Dopravní Obslužnost V Mikroregionu Jirkovsko

Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera

Dopravní obslužnost v mikroregionu Jirkovsko

Tomáš Turecký

Bakalá řská práce

2010

Prohlašuji:

Tuto práci jsem vypracoval samostatn ě. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byl jsem seznámen s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skute čností, že Univerzita Pardubice má právo na uzav ření licen ční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jiného subjektu, je Univerzita Pardubice oprávn ěna ode mne požadovat p řim ěř ený p řísp ěvek na úhradu náklad ů, které na vytvo ření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezen čním zp řístupn ěním své práce v Univerzitní knihovn ě. V Pardubicích dne 30. dubna 2010

Tomáš Turecký

ANOTACE Tato bakalá řská práce se zabývá řešením dopravní obslužnosti mikroregionu Jirkovsko se zam ěř ením na ve řejnou linkovou autobusovou dopravu. V první části popisuje aktuální stav dopravní obslužnosti s upozorn ěním na slabé a silné stránky systému, dále je zpracován návrh vlastního řešení na zm ěnu dopravní obslužnosti. Poslední část bakalá řské práce obsahuje porovnání výchozího stavu dopravní obslužnosti s vlastním navrhovaným řešením .

KLÍ ČOVÁ SLOVA

dopravní obslužnost, Jirkovsko, linková osobní doprava, jízdní řád

TITLE

Transport services in microregion Jirkovsko

ANNOTATION This bachelor work deals with the solution of transport services of the Jirkovsko region with a focus on regular public bus transport. The first part describes the current status of transport services with a warning about the weaknesses and strengths of the system is further elaborated its own draft resolution on change of transport services. The last part of this work includes a comparison of baseline transport services with its own suggested solution.

KEYWORDS area-wide service, Jirkovsko, line passenger transport, schedule Pod ěkování Zde bych rád srde čně pod ěkoval všem, kte ří m ě provázeli, motivovali a podporovali při mém studiu i p ři psaní této práce. Především bych cht ěl pod ěkovat vedoucímu bakalá řské práce panu doc. Ing. Pavlu Drdlovi. Ph.D. za příkladné vedení a panu Martinu Dudovi z Odboru dopravy a silni čního hospodá řství Krajského ú řadu Ústeckého kraje za nes četné konzultace. V neposlední řad ě d ěkuji také mé rodin ě za veškerou podporu projevenou během celého studia. OBSAH

ÚVOD ...... 9 1 ANALÝZA SOU ČASNÉHO STAVU DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI V MIKROREGIONU JIRKOVSKO ...... 10 1.1 Historie ve řejné osobní dopravy na Chomutovsku ...... 10 1.2 Dopravní systém v ČR ...... 11 1.3 Charakteristika dopravních obor ů provozovaných na Jirkovsku v rámci osobní dopravy...... 12 1.4 Charakteristika Dopravního podniku m ěst Chomutova a Jirkova a.s...... 13 1.5 Ostatní dopravci p ůsobící v oblasti Jirkovska...... 16 1.6 IDS Ústeckého kraje...... 17 1.7 Geografická a demografická charakteristika významných sídel v mikroregionu a jeho okolí...... 17 1.7.1 Jirkov...... 18 1.7.2 Chomutov...... 19 1.7.3 Most...... 20 1.8 Analýza ve řejné dopravy na Jirkovsku ...... 21 1.8.1 Železni ční doprava ...... 21 1.8.2 Silni ční doprava a MHD ...... 22 2 ZAJIŠT ĚNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI ...... 24 2.1 Legislativní úprava dopravní obslužnosti ...... 24 2.2 Definice vybraných pojm ů...... 24 2.3 Dopravní obslužnost...... 25 2.3.1 Základní dopravní obslužnost ...... 25 2.3.2 Ostatní dopravní obslužnost...... 26 2.3.3 Závazek ve řejné služby ...... 26 2.3.4 Prokazatelná ztráta ...... 26 2.3.5 Nejd ůležit ější faktory ovliv ňující dopravní obslužnost ...... 27 2.3.6 Situace ve ve řejné silni ční doprav ě...... 28 2.4 Stav dopravní obslužnosti v mikroregionu Jirkovsko...... 29 2.4.1 Problémy VD v n ěkterých částech obcí či osadách na Jirkovsku...... 31 2.4.2 Kvalita dopravních služeb...... 31 2.4.3 Číslování linek linkové osobní dopravy...... 32 3 NÁVRH NA ZM ĚNU JÍZDNÍCH ŘÁD Ů VE VLAD NA JIRKOVSKU, JEHO ZHODNOCENÍ A POROVNÁNÍ SE SOU ČASNÝM STAVEM...... 33 3.1 Varianta č. 1 ...... 33 3.2 Varianta č. 2 ...... 38 3.3 Zhodnocení návrh ů jízdních řád ů...... 41 3.4 Důsledek zm ěn jízdních řád ů ...... 41 3.5 Vize a doporu čení do budoucna...... 41 4 Porovnání výchozího stavu a návrhu ...... 44 ZÁV ĚR...... 44 Seznam použitých informa čních zdroj ů...... 45 Seznam obrázk ů ...... 49 Seznam zkratek ...... 50 Seznam p říloh...... 51

ÚVOD

Vhodná organizace dopravy je jednou ze základních podmínek pro kvalitní život kohokoliv a kdekoliv. Ve řejná osobní doprava významn ě spoluovliv ňuje celkovou životní úrove ň i životní styl obyvatelstva dané oblasti. Spolup ůsobí p ři rozvoji sídelních, hospodá řských a krajinných struktur. Dopravní obslužnost je definována zákonem č. 111/1994Sb., o silni ční doprav ě jako zajišt ění dopravních pot řeb občan ů na území státu nebo kraje ve ve řejném zájmu. Jedná se tedy o veškerou ve řejnou osobní dopravu, která přispívá k trvale únosnému rozvoji území. Dopravní obslužnost se dále d ělí na základní dopravní obslužnost, na kterou finan čně p řispívá kraj, a ostatní dopravní obslužnost, která je provozována na základ ě požadavk ů obcí. V české legislativ ě se s pojmem dopravní obslužnosti lze setkat od p řijetí zákona č. 103/2004 Sb., kterým se mimo jiné novelizoval zákon č. 111/1994 Sb., o silni ční doprav ě. Tendencí dnešní moderní doby je zvýšená pot řeba mobility. Rostoucí nároky ob čan ů na p řepravu s sebou p řináší rovn ěž řadu negativ. Pat ří mezi n ě globáln ě neudržitelný nár ůst po čtu vozidel individuální automobilové dopravy, který je zaznamenáván v posledních desetiletích. Tento rozmach individuálního automobilismu s sebou nese problémy jako jsou nap říklad stále se zvyšující dopravní kongesce, vysoká nehodovost, p řinášející mnoho zran ěných a usmrcených osob, zne čiš ťování životního prost ředí exhalacemi výfukových plyn ů do ovzduší, k životnímu prost ředí šetrná likvidace vy řazených vozidel, nemalé nároky na statickou dopravu, atd. Proto se v této práci snažím nabídnout kvalitn ější a kvantitativn ější nabídku ve řejné autobusové linkové dopravy, aby se stala lepší alternativou k individuální automobilové doprav ě. Cílem bakalá řské práce je tedy návrh na zm ěnu jízdních řád ů ve řejné linkové autobusové dopravy provozované v rámci základní dopravní obslužnosti v jirkovském mikroregionu.

1 ANALÝZA SOU ČASNÉHO STAVU DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI V MIKROREGIONU JIRKOVSKO

První kapitola práce stru čně pojednává o historii dopravy na Chomutovsku, popisuje dopravní soustavu ČR, v četn ě jejích složek fungujících ve zkoumaném území. Tato kapitola obsahuje také analýzu tohoto území a to jak demografickou, geografickou, tak i dopravní.

1.1 Historie ve řejné osobní dopravy na Chomutovsku

O nemalém významu dopravy již v minulosti na Chomutovsku sv ědčí i název m ěsta Chomutov, který dle domn ěnky byl odvozen od slova "chomútné", jenž byl druh cla ú čtovaný za pr ůjezd tímto místem. Jiná verze p ůvodu názvu m ěsta Chomutov hovo ří o poplatku za užití dobytka místních obyvatel a jeho p řiřazení jako pomocné tažné síly k povozu, který musel zdolat strmé stoupání do Krušných hor. Cena se odvíjela od po čtu zap ůjčených chomout ů k povozu, tedy "chomútného". P řibližn ě v 15. století se za čaly rozši řovat lehké vozy tažené rychlými ko ňmi, jejichž rychlost byla již na tehdejší požadavky posta čující. První zmínka o pravidelné p řeprav ě osob poštovním dostavníkem je z 19. století, kdy odjížděl každý den dostavník do Prahy. Spolu s rozši řováním Chomutova spojeným s rozmachem železnice, došlo také k nár ůstu zájmu po p řeprav ě osob a zavazadel mezi železni ční stanicí (ŽST) a m ěstskými částmi. Již tehdy bylo možné vid ět p řed ŽST čekající p řepravce, ovšem charakter nabízených služeb se podobal spíše taxislužb ě než ve řejné pravidelné doprav ě. O silni ční motorové doprav ě v Chomutov ě nejsou z dob jejích po čátk ů žádné dosažitelné prameny. P řed 1. sv ětovou válkou vlastnil podnikatel Karl Heeg devítimístný automobil, který využíval pro svoz svých zam ěstnanc ů a pro movit ější cestující podnikal nepravidelné výlety do blízkého okolí. V mezivále čném období odjížd ěly z chomutovského nám ěstí ko čárové omnibusy, které odvážely cestující na nádraží a v lét ě dokonce do lázní u Kamencového jezera. První autobusová linka vznikla díky dopravci Erwinu Leidlovi, jenž zahájil roku 1927 provoz na trati Chomutov m ěsto – hlavní nádraží. V roce 1933 zajiš ťoval Leidl celkem 15 spoj ů mezi ŽST a lokalitou dnešního Nám ěstí 1. máje, ale také provozoval dv ě mezim ěstské linky. V této dob ě za čali v oblasti p ůsobit další dopravci, nap říklad E. Oberst, E. Weinert a jiní.

V dobách n ěmecké okupace zajiš ťoval provoz linek Deutsche Reichsbahn. V povále čném období provozovaly omezenou dopravu tehdejší Československé státní dráhy (ČSD). Od 1. ledna 1949 došlo k odd ělení p řepravy osob a v ěcí na p řepravu po dráze a přepravu po silnicích a cestách. Od této doby se tedy dopravou po železnici zabývaly Československé státní dráhy a dopravou osob a v ěcí po pozemních komunikacích Československá státní automobilová doprava ( ČSAD), která za čala zajiš ťovat také m ěstskou hromadnou dopravu, vyvíjející se z linkové osobní dopravy. Ješt ě po čátkem šedesátých let jezdila v Chomutov ě pouze jedna pravidelná m ěstská linka, kdežto v roce 1978 jich bylo v provozu již 12. Roku 1980 byla vypracována studie rychlé tramvaje, která m ěla spojovat Jirkov s Chomutovem, a poskytnout tím rychlou a dostate čně kapacitní dopravu. K výstavb ě tramvajové dráhy nakonec nedošlo. V roce 1992 se rozeb ěhla výstavba trolejbusové sít ě a o tři roky pozd ěji se provoz trolejbusové dopravy zahájil. Provozováním systému MHD a a ve řejné linkové autobusové dopravy se od 1. dubna 1996 zabývá akciová spole čnost Dopravní podnik m ěst Chomutova a Jirkova (1).

1.2 Dopravní systém v ČR

Doprava je jedním z faktor ů zajiš ťujících fungování národního hospodá řství a celé spole čnosti. Lze ji definovat jako úmyslný pohyb dopravních prost ředk ů po dopravních cestách nebo činnost dopravních za řízení (2,3). Ve řejnou dopravou (VD) se rozumí doprava provozovaná dopravcem k uspokojování obecných p řepravních pot řeb podle předem vyhlášených p řepravních podmínek, zve řejn ěného jízdního řádu a tarifu. Neve řejnou dopravu lze chápat jako substitut ve řejné dopravy provozované dopravcem k uspokojování individuálních p řepravních pot řeb podle smluvních podmínek. Je také ú častníkem na přepravním trhu. Fungující dopravní systém v četn ě jeho dopravních sítí lze p řipodobnit ke krevnímu ob ěhu národního hospodá řství, který nem ůže fungovat při nedostate čné nebo zastaralé infrastruktu ře dopravního systému.

a m ěstská hromadná doprava 11

OSOBNÍ DOPRAVA NÁKLADNÍ DOPRAVA

VE ŘEJNÁ - železni ční doprava - železni ční doprava - autobusová doprava - silni ční ve řejná doprava - letecká - vnitrozemská vodní doprava - vnitrozemská vodní doprava - letecká - m ěstská doprava - taxislužba

NEVE ŘEJNÁ - podniková - silni ční na vlastní ú čet - individuální automobilová p řeprava osob - železni ční - ostatní individuální (cyklistika, p ěší, …) - ostatní (ropovody, …) (2)

1.3 Charakteristika dopravních obor ů provozovaných na Jirkovsku v rámci osobní dopravy

Železni ční doprava je ur čena pro hromadnou p řepravu osob na krátké a dlouhé vzdálenosti, uplat ňuje se p ředevším ve form ě p řím ěstské a dálkové dopravy. Individuální automobilová doprava (IAD) má význam p ředevším pro dopravu rekrea ční, kde není vytvo řena dostate čná nabídka ve řejné dopravy. Vhodná je i v kombinaci s dopravou ve řejnou nap říklad v kombinaci se systémem „Park and Ride“. Nežádoucí je její využívání v doprav ě pravidelné a na velké vzdálenosti. Zárove ň IAD pat ří k nejnebezpe čnějším druh ům dopravy. MHD umož ňuje hromadnou p řepravu osob na území ohrani čené sídelní jednotky. Tvo ří ji jednotlivé dopravní subsystémy, které jsou v daném míst ě provozovány. Jedná se o subsystémy tramvajové, autobusové, trolejbusové, lodní, lanovkové, dále nap ř. metro a různé druhy nekonven ční dopravy. Ve řejná linková autobusová doprava (VLAD) slouží pro p řepravu menšího množství osob na krátké a st řední vzdálenosti, pro dálkovou dopravu není vhodná. Výhodou autobus ů je jejich schopnost reagovat na mimo řádnosti vzniklé na pozemních komunikacích vyhýbáním se nesjízdným míst ům respektive jejich objíž ďkou. Taxislužba slouží p ředevším jako dopln ěk k nabídce ve řejné dopravy, jedná se o dopravu nehromadnou, individuální podle p řání zákazníka. K provozování taxislužby

je nutná licence od příslušné obce s rozší řenou p ůsobností, na jejímž území dopravce taxislužbu provozuje. Pěší doprava je vhodná pro krátké vzdálenosti, snadno navazuje na další dopravní obory ve řejné i neve řejné. Cyklistická doprava nabízí zejména na krátké vzdálenosti d ůstojnou konkurenci IAD, zárove ň nemá negativní vliv na životní prost ředí. Umož ňuje návaznost na jiné obory ve řejné dopravy. Motocyklistická doprava je vhodná pro kratší vzdálenosti, mén ě zat ěžuje životní prost ředí než IAD (4,5).

1.4 Charakteristika Dopravního podniku m ěst Chomutova a Jirkova a.s.

Dopravní podnik m ěst Chomutova a Jirkova (DPCHJ) je akciovou spole čností. DPCHJ je držitelem certifikátu systému managementu jakosti, který odpovídá ČSN EN ISO 9001:2001, pro m ěstskou hromadnou a ve řejnou linkovou dopravu osob. Spole čnost se zabývá těmito činnostmi: • silni ční motorová doprava osobní (linková, MHD, zájezdová), • provozování drážní dopravy m ěstskou trolejbusovou dopravou na území m ěst Chomutova a Jirkova, • údržba motorových vozidel a jejich p říslušenství, • opravy motorových vozidel, • technické činnosti v doprav ě, • výroba, instalace a opravy výstroje elektrických trak čních vozidel, • provoz mycí linky, • pronájem reklamních ploch a majetku, • koup ě zboží za ú čelem jeho dalšího prodeje a prodej, • provozování cestovní agentury (letní a zimní rekreační doprava). Trasy linek a vozový park DPCHJ provozuje v rámci m ěstské hromadné dopravy 15 linek autobusových, jsou to linky 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 16, 17. Zárove ň provozuje 7 linek trolejbusových a jsou to tyto 20, 22, 25, 30, 31, 33, 34. Plán sít ě MHD a schémata linek autobusového a trolejbusového subsystému jsou sou částí p říloh této práce.

V rámci linkové dopravy zajiš ťuje DPCHJ celkem 41 linek. Jedná se vesm ěs o linky regionálního charakteru, pouze dv ě linky jsou dálkové. Jedná se o linky Klášterec nad Oh ří – Praha a Jirkov – Praha. K dispozici má DPCHJ vozový park o celkovém po čtu 121 vozidel hromadné osobní dopravy. Z toho 37 autobus ů pro MHD, 27 trolejbus ů a 57 autobus ů ur čených k provozu v linkové doprav ě (6). P řehled jednotlivých typ ů vozidel je v příloze č. 6 této práce.

Obr. 1: vozidlo Iveco Daily Stratos L27 Zdroj: (6)

Odbavovací systém v MHD Také zp ůsob odbavení cestujících prošel v Chomutov ě a Jirkov ě zna čným vývojem. Jízdenku p ůvodn ě vydával pr ůvod čí, který sed ěl v kabin ě u zadních dve ří. Cestující tedy nastupovali výhradn ě zadními dve řmi a ostatními vystupovali. Pozd ěji bylo vydávání jízdenek v režii řidi če, který už jezdil bez pr ůvod čího. Řidi č proštípnutím ozna čoval jízdenku a pozd ěji p ři zavedení p řestup ů také kontroloval jízdenku přestupujícímu cestujícímu. V tomto období se tedy naopak nastupovalo p ředními dve řmi. Koncem roku 1974 byl zaveden samoobslužný provoz úhrady jízdného u řidi če. Dalším krokem byla instalace samoobslužných znehodnocova čů jízdenek dovnit ř autobus ů v roce 1981. Zárove ň byl umožn ěn nástup všemi dve řmi. Jízdenky bylo možné zakoupit na ozna čených místech, nap říklad v prodejnách tabáku. Kontrolu zprvu museli provád ět spolucestující, což nebylo ideální řešení. Zřídila se tedy funkce revizor ů, kte ří v mezizastávkových úsecích kontrolovali řádné znehodnocení jízdenek cestujícími, p řípadn ě je sankciovali.

Po zdražení jízdného a neochot ě cestujících platit, došlo op ět k placení jízdného do pokladny u řidi če a nástupu pouze p ředními dve řmi. Po zavedení trolejbusové dopravy byly do voz ů nainstalovány pokladny, které umož ňují ode čítat z elektronických ( čipových) karet. Platba elektronickou kartou je cenov ě výhodn ější než koup ě jednotlivého jízdného v hotovosti (1). Platba jízdného tedy probíhá v prostoru kabiny řidi če, kde je stále soust řed ěn nástup. Řidi č má k dispozici displej, kde sleduje částku uhrazenou cestujícím. Také cestující má k dispozici p římo na pokladn ě displej, na kterém se zobrazuje zaplacená částka či z ůstatek kreditu p ři platb ě elektronickou kartou. Odbavovací systém ve VLAD Zpo čátku probíhalo odbavení cestujících obdobn ě jako v případ ě MHD, tedy pr ůvod čím ve voze. Následovalo odbavování cestujících u řidi če autobusu, tuto zm ěnu umožnilo zavedení strojk ů SETRIGHT. Ty se využívaly až do roku 2002, kdy je nahradily nové elektronické pokladny od firmy EM Test ČR, spol. s.r.o., které jsou ur čeny nejen pro výdej jízdenek (tiskem), ale také pro registraci tržby u pravidelné autobusové dopravy. Vzorová eviden ční jízdenka vytišt ěná pokladnou EM Test je na obrázku č. 2. Za řízení umož ňuje dopravci získat veškerá pot řebná statistická data pro celkový přehled o cestujících na jednotlivých linkách. Funkce pokladny je možno rozší řit o registraci provozu vozidla a o za řízení pro čtení čipových karet (7).

Obr. 2: jízdenka vydaná za řízením EM Test provozovaným v DPCHJ a.s. Zdroj: autor

Budoucnost odbavovacích systém ů na Chomutovsku Dne 22. 7. 2009 byla generálním ředitelem DPCHJ panem Ing. Ji řím Melni čukem podepsána Smlouva o poskytnutí dotace na nový odbavovací systém m ěstské a linkové

dopravy . Dotaci poskytne Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad na schválený projekt „Integrovaný odbavovací systém MHD a LD“, propojitelný s IDS Ústeckého kraje. Dne 02. 10. 2009 bylo vypsáno výb ěrové řízení na dodávku nového odbavovacího systému (OS), p řičemž 22. 12. 2009 bylo generálním ředitelem DPCHJ podepsáno oznámení o výb ěru nejvhodn ější varianty z nabídky ve výb ěrovém řízení na dodávku a instalaci nového OS. Výše dotace z Regionálního opera čního programu regionu soudržnosti Severozápad, v rámci rozvoje dopravní obslužnosti, dosahuje částky necelých 30 milion ů K č. OS umožní použití bezkontaktní čipové karty jako nositele informace o časových p ředplatných kupónech a elektronické pen ěženky v MHD, platbu v hotovosti v MHD i v linkové doprav ě s tiskem jízdenky. OS také umožní platbu elektronickou pen ěženkou v linkové doprav ě. Jedná se o za řízení vyrobené a dodané firmou EM Test ČR, spol. s.r.o., která vybavila novým OS v nedaleké minulosti nap říklad Dopravní podnik m ěsta Pardubic a.s., a jiné. Za řízení by m ělo p řijít do provozu nejprve v linkové doprav ě, dále pak i v MHD. Spušt ění nového OS by m ělo prob ěhnout v první polovin ě letošního roku. Dotace umožní také po řízení čty ř samoobslužných dobíjecích terminál ů, kde bude možno dobíjet hotovostí či platebními kartami. Rovn ěž budou zakoupeny dva elektronické informa ční panely, které budou umíst ěny na autobusových nádražích v Jirkov ě a Chomutov ě. Budou na nich vyobrazeny časy a stanovišt ě odjezd ů vozidel, sm ěr a p řípadn ě další informace. Od nového OS se o čekává mimo budoucí návaznosti na IDS také urychlení nástupu cestujících, omezení hotovostních plateb díky bezkontaktní čipové kart ě. Nástup bude možný stále jen dve řmi u řidi če. Další novinkou bude zavedení časových jízdenek (6, 8).

1.5 Ostatní dopravci p ůsobící v oblasti Jirkovska

Tradi čním železničním dopravcem jsou zde České dráhy, a.s., které provozují železni ční dopravu na tratích zmi ňovaných v kapitole 1.8.1. Mimo DPCHJ provozují ve řejnou linkovou autobusovou dopravu na Jirkovsku také jiní dopravci, jsou to: • Autobusy KAVKA, a.s. • DOPRAVNÍ PODNIK m ěst Mostu a Litvínova, a.s. Na Chomutovsku p ůsobí i další dopravci (nap ř. Dopravní podnik Ústeckého kraje), ovšem tito do mikroregionu Jirkovsko přímo nezasahují (24).

Dále se v chomutovské aglomeraci nachází menší i v ětší provozovatelé taxislužeb, jako p říklad zde uvádím Taxislužbu Chomutov.

1.6 IDS Ústeckého kraje

IDS Ústeckého kraje, a.s. existoval již v období 2002 – 2005. Jednalo se o spole čnost, jejímž výsledkem činnosti byly pouze teoretické návrhy. V praxi se IDS ovšem nerealizoval. Činnost spole čnosti byla v roce 2005 Krajským ú řadem Ústeckého kraje pozastavena. Snahou Krajského ú řadu je realizace IDS po vzoru IDS Libereckého kraje (IDOL). S nejv ětší pravd ěpodobností by pilotní projekt vznikl v oblasti Šluknovska. Tato oblast je velice vhodná pro zapojení do IDS, jelikož zde odpadá problém s nákladným po řizováním jednotného odbavovacího systému. Obce na Šluknovsku již jednotný OS používají. V sou časné dob ě probíhají jednání mezi Krajským Ú řadem ÚK b, obcemi a dopravci. Tato jednání jsou v režii KORID LK, spol. s r.o. – Koordinátor ve řejné dopravy Libereckého kraje. D ůvod spolupráce je jednoduchý, vzhledem k tomu, že se v Libereckém kraji 1. 7. 2009 spustil projekt IDS. Zam ěstnanci koordinátora mohou poskytnout vlastní zkušenosti spojené s nedávným vznikem IDOL. Mohou tedy lépe argumentovat dotazy obcí i dopravc ů. V IDOL je zaveden zónov ě-rela ční tarif a OS je postaven na bezkontaktní čipové kart ě (8).

1.7 Geografická a demografická charakteristika významných sídel v mikroregionu a jeho okolí

Mikroregion Jirkovsko se nachází na severozápad ě Čech v Ústeckém kraji. Leží na úpatí Krušných hor na jihozápadním okraji Mostecké pánve, pro niž je charakteristická těžba hn ědého uhlí v povrchových dolech. Katastráln ě se oblast Jirkovska řadí do okresu Chomutov (viz. obrázek č. 3). Okres Chomutov hrani čí ve své severní části s Německem, na jihovýchod ě s okresem Louny, na severovýchod ě s okresem Most a na západní stran ě s okresem Karlovy Vary a jeho rozloha je 936 km 2. V celkem 36 obcích zde žije přibližn ě 125 tis. lidí. Vzhledem k transforma čnímu procesu, kdy po roce 1991 došlo k privatizaci některých státních podnik ů (t ěžký pr ůmysl, energetika, hutnictví, t ěžba hn ědého uhlí), došlo k omezování po čtu pracovník ů či k úplnému ukon čení činnosti podnik ů. Tento jev m ěl nejv ětší vliv na nár ůst nezam ěstnanosti, která zde v sou časnosti dosahuje p řibližn ě 17 %. b Ústecký kraj 17

Obr. 3: Mapa okresu Chomutov Zdroj: (11)

Centrem mikroregionu Jirkovsko je stejnojmenné m ěsto Jirkov, vzniklé koncem 13. století, které pat ří do chomutovské aglomerace. V tabulce č. 1 je uveden přehled veškerých obcí v mikroregionu Jirkovsko, v četn ě po čtu zde žijících obyvatel a dostupnosti zastávek veřejné dopravy (2,9,10).

1.7.1 Jirkov Centrum Jirkova je vzdálené od centra Chomutova 6 km, jeho katastrální vým ěra činí 17 km 2. K 1. lednu 2009 zde žilo 20 894 obyvatel. Jirkov je jedno z demograficky nejmladších m ěst v ČR. Jihovýchodn ě od něj, ve vzdálenosti 2 km, leží obec Otvice, na sever od Jirkova se, ve vzdálenosti 3 km, rozprostírá obec Vysoká Pec. Historické centrum m ěsta je obklopeno sídlišti panelových dom ů, která zabírají ¾ plochy m ěsta. K Jirkovu katastráln ě náleží místní části B řezenec, Vina řice, Červený Hrádek a Jind řišská. Město Jirkov se m ůže pyšnit více než šedesáti zájmovými organizacemi, patnácti školskými za řízeními, ale i nap říklad nov ě vybudovanou obchodní zónou, která se nachází v bezprost řední blízkosti železni ční zastávky Jirkov zastávka. Po listopadu 1989 v Jirkov ě zcela zanikl pr ůmysl, významn ějším podnikem je jen pobo čka sklá řské firmy Preciosa. M ěsto Jirkov nabízí ob čan ům dv ě galerie, kino, kulturní d ům i knihovnu. K relaxaci je k dispozici zrekonstruované koupališt ě s autokempem na Červeném Hrádku, které nabízí i další sportovní aktivity. V Jirkov ě a jeho okolí jsou již řadu let užívány zna čené i neoficiální cyklostezky různé náro čnosti. Cyklistická doprava je v Jirkov ě a okolí využívána p řevážn ě k rekreaci (10,11,12).

Tab. 1 Dostupnost VD v mikroregionu a po čet obyvatel zde žijících k 1. 3. 2001

Obec, O Z vzdálenost Obec, O Z vzdálenost část obce (km) část obce (km) Blatno 193 a - Jirkov 20065 a/MHD - Be čov 23 n 1 Blatno Březenec 464 a/MHD - Červený Hráde čná 18 a - Hrádek 158 a - Kv ětnov 7 a - Jind řišská 14 n 2,5 Jirkov / 2 Bolebo ř Meziho ří 20 a - Vina řice 16 MHD - Radenov 30 a - Kalek 78 a - Jind řichova Šerchov 15 n 1,5 Blatno Ves 44 n 0,4 Na četín Zákoutí 9 a - Na četín 37 a - Bolebo ř 154 a - Vysoká Pec 611 a - Orasín 32 a - Drmaly 124 a - 2 km Bolebo ř / 2,7 Svahová 8 n 3 Bolebo ř Pyšná 28 n Drmaly Otvice 520 a - ∑ 22668 - - legenda: O - po čet obyvatel žijících v obci/ části obci Z - zastávka ve řejné dopravy a - ano, n - ne, MHD - zastávka MHD vzdálenost - vzdálenost neobsluhované obce od nejbližší zastávky VD Zdroj: autor dle (9) (10)

1.7.2 Chomutov Město Chomutov čítalo k 1. 1. 2009 celkem 49 926 obyvatel a jeho katastrální vým ěra je 29 km 2. Chomutov je hospodá řským a správním centrem okresu. Těžký pr ůmysl v Chomutov ě je postupn ě nahrazován lehkým pr ůmyslem, který je soust řeďován do nových dvou pr ůmyslových zón. Nejvýznamn ějším zam ěstnavatelem jsou Severo české doly a.s. Chomutov, které i p řes snížení odbytu p řispívá na spole čenské akce m ěsta a rovn ěž nezapomínají na likvidaci d ůlních škod. Dalšími významn ějšími zam ěstnavateli jsou podniky působící v pr ůmyslové zón ě Chomutov, jsou to nap říklad: • Parker Hannifin Czech Republic s.r.o., • Sandvik Chomutov precision tubes s.r.o., • Eaton Industries s.r.o., • Magna Seating Chomutov s.r.o., • PULS GmbH. Velký zájem turist ů je o unikátní Podkrušnohorský zoopark a rovn ěž o přírodní Kamencové jezero o rozloze 16,3 ha, které vzniklo zatopením kamencových dol ů. Památková zóna v centru m ěsta je častým cílem nejen českých, ale i zahrani čních turist ů (14,12,13).

1.7.3 Most Z uvedené charakteristiky mikroregionu vyplývá velká pot řeba p řepravy osob ze spádových obcí nejen do Jirkova a Chomutova, ale rovn ěž do tém ěř sedmdesátitisícového Mostu z důvodu dojíž ďky p ředevším za prací, do škol, do zdravotnických za řízení, za nákupy či za zábavou. Za zmínku ur čit ě stojí zdejší autodrom, což je speciální automobilový závodní okruh. Hipodrom, který vznikl v rámci rekultiva čního programu a také aquadrom, který byl postaven v prostoru bývalého termálního koupališt ě. Jako významného zam ěstnavatele v této oblasti bych uvedl chemickou továrnu Unipetrol RPA, s.r.o. (d říve Chemopetrol, a.s.), která se nachází mezi m ěsty Most a Litvínov (9,15).

Tab. 2 Informace o obcích v četn ě ob čanské vybavenosti k 1. 1. 2009

Zdroj: autor dle (10)

Z tabulky č. 2 je patrná ob čanská nevybavenost obcí v mikroregionu, a tedy nutnost dojíž ďky do m ěst, kde jsou pot řebné služby k dispozici. Školy se nacházejí výhradně v Chomutov ě a Jirkov ě, kdežto zdravotnická za řízení se nacházejí v Chomutov ě, Jirkov ě a Kalku. Poštou jsou vybaveny obce Chomutov, Jirkov, Kalek, Bolebo ř a Vysoká Pec. Zvýšení ob čanské vybavenosti obcí by bylo ekonomicky neobhajitelné, pokud by probíhalo formou rozsáhlého z řizování nových škol, zdravotnických st ředisek a dalších za řízení. Jako možné řešení se nabízí zlepšování dostupnosti stávající občanské vybavenosti. Toto by ovšem mělo za následek paradox, protože ke zvrácení klesající tendence vytíženosti linek regionální dopravy by bylo pot řeba podstatn ě zvýšit po čet t ěchto spoj ů i na ztrátových linkách.

1.8 Analýza ve řejné dopravy na Jirkovsku

Tato podkapitola obsahuje informace o dopravní síti mikroregionu a také o systému dopravní obslužnosti tohoto území. O letišti v Otvicích se zde nezmi ňuji, jelikož jde pouze o malé sportovní letišt ě.

1.8.1 Železniční doprava Mikroregionem prochází frekventovaná elektrifikovaná dvoukolejná železni ční tra ť číslo 130 vedoucí z Ústí nad Labem p řes Most do Chomutova, p řičemž vzdálenost „Jirkov město – Most“ je 20 km. Jirkov má dva tarifní body železni ční osobní dopravy. Jeden na samostatné trati s názvem Jirkov (133 – tra ť dříve vedoucí do p ůvodního m ěsta Most), druhý na trati Ústí nad Labem – Chomutov, který je pojmenován Jirkov zastávka. Na obrázku č. 4 je mapka železni ční sítě obsahující nákres výše zmín ěných tratí. V Chomutov ě jsou situovány dva tarifní body železni ční osobní dopravy, jedná se o zastávku Chomutov m ěsto a železni ční stanici Chomutov, v blízkosti které je umíst ěno také autobusové nádraží. Mezi další trat ě na Chomutovsku pat ří trat ě číslo 124 Lužná u Rakovníka – Chomutov, 137 z Chomutova do Vejprt a tra ť číslo 140 z Chomutova do Chebu (16).

Obr. 4: Mapka železni ční sít ě Jirkovska Zdroj: autor dle jízdních řád ů

Tra ť 133 Na této neelektrifikované trati je doprava zajiš ťována osobními vlaky a sp ěšnými vlaky. Jízdní doba ve sm ěru Jirkov – Chomutov činí shodn ě 10 minut u vlak ů obou druh ů. Vlaky jedoucí ve sm ěru Chomutov – Jirkov mají také shodnou jízdní dobu 11 minut. V pracovní dny jede v každém sm ěru 16 vlakových spoj ů denn ě. Z toho se jedná o 6 pár ů vlak ů sp ěšných a 10 pár ů osobních vlak ů. Velký rozdíl nastává mezi pracovními dny a dny pracovního klidu, kdy je provoz na trati menšího rozsahu. O víkendech jede pouze 1 osobní vlak. Vlaky sp ěšné jedou ve stejném rozsahu jako v pracovní dny. Odjezdy z Chomutova jsou 21

uzp ůsobeny tak, že se odjíždí od 4:45 hod. vždy v hodinovém taktu, jedinou výjimkou je pouze čas 9:45 hod., kdy nejede žádný vlak. Poslední vlak ve sm ěru na Jirkov odjíždí ve 20:45 hod. V opa čném sm ěru, tedy z Jirkova do Chomutova, se odjíždí v každou celou hodinu, po čínaje 5. hodinou ranní. I zde je výjimka, v 10 hod. žádný vlak nejede. Poslední vlakový spoj odjíždí v 21 hodin (16). Tra ť 130 Tato elektrifikovaná tra ť je významná pro osobní i nákladní dopravu, jedná se o páte řní tra ť nejen Chomutovska, ale i celého Ústeckého kraje, je tedy daleko frekventovan ější než tra ť 133. Tra ť je obsluhována těmito druhy vlak ů: rychlík, sp ěšný vlak a osobní vlak. Rychlíky jsou vypravovány ve dvouhodinovém taktu, jenž je ješt ě posílen 4 páry dalších rychlík ů. V dopravní špi čce jezdí jednotlivé spoje v přibližn ě 30 minutovém intervalu.

1.8.2 Silni ční doprava a MHD Okresem procházejí d ůležité silni ční tahy I. t řídy s hlavními sm ěry Chomutov – Praha – hrani ční p řechod Hora Sv. Šebestiána (I/7) a silnice Karlovy Vary – Chomutov – D ěč ín (I/13 a E442) (9). Veškerou ve řejnou silni ční osobní dopravu v rámci základní dopravní obslužnosti (ZDO) provozuje v jirkovském mikroregionu dopravní podnik m ěst Chomutova a Jirkova. MHD MHD v Jirkov ě zajiš ťují autobusy a trolejbusy. Provozovatelem MHD v Chomutov ě i Jirkov ě je DPCHJ. O složení vozového parku, provozovaných linkách a odbavovacím systému MHD pojednává kapitola 1.4. VLAD V rámci zkoumaného mikroregionu Jirkovsko je provozováno celkem sedm linek ve řejné linkové osobní dopravy v rámci ZDO. Provozovatelem je DPCHJ. Celková délka linek činí 135 km. Jedná se o linky: 522 560, 522 563, 522 566. 522 561, 522 564, 522 562, 522 565, Prvních šest linek (522 560 – 522 565) je radiálních, sedmá linka (522 566) je smy čková. (24). Na obrázku č. 5 je graficky znázorn ěno procentuální vyjád ření všech obsluhovaných pozemních komunikací těmito linkami. Funkci dopravního ú řadu pro linkovou

osobní autobusovou dopravu ve sledované oblasti Jirkovska zajiš ťuje Krajský ú řad Ústeckého kraje.

20%

silnice v intraveliánu silnice I. t řídy 44% silnice II. a III. t řídy 36%

Obr. 5: Graf pojížd ění silnic VLAD v rámci ZDO v mikroregionu Zdroj: autor, mapové podklady, jízdní řády

2 ZAJIŠT ĚNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI

Tato část bakalá řské se v ěnuje vymezení nejd ůležit ějších legislativních p ředpis ů souvisejících s dopravní obslužností, vysv ětlení významných pojm ů a dále popisu dopravní obslužnosti včetn ě jejího rozd ělení a konkretizaci na území Jirkovska, respektive Ústeckého kraje.

2.1 Legislativní úprava dopravní obslužnosti

Evropské právní normy jsou závazné a stojí nad vnitrostátními p ředpisy, do nichž je evropské právo implementováno. Na vrcholu pomyslné pyramidy českých právních norem je Ústava ČR a ústavní zákony, dále jsou to zejména zákon č. 111/1994 Sb., o silni ční doprav ě ve zn ění pozd ějších p ředpis ů a zákon č. 266/1994 Sb., o drahách ve zn ění pozd ějších předpis ů.

2.2 Definice vybraných pojm ů

Linková osobní doprava – pravidelné poskytování p řepravních služeb na ur čené trase dopravní cesty, p ři kterém cestující vystupují a nastupují na p ředem ur čených zastávkách (17). Linka – souhrn dopravních spojení na trase dopravní cesty ur čené výchozí a cílovou zastávkou a ostatními zastávkami, na níž jsou pravideln ě poskytovány p řepravní služby podle platné licence a podle schváleného jízdního řádu (17). Spoj – dopravní spojení v rámci linky, které je časov ě a místn ě ur čené jízdním řádem (17). Zastávka – předepsaným zp ůsobem ozna čené a vybavené místo na dopravní cestě ur čené zejména pro nástup cestujících do dopravního prost ředku, pop ř. pro výstup cestujících z dopravního prost ředku (3). Jízdní řád – souhrn údaj ů dopravce o provozování dopravy v ur čitém časovém období (3). Ve řejný zájem – zájem státu na zajišt ění základních p řepravních pot řeb obyvatel (17). Dopravní obslužnost – zajišt ění dopravních pot řeb ob čan ů na území kraje nebo státu ve ve řejném zájmu (17).

Závazek ve řejné služby (ZVS) – je závazek dopravce, který p řijal ve ve řejném zájmu a který by jinak pro jeho ekonomickou nevýhodnost nep řijal nebo by ho p řijal pouze z části (18). ZVS vzniká na základ ě písemné smlouvy, kterou s dopravcem uzavírá kraj. Prokazatelná ztráta (PZ) – ve ve řejné linkové doprav ě ji tvo ří rozdíl mezi sou čtem ekonomicky oprávn ěných nákladů vynaložených dopravcem na pln ění závazk ů ve řejné služby a p řim ěř eného zisku vztahujícího se k těmto náklad ům a mezi tržbami a výnosy dosaženými dopravcem p ři pln ění závazk ů ve řejné služby (17).

2.3 Dopravní obslužnost

Dotovaná dopravní obslužnost se člení na základní dopravní obslužnost (ZDO) a ostatní dopravní obslužnost (ODO), nedotovanou dopravní obslužnost naše legislativa nepojmenovává. Na obrázku č. 6 je schéma rozd ělení dopravní obslužnosti.

Obr. 6: Člen ění dopravní obslužnosti dle zákona č. 111/1994 Sb. Zdroj: autor

2.3.1 Základní dopravní obslužnost ZDO zákony definují jako odpov ědnost státu v ůč i ob čan ům za zabezpe čení dostupné a finan čně únosné dopravní služby. Jde o zajišt ění přim ěř ené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do ú řad ů, k soud ům, do zdravotnických za řízení a do zam ěstnání, v četn ě dopravy zp ět, p řispívající k trvale udržitelnému rozvoji tohoto územního obvodu (17).

Zákon o silni ční doprav ě také hovo ří o nežádoucí soub ěžné ve řejné doprav ě. Je-li totiž ZDO zajišt ěna ve řejnou drážní osobní dopravou, nelze rozpo čtové prost ředky upot řebit na financování jiného druhu soub ěžné ve řejné osobní dopravy.

2.3.2 Ostatní dopravní obslužnost ODO je definována jako zajišt ění dopravních pot řeb územního obvodu obce nad ZDO území kraje. Na zajišt ění ODO uzavírá obec s dopravcem smlouvu o ZVS a hradí ze svého rozpo čtu prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci pln ěním ZVS (17).

2.3.3 Závazek ve řejné služby ZVS vyplývá ze zákona o silni ční doprav ě ve ve řejné linkové doprav ě a ze zákona o drahách ve ve řejné drážní osobní doprav ě, které definují právní statut ZVS ve ve řejném zájmu za ú čelem zajišt ění DO území ve ve řejné linkové doprav ě nebo ve řejné drážní osobní doprav ě. Tento závazek je souhrnem t ří díl čích závazk ů, mezi které se řadí: závazek provozu Závazkem provozu se dopravce zavazuje provozovat veřejnou dopravu plynule a pravideln ě podle schváleného jízdního řádu, v četn ě zabezpe čení dopl ňkových p řepravních služeb. závazek p řepravy Závazkem p řepravy se dopravce zavazuje p řijmout a p řepravit cestující za stanovené cenové sazby a p ři spln ění stanovených podmínek. Touto cenou se rozumí veškeré slevy, které vyplývají z jednotlivých právních norem. závazek tarifní Tarifním závazkem se dopravce zavazuje p řepravit cestující za cenu regulovanou formou v ěcn ě usm ěrňované ceny, která promítá nákladové vstupy v četn ě p řim ěř eného zisku. Při sjednávání smlouvy o ZVS se vychází ze zákona o zadávání ve řejných zakázek. Uzav řením smlouvy o ZVS je dopravce povinen provozovat dopravu tak, jak bylo sjednáno (18).

2.3.4 Prokazatelná ztráta Prokazatelná ztráta (PZ) se vztahuje bu ď na jednotlivé spoje, na linku, podíl kilometr ů linky, nebo na soubor linek ve řejné linkové dopravy provozovaných dopravcem v d ůsledku zajiš ťování dopravní obslužnosti plněním závazk ů ve řejné služby. PZ hradí objednavatel dopravy na základ ě uzav řené Smlouvy o pln ění závazku ve řejné služby.

ZVS sjednává s dopravcem stát, pop ř. samospráva, a pokud dopravci vznikne v důsledku zajiš ťování ZDO pln ěním ZVS prokazatelná ztráta, musí mu být uhrazena, a to: a) z rozpo čtu kraje, jedná-li se o zajiš ťování ZDO území ZVS, b) Ministerstvem dopravy ČR, jedná-li se o zajiš ťování dopravních pot řeb státu ve ve řejném zájmu ZVS (18). Výpo čet PZ doložený grafickým znázorn ěním principu výpo čtu prokazatelné ztráty PZ = (EON + UPZ) – (DT + V) [Kč] (18) kde: EON – ekonomicky oprávn ěné náklady UPZ – upravený p řim ěř ený zisk DT – dosažené tržby V – výnosy z ostatních činností (nap ř. z reklamy)

Obr. 7: Prokazatelná ztráta Zdroj: autor dle (2)

2.3.5 Nejd ůležit ější faktory ovliv ňující dopravní obslužnost Posouzení faktor ů ovliv ňujících DO je d ůležité p ři analýze a optimalizaci dopravní obslužnosti. Nejd ůležit ějšími faktory jsou: • velikost a poloha území (nap ř. mikroregionu), • charakter reliéfu (znevýhodn ění celé řady region ů), • antropogenní vlivy, • charakter osídlení a vzdálenost mezi sídly, • stupe ň urbanizace, aglomerace (specifické problémy dopravní obslužnosti), • dojíž ďka a vyjíž ďka za prací a do škol, • regionální struktura ve řejné správy, • koncentrace míst cestovního ruchu, • vliv regionálních proces ů a socioekonomická úrove ň mikroregion ů (hospodá řsky slabé a strukturáln ě postižené regiony, venkovské regiony; rychlost zm ěn) (19). 27

2.3.6 Situace ve ve řejné silni ční doprav ě Před více než 20 lety měla ve řejná doprava vícemén ě daný podíl v rámci d ělby přepravní práce, protože cestující nem ěli v ůč i ve řejné doprav ě alternativu. Po zm ěnách v roce 1989 nastalo ovšem plošné rušení spoj ů, zdražování jízdného (resp. dovozného) a celková orientace dopravc ů na rentabilitu dopravního systému, s čímž souviselo i celkové omezování a optimalizace ve řejné dopravy. Tabulka č. 3 udává výši prokazatelné ztráty na zkoumaných linkách za m ěsíc únor letošního roku. Takto vysoká PZ dokazuje nízkou vytíženost n ěkterých spoj ů cestujícími.

Tab. 3 Prokazatelná ztráta na linkách 522 560 – 522 566 za m ěsíc únor 2010 Celkem tržby ZDO za období bez DPH v Kč 257 500 Celkem náklady za období bez DPH v Kč 967 900 Celkem ztráta za období v Kč 710 400 Zdroj: (21)

Využívání IAD ve stále v ětší mí ře, což dokazuje graf po čtu registrovaných osobních automobil ů na obrázku č. 8, je zp ůsobeno pohodlím jaké cestování automobilem p řináší. Kdežto použití ve řejné dopravy je leckde neprávem považováno za pod řadný zp ůsob přemís ťování což je ovlivn ěno negativním marketingovým obrazem ve řejné dopravy, která je předur čena jen pro obyvatele, u nichž se z finan čních d ůvod ů nepo čítá s po řízením či pravidelným používáním osobního automobilu. V ostatních vysp ělých státech Evropské unie je využívání ve řejné dopravy ve velké mí ře obvyklé. Toto je ovlivn ěno kvalitou poskytovaných služeb cestujícím.

Obr. 8: Po čty registrovaných osobních automobil ů (kat. M1) Zdroj: (20)

2.4 Stav dopravní obslužnosti v mikroregionu Jirkovsko

Základní dopravní obslužnost v mikroregionu Jirkovsko, respektive v celém Ústeckém kraji, objednává a dotuje dle zákona č. 111/1994 Sb., o silni ční doprav ě příslušný kraj, tedy zde konkrétn ě Ústecký kraj. Ten také hradí dopravci prokazatelnou ztrátu, která mu vzniká při pln ění ZVS. Vztahy mezi DPCHJ (dopravcem) a Ústeckým krajem (objednavatelem) upravuje „Smlouva o závazku ve řejné služby ve ve řejné linkové doprav ě k zajišt ění základní dopravní obslužnosti části území Ústeckého kraje na vymezených linkách – oblast Jirkovsko“, dále jen smlouva. Obsah smlouvy je stru čně nazna čen v následujícím textu. Na základ ě této smlouvy se dopravce zavazuje k provozování VLAD v zajišt ění ZDO v dané oblasti. Objednatel se zavazuje platit dopravci prokazatelnou ztrátu v četn ě přim ěř eného zisku v prokázané výši a to maximáln ě do výše stanovené p ředb ěžným odborným odhadem (provád ěn každoro čně). Objednatel poskytuje dopravci m ěsí ční zálohy prokazatelné ztráty ve stanovené výši. Dopravce bude dle této smlouvy provozovat VLAD v maximálním rozsahu 530 000 km v každém jednom kalendá řním roce a to v období 1. 1. 2007 do 31. 12. 2014. Dopravce je povinen dodržovat stanovené normy pravidelnosti a plynulosti jím poskytovaných služeb. Objednatel není povinen platit dopravci prokazatelnou ztrátu u spoj ů, u kterých je zpožd ěn výjezd z výchozí zastávky o více než 15 minut nebo

na každé další zastávce o více než 20 minut. U neprovedeného spoje nemusí objednatel platit prokazatelnou ztrátu, naopak je oprávn ěn vybrat od dopravce smluvní pokutu. Dále smlouva stanoví, že dopravce je povinen využívat dopravní prost ředky odpovídající pot řebné p řepravní kapacit ě. Stá ří žádného z voz ů nesmí od 1. 1. 2009 být více než 8 let, p řičemž nedodržení je sankciováno. Dopravce také musí zajistit stejnokroj všem řidi čů m jezdícím p ři pln ění smlouvy. Dále dopravce musí zajistit dostate čnou informovanost cestujících o poskytovaných dopravních službách. Autobusy musí být vybaveny elektronickým odbavovacím systémem s přesnou evidencí prodaných lístk ů. Sou částí smlouvy je také vymezení linek a spoj ů, tabulka pro výpo čet p ředb ěžného odborného odhadu prokazatelné ztráty, smluvní p řepravní podmínky, cenový tarif dopravce, atd. Kvalitativní požadavky smlouvy provozovaných vozidel Dopravní prost ředky používané k účel ům pln ění této smlouvy (dále jen „autobusy“) musí pojmout nejmén ě 1 d ětský ko čárek či jeden invalidní vozík, musí spl ňovat emisní limity minimáln ě EURO 3. Od 1. 1. 2008 musí minimáln ě 10 % z autobus ů být nízkopodlažních a od 1. 1. 2011 musí být 10 % používaných autobus ů vybaveno klimatizací. Vozidla je povinen dopravce ozna čit samolepkou ozna čující objednavatele (8,9). Vzor samolepky je vyobrazen na obrázku č. 9.

Obr. 9: Samolepka na autobusy s ozna čením Ústeckého kraje o rozm ěrech 297x105 mm Zdroj: (21)

Dále v oblasti Chomutovska a Jirkovska objednávají ODO, která je nad rámec základní dopravní obslužnosti, následující m ěsta a obce: Chomutov, Jirkov, Otvice, Údlice, Droužkovice, Spo řice a Černovice. Zmín ěná ODO je realizována formou MHD, která zabezpe čuje interní pot řeby výše uvedených obcí (8,21).

2.4.1 Problémy VD v některých částech obcí či osadách na Jirkovsku Špatná dostupnost VD Charakteristika mikroregionu Jirkovsko je patrná z tabulky č. 1 a tabulky č. 4. Spoje v této lokalit ě bývají často velice málo využívané, nicmén ě základní dopravní obslužnost musí být v přim ěř ené mí ře zajišt ěna. V okolí Jirkova se nachází sídla s minimálním po čtem obyvatel. Jedná se často o chatové oblasti, kde je pouze v letní sezón ě v ětší výskyt potenciálních cestujících. Dostupnost VD nap říklad v obecní části Svahová, Jind řišská či obecní části Pyšná je nedostatate čná. Docházková vzdálenost na zastávku VD je v těchto příkladech 2 km a více, což je z hlediska fyzické a časové únosnosti nep řijatelné. Žádná česká právní norma docházkové vzdálenosti ne řeší, tudíž p řijatelná docházková vzdálenost velice závisí na individuálním názoru každého jedince. V takovýchto místech, kde je zastávka v neúnosné vzdálenosti, není jiná možnost než použít k doprav ě do města Jirkov automobil či motocykl. V těchto p řípadech a v případ ě, kdy je pot řeba osobního automobilu nutná k výkonu povolání, je používání IAD zcela obhajitelné. Nebude-li dostate čná nabídka kvalitní ve řejné dopravy, budou snahy o p řilákání v ětšího po čtu cestujících neú čelné.

Tab. 4 Tabulka vyjíž ďky a dojíž ďky obyvatel pro vybrané obce OBEC OBEC DOJÍŽDÍ VYJÍŽ ĎKY DOJÍŽ ĎKY CELKEM DENN Ě Chomutov Jirkov 891 98 Bolebo ř Jirkov 19 10 Otvice Jirkov 18 32 Vysoká Pec Jirkov 47 41 Jirkov Chomutov 2999 768 Jirkov Bolebo ř 11 0 Jirkov Otvice 53 0 Jirkov Vysoká Pec 79 2 Zdroj: autor dle (10)

2.4.2 Kvalita dopravních služeb Kvalitní dopravní služby mohou p řilákat do VD více cestujících. Základními faktory ovliv ňující kvalitu dopravní služby jsou následující: • Dostupnost Do této skupiny pat ří p řijatelná vzdálenost k nejbližší zastávce, nutnost přestup ů, přehlednost sít ě linek, provozní doba a frekvence obsluhy. • Přístupnost Přístupnost v sob ě zahrnuje p řístupové cesty, ozna čení zastávek, tarifní systém, externí propojení na další druhy doprav a vnit řní propojení v rámci p řestupních uzl ů. 31

• Informace Zde se jedná p ředevším o informace obecné a informace o cen ě. • Doba Do této skupiny pat ří délka doby cesty, dodržení jízdního řádu a zajišt ění p řestupních vazeb. • Pé če o zákazníka Pé če o zákazníka zahrnuje komunikaci se zákazníkem, kvalitn ě školený personál, podporu, ochotu a pomoc personálu nebo také volbu zp ůsobu platby. • Komfort Vybavení vozidla, vybavení zastávek, jízdní komfort ( čistota vozidel, čistota nástupních a výstupních míst, nep řim ěř ené zrychlování respektive zpomalování) a další ovliv ňují komfort cestování. • Bezpe čnost Do této skupiny se řadí ochrana p řed nehodami, bezpe čnost provozu a ochrana p řed trestnou činností a vandalismem. • Pé če o životní prost ředí Zne čišt ění, vibrace, emise výfukových plyn ů, hluk, prach, čerpání a využívání p řírodních zdroj ů, nebo prostorové nároky jsou faktorem ovliv ňující životní prost ředí (2). Používání nízkopodlažních vozidel je neú čelné, pokud řidi či nezajíždí do těsné blízkosti nástupní hrany zastávky, v tomto p řípad ě je nástup (resp. výstup) cestujícího s ko čárkem velmi špatn ě proveditelný. Investice do nízkopodlažních vozidel tak ztrácí smysl.

2.4.3 Číslování linek linkové osobní dopravy Dle vyhlášky č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech ve řejné linkové osobní dopravy je číslo linky šestimístné, p řičemž první troj číslí ozna čuje u vnitrostátní linky dopravní ú řad, který vydal licenci, a u mezinárodní linky Ministerstvo dopravy a spoj ů, druhé troj číslí ozna čuje po řadové číslo linky. Název linky se skládá z názv ů obcí, kde je umíst ěna výchozí a cílová zastávka linky, p řípadn ě z názv ů obcí, kde jsou umíst ěny další zastávky. Jestliže výchozí i cílová zastávka linky je umíst ěna ve stejné obci, lze použít i název částí obce nebo název výchozí a cílové zastávky linky (23).

3 NÁVRH NA ZM ĚNU JÍZDNÍCH ŘÁD Ů VE VLAD NA JIRKOVSKU, JEHO ZHODNOCENÍ A POROVNÁNÍ SE SOUČASNÝM STAVEM

Nízká vytíženost víkendových spoj ů ve řejné dopravy vede k vyšší prokazatelné ztrát ě, oproti pracovním dn ům, kterou musí objednavatel dopravci uhradit. Z tohoto ekonomického důvodu se tedy doprava v nepracovní dny omezuje. Sou částí bakalá řské práce, jak jsem již předeslal v úvodu, je návrh na zm ěnu vybraných jízdních řád ů VLAD, které tvo ří p řílohu č. 8. a 9. Varianta první p řihlíží k omezení dopravy ve dny pracovního klidu, obdobn ě jako to je v sou časnosti, kdežto varianta druhá nabízí ve dny pracovního klidu rozší řenou nabídku dopravy. Ob ě tyto varianty jsou v této kapitole porovnány s jízdními řády v sou časnosti platnými.

3.1 Varianta č. 1

Linka 522 560 Chomutov – Blatno – Na četín Délka linky je nem ěnná, tedy 21 km. Původní po čet spoj ů v jednom směru: • v pracovní dny = 6, • v sobotu, ned ěli a státem uznávané svátky = 2. Navrhovaný po čet spoj ů: • v pracovní dny = 6, • v sobotu, ned ěli a státem uznávané svátky = 2. Jízdní výkony: • původní jízdní výkon všech spoj ů na lince v ujetých km za rok = 72 263, • navrhovaný jízdní výkon všech spoj ů na lince v ujetých km za rok = 73 248. Jízdní výkon dle návrhu na lince 522 560 nepatrn ě vzrostl o 985 km ro čně, p řičemž nabídka dopravy z ůstala na obdobné úrovni jako v aktuáln ě platných jízdních řádech. Odjezdy všech spoj ů linky ze zastávky Chomutov,,žel.st. jsou upraveny v jednotnou dobu odjezdu a to v X:36, což je dob ře zapamatovatelné pro cestujícího.

V železni ční stanici (ŽST) Chomutov se p ředpokládá p řestup z vlak ů z Mostu a Klášterce nad Oh ří na autobus a opa čně. P řestupní časy mezi spoji linky 522 560 a vlaky z Mostu jsou v intervalu 4 – 23 minut, p řestupní vazba se týká všech spoj ů. Kdežto p řestup mezi vlakem z Klášterce nad Oh ří a spoji linky 522 560 je v rozmezí 3 – 26 minut, z tohoto sm ěru je uvažována návaznost pouze na 3 spoje. Návaznost linky 522 560 z Na četína na vlak sm ěrem na Most je v rozmezí 8 – 18 minut, tato vazba se týká 5 spoj ů. Sm ěrem na Klášterec nad Oh ří se vazba „autobus – vlak“ pohybuje v rozmezí 7 – 13 minut a týká se celkem 6 spoj ů.

Linka 522 561 Bolebo ř – Jirkov Délka p ůvodní linky je 8 km. Původní po čet spoj ů v jednom sm ěru: • v pracovní dny = 5, • v sobotu = 1. Jízdní výkon: • původní jízdní výkon všech spoj ů na lince v ujetých km za rok = 19 030. Linka 522 561 je dle mého návrhu zrušena a území obsluhuje pozm ěněná linka 522 566, jejíž trasa vznikla slou čením původní linky 522 566 a linky 522 561.

Linka 522 562 Chomutov – Jirkov – Erv ěnice – Komo řany Délka p ůvodní linky 522 562 je 25 km, délka pozm ěněné linky je 28 km. Původní po čet spoj ů ve sm ěru Chomutov – Komo řany: • v pracovní dny = 5, • v sobotu, ned ěli a ve státy uznávaných svátcích = 1, • jede denn ě = 1. Navrhovaný po čet spoj ů: • v pracovní den = 2, • jede denn ě = 2. Původní po čet spoj ů ve sm ěru Komo řany – Chomutov: • v pracovní dny = 4, • jede denn ě = 2.

Navrhovaný po čet spoj ů: • v pracovní den = 2, • jede denn ě = 2. Jízdní výkony: • původní jízdní výkon všech spoj ů na lince v ujetých km za rok = 78 119, • navrhovaný jízdní výkon všech spoj ů na lince v ujetých km za rok = 35 502. Omezení provozu na této lince s sebou p řináší úsporu 42 617 ujetých km ro čně, přičemž je zajišt ěna dopravní obsluha komo řanských dol ů pro zam ěstnance jedoucí do i ze zam ěstnání. Nov ě jsou zde obsluhovány 2 zastávky v Jirkov ě, vynechány jsou 4 zastávky v Jirkov ě z důvodu sjednocení tras linek autobusové dopravy.

Linka 522 563 Chomutov – Jirkov Délka p ůvodní linky je 8 km. Původní po čet spoj ů v jednom sm ěru: • v pracovní dny = 4. Jízdní výkon: • původní jízdní výkon všech spoj ů na lince v ujetých km za rok = 13 156. Délka p ůvodní linky je 8 km. V této bakalá řské práci navrhuji zrušení této linky bez náhrady. Dopravní obslužnost Chomutova i Jirkova zajiš ťuje MHD autobusy i trolejbusy. Ovšem po čet spoj ů autobusové linky MHD číslo 13 by m ěl být navýšen z důvodu zachování dostate čné dopravní obslužnosti Starého B řezence. Spojení mezi Chomutovem a Jirkovem je zajišt ěno také vlakovou dopravou. Zrušení linky p řinese ro ční úsporu 13 156 ujetých km.

Linka 522 564 Chomutov – Záluží Délka p ůvodní linky je 26 km, délka pozm ěněné linky je 23 km. Původní po čet spoj ů ve sm ěru Chomutov – Záluží: • v pracovní dny = 3, • jede denn ě = 1. Původní po čet spoj ů ve sm ěru Záluží – Chomutov:

• v pracovní dny = 4, • jede denn ě = 1. Navrhovaný po čet spoj ů v obou sm ěrech: • v pracovní den = 2, • jede denn ě = 2. Jízdní výkony: • původní jízdní výkon všech spoj ů na lince v ujetých km za rok = 60 235, • navrhovaný jízdní výkon všech spoj ů na lince v ujetých km za rok = 56 948. Také na této lince došlo k drobným zm ěnám v trasování. Nov ě jsou obsluhovány 3 zastávky a oproti p ůvodnímu jízdnímu řádu jsou 4 zastávky vynechány. Omezení provozu, které znamená vyškrtnutí jednoho spoje, na této lince s sebou p řináší úsporu 3287 ujetých km ro čně. Tato linka má význam pro dopravu cestujících do a ze závodu Unipetrol RPA, s.r.o.

Linka 522 565 Chomutov – Most Délka linky je nem ěnná, tedy 21 km. Na této lince jezdí všechny spoje pouze v pracovní dny. Původní po čet spoj ů ve sm ěru Chomutov – Most: • zajíždí do Mostu = 7, • ve Vysoké Peci kon čí jízdu = 4, • v Jirkov ě kon čí jízdu = 1. Celkem spoj ů … 12. Původní po čet spoj ů ve sm ěru Most – Chomutov: • vyjíždí z Mostu = 7, • vyjíždí z Vysoké Pece = 4. Celkem spoj ů … 11. Navrhovaný po čet spoj ů v obou sm ěrech: • zajíždí/vyjíždí z Mostu = 5, • ve Vysoké Peci za číná/kon čí jízdu = 9. Celkem spoj ů … 14. V návrhu jízdního řádu linky 522 565 jezdí všechny spoje rovn ěž jen v pracovní dny. • původní jízdní výkon všech spoj ů na lince v ujetých km za rok = 130 295, 36

• navrhovaný jízdní výkon všech spoj ů na lince v ujetých km za rok = 133 078. Na lince 522 566 došlo k úprav ě trasy p řevážn ě v rámci Chomutova a Jirkova. Nov ě je obsluhováno 5 zastávek a 6 neobsluhováno. P řínosem je zde zavedená obsluha zastávky Jirkov,,žel.st., která je ideálním místem pro p řestup „autobus – vlak“ a opa čně. V tomto míst ě již je z řízena autobusová zastávka, kterou využívá MHD i LD. V budoucnosti by bylo vhodné toto p řestupní místo stavebn ě upravit tak, aby byla umožn ěna bezbariérová p řístupnost ŽST. Rovn ěž by bylo vhodné vybudovat pro autobusovou zastávku p říst řešek jako ochranu cestujících p ři nep řízni po časí. V uvažovaném IDS Ústeckého kraje by toto místo mohlo ješt ě více nabrat na významu. Navýšení provozu na této lince znamená o 2 783 ujetých km ro čně více.

Linka 522 566 Chomutov – Jirkov – Chomutov Délka p ůvodní linky je 17 km, navrhované linky 18 km. Původní po čet spoj ů: • Chomutov – Jirkov = 4, • Chomutov – Otvice = 1, • Chomutov – Jirkov – Chomutov = 6, • Otvice – Chomutov = 1, • Jirkov – Chomutov = 4. Celkem spoj ů … 16. Na této lince došlo k nejrazantn ějším zm ěnám. Jak jsem již p ředeslal v popisu linky 522 561, došlo zde ke slou čení t ěchto linek v jednu, tedy linku 522 566. Spoj č. 33 (Chomutov – Jirkov) jezdí v rámci ostatní dopravní obslužnosti a objednává ho obec Otvice. Chomutov – Jirkov – Bolebo ř V návrhu jízdního řádu linky 522 566 jezdí všechny spoje pouze v pracovní dny. Navrhovaný po čet spoj ů ve sm ěru Chomutov – Jirkov – Bolebo ř: • Chomutov – Jirkov = 5, • Chomutov – Jirkov – Bolebo ř = 4, • Chomutov – Otvice = 1, • Jirkov – Bolebo ř = 1. Celkem spoj ů … 11. 37

Navrhovaný počet spoj ů ve sm ěru Bolebo ř – Jirkov – Chomutov: • Bolebo ř – Jirkov – Chomutov = 4, • Bolebo ř – Jirkov = 1, • Jirkov – Chomutov = 5, • Otvice – Chomutov = 1. Celkem spoj ů … 11. Jízdní výkony: • původní jízdní výkon všech spojů na lince v ujetých km za rok = 39 579, • navrhovaný jízdní výkon všech spoj ů na lince v ujetých km za rok = 68 310. Na lince 522 566 jsou nov ě obsluhovány 3 zastávky v Chomutov ě a 2 zastávky v Jirkov ě. V Jirkov ě linka již nezajíždí do 2 d říve obsluhovaných zastávek. Ze zastávky Chomutov,,poliklinika vyjíždí až na jednu výjimku spoje vždy v X:10. Od 12:10 jezdí spoje v hodinovém taktu. Úrove ň dopravní obslužnosti Bolebo ře z ůstala na obdobné úrovni, tedy p ěti spojích v každém sm ěru denn ě. Spoje nov ě navrhované linky ro čně najedou o 9 701 km více nežli p ůvodní linky 522 561 a 522 566 dohromady.

3.2 Varianta č. 2

Tato verze návrhu vychází z první varianty navrhovaných jízdních řád ů. Zm ěna se týká linek 522 560, 522 565 a 522 566, kde byly vybrané spoje upraveny tak, aby namísto jízdy pouze v pracovní dny jezdily denn ě bez omezení. Tyto jízdní řády jsou v příloze č. 9. této práce. Ostatní linky první varianty návrhu zm ěn jízdních řád ů jsou tedy shodné s touto druhou variantou a nebudou zde duplicitn ě popisovány. Linka 522 560 Chomutov – Blatno – Na četín Délka linky je 21 km. Navrhovaný po čet spoj ů v 1. variant ě pro oba sm ěry: • v pracovní dny = 6, • v sobotu, ned ěli a státem uznávané svátky = 2. Navrhovaný po čet spoj ů v 2. variant ě pro sm ěr Chomutov – Na četín: • v pracovní dny = 5, • v sobotu, ned ěli a státem uznávané svátky = 2, 38

• jede denn ě = 1. Navrhovaný po čet spoj ů v 2. variant ě pro sm ěr Na četín – Chomutov: • v pracovní dny = 4 • v sobotu, ned ěli a státem uznávané svátky = 2, • jede denn ě = 2. Jízdní výkony: • navrhovaný jízdní výkon všech spoj ů na lince v ujetých km za rok v 1. variant ě = 73 248, • navrhovaný jízdní výkon všech spoj ů na lince v ujetých km za rok v 1. variant ě = 80 367. Oproti první variant ě návrhu činí p řír ůstek 7 119 ujetých kilometr ů ro čně.

Linka 522 565 Chomutov – Most Délka linky je 21 km. V 1. variant ě návrhu jízdního řádu linky 522 565 jezdí všechny spoje pouze v pracovní dny. Navrhovaný po čet spoj ů v obou sm ěrech v 1. variant ě: • zajíždí/vyjíždí do/z Mostu = 5, • ve Vysoké Peci za číná/kon čí jízdu = 9. Navrhovaný po čet spoj ů ve 2. variant ě: • zajíždí/vyjíždí do/z Mostu = 5, • ve Vysoké Peci za číná/kon čí jízdu = 9, z čehož 2 spoje jezdí denn ě bez omezení, všechny ostatní spoje jezdí pouze v pracovní dny. Jízdní výkony: • navrhovaný jízdní výkon všech spoj ů na lince v ujetých km za rok v 1. variant ě = 133 078, • navrhovaný jízdní výkon všech spoj ů na lince v ujetých km za rok ve 2. variant ě = 138 202. Oproti první variant ě návrhu činí přír ůstek 5 124 ujetých kilometr ů ro čně.

Linka 522 566 Chomutov – Jirkov – Bolebo ř Délka navrhované linky 18 km.

V návrhu první varianty jízdního řádu linky 522 566 jezdí všechny spoje pouze v pracovní dny. Navrhovaný po čet spoj ů ve sm ěru Chomutov – Jirkov – Bolebo ř v 1. variant ě: • Chomutov – Jirkov = 5, • Chomutov – Jirkov – Bolebo ř = 4, • Chomutov – Otvice = 1, • Jirkov – Bolebo ř = 1. Celkem spoj ů … 11. Navrhovaný po čet spoj ů ve sm ěru Bolebo ř – Jirkov – Chomutov v 1. variant ě: • Bolebo ř – Jirkov – Chomutov = 4, • Bolebo ř – Jirkov = 1, • Jirkov – Chomutov = 5, • Otvice – Chomutov = 1. Celkem spoj ů … 11. Ve druhé variant ě návrhu jízdního řádu linky 522 566 jezdí n ěkteré vybrané spoje denn ě bez omezení. Navrhovaný po čet spoj ů ve sm ěru Chomutov – Jirkov – Bolebo ř ve 2. variant ě: • Chomutov – Jirkov = 5, • Chomutov – Jirkov – Bolebo ř = 4, z čehož t ři spoje jezdí denn ě bez omezení, • Chomutov – Otvice = 1, • Jirkov – Bolebo ř = 1. Celkem spoj ů … 11. Navrhovaný po čet spoj ů ve sm ěru Bolebo ř – Jirkov – Chomutov ve 2. variant ě: • Bolebo ř – Jirkov – Chomutov = 4, z čehož dva spoje jezdí denn ě bez omezení, • Bolebo ř – Jirkov = 1, tento spoj jede denn ě bez omezení, • Jirkov – Chomutov = 5, • Otvice – Chomutov = 1. Celkem spoj ů … 11. Jízdní výkony:

• navrhovaný jízdní výkon všech spoj ů na lince v ujetých km za rok v 1. variant ě = 68 310, • navrhovaný jízdní výkon všech spoj ů na lince v ujetých km za rok ve 2. variant ě = 78 932. Druhá varianta návrhu jízdního řádu linky 522 566 s sebou p řináší navýšení ro čního po čtu kilometr ů o 10 622 km.

3.3 Zhodnocení návrh ů jízdních řád ů

V kapitolách 3.1 i 3.2 jsou k popisu charakteru jednotlivých linek použity data z jízdních řád ů, které jsou v p řílohách č. 4, 8 a 9. Jízdní výkon je zde uveden dle výpo čtů, které jsou v přílohách č. 11 a 12. Celkový jízdní výkon všech zkoumaných linek dle jízdních řád ů v sou časnosti platných a dle jednotlivých variant návrh ů je uveden pro srovnání v tabulce č. 4. Tab. 5 Tabulka jízdních výkon ů linek

sou časnost 412 677 km/rok

1. varianta 367 086 km/rok

2. varianta 389 951 km/rok Zdroj: autor

Z tabulky je z řejmá úspora ujetých kilometr ů v obou variantách návrh ů, což by se při realizaci první či druhé varianty projevilo v úspo ře finan čních prost ředk ů. Výhodou obou variant návrh ů je možnost p řestupu z autobusu na vlak a naopak u linek 522 560 a 522 565 a také harmonizace odjezdových čas ů autobus ů na všech linkách. Při tvorb ě jízdních řád ů byl vlakový jízdní řád považován za pevn ě daný a autobusové jízdní řády z něj tedy vycházejí.

3.4 Důsledek zm ěn jízdních řád ů

Jakákoliv zm ěna ve zvyklostech uživatel ů dopravy má mezi nimi své p říznivce i odp ůrce. Zm ěny ve vedení linek i jednotlivé časové zm ěny znamenají pro pravidelného cestujícího jisté obtíže. Cestující si tedy musí na všechny novinky postupn ě zvykat. Upozorn ění na plánované zm ěny by m ělo být v čas dostupné široké cestující ve řejnosti. Nejlépe pomocí internetových stránek, výv ěskami ve vozidlech nebo nap říklad pomocí 41

informa čních panel ů. Teprve až zavedení novinek do provozu ukáže na p řípadné nedostatky, které s sebou zm ěny p řinášejí. Tyto nedostatky je možné následn ě ješt ě dodate čně upravit. S aktuáln ě plánovaným zavedením nového odbavovacího systému (viz. kapitola 1.4) je v sou časné dob ě vhodný čas na zavedení zm ěn jízdních řád ů do provozu. Tato práce po obhajob ě bude k dispozici Krajskému ú řadu Ústeckého kraje. Je tedy možné, že n ěkteré zm ěny, které navrhuji, budou zužitkovány a zavedeny do praxe.

3.5 Vize a doporu čení do budoucna

V sou časné dob ě je t řeba řešit situaci, kdy IAD má stále významn ější roli v život ě člov ěka. Znamená to p řepln ěné pozemní komunikace v intravilánu i extravilánu, a tímto spojené komplikace – plynulost provozu, vliv na životní prost ředí, atd. Proto je nezbytné tuto situaci řešit a snažit se o vyšší míru používání hromadné dopravy. Nejúčinn ějším prost ředkem konkurence IAD je vytvo ření IDS, o kterém hovo ří kapitola 1.6 této práce. Integrovanou dopravou se rozumí propojení železni ční osobní dopravy, VLAD a MHD. Hlavní p řínosy IDS: • zvýšení p řitažlivosti ve řejné dopravy (jednotnost tarifního systému, odbavovacího za řízení, informa čního systému, SPP c), • zlepšení dopravní obslužnosti území, • dlouhodobé zvyšování hospodárnosti hromadné dopravy (rušení duplicitních spoj ů), • zlepšení plynulosti dopravy (omezování kongescí), • zvýšení pohodlí p řepravního procesu pro cestující (p řestupní terminály, časová a prostorová návaznost), • pozitivní vliv na životní prost ředí (emise výfukových plyn ů) (22).

Doporu čení k řešení DO I kdyby neexistovala IDS ÚK, bylo by vhodné zajistit na zastávkách VLAD Chomutov,,žel.st. a Jirkov,,žel.st. časovou návaznost „vlak – autobus“ tak, aby p ři zpožd ění vybraných vlakových spoj ů do stanoveného po čtu minut p řípojný autobus cestujícímu neodjel.

c SPP smluvní p řepravní podmínky 42

Dále by bylo vhodné zajistit jednotnost ozna čení zastávek zastávkovými ozna čníky a doplnit je na místech, kde umíst ěny nejsou. I tento prvek reprezentuje kvalitu ve řejné dopravy. Ozna čník musí být na zastávce umíst ěn dle zákona č. 111/1994 Sb., o silni ční doprav ě. Rozši řování služeb poskytovaných cestujícím je d ůležitým prvkem p ři zvyšování atraktivity ve řejné dopravy. V budoucnosti by mohly mít využití SMS jízdenky, které jsou zavedeny v rámci MHD nap říklad v Ústí nad Labem či v Praze. Na mén ě vytížené spoje je dobré využívání nízkokapacitních vozidel, kterými DPCHJ disponuje. V porovnání s velkým autobusem, jsou tato malá vozidla mén ě nákladná na provoz i po řízení. Další možností, jak snížit náklady systému VD, by při zm ěně národní legislativy mohlo být zavedení tzv. autobus ů na zavolání. Tento systém je praktikován nap říklad v sousedním N ěmecku. Autobus si cestující dle p ředem jasn ě stanovených a zve řejn ěných pravidel objedná.

4 Porovnání výchozího stavu a návrhu

Vzhledem k ješt ě stále probíhající hospodá řské recesi by jist ě Krajský ú řad uvítal ušet ření n ěkolika desítek tisíc ujetých kilometr ů ro čně, které dotuje v rámci závazku ve řejné služby. Tuto úsporu mu nabízí ob ě navrhované varianty zm ěn. Varianta první je oproti druhé o 22 865 ujetých km ro čně úsporn ější. Výsledkem řešení obou variant je kvalitn ější nabídka ve řejné linkové autobusové dopravy v rámci mikroregionu Jirkovsko, p ři sou časném snížení výdaj ů systému a dodržení limitu 530 000 ujetých km ro čně. Vhodné nov ě z řízené návaznosti „autobus – vlak“ a opa čně u linek 522 560 a 522 565 by mohly znamenat zatraktivn ění cestování ve řejnou dopravou, s čímž je spojený také nár ůst cestujících. Varianta druhá nabízí přim ěř enou dopravu i ve dny pracovního klidu, což je pro cestující ve řejnost výhodné, jelikož ne všichni vlastní osobní automobil a do venkovské oblasti je t řeba se dostat i o víkendech, a to hlavn ě v letním období, kdy se lidé p řemís ťují do rekrea čních sídel. Nabídka p řim ěř ené dopravy ve všechny dny v týdnu p řispívá k udržení funk čního venkova. Problematika zavedení nových jízdních řád ů Než by se navrhované jízdní řády, v případ ě jejich použití, uvedly do provozu, prob ěhlo by projednávání navrhovaných zm ěn se zástupci dot čených obcí, kde by tito zástupci mohli sd ělovat své p řipomínky a do řešili by se zde p řípadné nesrovnalosti. Rada Ústeckého kraje, která je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné p ůsobnosti, by dále rozhodovala o zavedení či odmítnutí navrhovaných zm ěn. U linky 522 560 by se jednalo o zm ěnu jízdních řád ů beze zm ěny trasy linky či zastávek, u linek 522 562, 522 564 a 522 565 by dopravce musel zažádat o zm ěnu licence a u linky 522 566, kde došlo k prodloužení linky, by byla zapot řebí licence nová. Všechny tyto úkony by se musely uskute čnit v zákonem stanovených lh ůtách. DPCHJ by pravd ěpodobn ě zažádal o odejmutí licencí u linek 522 561 a 522 563, které by byly zrušeny. V termínu obvyklém pro zm ěnu jízdních řád ů by pak došlo k samotné zm ěně.

ZÁV ĚR

V první kapitole byla provedena analýza mikroregionu Jirkovsko, po čínaje historií ve řejné osobní dopravy na Chomutovsku a významem dopravy pro tuto oblast, p řes charakteristiku dopravních obor ů v ČR, specifika nejvýznamn ějšího autobusového dopravce regionu, kterým je Dopravní podnik m ěst Chomutova a Jirkova, až k analýze sídel, ve řejné dopravy a dopravní infrastruktury. Ve druhé části práce je definována dopravní obslužnost včetn ě jejího rozd ělení a všech souvisejících pojm ů s dopravní obslužností spojených. Dále je zde popsán stav dopravní obslužnosti na Jirkovsku, v četn ě objasn ění zp ůsobu objednávání dopravy v rámci závazku ve řejné služby a s tím spojeným placením prokazatelné ztráty ve ve řejné linkové autobusové doprav ě. Tato část práce stru čně pojednává také o obsahu smlouvy o závazku ve řejné služby, která je uzav řena mezi Ústeckým krajem a Dopravním podnikem m ěst Chomutova a Jirkova. Třetí kapitola napl ňuje cíl bakalá řské práce, kterým bylo navrhnout zm ěnu jízdních řád ů ve řejné linkové autobusové dopravy provozované v rámci základní dopravní obslužnosti v jirkovském mikroregionu. Toto je tedy spln ěno a navrhované jízdní řády jsou v této kapitole řádn ě okomentovány a porovnány s jízdními řády aktuáln ě platnými. V poslední části práce je obsaženo srovnání navrhovaných variant zm ěn jízdních řád ů se sou časným stavem. Je zde vyzdvihnuta varianta druhá, která nabízí jistotu mobility ve všech dnech v týdnu. Cíl práce byl tedy spln ěn, navrhuji alternativu k sou časné podob ě obsluhy území mikroregionu Jirkovsko. Návrh by m ěl být p řínosem pro objednavatele dopravy (kraj), tak primárn ě pro obyvatele žijící v oblasti a dojížd ějící do zam ěstnání, škol či za zábavou, kterým se zlepší dopravní dostupnost m ěst. Uspo řené finan ční prost ředky by Ústecký kraj mohl využít na jiné ú čely, než-li jsou dotace ztrát z ve řejné linkové autobusové dopravy. Práce je zpracována z pohledu dopravního technologa, získání ekonomických podklad ů by bylo obtížné. Porovnávání jízdních řád ů tedy prob ěhlo na základ ě po čtu spoj ů a ujetých kilometr ů.

Seznam použitých informa čních zdroj ů

(1) KLÍMA, Ji ří. 75 let autobusové dopravy na Chomutovsku . vydání první. Chomutov: Digon s.r.o., 2002. 92 s. (2) MELICHAR, Vlastimil, JEŽEK, Jind řich. Ekonomika dopravního podniku. třetí, p řepracované. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2004. 192 s. ISBN-80-7194-711-3. (3) CEMPÍREK, Václav et al. Základy technologie a řízení dopravy . Pardubice: Univerzita Pardubice, 2002. 120 s. ISBN 80-7294-471-8 (4) VONKA, Jaroslav et al. Osobní doprava . Pardubice: Univerzita Pardubice, 2004. 162 s. ISBN 80-7194-630-3. (5) DRDLA, Pavel. Technologie a řízení dopravy – m ěstská hromadná doprava . Pardubice: Univerzita Pardubice, 2005. 136 s. ISBN 80-7194-804-7. (6) Dopravní podnik Chomutova a Jirkova [online]. c2009 [cit. 2010-03-28]. Dostupné z WWW: . (7) Propaga ční materiály firmy EM-test ČR, s.r.o.: Příru čka pro uživatele elektronických pokladen EM 116 TPO . 1997. 69 s. (8) Osobní konzultace se zam ěstnancem Krajského ú řadu Ústeckého kraje, panem Martinem Dudou. (9) Mapy.cz [online]. PLANstudio, c2005-09 [cit. 2010-03-28]. Dostupné z WWW: . (10) Český statistický ú řad [online]. c2008 , 5.12. 2008 [cit. 2008-12-08]. Dostupné z WWW: . (11) Město Jirkov [online]. c2009 [cit. 2008-03-28]. Dostupné z WWW: . (12) Portalymest.cz [online]. c2008-2010 [cit. 2010-03-28]. Portaljirkov.cz. Dostupné z WWW: . (13) Expedice Czech Republic [online]. 2009 [cit. 2010-03-28]. Chomutov (m ěsto). Dostupné z WWW: . (14) Mojemesto.cz [online]. c2008 [cit. 2010-03-28]. Chomutov. Dostupné z WWW: .

(15) Most [online]. c2010 [cit. 2010-03-28]. Dostupné z WWW: . (16) Jízdní řády pravidelné osobní železni ční dopravy [online]. 2008 , 10.12.2008 [cit. 2008-12-11]. Dostupné z WWW: . (17) Zákon číslo 111/1994 Sb., o silni ční doprav ě, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. (18) MELICHAR, Vlastimil. Základy ekonomiky dopravního podniku (p řednáška) Pardubice : Univerzita Pardubice, 7.10.2008. (19) Univerzita Tomáše Bati ve Zlín ě : Analýza faktor ů p ůsobících na dopravní obslužnost v ČR [online]. c2000-2010 [cit. 2010-03-28]. Dostupné z WWW: . (20) Sdružení automobilového pr ůmyslu [online]. c2002 [cit. 2010-03-21]. Dostupné z WWW: . (21) Interní materiály krajského ú řadu Ústeckého kraje. (22) MOJŽÍŠ, Vlastislav et al. Integrované dopravní systémy. 1. vydání. Praha : Powerprint s.r.o., 2008. 120 s. ISBN 978-80-904011-0-5. (23) Vyhláška č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech ve řejné linkové osobní dopravy. (24) Jízdní řády ve řejné linkové osobní dopravy [online]. 2008 , 10.12.2008 [cit. 2008-12-11]. Dostupné z WWW: .

SEZNAM TABULEK Tab. 1 Dostupnost VD v mikroregionu a po čet obyvatel zde žijících k 1. 3. 2001...... 19 Tab. 2 Informace o obcích v četn ě ob čanské vybavenosti k 1. 1. 2009 ...... 20 Tab. 3 Prokazatelná ztráta na linkách 522 560 – 522 566 za m ěsíc únor 2010...... 28 Tab. 3 Tabulka vyjíž ďky a dojíž ďky obyvatel pro vybrané obce...... 31 Tab. 4 Tabulka jízdních výkon ů linek...... 41

Seznam obrázk ů

Obr. 1: vozidlo Iveco Daily Stratos L27 ...... 14 Obr. 2: jízdenka vydaná za řízením EM Test provozovaným v DPCHJ a.s...... 15 Obr. 3: Mapa okresu Chomutov ...... 18 Obr. 4: Mapka železni ční sít ě Jirkovska ...... 21 Obr. 5: Graf pojížd ění silnic VLAD v rámci ZDO v mikroregionu ...... 23 Obr. 6: Člen ění dopravní obslužnosti dle zákona č. 111/1994 Sb...... 25 Obr. 7: Prokazatelná ztráta ...... 27 Obr. 8: Po čty registrovaných osobních automobil ů (kat. M1) ...... 29 Obr. 9: Samolepka na autobusy s ozna čením Ústeckého kraje o rozm ěrech 297x105 mm ...... 30

Seznam zkratek

ČSD Československé státní dráhy ČSAD Československá státní automobilová doprava DPCHJ Dopravní podnik m ěst Chomutova a Jirkova a.s. IAD individuální automobilová doprava IDOL Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje IDS integrovaný dopravní systém LD linková doprava MHD městská hromadná doprava ODO ostatní dopravní obslužnost OS odbavovací systém PZ prokazatelná ztráta SPP smluvní p řepravní podmínky UPZ upravený p řim ěř ený zisk ÚK Ústecký kraj VD ve řejná doprava VLAD ve řejná linková autobusová doprava ZDO základní dopravní obslužnost ZVS závazek ve řejné služby ŽST železni ční stanice

Seznam p říloh

Příloha č. 1: Schéma linek ve řejné autobusové dopravy v mikroregionu Jirkovsko Příloha č. 2: Seznam linek autobusového subsystému MHD Chomutov – Jirkov Příloha č. 3: Seznam linek trolejbusové dopravy v městské doprav ě Příloha č. 4: Jízdní řády aktuáln ě platných linek VLAD obsluhující mikroregion Jirkovsko Příloha č. 5: Hustota osídlení na km 2 v roce 2008 podle správních obvod ů obcí s pov ěř eným obecním ú řadem Příloha č. 6: Vozový park DPCHJ Příloha č. 7: Sí ť linek MHD oblasti Chomutov – Jirkov Příloha č. 8: Návrh jízdních řád ů VLAD pro mikroregion Jirkovsko 1. varianta Příloha č. 9: Návrh jízdních řád ů VLAD pro mikroregion Jirkovsko 2. varianta Příloha č. 10: Celkový jízdní výkon všech spoj ů na zkoumaných linkách za rok v původních jízdních řádech Příloha č. 11: Celkový jízdní výkon všech spoj ů na zkoumaných linkách za rok v pozm ěněných jízdních řádech 1. varianta Příloha č. 12: Celkový jízdní výkon všech spoj ů na zkoumaných linkách za rok v pozm ěněných jízdních řádech 2. varianta

PŘÍLOHY

Příloha č. 1: Schéma linek ve řejné autobusové dopravy v mikroregionu Jirkovsko, stav k 1. 1. 2010

Zdroj: autor, jízdní řády, mapové podklady 53

Příloha č. 2: Seznam linek autobusové dopravy v městské doprav ě

Zdroj: (6) 54

Příloha č. 3: Seznam linek trolejbusové dopravy v městské doprav ě

Zdroj: (6)