MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra geografie

Regionálně geografická analýza zemědělství v okrese Prostějov na přelomu

programových období

Bakalářská práce

Brno 2014

Vedoucí práce: Autor práce: RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. Ivona Kejíková

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V Brně dne 20. dubna 2014 ………………………… Ivona Kejíková

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce RNDr. Haně Svobodové, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce a cenné rady a připomínky v průběhu vytváření práce.

Anotace Bakalářská práce se věnuje geografické analýze současného stavu zemědělství v okrese Prostějov. V úvodní části jsou popsány geografické charakteristiky studovaného regionu, především s důrazem jejich vlivu na zemědělství. Další část se zabývá společnou zemědělskou politikou Evropské unie v podmínkách České republiky. Nejdůleţitější část práce charakterizuje současný stav zemědělství v okrese Prostějov a porovnává jej se stavem před vstupem do Evropské unie. Formou dotazníkového šetření je zjišťován vliv společné zemědělské politiky na hospodaření zemědělských podniků ve vybraném území.

Annotation This bachelor thesis deals with geographic analysis of contemporary situation of agriculture in Prostějov district. Geographic characteristics of studied region are described in Introduction, predominantly with emphasis on their influence over agriculture. Another part deals with common agricultural policy of the European Union in conditions of the Czech Republic. The most important part of this work is to characterize current situation of agriculture in Prostějov district and to draw a comparison with the former state existing before joining the European Union. The impact of common agricultural policy on economy of the agricultural companies in chosen area is investigated in form of questionnaire.

Klíčová slova zemědělství, společná zemědělská politika Evropské unie, rostlinná výroba, ţivočišná výroba, okres Prostějov

Keywords agriculture, Common Agricultural Policy of the European Union, plant production, animal husbandry, Prostějov district

OBSAH

1 ÚVOD ...... 7 1.1 Cíle práce ...... 8 1.2 Metody zpracování ...... 8

2 AKTUÁLNÍ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ...... 10

3 CHARAKTERISTIKY STUDOVANÉHO ÚZEMÍ ...... 11 3.1 Fyzickogeografické charakteristiky...... 11 3.1.1 Geografická poloha ...... 11 3.1.2 Geomorfologické poměry ...... 11 3.1.3 Klimatické poměry ...... 12 3.1.4 Hydrologické poměry ...... 13 3.1.5 Půdní poměry ...... 13 3.1.6 Biogeografické poměry ...... 15 3.1.7 Současný stav krajiny a ochrana přírody ...... 15 3.2 Socioekonomické charakteristiky ...... 16 3.2.1 Obyvatelstvo ...... 16 3.2.2 Sídla ...... 19 3.2.3 Průmysl ...... 20 3.3 Základní charakteristiky zemědělství ...... 20 3.3.1 Vyuţití půdy ...... 20 3.3.2 Kategorizace zemědělského území ...... 23

4 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA ...... 26 4.1 Vznik a cíle Společné zemědělské politiky ...... 26 4.2 Reformy a vývoj Společné zemědělské politiky ...... 27 4.3 Společná zemědělská politika pro naši planetu a její obyvatele ...... 29 4.4 Vliv Společné zemědělské politiky na Českou republiku ...... 31 4.5 Dotační rámec Společné zemědělské politiky ...... 32 4.5.1 Platby na základě Jednotné ţádosti ...... 33 4.5.2 Program rozvoje venkova ...... 33 4.5 Předpokládané změny ve Společné zemědělské politice od roku 2014 ...... 35

5 SOUČASNÝ STAV ZEMĚDĚLSTVÍ V OKRESE PROSTĚJOV ...... 37 5.1 Soubor dotazovaných subjektů ...... 37 5.2 Základní informace o dotazovaných subjektech ...... 38 5.3 Zaměstnanost v dotazovaných subjektech ...... 39 5.4 Výměra obhospodařované zemědělské půdy dotazovaných subjektů ...... 39 5.5 Výrobní zaměření zemědělské činnosti dotazovaných subjektů ...... 40 5.5.1 Rostlinná výroba ...... 40 5.5.2 Ţivočišná výroba ...... 41 5.6 Zaměření trţní produkce dotazovaných subjektů ...... 43 5.7 Omezující faktory v podnikatelské činnosti dotazovaných subjektů ...... 43 5.8 Hospodářské výsledky dotazovaných subjektů ...... 44 5.9 Dotace pobírané dotazovanými subjekty ...... 45 5.10 Pozitiva a negativa SZP vnímaná dotazovými subjekty ...... 47 5.11 Další období SZP z pohledu dotazovaných subjektů ...... 47 5.12 Nevyuţité objekty v podnicích dotazovaných subjektů ...... 48

6 ZÁVĚR ...... 50

Shrnutí ...... 52 Summary ...... 52 Seznam literatury ...... 53 Seznam pouţitých zkratek...... 58 Seznam obrázků ...... 59 Seznam tabulek ...... 59 Seznam příloh ...... 60 Přílohy ...... 61

1 ÚVOD Zemědělství je jiţ od pradávna hlavní formou obţivy lidstva a v současné době se společně s potravinářským průmyslem dostalo na takovou úroveň, ţe ve vyspělých zemích není nouze o kvalitní, bezpečné potravy. Kromě toho jsou zemědělské produkty vyuţívány i v jiných průmyslových odvětvích, například v textilním, chemickém či farmaceutickém průmyslu. Zemědělci nejenom ţe obhospodařují půdu, ale také pečují o naši krajinu a podílejí se na rozvoji venkova. Současný formát českého zemědělství byl značně ovlivněn vstupem České republiky (ČR) do Evropské unie (EU), kdy se ČR musela přizpůsobit nastavenému evropskému rámci. Společná zemědělská politika (SZP) se stala nedílnou součástí ţivotů českých zemědělců. Jako oblast pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila okres Prostějov, jelikoţ na území okresu od dětství bydlím a za tu dobu jsem jiţ měla moţnost se s regionem poměrně důkladně seznámit. Mimo to hrál zásadní roli při volbě lokality také fakt, ţe na území okresu nalezneme oblast Haná, která je jednou z neúrodnějších částí ČR. V teoretické části bakalářské práce jsou nejprve zhodnoceny charakteristiky okresu Prostějov, které mají bezprostřední vliv na zemědělství, a také stručně popsána SZP, která s sebou nese pozitivní, ale i negativní dopady ovlivňující rozvoj zemědělství ČR. Klíčovou částí bakalářské práce je praktická část, která se skládá z vyhodnocení dotazníkového šetření, které bylo prováděno v zemědělských podnicích v okrese Prostějov a jehoţ záměrem bylo zjistit současný stav zemědělství v okrese Prostějov (a porovnat tuto situaci s dobou před vstupem do EU). Zpracování dotazníků obsahuje kromě slovního komentáře řadu tabulek a grafů pro lepší orientaci v problematice.

7

1.1 Cíle práce Na počátku zpracovávání bakalářské práce byly vymezeny tři jednotlivé cíle, které poté měly vést k dosaţení cíle hlavního.

Dílčí cíle: zpracovat obecné fyzickogeografické a socioekonomické charakteristiky okresu Prostějov s důrazem jejich vlivu na zemědělství charakterizovat SZP (zaměřit se především na období 2007–2013, uvést hlavní zásady pro následující programové období 2014–2020) provést šetření v zemědělských podnicích právnických osob v okrese Prostějov a vyhodnotit je (srovnání aktuální situace se stavem před vstupem do EU)

Hlavní cíl: zjistit současný stav zemědělství v okrese Prostějov na přelomu programových období a zaznamenat vliv SZP na vývoj zemědělských podniků v okrese Prostějov

1.2 Metody zpracování Při vytváření bakalářské práce byly pouţity následující metody: rešerše literatury metoda deskriptivní dotazníkové šetření metoda komparativní

Bakalářská práce se skládá se ze dvou částí – z části teoretické a části praktické. V teoretické části byla nejprve provedena geografická charakteristika studovaného regionu, okresu Prostějov. Pro tento účel byla zvolena metoda deskriptivní. Kapitola byla rozčleněna na fyzickogeografické a socioekonomické charakteristiky a základní charakteristiky zemědělství. Fyzickogeografické charakteristiky byly analyzovány z kniţních publikací zabývajících se jednotlivými obory fyzické geografie. Všechny citované publikace jsou uvedené v seznamu literatury. Zdrojem dat pro socioekonomické charakteristiky se stal především Český statistický úřad. Popis socioekonomických charakteristik byl doplněn řadou tabulek. K základním 8 charakteristikám zemědělství byly vytvořeny 3 mapové přílohy, zpracované v programu ArcGIS. Dále byla do teoretické práce zařazena charakteristika společné zemědělské politiky Evropské unie. Kromě tištěných publikací byla pouţita řada internetových zdrojů. Základem praktické části bakalářské práce se stalo dotazníkové šetření prováděné v podnicích právnických osob v okrese Prostějov. Samotnému dotazování předcházelo vytvoření dotazníku. Posléze bylo uskutečněno dotazníkové šetření v terénu. Pouţita byla převáţně forma osobního rozhovoru. Dotazovány byly předem vybrané subjekty (na základě seznamu příjemců dotací). Dotazník obsahoval otázky týkající se výměry obhospodařované zemědělské půdy, rostlinné a ţivočišné výroby uskutečňované dotazovanými subjekty, hospodaření subjektů, ale také otázky vztahující se k dotacím a celkově ke společné zemědělské politice (jaká pozitiva a negativa jsou vnímaná dotazovanými subjekty a především co očekávají od reformy společné zemědělské politiky pro programové období od roku 2014). Po sběru informací v terénu následovalo vyhodnocování dotazníků. Uţita byla komparace – srovnáván byl stav zemědělství před vstupem České republiky do Evrospké unie (v roce 2003) a několik let po vstupu do Evropské unie (v roce 2013). Získaná data byla vyhodnocena formou tabulek a grafů a doplněna slovním zhodnocením.

9

2 AKTUÁLNÍ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Geografii zemědělství studovalo jiţ mnoho autorů. Vysokoškolská skripta A. Věţníka (1987), která byla vydána na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, se zabývají obecnou geografií zemědělství. A. Götz s M. Novotnou (1995) z Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni ve své publikaci popisují mimo jiné zemědělské výrobní oblasti pro zemědělce. Předmětem zájmu V. Touška, J. Kunce a J. Vystoupila (2008) je ekonomická a sociální geografie. Z. Lukáš (2000) se ve své tištěné publikaci zaměřuje na společnou zemědělskou politiku Evropské unie. Problematikou rozpočtů a politik Evropské unie se zabývají P. König a L. Lacina (2004), jedna z kapitol je věnována právě společné zemědělské politice. M. Vošta (2010) hodnotí vliv společné zemědělské politiky na Českou republiku. Zdrojem řady cenných informací o společné zemědělské politice jsou publikace na internetu. Patří mezi ně informativní příručky europoslance H. Fajmona, které se orientují na principy, cíle a fungování společné zemědělské politiky, na pozici České republiky v rámci společné zemědělské politiky, na budoucnost společné zemědělské politiky a na charakteristiku jednotlivých komodit. Na příručku Čeští zemědělci a Společná zemědělská politika Evropské unie (2006) navazuje další příručka s názvem Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU (2010), která podrobně ilustruje podmínky společné zemědělské politiky během programového období 2007–2013. Situační a výhledová zpráva Půda (2012) kategorizuje zemědělské území České republiky. Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013 je základním dokumentem Programu rozvoje venkova (pro dané období). Zdrojem aktuálních informací pro zemědělce jsou internetové stránky Ministerstva zemědělství (www.eagri.cz). Internetové stránky Státního zemědělského intervenčního fondu (www.szif.cz) přináší informace o dotacích poskytovaných českým zemědělcům, včetně seznamu příjemců dotací. Zprávy o podobě společné zemědělské politiky v novém programovém období (od roku 2014) se průběţně objevují na internetových stránkách Evropské komise (www.europa.eu). Zdrojem statistických dat je Český statistický úřad a jeho internetové stránky (www.czso.cz).

10

3 CHARAKTERISTIKY STUDOVANÉHO ÚZEMÍ

3.1 Fyzickogeografické charakteristiky

3.1.1 Geografická poloha Jako region pro bakalářskou práci byl zvolen okres Prostějov, nacházející se v Olomouckém kraji, konkrétně v jeho jihozápadní části. Na severu aţ severovýchodě okres Prostějov sdílí hranici s okresem Olomouc a také na východě sousedí s dalším z okresů Olomouckého kraje, s okresem Přerov. Jiţní část okresu Prostějov hraničí s okresem Kroměříţ (Zlínský kraj) a dále s okresem Vyškov (Jihomoravský kraj), západní část pak přiléhá k okresu Blansko (Jihomoravský kraj). Poslední sousední oblastí okresu Prostějov je okres Svitavy (Pardubický kraj), se kterým prostějovský okres sdílí společnou hranici ve své severozápadní části. Celková rozloha okresu Prostějov činí 770 km2, coţ okres řadí dle velikosti na 4. místo z celkem 5 okresů v Olomouckém kraji. K 30. září 2013 ţilo na území okresu 109 264 obyvatel (z toho 56 025 ţen). Průměrná hustota zalidnění tak činí 142 obyv./km2. To je výrazněji více neţ celorepublikový průměr 133 obyv./km2. V okrese Prostějov se nachází celkem 97 obcí, z nichţ 5 má status města a 6 z nich je označováno jako městys (www.czso.cz).

3.1.2 Geomorfologické poměry Území okresu Prostějov je poměrně rozmanité, jelikoţ tu dochází ke kontaktu dvou provincií – České vysočiny a Západních Karpat. Obě tyto jednotky ve vymezeném území tvoří přibliţně stejný podíl. Česká vysočina je v západní části regionu zastoupena celkem Drahanská vrchovina (a to konkrétně podcelkem Konická vrchovina), v severní části území potom celkem Zábřeţská vrchovina (podcelek Bouzovská vrchovina). Východní část území jiţ reprezentují Západní Karpaty, oblasti dominuje Hornomoravský úval, do kterého náleţí podcelek Prostějovská pahorkatina. Nepatrně do zájmového území zasahuje téţ Litenčická pahorkatina, která je v okrese Prostějov zastoupena okrskem Tištínská pahorkatina (Demek, J., Mackovčin, P., Balatka, B., 2006). Konická vrchovina je členité území, jehoţ povrch je v centrálních částech plošinatý aţ mírně zvlněný, na okrajích klenbovitě prohnut nebo zlomově omezen. Její

11 součástí je nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny a zároveň nejvyšší bod prostějovského okresu, Skalky (734,7 m). Od nejvýše poloţeného místa se nadmořská výška sniţuje rovnoměrně všemi směry, průměrná výška při okrajích je 350–400 m n. m. Také Bouzovská vrchovina dosahuje v některých svých částech vyšších nadmořských výšek, rozmezí se pohybuje od 300 do 600 m. Výrazným okrskem nacházejícím se v oblasti Bouzovské vrchoviny je Velký Kosíř, kra, se stejnojmenným nejvyšším vrcholem (441,9 m). Oproti tomu Prostějovská pahorkatina je jiţ podcelek níţinného charakteru. Nejvyšší vrchol s nadmořskou výškou 312,6 m nese název Předina (Demek, J., Mackovčin, P., Balatka, B., 2006).

3.1.3 Klimatické poměry Mezi základní klimatické faktory ovlivňující zemědělskou výrobu patří sráţky, teplota, vítr a sluneční svit, do značné míry však působí i další činitelé – teplota na povrchu i uvnitř půdy, vlhkost vzduchu aj. Nepostradatelnou podmínkou pro existenci pro pěstování rostlin je teplo, jehoţ zdrojem je sluneční záření. Klíčovým faktorem je téţ voda, bez níţ by růst i samotný ţivot rostlin nemohl probíhat, důraz je tedy kladen na zabezpečení potřebného mnoţství vody rostlinám (v praxi se často vyuţívá systém závlah či meliorace). V určitých situacích můţe voda působit také jako neţádoucí činitel, přívalové deště ničí vegetaci, sniţují úrodnost půdy či zvyšují erozi půdy. Záporný vliv s sebou občas přináší i vítr, proti kterému se však zemědělci jiţ umí částečně bránit, staví kamenné zídky, zasazují větrolamy apod. Nevítaná bývá i větrná eroze. Vítr má ovšem i svou velmi kladnou funkci, např. při opylování rostlin (Toušek, V., Kunc, J., Vystoupil, J., 2008). Podle Mapy klimatických oblastí ČSR (Quitt, E., 1 : 500 000, 1970) do území okresu zasahují oblasti teplá (T2), mírně teplé (MT3, MT5, MT9, MT10 a MT11) a chladná (CH7). Teplá oblast (T2) zaujímá ve studovaném území největší podíl. Nachází se v okolí města Prostějova, od kterého se rozprostírá dále také severním, východním a jihovýchodním směrem. Je charakteristická dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím (jaro i podzim jsou teplé aţ mírně teplé) a krátkou, mírně teplou a suchou zimou. Trvání sněhové pokrývky je velmi krátké. Teplá oblast směrem na západ přechází v mírně teplou. Vrcholové části, konkrétně vrchol Skalky a jeho blízké okolí, se pak nachází v chladné oblasti. (Quitt, E., 1971).

12

Průměrná roční teplota v Prostějově čítá 8,5 °C, roční úhrn sráţek je 577 mm. V oblastech Drahanské vrchoviny se průměrné roční teploty přibliţují aţ k 8 °C, roční sráţky se pohybují okolo 550 mm (Culek, M., 1996). Na území okresu Prostějov se nachází meteorologická stanice Protivanov, jejíţ součástí je meteorologický radar. Jedná se o automatizovanou stanici s dobrovolnou obsluhou. Stanice je umístěna v blízkosti vrcholu Skalky. Podle Českého hydrometeorologického ústavu existují v okrese Prostějov také dvě manuální sráţkoměrné stanice – Plumlov a Kralice na Hané (www.chmi.cz).

3.1.4 Hydrologické poměry Okres Prostějov spadá do povodí řeky Moravy, které tvoří českou část oblasti povodí Dunaje a spadá do úmoří Černého moře. Pro území nejsou typické velmi vydatné vodní zdroje, významnějšími vodními toky jsou řeky Romţe, Hloučela a především Haná, přítok řeky Moravy, podle níţ je mimo jiné pojmenována úrodná oblast střední Moravy. Východní hranici okresu tvoří řeka Blata (Němec, J., 2009). Řeka Haná vzniká soutokem Velké a Malé Hané v Dědicích v okrese Vyškov. Od Nezamyslic aţ po ústí do Moravy má charakter níţinné říčky a koryto zaříznuté do okolního terénu. Hloučela pramení nedaleko obce Buková v okrese Prostějov. Na horním toku nese název Okluka, nedaleko Prostějova ústí do Romţe. Romţe pramení v obci Dzbel (téţ na území okresu Prostějov). Od svého pramene aţ do Prostějova se nazývá Romţe, zde dochází ke změně jejího názvu a k ústí dále protéká s označením Valová. Všechny tři zmíněné řeky jsou vodohospodářsky významnými toky (Štefáček, S., 2008). Na řece Hloučele se nachází vodní dílo místního významu, vodní nádrţ Plumlov. Její význam spočívá v regulaci vodního průtoku, výrobě elektrické energie a rekreaci. V případě potřeby by mohla být vyuţita jako zásobitel pitné vody pro město Prostějov, které se nalézá přibliţně 6 km východním směrem od nádrţe (Němec, J., 2009).

3.1.5 Půdní poměry Půda je základním výrobním prostředkem člověka a významným lokalizačním faktorem zemědělství. Od úrodnosti půdy se odvíjí existence rostlin, na níţ závisí ţivot ţivočichů, především lidí. Kromě produkční má půda však i jiné další funkce, například krajinotvornou nebo stabilizační (Tomášek, M., 2007).

13

„Základní klasifikační jednotkou je půdní typ, který lze definovat jako skupinu půd charakterizovanou obdobnými morfologickými a analytickými znaky, která se vyvíjela pod vlivem určitého souboru půdotvorných činitelů“ (Tomášek, M., 2007, str. 42). Dominujícím půdním typem v okrese Prostějov jsou černozemě, vyskytující se severním a jiţním směrem od města Prostějov. V oblastech Drahanské vrchoviny přecházejí černozemě v hnědozemě. V některých částech Drahanské vrchoviny se nachází také hnědé půdy. V okolí větších vodních toků (Valová, Haná) se vyskytují nivní půdy neboli fluvizemě (Tomášek, M., Půdní mapa České republiky, 1:1 000 000, 1995). Černozemě se nacházejí ve velmi suchých a teplých oblastech, v nadmořské výšce do 300 m. Průměrná roční teplota dosahuje v oblastech výskytu černozemí hodnot nad 8 °C, roční úhrn sráţek se pohybuje mezi 450 aţ 650 mm. Černozemě bývají zpravidla vyuţívány jako orná půda, jsou tedy velmi cennými zemědělskými půdami a jsou vhodné pro pěstování našich nejnáročnějších plodin, mezi které řadíme cukrovku, kukuřici, pšenici, ječmen, ale také vojtěšku (Tomášek, M., 2007). Všechny uvedené plodiny můţeme nalézt právě na území okresu Prostějov. Oblastmi výskytu hnědozemí jsou často okrajové části níţin, ve kterých je klima o něco vlhčí neţ u černozemních oblastí, či niţší stupně pahorkatin. Průměrná roční teplota se pohybuje od 7 do 9 °C, roční úhrn sráţek činí 500–700 mm. Nadmořská výška v hnědozemních oblastech dosahuje nejčastěji výšek mezi 200 aţ 450 m n. m., coţ koresponduje s některými okrajovými částmi Drahanské vrchoviny. Hnědozemě jsou podobně jako černozemě vhodné pro zemědělskou činnost, navíc jejich výhodou oproti černozemím je skutečnost, ţe nejsou tolik náchylné k vysýchání. Mezi plodiny, které je vhodné pěstovat na hnědozemích, patří pšenice, ječmen, cukrovka a vojtěška (Tomášek, M., 2007). Na území Drahanské vrchoviny se nacházejí téţ hnědé půdy neboli kambizemě, které jsou mimo jiné nejrozšířenějším půdním typem na území České republiky. Charakteristické jsou pro mírně teplé klima s průměrnou roční teplotou mezi 4 aţ 9 °C a ročním úhrnem sráţek 500–900 mm. Nejrozšířenější jsou v oblastech mezi 450 aţ 800 m n. m. Kvalita hnědých půd je střední aţ niţší, vhodná pro pěstování brambor, méně náročných obilovin, mezi které patří ţito či oves, a lnu (Tomášek, M., 2007).

14

Nivní půdy se vyskytují v oblastech níţin, v okolí větších vodních toků. Jsou úzce spjaty s akumulační činností vodního toku při záplavách, jelikoţ je narušován půdotvorný proces. Jestliţe se nacházejí na orných půdách, pěstuje se na nich cukrovka, pšenice, ječmen a také zelenina (Tomášek, M., 2007).

3.1.6 Biogeografické poměry Území okresu Prostějov spadá z hlediska individuální biogeografické typologie do biogeografické provincie středoevropských listnatých lesů, která se dále člení. Zájmové území je dále součástí biogeografické podprovincie hercynské, do které se řadí dva bioregiony nalézající se v okrese Prostějov – Prostějovský bioregion a Drahanský bioregion (Culek, M., 1996). Tyto dva regiony se od sebe poměrně nápadně liší, a to jak geologicky a klimaticky, tak i vegetačně. Hranice mezi nimi je velmi dobře znatelná. Navíc Drahanský bioregion je oproti Prostějovskému bioregionu nápadný svou vysokou lesnatostí (Culek, M., 1996). Prostějovský bioregion zaujímá část Hornomoravského úvalu, leţí ve střední části střední Moravy v podcelku Prostějovská pahorkatina. Z velké části je region téměř úplně odlesněn, zastoupení bioty je tedy velmi chudé. Celému území dominuje orná půda, mimo ní se tu nacházejí fragmenty vlhkých luk a travnatých lad. Drahanský bioregion se nachází na rozmezí jiţní a střední Moravy, zasahuje do geomorfologického celku Drahanská vrchovina a téţ částečně do celku Zábřeţská vrchovina (do jeho jiţní části). Biodiverzita je výrazně vyšší neţ u předchozího Prostějovského bioregionu. Zvyšuje ji poloha bioregionu (kontakt s podprovincií severopanonskou a karpatskou), sniţuje ji však monotónní horninový podklad. Nacházejí se tu zbytky bučin a kulturní smrčiny (převáţně na svazích), na plošinách vévodí opět pole (Culek, M., 1996).

3.1.7 Současný stav krajiny a ochrana přírody Část regionu prošla během své existence obrovskou proměnou. Jedná se o území Prostějovské pahorkatiny, jehoţ osídlení je prehistorické a souvislé do současné doby. Výskyt lesů je pouze ve fragmentech, bezlesím oblastem dominují agrokultury. Oproti tomu Drahanská vrchovina začala být značně osidlována aţ v dobách středověkých kolonizací, některé vesnice zanikaly, jiné byly nově zakládány teprve v průběhu 18. století. Území Drahanské vrchoviny je velmi dobře charakterizováno svou vysokou

15 lesnatostí, která nebyla narušena. Celkově je tato část okresu antropogenně ovlivněna spíše mírně. Částečně zasahuje do zmiňovaného území vojenský újezd Březina, ve kterém se nacházejí přirozené lesní porosty s jedlí a který leţí v okolí hranic s okresem Vyškov (Culek, M., 1996).

Tab. 1: Chráněná území v okrese Prostějov k 31. 12. 2012 Maloplošná chráněná území Počet Rozloha (ha) Národní přírodní památka 3 39 Národní přírodní rezervace - - Přírodní památka 32 225 Přírodní rezervace 14 326 Celkem 49 589 Zdroj: Statistická ročenka Olomouckého kraje 2013, ČSÚ, www.czso.cz, 2012

Jak ukazuje tabulka 1, v okrese Prostějov se nachází celkem 49 maloplošných chráněných území, z toho 3 národní přírodní památky, 32 přírodních památek a 14 přírodních rezervací. Za zmínku stojí NPP Hrdibořické rybníky, NPP Státní lom u Čelechovic či NPP Růţičkův lom. Hodnotné lesní porosty tvoří PR Skály nebo PR Bučina u Suché louky. Luční podhorská vegetace se nalézá v PR Lipovské Šolínové louky, PR Rudka, PR Průchodnice či PR Skelná Huť. V PP Andělova zmola, PP Čubernice nebo PP Za hrnčířkou se nachází odlišná biota, specifická pouze pro vybrané území (Culek, M., 1996).

3.2 Socioekonomické charakteristiky

3.2.1 Obyvatelstvo V okrese Prostějov ţilo k 30. září 2013 109 264 obyvatel, z toho 56 025 ţen. Jak je uvedeno v tabulce 2, ve srovnání s ostatními okresy Olomouckého kraje zaujímá prostějovský okres pozici na 4. místě. Více obyvatel je situováno v okresech Olomouc, Přerov a Šumperk, pouze v okrese Jeseník ţije méně obyvatel neţ v okrese Prostějov. Také z hlediska rozlohy se okres Prostějov nachází v rámci Olomouckého kraje na předposledním místě (menší rozlohu má opět pouze okres Jeseník). Oproti tomu 16 hustota zalidnění je srovnatelná s hustotou zalidnění v okrese Olomouc, činí 142 obyv./km2 a převyšuje tak celorepublikový průměr, který je 133 obyv./km2 (www.czso.cz).

Tab. 2: Srovnání rozlohy, počtu obyvatel a hustoty zalidnění okresu Prostějov s ostatními okresy Olomouckého kraje k 30. září 2013 Hustota zalidnění Okres Rozloha (km2) Počet obyvatel (obyv./km2) Jeseník 719 39 945 56 Olomouc 1 620 232 317 143 Prostějov 770 109 264 142 Přerov 845 132 201 156 Šumperk 1 313 122 858 94 Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz, 2013

Tab. 3: Vývoj počtu obyvatel v okrese Prostějov v letech 1869–2011 Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 Počet obyvatel 95 579 104 082 109 575 115 477 126 350 125 190 129 780

Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Počet obyvatel 116 006 118 752 114 099 116 199 112 208 109 890 107 859

Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, ČSÚ, www.czso.cz, SLDB 2001, 2011, ČSÚ, www.czso.cz

V tabulce 3 je znázorněn vývoj počtu obyvatel v okrese Prostějov v letech 1869 aţ 2011. Je zřejmé, ţe tento vývoj neprobíhal rovnoměrně, v některých obdobích počet obyvatel narůstal, v jiných naopak klesal. Od roku 1869 aţ do roku 1910 počet obyvatel stoupal. K prvnímu drobnému poklesu došlo aţ v roce 1921, coţ je jistě způsobeno vlivem první světové války, která s sebou nesla ztráty na ţivotech. Po válce došlo opět k menšímu nárůstu, coţ se projevilo u sčítání obyvatelstva v roce 1930. Druhá světová válka měla podobný efekt jako první světová válka, avšak úbytek

17 obyvatelstva byl tentokrát znatelnější, došlo k poklesu o téměř 14 000 osob. Od té doby aţ do roku 2011 se jiţ počet obyvatel nikdy nevyrovnal předválečnému stavu. Od roku 1950 do roku 1961 počet obyvatel mírně vzrostl, avšak v roce 1970 sledujeme opět pokles. Naopak v roce 1980 vidíme mírný nárůst, situace je srovnatelná s poměry v roce 1950. Od roku 1980 aţ do současnosti počet obyvatel postupně ubývá, v roce 2011 ţilo na území okresu Prostějov méně obyvatel neţ v roce 1890.

Tab. 4: Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání v okrese Prostějov v roce 2011 Kategorie Počet osob Základní vzdělání 15 672 Střední bez maturity 35 288 Střední úplné (s maturitou) 28 335 Vysokoškolské 9 785 Nezjištěno 3 570 Zdroj: SLDB 2011, ČSÚ, www.czso.cz

Tabulka 4 znázorňuje rozloţení obyvatelstva ve věku 15 let a více do kategorií podle nejvyššího stupně dosaţeného vzdělání. Největší počet osob (35 288) dosáhlo středního vzdělání (bez maturity). Na druhém místě z hlediska počtu jsou osoby s úplným středním vzděláním, to znamená s maturitou (28 335 osob). Vysokoškolské vzdělání má 9 785 osob v regionu. Zaráţející je vysoký podíl osob se základním vzděláním (15 672 obyvatel okresu).

Tab. 5: Pravidelně zaměstnaní pracující v zemědělství podle věkových skupin v okrese Prostějov k 31. 10. 2011 V tom podle věkových skupin Pravidelně zaměstnaní 24 a méně 25–34 35–44 45–54 55–64 65 a více

Celkem 1 970 73 253 421 652 488 83 Z toho ţeny 669 15 79 150 244 155 26 Zdroj: Agrocenzus 2010, www.czso.cz, 2011

18

Tabulka 5 ukazuje počet pravidelně zaměstnaných osob v zemědělství v okrese Prostějov podle pohlaví a věkových skupin. Je zřejmé, ţe nejmenší podíl z celkového počtu tvoří lidé ve věku 24 a méně, kategorie 25–34 je početně jako třetí nejméně zastoupená. Největší podíl nesou osoby ve věku 45–54 a dále také ve věku 55–64. Problémem je stárnutí obyvatelstva pracujícího v zemědělství a malá účast mladých osob. Proto mezi myšlenky Společné zemědělské politiky patří v poslední době i poskytování různých výhod mladým začínajícím zemědělcům. Takovým způsobem by mohlo dojít ke zvýšení podílu mladých lidí v zemědělství.

3.2.2 Sídla Okres Prostějov se člení na 2 správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP) – Prostějov a Konice. Ty se dále rozdělují na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem, které jsou celkem 3 (Konice, Němčice nad Hanou a Prostějov). V okrese Prostějov je celkem 97 obcí, 5 z nich je označováno jako město (jsou to města Konice, Kostelec na Hané, Němčice nad Hanou, Plumlov a Prostějov) a 6 jako městys (Brodek u Prostějova, Drahany, Kralice na Hané, Nezamyslice, Protivanov a Tištín). Prostějov je největším městem okresu a zároveň dominantním střediskem celého regionu (www.czso.cz).

Tab. 6: Velikostní kategorie obcí v okrese Prostějov k 31. 12. 2012 Velikostní kategorie Počet obcí Počet obyvatel 0–199 9 216 200–499 35 11 652 500–999 32 20 090 1 000–1 999 17 23 913 2 000–4 999 3 8 145 5 000–19 999 - - 20 000–49 999 1 44 330 50 000 a více - - Celkem 97 109 346 Města 5 54 474 Městyse 6 6 572 Zdroj: Malý lexikon obcí České republiky 2013, ČSÚ, www.czso.cz 19

Z tabulky 6 je patrné, ţe v okrese Prostějov mají největší zastoupení spíše malé obce, 35 obcí patří do kategorie 200–499, 32 obcí do kategorie 500–999. V okrese se nachází pouze 1 obec, ve které ţije více neţ 5 000 obyvatel. Tato obec spadá konkrétně do kategorie 20 000–49 999 a jedná se o město Prostějov. K 31. prosinci 2012 v něm ţilo 44 330 obyvatel. K 31. prosinci 2012 ţilo ve všech městech okresu 54 474 obyvatel z celkového počtu 109 346 osob.

3.2.3 Průmysl Se zemědělstvím je bezprostředně spjatý potravinářský průmysl, který je v okrese Prostějov poměrně rozvinut. Kromě potravinářského průmyslu stojí za zmínku především průmysl strojírenský, oděvní a textilní, koţedělný a dřevozpracující. V posledních letech dochází téţ k rozvoji automobilového průmyslu. Mezi nejvýznamnější firmy potravinářského průmyslu v okrese Prostějov patří ALIKA a. s. (praţení a balení suchých plodů a sušeného ovoce), Cukrovar Vrbátky a. s. (výroba cukru), Palírna u Zeleného stromu – Staroreţná Prostějov, a. s. (výroba lihovin), Sladovny Soufflet ČR, a. s. (výroba a prodej sladu), Makovec, a. s. (výroba a prodej masných výrobků), Mlékárna Otinoves, s. r. o. (výroba a prodej plísňového sýru Niva). Plísňový sýr Niva Extra je označen titulem Regionální potravina (Významné firmy Olomouckého kraje, 2009).

3.3 Základní charakteristiky zemědělství Je zřejmé, ţe zemědělství hraje ve sledovaném území dominantní roli. Haná patří mezi nejúrodnější oblasti České republiky, podmiňují to některé fyzickogeografické charakteristiky, které byly jiţ zmiňovány v kapitole 3.1.

3.3.1 Vyuţití půdy Zemědělství je značně závislé na přírodních podmínkách, takţe nás nepřekvapí, ţe kaţdá oblast je vhodná pro pěstování jiných zemědělských plodin. Hlavní podmínkou pro uskutečnění zemědělské činnosti je půda. Mezi zemědělskou půdu patří půda orná, trvalé travní porosty (louky a pastviny), vinice, chmelnice, plantáţe, úhory, sady a zahrady (Toušek, V., Kunc, J., Vystoupil, J., 2008).

20

Tab. 7: Vyuţití půdy v okrese Prostějov ve srovnání s Olomouckým krajem a Českou republikou k 31. 12. 2012

Z toho Celková Území výměra Lesní Vodní Zastavěné Ostatní Zemědělská v ha (%) půda v ha plochy plochy plochy půda v ha (%) v ha (%) v ha (%) v ha (%) (%) Okres 76 974 14 990 1 507 6 000 53 771 707 (1 %) Prostějov (100 %) (19 %) (2 %) (8 %) (70 %) Olomoucký 526 658 183 855 5 902 8 378 49 162 279 361 kraj (100 %) (35 %) (1 %) (2 %) (9 %) (53 %) ČR 7 886 619 2 661 889 163 965 131 800 704 577 4 224 389 (100 %) (34 %) (2 %) (2 %) (9 %) (54 %) Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz, 2012, vlastní výpočty

V tabulce 7 je uvedeno rozdělení půdy v okrese Prostějov a také srovnání s vyššími územními jednotkami – s Olomouckým krajem a s Českou republikou. Hodnoty v závorce znázorňují procentuální zastoupení. Vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy se na celkové výměře jednotlivých regionů podílejí prakticky stejným dílem, okres Prostějov i Olomoucký kraj se v těchto kategoriích procentuálně shodují s průměrným podílem za celou ČR. Rozdíl je však znát v kategoriích lesní půda a zemědělská půda. Zatímco situace v Olomouckém kraji je i zde velmi podobná celorepublikovým výsledkům, okres Prostějov z těchto zprůměrovaných hodnot výrazně vybočuje. Zastoupení zemědělské půdy v okrese Prostějov tvoří celých 70 % okresu (v Olomouckém kraji jen 53 % a v ČR 54 %). Okres Prostějov je tedy opravdu zemědělským regionem. Oproti tomu okres Prostějov není tolik zalesněn, lesní půda představuje pouhých 19 %, v Olomouckém kraji je to uţ 35 % a podobně výsledek pro území celé ČR činí 34 %.

Tabulka 8 popisuje rozdělení zemědělské půdy v okrese Prostějov (a v jeho dvou ORP) na jednotlivé podkategorie. Největší podíl patří orné půdě – 47 203 ha z celkových 53 771 ha zemědělské půdy. Určitou část tvoří také trvalé travní porosty

21 a zahrady a v malé míře téţ ovocné sady. Zastoupení chmelnic a vinic je zanedbatelné, v ORP Konice chmelnice a vinice neexistují vůbec.

Tab. 8: Rozdělení zemědělské půdy v okrese Prostějov k 31. 12. 2012 Z toho Trvalé Zemědělská Orná Území Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné travní půda (ha) půda (ha) (ha) (ha) sady (ha) porosty (ha) (ha) ORP 10 221 7 874 0 0 430 45 1 872 Konice ORP 43 550 39 329 16 13 1 728 439 2 024 Prostějov Okres Prostějov 53 771 47 203 16 13 2 159 484 3 896 celkem Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz, 2012

3.3.1 Cena zemědělské půdy V příloze k vyhlášce č. 356/2013 Sb. jsou uvedeny průměrné základní ceny zemědělských pozemků v jednotlivých katastrálních územích České republiky. Ceny půdy v jednotlivých oblastech okresu Prostějov se značně liší, v jiţních (a zároveň velmi úrodných) částech okresu a taktéţ v blízkosti města Prostějov (kde jsou skvělé podmínky pro zemědělskou produkci) je cena půdy nejvyšší, naopak na severu a západě okresu dosahuje cena půdy jen nízkých hodnot. Nejvyšší průměrnou základní cenu zemědělských pozemků má katastrální území obce Bedihošť (16,36 Kč/m2), oproti tomu nejniţší je v katastrálním území obce Suchdol (1,63 Kč/m2). Průměr celého okresu Prostějov činí 9,9 Kč/m2. Tyto hodnoty se však liší od skutečných trţních cen, které bývají daleko vyšší.

Situaci ilustruje mapová příloha č. 1, kterou doplňuje tabulková příloha č. 1, kterou tvoří seznam všech katastrálních území společně s průměrnými základními cenami zemědělských pozemků.

22

3.3.2 Kategorizace zemědělského území V České republice jsou pouţívány tři typy kategorizace zemědělského území, jedná se o následující klasifikace:

zemědělské výrobní oblasti znevýhodněné oblasti pro zemědělce – LFA (z anglického less favoured areas) zranitelné oblasti

(Situační a výhledová zpráva Půda, 2012).

Zemědělské výrobní oblasti Kategorizace na zemědělské výrobní oblasti je na našem území pouţívána nejdelší dobu, legislativně byla opatřena jiţ na začátku druhé poloviny 20. století vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 213/1959. Celkem jsou definovány čtyři výrobní oblasti, které se ještě dále člení. Jmenovitě to je výrobní oblast kukuřičná (typ kukuřično-řepařsko-obilnářský, s podtypy K1, K2, K3), výrobní oblast řepařská (typ řepařsko-obilnářský, s podtypy Ř1, Ř2, Ř3), výrobní oblast bramborářská (typ bramborářsko-obilnářský, s podtypy B1, B2, B3) a výrobní oblast horská (typ pícninářský s rozhodujícím zaměřením na chov skotu, s podtypy H1, H2). V současné době slouţí pro účely statistického šetření (Situační a výhledová zpráva Půda, 2012).

Tab. 9: Rozdělení orné půdy v okrese Prostějov do výrobních oblastí (k 31. 12. 2011) Orná půda (ha) Oblast kukuřičná řepařská K1 K2 K3 Ř1 Ř2 Ř3 Okres Prostějov 0 0 0 30 560 2 352 631 Orná půda (ha) .bramborářsko- Oblast bramborářská horská celková ovesná výměra B1 B2 B3 H1 H2 Okres Prostějov 4 190 2 537 6 682 0 340 47 292 Zdroj: Situační a výhledová zpráva Půda, 2012

23

Dle tabulky 9 se v okrese Prostějov k 31. 12. 2011 nacházelo nejvíce hektarů orné půdy v oblasti řepařské, a to především v podoblasti Ř1, do které patří 30 560 ha orné půdy, coţ je téměř 65 % z celkové výměry orné půdy (47 292 ha). Kukuřičná oblast se na území okresu nenachází vůbec a horská oblast jenom v nepatrné míře (její zastoupení činí pouhých 340 ha).

Pro řepařskou oblast je typická rovina či mírně zvlněný terén, nadmořská výška se nejčastěji pohybuje do 350 m. Průměrná roční teplota nabývá hodnot mezi 8 aţ 9 °C, průměrné roční sráţky nepřesahují obvykle 600 mm. Jedná se o oblast teplou aţ mírně teplou a suchou aţ mírně vlhkou. Půdním typem v řepařské oblasti bývá nejčastěji černozem, hnědozem nebo také mírně podzolová půda. Území je obvykle zaměřené na pěstování cukrovky. Typická je téţ nízká lesnatost (Götz, A.; Novotná, M., 1995). Je zřejmé, ţe uvedené charakteristiky korespondují s fyzickogeografickými charakteristikami, které byly uvedeny výše. Bramborářská oblast je oblastí klimaticky mírně teplou aţ mírně chladnou, mírně vlhkou aţ vlhkou. Reliéf bývá mírně aţ středně zvlněný, pahorkatinný, nadmořská výška se pohybuje od 350 m n. m. Bramborářská oblast je vhodná k pěstování brambor, ve vyšších (chladnějších) polohách se pěstuje také len a v niţších (teplejších) polohách řepka. Horská oblast je charakteristická pro vrchoviny, obvykle nad 600 m n. m. Průměrná roční teplota nepřesahuje 6 °C a roční sráţky dosahují více neţ 800 mm (Götz, A; Novotná, M., 1995).

Znevýhodněné oblasti pro zemědělce (LFA) Vymezování znevýhodněných oblastí slouţí jako podporující zařízení v horských oblastech, v oblastech se specifickým znevýhodněním a v ostatních znevýhodněných oblastech. Účelem je zachování zemědělské činnosti i v těchto oblastech.

Tab. 10: Výměra zemědělské půdy podle typu LFA v okrese Prostějov v roce 2011 Zemědělská půda (ha) Oblast HA HB OA OB S Okres Prostějov 3 188 1 539 7 841 97 0 Zdroj: Situační a výhledová zpráva Půda, 2012

24

Také některé části okresu Prostějov jsou klasifikovány jako LFA, coţ můţeme pozorovat v tabulce 10. Největší zastoupení nese ostatní méně příznivá oblast typu OA (hustota zalidnění v těchto oblastech je niţší neţ 75 obyv./km2 a podíl pracujících obyvatel v zemědělství vyšší neţ 8 %), dále potom horská oblast typu HA (obce s nadmořskou výškou vyšší neţ 500 m n. m. a se svaţitostí vyšší neţ 15 % na 50 % katastrálního území), následuje oblast horská typu HB (nesplňují kritéria HA, ale byly do této oblasti zařazeny z důvodu zachování celistvosti horské oblasti). Nejméně hektarů náleţí ostatní méně příznivé oblasti typu OB (opět zařazeny za účelem celistvosti ostatní méně příznivé oblasti). Specifickou oblast typu S na území okresu Prostějov nenajdeme (Situační a výhledová zpráva Půda, 2012).

Znevýhodněné oblasti pro zemědělce se nacházejí především v severních a západních částech okresu Prostějov (viz mapová příloha č. 2).

Zranitelné oblasti Rozloţení zranitelných oblastí v České republice závisí především na půdních a klimatických podmínkách jednotlivých regionů (Situační a výhledová zpráva Půda, 2012). Převáţná část okresu Prostějov náleţí do zranitelných oblastí. Pokud seřadíme všechny okresy České republiky podle zastoupení zemědělské půdy ve zranitelných oblastech, nachází se okres Prostějov dokonce na 10. místě. Podíl zemědělské půdy ve zranitelných oblastech činí 79,6 % z celkové rozlohy zemědělské půdy okresu Prostějov (Situační a výhledová zpráva Půda, 2012).

Rozmístění zranitelných oblastí na území okresu Prostějov je znázorněno v mapové příloze č. 3.

25

4 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA Prostorové rozmístění pěstování zemědělských plodin a chovu hospodářských zvířat je značně podmíněno lokalizačními faktory. Od prvopočátků zemědělské činnosti hrály velkou roli především přírodní faktory (jako jsou pevnina, klima či půda). S postupem času začínaly mít na zemědělství vliv další a další faktory, neustále se navyšoval počet faktorů sociálně-ekonomických, kterých existuje v dnešním moderním světě jiţ celá řada. Patří mezi ně například dosaţená vývojová úroveň společnosti, způsob vyuţívání půdy, doprava a poloha závodu, pracovní síly, mechanizace, chemizace a mnoho dalších, v neposlední řadě také zásahy centrálních nebo místních státních orgánů motivované ekonomickými, politickými a jinými skutečnostmi (Věţník, A., 1987). Od vstupu České republiky do Evropské unie je mezi českými zemědělci stále více diskutovaným tématem Společná zemědělská politika Evropské unie (SZP EU), která se kromě zajištění dobré ţivotní úrovně zemědělců orientuje i na mnoho dalších cílů. Zároveň je to finančně nejnáročnější politika Evropské unie (EU).

4.1 Vznik a cíle Společné zemědělské politiky Počátky Společné zemědělské politiky (SZP) sahají do období po 2. světové válce, kdy bylo potřeba vyřešit aktuální situaci v oslabené Evropě. SZP byla ustanovena v roce 1957 Římskou smlouvou, konkrétně smlouvou zakládající Evropské hospodářské společenství (EHS), ve které bylo uvedeno několik cílů SZP. Mezi hlavní cíle patřilo zabezpečení vyšší potravinové soběstačnosti (coţ bylo po skončení 2. světové války velmi aktuální) a také zvýšení produktivity práce (docházelo k rozšiřování technického pokroku a k optimalizaci ve vyuţívání pracovní síly). Ze sociálních cílů stojí za zmínku spravedlivá ţivotní úroveň zemědělců, zvýšení jejich osobních příjmů, ale zároveň zabezpečení přiměřené ceny spotřebitelům. Politické cíle se orientovaly na stabilizaci trhu a zajištění potravinové soběstačnosti (Lukáš, Z., 2000). Jmenované cíle SZP jsou velmi úzce spjaty se třemi základními principy, na základě kterých zemědělská integrace funguje. Patří sem princip jednotného trhu, princip preference Společenství a princip finanční solidarity (Lukáš, Z., 2000). Princip jednotného trhu je zabezpečen několika pravidly a souborem nástrojů, které slouţí k ochraně domácích výrobků. Funguje tu regulační systém, na jehoţ základě jsou určovány ceny jednotlivých produktů. Nejvíce regulovanými produkty jsou

26 cukr a obilí. Princip preference Společenství podporuje domácí výrobky před výrobky dováţenými ze třetích zemí (tj. ze zemí, které nejsou členy EU). Dále tento princip podporuje export zboţí z EU, evropské výrobky jsou konkurenceschopné i na světových trzích (Vošta, M., 2010). Účelem vytvoření SZP EU bylo sjednocení úrovně podpory všech členských států. Objevila se myšlenka, aby všechny členské státy měly přístup ke stejné podpoře a navíc byly chráněny před konkurencí z třetích zemí (König, P., Lacina, L., 2004).

4.2 Reformy a vývoj Společné zemědělské politiky Mezi počáteční plány SZP patřilo zvýšení produkce potravin. Situace se však po několika letech změnila, objem výroby se zvyšoval a zvyšoval, aţ se vytvořila nadprodukce. Začaly vznikat i další problémy, a tak v průběhu let docházelo ke změnám a úpravám SZP, která prošla řadou reforem. V roce 1968 byl zaveden první systém kvót – na rafinovaný cukr. V roce 1969 se objevuje nadprodukce obilovin. Bylo třeba sníţit nabídku a více vyuţívat upravené obiloviny jako krmiva, a tak vznikl program denaturace obilovin. Dále se vyskytl také problém s nadprodukcí mléka. Kritickým rokem se stal rok 1984, kdy vznikala obrovská nadprodukce, a to hlavně sušeného mléka a másla. Z tohoto důvodu byl zaveden systém kvót na mléko (jako přechodné řešení, avšak existuje dodnes). V roce 1988 se problém zemědělských přebytků objevuje znovu, coţ má za následek zvyšující se dopad na rozpočet Evropského společenství, nerovnosti mezi farmáři a další problémy na mezinárodní úrovni. Vygradovalo to tím, ţe byla zavedena maximální garantovaná úroveň produkce, jejíţ překročení znamenalo sníţení úrovně podpory. Některá pravidla (např. pro kvalitu či minimální vykupovaný objem) se zpřísnila. Začal být podporován i přechod do jiných zemědělských sektorů a ekologicky méně náročné formy produkce (König, P., Lacina, L., 2004).

MacSharryho reforma Koncem 80. let bylo znatelné, ţe některá opatření jsou jiţ zastaralá, a tak bylo nevyhnutelné provést reformu SZP. MacSharryho reforma byla přijata v roce 1992 a nejvíce se dotkla pěstování obilnin a produkce hovězího masa (www.eagri.cz).

27

Byly sníţeny ceny některých zemědělských komodit. V případě obilovin se jednalo o sníţení o 30 %, ceny hovězího masa klesly o 15 % a ceny mléčných výrobků o 5 % (König, P., Lacina, L., 2004). Došlo k omezení rozlohy půdy, na které se pěstovaly obilniny, z důvodu zamezení nadprodukce. Pokud zemědělec nechal část orné půdy ladem, dostalo se mu finanční kompenzace. Ve stejném roce jako MacSharryho reforma se shodou okolností uskutečnil téţ summit o planetě Zemi v Riu de Janeiro, kde se zavedla zásada udrţitelného rozvoje (Společná zemědělská politika: Partnerství mezi Evropou a zemědělci, 2012).

Agenda 2000 Ani v období po MacSharryho reformě se nepodařilo radikálně sníţit výdaje na SZP, v roce 1994 se náklady pohybovaly okolo 40 miliard euro. Analýza s názvem Agenda 2000 – Za silnější a širší Evropu byla prezentována v roce 1997. V práci bylo uvedeno 5 oblastí, ve kterých bylo zapotřebí realizovat reformy, jednou z oblastí bylo právě zemědělství. Reforma navrhovala sníţení intervenčních (garantovaných) cen a také vyzdvihovala význam rozvoje venkova (www.eagri.cz). Zamýšlené bylo přiblíţení cen z EU cenám světovým. Kompenzační platby byly zvýšeny z toho důvodu, aby nahradily sníţené intervenční ceny (König, P., Lacina, L., 2004).

Mid-term Review V roce 2003 došlo k první radikální přeměně SZP. Cílem této revize bylo zvýšit konkurenceschopnost zemědělství v EU i za jejími hranicemi, zdůrazňována byla téţ ochrana ţivotního prostředí, bezpečnost potravin a dobré zacházení se zvířaty. Podle informací na internetových stránkách Ministerstva zemědělství se reforma zaměřila na následující oblasti: odstranění vazby na produkci zavedením jednotné platby na farmu (zemědělec nedostává několik plateb, ale pouze jednu jedinou) respektování standardů na úrovni farmy – poţadavky na hospodaření (týkající se např. zdraví zvířat a rostlin či ţivotního prostředí), dobré zemědělské a ekologické podmínky modulace – přesun přímých podpor zemědělcům na rozvoj venkova

28

finanční disciplína rozvoj venkova (sem spadá např. podporování mladých farmářů, malých zpracovatelů, programů kvality potravin a další) poradenský systém (za účelem pomoci zemědělcům v oblasti bezpečnosti potravin, pohody zvířat a v oblasti agroenvironmentální) rozdělení Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu pro zemědělství (EAGGF) na Evropský zemědělský záruční fond (EAGRD; pro přímé platby) a na Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) (www.eagri.cz).

Kontrola funkčnosti SZP (Health Check) K další úpravě SZP došlo v listopadu roku 2008. Změny se dotkly především zvýšené modulace. Formulována byla nová témata, která byla později podpořena také v Evropském plánu hospodářské obnovy (schválený v roce 2009), jako klimatická změna, voda, biologická rozmanitost nebo biopaliva (www.eagri.cz).

4.3 Společná zemědělská politika pro naši planetu a její obyvatele V současné době se SZP zaměřuje i na mnoho jiných oblastí, neţ je zajištění spokojenosti zemědělců i spotřebitelů. Jedním z hlavních cílů zůstává opatření zdravých potravin za přijatelné ceny pro spotřebitele. V moderním světě je dostupné široké spektrum bezpečných a kvalitních potravin v dostatečném mnoţství. Lze snadno zjistit, kde a jak byly potraviny vyrobeny, jelikoţ v EU existují přísná pravidla pro označování potravin. Kromě toho stále více stoupá zájem spotřebitelů o místní či regionální produkty, s čímţ souvisí i rozšiřování činnosti farmářských trhů. Ekologické produkty jsou potom ty produkty, které byly zpracovány za přítomnosti ekologických produkčních metod a které jsou označené zvláštním logem (Společná zemědělská politika: Partnerství mezi Evropou a zemědělci, 2012). Na území okresu Prostějov byly tři produkty oceněny značkou Regionální potravina. Jsou to jablka Melrose pěstovaná Hospodářským druţstvem Určice, klobása z Konice (výrobce Lubomír Šmída) a plísňový sýr Niva Extra z Mlékárny Otinoves s.r.o. (www.eagri.cz). Pozornost je soustředěna téţ na dodrţování hygienických norem a zajištění dobrých ţivotních podmínek zvířat. Čím dál více se zemědělství ubírá ekologicky 29 udrţitelnou cestou. Je důleţité uplatňovat metody šetrné k ţivotnímu prostředí a environmentálně udrţitelné zemědělské metody, které přináší např. sníţení mnoţství chemických hnojiv a pesticidů, které se aplikují na plodiny. Zemědělci by měli ponechat okraje polí neobdělávané, budovat rybníky nebo jiné krajinné prvky, vysazovat ţivé stromy a ţivé ploty. Měli by podpořit zachování trvalých pastvin, ochraňovat biologickou rozmanitost, pečovat o půdu a krajinu, spravovat vodní zdroje (Společná zemědělská politika: Partnerství mezi Evropou a zemědělci, 2012). SZP počítá i s nepříznivými změnami klimatu, které kompenzuje finanční pomocí. Finanční prostředky se dostávají také zemědělcům v kopcovitých, horských nebo odlehlých oblastech, protoţe je důleţité, aby obce v těchto oblastech byly hospodářsky činné. Venkovská společenství mohou poskytovat pracovní místa v zemědělství. Počet zaměstnanců v zemědělství se však neustále sniţuje, a tak SZP finančně podporuje mladé lidi při zahájení jejich zemědělské činnosti (ať uţ při nákupu půdy, strojů nebo vybavení). Vylidňování venkova se snaţí předcházet programy rozvoje venkova, které se dále soustředí třeba i na zpracování potravin či poskytování ubytování pro turisty. Agroturistika si začíná na venkově budovat pevnou pozici (Společná zemědělská politika: Partnerství mezi Evropou a zemědělci, 2012). SZP stimuluje produktivitu a inovace. V budoucnosti bude třeba vyprodukovat více potravin z menšího mnoţství zdrojů. Dochází ke zlepšování technických dovedností a modernizaci zemědělských podniků (hospodářských budov, strojů). Mezi současné myšlenky patří provozování zemědělské činnosti, která sníţí emise skleníkových plynů, pouţívání ekologických zemědělských postupů, splňování poţadavků veřejného zdraví, ţivotního prostředí a dobrých ţivotních podmínek zvířat, produktivnější vyuţívání zalesněných ploch a nacházení vyuţití zemědělských produktů v dalších odvětvích (např. v kosmetice, lékařství, řemeslech). SZP poskytuje nejrůznější granty, úvěry, zavádí vzdělávací programy a poradenské sluţby. EU patří mezi nejvýznamnější světové vývozce, čemuţ napomáhají příznivé klima, úrodná půda i technické dovednosti. Zároveň EU pomáhá rozvojovým zemím při prodeji jejich zemědělských produktů. SZP se zkrátka snaţí být šetrná k naší planetě a co nejvíce napomáhat jejím obyvatelům (Společná zemědělská politika: Partnerství mezi Evropou a zemědělci, 2012).

30

4.4 Vliv Společné zemědělské politiky na Českou republiku Zemědělství v České republice procházelo změnami jiţ v době před vstupem do Evropské unie. Transformace českého zemědělství s sebou nesla zhoršení podmínek pro zemědělce. Společně s vlastnickými změnami (vstup soukromých podnikajících subjektů namísto jednotných zemědělských druţstev) došlo ke sníţení počtu pracovníků v zemědělství. Z důvodu poklesu zaměstnanosti muselo dojít ke zvýšení produktivity práce, mzdy v zemědělském sektoru však byly neodpovídající tehdejší situaci a zaostávaly za průměrem ČR. Čeští zemědělci navíc nebyli nijak chráněni před dováţením levných produktů, především z EU. České zemědělství se potýkalo v 90. letech s hospodařením ve ztrátě, coţ vedlo mimo jiné ke sniţování produkce, zmenšování výrobní základny a odčerpávání zdrojů ze zemědělství. Tato situace vedla k poklesu konkurenceschopnosti českého zemědělství (Lukáš, Z., 2000). V předvstupním období ČR do EU čelili zemědělci nelehké situaci a celé české zemědělství se zaměřovalo především na produkci. Mezi hlavní problémy patřily nízké hektarové výnosy a malá uţitkovost zvířat. Nepříznivý vliv s sebou nesly také technologická zaostalost i špatný management zemědělských procesů. Situaci nepřispívala ani nízká motivace zaměstnanců v zemědělství. Velmi znevýhodňující byly nízká ochrana vnitřního trhu před ostatními zeměmi a malá podpora zemědělců v porovnání s jinými zeměmi. Mezi světlé stránky naopak patří vysoká koncentrace zemědělské výroby a s ní spojené lepší vyuţití techniky a kvalifikovaných pracovníků (Vošta, M., 2010). V období 2004–2006 šlo především o přizpůsobení se podmínkám EU a připravení se na změny, které měly nastat po roce 2006. Vstup ČR do EU s sebou přinesl výrazné zvýšení finančních prostředků pro české zemědělství (analýza Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky uvádí, ţe v roce 2005 došlo k téměř zdvojnásobení zvýšení podpor zemědělským podnikům v porovnání s obdobím 2001–2003). Velká část podpor šla do oblasti podpory produkce a příjmů farem, z hlediska příjmů farem se dostalo vyšší podpory i LFA. Plošné agroenvironmentální programy v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova se oproti předvstupnímu období téměř ztrojnásobily. ČR se musela vyrovnat s řadou doposud neznámých situací. V prvé řadě se musela přizpůsobit systému trţní regulace uplatňovanému v EU, se kterým souvisí i kvóty pro pěstování luštěnin, výrobu mléka, produkci dehydratovaného krmiva, bramborového škrobu, zpracovaného ovoce

31 a zeleniny apod. Dále se ČR musela uzpůsobit evropské legislativě, na kterou působí také WTO (Světová obchodní organizace). A především ČR musela souhlasit s přístupovou smlouvou a s pravidly financování zemědělství pro nové členské státy, která pozici těchto států (a tudíţ i ČR) znevýhodňují oproti státům EU-15 (prvních patnáct členů EU). Aţ do roku 2013 byla novým členským státům přiznávána pouze část přímých plateb, které dostávaly státy EU-15 (Čeští zemědělci a Společná zemědělská politika Evropské unie, 2006). Pro následující programové období 2007–2013 byl vytvořen Národní strategický plán rozvoje venkova ČR, který mimo jiné prezentoval tehdejší cíle SZP. Zemědělství se začalo více zaměřovat na dodrţování principů udrţitelného rozvoje, zlepšování stavu ţivotního prostředí a péči o krajinu. Bylo potřeba dále pracovat na zvyšování konkurenceschopnosti českého zemědělství, orientovat se na kvalitní potraviny, zvýšit příjmy venkovského obyvatelstva. Kromě toho také podporovat ekonomické aktivity ve venkovském prostoru, coţ vede k vytváření nových pracovních míst, a tudíţ i ke sníţení nezaměstnanosti na venkově (Národní strategický plán rozvoje venkova ČR, 2006). V roce 2007 začal fungovat Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), který byl přidán k jiţ od roku 1962 běţícímu Evropskému zemědělskému podpůrnému a záručnímu fondu (EAGGF). V současné době existují dva fondy, které se podílejí na financování SZP. EAGF slouţí pro I. pilíř SZP – platby spojené s podporou zemědělské produkce a EAFRD pro II. pilíř SZP – podpora rozvoje venkova (Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU, 2010). Zajímavá je otázka, jaké změny můţeme očekávat v současném programovém období 2014–2020. Jedno je však jasné – SZP by měla být spravedlivější, ekologičtější a efektivnější.

4.5 Dotační rámec Společné zemědělské politiky V ČR se dotační zdroje dají rozdělit do dvou základních skupin – jsou to evropské dotační programy (které jsou částečně spolufinancované ze státního rozpočtu) a národní dotační programy (které jsou plně hrazené ze státního rozpočtu). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) zprostředkovává finanční podpory z EU i z národních zdrojů (www.eagri.cz).

32

Jak jiţ bylo zmíněno, dotace z EU jsou financovány ze dvou fondů – EAGF a EAFRD. Významným bodem finanční pomoci jsou přímé platby, které jsou v rámci ČR vypláceny zjednodušeně – na hektar obhospodařované půdy. Zásadní příleţitosti zemědělcům poskytuje Program rozvoje venkova (PRV), který je v provozu od roku 2007 (www.szif.cz).

4.5.1 Platby na základě Jednotné ţádosti Na internetových stránkách SZIF je uvedeno, které ţádosti jsou začleněny do Jednotné ţádosti. Je to především jednotná platba na plochu (SAPS). Dále sem patří platba v méně příznivých oblastech a platba v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě. Jsou sem zařazeny oddělená platba na cukr a oddělená platba na rajčata a také zvláštní podpory (na krávy chované v systému s trţní produkcí mléka, na tele masného typu, na bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostech, na brambory pro výrobu škrobu a na chmel). Posledním bodem jsou agroenvironmentální opatření (www.szif.cz). Systém jednotné platby na plochu (single area payment scheme – SAPS) je v ČR pouţíván jiţ od roku 2004. Nebere se zřetel na to, co zemědělci produkují, a tak jsou jim zajišťovány stabilní příjmy. Podstatná je informace, ţe v roce přičlenění ČR k EU činila výše přímých plateb pouze 25 % z hodnoty, která se dostávala zemím EU-15. S kaţdým přibývajícím rokem byly platby navyšovány. Zároveň bylo novým členským státům EU povoleno částečně dorovnávat z národních zdrojů, coţ mělo vést alespoň k nějakému setření rozdílu mezi novými a starými členy EU (Vošta, M., 2010). Přímé platby představují hlavní osu příjmů českých zemědělců, v programovém období 2007–2013 tvořily průměrně asi dvě třetiny čerpaných financí z dotačních prostředků EU (Vošta, M., 2010).

4.5.2 Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova je ukotven v Národním strategickém plánu rozvoje venkova a skládá se celkem ze čtyř os. Jedná se o rozsáhlý dokument. Mezi hlavní cíle programu patří rozvoj venkovského prostoru, zlepšení stavu ţivotního prostředí a sníţení negativních vlivů zemědělské činnosti, program dále podporuje diverzifikaci ekonomických aktivit na venkově, coţ zahrnuje téţ vytváření nových pracovních míst, sníţení míry nezaměstnanosti apod. (www.szif.cz).

33

„Čím nižší číslo osy, tím více je osa zemědělská, a naopak čím vyšší číslo osy, tím více je osa zaměřena na podporu jiné než čistě zemědělské produkce“ (Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU, 2010, str. 42).

OSA I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Mezi priority osy I patří modernizace, inovace a kvalita a dále také přenos informací. V modernizaci zemědělských podniků je neustále třeba pokračovat. Důleţité je zajistit produkci kvalitních zemědělských produktů. Zavádějí se nové inovace v zemědělské výrobě i v oblasti zpracování potravin. S tímto vším souvisí právě přenos informací. Osa I se téţ zaměřuje na získávání mladých podnikatelů do zemědělství, čímţ se průměrný věk podnikatelů v zemědělství sniţuje (Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013, 2006).

OSA II – Zlepšování životního prostředí a krajiny Osa II se zabývá zemědělskými metodami, které jsou šetrné k ţivotnímu prostředí. Prioritní je zachování biologické rozmanitosti, zemědělských ekosystémů s vysokou přírodní hodnotou a také tradičních zemědělských krajin. Důleţité je podílet se na ochraně vody a půdy a zmírňování změn klimatu (Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013, 2006).

Osa III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Osa III se orientuje na rozvoj ţivota ve venkovských oblastech a také na diverzifikaci ekonomických aktivit na venkově. Je třeba zvyšovat kvalitu ţivota na venkově, tvořit nová pracovní místa či podporovat cestovní ruch a sluţby (Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013, 2006).

OSA IV – Leader Osa IV je prakticky nápomocnou metodou k čerpání finančních prostředků z předešlých os. Počítá se s vytvářením místních akčních skupin (MAS) na místní i regionální úrovni (Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU). MAS jsou místní partnerská seskupení, která úzce spolupracují, osvojují si dovednosti a uskutečňují místní strategie (Národní strategický plán rozvoje venkova České

34 republiky na období 2007–2013, 2006). Na území okresu Prostějov funguje např. MAS Na cestě k prosperitě, MAS Prostějov venkov o. p. s. či MAS Region HANÁ, o.s.

4.6 Předpokládané změny ve Společné zemědělské politice od roku 2014 Dne 20. listopadu 2013 Evropský parlament schválil reformu SZP pro programové období 2014–2020. V průběhu roku 2014 však budou stále platit pravidla stará, jelikoţ kaţdý členský stát si musí novou SZP přizpůsobit svým vlastním podmínkám, coţ bude trvat ještě několik měsíců. Podle nových předpisů se tedy bude SZP řídit aţ od 1. ledna 2015 (www.zscr.cz). Předpokládá se, ţe světová populace se bude do roku 2050 i nadále zvyšovat, a tak bude pravděpodobně nezbytné aţ zdvojnásobit světovou produkci potravin. Další problematikou, která bude ovlivňovat budoucí vývoj zemědělské politiky, je změna klimatu a její důsledky (především ztráta biodiverzity, zhoršující se kvalita vody a půdy). SZP se tedy posouvá více do oblastí udrţitelného zemědělství, inovací a výzkumu (www.europa.eu). Jednou ze zásadních změn ve SZP politice by mělo být zrušení kvótních systémů. Kvóty u mléka by měly být zachovány pouze do roku 2015 a cukerná kvóta do roku 2017. Kvóta u vína by však měla fungovat nadále aţ do roku 2030. Jiţ nyní je také jasné, ţe dojde ke změnám v přímých platbách, ze kterých vyplývá, ţe budou zvýhodňovány malé zemědělské podniky. Naopak velkým zemědělským podnikům budou dotace kráceny, coţ je samozřejmě pro ČR nevýhodné, jelikoţ se na území našeho státu nachází převáţně velké farmy. V tom se ČR liší od jiných států EU, ve kterých převládají farmy spíše malé, takřka rodinné (www.zscr.cz). V dalším programovém období SZP by měl být nastolen spravedlivější systém rozdělení finanční podpory, a to jak mezi zemědělci, tak i regiony a samotnými členskými státy EU. Stále více bude nahlíţeno na šetrné zemědělské postupy, které povedou k udrţování stálých pastvin a k ochraně krajiny. Nadále budou podporování mladí začínající zemědělci (věková kategorie do 40 let) a také méně příznivé oblasti (LFA). Pozornost se bude upínat téţ do oblasti obnovitelných zdrojů energie. Řada zemědělců určitě ocení ulehčení v administrativních záleţitostech, předpisy by měly být zjednodušeny (www.europa.eu).

35

ČR se bude v souvislosti s novou zemědělskou politikou snaţit o co největší jednoduchost, flexibilitu a zároveň obhajitelnost nového systému před ostatními členy EU i před třetími zeměmi. ČR chce podporovat pouze aktivní zemědělce, kteří navíc hospodaří s ohleduplností k ţivotnímu prostředí a pečují o krajinu, a také chce dosáhnout srovnatelné úrovně mezi členskými státy unie. V oblasti financování zastává český stát názor, ţe by na SZP měly být peníze poskytovány plně z rozpočtu EU. Kromě toho bude zapotřebí rovněţ podporovat další rozvoj venkova (www.zscr.cz). Předchozí myšlenky jsou výstiţně shrnuty ve Strategii pro růst, kterou vydalo Ministerstvo zemědělství: „Hlavním strategickým cílem dalšího rozvoje českého zemědělství je podílet se na dlouhodobém a trvalém zajištění potravinové bezpečnosti na národní a evropské úrovni a přispět k energetické soběstačnosti ČR v rámci stanoveného energetického mixu, a to při podstatném zvýšení jeho efektivnosti a konkurenceschopnosti a vztahů k jím užívaným přírodním zdrojům a rozvoji venkova, včetně zvyšování jeho rekreačního potenciálu“ (Strategie pro růst – české zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky EU po roce 2013, 2012, str. 46). Ve Strategii pro růst jsou jmenovány principy SZP 2014–2020 v podmínkách ČR. V II. pilíři (pro rozvoj venkova) by mělo např. docházet ke zvýhodňování projektů vytvářejících pracovní místa, projektů zemědělských podniků s vyšší intenzitou ţivočišné výroby, projektů zaměřených na welfare (pohoda zvířat) a projektů s vazbou na ochranu vodních zdrojů. Podporován by měl být rozvoj trvalých kultur (s výjimkou vinic), propagovány by měly být lokální či regionální produkty, více pod dohledem by měl být i reţim jakosti zemědělských produktů. Jedním ze záměrů je také generační obměna. Podporovat by se měl rozvoj nezemědělské činnosti včetně cestovního ruchu. Důleţité je soustředění se na diverzifikaci činností a na zakládání podniků na venkově, které by poskytly nová pracovní místa. Výhodné můţe být seskupování producentů, coţ s sebou nese i přenos znalostí či sdílení postupů a technologií. Vývoj by měl být znatelný i v oblasti poradenství a vzdělávání (Strategie pro růst – české zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky EU po roce 2013, 2012).

36

5 SOUČASNÝ STAV ZEMĚDĚLSTVÍ V OKRESE PROSTĚJOV Zemědělství si za posledních zhruba 25 let prošlo řadou změn. Prvotní přinesla transformace zemědělství, docházelo k vlastnickým změnám a současně se sniţoval počet zaměstnanců v zemědělství atd. Další důleţitý moment, který zásadně ovlivnil současnou podobu českého zemědělství, nastal 1. května 2004, kdy ČR vstoupila do EU. Na území našeho státu tak začala platit pravidla daná nařízeními EU a zemědělství se muselo plně přizpůsobit SZP. Od té doby se mění struktura zemědělství, znatelný je vliv na hospodaření jak v oblasti rostlinné, tak i ţivočišné výroby. Aktuální určování dopadů SZP je v mnoha různých hodnoceních převáţně směřováno na zemědělství celé ČR. V následující kapitole bude nastíněna situace pouze ve zvolené oblasti – v okrese Prostějov. Aktuální stav zemědělství v okrese Prostějov byl zjišťován formou dotazníkového šetření v konkrétních zemědělských podnicích. Byly srovnávány dva zvolené roky – 2003 (před vstupem do EU) a 2013 (po vstupu do EU). Mimo jiné byl šetřen vliv SZP na podnikání a rozvoj zemědělských podniků v okrese a také byla zkoumána očekávání zemědělců, to znamená, jakým směrem se bude SZP ubírat v novém programovém období (od roku 2014).

5.1 Soubor dotazovaných subjektů Dotazované zemědělské podniky byly zvoleny na základě seznamu příjemců dotací, který je zveřejněn na internetových stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu. Z tohoto seznamu byly vybrány pouze ty subjekty, které hospodaří na území okresu Prostějov, v roce 2013 patřily mezi příjemce dotací a jejich podnikatelská činnost je orientována na zemědělství. Dotazníkové šetření probíhalo v lednu a únoru 2014, a to převáţně formou osobního rozhovoru (se zaměstnanci ekonomických úseků či s předsedy zemědělských druţstev). Zároveň byl dotazník společně s informačním e-mailem rozeslán mezi další zemědělské podniky, touto formou však nebylo dosaţeno ţádné odezvy. Některé z dotázaných právnických osob upřednostnily zaslání vyplněného dotazníku po předchozí domluvě zpět elektronicky či poštou před osobním rozhovorem (především z důvodů časových). 9 zemědělských podniků zcela odmítlo dotazník vyplnit, jelikoţ nechtěly sdělovat pro ně citlivé osobní informace. Dotazníkové šetření

37 proběhlo úspěšně u 15 zemědělských podniků, které jsou společně s dalšími údaji vyjmenovány níţe.

5.2 Základní informace o dotazovaných subjektech Seznam subjektů, ve kterých bylo zdárně provedeno dotazníkové šetření, je společně se sídly podniků a roky jejich vzniku uveden v tabulce 11. Šetření bylo uskutečněno v 10 zemědělských druţstvech a v 5 společnostech s ručením omezeným. Většina uvedených zemědělských podniků vznikla po roce 1990 transformací z jednotných zemědělských druţstev, ale například zemědělské druţstvo Výšovice má v obchodním rejstříku uveden rok vzniku jiţ 1952. Dva z dotazovaných podniků vznikly aţ po vstupu ČR do EU, jedná se o malé zemědělské podniky, které se zabývají pouze rostlinnou výrobou (BARNET & SYNOVÉ spol. s r.o. a FARM SELECT s.r.o.). Jelikoţ tyto dva uvedené podniky vznikly po sledovaném roku 2003, údaje za toto období tudíţ nejsou k dispozici.

Tab. 11: Seznam dotazovaných subjektů v okrese Prostějov Název zemědělského podniku Sídlo podniku Rok vzniku Agrodruţstvo Tištín Tištín 1993 AGROS HANÁ, s.r.o. Stařechovice 1998 BARNET & SYNOVÉ spol. s r.o. Hruška 2005 FARM SELECT s.r.o. Dobrochov 2007 Hospodářské druţstvo Určice, druţstvo Určice 1990 ROLS Lešany, spol. s r.o. Lešany 1993 STATEK Prostějov s.r.o. Prostějov 1992 TAURUS, druţstvo Protivanov 1993 ZD Klenovice na Hané, druţstvo Klenovice na Hané 1993 Zemědělské druţstvo Vícov Vícov 1993 Zemědělské druţstvo Vrahovice Vrahovice 1992 Zemědělské druţstvo Výšovice Výšovice 1952 Zemědělské obchodní druţstvo AGRISPOL Mořice 1992 Zemědělské obchodní druţstvo Plumlov Plumlov 1993 ZOD Němčice nad Hanou, druţstvo Němčice nad Hanou 1997 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

38

5.3 Zaměstnanost v dotazovaných subjektech Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe od roku 2003 do roku 2013 došlo k výraznému poklesu počtu trvale činných pracovníků u většiny zemědělských podniků. Hlavním důvodem je sníţení, popřípadě úplné zrušení ţivočišné výroby. Výjimku tvoří druţstvo TAURUS, ve kterém se počet pracovníků zvýšil o 4 osoby, coţ bylo ovlivněno podstatným navýšením stavu skotu. Vývoj zaměstnanosti nebyl hodnocen u společností s ručením omezeným BARNET & SYNOVÉ a FARM SELECT, a to s ohledem na pozdější datum vzniku. Uvedené společnosti fungují na úrovni rodinných farem s minimálním počtem zaměstnanců – 3 zaměstnanci v případě BARNET & SYNOVÉ a 1 zaměstnanec v případě FARM SELECT. Zemědělskou činnost zajišťují v mnoha případech prostřednictvím sluţeb (sklizeň, čištění, sušení atd.).

5.4 Výměra obhospodařované zemědělské půdy dotazovaných subjektů Celková výměra zemědělské půdy všech dotazovaných podniků činila v roce 2003 17 980 ha, z toho 17 357 ha byla půda orná. V roce 2013 byla situace následující: 17 378 ha zemědělské půdy (v čemţ jsou započtené i dvě společnosti, které v roce 2003 ještě neexistovaly, bez jejich podílu by rozloha zemědělské půdy tvořila 17 093 ha), z toho orná půda 16 440 ha (bez dvou zmíněných společností 16 355 ha). Trvalých travních porostů naopak přibylo, ze 475 ha se stav zvýšil na 582 ha. Jiný druh zemědělské půdy se v okrese nachází jen na rozloze několika málo hektarů, evidují ho pouze 4 podniky z dotazovaných. Agrodruţstvo Tištín vlastní v nepatrné míře sady, biopásy a rychle rostoucí dřeviny, ROLS Lešany, spol. s r.o. a ZOD Němčice nad Hanou téţ vlastní sady v mizivém mnoţství. Výraznější rozlohu sadů má Hospodářské druţstvo Určice (v roce 2013 118 ha), které je jedním z mála pěstitelů ovoce v okrese Prostějov. Na první pohled je zřejmé, ţe zemědělské půdy v okrese Prostějov v průběhu zkoumaného desetiletí ubylo. Situační a výhledová zpráva Půda uvádí, ţe například v letech 2001–2006 ubylo v České republice 20 000 ha zemědělské půdy, coţ znamená úbytek asi 11,2 ha za den (Situační a výhledová zpráva Půda, 2012). Zemědělské půdy ubývá převáţně vlivem vzniku nové dopravní infrastruktury, osidlovacích objektů a budování nových průmyslových zón. 39

Procento zornění bylo v obou zkoumaných rocích velmi vysoké téměř u všech podniků, pohybovalo se mezi 90–100 %. V roce 2013 se u 7 podniků dokonce rovnalo 100 %. O něco menší procento zornění lze vidět u druţstva TAURUS (82,9 % v roce 2003 a 70,1 % v roce 2013). Druţstvo se však nachází v LFA (horská oblast) a má poměrně vysoké zastoupení trvalých travních porostů (470 ha v roce 2013). Podrobně se jednotlivým výměrám obhospodařované zemědělské půdy dotazovaných subjektů věnuje tabulková příloha č. 3, ve které jsou hodnoty uvedeny samostatně za všechny dotazované subjekty.

5.5 Výrobní zaměření zemědělské činnosti dotazovaných subjektů Z výsledků dotazníkové šetření je patrné, ţe v roce 2003 byla větší vyváţenost mezi rostlinnou a ţivočišnou výrobou. V roce 2013 se jiţ většina podniků orientovala jen na rostlinnou výrobu.

5.5.1 Rostlinná výroba Uvědomíme-li si, jak vypadala pole v okrese Prostějov před 10 lety a jak vypadají dnes, odvodíme, ţe struktura rostlinné výroby se v posledních letech změnila. Tento odhad výsledky dotazníkového šetření jen potvrdily. Plodinami s největším hektarovým zastoupením zůstaly obiloviny a jejich celková výměra vzrostla. Došlo však k výraznému navýšení stavu pšenice (téměř o 1 000 ha), oproti tomu výměra ječmene se sníţila. Rapidně vzrostla výměra řepky olejky. Výměra cukrové řepy se naopak zásadně sníţila, coţ jistě souvisí se zrušením cukrovaru v Němčicích nad Hanou (i to je důsledek SZP). Poklesla také výměra máku a kukuřice na zrno. V roce 2013 dva podniky evidují zastoupení energetických plodin, které se ještě v roce 2003 v ţádném z podniků nepěstovaly. Energetické plodiny, které mají souvislost s provozem bioplynové stanice, pěstují Agrodruţstvo Tištín a Hospodářské druţstvo Určice. Rozloha krmných plodin se v součtu zvýšila a můţeme pozorovat provázanost krmných plodin s chovem skotu. Obilí dle vyjádření jednotlivých podniků do krmných plodin nebylo zahrnuto. Podniky, které rušily chov skotu, přestaly taktéţ pěstovat krmné plodiny. Tato situace se týká podniků AGROS HANÁ, s.r.o., STATEK Prostějov s.r.o. (v současnosti eviduje pouze drůbeţ) a Zemědělské druţstvo Výšovice. Popisované změny ve výměrách hlavních pěstovaných plodin jsou graficky znázorněny na obrázku 1.

40

Obr. 1: Výměra hlavních pěstovaných plodin (ha) v dotazovaných subjektech v okrese Prostějov v letech 2003 a 2013, zdroj: vlastní dotazníkové šetření

V nepatrné míře se v okrese Prostějov pěstují i další plodiny. Agrodruţstvo Tištín pěstuje hrách, brambory a krmnou řepu, ROLS Lešany, spol. s r.o. vojtěšku, lipnici, ostropestřec a kmín, AGROS HANÁ, s.r.o. kmín a hořčici. Hořčici pěstuje i Zemědělské druţstvo Výšovice. Hospodářské druţstvo Určice provozuje rostlinnou výrobu na 100 ha sadů, ve kterých produkuje jablka, višně, švestky a hrušky. Detailní zastoupení pěstovaných plodin v dotazovaných subjektech je uvedeno v tabulkové příloze č. 4 (pro rok 2003) a v tabulkové příloze č. 5 (pro rok 2013).

5.5.2 Ţivočišná výroba V ţivočišné výrobě jsou patrné změny, které souvisí se SZP, jelikoţ provozování rostlinné výroby můţe být pro české zemědělce v nastavených podmínkách daleko ziskovější neţ orientace na výrobu ţivočišnou. Především chov prasat je v současnosti nevýhodný, dotace jsou zanedbatelné. V roce 2003 13 z dotazovaných zemědělských podniků provozovalo ţivočišnou výrobu, 12 podniků chovalo prasata a 10 podniků skot. O 10 let později, tedy 41 v roce 2013, byla situace zcela odlišná. Chov skotu byl sice zachován u 9 podniků (z původních 10; stav je pro kaţdý z podniků jiný – u 4 podniků došlo k navýšení stavu, u 1 podniku se stav nezměnil a u zbylých 4 podniků došlo k poklesu stavu skotu), avšak rozhodující změny nastaly v chovu prasat. 9 podniků zrušilo chov prasat úplně, 1 podnik chov prasat omezil. Pouze 2 podniky se s nesnadnými podmínkami vypořádaly a v chovu prasat pokračují, ba naopak stav ještě navýšily (jedná se o Agrodruţstvo Tištín a ROLS Lešany, spol. s r.o.). K nejradikálnějšímu rušení chovu prasat došlo v Zemědělském druţstvu Vícov, které v roce 2003 vlastnilo 12 456 prasat, coţ byl pravděpodobně největší chov prasat v okrese Prostějov. Změny v chovu prasat a skotu v okrese Prostějov mezi léty 2003 a 2013 graficky znázorňuje obrázek 2.

Obr. 2: Počet hospodářských zvířat (ks) v dotazovaných subjektech v okrese Prostějov v letech 2003 a 2013, zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Nejvíce prasnic mělo v roce 2013 Agrodruţstvo Tištín, nejvíce dojnic druţstvo TAURUS (Agrodruţstvo Tištín mělo jen o několik kusů dojnic méně). Z jiných hospodářských zvířat byla u dotazovaných subjektů zjištěna drůbeţ, a to v případě společnosti s ručením omezeným STATEK Prostějov, Agrodruţstvo Tištín eviduje 18 ovcí (pro vlastní potřebu na farmě). Také ROLS Lešany, spol. s r.o v roce 2003 choval několik málo ovcí (12 kusů), ale chov byl zrušen.

42

Podrobný přehled stavu hospodářských zvířat (ks) v dotazovaných subjektech v okrese Prostějov v letech 2003 a 2013 je znázorněn v tabulkové příloze č. 6. 5.5.2 Ostatní výroba Při osobních rozhovorech se zemědělci bylo zjištěno, ţe kromě rostlinné a ţivočišné výroby se věnují také ještě dalším zemědělským činnostem. Nejčastěji jsou to zemědělské sluţby (to znamená například nákladní doprava, zemní práce, sečení trávy, vývoz fekálií apod.). Pět z dotazovaných druţstev provozuje bioplynovou stanici, konkrétně jsou to Agrodruţstvo Tištín, Hospodářské druţstvo Určice, ROLS Lešany, spol. s r.o., Zemědělské druţstvo Vícov a Zemědělské druţstvo Vrahovice. Některé podniky zmiňovaly téţ výrobu pelet, při které jsou vyuţívány zbytky z čištění rostlinné výroby.

5.6 Zaměření trţní produkce dotazovaných subjektů Zemědělci produkty rostlinné a ţivočišné výroby jen málokdy dále sami zpracovávají. Nejčastěji je prodávají prostřednictvím obchodních organizací nebo přímým zpracovatelům zemědělské prvovýroby. Vývoz do zahraničí je zastoupen jen v nepatrné míře (do zahraničí se ale vyváţí více, avšak přes obchodní organizace). Předmětem exportu je pšenice, řepka olejka a nejkvalitnější maso (mladí býci a jalovice), které nejsou jatka schopna zaplatit. Drobný prodej je zanedbatelný. Podrobné výsledky zaměření trţní produkce dotazovaných podniků jsou uvedeny v tabulkové příloze č. 7 (rostlinná výroba) a v tabulkové příloze č. 8 (ţivočišná výroba).

5.7 Omezující faktory v podnikatelské činnosti dotazovaných subjektů Dotazované zemědělské podniky si vedou poměrně slušně, vţdy je ale moţné stávající stav dále zlepšit. Bylo zkoumáno, co povaţují zemědělci za hlavní faktory, které jim brání v rozvoji jejich podnikatelské činnosti. Jejich odpovědi více či méně souvisely se SZP. Většina respondentů si myslí, ţe mezi hlavní příčiny omezující jejich podnikatelskou činnost patří nejistota výkupních cen zemědělských komodit. Tuto odpověď označilo 80 % dotazovaných. Poměrně často také padaly následující 3 odpovědi (zastoupení kaţdé z nich bylo 40 %): malá ochrana domácího trhu, omezující normy a nařízení EU a vysoká administrativní náročnost. 27 % spatřuje 43 nevýhodu v nedostatku kvalifikované pracovní síly. Pouze 1 podnik vnímá nedostatek zpracovatelských kapacit a také nedostatečnou podporu státu. Podrobné výsledky jsou uvedeny v tabulkové příloze č. 9.

5.8 Hospodářské výsledky dotazovaných subjektů V tabulce 12 jsou zobrazeny hospodářské výsledky dotazovaných subjektů v roce 2003 (před vstupem do EU), v roce 2007 (3 roky po vstupu do EU, na začátku programového období 2007–2013 ) a v roce 2013 (na konci programového období). Vstup ČR do EU pravděpodobně zajistil českým zemědělcům lepší ekonomickou situaci a u většiny dotazovaných subjektů tomu tak je. Pouze jeden podnik zaznamenal v roce 2013 ztrátu, zbylých 14 podniků hospodařilo se ziskem. Oproti tomu v roce 2003 bylo hospodaření ztrátové u 4 podniků a u společností s ručením omezeným BARNET & SYNOVÉ a FARM SELECT údaj za rok 2003 chybí z důvodu, ţe v tomto roce oba uvedené podniky ještě neexistovaly. V roce 2007 všech 15 dotazovaných podniků eviduje zisk. Otázka v dotazníku zaměřená na hospodářské výsledky podniků se ptala pouze na zisk či ztrátu, nebylo zapotřebí uvádět konkrétní hodnoty (s ohledem na to, ţe by tato informace mohla být pro některé dotazované příliš citlivá). Nakonec však více neţ polovina dotazovaných uvedla číselné údaje, ze kterých vyplynulo výrazné zlepšení ekonomiky. U podniků, které jiţ v roce 2003 hospodařily se ziskem, se hodnoty zisku do roku 2013 mnohonásobně zvýšily. V současné době se zisky pohybují řádově v milionech či desítkách milionů (s přihlédnutím na velikost podniku).

44

Tab. 12: Hospodářské výsledky dotazovaných subjektů v okrese Prostějov v letech 2003, 2007 a 2013 Hospodářské výsledky podniku Název zemědělského podniku 2003 2007 2013 Agrodruţstvo Tištín zisk zisk zisk AGROS HANÁ, s.r.o. zisk zisk zisk BARNET & SYNOVÉ spol. s r.o. - zisk zisk FARM SELECT s.r.o. - zisk zisk Hospodářské druţstvo Určice, druţstvo ztráta zisk zisk ROLS Lešany, spol. s r.o. zisk zisk zisk STATEK Prostějov s.r.o. zisk zisk zisk TAURUS, druţstvo zisk zisk zisk ZD Klenovice na Hané, druţstvo zisk zisk ztráta Zemědělské druţstvo Vícov zisk zisk zisk Zemědělské druţstvo Vrahovice ztráta zisk zisk Zemědělské druţstvo Výšovice ztráta zisk zisk Zemědělské obchodní druţstvo AGRISPOL zisk zisk zisk Zemědělské obchodní druţstvo Plumlov ztráta zisk zisk ZOD Němčice nad Hanou, druţstvo zisk zisk zisk Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

5.9 Dotace pobírané dotazovanými subjekty V rámci jednotné ţádosti pobírají všechny dotazované zemědělské podniky dotace se základním zaměřením na platbu na plochu (SAPS). Ostatní dotace jsou vyuţívány dle specifik jednotlivých podniků. Dotazník byl zaměřený na dotace získané v letech 2007–2013 z Programu rozvoje venkova. Tabulka 13 ukazuje, které z vybraných dotací podniky vyuţívaly a které ne. 80 % podniků vyuţívalo dotace na modernizaci strojového parku, 73 % podniků pobíralo dotace na modernizaci budov. Dotace na rozvoj výrobních kapacit pouţilo jen 40 % podniků.

45

Mimo to některé podniky jistě vyuţívaly i další dotace, většina dotazovaných však jiné neuvedla. Agrodruţstvo Tištín zmíňilo dotace na bioplynovou stanici, vyuţití tepla z bioplynové stanice, výrobu pelet, ubytování a sport. Zemědělské podniky mohou čerpat dotace i z národních programů (kadávery, infekční rinotracheitida skotu, ozdravení chovu prasat atd.) nebo i z jiných oblastí (např. z Ministerstva ţivotního prostředí dotace na sniţování emisí čpavku nebo z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu – pojištění, dotace úroků).

Tab. 13: Dotace pobírané dotazovanými subjekty v okrese Prostějov v období 2007–2013 Dotace (ano/ne) modernizace rozvoj Název zemědělského podniku modernizace strojového výrobních budov parku kapacit Agrodruţstvo Tištín ano ano ano AGROS HANÁ, s.r.o. ano ne ano BARNET & SYNOVÉ spol. s r.o. ano ne ne FARM SELECT s.r.o. ne ne ano Hospodářské druţstvo Určice, druţstvo ano ano ano ROLS Lešany, spol. s r.o. ano ne ano STATEK Prostějov s.r.o. ano ne ne TAURUS, druţstvo ano ano ano ZD Klenovice na Hané, druţstvo ano ne ano Zemědělské druţstvo Vícov ne ne ano Zemědělské druţstvo Vrahovice ano ne ano Zemědělské druţstvo Výšovice ano ano ano Zemědělské obchodní druţstvo AGRISPOL ano ano ano Zemědělské obchodní druţstvo Plumlov ne ne ne ZOD Němčice nad Hanou, druţstvo ano ano ne Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

46

5.10 Pozitiva a negativa SZP vnímaná dotazovými subjekty Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe mezi dotazovanými zemědělci převaţuje názor, ţe SZP s sebou nese více negativ neţ pozitiv. 40 % dotazovaných nevnímá ve SZP ţádná pozitiva. 60 % dotazovaných hodnotí kladně zvýšení dotací a 20 % dotazovaných oceňuje údrţbu krajiny. Zvýšení ţivotní úrovně zemědělců pociťují 2 z dotazovaných, zlepšení kvality a bezpečnosti potravin vidí pouhý 1 respondent a zlepšení odbytu zemědělských výrobků taktéţ 1. Zvýšení konkurenceschopnosti nezvolil ţádný z dotazovaných. Na rozdíl od toho negativa SZP spatřují naprosto všichni dotazovaní. 100 % dotazovaných povaţuje pravidla, nařízení a legislativu za příliš sloţité. 73 % dotazovaných není spokojeno s úrovní dotací oproti EU-15, 67 % spatřuje vysokou administrativní náročnost. Omezení kvótami se zdá nevýhodné 40 % dotazovaných a 2 respondenti zaškrtli jako omezující faktor malou finanční podporu státu. Nikdo z dotázaných nevyuţil moţnosti zmínit jiná pozitiva či negativa. Detailní výsledky dotazníkového šetření týkající se pozitiv a negativ jsou uvedeny v tabulkové příloze č. 10.

5.11 Další období SZP z pohledu dotazovaných subjektů Rokem 2014 vstupuje SZP do nového programového období. Reforma SZP však v současné době stále ještě není ve finální podobě. Tuto skutečnost potvrdilo i dotazníkové šetření, které pátralo nejenom po pozitivech v reformě SZP pro další programové období, ale zaměřilo se také na negativní parametry. Většina dotazovaných nebyla schopna na tyto otázky spojené s reformou SZP odpovědět (pozitiva nebylo schopno určit 9 respondentů, negativa 6). Ze získaných reakcí vyplynulo, ţe zemědělci oceňují postupné rušení kvót, rovnější dotace (oproti státům EU-15) a větší podporu ţivočišné výroby (avšak podpora prasat chybí). Jeden z dotazovaných odpověděl, ţe je dobré, ţe se o zemědělství mluví a poukazuje se na jeho důleţitost, a tak se dostává do podvědomí veřejnosti. Co se týče negativních směrnic, několikrát zazněla slova o sloţité administrativě, dotacích na plochu (obhospodařované hektary bez vazby na bonitu

47 půdy) a zmíněn byl téţ greening1. V tabulkové příloze 11, ve které jsou znázorněny odpovědi jednotlivých dotazovaných, jsou u Agrodruţstva Tištín ve sloupci s negativními vlivy uvedeny závazky vůči ochraně ţivotního prostředí před emisemi, které si EU stanovila jako jediná, ostatní státy produkují emise bez omezení, a tak dochází k narušení konkurenceschopnosti a růstu nákladů zemědělské výroby. Zaměření dotací SZP na malé podniky více vyhovuje státům jako je Německo či Francie a v českých podmínkách, kde je větší zastoupení středních a velkých podniků, je to bezprostředně znevýhodňující, Někteří zemědělci plně nesouhlasí s celou SZP a vnímají ji zcela negativně. Třikrát byl dokonce zaznamenán názor, ţe by se měla celá SZP zrušit a kaţdý by měl začít hospodařit dle svého uváţení. Většina zemědělských podniků pravděpodobně vyplnila dotazník subjektivně, tedy bez širšího pojetí vlivů na zemědělství celé ČR, avšak shodují se na tom, ţe běţný zemědělec se musí umět přizpůsobit nastaveným podmínkám, jelikoţ je neovlivní. Zemědělcům by určitě usnadnilo práci nastolení dlouhodobé koncepce bez zásadních změn podmínek hospodaření. Slabiny SZP se projevují v dotační politice, coţ vede například k rušení či omezení ţivočišné výroby a v širším pohledu k negativním dopadům na zemědělství i ekonomiku celé ČR.

5.12 Nevyuţité objekty v podnicích dotazovaných subjektů S rušením ţivočišné výroby se objevuje problém nevyuţitých objektů a zemědělci musí řešit, jak s nimi naloţit. Některým z dotazovaných podniků se podařilo nevyuţité objekty pronajmout pro jinou činnost. V současnosti 8 ze sledovaných podniků má nevyuţité objekty, přičemţ 2 z nich (BARNET & SYNOVÉ spol. s r.o., Zemědělské obchodní druţstvo AGRISPOL) stále neví, jak situaci řešit, nemají zatím ţádné záměry. FARM SELECT s.r.o. se zachová dle vývoje situace v novém programovém období SZP. Vlastní nevyuţité stáje pro skot, které by se daly v budoucnu vyuţít pro chov ţivočišné výroby. Uvaţuje však i o jejich přestavbě na sklady.

1 greening neboli ozelenění znamená v praxi střídání plodin, ekologicky zaměřené plochy a nesniţování výměry trvalých travních porostů 48

V druţstvu TAURUS plánují nevyuţité objekty ţivočišné výroby zbourat. Demolici zamýšlí téţ Zemědělské druţstvo Výšovice. Zemědělské druţstvo Vícov jiţ z části pronajímá bývalé objekty pro chov skotu pro jinou činnost, v záměru chce pokračovat a pokusí se pronajmout všechny nevyuţité prostory. ZOD Němčice nad Hanou chce prostory také pronajímat a současně rozšířit výrobu. Zemědělské druţstvo Vrahovice chystá přestavbu nevyuţitých budov na skladovací prostory.

49

6 ZÁVĚR Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit současný stav zemědělství v okrese Prostějov na přelomu programových období a zaznamenat vliv SZP na vývoj zemědělských podniků v okrese Prostějov. Praktické části předcházela nejprve část teoretická, ve které byly zpracovány geografické charakteristiky okresu Prostějov s důrazem jejich vlivu na zemědělství a dále byla charakterizována SZP. Po získání teoretického základu bylo provedeno dotazníkové šetření v zemědělských podnicích právnických osob v okrese Prostějov. Tato část práce je přínosná především z toho důvodu, jelikoţ obsahuje údaje (např. výměra obhospodařované zemědělské půdy či stav hospodářských zvířat jednotlivých podniků), které nejsou běţně k nalezení, a dotazníkové šetření v konkrétních zemědělských podnicích je v současné době pravděpodobně jediným způsobem, jak tyto informace získat. Bylo také zkoumáno, jaký vliv má SZP na hospodaření vybraných podniků, a bylo zjištěno, jaká pozitiva a negativa SZP vnímají zemědělci, pro které je SZP součástí jejich kaţdodenních ţivotů. SZP s sebou nese řadu pozitivních skutečností ohledně bezpečnosti potravin, údrţby krajiny apod. V současné době hospodaří téměř všichni dotazovaní (aţ na jednu výjimku) s výrazným ziskem, dalo by se říct, ţe je tomu tak převáţně díky dotacím. Oproti tomu ale zemědělci pociťují ve SZP řadu omezujících faktorů. Mezi ty nejvýznamnější patří sloţitá pravidla, nařízení a legislativa a vysoká administrativní náročnost. Od vstupu ČR do EU aţ po současnost byli čeští zemědělci nespokojeni s úrovní dotací oproti prvním patnácti členům EU (v roce vstupu ČR do EU činila výše přímých plateb 25 % z hodnoty, která se dostávala zemím EU-15, pak se postupně navyšovaly, ale nerovnost přetrvávala). Nová SZP by jiţ měla být spravedlivější a rovnější. Dotazníkové šetření probíhalo převáţně formou osobních rozhovorů, coţ mi umoţnilo alespoň z části nahlédnout do fungování SZP v praxi. Ať uţ se ale SZP někomu zamlouvá více, jinému méně, nakonec se běţný zemědělec nařízením a pravidlům stejně musí přizpůsobit, jelikoţ je ovlivnit nemůţe. Můţe se akorát snaţit o to, aby jeho činnost byla ve všech ohledech co nejlepší. V prvním čtvrtletí nového programového období (2014–2020) nebyli dotazovaní schopni určit, jaké změny v následujícím období SZP přinese. Ačkoliv reforma SZP byla schválena Evropským parlamentem jiţ v listopadu 2013, na úrovni ČR, která si

50 jako kaţdý členský stát musí novou SZP přizpůsobit vlastním podmínkám, v té době neexistoval ţádný oficiální ucelený závěr o podobě nové SZP. Zmíněno tedy bylo jen několik odhadů a předpokladů. Jak to nakonec s novou podobou SZP dopadne, se ukáţe aţ časem. Zemědělci věří ve zlepšení a ulehčení jejich činnosti. Nová pravidla by se měla více zaměřit na podporu zemědělců neţ na podporu jednotlivých produktů. Velký význam bude kromě zvýšení konkurenceschopnosti evropského zemědělství kladen na kvalitu a udrţitelnost. Nová pravidla by měla být spravedlivější, jednodušší a měla by zemědělce nasměrovat do oblastí environmentálně udrţitelného zemědělství.

51

Shrnutí V bakalářské práci je provedena analýza současného stavu zemědělství v okrese Prostějov na přelomu programových období a dále je zkoumán vliv společné zemědělské politiky na vývoj zemědělských podniků v okrese Prostějov. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí – z teoretické a z praktické části. Teoretická část obsahuje geografickou charakteristiku okresu Prostějov s důrazem vlivu na zemědělství (fyzickogeografické charakteristiky, socioekonomické charakteristiky, základní charakteristiky zemědělství) a obecné informace o společné zemědělské politice Evropské unie. Základem praktické části je dotazníkové šetření prováděné v zemědělských podnicích právnických osob v okrese Prostějov. Dotazník se zaměřuje na srovnání stavu zemědělství v okrese Prostějov před vstupem České republiky do Evropské unie a po jejím vstupu. Zjišťovány jsou vlivy společné zemědělské politiky na hospodaření zemědělských podniků.

Summary In this bachelor thesis there is executed the analysis of the contemporary situation of agriculture in Prostějov district at the turning point of the programme period and also influence of the common agricultural policy over development of the agricultural companies in Prostějov district. This work comprises of two parts – theoretical and practical. The theoretical part contains the geographic characteristic of the Prostějov district emphasizing influence on agriculture (physical geographic characteristics, socioeconomic characteristics, fundamental characteristics of agriculture) and general information of the common agricultural policy of the European Union. The basis of the practical part is questionnaire survey performed in agricultural companies of the juridical persons in Prostějov district. The survey focuses on comparison of the state of agriculture in Prostějov district before the entry of the Czech Republic into the European Union and after that. The investigated facts are effects of the common agricultural policy on economy of the agricultural companies.

52

Seznam literatury

Kniţní publikace [1] DEMEK, Jaromír – MACKOVČIN, Peter – BALATKA, Břetislav. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vydání. Brno: AOPK ČR, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. [2] CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. Praha: ENIGMA, 1996. 347 s. ISBN 8085368803. [3] GÖTZ, Antonín – NOVOTNÁ, Marie. Geografie zemědělství ČR. 1. vydání. Plzeň: Pedagogická fakulta ZČU, 1995. 100 s. ISBN 80-7043-145-8. [4] KÖNIG, Petr – LACINA, Lubor. Rozpočet a politiky Evropské unie. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. 374 s. ISBN 80-7179-846-0. [5] LUKÁŠ, Zdeněk. Společná zemědělská politika EU. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. ISBN 8024500647. [6] NĚMEC, Jan – KOPP, Jan – BARTOŠ, Michael. Vodstvo a podnebí v České republice v souvislosti se změnou klimatu. Praha: Pro Ministerstvo zemědělství ČR vydal Consult, 2009. 255 s. ISBN 80-903482-7-0. [7] QUITT, Evţen. Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971. 73 s. [8] ŠTEFÁČEK, Stanislav. Encyklopedie vodních toků Čech, Moravy a Slezska. 1. vydání. Praha: Baset, 2008. 743 s. ISBN 9788073401054. [9] TOMÁŠEK, Milan. Půdy České republiky. 4. vydání. Praha: Česká geologická sluţba, 2007. 67 s. ISBN 978-80-7075-688-1. [10] TOUŠEK, Václav – KUNC, Josef – VYSTOUPIL, Jiří. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4. [11] VĚŢNÍK, Antonín. Geografie zemědělství I. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. 93 s.

Odborné články [12] VOŠTA, Milan. Společná zemědělská politika EU a její aplikace v České republice. Současná Evropa, 2010, č. 2, s. 127–142.

53

Mapy a atlasy [13] QUITT, Evţen. Mapa klimatických oblastí ČSSR: Map of the climatic regions of the Czechoslovak socialist republik (1:500 000). 1. vydání. Brno: Kartografické nakladatelství pro geografický ústav ČSAV, 1970. [14] TOMÁŠEK, M. Půdní mapa České republiky (1:1 000 000). Praha: Česká geologická sluţba, 1995.

Publikace na internetu [15] Čeští zemědělci a Společná zemědělská politika Evropské unie [online]. Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006 [cit. 27. 2. 2014]. Dostupné z: . [16] Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013 [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2006 [cit. 4. 3. 2014]. Dostupné z: . [17] Situační a výhledová zpráva Půda, 2012 [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2012 [cit. 28. 1. 2014]. Dostupné z: . [18] Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU [online]. Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010 [cit. 27. 2. 2014]. Dostupné z: . [19] Společná zemědělská politika: partnerství mezi Evropou a zemědělci [online]. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2012. 16 s. [cit. 27. 2. 2014]. ISBN 978-92-79-22063-0. Dostupné z: . [20] Strategie pro růst – české zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky EU po roce 2013 [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2012 [cit. 10. 3. 2014]. Dostupné z: .

54

[21] Významné firmy Olomouckého kraje [online]. Olomouc: Olomoucký kraj, 2009 [cit. 28. 1. 2014]. Dostupné z: .

Internetové stránky [22] EP schválil reformu společné zemědělské politiky. Zemědělský svaz České republiky [online]. [cit. 5. 3. 2014]. Dostupné z: . [23] EUROPA – Oblasti politiky Evropské unie – Zemědělství. Evropská komise [online]. [cit. 5. 3. 2014]. Dostupné z: . [24] EU se dohodla na změnách zemědělské politiky. Evropská komise [online]. [cit. 5. 3. 2014]. Dostupné z: . [25] Historická data: Počasí: Mapy stanic. Český hydrometeorologický ústav [online]. [cit. 28. 1. 2014]. Dostupné z: . [26] Platby na základě jednotné ţádosti. Státní zemědělský intervenční fond [online]. c2000-2014 [cit. 4. 3. 2014]. Dostupné z: . [27] Podoba Společné zemědělské politiky po roce 2013. Evropská komise [online]. [cit. 5. 3. 2014]. Dostupné z: . [28] Program rozvoje venkova. Státní zemědělský intervenční fond [online]. c2000- 2014 [cit. 4. 3. 2014]. Dostupné z: . [29] Regionální potraviny [online]. [cit. 10. 3. 2014]. Dostupné z: . [30] Seznam příjemců dotací. Státní zemědělský intervenční fond [online]. c2000-2014 [cit. 29. 11. 2013]. Dostupné z: .

55

[31] Státní zemědělský intervenční fond [online]. c2000-2014 [cit. 4. 3. 2014]. Dostupné z: . [32] Vznik, vývoj a reformy Společné zemědělské politiky. Ministerstvo zemědělství (eAGRI) [online]. c2009-2013 [cit. 4. 3. 2014]. Dostupné z: .

Statistické zdroje [33] Agrocenzus 2010 v Olomouckém kraji. Český statistický úřad [online]. [cit. 28. 1. 2014]. Dostupné z: . [34] ČSÚ a územně analytické podklady. Český statistický úřad [online]. [cit. 28. 1. 2014]. Dostupné z: . [35] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Český statistický úřad [online]. Praha, 2006 [cit. 28. 1. 2014]. Dostupné z: . [36] Malý lexikon obcí České republiky 2013. Český statistický úřad [online]. [cit. 28. 1. 2014]. Dostupné z: . [37] Obyvatelstvo v Olomouckém kraji v 1. aţ 3. čtvrtletí 2013. Český statistický úřad [online]. [cit. 28. 1. 2014]. Dostupné z: . [38] Okres Prostějov. Český statistický úřad [online]. [cit. 28. 1. 2014]. Dostupné z: . [39] Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Český statistický úřad [online]. [cit. 28. 1. 2014]. Dostupné z: . [40] Sčítání lidu, domů a bytů 2011, Olomoucký kraj. Český statistický úřad [online]. [cit. 28. 1. 2014]. Dostupné z: .

56

[41] Statistická ročenka Olomouckého kraje 2013. Český statistický úřad [online]. [cit. 28. 1. 2014]. Dostupné z: .

Právní předpisy [42] Nařízení vlády č. 241/2004 Sb., o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními [43] Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu [44] Vyhláška č. 356/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů

57

Seznam pouţitých zkratek a. s. Akciová společnost ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad EAFRD European Agricultural Fund for Rural Development (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) EAGF European Agricultural Guarantee Fund (Evropský zemědělský záruční fond) EU Evropská unie EU-15 Prvních patnáct členů Evropské unie LFA Less Favoured Areas (méně příznivé oblasti) MAS Místní akční skupina NPP Národní přírodní památka NPR Národní přírodní rezervace ORP Obec s rozšířenou působností o. p. s. Obecně prospěšná společnost o. s. Občanské sdruţení PP Přírodní památka PR Přírodní rezervace SLDB Sčítání lidu, domů a bytů spol. s r.o. Společnost s ručením omezeným SZIF Státní zemědělský intervenční fond SZP Společná zemědělská politika ZD Zemědělské druţstvo ZOD Zemědělské obchodní druţstvo

58

Seznam obrázků Obrázek 1: Výměra hlavních pěstovaných plodin (ha) v dotazovaných subjektech v okrese Prostějov v letech 2003 a 2013 (str. 41) Obrázek 2: Počet hospodářských zvířat (ks) v dotazovaných subjektech v okrese Prostějov v letech 2003 a 2013 (str. 42)

Seznam tabulek Tabulka 1: Chráněná území v okrese Prostějov k 31. 12. 2012 (str. 16) Tabulka 2: Srovnání rozlohy, počtu obyvatel a hustoty zalidnění okresu Prostějov s ostatními okresy Olomouckého kraje k 30. září 2013 (str. 17) Tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel v okrese Prostějov v letech 1869–2011 (str. 17) Tabulka 4: Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání v okrese Prostějov v roce 2011 (str. 18) Tabulka 5: Pravidelně zaměstnaní pracující v zemědělství podle věkových skupin v okrese Prostějov k 31. 10. 2011 (str. 18) Tabulka 6: Velikostní kategorie obcí v okrese Prostějov k 31. 12. 2012 (str. 19) Tabulka 7: Vyuţití půdy v okrese Prostějov ve srovnání s Olomouckým krajem a Českou republikou k 31. 12. 2012 (str. 21) Tabulka 8: Rozdělení zemědělské půdy v okrese Prostějov k 31. 12. 2012 (str. 22) Tabulka 9: Rozdělení orné půdy v okrese Prostějov do výrobních oblastí (k 31. 12. 2011) (str. 23) Tabulka 10: Výměra zemědělské půdy podle typu LFA v okrese Prostějov v roce 2011 (str. 24) Tabulka 11: Seznam dotazovaných subjektů v okrese Prostějov (str. 38) Tabulka 12: Hospodářské výsledky dotazovaných subjektů v okrese Prostějov v letech 2003, 2007 a 2013 (str. 45) Tabulka 13: Dotace pobírané dotazovanými subjekty v okrese Prostějov v období 2007–2013 (str. 46)

59

Seznam příloh

Textové přílohy Textová příloha 1: Dotazníkový formulář pro podniky právnických osob

Tabulkové přílohy Tabulková příloha 1: Průměrná základní cena půdy podle katastrálních území v okrese Prostějov k 1. 1. 2014 Tabulková příloha 2: Počet trvale činných pracovníků v dotazovaných subjektech v okrese Prostějov v letech 2003 a 2013 Tabulková příloha 3: Výměra obhospodařované zemědělské půdy (ha) v dotazovaných subjektech v okrese Prostějov v letech 2003 a 2013 Tabulková příloha 4: Výměra pěstovaných plodin (ha) v dotazovaných subjektech v okrese Prostějov v roce 2003 Tabulková příloha 5: Výměra pěstovaných plodin (ha) v dotazovaných subjektech v okrese Prostějov v roce 2013 Tabulková příloha 6: Stav hospodářských zvířat (ks) v dotazovaných subjektech v okrese Prostějov v letech 2003 a 2013 Tabulková příloha 7: Zaměření trţní produkce rostlinné výroby dotazovaných subjektů v okrese Prostějov v letech 2003 a 2013

Tabulková příloha 8: Zaměření trţní produkce ţivočišné výroby dotazovaných subjektů v okrese Prostějov v letech 2003 a 2013 Tabulková příloha 9: Faktory bránící v rozvoji podnikatelské činnosti dotazovaných subjektů v okrese Prostějov Tabulková příloha 10: Pozitiva a negativa SZP vnímaná dotazovanými subjekty v okrese Prostějov Tabulková příloha 11: Pozitiva a negativa v reformě SZP vnímaná dotazovanými subjekty v okrese Prostějov

Mapové přílohy Mapová příloha 1: Průměrná základní cena půdy v okrese Prostějov k 1. 1. 2014 Mapová příloha 2: Znevýhodněné oblasti pro zemědělce (LFA) v okrese Prostějov Mapová příloha 3: Zranitelné oblasti v okrese Prostějov

60

PŘÍLOHY

61