DOCSLIB.ORG

Giovanni Battista Pergolesi: Stabat Mater

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Giovanni Battista Pergolesi: Stabat Mater JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra kompozice, dirigování a operní režie Dirigování sboru Giovanni Battista Pergolesi: Stabat mater Bakalářská práce Autor práce: Stanislav Smoček Vedoucí práce: prof. MgA. Blanka Juhaňáková, ArtD. Oponent práce: Mgr. MgA. Jan Ocetek Brno 2017 Bibliografický záznam SMOČEK, Stanislav. Giovanni Battista Pergolesi: Stabat mater [Giovanni Battista Pergolesi: Stabat Mater]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra kompozice, dirigování a operní režie, 2017. 27 s. Vedoucí diplomové práce prof. MgA. Blanka Juhaňáková, ArtD. Anotace Bakalářská práce „Giovanni Battista Pergolesi: Stabat mater“ pojednává o díle tohoto slavného skladatele. Kromě nastínění jeho života a tvorby se práce také mimo jiné věnuje historii stejnojmenného latinského hymnu Stabat mater a množství jeho zhudebnění. Práce se také zabývá úpravou Alexeje Lvova, který toto dílo upravil pro dva sólové hlasy, smíšený sbor a orchestr. Originál i Lvovova verze je poté podrobena interpretačnímu rozboru a vzájemnému srovnání. Annotation Bachelor thesis „Giovanni Battista Pergolesi: Stabat Mater“ deals with the eponymous work of this famous Italian componist. After brief description of Pergolesi’s life story and work also the history of the Latin hymn Stabat Mater will be mentioned. This thesis also focuses on adaptation of Pergolesi’s Stabat Mater by Russian componist Alexei Lvov from the 19th century, which is adapted for two solo voices, mixed choir and orchestra. Afterwards the original, as well as the adaptation will be analysed and compared with each other. Klíčová slova Giovanni Battista Pergolesi (1710–1736); Alexej Lvov (1798–1870); Stabat mater; sborová tvorba; barokní hudba; hudební rozbor Keywords Giovanni Battista Pergolesi (1710–1736); Alexei Lvov (1798–1870); Stabat Mater; choir music; baroque music; musical analysis Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 13. května 2017 Stanislav Smoček Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval především prof. MgA. Blance Juhaňákové, ArtD. za cenné rady, pomoc při konzultacích a pedagogické vedení, také své rodině za podporu a v neposlední řadě své přítelkyni. Obsah ÚVOD ..................................................................................................................... 5 1. STABAT MATER .......................................................................................... 6 2. GIOVANNI BATTISTA PERGOLESI ......................................................... 8 2.1 ODBORNÝ ZÁJEM O PERGOLESIHO DÍLO ...................................................... 8 2.2 MLÁDÍ A HUDEBNÍ VZDĚLÁNÍ ..................................................................... 9 2.3 TVŮRČÍ OBDOBÍ ........................................................................................12 2.4 ZÁVĚR ŽIVOTA .........................................................................................13 3. RECEPCE PERGOLESIHO DÍLA A ÚPRAVY STABAT MATER .........15 4. INTERPRETAČNÍ ROZBOR ......................................................................17 4.1 STABAT MATER DOLOROSA (DUET A SBOR) ...............................................17 4.2 CUIUS ANIMAM GEMENTEM (ÁRIE) ...........................................................18 4.3 O QUAM TRISTIS ET AFFLICTA (DUET A SBOR) ............................................19 4.4 QUAE MOEREBAT ET DOLEBAT (ÁRIE) .......................................................19 4.5 QUIS EST HOMO (DUET A SBOR) ................................................................20 4.6 VIDIT SUUM DULCEM NATUM (ÁRIE) .........................................................20 4.7 EIA MATER, FONS AMORIS (ÁRIE) .............................................................21 4.8 FAC, UT ARDEAT (SBOR) ...........................................................................21 4.9 SANCTA MATER, ISTUD AGAS (DUET) .......................................................22 4.10 FAC, UT PORTEM CHRISTI MORTEM (ÁRIE A SBOR) .....................................23 4.11 IN FLAMMATUS (DUET) ............................................................................25 4.12 QUANDO CORPUS MORIETUR (DUET) .........................................................25 4.13 AMEN (SBOR) ...........................................................................................26 ZÁVĚR ..................................................................................................................27 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE...................................................................28 Úvod Giovanni Battista Pergolesi (1710–1736) a jeho duchovní dílo Stabat mater poutají pozornost mnoha působících hudebních těles v současné době. Dnešní trend takzvané poučené interpretace s dobovými nástroji se většinou věnuje originálnímu vydání, které je řazeno mezi špičková zpracování tohoto latinského hymnu. Mě však, coby sbormistra, zaujalo také zpracování pro sólové hlasy, smíšený sbor a orchestr. Právě proto jsem se rozhodl ve své práci věnovat jak originální verzi, tak i úpravě Alexeje Lvova (1798–1870) z hlediska obsahové stránky textu a vnímání rozdílnosti jednotlivých úprav. Informace se v tomto směru různí, neboť některé prameny uvádějí za autora úpravy pro smíšený sbor Giovanniho Paisiella (1740–1816), jiné zase Alexeje Lvova. Giovanni Battista Pergolesi je velice významný autor, o němž však v českém jazyce nemáme dostatečné množství literatury, která by posloužila k podrobnějšímu studiu a jaksi hlubšímu proniknutí do autorova života a jeho tvorby, což je pro mne také neodmyslitelnou součástí důkladného poznání a pochopení studovaného díla, proto čerpám většinu svých informací ze zahraniční literatury. Ve své práci bych se rád věnoval původní originální verzi pro sólové hlasy a orchestr ve srovnání s úpravou Alexeje Lvova pro sólové hlasy, smíšený sbor a orchestr. Dalším okruhem mého zájmu je podrobnější studium textu a jeho obsahové a interpretační stránky. Nejdříve bych rád představil historii hymnu Stabat mater obecně, abychom mohli dílo lépe pochopit v kontextu významu tohoto chvalozpěvu pro křesťanský svět a hudební dějiny. Další nedílnou součástí práce je nastínění života a tvorby skladatele Giovanni Battisty Pergolesiho, pro niž jsem využil právě zahraniční literaturu, zejména starší, ale stále významné dílo italského autora Giuseppe Radiciottiho. Pergolesiho dílo zaznamenalo v Evropě velký ohlas a bylo mnohokrát upravováno, proto v krátké kapitole představím i významné úpravy jeho Stabat mater a poté se již budu věnovat analýze a srovnání originálu s verzí Alexeje Lvova, kterou jsem také nastudoval pro svůj bakalářský koncert. 5 1. Stabat mater Stabat mater je latinský hymnus, líčící bolest Panny Marie, Kristovy matky, tváří v tvář umírání jejího syna za hříchy lidstva. Tato působivá báseň, složená v období vrcholného středověku, tedy ve 13. století v době sílícího mariánského kultu, inspirovala v průběhu staletí nejen velké množství skladatelů, ale také malířů, sochařů a umělců obecně. Úvodní verš textu básně vychází z líčení scény ukřižování v Janově evangeliu (Jan 19, 25), začínající slovy „Stabat iuxta crucem Jesu mater eius“1. Od tohoto výjevu se pak odvíjí všechny další sloky, které pomocí sugestivních a emotivních formulací krouží okolo tématu utrpení a bolesti matky, která vidí svého trpícího syna, ale také lásky a naděje vykoupení, které se rozhodl skrze svou oběť lidstvu umožnit. Původní báseň má 10 slok po šesti verších. Jak ještě uvidíme, z kompozičních důvodů Pergolesi své dílo strukturoval poněkud jinak – jeho Stabat má 12 částí včetně závěrečného Amen, které Lvov ve své úpravě pojal jako samostatný díl. Básnickou předlohu literatura podle obsahu a významu jejích slok rozděluje na dva celky. Prvních pět slok navozuje scénu pod křížem a líčí celou situaci. Autor využil mnoha působivých adjektiv i řečnických otázek, které čtenáře (či v případě hudebního díla posluchače) atakují k citovému pohnutí a přemýšlení. I když evangelium v líčení scény pod křížem hovoří o více postavách (další dvě Marie, učedník Jan), text Stabat mater se soustředí výhradně na Pannu Marii ve vztahu k trpícímu Kristu, na bolestnou a plačící matku pod křížem svého syna. Šestá až desátá sloka poté obsahují vroucí zbožné prosby k Panně Marii a Ježíši, vyvěrající z pohnutí předchozích slok. V otázce autorství tohoto díla bylo nadneseno několik variant. Nejčastěji se za jejího tvůrce považuje italský františkánský mnich Jacopone da Todi (kolem 1230- 1306). Tato informace se poprvé objevila v polovině 17. století v díle o spisovatelích františkánského řádu.2 Někdy je jako možný autor udáván jiný italský františkán, sv. Bonaventura (1221-1274), případně papežové Jan XXII., Inocenc III. či Řehoř XI., to je však nepravděpodobné. Nejvíce se tedy muzikologové přiklání k již zmíněnému 1 “U Ježíšova kříže stály jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdalská.” (podle Českého ekumenického překladu, dostupné na http://www.biblenet.cz/app/b?book=John&no=19 [cit. 20. dubna 2017]) 2 V knize Lucase Waddinga Scriptores Ordini Minorum z roku 1650. 6 Jacoponu da Todi. Právě italský františkánský řád je s určitostí považován za prostředí, v němž báseň vznikla. Svou citovostí, vášnivostí a oslavným, chvalozpěvným charakterem scény Stabat mater zapadá do kontextu řádové tvorby i jeho spirituality a upomíná i na hymny zakladatele řádu, Františka z Assisi (1182- 1226). Chvalozpěv Stabat mater dokázal přitáhnout a dojmout věřící, stal se velice významným
Load more

Recommended publications
  • Il Ciarlatano
    Dienstag, 29. Juni – Bad Radkersburg (Frauenplatz), 19 Uhr Mittwoch, 30. Juni – Leibnitz (Grottenhof), 19 Uhr Donnerstag, 1. Juli – Gleisdorf (Hauptplatz), 19 Uhr Samstag, 3. Juli – Graz (Reininghausgründe), 19 Uhr Styriarte on tour Il Ciarlatano Giovanni Battista Pergolesi (1710–1736) Livietta e Tracollo Dramma Giocoso (Neapel, 1734) Libretto von Tommaso Mariani (fl. 1728–1739) Anonymus (Arr. Michael Hell) Tarantella del Gargano Giovanni Battista Pergolesi Sinfonia zu „Adriano in Siria“ Allegro assai e spiritoso. Grave Amoroso. Andante Arie des Adriano Dal labbro che t’accende INTERMEZZO PRIMO 1. Arie der Livietta Vi sto ben? Vi comparisco? 2. Rezitativ Ma lasciamo gli scherzi 3. Arie und Rezitativ des Tracollo A una povera polacca Anonymus (Arr. Michael Hell) Canarios 4. Rezitativ Bell’alma mia 5. Arie der Livietta E voi perché venite 6. Rezitativ Hai ragion, sì signore 7. Accompagnato-Rezitativ des Tracollo Misero! A chi mi volgerò 8. Arie des Tracollo Ecco il povero Tracollo 9. Rezitativ In vano ti lusinghi 10. Duett Vado, vado Anonymus (Arr. Michael Hell) Tarantella in d Arcangelo Corelli (1653–1713) (Arr. Francesco Geminiani, 1687–1762) / Antonio Vivaldi (1678–1741) Follia in d Adagio. Allegro. Adagio. Allegro INTERMEZZO SECONDO 11. Arie des Tracollo Vedo l’aria che s’imbruna 12. Rezitativ Chi mi porge ristoro? 13. Arie der Livietta Caro, perdonami 14. Accompagnato-Rezitativ des Tracollo La credo o non la credo? 15. Arie des Tracollo Non si muove, non rifiata 16. Rezitativ Ah, Livietta mia, or sei soverchia Guglielmo Cottrau (1797–1847) (Arr. Michael Hell) Fenesta ca lucive in a 17. Duett Sempre attorno, qual palomba Anonymus (Arr.
    [Show full text]
  • 75Thary 1935 - 2010
    ANNIVERS75thARY 1935 - 2010 The Music & the Artists of the Bach Festival Society The Mission of the Bach Festival Society of Winter Park, Inc. is to enrich the Central Florida community through presentation of exceptionally high-quality performances of the finest classical music in the repertoire, with special emphasis on oratorio and large choral works, world-class visiting artists, and the sacred and secular music of Johann Sebastian Bach and his contemporaries in the High Baroque and Early Classical periods. This Mission shall be achieved through presentation of: • the Annual Bach Festival, • the Visiting Artists Series, and • the Choral Masterworks Series. In addition, the Bach Festival Society of Winter Park, Inc. shall present a variety of educational and community outreach programs to encourage youth participation in music at all levels, to provide access to constituencies with special needs, and to participate with the community in celebrations or memorials at times of significant special occasions. Adopted by a Resolution of the Bach Festival Society Board of Trustees The Bach Festival Society of Winter Park, Inc. is a private non-profit foundation as defined under Section 509(a)(2) of the Internal Revenue Code and is exempt from federal income taxes under IRC Section 501(c)(3). Gifts and contributions are deductible for federal income tax purposes as provided by law. A copy of the Bach Festival Society official registration (CH 1655) and financial information may be obtained from the Florida Division of Consumer Services by calling toll-free 1-800-435-7352 within the State. Registration does not imply endorsement, approval, or recommendation by the State.
    [Show full text]
  • Bach-Werke-Verzeichnis
    Bach-Werke-Verzeichnis All BWV (All data), numerical order Print: 25 January, 1997 To be BWV Title Subtitle & Notes Strength placed after 1 Wie schön leuchtet der Morgenstern Kantate am Fest Mariae Verkündigung (Festo annuntiationis Soli: S, T, B. Chor: S, A, T, B. Instr.: Corno I, II; Ob. da Mariae) caccia I, II; Viol. conc. I, II; Viol. rip. I, II; Vla.; Cont. 2 Ach Gott, von Himmel sieh darein Kantate am zweiten Sonntag nach Trinitatis (Dominica 2 post Soli: A, T, B. Chor: S, A, T, B. Instr.: Tromb. I - IV; Ob. I, II; Trinitatis) Viol. I, II; Vla.; Cont. 3 Ach Gott, wie manches Herzeleid Kantate am zweiten Sonntag nach Epiphanias (Dominica 2 Soli: S, A, T, B. Chor: S, A, T, B. Instr.: Corno; Tromb.; Ob. post Epiphanias) d'amore I, II; Viol. I, II; Vla.; Cont. 4 Christ lag in Todes Banden Kantate am Osterfest (Feria Paschatos) Soli: S, A, T, B. Chor: S, A, T, B. Instr.: Cornetto; Tromb. I, II, III; Viol. I, II; Vla. I, II; Cont. 5 Wo soll ich fliehen hin Kantate am 19. Sonntag nach Trinitatis (Dominica 19 post Soli: S, A, T, B. Chor: S, A, T, B. Instr.: Tromba da tirarsi; Trinitatis) Ob. I, II; Viol. I, II; Vla.; Vcl. (Vcl. picc.?); Cont. 6 Bleib bei uns, denn es will Abend werden Kantate am zweiten Osterfesttag (Feria 2 Paschatos) Soli: S, A, T, B. Chor: S, A, T, B. Instr.: Ob. I, II; Ob. da caccia; Viol. I, II; Vla.; Vcl. picc. (Viola pomposa); Cont. 7 Christ unser Herr zum Jordan kam Kantate am Fest Johannis des Taüfers (Festo S.
    [Show full text]
  • Pergolesi Giovanni Battista
    PERGOLESI GIOVANNI BATTISTA Compositore italiano (Iesi, Ancona, 4 I 1710 - Pozzuoli, Napoli, 17 III 1736) 1 Il bisnonno, F. Draghi, si era trasferito, intorno al 1635, da Pergola a Iesi. Il suo primogenito, Cruciano, sposò una donna di Iesi. Dall'ora la famiglia si chiamò Pergolesi e con questo nome anche Giovanni Battista Pergolesi firma, per esempio, il frontespizio dello Stabat Mater ed il Laudate pueri; perciò la grafia Pergolesi deve considerarsi autentica. Fin da fanciullo fu di gracile costituzione e soffrì ad una gamba. I suoi fratelli morirono giovani. Il ragazzo godette la protezione della piccola nobiltà di Iesi, ricevette il primo insegnamento di violino da F. Mondini, proveniente da Bologna e direttore della cappella comunale di Iesi, mentre il direttore della cappella del duomo, F. Santi, gli insegnò il contrappunto. A Iesi, come hanno accertato gli storici musicali locali, erano frequenti le esecuzioni pubbliche di drammi e di intermezzi, nel palazzo municipale, e probabilmente il giovane Pergolesi vi poté ascoltare musiche di A. Scarlatti e di A. Caldara. Secondo G. Santini, sarebbe stato il marchese Cardolo Maria Pianetti a mandare a Napoli il ragazzo per completarne l'istruzione. Studiò comunque nel conservatorio dei Poveri di Gesù Cristo (lo si ritrova sotto il nome di "Iesi" nelle liste, del resto lacunose, a partire dal 1725) ed entrò nella classe di violino diretta da D. De Matteis. Ma il suo talento si rivelò più rapidamente nella classe di composizione di G. Greco (fino al 1728) e poi di F. Durante, mentre la sua più vasta cerchia d'interessi si estendeva a F.
    [Show full text]
  • A Conductor's Analysis of Amaral Vieira's Stabat Mater, Op.240: an Approach Between Music and Rhetoric Vladimir A
    Louisiana State University LSU Digital Commons LSU Doctoral Dissertations Graduate School 2005 A conductor's analysis of Amaral Vieira's Stabat Mater, op.240: an approach between music and rhetoric Vladimir A. Pereira Silva Louisiana State University and Agricultural and Mechanical College, [email protected] Follow this and additional works at: https://digitalcommons.lsu.edu/gradschool_dissertations Part of the Music Commons Recommended Citation Pereira Silva, Vladimir A., "A conductor's analysis of Amaral Vieira's Stabat Mater, op.240: an approach between music and rhetoric" (2005). LSU Doctoral Dissertations. 3618. https://digitalcommons.lsu.edu/gradschool_dissertations/3618 This Dissertation is brought to you for free and open access by the Graduate School at LSU Digital Commons. It has been accepted for inclusion in LSU Doctoral Dissertations by an authorized graduate school editor of LSU Digital Commons. For more information, please [email protected]. A CONDUCTOR’S ANALYSIS OF AMARAL VIEIRA’S STABAT MATER, OP. 240: AN APPROACH BETWEEN MUSIC AND RHETORIC A Monograph Submitted to the Graduate Faculty of the Louisiana State University and Agricultural and Mechanical College in partial fulfillment of the requirements for the degree of Doctor of Musical Arts in The School of Music by Vladimir A. Pereira Silva B.M.E., Universidade Federal da Paraíba, 1992 M. Mus., Universidade Federal da Bahia, 1999 May, 2005 © Copyright 2005 Vladimir A. Pereira Silva All rights reserved ii In principio erat Verbum et Verbum erat apud Deum et Deus erat Verbum. Evangelium Secundum Iohannem, Caput 1:1 iii ACKNOWLEDGMENTS This dissertation would have not been possible without the support of many people and institutions throughout the last several years, and I would like to thank them all for a great graduate school experience.
    [Show full text]
  • 5130 Booklet:Layout 1 24.01.2012 15:50 Uhr Seite 1
    5130 booklet:Layout 1 24.01.2012 15:50 Uhr Seite 1 GIOVANNI BATTISTA PERGOLESI (1710-1736) Stabat Mater für Sopran, Mezzosopran, Streicher und Orgel (1736) for soprano, mezzo-soprano, strings and organ [1] No. 1 Duett: „Stabat mater dolorosa“ ………………………………… 4:14 [2] No. 2 Arie (Sopran): „Cujus animam gementem“ ……………………………… 2:17 [3] No. 3 Duett: „O quam tristis et afflicta“ ……………………………….. 2:21 [4] No. 4 Arie (Alt): „Quae moerebat et dolebat“ …………………………….. 2:06 [5] No. 5 Duett: „Quis est homo“ …………………………………………. 2:55 [6] No. 6 Arie (Sopran): „Vidit suum dulcem natum“ ……………………………… 2:54 [7] No. 7 Arie (Alt): „Eia, Mater, fons amoris“ ………………………………... 2:26 [8] No. 8 Duett: „Fac, ut ardeat cor meum“ ………………………………. 2:10 [9] No. 9 Duett: „Sancta Mater, istud agas“ ……………………………… 5:04 [10] No. 10 Arie (Alt): „Fac, ut portem Christi mortem“ ………………………… 3:22 [11] No. 11 Duett: „Inflammatus et accensus“ ……………………………… 2:01 [12] No. 12 Duett: „Quando corpus morietur“ ………………………………. 3:58 Salve Regina für Mezzosopran, Streicher und Basso continuo (1736) for mezzo-soprano, strings and continuo [13] I. Largo: „Salve Regina, Mater misericordiae“ ……………………. 3:53 [14] II. Andante: „Ad te clamamus“ ……………………………………….. 0:57 [15] III. Largo: „Ad te suspiramus gementes“ …………………………… 3:11 [16] IV. Andante: „Eja ergo, advocata nostra“ ……………………………... 1:26 [17| V. Amoroso: „Et Jesum, benedictum“ ………………………………… 2:29 [18] VI. Largo assai: „O clemens, o pia, o dulcis Virgo Maria“ ………………… 1:30 Orfeo Kantate für Sopran, Streicher und Basso continuo Cantata for soprano, strings and continuo [19] Recitativo: „Nel chiuso centro“ ……………………………………... 1:33 [20] Aria (Amoroso): „Euridice, e dove“ ………………………………………... 7:11 [21] Recitativo: „Si, che pietà non v’è,“ …………………………………..
    [Show full text]
  • Famiglie Di Cantanti E Compagnie Di Opera Buffa Negli Anni Di Goldoni
    Famiglie di cantanti e compagnie di opera buffa saggi negli anni di Goldoni Franco Piperno Un’immagine stereotipa dell’opera italiana del Sei- Settecento è quel- la del grande evirato ritratto o in posa elegantemente vestito, indizio del rango sociale inequivocabilmente raggiunto – ne sono esempi il dipinto di Andrea Sacchi che ritrae Marcantonio Pasqualini incoronato da Apollo (1641) ora al Metropolitan saggi Museum di New York1 o uno dei tanti dedicati a Carlo Broschi detto Farinello fra 29 cui, notissimo, quello di Corrado Giaquinto (1755) conservato al Museo internazio- nale e biblioteca della musica di Bologna2 – o nell’atto di esibirsi davanti a spetta- tori sia in teatro, sia nel privato di un salotto: ad esempio Nicola Grimaldi detto Nicolino dipinto da Marco Ricci in una prova d’opera a Londra attorno al 17103. Se il cantante d’opera è raffigurato assieme ad altri, il dipinto o il disegno ne sot- tolineano in ogni caso, nella posa o negli abiti, il protagonistico individualismo: lo provano ad esempio una nota caricatura di anonimo che ritrae Gaetano Beren- stadt, Francesca Cuzzoni e Francesco Bernardi detto Senesino in abiti di scena alle prese con un’opera di Haendel a Londra nel 17234 o i disegni di soggetto ope- ristico di Giuseppe Ghezzi o Anton Maria Zanetti5. Quanto osservato si riferisce al cosmo della cosiddetta “opera seria”, il dramma per musica identificato perlopiù nella produzione esemplare di Apostolo Zeno e Pietro Metastasio destinata in primis ai teatri di corte o ai principali teatri di città. Diverso il caso del parallelo mondo degli “intermezzi” e della “opera buffa”, della commedia per musica di 29-39 1.
    [Show full text]
  • La Serva Padrona Set by Pergolesi
    !"#$"%&'($)*($+"#+,#(-&#./&*($+"#+,# 0/*1*#$"#/&.$(*($%&#(-/+2)-# .+13*/*($%&#*"*45'$'6!"#!$%&'#! (#)&*+#!'&(#75#8&/)+4&'$#9:;<<=#*"0# 8*$'$&44+#9:;>:=? !2(-+/6#@*A/&".&#B+-"#C*5' D271$((&06#!2)2'(#EF:E !#(-&'$'#'271$((&0#,+/#(-&#0&)/&&#+,#C*'(&/#+,#8-$4+'+3-5#+,# G-&#!2'(/*4$*"#H*($+"*4#I"$%&/'$(5? !"#$%&'()*+($,- !"#$%&'"&()*"+$"+,-.)/" 0+*1,*."2*..*++3"45"6$(7*"+*-7,*83"9$8",(:"-::(:+-.7*"(."18*1-8-+($."9$8"+,*" 1*89$84-.7*"8*;%(8*4*.+:"$9"+,(:"+,*:(:<" =8">$.-+,-."?$#&*:3"7,-(8"$9"45":%1*86(:$85"1-.*&3"9$8",(:"-::(:+-.7*"(."7$41&*+($." $9"+,*"#8(++*."+,*:(:< =8"0+*1,*."@(&'*"9$8",(:"A%('-.7*"$."+,*"-'4(.(:+8-+(6*"-:1*7+:"$9"+,*"7$%8:*< B,*":+-99"$9"+,*"C%:(7"D(E8-85"$9"+,*"F%:+8-&(-."G-+($.-&"H.(6*8:(+53"-.' =-4(*."0,-.-,-."9$8"18$$9I8*-'(.AJ !.-,/0", B,*":%E+&*+5"$9"*(A,+**.+,I7*.+%85"$1*8-"8*7(+-+(6*3"*:1*7(-&&5"!"#$%&%$'() *"+,-$#"."4-5"*:7-1*"4$:+"+#*.+5I9(8:+"7*.+%85"&(:+*.*8:"-.'"1*89$84*8:J"K$41$:*8:"(." &-+*":*6*.+**.+,I7*.+%85"!+-&5"7$.7*(6*'"$9"8*7(+-+(6*"-:"-"4%:(7":+5&*"+,-+"#-:"9&*L(E&*" *.$%A,"+$"-77$44$'-+*"+,*";%(7)"7,-.A*:"(."7,-8-7+*8:M"*4$+($.:"-.'"(.+*.+:"+,-+"+,*" +*L+"$9"-"7$.+(.%$%:&5"%.9$&'(.A"'8-4-"8*;%(8*'J"N::*.+(-&"*&*4*.+:"$9"+,*":+5&*" (.7&%'*'"18*:*86-+($."$9"+,*".-+%8-&"8,5+,4"$9":1**7,"-.'"+,*"98**"%:*"$9"'(::$.-.7*"+$" ,*(A,+*."+,*"(41-7+"$9"#$8':J"F&+,$%A,"(+"%.'*8#*.+"-".%4E*8"$9"7,-.A*:"(."+,*" 9$&&$#(.A"+#$"7*.+%8(*:3"8*7(+-+(6*"8*4-(.*'"-":(A.(9(7-.+"6*,(7&*"9$8"+,*"'8-4-+(7"-7+($." $9"7,-8-7+*8"*L1$:(+($.3"*4$+($.3"(.+*.+"-.'"1,5:(7-&"(.+*8-7+($."(."$1*8-J"K$41$:*8:" '*6*&$1*'"-."-84-4*.+-8(%4"$9"#*&&I%.'*8:+$$'"7$41$:(+($.-&"'*6(7*:"9$8":*++(.A"
    [Show full text]
  • Stabat Mater 1831/32 Original Version with Sections by Giovanni Tadolini Giovanna D’Arco – Cantata
    Gioachino ROSSINI Stabat Mater 1831/32 Original version with sections by Giovanni Tadolini Giovanna d’Arco – Cantata Majella Cullagh • Marianna Pizzolato José Luis Sola • Mirco Palazzi Camerata Bach Choir, Poznań • Württemberg Philharmonic Orchestra Antonino Fogliani Gioachino Rossini (1792-1868) * and Giovanni Tadolini (1789-1872) ** Gioachino Rossini Stabat Mater Giovanna d’Arco (°) 1831/32 original version, **orchestrated by Antonino Fogliani (b. 1976) ............................ 56:07 Solo cantata (1832) with piano accompaniment orchestrated by Marco Taralli (b. 1967) .....15:13 $ 1 I. Introduction: Stabat Mater dolorosa * ........................................................... 8:35 I. Recitativo: È notte, e tutto addormentato è il mondo ................................. 4:44 (Soloists and Chorus) (Andantino) % 2 II. Aria: Cujus animam gementem ** .................................................................. 2:40 II. Aria: O mia madre, e tu frattanto la tua figlia cercherai .............................. 3:29 (Tenor) (Andantino grazioso) ^ 3 III. Duettino: O quam tristis et afflicta ** ............................................................. 3:34 III. Recitativo: Eppur piange. Ah! repente qual luce balenò ............................ 1:14 (Soprano and Mezzo-soprano) (Allegro vivace – Allegretto) & 4 IV. Aria: Quae moerebat et dolebat ** ................................................................. 2:51 IV. Aria: Ah, la fiamma che t’esce dal guardo già m’ha tocca ......................... 5:46 (Bass) (Allegro vivace
    [Show full text]
  • STABAT MATER Giovanni Battista Pergolesi Side One 1
    eresa Stich-Randall on egg Slizabeth : Hoengen ; ae i. ri Anton Heiller, organ IO ROSSI, conaucror, BG-549 THE BACH GUILD PERGOLESI — STABAT MATER Giovanni Battista Pergolesi Side One 1. Duet, soprano and alto Stabet mater dolorosa Beneath the world’s redeeming wood STABAT MATER. Juxta crucem lacrimosa The most afflicted Mother stood TERESA STICH-RANDALL, soprano ELIZABETH HOENGEN, alto Dum pendebat filius. Mingling her tears with her Son’s blood. Vienna Akademiekammerchor 2. Aria, soprano VIENNA STATE OPERA ORCHESTRA Cujus animam gementem Through her heart His sorrows sharing Contristatam, ac dolentem Anton Heiller, organ All His bitter anguish bearing, Per transivit gladius. -Lo! the piercing sword had passed. MARIO ROSSI, conductor 3. Duet, soprano and alto O quam tristis et afflicta O, how sad and sore distressed Fuit illa benedicta Now was she, that Mother Blessed, Mater unigeniti! Of the sole-begotten One. © 4. Aria, alto . Quae moerebat et dolebat Woe-begone, with heart’s prostration Et tremebat, cum videbat Mother meek, the bitter Passion | Nati poenas inclyti. Saw she of her glorious Son. o. Duet, soprano and alto Quis est homo, qui non fleret, | Who could mark, from tears refraining, Christi matrem si videret Christ’s dear Mother uncomplaining In tanto supplico? In so great a sorrow bowed? TERESA STICH-RANDALL MARIO ROSSI ELIZABETH HOENGEN Quis non posset contristari Who unmoved behold her languish Piam matrem contemplari Underneath His cross of anguish Dolentem cum filio. Mid the fierce, this engaging naturalness, and this evident melodic beauty. unpitying crowd? ga: HE Pergolesi legend reads like a popular novel- The text is a medieval poem customarily attributed to Pro peccatis suae gentis For His people’s <4 ist’s outline for a historical romance.
    [Show full text]
  • Stabat Mater Giovanni Battista Pergolesi (1710-1736)
    GOOD FRIDAY April 2, 2021 7:00 p.m. Stabat Mater Giovanni Battista Pergolesi (1710-1736) MUSICIANS INSTRUMENTALISTS Er Gene Kahng, Violin Miho Oda Sakon, Violin Jesse Collett, Viola Christian Serrano, Cello Jarrett Bastow, Bass Linda Kelly, Organ CHOIR Meshia Stewart Caroline Spurlin Emily Auten Linda Jones Mary Ellen Hartford Julia Townsley 2 STABAT MATER GIOVANNI BATTISTA PERGOLESI (1710-1736) 1. Stabat Mater Dolorosa The grieving Mother stood weeping beside the cross where her Son was hanging. 2. Cujus animam gementem Caroline Spurlin, Soprano Through her weeping soul, compassionate and grieving, a sword passed. 3. O quam tristis et afflicta O how sad and afflicted was that blessed Mother of the Only- begotten! 4. Quae moerebat et dolebat Caroline Spurlin, Soprano Who mourned and grieved, the pious Mother, looking at the torment of her glorious Child. 5. Quis est homo Who is the person who would not weep seeing the Mother of Christ in such agony? 3 6. Vidit suum dulcem natum Meshia Stewart, Soprano Who would not be able to feel compassion on beholding Christ’s Mother suffering with her Son? 7. Eja mater fons amoris Julia Townsley, Alto For the sins of his people she saw Jesus in torment and subjected to the scourge. 8. Fac ut ardeat cor meum She saw her sweet offspring dying, forsaken, while He gave up his spirit. 9. Sancta mater, istud agas O Mother, fountain of love, make me feel the power of sorrow, that I may grieve with you. 10. Fac ut portem Christi mortem Emily Auten, Soprano Grant that my heart may burn in the love of Christ my Lord, that I may greatly please Him.
    [Show full text]
  • X FESTIVAL PERGOLESI SPONTINI (17 – 25 Settembre 2010) Jesi, Monsano, Montecarotto, Monte S
    X FESTIVAL PERGOLESI SPONTINI (17 – 25 settembre 2010) Jesi, Monsano, Montecarotto, Monte S. Vito COMUNICATO STAMPA Da Fondazione Pergolesi Spontini Inaugura il grande clavicembalista Gustav Leonhardt il 17 settembre e si chiude con Claudio Abbado e l’Orchestra Mozart il 25 settembre con l’esecuzione dello Stabat Mater di Pergolesi. Appuntamento di spicco il 18 settembre (replica il 19) con la rara esecuzione de La servante maîtresse di Pergolesi, versione francese de La Serva padrona realizzata in collaborazione con la Scuola di Formazione Progetto Sipario della Fondazione Pergolesi Spontini. “Grazie al Progetto Sipario – spiega William Graziosi Amministratore Delegato della Fondazione Pergolesi Spontini - la Fondazione collabora con altri importanti centri formativi delle Marche e d’Europa, con l’obiettivo di favorire gli scambi culturali e l’inserimento professionale degli artisti nel mercato lavorativo artistico internazionale”. Jesi, 30 agosto 2010 - Sotto l’Alto Patronato del Presidente della Repubblica Giorgio Napolitano per il concerto di Claudio Abbado con l’esecuzione dello Stabat Mater di Pergolesi di sabato 25 settembre a Jesi si conclude la seconda parte delle Celebrazioni pergolesiane iniziate in primavera con grande successo di pubblico e di critica con Il Flaminio e L’Adriano in Siria con gli intermezzi di Livietta e Tracollo diretti da Ottavio Dantone. Il Festival si aprirà venerdì 17 settembre con il grande clavicembalista olandese Gustav Leonhardt, uno dei più importanti interpreti a livello mondiale, nel piccolo Teatro La Fortuna di Monte San Vito in un concerto che alterna musica di Johann Sebastian Bach a compositori italiani del Settecento che hanno scritto per strumento a tastiera. Montecarotto, nel suo Teatro Comunale, accoglie l’appuntamento di sabato 18 settembre (replica il 19) con La servante maîtresse per la regia di Juliette Deschamps, una delle figure di spicco della scena teatrale francese.
    [Show full text]