Univerzita Hradec Králové Fakulta Informatiky a Managementu Katedra Rekreologie a Cestovního Ruchu

Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu

Komparace předpokladů rozvoje udržitelného cestovního ruchu Cornwallu a Bretaně

Bakalářská práce

Autor: Martina Kašparová Studijní obor: Management cestovního ruchu – anglický jazyk

Vedoucí práce: doc. PaedDr. Jiří Štýrský, CSc.

Hradec Králové 12. července 2016

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

……………………………. V Hradci Králové dne 12. 7. 2016 Martina Kašparová

Poděkování: Děkuji vedoucímu bakalářské práce doc. PaedDr. Jiřímu Štýrskému, CSc. za metodické vedení práce a cenné rady, které mi poskytl. Ráda bych také poděkovala všem dotázaným za jejich čas a ochotu podělit se o své zkušenosti a názory, jež byly pro tuto práci zásadní. V neposlední řadě patří veliký dík mé rodině, zejména mamince, bez jejíž pomoci s hlídáním dětí, bych neměla dostatek sil a času pro zpracování této práce.

Anotace Téma: Komparace předpokladů rozvoje udržitelného cestovního ruchu Cornwallu a Bretaně Bakalářská práce se zabývá porovnáním britského hrabství Cornwall a francouzského regionu Bretaň z pohledu předpokladů rozvoje udržitelného cestovního ruchu na těchto územích. Tato práce si klade za cíl zjistit motivaci a priority potenciálních návštěvníků z České republiky k návštěvě porovnávaných oblastí a zjistit tím, která z oblastí je pro ně v současnosti přitažlivější a z jakého důvodu. Na základě zjištění preferencí potencionálních návštěvníků a jejich porovnání s dostupnou programovou nabídkou českých cestovních kanceláří přináší bakalářská práce náměty k inovacím aktuálně nabízených programů cestovních kanceláří. V neposlední řadě může výstup této práce sloužit jako inspirace pro plánování individuálních cest do Cornwallu či Bretaně.

Klíčová slova atraktivity cestovního ruchu, Bretaň, Cornwall, individuální cestovní ruch, keltské legendy, komparace, masový cestovní ruch, megality, udržitelný cestovní ruch

Annotation Title: A Comparison of the Potential for the Development of Sustainable Tourism in Cornwall and Brittany.

This Bachelor thesis deals with a comparison between the English county Cornwall and the French region Brittany from the perspective of the potential for the development of sustainable tourism in these areas. The aim of this Bachelor thesis is to ascertain the motivation and priorities of potential visitors from the Czech Republic to these regions and to discover which is currently more attractive and why. Based on these ascertained preferences, and by comparing them with the current package holidays offered by Czech tour operators, this thesis offers suggestions for innovations and improvements to these packages to make them

more appealing to potential tourists. Last but not least, the conclusions of this paper can serve as an inspiration for individuals arranging their own trips.

Key words Brittany, Celtic legends, comparison, Cornwall, individual tourism, mass tourism, megalithic monuments, sustainable tourism, tourist attractions

Obsah

1 Úvod ...... 8

1.1 Důvod výběru práce ...... 9

1.2 Cíl práce ...... 9

1.3 Přínos práce ...... 10

2 Literární rešerše ...... 11

3 Metodický postup ...... 13

3.1 Formulace hypotéz a popis metod použitých v práci ...... 13

3.1.1 Cíl výzkumu...... 13

3.1.2 Širší výzkumné cíle ...... 13

3.1.3 Výzkumné otázky ...... 13

3.1.4 Pracovní hypotézy ...... 13

3.1.5 Metody ověřování hypotéz ...... 15

4 Teoretická východiska a charakteristika klíčových slov ...... 16 a pojmů ...... 16

4.1 Klíčová slova ...... 16

4.1.1 Cestovní ruch ...... 16

4.1.2 Udržitelný cestovní ruch ...... 17

4.1.3 Masový cestovní ruch ...... 21

4.1.4 Individuální cestovní ruch ...... 22

4.1.5 Komparace, komparativní studie ...... 23

4.1.6 Atraktivity cestovního ruchu ...... 23

4.1.7 Megalit ...... 24

5 Praktická část ...... 25

5.1 Informační minimum Bretaně a Cornwallu ...... 25

5.1.1 Bretaň - geografická poloha a přírodní podmínky ...... 25

5.1.2 Cornwall - geografická poloha a přírodní podmínky ...... 25

5.1.3 Bretaň – historické stopy ...... 27

5.1.4 Cornwall – historické stopy ...... 28

5.1.5 Bretaň - podnebí ...... 28

5.1.6 Cornwall - podnebí ...... 29

5.1.7 Bretaň - demografie ...... 30

5.1.8 Cornwall – demografie ...... 30

5.1.9 Bretaň - jazyk ...... 30

5.1.10 Cornwall – jazyk ...... 31

5.1.11 Bretaň - náboženství ...... 33

5.1.12 Cornwall - náboženství ...... 33

5.1.13 Bretaň - kroje ...... 33

5.1.14 Cornwall - kroje ...... 34

5.1.15 Bretaň - zemědělství ...... 34

5.1.16 Cornwall - zemědělství ...... 34

5.1.17 Bretaň - gastronomie ...... 35

5.1.18 Cornwall - gastronomie ...... 35

5.1.19 Bretaň - megalitické památky ...... 37

5.1.20 Cornwall - megalitické památky ...... 38

5.1.21 Bretaň - keltské legendy ...... 39

5.1.22 Cornwall - keltské legendy ...... 40

5.1.23 Bretaň - další turistické atraktivity ...... 41

5.1.24 Cornwall - další turistické atraktivity...... 42

5.1.25 Souhrnná komparace Cornwallu u Bretaně ...... 44

5.2 Průběh a výsledky výzkumu ...... 47

5.2.1 Metody výzkumu ...... 47

5.2.2 Výsledky výzkumu ...... 49

5.2.3 Výzkumné otázky ...... 49

5.2.4 Hypotézy ...... 52

6 Shrnutí a diskuze výsledků ...... 55

7 Závěry a doporučení ...... 57

7.1 Doporučení ...... 57

7.2 Závěr ...... 58

8 Seznam zdrojů...... 60

9 Přílohy ...... 64

9.1 Dotazník ...... 64

9.2 Fotografie ...... 68

9.3 Výsledky dotazníkového šetření ...... 76

9.4 Přepis strukturovaného rozhovoru – Cornwall (Informátor A) ...... 92

9.5 Přepis strukturovaného rozhovoru – Cornwall (Williams) ...... 95

9.6 Přepis polostrukturovaného rozhovoru - Bretaň (Třesohlavá) ...... 98

9.7 Výklad použitých termínů ...... 101

9.8 Seznam použitých zkratek ...... 102

9.9 Seznam obrázků ...... 102

9.10 Seznam tabulek ...... 103

9.11 Seznam grafů ...... 104

9.12 Seznam příloh ...... 105

1 Úvod

„Člověk, který cestuje s touhou dozvědět se, směřuje přes všechny dálky hlavně k sobě samému.“ Jan Werich

Lidé tráví svůj volný čas různým způsobem, ovšem cestování patří mezi jeden z nejoblíbenějších. Obliba cestování, rekreace a poznávání neustále stoupá. Pro spoustu lidí již nejde o zbytnou potřebu, ale z cestování se naopak stává potřeba běžná, součást životního stylu, součást, bez které lidé být nechtějí. Tato tendence se projevuje velmi pozitivně v různých oblastech, například po ekonomické stránce, ale má nutně také své negativní aspekty, mezi které patří například přeplněnost atraktivních destinací, ale také ohrožení samotných atraktivit cestovního ruchu, vliv na sociokulturní prostředí a v neposlední řadě má cestovní ruch přímý a negativní vliv na životní prostředí. Tato práce je rozdělena do čtyř základních částí. Úvodní část obsahuje kritické zhodnocení nejdůležitějších publikací, se kterými bylo při tvorbě práce pracováno. Dále je zde zpracován metodický postup, kde jsou definovány výzkumné cíle, formulovány výzkumné otázky a hypotézy a jsou zde také popsány metody ověřování těchto hypotéz. V druhé, teoretické, části jsou dle odborných publikací charakterizována klíčová slova důležitá a spjatá s tématem této práce. Za každým vysvětleným termínem následuje autorčin vlastní výklad daného pojmu a jeho použití v bakalářské práci. Třetí, praktickou, část práce tvoří v úvodu informační minimum obou porovnávaných oblastí, tedy základní informace o hrabství Cornwall a regionu Bretaň. Informační minimum se zaměřuje na demografii, jazyk, náboženství, zemědělství a gastronomii oblastí, dále shrnuje informace o megalitických památkách, keltských legendách a dalších turistických atraktivitách na těchto územích. V samém závěru této části je zpracovaná souhrnná komparace Bretaně s Cornwallem.

Čtvrtá část se věnuje výsledkům dotazníkového šetření a řízených strukturovaných rozhovorů ve vztahu k výzkumným otázkám a hypotézám. Tyto výsledky jsou následně shrnuty a na jejich základě jsou zpracovány vlastní návrhy a doporučení.

1.1 Důvod výběru práce

Téma práce bylo zvoleno zejména pro kladný osobní vztah k porovnávaným oblastem a zájem o jejich hlubší komparaci zejména v oblasti aktivní turistiky, megalitických staveb, keltských legend a tradic a potenciálu rozvoje udržitelného cestovního ruchu. Dalším důvodem byla snaha o podporu informovanosti v souvislosti s udržitelným cestovním ruchem, zdůraznění jeho aktuálnosti a zásadního významu v turismu a ekologicky ohleduplného chování všeobecně. Motivací byla také jistá snaha o podpoření zájmu potenciálních návštěvníků a vyvolání touhy po poznání některé či obou z porovnávaných destinací, tedy Bretaně a Cornwallu. Autorka se domnívá, že návštěvníci z České republiky nemají dostatečné povědomí o atraktivitách porovnávaných destinací, zejména v Cornwallu. Autorka si tyto oblasti vybrala, aby popsala jejich společné rysy a porovnala, v čem se naopak liší. Nezanedbatelným důvodem k zvolenému tématu je autorčin vztah k přírodě a aktivnímu odpočinku.

1.2 Cíl práce

Tato práce si klade za cíl zjistit, která z porovnávaných oblastí je v současnosti pro účastníky cestovního ruchu z České republiky přitažlivější a z jakého důvodu. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat vybrané atraktivity udržitelného cestovního ruchu v Cornwallu a Bretani a zároveň porovnat jejich přitažlivost a dostupnost z hlediska potenciálních návštěvníků daných oblastí. Největší pozornost byla věnována keltským kořenům těchto oblastí včetně legend, jejich megalitickým stavbám a dalším turistickým atraktivitám. Práce se dotkla také gastronomického cestovního ruchu a to porovnání typických regionálních pokrmů v Cornwallu a Bretani.

1.3 Přínos práce

Přínos této práce spočívá ve zjištění a vyhodnocení atraktivit, které lákají potenciální návštěvníky z České republiky do Bretaně či Cornwallu. Podle zjištěných výsledků a jejich porovnáním s aktuální dostupnou nabídkou programů cestovních kanceláří byla navrhnuta alternativní místa a atraktivity cestovního ruchu, která v současné chvíli nejsou běžnou součástí nabízených zájezdů. Toto může přispět k lepší orientaci průvodce cestovního ruchu a také k tvorbě inovovaného programu zájezdu pro cestovní kanceláře. V neposlední řadě mohou tyto náměty posloužit individuálním návštěvníkům při přípravě vlastní cesty do porovnávaných oblastí.

2 Literární rešerše

TROUSIL, Michal a Veronika JAŠÍKOVÁ. Úvod do tvorby odborných prací. Vyd. 2., rozš. Hradec Králové: Gaudemaus [i. e. Gaudeamus], 2015, 240 s. ISBN 978-80- 7435-542-4. Toto rozšířené vydání původních skript výstižně a systematicky připraví pisatele odborné práce na všechny kroky, které bude muset zvládnout. Autorka práce využila zejména kapitol týkající se bakalářské práce, výkladu pojmů jako komparace, syntéza, formulace hypotéz, či jak dobře citovat v kapitole literární rešerše. Přínosem byly také konkrétní příklady dotazníku či scénáře otázek strukturovaného rozhovoru. Další knihou využitou při studiu problematiky udržitelnosti cestovního ruchu a rovněž při psaní této práce je PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost cestovního ruchu. 3. vyd., přeprac. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014, 335 s. ISBN 978-80-7435-329-1. Poměrně náročný text, zahrnující ovšem velké množství užitečných informací, odlehčují četné praktické příklady v podobě případových studií a fotografií. V bakalářské práci byla publikace využita zejména k výkladu a vyjasnění pojmů a v neposlední řadě kniha ovlivňuje smýšlení autorky bakalářské práce v jejím přístupu k cestování. FIALOVÁ, Dana. Cena za cestovní ruch: přínosy versus ztráty: vzdělávací modul geografie: výukový a metodický text: Přírodní vědy a matematika na středních školách v Praze: aktivně, aktuálně a s aplikacemi - projekt OPPA. Praha: P3K, 2012. ISBN 978-80-87186-81-7. Jde o jasně formulovaný výukový materiál doplněný řadou praktických příkladů. V této práci byl text využit zejména při zpracování teoretické části (viz Kapitoly 4.1.2.1, 4.1.2.2 a 4.1.2.3) ŠTÝRSKÝ, Jiří a Jiří ŠÍPEK. Geografie udržitelného turismu světa v ekonomických, environmentálních a multikulturních souvislostech: metodologie moderní geografie, sociální a ekonomická geografie turismu a rekreace regionů světa, komparativní geografie a ekonomika: zdroje a možnosti destinací v regionech světa. Vyd. 6. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011, 234 s. ISBN 978-80- 7435-127-3. Autoři této knihy napomáhají čtenářům v proniknutí do výše zmíněných souvislostí. Jasně formulované texty jsou obohacujícím zdrojem

informací. V práci byly, z pochopitelných důvodů, využity konkrétní informace z kapitoly 3.4 Evropa oceánická (Francie, Velká Británie, Irsko). MCLEOD, Judyth A. Atlas legendárních zemí: bájná království, záhadné ostrovy, ztracené kontinenty a jiné mytické světy. Vyd. 1. Praha: Fortuna Libri, 2012, 319 s. Fortuna factum. ISBN 978-80-7321-592-7 je kniha zaobírající se legendami a s nimi spojeným mystičnem. Vybrané kapitoly z této knihy, týkající se území Bretaně a Cornwallu, byly přínosem pro kapitoly Keltské legendy (viz Kapitola 5.1.21 a 5.1.22). Ve výčtu nejužitečnějších publikací, které byly použity při zpracování této práce, nemůže chybět ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. Kniha je velmi obsáhlým a při studiu hojně využívaným pomocníkem a zároveň praktickým zdrojem informací pro pracovníky nejen v cestovním ruchu. Užitečné jsou křížové odkazy na další pojmy. Četné fotografie podporují listování v knize, i když zrovna není potřeba hledat konkrétní informaci. Při zpracování této bakalářské práce byl slovník využíván ať již k výkladu některých pojmů (přírodní atraktivita, megalitické památky, apod.), ale též při zkoumání anglických ekvivalentů některých pojmů v rámci přípravy na rozhovory vedené v anglickém jazyce.

3 Metodický postup

3.1 Formulace hypotéz a popis metod použitých v práci

3.1.1 Cíl výzkumu

Tato práce si klade za cíl zjistit motivaci a priority potenciálních návštěvníků k návštěvě porovnávaných oblastí a zjistit tím, která z oblastí je pro ně v současnosti přitažlivější a z jakého důvodu.

3.1.2 Širší výzkumné cíle

Vzhledem k tomu, že segment cestovního ruchu je odvětvím velmi náročným na lidský faktor a jeho neustálé vzdělávání, klade si tato práce jako další cíle:

1) přispět k orientaci průvodce cestovního ruchu 2) přispět k tvorbě inovovaného programu zájezdu pro cestovní kanceláře (dále CK)

3.1.3 Výzkumné otázky

1) Jaké atraktivity nejvíce motivují české účastníky cestovního ruchu k návštěvě Bretaně? 2) Jaké atraktivity nejvíce motivují české účastníky cestovního ruchu k návštěvě Cornwallu? 3) Je pro klienty tuzemských CK připravena dostatečná nabídka pro poznání obou regionů?

3.1.4 Pracovní hypotézy

V tabulce 1 byly zformulovány 3 hypotézy, které byly ověřovány zejména na základě zpracovaných výsledků z dotazníkového šetření a také na základě řízených strukturovaných rozhovorů s informátory.

Tabulka 1: Hypotézy, jejich zdůvodnění a způsoby ověřování „Je předpoklad, že čeští účastníci cestovního ruchu považují Hypotéza č. 1 typickou regionální gastronomii obou regionů za velmi odlišnou.“

Všeobecný xenofobní názor o nevalné kvalitě anglického Zdůvodnění stravování a naopak všeobecně vysoce kladně hodnocena francouzská gastronomie podsouvá představu, že tyto dvě kuchyně budou zcela odlišné.

Na základě dotazníkového šetření a strukturovaných rozhovorů. Způsob ověřování hypotézy „Je předpoklad, že keltské legendy, zejména legendu Hypotéza č. 2 o králi Artušovi, si lidé pojí spíše s Cornwallem.“

Průměrně informovaný člověk, bez hlubšího zájmu Zdůvodnění o dané téma, je i vlivem filmového průmyslu (nejen hollywoodské zpracování Artušovských legend) jaksi tlačen do představy, že se tyto legendy týkají pouze britských ostrovů.

Na základě dotazníkového šetření a strukturovaných rozhovorů. Způsob ověřování hypotézy „Je předpoklad, že Češi by se vydali za megalitickými stavbami Hypotéza č. 3 pravděpodobněji do Bretaně než do Cornwallu.“

Autorka se domnívá, že vzhledem k fakticky větší koncentraci Zdůvodnění megalitických staveb na území Bretaně, jejich významu a jejich mnohem většímu zviditelnění (např. ve sdělovacích prostředcích, recenzních webech, v nabídkách CK k jejich návštěvě) je pravděpodobné výše uvedené hypotetické uvažování.

Na základě dotazníkového šetření a strukturovaných rozhovorů. Způsob ověřování hypotézy Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

3.1.5 Metody ověřování hypotéz

Na úvod je potřeba objasnit důvody, které vedly ke změnám v práci oproti údajům uvedeným v jejím zadání. Odborné semináře na téma tvorby bakalářských prací proběhly v době, kdy tato práce byla započata (bylo zvoleno téma, odevzdáno rozšířené zadání včetně hypotéz). Na základě těchto seminářů došlo v průběhu řešení cíle práce ke změnám v uvažování. Autorka chtěla v bakalářské práci aplikovat doporučení a rady z výše zmíněných seminářů. Z původního zadání práce byly proto následně upraveny formulace hypotéz na jiné výzkumné otázky a hypotézy. Dle doporučení, která zazněla na seminářích, byly upraveny i jednotlivé kapitoly obsahu a neshodují se tedy s rozdělením kapitol v původním podkladu pro zadání bakalářské práce. Jako primární výzkumná metoda bylo zvoleno dotazníkové šetření. Původní záměr, segmentovat cílovou skupinu výzkumu a následně i vytvoření inovovaného programu zájezdu cestovní kanceláře se zaměřením na seniory, se nepodařilo zcela realizovat. Organizace sdružující seniory, která byla zpočátku spolupráci nakloněna, odmítla následně distribuci dotazníků svým členům Toto zdůvodnila jejich příliš vysokým věkem a obavami z jakéhokoliv cestování v době migrační krize. Dotazníky byly tedy distribuovány respondentům bez cíleného zaměření na určitou věkovou skupinu. Do fáze primárního výzkumu lze zařadit i návštěvy Cornwallu a Bretaně v minulosti (v letech 2003 a 2006), ze kterých autorka čerpala fotodokumentaci a poznatky použité v této práci. V druhé části primárního výzkumu proběhly strukturované rozhovory s Mgr. Annou Třesohlavou, odbornicí na Bretaň. Dále s Davidem Willamsem, dlouhodobým obyvatelem Cornwallu a ještě jeden rozhovor na téma Cornwall s informátorem A, pracovníkem v agentuře zprostředkovávající rekreační objekty v St Ives, Cornwall. Po ujasnění výzkumných cílů a otázek práce a na základě všeobecných znalostí a osobní návštěvy porovnávaných oblastí byly formou dedukce formulovány hypotézy. Analýzou odpovědí z dotazníkového šetření i řízených strukturovaných rozhovorů a jejich syntézou vznikly závěrečné výsledky práce. Tyto výsledky byly kriticky zhodnoceny a staly se podkladem pro závěrečné hodnocení a doporučení.

4 Teoretická východiska a charakteristika klíčových slov a pojmů

4.1 Klíčová slova

4.1.1 Cestovní ruch

Cestovní ruch je podle Czech Tourism (2016) jedním z největších a nejrychleji se rozvíjejících průmyslů světa. Zahrnuje, mimo jiné, zejména dopravu, turistická zařízení, poskytování stravování a ubytování, služby cestovních kanceláří, průvodcovské služby, turistický informační systém. Vliv cestovního ruchu je pozitivní i negativní a rozlišují se tři oblasti, na které působí. Podle Palatkové (2011) jde o fyzické prostředí, sociokulturní a ekonomické prostředí. Uvádí, že tyto vlivy na jednotlivá prostředí se také projevují ve dvou časově vymezených fázích a to ve fázi přípravy a budování infrastruktury pro turismus a ve fázi samotné realizace turismu.

4.1.1.1 Pozitivní dopady cestovního ruchu

Rozvoj cestovního ruchu a jeho zařízení je všeobecně chápán zejména jako zdroj finančních prostředků, ale přináší i další pozitiva (nárůst pracovních příležitostí, podpora rozvoje malého a středního podnikání, stimulace investic do místní infrastruktury, podpora určitému zachování tradic, záchrana kulturních, uměleckých a historických památek, nabídka získání nových zážitků účastníkům cestovního ruchu, zkušenost ve formě poznávání nových míst, přírodního a kulturního dědictví jiných národů, pomoc lépe chápat jinou mentalitu, obyčeje a zvyklosti).

4.1.1.2 Negativní dopady cestovního ruchu

Cestovní ruch s sebou nese také negativní dopady. Jedná se o ohrožení životního prostředí, přírodního bohatství či specifické lokální kultury. Mezi vážné negativní dopady patří podle Fialové (2012) například jednostranná ekonomická orientace některých států, které jsou tak logicky na cestovním ruchu ekonomicky naprosto závislé, nadměrné využívání přírodních zdrojů, zejména neobnovitel-

ných, a nešetrný přístup k přírodním a kulturním památkám. Velký negativní vliv na životní prostředí, konkrétně na znečišťování ovzduší emisemi, má doprava (zejména automobilová a letecká), která je bohužel s cestovním ruchem spojena. Cestovní ruch má z ekologického hlediska podle Zelenky (2013) negativní dopad na území, jeho přírodní a celé životní prostředí, působí na ekosystémy, půdu, vegetaci, vodu, ovzduší, volně žijící druhy. Takto poškozené životní prostředí se bezpochyby odráží v potenciálu daného území pro samotný cestovní ruch. Czech Tourism (2016) uvádí, že stejně tak jako je potřeba řešit dopady jiných průmyslových odvětví, je v dnešní době nutné řešit otázku dopadů mohutného rozvoje cestovního ruchu a jeho trvalé udržitelnosti. Podle Czech Tourism (2016): „Proto by aktivity spojené s cestovním ruchem měly být realizovány tak, aby se minimalizovala případná negativa, tzn. je důležitá snaha o dlouhodobou udržitelnost těchto aktivit.“

4.1.2 Udržitelný cestovní ruch

Jednou z možností komplexního řešení negativního vlivu turismu je podle Palatkové (2011:147) udržitelný turismus vycházející z: „...konceptu udržitelnosti, založeného na myšlence, že přírodní, kulturní a další zdroje jsou limitované, a proto je třeba s nimi nakládat optimálním způsobem. Optimálně nakládat se zdroji znamená neplýtvat s nimi a využívat je tak, aby byla možná jejich obnova a udržení.“ Udržitelný cestovní ruch je pojem, kterým se velmi obsáhle zaobírají např. autoři Pásková (2014 a 2009), Zelenka et al (2013). Pozornost udržitelnému cestovnímu ruchu věnuje i Palatková (2014) či Fialová (2012). Zelenka a Pásková (2012:590-591) charakterizují pojem takto: „1. Cestovní ruch, který díky koncepčnímu rozvoji a plánování dlouhodobě nenarušuje přírodní, kulturní a sociální prostředí, neboť jeho cílem je ochrana a zachování životního prostředí ve všech jeho aspektech a respektování životního stylu (včetně dosavadního způsobu obživy, viz Tao – Wall 2009) místních obyvatel (podle NČSN 2004); 2. holistická definice: cestovní ruch, kdy aktivity a služby poskytované návštěvníkům a vlastní aktivity návštěvníků ovlivňují přírodní a antropogenní životní prostředí, místní komunitu a biosféru jako celek pouze v takové míře a kvalitě, která neobnovitelně negativně nemění globální ani lokální životní prostředí, místní

komunitu a biosféru jako celek a neomezuje tak možnost využití cestovním ruchem a další antropogenní využití destinace v budoucnosti, stejně jako funkce biosféry (Zelenka).“ Palatková (2011) konstatuje, že udržitelný turismus je postaven na třech pilířích (environmentálním, socio-kulturním a ekonomickém), které charakterizují tří základní rysy (kvalita, kontinuita, vyváženost). Palatková (2011:147-148) charakterizuje pilíře udržitelnosti:

1. „udržitelnost fyzického (životního) prostředí (rozvoj turismu je kompatibilní s ekologickými procesy, biologickou diverzitou a biologickými zdroji), 2. udržitelnost sociokulturního prostředí (rozvoj turismu zvyšuje kontrolu lidí nad vlastními životy a je kompatibilní s kulturou a hodnotami místních obyvatel, udržuje a posiluje identitu komunity), 3. udržitelnost ekonomického prostředí (rozvoj turismu je ekonomicky efektivní a zdroje jsou řízeny tak, aby mohly být ekonomicky efektivně využívány i dalšími generacemi).“

4.1.2.1 Pohled z environmentálního hlediska Podle Zelenky (2013) byl od 80. let 20. století vliv cestovního ruchu na přírodní prostředí hojně zkoumán a analyzován ve srovnání s dopady cestovního ruchu na socio-kulturní sféru, ovšem od 90. let 20. století jsou studovány všechny tři zmíněné pilíře ve vzájemných souvislostech. Fialová (2012) charakterizuje jako velký problém neúnosnost počtu návštěvníků v turisticky zajímavých destinacích a jejich přeplnění, které vede k znehodnocení a až zániku těchto přírodních a kulturních památek. Podle Fialové (2012) se snaha o zmírňování negativních důsledků extrémní návštěvnosti může řešit dvěma způsoby:

1. Přístupem, který reguluje cestovní ruch, snaží se omezit aktivity cestovního ruchu. 2. Přístupem aktivním a strategickým, kdy se upřednostňují šetrné formy cestovního ruchu, monitorují se jeho dopady, ze kterých se vyvozují závěry,

provozuje se návštěvnický management, probíhá komunikace s místními obyvateli a vzdělávání návštěvníků.

Jako příklad nové, šetrné formy cestovního ruchu uvádí Fialová (2012:26) geoparky, což jsou geologicky zajímavá území: „…ve kterých je za účasti místního obyvatelstva návštěvník seznamován s geologickými zajímavostmi a jejich vazbou na kulturně-historické dědictví místní komunity.“ Příklad geoparků v České republice jsou, dle Šmídové (2014:87) „národní geoparky Egeria, Český ráj, Železné hory, GeoLoci.“

Mezi přínosy cestovního ruchu životnímu prostředí patří podle Fialové (2012:27):

 „Rekultivace nevyužitých ploch (např. výstavba golfových hřišť na výsypkách).  Finanční prostředky získané cestovním ruchem bývají využity na obnovu památek (např. vstupné na státních hradech a zámcích).  Výchova místních obyvatel k ochraně prostředí, které láká návštěvníky.“

Příklady ztát způsobených životnímu prostředí vlivem cestovního ruchu podle Fialové (2012:28):

 „Nadměrná spotřeba vody na golfových hřištích, při zavlažování a využívání bazénů v turistických resortech.  Rušení fauny v době hnízdění a páření.  Zvyšování eroze – horolezectví na pískovcích, cyklistika pohyb mimo vyznačené trasy.  Lov a sběr ohrožených druhů.  Znečištění dopravními prostředky (především leteckou dopravou), ale i drobnými odpadky kolem turistických stezek.“

4.1.2.2 Pohled ze socio-kulturního hlediska

Podle Fialové (2012) dochází v oblastech s intenzivním cestovním ruchem k vzájemnému ovlivňování rezidentů a turistů. Pásková (2014) uvádí, že místní obyvatelstvo se dělí na skupinu, která z cestovního ruchu profituje, a druhou

skupinu, která naopak cestovním ruchem trpí – jejich potřeby jsou odsunuty až za potřeby turistů, jde o tzv. dualizaci společnosti. Pásková (2014) popisuje míru negativního vývoje vztahu místních obyvatel k návštěvníkům destinace, tzv. turistickou iritaci v závislosti na míře cestovního ruchu a na intenzitě kontaktů návštěvníků s rezidenty. Fialová (2012) znázorňuje tento vztah v tabulce se čtyřstupňovou škálou pocitů od euforie, apatie, znechucení až po antagonismus (Doxeyho iritační index, 1975). Mezi další negativní projevy cestovního ruchu ze socio-kulturního hlediska patří dle Páskové (2014) inscenizace, neboli předvádění tradic, obyčejů či rituálů pro turisty, tedy s komerční motivací a může docházet k jejich zneuctění. Fialová (2012) inscenizaci popisuje jako „hrané“ předvádění kulturních zvyků a obyčejů pro turisty, ovšem podotýká, že se toto předvádění není autentické, protože se od reálného světa komunity liší, neb se turistům předvádějí jiným způsobem (na jiném místě, v jinou dobu). Dalším negativním příkladem může být podle Fialové (2012) tzv. turistická inflace, v rámci které ceny velmi stoupají v závislosti na turistické sezóně či lokalitě s vysokou koncentrací návštěvníků.

4.1.2.3 Pohled z ekonomického hlediska

Podle Fialové (2012) má právě ekonomický pilíř na životní prostředí velký dopad v negativním slova smyslu, protože cestovní ruch nezahrnuje pouze na první pohled zřejmé služby jako je doprava, ubytování, stravování, ale díky tzv. multiplikačnímu efektu má vliv i na řadu dalších odvětví jako např. těžbu surovin, textilní, chemický, sklářský a potravinářský průmysl, zemědělství, těžbu surovin (ropy, dřeva, apod.), aj.

Ekonomické přínosy cestovního ruchu podle Fialové (2012:24):

 „Zvýšení zaměstnanosti.  Tržby od turistů a návštěvníků.  Daň z nemovitosti.

 Daň z příjmu právnických a fyzických osob a jejich lokace do lokality, kde se cestovní ruch uskutečňuje.“

Ekonomické ztráty vlivem cestovního ruchu podle Fialové (2012:25):

 „Sezónní zaměstnanost a nezaměstnanost.  Nevyužitá kapacita zařízení.  Turisté realizují cestovní ruch mimo sledované území.  S cestovním ruchem je často spojena tzv. šedá ekonomika (např. zaměstnanci ani zaměstnavatelé neplatí daně, pojištění…).“

Autorka této práce se ztotožňuje s principy udržitelného cestovního ruchu uvedených autorů a domnívá se, že by měla být vyvíjena větší snaha o jeho srozumitelný výklad a pochopení jeho významu širokou veřejností. Důraz by měl být kladen nejen na vzdělávání návštěvníků nenásilnou formou, ale i na všeobecné vzdělávání v této oblasti již od základních škol.

4.1.3 Masový cestovní ruch

V případě masového cestovního ruchu se jedná o cestování velkých skupin návštěvníků, kteří zpravidla využívají služeb cestovních kanceláří, hromadných ubytovacích a stravovacích zařízení apod. Vysoká koncentrace návštěvníků v horských střediscích, lázních, přímořských letoviscích, apod. je typická pro masový cestovní ruch. Jde o cestování, které nevyžaduje téměř žádnou přípravu ze strany cestujícího. Jde o pasivní a pohodlný styl, který je poměrně hojně využíván. Podle Páskové (2009:25): „…jde zejména o hromadný pobyt ve významných turistických destinacích často doprovázen „vývozem“ prvků „domácího“ nebo standardizovaného socio-kulturního a materiálně technického prostředí, univerzální nabídkou, stereotypní výstavbou, vytvářením umělých atrakcí, pásovou výrobou suvenýrů atd.“ Podle Fialové (2012) je bohužel faktem, že vlivem zviditelnění daného místa, např. zařazením určité atraktivity na seznam památek UNESCO, dochází často k masovému cestovnímu ruchu se všemi jeho negativními dopady. Jako příklad uvádí Machu Picchu v Peru, kde tak ironicky dochází k ohrožení turismu

turismem. Takováto místa se při návštěvě mohou stát zklamáním pro účastníka cestovního ruchu, protože skutečnost se od představy či propagačních materiálů může značně lišit a velký nápor návštěvníků přispívá k ohrožení atraktivity samotné a dozajista ovlivňuje i genia loci místa. Autorka práce jednoznačně souhlasí s faktem, že masový cestovní ruch má i konzumní charakter (v určitém čase např. objet a nafotit co nejvíce „atraktivních“ míst) a účastníci takového cestování v dané destinaci primárně nevyhledávají či nemají šanci hlouběji poznat a nasát to, co daná destinace nabízí. Na druhou stranu je na zvážení environmentální fakt hromadné dopravy versus individuální automobilové dopravy každého účastníka při individuálním cestovním ruchu. Tato bakalářská práce se dotkla tématu masového cestovního ruchu v souvislosti s preferencí účastníků cestovního ruchu z České republiky. Tedy zda preferují individuální cestování či cestování s cestovní kanceláří a to v souvislosti s jejich věkem (viz Kapitola 9.3).

4.1.4 Individuální cestovní ruch

V individuálním cestovním ruchu se jedná o jednotlivce či malé skupiny, kteří cestují dle vlastního programu a času bez podřizování se ostatním (větší skupině). Jde tedy o jakýsi protipól masivního cestovního ruchu. Podle Páskové (2009:25) je: „…individuální cestovní ruch zpravidla ve větší míře založen na poznávání a respektování místního prostředí a má také zpravidla podstatně menší (resp. prostorově i časově rozptýlený) vliv na místní komunitu a přírodu.“ Czech Tourism (2016) uvádí: „Individuální cestování bývá někdy označováno anglickým termínem „responsible travelling", čili odpovědné cestování. Jeho podstatou je snaha cestovat s otevřenou myslí, pokusit se s navštívenou zemí sžít (byť jen třeba na dva týdny), respektovat ji a nepůsobit tam jako cizí a rušivý nebo dokonce nepřátelský element.“ Autorka této práce se přiklání k tvrzení, že individuální cestovní ruch je šetrnější a tudíž by měl být využíván v podpoře udržitelného cestovního ruchu. Ztotožňuje se zejména s názorem Páskové (2009), že jeho velkým přínosem je možnost nebo alespoň snaha o „opravdové“ poznání místního prostředí a možnost vnímat genia loci místa. V bakalářské práci bylo zkoumáno, nakolik

účastníci cestovního ruchu z České republiky využívají možnosti individuálního cestování v porovnání s masovým cestovním ruchem v souvislosti s jejich věkem (viz Kapitola 9.3).

4.1.5 Komparace, komparativní studie

Komparace, komparativní studie je podle Zelenky a Páskové (2012:272): „V cestovním ruchu studie stejného jevu na více místech, v různých sociálních systémech, zkoumání ve stejném sociálním systému v čase a za různých vnitřních (ovlivnitelných) a vnějších (neovlivnitelných) podmínek.“ Trousil a Jašíková (2015:56) uvádějí, že: „Komparace představuje srovnávání několika objektů nebo jevů za účelem zjištění jejich společných, nebo naopak odlišných znaků.“ Autoři dále vysvětlují, že pro správný postup a výsledek takového srovnávání je nutné mít předem jasná kritéria na základě zvolených výzkumných otázek. V této bakalářské práci byl komparací zkoumán potenciál pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu v hrabství Cornwall a regionu Bretaň. Cílem tohoto srovnávání bylo zjistit, která z oblastí a proč je pro účastníky cestovního ruchu z České republiky přitažlivější.

4.1.6 Atraktivity cestovního ruchu

Atraktivity cestovního ruchu dělí Zelenka (2015) v základu na přírodní atraktivity (krajinné scenérie, pláže, vodopády, léčivé prameny, sopky, propasti, tropické deštné pralesy, atd.) a kulturní atraktivity (hrady, městská historická centra, historické zahrady, místní architektura, muzea, festivaly, atd.). Zelenka (2015) uvádí, že lidmi vytvořené atraktivity jsou nazývány atrakce cestovního ruchu a patří mezi ně tematické a zábavní parky, stálé výstavy a muzea specifického obsahu či zvláštní tematické akce typu olympiáda apod.). Tyto atrakce jsou vytvářeny s motivací zisku generovaného ze vstupného návštěvníků. Autorka této práce se ztotožňuje zejména s tvrzením, že atraktivity cestovního ruchu jsou ve výsledku jakýmsi symbolem oblasti, města apod. a jsou ve většině případů hlavní motivací návštěvníků k návštěvě dané lokality, země. Toho využívají cestovní kanceláře při sestavování trasy zájezdu. V práci jsou

porovnávány jak přírodní, tak kulturní atraktivity Cornwallu a Bretaně (viz Kapitoly 5.1.23 a 5.1.24). V sekci Závěry a doporučení (viz Kapitola 7) byly uvedeny atraktivity jiné, vymykající se standardní nabídce zájezdů českých cestovních kanceláří do těchto oblastí.

4.1.7 Megalit

Megalit charakterizují Zelenka a Pásková (2012:334) jako: „Velký neopracovaný nebo hrubě opracovaný kámen, dopravený a instalovaný na daném místě lidmi. Běžná uspořádání – samostatně stojící kámen (menhir), několik kamenů (dolmen – velký plochý kámen, podepřeného ve výšce až několika metrů několika svisle stojícími kameny, zřejmě sloužil k pohřebním účelům), kameny v řadě (henge), nebo v kruhu (kromlech), řada kamenů nebo staveb na sebe navazujících v určitém směru.“ V práci bylo hojně pracováno s pojmem megalitické památky, protože byl porovnáván jejich výskyt v Cornwallu a Bretani a zároveň byla zkoumána otázka, jaké povědomí o megalitech v těchto oblastech Češi mají a zda pro ně představují atraktivitu cestovního ruchu, kterou vyhledávají (viz Kapitola 9.3).

5 Praktická část

5.1 Informační minimum Bretaně a Cornwallu

5.1.1 Bretaň - geografická poloha a přírodní podmínky

Poloostrov, na kterém se Bretaň rozkládá (Bretaňský poloostrov), má podle Michelin (1996) 28 800 km2 a leží od zbytku Francie jaksi stranou. Přestože se jedná o francouzské území (jeden z 27 regionů), je osídlené Bretonci - keltským národem. Bretaňský poloostrov, největší z francouzských poloostrovů, je nejzápadnější část Francie mezi Atlantským oceánem (Biskajským zálivem na jihu) a kanálem La Manche na severu. Na severovýchodě sousedí Bretaň s Normandií a jihovýchodní pevninskou hranici má s regionem Pays de la Loire. Na ostrově převládá mírně zvlněná krajina a jako nejvýznamnější pohoří lze podle Šáry (2002) označit Montagne d´Arée (nejvyšší hora je vysoká 385 m) a Montagne Noire, které se nachází v západní části poloostrova. Podle Štýrského a Šípka (2011) je Bretaňské pobřeží velmi členité (spousta mysů, útesů) a jeho severní část je výjimečná také díky zajímavým útvarům z růžové žuly. Galliou a Jones (1998) uvádějí, že stejně jako Cornwall i Bretaň je tvořena armorickým (jinak též hercynským či varijským) vrásněním (viz Kapitola 10.4). Král (1999) tvrdí, že k nejméně zalesněným územím ve Francii patří právě Armorický masiv a v Bretani (stejně jako v Cornwallu) lze najít mokřiny a bažinatá území, jako například přírodní park Brière.

5.1.2 Cornwall - geografická poloha a přírodní podmínky

Hrabství Cornwall se nachází na samém západě poloostrova tvořícího jihozápad Velké Británie, pevninsky sousedí s hrabstvím Devon (odděluje je řeka Tamar) a z dalších třech stran je obklopeno mořem (Keltské moře, La Manche) a vystaveno větrům vanoucím z Atlantského oceánu. Dle St Mawes (2016) je rozloha Cornwallu 1376 čtverečných mílí (tedy 2214 km2). Jak uvádí Horák (2006), jih Anglie tvoří z větší části mírně zvýšená náhorní plošina a v Cornwallu pak menší pahorkatiny. Popisuje, že severní pobřeží je méně chráněné, divočejší, tvoří atraktivní útesy a mysy, ale je zde i řada písčitých pláží vhodných a zároveň

důležitých pro cestovní ruch. Naopak jižní pobřeží není tak drsné, je zelenější s větším počtem ústí řek (vhodné pro přístavy). Přezdívá se mu riviéra. Vnitrozemí tvoří jednak bažinatý Bodmin Moor, ale rovněž od pobřežní krajiny velmi odlišná, pustá důlní krajina. Cornwall Wildlife Trust (2016) upozorňuje, že žulové intruze (viz Kapitola 9.7) jsou právě v oblasti Bodmin Moor (a dále na východ v Devonském Dartmooru), dále například na známém Land´s End (poloostrově Penwith) a pokračují západním směrem k ostrovům Scilly. Dodává, že těmto intruzím do okolních hornin vděčí Cornwall za své nerostné bohatství (cín, měď, olovo, zinek, stříbro) a zvětrávání žuly mělo za následek i velká ložiska kaolínu. Dále popisuje, že poloostrov Lizard na jižním cípu hrabství je jediným příkladem ofiolitových hornin (viz Kapitola 9.7), které tvoří ojedinělé útesy (Kynance Cove), právem patřící mezi nejkrásnější části jihozápadního pobřeží. Dle UNESCO (2016) je důlní krajina Cornwallu a západního Devonu zařazena na seznam unikátních kulturních památek světového dědictví. Informátor A (viz Příloha 9.4): „Cornwall se může pochlubit 697 km dlouhou South West Coastal Path (jihozápadní pobřežní stezkou), která vede skrz tzv. oblasti s výjimečnou přírodní atraktivitou, oblastmi světového dědictví a oblastmi s unikátním vědeckým přínosem.“

Obrázek 1: Kynance Cove, zátoka na poloostrově Lizard, Cornwall

Zdroj: archiv autora (2003)

5.1.3 Bretaň – historické stopy

Tabulka 2: Vybrané historické události Bretaně

 Civilizace stavějící ohromné kamenné stavby, menhiry, dolmeny.  Keltové – první historicky identifikovatelní obyvatelé.  56 př. n. l. – území podmaněno Juliem Caesarem a stává součástí Římské říše pod názvem Armorika.  Přesun Keltů z Britských ostrovů v 5. – 6. století (útočiště před anglosaskými nájezdníky) – z tohoto období si Bretaň nese svůj dnešní název.  V následujících 300 stoletích konvertování Keltů na křesťanství vlivem misionářů z Britských ostrovů.  Během středověku boj Bretaně za nezávislé vévodství.  V 9. století byla Bretaň sjednocena za vlády národního hrdiny Nomenoë.  Přes nájezdy severských útočníků udrželi jeho následovníci získanou nezávislost.  V 10. století si vládce Bretaně přivlastnil titul vévody a zvolil si za hlavní město Rennes.  V následujících stoletích prosazování moci zejména vůči hrozbám o svou moc od sousedních Normandských vévodů.  Na konci 12. století vévodství pod říší Angevin, nakonec se dostalo pod kontrolu vládnoucí francouzské dynastie Capetiansů.  Během pozdějšího středověku měla Bretaň jen malou roli v bojích mezi Anglií a Francií.  V polovině 14. století občanská válka o kontrolu nad vévodstvím mezi příznivci anglického dědice a francouzského dědice.  Titul získali vévodové rodiny Montford, snažící se udržet Bretaň neutrální během zbývající části stoleté války.  Bretaň se stává součástí Francie po sňatku Anny a dvou po sobě následujících francouzských králů (Karla VIII a Ludvíka XII).  Formální smlouva o začlenění do Francie z roku 1532 zaručuje provincii určitá místní privilegia.  Další dvě století se Bretaň brání snahám koruny o centralizaci.

 1793-1799 vzpoura bretaňských Šuanů proti revoluci a reorganizaci církve.  V průběhu 19. a 20. století zůstala Bretaň konzervativní oblastí Francie, udržuje si staré sociální a náboženské praktiky. Existence separatistických hnutí potvrzuje, že Bretonci jsou si vědomi jedinečnosti své provincie.

Zdroj: Encyclopaedia Brittanica (2016a)

5.1.4 Cornwall – historické stopy

Tabulka 3: Vybrané historické události Cornwallu

 Civilizace stavějící megalitické stavby, dolmeny, monolity a kruhy. Tyto prehistorické osadníky přilákaly do oblastí okolo žulových intruzí Cornwallu rudy kovů, zejména cín.  Římské a saxonské osídlování Anglie způsobilo migraci keltských křesťanů do Cornwallu.  Zde se bránily saxonskému postupu celých 500 let.  Saxoni ovládli území až v 10. Století.  Izolovanost Cornwallu napomohla k zachování keltského jazyka kornštiny, přestože se jím, jako živým jazykem od 18. století nemluví.  Po normandské invazi v 1066 byla domorodá cornwallská panství ovládnuta, aby položila základy hrabství.  Od roku 1337 tato hrabství tradičně patří nejstaršímu synovi anglického panovníka, který nese také titul vévoda z Cornwallu.

Zdroj: Encyclopaedia Brittanica (2016b)

5.1.5 Bretaň - podnebí

Podnebí Bretaně je oceánské se silnými západními větry, ale i s vlivem Golfského proudu, který zanechává podle Routard.com (2016) průměrné roční teploty poměrně vysoko. Uvádí, že podnebí je podobné cornwallskému v relativně mírných zimách. Doplňuje, že počasí je proměnlivé, s četnými slunečnými dny, ale i častými srážkami, přičemž nejvíce srážek se vyskytuje v pohoří Monts d´Arrée. Dodává, že jižní pobřeží je oproti severnímu teplejší, slunečnější s teplejším klimatem a menším množstvím deštivých dnů (v Morbihan je to například 128 dnů a 2055 hodin slunečního svitu za rok).

Williams (viz Příloha 9.5,): „Znám a miluji jak Bretaň, tak Cornwall a umístil bych je na srovnatelnou úroveň jako vynikající turistické destinace s tím, že Bretaň má možná mírně lepší počasí s možná trochou více slunce, ale ten rozdíl je velmi malý. Cornwall na druhou stranu má, pravděpodobně, více jiných atraktivit než jen scenérie

5.1.6 Cornwall - podnebí

Specifické podnebí Cornwallu, které patří podle Met Office (2015) mezi nejmírnější a také nejslunečnější v celé Británii, je jeho velkou devízou. Za své relativně teplé klima vděčí vlivu Golfského proudu i své jižní poloze. Tato poloha vystavuje Cornwall mírným západním větrům z Atlantiku, které přinášejí poměrně četné srážky. Podle St Mawes (2016) se zde sníh a mráz vyskytují velmi zřídka (kromě oblastí centrální vrchoviny), ovšem ani letní teploty nejsou nijak extrémně vysoké. Uvádí, že průměrné teploty na většině území Cornwallu se pohybují mezi 9,5 – 11,8 °C. Přesto se zde, zejména v jihozápadní oblasti, kam Golfský proud přináší teplý vzduch z Karibiku, daří subtropickým rostlinám, jako jsou palmy, a navštívit lze i botanické zahrady (Lost Gardens of Helligan nebo Trebah). Podle Met Office (2015) patří ostrovy Scilly, které leží jihozápadním směrem od Cornwallu a tvoří součást tohoto hrabství, mezi nejteplejší místa nejen Cornwallu, ale také celého Spojeného království (viz Obrázek 2: Průměrné lednové maximální teploty v období 1981-2010). Obrázek 2: Průměrné lednové maximální teploty v období 1981-2010 na území Spojeného království

Zdroj: Met Office (2016)

5.1.7 Bretaň - demografie

Ačkoliv je Francie jako taková velmi bohatá na obyvatele nejrůznějších národností, podle Labrune (1988) žije ve Francii bezmála 5 miliónů cizinců 129 národností, v Bretani ovšem žije méně než 1 % cizinců imigrantů. V Bretani žijí převážně Bretonci, příbuzní Keltů z britských ostrovů. Dle L’Institut national de la statistique et des études économiques (2016) (dále INSEE viz Příloha 9.8) je počet obyvatel Bretaně 3 258 707 (údaj k 1. 1. 2013).

5.1.8 Cornwall – demografie

Dle Cornwall Guide (2016a) je celkový počet obyvatel Cornwallu 532 300, což jej řadí do poslední desítky mezi 47 hrabstvími Anglie. Dále uvádí, že obyvatelstvo Cornwallu se nejen zvyšuje, ale zároveň se demograficky mění. Dokládá, že zatímco křivka obyvatel mladých ve věku 0-39 let je klesající, skupiny starších obyvatel vzrůstají a největší skupinou na vzestupu jsou lidé ve věkové kategorii 40 – 54 let (jejichž nárůst zaznamenává 21,2%). Podle Cornwall Guide (2016a) je celkový nárůst obyvatel od roku 1951 ve výši 50,96 %. Dle Cornwall Guide (2016a) je v Cornwallu vyšší než průměrná nezaměstnanost a současně jsou zde jedny z nejdražších nemovitostí (mimo Londýna a jihovýchodu Anglie) a také nadprůměrně vysoké životní náklady. Tato fakta spolu s nárůstem obyvatel podporují skutečnost, že Cornwall je oblíbený jako destinace pro důchodový odpočinek.

5.1.9 Bretaň - jazyk

Dle Gallilou a Jones (1998) zanechala keltská minulost pro Bretaň vlastní, autonomní jazyk bretonštinu, jazyk velmi blízký dalším keltským jazykům, kornštině (cornwallštině) a také velštině. Uvádí, že vzhledem k tomu, že byl jazyk dříve zakázán, mladá generace ho téměř nezná a hrozilo, že zanikne. Šmíd (2003) konstatuje, že přestože v současnosti bretonsky hovoří jen několik stovek tisíc lidí, převážně starší generace, existuje snaha, aby počet lidí mluvících bretonsky neklesl pod sto tisíc a aby se jazyk učily hlavně děti. Jak dále zdůrazňuje, právě o to se snaží ve školách Diwan, kam přijímají děti již od 2 let věku. Uvádí, že zejména v přímořských oblastech je o jazyk větší a větší zájem, jsou k vidění

dvojjazyčné nápisy a dokonce existuje i televizní stanice v bretonštině. Jako příklad bretonských termínů, které se vyskytují v mapách, zmiňuje Král (1999) menez (hora), bré (pahorek), roc´h (skála), kemper (ústí, soutok), enez (ostrov), armor (země u moře), argoat (zalesněná země). Na základě strukturovaného rozhovoru s Třesohlavou (viz Příloha 9.6) je zde nutné doplnit i fakt, že v Bretani existuje i druhý menšinový jazyk gallo (gaelština), kterým se hovoří převážně na severovýchodě oblasti. Tento jazyk ovšem podle jejích informací nemá keltské kořeny, ale řadí se do skupiny tzv. oïlských jazyků.

5.1.10 Cornwall – jazyk

V hrabství, tak jako ve zbytku Británie, je dle Else (2004) oficiálním jazykem angličtina. Pokud se ovšem hovoří o místním jazyku, je myšlena kornština (cornwallština), tedy keltský jazyk podobný velštině. Podotýká, že kornština se používala až do 19. století a v dnešní době je snaha o její oživení, což se ovšem jeví jako složité, protože existují tři verze jazyka (sjednocená, fonematická a tradiční kornština). Přesto podle něj mluví kornštinou plynně zhruba 300 lidí a vyučuje se na 12 základních školách. Demangeon (1929) uvádí, že ještě počátkem 17. století se tento keltský jazyk běžně používal v několika farnostech v Land´s End. Král (1999) uvádí několik pomístních termínů keltského původu jako down (hřbet, pahorek), fen (močál, rašeliniště), moor (zamokřené rašelinné oblasti), či marsh (přímořské slané močály). Cornwall.gov.uk (2015) uvádí, že v roce 2003 byla kornština oficiálně uznána Evropskou chartou regionálních či menšinových jazyků a od tohoto roku je vládou Velké Británie podporována. Z rozhovoru s Williamsem (viz Příloha 10.5) vyplývá, že Velšané a Bretonci jsou schopni spolu vést konverzaci ve svém jazyce a také rozumět psané kornštině. Williams (viz Příloha 9.5): „Kornštinou už se běžně nemluví, s výjimkou akademické půdy. Stoupá množství nápisů v kornštině v obchodech či na silnicích. O Vánocích v Bude zpíváme v kornštině koledy. Jsem členem Cornwallského sboru, který zpívá slavnostní místní koledy z míst ležících blízko Bude jako jsou Morwenstow, Kilkhampton a Stratton. ….. Když jsem byl malý chlapec můj otec mluvil pouze velšsky a někteří z mých francouzských přátel v Bretani mluví bretonsky. Velšští

a bretonští přátelé jsou schopni spolu mluvit ve svých jazycích a také rozumět psané kornštině.“ Obrázek 3: Místa v Evropě, kde lze dnes najít keltské národy (Cornwall vyznačen oranžově, Bretaň fialově)

Zdroj: Wikipedia (2015)

Obrázek: Oblast současného rozšíření keltských jazyků (kornština je vyznačena fialově, bretonština černě)

Zdroj: Wikipedia (2015)

5.1.11 Bretaň - náboženství

Pro Bretaň samotnou nebyly nalezeny statistiky, a proto je zde vycházeno z údajů pro Francii jako celek. Skokan (2009) uvádí, že většina z věřících obyvatel, která představuje zhruba 85%, jsou římští katolíci. Ke každoročním církevním slavnostem, procesím, patří podle Šmídy (2003) takzvané Pardon, které se konají zpravidla v období od dubna do září. Doplňuje, že se konají na počest místního světce a jejich symbolikou je odpuštění hříchů za uplynulý rok a lidé se jich účastní v tradičních krojích.

5.1.12 Cornwall - náboženství

Údaje o náboženství v Cornwallu vychází opět ze statistik pro celou Velkou Británii, kde, jak uvádí Skokan (2009), se Angličané hlásí k anglikánské církvi, Skotové k presbyteriánské a Irové ke katolické. Williams (viz Příloha 9.5): „Většina věřících lidí v Cornwallu jsou metodisté nebo anglikáni s tradicí „klasické církve“. V Truru je katedrála z 19. století.“. Informátor A (viz Příloha 9.4) k tématu náboženství říká: „Přes velmi silnou přítomnost katolické církve v Cornwallu existují po celé oblasti stovky metodistických kaplí, kde se bohoslužby pravidelně konají.“

5.1.13 Bretaň - kroje

Celý poloostrov je ovlivňován a přizpůsobován soužitím s mořem. Nejinak tomu bylo i v případě způsobu oblékání. Zde jako ochrana proti silnému a slanému mořskému větru byly podle Chomátové (2002) oděvy vyráběny ze lnu, konopí a hrubé vlněné příze, šaty byly dlouhé a těžké, aby ve větru nevály. Chomátová (2002) vysvětluje, že tento oděv byl základem pozdějších tradičních krojů, které se velmi liší nejen od kraje ke kraji, ale i v jednotlivých vesnicích. Doplňuje, že nej- výraznější ozdobou krojů je vyšívaná, naškrobená krajka, používaná na čepcích a límcích, ale i na mužských krojích v podobě krajkové stuhy vázané kolem pasu, a tradiční obuví jsou dřeváky. Chomátová (2002) uvádí: „Bretaňské lidové kroje lze kromě folklorních slavností spatřit pouze ve specializovaných krajkářských obchodech nebo v některém

z mnoha bretaňských regionálních muzeí, například v Quimperu, Quérande, Nantes, Pont l´Abbé, nebo v Rennes.“

5.1.14 Cornwall - kroje

Cornwallané, na rozdíl od Bretonců, nemají žádný typický kroj. Na slavnostní události nosí Cornwallané dle Williamse (více viz Příloha 9.5) oblečení s „jejich“ černou a žlutou barvou. Williams (viz Příloha 9.5): „Cornwallané mají tartan. Na slavnostní příležitosti, jakou jsou například bohoslužby, já osobně nosím cornwallskou kravatu.“

5.1.15 Bretaň - zemědělství

Podle Skokana (2009) má Francie jako taková nejrozsáhlejší zemědělství v rámci Evropské unie. Autor uvádí, že podíl rostlinné a živočišné výroby je vyrovnaný. Konkrétně zmiňuje, že co se týče severozápadu, a tedy i Bretaně, specializuje se zemědělství na ovocnářství a zelinářství, zejména na produkci jablek, hrušek a broskví a z živočišné produkce se zde, kromě skotu (maso, mléko, sýry), chovají i prasata a koně. Pobřeží Atlantského oceánu a kanál La Manche podporují významný rybolov. Podle Gajdoše (2013) je ekonomicky významný chov ústřic v Biskajském zálivu.

5.1.16 Cornwall - zemědělství

Cornwall je oproti zbytku Spojeného království charakteristický mírnějším podnebím zejména vlivem teplého Golfského proudu. To je ideální zejména pro cestovní ruch, ale teplejší klima s delším vegetačním obdobím nahrává i zemědělství. Na druhou stranu kvalita půdy v oblasti není podle Cornwall.gov.uk (2016) ideální. Dle těchto informací se v oblasti uplatňují malé farmy s produkcí z oblasti mléka, sýrů, jehněčího a hovězího masa. Bez opomenutí nemůže zůstat ani rybaření. Čerstvé ryby (ale i rané brambory či řezané květiny) se do ostatních částí země vozí vlakem. Cornwall je proslulý svým ovocnářstvím, zejména tedy pěstování jablek pro jablečné víno „cider“. Williams (viz Příloha 9.5): „Cornwallské zemědělství je smíšené – zemědělská výroba i živočišná – se specializací na rané květiny a zeleninu na samém jihozápadě

země a na ostrovech Scilly.“ Informátor A (viz Příloha 9.4): „Zemědělský průmysl má klesající tendenci, ale stále je velmi důležitý jelikož místní produkce se prodává na místních farmářských trzích.“

5.1.17 Bretaň - gastronomie

Poloostrov omývají vody Atlantského oceánu a průlivu La Manche a rybaření bylo po staletí součástí života Bretonců. Není tedy s podivem, že mořské plody, zejména ústřice a hřebenatky, jak píše Ward (2005), jsou jednou z hlavních součástí místní kuchyně. Jedná se, ovšem, jak uvádí Berry (2010) o jejich jednodušší přípravu (oproti sousední Normandii) s využitím místních zemědělských produktů jako jsou brambory, květák, cibule, apod. Autor dodává, že jednoduchost tkví za úspěchem místních sýrů, chlebů, čerstvých ryb a zeleniny z trhů a samozřejmě typickým jablečným vínem „cidre“. Bez zmínky nemůže zůstat ani další nápoj vyráběný z bretaňských jablek a to typická pálenka Calvados. Ward (2005) popisuje palačinky (crepes) a jejich nesladkou verzi „galette“, jako typický a skvělý příspěvek Bretaňské kuchyně ostatnímu světu. Buttry (2005) pokládá crepes a galletes (vyráběné z pohankové mouky) za bretaňskou specialitu číslo jedna, která by se správně měla smažit na ohni ze smrkového jehličí. V creperii, jak se těmto speciálním podnikům říká, se k tradičním lahůdkám většinou pije jablečné víno cidre.

5.1.18 Cornwall - gastronomie

Stejně jako Bretaň, omývá i Cornwall ze tří stran Atlantský oceán a díky úrodným lovištím není o čerstvé ryby a další mořské plody na místních trzích a v restauracích nouze. Mezi vyhlášená rybí jídla patří koláč se zapečenými rybami (včetně hlav a ocasů) v těstě, z jehož kůrky tyto kousky ryby vykukují jako hvězdy, a proto se tomuto pokrmu říká stargazy. Podle Food From Cornwall (2016) jsou místní pivo (z pivovaru v St. Austell), cider and vína (Camel Valley) proslulá po celém světě. Cornwall je také oblíbený u známých šéfkuchařů, jako například Jamie Oliver nebo Ricky Stein, kteří zde mají své restaurace a hospůdky, specializované zejména na kvalitní jídla z ryb a mořských plodů. Podle Williamse (více viz Příloha 9.5) patří k místním dezertům kromě šafránového koláče, také tzv.

Cream Teas. Jde o jídlo spojené s místním chovem skotu a produkcí mléka a husté smetany. Základem je čaj, ke kterému se podávají čajové koláčky s džemem a šlehačkou. Obrázek 5 znázorňuje mapu s 30 místy, kde se v Cornwallu podle Cream Tea Guide (2016) podávají nejlepší Cream Teas.

Obrázek 4: Kam za nejlepšími Cream Teas v Cornwallu

Zdroj: Cream Tea Guide (2016)

Nejznámější cornwallskou specialitou jsou však pasties. Jde o taštičky plněné nejrůznějšími náplněmi, zejména však směsí hovězího, cibule, brambor a tuřínu. V pekárnách po Cornwallu jsou k dispozici i se sladkými náplněmi. Ohledně Cornwallské gastronomie říká informátor A (viz Příloha 9.4): „Regionální gastronomie je na vzestupu a zvyšuje se počet farem na výrobu cideru, místně vyráběných vín a piva a samozřejmě rybaření. Docela dost proslulých šéfkuchařů se přestěhovalo do místních měst, zvyšuje se poptávka po dobré místní kuchyni.“

Obrázek 5: Příprava Cornish pasties, Tintagel, Cornwall

Zdroj: archiv autorky (2003)

5.1.19 Bretaň - megalitické památky

Megalitická kultura v Bretani je dle Krále (1999) dílem Iberů - neindoevropského národu původem pravděpodobně z Afriky. Podle Berryho (2010) nalezneme v Bretani více megalitických památek (menhirů, hrobek, mohyl a pohřebních komor) než jinde na světě. Dále uvádí, že nejběžnější stavbou je dolmen (viz Obrázek 18: Obří dolmen, Bretaň). Poznamenává, že oproti stavbám v okolních evropských zemích, např. v Anglii, kde se objevují zejména kamenné kruhy, jsou zvláštností bretaňských staveb rovné řady menhirů (alignements). Galliou a Jones (1998) uvádějí, že menhiry, které se vyskytují ve velké míře po celé západní Evropě, jsou ovšem právě v západní Francii nejhojnější. Dále zmiňuje, že mohou stát osamoceně či ve skupinkách a velmi se liší výškou, od pouhého metru až po obry přesahující 10 metrovou hranici. Nejznámější Alignements de Carnac se podle Gallioua a Jonese (1998) skládá z několika tisíc kamenů a je největším prehistorickým komplexem na světě. Kromě alignements u Carnacu najdeme dle Maliny a Pavla (1994) menhiry u Ménecu, u Kermaria, u vesnice Mamio, u Kerlescanu. Podle Svobody (1990) se řadám menhirů u Carnacu přisuzují dva

různé účely, z nichž první názor považuje řady kamenů za cestu, po kterých kráčela procesí při uctívání božstev, a druhý význam by měl být k pozorování a uctívání slunce. Malina a Pavel (1994) uvádějí také, že nejmohutnější menhir u Locmariaqueru, který je rozbitý na několik kusů, měl původně výšku asi 23 metrů, tloušťku 5 metrů a vážil 350 tun, a dalším obrem je 12 metrů vysoký menhir u Kerloas. Zmiňují, že v Bretani je i mnoho megalitických hrobek obřích rozměrů (80 – 100 metrů), např. Mané-Lud či Mané-er-Hroek. Dle Svobody (1990) je další pro své roztroušené menhiry známé městečko Guérande. Zde jsou zhruba metrové skupinky menhirů k nalezení nejen v okolí městečka ale i v městě samotném.

5.1.20 Cornwall - megalitické památky

Král (1999) uvádí, že megalitické památky v Cornwallu jsou, stejně jako v Bretani, přisuzovány Iberům, kteří Britské ostrovy osídlili zhruba ve 3. tisíciletí před naším letopočtem. Svoboda (1990:60) popisuje nejvýznamnější, jsou to: „Karn Brae – megalitický památník datovaný do let 3500 př. Penwith – hroby neolitického věku typu dolmenu na nejzápadnějším výběžku Cornwallu, s tajemnými, kruhovitě rozestavěnými kameny, až po hrobky bronzové doby místně nazývané barrows. Tintagel – megalitický soubor s obrovitým kamenným dolmenem spojeným s legendami o králi Artušovi, který se tu narodil.“ Informátor A na otázku, zda se turisté zajímají o megality, odpověděl (viz Příloha 9.4): „Ano. Cornwall je starodávná země prosycená historií a folklórem.“ Z Cornwall´s Archaelogical Heritage (2007) je níže popsáno několik příkladů megalitických památek na území hrabství Cornwall. Mezi velmi dobře zachovalý kamenný kruh patří tzv. Merry Maidens Stone Circle. Je uvedeno, že kruh se stal námětem k lidovým pověrám, které tvrdí, že se jedná o zkamenělé panny, které byly potrestány za to, že tančily a radovaly se v neděli. Dále uvádí, že nedaleko odtud se nachází další pozoruhodný kamenný kruh Boscawen-ûn stone circle. Mên-an-Tol nedaleko Madronu je poměrně neobvyklé uskupení skládající se ze tří menších kamenů, z nich krajní jsou vztyčené a prostřední je kulatý s dírou uprostřed. Cornwall´s Archaelogical Heritage (2007) popisuje i lidové tradování, že

kámen má léčivé schopnosti, zejména co se týče dětské křivice, které je pro uzdravení nutno dírou v kameni prostrčit.

Obrázek 6: Men-an-Tol, vřesoviště za Madronem, Cornwall

Zdroj: archiv autorky (2003)

Trethevy Quoit (Humphreys 2007) je pozoruhodná hrobka skládající se z pěti stojících kamenů a jedné velké kamenné desky ležící na nich. Hrobka se nachází nedaleko vesnice St. Cleer na jihovýchodní straně Bodmin Moor. Humphreys (2007) popisuje, že nedaleko odtud se nachází zajímavé uskupení tří kamenných kruhů s názvem The Hurlers Stone Circle, které podle lidových tradic představuje zkamenělé hráče hurlingu, kteří opět hráli v neděli, což neměli. Williams (viz Příloha 9.5): „Někteří turisté se zajímají o megality jako součást keltské historie.“

5.1.21 Bretaň - keltské legendy

 Potopené město Caer Ys

McLeodová (2012) popisuje Caer Ys v keltské Bretani jakou nejkouzelnější město na světě. Pokračuje popisem, že na toto město se řítil mohutný příval vody

a král Gradlon byl jediný, kdo dokázal před touto pohromou uniknout a následně u pobřeží Bretaně založil město Quimper. Legenda dále praví, že je dodnes před bouří slyšet zvony Caer Ysu.

 Brocéliandský les

Přestože by se mohlo zdát, že legenda o králi Artušovi patří zejména do Anglie, není tomu zdaleka tak. Podle Eca (2013) je mnoho příhod kouzelníka Merlina a čarodějnice Morgany situováno právě do Brocéliandského lesa. Podle Houdka (2008) se legendární Brocéliandský les nachází v místech značených jako Paimptonský les na jihozápad od Rennes. Uvádí, že je to místo, kde dávno žili Keltové, ale také se zde podle legend objevoval Merlin se svou krásnou ženou vílou Vivien, jejich adoptivní syn Lancelot, čarodějnice Morgana, Perceval a v neposlední řadě král Artuš.

5.1.22 Cornwall - keltské legendy

 Král Artuš

Mezi nejsilnější příběhy kolísající mezi dějinami, pravdou a mýtem patří legenda o králi Artušovi, jeho lásce ke Guineveře a celém království Camelotu, jemuž tento statečný a spravedlivý král vládl, který zasedal jako rovný s rovnými u kulatého stolu se svými rytíři a společně se čestně a pokorně starali o toto „utopické“ společenství. Artuš byl podle Leapmana (2009) s jistou pravděpodobností římsko-britským bojovníkem, který byl v 6. století v čele bojovníků proti anglo-saskému vpádu. Podle McLeodové (2012) legendy hovoří o tom, že se Artuš narodil na hradě Tintagel na severním pobřeží Cornwallu. Doplňuje, že ve skaliskách pod hradem má být jeskyně čaroděje Merlina, který Artuše přivedl k poznání ezoterických tajemství. Zmíněné legendy hovoří i o možnosti, že Artuše vyplavily vlny přímo před Merlinovu jeskyni. Artuš byl velký a úspěšný bojovník a za jeho úspěchy stojí i kouzelný meč Excalibur, který, dle jedné z pověstí zmíněných McLeodovou (2012) Artuš snadno vytáhl ze skály a podle jiné pověsti mu jej dala Jezerní paní v cornwallském vřesovišti. Humphreys (2007) popisuje, že když podle legendy král Artuš umíral, předal svůj Excalibur

Siru Bedeverovi, který jej hodil do údajně bezedného jezera Dozmary Pool v nepříliš známé vřesovištní oblasti Bodmin Moor. Podle jiné legendy (Leapman 2009) odhodil meč do jezera sám raněný král Artuš a z vody se vynořila ruka, která meč chytla. Každopádně legenda podle McLeodové (2012) praví, že Artušovu smrt a konec zlatého věku Camelotu zavinila údajně ještě silnější magie, která přišla z řad jeho vlastní rodiny. Převzato z McLeodové (2012:93) „Artušovi bylo předpovězeno, že ho zničí dítě narozené o májovém dni, Kouzelného májového dne se narodil Mordred, syn Artušovy nevlastní sestry, mocné kouzelnice Morgausey, se srdcem zřejmě už naplněným nenávistí a lstivostí.“ McLeodová (2012) dodává, že král byl pochován ve slavném opatství na ostrově Avalon (dnešní Glastonbury). Williams (viz Příloha 9.5): „Ano, existuje veliký zájem o Krále Artuše, zejména v okolí Tintagelu. … Ano, Britové si pojí Krále Artuše s Británií, zejména s Tintagelem a Glastonbury, ale nikoliv s Francií.“

 Lyonesse – ztracená země

McLeodová (2012) hovoří o legendě ztracené země Lyonesse, která ležela v Cornwallu za dnešním Land´s End a Angličané dodnes pevně věří, že toto bájné a úrodné království skutečně existovalo a o tom, že zde skutečně existuje zatopená půda, není pochyb. Legenda hovoří o Trevelaynovi, předkovi cornwallského rodu, jež předhonil velikou vodní stěnu a jako jediný přežil zaplavení Lyonesse.

5.1.23 Bretaň - další turistické atraktivity

Bretaň láká návštěvníky především na své pobřeží a krajinu. A nejen účastníky cestovního ruchu. Krása tohoto kraje přilákala a stále láká i malíře, namátkou Clauda Moneta, Paula Gauguina, či Jana Zrzavého. Podle Warda (2005) je bretaňské pobřeží, hned po Azurovém pobřeží, nejpopulárnější letní destinací Francie pro domácí i zahraniční návštěvníky. Moře je studené, vyhřívat na slunci se také příliš nedá, přesto je oblíbené. Velmi vyhledávané je také mezi vyznavači windsurfingu. Podle Horáka (2006) jsou turisticky atraktivní letoviska St. Malo, Dinant a koloniální přístavní město Nantes. Přestože většina autorů řadí klášter Mt. Saint Michal na ostrově ve stejnojmenném zálivu k atraktivitám Normandie, někteří autoři, jako například Horák (2006), řadí Mt. Saint Michael k Bretani.

Tento, za přílivu mořem obklopený ostrov s klášterem, je zde uveden zejména pro srovnání s nápadně podobnou stavbou v Cornwallu - St. Michael´s Mount. Při návštěvě Bretaně stojí za to překonat silný oceánský vichr a dojít až na konec „světa“, na Pointe du Raz, tedy nejzápadnější cíp Bretaně i celé Francie.

5.1.24 Cornwall - další turistické atraktivity

Mezi největší turistická lákadla patří bezesporu pobřeží Cornwallu. Rodiny s dětmi míří na dovolenou k čistým písčitým plážím, ti, jež milují windsurfing, zde najdou vyžití ve vlnách Atlantiku, a na své si přijdou i milovníci umění. Přírodní krásy Cornwallu lákaly a dál lákají umělce a jejich díla jsou k vidění např. v galerii Tate ve městě St Ives. Kromě pláží přitahují návštěvníky prastaré, přímořské rybářské vesničky jako třeba Mausehole. Návštěvníci hojně navštěvují také mys Land´s End, nejzápadnější bod pevninské Británie. Milovníkům turistiky nabízí Visit Cornwall (2016) 18 mílí dlouhou cestu z Padstow do Bodminu (vhodnou pro cykloturistiku, pěší turistiku a pozorování přírody), která kopíruje starou železniční trať podél řeky Camel. Nedaleko Penzance lze podle Visit Cornwall (2016) nahlédnout do průmyslové minulosti oblasti. Uvádí se, že Geevor Tin Mine – Pendeen je jedním z největších zachovalých cínových dolů v hrabství. Po celém Cornwallu lze často narazit na tyto průmyslové atraktivity v podobě pozůstatků cínových a měděných dolů. Podle Encyclopaedia Brittanica (2016b) byly v roce 2006 měděné a cínové doly v Cornwallu a západním Devonu zařazeny na list světového dědictví UNESCO. Z rekreačního střediska Penzance, osázeného palmami a dalšími sub- tropickými rostlinami, je příjemná podívaná na St. Micheal´s Mount. Tento kopec s malým opatstvím přestavěným na rodinné sídlo nápadně připomíná Mt. St Mi- chael na rozhraní Bretaně a Normandie.

Obrázek 7: St. Michael´s Mount, Marazion, Cornwall

Zdroj: archiv autorky (2003)

Zahrady jsou zajímavou atraktivitou celé Británie a jinak tomu není ani v Cornwallu. Za zmínku stojí jistě Ztracené Heliganské zahrady (Lost Gardens of Heligan). Jedinečné zahrady z 16. století, opuštěné od 1. světové války a nově rekonstruované a zpřístupněné. Dalším zajímavým počinem v této oblasti je podle Leapmana (2005) Eden Project. Popisuje ho jako naučný projekt globální zahrady 21. století, která je se svými dvěma skleníky (biom deštného pralesa a biom teplého pásu), venkovní krajinou s cornwallskými plodinami a vzdělávacím střediskem vsazena do opuštěného kaolinového dolu. Podle Visit Cornwall (2016) patří Trebah Garden (blízko Falmouthu) k nejkrásnějším zahradám Cornwallu a byly také zařazeny na seznam 80 nejkrásnějších zahrad světa. Visit Cornwall (2016) láká také k návštěvě světově proslulého divadla pod širým nebem. Uvádí, že divadlo The Minack Theatre je zasazeno do útesu obklopeného krásnými zahradami s výhledem na zátoku Porthcurno, kde jsou občas k vidění delfíni.

Obrázek 8: Eden Project, Cornwall

Zdroj: archiv autorky (2003)

Obrázek 9: The Lost Gardens of Heligan, Cornwall

Zdroj: archiv autorky (2003)

5.1.25 Souhrnná komparace Cornwallu u Bretaně

Obě oblasti spojuje skutečnost, že jsou poloostrovy obklopené ze tří stran vodami Atlantského oceánu a průlivu La Manche (English Channel z britského pohledu). Významně se liší svou celkovou rozlohou, kdy území Cornwallu je zhruba 8 x menší než bretaňské. Jak uvádějí Štýrský a Šípek (2011) význam moře

v oblasti hospodářské i politické je značný pro obě oblasti. Spojuje je i fakt, že obě patří mezi oblasti nejstarších vrásných pohoří severozápadní Evropy. Díky této skutečnosti se v obou oblastech hojně vyskytovalo i podobné nerostně bohatství v podobě cínu, mědi. Původní jazyky Cornwallu a Bretaně se také velmi podobají a díky tomu, že se jedná o keltské jazyky, je možné, aby si mluvčí obou porovnávaných oblastí poměrně dobře rozuměli. Bohužel, kornština se vyskytuje už téměř pouze a jen v psané podobě (např. na nápisech v obchodech a na ulicích) a plynně jí hovoří jen několik stovek lidí. Bretonštinou hovoří stále menší počet obyvatel, a tudíž je ve velkém ohrožení, stejně tak jako kornština. V obou případech jazyků jsou však vyvíjeny snahy na jejich znovuobnovení či záchranu. Společné rysy v zemědělství jsou pěstování ovoce, zejména jablek na výrobu jablečného vína cider. Půdy nejsou nijak zvlášť úrodné a tak se hodí spíše pro pastevectví a drobné zemědělství – zejména v Cornwallu jde o farmářství menších rodinných podniků. Obě oblasti měli i podobný charakter menších políček a pastvin, která byla obklopena buď stromy, keři či kamennými zídkami. V Bretani se podle Gallioua a Jonese (1991) toto ovšem změnilo po scelování zemědělské půdy po roce 1945 a znamenalo zánik tradičních políček oddělených lesíky a remízky. V Bretani se hojně chová hovězí dobytek, v Cornwallu převažují ovce. I v gastronomii lze nalézt společné znaky, jedná se zejména o pokrmy z čerstvých ryb a mořských plodů, dobré sýry a také již zmíněný cider. Ovšem nejtypičtější pokrm Cornwallu, Cornish Pasty, je bretaňské specialitě crêpe poměrně vzdálen. Cornwall a Bretaň mají společné neolitické stavby a menhiry. I když jsou v Bretani četnější a početnější, na druhé straně Lamanšského průlivu je najdeme taktéž. Jak uvádějí Malina a Pavel (1994) pro Bretaň jsou typické menhiry seskupované do dlouhých řad (i několikanásobných), zatímco v Británii jsou typičtější tzv. cromlechy, tedy složitější, okrouhlé monumenty. Obě porovnávané krajiny jsou známé díky legendám o Králi Artušovi a kouzelníku Merlinovi, s různými úpravami v různých krajích. Jak další legendy obou zemí naznačují, náhlým katastrofám, které údajně zaplavily cornwallský

Lyonesse i bretaňský Caer Ys, předcházelo v obou případech dlouhodobé postupné zaplavování pobřeží. Společné mají také keltské dědictví. Není mnoho míst, kde by se do dnešního dne dochoval keltský jazyk (s výjimkou Walesu, částí Irska a Skotska). Hudební a taneční festivaly oslavující keltské kořeny najdeme hojně jak v Bretani, tak i v Cornwallu. Informátor A (více viz Příloha 9.4): „ Cornwallané jsou velmi hrdí na své keltské kořeny. Po celém hrabství se slaví mnoho keltských festivalů. Existuje celá řada historických a obecních festivalů a oslav. Zejména je zde silná spojitost mezi obcemi/farnostmi a svátky jejich patronů. Také existují tradiční oslavy spojené s tradicí těžebního a rybářského průmyslu. Jedná se například o the Daphne du Maurier Festival ve Fowey, Murdoch day v Redruthu, Trevithick Day v Camborne nebo the Montol Festival v Penzance. Máme také modernější festivaly jako např. rybí festival v Newlynu, ústřicový festival ve Falmouth, Lowender Peran v Perranporth, Dehwelans Kernow a mnoho dalších.“ Při porovnání těchto dvou oblastí, je vhodné zmínit také, že podle Gajdoše (2013) je název Velká Británie odvozen od názvu římské provincie Britania, který má souvislost se starofrancouzským názvem Bretaigne. Samotné Bretani se také říká Malá Británie. Král (1999) upozorňuje, že krajina na jihovýchod od Brestu nese název Cornouaille, protože právě sem směřoval velký počet keltských uprchlíků právě z Cornwallu v 5. století. Cornwallské dějiny nejsou zdaleka tak dramatické v porovnání s Bretaní. Rozmanité pobřeží Bretaně i Cornwallu, ať už se jedná o drsné, větrem bičované úseky, či části klidné s písečnými plážemi, patří k největším přírodním atraktivitám těchto oblastí. Turistický ruch, který pobřeží přitahuje, je pro ně zásadním faktorem, a to zejména v letním období. Williams (viz Příloha 9.5): „Oblast Pembrokeshire (jihozápadní Wales) a části Irska jsou velmi podobné Cornwallu a Bretani. Rytmus života v těchto místech je mnohem více uvolněný než ve velkých městech nebo jihovýchodní Anglii.“ Závěrem bylo citováno o podobenství a obdobách těchto oblastí, které dle autorových slov, „bijí do očí“. Výstižně a poeticky to napsal ve své knize z roku 1929 profesor pařížské university Albert Demangeon (1929:12) „ V krajinných vzhledech Cornwallu se opakují obrazy dobře známé z francouzské Bretagne: žula

a břidlice, tříšť ostrovů a skalisk, skalnatá předhoří podrývaná vlnobitím, plošiny beze stromů ošlehávané větry, hojnost kovových žil, dávná těžba cínu. A dojdeme-li až k Pas de Calais, nelze mluviti jen o obdobě, nýbrž o spojitosti: po obou stranách úžiny si odpovídají křídové útesy s pazourkovými vložkami, nevývratné to svědectví bývalého pevninského spojení.“

5.2 Průběh a výsledky výzkumu

5.2.1 Metody výzkumu

V samém počátku zpracovávání práce bylo nutno zformulovat výzkumné otázky a hypotézy. Byl stanoven výzkumný cíl a dodatečné výzkumné cíle, tři hlavní výzkumné otázky a tři hypotézy. Dále byla nastudována potřebná literatura, která spolu s osobními zkušenostmi z návštěvy porovnávaných oblastí sloužila ke zpracování informačního minima o Bretani a Cornwallu. Obsahová analýza textu odborných zdrojů vycházela zejména z díla autorů: Berry a Dragicevich (2010), Eco (2013), Gallilou a Jones (1998), Král (1999), Leapman (2009), McLeod (2012), Šára (2002), Ward (2005). Informace byly dále získány například z internetových zdrojů těchto institucí a společností z oblasti cestovního ruchu: Navštivte Cornwall (dále Visit Cornwall) (viz např. Kapitola 5.1.24), Cornwallský průvodce (Cornwall Guide) (viz Kapitola 5.1.8) nebo Národního institutu pro statistiku a ekonomické studie (Insee - L’Institut national de la statistique et des études économiques) (viz Kapitola 5.1.7) či Země Světa (viz Kapitola 5.1.13). Některé obrázky, vztahující se přímo k popisované problematice, byly vloženy přímo v textu pro jeho dokreslení. K ověření výzkumných otázek a hypotéz (viz Kapitoly 1) a 3.1.4) bylo použito kvalitativního výzkumu v podobě strukturovaných rozhovorů s informátory na téma Cornwall a Bretaň, i kvantitativního výzkumu v podobě dotazníku. Výzkumná otázka č. 3 (viz Kapitola 3.1.3) byla podložena obsahovou analýzou webových stránek českých CK s nabídkou zájezdů do Bretaně a Cornwallu. Dotazník byl vypracován v prosinci 2015. Dotazníkové šetření bylo

určeno široké veřejnosti. Prvotní záměr byl oslovit seniory, jako hlavní cílovou skupinu, s cílem získat od nich výzkumná data, která by napomohla k vytvoření inovovaného programu zájezdu pro cestovní kanceláře určeného právě seniorům. Na konci roku 2015 byl přes starostu obce Třebechovice pod Orebem kontaktován Klub důchodců Třebechovice pod Orebem, jehož členové měli být významnou částí respondentů. Klub má přes 160 členů. K distribuci dotazníků mezi členy klubu ovšem nedošlo, protože vedení klubu po určité odmlce v lednu 2015 řeklo, že většina členů je příliš stará a vzhledem k tomu, že se šetření týká cestování, nebudou se ho chtít v současné situaci migrační krize účastnit. Dotazník vyplnila pouze část vedení klubu a jejich blízcí. Dotazník byl tedy následně distribuován zejména v tištěné podobě zaměstnancům Třebechovického muzea betlémů, Městského úřadu Třebechovice pod Orebem, základní umělecké školy a městské knihovny tamtéž. Z těchto subjektů bylo vráceno 52 vyplněných dotazníků. Další byly distribuovány mezi známé, spolužáky, rodinu a náhodné respondenty. Toto šetření probíhalo v lednu a únoru 2016 a celkem bylo navráceno 134 vyplněných dotazníků. Kvalitativní výzkumná metoda byla realizována primárním výzkumem formou řízených strukturovaných rozhovorů se třemi informátory. Kompletní přepisy rozhovorů jsou uvedeny v Přílohách 9.4, 9.5 a 9.6. V únoru roku 2016 proběhla schůzka s Mgr. Annou Třesohlavou (viz Příloha 9.6), učitelkou francouzštiny a zkušenou turistickou průvodkyní po Bretani. Mgr. Třesohlavá mimo tyto profesní aktivy studuje doktorandské studium na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Tématem její disertační práce je Současná jazyková situace v Bretani. V Bretani Mgr. Třesohlavá rok studovala a v posledních letech se tam pravidelně vrací za účelem výzkumu v rámci disertační práce. Formou řízeného rozhovoru s ní autorka analyzovala hlavní motivační faktory českých účastníků cestovního ruchu pro návštěvu Bretaně, ale také jejich povědomí o daném území z hlediska gastronomie, megalitických památek, keltských legend. Další rozhovor byl pořízen s Davidem T. Williamsem (viz Příloha 9.5), dlouhodobým obyvatelem Cornwallu, původem z Walesu. David v rozhovoru ze dne 8. března 2016 zodpověděl připravené otázky k rozhovoru a přidal i několik

zajímavostí a vlastních postřehů, které byly použity v rámci vyhodnocování cílů této práce a souvisejících hypotéz. V květnu 2016 byl pořízen rozhovor s informátorem A (viz Příloha 9.4), zaměstnancem cestovní agentury, která se specializuje na zprostředkování rekreačních objektů v Cornwallu v návštěvníky vyhledávaném letovisku St Ives. Autorka práce elektronickou poštou požádala o spolupráci vedení společnosti a s jejím souhlasem zaslala informátorovi připravené otázky. Odpověď byla obdržena během 3 dnů.

5.2.2 Výsledky výzkumu

Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány do grafické podoby a na jejich základě byly zodpovězeny výzkumné otázky a hypotézy byly potvrzeny či vyvráceny. V závěru šetření byla provedena syntéza vlastních poznatků z návštěvy obou regionů s informacemi získanými v průběhu řízených strukturovaných rozhovorů a s poznatky získanými z výsledků dotazníkového šetření. Na základě zjištěných skutečností byly zpracovány návrhy a doporučení, ať již pro cestovní kanceláře jako podklad pro inovaci nabízených produktů, ale i rozšíření informací pro samotné průvodce. V neposlední řadě poslouží kapitola 7.1 jako námět na zajímavé atraktivity udržitelného cestovního ruchu pro samotné návštěvníky porovnávaných lokalit. V kapitole 5.2.3 a 5.2.4 jsou uvedeny pouze výsledky výzkumu vztahující se k výzkumným otázkám a hypotézám. Kompletní zpracované výsledky dotazníkového šetření jsou zpracovány v příloze 9.3.

5.2.3 Výzkumné otázky

5.2.3.1 Výzkumná otázka č. 1 Jaké atraktivity nejvíce motivují české účastníky CR k návštěvě Bretaně?

lákají především přímořské oblasti, pláže a útesy, dále bretaňské vesnice a města a se shodným počtem odpovědí také místní gastronomie a Carnac a jiné oblasti proslulé menhiry.

Graf 1: Co Vás láká v Bretani? Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

5.2.3.2 Výzkumná otázka č. 2

Jaké atraktivity nejvíce motivují české účastníky CR k návštěvě Cornwallu?

Respondenti měli na výběr 6 atraktivit s konkrétními příklady, ze kterých si měli zvolit maximálně 3, které by je lákaly v oblasti nejvíce. Z uvedeného grafu, zpracovaného na základě dotazníkového šetření, vyplývá, že k návštěvě Cornwallu lákají nejvíce, tak jako v Bretani, pláže a pobřeží. Dalším lákadlem Cornwallu jsou přímořské rybářské vesnice a města a v neposlední řadě respondenty přitahují keltské legendy a v těsném závěsu také zahrady a megalitické památky. Co se týče prvotní a největší motivace českých účastníků cestovního ruchu, tedy pláže a pobřeží, tak ta se shoduje s prioritou návštěvníků z Velké Británie. Informátor A, na otázku odkud jsou primárně jejich klienti a co je do Cornwallu láká, uvádí (viz Příloha 9.4): „Základ našich hostů tvoří lidé z Velké Británie napříč všemi generacemi, kteří strávili své prázdniny v dětství zde v Cornwallu a nyní sem vozí své vlastní rodiny. Co se týče věcí, které lákají návštěvníky do Cornwallu, by na prvních třech místech byly pláže, podnebí a životní prostředí.“

Graf 2:Co Vás láká v Cornwallu? Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

5.2.3.3 Výzkumná otázka č. 3

Je pro klienty tuzemských CK připravena dostatečná nabídka pro poznání obou regionů?

Poznávací zájezdy Bretaň Poznávací zájezdy (letecky i autobusové), které jsou ovšem velmi často spojeny s poznáváním Normandie či Paříže, nabízí poměrně velká řada cestovních kanceláří. Samostatně poznávací zájezd do Bretaně lze absolvovat se společností Firo Tour, Travel 2002, Mayer & Crocus, Ideal Tour, Kudrna, Intertrans, Alpina, Bus Tourist, Mundo, Cestovka pohoda, Mayer & Crocus, Levante, Irra, Čebus. Bretaň samostatně lze navštívit například s cestovní kanceláří Kudrna či Alpina, které mají ve své nabídce program Bretaň na kole.

Pobytové zájezdy Bretaň Klasické pobytové zájezdy pro tuto oblast nejsou obvyklé, vzhledem k tomu, že se nejedná o tradiční destinaci s teplým vzduchem a mořem (jako například jižní Francie). Přesto jsou pobytové zájezdy nabízeny např. společnostmi Firo

Tour, Emma Agency, Apc, Inex. Tyto společnosti nabízejí zprostředkování ubytování (s vlastní dopravou a programem) v rezidenčních apartmánech, hotelích či kempech na bretaňském pobřeží.

Poznávací zájezdy Cornwall Podobně jako pro Bretaň neexistuje v nabídce českých CK samostatný poznávací zájezd do Cornwallu. Nabízené zájezdy jsou spojovány buď s Londýnem, národním parkem Dartmoor (Devon) či jinými atraktivitami, které jsou „po cestě“ na tento jihozápadní výběžek Anglie (Portsmouth, Brighton, Plymouth). Tyto zájezdy nabízí například cestovní kancelář Poznání, Mayer & Crocus (letecky), Geops (i letecky), Pro Travel, Inter Zbiroh, Kristof.

Pobytové zájezdy Cornwall Nebyla nalezena žádná nabídka tuzemské cestovní kanceláře na pobytový zájezd do Cornwallu. S největší pravděpodobností z podobných důvodů, tedy proto, že se nejedná o klasickou oblast pro pobytový zájezd u moře.

5.2.4 Hypotézy

Ze třech pracovních hypotéz byly dvě vyvráceny a pouze jedna potvrzena.

5.2.4.1 Hypotéza č. 1 „Je předpoklad, že čeští účastníci cestovního ruchu považují typickou regionální gastronomii obou regionů za velmi odlišnou.“

Vzhledem k tomu, že na otázku č. 16 dotazníkového šetření („Domníváte se, že typická regionální gastronomie oblastí Cornwall a Bretaň je…?“) odpověděla většina respondentů možností „nevím“, avšak druhá nejpočetnější skupina (38 respondentů) se domnívá, že obě regionální gastronomie mají některé společné prvky, byla tato hypotéza vyvrácena. Pouze 17 respondentů označilo typické regionální gastronomie obou regionů za zcela odlišné.

Graf 3: Srovnání regionálních gastronomií Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

5.2.4.2 Hypotéza č. 2 „Je předpoklad, že keltské legendy, zejména legendu o králi Artušovi, si lidé pojí spíše s Cornwallem.“

Hypotéza č. 2 byla potvrzena na základě výsledků otázky č. 14 („Spojujete si legendy o králi Artušovi, kouzelníku Merlinovi, kouzelném Excaliburu, apod. spíše s….?“). Naprostá většina dotázaných si spojuje zmíněné legendy s Cornwallem, Anglií. Toto bylo potvrzeno také v rozhovoru s Třesohlavou (viz Kapitola 9.6) kde na tuto otázku odpověděla: „Ano, rozhodně. Jsou překvapeni, když se dozví, že Artuš se objevuje i v Bretaňských příbězích a básních, že z Bretaně pochází legenda o Excaliburu, a že v bretaňských lesích je údajný hrob kouzelníka Merlina. Artuš je jednou z nejznámějších bretaňských legend.“

Graf 4: Území spojované s Artušovskými legendami Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

5.2.4.3 Hypotéza č. 3

„Je předpoklad, že Češi by se vydali za megalitickými stavbami pravděpodobněji do Bretaně než do Cornwallu.“

Tato hypotéza byla vyvrácena na základě výsledků otázky č. 15 dotazníkového šetření („Pokud byste chtěli navštívit megalitické stavby – kamenné kruhy, menhiry, hrobky, apod. – vydali byste se za nimi spíše do…?“). Pouhých 20 % respondentů by se za megality vydalo do Bretaně. Na druhou stranu Cornwall, jako destinaci pro poznání megalitických staveb, označilo 75 % res- pondentů.

Graf 5: Kde bych navštívil (a) megalitické stavby Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

6 Shrnutí a diskuze výsledků

V této práci bylo zjištěno, že motivací potenciálních návštěvníků k cestování do porovnávaných oblastí jsou zejména pobřeží, pláže, vesnice a městečka. Toto zjištění platí o obou porovnávaných destinacích. Bretaň navíc láká potenciální návštěvníky oblastmi proslulými menhiry a také svou gastronomií. Do Cornwallu, kromě pobřeží a přímořských měst, přitahují návštěvníky legendy. Celkově přitažlivější pro potencionální návštěvníky je ovšem Bretaň, zejména pro své pobřeží, možnost turistiky a podnebí. Přestože jsou si obě lokality velmi podobné, nabídka poznávacích zájezdů českých cestovních kanceláří je mnohem širší pro oblast Bretaně. Zájezdy do Bretaně bývají spojovány se sousední Normandií, případně hlavním městem Paříží. Podobná situace platí i pro Cornwall, kde je oblast v rámci zájezdu spojovaná se sousedním Devonem či jinými hrabstvími jihovýchodní Anglie (např. Wiltshire). Pokud by návštěvník chtěl navštívit pouze Cornwall, nenalezne v současné chvíli nabídku CK na takovýto poznávací zájezd. Co se týče zájezdů samostatně pro území Bretaně, zde je nabídka nepatrně lepší, existuje například zájezd Bretaň na kole. České cestovní kanceláře nabízejí poznávací zájezdy do obou porovnávaných lokalit, avšak tyto zájezdy, ať do Bretaně či do Cornwallu, jsou si navzájem velmi podobné, tj. nabízejí shodné atraktivity. V tabulce 2 je přehled vybraných, opakujících se atraktivit, které je možno navštívit s cestovní kanceláří v rámci většiny poznávacích zájezdů.

Tabulka 4: Přehled vybraných atraktivit ze zájezdů českých CK Typ atraktivity Poznávací zájezd Bretaň Poznávací zájezd Cornwall Atraktivní, historická, Vannes, Locronan, Quimper, Penzance, St Ives, rybářská města, Ploumanac´h, St-Malo, Marazion, vesnice, přístavy Concarneau Megalitické památky Carnac, Locmariaquer, Lagetjar Mysy, pobřeží, útesy Pointe du Raz, Pointe de Land´s End

Penhir, Côte de granit rose, Cap Fréhel, Côte d'Émeraude Církevní památky, Guimiliau, St-Thégonnec St. Michael´s Mount, hrady, zámky Tintagel, Lanhydrock Zahrady, divadla Minack Theatre

Zdroj: Kašparová, vlastní zpracování (2016)

Williams (viz Příloha 9.5) na otázku, zda je Cornwall vhodný pro poznávací zájezd například pro seniory, reaguje: „Ano, je zde velmi mnoho zajímavého pro české turisty seniory, zejména překrásné scenérie a historie a mnoho scénických zahrad, do kterých lze zahrnout Eden Project a Heliganské zahrady.“ Doplňkovým cílem této práce bylo přispět k tvorbě inovovaného programu zájezdu pro cestovní kanceláře a orientace průvodce. Z tohoto důvodu jsou v kapitole 7.1 uvedeny návrhy jiných atraktivit na území Cornwallu a Bretaně. Jde o místa méně komerčně známá, zpravidla nezařazovaná do programů CK a tedy i o místa, která jsou vhodná pro individuální cestovní ruch, vytvoření nových specializovaných zájezdů CK pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu Cornwallu a Bretaně.

7 Závěry a doporučení

7.1 Doporučení

Na základě shrnutí výsledků šetření byla zformulována tato doporučení:

Pro cestovní kanceláře: Doporučení na vytvoření variací poznávacích zájezdů s různou tématikou do Cornwallu a Bretaně.

A) První variací by mohl být zájezd za krásami pobřeží a jednotlivých mysů Bretaně spojený s gastronomickými večery. V rámci takového zájezdu by účastníci byli ubytováni 2 – 3 dny na jednom místě, ze kterého by podnikali pěší výlety po pobřeží. Takto by během dvoutýdenního zájezdu měli možnost poznat rozmanitost bretaňského pobřeží. V rámci těchto výletů by byly zorganizovány i gastronomické zážitky formou ochutnávek místních specialit, návštěv lokálních hospůdek, kaváren, případně domácností místních obyvatel. B) Pro Cornwall by byla ideální varianta letecké dopravy (do Bristolu) a následně obdobně tematicky zaměřený poznávací zájezd cornwallského pobřeží. I zde by se dala spojit aktivní turistika s gastronomickými zážitky, například v podobě návštěv místních farem (např. na cider u Callestick), pivovaru (např. St Austell) či čajoven na typické Cream Teas nebo skvělých, nejen rybích restaurací (např. podniky Ricka Steina v Padstow či Falmouth nebo Jamieho Olivera ve Watergate Bay). C) Druhou variantou zájezdů do Cornwallu by mohl být pro milovníky zahrad, venkovských sídel. V programu zájezdu by byl tudorovský dům Cotehele se zahradami, Glendurgan zahrady ve třech údolích, Trebah a Trelissick zahrady s kaméliemi, rododendrony, magnóliemi. Exotické rostliny jsou k vidění například v zahradách Trengwainton či mystických Ztracených Heliganských zahradách. Je téměř pravidlem, že zahrady otevřené veřejnosti v Anglii mají své návštěvnické centrum spojené s čajovnou nebo kavárnou a je možné si zde vychutnat místní speciality v podobě koláčů či Cream Teas.

D) Konkrétním příkladem pro strávení aktivní dovolené v Cornwallu s důrazem na udržitelnost cestovního ruchu by mohla být například oblast divokého a členitého severního pobřeží, konkrétně oblast u města Morwenstow. Oblast se nachází na pobřežní stezce, po které lze obejít nejen celý Cornwall, ale pěšky se dá jít i mnohem dále. Od Somersetu před Devon do Cornwallu a přes Devon zpět až do Dorsetu. K dispozici je celá řada ubytovacích zařízení od hotelů, přes ubytování v soukromí po kempy a nechybí vynikající výběr stravovacích zařízení. V údolí, které vede k moři je městečko Morwenstow s pěkným kostelem. Naproti kostelu je stará fara, nyní čajovna/restaurace a podél útesů je zasazená malá chata s úžasným výhledem, kde vikář z Morwenstow psal básně a kostelní písně. Fara má mnoho komínů, každý jiného tvaru. Blízko jsou nádherné vodopády padající přes útesy do moře. V Cornwallu lze najít nejlepší pláže pro surfing, v této oblasti konkrétně Widemouth, Summerleaze a Crooklets, ale také pro skvělé koupání např. Crackington Haven. Dále je možno provozovat vyjížďky na koních - v oblasti je několik stájí, cykloturistiku po příjemných cyklostezkách, procházky podél kanálů či projížďky na lodích po kanálu, rybaření (na kanálu, jezerech či mořské), golf, tenis a další sporty.

7.2 Závěr

Cílem bakalářské práce bylo zjistit, která z porovnávaných lokalit je v současné chvíli více atraktivní pro návštěvníky z České republiky. Tohoto cíle bylo dosaženo na základě kvantitativního výzkumu v podobě dotazníkového šetření a přitažlivější pro tuzemské návštěvníky je Bretaň. Ve shrnutí výsledků práce byly zodpovězeny výzkumné otázky a hypotézy. Na jejich základě byly v doporučeních navrhnuty méně známé turistické atraktivity v Bretani a v Cornwallu, které by měly napomoci k orientaci průvodců cestovního ruchu, k možné inovaci při tvorbě programů cestovních kanceláří a také jako užitečné informace pro samotné návštěvníky destinací. Pro účastníky cestovního ruchu z České republiky nepatří Cornwall mezi nejvyhledávanější turistické destinace. Někteří lidé nevědí, kde tato oblast leží, a tudíž zároveň nemají povědomí o atraktivitách na jeho území. Podobná situace

v oblíbenosti destinace platí i o Bretani, i když, v jejím případě je informovanost i nabídka zájezdů větší. Každý, kdo jednou vstoupí do jednoho či druhého cípu země, kterými se tato práce zabývá, dozajista pocítí nejen svěží vítr z Atlantiku ve svých vlasech, ale i ono kouzlo, které se v písmena proměňuje jen velmi obtížně. Ze všech stran tu na návštěvníka dýchá historie, magično, tajemno a jakýsi punc pohádkovosti, ale i nebývalá přírodní krása a rozmanitost a v neposlední řadě milí, vstřícní lidé, hrdí na svůj kraj, na své kořeny spojené s kouskem země nevelkým, ovšem neopakovatelným.

8 Seznam zdrojů

BERRY, Oliver a Peter DRAGICEVICH. Bretaň a Normandie. 1. české vyd. Praha: Svojtka & Co., 2010, 352 s. Z řady průvodců Lonely Planet. ISBN 978-80-256-0427- 4.¨

BUTTRY, Ivana. Putování Francií. Vyd. 1. Praha: Svatošovo nakladatelství, 2005, 197 s. ISBN 80-86819-03-5.

CORNWALL GUIDE: Cornwall - Facts, figures, statistics, demographics, population etc [online]. 2016a [cit. 2016-06-14]. Dostupné z: http://www.cornwalls.co.uk/Cornwall/statistics.htm

CORNWALL GUIDE: Cornwall History - Ancient [online]. 2016b [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://www.cornwalls.co.uk/history/ancient/

CORNWALL WILDLIFE TRUST: Granite [online]. 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.cornwallwildlifetrust.org.uk/living-landscapes/geology/cornish- geology/granite

CORNWALL.GOV.UK: Cornish Farming [online]. 2016 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: https://www.cornwall.gov.uk/community-and-living/records-archives-and- cornish-studies/research-guides/cornish-farming/

CORNWALL.GOV.UK: Cornish Language [online]. 2015 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: https://www.cornwall.gov.uk/leisure-and-culture/cornish-language/

CORNWALL´S ARCHAEOLOGICAL HERITAGE: Bronze Age Menu [online]. 2007 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://www.historic- cornwall.org.uk/a2m/bronze_age/ba_menu.htm

CREAM TEA GUIDE: 30 of the Best Cream Teas in Cornwall [online]. 2016 [cit. 2016- 06-21]. Dostupné z: https://creamteaguide.co.uk/cornwall/

CZECH TOURISM: Odpovědné cestování [online]. 2016 [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/4-odpovedne-cestovani/

DEMANGEON, Albert. Zeměpis světa: Díl první, Britské ostrovy. První. Praha: Aventinum, 1929.

ECO, Umberto. Dějiny legendárních zemí a míst. Vyd. 1. Praha: Argo, 2013, 480 s. ISBN 978-80-257-0908-5.

ELSE, David. Anglie. 1. české vyd. Praha: Svojtka & Co., 2004, 926 s. Z řady průvodců Lonely Planet. ISBN 80-7237-900-3.

ENCYCLOPAEDIA BRITANNICA: Brittany region France [online]. 2016a [cit. 2016- 06-28]. Dostupné z: http://www.britannica.com/place/Brittany-region-France

ENCYCLOPAEDIA BRITANNICA: Cornwall UNITARY AUTHORITHY, ENGLAND, UNITED KINGDOM [online]. 2016b [cit. 2016-06-28]. Dostupné z: http://www.britannica.com/place/Cornwall-unitary-authorithy-England

FIALOVÁ, Dana. Cena za cestovní ruch: přínosy versus ztráty: vzdělávací modul geografie: výukový a metodický text: Přírodní vědy a matematika na středních školách v Praze: aktivně, aktuálně a s aplikacemi - projekt OPPA. Praha: P3K, 2012. ISBN 978-80-87186-81-7.

FOOD FROM CORNWALL YOUR COMPREHENSIVE GUIDE TO CORNISH FOOD AND DRINK: Beverages [online]. 2016 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: http://www.foodfromcornwall.co.uk/cat/beverages/

GAJDOŠ, Alfonz. Regionálna geografia Európy. Vyd. 1. Bratislava: Veda, 2013, 590 s. ISBN 978-80-224-1304-6.

GALLIOU, Patrick a Michael JONES. Bretonci. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998, 367 s. Dějiny národů (NLN, Nakladatelství Lidové noviny). ISBN 80-7106- 202-2.

HORÁK, Slavomír. Geografie cestovního ruchu Evropy: [učebnice pro studenty cestovního ruchu]. Pardubice: Radek Drahný, 2006, 187 s. ISBN 80-903734-1-0.

HOUDEK, Jiří. Les plný legend. In: Lidé a Země: Časopis, který vám ukáže svět [online]. 2008 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://www.lideazeme.cz/clanek/les-plny-legend

HUMPHREYS, Andrew. Velký průvodce National Geographic : Velká Británie. 2. vyd. Brno: CP Books, 2007, 399 s. ISBN 978-80-251-1703-3.

CHOMÁTOVÁ, Jana. Bretaňské princezny v krajkách. In: Země Světa: Západní Francie [online]. 2002 [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://www.zemesveta.cz/archiv/rocnik-2002/zapadni_francie-7-2002/191- 3/bretanske-princezny-v-krajkach

INSEE: L’Institut national de la statistique et des études économiques: Bretagne : la population des communes au 1er janvier 2013 [online]. 2016 [cit. 2016-06-14]. Dostupné z: https://beta.insee.fr/fr/statistiques/1895157

KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Vyd. 1. Praha: Academia, 1999, 348 s. ISBN 80-200-0684-2.

LABRUNE, Gérard. La Géographie de la France. Paris: Nathan, 1988, 159 s. Reperes Pratiques Nathan R. ISBN 2091776602.

LEAPMAN, Michael. Velká Británie. Vyd. 4. Praha: Ikar, 2009, 720 s. Společník cestovatele. ISBN 978-80-249-1219-6.

MALINA, Jaroslav a Pavel PAVEL. Jak vznikly největší monumenty dávnověku: mají pravdu Malina a Pavel nebo Däniken?. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1994, 414 s. Členská knižnice (Svoboda). ISBN 80-205-0211-4.

MCLEOD, Judyth A. Atlas legendárních zemí: bájná království, záhadné ostrovy, ztracené kontinenty a jiné mytické světy. Vyd. 1. Praha: Fortuna Libri, 2012, 319 s. Fortuna factum. ISBN 978-80-7321-592-7.

MET OFFICE: South West England: climate [online]. 2015 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.metoffice.gov.uk/climate/uk/regional-climates/sw

MET OFFICE: UK Climate [online]. 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.metoffice.gov.uk/public/weather/climate/#?tab=climateMaps

MICHELIN. Brittany in your pocket. Clermont-Ferrand, France: Pneumatiques Michelin, 1996. ISBN 2066301019.

PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích, evropská integrace a mezinárodní turismus. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247- 3750-8.

PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní turismus: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, změny mezinárodního turismu v důsledku globálních změn, evropská integrace a mezinárodní turismus. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4862-7.

PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost cestovního ruchu. 3. vyd., přeprac. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014, 335 s. ISBN 978-80-7435-329-1.

PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 2. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. ISBN 978-80-7435-006-1.

PETRÁNEK, Jan. Intruze. In: On-line geologická encyklopedie [online]. 2007 [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?intruze

ROUTARD.com: Climat et météo Bretagne [online]. 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.routard.com/guide/bretagne/3305/climat_et_meteo.htm

SKOKAN, Ladislav. Evropa: sociogeografický přehled. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, Přírodovědecká fakulta, katedra geografie, 2009, 130 s. ISBN 978-80-7414-082-2.

ST MAWES: Cornwall [online]. 2016 [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://www.stmawes.info/cornwall

SVOBODA, Karel. Tajemné megality: svědkové doby kamenné. 1. vyd. Praha: Horizont, 1990, 169 s. Otazník (Horizont). ISBN 80-7012-034-7.

ŠÁRA, Pavel. Lexikon zemí světa: [mapy, historie, příroda, fakta]. 2. vyd. Praha: Kartografie, 2002, 216, 168 s. ISBN 80-7011-698-6.

ŠMÍD, Jan. Obrázky z Bretaně. V Praze: Radioservis, 2003. ISBN 80-86212-36-X.

ŠMÍDOVÁ, Darja (ed.). Modul průvodce ekoturismu a geoturismu. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014. ISBN 978-80-7435-330-7.

ŠTÝRSKÝ, Jiří a Jiří ŠÍPEK. Geografie udržitelného turismu světa v ekonomických, environmentálních a multikulturních souvislostech: metodologie moderní geografie, sociální a ekonomická geografie turismu a rekreace regionů světa, komparativní geografie a ekonomika : zdroje a možnosti destinací v regionech světa. Vyd. 6. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011, 234 s. ISBN 978-80-7435-127-3.

TROUSIL, Michal a Veronika JAŠÍKOVÁ. Úvod do tvorby odborných prací. Vyd. 2., rozš. Hradec Králové: Gaudemaus [i.e. Gaudeamus], 2015, 240 s. ISBN 978-80- 7435-542-4.

UNESCO: World Heritage List [online]. 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/?search=cornwall&searchSites=&search_by_countr y=®ion=&search_yearinscribed=&themes=&criteria_restrication=&type=&med ia=&order=country&description=

VISIT CORNWALL: 10 iconic Cornish experiences to visit [online]. 2016[cit. 2016- 01-03]. Dostupné z: https://www.visitcornwall.com/about-cornwall/blogging- cornwall/10-iconic-cornish-experiences-to-visit

WARD, Greg. Bretaň & Normandie: turistický průvodce. Vyd. 1. Brno: Jota, 2005, 314 s., [16] s. barev. obr. příl. Livingstone - průvodci. ISBN 80-7217-280-8.

WIKIPEDIE: Keltské jazyky [online]. 2015 [cit. 2015-12-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Keltsk%C3%A9_jazyky

WERICH, Jan. Hefty, fóry, moudrosti. Vyd. 1. Bratislava: Motýl, 2005, 78 s. ISBN 80- 89199-22-4.

ZELENKA, Josef. Cestovní ruch - marketing. Vyd. 3., přeprac. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015. ISBN 978-80-7435-543-1.

ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80- 7201-880-2.

ZELENKA, Josef. Udržitelný cestovní ruch: management cestovního ruchu v chráněných územích. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2013. Recenzované monografie. ISBN 978-80-7435-244-7.

9 Přílohy

9.1 Dotazník

Příloha 1: Dotazník

Přeji pěkný den, jsem studentkou třetího ročníku Univerzity Hradec Králové, oboru Management cestovního ruchu a ráda bych Vás touto cestou poprosila o vyplnění tohoto anonymního dotazníku, který slouží jako výzkumný prostředek a podklad pro zpracování mé bakalářské práce.

Velmi si Vážím Vašeho času, který vyplnění věnujete, a předem mnohokrát děkuji za vrácené vyplněné dotazníky, bez kterých bych nemohla práci dokončit.

Téma bakalářské práce je Komparace předpokladů rozvoje udržitelného cestovního ruchu Cornwallu a Bretaně.

Ještě jednou Vám velmi děkuji. Martina Kašparová

Poznámka: Číslům v závorce, prosím, nevěnujte pozornost. Slouží pouze pro potřeby vyhodnocení odpovědí. Děkuji. Cestování 1) Dáváte přednost cestování? ☐ S cestovní kanceláří (11) ☐ Individuálně (12)

2) Při cestování do zahraničí Vás zajímá především? (Pokud zaškrtnete více možností, zvolte pořadí. Zaškrtněte maximálně 3 možnosti.) ☐ Kulturní atraktivity (hrady, zříceniny, zahrady, městské a venkovské rezervace, muzea, apod.) (21) ☐ Nehmotná kultura (tradice, rituály, folklor)(22) ☐ Architektura (23) ☐ Přírodní atraktivity (scenérie, moře, klima, léčivé prameny, vodopády, hory, apod.) (24) ☐ Gastronomie (tradiční či místní jídla, nápoje)(25) ☐ Atrakce cestovního ruchu (tematické a zábavní parky, zvláštní tematické akce typu olympiáda, světová výstava, apod.) (26)

3) Navštívil/a jste někdy Anglii? ☐ Ano (31) ☐ Ne (32)

4) Pokud ano, navštívil/a jste někdy hrabství Cornwall? Pokud ne, odpovězte, prosím pravdivě. ☐ Ano (41)

☐ Ne (42) ☐ Ne, nevím, kde přesně leží (43)

5) Pokud jste Cornwall zatím nenavštívil/a, chtěl/a byste se tam podívat? ☐ Ano (51) ☐ Ne (52)

6) Navštívil/a jste někdy Francii? ☐ Ano (61) ☐ Ne (62)

7) Pokud ano, navštívil/a jste někdy Bretaň? Pokud ne, odpovězte, prosím pravdivě. ☐ Ano (71) ☐ Ne (72) ☐ Ne, nevím, kde přesně leží (73)

8) Pokud jste Bretaň zatím nenavštívil/a, chtěl/a byste se tam podívat? ☐ Ano (81) ☐ Ne (82)

9) Pokud byste si měl/a vybrat pro svou dovolenou jednu z těchto oblastí, která by to byla? ☐ Cornwall (91) ☐ Bretaň (92)

10) Uveďte prosím důvody, které Vás vedou pro zvolení dané destinace (Zvolte prosím maximálně 3 varianty.) ☐ Geografická poloha a vzdálenost od ČR (101) ☐ Jazyk, kterým se v zemi hovoří (102) ☐ Podnebí (103) ☐ Vím o daném území více (v porovnání s tím druhým) a chtěl/a bych ho navštívit (104) ☐ Vím o daném území méně (v porovnání s tím druhým) a chtěl/a bych ho navštívit (105) ☐ Láká mne místní gastronomie (106) ☐ Lákají mne megalitické památky (menhiry, kamenné kruhy) (107) ☐ Zajímají mne legendy spojené s Králem Artušem (Excalibur, rytíři kulatého stolu, Kamelot, Merlin, apod.) (108) ☐ Pobřeží (pláže, útesy) (109) ☐ Turistika (cyklo, pěší, apod.) (1010) ☐ Kultura (festivaly, galerie) (1011)

11) Pokud byste cestovali do Bretaně, která z níže uvedených konkrétních atraktivit by Vás lákala nejvíce? (Pokud zaškrtnete více možností, zvolte pořadí. Zaškrtněte maximálně 3 možnosti.) ☐ Carnac a jiné oblasti proslulé menhiry (111) ☐ Přímořské oblasti, pláže a útesy (Růžové žulové pobřeží, nejzápadnější místo Bretaně Cap Fréhel, apod.) (112) ☐ Keltské tradice, festivaly (například v Lorient) (113) ☐ Místní gastronomie (114) ☐ Keltské legendy a místa s nimi spojená (Bróceliandský les, apod.) (115) ☐ Bretaňské vesnice a města (Saint Malo, Dinan, Quimper, apod.) (116)

12) Pokud byste cestovali do Cornwallu, která z níže uvedených konkrétních atraktivit by Vás lákala nejvíce? (Pokud zaškrtnete více možností, zvolte pořadí. Zaškrtněte maximálně 3 možnosti.) ☐ Přímořské rybářské vesnice či města se středomořským klimatem (Mousehole, St. Ives, Penzance, apod.) (121) ☐ Pobřeží, pláže (např. nejzápadnější výběžek Cornwallu Land´s End) (122) ☐ Keltské legendy a místa s nimi spojená (hrad Tintagel, vřesoviště Bodmin Moor) (123) ☐ Keltské tradice, festivaly (například Obby Oss) (124) ☐ Zahrady (Lost Gardens of Helligan, Eden Project) (125) ☐ Místní gastronomie (126) ☐ Megalitické památky (127)

13) Jak byste označili své povědomí o keltských památkách, tradicích a legendách? ☐ Domnívám se, že vím poměrně hodně (131) ☐ Mám o nich určité povědomí (132) ☐ Vím velmi málo (133)

☐ Nevím o tomto tématu nic (134)

14) Spojujete si legendy o králi Artušovi, kouzelníku Merlinovi, kouzelném Excaliburu, apod. spíše s…? ☐ Anglií (Cornwallem) (141) ☐ Francií (Bretaní) (142)

15) Pokud byste chtěli navštívit megalitické stavby (kamenné kruhy, menhiry, hrobky, apod.), vydali byste se za nimi spíše do ….? ☐ Cornwallu (151) ☐ Bretaně (152)

16) Domníváte se, že typická regionální gastronomie oblastí Cornwall a Bretaň je…? ☐ Zcela odlišná (161)

☐ Zcela shodná (162) ☐ Má některé společné prvky (163) ☐ Nevím (164)

17) Která oblast je pro Vás zajímavější pro aktivní, poznávací dovolenou? ☐ Bretaň (171) ☐ Cornwall (172)

18) Která oblast je pro Vás zajímavější pro pobytovou dovolenou? ☐ Bretaň (181) ☐ Cornwall (182)

19) Jaká by byla pro Vás ideální doba dovolené v Bretani či Cornwallu? ☐ 3- 5 dní (191) ☐ 6 – 9 dní (192) ☐ Více jak 10 dní (193)

Identifikační údaje

20) Věk ☐ 18-30 (201) ☐ 31-45 (202) ☐ 46- 55 (203) ☐ Více než 55 (204)

21) Pohlaví ☐ Žena (211) ☐ Muž (212)

22) Nejvyšší dosažené vzdělání ☐ Základní /střední škola bez maturity (221) ☐ Střední škola s maturitou (222) ☐ Vysokoškolské vzdělání / vyšší odborné vzdělání (223)

23) V jakém městě/obci bydlíte? (231)

Děkuji Vám za Vaše odpovědi.

9.2 Fotografie

Příloha 2: Fotografie

Obrázek 10: Tintagel Old Post Office, dům ze 14. století pod patronací National Trust, Tintagel, Cornwall

Zdroj: archiv autorky (2003)

Obrázek 11: Zřícenina hradu Tintagel, Tintagel, Cornwall

Zdroj: archiv autorky (2003)

Obrázek 12: Merlinova jeskyně, Tintagel, Cornwall

Zdroj: archiv autorky (2003)

Obrázek 13: St. Agnes, Cornwall. Městečko na severním pobřeží Cornwallu, jehož pobřeží je součástí Cornwall Area of Outstanding Natural Beauty.

Zdroj: archiv autorky (2003)

Obrázek 14: St. Ives, Cornwall. Přístav, pobřežní město s pěknými plážemi a jedna z nejznámějších destinací Cornwallu pro turisty i umělce.

Zdroj: archiv autorky (2003)

Obrázek 15: Tate Gallery, St. Ives, Cornwall. Galerie moderního umění s výhledem na pláž Porthmeor.

Zdroj: archiv autorky (2003)

Obrázek 16: Lizard Point, poloostrov Lizard, Cornwall

Zdroj: archiv autorky (2003)

Obrázek 17: North Petherwin, Cornwall. Britské vydry v "The Tamar Otter and Wildlife Centre."

Zdroj: archiv autorky (2003)

Obrázek 18: Obří dolmen, Bretaň

Zdroj: archiv autorky (2006)

Obrázek 19: Typický dům, Plouharnel, Bretaň

Zdroj: archiv autorky (2006)

Obrázek 20: Hrázděné domy v Rennes, Bretaň

Zdroj: archiv autorky (2006)

Obrázek 21: Morbihanský záliv (Arradon), Bretaň

Zdroj: archiv autorky (2006)

Obrázek 22: Saint Goustna, Bretaň

Zdroj: archiv autorky (2006)

Obrázek 23: Pláž v Erdeven, Bretaň

Zdroj: archiv autorky (2006)

Obrázek 24: Typický kostelík, Sainte Barbe, Bretaň

Zdroj: archiv autorky (2006)

Obrázek 25: Všudy přítomná žula a břečťan, Bretaň

Zdroj: archiv autorky (2006)

Obrázek 26: Saint Malo, Bretaň

Zdroj: archiv autorky (2006)

Obrázek 27: Dinan, Bretaň

Zdroj: archiv autorky (2006)

Obrázek 28: Pointe de Raz, Bretaň

Zdroj: archiv autorky (2006)

Obrázek 29: Cap Cizun, poblíž Pointe de Raz, Bretaň

Zdroj: archiv autorky (2006)

Obrázek 30: Broceliande, Bretaň

Zdroj: archiv autorky (2006)

Obrázek 31: Poloostrov Crozon, Bretaň

Zdroj: archiv autorky (2006)

Obrázek 32: Poloostrov Crozon, Bretaň

Zdroj: archiv autorky (2006)

Obrázek 33: Cote du Granit rose (Pobřeží růžové žuly), Bretaň

Zdroj: archiv autorky (2006)

Obrázek 34: Guimiliau, Bretaň

Zdroj: archiv autorky (2006)

Obrázek 35: Saint Thegonnec, Bretaň

Zdroj: archiv autorky (2006)

9.3 Výsledky dotazníkového šetření

Příloha 3: Výsledky dotazníkového šetření

Dotazníkového šetření se aktivně zúčastnilo celkem 134 respondentů. Z tohoto množství byla většina v počtu 112 kusů vyplněna v tištěné formě a zbylých 22 dotazníků bylo vyplněno on-line. Stalo se, že někteří respondenti v dotazníku některou otázku nevyplnili (to bylo následně prezentováno jako možnost „nevím“) či nevyplnili správně (například sami dopsali zcela jinou možnost odpovědi a tu poté zaškrtli). Nebylo to časté, ale vyskytlo se to.

Otázka č. 1: Dáváte přednost cestování s cestovní kanceláří nebo individuálně?

Tato otázka byla formulována pro rozlišení preference cestování s cestovní kanceláří či individuálně. Do grafu byly odpovědi zpracovány ve spojitosti s věkem respondentů. Z tohoto grafu pak vyplývá, že respondenti tří mladších věkových kategorií upřednostňují individuální cestování, s nejvyšším zastoupením osob ve věkové kategorii 31 – 45 let. Naopak respondenti starší 55 let dávají přednost službám cestovních kanceláří. Celkový počet je poměrně vyrovnaný s mírnou převahou preference individuálního cestování. 61 respondentů upřednostňuje cestovní kancelář a 73 respondentů raději volí individuální cestování.

Graf 6: Organizace dovolené dle věkových kategorií Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Otázka č. 2: Při cestování do zahraničí Vás zajímá především …? Každý respondent měl možnost vybrat si maximálně tři z nabízených variant. Z výsledků je patrné, že respondenty při cestě do zahraničí zajímají nejvíce přírodní atraktivity (111 respondentů) následované atraktivitami kulturními (73 respondentů). Na pomyslném třetím místě se umístila, poměrně překvapivě, gastronomie (36 respondentů) a poté architektura (25 respondentů). Nejméně respondenty při cestování láká nehmotná kultura (19 respondentů) a atrakce cestovního ruchu (18 respondentů).

Graf 7: Co zajímá účastníky CR při cestování do zahraničí Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Otázka č. 3: Navštívil/a jste někdy Anglii? Ze 134 respondentů, kteří se dotazníkového šetření zúčastnili, jich Anglii nenavštívilo 92. Z tohoto počtu přiznalo 34 respondentů, že nevím, kde přesně Cornwall leží.

Graf 8: Respondenti, kteří Anglii nenavštívili Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Otázka č. 4: Pokud ano, navštívil/a jste někdy hrabství Cornwall? Pokud ne, odpovězte, prosím, pravdivě. Zhruba 1/3 respondentů (42) někdy Anglii navštívila a z tohoto počtu bylo pouze 8 respondentů v Cornwallu. Jde tedy o zhruba pouhých 6 % respondentů, kteří Cornwall navštívili.

Graf 9: Počet návštěvníků Anglie a Cornwallu Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Otázka č. 5: Pokud jste Cornwall zatím nenavštívil/a, chtěl/a byste se tam podívat? Na tuto otázku odpovědělo 78 respondentů kladně, tedy, že by chtěli Cornwall navštívit. Na druhou stranu 48 respondentů zvolilo možnost „ne“, tudíž by se do Cornwallu podívat nechtěli.

Otázka č. 6: Navštívil/a jste někdy Francii? Ze 134 respondentů, kteří se dotazníkového šetření zúčastnili, jich Francii nenavštívilo 67. Z tohoto počtu přiznalo 15 respondentů, že nevím, kde přesně Bretaň leží.

Graf 10: Respondenti, kteří nenavštívili Francii? Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Otázka č. 7: Pokud ano, navštívil/a jste někdy Bretaň? Pokud ne, odpovězte, prosím, pravdivě. Polovina respondentů (67) někdy Francii navštívila a z tohoto počtu bylo pouze 14 respondentů v Bretani. Jde tedy o zhruba pouhých 10, 4 % respondentů, kteří Bretaň navštívili. V obou případech jde ovšem o větší počet oproti stejné otázce týkající se Anglie, kde zemi navštívila třetina respondentů a hrabství Cornwall pouhých 6 % respondentů.

Graf 11: Počet návštěvníků Francie a Bretaně Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Otázka č. 8: Pokud jste Bretaň zatím nenavštívil/a, chtěl/a byste se tam podívat? Na tuto otázku odpovědělo 91 respondentů kladně, tedy, že by chtěli Bretaň navštívit. Na druhou stranu 29 respondentů zvolilo možnost „ne“, tudíž by se do Bretaně podívat nechtěli.

Otázka č. 9: Pokud byste si měl/a vybrat pro svou dovolenou jednu z těchto oblastí, která by to byla? Procentuální poměr respondentů, kteří by si pro svou dovolenou vybrali Bretaň, je vyšší (61 %) oproti respondentům, kteří by raději cestovali do Cornwallu (39%). Důvody, které vedly respondenty pro zvolení dané destinace, jsou popsány v následujících grafech u otázky č. 10.

Kde byste strávili dovolenou?

Cornwall 39%

Bretaň 61%

Graf 12: Výběr z nabízených destinací pro dovolenou Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Otázka č. 10: Uveďte prosím důvody, které Vás vedou pro zvolení dané destinace. V této části bylo nutné zpracovat dva grafy. Ti respondenti, kteří v otázce číslo 9 zvolili jako cíl své dovolené Cornwall, uvedli hlavní důvod Cornwallské pobřeží, pláže, útesy (20 respondentů). Na druhém místě lákají respondenty do Cornwallu legendy spojené s Králem Artušem. Stejný počet respondentů

(13) označilo za důvod zvolení Cornwallu jazyk, kterým se v zemi hovoří a megalitické památky. Téměř stejný počet respondentů (12) láká do Cornwallu pěší či cyklo turistika následovaná kulturou (festivaly, galerie), kterou zvolilo 8 respondentů. Povědomí o daném regionu, jeho podnebí, vzdálenost od České republiky nehráli v rozhodování velkou roli (tyto možnosti zvolilo 7 – 2 respondenti). Nejméně pádným důvodem k návštěvě Cornwallu byla gastronomie, kterou zvolili pouze 2 respondenti.

Graf 13: Důvody pro návštěvu Cornwallu Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Do Bretaně, stejně jako do Cornwallu, táhne návštěvníky především pobřeží (50 respondentů). Turistiku zvolilo jako důvod k návštěvě Bretaně 24 res- pondentů. Další, poměrně vyrovnané důvody jsou podnebí, povědomí o regionu, místní gastronomie a megalitické památky (17, 15, 14 a 14 respondentů). Na pomyslném druhém konci preferenčního listu jsou Artušovské legendy, kultura, vzdálenost od České republiky (10, 9 a 7 respondentů). Jako nejméně pádné důvody k návštěvě Bretaně uvedli dotazovaní fakt, že vědí o daném území méně v porovnání s druhým územím a chtěli by se dozvědět více a na posledním místě je jazyk, kterým se v oblasti hovoří (6 a 4 respondenti).

Graf 14: Důvody pro návštěv Bretaně Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Otázka č. 11: Pokud byste cestovali do Bretaně, která z níže uvedených konkrétních atraktivit by Vás lákala nejvíce?

Graf 15: Které atraktivity Vás lákají v Bretani? Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Výsledky šetření této otázky odpovídají výsledkům všeobecného zájmu při cestování a tedy přírodním atraktivitám. 95 respondentů uvedlo, že v Bretani je

nejvíc láká pobřeží, pláže, útesy (například Růžové žulové pobřeží, Cap Fréhel). Na druhém místě se umístily Bretaňské vesnice a města (například Saint Malo, Dinan, Quimper), které vybralo 50 respondentů. Stejný počet (25 respondentů) lákají megalitické památky (například Carnac) a místní gastronomie. Keltské tradice a festivaly zaujímají předposlední místo s 22 respondenty a keltské legendy lákají pouze 18 respondentů.

Otázka č. 12: Pokud byste cestovali do Cornwallu, která z níže uvedených konkrétních atraktivit by Vás lákala nejvíce? Mezi největší lákadla Cornwallu patří pobřeží, pláže (např. Land´s End), které zvolilo 50 respondentů a přímořské rybářské vesnice a města (například Mousehole, St. Ives, Penzance), ke kterým se přiklonilo 49 respondentů. 39 res- pondentů lákají místa spojená s keltskými legendami (například hrad Tintagel, vřesoviště Bodmin Moor). Shodný počet respondentů (36) volilo zahrady (například Lost Gardens of Helligan, Eden Project) a megalitické památky. Místní gastronomie s 20 respondenty a keltské tradice a festivaly (například Obby Oss), které zvolilo 16 respondentů, lákají až v poslední řadě.

Graf 16: Které atraktivity Vás lákají v Cornwallu? Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Otázka č. 13: Jak byste označili své povědomí o keltských památkách, tradicích a legendách. Výsledky této otázky korespondují s celkovým zájmem o keltské památky a legendy, který není pro návštěvníky prioritní. Nadpoloviční většina respondentů uvedla, že o této oblasti neví nic či ví jen velmi málo (17 a 59 respondentů). Určité povědomí o keltských památkách, tradicích, legendách má 53 respondentů. 5 respondentů uvedlo, že o této oblastí ví hodně.

Graf 17: Povědomí o keltských památkách, tradicích, legendách Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Otázka č. 14: Spojujete si legendy o králi Artušovi, kouzelníku Merlinovi, kouzelném Excaliburu, apod. spíše s…? Drtivá většina respondentů (123) uvedla, že si artušovské legendy spojuje spíše s Anglií (Cornwalem). Bretaň v tomto případě zvolilo pouze 7 respondentů.

Graf 18: Kterou oblast si lidé pojí více s artušovskými legendami Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Otázka č. 15: Pokud byste chtěli navštívit megalitické stavby (kamenné kruhy, menhiry, hrobky, apod.), vydali byste se za nimi spíše do…? Na základě dotazníkového šetření by se pouhých 20 % respondentů vydalo za megality do Bretaně. Na druhou stranu Cornwall, jako destinaci pro poznání megalitických staveb, označilo 75 % respondentů. Zbylých 5 % respondentů neví.

Graf 19: Návštěva megalitických staveb Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Otázka č. 16: Domníváte se, že typická regionální gastronomie oblastí Cornwall a Bretaň je…? Při srovnání typických regionálních gastronomií se nikdo z dotázaných nedomníval, že by byly zcela shodné. 17 respondentů uvedlo, že se domnívá, že tyto regionální gastronomie jsou zcela odlišné. 38 respondentů odpovědělo, že tyto gastronomie mají některé společné rysy. Naprostá většina, 79 respondentů, ovšem uvedla, že odpověď na tuto otázku nezná.

Graf 20: Srovnání regionálních gastronomií Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Otázka č. 17: Která oblast je pro Vás zajímavější pro aktivní, poznávací dovolenou? Dle výsledků dotazníkového šetření je z níže uvedeného grafu patrné, že pro poznávací, aktivní dovolenou není žádná oblast nijak výrazně převažující. Většina, respondentů (71) by zvolila Bretaň oproti 59 respondentům s preferencí Cornwallu.

Graf 21: Preference při výběru poznávací dovolené Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Otázka č. 18: Která oblast je pro Vás zajímavější pro pobytovou dovolenou? Co se týče volby destinace pro pobytovou dovolenou, je Bretaň s 86 respondenty favoritkou. Cornwall by pro pobytovou dovolenou volilo 43 respon- dentů.

Graf 22: Preference při výběru pobytové dovolené Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Otázka č. 19: Jaká by byla pro Vás ideální doba dovolené v Bretani či Cornwallu?

Graf 23: Ideální délka dovolené Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Co se týče délky dovolené v Cornwallu či Bretani, nadpoloviční většina respondentů (56%) zvolila možnost 6- 9 dní. Možnost strávit v oblasti více než 10 dní zvolilo 28 % dotázaných. Krátkou dovolenou v podobě 3- 5 dnů by si vybralo 13 % dotázaných. 3% respondentů zvolila možnost nevím.

Identifikační údaje – otázka č. 20: Věk

Graf 24: Věk respondentů Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Jak již bylo zmíněno v metodologii (viz Kapitola 3), původní záměr oslovit k dotazníkovému šetření pouze seniory či osoby na 55 let se nepodařilo realizovat. Z celkového počtu 134 respondentů bylo 47 respondentů na 55 let věku. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili lidé ve věku 31- 45 let. Nejméně, pouhých 16 res- pondentů bylo ve věku do 30 let.

Identifikační údaje – otázka č. 21: Pohlaví Z celkového počtu 134 respondentů bylo téměř 68 % žen a 32 % mužů.

Graf 25: Pohlaví respondentů Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Identifikační údaje – otázka č. 22: Nejvyšší dosažené vzdělání

Graf 26: Nejvyšší dosažené vzdělání Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

Z uvedeného grafu je patrné, že nejvyšší zastoupení mezi respondenty měli středoškoláci s maturitou. Zhruba 30 % pak vysokoškoláci a osob se základním vzděláním či bez maturity odpovídalo zhruba 25 %.

Identifikační údaje – otázka č. 23: V jakém městě/obci bydlíte? Z odpovědí na poslední otázku dotazníku je patrné, že naprostá většina respondentů je z Východních Čech. Výjimku tvoří pouze Frenštát pod Radhoštěm, Praha, Romford (UK). Tabulka 5: Bydliště respondentů Název města / obce Počet respondentů Běleč nad Orlicí 4 Černožice 1 Čistěves 1 Dobruška 2 Frenštát pod Radhoštěm 1 Hradec Králové 19 Jeníkovice 5 Kostelec nad Orlicí 1 Krucemburk 1 Ledce 2 Nová Paka 1 Nový Bydžov 1 Opatovice nad Labem 2 Pardubice 2 Praha 1 Rokytno 1 Romford 1 Roudnice 1 Trutnov 1 Třebechovice pod Orebem 81 Týniště nad Orlicí 2

Všestary 1 Vysoké Mýto 2 Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

9.4 Přepis strukturovaného rozhovoru – Cornwall (Informátor A)

Příloha 4:Přepis strukturovaného rozhovoru – Cornwall (Informátor A)

Rozhovor byl uskutečněn 5. května 2016 s laskavým svolením společnosti Cornish Riviera Holidays. Na otázky za agenturu odpovídal informátor A, muž, který žije v Cornwallu přes 10 let, vystudoval vysokou školu v oboru Management cestovního ruchu a podnikání, nyní pracuje pro agenturu v St Ives.

1. Could you tell me something about your agency? Who are your clients? Where are they from, what age are they mainly (younger, older people, families)? • „We are a family run, self catering agency established 1984 offering traditional Cornish properties. Our main guests come from the United Kingdom and they cross all generations with many who spent their childhood holidays here now bringing their own families.“ 2. When do people visit Cornwall? Is it popular during the low season too? • „Cornwall is popular all year round.“ 3. How would you characterize the attitude of Cornish people to their Celtic roots? • „Cornish people are very proud of their Celtic roots.“ 4. What Celtic festivals are celebrated? • „There are many festivals celebrated throughout the County. There are numerous historic and community festivals and celebrations, in particular there are strong links between parishes and their patronal feast days and also a tradition of holding celebrations associated with tin mining and fishing. To name some: the Daphne du Maurier Festival in Fowey, Murdoch day in Redruth, Trevithick Day in Camborne or the Montol Festival in Penzance. There are some modernish festivals such as Newlyn fish festival, Falmouth

oyster festival, Lowender Peran in Perranporth, Dehwelans Kernow and many more.“ 5. Are they genuine or more for tourists? Do you know what I mean? Some of traditional festivals or rituals are in some parts of the world done because tourists want to see them and also it generates money. • „They are genuine, a lot of the local festivals seen in St Ives are not for money making purposes.“ 6. Cornish language – is it used only on signs or are there different ways? Do you know anyone who speaks it, for example? • „Yes, in fact recent years there has been a resurgence in learning to speak and write the language. It is also appearing on street signs that Cornwall Council are replacing.“ 7. Is there any kind of typical costume for Cornish (like women in Brittany have their long black dresses and typical white bonnets)? I have read that it might be a kind of tartan. • „Not that we have seen or are aware of.“ 8. Could you tell me about religion in Cornwall, please? • „Although there is a strong church of England and Catholic presence in Cornwall, there are also hundreds of Wesleyian/Methodist chapels in use regularly throughout.“ 9. I think Cornish tourism is quite seasonal (mainly in the summer months). What do people (who depend on the tourism) do during the rest of the year - work wise, for living? • „It is certainly seasonal work, and all year work is hard to find. However, work is available all year round, but may have to have several different jobs.“ 10. Do you think that people outside of UK know where Cornwall lies? • „Yes.“ 11. What attracts tourist to Cornwall the most? • „Top three would be: beaches, climate, and the environment.“ 12. Do you think tourists are interested in megaliths? Why? • „Yes. Cornwall is an ancient land, steeped in history and folklore.“

13. Do you think tourists are interested in King Arthur ‘s legends and places related with him? • „We're too far south to comment, but generally yes they are very interested in this as Tintagel is very popular for this.“ 14. According to my survey, Czech people relate King Arthur mainly (almost 100 %) with England and nobody with France. Do you think it is the same with the British people? • „Yes.“ 15. Could you tell me something about Cornish agriculture? • „Farming is a declining industry, but is still very important as local produce is sold through local farmers' markets.“ 16. How does the weather and climate influence the agriculture? • „Perfect!“ 17. Could you tell me something about regional gastronomy? Is it related with what is grown in Cornwall (apples – cider etc.)? • „It is growing and there has been an increase on Cider farms, locally produced wine and beer plus of course fishing. Quite a few celebrity chefs have moved into local towns as there is a growing demand for good local cuisine.“ 18. Do you consider Cornwall to be a good destination for Czech senior tourists (as a tour operators´ package) provided that they would fly to Cornwall? • „Yes.“ 19. What destination would be better for an active excursion tour and on the other hand for residential tourism or tour? Brittany versus Cornwall. • „We don't know Brittany so can't compare. But Cornwall boasts 697 km (422 mi) of the South West Coastal Path, taking you through Areas of Outstanding Natural Beauty, World Heritage Sites and Sites of Special Scientific Interest.“ 20. Would you like to add anything? • „No, nothing I can think of at the moment.“

9.5 Přepis strukturovaného rozhovoru – Cornwall (Williams)

Příloha 5: Přepis strukturovaného rozhovoru - Cornwall (Williams)

David Thomas Williams, původně Velšan, se nyní ovšem, po 54 letech strávených v Cornwallu, považuje za „Cornovelšana“ a samozřejmě také za Kelta. Jeho profese byla učitelství (bakalářské studium ve Walesu a diplomové studium v Exeteru). V roce 1962 byl vyslán na učitelskou praxi do Bude Grammar School v Cornwallu, kde následně získal zaměstnání a od té doby zde žije, s výjimkou 2 let výměnného pobytu v Austrálii.

1. David, how would you characterise the attitude of Cornish people to their Celtic roots? • „The Cornish and Welsh are particularly proud of their Celtic roots and are becoming increasingly so.“ 2. What Celtic festivals are celebrated? • „We have had a Celtic Festival, involving Cornwall, Wales, Brittany, Scotland and Ireland, which was a great success, but not a regular occurrence. In the summer we have a „furry dance“ most weeks in Bude. This dance is very important in Helston. On May Day there are the Obby´Oss (Hobby Horse) celebrations at Padstow. More and more, St. Piran´s Day (March 5th) is observed. Cornish bards meet frequently and in Bude, and elsewhere, there are flourishing Old Cornwall Societies. More and more the Cornish flag is flown everywhere.“ 3. Are they genuine or more for tourists? (Do you know what I mean? Some of traditional festivals or rituals are in some parts of the world done because tourists want to see it and it generates money.) • „Most are tourist – centered, but bards, St. Piran´s Day and Old Cornwall Societies are more traditional for „locals“. Street dances – „furry“ and Obby Oss are based on old traditions, but big tourist attractions now.“ 4. Cornish language – is it used only on signs or are there different ways? Do you know anyone who speaks it, for example?

• „Cornish is not actually spoken any more, except as an academic study. Increasingly in shops and on roads, there are Cornish language signs. In Bude we sing carols in Cornish at Christmas. I am part of festive carol singing with the Cornish Choir, singing traditional, regional carols from places such at Morwenstow, Kilkhampton and Stratton, near Bude.“ 5. Is there any kind of typical costume for Cornish (like women in Brittany have their long black dresses and typical white bonnets)? I have read that it might be a kind of tartan… • „For „Cornish“ occasions, people tend to wear clothes which have black and yellow as their colors. Yes, there is a Cornish tartan. I wear a Cornish tie or bow tie for Cornish evenings or services.“ 6. Could you tell me about religion in Cornwall, please? • „The majority of religious people in Cornwall would tent to be Methodist or Anglican (Church of England) with a tradition of „high“ church. There is a cathedral (nineteenth century) at Truro.“ 7. I think Cornish Tourism is quite seasonal (mainly in the summer months). What do people, who depend on the tourism, do during the rest of the year work wise, for living? • „Out of season people depend mostly on farming, though the tourist season is much longer than it used to be. Tin mining (no longer) and fishing were/are the traditional sources of income.“ 8. Do you think that people outside of UK know where Cornwall lies? • „Yes, I think most people around the world know about Cornwall though may not know exactly where in U.K. it is.“ 9. In your opinion, what attracts tourist to Cornwall the most? • „The main tourist attractions are the beautiful coastline – and surfing.“ 10. Do you think tourists are interested in megaliths? Why? • „Some tourists are interested in megaliths as part of Celtic history.“ 11. Do you think tourists are interested in King Arthur ‘s legends and places related with him? • „Yes, there is a great interest in King Arthur, especially around Tintagel.“

12. According to my survey, Czech people relate King Arthur mainly (almost 100 %) with England and nobody with France. Do you think it is the same with the British people? • „Yes, British people do associate King Arthur with England – especially Tintagel and Glastonbury, but not with France.“ 13. Could you tell me something about Cornish agriculture? • „Cornish agriculture tends to be mixed – arable and animal, with a specialty of early flowers and vegetables in far south west and Isles of Scilly.“ 14. How does the weather and climate influence the agriculture? • „Mild winters and rarely too hot summers promote early flowers and vegetables. I think barely and oats may be grown more than wheat which likes more sun. Strong winds and salt affect crops.“ 15. Could you tell me something about regional gastronomy? Is it related with what is grown in Cornwall, for example apples – cider? • „Cornish pasties, cream teas and saffron cakes are traditional Cornish fare related to cattle rearing. Cider is connected with Devon and Somerset, rather than Cornwall. There are some breweries. Cornish cream fudge is popular.“ 16. Do you consider Cornwall to be a good destination for Czech senior tourists (as a travel agency’s package) provided that they would fly to Cornwall? • „Yes, there is much to interest Czech senior tourists, especially the beautiful scenery and history and many very scenic gardens , which include Eden Project and Heligan.“ 17. What destination, in your opinion, would be better for an active excursion tour and on the other hand for residential tourism or tour? Brittany versus Cornwall. • „I know and love both Brittany and Cornwall and I would place them about equal as excellent destinations. Brittany possibly has slightly better weather with possibly more sun, but there is very little difference. Cornwall has, possibly, more attractions other than scenery.“ 18. Would you like to add anything you find to be useful or interesting about Cornwall or Brittany?

• „My father spoke just Welsh, when a boy and some of my French friends in Brittany speak Breton. Welsh and Breton freinds are albe to converse in their languages to each other and to understand written Cornish. Pembrokeshire (South West Wales) and parts of Ireland are very similar to Cornwall and Brittany. The pace of life is much more relaxed in these places than in big cities or south east England.“

9.6 Přepis polostrukturovaného rozhovoru - Bretaň (Třesohlavá)

Příloha 6: Přepis polostrukturovaného rozhovoru – Bretaň (Třesohlavá)

Rozhovor s Mgr. Annou Třesohlavou se uskutečnil 19. února 2016. Anna vyučuje francouzský jazyk a současně studuje doktorské studium na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Tématem její disertační práce je Současná jazyková situace v Bretani. V Bretani rok studovala a v posledních letech se tam pravidelně vrací za účelem výzkumu v rámci disertační práce. Mimo tyto aktivity je turistickou průvodkyní po Bretani pro CK Mundo.

1. Kolik zájezdů do Bretaně ročně pořádáte? • „Jedeme vždy jednou za rok.“ 2. Kolik turistů s Vámi vycestuje do Bretaně? • „Pohybuje se to v rozmezí 40 – 45 osob.“ 3. Jak dlouhé jsou pořádané zájezdy? • „10 dní.“ 4. Změnil se nějak zájem o tuto oblast (zvýšil, snížil)? • „Za poslední roky zaznamenáváme zvyšující se zájem.“ 5. Zaznamenáváte změnu chování potencionálních účastníků cestovního ruchu v souvislosti s migrační krizí? • „Uvidíme, zda se nějak projeví. Já o tom nemám v tuto chvíli přehled. Nevím.“ 6. Domníváte se, že Češi raději cestují s cestovní kanceláří nebo individuálně? • „Hodně záleží na tom, kam se jede. Ale myslím, že raději jezdí individuálně.“

7. Kam konkrétně účastníky zájezdu vozíte? • „Město Vannes, Locmariaquer, Carnac, Quimper - středisko tradiční bretonské kultury a jazyka, centrum výroby fajáns s krásnou katedrálou a hrázděnými domy. Zážitkem je bouřící Atlantik na mysu Pointe du Raz - výšlap podél pobřeží. Navštívíme městečko Locronan, poloostrov Crozon - divoké útesy na mysu Pointe de Penhir, menhirové řady Lagetjar. Kalvárie a farní ohrady v Guimiliau a St-Thégonnec, rybářský přístav Ploumanac´h. Mys Fréhel s divokými skalisky, následuje výšlap nad útesy Smaragdového pobřeží k pevnosti Fort de la Latte, přes ústí řeky Rance do korzárského St-Malo. Nechybí ani gotický klášter na ostrově Mont Saint-Michel, Bayeux – 70metrová tapisérie z dob Viléma Dobyvatele, katedrála ve stylu normandské gotiky, alternativně, pokud se najdou zájemci, muzeum bitvy o Normandii a německý válečný hřbitov. Dále pobřeží dne D, útes s dělostřeleckou základnou Pointe du Hoc, Americký vojenský hřbitov v Colleville-sur-Mer nad pláží Omaha Beach, malebné přímořské letovisko Arromanches-les-Bains s písečnou pláží – místo unikátní britské vojenské operace, muzeum vylodění, umělý přístav Mulberry. Závěr zájezdu trávíme v přístavu Honfleur.“ 8. Kdo program takto sestavil a na základě čeho? • „Program sestavil náš šéf s mojí konzultací. Kdysi se jezdil zájezd Bretaň na kole, z toho se vycházelo. V současnosti stále nabízíme zájezd Bretaň na kole, který pořádá naše partnerská CK.“ 9. Domníváte se, že Češi vědí, kde leží Bretaň? • „Myslím, že vědí přibližně, kde asi leží. Domnívám se, že Bretaň má pro Čechy takový punc kouzelnosti, záhadnosti. I díky knížkám Františka Kožíka – Bretaň dcera oceánu či Jana Šmída – Obrázky z Bretaně.“ 10. Domníváte se, že Češi vědí, kde leží Cornwall? • „Ne, myslím, že tuší, že má podobný ráz krajiny, ale kde leží, to si myslím, že neví.“ 11. Máte ve svém programu místa spojená s keltskými legendami či tradicemi?

• „Bretonské legendy a pohádky jsou krásně přeloženy do Češtiny, ale legendy většinu lidí netáhnou. Jezdí spíše kvůli pobřeží, za přírodou.“ 12. Jaká atraktivita podle Vás tedy nejvíce motivuje k návštěvě Bretaně? • „Jednoznačně pobřeží, příroda, punc pohádkovosti, mystičnost, genius loci plus menhiry. Jezdíme se zájezdem na Západní pobřeží, poloostrov Crozon. Je tam krásné pobřeží a volně přístupné menhiry. Program se lidem velmi líbí, že mají volnost, mohou si dělat, co chtějí. Někdo se prochází, někdo se koupe, někdo odpočívá na pobřeží…“ 13. Jak byste označili povědomí Čechů o keltských památkách, tradicích a legendách či Bretani obecně? • „Myslím, že Češi mají Bretaň rádi. V Praze se konají Bretonské festivaly jídla, pití, kultury (například Moře v komoře: Sla(v)nosti Bretaně), kroužky tanců. Povědomí o Bretani lze získat i z poměrně nové knihy Marty Davouze – Dům v Bretani.“ 14. Setkáváte se s tím, že si lidé pojí legendy o králi Artušovi, kouzelníku Merlinovi, kouzelném Excaliburu, apod. spíše s Anglií – Cornwallem? • „Ano, rozhodně. Jsou překvapeni, když se dozví, že Artuš se objevuje i v bretaňských příbězích a básních, že z Bretaně pochází legenda o Excaliburu a že v bretaňských lesích je údajný hrob kouzelníka Merlina. Artuš je jednou z nejznámějších bretaňských legend.“ 15. Zajímají Čechy megalitické stavby (kamenné kruhy, menhiry, hrobky, apod.)? Jezdí lidé do Bretaně cíleně za megalitickými památkami? • „Ano, jezdí „menhiráci“, jak jim říkáme. Ti jezdí zejména kvůli energetickému působení těchto kamenů.“ 16. Je v rámci programu zájezdu zařazena i ochutnávka místních jídel či nápojů? • „Ano, v některých místech máme program dosti volný až na pomezí individuálního cestování. Chodí do palačinkáren, kupují si máslové sušenky, cider a samozřejmě sýry.“ 17. Mají Češi představu, jaká lokální jídla či nápoje je v Bretani čekají (před tím, než jsou na místě)?

100

• „To je různé. Zhruba 50 % jede tzv. „na blint“ a netuší. Ta druhá polovina jede s cílem to musím vidět, to musím ochutnat.“ 18. Je dle vašeho názoru Bretaň vhodná pro specializované zájezdy pro seniory? • „Ano, nejsou zde žádná náročná stoupání, příjemné procházky po městech. Na druhou stranu je otázkou, zda senioři zvládnou poměrně dlouhou cestu autobusem na místo. Vyjíždíme v 5 ráno a na místě jsme ve 14.00 odpoledne.“ 19. Koho vnímáte jako konkurenci co se týče zájezdů do Bretaně? • „CK Poznání, Adventura, Nomad,…“ 20. Která oblast je podle Vás zajímavá pro aktivní dovolenou? • „Určitě jižní pobřeží Bretaně. Je oblíbené pro surfing.“

9.7 Výklad použitých termínů

Příloha 7: Výklad použitých termínů

Tabulka 6: Výklad použitých termínů z geologické encyklopedie Intruze těleso magmatické horniny, které vniklo do starších hornin buď podél strukturních oslabení (vrstevnatost, pukliny, zlomy), nebo zcela nepravidelně, napříč. batolit, lakolit, peň, žíly aj. Adj. intruzívní - např. intruzívní horniny (magmatické horniny) (Petránek, 2007) Ofiolity ofiolitová série soubor bazických a ultrabazických láv a menších intruzí, často provázený páskovanými silicity (radiolarity), podružnými hlubokovodními břidlicemi a vápenci. Z magmatitů jsou přítomny peridotity (dunit, někdy s chromitovými ložisky, harzburgit, lherzolit), často serpentinizované, dále gabra, pyroxenity a hojné bazické lávy (polštářové). (Petránek, 2007) Variské neboli hercynské vrásnění (orogeneze) je vyvrcholení paleozoického vrásnění orogenního cyklu. Probíhalo v devonu až permu a zahrnuje více tektonických fází (stratigrafi). Těmito horotvornými pochody vznikla soustava pohoří nazývaných variscidy neboli hercynidy (tj. variský orogén). V Evropě se tento orogén skládá z tzv. větve armorické vybíhající z francouzského Centrálního masívu do Bretaně a jižní

101

Anglie a větve hercynské neboli variské, vybíhající z Centrálního masívu opačným směrem, přes Vogézy, Harc do Českého masívu. Část Evropy budovaná variscidami bývá nazývána Mezoevropa. (Petránek, 2007) Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

9.8 Seznam použitých zkratek

Příloha 8: Seznam použitých zkratek

Tabulka 7: Seznam použitých zkratek aj. a jiné apod. a podobně CK cestovní kancelář INSEE L’Institut national de la statistique et des études économiques např. například př. n. l. před naším letopočtem tzn. to znamená tj. to je tzv. tak zvaně UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Zdroj: Vlastní zpracování (2016)

9.9 Seznam obrázků

Příloha 9: Seznam obrázků

Obrázek 1: Kynance Cove, zátoka na poloostrově Lizard, Cornwall ...... 26 Obrázek 2: Průměrné lednové maximální teploty v období 1981-2010 ...... 29 Obrázek 3: Místa v Evropě, kde lze dnes najít keltské národy ...... 32 Obrázek 4: Kam za nejlepšími Cream Teas v Cornwallu ...... 36 Obrázek 5: Příprava Cornish pasties, Tintagel, Cornwall ...... 37 Obrázek 6: Men-an-Tol, vřesoviště za Madronem, Cornwall ...... 39 Obrázek 7: St. Michael´s Mount, Marazion, Cornwall ...... 43 Obrázek 8: Eden Project, Cornwall ...... 44

102

Obrázek 9: The Lost Gardens of Heligan, Cornwall ...... 44 Obrázek 10: Tintagel Old Post Office, ...... 68 Obrázek 11: Zřícenina hradu Tintagel, Tintagel, Cornwall ...... 68 Obrázek 12: Merlinova jeskyně, Tintagel, Cornwall ...... 68 Obrázek 13: St. Agnes, Cornwall. Městečko na severním pobřeží Cornwallu, ...... 69 Obrázek 14: St. Ives, Cornwall. Přístav, pobřežní město s pěknými plážemi ...... 69 Obrázek 15: Tate Gallery, St. Ives, Cornwall...... 69 Obrázek 16: Lizard Point, poloostrov Lizard, Cornwall ...... 70 Obrázek 17: North Petherwin, Cornwall. Britské vydry ...... 70 Obrázek 18: Obří dolmen, Bretaň ...... 70 Obrázek 19: Typický dům, Plouharnel, Bretaň ...... 71 Obrázek 20: Hrázděné domy v Rennes, Bretaň ...... 71 Obrázek 21: Morbihanský záliv (Arradon), Bretaň ...... 71 Obrázek 22: Saint Goustna, Bretaň ...... 72 Obrázek 23: Pláž v Erdeven, Bretaň ...... 72 Obrázek 24: Typický kostelík, Sainte Barbe, Bretaň ...... 72 Obrázek 25: Všudy přítomná žula a břečťan, Bretaň ...... 73 Obrázek 26: Saint Malo, Bretaň ...... 73 Obrázek 27: Dinan, Bretaň ...... 73 Obrázek 28: Pointe de Raz, Bretaň ...... 74 Obrázek 29: Cap Cizun, poblíž Pointe de Raz, Bretaň ...... 74 Obrázek 30: Broceliande, Bretaň ...... 74 Obrázek 31: Poloostrov Crozon, Bretaň ...... 75 Obrázek 32: Poloostrov Crozon, Bretaň ...... 75 Obrázek 33: Cote du Granit rose (Pobřeží růžové žuly), Bretaň ...... 75 Obrázek 34: Guimiliau, Bretaň ...... 76 Obrázek 35: Saint Thegonnec, Bretaň ...... 76

9.10 Seznam tabulek

Příloha 10: Seznam tabulek

Tabulka 1: Hypotézy, jejich zdůvodnění a způsoby ověřování ...... 14

103

Tabulka 2: Vybrané historické události Bretaně ...... 27 Tabulka 3: Vybrané historické události Cornwallu ...... 28 Tabulka 4: Přehled vybraných atraktivit ze zájezdů českých CK ...... 55 Tabulka 5: Bydliště respondentů ...... 91 Tabulka 6: Výklad použitých termínů z geologické encyklopedie ...... 101 Tabulka 7: Seznam použitých zkratek ...... 102

9.11 Seznam grafů

Příloha 11: Seznam grafů

Graf 1: Co Vás láká v Bretani?...... 50 Graf 2:Co Vás láká v Cornwallu? ...... 51 Graf 3: Srovnání regionálních gastronomií ...... 53 Graf 4: Území spojované s Artušovskými legendami ...... 54 Graf 5: Kde bych navštívil (a) megalitické stavby ...... 54 Graf 6: Organizace dovolené dle věkových kategorií ...... 77 Graf 7: Co zajímá účastníky CR při cestování do zahraničí ...... 78 Graf 8: Respondenti, kteří Anglii nenavštívili ...... 78 Graf 9: Počet návštěvníků Anglie a Cornwallu ...... 79 Graf 10: Respondenti, kteří nenavštívili Francii? ...... 80 Graf 11: Počet návštěvníků Francie a Bretaně ...... 80 Graf 12: Výběr z nabízených destinací pro dovolenou ...... 81 Graf 13: Důvody pro návštěvu Cornwallu ...... 82 Graf 14: Důvody pro návštěv Bretaně ...... 83 Graf 15: Které atraktivity Vás lákají v Bretani? ...... 83 Graf 16: Které atraktivity Vás lákají v Cornwallu? ...... 84 Graf 17: Povědomí o keltských památkách, tradicích, legendách ...... 85 Graf 18: Kterou oblast si lidé pojí více s artušovskými legendami ...... 86 Graf 19: Návštěva megalitických staveb ...... 86 Graf 20: Srovnání regionálních gastronomií ...... 87 Graf 21: Preference při výběru poznávací dovolené ...... 88

104

Graf 22: Preference při výběru pobytové dovolené ...... 88 Graf 23: Ideální délka dovolené...... 89 Graf 24: Věk respondentů ...... 89 Graf 25: Pohlaví respondentů ...... 90 Graf 26: Nejvyšší dosažené vzdělání ...... 90

9.12 Seznam příloh

Příloha 12: Seznam příloh

Příloha 1: Dotazník ...... 64 Příloha 2: Fotografie ...... 68 Příloha 3: Výsledky dotazníkového šetření ...... 76 Příloha 4:Přepis strukturovaného rozhovoru – Cornwall (Informátor A) ...... 92 Příloha 5: Přepis strukturovaného rozhovoru - Cornwall (Williams) ...... 95 Příloha 6: Přepis polostrukturovaného rozhovoru – Bretaň (Třesohlavá) ...... 98 Příloha 7: Výklad použitých termínů ...... 101 Příloha 8: Seznam použitých zkratek ...... 102 Příloha 9: Seznam obrázků ...... 102 Příloha 11: Seznam tabulek ...... 103 Příloha 12: Seznam grafů ...... 104 Příloha 13: Seznam příloh ...... 105 Příloha 14: Oskenované zadání práce ...... 106

105

Příloha 13: Oskenované zadání práce

106

107