Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2020 Lucie Jiříčková Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Historický ústav

Dějiny Kroměřížska pro výuku dějepisu na základních školách

Diplomová práce

Autor: Lucie Jiříčková

Studijní program: M7503 Učitelství pro základní školy

Studijní obor: Učitelství pro 2. stupeň základních škol – biologie

Učitelství pro 2. stupeň základních škol – dějepis

Vedoucí práce: Mgr. Irena Kapustová

Hradec Králové 2020

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala (pod vedením vedoucí práce Mgr. Ireny Kapustové) samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu.

V Kroměříži dne 29. 6. 2020

Lucie Jiříčková

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucí práce Mgr. Ireně Kapustové za umožnění zpracovat vybrané téma, dále za odborné vedení a připomínky k práci. Poděkování patří také mé rodině a blízkým, kteří mi byli oporou.

Anotace:

JIŘÍČKOVÁ, Lucie: Dějiny Kroměřížska pro výuku dějepisu na základních školách, Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2020, 316 s., Diplomová práce.

Práce stručně vymezuje pojem regionální dějiny a jejich úlohu ve školním vyučování. Další část je podkladem k výuce regionálních dějin Kroměřížska s důrazem na dějiny města Kroměříže, jako centra regionu. Skládá se z části teoretické (učebnice regionálních dějin) a praktické (pracovní listy). Teoretická část se věnuje výkladu vybraných tematických kapitol z dějin regionu. Součástí části praktické jsou pracovní a metodické listy, které kopírují schéma jednotlivých kapitol teoretické části, autorské řešení pracovních listů je obsaženo v přílohách. Rozbor a zhodnocení některých tematických kapitol a k nim náležejících pracovních listů použitých ve výuce jsou obsaženy v závěru práce.

Klíčová slova: regionální dějiny, Kroměřížsko, Kroměříž, učebnice, tematické celky, pracovní listy

Annotation:

JIŘÍČKOVÁ, Lucie: The History of Kroměříž Region for Secondary School Teaching, Hradec Králové: Faculty of Education, University of Hradec Králové, 2020, 316 p., Diploma thesis.

The thesis briefly defines the concept of regional history and its role in school education. The next part is the basis for teaching the regional history of the Kroměříž region with emphasis on the history of the town of Kroměříž, as the center of the region. It consists of a theoretical part (textbook of regional history) and a practical part (worksheets). The theoretical part deals with the interpretation of selected thematic chapters from the history of the region. Part of the practical part are worksheets and methodical sheets, which copy the scheme of individual chapters of the theoretical part. The author's solutions of worksheets are included in the appendices. Analysis and evaluation of some thematic chapters and their worksheets, which were used in teaching, are included in the conclusion.

Keywords: regional history, Kroměříž region, Kroměříž, textbooks, thematic chapters, worksheets

OBSAH ÚVOD ...... 1

1 Vymezení regionu...... 4

2 Regionální dějiny a jejich význam ...... 5

2.1 Učebnice regionálních dějin ...... 6

2.1.1 Důvody tvorby regionální učebnice ...... 7

3 Výkladové texty regionálních dějin ...... 8

3.1 Nejstarší osídlení Kroměřížska ...... 8

3.2 Město Kroměříž ...... 11

3.2.1 Opevnění města ...... 13

3.3 Město a zámek Chropyně...... 15

3.4 Gotika ...... 17

3.4.1 Kapitulní chrám svatého Mořice ...... 17

3.5 Renesance ...... 18

3.5.1 Radnice ...... 18

3.5.2 Regentský dům ...... 18

3.5.3 Starý pivovar ...... 18

3.6 Baroko ...... 19

3.6.1 Barokní hřbitov ve Střílkách ...... 19

3.6.2 Libosad neboli Květná zahrada ...... 20

3.6.3 Lusthaus neboli Rotunda ...... 23

3.6.4 Kostel Nanebevzetí Panny Marie ...... 24

3.6.5 Kostel svatého Jana Křtitele ...... 24

3.6.6 Panská sýpka na štěchovickém předměstí ...... 25

3.6.7 Mincovna ...... 25

3.6.8 Piaristické gymnázium ...... 25

3.6.9 Piaristický zpěvácký seminář ...... 26 3.6.10 Kanovnické domy ...... 26

3.7 Arcibiskupský zámek ...... 27

3.7.1 Stavební historie zámku ...... 27

3.7.2 Zámecké interiéry ...... 29

3.7.3 Obrazárna...... 29

3.7.4 Sbírka kresby a grafiky ...... 30

3.7.5 Zámecká knihovna ...... 30

3.7.6 Hudební archiv ...... 31

3.7.7 Numismatická sbírka ...... 31

3.8 Podzámecká zahrada ...... 32

3.9 Architektura 19. a 20. století ...... 34

3.9.1 (Arci)biskupský pivovar ...... 34

3.9.2 Biskupský mlýn ...... 34

3.9.3 Maxmiliánův vodovod ...... 34

3.9.4 Justiční škola ...... 34

3.9.5 Kozánkův dům ...... 35

3.9.6 Gymnázium ...... 35

3.9.7 Dům s restaurací Filipa Pečmana, Hospůdka Na schůdkách ...... 35

3.9.8 Babirádovský dům ...... 35

3.9.9 Obchodní dům Baťa ...... 36

3.9.10 Pravoslavný kostel svatých Cyrila a Metoděje ...... 36

3.9.11 Dům kultury ...... 36

3.9.12 Secesní areál psychiatrické nemocnice ...... 37

3.10 Židovské obce na Kroměřížsku ...... 39

3.10.1 Židovská obec Kroměříž ...... 39

3.10.2 Židovské památky v Kroměříži ...... 40 3.10.3 Židovská obec Holešov ...... 43

3.10.4 Židovské památky v Holešově ...... 44

3.10.5 Koryčany ...... 45

3.11 Kroměřížský sněm 1848–1849...... 46

3.11.1 Rozhodnutí o přesunu ...... 46

3.11.2 Vzhled města v roce 1848 ...... 46

3.11.3 Příprava města na sněm ...... 47

3.11.4 Život poslanců ...... 48

3.11.5 Jednání sněmu ...... 49

3.11.6 Rozehnání sněmu ...... 49

3.11.7 Účastníci sněmu ...... 50

3.12 Druhá světová válka ...... 52

3.12.1 Kroměříž a válka ...... 52

3.12.2 Osvobozování východní části okresu ...... 53

3.12.3 Osobnosti Kroměřížska zapojené do odboje a odbojové skupiny působící na Kroměřížsku ...... 53

4 Pracovní listy ...... 59

4.1 VSTUPNÍ TEST, ANEB CO UŽ VÍŠ O KROMĚŘÍŽSKU ...... 59

4.2 NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ KROMĚŘÍŽSKA ...... 64

4.3 CAESAROVA ŠIFRA ...... 68

4.4 HISTORIE KROMĚŘÍŽE ...... 71

4.5 BAROKNÍ UNIKÁT – HŘBITOV VE STŘÍLKÁCH ...... 74

4.6 LIBOSAD I...... 77

4.7 LIBOSAD II...... 79

4.8 TAJEMSTVÍ LIBOSADU ...... 82

4.9 STAVEBNÍ HISTORIE ZÁMKU A UNESCO ...... 85 4.10 ZÁMECKÉ INTERIÉRY A SBÍRKY ...... 89

4.11 APOLLO A MARSYAS ...... 93

4.12 PODZÁMECKÁ ZAHRADA ...... 97

4.13 JEDINEČNÝ SECESNÍ AREÁL ...... 104

4.14 ŽIDÉ V KROMĚŘÍŽI I...... 107

4.15 ŽIDÉ V KROMĚŘÍŽI II...... 109

4.16 ŽIDÉ V KROMĚŘÍŽI III. (procházka po stopách židovských obyvatel města) 111

4.17 ŽIDOVSKÉ PAMÁTKY HOLEŠOVA ...... 115

4.18 CÍSAŘSKÝ PATENT O PŘELOŽENÍ SNĚMU DO KROMĚŘÍŽE ...... 118

4.19 CÍSAŘSKÝ MANIFEST O ROZPUŠTĚNÍ SNĚMU ...... 121

4.20 ŘÍŠSKÝ SNĚM V KROMĚŘÍŽI 1848–1849 ...... 125

4.21 POSLANCI V KROMĚŘÍŽI 1848–1849 ...... 127

4.22 BITVA O BŘEST – ODCHOD MUŽŮ Z VESNICE ...... 130

4.23 BITVA O BŘEST – VESNICE PO BOJI ...... 132

4.24 ODBOJ NA KROMĚŘÍŽSKU ...... 134

4.25 ŠIFROVANÝ VOJENSKÝ DENÍK ...... 136

4.26 KARTA LEGIONÁŘE Z MÉ OBCE ...... 142

4.27 KARTA VOJÁKA ČS. VOJENSKÝCH JEDNOTEK V ZAHRANIČÍ ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY ...... 144

4.28 LETCI RAF Z KROMĚŘÍŽSKÉHO OKRESU ...... 145

ZÁVĚR ...... 147

SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY ...... 149

PŘÍLOHY ...... 160

ÚVOD

Regionální dějiny jsou důležitou součástí dějin, která by neměla být ve školním vyučování opomíjena. Každý region má svou historii, některé oblasti se pyšní událostmi státního či světového významu. Jsou působištěm významných osobností, jejichž díla či činnost ovlivnila podobu daného regionu. Právě těmito regionálními podrobnostmi a zajímavostmi může učitel dějepisu žáky ve výuce zaujmout a motivovat je k dalšímu studiu dějin. Tématem práce jsou regionální dějiny Kroměřížska, které jsou neobyčejně bohaté. Kroměřížsko se pyšní nejen unikátními architektonickými stavbami, jako jsou barokní hřbitov ve Střílkách, secesní areál psychiatrické nemocnice v Kroměříži či na seznamu UNESCO zapsaný Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži, ale také zde proběhly události významem přesahující tento region. K těmto událostem můžeme zařadit konání Kroměřížského sněmu v letech 1848–1849 nebo setkání ruského cara Alexandra III. s rakouským císařem Františkem Josefem I. roku 1885. Téma bylo zvoleno s ohledem na osobní zájem o danou problematiku, ale také s vidinou vytvoření učebních textů a pracovních listů o Kroměřížsku, které poslouží jako podklad pro výuku regionálních dějin v praxi. Hlavním cílem diplomové práce je vytvoření podkladů pro výuku regionálních dějin Kroměřížska na druhém stupni základních škol. Tedy zpracovat učební texty dějin Kroměřížska a k nim náležející pracovní listy využitelné ve výuce. Učební texty jsou tvořeny v tematických celcích, jako jsou nejstarší dějiny, architektonické a umělecké památky, město Kroměříž, náboženství v regionu, doprava, významné osobnosti a události a další. Texty jsou doplněny obrazovou přílohou. Pracovní listy jsou zpracovány s důrazem na různorodost úkolů a zapojení kognitivních, afektivních i psychomotorických dovedností. Základním zdrojem informací jsou odborné publikace, především ty, které zpracovávají téma Kroměřížska. K regionu Kroměřížska se váže mnoho regionálních publikací, mezi nimiž vynikají třídílné Dějiny města Kroměříže od Františka Václava Peřinky. Nejstaršími dějinami regionu se zabývá Helena Chybová v publikacích Kroměříž zmizelá a znovu objevená či Pravěké a slovanské osídlení Kroměřížska. Umělecké a architektonické památky zpracoval jako editor v publikacích Umělecké památky Kroměříže, Kroměříž: historické město & jeho památky či Arcibiskupský zámek

1 a zahrady v Kroměříži Marek Perůtka. Kroměřížskými zahradami se ve svých pracích zabývají Pavel a Ondřej Zatloukalovi, zmíním publikaci editovanou Pavlem Zatloukalem Zámek a zahrady v Kroměříži vydanou roku 2018. Mezi nejnovější publikace týkající se regionu Kroměřížska patří Kroměříž v oslnivém lesku a eleganci: příběh setkání rodin ruského cara Alexandra III. a rakouského císaře Františka Josefa I. v Kroměříži v srpnu 1885 od Zdeňka Motalíka vydaná roku 2020 a dvousvazková publikace Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1624-1695): Olomoucký biskup a kníže střední Evropy a Karel z Lichtensteinu- Castelcorna (1624-1695): Místa biskupovy paměti editovaná Rostislavem Šváchou, Martinou Potůčkovou a Jiřím Kroupou vydaná roku 2019. Pro potřeby školního vyučování byla některá regionální témata zpracována v 90. letech 20. století Marií Bernardovou, která sestavila čtrnáct brožur zejména o historii a uměleckých památkách města Kroměříže. Tyto brožury jsou dnes obtížně dostupné. Nachází se například v regionální studovně Knihovny Kroměřížska či ve školní knihovně Arcibiskupského gymnázia. Vzhledem k tématu a pojetí práce jsou prameny využity především v pracovních listech, kde zaujímají významné místo při práci s textem. Pomáhají tak s rozvojem čtenářské gramotnosti. Žáci se díky pracovním listům obsahujícím ukázky pramenů seznámí se základy kritiky historických pramenů. Textová část práce (úvodní vymezení regionu a regionální historie a učební texty) je založena na kritickém uchopení odborné literatury, její obsahové analýze a komparaci faktů prezentovaných v jednotlivých publikacích. Další část práce je zaměřená na tvorbu výukového matriálu - pracovních listů. Pracovní listy mají jednotnou grafickou úpravu a obsahují na sebe navazující úkoly, které se zaměřují na rozvoj kognitivních, afektivních a psychomotorických dovedností. Nákresy obsažené v pracovních listech jsou dílem autora práce. Součástí práce jsou i autorská řešení jednotlivých pracovních listů. K listům pracovním jsou zpracovány i listy metodické určené vyučujícím, které obsahují stručnou anotaci pracovního listu a další informace potřebné k práci s pracovními listy. Obsah práce je členěn do čtyř hlavních částí a příloh. První část teoreticky vymezuje pojem region a možnosti jeho uchopení. Část druhá se krátce zabývá charakteristikou regionálních dějin a jejich významem. Části třetí a čtvrtá jsou praktické. Třetí obsahuje jednotlivé výkladové texty regionálních dějin, část čtvrtá k nim náležející pracovní listy. V přílohách je obsažena rozsáhlá obrazová příloha, na kterou je

2 odkazováno v učebních textech. V přílohách se nachází i autorská řešení pracovních listů a listy metodické.

3

1 Vymezení regionu

Pro další práci je potřebné vymezit některé pojmy, jako je region či regionální historie. Koncept regionu lze nalézt již v antické geografii, kdy byl odvozen od latinského slova regio, znamenajícího linii či hranici vymezující určitou oblast. Z pojmu regio je odvozen i význam slova region, které označuje území pod určitou svrchovanou mocí. Stejný základ slova mají i jiné latinské výrazy jako regere (ovládat, spravovat) či regnum (království) a rex (král). Původní význam slova region byl tedy politicko-geografický.1 V současnosti lze pojem region vykládat dvěma způsoby, a to jako území celků větších než jeden stát, například evropské regiony Skandinávie, Balkán ad. i oblasti menší rozlohy, tzv. „euroregiony“, nebo naopak územní celek menší než jeden stát. Tím můžou být územní jednotky jako obec, okres či kraj, 2 ale i etnograficky pojaté oblasti, zvané též oblasti národopisné, které nemají pevně dané hranice a vyznačují se homogenní kulturou svého obyvatelstva. V Čechách etnografové rozlišují osm oblastí jako jsou např. Chodsko, Chebsko, Podkrkonoší či Šumava, na Moravě je oblastí sedmnáct např. Haná, Slovácko, Valašsko, Horňácko, Dolňácko a mnohé další.3 Dalším typem regionu je region průmyslový, vymezený společnou průmyslově dělnickou kulturou. Jako průmyslový region můžeme označit Podkrušnohoří, Kladensko či Ostravsko. Některé regiony se pojmenovávají podle zeměpisné polohy jako např. Povltaví, Podorlicko, nebo také dle kulturně-geografické charakteristiky (Českosaské Švýcarsko).4 Region tedy můžeme chápat jako „generalizovaný více či méně ohraničený komplexní časoprostorový systém vykazující určitý typ organizační jednoty, která ho odlišuje od ostatních regionů“.5 Při zkoumání regionálních dějin musíme brát v potaz podobu konkrétního regionu ve zkoumaném historickém období, jelikož regionální struktura se měnila a vyvíjela. Historické bádání ale není určeno pouze metodami, tématem a objektem, je také ovlivňováno účelem a cílem, kterého chceme dosáhnout. Někdy se upřednostňuje

1 Pavel KLAPKA, Regiony a regionální taxonomie, koncepty – přístupy – aplikace, Olomouc 2019, s. 18. 2 Denisa LABISHOVÁ – Blažena GRACOVÁ, Příručka ke studiu didaktiky dějepisu, Ostrava 2009, s. 170–171. 3 Zdeněk BENEŠ, Regionální historiografie a školní dějepis, in: Regionální dějiny v dějepisném vyučování na českých a slovenských školách: Sborník z konference konané 23.–24. listopadu 2005 v Ústí nad Labem, edd. Martin VESELÝ – Michaela HRUBÁ, Ústí nad Labem 2006, s. 10–11. 4 Zdeněk BENEŠ, Edukační možnosti regionální historiografie, in: Výuka regionálních dějin na základní škole: formy, metody, koncepce, zkušenosti. Sborník příspěvků z konference konané dne 5. června 2014 v Schönsee, ed. Eva MUŠKOVÁ, Plzeň 2014, s. 8. 5 P. KLAPKA, Regiony…, s. 23.

4 současné teritoriální členění. Ideálním stavem je pak kompromis mezi stavem současným a historickým.6 Práce prezentuje dějiny regionu prostřednictvím vybraných témat napříč historickými obdobími od pravěku až po moderní dějiny. Nalezení kompromisního vymezení regionu by bylo obtížné. Region je chápán jako menší územní celek než stát, v tomto případě (bývalá) územně-správní jednotka okres Kroměříž, nacházející se v západní části Zlínského kraje. Většina okresu je tvořena úrodnou rovinou Hané, na jihu je vymezena Chřiby a na severu Hostýnskými vrchy. Městy tohoto okresu jsou Kroměříž, Hulín, Chropyně, Holešov, Bystřice pod Hostýnem, Morkovice-Slížany a Koryčany. Hlavním kulturním centrem je město Kroměříž, kterému se také přezdívá Hanácké Athény. Ke Kroměříži, jako jádru regionu, se bude vztahovat většina učebních textů a pracovních listů, ale nebudou vynechány ani odlehlejší zajímavé oblasti regionu.

2 Regionální dějiny a jejich význam

Regionální dějiny nejsou totéž, co vlastivěda, proto je potřeba dávat pozor na využívání pojmů a nezaměňovat je. Zejména je třeba dbát na výklad pojmu vlastivěda, což je souhrnný název pro více vědních disciplín, mezi které patří vědy společenské i přírodní. Vlastivěda se zabývá společností i přírodou, která nás obklopuje, máme k n určitý citový vztah, je naším domovem, působištěm či vlastí. Nelze ji považovat za samostatnou vědní disciplínu, jde totiž o souhrn poznatků o prostředí jak společenském, tak kulturním, „ve kterém lidé žijí a pracují, ať již v současnosti či minulosti, ať již v regionálním (užším) či celostátním nebo celonárodním měřítku“.7 Pojmy vlastivědný a regionální proto nelze zaměňovat. Regionální dějiny jsou součástí historiografie, nepředstavují samostatnou vědní disciplínou, s historiografií mají společný předmět, metody bádání i cíle. Specifičnost regionálních dějin určuje zkoumaná oblast a její historické podmínky. Z toho vychází některé odlišnosti při práci s regionální historií, jako jsou některé metody např. interdisciplinární přístup k práci a zejména pak využití poznatků z etnologie a folkloristiky. Ve větší míře se využívají tyto typy pramenů: kroniky, daňové rejstříky či

6 Josef BARTOŠ – Jindřich SCHULZ – Miloš TRAPL, Regionální dějiny: Pojetí, poslání, metodika, Olomouc 2004, s. 13. 7 Tamtéž, s. 7–8.

5 oral history. Rovněž se uplatňuje historickosrovnávací metoda dějin regionálních, dějin státu a dějin světových.8 Hlavními funkcemi regionálních dějin jsou funkce společenská, výchovná a výuková. Regionální dějiny lidem zprostředkují informace o minulosti jejich nejbližšího okolí, podílí se také na principu poznávání od bližšího ke vzdálenějšímu, od známého k neznámému, od konkrétního k obecnému. Regionální historie napomáhá tvorbě bližších vztahů mezi lidmi a prostředím, v němž pracují a žijí.9 Petr Vorel ve své publikaci10 uvádí tři základní motivy vzniku prací zabývajících se regionálními dějinami a to vědecko-výzkumný, citově-motivační a k prezentačnímu využití. Z uvedených motivů vychází význam těchto prací, které slouží jako zdroj vědeckých informací o daném regionu, jejichž vznik je často motivován citovým poutem historika k dané oblasti. Nemenší význam má i prezentace výsledků regionálního bádání formou písemnou, audiovizuální či výkladem ve výuce, nebo na tematických přednáškách.11

2.1 Učebnice regionálních dějin

Termín regionální učebnice je ve školství stále více používaný, ovšem dosud není nikde přesně definovaný. Dle Zouharové lze regionální učebnici definovat v návaznosti na obecnou definici učebnice takto: „Regionální učebnice je knižní publikace vytvořená jako prostředek didaktické komunikace, svým obsahem zaměřená na region.“12 V návaznosti na danou definici Zouharová vymezuje pojem region či region školy jako nejednoznačný a nabízí více možností, jak mu porozumět. Chápání pojmu region je uvedeno výše v této práci, a proto se zaměříme na definici regionu školy. Region školy je dle Vorlíčka a Zouharové vymezen jako území hodnotné pro výuku. Konkrétní oblast, která je pro pedagogy i žáky pozoruhodná a přínosná. Pojetí pojmu region školy tak závisí na prostředí, ve kterém se škola nachází a na osobě učitele, který region definuje. Při formulaci regionu škol je třeba zohlednit následující kritéria. 1. Vymezení regionu školy je dáno jeho dostupností, tzn. žák se po jeho území dokáže pohybovat vlastními silami, a to pěšky, na kole či veřejnou hromadnou dopravou.

8 Lubomír SVOBODA, Regionální dějiny ve vyučování dějepisu, České Budějovice 1986, s. 4. 9 J. BARTOŠ – J. SCHULZ – M. TRAPL, Regionální dějiny…, s. 17. 10 Petr VOREL, Základy historické regionalistiky: Metodika výzkumu a interpretace pramenných zdrojů místních a regionálních dějin v českých zemích, Pardubice 2005, s. 24. 11 Tamtéž, s. 7–21. 12 Dáša ZOUHAROVÁ a kol., Regionální učebnice: Metodika tvorby regionální učebnice jako výchovně- vzdělávacího prostředku regionální výuky, Brno 2016, s. 31.

6

2. Vymezení regionu pomocí citové složky, území, ke kterému má žák vztah, zná ho. Toto vymezení je také spojeno s historií, rodinou, tradicemi či vzpomínkami. 3. Region jako oblast, kterou lze vidět z nejbližšího vrchu či věže. „Přesněji, region je velký podle toho, kam chci pomyslně dohlédnout, tedy co v něm chci najít: z pohledu žáka – náš dům, les, do kterého chodím na houby, rybník, kde se koupu atd., z pohledu pedagoga – místa s jevy nebo objekty pro výuku didakticky zajímavými, názornými, efektivními.“13 4. Jako prostor, na kterém se nachází zkoumaný jev (oblast tradic, zvyků). V návaznosti kritéria vymezení, lze tedy říci, že každá škola si svůj region určuje sama a každý bude definován pomocí jiného nahlížení na tato kritéria. Regiony škol se tudíž budou lišit svou velikostí, určenou mimo jiné i spádovostí škol, tedy tím, kde bydlí žáci navštěvující danou školu. Stanovení území regionu (školy), který bude regionální učebnice obsahovat se dále odvíjí také od zaměření této učebnice, jiné ohraničení bude mít region pro regionální učebnici dějepisnou, přírodopisnou či učebnici pokrývající průřezová témata.14

2.1.1 Důvody tvorby regionální učebnice

Regionální pojetí výuky ji zpestřuje vyprávěním příběhů, dobrodružstvím, má také praktický rozměr a poskytuje možnost změny metod a forem výuky. Přínos regionálních dějin byl již nastíněn, uveďme tedy i konkrétní výhody regionální učebnice pro žáky a učitele. Regionální učebnice motivuje žáky k poznávání rodného kraje. V případě žáků, kteří se do oblasti přistěhovali je s touto problematikou seznamuje. Žáci také získávají ke svému regionu pozitivní vztah, mohou aktivně přistupovat k jeho rozvoji, což přispívá k udržení mladých lidí v tomto regionu. Neméně důležitý je přínos regionální učebnice pro pedagogy. Začínajícím učitelům pomáhá orientovat se ve specifických tématech oblasti. Díky učebnici jsou data o regionu lépe dostupná a uspořádaná v jednom souboru, učebnice obsahuje náměty na výukové aktivity a aplikaci učiva na místní podmínky.15

13 ZOUHAROVÁ a kol., Regionální učebnice…, s. 33. 14 Tamtéž, s. 33. 15 Tamtéž, s. 36–37.

7

3 Výkladové texty regionálních dějin

3.1 Nejstarší osídlení Kroměřížska

Kroměřížsko bylo pro své příznivé klimatické a půdní podmínky obýváno již v pravěku. Nacházel se zde dostatek vody a úrodná půda pro zemědělství, ale taky návrší, na kterých se dalo v případě potřeby ukrýt. Navíc tudy procházela trasa Jantarové stezky, důležité pravěké komunikace, ale i další významné cesty směřující k dnešnímu Brnu a Olomouci. Zároveň se mezi Kojetínem a Kroměříží nacházely brody přes řeku Moravu.16 Nejstarší hmotné doklady o přítomnosti lidí na Kroměřížsku pochází z doby kamenné ze středního a mladšího paleolitu (cca 100 000–10 000 let př. Kr.). Kamenné nástroje a kosterní pozůstatky tehdejší fauny byly nalezeny při těžbě štěrkopísků, štěrků a cihlářských hlín v Lutopecnách, Kroměříži, Hulíně a Kvasicích. Zjevně nejstarším nálezem je mandlovitý pěstní klín, objevený v okolí Karolína. Další paleolitické nálezy pochází z okolí Lubné a Prusinovic. Nejvýznamnější a nejrozsáhlejší objevy pochází z mladšího paleolitu z oblasti severní části Chřibů a Litenčických vrchů, v té době jedné z nejvíce osídlených oblastí střední Evropy. Lokalita Nová Dědina patří k největším středoevropským nalezištím této kultury. První zemědělské kultury jsou na Kroměřížsku doloženy v období mladší doby kamenné v 6. tisíciletí před Kristem. Nálezy kultury s lineární keramikou pochází z Lechotic, Rymic či Hulína. Méně časté bylo osídlení kultury s vypíchanou keramikou (Nítkovice, Uhřice). Naopak nápadně se projevila kultura lidu s moravskou malovanou keramikou (Koryčany, Rymice, Nítkovice, Slížany, Hulín, Kroměříž, Hradisko, Morkovice, Prusinovice, Mrlínek, Pacetluky, Lechotice a další). V Hradisku u Kroměříže byla nalezena i plastika venuše velká cca 11 cm. V pozdní době kamenné se na Kroměřížsku okrajově vyskytuje mnoho kultur, z nichž nejpočetnější byla kultura lidu s moravskou šňůrovou keramikou (Postoupky, Hradisko, Hulín, Kostelec u Holešova, Dřevohostice, …), ale také kultura lidu se zvoncovitými poháry (Záhlinice, Žalkovice, Hradisko, Bojanovice, Holešov, Zborovice). Dobu bronzovou na Kroměřížsku reprezentují nálezy měděné sekerky z Chomýže, drátěných šperků z Holešova, bronzových hřiven a náramků z Prasklic, bronzových

16 Helena CHYBOVÁ, Pravěké a slovanské osídlení Kroměřížska: průvodce archeologickou expozicí a sbírkami Muzea Kroměřížska, Kroměříž 1998, s. 5–7.

8

šperků a sekerek z Pravčic, ale také nálezy z Hulína, Kroměříže či Dřínova. V období rozvoje metalurgie, řemesla a obchodu hrála důležitou roli vyvýšená opevněná sídliště, sloužící jako centra obchodu, správy a obrany. Taková opevněná sídliště byla například u Prasklic či v Hradisku, neopevněná sídliště ležela v Hulíně, Holešově, Kurovicích, Rymicích i jiných lokalitách. Kolem roku 1000 př. Kr. vzniklo opevněné sídliště na sv. Hostýně (viz přílohy obr. č. 1) ohraničené až 9 metrů vysokými a asi 18 metrů širokými valy. Dle archeologických průzkumů byl val třikrát zvyšován a zesilován. Opevnění vzniklo v tomto období také například na vrchu Brdo v Chřibech (viz přílohy obr. č. 2). Doba železná je na Kroměřížsku charakterizována nálezy kultury lidu lužických popelnicových polí. Z nově vzniklých pohřebišť zmíníme pohřebiště v Blazicích, kde bylo nalezeno na 57 žárových hrobů. Bohatý depot z tohoto období byl nalezen v Hradisku u Kroměříže, obsahoval srpy, sekerky, kopí, dláta, jehlice, náramky, nákrčníky a další předměty. V Mladší době železné přišli na území Kroměřížska Keltové. Osídlení Kroměřížska Kelty je doloženo kolem poloviny 4. století př. Kr. na Holešovsku a Hulínsku. Archeologický průzkum keltského sídliště v Lechoticích odhalil půdorys dvou zahloubených obydlí. Keltská sídliště byla i v Rymicích, Pravčicích, Záhlinicích a Míškovicích. Keltové osídlili také již dříve opevněný vrchol sv. Hostýna, kde vytvořili důležité opevněné centrum – oppidum, druhé největší na Moravě.17 Doklady o keltském osídlení Hostýna dokládají nálezy keramiky, železných nástrojů či mincí.18 V době římské (0–400 n.l.) bylo Kroměřížsko osídleno germánskými kmeny Markomanů a Kvádů. Povrchové průzkumy odhalily desítky germánských sídlišť opět především na Holešovsku a Hulínsku (Lechotice, Rymice, Tučapy, Míškovice, Hulín, Kostelec u Holešova, Litenčice, Roštín, Jarohněvice, …).19 Během archeologického průzkumu v letech 2006–2009 byl v lokalitě Hulín-Pravčice objeven příkop římského tábora, včetně keramiky a kosterních nálezů, ale i železných předmětů (mimo jiné i cvočky z podrážky bot římského vojáka). Součástí nalezené keramiky byly i střepy terry sigillaty datované do druhé poloviny 2. století. Velikostně to byl velký tábor o rozměrech

17 H. CHYBOVÁ, Pravěké a slovanské osídlení…, s. 19–97. 18 Josef MACŮREK, Pod Hostýnem a Křídlem: Úvahy o osudech vesnického lidu ve 14.–19. století, Brno 1975, s. 20. 19 H. CHYBOVÁ, Pravěké a slovanské osídlení…, s. 19–97.

9

493 m a 525 m, který plošně zabíral nejméně 26 ha. V takovém táboře se mohlo nacházet vojsko čítající až 10 000 vojáků. Předpokládá se, že vojáci strávili v hulínském pochodovém táboře celé týdny či měsíce.20 V době stěhování národů v 5. a 6. století není osídlení Kroměřížska tak husté jako v předchozích etapách. Nejvýznamnější lokalitou této doby je hulínské sídliště. V průběhu 6. století pronikají na Kroměřížsko slovanské kmeny.21 První slovanské osídlení je doloženo na levém břehu řeky Moravy se sídlištními nálezy v Lechoticích, Třeběticích, Kostelci u Holešova, Žalkovicích a v pravobřežní Kroměříži v lokalitách Nohylák a Za Prachárnou. Nejhojnější část nálezů tvoří střepy keramických hrnců, misek či pekáčů. V sídlištních odpadních jámách se nalezlo množství zvířecích kostí, které nám poskytují představu o skladbě jídelníčku obyvatel slovanských osad. Slované osidlovali lokality pravobřežní Kroměříže po 500 let, poté osady z neznámých důvodů zanikly.22 V období 9. století se Kroměřížsko dostává pod vliv Velkomoravské říše.23

20 Miroslav DAŇHEL – Marek KALÁBEK – Soňa KLANICOVÁ a kol., Krátkodobý římský tábor u Hulína a Pravčic, In: Archeologické centrum Olomouc: Ročenka 2008, Olomouc 2009, s. 184–208. 21 H. CHYBOVÁ, Pravěké a slovanské osídlení…, s. 99–107. 22 TÁŽ, Kroměříž zmizelá a znovu objevená aneb Historie ukrytá pod dlažbou města, Kroměříž 2009, s 53– 61. 23 TÁŽ, Pravěké a slovanské osídlení…, s. 99–107.

10

3.2 Město Kroměříž

Název města Kroměříž je slovanského původu, odvozený od rodového jména Kroměžir. Pojmenování se v 15. století díky změkčení koncového r a jeho záměnou s písmenem ž, ustálilo ve tvaru Kroměříž. Do 15. století bylo užíváno spíše poněmčené jméno města jako: Cremsir, Cremsier či Kremsier.24 První historicky doložená zmínka o Kroměříži pochází z roku 1110 a píše se v ní, že Kroměříž je vsí, ve které jsou krčmy a za přechod mostu přes Moravu tam vybírají mýto.25 Tato trhová ves patřila olomouckým údělným knížatům a mezi lety 1110–1125 přešla za 300 hřiven do vlastnictví olomouckých biskupů. V roce 1141 je ve Zdíkově listině zmíněn opevněný dvorec v Kroměříži, sloužící zřejmě jako místo správy biskupských majetků, umístění dvorce není dodnes známo. Důležitou listinou vztahující se ke Kroměříži je listina, ve které Přemysl Otakar I. potvrzuje vlastnictví trhové vsi olomouckým biskupstvím.26 Za episkopátu biskupa Bruna ze Schauenburku byla kolem roku 1260 Kroměříž povýšena na město a Bruno zde založil kapitulu s kostelem svatého Mořice27 a také započal s budováním městských hradeb. Dětřich (Jetřich) z Hradce povýšil roku 1290 listinou Kroměříž na skutečné město a daroval mu německá (brněnská) městská práva. Roku 1322 dal král Jan Lucemburský biskupu Konrádovi privilegium mít v městě Kroměříži žida, který bude odpovědný pouze biskupovi. V květnu 1340 navštívil Kroměříž Karel Lucemburský, v té době markrabí moravský, pozdější král a císař. Karel potvrdil městu výsady a svobody zejména právo šenkovní a várečné. Ve 14. století se v Kroměříži narodil Jan Milíč, předchůdce Husův, vzdělání získal v Kroměříži a stal se členem kanceláře krále Karla IV., poté se vydal na cestu kazatelskou. Městu se nevyhnuly ani husitské války. V červnu 1423 dobyli Kroměříž husité, biskup ale získal město záhy zpět. Na počátku roku 1424 drželi město opět husité, které z města vyhnal moravský markrabě Albrecht Habsburský, od kterého město opět vykoupil biskup. V prosinci 1425 oblehl město moravský husitský šlechtic Jan Tovačovský z Cimburka, město nedobyl a na počátku roku 1426 od obléhání upustil. Od

24 František Václav PEŘINKA, Dějiny města Kroměříže: Díl první, Obsahující dobu po rok 1620, Kroměříž 1913, s. 3–4. 25 Tamtéž, s. 7. 26 Marek PERŮTKA – Ondřej JAKUBEC – Roman BAŠTA, Kroměříž: historické město & jeho památky, Kroměříž 2012, s. 38–41. 27 Jarmila VACKOVÁ, Kroměříž: městská památková rezervace, státní zámek a památky v okolí, Praha 1963, s. 6.

11 roku 1432 až do konce 15. století bylo město odtrženo od biskupských statků a podléhalo světské správě. Město bylo zastaveno Smilu z Moravan a jeho bratrům a z Kroměříže se stalo centrum husitismu.28 Během sporů mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem na konci 15. století město navštívili oba tito králové. Matyáš zde poté měl svou uherskou posádku a olomouckým biskupem byl roku 1469 korunován na českého krále. Městu Kroměříži dal Matyáš jako kompenzaci za válečné škody a odměnu za věrnost výsadu královských měst – pečetit červeným voskem.29 Roku 1500 vykoupil biskup Stanislav Thurzo Kroměříž ze zástavy od uherských pánů. Thurzo dal přestavit gotický hrad z dob biskupa Bruna, na renesanční zámek a z Kroměříže udělal své sídelní město, dlel zde po většinu roku a do Olomouce dojížděl pouze v nejvýznačnější svátky.30 Dalším významným biskupem byl Stanislav Pavlovský, z doby jeho působení pochází také první zmínky o biskupské zámecké gardě. Po smrti Pavlovského se biskupem stává František z Dietrichštejna, který si u císaře Rudolfa II. vymohl obnovení mincovního regálu, biskup tedy mohl v Kroměříži razit zlaté a stříbrné mince odpovídající mincím zeměpanským, zřídil ve městě mincovnu a kolem roku 1608 počal razit vlastní mince. Zasloužil se o opravu domů na náměstí, radnice či městských bran. Do města přivedl františkány a založil jim klášter. Roku 1615 koupil Dietrichštejn panství chropyňské a připojil k biskupskému majetku mimo jiné hrad a město Chropyni, vsi Zářičí, Bochoř, Vlkoš, Žalkovice, Břest a další. V únoru 1620 darovali moravští stavové statky Kroměříž s Hulínem a Mikulov králi Fridrichu Falckému a Chropyni jeho manželce. Po bitvě na Bílé hoře a odchodu Fridricha Falckého ze země byly tyto statky navráceny biskupství.31 Boje se Kroměříže dotkly až v závěru třicetileté války. Město bylo oblehnuto švédskými vojsky a 26. 6. 1643 bylo velitelem Lennartem Torstensonem vyzváno ke kapitulaci. Město chráněno měšťanskou gardou a císařskými vojsky se nevzdalo a čekalo na posily blížících se císařských vojsk, ta však nikdy nedorazila. Kroměříž byla ostřelována děly, to zničilo Kovářskou bránu a okolní opevnění. Švédové vtrhli do města, vyplenili jej, a nakonec ho zachvátil požár. Kroměříž byla tak zničená, že se švédská armáda utábořila v polích a po

28 F. V. PEŘINKA, Dějiny města Kroměříže: Díl první…, s. 25–66. 29 Tamtéž, s. 103–116. 30 Tamtéž, s. 121–136. 31 Tamtéž, s. 209–250.

12 týdnu ji ponechala svému osudu.32 V roce 1645 stihla město morová rána.33 Po válce proběhly pouze nejnutnější opravy, tehdejší biskupové Leopold Vilém a po něm následující Karel Josef, oba rakouští arcivévodové, se o statky náležející k biskupství příliš nestarali.34 Město mnoho let čekalo na svého obnovitele. Tím se roku 1664 stal biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu, který se pustil do velkorysé (barokní) obnovy města a zámku. Výstavba Kroměříže v barokním duchu byla dokončena v polovině 18. století biskupem Schrattenbachem.35 Roku 1752 zachvátil město ničivý požár, který poničil značnou část města. Nejvíce byl požárem poznamenán zámek, dále pak desítky domů v centru města a dvě předměstí.36 Významnou událostí pro Kroměříž 19. století byl ústavodárný říšský sněm, který v Kroměřížském zámku zasedal od 22. listopadu 1848 do 7. března 1849, kdy byl rozehnán. Po roce 1848 se město rozšiřovalo a bouraly se městské hradby.37 Další důležitou událostí bylo setkání císaře Františka Josefa I. a cara Alexandra III., konané v Kroměříži v srpnu roku 1885.38 Z novodobých událostí se v Kroměříži nejvíce promítly události konce druhé světové války. Boje o město probíhaly 4.–6. května 1945. Během bojů byl zničen most přes řeku Moravu a věž zámku vzplála.39 V roce 1998 byly kroměřížské zahrady a zámek zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

3.2.1 Opevnění města

Nejstarší podoba městského opevnění není zcela známá. Opevnění má nepochybně původ raně gotický, ale písemné prameny dokládající toto tvrzení chybí. Se stavbou hradeb započal nejspíše biskup Bruno a dokončeny byly za biskupa Dětřicha na přelomu 13. a 14. století. V tomto období bylo opevnění nejspíše realizováno formou příkopů o šířce až 15 metrů a hloubce pěti metrů. Město bylo ohrazeno dřevěnou palisádou či hradbou. Kamennou hradbou bylo opevnění nahrazeno zřejmě ve 14. století. Hradba byla stavěna z pískovce, prostá bašt a věžic. Konečnou podobu získalo opevnění

32 M. PERŮTKA – O. JAKUBEC – R. BAŠTA, Kroměříž…, s. 149. 33 František Václav PEŘINKA, Dějiny města Kroměříže: Díl druhý, Část 1 a 2, Dějiny let 1619–1695, Kroměříž 1947, s. 295–296. 34 M. PERŮTKA – O. JAKUBEC – R. BAŠTA, Kroměříž…, s. 149. 35 J. VACKOVÁ, Kroměříž…, s. 10–18. 36 M. PERŮTKA – O. JAKUBEC – R. BAŠTA, Kroměříž…, s. 178–179. 37 J. VACKOVÁ, Kroměříž…, s. 22–23. 38 Jan DONÁT, Naše Rakousko, Holešov 1888, s. 110–111. 39 Petr PÁLKA, Konec války v Kroměříži 1945 a role Josefa Žourka z Rataj, Kroměříž 2005, s. 28–45.

13 v první polovině 16. století za episkopátu Stanislava Thurza. Opevnění bylo tvořeno dva metry širokou hradební zdí s ochozem ve výšce šesti až sedmi metrů a střílnami. Do města se vstupovalo jednou ze tří městských bran: Mlýnská brána, jediná dodnes dochovaná, přiléhá k zámku, Vodní brána, někdy zvaná Moravní, ležela na konci Vodní ulice a brána Kovářská na pomezí Kovářské ulice a Masarykova náměstí. Důležitým prvkem byl vnější sypaný val vystupující z příkopu a sypané rondely podkovovitého tvaru vystupující do příkopu, ze kterých mohla město chránit dělostřelecká obrana. Z městského opevnění se dodnes zachovaly části kamenné hradby (viz přílohy obr. č. 3).40 Kovářská brána, někdy též Horní brána, byla nejvíce opevněná, vedla k ní cesta z Brna a lze ji považovat za hlavní městskou bránu. Samotná brána měla podobu mohutné hranolové věže s průjezdem a stála v městské hradbě. Před ní stála na vale brána druhá oddělená příkopem, který byl překlenut mostem. Brána byla roku 1643 poškozena, opravena byla až v roce 1665. Roku 1840 byla opravována naposledy a zbořena byla v roce 1857. Za kovářskou branou leželo předměstí, na kterém byli usazeni všichni řemeslníci pracující s otevřeným ohněm. Vodní brána, také Moravská či Dolní, byla stejného stáří jako hradby. V roce 1609 byla přestavěna v gotickém stylu. Od této brány vedla podél hradby spojovací ulička do židovské čtvrti. Zbourána byla roku 1855 (viz přílohy obr. č. 4). Mlýnská brána byla vystavěna biskupem a ten se o ni také staral, nepatřila tedy městu. Má stejně jako brána Kovářská podobu hranolovité věže, která hlídala most přes příkop, za kterým se nacházela biskupská mincovna, mlýn a pivovar. Na počátku 20. století byl vedle původního průjezdu vybudován ještě jeden pro pohodlnější dopravu. Tato brána se zachovala dodnes (viz přílohy obr. č. 5).41

40 M. PERŮTKA – O. JAKUBEC – R. BAŠTA, Kroměříž…, s. 60–66. 41 František Václav PEŘINKA, Dějiny města Kroměříže: Díl druhý, Část 3, Obsahující místopis, Kroměříž 1948, s. 16–19.

14

3.3 Město a zámek Chropyně

První dochované písemné zmínky o Chropyňské osadě pochází z roku 1261, kdy byla Smilem ze Střílek a z Kunštátu a jeho manželkou Bohuvlastou věnována cisterciáckému klášteru ve Vizovicích, což roku 1267 potvrdil český král Přemysl Otakar II. Někteří historikové ovšem zmiňují, že tato oblast byla osídlena již mnohem dříve. Do oblasti zahrnují pověstné město Eburodunum, o němž se v první polovině 2. století po Kristu zmiňuje římský zeměpisec Ptolemaios. Osada a později městečko Chropyně přecházelo z majitele na majitele a bylo často zastavováno.42 Roku 1535 byla Chropyně králem Ferdinandem I. povýšena na městečko.43 První zmínka o tvrzi pochází z roku 1558, kdy byli obyvatelé městečka osvobozeni od roboty k tvrzi.44 Panství poté přešlo do vlastnictví Haugviců, což bylo roku 1568 zaneseno do zemských desek.45 Haugvicové strhli Starou tvrz a postavili si hrad zvaný Nový Haugvicov. Nově založený hrad ale po Haugvicově smrti roku 1580 zpustl.46 Když roku 1615 kupoval panství kardinál Dietrichštejn, byl ve smlouvě zmíněn zámek. Dietrichštejn ho upravil nebo přestavěl v manýristickém stylu. V této době byl zámek oproti dnešní podobě o dvě okna delší (směrem ke kostelu), měl přízemí a první patro a končil věží. K zámku patřila i stodola, která je podsklepena klenutými stropy. Hospodářské budovy byly situovány do písmene „U“.47 Dnes tuto přestavbu připomíná letopočet 1615 na portálu, dále jsou zde znaky kardinála Dietrichštejna v nadpraží portálů ve věži a na ostění části oken v severovýchodní části zámku.48 Roku 1616 je celé panství trvale připojeno k biskupskému majetku v Kroměříži. V roce 1620 vlastnila panství královna Alžběta, manželka zimního krále Friedricha Falckého. Po bitvě na Bílé hoře se vrací panství do vlastnictví biskupství, ale v období třicetileté války zámek velmi zchátral. V roce 1621 byl vydrancován Valachy, v letech 1642 a 1643 Švédy. Oprava zámku proběhla až po výstavbě zcela zničené Kroměříže.49

42 Helena SADYKOVÁ – Květoslav MACHALÍK, Historie a současnost města Chropyně, Chropyně 2008, s. 17–18. 43 Tamtéž s. 21. 44 Ladislav HOSÁK – Josef JANEČEK – František SPURNÝ, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II, Severní Morava, Praha 1983, s. 104. 45 H. SADYKOVÁ – K. MACHALÍK, Historie a současnost…, s. 22. 46 L. HOSÁK – J. JANEČEK – F. SPURNÝ, Hrady, zámky a tvrze…, s. 104. 47 H. SADYKOVÁ – K. MACHALÍK, Historie a současnost…, s. 107. 48 Bohumil SAMEK, Umělecké památky Moravy a Slezska. 1. svazek, A–I, Praha 1994, s. 586–587. 49 H. SADYKOVÁ – K. MACHALÍK, Historie a současnost…, s. 107.

15

Přestavba probíhala v letech 1701–1703 podle projektu Giovanniho Pietra Tencally za episkopátu Karla III. Lotrinského a provedl ji stavitel Matyáš Prost.50 Během oprav byla přestavěna věž s barokní kopulí. Zámek byl ze směru od kostela zkrácen o poškozenou část a bylo dostavěno druhé patro zakončené sedlovou střechou. Napravo od věže byly zbudovány zazděné arkády.51 Přestavba se příliš nedotkla fasád zámku, mezi okny přibyly pouze barevné geometrické výplně.52 Roku 1892 vyhořela barokní cibulová střecha věže, která byla následně vyměněna za střechu osmibokou hranolovou.53 Až do konce první světové války sloužil zámek jako lovecký, po válce už navštěvován nebyl a prostory v poschodí byly uzavřeny. V přízemí byly byty pro zaměstnance statku. Po roce 1950 užívalo zámek JZD. V tomto období byl prodán nábytek v aukci a zámek byl plný myší, historické zbraně se ztratily a na stěnách zůstaly jen ty v Rytířském sále, ale i ty poškodila vlhkost. V roce 1954 byla jmenována památková komise, ze sálů bylo vyklizeno uskladněné obilí a začalo se s opravami. V roce 1967 byla zpřístupněna pamětní síň Emila Axmana a v druhém patře byla instalována výstava regionu a motýlů.54 V roce 1971 přešel zámek pod správu Muzea Kroměřížska, v roce 1973 byl rekonstruován. Veřejnosti byl zpřístupněn roku 1983. Poslední úpravou bylo zakrytí studny roubením. Do roku 1990 byl zámek majetkem státu, poté se navrátil do vlastnictví arcibiskupství.55 Dnes je zámek (viz přílohy obr. č. 6 a 7) volně stojící dvoupatrová dvoutraktová budova obdélníkového půdorysu s číslem popisným 30, stojící na náměstí Svobody. Její hranolová věž je umístěna mimo osu severovýchodního vstupního průčelí.56 V patře se nachází historické sály. Rytířský sál zabírá dvě poschodí a má rozlohu 120 m2. Jsou zde umístěny zbraně z třicetileté války doplněné o kořist císaře Leopolda I. z boje proti Turkům a o nouzové zbraně sedláků. Ječmínkův sál připomíná pověst o králi Ječmínkovi. Mimo jiné jsou zde umístěná majoliková kamna s erbem Karla z Lichtenštejna-Kastelkornu a vyřezávaný kulatý stůl, vážící se k pověsti.57

50 B. SAMEK, Umělecké památky…, s. 586–587. 51 L. HOSÁK – J. JANEČEK – F. SPURNÝ, Hrady, zámky a tvrze…, s. 104. 52 Petr DVOŘÁČEK, Průvodce po hradech a zámcích: Čechy, Morava, Slezsko, Olomouc 2000, s. 73. 53 Miroslav PLAČEK, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 1996, s. 175–176. 54 H. SADYKOVÁ – K. MACHALÍK, Historie a současnost…, s. 107–108. 55 Tamtéž, s. 108–109. 56 B. SAMEK, Umělecké památky…, s. 587. 57 Markéta MERCOVÁ, Zámek Chropyně, Kroměříž 2008, s. 3–4.

16

3.4 Gotika

3.4.1 Kapitulní chrám svatého Mořice

Chrám byl založen biskupem Brunem ze Schauenburku po roce 1260. Poprvé je v písemných pramenech kostel zmíněn roku 1267 v závěti biskupa Bruna. Byl budován v gotickém stylu, dodnes můžeme v některých částech chrámu vidět raně gotické klenby, na kterých se dochovaly kamenické značky.58 Za husitských válek byl poškozen, kolem roku 1516 byl biskupem Thurzem opraven. Na konci 16. století došlo za biskupa Pavlovského k renesančním úpravám stavby. Při vpádu švédských vojsk byl kostel roku 1643 vyloupen, opraven byl poté biskupem Lichtenštejn-Kastelkornem. V roce 1733 byla ke kostelu přistavěna barokní kaple Panny Marie,59 projektovaná Ignácem Josefem Cyranim z Bolleshausu. Budování kaple a její výzdoba trvala déle než tři desetiletí a vznikl tak unikátní vrcholně barokní prostor.60 Kostel byl v 18. století i na počátku 19. století několikrát opravován. Roku 1836 vyhořel a téhož roku byl rychle opraven. Od roku 1839 byl opravován arcibiskupem Sommerau-Beckhem, který mu navrátil jeho gotickou podobu.61 Úprava exteriéru chrámu, hlavně jeho věží, proběhla dle návrhu Antona Archeho. Věže byly dokončeny v roce 1850 a o rok později byla dokončená celá neogotická přestavba (viz přílohy obr. č. 8–12).62 V posledních letech došlo k restauraci pískovcových prvků a omítek věží, v neposlední řadě i k obnově vitrážových oken chrámu.

58 M. PERŮTKA – O. JAKUBEC – R. BAŠTA, Kroměříž…, s. 83–87. 59 F. V. PEŘINKA, Dějiny města Kroměříže: Díl druhý, Část 3…, s. 28. 60 M. PERŮTKA – O. JAKUBEC – R. BAŠTA, Kroměříž…, s. 173–174. 61 F. V. PEŘINKA, Dějiny města Kroměříže: Díl druhý, Část 3…, s. 29. 62 M. PERŮTKA – O. JAKUBEC – R. BAŠTA, Kroměříž…, s. 233–235.

17

3.5 Renesance

3.5.1 Radnice

Radnice (viz přílohy obr. č. 13 a 14) umístěná na nejvyšším místě hlavního náměstí vyvažuje uhlopříčně přes náměstí ležící zámek. Renesanční radnice byla postavena jako novostavba před rokem 1574, ze kterého pochází první písemná zmínka o renesanční radnici.63 V roce 1643 byla budova vypálena, shořel i městský archiv, zde uložený. Radnice byla několikrát stavebně upravována, v ose průčelí stavby byla umístěna čtyřicetimetrová věž s ochozem, dvěma ciferníky a zvonem. Do prvního patra věže vedlo venkovní dvouramenné schodiště.64 Původně byla stavba jednopatrová, přístavba druhého patra s atikou a klasicistní úprava budovy byla provedena v roce 1850.65 Při klasicistní úpravě bylo zrušeno venkovní schodiště, které bylo obnoveno roku 1963 při velké rekonstrukci radnice.66

3.5.2 Regentský dům

Regentský dům (viz přílohy obr. č. 15) vznikl na Velkém náměstí spojením dvou domů na goticko-renesančních základech, z nichž jeden měl sgrafitovou fasádu67 (viz přílohy obr. č. 16), která byla překryta novou omítkou při barokní přestavbě. Po roku 1950 proběhla rekonstrukce sgrafit, na nichž lze spatřit vyobrazení soudu nad povětrnými ženami, medvědáře či herce.68

3.5.3 Starý pivovar

Původně renesanční budova (viz přílohy obr. č. 17) z 16. století vybudovaná právovárečnými měšťany vedle radnice v ulici Pivovarské (dnes Prusinovského).69 Svému účelu sloužil pivovar až do počátku 20. století. Dnes zde sídlí mimo jiné městské Informační centrum či Expozice Karla Kryla (viz přílohy obr. č. 18).70

63 M. PERŮTKA – O. JAKUBEC – R. BAŠTA, Kroměříž…, s. 135. 64 Markéta MERCOVÁ, Paměť města Kroměříže na tabulkách a pamětních deskách, Kroměříž 2007, s. 28. 65 M. PERŮTKA – O. JAKUBEC – R. BAŠTA, Kroměříž…, s. 135. 66 M. MERCOVÁ, Paměť…, s. 29. 67 Marek PERŮTKA (ed.), Umělecké památky Kroměříže: Průvodce, Kroměříž 2015, s. 41. 68 M. MERCOVÁ, Paměť…, s. 29. 69 Tamtéž, s. 94–95. 70 M. PERŮTKA (ed.), Umělecké památky…, s. 69.

18

3.6 Baroko

3.6.1 Barokní hřbitov ve Střílkách

Unikátní barokní hřbitov (viz přílohy obr. č. 19 a 20) byl ve Střílkách vystavěn v letech 1730–1743. Zadavatelem projektu byl Amand Antonín Petřvaldský. Plány na kapli se během realizace projektu několikrát změnily, původně mělo jít o přístavbu kaple k stávajícímu stříleckému kostelu, posléze měl být vystavěn kostel (včetně kaple) zcela nový, posledním a realizovaným plánem byla samotná pohřební kaple na novém hřbitově. Pravděpodobným autorem projektu stříleckého hřbitova je Ignác Cyrani z Bolleshausu,71 který vyprojektoval také kostel v Dubu nad Moravou či kroměřížské kostely sv. Jana Křtitele72 a Nanebevzetí Panny Marie. Plánovaná stavba hřbitova byla mimořádná, okázalá a hlavně nákladná. Uvádí se náklady 50 000–80 000 zlatých (stavba paláce v Praze vyšla v té době na 20 000 zlatých). Samotou práci zajistili poddaní v rámci roboty. Dokončení velkolepých plánů zabránilo úmrtí Amanda Antonína a krátce poté i jeho dědice, posledního z rodu Petřvaldských. Rodová hrobka se hřbitovem nebyla nikdy dle původních plánů zcela dokončena.73 Hřbitov je tvořen násypem a je značně vyvýšen nad své okolí, půdorysně má tvar čtverce s useknutými dovnitř vklenutými rohy, plošně zabírá přibližně 2000 m2. Celý je obehnán zdí z pískovcových kvádrů, která je dle terénu vysoká dva až deset metrů (viz přílohy obr. č. 24). Na zdi se nachází balustráda a různé sochy a sousoší, jejichž autorem je především Gottfried Fritsch. Sochy na pravé straně znázorňují ctnosti, ty vlevo sedm hlavních hříchů (viz přílohy obr. č. 22 a 23). Samotná hřbitovní kaple se nachází v zadní části hřbitova. Pod kaplí je umístěna již dříve zmíněná hrobka, ke které vedou vchody z obou stran kaple. Hřbitov je přístupný oboustranným schodištěm (viz přílohy obr. č. 21) a má velmi promyšlený odvodňovací a větrací systém.74 V roce 2001 došlo k odcizení deseti dodnes nenalezených soch.

71 Alena JŮZOVÁ-ŠKROBALOVÁ, K problematice architektury hřbitova ve Střílkách, in: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity: řada uměnovědná (F), roč. 10, č. 5, Brno 1961, s. 307–313. 72 Antonín SKŘÍTEK, Městečko Střílky: vydáno ku příležitosti 750. výročí obce Střílky a 250. výročí střílecké školy, Střílky 2001, s. 144. 73 Tomáš KLEISNER, Barokní plán hřbitova ve Střílkách, in: Zprávy památkové péče, roč. 78, č. 3, Praha 2018, s. 269–270. 74 A. SKŘÍTEK, Městečko Střílky…, s. 145–147.

19

3.6.2 Libosad neboli Květná zahrada

„Květná zahrada v původní podobě ze 17. století reprezentuje přelomovou fázi vývoje evropského zahradního umění. Na jedné straně stále ještě připomíná pozdně renesanční či raně barokní italské a středoevropské památky, (…) na straně druhé se však již obrací k francouzskému barokně klasicistnímu typu (Versailles). Tato dvojí orientace činí zdejší zahradu zcela ojedinělou v širším evropském kontextu.“75 Libosad nechal v druhé polovině 17. století vybudovat biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu, jako moderní reprezentativní zahradu. V blízkosti zámeckého areálu nebylo pro novou zahradu vhodné místo, a proto byla zbudována za městskými hradbami nedaleko osady Štěchovice.76 Zahradu projektoval biskupský architekt Filiberto Luchese, po jehož smrti projekt dokončil Giovanni Pietro Tencalla. Oba architekti se při své práci řídili přáními a vizemi samotného biskupa Karla. Před započetím stavby musel být bažinatý pozemek odvodněn, k pozdějšímu zavlažování zahrady byla nedaleko postavena vodárna. Libosad byl navržen jako osově souměrná zahrada obdélníkového půdorysu o délkách stran 300 a 485 metrů (viz přílohy obr. č. 25). V letech 1665–1675 byly vybudovány dvě části zahrady, Květnice a Štěpnice. Květnici (viz přílohy obr. č. 26–28) tvoří čtyři čtvercové plochy, dělené do trojúhelníků. V jejím středu se nachází Lusthaus,77 dnes nazývaný Rotunda. Jednotlivé části Květnice, odděleny různě vysokými zelenými stěnami, obsahují květinové záhony a dva labyrinty. Současnou podobu získala Květnice v polovině 20. století, kdy byly dle rytin ze 17. století navrženy záhony před Kolonádou.78 Kolonáda (viz přílohy obr. č. 31–36) v podobě arkádové galerie byla dle plánů G. P. Tencally dokončena roku 1671. Stavba o délce 244 metrů ukončuje prostor Květnice79 a zároveň byl dříve v jejím středu umístěn hlavní vstup do zahrady.80 Vnitřní stěna kolonády slouží jako galerie čtyřiceti čtyř soch, sloupy arkády nesou čtyřicet šest

75 Ondřej ZATLOUKAL, Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži: Metodické, odborné a edukační centrum péče a obnovy historických zahrad a parků ČR in: Ingredere hospes VII.: sborník příspěvků z mezinárodní odborné konference „Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži – obnova památky UNESCO“, ed. Jan Obšivač, Kroměříž 2014, s. 12 76 Lenka KŘESADLOVÁ, Květná zahrada v Kroměříži: podrobný průvodce unikátní zahradou: památka UNESCO, Kroměříž 2015, s. 5. 77 Ondřej ZATLOUKAL, Et in Arcadia ego: Historické zahrady Kroměříže, Olomouc 2004, s. 20–30. 78 L. KŘESADLOVÁ, Květná zahrada…, s. 11. 79 Tamtéž, s. 13. 80 O. ZATLOUKAL, Et in Arcadia ego…, s. 30.

20 byst. Sochy i bysty zobrazují antická božstva, hrdiny, mytologické bytosti či významné antické osobnosti. U bočních stěn kolonády byly dříve umístěny fontány.81 Arkádová galerie byla kompletně zastřešena až na počátku 18. století82 a v 80. letech 20. století byla na střechu instalována pochozí lávka umožňující využívat střechu kolonády jako vyhlídkovou terasu. Mezi Kolonádou a Rotundou se v ose jednotlivých čtvercových záhonů nachází fontány vytvořené Michaelem Mandíkem. Lví fontána (viz přílohy obr. č. 29) se zachovala v původní podobě, i když byla na více než sto let přenesena do zahrady Podzámecké a na své místo v Libosadu byla navrácena po druhé světové válce. Fontána Tritonů (viz přílohy obr. č. 30) byla rekonstruována a opravována v 50. letech 20. století, kdy byly poškozené části nahrazeny reálně socialistickými alegoriemi83 zemědělství, průmyslu, elektrifikace a ovocnářství Zdeňka Kováře.84 Štěpnice (viz přílohy obr. č. 37) je podélnou osou rozdělena na dvě totožné části, které jsou tvořeny Pstružími rybníky, Jahodovými kopečky a kuželnou v podélné ose. Pstruží rybníky (viz přílohy obr. č. 38) mají čtvercový půdorys v jejichž středu se nachází vodotrysky. Navzdory názvu rybníků se zde vždy chovali kapři. Jahodové kopečky (viz přílohy obr. č. 39) byly porostlé keři rybízů a jahodníků a na jejich vrcholu stávaly dřevěné vyhlídky. Dnes jsou kopečky porostlé tvarovanými ploty z habrů. Plochy okolo rybníků a kopečků byly osázeny ovocnými stromy (viz přílohy obr. č. 40). V 80. letech 17. století byly ke stávající zahradě přistavěny další prostory, oddělené od Květnice a Štěpnice vysokou zdí.85 Nová část zahrady – Zvěřinec byl určen k chovu drobného zvířectva a zahrnoval Ptáčnici, Králičí kopec a Bažantnici. Ptáčnice (viz přílohy obr. č. 41 a 42) je oválná voliéra s četnými velkými okny tyčící se uprostřed bazénu. Okolo voliéry je chodník ohraničený balustrádou. Byla určena k chovu vzácného ptactva. V letech 2010–2014 prošla Ptáčnice obnovou a nyní jsou zde chováni zejména holubi.86

81 Pavel ZATLOUKAL (ed.), Zámek a zahrady v Kroměříži, Praha 2018, s. 174–175. 82 O. ZATLOUKAL, Et in Arcadia ego…, s. 32. 83 Marek PERŮTKA (ed.), Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži: průvodce, Kroměříž 2011, s. 202– 203. 84 P. ZATLOUKAL (ed.), Zámek a zahrady…, s. 182. 85 L. KŘESADLOVÁ, Květná zahrada…, s. 31–33. 86 P. ZATLOUKAL (ed.), Zámek a zahrady…, s. 188.

21

Králičí kopec (viz přílohy obr. č. 43 a 45) je umělý okrouhlý vrch vyztužený zděnými základy a protkaný mnoha norami pro chov králíků, kteří mohli být ze svých nor vyhnáni pomocí vody ovládané vodním zařízením. Na jeho vrcholu je umístěná socha bohyně lovu Diany (viz přílohy obr. č. 44), u úpatí vrchu byly čtyři sochy lovců. Králičí kopec v průběhu let zanikl a na jeho místě byly záhony, sad či plocha pro kompostování. Do dnešní podoby byl obnoven v rámci rekonstrukce zahrady v letech 2010–2014.87 Bažantnice sloužila k chovu bažantů a tvořil ji chovný objekt, obydlí bažantníka a stavba, kde byli bažanti prodáváni. V této budově se také sušilo a skladovalo ovoce vypěstované v Libosadu. Bažantnice byla mnohokrát přestavována a využívána k různým účelům. Nyní zde sídlí zahradnictví a zázemí pro údržbu zahrady, které kompozičně kopírují původní rozložení staveb (viz přílohy obr. č. 46).88 V 70. letech 17. století byla v Květné zahradě vybudována Holandská a Pomerančová zahrada (oranžerie). Holandskou zahradu tvořily vyvýšené záhony, rozdělené do různých tvarů, osázené cibulnatými a hlíznatými rostlinami. Uprostřed záhonů stojí Neptunova kašna (viz přílohy obr. č. 47). Pomerančová zahrada (viz přílohy obr. č. 48) byla určena k pěstování subtropických citrusů, ty byly vysázeny ve třech řadách a přes zimní období je chránila rozebíratelná konstrukce.89 Původní podoba Holandské a Pomerančové zahrady zřejmě zanikla již v 18. století, kdy byly tyto části rozšířeny a byla vybudována nová zděná oranžerie. Zahrady byly obnoveny v letech 2012–2014, Holandská v podobě z 17. století, popis konstrukce rozebíratelné oranžerie se nedochoval, a proto jsou dnes citrusy v Pomerančové zahradě pěstovány v nádobách a na zimu se přesouvají do skleníku. V prostoru, o který byly Holandská a Pomerančová zahrada rozšířeny v 18. století, vznikla v průběhu obnovy Edukační zahrada (viz přílohy obr. č. 49).90 Nejnovější částí Libosadu je dnešní vstupní areál se skleníky. Od 17. století zde byl hospodářský dvůr, sloužící jako zázemí pro personál. Ve 40. letech 19. století zpřístupnil arcibiskup Maxmilián Sommerau-Beckh Libosad veřejnosti. Původní vstup již nevyhovoval, a proto se biskup rozhodl vybudovat reprezentativní vstup v místě hospodářského zázemí. Podle návrhu Antona Archeho vznikl nový čestný dvůr

87 P. ZATLOUKAL (ed.), Zámek a zahrady…, s. 185. 88 Tamtéž, s. 193–194. 89 Tamtéž, s. 183–184. 90 L. KŘESADLOVÁ, Květná zahrada…, s.36–39.

22

(viz přílohy obr. č. 50 a 51) ohraničený domem pro zahradníky a dvěma skleníky. Ve Velkém (studeném) skleníku (viz přílohy obr. č. 53 a 54) přezimovávaly subtropické rostliny, v létě byl využíván k pořádání kulturních akcí. Naproti Velkému skleníku stojí Palmový (teplý) skleník (viz přílohy obr. č. 52).91 Oba skleníky byly po požáru v roce 1888 rekonstruovány, další rekonstrukce proběhla v letech 2010–2014.92

3.6.3 Lusthaus neboli Rotunda

Rotunda, dříve nazývaná Lusthaus (viz přílohy obr. č. 55 a 56), je osmiboký pavilon nacházející se ve středu Květnice. Vystavěna byla dle návrhu G. Pietra Tencally v letech 1666–1668 jako otevřený pavilon se čtyřmi grottami (viz přílohy obr. č. 60 a 61) a čtyřmi kamínkovými místnostmi (viz přílohy obr. č. 59). Po dokončení stavby probíhala její výzdoba. Grotty byly zdobeny nejen mušlemi, lasturami a tufem, dováženým z krasových jeskyní, ale také sochami satyrů a fontánami. Kupole (viz přílohy obr. č. 57 a 58) byla vymalována osmi výjevy z Ovidiových Proměn, bohatá byla také štuková výzdoba. Podlahu tvořila kamínková mozaika, v jejímž středu byl odtokový kanál pro vodu, jelikož celá stavba byla prodchnuta důmyslným vodním mechanismem, který nic netušící návštěvníky Lusthausu svlažoval sprškami vody.93 V centrálním sále se nachází alegorické sochy čtyř ročních období od Michaela Mandíka, který vytvořil také sochy satyrů a podílel se i na výrobě soch v kolonádě.94 Rotunda se nezachovala v původní podobě ze 17. století, v roce 1847 byla rozebrána původní střecha a nahrazena novou dle návrhu Antona Archeho.95 Na konci 19. století došlo k zásadní úpravě stavby, biskup Theodor Kohn zde chtěl vybudovat muzeum a proto došlo k velkým úpravám stavby. Zazděno bylo šest z osmi vchodů, k hlavnímu vstupu byl přistavěn portikus. Z Rotundy byl odstraněn vodní mechanismus i fontánky. Původní poničené nástěnné malby byly plošně přemalovány a mozaiková podlaha byla nahrazena podlahou novou.96 V roce 1908 zde bylo nainstalováno Foucaultovo kyvadlo (viz přílohy obr. č. 62), pořízené na popud gymnazijního učitele Františka Nábělka.97

91 L. KŘESADLOVÁ, Květná zahrada…, s. 40–41. 92 P. ZATLOUKAL (ed.), Zámek a zahrady…, s. 191–192. 93 Tamtéž, s. 176–180. 94 L. KŘESADLOVÁ, Květná zahrada…, s. 18. 95 P. ZATLOUKAL (ed.), Zámek a zahrady…, s. 180. 96 L. KŘESADLOVÁ, Květná zahrada…, s. 18. 97 M. PERŮTKA (ed.), Arcibiskupský zámek…, s. 204.

23

3.6.4 Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Na místě dnešního barokního kostela na dolním konci Riegerova náměstí stávala zřejmě v dobách prvního osídlení kaple, o které existuje jediná zmínka z roku 1232. Byla postavena snad v románském slohu a později byla nahrazena městským raně gotickým kostelem, který nechal vystavět biskup Bruno ze Schauenburku na konci 13. století. Středověký kostel byl poničen během vpádu švédských vojsk roku 1643. V 18. století již nevyhovoval dobovým požadavkům, a proto jej nechal biskup Schrattenbach přestavět. Autorem barokní stavby (viz přílohy obr. č. 63 a 64) byl Ignác Josef Cyrani z Bolleshausu, dvorní architekt olomouckých biskupů.98 Z původní stavby byla ponechána pouze věž, zbytek kostela byl rozebrán a vystavěn nanovo.99 Kostel získal obdélníkový půdorys tvořený jednou chrámovou lodí. Z gotického období se zachovala pouze kostelní věž, která byla upravena v barokním stylu. V roce 1824 bylo k věži dostavěno zvonicové patro a tím došlo k jejímu zvýšení. Věž je k dnešnímu baroknímu kostelu pootočena a tím dokládá odlišnou orientaci kostela gotického a jeho barokního nástupce.100

3.6.5 Kostel svatého Jana Křtitele

Barokní kostel nebyl prvním kostelem postaveným na tomto místě, již dříve zde sál raně středověký kostel johanitský.101 Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu přivedl roku 1687 do města piaristy, kterým daroval tento kostel. Piaristé se rozhodli kostel roku 1737 zbořit a vystavět chrám nový. Stavba barokního kostela (viz přílohy obr. č. 65 a 66) trvala 31 let a roku 1768 byla vysvěcena biskupem Hamiltonem.102 Barokní stavbu projektoval opět Ignác Josef Cyrani z Bolleshausu a na jejím financování se podílelo jak biskupství a město, tak moravská šlechta. Kostel je tvořen centrální oválnou lodí se čtyřmi kaplemi103 a dvěma věžemi. Kopule kostela je zakončena lucernou. O sochařskou a malířskou výzdobu kostela se postarali především moravští umělci. Chrám sv. Jana Křtitele představuje jednu z nejkrásnějších vrcholně barokních staveb na Moravě.104

98 M. PERŮTKA – O. JAKUBEC – R. BAŠTA, Kroměříž…, s. 68–69, 171–173. 99 F. V. PEŘINKA, Dějiny města Kroměříže: Díl druhý, Část 3…, s. 50. 100 M. PERŮTKA – O. JAKUBEC – R. BAŠTA, Kroměříž…, s. 68–69, 171–173. 101 Tamtéž, s. 175. 102 F. V. PEŘINKA, Dějiny města Kroměříže: Díl druhý, Část 3…, s. 39. 103 M. PERŮTKA – O. JAKUBEC – R. BAŠTA, Kroměříž…, s. 175–176. 104 F. V. PEŘINKA, Dějiny města Kroměříže: Díl druhý, Část 3…, s. 39.

24

3.6.6 Panská sýpka na štěchovickém předměstí

Biskupská sýpka (viz přílohy obr. č. 67) se začala stavět v době episkopátu Karla z Lichtenštejna-Kastelkornu dle návrhu architekta Giovanni Pietra Tencally a dokončena byla v druhém desetiletí 18. století za kardinála Schrattenbacha, o čemž svědčí také nápis na kamenné desce ve štítu sýpky.105 Jedná se o čtyřpodlažní stavbu s dalšími třemi patry v půdním prostoru. I když jde o stavbu užitnou, nepostrádá sýpka charakteristické barokní znaky jako jsou pilastry či volutové štíty.106

3.6.7 Mincovna

Olomoucké biskupství získalo privilegium razit mince, první doložená mince vyražená biskupstvím je moravský denár z 12. století (vyražen za Jindřicha Zdíka). Právo razit mince bylo několikrát obnovováno, císař Rudolf II. jej roku 1608 opět udělil Františkovi z Dietrichštejnu, od té doby se v Kroměříži razily mince až do roku 1759, kdy byla mincovna zrušena. Původní budova mincovny roku 1656 vyhořela. Novou mincovnu (viz přílohy obr. č. 68) nechal v blízkosti zámku postavit biskup Lichtenštejn-Kastelkorn roku 1665. Některé ražební stroje byly poháněny vodou z nedalekého mlýna. Na konci 20. století byla budova mincovny opravena a v jejích prostorech vybudováno muzeum mincovnictví na Moravě.107 V současné době je mincovna pro veřejnost uzavřena.

3.6.8 Piaristické gymnázium

Barokní budova (viz přílohy obr. č. 69) navržená Giovanni Pietrem Tencallou stojí v nároží Jánské ulice. Postavena byla v letech 1694–1696, roku 1836 poškodil budovu požár108 a roku 1851 byla zvýšena o jedno patro. Činnost piaristického gymnázia byla ukončena ve školním roce 1878/1879, stavbu poté převzal stát a sídlilo zde gymnázium německé. V roce 1918 byla budova školy přebudována na byty. 109

105 M. MERCOVÁ, Paměť…, s. 65. 106 M. PERŮTKA – O. JAKUBEC – R. BAŠTA, Kroměříž…, s. 164. 107 M. PERŮTKA (ed.), Arcibiskupský zámek…, s. 177. 108 Václav BARTŮŠEK, Kolej piaristů v Kroměříži a její postavení v řádu v letech 1687–1778, in: Východní Morava: dějiny, lidé, krajina: roč. 2, Brno 2012, s. 43–57. 109 M. MERCOVÁ, Paměť…, s.74–76.

25

3.6.9 Piaristický zpěvácký seminář

Seminář (viz přílohy obr. č. 70) z doby biskupa Karla z Lichtenštejna-Kastelkornu byl postaven dle návrhu Giovanni Pietra Tencally na konci 17. století. Stojí v Jánské ulici a tvoří předěl mezi domy piaristickými a kanovnickými. Zvenčí si budova zachovala svoji barokní podobu, avšak původní členění vnitřních prostor bylo v 80. letech 20. století zničeno rekonstrukcí.110 Dnes je budova, spolu s kanovnickými domy, využívána Základní uměleckou školou.

3.6.10 Kanovnické domy

V roce 1693 zakoupil biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu domy v Jánské ulici, mezi nimi i obecní šatlavu, kterou přesunul do domu sousedního.111 Původní domy byly zbourány a na jejich místě byly v letech 1693–1698 vybudovány čtyři kanovnické rezidence (viz přílohy obr. č. 71 a 72) dle návrhu Giovanni Pietra Tencally. Rezidence mají shodnou výšku i okenní řády, pilastrová výzdoba fasád se mírně liší. Původní interiéry budov byly zničeny při rekonstrukci v 70. letech 20. století, kdy se upravovaly pro potřeby Základní umělecké školy. Blok kanovnických domů dotvářel „hlavní osu někdejší biskupské holdovací cesty (via triumphalis), vedoucí od Kovářské brány kolem areálu piaristů přes Velké náměstí k Arcibiskupskému zámku.“112

110 M. PERŮTKA (ed.), Umělecké památky…, s. 64. 111 F. V. PEŘINKA, Dějiny města Kroměříže: Díl druhý, Část 3…, s. 176–177. 112 M. PERŮTKA (ed.), Umělecké památky…, s. 65.

26

3.7 Arcibiskupský zámek

3.7.1 Stavební historie zámku

K počátkům biskupského sídla v Kroměříži nemáme přesvědčivé písemné prameny ani archeologické nálezy. Románské či raně gotické sídlo biskupa Bruna ze Schauenburku (2. polovina 13. století) stálo dle historiků v místě dnešního zámku či v blízkosti kostela sv. Mořice, o jeho přesné poloze se nedochovaly žádné doklady. Přímé doklady o stavbě biskupského sídla pochází z 16. století z doby biskupa Stanislava Thurza. Thurzovo sídlo již stálo na místě dnešního zámku a dodnes se z něj zachoval goticko-renesanční vstupní portál hradu.113 V úpravách sídla pokračovali biskupové Jan Mezon a Stanislav Pavlovský. Vzhled zámku 16. století zobrazují dvě veduty města (viz přílohy obr. č. 73–75). K úpravám, které provedl biskup Pavlovský, řadíme výstavbu kryté chodby propojující první patro zámku s kostelem sv. Mořice.114 Po třicetileté válce se v 60. letech 17. století do obnovy města i zámku pustil nově zvolený biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu, který k těmto účelům ve městě zřídil stavební úřad dohlížející jak na stavby biskupské, tak měšťanské.115 Zámek byl za třicetileté války roku 1643 vyrabován a vypálen, poté byl provizorně opraven, ale roku 1656 ho opět schvátil požár a stal se neobyvatelným. Biskup Karel se zavázal zámek opravit. Opravu zámku, stejně jako budování Libosadu, řídili architekti Filiberto Luchese a Giovanni Pietro Tencalla. Zámek byl přestavěn v duchu baroka, z dřívějších dob se zachovala pouze jižní věž, která je oproti zámku natočena nakoso. Zbytek thurzovského zámku byl pravděpodobně srovnán se zemí. Přestavba zámku byla zřejmě dokončena roku 1698 a biskup Karel se jí již nedočkal, neboť umírá roku 1695. Nový raně barokní zámek má přibližně půdorys čtverce a je tvořen čtyřmi křídly.116 V přízemí křídla orientovaného do zahrady vznikla sala terrena, která je tvořena pěti místnostmi, z nichž dvě krajní jsou přeměněny v grotty. Z prostředního sálu vede schodiště do vyšších pater zámku.117 K úplnému dokončení stavby barokního zámku došlo za biskupa Wolfganga Hannibala Schrattenbacha v první polovině 18. století.

113 P. ZATLOUKAL (ed.), Zámek a zahrady…, s. 7–8. 114 M. PERŮTKA (ed.), Arcibiskupský zámek…, s. 25–27. 115 Jaroslav PETRŮ, Kroměříž: Dějiny, stavební a umělecký vývoj zámeckého areálu, Brno 1981, s. 6. 116 P. ZATLOUKAL (ed.), Zámek a zahrady…, s. 26–29. 117 O. ZATLOUKAL, Et in Arcadia ego…, s. 44–53.

27

V roce 1752 vypukl v Kroměříži požár, který zasáhl i zámek. Zámku shořela střecha i s krovy a oheň postihl také věž a nejvyšší patra zámku. Obnovu těchto prostorů navrhl architekt Ignác Josef Cyrani z Bolleshausu.118 Velkou změnou následkem požáru prošla Velká jídelna, která svou dnešní podobu získala za biskupa Hamiltona v letech 1770–1772. Sál byl opatřen třemi nástropními olejomalbami, rokokově klasicistní štukovou výzdobou a lustry z olovnatého skla, které byly roku 1900 elektrifikovány Františkem Křižíkem.119 Roku 1777 bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství, prvním olomouckým arcibiskupem se stal Antonín Theodor Colloredo-Waldsee. Ten nechal obložit stěny v Malé jídelně a Trůnním sále obrazy, také nechal zbudovat nový vstup do zahrady, Colloredovu kolonádu (viz přílohy obr. č. 81 a 82). Za jeho episkopátu byla zasypána část příkopu, který stále obklopoval zámek. K úplnému zrušení příkopu došlo v první polovině 19. století za arcibiskupa Ferdinanda Maria Chotka. Za následujícího arcibiskupa Maxmiliána Sommerau-Beckha byl k zámku v místě vstupu do saly terreny přistavěn portikus, který projektoval Anton Arche. Úpravy zámeckého areálu probíhaly i za Bedřicha z Fürstenbergu. Stržený portikus Antona Archeho byl nahrazen portikem novým a při zámku bylo zbudováno nové dvouramenné schodiště sloužící jako vstup do Podzámecké zahrady (viz přílohy obr. č. 84). Theodor Kohn nechal restaurovat téměř tři sta obrazů, pro které zbudoval v zámku galerii. Sněmovní sál prošel rekonstrukcí a elektrifikací a na nádvoří zámku byl zbudován pilířový portikus s balkónem (viz přílohy obr. č. 83). V roce 1945 vzplála při ústupu německých vojsk zámecká věž. Poválečná obnova zámku probíhala od roku 1947, zámecká věž získala svou dnešní podobu (viz přílohy obr. č. 76–80). V 90. letech byl arcibiskupství navrácen mobiliář a sbírky zámku, samotná stavba ovšem zůstala ve vlastnictví státu. Roku 1998 byly zámek a zahrady zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.120 V roce 2018 bylo v rámci restitucí rozhodnuto o navrácení zámku olomouckému arcibiskupství, které ho pod svou správu přejalo na počátku roku 2020.

118 M. PERŮTKA (ed.), Arcibiskupský zámek…, s. 30–31. 119 Tamtéž, s.64–66. 120 Tamtéž, s.33–38.

28

3.7.2 Zámecké interiéry

V suterénu zámku se nachází vinné sklepy, s valenými klenbami a stěnami pokrytými ušlechtilými plísněmi, pomáhajícími zrání vín, a sala terrena (viz přílohy obr. č. 85 a 86) s bohatou výzdobou (nástěnné malby, mozaiky, štuky a další). V přízemí zámku jsou konferenční sály, zázemí Národního památkového ústavu a návštěvnické zázemí. Prvním patrem (viz přílohy obr. č. 87–92) prochází prohlídková trasa zahrnující například Lovecký sál, Růžový salonek, Carský salon, Poradní a Trůnní sál, Malou a Velkou jídelnu či letní byt arcibiskupa. Ve druhém patře (viz přílohy obr. č. 93–96) pokračuje prohlídkový okruh Manským sálem, Novou knihovnou a Starou knihovnou. V tomto poschodí se nachází Obrazárna a Expozice zahradní kultury.121

3.7.3 Obrazárna

Obrazárna arcibiskupského zámku vystavuje nejcennější výtvarná díla z majetku arcibiskupství. Nejdéle doloženými kusy sbírky jsou oltářní obrazy Lukase Cranacha, které zakoupil biskup Stanislav Thurzo.122 O obrazovou sbírku se nejvíce zasloužil biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu, který kupoval samostatná díla slavných malířů, ale i celé sbírky. Zároveň si také nechával zhotovovat kopie obrazů, vystavených především ve Vídeňské galerii. Nejvzácnější obrazy získal biskup Karel koupí obrazové sbírky bratří Imstenraedtů roku 1673, ta mimo jiné obsahovala díla Bassanů, Tiziana či Veroneseho.123 Nejprve byla sbírka uložena v biskupském paláci v Olomouci, po dokončení oprav kroměřížského zámku byla na konci 18. století přenesena do Kroměříže, kde se obrazy staly součástí panelové galerie v Trůnním sále a Malé jídelně. O zřízení samostatné obrazárny se zasloužil arcibiskup Theodor Kohn, který k tomuto účelu vyhradil dvě místnosti v druhém patře zámku. Roku 1894 započal s úpravou místností, čímž položil základy dnešní obrazárny, která byla zpřístupněna roku 1899. Dnešní podobu získala obrazárna v roce 1998, kdy byla arcibiskupská kolekce vystavena v devíti chronologicky, tematicky i místně odlišených sálech.124 Mezi nejvýznamnější obrazy sbírky patří: Stětí sv. Kateřiny a Stětí sv. Jana Křtitele od Lucase

121 M. PERŮTKA (ed.), Arcibiskupský zámek…, s. 43–96. 122 Tamtéž, s. 99. 123 J. VACKOVÁ, Kroměříž…, s. 36. 124 P. ZATLOUKAL (ed.), Zámek a zahrady…, s. 160–162.

29

Cranacha staršího, Dva smějící se hoši Hanse von Aachena, Selská rvačka přisouzená Janu I. Brueghelovi, Portrét anglického krále Karla I. a jeho manželky Henrietty Marie a Portrét muže s rukavicemi od Anthonise van Dycka, Jedenáct apoštolu Paola Veroneseho, Tizianův Apollón a Marsyas či cyklus Potopa světa od Jacopa Bassana a mnohá další díla.125

3.7.4 Sbírka kresby a grafiky

Sbírka kresby patří k nejmenším sbírkovým souborům kroměřížského zámku. Začal ji budovat biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu, poté se stala součástí zámecké knihovny. Obsahuje zejména italskou kresbu 16. a 17. století, významné jsou kopie dnes již zničených originálů. Sbírka grafiky byla také součástí zámecké knihovny biskupa Karla. Grafická sbírka je velmi rozsáhlá a kvalitní, přesto není veřejnosti příliš známá. Nejznámější položkou sbírky je katalog vyobrazení Květné zahrady, který vytvořil Justus van den Nypoort.126 V prostorách obrazárny vznikl v roce 2016 Kabinet kresby grafiky představující tyto dvě sbírky veřejnosti.127

3.7.5 Zámecká knihovna

Roku 1691 daroval biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu veškeré své zlato, stříbro, šperky, ornáty, ale také knihy a další jiné předměty biskupství, aby je užívali i následující biskupové. Roku 1694 pak vydává zakládací listinu biskupské knihovny v Kroměříži.128 Knihovna měla obsahovat veškeré tehdejší vědění světa, v jejích policích byly knihy teologické, filozofické, historické, matematické, lékařské spisy, knihy věnující se architektuře, zahradnictví či alchymii. Součástí knihovny byla i tajná uzamykatelná skříň obsahující zakázané knihy (libri prohibiti).129 Současná podoba Staré knihovny (viz přílohy obr. č. 95 a 96) pochází z období po požáru roku 1752. Sály Staré knihovny byly vymalovány motivy apoteózy biskupa Lichtenštejn-Kastelkorna, jejího zakladatele, a biskupa Leopolda Egkha, jejího obnovitele. Knihovní skříně byly zhotoveny a instalovány v 18. století kroměřížským truhlářem Magoyem. Interiér knihovny je doplněn čtyřmi glóby, zobrazujícími hvězdnou oblohu a zemské kontinenty. Sbírka knih byla

125 M. PERŮTKA (ed.), Arcibiskupský zámek…, s. 101–132. 126 Tamtéž, s. 143–152. 127 P. ZATLOUKAL (ed.), Zámek a zahrady…, s. 171–172. 128 F. V. PEŘINKA, Dějiny města Kroměříže: Díl druhý, Část 1 a 2…, s. 675. 129 M. PERŮTKA (ed.), Arcibiskupský zámek…, s. 155.

30 postupně doplňována novými literárními díly, nechybí zde ani Diderotova Encyklopedie.130 Dnes čítá knihovna na 61 000 svazků, 436 rukopisů a 172 prvotisků.131

3.7.6 Hudební archiv

Hudební archiv se váže k působení biskupské kapely, která hrála na bohoslužbách a při významných událostech na zámku. Mezi slavné skladatele a hudebníky působící na zámku můžeme zařadit Jacoba Handla, zvaného Gallus, působícího na dvoře biskupa Pavlovského, či Pavla Josefa Vejvanovského a houslistu Heinricha Bibera ve službách biskupa Lichtenštejn-Kastelkorna. Vedle sbírky z doby biskupa Lichtenštejn-Kastelkorna tvoří bohatý fond hudební sbírka arcibiskupa Antonína Theodora Colloredo-Waldsee z přelomu 18. a 19. století.132 Od roku 2013 je hudební archiv představen v Kabinetu hudby (viz přílohy obr. č. 94) v Nové knihovně133 a obsahuje díla Adama Michny z Otradovic, Ludwiga van Beethovena, Wolfganga Amadea Mozarta či dříve zmíněných Vejvanovského a Biebra.134

3.7.7 Numismatická sbírka

Olomoučtí biskupové měli již od středověku právo razit vlastní mince, avšak sbírková činnost je doložena až soupisem mincí a medailí z roku 1842. Systematicky sbírku rozšířili biskupové Bedřich z Fürstenbergu a Theodor Kohn. Dnes obsahuje sbírka na 10 500 biskupských, arcibiskupských a papežských mincí a medailí. V roce 2014 byl v Trezorové knihovně vybudován Kabinet mincí a medailí, který tuto sbírku zprostředkovává návštěvníkům.135

130 P. ZATLOUKAL (ed.), Zámek a zahrady…, s. 156–158. 131 M. PERŮTKA (ed.), Arcibiskupský zámek…, s. 155. 132 J. PETRŮ, Kroměříž: Dějiny…, s. 22–24. 133 P. ZATLOUKAL (ed.), Zámek a zahrady…, s. 169–170. 134 M. PERŮTKA (ed.), Arcibiskupský zámek…, s. 161–162. 135 P. ZATLOUKAL (ed.), Zámek a zahrady…, s. 168.

31

3.8 Podzámecká zahrada Počátky zámecké zahrady jsou spojeny s osobou biskupa, renesančního učence a humanisty, Stanislava I. Thurza. Zpočátku šlo o zahradu zelinářskou spojenou se sadem. V druhé polovině 16. století sloužila zahrada především k pěstování růží a byla ohrazena dřevěným plotem.136 Významnou proměnou prošla zahrada za Karla z Lichtenštejna- Kastelkornu v druhé polovině 17. století, kdy byla pod okny nově opraveného zámku zbudována geometricky řešená okrasná zahrada s centrální fontánou, do které se vstupovalo ze zámku salou terrenou. Součástí zámecké zahrady biskupa Karla byla i štěpnice,137 bohužel byla tato zahrada časem opět přeměněna v zahradu kuchyňskou a užitkovou. Zrušeny byly také vodní příkopy mezi zámkem a zahradou či mezi jednotlivými částmi zahrady. Toho využil roku 1727 biskup Wolfgang Hannibal Schrattenbach, který zahradu obnovil a rozšířil. Novou zahradu tvořily ornamentální květinové záhony, fontány, sochy a obelisky, ale také dva pavilony a jezírko.138 Významná přeměna zahrady v duchu krajinářského parku proběhla v letech 1790– 1800 za prvního olomouckého arcibiskupa Antonína Theodora Colloredo-Waldsee. Nová podoba zahrady kombinovala původní formální geometrickou zahradu (viz přílohy obr. č. 98) a přírodně komponovaný park s mnoha stavbami (viz přílohy obr. č. 107–110, 114),139 jako jsou řecký Chrámek přátelství, Čínský pavilon, labyrint s deštníkem, umělé zříceniny a jiné.140 Roku 1795 byla k zámku přistavěna Colloredova kolonáda (viz přílohy obr. č. 100), propojující patro zámku se zahradou, sloužila jako soukromý vstup biskupů do zahrady. Kolonáda má podobu otevřené arkády s dvouramenným schodištěm ústícím do terasovité zahrady („tajné zahrady“). Po druhé světové válce byly v kolonádě na čas umístěny lunety Maxe Švabinského (viz přílohy obr. č. 166–169).141 Největší přestavba parku se uskutečnila za Ferdinanda Maria Chotka, který si do Kroměříže přivedl rodinného architekta Antona Archeho, aby mu vyprojektoval novou zahradu (viz přílohy obr. č. 97). Po náhlé smrti arcibiskupa Chotka pokračoval v jeho velkolepých plánech arcibiskup Maxmilian Sommerau-Beckh.142 K parku byl připojen panský sad a

136 O. ZATLOUKAL, Et in Arcadia ego…, s. 16. 137 M. PERŮTKA (ed.), Arcibiskupský zámek…, s. 181. 138 O. ZATLOUKAL, Et in Arcadia ego…, s. 54. 139 M. PERŮTKA (ed.), Arcibiskupský zámek…, s. 182. 140 O. ZATLOUKAL, Národní centrum zahradní kultury…, in: Ingredere hospes VII.: sborník …, ed. J. Obšivač, s. 13. 141 P. ZATLOUKAL (ed.), Zámek a zahrady…, s. 197–198. 142 M. PERŮTKA (ed.), Arcibiskupský zámek…, s. 182–183.

32 rozsáhlá louka. Podzámecká zahrada byla proměněna v romantický park, geometrické květinové záhony před průčelím zámku byly proměněny v palouk. V zahradě byla vybudována Maxmiliánova kolonáda (viz přílohy obr. č. 101), mosty přes Mlýnskou strouhu (most Stříbrný, Obloukový, Květinový a další), rybářský pavilon a jiné stavby (viz přílohy obr. č. 105 a 106). Upraveny byly i vodní plochy, především byl nově vytvořen Divoký rybník. Na nové louce byl vybudován statek Maxův dvůr (viz přílohy obr. č. 102). Park získal touto přestavbou svou dnešní podobu i rozlohu (viz přílohy obr. č. 103 a 104).143 V 19. století byly v Podzámecké zahradě provedeny pouze drobné změny, doplňována a rozšiřována byla především zeleň (viz přílohy obr. č. 111–113). V letech 1907–1909 byl regulován tok řeky Moravy, v jehož důsledku došlo k poklesu spodní vody a narušení vodních poměrů v Podzámecké zahradě. Za druhé světové války byl poškozen skleník u jednoho ze vstupů do zahrady, který byl poté přebudován na ZOO koutek (viz přílohy obr. č. 99). V 50. letech přešla zahrada pod státní správu a v roce 1998 byla zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.144 V rámci církevních restitucí získalo Podzámeckou zahradu a zámek roku 2018 do vlastnictví opět olomoucké arcibiskupství, které nad nimi převzalo správu počátkem roku 2020.

143 P. ZATLOUKAL (ed.), Zámek a zahrady…, s. 86–121. 144 Tamtéž, s. 129–133.

33

3.9 Architektura 19. a 20. století

3.9.1 (Arci)biskupský pivovar Biskupský pivovar (viz přílohy obr. č. 115) byl vystavěn v 16. století v ulici Na Kopečku. Biskupský pivovar sloužil potřebám biskupa a dodával pivo do všech poddanských vesnic v okolí. V roce 1643 byl zničen Švédy a opravován byl po roce 1655.145 V průběhu let byl častokrát přestavován, jak dokládají biskupské erby na jednotlivých budovách, v 19. století byl rozšířen, na počátku století dvacátého kompletně přestavěn.146 Dnes je komplex budov v soukromém vlastnictví a postupně chátrá.

3.9.2 Biskupský mlýn Biskupský mlýn stojí vedle biskupské mincovny v ulici Na Sladovnách. Mlýn v těchto místech stával zřejmě již ve 13. století, postupně se rozrůstal a největšího rozvoje dosáhl kolem roku 1840. Roku 1897 mlýn vyhořel a kvůli plánované regulaci toku řeky Moravy nebyl znovu obnoven. Dodnes se dochovala tzv. Malá Strana, upravená Antonem Archem do neorenesanční podoby. Malá Strana sloužila jako zámecká vodárna a později jako tělocvična tzv. Orlovna.147 V posledních letech v budově sídlí Galerie Orlovna.

3.9.3 Maxmiliánův vodovod Maxmiliánův vodovod (viz přílohy obr. č. 116), v ulici Na Kopečku, zřídil arcibiskup Maxmilian Sommerau-Beckh k dodávce kvalitní vody z prameniště na Barbořině. Klasicistní budova byla navržena roku 1838 Antonem Archem a má jednoduché klasicistní průčelí.148

3.9.4 Justiční škola Neorenesanční budova (viz přílohy obr. č. 117 a 118) podle návrhu Gustava Meretty byla na Masarykově náměstí vystavěna v letech 1875–1877 jako německá reálka, od roku 1919 zde sídlil český učitelský ústav, základní škola a justiční škola. Ve dvoře se dochovaly zbytky městských hradeb.149 Budova je bohatě zdobena, zvenčí jsou jednotlivá

145 F. V. PEŘINKA, Dějiny města Kroměříže: Díl první…, s. 98–99. 146 M. PERŮTKA (ed.), Umělecké památky…, s. 112. 147 M. MERCOVÁ, Paměť…, s. 90–91. 148 M. PERŮTKA (ed.), Umělecké památky…, s. 112. 149 M. MERCOVÁ, Paměť…, s. 46–47.

34 podlaží provedena v dórském, iónském a korintském stylu, doplněna o sochařskou výzdobu Antonína Tomáše Becka. Také interiéry jsou vymalovány dekorativně.150

3.9.5 Kozánkův dům Kozánkův dům (viz přílohy obr. č. 119) stojí ve Štěchovicích nedaleko Květné zahrady. Dům byl postaven v roce 1883 v historizujícím stylu.151 Ve vlastnictví Emila Kozánka se stal salonem uvědomělého češství, setkávali se zde politici, vědci a umělci. Častými návštěvníky byli Antonín Dvořák, Emma Destinová, Jaroslav Vrchlický či Emil Vráz.152

3.9.6 Gymnázium České gymnázium (viz přílohy obr. č. 120) bylo postaveno za Kovářskou branou na Masarykově náměstí na místě domů a vojenského lazaretu zbořených v roce 1888.153 Budova gymnázia byla zbudována stavitelem Ladislavem Mesenským v letech 1889– 1890 podle návrhu architektů Julia Tebicha a Josefa Karáska. Dva roky po otevření školy do budovy teklo a v dřevěných prknech podlah se objevila plíseň. Budova byla několikrát podrobena prohlídce komise a roku 1894 se začalo s opravami, upravovaly se hlavně podlahy a stropy.154

3.9.7 Dům s restaurací Filipa Pečmana, Hospůdka Na schůdkách Dům (viz přílohy obr. č. 121 a 122) na Havlíčkově ulici byl postaven v letech 1904–1905 a představuje vrcholné dílo Felixe Skibinského. Stavba je zcela symetrická s velmi bohatou výzdobou fasád, inspirovanou belgickou secesí.155

3.9.8 Babirádovský dům Renesanční dům na Velkém náměstí č.p. 36 byl roku 1918 přestavěn podle Felixe Skibinského v secesním duchu (viz přílohy obr. č. 123). V době sněmu zde bydlel ministr Felix Schwarzenberg.156 Dnes se v budově nachází zrcadlové bludiště.

150 M. PERŮTKA (ed.), Umělecké památky…, s. 117. 151 M. MERCOVÁ, Paměť…, s. 97. 152 M. PERŮTKA (ed.), Umělecké památky…, s. 163. 153 F. V. PEŘINKA, Dějiny města Kroměříže: Díl druhý, Část 3…, s. 489–490. 154 Zdeňka MALCHEROVÁ (ed.), 120 let českého gymnázia v Kroměříži: 1882–2002, Kroměříž 2002, s. 14–20. 155 M. PERŮTKA (ed.), Umělecké památky…, s. 150. 156 M. MERCOVÁ, Paměť…, s. 23.

35

3.9.9 Obchodní dům Baťa Obchodní dům (viz přílohy obr. č. 124) stojí na místě renesančního domu s arkýřem z 2. poloviny 16. století, který byl kvůli jeho výstavbě roku 1930 srovnán se zemí. Funkcionalistická budova baťova obchodního domu byla navržena architekty projekční kanceláře Baťa a vystavěna byla za pouhý rok. Dům sloužil jako prodejna a opravna obuvi, ale nacházely se zde i pedikérské služby či novinka, dětský koutek. Ve vyšších patrech byly zřízeny byty personálu, jídelna a kuchyně pro zaměstnance.157 Prodejna obuvi Baťa se v přízemí domu nachází dodnes.

3.9.10 Pravoslavný kostel svatých Cyrila a Metoděje Pravoslavný kostel (viz přílohy obr. č. 125) na Slovanském náměstí byl vystavěn v letech 1946–1948 dle návrhů Veselovoda Kolomackého. Stavba je provedena v byzantském stylu.158

3.9.11 Dům kultury Dům kultury (viz přílohy obr. č. 126) stojí na místě zbořené synagogy na ulici Tovačovského. Byl postaven na počátku 60. let 20. století v bruselském stylu. Autorem návrhu byl Šebestián Zelina. Mezi lety 2000–2007 byl přestavěn a rozšířen, a tak se dochovaly pouze fragmenty jeho původní podoby.159

157 M. PERŮTKA (ed.), Umělecké památky…, s. 79. 158 Tamtéž, s. 141. 159 Tamtéž, s. 123.

36

3.9.12 Secesní areál psychiatrické nemocnice Areál kroměřížské psychiatrické nemocnice je největší a nejucelenější secesní soubor budov v České republice. Od svého dokončení neprošel žádnými význačnými opravami, přesto je udržován v dobrém stavu, jak se na památku takového významu sluší. Na počátku 20. století přestávala být kapacita dvou moravských zemských ústavů pro choromyslné dostačující, a tak bylo rozhodnuto o zřízení ústavu dalšího. Pro nový areál bylo nakonec roku 1903 vybráno město Kroměříž. Výstavba ústavu, který byl na počest 60. výročí císařovy vlády nazván Moravský zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I., probíhala v letech 1905–1909.160 Celý areál vyprojektoval architekt Hubert Gessner, propagátor secese na Moravě a žák významného vídeňského profesora Otto Wagnera. Od něj také převzal pavilonové uspořádání (viz přílohy obr. č. 131).161 Byť je celý areál secesní, jednotlivé stavby se od sebe stylově odlišují, některé obsahují folklorní jiné naopak i byzantské prvky.162 Areál lze rozčlenit na tři části: středovou část tvoří budovy správní, hospodářské, administrativní a nemocnice,163 napravo od vchodu se nachází pavilony pro ženy a nalevo pavilony mužů.164 Mezi architektonicky nejvýznamnější budovy ústavu patří administrativní budova propojená se společenským domem a kostel svatých Cyrila a Metoděje (viz přílohy obr. č. 127–130). Na společenskou budovu stojící uprostřed jsou napojeny dvě budovy administrativní. Společenský sál je určen pro zábavu a slavnostní příležitosti, pojme až pět set návštěvníků. Celý interiér sálu je bohatě zdoben malbou a štuky, které byly obnoveny dle částečně dochovaných šablon. Malby představují klasy – symbol úrodného kraje, a také moravskou orlici.165 Kostel má půdorys řeckého kříže. Hlavní průčelí je zakončeno dvěma věžemi, ve kterých bývaly zvony. Celá stavba je završena 27 m vysokou kupolí, která byla pokryta žlutými glazovanými taškami, dnes ji pokrývá měděný plech. Povrch kostela je tvořen hladkou omítkou okrového odstínu, stejně jako ostatní budovy areálu. Z výmalby kostela

160 Aleš FILIP, Secesní chrámy na Moravě a ve Slezsku: Sakrální výtvarné umění kolem roku 1900, Brno 2004, s. 156. 161 Jiří T. KOTALÍK – David VÁVRA – Pavel FRIČ, Drobné perly české architektury: veletucet typologických příkladů, Praha 2012, s. 286. 162 Michal KOHOUT – Stephan TEMPL – Pavel ZATLOUKAL (edd.), Česká republika: architektura XX. století: Díl I.: Morava a Slezsko, Praha 2005, s.268. 163 A. FILIP, Secesní chrámy …, s. 157. 164 Emanuel DONĚK, Kroměřížská psychiatrická léčebna v průběhu devíti desetiletí, Kroměříž 1999, s. 20. 165 Tamtéž, s. 24–27.

37 je původní pouze freska na zadní stěně kněžiště, která znázorňuje svaté Cyrila a Metoděje, kteří slaví mši svatou s Moravany.166 Zajímavá je také stavba márnice s pitevnou a výkropní kaplí (viz přílohy obr. č. 132), která je orientována ke Květné zahradě, a proto je její průčelí bohatě zdobené167 motivy inspirovanými Dušanem Jurkovičem.

166 A. FILIP, Secesní chrámy …, s. 158–159. 167 E. DONĚK, Kroměřížská psychiatrická léčebna…, s. 22–23.

38

3.10 Židovské obce na Kroměřížsku

3.10.1 Židovská obec Kroměříž

První písemné zmínky o židovském obyvatelstvu v Kroměříži se nachází v listině Jana Lucemburského, ve které roku 1322 povolil olomouckému biskupu Konrádovi držet po jednom lichevním židu v městech Svitavy, Mohelnice, Vyškov a Kroměříž.168 Počet židovských rodin ve městě rychle rostl a v druhé polovině 14. století již židé odváděli biskupovi vysoké platy. Roku 1454 vzrostl počet židovských rodin na základě rozhodnutí krále Ladislava Pohrobka, který nařídil vystěhování židů ze všech moravských královských měst (např. Olomouc). V 16. století se židovská obec stala nejpočetnější na Moravě, pro její učené členy se jí přezdívalo Hanácký Jeruzalém.169 Za třicetileté války skončily pro kroměřížskou židovskou obec příznivé časy. Kroměříž byla 26. 6. 1643 dobyta švédskými vojsky pod vedením generála Torstensona. Židovská čtvrť byla vypleněna a na sto židů zavražděno, jiní byli odvlečeni do zajetí. Na památku této hrůzné události vznikl žalozpěv Selicha neb také švédská Haskara, který byl předčítán v synagoze na výročí této události.170 Dnes je tento vzácný dokument uložen v Židovském muzeu v Praze.171 V roce 1670 povolil biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu přijetí osmi židovských rodin z Vídně. Na konci 17. století se kroměřížská židovská obec opět řadila mezi nejvýznamnější na Moravě. Na počátku 18. století bylo židovské ghetto obehnáno separační zdí a židé mohli do města vstupovat pouze po zaplacení osobního mýta. V letech 1742 a 1774 se ve městě udály protižidovské výtržnosti. K uvolnění atmosféry došlo roku 1848, kdy zde bylo jako v prvním městě monarchie povoleno zbourat brány do ghetta. Historie židů v Kroměříži spěla k svému konci po okupaci republiky roku 1939. Židé z Kroměříže a okolí byli deportováni transportem AAf dne 26. června 1942 a AAg dne 30. června 1942172 přes Olomouc do Terezína a dále do koncentračních táborů na východě. Za oběť těmto událostem padlo 268 kroměřížských židů, jejichž jména jsou připomenuta na pamětní desce kroměřížské

168 František FÄRBER, K historii židů v Kroměříži, in: Židé a Morava: Sborník příspěvků z konference konané v říjnu 1994 v Kroměříži, Kroměříž 1995, s. 96. 169 Jaroslav KLENOVSKÝ, Židovské památky Kroměříže, Brno 1996, s. 3. 170 F.FÄRBER, K historii židů…, in: Židé a Morava: Sborník…, s. 97. 171 J. KLENOVSKÝ, Židovské památky Kroměříže, s. 4. 172 Holocaust [online]. Dostupné z: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/ [citováno k 28.04.2020].

39 radnice. Po roce 1945 se přeživší snažili náboženskou obec obnovit. Obnovena byla pod správou židovské obce kyjovské, posléze brněnské a v 70. letech byla pro úbytek členů zcela zrušena.173

3.10.2 Židovské památky v Kroměříži

3.10.2.1 Židovská čtvrť (ghetto)

První kroměřížský žid žil zřejmě na samotném dvoře biskupském, po nárustu počtu židů ve městě to již nebylo možné, a tak byla židům určena samostatná ulička. Dle dohadů to mohla být ulice Moravská (dnes Vodní), předměstí Oskol či ulička Židovská (dnešní Moravcova - viz přílohy obr. č. 137).174 Postupně židé kupovali pozemky uvnitř městských hradeb a v 16. století již obývali Malou a Velkou Židovnu pod kostelem Panny Marie (dnešní ulice Moravcova a Tylova). Několik domů včetně synagogy měli v ulici Vodní, ale po požáru v roce 1656 museli židé tyto domy vyměnit a vzniklo tak ucelené ghetto.175 V židovské ulici Malá Židovna (Tylova) žil také městský kat, proto se jí říkalo i Rasovská ulice. Kvůli nesnadnému soužití křesťanů a židů nechal biskup Karel z Lichtenštejna- Kastelkornu na své náklady zbudovat zeď oddělující židovskou čtvrť od okolních ulic a zejména od městského kostela Panny Marie. Separační zeď (viz přílohy obr. č. 142) byla vystavěna roku 1680 a místy byla až 8 metrů vysoká, vedla od hřbitovní zdi dále k městským hradbám u Vodní brány. Roku 1701 byla vystavěna také zeď oddělující Malou Židovnu od děkanské zahrady a celé ghetto tak bylo uzavřeno a mělo pouze dva vchody. Čtvrť byla separována až do roku 1848, kdy začala být zeď bořena, poslední části byly zbořeny roku 1880.176 U kostela Panny Marie se část separační zdi s výklenky, dříve zdobenými malbami, jako jediná v republice dochovala dodnes.177 Další významnou stavbou dochovanou v židovské čtvrti je obecní dům, zvaný také židovská radnice (viz přílohy obr. č. 138 a 139). Tato jedinečná barokní budova byla pravděpodobně vyprojektována dvorním architektem biskupa Karla z Lichtenštejna- Kastelkornu Giovannim Pietro Tencallou a postavil ji zednický mistr Matyáš Prost, který

173 J. KLENOVSKÝ, Židovské památky Kroměříže, s. 6–8. 174 F. V. PEŘINKA, Dějiny města Kroměříže: Díl první…, s. 86–87. 175 Jaroslav KLENOVSKÝ, Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska, Praha 2018, s. 153. 176 TÝŽ, Židovské památky Kroměříže, s. 16–20. 177 Jiřina CHRASTILOVÁ, Devět židovských cest: procházky po památkách Čech, Moravy a Slezska, Praha 2008, s. 294.

40 byl také ve službách biskupových (biskup se na stavbě podílel i finančně). Radnice byla vystavěna v letech 1687–1688 v barokním stylu s vysokými pilastry v průčelí a honosným kamenným portálem, taková podoba židovské radnice je v naší zemi ojedinělá. Dříve byla využívána jako správní středisko ghetta, kancelář židovského rychtáře či židovská škola, dnes zde sídlí Školský úřad.

3.10.2.2 Synagoga

Nejstarší synagoga se nacházela (minimálně od 16. století) v zástavbě řadových domů v dnešní Vodní ulici a byla vypleněna roku 1643 Švédy, roku 1656 podlehla požáru a o rok později byla zbořena, materiál by použit na stavbu nového barokního templu již v židovské čtvrti. Stavba Staré synagogy (viz přílohy obr. č. 135) probíhala v letech 1689–1694178 a budoval ji kroměřížský stavitel Matyáš Prost. Se stavbou byly problémy, židé Prostovi neplatili, nebo platili se zpožděním. Roku 1693 se také zřítila klenba synagogy a bylo nutno ji znovu zaklenout, stavitel a židovská obec se přeli na koho padnou náklady.179 Jako modlitebna sloužila až do roku 1910, kdy byla vystavěna synagoga nová. V roce 1920 byla pro zchátralost zbourána a o rok později prodána městu.180 „Architektonickým skvostem v Kroměříži byla synagoga na Komenského náměstí“181 vyprojektovaná vídeňským architektem Jakobem Gartnerem (viz přílohy obr. č. 134 a 136). Stavba byla realizována v letech 1909–1910 kroměřížskou stavitelskou firmou Ladislava Mesenského. Šlo o monumentální samostatně stojící stavbu završenou kopulí a dvojicí věží. Všechna čtyři průčelí byla zdobena rozetami. Architektonický sloh není jednoznačný, mísí se zde novorománské prvky na fasádě a secesní výzdoba interiérů. Synagoga byla využívána až do konce 30. let 20. století, poté bylo její vnitřní vybavení odvezeno do Židovského muzea v Praze, v červnu roku 1942 došlo k deportaci kroměřížských židovských obyvatel. Později téhož roku byla synagoga vydrancována a vyhozena do povětří.182 Dle slov Františka Färbera se synagoga stala „trnem v oku místním protektorátním činitelům, proto byla koncem roku 1942 za pomoci německé

178 J. KLENOVSKÝ, Encyklopedie…, s. 155. 179 F. V. PEŘINKA, Dějiny města Kroměříže: Díl druhý, Část 1 a 2…, s. 908–910. 180 J. KLENOVSKÝ, Encyklopedie…, s. 156. 181 František FÄRBER, Osobní vzpomínka na židovské Kroměřížany 30. let tohoto století, in: Židé a Morava: Sborník příspěvků přednesených na konferenci konané 10. listopadu 1999 v Kroměříži, Kroměříž 2000, s. 70. 182 J. KLENOVSKÝ, Židovské památky Kroměříže, s. 32–40.

41 armády zdemolována. K všeobecnému údivu měli vojáci s odstřelem budovy velké potíže, a proto jej museli opakovat několik dnů.“183 Na místě synagogy byl v 60. letech postaven Dům kultury. Od roku 1994 je kroměřížská židovská obec připomenuta památníkem, vytvořeným Olbramem Zoubkem (viz přílohy obr. č. 140 a 141), umístěným nedaleko od místa bývalé synagogy.184

3.10.2.3 Židovský hřbitov

V Kroměříži byly tři židovské hřbitovy. Ten nejstarší ležel na Oskolském předměstí na dnešním Komenském náměstí (viz přílohy obr. č. 143). Prvně je zmíněn v listině z roku 1606, ale nacházel se tam již mnohem dříve.185 O přemístění a případném zrušení hřbitova vedla židovská obec dlouhodobé spory s ostatními obyvateli Oskolského předměstí. Po několika vandalských útocích na hřbitov nakonec židovská obec ustoupila a roku 1882 pozemek prodala městu, které na něm slíbilo zřídit park.186 Exhumované ostatky byly přeneseny na židovský morový hřbitov, založený již roku 1715. Ten ležel na rohu dnešních ulic Nábělkova a Březinova, dnes zde stojí budova územního odboru policie ČR. Pochovávalo se zde do roku 1927, v letech 1941–1942 bylo pohřebiště nacisty zničeno, obřadní síň zbořena a náhrobky prodány. Třetí hřbitov byl budován od roku 1921 na poli u Velehradské ulice, využíván byl od roku 1924.187 V roce 1927 započala na novém hřbitově stavba obřadní síně (viz přílohy obr. č. 144) dle návrhu kroměřížského stavitele Ladislava Mesenského. Budova měla formu antického chrámu a spolu s celým hřbitovem byla slavnostně zasvěcena v lednu 1928.188 Před válkou bylo na hřbitově asi 50–100 náhrobků. Za války byl celý hřbitov značně poškozen a po válce byla z židovské obřadní síně vytvořena interkonfesijní smuteční síň. Z židovského hřbitova zbylo pouze sedm náhrobků a v roce 1962 zde byl zbudován památník obětem holokaustu. Poslední pohřeb se konal roku 2003 (František Färber).189

183 F.FÄRBER, K historii židů…, in: Židé a Morava: Sborník…, s. 98. 184 J. KLENOVSKÝ, Encyklopedie…, s. 156. 185 Tamtéž, s. 157. 186 F.FÄRBER, K historii židů…, in: Židé a Morava: Sborník…, s. 96–97. 187 J. KLENOVSKÝ, Encyklopedie…, s. 157–158. 188 Petr PÁLKA, Ke stavební činnosti kroměřížské židovské obce mezi světovými válkami, in: Židé a Morava: Sborník z konference konané v Muzeu Kroměřížska 7.listopadu 2001, Kroměříž 2002, s. 108– 118. 189 J. KLENOVSKÝ, Encyklopedie…, s. 158.

42

3.10.3 Židovská obec Holešov

První zmínka o pobytu žida na území města Holešov pochází ze 14. století, s jistotou měli židé povoleno se v Holešově usazovat od 15. století, a to v souvislosti s vypovězením židovských obyvatel z moravských královských měst roku 1454. Starší historie židovských obyvatel Holešova není známá, jelikož všechny písemné doklady o ní zničil požár města roku 1560. Po požáru začala židovská obec rychle vzkvétat, ovšem růst židovské obce zastavila třicetiletá válka. Roku 1622 bylo město včetně židovské čtvrti poničeno uherskými vojsky. V roce 1643 ho vyplenila švédská vojska vedená generálem Torstensonem, o dva roky později zasáhla město ještě morová rána. Na konci 17. století vlastnili židé téměř 1/3 pozemků ve městě, to vyvolalo odpor ostatních obyvatel a židé byli v letech 1727–1728 nuceně vystěhováni zpět do ghetta. Požáry poničily ghetto v letech 1745 a 1842. Při pogromu roku 1774, vyvolaném údajnou vraždou služky židem, byly vyrabovány židovské domy i synagoga. Uvolnění přinesl rok 1848, kdy židé získali plná občanská práva. Tato svoboda ovšem vyvolala ve městě v roce 1850 další protižidovský pogrom.190 I přesto počet židovských obyvatel rostl a v 19. století tvořili židé v Holešově asi třetinu obyvatel, proto zde byla vytvořena samostatná židovská obec. Místní ghetto bylo nejpočetnější na Moravě.191 Na konci 19. století a v první polovině století dvacátého vlastnili židé v Holešově mnoho různých podniků. Ovšem ani v tomto období se holešovské židovské obci nevyhnuly tragické události, v roce 1899 se opět stala cílem pogromu. Čtvrtý pogrom v Holešově, a vůbec poslední u nás, proběhl v prosinci 1918 a ukončila ho až vojska povolaná z Kroměříže. Po pogromech vždy došlo k emigraci židovského obyvatelstva, nejinak tomu bylo i roku 1918. V roce 1919 byla zrušena židovská politická obec, náboženská obec stále fungovala, a to až do druhé světové války, kdy byla zrušena a její majetek (vybavení synagogy aj.) byl roku 1942 odvezen do židovského muzea v Praze.192 Holešovští židé byli ze sběrného místa v Uherském Brodě odvezeni dne 23. ledna 1943 transportem Cn. č. 366 do Terezína a mnozí poté dále do dalších koncentračních táborů, především do Osvětimi.193 Z 273 deportovaných židovských obyvatel se jich po válce do Holešova

190 Jaroslav KLENOVSKÝ, Židovské památky Holešova, Holešov 2010, s. 3–4. 191 J. CHRASTILOVÁ, Devět židovských cest…, s. 290. 192 J. KLENOVSKÝ, Židovské památky Holešova, s. 5–6. 193 Holocaust [online]. Dostupné z: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/ [citováno k 28.04.2020].

43 vrátilo pouhých patnáct. Tito obnovili židovskou obec, posléze jako synagogální sbor spadali pod správu obce Kyjov a Brno. Ale i zdejší židovská obec s úmrtím jejích posledních členů kolem roku 1980 zanikla. Na bohatou židovskou historii města od roku 2001 navazuje Festival židovské kultury.194

3.10.4 Židovské památky v Holešově

3.10.4.1 Židovská čtvrť (ghetto)

Židé začali osidlovat prostor před městskými hradbami za Přerovskou, dnes Židovskou, bránou. Ghetto se rozrůstalo a zasahovalo ulice Přerovská, Příčná, Židovská, U Potoka a Dlažánky. Na přelomu 18. a 19. století bylo ghetto separováno třemi branami a dráty nataženými přes ulice. S postupným úbytkem židovského obyvatelstva se sem stěhovala městská chudina a čtvrť započala chátrat. Dodnes stojí přibližně polovina původních domů, avšak ve značně přestavěné podobě.195 V současnosti tvoří čtvrť náměstí Svobody, ulice Dlažánky, U Potoka, Malá, Příční a Hankeho.196

3.10.4.2 Synagoga

Zmínky o nejstarších stavbách se nedochovaly. Šachova neboli Stará synagoga (viz přílohy obr. č. 145) však byla vystavěna roku 1590 na místě bývalé synagogy dřevěné, která toho roku podlehla požáru.197 Stará synagoga byla zbudována v renesančním stylu, v 17. století byla rozšířena a ve století osmnáctém částečně barokizována. Po otevření nové synagogy se zde sloužily ortodoxní bohoslužby, využívána byla také jako stolařská dílna či skladiště nebo bytová jednotka. Díky tomu přečkala budova druhou světovou válku a v 60. letech 20. století byla renovována a v jejích prostorách byla zřízena expozice Židé na Moravě. Opravována byla ještě v 90. letech. Dodnes se jedná o jednu z nejvýznamnějších židovských památek.198 Nová synagoga (viz přílohy obr. č. 146) byla dostavěna roku 1893 na Malém náměstí. Projektoval ji Jacob Gartner v maursko-novorománském slohu. Po okupaci nacisty byla synagoga uzavřena a roku 1941 na dvakrát vypálena a do poloviny roku 1942

194 J. KLENOVSKÝ, Židovské památky Holešova, s. 6. 195 TÝŽ, Encyklopedie…, s. 106–107. 196 TÝŽ, Židovské památky Holešova, s. 17–19. 197 Tamtéž, s. 21. 198 J. KLENOVSKÝ, Encyklopedie…, s. 108.

44 zcela odklizena. Na jejím místě byl zřízen park. Dnes na místě, kde stála, rostou smuteční vrby a od roku 2004 je zde také památník.199

3.10.4.3 Židovský hřbitov

Pohřebiště (viz přílohy obr. č. 147) leží severozápadně od ghetta a pochází z dob počátků židovské obce. V 18. století byl hřbitov rozšířen a obehnán zdí. Rozlehlý areál obsahuje na 1851 náhrobků z 17.–19. století. Význačnou osobností, která je zde pochována je slavný rabín Sabataj ben Meir ha-Kohen z Vilna, zvaný Šach, k jehož hrobu (viz přílohy obr. č. 148) putuje mnoho židů. V roce 1903 byla u vstupu na hřbitov postavěna obřadní síň, ve které se dnes nachází pamětní tabule s 253 jmény obětí nacismu.200

3.10.5 Koryčany

V Koryčanech se židé usazovali od 16. století v ulici zvané Židovská (dnes Moravská). Postupně vzniklo ghetto uzavírané řetězy, které v 18. století čítalo 19 domů. Za třicetileté války byla zničena původní, zřejmě dřevěná, synagoga. Kolem roku 1650 byla postavěna synagoga nová na Masarykově ulici (viz přílohy obr. č. 149). Ta dvakrát vyhořela a opět byla obnovována. K bohoslužbám sloužila ještě několik let po první světové válce. V roce 1936 ji koupil spolek Lidový dům, poté sloužila jako tělocvična TJ Orel, za druhé světové války byla využívána jako skladiště. V 50. letech 20. století byla přestavěna na prodejnu elektra, a tak se z jejího původního vzhledu mnoho nedochovalo (viz přílohy obr. č. 150). Na okraji Koryčan se také nachází židovský hřbitov.201

199 J. KLENOVSKÝ, Židovské památky Holešova, s. 36. 200 TÝŽ, Encyklopedie…, s. 110–112. 201 Tamtéž, s. 146–148.

45

3.11 Kroměřížský sněm 1848–1849

Dne 22. 7. 1848 byl ve Vídni zahájen ústavodárný říšský sněm, který měl za úkol navrhnout novou ústavu. Ústava měla zavést občanská práva a svobody a měla být inspirována ústavou francouzskou a americkou. Avšak kvůli probíhající revoluci byl sněm ve Vídni přerušen.202 Císař opustil Vídeň a odjel se svým dvorem do Olomouce. Také řada poslanců z revoluční Vídně odcestovala, prchla jich téměř polovina.203 Přesto zůstal sněm usnášeníschopný a jeho prezident František Smolka chtěl sněm za každou cenu zachovat. Mezitím císařský dvůr, již usazený v Olomouci, přemýšlel o rozpuštění sněmu. Nakonec se rozhodli sněm přesunout do jiného města.204

3.11.1 Rozhodnutí o přesunu

Rozpuštěním sněmu by došlo ke konci konstituce, proto čeští poslanci vyslali k císaři delegaci, která navrhovala přeložení sněmu do Brna. Brno se však přiklánělo ke kusému vídeňskému sněmu a tím i k revoluci, navíc ve městě panoval neklid, a proto nebylo vhodné pro konání sněmu. Palacký navrhl Kroměříž, kde dříve bádal v arcibiskupském archivu na zámku. Kroměříž byla klidné konzervativní město, navíc blízko Olomouce, kde nyní sídlil císař, a tak se rozhodl sněm přesunout právě sem. Sněm byl císařským patentem z 22. 10. 1848 přesunut do Kroměříže,205 kde se měl sejít 15. 11. 1848.206 Kvůli krátkému času na přípravu sněmu v Kroměříži byl nakonec začátek sněmu odsunut o jeden týden na 22. 11. 1848.207

3.11.2 Vzhled města v roce 1848

Kroměříž měla v roce 1848 přes 6000 obyvatel silně ovlivněných německou kulturou, pouze na předměstích a v nedalekých obcích se mluvilo česky. Město bylo stále obehnáno ochrannou zdí, za níž byly hradební příkopy, které byly zaneseny bahnem a přeměněny na zahrádky.208 Do města se vstupovalo jednou ze tří městských bran.

202 Ashley DAVIES – Miroslav KINDL – Eva ŽALLMANNOVÁ, Zrod soudobého Středoevropana: The birth of the modern Central European citizen, Kroměříž 2018, s. 45. 203 Petr PÁLKA, Habsburská monarchie a Kroměříž v letech 1848–1849, Kroměříž 1997, s. 40–41. 204 Jindřich SPÁČIL, Veškerá moc ve státě vychází z lidu: kronika o Kroměřížském sněmu 1848–1949, Kroměříž 1948, s. 10–11. 205 Jaroslav PINKAVA, Kroměříž ve dnech ústavodárného říšského sněmu: 22. listopadu 1848 až 7. března 1849, Kroměříž 1996, s. 15. 206 P. PÁLKA, Habsburská monarchie …, s.85. 207 Otto URBAN, Kroměřížský sněm: 1848–1849, Praha 1998, s.49. 208 P. PÁLKA, Habsburská monarchie …, s.41–43.

46

Mlýnská brána byla branou nejméně hezkou, ale zachovala se dodnes, nachází se mezi zámkem a dnešním Arcibiskupským gymnáziem. Další dvě brány podlehly po roce 1848 rozšiřujícímu se městu. Byly to brány Kovářská na konci ulice Kovářské a Vodní brána na konci Vodní ulice, za níž se nacházel židovský hřbitov a mlýnské rameno řeky Moravy. Velký rynk (Velké náměstí) byl lemován dvoupatrovými měšťanskými domy, které měly podloubí, pouze budova pošty podloubí neměla.209

3.11.3 Příprava města na sněm

Město se na sněm pečlivě připravovalo, upravovalo se dláždění ulic, uklízelo se, ulice se metly každý den. Dále se pořídily další lampy nočního osvětlení. Přípravu a organizaci samotného sněmu měl na starosti poslanec Alois Jelen z Prahy a v době příprav na sněm se ve městě stal vládnoucí osobou. Jeho hlavním úkolem bylo zajistit místo pro sněm a ubytování pro poslance. Pro zasedání sněmu byla upravena Velká jídelna na arcibiskupském zámku (viz přílohy obr. č. 151 a 152), která se přeměnila v amfiteatrální sál s tribunou pro poslance a galerií pro tisk a návštěvníky.210 Na pořádek ve městě dohlíželo vojsko spolu s národní gardou, do které byli zapojeni i kroměřížští ostrostřelci. Velitelem gardy byl Josef Ernst Lehmann,211ten byl také arcibiskupským dvorním ředitelem a stavebním inspektorem a měl na starosti stavbu a rozebrání sněmovní tribuny.212 Gardisté kontrolovali v městských branách příchozí a zaznamenávali účel jejich cesty, také vítali příchozí poslance a na zahájení sněmu vypálili čestnou salvu.213 Aby město zajistilo účastníkům sněmu příjemný pobyt ve městě, vypovědělo přespolní žebráky z města a ty domácí ubytovalo ve špitálu a zakázalo jim žebrat.214 Pro rychlou komunikaci mezi Olomoucí a Kroměříží byl z hulínského nádraží přiveden do zámku telegraf. V době sněmu byla také v Kroměříži zřízena státní tiskárna na Štěchovicích. 215 Pro potřeby sněmu byl uvolněn téměř celý zámek, arcibiskup si zde ponechal pouze svůj byt a nejdůležitější úřady, úřady menšího významu byly přesunuty

209 J. SPÁČIL, Veškerá moc…, s. 17–18. 210 J. PINKAVA, Kroměříž ve dnech…, s. 16–17. 211 Cyril MĚSÍC, Kroměřížští ostrostřelci a jejich podíl na zabezpečení pořádku, in: Morava v době převratů a změn 1848–1918: sborník příspěvků z odborné konference: Kroměříž, 6. a 7. června 2018, Kroměříž 2018. s 16–17. 212 P. PÁLKA, Habsburská monarchie …, s. 47. 213 C. MĚSÍC, Kroměřížští ostrostřelci…, in: Morava v době převratů …, s 17–18. 214 J. PINKAVA, Kroměříž ve dnech…, s. 17. 215 J. SPÁČIL, Veškerá moc…, s. 65.

47 na zámky do Kyselovic a Chropyně. Pro poslance byla na zámku zřízena pošta (viz přílohy obr. č. 153), jídelna, kavárna, cukrárna i čítárna. Sídlilo zde ministerstvo války, spravedlnosti, vnitra a další úřady.216

3.11.4 Život poslanců

Sněmu se účastnilo přes 350 poslanců a mnoho dalších ministrů, úředníků, novinářů, důstojníků a velvyslanců, kterým se musely zajistit byty, což byl v tak malém městě, jako byla Kroměříž, problém.217 Celkem se počítalo s tisícem nově příchozích do města. Proto z města odešla část vojenské posádky, město nechalo uvolnit hlavně důstojnické byty.218 Účastníci sněmu byli ubytováni u měšťanů, v domech farních, kanovnických i v klášterech (viz přílohy obr. č. 154). Méně nároční poslanci z Bukoviny a Haliče byli ubytováni v hromadných ubikacích, které k tomuto účelu postavila A. Zierlová. Ceny bytů byly stanoveny dle cen vídeňských a byly značně vysoké. Záznamy o ubytování všech poslanců se nedochovaly, avšak místa pobytu některých poslanců jsou známá.219 Do Kroměříže se účastníci sněmu dopravovali především železnicí, ta tehdy nevedla až do Kroměříže, proto se museli z Hulína dopravovat dostavníky, někdy i vozy žebřinovými.220 Ve volném čase využívali poslanci možnosti poznat jedinečné kroměřížské zahrady. V Podzámecké zahradě často navštěvovali nedávno dostavěný dvůr v empirovém slohu (dnes Maxmiliánův dvůr u Pionýrské louky). V zimě, když zamrzly rybníky, bruslili. V Květné zahradě zase procházeli bludišti.221 Někteří podnikali výlety po okolí, jezdili například na Hostýn či Velehrad.222 Mnozí čeští poslanci navštěvovali blízké hanácké vesnice Kyselovice, Rataje a další. Mnoho z nich se v Kroměříži věnovalo také práci vědecké a umělecké. Václav Vladivoj Tomek zde pracoval na rejstříku Dějepisu města Prahy, Josef Kajetán Tyl řídil z Kroměříže svůj časopis, napsal zde také divadelní hru Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové i frašku Tvrdohlavá žena a

216 J. PINKAVA, Kroměříž ve dnech…, s. 17. 217 Tamtéž, s. 17. 218 J. SPÁČIL, Veškerá moc…, s. 56. 219 Tamtéž, s .62–63. 220 P. PÁLKA, Habsburská monarchie …, s.48–49. 221 Jindřich SPÁČIL, Kroměřížský sněm 1848–1849: kronika prvního ústavodárného shromáždění rakouských národů, Kroměříž 1933, s. 72–73. 222 P. PÁLKA, Habsburská monarchie …, s. 49.

48 zamilovaný školní mládenec. Do města přijel zvěřinec či divadelní společnost, konaly se také bály a různé slavnosti.223

3.11.5 Jednání sněmu

V Kroměříži se začalo jednat 22. listopadu 1848, toho dne byla také utvořena nová vláda v čele s Felixem Schwarzenbergem.224 Druhého prosince byla svolána mimořádná schůze, poslanci se tedy urychleně dostavili do jednacího sálu (viz přílohy obr. č. 155), kde čekali, co se bude dít. Po dvou hodinách vstoupili do sálu ministři a oznámili, že Ferdinand V. se vzdal trůnu a místo něj nastoupil jeho osmnáctiletý synovec František Josef I. Poslanci se obávali, zda nový císař dodrží sliby císaře minulého.225 O samotné ústavě se začalo jednat až za měsíc po počátku zasedání sněmu a hlavním bodem jednání byly občanské svobody.226 Na sněmu pracovalo několik sněmovních výboru, nejdůležitější byl výbor ústavní. V ústavním výboru zastávali důležité funkce František Ladislav Rieger s Františkem Palackým. Návrh ústavy vypracovaný v Kroměříži velmi podrobně rozebírá základní práva občanů, panovník má mít pouze práva přiřčená mu v této ústavě. Mezi základní práva občanů se řadí tato práva: všichni lidé mají stejná, přirozená a neodcizitelná práva a všechny výsady stavů i šlechty jsou zrušeny. Úřady a služby mají být přístupné podle schopností a také se ruší trest smrti pro politické zločiny a zakazují se i další tresty. Také uznává veřejné vyznávání veškerých náboženství. Zaručuje, že stát neupřednostňuje žádnou církev a nikdo nesmí být nucen k víře, kterou nevyznává.227 Ústava obsahovala také články o vymezení a členění říše, o moci výkonné, zákonodárné a soudní, dále o vládě a císaři, ale také o ozbrojené moci a dalších.228 Návrh ústavy byl hotov 5. března 1849 a měl být co nejdříve projednán poslanci.229

3.11.6 Rozehnání sněmu

Návrh nové ústavy dostali poslanci 6. 3. 1849, toho dne debatovala sněmovna dlouho. V deset hodin večer si ministr Stadion pozvat několik poslanců. Sám Stadion

223 J. PINKAVA, Kroměříž ve dnech…, s. 50–55. 224 O. URBAN, Kroměřížský sněm…, s. 50. 225 J. SPÁČIL, Veškerá moc…, s. 140–144. 226 Tamtéž, 136–137. 227 Návrh rakouské ústavy, zpracovaný ústavním výborem říšského sněmu v Kroměříži (tzv. kroměřížská ústava), 4. března 1849, Kroměříž. 228 P. PÁLKA, Habsburská monarchie …, s. 59. 229 J. SPÁČIL, Veškerá moc…, s. 162.

49 vypracoval ústavu, kterou již 4. března podepsal panovník. Stadion tedy oznámil poslancům, že císař sněm rozpouští a novou (Stadionovu) ústavu oktrojuje, tedy vydá ji bez souhlasu zastupitelského orgánu.230 Přítomní poslanci si poté nechali novou ústavu přečíst a žádali alespoň o odložení vyhlášení této ústavy. Stadion jim vyhověl a odjel do Olomouce. Ráno 7. března už byl zámek strážen vojskem. Sněm byl rozpuštěn, poslanci se o tom dozvěděli z patentů o zrušení sněmu vylepených po městě. Byli ohromeni způsobem rozpuštění sněmu, někteří se začali bát a urychleně opouštěli město.231 Zejména ti, na které byl vydán zatykač za účast na nepokojích ve Vídni, byli to Kudlich, Füster a další.232Odpoledne se ještě poslanci naposledy setkali v kavárně U Vrbíků. Většina z nich do večera opustila město. Hlídáno bylo nejen samotné město, ale i cesta do Hulína a hulínské nádraží. Zámek byl vojskem obsazen do 8. března, nejdéle na zámku setrvali Smolka s Jelenem, aby předali dokumenty sněmu vládním komisařům. Zámek se okamžitě vracel do původního stavu, sněmovní tribuna byla demontována a zámek uklizen na státní náklady.233

3.11.7 Účastníci sněmu

František Palacký, v době zasedání sněmu padesátiletý, byl členem ústavodárného výboru. Věnoval se vypracování základních práv po marných snahách o prosazení svých myšlenek a v předtuše rozehnání sněmu z konstitučního výboru v únoru 1849 vystoupil.

František Ladislav Rieger, tento třicetiletý poslanec byl ve sněmovně velmi aktivní. Jeho proslovy o základních právech byly přesvědčivé a vroucné a otevřely mu cestu k další politické dráze. Rádi mu naslouchali i poslanci rusínští, ti sice neuměli německy, ale líbila se jim jeho gestikulace.

Karel Havlíček Borovský byl ve svých sedmadvaceti letech na sněmu spíše žurnalistou a do debat se příliš nezapojoval. Byl pozorovatel a kritik a většina jeho vyjádření se týkala návrhů k ukončení dané debaty. V prosinci 1848 se vzdal mandátu na sněmu.234

230 P. PÁLKA, Habsburská monarchie …, s. 60–61. 231 J. SPÁČIL, Veškerá moc…, s. 166–168. 232 P. PÁLKA, Habsburská monarchie …, s. 61. 233 J. PINKAVA, Kroměříž ve dnech…, s. 92–95. 234 J. SPÁČIL, Kroměřížský sněm…, s. 60–66.

50

Jan Ohéral, rodák ze Žalkovic, byl poslancem za kroměřížský okres. Byl v čele klubu moravských poslanců a souzněl se separatistickými snahami Moravy. Byl žurnalistou Týdeníku v Brně a přeložil Babičku Boženy Němcové do němčiny.235

Viktor Brázdil, rodák z Rataj, zastupoval Holešovsko.

Hans Kudlich, představitel krajní levice, byl zvolen do sněmu ve 25 letech, jako nejmladší účastník sněmu ve Vídni i Kroměříži. Známý byl tím, že podal návrh na zrušení poddanství. Tento návrh podal již ve Vídni a je díky tomu označován za osvoboditele sedláků. Po poražení revoluce, kterou podporoval, ho odsoudili k smrti, proto emigroval do Německa, potom do Švýcarska, a nakonec do Spojených států.236 V Kroměříži Kudlich, vědom si toho, že je pozorován, již ve sněmovně nevystupoval. Velmi se ale zbýval možnou cestou útěku, vyhledal si tedy byt ve Ztracené ulici, odkud mohl v případě nutnosti uprchnout přes hradební zeď a vydat se do Chropyně, kde měl domluvený úkryt.237

Vládní kabinet238

• Felix kníže ze Schwarzenberka – prezident ministerské rady, ministr záležitostí zahraničních a domu císařského • František hrabě Stadion – ministr záležitostí domácích a veřejného vyučování • Alexander Bach – ministr spravedlnosti • Filip baron Krauss – ministr financí • František baron Cordon – generálmajor, ministr války • Rytíř Bruck – ministr obchodu a staveb veřejných • Ferdinand šlechtic z Thinnfeldu – ministr orby a hornictví • František baron Kulmer – ministr bez portfeje

235 J. SPÁČIL, Veškerá moc…, s. 118. 236 Marie GAWRECKÁ, Hans Kudlich v revoluci 1848–1849, in: Kroměřížský sněm 1848–1849 a tradice parlamentarismu ve střední Evropě: = Der Reichstag von Kremsier 1848–1849 und die Tradition des Parlamentarismus in Mitteleuropa: sborník příspěvků ze stejnojmenné mezinárodní konference konané v rámci oslav 150. výročí říšského sněmu v Kroměříži 14.–16. září 1998 v Kroměříži, Eva DANIHELOVÁ (ed.), Kojetín 1998, s. 167–177. 237 J. PINKAVA, Kroměříž ve dnech…, s. 92–93. 238 Poslanci na sněmu říšském v Kroměříži 1849: s wyobrazením sněmowny, Brno 1849, s. 3.

51

3.12 Druhá světová válka

3.12.1 Kroměříž a válka

V průběhu války lidé na Kroměřížsku nepočítali s tím, že je zasáhne válečná zóna. Když se v dubnu 1945 začala přibližovat fronta a 16. 4. 1945 bylo bombardováno strategické vlakové nádraží v Hulíně spojeneckými letadly (viz přílohy obr. č. 157) a také německé opevňovací akce nabraly na síle, lidé tušili, že válka se opravdu dotkne i jejich regionu. To se také stalo ve dnech 30. 4.–8. 5. 1945.239 Obrana města byla Němci připravována již od podzimu 1944, jako součást sítě opevněných měst spolu s Opavou, Ostravou, Olomoucí, Brnem a dalšími městy. Kroměříž byla chráněna dvěma pásmy zákopů. Více se opevňovalo ve východní části města, odkud se předpokládal útok. Opevnění se budovalo i v centru města, kopaly se protitankové příkopy a zátarasy (například v ulici Vodní či Havlíčkově). S přibližující se frontou byla pokládána i minová pole a stále více Němců opouštělo město.240 Útok na Kroměříž započal ráno 4. května 1945, vedly ho tři rumunské divize. Úder byl veden ze směru od Miňůvek, Rataj a v linii Těšnovice-Kotojedy. Město bylo ostřelováno pouze lehkými děly, která město příliš neponičila. Strategicky důležité bylo ovládnutí Barbořiny, odkud lze kontrolovat celé město, to se Rumunům povedlo na druhý pokus kolem třetí hodiny odpolední. Kolem šesté hodiny obsazují Rumuni všechny okrajové části města, Němci se stáhnou na levý břeh řeky Moravy a vyhazují za sebou do vzduchu poslední stojící most (viz přílohy obr. č. 156), šlo o ocelový parabolický silniční most (dva železniční mosty byly zničeny již dříve).241 Výbuch mostu poškodil také okolní budovy. Největší škody způsobil granát vypálený na zámeckou věž, která začala hořet (viz přílohy obr. č. 158 a 159). Naštěstí se podařilo zabránit rozšíření požáru mimo střechu věže.242 Čtvrtého května o půl sedmé byla osvobozena celá pravobřežní část Kroměříže, levobřežní část byla osvobozena 6. května, když se Němci stáhli k Břestu.243 Již 5. května se v Kroměříži konaly pohřby vojáků padlých v boji o město, 28 rumunských vojáků bylo pohřbeno na Milíčově náměstí. V dalších dnech byli

239 P. PÁLKA, Konec války…, s. 10. 240 Vladimír GARDAVSKÝ, Osvobození Kroměříže a Kroměřížska, Kroměříž 2005, s. 4–5. 241 P. PÁLKA, Konec války…, s. 28–41. 242 V. GARDAVSKÝ, Osvobození Kroměříže…, s. 12. 243 P. PÁLKA, Konec války…, s. 28–41.

52 pohřbeni i padlí občané města. Započala obnova mostu přes Moravu. 14. května byl hotov nový dřevěný silniční most. Byly zasypávány zákopy, odstraňovány zátarasy. Město se navracelo k mírovému životu.244

3.12.2 Osvobozování východní části okresu

Východní Kroměřížsko bylo osvobozováno hlavně 1. československým armádním sborem ze SSSR pod vedením generála Karla Klapálka. První armádní sbor postupoval na Moravu ze Slovenska od 4. května. Část sboru postupně osvobodila Vsetín, Vizovice, Slušovice, Lukov, Fryšták, jiná část postupovala přes Hostýnské vrchy, kde se 5. května střetla s Němci na Tesáku. Šestého května byla osvobozena Bystřice pod Hostýnem i Holešov, brigády pokračovaly dál směrem na Hulín, který byl osvobozen 6. května. Zdálo se, že boje na Kroměřížsku ustaly. U Břestu se ale shlukly ustupující německé jednotky, které bylo potřeba zneškodnit. Útok na Němci obsazený Břest započal brzy ráno 7. května, provedl jej 4. úderný prapor 3. čs. brigády postupující podél železniční trati. Část vesnice byla stále obsazena Němci a v obci započaly těžké boje. Po třech hodinách bojů byla část Břestu v plamenech a Němci začali ustupovat směrem na Prostějov. Boje o Břest byly poslední velkou bojovou akcí československých vojáků na konci války a přinesly mnoho ztrát. Bojům podlehlo na 30 vojáků, kteří jsou pohřbeni v Břestě, Hulíně a Kroměříži (viz přílohy obr. č. 160–165). Čs. jednotky dále pronásledovaly Němce, 8. května osvobodily Chropyni a po německé kapitulaci postupovaly na Prahu, kde svou cestu zakončily slavnostním pochodem 17. května.245

3.12.3 Osobnosti Kroměřížska zapojené do odboje a odbojové skupiny působící na Kroměřížsku

Ne všichni zůstali po začátku války ve své vlasti, 82 rodáků z Kroměřížska se zapojilo do bojů v rámci československých jednotek bojujících na západě. Sloužili jak v pozemní armádě, tak u letectva. Do zahraničí odcházeli přes Polsko, nebo balkánskou cestou do Francie či na Střední východ. Bojovali v Polsku, Sýrii, Palestině, Velké Británii, Francii (i u Dunkerque), ale také v Africe (Tobruk). Někteří se do bojů proti nacistickému Německu zapojili poté, co zběhli z Vládního vojska (ozbrojená složka

244 V. GARDAVSKÝ, Osvobození Kroměříže, s. 20–21. 245 Tamtéž, s. 17–20.

53

Protektorátu Čechy a Morava), nebo z řad Wehrmachtu, kam vstoupili pod tíhou okolností. Jiní z Protektorátu odešli kvůli svému židovskému původu a v Palestině se přidali k československým jednotkám.246

3.12.3.1 JUDr. Oldřich Dubina

Oldřich se narodil roku 1910 v Lubné, po získání maturity nastoupil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a poté odjel studovat na Sorbonnu. V roce 1939 vstoupil do československé vojenské jednotky ve Francii a v červnu 1940 se účastnil bojů na francouzsko-německé frontě. Od roku 1941 organizoval pomoc československým občanům ve Francii. Také pomáhal čs. vojákům s organizací cest do Velké Británie. V prosinci 1942 byl zatčen a po zbytek války byl držen v táboře Buchenwald. Po válce zůstal v Paříži a dále pomáhal českým emigrantům, zejména po roce 1948 a 1968.247

3.12.3.2 Otmar Riedl – první československý výsadkář

Otmar se narodil roku 1914 v Kroměříži, v roce 1928 nastoupil do firmy Baťa, kde pracoval v dílnách, poté byl převeden do oddělení prodeje. Roku 1936 nastoupil na základní vojenskou službu, během které navštěvoval poddůstojnickou školu v Kroměříži. Jako voják se roku 1938 účastnil mobilizace a po propuštění z armády roku 1939 ho opět zaměstnala firma Baťa, která jej vyslala do zahraničí. Počátek války zastihl Riedla v Jugoslávii, kde se rozhodl vstoupit do zahraniční armády (o tom věděl i personalista firmy Baťa, avšak ve firmě to nenahlásil). Riedl se dostal přes Řecko, Turecko a Sýrii do Francie. Po bojích ve Francii byl evakuován do Velké Británie a v lednu 1941 byl vybrán pro speciální úkol v okupované vlasti. Absolvoval čtyřdenní parašutistický výcvik, sabotážní kurz a kurz Morseovy abecedy. Operace, které se měl zúčastnit, nesla označení BENJAMIN a měla vyzkoušet novou formu dopravy parašutistů do Protektorátu. Výsadek měl být proveden jedním letadlem a seskok v blízkosti Kolína maskován rozhozem letáků. Riedl dostal krycí jméno a civilní oděv československých značek. Do plánů byli na území protektorátu zapojeni i Tři králové. Operace se stále odkládala, původní plán počítal se 17. únorem 1941, nakonec byl výsadek uskutečněn až 16. dubna 1941. Letoun se během akce dvakrát dostal do německé protiletadlové palby a

246 Jiří PLACHÝ, Rodáci z Kroměřížska v československých pozemních jednotkách na západě v letech 1939–1945, in: Kroměřížsko v kontextu 2. světové války 1939–1945: sborník z mezinárodní odborné konference: Kroměříž, 16. a 17. září 2015. Kroměříž 2015, s. 51–60. 247 Tamtéž, s. 52.

54 musel změnit kurz letu. Po vydání rozkazu Riedl vyskočil z letadla, to bylo naposled, co ho členové odboje spatřili. Příjmová skupina se parašutisty nedočkala a nikdo nevěděl, kde přesně Riedl seskočil. Otmar věděl, že není tam, kde měl být, přistál totiž v zasněžených horách. Zjistil, že je v Alpách, proto se zbavil všech důkazů, které by mohly prozradit, co měl vykonat. Nakonec ho zadrželi němečtí strážníci a odvedli ho na stanici, kde se čekalo na tlumočníka. Riedl si zatím rozmyslel, co řekne. Uvedl své pravé jméno i to, že pracuje u firmy Baťa, která ho vyslala do Jugoslávie odkud se chtěl vrátit, ale nebylo mu to umožněno, a tak odjel sám bez povolení. Našel si člověka, který ho převede přes hranice do Rakouska, ale ten ho okradl a nechal v horách. Po čtrnácti dnech byl vyslýchán znovu a opět uvedl stejnou výpověď. Rakouská policie si jeho výpověď nechala ověřit u firmy Baťa, kde ji potvrdili. Nakonec byl Riedl propuštěn a odjel domů. Opět se přihlásil u Bati a byl přijat na místo vedoucího prodejny v Táboře. Zbytek války prožil v jižních Čechách mimo pozornost německých úřadů. Žádný z nových parašutistů ho totiž neznal, a tak jej při výsleších nemohl prozradit. Na konci války se zapojil do bojů s ustupující německou armádou a po osvobození se zkontaktoval s Hlavním štábem čs. armády a informoval je o svém osudu. Osobně se setkal i se svým někdejším velitelem a tázal se ho, proč byl pro výsadek vybrán zrovna on. Dostalo se mu odpovědi: „Víš, Riedle, ty máš tak pitomý ksicht, že nikdo, kdo tě potká, neuvěří, že bys mohl být parašutista.“248 V roce 1945 odešel z vojenské služby a dlouhá léta pracoval ve Zlíně, kde jinde než opět u firmy Baťa.249

3.12.3.3 Výsadek S-1/R

Výsadek s krycím jménem S-1/R byl na území protektorátu vyslán Československou vojenskou misí v Moskvě pod vedením Heliodora Píky. Výsadek čtyř dobrovolníků Bohuslava Němce, Františka Bauera, Františka Ryše a Jana Kasíka měl cíl ve východních Beskydech.250 Ze Sovětského svazu odletěli 9. září 1941 kolem dvanácté hodiny. Na území Protektorátu seskočili 10. září. Přistáli v polích u Dřínova s velkými rozestupy, tak začala první bojová akce československé vojenské skupiny v Sovětském

248 Jan BŘEČKA, Kroměřížský rodák Otmar Riedl – První československý „nebeský posel“ 2. světové války, in: Kroměřížsko v kontextu 2. světové války 1939–1945: sborník z mezinárodní odborné konference: Kroměříž, 16. a 17. září 2015. Kroměříž 2015, s. 69. 249 Tamtéž, s. 61–70. 250 Josef PALÍŠEK, Výsadek S1/R, Dřínov: A v zádech měli smrt, in: Kroměřížsko v kontextu 2. světové války 1939–1945: sborník z mezinárodní odborné konference: Kroměříž, 16. a 17. září 2015. Kroměříž 2015, s. 26.

55 svazu na území Protektorátu.251 Brauner, který měl na starosti vysílačku, ji našel, a i s jejím padákem ji ukryl v zámecké zahradě v Dřínově.252 Parašutisté jednotlivě kontaktovali dříve smluvené kontakty v Přerově, Kroměříži, Brně i Ostravě. Vysílačku si vyzvedla Irena Svobodová a ukryla ji v altánu svého domu v Kroměříži.253 Na konci září 1941 začal parašutista Ferdinand Čihánek spolupracovat s gestapem v Olomouci, udal parašutisty ze svého výsadku a jejich plány, potom udal také členy výsadku S-1/R. Započalo pátrání po parašutistech a jejich kontaktech následované zatýkáním.254 Vyslýchali také členy výsadku S-1/R, Kasík se ochotně přiznal a udal gestapu všechna jemu známá jména. Gestapo zadrželo i Němce a Bauera, nejdůležitější informace o šifře a vysílačce měl Ryš, ale toho gestapo nemohlo najít. Hromadné zatýkání bylo odloženo.255 Gestapo sledovalo dům Svobodových a čekalo až se ukáže Ryš. V tu dobu se taky Svobodovým dostalo varování, že je vše prozrazeno ať uprchnou. Irena Svobodová s dětmi Zoe a Mirkem tedy postupně vyšli z domu a setkali se na nádraží v Postoupkách, odkud odjeli k bratru paní Svobodové do Nezamyslic. Hned na druhý den odjeli k rodině do Hroznatína. Mirek odjel varovat ostatní do Brna a poté i do Kroměříže, na konci listopadu 1941 ho u mlýna jeho strýce v Nezamyslicích zatklo gestapo. Začalo vyslýchání a zatýkání v Nezamyslicích i Hroznatíně, po kterém se Irena se Zoe přesunou do Telečkova.256 Mirek byl celkem jedenáctkrát vyslýchán gestapem v Ostravě, pak byl s jinými zatčenými převezen do Brna k dalším výslechům a soudu. Po soudu odvezli Mirka spolu s ostatními (např. jeho strýci Jaroslavem a Eduardem Stratilovými) do koncentračního tábora Mauthausen. Mirek byl v Mauthausenu zabit 7. března 1942, jeho strýcové Jaroslav Stratil a Eduard Stratil o dva měsíce později 7. května 1942. Případ výsadku S-1/R se pomalu začínal uzavírat, čtyřicet dva osob stanulo před soudem, muži byli většinou popraveni a ženy poslány do koncentračních táborů. Parašutistu Ryše gestapo stále nenašlo. V květnu 1942 potkal Ryš v Brně známého z odbojové skupiny v Rusku, nyní konfidenta gestapa, a tak došlo k jeho zatčení. František Ryš byl popraven 29. května 1942. Irenu a Zoe Svobodovy gestapo nenašlo a v úkrytu se dočkaly konce války.

251 Karel RICHTER, --a v zádech měli smrt, Praha 2008, s. 118–121. 252 Tamtéž, s. 122–123. 253 Tamtéž, s. 134–141. 254 Tamtéž, s. 156–160. 255 Tamtéž, s. 195–196. 256 Tamtéž, s. 208–221.

56

Jan Kasík dál spolupracoval s gestapem, mimo jiné pomáhal s odhalením partyzánské skupiny Zelený kádr, koncem války se připojil k wehrmachtu a padl na frontě v Itálii. Ostatní parašutisté výsadku S-1/R byli popraveni, nadporučík Bohuslav Němec a četař František Brauner v koncentračním táboře Mauthausen 7. května 1942, četař František Ryš v Brně koncem května 1942.257

3.12.3.4 Zelený kádr

Zelený kádr byl partyzánský oddíl, který vznikl v roce 1942 v Hostýnských vrších. Vedoucími členy skupiny byli František Vychodil ze Dzbel a Josef Mastný z Kroměříže. Základnu partizánské skupiny tvořila chata v Chomýži a blízký stanový tábor v lese u Chomýže. Zelený kádr spolupracoval s ostatními odbojovými skupinami a pomáhal skrývat hledané členy v Chomýži, také zajišťoval přechod hranic na Slovensko. Dne 12. září 1942 proběhla akce gestapa s cílem zničit potencionálně nebezpečnou partyzánskou skupinu, gestapu se podařilo pozatýkat členy odbojové skupiny, nicméně jádro Zeleného kádru uprchlo. K zániku skupiny přispěl konfident gestapa a bývalý parašutista výsadku S-1/R Jan Kasík, který u skupiny našel domnělý úkryt před gestapem, ale kvůli obavám o prozrazení své příslušnosti ke gestapu uprchl.258 Ke konci roku 1942 již bylo v souvislosti se Zeleným kádrem pozatýkáno na sto dvacet osob, třicet jich bylo odsouzeno k trestu smrti a další byli posláni do koncentračních táborů. Vedoucí osoby Zeleného kádru Vychodil a Mastný ukončili život vlastní rukou 24. listopadu 1942, aby nepadli do zajetí gestapa. Činnost partyzánské odbojové skupiny trvala pouze několik měsíců, přesto nebyla její činnost bezvýznamná.259

3.12.3.5 Skupina Clay-Eva

Odbojová skupina je pojmenována po výsadku Clay, a přezdívce jejich radiostanice Eva. Výsadek z Anglie se uskutečnil 13. 4. 1944 u Hostišové a tvořili ho Antonín Bartoš, Jiří Štokman a radista Čestmír Šikola. Jejich hlavním úkolem byl sběr informací a jejich předávání Londýnu.260 První spojení s Londýnem bylo navázáno

257 K. RICHTER, --a v zádech…, s. 222–298. 258 Pavel KOPEČEK, Cílem byla svoboda: odbojové hnutí na Přerovsku, Kojetínsku, Hranicku a Lipnicku v období nacistické okupace v letech 1939–1945, Praha 2015, s. 204–216. 259 Josef PŘIKRYL, První partyzánská skupina Zelený kádr, Kroměříž 1985, s. 39–52. 260 Zdeněk POMKLA, Rodáci z Kroměříže v odboji na Valašsku, in: Kroměřížsko v kontextu 2. světové války 1939–1945: sborník z mezinárodní odborné konference: Kroměříž, 16. a 17. září 2015. Kroměříž 2015, s. 89–92.

57

30. dubna 1944. Skupina si na Moravě začala budovat síť informátorů, do které se infiltrovali i konfidenti gestapa František Bednář a František Šmíd. V únoru 1945 začalo gestapo zatýkat členy skupiny Clay, někteří se ale zatčení vyhnuli a přesunuli své působiště. Všichni tři parašutisté se dočkali konce války a osvobození. Za dobu své existence odeslala skupina do Londýna na osm set zpráv a přijala tři sta pokynů. Skupina Clay-Eva patří k nejúspěšnějším odbojovým skupinám na našem území, působila v oblasti Břeclav-Ostrava. 261

3.12.3.6 Partyzánský oddíl Olga

Oddíl Olga vznikl v lednu 1945 jako součást 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova a je pojmenován po své zakladatelce Olze Františkánové. Partyzáni v únoru 1945 na vlakovém nádraží v Morkovicích vypustili německé cisterny benzínu a oleje a způsobili Němcům škodu v hodnotě dvaceti osmi milionů. Při přestřelce s SS na Bunči zabili partyzáni na 18 německých vojáků. Největším úspěchem skupiny bylo zajetí německého generálmajora Dietricha von Müllera, kterého poté předali maršálu Malinovskému. Po bojích na Bunči organizoval oddíl Olga nábor nových dobrovolníků na Salaši, ten se stal osudný dvaceti salašským občanům (masakru unikl pouze František Mlýnek), kteří byli zvražděni členy gestapa a vlasovců. Nedlouho poté byla oblast osvobozena Rumunskou armádou. Oddíl Olga se vydal ku Praze, 15. května byl demobilizován a poslán zpět na Moravu.262

261 Radimír KUNC, Clay-Eva volá Londýn ..., Brno 1946, s. 130–269. 262 Jindřich OCÁSEK, Po stopách partyzánského oddílu OLGA, Vyškov 1965, s. 3–47.

58

4 Pracovní listy

4.1 VSTUPNÍ TEST, ANEB CO UŽ VÍŠ O KROMĚŘÍŽSKU

1) Červeně podtrhni města a obce, které se nacházejí na Kroměřížsku, modře ty, které jsou ve Zlínském kraji.

2) Do slepé mapy zaznač město Kroměříž, žlutě vybarvi okres Kroměříž a modře obtáhni hranice Zlínského kraje.

3) Která řeka městem Kroměříž protéká?

59

4) Které z těchto památek či institucí se nachází v Kroměříži? a. Podtrhni je.

KOSTEL SVATÉHO MOŘICE, ZÁMEK LEŠNÁ, ARCIBISKUPSKÝ ZÁMEK, MUZEUM KAMENE, KOSTEL SVATÉHO JANA KŘTITELE, FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ, EXPOZICE KARLA KRYLA, HRAD BUCHLOV, MUZEUM KROMĚŘÍŽSKA, KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE, CIMBURK, BAŤŮV MRAKODRAP, KVĚTNÁ ZAHRADA, MUZEUM MĚSTA KROMĚŘÍŽE, PODZÁMECKÁ ZAHRADA, MINCOVNA, BAROKNÍ HŘBITOV, MLÝNSKÁ BRÁNA, ARCIBISKUPSKÝ KNĚŽSKÝ SEMINÁŘ, SECESNÍ AREÁL PSYCHIATRICKÉ NEMOCNICE

b. K fotkám přiřaď popisek, vybírej ze cvičení 4 a.

60

5) Znáš nějakou významnou osobu spojenou s Kroměříží? Může jít o politika, umělce, sportovce… Jméno a oblast, ve které se proslavil napiš do rámečku.

61

6) V Kroměříži se také odehrálo mnoho událostí, zkus si na některé významné události vzpomenout a napiš o co šlo.

7) Vyplň křížovku a zjistíš autora nejdražšího obrazu, který se nachází v kroměřížské obrazárně.

1. ❔Jak se obraz jmenuje? 2.

3.

4.

5.

6.

1. ZNÁMÉ POUTNÍ MÍSTO, KTERÉ SE NACHÁZÍ NEDALEKO BYSTŘICE POD ... 2. ÚČASTNIL SE KROMĚŘÍŽSKÉHO SNĚMU V ROCE 1848–1849, JE PO NĚM POJMENOVÁNO JEDNO Z NÁMĚSTÍ V KROMĚŘÍŽI, JMENOVAL SE FRANTIŠEK LADISLAV… 3. KRAJSKÉ MĚSTO KRAJE, VE KTERÉM LEŽÍ I MĚSTO KROMĚŘÍŽ? 4. JAKÉ ORGANIZACI/INSTITUCI DNES PATŘÍ KROMĚŘÍŽSKÝ ZÁMEK A PODZÁMECKÁ ZAHRADA? 5. JAK SE NAZÝVÁ HISTORICKÁ ZEMĚ, NA JEJÍMŽ ÚZEMÍ SE KROMĚŘÍŽSKO NACHÁZÍ? 6. TÉTO ZAHRADĚ SE TAKÉ ŘÍKÁ LIBOSAD, POD JAKÝM NÁZVEM JE ZNÁMĚJŠÍ?

62

8) Prohlédni si fotografii a splň následující úkoly a. K prázdným políčkům na fotografii (A–H) přiřaď správné políčko (1–8) tak, aby byla fotografie kompletní.

PÍSMENO A B C D E F G H ČÍSLO

b. Jakou památku zachycuje fotografie?

c. V jakém slohu je postavena?

63

4.2 NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ KROMĚŘÍŽSKA

1) Nedaleko Kroměříže prochází Jantarová stezka i díky ní se zde v pravěku usazovali lidé. Zjisti odkud, kam stezka vede a proč se jmenuje Jantarová.

2) Z doby kamenné se na Kroměřížsku našla keramika různých kultur. K jednotlivým kulturám nakresli charakteristickou keramickou nádobu. a. kultura s vypíchanou keramikou b. kultura lidu s moravskou malovanou keramikou c. kultura lidu s moravskou šňůrovou keramikou d. kultura lidu se zvoncovitými poháry

a. b.

c. d.

64

3) V osmisměrce najdi pojmy vztahující se ke Keltům a rozřaď je dle kategorií. Neznámé pojmy vyhledej a vysvětli. J R Ó P E Ř O M É K S T L A B Á A H O R O S K O P R O S O Z H S N Ř K S O P E V N Ě N Í Ě Ý T M T Ů T K E R A M I K A N V R Í S A A U Z B L Ř K L M Í O A Y I N R H R A D B A U U Ř B D K V Á É O P P I D U M L U U O V Á R H S V F Š J Á I E T D N O Z B R T R Á Í A S N T P O I H Ů G A Ý T Y S N É C Č O V C U B U D N Ě T B T M E É K E E D R O I L K N A A E G L Í S K O T D S Ů L D Y R D Z Ů Ř Ž I T O Y K R E P Š T A X K P Ú Ů E I G O L O T Y M A N Ů A O B CH O D N Í T R A S A V I Ě

M A J O R Á N K A Ý S R Ý S S

SÍDLA A OPEVNĚNÍ NÁLEZY

65

POTRAVA VÍRA

OBCHOD

NEZNÁMÉ POJMY:

66

4) Podle popisu načrtni římský vojenský tábor. „Prostor pro tábor vyměřován dle povahy místa, obyčejně však v podobě čtyřúhelníka, dvěma kolmicemi na 4 části rozdělen, v průseku obou kolmic místo pro stan vůdcův. Po příchodu vojska nastalo zřizování stanů a opevňování: část vyhazovala příkopy na vnitřní stranu, kdež vyházená hlína rostla v násep, jiná část stavěla stany, jiná stála k ochraně pracujících. Na každé ze čtyř stran tábora, kde průsečné přímky končily, zřízeny brány: v čele, tj. ve straně na východ, popřípadě proti nepříteli obrácené, brána hlavní a na opačné straně brána zadní, ulice, která je spojovala dělila tábor na pravou a levou polovinu. Brány na pobočných stranách zvány pravá a levá brána, ulice od jedné k druhé podél stanu vojevůdcova jdoucí dělila tábor na přední a zadní polovinu.“ Upraveno dle: Václav Kubelka, Římské reálie, Uherské Hradiště 1898, s. 72–73.

67

4.3 CAESAROVA ŠIFRA

Tuto šifru používal Caesar při vojenské komunikaci. Její princip je jednoduchý, písmena abecedy jsou posunuta o pevně stanovený počet pozic. Caesar používal posun o 3 pozice, potom bylo písmeno A nahrazeno písmenem D, B nahrazeno E a tak dále. Šifra může být posunuta o libovolný počet pozic, v jednom textu je však posun vždy pevně daný pro všechna písmena v textu. 1) Pomocí dešifrovacího kotouče dešifruj následující texty vztahující se k římskému táboru u Hulína. a. UHSLGF GQPZALUL C GHZFWB WYPRVWB JP CL CYZACL UHK UPT TBGLTL YVGKLSPA WVKSL WBCVKB UH KVTHJP CFYVIRF (RLYHTPRH), UH PTWVYAF (RLYHTPRH, ZVBJHZAP CFZAYVQL), ZAHYZP RLYHTPJRL PUAYBGL H VZALVSVNPJRF H HUAYVWVSVNPJRF THALYPHS.

b. OVSQI OIVEQMOC TSGLEDM D TVMOSTY E ZVWXZC REH RMQ M RIOSPMO DIPIDRCGL EVXIJEOXY. NIHRSDREGRI NEOS LQEXEXIPRC HSOPEH TVMXSQRSWXM VMQWOILS ZSNEOE RE PSOEPMXI QYDIQI SDREGMX REPID DIPIDRCGL GZSGOY D TSHVEDOC FSX.

68 c. NQRCMEWE LSTGJS KW HGVSJADG GVCJQL A VNW HJWJMKWFA HJACGHM, CMVQ KW VG DWRWFA NKLMHGNSDG. NKLMHQ ESBA KLSFVSJVFA JGREWJQ 10,5 E S JGNFGTWRFW K FAEA TQD NW NRVSDWFGKLA 11,3 E GV LSTGJS NQCGHSF A HJWVKMFMLQ HJACGH (LALMDMK) VDGMZQ 10,8 E. KLGHQ HG CGFKLJMCUA TJSF KW NW NKLMHWUZ FWVGUZGNSDQ, NQDGMUAL BW NKSC FWEMRWEW.

d. U SZANQD SZJ LNGKX AXS TLHRSDMX IDCMNSJX N RHKD CUNT KDFHH R OQHRKTRMXL LTYRSUDL ONLNBMXBG RANQT Z IHYCX. MDATCDLD IHRSD OQNSN CZKDJN NC OQZUCX, JCXY UXRKNUHLD CNLMDMJT, YD YCD LNGKN OQDAXUZS UNIRJN N RHKD ZY 10000 LTYT. YZRSZUAT SZANQZ SUNQHKX MDIROHR RSZMX MDAN KDGJD CQDUDMD JNMRSQTJBD, ON MHBGY MDAXKN MHB MZKDYDMN. ID OQZUCDONCNAMD, YD U KDYDMH UNIZBH YTRSZKH CDKD MDY IDM MZ MDJNKHJ CMH.

69

70

4.4 HISTORIE KROMĚŘÍŽE

1) Přiřaď k větám letopočty a poté je chronologicky seřaď. A. Městu se nevyhnuly ani husitské války, v červnu ______dobyli Kroměříž husité. B. Mezi lety ______přešla Kroměříž do vlastnictví olomouckých biskupů. C. Za biskupa Bruna ze Schauenburka byla kolem roku ______povýšena Kroměříž na město. D. V roce ______byly kroměřížské zahrady a zámek zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. E. Roku ______dal král Jan Lucemburský biskupu Konrádovi privilegium mít ve městě Kroměříži žida. F. Ústavodárný říšský sněm zasedal v Kroměřížském zámku v letech ______. G. V únoru ______darovali moravští stavové statky Kroměříž s Hulínem a Mikulov králi Fridrichu Falckému a Chropyni jeho manželce. H. V červnu ______byla Kroměříž oblehnuta švédskými vojsky. I. První historicky doložená zmínka o Kroměříži pochází z roku ______. J. Do obnovy města a zámku se pustil nový biskup Karel z Lichtenštejna- Kastelkornu roku ______. K. V květnu ______navštívil Kroměříž Karel, v té době markrabí moravský, pozdější král a císař. L. Roku ______proběhlo v Kroměříži setkání císaře Františka Josefa I. a cara Alexandra III.

1. 1998 2. 1423 3. 1110 4. 1620

5. 1340 6. 1848–1849 7. 1643 8. 1110–1125

9. 1322 10. 1885 11. 1664 12. 1260 Chronologicky seřazené věty:

2) Z nabídky vypiš trojice spolu souvisejících slov. PIARISTÉ, ŠENKOVNÍ PRÁVO, KOSTEL SV. JANA KŘTITELE, PIVO, KRČMY, PRÁVO VÁREČNÉ, PIVOVARY, ŠKOLSTVÍ, PIVO

71

3) Dle popisu nakresli Kovářskou bránu. Popis: Samotná brána měla podobu mohutné hranolové věže s průjezdem a stála v městské hradbě. Před ní stála na vale brána druhá, ta byla oddělená příkopem, který byl překlenut mostem.

4) Fotografie jednotlivých staveb opatři popisky.

72

5) Do mapy zaznač: a. Vodní bránu b. Kovářskou bránu c. Mlýnskou bránu d. Zámek e. Radnici

73

4.5 BAROKNÍ UNIKÁT – HŘBITOV VE STŘÍLKÁCH

1) Opakování. Zkus si vybavit některé znaky barokní architektury a zapiš si je.

2) Dle znalostí z textu přiřaď na nákresu půdorysu popisky k jednotlivým částem hřbitova. schodiště, sochy neřestí, sochy ctností, osa hřbitova, hřbitovní kaple, vstup do krypty

74

3) Trocha matematiky. Vyřeš dané úkoly. Co víme:  půdorys lze považovat za čtverec  plocha hřbitova je 2000 m2  půdorys: a. Vypočítej délku úsečky |AB|.

b. Vypočítej přibližnou délku hřbitovní zdi (počítej se čtvercovým tvarem zdi).

4) Jak už víš, na hřbitově jsou také sochy ctností a neřestí. a. Vyjmenuj nějaké ctnosti a neřesti.

C:

N:

75 b. Ve větách některé ctnosti či neřesti najdeš. Podtrhni je! • Maruška používala k předení látek len, ostatní však používali bavlnu. • Byl to jejich vůdce, jejich obávaný kápo, Kání mládě si říkal. • Pohodlí, to starší lidé určitě ocení. • Panovník byl příliš hloupý, chamtivý a naivní, aby mohl zvítězit. c. Pozorně si prohlédni sochu, jakou neřest představuje? Své tvrzení zdůvodni.

76

4.6 LIBOSAD I.

Sýrinx a Pán

„Pod chladným arkadským horstvem,“ tak Merkur mu vyprávět počal „ze všech tamějších Hamádryadek kdys jediná byla nejproslulejší, ji soudružky její Sýringou zvaly. Nejednou se smíchem Satyrům prchla, když běželi za ní, nejednou venkovským božstvům, jež pole a stín lesa skrývá. Diánu délskou svým životem ctila, a tak jako ona zůstala pannou. Jsouc podkasána, jak Diána bývá, klamné by budila zdání, že Diána sama tu běží, jen kdyby zlatý luk tato a dřínový neměla ona. Klamala přece i takto. Když scházela s lykajských vrchů, uzřel jí Pán, a na hlavě maje sosnový věnec, takto k ní děl: - Však Argos již spal. Nám doříci zbývá, Sýrinx že pohrdla Pánem a prchla po pustých stezkách, k Ladónu řece až přišla, jenž tiše po písku tekl. Tady když mohutné proudy jí bránily běžeti dále, prosila sesterských nymf, by změnily podobu její. Pán, když se domníval již, že Sýringu stihl a chytl, místo nymfina těla měl v rukou jen rákosí vodní; zatímco do něho vzdychá, proud vzduchu, zvířený v stéblu, tenoučký vyloudil tón, tak podobný smutnému lkání; uměním novým a sladkým tím zvukem byl lesní bůh dojat. „Takto já,“ pravil „kdykoli s tebou si povídat mohu.“ A tak sedm nerovných stébel vosk do řady spojil, povstala píšťala syrinx, jež po dívce dostala jméno.“ P. Ovidius Nasó, Proměny: Metamorfósy (přeložil Ivan Bureš), Praha 1935, s. 54–55.

1) Stručně popiš děj této proměny.

2) Jaký hudební nástroj zhotovil v příběhu Pan? Pojmenuj ho a načrtni.

77

3) Který výjev vymalovaný v kupoli Rotundy se váže k příběhu Pana a Sýrinx?

78

4.7 LIBOSAD II.

1) Centrální část Libosadu je tvořena Květnicí a Štěpnicí. Zahraj si na barokního architekta a pomoz biskupu Karlovi navrhnout Květnici.

Zde je místo pro vysvětlivky k tvému plánku:

79

2) Vylušti křížovku a zjistíš, jak se nazývá jediný exponát, který zůstal v Rotundě jako pozůstatek neuskutečněného plánu arcibiskupa Kohna, přeměnit tuto stavbu na muzeum.

80

1. Ozdobná kašna s tekoucí nebo stříkající vodou? 2. Umělá jeskyně, nacházející se i v Rotundě, se nazývá? 3. Římský bůh vína, úrody a ovocných stromů, v řecké mytologii mu odpovídá Dionýsos. 4. Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu – anglicky United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization. 5. Autor přestavby hospodářského dvora a skleníků, díky které vznikl nový vstup do zahrady se jmenoval Anton … 6. Německé označení pro letohrádek, česky též dům pro potěchu. 7. Zakladatelem Libosadu byl Karel ______-Kastelkorn. 8. Jak se nazývá bludiště, které má pouze jeden vchod a jedinou cestu, která vede k cíli? 9. Zahrada, ve které se pěstují především cibulnaté květiny se dle země, kde byly v 17. století velmi populární tulipány nazývá zahrada … 10. Tento živel byl v barokních zahradách nezbytný nejen k jejich údržbě, ale i k zábavě. Je to… 11. Název zahrady, ve které se pěstují citrusy? 12. Stavba pro pěstování rostlin vyžadujících specifické podmínky, zejména určitou teplotu se nazývá? 13. Nizozemský malíř a rytec, který vytvořil album kreseb kroměřížského zámku a zahrad, se jmenoval Justus van den … 14. Římská bohyně moudrosti, je protějškem řecké Pallas Athény. 15. Dřevina hojně používaná k tvorbě zelených stěn v Květné zahradě. 16. Římská bohyně lovu, její socha je umístěna na Králičím kopci. 17. Příjmení druhého z architektů Libosadu, jeho příbuzní, stejného jména, se podíleli na výzdobě Rotundy. 18. Fontána od Michaela Mandíka, která byla v 50. letech 20. století upravována a nyní obsahuje také čtyři reálně socialistické alegorie zemědělství a průmyslu se nazývá fontána … Tajenka: Popis či zajímavosti:

81

4.8 TAJEMSTVÍ LIBOSADU

„Robert se chtěl ještě něco Bohdanky zeptat, když v tom se zahradou rozlehlo: „Bohdanko, kde jsi? Pojď mi pomoct!“ „Tatínek! Schovej se! Zlobil by se, kdyby tě tu viděl. Už jsem ti říkala, že sem nikdo cizí nesmí,“ řeklo děvče vylekaně a dodalo na vysvětlenou: „Zahrada patří panu biskupovi a jen s jeho svolením sem může přijít nějaká návštěva.“ … Když Robert osaměl, bylo mu úzko. Vydal se proto jednou z cest, aniž věděl, kam vlastně jde. Uviděl před sebou podivně oblečené muže. Připomínali mu postavy z pohádky. Měli vyšívané kabáty sahající po kolena, punčochy, boty na podpatcích a s mašlemi, z kabátů jim čouhaly krajkové límce a na hlavách – paruky! „Já jsem v tom brakoku nebo baroku, či jak to bylo!“ napadlo Roberta. Muži už ho ale spatřili a jeden z nich zavolal: „Je tu nějaký cizí kluk, chyťte ho!“ Robert na nic nečekal a dal se rychle na útěk. Při první možné příležitosti změnil směr. Doběhl až do té části zahrady, v níž na první pohled poznal bludiště. Tvořily ho sice nízké, zato husté keře.“ Petr Hudec, Tajemství Libosadu, Praha 2019, s. 13–14. 1) Pomoz Robertovy dostat se skrz labyrint. Cestou posbírej písmenka, ze kterých sestavíš názvy dřevin, ze kterých byly labyrinty v minulosti i dnes vysazovány. DŘÍVE

DNES

82

2) Zjisti, jak se od sebe liší bludiště a labyrint. Rozdíl můžeš vysvětlit pomocí náčrtků.

3) Podle popisu v textu nakresli dobově oblečeného muže či část jeho oděvu.

83

4) Co se Robertovi přihodilo, v jaké době se ocitl? Vyprávěj vlastní příběh. Uvedený text použij jako úvod, závěr či střed svého vyprávění. Místo, kam bys uvedený text zařadil/a označ *.

84

4.9 STAVEBNÍ HISTORIE ZÁMKU A UNESCO

1) Rozhodni, zda jsou daná tvrzení správná. V tabulce vybarvi příslušná políčka a dozvíš se jméno jednoho z architektů, kteří se podíleli na stavbě či přestavbě zámku. a. Románské či raně gotické sídlo biskupa Bruna ze Schauenburgu stálo zcela jistě v místě dnešního zámku. b. Ze sídla biskupa Thurza se dodnes zachoval goticko-renesanční vstupní portál. c. Po třicetileté válce se do obnovy města i zámku pustil biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu. d. V roce 1752 vypukl v Kroměříži požár, který zasáhl i zámek. e. Roku 1666 bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství. f. Ve Velké jídelně se nachází rokokově klasicistní štuková výzdoba a lustry z olovnatého skla. g. Sněmovní sál elektrifikoval František Křížek. h. Roku 1998 byly zahrady a zámek zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. a. b. c. d. e. f. g. h. ANO K E N C L L N A NE T A T A A Á L Y

2) Vysvětli, co je Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Napiš české památky, které jsou na tomto seznamu zapsány.

85

3) Porovnej obrázky. a. Co představuje obrázek A?

b. Co představuje obrázek B?

c. Kde je symbol na obrázku B umístěn?

d. Jakou má podle tebe funkci?

A B

86

4) V roce 1945 shořela střecha zámecké věže. Navrhni své vlastní originální zastřešení věže.

87

5) K pojmům přiřaď jejich charakteristiku.

A) OTEVŘENÁ SLOUPOVÁ HALA PŘED

HLAVNÍM VSTUPEM 1) SALA TERRENA B) PLASTICKÁ VÝZDOBA NA SVRCHNÍ 2) GROTTA VRSTVĚ OMÍTKY TVOŘENÁ SMĚSÍ 3) PORTIKUS PÍSKU A VÁPNA C) SÁL V PŘÍZEMNÍM PATŘE, JEHO 4) KOLONÁDA PROSTOR NAVAZUJE NA ZAHRADU 5) ŠTUKOVÁ D) UMĚLE VYBUDOVANÁ JESKYNĚ VÝZDOBA E) SLOUPOŘADÍ, KRYTÁ CHODBA

ŘEŠENÍ:

1) 2) 3) 4) 5)

6) Na zámku se natáčelo mnoho českých i zahraničních filmů, k názvům přiřaď popis filmů.

PEKLO S PRINCEZNOU AMADEUS

MARIE TEREZIE KRÁLOVSKÁ AFÉRA

ČTYŘDÍLNÁ SERIÁLOVÁ POHÁDKOVÝ FILM, 2009, MINISÉRIE, 2017–2019, PŘÍBĚH O PRINCEZNĚ, KTERÁ ZOBRAZUJE ŽIVOT SE NECHCE VDÁVAT RAKOUSKÉ ARCIVÉVODKYNĚ

HISTORICKÉ DRAMA, 2012, OSCAROVÝ FILM, 1984, POJEDNÁVÁ O LÁSCE DÁNSKÉ PŘÍBĚH O ŽIVOTĚ KRÁLOVNY A KRÁLOVSKÉHO HUDEBNÍHO LÉKAŘE SKLADATELE

88

4.10 ZÁMECKÉ INTERIÉRY A SBÍRKY

1) Přiřaď jednotlivé předměty k místnosti, ve které se nachází. a. Lovecké trofeje b. Portrét Františka Josefa I. a jeho manželky císařovny Alžběty c. Trůnní křeslo s baldachýnem d. Obraz cara Alexandra III. e. Ruský kulečník f. Malachitová váza (dar od cara) g. Obrazy vystavené formou tzv. paneláže

TRŮNNÍ SÁL LOVECKÝ SÁL

CARSKÝ SALON

2) K obrazům přiřaď název, autora a styl, ve kterém byly vytvořeny.

HANS VON AACHEN ANTHONIS VAN DYCK POMPONIO AMALTEO LUCAS CRANACH STARŠÍ

STĚTÍ SV. JANA KŘTITELE SAMSON A DALILA DVOJAUTOPORTRÉT (DVA SMĚJÍCÍ SE HOŠI) ANGLICKÝ KRÁL KAREL I. A JEHO MANŽELKA HENRIETTA MARIE

MANÝRISMUS BAROKO RENESANCE

89

1. 2.

3. 4.

ČÍSLO OBRAZU NÁZEV AUTOR STYL 1.

2.

3.

4.

90

3) Dokresli medaili biskupa Karla z Lichtenštejna-Kastelkornu.

4) Co by měl biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu na sociálních sítích? Vyber si jednu z nabízených situací a jako biskup Karel o ní informuj své přátelé na sociálních sítích. Tvůj příspěvek může obsahovat i komentáře přátel.

Nabízené situace: a. Píše se rok 1670 a přední houslista tvé biskupské kapely Heinrich Biber jel na „pracovní cestu“ do Innsbrucku. Odtud se však již nevrátil a bez tvého svolení opustil tvou biskupskou kapelu a přidal se ke kapele biskupa salcburského. b. Je rok 1673 a právě se ti od obchodníků s uměním bratrů Imstenraedtových podařilo koupit soubor stovek obrazů, včetně Tizianova obrazu Apollón a Marsyas, za obnos 30 000 zlatých. Sice nedisponuješ takovou hotovostí, ale tuto sbírku si nemůžeš nechat ujít a budeš ji splácet. c. Jsou 70. a 80. léta 17. století a na Šumpersku a Velkolosinsku probíhají čarodějnické procesy. Ty jako biskup jim pouze nečinně přihlížíš, když se k tobě dostane odvolání šumperského děkana Kryštofa Aloise Lautnera neprošetříš jeho situaci a roku 1685 dokonce odsouhlasíš jeho upálení. V příspěvku reaguješ na stížnost jeho rodiny.

91

92

4.11 APOLLO A MARSYAS

1) Přečti si následující úryvky textu.

Tak si Apollón změřil síly, Tak i Marsyas zmámen flétnou každý se musel mýlit, věří, že musí přetnout nikdo nemůže kouzlit a hrát líp než bůh. A jedno pravidlo, sázku, a hrát líp než bůh.

E Tak si Marsyas zmámen flétnou věří a musí přetnout

jedno pravidlo, sázku, a hrát líp než bůh.

B Ta krásná dívka, co se bála o svoji krásu,

Ta krásná dívka, co se bojí o dárkyně moudrostí, za starých, svoji krásu, dávných časů, teď v tichém hloučku, v jejích Athéna jméno má, za starých rukou úroda, spása, dávných časů, Athéna jméno má, chybí jí tvář

a krása. odhodí flétnu, hrát nejde s F nehybnou tváří,

kdo si ji najde dřív, tomu se přání zmaří. Bláznivý nápad, snad nejvýš Marsyas míří, C Apollón souhlasí, oba se s trestem smíří.

Král Midas má říct, kdo je lepší, Apollón

zpívá, o život soupeří, jen jeden vítěz zbývá.

G

Obrátí nástroj, už ví, že nebude chválen, prohrál a zápolí podveden vůlí krále, sám v tichém hloučku – sám na strom připraví ráhno, satyra k hrůze všech zaživa z kůže stáhnou. D

Tato fotka od autora Neznámý autor s licencí CC BY-SA-NC

93

a. Části textu seřaď tak, aby příběh dával smysl. 1 2 3 4 5 6 7 ÚRYVEK PÍSMENO

b. O jaký typ textu se jedná? I. báseň II. povídka III. píseň IV. proslov

c. Jak bys text nazval/a? d.

e. K jaké kroměřížské památce/události se text váže? I. ke Švabinského lunetám II. k Tizianovu obrazu III. k výročí sněmu v Kroměříži IV. k připomínce padlých vojáků

f. Jakou výjimečnou vlastnost měl dle pověstí král Midas? I. vše, čeho se dotknul se měnilo ve zlato II. uměl překrásně zpívat III. dokonale ovládal hru na lyru IV. vše, čeho se dotknul se měnilo v diamanty

g. Athéna byla bohyně: I. svárů a nenávisti II. lásky a plodnosti III. moudrosti a války IV. vína a zábavy

94

2) V předchozím úkolu ses seznámil/a s pověstí, která se váže k motivu nejdražšího obrazu umístěného v kroměřížské obrazárně. Pojďme se nyní seznámit s hlavními postavami tohoto obrazu. Dokážeš správně přiradit sochu, jméno a základní charakteristiku postav? Řešení zapiš do rámečků s charakteristikou.

1) Midas 2) Apostata 3) Marsyas 4) Amor 5) Apollón 6) Medard

Jeden ze satyrů, našel flétnu, na Bůh, syn Diův, který má moc kterou se naučil hrát a vyzval nad světlem, sluncem, uměním, jednoho z bohů k hudebnímu mezi jeho symboly patří lyra, souboji, zahynul strašlivou smrtí. vavřínový věnec či luk a šípy.

______

❔Víš, kde bys tyto sochy našel/a?

95

3) Hlavní postavy a hudební nástroje vyobrazené na Tizianově obrazu Apollón a Marsyas již znáš. Přiřaď popisky k vyznačeným částem obrazu.

Někteří odborníci na výtvarné umění v postavě zadumaného starce, krále Midase, spatřují autoportrét samotného autora Tiziana (Tiziano Vecellio), přemýšlejícího nad smyslem utrpení a smrti.

❔Lira da braccio, předchůdce houslí má sedm strun, víš, kolik strun mají dnešní housle?

96

4.12 PODZÁMECKÁ ZAHRADA

1) Shlédni video Podzámecká zahrada v Kroměříži z cyklu Rajské zahrady ve stopáži 2:17–7:34

a. Kdy bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství?

b. Jak pozměnil arcibiskup Colloredo-Waldsee Podzámeckou zahradu?

c. Jaké nové stavby byly v tomto období v zahradě postaveny?

2) Na přiloženém plánku Podzámecké zahrady si vyber jednu stavbu a stručně ji popiš (kdy vznikla, k čemu slouží…), pomůžou ti texty Lenky Křesadlové na interaktivní mapě zahrady: http://mapserver.ekotoxa.cz/Kromeriz/index.php.

97

3) Na plánku zahrady vyznač: a. Colloredovu kolonádu b. Chotkovo schodiště c. Maxmiliánův dvůr 4) Po kom jsou tyto stavby pojmenovány, dokážeš napsat jejich plná jména?

5) V zahradě bývaly a dodnes jsou geometricky tvarované květinové záhony. Navrhni svůj vlastní květinový záhon.

98

6) K fotografiím přiřaď chybějící popisky z nabídky.

MAXMILIÁNŮV DVŮR, MAXMILIÁNOVA KOLONÁDA, RUINY, ZOO KOUTEK, COLLOREDOVA KOLONÁDA, COLLOREDŮV DVŮR, CHOTKOVA KOLONÁDA, MEDVĚDÍ JESKYNĚ

99

7) V Podzámecké zahradě lze najít mnoho zajímavých dřevin. Pojmenuj dřeviny na obrázcích, jejich názvy najdeš ukryté v přesmyčkách.

A. B.

100

C. D.

E. F.

101

G. H.

8) Největší změny zahrady proběhly za arcibiskupů Chotka a Sommerau- Beckha, kteří zde vytvořili krajinářský park. Popiš rozdíly mezi barokní zahradou (Květná) a krajinářským parkem (Podzámecká zahrada).

102

9) Zaznač si do plánku cestu, kterou jsi prošel/a, když jsi byl/a naposledy v Podzámecké zahradě.

103

4.13 JEDINEČNÝ SECESNÍ AREÁL

1) Obecně k secesi. Spoj správné dvojice. 1 Alfons Mucha A rakouský malíř, využíval zlato, Zlatá Adele, Polibek 2 Dušan Jurkovič B český secesní malíř a grafik, Slovanská epopej, plakáty 3 Gustav Klimt C slovenský architekt, folklórní prvky, křížová cesta na Hostýně, Libušín a Maměnka na Pustevnách

2) Prohlédni si plán areálu psychiatrické nemocnice a pojmenuj budovy vyznačené písmeny A–D.

104

3) Podle fotografií z učebnice, vlastní zkušenosti či podle internetu si zakresli tři secesní ornamenty.

4) Zamysli se nad rčením: „Půjdeš pod žlutou báň“. Co podle tebe mohlo znamenat (v souvislosti se střechou kostela sv. Cyrila a Metoděje).

5) V textu je napsáno, že kostel svatých Cyrila a Metoděje má půdorys řeckého kříže. Zkus si takový půdorys zakreslit.

105

6) Následující fotografie opatří názvem slohu, ve kterém byly vystavěny. Urči, které jsou secesní a které ne.

106

4.14 ŽIDÉ V KROMĚŘÍŽI I.

JAK MŮJ OTEC ZMEŠKAL SVĚTODĚJNOU UDÁLOST „Stalo se to o sabatu 2. prosince 1848, když se sešel říšský sněm v arcibiskupském zámku v Kroměříži. Obyvatelé ghetta si pospíšili s mustafem (to se může, když člověk chce) a běželi do zámku, kde poslanci rokovali o budoucím osudu nebožky monarchie. Ovšem, málo z toho se uskutečnilo, ale naši Židé rádi poslouchali, když mluvil Goldmark, Fischhof a rabi Mannheimer. Rovněž můj otec patřil k pozorným posluchačům. Tady se přece člověk mohl dozvědět něco nového. O zmíněném sabatu bylo ve vzduchu jakoby elektrické napětí. Přišlo poledne, ale napětí nepovolilo. Můj otec seděl jako na jehlách. To se v jeho osmnáctiletém manželství ještě nestalo, aby o sabatu – považte, o svatém dni! – chyběl u oběda. Doma čekala žena s dítětem a on si seděl na galerii sněmovního sálu. Vyčkat, nebo jít domů, to byla otázka. A visa, otcovský smysl zvítězil. Šel domů, snědl svůj šolet (též od Heineho opěvovaný, tehdy klasické sabatové jídlo), zazpíval semirot, uvelebil se na polštáři pohovky, když tu, strašný okamžik, otevřou se dveře, dovnitř se vřítí soused reb Machel, předříkávač o Dni smíření, a volá bez dechu: Ure, teď jste ale něco promeškal, právě na říšském sněmu vyhlásili telegrafickou zprávu, že keser Ferdinand v Olomouci odstoupil a novým císařem se stal jeho osmnáctiletý synovec. Zatímco se to stalo, jedl jste si svůj šolet. Přeji vám dobré zažití,“ a už byl pryč, ten azus-ponim Machel. Otec seděl zamyšleně. Šolet si může jíst každý sabat, ale ne každý sabat provolávají někoho císařem. Ten velký okamžik otec zmeškal. Už je pryč.“ Max Grünfeld, Příběhy z kroměřížského ghetta, Olomouc 1997, s. 33–35.

1) Jakého vyznání byla rodina vypravěče a proč?

2) Co je to sabat?

107

3) Zjisti, co je šolet?

4) Vyhledej, co znamená pojem semirot?

5) Kam vypravěčův otec chodil ve svém volném čase?

6) Jaké dilema vypravěčův otec řešil?

7) Rozhodl se nakonec správně?

108

4.15 ŽIDÉ V KROMĚŘÍŽI II.

1) K jaké události se vztahuje následující text a kdo ho napsal?

2) Vyhledej, kde je originál tohoto dokumentu uložený a v jakém jazyce je napsaný.

109

3) Co jsou to tzv. kameny zmizelých (stolpersteine)?

4) Můžeme je nelézt také v Kroměříži? Pokud ano, tak kde?

5) Zamysli se nad významem těchto kamenů. Kdybys měl/a rozhodnout, zda takový kámen bude i před tvým domem, byl by tam? Sepiš pro a proti.

PRO PROTI

6) Prohlédni si památník obětem holokaustu v Kroměříži a napiš, co si myslíš, že představuje. Můžeš popsat také své pocity.

110

4.16 ŽIDÉ V KROMĚŘÍŽI III. (procházka po stopách židovských obyvatel města)

Projdi se bývalou židovskou čtvrtí a plň zadané úkoly! Číslo úkolu se shoduje s označeným místem na mapě, tam najdeš nápovědy či správná řešení. 1) Komenského náměstí Stojíte na místě prvního židovského hřbitova, který byl zrušen roku 1882 a nahradil ho park. Zjisti, čí socha stojí v centru parku a zapiš si o této osobnosti pár informací.

2) Židovská radnice a. Před židovskou radnicí najdeš kameny zmizelých. Doplň chybějící části textu.

111

b. Který biskup židům výrazně přispěl na stavbu této radnice?

3) Ohradní zeď a. Z informační tabulky se oloupala slova. Doplň text tak, aby byl kompletní. OHRADNÍ (______) ZEĎ DĚLÍCÍ ŽIDOVSKÉ MĚSTO OD MĚSTA ______, BYLA POSTAVENA NA KONCI ______A NĚKOLIKRÁT UPRAVOVÁNA. ZACHOVALA SE JEN JEJÍ ČÁST S VÝKLENKY, V NICHŽ BYLY BAREVNÉ OBRAZY. VCHOD DO ______BYL NA NOC UZAVÍRÁN TĚŽKÝM ŘETĚZEM, ZA ZDÍ BYLY DVĚ ULICE, V NICHŽ SE OD PRADÁVNA USAZOVALI ŽIDÉ. VELKÁ ŽIDOVNA, DNES ______ULICE (POJMENOVÁNA PODLE PIARISTY, HISTORIKA ______) A MALÁ ŽIDOVNA, DNES ULICE ______(POJMENOVÁNA PODLE DRAMATIKA ______, POSLANCE ŘÍŠSKÉHO SMĚNU V KROMĚŘÍŽI 1848–49), KTERÁ VEDLA PŘÍMO DO LITERÁTSKÉ KAPLE SV. MICHALA. TA STÁVALA U KOSTELA PANNY MARIE A JEJÍ ZÁKLADY JSOU POD TERÉNEM ZACHOVÁNY. PŘI KOSTELE PANNY MARIE BYL OD 16. STOLETÍ KŘESŤANSKÝ HŘBITOV, KTERÝ BYL ZRUŠEN V ROCE 1788. V ROCE ______BYLI ŽIDÉ ZROVNOPRÁVNĚNI S OSTATNÍM OBYVATELSTVEM. b. Navrhni vlastní výmalbu výklenků separační zdi.

112

4) Tylova ulice a. Vyber pojem patřící do věty. • Domy v Tylově ulici jsou menší/větší než v ulici Moravcova. • To znamená, že zde žili více/méně zámožní židé. • Na konci ulice měl své obydlí městský kat/ponocný.

b. Přečti si úryvek a odpověz na otázky. „Úlohou mistra popravního bylo nejen vykonávati rozsudky městského práva a konati službu pohodného: také pohřbíval samovrahy. Na ty se totiž také vztahovalo trestní právo starých dob. … Tělo samovrahovo nesmělo se pochovati v zemi svěcené, ale buď na místě, kde si zoufal, na hranicích obcí nebo konečně pod šibenicí, tam, kam se pochovávali utracení zločinci.“ František Václav Peřinka, Dějiny města Kroměříže, Díl 1 Obsahující dobu po rok 1620, Kroměříž 1913, s. 385. Jaké pojmy lze použít k označení kata?

Co se myslí pojmem „právo starých dob“?

5) Prohlédni si sochu od Olbrama Zoubka. Co tato socha připomíná?

Proč stojí na tomto místě?

Jaké v tobě vyvolává pocity?

113

114

4.17 ŽIDOVSKÉ PAMÁTKY HOLEŠOVA

1) Co znamenají dané pojmy? Spoj pojmy s vysvětlivkami. 1. POGROM 2. RABÍN 3. TRANSPORT 4. SYNAGOGA 5. GHETTO 6. EMIGRACE 7. MOR 8. VYHLAZOVACÍ TÁBOR

A systém koncentračních a B vlak převážející osoby do pracovních táborů na území SSSR koncentračních táborů, přeprava něčeho někam

C choroba způsobovaná bakterií Yersinia pestis, v historii i jakékoli onemocnění, které mělo vysokou nakažlivost a úmrtnost

D místo shromažďování, židovská modlitebna E část města určená pro pobyt určité menšiny F náboženská autorita v judaismu, pojem (etnické, náboženské, znamená „učitel“ a jeho původní význam …), místo, žijí lidé je mistr či pán stejného vyznání, původu…

G také tábor smrti, místo určené k systematickému vyvražďovaní určitých skupin obyvatelstva

H vystěhovalectví, I průjmové J přistěhovalectví, opuštění země, onemocnění proces usazování vystěhování se ze způsobené bakterií zahraničních země Vibrio cholerae obyvatel v zemi

K znamená pustošit, drtit, nepokoje proti židům, násilné pronásledování a vraždění určité etnické či náboženské skupiny

115

2) Dle indicií poznej významnou osobu holešovských židovských dějin.

autor díla: Rty Kohena či Tečky zlata

narozen v Litvě, zemřel v Holešově

žil v 17. století

je po něm pojmenována synagoga

116

„Kromě psaného textu najdeme na hrobech i různé obrázky, ze kterých lze také leccos vyčíst. Tak třeba ruce patří rodu Kohenů, tedy těm, kteří se jmenují například Kohn, Cohen, Kahan nebo třeba Katz. Symbolem rodu Levitů je konvička, pod níž se skrývají všichni Lewitzové, Löwové apod. Na rabínských hrobech najdeme často korunku, symbol Tóry. Všichni Jelínkové či Hirschové mají jednoduše symbol jelena, pod rybou bychom zase hledali všechny Ryby, Fischery apod.“ Magdaléna Tydrichová, Jak na židovské náhrobky, in: Časopis Mensy České republiky, dostupné online (http://www.casopis.mensa.cz/veda/jak_na_zidovske_nahrobky.html), [citováno k 16. 06. 2020].

Jedná se o: 3) Do mapy zaznač: a. Šachovu synagogu b. Židovský hřbitov c. Židovskou čtvrť

117

4.18 CÍSAŘSKÝ PATENT O PŘELOŽENÍ SNĚMU DO KROMĚŘÍŽE

„My Ferdinand První, Konstituční císař Rakouský, král Uherský a Český atd.

Události hlavního města mocnářství, tak bolestně se dotýkající srdce našeho, a stav anarchistický tam bez přetržení trvající, přivedly Nás pro zachování trůnu a štěstí národů Našich ve smutnou potřebu, abychom toto zřejmé zbouření potlačili mocí brannou, jakož jsme to v manifestech Našich dne 16. a 19. října t.r. Našim národům oznámili. Poněvadž zákonní pořádek ve hlavním městě přerušen jest, a poněvadž nyní vojenskými prostředky bude vkročeno, z té příčiny není možné, aby sněm říšský porady své tam dále držel. A protož uznáváme potřebu nařizovati, aby sněm říšský sezení svá ve Vídni ihned zastavil, i povoláváme jej k 15. listopadu t.r. do města Kroměříže, kdežto jemu bude možné, bez vtrhování, i bez přestání oddati se výhradně veliké úloze své, totiž vypracování ústavy, kteráž by vyhověla žádostem států Našich. A protož vyzývají se všickni ku konstitujícímu sněmu říšskému zvoleni zástupcové národa, by se 15. listopadu v městě Kroměříži zajisté najíti dali, aby tam dále pokračovali v přerušených poradách, co se týče ústavy, i aby ji, pustíce mimo sebe veškeré postranné ohledy, brzy ku prospěšnému konci přivedli. Důvěřujeme se, že všickni ku konstitujícímu sněmu říšskému zvolení zástupcové národa, pamětliví jsouce svých povinností k vlasti, se vynasnaží, by svrchu jmenovaného času k ustanovenému prozatímním sídle směnu říšského náležitě se dostavili, aby se tam bez prodlení opravdově probírali brzkým vykonáním velké té úlohy, kteráž se jemu byla dostala.

V Holomouci, dne 22. října 1848 Ferdinand m.p. (L.S.) Wessenberg m.p. (Wessenberg byl předsedou vlády a ministrem zahraničí v době od 18. července do 21. listopadu 1848 – do nástupu Schwarzenbergova)“

Petr Pálka, Habsburská monarchie Kroměříž v letech 1848–1849, s. 85.

118

1) Základní rozbor dokumentu/pramene. a. Kdy dokument vznikl?

b. Kde dokument vznikl?

c. Kdo jej vytvořil?

d. Komu byl určený?

e. O čem dokument pojednává? (Co řeší?)

119

2) Jaké město je hlavním městem mocnářství, tj. Rakouského císařství. a. Kroměříž b. Praha c. Vídeň d. Frankfurt nad Mohanem

3) Co znamená v tomto dokumentu zkratka m.p.? a. latinsky manu propria, znamená vlastní rukou b. anglicky Member of Parliament, znamená člen parlamentu c. latinsky manifestum principium, znamená jasného původu d. MP je zeměpisný kód pro ostrovy Severní Mariany

4) Co znamená v tomto dokumentu zkratka L. S.? a. LS je zeměpisný kód pro Lesotho b. z latinského labor servi, znamená práce otroka c. zkratka pro odkaz na Libanonskou smlouvu d. z latinského locus sigilli, místo pro pečeť, nebo razítko

120

4.19 CÍSAŘSKÝ MANIFEST O ROZPUŠTĚNÍ SNĚMU

„7. března prohlášený a 4. března datovaný

My František Josef První, z Boží milosti císař Rakouský, král Uherský a Český atd.

Když téměř před rokem nejjasnější Náš Pan předchůdce v panování Císař Ferdinand První, obecné žádosti politických, času přiměřených oprav přislíbením svobodných ústav ochotně vstříc přišel, rozšířily se po vší říši citové vděčnosti a radostného očekávání. Čeho se však později dočkalo, srovnávalo se málo s nadějí tak spravedlivou. Stav, v jakémž se nyní nalézá vlast, naplňuje srdce naše hlubokým zármutkem. Vnitřní pokoj opustil ji. Zchudnutí hrozí zemi jindy tak požehnané. V hlavním a sídelním městě Vídni vyhledávají rejdy jednotlivých zlomyslníků posud ještě, k velikému Našemu hoři a na vzdory výbornému smýšlení převahující většiny jeho obyvatelů, aby se udržoval stav vyminečný. Občanská válka plení částku Našeho království Uherského. V jiné korunní zemi překáží stav válečný, by se spořádané poměry uvedly, a kde sice pokoj zevnější zrušen není, sbírá si, v temnu se plaze, duch nedůvěry a nesvornosti své přívrženstvo. Tak žalostní jsou následkové, nikoli svobody, nýbrž prováděného s ní zléužívání. Tomuto zlémuužívání aby se hráz položila, revoluce, aby se uzavřela, jest Naše povinnost i vůle Naše. V manifestu ode dne 2. prosince vyslovili jsme naději, že se nám podaří s pomocí Boží a ve srozumění s národy, spojiti všecky země a národy Našeho mocnářství v jedno veliké státní tělo. Všude po rozlehlých našich říších nalezla slova tato radostného ohlasu; neboť byla výrazem potřeby ode dávna cítěné, nyní v obecné uvědomění přišlé. Ve znovuzrození veškerého mocnářství, v užším spojení jeho částek shledává zdravý smysl lidu první základ navrácení se zrušeného pořádku a pominulého blahobytu, jakož i nejpevnější rukojemství požehnané a slavné budoucnosti. Mezitím bral v Kroměříži říšský, od císaře Ferdinanda Prvního svolaný, sněm ústavu pro částku mocnářství v poradu. Uzavřeli jsme s ohledem na jeho, v měsíci říjnu přijaté, s povinnou Našemu domu věrností málo spojitelné postavení ovšem nikoli bez rozpaků, svěřiti mu i na dále vedení onoho velikého díla. Chovali jsme při tom naději, že shromáždění toto, podržíc stávající poměry říše na zřeteli, odevzdaný jemu úkol co nejdříve ke zdárnému výsledku přivede. Bohužel nesplnilo se toto očekávání Naše. Po tolik měsíců byvši pojednáváno, nedošlo dílo ústavní žádného cíle. Přetřásání věci z oboru theorie, jsoucí netoliko se skutečnými poměry mocnářství v ouplném odporu, nýbrž překážející vůbec založení spořádaného právního stavu ve státu, odšinuly návrat pokoje, zákonnosti a veřejné důvěry do dálky, splodily v občanech dobře smýšlejících temné obávání, a dodaly straně převratu, mocí zbraně ve Vídni jen právě poražené, v jiné však částce Naší říše docela ještě nepřemožené, nové

121 mysli a nové činnosti. Tím klesla podstatně i naděje, že se tomuto shromáždění, na vzdory nejvýš ctihodným, v něm obsaženým živlům podaří vyvésti úlohu svou. Mezitím veliké dílo znovuzrození jednotného Rakouska, vzaté od Nás za úkol Našeho života, přiblížilo se vítěznými pokroky našich zbraní v Uhřích více k uskutečnění svému a neodbytná nastala potřeba, pojistiti základy toho díla spůsobem trvalým. Ústava, nemající jen země v Kroměříži zastoupené, nýbrž veškeru říši ve společném svazku spojovati, to jest, co národové Rakouští se spravedlivou netrpělivostí od Nás očekávají. Tím překročilo i dílo ústavní meze povolání tohoto shromáždění. Uzavřeli jsme tedy pro veškerost říše: propůjčiti Našim národům ze svobodného odhodlání a zvláštní císařské moci ta práva, ty svobody a politické ústavy, kteréž jim byl Náš vznešený ujec a předek císař Ferdinand I. a My sami připověděli a jež jsme my podlé svého nejlepšího vědomí a svědomí za nejblahodárnější a nejprospěšnější ku blahu Rakouska uznali. Prohlašujeme tedy dnešním dnem ústavní listinu pro sjednocené a nerozdílné císařství Rakouské, zavíráme tímto shromáždění říšského sněmu v Kroměříži, rozpouštíme jej a nařizujeme, aby se členové jeho po uveřejnění tohoto uzavření ihned rozešli…

Národové Rakouští! Všude téměř v Evropě jest občanská společnost zviklána až do základů svých, všude téměř hrozí jí zkázou neúnavné namáhání zločinné strany. Ale jakžkoliv i veliká jsou nebezpečenství, v něž Rakousko, v něž Evropa postavena jest, My nezoufáme o velké, blahé budoucnosti vlasti…

Národové Rakouští! Shromážděte se okolo svého císaře, obkličte jej svou náklonností a účinlivým spolupůsobením, a říšská ústava nezůstane mrtvým písmenem. Staneť se hradbou naší svobody, rukojemstvím moci, lesku a jednoty monarchie, velikéť jest dílo, avšak podaří se „spojenými silami“.

Dáno v královském našem hlavní městě Olomouci, dne čtvrtého března roku Páně tisícího osmistého čtyřidcátého devátého, Našeho panování prvního.

(L. S.) František Josef. Schwarzenberg, Stadion, Krauss, Bach, Cordon, Bruck, Thinnfeld, Kulmer.“

Petr Pálka, Habsburská monarchie Kroměříž v letech 1848–1849, s. 91–93.

122

1) Základní rozbor dokumentu/pramene. a. Kdy dokument vznikl?

b. Kde dokument vznikl?

c. Kdo jej vytvořil?

d. Komu byl určený?

e. O čem dokument pojednává? (Co řeší?)

123

2) Co znamená v tomto dokumentu zkratka L. S.? a. LS je zeměpisný kód pro Lesotho b. z latinského labor servi, znamená práce otroka c. zkratka pro odkaz na Libanonskou smlouvu d. z latinského locus sigilli, místo pro pečeť, nebo razítko

3) Jak se v tomto dokumentu tituluje František Josef I.? a. lidem zvolený císař b. konstituční císař c. z Boží milosti císař d. prezident

4) Jak vysvětluje císař v dokumentu své důvody k rozpuštění říšského sněmu v Kroměříži? a. očekával, že ústavu vytvoří rychle a jeho naděje byly zklamány b. měl problém s poslanci účastnícími se sněmu, a proto nechtěl, aby sepsali novou ústavu c. neměl k tomu žádný důvod, udělal to, protože mohl d. jeho poradcům se nelíbil obsah ústavy připravované v Kroměříži, proto sepsali ústavu svou a císaře donutili sněm zrušit

5) Kdo jsou pánové Schwarzenberg, Stadion, Krauss, Bach, Cordon, Bruck, Thinnfeld, Kulmer, kteří spolu s císařem podepsali tento dokument? a. náhodní svědci b. poslanci říšského sněmu c. členové vlády d. písaři, kteří zapsali dokument

124

4.20 ŘÍŠSKÝ SNĚM V KROMĚŘÍŽI 1848–1849

1) Kroměříž dostala v době sněmu od poslanců mnoho „přezdívek“ či různých přirovnání. Spoj jednotlivé „přezdívky“ a přirovnání s jejich charakteristikou či vysvětlením. 1. RENESANČNÍ KRÁLOVSKÝ PALÁC A KLÁŠTER POBLÍŽ MADRIDU A) DĚVÍN ZALOŽEN FILIPEM II. B) ATHÉNY ŠPANĚLSKÝM C) ESCORIAL 2. JEDEN Z POSLANCŮ TAK KROMĚŘÍŽ NAZÝVAL KVŮLI D) JERUZALÉM KRÁSE DĚVČAT Z MĚSTA I OKOLÍ E) MORAVSKÝ 3. ŠPANĚLSKÉ MĚSTO ARANJUEC S RENESANČNÍM KRÁLOVSKÝM F) SCHÖNBRUNN PALÁCEM, S KROMĚŘÍŽÍ OLOMOUCKÉHO SROVNÁVÁNO PRO MNOŽSTVÍ ARCIBISKUPA PARKŮ A VLAHÉ KLIMA 4. S TÍMTO ŘECKÝM MĚSTEM BYLA

KROMĚŘÍŽ SROVNÁVÁNA DÍKY

KLASICKÉ ARCHITEKTUŘE STAVEB 5. BAROKNÍ LETNÍ REZIDENCE

HABSBURKŮ VE VÍDNI 6. MĚSTO BLÍZKÉHO VÝCHODU,

S KROMĚŘÍŽÍ SROVNÁVÁNO PRO ZNAČNÉ MNOŽSTVÍ KNĚŽÍ VE

MĚSTĚ

řešení:

125

2) Chronologicky seřaď události říšského sněmu 1848–1849. a. rozehnání sněmu v Kroměříži b. začátek sněmování ve Vídni c. nástup Františka Josefa I. k moci d. začátek sněmování v Kroměříži e. abdikace Ferdinanda V. f. přerušení jednání a přesun sněmu g. zrušení poddanství h. vypracovávání celistvého návrhu ústavy řešení:

3) Sněm v Kroměříži je zobrazen na jedné české bankovce. a. Jakou má tato bankovka hodnotu?

b. Co je vyobrazeno na rubové straně bankovky (na obrázku)?

c. Jaká osobnost je na lícové straně bankovky a proč?

126

4.21 POSLANCI V KROMĚŘÍŽI 1848–1849

Během sněmu bydlelo ve městě mnoho poslanců, na některých domech jsou dodnes pamětní desky připomínající jejich pobyt v Kroměříži. 1) V centru města vyhledej tyto pamětní desky a zapiš si jejich umístění.

Tabulka Jméno Ulice a č.p.

127

128

2) Čeští poslanci se scházeli v kavárně U Vrbíků, ta stála v jednom z rohů Velkého náměstí. Dnes místo ní stojí tzv. Dům obuvi postavený v roce 1930. a. Zaznač tento dům do plánku.

b. Prohlédni si stavbu, o jaký obuvní řetězec se jedná a v jakém stylu byla prodejna postavena?

c. Zapadá tento dům mezi ostatní zástavbu náměstí? Napiš svůj názor.

129

4.22 BITVA O BŘEST – ODCHOD MUŽŮ Z VESNICE

Ukázka číslo 1 „Večer po májové pobožnosti uchystal německý velitel v Břestě třetí překvapení všemu obyvatelstvu. Nařídil úplnou evakuaci veškerého mužského obyvatelstva od 16–60 let. Všichni mužové musí opustit do tří hodin, tj. do 11. hodiny v noci území obce Břestu a odebrati se do kterékoli sousední obce. Rozčilení a nářky byly veliké, ale nedalo se nic dělat. Kdo by byl po této době v Břestě přistižen, bude na místě i se svou rodinou zastřelen. Ještě nikdy nepamatuje pisatel těchto řádků takový ruch, který zavládl v pozdních hodinách nočních. Mužové se loučili se svými rodinami a po skupinkách opouštěli Břest. Odcházeli do Němčic, Žalkovic, Hulína, ale největší část se pustila polními cestami do Skaštic, proti frontě, neboť se domnívali, že se tam fronta brzy přežene a že se brzy vrátí domů. Byl to však omyl, jak se později ukázalo. Někteří občané odjížděli na vozích se svými rodinami do okolí. Opačným směrem projíždělo za tmavé noci ustupující německé vojsko, nekonečné řady vozů, koňstva a vojáků. Táhly na sever, k Přerovu.“ Zapsal Antonín Gazdoš (odborný učitel v Břestě, roku 1947 dle četných pramenů a vlastní zkušenosti, Pamětní kniha obce Břest 1880–1945 s. 195–202)

Ukázka číslo 2 „Polní maršál Schorner, velitel armádní skupiny Střed, nařizuje všem mužům od 14 do 60 let okamžitý odchod z vesnice z důvodu možného zasahování do bojů, které se chystají v nejbližších hodinách. Mně bylo šestnáct roků. Třicet nebo čtyřicet chlapů, mezi nima i já, jsme se shromáždili za vesnicí a chtěli jsme jít do vesnice, do Skaštic.“ Jaromír Navrátil (přepis vzpomínek z pořadu Jaro 45, díl: Od Ostravy ku Praze)

Ukázka číslo 3 „No to už, když oni sem přišli ti vojáci, tak předtím, než oni sem přišli, tak přišel rozkaz, že všeci muži od 16ti roků do 60ti let museli jít proti frontě. My jsme tady zůstali s těma ženskéma, s těma maminkama a prostě děcka a tak dál. A oni byli vyhnaní proti té frontě a většinou se někteří zastavili ve Skašticích no a potom tam taky vydávali rozkazy, že jich tam postřílí nebo něco takovýho. A můj tatínek, co tam šel, tak on tam nikde nešel a šel z těch Skaštic přímo na Hulín, tam kdesi kolem potoka, a vracel se zpátky do toho Břestu. V tu noc, tam.“ Jarmila Slováčková (přepis vzpomínek z videa, Na konec války v Břestu vzpomíná Jarmila Slováčková, uveřejněného ve článku: Bitva o Břest, poslední střet s Němci na našem území)

130

1) Co ukázky spojuje? Co mají společného?

2) V čem se ukázky liší?

3) Kdo jsou jejich autoři?

4) Kdy ukázky vznikly?

5) Co hrozilo mužům, kteří neuposlechnou rozkaz?

131

4.23 BITVA O BŘEST – VESNICE PO BOJI

Ukázka číslo 1 „V časných hodinách ranních v hloučcích opouštěli dne 8. května obyvatelé školních sklepů svůj útulek a odebírali se ke svým domovům. Nikdy nezapomeneme na ten hrůzný pohled zpustošení a zkázy, který změnil naši obec k nepoznání. Doutnající zbytky požárovišť, čpavý zápach, rozstřílené zdi od dělových zásahů, rozrytá půda od tanků, které zběsile vířily dědinou a zajížděly až ke zdím statků, všude plno prázdných i nevybuchlých nábojů, zpřetrhané dráty elektrického a telefonního vedení naplňovaly všechna prostranství, že bylo při chůzi třeba značné obezřetnosti. Stromy měly ostřílené koruny, odřené kmeny, telegrafní sloupy byly proděravělé od přímých zásahů, že se udržely jen zázrakem. A všude plno střepů skla. Psi se lísali s úzkostlivým kňučením k osamělým chodcům. Tam leželo mrtvé prase, postřílení holubi, drůbež, u dědiny leželo několik mrtvých koní, kteří se již nadouvali. Nejhůře byla postižena východní část obce od kostela k „bráně.“ Všechna okna rozstřílena. Krovy dostaly přímé dělové zásahy a hrozily zřícením. V této části leželo také několik mrtvých vojínů. Průčelí některých domů byla doslova proděravělá od četných zásahů. … Ačkoliv na tvářích všech obyvatel seděla ještě hrůza a zděšení, ihned se jali odklízeti trosky, na hřbitově se kopaly jámy pro padlé čsl. vojíny. Zatím se do vesnice vraceli pohřešovaní mužové, o nichž se trousily pověsti, že byli Němci pochytáni a postříleni. Lidé vylézali ze sklepů, kde trávili několik nocí, většinou na modlitbách. Jako němý výkřik k nebi trčela vysoká věž brestského kostela, která dostala desítky dělových zásahů. Visel na ní červený prapor osvobozující armády.“ Zapsal Antonín Gazdoš (odborný učitel v Břestě, roku 1947 dle četných pramenů a vlastní zkušenosti, Pamětní kniha obce Břest 1880–1945 s. 195–202)

Ukázka číslo 2 „Bylo mně sedmnáct roků, no tak nejvíc se mě vybavuje hned ten první den po válce jako, jak tu byl vyhlášené mír, tak bylo, obecní policajt vybubnoval, zase jako to vždycky bylo, pracovní povinnosť jako na, tož na úklid, tady byly třeba padlý koně a na vyhledávání těch vojáků. Eště s kamarádem jsem se přihlásil, že půjdeme hledat ty, ty vojáky. Tak tak jsme tam chodili a říkali jsme, tam je někde a oni si jich potem sami odnášeli, že tož to byl takové ten zážitek už z teho konca, už z té radosti a také aji smutku zrovna.“

Josef Darebníček (přepis vzpomínek z pořadu Jaro 45, díl: Od Ostravy ku Praze)

132

Ukázka číslo 3

„No tož, co se mně vybaví, že veškerá ta hrůza, co se tady odehrála, pořád když jdu po té dědině, tož vidím to dědinu prostě v takovém stavu a v tý hrůze a ty vojáky, jak to tady bylo. Bylo to poničený, bylo to hrozný. … My jsme potom vylezli, jak švábi až to skončilo všecko, jenomže jsme viděli, jak ti vojáci sedí špinaví, chudáci, po té příkopě zablácení a tak dál.“ Jarmila Slováčková (přepis vzpomínek z videa, Na konec války v Břestu vzpomíná Jarmila Slováčková, uveřejněného ve článku: Bitva o Břest, poslední střet s Němci na našem území) 1) Co ukázky spojuje? Co mají společného?

2) Jaké pocity měli autoři ukázek z konce války?

3) Jak vypadala obec po skončení války?

133

4.24 ODBOJ NA KROMĚŘÍŽSKU

1) Spoj název odbojové skupiny/odbojáře s její charakteristikou.

• právník

• od roku 1941 organizoval pomoc československým občanům ve Francii • 1942 - zatčen a po zbytek války byl držen v táboře Buchenwald • po válce dále pomáhal českým emigrantům • výsadek z Anglie roku 1944 • tvořili ho Antonín Bartoš, Jiří Štokman a Čestmír Šikola • hlavním úkolem byl sběr informací a jejich předávání Londýnu • patří k nejúspěšnějším odbojovým skupinám na Clay-Eva našem území • výsadek z SSSR (1941) Otmar Riedl • výsadkáři Bohuslav Němec, František Bauer, Olga František Ryš a Jan Kasík • přistáli v polích u Dřínova Oldřich Dubina • spolupracovali s Irenou Svobodovou • tři výsadkáři byli popravení gestapem Zelený kádr • ten čtvrtý se stal konfidentem gestapa Výsadek S-1/R • partyzánský oddíl, který vznikl v roce 1942 v Hostýnských vrších • vedoucími členy byli František Vychodil a Josef Mastný • k zániku skupiny přispěl konfident gestapa a bývalý parašutista výsadku S-1/R Jan Kasík • první československý výsadkář • zaměstnanec firmy Baťa • po bojích ve Francii byl evakuován do Velké Británie • v lednu 1941 byl vybrán pro speciální úkol v okupované vlasti • vznikl v lednu 1945 jako součást 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova • zakladatelka – Olga Františkánová • úspěchem skupiny bylo zajetí německého generálmajora Dietricha von Müllera

134

2) Při osvobozování Kroměříže bylo důležité ovládnout Barbořinu, proč?

3) Vysvětli, proč byla pravobřežní část Kroměříže osvobozena o dva dny dříve než ta levobřežní.

4) Kde a kdy se odehrála jedna z posledních velkých bojových akcí československých vojáků?

5) Prohlédni si fotografie pamětních desek padlým 2. světové války v Břestě. Jsou ve tvé vesnici či městě taky takové? Zapiš si, kde jsou umístěny a koho připomínají. Informace můžeš doplnit fotografiemi.

pamětní deska na ohradní pamětní deska u polní cesty pamětní deska na hřbitově zdi kostela do Skaštic

135

4.25 ŠIFROVANÝ VOJENSKÝ DENÍK

Pokuste se rozšifrovat text. V šifrovaném textu jsou písmena abecedy nahrazena obrázky, čísla potom symboly. Šifrovaný text je napsán bez diakritiky (bez ´a ˇ). Interpunkce vět je zachována, můžete si proto ve skupince text rozdělit na kratší úseky. Práce ve skupinách je mnohem účinnější, ale také je zábavnější. Nahlas si říkejte svoje nápady, rozdělte se do menších skupinek v rámci skupiny a zkoušejte různé postupy. Navzájem si říkejte, co už jste vyzkoušeli a jak to bylo účinné. Diskutujte o svých postupech a vysvětlete si, na co která skupinka přišla. Pro zjednodušení můžete postupně použít nápovědy, které si vyžádáte u učitele, celkem je nápověd 9, pomyslným vítězem se stane skupinka, které se podaří rozluštit šifru v co nejkratším čase s co nejméně nápovědami. Za každou nápovědu se totiž skupině přičte časová penalizace 90 s.

Šifrovaný text, jde o zápisek z válečného deníku 3. čs. samostatné brigády.

:

⬒

.

,

136

,

.

⬓

.

.

137

.

, .

. ⬒

.

138

NÁPOVĚDY:

139

140

PRÁCE S INTERNETOVOU VOJENSKOU DATABÁZÍ

Na webu vojenského ústředního archivu můžeš najít mnoho zajímavých informací, lze zde dohledat občany tvé obce, kteří padli během první nebo druhé světové války, můžeš si tam vyhledat seznam legionářů, letců RAF a mnoho dalších informací. Podle návodných otázek vyhledej některé z těchto dostupných informací. www adresa webu: http://www.vuapraha.cz/ 1) Legionáři • Do databáze legionářů se dostaneš dvěma způsoby 1. Přímý odkaz je: http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase 2. Přes web vuapraha, v levém sloupci nabídky položka databáze VHA • Ve spodní části stránky vyplň zadaný formulář, postačí místo narození (tvá obec, místo školy, sousední obec …) a pole, kde voják sloužil, zde vybereme z nabídky: legionáři. • Po kliknutí na tlačítko vyhledat, se ti zobrazí všichni legionáři z tvé obce, kteří jsou v databázi. • Nyní si vyber jednoho legionáře a vypiš si o něm požadované informace.

2) Příslušníci čs. vojenských jednotek v zahraničí za druhé světové války Databáze eviduje zejména čs. občany a krajany, kteří byli součástí jednotek československé exilové armády nebo spojeneckých armád. Jsou zde zahrnuty i osoby, které reálně vojenskou službu nekonaly, ale byly evidovány čs. vojenskými exilovými orgány.

• Do databáze příslušníků čs. vojenských jednotek v zahraničí se dostaneš dvěma způsoby 1. Přímý odkaz je: http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase 2. Přes web vuapraha, v levém sloupci nabídky položka databáze VHA • Ve spodní části stránky vyplň zadaný formulář, postačí místo narození (tvá obec, místo školy, doporučuji vyhledávat Kroměříž – zobrazí se všichni z okresu Kroměříž, kteří byli zapojeni v čs. zahraničních jednotkách) a pole, kde voják sloužil, zde vybereme z nabídky: příslušníci čs. vojenských jednotek v zahraničí. • Po kliknutí na tlačítko vyhledat, se ti zobrazí všichni příslušníci čs. vojenských jednotek v zahraničí z hledané oblasti, kteří jsou v databázi. • Nyní si vyber jednoho příslušníka čs. jednotek v zahraničí a vypiš si o něm požadované informace.

141

4.26 KARTA LEGIONÁŘE Z MÉ OBCE

▪ Jméno a příjmení:

▪ Datum narození:

▪ Místo narození:

▪ Vojenské hodnosti ▪ V armádě Rakousko-Uherska:

▪ První hodnost v legiích:

▪ Poslední hodnost v legiích:

▪ Působení v legiích ▪ Kde se přidal k legiím:

▪ Kdy se přidal k legiím:

▪ U jaké armády v legiích sloužil: ▪ Byl zajat? ANO x NE ▪ Kde a kdy:

▪ Kdy vystoupil z legií:

▪ Zajímavosti a poznámky:

▪ Proč sis vybral tohoto konkrétního legionáře:

142

Do mapy zaznač místa, spojená s životem daného legionáře

a) Místo, kde se narodil označ  b) Místo, kde byl zajat označ  c) Místo, kde byl přijat do legií či u jaké legie sloužil označ 

143

4.27 KARTA VOJÁKA ČS. VOJENSKÝCH JEDNOTEK V ZAHRANIČÍ ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY

▪ Jméno a příjmení:

▪ Datum narození:

▪ Místo narození:

▪ Zapojení do zahraničních vojenských jednotek

▪ Datum:

▪ Místo:

▪ Hodnost:

▪ Zajímavosti a poznámky: (zkuste využít například webovou stránku http://biography.hiu.cas.cz/)

144

4.28 LETCI RAF Z KROMĚŘÍŽSKÉHO OKRESU

3) Letci RAF Databáze obsahuje letecké karty čs. příslušníků RAF. Letci jsou řazeni abecedně dle příjmení, nelze tedy hledat dle bydliště. Jedná se o kartotéku oskenovaných dokumentů.

• Do databáze leteckých karet čs. příslušníků RAF se dostaneš přes web vuapraha, v levém sloupci nabídky položka letecké karty čs. příslušníků RAF • Zvol příslušné písmeno, dle jména, které chceš hledat • Níže je uveden seznam letců z okresu Kroměříž, kurzívou jsou napsáni ti, které v databázi nenajdeš (zemřeli dříve, než se dostali do Anglie k RAF) • Nyní si vyber jednoho příslušníka RAF vypiš si o něm požadované informace

• Na základě vyplněné karty letce převyprávěj spolužákům jeho životní příběh, některé informace můžeš získat i ve sborníku Kroměřížsko v kontextu II. světové války na stranách 115–128, v příspěvku Zdeňky Trávníčkové.

145

Karta čs. letce RAF

▪ Jméno a příjmení:

▪ Datum narození:

▪ Místo narození:

▪ Absolvované školy:

▪ Znalost jazyků:

▪ Civilní povolání:

▪ Odchod z ČSR ▪ Datum:

▪ Hodnost:

▪ Přijetí k RAF ▪ Datum:

▪ Hodnost:

▪ Další informace: (mateřská řeč, vyznání, pochvaly a vyznamenání, stav, zranění, zajetí…)

▪ Sloužil v zemích:

146

ZÁVĚR

Cílem diplomové práce bylo sestavit učební texty a pracovní listy týkající se regionálních dějin Kroměřížska se zaměřením na město Kroměříž. Cíl práce byl splněn, ovšem práce neobsahuje všechna původně plánovaná témata týkající se regionu. Vynecháno bylo především téma setkání cara a císaře v Kroměříži roku 1885, představení významných osobností regionu, olomouckých arci/biskupů významných pro město Kroměříž nebo téma třicetileté války či rozvoje dopravy na Kroměřížsku. Uvedená témata nejsou v práci obsažena z důvodu rozsáhlosti již zpracovaných témat, nicméně autorka má v plánu i tato témata zpracovat a vytvořit ucelený podklad k výuce regionálních dějin. Výkladové texty jsou nejvíce zaměřené na historii Kroměříže, Arcibiskupský zámek, jeho stavební historii i interiéry a zámecké sbírky, které jsou v práci stručně představeny. Detailně je vypracován text o Květné zahradě neboli Libosadu a v něm stojícímu pavilonu zvanému Rotunda či Lusthaus. Stručněji je zpracován text o Podzámecké zahradě, informace o jednotlivých stavbách umístěných v zahradě získají žáci při práci s pracovními listy, proto nejsou zahrnuty v učebním textu. Značný prostor byl věnován významným a zajímavým kroměřížským stavbám, ovšem ani toto téma není zcela vyčerpáno. V práci je zahrnuto i téma unikátního secesního areálu kroměřížské psychiatrické nemocnice, o němž mnozí žáci netuší. Z významných událostí, které v Kroměříži proběhly, je zpracováno téma Kroměřížského sněmu 1848–1849 a události konce druhé světové války. Z témat týkajících se jiných míst regionu jsou zpracována témata barokní hřbitov ve Střílkách, židovské obce na Kroměřížsku (Kroměříž, Holešov, Koryčany), ale také konec druhé světové války v regionu, zejména jeden z posledních bojových střetů, bitva o Břest. Práce obsahuje celkem dvacet osm pracovních listů korespondujících s tématy výkladových textů. Některé se týkají tématu, ale přímo nesouvisí s učebním textem, jsou to například pracovní listy na téma druhá světová válka a odboj, ve kterých žáci pracují s internetovou databází vojenského historického archivu a zjišťují informace o účastnících bojů. Úkoly zařazené do pracovních listů mají žáky zaujmout a zároveň jim zprostředkovat nové informace či upevnit již získané informace. Autorka se také snažila o pestrost úkolů a vhodné zařazení práce s textovými ukázkami či prameny k rozvoji čtenářské gramotnosti.

147

Poslední část práce avizovaná v anotaci není obsahem předkládané diplomové práce. Mělo jít o praktické ověření vybraných kapitol učebních textů a k nim náležejících pracovních listů, což nebylo v souvislosti s pandemií COVID-19 možno realizovat. Součástí příloh je obrazový materiál doplňující učební texty, řešené pracovní listy a listy metodické k listům pracovním. I přes uvedené problémy splnila diplomová práce hlavní stanovené cíle. Tuto práci lze využít jako podklad pro výuku regionálních dějin Kroměřížska na základních školách, především v posledních dvou ročnících základního vzdělávání. Tím zlehčuje přípravu vyučujících na výuku regionálních témat, a tak může pomoci k častějšímu zařazování těchto námětů do vyučování.

148

SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY

Prameny

Císařský manifest o rozpuštění sněmu, in: Petr Pálka, Habsburská monarchie Kroměříž v letech 1848-1849, s. 91-93. Císařský patent o přeložení sněmu do Kroměříže, in: Petr Pálka, Habsburská monarchie Kroměříž v letech 1848-1849, s. 85. GRÜNFELD, Max, Příběhy z kroměřížského ghetta, Olomouc 1997. HUDEC, Petr, Tajemství Libosadu, Praha 2019. Jaro 45, 7. díl: Od Ostravy ku Praze [dokumentární film]. Česká republika 2015. Kroměřížská selicha, překlad Jiřina Šedinová, in: Jaroslav Klenovský, Židovské památky Kroměříže, s. 50–51. KUBELKA, Václav, Římské reálie, Uherské Hradiště 1898. Marsyas a Apollon [text písně]. Skladatel Zuzana Michnová, skupina Marsyas, album Jen tak 1983. Na konec války v Břestu vzpomíná Jarmila Slováčková [výpověď pamětníka]., in: Bitva o Břest, poslední střet s Němci na našem území, dostupné online (https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1526056-bitva-o-brest-posledni-stret-s-nemci-na- nasem-uzemi), [citováno k 26. 05. 2020]. Návrh rakouské ústavy, zpracovaný ústavním výborem říšského sněmu v Kroměříži (tzv. kroměřížská ústava), 4. března 1849, Kroměříž. OVIDIUS, Proměny: Metamorfósy (přeložil Ivan Bureš), Praha 1935. Pamětní kniha obce Břest 1880-1945, dostupné online (http://www.obec- brest.cz/historie/pametni-kniha/pametni-kniha-obce-brest-1880-1945-90cs.html), [citováno k 30. 09. 2019]. Poslanci na sněmu říšském v Kroměříži 1849: s wyobrazením sněmowny, Brno 1849.

Literatura

BARTOŠ, Josef – SCHULZ, Jindřich – TRAPL, Miloš, Regionální dějiny: Pojetí, poslání, metodika, Olomouc 2004. BARTŮŠEK, Václav, Kolej piaristů v Kroměříži a její postavení v řádu v letech 1687– 1778, in: Východní Morava: dějiny, lidé, krajina: roč. 2, Brno 2012, s. 43–57.

149

BENEŠ, Zdeněk, Edukační možnosti regionální historiografie, in: Výuka regionálních dějin na základní škole: formy, metody, koncepce, zkušenosti: Sborník příspěvků z konference konané dne 5. června 2014 v Schönsee, ed. Mušková, Eva, Plzeň 2014. BENEŠ, Zdeněk, Regionální historiografie a školní dějepis, in: Regionální dějiny v dějepisném vyučování na českých a slovenských školách: Sborník z konference konané 23.–24. listopadu 2005 v Ústí nad Labem, edd. Veselý, Martin –Hrubá, Michaela, Ústí nad Labem 2006. Biografický slovník českých zemí 14: Dot–Dvo, Praha 2011. BŘEČKA, Jan, Kroměřížský rodák Otmar Riedl – První československý „nebeský posel“ 2. světové války, in: Kroměřížsko v kontextu 2. světové války 1939–1945: sborník z mezinárodní odborné konference: Kroměříž, 16. a 17. září 2015. Kroměříž 2015, s. 61– 70. DAŇHEL, Miroslav – KALÁBEK, Marek – KLANICOVÁ, Soňa a kol., Krátkodobý římský tábor u Hulína a Pravčic, In: Archeologické centrum Olomouc: Ročenka 2008, Olomouc 2009, s. 184–208. Databáze VHA [online], Vojenský ústřední archiv 2009–2010 [cit. 05.03.2020]. Dostupné z: http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase. DAVIES, Ashley – KINDL, Miroslav – ŽALLMANNOVÁ, Eva, Zrod soudobého Středoevropana: The birth of the modern Central European citizen, Kroměříž 2018. DONÁT, Jan, Naše Rakousko, Holešov 1888. DONĚK, Emanuel, Kroměřížská psychiatrická léčebna v průběhu devíti desetiletí, Kroměříž 1999. DVOŘÁČEK, Petr, Průvodce po hradech a zámcích: Čechy, Morava, Slezsko, Olomouc 2000. FÄRBER, František, K historii židů v Kroměříži, in: Židé a Morava: Sborník příspěvků z konference konané v říjnu 1994 v Kroměříži, Kroměříž 1995, s. 96–99. FÄRBER, František, Osobní vzpomínka na židovské Kroměřížany 30. let tohoto století, in: Židé a Morava: Sborník příspěvků přednesených na konferenci konané 10. listopadu 1999 v Kroměříži, Kroměříž 2000, s. 70–73. FILIP, Aleš, Secesní chrámy na Moravě a ve Slezsku: Sakrální výtvarné umění kolem roku 1900, Brno 2004. GARDAVSKÝ, Vladimír, Osvobození Kroměříže a Kroměřížska, Kroměříž 2005.

150

GAWRECKÁ, Marie, Hans Kudlich v revoluci 1848–1849, in: Kroměřížský sněm 1848– 1849 a tradice parlamentarismu ve střední Evropě: Der Reichstag von Kremsier 1848– 1849 und die Tradition des Parlamentarismus in Mitteleuropa: sborník příspěvků ze stejnojmenné mezinárodní konference konané v rámci oslav 150. výročí říšského sněmu v Kroměříži 14.–16. září 1998 v Kroměříži, Danihelová, Eva (ed.), Kojetín 1998. Holocaust [online]. Dostupné z: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/ [citováno k 28.04.2020]. HOSÁK, Ladislav – JANEČEK, Josef – SPURNÝ, František, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II, Severní Morava, Praha 1983. CHRASTILOVÁ, Jiřina, Devět židovských cest: procházky po památkách Čech, Moravy a Slezska, Praha 2008. CHYBOVÁ, Helena, Pravěké a slovanské osídlení Kroměřížska: průvodce archeologickou expozicí a sbírkami Muzea Kroměřížska, Kroměříž 1998. CHYBOVÁ, Helena, Kroměříž zmizelá a znovu objevená aneb Historie ukrytá pod dlažbou města, Kroměříž 2009. JŮZOVÁ-ŠKROBALOVÁ, Alena, K problematice architektury hřbitova ve Střílkách, in: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity: řada uměnovědná (F), roč. 10, č. 5, Brno 1961, s. 307–317. KLAPKA, Pavel, Regiony a regionální taxonomie, koncepty – přístupy – aplikace, Olomouc 2019. KLEISNER, Tomáš, Barokní plán hřbitova ve Střílkách, in: Zprávy památkové péče, roč. 78, č. 3, Praha 2018, s. 269–270. KLENOVSKÝ, Jaroslav, Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska, Praha 2018. KLENOVSKÝ, Jaroslav, Židovské památky Holešova, Holešov 2010. KLENOVSKÝ, Jaroslav, Židovské památky Kroměříže, Brno 1996. KOHOUT, Michal –TEMPL, Stephan –ZATLOUKAL, Pavel (edd.), Česká republika: architektura XX. století: Díl I.: Morava a Slezsko, Praha 2005. KOPEČEK, Pavel, Cílem byla svoboda: odbojové hnutí na Přerovsku, Kojetínsku, Hranicku a Lipnicku v období nacistické okupace v letech 1939–1945, Praha 2015. KOTALÍK, Jiří T. – VÁVRA, David – FRIČ, Pavel, Drobné perly české architektury: veletucet typologických příkladů, Praha 2012.

151

KŘESADLOVÁ, Lenka, Květná zahrada v Kroměříži: podrobný průvodce unikátní zahradou: památka UNESCO, Kroměříž 2015. KUNC, Radimír, Clay-Eva volá Londýn ..., Brno 1946. LABISHOVÁ, Denisa –GRACOVÁ, Blažena, Příručka ke studiu didaktiky dějepisu, Ostrava 2009. MACŮREK, Josef, Pod Hostýnem a Křídlem: Úvahy o osudech vesnického lidu ve 14.– 19. století, Brno 1975. MALCHEROVÁ, Zdeňka (ed.), 120 let českého gymnázia v Kroměříži: 1882–2002, Kroměříž 2002. MERCOVÁ, Markéta, Paměť města Kroměříže na tabulkách a pamětních deskách, Kroměříž 2007. MERCOVÁ, Markéta, Zámek Chropyně, Kroměříž 2008. MĚSÍC, Cyril, Kroměřížští ostrostřelci a jejich podíl na zabezpečení pořádku in: Morava v době převratů a změn 1848–1918: sborník příspěvků z odborné konference: Kroměříž, 6. a 7. června 2018, Kroměříž 2018. s 16–17. OCÁSEK, Jindřich, Po stopách partyzánského oddílu OLGA, Vyškov 1965. PALÍR, Jaroslav, Osvobození Kroměřížska Sovětskou armádou od dubna do května 1945, Kroměříž 1980. PALÍŠEK, Josef, Výsadek S1/R, Dřínov: A v zádech měli smrt, in: Kroměřížsko v kontextu 2. světové války 1939–1945: sborník z mezinárodní odborné konference: Kroměříž, 16. a 17. září 2015. Kroměříž 2015, s. 25–30. PÁLKA, Petr, Habsburská monarchie a Kroměříž v letech 1848–1849, Kroměříž 1997. PÁLKA, Petr, Ke stavební činnosti kroměřížské židovské obce mezi světovými válkami, in: Židé a Morava: Sborník z konference konané v Muzeu Kroměřížska 7.listopadu 2001, Kroměříž 2002, s. 108–118. PÁLKA, Petr, Konec války v Kroměříži 1945 a role Josefa Žourka z Rataj, Kroměříž 2005. Pamětní sborník ČSOL Jednota Kroměříž: Věrni zůstaneme: sbírka úvah a vzpomínek účastníků prvního i druhého odboje 1917–1947, Kroměříž 1947. PERŮTKA, Marek (ed.), Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži: průvodce, Kroměříž 2011. PERŮTKA Marek (ed.), Umělecké památky Kroměříže: Průvodce, Kroměříž 2015.

152

PERŮTKA, Marek – JAKUBEC, Ondřej – BAŠTA, Roman, Kroměříž: historické město & jeho památky, Kroměříž 2012. PEŘINKA, František Václav, Dějiny města Kroměříže: Díl první, Obsahující dobu po rok 1620, Kroměříž 1913. PEŘINKA, František Václav, Dějiny města Kroměříže: Díl druhý, Část 1 a 2, Dějiny let 1619–1695, Kroměříž 1947. PEŘINKA, František Václav, Dějiny města Kroměříže: Díl druhý, Část 3, Obsahující místopis, Kroměříž 1948. PETRŮ, Jaroslav, Kroměříž: Dějiny, stavební a umělecký vývoj zámeckého areálu, Brno 1981. PINKAVA, Jaroslav, Kroměříž ve dnech ústavodárného říšského sněmu: 22. listopadu 1848 až 7. března 1849, Kroměříž 1996. PLAČEK, Miroslav, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 1996. PLACHÝ, Jiří, Rodáci z Kroměřížska v československých pozemních jednotkách na západě v letech 1939–1945, in: Kroměřížsko v kontextu 2. světové války 1939–1945: sborník z mezinárodní odborné konference: Kroměříž, 16. a 17. září 2015. Kroměříž 2015, s. 51–60. POMKLA, Zdeněk, Rodáci z Kroměříže v odboji na Valašsku, in: Kroměřížsko v kontextu 2. světové války 1939–1945: sborník z mezinárodní odborné konference: Kroměříž, 16. a 17. září 2015. Kroměříž 2015, s. 89–92. PŘIKRYL, Josef, První partyzánská skupina Zelený kádr, Kroměříž 1985. RICHTER, Karel, --a v zádech měli smrt, Praha 2008. SADYKOVÁ, Helena – MACHALÍK, Květoslav, Historie a současnost města Chropyně, Chropyně 2008. SAMEK, Bohumil, Umělecké památky Moravy a Slezska. 1. svazek, A–I, Praha 1994. SKŘÍTEK, Antonín, Městečko Střílky: vydáno ku příležitosti 750. výročí obce Střílky a 250. výročí střílecké školy, Střílky 2001. SPÁČIL, Jindřich, Kroměřížský sněm 1848–1849: kronika prvního ústavodárného shromáždění rakouských národů, Kroměříž 1933. SPÁČIL, Jindřich, Veškerá moc ve státě vychází z lidu: kronika o Kroměřížském sněmu 1848–1949, Kroměříž 1948.

153

SVÁTEK, Josef, Účast 1. československého armádního sboru v SSSR na osvobození Holešovska a Kroměřížska v květnu 1945, in: Studie Muzea Kroměřížska 3, Brno 1981, s. 2–28. SVOBODA, Lubomír, Regionální dějiny ve vyučování dějepisu, České Budějovice 1986. TYDRICHOVÁ, Magdaléna, Jak na židovské náhrobky, in: Časopis Mensy České republiky, dostupné online (http://www.casopis.mensa.cz/veda/jak_na_zidovske_nahrobky.html), [citováno k 16. 06. 2020]. URBAN, Otto, Kroměřížský sněm: 1848–1849, Praha 1998. VACKOVÁ Jarmila, Kroměříž: městská památková rezervace, státní zámek a památky v okolí, Praha 1963. VOREL, Petr, Základy historické regionalistiky: Metodika výzkumu a interpretace pramenných zdrojů místních a regionálních dějin v českých zemích, Pardubice 2005. ZATLOUKAL, Ondřej, Et in Arcadia ego: Historické zahrady Kroměříže, Olomouc 2004. ZATLOUKAL, Ondřej, Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži: Metodické, odborné a edukační centrum péče a obnovy historických zahrad a parků ČR in: Ingredere hospes VII.: sborník příspěvků z mezinárodní odborné konference „Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži – obnova památky UNESCO“, ed. Jan Obšivač, Kroměříž 2014, s. 10–19. ZATLOUKAL, Pavel (ed.), Zámek a zahrady v Kroměříži, Praha 2018. ZOUHAROVÁ, Dáša a kol., Regionální učebnice: Metodika tvorby regionální učebnice jako výchovně-vzdělávacího prostředku regionální výuky, Brno 2016.

154

Zdroje obrazového materiálu

ZDROJE OBRÁZKŮ VYUŽITÝCH V PRACOVNÍCH LISTECH PL VSTUPNÍ TEST, ANEB CO UŽ VÍŠ O KROMĚŘÍŽSKU • slepá mapa ČR. [online]. [cit. 24. 02. 2020]. Dostupný na: http://www.mapaceskerepubliky.cz/slepa-mapa-cr • fotografie autor (Lucie Jiříčková) PL NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ KROMĚŘÍŽSKA • nákresy autor (Lucie Jiříčková) PL CAESAROVA ŠIFRA • nákresy autor (Lucie Jiříčková) PL HISTORIE KROMĚŘÍŽE • fotografie autor (Lucie Jiříčková) • mapa centra města. [online]. [cit. 15. 06. 2020]. Dostupný na: https://mapy.cz/zakladni?x=17.3969471&y=49.2996683&z=16&source=muni& id=3117 PL BAROKNÍ UNIKÁT – HŘBITOV VE STŘÍLKÁCH • fotografie autor (Lucie Jiříčková) • nákresy autor (Lucie Jiříčková) PL LIBOSAD I. • fotografie autor (Lucie Jiříčková) • nákresy autor (Lucie Jiříčková) PL LIBOSAD II. • nákres autor (Lucie Jiříčková) PL TAJEMSTVÍ LIBOSADU • nákres autor (Lucie Jiříčková) PL STAVEBNÍ HISTORIE ZÁMKU • fotografie kachličky autor (Lucie Jiříčková) • nákresy autor (Lucie Jiříčková) • foto zámecká věž roku 1947, upraveno: Pamětní sborník ČSOL Jednota Kroměříž: Věrni zůstaneme: sbírka úvah a vzpomínek účastníků prvního i druhého odboje 1917-1947, Kroměříž 1947, s. 71.

155

PL ZÁMECKÉ INTERIÉRY A SBÍRKY 1. obraz č. 1 - PERŮTKA, Marek (ed.), Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži: průvodce, Kroměříž 2011, s. 126. • obraz č. 2 - PERŮTKA, Marek (ed.), Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži: průvodce, Kroměříž 2011, s. 119. • obraz č. 3 - PERŮTKA, Marek (ed.), Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži: průvodce, Kroměříž 2011, s. 124. • obraz č. 4 - PERŮTKA, Marek (ed.), Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži: průvodce, Kroměříž 2011, s. 121. • mince – PETRŮ, Jaroslav, Kroměříž: Dějiny, stavební a umělecký vývoj zámeckého areálu, Brno 1981, obrazová příloha č. 43. • facebook příspěvek. [online]. [cit. 15. 06. 2020]. Dostupný na: https://www.facebook.com/ PL APOLLO A MARSYAS • fotografie soch autor (Lucie Jiříčková) • obraz Apollo a Marsyas. [online]. [cit. 07. 03. 2020]. Dostupný na: https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=459164 PL PODZÁMECKÁ ZAHRADA • fotografie autor (Lucie Jiříčková) • nákresy autor (Lucie Jiříčková) • plánek Podzámecké zahrady: PERŮTKA, Marek (ed.), Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži: průvodce, Kroměříž 2011, s. 184-185. PL JEDINEČNÝ SECESNÍ AREÁL • fotografie autor (Lucie Jiříčková) • nákresy autor (Lucie Jiříčková) • plán psychiatrické nemocnice. [online]. [cit. 15. 02. 2020]. Dostupný na: http://www.pnkm.cz/cs/kontakty/mapa-lecebny PL ŽIDÉ V KROMĚŘÍŽI I., II., III. • nákresy kamenů zmizelých autor (Lucie Jiříčková) • mapa centra města. [online]. [cit. 05. 05. 2020]. Dostupný na: https://mapy.cz/zemepisna?x=17.3976445&y=49.2990106&z=17&l=0&source= muni&id=3117

156

PL ŽIDOVSKÉ PAMÁTKY HOLEŠOVA • rabín Šach. [online]. [cit. 16. 06. 2020]. Dostupný na: https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=17660244 • tumba rabína Šacha. [online]. [cit. 16. 06. 2020]. Dostupný na: https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=85339976 • mapa centra města. [online]. [cit. 16. 06. 2020]. Dostupný na: https://mapy.cz/zakladni?x=17.5842184&y=49.3331967&z=16&l=0 PL ŘÍŠSKÝ SNĚM V KROMĚŘÍŽI 1848-1849 • fotografie autor (Lucie Jiříčková) • nákresy autor (Lucie Jiříčková) PL POSLANCI V KROMĚŘÍŽI 1848-1849 • fotografie autor (Lucie Jiříčková) • mapa města. [online]. [cit. 11. 05. 2020]. Dostupný na: https://mapy.cz/turisticka?x=17.3954458&y=49.2990126&z=18&l=0 PL ODBOJ NA KROMĚŘÍŽSKU • fotografie autor (Lucie Jiříčková) PL KARTA LEGIONÁŘE Z MÉ OBCE • mapa Evropy. [online]. [cit. 04. 03. 2020]. Dostupný na: https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2424294 • mapa Ruska. [online]. [cit. 04. 03. 2020]. Dostupný na: https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6648051

157

ZDROJE OBRÁZKŮ VYUŽITÝCH V OBRAZOVÉ PŘÍLOZE

Lucie Jiříčková fotografie číslo: 1–16, 18–25, 31, 32, 34, 35, 40, 43, 45. 47, 48, 50, 51, 55, 58, 63–67, 69–72, 76–84, 87–90, 97–101, 103–114, 117–132, 137–143, 151–154, 160–169. Daniela Jiříčková fotografie číslo: 26–30, 33, 36–39, 41, 42, 44, 46, 49, 52–54, 56, 57, 59–62. Obr. č. 17: Marek PERŮTKA (ed.), Umělecké památky Kroměříže: Průvodce, Kroměříž 2015, s. 69. Obr. č. 68: Tamtéž, s. 111. Obr. č. 115: Tamtéž, s. 111. Obr. č. 116: Tamtéž, s. 112. Obr. č. 73: Pavel ZATLOUKAL (ed.), Zámek a zahrady v Kroměříži, Praha 2018, s. 8. Obr. č. 74: Tamtéž, s. 9. Obr. č. 86: Tamtéž, s. 147. Obr. č. 92: Tamtéž, s. 149. Obr. č. 93: Tamtéž, s. 154. Obr. č. 94: Tamtéž, s. 169. Obr. č. 95: Tamtéž, s. 136. Obr. č. 75: Ondřej ZATLOUKAL, Et in Arcadia ego: Historické zahrady Kroměříže, Olomouc 2004, s. 44. Obr. č. 85: Marek PERŮTKA (ed.), Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži: průvodce, Kroměříž 2011, s. 50. Obr. č. 91: Tamtéž, s. 59. Obr. č. 96: Tamtéž, s. 91. Obr. č. 102: Tamtéž, s. 188. Obr. č. 133: Jaroslav KLENOVSKÝ, Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska, Praha 2018, s. 154. Obr. č. 134: Tamtéž, s. 156. Obr. č. 135: Tamtéž, s. 155. Obr. č. 136: Tamtéž, s. 156. Obr. č. 144: Tamtéž, s. 158. Obr. č. 145: Tamtéž, s. 108. Obr. č. 146: Tamtéž, s. 109.

158

Obr. č. 147: Tamtéž, s. 110. Obr. č. 148: Tamtéž, s. 111. Obr. č. 149: Tamtéž, s. 147. Obr. č. 150: Tamtéž, s. 146. Obr. č. 155: Poslanci ze sněmu říšském v Kroměříži 1849: s wyobrazením sněmowny, Brno 1849. Obr. č. 156: Jaroslav PALÍR, Osvobození Kroměřížska Sovětskou armádou od dubna do května 1945, Kroměříž 1980, s. 9. Obr. č. 157: Tamtéž, s. 8. Obr. č. 158: Pamětní sborník ČSOL Jednota Kroměříž: Věrni zůstaneme: sbírka úvah a vzpomínek účastníků prvního i druhého odboje 1917-1947, Kroměříž 1947, s. 77. Obr. č. 159: Tamtéž, s. 71.

159

PŘÍLOHY

Seznam příloh:

Příloha č. 1: obrazová příloha

• Obrázek č. 1: Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na sv. Hostýně, místě pravěkého a keltského osídlení • Obrázek č. 2: Rozhledna na vrchu Brdo, místě pravěkého osídlení • Obrázek č. 3: Zbytky městského opevnění v Podzámecké zahradě • Obrázek č. 4: Označení polohy zaniklé Vodní brány ve Vodní ulici • Obrázek č. 5: Mlýnská brána • Obrázek č. 6: Zámek Chropyně, pohled od rybníka • Obrázek č. 7: Zámek Chropyně arkády • Obrázek č. 8: Chrám sv. Mořice (v popředí budova Arcibiskupského gymnázia) • Obrázek č. 9: Chrám sv. Mořice, pohled od severozápadu • Obrázek č. 10: Interiér chrámu sv. Mořice, varhany • Obrázek č. 11: Interiér chrámu sv. Mořice • Obrázek č. 12: Interiér chrámu sv. Mořice, detail vitrážového okna • Obrázek č. 13: Městská radnice, pohled ze zámecké věže • Obrázek č. 14: Městská radnice • Obrázek č. 15: Regentský dům • Obrázek č. 16: Sgrafito na regentském domě • Obrázek č. 17: Starý pivovar • Obrázek č. 18: Starý pivovar, expozice Karla Kryla • Obrázek č. 19: Barokní hřbitov ve Střílkách, pohled od hradu • Obrázek č. 20: Barokní hřbitov ve Střílkách • Obrázek č. 21: Vstupní schodiště barokního hřbitova ve Střílkách • Obrázek č. 22: Sousoší alegorie špatnosti • Obrázek č. 23: Socha anděla u hrobky • Obrázek č. 24: Výška ohradní zdi ve svahu • Obrázek č. 25: Plán Květné zahrady • Obrázek č. 26: Květnice

160

• Obrázek č. 27: Detail záhonu v Květnici • Obrázek č. 28: Labyrint v Květnici • Obrázek č. 29: Lví fontána • Obrázek č. 30: Kašna Tritonů • Obrázek č. 31: Kolonáda, perspektiva • Obrázek č. 32: Kolonáda, pohled od Lví fontány • Obrázek č. 33: Socha Niobe v kolonádě • Obrázek č. 34: Dřívější hlavní vstup do zahrady uprostřed kolonády • Obrázek č. 35: Štítek nad hlavním vchodem (Vstup, poutníku, a chceš-li, pohleď na obtížnou proměnu …) • Obrázek č. 36: Schodiště na vyhlídkovou plošinu na kolonádě • Obrázek č. 37: Štěpnice • Obrázek č. 38: Pstruží rybník • Obrázek č. 39: Jahodový kopeček • Obrázek č. 40: Habrové loubí ve Štěpnici • Obrázek č. 41: Ptáčnice • Obrázek č. 42: Ptáčnice • Obrázek č. 43: Králičí kopec • Obrázek č. 44: Socha Diany, Králičí kopec • Obrázek č. 45: Detail nory Králičího kopce • Obrázek č. 46: Skleník v zázemí zahrady (bývalá Bažantnice) • Obrázek č. 47: Neptunova kašna v Holandské zahradě • Obrázek č. 48: Pomerančová zahrada • Obrázek č. 49: Edukační zahrada • Obrázek č. 50: Čestný dvůr, pohled ze zahrady • Obrázek č. 51: Dnešní vstup do zahrady • Obrázek č. 52: Palmový (teplý) skleník • Obrázek č. 53: Velký (studený) skleník • Obrázek č. 54: Velký (studený) skleník • Obrázek č. 55: Rotunda • Obrázek č. 56: Rotunda, pohled z kolonády

161

• Obrázek č. 57: Rotunda, detail kopule • Obrázek č. 58: Rotunda, výmalba kopule • Obrázek č. 59: Rotunda, kamínková místnost • Obrázek č. 60: Rotunda, grotta • Obrázek č. 61: Rotunda, grotta (v pozadí Foucaultovo kyvadlo) • Obrázek č. 62: Foucaultovo kyvadlo • Obrázek č. 63: Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie • Obrázek č. 64: Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie • Obrázek č. 65: Kostel svatého Jana Křtitele • Obrázek č. 66: Průčelí kostela svatého Jana Křtitele • Obrázek č. 67: Panská sýpka • Obrázek č. 68: Mincovna • Obrázek č. 69: Piaristické gymnázium • Obrázek č. 70: Lichtenštejnský piaristický seminář • Obrázek č. 71: Kanovnické domy • Obrázek č. 72: Kanovnické domy • Obrázek č. 73: Detail veduty Kroměříže z let 1588-1598, Monogamista MC • Obrázek č. 74: Předpokládaná podoba zámku na počátku 17. století, Jan Štětina • Obrázek č. 75: Veduta Kroměříže 1691, J. van den Nypoort • Obrázek č. 76: Dnešní podoba Arcibiskupského zámku • Obrázek č. 77: Věž Arcibiskupského zámku • Obrázek č. 78: Zámek, pohled z náměstí • Obrázek č. 79: Zámek, pohled z Podzámecké zahrady • Obrázek č. 80: Zámek, vstupní portál • Obrázek č. 81: Colloredova kolonáda, pohled z ulice Na Kopečku • Obrázek č. 82: Colloredova kolonáda v Podzámecké zahradě • Obrázek č. 83: Zámecké nádvoří s portikem, pohled z věže • Obrázek č. 84: Zámek pohled ze zahrady • Obrázek č. 85: Sala terrena • Obrázek č. 86: Grotta • Obrázek č. 87: Kredenc

162

• Obrázek č. 88: Velká jídelna (Sněmovní sál) • Obrázek č. 89: Velká jídelna (Sněmovní sál) • Obrázek č. 90: Olejomalby na stropě Sněmovního sálu • Obrázek č. 91: Lovecký sál • Obrázek č. 92: Trůnní sál • Obrázek č. 93: Manský sál • Obrázek č. 94: Kabinet hudby • Obrázek č. 95: Stará knihovna • Obrázek č. 96: Stará knihovna • Obrázek č. 97: Chotkova brána • Obrázek č. 98: Ozdobný záhon před zámkem • Obrázek č. 99: ZOO koutek • Obrázek č. 100: Colloredova kolonáda • Obrázek č. 101: Maxmiliánova (Pompejská) kolonáda • Obrázek č. 102: Maxmiliánův dvůr • Obrázek č. 103: Treláž s růžemi • Obrázek č. 104: Paví dvůr • Obrázek č. 105: Dlouhý rybník s Rybářským pavilonem • Obrázek č. 106: Stříbrný most • Obrázek č. 107: Paraple • Obrázek č. 108: Ruiny, torzo sochy • Obrázek č. 109: Ruiny • Obrázek č. 110: Čínský pavilon • Obrázek č. 111: Platanový háj • Obrázek č. 112: Katalpa trubačovitá • Obrázek č. 113: Šácholan – magnolie • Obrázek č. 114: Chrámek přátelství • Obrázek č. 115: Arcibiskupský pivovar • Obrázek č. 116: Maxmiliánův vodovod • Obrázek č. 117: Justiční škola • Obrázek č. 118: Justiční škola

163

• Obrázek č. 119: Kozánkův dům • Obrázek č. 120: České gymnázium • Obrázek č. 121: Hospůdka Na schůdkách • Obrázek č. 122: Hospůdka Na schůdkách, detail výzdoby • Obrázek č. 123: Dům zvaný Babirádovský • Obrázek č. 124: Obchodní dům Baťa • Obrázek č. 125: Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje • Obrázek č. 126: Kulturní dům • Obrázek č. 127: Psychiatrická nemocnice, správní budovy • Obrázek č. 128: Psychiatrická nemocnice, společenský sál • Obrázek č. 129: Psychiatrická nemocnice, kostel svatého Cyrila a Metoděje • Obrázek č. 130: Psychiatrická nemocnice, kostel svatého Cyrila a Metoděje detail mozaiky • Obrázek č. 131: Pavilon nemocnice • Obrázek č. 132: Psychiatrická nemocnice, márnice s pitevnou a výkropní kaplí • Obrázek č. 133: Plán židovské čtvrti v Kroměříži • Obrázek č. 134: Interiér Nové synagogy • Obrázek č. 135: Stará synagoga • Obrázek č. 136: Nová synagoga • Obrázek č. 137: Ulice Moravcova Kroměříž – židovská čtvrť • Obrázek č. 138: Kameny zmizelých, Moravcova ulice • Obrázek č. 139: Kroměřížská Židovská radnice, ulice Moravcova • Obrázek č. 140: Památník obětem holokaustu • Obrázek č. 141: Památník obětem holokaustu • Obrázek č. 142: Separační zeď Kroměříž • Obrázek č. 143: Komenského náměstí, místo prvního židovského hřbitova • Obrázek č. 144: Obřadní síň nového židovského hřbitova v Kroměříži • Obrázek č. 145: Šachova synagoga Holešov • Obrázek č. 146: Nový templ v Holešově • Obrázek č. 147: Židovský hřbitov Holešov • Obrázek č. 148: Tumba rabína Šacha

164

• Obrázek č. 149: Původní podoba synagogy v Koryčanech • Obrázek č. 150: Přestavěná budova synagogy v Koryčanech • Obrázek č. 151: Sněmovní sál • Obrázek č. 152: Maketa tribuny ve Sněmovním sále • Obrázek č. 153: Pamětní list 170 let od konání sněmu v Kroměříži • Obrázek č. 154: Jedna z pamětních desek, připomínajících místa pobytu poslanců v průběhu sněmu • Obrázek č. 155: Sněmovní sál, zasedací pořádek z roku 1849 • Obrázek č. 156: Zničený parabolický most přes řeku Moravu na konci války (Kroměříž) • Obrázek č. 157: Vybombardované vlakové nádraží v Hulíně, květen 1945 • Obrázek č. 158: Hořící věž kroměřížského zámku 4. května 1945 • Obrázek č. 159: Zámecká věž po požáru • Obrázek č. 160: Pomník hrdinům 4. rumunské armády na náměstí Míru v Kroměříži • Obrázek č. 161: Pomník příslušníkům pěšího pluku Jana Žižky z Trocnova na Hanáckém náměstí v Kroměříži • Obrázek č. 162: Pamětní deska příslušníkům Československého letectva v RAF na Hanáckém náměstí v Kroměříži • Obrázek č. 163: Pomníky padlých vojínů 1. čs. armádního sboru v SSSR na hřbitově v Břestě • Obrázek č. 164: Pomník obětem 2. světové války na hřbitově v Břestě • Obrázek č. 165: Pamětní deska partyzána Josefa Kvasničky na ohradní zdi kostela v Břestě • Obrázek č. 166: Luneta Maxe Švabinského v areálu Octárny • Obrázek č. 167: Luneta Maxe Švabinského v areálu Octárny • Obrázek č. 168: Luneta Maxe Švabinského v areálu Octárny • Obrázek č. 169: Luneta Maxe Švabinského v areálu Octárny

165

Příloha č. 2: autorské řešení pracovních listů

• VSTUPNÍ TEST, ANEB CO UŽ VÍŠ O KROMĚŘÍŽSKU • NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ KROMĚŘÍŽSKA • CAESAROVA ŠIFRA • HISTORIE KROMĚŘÍŽE • BAROKNÍ UNIKÁT – HŘBITOV VE STŘÍLKÁCH • LIBOSAD I. • LIBOSAD II. • TAJEMSTVÍ LIBOSADU • STAVEBNÍ HISTORIE ZÁMKU A UNESCO • ZÁMECKÉ INTERIÉRY A SBÍRKY • APOLLO A MARSYAS • PODZÁMECKÁ ZAHRADA • JEDINEČNÝ SECESNÍ AREÁL • ŽIDÉ V KROMĚŘÍŽI I. • ŽIDÉ V KROMĚŘÍŽI II. • ŽIDÉ V KROMĚŘÍŽI III. (procházka po stopách židovských obyvatel města) • ŽIDOVSKÉ PAMÁTKY HOLEŠOVA • CÍSAŘSKÝ PATENT O PŘELOŽENÍ SNĚMU DO KROMĚŘÍŽE • CÍSAŘSKÝ MANIFEST O ROZPUŠTĚNÍ SNĚMU • ŘÍŠSKÝ SNĚM V KROMĚŘÍŽI 1848–1849 • POSLANCI V KROMĚŘÍŽI 1848–1849 • BITVA O BŘEST – ODCHOD MUŽŮ Z VESNICE • BITVA O BŘEST – VESNICE PO BOJI • ODBOJ NA KROMĚŘÍŽSKU • ŠIFROVANÝ VOJENSKÝ DENÍK • KARTA LEGIONÁŘE Z MÉ OBCE • KARTA VOJÁKA ČS. VOJENSKÝCH JEDNOTEK V ZAHRANIČÍ ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY • KARTA ČS. LETCE RAF

166

Příloha č. 3: metodické listy k pracovním listům

• Metodický list k pracovnímu listu Vstupní test, aneb co už víš o Kroměřížsku • Metodický list k pracovnímu listu Nejstarší osídlení Kroměřížska • Metodický list k pracovnímu listu Caesarova šifra • Metodický list k pracovnímu listu Historie Kroměříže • Metodický list k pracovnímu listu Barokní unikát – hřbitov ve Střílkách • Metodický list k pracovnímu listu Libosad I. • Metodický list k pracovnímu listu Libosad II. • Metodický list k pracovnímu listu Tajemství Libosadu • Metodický list k pracovnímu listu Stavební historie zámku a UNESCO • Metodický list k pracovnímu listu Zámecké interiéry a sbírky • Metodický list k pracovnímu listu Apollo a Marsyas • Metodický list k pracovnímu listu Podzámecká zahrada • Metodický list k pracovnímu listu Jedinečný secesní areál • Metodický list k pracovnímu listu Židé v Kroměříži I. • Metodický list k pracovnímu listu Židé v Kroměříži II. • Metodický list k pracovnímu listu Židé v Kroměříži III. (procházka po stopách židovských obyvatel města) • Metodický list k pracovnímu listu Židovské památky Holešova • Metodický list k pracovnímu listu Císařský patent o přeložení sněmu do Kroměříže • Metodický list k pracovnímu listu Císařský manifest o rozpuštění sněmu • Metodický list k pracovnímu listu Říšský sněm v Kroměříži 1848–1849 • Metodický list k pracovnímu listu Poslanci v Kroměříži 1848–1849 • Metodický list k pracovnímu listu Bitva o Břest – odchod mužů z vesnice • Metodický list k pracovnímu listu Bitva o Břest – vesnice po boji • Metodický list k pracovnímu listu Odboj na Kroměřížsku • Metodický list k pracovnímu listu Šifrovaný vojenský deník • Metodický list k pracovním listům Práce s internetovou vojenskou databází

167

Příloha č. 1: Obrazová příloha

obr. č. 1: Bazilika Nanebevzetí Panny obr. č. 2: Rozhledna na vrchu Brdo, místě Marie na sv. Hostýně, místě pravěkého a pravěkého osídlení keltského osídlení

obr. č. 3: Zbytky městského opevnění obr. č. 4: Označení polohy zaniklé Vodní v Podzámecké zahradě brány ve Vodní ulici

obr. č. 5: Mlýnská brána obr. č. 6: Zámek Chropyně, pohled od rybníka

I

obr. č. 7: Zámek Chropyně arkády obr. č. 8: Chrám sv. Mořice (v popředí budova Arcibiskupského gymnázia)

obr. č. 9: Chrám sv. Mořice, pohled obr. č. 10: Interiér chrámu sv. Mořice, od severozápadu varhany

obr. č. 11: Interiér chrámu sv. Mořice obr. č. 12: Interiér chrámu sv. Mořice, detail vitrážového okna

II

obr. č. 13: Městská radnice, pohled obr. č. 14: Městská radnice ze zámecké věže

obr. č. 15: Regentský dům obr. č. 16: Sgrafito na regentském domě

obr. č. 17: Starý pivovar obr. č. 18: Starý pivovar, expozice Karla Kryla

III

obr. č. 19: Barokní hřbitov ve Střílkách, obr. č. 20: Barokní hřbitov ve Střílkách pohled od hradu

obr. č. 21: Vstupní schodiště barokního obr. č. 22: Sousoší alegorie špatnosti hřbitova ve Střílkách

obr. č. 23: Socha anděla u hrobky obr. č. 24: Výška ohradní zdi ve svahu

IV

obr. č. 25: Plán Květné zahrady

obr. č. 26: Květnice obr. č. 27: Detail záhonu v Květnici

V

obr. č. 28: Labyrint v Květnici obr. č. 29: Lví fontána

obr. č. 30: Kašna Tritonů obr. č. 31: Kolonáda, perspektiva

VI

obr. č. 32: Kolonáda, pohled od Lví fontány

obr. č. 33: Socha Niobe v kolonádě obr. č. 34: Dřívější hlavní vstup do zahrady uprostřed kolonády

VII

obr. č. 35: Štítek nad hlavním vchodem obr. č. 36: Schodiště na vyhlídkovou (Vstup, poutníku, a chceš-li, pohleď na plošinu na kolonádě obtížnou proměnu …)

obr. č. 37: Štěpnice obr. č. 38: Pstruží rybník

obr. č. 39: Jahodový kopeček obr. č. 40: Habrové loubí ve Štěpnici

VIII

obr. č. 41: Ptáčnice obr. č. 42: Ptáčnice

obr. č. 43: Králičí kopec obr. č. 44: Socha Diany, Králičí kopec

obr. č. 45: Detail nory Králičího kopce obr. č. 46: Skleník v zázemí zahrady (bývalá Bažantnice)

IX

obr. č. 47: Neptunova kašna v Holandské obr. č. 48: Pomerančová zahrada zahradě

obr. č. 49: Edukační zahrada obr. č. 50: Čestný dvůr, pohled ze zahrady

obr. č. 51: Dnešní vstup do zahrady obr. č. 52: Palmový (teplý) skleník

X

obr. č. 53: Velký (studený) skleník obr. č. 54: Velký (studený) skleník

obr. č. 55: Rotunda obr. č. 56: Rotunda, pohled z kolonády

obr. č. 57: Rotunda, detail kopule obr. č. 58: Rotunda, výmalba kopule

XI

obr. č. 59: Rotunda, kamínková místnost obr. č. 60: Rotunda, grotta

obr. č. 61: Rotunda, grotta (v pozadí obr. č. 62: Foucaultovo kyvadlo Foucaultovo kyvadlo)

XII

obr. č. 63: Farní kostel Nanebevzetí Panny obr. č. 64: Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie Marie

obr. č. 65: Kostel svatého Jana Křtitele obr. č. 66: Průčelí kostela svatého Jana Křtitele

XIII

obr. č. 67: Panská sýpka obr. č. 68: Mincovna

obr. č. 69: Piaristické gymnázium obr. č. 70: Lichtenštejnský piaristický seminář

obr. č. 71: Kanovnické domy obr. č. 72: Kanovnické domy

XIV

obr. č. 73: Detail veduty Kroměříže z let obr. č. 74: Předpokládaná podoba zámku 1588-1598, Monogamista MC na počátku 17. století, Jan Štětina

obr. č. 75: Veduta Kroměříže 1691, J. van obr. č. 76: Dnešní podoba den Nypoort Arcibiskupského zámku

obr. č. 77: Věž Arcibiskupského zámku obr. č. 78: Zámek, pohled z náměstí

XV

obr. č. 79: Zámek, pohled z Podzámecké obr. č. 80: Zámek, vstupní portál zahrady

obr. č. 81: Colloredova kolonáda, pohled obr. č. 82: Colloredova kolonáda z ulice Na Kopečku v Podzámecké zahradě

obr. č. 83: Zámecké nádvoří s portikem, obr. č. 84: Zámek, pohled ze zahrady pohled z věže

XVI

obr. č. 85: Sala terrena obr. č. 86: Grotta

obr. č. 87: Kredenc obr. č. 88: Velká jídelna (Sněmovní sál)

obr. č. 89: Velká jídelna (Sněmovní sál) obr. č. 90: Olejomalby na stropě Sněmovního sálu

XVII

obr. č. 91: Lovecký sál obr. č. 92: Trůnní sál

obr. č. 93: Manský sál obr. č. 94: Kabinet hudby

obr. č. 95: Stará knihovna obr. č. 96: Stará knihovna

XVIII

obr. č. 97: Chotkova brána obr. č. 98: Ozdobný záhon před zámkem

obr. č. 99: ZOO koutek obr. č. 100: Colloredova kolonáda

obr. č. 101: Maxmiliánova (Pompejská) obr. č. 102: Maxmiliánův dvůr kolonáda

obr. č. 103: Treláž s růžemi obr. č. 104: Paví dvůr

XIX

obr. č. 105: Dlouhý rybník s Rybářským obr. č. 106: Stříbrný most pavilonem

obr. č. 107: Paraple obr. č. 108: Ruiny, torzo sochy

obr. č. 109: Ruiny obr. č. 110: Čínský pavilon

XX

obr. č. 111: Platanový háj obr. č. 112: Katalpa trubačovitá

obr. č. 113: Šácholan – magnolie obr. č. 114: Chrámek přátelství

obr. č. 115: Arcibiskupský pivovar obr. č. 116: Maxmiliánův vodovod

XXI

obr. č. 117: Justiční škola obr. č. 118: Justiční škola

obr. č. 119: Kozánkův dům obr. č. 120: České gymnázium

obr. č. 121: Hospůdka Na schůdkách obr. č. 122: Hospůdka Na schůdkách, detail výzdoby

XXII

obr. č. 123: Dům zvaný Babirádovský obr. č. 124: Obchodní dům Baťa

obr. č. 125: Pravoslavný chrám svatého obr. č. 126: Kulturní dům Cyrila a Metoděje

obr. č. 127: Psychiatrická nemocnice, obr. č. 128: Psychiatrická nemocnice, správní budovy společenský sál

XXIII

obr. č. 129: Psychiatrická nemocnice, obr. č. 130: Psychiatrická nemocnice, kostel svatého Cyrila a Metoděje kostel svatého Cyrila a Metoděje detail mozaiky

obr. č. 131: Pavilon nemocnice obr. č. 132: Psychiatrická nemocnice, márnice s pitevnou a výkropní kaplí

XXIV

obr. č. 133: Plán židovské čtvrti v obr. č. 134: Interiér Nové synagogy Kroměříži

obr. č. 135: Stará synagoga obr. č. 136: Nová synagoga

obr. č. 137: Ulice Moravcova Kroměříž – obr. č. 138: Kameny zmizelých, židovská čtvrť Moravcova ulice

XXV

obr. č. 139: Kroměřížská Židovská obr. č. 140: Památník obětem holokaustu radnice, ulice Moravcova

obr. č. 141: Památník obětem holokaustu obr. č. 142: Separační zeď Kroměříž

obr. č. 143: Komenského náměstí, místo obr. č. 144: Obřadní síň nového prvního židovského hřbitova židovského hřbitova v Kroměříži

XXVI

obr. č. 145: Šachova synagoga Holešov obr. č. 146: Nový templ v Holešově

obr. č. 147: Židovský hřbitov Holešov obr. č. 148: Tumba rabína Šacha

obr. č. 149: Původní podoba synagogy v obr. č. 150: Přestavěná budova synagogy Koryčanech v Koryčanech

XXVII

obr. č. 151: Sněmovní sál obr. č. 152: Maketa tribuny ve Sněmovním sále

obr. č. 153: Pamětní list 170 let od konání obr. č. 154: Jedna z pamětních desek, sněmu v Kroměříži připomínajících místa pobytu poslanců v průběhu sněmu

XXVIII

obr. č. 155: Sněmovní sál, zasedací pořádek z roku 1849

XXIX

obr. č. 156: Zničený parabolický most obr. č. 157: Vybombardované vlakové přes řeku Moravu na konci války nádraží v Hulíně, květen 1945 (Kroměříž)

obr. č. 158: Hořící věž kroměřížského obr. č. 159: Zámecká věž po požáru zámku 4. května 1945

XXX

obr. č. 160: Pomník hrdinům 4. rumunské obr. č. 161: Pomník příslušníkům pěšího armády na náměstí Míru v Kroměříži pluku Jana Žižky z Trocnova na Hanáckém náměstí v Kroměříži

obr. č. 162: Pamětní deska příslušníkům obr. č. 163: Pomníky padlých vojínů 1. čs. Československého letectva v RAF armádního sboru v SSSR na hřbitově na Hanáckém náměstí v Kroměříži v Břestě

obr. č. 164: Pomník obětem 2. světové obr. č. 165: Pamětní deska partyzána války na hřbitově v Břestě Josefa Kvasničky na ohradní zdi kostela v Břestě

XXXI

obr. č. 166: Luneta Maxe Švabinského obr. č. 167: Luneta Maxe Švabinského v areálu Octárny v areálu Octárny

obr. č. 168: Luneta Maxe Švabinského obr. č. 169: Luneta Maxe Švabinského v areálu Octárny v areálu Octárny

XXXII

Příloha č. 2: Řešené pracovní listy

VSTUPNÍ TEST, ANEB CO UŽ VÍŠ O KROMĚŘÍŽSKU

1) Červeně podtrhni města a obce, které se nacházejí na Kroměřížsku, modře ty, které jsou ve Zlínském kraji.

2) Do slepé mapy zaznač město Kroměříž, žlutě vybarvi okres Kroměříž a modře obtáhni hranice Zlínského kraje.

3) Která řeka městem Kroměříž protéká?

Morava

XXXIII

4) Které z těchto památek či institucí se nachází v Kroměříži? a. Podtrhni je.

KOSTEL SVATÉHO MOŘICE, ZÁMEK LEŠNÁ, ARCIBISKUPSKÝ ZÁMEK, MUZEUM KAMENE, KOSTEL SVATÉHO JANA KŘTITELE, FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ, EXPOZICE KARLA KRYLA, HRAD BUCHLOV, MUZEUM KROMĚŘÍŽSKA, KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE, CIMBURK, BAŤŮV MRAKODRAP, KVĚTNÁ ZAHRADA, MUZEUM MĚSTA KROMĚŘÍŽE, PODZÁMECKÁ ZAHRADA, MINCOVNA, BAROKNÍ HŘBITOV, MLÝNSKÁ BRÁNA, ARCIBISKUPSKÝ KNĚŽSKÝ SEMINÁŘ, SECESNÍ AREÁL PSYCHIATRICKÉ NEMOCNICE

b. K fotkám přiřaď popisek, vybírej ze cvičení 4 a.

Mlýnská brána Květná zahrada, rotunda

Secesní areál psychiatrické Kostel nanebevzetí Panny Marie nemocnice

XXXIV

Kostel sv. Jana Křtitele Arcibiskupský zámek

5) Znáš nějakou významnou osobu spojenou s Kroměříží? Může jít o politika, umělce, sportovce… Jména a oblast, ve které se proslavil napiš do rámečku.

volná odpověď

XXXV

6) V Kroměříži se také odehrálo mnoho událostí, zkus si na některé významné události vzpomenout a napiš o co šlo.

Sněm 1848

Setkání cara a císaře 1885

Třicetiletá válka – dobytí generálem Torstensonem 1643

7) Vyplň křížovku a zjistíš autora nejdražšího obrazu, který se nachází v kroměřížské obrazárně. ❔Jak se obraz jmenuje?

H O S T Ý N Apollón a Marsyas R I E G E R Z L Í N A R C I B I S K U P S T V Í M O R A V A K V Ě T N Á

1. ZNÁMÉ POUTNÍ MÍSTO, KTERÉ SE NACHÁZÍ NEDALEKO BYSTŘICE POD …. 2. ÚČASTNIL SE KROMĚŘÍŽSKÉHO SNĚMU V ROCE 1848, JE PO NĚM POJMENOVÁNO JEDNO Z NÁMĚSTÍ V KROMĚŘÍŽI, JMENOVAL SE FRANTIŠEK LADISLAV… 3. KRAJSKÉ MĚSTO KRAJE, VE KTERÉM LEŽÍ I MĚSTO KROMĚŘÍŽ?? 4. JAKÉ ORGANIZACI/INSTITUCI DNES PATŘÍ KROMĚŘÍŽSKÝ ZÁMEK A PODZÁMECKÁ ZAHRADA? 5. JAK SE NAZÝVÁ HISTORICKÁ ZEMĚ, NA JEJÍMŽ ÚZEMÍ SE KROMĚŘÍŽSKO NACHÁZÍ? 6. TÉTO ZAHRADĚ SE TAKÉ ŘÍKÁ LIBOSAD, POD JAKÝM NÁZVEM JE ZNÁMĚJŠÍ?

XXXVI

8) Prohlédni si fotografii a splň následující úkoly a. K prázdným políčkům na fotografii (A–H) přiřaď správné políčko (1–8) tak, aby byla fotografie kompletní.

PÍSMENO A B C D E F G H ČÍSLO 3 7 5 2 8 1 4 6 b. Jakou památku zachycuje fotografie?

Kostel sv. Jana Křtitele

c. V jakém slohu je postavena?

baroko

XXXVII

NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ KROMĚŘÍŽSKA

1) Nedaleko Kroměříže prochází Jantarová stezka i díky ní se zde v pravěku usazovali lidé. Zjisti odkud, kam stezka vede a proč se jmenuje Jantarová.

Spojuje sever a jih Evropy (od Baltského moře ke Středozemnímu moři), obchodní trasa, po níž se přepravoval především jantar

2) Z doby kamenné se na Kroměřížsku našla keramika různých kultur. K jednotlivým kulturám nakresli charakteristickou keramickou nádobu. a. kultura s vypíchanou keramikou b. kultura lidu s moravskou malovanou keramikou c. kultura lidu s moravskou šňůrovou keramikou d. kultura lidu se zvoncovitými poháry

a. b.

c. d.

XXXVIII

3) V osmisměrce najdi pojmy vztahující se ke Keltům a rozřaď je dle kategorií. Neznámé pojmy vyhledej a vysvětli.

SÍDLA A OPEVNĚNÍ NÁLEZY

Stradonice, opevnění, příkop, keramika, amulet, duhovky, mince, hradba, Staré Hradisko, oppidum, jantar, šperky val, kůl, brána, Hostýn, Závist, dub

XXXIX

POTRAVA VÍRA

oves, žito, proso, tuřín, sýr, sůl, dubový háj, dub, horoskop, med, ryba, pór, skot, majoránka mytologie, amulet, kult, svatyně, Taranis, druid

OBCHOD

Jantarová stezka, Baltské moře, jantar, obchodní trasa, sůl

NEZNÁMÉ POJMY:

JANTAR – mineralizovaná pryskyřice třetihorních jehličnanů TARANIS – keltský bůh, hromovládce DRUID – keltský duchovní KULT – uctívání něčeho, co představuje boha, uctívání sošek, věcí atd. HOROSKOP – zachycuje postavení nebeských těles v danou dobu na daném místě na Zemi AMULET – předmět, který magickou silou chrání toho, kdo ho nosí SVATYNĚ – posvátné místo DUHOVKA – zlatá keltská mince TUŘÍN – kořenová zelenina

XL

4) Podle popisu načrtni římský vojenský tábor. „Prostor pro tábor vyměřován dle povahy místa, obyčejně však v podobě čtyřúhelníka, dvěma kolmicemi na 4 části rozdělen, v průseku obou kolmic místo pro stan vůdcův. Po příchodu vojska nastalo zřizování stanů a opevňování: část vyhazovala příkopy na vnitřní stranu, kdež vyházená hlína rostla v násep, jiná část stavěla stany, jiná stála k ochraně pracujících. Na každé ze čtyř stran tábora, kde průsečné přímky končily, zřízeny brány: v čele, tj. ve straně na východ, popřípadě proti nepříteli obrácené, brána hlavní a na opačné straně brána zadní, ulice, která je spojovala dělila tábor na pravou a levou polovinu. Brány na pobočných stranách zvány pravá a levá brána, ulice od jedné k druhé podél stanu vojevůdcova jdoucí dělila tábor na přední a zadní polovinu.“ Upraveno dle: Václav Kubelka, Římské reálie, Uherské Hradiště 1898, s. 72–73.

XLI

CAESAROVA ŠIFRA

Tuto šifru používal Caesar při vojenské komunikaci. Její princip je jednoduchý, písmena abecedy jsou posunuta o pevně stanovený počet pozic. Caesar používal posun o 3 pozice, potom bylo písmeno A nahrazeno písmenem D, B nahrazeno E a tak dále. Šifra může být posunuta o libovolný počet pozic, v jednom textu je však posun vždy pevně daný pro všechna písmena v textu. 1) Pomocí dešifrovacího kotouče dešifruj následující texty vztahující se k římskému táboru u Hulína. a. UHSLGF GQPZALUL C GHZFWB WYPRVWB JP CL CYZACL UHK UPT TBGLTL YVGKLSPA WVKSL WBCVKB UH KVTHJP CFYVIRF (RLYHTPRH), UH PTWVYAF (RLYHTPRH, ZVBJHZAP CFZAYVQL), ZAHYZP RLYHTPJRL PUAYBGL H VZALVSVNPJRF H HUAYVWVSVNPJRF THALYPHS.

Nálezy zjištěné v zásypu příkopu či ve vrstvě nad ním můžeme rozdělit podle původu na domácí výrobky (keramika), na importy (keramika, součásti výstroje), starší keramické intruze a osteologický a antropologický materiál. abeceda: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z Šifrová abeceda: H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z A B C D E F G Text: DAŇHEL, Miroslav – KALÁBEK, Marek – KLANICOVÁ, Soňa – PANKOWSKÁ, Anna – PAULUS, Martin, Krátkodobý římský tábor u Hulína a Pravčic, In: Ročenka 2008 Olomouc: Archeologické centrum Olomouc (2009), s. 186.

b. OVSQI OIVEQMOC TSGLEDM D TVMOSTY E ZVWXZC REH RMQ M RIOSPMO DIPIDRCGL EVXIJEOXY. NIHRSDREGRI NEOS LQEXEXIPRC HSOPEH TVMXSQRSWXM VMQWOILS ZSNEOE RE PSOEPMXI QYDIQI SDREGMX REPID DIPIDRCGL GZSGOY D TSHVEDOC FSX.

Kromě keramiky pochází z příkopu a vrstvy nad ním i několik železných artefaktů. Jednoznačně jako hmatatelný doklad přítomnosti římského vojáka na lokalitě můžeme označit nález železných cvočků z podrážky bot. abeceda: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z Šifrová abeceda: E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z A B C D Text: DAŇHEL, Miroslav – KALÁBEK, Marek – KLANICOVÁ, Soňa – PANKOWSKÁ, Anna – PAULUS, Martin, Krátkodobý římský tábor u Hulína a Pravčic, In: Ročenka 2008 Olomouc: Archeologické centrum Olomouc (2009), s. 187.

XLII c. NQRCMEWE LSTGJS KW HGVSJADG GVCJQL A VNW HJWJMKWFA HJACGHM, CMVQ KW VG DWRWFA NKLMHGNSDG. NKLMHQ ESBA KLSFVSJVFA JGREWJQ 10,5 E S JGNFGTWRFW K FAEA TQD NW NRVSDWFGKLA 11,3 E GV LSTGJS NQCGHSF A HJWVKMFMLQ HJACGH (LALMDMK) VDGMZQ 10,8 E. KLGHQ HG CGFKLJMCUA TJSF KW NW NKLMHWUZ FWVGUZGNSDQ, NQDGMUAL BW NKSC FWEMRWEW.

Výzkumem tábora se podařilo odkrýt i dvě přerušení příkopu, kudy se do ležení vstupovalo. Vstupy mají standardní rozměry 10,5 m a rovnoběžně s nimi byl ve vzdálenosti 11,3 m od tábora vykopán i předsunutý příkop (titulus) dlouhý 10,8 m. Stopy po konstrukci bran se ve vstupech nedochovaly, vyloučit je však nemůžeme. abeceda: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z Šifrová abeceda: S T U V W X Y Z A B C D E F G H I J K L M N O P Q R Text: DAŇHEL, Miroslav – KALÁBEK, Marek – KLANICOVÁ, Soňa – PANKOWSKÁ, Anna – PAULUS, Martin, Krátkodobý římský tábor u Hulína a Pravčic, In: Ročenka 2008 Olomouc: Archeologické centrum Olomouc (2009), s. 190.

d. U SZANQD SZJ LNGKX AXS TLHRSDMX IDCMNSJX N RHKD CUNT KDFHH R OQHRKTRMXL LTYRSUDL ONLNBMXBG RANQT Z IHYCX. MDATCDLD IHRSD OQNSN CZKDJN NC OQZUCX, JCXY UXRKNUHLD CNLMDMJT, YD YCD LNGKN OQDAXUZS UNIRJN N RHKD ZY 10000 LTYT. YZRSZUAT SZANQZ SUNQHKX MDIROHR RSZMX MDAN KDGJD CQDUDMD JNMRSQTJBD, ON MHBGY MDAXKN MHB MZKDYDMN. ID OQZUCDONCNAMD, YD U KDYDMH UNIZBH YTRSZKH CDKD MDY IDM MZ MDJNKHJ CMH.

V táboře tak mohly být umístěny jednotky o síle dvou legií s příslušným mužstvem pomocných sborů a jízdy. Nebudeme jistě proto daleko od pravdy, když vyslovíme domněnku, že zde mohlo přebývat vojsko o síle až 10000 mužů. Zástavbu tábora tvořily nejspíš stany nebo lehké dřevěné konstrukce, po nichž nebylo nic nalezeno. Je pravděpodobné, že v ležení vojáci zůstali déle než jen na několik dní. abeceda: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z Šifrová abeceda: Z A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Text: DAŇHEL, Miroslav – KALÁBEK, Marek – KLANICOVÁ, Soňa – PANKOWSKÁ, Anna – PAULUS, Martin, Krátkodobý římský tábor u Hulína a Pravčic, In: Ročenka 2008 Olomouc: Archeologické centrum Olomouc (2009), s. 191.

XLIII

HISTORIE KROMĚŘÍŽE

1) Přiřaď k větám letopočty a poté je chronologicky seřaď. A. Městu se nevyhnuly ani husitské války, v červnu ___1423_ dobyli Kroměříž husité. B. Mezi lety _1110–1125__ přešla Kroměříž do vlastnictví olomouckých biskupů. C. Za biskupa Bruna ze Schauenburka byla kolem roku ___1260____ povýšena Kroměříž na město. D. V roce __1998___ byly kroměřížské zahrady a zámek zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. E. Roku __1322_ dal král Jan Lucemburský biskupu Konrádovi privilegium mít ve městě Kroměříži žida. F. Ústavodárný říšský sněm zasedal v Kroměřížském zámku v letech _1848– 1849___. G. V únoru _1620____ darovali moravští stavové statky Kroměříž s Hulínem a Mikulov králi Fridrichu Falckému a Chropyni jeho manželce. H. V červnu __1643__ byla Kroměříž oblehnuta švédskými vojsky. I. První historicky doložená zmínka o Kroměříži pochází z roku __1110__. J. Do obnovy města a zámku se pustil nový biskup Karel z Lichtenštejna- Kastelkornu roku __1664____. K. V květnu __1340__ navštívil Kroměříž Karel, v té době markrabí moravský, pozdější král a císař. L. Roku ___1885___ proběhlo v Kroměříži setkání císaře Františka Josefa I. a cara Alexandra III.

1. 1998 2. 1423 3. 1110 4. 1620

5. 1340 6. 1848–1849 7. 1643 8. 1110–1125

9. 1322 10. 1885 11. 1664 12. 1260 Chronologicky seřazené věty:

I, B, C, E, K, A, G, H, J, F, L, D

2) Z nabídky vypiš trojice spolu souvisejících slov. PIARISTÉ, ŠENKOVNÍ PRÁVO, KOSTEL SV. JANA KŘTITELE, PIVO, KRČMY, PRÁVO VÁREČNÉ, PIVOVARY, ŠKOLSTVÍ, PIVO

piaristé – kostel sv. Jana Křtitele – školství

šenkovní právo – krčmy – pivo

várečné právo – pivovary – pivo

XLIV

3) Dle popisu nakresli Kovářskou bránu. Popis: Samotná brána měla podobu mohutné hranolové věže s průjezdem a stála v městské hradbě. Před ní stála na vale brána druhá, ta byla oddělená příkopem, který byl překlenut mostem.

4) Fotografie jednotlivých staveb opatři popisky.

Kostel sv. Jana Křtitele radnice

XLV

Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel sv. Mořice

5) Do mapy zaznač: a. Vodní bránu b. Kovářskou bránu c. Mlýnskou bránu d. Zámek e. Radnici

XLVI

BAROKNÍ UNIKÁT – HŘBITOV VE STŘÍLKÁCH

1) Opakování. Zkus si vybavit některé znaky barokní architektury a zapiš si je.

mohutnost, velkolepost, dynamika, snaha o vyjádření pohybu, snaha ohromit člověka půdorys: elipsa nebo průniky elips materiály: mramor, vzácná dřeva, zlato atd.

2) Dle znalostí z textu přiřaď na nákresu půdorysu popisky k jednotlivým částem hřbitova. schodiště, sochy neřestí, sochy ctností, osa hřbitova, hřbitovní kaple, vstup do krypty

XLVII

3) Trocha matematiky. Vyřeš dané úkoly. Co víme:  půdorys lze považovat za čtverec  plocha hřbitova je 2000 m2  půdorys: a. Vypočítej délku úsečky |AB|.

úsečka |AB| = strana a S = 2000 m2 S = a*a (a2) 2000 = a2 a = √2000 a = 40 m

b. Vypočítej přibližnou délku hřbitovní zdi (počítej se čtvercovým tvarem zdi).

o = 4*a

a = 40 m

o = 4*40

o = 160 m

4) Jak už víš, na hřbitově jsou také sochy ctností a neřestí. a. Vyjmenuj nějaké ctnosti a neřesti.

C: láska, služba Bohu, dobročinnost, statečnost, lítost, pokání, víra, naděje, moudrost, spravedlnost, umírněnost, trpělivost, píle, upřímnost N: rozkoš, smilstvo, lenost, zahálčivost, hazard, nemravnost, krutost, pýcha, lakomství, závist, hněv, nestřídmost, obžerství, pomluva, podvod

XLVIII b. Ve větách některé ctnosti či neřesti najdeš. Podtrhni je! • Maruška používala k předení látek len, ostatní však používali bavlnu. • Byl to jejich vůdce, jejich obávaný kápo, Kání mládě si říkal. • Pohodlí, to starší lidé určitě ocení. • Panovník byl příliš hloupý, chamtivý a naivní, aby mohl zvítězit. c. Pozorně si prohlédni sochu, jakou neřest představuje? Své tvrzení zdůvodni.

Pýcha a lakomství

Skříňka perel a cenností nad kterou se postavy sklání symbolizuje bohatství … jejich výrazy a postoje pak pýchu, lakomství

…

XLIX

LIBOSAD I.

Sýrinx a Pán

„Pod chladným arkadským horstvem,“ tak Merkur mu vyprávět počal „ze všech tamějších Hamádryadek kdys jediná byla nejproslulejší, ji soudružky její Sýringou zvaly. Nejednou se smíchem Satyrům prchla, když běželi za ní, nejednou venkovským božstvům, jež pole a stín lesa skrývá. Diánu délskou svým životem ctila, a tak jako ona zůstala pannou. Jsouc podkasána, jak Diána bývá, klamné by budila zdání, že Diána sama tu běží, jen kdyby zlatý luk tato a dřínový neměla ona. Klamala přece i takto. Když scházela s lykajských vrchů, uzřel jí Pán, a na hlavě maje sosnový věnec, takto k ní děl: - Však Argos již spal. Nám doříci zbývá, Sýrinx že pohrdla Pánem a prchla po pustých stezkách, k Ladónu řece až přišla, jenž tiše po písku tekl. Tady když mohutné proudy jí bránily běžeti dále, prosila sesterských nymf, by změnily podobu její. Pán, když se domníval již, že Sýringu stihl a chytl, místo nymfina těla měl v rukou jen rákosí vodní; zatímco do něho vzdychá, proud vzduchu, zvířený v stéblu, tenoučký vyloudil tón, tak podobný smutnému lkání; uměním novým a sladkým tím zvukem byl lesní bůh dojat. „Takto já,“ pravil „kdykoli s tebou si povídat mohu.“ A tak sedm nerovných stébel vosk do řady spojil, povstala píšťala syrinx, jež po dívce dostala jméno.“ P. Ovidius Nasó, Proměny: Metamorfósy (přeložil Ivan Bureš), Praha 1935, s. 54–55.

1) Stručně popiš děj této proměny.

Sýrinx oděna podobně jako Diana běžela po krajině, uviděl ji Pan a zamiloval se do ní, ona však před ním prchala. Když doběhla k řece, kterou nemohla přebrodit, poprosila nymfy, aby jí pomohly. Když ji Pan chytil, nymfy ji proměnily v rákosí, a tak Pan objímal pouze rákos. Zjistil, že dutý rákos vydává zvuky a udělal si z něj flétnu, aby si se Sýrinx mohl povídat alespoň takto.

2) Jaký hudební nástroj zhotovil v příběhu Pan? Pojmenuj ho a načrtni.

flétnu, panovu flétnu

L

3) Který výjev vymalovaný v kupoli Rotundy se váže k příběhu Pana a Sýrinx? A

LI

LIBOSAD II.

1) Centrální část Libosadu je tvořena Květnicí a Štěpnicí. Zahraj si na barokního architekta a pomoz biskupu Karlovi navrhnout Květnici.

Zde je místo pro vysvětlivky k tvému plánku:

volná odpověď

LII

2) Vylušti křížovku a zjistíš, jak se nazývá jediný exponát, který zůstal v Rotundě jako pozůstatek neuskutečněného plánu arcibiskupa Kohna, přeměnit tuto stavbu na muzeum.

F O N T Á N A G R O T T A B A K CH U S U N E S C O A R CH E L U S T H A U S L I CH T E N S T E I N L A B Y R I N T H O L A N D S K Á V O D A O R A N Ž É R I E * S K L E N Í K N Y P O O R T M I N E R V A H A B R D I A N A T E N C A L L A T R I T O N Ů

LIII

1. Ozdobná kašna s tekoucí nebo stříkající vodou? 2. Umělá jeskyně, nacházející se i v Rotundě, se nazývá? 3. Římský bůh vína, úrody a ovocných stromů, v řecké mytologii mu odpovídá Dionýsos. 4. Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu – anglicky United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization. 5. Autor přestavby hospodářského dvora a skleníků, díky které vznikl nový vstup do zahrady se jmenoval Anton … 6. Německé označení pro letohrádek, česky též dům pro potěchu. 7. Zakladatelem Libosadu byl Karel ______-Kastelkorn. 8. Jak se nazývá bludiště, které má pouze jeden vchod a jedinou cestu, která vede k cíli? 9. Zahrada, ve které se pěstují především cibulnaté květiny, se dle země, kde byly v 17. století velmi populární tulipány nazývá zahrada … 10. Tento živel byl v barokních zahradách nezbytný nejen k jejich údržbě, ale i k zábavě. Je to… 11. Název zahrady, ve které se pěstují citrusy? 12. Stavba pro pěstování rostlin vyžadujících specifické podmínky, zejména určitou teplotu se nazývá? 13. Nizozemský malíř a rytec, který vytvořil album kreseb kroměřížského zámku a zahrad, se jmenoval Justus van den … 14. Římská bohyně moudrosti, je protějškem řecké Pallas Athény. 15. Dřevina hojně používaná k tvorbě zelených stěn v Květné zahradě. 16. Římská bohyně lovu, její socha je umístěna na Králičím kopci. 17. Příjmení druhého z architektů Libosadu, jeho příbuzní, stejného jména, se podíleli na výzdobě Rotundy. 18. Fontána od Michaela Mandíka, která byla v 50. letech 20. století upravována a nyní obsahuje také čtyři reálně socialistické alegorie zemědělství a průmyslu se nazývá fontána …

Tajenka: FOUCAULTOVO KYVADLO

Popis či zajímavosti:

délka závěsného lana 22,35 metrů, váha koule je 20,2 kilogramů demonstruje otáčení planety Země, instalováno 1906 Františkem Nábělkem

LIV

TAJEMSTVÍ LIBOSADU

„Robert se chtěl ještě něco Bohdanky zeptat, když v tom se zahradou rozlehlo: „Bohdanko, kde jsi? Pojď mi pomoct!“ „Tatínek! Schovej se! Zlobil by se, kdyby tě tu viděl. Už jsem ti říkala, že sem nikdo cizí nesmí,“ řeklo děvče vylekaně a dodalo na vysvětlenou: „Zahrada patří panu biskupovi a jen s jeho svolením sem může přijít nějaká návštěva.“ … Když Robert osaměl, bylo mu úzko. Vydal se proto jednou z cest, aniž věděl, kam vlastně jde. Uviděl před sebou podivně oblečené muže. Připomínali mu postavy z pohádky. Měli vyšívané kabáty sahající po kolena, punčochy, boty na podpatcích a s mašlemi, z kabátů jim čouhaly krajkové límce a na hlavách – paruky! „Já jsem v tom brakoku nebo baroku, či jak to bylo!“ napadlo Roberta. Muži už ho ale spatřili a jeden z nich zavolal: „Je tu nějaký cizí kluk, chyťte ho!“ Robert na nic nečekal a dal se rychle na útěk. Při první možné příležitosti změnil směr. Doběhl až do té části zahrady, v níž na první pohled poznal bludiště. Tvořily ho sice nízké, zato husté keře.“ Petr Hudec, Tajemství Libosadu, Praha 2019, s. 13–14. 1) Pomoz Robertovy dostat se skrz labyrint. Cestou posbírej písmenka, ze kterých sestavíš názvy dřevin, ze kterých byly labyrinty v minulosti i dnes vysazovány. DŘÍVE KDOULE

HLOH

DNES

HABR

LV

2) Zjisti, jak se od sebe liší bludiště a labyrint. Rozdíl můžeš vysvětlit pomocí náčrtků.

Labyrint má jedinou cestu vedoucí k cíli Bludiště má jednu nebo více cest k cíli, stěny bludiště se mohou pohybovat

3) Podle popisu v textu nakresli dobově oblečeného muže či část jeho oděvu.

LVI

4) Co se Robertovi přihodilo, v jaké době se ocitl? Vyprávěj vlastní příběh. Uvedený text použij jako úvod, závěr či střed svého vyprávění. Místo, kam bys uvedený text zařadil/a označ *.

volná odpověď

LVII

STAVEBNÍ HISTORIE ZÁMKU A UNESCO

1) Rozhodni, zda jsou daná tvrzení správná. V tabulce vybarvi příslušná políčka a dozvíš se jméno jednoho z architektů, kteří se podíleli na stavbě či přestavbě zámku. a. Románské či raně gotické sídlo biskupa Bruna ze Schauenburgu stálo zcela jistě v místě dnešního zámku. b. Ze sídla biskupa Thurza se dodnes zachoval goticko-renesanční vstupní portál. c. Po třicetileté válce se do obnovy města i zámku pustil biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu. d. V roce 1752 vypukl v Kroměříži požár, který zasáhl i zámek. e. Roku 1666 bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství. f. Ve Velké jídelně se nachází rokokově klasicistní štuková výzdoba a lustry z olovnatého skla. g. Sněmovní sál elektrifikoval František Křížek. h. Roku 1998 byly zahrady a zámek zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

a. b. c. d. e. f. g. h. ANO K E N C L L N A NE T A T A A Á L Y

2) Vysvětli, co je Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Napiš české památky, které jsou na tomto seznamu zapsány.

V seznamu jsou zapsány unikátní přírodní a kulturní památky, které byly vybrány a zapsány na Seznam světového dědictví. V ČR: historické centrum Prahy, Telče, Českého Krumlova, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, Lednicko-Valtický areál, zámek a zahrady v Kroměříži, Historické centrum Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a s kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, Holašovice (selské baroko), vila Tugendhat, zámek Litomyšl, Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, Třebíčská židovská čtvrť, židovský hřbitov v Třebíči, bazilika svatého Prokopa a zámek Třebíč, Národní hřebčín Kladruby nad Labem, Hornická krajina Krušnohoří.

LVIII

3) Porovnej obrázky. a. Co představuje obrázek A?

znak světového dědictví

b. Co představuje obrázek B?

část znaku světového dědictví v kovové dlaždici

c. Kde je symbol na obrázku B umístěn?

mezi dlaždicemi v chodníku

d. Jakou má podle tebe funkci?

jde o turistickou Trasu UNESCO, která propojuje významné pamětihodnosti jako jsou: Podzámecká zahrada, Arcibiskupské vinné sklepy, Mlýnská brána, Arcibiskupský zámek, Arcibiskupské gymnázium, Kostel sv. Mořice, Kostel sv. Jana Křtitele, Vrchnostenská sýpka, Květná zahrada https://www.mesto-kromeriz.cz/trasa-unesco/

A B

LIX

4) V roce 1945 shořela střecha zámecké věže. Navrhni své vlastní originální zastřešení věže.

LX

5) K pojmům přiřaď jejich charakteristiku.

A) OTEVŘENÁ SLOUPOVÁ HALA PŘED

1) SALA TERRENA HLAVNÍM VSTUPEM B) PLASTICKÁ VÝZDOBA NA SVRCHNÍ 2) GROTTA VRSTVĚ OMÍTKY TVOŘENÁ SMĚSÍ

3) PORTIKUS PÍSKU A VÁPNA 4) KOLONÁDA C) SÁL V PŘÍZEMNÍM PATŘE, JEHO PROSTOR NAVAZUJE NA ZAHRADU 5) ŠTUKOVÁ VÝZDOBA D) UMĚLE VYBUDOVANÁ JESKYNĚ E) SLOUPOŘADÍ, KRYTÁ CHODBA ŘEŠENÍ:

1) C) 2) D) 3) A) 4) E) 5) B)

6) Na zámku se natáčelo mnoho českých i zahraničních filmů, k názvům přiřaď popis filmů.

LXI

ZÁMECKÉ INTERIÉRY A SBÍRKY

1) Přiřaď jednotlivé předměty k místnosti, ve které se nachází. a. Lovecké trofeje b. Portrét Františka Josefa I. a jeho manželky císařovny Alžběty c. Trůnní křeslo s baldachýnem d. Obraz cara Alexandra III. e. Ruský kulečník f. Malachitová váza (dar od cara) g. Obrazy vystavené formou tzv. paneláže

TRŮNNÍ SÁL LOVECKÝ SÁL

c., g. a., e.

CARSKÝ SALON

b., d., f.

2) K obrazům přiřaď název, autora a styl, ve kterém byl vytvořen.

HANS VON AACHEN ANTHONIS VAN DYCK

POMPONIO AMALTEO LUCAS CRANACH STARŠÍ

STĚTÍ SV. JANA KŘTITELE SAMSON A DALILA

DVOJAUTOPORTRÉT (DVA SMĚJÍCÍ SE HOŠI)

ANGLICKÝ KRÁL KAREL I. A JEHO MANŽELKA HENRIETTA MARIE

MANÝRISMUS BAROKO RENESANCE

LXII

1. 2.

3. 4.

ČÍSLO OBRAZU NÁZEV AUTOR STYL POMPONIO SAMSON A DALILA RENESANCE 1. AMALTEO STĚTÍ SV. JANA LUCAS CRANACH RENESANCE 2. KŘTITELE STARŠÍ ANGLICKÝ KRÁL KAREL ANTHONIS VAN I. A JEHO MANŽELKA BAROKO 3. DYCK HENRIETTA MARIE DVOJAUTOPORTRÉT HANS VON MANÝRISMUS 4. (DVA SMĚJÍCÍ SE HOŠI) AACHEN

LXIII

3) Dokresli medaili biskupa Karla z Lichtenštejna-Kastelkornu.

4) Co by měl biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu na sociálních sítích? Vyber si jednu z nabízených situací a jako biskup Karel o ní informuj své přátelé na sociálních sítích. Tvůj příspěvek může obsahovat i komentáře přátel.

Nabízené situace: d. Píše se rok 1670 a přední houslista tvé biskupské kapely Heinrich Biber jel na „pracovní cestu“ do Innsbrucku. Odtud se však již nevrátil a bez tvého svolení opustil tvou biskupskou kapelu a přidal se ke kapele biskupa salcburského. e. Je rok 1673 a právě se ti od obchodníků s uměním bratrů Imstenraedtových podařilo koupit soubor stovek obrazů, včetně Tizianova obrazu Apollón a Marsyas, za obnos 30 000 zlatých. Sice nedisponuješ takovou hotovostí, ale tuto sbírku si nemůžeš nechat ujít a budeš ji splácet. f. Jsou 70. a 80. léta 17. století a na Šumpersku a Velkolosinsku probíhají čarodějnické procesy. Ty jako biskup jim pouze nečinně přihlížíš, když se k tobě dostane odvolání šumperského děkana Kryštofa Aloise Lautnera neprošetříš jeho situaci a roku 1685 dokonce odsouhlasíš jeho upálení. V příspěvku reaguješ na stížnost jeho rodiny.

LXIV

LXV

APOLLO A MARSYAS

1) Přečti si následující úryvky textu.

Tak si Apollón změřil síly, Tak i Marsyas zmámen flétnou každý se musel mýlit, věří, že musí přetnout nikdo nemůže kouzlit a hrát líp než bůh. A jedno pravidlo, sázku, a hrát líp než bůh.

E Tak si Marsyas zmámen flétnou věří a musí přetnout

jedno pravidlo, sázku, a hrát líp než bůh.

B Ta krásná dívka, co se bála o svoji krásu,

Ta krásná dívka, co se bojí o dárkyně moudrostí, za starých, svoji krásu, dávných časů, teď v tichém hloučku, v jejích Athéna jméno má, za starých rukou úroda, spása, dávných časů, Athéna jméno má, chybí jí tvář

a krása. odhodí flétnu, hrát nejde s F nehybnou tváří,

kdo si ji najde dřív, tomu se přání zmaří. Bláznivý nápad, snad nejvýš Marsyas míří, C Apollón souhlasí, oba se s trestem smíří.

Král Midas má říct, kdo je lepší, Apollón

zpívá, o život soupeří, jen jeden vítěz zbývá.

G

Obrátí nástroj, už ví, že nebude chválen, prohrál a zápolí podveden vůlí krále, sám v tichém hloučku – sám na strom připraví ráhno, satyra k hrůze všech zaživa z kůže stáhnou. D

Tato fotka od autora Neznámý autor s licencí CC BY-SA-NC

LXVI

a. Části textu seřaď tak, aby příběh dával smysl. 1 2 3 4 5 6 7 ÚRYVEK C E G B D A F PÍSMENO Text písně Marsyas a Apollon Zuzana Michnová – Marsyas 1983, album Jen tak

b. O jaký typ textu se jedná? I. báseň II. povídka III. píseň IV. proslov

c. Jak bys text nazval/a?

Marsyas a Apollón

d. K jaké kroměřížské památce/události se text váže? I. ke Švabinského lunetám II. k Tizianovu obrazu III. k výročí sněmu v Kroměříži IV. k připomínce padlých vojáků

e. Jakou výjimečnou vlastnost měl dle pověstí král Midas? I. vše, čeho se dotknul se měnilo ve zlato II. uměl překrásně zpívat III. dokonale ovládal hru na lyru IV. vše, čeho se dotknul se měnilo v diamanty

f. Athéna byla bohyně: I. svárů a nenávisti II. lásky a plodnosti III. moudrosti a války IV. vína a zábavy

LXVII

2) V předchozím úkolu ses seznámil/a s pověstí, která se váže k motivu nejdražšího obrazu umístěného v kroměřížské obrazárně. Pojďme se nyní seznámit s hlavními postavami tohoto obrazu. Dokážeš správně přiradit sochu, jméno a základní charakteristiku postav? Řešení zapiš do rámečků s charakteristikou.

1) Midas 2) Apostata 3) Marsyas 4) Amor 5) Apollón 6) Medard

Jeden ze satyrů, našel flétnu, na Bůh, syn Diův, který má moc kterou se naučil hrát a vyzval nad světlem, sluncem, uměním, jednoho z bohů k hudebnímu mezi jeho symboly patří lyra, souboji, zahynul strašlivou smrtí. vavřínový věnec či luk a šípy.

____B) __3) ______A) ____5) ______

❔Víš, kde bys tyto sochy našel/a? V kolonádě Květné zahrady v Kroměříži.

LXVIII

3) Hlavní postavy a hudební nástroje vyobrazené na Tizianově obrazu Apollón a Marsyas již znáš. Přiřaď popisky k vyznačeným částem obrazu.

Někteří odborníci na výtvarné umění v postavě zadumaného starce, krále Midase, spatřují autoportrét samotného autora Tiziana (Tiziano Vecellio), přemýšlejícího nad smyslem utrpení a smrti.

❔Lira da braccio, předchůdce houslí má sedm strun, víš, kolik strun mají dnešní housle? 4 struny

LXIX

PODZÁMECKÁ ZAHRADA

1) Shlédni video Podzámecká zahrada v Kroměříži z cyklu Rajské zahrady ve stopáži 2:17–7:34

a. Kdy bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství?

1777

b. Jak pozměnil arcibiskup Colloredo-Waldsee Podzámeckou zahradu?

Rozšířil, nechal postavit Colloredovu kolonádu, upravil zahradu – Čínský pavilon, Poustevna, ruiny…

c. Jaké nové stavby byly v tomto období v zahradě postaveny?

Čínský pavilon, Poustevna, ruiny, Rybářský pavilon, Tahitský chrámek…

2) Na přiloženém plánku Podzámecké zahrady si vyber jednu stavbu a stručně ji popiš (kdy vznikla, k čemu slouží…), pomůžou ti texty Lenky Křesadlové na interaktivní mapě zahrady: http://mapserver.ekotoxa.cz/Kromeriz/index.php.

volná odpověď

LXX

3) Na plánku zahrady vyznač: a. Colloredovu kolonádu b. Chotkovo schodiště c. Maxmiliánův dvůr 4) Po kom jsou tyto stavby pojmenovány, dokážeš napsat jejich plná jména?

Arcibiskup Antonín Theodor Colloredo-Waldsee Arcibiskup Ferdinand Maria Chotek Arcibiskup Maxmilián Josef Sommerau-Beckh

5) V zahradě bývaly a dodnes jsou geometricky tvarované květinové záhony. Navrhni svůj vlastní květinový záhon.

LXXI

6) K fotografiím přiřaď chybějící popisky z nabídky.

MAXMILIÁNŮV DVŮR, MAXMILIÁNOVA KOLONÁDA, RUINY, ZOO KOUTEK, COLLOREDOVA KOLONÁDA, COLLOREDŮV DVŮR, CHOTKOVA KOLONÁDA, MEDVĚDÍ JESKYNĚ

Zoo koutek ruiny

Colloredova kolonáda Maxmiliánova kolonáda (Pompejská)

LXXII

7) V Podzámecké zahradě lze najít mnoho zajímavých dřevin. Pojmenuj dřeviny na obrázcích, jejich názvy najdeš ukryté v přesmyčkách.

A. B.

4 dub 8 tis

LXXIII

C. D.

6 jírovec 1 šácholan E. F.

7 liliovník 5 jinan

LXXIV

G. H.

3 dřezovec 2 platan

8) Největší změny zahrady proběhly za arcibiskupů Chotka a Sommerau- Beckha, kteří zde vytvořili krajinářský park. Popiš rozdíly mezi barokní zahradou (Květná) a krajinářským parkem (Podzámecká zahrada).

Barokní zahrada – ukázněná zahrada, geometrické tvary záhonů, osy, pravidelná, tvarované keře, zelené stěny, fontány, upravovaný …

Krajinářský park – nepravidelná úprava, napodobuje přírodu, rozlehlé trávníky a vodní plochy, malebná historizující architektura (chrámky, mosty, ruiny, jeskyně, …), budí dojem minimálního zásahu člověka

LXXV

9) Zaznač si do plánku cestu, kterou jsi prošel/a, když jsi byl/a naposledy v Podzámecké zahradě.

LXXVI

JEDINEČNÝ SECESNÍ AREÁL

1) Obecně k secesi. Spoj správné dvojice. 1 Alfons Mucha A rakouský malíř, využíval zlato, Zlatá Adele, Polibek 2 Dušan Jurkovič B český secesní malíř a grafik, Slovanská epopej, plakáty 3 Gustav Klimt C slovenský architekt, folklórní prvky, křížová cesta na Hostýně, Libušín a Maměnka na Pustevnách

2) Prohlédni si plán areálu psychiatrické nemocnice a pojmenuj budovy vyznačené písmeny A–D.

LXXVII

3) Podle fotografií z učebnice, vlastní zkušenosti či podle internetu si zakresli tři secesní ornamenty.

Soustředné kružnice, Rostlinné motivy Křivky ornamenty obličejů,

atd

4) Zamysli se nad rčením: „Půjdeš pod žlutou báň“. Co podle tebe mohlo znamenat (v souvislosti se střechou kostela sv. Cyrila a Metoděje).

Původně měla střecha kostela žluté tašky, také má tvar kupole, proto žlutá báň.

Znamenalo to lidově, že člověk půjde do této léčebny, půjde do „blázince“, nebylo tedy nijak lichotivé.

5) V textu je napsáno, že kostel svatých Cyrila a Metoděje má půdorys řeckého kříže. Zkus si takový půdorys zakreslit.

LXXVIII

6) Následující fotografie opatří názvem slohu, ve kterém byly vystavěny. Urči, které jsou secesní a které ne.

secese secese

baroko secese

secese baroko

LXXIX

ŽIDÉ V KROMĚŘÍŽI I.

JAK MŮJ OTEC ZMEŠKAL SVĚTODĚJNOU UDÁLOST „Stalo se to o sabatu 2. prosince 1848, když se sešel říšský sněm v arcibiskupském zámku v Kroměříži. Obyvatelé ghetta si pospíšili s mustafem (to se může, když člověk chce) a běželi do zámku, kde poslanci rokovali o budoucím osudu nebožky monarchie. Ovšem, málo z toho se uskutečnilo, ale naši Židé rádi poslouchali, když mluvil Goldmark, Fischhof a rabi Mannheimer. Rovněž můj otec patřil k pozorným posluchačům. Tady se přece člověk mohl dozvědět něco nového. O zmíněném sabatu bylo ve vzduchu jakoby elektrické napětí. Přišlo poledne, ale napětí nepovolilo. Můj otec seděl jako na jehlách. To se v jeho osmnáctiletém manželství ještě nestalo, aby o sabatu – považte, o svatém dni! – chyběl u oběda. Doma čekala žena s dítětem a on si seděl na galerii sněmovního sálu. Vyčkat, nebo jít domů, to byla otázka. A visa, otcovský smysl zvítězil. Šel domů, snědl svůj šolet (též od Heineho opěvovaný, tehdy klasické sabatové jídlo), zazpíval semirot, uvelebil se na polštáři pohovky, když tu, strašný okamžik, otevřou se dveře, dovnitř se vřítí soused reb Machel, předříkávač o Dni smíření, a volá bez dechu: Ure, teď jste ale něco promeškal, právě na říšském sněmu vyhlásili telegrafickou zprávu, že keser Ferdinand v Olomouci odstoupil a novým císařem se stal jeho osmnáctiletý synovec. Zatímco se to stalo, jedl jste si svůj šolet. Přeji vám dobré zažití,“ a už byl pryč, ten azus-ponim Machel. Otec seděl zamyšleně. Šolet si může jíst každý sabat, ale ne každý sabat provolávají někoho císařem. Ten velký okamžik otec zmeškal. Už je pryč.“ Max Grünfeld, Příběhy z kroměřížského ghetta, Olomouc 1997, s. 33–35.

1) Jakého vyznání byla rodina vypravěče a proč?

Byli židé, obývali ghetto – vyčleněné místo, kde mohli žít židé, úryvek: naši Židé rádi poslouchali… rabi, sabat, …

2) Co je to sabat?

Taky šabat, šábes = sobota, sedmý den v týdnu, zasvěcený odpočinku. Významný svátek, jeho dodržování je ukotveno v desateru.

LXXX

3) Zjisti, co je to šolet?

Židovské pečené jídlo z hovězího masa, fazolí, rajčat, cibule, česneku, sladké papriky, sádla a koření.

4) Vyhledej, co znamená pojem semirot?

Také zemirot, židovské liturgické zpěvy mimo synagogu často zpívané v rodinném či přátelském kruhu, například při šabatové večeři.

5) Kam vypravěčův otec chodil ve svém volném čase?

Dívat se na jednání říšského sněmu na zámek do Kroměříže, chodil na galerii pro diváky.

6) Jaké dilema vypravěčův otec řešil?

Jít domů na slavnostní sobotní oběd, nebo zůstat na napínavém jednání?

7) Rozhodl se nakonec správně?

Šel na oběd a zmeškal významnou událost, změnu císaře.

Vlastní názor žáka ANO x NE, proč… jak to vidí on, co je důležitější.

LXXXI

ŽIDÉ V KROMĚŘÍŽI II.

1) K jaké události se vztahuje následující text a kdo ho napsal?

Anonymní autor, vztahuje se k vyplenění města Švédy roku 1643

2) Vyhledej, kde je originál tohoto dokumentu uložený a v jakém jazyce je napsaný.

Židovské muzeum Praha, hebrejsky

LXXXII

3) Co jsou to tzv. kameny zmizelých (stolpersteine)?

tzv. kameny zmizelých – doslovně „kameny, o které je třeba klopýtnout“ (pohledem), dlažební kostky s kovovým povrchem připomínající oběti nacistického režimu a holokaustu

v ČR od 2008

4) Můžeme je nelézt také v Kroměříži? Pokud ano, tak kde?

ano Vodní 56/11 – Emil Brand Moravcova 259 – Astelovi Kollárova 528/1 – Presserovi

5) Zamysli se nad významem těchto kamenů. Kdybys měl/a rozhodnout, zda takový kámen bude i před tvým domem, byl by tam? Sepiš pro a proti.

PRO PROTI

volná odpověď

6) Prohlédni si památník obětem holokaustu v Kroměříži a napiš, co si myslíš, že představuje. Můžeš popsat také své pocity.

volná odpověď

LXXXIII

ŽIDÉ V KROMĚŘÍŽI III. (procházka po stopách židovských obyvatel města)

Projdi se bývalou židovskou čtvrtí a plň zadané úkoly! Číslo úkolu se shoduje s označeným místem na mapě, tam najdeš nápovědy či správná řešení. 1) Komenského náměstí Stojíte na místě prvního židovského hřbitova, který byl zrušen roku 1882 a nahradil ho park. Zjisti, čí socha stojí v centru parku a zapiš si o této osobnosti pár informací.

Jan Ámos Komenský – učitel národů – Velká didaktika, Labyrint světa a ráj srdce, Orbis pictus…, Jednota bratrská, pedagog, teolog, …

2) Židovská radnice a. Před židovskou radnicí najdeš kameny zmizelých. Doplň chybějící části textu.

LXXXIV

b. Který biskup židům výrazně přispěl na stavbu této radnice?

3) Ohradní zeď a. Z informační tabulky se oloupala slova. Doplň text tak, aby byl kompletní. OHRADNÍ (SEPARAČNÍ) ZEĎ DĚLÍCÍ ŽIDOVSKÉ MĚSTO OD MĚSTA KŘESŤANSKÉHO, BYLA POSTAVENA NA KONCI 17. STOLETÍ A NĚKOLIKRÁT UPRAVOVÁNA. ZACHOVALA SE JEN JEJÍ ČÁST S VÝKLENKY, V NICHŽ BYLY BAREVNÉ OBRAZY. VCHOD DO GHETTA BYL NA NOC UZAVÍRÁN TĚŽKÝM ŘETĚZEM, ZA ZDÍ BYLY DVĚ ULICE, V NICHŽ SE OD PRADÁVNA USAZOVALI ŽIDÉ. VELKÁ ŽIDOVNA, DNES MORAVCOVA ULICE (POJMENOVÁNA PODLE PIARISTY, HISTORIKA FRANTIŠKA ADOLFA MORAVCE) A MALÁ ŽIDOVNA, DNES ULICE TYLOVA (POJMENOVÁNA PODLE DRAMATIKA JOSEFA KAJETÁNA TYLA, POSLANCE ŘÍŠSKÉHO SMĚNU V KROMĚŘÍŽI 1848–49), KTERÁ VEDLA PŘÍMO DO LITERÁTSKÉ KAPLE SV. MICHALA. TA STÁVALA U KOSTELA PANNY MARIE A JEJÍ ZÁKLADY JSOU POD TERÉNEM ZACHOVÁNY. PŘI KOSTELE PANNY MARIE BYL OD 16. STOLETÍ KŘESŤANSKÝ HŘBITOV, KTERÝ BYL ZRUŠEN V ROCE 1788. V ROCE 1848 BYLI ŽIDÉ ZROVNOPRÁVNĚNI S OSTATNÍM OBYVATELSTVEM.

b. Navrhni vlastní výmalbu výklenků separační zdi.

LXXXV

4) Tylova ulice a. Vyber pojem patřící do věty. • Domy v Tylově ulici jsou menší/větší než v ulici Moravcova. • To znamená, že zde žili více/méně zámožní židé. • Na konci ulice měl své obydlí městský kat/ponocný.

b. Přečti si úryvek a odpověz na otázky. „Úlohou mistra popravního bylo nejen vykonávati rozsudky městského práva a konati službu pohodného: také pohřbíval samovrahy. Na ty se totiž také vztahovalo trestní právo starých dob. … Tělo samovrahovo nesmělo se pochovati v zemi svěcené, ale buď na místě, kde si zoufal, na hranicích obcí nebo konečně pod šibenicí, tam, kam se pochovávali utracení zločinci.“ František Václav Peřinka, Dějiny města Kroměříže, Díl 1 Obsahující dobu po rok 1620, Kroměříž 1913, s. 385. Jaké pojmy lze použít k označení kata?

Mistr popravní, pohodný = ras

Co se myslí pojmem „právo starých dob“?

křesťanské – podle přikázání a bible

5) Prohlédni si sochu od Olbrama Zoubka. Co tato socha připomíná? oběti holokaustu

Proč stojí na tomto místě?

je umístěná nedaleko místa nacisty zbořené synagogy

Jaké v tobě vyvolává pocity?

volná odpověď

LXXXVI

ŽIDOVSKÉ PAMÁTKY HOLEŠOVA

1) Co znamenají dané pojmy? Spoj pojmy s vysvětlivkami. 1. POGROM K 2. RABÍN F 3. TRANSPORT B 4. SYNAGOGA D 5. GHETTO E 6. EMIGRACE H 7. MOR C 8. VYHLAZOVACÍ TÁBOR G

A systém koncentračních a B vlak převážející osoby do pracovních táborů na území SSSR koncentračních táborů, přeprava něčeho někam

C choroba způsobovaná bakterií Yersinia pestis, v historii i jakékoli onemocnění, které mělo vysokou nakažlivost a úmrtnost

D místo shromažďování, židovská modlitebna E část města určená pro pobyt určité menšiny F náboženská autorita v judaismu, pojem (etnické, náboženské, znamená „učitel“ a jeho původní význam …), místo, žijí lidé je mistr či pán stejného vyznání, původu…

G také tábor smrti, místo určené k systematickému vyvražďovaní určitých skupin obyvatelstva

H vystěhovalectví, I průjmové J přistěhovalectví, opuštění země, onemocnění proces usazování vystěhování se ze způsobené bakterií zahraničních země Vibrio cholerae obyvatel v zemi

K znamená pustošit, drtit, nepokoje proti židům, násilné pronásledování a vraždění určité etnické či náboženské skupiny

LXXXVII

2) Dle indicií poznej významnou osobu holešovských židovských dějin.

autor díla: Rty Kohena či Tečky zlata

narozen v Litvě, zemřel v Holešově

žil v 17. století

je po něm pojmenována synagoga

LXXXVIII

„Kromě psaného textu najdeme na hrobech i různé obrázky, ze kterých lze také leccos vyčíst. Tak třeba ruce patří rodu Kohenů, tedy těm, kteří se jmenují například Kohn, Cohen, Kahan nebo třeba Katz. Symbolem rodu Levitů je konvička, pod níž se skrývají všichni Lewitzové, Löwové apod. Na rabínských hrobech najdeme často korunku, symbol Tóry. Všichni Jelínkové či Hirschové mají jednoduše symbol jelena, pod rybou bychom zase hledali všechny Ryby, Fischery apod.“

Magdaléna Tydrichová, Jak na židovské náhrobky, in: Časopis Mensy České republiky, dostupné online (http://www.casopis.mensa.cz/veda/jak_na_zidovske_nahrobky.html), [citováno k 16. 06. 2020].

Jedná se o: Šabtaj ha-Kohen, rabín Šach (Sabataj ben Meir ha-Kohen z Vilna) 3) Do mapy zaznač: a. Šachovu synagogu b. Židovský hřbitov c. Židovskou čtvrť

LXXXIX

CÍSAŘSKÝ PATENT O PŘELOŽENÍ SNĚMU DO KROMĚŘÍŽE

„My Ferdinand První, Konstituční císař Rakouský, král Uherský a Český atd.

Události hlavního města mocnářství, tak bolestně se dotýkající srdce našeho, a stav anarchistický tam bez přetržení trvající, přivedly Nás pro zachování trůnu a štěstí národů Našich ve smutnou potřebu, abychom toto zřejmé zbouření potlačili mocí brannou, jakož jsme to v manifestech Našich dne 16. a 19. října t.r. Našim národům oznámili. Poněvadž zákonní pořádek ve hlavním městě přerušen jest, a poněvadž nyní vojenskými prostředky bude vkročeno, z té příčiny není možné, aby sněm říšský porady své tam dále držel. A protož uznáváme potřebu nařizovati, aby sněm říšský sezení svá ve Vídni ihned zastavil, i povoláváme jej k 15. listopadu t.r. do města Kroměříže, kdežto jemu bude možné, bez vtrhování, i bez přestání oddati se výhradně veliké úloze své, totiž vypracování ústavy, kteráž by vyhověla žádostem států Našich. A protož vyzývají se všickni ku konstitujícímu sněmu říšskému zvoleni zástupcové národa, by se 15. listopadu v městě Kroměříži zajisté najíti dali, aby tam dále pokračovali v přerušených poradách, co se týče ústavy, i aby ji, pustíce mimo sebe veškeré postranné ohledy, brzy ku prospěšnému konci přivedli. Důvěřujeme se, že všickni ku konstitujícímu sněmu říšskému zvolení zástupcové národa, pamětliví jsouce svých povinností k vlasti, se vynasnaží, by svrchu jmenovaného času k ustanovenému prozatímním sídle směnu říšského náležitě se dostavili, aby se tam bez prodlení opravdově probírali brzkým vykonáním velké té úlohy, kteráž se jemu byla dostala.

V Holomouci, dne 22. října 1848 Ferdinand m.p. (L.S.) Wessenberg m.p. (Wessenberg byl předsedou vlády a ministrem zahraničí v době od 18. července do 21. listopadu 1848 – do nástupu Schwarzenbergova)“

Petr Pálka, Habsburská monarchie Kroměříž v letech 1848–1849, s. 85.

XC

1) Základní rozbor dokumentu/pramene. a. Kdy dokument vznikl?

22. 10. 1848

b. Kde dokument vznikl?

v Olomouci

c. Kdo jej vytvořil?

Císař Ferdinand

d. Komu byl určený?

říšskému sněmu ve Vídni

e. O čem dokument pojednává? (Co řeší?)

o přesunutí sněmu z Vídně do Kroměříže

kvůli nepokojům ve Vídni, kde zakročí armáda …

XCI

2) Jaké město je hlavním městem mocnářství, tj. Rakouského císařství. a. Kroměříž b. Praha c. Vídeň d. Frankfurt nad Mohanem

3) Co znamená v tomto dokumentu zkratka m.p.? a. latinsky manu propria, znamená vlastní rukou b. anglicky Member of Parliament, znamená člen parlamentu c. latinsky manifestum principium, znamená jasného původu d. MP je zeměpisný kód pro ostrovy Severní Mariany

4) Co znamená v tomto dokumentu zkratka L. S.? a. LS je zeměpisný kód pro Lesotho b. z latinského labor servi, znamená práce otroka c. zkratka pro odkaz na Libanonskou smlouvu d. z latinského locus sigilli, místo pro pečeť, nebo razítko

XCII

CÍSAŘSKÝ MANIFEST O ROZPUŠTĚNÍ SNĚMU

„7. března prohlášený a 4. března datovaný

My František Josef První, z Boží milosti císař Rakouský, král Uherský a Český atd.

Když téměř před rokem nejjasnější Náš Pan předchůdce v panování Císař Ferdinand První, obecné žádosti politických, času přiměřených oprav přislíbením svobodných ústav ochotně vstříc přišel, rozšířily se po vší říši citové vděčnosti a radostného očekávání. Čeho se však později dočkalo, srovnávalo se málo s nadějí tak spravedlivou. Stav, v jakémž se nyní nalézá vlast, naplňuje srdce naše hlubokým zármutkem. Vnitřní pokoj opustil ji. Zchudnutí hrozí zemi jindy tak požehnané. V hlavním a sídelním městě Vídni vyhledávají rejdy jednotlivých zlomyslníků posud ještě, k velikému Našemu hoři a na vzdory výbornému smýšlení převahující většiny jeho obyvatelů, aby se udržoval stav vyminečný. Občanská válka plení částku Našeho království Uherského. V jiné korunní zemi překáží stav válečný, by se spořádané poměry uvedly, a kde sice pokoj zevnější zrušen není, sbírá si, v temnu se plaze, duch nedůvěry a nesvornosti své přívrženstvo. Tak žalostní jsou následkové, nikoli svobody, nýbrž prováděného s ní zléužívání. Tomuto zlémuužívání aby se hráz položila, revoluce, aby se uzavřela, jest Naše povinnost i vůle Naše. V manifestu ode dne 2. prosince vyslovili jsme naději, že se nám podaří s pomocí Boží a ve srozumění s národy, spojiti všecky země a národy Našeho mocnářství v jedno veliké státní tělo. Všude po rozlehlých našich říších nalezla slova tato radostného ohlasu; neboť byla výrazem potřeby ode dávna cítěné, nyní v obecné uvědomění přišlé. Ve znovuzrození veškerého mocnářství, v užším spojení jeho částek shledává zdravý smysl lidu první základ navrácení se zrušeného pořádku a pominulého blahobytu, jakož i nejpevnější rukojemství požehnané a slavné budoucnosti. Mezitím bral v Kroměříži říšský, od císaře Ferdinanda Prvního svolaný, sněm ústavu pro částku mocnářství v poradu. Uzavřeli jsme s ohledem na jeho, v měsíci říjnu přijaté, s povinnou Našemu domu věrností málo spojitelné postavení ovšem nikoli bez rozpaků, svěřiti mu i na dále vedení onoho velikého díla. Chovali jsme při tom naději, že shromáždění toto, podržíc stávající poměry říše na zřeteli, odevzdaný jemu úkol co nejdříve ke zdárnému výsledku přivede. Bohužel nesplnilo se toto očekávání Naše. Po tolik měsíců byvši pojednáváno, nedošlo dílo ústavní žádného cíle. Přetřásání věci z oboru theorie, jsoucí netoliko se skutečnými poměry mocnářství v ouplném odporu, nýbrž překážející vůbec založení spořádaného právního stavu ve státu, odšinuly návrat pokoje, zákonnosti a veřejné důvěry do dálky, splodily v občanech dobře smýšlejících temné obávání, a dodaly straně převratu, mocí zbraně ve Vídni jen právě poražené, v jiné však částce Naší říše docela ještě nepřemožené, nové

XCIII mysli a nové činnosti. Tím klesla podstatně i naděje, že se tomuto shromáždění, na vzdory nejvýš ctihodným, v něm obsaženým živlům podaří vyvésti úlohu svou. Mezitím veliké dílo znovuzrození jednotného Rakouska, vzaté od Nás za úkol Našeho života, přiblížilo se vítěznými pokroky našich zbraní v Uhřích více k uskutečnění svému a neodbytná nastala potřeba, pojistiti základy toho díla spůsobem trvalým. Ústava, nemající jen země v Kroměříži zastoupené, nýbrž veškeru říši ve společném svazku spojovati, to jest, co národové Rakouští se spravedlivou netrpělivostí od Nás očekávají. Tím překročilo i dílo ústavní meze povolání tohoto shromáždění. Uzavřeli jsme tedy pro veškerost říše: propůjčiti Našim národům ze svobodného odhodlání a zvláštní císařské moci ta práva, ty svobody a politické ústavy, kteréž jim byl Náš vznešený ujec a předek císař Ferdinand I. a My sami připověděli a jež jsme my podlé svého nejlepšího vědomí a svědomí za nejblahodárnější a nejprospěšnější ku blahu Rakouska uznali. Prohlašujeme tedy dnešním dnem ústavní listinu pro sjednocené a nerozdílné císařství Rakouské, zavíráme tímto shromáždění říšského sněmu v Kroměříži, rozpouštíme jej a nařizujeme, aby se členové jeho po uveřejnění tohoto uzavření ihned rozešli…

Národové Rakouští! Všude téměř v Evropě jest občanská společnost zviklána až do základů svých, všude téměř hrozí jí zkázou neúnavné namáhání zločinné strany. Ale jakžkoliv i veliká jsou nebezpečenství, v něž Rakousko, v něž Evropa postavena jest, My nezoufáme o velké, blahé budoucnosti vlasti…

Národové Rakouští! Shromážděte se okolo svého císaře, obkličte jej svou náklonností a účinlivým spolupůsobením, a říšská ústava nezůstane mrtvým písmenem. Staneť se hradbou naší svobody, rukojemstvím moci, lesku a jednoty monarchie, velikéť jest dílo, avšak podaří se „spojenými silami“.

Dáno v královském našem hlavním městě Olomouci, dne čtvrtého března roku Páně tisícího osmistého čtyřidcátého devátého, Našeho panování prvního.

(L. S.) František Josef. Schwarzenberg, Stadion, Krauss, Bach, Cordon, Bruck, Thinnfeld, Kulmer.“

Petr Pálka, Habsburská monarchie Kroměříž v letech 1848–1849, s. 91–93.

XCIV

1) Základní rozbor dokumentu/pramene. a. Kdy dokument vznikl?

4. 3. 1849

b. Kde dokument vznikl?

v Olomouci

c. Kdo jej vytvořil?

František Josef První

d. Komu byl určený?

poslancům říšského sněmu a celému rakouskému národu

e. O čem dokument pojednává? (Co řeší?)

o současné situaci v monarchii, o sněmu a nesplněných očekáváních císaře, o vyhlášení nové ústavy a rozpuštění kroměřížského sněmu …

XCV

2) Co znamená v tomto dokumentu zkratka L. S.? a. LS je zeměpisný kód pro Lesotho b. z latinského labor servi, znamená práce otroka c. zkratka pro odkaz na Libanonskou smlouvu d. z latinského locus sigilli, místo pro pečeť, nebo razítko

3) Jak se v tomto dokumentu tituluje František Josef I.? a. lidem zvolený císař b. konstituční císař c. z Boží milosti císař d. prezident

4) Jak vysvětluje císař v dokumentu své důvody k rozpuštění říšského sněmu v Kroměříži? a. očekával, že ústavu vytvoří rychle a jeho naděje byly zklamány b. měl problém s poslanci účastnícími se sněmu, a proto nechtěl, aby sepsali novou ústavu c. neměl k tomu žádný důvod, udělal to, protože mohl d. jeho poradcům se nelíbil obsah ústavy připravované v Kroměříži, proto sepsali ústavu svou a císaře donutili sněm zrušit

5) Kdo jsou pánové Schwarzenberg, Stadion, Krauss, Bach, Cordon, Bruck, Thinnfeld, Kulmer, kteří spolu s císařem podepsali tento dokument? a. náhodní svědci b. poslanci říšského sněmu c. členové vlády d. písaři, kteří zapsali dokument

XCVI

ŘÍŠSKÝ SNĚM V KROMĚŘÍŽI 1848–1849

1) Kroměříž dostala v době sněmu od poslanců mnoho „přezdívek“ či různých přirovnání. Spoj jednotlivé „přezdívky“ a přirovnání s jejich charakteristikou či vysvětlením. 1. RENESANČNÍ KRÁLOVSKÝ PALÁC A KLÁŠTER POBLÍŽ MADRIDU ZALOŽEN FILIPEM II. ŠPANĚLSKÝM 2. JEDEN Z POSLANCŮ TAK KROMĚŘÍŽ NAZÝVAL KVŮLI A) DĚVÍN KRÁSE DĚVČAT Z MĚSTA I OKOLÍ B) ATHÉNY 3. ŠPANĚLSKÉ MĚSTO C) ESCORIAL S RENESANČNÍM KRÁLOVSKÝM D) JERUZALÉM PALÁCEM, S KROMĚŘÍŽÍ E) MORAVSKÝ SROVNÁVÁNO PRO MNOŽSTVÍ ARANJUEC PARKŮ A VLAHÉ KLIMA F) SCHÖNBRUNN 4. S TÍMTO ŘECKÝM MĚSTEM BYLA KROMĚŘÍŽ SROVNÁVÁNA OLOMOUCKÉHO DÍKY KLASICKÉ ARCIBISKUPA ARCHITEKTUŘE STAVEB 5. BAROKNÍ LETNÍ REZIDENCE HABSBURKŮ VE VÍDNI 6. MĚSTO BLÍZKÉHO VÝCHODU, S KROMĚŘÍŽÍ SROVNÁVÁNO PRO ZNAČNÉ MNOŽSTVÍ KNĚŽÍ VE MĚSTĚ řešení:

A2, B4, C1, D6, E3, F5

XCVII

2) Chronologicky seřaď události říšského sněmu 1848–1849. a. rozehnání sněmu v Kroměříži b. začátek sněmování ve Vídni c. nástup Františka Josefa I. k moci d. začátek sněmování v Kroměříži e. abdikace Ferdinanda V. f. přerušení jednání a přesun sněmu g. zrušení poddanství h. vypracovávání celistvého návrhu ústavy řešení:

3) Sněm v Kroměříži je zobrazen na jedné české bankovce. a. Jakou má tato bankovka hodnotu?

1000 b. Co je vyobrazeno na rubové straně bankovky (na obrázku)?

Kroměřížský zámek, orlice, státní znak

c. Jaká osobnost je na lícové straně bankovky a proč? František Palacký, navrhl Kroměříž jako vhodné místo pro sněm

XCVIII

POSLANCI V KROMĚŘÍŽI 1848–1849

Během sněmu bydlelo ve městě mnoho poslanců, na některých domech jsou dodnes pamětní desky připomínající jejich pobyt v Kroměříži. 1) V centru města vyhledej tyto pamětní desky a zapiš si jejich umístění.

Tabulka Jméno Ulice a č.p.

Riegerovo náměstí František Jaroslav Čech 139/53

František Ladislav Riegerovo náměstí 160 Rieger

Karel Havlíček Borovský Velké náměstí 108

František Palacký Velké náměstí 42

XCIX

Riegerovo náměstí Jan Svatopluk Presl 194/34

Adolf Maria Pinkas Velké náměstí 22/5

Josef Kajetán Tyl Riegerovo náměstí 45

C

2) Čeští poslanci se scházeli v kavárně U Vrbíků, ta stála v jednom z rohů Velkého náměstí. Dnes místo ní stojí tzv. Dům obuvi postavený v roce 1930. a. Zaznač tento dům do plánku.

b. Prohlédni si stavbu, o jaký obuvní řetězec se jedná a v jakém stylu byla prodejna postavena?

Baťa, funkcionalismus

c. Zapadá tento dům mezi ostatní zástavbu náměstí? Napiš svůj názor.

volná odpověď

CI

BITVA O BŘEST – ODCHOD MUŽŮ Z VESNICE

Ukázka číslo 1 „Večer po májové pobožnosti uchystal německý velitel v Břestě třetí překvapení všemu obyvatelstvu. Nařídil úplnou evakuaci veškerého mužského obyvatelstva od 16–60 let. Všichni mužové musí opustit do tří hodin, tj. do 11. hodiny v noci území obce Břestu a odebrati se do kterékoli sousední obce. Rozčilení a nářky byly veliké, ale nedalo se nic dělat. Kdo by byl po této době v Břestě přistižen, bude na místě i se svou rodinou zastřelen. Ještě nikdy nepamatuje pisatel těchto řádků takový ruch, který zavládl v pozdních hodinách nočních. Mužové se loučili se svými rodinami a po skupinkách opouštěli Břest. Odcházeli do Němčic, Žalkovic, Hulína, ale největší část se pustila polními cestami do Skaštic, proti frontě, neboť se domnívali, že se tam fronta brzy přežene a že se brzy vrátí domů. Byl to však omyl, jak se později ukázalo. Někteří občané odjížděli na vozích se svými rodinami do okolí. Opačným směrem projíždělo za tmavé noci ustupující německé vojsko, nekonečné řady vozů, koňstva a vojáků. Táhly na sever, k Přerovu.“ Zapsal Antonín Gazdoš (odborný učitel v Břestě, roku 1947 dle četných pramenů a vlastní zkušenosti, Pamětní kniha obce Břest 1880–1945 s. 195–202)

Ukázka číslo 2 „Polní maršál Schorner, velitel armádní skupiny Střed, nařizuje všem mužům od 14 do 60 let okamžitý odchod z vesnice z důvodu možného zasahování do bojů, které se chystají v nejbližších hodinách. Mně bylo šestnáct roků. Třicet nebo čtyřicet chlapů, mezi nima i já, jsme se shromáždili za vesnicí a chtěli jsme jít do vesnice, do Skaštic.“ Jaromír Navrátil (přepis vzpomínek z pořadu Jaro 45, díl: Od Ostravy ku Praze)

Ukázka číslo 3 „No to už, když oni sem přišli ti vojáci, tak předtím, než oni sem přišli, tak přišel rozkaz, že všeci muži od 16ti roků do 60ti let museli jít proti frontě. My jsme tady zůstali s těma ženskéma, s těma maminkama a prostě děcka a tak dál. A oni byli vyhnaní proti té frontě a většinou se někteří zastavili ve Skašticích no a potom tam taky vydávali rozkazy, že jich tam postřílí nebo něco takovýho. A můj tatínek, co tam šel, tak on tam nikde nešel a šel z těch Skaštic přímo na Hulín, tam kdesi kolem potoka, a vracel se zpátky do toho Břestu. V tu noc, tam.“ Jarmila Slováčková (přepis vzpomínek z videa, Na konec války v Břestu vzpomíná Jarmila Slováčková, uveřejněného ve článku: Bitva o Břest, poslední střet s Němci na našem území)

CII

1) Co ukázky spojuje? Co mají společného?

Téma, vzpomínky na událost

2) V čem se ukázky liší?

Zápis z kroniky sepsán dva roky po události, vzpomínky pamětníků po několika desetiletích. Kronika popisuje události, pamětníci sdělují své vzpomínky…

3) Kdo jsou jejich autoři?

Antonín Gazdoš – odborný učitel v Břestě, kronikář

Pamětníci – Jaromír Navrátil a Jarmila Slováčková

4) Kdy ukázky vznikly?

Kronika – 1947

Vzpomínky natočeny v rámci vzpomínkové akce 70 let od konce války - 2015

5) Co hrozilo mužům, kteří neuposlechnou rozkaz?

Hrozilo, že budou i se svou rodinou na místě zastřeleni.

CIII

BITVA O BŘEST – VESNICE PO BOJI

Ukázka číslo 1 „V časných hodinách ranních v hloučcích opouštěli dne 8. května obyvatelé školních sklepů svůj útulek a odebírali se ke svým domovům. Nikdy nezapomeneme na ten hrůzný pohled zpustošení a zkázy, který změnil naši obec k nepoznání. Doutnající zbytky požárovišť, čpavý zápach, rozstřílené zdi od dělových zásahů, rozrytá půda od tanků, které zběsile vířily dědinou a zajížděly až ke zdím statků, všude plno prázdných i nevybuchlých nábojů, zpřetrhané dráty elektrického a telefonního vedení naplňovaly všechna prostranství, že bylo při chůzi třeba značné obezřetnosti. Stromy měly ostřílené koruny, odřené kmeny, telegrafní sloupy byly proděravělé od přímých zásahů, že se udržely jen zázrakem. A všude plno střepů skla. Psi se lísali s úzkostlivým kňučením k osamělým chodcům. Tam leželo mrtvé prase, postřílení holubi, drůbež, u dědiny leželo několik mrtvých koní, kteří se již nadouvali. Nejhůře byla postižena východní část obce od kostela k „bráně.“ Všechna okna rozstřílena. Krovy dostaly přímé dělové zásahy a hrozily zřícením. V této části leželo také několik mrtvých vojínů. Průčelí některých domů byla doslova proděravělá od četných zásahů. … Ačkoliv na tvářích všech obyvatel seděla ještě hrůza a zděšení, ihned se jali odklízeti trosky, na hřbitově se kopaly jámy pro padlé čsl. vojíny. Zatím se do vesnice vraceli pohřešovaní mužové, o nichž se trousily pověsti, že byli Němci pochytáni a postříleni. Lidé vylézali ze sklepů, kde trávili několik nocí, většinou na modlitbách. Jako němý výkřik k nebi trčela vysoká věž brestského kostela, která dostala desítky dělových zásahů. Visel na ní červený prapor osvobozující armády.“ Zapsal Antonín Gazdoš (odborný učitel v Břestě, roku 1947 dle četných pramenů a vlastní zkušenosti, Pamětní kniha obce Břest 1880–1945 s. 195–202)

Ukázka číslo 2 „Bylo mně sedmnáct roků, no tak nejvíc se mě vybavuje hned ten první den po válce jako, jak tu byl vyhlášené mír, tak bylo, obecní policajt vybubnoval, zase jako to vždycky bylo, pracovní povinnosť jako na, tož na úklid, tady byly třeba padlý koně a na vyhledávání těch vojáků. Eště s kamarádem jsem se přihlásil, že půjdeme hledat ty, ty vojáky. Tak tak jsme tam chodili a říkali jsme, tam je někde a oni si jich potem sami odnášeli, že tož to byl takové ten zážitek už z teho konca, už z té radosti a také aji smutku zrovna.“ Josef Darebníček (přepis vzpomínek z pořadu Jaro 45, díl: Od Ostravy ku Praze)

CIV

Ukázka číslo 3

„No tož, co se mně vybaví, že veškerá ta hrůza, co se tady odehrála, pořád když jdu po té dědině, tož vidím to dědinu prostě v takovém stavu a v tý hrůze a ty vojáky, jak to tady bylo. Bylo to poničený, bylo to hrozný. … My jsme potom vylezli, jak švábi až to skončilo všecko, jenomže jsme viděli, jak ti vojáci sedí špinaví, chudáci, po té příkopě zablácení a tak dál.“ Jarmila Slováčková (přepis vzpomínek z videa, Na konec války v Břestu vzpomíná Jarmila Slováčková, uveřejněného ve článku: Bitva o Břest, poslední střet s Němci na našem území)

1) Co ukázky spojuje? Co mají společného?

téma, vzpomínky na událost

2) Jaké pocity měli autoři ukázek z konce války?

radost i smutek zároveň, hrůza z toho, co viděli – zpustošení a zkáza…

Jak vypadala obec po skončení války

pohled zpustošení a zkázy změnil obec k nepoznání, doutnající zbytky požárovišť, čpavý zápach, rozstřílené zdi od dělových zásahů, rozrytá půda od tanků, všude plno prázdných i nevybuchlých nábojů, několik mrtvých vojínů, zpřetrhané dráty elektrického a telefonního vedení, mrtvé prase, postřílení holubi, drůbež, u dědiny leželo několik mrtvých koní, vojáci sedí špinaví, chudáci, po té příkopě zablácení a tak dál …

CV

ODBOJ NA KROMĚŘÍŽSKU

1) Spoj název odbojové skupiny/odbojáře s její charakteristikou.

CVI

2) Při osvobozování Kroměříže bylo důležité ovládnout Barbořinu, proč?

strategické místo, vyvýšené nad městem

3) Vysvětli, proč byla pravobřežní část Kroměříže osvobozena o dva dny dříve než ta levobřežní.

Němci při ústupu zbořili mosty přes řeku Moravu, osvobozující armáda je tak nemohla pronásledovat…

4) Kde a kdy se odehrála jedna z posledních velkých bojových akcí československých vojáků?

7. 5. 1945 v Břestě

5) Prohlédni si fotografie pamětních desek padlým 2. světové války v Břestě. Jsou ve tvé vesnici či městě taky takové? Zapiš si, kde jsou umístěny a koho připomínají. Informace můžeš doplnit fotografiemi.

pamětní deska na ohradní pamětní deska u polní pamětní deska na zdi kostela cesty do Skaštic hřbitově

volná odpověď

CVII

ŠIFROVANÝ VOJENSKÝ DENÍK

Dešifrovaný text: „Zvláštní události: nepřítel provedl útok na Břest pěchotou a 1 tankem. Skupiny, které se rozutekly po lese, kladou silný odpor. Na západním okraji Břestu nepřítel má 2 protitanková děla. Tuhý odpor kladou nepřátelští snajpeři. Severně od strážnice jsou rozmístěny minomety. V Břestě u kostela Němci, na sev. záp. 1 samochodka.“ válečný deník 3. čs. samostatné brigády upravený výňatek: Josef SVÁTEK, Účast 1. československého armádního sboru v SSSR na osvobození Holešovska a Kroměřížska v květnu 1945, in: Studie Muzea Kroměřížska 3, Brno 1981, s. 16.

CVIII

KARTA LEGIONÁŘE Z MÉ OBCE

▪ Jméno a příjmení: Josef Šálek

▪ Datum narození: 15. 3. 1892

▪ Místo narození: Břest, okras Kroměříž

▪ Vojenské hodnosti ▪ V armádě Rakousko-Uherska: desátník

▪ První hodnost v legiích: vojín

▪ Poslední hodnost v legiích: kapitán

▪ Působení v legiích

▪ Kde se přidal k legiím: Nikolajevsk

▪ Kdy se přidal k legiím: ------, zařazení do jiné legie 16. 6. 1916

▪ U jaké armády v legiích sloužil: LR – Čs. legie v Rusku ▪ Byl zajat? ANO x NE ▪ Kde a kdy: 28. 3. 1915, Karpaty

▪ Kdy vystoupil z legií: 11. 7. 1920

▪ Zajímavosti a poznámky:

Odešel na trvalou dovolenou, …, doplňující informace od rodičů, známých, z internetu atd., případně i fotografie

▪ Proč sis vybral tohoto konkrétního legionáře:

Příbuzný, známé jméno, náhodný výběr atd.

CIX

Do mapy zaznač místa, spojená s životem daného legionáře

a) Místo, kde se narodil označ  b) Místo, kde byl zajat označ  c) Místo, kde byl přijat do legií či u jaké legie sloužil označ 

CX

KARTA VOJÁKA ČS. VOJENSKÝCH JEDNOTEK V ZAHRANIČÍ ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY

▪ Jméno a příjmení: JUDr. Oldřich Dubina

▪ Datum narození: 23. 5. 1910

▪ Místo narození: Lubná, okres Kroměříž

▪ Zapojení do zahraničních vojenských jednotek

▪ Datum: 22. 9. 1939

▪ Místo: Francie, Paříž

▪ Hodnost: -----

▪ Zajímavosti a poznámky: (zkuste využít například webovou stránku http://biography.hiu.cas.cz/)

- jaro 1939 – zapojil se do československého zahraničního odboje - za války vstoupil do československé vojenské jednotky ve Francii - červen 1940 - účastník bojů na francouzsko-německé frontě - vybudoval Středisko československé pomoci v Marseille, to se staralo o tisíce československých občanů i dalších uprchlíků na neobsazeném francouzském území - 1940 založil a vedl odbojovou síť Réseau Rossi, která byla propojena s francouzskou rezistenci - zakoupil několik farem ve Francii, sloužily jako průchozí stanice pro uprchlíky i záchytné body rezistence a po okupaci celé země německým vojskem v listopadu 1942 se staly útočištěm stovek žen a dětí židovského původu - prosinec 1942 - zatčen gestapem a do konce války vězněn v nacistických koncentračních táborech v Německu – v Buchenwaldu - po válce a návratu z koncentračního tábora odmítl nabízené funkce v československých vládních - po komunistickém převratu zůstal v emigraci, od 1963 žil v Paříži - spolu s manželkou poskytoval rozsáhlou právní i materiální pomoc československým exulantům po únoru 1948 i po srpnu 1968 zdroj: Biografický slovník českých zemí 14: Dot–Dvo, Praha 2011, s. 403.

CXI

KARTA ČS. LETCE RAF

▪ Jméno a příjmení: Zdeněk Bachůrek

▪ Datum narození: 20. 4. 1920

▪ Místo narození: Kroměříž

▪ Absolvované školy: 4 roky reálného gymnázia, maturita v Anglii 3/1945

▪ Znalost jazyků: ruština, částečně polština a němčina

▪ Civilní povolání: bankovní praktikant

▪ Odchod z ČSR ▪ Datum: 22. 7. 1939

četař ▪ Hodnost:

▪ Přijetí k RAF ▪ Datum: 25. 7. 1941

AC – rotný ▪ Hodnost: 2

▪ Další informace: (mateřská řeč, vyznání, pochvaly a vyznamenání, stav, zranění, zajetí…)

pilot (1. peruť – britská, 311. čs. peruť, podporučík, plukovník)

svobodný, římský katolík, mateřská řeč čeština

čs. medaile za zásluhy I. stupně, Polský válečný kříž, čs. medaile za chrabrost

zraněn při nouzovém nočním přistání 6. 4. 1942 – od té doby jako instruktor

zajat ruskou armádou 18. 9. 1939–21. 2. 1941

▪ Sloužil v zemích: ČSR, Polsko, Anglie

CXII

Příloha č. 3: Metodické listy

Metodický list k pracovnímu listu Vstupní test, aneb co už víš o Kroměřížsku

Anotace: Žáci si ověřují své dosavadní geografické i historické znalosti o Kroměřížsku. Pracují se slepou mapou a pojmenovávají významné kroměřížské stavby. V křížovce využívají svých obecných znalostí o Zlínském kraji i okresu Kroměříž. V posledním úkolu využijí žáci svou obrazovou představivost ke kompletaci obrázku. Klíčová slova: historie, Kroměřížsko, Zlínský kraj, slepá mapa Cíle: Vzdělávací – Žák aplikuje své znalosti o regionu Schopnostní a dovednostní – Žák efektivně pracuje s obrázky Výchovný – Žák se zamýšlí nad významnými událostmi a osobnostmi Kroměřížska Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 6.–9. třída Organizace učební činnosti: žáci pracují s pracovním listem bez opory v učebním textu, vyplňují ho individuálně Čas potřebný ke zpracování: 25–35 minut (včetně kontroly) Pomůcky: tužka, pero Reflexe: společná kontrola po vypracování Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence občanské, kompetence sociální a personální Očekávané výstupy: - žák využívá znalostí ze zeměpisu - žák se orientuje na slepé mapě České republiky - žák přiřadí popisky k významným kroměřížským stavbám - žák formuluje písemné odpovědi Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - environmentální výchova

CXIII

Metodický list k pracovnímu listu Nejstarší osídlení Kroměřížska

Anotace: Žáci charakterizují Jantarovou stezku. Kreslí keramické nádoby jednotlivých pravěkých kultur. V osmisměrce hledají pojmy související s Kelty a tyto nalezené pojmy třídí do předem definovaných skupin. Neznáme pojmy vysvětlují. Podle popisu načrtnou podobu římského pochodového tábora. Klíčová slova: pravěk, Keltové, keramika, římský pochodový tábor Cíle: Vzdělávací – Žák vyhledává a třídí pojmy Schopnostní a dovednostní – Žák kreslí dle popisu Výchovný – Žák se zamýšlí nad významností Jantarové stezky Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 6.–9. třída Organizace učební činnosti: žáci s pracovním listem pracují po přečtení učebního textu, který již při práci s pracovním listem nevyužívají, pracovní list vyplňují individuálně či ve dvojicích Čas potřebný ke zpracování: 35–45 minut (kontrola v následující hodině) Pomůcky: tužka, pero, přístup k internetu k vyhledávání podoby keramiky a vysvětlení neznámých pojmů Reflexe: společná kontrola další hodinu či opravení a okomentování učitelem Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence občanské, kompetence sociální a personální, kompetence k řešení problému Očekávané výstupy: - žák využívá internet k hledání informací - žák kreslí pravěkou keramiku různých kultur - žák vyhledává, třídí a vysvětluje pojmy - žák formuluje písemné odpovědi - žák kreslí dle popisu Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - environmentální výchova - mediální výchova

CXIV

Metodický list k pracovnímu listu Caesarova šifra

Anotace: Žáci ve skupinkách dešifrují šifrovaný text. Využívají při tom dešifrovací kotouče, které jsou součástí pracovního listu. Klíčová slova: Caesarova šifra, římský pochodový tábor Cíle: Vzdělávací – Žák využívá poznatky o Caesarově šifře k dešifrování textů Schopnostní a dovednostní – Žák spolupracuje ve skupině na dešifrování zprávy Výchovný – Žák se zamýšlí nad principem a významem šifrování zpráv Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 6.–9. třída Organizace učební činnosti: žáci s pracovním listem pracují po přečtení učebního textu, který již při práci s pracovním listem nevyužívají, úkol plní ve skupinách, šifrované texty lze rozdělit mezi jednotlivé skupiny Čas potřebný ke zpracování: 35–45 minut (včetně kontroly) Pomůcky: pero, patentka na kompletaci dešifrovacího kotouče Reflexe: společná kontrola pracovních listů ihned po vypracování Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence občanské, kompetence sociální a personální, kompetence k řešení problému Očekávané výstupy: - žák využívá dostupných informací k řešení problému - žák spolupracuje ve skupině - žák řeší šifru Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova

CXV

Metodický list k pracovnímu listu Historie Kroměříže

Anotace: Žáci doplňují do vět příslušné časové určení, věty poté chronologicky řadí. Žáci hledají pojmy, které spolu souvisí. Dle popisu kreslí městskou bránu a pojmenovávají památky na fotografiích. Orientují se na mapě centra Kroměříže, kde vyznačují polohu hlavních historických památek. Klíčová slova: Kroměříž, historie, opevnění, orientace na mapě Cíle: Vzdělávací – Žák časově zařadí jednotlivé významné události týkající se Kroměříže Schopnostní a dovednostní – Žák efektivně pracuje s textem a s mapou Výchovný – Žák se zamýšlí nad významem a podobou městského opevnění Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 6.–9. třída Organizace učební činnosti: žáci s pracovním listem pracují po přečtení učebního textu, který již při práci s pracovním listem nevyužívají, úkoly plní individuálně Čas potřebný ke zpracování: 20–30 minut (včetně kontroly) Pomůcky: pero, tužka Reflexe: společná kontrola pracovních listů ihned po vypracování Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence občanské, kompetence sociální a personální Očekávané výstupy: - žák chronologicky řadí události - žák kreslí dle popisu - žák vyznačí daná místa v mapě - žák hledá souvislosti mezi pojmy Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova

CXVI

Metodický list k pracovnímu listu Barokní unikát – hřbitov ve Střílkách

Anotace: Žáci pracují s učebnicovým textem a získané informace používají k řešení dalších úkolů. Aplikují již dříve získané poznatky o baroku a znalosti výpočtů obvodu a obsahu čtverce z matematiky. Dále pracují s textem a plní úkoly: popis plánu hřbitova a hledání ukrytých slov ve větách. Klíčová slova: historie, barokní hřbitov, Střílky, sochařství Cíle: Vzdělávací – Žák využívá informace z textu k další práci, žák aplikuje dosavadní poznatky o baroku Schopnostní a dovednostní – Žák efektivně pracuje s matematickými vzorci k vyřešení daných úloh Výchovný – Žák se zamýšlí nad ctnostmi a neřestmi, popisuje znázornění jedné z neřestí a vyjadřuje svůj názor na její zobrazení Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 8. a 9. třída Organizace učební činnosti: žáci s pracovním listem pracují po probrání látky, individuální vyplnění pracovního listu či v menších skupinách, žáci by neměli při plnění úkolů pracovat s učebnicovým textem Čas potřebný ke zpracování: 25–35 minut (včetně kontroly) Pomůcky: tužka, pero Reflexe: společná kontrola po vypracování Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence občanské, kompetence sociální a personální, k řešení problémů Očekávané výstupy: - žák využívá znalostí z matematiky - žák využívá znalostí z textu a pracuje s textem - žák popíše, co vidí na fotografii a své tvrzení zdůvodní - žák formuluje písemné odpovědi Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova

CXVII

Metodický list k pracovnímu listu Libosad I.

Anotace: Pracovní list je postaven na příběhu jedné z Ovidiových Proměn, na příběhu Sýrinx a Pana. Žáci si přečtou příběh a posléze s ním dále pracují. Sami převypráví hlavní linku proměny, vyberou k ní odpovídající vyobrazení (z fresek v kopuli Rotundy v Květné zahradě) a dle popisu načrtnou panovu flétnu. Klíčová slova: mytologie, Ovidiovy Proměny, Sýrinx a Pan, Rotunda v Květné zahradě Cíle: Vzdělávací – Žák využívá informace z textu k další práci Schopnostní a dovednostní – Žák dle popisu nakreslí hudební nástroj vyskytující se v příběhu Výchovný – Žák se zamýšlí nad smyslem příběhu a stručně ho převypráví Věková skupina: 2. stupeň ZŠ Organizace učební činnosti: s pracovním listem lze pracovat bez předchozí znalosti učebního textu, ale i po jeho prostudování, úkoly plní žáci samostatně Čas potřebný ke zpracování: 10–15 minut (včetně kontroly + prostor k prezentaci jednotlivých příběhů) Pomůcky: tužka, pero Reflexe: společná kontrola po vypracování, možnost přečíst vybrané formulace příběhu Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence občanské, kompetence sociální a personální Očekávané výstupy: - žák využívá znalostí z textu a pracuje s textem - žák formuluje základní informace z textu do vlastního příběhu - žák kreslí dle popisu - žák popíše, co vidí na fotografii a své tvrzení zdůvodní Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - multikulturní výchova

CXVIII

Metodický list k pracovnímu listu Libosad II.

Anotace: První část pracovního listu je založena na využití kreativity žáků. Žáci se vžijí do role barokního zahradního architekta a navrhnou vlastní podobu barokní Květnice, kterou opatří popisky. V další části využívají svých znalostí a nabytých informací o Libosadu k vyplnění křížovky, jejíž tajenkou je název jediného exponátu zamýšleného muzea v Rotundě. O tomto předmětu dohledávají informace. Klíčová slova: Rotunda v Květné zahradě, Libosad, Květnice, Foucaultovo kyvadlo Cíle: Vzdělávací – Žák interpretuje a formuluje své znalosti Schopnostní a dovednostní – Žák kreativně navrhne podobu barokní Květnice Výchovný – Žák respektuje zásady podoby barokní zahrady Věková skupina: 2. stupeň ZŠ Organizace učební činnosti: pracovní list navazuje na prostudování učebního textu, úkoly plní žáci samostatně, můžou i v malých skupinkách, potřeba přístupu k internetu na dohledání informací o kyvadle Čas potřebný ke zpracování: 25–35 minut Pomůcky: tužka, pero, přístup k internetu (pouze na dohledání informací o kyvadle) Reflexe: společná kontrola po vypracování Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence občanské, kompetence sociální a personální Očekávané výstupy: - žák kreativně tvoří svůj vlastní návrh Květnice - žák využívá poznatky k vyplnění křížovky - žák dohledá relevantní informace o Foucaultově kyvadle Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - environmentální výchova - mediální výchova

CXIX

Metodický list k pracovnímu listu Tajemství Libosadu

Anotace: Žáci pracují s ukázkou z knihy Petra Hudce – Tajemství libosadu. V návaznosti na text plní další úkoly, jako zjistit, jaké dřeviny se používaly a používají k výsadbě labyrintů v Libosadu. Jaký je rozdíl mezi labyrintem a bludištěm nebo kreslení barokního oděvu či jeho části dle popisu v úryvku. Posledním úkolem je slohové cvičení využívající úryvek z knihy jako součást vlastního příběhu. Klíčová slova: Libosad, Tajemství Libosadu – Petr Hudec, baroko, labyrint Cíle: Vzdělávací – Žák shrne své znalosti o baroku, pomocí těchto znalostí napíše své vlastní povídání (slohové cvičení) Schopnostní a dovednostní – Žák efektivně pracuje s textem Výchovný – Žák porovná dobovou módu baroka a módu dnešní Věková skupina: 2. stupeň ZŠ Organizace učební činnosti: žáci pracují s pracovním listem bez opory v učebním textu, vyplňují ho individuálně Čas potřebný ke zpracování: 40–45 minut (+ kontrola, možný časový přesah do další hodiny) Pomůcky: tužka, pero Reflexe: společná kontrola po vypracování, možnost prezentace příběhů Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské Očekávané výstupy: - žák pracuje s textem - žák kreslí dle popisu - žák vysvětluje rozdíl mezi labyrintem a bludištěm - žák vytváří vlastní příběh Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - environmentální výchova

CXX

Metodický list k pracovnímu listu Stavební historie zámku a UNESCO

Anotace: Pracovní list shrnuje historii stavby zámku, ale věnuje se také památkám UNESCO. Žáci rozhodují o správnosti tvrzení, dále vysvětlují, co je to UNESCO a vypisují české památky na tomto seznamu zapsané. V dalším úkolu se zamýšlí nad významem „dlažebních kostek“ s částí znaku kulturního dědictví, které představují Trasu UNESCO a propojují nejzajímavější kroměřížské památky. Také mají za úkol navrhnout originální zastřešení zámecké věže, jejíž střecha shořela na konci druhé světové války. V posledních dvou úkolech žáci přiřazují. Klíčová slova: architektura, zámek, film, UNESCO Cíle: Vzdělávací – Žák shrne své znalosti o českých památkách UNESCO Schopnostní a dovednostní – Žák efektivně pracuje s textem – určí správnost tvrzení Výchovný – Žák vysvětlí význam Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a význam turistické Trasy UNESCO v Kroměříži Věková skupina: 2. stupeň ZŠ Organizace učební činnosti: žáci pracují s pracovním listem bez opory v učebním textu, který mají již prostudovaný, úkoly plní individuálně (úkoly 1., 2. 3. možno ve dvojicích) Čas potřebný ke zpracování: 30–35 minut (+ kontrola) Pomůcky: tužka, pero Reflexe: společná kontrola po vypracování Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské Očekávané výstupy: - žák rozhodne o správnosti tvrzení - žák vysvětlí, co je Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO - žák porovnává obrázky a dále s nimi pracuje - žák kreativně tvoří návrh zámecké věže - žák spojuje pojmy s jejich charakteristikou Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - environmentální výchova - multikulturní výchova

CXXI

Metodický list k pracovnímu listu Zámecké interiéry a sbírky

Anotace: Pracovní list je věnovaný interiérům zámku a jeho sbírkám. Žáci mají za úkol přiřazovat předměty k pokojům, ve kterých jsou umístěny. Dále také přiřazují charakteristiky daných obrazů, které jsou vystaveny v zámecké obrazárně. Posledním úkolem je tvorba příspěvku na sociální sítě, kdy se žák vžije do role biskupa Karla a jeho jménem informuje své „přátelé“ o jedné z nabízených událostí. Klíčová slova: sbírky, interiér, biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu, sociální sítě Cíle: Vzdělávací – Žák aplikuje znalosti o sbírkách a interiérech Arcibiskupského zámku Schopnostní a dovednostní – Žák efektivně pracuje s obrazem, dokreslí chybějící část medaile Výchovný – Žák jménem biskupa tvoří příspěvek na sociální sítě, pomocí komentářů se zamýšlí nad formulací a dopady takového sdělení Věková skupina: 2. stupeň ZŠ Organizace učební činnosti: žáci pracují s pracovním listem bez opory v učebním textu, který mají již prostudovaný, úkoly plní individuálně Čas potřebný ke zpracování: 25–30 minut (+ kontrola) Pomůcky: tužka, pero Reflexe: společná kontrola po vypracování, možnost prezentovat příspěvky „biskupa Karla“ Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské Očekávané výstupy: - žák přiřadí exponát k místnosti, ve které je umístěn - žák přiřadí jednotlivé charakteristiky daným obrazům - žák kreativně dokresluje medaili - žák tvoří příspěvek na sociální sítě Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - environmentální výchova - multikulturní výchova - výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

CXXII

Metodický list k pracovnímu listu Apollo a Marsyas

Anotace: Pracovní list je zaměřen na významný Tizianův obraz Apollo a Marsyas, který je zde prezentován pomocí písně, která žákům zprostředkovává pověst, svázanou s motivem obrazu. Ústřední postavy pověsti jsou zde prezentovány také pomocí soch z kolonády Květné zahrady. Dále žáci pracují s se samotným obrazem a přiřazují k němu popisky. Klíčová slova: obrazárna, Tizian, Apollo a Marsyas, píseň Marsyas a Apollon – text Zuzana Michnová – skupina Marsyas, album Jen tak 1983 Cíle: Vzdělávací – Žák charakterizuje hlavní postavy obrazu (pověsti) Schopnostní a dovednostní – Žák efektivně pracuje s textem Výchovný – Žák vysvětlí význam obrazu pro kroměřížský zámek Věková skupina: 2. stupeň ZŠ Organizace učební činnosti: žáci pracují s pracovním listem bez opory v učebním textu, který mají již prostudovaný, úkoly plní individuálně, ke kontrole 1. úkolu je vhodné pustit píseň Čas potřebný ke zpracování: 15–20 minut (+ kontrola) Pomůcky: tužka, pero, technika k přehrání písně Reflexe: společná kontrola po vypracování Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské Očekávané výstupy: - žák seřadí části textu - žák přiřadí jednotlivé charakteristiky k postavám - žák popíše obraz Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - multikulturní výchova - výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

CXXIII

Metodický list k pracovnímu listu Podzámecká zahrada

Anotace: Pracovní list je věnován Podzámecké zahradě. Žáci získávají informace z videa, ale také samostatnou prací s interaktivní mapou zahrady. Využívají již nabytých znalostí k přiřazování názvů staveb. Pomocí přesmyček se seznamují s názvy zajímavých dřevin, které pak přiřazují k obrázkům. Žáci také popisují rozdíly mezi (anglickým) krajinářským parkem a (francouzskou) barokní zahradou. Klíčová slova: Podzámecká zahrada, dřeviny, stavby v zahradě Cíle: Vzdělávací – Žák porovná krajinářský park a barokní zahradu, žák přiřadí názvy dřevin k obrázkům Schopnostní a dovednostní – Žák efektivně pracuje s videem, s interaktivní mapou Podzámecké zahrady Výchovný – Žák popíše význam existence zahrad Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 7.–9. třída Organizace učební činnosti: žáci s pracovním listem pracují po probrání látky, pracovní list vyplňují samostatně, žáci by neměli při plnění úkolů pracovat s učebnicovým textem Čas potřebný ke zpracování: 30–40 minut Pomůcky: tužka, pero, přístup k internetu, video Podzámecká zahrada v Kroměříži z cyklu Rajské zahrady ve stopáži 2:17-7:34 Reflexe: společná kontrola po vypracování, prezentace jednotlivých staveb v Podzámecké zahradě Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence občanské, kompetence sociální a personální Očekávané výstupy: - žák využívá informace z videa - žák efektivně pracuje s internetovou interaktivní mapou - žák se orientuje v plánku Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - mediální výchova - environmentální výchova - multikulturní výchova

CXXIV

Metodický list k pracovnímu listu Jedinečný secesní areál

Anotace: Žáci pracují s učebnicovým textem a získané informace dále využívají k řešení dalších úkolů. Aplikují již dříve získané poznatky a charakteristiky secese. Díky pozornému čtení učebního textu jsou schopni opatřit plánek areálu popisky. Kreslí secesní ornamenty a půdorys kostela. Žáci pracují s fotografiemi kroměřížských budov, ze kterých vybírají budovy postavené v secesním stylu. Dále se zamýšlí nad dobovým rčením „půjdeš pod žlutou báň“. Klíčová slova: historie, secese, psychiatrická nemocnice, zahrada Cíle: Vzdělávací – Žák aplikuje poznatky o secesi, využívá své znalosti k řešení úkolů Schopnostní a dovednostní – Žák efektivně pracuje s fotografiemi, hledá secesní prvky na stavbách, žák nakreslí secesní ornamenty Výchovný – Žák se zamýšlí nad rčením a jeho výkladem a významem Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 8. a 9. třída Organizace učební činnosti: žáci pracují s pracovním listem po probrání látky, pracovní list vyplňují ve dvojicích, žáci by neměli při plnění úkolů pracovat s učebnicovým textem Čas potřebný ke zpracování: 25–30 minut (včetně kontroly) Pomůcky: tužka, pero Reflexe: společná kontrola po vypracování Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence občanské, kompetence sociální a personální Očekávané výstupy: - žák využívá znalostí z textu a pracuje s textem - žák hledá na fotografiích znaky daného stylu - žák se orientuje v plánku - žák kreslí ornamenty, půdorys - žák formuluje písemné odpovědi Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - environmentální výchova

CXXV

Metodický list k pracovnímu listu Židé v Kroměříži I.

Anotace: Pracovní list se věnuje vybranému příběhu z knihy Maxe Grünfelda Příběhy z kroměřížského ghetta, který je dále rozebírán. Text má souvislost s konáním Kroměřížského sněmu 1848–1849. Žáci hledají, co znamenají pojmy jako šabat, šolet či semirot. Klíčová slova: židé, sněm, Max Grünfeld, židovská kultura Cíle: Vzdělávací – Žák shrne své znalosti židovské kultuře Schopnostní a dovednostní – Žák efektivně pracuje s textem Výchovný – Žák sepíše svůj názor na to, zda se vypravěčův otec rozhodl správně a tento názor zdůvodní Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 8. a 9. třída Organizace učební činnosti: žáci pracují s pracovním listem bez nutnosti mít prostudovaný učební text, úkoly plní individuálně Čas potřebný ke zpracování: 15 minut (+ kontrola) Pomůcky: tužka, pero, přístup k internetu Reflexe: společná kontrola po vypracování, prezentace úkolu č. 7 Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence k řešení problémů Očekávané výstupy: - žák efektivně pracuje s textem - žák kriticky vyhledává informace na internetu - žák sepíše a obhájí svůj názor Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - multikulturní výchova - mediální výchova - výchova k myšlení v globálních souvislostech

CXXVI

Metodický list k pracovnímu listu Židé v Kroměříži II.

Anotace: Pracovní list se věnuje textu Kroměřížské selichy a jejímu rozboru. Dále pracovní list obsahuje úkoly týkající se kamenů zmizelých a památníku obětem holokaustu v Kroměříži. Klíčová slova: židé, selicha, kameny zmizelých, památník od Olbrama Zoubka Cíle: Vzdělávací – Žák vyhledává a třídí informace Schopnostní a dovednostní – Žák efektivně pracuje s textem a internetovým vyhledavačem Výchovný – Žák sepíše svůj názor na kameny zmizelých a tento názor zdůvodní Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 8. a 9. třída Organizace učební činnosti: žáci pracují s pracovním listem bez nutnosti mít prostudovaný učební text, úkoly plní individuálně Čas potřebný ke zpracování: 15 minut (+ kontrola) Pomůcky: tužka, pero, přístup k internetu Reflexe: společná kontrola po vypracování, prezentace úkolu č. 5 a 6 Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence k řešení problémů Očekávané výstupy: - žák efektivně pracuje s textem - žák kriticky vyhledává informace na internetu - žák sepíše a obhájí svůj názor Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - multikulturní výchova - mediální výchova - výchova k myšlení v globálních souvislostech

CXXVII

Metodický list k pracovnímu listu Židé v Kroměříži III. (procházka po stopách židovských obyvatel města)

Anotace: Pracovní list je určen k práci v terénu, přímo v místě bývalého židovského ghetta v Kroměříži. Žáci postupně, dle mapy, prochází bývalou židovskou čtvrť a plní úkoly, které se váží k danému místu (tam také naleznou žáci nápovědy). Klíčová slova: židé, Kroměříž, procházka bývalým ghettem Cíle: Vzdělávací – Žák v terénu vyhledává a třídí informace Schopnostní a dovednostní – Žák efektivně pracuje s texty pamětních tabulek Výchovný – Žák sepíše svůj názor na památník obětem holokaustu od Olbrama Zoubka. a tento názor zdůvodní Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 8. a 9. třída Organizace učební činnosti: žáci pracují s pracovním listem po prostudovaní učebního textu, úkoly plní individuálně či v menších skupinách Čas potřebný ke zpracování: 35–45 minut (+ kontrola) Pomůcky: tužka, pero, desky na psaní Reflexe: společná kontrola po vypracování, možnost prezentace úkolu č. 3b a 5 Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence k řešení problémů Očekávané výstupy: - žák efektivně pracuje s textem - žák kriticky vyhledává informace - žák nakreslí návrh výzdoby separační zdi - žák sepíše a obhájí svůj názor Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - multikulturní výchova - výchova k myšlení v globálních souvislostech

CXXVIII

Metodický list k pracovnímu listu Židovské památky Holešova

Anotace: Žáci přiřazují vysvětlivky k pojmům souvisejícím s životem židů. Dále dle indicií identifikují významného holešovského rabína. Nakonec se zorientují v mapě. Klíčová slova: židé, Holešov, ghetto, rabín Šach Cíle: Vzdělávací – Žák charakterizuje jednotlivé pojmy Schopnostní a dovednostní – Žák efektivně pracuje s textem a obrázky Výchovný – Žák vyznačí do mapy dochované židovské památky a vysvětlí jejich význam Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 8. a 9. třída Organizace učební činnosti: žáci pracují s pracovním listem po prostudovaní učebního textu, úkoly plní individuálně či v menších skupinách Čas potřebný ke zpracování: 15–25 minut Pomůcky: tužka, pero Reflexe: společná kontrola po vypracování Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence k řešení problémů Očekávané výstupy: - žák efektivně pracuje s textem - žák přiřazuje charakteristiky - žák se orientuje v mapě centra Holešova Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - multikulturní výchova

CXXIX

Metodický list k pracovnímu listu Císařský patent o přeložení sněmu do Kroměříže

Anotace: Žáci pracují s textem císařského patentu, tento dokument následně rozebírají. Klíčová slova: rozbor pramene, císařský patent, 1848, sněm Cíle: Vzdělávací – Žák provede základní rozbor pramene Schopnostní a dovednostní – Žák efektivně pracuje s textem Výchovný – Žák nahlíží na text kriticky Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 8. a 9. třída Organizace učební činnosti: žáci pracují s pracovním listem po prostudovaní učebního textu, úkoly plní individuálně Čas potřebný ke zpracování: 10–15 minut Pomůcky: tužka, pero Reflexe: společná kontrola po vypracování Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence k řešení problémů Očekávané výstupy: - žák efektivně pracuje s textem - žák vyhledává informace v textu Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova

CXXX

Metodický list k pracovnímu listu Císařský manifest o rozpuštění sněmu

Anotace: Žáci pracují s textem císařského manifestu, tento dokument následně rozebírají. Klíčová slova: rozbor pramene, císařský manifest, 1849, sněm Cíle: Vzdělávací – Žák provede základní rozbor pramene Schopnostní a dovednostní – Žák efektivně pracuje s textem Výchovný – Žák nahlíží na text kriticky Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 8. a 9. třída Organizace učební činnosti: žáci pracují s pracovním listem po prostudovaní učebního textu, úkoly plní individuálně Čas potřebný ke zpracování: 15–20 minut Pomůcky: tužka, pero Reflexe: společná kontrola po vypracování Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence k řešení problémů Očekávané výstupy: - žák efektivně pracuje s textem - žák vyhledává informace v textu Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova

CXXXI

Metodický list k pracovnímu listu Říšský sněm v Kroměříži 1848–1849

Anotace: Žáci přiřazují jednotlivé přezdívky, které dostalo město Kroměříž při konání sněmu, k jejich vysvětlivkám. Dále chronologicky řadí události a interpretují vzhled současné tisícikoruny.

Klíčová slova: Kroměřížský sněm, 1848–1849 Cíle: Vzdělávací – Žák chronologicky řadí události Schopnostní a dovednostní – Žák interpretuje vzhled současné tisícikoruny Výchovný – Žák stručně vysvětlí význam Františka Palackého pro sněm v Kroměříži Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 8. a 9. třída Organizace učební činnosti: žáci pracují s pracovním listem po prostudovaní učebního textu, úkoly plní individuálně či v menších skupinách Čas potřebný ke zpracování: 10 minut (+ kontrola) Pomůcky: tužka, pero Reflexe: společná kontrola po vypracování Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence k řešení problémů Očekávané výstupy: - žák efektivně pracuje s textem - žák chronologicky seřadí události - žák popíše vzhled bankovky Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - výchova k myšlení v globálních souvislostech

CXXXII

Metodický list k pracovnímu listu Poslanci v Kroměříži 1848–1849

Anotace: Žáci pracují s pracovním listem přímo v centru města Kroměříže. Na Velkém a Riegerově náměstí hledají tabulky připomínající pobyt poslanců ve městě. Dále pracují s mapou a hodnotí zasazení funkcionalistické stavby do historického centra města.

Klíčová slova: Kroměřížský sněm, 1848–1849, ubytování poslanců, obchodní dům Baťa Cíle: Vzdělávací – Žák tvoří přehled míst pobytu jednotlivých poslanců Schopnostní a dovednostní – Žák pracuje s mapou Výchovný – Žák shrne svůj názor na stavbu obchodního domu Baťa a její umístění Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 8. a 9. třída Organizace učební činnosti: žáci pracují s pracovním listem po prostudovaní učebního textu, úkoly plní individuálně či v menších skupinách Čas potřebný ke zpracování: 35–45 minut (+ kontrola) Pomůcky: tužka, pero, desky pod pracovní list Reflexe: společná kontrola po vypracování, prezentace názorů na OD Baťa Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence k řešení problémů Očekávané výstupy: - žák efektivně pracuje s textem - žák hledá informace v terénu - žák popíše názor umístění OD Baťa Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - environmentální výchova - výchova k myšlení v globálních souvislostech

CXXXIII

Metodický list k pracovnímu listu Bitva o Břest – odchod mužů z vesnice

Anotace: Pracovní list je věnován Bitvě o Břest, jedné z posledních bitev druhé světové války na našem území. Žáci pracují se třemi ukázkami, které následně rozebírají a porovnávají. Klíčová slova: druhá světová válka, bitva o Břest, prameny, rozbor pramenů Cíle: Vzdělávací – Žák porovná různé prameny hovořící o stejné události Schopnostní a dovednostní – Žák efektivně pracuje s prameny Výchovný – Žák popíše problematiku neuposlechnutí rozkazu Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 7.–9. třída Organizace učební činnosti: pro práci s pracovním listem není nutné mít nastudovaný učební text, úkoly vypracovávají žáci samostatně Čas potřebný ke zpracování: 15–20 minut Pomůcky: pero Reflexe: společná kontrola po vypracování Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence občanské, kompetence sociální a personální Očekávané výstupy: - žák využívá informace z pramenů - žák efektivně pracuje s texty Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - mediální výchova

CXXXIV

Metodický list k pracovnímu listu Bitva o Břest – vesnice po boji

Anotace: Pracovní list je věnován Bitvě o Břest, jedné z posledních bitev druhé světové války na našem území. Žáci pracují se třemi ukázkami, které následně rozebírají a porovnávají. Klíčová slova: druhá světová válka, bitva o Břest, prameny, rozbor pramenů Cíle: Vzdělávací – Žák porovná různé prameny hovořící o stejné události Schopnostní a dovednostní – Žák efektivně pracuje s prameny Výchovný – Žák popíše pocity autorů ukázek z konce války Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 7.–9. třída Organizace učební činnosti: pro práci s pracovním listem není nutné mít nastudovaný učební text, úkoly vypracovávají žáci samostatně Čas potřebný ke zpracování: 15–20 minut Pomůcky: pero Reflexe: společná kontrola po vypracování Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence občanské, kompetence sociální a personální Očekávané výstupy: - žák využívá informace z pramenů - žák efektivně pracuje s texty Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - mediální výchova

CXXXV

Metodický list k pracovnímu listu Odboj na Kroměřížsku

Anotace: Žáci spojí názvy odbojových skupin i jednotlivců s jejich charakteristikami. Zamýšlí se nad strategickými plány osvobozující armády a vyhledávají ve svém okolí památníky a pamětní desky věnované obětem druhé světové války. Klíčová slova: druhá světová válka, odboj na Kroměřížsku, památníky Cíle: Vzdělávací – Žák spojí názvy odbojových skupin s jejich charakteristikou Schopnostní a dovednostní – Žák ve svém okolí vyhledává pamětní desky a památníky Výchovný – Žák popíše význam odbojových skupin Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 7.–9. třída Organizace učební činnosti: pracovní list navazuje na učební text, úkoly vypracovávají žáci samostatně Čas potřebný ke zpracování: 10–15 minut Pomůcky: pero, pastelky Reflexe: společná kontrola po vypracování Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence občanské, kompetence sociální a personální Očekávané výstupy: - žák spojí pojem a jeho charakteristiku - žák písemně formuluje odpovědi - žák efektivně pracuje s textem Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova

CXXXVI

Metodický list k pracovnímu listu Šifrovaný vojenský deník

Anotace: Pracovní list je tvořen šifrovaným textem, který mají skupinky žáků rozluštit v co nejkratším čase a s co nejméně nápovědami. Klíčová slova: druhá světová válka, deník, šifra Cíle: Vzdělávací – Žák pomocí nápověd dešifruje text Schopnostní a dovednostní – Žák efektivně spolupracuje ve skupině, dělí si mezi sebou práci Výchovný – Žák respektuje názory členů skupiny a podílí se na společné práci Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 7.–9. třída Organizace učební činnosti: žáci s pracovním listem pracují po probrání látky, úkol plní ve skupinách o 5–6 žácích Čas potřebný ke zpracování: 40–45 minut (i déle) Pomůcky: tužka, pero, nápovědy Reflexe: společná kontrola po vypracování, prezentace jednotlivých postupů řešení Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence občanské, kompetence sociální a personální, kompetence k řešení problémů, kompetence pracovní Očekávané výstupy: - žák spolupracuje ve skupině - žáci si rozdělují role - žáci dešifrují text Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - mediální výchova

CXXXVII

Metodický list k pracovním listům Práce s internetovou vojenskou databází

(Karta legionáře z mé obce, Karta vojáka čs. vojenských jednotek v zahraničí za 2. světové války, Karta čs. letce RAF)

Anotace: Pracovní listy tvoří karty, které žáci doplňují pomocí internetové databáze vojenského ústředního archivu. Cesta k jednotlivým databázím je popsána v pracovních listech. Klíčová slova: druhá světová válka, první světová válka, legionář, odboj, letci RAF Cíle: Vzdělávací – Žák vyhledá potřebné informace v internetové databázi Schopnostní a dovednostní – Žák efektivně pracuje s internetovou databází Výchovný – Žák představí vybranou osobu a důvod proč si ji vybral spolužákům Věková skupina: 2. stupeň ZŠ, 7.–9. třída Organizace učební činnosti: práce s pracovními listy není závislá na učebních textech, žáci pracují samostatně Čas potřebný ke zpracování: cca 30 minut (jedna karta) Pomůcky: tužka, pero, přístup k internetové databázi Reflexe: společná kontrola po vypracování, prezentace jednotlivých zjištění Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence občanské, kompetence sociální a personální, kompetence k řešení problémů Očekávané výstupy: - žák samostatně vyhledává informace - žák pracuje s internetovou databází Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova - mediální výchova - výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

CXXXVIII