DDecapodaecapoda

• ca 10 tis. popsaných druh ů (1/4 všech korýšů) • často velké rozm ěry a abundance, ekonomický význam • většinou mo řské bentické druhy; raci, n ěkteré krevety a krabi pronikli do sladkých vod; n ěkolik krab ů terestrických; n ěkolik desetinožců planktonních

Macrocheira kaempferi rozp ětí max. 3,7 m Gecarcoidea natalis endemit Váno čního ostrova, žije v pralese, rozmnožování u mo ře, masové migrace Dissodactylus mellitae ca 3 mm, komenzál ježovek „dolarovek“ Základní tělní plán

abdomen (pleon) thorax (pereion) cephalon

6 5 4 3 2 1 8 7 6 5 4 3 2 1 telson

pleopody pereiopody maxilipedy složené oči na stopce uropody thorakopody (článek bez kon četin)

a - 2v ětevné anteny cephalothorax karapax A - 2v ětevné antenuly, plochý exopodit rostrum (vnímání proudu), u báze statocysta a nefridiopór m - mandibuly mx - maxily Mx - maxilully Tělní typy

• trend v evoluci desetinožců: vývoj od podlouhlého plavajícího typu „kreveta“ k typu odvozen ějšímu, tj. zploštělému, zkrácenému, lezoucímu nebo hrabavému („krab“) - „karcinizace“ • tento vývoj prob ěhl n ěkolikrát nezávisle na sob ě u r ůzných skupin desetinožců

• typ kreveta – dlouhá tykadla, exoskeleton slab ě kalcifikovaný, klepítka malá nebo chybí, obrvené plovací pleopody, ohýbáním abdomenu prudký zp ětný pohyb; lezení pomocí pereiopod ů

• typ humr (rak) – dlouhá tykadla, silná klepeta, silné kráčivé kon četiny, pleopody slouží dýchání, ohyb zade čku jako u krevet

• typ krab (a polokrab) - zkrácená tykadla, silná klepeta, robustní tělo i pereiopody, zade ček často trvale ohnut pod t ělem a redukován (u krab ů doslova uzam čen), 5. pár pereiopod ů může být redukován a oto čen nahoru na karapax (u polokrab ů)

Potrava a trávicí soustava

• převážně saprofágové a predáto ři (kombinace), n ěkte ří herbivorní, omnivorní či detritovorní • potrava uchopena klepety, podávána 3. páru maxiliped a t ěmi vtla čována do úst; mandibuly potravu drží, zatímco maxily a maxilipedy ji trhají a nesou do úst

žvýkací žaludek žlaznatý žaludek (ektoderm) (entoderm) dorzální kanál vápenité desti čky svalnatá část chlope ň st řevo

gastrolit pylorický filtr jícen

ventrální kanál s filtrem hepatopankreas Dýchání

• žábra (p řem ěněné epipodity hrudních kon četin) lupenitá či vláknitá na st ředovém stvolu, jednoduchá či v ětvená; až 24 párů; tvo ří závoj • dýchací kom ůrka rozd ělena na inhala ční (hypobranchiální) a exhala ční (epibranchiální) část; pohybem epipodit ů maxil vzniká proud; exhal. otvory vždy vep ředu, inhal. otvory umíst ěny r ůzn ě • krev proudí stvolem, vým ěna plyn ů přes jemnou kutikulu (svléká se) • čištění žaber pomocí epipodit ů maxiliped nebo zp ětným proudem

epipodit 1. maxiliped exhala ční dýchací část kom ůrka inhala ční část branchiostergit epipodit filtr 2. maxiliped

sternum ky čel inhala ční otvor Larvální vývoj

• vajíčko → nauplius → zoea → postlarva → juvenil → dosp ělec • larvy pelagické, postlarva bentická, dosp ělci (p říp. juvenilové) často putují velké vzdálenosti na místa rozmnožování • Dendrobranchiata – kladou vajíčka p římo do vody, líhne se nauplius (1) nebo metanauplius • Pleocyemata - ♀ nosí sn ůšku pod zade čkem, líhne se protozoea (2) nebo zoea (u krab ů s velmi dlouhým rostrálním trnem; 3) • různé typy zoeí: mysis (Dendrobranchiata; 4), phyllosoma (langusty) • postlarvální stádium – u krab ů megalopa (5)

1 5 3

2 4 Larvální vývoj - Dendrobranchiata: Penaeidae

nauplius 1-3 metanauplius 1-3

protozoea 1-3 mysis 1-3

postlarva Hommarus gammarus : Porcellanidae

Brachyura phylosoma („Palinura“) Růst a svlékání

• u někt. r ůst po celý život (hum ři), u někt. jen ur čitý po čet instar ů (někt. krabi) • svlékání regulováno hormonáln ě jako u hmyzu: ekdyzon (svlékací hormon) tvo řen v Y-orgánu • inhibice svlékání hormonem produkovaným v X-orgánu (umíst ěn v o čním nervu – odstran ění oční stopky vyvolá před časné svlékání) • řízení činnosti obou žláz centrálním nervovým systémem • podn ět ke svlékání nap ř. délka dne, teplota vody, ale také růst m ěkkých tkání • schopnost regenerace ztracených kon četin, autotomie Decapoda - systém

Suborder Dendrobranchiata Bate, 1888 „nepravé krevety“ Suborder Pleocyemata Burkenroad, 1963 „NATANTIA“ – Infraorder Stenopodidea Claus, 1872 – Infraorder Caridea Dana, 1852 pravé krevety a garnáti – Infraorder Astacidea Latreille, 1802 raci, hum ři – Infraorder „Palinura“ Latreille, 1802 langusty „Macrura“ – Infraorder Thalassinidea Latreille, 1831 „REPTANTIA“ – Infraorder Anomura MacLeay, 1838 polokrabi, poustevníčci – Infraorder Brachyura Linnaeus, 1758 praví krabi „NATANTIA“

• mikroskopické až 36 cm délky • tělo lateráln ě zploštělé, nekalcifikované • rostrum ozubené; zade ček delší než karapax s hlavou; pereiopody štíhlé, někdy opat řeny malými klepítky; pleopody dob ře vyvinuté • mohou plavat, kráčet a ukrývat se pod kameny, v nárostech či dutinách, hrabat v povrchové vrstv ě dna • mo řské, brakické i sladkovodní biotopy od rovníku až do polárních oblastí • pelagické druhy do -500 m spíše pr ůsvitné, hloub ěji zbarvené do červena a často mají schopnost bioluminiscence • bentické-někt. vázany na korálové útesy, houby a další bezobratlé • ca 350 druh ů má komer ční využití: lov (nej čast ěji do -100 m) i chov • gonochoristi, někt. druhy seriální hermafrodité (Pandalus borealis, Caridea) pod řád Dendrobranchiata

• celkem 7 čeledí, zahrnují druhy ekonomicky významné • 2 ke říčkovit ě větvená žábra (primární, sekundární a terciální větve)

typicky: sek. a terc. v ětve ploché, sek. v ětve nasedají vst řícné sek. v ětve ne-dendrobranchiátní st řídav ě, terc. v ětve oválné ke říčkovité terc. v ětve, vzhled, nap ř. Sicyonidae a ploché, dále nev ětvené, nap ř. Aristeidae Sergestidae Paeneidae – „penaeid shrimps“

• komer čně nejd ůležit ější druhy krevet • ♀ někt. druh ů mají tzv. thelycum – uzav řený či otev řený prostor na spodní stran ě posl. thorakálního segmentu na uložení sam čího spermatoforu, vznikl modifikací 2-3 sternit ů • ♂: zv ětšené endopodity 1. páru pleopod ů – petasma , slouží k p řenášení spermatoforu • ♀ vajíčka nenosí, ale vypouští do vody • vysoká plodnost

♀

♂ Litopenaeus vannamei Penaeus monodon („white-leg shrimp“) (až 36 cm, „giant tiger shrimp“) gonády prosvítají přes karapax; Indický oceán a záp. Pacifik; juvenilní stádia vých. Pacifik od Mexika po sev. v ústích řek, lagunách a mangrovech; no ční Peru, r. 1985 importován na aktivita, ve dne zahrabáni do dna; chov na farmy v Jižní Karolíně, dnes farmách, nejv ětší producenti Taiwan, Thajsko nejd ůležit ější produkce v USA

Fenneropenaeus chinensis („fleshy prawn“) Žluté mo ře, lov ohrožen zne čištěním, farmy odchyt z p řírody, plány na genetickou selekci, tvorba triploid ů pod řád Pleocyemata

• všichni ostatní desetinožci • ♀ nosí vajíčka v trsech na pleopodech, líhnou se až v pokro čilejším stupni vývoje; u sladkovodních skupin larva zcela chybí • žábry typu trichobranchií (jednoduché, trubi čkovité) nebo fylobranchií (lístkovité)

Nad řád Stenopoidea – „barber-pole shrimps“

• ani kreveta, ani garnát; sesterská skupina k „Reptantia“ • 3. pár (!) pereiopod ů má klepítka • požírají nárosty řas a detrit, často p ěkn ě zbarvení, chovaní v akváriích • Stenopus hispidus – korálové útesy, čistí ryby od mrtvých tkání, řas a parazit ů Infra řád Caridea

• pravé krevety, 35 čeledí v 16 nad čeledích Palaemonidae – planktonní nebo symbiotické, detritovorní či dravé, někt. mají hospodářský význam, využití v akvaristice

Palaemon elegans (ca 5 cm) skalnatá příbojová Vir phillipinensis Pontonia pinnophylax zóna; Atlantik, St ředozemní na korálu Plerogyra symbiont na Pinna nobilis a Černé mo ře sinuosa

P. serratus (ca 10 cm) Macrobrachium rosenbergii Atlantik, St ředozemní a Černé mo ře; (až přes 30 cm) sladké a brakické vody, Velká Británie a Irsko - komer ční lov Indo-Pacifik, sev. Austrálie; ekon. význam Palaemonidae

Periclimenes – 175 druh ů, nejv ětš. diverzita na korálových útesech v Indickém oceánu a záp. Pacifiku, ca 4 druhy ve St ředozemním mo ři; parazité a symbionti různých bezobratlých

P. amethysteus P. brevicarpalis P. holthuisi no ční aktivita, („Pacific clown na žahavcích, čistí ryby St ředozemní mo ře anemone shrimp“)

P. imperator - využívá ochrany P. colemani P. soror nejedlých bezobr. (nahožábrý plž parazituje na jedovaté čistí hv ězdice Hexabranchus sanguineus, „leopardí“ ježovce Asthenosoma (Linkia laevigata) sumýš Bohadschia argus ), živí se varians jejich výkaly a zvířeným detritem Gnathophyllidae Hymenoceridae „bumblebee shrimps“ korálové útesy

Gnathophyllum elegans až 3,5 cm, vých. Atlantik a St ředozemní mo ře, v porostech Hymenocera picta (ca 2,5 cm, Posidonia „harlequin shrimp“) Indo-Pacifik a vých. Pacifik, no ční aktivita, živí se na hv ězdicích, často v párech

Processidae malé krevetky aktivní v noci, p řes den ukryty v mo řské trávě; velké oči, krátké rostrum Alpheidae – „pistol shrimps, snapping shrimps“

• běžní a široce rozší ření, nejv ětší diverzita ze všech Decapoda - 46 rod ů, ca 600 druh ů • 3-6 cm velcí, někt. siln ě kalcifikovaní (p řipomínají Reptantia) • jedno klepeto zv ětšené, na bázi jeho pohyblivé části velký výstupek, který zapadá do jamky na nepohyblivé části, adhezivní disky drží klepeto otev řené, p ři sklapnutí vzniká ve vod ě podtlak, následuje imploze (1 ms) • „st řílení“ velmi hlasité, slouží k omráčení ko řisti (malé ryby), obran ě i vnitro- druhové komunikaci • obývají štěrbiny ve skalách, pod kameny, v písku, korálovém štěrku; často symbióza (s houbami, žahavci, m ěkkýši, ost. korýši, ostnokožci, rybami Gobiidae), rod Synalpheus eusociální

Alpheus bellulus Synalpheus regalis („tiger pistol shrimp“) sociální kolonie v houbách: až 300 jedinc ů - potomci 1 ♀, d ělníci, vojáci Pandalidae – 2. pereiopod má zmnožené článkování, rostrum velmi dlouhé; ekonom. význam Crangonidae

Plesionika narval vých. centr. Atlantik, záp. centr. Pacifik; benti čtí dosp ělci, -200-400 m, dredže, pasti Crangon crangon (obv. 3-5 cm, max. 9 cm, garnát obecný, „brown shrimp, common shrimp“) Severní, Baltské, St ředozemí a Černé mo ře; velice chutné maso Pandalus borealis (až 12 cm, „northen shrimp, deep-water shrimp, pink shrimp“) bahnité dno -10-500 m, sev. Atlantik, sev. Pacifik, od roku 1900 komer ční lov (Johan Hjort, Norsko); seriální hermafrodit – 1-2 roky ♂, pak ♀ Infra řád Astacidea

• 5 nad čeledí včetn ě rak ů (Astacoidea , Parastacoidea ; ca 400 druh ů, sladkovodní) a pravých humr ů (Nephropoidea ) • Glypheoidea : p ředevším fosilní skupina, 2 recentní druhy → • Enoplometopoidea : 1 rod hum říků žijících na korálových útesech (Enoplometopus)

Nephropidae (syn. Homaridae) – „clawed lobsters“ • velmi pevný exoskeleton, silná klepeta • všechny sv ětové oceány; skalnaté, kamenité či bahnité dno, nej č. do -1000 m • predáto ři, p říp. mrchožrouti; 52 recentních druh ů Hommarus gammarus („European lobster“), typ. 20-50 cm, ca 1 kg (tj. 5-7 let), max. p řes 1 m, 20 kg (50 let); teritoriální chování, migrace za rozmnožováním H. americanus – velmi podobný, atlantské pob řeží Sev. Ameriky, intenzivní lov Nephrops norvegicus – do 24 cm, sv. Atlantik, St ředozemní a Jaderské mo ře; chutný abdomen – „scampi“ Infra řád „Palinura“ – langusty

• nemají rostrum, antenuly 2v ětevné, pereiopody nediferencované • v sou časnosti neplatný taxon, nahrazen infra řády Polychelida a Achelata

Polychelidae • slepí (stopky vytvo řeny), klepítka na všech pereiopodech, 1. pár tenký protáhlý, telson zašpi čat ělý • folisní záznam (pozdní jura) • recentní zástupci objeveni až expedicí Eryon sp. Challenger (1872-77) (až 10 cm) • -100-5000 m; trop., subtrop. i mírný pás, Polycheles sp. St ředozemní a Irské mo ře

Palinuridae – „spiny lobsters“ (rekord max. 1m, 12 kg) • klepítka jen na 5. páru pereiopod ů ♀ • dlouhé antenuly- u někt. druh ů stridulace k odpuzení predátor ů • hospodářsky významné, jí se jen maso abdomenu • teplámo ře celého sv ěta (v č. St ředozemního) • dosp ělci obývají úkryty ve skalách a korálových útesech • sociální - migrace na místa rozmnožování v dlouhých řadách • phyllosoma - sou část planktonu, urazí velké vzdálenosti, m ůže se „svézt“ na med ůzách • puerulus – vzniká odvržením p řední části t ěla phyllosomy, pr ůsvitný, ca 0,5 cm velký, plave sm ěrem k pob řeží a pozd ěji p řisedne

phyllosoma puerulus Palinuridae – celkem 45 druh ů

rod Jasus – 11 druh ů na j. Palinurus versicolor pokolouli, nestridulují, záp. Pacifik a Indický komer ční lov, p ř. oceán Panulirus penicillatus J. edwardsii – Nový Zéland hlavní produkce na Havaji

Scyllaridae – „slipper lobsters“ 7 rod ů v teplých mo řích; zv ětšené a zploštělé anteny; velké druhy lovené na jídlo

Scyllarides latus (max. 45 cm) Ibacus peronii (max. 23 cm, St ředozemní mo ře a vých. Atlantik; „butterfly fan lobster“) velmi chutný, ale vzácný j. pob řeží Austrálie, komer ční lov Infra řád Thallassinidea – „mud shrimps, ghost shrimps“

• dorzoventráln ě zploštělý zade ček, 2 páry nohou s klepety, slab ě sklerotizovaní • budují nory v bahnité či písčitém dn ě a korálové drti • pohybem pleopod ů přihánějí vodu a filtrují potravu pomocí hřebínk ů brv na předních kon četinách

Upogebiidae Callianassidae Axiidae Infra řád Anomura

• nepraví krabi, polokrabi - poslední pár kráčivých kon četin redukován • zade ček m ěkký a bu ď protáhlý rovný nebo spirálovit ě zato čený (poustevníčci) • zade ček krátký, kalcifikovaný a sto čený pod hru ď (Galatheoidea, Lithodidae) • 13 čeledí ve 4(5?) nad čeledích

Paguroidea Galatheoidea Lomisoidea – pouze 1 druh Lomisidae: Lomis hirta („hairy stone crab“) endemit j. Austrálie, ploché tělo, pomalý pohyb, kamuflážní zbarvení, hu ňaté kon četiny, jasn ě modrá tykadla! Hippoidea Nad řád Paguroidea – „hermit crabs“, poustevníčci

• (1) m ěkký zade ček, ukrytý nej čast ěji v ulit ě plže, méně často v p ůlce lastury, kost ře korálu, rourkách mnohoštětinatc ů a nedovitek nebo pod kamennými převisy a v kouscích d řeva • epibiontní org. - nej čast ěji houby a sasanky; na 180 druzích poustevníčků celkem známo až 550 symbiot. druh ů různých bezobratlých Pagurus curacaoensis • (2) zcela volný kalcifikovaný typ – především hlubokomo řský, bez suchozemští schránky • ca 800 druh ů v 6 čeledích Paguridae -„right-handed hermit crabs“ Pagurus - malé rozm ěry, využití ulity - dobrá ochrana i mobilita, rychlá speciace; rozmnožení limitováno množstvím dostupných schránek; recentn ě víc než 60 druh ů, p ředevším v p řílivové zóně

P. prideauxi (až 3 cm) Atlantik (Britské ostrovy až Norsko), St ředomo ří; velké oči, za nimi červená skvrna; sasanka Adamsia carcinipadox zcela obr ůstá ulitu P. bernhardus (až 3,5 cm) pob řeží Atlantiku od arktických vod až po Portugalsko, ale chybí ve St ředomo ří; symbióza se sasankami Calliactis parasitica, Hydractinia echinata nebo Hormathia digitata → (chladn ější vody)

Manucoplanus sp. Paguritta sp.

Porcellanopagurus sp. Solitariopagurus sp. „left-handed hermit crabs“

• levé klepeto v ětší nebo ob ě stejná, n ěkdy pravé mírn ě větší, obývají ulity plžů

Dardanus calidus (až 10 cm), ulita + sasanka Calliactis parasytica , Atlantik a St ředozemní mo ře (někt. jsou schopni sasanky posouvat, aby byli lépe vyváženi)

Paguristes eremita (ca 5 cm), asociace se sasankou Calliactis nebo houbou Suberites domuncula – roste spolu s krabem, m ůže být opuštěna a osídlena novým jedincem

Aniculus maximus strigatus („halloween “) Dardanus guttatus Coenobitidae

• terestri čtí tropi čtí poustevníčci, obývají především zalesn ěná pob řeží, žijí v koloniích (100 a více jedinc ů), často no ční aktivita • udržují povrch t ěla zvlh čený (pijí vodu!), mají redukovaná žábra a dýchací kom ůrky p řem ěněné v „plíce“ • všežraví, mrchožraví; limitováni nedostatkem ulit • larva zoea stále pelagická

Coenobita – ca 13 druh ů (Indo-Pacifik, záp. trop. Atlantik a Karibik), n ěkteré druhy často chované v teráriích (kde se ale nerozmnožují), nap ř. C. clypelatus („carribean crab, purple pincher“)

Birgus latro – „coconut crab“, nejv ětší terestrický členovec, Indo-Pacifik, dosp ělci bez ulit, siln ě karcinizovaní, živí se hlavn ě na ovoci a kokosových o řeších (sko řápky mohou nouzov ě využít místo ulity) a mršinách Lithodidae – „king crabs, stone crabs“

• vývoj karcinizací: rozší ření karapaxu, p řestavba zade čku a opuštění ulit: Paguridae → Lithodidae (p ř. Borradaile, 1916) - krkolomné, vývoj spíše naopak • spíše v chladn ějších mo řích, často velké druhy, komer čně lovené (návnadou mrtvé ryby)

Paralithodes camtschatica (až 8 kg, „red king crab“) původn ě pouze Beringovo mo ře, v 60. letech vysazen v okolí P. californiensis Murmansk, odtud se ší ří na jih až k Norsku; spole čně s P. platypus („blue king crab“) nejd ůl. lovení krabi na Aljašce a Lithodes sp. v Japonsku, obývají jiný habitat

Pagurus sp. Nad řád Galatheoidea

• nepraví krabi - zade ček zploštělý a ohnutý pod t ělem, 3 páry kráčivých nohou, další pár schovaný pod karapaxem • 5 čeledí, proces karcinizace (Porcelanidae)

Chirostylidae, Galatheidae, Kiwaidae – „squat lobsters“ • 870 druh ů, všechny typy mo řských habitat ů od povrchu až do -5000 m, především tropická a temperátní oblast

Chirostylidae – typicky hluboko- mo řské druhy, často asociované s m ěkkými korály

Kiwa hirsuta („yetti-lobster“) hydrotermální výv ěry, Galathea – 70 druh ů, jv. Pacifik především m ělké vody Porcellanidae – „porcelain crabs“

• malí polokrabíci, obvykle 1-2 cm širocí, dob ře karcinizovaní, ale k řehcí, častá je autotomie kon četin, dlouhá tykadla • ploché tělo, úkryt pod kameny, často na pob řeží; komenzálové sasanek a velkých poustevníčků • klepítka používají v boji o teritoria, živí se filtrováním planktonu a org. částic pomocí obrvených ústních kon četin Petrolisthes elongatus Nový Zéland, vých. Tasmánie

Pisidia longicornis Neopethrolisthes sp. Atlantik a St ředomo ří na sasankách, často v párech

Aeglidae: primárn ě sladkovodní, jediný rod Aegla s ca 70 druhy, pouze neotropická zóna J. Ameriky; mohlo by se jednat o samostatnou nad čele ď Nad řád Hippoidea – „sand crabs, mole crabs“

• obývají pláže po celém sv ětě • oválné tělo, dlouhá tykadla; klepeta chybí, kon četiny p řizp ůsobeny k hrabání v písku, ztratily schopnost kráčet

Emerita dokáže plavat pomocí uropod ů

Blepharipoda occidentalis Infra řád Brachyura

• vysoce specializované tělo: zploštelé a zkrácené (často širší než delší) • rozší řený karapax kryje t ělo shora i z boku, zade ček redukovaný, zespodu těsn ě přimknutý k t ělu; 1. pár pereiopod ů s klepety, další 4 páry kráčivé • pravd ěpodobn ě monofyletický taxon - synapomorfie: ♂ 1. a 2. pár pleopod ů tubulární, ♀ párová spermatéka nebo vulva na hrudním sternu • velmi úsp ěšná skupina, ca 6000 druh ů v 93 čeledích, stále nové objevy • mo řské bentické, sladkovodní i suchozemské biotopy (-6000 m až 2000 m n.m.) • centrum diverzity - Indický oceán a záp. Pacifik

Portunidae ♂ Dromiidae - „sponge crabs“

• primitivní krabi, nejasné postavení – celá sekce Dromiacea: Anomura či Brachyura? • dlouhá tenká tykadla, 4. a 5. pár pereiopod ů uzp ůsoben k p řidržování houby nebo lastury na zádech

Hypoconcha („shellback crab“) několik druh ů (5?) na vých. pob řeží USA, lasturu drží velmi pevn ě; DNA jako Dromia personata Anomura („krab plyšový“) Atlantik, Severní a St ředozemní mo ře Portunidae – „swimming crabs“

• 5. pár pereiopod ů s ploutvi čkou – vrtulovitý pobyb, velmi dob ří plavci (v ětšina ost. krab ů neplave) • ca 44 rod ů, 320 druh ů; nejv ětší diverzita v Indopacifiku Callinectes sapidus (délka karapaxu až 25 cm, krab modrý) záp. Atlantik: p ředevším Chesapeak Bay, USA (téměř vyloven, lokální pochoutka se dováží), Mexický záliv, pob řeží Pacifiku ve St ř. Americe, introdukován balastní vodou do Evropy (Balt, Sev. a St ředoz. m.) a Japonska Carcinus maenas (délka karapaxu až 6 cm) litorál a ústí řek, p ůvodn ě evr. pob ř. Atlantiku, invaze do Ameriky, Afriky i Austrálie, narušuje výrazn ě ekosystém; euryekní Charybdis feriatus („Cross-marked crab“) Indie: dle pov ěsti požehnaný sv. Františkem Xaverským Majidae – „spider crabs, decorator crabs“

• ca 900 druh ů; v ětšina druh ů malých, bez ekonom. významu • velmi dlouhé pereiopody, karapax delší než širší, často trojúhelníkovitý (hruškovitý, oválný), vp ředu vybíhá v trny, na zádech i nohách trny a háčkovité štětiny – maskování (rostliné zbytky, kamínky, ulity, řasy, houby, žahavci)

Cyclocoeloma Maja squinado Macrocheira kaempferi tuberculata (délka karapaxu max. 25 cm, (velekrab japonský) krab pavou čí, „spiny spider tělo max. 30 x 40 cm, ale crab“); Atlantik, Severní a rozp ětí nohou až 3,7 m, St ředozemní mo ře, v někt. Pacifik, Japonsko, lov na oblastech komer ční lov; v létě jídlo; nej č. -200-300m, max. -20-30 m, kladení vajíček na ja ře v zim ě až 90 m do 50 m Hyastenus elatus trop. Austrálie a záp. Pacifik Oregoniidae

• komer čně lovení velcí krabi; sev. Pacifik, sev. Atlantik, Severní ledový oceán

Chionoecetes opilio Ch. japonicus Hyas araneus („Canadian snow crab“) („great spider crab“) zavle čen i na Antarktidu

Eriphiidae: Eriphia verrucosa (ca 10 cm) vých. Atlantik (nezasahuje p říliš na sever), Černé a St ředozemní mo ře, -15 m; tmavé zbarvení a žluté puntíky; mezi kameny a mo řskou trávou, živí se měkkýši, poustevníčky, mnohoštětinatci Xanthidae – „mud crabs“ Pinnotheridae – „pea crabs“

• velmi druhov ě bohatá čele ď, • ca 1 cm, komenzálové (až parazité) pravd ěpodobn ě není různých bezobratlých: v rourkách monofyletická mnohoštětinatc ů, pláš ťových lemech mlžů i • pat ří sem mnoho pob řežních plžů, na ježovkách, sumýších a pláštěncích druh ů, někt. jedovaté (toxin se • přiživují se na potrav ě filtrované nebo již nezni čí va řením) strávené hostitelem • mnoho druh ů výrazn ě • ♀ trvale v hostiteli, m ěkké tělo; ♂ opouští barevných, symbionti korálů hostitele kv ůli rozmnožování, sklerotizace

♀ ♂ Lybia tesselata Pinnotheres pisum (2,4 cm, „boxer crab, pom-pom evropské pob řeží Atlantiku (Britské crab, mosaic anemone crab“) ostrovy, Norsko), St ředozemní mo ře; 2 malé sasanky v klepítkách na komenzál mlžů Mytilus edulis, obranu; Havajské ostrovy, Cardium, Pinna – infikovaní jedinci Samoa; akvarijní chovy pomalejší růst; n ěkdy žije i voln ě; Dorripidae Bythograeidae

• struktura na karapaxu - podoba • podmo řské hydrotermální výv ěry v obli čeje samuraje ( Heike Pacifiku (-2500 m) japonica - legenda o boji mezi • dosud pouze 13 známých druh ů rody Heike a Genji, 12. stol.) • adaptace: pr ůsvitný karapax, chybí • údajný p říklad um ělé selekce vn ější pigmentace; u dosp ělc ů chybí pov ěrčivými rybáři (J. Huxley), ale vn ější struktura oka, u juvenil ů oko tento druh se nejí (velikost pouze velmi citlivé; eurythermní, extrémní 3 cm) tolerance k nízkému obsahu kyslíku • podobné karapaxy i u jiných druh ů a vysokému obsahu sulfid ů a starých fosilních nález ů • planktonní zoea a megalopa • dosp ělci vrcholoví predáto ři

Paradorripe granulata sz. Pacifik Bythograea thermydron Ocypodidae Uca (krab houslista) ca 100 druh ů; 1 klepeto zv ětšené – signalizace p ři dvo ření a bojích o samice, 2. klepeto malé – nabírání sedimentu; živí se řasami, houbami a mikroby, zbylý písek ve form ě kuli ček; mangrovy, slané mok řady, písčité pláže; semi- terestrický (dýchání a kladení vajíček v mo řské vod ě); záp. a vých. Atlantik, Indo-pacifik, vých. Pacifik

Ocypode („ghost crabs“) zorné pole 360°, mírn ě pr ůhlední; velmi rychle b ěhají, p řes den zahrabaní v písku Papu papu…

Penaeus monodon Scylla serrata