchestru a jejich nejvýznamnější členové ........................................ 21 5.1. Dixieland ................................................................................................................................ 21 5.2. Hardbopové combo ............................................................................................................... 22 5.3. Vibrafonové combo ............................................................................................................... 23 5.4. Trombónové duo ................................................................................................................... 24 6. Nahrávky ........................................................................................................................................ 26 7. Závěr .............................................................................................................................................. 28 8. Resumé1 ........................................................................................................................................ 29 9. Resumé2 ........................................................................................................................................ 30 10. Seznam pramenů a literatury ........................................................................................................ 31 11. Přílohy ............................................................................................................................................ 34 2 1. Předmluva Předně velice děkuji panu Mgr. Janu Beránkovi za pomoc, za ujasnění mnoha informací a především za poskytnutí seznamu nahrávek a možnosti nahlédnout do archivu brněnského rozhlasu. Dále bych chtěla poděkovat panu Mojmíru Bártkovi za mnoho cenných údajů a za ochotu věnovat mi několik nahrávek, též panu Jaromíru Hniličkovi a samozřejmě mému vedoucímu bakalářské diplomové práce panu Mgr. Viktoru Pantůčkovi za to, že se mojí práci rád věnoval a pomohl mi. Když jsem přemýšlela, o čem bych měla psát svoji bakalářskou práci, téměř hned mě napadl Gustav Brom a jeho orchestr. Ale prvním a pro mne nejdůležitějším podnětem byl můj dědeček Jan Formánek, který u pana Broma působil jako trombonista v letech 1967 až 1978. Kvůli němu jsem se rozhodla Bromův orchestr připomenout a připomenout i osobu mého dědečka, který mne od malička vedl k hudbě. Mohla bych se sice zabývat všeobecně celým Orchestrem Gustava Broma, podrobným vývojem orchestru, cestou, kterou se dostával na vrchol, jeho zlatými léty a časem od devadesátých let po současnost, ale toto téma by bylo natolik obsáhlé, že by na ně bakalářská práce rozhodně nestačila. Rozhodla jsem se tedy, že nebudu psát žádnou historii orchestru ani od kdy do kdy v něm kdo působil a další obecné věci a po rozpravě s panem Mgr. Beránkem jsem došla k tomu, že se zaměřím pouze na nejslavnější éru orchestru. Její počátek bych určila zhruba rokem 1960, kdy u Gustava Broma hostoval vynikající klarinetista Edmond Hall. Zaměřím se výhradně na jazzový repertoár a jazzové nahrávky, i když Bromovci znali i repertoár jiný. Všechny skladby uvedené v této práci, pokud nebude napsáno jinak, budou proto právě jazzového charakteru. Myslím si, že Brom a jeho jazz byl u nás od šedesátých let tím nejlepším, co jsme jako Československo mohli světu předvést. 3 2. Úvod Moje práce se bude zabývat obdobím od roku 1960 do roku 1995, bude to tedy celých 35 let. Za toto mnohaleté období Gustav Brom dokázal vytvořit špičkový orchestr světového formátu s nejlepšími muzikanty a hlavně nahrál značné množství jazzových skladeb. Kromě Gustava Broma u nás od roku 1960 působili další hudebníci, jejich orchestry i nejrůznější hudební tělesa. Bylo jich mnoho, ale nejdůležitější pro mne budou ti, kteří stejně jako Orchestr Gustava Broma hráli jazz. Ráda bych zjistila, v čem se od těchto ostatních těles Brom lišil, v čem vynikal a jestli též on měl nějakou svoji slabší stránku. Stejně jako jiní, měl Gustav Brom své hudební vzory, díky nimž se k nám dostaly nové formy jazzu jako je cool jazz, west coast jazz, east coast jazz 1 a další. Z těchto forem a dalších vrstev jazzu přebral Gustav Brom stylotvorné prvky a přinesl je k nám do Československa. Podrobněji o nich hovořit v jedné z následujících kapitol. Půjde zejména o improvizační free jazz a cool jazz se kterými Bromovci začínali, z cool jazzu vycházející west coast jazz a nemohu zapomenout na důležitý třetí proud. Jednotlivé styly jazzu formovali Bromovi hudebníci a autoři skladeb pro orchestr i samostatná hudební tělesa. V následující kapitole se tedy zaměřím na některé jednotlivé sólisty a muzikanty. Mé informace budou založené na literatuře, ale především na rozhovorech s hudebníky samotnými, jež jsem zmínila výše. Chtěla bych se dozvědět co nejvíce o jejich tvorbě a též o tom, jaký byl jejich vztah k jazzu a z těchto informací čerpat a zjistit kam se díky nim český jazz posunul a jaký byl podle nich rozdíl mezi jazzem u nás a v zahraničí. Samozřejmě budu vycházet z literatury a s ní srovnávat zkušenosti jednotlivých autorů. Pouze s jazzem se bohužel Brom nemohl existenčně udržet a jeho repertoár tedy obsahoval nejen moderní jazz nebo dixieland, ale později i taneční hudbu. Tímto tématem se ovšem 1 Cool jazz – melodická forma jazzu, kombinace bebopu a swingu, hrály jej menší skupiny hudebníků, West coast jazz – tvar cool jazzu, který se přibližuje evropskému stylu, vzniklý na západním pobřeží USA v roce 1952 v Kalifornii, původně hudba pro dva melodické nástroje – trubku a barytonsaxofon, s doprovodem kontrabasu a bicích, později i v orchestrální variantě, klade důraz na vokální projev, East coast jazz – tvar cool jazzu, vzniklý na východním pobřeží USA 4 v mojí práci zabývat nebudu, i když stojí nepochybně za zmínku a patrně i za celou studii, ale mým cílem bude zaměřit se výhradně na jazz. Cílem mojí bakalářské práce bude tedy zjistit, kam se posunul díky Orchestru Gustava Broma český (tehdy československý) jazz a v čem byl Gustav Brom tak výjimečný, že jazz dovedl až daleko do zahraničí a ke značné dokonalosti. Jednou z nejvýznamnějších věcí bylo fungování orchestru uvnitř se samostatnými skupinami. Hudebníci zde dostali možnost vytvořit své samostatné skupiny, tedy dixielandovou sestavu, která vychází z tanečního jazzu, vibrafonové kvinteto a hardbopovou skupinu. Tyto samostatné skupiny zmíním v jedné z hlavních kapitol a budu se zde zabývat jejich úspěchy, popřípadě neúspěchy a tím, zda pomohli Bromovi k jeho zviditelnění. Toto téma je dosti důležité především z toho důvodu, že tyto skupiny opravdu Bromovi značně pomohly a naopak zase Gustav Brom jim umožnil tvořit a hrát to, co samy chtěly. Do přílohy bych na závěr ráda zařadila seznam jazzových nahrávek Orchestru Gustava Broma. To co ještě je a co není jazz lze pochopit několika způsoby, ovšem velmi ráda bych uvedla všechny skladby, které je možné považovat za jazz a to tedy v co nejobecnějším měřítku. K jejich uvedení a zařazení využiji archiv Českého rozhlasu Brno a také nahrávky jednotlivých hudebníků. Budu pracovat převážně s literaturou 2, snažit se zjistit pro mne důležité věci, týkající se Gustava Broma a jeho orchestru a jeho jednotlivých členů, kteří přispěli k vývoji orchestru i českého jazzu. Zajímat mne budou zejména životopisné prameny, data z encyklopedií, ale předně budu chtít využít zkušeností a pamětí brněnských členů Bromova orchestru. 2 Viz. použitá literatura 5 3. První počiny Gustava Broma a jeho orchestru (období do roku 1960) Nejprve se jen stručně zmíním o některých důležitých osobnostech československého jazzu během několika desítek let, kdy se jazz dostával postupně a velmi zvolna z Ameriky až k nám do tehdejšího Československa. Mezi prvními „fanoušky“ jazzového projevu se u nás představil Emil František Burian, jenž napsal průkopnickou knihu o jazzu a vedl literárně- hudební kabaret Červené eso, Rudolf Antonín