JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra kompozice, dirigování a operní režie Dirigování sboru Giovanni Battista Pergolesi: Stabat mater Bakalářská práce Autor práce: Stanislav Smoček Vedoucí práce: prof. MgA. Blanka Juhaňáková, ArtD. Oponent práce: Mgr. MgA. Jan Ocetek Brno 2017 Bibliografický záznam SMOČEK, Stanislav. Giovanni Battista Pergolesi: Stabat mater [Giovanni Battista Pergolesi: Stabat Mater]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra kompozice, dirigování a operní režie, 2017. 27 s. Vedoucí diplomové práce prof. MgA. Blanka Juhaňáková, ArtD. Anotace Bakalářská práce „Giovanni Battista Pergolesi: Stabat mater“ pojednává o díle tohoto slavného skladatele. Kromě nastínění jeho života a tvorby se práce také mimo jiné věnuje historii stejnojmenného latinského hymnu Stabat mater a množství jeho zhudebnění. Práce se také zabývá úpravou Alexeje Lvova, který toto dílo upravil pro dva sólové hlasy, smíšený sbor a orchestr. Originál i Lvovova verze je poté podrobena interpretačnímu rozboru a vzájemnému srovnání. Annotation Bachelor thesis „Giovanni Battista Pergolesi: Stabat Mater“ deals with the eponymous work of this famous Italian componist. After brief description of Pergolesi’s life story and work also the history of the Latin hymn Stabat Mater will be mentioned. This thesis also focuses on adaptation of Pergolesi’s Stabat Mater by Russian componist Alexei Lvov from the 19th century, which is adapted for two solo voices, mixed choir and orchestra. Afterwards the original, as well as the adaptation will be analysed and compared with each other. Klíčová slova Giovanni Battista Pergolesi (1710–1736); Alexej Lvov (1798–1870); Stabat mater; sborová tvorba; barokní hudba; hudební rozbor Keywords Giovanni Battista Pergolesi (1710–1736); Alexei Lvov (1798–1870); Stabat Mater; choir music; baroque music; musical analysis Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 13. května 2017 Stanislav Smoček Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval především prof. MgA. Blance Juhaňákové, ArtD. za cenné rady, pomoc při konzultacích a pedagogické vedení, také své rodině za podporu a v neposlední řadě své přítelkyni. Obsah ÚVOD ..................................................................................................................... 5 1. STABAT MATER .......................................................................................... 6 2. GIOVANNI BATTISTA PERGOLESI ......................................................... 8 2.1 ODBORNÝ ZÁJEM O PERGOLESIHO DÍLO ...................................................... 8 2.2 MLÁDÍ A HUDEBNÍ VZDĚLÁNÍ ..................................................................... 9 2.3 TVŮRČÍ OBDOBÍ ........................................................................................12 2.4 ZÁVĚR ŽIVOTA .........................................................................................13 3. RECEPCE PERGOLESIHO DÍLA A ÚPRAVY STABAT MATER .........15 4. INTERPRETAČNÍ ROZBOR ......................................................................17 4.1 STABAT MATER DOLOROSA (DUET A SBOR) ...............................................17 4.2 CUIUS ANIMAM GEMENTEM (ÁRIE) ...........................................................18 4.3 O QUAM TRISTIS ET AFFLICTA (DUET A SBOR) ............................................19 4.4 QUAE MOEREBAT ET DOLEBAT (ÁRIE) .......................................................19 4.5 QUIS EST HOMO (DUET A SBOR) ................................................................20 4.6 VIDIT SUUM DULCEM NATUM (ÁRIE) .........................................................20 4.7 EIA MATER, FONS AMORIS (ÁRIE) .............................................................21 4.8 FAC, UT ARDEAT (SBOR) ...........................................................................21 4.9 SANCTA MATER, ISTUD AGAS (DUET) .......................................................22 4.10 FAC, UT PORTEM CHRISTI MORTEM (ÁRIE A SBOR) .....................................23 4.11 IN FLAMMATUS (DUET) ............................................................................25 4.12 QUANDO CORPUS MORIETUR (DUET) .........................................................25 4.13 AMEN (SBOR) ...........................................................................................26 ZÁVĚR ..................................................................................................................27 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE...................................................................28 Úvod Giovanni Battista Pergolesi (1710–1736) a jeho duchovní dílo Stabat mater poutají pozornost mnoha působících hudebních těles v současné době. Dnešní trend takzvané poučené interpretace s dobovými nástroji se většinou věnuje originálnímu vydání, které je řazeno mezi špičková zpracování tohoto latinského hymnu. Mě však, coby sbormistra, zaujalo také zpracování pro sólové hlasy, smíšený sbor a orchestr. Právě proto jsem se rozhodl ve své práci věnovat jak originální verzi, tak i úpravě Alexeje Lvova (1798–1870) z hlediska obsahové stránky textu a vnímání rozdílnosti jednotlivých úprav. Informace se v tomto směru různí, neboť některé prameny uvádějí za autora úpravy pro smíšený sbor Giovanniho Paisiella (1740–1816), jiné zase Alexeje Lvova. Giovanni Battista Pergolesi je velice významný autor, o němž však v českém jazyce nemáme dostatečné množství literatury, která by posloužila k podrobnějšímu studiu a jaksi hlubšímu proniknutí do autorova života a jeho tvorby, což je pro mne také neodmyslitelnou součástí důkladného poznání a pochopení studovaného díla, proto čerpám většinu svých informací ze zahraniční literatury. Ve své práci bych se rád věnoval původní originální verzi pro sólové hlasy a orchestr ve srovnání s úpravou Alexeje Lvova pro sólové hlasy, smíšený sbor a orchestr. Dalším okruhem mého zájmu je podrobnější studium textu a jeho obsahové a interpretační stránky. Nejdříve bych rád představil historii hymnu Stabat mater obecně, abychom mohli dílo lépe pochopit v kontextu významu tohoto chvalozpěvu pro křesťanský svět a hudební dějiny. Další nedílnou součástí práce je nastínění života a tvorby skladatele Giovanni Battisty Pergolesiho, pro niž jsem využil právě zahraniční literaturu, zejména starší, ale stále významné dílo italského autora Giuseppe Radiciottiho. Pergolesiho dílo zaznamenalo v Evropě velký ohlas a bylo mnohokrát upravováno, proto v krátké kapitole představím i významné úpravy jeho Stabat mater a poté se již budu věnovat analýze a srovnání originálu s verzí Alexeje Lvova, kterou jsem také nastudoval pro svůj bakalářský koncert. 5 1. Stabat mater Stabat mater je latinský hymnus, líčící bolest Panny Marie, Kristovy matky, tváří v tvář umírání jejího syna za hříchy lidstva. Tato působivá báseň, složená v období vrcholného středověku, tedy ve 13. století v době sílícího mariánského kultu, inspirovala v průběhu staletí nejen velké množství skladatelů, ale také malířů, sochařů a umělců obecně. Úvodní verš textu básně vychází z líčení scény ukřižování v Janově evangeliu (Jan 19, 25), začínající slovy „Stabat iuxta crucem Jesu mater eius“1. Od tohoto výjevu se pak odvíjí všechny další sloky, které pomocí sugestivních a emotivních formulací krouží okolo tématu utrpení a bolesti matky, která vidí svého trpícího syna, ale také lásky a naděje vykoupení, které se rozhodl skrze svou oběť lidstvu umožnit. Původní báseň má 10 slok po šesti verších. Jak ještě uvidíme, z kompozičních důvodů Pergolesi své dílo strukturoval poněkud jinak – jeho Stabat má 12 částí včetně závěrečného Amen, které Lvov ve své úpravě pojal jako samostatný díl. Básnickou předlohu literatura podle obsahu a významu jejích slok rozděluje na dva celky. Prvních pět slok navozuje scénu pod křížem a líčí celou situaci. Autor využil mnoha působivých adjektiv i řečnických otázek, které čtenáře (či v případě hudebního díla posluchače) atakují k citovému pohnutí a přemýšlení. I když evangelium v líčení scény pod křížem hovoří o více postavách (další dvě Marie, učedník Jan), text Stabat mater se soustředí výhradně na Pannu Marii ve vztahu k trpícímu Kristu, na bolestnou a plačící matku pod křížem svého syna. Šestá až desátá sloka poté obsahují vroucí zbožné prosby k Panně Marii a Ježíši, vyvěrající z pohnutí předchozích slok. V otázce autorství tohoto díla bylo nadneseno několik variant. Nejčastěji se za jejího tvůrce považuje italský františkánský mnich Jacopone da Todi (kolem 1230- 1306). Tato informace se poprvé objevila v polovině 17. století v díle o spisovatelích františkánského řádu.2 Někdy je jako možný autor udáván jiný italský františkán, sv. Bonaventura (1221-1274), případně papežové Jan XXII., Inocenc III. či Řehoř XI., to je však nepravděpodobné. Nejvíce se tedy muzikologové přiklání k již zmíněnému 1 “U Ježíšova kříže stály jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdalská.” (podle Českého ekumenického překladu, dostupné na http://www.biblenet.cz/app/b?book=John&no=19 [cit. 20. dubna 2017]) 2 V knize Lucase Waddinga Scriptores Ordini Minorum z roku 1650. 6 Jacoponu da Todi. Právě italský františkánský řád je s určitostí považován za prostředí, v němž báseň vznikla. Svou citovostí, vášnivostí a oslavným, chvalozpěvným charakterem scény Stabat mater zapadá do kontextu řádové tvorby i jeho spirituality a upomíná i na hymny zakladatele řádu, Františka z Assisi (1182- 1226). Chvalozpěv Stabat mater dokázal přitáhnout a dojmout věřící, stal se velice významným