2000

SPELEO-svazek č. 31. Sborníkvydalo nakladatelství Zlatý Kůň a Ceská speleologická společnost (předsednictvo, Kališnická 4-6, 130 00 Praha 3). Rozsah 8,95 AA textu Redakční rada: Václav Cílek, Daniela Bilková, Pavel Bosák a David Havliček Ilustrace (1 . 3 a 4. strana obálky a dále strany 1, 15, 44 a 47). KáJa Saudek Grafická ůprava a sazba Martin Hlaváč. Do tisku připravil Pavel Nosek. Vytiskla tiskárna JOS v Praze v říjnu 2000 ISBN 80-85304-71-6 Obsah Úvodník· lnfiltrátoři aneb industriálnl speleologie Oprava údajů v článkuVzpomlnky na počálečnldobu objevů Jeskyni (Speleo30)

Výročí 2 Neklidné stali velkého vypravěče- VojenLotek 75tilely 2

Zprávy z akci 3 Setkánl jeskyňářů v Ceském krasu 6.-8.10 na Tetině 3 Poláml výpravy na Špicberky 3 Výprava do Slovinska - .Utor 2000" 7 Co takhle na Kavkaz? aneb jeskyňafenl ve 4000 m n.m. 12

Odborně a nálezově zprávy 15 Kumerské poholí: výzkum plskovcovýchpfevisů a pseudokrasu (kulturně-pseudokrasovástudie) 15 Pov1dání o štramberském kopáni 24

Z historie 31 Hora Olivelská u Štramberkana panstvl Novo-J1tčinském v Moravě vyzdVllené obsahujfcl o soběhistorii a zprávu o počátku a plfbézlch té hory Olivetské sepsaná oddvoji ctihodného pátera Malě,e Tannera z Tov Jet 31 Nejslaršívyobrazeni ooskě jeskyně 32

Krátké a jiné zprávy 33 Záhadapod Krakonošovou zahrádkou 33 Slavonické podzernl 33 Podzemníchodby ve SvěUé nad Sázavou 34 Jeskyně v Ománu 34 �íčnfjeskyně 38 Já jeskyňáiem aneb božímlýny 39 Casová smyčka 39 Infiltrace 39

Listárna 43

Literatura 44

Inzerce 47

Typography by Martin Hlavač, 2000 !Cl �® E-MAIL st•rw•[email protected] lt/ 02/57U032J �

1950 2000 Inftltrátořianeb industriální speleologie Slovo „infiltrátor", které jsem použil podle jednoho z undergroundových časopisů - ,,lnfil­ tration" - vyjadřuje povahu činnosti industriál­ ních speleologů. Pronikají do opuštěných stanic metra, vyřazené kotelny, raketového sila, ale na­ devše milují systém městské kanalizace. Jsou to ti lidé, kteří podnikají prvovýstupy na billboardy nebo horolezecké cesty na železničním mostu. Jsou to speleologičtí hackeři, kteří si nevypalují mozek nad displayem, ale zdolávají vodopády �.., l.l4'il hlavního kanalizačního tahu, Jsou to vesměs milí ...::.--.,,...,U·U.- t lll!lii W [I a sympatičtí lidé, objevitelé jedné části městské krajiny, Z některých z nich se možná stanou kra­ soví jeskyňáři, jiní prosáklí kyberpunkem, jed­ Uth lnteN111tionol Co11Nss of SpelNl•tY (ICS) nou prohlásí „Krasovou depresi" za kultovn! sku­ pinu a počátek české infiltrace. Jsou tady a občas +th .S,.&.ologlcal Co119N11 •f Latin Amel'iea ancl +h• Cal'llobean (CEALC) se s nimi potkáváme. S klasickou jeskyňařinou už 26th BN:zilian CoafNH of s„leology (CBE) mají máloco společného, ale občas dovedou při­ Někdy v 70. letech se řada jeskyňářských skupin nést nové a zajímavé svědectví ze světa, kde ji­ začala věnovat průzkumuhistorického podzemí, nak žijí jenom želvy Nindža, ti nejvíc smradlaví SPELEOLOGY IN THE THIRD MILLENIUM: SUSTAINABLE DEVELOPMENT OF KARST ENVIRONMENTS což jim někteří pravověrní krasoví jeskyňáři ni­ hrdinové naší doby. kdy nezapomenuli, Odhaduji, že dnes do wně­ Václav Cílek Promoted by: Brazilian Speleological Society (SBE) lých dutin proniká alespoň polovina či spíše dvě Speleological Federation of Latin America and the Caribbean (FEALC) třetiny jeskyňářů. Nějak jsme si na to už zvykli, P.S. Některé termíny undergroundové kultury 90. lntemational Union of Speleology (UIS) ti ortodoxní to snad překousli, ale všichni víme, let nemusí být obecně známy.S výjimkou slo­ Organized by the Brazilian Speleological Society že svět historického podzemí je přece jen odlišný va „grunger" (doslova špinavec, posluchač Supported by the Ministryof the Environment/lBAMA/CECAV svět od světa velkých krasových systémů. Nápad­ kapel typu „Pearl Jamu", který proti čistému né to je na speleologicky bohatém Slovensku, kde americkému světu protestuje programovou rozdíl mezi krasovými a důlními jeskyňáři byl až špinavostí) jsou vysvětleny v těchto knihách: Pn1-CongressExcurslons: July 14.21, 2001 MA/N EVENT:July 15-22, 2001 donedávna téměř nepřekonatelný. Teprve v po­ Douglas Rushkoff:Kyberie, Živel 1999. Post.corgressExcurslons: July 23-August 8, 2001 sledních letech se začínají sbližovat. Kolektiv: Beaty, Bigbeaty,breakbeaty. Maťa_ '" V posledních asi pěti letech se ustanovila me­ Dharmagaia. 1998. �posla: XV"' lnlematlonal Symposium of Blospeleology; 11 lntematlonal Symposium of Archaeology and Paleontologyin Cavcs; J lnternalional Symposiumof Cave Olving; Lectures and Round Tables; Papers and Posters zinárodní, silně neformální a skutečně underg­ lnstitutlonal Actlvltles: Assemblles (UISIFEALCISBE) roundová vrstva lidí, které nevím, jak nazývat Socio-cunuralActlvlties: Exiblts,Speleomedla, Speleoart, Hlay trlps Budu jim říkat industriální speleologové, ale od Pre- and Post-Congress Trlps ln Brazll badatelů v historickém podzemí se liší snad ještě 1.Tourlstlc Management of SouthernBrazllian Caves: B days USD 600' víc, než tito od krasových jeskyňářů. Industriální 2. Quartenary Reglsters and Environmental lmpacts around Lagoa Santa: 3 daysUSD 350• 3. ShowCaves and Historie Citíes of Minas Gerals: 5 daysUSD 350• speleologie je hlavně projevemurčitého životní­ Oprava údajů v článku 4. Natlonal Pari:5 daysUSD 701Y ronové sítě. 4. Guacharo Cave and the Tepuysof Venezuela: 7 days USD (nol slatedyet) "Terrestrial part only, air tickets must be arrange by participants

48 Protože jsem již dřív zmínil jiné dva Technikovy VODIČKA J. (1997): Železné hory očima geolo- Výročí romány-,,Muže pod Prahou" a „Baraby",je nut­ ga. Železné hory 5, 1-66. Nasavrky. né jmenovat a znovu upozornitna tento díl pod­ Malá geologická monografie se kromě jiného Neklidné stáří velkého vypravěče - Zamyšlení nad životnídráhou V.Ložka je spíš zemní trilogie. Je to drsně baladický příběh mly­ věnuje těžbě vápence u Vápenného Podola a po­ Vojen Ložek 75tiletý meditací nad proměnou přírodních věd za posled­ náře žijícího snad někde u Spáleného mlýna pisuje krasové jevy této oblasti. Václav Cílek ních padesát let. Především co jsme získali: neu­ v Moravském krasu. Pojednává o člověku, který věřitelný a nádherný pohled do nitra molekul, objevil tajemství ponornéřeky, spustil se do Ma­ Dobré zboží se chválí samo. Není nutné vynášet poznatky o metabolických drahách a mechanis­ cochy, prošel jeskyněmi a miloval. Je to dodnes oslavence na přírodovědný Olymp. Stejně tam už mech přeměn vznětů, energií a tvarů. Objevil se vzrušující čtení. je. Před rokem jsem byl v Bonnu na setkání kvar­ téměř omamný svět genomu,molekulárních reak­ térních geologů nazvaném "Loessfest". Překva­ cí, evolučních mechanismů. Víme toho víc, než pilo mne, že několik přednášejících a to z růz­ zde dokáži vyjmenovat. Ale také jsme něco ztra­ ných evropských států se veřejně přihlásilo ke tili - nazval bych to poučené chození do přírody. Inzerce dvěma učitelům- k Vojenu Ložkovi a též k Jiřímu Dlouhé hodiny, kdy se skorem nic neděje,jen oko Kuklovi (tomu je letos 70 let). Proč se tak stalo a a mysl vstřebává krajinu a její stanoviště. Výsled­ Prosím pěkně, sháním závěsný hornickýkompas. v čem spočívá Vojenův vliv na současnou tvář kem tohoto vstřebávání je pak jakási zkušenost Neprodáte někdo? Nevíte, kde by byl k mání? environmentálních věd? Především Vojen Ložek krajiny a přírody, kterou je nutné kombinovat Petr Zakopal ZO 4-04 Agricola, jako jeden z prvních v Evropě soustavně studo­ s vědou, ale obojí je víc časově náročné, než si e-mail: [email protected] val poslední interglaciál - holocén. A to v dobách, v grantovém světě obvykle můžeme dovolit. kdy se na takto mladé a navíc měkké (!) sedi­ Říkáme pak: obecná znalost přírody a kraji­ menty dívali ostatnígeologové s opovržením(kte­ ny ČR klesá. Jinak chytrá studentka se ve třetím ré ostatně přetrvává). Jako jeden z prvních na ročníku zoologie přizná, že ještě nikdy neviděla světě se soustavně a to po dobu skoro padesáti let kozu. Geologové tápou, kde leží Brdy. A podob­ věnoval krasovým sedimentům. Další věc, která ných případů je mnoho. Na internetu,který často jakoby předběhla dobu, je interdisciplinarita. používám, se dozvím úžasné věci o probíhajících V.Ložek není jeden člověk, ale tým specialistů, projektech, ale nenahradí mi to kontakt s přírodou. který je respektován v botanice, zoologii, geolo­ Vojen Ložek by dnes mohl klidně odpočívat a gii, fyzické geografii, speleologii, archeologii a trousit bystré postřehy, ale chce se toho po něm ochraně přírody. Je přesně to, po čem se dnes stále víc - posudky na trasu dálnice, na úplnost v době víceméně izolovaných specialistů volá. seznamu chráněných území. A není to proto, že Vždy totiž potřebujeme někoho, kdo v záplavě by měl bystré nápady a skvělé myšlenky, ale pro­ specializovaných studií vidí celkový obraz vývo­ tože tam všude byl a má osobní dlouhotrvající je přírody, krajiny či ekosystému. zkušenost s tím, jak dané stanoviště či krajina Podíváme-li se však podrobněji na onu inter­ funguje. Takovýchlidí je stále méně, a pokud se disciplinární modernost, zjistíme, že patřila narodí, tak je přečasto semele systém, ve kterém k poměrně běžnému vybavení přírodovědce se už společně nechodí do přírody, ale vyplňují v dobách mezi monarchií a druhou světovou vál­ se formuláře, které se naprosto neselektivně a ne­ kou. Téměř všichni velcí přírodovědci té doby byli darwinovsky množí jako papíroví králíci ve vir­ "interdisciplinární". Takový Julius Komárek je tuální Austrálii. dnes čten i kulturními antropology a folkloristy. Příčina oné obecné široké vzdělanosti,jak nám ji Poznámka: V.Ložkovi byla počátkem tohoto dnes ovšem v extrémně propracované poloze roku předána pamětní Mendelova medaile za předvádí V.Ložek, byla velmi prostá. Přírodověd­ rozvoj přírodních věd. Velmi důležité jsou ci tehdy skutečně chodili do přírody. Byla to ta­ jeho poslední, syntetizující článkyo vývoji ková zvláštní doba, že i hajní ještě žili v lese a přírody a krajiny ČR a o jednotlivých chrá­ geologové požívali geologická kladívka. Teprve něných oblastech, které v tomto a v minulém v přírodě totiž přímo fyzickycítíte, jak spolu sou­ roce vycházely v časopise Ochrana přírody. visí substrát, utváření terénu, mikroklima, porost a žoužel, co po všem leze. Tam to je vidět i bez holistického přístupu ke světu.

47 2 ŠTÉC M. (2000): Jaskyňa mrtvych netopierov. Zprávy zakcí Sprievodca Ďwnbierskym vysokohorským krasom. 77 stran. Vlastním nákladem, náklad Setkání jeskyňářů v Českém krasu planině a nabídka na expedici tamtéž. Po shléd­ a místo vydání neuvedeny. K dostání též na 6.-8.10 na Tetíně nutí dia se jako obvykle nikdo nepřihlásil. sekretariátě ČSS. Ladislav Smrťák Pecka, ZO 1-02 Tetín Asi nejhodnotnější částí večera bylo krátké Tento geologický a speleologický průvodce po­ vystoupeni krasového děda Zdeňka Březiny. Sice pisuje Ournbierskýkras, jeho geologii a geomor­ Z iniciativy tetínské ZO 1-02 se konala akce,před jsem tvrdil, že jsme ho odchytli pro potřeby karl­ fologii, klimatické a hydrologické poměry. Ne­ převratem tradičně pořádaná Speleoklubem Pra­ štejnského Vax muzea, které zakládá Síň krasové celá polovina textu je věnována popisu Jaskyne ha. Po létech pauzy, pQ četných diskuzích na toto slávy, ale za účastníky a pořadatele mu tímto dě­ Mrtvých netopierov. Ta patří mezi největší slo­ téma byla akce přesunuta na podzim. kuji za jeho vystoupení. venské jeskyně. Vymapováno je asi 16,2 km cho­ Změna nájemce kulturníhodomu, avizovaná V rámci akce se konala prezentace firmy deb s převýšením kolem 300 m. Jeskyně však od května, se uskutečnila od I.I O, dořešeno vše Condor, berounského výrobce spacích pytlů, sta­ klidně může být 30 km dlouhá. Je to jedna bylo až na schůzi obecního zastupitelstva 2.1 O. nů, batohů a bund. z nejsložitějších a nejméně logických jeskyní na Dá se říci, že v hodině dvanácté. Za pochopení a Vše zakončila diskuze, obvyklá na podob­ Slovensku. To je dáno nejspíš tím, že její základ podporu naší akce děkujeme jak starostovi obce ných akcích. Kecalo se a hrálo až do rána. se vyvinul v dobách, které mají se současnou p. Hejnovi a obecnímu zastupitelstvu, tak před­ Dojmy z akce je potřeba nechat rozležet a morfologií terénu pramálo společného. Jeskyně cházejícímu nájemci p. Špivákovi i novému ná­ zvážit pro a proti. Dávám tedy do diskuze tento má několik výškových úrovní, dejme tomu 7, ale jemci p. Matějíčkovi. námět - v září se třetí víkend koná na Tetíně lud­ v průmětu vypadá spíš jako jeden velký zmatek Program byl tradiční, exkurze na lokality. milské posvícení. O tomto víkendu projde Tetí­ křižujících se chodeb. Při troše dobré vůle by se Zajistily je skupiny 1-02, 1-06 a 1-11 (jeskyně nem okolo dvou tisíc návštěvníků. Což to využít těch pater dalo napočítat klidně dvojnásobek. Nad Kačákem, lomy na Chlumu, Beranův lom, na propagaci České speleologické společnosti? Úzké, meandrovité partie místy přecházejí do Kavčí lom s jeskynními lokalitami). Podle pre­ Promítání filmů a diapozitivů, traverz přes lom velmi rozsáhlých dómů o výšce až 40 m. Mys­ zenční listiny se sešlo 41 účastníků ze 13 skupin. Pod hradem (vybrat na činnost záchranky, povo­ lím, že tato jeskyně je v současné době jednou Přes polovinu účastníků tvořili členové ZO 1-02 zit za úplatu „ťuhýky" v nosítkách?), výstav,i z nejzajímavějšíchslovenských jeskyní a to hned Tetín a 1-11 Barrandien. Mimo středníČechy zde výrobků drobných firem se sportovním vybave­ z několika důvodů. Její horní partie leží okolo byli i zástupci 4-0 I a 3-05, na krátkou chvíli se ním, stavba cvičné stěny či speleotrenažéru - l. 700 m n.m., jedná se vlastně o nejvyšší úroveň objevil i náš přítel a manžel naši členky Berndt zvažte účast a prezentaci svojí činnosti - zájmo­ Ďumbierského krasu, nebo chceme-li, širšího Kahlert, člen DAV Frankfurta/Main. vé, ale třeba i pracovní na termín 14.-16. září 2001 okolí Demanovské doliny. Vymapovanépodzem­ Hitem bylo přemostění lomu Pod hradem, na Tetíně. ní prostory v této oblasti mají v současné době uskutečněné členy Speleozáchranné služby. Tra­ délku kolem 80 km! A jejichgeneze je přitom tak verz o délce cca 120 m za takřka nepřetržitého nejasná! Podle mého názoru je nutné řešit genezi deště byl sledován místními obyvateli a občas i Polární výpravy na Špicberky tohoto souboru jeskyní jako jeden celek. Pak by turisty. Potěšila i solidarita s promoklými borci, Josef Řehák, sen. to ovšem mohlo znamenat, že část Demanovské­ vyjádřená hrncem čaje od místní občanky. ho systému (ještě před říční remodelací) mŮŽe V sobotu večer proběhl v sále kulturního do­ Je samozřejmostí, že tak jak Tásler zůstává věr­ představovat dutiny hlubokého oběhu vod, jakou­ mu program, jak jinak než kulturní. Promítání ný Novému Zélandu, tak Řeháci si drží svoje si kořenovou zónu dnešního vysokohorského kra­ videa z nových prostor v jeskyni Nad Kačákem Špicberky. V roce 1999 a 2000 proběhly pátá a su, která vznikala bez ohledu na to, kde je dnes bylo první prezentací tohoto objevu na veřejnos­ šestá výprava do oblasti jihozápadních Spicber­ dolina a kde kopec. Otevírá se tím i zajímavýpro­ ti. Po té Petr Kadlec z 1-02 promítl diapozitivy ků. Protože se jedná o poměrně časově dlouhé blém hloubkového vývoje systému Demanové, o z Nového Zélandu, kde se účastnili spolu s Pav­ akce a vlastně jedna navazujena druhou, nesta­ kterém již dnes víme, že zasahuje nejméně něko­ lem Cibulkou za naší skupinu expedice do jesky­ čili jsme se v posledních letech prezentovat na lik desítek metrů pode dno údolí. Co však jestli ně Bohemie. Petr komentoval živě, jeskyni popi­ stránkách Spelea. Snažíme se to napravit touto to je sto nebo víc metrů? Tady ještě budou za­ soval ve stylu: ,,Kachny. Kachny." z filmu Roz­ krátkou zprávou z obou posledních výprav. městnány generace jeskyňářů i badatelů. puštěný a vypuštěný, pouz_e slova obměnil na Naší hlavní základnou zůstává i nadále malá Na brožuře musím pochválit tu okolnost, že ,,Aragonit. Aragonit". To doplnil recepty na úpra­ polární stanice pod ledovcem Werensk.iold v ra­ jeden z objevitelů systému dal dílo dohromady, vu vačice possum (pozn. autora: neplést s vačicí jonu fjordu Hornsundu, nazývaná Baranůvka takže se jedná o zprávy z první ruky. V knížce je opossum, žijící v Americe a známou čtenářům nebo Werenhus. Zde si od roku 1988 pomalu bu­ víceméně cudně zamlčenkonflikt rázu menší par­ mayovek). Expedice se mu jevila jako úspěšná, dujeme malou českou polárnízákladnu, která by tyzánské války, který probíhá mezi jeskynáři a neboť po záplavě výzdoby a obřích rozměrů v konečné podobě měla sloužit k námi již dlouho Správou Národního parku. v Bohemii byl odměněn důlními díly na Zélan­ plánovanému přezimování a bádání pod ledovci du. Inu, osvícený příbramák. Následovaly diapo­ v čase polární zimy. Stojí nás to nemalé úsilí, TECHNIK A. (I956): Mlýn na ponorné řece. zitivy z Ponoru u Ještěrčího jezírka na Silické hodně namáhavé práce jak na poli organizace jed- Mladá Fronta. Edice Boje. Praha.

46 3 notlivých výprav, tak ve vlastní realizaci výzkum­ počátku polární zimy. Zajímavá byla i doprava vá změna: k lepšímu, z hlediska speleologie na Švarcavě, koněpruského vápence na Zemské ného programu a hodně stavebních prací na zdo­ na Špicberky, kdy jsme využili nabídky jednoho k horšímu (málo článků). Pokud vás fascinují výstavě v roce I 89 I, patinovaného balvanu na konalování malé polární stanice. Náš pobyt a našeho přítele polárníka vlastnícího jachtu Elta­ sýkorky, tak tohle číslo prostě musíte mít. Šemíkově hrobu, bioeroze, revitalizace opuště­ všechny práce na zmiňovaném území jsou pod­ nin, který právě v období našeho pobytu v Troms0 ných lomů. Závěrečné partie představují výběr míněny souhlasem norské správy, protože se po­ a čekání na vhodnou loď plující na Špicberky nám GEOLINES 11. Papers in Earth Sciences (2000). důležitých pověstí a geologickou bibliografiiko­ hybujeme a žijeme na území národního parku a nabídl svoje služby a odpluli jsme na naši nej­ Proceedings of the International Conference něpruského devonu. Rozmanité čtení. K dostání proto musíme každoročně naše výpravy přihla­ dobrodružnější plavbu dlouhou I 000 km po Se­ on Past Global Changes. Upper Pleistocene na sekretariátu ČSS. šovat u Norspolar institutu a guvernéra Svalbar­ verním ledovém oceánu na jachtě s délkou 14 m and Holocene Climatic Variations. 1-181. du. Přihlášený projekt, který se snažíme realizo­ a šířkou necelé 3 m. Jak je vidět podle těchto řád­ Published by the Institute of Geology ASCR. GRADZINSKJ M. ed. (2000): Climate changes. vat, je rozpracován do roku 20 IO a má za hlavní ků, přežili jsme i tento experiment, i když byly v Praha. J. Kadlec ed. ISSN 1210-9606. The karst record. Guidebook and abstracts.1- cíl dokumentovat a vyhodnocovat všechny změ­ Troms0 mezi námořníky a starými mořskými vlky Tento výjimečný sborník editoval J. Kadlec, i 106. Krakow. ISBN 83-900070-6-1. ny ve vnitřním odvodňování subpolárníchledov­ uzavírány sázkyna téma dopluje Eltanin či nedo­ když to v textu není uvedeno. Jedná se o soubor, Donedávna byly za nejlepší sedimenty umožňu­ ců v oblasti Hornsundu.Naše práce by se nedala pluje. tuším, 64 článků týkajících se rekonstrukcí kli­ jící rekonstrukci klimatu během několika posled­ realizovat bez pomoci našich polských přátel a Naše silná trojka se po krátké aklimatizaci matu a prostředí. Jedna sekce této solidní mezi­ ních dob ledových považovány spraše. Teď se institucí. Hlavní oporou pro nás je Polská polární na hlavní polské polární staniciv Hornsundupus­ národní konference se zabývala klimatickým zá­ důraz spíš přenáší na krápníky. Odhadem asi 50 stanice PAN (Polské akademie věd) a spolupráce tila do náročného úkolu vyzvednutí naší malé znamem v jeskynních sedimentech (Německo, rozšířených abstraktůřeší rozmanité otázky vzni­ s řadou polských univerzit. Je to nezbytné záze­ polární stanice z bahna tundry a bočních morén sintry - Kutná Hora, insolace, magnetická stu­ ku speleotém a jejich výpověď o změnách kli­ mí, které pro obě strany přináší určité výhody, ale do výšky cca 60 cm a opětné usazení na nové dia, Holštejnská jeskyně). Kromě toho je několik matu a prostředí. Pěkná a potenciálně důležitá i závazky. Pro nás už je to věc samozřejmá a naše základy, které jsme museli vybudovat. Měli jsme dalších článků věnováno holocénu Českého kra­ publikace. každá výprava už probíhá podle zaběhlých záko­ na to tři měsíce času, ale v polárníchpodmínkách su, srovnání palynologie a malakozoologie nů a pravidel. Hlavní zásadou je dle svých mož­ to bylo asi tak náročné jako u nás přesun kostela z Ochozské jeskyně a dalším zajímavým téma­ HAVLÍČEK P. a TYRÁČEK J. eds. (2000): Bo­ ností a schopností jeden druhému pomoci jak v Mostu. Už rok před tím se na tuto akci dělali tům. Podobně velká konference o změnách kli­ hemian Field Conference. Excursion Guide­ v plnění výzkumných programů tak i v základ­ různé přípravy a pomocí sněžných skútrů se do­ matu v nejmladší geologické minulosti ještě ni­ book. INQUA. 1-3 I. ČGÚ. ISBN 80-7075- ních běžných úkonech, jako je nikdy nekončící pravilo potřebné zařízení a část dřeva. Do této kdy v ČR nebyla. Sborník je informativní a dů­ 418-4. transport materiálů a vybavení jak po souši tak tvrdé každodenní práce jako balzám zapadalo stojný. K dostání v knihovně Geologického ústa­ Exkurzní průvodce po holocénních sedimentech po moři, vzájemné poskytování proviantu a uby­ naše každodenní plnění programu meteo a hyd­ vu AV ČR. Českého krasu a Polomených hor. Důležitý je pro­ tování, rychlá a nezbytná pomoc při nehodách ro, což se skládalo z pravidelných záznamů me­ filsedimenty v suchém údolí nad Tetínem, který v terénu či střetu s polárními medvědy. Je to jed­ teorologických údajů, měření a odběrů vzorků na LOM PRACHO VICE 2000. Str. 1-16. Barevná ukazuje, že v údolí tekla voda někdy před depo­ na polárnírodina a záleží zde na každém jednot­ určených stanovištích ledovcových řek a vývěrů. brožura formátu 300 x 160 mm, řada foto­ zicí PK I (cca 25 tisíc let) a pak až v mladším livci, jestli do této rodiny zapadne nebo je z ní K již rutinní práci meteo a hydro se s nástupem grafií,vydaly Cementárnya VápenkyPracho­ holocénu. Jinak bylo suché. Dále jsou zde uve­ vypuzen třeba pro své sobecké či jiné nevhodné zimy přidaly postupné výpady do ledovcových od­ vice a.s., neprodejné. deny profily u jeskyně Skalice nad Měňany, na chování. vodňovacích kanálů a jeskyní. Aniž bychom měli Pěkná, malá, firemní publikace, která zobrazuje jižním svahu Zlatého koně a dva profily od Ko­ Nejnáročnější pro každou z našich výprav je pro tuto výpravu plánovaný nějaký veliký objev, staré pohledy na dobývací prostor. Řídký text, ale paniny. Normální, zajímavý exkurzní průvodce. cesta a doprava materiálu a účastníků z Čech na přece jenom se nám podařil. Boční odvodňovací několik užitečných informací: především je zde Důležité je, že K.D. Jager, předseda Euro-sibiř­ naší polární základnu. Je to kombinace automo­ systém ledovce Werenskiold, který nese název pohled na krasovou dutinu pokrytou na povrchu ské komise INQUA považuje na základě této ex­ bilové, lodní a někdy i letecké dopravy s různými Kvisla aje námi sledován od roku I 986, nás pus­ tmavými až černými krystaly kalcitu o velikosti kurze pramen ve Sv. Janu pod Skalou za nejlépe překládkami a přestupy. Aby to probíhalo co nej­ til do jeskyní s docela jinou morfologií, nežli jsme 15-20 cm. Jedná se o podobnou dutinu,jaké byly zpracovaný krasový pramen ve střední Evropě a efektněji a nejrychleji, budujeme sí po trase zá­ tomu byli zvyklí doposud. Dostali jsme se pod odkrytyi v koněpruské oblasti. Dále jsou uvede­ navrhuje zdejší travertinové těleso jako meziná­ chytné body a jakési přestupní stanice, kde máme ledovec proti proudu řeky, která měla docela čis­ ny nálezy hydrotermálních minerálů - galenit a rodní opěrný bod karbonátové sedimentace svoje sklady s materiálem a potřebné vybavení. tou nezakalenou vodu a jeskyně postupně přechá­ sfalerit v křemenech z dolomitů a millerit v holocénu. Tak už máme vybudované svoje zázemí v pol­ zely do hlubokých kaňonů zaříznutých ve skal­ v grafitickýchbřidlicích. Text je citlivý, nechválí ském přístavu Gdyňa a na severu Norska ve měs­ ním podloží. Pouze strop ve výšce 5 až 8 m tvoří firmu,ale spíš ukazuje historii. KADLEC J. (2000): Holocene calcareous tufa tě Tromsej:.Každá z našich posledních výprav je dno ledovce nebo jak jsme později zjistili, ledo­ cascades in the Bohemian Karst. Excursion složená ze dvou skupin a to vlastní realizační tým vá jádra bočních morén. Překvapením bylo za­ CÍLEK V. a BOSÁK P. eds. (2000): Zlatý kůň. guide 1-18. Geologický ústav AV ČR a ČGÚ. a technická podpůrná skupina, která zajišťuje měření směru hlavního průběhu jeskyně, který Sborníkvydaný k padesáti letům objevu a vý­ PAGES. Praha. dopravu a provádí potřebné práce mezi domovem opouštěl území ledovce Werenskiold a pokračo­ zkumu Koněpruských jeskyní. Knihovna Tento pěnovcový průvodce přináší popis pěnov­ a Troms0. val severnímsměrem pod boční morénu a násled­ ČSS 36, 1-148. Praha. ISBN 80-85304-69-4. ců u Sv. Jana pod Skalou, pod Kotýzem nad Dob­ V roce 1999 se uskutečnila 5. česká _glaci­ ně pod další menší boční ledovce. Během dal­ Sborru'lcobsahuje hlavní články na témata: histo­ rou vodou (úplně nová lokalita objevená před ospeleologická polárnívýprava ve složení Řehák ších průzkumů a mapování se podařilo dosáhnout rie koněpruskéoblasti, kvartér koněpruské oblasti, dvěma lety K. Žákem a letos vykopaná J. Hlavá­ Josef sen., Stanislav Řehák a Petr Zajíček jako délky jeskyně I 300 m, kde se střídaly úžiny s půdy koněpruské oblasti, miocenní pánev Vižina čem a spol.) u Petráňky v Karlickém údolí a Malé realizační tým, a jako podpůrnáskupina Josef Ře­ velikými prostornými domy, kaskády a vodopá­ a její vliv na poznání toho, jak v té době tekly Chuchli. Pokud vás zajímají pěnovce a krasová hák jun. a Marcel Řehák. Termín výpravy byl zá­ dy s rovnými meandrujícími úseky. Pohyb a prá­ řeky, paleolitická lokalita na Tmani, konodonto­ hydrologie, tak to je dost zajímavý materiál měrněvolen do období pozdního polárníholéta a ce v takových jeskyních je poměrně bezpečný, vá stratigrafie. Krátké zprávy se týkají pěnovců k rozjímání.

4 45 "á/8 + + § l-..

čtu články a literaturu o Vaší práci. Při čtení SPE­ LEA na Internetu se mi vybavila již dávno zapo­ ,choddo s/

Literatura

ČESKÝ KRAS XXVII,2000, I. Jančaříková a P. Bosák eds. 64 stran, barevná obálka, velký formát. Muzeum Českého krasuv Berouně. Ročenka Český kras se proměnila, má barevnou obálku, velký formát a zabývá se zejména Iva­ nem Horáčkem (na obálce) a mlynaříkem dlou­ ... _, ,_._ · hoocasým (v textu). První dvě třetiny čísla jsou ;.. věnovány živé přírodě, zejména fóglům a různé z � ,�· . ,, • < ,�t--;,.� ,,: ,._ :�:�:->: žouželi. Jako životní prostředí obou druhů jsou -:�:,\,.,:":�:•:::,.· .: • : často uváděny opuštěné lomy. Teprve někde na {•_::?·\�'.':\:.:::" · konci se objevuje speleologie: zajímavý hydro- logický model českého krasu; myšlenka, že ve : ,; ·; • • · " ., � 1 spodním miocénu existoval údolní systém veli- . /.:: ,� ·· kostí srovnatelný s kvartérníma pár dalších zpráv. + · :··-:·,:-\ �� A. Jančaříkovi je letos 50 let a V. Lysenkovi je 60 �s/f Ledovcová jeskyně s názvem Údolní, která je součástí bočního odvodňovacího systému ledovce Werenskiold • ,.· let. Kromě předběžných nekrologů je uveden i Obr.1 užitečný soupis jejich důležitějších prací. Celko- na jz. Špicberkách.Jeskyně je součástí jíž popisované ledovcové jeskyně Kvisla.

44 5 ale velmi náročný pro svá specifika ledovcových movů, už byl čas přihlásit 6. českou glaciospele­ Listárna jeskyní. Pouze protažení .polygonu a zakreslení ologickou výpravu na rok 2000. Měla to být ta­ hlavního tahu si vyžádalo 16 hodin tvrdé práce. ková oddychová akce s dokončením pár nedoděl­ Od Lumíra Fojtíka (l(@Pku-prv.cz) né koncerty a představení, leží u silnice z Mana­ Víme, že jsme nebyli ještě na konci celého systé­ ků na polárnístanici a hlavně jsem chtěl začít psát Přeji dobrého dne, coru do Porto Christo, asiI km od P.Christa. Ote­ mu, ale s nástupem zimy a s ní sněhových bouří knížku o kouzelné přírodě Svalbardu a naší práci dovoluji si oznámit zrněnuserveru a umístění své vřeny celoročně I 0-17 hod. se nám postupně zavřely všechny vstupy do pod­ v ledovcích. Ale jak to v životě chodí, člověk míní stránky spolu s výraznou kvantitativní a mysllm Kontakt: www.cuevas-hams.com zemí. Druhým úspěchem bylo proniknutí do tla­ a čas mění. Zase to byl doslova maratón. Jako i kvalitativní změnou obsahu. Přibyly miliony kového vývěru veliké ledovcové řeky centrální­ doprovod do hlavní realizační skupiny jsem si obrázků a videoklipů (no trochu méně) ze Štram­ Coves del Drach ho systému ledovce Werenskiold. Sice to nebylo vzal svoji manželku, která všechny naše výpravy ,. berského krasu a nově objevené Pouťové jesky­ Údajně známé po celém světě jedním z největších daleko, ale 200 m chodeb, kaskád, ledovcových pomáhala připravovat, ale sama ještě na severu ně. Místo 9,8 MB je tam teď 20 MB k pokoukánf. podzemních jezer, jež zove se Martelovo.Denně jezer a tobogánů stálo za dokumentaci a prohlíd­ nebyla. Velice se zdráhala a nechtěla být přímou Nová adresa je u starého dobrého Telecomu jsou zde pořádány koncerty klasické hudby. Jes­ ku, obzvláště když jsme byli v letních měsících účastnicí výpravy z obav před polárnímimedvě­ na http://web.te/ecom. czlspe/eo kyně najdete na v. pobřežíMallorcy, kilometr jižně svědky velikého přírodního divadla v podobě dy a mořskou nemocí. Nakonec po rozhodnutí ro­ S pozdravem od Porto Christo, směrem na Calas de Mallorca. gejzírů a erupcí mohutné řeky tryskající z čela dinné rady jí níc jiného nezbylo. Druhá podpůrná Lumír Fojtík Otevřeny celoročně I 0-17 hod. ledovce. skupina složená z mých synů Pípana, Stanislava Konec výpravy se už odehrával za tmy po­ a Marcela nás dopravila do přístavu Gdyňa a v Od Milana Korby ([email protected]) Já sám jsem byl ubytován v Alcudii v letovisku lární noci a pomalu jsme zahájili trénink na bu­ závěru pro nás dojeli do Troms0. Přepravu na Poslední srpnový týden jsem se coby turista Bellevue. Samozřejměi zde pro mne byla nachys­ doucí přezimování. Tak jsme se vžili do této nové Špicberky pro rok 2000 zajišťovala Polská aka­ ocitnul s rodinou na Mallorce. Překvapil mne zde tána jedna o poznání skromnější jeskyně, zvaná role, že se náš trénink stal málem skutečnosti a demie věd novou lodí „Horyzont II". Přeprava se počet zpřístupněných krasových jeskyní a jejich Martinská. Jedná se o asi dvacetimetrovou kru­ začalo se vážně uvažovat o našem přezimování. týkala nové posádky Polské polárnístanice, tech­ rozloha... Krápníková výzdoba je skvostná a po­ hovou propast o průměru nějakých I O m. Kolem Když se nám nepodařilo pro silné bouře na moři nické pracovní skupiny, všech regionálních vý­ kud se budete někdy vyskytovat na stejném mís­ dokola je obehnaná vysokým železnýmmřížovým a velice špatné počasí odplout do konce října, byla zkumných polárních skupin z jednotlivých uni­ tě, nenechte sije ujít. Nejznámější caverny,elek­ plotem na betonové podezdívce s dovnitř obrá­ již velmi malá naděje na možnost nás dostat na verzit a nás. Celkem se jednalo o přepravu 76 lidí tricky osvětlené a přístupné po chodníčcích či cenými zlověstnými hroty. V plotu je uzamčená nějakou loď, která se vracela před nastupující zi­ včetně vybavení, stavebního materiálu a potřeb­ loďkách za poplatek s průvodcem jsou tyto: branka a nad ní v mřížích neveliký otvor, kterým mou do Norska. Byli dva pokusy, ale až na třetí ných pohonných hmot na celý rok. Loď byla úpl­ se dá prolézt dovnitř. Nejprve tuto cestu podnik­ dne.18. listopadu se nám na vlastní nebezpečí po ně nová a byla to její první delší plavba. Byla Caves of Campanet ly děti, po nich s mírnýmiobtížemi, způsobený­ probití 200 m širokou barierou ledových ker a postavena podle projektu skupiny polárníků,kteří Jak praví průvodce.jeden z největších přírodních mi ani ne tak velikostí otvoru jako spíš nalome­ ledovcových bloků podařilo doplout k lodi Nor­ v roce 1989 založili společnost pro stavbu plavi­ zázraků, které musíte spatřit, abyste uvěřili, že ným žebrem, i já. Po obvodu propasti vede scho­ bjorn, která nás vzala na poslední chvíli na palu­ dla sloužícího potřebám polárníhovýzkumu. Po­ něco tak skvostného může existovat. Jeskyně leží diště, kterým je možno sestoupit až na vybetono­ bu a odplout s ní do Norska. Výprava svůj cíl stupně zkrachovali a dvakrát se ještě snažili loď u městečka Campanet, které je snadno dosažitel­ vané dno, kde jsou do postranních dutin propasti splnila, vyzvedla polární stanici Baranowského dostavět až přišla na pomoc vysoká škola námoř­ né ze silnice z Palmy do Alcudie, vlevo na kilo­ zakomponovány dva zachovalé oltáře s reliéfy ze zajetí bahna a kamení, posadila na nové zákla­ ní v Gdyni a zafinancovala dostavbu lodi, pro­ metru 39. s obligátním výjevem ze života sv. Martina, an dy a vybudovala nové moderní sociální zařízení vedla některé úpravy a hlavně zajistila nejnověj­ Jeskyně byly objeveny v roce 1945 a zpřístup­ se dělí s žebrákem o svůj plášť. U dna propasti je včetně řady vylepšení v izolaci a opatřeních proti ší navigační a technické vybavení, které bude něny roku 1948. Zabírají plochu 3.200 m2 plně několik nevysokých chodbiček. Jako správný tu­ mrazu, silným větrům a náhlým přívalům vod. sloužit k praktickým cvičením absolventů školy. propojených podzemních prostor, nejznámější rista jsem neměl baterku ani zápalky a protože Ve zli jsme si domů cenná pozorování a velikou Pro plavbu byla pouze podmínka dobrého pojiš­ jsou Romantic Hall a Enchanted City. Otevřeno jeskyni objevila manželka těsně před odjezdem, databázi z oblasti meteo a hydro ledovce Weren­ tění každého pasažéra a jeho zavazadel či mate­ denně od 10 hod., výklad v angličtině. nebylo mi umožněno chodbičky prolézt. skiold. Objevy nových jeskyní již byly nad rá­ riálu, protože první zkušební plavba může mít i V propasti samé jsou patrné zbytky krápníkové mec plánovaných úkolů. Naše výprava proběhla svoje stinné stránky. Vše dopadlo dobře, ažna to, Cuevas de Arta výzdoby, oltáře vyhlížejí vcelku působivě, za bez vážných zranění, i když v několika případech že jsme měli od samého začátku plavby z Polska Snad nejvelkolepější mallorské jeskyně- dle ku­ shlédnutí Cova del Martin dozajista stojí. Cesta jsme museli bojovat o vlastní krky a to hlavně na až na Špicberky rozbouřené moře a někteří z nás čeravého španělského průvodce se mnozí ná­ zpět přes mříž nečiní obtíží... moři při našich cestách na okolní ledovce. Zato trávili plavbu v kójích a intenzivně předávali vštěvníci podivují nad tím, že dosud nebyly vy­ K této jeskyní nesměřují žádné velkoplošné polští polárnícipři jedné z cest za námi, kdy nám Neptunovi obsahy svých žaludků. Můžeme kon­ hlášeny za devátý div světa. Otevřeno v létě I 0- tabule, cesta je popsána v brožuře JO výletůpo vezli materiál a nějaké potraviny, se na moři pře­ statovat, že jestli úmluva s vysokou školou ná­ 19 hod., v zimě do 17 hod. V létě je možné jes­ Alcudii, ta je k dostání v alcudijském informač­ vrátili a po záchranné akci Norů se čtyři z nich mořní bude trvat i nadále, je zde opravdu luxusní kyně projet člunem z Cala Ratjada. Velkolepý ním centru. dostali do nemocnice v Longyearbyenu a na sta­ plavidlo pro cesty do Arktidy ale i Antarktidy, kam vstupní portál... Do 20.9. umístím dokumentárnífotografie na nici se vrátili až po třech týdnech. pluje s novými posádkami Polské polárnístanice Jeskyně se nacházína sv. cípu ostrova u města adresu www.quenya.cz/milanlcaveslmallorca.htm. Z Troms0, kam jsme šťastně dopluli, už nás v Antarktidě. Arta. Milan Korba čekala cesta po souši autem domů. Po týdenním Práce se v letošním roce soustředila na hyd­ Kontakt: cuevarta@ma//orcanet.com pobytu v prostředí naší základny v polárním kláš­ rochemický a hydrologický program ve dvou sběr­ Od Davida Chovance teře karmelitánek v Troms0 jsme se vraceli přes ných územích a to pod horou Fugleberget pod Cuevas dels Hams Vážený pane Cílku, Finsko, Švédsko, Německo domů autem. Než-li čelem ledovce Hans a v celém předpolí ledovce Objeveny Pedrem Caldenteyem 2.5.1905, pře­ ačkoliv sám nemám se speleologií vůbec nic spo­ jsme se stačili aklimatizovat v teple našich do- Werenskiold. Odběry vzorků vod, měření vodi- krásné podzemní jezero, pořádají se zde výj imeč- lečného, velmi rád sledujipráci ČSS a s napětím

6 43 ské". Chruščev měl ustanovit zvláštní výbor ve­ aby objevil staré lokomotivy. Popisuje bloudění vostí, pH a některá speciální měření byla každo­ vystoupit na břeh a při té příležitosti si prohléd­ dený mužem jménem Tichomirov, ale s přícho­ částečně zatopenými tunely, nález stolu, na kte­ denní náplní naší práce. K tomu provoz meteo­ nout polárnístanici a její okolí, pomazlit se s po­ dem Brežněva k moci, byla skupina rozpuštěna. rém byly rozloženy ještě čitelné noviny z roku stanice a odběry vzorků vzduchu pro atmogeofy­ lárními psy a ohmatat si opravdové polárníky. V roce 1980 údajně ukazoval bývalý velitel Krem­ 1950. Pod dotykem se všechno rozpadlo. Philovi ziku. Letos poprvé jsme se snažili uplatnit i jed­ Polární stanice připraví malé pohoštění a podá lu, generál Vedenějev mapu,která ukazovalamís­ se podařilo najít cestu ven podzemními garážemi nu z geofyzikálních metod VDV na ledovcích. výklad o své činnosti s prohlídkou jednotlivých to, kde knihovna leží. V posledních letech po kni­ -cestou se jim ulevilo,když našli opuštěnou kon­ Spolu s místní přepravou po moři a po souši nám laboratoří a výzkumných stanovišť. Na oplátku hovně pátrá tým složený jak z historiků tak i růz­ trolní místnost s běžícími kamerami. Ochranka vše zabralo tři měsíce určené k našemu pobytu v kapitán lodě pozve polárníkyna loď a tam je krmí ných médií. Součástí jejich práce je chránit prů­ byla na svačině. tomto území. Hodně času jsme věnovali dokon­ různými. dobrotami a hlavně se pronáší přípitky, zkumníky před „zlými silami", které již mnoho­ Později firma, která o existenci podzemí ne­ čení tepelné izolace stanice a konzervačním ná­ při kterých se vykládají různé zážitky ze života krát měly způsobit nemoc či smrt hledačů. Je to měla ani ponětí, stavěla v Chicagu most. Další těrům venkovních částí. Celý pobyt proběhl pra­ na stanici. Frekvence těchto zájezdů nebezpečně ruská schíza, raději se vraťme kousek na západ. události jsou dobře známy,je to dodnes noční mů­ covně, ale v poklidu bez zvláštních událostí. I stoupá a letos už jsme si připadali jako opice (www . bulfatomsci. orq!issues/199 7lmi9 7ilnitskv htmD. ra mnoha obchodníků a byznysmanů. Firma při polárnímedvědi nám dali pokoj a moře se k nám v cirkuse, na které se chodí turisté za úplatu dí­ (www.aifrulwinl47lunderqround e.htm). stavbě mostu zarazila pilot tak hluboko, že se chovalo přátelsky. Proti jiným rokům bylo léto vat. Naštěstí naše malá polární stanice je daleko dostala do jednoho z tunelů. Podzemní systém byl poněkud chladnější a první sníh nám začal padat od tohoto dění a díky zrádným útesúm a skalis­ Řidiče metra nefoťte bleskem! rychle zatápěn a střed města se ocitl bez proudu. už na počátku srpna. Docela chyběly intenzivní kům v moři se k nám žádná z luxusních turistic­ Australský jeskynní klan vydává zajímavý časo­ V některých domech (vesměs těch nejvyšších větry typické pro tuto oblast, které mají rychlosti kých lodí nedostane. pis II Draino týkající se průzkumu městské kana­ mrakodrapech) to trvalo až tři dny, než byla voda kolem 150 km/hod a s tím spojené rychlé tání Návrat výpravy se uskutečnil lodí Norbjorn lizace. Klan má své pobočky ve všech větších z podzemí vyčerpána a spojení obnoveno. sněžných polí a nižších částí ledovců. Proto ne­ společnosti Arktikmarine, která nás v polovině australských městech. Jednotlivé kanalizační řady byly ani žádné povodně a vysoké dešťové srážky. září bezpečně a neuvěřitelně rychle dopravila za jsou pojmenované, každý je prý jiný. V jednom A co u nás? Jedinou událostí pro celé okolí Hornsunduse stala dva dny do Troms0, kde už nás na naší základně z nich si jednou udělali rozsáhlou techno-party. Občas infiltrátory potkávám a občas o nich slý­ příhoda polských archeologů, kteří nezachovali v klášteře čekala naše technická skupina, která Mnoho skupinek proniká do metra, hlavně do chávám. Velice jsem oceňoval akce v hlubokém chladnou hlavu a při jedné z návštěv medvědice zde pracovala na přípravě dalších polárních vý­ technických tunelů a opuštěných stanic. Z Glas­ kolektoru (-70 m) pod Prahou. Je jím veden ka­ na jejich chatce, kdy jim rozbila okno, medvědi­ prav v dalších letech. Po krátké aklimatizaci, hlav­ gova nám radí, abychom řidiče metra nikdy ne­ bel vysokého napětí. Spodní kolektor je spojen ci zastřelili. Zůstala po ní dvě medvíďata, která ně srovnání žaludků z konzervové stravy na nor­ fotili bleskem, prý ho to může zaskočit. Zaslíbe­ šachtami s mělkým kolektorem, který leží asi po přešetřenípřípadu norskou správou musela být mální a přivyknutí všem civilizačním vymože­ nou zemí tunelářů je Anglie a Skotsko. Průmys­ 8-12 m pod povrchem. Myslím, že ho je dnes vy­ také zastřelena, protože by se sama neuživila. Pro nostem jako je rádio, televize, automobilová do­ lová revoluce zde byla obzvlášť intenzivní, že­ raženo kolem 50 km. Svého času infiltrátoři pro­ střelce byl závěr jednoznačný, ukončení své čin­ prava a policajti se vracíme tradiční trasou přes lezniční síť velice hustá, tunelů mnoho a mnoho nikali šachtami od stanice metra Holešovice do nosti v terénu a návrat nejbližší lodí domů. Tak skandinávské země domů. Přeplouváme Baltic­ tratí bylo později odstaveno z provozu. Přístup­ spodního kolektoru. Tam bývala přistavená šlapa­ skončila po jednom týdnu práce jedné z regio­ ké moře, trpíme na německých panelových silni­ né jsou nejenom vlastní tunely, ale také některé, cí drezína, kterou se vozili pod Prahou. Tady mu­ nálních výprav. Zabití medvědice bylo kvalifiko­ cích hlavně pod Berlínem a před Drážďany a kon­ částečně podzemní stanice a průchody. sím varovat, kolektory jsou dnes velmi dobře stře­ váno jako unáhlené s nevyužitím jiných možnos­ číme doma, kde je na několik měsíců oddech, než Z mnoha příběhů a infiltrací vybírám alespoň žené kamerami. Město se bojí teroristického úto­ tí jejího zastrašení a odehnání od chaty. Z tohoto to nastane nanovo. historii Chicago Tunnel Company z časopisu In­ ku, protože v kolektorech je vedena elektřina i případu je vidět, že se vedle tvrdých klimatických filtration, který nedostanete ani na stánku PNS. plyn. Navíc nedávno došlo k vykradení jednoho podmínek musí každý účastník výprav vyrovnat Na konci 19. století došlo k ražbě mělkých tune­ podzemního kolektoru u Malého rynku (vchod i s řadou dalších překážek a nebezpečí v souladu Výprava do Slovinska - lů pod středem Chicaga. Ležely v hloubce kolem do kolektoru je hned u Rotta). Následovala honič­ daných úmluv a podmínek pro práci v chráně­ ,,Utor 2000" 12 m. Jednalo se hlavně o systém podzemního ka zásahové jednotky se samopaly. Bezvýsledně. ných částech Špicberků. Každá takováto příhoda Radko Tásler zásobování města, který byl uveden do chodu V Plzni zase někdo věci a plánů znalý vykrádá má vliv na získání souhlasu pro další polárnívý­ v roce 1906. Tehdy měl 149 elektrických loko­ z podzemí obchody. Předpokládá to dosti detail­ pravy jednotlivých regionálních skupin, což se Sraz tentokrát proběhl bez komplikací a tak jsme motiv a víc jak 3000 vozíků na rozvážení zboží, ní znalost situace,protože z chodeb vede mnoho týká vlastně i nás. Další novinkou,která se v tomto se s bráchou a Gumákama (tři lidi na poslední uhlí a pošty. Jeho celková délka je asi 60 mil. zazděných východů do sklepů,takže musíte vel­ i minulém roce rozmohla, je turistický ruch od­ chvíli opět odpadli) ocitli 6. září nad Planinou Nápad to byl vynikající, protože odlehčoval pro­ mi dobře vědět, kde jste. A pokud chci zahranič­ bývající se převážně prostřednictvím pár zahra­ Golobar na jihovýchodě Julských Alp. Na základ­ vozu na povrchu, ale ekonomicky se příliš nevy­ ní infiltrátory něčím trumfnout, tak jim vyprávím ničních a norských cestovních kanceláří, které ní tábor něco přes hodinu cesty od auta jsme měli plácel. V roce 1959 byl systém odstaven a krátce o akci, kdy skupina českých jeskyňářů pronikla využívají laciné ruské lodní dopravy (výzkumné povolení od MOP, respektive správy Triglavské­ na to zapomenut. Rozvodná společnost Common­ na Kole štolou téměř do epicentra pokusného ja­ lodě ruských vědeckých institutů), které na letiš­ ho národního parku ( o povolení nutno žádat mi­ wealt Edison začala po roce 1970 využívat část derného výbuchu. To už je moc i na otrlý jeskyn­ tích v Longyearbyenu nalodí kolem 60 turistů a nisterstvo!), ale vodu v okolí stanů nám „neza­ tunelů jako kolektory pro kabely vysokého napě­ ní klan! vozí je po dobu jednoho týdne až 14 dnů kolem jistili". Pro tu bylo nutné docházet k nádrži u ne­ tí. Staré tunely však stále vedou pod Chicagem. Špicberků a ukazují tamní přírodu. Na břeh se dalekého loveckého srubu. Bylo to tam nebez­ Jsou sice mimo provoz, ale jsou vystrojené anti­ Poděkování: Kopie různých pozoruhodných ča­ dostávají pouze v několika málo místech a v re­ pečné, když tam byli lovci. Mimo vody nám totiž kvárními rozvody a dosti blátivé. Pod některými sopisů, zejména II Draino a lnfi/trationbyly zervacích či národních parcích se vyloďovat ne­ ochotně nabízeli i slivovici. obchody jsou dodnes přistavené staré vagónky. poskytnutyPetrem Kazilem. Velmi mě potě­ smějí vůbec. Proto velice rádi využívají Polskou Dali jsme si za úkol prolézt menší strmé údolí Phil O'Keefe se později snažil dostat do tunelů, šil a děkuji mu. Václav. polární stanici, kde na požádání a za souhlasu nad Planinou Golo bar, končící v kotli pod vrcho­ vedení stanice mohou na dobu několika hodin lem Srednja špica (I 819 m n.m.). Těsně pod vr-

42 7 šachty, ale na dno se nedostal. Lano bylo krátké a Jsem Vadim, pán moskevského podzemí klopedie to překládá jako „parazité společnosti") \V,šičl V hlavním městě Ruska působí zvláštní skupina i profesionální poustevníei. Některé příbytky jsou PI. Golobar 1679 další bylo až v autě. Vylezl a od nýtu špagát na­ o • stavil vším, co měl ve vercajku. Potom mi ele­ „Moskevských kopáčů", kteří se specializují na poměrně luxusní - s televizí a vařičem. Jako gantně naznačil, že nemá na čem lézt a že přes průzkum moskevského podzemí. Jsou vedeni vchod obvykle slouží kanalizační vpust'. Kopáči Cez Utor GL provazec popruhů, karabin a majlonů musím sám. Vadimem Michajlovem, který se považuje za krá­ dokonce vzpomínají na jednoho profesora, který --- 1 305 GL 1 O le podzemní Moskvy. Její podzemí je značně roz­ žil v podzemní komunitě a měl její respekt. Před )( o Posledních patnáct metrů bylo hodně nepří­ o 21 jemných a zůstalo nezmapováno. Bezpečný po­ sáhlé, protože v Rusku je dlouhá tradice parano­ několika lety našli Kopáči svoji první mrtvolu, � Srednja§p;ca idních vlád. Vypráví se o Caru Ivanu Hrozném, ale v poslední době hrůzných nálezů jako jsou stup dál byl možný pouze traverzem ve svislém /. 6\9 ledu na druhou stranu šachty, kde neteče voda. který někdy po roce 1580 začal propadat šílen­ rozřezané kusy mrtvol přibývá. Lidé ze státních Na to však nebylo vybavení. Zda to má cenu, ne­ ství a nechal vyrazit podzemní mučírnu. V 18. podniků jako jsou vodovody se bojí lézt pod zem, víme. Pokračování zjevně vidět není, díra je bez století si Kateřina Veliká najala italské architek­ kde je stále více podivných živlů. Moskevské pod­ IV,š;č průvanů a navíc v létě 2000 bylonejméně sněhu ty, kteří svedli nepohodlou říčku Neglina do sys­ zemí je podivné a málo kontrolované. Tunely P1.Predolina------O 61897 za posledních mnoho let. Jak díra vypadá za nor­ tému cihlových kanálů. Během sovětského reži­ metra jsou napojené na Kreml. V podzemí u Cen­ I ------málního stavu, nikdo neví. Možná se na to ještě mu byly vybudovány tajné stanice metra, naslou­ trobanky byli spatřeni lidé v maskáčích, ale Ko­ Krasjivrh - chací chodby a kryty pro politickou elitu. Dodnes páči se báli je sledovat. --1 �3 � někdy podíváme. Nejhezčí díra byla GL 3. Necelých sto metrů se v zimních měsících uchyluje do podzemí mož­ Velmi zajímavý je systém asi 150 říčních ka­ vedle staré vojenské „mulaterie" bylo mohutné ná až několik desítek tisíc bezdomovců. Podze­ nálů. V jednom z nich našli hromádku lidských cholem tohoto kopce je obrovský otvor viditelný dvojústí, do kterého jsme nahlédli již v roce 1998. mí není řádně zabezpečeno, takže E. Arvendlund, lebek, což je snad doklad stalinských čistek. Pod ze silnice západně od Bovce. Bohužel otvor je na Díra byla tehdy zaledněná daleko více než letos a která s Vadimem podnikla pár exkurzí, s údivem ulicí Bolšaja Pirogovskaja našli Kopáči opuště­ místní poměry blbodíra (prověřeno v roce 1998). navíc Jirka Zahradníček, který byl vyslán na ob­ pozorovala tajné linky i vodovodní potrubí míří­ nou laboratoř se starým telefonem,oděvy chrání­ V lesnaté části se nám podařilo objevit pouze hlídku, si zapomněl zkompletovat výstupová le­ cí do Kremlu (,,proč je nějaký Čečenec neotrá­ cími proti chemikáliím a zastaralými respirátory. mohutnou, -40,5 m hlubokou šachtu typu „Jiho­ zadla a mezi led a skálu se mu soukat moc ne­ ví?"). Vadim indikuje zajímavým způsobem me­ Místnost byla opuštěna ve spěchu. Její podlaha slovenský kras" (GL 1) a různá opevnění z I. svě­ chtělo. V podstatě se jedná o jednu šachtu, která tan - zapálí plynový zapalovač a dívá se, zda se byla pokryta krystaly nějaké látky. Pod katedrá­ tové války. Nahoře v kotli nad pásmem lesa to je od hloubky -40 m zčásti vyplněná ledem. plamen nezbarvuje na okrajích do oranžova, což lou Krista Spasitele byl postaven bunkr pro 3000 nebylo o mnoho lepší, ale díry byly alespoň pěk­ V hloubce -ó0 m je možné pod ledovým špun­ prý ukazuje na zvýšené koncentrace metanu. lidí. Jindy Kopáčinarazili na postavy v mnišských né. tem prolézt do boku. Užším místem se sestoupí Vadím jako dítě strávil dny s otcem, řidičem kápích kolem zvláštního oltáře. Sloužili nějaký Ústí GL 2 vypadalo zprvu nenápadně, ale asi po ledových stupních až na dokonalou průhled­ moskevského metra. Zapamatoval si veškeré do­ zvláštní rituál, ale když si všimli, že jsou pozoro­ po 3 O m se šachta otevřela do mohutné vertikální nou ledovou rovinku se zamrzlými balvany. Po­ stupné stanice a tunely, ale od 12 let se pouštěl do váni, zmizeli. Jiná skupina pozorovala tuto scé­ prostory o průměru okolo 15 m. Jak Gumák s brá­ kračování dál je. však pouze pod tektonickým vlastních infiltrací. Během dalších dlouhých let nu: na podomácku stlučeném stole ležela nahá chou byli pode mnou si kolem sebe vybudoval skupinu složenou z po­ žena s tváří zakrytou černou maskou. Kolem ní a prdelili, protože ko- divné směsicelidí, včetně veteránů afgánské vál­ hořely černé svíce. Shromáždění bylo oděno nec čtyřicetimetrové­ GLI ky a bývalých důstojníků KGB. Jejich objevy jsou v černýchoblecích. Naštěstí bezdomovci ničí sva­ ho lana vyšel do toho svérázné. Nedávno Kopáči objevili pod Moskev­ tyně satanistů a nedovolují jim usadit se na jed­ nejpitomějšího úseku, skou státní univerzitou 250 kg radioaktivního nom místě. nasvěcovali celý pro­ PL. GOLOBAR - KRNSKO POGORJE materiálu, což možná vrhá světlo na příběhy o ne­ fil a já jen litoval, že P.Tásler, RTásler plodnosti a ztrátě vlasů postihující zaměstnance Ztracená knihovna pod Kremlem jsem si nevzal 20 mm Czech Speleological Society, IX.2000 fakulty. V roce 1994 v sedmém patře moskevské­ Její údajný příběh je následující: V roce 1472 se objektiv. Vypadlo to ho podzemí našli něco, co může být tajemné Sta­ Ivan lll. oženil se Sofií Paleologovnou, neteří nadějně, ale v hloub- linovo metro. Je prý dodnes funkční. Hlavní zá­ posledního byzantského císaře. Sofie dostalajako ce zhruba -48 m začal jem Kopáčů se však soustřeďuje na nalezení ztra­ věno unikátní sbírku knih a rukopisů, které stej­ led. Sice se nám po­ cené knihovny Ivana Hrozného, .která má být ně­ ně bylo nutné zachránit před expanzí Osmanské dařilo dostat se mo­ kde pod Kremlem a obsahovat drahocenné by­ říše. Aby toto bohatství neshořelo při požáru měs­ hutným ledovým zantské a hebrejské rukopisy. ta, Sofia zaměstnala italského architekta Aristo­ špuntem dalších čtyři­ Vadimovi byla věnována poměrně velká po­ tela Fiorovantiho, aby postavil knihovnu pod cet hloubkových me­ zornostvčetně reportérů CNN. Nepracuje, žije jen Kremlem. Až do této chvíle je příběh velmi prav­ trů, tam však bylo tep­ podzemím, těžko říct, čím se živí. Nepůsobí dů­ děpodobný. I v Čechách bývalo zvykem, že při leji a led tál. V hloub­ věryhodně. V jiném článku je představen v po­ požáru se cenné předměty a knihy stěhovaly do ce -85,6 mjsme skon­ někud odlišné podobě. Sociologie „mole peop­ sklepů. O tajné skrýši věděl ještěcar Ivan Hroz­ čili polygon a posled­ le", jak se jim říká v New Yorku, podzemníků, je ný, ale toto tajemství prý ve své pozdní šílenosti ní metry byly trochu -40,5 v Moskvě odlišná. Bývalí trestanci mají Moskvu již nikomu nesvěřil. Knihovna či klenotnice se nestandardní. Brácha zakázanou, takže se ve skupinách organizovaných postupně stávala legendou. Po staletí po ní pátra­ sice sjel do vodou a 1 O m podobně jako ve vězení sdružují v podzemí. Kro­ lo mnoho lidí včetně Napoleona. kusy ledu skrápěné mě nich zde žijí „spongers" (Websterova ency- Další pokračování je poněkud „gaensselov-

8 41 nových kulturních a společenských fenoménů, bassador vede tunel z Detroitu do Kanady. Použí­ z nichž většina je nějak spjata s klubovou scénou vá se jen jedna větev, ostatní jsou opuštěné. Po či internetem. Právě internet propojil drobné izo­ žebříku jsme sešplhali do černého,hustého, zaml­ lované skupiny a aktivní jedince a přispěl tak ke ženého tunelu. Cestou jsme prošli místnosti, kde vzniku určitých proudů, namísto dřívější série byla bezpečnostní kamera. V té chvíli začala jed­ víceméně izolovaných akcí. Většina těchto prou­ na z dívek panikařit. Když jsme pak zahnuli zaroh, dů zůstává v rámci undergroundu, ale toto slovo uviděli jsme paprsek baterky a věděli jsme, že jsme změnilo svoji podstatu. Dnes se samotný under­ obklíčeni. Za chvíli světlo zmizelo, takže jsme se ground označuje jako něco, co uniká pozornosti v úplné tmě beze slova plížili k ústí tunelu. Mel­ masových sdělovacích prostředků a odmítá kon­ moth se odkradl, aby zjistil,co se děje. Pár, který zumní společnost. Underground 90. let byl, je a se od nás dříve odpojil, ležel v blátě tváří dolů, GL2 bude rozdroben do stovek různých skupin, které ruce v želízkách. Nevěděli jsme, co jim řekli a tak se nalézají pod horizontem viditenosti. Jde to tak jsme se rozhodli vzdát. Naštěstí kamarádi ze San PL. GOLOBAR - KRNSKO POGORJE daleko, že úspěšný undergroundový OJ změní Franciska věděli, jak vyjednávat s policií - M.Novotný, P Tásler, R.Tásler jméno a odejde k jinému labelu, jen proto aby se v omluvném monologu, kdy policajty vůbec ne­ Czech Speleological Society, IX.2000 nestal viditelným, aby zůstal součástí undergroun­ pustili ke slovu vysvětlili, že jsme sem přišli udě­ dového světa. V rámci undergroundu existují lat jen pár fotek. Ukázalo se, že oblast je kontrolo­ vlastní internetovéinformační kanály a řada ča­ vána Crips/Bloods gangem, je distribuční oblastí sopisů. Pokud vůbec víte, že existují, tak se k nim drog a tunel slouží k odhazováni mrtvol. Policie dá dostat. Je to ovšem ztíženo tím, že tyto časo­ se nás ptala, jestli jsme tam dole neviděli nějaké pisy jsou určeny pro pár desítek či stovek lidí, ,,kosti". Jinak Detroit je báječné jeskynní hřiště. kteří nemají potřebu stát se slavnými (právě nao­ Další dny jsme se vyšplhali naAmbassador Bridge, pak) a oslovovat masy. udělali jsme tyrolský travers na nádvoří hotelu Cílem tohoto článku je upozornitna jeden bo­ Cadillac a kajakovali jsme podél železáren na os­ P55 hatě se rozvíjející undergroundový fenomén, který trově Zug." (www.darkpassage.com) víceméně souvisí se speleologií a místy do ní pře­ Tim, který bydlí naproti tunelu vysvětluje, že chází. Nemáme zatím pro to jméno. Sám pro sebe gangy Crips a Bloods v oblasti vůbec nepůsobí, tomu říkám industriální speleologie, přičemž slo­ že jim policie jen chtěla nahnat strach. Popisuje vo „industriální" odkazuje k městu, techno hud­ bezpečnostní systém, který je kvůli ilegální imi­ bě, street culture a nové industriální estetice. Sa­ graci z mexické čtvrti velmi důkladný. Policie na­ motní účastnici těchto akcí se nazývají třeba jes­ příklad prověřuje čísla zaparkovaných automo­ kynní klan nebo důležitým slovem „infiltrátoři". bilů. (www.urbanexplorers.net) Je to vlastně druh speleologických hackerů, kteří pronikají hlavně do kanalizačních systémů, do­ Neviditelný New York pravních tunelů, opuštěných vojenských základen Stanley Greenberg v knize „lnvisible New York. a stanic metra. Podstatou akce je průnik do indu­ The hidden infrastructure ofthe City" (I 998, John striální podzemní říše. Je to něco mezi ne-virtu­ Hopkins University Press) dokumentuje techno­ L L ální počítačovou hrou, kdy se uniká před kame­ logické ruiny pod Novým Yorkem. S. Greenberg I P20 rami a policií, sportem a dobrodružstvím. V Če­ mnoho let fotografoval opuštěnou technologic­ I C chách jsou nejlépe organizovanými infiltrátory kou infrastrukuru velkého města-zrezivělé stro­ P55 skupiny graffiti,které se specializují na metro (viz je, staré turbíny,opuštěné tunely. Větší část pod­ český časopis „Terorista"). Jinak občasných in­ zemí New Yorku je kvůli teroristům bedlivě mo­ filtrací třeba do starých důlních děl se účastní nitorována, takže není možné navštívit takové mnozí jeskyňáři. Industriální speleologie je však industriální divy jako je hlavní vodní přiváděč � především životním pocitem blízkým dílům a v hloubce 90 m, ukotvovací systémy mostů I tvůrcům jako Neuromancer, Slade runner, Stray v Brookl u a Manhattanu, parníturbínu v brook­ I yn I Toasters či třeba Jeff Wall. V následujícím textu lynském Prattově ústavu,tajné raketové silo Nike �'°" se vás pokusím provést některými infiltračními v Bronxu či opuštěnou stanici metra City Hall, 1 Dm 1-1 O O) akcemi industriálních jeskyňářů. kde ještě visí mosazné lustry. Podzemní místnos­ ti, kde jsou natažena lana ukotvovacích systémů Odkladiště mrtvol v Detroitu mostů připomínají obři piano, protože vibruji,jak Julia popisuje tento příběh: ,,Poblíž mostu Am- po mostě jezdi automobily.

40 9 jsme předpokládali, že v něm budeme plavat, šlo k umyvadlu do kuchyně. Obsah včera neodtéka­ více méně rozumně obejít. Celou trasu jsme pro­ jícího odpadu je na včera vymalované zdi a na šli asi za půl hodiny, zrovna tak včas, aby nám stropě. Voda odtéká bezchybně. Ze zrcadla na mě nezačala být zima. civí zarudlý obličej bez obočí a řas, čupřina nad Teprve teď jsme pochopili, proč informační čelem také zmizela. Po chvíli přemýšlení o ni­ o / tabule doporučovala cestu proti vodě. čem skládám karbidovou lampu a vracím na místo Z bezpečnostního hlediska je to velice rozumné kanálovou mříž. Pes se šourá zpoza chalupy, táh­ -pokud je vody víc, nežje zdrávo, silný proud tě ne za sebou kus řetězu, váhavě mizí v boudě. do jeskyně nepustí. Druhý pokyn, týkající se toho Nastupuji na malování kuchyně... e kulicha, jsme nepochopili vůbec. ·Již po necelých čtyřiceti létech jsem doku­ ťJ) H ť I 0 I mentaci jeskyně uplatnil-dal jsem ji k dispozici členům ZO 6-23 Aragonit. (-< Já jeskyňářem aneb boží mlýny Střevlík Časová smyčka Jsou letní prázdniny 1954 a ač jsem řádným stu­ Střevlík dentem geologie na Univerzitě Karlově, jsem nucen s tatínkem malovat kuchyň a pokoj v naší Bylo jaro člověkem označené jako devatenáctis­ chalupě. Dva dny pilné práce a pak je konečně té devadesáté sedmé. Ve Zbrašovských aragonito­ večer a hotovo. Ucpaný odpad od umyvadla vých jeskyních se do jednoho zabahněného vý­ v kuchyni do kanálu na dvoře slibuji vyčistit zít­ klenku, snad dva metry dlouhého, zahleděl člo­ ra a jat zápalem o geologii spěchám na průzkum věk - na začátku spára mezi bahnem a stropem jeskyně nedávno odkryté v lomu cementárny. 40 centimetrů, vzadu se strop nořil do bahna. Slunce právě zapadá, když zapaluji karbido­ Někde dál za tímto výklenkem je ve vápencovém vou lampu a mizím v jeskyni ve stěně ztichlého masivu podzemní tok minerální vody. Vede tudy lomu. A pak je půlnoc dávno pryč, když se sou­ k němu cesta? Z protější strany střeží přístup plyn kám z jeskyně ven, za svitu karbidové lampy jdu a voda .. lesem, před městem už cestu osvětluje úsvit no­ Člověk se domluvil s kamarády, ale po dvou vého dne. Spěchám, abych nebudil u lidí zvěda­ dnech práce se pod bahnem objevil souvislý sin­ vost svojí dokonale zablácenou postavou. Doma trový krunýř s pizolity a nízkými gejzírovými smývám bláto a usínám° aspoň na dvě -tři hodi­ krápníky. Vše pečlivě omyli, zakreslili, nafotilia ny. Ráno skresluji plánek jeskyně, přepisuji slov­ popsali v exkurzní zprávě. Za týden vykopou zku­ ní dokumentaci a snídám. Rodiče v práci, doma šební sondu nebo se pokusí krunýř podkopat a se mnou jen bábinka více jak padesát let dokona­ rozhodnou, co dál. le hluchá, pes na řetězu u boudy a dvě kočky. Za týden ale přišla povodeň - začínal červe­ Pojednou jsem ucítil zápach karbidové lampy nec 1997. Voda neurvale, leč přesně podle pří­ v noci uhašené, leč nevyčištěné. Rozebírám ji, rodních zákonů, vnikla do jeskyní. Pak odešla a obsah sypu do kanálu na dvoře, ať se mají potka­ kdo měl ruce a čas šest týdnů odstraňoval to po­ -7 4 ni dobře. Pak si ale říkám, že to bude dlouho pách­ vodňové nadělení z návštěvní trasy. I nout a spěchám pro zápalky. Škrtám nad kanálo­ Konečně byl čas zajít do míst, kde je ve vá­ I L vou mříží v ten nejsprávnější okamžik: cosi mo­ pencovém masivu skryt tok minerální vody: člo­ �,Om hutně bouchlo, mříž mi lehla na nohy, nevidím. věk hleděl do zabahněného asi dva metry dlou­ cítím pach spálené srsti, asi chvíli stojím nevěda hého výklenku, na začátku spára mezi stropem a 1 O m nic o čase, až se ke mně dostává poněkolikáté bahnem 40 centimetrů... opakovaný dotaz hluché bábinky, cože to tu Díky za spolupráci, kamarádi! Snad to ně­ GLJ bouchlo. Začínám vidět. Mlčky ukazuji na roze­ kdy vyjde. branou lampu a odkrytý kanál. Bábinka chápavě PL. GOLOBAR - KRNSKO POGORJE pokyvuje hlavou a odchází. U psí boudy chybí J.Novotná, P.Tásler, R.Tásler pes. Kus řetězu tan1 zbyl. Okapová roura vedou­ Infiltrace Czech Speleological Society, IX.2000 cí ze střechy do kanálu je rozevřena ve švu. Pod Václav Cílek nohama mi prosvištěly dvě kočky k brance a ihned se vracely zpět. Zmizely za chalupou. Napadlo Úvod mě sundat si z nohou tu mříž. Jdu se opláchnout Devadesátá léta zrodila či rozvinula celou řadu

39 IO Pokud bych chtěl jet někam na expedici, jel hem, na jehož temeni je parkoviště, a tak vznikla bych do Ománu. Kniha je v mém vlastnictví a asi 300 m dlouhá, vodou protékaná jeskyně. Ce­ mohu ji zapůjčit. dule kupodivu vybízela k její návštěvě a kromě několika dobrých rad týkajících se vodních stavů Literatura: (kterým jsme tak úplně neporozuměli) obsaho­ Samir Hanna, Mohamed Al-Belushi ( I 996): Ca­ vala názorný, v barvách vyvedený obrázek člo­ ves ofOman. · Sultan Qaboos University: 1- věka-návštěvníka v doporučeném oblečení - tedy 128. Sultanate ofOman. teple oděného a v pohorkách. Popisek u zmíně­ Všechny obrázky převzaty z knihy „Caves oj ného obrázku zvláště zdůrazňoval nutnost pou­ -Oman". žití čepice a teplých rukavic. Neváhali jsme a patřičně vybaveni jsme za. Poděkování: Mapové přílohy nám laskavě poskytl mířili dolů svahem k rozměrnému vstupnímu profesor Samir Hanna z Ománského sultaná­ portálu. Vlastně by se dalo říci „výstupnímu", tu. protože tabule doporučovala pohybovat se jesky­ ní proti proudu. Do rozpaků nás neuvedla ani čtve­ řice do triček oblečené mládeže, kompletně mokré Říční jeskyně od hlav až po paty, která se sušila na parkovišti. J.Novotná, I .JJ Barrandien Domnívali jsme se, že jeskyni proskáčeme po kamenech. Hned po prvníchdvaceti metrech jsme Míříme na východní pobřeží Jižního ostrova No­ byli vyvedeni z omylu. Dál to suchou nohou ne­ vého Zélandu. Sjíždíme ze sedla Arthur Pass. šlo ani náhodou. Vodatu v zátočině vymlela malé Klikatá silnice se pod horami napřimuje, bezlesé jezírko, hluboké odhadem tak do pasu. Nevzdali Krasová krajina v Julských Alpách (kreslina A.M.Chumchalová) pláně kolem ní se mírně vlní, uschlá podzimní jsme se, obešli jsme ostroh a nepoučeni jsme se tráva se zlatí v šikmých paprscích klesajícího pokusili o průnik druhým vchodem, tedy po vodě. odtrhem aje neprůlezné. Průvan vytváří jinovat­ Pár dalších děr jsme ještě nalezli (nemapová­ slunce. Podobnost s americkou prérií se stády tou· Skončili jsme asi po deseti metrech. Říčka se tu ku a některé tabulkové krystaly ledu dosahují ve­ no), ale nic hlubokého. 11. září jsme se tedy zaba­ lajících se bizonů umocňují tmavé hřbety pasou­ malým, asi třímetrovým vodopádkem vrhala ze likosti až S cm. Nejzajímavější na této odbočce lili, slezli dolů k autu a během dvou dnů prohléd­ cích se krav. skalního stupně do dalšího, přiměřeně hluboké­ jsou staré kusy dřev (pravděpodobně kleč a smrk) li lesnaté severnísvahy Krasjiho vrhu. Bohužel, Informačnítabule u okraje vozovky nás upo· ho jezírka. Stupeň byl sice vystrojen nerezovými zakliněné v kongelifrakční suti a konzervované ani tady mimo učebnicových rozsedlinovýchpro­ zorňuje na přítomnost jeskyně. Tady?! Zajíždí­ stupačkami a řetězy, ale bylo vcelku evidentní, ledem. Pokračování hlavní šachty je v hloubce - pastí nebylo nic většího. me autem na malé parkoviště uprostřed trav. Na že tady nik.dosuchý, byť navléknutý v kulichu a 74 m ucpáno ledem. Na dně jsou egutační díry Závěr výpravy byl ve znamení prohlídky jed­ kras, natož na jeskyni to tu stále moc nevypadá. palčácích, neprojde. Lítostivě jsme zírali po prou­ v ledu až S m hluboké. né výše položené nadějné oblasti, o kterou by- Jdeme na obhlídku. Další tabule s plánkem okolí du napěněné vody mizící s hukotem ve tmě. Prů­ poněkud objasňuje situaci. Stojíme na okraji hlu­ stup jeskyní nepochybně sliboval hodnotnou taš­ bokého údolí, které v travnatých pláních vyhlo· kařici. Bylo nám jasné, že podobná atrakce by dala nevelká říčka. Další cestu si prorazila ostro· v zemích koruny české neměla šanci. Významný podíl na našem dalším rozhodnuti měl fakt, že se říčka ztrácela v podzemí po delší povrchové pouti v prosluněných lukách a byla po· měrně teplá. Vrátili jsme se k autu, odložili pře· bytečné oblečení a pohorky. Oděni do plavek a sandálů. vybaveni jednou čelovkou a dvěma bli­ kátky do ruky jsme po chvíli znovu stáli v portálu jeskyně. Vstupní jezírko bylo opravdu do pasu, ale za nim voda sahala tak pod kolena, někdy i níž. Po­ stupovali jsme proti stříkající vodě a velice se nám to líbilo. Jeskyni v podstatě tvořila jedna bělost· ná chodba, široká kolem tří až čtyř a vysoká ko­ lem pěti metrů. 1 když materiál útesu na omak připomínal více pískovec než vápenec, voda v něm vymlela fantastické tvary.Občas říčka ská­ kala z nízkých stupňů, nejvyšší měl asi metr. I závěrečné jezírko pod vodopádkem. o kterém Kras v Julských Alpách (kreslina A.M.Chumchalová)

38 li chom rádi požádali na rok 200 I. Vypadá to tam močení se zde nekonala, takže jsme frčelidál. Jes­ ba s lndonézií. Je to něco podobného jako jasné, zda se nejedná o podzemní vesnici. Pod­ moc pěkně (až na ty vynášky). kyňářská jiskřička naděje, doutnající v našich v Austrálii, jejíž klima se v třetihorách postupně statně rozsálllejší je systém pěti propasťovitých myslích, velmi rychle pohasínala s tím, jak jsme měnilo od zapojeného tropického lesa, k savaně závrtů Khoshilat. V chod do hlavní propasti má Summary: se blížili k nústu určení. Širokéokolí kempuAdyl­ a odtud k poušti. Krasové jevy různého stáří od­ oválný průřez asi 20 x 14 m. Odtud se volně sla­ Four member expedition discovered several su u vesnice Elbrus je tvořeno předeYším žulou, rážejí všechny tyto fáze a nejvíc tu vlhkou, proto ňuje vertikálou do hloubky I 20-158 m. Poté se shafts in the mountain karst valley of Planina jejími metamorfnímiekvivalenty a ještě nějaký­ se v Ománu připravte na humidní kras v poušti. člověk octne v jedné z největších jeskynních pro­ Golobar - Sredrtja špica (1819 m a.s.I.)- Slove­ mi krystalickými břidlicemi. Vápence bohužel ně­ Geologie Ománu je kupodivu zajímavá a nej­ stor světa (4 miliony kubických metrů). Autoři nia, southwestem part of the Julian Alps. Three bylo. Již při prvním výletu jsme však na jeskyně víc ze všeho je spjatá s uzavíráním Tethydy, jejíž knihy na dně nebyli, poslední popis je z roku 1985 shaftswere surveyed. PG 1 is -40,5 m deep shaft skoro zapomněli.Hloubka některých údolí, barev­ oceán se otevřel asi před 270 miliony let a trval a hovoří o dómu o půdorysu asi 300 x 200 m při of lenticular cross-section. The shaft PG 2 has nost vysokohorských lučin, mohutnost a divoká dalších 200 milionů let, než se zavřel v souvislosti výšce 120 m. Vešlo by se do něj pět paláců nebo relatively·small mouth, but its diameter incresed krása horských velikánů, ledovcové splazy a vod­ se vznikem série horských pásem sahajících od Cheopsova pyramida. Dóm fungujejako obří past, to more than 15 min the depth. From the depth ka levnější než pivo, nás ohromily. Himálaje až po Alpy. Za tu dobu se v Ománu vy­ místy je poset kostrami ptáků a zvířat. Krápníko­ of -45 m, the shaft is filled with ice. Throught Po prvnímdni, kdy se nás šéf cestovky poku­ tvořila sekvence druhohornícha třetihorních vá­ vá výzdoba je na rozdíl od jiných jeskyní chudá. ice stopper is possible to climb down to the depth sil „zbavit" výstupem o 1600 výškových metrů penců, které mají mocnost až 5 km. Z některých Průměrná teplotav jeskyni je 18 •c. Pro srovná­ about -100 m. The cave is without draught. The jsme pochopili, že to nebude jen oddechová dovo­ částí země se moře stálilo teprve na začátku čtvr­ ní Big Room v Carlsbadských jeskyních má ob­ shaftPG 3 is -74 m deep and fromthe depth of - lená v okolí kempu. V tušení všeho zlého jsme tohor. Jeskyně jsou vyvinuty prakticky ve všech jem jen I milion kubíků. 40 m is filled with ice. It is possible to go on vyrazili na čtyřdenní pochod z kempu Adylsu ( ve částech země, ale ty známé se vyskytují hlavně Jedna z hlavních krasových plošin se jmenu­ between smelted cavems in ice and rock wall of výšce 1800 m n.m.). Výlet přes údolí lrik, výstup v oblastech uvedených na mapě. V knize jsou je Dhofar. Je známá několika velkými vodopády the main shaft. Slight draugt and nice hoarfrost na východní úbočí Elbrusu a potom návrat údolí­ udány jednak detailní nákresy lokalit, jednak sou­ a menšími jeskyněmi s bohatým podzemním ži­ are in tectonic narrowes which goes on. mi Subashi a Kyrtyk měl být aklimatizací na poz­ řadnice podle GPS, takže většina krasových útva­ votem - od netopýrů až po pavouky. Fotografie dější zdolávání této nejvyšší hory Kavkazu (vyš­ rů je nějak k nalezení a to asi lépe než třeba ve přírodního parku Wadi Darbat jsou nesmírněkou­ ší vrchol má 5 642 m). Druhý den trasy jsme pře­ Slovenském krasu. zelné - útesy s mnoha vodopády, poušť a hory Co takhlena Kavkaz? aneb šli ledovec lrik-chat a rozložili tábor na kameni­ Podle obrázků v knize je většina vchodů do v dálce, mezitím velké skalní oblouky - torza jeskyňaření ve 4000 m n.m. tém lávovém poli, které se táhlo z nějakých jeskyní poměrně snadno lokalizovatelná - leží dávných jeskyní. Místy se objevují jeskynní mal­ Michal Filippi a Jiří Bruthans 3 800 m n.m. až pod východní vrchol do výšky buď v nápadných útesech nebo ve velkých závr­ by. cca 5 000 m n.m. tech. Jeskyně jsou málo zkoumány -takže např. Tawi Atayr Sinkhole je jedna z největších Plánování naší dovolené trvalo snad přes tři měsí­ Padal už skoro soumrak, když jsme dostavě­ v systému Al Hota-Al Fattah jsou uváděny čet­ propastí či závrtů na světě. Má průměr 130-150 m ce. Od první myšlenky -expedice do Himalájí - li stany, vyhloubili kolem nich kanálky a poveče­ né nálezy fosilních kostí, pobíhající neznámí pa­ a hloubku 211 m. Je tak velký, že se lidé domní­ nás odradil nedostatek financí. Druhý nápad-Kir­ řeli. Ten večer bylo zataženo a sychravo. Polehá­ vouci a velké množství slepých jeskynních ryb vali, že vznikl dopadem meteoritu, což je velmi gizstán se neujal kvůli zprávám o loupeživých vali jsme ve stanech a debatovali, když mě jisté Garra barreimiae (Banister a Clarke 1977). Cen­ jedinečná teorie vzniku závrtů. Jméno znamená bandách, které tam přepadávají cizince. A tak se střevní záležitosti vyhnaly ven do mlhy. No, stej­ trální jezero této jeskyně má délku 800 m při tep­ v arabštině Studna ptáků, protože závrt je pověst­ stalo, že jsme vřele přijali informace od naší ká­ ně mě venku zajímaly ještě další dvě věci. Za prvé lotě vody 23 'C. Zajímavá je jeskyně Jirnan ný svým ptačím bohatstvím (možná to je relativ­ mošky kamenné Magdy K. o akční cestovce RAJ­ - jestli by se na nezvykle pestře zbarveném vý­ u lzki, která je vyvinuta v ofiolitech -není u ní ní, protože kolem je poušť). Uprostřed závrtu vede BAS z Boskovic, která pořádá (mimo jiné) i fi­ chozu opodál nedaly najít nějaké šutry (Elbrus je horizontální pěší stezka váza- nančně nepříliš nákladné zájezdy na Kavkaz. vyhaslá sopka, horninovým složením zcela od­ NW SE ná na mezivrstevní plochu. Po­ Původně to měl být ,jen" prázdninový turis­ lišná od okolí) a za druhé - kam mizel potok, kte­ blíž závrtu se dá pozorovat ta­ tický výlet s našimi drahými polovičkami. Něja­ rý protékal naším tábořištěm směrem k ledovci. ková zvláštní optická iluze, kdy kou dobu už totiž remcaly nad pánskými jízdami Barevný výchoz zajímavý nebyl, ale ponor poto­ člověk má pocit, že silnice před do solného krasu (viz Speleo 30, 2000, str. 6-13). ku do ledovce ano. Vrátil jsem se do stanu pro nim klesá. Jenže když vypne A vlastně i my jsme si chtěli odpočinout od prolé­ čelovku a pro Bruta a vydali jsme se na průzkum. motor, tak se auto rozjede po­ záni dusných solných jeskyní. Nakonec to dopadlo Naše překvapení bylo veliké. V chod byl velký jen zpátku jakoby do kopce. Ve san1ozřejmě malinko jinak. asi okolo 1,5 x 1,5 m, ale uvnitř nám již po chvíli skutečnosti však jede z kopce, Cesta autobusem byla dost nudná. Trvala sko­ bylo jasné, že se jedná o férovou jeskyni. ,. ale nevypadá to tak. Lidé si pak ro tři dny a skýtala pouze pohledy na placaté Pol­ Ve vstupní části byla taková menší spleť myslí, že auto do kopce vytahu- sko a ještě placatější Ukrajinu. Není se tedy co chodbiček, se stěnami tvořenými úlomky lávy je nějaká magnetická síla. Je to divit, že jsme se již notně těšili, až se před námi tmelenými ledem. Tato část jeskyně se nacházela prý velká atrakce. Důležité objeví první hřebeny velehor. přímo na svalm lávového suťoviska z boku pře­ ovšem je něco jiného-dno zá- První známky jeskynní abstinence jsme za­ krytého ledovcovým splazem. Na dně byl sníh a " '0 "" vrtu tvoří obrovské jezero. Po- znamenali však už v podhůří Kavkazu, které je nestabilní suť. Asi po 30 m, které se nám podaři­ KHOSHILAT MAOANDELI dívejte se na plánek-je to něco směrem od údolí Baksanu k Tymauzu ze značné lo prolézt za vchodem, jsme nalezli pokračování jako Macocha a systém, na kte­ části tvořeno vápenci. Nosy jsme lepili na sklo jeskyně dále do ledovce. Malý vodopádek a asi Obr. 3 Hlavni dóm jeskyně Khoshilat Maqandeli je druhý největší na světě rý je propast napojena, musí být autobusových okének, když jsme zahlédli temné 6-ti metrový schod zde zakončoval volně lezitel­ Ueště větší než Albeřická jeskyně). Pro představu je dole nakreslen Bustan Palace Hotel, což nám obávám se nic neříká. obrovský. otvory v okolních skalách. Bohužel, zastávka na né prostory. Bez lana to dále nešlo, ale bylo vi-

12 37 dět, že asi 1,5 m vysoká chodba, protékaná poto­ Černajícíse tlama,dobře viditelná již z dálky,byla w kem, pokračuje dál. Dosvědčoval to i silný prů­ proti dosavadním otvorům v ledu vskutku impo­ z van. Celková délka jeskyně byla okolo 50 m. Ven­ zantní. Když jsme se dostali blíže, bylo jasné, že ku jsme ještě jeskyni kousek stopovali. Našli jsme dostat se dovnitř nebude jednoduché. Jak totiž několik komínů a propadů, které do ní také moh­ slunce pražilo do odkrytého šikmo uloženého če­ ly vést, ale byly příliš hluboké Plni euforiejsme la, z vrstvy suti, která pokrývala povrch ledovce tuto jeskyni nazvali jeskyni Aklimatizační, zejmé­ prakticky neustále odpadávalo kamení a z ledo­ na proto, že ležela ve výšce okolo 3 950 m n.m. vého portálu navíc vytékala velmi dravá di vočící Na větší průzkum s jištěním však nebylo ani do­ říčka. Všimli jsme si, že po pravé straně portálu statek vybavení ani dostatek času, neboť bylo po­ bude možné proniknout relativně suchou nohou měrněpozdě večer a druhý den nás čekal aklimati­ dovnitř. Omotali jsme tedy hlavy oblečením ( což zační výstup. Vrátili jsme se tedy do tepla našich mělo za následek hlavně psychologický pocit bez­ stanů. pečí) a rychle jsme překlopýtali rizikovou zónu I později jsme se s projevy krasovění ledu se­ ,,sáňkujícího"kamení. Vchod měl na zdejší pomě­ tkávali pří našich výletech poměrněčasto, ale další ry obrovské rozměry: cca 20 x I O m. Ze stropu možnost blíže prozkoumat nějaké jeskyně se ob­ vydatně kapala voda, ale nikde nebyla žádná ram­ jevila až na konci našeho pobytu na Kavkazu. pouchová výzdoba. Stěny i strop klenby portálu Měli jsme před sebou den volna, tak jsme se byly pokryty Jedovými fasetami. Led byl jemně s Brutem vydali k ledovci Shkhelda ve stejno­ rovnoběžně páskovaný a měl bílou až namodra­ jmenném údolí. Měl to být velmi dlouhý,jen mír­ lou barvu.Vchodový dóm byl polokulovitého tva­ ně upadajícíledovec s nezvykle mocnou vrstvou ru a po necelých 50-ti m se snižoval až těsně nad napadaného kamení.A hlavně jsme měli hlášku, vodní hladinu. Prozkoumali jsme všechny škví­ že se v jeho čele nachází veliký vývěrový portál! ry, ale jinudy než říčkou se do nitra ledovce po­ Zhruba po dvou hodinách velmi rychlé (nedočka­ kračovat nedalo. Brutus učinil zoufalý pokus pro­ vé) chůze jsme se dostali na dohled čela ledovce. jít bouřící říčku v sandálech, ale silný proud a vel- ...... �

oi > - C: I- o -� o::

E o o o E o N "' � ...: Obr. 1 Pozice jeskyně Aklimatizační.

36 13 mi nízká teplota byly rozhodujícím faktorem pro ukončení průzku­ = mu. Byli jsme zklamá­ o ni, ale nedalo se nic dě­ lat. IRAN Samozřejmě jsme pokračovali v dalším průzkumu ledovce. Hned o 100 m vlevo, na ARABIAN GULF hranici ledovce a stěny GULF údolí, se černaldalší ot­ (·� r' ) \, vor. Byl podstatně men­ i' OF ší (cca4 x 1,5 m), ale byl \ OMAN vyústěním sympatické o I asi 20 m dlouhé chodby. _;_:� Její dno tvořila kamen­ Al Kittan ná suť a kJenbovitý strop U.A.E ,I fo.... Musea! byl opět holý s faseto­ I tbrle _,t:y.,__AI Hota ' \ / �Al Fltllah Khoshilal vaným povrchem. Tato \ A' H • ( �:�i, -Íé"'-Jirnan Maqandeli chodba byla dříve sou­ \ • • l.tki Tiwi částí větší jeskyně, kte­ lbrae MuQal -·- /,( rá zanikla při odtávání \ w B.Khalid ledovce. Dokladem bylo \ pokračování zničeného \ ) systému v ledové kře I SULTANATE přímo naproti tomuto I i vchodu. Zde se podaři­ OF lo prolézt zhruba 70 m i SAUDI ARABIA ., chodeb, tentokráte již I jen nízkých (přístup­ i OMAN ných pouze po kolenou). ., Neustálé vsypávání suti do vchodu této jeskyně Masirah Island nás odradilo od dalšího -· postupu. Měli jsme před -·- návratem ještě asi dvě ·- hodiny času, takže jsme - ARABIAN SEA se vydali na povrch le­ dovce, který připomínal -·( \ spíše starou důlní haldu. \ Místy dokonce rostly \ zakrslé stromky. Velmi \ pomalým a krkolom­ \ A ným postupem jsme ušli \ N \ Ha11aniyal 0 Km 100 necelých 400 m proti to­ \ lslands ku ledovce, když jsme a oó O Approx. YEMEN L, v levé části narazili na \ fo.__ Caves další dvě jeskyně. První \ nás očarovala svou krá­ \ sou. Jednalo se o cca Thrs map is nol an aulhorny on inlernat1onal bounr1atlt� 25 m dlouhý a 6-8 m vy- Obr. 2 Pozice jeskyní na ledovci Shkhelda. Obr. 1 Jeskyně v Ománu.

14 35 není zpráv. Chodby jsou ve středu města, nedale­ soký meandrujíc[ tunel oválného profilu, s proté­ Chodba však pokračovala dál. O sto metrů dál ko kostela. Prostírají se pod několika soukromý­ kající vodou. Stěny byly stejně jako u předcho­ v ledovci se nacházel zřejmě další vchod do jes­ mi domy, cesta k nim vede z bývalé staré hospo­ zích děr hladké a pokryté hladkými fasetami, od kyně. Hluboký meandrující kaňon v ledu vedl dy. Jsou vytesány ve tvrdé rulové skále v šíři 2 m, kterých se při pohledu zevnitř odráželo světlo. zřejmě k předchozí jeskyni .i dále proti toku le­ o výšce 2 m, pod povrchem 3 m hluboko. Křižují Druhý objev jsme uskutečnili dalších cca dovce ... My jsme to už ale museli otočit a vydat se, mají mnoho postranních výběžků. Celková I 00 m dále proti toku ledovce. Zde se jednalo se na zpáteční cestu. délka je 200 m. Kdy byly zřízeny, kým a k jakému o malý vývěr, ze kterého se kromě vody linul sil­ Podtrženo, sečteno: na Kavkaze jsou nejen účelu, zůstává hádankou, není pamětníků ani zá­ ný chladný průvan. Jeskyně byla velmi nízká me­ hluboké propasti ve vápencích, ale také docela znamů. Jisto je, že za dřívějších dob bylo jejich andrující chodba, přístupná pouze po bočních slušné jeskyně v ledovcích. Pokud by někdo na zřízení velmi pracné a drahé. úrovních. Aktivní spodní část s tokem byla totiž Kavkaz jel, stojí za to se na Shkheldu a na vý­ ing. Frič, Čáslav dosti hluboká a úzká a proudila v ní prudce voda. chodní úbočí Elbrusu podívat. Kdo ví, jaká pře­ Po tom, co jsme zjistili, že hloubka bystřiny v jes­ kvapení jsou tam ukryta ... kyni je hodně přes metr a že uklouznutí do vody Jeskyně v Ománu proudící pod stěny tak může mít jediné možné P.S. Pokud by měl kdokoli zájem, náčrtky a foto­ Václav Cílek zakončení, jsme z jeskyně bleskurychle vypadli. grafie upřesňující polohu jeskyni jsou k dispozici.

Martin Bohatý, známý vydavatel „sesterského" časopisu Minerál, se vrátil z mineralogické ex­ pedice z Ománu nejenom s baťůžkem minerálů, Odborné a nálezové zprávy ale také s knihou o ománských jeskyních. Obvyk­ le se díváme na pouštní oblasti podezíravým okem, schází v nich voda, takže naděje na velké jeskyně není závratná. Podle fotografií je tento postoj omyl. Krasové jevy Ománu jsou vyvinuté spíš jako humidní kras monzunového pásma, tak­ že jenom podle vývoje obřích závrtů, humů a zbyt­ ků jeskyní můžeme uvažovat, že někdy v keno­ zoiku zde panovalo vlhké klima srovnatelné tře-

V současné době se zkoumá systém podzemních chodeb i náměstí a hledá se možnost jeho odvodnění. Podzemí je otevřeno červenec-srpen, út­ ne, 9-17 hod. Jinak jen po telefonické do­ mluvě. Stavební huť Slavonice, tel. 0332/493 I 39, [email protected], www.slavonice.cz

Podzemní chodby ve Světlé nad Sázavou Časopis turistů, roč. 56 (J 944), str. 150-151 Kumerské pohoří: výzkum kvílení. A divnému ialmu lesů nerozumíme. Bez­ pískovcových převisů a děk usedá zbloudilec, naklání líce ke studené stě­ Podzemní místnosti a chodby starých hra­ pseudokrasu ně a v kolébavé hudbě noří se do snů a přeludů. dů, klášterů a měšťanských domů mají svou (kulturně-pseudokrasová studie) J. Kafka, 1908, SeverníČechy, přitažlivost, některé existují, jiné zůstávají Václav Cílek díl XII, str. 16, nakl. J. Otto, Praha. jen v pověstech, někdy náhoda zapomenuté objeví, jako ve Světlé n. S., kde, hledající Motto: "Skály okolo tajuplně upínají se ve vet­ Úvod kryt, objevili celý labyrint chodeb, o nichž Jako Kumerské pohoří je označována složitá a Schéma podzemní chodby ve Světlé nad Sázavou chýháv z mechu a visutého kořání. Nepovědí, co viděly strastí a běd, nezjeví, co slyšely nářků a mnoha dflčími roklemi protkaná pískovcová plo-

34 15 šina mezi pásmem Máchova jezera na jihu,Plouč­ me na mechové zahrádky s hojnou plavuní. nice na severu, silnice.Doksy-Mimoň na výcho­ Na mnoha místech se udržují louže a mokřa­ dě a přibližně Spící pannou na západě. Oblast byla dy. Je to způsobeno velkým množstvím jílo­ v minulosti označována rozmanitým způsobem vých minerálů uvolněných z vápnitých pís­ jako Komárovský hřbet ( 1870), Kurnmergebirge kovců, zvětralých vulkanitů a spraší. (1887), Komárovské pohoří (1916), Hradčanská · Zdejší krajina má ještě větší charakter mo­ pahorkatina ( 1984; diskuze k názvu viz Adamo­ zaiky než jiná pískovcová pohoří. Není to vič 1997). Mně by se nejvíc líbil název Komáří způsobeno jenom náhlými vegetačními roz­ vrchy, ale nedovolím si zavádět další název a tak díly a přítomností roklí i ploché náhorníplo­ se držím nejposlednějšího Adamovičova ozna�ení šiny, ale hlavně různými druhy pískovců. Je ( 1997). Kumerské pohoří je poměrněvýrazně tek­ běžné, že spodní partie skal tvořená kvádro­ tonicky ohraničeno. Je tvořeno velmi rozmanitý­ vým pískovcem tvoří oblé šedé útvary- "slo­ mi pískovci jizerských vrstev, ve kterých se vy­ ní zadky", ale horní vápnitá partie je složitě skytují jak šedé až hnědé kvádrové pískovce, tak římsovitě utvářena a postižena téměř kraso­ žlutavé a někdy až cihlově červené vápnité pís­ věním. kovce. Toto kapesní pohoří je asi 6 km dlouhé a · Projevuje se zde velká svahová dynamika max. 4 km široké. Oproti okolní krajině vystupu­ projevující se odlamováním skal a lokálními je jen asi 50-70 m vysoko. Nejsložitější morfolo­ sesuvy. Na nedalekém Kokořínsku skála vět­ Obr.1 Poustevnlk Prokop v jeskyni, kresba kolem roku 1350. gii má ve svém severovýchodním výběžku - šinou opadává zrníčkopo zrníčku, tadyjed­ Hradčanských stěnách - nad obcí Hradčany. Část nou za čas namokne a utrhne se celý půdní né jeskyně. Na prvním z nich vyhání poustevník Literatura: pohoří je chráněno v rámci NPR Břehyně a před pokryv i s ochrannou vegetací. Prokop čertíky, na druhém se již spokojeně mod­ Legendy o českých patronech v obrázkové knize časem se vážně uvažovalo o rozšíření rezervace V červenci 2000 jsme se do Kumerského pohoří lí ve vybydlené jeskyni. Pravděpodobně se jedná ze XIV. století. Doslov A. Matějček a J. Šá­ na celé pohoří (Kuncová 1997). vrátili (Cílek 1996), abychom zde provedli vý­ o první vyobrazeníjeskyně v české literatuře. Za mal. Sfinx,B. Janda. Praha. Kumerské pohoří má několik zvláštních rysů, zkum převisů a jejich výplní ve střední části Ku­ první portrét skutečně existující jeskyně pak pova­ které jej vydělují z ostatních českých skalních meru v prostoru Uhelné rokle, kde náš předběž­ žuji jednak reliéf v klášteře,jednak nástropní fres­ měst: ný výzkum odhalil bohaté pravěké osídlení přičí­ ku v kostele ve Svatém Janu pod Skalou, ty jsou · · Polohy vápnitých pískovců (např. v rámci tané lužické kultuře. Jednalo se o čtvrtou výko­ však až barokního stáří. Hradčanských stěn, Tvarožníku, Psích kos­ povou sezónu prováděnou za pomoci studentů -wc- telů aj.) vytvářejí drobné, někde jen několik kulturníantropologie bývalého IZV UK, kterýse metrů velké ostrůvky odlišné, většinou váp­ mezitím transformovaldo samostatnéfakulty UK. nomilné vegetace s muky, mateřídouškou, Výkopů se účastnilo asi 45 studentů a zasáhlo do Krátké a jiné zprávy skalníkem, vzácně dokonce pěchavou a dal­ nich i dalších asidvacet návštěvníků,kteří za námi šími rostlinami. Je neobvyklý pocit narazit přijížděli nejenom z Berkeley, Sheffieldu,Den­ Záhada pod Slavonické podzemí v jinak botanicky chudé krajině ( dole borův­ veru, ale dokonce z Brna a Mníchova Hradiště. Krakonošovou zahrádkou ka, nahoře borovice) na kvetoucí skály po­ Mnohým z nich touto cestou děkujeme - jmeno­ Radko Tásler Podzemní prostory pod Slavonicemi jsou nejstarší rostlé konvalinkou, kokoříkem, modrými vitě alespoň Jasaňovi Kuiperovi za optimismus zachovalou součástí původního gotického měs­ zvonky a bělozářkami. a černému brazilskému lovci Džusoňovi Santu­ Velice cenný objev učinili členové Albeřické spe­ ta. Domníváme se, že v 16. století v době největší­ · Je to možná poslední pískovcové pohoří, kde sovi (psáno foneticky) za dobrou kávu a trpěli­ leologické skupiny vysoko ve srázech Obřího do­ ho rozmachu města byl již celý systém hotov a se běžnězachoval původní "před-borový'' les. vost s manželkou. Jinak odborníků typu "horá­ lu. Podle informace K.Malinovského ze správy byl plně funkční. V okolí Ploučnice nalezneme prosvětlené ček" tam bylo jako malých psů a nechce se mi KRNAPu šli hledat ústí málo probádaného otvo­ Dnes známá prozkoumaná část měří 1.375 m doubravy podobného typu, jaké zde asi rost­ jmenovat, abych na někoho nezapomněl. Výko­ ru do země do Sněžné strouhy. Nějak se však a nalézá se v hloubce cca 4-7 m pod povrchem teré­ ly v mezolitu,běžné i na pískovcích jsou buky py vedl Jiří Svoboda z Dolních Věstonic, o kera­ v ranní mlze špatně orientovali a místo toho vy­ nu. Podzemní prostory jsou vyhloubeny ručně že­ a další listnaté stromy. Jinak je však pohoří mické materiály se staral Vladimír Peša a Petr stoupali do žlabu Lavinového potoka pod Krako­ lízkem a kladívkem,ještě bez použití střelnéhopra­ porostlé mladým lesem, před II. světovou Jenč z českolipského muzea a já jsem fungoval nošovu zahrádku. Zde kupodivu čekal jiný otvor chu,často ve velmi tvrdém rulovém skalním masi­ válkou muselo být vcelku holé. Odlesnění lze jako kopáč. do skály. Ve strmém korytě potoka jeskyňáři na­ vu. Nejprve byly vyhloubeny sklepy (lochy) pro očekávat již od 16. století, kdy zde probíhala Zprávy z dřívějších výkopů jsou průběžně pu­ lezli 5 m dlouhou, mělce položenou dobývku uskladnění potravin a různou řemeslnou činnost - intenzivní těžba železných rud (Mikuláš blikovány např. ve Speleu 29 apod. (Cílek 1999; s propadlým stropem. Největším překvapením textilní výrobu,jirchářství, zpracování masa... Tyto 1992, I 993). Svoboda et al. 1998, 1999; Peša 1999; Mikuláš však bylo, že čelba dobývky nese stopy sázení sklepy byly propojeny chodbami, které sloužily · Přestože průměrné srážky pro Doksy se po­ 2000). Dovolte mi připomenout, že většinou mí­ ohněm. Je to velmi stará hornická metoda, která hlavně pro odvedení vody ze sklepů do jižníhohra­ hybují kolem 600 mm, pohoří působí vlhkým říme do krajin, kde archeologický výzkum nebyl se používala před několika sty lety. Kdy a co zde debního příkopu, který je dnes celý zaplněný na­ dojmem a je podobné Labským pískovcům - prováděn buď vůbec nebo jen okrajově. Prostě někdo v extrémně nepřístupném místě v nadmoř­ vážkami. Větší část podzemí Dolního náměstí je v roklích nalezneme skály porostlé mecho­ se rozeběhneme po krajině, sondujeme v naděj­ ské výšce okolo 1.250 m dobýval a i hledal, zůstá­ dnes odvodněna původním,obnoveným systémem vými koberci, v dolech (Měděný důl) narazí- ných převisech a co objevíme, to máme. Myslím, vá zatím záhadou. vyvedeným nově do potoka pod Slavonicemi.

16 33 skými již od starodávna, od dědúv a pradědúv vším teologické a katechetické, ale mé/ stejnéJaka že měníme pohled nejenom na pravěké osídlení představit svět, kde v sedm ráno nedostanou roh­ pošla, že z té jeskyně před léty černí,malí trpas­ několik ostatních bratří velkývzor v Bohuslavovi kraje, ale také na jeho přírodní historii, protože lík aní za dolar a kde večer hospoda neotevfe, líci - bezpochyby v zpúsobu lidském zlí ducho­ Balbínovi. Tato generace kněží byla prodchnu/a společně s archeologickými nálezy často nalézá­ protože se majiteli nechce. Rovněž jim nebylo vé - vycházeli, kteří veliké škody, viditedlné i zájmem o českýJazyk i o místní pozoruhodnosti. me kosti lovených zvířat, určitelné uhlíky, fosilní jasné, proč se v okolí potulují dobře vyzbrojená neviditedlné, jak na dobytku a potravách, tak na Chtěli nejenom prospět víře, ale také oslavil kraj, semena, měkkýše, neobvyklé sedimenty. Další individua v postarších amerických uniformách, lidech a jiných věcech činili, takže všecky pokr· ve kterém nějakou dobu žili. Přesto by Tannero­ zvláštní věc je ta, že jsem se před lety - dokonce která vypadají,jako že je někdo zapomněl ve Viet­ my, i ještě u ohně stojící, jim trávili a kazili, až va kniha zapadla, kdyby nebylo jiného místního písemně- zavazoval, že tato místa jsou jak stvo­ namu a oni se nějak probojovali až do Hradčan. z toho i veliký hlad a nedostatek potravy patriota - dřevorytce Ferdiše Duši, /ormšnajdra řená pro fotografy N ational Geographic, ale že Abychom pochopili Hradčany, je nutné vrá­ k obyvatelum povstal. Ano i na zámku Štramber­ z Frýdlantu nad Ostravicí, v jehož rodině byla jim j� neprozradíme. Věc se dnes má jinak, vý­ tit se do nedávné minulosti. Němci zde začali ském bydlícím pokoje nedali, ale všecko obluda­ kniha uchovávána (donedávna nebyla uložená zkum převisů severníchČech je financovánprá­ budovat velké letiště v březnu 1945, již v dubnu mi a strašidly naplnili, těhotným ženám a šestine­ v žádné veřejné knihovně ČR). F. Duša vybral vě americkou National Geographic Society, kte­ je Američané těžkým náletem zničili. Obec byla dělkám veliké nepříležitosti činili, až naposledy z knihy nékalik kapitol, ozdobil je vlastními hut­ rým pravidelně podává náš vedoucí Jiří Svoboda po roce 1945 vysídlena, ale i čeští novousedlíci ji z rady duchovních správcúv znamením svatého nými dřevoryty a ve 200 kusech je v roce I 93 9 roční zprávy. Máme za to nejenom něco peněz na museli po roce 1950 opustit, když se zde začal kříže odtud dokonale vypuzeni jsou, když žádné vydaljaka bibliofilský tisk u A. Perouta, knihkupce výzkum a ubytování studentů, ale také pocit, že budovat vojenský prostor Ralsko (Blažková potravě ani jiným věcem škoditi nemohli, která v Moravské Ostravě. Z tohoto tisku jsem vybral děláme práci s větším než regionálním význa­ 1997). K dalším změnám došlo po sovětské in­ křížem svatým znamenaná byla. Jako by byl již několik stran, které se týkají popisu Jeskyní na mem. vazi v roce 1968. Říká se, že místní lidé si tehdáž Pán Búh ukázati chtěl, že to místo vítězi­ Kotouči, protože je zapotřebí, abychom neztrá­ k ruským okupantům rychle vybudovali symbio­ tedlnému znamení svatého Kříže má posvěceno celi kontinuitu s pamětí místa. Kulturně antropologická pozorováni tický vztah založený na směně benzínu a dalších býti. Jest pak ta hora u vrchu na dva pahrbky v vej­ V. Cílek 8. Kinský (194 7): popisuje dnešní Hradčany jako produktů. ši sobě téměř rovné rozdělená: ten, který patří ves Kumr, jejíž jedna část se jmenuje Hradčany. Když bylo v roce 1991 jasné, že Rudá anná­ k západu a púlnoci, posvěcen jest bolestným ta­ Poznámka: P.S. od L.Foitíka: Podle polohopisu V jeho době se jednalo o klidné letovisko pro da na nějakou dobu ve střední Evropě končí, ale jemstvím umučení Božího, na druhém pak se jedná o vrch Kotouč,i dále v textu je zmín­ nenáročné (1662 ha, 97 domů, 382 obyvatel). že v Rusku nemají vojáci kam hlavu složit, došlo k vejchodu a poledni světí se vstoupení syna Bo­ ka, ,,že lidem prostým hora tato Kotouč na­ Značnou část plochy tvořila obora. V lesích se k poslednímu velkému vzepjetí obchodních ak­ žího na nebe, kdežto i šlápěje Krista Pána na tvr­ zývána jest". Tanner klade svou popisovanou ještě v Kinského době pálilo, zejména sv. od vsi, tivit. Svědkové líčí, jak Rusové prodávali a ku­ dém kameně vytesané se spatřují, na zpúsob jeskyni na stranu polední,tj.jižní, což je opač­ dřevěné uhlí. Kromě mlýna,myslivny a kaple zde povali, co šlo, včetně starších sovětských auto­ opravdových šlápějí od něho na hoře Olivetské ná odvrácená strana vrchu Kotouče, kde se nebylo pozorováno nic pozoruhodného. Obec mobilů. Ty rozmontovali na menší kusy a aby je zanechaných. A teď vidíš příčinu, proč ta hora ne těží.Navíc píše, že jeskyně se nalézá pár sáhů pochází z doby před Třicetiletou válkou a asi byla bylo kam dát cestou domů, tak do různých jam Kalvarie toliko, aniž toliko Olivetská se nazývá, pod nejvyšším pahrbkem hory.Jeskyně Šip­ založena uhlíři a dřevaři. V době Va ldštejnova po ženistech nastrkali munici a jámy zahrnuli.Co ale obojím spolu vezměž jménem-ačkoliv oby­ ka je snad až o 150 m níž než dnešní vrchol a zbrojení (další militaristický motiv v životě obce) doma s granáty? Výsledek je ten, že dodnes čejně Olivetská se jmenuje - protože na ní dvojí na straně Šipky nejsou žádné příkré a strmé byla mezi Kurnerskýmrybníkem a Držníkem zří­ v okolí narazíte nena ženisty, ale na hledače zbra­ tajemství se ctí, jedno smutné, které se dálo skály. To,co popisuje,jednes odtěženo a zřej­ zena vysoká pec - hamr, v níž byla ještě v roce ní. Byl jsem velmi zaražen,když jsem pod něko­ s vykupitelem naším na hoře Kalvarii, to jest mě se jedná o bývalou jeskyni v tzv. Brad­ 1780 zpracovávána ruda kutaná v horách mezi lika převisy nalezl mělké sondy. Podle vyhraba­ umučení jeho, druhé radostné, které dokonáno jest lech, lidem kdysi zvanou Pohanská svatyně Bukovou a Borným. V roce 1840 vyhořela celá ných kousků železa(vojenský amplion, staré kon­ na hoře Olivetské, to jest jeho na nebesa vstou­ či Psí kostelíky. Byla víceméně studnovitého ves, která tehdy měla 40 chalup (Kinský I 947). zervy, řetěz a v okolí vytěžené vulkanícké žíly pod pení. A k tomu obojímu právě jako od přirození charakteru, dole otevřená. Tentýž autor uvádí i název pahorku na západní ta hora způsobená zdáti se může. Nebo podlé straně obce nad Ploučnici - nazývá jej Císařův mnohých spisovatelův zprávy hora Olivetská a pahorek. Nejspíš se jedná o analogii táhlého vý­ \ stfllna Kalvarie při Jeruzalémě též jedna toliko hora jest, Nejstarší vyobrazení české jeskyně chodozápadního návrší nad Jestřebím, které mělo ale na dva pahrbky rozdělená, z kterýchžto zá. být navštíveno Josefem II. při obhlídce přiroze­ padni jmenuje se Kalvarie, vejchodní pak hora Rozsáhlý gotický kodex zvaný liber depictus ných strategických míst, kde byl šel zastavitprus­ Olivetská. A takhle vidíš, kterak i v tom tato hora neboli „Obrázková kniha krumlovská" či podle ký vpád. onýno jeruzalémské podobná jest, s ní se dobře místa uložení prostě vídeňský rukopis (kodex 370 Několikrát vysídlená obec Hradčany se svým srovnává, ač ne tak jako při Jeruzalémě od sebe Národní knihovny ve Vídni) pochází pravděpo· svérázným obyvatelstvem se studentům stala daleko vzdálení ti pahrbkové jsou. dobně z roku 1350 a nejspíš z minoritského kláš­ vděčným objektem ke kulturněantropologickým tera v Českém Krumlově. Jsou v něm formou ob­ studiím - zejména k pozorování různých důmy­ · � ;·.�--.:: -' ,.. Edič11í poz11á111ka rázkové knihy, jakéhosi gotického komixu vyob­ slných způsobů,jakým si místní lidé po ránu opat­ l•,;,, ,i··' � V roce 1666 vyšla anonymní kniha popisující vrch razeny životy českých světcú a mezi nimi též sva­ řují rohlíky a večer alkohol. Méně přizpůsobiví \\:::'·.·,... Kotouč II Štramberka včetně jeho pověstí, histo­ tého Prokopa. Je zde pochopitelně znázorněnoje­ jedinci, např. čtyřčlenná americká rodina, která \ . ho přebývání v jeskyni, která byla později uměle ",': · :�·.. � .. ;:- - rie a krasových jev1i. Druhé vydání je z roku 1704 se těšila na romantiku výkopů, již po dvou hodi­ lm a vyšlo ve slezské Nise II Josefa Schlogela. Jako rozšířena a jejíž vchod (oficiálně se tam nesmí) nách práce na lokalitě zasedla k poradě a ozná­ t autor je uveden kněz Maté) Tanner, člen Tovaryš­ leží ve s..ráni pod kostelem v Sázavském klášte­ mila, že ještě dnes odjíždějí. To ještě nevěděli, že stva Ježíšova. literární činnost Tannerova se ří­ ře. Oba značně stylizované obrázky svatého Pro­ o chvíli později zůstane Tim viset v polopropad­ dila hlavně potl'ebamiřádu. Skládal spisy přede- kopa jsou lokalizovány do jen jednoduše naznače- lém mostu nad Ploučnicí. Dosud si totiž neuměli Obr. 1 Střelecká jeskyně u obce Hradčany.

32 17 Jindřichovou vyhlídkou- kamenické dláto) bylo hoří je rozsáhlý, polootevřený převis s chodbič­ Z historie zřejmé, že veškeré zdejší převisy jsou systema­ kami - Psí kostely a nedalekou skalní branou ticky procházeny lovci sudetských pokladů po (Mikuláš 1992; Cílek 1996). V samotném Kume­ Hora Olivetská u Štramberka vždycky užší a skrovnější, naposledy u vrchu \l odsunutých Němcích a sběrateli militárií. ru byla v této sezóně nalezena jen jedna drobná na panstvíNovo-Jitčínském v pěkný okršlek jako nějakou vížku se schází. Ta, Penzion Pláž, ve kterém jsme byli ubytová­ v Moravě vyzdvižená která zadnější jest, ač není tak způsobná a pořád­ prostora, kterou jsme nazvali Střelecká jesky­ obsahující o sobě historii a zprávu ni, leží hned vedle opuštěného ruského letiště. Je ně. Leží v 6 m vysokém hr'bítku na spodním okraji ná, protože v rozdílné kouty a jako nějaké síně to velmi frekventované místo. Militantní tram­ o počátku a příbězích té hory Olivetské rozdělená jest, nemenší však prostranství má než svahu nad obcí Hradčany 400 mj. od jejího j. kon­ sepsaná od dvojí cti hodného pové, polovojenské bojůvky,ilegální závody ta­ ce a asi 200 m v. od spodního vyústění Smolné první, ze všech stran tak přístupná, že téměř be­ xikářů, dokonce jedna techno-party se odehráva­ rokle. Jeskyně je přístupná po polokrytém převi­ pátera Matěje Tannera z Tov. Jež. zevšeho těla sklonění svobodně v ní kráčeti se jí podél 2,5 km dlouhé příjezdové dráhy, kde �htěl su, který ústí do prostory jen asi 2,2 x 3,5 m vel­ (v následujícím textu byl ponechán může. Žádné tam rozsedliny neb jámy, tak aby M. Kocáb vybudovat mezinárodní letiště pro jum­ ké, při výšce ve střední části 1,4-1,9 m. Přímo původní pravopis) nějaké nebezpečenství příchozím způsobiti moh­ bo-jety. Hangáry jsou často zaplněné odpadky a proti obci směřuje skalní okno, které je částečně ly, se nenachází, krom že přístup k obojí jeskyni člověk zde narazí na nápisy azbukou např. "Le­ zakryté dvěma kameny, mezi kterými se otevírá Na tom panství, které od svaté paměti Ferdinan­ od hůry velice náhlý,od spodka pak dokonce přík­ tadlo nesmí vzlétnout, když jsou dveře hangáru trojúhelníkovitý asi 15 cm široký otvor, pravdě­ da Druhého, císaře římského, odevzdáno bylo rý a takměř nepřístupný jest, ale uvnitř, když jsi zavřené". Jinak vše začíná pokrývat les, takže podobně střílna. Domnívám se, že se jedná o vo­ patrům z Tovaryšstva Ježíšova do koleje konvik­ již skrze ouzkou s prvopočátku díru, co by za půl zvláště navečer vypadají stupňovité hangáry jako jenskou pozorovatelnu, která může souviset torův Olomouckých,od jeho jména Ferdinandaei druhýho sáhu bylo, prolezl, všecko jest otevřené majské chrámy někde v džungli. s opevněním planiny mezi Šancemi nad Kamen­ nazvaných, pro vychování předně těch, kteří by a prostranné. Nicméně nynějšího času k příhod­ Jádrem společenského života Hradčan je pár nou roklí a Měděným dolem. Zde se táhne po­ z většího a urozeného stavu v literárním umění nosti nábožených poutníkův,snadnější přístup (ač stolů zakrytýchmaskovací sítí a nesoucí nápis Sa­ měrněunikátní vojenská památka: asi 2-3 m vy­ se cvičili, dáleji pak i těch, kteří by stav kněžský skála ke podivu neústupná jest) do ní se poněkud loon. Druhý týden našeho pobytu se v Saloonu tři­ soký a půl km dlouhý val, který je na severním v sobě oblíbili,aby tím prospěšněji potom na fa­ propravil, tak aby jeden každý lehce tam vjíti a krát střilelo,jen tak. Paní T. pak řešila problém,co konci zakončen jednoduchým obdélníkem dělo­ rách v duchovních potřebách lidu posloužili a hrob Krista Pána v ní uctíti mohl. A z té příčiny, dělat, jestli si paní F. bude stěžovat na střelbu ve střeleckého postavení-redutou. Na j. konci valu proto zatím v vyšším umění a školách k tomu pro tu tak velikou příkrost a nepřístupnost, kte­ vsi. Místní občan Saxofon, zdálky rozeznatelný nalézáme dokonce tři reduty nad sebou. Jejich vedeni byli: na tom, pravím, panství, šest mil od rou ze všech stran, lépe než nejsilnější pevnost podle sekyrky a hřebenu za opaskem, nám pak ta­ valy jsou dílem navršeny z místní zeminy, ale Holomouce,jednu míli od Nového Jitčína,téhož proti outokům nepřátelským ta jeskyně obráněná jemně sdělil, že v pondělí už konečně přijede H. příkopy jsou částečně vytesány do skály. Systém panství města, zámek jest velmi starožitný,Štram­ jest, jestli někdy buď švédské vojsko, buď Turci Gaensel,vypustí rybník a asi najde tu Jantarovou by měl představovat chráněné shromaždiště ra­ berk nazvaný, mající pod sebou nevelké městeč­ neb Tataři v tu krajinu vpadli, byla jest okolním komnatu. G!1ensel nedorazil, ale z dřívějšího po­ kouských vojsk pro případ pruského vpádu a ko téhož jména,ze všech téměř stran vysokýma a obyvatelům za outočiště. Jako by byl chtěl Pán hovoru na Uřadu pro vyšetřování zločinů komu­ souviset jak s Dělovou cestou mezi Pecí a Du­ krásnýma horami obklíčený. Mezi těmi ku po­ Bůh tím navrhnouti, že ta jeskyně bude někdy nismu vím, že existuje podezření,že v Hradčanech bem nad Máchovým jezerem,tak Švédskými šan­ ledni hora jest z přetvrdé skály dosti vysoká, ale všem putujícím, ne tak proti tělesným, jako du­ a Milovicích zanechala sovětská armáda nějaké cemi u Provodína. ne tak příkrá, aby se na ni snadně vylézti, ano i chovním vrahům silná obrana, když jeho svatá podzemní prostory, snad skladiště zbraní, které je Další zjištěná jeskyně- Mlynářská jeskyně s vozem až na vrch vyjeti nemohlo. Z té strany, hrob za tohoto našeho věku v ní vyzdvižen bude. možné využít,pokud by se u nás změnila politická - leží mimo Kumerské pohoří u Novin pod Ral­ která patří k Štramberku, tj. k půlnoci a výcho­ Pověst také stála jest mezi obyvateli štramber- situace. O skladiště se prý vždy stará někdo místní skem na známé podzemní průrvě Ploučnice. Je du, všecka jest vysokým stromovím a krásným -"dubok" neboli "pařez", tedy spící agent. A jen to tunel asi 60-80 m dlouhý,přibližně 4 m široký lesem, ano i zahradním štěpovím při oudolí ob­ na dokreslení poměrů uvedu jednu příhodu: a 5 m vysoký, kterým je možné projíždět na člu­ rostla. Z jiných pak stran dokonce jest kamenitá Hovořím se studenty, ale slyším, jak dole nu. Místní mlynář zde ještě v 19. století, dávno a na větším díle jako visícíma skálami, jedné nad kvičí prase. Jdu se podívat, co se děje, ale cestu před Punkevními jeskyněmi,provozoval podzem­ druhou, tak příkrá a nepřístupná, že místem ani mi zastoupí muž v maskáčích, na jednom boku ní vodní plavbu. Samotný tunel by měl být jed­ shlídnouti do oudolí pod ní ležícího bez hrůzy a velký nůž, na druhém boku pistole. Na prsou še­ nou podrobně zpracován - kromě vulkanické závratu se nemůže; místem pak sotva jinak, leč rifská hvězda a nápis "Policie Ralsko", na zádech polzenitové žíly (Pazdírek in Adamovič 1997) se velmi pracně,na horu vystoupiti možná není,kudy nápis "Lesní hlídka". Míří mi samopalem na bři­ zde setkáváme se sérií nejméně pěti zátesků,kte­ však z dobrovolné pobožnosti mnozí naschvál cho a přísně říká: "Kde je paní Tůmová?" Odpo­ ré odpovídají dílčím přehradám tunelu. Mohlo zde k vrchu ne tak vystupují,jakočtvermo lezou a se vídám, že jsem tady slyšel prase. On říká: "To je být víc mlýnů nebo složitý systém vodních pro­ ,. drápají. Z téhož boku, totiž ku poledni,málo nět­ v pořádku,to je služební prase". Jdu dolů a oprav­ pustí. Rovněž se zde objevují zajímavé rytiny, co pod nejvyšším pahrbkem, na pět aneb šest du to je v pořádku, dole je divoké prase a na vo­ např. dvou zkřížených mečů jako na míšeňském sáhův důleji, jeskyně jest uprostřed skály hlubo­ dítku je drží podobné individuum. Jdu nahoru, porcelánu. ká a prostranná, od přirození jako dvě kaple tak opět na mně zamíří samopal a opakuje otázku. Tunel je přerušen širší partií otevřenou na po­ rozdělená, jako by naschvál největším mistrov­ Pochválím prase, řeknu, že nevím, co je s paní vrch,která vznikla na široké tektonické spáře při­ stvím k tomu vytesaná byla obzvláště pak ta, která Tůmovou a začínám chápat, proč se vždy doma bližně sj. směru. Zvětralá hornina neumožnila vcházejícím přední jest na způsob nějakého kos­ tak pečlivě zamyká. ražbu tunelu,který bylo nutné rozšířit do podoby telíčka neb kaple,vysoko vzhůru na několik sáhův jakési umělé propasti. Vyplavováním materiálu vyzdvižená jest,okrouhlá a při spodku u dna tak Jeskyně po této tektonické puklině vznikla na zdejší po­ široká,že do padesát osob snadno v ní směstkna­ Největší a nejkrásnější jeskyní Kumerského po- měry dosti rozsáhlá jeskyně. Směrem k J pokra- ti by se mohlo, až pomalu znenáhla čím vejše

18 31 Naše činnost nezůstala před světem utajena. Jed­ Několik praktických poznatků nak nám majitel lomu zajišťuje reklamu sám, pro­ Z těžebních prací nán1 vyplynulo několik drob­ tože jeskyně je na jeho pozemku, jednak domo­ ných praktických poznatků, které však mohou rodci zjistili, že se někdo šťárá v zemi a tahá kusy využít i jiní. vápence, které se výborněhodí na zahradní skal­ • Pro práci používáme speciální textilní ruka­ ky. Shrneme si, kdo všechno nás a naši jeskyni vice s plastovým povrchem - obchodní ná­ navštívil: takže začneme od pana starosty a jeho zev PREVENT, které jsou určeny pro skle­ zástupce, dále pak vzpomeneme městského kro­ náře a velice dobře odolávají proti prořezu nikáře, obecního policajta, několika geologů tu­ (tím pádem i abrazi při kopání rukama). Je­ zemských i zámořských (Kanada), redaktorů re­ jich hřbetní stranaje částečně prodyšná a ruka gionálních novin a regionální televize, nepočíta­ tak může dýchat a nesmrdí jako kufr pracov­ je v to naše známé, kteří někteří přijeli pomoci nice z E55 kopat, jiní zase jen na čurnendu. • Násady na gracu a kilof jsme koupili v žele­ Jeden z hlavních a neřešitelných problému je zářství - jednalo se o profilované násady na příprava k těžbě a sbalení materiálu. Pokud by­ sekery. Jsou sice dražší než obyčejné, rovné, chom cokoliv nechali na místě, tak se s tím do ale jejich výhoda je v tom, že při tahu i v za­ příště neshledáme. Při každém zahájení těžby je blácených rukavicích násada z rukou nevy­ nutné natáhnout 300 m třífázového prodloužení, jede. nainstalovat „antoníčka", dovést vrátek a jeho • Klasické vojenské polní lopatky jsme také ovládání, další hromadu materiálu počínaje těžeb­ upravili. Asi za dvě pětky prodávají v žele­ ním nářadím a konče malou zámečnickou dílnou zářstvích příčné plastové rukojetina konce (svářečka, ponk, aj.). Vše se musí uvést do pro­ násady zahradních rýčů. Pokud je nasadíte na vozu. Orientační doba přípravy 3 hodiny. Balení konec polní lopatky, bude se vám tato, zablá­ je prováděno ve stejném pořadí, pouze se někdy cená, mnohem lépe ovládat. protáhne mytím nářadí. • Pokud sháníte řetězové třmeny, tzv. šekly, lze Jednoduchými výpočty jsme zjistili, že od za­ z hlediska cenového jednoznačně doporučit čátku roku jsme vytěžili 1638 okovů. Při průměr­ pražskou firmu Imramovský, která se věnuje né váze 50 kg/okov to představuje 82 tun mate­ vodním sportům. Jsou poměrněslušně záso­ riálu! beni šekly nejen žárově zinkovanými, ale i Nynější hloubka těžby způsobila, že techno­ nerezovými. Kontakt najdete ve Zlatých logie těžby bude muset být opět změněna. Při stránkách nebo na Internetu. poslední akci počátkem října t.r. jsme začali uva­ • Poslední úprava těžebního okovu ze sudu je žovat nad dalším postupem a novým řešením ve­ na obrázku 2. Řetězový závěs byl nahrazen dení těžebního okovu. Ale o tom někdy příště. svařencem z tenkostěnného ocelového obdél­ Foto a více o dalších našich aktivitách na: níkového profilu (tzv. jakel) a ploché pásové http://zo707.yo.cz oceli. http://web. telecom. czlspeleo Jako čepy závěsu jsou použity vratové šrouby MI O. Vyrovnání roviny žlábku v sudu oko pro těžnl hák s vnitřní rovinou plochého pásu závěsu je I � oko propomocný hak pomocí ocelových podložek a nízkých matic MI O. Matice z venkovní strany je maticí uza­ vřenou (slepou), která podstatně lépe chrání závit před poškozením a rovněž méně zachy­ tává o okolí při zvedání okovu. prav.!pojistka Pojistky jsou na obou stranách a pouze protipfeklopenl současným odklopením obou lze sud vysy­ pat. Pokud obsluha usadí obě dvě na správné místo, prakticky nemůže dojít k samovolné­ o mu překJopení. vratové !rouby M 10 Hornízávěs je zhotoven z kulatiny o prů­ + slepématice měru 8 mm. Kulatina prochází přes nosník a je k němu oboustranně přivařena. Obr. 2 Poslední úprava těžebního okovu ze sudu

Obr. 2 Kumerské pohoří-Převis v Uhelné rokli 30 19 čuje na délku asi 22 m, při výšce 2-3 m a průměr­ ná se o největší a z místní silničky dobře patrné základem je těžební věž s vyvážecí kolejnicí a zastavuje vrátek. Jízda plnou rychlostí se prová­ né šířce asi 1,2 m. Chodba je místy blokována převisy ležící asi 8 m nad nivou v severní části těžební stroj, který je sestaven z původního sta­ dí jen v posledním rovném úseku, který je celý vypadlými skalními šupinami. Severní větev má rokle a východně od Všivého dolu. Původně jsme vebního vrátku neznámého původu (třífázový pod vizuální kontrolou strojníka. u vchodu výšku asi 5 m, ale jeskyně se rychle očekávali, že největší osídlení by se mohlo ku­ motor s elektromagnetickou brzdou, převodovka Když vyjede okov nahoru, obsluha vozíku na snižuje a zužuje do plazivky I m široké a 14 m mulovat do velkých převisů Hradčanských stěn a buben pro I 00 m lana) s doplněnou elektronic­ povrchu (sypač) připne k dalšímu oku okovu hák dlouhé. Celková délka jeskyně tak dosahuje 36 m. (Kamenná rokle, Smolná rokle, skalní defilémezi kou regulací. Tato frekvenční regulace rychlosti spojený řetězem k podvěsnému vozíku. Strojník Jeskyně vznikla až po odkrytí zvětralé tektonic­ Bahnem a Havraní skalou), ale asi 15 negativ­ otáčení motoru umožňuje plynulý rozjezd a za­ povolí těžní lano a váhu okovu převezme vozík. ké spáry při ražbě tunelu. V podzemí johanitské ních sond nás odradilo. Lidé několika pravěkých stavení těžebního okovu v rozsahu rychlosti od Na uvolněný hák těžebního lanaje pověšen prázd­ komendy v Českém Dubu jsem po silných deš­ kultur si pravděpodobně vybrali tuto část Uhelné nuly do 3 metrů za sekundu. Rychlost by bylo ný okov a ten okamžitě začne sjíždět dolů. tích viděl, jak z některých puklin prýští pod tla­ rokle, protože se periodicky proměňovala spíš možné ještě zvýšit, ale bylo by to na úkor bez­ Sypač pojezdem vozíku po podvěsné kolej­ kem vodního sloupce pramínky o vydatnosti asi v mokřad než v jezero. Mohutné výplavové ku­ pečnosti pracovníků dole. Materiál se vyváží nici přesune plný okov nad připravená stavební 0,3 litru za sekundu, které vyplavují pískovec. žele bočních roklí např. Štěrkové rokle svými v okovech z pivních sudů. V oběhu jsou tři: do kolečka. Odklopením pojistek na závěsu okovu Podobným způsobem, ale na podstatně silnějším sedimenty blokují hlavní údolí, které se mění jednoho se těží na dně, druhý se pohybuje po tě­ se okov samovolně převrátí, protože čepy závěsu periodickém toku (puklina zasahuje do lesní strá­ v mokřady s otevřenými oky vodních hladin. žební dráze a se třetím se manipuluje na povrchu jsou umístěny pod těžištěm okovu. Materiál spad­ ně a má velkou potencionální sběrnou oblast) je V novověku byly učiněny pokusy o založení ryb­ - vysypávání apod. ne do stavebních koleček a je odvezen „vyvaže­ založena Mlynářská jeskyně. Jedná se o pozoru­ níka, ten se nejspíš rychle změnil v mokřad, tak­ čem" na skládku. Drobnou drť sypeme na vyrov­ hodný pseudokrasový útvar ve stadiu vzniku, kte­ že byly právě naopak učiněny pokusy o odvod­ Těžba probíhá následujícím způsobem: nání terénu, z velkých kamenů stavíme skládané rý je nutné dál monitorovat. Mlynářská jeskyně nění pomocí struh. Něco podobného se přihodilo Strojník těžebního stroje sedí na okraji naší jes­ zdi. Mezitím sypač odveze vysypaný okov na také ukazuje, jak rychle může proběhnout vyklí­ na Pustém rybníku, který nejspíš rybníkem nikdy kyně na vyvýšeném místě tak, aby měl přehled vozíku ke kladce, vypne jej z háku a čeká na dal­ zení zvětralého pískovce na tektonických spárách nebyl (Adamovič 1997; Dohnal 1961). Převisy o pohybu okovu. Rychlost a směr pohybu okovu ší plný okov. po výzdvihu pískovcové oblasti. Rozsedliny mezi v Uhelné rokli tvoří asi 120 m dlouhé defilé, je­ reguluje pomocí rychlostní páky a tlačítek na ovlá­ Jednoduchými počty zjistíte, že pro těžbu odolnými pískovcovými jádry mohou být podle hož střed tvoří hlavní převis o délce 20 m, hloub­ dacím pultu. K jeho dalším povinnostem patří z 30-ti metrové hloubky postačí 6 pracovníků. tohoto pozorování vyklizeny již během několika ce 2-5 m a výšce 4-5 m. Převisy byly otevřeny registrace vyvezených okovů a psaní provozního K nim se musí ale připočítat pomocná obsluha - staletí. celkem na čtyřech místech sondami o hloubce až deníku. K evidenci vytěžených okovů slouží dět­ údržba (příprava dalších vodítek, žebříků, opra-· Ledová jeskyně na Bezdězu nebyla zkou­ 2 m. Kromě toho byl vykopán Převis u obory ské kuličkové počítadlo. Lano od vrátku je od tě­ va nářadí apod.) a týlové zabezpečení (většinou mána, protože jsme museli kopat převisy. Podle ležící na rohu jižní stěny Uhelné rokle přímo proti žebního stroje, umístěného mimo těžní věž, ve­ si v lomu vaříme sami nebo ohříváme dovezený údajů bezdězského kastelána se jedná o velmi plotu Obory. Tento převis poskytl kromě bohaté­ deno přes kladku upevněnou na podvěsné kolej­ oběd - např. v létě to byl zajíc na smetaně, řízky úzkou, stupňovitě dolů klesající chodbu o hloub­ ho pravěkého materiálu také důležité pozorování nici těžní věže. Obsluha nasadí na hák okov a s bramborem nebo moravský vrabec. To není ce nejméně l O m. Oblíbenou místní zábavou bylo - do převisu je vevanuta vrstva mladé, vápnité strojník s okovem jede dolů. Protože těžební drá­ sranda. Opravdu jsme se během týdenního pra­ červnové vynášení firnu a koulovačky. Naposle­ spraše. Po Proškově převisu u Zátyní a Krápníku ha se lomí v několika rovinách, bylo těžební lano covního soustředění nestravovali z konzerv. Dob­ dy se tento folklór provozoval v roce 1998. Jes­ se jedná o třetí převis, ve kterém byla nalezena v místech, kde docházelo ke kontaktu ze skálou, ře naladěný pracovník má pak větší zájem kopat kyně má ležet ve spáře fonolitu Velkého Bezdězu spraš. Důsledky nálezu jsou dalekosáhlé, proto­ podloženo válečkem pásového dopravníku. Vá­ zadarmo (akorát je hned po jídle děsně shnilý!) na úpatí skal přibližně v ose neovulkanického že představují i tento převis ležící poměrněníz­ lečky jsou na konzolách a jejich tření je zanedba­ Ještě k signálům. Používáme 2 běžné elek­ proniku. Další prúzkum je nutný, protože ledo­ ko nad údolním nivou, jako útvar starší než holo­ telné. Okov sjíždí v dřevěných vodítkách, které trické domovní zvonky, které jsou propojeny troj­ vých jeskyní známe na území ČR jen několik. Pan cén (viz dále - periglaciální procesy). V Uhelné jsou sestaveny z půlkulatin nebo třístranně oře­ žilovým kabelem a ovládány velkoplošnými tla­ kastelán rovněž hovořil o škvíře o mocnosti asi rokli byly podle předběžného určení P. Jenče na­ zaných kulatin. Do stěn jeskyně jsou příčné ko­ čítky. Tlačítkem nahoře se zvoní dolů a naopak. 15 cm, ze které vanul tak silný výron ledového lezeny keramické zlomky a pazourky nejméně tevní hranoly vodítek kotveny pomocí hřebů Z počátku byl vůči zvonkům částečný odpor, pro­ vzduchu, že byl využíván jako chlazení sklepu pěti pravěkých kultur - střední eneolit - řivnáč, z betonářské hřebínkové oceli o průměru 12 mm. tože,. ...se přece dovoláme ... ", ale s postupem do místní hospody (později sokolovny, dnes je ob­ jiný eneolit, slezská k., lužická k. a halštat. Me­ Otvory do skály jsou vrtány tak, aby hřeb při na­ hloubky i ti, kteří mají mocný hlaspochopili, že jekt zbourán a sklep zahrnut).Ta ležela přibližně zolit nalezen nebyl, přestože sonda byla prohlou­ raženíkladl odpor - tím také jen tak z díry nevy­ zvonek bude přece jen lepší a hlavně srozumitel­ uprostřed horníhoparkoviště v místech, kde končí bena hluboko pod keramické kultury. Všechny padne. Zlepšení klouzání okovu po vodítkách nější. Signály používáme základní speleologické asfaltová silnička a nahoru na hrad pokračuje tu­ tyto kultury jsou v Kumerském pohoří zjištěny jsme docílili jejich občasným namazáním starým (tj. jiné než důlní) kdy jedno zvonění je ,,stůj", ristická lesní cesta. poprvé. Za důležité považuji, že se nám z těchto olejem. Nepoužíváme však oleje motorové, ale dvě „nahoru", tři „dolů" a čtyři „lano volné". U lesní cesty nad Suchým hřebenem v Ku­ i dalších převisů podařilo shromáždit bohatý pa­ rostlinné (např. starý olej z fritéz),které jsou snad­ Dlouhý nepřerušovaný signál je „POMOC!". merském pohoří asi 200 m na S leží drobná umě­ zourkový materiál v kontextu zejména s eneoli­ no ekologicky odbouratelné. Podle délky signálů se upravuje rychlost zvedá­ le vytesaná komůrka skalního obydlí o vnitřním tem. Je zjevné, že ojedinělé pazourky nalézané Dole na čelbě pracuje tříčlenná parta. Dva ko­ ní. Dva dlouhé signály znamenají ,jeď nahoru rozměru 2,5 x 3 m. Obydlí působí poměrně mo­ v převisech mohou patřit hned několika kulturám pou a sypou materiál do okovu, třetí je u zvonku pomalu", dva rychlé signály po sobě zase zna­ dernímdojmem, protože má díru pro komín a řadu a že je v některých případech není možné odlišit a sleduje pohyb okovu po vodítkách v dolní části menají ,ieď nahoru rychle". různých zátesků. od mezolitických. Kromě toho byl v nedalekém těžební trasy v místech, které jsou mimo dohled Sestup a výstup z a do jeskyně je díky spon­ Měděném dole zkoumán nepojmenovaný převis strojníka. V případě vypadnutí okovu z vodítek zorovi vyřešen velice kultivovaně. Firma ALVE Převisy ležící asi 300 m od ústí rokle v polovině východ­ zvoní okamžitě „Stůj !". Rovněž strojník sleduje z nedalekých Veřovic nám dodala zbytky duralo­ Naším hlavním pracovištěm bylo skalní defilé ního svahu dolu. Sonda prošla dobře vyvinutou podle pohybu těžní věže tah v laně a v případě vých žebříků, které jsme pak pomocí ocelových v Uhelné rokli asi 300 m v. od hranic obory. Jed- 60 cm mocnou kulturnívrstvou, ve které byl na- nějakého zadrhnutí okovu na vodítkách ihned lanek kotvili na stěny jeskyně.

20 29 bylo, že se do něj dobře nakládala jak suť, tak i tí jednoho z vrchlíků. Závěs z řetězů je pak již lezen jeden ( eneolitický?) pazourek, jeden střep ných převisů s. Čech se jedná o mimořádnou loka­ větší kameny. Nevýhodou zase bylo, že se špatně maličkostí. Později se ukazuje, že sudy jsou z kva­ a jedna kost. Je to typ převisů, které známe i litu. Naši návštěvníci mívají pravidelně dojem, vysypával do koleček a také to, že při zvedání litního duralu. z okolí Dubé. Lidé v nich pravidelně spali či pa­ jako kdyby v každém převisu něco bylo. Ve sku­ dřel o ukloněné stěny jeskyně. Později jsme pro­ Úpravu přibližuje následující obrázek 1. sáčci ohně topili, ale nikdo nic neztratil, protože tečnosti jsou za našimi výsledky desítky procho­ blém částečně řešili tím, že těžební nádoba jela Těžba malým elektrickým vrátkem probíha­ to málo, co měl, si dobře hlídal. zených kilometrů, mnoho negativních orientač­ nahoru po dřevěném sbíjeném žebříku. la až do jara letošního roku. Zrušena pak byla ze Převis Donbas leží v údolí Ploučnice asi ních sond a velké zvažování. Způsob těžby byl následující. Vrátek sice dvou důvodů. Narostla těžební trasa a vrátek již 1,4 km s. od středu obce Hradčany, 3,7 m nad Převisy na Bezdězu byly objeveny místním zvedal pomalu, ale jistě. Po dojetí nahoru je těžní nestíhal (navíc se přehříval a z tohoto důvodu zů­ nivou. Je to nápadný útvar o výšce 4-5 m občanem panem Jandou, který si v časopise Bez­ nádoba přepravena vozíkem po podvěsené kolej­ stával zablokovaný). Druhý důvod byl podstat­ s pěkným skalním oknem. Jméno pochází děz Gak jinak) přečetl náš článek o mezolitu. V. nici nad stavební kolečka, tam je do nich spuště­ nější. Větší objem lanka na bubnu způsobil, že z malůvky uhelné šachty s odvaly a nápisu azbu­ Peša a P. Jenč zde již v zimě zkusmou sondou na, vysypána, zvednuta a opět odvezena nad ústí při jedné jízdě lanko seskočilo z bubnu na hřídel kou "Donbass" v čele převisu. Archeologicky narazili na bohaté osídlení. V převisu ležela stře­ jeskyně. A tak pořád dokola. motoru, namotalo se a utrhlo. Nám nahoře bylo velmi bohatý byl svah pod převisem, kde kromě dověká dehtáma (druhá polovina 13. stol.), pod Podzimní plískanice zvyšujíriziko, že dojde hej, ale těm dole ne. V okamžiku, kdy slyšeli, jak bohatého zdobeného souboru novověké kerami­ ní leží neolit a ještě hlouběji mezolit. Zdrželi jsme k úrazu elektrickým proudem. Spoje prodlužo­ se na ně z výšky žene plně naložený okov si vzpo­ ky byl nalezen krejcar z roku 1859 (hypotéza: se dokumentováním středověkých odpadků na po­ vaček jsou sice chráněny proti skapové vodě, ale menuli na slova klasikova a,, ... chtěli být menší a převis byl útočištěm nějaké bohatší rodiny během vrchu, takže se nám nepodařil větší plošný od­ něco jiného je, když leží dva dny v kaluži. Zdlou­ ještě menší... ". Naštěstí je okov a kameny z něj pruských válek), dále mince z roku 1624 odka­ kryv. Když za námi přijel Marek Zvelebil havá příprava kabelů nás navíc vede k dalšímu minuly a v tento kritický den jsme již další, čtr­ zující k Třicetileté válce, odznak Lenina odkazu­ z Univerzity v Sheffieldu a Barbara Voytek kardinálmmu rozhodnutí. Musíme koupit elek­ náctý okov nevytáhli. jící k vojenskému tažení roku 1968, pazourky a z Berkeley v Kalifornii,měli jsme dlouhou disku­ trickou centrálu. Jednak se tím staneme soběstač­ Na dalších dvou následujících těžebních ak­ keramické fragmenty. V hornípoloze byla v pře­ zi nad jedním z největších předělů v lidské histo­ nými a dále se zvýší bezpečnost obsluhy. Roz­ cích jsme těžili pomocí vzduchového vrátku po­ visu nalezena středověká dehtáma (?) s velkými rii-nad přechodem od lovecko-sběračského živo­ hodnuto, zakoupeno. Kupujeme malou centrálu háněného přívěsným šroubovým dieselkompre­ zlomky zásobnic, korýtkem a děravým kamenem ta k zemědělskému, od mezolitu k neolitu. Ma­ na 220 V s maximálním výkonem 1,2 kW. sorem. Kompresor byl nevelký, ale výkonný, pískovce o průměru asi 60 cm. Ve spodních vrst­ rek se

21 28 A. Přlpravnáfáze ných skalních kůr. Několik sezón výkopů pís­ ny našich dovolených příliš neslaďovali. Až na nazvaná „Mateska". Aby se zabránilo bědování V této fázi se pískovcové těleso nalézá skryto pod kovcových převisů (viz např. Svoboda et al. 1998, podzim jsme přesvědčili naše kolegy z Javoříčka slabších nátur, byla věž vyprojektována z bytelné úrovní terénu a z větší míry i'pod hladinou spod­ 1999) ve středních a severníchČechách přineslo na jejich tradiční akci „Krapas", aby k nám přije­ kulatiny. Věž, která by se dala přirovnat k mostu ních vod. Cirkulace podzemních vod je jednak jeden zásadnípoznatek. Mezolitická vrstva, která li na kopáčskou akci. Vzhledem k tomu, že pře­ přes puklinu, je přes ni v nejširším místě polože­ průlinčitá v celém objemu pískovcového masivu, je opakovaně datována radiokarbonovoumetodou svědčování probíhalo se skleničkou v ruce, bylo na napříč. Pod hornímipříčnými nosníky je v ose jednak probíhá po puklinách a díky příronu i jako 7-1 O tisíc let stará, končí v různýchpřevisech celkem úspěšné a nikdo se později na „ovlivně­ věže zavěšen profil I 160, ve kterém jezdí typizo­ v jejich bezprostředním okolí (několik dm až jen 3-15 cm od okraje skály. Je tedy patrné,že pře­ ní" nevymlouval. vaný důlní podvěsný vozík. Filozofie konstruk­ 2 m). Z pozorování např. v podzemí Proseckých visy se v průběhu holocénu prohloubily jen asi o V polovině října 1999 se 13 jeskyňářů pusti­ téra vycházela z poznatků z předchozí akce. Ma­ (1 skal v Praze víme, že již během této fáze dochází I O cm. Toto pozorování platí jen pro ty části pře­ lo v lomu do práce. Na místě bylo rozhodnuto: teriál se musí z díry nejen vytáhnout, ale i dopra­ k tvorbě pevnějších jader pískovce - jedná se o visů, které jsou vyplněny sedimenty, a u kterých vybírat celý profil, nic zatím nepažít, průběžně vit za okraj. Perličkou bylo, že konstruktér Ma­ charakteristické kvádry o průměru několika met­ · nedošlo ke gravitačnímuodlamování exfolia čních se pak bude těžba dolaďovat podle aktuální situ­ tes si v týdnu připravil výkresy, které pak nako­ rů- které jsou obklopeny měkkým pískovcem či šupin. Důležitou část převisů je tedy nutné pova­ ace. nec zapomněl doma. Ale celkem si to ještě z pa­ dokonce pískem. Octne-li se takto porušený pís­ žovat zaperiglaciální jev, který vznikápro mrzá­ Na čelbu nastoupil známý javoříčský důlní měti vybavil, takže se věž postavila podle původ­ kovcový masiv v dosahu eroze dochází rychle ním a mrazovou destrukcí vlhčích partií masivu, kombajn Plakát a už kbelíky lítaly. Napřed se ještě ního záměru. k preparaci pevných jader a vzniku zárodečného např. v dosahu vzlínající kapilárnívody následkem stíhalo podávat je ze dna bez lana, později na­ Ještě k vozíku. Díky kamarádům, kteří si ze skalního města. Cást těchto puklin a oslabených mnoha cyklů promrzání. stoupila kladka s lanem a trojnožka. Výplní puk­ šachty odnesli věci na památku, jsme získali vo­ zón existovala již během třetihor,protože je využí­ Dalším velmi důležitým mechanismem vzni­ liny byla dobře propláchnutá lomová suť, která zíky dva. Jejich konstrukce je havířuvzdorná, jsou vána roztoky, které deponovaly žilné železivce, ku pískovcového reliéfuje odlamování exfoli­ se velice dobře nabírala a vysypávala. Tuto ra­ konstruovány na dvoutunové zatížení, mají by­ křemenné a chalcedonové žilky a vzácně i Mn­ ačních šupin. Exfoliační šupiny jsou v průměru dost kazily poměrně velké balvany. Některé se telná oka pro zavěšení zátěže. Kolečka vozíku oxidy nebo fosfáty bohaté partie. Domnívám se, 20-40 cm (někdy i přes I m) mocné partie pís­ podařilo rozbít palicí, jiné se musely tahat pomo­ jsou uložena na valivých ložiscích, čímž je jejich že rozhodující vliv na vznik oslabených zón čás­ kovců, které kopírují okraje skalních stěn. Např. cí kladkostroje. Obzvláště jeden, cca 300 kilový valivý odpor při posunu na kolejnici minimální. tečně dezintegrovaného pískovce měly ledové do­ na oblouku skalních bran často nalezneme spáru, balvan vypadal, že zabránídalšímu postupu. Jenže Věž byla postupně doplňována o další výztuhy, by. Při nich docházelo k promrzání zvodnělých která má podobný průběh jako vlastní brána. kam na zdatné techniky. Pomocí sesbíraného le­ upravována podle aktuálních potřeb a předpoklá­ puklin včetně 0,5 - cca 4 m širokých příronových V některých případech (Skalní brána v Kurner­ zeckého vercajku se sestrojil mnohonásobný klad­ dá se, že bude na zimu i zastřešena, případně se zón a následné mikrogelivaci a mrazovému ském pohoří) pozorujeme odlamování spodní čás­ kostroj a balvan se vytáhl z díry ven. Pouze při stane základem pracovní boudy. To ještě ukáže čechrání pískovce. Neznáme zatím kritéria, pod­ ti oblouku. V převisech pak často narážímena od­ jeho vytahování někteří (hlavně Plakát) bědova­ čas. V dnešní době je závěsná kolejnice prodlou­ le kterých bychom mohli rozlišit teplé terciérnía lupování převislé šupiny. K odlamován[ však ně­ li; že to nohy trojnožky neudrží, zlámou se a nás žena na 4,2 m a umožňuje dopravu materiálu na chladné kvartérnízvětrávání, nicméně pozorování kdy dochází i na skalních palicích, kde někdy vidí­ to pozabíjí. Je sice pravda, že jejich ohyb od ro­ obě strany od díry. z různých podzemních lomů a tunelů ukazují, že me typické, mladé odlomy ve tvaru mušle. viny byl „víc než malý" (pozn.: tento termín ze Pro vytahování drobného materiálu se opět značná část tvarů pískovcových skalních měst Mladé jizvy bývají poměrně rychle zakryty zákona o drogách se nám strašně líbz), ale jasan používala kladka s lanem a kbelíky. Na vytaho­ vznikla ještě pod úrovní erozní báze a byla zvý­ kombinovaným účinkem několika dalších typů je jasan, i když nejslabší kmínek měl jen osm vání těžkých balvanů byl využíván řetězový pá­ razněna teprve následujícím výzdvihem a erozí. zvětrávání. Jedná se především o ničení deštěm, centimetrů. Jediným problémem zvedačů bylo, kový zvedák (lidově zvaný hupcuk), jehož nevý­ kde je pravděpodobně rozhodující kinetická ener­ jak vytažený kámen, zajištěný blokovanými klad­ hodou byla krátká délka zdvihu a tak se muselo B. Počátečnífáze gie dopadající kapky. V geologickém časovém kami nad okrajem díry horizontálně přesunout z zvedat na etapy. Zvedlo se o celou délku řetězu. Je charakterizována tektonickým výzdvihem a měřítku musíme rovněž uvažovat o omlacováni místa „A" - střed díry, do místa „B" - okraj díry, Pak se balvan zavěsil na pomocné lano, zvedák erozí. Charakteristicky je vyvinuta ve středních skalních stěn krupobitím. Role vegetace je slo­ přičemž vzdálenost A-B byla více než dva metry. se uvolnil a řetěz protáhl, znovu se hák ukotvil a Čechách v podobě ploché zemědělské krajiny žitější, protože se většinou jedná o počáteční de­ Ale i to se povedlo. Lanem se potáhlo za vrch začalo se zvedat nanovo. Někdy se i třikrát pře­ s pískovcovými roklemi. Směrem k severu se strukci pískovců kořínky a kotvícími vlákny, ale trojnožky a ta při svém skácení přepravila balvan pínalo, než se balvan dostal nad hranu otvoru. zvyšující se amplitudou tektonických pohybů na­ o pozdější ochranu povrchu před klimatickými na patřičné místo. Dvoutunový balvan a jeho kamarádi byly lézáme zralejší až senilní fonny pískovcového re­ vlivy. Na chráněných místech, jako v jeskyních a Víkendová akce měla poměrnědobrý výsle­ zlikvidováni za pomoci výdobytků moderní che­ liéfu. Jednotlivé fáze vzniku pískovcových měst pod převisy, má velmi důležitou roli solné zvětrá­ dek. V hloubce kolem 4 metrů byly v puklině ro­ mie a tím jsme se dostali do hloubky okolo osmi tak na území Čech i samotného Mladoboleslav­ vání. Při relativně malém, v přírodě běžném pře­ zepřeny dva balvany, pod kterými byl větší pro­ metrů. Další problém. Tahat přes kladku kbelíky ska můžeme studovat jako profil,který začíná na sycení roztoků může halit vytvářet při své krysta­ stor. Balvany se daly oblézt štěrbinou a tak jsme s materiálem už bylo neúnosné. Nastupuje další Proseku nebo Vinoři v Praze a pokračuje přes rok­ lizaci tlaky asi 60 kPa (to je asi 600 atmosfér!), zjistili, že puklina vede stále dále dalších pět metrů technické řešení. le Kokořínska a Skalské tabule až do skalních sádrovec krystalizační tlaky asi 30 kPa a většina v úklonu pod úhlem cca 70°. Radost byla veliká, Na jeden z podvěsných vozíků je připevněn měst Českého ráje, Hradčanských stěn a Labských přírodních síranů tlaky 5-30 kPa. Tyto tlaky jsou ale brzy, ráno, jsme za denního světla vystřízli­ malý stavební elektrický vrátek. Dají se koupit pískovců. schopné poškodit většinu běžných sedimentárních věli. Větší z balvanů měl snad dvě tuny. To by např. v Baumaxu, jsou napájeny 220 V, mají po­ hornin. Následkem spalování sirnatého hnědého naše trojnožka při sebevětším optimismu neunes­ měrně malý odběr (kolem 750 W) a zdvih kolem C. Zraláfáze uhlí došlo v letech 1950-1990 k uvolnění oxidů la. K těžbě se muselo přistoupit úplně jinak. 250 kg. Problém byl v absenci elektrického prou­ V určitém bodu vývoje skalního města se již neu­ síry a následovně k neutralizaci kyselých dešťů du. Opět se našlo řešení. Stačilo ,jen" 400 m pro­ platňuje tektonický výzdvih a erozní exhumace půdními a skalními substráty. To vyústilo v enor­ Změna technologie dlužovaček a napíchnout se na nejbližší dům. Jako zvětralých zón, ale různé typy zvětrávání v kom­ mní produkci síranů napadajících jak historické Již následující víkend se pro těžbu začala budo­ přepravní nádoba na materiál je upraven plecho­ binaci s antagonistickým procesem vzniku ochran- stavby a pískovcové sochy, tak i povrchy skal- vat těžní věž. Později, podle svého konstruktéra, vý maltovník (lidově zvaný kalfas). Výhodou

22 27 ku, kde jej pokládal (J.Leichner 1931) za okrajo­ Takže toliko a krátce z vědeckých pojednání,kte­ ních měst. Součástí roztoků,které přinášejí sole, nebo místa je nutné pohlížet na pískovcový re­ vou facii vápencového masivu. Oba uvedené typy rým my, laikové, rozumíme dost málo. Obecný je rovněž rozpuštěný oxid křemičitý. Ten putuje liéf jako na mozaiku různě starých povrchů, štramberského vápence do sebe přecházejí. Brek­ lid by spi:le zajímalo, odkud vlastně pecka štram­ s kapilárními roztoky na povrchy skal. Tam se z nichž některé mohou míst svůj základ ještě ciovitý vápenec vyznačuje hlavně jv. část masivu berského vápence přicestovala. Dodnes to není voda odpaří a na místě zůstane směs solí. Je-li v třetihorách a přežívají díky oehranným Obecní skály a Váňův kámen s útržky. ujasněno,p,,uze se ví,že hqrnina, kteráse nejblí­ místo chráněné, převáží vliv solí a tím i destruk­ vlastnostem skalních kůr. Jiné jsoujen něko­ Štramberský typ vápence je petrograficky že podobá tomuto vápenci,se nachází až u Streč­ ce. Odmyjí-li se sole dešti, zůstává opál,který na lik tisíc nebo set let staré a působí archaicky velmi diferencovaný. Je možno vymezit podty­ na na Slovensku. povrch skal vytvoří odolnou skalni kůru. Ta obr­ díky zvětrávacím procesům. py, které se nepravidelně střídají: ňuje povrchy skal a usnadňuje přežívání takových a) šedavě bělohnědé až bělošedé, drobně zrnité První začátky našeho objevování útvarů jako jsou izolované skalní věže. Plány do budoucnosti a opravy až hrubě zrnitéorganogenní vápence tvořené Puklina, v místě kde jsme poprvé vlezli do jes­ Tyto "expediční" zprávy jsou psány ještě za čer­ schránkami korálů a dicerasů v růstové polo­ kyňky, byla cca 8 m dlouhá a v nejširším místě D. Fáze stárnul{ stvé paměti po skončení výzkumůa před vlastním ze. Mezerní hmota je jemnozrnná. Za orga­ měla skoro 2 m. Na koncích byla zúžená do mi­ Pro tuto fázi je charakteristická destrukce skal­ zpracováním výsledků, které v archeologii často nogenní vápence lze považovat i lokální na­ nimálních rozměrů. Kromě volného místa byla ních tvarů spjatá se svahovými pohyby, řícením trvá roky ba desetiletí. Občas se vloudí chyba. hromadění schránek brachiopodů, lamel­ puklina vyplněna lomovou sutí a pro lepší těžeb­ skalních bloků a rozvalováním skalních měst,jak V poslednízprávě (Speleo 29) uvádím, že v sondě libranchiát, hub,aj. ní činnost jsme se rozhodli část suti odtěžit a roz­ se to děje v některých částech Labských pískov­ Arba bylo nalezeno asi 2 000 artefaktů. Zdejší b) nejrozšířenější jsou (bělavě) hnědošedé, de­ šířit si vstup do naší jeskyňky. Přišlo na program ců anebo na hraně Příhrazské plošiny. V určitém pazourkybyly tři měsíce počítány a kreslenyLen­ tritické nebo organodetritické vápence z vel­ klasické těžební nářadí (lopatka, kybel, kilof a pískovcovém území obvykle převládá jedna kou Jarošovou. Jejich 7 tisíc!, neexistuje jiná po­ mi slabě opracovaných úlomků světle nebo graca)*, materiál putoval na skládku v kbelících. z výše zmíněných fází, ale v detailu lokality dobně bohatá lokalita. V převisu Jezevčí díra píši tmavě hnědošedých pelitomorfních nebo Později jsme nad dírou postavili trojnožku z ja­ jemnozrnnýchvápenců, schránek organismů sanových kmínků. a jejich úlomků (foraminifery, kalcisfery, ra­ Koncem května bylo již hodně horko a pro­ diolárie, korály, lamellibranchiáta, echinoi­ tože jsme již navázali s majitelem arboreta dobré dea, houby, gastropoda, brachiopoda, řasy). vztahy, rozhodli jsme se, že vyčistíme jedno ze Byly nalezeny i ooidy (pisoidy). Složky jsou tří umělých jezírek a vodu, kterou z něj budeme zpravidla rekrystalizované, rozptýlené v muset odčerpat,vpustíme do naší pukliny. Byl zde Kumerské pohoří - Převis v Uhelné rokli jemnozrnnézák.ladní hmotě stejného rázu. však jeden problém. V lomu stále ještě nebyla Sonda 2 a, 14.7.2000, z�podní stěna c) tmavě (zelenavě) hnědošedé kalové vápence elektřina. Čerpat vodu ručně nebo ji nosit na vzdá­ tvořené jemně zrnitýmaž pelitomorfním kal­ lenost cca 150 m nepřicházelo v úvahu. Ještě, že citem. máme známe hasiče a ti nám půjčili plovoucí čer­ d) drobně až hrubě brekciovité vápence tvoře­ padlo poháněné spalovacím motorem, včetně E C né ostrohrannými bloky vápenců typu ad a)­ hadic. c) až přes I m v průměru. Základní hmota je Čerpací pokus byl úspěšný a kubíky vody se B tvořena vápenci typu b)-c). ztrácely v podzemí. Podle zvuku a směru prou­ Biofaciální rozdělení nutno revidovat. Ze zná­ dění se ukázalo, že voda má tendenci tlačit se mých faktů vyplývá, že alespoň masiv Kotouče a právě opačně, než jsme předpokládali. Podzemí F Šipky je tektonicky izolovanou součástí riftu ve zhltlo cca 60 m2 a nic. Až později jsme se dozvě­ smyslu definice H.A. Lowenstama (1950). Místy děli, že necelý kilometr jihovýchodně od lomu převláda detrit z bioherm (O.F.Geyer 1955, má místní občan na zahradě bazén a ten napájí V.Houša1961). z vývěru na svém pozemku. V době našeho čer­ pacího pokusu však nebyl přítomen a tak se di­ Nyní k naší lokalitě: vil, kde se mu na dně bazénu vzalo deset centi­ Masiv Obecního lomu (sv. od silnice silnice metrů kalu! spadlé kameny K L Štramberk-město - Štramberk-nádraží) byl Z této doby byl také odvozen název jeskyně - otevřen dříve než lom na Kotouči, netěží se POUŤOVÁ, protože práce jsme zahájili v době s popelem, ojedinělé glazo ané střep (16.-18. st I. ?l, B - větle v něm od konce třicátých let. Je většinou slo­ konáni místní poutě. Profil v sondě 2a, západní stěna. A-sytě černávrstva � � � � šedý písek, C -povrchový světle šedý písek, D -hnědý pisek místys uhhky, kultum1 vrstva, E -cocka svetleho žen z masivního, nažloutle bílého, celistvé­ Výsledek čerpacího pokusu nás utvrdil v tom, ), nahnědlého písku, F - našedlý pisek, keramické zlomky, úlomky kostí, G .- pravěká k�ltuml vrst_v? (�ne_oht ho vápence a bělošedého vápence organode­ že pod zemí nějaké prostory budou. Začali jsme tmavě šedý, uprostřed hnědavý písek, hojné keramické zlomky, uhl1ky, kosti, H · světlé zlutý,velmi cIstýp1sek , tritického. Ve v. části masivu jsou brekcie u se připravovat na zvýšené kopáčské úsilí. Přes léto zvětralá skála, J - světle žlutý pisek, mistys uhlíky a oválnými polohami šedého písku (bioturbac�), K - žluty! _- dy. Archeolog k nalez sahaJI úlomků bílého (i červenavě šedého) vápence to bylo jen takové šolichání, protože jsme termí- místy nahnědlý, slabě zemitý plsek, L- rezavě hnědý, jílovitý písek_s Fe hydrox! _ (� � _ � tmeleného bílým i zelenavě, žlutavě nebo od povrchu do 60 cm, hlouběji je souvrstvi žlutavého písku s promenhvym mnozstvIm JIlové pnmesI a mIstyFe- červenavě světle šedým vápencem slínitým, • Vysvětlivky: hydroxidy. . . kybel - česky kbelík, The archaeologica/ finds are assoc,ated wffh0-60cm cultural vyskytují se červenavé vápence (kopřivnic­ The profileof Abri in Cca/ Gorge (Uhelná rokle). kilof - špičák (též špičatá polovina krumpáče) (New Age-Lusatia culture of Late Bronze Age - Aeneolithic). The lower part of the profile Is formed by ký typ). /ayer graca - motykasrdcovka yellow to rustysand.

26 23 o třech mezolitickýchohništích nad sebou, radio­ v kvartérníchosypech pískovcových převisů Ještě pro ty, kteří blíže neznají historii lomu. šinou neostře vymezeny. Vedle naprosto převa­ karbonová analýza prokázala, že mezolitické je v sz. části CHKO Kokořínsko. - Archeolo­ Oficiální téžba štramberského vápence byla žujících, chemicky velmi čistých vápenců tithón­ jen spodní ohniště, obě horní patří eneolitu a pa­ gické rozhledy Lil: JOi- 113. Praha. v tomto lomu ukončena někdy před rokem 1939 ských skládají štramberský vápenec v nepatrné zourkyse do nich dostaly přemístěním ze spodní Peša V. (1999): Pravěké rituály v Polomených a od té doby se lom využíval jako hřiště. Jeho míře i slínité vápence zčásti valanginské, přechá­ vrstvy Původně jsme s výkopy již chtěli skanéit, horách. Archeologické výzkumy v okolí Du­ dno bylo vyrovnáno škvárou z továrny Tatry z ne­ zející v hnízdech a kapsách až do vápnitých jí­ napsat o nich knihu a věnovat se spíš ochraně bé na Českolipsku. - Kuděj 2: 3-9. Praha. daleké Kopřivnice a léta se na něm hrávala kopa­ lovců. lokalit. Dnes to vypadá tak, že se možná ještě jed­ Svoboda J., Cílek V. a Jarošová L. (I998): Zurn ná. Hřiště bylo mezi sportovci velice oblíbené, Štramberský vápenec tvoří na území asi 9 tek­ nou vrátíme do Labskýchpískovců a tím uzavře­ Mesolithikum in den Sandsteingebieten protože bylo ze tří stran ohraničeno skalními stě­ tonických útržků příslušejících k sérii slezské, k me výkopovou sérii velkých rozměrů. Máme ob­ Nordbohmens. -ArchiiologischesKorrespon­ nami, takže míče se neměly kam zakutálet. Také bašskému vývoji. Útržky jsou soustředěnyv okolí rovské množství materiálu, který je nutné zpra­ denzblatt 28: 357-372. horolezci využívali stěny vysoké až 30 metrů ke Štramberka. V těsném okolí Štramberka tvoří ví­ covat. Asi jedinou výjimku bychom udělali v pří­ Svoboda]., Cílek V. aJarošováL. (1999): Mezo­ svým lezeckým pokusům. ceméně samostatné tektonické útržky, mezi do­ padě Bezdězu, který vypadá jako klíčová lokali­ lit na Českolipsku. - Bezděz 8: 11-34. Česká Před několika lety však došlo k radikální změ­ minantní patří: ta. Docent Va/och nám radí, abychom jej otevřeli Lípa. ně. Obec prodala hřiště soukromníkovi a ten zís­ I. masiv hory Kotouč a jeskyně Šipky plošným výkopem. Nejsem si však jist, zda by ne­ kal od státu prostředky na to, aby byl z lomu vyve­ 2. masiv Obecní skály měl být ponechán dalším generacím. Summary:Kumer Mls. (NorthemBohemia): The zen veškerýnežádoucí odpad až na skalnaté pod­ 3. masiv Zámeckého vrchu Výzkum je hrazen z grantu NG Society"Lasl research of sandstone rockshelters and pseudo­ loží. Pak začalrealizovat svůj životní sen - zbudo­ 4. Váňův kámen foragers o/Northem Bohemia" vedeného J Svo­ karst vání arboreta, které by pro příští generace uchova­ Nynější pravou maximální mocnost štramberské­ bodou a akademického projektu AV ČR CEZ ZJ- The field archaeological research took place lo rostlinky typické pro zdejší kras a případně i ho vápence lze řádově odhadnout na 500 m. Od­ 013-912. under the sandstone rockshelters of Kummerge­ živočichy, kteří kdysi vápencové skály běžně obý­ had je velmi nepřesný, poněvadž vápenec je ma­ birge close to the city ofDoksy and on the slopes vali. sivní (polohu vrstev lze zjistit jen místy), značně Literatura: of the Bezděz Mt. No previous archaelogical re­ Na dně lomu, které bylo desetiletí překryté tektonicky porušený. Vzhledem k biohermní po­ Adamovič J. (1997): Vývoj poznání geologické search has ever been carried in Kummergebirge. vrstvou škváry, se při pohledu z ptačí perspekti­ vaze výskytu byla asi i původní mocnost vápen­ stavby západní části VVP Ralsko. - Bezděz We unearthed six rockshelters where fivep rehis­ vy ukázala tektonická puklina a několik otvorů, ce značně nestejnoměrnáa tektoníkou i křídovou 5: 85-146. Česká Lípa. torie cultures were found (Aeneolithic - Řivnáč ve kterýchbyl žlutý sediment. První průzkum pak a mladou denudací byla později různě snížena. Blažková J. (1997): Vznik vojenského prostoru and unspecified culture, Lusatia culture ofLale zjistil, že okraje puklin jsou erodované vodou a Dnešní maximální zdánlivou mocnost vápence Ralsko. - Bezděz 5: 9-46. Česká Lípa. BronzeAge, Halstatt, Silesia culture ofEarly Iron místy se rozšiřují do průlezných rozměrů, bohu­ zjistil vrt K6 uprostřed lomové etáže (k. 450 m Cílek V. (I 996): Jeskyně Psí kostel v pohoří Ku­ Age, medieval 13-l 5th centuries, New Age I 6- žel však zaplněných sedimentem. První nesmělý n.m.), který prošel vápencovým masivem Kotou­ mer. - Speleo 23: 17-24. Praha. 20'h centuries). The most important site was loca­ kopáčský pokus však neměl dlouhého trvání. če v hloubce 251 m. Cílek V. (1999): Poslední lovci Evropy - zpráva ted under Bezděz where well developed Mesoli­ Přešli jsme o třicet metrů dál a zjistili, že ve Štramberský vápenec vystupuje ve dvou ty­ o výzkumu plskovcových převisů v Po lome­ thic layer at the bottom is replaced by Neolithic dně lomu je otvor zavalený kamenem. Odvaluje­ pech: štramberském a kopřivnickém. ných horách. - Pseudokrasový sborníkI: 77- Punctuated Bowl cul ture and some later cultures. me kámen a vnikáme do otvoru. Ejhle jeskyně' Štramberským typem, který je daleko nej­ 82. ČSS, Praha. Many profilesare fossiliferous. They contain char­ Dokonce se do ní vejdou tři lidé! Zkoumáme stě­ rozšířenější, rozumíme světle šedý, jemně až Dohnal Z. (1961): Rašeliniště a slatiniště Polo­ coals, Vertebrate bones, mollusca so paleoenvi­ ny, strop a dno. Stěny pukliny jsou vzdálené od středně zrnitýorganogenní vápenec s hnízdy vá­ mených hor. -Anthropozoikum IX: 241-262. ronmental conditions can be reco�structed. From sebe cca 1 metr a jsou poměrnědobře erodované pence světle šedého, celistvého. Vzácně obsahu­ Brno. the point of pseudokarst study the most impor­ vodou. Na povrchu stěn se nacházejí vypreparo­ je malé drúzové dutiny a ve spárách povlaky světle Kinský B. (194 7): Máchovo jezero-naše moře. tant findis loess layer blown into one ofthe rock­ vané schránky prvohorních potvor. Dno jeskyně šedého, bělošedého, modrošt:déhonebo světle ze­ Turistický průvodce Doksy s okolím: 17-18. shelters. lt provides the evidence for the origin of je plné lepkavého jílu. Uvažujeme: když stěny lenavě šedého, vápnitého, místy i prachového jí­ Nákladem L. Kratochvíla, knihkupce a na­ abris and some sandstone caves as periglacial modelovala voda, musela někudy odtékat a v žád­ lovce. Tento typ vyznačuje většinu výskytů vápen­ kladatele v Doksech. phenomenon that probably developed by micro­ ném případě netekla do kopce. Vy padá to naděj­ ce. Jen v. část masivu Obecní skály tvoří v poně­ Kuncová J. (I 997): Zájmy ochrany přírody ve gelivation of more humid parts ofsandstone mas­ ně. Máme novou jeskyní! kud větší míře kopřivnický typ. Je to celistvý, vojenském prostoru Ralsko a přilehlých úze­ sif. světle i tmavěji šedozelený, zelenavě hnědý, růžo­ mích. - Bezděz 5: 525-533. Česká Lípa. Popis Štramberského krasu vě světle šedavě hnědý, světle hnědočervený, Mikuláš R. (I 992): Pozůstatky po dobývání že­ Štramberský vápenec je nejznámějším typem místy i tmavě červenavě hnědý vápenec, poně­ lezných rud v křídových eískóvcích Dokes­ Povídání o štramberském kopání jurských vrstev oblasti. E.Oppel ( I 856) zařadil kud slínitý, v ojedinělých partiích bohatý články ké a Ralské pahorkatiny. - Cas. Mineral. Geol. R.Matýsek, ZO 7-07 Ostrava štramberský vápenec do tithónu, který jako stu­ echinodermat, zvláště ježovek, mnohdy lososo­ 37, 4: 349-352. Praha. peň vymezil. K.A. Zittel (1870) jej zařadil do vě červených. Bývá prostoupen světlým vápen­ Mikuláš R. (1993): Geologické zajímavosti při­ Jak to začalo svrchního tithónu. Pozdější výzkumy ukázaly cem organogenním nebo je brekciovitý, přičemž pravované NPR Hradčanské stěny. -Journal V loňském roce bylo krásné jaro a tak jsme vyu­ transgresi křídových vrstev na jurské vápence. úlomky bývají zelenavě šedé a pojivo červené ofthe Czech Geological Society 38, 3-4: 221- žívali víkendy k tomu, že jsme několikrát natáhli ,) Na území rozumíme štramberským vápen­ nebo naopak. Ve šmouhách bývá provázen jílov­ 222. Praha. lano nad bývalým Obecním lomem ve Štramber­ cem všechny typy vápence, které společně sklá­ cem zelenavě šedým, růžovým až hnědým, místy Mikuláš R. (2000): Poznámky k projevům bio­ ku a na cca 350 metrovém traverzu se projížděli. dají vápencové masivy v blízkém okolí Štram­ s pyritem a schránkami brachiopodů. Vystupuje turbace na archeologických nalezištích. Bio­ Při projížďkách jsme si všimli, že na dně lomu je berka. Různé typy štramberského vápence jsou typicky v tzv. Bliicherových lomech v jv. ukončení genní přepracování archeologických nalezišť pro nás, speleology, něco velice zajímavého. v těchto masivech navzájem nepravidelně a vět- vápencového masivu Obecní skály ve Štrarnber-

24 25 o třech mezolitickýchohništích nad sebou, radio­ v kvartérníchosypech pískovcových převisů Ještě pro ty, kteří blíže neznají historii lomu. šinou neostře vymezeny. Vedle naprosto převa­ karbonová analýza prokázala, že mezolitické je v sz. části CHKO Kokořínsko. - Archeolo­ Oficiální téžba štramberského vápence byla žujících, chemicky velmi čistých vápenců tithón­ jen spodní ohniště, obě horní patří eneolitu a pa­ gické rozhledy Lil: JOi- 113. Praha. v tomto lomu ukončena někdy před rokem 1939 ských skládají štramberský vápenec v nepatrné zourkyse do nich dostaly přemístěním ze spodní Peša V. (1999): Pravěké rituály v Polomených a od té doby se lom využíval jako hřiště. Jeho míře i slínité vápence zčásti valanginské, přechá­ vrstvy Původně jsme s výkopy již chtěli skanéit, horách. Archeologické výzkumy v okolí Du­ dno bylo vyrovnáno škvárou z továrny Tatry z ne­ zející v hnízdech a kapsách až do vápnitých jí­ napsat o nich knihu a věnovat se spíš ochraně bé na Českolipsku. - Kuděj 2: 3-9. Praha. daleké Kopřivnice a léta se na něm hrávala kopa­ lovců. lokalit. Dnes to vypadá tak, že se možná ještě jed­ Svoboda J., Cílek V. a Jarošová L. (I998): Zurn ná. Hřiště bylo mezi sportovci velice oblíbené, Štramberský vápenec tvoří na území asi 9 tek­ nou vrátíme do Labskýchpískovců a tím uzavře­ Mesolithikum in den Sandsteingebieten protože bylo ze tří stran ohraničeno skalními stě­ tonických útržků příslušejících k sérii slezské, k me výkopovou sérii velkých rozměrů. Máme ob­ Nordbohmens. -ArchiiologischesKorrespon­ nami, takže míče se neměly kam zakutálet. Také bašskému vývoji. Útržky jsou soustředěnyv okolí rovské množství materiálu, který je nutné zpra­ denzblatt 28: 357-372. horolezci využívali stěny vysoké až 30 metrů ke Štramberka. V těsném okolí Štramberka tvoří ví­ covat. Asi jedinou výjimku bychom udělali v pří­ Svoboda]., Cílek V. aJarošováL. (1999): Mezo­ svým lezeckým pokusům. ceméně samostatné tektonické útržky, mezi do­ padě Bezdězu, který vypadá jako klíčová lokali­ lit na Českolipsku. - Bezděz 8: 11-34. Česká Před několika lety však došlo k radikální změ­ minantní patří: ta. Docent Va/och nám radí, abychom jej otevřeli Lípa. ně. Obec prodala hřiště soukromníkovi a ten zís­ I. masiv hory Kotouč a jeskyně Šipky plošným výkopem. Nejsem si však jist, zda by ne­ kal od státu prostředky na to, aby byl z lomu vyve­ 2. masiv Obecní skály měl být ponechán dalším generacím. Summary:Kumer Mls. (NorthemBohemia): The zen veškerýnežádoucí odpad až na skalnaté pod­ 3. masiv Zámeckého vrchu Výzkum je hrazen z grantu NG Society"Lasl research of sandstone rockshelters and pseudo­ loží. Pak začalrealizovat svůj životní sen - zbudo­ 4. Váňův kámen foragers o/Northem Bohemia" vedeného J Svo­ karst vání arboreta, které by pro příští generace uchova­ Nynější pravou maximální mocnost štramberské­ bodou a akademického projektu AV ČR CEZ ZJ- The field archaeological research took place lo rostlinky typické pro zdejší kras a případně i ho vápence lze řádově odhadnout na 500 m. Od­ 013-912. under the sandstone rockshelters of Kummerge­ živočichy, kteří kdysi vápencové skály běžně obý­ had je velmi nepřesný, poněvadž vápenec je ma­ birge close to the city ofDoksy and on the slopes vali. sivní (polohu vrstev lze zjistit jen místy), značně Literatura: of the Bezděz Mt. No previous archaelogical re­ Na dně lomu, které bylo desetiletí překryté tektonicky porušený. Vzhledem k biohermní po­ Adamovič J. (1997): Vývoj poznání geologické search has ever been carried in Kummergebirge. vrstvou škváry, se při pohledu z ptačí perspekti­ vaze výskytu byla asi i původní mocnost vápen­ stavby západní části VVP Ralsko. - Bezděz We unearthed six rockshelters where fivep rehis­ vy ukázala tektonická puklina a několik otvorů, ce značně nestejnoměrnáa tektoníkou i křídovou 5: 85-146. Česká Lípa. torie cultures were found (Aeneolithic - Řivnáč ve kterýchbyl žlutý sediment. První průzkum pak a mladou denudací byla později různě snížena. Blažková J. (1997): Vznik vojenského prostoru and unspecified culture, Lusatia culture ofLale zjistil, že okraje puklin jsou erodované vodou a Dnešní maximální zdánlivou mocnost vápence Ralsko. - Bezděz 5: 9-46. Česká Lípa. BronzeAge, Halstatt, Silesia culture ofEarly Iron místy se rozšiřují do průlezných rozměrů, bohu­ zjistil vrt K6 uprostřed lomové etáže (k. 450 m Cílek V. (I 996): Jeskyně Psí kostel v pohoří Ku­ Age, medieval 13-l 5th centuries, New Age I 6- žel však zaplněných sedimentem. První nesmělý n.m.), který prošel vápencovým masivem Kotou­ mer. - Speleo 23: 17-24. Praha. 20'h centuries). The most important site was loca­ kopáčský pokus však neměl dlouhého trvání. če v hloubce 251 m. Cílek V. (1999): Poslední lovci Evropy - zpráva ted under Bezděz where well developed Mesoli­ Přešli jsme o třicet metrů dál a zjistili, že ve Štramberský vápenec vystupuje ve dvou ty­ o výzkumu plskovcových převisů v Po lome­ thic layer at the bottom is replaced by Neolithic dně lomu je otvor zavalený kamenem. Odvaluje­ pech: štramberském a kopřivnickém. ných horách. - Pseudokrasový sborníkI: 77- Punctuated Bowl cul ture and some later cultures. me kámen a vnikáme do otvoru. Ejhle jeskyně' Štramberským typem, který je daleko nej­ 82. ČSS, Praha. Many profilesare fossiliferous. They contain char­ Dokonce se do ní vejdou tři lidé! Zkoumáme stě­ rozšířenější, rozumíme světle šedý, jemně až Dohnal Z. (1961): Rašeliniště a slatiniště Polo­ coals, Vertebrate bones, mollusca so paleoenvi­ ny, strop a dno. Stěny pukliny jsou vzdálené od středně zrnitýorganogenní vápenec s hnízdy vá­ mených hor. -Anthropozoikum IX: 241-262. ronmental conditions can be reco�structed. From sebe cca 1 metr a jsou poměrnědobře erodované pence světle šedého, celistvého. Vzácně obsahu­ Brno. the point of pseudokarst study the most impor­ vodou. Na povrchu stěn se nacházejí vypreparo­ je malé drúzové dutiny a ve spárách povlaky světle Kinský B. (194 7): Máchovo jezero-naše moře. tant findis loess layer blown into one ofthe rock­ vané schránky prvohorních potvor. Dno jeskyně šedého, bělošedého, modrošt:déhonebo světle ze­ Turistický průvodce Doksy s okolím: 17-18. shelters. lt provides the evidence for the origin of je plné lepkavého jílu. Uvažujeme: když stěny lenavě šedého, vápnitého, místy i prachového jí­ Nákladem L. Kratochvíla, knihkupce a na­ abris and some sandstone caves as periglacial modelovala voda, musela někudy odtékat a v žád­ lovce. Tento typ vyznačuje většinu výskytů vápen­ kladatele v Doksech. phenomenon that probably developed by micro­ ném případě netekla do kopce. Vy padá to naděj­ ce. Jen v. část masivu Obecní skály tvoří v poně­ Kuncová J. (I 997): Zájmy ochrany přírody ve gelivation of more humid parts ofsandstone mas­ ně. Máme novou jeskyní! kud větší míře kopřivnický typ. Je to celistvý, vojenském prostoru Ralsko a přilehlých úze­ sif. světle i tmavěji šedozelený, zelenavě hnědý, růžo­ mích. - Bezděz 5: 525-533. Česká Lípa. Popis Štramberského krasu vě světle šedavě hnědý, světle hnědočervený, Mikuláš R. (I 992): Pozůstatky po dobývání že­ Štramberský vápenec je nejznámějším typem místy i tmavě červenavě hnědý vápenec, poně­ lezných rud v křídových eískóvcích Dokes­ Povídání o štramberském kopání jurských vrstev oblasti. E.Oppel ( I 856) zařadil kud slínitý, v ojedinělých partiích bohatý články ké a Ralské pahorkatiny. - Cas. Mineral. Geol. R.Matýsek, ZO 7-07 Ostrava štramberský vápenec do tithónu, který jako stu­ echinodermat, zvláště ježovek, mnohdy lososo­ 37, 4: 349-352. Praha. peň vymezil. K.A. Zittel (1870) jej zařadil do vě červených. Bývá prostoupen světlým vápen­ Mikuláš R. (1993): Geologické zajímavosti při­ Jak to začalo svrchního tithónu. Pozdější výzkumy ukázaly cem organogenním nebo je brekciovitý, přičemž pravované NPR Hradčanské stěny. -Journal V loňském roce bylo krásné jaro a tak jsme vyu­ transgresi křídových vrstev na jurské vápence. úlomky bývají zelenavě šedé a pojivo červené ofthe Czech Geological Society 38, 3-4: 221- žívali víkendy k tomu, že jsme několikrát natáhli ,) Na území rozumíme štramberským vápen­ nebo naopak. Ve šmouhách bývá provázen jílov­ 222. Praha. lano nad bývalým Obecním lomem ve Štramber­ cem všechny typy vápence, které společně sklá­ cem zelenavě šedým, růžovým až hnědým, místy Mikuláš R. (2000): Poznámky k projevům bio­ ku a na cca 350 metrovém traverzu se projížděli. dají vápencové masivy v blízkém okolí Štram­ s pyritem a schránkami brachiopodů. Vystupuje turbace na archeologických nalezištích. Bio­ Při projížďkách jsme si všimli, že na dně lomu je berka. Různé typy štramberského vápence jsou typicky v tzv. Bliicherových lomech v jv. ukončení genní přepracování archeologických nalezišť pro nás, speleology, něco velice zajímavého. v těchto masivech navzájem nepravidelně a vět- vápencového masivu Obecní skály ve Štrarnber-

24 25 ku, kde jej pokládal (J.Leichner 1931) za okrajo­ Takže toliko a krátce z vědeckých pojednání,kte­ ních měst. Součástí roztoků,které přinášejí sole, nebo místa je nutné pohlížet na pískovcový re­ vou facii vápencového masivu. Oba uvedené typy rým my, laikové, rozumíme dost málo. Obecný je rovněž rozpuštěný oxid křemičitý. Ten putuje liéf jako na mozaiku různě starých povrchů, štramberského vápence do sebe přecházejí. Brek­ lid by spi:le zajímalo, odkud vlastně pecka štram­ s kapilárními roztoky na povrchy skal. Tam se z nichž některé mohou míst svůj základ ještě ciovitý vápenec vyznačuje hlavně jv. část masivu berského vápence přicestovala. Dodnes to není voda odpaří a na místě zůstane směs solí. Je-li v třetihorách a přežívají díky oehranným Obecní skály a Váňův kámen s útržky. ujasněno,p,,uze se ví,že hqrnina, kteráse nejblí­ místo chráněné, převáží vliv solí a tím i destruk­ vlastnostem skalních kůr. Jiné jsoujen něko­ Štramberský typ vápence je petrograficky že podobá tomuto vápenci,se nachází až u Streč­ ce. Odmyjí-li se sole dešti, zůstává opál,který na lik tisíc nebo set let staré a působí archaicky velmi diferencovaný. Je možno vymezit podty­ na na Slovensku. povrch skal vytvoří odolnou skalni kůru. Ta obr­ díky zvětrávacím procesům. py, které se nepravidelně střídají: ňuje povrchy skal a usnadňuje přežívání takových a) šedavě bělohnědé až bělošedé, drobně zrnité První začátky našeho objevování útvarů jako jsou izolované skalní věže. Plány do budoucnosti a opravy až hrubě zrnitéorganogenní vápence tvořené Puklina, v místě kde jsme poprvé vlezli do jes­ Tyto "expediční" zprávy jsou psány ještě za čer­ schránkami korálů a dicerasů v růstové polo­ kyňky, byla cca 8 m dlouhá a v nejširším místě D. Fáze stárnul{ stvé paměti po skončení výzkumůa před vlastním ze. Mezerní hmota je jemnozrnná. Za orga­ měla skoro 2 m. Na koncích byla zúžená do mi­ Pro tuto fázi je charakteristická destrukce skal­ zpracováním výsledků, které v archeologii často nogenní vápence lze považovat i lokální na­ nimálních rozměrů. Kromě volného místa byla ních tvarů spjatá se svahovými pohyby, řícením trvá roky ba desetiletí. Občas se vloudí chyba. hromadění schránek brachiopodů, lamel­ puklina vyplněna lomovou sutí a pro lepší těžeb­ skalních bloků a rozvalováním skalních měst,jak V poslednízprávě (Speleo 29) uvádím, že v sondě libranchiát, hub,aj. ní činnost jsme se rozhodli část suti odtěžit a roz­ se to děje v některých částech Labských pískov­ Arba bylo nalezeno asi 2 000 artefaktů. Zdejší b) nejrozšířenější jsou (bělavě) hnědošedé, de­ šířit si vstup do naší jeskyňky. Přišlo na program ců anebo na hraně Příhrazské plošiny. V určitém pazourkybyly tři měsíce počítány a kreslenyLen­ tritické nebo organodetritické vápence z vel­ klasické těžební nářadí (lopatka, kybel, kilof a pískovcovém území obvykle převládá jedna kou Jarošovou. Jejich 7 tisíc!, neexistuje jiná po­ mi slabě opracovaných úlomků světle nebo graca)*, materiál putoval na skládku v kbelících. z výše zmíněných fází, ale v detailu lokality dobně bohatá lokalita. V převisu Jezevčí díra píši tmavě hnědošedých pelitomorfních nebo Později jsme nad dírou postavili trojnožku z ja­ jemnozrnnýchvápenců, schránek organismů sanových kmínků. a jejich úlomků (foraminifery, kalcisfery, ra­ Koncem května bylo již hodně horko a pro­ diolárie, korály, lamellibranchiáta, echinoi­ tože jsme již navázali s majitelem arboreta dobré dea, houby, gastropoda, brachiopoda, řasy). vztahy, rozhodli jsme se, že vyčistíme jedno ze Byly nalezeny i ooidy (pisoidy). Složky jsou tří umělých jezírek a vodu, kterou z něj budeme zpravidla rekrystalizované, rozptýlené v muset odčerpat,vpustíme do naší pukliny. Byl zde Kumerské pohoří - Převis v Uhelné rokli jemnozrnnézák.ladní hmotě stejného rázu. však jeden problém. V lomu stále ještě nebyla Sonda 2 a, 14.7.2000, z�podní stěna c) tmavě (zelenavě) hnědošedé kalové vápence elektřina. Čerpat vodu ručně nebo ji nosit na vzdá­ tvořené jemně zrnitýmaž pelitomorfním kal­ lenost cca 150 m nepřicházelo v úvahu. Ještě, že citem. máme známe hasiče a ti nám půjčili plovoucí čer­ d) drobně až hrubě brekciovité vápence tvoře­ padlo poháněné spalovacím motorem, včetně E C né ostrohrannými bloky vápenců typu ad a)­ hadic. c) až přes I m v průměru. Základní hmota je Čerpací pokus byl úspěšný a kubíky vody se B tvořena vápenci typu b)-c). ztrácely v podzemí. Podle zvuku a směru prou­ Biofaciální rozdělení nutno revidovat. Ze zná­ dění se ukázalo, že voda má tendenci tlačit se mých faktů vyplývá, že alespoň masiv Kotouče a právě opačně, než jsme předpokládali. Podzemí F Šipky je tektonicky izolovanou součástí riftu ve zhltlo cca 60 m2 a nic. Až později jsme se dozvě­ smyslu definice H.A. Lowenstama (1950). Místy děli, že necelý kilometr jihovýchodně od lomu převláda detrit z bioherm (O.F.Geyer 1955, má místní občan na zahradě bazén a ten napájí V.Houša1961). z vývěru na svém pozemku. V době našeho čer­ pacího pokusu však nebyl přítomen a tak se di­ Nyní k naší lokalitě: vil, kde se mu na dně bazénu vzalo deset centi­ Masiv Obecního lomu (sv. od silnice silnice metrů kalu! spadlé kameny K L Štramberk-město - Štramberk-nádraží) byl Z této doby byl také odvozen název jeskyně - otevřen dříve než lom na Kotouči, netěží se POUŤOVÁ, protože práce jsme zahájili v době s popelem, ojedinělé glazo ané střep (16.-18. st I. ?l, B - větle v něm od konce třicátých let. Je většinou slo­ konáni místní poutě. Profil v sondě 2a, západní stěna. A-sytě černávrstva � � � � šedý písek, C -povrchový světle šedý písek, D -hnědý pisek místys uhhky, kultum1 vrstva, E -cocka svetleho žen z masivního, nažloutle bílého, celistvé­ Výsledek čerpacího pokusu nás utvrdil v tom, ), nahnědlého písku, F - našedlý pisek, keramické zlomky, úlomky kostí, G .- pravěká k�ltuml vrst_v? (�ne_oht ho vápence a bělošedého vápence organode­ že pod zemí nějaké prostory budou. Začali jsme tmavě šedý, uprostřed hnědavý písek, hojné keramické zlomky, uhl1ky, kosti, H · světlé zlutý,velmi cIstýp1sek , tritického. Ve v. části masivu jsou brekcie u se připravovat na zvýšené kopáčské úsilí. Přes léto zvětralá skála, J - světle žlutý pisek, mistys uhlíky a oválnými polohami šedého písku (bioturbac�), K - žluty! _- dy. Archeolog k nalez sahaJI úlomků bílého (i červenavě šedého) vápence to bylo jen takové šolichání, protože jsme termí- místy nahnědlý, slabě zemitý plsek, L- rezavě hnědý, jílovitý písek_s Fe hydrox! _ (� � _ � tmeleného bílým i zelenavě, žlutavě nebo od povrchu do 60 cm, hlouběji je souvrstvi žlutavého písku s promenhvym mnozstvIm JIlové pnmesI a mIstyFe- červenavě světle šedým vápencem slínitým, • Vysvětlivky: hydroxidy. . . kybel - česky kbelík, The archaeologica/ finds are assoc,ated wffh0-60cm cultural vyskytují se červenavé vápence (kopřivnic­ The profileof Abri in Cca/ Gorge (Uhelná rokle). kilof - špičák (též špičatá polovina krumpáče) (New Age-Lusatia culture of Late Bronze Age - Aeneolithic). The lower part of the profile Is formed by ký typ). /ayer graca - motykasrdcovka yellow to rustysand.

26 23 A. Přlpravnáfáze ných skalních kůr. Několik sezón výkopů pís­ ny našich dovolených příliš neslaďovali. Až na nazvaná „Mateska". Aby se zabránilo bědování V této fázi se pískovcové těleso nalézá skryto pod kovcových převisů (viz např. Svoboda et al. 1998, podzim jsme přesvědčili naše kolegy z Javoříčka slabších nátur, byla věž vyprojektována z bytelné úrovní terénu a z větší míry i'pod hladinou spod­ 1999) ve středních a severníchČechách přineslo na jejich tradiční akci „Krapas", aby k nám přije­ kulatiny. Věž, která by se dala přirovnat k mostu ních vod. Cirkulace podzemních vod je jednak jeden zásadnípoznatek. Mezolitická vrstva, která li na kopáčskou akci. Vzhledem k tomu, že pře­ přes puklinu, je přes ni v nejširším místě polože­ průlinčitá v celém objemu pískovcového masivu, je opakovaně datována radiokarbonovoumetodou svědčování probíhalo se skleničkou v ruce, bylo na napříč. Pod hornímipříčnými nosníky je v ose jednak probíhá po puklinách a díky příronu i jako 7-1 O tisíc let stará, končí v různýchpřevisech celkem úspěšné a nikdo se později na „ovlivně­ věže zavěšen profil I 160, ve kterém jezdí typizo­ v jejich bezprostředním okolí (několik dm až jen 3-15 cm od okraje skály. Je tedy patrné,že pře­ ní" nevymlouval. vaný důlní podvěsný vozík. Filozofie konstruk­ 2 m). Z pozorování např. v podzemí Proseckých visy se v průběhu holocénu prohloubily jen asi o V polovině října 1999 se 13 jeskyňářů pusti­ téra vycházela z poznatků z předchozí akce. Ma­ (1 skal v Praze víme, že již během této fáze dochází I O cm. Toto pozorování platí jen pro ty části pře­ lo v lomu do práce. Na místě bylo rozhodnuto: teriál se musí z díry nejen vytáhnout, ale i dopra­ k tvorbě pevnějších jader pískovce - jedná se o visů, které jsou vyplněny sedimenty, a u kterých vybírat celý profil, nic zatím nepažít, průběžně vit za okraj. Perličkou bylo, že konstruktér Ma­ charakteristické kvádry o průměru několika met­ · nedošlo ke gravitačnímuodlamování exfolia čních se pak bude těžba dolaďovat podle aktuální situ­ tes si v týdnu připravil výkresy, které pak nako­ rů- které jsou obklopeny měkkým pískovcem či šupin. Důležitou část převisů je tedy nutné pova­ ace. nec zapomněl doma. Ale celkem si to ještě z pa­ dokonce pískem. Octne-li se takto porušený pís­ žovat zaperiglaciální jev, který vznikápro mrzá­ Na čelbu nastoupil známý javoříčský důlní měti vybavil, takže se věž postavila podle původ­ kovcový masiv v dosahu eroze dochází rychle ním a mrazovou destrukcí vlhčích partií masivu, kombajn Plakát a už kbelíky lítaly. Napřed se ještě ního záměru. k preparaci pevných jader a vzniku zárodečného např. v dosahu vzlínající kapilárnívody následkem stíhalo podávat je ze dna bez lana, později na­ Ještě k vozíku. Díky kamarádům, kteří si ze skalního města. Cást těchto puklin a oslabených mnoha cyklů promrzání. stoupila kladka s lanem a trojnožka. Výplní puk­ šachty odnesli věci na památku, jsme získali vo­ zón existovala již během třetihor,protože je využí­ Dalším velmi důležitým mechanismem vzni­ liny byla dobře propláchnutá lomová suť, která zíky dva. Jejich konstrukce je havířuvzdorná, jsou vána roztoky, které deponovaly žilné železivce, ku pískovcového reliéfuje odlamování exfoli­ se velice dobře nabírala a vysypávala. Tuto ra­ konstruovány na dvoutunové zatížení, mají by­ křemenné a chalcedonové žilky a vzácně i Mn­ ačních šupin. Exfoliační šupiny jsou v průměru dost kazily poměrně velké balvany. Některé se telná oka pro zavěšení zátěže. Kolečka vozíku oxidy nebo fosfáty bohaté partie. Domnívám se, 20-40 cm (někdy i přes I m) mocné partie pís­ podařilo rozbít palicí, jiné se musely tahat pomo­ jsou uložena na valivých ložiscích, čímž je jejich že rozhodující vliv na vznik oslabených zón čás­ kovců, které kopírují okraje skalních stěn. Např. cí kladkostroje. Obzvláště jeden, cca 300 kilový valivý odpor při posunu na kolejnici minimální. tečně dezintegrovaného pískovce měly ledové do­ na oblouku skalních bran často nalezneme spáru, balvan vypadal, že zabránídalšímu postupu. Jenže Věž byla postupně doplňována o další výztuhy, by. Při nich docházelo k promrzání zvodnělých která má podobný průběh jako vlastní brána. kam na zdatné techniky. Pomocí sesbíraného le­ upravována podle aktuálních potřeb a předpoklá­ puklin včetně 0,5 - cca 4 m širokých příronových V některých případech (Skalní brána v Kurner­ zeckého vercajku se sestrojil mnohonásobný klad­ dá se, že bude na zimu i zastřešena, případně se zón a následné mikrogelivaci a mrazovému ském pohoří) pozorujeme odlamování spodní čás­ kostroj a balvan se vytáhl z díry ven. Pouze při stane základem pracovní boudy. To ještě ukáže čechrání pískovce. Neznáme zatím kritéria, pod­ ti oblouku. V převisech pak často narážímena od­ jeho vytahování někteří (hlavně Plakát) bědova­ čas. V dnešní době je závěsná kolejnice prodlou­ le kterých bychom mohli rozlišit teplé terciérnía lupování převislé šupiny. K odlamován[ však ně­ li; že to nohy trojnožky neudrží, zlámou se a nás žena na 4,2 m a umožňuje dopravu materiálu na chladné kvartérnízvětrávání, nicméně pozorování kdy dochází i na skalních palicích, kde někdy vidí­ to pozabíjí. Je sice pravda, že jejich ohyb od ro­ obě strany od díry. z různých podzemních lomů a tunelů ukazují, že me typické, mladé odlomy ve tvaru mušle. viny byl „víc než malý" (pozn.: tento termín ze Pro vytahování drobného materiálu se opět značná část tvarů pískovcových skalních měst Mladé jizvy bývají poměrně rychle zakryty zákona o drogách se nám strašně líbz), ale jasan používala kladka s lanem a kbelíky. Na vytaho­ vznikla ještě pod úrovní erozní báze a byla zvý­ kombinovaným účinkem několika dalších typů je jasan, i když nejslabší kmínek měl jen osm vání těžkých balvanů byl využíván řetězový pá­ razněna teprve následujícím výzdvihem a erozí. zvětrávání. Jedná se především o ničení deštěm, centimetrů. Jediným problémem zvedačů bylo, kový zvedák (lidově zvaný hupcuk), jehož nevý­ kde je pravděpodobně rozhodující kinetická ener­ jak vytažený kámen, zajištěný blokovanými klad­ hodou byla krátká délka zdvihu a tak se muselo B. Počátečnífáze gie dopadající kapky. V geologickém časovém kami nad okrajem díry horizontálně přesunout z zvedat na etapy. Zvedlo se o celou délku řetězu. Je charakterizována tektonickým výzdvihem a měřítku musíme rovněž uvažovat o omlacováni místa „A" - střed díry, do místa „B" - okraj díry, Pak se balvan zavěsil na pomocné lano, zvedák erozí. Charakteristicky je vyvinuta ve středních skalních stěn krupobitím. Role vegetace je slo­ přičemž vzdálenost A-B byla více než dva metry. se uvolnil a řetěz protáhl, znovu se hák ukotvil a Čechách v podobě ploché zemědělské krajiny žitější, protože se většinou jedná o počáteční de­ Ale i to se povedlo. Lanem se potáhlo za vrch začalo se zvedat nanovo. Někdy se i třikrát pře­ s pískovcovými roklemi. Směrem k severu se strukci pískovců kořínky a kotvícími vlákny, ale trojnožky a ta při svém skácení přepravila balvan pínalo, než se balvan dostal nad hranu otvoru. zvyšující se amplitudou tektonických pohybů na­ o pozdější ochranu povrchu před klimatickými na patřičné místo. Dvoutunový balvan a jeho kamarádi byly lézáme zralejší až senilní fonny pískovcového re­ vlivy. Na chráněných místech, jako v jeskyních a Víkendová akce měla poměrnědobrý výsle­ zlikvidováni za pomoci výdobytků moderní che­ liéfu. Jednotlivé fáze vzniku pískovcových měst pod převisy, má velmi důležitou roli solné zvětrá­ dek. V hloubce kolem 4 metrů byly v puklině ro­ mie a tím jsme se dostali do hloubky okolo osmi tak na území Čech i samotného Mladoboleslav­ vání. Při relativně malém, v přírodě běžném pře­ zepřeny dva balvany, pod kterými byl větší pro­ metrů. Další problém. Tahat přes kladku kbelíky ska můžeme studovat jako profil,který začíná na sycení roztoků může halit vytvářet při své krysta­ stor. Balvany se daly oblézt štěrbinou a tak jsme s materiálem už bylo neúnosné. Nastupuje další Proseku nebo Vinoři v Praze a pokračuje přes rok­ lizaci tlaky asi 60 kPa (to je asi 600 atmosfér!), zjistili, že puklina vede stále dále dalších pět metrů technické řešení. le Kokořínska a Skalské tabule až do skalních sádrovec krystalizační tlaky asi 30 kPa a většina v úklonu pod úhlem cca 70°. Radost byla veliká, Na jeden z podvěsných vozíků je připevněn měst Českého ráje, Hradčanských stěn a Labských přírodních síranů tlaky 5-30 kPa. Tyto tlaky jsou ale brzy, ráno, jsme za denního světla vystřízli­ malý stavební elektrický vrátek. Dají se koupit pískovců. schopné poškodit většinu běžných sedimentárních věli. Větší z balvanů měl snad dvě tuny. To by např. v Baumaxu, jsou napájeny 220 V, mají po­ hornin. Následkem spalování sirnatého hnědého naše trojnožka při sebevětším optimismu neunes­ měrně malý odběr (kolem 750 W) a zdvih kolem C. Zraláfáze uhlí došlo v letech 1950-1990 k uvolnění oxidů la. K těžbě se muselo přistoupit úplně jinak. 250 kg. Problém byl v absenci elektrického prou­ V určitém bodu vývoje skalního města se již neu­ síry a následovně k neutralizaci kyselých dešťů du. Opět se našlo řešení. Stačilo ,jen" 400 m pro­ platňuje tektonický výzdvih a erozní exhumace půdními a skalními substráty. To vyústilo v enor­ Změna technologie dlužovaček a napíchnout se na nejbližší dům. Jako zvětralých zón, ale různé typy zvětrávání v kom­ mní produkci síranů napadajících jak historické Již následující víkend se pro těžbu začala budo­ přepravní nádoba na materiál je upraven plecho­ binaci s antagonistickým procesem vzniku ochran- stavby a pískovcové sochy, tak i povrchy skal- vat těžní věž. Později, podle svého konstruktéra, vý maltovník (lidově zvaný kalfas). Výhodou

22 27 bylo, že se do něj dobře nakládala jak suť, tak i tí jednoho z vrchlíků. Závěs z řetězů je pak již lezen jeden ( eneolitický?) pazourek, jeden střep ných převisů s. Čech se jedná o mimořádnou loka­ větší kameny. Nevýhodou zase bylo, že se špatně maličkostí. Později se ukazuje, že sudy jsou z kva­ a jedna kost. Je to typ převisů, které známe i litu. Naši návštěvníci mívají pravidelně dojem, vysypával do koleček a také to, že při zvedání litního duralu. z okolí Dubé. Lidé v nich pravidelně spali či pa­ jako kdyby v každém převisu něco bylo. Ve sku­ dřel o ukloněné stěny jeskyně. Později jsme pro­ Úpravu přibližuje následující obrázek 1. sáčci ohně topili, ale nikdo nic neztratil, protože tečnosti jsou za našimi výsledky desítky procho­ blém částečně řešili tím, že těžební nádoba jela Těžba malým elektrickým vrátkem probíha­ to málo, co měl, si dobře hlídal. zených kilometrů, mnoho negativních orientač­ nahoru po dřevěném sbíjeném žebříku. la až do jara letošního roku. Zrušena pak byla ze Převis Donbas leží v údolí Ploučnice asi ních sond a velké zvažování. Způsob těžby byl následující. Vrátek sice dvou důvodů. Narostla těžební trasa a vrátek již 1,4 km s. od středu obce Hradčany, 3,7 m nad Převisy na Bezdězu byly objeveny místním zvedal pomalu, ale jistě. Po dojetí nahoru je těžní nestíhal (navíc se přehříval a z tohoto důvodu zů­ nivou. Je to nápadný útvar o výšce 4-5 m občanem panem Jandou, který si v časopise Bez­ nádoba přepravena vozíkem po podvěsené kolej­ stával zablokovaný). Druhý důvod byl podstat­ s pěkným skalním oknem. Jméno pochází děz Gak jinak) přečetl náš článek o mezolitu. V. nici nad stavební kolečka, tam je do nich spuště­ nější. Větší objem lanka na bubnu způsobil, že z malůvky uhelné šachty s odvaly a nápisu azbu­ Peša a P. Jenč zde již v zimě zkusmou sondou na, vysypána, zvednuta a opět odvezena nad ústí při jedné jízdě lanko seskočilo z bubnu na hřídel kou "Donbass" v čele převisu. Archeologicky narazili na bohaté osídlení. V převisu ležela stře­ jeskyně. A tak pořád dokola. motoru, namotalo se a utrhlo. Nám nahoře bylo velmi bohatý byl svah pod převisem, kde kromě dověká dehtáma (druhá polovina 13. stol.), pod Podzimní plískanice zvyšujíriziko, že dojde hej, ale těm dole ne. V okamžiku, kdy slyšeli, jak bohatého zdobeného souboru novověké kerami­ ní leží neolit a ještě hlouběji mezolit. Zdrželi jsme k úrazu elektrickým proudem. Spoje prodlužo­ se na ně z výšky žene plně naložený okov si vzpo­ ky byl nalezen krejcar z roku 1859 (hypotéza: se dokumentováním středověkých odpadků na po­ vaček jsou sice chráněny proti skapové vodě, ale menuli na slova klasikova a,, ... chtěli být menší a převis byl útočištěm nějaké bohatší rodiny během vrchu, takže se nám nepodařil větší plošný od­ něco jiného je, když leží dva dny v kaluži. Zdlou­ ještě menší... ". Naštěstí je okov a kameny z něj pruských válek), dále mince z roku 1624 odka­ kryv. Když za námi přijel Marek Zvelebil havá příprava kabelů nás navíc vede k dalšímu minuly a v tento kritický den jsme již další, čtr­ zující k Třicetileté válce, odznak Lenina odkazu­ z Univerzity v Sheffieldu a Barbara Voytek kardinálmmu rozhodnutí. Musíme koupit elek­ náctý okov nevytáhli. jící k vojenskému tažení roku 1968, pazourky a z Berkeley v Kalifornii,měli jsme dlouhou disku­ trickou centrálu. Jednak se tím staneme soběstač­ Na dalších dvou následujících těžebních ak­ keramické fragmenty. V hornípoloze byla v pře­ zi nad jedním z největších předělů v lidské histo­ nými a dále se zvýší bezpečnost obsluhy. Roz­ cích jsme těžili pomocí vzduchového vrátku po­ visu nalezena středověká dehtáma (?) s velkými rii-nad přechodem od lovecko-sběračského živo­ hodnuto, zakoupeno. Kupujeme malou centrálu háněného přívěsným šroubovým dieselkompre­ zlomky zásobnic, korýtkem a děravým kamenem ta k zemědělskému, od mezolitu k neolitu. Ma­ na 220 V s maximálním výkonem 1,2 kW. sorem. Kompresor byl nevelký, ale výkonný, pískovce o průměru asi 60 cm. Ve spodních vrst­ rek se

21 28 čuje na délku asi 22 m, při výšce 2-3 m a průměr­ ná se o největší a z místní silničky dobře patrné základem je těžební věž s vyvážecí kolejnicí a zastavuje vrátek. Jízda plnou rychlostí se prová­ né šířce asi 1,2 m. Chodba je místy blokována převisy ležící asi 8 m nad nivou v severní části těžební stroj, který je sestaven z původního sta­ dí jen v posledním rovném úseku, který je celý vypadlými skalními šupinami. Severní větev má rokle a východně od Všivého dolu. Původně jsme vebního vrátku neznámého původu (třífázový pod vizuální kontrolou strojníka. u vchodu výšku asi 5 m, ale jeskyně se rychle očekávali, že největší osídlení by se mohlo ku­ motor s elektromagnetickou brzdou, převodovka Když vyjede okov nahoru, obsluha vozíku na snižuje a zužuje do plazivky I m široké a 14 m mulovat do velkých převisů Hradčanských stěn a buben pro I 00 m lana) s doplněnou elektronic­ povrchu (sypač) připne k dalšímu oku okovu hák dlouhé. Celková délka jeskyně tak dosahuje 36 m. (Kamenná rokle, Smolná rokle, skalní defilémezi kou regulací. Tato frekvenční regulace rychlosti spojený řetězem k podvěsnému vozíku. Strojník Jeskyně vznikla až po odkrytí zvětralé tektonic­ Bahnem a Havraní skalou), ale asi 15 negativ­ otáčení motoru umožňuje plynulý rozjezd a za­ povolí těžní lano a váhu okovu převezme vozík. ké spáry při ražbě tunelu. V podzemí johanitské ních sond nás odradilo. Lidé několika pravěkých stavení těžebního okovu v rozsahu rychlosti od Na uvolněný hák těžebního lanaje pověšen prázd­ komendy v Českém Dubu jsem po silných deš­ kultur si pravděpodobně vybrali tuto část Uhelné nuly do 3 metrů za sekundu. Rychlost by bylo ný okov a ten okamžitě začne sjíždět dolů. tích viděl, jak z některých puklin prýští pod tla­ rokle, protože se periodicky proměňovala spíš možné ještě zvýšit, ale bylo by to na úkor bez­ Sypač pojezdem vozíku po podvěsné kolej­ kem vodního sloupce pramínky o vydatnosti asi v mokřad než v jezero. Mohutné výplavové ku­ pečnosti pracovníků dole. Materiál se vyváží nici přesune plný okov nad připravená stavební 0,3 litru za sekundu, které vyplavují pískovec. žele bočních roklí např. Štěrkové rokle svými v okovech z pivních sudů. V oběhu jsou tři: do kolečka. Odklopením pojistek na závěsu okovu Podobným způsobem, ale na podstatně silnějším sedimenty blokují hlavní údolí, které se mění jednoho se těží na dně, druhý se pohybuje po tě­ se okov samovolně převrátí, protože čepy závěsu periodickém toku (puklina zasahuje do lesní strá­ v mokřady s otevřenými oky vodních hladin. žební dráze a se třetím se manipuluje na povrchu jsou umístěny pod těžištěm okovu. Materiál spad­ ně a má velkou potencionální sběrnou oblast) je V novověku byly učiněny pokusy o založení ryb­ - vysypávání apod. ne do stavebních koleček a je odvezen „vyvaže­ založena Mlynářská jeskyně. Jedná se o pozoru­ níka, ten se nejspíš rychle změnil v mokřad, tak­ čem" na skládku. Drobnou drť sypeme na vyrov­ hodný pseudokrasový útvar ve stadiu vzniku, kte­ že byly právě naopak učiněny pokusy o odvod­ Těžba probíhá následujícím způsobem: nání terénu, z velkých kamenů stavíme skládané rý je nutné dál monitorovat. Mlynářská jeskyně nění pomocí struh. Něco podobného se přihodilo Strojník těžebního stroje sedí na okraji naší jes­ zdi. Mezitím sypač odveze vysypaný okov na také ukazuje, jak rychle může proběhnout vyklí­ na Pustém rybníku, který nejspíš rybníkem nikdy kyně na vyvýšeném místě tak, aby měl přehled vozíku ke kladce, vypne jej z háku a čeká na dal­ zení zvětralého pískovce na tektonických spárách nebyl (Adamovič 1997; Dohnal 1961). Převisy o pohybu okovu. Rychlost a směr pohybu okovu ší plný okov. po výzdvihu pískovcové oblasti. Rozsedliny mezi v Uhelné rokli tvoří asi 120 m dlouhé defilé, je­ reguluje pomocí rychlostní páky a tlačítek na ovlá­ Jednoduchými počty zjistíte, že pro těžbu odolnými pískovcovými jádry mohou být podle hož střed tvoří hlavní převis o délce 20 m, hloub­ dacím pultu. K jeho dalším povinnostem patří z 30-ti metrové hloubky postačí 6 pracovníků. tohoto pozorování vyklizeny již během několika ce 2-5 m a výšce 4-5 m. Převisy byly otevřeny registrace vyvezených okovů a psaní provozního K nim se musí ale připočítat pomocná obsluha - staletí. celkem na čtyřech místech sondami o hloubce až deníku. K evidenci vytěžených okovů slouží dět­ údržba (příprava dalších vodítek, žebříků, opra-· Ledová jeskyně na Bezdězu nebyla zkou­ 2 m. Kromě toho byl vykopán Převis u obory ské kuličkové počítadlo. Lano od vrátku je od tě­ va nářadí apod.) a týlové zabezpečení (většinou mána, protože jsme museli kopat převisy. Podle ležící na rohu jižní stěny Uhelné rokle přímo proti žebního stroje, umístěného mimo těžní věž, ve­ si v lomu vaříme sami nebo ohříváme dovezený údajů bezdězského kastelána se jedná o velmi plotu Obory. Tento převis poskytl kromě bohaté­ deno přes kladku upevněnou na podvěsné kolej­ oběd - např. v létě to byl zajíc na smetaně, řízky úzkou, stupňovitě dolů klesající chodbu o hloub­ ho pravěkého materiálu také důležité pozorování nici těžní věže. Obsluha nasadí na hák okov a s bramborem nebo moravský vrabec. To není ce nejméně l O m. Oblíbenou místní zábavou bylo - do převisu je vevanuta vrstva mladé, vápnité strojník s okovem jede dolů. Protože těžební drá­ sranda. Opravdu jsme se během týdenního pra­ červnové vynášení firnu a koulovačky. Naposle­ spraše. Po Proškově převisu u Zátyní a Krápníku ha se lomí v několika rovinách, bylo těžební lano covního soustředění nestravovali z konzerv. Dob­ dy se tento folklór provozoval v roce 1998. Jes­ se jedná o třetí převis, ve kterém byla nalezena v místech, kde docházelo ke kontaktu ze skálou, ře naladěný pracovník má pak větší zájem kopat kyně má ležet ve spáře fonolitu Velkého Bezdězu spraš. Důsledky nálezu jsou dalekosáhlé, proto­ podloženo válečkem pásového dopravníku. Vá­ zadarmo (akorát je hned po jídle děsně shnilý!) na úpatí skal přibližně v ose neovulkanického že představují i tento převis ležící poměrněníz­ lečky jsou na konzolách a jejich tření je zanedba­ Ještě k signálům. Používáme 2 běžné elek­ proniku. Další prúzkum je nutný, protože ledo­ ko nad údolním nivou, jako útvar starší než holo­ telné. Okov sjíždí v dřevěných vodítkách, které trické domovní zvonky, které jsou propojeny troj­ vých jeskyní známe na území ČR jen několik. Pan cén (viz dále - periglaciální procesy). V Uhelné jsou sestaveny z půlkulatin nebo třístranně oře­ žilovým kabelem a ovládány velkoplošnými tla­ kastelán rovněž hovořil o škvíře o mocnosti asi rokli byly podle předběžného určení P. Jenče na­ zaných kulatin. Do stěn jeskyně jsou příčné ko­ čítky. Tlačítkem nahoře se zvoní dolů a naopak. 15 cm, ze které vanul tak silný výron ledového lezeny keramické zlomky a pazourky nejméně tevní hranoly vodítek kotveny pomocí hřebů Z počátku byl vůči zvonkům částečný odpor, pro­ vzduchu, že byl využíván jako chlazení sklepu pěti pravěkých kultur - střední eneolit - řivnáč, z betonářské hřebínkové oceli o průměru 12 mm. tože,. ...se přece dovoláme ... ", ale s postupem do místní hospody (později sokolovny, dnes je ob­ jiný eneolit, slezská k., lužická k. a halštat. Me­ Otvory do skály jsou vrtány tak, aby hřeb při na­ hloubky i ti, kteří mají mocný hlaspochopili, že jekt zbourán a sklep zahrnut).Ta ležela přibližně zolit nalezen nebyl, přestože sonda byla prohlou­ raženíkladl odpor - tím také jen tak z díry nevy­ zvonek bude přece jen lepší a hlavně srozumitel­ uprostřed horníhoparkoviště v místech, kde končí bena hluboko pod keramické kultury. Všechny padne. Zlepšení klouzání okovu po vodítkách nější. Signály používáme základní speleologické asfaltová silnička a nahoru na hrad pokračuje tu­ tyto kultury jsou v Kumerském pohoří zjištěny jsme docílili jejich občasným namazáním starým (tj. jiné než důlní) kdy jedno zvonění je ,,stůj", ristická lesní cesta. poprvé. Za důležité považuji, že se nám z těchto olejem. Nepoužíváme však oleje motorové, ale dvě „nahoru", tři „dolů" a čtyři „lano volné". U lesní cesty nad Suchým hřebenem v Ku­ i dalších převisů podařilo shromáždit bohatý pa­ rostlinné (např. starý olej z fritéz),které jsou snad­ Dlouhý nepřerušovaný signál je „POMOC!". merském pohoří asi 200 m na S leží drobná umě­ zourkový materiál v kontextu zejména s eneoli­ no ekologicky odbouratelné. Podle délky signálů se upravuje rychlost zvedá­ le vytesaná komůrka skalního obydlí o vnitřním tem. Je zjevné, že ojedinělé pazourky nalézané Dole na čelbě pracuje tříčlenná parta. Dva ko­ ní. Dva dlouhé signály znamenají ,jeď nahoru rozměru 2,5 x 3 m. Obydlí působí poměrně mo­ v převisech mohou patřit hned několika kulturám pou a sypou materiál do okovu, třetí je u zvonku pomalu", dva rychlé signály po sobě zase zna­ dernímdojmem, protože má díru pro komín a řadu a že je v některých případech není možné odlišit a sleduje pohyb okovu po vodítkách v dolní části menají ,ieď nahoru rychle". různých zátesků. od mezolitických. Kromě toho byl v nedalekém těžební trasy v místech, které jsou mimo dohled Sestup a výstup z a do jeskyně je díky spon­ Měděném dole zkoumán nepojmenovaný převis strojníka. V případě vypadnutí okovu z vodítek zorovi vyřešen velice kultivovaně. Firma ALVE Převisy ležící asi 300 m od ústí rokle v polovině východ­ zvoní okamžitě „Stůj !". Rovněž strojník sleduje z nedalekých Veřovic nám dodala zbytky duralo­ Naším hlavním pracovištěm bylo skalní defilé ního svahu dolu. Sonda prošla dobře vyvinutou podle pohybu těžní věže tah v laně a v případě vých žebříků, které jsme pak pomocí ocelových v Uhelné rokli asi 300 m v. od hranic obory. Jed- 60 cm mocnou kulturnívrstvou, ve které byl na- nějakého zadrhnutí okovu na vodítkách ihned lanek kotvili na stěny jeskyně.

20 29 Naše činnost nezůstala před světem utajena. Jed­ Několik praktických poznatků nak nám majitel lomu zajišťuje reklamu sám, pro­ Z těžebních prací nán1 vyplynulo několik drob­ tože jeskyně je na jeho pozemku, jednak domo­ ných praktických poznatků, které však mohou rodci zjistili, že se někdo šťárá v zemi a tahá kusy využít i jiní. vápence, které se výborněhodí na zahradní skal­ • Pro práci používáme speciální textilní ruka­ ky. Shrneme si, kdo všechno nás a naši jeskyni vice s plastovým povrchem - obchodní ná­ navštívil: takže začneme od pana starosty a jeho zev PREVENT, které jsou určeny pro skle­ zástupce, dále pak vzpomeneme městského kro­ náře a velice dobře odolávají proti prořezu nikáře, obecního policajta, několika geologů tu­ (tím pádem i abrazi při kopání rukama). Je­ zemských i zámořských (Kanada), redaktorů re­ jich hřbetní stranaje částečně prodyšná a ruka gionálních novin a regionální televize, nepočíta­ tak může dýchat a nesmrdí jako kufr pracov­ je v to naše známé, kteří někteří přijeli pomoci nice z E55 kopat, jiní zase jen na čurnendu. • Násady na gracu a kilof jsme koupili v žele­ Jeden z hlavních a neřešitelných problému je zářství - jednalo se o profilované násady na příprava k těžbě a sbalení materiálu. Pokud by­ sekery. Jsou sice dražší než obyčejné, rovné, chom cokoliv nechali na místě, tak se s tím do ale jejich výhoda je v tom, že při tahu i v za­ příště neshledáme. Při každém zahájení těžby je blácených rukavicích násada z rukou nevy­ nutné natáhnout 300 m třífázového prodloužení, jede. nainstalovat „antoníčka", dovést vrátek a jeho • Klasické vojenské polní lopatky jsme také ovládání, další hromadu materiálu počínaje těžeb­ upravili. Asi za dvě pětky prodávají v žele­ ním nářadím a konče malou zámečnickou dílnou zářstvích příčné plastové rukojetina konce (svářečka, ponk, aj.). Vše se musí uvést do pro­ násady zahradních rýčů. Pokud je nasadíte na vozu. Orientační doba přípravy 3 hodiny. Balení konec polní lopatky, bude se vám tato, zablá­ je prováděno ve stejném pořadí, pouze se někdy cená, mnohem lépe ovládat. protáhne mytím nářadí. • Pokud sháníte řetězové třmeny, tzv. šekly, lze Jednoduchými výpočty jsme zjistili, že od za­ z hlediska cenového jednoznačně doporučit čátku roku jsme vytěžili 1638 okovů. Při průměr­ pražskou firmu Imramovský, která se věnuje né váze 50 kg/okov to představuje 82 tun mate­ vodním sportům. Jsou poměrněslušně záso­ riálu! beni šekly nejen žárově zinkovanými, ale i Nynější hloubka těžby způsobila, že techno­ nerezovými. Kontakt najdete ve Zlatých logie těžby bude muset být opět změněna. Při stránkách nebo na Internetu. poslední akci počátkem října t.r. jsme začali uva­ • Poslední úprava těžebního okovu ze sudu je žovat nad dalším postupem a novým řešením ve­ na obrázku 2. Řetězový závěs byl nahrazen dení těžebního okovu. Ale o tom někdy příště. svařencem z tenkostěnného ocelového obdél­ Foto a více o dalších našich aktivitách na: níkového profilu (tzv. jakel) a ploché pásové http://zo707.yo.cz oceli. http://web. telecom. czlspeleo Jako čepy závěsu jsou použity vratové šrouby MI O. Vyrovnání roviny žlábku v sudu oko pro těžnl hák s vnitřní rovinou plochého pásu závěsu je I � oko propomocný hak pomocí ocelových podložek a nízkých matic MI O. Matice z venkovní strany je maticí uza­ vřenou (slepou), která podstatně lépe chrání závit před poškozením a rovněž méně zachy­ tává o okolí při zvedání okovu. prav.!pojistka Pojistky jsou na obou stranách a pouze protipfeklopenl současným odklopením obou lze sud vysy­ pat. Pokud obsluha usadí obě dvě na správné místo, prakticky nemůže dojít k samovolné­ o mu překJopení. vratové !rouby M 10 Hornízávěs je zhotoven z kulatiny o prů­ + slepématice měru 8 mm. Kulatina prochází přes nosník a je k němu oboustranně přivařena. Obr. 2 Poslední úprava těžebního okovu ze sudu

Obr. 2 Kumerské pohoří-Převis v Uhelné rokli 30 19 Jindřichovou vyhlídkou- kamenické dláto) bylo hoří je rozsáhlý, polootevřený převis s chodbič­ Z historie zřejmé, že veškeré zdejší převisy jsou systema­ kami - Psí kostely a nedalekou skalní branou ticky procházeny lovci sudetských pokladů po (Mikuláš 1992; Cílek 1996). V samotném Kume­ Hora Olivetská u Štramberka vždycky užší a skrovnější, naposledy u vrchu \l odsunutých Němcích a sběrateli militárií. ru byla v této sezóně nalezena jen jedna drobná na panstvíNovo-Jitčínském v pěkný okršlek jako nějakou vížku se schází. Ta, Penzion Pláž, ve kterém jsme byli ubytová­ v Moravě vyzdvižená která zadnější jest, ač není tak způsobná a pořád­ prostora, kterou jsme nazvali Střelecká jesky­ obsahující o sobě historii a zprávu ni, leží hned vedle opuštěného ruského letiště. Je ně. Leží v 6 m vysokém hr'bítku na spodním okraji ná, protože v rozdílné kouty a jako nějaké síně to velmi frekventované místo. Militantní tram­ o počátku a příbězích té hory Olivetské rozdělená jest, nemenší však prostranství má než svahu nad obcí Hradčany 400 mj. od jejího j. kon­ sepsaná od dvojí cti hodného pové, polovojenské bojůvky,ilegální závody ta­ ce a asi 200 m v. od spodního vyústění Smolné první, ze všech stran tak přístupná, že téměř be­ xikářů, dokonce jedna techno-party se odehráva­ rokle. Jeskyně je přístupná po polokrytém převi­ pátera Matěje Tannera z Tov. Jež. zevšeho těla sklonění svobodně v ní kráčeti se jí podél 2,5 km dlouhé příjezdové dráhy, kde �htěl su, který ústí do prostory jen asi 2,2 x 3,5 m vel­ (v následujícím textu byl ponechán může. Žádné tam rozsedliny neb jámy, tak aby M. Kocáb vybudovat mezinárodní letiště pro jum­ ké, při výšce ve střední části 1,4-1,9 m. Přímo původní pravopis) nějaké nebezpečenství příchozím způsobiti moh­ bo-jety. Hangáry jsou často zaplněné odpadky a proti obci směřuje skalní okno, které je částečně ly, se nenachází, krom že přístup k obojí jeskyni člověk zde narazí na nápisy azbukou např. "Le­ zakryté dvěma kameny, mezi kterými se otevírá Na tom panství, které od svaté paměti Ferdinan­ od hůry velice náhlý,od spodka pak dokonce přík­ tadlo nesmí vzlétnout, když jsou dveře hangáru trojúhelníkovitý asi 15 cm široký otvor, pravdě­ da Druhého, císaře římského, odevzdáno bylo rý a takměř nepřístupný jest, ale uvnitř, když jsi zavřené". Jinak vše začíná pokrývat les, takže podobně střílna. Domnívám se, že se jedná o vo­ patrům z Tovaryšstva Ježíšova do koleje konvik­ již skrze ouzkou s prvopočátku díru, co by za půl zvláště navečer vypadají stupňovité hangáry jako jenskou pozorovatelnu, která může souviset torův Olomouckých,od jeho jména Ferdinandaei druhýho sáhu bylo, prolezl, všecko jest otevřené majské chrámy někde v džungli. s opevněním planiny mezi Šancemi nad Kamen­ nazvaných, pro vychování předně těch, kteří by a prostranné. Nicméně nynějšího času k příhod­ Jádrem společenského života Hradčan je pár nou roklí a Měděným dolem. Zde se táhne po­ z většího a urozeného stavu v literárním umění nosti nábožených poutníkův,snadnější přístup (ač stolů zakrytýchmaskovací sítí a nesoucí nápis Sa­ měrněunikátní vojenská památka: asi 2-3 m vy­ se cvičili, dáleji pak i těch, kteří by stav kněžský skála ke podivu neústupná jest) do ní se poněkud loon. Druhý týden našeho pobytu se v Saloonu tři­ soký a půl km dlouhý val, který je na severním v sobě oblíbili,aby tím prospěšněji potom na fa­ propravil, tak aby jeden každý lehce tam vjíti a krát střilelo,jen tak. Paní T. pak řešila problém,co konci zakončen jednoduchým obdélníkem dělo­ rách v duchovních potřebách lidu posloužili a hrob Krista Pána v ní uctíti mohl. A z té příčiny, dělat, jestli si paní F. bude stěžovat na střelbu ve střeleckého postavení-redutou. Na j. konci valu proto zatím v vyšším umění a školách k tomu pro tu tak velikou příkrost a nepřístupnost, kte­ vsi. Místní občan Saxofon, zdálky rozeznatelný nalézáme dokonce tři reduty nad sebou. Jejich vedeni byli: na tom, pravím, panství, šest mil od rou ze všech stran, lépe než nejsilnější pevnost podle sekyrky a hřebenu za opaskem, nám pak ta­ valy jsou dílem navršeny z místní zeminy, ale Holomouce,jednu míli od Nového Jitčína,téhož proti outokům nepřátelským ta jeskyně obráněná jemně sdělil, že v pondělí už konečně přijede H. příkopy jsou částečně vytesány do skály. Systém panství města, zámek jest velmi starožitný,Štram­ jest, jestli někdy buď švédské vojsko, buď Turci Gaensel,vypustí rybník a asi najde tu Jantarovou by měl představovat chráněné shromaždiště ra­ berk nazvaný, mající pod sebou nevelké městeč­ neb Tataři v tu krajinu vpadli, byla jest okolním komnatu. G!1ensel nedorazil, ale z dřívějšího po­ kouských vojsk pro případ pruského vpádu a ko téhož jména,ze všech téměř stran vysokýma a obyvatelům za outočiště. Jako by byl chtěl Pán hovoru na Uřadu pro vyšetřování zločinů komu­ souviset jak s Dělovou cestou mezi Pecí a Du­ krásnýma horami obklíčený. Mezi těmi ku po­ Bůh tím navrhnouti, že ta jeskyně bude někdy nismu vím, že existuje podezření,že v Hradčanech bem nad Máchovým jezerem,tak Švédskými šan­ ledni hora jest z přetvrdé skály dosti vysoká, ale všem putujícím, ne tak proti tělesným, jako du­ a Milovicích zanechala sovětská armáda nějaké cemi u Provodína. ne tak příkrá, aby se na ni snadně vylézti, ano i chovním vrahům silná obrana, když jeho svatá podzemní prostory, snad skladiště zbraní, které je Další zjištěná jeskyně- Mlynářská jeskyně s vozem až na vrch vyjeti nemohlo. Z té strany, hrob za tohoto našeho věku v ní vyzdvižen bude. možné využít,pokud by se u nás změnila politická - leží mimo Kumerské pohoří u Novin pod Ral­ která patří k Štramberku, tj. k půlnoci a výcho­ Pověst také stála jest mezi obyvateli štramber- situace. O skladiště se prý vždy stará někdo místní skem na známé podzemní průrvě Ploučnice. Je du, všecka jest vysokým stromovím a krásným -"dubok" neboli "pařez", tedy spící agent. A jen to tunel asi 60-80 m dlouhý,přibližně 4 m široký lesem, ano i zahradním štěpovím při oudolí ob­ na dokreslení poměrů uvedu jednu příhodu: a 5 m vysoký, kterým je možné projíždět na člu­ rostla. Z jiných pak stran dokonce jest kamenitá Hovořím se studenty, ale slyším, jak dole nu. Místní mlynář zde ještě v 19. století, dávno a na větším díle jako visícíma skálami, jedné nad kvičí prase. Jdu se podívat, co se děje, ale cestu před Punkevními jeskyněmi,provozoval podzem­ druhou, tak příkrá a nepřístupná, že místem ani mi zastoupí muž v maskáčích, na jednom boku ní vodní plavbu. Samotný tunel by měl být jed­ shlídnouti do oudolí pod ní ležícího bez hrůzy a velký nůž, na druhém boku pistole. Na prsou še­ nou podrobně zpracován - kromě vulkanické závratu se nemůže; místem pak sotva jinak, leč rifská hvězda a nápis "Policie Ralsko", na zádech polzenitové žíly (Pazdírek in Adamovič 1997) se velmi pracně,na horu vystoupiti možná není,kudy nápis "Lesní hlídka". Míří mi samopalem na bři­ zde setkáváme se sérií nejméně pěti zátesků,kte­ však z dobrovolné pobožnosti mnozí naschvál cho a přísně říká: "Kde je paní Tůmová?" Odpo­ ré odpovídají dílčím přehradám tunelu. Mohlo zde k vrchu ne tak vystupují,jakočtvermo lezou a se vídám, že jsem tady slyšel prase. On říká: "To je být víc mlýnů nebo složitý systém vodních pro­ ,. drápají. Z téhož boku, totiž ku poledni,málo nět­ v pořádku,to je služební prase". Jdu dolů a oprav­ pustí. Rovněž se zde objevují zajímavé rytiny, co pod nejvyšším pahrbkem, na pět aneb šest du to je v pořádku, dole je divoké prase a na vo­ např. dvou zkřížených mečů jako na míšeňském sáhův důleji, jeskyně jest uprostřed skály hlubo­ dítku je drží podobné individuum. Jdu nahoru, porcelánu. ká a prostranná, od přirození jako dvě kaple tak opět na mně zamíří samopal a opakuje otázku. Tunel je přerušen širší partií otevřenou na po­ rozdělená, jako by naschvál největším mistrov­ Pochválím prase, řeknu, že nevím, co je s paní vrch,která vznikla na široké tektonické spáře při­ stvím k tomu vytesaná byla obzvláště pak ta, která Tůmovou a začínám chápat, proč se vždy doma bližně sj. směru. Zvětralá hornina neumožnila vcházejícím přední jest na způsob nějakého kos­ tak pečlivě zamyká. ražbu tunelu,který bylo nutné rozšířit do podoby telíčka neb kaple,vysoko vzhůru na několik sáhův jakési umělé propasti. Vyplavováním materiálu vyzdvižená jest,okrouhlá a při spodku u dna tak Jeskyně po této tektonické puklině vznikla na zdejší po­ široká,že do padesát osob snadno v ní směstkna­ Největší a nejkrásnější jeskyní Kumerského po- měry dosti rozsáhlá jeskyně. Směrem k J pokra- ti by se mohlo, až pomalu znenáhla čím vejše

18 31 skými již od starodávna, od dědúv a pradědúv vším teologické a katechetické, ale mé/ stejnéJaka že měníme pohled nejenom na pravěké osídlení představit svět, kde v sedm ráno nedostanou roh­ pošla, že z té jeskyně před léty černí,malí trpas­ několik ostatních bratří velkývzor v Bohuslavovi kraje, ale také na jeho přírodní historii, protože lík aní za dolar a kde večer hospoda neotevfe, líci - bezpochyby v zpúsobu lidském zlí ducho­ Balbínovi. Tato generace kněží byla prodchnu/a společně s archeologickými nálezy často nalézá­ protože se majiteli nechce. Rovněž jim nebylo vé - vycházeli, kteří veliké škody, viditedlné i zájmem o českýJazyk i o místní pozoruhodnosti. me kosti lovených zvířat, určitelné uhlíky, fosilní jasné, proč se v okolí potulují dobře vyzbrojená neviditedlné, jak na dobytku a potravách, tak na Chtěli nejenom prospět víře, ale také oslavil kraj, semena, měkkýše, neobvyklé sedimenty. Další individua v postarších amerických uniformách, lidech a jiných věcech činili, takže všecky pokr· ve kterém nějakou dobu žili. Přesto by Tannero­ zvláštní věc je ta, že jsem se před lety - dokonce která vypadají,jako že je někdo zapomněl ve Viet­ my, i ještě u ohně stojící, jim trávili a kazili, až va kniha zapadla, kdyby nebylo jiného místního písemně- zavazoval, že tato místa jsou jak stvo­ namu a oni se nějak probojovali až do Hradčan. z toho i veliký hlad a nedostatek potravy patriota - dřevorytce Ferdiše Duši, /ormšnajdra řená pro fotografy N ational Geographic, ale že Abychom pochopili Hradčany, je nutné vrá­ k obyvatelum povstal. Ano i na zámku Štramber­ z Frýdlantu nad Ostravicí, v jehož rodině byla jim j� neprozradíme. Věc se dnes má jinak, vý­ tit se do nedávné minulosti. Němci zde začali ském bydlícím pokoje nedali, ale všecko obluda­ kniha uchovávána (donedávna nebyla uložená zkum převisů severníchČech je financovánprá­ budovat velké letiště v březnu 1945, již v dubnu mi a strašidly naplnili, těhotným ženám a šestine­ v žádné veřejné knihovně ČR). F. Duša vybral vě americkou National Geographic Society, kte­ je Američané těžkým náletem zničili. Obec byla dělkám veliké nepříležitosti činili, až naposledy z knihy nékalik kapitol, ozdobil je vlastními hut­ rým pravidelně podává náš vedoucí Jiří Svoboda po roce 1945 vysídlena, ale i čeští novousedlíci ji z rady duchovních správcúv znamením svatého nými dřevoryty a ve 200 kusech je v roce I 93 9 roční zprávy. Máme za to nejenom něco peněz na museli po roce 1950 opustit, když se zde začal kříže odtud dokonale vypuzeni jsou, když žádné vydaljaka bibliofilský tisk u A. Perouta, knihkupce výzkum a ubytování studentů, ale také pocit, že budovat vojenský prostor Ralsko (Blažková potravě ani jiným věcem škoditi nemohli, která v Moravské Ostravě. Z tohoto tisku jsem vybral děláme práci s větším než regionálním význa­ 1997). K dalším změnám došlo po sovětské in­ křížem svatým znamenaná byla. Jako by byl již několik stran, které se týkají popisu Jeskyní na mem. vazi v roce 1968. Říká se, že místní lidé si tehdáž Pán Búh ukázati chtěl, že to místo vítězi­ Kotouči, protože je zapotřebí, abychom neztrá­ k ruským okupantům rychle vybudovali symbio­ tedlnému znamení svatého Kříže má posvěceno celi kontinuitu s pamětí místa. Kulturně antropologická pozorováni tický vztah založený na směně benzínu a dalších býti. Jest pak ta hora u vrchu na dva pahrbky v vej­ V. Cílek 8. Kinský (194 7): popisuje dnešní Hradčany jako produktů. ši sobě téměř rovné rozdělená: ten, který patří ves Kumr, jejíž jedna část se jmenuje Hradčany. Když bylo v roce 1991 jasné, že Rudá anná­ k západu a púlnoci, posvěcen jest bolestným ta­ Poznámka: P.S. od L.Foitíka: Podle polohopisu V jeho době se jednalo o klidné letovisko pro da na nějakou dobu ve střední Evropě končí, ale jemstvím umučení Božího, na druhém pak se jedná o vrch Kotouč,i dále v textu je zmín­ nenáročné (1662 ha, 97 domů, 382 obyvatel). že v Rusku nemají vojáci kam hlavu složit, došlo k vejchodu a poledni světí se vstoupení syna Bo­ ka, ,,že lidem prostým hora tato Kotouč na­ Značnou část plochy tvořila obora. V lesích se k poslednímu velkému vzepjetí obchodních ak­ žího na nebe, kdežto i šlápěje Krista Pána na tvr­ zývána jest". Tanner klade svou popisovanou ještě v Kinského době pálilo, zejména sv. od vsi, tivit. Svědkové líčí, jak Rusové prodávali a ku­ dém kameně vytesané se spatřují, na zpúsob jeskyni na stranu polední,tj.jižní, což je opač­ dřevěné uhlí. Kromě mlýna,myslivny a kaple zde povali, co šlo, včetně starších sovětských auto­ opravdových šlápějí od něho na hoře Olivetské ná odvrácená strana vrchu Kotouče, kde se nebylo pozorováno nic pozoruhodného. Obec mobilů. Ty rozmontovali na menší kusy a aby je zanechaných. A teď vidíš příčinu, proč ta hora ne těží.Navíc píše, že jeskyně se nalézá pár sáhů pochází z doby před Třicetiletou válkou a asi byla bylo kam dát cestou domů, tak do různých jam Kalvarie toliko, aniž toliko Olivetská se nazývá, pod nejvyšším pahrbkem hory.Jeskyně Šip­ založena uhlíři a dřevaři. V době Va ldštejnova po ženistech nastrkali munici a jámy zahrnuli.Co ale obojím spolu vezměž jménem-ačkoliv oby­ ka je snad až o 150 m níž než dnešní vrchol a zbrojení (další militaristický motiv v životě obce) doma s granáty? Výsledek je ten, že dodnes čejně Olivetská se jmenuje - protože na ní dvojí na straně Šipky nejsou žádné příkré a strmé byla mezi Kurnerskýmrybníkem a Držníkem zří­ v okolí narazíte nena ženisty, ale na hledače zbra­ tajemství se ctí, jedno smutné, které se dálo skály. To,co popisuje,jednes odtěženo a zřej­ zena vysoká pec - hamr, v níž byla ještě v roce ní. Byl jsem velmi zaražen,když jsem pod něko­ s vykupitelem naším na hoře Kalvarii, to jest mě se jedná o bývalou jeskyni v tzv. Brad­ 1780 zpracovávána ruda kutaná v horách mezi lika převisy nalezl mělké sondy. Podle vyhraba­ umučení jeho, druhé radostné, které dokonáno jest lech, lidem kdysi zvanou Pohanská svatyně Bukovou a Borným. V roce 1840 vyhořela celá ných kousků železa(vojenský amplion, staré kon­ na hoře Olivetské, to jest jeho na nebesa vstou­ či Psí kostelíky. Byla víceméně studnovitého ves, která tehdy měla 40 chalup (Kinský I 947). zervy, řetěz a v okolí vytěžené vulkanícké žíly pod pení. A k tomu obojímu právě jako od přirození charakteru, dole otevřená. Tentýž autor uvádí i název pahorku na západní ta hora způsobená zdáti se může. Nebo podlé straně obce nad Ploučnici - nazývá jej Císařův mnohých spisovatelův zprávy hora Olivetská a pahorek. Nejspíš se jedná o analogii táhlého vý­ \ stfllna Kalvarie při Jeruzalémě též jedna toliko hora jest, Nejstarší vyobrazení české jeskyně chodozápadního návrší nad Jestřebím, které mělo ale na dva pahrbky rozdělená, z kterýchžto zá. být navštíveno Josefem II. při obhlídce přiroze­ padni jmenuje se Kalvarie, vejchodní pak hora Rozsáhlý gotický kodex zvaný liber depictus ných strategických míst, kde byl šel zastavitprus­ Olivetská. A takhle vidíš, kterak i v tom tato hora neboli „Obrázková kniha krumlovská" či podle ký vpád. onýno jeruzalémské podobná jest, s ní se dobře místa uložení prostě vídeňský rukopis (kodex 370 Několikrát vysídlená obec Hradčany se svým srovnává, ač ne tak jako při Jeruzalémě od sebe Národní knihovny ve Vídni) pochází pravděpo· svérázným obyvatelstvem se studentům stala daleko vzdálení ti pahrbkové jsou. dobně z roku 1350 a nejspíš z minoritského kláš­ vděčným objektem ke kulturněantropologickým tera v Českém Krumlově. Jsou v něm formou ob­ studiím - zejména k pozorování různých důmy­ · � ;·.�--.:: -' ,.. Edič11í poz11á111ka rázkové knihy, jakéhosi gotického komixu vyob­ slných způsobů,jakým si místní lidé po ránu opat­ l•,;,, ,i··' � V roce 1666 vyšla anonymní kniha popisující vrch razeny životy českých světcú a mezi nimi též sva­ řují rohlíky a večer alkohol. Méně přizpůsobiví \\:::'·.·,... Kotouč II Štramberka včetně jeho pověstí, histo­ tého Prokopa. Je zde pochopitelně znázorněnoje­ jedinci, např. čtyřčlenná americká rodina, která \ . ho přebývání v jeskyni, která byla později uměle ",': · :�·.. � .. ;:- - rie a krasových jev1i. Druhé vydání je z roku 1704 se těšila na romantiku výkopů, již po dvou hodi­ lm a vyšlo ve slezské Nise II Josefa Schlogela. Jako rozšířena a jejíž vchod (oficiálně se tam nesmí) nách práce na lokalitě zasedla k poradě a ozná­ t autor je uveden kněz Maté) Tanner, člen Tovaryš­ leží ve s..ráni pod kostelem v Sázavském klášte­ mila, že ještě dnes odjíždějí. To ještě nevěděli, že stva Ježíšova. literární činnost Tannerova se ří­ ře. Oba značně stylizované obrázky svatého Pro­ o chvíli později zůstane Tim viset v polopropad­ dila hlavně potl'ebamiřádu. Skládal spisy přede- kopa jsou lokalizovány do jen jednoduše naznače- lém mostu nad Ploučnicí. Dosud si totiž neuměli Obr. 1 Střelecká jeskyně u obce Hradčany.

32 17 šina mezi pásmem Máchova jezera na jihu,Plouč­ me na mechové zahrádky s hojnou plavuní. nice na severu, silnice.Doksy-Mimoň na výcho­ Na mnoha místech se udržují louže a mokřa­ dě a přibližně Spící pannou na západě. Oblast byla dy. Je to způsobeno velkým množstvím jílo­ v minulosti označována rozmanitým způsobem vých minerálů uvolněných z vápnitých pís­ jako Komárovský hřbet ( 1870), Kurnmergebirge kovců, zvětralých vulkanitů a spraší. (1887), Komárovské pohoří (1916), Hradčanská · Zdejší krajina má ještě větší charakter mo­ pahorkatina ( 1984; diskuze k názvu viz Adamo­ zaiky než jiná pískovcová pohoří. Není to vič 1997). Mně by se nejvíc líbil název Komáří způsobeno jenom náhlými vegetačními roz­ vrchy, ale nedovolím si zavádět další název a tak díly a přítomností roklí i ploché náhorníplo­ se držím nejposlednějšího Adamovičova ozna�ení šiny, ale hlavně různými druhy pískovců. Je ( 1997). Kumerské pohoří je poměrněvýrazně tek­ běžné, že spodní partie skal tvořená kvádro­ tonicky ohraničeno. Je tvořeno velmi rozmanitý­ vým pískovcem tvoří oblé šedé útvary- "slo­ mi pískovci jizerských vrstev, ve kterých se vy­ ní zadky", ale horní vápnitá partie je složitě skytují jak šedé až hnědé kvádrové pískovce, tak římsovitě utvářena a postižena téměř kraso­ žlutavé a někdy až cihlově červené vápnité pís­ věním. kovce. Toto kapesní pohoří je asi 6 km dlouhé a · Projevuje se zde velká svahová dynamika max. 4 km široké. Oproti okolní krajině vystupu­ projevující se odlamováním skal a lokálními je jen asi 50-70 m vysoko. Nejsložitější morfolo­ sesuvy. Na nedalekém Kokořínsku skála vět­ Obr.1 Poustevnlk Prokop v jeskyni, kresba kolem roku 1350. gii má ve svém severovýchodním výběžku - šinou opadává zrníčkopo zrníčku, tadyjed­ Hradčanských stěnách - nad obcí Hradčany. Část nou za čas namokne a utrhne se celý půdní né jeskyně. Na prvním z nich vyhání poustevník Literatura: pohoří je chráněno v rámci NPR Břehyně a před pokryv i s ochrannou vegetací. Prokop čertíky, na druhém se již spokojeně mod­ Legendy o českých patronech v obrázkové knize časem se vážně uvažovalo o rozšíření rezervace V červenci 2000 jsme se do Kumerského pohoří lí ve vybydlené jeskyni. Pravděpodobně se jedná ze XIV. století. Doslov A. Matějček a J. Šá­ na celé pohoří (Kuncová 1997). vrátili (Cílek 1996), abychom zde provedli vý­ o první vyobrazeníjeskyně v české literatuře. Za mal. Sfinx,B. Janda. Praha. Kumerské pohoří má několik zvláštních rysů, zkum převisů a jejich výplní ve střední části Ku­ první portrét skutečně existující jeskyně pak pova­ které jej vydělují z ostatních českých skalních meru v prostoru Uhelné rokle, kde náš předběž­ žuji jednak reliéf v klášteře,jednak nástropní fres­ měst: ný výzkum odhalil bohaté pravěké osídlení přičí­ ku v kostele ve Svatém Janu pod Skalou, ty jsou · · Polohy vápnitých pískovců (např. v rámci tané lužické kultuře. Jednalo se o čtvrtou výko­ však až barokního stáří. Hradčanských stěn, Tvarožníku, Psích kos­ povou sezónu prováděnou za pomoci studentů -wc- telů aj.) vytvářejí drobné, někde jen několik kulturníantropologie bývalého IZV UK, kterýse metrů velké ostrůvky odlišné, většinou váp­ mezitím transformovaldo samostatnéfakulty UK. nomilné vegetace s muky, mateřídouškou, Výkopů se účastnilo asi 45 studentů a zasáhlo do Krátké a jiné zprávy skalníkem, vzácně dokonce pěchavou a dal­ nich i dalších asidvacet návštěvníků,kteří za námi šími rostlinami. Je neobvyklý pocit narazit přijížděli nejenom z Berkeley, Sheffieldu,Den­ Záhada pod Slavonické podzemí v jinak botanicky chudé krajině ( dole borův­ veru, ale dokonce z Brna a Mníchova Hradiště. Krakonošovou zahrádkou ka, nahoře borovice) na kvetoucí skály po­ Mnohým z nich touto cestou děkujeme - jmeno­ Radko Tásler Podzemní prostory pod Slavonicemi jsou nejstarší rostlé konvalinkou, kokoříkem, modrými vitě alespoň Jasaňovi Kuiperovi za optimismus zachovalou součástí původního gotického měs­ zvonky a bělozářkami. a černému brazilskému lovci Džusoňovi Santu­ Velice cenný objev učinili členové Albeřické spe­ ta. Domníváme se, že v 16. století v době největší­ · Je to možná poslední pískovcové pohoří, kde sovi (psáno foneticky) za dobrou kávu a trpěli­ leologické skupiny vysoko ve srázech Obřího do­ ho rozmachu města byl již celý systém hotov a se běžnězachoval původní "před-borový'' les. vost s manželkou. Jinak odborníků typu "horá­ lu. Podle informace K.Malinovského ze správy byl plně funkční. V okolí Ploučnice nalezneme prosvětlené ček" tam bylo jako malých psů a nechce se mi KRNAPu šli hledat ústí málo probádaného otvo­ Dnes známá prozkoumaná část měří 1.375 m doubravy podobného typu, jaké zde asi rost­ jmenovat, abych na někoho nezapomněl. Výko­ ru do země do Sněžné strouhy. Nějak se však a nalézá se v hloubce cca 4-7 m pod povrchem teré­ ly v mezolitu,běžné i na pískovcích jsou buky py vedl Jiří Svoboda z Dolních Věstonic, o kera­ v ranní mlze špatně orientovali a místo toho vy­ nu. Podzemní prostory jsou vyhloubeny ručně že­ a další listnaté stromy. Jinak je však pohoří mické materiály se staral Vladimír Peša a Petr stoupali do žlabu Lavinového potoka pod Krako­ lízkem a kladívkem,ještě bez použití střelnéhopra­ porostlé mladým lesem, před II. světovou Jenč z českolipského muzea a já jsem fungoval nošovu zahrádku. Zde kupodivu čekal jiný otvor chu,často ve velmi tvrdém rulovém skalním masi­ válkou muselo být vcelku holé. Odlesnění lze jako kopáč. do skály. Ve strmém korytě potoka jeskyňáři na­ vu. Nejprve byly vyhloubeny sklepy (lochy) pro očekávat již od 16. století, kdy zde probíhala Zprávy z dřívějších výkopů jsou průběžně pu­ lezli 5 m dlouhou, mělce položenou dobývku uskladnění potravin a různou řemeslnou činnost - intenzivní těžba železných rud (Mikuláš blikovány např. ve Speleu 29 apod. (Cílek 1999; s propadlým stropem. Největším překvapením textilní výrobu,jirchářství, zpracování masa... Tyto 1992, I 993). Svoboda et al. 1998, 1999; Peša 1999; Mikuláš však bylo, že čelba dobývky nese stopy sázení sklepy byly propojeny chodbami, které sloužily · Přestože průměrné srážky pro Doksy se po­ 2000). Dovolte mi připomenout, že většinou mí­ ohněm. Je to velmi stará hornická metoda, která hlavně pro odvedení vody ze sklepů do jižníhohra­ hybují kolem 600 mm, pohoří působí vlhkým říme do krajin, kde archeologický výzkum nebyl se používala před několika sty lety. Kdy a co zde debního příkopu, který je dnes celý zaplněný na­ dojmem a je podobné Labským pískovcům - prováděn buď vůbec nebo jen okrajově. Prostě někdo v extrémně nepřístupném místě v nadmoř­ vážkami. Větší část podzemí Dolního náměstí je v roklích nalezneme skály porostlé mecho­ se rozeběhneme po krajině, sondujeme v naděj­ ské výšce okolo 1.250 m dobýval a i hledal, zůstá­ dnes odvodněna původním,obnoveným systémem vými koberci, v dolech (Měděný důl) narazí- ných převisech a co objevíme, to máme. Myslím, vá zatím záhadou. vyvedeným nově do potoka pod Slavonicemi.

16 33 není zpráv. Chodby jsou ve středu města, nedale­ soký meandrujíc[ tunel oválného profilu, s proté­ Chodba však pokračovala dál. O sto metrů dál ko kostela. Prostírají se pod několika soukromý­ kající vodou. Stěny byly stejně jako u předcho­ v ledovci se nacházel zřejmě další vchod do jes­ mi domy, cesta k nim vede z bývalé staré hospo­ zích děr hladké a pokryté hladkými fasetami, od kyně. Hluboký meandrující kaňon v ledu vedl dy. Jsou vytesány ve tvrdé rulové skále v šíři 2 m, kterých se při pohledu zevnitř odráželo světlo. zřejmě k předchozí jeskyni .i dále proti toku le­ o výšce 2 m, pod povrchem 3 m hluboko. Křižují Druhý objev jsme uskutečnili dalších cca dovce ... My jsme to už ale museli otočit a vydat se, mají mnoho postranních výběžků. Celková I 00 m dále proti toku ledovce. Zde se jednalo se na zpáteční cestu. délka je 200 m. Kdy byly zřízeny, kým a k jakému o malý vývěr, ze kterého se kromě vody linul sil­ Podtrženo, sečteno: na Kavkaze jsou nejen účelu, zůstává hádankou, není pamětníků ani zá­ ný chladný průvan. Jeskyně byla velmi nízká me­ hluboké propasti ve vápencích, ale také docela znamů. Jisto je, že za dřívějších dob bylo jejich andrující chodba, přístupná pouze po bočních slušné jeskyně v ledovcích. Pokud by někdo na zřízení velmi pracné a drahé. úrovních. Aktivní spodní část s tokem byla totiž Kavkaz jel, stojí za to se na Shkheldu a na vý­ ing. Frič, Čáslav dosti hluboká a úzká a proudila v ní prudce voda. chodní úbočí Elbrusu podívat. Kdo ví, jaká pře­ Po tom, co jsme zjistili, že hloubka bystřiny v jes­ kvapení jsou tam ukryta ... kyni je hodně přes metr a že uklouznutí do vody Jeskyně v Ománu proudící pod stěny tak může mít jediné možné P.S. Pokud by měl kdokoli zájem, náčrtky a foto­ Václav Cílek zakončení, jsme z jeskyně bleskurychle vypadli. grafie upřesňující polohu jeskyni jsou k dispozici.

Martin Bohatý, známý vydavatel „sesterského" časopisu Minerál, se vrátil z mineralogické ex­ pedice z Ománu nejenom s baťůžkem minerálů, Odborné a nálezové zprávy ale také s knihou o ománských jeskyních. Obvyk­ le se díváme na pouštní oblasti podezíravým okem, schází v nich voda, takže naděje na velké jeskyně není závratná. Podle fotografií je tento postoj omyl. Krasové jevy Ománu jsou vyvinuté spíš jako humidní kras monzunového pásma, tak­ že jenom podle vývoje obřích závrtů, humů a zbyt­ ků jeskyní můžeme uvažovat, že někdy v keno­ zoiku zde panovalo vlhké klima srovnatelné tře-

V současné době se zkoumá systém podzemních chodeb i náměstí a hledá se možnost jeho odvodnění. Podzemí je otevřeno červenec-srpen, út­ ne, 9-17 hod. Jinak jen po telefonické do­ mluvě. Stavební huť Slavonice, tel. 0332/493 I 39, [email protected], www.slavonice.cz

Podzemní chodby ve Světlé nad Sázavou Časopis turistů, roč. 56 (J 944), str. 150-151 Kumerské pohoří: výzkum kvílení. A divnému ialmu lesů nerozumíme. Bez­ pískovcových převisů a děk usedá zbloudilec, naklání líce ke studené stě­ Podzemní místnosti a chodby starých hra­ pseudokrasu ně a v kolébavé hudbě noří se do snů a přeludů. dů, klášterů a měšťanských domů mají svou (kulturně-pseudokrasová studie) J. Kafka, 1908, SeverníČechy, přitažlivost, některé existují, jiné zůstávají Václav Cílek díl XII, str. 16, nakl. J. Otto, Praha. jen v pověstech, někdy náhoda zapomenuté objeví, jako ve Světlé n. S., kde, hledající Motto: "Skály okolo tajuplně upínají se ve vet­ Úvod kryt, objevili celý labyrint chodeb, o nichž Jako Kumerské pohoří je označována složitá a Schéma podzemní chodby ve Světlé nad Sázavou chýháv z mechu a visutého kořání. Nepovědí, co viděly strastí a běd, nezjeví, co slyšely nářků a mnoha dflčími roklemi protkaná pískovcová plo-

34 15 mi nízká teplota byly rozhodujícím faktorem pro ukončení průzku­ = mu. Byli jsme zklamá­ o ni, ale nedalo se nic dě­ lat. IRAN Samozřejmě jsme pokračovali v dalším průzkumu ledovce. Hned o 100 m vlevo, na ARABIAN GULF hranici ledovce a stěny GULF údolí, se černaldalší ot­ (·� r' ) \, vor. Byl podstatně men­ i' OF ší (cca4 x 1,5 m), ale byl \ OMAN vyústěním sympatické o I asi 20 m dlouhé chodby. _;_:� Její dno tvořila kamen­ Al Kittan ná suť a kJenbovitý strop U.A.E ,I fo.... Musea! byl opět holý s faseto­ I tbrle _,t:y.,__AI Hota ' \ / �Al Fltllah Khoshilal vaným povrchem. Tato \ A' H • ( �:�i, -Íé"'-Jirnan Maqandeli chodba byla dříve sou­ \ • • l.tki Tiwi částí větší jeskyně, kte­ lbrae MuQal -·- /,( rá zanikla při odtávání \ w B.Khalid ledovce. Dokladem bylo \ pokračování zničeného \ ) systému v ledové kře I SULTANATE přímo naproti tomuto I i vchodu. Zde se podaři­ OF lo prolézt zhruba 70 m i SAUDI ARABIA ., chodeb, tentokráte již I jen nízkých (přístup­ i OMAN ných pouze po kolenou). ., Neustálé vsypávání suti do vchodu této jeskyně Masirah Island nás odradilo od dalšího -· postupu. Měli jsme před -·- návratem ještě asi dvě ·- hodiny času, takže jsme - ARABIAN SEA se vydali na povrch le­ dovce, který připomínal -·( \ spíše starou důlní haldu. \ Místy dokonce rostly \ zakrslé stromky. Velmi \ pomalým a krkolom­ \ A ným postupem jsme ušli \ N \ Ha11aniyal 0 Km 100 necelých 400 m proti to­ \ lslands ku ledovce, když jsme a oó O Approx. YEMEN L, v levé části narazili na \ fo.__ Caves další dvě jeskyně. První \ nás očarovala svou krá­ \ sou. Jednalo se o cca Thrs map is nol an aulhorny on inlernat1onal bounr1atlt� 25 m dlouhý a 6-8 m vy- Obr. 2 Pozice jeskyní na ledovci Shkhelda. Obr. 1 Jeskyně v Ománu.

14 35 dět, že asi 1,5 m vysoká chodba, protékaná poto­ Černajícíse tlama,dobře viditelná již z dálky,byla w kem, pokračuje dál. Dosvědčoval to i silný prů­ proti dosavadním otvorům v ledu vskutku impo­ z van. Celková délka jeskyně byla okolo 50 m. Ven­ zantní. Když jsme se dostali blíže, bylo jasné, že ku jsme ještě jeskyni kousek stopovali. Našli jsme dostat se dovnitř nebude jednoduché. Jak totiž několik komínů a propadů, které do ní také moh­ slunce pražilo do odkrytého šikmo uloženého če­ ly vést, ale byly příliš hluboké Plni euforiejsme la, z vrstvy suti, která pokrývala povrch ledovce tuto jeskyni nazvali jeskyni Aklimatizační, zejmé­ prakticky neustále odpadávalo kamení a z ledo­ na proto, že ležela ve výšce okolo 3 950 m n.m. vého portálu navíc vytékala velmi dravá di vočící Na větší průzkum s jištěním však nebylo ani do­ říčka. Všimli jsme si, že po pravé straně portálu statek vybavení ani dostatek času, neboť bylo po­ bude možné proniknout relativně suchou nohou měrněpozdě večer a druhý den nás čekal aklimati­ dovnitř. Omotali jsme tedy hlavy oblečením ( což zační výstup. Vrátili jsme se tedy do tepla našich mělo za následek hlavně psychologický pocit bez­ stanů. pečí) a rychle jsme překlopýtali rizikovou zónu I později jsme se s projevy krasovění ledu se­ ,,sáňkujícího"kamení. Vchod měl na zdejší pomě­ tkávali pří našich výletech poměrněčasto, ale další ry obrovské rozměry: cca 20 x I O m. Ze stropu možnost blíže prozkoumat nějaké jeskyně se ob­ vydatně kapala voda, ale nikde nebyla žádná ram­ jevila až na konci našeho pobytu na Kavkazu. pouchová výzdoba. Stěny i strop klenby portálu Měli jsme před sebou den volna, tak jsme se byly pokryty Jedovými fasetami. Led byl jemně s Brutem vydali k ledovci Shkhelda ve stejno­ rovnoběžně páskovaný a měl bílou až namodra­ jmenném údolí. Měl to být velmi dlouhý,jen mír­ lou barvu.Vchodový dóm byl polokulovitého tva­ ně upadajícíledovec s nezvykle mocnou vrstvou ru a po necelých 50-ti m se snižoval až těsně nad napadaného kamení.A hlavně jsme měli hlášku, vodní hladinu. Prozkoumali jsme všechny škví­ že se v jeho čele nachází veliký vývěrový portál! ry, ale jinudy než říčkou se do nitra ledovce po­ Zhruba po dvou hodinách velmi rychlé (nedočka­ kračovat nedalo. Brutus učinil zoufalý pokus pro­ vé) chůze jsme se dostali na dohled čela ledovce. jít bouřící říčku v sandálech, ale silný proud a vel- ...... �

oi > - C: I- o -� o::

E o o o E o N "' � ...: Obr. 1 Pozice jeskyně Aklimatizační.

36 13 chom rádi požádali na rok 200 I. Vypadá to tam močení se zde nekonala, takže jsme frčelidál. Jes­ ba s lndonézií. Je to něco podobného jako jasné, zda se nejedná o podzemní vesnici. Pod­ moc pěkně (až na ty vynášky). kyňářská jiskřička naděje, doutnající v našich v Austrálii, jejíž klima se v třetihorách postupně statně rozsálllejší je systém pěti propasťovitých myslích, velmi rychle pohasínala s tím, jak jsme měnilo od zapojeného tropického lesa, k savaně závrtů Khoshilat. V chod do hlavní propasti má Summary: se blížili k nústu určení. Širokéokolí kempuAdyl­ a odtud k poušti. Krasové jevy různého stáří od­ oválný průřez asi 20 x 14 m. Odtud se volně sla­ Four member expedition discovered several su u vesnice Elbrus je tvořeno předeYším žulou, rážejí všechny tyto fáze a nejvíc tu vlhkou, proto ňuje vertikálou do hloubky I 20-158 m. Poté se shafts in the mountain karst valley of Planina jejími metamorfnímiekvivalenty a ještě nějaký­ se v Ománu připravte na humidní kras v poušti. člověk octne v jedné z největších jeskynních pro­ Golobar - Sredrtja špica (1819 m a.s.I.)- Slove­ mi krystalickými břidlicemi. Vápence bohužel ně­ Geologie Ománu je kupodivu zajímavá a nej­ stor světa (4 miliony kubických metrů). Autoři nia, southwestem part of the Julian Alps. Three bylo. Již při prvním výletu jsme však na jeskyně víc ze všeho je spjatá s uzavíráním Tethydy, jejíž knihy na dně nebyli, poslední popis je z roku 1985 shaftswere surveyed. PG 1 is -40,5 m deep shaft skoro zapomněli.Hloubka některých údolí, barev­ oceán se otevřel asi před 270 miliony let a trval a hovoří o dómu o půdorysu asi 300 x 200 m při of lenticular cross-section. The shaft PG 2 has nost vysokohorských lučin, mohutnost a divoká dalších 200 milionů let, než se zavřel v souvislosti výšce 120 m. Vešlo by se do něj pět paláců nebo relatively·small mouth, but its diameter incresed krása horských velikánů, ledovcové splazy a vod­ se vznikem série horských pásem sahajících od Cheopsova pyramida. Dóm fungujejako obří past, to more than 15 min the depth. From the depth ka levnější než pivo, nás ohromily. Himálaje až po Alpy. Za tu dobu se v Ománu vy­ místy je poset kostrami ptáků a zvířat. Krápníko­ of -45 m, the shaft is filled with ice. Throught Po prvnímdni, kdy se nás šéf cestovky poku­ tvořila sekvence druhohornícha třetihorních vá­ vá výzdoba je na rozdíl od jiných jeskyní chudá. ice stopper is possible to climb down to the depth sil „zbavit" výstupem o 1600 výškových metrů penců, které mají mocnost až 5 km. Z některých Průměrná teplotav jeskyni je 18 •c. Pro srovná­ about -100 m. The cave is without draught. The jsme pochopili, že to nebude jen oddechová dovo­ částí země se moře stálilo teprve na začátku čtvr­ ní Big Room v Carlsbadských jeskyních má ob­ shaftPG 3 is -74 m deep and fromthe depth of - lená v okolí kempu. V tušení všeho zlého jsme tohor. Jeskyně jsou vyvinuty prakticky ve všech jem jen I milion kubíků. 40 m is filled with ice. It is possible to go on vyrazili na čtyřdenní pochod z kempu Adylsu ( ve částech země, ale ty známé se vyskytují hlavně Jedna z hlavních krasových plošin se jmenu­ between smelted cavems in ice and rock wall of výšce 1800 m n.m.). Výlet přes údolí lrik, výstup v oblastech uvedených na mapě. V knize jsou je Dhofar. Je známá několika velkými vodopády the main shaft. Slight draugt and nice hoarfrost na východní úbočí Elbrusu a potom návrat údolí­ udány jednak detailní nákresy lokalit, jednak sou­ a menšími jeskyněmi s bohatým podzemním ži­ are in tectonic narrowes which goes on. mi Subashi a Kyrtyk měl být aklimatizací na poz­ řadnice podle GPS, takže většina krasových útva­ votem - od netopýrů až po pavouky. Fotografie dější zdolávání této nejvyšší hory Kavkazu (vyš­ rů je nějak k nalezení a to asi lépe než třeba ve přírodního parku Wadi Darbat jsou nesmírněkou­ ší vrchol má 5 642 m). Druhý den trasy jsme pře­ Slovenském krasu. zelné - útesy s mnoha vodopády, poušť a hory Co takhlena Kavkaz? aneb šli ledovec lrik-chat a rozložili tábor na kameni­ Podle obrázků v knize je většina vchodů do v dálce, mezitím velké skalní oblouky - torza jeskyňaření ve 4000 m n.m. tém lávovém poli, které se táhlo z nějakých jeskyní poměrně snadno lokalizovatelná - leží dávných jeskyní. Místy se objevují jeskynní mal­ Michal Filippi a Jiří Bruthans 3 800 m n.m. až pod východní vrchol do výšky buď v nápadných útesech nebo ve velkých závr­ by. cca 5 000 m n.m. tech. Jeskyně jsou málo zkoumány -takže např. Tawi Atayr Sinkhole je jedna z největších Plánování naší dovolené trvalo snad přes tři měsí­ Padal už skoro soumrak, když jsme dostavě­ v systému Al Hota-Al Fattah jsou uváděny čet­ propastí či závrtů na světě. Má průměr 130-150 m ce. Od první myšlenky -expedice do Himalájí - li stany, vyhloubili kolem nich kanálky a poveče­ né nálezy fosilních kostí, pobíhající neznámí pa­ a hloubku 211 m. Je tak velký, že se lidé domní­ nás odradil nedostatek financí. Druhý nápad-Kir­ řeli. Ten večer bylo zataženo a sychravo. Polehá­ vouci a velké množství slepých jeskynních ryb vali, že vznikl dopadem meteoritu, což je velmi gizstán se neujal kvůli zprávám o loupeživých vali jsme ve stanech a debatovali, když mě jisté Garra barreimiae (Banister a Clarke 1977). Cen­ jedinečná teorie vzniku závrtů. Jméno znamená bandách, které tam přepadávají cizince. A tak se střevní záležitosti vyhnaly ven do mlhy. No, stej­ trální jezero této jeskyně má délku 800 m při tep­ v arabštině Studna ptáků, protože závrt je pověst­ stalo, že jsme vřele přijali informace od naší ká­ ně mě venku zajímaly ještě další dvě věci. Za prvé lotě vody 23 'C. Zajímavá je jeskyně Jirnan ný svým ptačím bohatstvím (možná to je relativ­ mošky kamenné Magdy K. o akční cestovce RAJ­ - jestli by se na nezvykle pestře zbarveném vý­ u lzki, která je vyvinuta v ofiolitech -není u ní ní, protože kolem je poušť). Uprostřed závrtu vede BAS z Boskovic, která pořádá (mimo jiné) i fi­ chozu opodál nedaly najít nějaké šutry (Elbrus je horizontální pěší stezka váza- nančně nepříliš nákladné zájezdy na Kavkaz. vyhaslá sopka, horninovým složením zcela od­ NW SE ná na mezivrstevní plochu. Po­ Původně to měl být ,jen" prázdninový turis­ lišná od okolí) a za druhé - kam mizel potok, kte­ blíž závrtu se dá pozorovat ta­ tický výlet s našimi drahými polovičkami. Něja­ rý protékal naším tábořištěm směrem k ledovci. ková zvláštní optická iluze, kdy kou dobu už totiž remcaly nad pánskými jízdami Barevný výchoz zajímavý nebyl, ale ponor poto­ člověk má pocit, že silnice před do solného krasu (viz Speleo 30, 2000, str. 6-13). ku do ledovce ano. Vrátil jsem se do stanu pro nim klesá. Jenže když vypne A vlastně i my jsme si chtěli odpočinout od prolé­ čelovku a pro Bruta a vydali jsme se na průzkum. motor, tak se auto rozjede po­ záni dusných solných jeskyní. Nakonec to dopadlo Naše překvapení bylo veliké. V chod byl velký jen zpátku jakoby do kopce. Ve san1ozřejmě malinko jinak. asi okolo 1,5 x 1,5 m, ale uvnitř nám již po chvíli skutečnosti však jede z kopce, Cesta autobusem byla dost nudná. Trvala sko­ bylo jasné, že se jedná o férovou jeskyni. ,. ale nevypadá to tak. Lidé si pak ro tři dny a skýtala pouze pohledy na placaté Pol­ Ve vstupní části byla taková menší spleť myslí, že auto do kopce vytahu- sko a ještě placatější Ukrajinu. Není se tedy co chodbiček, se stěnami tvořenými úlomky lávy je nějaká magnetická síla. Je to divit, že jsme se již notně těšili, až se před námi tmelenými ledem. Tato část jeskyně se nacházela prý velká atrakce. Důležité objeví první hřebeny velehor. přímo na svalm lávového suťoviska z boku pře­ ovšem je něco jiného-dno zá- První známky jeskynní abstinence jsme za­ krytého ledovcovým splazem. Na dně byl sníh a " '0 "" vrtu tvoří obrovské jezero. Po- znamenali však už v podhůří Kavkazu, které je nestabilní suť. Asi po 30 m, které se nám podaři­ KHOSHILAT MAOANDELI dívejte se na plánek-je to něco směrem od údolí Baksanu k Tymauzu ze značné lo prolézt za vchodem, jsme nalezli pokračování jako Macocha a systém, na kte­ části tvořeno vápenci. Nosy jsme lepili na sklo jeskyně dále do ledovce. Malý vodopádek a asi Obr. 3 Hlavni dóm jeskyně Khoshilat Maqandeli je druhý největší na světě rý je propast napojena, musí být autobusových okének, když jsme zahlédli temné 6-ti metrový schod zde zakončoval volně lezitel­ Ueště větší než Albeřická jeskyně). Pro představu je dole nakreslen Bustan Palace Hotel, což nám obávám se nic neříká. obrovský. otvory v okolních skalách. Bohužel, zastávka na né prostory. Bez lana to dále nešlo, ale bylo vi-

12 37 Pokud bych chtěl jet někam na expedici, jel hem, na jehož temeni je parkoviště, a tak vznikla bych do Ománu. Kniha je v mém vlastnictví a asi 300 m dlouhá, vodou protékaná jeskyně. Ce­ mohu ji zapůjčit. dule kupodivu vybízela k její návštěvě a kromě několika dobrých rad týkajících se vodních stavů Literatura: (kterým jsme tak úplně neporozuměli) obsaho­ Samir Hanna, Mohamed Al-Belushi ( I 996): Ca­ vala názorný, v barvách vyvedený obrázek člo­ ves ofOman. · Sultan Qaboos University: 1- věka-návštěvníka v doporučeném oblečení - tedy 128. Sultanate ofOman. teple oděného a v pohorkách. Popisek u zmíně­ Všechny obrázky převzaty z knihy „Caves oj ného obrázku zvláště zdůrazňoval nutnost pou­ -Oman". žití čepice a teplých rukavic. Neváhali jsme a patřičně vybaveni jsme za. Poděkování: Mapové přílohy nám laskavě poskytl mířili dolů svahem k rozměrnému vstupnímu profesor Samir Hanna z Ománského sultaná­ portálu. Vlastně by se dalo říci „výstupnímu", tu. protože tabule doporučovala pohybovat se jesky­ ní proti proudu. Do rozpaků nás neuvedla ani čtve­ řice do triček oblečené mládeže, kompletně mokré Říční jeskyně od hlav až po paty, která se sušila na parkovišti. J.Novotná, I .JJ Barrandien Domnívali jsme se, že jeskyni proskáčeme po kamenech. Hned po prvníchdvaceti metrech jsme Míříme na východní pobřeží Jižního ostrova No­ byli vyvedeni z omylu. Dál to suchou nohou ne­ vého Zélandu. Sjíždíme ze sedla Arthur Pass. šlo ani náhodou. Vodatu v zátočině vymlela malé Klikatá silnice se pod horami napřimuje, bezlesé jezírko, hluboké odhadem tak do pasu. Nevzdali Krasová krajina v Julských Alpách (kreslina A.M.Chumchalová) pláně kolem ní se mírně vlní, uschlá podzimní jsme se, obešli jsme ostroh a nepoučeni jsme se tráva se zlatí v šikmých paprscích klesajícího pokusili o průnik druhým vchodem, tedy po vodě. odtrhem aje neprůlezné. Průvan vytváří jinovat­ Pár dalších děr jsme ještě nalezli (nemapová­ slunce. Podobnost s americkou prérií se stády tou· Skončili jsme asi po deseti metrech. Říčka se tu ku a některé tabulkové krystaly ledu dosahují ve­ no), ale nic hlubokého. 11. září jsme se tedy zaba­ lajících se bizonů umocňují tmavé hřbety pasou­ malým, asi třímetrovým vodopádkem vrhala ze likosti až S cm. Nejzajímavější na této odbočce lili, slezli dolů k autu a během dvou dnů prohléd­ cích se krav. skalního stupně do dalšího, přiměřeně hluboké­ jsou staré kusy dřev (pravděpodobně kleč a smrk) li lesnaté severnísvahy Krasjiho vrhu. Bohužel, Informačnítabule u okraje vozovky nás upo· ho jezírka. Stupeň byl sice vystrojen nerezovými zakliněné v kongelifrakční suti a konzervované ani tady mimo učebnicových rozsedlinovýchpro­ zorňuje na přítomnost jeskyně. Tady?! Zajíždí­ stupačkami a řetězy, ale bylo vcelku evidentní, ledem. Pokračování hlavní šachty je v hloubce - pastí nebylo nic většího. me autem na malé parkoviště uprostřed trav. Na že tady nik.dosuchý, byť navléknutý v kulichu a 74 m ucpáno ledem. Na dně jsou egutační díry Závěr výpravy byl ve znamení prohlídky jed­ kras, natož na jeskyni to tu stále moc nevypadá. palčácích, neprojde. Lítostivě jsme zírali po prou­ v ledu až S m hluboké. né výše položené nadějné oblasti, o kterou by- Jdeme na obhlídku. Další tabule s plánkem okolí du napěněné vody mizící s hukotem ve tmě. Prů­ poněkud objasňuje situaci. Stojíme na okraji hlu­ stup jeskyní nepochybně sliboval hodnotnou taš­ bokého údolí, které v travnatých pláních vyhlo· kařici. Bylo nám jasné, že podobná atrakce by dala nevelká říčka. Další cestu si prorazila ostro· v zemích koruny české neměla šanci. Významný podíl na našem dalším rozhodnuti měl fakt, že se říčka ztrácela v podzemí po delší povrchové pouti v prosluněných lukách a byla po· měrně teplá. Vrátili jsme se k autu, odložili pře· bytečné oblečení a pohorky. Oděni do plavek a sandálů. vybaveni jednou čelovkou a dvěma bli­ kátky do ruky jsme po chvíli znovu stáli v portálu jeskyně. Vstupní jezírko bylo opravdu do pasu, ale za nim voda sahala tak pod kolena, někdy i níž. Po­ stupovali jsme proti stříkající vodě a velice se nám to líbilo. Jeskyni v podstatě tvořila jedna bělost· ná chodba, široká kolem tří až čtyř a vysoká ko­ lem pěti metrů. 1 když materiál útesu na omak připomínal více pískovec než vápenec, voda v něm vymlela fantastické tvary.Občas říčka ská­ kala z nízkých stupňů, nejvyšší měl asi metr. I závěrečné jezírko pod vodopádkem. o kterém Kras v Julských Alpách (kreslina A.M.Chumchalová)

38 li jsme předpokládali, že v něm budeme plavat, šlo k umyvadlu do kuchyně. Obsah včera neodtéka­ více méně rozumně obejít. Celou trasu jsme pro­ jícího odpadu je na včera vymalované zdi a na šli asi za půl hodiny, zrovna tak včas, aby nám stropě. Voda odtéká bezchybně. Ze zrcadla na mě nezačala být zima. civí zarudlý obličej bez obočí a řas, čupřina nad Teprve teď jsme pochopili, proč informační čelem také zmizela. Po chvíli přemýšlení o ni­ o / tabule doporučovala cestu proti vodě. čem skládám karbidovou lampu a vracím na místo Z bezpečnostního hlediska je to velice rozumné kanálovou mříž. Pes se šourá zpoza chalupy, táh­ -pokud je vody víc, nežje zdrávo, silný proud tě ne za sebou kus řetězu, váhavě mizí v boudě. do jeskyně nepustí. Druhý pokyn, týkající se toho Nastupuji na malování kuchyně... e kulicha, jsme nepochopili vůbec. ·Již po necelých čtyřiceti létech jsem doku­ ťJ) H ť I 0 I mentaci jeskyně uplatnil-dal jsem ji k dispozici členům ZO 6-23 Aragonit. (-< Já jeskyňářem aneb boží mlýny Střevlík Časová smyčka Jsou letní prázdniny 1954 a ač jsem řádným stu­ Střevlík dentem geologie na Univerzitě Karlově, jsem nucen s tatínkem malovat kuchyň a pokoj v naší Bylo jaro člověkem označené jako devatenáctis­ chalupě. Dva dny pilné práce a pak je konečně té devadesáté sedmé. Ve Zbrašovských aragonito­ večer a hotovo. Ucpaný odpad od umyvadla vých jeskyních se do jednoho zabahněného vý­ v kuchyni do kanálu na dvoře slibuji vyčistit zít­ klenku, snad dva metry dlouhého, zahleděl člo­ ra a jat zápalem o geologii spěchám na průzkum věk - na začátku spára mezi bahnem a stropem jeskyně nedávno odkryté v lomu cementárny. 40 centimetrů, vzadu se strop nořil do bahna. Slunce právě zapadá, když zapaluji karbido­ Někde dál za tímto výklenkem je ve vápencovém vou lampu a mizím v jeskyni ve stěně ztichlého masivu podzemní tok minerální vody. Vede tudy lomu. A pak je půlnoc dávno pryč, když se sou­ k němu cesta? Z protější strany střeží přístup plyn kám z jeskyně ven, za svitu karbidové lampy jdu a voda .. lesem, před městem už cestu osvětluje úsvit no­ Člověk se domluvil s kamarády, ale po dvou vého dne. Spěchám, abych nebudil u lidí zvěda­ dnech práce se pod bahnem objevil souvislý sin­ vost svojí dokonale zablácenou postavou. Doma trový krunýř s pizolity a nízkými gejzírovými smývám bláto a usínám° aspoň na dvě -tři hodi­ krápníky. Vše pečlivě omyli, zakreslili, nafotilia ny. Ráno skresluji plánek jeskyně, přepisuji slov­ popsali v exkurzní zprávě. Za týden vykopou zku­ ní dokumentaci a snídám. Rodiče v práci, doma šební sondu nebo se pokusí krunýř podkopat a se mnou jen bábinka více jak padesát let dokona­ rozhodnou, co dál. le hluchá, pes na řetězu u boudy a dvě kočky. Za týden ale přišla povodeň - začínal červe­ Pojednou jsem ucítil zápach karbidové lampy nec 1997. Voda neurvale, leč přesně podle pří­ v noci uhašené, leč nevyčištěné. Rozebírám ji, rodních zákonů, vnikla do jeskyní. Pak odešla a obsah sypu do kanálu na dvoře, ať se mají potka­ kdo měl ruce a čas šest týdnů odstraňoval to po­ -7 4 ni dobře. Pak si ale říkám, že to bude dlouho pách­ vodňové nadělení z návštěvní trasy. I nout a spěchám pro zápalky. Škrtám nad kanálo­ Konečně byl čas zajít do míst, kde je ve vá­ I L vou mříží v ten nejsprávnější okamžik: cosi mo­ pencovém masivu skryt tok minerální vody: člo­ �,Om hutně bouchlo, mříž mi lehla na nohy, nevidím. věk hleděl do zabahněného asi dva metry dlou­ cítím pach spálené srsti, asi chvíli stojím nevěda hého výklenku, na začátku spára mezi stropem a 1 O m nic o čase, až se ke mně dostává poněkolikáté bahnem 40 centimetrů... opakovaný dotaz hluché bábinky, cože to tu Díky za spolupráci, kamarádi! Snad to ně­ GLJ bouchlo. Začínám vidět. Mlčky ukazuji na roze­ kdy vyjde. branou lampu a odkrytý kanál. Bábinka chápavě PL. GOLOBAR - KRNSKO POGORJE pokyvuje hlavou a odchází. U psí boudy chybí J.Novotná, P.Tásler, R.Tásler pes. Kus řetězu tan1 zbyl. Okapová roura vedou­ Infiltrace Czech Speleological Society, IX.2000 cí ze střechy do kanálu je rozevřena ve švu. Pod Václav Cílek nohama mi prosvištěly dvě kočky k brance a ihned se vracely zpět. Zmizely za chalupou. Napadlo Úvod mě sundat si z nohou tu mříž. Jdu se opláchnout Devadesátá léta zrodila či rozvinula celou řadu

39 IO nových kulturních a společenských fenoménů, bassador vede tunel z Detroitu do Kanady. Použí­ z nichž většina je nějak spjata s klubovou scénou vá se jen jedna větev, ostatní jsou opuštěné. Po či internetem. Právě internet propojil drobné izo­ žebříku jsme sešplhali do černého,hustého, zaml­ lované skupiny a aktivní jedince a přispěl tak ke ženého tunelu. Cestou jsme prošli místnosti, kde vzniku určitých proudů, namísto dřívější série byla bezpečnostní kamera. V té chvíli začala jed­ víceméně izolovaných akcí. Většina těchto prou­ na z dívek panikařit. Když jsme pak zahnuli zaroh, dů zůstává v rámci undergroundu, ale toto slovo uviděli jsme paprsek baterky a věděli jsme, že jsme změnilo svoji podstatu. Dnes se samotný under­ obklíčeni. Za chvíli světlo zmizelo, takže jsme se ground označuje jako něco, co uniká pozornosti v úplné tmě beze slova plížili k ústí tunelu. Mel­ masových sdělovacích prostředků a odmítá kon­ moth se odkradl, aby zjistil,co se děje. Pár, který zumní společnost. Underground 90. let byl, je a se od nás dříve odpojil, ležel v blátě tváří dolů, GL2 bude rozdroben do stovek různých skupin, které ruce v želízkách. Nevěděli jsme, co jim řekli a tak se nalézají pod horizontem viditenosti. Jde to tak jsme se rozhodli vzdát. Naštěstí kamarádi ze San PL. GOLOBAR - KRNSKO POGORJE daleko, že úspěšný undergroundový OJ změní Franciska věděli, jak vyjednávat s policií - M.Novotný, P Tásler, R.Tásler jméno a odejde k jinému labelu, jen proto aby se v omluvném monologu, kdy policajty vůbec ne­ Czech Speleological Society, IX.2000 nestal viditelným, aby zůstal součástí undergroun­ pustili ke slovu vysvětlili, že jsme sem přišli udě­ dového světa. V rámci undergroundu existují lat jen pár fotek. Ukázalo se, že oblast je kontrolo­ vlastní internetovéinformační kanály a řada ča­ vána Crips/Bloods gangem, je distribuční oblastí sopisů. Pokud vůbec víte, že existují, tak se k nim drog a tunel slouží k odhazováni mrtvol. Policie dá dostat. Je to ovšem ztíženo tím, že tyto časo­ se nás ptala, jestli jsme tam dole neviděli nějaké pisy jsou určeny pro pár desítek či stovek lidí, ,,kosti". Jinak Detroit je báječné jeskynní hřiště. kteří nemají potřebu stát se slavnými (právě nao­ Další dny jsme se vyšplhali naAmbassador Bridge, pak) a oslovovat masy. udělali jsme tyrolský travers na nádvoří hotelu Cílem tohoto článku je upozornitna jeden bo­ Cadillac a kajakovali jsme podél železáren na os­ P55 hatě se rozvíjející undergroundový fenomén, který trově Zug." (www.darkpassage.com) víceméně souvisí se speleologií a místy do ní pře­ Tim, který bydlí naproti tunelu vysvětluje, že chází. Nemáme zatím pro to jméno. Sám pro sebe gangy Crips a Bloods v oblasti vůbec nepůsobí, tomu říkám industriální speleologie, přičemž slo­ že jim policie jen chtěla nahnat strach. Popisuje vo „industriální" odkazuje k městu, techno hud­ bezpečnostní systém, který je kvůli ilegální imi­ bě, street culture a nové industriální estetice. Sa­ graci z mexické čtvrti velmi důkladný. Policie na­ motní účastnici těchto akcí se nazývají třeba jes­ příklad prověřuje čísla zaparkovaných automo­ kynní klan nebo důležitým slovem „infiltrátoři". bilů. (www.urbanexplorers.net) Je to vlastně druh speleologických hackerů, kteří pronikají hlavně do kanalizačních systémů, do­ Neviditelný New York pravních tunelů, opuštěných vojenských základen Stanley Greenberg v knize „lnvisible New York. a stanic metra. Podstatou akce je průnik do indu­ The hidden infrastructure ofthe City" (I 998, John striální podzemní říše. Je to něco mezi ne-virtu­ Hopkins University Press) dokumentuje techno­ L L ální počítačovou hrou, kdy se uniká před kame­ logické ruiny pod Novým Yorkem. S. Greenberg I P20 rami a policií, sportem a dobrodružstvím. V Če­ mnoho let fotografoval opuštěnou technologic­ I C chách jsou nejlépe organizovanými infiltrátory kou infrastrukuru velkého města-zrezivělé stro­ P55 skupiny graffiti,které se specializují na metro (viz je, staré turbíny,opuštěné tunely. Větší část pod­ český časopis „Terorista"). Jinak občasných in­ zemí New Yorku je kvůli teroristům bedlivě mo­ filtrací třeba do starých důlních děl se účastní nitorována, takže není možné navštívit takové mnozí jeskyňáři. Industriální speleologie je však industriální divy jako je hlavní vodní přiváděč � především životním pocitem blízkým dílům a v hloubce 90 m, ukotvovací systémy mostů I tvůrcům jako Neuromancer, Slade runner, Stray v Brookl u a Manhattanu, parníturbínu v brook­ I yn I Toasters či třeba Jeff Wall. V následujícím textu lynském Prattově ústavu,tajné raketové silo Nike �'°" se vás pokusím provést některými infiltračními v Bronxu či opuštěnou stanici metra City Hall, 1 Dm 1-1 O O) akcemi industriálních jeskyňářů. kde ještě visí mosazné lustry. Podzemní místnos­ ti, kde jsou natažena lana ukotvovacích systémů Odkladiště mrtvol v Detroitu mostů připomínají obři piano, protože vibruji,jak Julia popisuje tento příběh: ,,Poblíž mostu Am- po mostě jezdi automobily.

40 9 šachty, ale na dno se nedostal. Lano bylo krátké a Jsem Vadim, pán moskevského podzemí klopedie to překládá jako „parazité společnosti") \V,šičl V hlavním městě Ruska působí zvláštní skupina i profesionální poustevníei. Některé příbytky jsou PI. Golobar 1679 další bylo až v autě. Vylezl a od nýtu špagát na­ o • stavil vším, co měl ve vercajku. Potom mi ele­ „Moskevských kopáčů", kteří se specializují na poměrně luxusní - s televizí a vařičem. Jako gantně naznačil, že nemá na čem lézt a že přes průzkum moskevského podzemí. Jsou vedeni vchod obvykle slouží kanalizační vpust'. Kopáči Cez Utor GL provazec popruhů, karabin a majlonů musím sám. Vadimem Michajlovem, který se považuje za krá­ dokonce vzpomínají na jednoho profesora, který --- 1 305 GL 1 O le podzemní Moskvy. Její podzemí je značně roz­ žil v podzemní komunitě a měl její respekt. Před )( o Posledních patnáct metrů bylo hodně nepří­ o 21 jemných a zůstalo nezmapováno. Bezpečný po­ sáhlé, protože v Rusku je dlouhá tradice parano­ několika lety našli Kopáči svoji první mrtvolu, � Srednja§p;ca idních vlád. Vypráví se o Caru Ivanu Hrozném, ale v poslední době hrůzných nálezů jako jsou stup dál byl možný pouze traverzem ve svislém /. 6\9 ledu na druhou stranu šachty, kde neteče voda. který někdy po roce 1580 začal propadat šílen­ rozřezané kusy mrtvol přibývá. Lidé ze státních Na to však nebylo vybavení. Zda to má cenu, ne­ ství a nechal vyrazit podzemní mučírnu. V 18. podniků jako jsou vodovody se bojí lézt pod zem, víme. Pokračování zjevně vidět není, díra je bez století si Kateřina Veliká najala italské architek­ kde je stále více podivných živlů. Moskevské pod­ IV,š;č průvanů a navíc v létě 2000 bylonejméně sněhu ty, kteří svedli nepohodlou říčku Neglina do sys­ zemí je podivné a málo kontrolované. Tunely P1.Predolina------O 61897 za posledních mnoho let. Jak díra vypadá za nor­ tému cihlových kanálů. Během sovětského reži­ metra jsou napojené na Kreml. V podzemí u Cen­ I ------málního stavu, nikdo neví. Možná se na to ještě mu byly vybudovány tajné stanice metra, naslou­ trobanky byli spatřeni lidé v maskáčích, ale Ko­ Krasjivrh - chací chodby a kryty pro politickou elitu. Dodnes páči se báli je sledovat. --1 �3 � někdy podíváme. Nejhezčí díra byla GL 3. Necelých sto metrů se v zimních měsících uchyluje do podzemí mož­ Velmi zajímavý je systém asi 150 říčních ka­ vedle staré vojenské „mulaterie" bylo mohutné ná až několik desítek tisíc bezdomovců. Podze­ nálů. V jednom z nich našli hromádku lidských cholem tohoto kopce je obrovský otvor viditelný dvojústí, do kterého jsme nahlédli již v roce 1998. mí není řádně zabezpečeno, takže E. Arvendlund, lebek, což je snad doklad stalinských čistek. Pod ze silnice západně od Bovce. Bohužel otvor je na Díra byla tehdy zaledněná daleko více než letos a která s Vadimem podnikla pár exkurzí, s údivem ulicí Bolšaja Pirogovskaja našli Kopáči opuště­ místní poměry blbodíra (prověřeno v roce 1998). navíc Jirka Zahradníček, který byl vyslán na ob­ pozorovala tajné linky i vodovodní potrubí míří­ nou laboratoř se starým telefonem,oděvy chrání­ V lesnaté části se nám podařilo objevit pouze hlídku, si zapomněl zkompletovat výstupová le­ cí do Kremlu (,,proč je nějaký Čečenec neotrá­ cími proti chemikáliím a zastaralými respirátory. mohutnou, -40,5 m hlubokou šachtu typu „Jiho­ zadla a mezi led a skálu se mu soukat moc ne­ ví?"). Vadim indikuje zajímavým způsobem me­ Místnost byla opuštěna ve spěchu. Její podlaha slovenský kras" (GL 1) a různá opevnění z I. svě­ chtělo. V podstatě se jedná o jednu šachtu, která tan - zapálí plynový zapalovač a dívá se, zda se byla pokryta krystaly nějaké látky. Pod katedrá­ tové války. Nahoře v kotli nad pásmem lesa to je od hloubky -40 m zčásti vyplněná ledem. plamen nezbarvuje na okrajích do oranžova, což lou Krista Spasitele byl postaven bunkr pro 3000 nebylo o mnoho lepší, ale díry byly alespoň pěk­ V hloubce -ó0 m je možné pod ledovým špun­ prý ukazuje na zvýšené koncentrace metanu. lidí. Jindy Kopáčinarazili na postavy v mnišských né. tem prolézt do boku. Užším místem se sestoupí Vadím jako dítě strávil dny s otcem, řidičem kápích kolem zvláštního oltáře. Sloužili nějaký Ústí GL 2 vypadalo zprvu nenápadně, ale asi po ledových stupních až na dokonalou průhled­ moskevského metra. Zapamatoval si veškeré do­ zvláštní rituál, ale když si všimli, že jsou pozoro­ po 3 O m se šachta otevřela do mohutné vertikální nou ledovou rovinku se zamrzlými balvany. Po­ stupné stanice a tunely, ale od 12 let se pouštěl do váni, zmizeli. Jiná skupina pozorovala tuto scé­ prostory o průměru okolo 15 m. Jak Gumák s brá­ kračování dál je. však pouze pod tektonickým vlastních infiltrací. Během dalších dlouhých let nu: na podomácku stlučeném stole ležela nahá chou byli pode mnou si kolem sebe vybudoval skupinu složenou z po­ žena s tváří zakrytou černou maskou. Kolem ní a prdelili, protože ko- divné směsicelidí, včetně veteránů afgánské vál­ hořely černé svíce. Shromáždění bylo oděno nec čtyřicetimetrové­ GLI ky a bývalých důstojníků KGB. Jejich objevy jsou v černýchoblecích. Naštěstí bezdomovci ničí sva­ ho lana vyšel do toho svérázné. Nedávno Kopáči objevili pod Moskev­ tyně satanistů a nedovolují jim usadit se na jed­ nejpitomějšího úseku, skou státní univerzitou 250 kg radioaktivního nom místě. nasvěcovali celý pro­ PL. GOLOBAR - KRNSKO POGORJE materiálu, což možná vrhá světlo na příběhy o ne­ fil a já jen litoval, že P.Tásler, RTásler plodnosti a ztrátě vlasů postihující zaměstnance Ztracená knihovna pod Kremlem jsem si nevzal 20 mm Czech Speleological Society, IX.2000 fakulty. V roce 1994 v sedmém patře moskevské­ Její údajný příběh je následující: V roce 1472 se objektiv. Vypadlo to ho podzemí našli něco, co může být tajemné Sta­ Ivan lll. oženil se Sofií Paleologovnou, neteří nadějně, ale v hloub- linovo metro. Je prý dodnes funkční. Hlavní zá­ posledního byzantského císaře. Sofie dostalajako ce zhruba -48 m začal jem Kopáčů se však soustřeďuje na nalezení ztra­ věno unikátní sbírku knih a rukopisů, které stej­ led. Sice se nám po­ cené knihovny Ivana Hrozného, .která má být ně­ ně bylo nutné zachránit před expanzí Osmanské dařilo dostat se mo­ kde pod Kremlem a obsahovat drahocenné by­ říše. Aby toto bohatství neshořelo při požáru měs­ hutným ledovým zantské a hebrejské rukopisy. ta, Sofia zaměstnala italského architekta Aristo­ špuntem dalších čtyři­ Vadimovi byla věnována poměrně velká po­ tela Fiorovantiho, aby postavil knihovnu pod cet hloubkových me­ zornostvčetně reportérů CNN. Nepracuje, žije jen Kremlem. Až do této chvíle je příběh velmi prav­ trů, tam však bylo tep­ podzemím, těžko říct, čím se živí. Nepůsobí dů­ děpodobný. I v Čechách bývalo zvykem, že při leji a led tál. V hloub­ věryhodně. V jiném článku je představen v po­ požáru se cenné předměty a knihy stěhovaly do ce -85,6 mjsme skon­ někud odlišné podobě. Sociologie „mole peop­ sklepů. O tajné skrýši věděl ještěcar Ivan Hroz­ čili polygon a posled­ le", jak se jim říká v New Yorku, podzemníků, je ný, ale toto tajemství prý ve své pozdní šílenosti ní metry byly trochu -40,5 v Moskvě odlišná. Bývalí trestanci mají Moskvu již nikomu nesvěřil. Knihovna či klenotnice se nestandardní. Brácha zakázanou, takže se ve skupinách organizovaných postupně stávala legendou. Po staletí po ní pátra­ sice sjel do vodou a 1 O m podobně jako ve vězení sdružují v podzemí. Kro­ lo mnoho lidí včetně Napoleona. kusy ledu skrápěné mě nich zde žijí „spongers" (Websterova ency- Další pokračování je poněkud „gaensselov-

8 41 ské". Chruščev měl ustanovit zvláštní výbor ve­ aby objevil staré lokomotivy. Popisuje bloudění vostí, pH a některá speciální měření byla každo­ vystoupit na břeh a při té příležitosti si prohléd­ dený mužem jménem Tichomirov, ale s přícho­ částečně zatopenými tunely, nález stolu, na kte­ denní náplní naší práce. K tomu provoz meteo­ nout polárnístanici a její okolí, pomazlit se s po­ dem Brežněva k moci, byla skupina rozpuštěna. rém byly rozloženy ještě čitelné noviny z roku stanice a odběry vzorků vzduchu pro atmogeofy­ lárními psy a ohmatat si opravdové polárníky. V roce 1980 údajně ukazoval bývalý velitel Krem­ 1950. Pod dotykem se všechno rozpadlo. Philovi ziku. Letos poprvé jsme se snažili uplatnit i jed­ Polární stanice připraví malé pohoštění a podá lu, generál Vedenějev mapu,která ukazovalamís­ se podařilo najít cestu ven podzemními garážemi nu z geofyzikálních metod VDV na ledovcích. výklad o své činnosti s prohlídkou jednotlivých to, kde knihovna leží. V posledních letech po kni­ -cestou se jim ulevilo,když našli opuštěnou kon­ Spolu s místní přepravou po moři a po souši nám laboratoří a výzkumných stanovišť. Na oplátku hovně pátrá tým složený jak z historiků tak i růz­ trolní místnost s běžícími kamerami. Ochranka vše zabralo tři měsíce určené k našemu pobytu v kapitán lodě pozve polárníkyna loď a tam je krmí ných médií. Součástí jejich práce je chránit prů­ byla na svačině. tomto území. Hodně času jsme věnovali dokon­ různými. dobrotami a hlavně se pronáší přípitky, zkumníky před „zlými silami", které již mnoho­ Později firma, která o existenci podzemí ne­ čení tepelné izolace stanice a konzervačním ná­ při kterých se vykládají různé zážitky ze života krát měly způsobit nemoc či smrt hledačů. Je to měla ani ponětí, stavěla v Chicagu most. Další těrům venkovních částí. Celý pobyt proběhl pra­ na stanici. Frekvence těchto zájezdů nebezpečně ruská schíza, raději se vraťme kousek na západ. události jsou dobře známy,je to dodnes noční mů­ covně, ale v poklidu bez zvláštních událostí. I stoupá a letos už jsme si připadali jako opice (www . bulfatomsci. orq!issues/199 7lmi9 7ilnitskv htmD. ra mnoha obchodníků a byznysmanů. Firma při polárnímedvědi nám dali pokoj a moře se k nám v cirkuse, na které se chodí turisté za úplatu dí­ (www.aifrulwinl47lunderqround e.htm). stavbě mostu zarazila pilot tak hluboko, že se chovalo přátelsky. Proti jiným rokům bylo léto vat. Naštěstí naše malá polární stanice je daleko dostala do jednoho z tunelů. Podzemní systém byl poněkud chladnější a první sníh nám začal padat od tohoto dění a díky zrádným útesúm a skalis­ Řidiče metra nefoťte bleskem! rychle zatápěn a střed města se ocitl bez proudu. už na počátku srpna. Docela chyběly intenzivní kům v moři se k nám žádná z luxusních turistic­ Australský jeskynní klan vydává zajímavý časo­ V některých domech (vesměs těch nejvyšších větry typické pro tuto oblast, které mají rychlosti kých lodí nedostane. pis II Draino týkající se průzkumu městské kana­ mrakodrapech) to trvalo až tři dny, než byla voda kolem 150 km/hod a s tím spojené rychlé tání Návrat výpravy se uskutečnil lodí Norbjorn lizace. Klan má své pobočky ve všech větších z podzemí vyčerpána a spojení obnoveno. sněžných polí a nižších částí ledovců. Proto ne­ společnosti Arktikmarine, která nás v polovině australských městech. Jednotlivé kanalizační řady byly ani žádné povodně a vysoké dešťové srážky. září bezpečně a neuvěřitelně rychle dopravila za jsou pojmenované, každý je prý jiný. V jednom A co u nás? Jedinou událostí pro celé okolí Hornsunduse stala dva dny do Troms0, kde už nás na naší základně z nich si jednou udělali rozsáhlou techno-party. Občas infiltrátory potkávám a občas o nich slý­ příhoda polských archeologů, kteří nezachovali v klášteře čekala naše technická skupina, která Mnoho skupinek proniká do metra, hlavně do chávám. Velice jsem oceňoval akce v hlubokém chladnou hlavu a při jedné z návštěv medvědice zde pracovala na přípravě dalších polárních vý­ technických tunelů a opuštěných stanic. Z Glas­ kolektoru (-70 m) pod Prahou. Je jím veden ka­ na jejich chatce, kdy jim rozbila okno, medvědi­ prav v dalších letech. Po krátké aklimatizaci, hlav­ gova nám radí, abychom řidiče metra nikdy ne­ bel vysokého napětí. Spodní kolektor je spojen ci zastřelili. Zůstala po ní dvě medvíďata, která ně srovnání žaludků z konzervové stravy na nor­ fotili bleskem, prý ho to může zaskočit. Zaslíbe­ šachtami s mělkým kolektorem, který leží asi po přešetřenípřípadu norskou správou musela být mální a přivyknutí všem civilizačním vymože­ nou zemí tunelářů je Anglie a Skotsko. Průmys­ 8-12 m pod povrchem. Myslím, že ho je dnes vy­ také zastřelena, protože by se sama neuživila. Pro nostem jako je rádio, televize, automobilová do­ lová revoluce zde byla obzvlášť intenzivní, že­ raženo kolem 50 km. Svého času infiltrátoři pro­ střelce byl závěr jednoznačný, ukončení své čin­ prava a policajti se vracíme tradiční trasou přes lezniční síť velice hustá, tunelů mnoho a mnoho nikali šachtami od stanice metra Holešovice do nosti v terénu a návrat nejbližší lodí domů. Tak skandinávské země domů. Přeplouváme Baltic­ tratí bylo později odstaveno z provozu. Přístup­ spodního kolektoru. Tam bývala přistavená šlapa­ skončila po jednom týdnu práce jedné z regio­ ké moře, trpíme na německých panelových silni­ né jsou nejenom vlastní tunely, ale také některé, cí drezína, kterou se vozili pod Prahou. Tady mu­ nálních výprav. Zabití medvědice bylo kvalifiko­ cích hlavně pod Berlínem a před Drážďany a kon­ částečně podzemní stanice a průchody. sím varovat, kolektory jsou dnes velmi dobře stře­ váno jako unáhlené s nevyužitím jiných možnos­ číme doma, kde je na několik měsíců oddech, než Z mnoha příběhů a infiltrací vybírám alespoň žené kamerami. Město se bojí teroristického úto­ tí jejího zastrašení a odehnání od chaty. Z tohoto to nastane nanovo. historii Chicago Tunnel Company z časopisu In­ ku, protože v kolektorech je vedena elektřina i případu je vidět, že se vedle tvrdých klimatických filtration, který nedostanete ani na stánku PNS. plyn. Navíc nedávno došlo k vykradení jednoho podmínek musí každý účastník výprav vyrovnat Na konci 19. století došlo k ražbě mělkých tune­ podzemního kolektoru u Malého rynku (vchod i s řadou dalších překážek a nebezpečí v souladu Výprava do Slovinska - lů pod středem Chicaga. Ležely v hloubce kolem do kolektoru je hned u Rotta). Následovala honič­ daných úmluv a podmínek pro práci v chráně­ ,,Utor 2000" 12 m. Jednalo se hlavně o systém podzemního ka zásahové jednotky se samopaly. Bezvýsledně. ných částech Špicberků. Každá takováto příhoda Radko Tásler zásobování města, který byl uveden do chodu V Plzni zase někdo věci a plánů znalý vykrádá má vliv na získání souhlasu pro další polárnívý­ v roce 1906. Tehdy měl 149 elektrických loko­ z podzemí obchody. Předpokládá to dosti detail­ pravy jednotlivých regionálních skupin, což se Sraz tentokrát proběhl bez komplikací a tak jsme motiv a víc jak 3000 vozíků na rozvážení zboží, ní znalost situace,protože z chodeb vede mnoho týká vlastně i nás. Další novinkou,která se v tomto se s bráchou a Gumákama (tři lidi na poslední uhlí a pošty. Jeho celková délka je asi 60 mil. zazděných východů do sklepů,takže musíte vel­ i minulém roce rozmohla, je turistický ruch od­ chvíli opět odpadli) ocitli 6. září nad Planinou Nápad to byl vynikající, protože odlehčoval pro­ mi dobře vědět, kde jste. A pokud chci zahranič­ bývající se převážně prostřednictvím pár zahra­ Golobar na jihovýchodě Julských Alp. Na základ­ vozu na povrchu, ale ekonomicky se příliš nevy­ ní infiltrátory něčím trumfnout, tak jim vyprávím ničních a norských cestovních kanceláří, které ní tábor něco přes hodinu cesty od auta jsme měli plácel. V roce 1959 byl systém odstaven a krátce o akci, kdy skupina českých jeskyňářů pronikla využívají laciné ruské lodní dopravy (výzkumné povolení od MOP, respektive správy Triglavské­ na to zapomenut. Rozvodná společnost Common­ na Kole štolou téměř do epicentra pokusného ja­ lodě ruských vědeckých institutů), které na letiš­ ho národního parku ( o povolení nutno žádat mi­ wealt Edison začala po roce 1970 využívat část derného výbuchu. To už je moc i na otrlý jeskyn­ tích v Longyearbyenu nalodí kolem 60 turistů a nisterstvo!), ale vodu v okolí stanů nám „neza­ tunelů jako kolektory pro kabely vysokého napě­ ní klan! vozí je po dobu jednoho týdne až 14 dnů kolem jistili". Pro tu bylo nutné docházet k nádrži u ne­ tí. Staré tunely však stále vedou pod Chicagem. Špicberků a ukazují tamní přírodu. Na břeh se dalekého loveckého srubu. Bylo to tam nebez­ Jsou sice mimo provoz, ale jsou vystrojené anti­ Poděkování: Kopie různých pozoruhodných ča­ dostávají pouze v několika málo místech a v re­ pečné, když tam byli lovci. Mimo vody nám totiž kvárními rozvody a dosti blátivé. Pod některými sopisů, zejména II Draino a lnfi/trationbyly zervacích či národních parcích se vyloďovat ne­ ochotně nabízeli i slivovici. obchody jsou dodnes přistavené staré vagónky. poskytnutyPetrem Kazilem. Velmi mě potě­ smějí vůbec. Proto velice rádi využívají Polskou Dali jsme si za úkol prolézt menší strmé údolí Phil O'Keefe se později snažil dostat do tunelů, šil a děkuji mu. Václav. polární stanici, kde na požádání a za souhlasu nad Planinou Golo bar, končící v kotli pod vrcho­ vedení stanice mohou na dobu několika hodin lem Srednja špica (I 819 m n.m.). Těsně pod vr-

42 7 ale velmi náročný pro svá specifika ledovcových movů, už byl čas přihlásit 6. českou glaciospele­ Listárna jeskyní. Pouze protažení .polygonu a zakreslení ologickou výpravu na rok 2000. Měla to být ta­ hlavního tahu si vyžádalo 16 hodin tvrdé práce. ková oddychová akce s dokončením pár nedoděl­ Od Lumíra Fojtíka (l(@Pku-prv.cz) né koncerty a představení, leží u silnice z Mana­ Víme, že jsme nebyli ještě na konci celého systé­ ků na polárnístanici a hlavně jsem chtěl začít psát Přeji dobrého dne, coru do Porto Christo, asiI km od P.Christa. Ote­ mu, ale s nástupem zimy a s ní sněhových bouří knížku o kouzelné přírodě Svalbardu a naší práci dovoluji si oznámit zrněnuserveru a umístění své vřeny celoročně I 0-17 hod. se nám postupně zavřely všechny vstupy do pod­ v ledovcích. Ale jak to v životě chodí, člověk míní stránky spolu s výraznou kvantitativní a mysllm Kontakt: www.cuevas-hams.com zemí. Druhým úspěchem bylo proniknutí do tla­ a čas mění. Zase to byl doslova maratón. Jako i kvalitativní změnou obsahu. Přibyly miliony kového vývěru veliké ledovcové řeky centrální­ doprovod do hlavní realizační skupiny jsem si obrázků a videoklipů (no trochu méně) ze Štram­ Coves del Drach ho systému ledovce Werenskiold. Sice to nebylo vzal svoji manželku, která všechny naše výpravy ,. berského krasu a nově objevené Pouťové jesky­ Údajně známé po celém světě jedním z největších daleko, ale 200 m chodeb, kaskád, ledovcových pomáhala připravovat, ale sama ještě na severu ně. Místo 9,8 MB je tam teď 20 MB k pokoukánf. podzemních jezer, jež zove se Martelovo.Denně jezer a tobogánů stálo za dokumentaci a prohlíd­ nebyla. Velice se zdráhala a nechtěla být přímou Nová adresa je u starého dobrého Telecomu jsou zde pořádány koncerty klasické hudby. Jes­ ku, obzvláště když jsme byli v letních měsících účastnicí výpravy z obav před polárnímimedvě­ na http://web.te/ecom. czlspe/eo kyně najdete na v. pobřežíMallorcy, kilometr jižně svědky velikého přírodního divadla v podobě dy a mořskou nemocí. Nakonec po rozhodnutí ro­ S pozdravem od Porto Christo, směrem na Calas de Mallorca. gejzírů a erupcí mohutné řeky tryskající z čela dinné rady jí níc jiného nezbylo. Druhá podpůrná Lumír Fojtík Otevřeny celoročně I 0-17 hod. ledovce. skupina složená z mých synů Pípana, Stanislava Konec výpravy se už odehrával za tmy po­ a Marcela nás dopravila do přístavu Gdyňa a v Od Milana Korby ([email protected]) Já sám jsem byl ubytován v Alcudii v letovisku lární noci a pomalu jsme zahájili trénink na bu­ závěru pro nás dojeli do Troms0. Přepravu na Poslední srpnový týden jsem se coby turista Bellevue. Samozřejměi zde pro mne byla nachys­ doucí přezimování. Tak jsme se vžili do této nové Špicberky pro rok 2000 zajišťovala Polská aka­ ocitnul s rodinou na Mallorce. Překvapil mne zde tána jedna o poznání skromnější jeskyně, zvaná role, že se náš trénink stal málem skutečnosti a demie věd novou lodí „Horyzont II". Přeprava se počet zpřístupněných krasových jeskyní a jejich Martinská. Jedná se o asi dvacetimetrovou kru­ začalo se vážně uvažovat o našem přezimování. týkala nové posádky Polské polárnístanice, tech­ rozloha... Krápníková výzdoba je skvostná a po­ hovou propast o průměru nějakých I O m. Kolem Když se nám nepodařilo pro silné bouře na moři nické pracovní skupiny, všech regionálních vý­ kud se budete někdy vyskytovat na stejném mís­ dokola je obehnaná vysokým železnýmmřížovým a velice špatné počasí odplout do konce října, byla zkumných polárních skupin z jednotlivých uni­ tě, nenechte sije ujít. Nejznámější caverny,elek­ plotem na betonové podezdívce s dovnitř obrá­ již velmi malá naděje na možnost nás dostat na verzit a nás. Celkem se jednalo o přepravu 76 lidí tricky osvětlené a přístupné po chodníčcích či cenými zlověstnými hroty. V plotu je uzamčená nějakou loď, která se vracela před nastupující zi­ včetně vybavení, stavebního materiálu a potřeb­ loďkách za poplatek s průvodcem jsou tyto: branka a nad ní v mřížích neveliký otvor, kterým mou do Norska. Byli dva pokusy, ale až na třetí ných pohonných hmot na celý rok. Loď byla úpl­ se dá prolézt dovnitř. Nejprve tuto cestu podnik­ dne.18. listopadu se nám na vlastní nebezpečí po ně nová a byla to její první delší plavba. Byla Caves of Campanet ly děti, po nich s mírnýmiobtížemi, způsobený­ probití 200 m širokou barierou ledových ker a postavena podle projektu skupiny polárníků,kteří Jak praví průvodce.jeden z největších přírodních mi ani ne tak velikostí otvoru jako spíš nalome­ ledovcových bloků podařilo doplout k lodi Nor­ v roce 1989 založili společnost pro stavbu plavi­ zázraků, které musíte spatřit, abyste uvěřili, že ným žebrem, i já. Po obvodu propasti vede scho­ bjorn, která nás vzala na poslední chvíli na palu­ dla sloužícího potřebám polárníhovýzkumu. Po­ něco tak skvostného může existovat. Jeskyně leží diště, kterým je možno sestoupit až na vybetono­ bu a odplout s ní do Norska. Výprava svůj cíl stupně zkrachovali a dvakrát se ještě snažili loď u městečka Campanet, které je snadno dosažitel­ vané dno, kde jsou do postranních dutin propasti splnila, vyzvedla polární stanici Baranowského dostavět až přišla na pomoc vysoká škola námoř­ né ze silnice z Palmy do Alcudie, vlevo na kilo­ zakomponovány dva zachovalé oltáře s reliéfy ze zajetí bahna a kamení, posadila na nové zákla­ ní v Gdyni a zafinancovala dostavbu lodi, pro­ metru 39. s obligátním výjevem ze života sv. Martina, an dy a vybudovala nové moderní sociální zařízení vedla některé úpravy a hlavně zajistila nejnověj­ Jeskyně byly objeveny v roce 1945 a zpřístup­ se dělí s žebrákem o svůj plášť. U dna propasti je včetně řady vylepšení v izolaci a opatřeních proti ší navigační a technické vybavení, které bude něny roku 1948. Zabírají plochu 3.200 m2 plně několik nevysokých chodbiček. Jako správný tu­ mrazu, silným větrům a náhlým přívalům vod. sloužit k praktickým cvičením absolventů školy. propojených podzemních prostor, nejznámější rista jsem neměl baterku ani zápalky a protože Ve zli jsme si domů cenná pozorování a velikou Pro plavbu byla pouze podmínka dobrého pojiš­ jsou Romantic Hall a Enchanted City. Otevřeno jeskyni objevila manželka těsně před odjezdem, databázi z oblasti meteo a hydro ledovce Weren­ tění každého pasažéra a jeho zavazadel či mate­ denně od 10 hod., výklad v angličtině. nebylo mi umožněno chodbičky prolézt. skiold. Objevy nových jeskyní již byly nad rá­ riálu, protože první zkušební plavba může mít i V propasti samé jsou patrné zbytky krápníkové mec plánovaných úkolů. Naše výprava proběhla svoje stinné stránky. Vše dopadlo dobře, ažna to, Cuevas de Arta výzdoby, oltáře vyhlížejí vcelku působivě, za bez vážných zranění, i když v několika případech že jsme měli od samého začátku plavby z Polska Snad nejvelkolepější mallorské jeskyně- dle ku­ shlédnutí Cova del Martin dozajista stojí. Cesta jsme museli bojovat o vlastní krky a to hlavně na až na Špicberky rozbouřené moře a někteří z nás čeravého španělského průvodce se mnozí ná­ zpět přes mříž nečiní obtíží... moři při našich cestách na okolní ledovce. Zato trávili plavbu v kójích a intenzivně předávali vštěvníci podivují nad tím, že dosud nebyly vy­ K této jeskyní nesměřují žádné velkoplošné polští polárnícipři jedné z cest za námi, kdy nám Neptunovi obsahy svých žaludků. Můžeme kon­ hlášeny za devátý div světa. Otevřeno v létě I 0- tabule, cesta je popsána v brožuře JO výletůpo vezli materiál a nějaké potraviny, se na moři pře­ statovat, že jestli úmluva s vysokou školou ná­ 19 hod., v zimě do 17 hod. V létě je možné jes­ Alcudii, ta je k dostání v alcudijském informač­ vrátili a po záchranné akci Norů se čtyři z nich mořní bude trvat i nadále, je zde opravdu luxusní kyně projet člunem z Cala Ratjada. Velkolepý ním centru. dostali do nemocnice v Longyearbyenu a na sta­ plavidlo pro cesty do Arktidy ale i Antarktidy, kam vstupní portál... Do 20.9. umístím dokumentárnífotografie na nici se vrátili až po třech týdnech. pluje s novými posádkami Polské polárnístanice Jeskyně se nacházína sv. cípu ostrova u města adresu www.quenya.cz/milanlcaveslmallorca.htm. Z Troms0, kam jsme šťastně dopluli, už nás v Antarktidě. Arta. Milan Korba čekala cesta po souši autem domů. Po týdenním Práce se v letošním roce soustředila na hyd­ Kontakt: cuevarta@ma//orcanet.com pobytu v prostředí naší základny v polárním kláš­ rochemický a hydrologický program ve dvou sběr­ Od Davida Chovance teře karmelitánek v Troms0 jsme se vraceli přes ných územích a to pod horou Fugleberget pod Cuevas dels Hams Vážený pane Cílku, Finsko, Švédsko, Německo domů autem. Než-li čelem ledovce Hans a v celém předpolí ledovce Objeveny Pedrem Caldenteyem 2.5.1905, pře­ ačkoliv sám nemám se speleologií vůbec nic spo­ jsme se stačili aklimatizovat v teple našich do- Werenskiold. Odběry vzorků vod, měření vodi- krásné podzemní jezero, pořádají se zde výj imeč- lečného, velmi rád sledujipráci ČSS a s napětím

6 43 "á/8 + + § l-..

čtu články a literaturu o Vaší práci. Při čtení SPE­ LEA na Internetu se mi vybavila již dávno zapo­ ,choddo s/

Literatura

ČESKÝ KRAS XXVII,2000, I. Jančaříková a P. Bosák eds. 64 stran, barevná obálka, velký formát. Muzeum Českého krasuv Berouně. Ročenka Český kras se proměnila, má barevnou obálku, velký formát a zabývá se zejména Iva­ nem Horáčkem (na obálce) a mlynaříkem dlou­ ... _, ,_._ · hoocasým (v textu). První dvě třetiny čísla jsou ;.. věnovány živé přírodě, zejména fóglům a různé z � ,�· . ,, • < ,�t--;,.� ,,: ,._ :�:�:->: žouželi. Jako životní prostředí obou druhů jsou -:�:,\,.,:":�:•:::,.· .: • : často uváděny opuštěné lomy. Teprve někde na {•_::?·\�'.':\:.:::" · konci se objevuje speleologie: zajímavý hydro- logický model českého krasu; myšlenka, že ve : ,; ·; • • · " ., � 1 spodním miocénu existoval údolní systém veli- . /.:: ,� ·· kostí srovnatelný s kvartérníma pár dalších zpráv. + · :··-:·,:-\ �� A. Jančaříkovi je letos 50 let a V. Lysenkovi je 60 �s/f Ledovcová jeskyně s názvem Údolní, která je součástí bočního odvodňovacího systému ledovce Werenskiold • ,.· let. Kromě předběžných nekrologů je uveden i Obr.1 užitečný soupis jejich důležitějších prací. Celko- na jz. Špicberkách.Jeskyně je součástí jíž popisované ledovcové jeskyně Kvisla.

44 5 notlivých výprav, tak ve vlastní realizaci výzkum­ počátku polární zimy. Zajímavá byla i doprava vá změna: k lepšímu, z hlediska speleologie na Švarcavě, koněpruského vápence na Zemské ného programu a hodně stavebních prací na zdo­ na Špicberky, kdy jsme využili nabídky jednoho k horšímu (málo článků). Pokud vás fascinují výstavě v roce I 89 I, patinovaného balvanu na konalování malé polární stanice. Náš pobyt a našeho přítele polárníka vlastnícího jachtu Elta­ sýkorky, tak tohle číslo prostě musíte mít. Šemíkově hrobu, bioeroze, revitalizace opuště­ všechny práce na zmiňovaném území jsou pod­ nin, který právě v období našeho pobytu v Troms0 ných lomů. Závěrečné partie představují výběr míněny souhlasem norské správy, protože se po­ a čekání na vhodnou loď plující na Špicberky nám GEOLINES 11. Papers in Earth Sciences (2000). důležitých pověstí a geologickou bibliografiiko­ hybujeme a žijeme na území národního parku a nabídl svoje služby a odpluli jsme na naši nej­ Proceedings of the International Conference něpruského devonu. Rozmanité čtení. K dostání proto musíme každoročně naše výpravy přihla­ dobrodružnější plavbu dlouhou I 000 km po Se­ on Past Global Changes. Upper Pleistocene na sekretariátu ČSS. šovat u Norspolar institutu a guvernéra Svalbar­ verním ledovém oceánu na jachtě s délkou 14 m and Holocene Climatic Variations. 1-181. du. Přihlášený projekt, který se snažíme realizo­ a šířkou necelé 3 m. Jak je vidět podle těchto řád­ Published by the Institute of Geology ASCR. GRADZINSKJ M. ed. (2000): Climate changes. vat, je rozpracován do roku 20 IO a má za hlavní ků, přežili jsme i tento experiment, i když byly v Praha. J. Kadlec ed. ISSN 1210-9606. The karst record. Guidebook and abstracts.1- cíl dokumentovat a vyhodnocovat všechny změ­ Troms0 mezi námořníky a starými mořskými vlky Tento výjimečný sborník editoval J. Kadlec, i 106. Krakow. ISBN 83-900070-6-1. ny ve vnitřním odvodňování subpolárníchledov­ uzavírány sázkyna téma dopluje Eltanin či nedo­ když to v textu není uvedeno. Jedná se o soubor, Donedávna byly za nejlepší sedimenty umožňu­ ců v oblasti Hornsundu.Naše práce by se nedala pluje. tuším, 64 článků týkajících se rekonstrukcí kli­ jící rekonstrukci klimatu během několika posled­ realizovat bez pomoci našich polských přátel a Naše silná trojka se po krátké aklimatizaci matu a prostředí. Jedna sekce této solidní mezi­ ních dob ledových považovány spraše. Teď se institucí. Hlavní oporou pro nás je Polská polární na hlavní polské polární staniciv Hornsundupus­ národní konference se zabývala klimatickým zá­ důraz spíš přenáší na krápníky. Odhadem asi 50 stanice PAN (Polské akademie věd) a spolupráce tila do náročného úkolu vyzvednutí naší malé znamem v jeskynních sedimentech (Německo, rozšířených abstraktůřeší rozmanité otázky vzni­ s řadou polských univerzit. Je to nezbytné záze­ polární stanice z bahna tundry a bočních morén sintry - Kutná Hora, insolace, magnetická stu­ ku speleotém a jejich výpověď o změnách kli­ mí, které pro obě strany přináší určité výhody, ale do výšky cca 60 cm a opětné usazení na nové dia, Holštejnská jeskyně). Kromě toho je několik matu a prostředí. Pěkná a potenciálně důležitá i závazky. Pro nás už je to věc samozřejmá a naše základy, které jsme museli vybudovat. Měli jsme dalších článků věnováno holocénu Českého kra­ publikace. každá výprava už probíhá podle zaběhlých záko­ na to tři měsíce času, ale v polárníchpodmínkách su, srovnání palynologie a malakozoologie nů a pravidel. Hlavní zásadou je dle svých mož­ to bylo asi tak náročné jako u nás přesun kostela z Ochozské jeskyně a dalším zajímavým téma­ HAVLÍČEK P. a TYRÁČEK J. eds. (2000): Bo­ ností a schopností jeden druhému pomoci jak v Mostu. Už rok před tím se na tuto akci dělali tům. Podobně velká konference o změnách kli­ hemian Field Conference. Excursion Guide­ v plnění výzkumných programů tak i v základ­ různé přípravy a pomocí sněžných skútrů se do­ matu v nejmladší geologické minulosti ještě ni­ book. INQUA. 1-3 I. ČGÚ. ISBN 80-7075- ních běžných úkonech, jako je nikdy nekončící pravilo potřebné zařízení a část dřeva. Do této kdy v ČR nebyla. Sborník je informativní a dů­ 418-4. transport materiálů a vybavení jak po souši tak tvrdé každodenní práce jako balzám zapadalo stojný. K dostání v knihovně Geologického ústa­ Exkurzní průvodce po holocénních sedimentech po moři, vzájemné poskytování proviantu a uby­ naše každodenní plnění programu meteo a hyd­ vu AV ČR. Českého krasu a Polomených hor. Důležitý je pro­ tování, rychlá a nezbytná pomoc při nehodách ro, což se skládalo z pravidelných záznamů me­ filsedimenty v suchém údolí nad Tetínem, který v terénu či střetu s polárními medvědy. Je to jed­ teorologických údajů, měření a odběrů vzorků na LOM PRACHO VICE 2000. Str. 1-16. Barevná ukazuje, že v údolí tekla voda někdy před depo­ na polárnírodina a záleží zde na každém jednot­ určených stanovištích ledovcových řek a vývěrů. brožura formátu 300 x 160 mm, řada foto­ zicí PK I (cca 25 tisíc let) a pak až v mladším livci, jestli do této rodiny zapadne nebo je z ní K již rutinní práci meteo a hydro se s nástupem grafií,vydaly Cementárnya VápenkyPracho­ holocénu. Jinak bylo suché. Dále jsou zde uve­ vypuzen třeba pro své sobecké či jiné nevhodné zimy přidaly postupné výpady do ledovcových od­ vice a.s., neprodejné. deny profily u jeskyně Skalice nad Měňany, na chování. vodňovacích kanálů a jeskyní. Aniž bychom měli Pěkná, malá, firemní publikace, která zobrazuje jižním svahu Zlatého koně a dva profily od Ko­ Nejnáročnější pro každou z našich výprav je pro tuto výpravu plánovaný nějaký veliký objev, staré pohledy na dobývací prostor. Řídký text, ale paniny. Normální, zajímavý exkurzní průvodce. cesta a doprava materiálu a účastníků z Čech na přece jenom se nám podařil. Boční odvodňovací několik užitečných informací: především je zde Důležité je, že K.D. Jager, předseda Euro-sibiř­ naší polární základnu. Je to kombinace automo­ systém ledovce Werenskiold, který nese název pohled na krasovou dutinu pokrytou na povrchu ské komise INQUA považuje na základě této ex­ bilové, lodní a někdy i letecké dopravy s různými Kvisla aje námi sledován od roku I 986, nás pus­ tmavými až černými krystaly kalcitu o velikosti kurze pramen ve Sv. Janu pod Skalou za nejlépe překládkami a přestupy. Aby to probíhalo co nej­ til do jeskyní s docela jinou morfologií, nežli jsme 15-20 cm. Jedná se o podobnou dutinu,jaké byly zpracovaný krasový pramen ve střední Evropě a efektněji a nejrychleji, budujeme sí po trase zá­ tomu byli zvyklí doposud. Dostali jsme se pod odkrytyi v koněpruské oblasti. Dále jsou uvede­ navrhuje zdejší travertinové těleso jako meziná­ chytné body a jakési přestupní stanice, kde máme ledovec proti proudu řeky, která měla docela čis­ ny nálezy hydrotermálních minerálů - galenit a rodní opěrný bod karbonátové sedimentace svoje sklady s materiálem a potřebné vybavení. tou nezakalenou vodu a jeskyně postupně přechá­ sfalerit v křemenech z dolomitů a millerit v holocénu. Tak už máme vybudované svoje zázemí v pol­ zely do hlubokých kaňonů zaříznutých ve skal­ v grafitickýchbřidlicích. Text je citlivý, nechválí ském přístavu Gdyňa a na severu Norska ve měs­ ním podloží. Pouze strop ve výšce 5 až 8 m tvoří firmu,ale spíš ukazuje historii. KADLEC J. (2000): Holocene calcareous tufa tě Tromsej:.Každá z našich posledních výprav je dno ledovce nebo jak jsme později zjistili, ledo­ cascades in the Bohemian Karst. Excursion složená ze dvou skupin a to vlastní realizační tým vá jádra bočních morén. Překvapením bylo za­ CÍLEK V. a BOSÁK P. eds. (2000): Zlatý kůň. guide 1-18. Geologický ústav AV ČR a ČGÚ. a technická podpůrná skupina, která zajišťuje měření směru hlavního průběhu jeskyně, který Sborníkvydaný k padesáti letům objevu a vý­ PAGES. Praha. dopravu a provádí potřebné práce mezi domovem opouštěl území ledovce Werenskiold a pokračo­ zkumu Koněpruských jeskyní. Knihovna Tento pěnovcový průvodce přináší popis pěnov­ a Troms0. val severnímsměrem pod boční morénu a násled­ ČSS 36, 1-148. Praha. ISBN 80-85304-69-4. ců u Sv. Jana pod Skalou, pod Kotýzem nad Dob­ V roce 1999 se uskutečnila 5. česká _glaci­ ně pod další menší boční ledovce. Během dal­ Sborru'lcobsahuje hlavní články na témata: histo­ rou vodou (úplně nová lokalita objevená před ospeleologická polárnívýprava ve složení Řehák ších průzkumů a mapování se podařilo dosáhnout rie koněpruskéoblasti, kvartér koněpruské oblasti, dvěma lety K. Žákem a letos vykopaná J. Hlavá­ Josef sen., Stanislav Řehák a Petr Zajíček jako délky jeskyně I 300 m, kde se střídaly úžiny s půdy koněpruské oblasti, miocenní pánev Vižina čem a spol.) u Petráňky v Karlickém údolí a Malé realizační tým, a jako podpůrnáskupina Josef Ře­ velikými prostornými domy, kaskády a vodopá­ a její vliv na poznání toho, jak v té době tekly Chuchli. Pokud vás zajímají pěnovce a krasová hák jun. a Marcel Řehák. Termín výpravy byl zá­ dy s rovnými meandrujícími úseky. Pohyb a prá­ řeky, paleolitická lokalita na Tmani, konodonto­ hydrologie, tak to je dost zajímavý materiál měrněvolen do období pozdního polárníholéta a ce v takových jeskyních je poměrně bezpečný, vá stratigrafie. Krátké zprávy se týkají pěnovců k rozjímání.

4 45 ŠTÉC M. (2000): Jaskyňa mrtvych netopierov. Zprávy zakcí Sprievodca Ďwnbierskym vysokohorským krasom. 77 stran. Vlastním nákladem, náklad Setkání jeskyňářů v Českém krasu planině a nabídka na expedici tamtéž. Po shléd­ a místo vydání neuvedeny. K dostání též na 6.-8.10 na Tetíně nutí dia se jako obvykle nikdo nepřihlásil. sekretariátě ČSS. Ladislav Smrťák Pecka, ZO 1-02 Tetín Asi nejhodnotnější částí večera bylo krátké Tento geologický a speleologický průvodce po­ vystoupeni krasového děda Zdeňka Březiny. Sice pisuje Ournbierskýkras, jeho geologii a geomor­ Z iniciativy tetínské ZO 1-02 se konala akce,před jsem tvrdil, že jsme ho odchytli pro potřeby karl­ fologii, klimatické a hydrologické poměry. Ne­ převratem tradičně pořádaná Speleoklubem Pra­ štejnského Vax muzea, které zakládá Síň krasové celá polovina textu je věnována popisu Jaskyne ha. Po létech pauzy, pQ četných diskuzích na toto slávy, ale za účastníky a pořadatele mu tímto dě­ Mrtvých netopierov. Ta patří mezi největší slo­ téma byla akce přesunuta na podzim. kuji za jeho vystoupení. venské jeskyně. Vymapováno je asi 16,2 km cho­ Změna nájemce kulturníhodomu, avizovaná V rámci akce se konala prezentace firmy deb s převýšením kolem 300 m. Jeskyně však od května, se uskutečnila od I.I O, dořešeno vše Condor, berounského výrobce spacích pytlů, sta­ klidně může být 30 km dlouhá. Je to jedna bylo až na schůzi obecního zastupitelstva 2.1 O. nů, batohů a bund. z nejsložitějších a nejméně logických jeskyní na Dá se říci, že v hodině dvanácté. Za pochopení a Vše zakončila diskuze, obvyklá na podob­ Slovensku. To je dáno nejspíš tím, že její základ podporu naší akce děkujeme jak starostovi obce ných akcích. Kecalo se a hrálo až do rána. se vyvinul v dobách, které mají se současnou p. Hejnovi a obecnímu zastupitelstvu, tak před­ Dojmy z akce je potřeba nechat rozležet a morfologií terénu pramálo společného. Jeskyně cházejícímu nájemci p. Špivákovi i novému ná­ zvážit pro a proti. Dávám tedy do diskuze tento má několik výškových úrovní, dejme tomu 7, ale jemci p. Matějíčkovi. námět - v září se třetí víkend koná na Tetíně lud­ v průmětu vypadá spíš jako jeden velký zmatek Program byl tradiční, exkurze na lokality. milské posvícení. O tomto víkendu projde Tetí­ křižujících se chodeb. Při troše dobré vůle by se Zajistily je skupiny 1-02, 1-06 a 1-11 (jeskyně nem okolo dvou tisíc návštěvníků. Což to využít těch pater dalo napočítat klidně dvojnásobek. Nad Kačákem, lomy na Chlumu, Beranův lom, na propagaci České speleologické společnosti? Úzké, meandrovité partie místy přecházejí do Kavčí lom s jeskynními lokalitami). Podle pre­ Promítání filmů a diapozitivů, traverz přes lom velmi rozsáhlých dómů o výšce až 40 m. Mys­ zenční listiny se sešlo 41 účastníků ze 13 skupin. Pod hradem (vybrat na činnost záchranky, povo­ lím, že tato jeskyně je v současné době jednou Přes polovinu účastníků tvořili členové ZO 1-02 zit za úplatu „ťuhýky" v nosítkách?), výstav,i z nejzajímavějšíchslovenských jeskyní a to hned Tetín a 1-11 Barrandien. Mimo středníČechy zde výrobků drobných firem se sportovním vybave­ z několika důvodů. Její horní partie leží okolo byli i zástupci 4-0 I a 3-05, na krátkou chvíli se ním, stavba cvičné stěny či speleotrenažéru - l. 700 m n.m., jedná se vlastně o nejvyšší úroveň objevil i náš přítel a manžel naši členky Berndt zvažte účast a prezentaci svojí činnosti - zájmo­ Ďumbierského krasu, nebo chceme-li, širšího Kahlert, člen DAV Frankfurta/Main. vé, ale třeba i pracovní na termín 14.-16. září 2001 okolí Demanovské doliny. Vymapovanépodzem­ Hitem bylo přemostění lomu Pod hradem, na Tetíně. ní prostory v této oblasti mají v současné době uskutečněné členy Speleozáchranné služby. Tra­ délku kolem 80 km! A jejichgeneze je přitom tak verz o délce cca 120 m za takřka nepřetržitého nejasná! Podle mého názoru je nutné řešit genezi deště byl sledován místními obyvateli a občas i Polární výpravy na Špicberky tohoto souboru jeskyní jako jeden celek. Pak by turisty. Potěšila i solidarita s promoklými borci, Josef Řehák, sen. to ovšem mohlo znamenat, že část Demanovské­ vyjádřená hrncem čaje od místní občanky. ho systému (ještě před říční remodelací) mŮŽe V sobotu večer proběhl v sále kulturního do­ Je samozřejmostí, že tak jak Tásler zůstává věr­ představovat dutiny hlubokého oběhu vod, jakou­ mu program, jak jinak než kulturní. Promítání ný Novému Zélandu, tak Řeháci si drží svoje si kořenovou zónu dnešního vysokohorského kra­ videa z nových prostor v jeskyni Nad Kačákem Špicberky. V roce 1999 a 2000 proběhly pátá a su, která vznikala bez ohledu na to, kde je dnes bylo první prezentací tohoto objevu na veřejnos­ šestá výprava do oblasti jihozápadních Spicber­ dolina a kde kopec. Otevírá se tím i zajímavýpro­ ti. Po té Petr Kadlec z 1-02 promítl diapozitivy ků. Protože se jedná o poměrně časově dlouhé blém hloubkového vývoje systému Demanové, o z Nového Zélandu, kde se účastnili spolu s Pav­ akce a vlastně jedna navazujena druhou, nesta­ kterém již dnes víme, že zasahuje nejméně něko­ lem Cibulkou za naší skupinu expedice do jesky­ čili jsme se v posledních letech prezentovat na lik desítek metrů pode dno údolí. Co však jestli ně Bohemie. Petr komentoval živě, jeskyni popi­ stránkách Spelea. Snažíme se to napravit touto to je sto nebo víc metrů? Tady ještě budou za­ soval ve stylu: ,,Kachny. Kachny." z filmu Roz­ krátkou zprávou z obou posledních výprav. městnány generace jeskyňářů i badatelů. puštěný a vypuštěný, pouz_e slova obměnil na Naší hlavní základnou zůstává i nadále malá Na brožuře musím pochválit tu okolnost, že ,,Aragonit. Aragonit". To doplnil recepty na úpra­ polární stanice pod ledovcem Werensk.iold v ra­ jeden z objevitelů systému dal dílo dohromady, vu vačice possum (pozn. autora: neplést s vačicí jonu fjordu Hornsundu, nazývaná Baranůvka takže se jedná o zprávy z první ruky. V knížce je opossum, žijící v Americe a známou čtenářům nebo Werenhus. Zde si od roku 1988 pomalu bu­ víceméně cudně zamlčenkonflikt rázu menší par­ mayovek). Expedice se mu jevila jako úspěšná, dujeme malou českou polárnízákladnu, která by tyzánské války, který probíhá mezi jeskynáři a neboť po záplavě výzdoby a obřích rozměrů v konečné podobě měla sloužit k námi již dlouho Správou Národního parku. v Bohemii byl odměněn důlními díly na Zélan­ plánovanému přezimování a bádání pod ledovci du. Inu, osvícený příbramák. Následovaly diapo­ v čase polární zimy. Stojí nás to nemalé úsilí, TECHNIK A. (I956): Mlýn na ponorné řece. zitivy z Ponoru u Ještěrčího jezírka na Silické hodně namáhavé práce jak na poli organizace jed- Mladá Fronta. Edice Boje. Praha.

46 3 Protože jsem již dřív zmínil jiné dva Technikovy VODIČKA J. (1997): Železné hory očima geolo- Výročí romány-,,Muže pod Prahou" a „Baraby",je nut­ ga. Železné hory 5, 1-66. Nasavrky. né jmenovat a znovu upozornitna tento díl pod­ Malá geologická monografie se kromě jiného Neklidné stáří velkého vypravěče - Zamyšlení nad životnídráhou V.Ložka je spíš zemní trilogie. Je to drsně baladický příběh mly­ věnuje těžbě vápence u Vápenného Podola a po­ Vojen Ložek 75tiletý meditací nad proměnou přírodních věd za posled­ náře žijícího snad někde u Spáleného mlýna pisuje krasové jevy této oblasti. Václav Cílek ních padesát let. Především co jsme získali: neu­ v Moravském krasu. Pojednává o člověku, který věřitelný a nádherný pohled do nitra molekul, objevil tajemství ponornéřeky, spustil se do Ma­ Dobré zboží se chválí samo. Není nutné vynášet poznatky o metabolických drahách a mechanis­ cochy, prošel jeskyněmi a miloval. Je to dodnes oslavence na přírodovědný Olymp. Stejně tam už mech přeměn vznětů, energií a tvarů. Objevil se vzrušující čtení. je. Před rokem jsem byl v Bonnu na setkání kvar­ téměř omamný svět genomu,molekulárních reak­ térních geologů nazvaném "Loessfest". Překva­ cí, evolučních mechanismů. Víme toho víc, než pilo mne, že několik přednášejících a to z růz­ zde dokáži vyjmenovat. Ale také jsme něco ztra­ ných evropských států se veřejně přihlásilo ke tili - nazval bych to poučené chození do přírody. Inzerce dvěma učitelům- k Vojenu Ložkovi a též k Jiřímu Dlouhé hodiny, kdy se skorem nic neděje,jen oko Kuklovi (tomu je letos 70 let). Proč se tak stalo a a mysl vstřebává krajinu a její stanoviště. Výsled­ Prosím pěkně, sháním závěsný hornickýkompas. v čem spočívá Vojenův vliv na současnou tvář kem tohoto vstřebávání je pak jakási zkušenost Neprodáte někdo? Nevíte, kde by byl k mání? environmentálních věd? Především Vojen Ložek krajiny a přírody, kterou je nutné kombinovat Petr Zakopal ZO 4-04 Agricola, jako jeden z prvních v Evropě soustavně studo­ s vědou, ale obojí je víc časově náročné, než si e-mail: [email protected] val poslední interglaciál - holocén. A to v dobách, v grantovém světě obvykle můžeme dovolit. kdy se na takto mladé a navíc měkké (!) sedi­ Říkáme pak: obecná znalost přírody a kraji­ menty dívali ostatnígeologové s opovržením(kte­ ny ČR klesá. Jinak chytrá studentka se ve třetím ré ostatně přetrvává). Jako jeden z prvních na ročníku zoologie přizná, že ještě nikdy neviděla světě se soustavně a to po dobu skoro padesáti let kozu. Geologové tápou, kde leží Brdy. A podob­ věnoval krasovým sedimentům. Další věc, která ných případů je mnoho. Na internetu,který často jakoby předběhla dobu, je interdisciplinarita. používám, se dozvím úžasné věci o probíhajících V.Ložek není jeden člověk, ale tým specialistů, projektech, ale nenahradí mi to kontakt s přírodou. který je respektován v botanice, zoologii, geolo­ Vojen Ložek by dnes mohl klidně odpočívat a gii, fyzické geografii, speleologii, archeologii a trousit bystré postřehy, ale chce se toho po něm ochraně přírody. Je přesně to, po čem se dnes stále víc - posudky na trasu dálnice, na úplnost v době víceméně izolovaných specialistů volá. seznamu chráněných území. A není to proto, že Vždy totiž potřebujeme někoho, kdo v záplavě by měl bystré nápady a skvělé myšlenky, ale pro­ specializovaných studií vidí celkový obraz vývo­ tože tam všude byl a má osobní dlouhotrvající je přírody, krajiny či ekosystému. zkušenost s tím, jak dané stanoviště či krajina Podíváme-li se však podrobněji na onu inter­ funguje. Takovýchlidí je stále méně, a pokud se disciplinární modernost, zjistíme, že patřila narodí, tak je přečasto semele systém, ve kterém k poměrně běžnému vybavení přírodovědce se už společně nechodí do přírody, ale vyplňují v dobách mezi monarchií a druhou světovou vál­ se formuláře, které se naprosto neselektivně a ne­ kou. Téměř všichni velcí přírodovědci té doby byli darwinovsky množí jako papíroví králíci ve vir­ "interdisciplinární". Takový Julius Komárek je tuální Austrálii. dnes čten i kulturními antropology a folkloristy. Příčina oné obecné široké vzdělanosti,jak nám ji Poznámka: V.Ložkovi byla počátkem tohoto dnes ovšem v extrémně propracované poloze roku předána pamětní Mendelova medaile za předvádí V.Ložek, byla velmi prostá. Přírodověd­ rozvoj přírodních věd. Velmi důležité jsou ci tehdy skutečně chodili do přírody. Byla to ta­ jeho poslední, syntetizující článkyo vývoji ková zvláštní doba, že i hajní ještě žili v lese a přírody a krajiny ČR a o jednotlivých chrá­ geologové požívali geologická kladívka. Teprve něných oblastech, které v tomto a v minulém v přírodě totiž přímo fyzickycítíte, jak spolu sou­ roce vycházely v časopise Ochrana přírody. visí substrát, utváření terénu, mikroklima, porost a žoužel, co po všem leze. Tam to je vidět i bez holistického přístupu ke světu.

47 2 Inftltrátořianeb industriální speleologie Slovo „infiltrátor", které jsem použil podle jednoho z undergroundových časopisů - ,,lnfil­ tration" - vyjadřuje povahu činnosti industriál­ ních speleologů. Pronikají do opuštěných stanic metra, vyřazené kotelny, raketového sila, ale na­ devše milují systém městské kanalizace. Jsou to ti lidé, kteří podnikají prvovýstupy na billboardy nebo horolezecké cesty na železničním mostu. Jsou to speleologičtí hackeři, kteří si nevypalují mozek nad displayem, ale zdolávají vodopády �.., l.l4'il hlavního kanalizačního tahu, Jsou to vesměs milí ...::.--.,,...,U·U.- t lll!lii W [I a sympatičtí lidé, objevitelé jedné části městské krajiny, Z některých z nich se možná stanou kra­ soví jeskyňáři, jiní prosáklí kyberpunkem, jed­ Uth lnteN111tionol Co11Nss of SpelNl•tY (ICS) nou prohlásí „Krasovou depresi" za kultovn! sku­ pinu a počátek české infiltrace. Jsou tady a občas +th .S,.&.ologlcal Co119N11 •f Latin Amel'iea ancl +h• Cal'llobean (CEALC) se s nimi potkáváme. S klasickou jeskyňařinou už 26th BN:zilian CoafNH of s„leology (CBE) mají máloco společného, ale občas dovedou při­ Někdy v 70. letech se řada jeskyňářských skupin nést nové a zajímavé svědectví ze světa, kde ji­ začala věnovat průzkumuhistorického podzemí, nak žijí jenom želvy Nindža, ti nejvíc smradlaví SPELEOLOGY IN THE THIRD MILLENIUM: SUSTAINABLE DEVELOPMENT OF KARST ENVIRONMENTS což jim někteří pravověrní krasoví jeskyňáři ni­ hrdinové naší doby. kdy nezapomenuli, Odhaduji, že dnes do wně­ Václav Cílek Promoted by: Brazilian Speleological Society (SBE) lých dutin proniká alespoň polovina či spíše dvě Speleological Federation of Latin America and the Caribbean (FEALC) třetiny jeskyňářů. Nějak jsme si na to už zvykli, P.S. Některé termíny undergroundové kultury 90. lntemational Union of Speleology (UIS) ti ortodoxní to snad překousli, ale všichni víme, let nemusí být obecně známy.S výjimkou slo­ Organized by the Brazilian Speleological Society že svět historického podzemí je přece jen odlišný va „grunger" (doslova špinavec, posluchač Supported by the Ministryof the Environment/lBAMA/CECAV svět od světa velkých krasových systémů. Nápad­ kapel typu „Pearl Jamu", který proti čistému né to je na speleologicky bohatém Slovensku, kde americkému světu protestuje programovou rozdíl mezi krasovými a důlními jeskyňáři byl až špinavostí) jsou vysvětleny v těchto knihách: Pn1-CongressExcurslons: July 14.21, 2001 MA/N EVENT:July 15-22, 2001 donedávna téměř nepřekonatelný. Teprve v po­ Douglas Rushkoff:Kyberie, Živel 1999. Post.corgressExcurslons: July 23-August 8, 2001 sledních letech se začínají sbližovat. Kolektiv: Beaty, Bigbeaty,breakbeaty. Maťa_ '" V posledních asi pěti letech se ustanovila me­ Dharmagaia. 1998. �posla: XV"' lnlematlonal Symposium of Blospeleology; 11 lntematlonal Symposium of Archaeology and Paleontologyin Cavcs; J lnternalional Symposiumof Cave Olving; Lectures and Round Tables; Papers and Posters zinárodní, silně neformální a skutečně underg­ lnstitutlonal Actlvltles: Assemblles (UISIFEALCISBE) roundová vrstva lidí, které nevím, jak nazývat Socio-cunuralActlvlties: Exiblts,Speleomedla, Speleoart, Hlay trlps Budu jim říkat industriální speleologové, ale od Pre- and Post-Congress Trlps ln Brazll badatelů v historickém podzemí se liší snad ještě 1.Tourlstlc Management of SouthernBrazllian Caves: B days USD 600' víc, než tito od krasových jeskyňářů. Industriální 2. Quartenary Reglsters and Environmental lmpacts around Lagoa Santa: 3 daysUSD 350• 3. ShowCaves and Historie Citíes of Minas Gerals: 5 daysUSD 350• speleologie je hlavně projevemurčitého životní­ Oprava údajů v článku 4. Natlonal Pari:5 daysUSD 701Y ronové sítě. 4. Guacharo Cave and the Tepuysof Venezuela: 7 days USD (nol slatedyet) "Terrestrial part only, air tickets must be arrange by participants

48 Obsah Úvodník· lnfiltrátoři aneb industriálnl speleologie Oprava údajů v článkuVzpomlnky na počálečnldobu objevů Jeskyni (Speleo30)

Výročí 2 Neklidné stali velkého vypravěče- VojenLotek 75tilely 2

Zprávy z akci 3 Setkánl jeskyňářů v Ceském krasu 6.-8.10 na Tetině 3 Poláml výpravy na Špicberky 3 Výprava do Slovinska - .Utor 2000" 7 Co takhle na Kavkaz? aneb jeskyňafenl ve 4000 m n.m. 12

Odborně a nálezově zprávy 15 Kumerské poholí: výzkum plskovcovýchpfevisů a pseudokrasu (kulturně-pseudokrasovástudie) 15 Pov1dání o štramberském kopáni 24

Z historie 31 Hora Olivelská u Štramberkana panstvl Novo-J1tčinském v Moravě vyzdVllené obsahujfcl o soběhistorii a zprávu o počátku a plfbézlch té hory Olivetské sepsaná oddvoji ctihodného pátera Malě,e Tannera z Tov Jet 31 Nejslaršívyobrazeni ooskě jeskyně 32

Krátké a jiné zprávy 33 Záhadapod Krakonošovou zahrádkou 33 Slavonické podzernl 33 Podzemníchodby ve SvěUé nad Sázavou 34 Jeskyně v Ománu 34 �íčnfjeskyně 38 Já jeskyňáiem aneb božímlýny 39 Casová smyčka 39 Infiltrace 39

Listárna 43

Literatura 44

Inzerce 47

Typography by Martin Hlavač, 2000 !Cl �® E-MAIL st•rw•[email protected] lt/ 02/57U032J �

1950 2000 2000

SPELEO-svazek č. 31. Sborníkvydalo nakladatelství Zlatý Kůň a Ceská speleologická společnost (předsednictvo, Kališnická 4-6, 130 00 Praha 3). Rozsah 8,95 AA textu Redakční rada: Václav Cílek, Daniela Bilková, Pavel Bosák a David Havliček Ilustrace (1 . 3 a 4. strana obálky a dále strany 1, 15, 44 a 47). KáJa Saudek Grafická ůprava a sazba Martin Hlaváč. Do tisku připravil Pavel Nosek. Vytiskla tiskárna JOS v Praze v říjnu 2000 ISBN 80-85304-71-6