Spory O Písmovou Předlohu Disputes Concerning Manuscript Originality

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta

Katedra bohemistiky Česká filologie se zaměřením na editorskou práci ve sdělovacích prostředcích

Bakalářská diplomová práce

Spory o písmovou předlohu Disputes concerning manuscript originality

Milada Truhlárská

Vedoucí práce: Mgr. Vladimír Polách, M.Phil., Ph.D.

Olomouc 2014

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní všechny použité zdroje a literaturu.

V Olomouci dne 29. 4. 2014 Podpis:

Poděkování Děkuji Mgr. Vladimíru Poláchovi, M.Phil., Ph.D., za cenné rady a odborné vedení této bakalářské diplomové práce.

Obsah

Obsah...... 4 Úvod...... 6 1. Historie kurzívních písem...... 7 2. České písmové předlohy 19. a 20. století...... 11 2.1. Hlavní požadavky na písmo a psaní...... 11 2.2. Znaky písma ...... 11 2.3. Psací latinka a její vývoj...... 12 2.4. Písmové předlohy 19. století...... 13 2.5. Písmové předlohy 20. století...... 15 3. Comenia Skript...... 18 3.1. Comenia Script jako nová písmová předloha...... 18 3.1.1. Důvody pro vznik písma Comenia Script...... 18 3.1.2. Tvarové základy...... 19 3.1.3. Malá abeceda ...... 19 3.1.4. Velikost ...... 20 3.1.5. Tvarové varianty...... 20 3.1.6. Napojování a rytmus...... 20 3.1.7. Řezy písma Comenia Script ...... 21 3.2. Pilotní ověřování Comenia Scriptu ...... 22 3.2.1. Cíle projektu...... 23 3.2.2. Zkoumaný vzorek ...... 23 3.2.3. Výsledky zkoušek ...... 23 3.2.4. Dotazníky pro učitele...... 24 3.2.5. Dotazníky pro rodiče...... 25 3.2.6. Konečné výsledky...... 25 3.4. Kritické glosy ke Comenia Scriptu – autoři: Lubor Kasal a kol...... 26 3.5. Problematické aspekty písma Comenia Script - Argumentace...... 26 3.5.1. Čitelnost...... 26 3.5.2. Jednoduchost písma...... 27 3.5.3. Vlnovky a kličky...... 27 3.5.4. Nespojitost písma...... 28 3.4.5. Izolovanost abeced...... 28

3.4.6. Krasopisnost ...... 29 3.5.7. Sklon písma ...... 29 3.5.8. Liniatura...... 30 3.5.9. Serify...... 31 3.5.10. Tvarová odlišnost...... 32 3.5.11. Leváctví...... 33 3.6. Švédská zkušenost s písmem...... 34 3.7. Obraz Comenia Scriptu v médiích...... 36 3.7.1. Deník...... 36 3.7.2. Idnes.cz ...... 36 3.7.3. Server Lidovky.cz ...... 37 3.7.4. Internetový server reflex.cz...... 37 4. Evropské písmové systémy ...... 39 4.1. Německé písmové předlohy...... 39 4.2. Rakouské písmové předlohy ...... 42 4.3. Švýcarské písmové předlohy...... 44 4.4 Písmové systémy Velké Británie...... 45 4.4.1. Print Script...... 45 4.4.2. Round Hand...... 46 4.4.3. Looped Cursive...... 46 4.4.4. Italic...... 47 Závěr ...... 49 Anotace...... 51 Resumé...... 52 Seznam zdrojů...... 53

Úvod

Rukopis není jen písmo psané rukou, je to výraz individuality osobnosti. Z hlediska grafologie se do písma promítá osobnost pisatele a jeho psychické funkce. Písmová předloha představuje vzor, který je obohacen individuálními prvky pisatele. Předloha nás modeluje, představuje základ pro další vývoj rukopisu pisatele. Osobní rukopis se mění, není stálý, vyvíjí se stejně jako naše osobnost. V pubertě žáci často experimentují se sklonem, s tvary písmen. Písmová předloha by měla umožňovat rychlé psaní, rozvíjet jemnou motoriku pisatele, písmo by mělo být plynulé. Písmová předloha představuje rovněž kulturní dědictví každého národa. Tato práce se věnuje problematice zavádění nové písmové předlohy Comenia Skript, a to na pozadí širší problematiky historie a současnosti evropských písmových předloh. V první kapitole popisujeme stručný vývoj latinského kurzívního písma, které vzniklo především proto, aby splnilo požadavky na rychlost psaní. Další částí práce je historie českých písmových předloh 19. a 20. století, kde sledujeme změny v jednotlivých psacích systémech; tradicí českého písma jsou spojité tahy písmen. Stěžejní částí práce je kapitola věnovaná nové písmové předloze Comenia Skript, v níž sledujme způsob zavádění předlohy a argumenty, jimiž byla obhajována, resp. odmítána. Dosavadní písmová předloha vyučovaná dnes ve školách vznikla zúžením kresby znaků z původní kvalitní předlohy z roku 1932. V roce 2005 představila Radana Lencová nový návrh školního písma, které klade především důraz na jednoduchost a čitelnost písma. Změna školní předlohy je radikálním počinem, mimo jiné i proto, že hlavní odlišností nového písma od minulých předloh je jeho nespojitost. Comenia Skript vyvolal mezi odbornou veřejností rozporuplné reakce, založené jak na argumentech grafických a typografických, tak na argumentech grafologických či didaktických. Právě různá profese zastánců či odpůrců písma hrála často zásadní roli při formulování nesmiřitelných postojů. Vedle popisu specifik Comenia Skriptu se proto zaměříme také na argumenty, které v diskuzi zaznívaly, a na jejich odbornou relevanci a podloženost. Prezentujeme zde názory autorky písma a připojujeme komentáře grafologů a učitelů k jednotlivým argumentům. V poslední kapitole popisujeme písmové předlohy a systémy ve vybraných evropských zemích ve snaze zjistit, zda argumenty odvolávající se na evropský kontext a tradici měly své opodstatnění, či nikoli.

1. Historie kurzívních písem

Kurzívní písma jsou písma velmi volných až zjednodušených tvarů, písmena se v nich plynule spojují, charakteristická je pro ně menší úhlednost a těžká čitelnost. Název vznikl z latinského currere – běžeti. (Čapka, Santlerová, 1998) Latinská kurzivní písma vznikla nepochybně z majuskulových latinských písem. Písmo všech starořímských kurzívních písemností je v epigrafii označováno souhrnným jménem scriptura cursiva. V 1. a 2. století našeho letopočtu nastává období tzv. stříbrné latiny. Ta je méně svázána pravidly než latina klasická, je „lyričtější“. Přibližně od 1. století se začínají v textu spojovat písmena, která dosud stála každé samostatně. Spojení bylo někdy velmi složité a přispívalo k tomu, že základní tvar písmen podléhal značným změnám, což v podstatě znesnadňovalo čtení těchto písem. Lze poznamenat, že uvedená spojovaná písma nazýváme starší římskou kurzívou, což jsou písma, která mají majuskulní charakter, a mladší římskou kurzívou – tato písma mají charakter minuskulní. Pro běžnou potřebu se v Římě užívalo kapitální kurzívy – tedy starší římské kurzívy. Většina dokumentů starořímské kurzívy se zachovala v podobě rozličných nápisů psaných uhlem, malovaných vápnem či častěji vyškrabaných nějakým ostrým hrotem do omítky zdí, nebo v podobě textů vrytých rydlem do voskových tabulek, na různé keramické výrobky, nádoby či cihly. Obsahem těchto kurzívních nápisů a záznamů jsou texty nejrůznějšího druhu od citátů básníků přes účetní záznamy k posměšným poznámkám osobního rázu. Mladší římská kurzíva (polokurzíva) byla značně nečitelná. Přesně odlišovala dlouhá a krátká písmena, přičemž se u ní prosazovala okrouhlost tvarů. Z dnešního pohledu se jedná o vlastního předchůdce moderních rukopisných písem, a to jak charakterem jednotlivých znaků, tak určitou uvolněností v definici jejich tahu. Další vývoj římské kurzívy směřoval k posílení především dvou typografických prvků: 1) Prvním z nich jsou spojnice, tj. tahy, kterými jsou jednotlivá písmena navzájem spojována ve snaze o větší rychlost a plynulost psaní. 2) Druhým je záměrné přetahování některých tahů nad nebo pod hranice společné písmové výšky majuskulového systému, čímž se vlastní písmový obraz zmenšuje. Velmi významným mezníkem je kurzíva rovennských listin z počátku 6. století, neboť představuje římskou minuskulovou kurzívu již stabilizovanou v charakteristické písmo listinné, které se stalo východiskem dalšího vývoje. Tyto texty činí nečitelné systém

7 ligatur a způsob psaní bez mezislovních mezer. Rovennské listiny jsou psané třtinovým perem poměrně ostře seříznutým, a tedy i uniformní, nediferenciovanou čarou. Dochovaných kurzívních písemností ze sklonku raného středověku je poskrovnu, hlavně kvůli nedostatku a vysoké ceně psacího materiálu. Minimální bylo i rozšíření znalosti čtení a psaní, neovládali je ani mnozí z příslušníků nejvyšších laických vrstev společnosti. Vývoj latinské kurzívy byl přerušen vlivem karolinské minuskuly, ze všech možných odnoží římské kurzívy se dožila pokračování pouze kurzíva jihoitalských notářských listin, která se vlivu franské knižní minuskuly ubránila nejdéle. Mimo tuto výjimku nejsou prakticky známy doklady konkrétní kurzívy před 12. stoletím, tím méně kurzívy v obecném slova smyslu. Během 13. století se knižní minuskula vyhranila ve výrazovou slohotvornou formu, začíná se výrazněji tvořit i gotická kurzíva. Od počátku tohoto století lze také pozorovat, jak knižní minuskula vychází vstříc potřebě rychlejšího psaní. Duktus jednotlivých znaků se stává zběžnější, písař usiluje o nepřerušené psaní v jednom tahu, což se projevuje vazbou a spojnicemi jednotlivých, dosud (s výjimkou ligatur) izolovaně psaných písmen. Dokončuje se tím proměna v písmo kurzívní. Do konce 13. století se nová kurzíva všeobecně rozšířila v podmínkách pro ni neobyčejně příznivých. Se vznikem prvních univerzit a růstem obecného školství přestávalo být vzdělání výsadou duchovního stavu a začínalo pronikat i do širších laických vrstev aspoň v podobě psaní a čtení. Možnosti písemného výrazu a styku již nebránila vysoká cena jediné dosud užívané psací látky – pergamenu, neboť s šířící se výrobou papíru byl po ruce méně vzácný, většímu okruhu obyvatelstva snáze dostupný materiál. Také vznik velkého počtu kanceláří, který vyplynul z rostoucí svrchovanosti drobných správních celků feudálního zřízení a přispěl nemalou měrou k rozšíření kurzívy, která se pak stává vlastním písmem laických vrstev, a proto také i písmem knižním pro texty v národních jazycích. Němci podrželi gotický styl v písmu trvale a dále na tomto základě budovali své písmařství. Přispěl k tomu mj. vynález knihtisku v polovině 15. století, neboť Gutenbergovy prvotisky a prvotisky jeho následovníků věrně napodobovaly rukopisné předlohy, včetně gotických tahů písma. Základem dobové typografie se stal slavnostní rukopis, resp. kaligrafie. Tiskové písmo i rukopis tedy rostou z téhož kořene, jímž je požadavek ušlechtilé tvárnosti a snadné čitelnosti písma.

Knihtiskařství převzalo postupně ve všech zemích péči o rozmnožování knih. Zdálo by se, že písařské dílny a jejich mistři byli vynálezem typografie odsouzeni k zániku. Ale nestalo se tak. Tvorba písma se přesunula na pole knihtisku jen zčásti.Písař a tiskař ještě dlouho pracovali na společném základě, neboť jejich spolupráce přinášela oběma prospěch. Období renesance je neobyčejně bohaté na rozmanitost písmařské práce. Teprve koncem 15. a začátkem 16. století vznikají ve městech stále četnější školy a vyučování různým druhům písma je na nich předmětem pečlivého studia. V žádném období nekvetla písmařská tvorba tak jako v renesanci. V německých zemích vznikla dvě nová písma z gotiky odvozená, totiž švabach koncem 15. století a fraktura počátkem 16. století. V románských zemích doznívá gotický styl v písmu z poloviny 16. století, zvaném rotunda. Za nejvýznamnější přínos renesance k vývoji latinského písma lze označit humanistickou kurzívu čili italiku, která se hned na počátku 16. století stává samostatným typem tiskovým i velmi rozšířeným vzorem běžného rukopisu. Renesanční kurzívou je vývoj latinského písma v podstatě ukončen. Všechno ostatní tvárné bohatství od baroka po empirový sloh je jen známkou dobového vkusu a odrazem proměnlivé zručnosti nebo různé techniky písmařů, nemá však už význam skladebný, organický. V našich zemích, jež byly po tři století začleněny do oblasti habsburského panství, se udržovalo písmo německého charakteru v tisku i v rukopise ve své okrouhlejší švabachové formě ještě v počátcích národního obrození. Teprve v polovině 19. století, kdy národní uvědomění proniká do všech oborů práce a života, nastává i zde obrat a návrat k latinskému písmu. V 19. století se písmo vracelo k jednodušším tvarům, k čemuž napomohl kvalitnější a lepší papír z buničiny. Krasopisci a subalterní písaři úředních a obchodních písáren seřezávali svá pera do ještě ostřejších hrotů a vývoj se dovršil vynálezem a tovární výrobou ostrého ocelového pera, jež vyžadovalo nepřirozené držení a předurčovalo neživou, ostrou a drátěnou kresbu, pro toto období tak příznačnou. Užívání pružného pera usnadnilo psaní jako takové, zároveň ale spolu s novým způsobem vyučování obchodnímu rukopisu se odstranily poslední zbytky krasopisu, založeného na renesančních tvarech italiky, vytvářené na plocho seříznutým brkem nebo rákosem. Jen na vesnických školách, kde o husí brka nebyla nouze, psalo se na počátku 19. století ještě ptačími pery, která ovšem musel dětem přiřezávat učitel. Ve městě se nikdo takovou prací nezdržoval. V běžném obchodním rukopise, v úředním i

9 soukromém se užívalo špičatých kovových per, jimiž byla také kreslena písma příležitostná a vyznačovací. Z někdejšího bohatství rukopisných tvarů zbylo jen okrouhlé účetnické písmo, psané tak zvaným francouzským čili plochým perem.

2. České písmové předlohy 19. a 20. století

2.1. Hlavní požadavky na písmo a psaní

Úkolem psaní je podle učebních osnov „položit základy k vývoji čitelného, přiměřeně hbitého a úhledného rukopisu.“ (Penc, 1966) Tím se vyslovují hlavní požadavky na písmo, aby plnilo správně svou funkci vyjadřovat, zaznamenávat a sdělovat myšlenky a řeč, být dorozumívacím prostředkem. Všechny tři požadované vlastnosti písma jsou rovnocenné a není vhodné zdůrazňovat některou z nich na úkor ostatních. Čitelnost a úhlednost jsou vlastnosti, které určují celkovou jakost (kvalitu) písma, hbitost psaní udává množství (kvantitu) napsaných písmen za určitou časovou jednotku. Ze skutečnosti je známo, že čím hbitěji píšeme, tím je písmo méně úhledné a méně čitelné; má-li být písmo úhlednější a čitelnější, musíme psát pomaleji. (Penc, 1966)

2.2. Znaky písma

Podstatné čili základní znaky písma jsou dvojího druhu; jednak kvalitativní, které určují jakost písma, jednak kvantitativní, určující rychlost psaní. (Penc, 1966) Mezi kvalitativní znaky písma řadíme tvar písmen (tvaropis), velikost písma, úměrnost a stejnoměrnost velikosti písma, jednotažnost a přípojnost (vazebnost) písmen, sklon písma, hustotu a rytmizaci písma, úpravu písemností. Wagnerová přidává ke kvalitativním znakům písma ještě tlak v písmu. (Wagnerová, 1998) Podle Pence (1966) tvaropis nejvíce ze všech znaků rozhoduje při čitelnosti, hbitosti a úhlednosti. Penc také upřednostňoval jednotnost tvarů. Jednoznačnými tvary písmen totiž podporujeme automatizaci psacího pohybu, protože žák při psaní nemusí vybírat, který ze dvou nebo tří tvarů má napsat. K jednotnosti tvaru písmen uvádějí Křivánek a Wildová (1998, str. 72): „v současné metodice psaní… se již nepreferuje úzkostlivé napodobení předepsaných tvarů, objevují se v různých souborech písanek drobné tvarové odlišnosti… Zřejmě nejvýraznější odchylka se dnes objevuje při psaní písmene z. Od roku 1991 bylo na požadavek učitelů povoleno MŠMT zavední i dalšího tvaru tohoto písmene, tvaru, který se žáci učili ještě před zavedením vzdělávací koncepce z roku 1976. Je třeba podotknout, že ani tato – na první pohled podstatná odchylka – neznamená zhoršení čitelnosti

11 obou písmen, ale naopak některým žákům rozlišení a nácvik tohoto písmene usnadní.“ (Křivánek, Wildová, 1998). Jednodušší tvar písmene z je tvar uváděný Pencem (1966). Výhodou je, že tento tvar se jednoznačně liší od psacích tvarů písmen r, ř a podobá se tiskacím tvarům písmen z, ž. Tvar uvedený v dokumentu Vzdělávací program Základní škola (2003) některým školákům činí potíže. Nemají v psaní z a ž jistotu. Píší grafém z jako grafém r nebo nepřipojují vlnovku k hadovce, ale provedou ostrý obrat doleva a připojí dolní zátrh jako u t. (Křivánek, Wildová, 1998).

Obr. 1. Tvar písmena z uváděný V. Pencem Obr. 2. Tvar z dokumentu Vzdělávací program Základní škola (2003)

2.3. Psací latinka a její vývoj

Latinku, která je vyučována na školách, můžeme sledovat v jejím vývoji podrobněji pouze za posledních 150 let; předtím se u nás psalo kurentem a švabachem. Kurent se stal díky Všeobecnému školnímu řádu oficiálním školním písmem v roce 1774. Švabach je lomené gotické písmo, s oblými značně kresebnými prvky. Používal se převážně na území, kde se mluvilo německým jazykem. Vyvinul se z bastardy a udržel se až do 19. století. Sjednocení tvarů latinky přineslo zavedení vzorů kurzívní abecedy pro školní výuku psaní. Tyto tvary se prosadily ve všech rukopisných písemným projevech na určitém národním či státním území. O úpravu podoby českého národního písma usilovali v 19. století zejména Josef Mánes a Mikoláš Aleš a v jejich práci pokračovali umělci a rytci zejména po vzniku ČSR. Teprve roku 1849 byla latinka důsledně zavedena na školách. Přičinil se o to F. J. Tomsa, vrstevník Dobrovského a autor jazykových učebnic. Tehdejší písmena měla ještě společné znaky se švabachem případně s karolinskou minuskulou, ale v podstatě bylo toto písmo tvarově nové, se zjednodušenými a úspornými tahy. Vyznačuje se

12 sklonem doprava a stínovanou psací stopou při tahu dolů. Charakteristickým znakem byly vlnovky před některými velkými písmeny (J, I, K,). Jednotažnost malých písmen nebyla důsledně vyřešena. V období 19. a 20. století vzniká snaha vytvořit pro školní praxi a pro běžné používání dokonalejší psanou abecedu. Do praxe bylo zavedeno mnoho různých písmových předloh, což mělo za následek rozmanitost tvarů jednotlivých písmen na území Rakouska-Uherska. Někde se podporovalo písmo stojaté, jinde zase nakloněné. Stejně tak se na některých místech používalo písmo jednoduché a jinde bylo v oblibě ozdobné.

2.4. Písmové předlohy 19. století

Psací písmo ze Slabikáře pro dědinské školy z roku 1852 (Praha 1852, autor písma neudán) má ještě některé prvky kurentního písma (N, Z, z, r, a druhotvary d, t) a také horní a dolní kličky u malých písmen se nepíší ještě důsledně (k, y). Přes svůj vyloženě krasopisný charakter (ozdůbky, závity, nejednotažnost, nepřípojnost, výrazné stínování) má některé tvary jednodušší a hospodárnější, než je píšeme dnes (f, L apod.).

Obr. 3. Psací písmo ze Slabikáře pro dědinské školy z r. 1852. str. 35.

V Knize maličkých od Dr. Gustava Adolfa Lindnera (nakl F. A. Urbánek, Praha 1881; autor písma neudán) je psací písmo podle tehdejšího anglického vzoru výrazně stínované. Ač je krasopisné, je již oproštěno od zbytečných závitů.

Obr. 4. Psací písmo z Knihy maličkých Dr. G. A. Lindnera z roku 1881, str. 32

Zvláštností je stojaté písmo V. Podhajského v Čítance pro školy obecné I (J. Šťastný, J. Lepař, J. Sokol; Praha 1895).

Obr. 5. Stojaté psací písmo Vincence Podhajského (J. Šťastný, J. Lepař, J. Sokol: Čítanka pro školy obecné I., Státní knihosklad v Praze 1895, str. 61)

Koncem 19. století prohlašovali hygienikové nakloněné písmo za nepřípustné a v mnohých zemích bylo zavedeno stojaté písmo. U nás se konaly se svolením školských úřadů šest let pokusy se stojatým písmem, které shodně s výsledky v jiných zemích potvrdily, že ve stojatém písmu je možno stejně

14 porušovat hygienická pravidla jako v nakloněném písmu a že v nakloněném písmu můžeme zase hygienická pravidla stejně dobře zachovávat jako v písmu stojatém. Hygienická pravidla zahrnují správné sezení a držení těla při psaní, správný úchop tužky, natočení psací podložky, papíru, sešitu, osvětlení psací plochy, patří sem i doba kdy dítě píše. Kromě toho výzkumy a pozorování ukázaly, že nakloněné písmo (při natočení papíru) umožňuje rychleji psát a že většina žáků, kteří se ve škole učili psát stojaté písmo, přechází po vychození školy k písmu nakloněnému. Proto se na počátku 20. století všeobecně zavedlo opět písmo nakloněné, které má svůj pevný vývojový základ v renesanční kurzívě.

2.5. Písmové předlohy 20. století

Psací písmo ve Slabikáři Frumara-Jursy, vydání A (Praha 1909) má zase již původní sklon a tvarově se nijak podstatně neliší od předchozího písma stojatého. Vyvinulo se z varianty anglického písma a používalo se do konce roku 1932. Vyznačovalo se velkým sklonem a stínováním – psalo se s přítlakem. Písmena M, N, A se tvarově podobala velkým tiskacím písmenům a písmena K, I, J se začínala psát malou vlnovkou. Kladl se důraz na plynulost a ladnost formy jednotlivých písmen.

Obr. 6. Abeceda ze Slabikáře Frumana- Jursy, vydání A, z roku 1909.

Od začátku školního roku 1933/1934 se na našich školách používá jednotné písmo schválené výnosem ministerstva školství ze dne 7. 12. 1932. Tímto výnosem se u nás psané písmo definitivně uzákonilo a normalizovalo.

Obr. 7. Zjednodušená psací latinka, zavedená ministerským výnosem, ze dne 7. prosince 1932.

Při komponování a navrhování československého vzoru písma se vycházelo ze zásady, že moderní písmo se musí psát rychle, musí být čitelné, musí odpovídat možnostem a podmínkám vyplývajícím z psacích materiálů a způsobu upotřebení písma. Už tehdy se předpokládalo, že postupně zanikne ocelové perko na dřevěné ručce a že zmizí kalamáře nutně potřebné pro psaní perem. Perspektiva technického vývoje pera se viděla v plnících perech a v tužkách s tvrdým psacím hrotem. Začala se vyrábět plnící pera se skleněnými hroty. Proto se upustilo od požadavku stínovaného písma psaného s přítlakem. Vyloučily se nefunkční ozdoby a tahy, ustálil se mírný sklon písma doprava a zavedla se jednotažnost psacího pohybu při psaní písmen a číslic. Vyučování psaní na škole se orientuje na výcvik takové abecedy, která by odpovídala uvedeným požadavkům. Škola je povinna dát žákovi základy normalizovaného písma, a zabezpečit tak jednotnost a všeobecnou srozumitelnost v oblasti grafického vyjadřování a dorozumívání. V 60. letech vytvořil Václav Penc nový návrh školního písma. Jednotlivé znaky se zúžily. Od té doby již došlo jen k drobným úpravám (například v 80. letech přiblížení podoby M a N malým písmenům m a n).

Obr. 8. Zúžená latinka, současný psací vzor

Touto zjednodušenou latinkou se píše dodnes. Naše dnešní psací písmo je v podstatě písmo tiskací, přizpůsobené přirozenému a hospodárnému pohybu ruky, tvaru a funkci psacího nástroje a vlastnostem psacího materiálu. Tak se z tiskacích písmen vytvářejí písmena psací, z tiskacích prvků psací prvky. Kruh píšeme nakloněně jako ovál. Kruhové oblouky tiskacích písmen píšeme jako oválné oblouky. Všechny přímky velkých tiskacích písmen se píší v rukopise prohnuté s přirozeným – neúmyslným – přítlakem jako hadovky a vlnovky.

3. Comenia Skript

3.1. Comenia Script jako nová písmová předloha

Projekt nového psacího písma Comenia Script vznikl na základě doktorského studia Mg.A. Radany Lencové na VŠUP v Praze (atelier písma a typografie). Jednalo se o projekt „Kaligrafie dnes – rukopisné písmo (2002–2005).“ Návrh písma vzešel z dílny grafických designérů Radany Lencové, Tomáše Brousila a Františka Štorma. Písmo bylo veřejnosti představeno v roce 2008. O psacím písmu na základních školách se diskutovalo už velmi dlouho. Tendence k zjednodušení písma se objevovaly od 20. let 20. století. Comenia Script je psací písmo nespojovaných tahů pro děti, je inspirované reálně používanými variantami ručně psaného písma a podobá se zejména kurzívě, vrací se k tradici karolinského písma a humanistické kurzívy.

3.1.1. Důvody pro vznik písma Comenia Script Jak bylo řečeno v druhé kapitole, v současnosti se ve školách používá psací vzor, který tvarově vychází z estetiky krasopisných písem 19. století. Poslední variantou tohoto písma je psací vzor zavedený v 70. letech 20. století. Nevýhodou tohoto současného psacího vzoru je podle autorky Comenia Scriptu „velmi úzký obraz, který ztěžuje čitelnost, tzn. písmena jsou příliš zúžená.“ (R. Lencová 2008, str. 7) Pro běžné psací písmo je podle jejího názoru vhodnější naopak individuální šířka každého písmene, aby je oko mohlo lépe rozlišovat. Grafologové chápou návrh písma Comenia Script jako problematický a nevyhovující, i když souhlasí s tím, že nadešel čas stávající předlohu upravit. Česká grafologická komora ČR uznává, že písmová předloha, která se ve školách používá, vznikla opakovaným deformováním kvalitní předlohy z roku 1932. Podle autorky Radany Lencové většina lidí dnes dává přednost psaní na počítači, a to i v osobním sdělení, a ve svém rukopisném projevu se uchyluje k takovým formám, které mají se základním školním písmem velice málo společného. Je to například obecná tendence písmo zjednodušovat, psát spíše izolovanými znaky než písmem dokonale spojeným, také více tiskacími než psacími formami. U současných písařů se projevuje spíše touha po jednoduchém a čitelném sdělení než po krasopisu.

3.1.2. Tvarové základy Comenia Script sice tvarově vychází především z renesanční italiky, ale vzhledem připomíná spíše tiskovou kurzívu (tiskací nakloněné písmo). Autorka následovala právě renesanční písmařství, kde byly písmové znaky co nejjednodušší a co nejméně kaligraficky dekorativní. (Lencová 2008, str. 8) Pro velkou abecedu autorka zvolila římskou kapitálu. Aby byla zachována přesnost geometrických proporcí, tvary velké abecedy vycházejí přímo z tvarů římské kapitály, nikoli z jejích renesančních modifikací. Autorka se inspirovala kurzívami serifových písem, zejména dynamickou antikvou, která má především individuální šířkové proporce a další detaily, které zaručují čitelnost. Mimo to je tisková kurzíva inspirována právě rukopisným písmen. (Lencová 2008, str. 9) Na základě svých průzkumů autorka zjistila, že převážná většina dospělých lidí, jejichž rukopis se dá označit za dobře čitelný, používá ke psaní právě variaci tiskové kurzívy, to znamená nakloněné nespojené písmo. Abeceda je rovněž uzpůsobena dnešnímu monolineárnímu nástroji – jednoduchému peru. Stále se však nabízí možnost použít pero seřízlé a dát písmu kaligrafický vzhled. (Lencová, 2008, str. 10)

3.1.3. Malá abeceda U malé abecedy se nejedná přímo o kopii renesančního vzoru, ale o inspiraci základní kostrou malé abecedy „kancelaresky“, pro niž jsou charakteristické dříky bez smyček a přirážení písmen místo spojování. Základní kresba malé abecedy je pojata v co nejotevřenější formě; je snáze čitelná a zároveň „připravena“ na individuální šířku u každého dětského písaře. Šířka všech malých písmen Comenia Scriptu je optimální a doporučená, písmena by však neměla být příliš úzká ani příliš široká

Obr. 9. Malá abeceda písma Comenia Script

3.1.4. Velikost Základní velikost abecedy pro nacvičování je uzpůsobena dětské ruce, věku kolem šesti let. Po celou dobu nacvičování doporučuje autorka neměnit základní velikost písma ani liniatury. Optimální velikosti pro nácvik psaní a základnímu poměru 5 : 8 : 5 mm odpovídá velikost 51 bodů. (Lencová, 2008, str. 12)1

3.1.5. Tvarové varianty V abecedě je několik písmen, která mají více tvarových variant. Čtyři písmena a dvě číslice mají po dvou tvarových variantách. Děti mohou vyzkoušet obě varianty a rozhodnout se pro tu, která jim lépe vyhovuje, nebo používat varianty obě.

3.1.6. Napojování a rytmus Přirozené spojování písmen se při psaní děje automaticky, a to i při pomalém psaní, a vytváří se jen tam, kde je potřeba. Vznikají takzvané ligatury, se kterými pracovalo již středověké písmařství. Byly motivovány především praktickým spojením dvou i více písmen a zaručovaly barevnou vyváženost v textu. Comenia Script obsahuje několik variant přirozených a praktických napojení ligatur. Žádné z nich však nejsou pro děti závazné, důležité je naučit se správně čitelně

1 U stávajícího vzoru byly všechny zóny písmena stejně velké. Nyní má dítě větší prostor ve střední výšce písmena.

20 psát, tzn. zvládnout základní tvar písmene ve správné proporci. Napojení písmen může vzniknout později samo, není podmínkou. Ligatury jsou pouze praktickým a estetickým doporučením, které zrychluje psaní. V případě napojení velké a malé abecedy u psaného textu platí, že se spolu nespojují. Velká abeceda funguje ve své izolované formě, malá se na ni nenapojuje. Výjimky se mohou objevit spíše ve volném zralém rukopise či v kaligrafické formě, která poskytuje větší tvůrčí možnosti. (Lencová 2008, str. 21)

3.1.7. Řezy písma Comenia Script 3.1.7.1. Comenia Script B Jedná se o nejjednodušší variantu písma, vypracovanou pro speciální účely. Její kostra je stejná jako u ostatních abeced, postrádá ovšem serify (u malé i velké abecedy) a veškeré výběhové spojovací tahy. Její vzhled sice připomíná abecedu tiskovou, přesto je však určena pro běžnou písemnou komunikaci. Tento řez je vhodný i pro dysgrafické děti.

3.1.7.2. Comenia Script A Je rozvinutější varianta písma, která má uplatnění nejen v běžné písemné komunikaci, ale i pro různá výtvarná vyjádření. Comenia Script A pracuje s výběhovými spojovací tahy a také se serify (zakončení horních dříků v začátcích tahu). Svým způsobem je tento řez předpřípravou na „kaligrafickou formu“. Písmo má vypracované tahy pro praváky i pro leváky.

3.1.7.3. Comenia Script kaligrafická forma Písmo Comenia Script A se dá rozvíjet dál, např. do kaligrafické podoby, použijeme-li ke psaní jiný nástroj nebo zvýrazníme-li serify u písmen. Kaligrafická forma přináší také nové, výraznější varianty písmen velké abecedy. Pro kaligrafickou formu volíme ploché seřízlé pero (může být plnicí, bombičkové nebo s násadkou), lze ji také zařadit do vyučování výtvarné výchovy.

3.1.7.4. Comenia Script universal Písmo kombinuje prvky stávajících dvou řezů písma (A, B), tak aby bylo přístupné co nejširšímu spektru dětí (včetně speciálních škol). Toto písmo bylo určeno vyhláškou MŠMT ČR pro pilotní ověřování v období 2010−2012. Má jednoduché volné dříky a výběhové spojovací tahy. Tomuto písmu věnujeme největší pozornost v naší práci.

3.2. Pilotní ověřování Comenia Scriptu2

Po roce 2005, kdy byl návrh písma Comenia Script hotov, proběhlo několik diagnostických zkoušek s žáky ve školách, které vedla autorka písma nebo Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Následně autorka vytvořila různé materiály pro výuku Comenia Scriptu. Pro pokusné ověřování byly vytvořeny v roce 2010 písanky a sešity pro 1. a 2. ročník. Od září 2010 bylo písmo Comenia Script pilotně ověřováno Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy na 33 základních školách v celé České republice. Redaktorům časopisu Tvar se nelíbil postup Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které nepodrobilo Comenia Script oponentuře ještě před tím, než se rozhodlo začít tuto radikálně novou předlohu testovat na dětech, MŠMT nemělo k dispozici ani posudky. Jediný písemný dokument, s nímž se mohla veřejnost seznámit, byly internetové stránky tvůrkyně Comenia Scriptu (www.lencova.eu); ty však některé skutečnosti spojené s nácvikem psaní opomíjejí zcela, jiné interpretují dosti jednostranně (např. kapitoly Liniatura a Serify v Praktickém manuálu). Těmto skutečnostem se věnujeme v kapitole Argumentace. Projekt trval dva roky a Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy byla jmenována garantem pokusného ověřování. K ověřování na českých školách v období let 2010−2012 byl určen Comenia Script universal. Písmo vychází z rodiny Comenia Script, jak již bylo řečeno, kombinuje prvky již stávajících řezů písma, tak aby bylo přístupné co nejširšímu spektru dětí (včetně speciálních škol), které se tohoto ověřování účastní. V průběhu pokusného ověřování byl analyzován rozvoj počátků psaní u žáků 1. ročníků pilotovaných škol. Tito žáci byli z hlediska psaní sledováni i ve 2. ročníku ZŠ. Současně bylo provedeno dotazníkové šetření u rodičů žáků a u jejich učitelů. Nedílnou součástí pokusného ověřování bylo strukturované pozorování žáků přímo při výuce psaní. Získané výsledky byly porovnávány s výsledky žáků, kteří se učí psát podle současně používaných vzorů psacího písma. Podobně byly porovnávány i výsledky dotazníkových šetření u učitelů a rodičů.

2 Tato kapitola čerpá ze Závěrečné zprávy o výsledcích pokusného ověřování Comenia Scriptu, dostupné z: www.msmt.cz/file/28993_1_1/download

3.2.1. Cíle projektu Smyslem pokusného ověřování bylo v praxi ověřit možnost využití písma Comenia Script typu universal pro rozvoj počáteční písařské gramotnosti, zjistit, zda je pro určité skupiny žáků vhodnější (pro výuku psaní v 1. ročníku). Cílem bylo připravit validní závěry, které umožní rozhodnout o využití písma Comenia Script pro školní výuku. Výsledky měly také sloužit k případné úpravě (dopracování) metodiky psaní písmem CS a doplnění již existujících didaktických materiálů o další pomůcky. Záměrem bylo rovněž získat podklady použitelné jako seriózní základ pro další výzkumná bádání ve sledované oblasti. (Závěrečná zpráva CS, str. 5)

3.2.2. Zkoumaný vzorek Samotné pokusné ověřování bylo zahájeno 1. září 2010 na vybraných 33 základních školách, které se přihlásily dobrovolně (jejich výběr nebyl standardizován), včetně základních škol s upraveným vzdělávacím programem pro žáky se zdravotním postižením (experimentální skupina). Z každé školy se do experimentální skupiny mohla zapojit pouze jedna třída 1. ročníku. Podmínkou zapojení konkrétní třídy byla kromě souhlasu vedení školy především kvalifikovanost učitele pro výuku v 1. ročníku včetně jeho předcházejících zkušeností s výukou v této specifické etapě vzdělávání a písemný souhlas rodičů nebo zákonných zástupců žáků. Tato experimentální skupina pokračovala v pilotním ověřování i ve druhém roce školní docházky (školní rok 2011/12). Dalších 33 tříd základních škol, včetně základních škol s upraveným vzdělávacím programem pro žáky se zdravotním postižením, bylo sledováno jako kontrolní skupina. Kontrolní skupinu tříd vybrala Pedagogická fakulta UK v Praze ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a to zejména z paralelních tříd škol experimentální skupiny a fakultních škol fakulty. Ve školním roce 2010/11 byli sledováni žáci 1. ročníků vybraných škol, ve školním roce 2011/12 byli sledováni tito žáci ve 2. ročníku ZŠ. V každé z vybraných škol experimentální a kontrolní skupiny se pokusného ověřování mohla zúčastnit pouze jedna třída.

3.2.3. Výsledky zkoušek V září 2010 byla provedena zkouška grafomotoriky (zkouška grafomotorické napodobovací schopnosti). Jejím smyslem bylo zjistit úroveň grafomotoriky sledovaných žáků. Z výsledků je patrné, že obě skupiny žáků „běžných tříd“ (experimentální i kontrolní) byly na počátku pokusného ověřování z hlediska úrovně

23 grafomotoriky srovnatelné. To lze konstatovat i o obou skupinách žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (opět experimentální a kontrolní). (Závěrečná zpráva CS, str.8) V lednu a červnu 2011 byly realizovány diagnostické prověrky u žáků experimentální a kontrolní skupiny. V těchto prověrkách byl sledován tvar písmen, velikost, sklon, hustota a rozestupy písmen ve slovech. Když porovnáme kvalitativní znaky experimentální a kontrolní skupiny, neobjevují se podstatné rozdíly u žádného ze sledovaných znaků s výjimkou sklonu v 1. prověrce. Lze konstatovat, že pro sledovanou skupinu žáků, která se učila psát písmem Comenia Script, bylo toto písmo z hlediska tvaru a sklonu v lednu snazší. Při detailní analýze lze zjistit, že u žáků píšících písmem Comenia Script nenalezneme podstatně deformované, nečitelné, tvary. To nelze jednoznačně konstatovat pro psaní žáků kontrolní skupiny. V lednu a červnu 2012 proběhly diagnostické prověrky č. 3 a 4 u žáků experimentální a kontrolní skupiny. Ze souhrnných výsledků 3. a 4. diagnostické prověrky je patrné, že při porovnání kvalitativních znaků psaní žáků běžné populace experimentální a kontrolní skupiny se při podrobné analýze neobjevují podstatné rozdíly u žádného ze sledovaných znaků (včetně úměrnosti a stejnoměrnosti). Na základě provedených diagnostických prověrek nelze tedy konstatovat, že pro sledovanou experimentální skupinu žáků je písmo Comenia Script výrazně snazší. U vybrané skupiny žáků „běžných tříd“ byla ve 2. roce pokusného ověřování také sledována rychlost písma. Nebyly shledány rozdíly v rychlosti a v rozvoji písma u obou zkoumaných skupin. „Nelze tedy obecně konstatovat, že by písmo Comenia Script bylo výrazně písmem pomalejším, resp. rychlejším.“ (Závěrečná zpráva CS, str. 15)

3.2.4. Dotazníky pro učitele Byly vytvořeny dotazníky pro učitele ročníků pokusného ověřování. Odpovídali na šest položek v 1. i v 2. ročníku testování. Učitelé experimentální skupiny konstatovali, že s písmem Comenia Script nemají žáci obtíže. Písmo je pro žáky snadno zapamatovatelné a graficky jednoduché. Významné je i zjištění, že s písmem nemají grafický problém leváci. (Závěrečná zpráva CS, str. 15) Zároveň učitelé shodně konstatovali, že žáci jsou pro psaní písmem Comenia Script daleko více motivováni již od počátku výuky ve srovnání s jejich zkušenostmi při výuce psaní běžnou psací abecedou. Učitelé kontrolní skupiny upozorňovali na grafické obtíže některých tvarů písmen Comenia Scriptu, tyto obtíže však nepovažovali za podstatné.

Učitelé experimentální skupiny dále konstatovali, že tvary písma Comenia Script dobře vyhovují i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, především dysgrafického charakteru. Učitelé kontrolní skupiny považují některá písmena běžně užívané psací abecedy pro dysgrafické děti za obtížné, ale s jejich nácvikem si prostřednictvím individualizovaného postupu dokážou poradit. Řada učitelů experimentální skupiny konstatovala, že žáci se při psaní písmem Comenia Script podstatně zlepšili ve čtení. (Toto však nebylo cílem empirického ověřování).

3.2.5. Dotazníky pro rodiče Součástí pokusného ověřování bylo i sledování názorů rodičů na výuku psaní svých dětí. To bylo provedeno u některých rodičů prostřednictvím dotazníků. Ze získaných závěrů vyplývá, že rodičům experimentální skupiny připadá výuka psaní Comenia Script ve srovnání s výukou psaní běžnou psací abecedou (pokud již měli předcházející zkušenosti) daleko jednodušší, dokonce někteří tvrdili, že „ani nevěděli, že se jejich dítě učilo psát“. Ve srovnání s výukou staršího sourozence (opět pokud toto mohlo být posouzeno) jim připadala výuka psaní Comenia Scriptu zábavnější a děti dle jejich názoru projevovaly větší chuť do psaní, později i čtení. (Připomínáme však, že toto jistě podstatně souvisí též s didaktickou prací učitele a kvalitou didaktických materiálů.) Rodiče kontrolní skupiny odpovídali, že v 1. ročníku je psaní tvarů a způsobů napojení některých písmen pro jejich děti obtížné, poukazovali také např. na obtíže se stejnosměrným sklonem. Většinou však konstatovali, že ve 2. ročníku žáci s výukou psaní již nemají žádné podstatné obtíže. K motivovanosti svých dětí pro psaní se rodiče vyjadřovali různě. Rodiče experimentální skupiny podpořili konstatování učitelů, že leváci s výukou Comenia Script neměli žádné obtíže, naopak jim vyhovoval předepsaný kolmý sklon a naznačené písařské tahy. Rodiče kontrolní skupiny leváků konstatovali, že jejich děti neměli se psaním tvarů písmen obtíže, problematické, dle některých z nich, bylo napodobení sklonu mírně doprava.

3.2.6. Konečné výsledky Z výsledků vyplývá, že výuka písma Comenia Script je z hlediska kvality písařského výkonu žáků srovnatelná s výukou psaní běžnou psací abecedou. V některých kvalitativních znacích (např. tvar a sklon) lze Comenia Script považovat za velmi vhodný, a to nejen pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a především v počátečním ročníku výuky psaní. Z hlediska rychlosti psaní jsou obě abecedy srovnatelné, i když tento kvantitativní znak není cílem rozvoje počáteční písařské gramotnosti. Z dotazníků pro učitele a rodiče, z pohovorů s nimi a ze strukturovaného 25 pozorování vyplývá, že žáci byli v průběhu výuky psaní písmem Comenia Script vysoce motivováni, projevovali vysoký zájem o psaní, na výuku psaní se těšili a měli z ní radost. „I přes zjištěné uspokojivé výsledky při rozvoji psaní prostřednictvím písma Comenia Script se odborná garantka pokusného ověřování nedomnívala, že by písmo Comenia Script mělo být písmem, které plošně nahradí běžně užívanou psací abecedu. Nejsou k tomu důvody historické, kulturní a ani didaktické – jak vyplývá z výsledků pokusného ověřování. Odborná garantka doporučovala, aby písmo Comenia Script bylo písmem alternativním k běžně užívané psací abecedě, které by volili rodiče společně se školou s podmínkou, že toto písmo bude u žáka celou vzdělávací dráhu respektováno (žák se nebude přeučovat pro psaní běžně užívanou psací abecedou) a zároveň mu bude umožněno naučit se běžně užívanou psací abecedu číst.“(Závěrečná zpráva CS, str. 21)

3.4. Kritické glosy ke Comenia Scriptu – autoři: Lubor Kasal a kol.

Následující glosy byly sepsány na základě zkušeností elementaristů, s nimiž hovořili redaktoři časopisu Tvar. „Jde samozřejmě o odhady opírající se „pouze“ o dlouholetou praxi s výukou psaní jak v běžných, tak i v takzvaných vyrovnávacích třídách.“ (Tvar 11/2010, Lubor Kasal a kol. str. 10) Tyto glosy uvádíme jako oponentní názory k názorům autorky písma Radany Lencové. Dále čerpáme z příspěvků a z reakcí grafologů, kteří dostali v několika číslech časopisu Tvar prostor pro vyjádření svých názorů k písmové předloze Comenia Script.

3.5. Problematické aspekty písma Comenia Script - Argumentace

3.5.1. Čitelnost „Správné napojování písmen vzniká přirozeně, tak jak to ruka každému umožňuje. Neměli bychom se snažit o jednotažnost za každou cenu, to vede při rychlém psaní naopak k nečitelnosti; písmena se slévají v jednu pokroucenou čáru a ztrácejí své charakteristické proporce.“ (Lencová, 2008, str.17)

Reakce grafologa: Grafolog Jan Jeřábek v časopise Tvar (6/2010, str. 5) uvádí: „Nečitelnost vzniká obroušením a zanedbáním tvarů, spěchem. To však není kvalitou předlohy, ale doby – doba je uspěchaná, zanedbává věci. Nečitelnost nezpůsobuje vzor, ale jeho používání.“

Při sestavování školní abecedy Comenia Script se autorka CS zabývala rukopisným písmen dospělých lidí, studovala základní rysy čitelného písma rychle psaného, protože

26 písmo, které má být praktické, musí být podle ní především čitelné. Radana Lencová se domnívá, že: „je lepší naučit se jedno písmo v dětství, a to pak používat i v dospělosti. Proto je dobré psát již od začátku písmem jednoduchým a praktickým, které se i při rychlém psaní dobře čte.“ (Lencová, 2008, str.8)

Reakce grafologů „Očekávat, že někdo bude celý život psát podle předlohy je naivní. Téměř nikdo nepíše tak, jak se naučil ve škole. S vývojem osobnosti se vyvíjí i rukopis směrem k individuálnosti.“(Jan Jeřábek. Tvar 6/2010, str. 5) Grafoložka Eva Leitnerová se domnívá, že: „Čitelnost písma je osobní charakteristikou, nikoliv otázkou písmové předlohy.“ (Tvar 6/2010, str.6)

3.5.2. Jednoduchost písma Autorka návrhu se snažila o jednoduchost písma, aby se děti nemusely trápit složitými tvary.

Názory grafologů Podle grafoložky Evy Leitnerové je návrh písma „hodně směřovaný na dyslektické a dysgrafické děti, které mají s tvarem a čitelností problém“ (Tvar 6/2010, str. 7). Hana Rásochová k tomu dodává: „To, že se děti učí složitější písmo má důležité vedlejší efekty, nutí děti osvojit si jemnější motoriku a určitý způsob uvolňování“ (Tvar 6/2010, str. 7). Obě grafoložky vidí problematický jev ve snížení úrovně psaní (zbytečné zjednodušení) pro všechny žáky.

Názor učitelů V zemích s relativně fonetickým pravopisem jsou 2–4 % dyslektiků v širším slova smyslu (tzn. že v tomto počtu nejsou všichni např. dysgrafici). Není to tedy tak velké množství, aby odpovědný učitel nemohl v koordinaci se školním psychologem, popřípadě s dalšími zkušenými kolegy vytvořit pro konkrétní handicapované dítě ten nejlepší způsob, jak je naučit psát, pokud to jinak nebude možné, učit je psát třeba i nespojitým písmem. Podle učitelů prvních tříd je naivní si myslet, že se plošným zavedením nespojité „tiskací“ písmové předlohy automaticky u všech handicapovaných dětí dopady jejich postižení zruší či zmenší. (Tvar 11/2010. Lubor Kasal a kol., str. 10)

3.5.3. Vlnovky a kličky Radana Lencová vidí ve vlnovkách a kličkách stěžující element, podle ní zdržují a písmo je kvůli nim často nečitelné. 27

Názory učitelů Učitelé tvrdí, že „naopak pro nácvik psaní jsou důležité takzvané uvolňovací cviky, z nichž se plynule a nenásilně přechází k psaní jednotlivých písmen. Jde o různé spojité vlnovky, kličky, jejichž psaní bývá doplňováno i o různé rytmicky opakované „průpovídky“ (např. „Zko-mí-na se kou-ří“ u uvolňovacího cviku pro „e“, kdy řádka po zaplnění vypadá jako kresba kouře apod.). V těchto cvicích jde tedy o plynulost kombinovanou s rytmem, což ostatně koresponduje i s poznatky.“ (Tvar 11/2010 Lubor Kasal a kol., str. 10) Kličkami se děti zase tolik netrápí, naopak mnohé si je s požitkem spontánně kreslí už v předškolním věku, navíc si jimi uvolňují ruku.

3.5.4. Nespojitost písma Podle Radany Lencové: „Přirozený pohyb ryky při psaní vytváří přerušovaný tah. Psací pohyb má svůj rytmus, který je u každého individuální. Spojený tah má své limity, je mimo jiné vázán na pohyb zápěstí a předloktí, které se na desce stolu při psaní společně posouvají. Dalším důvodem pro používání přerušovaného tahu je psaní akcentů. Napojování písmen je v Comenia Scriptu volitelné, nemusí být vůbec.“ (Lencová, 2008, str. 17) Tím se dle autorky také eliminuje nečitelnost písma, která vzniká mimo jiné z nepřerušovaného tahu.

Názor grafologů Grafolog Jiří Jeřábek se k nespojitosti vyjadřuje takto: „Písmo je potřeba vidět jako přirozený zdravý pohyb, který je uvolněný, plynulý a rytmický. Předloha by k takovému pohybu měla vést. To, že je pohyb neustále přerušován je namáhavé a neúčinné. Není možné stále tah začínat a končit.“ (Tvar 6/2010, str. 5) Grafologové dále uvádějí, že nepojité písmo vede k roztěkanosti. Spojitost je naopak důležitá pro to, abychom se naučili vidět věci v souvislostech.

3.4.5. Izolovanost abeced Základní kresba velké abecedy je podle názoru Radany Lencové „proporčně vyváženou variantou nejen tiskacího písma – v psaném rytmu může nabýt až překvapivě rukopisné krásy.“(Lencová, 2008, str. 10) S malou abecedou vytvoří optimální grafickou jednotu. Co se týče napojování s malou abecedou, velká písmena svým principem fungují samostatně, není třeba na ně malou abecedu přímo navazovat. Jsou vizuálně výrazným prvkem, dá se říci hlavním vizuálním prvkem v textu – počátkem věty nebo vlastních 28 jmen. Většina horizontálních tahů začíná jemnými přetahy vlevo (B, D, E, F, P, R), které vznikají při normálním rytmu psaní. (Lencová, 2008, str. 10)

Názor grafologa Podle grafoložky Evy Leitnerové je nepřirozené, že na sebe velká a malá abeceda nenavazují. Některé další tvary nejsou schopné též navazování. (Tvar 6/2010, str. 8)

3.4.6. Krasopisnost Autorka Comenia Scriptu v časopise Tvar tvrdí: „U nás dosud používaný školní písmový vzor je ale stále na principu krasopisu z 19. století (snaha o přesné napodobení předlohy – včetně sklonu), kde se hodnotí, do jaké míry žák potlačil své individuální tendence.“ (Tvar 6/2010 str. 3) Každá doba by měla dle názoru autorky „mít své psací písmo, které jí odpovídá“, a proto se domnívá, že „písmo, jež následuje kánon krasopisnosti 19. století, se pro naši dobu již nehodí.“ (Lencová, 2008, str. 7) Obzvláště nefunguje-li jako čitelný dorozumívací produkt. Tato skutečnost vedla Radanu Lencovou k hloubkovému přehodnocení současného psacího vzoru a rozhodla se vytvořit nový, jednodušší psací „model“. Při rychlejším psaní se mohou tahy ještě více zvýraznit, a písmeno tak dostane osobitý výraz. (Lencová, 2008, str.10)

Názor učitelů Učitelé nesouhlasí s názorem Radany Lencové. U současné písmové předlohy se vyučuje zásadně psaní, nikoliv krasopis. Děti nejsou klasifikovány podle „krásy“ svého písma, nýbrž podle čitelnosti a v jejich písemném projevu se respektují odlišnosti a odchylky od normy víceméně už od 1. třídy. (Tvar 11/2010, Lubor Kasal a kol. str. 10)

3.5.7. Sklon písma Sklon písma je jedním z individuálních znaků osobnosti, který je úzce spjat s citovou stránkou člověka. Proto se Radana Lencová domnívá: „že by neměl být striktně stanoven určitým konkrétním stupněm. Sklonem písma vyjadřujeme svoji racionalitu nebo vřelost. Nedá se přesně předepsat, jaký by měl sklon být. U někoho také nemusí být vůbec.“ (Lencová, 2008, str. 18) Z těchto důvodů její základní písmo nemá žádný sklon, autorka jej nechává na tvůrčí svobodě každého dítěte. Děti si písmo přizpůsobí své povaze nebo mu dají sklon rychlostí svého psaní. Z praktických důvodů autorka doporučuje sklon doprava (7 ° od kolmé osy), který by umožňoval větší rychlost psaní. Je však možný i větší sklon, např. 12 ° od kolmé osy. Maximální vychýlení určuje spíše z estetických důvodů, od kolmého psaní do sklonu 20 ° od kolmé osy. 29

Autorčino tvrzení, že písmo Comenia Script je bez sklonu, je formulačně diskutabilní. Není totiž písma „bez sklonu“ – takové písmo by bylo natolik „placaté“, že by splynulo s linkou a jako takové přestalo existovat. Je třeba se smířit s tím, že varianta Radany Lencové zvaná „bez sklonu“ z hlediska grafologie sklon má – a to 90 °. Proto grafologové v článcích hovoří o písmu kolmém čili stojatém. Radana Lencová ovšem používá sousloví „písmo bez sklonu“ také v tom smyslu, že jeho kolmý sklon je míněn jako provizorní, nikoliv jako pevně stanovený. Předloha však musí být nějak prezentována, a také je – jako kolmá. Vyvstávají zde otázky, jak vysvětlit prvňáčkům, že paní učitelka sice píše na tabuli písmo stojatě, ale ve skutečnosti písmo stojaté není a oni sami ho tak psát nemusí. Děti se totiž se sklonem písma seznamují až ve druhém ročníku. (Tvar 8/2010, Božena Sprácová, str. 14)

Názory učitelů Podle učitelů není sklon písma přísně vyžadován, a pokud dítě tenduje například k písmu stojatému, je mu umožněno, aby tak psalo. Autorka Comenia Scriptu tedy mylně kritizuje současný písmový vzor jako cosi, co způsobuje, že děti jsou nuceny ke krasopisu, že se učí něco, co v životě nebudou potřebovat, že se musí podřizovat drilu. Školy mají k dispozici velké množství pracovních sešitů. Ty umožňují, aby si děti zafixovaly tvary jednotlivých písmen a psaní si zautomatizovaly, aniž by byly nuceny k úmornému, netvůrčímu a přesnému opisování předlohy. (Tvar 11/2010, Lubor Kasal a kol., str. 10)

Názory grafologů Problematická je také možnost výběru sklonu, se kterým se seznamují žáci ve druhém ročníku. Grafologové tvrdí, že není možné chtít po šestiletých dětech, aby si vybraly sklon písma samy.

3.5.8. Liniatura Pro psací písmo je nejdůležitější střední výška písmen (velikost malého „a“). Ta určuje základní čtecí kód, proto je v poměru k ostatním dvěma výškám (horní a spodní dotahy) větší. Oproti stávajícímu vzoru, kde byly všechny výšky stejné, má nyní dítě na základ písmene (bříška minusek) větší prostor. Střední výška se zvětšuje na 8 mm (z původních 6 mm). Horní a spodní dotahy mají stejnou výšku 5 mm. Základní linie, na níž jsou písmena postavena (základní dotažnice), je vyznačena plnou čarou, ostatní, doprovodné linie čarou přerušovanou (horní, dolní a akcentová dotažnice). Dítě si má uvědomovat

30 především základní linii – vnímat, kde písmo stojí a jestli jde jeho tah pod linku. V počátcích psaní je lepší ponechat dětem prostor a nezačínat hned se čtyřlinkovou liniaturou. Autorka doporučuje používat pouze základní linku, například s naznačením tečky, odkud tah vychází. (Lencová 2008, str. 13)

Obr. 10. Liniatura obou písmových předloh

Názor grafologa Grafoložka Hana Rásochová kritizuje proporcionalitu písma. „Vše se odehrává pouze ve střední zóně písma. Do horní a spodní zóny písmo moc nezasahuje.“ (Tvar 6/10 str. 6) Poměr zón podle grafologů souvisí v vyváženým prožíváním.

3.5.9. Serify Dosud se psaly na horních a dolních dřících smyčky. Vznikly v době baroka z kaligraficky zdobených horních přetahů; mělo se také za to, že smyčky urychlují psaní. Podle autorky Comenia Scriptu tomu vždycky tak není, a když, tak často na úkor čitelnosti. Při rychlém psaní jsou si písmena se smyčkami velice podobná (někdy až tvarově splývají) a navíc odvádějí pozornost od základní střední výšky, která je pro identifikaci písmene v psaném textu daleko důležitější. Praktičtějším a čitelnějším řešením dle autorky Comeni Scriptu jsou proto volné dříky, které nás navíc nenutí vracet se zpět na základní účaří a všechna písmena spojovat. Aby byla písmena vizuálně výraznější a písmo čitelnější, používají se pro zvýraznění dříků tzv. serify, které označují začátek tahu. Všechny serify píšeme zleva doprava. (Lencová, 2008, str. 15) Dle autorky Comenia Scriptu jsou serify jedním z prvků pomáhajících dobré čitelnosti a praktickému psaní – tak tomu bylo i u karolinské minuskule a později v humanistických kurzívách. Nemusí však být výrazně velké, důležitý je vědomý moment nasazení na začátku tahu. U dolních dotahů zachovávají serify svůj přirozený směr. U velké abecedy nejsou potřeba, písmena díky svým proporcím vizuálně fungují samostatně. Výjimkou je pouze velké L, kterému serify pomáhají k dobrému rozlišení. (Lencová, 2008, str. 16)

Obr. 11. Comenia Skript se serify a zapojovacími tahy

Reakce učitelů Je otázka, jak „zobáčky“ (serify) a nespojitost Comenia Scriptu v uvolňovacích cvicích zohlednit a zda to vůbec bude možné. Comenia Script se tak zdá být v rozporu se snahou učitelů odblokovat u dětí křečovitý způsob psaní. Nespojitost, respektive možnost spojovat pouze několik málo písmen povede nejspíš i k obtížnějšímu osvojení psaní krátkých, jedno- až dvojhláskových slov, zejména předložek, na něž se přesouvá přízvuk následujícího slova („za domem“, „do vesnice“ atd.) či které s následujícím slovem „splývají“ („z domu“, „k vesnici“ atd.). Komplikace, vyplývající z nespojitosti, lze rovněž očekávat u slov s předponami („vyběhnout“, „zúčastnit se“ atd.) a složenin („trojúhelník“, „koloběžka“ atd.). Ani jedno malé písmeno Comenia Scriptu nezačíná na lince – naopak nasazení pera je u všech písmen v prostoru kdesi nad linkou. Taková písmena obecně dělají dětem největší potíže a jejich správný tvar je nutno nacvičovat déle (v současné předloze je těchto písmen pouze šest). To znamená, že nácvik psaní bude zřejmě trvat déle a řada žáků bude potřebovat pomocné linky v sešitech i po dokončení 1. ročníku. (Tvar 11/2010, Lubor Kasal a kol., str. 10) Pilotní výzkum toto tvrzení nepotvrdil.

3.5.10. Tvarová odlišnost Učitelé se domnívají, že nácvik psaní je nejsnazší tehdy, když se tvary jednotlivých písmen vzájemně co nejvíce liší. Zvláště některé děti se specifickými poruchami učení potřebují delší čas na rozpoznávání písmen. Protože je v písmu Comenia Script zmenšena horní a dolní zóna, odlišnost různých písmen není tak markantní jako u současné předlohy, a tak je pravděpodobné, že písmo bude zvláště pro handicapované děti obtížněji osvojitelné. S předcházejícím bodem souvisí i problém, jak dosáhnout toho, aby si děti (zvláště ty handicapované) uvědomily vzájemnou odlišnost písmen

32 tvarově podobných. Osvědčilo se, ukazovat těm dětem, které si nějakou dvojici či skupinu písmen pletou, rozdíly nejdříve buď na tištěném písmu, anebo na psacím písmu, a to podle toho, kde je rozdíl mezi písmeny největší – např. písmena „b“, „d“, „p“ jsou výrazněji odlišná v psací podobě, písmena „r“, „z“ v podobě tištěné. K uvědomění si odlišností mezi různými písmeny rovněž pomáhá, když děti vytvářejí dvojice a přiřazují k tištěnému tvaru písmene tvar téhož písmene psacího. Comenia Script tím, že ruší odlišnost tvarů psacího a tištěného písma, tuto výukovou metodu vylučuje. S ohledem na výše uvedené lze pokládat tvrzení autorky Comenia Scriptu, že její písmový vzor je vhodný pro handicapované děti, přinejmenším za diskutabilní. Určitě není vhodný paušálně pro všechny děti s poruchami učení. (Tvar 11/2010, Lubor Kasal a kol., str. 10) Závěr pilotního projektu poukazuje na to, že tvary písma Comenia Script dobře vyhovují žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, především dysgrafického charakteru. „Učitelé experimentální skupiny dále konstatovali, že tvary písma Comenia Script dobře vyhovují i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, především dysgrafického charakteru. Učitelé kontrolní skupiny považují některá písmena běžně užívané psací abecedy pro dysgrafické děti za obtížné, ale s jejich nácvikem si prostřednictvím individualizovaného postupu dokáží poradit.“ (Závěrečná zpráva CS, str. 16)

3.5.11. Leváctví Podle autorky Comenia Scriptu nezohledňuje současné písmo leváky a dysgrafiky, nenabízí jim jiný styl psaní. (Tvar 6/2010 str. 3) Proto připravila pro dysgrafické, tělesně nebo mentálně postižené děti zjednodušenou formu písma Comenia Script B. Pro leváky jsou připraveny speciální předlohy, liší se tím, že horizontální tahy jsou vedeny opačným směrem zprava doleva, aby čára vznikala tahem k sobě, nikoliv od sebe. Variantu pro leváky nabízí Comenia Skript universal a Comenia Skript A.

Reakce učitelů Podle učitelů je zcela sporný je výrok, že písmo Comenia Script je výhodnější pro leváky. Leváctví totiž není při výuce psaní v současnosti něčím, co by se muselo zohledňovat (s výjimkou toho, že levák musí mít svého souseda v lavici vždy po své pravé ruce). Protože dnes existuje velký výběr psacích pomůcek, protože psaní tužkou je umožňováno dětem do konce 1. třídy, respektive někomu i ve 2. třídě a protože předepsaný sklon písma není striktně vyžadován, nevyskytuje se vůbec žádná potíž, kterou by leváci byli sužováni více než praváci. (Tvar 11/2010 Lubor Kasal a kol.)

3.6. Švédská zkušenost s písmem

Podobný pokus se školním písmem jako u nás proběhl ve Švédsku v 70. letech minulého století. „Reformní“ švédská předloha se svým „tiskacím“ charakterem přibližuje Comenia Scriptu a argumentace, kterou bylo zavedení nové předlohy ve Švédsku zdůvodňováno, se podobá argumentaci Radany Lencové. Švédsko dlouho nemělo jednotnou předlohu psacího písma. Písmo, které se vyučovalo, bylo ovlivněno regionálními tradicemi, učitelé i školy si mohli vybrat, který vzor písma budou vyučovat. V roce 1941 navrhl švédský kaligraf Bror Zachariasson nový vzor psacího písma, který nabízel prostřednictvím Školského úřadu školám. (Tvar 12/2010, Ondřej Vimr, str. 18) Návrh byl inspirován především italskou antikvou z 15. století, autor písma byl také ovlivněn dobovým funkcionalismem a upřednostňoval, aby psací písmo bylo jasné, mohlo se snadno a rychle psát, mělo být také estetické a příjemné. Nesetkal se však s pochopením u učitelů. Na počátku 60. let, o více než 20 let později se Školský úřad inspiroval jeho návrhem. Byly tehdy připravovány nové moderní osnovy (největší reformy od roku 1842) a mezi výrazné změny bylo automaticky zahrnuto i nové písmo. Ke spolupráci byla pozvána slavná kaligrafka Kerstin Anckersová. Kerstin Anckersová vyšla ze Zachariassonových návrhů a nový vzor dopracovala. Nový návrh písma se začal zavádět do škol na počátku 70. let. Písmo se mělo snadno psát i číst, mělo být funkční, snadné a věcné a bez zbytečně zdobných a strojených tvarů. Předloha SÖ stilen byla v roce 1975 zavedena plošně a povinně do všech škol, v dějinách Švédska se poprvé museli všichni učit stejné písmo. (Tvar 12/2010, Ondřej Vimr, str. 18)

Obr. 12. Předloha SÖ stilen, povinná v letech 1975−1985.

Školský úřad chtěl předlohu, která by se využívala v celé zemi, a bylo důležité posílit vazbu mezi výukou čtení a psaní a minimalizovat potíže s různými předlohami při stěhování žáků mezi kraji. Byla zde také snaha o zjednodušení mezinárodní komunikace.

Nový vzor se totiž více podobal předlohám používaným v mnoha dalších zemích, především se jednalo o evropské země. Reakce na novou předlohu byly především negativní, protestovali také žáci. Větší důraz byl pochopitelně kladen na protesty pedagogů a především se zohledňovaly výsledky žáků. Hlavní námitka byla, že pozornost se zde nevěnuje dětem, ale písmenům. Podle pedagogů se při přípravě předlohy SÖ stilen úplně zanedbaly zkušenosti s rozvíjením dětské jemné motoriky a také to, že se do psacích pohybů promítá osobnost dítěte. Diskutována byla hlavně tři malá písmena: g, j, y (a také q, které se však ve švédštině prakticky nepoužívá). Zmiňovaná písmena se totiž podle nové předlohy nepsala spojitě, spodní délky byly přerušeny a následující písmeno na ně nemohlo být napojeno. Učitelé prosazovali názor, že didaktika nácviku psaní nového vzoru nebyla propracovaná. Hlavní nedostatek písma viděli učitelé v přístupu k jeho spojitosti. Nelogické bylo i navržené spojení jednotlivých písmen, při rychlejším a uvolněnějším psaní bylo těžko proveditelné. Snížená čitelnost písma byla způsobena tím, že mezi některými písmeny bylo třeba zvednout pero, stejně jako se zvedá mezi slovy, takže děti mezi písmeny a slovy dělaly tytéž mezery. U žáků se sníženými motorickými schopnostmi nastaly největší potíže, paradoxně právě jim měla zjednodušená předloha pomoci nejvíce. Školský úřad začal ustupovat přibližně po 5 letech protestů. Autorka předlohy Kerstin Anckersová připustila později kličky i u sporných spodních délek a navrhla další způsoby spojování různých písmen. Pověst předlohy se tím ale nezměnila. Děti si postupně měly vybrat volnost ve způsobu navazování, to ale vneslo do předlohy jenom zmatek. Deset let po zavedení povinné předlohy, tedy v roce 1985, byla povinnost nové písmo vyučovat zrušena. Učitelům byla opět vrácena možnost rozhodovat o tom, jakou předlohu budou vyučovat. Učitelé začali okamžitě sami od sebe tvořit nové písanky podle „starého stylu“.

Obr.13. Předloha „starého stylu“

Předloha SÖ stilen zůstala jako alternativa. Dodnes tato předloha vzbuzuje vášnivé debaty, a to především mezi těmi, kteří se na přelomu 70. a 80. let učili podle ní psát, tito lidé o sobě často ironicky tvrdí, že se nenaučili psát. Negativní reakce vyvolaly

35 nakonec i zvážení okolností u samotné Anckersové, která sepsala pět bodů, které by měly být zohledněny při příštích reformách psacího písma. Nabádala zavést znovu jednotnou psací předlohu, důležitost spatřovala v motivaci učitelů, zdůrazňovala, aby byla oddělena výuka psaní a čtení, aby se zavedla znovu didaktika nácviku psaní rukou do plánů pedagogických škol, aby se v prvních třech letech školní docházky vyhradil ve výuce čas na psaní a aby se nesměšovalo psací písmo s kaligrafií. (Tvar 12/2010, Ondřej Vimr, str. 18)

3.7. Obraz Comenia Scriptu v médiích

3.7.1. Deník Jeden z článků v Deníku informuje, že výuka nového písma je brzděna drahými pomůckami, v dubnu 2013 vyšly dva díly písanky na 150 Kč. Cena materiálů je vysoká, protože vycházejí v malém nákladu, se stoupajícím zájmem o písanky bude podle nakladatelství Svět cena klesat. Celý balíček písma Comenia Script vyjde na 1000 Kč Nakladatelství Fraus nabídlo, že by dokázalo vydat písanky levněji, než nakladatelství Svět, v rozhovoru autorka písma nicméně uvedla, že jí nejde o masové rozšíření, ale o kvalitu psaní. (Perknerová, Výuce nového písma CS ve školách brání drahé pomůcky)

3.7.2. Idnes.cz V dubnu 2010 vycházely na serveru idnes.cz články o konci starého písma a konci krasopisu ve školách. Idnes podával stejné informace jako jiná média o připravovaném projektu ministerstva školství. Jako první o projektu nového písma informovaly Lidové noviny. (Wallerová, Konec psacího písma? Školy mohou přestat učit krasopis) V červenci 2011 vyšla zpráva o rozšíření písma i do druhých tříd, o písmo byl velký zájem, rozšířily se i písanky pro druhé třídy. Jednoduché tvary nedělaly problémy dětem s poruchami učení, písanky jsou úhledné. (ČTK, Testování psacího písma bez „kudrlin“ se rozšíří i do druhých tříd) V únoru 2012 si učitelky pochvalovaly, že zbývá čas i na jiné věci v hodinách, děti se písmo učí rychle. Písanka obsahuje vtipné říkanky, děti se dozví různé informace o cestování a zeměpisu. (Werner, Prvňáci už na podzim psali milostná psaníčka, chválí učitelka nové písmo) V prosinci 2012 informoval server idnes.cz o tom, že ministerstvo školství rozhodlo po dvouletém testování Comenia Scriptu o jeho zařazení do učebních osnov jako varianty vedle stávajícího školního písma. Písmo vyhovuje levákům a celkově děti

36 jeho výuka baví. Podmínkou pro školy, které budou chtít nové písmo zařadit, je souhlas rodičů. (Jiřička, Školáci můžou používat i písmo CS, rozhodlo ministerstvo) V listopadu 2013 vyšel článek o tom, že písmo Comenia Script zkouší i na Slovensku. V září 2013 se jednalo o 6 slovenských škol. Podle serveru idnes.cz se novým písmem po roce od schválení učí 150 až 200 základních škol, odhaduje to autorka Radana Lencová. Většímu zájmu o písmo brání spokojenost se současnou předlohou, ale i větší cena učebních pomůcek. O rozšíření písma rozhoduje do určité míry i sama autorka písma, která vlastní autorská práva na všechny jeho podoby. Produkty s písmem Comenia Script vydávají čtyři firmy Nakladatelství Svět a Karolinum, Samsung a J4W. Písanky a didaktické materiály dělá pouze Nakladatelství Svět. Autorka se chce podílet na přípravě materiálů a s tím souhlasilo jen jedno nakladatelství. Někteří rodiče v září dopláceli na pomůcky zhruba 750 korun, ostatní přibližně 500. Na některých školách písmo hradí z vlastního rozpočtu. V listopadu 2013 stály dvoudílné písanky pro prvňáky 128 Kč. (Jiřička, Nové písmo se učí na desítkách škol, zkouší ho i Slováci)

3.7.3. Server Lidovky.cz V prosinci 2012 vyšel na serveru lidovky.cz rozhovor s grafoložkou Světlanou Francovou. Tvrdí, že písmo je výnosný byznys a pokus na dětech, který se nemusí vyplatit. Grafologická komora poslala dopis s připomínkami Pedagogické fakultě UK. Vadí jí mimo jiné to, že se na ni ministerstvo školství neobrátilo před pilotním ověřováním. Světlana Francová chápe Comenia Script jako změnu kultury projevu, kritizuje také předražené pomůcky. (lidovky.cz, Comenia Script je jen velký byznys, tvrdí grafoložka) Lidovky.cz dále informovaly o nové předloze podobně jako server idnes.cz. V prosinci 2012 se vyjádřil psycholog z katedry psychologie Univerzity Karlovy Václav Mertin, neztotožňuje se s názorem grafoložky Francové z České grafologické komory, že písmo Comenia Script snižuje laťku schopností dětí. Podle jeho názoru krasopis často odrazuje děti od učení. Považuje za důležité, že písmo je bráno jako prostředek k zaznamenání myšlenky, nikoliv jako kaligrafický ornament, důležitá je pro něj funkce komunikovat, proto vítá zjednodušené písmo. (Černá, Krasopis není důležitý. Hlavní je pomoct dětem, říká o novém písmu psycholog)

3.7.4. Internetový server reflex.cz Server stejně jako ostatní média informuje o zavedení nového písma do škol, můžeme zde najít online rozhovor s autorkou písma. Jsou zde různé dotazy od lidí a Radana Lencová na ně odpovídá. Nejčastěji je kritizována cena pomůcek a to, že písmo 37 prakticky vydává jen jedna firma. (Strnad, Online rozhovor: Radana Lencová, autorka písma Comenia Script)

4. Evropské písmové systémy

Tato kapitola se zabývá historií a popisuje současnost několika písmových systémů a předloh. Autorka Comenia Scriptu Radana Lencová uvedla, že současná česká předloha je kvůli spojitým tahům pro cizince špatně čitelná. Vznik písma Comenia Script má cizincům usnadnit komunikaci a mají mu lépe rozumět. Domnívá se také, že v současnosti spojité písmové předlohy používá jen několik států v Evropě.

4.1. Německé písmové předlohy

V roce 1911 Ludwig Sütterlin zjednodušil písmo z 19. století. Písmo Sütterlin-Schrift bylo roku 1915 zavedeno v celém Německu a mělo tu nevýhodu, že se díky své extrémní příkrosti naklánělo vlevo, kulatý tvar byl příliš zdůrazněn. (M. Körner, D. Schäfer. Vereinfachte Ausgangsschrift. 1997)

Obr. 14. Sütterlinschrift

V roce 1941, tedy během druhé světové války, bylo v Německu zavedeno písmo Deutsche Normalschrift. (M. Körner, D. Schäfer. Vereinfachte Ausgangsschrift. 1997)

Obr. 15. Deutsche Normalschrift

Na základě výnosu ministerstva kultury bylo 4. 11. 1953 zavedeno Lateinische Ausgangsschrift do všech škol ve Spolkové republice Německo. Toto písmo navrhl Iserlohner Schreibkreis, široké tahy u písmen byly zkráceny. Nejednalo se jen o zlepšení vnější formy písma a změnu sklonu, zajímavá novinka byla spojena se slovem Ausgangsschrift − „předloha“. Na toto písmo se nahlíželo jinak, tedy jako na předlohu. Žáci jej mohli ve škole individuálně rozvíjet, nebylo koncipováno jako neměnné. (M. Körner, D. Schäfer. Vereinfachte Ausgangsschrift. 1997)

Obr. 16. Lateinische Ausgangsschrift

V 70. letech nebylo již učení písma vnímáno jako směřování k dokonalosti tahů, ale byla zdůrazněna jeho pragmatická funkce. Těchto výhod využilo i nové písmo, které vzniklo roku 1973 a je pojmenováno po autoru Henrichu Grünenwaldovi. V roce 1970 zkoumal psaní takzvaným skriptometrem, přístrojem, který zjišťuje chování a pohyb pisatele. Přitom konstatoval, že písmo Lateinische Ausgangschrift odporuje plynulému pohybu. (M. Körner, D. Schäfer. Vereinfachte Ausgangsschrift. 1997) Na základě poznatků Heinricha Grünenwalda bylo tedy v roce 1973 vyvinuto Vereinfachte Ausgansschrift – „Zjednodušené písmo“. Sedm let bylo toto písmo testováno na základních školách, poté roku 1980 přepracováno. Od té doby existuje ve své konečné podobě. (M. Körner, D. Schäfer. Vereinfachte Ausgangsschrift. 1997)

Obr. 17. Vereinfachte Ausgangsschrift

V Německu je nyní šestnáct spojkových zemí a tři písmové předlohy pro spojité psaní. V roce 1992 bylo v pěti spojkových zemích Německa povoleno písmo Lateinische Ausgangsschrift a také Vereinfachte Aussganschrift. (M. Körner, D. Schäfer. Vereinfachte Ausgangsschrift. 1997)

4.2. Rakouské písmové předlohy

Nejstarší celorakouské školní písmo je z roku 1775 a bylo zavedeno Johannem Ignazem Felbigerem za vlády Marie Terezie. Písmo bylo sjednoceno v roce 1832. (http://www.bmukk.gv.at/) Předpisy se ale nedodržovaly, dokonce ani na školách. Učitelé navrhovali vlastní předlohy. Městská školní rada vyhlásila reformu písma v roce 1924, tato reforma navazovala na předchozí písmové předlohy, některé spolkové země ji ale nerespektovaly a zavedly vlastní školní písmo. Do školního roku 1938/1939 bylo v Rakousku používáno úřední a protokolární písmo Kurrentschrift (ne jako v Německu používané Sütterlinschrift) jako první písmo vyučované na obecných školách. Školní knihy byly psány frakturou a kurentem. (http://www.bmukk.gv.at/)

Obr. 18. Kurrentschrift

Po nacionálně-socialistickém převzetí moci v Rakousku byl vydán výnos o písmu Normalschrift z 1. 9. 1941. Toto písmo bylo prohlášeno za „švabach Židů“, v originále „Schwabacher Judenlettern“ a bylo ve školách zakázáno. Jako německé písmo bylo ustanoveno písmo Normalschrift. Výnosem spolkového ministerstva pro výuku 22. května 1951 byl Kurrentschift jako druhé písmo krasopisu znovu zavedeno, avšak bylo jen zřídka používáno. Teprve se školním písmem Schulschrift 1948 bylo znovu dosaženo sjednocení

42 pro všechny rakouské spolkové země. Toto latinské tiskové a psací písmo je používáno do dnes v menších změnách, které proběhly v letech 1969 a 1995. Od školního roku 1995/1996 mají učitelé volnou volbu – mohou být používány obě varianty písma, jak ta z roku 1995 – „Österreichische Schulschrift 1995“, tak předloha z roku 1969 – „Österreichische Schulschrift 1969“. (http://www.bmukk.gv.at/)

Obr. 19. Österreichische Schulschrift 1969

Obr. 20. Österreichische Schulschrift 1995

4.3. Švýcarské písmové předlohy

Švýcarské školní písmo (lidově nazýváno Schnürlischrift) je kurzíva, která byla zavedena v roce 1947. Vedle toho se ve Švýcarsku učí antikva (tiskové písmo), říká se jí také Steinschrift. (www.deacademic.com)

Obr. 21. Schnürlischift

Předchůdcem antikvy bylo kurentní písmo. Ve Švýcarsku se mluví čtyřmi jazyky, byla zde snaha zavést jednotné písmo. Jeden z prvních návrhů vytvořil Paul Hulliger – navrhl písmo Hulligerschrift, které převzalo 10 kantonů Švýcarska. Po prudkých diskuzích bylo v roce 1947 vyměněno za písmo Basisschrift. Eugen Kuhn a Karl Eigenmann byli významní vydavatelé knihy „Das Schreiben“ – Psaní. Jejich cíl bylo vytvořit jednotně uznávané Švýcarské školní písmo, které by bylo především čitelné. (www.deacademic.com) V roce 2006 navrhl Hans Eduard Meier návrh nového školního písma – Basisschrift. Písmo je podobné grotesku. Od roku 2007 se nové písmo na zkoušku vyučuje v různých obcích. V kantonu Glarus si mohou učitelé vybrat, zda Basisschrift zavést chtějí, nebo nechtějí. (www.deacademic.com)

Obr. 22. Basisschrift

4.4 Písmové systémy Velké Británie

Mezi čtyři nejpoužívanější písmové systémy ve Velké Británii patří Print Script, Round Hand, Looped Coursive a Italic. (Tom Davis, 1994)

4.4.1. Print Script Ve Velké Británii, podobně jako v dalších státech, se nejprve učí nespojitý systém a poté kurzíva nebo jiné spojité systémy. Print Script je vnímán jako „základ psaní“. Předpokládá se, že dítě není ještě schopno psát spojitě. Systém je velmi jednoduchý, bez zdobných tvarů a spojitých tahů. Existuje jako protiváha zdobené kurzívy. Autorem Print Sciptu je Edward Johnston, který toto písmo zveřejnil v roce 1906. Přestože jde o nespojité písmo, lze jím psát stejně rychle jako kurzívou. (Tom Davis, 1994) Print Script nikdy nebyl považován za dospělácké písmo, v mnoha školách se používá, protože jeho jednoduché tvary jsou vhodné při výuce prvního psaní, je také považováno za předchůdce (mezistupeň) ke spojitému psaní. Pojetí Print Scriptu jako písma pro děti je posíleno i díky bezserifové tištěné verzi, která se používá ve slabikáři Erica Gilla. Popularita Print Scriptu prudce stoupla, když ho ve své zprávě pro UNESCO doporučil William Gray pro celý západní kulturní prostor. Protože tvary písma PS jsou považovány za „přirozené“, spoléhají mnozí učitelé na vlastní zažité písmo a neužívají písankové vzory. (Tom Davis, 1994)

Obr. 23. Round hand

4.4.2. Round Hand Round Hand je typ písma pocházející z Itálie, zaveden byl však v Anglii během poloviny 16. století. Vyznačuje se mírným kontrastem mezi tlustými a tenkými čarami, ale znám je hlavně pro svou kulatou podobu, která jde na úkor úhlu sklonu. Tento styl vznikl mj. díky vývoji kovových hrotů na brka a pera. (www.wisegeek.com) Písmo Round Hand bylo od roku 1660 zřídka užíváno jako čitelné písmo oficiálních dokumentů. Jednalo se o dokumenty jako jsou dokumenty o sčítání lidu, úmrtní listiny a svatební dokumenty, ale byl používán i v brožurách, na přebalech knih a certifikátech. Jeho hlavní funkce byla nahrazena psacím strojem a poté osobními počítači v 19. a 20. století. Nicméně Round Hand je stále používán pro univerzitní certifikáty a pochvaly. (www.wisegeek.com)

4.4.3. Looped Cursive Písmový systém Looped Coursive – (nakloněná kurzíva) má dva velké nedostatky. První je minimum kontinuity. Problematické je, že děti se učí 52 tvarů písmen (velká a malá písmena), ta píšou několika tahy – stylem „ball and stick“. Potom musí zapomenout, co se naučili, a začít znovu s nakloněnou kurzívou – pro spoustu dětí to znamená naučit se psát 52 zcela nových tvarů pod jiným sklonem. Mnozí to pokládají za frustrující přechod s nepříznivými účinky na rukopis, které přetrvávají až do dospělosti. Druhým problémem je to, že písmena kurzívy jsou nakloněna dolů s obloučky a kudrlinkami a mají dlouhé vstupní a výstupní patky, což často maskuje tvar písmena. Obloučky rovněž způsobují nejednoznačnost v rozpoznávání písmen. Většina dospělých upouští od nakloněné kurzívy a píše vlastním písmen, které je podobné italice. (B. Getty, I. Dubay, 2005, str. 56)

Obr. 24. Looped Coursive a Coursive Italic

4.4.4. Italic Písmo italika – Italic se vyhýbá problémům, které nacházíme u systému Looped cursive. Tvary a sklon italických kurzívových písmen odpovídají obyčejné italice. Italické tvary písmen jsou jednodušší pro dyslektiky. Nejsou zde žádná zrcadlově souměrná písmena, která se často zaměňují (b za d, p za a). Italika má dále eliptické tvary, které jsou vhodné pro přirozené pohyby ruky. Mnoho dospělých shledává italické písmo za uspokojivou a zároveň praktickou a čitelnou formu komunikace, cení si ale i estetických kvalit písma. (B. Getty, I. Dubay, 2005, str. 56) K přijetí italiky do škol došlo až relativně nedávno. V jejím užívání proběhl velký vzestup díky publikování modifikovaných a zjednodušených italických systémů. Tyto systémy dokazovaly fakt, že krása psaní širokoúhlým perem ustoupila požadavku moderních psacích potřeb. (B. Getty, I. Dubay, 2005, str. 56)

Kurzívní styl psaní doporučuje i Britská asociace pro dyslexii – British Dyslexia Association. Pro děti s dyslexií může výuka dvou různých psacích soustav představovat nadbytečnou komplikaci. Proto je vhodné, aby se dítě učilo od začátku jen jediné písmo. Při spojitém psaní si dítě vytváří motorickou paměťovou stopu písmene, což vede ke snazšímu psaní. Protože slova a písmena směřují zleva doprava, snižuje se výskyt zrcadlově převrácených písmen, která jsou pro dyslektiky obtížná (b—d, p—q). Rozdíl mezi velkými a malým písmeny je lépe patrný, spojité psaní má také kladný vliv na rychlost a správnost psaní. (www.cursivewriting.org)

Toto doporučení se vylučuje s názorem Radany Lencové, která se domnívá, že spojité písmo je pro dyslektiky příliš složité, a proto vytvořila pro dyslektické děti a pro děti s handicapem speciální zjednodušenou variantu písma – Comenia Script B. Z námi vybraného vzorku písmových systémů je patrno, že spojité tahy jsou stále aktuální tradiční formou pro některé evropské státy.

Závěr

Tato práce se zabývala písmovými předlohami. Cílem práce bylo popsat české písmové předlohy a postihnout argumenty pro akceptování a odmítání předlohy Comenia Skript. Proti sobě jsme postavili zejména názory autorky a pedagogů či grafologů. Comenia Skript byl na konci pilotního projektu, tj. v roce 2012 doporučen garantkou projektu jako alternativa k současné písmové předloze, od té doby je oficiálně vyučován na základních školách. S výukou Comenia Scriptu musí souhlasit rodiče dítěte a mělo by být zaručeno, že žáci nebudou přeučováni z jednoho systému na druhý, zároveň by mělo být žákům umožněno, naučit se běžně užívanou, tedy původní abecedu číst. Masovému rozšíření písma bránila ze začátku vysoká cena učebních materiálů. Po roce schválení se písmem Comenia Script učilo přibližně 150 až 200 škol, uvedla to autorka písma v listopadu 2013 pro server idnes.cz. Písmo Comenia Skript je vyučováno a zkoumáno jen krátce, od roku 2010. Domníváme se tedy, že nelze učinit závěr, zda písmo bude pro žáky lepší variantou. Pilotní projekt nepotvrdil, že by písmo Comenia Script bylo oproti současné předloze rychlejší, resp. Pomalejší, dále projekt dokládá, že tvary písma Comenia Script dobře vyhovují i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, především dysgrafického charakteru. Učitelé kontrolní skupiny považovali některá písmena běžně užívané psací abecedy za obtížné pro dysgrafické děti, ale s jejich nácvikem si prostřednictvím individualizovaného postupu dokázali poradit. Pro experimentální skupinu 1. ročníku bylo písmo Comenia Script z hlediska sklonu a tvaru snazší. Rozdíl v psaní obou předloh nebyl již ve druhém roce pilotního ověřování výrazný. Dá se tedy předpokládat, že v tomto období jsou obě užívaná písma psací abecedy pro žáky stejně obtížná. Mnohé z názorů na Comenia Skript jsou v přímém rozporu a zakládají se na odlišných hodnotových stanoviscích. Grafology jsou velmi silně vnímány sekundární funkce psaní (nácvik motoriky, sezení, uvolnění ruky, dýchání), ale i rozvoj psychologických kvalit dítěte. Mnohá jejich stanoviska však nejsou zcela totožná s názory psychologů, kteří pokládají pozitivní přístup k psaní za stejně důležitý jako vliv psaní na psychiku dítěte. Velmi nejasné jsou otázky ohledně spojitosti písma, a to jak ve smyslu jeho praktičnosti, tak ve smyslu vhodnosti pro dysgrafiky či dyslektiky. Setkáváme se na obou stranách s odkazováním na praxi i výzkum, avšak závěry z nich vyplývající jsou různé. Základní otázka, která by měla být teoreticky zodpovězena a výzkumem podložena totiž zní: Je pro dyslektiky a dysgrafiky obtížná a)

49 nediferencovaná kresba znaků, b) sklon písma, nebo c) (ne)spojitost? Dosavadní teorie i praxe proti sobě staví vždy konkrétní písmové předlohy charakteristické kombinací výše uvedených znaků. Z toho pak vyplývají i odlišná stanoviska, daná do značné míry důrazem, který kladou autoři studií buď na kresbu písmového znaku, nebo na sklon, nebo na spojitost písma. I v případě, že by však výzkumy jednoznačně prokázaly vhodnost určitých vlastností písma pro žáky s poruchami učení, je velmi diskutabilní, zda je to samo o sobě důvodem pro globální výuku takového „ideálního“ písma i u zdravých žáků. Argumenty grafologů a učitelů lze brát v úvahu jen s velkou rezervou, neboť často uvádějí údaje „vypozorované“, nikoli vědecky ověřené a podložené. Uvedený spor má někdy až podobu konfliktu mytizované představy o písmu jako jedinečném a nenahraditelném nástroji kultivace lidského jedince a chápání písma jako ryze pragmatického prostředku sdílení informací, již tak dost anachronického v elektronickém věku.

Anotace

Příjmení a jméno autora: Truhlárská Milada Název fakulty: Filozofická fakulta Název katedry: Katedra bohemistiky Název práce: Spory o písmovou předlohu Vedoucí práce: Mgr. Vladimír Polách, M.Phil., Ph.D. Počet znaků: 77 052 Počet příloh: 24 obrazových příloh Počet titulů použité literatury: 14 Klíčová slova: Comenia Script, písmová předloha, Argumentační analýza, rukopis, psací latinka, vývoj písma.

Resumé

The bachelor’s thesis deals with handwriting templates. The first chapter provides a brief description of Latin Cursives history. Further on the 19th 20th century handwriting templates used in the Czech speaking environment are paid attention to. These templates were typically written in joined letters. The main focus of the thesis is on the establishing handwriting template the Comenia Script, which was introduced to the public in 2005 and gave rise to large discussions both in professional and lay audiences. The thesis aimed to present an argument-based analysis of individual aspects of Comenia Script. The analysis is grounded in professional opinions collected among teachers, graphologists, and the author of the template herself. The last chapter is dedicated to the handwriting templates of Europe tracking their development and their characteristic features.

Seznam zdrojů

Literatura:  BANAŠ, Ján. Metodika písania. Krajský pedagogický ústav v Banské Bystrici,

Banská Bystrica 1977.

 ČAPKA, František − SANTLEROVÁ, Květoslava. Z dějin vývoje písma.

Masarykova univerzita v Brně, Brno 1998.

 HLAVSA, Oldřich. Typografická písma latinková. Státní nakladatelství technické

literatury, Praha 1960.

 LENCOVÁ, Radana. Comenia Script – Praktický manuál, nakladatelství Svět,

Praha 2008.

 MAREČKOVÁ, Marie. Přehled vývoje písma. Masarykova univerzita v Brně,

2005.

 MLČÁKOVÁ, Renata. Grafomotorika prvopočátečního psaní, Grada, Praha

2009.

 MUZIKA, František. Krásné písmo ve vývoji latinky. Státní nakladatelství

krásné literatury a umění, Praha, 1963. 2. vydání.

 PENC, Václav. Metodický průvodce k vyučování psaní v 2. a 3. ročníku základní

školy. SPN, Praha 1978.

 PENC, Václav. Metodika psaní. SPN, Praha 1966.

 ŠEBÁNEK, Jindřich. Základy pomocných věd historických, 1. díl. Latinská

paleografie. SPN, Praha 1976.

 TOŽIČKA, Bohumil. Metodika psaní ve škole obecné a měšťanské, Praha 1927.

 KAŠPAR, Jaroslav. Soubor statí o novověkém písmu. Karolinum, Praha 1993.

 KŘIVÁNEK, Zdeněk − WILDOVÁ, Radka. Didaktika prvopočátečního čtení a

psaní. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Praha 1998. 53

 WAGNEROVÁ, Jarmila. Metodická příručka k učebnici Učíme se číst pro 1.

ročník základní školy. SPN, Praha 1998.

Internetové zdroje:  http://www.wisegeek.com/what-is-round-hand.htm

 http://www.cursivewriting.org/

 http://www.suetterlinschrift.de/

 http://www.schulschriften.de/

 http://www.bundesfeuerwehrverband.at

 http://de.academic.ru/dic.nsf/dewiki/830714

 http://www.linse.uni-due.de/linse/esel/pdf/va.pdf

 http://www.bmukk.gv.at/ministerium/rs/1994_56.xml

 Závěrečná zpráva o výsledcích pokusného ověřování písma Comenia Script

Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/28993_1_1/download

Citováno: 28. 4. 2014

 Tom Davis. The acquisition of handwriting in the UK. Birmigham University.

1994

Dostupné z: http://www.unask.com/website/handwriting/new_web_pages/acquisition.htm

Citováno: 28. 4. 2014

Online kniha  GETTY, Barbara − DUBAY, Inga. Write Now: The Complete Program for Better Handwriting. Portland State University, Continuing Education Press, 2005. 2. vydání dostupné z: http://books.google.cz/books?id=jzsFSIFJb9UC&pg=PA56&dq=looped+curs ive&hl=cs&sa=X&ei=6UBaU_CuBYrXtAaRx4GwBA&redir_esc=y#v=onepa ge&q=looped%20cursive&f=false citováno 28. 4. 2014 54

Články  http://www.denik.cz/z_domova/prekazka-novinky-drahe-pomucky- 20130409.html Cit. 28. 4. 2014  http://zpravy.idnes.cz/zaci-budou-pouzivat-i-pismo-comenia-script-f2o- /domaci.aspx?c=A121218_125022_domaci_jj Cit. 28. 4. 2014  http://zpravy.idnes.cz/nove-pismo-comenita-script-se-rozsiri-i-do-druhych- trid-pi7-/domaci.aspx?c=A110726_163916_studium_taj Cit. 28. 4. 2014  http://zpravy.idnes.cz/pismo-comenia-script-na-skolach-d35- /domaci.aspx?c=A131118_110719_domaci_jj Cit. 28. 4. 2014  http://zpravy.idnes.cz/konec-psaciho-pisma-skoly-mohou-prestat-ucit-krasopis- p1f-/domaci.aspx?c=A100419_211110_studium_abr Cit. 28. 4. 2014  http://zpravy.idnes.cz/prvnaci-uz-na-podzim-psali-milostna-psanicka-chvali- ucitelka-nove-pismo-1a5-/domaci.aspx?c=A120216_180612_domaci_wlk  http://www.reflex.cz/clanek/zajimavosti/50068/online-rozhovor-radana- lencova-autorka-pisma-comenia-script.html Cit. 28. 4. 2014  http://www.lidovky.cz/krasopis-neni-dulezity-hlavni-je-pomoct-detem-rika-k- pismu-comenia-script-psycholog-gmx-/zpravy- domov.aspx?c=A121219_172037_ln_domov_mc Cit. 28. 4. 2014  http://www.lidovky.cz/comenia-je-jen-velky-byznys-tvrdi-odbornice-na-pismo- f9a-/veda.aspx?c=A121218_144407_ln_domov_khu Cit. 28. 4. 2014

Časopisy  Časopis Tvar 6/2010. Dostupné z: http://www.itvar.cz/prilohy/33/Tvar06- 2010.pdf. Cit. 28. 4. 2014  Časopis Tvar 8/2010. Dostupné z: http://www.itvar.cz/prilohy/35/Tvar08- 2010.pdf, Cit. 28. 4. 2014  Časopis Tvar 11/2010. Dostupné z: http://www.itvar.cz/prilohy/38/Tvar11- 2010.pdf, Cit. 28. 4. 2014  Časopis Tvar 12/2010 Zdroj: http://www.itvar.cz/prilohy/39/Tvar12-2010.pdf Cit. 28. 4. 2014

Obrazové přílohy

 Obr. 1. Tvar písmena z uváděný V. Pencem. Zdroj: MLČÁKOVÁ, Renata.

Grafomotorika prvopočátečního psaní, Grada, Praha 2009, str.154.

 Obr. 2. Tvar z dokumentu Vzdělávací program Základní škola (2003) Zdroj:

MLČÁKOVÁ, Renata. Grafomotorika prvopočátečního psaní, Grada, Praha

2009, str. 155.

 Obr. 3. Psací písmo ze Slabikáře pro dědinské školy z r. 1852. str. 35. Zdroj:

PENC, Václav. Metodika psaní. SPN, Praha 1966, str. 18.

 Obr. 4. Psací písmo z Knihy maličkých Dr. G. A. Lindnera z roku 1881, str. 32

Zdroj: PENC, Václav. Metodika psaní. SPN, Praha 1966, str. 20.

 Obr. 5. Stojaté psací písmo Vincence Podhajského (J. Šťastný, J. Lepař, J. Sokol:

Čítanka pro školy obecné I., Státní knihosklad v Praze 1895, str. 61) Zdroj:

Zdroj: PENC, Václav. Metodika psaní. SPN, Praha 1966, str. 21.

 Obr. 6. Abeceda ze Slabikáře Frumana-Jursy, vydání A, z roku 1909. PENC,

Václav. Metodika psaní. SPN, Praha 1966. Zdroj: PENC, Václav. Metodika

psaní. SPN, Praha 1966, str. 22.

 Obr. 7. Zjednodušená psací latinka, zavedená ministerským výnosem, ze dne 7. prosince 1932, str. 23. Zdroj: PENC, Václav. Metodika psaní. SPN, Praha 1966, str. 23  Obr. 8. Zúžená latinka, současný psací vzor. Dostupné z: http://typomil.com/typofilos/2007/01/normalizovane-skolni-pismo/ Cit. 28. 4. 2014  Obr. 9. Malá abeceda písma Comenia Script, Dostupné z: http://www.zskodanska.cz/index.php?nid=3536&lid=cs&oid=1998500 Cit. 28. 4. 2014

 Obr. 10. Liniatury obou písmových předloh. Zdroj: LENCOVÁ, Radana. Comenia Script – Praktický manuál, nakladatelství Svět, Praha 2008, str. 13.  Obr. 11. Comenia Skript se serify a zapojovacími tahy. Dostupné z: http://www.zskodanska.cz/index.php?nid=3536&lid=cs&oid=1998500 Cit. 28. 4. 2014  Obr. 12. Předloha SÖ stilen, povinná v letech 1975−1985. Dostupné z: http://www.itvar.cz/prilohy/39/Tvar12-2010.pdf, str. 18 Cit. 28. 4. 2014  Obr.13. Předloha „starého stylu“ Dostupné z: http://www.itvar.cz/prilohy/39/Tvar12-2010.pdf, str. 18 Cit. 28. 4. 2014  Obr. 14. Sütterlinschrift. Dostupné z: http://www.suetterlinschrift.de/Lese/Alphabet.htm Cit. 28. 4. 2014  Obr. 15. Deutsche Normalschrift. Dostupné z: http://www.badische- zeitung.de/fotos-lehrerverband-fordert-neue-grundschrift?id=40809682 Cit. 28. 4. 2014  Obr. 16. Lateinische Ausgangsschrift. Dostupné z: http://www.badische- zeitung.de/fotos-lehrerverband-fordert-neue-grundschrift?id=40809682 Cit. 28. 4. 2014  Obr. 17. Vereinfachte Ausgangsschrift. Dostupné z: https://medienwerkstatt- online.de/lws_wissen/vorlagen/showcard.php?id=13590&edit=0 Cit. 28. 4. 2014  Obr. 18. Kurrentschrift. Dostupné z: http://www.bundesfeuerwehrverband.at/service/handbuch-zur- feuerwehrgeschichte/kurrentschrift/ Cit. 28. 4. 2014  Obr. 19. Österreichische Schulschrift 1969. Dostupné z: http://www.tvforen.de/read.php?4,1045014,1045261 Cit. 28. 4. 2014  Obr. 20. Österreichische Schulschrift 1995. Dostupné z: http://de.academic.ru/dic.nsf/dewiki/830714 Cit. 28. 4. 2014

 Obr. 21. Schnürlischift. Dostupné z: http://www.aargauerzeitung.ch/aargau/kanton-aargau/schulschrift-heute- schreibt-sich-nicht-mehr-alles-wie-am-schnuerchen-120033729 Cit. 28. 4. 2014  Obr. 22. Basisschrift. Dostupné z: http://medienlernen.ch/?tag=entwicklung Cit. 28. 4. 2014  Obr. 23. Round hand. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Round_hand Cit. 28. 4. 2014  Obr. 24. Looped Coursive a Coursive Italic. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=jzsFSIFJb9UC&pg=PA56&dq=looped+curs ive&hl=cs&sa=X&ei=6UBaU_CuBYrXtAaRx4GwBA&redir_esc=y#v=onepa ge&q=looped%20cursive&f=false Cit. 28. 4. 2014