Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Ústav českých dějin Školní rok 2008/2009 Diplomová práce Nejdek v letech 1945–1953 (History of the city Nejdek in the years 1945 to 1953) Nejdek, 2009 Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. 1 Prohlašuji, ţe jsem tuto práci vypracoval samostatně pod vynikajícím vedením paní Doc. PhDr. Jany Čechurové, Ph.D. z FF UK Praha. Pouţil jsem jen těch pramenŧ a seznamu litera- tury, jeţ jsou uvedeny na konci práce. v Nejdku dne 24. července 2009 Pavel Andrš ……...……. 2 Anotace ANDRŠ, Pavel: Nejdek v letech 1945–1953 (History of the city Nejdek in the years 1945 to 1953). Diplomová práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Praha 2009, 174 s. Regionální dějiny – 1945–1953 – západní Čechy – Nejdecko – Nejdek – politika – hospodář- ství – osídlování pohraničí – odsun Němcŧ – doprava – školství – zdravotnictví – kultura – slavnosti – spolky – církve – sport Diplomová práce se věnuje vývoji města Nejdku, respektive Nejdecka v období 1945 aţ 1953. Práce postihuje rŧzné oblasti ţivota společnosti (politika, hospodářství, kultura, sociál- ní záleţitosti), a to na poli regionu, zaměřuje se i na události místního významu, které byly svým zpŧsobem specifické a dŧleţité. 3 Úvod 7 1. Charakteristika oblasti 10 1.1 Geografické vymezení regionu 10 1.2 Základní údaje k socioekonomické sféře 10 2. Stručný nástin vývoje Nejdku do konce druhé světové války 11 2.1 Od jeho zaloţení po konec 19. století 11 2.2 Nejdek v letech 1900 aţ 1945 12 3. Jaro 1945 – mezník války a míru 14 3.1 Úvod ke květnovým událostem 14 3.2 Květen 1945 v Nejdku 15 4. Realita doby v poválečných měsících 20 4.1 Obecná charakteristika 20 4.2 Německá otázka a poválečné excesy 21 4.3 Správní orgány a základy stranické politiky 25 4.4 Bezpečnostní situace 29 5. Na cestě k únoru 1948 30 5.1 Květnové volby do parlamentu 1946 30 5.2 Regionální výsledky voleb v roce 1946, ustavení MNV a ONV 31 5.3 Předúnorové a únorové události roku 1948, akční výbory 33 6. K zániku nejdeckého okresu a vybrané místní záleţitosti do roku 1949 37 6.1 Poúnorová situace v Nejdku 37 6.2 Zrušení Okresního národního výboru 38 7. Místní události let 1950–1953 38 7.1 Připojení obcí Oldřichov a Bernov k Nejdku 38 7.2 Reorganizace nejdeckého Místního národního výboru 39 7.3 Ohlas měnové reformy v roce 1953 u nejdeckých obyvatel 40 7.4 Utvoření dobrovolného hasičského sboru 41 8. Vzhled města, názvy ulic, pomníky a pamětní desky 42 9. Osídlování pohraničí 44 9.1 První fáze osídlování, jeho specifika v zemědělství, negativní jevy 44 9.2 Organizované osídlování, reemigrace a číselné vyjádření procesu 46 9.3 Vzpomínky účastníkŧ osídlování 49 10. Záleţitosti německého etnika 51 10.1 Geneze odsunu Němcŧ a jeho ţivelná etapa 51 10.2 Systematický odsun 52 10.3 Přesídlení Němcŧ v rámci Československa 54 10.4 Antifašisté a specialisté 55 10.5 Postavení německé menšiny v letech 1947 aţ 1953 57 10.6 Nejdek po roce 1945 očima pŧvodního německého obyvatelstva 60 10.7 Komentář k česko–německému souţití 61 4 11. Hospodářské poměry na Nejdecku v letech 1945–1953 61 11.1 Národní správa ţivností a podnikŧ 61 11.2 Znárodnění velkých podnikŧ – obecné tendence 63 11.2.1 Nejdecké podniky a jejich vývoj do roku 1953 63 11.2.1.1 Nejdecká česárna vlny 63 11.2.1.2 Kovolis (Metalis) 66 11.2.1.3 Úpravna uranové rudy 67 11.2.1.4 Vývoj menších podnikŧ 70 11.3 Zásobování, hospodářská pomoc UNRRA 71 11.4 Dvouletý hospodářský plán 73 11.5 Pětiletý hospodářský plán 74 11.6 Horské pastvinářské druţstvo 74 11.7 Kolektivizace zemědělství, mandelinka bramborová 75 11.8 Druhá etapa znárodnění, likvidace obchodŧ a ţivností 77 11.9 Komunální podnik 80 12. Vývoj v dopravě 84 12.1 Situace v dopravě bezprostředně po válce 84 12.2 Silniční doprava 84 12.3 Ţelezniční doprava 85 13. Zdravotnictví 86 13.1 Situace ve zdravotnictví v poválečné době 86 13.2 Uvedení do problematiky nejdecké nemocnice a stavu ve zdravotnictví 86 13.3 Zrušení nemocnice a záleţitosti jiných zdravotnických zařízení 87 14. Tragický konec Františka Rajmana 89 14.1 Ţivot Františka Rajmana od narození po rok 1945 89 14.2 Rajmanovo pŧsobení v Nejdku (1945–1946) 90 14.3 Okolnosti jeho úmrtí, Rajmanova vyhlídka 91 15. Školství 94 15.1 Obecná charakteristika 94 15.2 Začátky českého školství v roce 1945 95 15.3 Předškolní zařízení, obecné, měšťanské a střední školy v letech 1946 aţ 1953 97 15.4 Základní odborná škola 98 15.5 Zvláštní škola 99 15.6 Hudební škola 100 16. Kultura a slavnosti 100 16.1 Osvěta, slavnosti 100 16.2 Kino 101 16.3 Divadlo 102 16.3.1 Loutkové divadlo 102 16.3.2 Ochotnické divadlo 103 16.4 Knihovna 105 5 17. Spolková činnost 107 17.1 Obecný vývoj spolkŧ v letech 1945 aţ 1953 107 17.2 Etablování nejdeckých spolkŧ a restrikční opatření vŧči nim na přelomu 40. a 50. let 108 18. Církve a náboţenské společnosti 109 18.1 Církve a náboţenství v letech 1945–1953 109 18.2 Církve a náboţenské společnosti na území Nejdecka 111 18.2.1 Římskokatolická církev 111 18.2.2 Českobratrská církev evangelická (ČCE) 113 18.2.2.1 Léta 1945–1949 113 18.2.2.2 Léta 1950–1953 117 18.2.3 Novoapoštolská církev (NAC) 119 18.2.3.1 Svobodná činnost NAC v letech 1945–1947 119 18.2.3.2 Činnost NAC v době zákazu (1947–1953) 120 18.2.4 Svědkové Jehovovi (SJ) 122 18.2.4.1 Léta 1945 aţ 1948 122 18.2.4.2 Léta 1948 aţ 1953 123 18.2.5 Výuka náboţenství na školách 126 18.2.6 Pracovní zařazení milosrdných sester sv. Kříţe v NČV Nejdek 127 19. Sport 129 19.1 Obecný vývoj tělesné kultury v letech 1945–1953 129 19.2 Tělesná kultura v Nejdku 130 Závěr 131 Poděkování 131 Prameny a literatura 132 Summary: History of the city Nejdek in the years 1945 to 1953 147 Přílohy 148 Seznam příloh 172 6 Úvod Léta 1945 aţ 1953 náleţí mezi významné kapitoly našich dějin. Po ukončené 2. světové válce se ţivot vracel zpátky do svých kaţdodenních radostí a starostí. V Československu bylo nutno hned v prvních poválečných týdnech řešit nepřeberné mnoţství otázek politického, hospodářského, sociálního a kulturního rázu. Obzvláště pohraniční oblasti,1 Nejdecko a vŧ- bec Nejdek samotný nevyjímaje, se vyznačovaly vlastními specifiky. Téměř veškeré obyva- telstvo bylo německé národnosti, coţ činilo zpočátku nemalé potíţe při ustavování prvních státních úřadŧ a institucí. Tato diplomová práce navazuje svým zpŧsobem na bakalářskou práci z roku 2006, jejíţ téma znělo „Proměny města Nejdku v letech 1945–1950“, a výrazně ji rozšiřuje, jak po stránce časové, tak i tematické. Pokusí se postihnout vývoj města Nejdku od května 1945 do roku 1953, do něhoţ je obecně kladen konec počáteční etapy výstavby socialismu v ČSR. Cí- lem autora je podchytit celkový obraz nejdecké společnosti, a to na základě celorepubliko- vého dění s dŧrazem na jednotlivé oblasti lidské činnosti, neboť nejenom oblast politiky a hospodářství nám umoţňuje poznat a pochopit danou historickou dobu. Rádi bychom se také zaměřili na znárodňování ţivností, jejich přechod pod komunální podniky, likvidaci spolkŧ, roli antifašistŧ a specialistŧ, hodnocení poválečného Nejdku pŧvodním německým obyvatel- stvem. Tato studie se právě od bakalářské práce odlišuje především v tom, ţe obsahuje řadu kapitol, jeţ nejsou zdaleka bez významu (církve, kultura a slavnosti, spolková činnost, sport). U některých ostatních částí (např. kapitola o charakteristice regionu, o stručném vývoji loka- lity, o událostech v květnu 1945 a o osudech Františka Rajmana) nedojde k zásadním úpra- vám, jinde jsou změny více neţ ţádoucí. Kapitoly jsou ponejvíce členěny obsahově, výjimku představují události místního významu řazené chronologicky. V textech jsou citovány pasáţe z knih, článkŧ, místních kronik a v neposlední řadě téţ ze vzpomínek pamětníkŧ. Součástí přílohy jsou plány, fotografie a přehledové tabulky, které jsou doprovázeny krátkými popisky. Pramenná základna se vyznačuje svojí bohatostí, avšak téţ i značnou roztříštěností. Většina příslušných fondŧ je zpracovaných, jen malá část z nich neprošla skartací a uspořá- dáním. Bylo pokračováno ve studiu materiálŧ uloţených ve Státním okresním archivu 1 V literatuře a všeobecně ve společnosti je pro pohraniční pás v Českoslovensuku zaţité pojmenování Sudety, jehoţ význam postupem doby prodělal značné posuny. Jedná se o oblasti s většinou obyvatelstva německé ná- rodnosti, Češi tvořili v Sudetech jen dva početnější jazykové ostrovy na Mostecku a Zábřeţsku. 7 v Karlových Varech (fondy Okresní národní výbor Nejdek a Městský národní výbor Nejdek, jejichţ kartony jsou velice cenným zdrojem poznání). Nově se přikročilo k bádání v těchto archivech: Archiv bezpečnostních sloţek Praha, Archiv Českobratrské církve evangelické Praha, Archiv Českobratrské církve evangelické Nejdek, Archiv Diamo, s.p., Příbram a Ná- rodní archiv Praha (fondy Prezidium Ministerstva vnitra – archiv Ministerstva vnitra, Sbírka staničních knih, Státní úřad pro věci církevní a Úřad předsednictva vlády – tajná spisovna). Je potřeba zdŧraznit, ţe jmenovaný fond Městský národní výbor Nejdek prošel v letech 2007 aţ 2009 celkovou inventarizací, předtím platilo prozatímní členění fondu, takţe bylo nutno přistoupit k přečíslování poznámkového aparátu. Je zároveň příznačné, ţe tím došlo i k seznámení se s celou řadou archiválií, které nebyly dosud známé a jeţ pomohly objasnit řa- du jevŧ a předchozí domněnky podloţit reálným základem. Zcela zvláštní místo zaujímají kopie archivních dokumentŧ, získané od Ing. Jiřího Tro- jana, které se týkají prof. Hvězdoslava Stefana, který od května do července 1945 zastával v Nejdku úřad vládního komisaře a prvního předsedy Místní správní komise. Vedle městské kroniky, hojně vyuţívané v bakalářské práci, se dostaly ke slovu kro- niky I. národní školy, střední školy a učňovské školy v Nejdku. Dalším dŧleţitým pramenem jsou periodika,2 publikované paměti,3 nevydané vzpo- mínky,4 statistické přehledy a seznamy5 a svědectví ţijících či zemřelých pamětníkŧ.6 Infor- mace z těchto zdrojŧ mohou obsahovat řadu omylŧ a nepřesností, musí proto být kriticky zhodnoceny a postaveny do zrcadla doby.