BLUEGRASSOVÉ LISTY

BBluegluegrrassováassová asociaceasociace ČČRR ppřejeřeje příjemnépříjemné ssvátvátkkyy a hodněa hodně dobrédobré muzikymuziky vv roce roce 22013013

členský zpravodaj Bluegrassové asociace České rerepublikypubliky

ročník XVII, listopad 2012 číslo

Banjo Jamboree Čáslav 2012 » Blue Highway – hvězdná bluegrassová kapela poprvé v České Republice » Honza Máca » Dílna Malé Svato- ňovice » George Shuffl er … 4 Bluegrassová asociace Bluegrassová akci), na webu BAČR v dalších tiskovinách vydávaných BAČR. asociace » Pro sponzory BA je určen institut doživotní- ho členství za 5.000 Kč. Co je Bluegrasová asociace ČR? Všechny typy členství vyřizuje sekretář BA, který BA je občanské sdružení založené v roce 1995, rovněž dojedná individuálně podrobnosti týkající celou organizaci řídí zvolené předsednictvo, sou- se kolektivního, pořadatelského a sponzorského častným předsedou je Petr Brandejs. členství. Za člena je rovněž možno přihlásit se na některých akcích. Co je cílem BA? Cílem BA je, aby se bluegrassu dařilo v ČR co Výhody členství nejlépe; aby se rozvíjel, byl v kontaktu se zahra- » slevy ve vybraných obchodech s hudebninami ničím a co nejvíce se rozšířil. BA se také snaží » zdarma Bluegrassové listy nejméně 4x ročně zajistit co největší informovanost svých členů. » zařazení do databáze členů – v případě zájmu možno e-mailem zasílat pozvánky na akce Jaká je činnost BA? » možnost zapůjčení aparatury » BA vydává Bluegrassové listy » sleva na vstupném na Banjo Jamboree a ně- » BA spolupořádá nejstarší evropský bluegras- které další festivaly a akce sový festival v Evropě, Banjo Jamboree » BA používá databázi členů k zaslání pozvá- Zájemci o individuální členství mohou zasílat nek na nejrůznější bluegrassové akce peníze složenkou na adresu BAČR, Hubálov 27, » BA pořádá výběrová kola na festival Banjo 506 01 Jičín nebo převodem na účet: Jamboree 108596029/0300. Zájemce o ostatní typy členství » BA vítá další náměty svých členů prosíme o kontaktování Petru Seifertovou, mobil: » Internetové stránky BA jsou na adrese 732 730 339 a 734 481 742, e-mail: seifertova. http://bacr.czechweb.cz. [email protected], která s nimi domluví podrobnosti. » BA vítá další náměty svých členů. Můžete si z internetových stránek BA stáhnout for- Členství v BA mulář přihlášky (individuální nebo kolektivní) pro vy- » Členství v BA je na kalendářní rok s tím, že kdo tištění z Wordu a zaslání poštou. Přihlášku můžete se stane členem do 30.6., zaplatí plný roční pří- vyplnit také pomocí našeho on-line formuláře. spěvek 200 Kč, kdo po 30.6., zaplatí 100 Kč. » Pro kapely je možno využít institut kolek- Případné informace na tel. číslech členů výboru: tivního členství za 500 Kč, každý z kapely obdrží průkazku a bude dostávat vlastní vý- Petra Seifertová (sekretářka BA) tisk BL (všechny výtisky budou zasílány na mobil: 732 730 339 a 734 481 742 adresu kapelníka) a samozřejmě bude mít e-mail: [email protected] i všechny další výhody vyplývající z členství. » Dalším typem členství je pořadatelské člen- Petr Brandejs (předseda) ství za 500 Kč, pořadatel dává členům BA mobil: 777 122 569, e-mail: [email protected]. slevu na vstupném (min 10%, alespoň 20 Kč) na jím pořádaných akcích a uvede Petr Gärtner BA na plakátech; sám má zdarma zajištěnu (šéfredaktor BL) inzerci svých akcí v BL (1 stránka v BL/rok/na mobil: 737 971 477, e-mail: [email protected]

2 Banjo Jamboree Čáslav 2012 Banjo Jamboree Čáslav 2012

Nejstarší bluegrassový festival v Evropě, Banjo Festival začal v pátek, počasí nádherné, večer Jamboree, letos v červenci oslavil své úctyhodné hrálo osm kapel a za festivalové hvězdy tu noc kulaté výročí. Je tomu čtyřicet let, co se sešlo pár byla kanadská dívčí kapela Oh My Darling. nadšenců s banji na hřišti v Kopidlně a Honza Děvčata jsem viděla předtím na dvou jiných fes- Macák to celé nazval Banjo Jamboree. Jak léta tivalech, tak jsem byla připravena. Většině obe- plynula, festival se přestěhoval napřed do Stra- censtva ale vyrazily dech, prvotřídní muzikantky, konic, pak se vrátil zpátky do Kopidlna a nako- zpěvačky a ještě krásné i na pohled. Mně osobně nec před pár lety zakotvil v nádherném přírod- nejvíc fascinovala jejich indiánská basistka. Jejich ním areálu s koupalištěm, v letním kině Čáslav. muzika se popsat nedá, většinou hrají vlastní věci, něco jako kanadský francouzsko-indiánský Na tyhle významné narozeniny Bluegrassová folklor. Musí se holt slyšet a hlavně vidět. asociace České republiky pozvala zakládající členy legendární kapely Country Gentlemen, Slovensko-česká kapela Candy Floss to po nich později hrající také ve skupinách Seldom Scene neměla lehké, ale jsou také vynikající. Páteční či Second Generation, banjistu Eddieho Ad- noc zakončili COPáci z Plzně. Pak již následovaly cocka, jeho na kytaru hrající manželku Marthu sejšny až do rána bílého. a jednoho z nejlepších žijících bluegrassových basistů, Toma Graye. Sobotní program začal v deset ráno a měli jsme možnost vidět kapely, které stály u kolébky fes- Trio nedávno natočilo cédéčko s názvem „Many tivalu. Větráky, jejichž banjista Honza Macák, a Mile...“. A opravdu ty míle, co tihle muzikanti který na nás kouká z bluegrassového nebe, si to- najezdili za těch víc než padesát let, se ani spočí- hle celé vymyslel, jihlavskou kapelu Pražce s ne- tat nedají. Nebudu se raději o nich rozepisovat, storem – mandolinistou Vaškem Křížem, Coun- papír by mi nestačil. Každopádně jsem jim slibo- try Coctail s proslulými výrobci nástrojů, bratry vala asi čtrnáct let, že je dostanu do Evropy, ale Krištůfkovými, slovenskou legendu Krok, zalo- nikdy jsem nesehnala dost peněz, až teď. Aby ženou již v roce 1970 banjistou Braňo Blahov- finančně vyšli, zorganizovala jsem jim ještě de- cem a kytaristou a textařem Jaro Nečesaným, setidenní šňůru po Německu, Švýcarsku, Belgii pražský Blanket. Následoval rakousko-český a Holandsku. New River a pak další, mladší kapely. Během jejich vystoupení se v budově na koupališti ko- V pátek ráno mě ale málem klepla pepka, když nalo setkání tváří v tvář s hlavními hvězdami fes- jsem na ně čekala na letišti v Ruzyni, společně tivalu Eddie & Marthou Adcockovými a Tomem s kapelu Album z Chomutova, kteří nás pak do Gray. To celé moderoval Petr Brandejs. Muselo Čáslavi odvezli. Z příletové haly přivezla Martha to po dvou hodinách otázek, odpovědí a hraní na vozíku Eddieho s hadičkami na kyslík v nose skončit, neb o půl šesté bylo na programu tra- a s banjem v ruce. To jsem tedy ztuhla. Eddie má diční focení banjistů. Pro spoustu z nich životní za sebou tři operace na otevřeném mozku, které příležitost a možnost se vyfotit se svými idoly. možná někdo z vás viděl na Youtube, jak při nich V popředí stalo banjo s kloboukem a fotografií hraje na banjo. Měla jsem z toho velkou hrůzu, jeho majitele, Honzy Macáka, na které si během ale nakonec vše dobře dopadlo. focení zahrál Tom Gray.

3 Banjo Jamboree Čáslav 2012 Večerní koncert zahájil chomutovský Album, mace, G-Runs & Roses (CZ/SK/NL), s naším mi- zpět k tradici nás přivedl Bluegrass Cwrkot, mozemšťanem-nizozemšťanem Ralphem Schu- moravský Svaťa Kotas Band v nejnovější se- tem. Závěr noci patřil pražskému Monogramu, stavě, cenami ověnčený pražský Blackjack, nová známému nejen v Evropě, ale i v Americe. Hoši československá formace Rough & Rocky a pak nám jako vždy předvedli fantastickou show již přišly na řadu americké legendy. a museli také několikrát přidávat. Ale všechno krásné jednou musí skončit. Stejně se pak opět Trio Adcocks & Gray zahrálo spousty starých jamovalo až do rána. hitů, na kterých vyrůstaly nejmíň dvě generace českých i slovenských muzikantů. Obecenstvo Díky pořádající Bluegrassové asociaci České re- poslouchalo skoro bez dechu, skalní fanoušci se publiky, všem muzikantům, zvukařům a hlavně slzami v očích. Následoval nekonečný potlesk ve davům obecenstva, bez kterého by to nešlo. By stoje a několik přídavků. I muzikanti byli dojati to opravdu vrcholný zážitek festivalové sezony. chvílemi až k slzám. Nejenom já se již těším na příští ročník.

Publikum se uklidnilo teprve, když se na scéně Lilka Pavlak objevila další cenami ověnčená mezinárodní for- Bülach 27.10.2012

Milí členové, prosíme Vás, abyste přiloženou složenkou zaplatili své členství na rok 2013. Vašich dvě stě korun pokrývá náklady nutné na Bluegrassové listy, poštovné, kancelářské potřeby a webovou stránku BAČR. Veškerou práci věnujeme zdarma. Děkujeme Vám za včasnou platbu Petr Brandejs, předseda P.S. Prosím zkontrolujte, zda náhodou nedlužíte členské příspěvky ještě za rok 2012. V případě nejasností volejte Petru Seifertovou, mobil: 734481742, e-mail: [email protected]

4

Blue Highway Blue Highway – hvězdná bluegrassová kapela poprvé v České Republice

V pondělí 29. října nám Rosťa Čapek a Iva Lou- Blue Highway je tak trochu moje srdeční záleži- ková připravili hudební lahůdku, dvoukoncert tost. Poprvé jsem je viděla na IBMA předváděčce superbandu Blue Highway v pražském hotelu v Owensboru v Kentucky v roce 1995 a řekla si: Pyramida. Kapela si v sobotu předtím zahrála ve „Tihle hoši mají na to udělat díru do světa a mu- vyprodaném městském divadle severoněmecké- sím je dostat do Evropy!“. Za rok na to v Owen- ho Oldenburgu a pražské koncerty byly jediné sboru hráli znovu a to již získali titul IBMA Objev ve střední Evropě. Pochopitelně jsem kvůli nim, roku 1996. i přes hororové počasí, odjížděla autobusem v sobotu večer ze Švýcarska. V roce 1997 jsem je chtěla na Dobrofest do Tr- navy, ale kapele se to moc nezdálo, tak tam vy- Kapela přijela do Prahy v neděli vlakem, byl to slali na výzvědy pouze Roba Ickese. Zahrál si tam pro ně nevšední zážitek. Po jedné z takových v triu s Joe Cravenem a Derek Jonesem a měli cest vznikla písnička, která se v roce 2008 stala obrovsky úspěch. V roce 1998 se tam kapela vy- IBMA písní roku, THROUGH THE WINDOW OF A TRAIN. dala již kompletní a bylo to opět super. Aby se Vlaku si tady užili ažaž, neb další den odjížděli trochu zmenšily náklady, naplánovala jsem jim opět do Berlína na letiště. Naštěstí neletěli přímo ještě jeden koncert v Rakousku. Na skoro ho- do té hrůzy po hurikánu Sandy na východním dinovou hororovou epizodu s rakouskými cel- pobřeží a dostali se v pořádku domů. níky na slovensko-rakouských hranicích nikdo z nás určitě nezapomene, ale vyprodaný koncert

foto Lilka Pavlak

6 Blue Highway v Linci byl vynikající. Hoši odlítali další den z Pra- Blue Highway. Tim je všestranně nadaný a jeden hy s tím, že by si moc rádi zahráli jednou i tam. z jeho posledních počinů je biografie Tonyho A ten sen se jim teď splnil. Rice „Still Inside“, kterou dali dohromady s na Havaji žijící Carolinou Wright. Rosta naplánoval večerní koncert a jaké bylo jeho překvapení, když byl vyprodaný během Basista, výborný zpěvák a výjimečně nadaný pís- dvou dní. Přidal tedy ještě další odpolední a líst- ničkář Wayne Taylor z jihozápadní Virginie jezdil ky opět zmizely jako čerstvé rohlíky. Kdo tam dvacet let s náklaďákem a hrával s různými ka- nebyl, má čeho litovat, neb oba byly bombas- pelami na víkendových tancovačkách. S kapelou tické a fanoušci z celé Evropy na ně budou ještě Blue Highway se mu splnil životní sen. dlouho vzpomínat. Byli tam Italové, Holanďani, Rakušáci, Němci, Poláci i Slováci a kdoví kdo ješ- Shawn Lane také vyrůstal v jihozápadní Virginii, tě… Kamarády Slováky moc mrzelo, že se neu- jako ostatně i jiné veličiny, například Stanley Bro- skutečnil i plánovaný koncert v Bratislavě. thers nebo Jim a Jesse. Zpívá jak anděl a hraje skvěle na mandolínu i housle. V minulosti spo- Napřed vám kapelu aspoň trochu představím, lupracoval mimo jiné s Ricky Skaggsem či Doyle psát o nich podrobně by asi bylo na celou kni- Lawsonem. hu. Vedoucím skupiny je kytarista Tim Stafford z Kingsportu v Tennessee, mimo jiné jeden ze Banjista Jason Burleson pochází z muzikální ro- zakládajících členů kapely Alison Krauss & Union diny ze Severní Karolíny a hraje na všechno, co Station. Jezdil s nimi intenzívně dva roky a pak má struny. S Timem Stattfordem ho dala dohro- odešel, protože hudebního byznysu měl za tu mady záliba v hudbě Django Rheinhardta. Jako dobu plné zuby a také se chtěl víc věnovat rodi- jediný z rodinných důvodů na čas kapelu opustil, ně a malému synkovi. Časem s kamarády založili v Trnavě ho tehdy zastupoval Tom Adams. Dobří

foto Lilka Pavlak

7 Blue Highway holubi se ale vracejí a kapela dodnes hraje ve bum.html. Měla jsem to štěstí a vyhrála s jednou stejné sestavě jako před 18 lety, kdy vznikla. z country festivalu Albisguetli v Curychu soutěž o nejlepší fotku. Rob Ickes, čtrnáctinásobný IBMA dobrista roku pochází z „typicky bluegrassového státu“ Kali- Oba koncerty kapela zahájila tradičně písní fornie. Jeho prarodiče hrávali v old time fiddle Wayne Taylora LONESOME PINE z prvního cédéčka bandu a už jako dítě s nimi hrával pravidelně na s názvem „It’s a Long, Long Road“ které v roce víkendových sejšnech. K houslím ale žádný vřelý 1995 odstartovalo hvězdnou kapelní kariéru. vztah neměl. Jeho maminka ho sebou brávala Pak následovala spousta dalších, jedna hezčí, na bluegrassové festivaly, tam ve třinácti popr- než druhá, většinou z jejich vlastní tvorby. Way- vé slyšel hrát Mikea Auldridge a zamiloval se do ne nám také zazpíval píseň, která měla velký dobra. V roce 1992 se přestěhoval do Nashvillu úspěch v Německu, FRÄULAIN. Je to prý jediná a začal se živit se jako studiový muzikant. Já se s německým názvem kterou umí a hrávali ji s ním seznámila na šňůře s kapelou Laurie Lewis v začátcích kapely. Marně však hledali nějakou před dvaceti lety. Zahráli si tehdy i v Praze. Rob píseň s aspoň jedním českým slovem, ale napad- drží rekord jako nejčastěji vyznamenaný muzi- lo je jenom Ship Ahoj, kterou bohužel zazpívat kant v historii IBMA a nahrávky na kterých účin- neumí. Jednu chvíli kapela opustila jeviště a zů- kuje se nedají snad ani spočítat, jenom s Blue stal tam jen Rob Ickes a sólově zahájil skladbu Highway je jich deset. THE OLD RUGGED CROSS z jejich gospelového alba „Wondrous Love“. Po chvíli se k němu připojil Na dvojcédéčku z patnáctých narozenin kape- zbytek kapely a potlesk nebral konce. Další byla ly „The Fifteenth Anniversary Collection“ trůní SYCAMORE HOLLOW. Poslední píseň před přestáv- i jedna z mých četných fotek. Na další fotky včet- kou byl vynikající gospel WONDROUS LOVE. Začala ně pár z Trnavy se můžete kouknout na http:// hrát mandolína, pak zpěv Wayne Taylora a kaž- bluehighwayband.com/Pages/15thAnnPhotoAl- dou slokou se k němu přidávali teď již pouze

foto Lilka Pavlak

8 Blue Highway a capella, další zpěváci. Nádhera, která se musí Shawnova pisen STORM. No, vše se nedá vypsat. slyšet, třeba u nich na domovské stránce. Nebyla Jedna z posledních byla superdlouhá novoakus- jsem jistě jediná, komu naskočila husí kůže. Není tická instrumentální smršť, která vyvrcholila zpě- divu, že letos opět dostali titul IBMA vokální sku- vem Wayna Taylora – nepamatuju si název, zpívá pina roku. se tam …Many miles from home... Nejenom přítomné muzikanty – a těch tam bylo požeh- Následovala přestávka, kde členové kapely po- naně – zdvihla ze sedadel. Následoval potlesk ve depisovali cédéčka, ale bylo tam tak narváno, že stoje. Kapela pochopitelně musela přidávat a to se k nim nešlo dostat. Druhý set zahájili již dříve píseň Billa Monroea WICKED PATH OF SIN. Poslední zmíněnou THROUGH THE WINDOW OF A TRAIN. Nád- přídavek byla zase tradice, LITTLE MAGGIE. herný byl gospel SOME DAY z jejich desky „Mid- night Storm“. Publikum rozesmály variace Tima Vše krásné musí někdy skončí a kapela by se Stafforda na téma písně OH DEATH, kterou zpíval sem do Cech moc ráda vrátila. V předsálí bylo Ralph Stanley ve filmu „Bratříčku kde jsi?“, Tim narváno a má kamarádka, u které jsem spala, je vůbec rozený komik. I jeho píseň, kterou na- spěchala domů, tak jsem se k nim ani nedostala psal společně s Jonem Weisbergerem, IF YOU’VE na společnou fotku, jen jim zamávala na rozlou- GOT SOMETHING TO SAY, vykouzlila na tvářích diváků čení. Díky patří Rosťovi a Ivaně za uspořádání nejeden úsměv. koncertu,všem sponzorům a Jirkovi Maškovi za výborný zvuk. A pochopitelně všem muzikan- Postupně nám hudebně představovali členy ka- tům i divákům za vytvoření jedinečné atmosféry. pely. Shawn Lane nám mimo jiné zazpíval svou Ještě dlouho mi jejich nádherná muzika zněla titulní píseň z jejich posledního cédéčka, Sounds v uších. of Home, která byla víc než 3 měsíce na vrcholu bluegrassové hitparády. Moc se líbila BLUE BIRD Lilka Pavlak DAYS. To ještě nevěděli, jak zrovna aktuální bude Brno 6. listopadu 2012

foto Lilka Pavlak

9 Honza Máca Honza Máca Honza Máca – foto Jindra Hylmar

S Honzou Mácou se znám spoustu let. Dokonce jsme se sešli ve dvou kapelách, nějaký čas jsme spolu hráli v pražské kapele E. G. Revival a Hon- za asi dva nebo tři roky působil jako houslista BG Cwrkotu a nahrál s námi dvě cédéčka. Považuji ho za jednoho z nejlepších muzikantů. kterého jsem kdy potkal a jsem moc rád, že jsem s ním mohl vést následující rozhovor.

Honzo, první otázka je obligátní, jak ses vlastně dostal k bluegrassu a kdy?

K bluegrassu jsem se dostal jednoznačně přes tramping. Bylo mi asi dvanáct – třináct. S kama- rádem Radkem Pincem (navštěvujeme se dodnes) jsme trampingu totálně propadli. Trampská osa- da Jitro se stala naším trampským domovem a tam jsem taky poprvé slyšel hrát tuhle muziku. Tedy hlavně trampskou a řekněme folkovou, ale i bluegrassovou. Oba jsme začali hrát na kytaru. On mi ji musel ladit, já to neuměl. napodobit to, co jsem slyšel na deskách. Výsle- dek nebyl nijak oslnivý. No a třeba na basu, to Osada měla svou osadní kapelu – Jitro, a ta hrála jsem asi moc slabej. Z té všechno bolí a rytmus „bluegrass“. Teda rozhodně měla bluegrassové se mi pro všechny technický obtíže nedaří udr- nástrojové obsazení. S touhle kapelou jsem začal žet. To je vše. Pro svou práci používám piano, ale hrát na kytaru, když mi to začalo jít trochu lépe. za pianistu bych se neoznačil ani na stránkách Vedl to Jirka Carda, banjista. Tomu vděčím za to, Dikobrazu. že mně skutečně ukázal bluegrass. Měl spous- tu desek na kotoučích a ty mi pouštěl a nahrál. V té souvislosti, máš nějaké hudební vzdě- Taky jsem se tam seznámil s mandolínou, ale za- lání? tím jenom od vidění. To mi bylo asi čtrnáct. Nemám. Bohužel. Pracně si hudební vzdělání již Viděl jsem Tě hrát asi na všechny nástroje, patnáct let doplňuji sebevzděláváním. Dopra- které v bluegrassu jsou. Ovládáš i nějaký coval jsem se k tomu, že zapíšu a přečtu noty, z nebluegrassové rodiny? trochu rozumím harmonii, ale je to jako s tím piánem. Hraju na kytaru a na mandolínu. Ostatní nástro- je nijak zvlášť neovládám. Zkoušel jsem hrát na Prošel jsi spoustou kapel, můžeš je přiblížit? housle, ale to se musí asi mnohem víc cvičit. Na banjo jsem to taky zkoušel, jenže ne systematic- První byla ta zmíněná Jitro. Měli jsem taky vlastní ky, jak by se mělo. Nějak jsem roloval a zkoušel kapelu, já byl nejmladší, tak jsem ji vedl. To se

10 Honza Máca jmenovalo Škvarkův odvar (podle mojí přezdív- Jana Andersona z Jethro Tull, kde s ní zapózo- ky z trampských začátků). Tam už jsem hrál na val. Ale ty texty byly famózní. Taky k tomu hned mandolínu. napsal muziku. A to bylo zase všechno jinak než v bluegrassu. Natočili jsme jednu demokazetu Někdy v prváku na průmyslovce (tak asi 1989) a odehráli celkem dost koncertů. Chvilku s námi jsem začal hrát ve skupině Telegraf. To byla po- hrál taky Martin Fridrich na banjo. měrně renomovaná kapela. Proč mě vzali, mi není dodnes jasný. Asi jim teklo hóóóódně do V roce 1995 jsme s Petrem Brandejsem, Marti- bot. Vystřídal jsem kytaristu Petra Motejzíka. To nem Ledvinou a tehdy Markem Čermákem zalo- bylo úplně absurdní. Ten člověk hrál jako hotovej žili Petr Brandejs Band. Sestava se často měnila. kytarista, navíc bezvadně zpíval a to i anglicky, Hráli s námi Zdeněk Roh, Petr Vacek, Sváťa Šte- jazykem, který ovládal. Alespoň mi dal pár lekcí pánková, Láďa Pavlíček, Jitka Baudišová, Ondra a pár nahrávek. Na banjo v té kapele hrál Venca Plucha a Pepa Malina. S Petrem jsem natočil tři Novák. To jsem taky do tý doby neviděl, někoho CD a myslím v roce 2005 jsem soubor opustil. hrát takhle dobře. Pamatuju se na první zkoušku. Setkání s Petrem (se kterým jsme spolu také dlou- Vybíral se repertoár, hrály se nějaký instrumentál- há léta hráli v Poutnících) bylo pro mě z hlediska ky a já hrál sólo. Oni se po sobě tak divně koukali bluegrassu dost zásadní. Myslím, že jsem o tom a řekli, že sólo zatím néééé, zatím jenom dopro- věděl něco i před tím, ale v PBB jsem se do toho vod. Než se to jako pořádně naučím. Hrál jsem ponořil naplno. Možná až fanaticky. Z té doby ur- teda doprovody, ale oni se pořád po sobě divně čitě pochází moje záliba především v tradičním, koukali. Moc dlouho jsme spolu nehráli, nepa- starém, původním bluegrassu. matuju si to přesně. Každopádně mě to hodně pošouplo. I přes nízký můj věk jsem si uvědomil V letech 1999–2001 jsem hrál s BG Cwrkotem. spoustu věcí ohledně rytmu, cvičení, techniky Kapela byla velmi milosrdná a nechala mě hrát hraní, dynamiky, atd. na housle. Taky jsem krátce hrál na housle s E.G. Revivalem. To byla kapela Ivo Drbohlava, zpěváka Myslím, že současně spolu fungovaly dvě další a kytaristy. Taky psal pěkný písničky, jednu jsme kapely, Bluegrass Quintet a Chléb chudých. Quin- dokonce napsali spolu. tet to byla pohodička. Hráli jsme bluegrass, ale mnohem volněji. A taky různý předělávky Alanis Někdy kolem roku 1998 jsem hrál s rakouskou Morissette, Guy Clark a hodně se taky improvizo- kapelou Nugget a to na kytaru nejprve v triu, valo. Teda v těch tehdejších mezích (mezičkách) později ve čtyřech s banjistou Jardou Jahodou. našich možností. Hrál tam Martin Ledvina na ky- Velmi rád na to vzpomínám a to nejen kvůli taru. To bylo parádní. dvěma zájezdům do USA. S Helmutem Mittere- ggerem se mi moc dobře hrálo. Je to vynikající Chléb chudých byla kapela z Ústí nad Labem. hudebník a znalec bluegrassu. Já hrál na kytaru. Pavel Cígler to řídil a hrál na dobro. Moc pěkně. Na mandolínu s námi hrál Od roku 1997 hraju s kapelou Poutníci. To je Bohdan Bušek. Na tu mandolínu mu to šlo tak moje „profesionální“ kapela–- tedy zaměstnání. zvláštně, ale psal texty. Český. A nic, s čím bych se do té doby setkal. Byly....asi folkový...rozhodně ne Můžeš přiblížit ty dvě cesty do USA? Myslím, bluegrassový. On totiž Bohdan bluegrass moc rád že pro fůru bluegrassových muzikantů je to neměl. Na mandolínu začal hrát pod vlivem fotky sen, dostat se za moře, do kolébky. Kde všu-

11 Honza Máca de jste hráli a koho jsi tam potkal? A ovliv- Jedinou výjimkou je kapela ze Dvora Králové, kde nila tě ta Amerika nějak? A v té souvislosti, žiju – Wostruha. S tou hraju každého dvacátého myslíš, že pro bluegrassového muzikanta je třetího prosince, pravidelně, v nějaký hospodě důležitý se do USA podívat? a mám to moc rád.

Hráli jsme na místě, kterému by se dalo říct wes- Wostruhu mám moc rád, hrají hodně věcí od ternové městečko. Velikej park, kde bylo všech- Skunka, kterého považuji za jednoho z nej- no jak před sto lety. Střídaly se tam během dne lepších country textařů. Když už jsme u těch kapely na několika podiích a Nugget byla jedna textů, jako moc je pro Tebe důležitý text? z nich. Hráli tam s námi třeba Chapman Family Vím, že pro někoho je důležitá muzika a text nebo Tina Adair. je mu celkem šumafuk.

Taky jsem byl na festivalu Byrona Berlinea v Okla- Muzika je u mě primární. Je to dáno zejména tím, homě. Tam to bylo super. V tom roce 1998 tam že většinu hudby poslouchám v angličtině, a nej- byl kde kdo, Sam Bush, Emmylou Harris, Peter sem schopen rozumět textu. Alespoň ne hned Rowan, Nickel Creek, John Hartford, jeden večer napoprvé (u Boba Dylana bohužel ani po dvacá- zahráli The Dillards. Setkal sem se tam s Kenny tý). U češtiny je to tak halb und halb. Bakerem, to je můj nejoblíbenější houslista. Po personálních změnách jsi u Poutníků pře- Hráli jsme i ve Station Inn v Nashville. Je to hospo- sedlal z kytary na mandolínu, můžeš říct, da, kde se scházej muzikanti, večer na pivko. Hrá- jaký nástroj, trsátko a struny používáš? li jsme na půl s domácím týmem Sidemen. To je soubor složený s hudebníků, který ten večer mají Mandolínu mám od Rosti Čapka. Je hodně pře- volno a přijdou právě na to pivo. Ten večer tam dělaná a to včetně krku. Struny používám Gorčík. byl Robbie McCoury, Mike Compton, Mike Bub, Nechávám si dělat svojí sadu, phosphor bronze Terry Eldridge a Gene Wooten. A v publiku seděl 012, 016, 028, 040. Kvalita mě připadá stejná Junior Blankenship, ten s nimi zazpíval jednu věc, jako u všech jiných značek a protože je tak po ale sólo nezahrál. Asi se mu nechtělo. Každopád- dvou až třech koncertech zahodím, je pro mě ně jsem si zapamatoval, že z té muziky je potřeba rozhodující cena. Trsátka mám Dunlop Ultex 0.7. mít radost. Viděl jsem ty americký chlapce, jak se na podiu výborně baví. Prdlajs jim vadilo, jestli to A u kytary? někdo zmastil nebo zapomněl slova, ten večer se přišli bavit. I proto jsme tenkrát s jejich týmem Kytaru mám od Ondry Holoubka. Je to myslím asi prohráli. Byl jsem tedy v USA celkem dvakrát čtr- třetí kus, co udělal. Taky prošla nějakými změna- náct dní nebo tak nějak a to je samozřejmě nic. mi. Struny mám Elixir 011 a trsátko Dunlop Ultex Ameriku jsem tedy nepoznal a myslím, že mě ani 1.0. nijak neovlivnila. Máte s Poutníky velmi pěkně vychytanou V součastné době hraješ jenom s Poutníky? elektriku, kterou při hraní používáte, je to rychle postavené, umožňuje to pohyb po Ano, nic jiného nestihnu. Hrajeme přes sto dva- pódiu a solidně to hraje. Můžeš, hlavně tedy cet koncertů ročně. Pokud k tomu připočítám těm, co se v tom vyznají (což já rozhodně cestování po celé republice, moc času nezbude. nejsem), popsat ten systém?

12 Honza Máca Systém máme každý svůj. Já používám mikrofon Taky Ti tak lezou na nervy řvoucí rádia přichycený přímo na mandolíně, je to Senheiser (v lepším případě) nebo televize (mnohem E608. Potom je předzesilovač a procesor Roland horší případ) v hospodách? VG88. Chlapci to mají nějak jinak, nevím přesně jak. Je to samozřejmě kompromis. Ideální zvuk je Ano, vadí mi to hodně. Několikrát jsem kvůli pouze zvuk samotného nástroje. Ostatně, proto tomu i lokál opustil. si ho každý kupuje a hraje na něj. Všechno ostat- ní je jen pokus co nejméně ten zvuk pokazit. Tak to máme stejný, někdy si říkám, kdy ten pohár přeteče a víckrát do hospody nevle- Jak často s Poutníky vystupujete? A co po- zu. Strašná představa... Jste kapela opravdu norková nemoc? ze všech koutů republika a banjista je do- konce ze Slovenska. Jak zkoušíte? Hrajeme kolem těch sto dvaceti koncertů ročně. Nedá se říct, že je to deset do měsíce. Naše se- Zkoušíme, abych tak řekl, efektivně. Na šňůrách, zóna začíná v březnu, pak hodně léto (festivaly, nebo se sjedeme o den dřív. Pokud je potřeba, hraní venku) a zimní, prosincová šňůra. Ta bývá uděláme několikadenní soustředění. Naráží to okolo dvaceti koncertů. ale na mojí totální nechuť zkoušet. Moje před- stava je, že materiál někdo nachystá (což tak Ponorková nemoc samozřejmě je. U mě osob- většinou je) ostatní se to doma naučí (což tak ně je závislá na tom, jestli máme slušný hotel nikdy není) a pak si to jednou zahrajeme spolu. (alespoň v noci se nevidíme ), všechno funguje, jak to bylo naplánovaný, na únavě a tak dále. Jestli se nemýlím, poslední CD byl živák Vzhledem k tomu, že u Poutníků hraju patnáct natočený u nás v Králíkách. Chystáte něco let, není to nic zásadního. nového?

Patnáct let, to je děsný, jak to letí. Dostane- Ne. V plánu je natočení našeho vánočního pro- te se někdy taky do zahraničí? gramu. Zdá se nám, že by o to byl zájem. Jsou tam písničky s vánoční tématikou, nějaké koledy Hráváme na Slovensku. Jezdíme taky do Němec- a jeden, dva klasické kusy. Ale je to jen plán. ka a nedávno jsme hráli v Polsku. Popravdě mě Pokud to dopadne, tak na vánoce 2013. cizina s Poutníky moc neláká, hrát tam náš vlast- ní repertoár není moc atraktivní. Máme proto Jak je to vlastně dneska s deskami u profí- nacvičený dva, tři sety bluegrassových a count- ků? Vydáváte si je sami ve vlastní režii nebo ryových standartů. Ne, že by to bylo špatný, ale máte svoji nahrávací firmu, která se o vás raději hraju s Poutníky vlastní, autorské věci. stará, sežene studio, reklamu a podobně?

Jdeš si taky někdy zahrát jen tak do hospo- Vydáváme si desky sami. Sami natočíme, na- dy, nebo toho máš plné zuby? vrhneme obal, zaplatíme výrobu a prodáváme. Následně jsme vděční za každé prodané cédéč- Ani ne. Jednak plné zuby a jednak ten čas. Ta ko. Nenašli jsme vydavatele, ani malovydavatele, hraní po hospodách jsou většinou pátek, sobota který by měl o vydání poutnické desky zájem, a to já obvykle hraju. Raději si zajdu jen tak na aniž by to bylo pro nás prodělečné nebo neza- pivko, ale někam, kde je klid. jímavé. S reklamou, to je věc těžká. Pokud by

13 Honza Máca měla mít nějaký dopad, musel by se člověk do- Poslouchám hodně artrockové kapely ze 70. stat do médií, zejména do televize. Ale po del- let. Mám taky rád Beatles, Neila Younga, Toma ší dobu a častokrát. Taková ta reklama na čtvrt Waitse, Tool. Jsem posedlej Frankem Zappou stránky do časopisu podle mě moc smysl nemá. a kapelou King Crimson. Najdou se i zpěvačky – Kate Bush, Beth Gibbons, Joni Mitchell. V šest- Ještě k tomu nahrávání, točil, míchal a mas- nácti jsem poprvé slyšel jazzovou desku, byl to teroval jsi poslední dvě desky Cwrkotu, Miles Davis. Dnes mám myslím v jazzové hudbě k naprosté spokojenosti kapely. Děláš to přehled asi jako v bluegrassu. i pro jiné kapely a baví Tě to? Pouštím si klasickou hudbu. Mám rád Bacha, Nedělám. Je to časově náročná věc a taky ná- Beethovena, ten je mi vůbec sympatickej. Z Če- kladná na vybavení. Asi by mě to bavilo, ale ne- chů musím jmenovat Antona Dvořáka, tomu se mám prostory kde to dělat, doma to není moc toho teda hodně povedlo. ideální, ale hlavně ten čas. Se Cwrkotem jsem dělal z osobních důvodů a jsem moc rád, že ke S dovolením teď trochu zabrousím do jaz- spokojenosti kapely. zu. Nikdy mi nevadil tradiční jazz, v opti- málním případě dixieland, poslední dobou Spokojení jsme byli naprosto. Máš nějakou to poslouchám docela hodně. Koneckonců, představu, jak by měl výsledek znít a jak se už nebožtík Milan Leppelt vždycky říkal, že ta představa shoduje třeba s představou dixieland je bluegrass hraný na dechový kapely? Vím, že je to komplikované téma, nástroje. Byl jsem ale taky párkrát na jazzo- třeba mně se nelíbí, jak je udělaná spousta vým koncertě, kde se hrál třeba bebop a to nahrávek i renomovaných kapel, jak celou už šlo úplně mimo mě. Uznávám, že ti lidi tuhle věc vidíš? jsou naprosto virtuózní hráči, ale nechává mě to úplně chladným. Jak na Tebe tenhle Myslím, že celá nahrávka by se měla co nejvíc typ muziky působí, baví Tě? A pokud ano, přizpůsobit představě kapely – pokud je reálná. je to tím, že v tom slyšíš víc než třeba já? Já Takže pokud se mi nějaká nahrávka nelíbí, říkám chápu, že to baví ty muzikanty, ale mockrát si, asi to tak chtěli, jinak by to tak neudělali, jsem si kladl otázku, co tak na tom může takhle se to líbí jim. bavit ty lidi okolo mě.

Já se snažím si představu dopředu nedělat. Víc Nevím, co na tom baví lidi, kteří muzice nerozu- mě zajímá, jak technicky co nejlépe zaznamenat mí. Pravděpodobně rytmus a pak možná výko- to, jak ta kapela hraje. Navrhnout způsob nahrá- ny hudebníků. Možná je osloví nějaký „výraz“ vání, vybrat vhodné mikrofony, techniku. v tom, co ty lidi hrají. Pokud se po sobě vystřídají tři trumpetisti v sóle, každý tutéž věc podá jinak. Obraťme list od Poutníků k Tobě. Jakou mu- Nemyslím jenom noty, který zahraje, ale třeba ziku kromě bluegrassu rád posloucháš? úplně jiný rytmický cítění. Tohle může být pro spoustu lidí velice vzrušující, zejména na koncer- Té je spousta a seznam se neustále mění. Možná tech. je jednodušší napsat co neposlouchám. Vyloženě nemám rád to, co hrají česká rádia. Výjimku tvoří Já osobně preferuju období šedesátých let. Eric Vltava a rádio Beat (ale tam je to taky na vážkách). Dolphy, Miles Davis ještě bez elektrických ná-

14 Honza Máca strojů, s Hancockem a Shorterem. John Coltrane s J.D.Crowem a následný živáky z Japonska. To měl podle mě svoje nejlepší období. Jeho kvar- je neuvěřitelný tlak. David Grisman, prvních pět tet, to byla maximální souhra. Improvizace na desek, naprostá novota. Old And In The Way, jednoduchý téma rozvinutá do půlhodinových desky Tonyho Trischky...... kompozic. Vše se odehrávalo v ten okamžik, ne- tušili, kam se hudba příští minutu posune. Chá- Sleduješ bluegrassové dění na zámořské pu, že pro spoustu lidí je tohle příliš – například scéně a zaujalo Tě v poslední době něco? pro mojí ženu. Na druhou stranu si myslím, že právě tohle je velký zážitek a není nutně podmí- Sleduju internet a pokud se ke mě něco dosta- něný znalostí teorie. ne, poslechnu si to. V poslední době rozhodně deska Del McCouryho – „Old Memories, The Možná ale, že nejsme schopni hudbu skutečně Song Of Bill Monroe“. To mě pobavilo. Žádný poslouchat. Málokdo si dnes sedne večer doma velký umění, asi to nahráli na živo, má to ale tlak do křesla a pustí si desku s tím, že bude hodinu a dědek zpívá.....co bych za to dal. jen poslouchat a vnímat, co se tam odehrává. Hudbu, nebo zvuky máme všude kolem sebe, Nesmím zapomenout na Chrise Thileho. To je třeba i v té hospodě, ale vnímáme ji jenom jako gigant. V Americe se o něm hovoří jako o muzi- kulisu, jako další šum hned vedle zvuků z ulice. kantovi, který se narodí jednou za sto let. Ame- ričani mají samo sebou sklony přehánět. Mě se To máš asi pravdu, s hrůzou marně vzpomí- zdá, že udělal podobnou věc, jako ten Monroe. nám, kdy jsem si naposledy sedl a jen po- On to všechno úplně změnil. Od hry na man- slouchal. Zpět k žánru, Tvoji bluegrassoví dolínu, struktury skladeb, zpěvu a přitom stále oblíbenci? hrají na bluegrassové nástroje. Libí se mi co dělá a jsem rád, že s tím má úspěch. Nerad bych, aby z předešlých odpovědí vyply- nulo, že bluegrass neposlouchám. To vůbec ne. Chris Thile je neuvěřitelný. Já jsem ho slyšel Jenom už neposlouchám úplně všechno, tak jak živě jednou a ač jsem starý tradicionalista, jsem to dělal před deseti lety. Hodně si vybírám. byl jsem z něho paf. I když Ondra Kozák mě pak varoval, že má věci, který bych asi nes- Mám moc rád Billa Monroea, od začátku až do kousnul. Mimochodem, Ty to umíš rozebrat konce. Poslechnu si Flatta se Scruggsem. Při- a popsat, v čem je ten jeho přístup třeba znám se, že raději mám sólovou Flattovu drá- k mandolíně nebo zpěvu jiný? hu, tedy s Nashville Grassem. Jimmy Martin, ty jeho první desky, to je maso a myslím na tu dobu Má super techniku. Ta mu umožňuje zahrát co- i docela moderní. Ostatně Monroe musel taky koli. Maximálně pracuje s dynamikou. Používá tenkrát působit neskutečně moderně. různý výrazový prostředky, perkusivní a podob- ně. Improvizuje, myslím, skutečně improvizuje, Mám rád Johna Hartforda. Dvakrát jsem ho viděl na vysoký úrovni. na živo. To bylo moc dobrý. Seldom Scene mám moc rád, od první desky, kterou jsem slyšel. Star- To samý ve zpěvu (tady je to potřeba brát jako ší desky od Quicksilverů si taky občas pustím. názor nezpěváka), dynamický rozsah, zpívá víc jako rockový zpěvák než bluegrassový. Frázuje si, No, a pak pár modernějších. Tony Rice, deska jak se mu to hodí, v podstatě improvizuje – ne

15 Honza Máca text, i když kdo ví – ale melodicky a rytmicky. Poměrně často učíš na bluegrassových díl- Trochu mi v tom připomíná Johna Hartforda. nách. Chci se tě zeptat, jaký je podle Tebe poměr talentu a píle na konečném výsled- A to všechno dohromady mu perfektně sedí. ku. Jinými slovy, dá se nedostatek talentu Viděl jsem ho doprovázet na mandolínu Dolly dohnat cvičením? Parton. Jen ve dvou. Úplně to stačilo, on udělal na mandolínu celou kapelu a ještě tetce zpíval Píle devadesát procent, talent deset, možná druhý hlas. míň. Já jsem jasný důkaz. Ze začátku jsem hrál prostě pořád. Taky mě vyhodili z průmyslovky Co bluegrass u nás? a musel jsem potupně do páťáku.

Tak to nevím. To příliš nesleduju, nemám moc Málokdo má skutečně talent, já vlastně niko- kde. Pár kapel jsem viděl, ale nic, co by mě ho takového neznám. Někteří mají trochu větší vyloženě zaujalo, i když vlastně určitě někteří dispozice a je jenom na nich, jestli toho využijí. muzikanti, třeba právě Ondra Kozák, výtečný A tam pak nastupují ta léta hraní a cvičení. To hudebník. Vítek Hanulík je taky skvělý hráč, my- se neošidí. slím, že teď hraje s Markem Mikulášem. Líbí se mi G-runs & Roses, jsem rád, že tam hraje Milan A co bys doporučil těm, kteří by rádi hráli Marek, hodně jsem se od něj naučil. jako Ty.

Na Slovensku vznikají a zanikají různé projekty Hrát. Hodně. A poslouchat muziku. Analyzovat okolo mandolinisty Michala Baroka. Jeden jsem jí, to co se tam děje a proč. Z mého dnešního slyšel před nedávnem a bylo to pěkný. Asi jsem pohledu je potřeba teorie. Kdybych se jí před na spoustu lidí zapomněl, omlouvám se. patnácti lety věnoval, hodně bych si všechno usnadnil. Podle všeho, co jsi řekl, máš hrozně širo- ký záběr hudby, která se Ti líbí. Od vážné Kde tak myslíš, že by ses mohl před pat- muziky přes tradiční bluegrass až po jazz nácti lety věnovat hudební teorii? To mě a rock. Napadá Tě něco, co všechny ty, co jsi přivádí k otázce, napadlo Tě někdy dělat jmenoval, spojuje? Namátkou, Kenny Baker konzervatoř nebo někde jinde studovat a John Hartford jsou houslisté úplně rozdíl- hudbu? ní. Oba jsou super a mám je hrozně rád, ale každý to dělal úplně jinak. A do toho Za- Někdy si vyčítám, že jsem místo technický školy ppa, Dvořák nebo Bach. Co všechny tyhle nezvolil hudební. Ale kdo ví, jak by to dopadlo. giganty u Tebe spojuje? Co dělá tu chemii, Takže napadlo. Dneska už se mi nechce, jsem nebo jak to nazvat? neuvěřitelně línej.

Nemyslím, že by je něco spojovalo. Nic, co bych Vím, že skládáš muziku, to je ale něco jiné- dokázal popsat, pojmenovat. Je to hudba, kterou ho, než bluegrass, že? A můžeme ty věci jsem si během svého života oblíbil. Popravdě, moc někde slyšet? jsem o tom nikdy nepřemýšlel a vlastně mi to ani nepřijde divný. Divnější mi přijde, když někdo v pat- Občas mě něco napadne a nahraju to. Je to nácti slyšel Katapult a vystačí si s tím celý život. jenom pro uspokojení mého ega. Nikde jinde

16 Honza Máca než u mě doma se to slyšet nedá. Něco je i blu- stranu to zřejmě pro mě dělá hraní mnohem egrass, takový skladbičky, brnkačky, jak říkám. atraktivnější. Zbytek jsou pokusy se syntezátorama a samp- lama a podobně. Zpravidla pod vlivem hudby, Snažím se v improvizacích zlepšovat. Mám ně- kterou zrovna poslouchám. Nahrál jsem si taky kolik knih na to téma a poslouchám zejména pár skladbiček od Bacha a Händela. Zajímalo jazzové hráče. Je to velmi vzrušující jít ve sto- mě jak to bude znít s mandolínama a kytarama. pách toho hudebníka a sledovat, jak postupoval, jak přemýšlel o harmonii. Možností je totiž ne- Jak děláš sóla a hraješ je třeba s Poutníky konečné množství. Nevím, jestli je to, co říkám, pokaždé stejně? Nebo improvizuješ? úplně srozumitelné, jsou to témata na celý večer, těžko se mi to cpe do pár vět U Poutníků je dobrý, že mi do hraní nikdo ne- mluví, alespoň pro mě je to dobrý. Mohl bych Poslední, opět obligátní otázka, jak vidíš teda libovolně improvizovat. Je tam samozřej- českou bluegrassovou scénu a vůbec bu- mě pár písniček, který mají danou aranž a tu doucnost bluegrassu? musím dodržet. Například Telegrafní cesta. To opravdu nevím. U nás tuto hudbu drží nad Improvizuju půlku koncertu. Ostatní hraju stále hladinou několik festivalů, kapel, které orga- hodně podobně. Nějak se to za ty roky ustálilo. nizují koncerty pro své přátelé a sousedy a na- vzájem se zvou. A taky několik nadšenců jako Mohl bys zkusit popsat, co se Ti děje v hla- je Rosťa Čapek a Jarda Průcha, kteří sem zvou vě v případě, že improvizuješ? Při sklad- zajímavé kapely. Zatím to nějak funguje a pokud bě Tě něco napadá, co pak převádíš prsty by to tak zůstalo, super. na zvuk? Většině nás lidových hudebníků tohle myslím zůstává utajeno, my prostě, V Americe, to vůbec netuším. Řekl bych, že díky pokud jakoby improvizujeme, tak hrajeme kapelám jako jsou Punch Brothers Chrise Thile- nějaké laufy, které umíme a které se do ho, Union Station Alison Krauss a možná Mum- daného místa více či méně hodí. Nebo to ford & Sons, díky filmům „Bratříčku kde jsi“ vidím špatně? a „Návrat do Cold Mountain“, kde tato hudba zní, se daří udržet bluegrass v mediích. Takže To je těžká otázka. Do jisté míry používám, snad taky ještě neumírá. neřekl bych „laufy, které umím“, ale bezpeč- né postupy. Ty vychází z dané tóniny, akordů Honzo, díky moc za odpovědi a ať se daří. a melodie skladby. Předpokládá to znalost prv- V listopadu 2012 se ptal Pavel Brandejs. ních dvou, tedy principy harmonie a schopnost rychle rozpoznat onu melodii a v daný moment to nějak aplikovat.

Někdy se snažím improvizovat poněkud volněji. Zkouším hrát okamžité nápady a následně je rozvíjet. Někdy na základě harmonie, někdy na základě rytmické figury. Je to pro mě dost těžká disciplína a daří se mi proměnlivě. Na druhou

17 Dílna Malé Svatoňovice Dílna Malé Svatoňovice

Už sedmnáctá podzimní dílna Petra Brandejse a Jindry Hylmara se konala tradičně v Malých Svatoňovicích a to od pátku dvanáctého do ne- děle čtrnáctého října. Účastníci i lektoři se za- čali sjíždět v páteční podvečer a po ubytování v budovách bývalého hornického učiliště zaplnili jídelnu, kde se konal obvyklý session lektorů na podiu a koncert žáků, kteří přijeli jako celá kape- la nebo nějakou sestavu na místě dali dohroma- dy. Akustické podmínky nejsou ve vykachlíkova- né jídelně nic moc, ale přesto jsem měl dojem, že se účinkující i posluchači velmi dobře bavili. K tomu přispěl dobrý guláš a po krátké instruk- táži a proškolení obsluhy se nakonec podařilo docílit i jakž takž studené pivo. Pravda je, že pá- Luboš Malina – foto Jindra Hylmar teční večery jsem míval radši v klubu ve vedlejší budově, jenomže zájem o dílnu je značný a pro- stě se tam už nevejdeme. vyplnila moje oblíbená kapela BG Cwrkot, kro- mě písní rozverných i chmurných jsme stihli i po- V sobotu začal obvyklý maratón výuky kombi- křtít poslední cédéčko. Kmotrou byla Eva Hylma- novaný se semináři o všem možném, údržbou rová, starostka Malých Svatoňovic a veliký fanda nástrojů Jardy Průchy počínaje a přednáškou a podporovatel celé akce. Po našem vystoupení Luboše Maliny o exotických stupnicích konče. následovalo to, co dělá právě Svatoňovice ne- Jako lektor si netroufnu hodnotit úroveň výuky, napodobitelnými, to jest vystoupení jednotlivých dělal jsem, co jsem mohl, ovšem čtrnáct kon- lektorů buď sólově, nebo v sestavách, které trabasů ve třídě je rachot vpravdě brutální. Tra- spolu normálně nefungují. Diváci, kterých se do diční sobotní atrakcí pak bylo odpolední focení sálu se sto osmdesáti místy narvalo skoro dvě stě účastníků dílny. Těch bylo letos sto dvacet tři padesát, tak mohou vidět i slyšet věci a sestavy plus jedenáct lektorů. Kdo všechno předával své nevídané, ono také ne všechno se podaří dopře- zkušenosti? Tradičně největší zájem byl o banjo du alespoň trochu nacvičit. a kytaru. Banjo vyučovali Petr Brandejs, Luboš Malina a Pavel Zícha, znamenitý muzikant, kte- Sólovou věcí začal Luboš Malina, pak doplněn rý zaskakoval za nemocného Martina Fridricha o další muzikanty z řad lektorů pokračoval in- z Copu. Kytara byla v rukou Ondry Kozáka, Mar- strumentálkou Home Sweet Home. Na postu ka Macáka a Honza Stehlík školil hru prstýnky. banjisty ho vystřídal Pavel Zícha, celá sestava Honza Bíba učil mandolínu, Jirka Králík housle, zahrála tři bluegrassové standardy a Pavel pak Jirka Mach zpěv, Charlie Slavík foukací harmoni- sám jednu banjovou instrumentálku. Marek Ma- ku a moje maličkost kontrabas. cák zazpíval písničku Až se budou ptát ústa Tvá a následoval blok dvojice Charlie Slavík – foukací Po večeři následoval obvyklý sobotní koncert harmonika a Honza Stehlík – elektrická kytara, v sále kulturního domu. První necelou hodinu pánům jsem v některých skladbách vypomohl na

18 Dílna Malé Svatoňovice kontrabas. Jejich vystoupení bylo velmi příjem- Jako pamětník prvních dílen, organizovaných ným osvěžením bluegrassového večera, pánové mým bráchou ještě s Pepou Zavřelem, musím za- hrají styl, který je asi nejvíc podobný rock-a-billy znamenat neuvěřitelný pokrok, který organizace hudbě, jak ji známe třeba z ranných nahrávek i výuka a přístup lektorů za těch skoro dvacet let Johnnyho Cashe. Honza velmi stylově ovládá udělaly. Solidní ubytování, strava, kvalita výuky, prstýnkovou i trsátkem hranou elektrickou kyta- sobotní koncert přenášený televizí, o tom všem ru a Charlie je vynikající foukačkář a znamenitý se v devadesátých letech nikomu ani nesnilo. showman. Dalším vystupujícím byl Ondra Kozák Z čeho mám ale největší radost, je neutuchají- na kytaru, který v duu s Markem Macákem při- cí zájem muzikantů o účast. Jezdí množina lidí, pomněl památku legendárního kytaristy Doca kteří jsou pravidelnými účastníky a nevynechají Watsona. Změnou stylu směrem k western- téměř žádnou dílnu, stejně tak se ale každoroč- -swingu byl Jirka Králík, který si i zazpíval, Roly ně objevují noví zájemci. Každý je vítán a Jindra Poly od Boba Willse. Jirka Mach zazpíval starý hit Hylmar i brácha dělají všechno proto, aby všichni Greenhorns, Dnešní noc bude dlouhá a tradici- nejen odjížděli po příjemně stráveném víkendu, onál Little Maggie. Finále za účasti všech vyuču- ale hlavně, aby se něco naučili. Proto nás lektory jících i BG Cwrkotu přineslo Blue Ridge Cabin občas trochu honí, ale po těch letech si myslím, Home a Foggy Mountain Breakdown, mimo jiné že je to jen ku prospěchu věci. hraný třemi lidmi na dvě banja najednou. Tečku pak udělala Křesťanova Pojďme se napít. To také Velký dík patří oběma pánům, stejně jako sta- následně všichni pilně činili, takže několik jam rostce Evě Hylmarové za podporu a všem, kteří sessionů probíhalo až do časných ranních hodin. přispívají ke zdárnému průběhy, ať už zajišťují Celý koncert byl živě přenášen regionální televizí ubytování, stravování, provoz školy nebo so- a záznam si můžete prohlédnout na Youtube: botní večer. Obzvláštní pochvala náleží těm, http://www.youtube.com/watch?v=GAMGZo- kdo mají na starosti znamenitý televizní záznam ZOcws&feature=youtu.be a jeho šíření. Letos byly dokonce ještě během koncertu nadšené telefonické ohlasy až z Irska. V neděli výuka pokračovala a tečku za dílnou Největší dík pak patří všem žákům, jejichž zájem udělalo tradiční hraní všech žáků najednou, po neutuchá. Doufám, že letos odjížděli spokojení obědě v jídelně. Je to opravdu síla, 130 muzi- a těším se někdy příště na shledanou. kantů najednou, něco mezi filharmonií a válcov- nou plechu, ale úžasný zážitek.

učastnící dílny – foto Jindra Hylmar

19 Nejkrásnější bluegrassový festival je v Thunu Nejkrásnější bluegrassový festival je v Thunu

Pár let jsem tento – co se scenérie týče – nej- všech švýcarských festivalech hrály čtyři kapely krásnější festival ve Švýcarsku vynechala. Ve po dvou setech, jeden odpoledne a druhý večer. stejný víkend se vždy koná několik dalších akcí, Odpolední program začínal o půl druhé.Zahajo- kde bych měla být nebo aspoň ráda byla. Pořád vala švýcarská skupina Seven Loons se dvěma mi ale k tomu chybí ti potřební klonové. Letos zpěvačkami. Do bluegrassu měli hodně daleko ale zase po delší době v Thunu hrála česká ka- a ještě k tomu zpívali ve walliském dialektu, tak- pela, a pořadatel chtěl, abych přijela, tak jsem že jsem jim rozuměla pouze každé třetí slovo. tam prostě jet musela.Předtím jsem byla po Ba- Obecenstvo jimi ale bylo nadšené. Holt vyměnili njo Jamboree na šňůře po Německu s Eddie & se pořadatelé, změnily se i zvyky. Na festival cho- Marthou Adcockovými a Tomem Grayem. Moc dí nejenom bluegrassové publikum, proto býva- mě přemlouvali, ať s nimi zůstanu až do konce – lo tradicí, že jedna z kapel bývala z jiného žánru. hráli pak ještě jeden koncert v Německu, v Bel- Letos to byly ale dokonce dvě.Zato další, Sacred gii a Holandsku, ale odolala jsem. Na jeden den Sounds of Grass, patří k nejstarším a nejslavněj- jsem se stavila doma a v sobotu ráno vyrazila ším německým kapelám. Zajímavé je, že ač ná- vlakem směrem Thun. Bylo senzační počasí a tě- zev zůstává stejný, skoro pokaždé je vidím v jiné šila jsem se, že po dlouhé době zase spatřím to sestavě.. Jádro kapely tvoří bratři Thilo a Samuel velkolepé panorama tří čtyřtisícových velikánů, Hainové ( kytara a mandolina) a tentokrát s nimi Mnicha, Panny a Eigeru.Z vlaku jsem rovnou šla hrál na banjo Jürgen Biller a na housle Hendrick se ubytovat a v hotelu jsem potkala první festi- Ahrend. Kapela se – jak už se dá usuzovat z ná- valové muzikanty – český Bluegrass Cwrkot. Ti zvu – původně specializovala na gospely, časem mi připravili pěkný šok, neboť mi poslali zprávu, ale přidali i světštější a modernější materiál. Nád- že si jejich houslista ve čtvrtek před odjezdem herně čtyřhlasně zpívají, ale hraní také zkrátka zlomil prst a David mi hrdě ukázal ukazovák nepřijde. Největší úspěch měla píseň The Old v sádře…Festival se koná na malém ostrůvku Spinning Wheel, kterou němečtí přistěhovalci ze v Thunském jezeře, spojeným s pevninou úzkou Schwarzwaldu (Černého lesa) přinesli do Ameri- dřevěnou lávkou. Dřív daleko široko nebylo nic, ky s názvem Altes Spinnrad Lied, a teď se vrátila teď vedle ostrůvku postavili obrovskou dřevěnou zpátky do Evropy. scénu pro muzikály, tak už to není ta romantika, co bývala, zato ale velká scéna dává k disposi- Ernest Ray Everett Band prohlásili, že prý vždy ci prostory pro deštovou variantu. Letos bylo snili o tom si zahrát na bluegrassovém festiva- počasí víc než perfektní.Jako každoročně tam lu a že se budou snažit hrát bluegrass. Ale už byla spousta stánků s občerstvením, domácími jejich složení prozradilo, že tato country kapela zákusky, hudebninami, westernovým oblečením k tomu má také hodně daleko. Hlavní zpěvák atd.Vstup na festival je volný. Předpokládá se, že a kytarista E.R. Everett má krásný zajímavý hlas obecenstvo bude konzumovat s láskou připra- a hlavně umí udělat náladu. Druhý kytarista – vené dobrůtky, popřípadě si koupí upomínkový Matt Weger, i ten pěkně zpíval. Baskytaru obslu- knoflík, a tak pomůže pokrýt aspoň část nákla- hovala jeho dcera Scarlett Seitherová. Nedávno dů. Většinu stejně financují sponzoři. Jako na natočila cédéčko v Nashvillu a pokud ji nechali

20 Nejkrásnější bluegrassový festival je v Thunu zpívat, byla to nádhera. Škoda, že jí nedali víc se všichni zúčastnění muzikanti – s výjimkou prv- prostoru. Jejich bubeník je jediný čistokrevný ní kapely – sešli na podiu na tradiční jam session. Němec a jmenuje se Clements Schirmer, ostatní Zahráli si hned několik písní. Po asi třetím pří- jsou Američané žijící v Německu. davku většina muzikantů odešla, zůstali tam jen ti z E.R. Everett bandu, posíleni o basáka Pavla Jediná opravdová bluegrassovka byla Roll In Brandejse a záhy se k nim ještě přidružil David My Sweet Babys Arms, obecenstvo tleskalo do Gábor. Moc jim to společně slušelo!Ale pak už taktu. Nádherná byla píseň Choices od George byl opravdu konec.Všichni muzikanti se odebrali Jonese, či píseň o vojákovi, který píše z války sve do hotelu. Hlavně naše kluky čekala ráno dlou- milé Love You From The Hell. Také přišlo na řadu há cesta domů. Ráno bylo nebe jako vymydlené, pár písní Kris Kristoffersona, jako Help Me Make tak honem ještě udělat poslední fotky těch čtyř- it Thru the Night atd. Kytarista přetrhl v polovině tisícových velikánů a jelo se… Bylo to fajn. Kte- setu strunu, ale neobtěžoval se ji vyměnit, řekl rápak česká kapela se tam vydá na rok?Já jsem jen, že hraje teď na pětistrunnou kytaru, takže popojela s mou kamarádkou Irene, manažérkou je to skoro jako místo banja. To by taky blue- těch Amíků, do Brunnen na Urnersee, a pak grassák těžko udělal…A pak již přišli na řadu si ještě udělala výlet po Urnském jezeře, vyjela naši Bluegrass Cwrkot a ti to tam pěkně roz- zubačkou na Seelisberg, ušla asi 15 km po tak- jeli. Pořadatel přišel za mnou s palcem nahoře zvané Švýcarské cestě, která vede nad kolébkou a pochválil, že jsem je moc dobře vybrala. Prý Švýcarska – Rütli a čekalo mne pak asi tisíc scho- velkou důvěru do nich nevkládal, ale že hned se dů dolů do dalšího přístavu v Bauen, ( ještě teď stali miláčky publika. mne bolí nohy, když si na to vzpomenu). Dál lodí do Brunnen na koncert dalších Ireniných klien- O nich jsem vám již taky párkrát psala, ale raději tů, dvou amerických písničkářů Douga Adkinse je ještě jednou představím. Hrají velice tradiční a Johna McCulloga v přístavní hospůdce. Stihla bluegrass. Nejenom oblečením a klobouky při- jsem už jen poslední set, ale bylo to krásné.Po pomínají Flatta & Scruggse, či Bluegrass Boys. další cestě vlakem jsem padla doma za vlast. Byl Hlavní zpěvák je Jan „Hombre“ Lžičař, na banjo to krásný, ale super náročný víkend! hraje Petr Brandejs, na basu jeho starší bratr Pa- vel „ Brandy“, nešťastný výborný houslista David Lilly Pavlak Gábor toho i s tím zlomeným prstem předvedl až až. Mandolinista, často představovaný jako nejhezčí děvče v kapele – Marek Macák – je syn zakladatele nejstaršího bluegrassového festivalu v Evropě, Banjo Jamboree – Honzy Macáka.Cwr- koti měli obrovský úspěch. Ostrůvek už byl na- rvaný k prasknutí, kolem jezdily desítky surfařů a sem tam se zastavila i nějaká ta jachta. A sem tam na nás vykoukly z mraků i vytoužené vele- hory.Ve večerním programu zahrály opět všech- ny čtyři kapely druhý set. Již nebylo takové horko jak přes den, a do publika i muzikantů vjela další energie. Hlavně E.R. Everet band a Cwrkoti mu- seli několikrát přidávat.Bylo již po půlnoci, když Jak se z Pavla Brandejse stal country basista s kapelou E.R. Everett. foto Lilka Pavlak

21 George Shuffl George Shuffl er – bluegrassový základ a mistr melodie

Penny Parsons, Bluegrass Unlimited, červen 2000 strach, že ty akordy zapomenu, že jsem každou er – bluegrassový základ a mistr melodie chvilku zastavoval a zkoušel si je. Pak jsem vysko- Svět začíná nové milénium a bluegrassová mu- čil a doháněl tátu. Já jsem tenkrát byl bos, víte, zika načíná další padesátku a tak není na škodu bylo léto a ostrý vřesovec bodal do chodidel. Tak připomenout průkopníky, kteří položili její základy. jsem ho opět o něco předběhl, vyzkoušel si zase Všichni bluegrassoví fandové znají první generaci akordy. Máma byla dobrá zpěvačka a tak jsem hvězd jako Bill Monroe, Flatt & Scruggs, The Stan- toho večera po večeři řekl: mami, zazpívej něco, ley Brothers, Jim & Jesse, Reno & Smiley, ale co ta abych se naučil používat ty akordy. Začala si brou- spousta výborných doprovodných hudebníků, je- kat Birmingham Jail. Neznala k tomu text, jenom jichž úsilí pomáhalo legendám stoupat na vrchol? tu a tam slovíčko a zpívala to tak dlouho, až byla Mnoho z nich věnovalo své životy muzice, kterou tak ochraptělá, že nemohla mluvit! Tu noc jsem šel milují, s malým uznáním svých, mnohdy průlomo- spát s kytarou v náručí. Máma byla strašně dobrá vých zásluh. v háčkování a háčkovala ubrousky. Byla tam jedna paní, která měla kytaru, model Gene Autry. Ob- Kytarista a basista George Shuffler, který jezdil jednala si ji za pět dolarů. Byla úplně nová, nikdy a nahrával se Stanley Brothers během padesátých se na ni neučila hrát a chtěla za ni své peníze zpět. a šedesátých let, je jedním z takovýchto průkop- Tak ji maminka uháčkovala ubrousky v hodnotě níků. Je jedním z opravdu mála muzikantů, kteří pět dolarů, po dvaceti pěti centech za kus a ona vytvořili charakteristický a trvalý styl na dva odliš- mi dala tu kytaru. Stále jsem hrál a našel několik né nástroje a hrál rozhodující roli v rozvoji soundu nových akordů.“ Stanley Brothers. Brzy George pokročil k tomu, že začal hrát také George se narodil 11. dubna 1925 poblíž Valdese nějaká sóla a nabídli mu hraní v country kapele v Severní Karolíně, v kopcích mezi Hickory a Ashe- u rozhlasové stanice WHKY v Hickory. O rok poz- ville. Jeho otec pracoval v bavlnářské firmě Valdese ději ho najali Bailey Brothers a on s nimi odešel do Manufacturing Company a k tomu trochu farma- Nashvillu. S Bailey Brothers se potkal, když hráli řil. Také hrál na banjo old-time drop-thumb stylem poblíž Granite Falls. George šel za nimi před vy- a znal několik lidí v okolí, kteří uměli hrát. Když se stoupením do zákulisí a zmínil se, že hraje s místní mladý George začal zajímat o hraní na kytaru, měl kapelou. Pak se z toho vyklubalo, že jejich basista otcovu veškerou podporu: „Měl staré auto, které a hráč na havajskou kytaru se opozdili na vystou- nejezdilo a on ho vyměnil za novou kytaru značky pení a tak se ho Baileyové zeptali, jestli by s nimi Vagabond“, vzpomíná George. „Pracoval s ka- nezahrál na vystoupení na basu: „Zeptali se mě, marádem, který uměl na kytaru několik akordů, umíš hrát na basu? Já jsem odpověděl: už jsem v bavlnářské přádelně. Bydlel od nás asi dvě míle hezky dlouho žádnou neměl v ruce, ale budu se přes potok a tak táta dohodl schůzku u staré vel- snažit. Tak to byla moje první zkušenost s hraním ké skály nahoře u potoka, kam jsme všichni v létě na kontrabas a když jsme toho dne odehráli pět chodili plavat. On tam toho dne sešel, vzal si tam vystoupení, chtěli mě přijmout. Byli objednaní do kytaru a ukázal mi akordy G,C a D. Tenkrát mi bylo Granite Falls, Taylorsville, North Wilkesboro a po- asi čtrnáct let. Tak jsme vyšli domů a já měl takový dobných míst. Tak jsem jim řekl: dobře, myslím si,

22 George Shuffl že bych mohl. Půjdu za svým šéfem a uvidíme, co živá vystoupení. Georgova následující práce byla mi řekne.“ George pracoval v pekárně a jeho šéf u komediantského uskupení Mustard And Gravy. byl také muzikant. Podpořil George, aby následo- Ti natočili několik béčkových westernů a skupi- val svůj sen a řekl mu: „Georgi, běž, může to být na cestovala s těmito filmy a hráli k tomu coun- životní šance. A tak jsem to šel do konce týdne try westernové hity oněch dnů. Když odešel od er – bluegrassový základ a mistr melodie odehrát. Pak mi řekli o odjezdu do Nashvillu. Řekl Mustard And Gravy, George se vydal do Spruce jsem: nevím, jestli mě máma a táta nechají jít, je Pine v Severní Karolíně, aby vystupoval v Carolina mi teprve sedmnáct. Z Burke County jsem nebyl Theater ve skupině s Jimem a Jessem McReynold- pryč víc než sedmkrát! A tak jsem to šel říct mámě sovými a Hoke Jenkinsem: „Založili jsme kapelu“, a tátovi a Charlie Bailey mi nabídl šedesát dolarů vzpomíná George „a odjeli jsme do Asheville do týdně. Táta říkal, to zní dobře synu, jdi na to, jestli WWNC, do starého původního pořadu Farm Hour. si myslíš, že je to, co chceš. A tak jsem šel a zůstal Pracovali jsem tam v létě, na podzim a v zimě, až u nich do doby než opustili Opry. Byl jsem s nimi do vánoc a pak byl kvůli sněhu konec. Museli šest nebo osm měsíců.“ jsme zrušit zbytek prosince, to bylo v roce 1951, nemohli jsme se dostat z hor. Chodit jsme museli George se potom vrátil do Valdese a založil ka- do rádia pěšky, auto jsme ani nedostali na silnici. pelu se svým bratrem Johnem, Curly Williamsem Naštěstí jsme měli do prosince dobrá vystoupení a Lesterem Woodiem. Několik dalších let pracovali a tak jsme domů přinesli dost peněz na vánoce. u rozhlasových stanic v okolí a o víkendech měli Odešli jsme z této práce smutní. Ale den po váno-

23 George Shuffl cích mi s nabídkou volal Carter Stanley. Byl jsem V této době se bluegrassové skupiny přičleňova- nerozhodný, nevěděl jsem jestli, se mám vrátit do ly k rozhlasovým stanicím a využívaly je jako svou přádelny nebo jít zpět do Nashvillu. Měl jsem na- domáckou základnu, zatímco hrály svá vystoupení bídky od několika skupin z okolí a Nashville jsem v divadlech a školách v okolí. Zůstávaly tam tak neměl rád. A tak jsem se mu, pokud možno, chtěl dlouho, než tu oblast „vyhrály“, obvykle několik er – bluegrassový základ a mistr melodie vyhnout. Předtím jsem se v květnu oženil a moje měsíců a pak se odstěhovaly do jiné oblasti. Když se manželka byla v šestém měsíci těhotenství.“ George připojil ke Stanley Brothers, opouštěli zrov- na WCYB v Bristolu a mířili do WVLK ve Versailles Carter Stanley znal George přes Lestera Woodie- v Kentucky. Flatt a Scruggs opustili WVLK a Jody ho, kterého najal do Stanley Brothers jako houslis- Rainwater, který jim dělal objednávky, přenechal tu před několika lety: „Slyšel Lesterovu hru a líbila Stanleyům svůj diář se všemi jmény a telefonními se mu a tak přijeli sem dolů a najali ho. Když jsme čísly všech akcí v oblasti. George vysvětluje: „Dal se na Lestera byli podívat, potkal jsem tam Ralpha nám ten diář a jediné, co jsme museli udělat, bylo a Cartera. Slyšeli naše rozhlasové programy, Car- zvednout telefon. Do soudních budov jste museli ter uměl zpívat naši znělku a uměl prostě všechno. volat správci, protože on tam zařizoval reservace Poslouchal nás velice pečlivě, víte. On o tom moc a dát mu pět dolarů, aby rozsvítil světla a zatopil nemluvil, to jste se museli dozvědět tajně.“ ve velikých kulatých kamnech, všechno odemknul a po našem odjezdu uklidil. A u divadel to bylo

Pete Wernick, George Shuffler, Tom Gray foto Katy Daley

24 George Shuffl tak, že jeden člověk měl na starost pět nebo šest movem. A vzal jsem práci v přádelně na druhou z nich a my si všechny rezervovali. A rezervace byly směnu.Vstával jsem ráno v sedm hodin a do půl dobré, tenkráte jsem toho zajednával dost. Občas třetí jsem pracoval na stavbě domu.Ve tři jsem šel jsem musel vstávat v šest hodin ráno a obvolat ty- do práce a pracoval do jedenácti hodin, pak jsem hle všechny správce dříve, než šli do práce. šel do šesti ráno spát, pak jsem vstával, abych byl er – bluegrassový základ a mistr melodie od sedmi připraven pracovat. Vždy jsem se uměl Když jsme tam všude odehráli, tak jsme se, myslím, zabývat dobytkem, miluju jeho nákup a prodej. stěhovali do Pikeville v Kentucky. Hráli jsme tam Dobře jsem se zavedl a všechno šlapalo, když mi sobotní večer v Silver Barn a neměli jsme houslis- Carter zavolal: jdeme nahrávat a potřebujeme tě!“ tu. Byli jsme pouze tři, já, Carter a Ralph a oni na tom show chtěli tancovat čtverylku. A tak jsem se První nahrávací session George se Stanleyi se ko- vydal nahoru do Jenkins v Kentucky. Kenny Baker nal v dubnu 1952.Byl to jejich poslední session byl doma, pracoval v dolech a já jsem ho vzal, aby pro Columbia Records. Poté, co George opustil s námi hrál na housle. Takhle jsme to dělali po kapelu, aby postavil dům, Stanleyové se rozpadli několik týdnů a já jsem se všemi způsoby snažil, a Carter s Ralphem strávili většinu roku 1953 v De- abysme ho přijali do kapely. Kenny hrával s Donem troitu, kde pracovali ve Ford Motor Company. Ale Gibsonem v Knoxvillu a hrál countryový a swingo- přesto Carter brzy zavolal Dee Kilpatricka z Mer- vý materiál. Carter říkal: já pořád nevím, jestli by cury Records a zajistil pro kapelu nové nahrávání. byl pro nás vhodný nebo ne. A tak potom, myslím, V srpnu 1953 se George Shuffler opět vrátil ke najali Arta Wootena. kapele, aby nahráli první strany pro Mercury. „To byl nejlepší nahrávací session, který jsme kdy měli, Odjeli jsme do Oak Hill v Západní Virginii a hráli myslím si“, tvrdí George. „Byl to opravdu dobrý tam hezky dlouhou dobu. To byla dobrá oblast. materiál. Dee Kilpatrick byl naším produkčním. Ten Právě se začala rozvíjet „Drive in“ divadla, kam se skrze nás mohl vykoukat díru. Měli jsme jen jeden dalo vjet vozem. Mnohá z nich neměla ani podia, mikrofon a kolem něj jsme se shromáždili a Dee, postavili tam jenom prostě starý náklaďák a nemě- ten se na nás jen koukal, jako bychom byli z jiné li ani ampliony.Dali tam jen velkou starou troubu planety nebo co. Začali jsme být nervózní. Podíval a vy jste zarazili, stáhli si okénko a dívali se na film se na Ralpha a řekl: Ralphe, nezpívej mi rovnou do a poslouchali zvuk z té velké trouby. Celý pořad obličeje. Ten tvůj kaštanový dech mě usmrtí.“ probíhal vlastně dvakrát. První začali za soumraku, promítli film a pak krátký film, přehled nadcháze- Na tomto sessionu nahráli čtyři písně: Say, Won´t jících atrakcí. To nám dalo čas se tam dostat. Vše You Be Mine, This Weary Heart You Stole Away, co jsme museli udělat, bylo dostat se tam a při- I´m Lonesome Without You a Our Last Goodbye. pravit se k hraní a oni pak zažehli světla. Pak jsem Art Stamper hrál na housle, Jim Williams hrál na odtud odešel. Sue byla šest týdnů těhotná, když mandolínu a George Shuffler hrál všude na kontra- jsem odjel z domova a já jsem ji po celou dobu ne- bas a zpíval barytonový part u I´m Lonesome Wit- viděl, sedm a půl měsíce. Vrátil jsem se jednu ne- hout You. Muzika byla rezonovala, byla vzrušující děli domů a tu další se dítě narodilo. A další neděli a Georgův pověstný „walking style“ na basu pro- jsem se vracel hrát. Zase do Oak Hill a opět jsem háněl rytmus a dodával hudbě obrovskou energii. tam několik měsíců zůstal. Manželka neměla kde George označuje Cedrica Rainwatera za inspiraci, bydlet a já přemýšlel o stavbě domu a uspořil jsem ale říká, že svůj styl vyvinul sám: „Vyzkoumal jsem, si něco peněz a řekl: kluci, jedu domů, abych mohl že vždy, když je změna akordu, mám tam pro to mamce postavit dům, který by mohla nazývat do- běh, a tak jsem to vylepšil sestupem na hmatní-

25 George Shuffl ku a dostal jsem to, co jsem chtěl. Uměl jsem hrát takhle, kdyby ses vrátil na příští víkend?“ V roce basu, jako kdyby zpívala, protože jsem zpíval hod- 1958 Stanley Brothers podepsali smlouvu s King ně basových partů. Tak jsem jen následoval své uši Records a přemístili se na Floridu. George nebyl na a nos, své instinkty a hrál ty dravé doby na basu. prvním nahrávacím sessionu přítomen, ale brzo byl Tenkrát to nikdo nehrál, alespoň ne správně. Mys- Carter opět na telefonu: „A tak mě zavolali, praco- er – bluegrassový základ a mistr melodie lel jsem si, bude to pro Stanleye prospěšné, jakoby vali hodně pro Jima Waltera (sponsorovaná radio- to tu naši muziku vymezí. To je to, co jsme chtěli. show) a já chytil autobus dolů do Atlanty a pomo- Chtěli jsme hrát bluegrass, ale nechtěli jsme být hl jim asi měsíc v tom patnáctiminutovém pořadu kopíráková kopie někoho jiného.“ Jima Waltera. Nahrávali je v Atlantě a rozesílali je všude. A pak zas po krátkém čase Carter zavolal George se Stanleyovými nahrával opět v únoru a ptal se: proč nepřijedeš za námi dolů na Floridu?. 1957. V průběhu padesátých let střídavě byl a ne- Já jsem řekl: já si myslím, že přijedu. Dojel jsem za byl se Stanley Brothers v kapele. Jak vysvětluje: nimi dolů a zůstal myslím, asi tři nebo čtyři roky. „Pracoval jsem s nimi asi rok a půl nebo dva. Pak Show Jima Waltera běžela v plném proudu a byli jsem byl unaven z cestování a chtěl jsem být doma jsme natolik populární, že jsme ani nepotřebovali a něco dělat a tak jsem byl chvíli mimo. A pak mi příjem z rozhlasových stanic. Mohli jsme si vydělat zase Carter zavolal: jedeme nahrávat. A tak mě na zájezdech. A tak jsme hráli spousty koncertů.“ vždy vzali zpátky. A máme něco příští víkend, co

George Shuffler, Tom Gray a James Alan Shelton na 2011 IBMA Awards foto: © Roy Swann

26 George Shuffl V roce 1959, na radu producenta Sida Nathana, Crosspicking je stále pokračující rol hraný na třech Stanley Brothers začali používat na svých nahráv- strunách, podobný tříprstému rolu na banjo, kách lead kytaru, aby vytvořili ještě charakteris- ale na kytaru se hraje trsátkem, pohyby nahoru tičtější zvuk. Bill Napier, který hrál mandolínu, se a dolů. Podle George, on sám začal experimento- stal jejich lead kytaristou a hrál na kytaru v po- vat s crosspickingem na živých vystoupeních, in- er – bluegrassový základ a mistr melodie dobném stylu, jakým hrál mandolínu. Bill opustil strumentálními vyhrávkami, aby vyplnil pauzy mezi kapelu v roce 1960 a nahradil ho Curley Lambert. linkami zpěvů Stanley Brothers. George byl často Podle George, Curley dával přednost mandolíně jediným jejich doprovodným hráčem na zájezdech a tak doporučil Stanleyům, aby hrál lead kyta- a tak hledal způsob, jak více vyplnit kytarou sound ru George. První nahrávací session, kde George kapely. Zprvu se Carterovi Stanleyovi nelíbilo to, hrál kytaru, byl 11.července 1960 na nahrávce co dělal. George vzpomíná: „Carter si o tom nic Stanleyů In Person. Podle Gary Reida, experta na moc nemyslel. Chtěl, abych to hrál jako rychlou Stanley Brothers, George hrál lead kytaru ve dvou mandolínu, jako Bill Napier. A tak jsem mu řekl: ale písních: Wildwood Flower a Let Me Rest, Curley Cartere, tohle je kytara, já nehraju na mandolínu. Lambert hrál kytaru v dalších věcech. George hrál A nebudu hrát na kytaru jako na mandolínu. Jest- Wildwood Flower v klasickém trsátkovém sty- li chceš mandolínu, sežeň si mandolinistu. A tak lu, ale v Let Me Rest slyšíme náznaky stylu, kte- řekl: Ale, hraj si to, jak chceš. Ty to nějak uděláš. rý se stal jeho obchodní značkou – crosspicking. A tak se na mně otočil a začali jsme se tomu smát.

Peter Rowan Bluegrass Band s Georgem Shufflerem

27 George Shuffl Byli jsme ve studiu, hrál jsem trochu crosspickingu udělá. To si myslím je to, o čem je vícehlasé zpívání. a oni něco zpívali. A zvukař najednou vykmitnul ze Je to schopnost zpívat s někým, kdo ti rozumí a ty zvukařské kabiny a říká: Georgi, co to je, to co dě- rozumíš jemu. Měli jsme několik dobrých tříhla- láš? Asi jsem to zkazil, myslím si. A on říká: Zní to sů, Carter, Ralph a já. Na jednom albu, už nevím, dobře, hraj toho víc. A tak jsme to dělali a lidem se jak se jmenovalo, zpívali jsme tam jenom my tři er – bluegrassový základ a mistr melodie to líbilo a to bylo zrození crosspickingové kytary.“ v old-time stylu Carter Family,s leadem,tenorem a basem. A vícehlas byl tak těsný, že jste skoro Na ranějších nahrávkách George používal crosspic- mohli slyšet alikvotní tony barytonu. Byly tam ali- kingu spíše k doprovázení vokálních částí a sóla kvotní tony, které jste mohli detekovat. Slyšel jsem hrál klasickou trsátkovou technikou, ale jak šel čas, o tom mluvit Billa Monroea, o alikvotních tonech začal hrát více sól crosspickingem. V prosinci 1963 jeho mandolíny, ale já tomu nikdy nevěnoval dost Stanleyové nahráli něco, co se stalo Georgeovou pozornosti. Bill Monroe říkal: někdy hraju a jsem značkovou písní, Will You Miss Me od A.P.Carte- schopen slyšet tenor, který hraje s moji mandolí- ra. Georgeovy překrásné vstupy a vyhrávky v této nou. A já jsem zase slyšel v těch vokálech baryton. dojímavé písni vytvořily standart, který následovali Vokály se houpaly, stoupaly nahoru a dolů a na všichni crosspickingoví hráči, kteří šli jeho cestou. všechny party jsme najížděli naplno a tak byste stě- Jenom o několik měsíců později, v dubnu 1964, ží poznali, že tam není barytonový zpěvák.“ kapela natočila další Georgeovu značkovou pís- ničku, Beautiful Star Of Betlehem. V obou těch- George byl se Stanley Brothers, když v roce 1966 to písních je kytara výhradním sólovým nástrojem Carter Stanley zemřel. Zůstal pak ještě chvíli s Ral- a Georgeova hra je mistrovsky invenční a vkusná. phem, pak pracoval s Donem Renem a Billem Dokonce ještě dnes Ralph Stanley hraje tyhle kous- Harrellem až do února 1970, kdy se vrátil zpátky ky na svých koncertech a patří k nejžádanějším. domů. Později, ve stejném roce, mu zavolal pro- George je pyšný na to, že Ralph ponechal crosspic- motér Carlton Haney, aby hrál na Labor Day víken- kingovou kytaru ve své muzice. „Všichni z kytaris- dovém festivalu s Ralphem Stanleyem. „Carlton tů, kteří následovali, se snaží hrát to správně a já ten velký festival pořádal dole v Camp Springs, oceňuju, že to tu Ralph ponechal. A jsem rád, že v Severní Karolíně“, vysvětluje George. „Uspořádal mi Carter s Ralphem dali příležitost dát crosspic- vzpomínku na Stanley Brothers. A tak mi zavolal king na nahrávky. Vždy jim budu vděčný, že mi dali a chtěl, abych tam hrál. Tak jsem tam dolů jel a hrál šanci zahrát to celému světu.“ tam v neděli s Ralphem a v pondělí jsme hráli na tom vzpomínkovém pořadu. Ralph říkal: co ty na Na několika nahrávacích sessionech, které Stanle- to, mám před sebou docela nabitý víkend? A tak yové dělali pro firmu King Records, George nejdří- jsem řekl: O.K., setkáme se tam a tam. Když jsme ve nahrál kytaru a pak přidal kontrabas a tak tam to odehráli, tak zase říkal: mám před sebou další vlastně hrál na dva nástroje. Dokonce na jednom nabitý víkend, co ty na to? A já jsem řekl: tak jo. sessionu v roce 1961 hrál na baskytaru. A George A tak jsem s ním zůstal asi rok, ale pak jsem začal nehrál jenom na kytaru a basu, ale také zpíval ve cítit, že se chci vrátit domů a tak jsem jel. Hráli jsme vícehlasech. Cokoli, co si písnička žádala, buď bas, tenkrát na různých matiné a já musel vstávat ve baryton nebo tenor, George byl schopen souznít čtyři ráno, jet jako šílenec k Ralphovi do jeho bydli- s Carterem a Ralphem. „Je to dar, vždy jsem to ště, abych ho tam zastihnul v osm ráno. A to bylo uměl“,tvrdí George. „Ralph říkal: nemůžeš se mu na mne už dost drsné. A tak jsem mu zavolal, že to ztratit. On zůstává u tebe. Učili jsme se spolu ro- nejde a vrátil se zpět domů. A to byl konec mého llovat a já jsem v každém okamžiku mohl říci, co cestování s Ralphem.“

28 George Shuffl Georgeovo další hudební úsilí byl Shuffler Family on, George hraje lead kytaru, doprovodnou kytaru Band se svými bratry a svými dětmi. V sedmdesá- a kontrabas a tak studenti jeho stylu mohou slyšet tých a osmdesátých letech cestovali skoro každý jeho hraní v nejčistší formě. Deska Aged To Per- víkend a vystupovali s tradiční jižní gospelovou fection obsahuje množství bluegrassových a go- muzikou. Od doby, kdy začátkem devadesátých spelových oblíbených věcí jako Love, Please Come er – bluegrassový základ a mistr melodie let odešel od aktivního cestování na odpočinek, Home, It´s Mighty Dark To Travel, Nine Pound Ha- George stále udržuje svou muziku v chodu a pořá- mmer, I´m A Pilgrim a What A Friend We Have In dá speciální vystoupení na různých akcích. Vždy se Jesus. George přidal i jednu z vlastních písní“Give účastní hromadných hraní Clinch Mountain Boys The World A Sunny Smile“a dokonce hraje prstýn- na Ralphově Memorial Weekend Festivalu a pří- kovou kytaru ve skladbě Elizabeth Cottenové Fre- ležitostně vystupuje s Ralphem na jiných akcích. ight Train. Kdykoli uslyšíte hrát George Shufflera Objevuje se často jako host na vystoupeních v Old na kytaru, můžete se vsadit, že poznáte o jakou Rock School ve Valdese a rád navštěvuje MerleFest písničku jde. George se obává, že moderní blue- nedaleko, ve Wilkesboro. Působí na různých kyta- grassoví kytaristé se vzdalují melodii: „Jsou tak rových dílnách a je pravidelně na výročních show pokročilí, až se od ní dostávají hrozně daleko, až IBMA. George těší uznání, které se mu dostalo od z toho melodie zmizí docela“, stěžuje si. „Já jsem muzikantů a od jeho domovského města. „V říjnu ze staré školy, když opustíte melodii písně, ztratíte 1996 jsem jel do Owensbora a tam jsem dostal od mě. Je tu spousta dobrých kytaristů a ti jsou una- IBMA Merit Award (vyznamenání za zásluhy), na veni hraním ve starých vyježděných kolejích, chtějí které jsem hrdý. A pak ve Valdese ustanovili sedmý být dokonalejší. Ale hrají nad hlavou spousty lidí prosince dnem George Shufflera a byl jsem grand- a není v tom žádné cítění. Stačí jen vystoupit na maršálem na této slavnosti a dali mi klíče od města podium, zahrát k něčemu melodii a máte poslu- a velikou proklamaci. Jsem na to pyšný.“ chače ve svých rukách. Povídal jsem to některým z nich na dílnách, hrál jsem pouze staré jednodu- Jako odpověď na požadavky svých fandů vydal ché akordy. Mnoho z nich lítá po celém krku svých George v roce 1990 kazetu kytarových instrumen- kytar. Oni to neustále loví – a já to už našel.“ tálek nazvanou Crosspicking. Obsahuje klasické Will You Miss Me a další populární skladby. Tuto Přeložil Milan Leppelt (2001), nahrávku pak firma Freeland Records vydala na upravil Pavel Brandejs (2012). cédéčku. Firma Copper Creek vydala úplně novou Shufflerovu nahrávku nazvanou Aged To Perfecti-

29 Servis Servis

Pete Wernick v Praze “Dr. Banjo”, Pete Wernick bude v Praze 22.–24. března 2013, aby vedl třídenní Jam Camp (pro všechny nástroje) a případně jednodenní Banjo Workshop (dílnu), pravděpodobně 2.března. Banjo Workshop (dílna) je určena pro středně pokročilým a pokročilým studentům a uskuteční se, pokud se zaregistruje pět a více studentů. Pete bude vysvětlovat základy dobrého tónu a timingu, oblíbené a neobvyklé licky, podehrávky a orientaci na hmatníku. Pete bude samozejmě odpovídat na otázky a bude se věnovat studentům i individuálně. Studenti, kteří se zaregistrují na Jam Camp bude mít užitek i z Banjové dílny, protože probírat se bude odlišný materiál.

Bluegrass Summit v Praze! 15.–17.3.2013 se v Praze uskuteční Bluegrass Summit – setkání lidí z celé Evropy, kteří se nějak zaobírají bluegrassem. Přijede jak vedení Evropské bluegrassové asociace (EBMA), tak organizátoři festivalů, hu- debníci, zástupci jiných evropských BG asociací apod. Nepropásněte tuto jedinečnou šanci, zúčastnete se také a navažte kontakty s celou Evropou! Podrobnosti najdete během prosince na stránkách BAČR a EBMA. Informace o Summitech, které už proběhly, najdete na stránkách EBMA: http://www.ebma. org/ebs/ebs-2012/

První evropský Jam podle Wernicka proběhl! V Novém Jičíně proběhl během pěti týdnů první cyklus Jamů podle Wernicka. Prozatímně certifikovaný učitel Wernickovy metody Petr Brandejs učil prvních devět odvážlivců ze severní Moravy jamovat pět nedělí za sebou. Základem výuky byla praktická stránka věci, tedy hraní a zpívání, organizace jamu apod.

• Italská kapela Red Wine natočila klip ke skladbě Liz Meyer s názvem Someday You Will. Najdete ho na YouTube. • Veterán irské scény Nial Toner slaví úspěchy se svým albem Onwards & upwards, které vydal na prestižním americkém labelu Pinecastle Records. • Uzávěrka přihlášek na holandský festival EWOB je 1.12., přihlášky jsou ke stažení na http://www. ebma.nl. • U vydavatelství G+W, s.r.o. vychází nová instruktážní publikace Ondry Kozáka, tentokrát pro houslisty. Obsahuje zápis sedmnácti houslových sól k nejznámějším českým bluegrassovým a country skladbám. Součástí publikace je DVD s podrobným rozborem sól. • Skupina Barbecue oslavila 10 let existence videoklipem ke skladbě Cukrářka, který je umístěn na YouTube. • Skupina Sunny Side má novou sestavu. Pavla Handlíka (kytara) a Petra Voštu (banjo) doplnil Libor Kameník na basu a Honza Bíba na mandolínu. • Bluegrassová dílna v Novém Jičíně proběhne v dubnu. Více na stránkách www.petrbrandejs.cz. • Dear friends,Enjoy our new video to the song “Walkin’ after midnight”, from the album “Swings & heartaches”. More on www.lillydrumeva.net , http://youtu.be/-zeOjlrTfjQ • Prodám mistrovskou mandolínu od Vojty Pečeného, model A, r.v. 2009, ručně dlabaný ce- lomasív, vrchní deska smrk, luby + zadek javor. Prakticky nehraná, skvělý stav i zvuk. Cena 22000, Kč, tel: 777212544 Pavel, email: [email protected]

30 Kalendář akcí Kalendář akcí

ALBUM 18.12.2012 Olomouc , Vánoční trhy Horní náměs- 01.12.2012 Country bál – se skupinou CTS Miš- tí Country vánoce -Maž, Praha-Řepy 19.12.2012 Havířov , Vánoční městečko n.Repub- 06.12.2012 Vánoční koncert, Náměstí 1.máje, liky Country vánoce Chomutov 20.12.2012 Most, Vánoční jarmark 1. náměstí 21.12.2012 Vánoční koncert host: MaraCas a tan- Country vánoce čí Medovina, Kulisárna – Chomutov 21.12.2012 Brno , Vánoce Na Zelňáku Country 11.01. – 13.01.2012 8. Zimní Muzikantský Camp, vánoce Chata Kosodrevina pod Chopkom 22.12.2012 Olšany u Prostějova , Vánoční jarmark 26.01.2013 Skautské setkání, Country saloon Country vánoce U Bizona – Chomutov 31.12.2012 Pozlovice, Hotel Ogar Silvestr 16.03.2013 Country bál s taneční sk. Devil Dream, 31.01.2013 Zlín,Zelenáčova šopa Liberec – restaurace U Košků 01.02.2013 Vážany nad Litavou, Hospoda Lidový dům Country bál POUTNÍCI 26.02.2013 Ostrava Hrabůvka ,KD K-trio 01.12.2012 Česká Lípa, Rozsvícení vánočního 27.02.2013 České Budějovice ,Na návštěvě u Ne- stromu Country vánoce zmarů koncertní sál Jeremiáška 01.12.2012 Luby u Chebu, Kulturní dům Country 27.02.2013 Třebíč ,Národní dům vánoce 02.12.2012 Děčín , Rozsvícení vánočního stromu BRZDAŘI Country vánoce 14.11.2012 19:00 Koncert Lázně Bohdaneč, 07.12.2012 Luhačovice, Hotel Luha Country Masarykovo nám. 6 vánoce 26.11.2012 20:00 Koncert Praha, restaurace 08.12.2012 Znojmo, Vánoční trhy Country vánoce U vodárny 09.12.2012 Slavkov u Brna , Dům dětí a mládeže 01.12.2012 15:00 Koncert v kostele Vysoká Country vánoce u Kutné Hory 10.12.2012 Horní Beřkovice , Multifunkční cent- 14.01.2013 20:00 Koncert Praha, restaurace rum Country vánoce U vodárny 11.12.2012 Olomouc , Dům armády Country 11.02.2013 20:00 Koncert Praha, restaurace vánoce U vodárny 12.12.2012 Brno , Výstaviště Vánoční trhy Count- 11.03.2013 20:00 Koncert Praha, restaurace ry vánoce U vodárny 13.12.2012 Štěpánov, Kino Country vánoce 15.04.2013 20:00 Koncert Praha, restaurace 14.12.2012 Mosty u Jablunkova, Kulturní dům U vodárny Country vánoce 15.12.2012 Hradec nad Moravicí , Zámek Vánoční BG CWRKOT jarmark Country vánoce 18.01.2013 Vsetín – hospoda U SPLAVU 16.12.2012 Břeclav , Vánoční trhy Sady 28.října 19.01.2013 Nový Jičín – klub GALERKA Country vánoce 17.12.2012 Opava, Dolní náměstí Vánoční trhy Country vánoce

31 COUNTRYON Uzávěrka BG listů č. 1/13 U vodárny 4, Praha 3 (st. metro Jiřího z Poděbrad), tel./fax: 222 510 410, otevřeno Po–Pá 10.00–12.30 a 13.00–18.00 h. je 31.01.2013. Informace o svých akcích a články MIROSLAV SKOTICA do listů můžete poslat Petru Gärtnerovi na e-mail Krátká 3279, 738 01 Frýdek-Místek [email protected]. Redakce si vyhrazuje právo tel. 558623500, fax 558622010 vaše příspěvky podle potřeby upravit. stane-li se tak, RONDO MUSIC tento fakt uvedeme. Zároveň počítejte s tím, že není Jiráskova 712, Dvůr Králové nad Labem možné vám vaše příspěvky vracet. JIŘÍ LEBEDA – LEBEDA INSTRUMENTS Suchá 22, 363 01 Ostrov nad Ohří [email protected], 10 % sleva Zájemci o členství v BAČR PAVEL MALINA, HUDEBNÍ NÁSTROJE MALINA Prokopova 22, 397 01 Písek, tel/fax 382 212 544 Členství v BA je na kalendářní rok s tím, že kdo se PETR HAHN – HUDEBNÍ NÁSTROJE – COUNTRY WORLD K. H. Borovského 1422, 356 01 Sokolov stane členem do 30.6., zaplatí plný roční příspě- tel. 777 319 040, 352 623 149, e-mail [email protected] vek 200 Kč, kdo po 30.6., zaplatí 100 Kč. 5 % sleva na veškeré maloobchodně prodávané zboží Zájemci o individuální členství mohou zasílat DRECHSLER S.R.O., PRODEJNA HUDEBNIN STRUNKA Tyršova 91, 276 01 Mělník peníze složenkou na adresu BAČR, Hubá- pro členy BAČR sleva 5 % na veškeré maloobchodně prodávané lov 27, 506 01 Jičín nebo převodem na účet: zboží v prodejně hudebnin 108596029/0300. Zájemce o ostatní typy člen- FIRMA KOBRLE & STEHNO Výroba a opravy akustických, elektroakustických a elektrických kytar ství prosíme o kontaktování Petru Seifertovou, a baskytar. Pro členy BAČR 5 % sleva z ceny nového nástroje a 15 % z oprav. mobil: 732 730 339 a 734 481 742, e-mail: sei- M&M&Music – Centrum hudebních nástrojů [email protected], která s nimi domluví po- Radniční nám. 30, 739 34 Šenov drobnosti. poskytuje členům BA slevu 7 % na zakoupené zboží Můžete si z internetových stránek BA stáhnout for- mulář přihlášky (individuální nebo kolektivní) pro vy- tištění z Wordu a zaslání poštou. Přihlášku můžete vyplnit také pomocí našeho on-line formuláře. Bližší informace: viz strana 2 v Bluegrassových listech. © copyright 2012

O svolení ke komerčnímu využívání informací z Bluegrassových listů je třeba požádat na naší adrese. V případě převzetí velkých článků musí náš autor dostat řádný honorář a trváme na uvedení Bluegrassoých listů jako zdroje. Sponzoři bluegrassové asociace poskytují našim členům po předložení průkazky BAČR 5% slevu na nákup zboží ve svých obchodech. Děkujeme jim za podporu! Jsou to:

Bluegrassové listy, zpravodaj BAČR, ročník XVII, číslo 4, listopad 2012. Titulní fotografie: Blue Highway (foto: Lilka Pavlak) Uzávěrka: 15.11.2012. Adresa vydavatele a redakce: BAČR, Bludovice 137, 741 01 Nový Jičín. Vychází nejméně dvakrát ročně. Zodpovědný redaktor: Petr Gärtner, sazba: Miroslav Jiřiště, logo: Vince.