Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionálni rozvoj a cestovní ruch
SPRÁVA V MALÝCH OBCÍCH - ZPŮSOBY JEJÍHO ZABEZPEČENÍ A NÁKLADNOST
Administration in small municipalities - methods of its security and expensiveness
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Autor: Ing. Jiří VELINSKÝ Tereza HORÁKOVÁ
Brno, 2017
MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta
ZADANÍ BAKALÁRSKE PRACE
Akademický rok: 2017/2018
Studentka: Tereza Horáková
Obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch
Název práce: Správa v malých obcích - způsoby jejího zabezpečenia nákladnost
Název práce anglicky: Administration in small municipalities - methods of its security and expensiveness
Cíl práce, postup a použité metody: Problémová oblast: Správa a problémy malých obcí
Cíl práce, postup a použité metody:
Cílem práce je zhodnocení zabezpečení a nákladnosti správy v malých obcích v České Republice.
Práce se bude skládat ze dvou hlavních částí, obecné a praktické. V obecné části budou na základě rešerší odborné literatury naznačena východiska a teoretické poznatky z předešlých výzkumů v dané oblasti, též bude provedena rešerže rele vantní literatury. Poté bude následovat část věnovaná metodice a postupu prak tické části práce. V praktické části práce budou zpracovány výsledky výzkumu dotazníkového šetření a dalšího sběru dat. Dotazníky budou určeny pro zástupce malých obcí (vybraných podle předem stanovených kritérií) a budou primárním zdrojem dat pro praktickou část této práce. Součástí bude též případová studie situace v konkrétní obci. Při zpracování práce budou použity metody analýzy a syntézy. V praktické části bude využito dotazníkového šetření a komparací, po případě využití řízených rozhovorů s vybranými osobami.
Rozsah grafických prací: Podle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh: 35-45 stran
Literatura: BENDA, V. DPH a malé obce od 1. 1. 2001, 1. vyd., Praha: Pragoeduca, 2001, 60. s. ISBN 80-85856-91-3
BERNARD, J. Samospráva venkovských obcí a místní rozvoj, Vyd. 1., Praha: So ciologické nakladatelství, 2011, 236 s. ISBN 978-80-7419-069-8
BUCHANAN, J. M. Politics as public choice, Indianapolis: Liberty Fund, c2000., 497 s. ISBN 0-86597-238-9
CORNES, R. a SANDLER, T. The theory of externalities, public goods, and club goods, 2nd ed., Cambridge: Cambridge University Press, 1996., 590 s. ISBN 0- 521-47718-2
Strana 1 z 2 LEHKOŽIV, J., NOVÁKOVÁ, Š., ŠMÍD, V. Účetnictví malých obcí, Hradec Králové: E.I.A. - Ekonomická a informační agentura, 1995. 154 s. ISBN 80-85490-47-1
MINISTERSTVO VNITRA, Identifikace kompetencí zatěžujících výkon veřejné správy se zvláštním přihlédnutím k malým obcím 1. etapa [online]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/identifikace-kompetenci-zatezujicich-vykon- verejne-spravy-se-zvlastnim-přihlédnutím-k-malym-obcim-1-etapa.aspx
NEMEC, J., MATE)OVA, L, a SOUKOPOVA, J., "Small Is Beautiful": Pros and Cons of Territorial Fragmentation on the Example of the Czech Republic. 1. vyd. Hershey: IGI Global, 2016. s. 115-136, 22 s. ISBN 978-1-5225-0320-0.
PEKOVÁ, )., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 587 s. ISBN 978-80-7357-614-1
ZÁKON č. 128/2000 o obcích (obecní zřízení) ze dne 12. dubna 2000. V sbírka zákonů České Republiky 2000, částka 38, strany 1737 - 1764. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q= 2000&typeLaw=zakon&what=Rok&stranka=12
Vedoucí práce: Ing. Jiří Velinský
Pracoviště vedoucího práce: Katedra regionální ekonomie a správy
Datum zadání práce: 8. 2. 2016
Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
V Brně dne: 28. 11. 2017
Strana 2 z 2 Jméno a příjmení autora: Tereza Horáková Název bakalářské práce: Správa v malých obcích - způsoby zabezpečení a nákladnost Název práce v angličtině: Administration in small municipalities - methods of its security and expensiveness Katedra: Regionální ekonomie a správy Vedoucí diplomové práce: Ing. Jiří Velinský Rok obhajoby: 2018
Anotace Předmětem bakalářské práce „Správa v malých obcích - způsoby jejího zabezpečení a nákladnost" j e hodnocení zabezpečení a nákladnosti správy v malých obcích v České republice. V první obecné části práce je nastíněno teoretické pozadí a současný stav poznání v dané oblasti. V praktické části jsou pak samotné výsledky sběru dat a dotazníkového šetření na vybrané skupině malých obcí. Základ pro vyhodnocení situace v obcích tvoří finanční ukazatele a další data nefinančního charakteru. Součástí této kapitoly je také případová studie obce Luboměř. V závěru práce je pak vyhodnocení situace v obcích a doporučení pro ně.
Annotation The subject of the bachelor thesis "Administration in small municipalities - methods of its security and expensiveness" is evaluation of security and expensiveness of administration in small municipalities in the Czech Republic. In the first part of the thesis is outlined background and current state of knowledge in the given area. In the second part are data collection results and questionnaire survey on the selected group of small municipalities. The basis for evaluating the situation in municipalities is made up of financial indicators and other data of non-financial nature. Part of this chapter is also case study of Lubomef municipality. At the end of the thesis is the evaluation of the situation in the municipalities and recommendations for them.
Klíčová slova
Správa, malé obce, obce, finance obcí, výdaje na správu, výkonnost samosprávy.
Keywords
Administration, small municipalities, municipalities, municipality finances, cost of administration, performance of self-government.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Správa v malých obcích - způsoby zabezpečení a nákladnost vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jiřího Velinského a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 8. prosince 2017
vlastnoruční podpis autora
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Ireně Opluštilové, Ph.D. a Ing. Jiřímu Velinskému za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěli k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji starostovi Mgr. Jiřímu Vlčkovi a celému obecnímu úřadu Luboměř za ochotu a spolupráci při získávání údajů potřebných k práci.
OBSAH
ÚVOD 13
1 OBECNÁ ČÁST 14
1.1 SYSTÉM VEŘEJNÉ SPRÁVY V ČESKÉM PROSTŘEDÍ 14
1.2 ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA 14
1.3 VYMEZENÍ POJMU OBEC 15
1.4 ORGÁNY OBCE 16
1.5 VYMEZENÍ POJMU MALÁ OBEC 17
1.6 HOSPODAŘENÍ OBCE 17
1.7 SPOLUPRÁCE OBCÍ 19
1.8 TEORETICKÉ PŘÍSTUPY K DANÉ PROBLEMATICE 19
2 PRAKTICKÁ ČÁST 21
2.1 METODIKA 21
2.2 VYMEZENÍ ZKOUMANÝCH OBCÍ 23
2.3 VÝSLEDKY SBĚRU ZÁKLADNÍCH DAT 24
2.4 VÝSLEDKY SBĚRU FINANČNÍCH DAT 28
2.5 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ 36
2.6 OBEC LUBOMĚŘ 43
2.7 DÍLČÍ ZÁVĚRY 49
ZÁVĚR 54
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 55
SEZNAM GRAFŮ 57
SEZNAM TABULEK 58
SEZNAM OBRÁZKŮ 58
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 58
SEZNAM PŘÍLOH 59
I I 12 ÚVOD
Malé obce mají v České republice dlouhou tradici zejména díky historickému vývoji. Málokterá evropská země má podobnou sídelní strukturu jako právě u nás (tedy velký počet obcí s malým počtem obyvatel). S malými obcemi jsou však spojeny i problémy, například omezené služby obyvatelstvu, nedostatečné financování obcí, nebo špatná dopravní obslužnost. Neustále se objevují návrhy a názory jak z politické, tak i odborné sféry, jak tyto problémy řešit, a jestli je vůbec řešit. V posledních letech i v souvislosti připojení České republiky k Evropské unii se stále častěji prosazují názory směřující k nenásilným a dobrovolně založeným formám podpory a spolupráce malých obcí i obcí celkově. Velký důraz je zde kladen na samosprávy jednotlivých obcí a na jejich ochotu a schopnost participovat na svém rozvoji společně s ostatními obcemi.
Tato bakalářská práce se zabývá jedním ze souvisejících problémů malých obcí. Konkrétně jde o nákladnost a zajištění správy v těchto malých obcích a jejího zhodnocení. Toto téma bývá často diskutováno například v souvislosti s financováním přenesené státní správy na obce, nebo také z hlediska ekonomické výhodnosti fungování malých obcí. Hodnocení bude probíhat na vybraném vzorku malých obcí a vycházet bude z veřejně dostupných informací o jednotlivých obcích, finančních dat a dále z dotazníkového šetření. Na základě získaných dat, nastavení hodnotících kritérií a srovnání s dostupnými údaji na celorepublikové úrovni i mezi obcemi samotnými pak bude toto hodnocení provedeno.
Práce se dělí na dvě kapitoly. První, obecná část, má za úkol vymezit důležité pojmy související s obsahem práce a uvedení do problematiky rešerší literatury. Druhá, praktická část, uvádí metodiku a samotný postup práce spolu se zjištěnými údaji a jejich interpretaci. Dále také praktická část obsahuje podkapitolu, která je případovou studií jedné vybrané obce. V této podkapitole je podrobněji rozveden způsob zabezpečení správy a její finanční náročnosti. Na konci praktické části jsou pak shrnuty dílčí poznatky a závěry. V závěrečné kapitole jsou pak shrnuta podstatná zjištění a doporučení pro vývoj obcí i pro další výzkum v této oblasti.
13 1 OBECNÁ ČÁST
Obecná část této práce má za cíl uvést teoretická východiska pro práci a naznačit aktuální stav poznání. Zahrnuje vymezení potřebných pojmů a poznatků z předešlých výzkumů z oblastí hospodaření obcí, efektivnosti veřejné správy či problematiky malých obcí. Vymezuje tedy pojmy jako například obec, zastupitelstvo a rada obce, starosta obce, ale také pojmy související se správou obce, jejím hospodaření či spoluprací s ostatními obcemi.
1.1 Systém veřejné správy v českém prostředí
Veřejná správa se v českém prostředí rozděluje na dvě části, státní správu a samosprávu. „Státní správa je přímo nebo zprostředkovaně řízena ústřední vládou, která představuje nej vyšší orgán moci výkonné a politické." (Provazníkova, 2015) Dále se státní správa dělí podle působnosti na všeobecnou státní správu a speciální státní správu. Samospráva je pak veřejná správa vykonávána jiným subjektem než státem. Následně se dá oddělit samospráva územní a zájmová. Obrázek 1: Schéma veřejné správy
Veřejná správa
Státní Samospráva správa
Územní Zájmová samospráva skupina
Zdroj: Provazníkova (2015)
1.2 Územní samospráva
V České republice existuje dvoustupňový systém územní samosprávy. Základní samosprávnou jednotkou je obec a vyšším územním správním celkem je kraj. Samosprávy tedy vykonávají veřejnou správu na území menším, než je stát. Provazníkova (2015) dále uvádí: „ ... každý
14 územní samosprávný celek má své samostatné kompetence, do kterých jiný územní celek nemůže zasahovat."
1.3 Vymezení pojmu obec
Obec ve smyslu (místní) samosprávy je zmiňována v Ústavě České republiky, Evropské chartě místní samosprávy a také v zákoně o obcích.
V ústavě je obec definována takto: „Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky..." Dále také vymezuje jeden z orgánů obce, konkrétně zastupitelstvo obce.
Evropská charta místní samosprávy definuje místní samosprávu obecněji, nikoli však méně podstatně. „Místní samospráva označuje právo a schopnost místních společenství v mezích daných zákonem na svou odpovědnost a v zájmu místního obyvatelstva upravovat a spravovat podstatnou část věcí veřejných" a dále: „Místní společenství mají v rámci zákona plnou volnost uplatňovat svou iniciativu v jakékoli věci, která není vyňata z jejich působnosti ani svěřena jinému orgánu."
Zákon č. 128/2000 Sb. o obecním zřízení definuje obec a další pojmy sní spojené vůbec nejkonkrétněji. Obec je zde definována jako „základní územně samosprávné společenství občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce." Obec je také podle výše uvedeného zákona veřejnoprávní korporace, která hospodaří se svým majetkem. V právních vztazích vystupuje obec svým jménem a nese odpovědnost z nich vyplývající. Obec by také podle tohoto zákona měla pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Mimo jiné také chrání veřejný zájem v rámci legislativy.
Obec vykonává řadu úkolů v samostatné působnosti ale i v přenesené působnosti. „Podle míry přenesení státní správy rozlišujeme tyto kategorie obcí:
obec, obec s matričním úřadem, obec se stavebním úřadem, obec s pověřeným obecním úřadem, a obec s rozšířenou působností." (Provazníkova, 2015)
15 Konkrétní obce jednotlivých kategorií stanovuje zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.
Dále se obce také člení podle charakteru a to konkrétně na:
obec, městys, město, statutární město.
1.4 Orgány obce
Zákon o obcích dále také vymezuje následující orgány obce a jejich působnost.
Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech v samostatné působnosti a také v přenesené působnosti, avšak jen tehdy, je-li to určeno zákonem. Členů zastupitelstva může být v každé obci různý počet, avšak v rámci vymezených rozsahů podle počtu obyvatel.
Do 500 obyvatel 5 - 9 členů, nad 500 do 3 000 obyvatel 7-15 členů, nad 3 000 do 10 000 obyvatel 11-25 členů, nad 10 000 do 50 000 obyvatel 15-35 členů, nad 50 000 do 150 000 obyvatel 25 - 45 členů, nad 150 000 obyvatel 35 - 55 členů.
V rámci těchto možností mají členové zastupitelstva právo před řádnými volbami určit konečný počet volených zastupitelů pro nadcházející volební období. Pokud tak neučiní oficiální cestou, pak platí, že počet zastupitelů zůstává stejný, jako pro volební období minulé.
Zastupitel, může být pro svou funkci uvolněný, nebo neuvolněný. Pokud je zastupitel dlouhodobě uvolněn pro funkci (v malých obcích se nejčastěji jedná o starosty), vykonává ji jako svoje hlavní zaměstnání a obec mu poskytuje odměnu dle zákona. Neuvolněným členům zastupitelstva může také být podle zákona o obcích poskytnuta odměna za výkon funkce. Výši této odměny stanovuje zastupitelstvo.
Rada obce je, výkonný orgán v samostatné působnosti, zřizován zastupitelstvem a zodpovídající se zastupitelstvu obce. V zákoně o obcích se také dále dočteme: „Radu obce tvoří
16 starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady. Počet členů rady obce je lichý, a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů." Tam, kde se rada nevolí, plní funkci rady starosta obce.
Starosta je osoba, která zastupuje obec navenek, je volen z řad zastupitelstva a také se zastupitelstvu zodpovídá. Starostu v době jeho nepřítomnosti zastupuje místostarosta, či místostarostové.
Obecní úřad (OU) tvoří starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu a zajišťuje samostatnou i přenesenou působnost. V čele obecního úřadu stojí starosta. Tajemník obecního úřadu, pokud je tato funkce zřízena, zodpovídá za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi. Pokud tato funkce zřízena v obci není, zodpovědnost náleží starostovi.
1.5 Vymezení pojmu malá obec
Pojem „malá obec" vymezují různí autoři odlišně. Ve většině případů jde však o kritérium počtu obyvatel dané obce. Druhotně se také objevují kritéria spojená například s charakterem sídel, hustoty zalidnění apod. Tato kritéria se však používají spíše pro vymezení pojmu „venkovská obec." V souvislosti s počtem obyvatel se podle potřeb výzkumů nebo podle dostupnosti, či kategorizace dat používá hranice 500, 1 000 nebo dokonce i 2 000 obyvatel. Například Český statistický úřad pro kategorizaci obcí používá hranice 200, 500 a 1 000 obyvatel (respektive 199, 499 a 999 obyvatel). Maříková (2005) pro svůj výzkum používá hranici 500 obyvatel. Hampl a Múller (1998) zase pracují s hranicí 1 000 obyvatel. Jak uvádí Pělucha a kol. (2012): „Pojmy malé obce, či velmi malé obce v souvislosti s počtem obyvatel si obvykle definuje každý autor podle vlastních kritérií".
Pro základ této práce budeme využívat hranici 1000 obyvatel.
1.6 Hospodaření obce
Obec jakožto samosprávný celek má právo na svůj majetek. Ten podle zákona musí spravovat hospodárně a účelně, v zájmu celé obce. Jedním z nástrojů hospodaření obce je rozpočet, který 17 je součástí takzvané rozpočtové soustavy. Konkrétně patří mezi veřejné rozpočty, kde dále zařazujeme například také státní rozpočet, krajské rozpočty, či rozpočty regionálních rad. Peková (2011, s. 135) uvádí: „Rozpočet obce je jedním z nej důležitějších nástrojů zajištění funkcí územní samosprávy, jejich financování." Na rozpočet jako takový je možno nahlížet zvíce úhlů pohledu. Za prvé může být chápán jako peněžní fond, dále pak také jako účetní bilance příjmů avýdajů a v neposlední řadě jej také můžeme chápat jako finanční plán.
Příjmy a výdaje veřejných rozpočtů podrobně a závazně člení vyhláška Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Využívá přitom následující druhy třídění:
odpovědnostní, druhové, odvětvové, konsolidační, zdrojové, doplňkové, programové, účelové, strukturní, transferové.
Druhové třídění, ze kterého bude práce vycházet v praktické části, rozděluje operace do následujících tříd:
Třída 1. Daňové příjmy, Třída 2. Nedaňové příjmy, Třída 3. Kapitálové příjmy, Třída 4. Přijaté transfery, Třída 5. Běžné výdaje, Třída 6. Kapitálové výdaje, Třída 8. Financování.
Následně se tyto třídy dělí na seskupení položek, podseskupení položek a jednotlivé položky, ke kterým je přiřazen čtyřmístný kód.
18 Dalším výchozím tříděním pro práci bude třídění odvětvové. Toto členění rozděluje příjmy a výdaje do následujících skupin:
Skupina 1. Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství, Skupina 2. Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství, Skupina 3. Služby pro obyvatelstvo, Skupina 4. Sociální věci a politika zaměstnanosti, Skupina 5. Bezpečnost státu a právní ochrana, Skupina 6. Všeobecná veřejná správa a služby.
Tyto skupiny se dále dělí na oddíly, pododdíly a jednotlivé paragrafy, které mají opět čtyřmístný kód.
V této práci se zaměříme na třídu 5. Běžné výdaje a také skupinu 6. Všeobecná veřejná správa a služby, ze kterých budou vybrána relevantní finanční data.
1.7 Spolupráce obcí
Dosud jsme předpokládali, že obec a obecní správa fungují samostatně, odděleně od ostatních obcí. Ovšem je také možnost některé oblasti správy řešit ve spolupráci s jinými obcemi, které jsou blízké obci geograficky, či zájmově. Proto také zákon o obcích nabízí možnost této spolupráce:
a) na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu, b) na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí, c) zakládáním právnických osob podle zvláštního zákona dvěma nebo více obcemi.
Svazek obcí je právnická osoba vzniklá za účelem ochrany a prosazování společných zájmů jeho členů. Členem svazku obcí může být pouze obec a členství je dobrovolné. Zastupované zájmy mohou být různého charakteru například úkoly v oblasti školství, úpravy veřejné zeleně, odpadového hospodářství, správy majetku obcí a podobně. (Zákon č. 128/2000 Sb.)
1.8 Teoretické přístupy k dané problematice
Problematikou malých obcí, jejich specifik a možností se již zabývalo množství autorů, kteří navrhují různá řešení situací spojených s nimi (Hampl a Müller, Maříková, Ochrana a Nemec, Puček, Peková). Charakteristikami a názory starostů se zabývá například Vajdová. Dále se také 19 objevuje čím dál více odborných prací na téma efektivita ve veřejné správě, její měření, interpretace a využití (Vodákova, Valouch, Hrůza, Opluštilová). Existují tedy různé možnosti jak přistupovat k problematice financí obcí a celkově i financí veřejného správy i přes jejich specifika. Ovšem jak upozorňuje Valouch a Hrůza (2016) „Praxe je taková, že uplatnění jakýchkoliv sofistikovanějších finančně-analytických nástrojů nad rámec legislativně povinných je spíše nahodilé..." Důvodem tohoto neužívání může být náročnost na čas, peníze i znalosti, které například v malých obcích, nejsou vždy v dostatečné míře, a možná také nedůvěra zástupců obcí či jiných institucí veřejné správy k výsledkům těchto analýz.
Část výzkumů z oblasti obecních financí se provádí zkoumáním finančních dat, respektive dat z rozpočtů či rozvah doplněné o dotazníková šetření či řízené rozhovory se zástupci obcí. Zkoumají se výdaje za jednotlivé kapitoly rozpočtu, následně se tvoří ukazatele, a ty se pak interpretují. Takovéto ukazatele se dají srovnávat s podobnými subjekty, a také mohou být srovnávány v čase. V této práci budou použity některé z těchto ukazatelů. Inspirací v tomto ohledu byla i dizertační práce doktorky Opluštilové (2012), ve které autorka uvádí přehled různých ukazatelů analýze finančního zdraví obcí. Dále například práce Pirohaniče a Kameníčkové (2008) vytváří přehled výdajů obcí na různá odvětví a dále tyto obce rozděluje podle velikostních kategorií, čímž vzniká zajímavý pohled do struktur obcí a jejich hospodaření. Dále se objevují zejména absolventské práce na témata spojená s financováním jednotlivých oblastí správy například hospodaření s odpady či údržbou veřejných prostranství na komunální úrovni.
20 2 PRAKTICKÁ ČÁST
Praktická část této bakalářské práce má za úkol představit obce do 1000 obyvatel v okrese Nový Jičín a následně vyhodnotit zabezpečení a finanční náročnost jejich správy, což je také cílem práce. V první části kapitoly je uvedena metodika práce. V další části jsou pak popsány výsledky výzkumu a jejich interpretace. Poslední kapitola praktické části představuje shrnutí poznatků spolu s doporučeními pro obce.
2.1 Metodika
Výzkum byl rozdělen do několika fází. Ještě před samotným zahájením prací na výzkumu bylo potřeba nastudovat relevantní literaturu a výzkumy pro dané téma.
Po této „přípravné fázi" následovala fáze první, která spočívala v počátečním vymezení kritérií pro výběr obcí a jejich následné jmenovité vymezení. Vybráno bylo 25 obcí z okresu Nový Jičín.
O obcích, které byly vybrány pro výzkum, se v další fázi zjišťovaly základní údaje. Zjišťovány byly informace o počtu zastupitelů, popřípadě radních, zdaje v obcích matriční či stavební úřad, nebo zdali tyto obce nejsou obcemi s pověřeným obecním úřadem. V neposlední řadě bylo také zjišťováno členství v dobrovolných svazcích obcí. Poslední vyhledávanou informací byl kontakt na každou z obcí pro potřeby doručení dotazníku. Většina těchto údajů byla zjišťována z internetových stránek českého statistického úřadu, některé další informace pak přímo z webových stránek jednotlivých obcí či Moravskoslezského kraje.
Sběr finančních dat daných obcí proběhl po prvotním sběru základních informací. Finanční data pocházejí z internetových stránek Monitoru státní pokladny. Konkrétně jsou to data o výši běžných výdajů obcí (Třída 5. Běžné výdaje) a výdajů na správu (Skupina 6. Všeobecná veřejná správa a služby) za roky 2014, 2015 a 2016. „Výdaje na správu", které budou stěžejním údajem pro zkoumání, v této práci vycházejí z druhového a odvětvového třídění rozpočtové skladby a obsahují paragrafy číslo 6112 (Zastupitelstva obcí) a 6171 (Činnost místní správy) a k nim odpovídající položky (5XXX).
21 Výdaje na správu jsou porovnávány s běžnými výdaji a celkovými výdaji dané obce za daný rok. Výsledky těchto podílových ukazatelů j sou pak průměrovány za celé zkoumané období (3 roky) a dále prezentovány. Výsledkem je průměrný ukazatel poměru výdajů na správu na běžné nebo celkové výdaje, tedy jaká část výdajů je spotřebována na správu dané obce. V práci budeme předpokládat, že čím bude hodnota ukazatelů nižší, tím lépe.
Podíl výdajů na správu na celkových výdajích = (Výdaje na správu/ celkové výdaje) *100
Podíl výdajů na správu na běžné výdaje = (Výdaje na správu/ běžné výdaje) *100
Další zjišťovaný ukazatel vyjadřuje, kolik peněz průměrně vydala obec na svou správu na jednoho obyvatele za uvedené období. Výdaje na správu za jednotlivé roky jsou opět průměrovány za celé období a hodnota počtu obyvatel je udávána k 1. 1. 2016. I u tohoto ukazatele budeme předpokládat, že nižší hodnota je lepší než vyšší hodnota.
Výdaje na správu na obyvatele = Výdaje na správu/počet obyvatel obce
Poslední fáze zaměřená na sběr informací spočívala v sestavení dotazníku pro zástupce obcí a to s cílem doplnit informace, které nejsou běžně tak snadno dostupné. Dotazník byl vytvořen na webové stránce Survio a odkaz na dotazník byl zástupcům všech obcí rozeslán v e-mailu. V dotazníku se objevila například otázka na počet uvolněných zastupitelů, počet zaměstnanců obecních úřadů a jejich úvazků, délku mandátu starostů, popřípadě změny v chodu obce či úřadu. Vzor dotazníku je uveden v příloze práce. Pro vyšší návratnost, poskytl starosta obce Luboměř záštitu tohoto dotazníku formou oslovení svých kolegů starostů v průvodním e-mailu k dotazníku.
Po navrácení dotazníků začala fáze zpracovávání a interpretace získaných dat. Ze získaných dat se mimo jiné mohl dopočítat zbývající ukazatel mzdové náročnosti a doplnit tak kontext celého výzkumu. Tento ukazatel byl vypočítáván pouze za rok 2016 a určuje výši mzdových výdajů na přepočtené úvazky v jednotlivých obcích. Pro jednoduchost interpretace budeme opět předpokládat, že nižší hodnota tohoto ukazatele, je lepší než vyšší.1
1 Hrůza a Valouch doporučují cílovou hodnotu určit takto: „Pokud možno stabilní vývoj s přihlédnutím k celkovému vývoji ukazatele u srovnatelných subjektů".
22 Mzdová náročnost = Mzdové výdaje celkem/ celkový přepočtený počet úvazků
Odlišný postup práce byl zvolen u případové studie u obce Luboměř, kde bylo více využito řízených rozhovoru přímo se starostou obce pro rozšíření informací z dotazníku.
Vyhodnocování ukazatelů vychází z předpokladu, že nižší částka vynaložená na správu obce znamená vyšší částku vynaloženou na jiné oblasti v obci. Vzhledem k tomu, že práce zkoumá nákladnost správy, předpokládáme, že výrazy „nižší hodnota ukazatele" se rovná „lepšímu výsledku" a také „větší efektivnosti" vdané oblasti. V mnoha ohledech je toto hodnocení zjednodušené, zejména pak u ukazatele mzdové náročnosti. S vědomím těchto nedostatků, je však pro tuto práci dostačující. Pokud se v datech nebo ve výsledcích výzkumu objevila nějaká zvláštnost či nesrovnalost, bylo snahou autorky vysvětlit ryto záležitosti pomocí odpovědí doplňujících otázek z dotazníku, důkladnějšího prozkoumání finančních dat, či pomocí přímého kontaktu se zástupci konkrétní obce.
2.2 Vymezení zkoumaných obcí
V této práci byly obce vybrány na základě dvou kritérií. Prvním kritériem je místní příslušnost. Zkoumané obce se nacházejí v Moravskoslezském kraji konkrétně v okrese Nový Jičín. Druhé kritérium je počet obyvatel. Do zkoumaného vzorku jsou zařazeny pouze obce, které mají do 1000 obyvatel. Podle těchto dvou kritérií máme k dispozici 25 obcí. Konkrétně se bude jednat o obce: Albrechticky, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bítov, Bordovice, Bravantice, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Hostašovice, Jakubčovice nad Odrou, Kateřinice, Kujavy, Luboměř, Mankovice, Mošnov, Pustějov, Skotnice, Slatina, Spálov, Tísek, Trnávka, Vražné, Vrchy a Životice u Nového Jičína. Na mapě okresu Nový Jičín níže můžeme vidět jednotlivé obce zvýrazněné žlutě.
23 Obrázek 2: Mapa zkoumaných obcí, okres Nový Jičín
Okres Nový Jičín
i -
Rotace 1 • C
1 #Wte'"e"
Pramen: Mapový podklad ESFMU, vlastní zpracování
2.3 Výsledky sběru základních dat
Podle zjištění žádná z pětadvaceti vybraných obcí neplní funkci obce s rozšířeným obecním úřadem, ani nemá ve své působnosti stavební úřad. Matriční úřad je pouze v jedné obci a to ve Spálově. Pod spálovskou matriku však spadá pouze Spálov a sousední obec Luboměř, rovněž zahrnutá ve výzkumu.
24 Nejmenší obcí z pohledu počtu obyvatel je obec Heřmánky. V této obci funguje pouze pěti členné zastupitelstvo, tedy nejmenší, které umožňuje zákon o obcích. Sedm z pětadvaceti obcí má zastupitelstvo sedmičlenné. Více než polovina obcí má zastupitelstvo devítičlenné a pouze v Bernarticích nad Odrou funguje jedenácti členné zastupitelstvo. Zbývající 3 obce (Hladké Životice, Mankovice a Trnávka) mají zastupitelstvo patnáctičlenné, tedy nej početnější, které v této velikostní kategorii obce mohou mít. S takto početným zastupitelstvem přichází i právo zřídit radu obce, které všechny tyto tři obce využily a mají tak zřízenou pěti člennou radu.
Graf 1: Počet zastupitelů v obcích
Počet zastupitelů
Pramen: VOLBY. CZ, vlastní zpracování.
Na grafu číslo 1 je lépe patrné velikostní rozložení zastupitelstev. Obce jsou zde seřazeny podle počtu obyvatel od nejmenší (Heřmánky) po nej větší (Pustěj ov) a tento princip řazení je použit u všech podobných grafů v této práci. Lze pozorovat, že v menších obcích do cca 600 obyvatel převládá sedmičlenné zastupitelstvo, a u těch populačně větších devítičlenné. Zajímavostí je, že žádná ze zkoumaných obcí nemá třináctičlenné zastupitelstvo a pouze jedna obec má jedenácti členné. Výjimky v počtu zastupitelů v tomto souboru představují tři obce s patnáctičlenným zastupitelstvem a současně pěti člennou radou obce. Zde je vhodné poznamenat, že v těchto případech se nej edná o nej větší obce. Potřeba zřídit větší zastupitelstvo
25 či dokonce radu tak pravděpodobně nepramení ze souvislosti s počtem obyvatel. Mankovice, jakožto nejmenší obec se zřízenou radou obce má „pouze" necelých 600 obyvatel. Zatímco například Spálov s necelými devíti stovkami obyvatel si „vystačí" jen se sedmičlenným zastupitelstvem.
Dále bylo také zjišťováno členství v různých dobrovolných svazcích obcí (DSO). Na území okresu Nový Jičín existuje mnoho takových svazků, a zkoumané obce, až na jednu výjimku obce Vrchy, jsou členy alespoň jedné z takových DSO. Nyní uveďme krátký přehled DSO působících v Novojičínském okrese.
a) Dobrovolný svazek obcí SOMPO 2016 - (SOMPO) b) Mikroregion Odersko - (MO) c) Svazek obcí Cyklostezka Nový Jičín - Hostašovice - (SOCNJH) d) Svazek obcí regionu Novojičínska - (SORN) e) Region Poodří - (RP) f) Sdružení obcí Bílovecka - (SOB)
Ve většině případů je předmětem těchto DSO spolupráce v oblastech nakládání s odpady, ochrana životního prostředí, či podpora cestovního ruchu, malého a středního podnikání a společné postupy při zpracování projektů a následné získávání finančních prostředků z jiných, než vlastních zdrojů.
Všechny informace z prvotního sběru informací j sou shrnuty v následující tabulce. Tučnejšou zvýrazněny nejnižší a nejvyšší hodnoty v daném sloupci.
26 Tabulka 1: Základní informace o obcích
Počet Počet Rada Matriční —r Pořadí podle Název Obce Členství v obyvatel zastupitelů obce úřad DSO počtu obyvatel Heřmánky 162 5 - - MO 1 Vrchy 217 7 - - - 2 SOMPO Heřmanice u Oder 322 7 3 - - MO SOMPO Luboměř 373 7 4 - - MO Bítov 449 9 - - SOB 5 SOMPO Kujavy 573 7 6 - - RP Bílov 585 7 - - RP 7 Mankovice 588 15 Ano - MO 8 Zivotice u Nového SOCNJH 615 9 9 Jičína - - SORN B ordo více 621 7 - - SOMPO 10 SOMPO Jakubčovice nad Odrou 648 9 11 - - MO Kateřinice 650 9 - - RP 12 SOMPO Albrechticky 683 9 13 - - RP Trnávka 739 15 Ano - RP 14 SOMPO Mošnov 756 9 15 - - RP SOMPO Slatina 770 9 16 - - SOB SOMPO Hostašovice 773 9 17 - - SOCNJH 9 SOMPO Skotnice 788 18 - - RP MO Vražné 847 9 19 - - RP SOMPO Spálov 876 7 - Ano 20 MO Bravantice 911 9 - - RP 21 Tísek 974 9 - - SOB 22 SOMPO Bernartice nad Odrou 975 11 23 - - RP SOMPO Hladké Zivotice 981 15 Ano - 24 RP SOMPO Pustěj ov 994 9 25 - - RP Pramen: ČSÚ, MSK, VOLBY. CZ, vlastní zpracování
27 2.4 Výsledky sběru finančních dat
Po prvotním sběru dat se přistoupilo ke sběru finančních dat jednotlivých obcí. Tato finanční data pocházejí z Monitoru ministerstva financí a jsou dále zpracovávána. Data pochází z rozpočtů obcí a jedná se o výsledky od počátku roku, tedy reálné plnění rozpočtu za jednotlivé roky. Pracuje se s daty z let 2014 až 2016 a dále jsou používána jako průměry jednotlivých ukazatelů za uvedené roky. Následující tabulka uvádí přehled zjištěných finančních částek a ukazatelů. Obcejsou řazeny podle počtu obyvatel od nejmenší, po největší. Jednotlivé ukazatele jsou rozebrány podrobněji níže v textu. Tučnejšou zvýrazněny nejvyšší a nejnižší hodnoty ve sloupci.
28 Tabulka 2: Finanční data obcí za roky 2014 - 2016 Průměrné Průměrné výdaje Průměrné výdaje Průměrné výdaje Obec výdaje na na správu/ běžné na správu/ celkové na správu/ počet správu (Kč) výdaje (%) výdaje (%) obyvatel (Kč) Heřmánky 1 156 808 55,44 55,44 7 140 Vrchy 2 040 724 63,45 59,86 9 404 Heřmanice u 2 733 146 51,32 46,64 8 488 Oder
Luboměř2 1 624 524 46,92 34,49 4 355 Bítov 2 493 521 35,46 29,31 5 553 Kujavy 1 669 653 27,23 19,13 2913 Bílov 2 554 470 32,15 16,62 4 349 Mankovice 1 995 362 31,10 30,12 3 393 Životice u 5 110 342 25,75 14,94 8 309 Nového Jičína Bordovice 3 179 434 59,40 38,27 5 119 Jakubčovice 1 633 781 27,88 16,44 2 521 nad Odrou Kateřinice 2 060 845 36,46 25,17 3 170
Albrechticky 2 152 205 30,213 24,252 3 151 Trnávka 4 455 600 41,54 31,17 6 029 Mošnov 4 837 725 48,46 28,43 6 399 Slatina 2 862 163 35,92 30,66 3 717 Hostašovice 2 374 907 30,60 24,81 3 072 Skotnice 2 219 038 33,38 31,12 2 816 Vražné 3 632 168 39,56 28,11 4 447 Spálov 2 490 384 29,47 15,56 2 842 Bravantice 4 839 906 46,73 39,74 5 312 Tísek 2 916 114 35,69 31,72 2 891 Bernartice nad 4 894 899 49,41 36,26 5 020 Odrou Hladké Životice 2 839 332 28,13 18,10 2 894 Pustěj ov 5 352 128 82,91 21,30 5 669 Pramen: Monitor státní pokladny, vlastní výpočty.
2 Hodnoty jsou vypočítávány z let 2010 - 2016 3 Hodnoty jsou vypočítány z let 2015 a 2016 29 Graf 2: Průměrné výdaje na správu v Kč
Průměrné výdaje na správu (Kč)
6 000 000
5 000 000
4 000 000
3 000 000
Pramen: Monitor státní pokladny, vlastní výpočty. 30 Podle výše uvedeného grafu č. 2 se výdaje na správu ve vybraném vzorku obcí pohybují od 1 156 808 Kč do 5 352 128 Kč. Nejnižší výdaje má nej menší obec z pohledu počtu obyvatel a to Heřmánky, následovaná Lubom ěří, Jakubčovicemi n. Odrou a Kujavami. Naopak nej větší výdaje na správu mají Bernartice n. Odrou, Bravantice, Mošnov, Životice u Nového Jičína a vůbec nej větší výdaje na správu má Pustěj ov, který je zároveň i nej početnější obcí ve výběru. Druhá nej menší obec Vrchy vydává na správu v průměru dva miliony korun, což je skoro dvakrát tolik než vydávají o 55 obyvatel menší Heřmánky. Tísek a Hladké Životice spadající do pěti nej početnějších obcí ve vzorku mají výdaje pouze do výše tří milionů korun.
31 Graf 3: Průměrné výdaje na správu/počet obyvatel
Průměrné výdaje na správu/počet obyvatel (Kč)
10 000
9 000
8 000
7 000
6 000
5 000
4 000
3 000
2 000
1000
Pramen: Monitor státní pokladny, vlastní výpočty 32 Z uvedených grafů č. 2 a 3 je patrné, že vyšší výdaje na správu na jednoho obyvatele připadají na nejmenší obce podle počtu obyvatel (Heřmánky a Vrchy). To je pravděpodobně způsobeno právě malým počtem obyvatel, protože v absolutních číslech mají tyto obce jedny z nižších výdajů. Nejnižší hodnotu tohoto ukazatele vykazuje obec Jakubčovice n. Odrou a to pouze 2 521 korun na obyvatele. Naproti tomu Životice u Nového Jičína mají oba ukazatele vyšší. Zde bude jistě hrát roli to, že se v této obci nachází skládka odpadu pro široké okolí, což do obce přivádí vyšší příjmy, a tudíž si může dovolit i vyšší výdaje, tím pádem i vyšší výdaje na obyvatele.
Pro srovnání uveďme hodnoty z let 2010 - 2014 od Kameníčkové (2015). Tato čísla konstatují, že průměrné výdaje na veřejnou správu na obyvatele jsou podle velikostních kategoriích obcí následující:
- 1 - 199 obyvatel: 6 577 Kč, - 200 - 499 obyvatel: necelých 5 000 Kč4, - 500 - 999 obyvatel: necelé 4 000 Kč.3
V první kategorii, kde je z našeho souboru jenom jeden zástupce a to Heřmánky, tento průměr nesplňuje. Zkoumané období se však neshoduje s výše uvedeným a od té doby se průměr může pohybovat v jiných hodnotách. Navíc je to průměrná částka všech obcí v dané kategorii a částky se od sebe v tomto případě liší pouze ve stokorunách.
Do druhé, výše zmíněné kategorie z našeho výběru spadají čtyři obce. Vrchy, Luboměř, Heřmanice u Oder a Bítov. Menší výdaje než uvádí Kameníčková, vykazuje pouze obec Luboměř. V případě Luboměře jsou však všechny ukazatele vypočítávány z delšího období (7 let) než u ostatních obcí (3 roky).
Co se týká poslední zmiňované kategorie, zde máme zástupců nejvíce. U těchto obcí se výsledky rozcházejí nejvíce, ale v průměru za všechny v této kategorii bychom se dostali na číslo lehce překračující 4 tisíce korun. V případě tohoto vybraného vzorkuje potřeba zmínit, že vyšší hodnotu průměru „táhne" nahoru obec Životice u Nového Jičína.
4 Výrazy „necelých, necelé" jsou použity z toho důvodu, že v citovaném pramenu se nachází pouze graf a zobrazovaná čísla tedy nelze přesně určit.
33 Graf 4: Průměrné výdaje na správu vzhledem k celkovým a běžným výdajům v %
Průměrné výdaje na správu
**'//////s/*/ss*/ y//
• Průměrné výdaje na správu/ běžné výdaje (%) i Průměrné výdaje na správu/ celkové výdaje (%)
Pramen: Monitor státní pokladny, vlastní výpočty. 34 Na posledním grafu opět pozorujeme odlišné údaje podle počtu obyvatel. Heřmánky a Vrchy vydávají na svou správu největší část svých výdajů a to přes 50 %. Naopak nejmenší finanční zátěž představuje správa v Životicích u Nového Jičína. Pomineme-li však „výhodu" této obce, dobrých výsledků v této kategorii dosahují i Bílov, Hladké Životice, Hostašovice, Jakubčovice n. Odrou či Kujavy nebo Spálov. Tyto obce spojuje počet obyvatel cca od 500 výše.
Další zajímavostí je fakt, že Hladké Životice, kde funguje rada obce a také patnáctičlenné zastupitelstvo dosahuje výsledku méně než 20 % poměru výdajů na správu na celkové výdaje. Podle dostupných údajů tedy dosahuje lepších výsledků než například počtem obyvatel podobné Bernartice n. Odrou, kde funguje pouze jedenácti členné zastupitelstvo a kde výdaje na správu tvoří asi 36 % celkových výdajů. Ovšem důležité je také poznamenat, že už z povahy těchto ukazatelů se výsledky odrážejí od výše celkových a běžných výdajů. V případech, kde je poměr výdajů na správu k celkovým výdajům menší než 20 %, je toto číslo dáno většinou vysokými kapitálovými výdaji v daných letech (případ právě Hladkých Životic, Životic u Nového Jičína či Bílova). Naopak oba ukazatele se rovnají v případě Heřmánek. Tato obec v žádném ze zkoumaných let nevykázala žádné kapitálové výdaje, a tudíž se celkové výdaje rovnají běžným. Velmi podobné hodnoty obou ukazatelů vykazují například Mankovice nebo také Skotnice.
Podle průzkumu Kameníčkové a Pirohaniče (2008), průměrný podíl výdajů na správu všech obcí České republiky (mimo Prahu) na běžných výdajích činí 28,5 %, a na celkových výdajích to je pak 21,9 % (údaj za roky 2004 - 2007). V tomto výběru však takovýchto čísel dosahuje jen málokterá obec, a pokud ano, jedná se o případ popsaný v předcházejícím odstavci. Ovšem v tomto případě, kdy zkoumáme pouze malé obce, se ani nedá předpokládat, že by takovýchto čísel některá z vybraných obcí dosahovala dlouhodobě.
Novější průměrná čísla z let 2010-2014 opět podle Kameníčkové (2015) ukazují podíly výdajů na správu vzhledem k celkovým výdajům a to opět rozdělené podle velikostních kategorií. Tyto podíly jsou následující:
- Kategorie 1-199 obyvatel - 33 % - Kategorie 200 - 499 obyvatel - 29 % - Kategorie 500 - 999 obyvatel - 23 %
35 Do první kategorie je možno z našeho výběru zařadit pouze obec Heřmánky. K průměrné hodnotě ukazatele se Heřmánky ani v tomto případě nedostaly. Jejich výdaje na správu totiž dosahují 55 % celkových výdajů obce. Nicméně podle Kameníčkové by i v Heřmánkách měl být prostor pro snížení tohoto podílu. Ovšem jestli by to měl být pohyb ve výdajích na správu, nebo v jiných výdajích, to už se z těchto čísel dohledat nedá.
Do druhé kategorie zahrneme opět obce Vrchy, Luboměř, Heřmanice u Oder a Bítov. Nejblíže k uváděnému průměru 29 % je obec Bítov. Se snižujícím se počtem obyvatel tento podíl roste a nej vyšší hodnotu v této kategorii dosahují Vrchy, kde se tento ukazatel pohybuje kolem 60 %.
Třetí kategorie je v našem výběru zastoupená nejpočetněji. Hodnoty u obcí v této kategorii se pohybují i pod uváděným průměrem 23 % tak i nad ním. Nicméně průměrná hodnota ukazatele ve výběru je cca 26 %, což se od celostátního průměru v této kategorii odchyluje jen málo.
2.5 Výsledky dotazníkového šetření
Jak bylo uvedeno již výše, dotazníky byly rozeslány zástupcům 25 obcí ve výběru. Protože dotazník nebyl konstruován nijak složitě a navíc byl dotazník podpořen starostou Luboměře, byla jejich návratnost vysoká, a to 19 dotazníků z celkových 25, což činí 76 %. Obce, které dotazník nezodpověděly, byly z dalšího zkoumání vyřazeny. Konkrétně se jedná o obce Bílov, Bítov, Životice u Nového Jičína, Mošnov, Tísek a Pustěj ov.
Otázky v dotazníku se dají rozdělit na dvě skupiny. První skupina je zaměřená přímo na zjišťování informací pro vybrané ukazatele (např. počet zaměstnanců a jejich úvazků). Druhá skupina pak tvoří doplňující otázky pro dokreslení představ o zajištění správy v dané obci (počet uvolněných zastupitelů, délka mandátu starosty, popřípadě změny ve fungování obce). Na úvod byla také zařazena otázka identifikační, kde se uváděl název obce.
První otázka, hned po úvodní identifikační otázce, byla na počet uvolněných zastupitelů. Rozložení odpovědí bylo následující. Nejvíce obcí (16) má ve svém úřadě jednoho uvolněného zastupitele. Tento počet tvoří 84% ze všech odpovědí. Druhá nej častější odpověď byla, že obec nemá žádného uvolněného zastupitele. Tuto možnost uvedly dvě obce (11 %) a to konkrétně Vrchy a Heřmánky, což jsou dvě nejmenší obce ve výběru. Poslední možnost, která se 36 v odpovědích objevila, byla, že v obci mají dva uvolněné zastupitele. Tuto možnost označila pouze jedna obec (5 %) a to Hladké Životice. Připomeňme, že obec Hladké Životice byla v původním výběru druhá nej větší obec hned po Pustěj ovu. Navíc je v této obci zřízena rada a tedy i patnáctičlenné zastupitelstvo.
Při zkoumání počtu zaměstnanců v dotaznících se objevila záležitost spojená se službou pošta Partner poskytovanou některými obcemi. Obecní poštu Partner mají v Bernarticích n. Odrou, Bravanticích, Hladkých Životicích, Jakubčovicích n. Odrou a ve Vražném. Pří návštěvě obecního úřadu v Jakubčovicích n. Odrou bylo autorce vysvětleno, jak účtují všechny výdaje a příjmy související s poštou Partner právě v Jakubčovicích n. Odrou. Zde k tomu přistupuje účetní obce tak, aby mohla zastupitelům uvést přesný přehled příjmů a výdajů souvisejících s poštou, včetně výdajů na mzdy pracovníků pošty Partner. Všechny tyto částky tedy účtuje na samostatný paragraf 2411. Po tomto zjištění bylo možno u některých obcí oddělit pracovníky pošty Partner a jejich mzdy od ostatních zaměstnanců OU. Dále jsou tedy uváděni zaměstnanci OU bez pracovníků pošty Partner s výjimkou obce Vražné, kde autorka zná počet pracovníků (1), ale nezná jejich mzdy, a obce Bravantice, kde autorka nezná ani počet zaměstnanců ani výši jejich mezd.
Po částečném odstranění „vlivu" pošty Partner z dotazníku vyplynulo, že nej častější počet zaměstnanců OU je 3. Tento počet vykázala necelá třetina obcí. Asi pětina obcí má dva zaměstnance. 16 % obcí uvedlo, že zaměstnává jednoho člověka a stejné procento udalo čtyři zaměstnance. Jedna obec uvedla, že zaměstnává 5 lidí. Nejvíce lidí, konkrétně 6, zaměstnávají obce Bernartice n. Odrou a Skotnice.
Na grafu níže jsou vidět jednotlivé obce, které zodpověděly dotazník, počty jejich zaměstnanců a také přepočtené úvazky zaměstnanců. Přepočet vycházel z údajů získaných z dotazníku. Obce měly uvést počet zaměstnanců a následně denní hodinové úvazky jednotlivých zaměstnanců.
Příklad výpočtu: Obec Luboměř uvedla 2 zaměstnance. První má denní hodinovou sazbu 8 hodin a druhý jen 6 hodin. 8 hodin za den v našem případě odpovídá jednomu celému úvazku. Nižší hodinové úvazky jsou přepočítávány podílově. Úvazek druhého zaměstnance je tedy 0,75. Celkový přepočtený úvazek pro 2 zaměstnance obce Luboměř je 1,75.
37 Graf 5: Počet zaměstnanců obecních úřadů a přepočtené úvazky
Pramen: Dotazníkové šetření, vlastní zpracování.
Přepočtené úvazky sloužily jako součást výpočtu posledního ukazatele a to mzdové náročnosti. Původně bylo v úmyslu použít pro tento výpočet následující vzorec:
Mzdová náročnost = Mzdové výdaje celkem/ celkový přepočtený počet úvazků
Do kategorie „mzdové výdaje" měly být zařazeny položky jako mzdy, sociální a zdravotní pojištění a další. Avšak jak ukázala data vygenerovaná z Monitoru státní pokladny, u některých obcí u paragrafu 6112, což jsou pro připomenutí zastupitelstva obcí, hodnoty odpovídajících položek nabývaly hodnot 0. Vzhledem k tomuto faktu autorka přistoupila k řešení „ořezat" tuto kategorii pouze na mzdy, kde byly údaje dostupné u všech obcí. Výsledný vzorec pro výpočet je tedy následující:
Mzdová náročnost = Mzdy celkem / celkový přepočtený počet úvazků
Následující graf ukazuje hodnoty pro jednotlivé obce. Hodnoty jsou vypočítány jen pro rok 2016. Jak je z grafu patrné, většina sledovaných obcí se pohybuje v hodnotách od 100 tis. Kč do 370 tis. Kč. Největší odchylky vykazují obce Bordovice a Bravantice. Obec Bordovice uvádí na položce 5011 - tedy platy zaměstnanců v pracovním poměru částku 842 903 Kč. Tento údaj
38 by nebyl sám o sobě zajímavý, kdyby respondent neuvedl, že OÚ zaměstnává jen jednoho zaměstnance na plný úvazek. Tento nepoměr se dá pravděpodobně zdůvodnit uvedením nesprávného počtu zaměstnanců OÚ v samotném dotazníku. Podobná situace nastala i u obce Bravantice. Ta uvedla na položce 5011 částku 1 872 856 Kč a také uvedla, že zaměstnává 3 zaměstnance na plný úvazek. Zde navíc kromě možnosti, že obec uvedla nesprávný počet zaměstnanců, může hrát roli i výše zmíněný fakt, a to že z dostupných dat nebyl zjištěn počet zaměstnanců pošty Partner a výše jejich mzdy. U obce Vražné, které vychází třetí nej vyšší hodnota mzdové náročnosti, opět zmíníme neoddělené mzdy zaměstnanců, kteří pracují na poště Partner. Podle dotazníku na poště pracuje jeden člověk na plný úvazek. Naopak nejnižší hodnotu mzdové náročnosti vykazují Albrechticky, Skotnice a Mankovice. Tyto obce uvedly větší počet zaměstnanců (4,5,6). Zde pravděpodobně za nízkou mzdovou náročností stojí ten fakt, že někteří z těchto lidí jsou zaměstnáni pouze na částečný úvazek.
Graf 6: Mzdová náročnost 2016 v Kč
Mzdová náročnost 2016
900 000,00 800 000,00 700 000,00 600 000,00 500 000,00
Pramen: Monitor státní pokladny, vlastní dotazníkové šetření, vlastní výpočet.
V neposlední řadě také dotazník zkoumal délku mandátů současných starostů obcí. Na následujícím grafu je vidět struktura odpovědí. Nejčastěji, podílem 37 %, se vyskytuje odpověď, že aktuální starosta je ve funkci první funkční období. Asi pětina odpovědí byla, že
39 starosta je ve funkci už dvě funkční období a ostatní odpovědi byly rozloženy rovnoměrně kolem 10 %.
Graf 7: Délka mandátů současných starostů obcí
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
Další doplňující otázky zkoumaly změny v zabezpečení správy obcí. V odpovědích se také objevuje rok 2017, i když nebyl ve výběru otázky (dotaz se týkal období 2014 -2016). Odpovědi jsou ale brány na zřetel, protože někde ukazují zajímavá fakta. Nejčastěji obce uvedly přijetí zaměstnance. Přijímání zaměstnanců probíhalo nejvíce v letech 2014,2016 a 2017. Celkem jich do obcí bylo přijato 9, téměř tedy v každé druhé obci přibyl (nebo byl obměněn) jeden zaměstnanec. Přijímání zaměstnanců je částečně způsobeno v některých obcích zřízením Pošty Partner, jak j e již zmíněno výše. Jinde je to pravděpodobně spojeno s potřebou zajištění služeb, chodu obce nebo větší administrativní zátěží. Když bychom zůstali u zaměstnanců, tak dvě obce uvedly, že v uvedeném období jednoho pracovníka propustily. V případě Hladkých Životic se však pravděpodobně jedná o personální výměnu a případ Luboměře bude popsán níže.
Druhá nej častěj ší odpověď byla připoj ení se k něj akému DSO (8 odpovědí). Ve většině případů jde o připojení se k DSO SOMPO 2016, který vznikl právě v roce 2016 a ještě v tom roce, nebo o rok později se ke svazku připojují další obce.
40 V Heřmanicích u Oder podle odpovědí došlo po volbách do zastupitelstev obcí c roce 2014 ke snížení počtu zastupitelů z devíti na současný počet sedmi zastupitelů. V Luboměři se v roce 2014 rozšířily úřední hodiny obecního úřadu.
Další zajímavé informace, které vyplynuly z dotazníku, se týkají dvou obcí. Mankovice a Hladké Životice jsou obě dvě obce, které mají patnáctičlenné zastupitelstvo a radu obce. V posledních dvou letech se v těchto obcích odehrály změny v zastupitelstvu a následně i v radě. V Mankovicích byl starosta a místostarosta odvolán a obměněn. V Hladkých Životicích rezignoval místostarosta a nový místostarosta byl v roce 2017 uvolněn pro funkci a stal se tak druhým uvolněným zastupitelem v obci. Doplňme, že v obou obcích proběhla i personální změna zaměstnanců.
Podrobný přehled odpovědí z dotazníku uvádí následující tabulka.
41 Tabulka 3: Výsledky dotazníkového šetření Označená odpověď Počet Obce, které možnost označily (rok změny) označených odpovědí Přijmutí nového Vražné (2014), Trnávka (2014), Hladké Životice stálého zaměstnance (2017), Bernartice n. Odrou (2017), Kateřinice 9 OU na hlavní (2016), Heřmanice u Oder (neuvedeno), Mankovice pracovní poměr (neuvedeno)5, Skotnice (2016), Hostašovice (2017)4 Propuštění stálého zaměstnance OU na 2 Hladké Životice (2017), Luboměř (2014) hlavní pracovní poměr Kujavy (2016), Albrechticky (2016), Spálov (2016), Připojení se Bernartice n. Odrou (2017), Slatina (2017), 8 k nějakému D SO Heřmanice u Oder (neuvedeno), Luboměř (2016), Hostašovice (2016) Rozšíření úředních 1 Luboměř (2014) hodin na OU Po volbách v roce 2014 došlo ke 1 Heřmanice u Oder snížení počtu zastupitelů Uvolnění člena 1 Hladké Životice (2017) zastupitelstva Změna zastupitelstva 2 Hladké Životice (2017), Mankovice (2016) mimo řádné volby Změna rady mimo 2 Hladké Životice (2017), Mankovice (2016) řádné volby Změna starosty a místostarosty mimo 1 Mankovice (2017) řádné volby Pramen: Vlastní dotazníkové šetření.
5 Obce do dotazníku uvedly, že proběhla pouze personální výměna na té samé pozici.
42 2.6 Obec Luboměř
Jako případová studie byla vybrána obec Luboměř. Jeden z hlavních důvodů výběru je snadnější dostupnost dat a komunikace s obcí jako takovou, protože autorka pochází právě zLuboměře. Následující podkapitola podrobněji analyzuje údaje získané z předešlého výzkumu a doplní je o další údaje z ústních rozhovorů se starostou obce Luboměř. Navíc je v tomto případě zpracováno delší časové období než u ostatních zkoumaných obcí, a to konkrétně období od roku 2010 do roku 2016. Takto je období zvoleno z toho důvodu, že od roku 2010 funguje Monitor státní pokladny, ze kterého jsou čerpána veškerá finanční data o vybraných obcích.
Obec Luboměř leží jako všechny ostatní zkoumané obce v okrese Nový Jičín. V rámci okresu se nachází v západním cípu okresu v přímém sousedství s okresem Přerov v Olomouckém kraji. Ve vybrané skupině obcí patří k těm menším - s počtem 378 obyvatel. Ve zkoumaném období se počty obyvatel nijak výrazně neměnily. Největší meziroční změna se ukazuje mezi léty 2012 a 2013 kdy rozdíl činil - 13 obyvatel, kde většinu tvořili odstěhovaní (CSU).
Graf 8: Vývoj počtu obyvatel obce Luboměř
Vývoj počtu obyvatel obec Luboměř
385 Lni 2012 2013 2014 2015 2016
• Počet obyvatel Pramen: CSU, vlastní zpracování
43 V obci funguje sedmičlenné zastupitelstvo a ve zkoumaném období se počet zastupitelů neměnil. Došlo ovšem ke změně starosty a to po volbách v roce 2014. Důvodem pro změnu ve vedení obce byl zdravotní stav předešlé paní starostky, která ještě v průběhu volebního období 2010 - 2014 musela funkci opustit a do konce volebního období ji zastupoval místostarosta. Část roku 2013 a 2014 tedy v Luboměři byli dva uvolnění zastupitelé. Novým starostou v roce 2014 se stal člověk, který v předešlém volebním období zastával funkci místostarosty. Dnes již starosta Mgr. Jiří Vlček je jako jediný ze zastupitelů uvolněný pro svou funkci. Starosta je jistým způsobem zvýhodněn, jelikož má vysokoškolské vzdělání v oboru veřejné správy, které mu poskytlo teoretický základ v dané oblasti. Ovšem ani to není, dle jeho slov, záruka rychlého zorientování se v úřadě a funkci starosty obce.
Obec funguje jako klasická obec se základní přenesenou působností, je tedy „jedničkovou obcí". Nenachází se zde matriční, ani stavební úřad. Úřední hodiny pro občany jsou v Luboměři každý všední den alespoň několik hodin.
Na obecním úřadě pracuje jeden stálý technický zaměstnanec na plný úvazek. Tento zaměstnanec se stará o technický chod budovy obecního úřadu i obce jako takové. Dále obecní úřad zaměstnává ještě účetní. Ta má část roku (leden až březen) plný úvazek a část roku (duben až prosinec) zkrácený úvazek na šest hodin denně. Výjimka byla pouze v období od listopadu 2013 do listopadu 2014, kdy byl úvazek účetní navýšen na plný kvůli zdravotnímu stavu paní starostky. Kromě zajištění účetnictví a mezd také částečně vykonává úřednickou práci (výběry místních poplatků, CZECH POINT, apod.) Oba dva tito pracovníci jsou zaměstnání dlouhodobě. V období od března 2011 do února 2014 byl na obecním úřadě zaměstnán další zaměstnanec, který ale pro úspory financí odešel po dohodě. Obec také provozuje knihovnu. Otevřena je pro čtenáře jeden den v týdnu na dvě hodiny. Knihovnice je také zaměstnancem obecního úřadu, avšak pouze na dohodu o provedení práce. O úklid budovy obecního úřadu se stará většinou brigádnice, obvykle žena na mateřské dovolené, a to na dohodu o provedení práce, popřípadě tuto práci zajišťuje někdo zaměstnaný na veřejně prospěšné práce. Na sezónní práce obec využívá možnosti veřejně prospěšných prací a zaměstnává 3-5 lidí od jara do podzimu. Tito pracovníci ovšem nejsou placeni z prostředků obce, ale prostřednictvím Úřadu práce, což obci výrazným způsobem pomáhá při péči, vzhled a chod obce, bez toho aniž by musela vynakládat další své finanční prostředky.
44 Ukazatel mzdové náročnosti v Luboměři za rok 2016 vychází na 213 806 Kč. Touto hodnotou se řadí na devátou pozici v rámci zkoumané skupiny.
Luboměř je členem dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Odersko (od roku 2001), a také Dobrovolného svazku obcí SOMPO 2016 (od roku 2016), z čehož vyplývají jisté závazky, ale hlavně výhody pro správu obce. Zejména se jedná o doplňkové služby prostřednictvím centra společných služeb (CSS) Mikroregionu Odersko (od roku 2016). „Posláním tohoto centra je pomáhat obcím v poskytování služeb v oblasti veřejné správy spojené s rozvojem obcí, a to v oblastech školství, sociální péče, právního a metodického poradenství, organizačních a ekonomických agend, poskytování informačního servisu, cestovního ruchu, bezpečnosti, projektového řízení a dotačního managementu atd. Centrum tedy slouží zejména jako posílení administrativní kapacity, kterou mohou sdílet všechny členské obce Mikroregionu Odersko." (Mikroregion Odersko). Podle slov starosty Luboměře je CSS velkou pomocí především pro menší obce mikroregionu nejen z hlediska finančního, ale i z hlediska úspory času. Mezi poslední zkušenosti starosty s CSS bylo například zpracování výběrového řízení na obnovu vybavení místního lidového domu či řešení odchytu a následného umístění volně pobíhajících psů. Dále obec s CSS spolupracuje ve věcech vytváření obecně závazných vyhlášek nebo výkladu zákonů.
Dobrovolný svazek obcí SOMPO 2016 pak zajištuje společný postup při: „Řešení společných problémů s ochranou životního prostředí a hlavně všemi druhy odpadů" a „Tvorbě, realizace a přípravě společných projektů, získávání finančních zdrojů na integrované projekty a rozvojové strategie" (Moravskoslezský kraj - rejstřík DSO).
Co se týká výdajů na správu, v rámci vybraného vzorku obcí se Luboměř pohybuje v nižších číslech. Průměrná výše výdajů na správu za sedmileté zkoumané období dosahuje 1 624 524 Kč, což je 2. pozice v rámci vybraného vzorku obcí. Nižší výdaje má už jenom obec Heřmánky. Na grafu níže je vidět jak se vyvíjely výdaje na správu v jednotlivých letech. Ani tady nenalezneme nějaké výrazné výkyvy. Pokud bychom připomněli zaměstnance OU, který byl zaměstnán v období od března 2011 do února 2014, tak je to na grafu patrné jen částečně. Navýšení výdajů v roce 2011 a pak pokles až v roce 2016. Rok 2015 vychází u Luboměře v absolutních částkách jako rok s nejvyššími výdaji. Po dotazování se na obecním úřadě byl účetní vysvětlen tento nárůst. Částkou cca 260 tis. Kč totiž obecní úřad hradil výměnu oken na 45 místní hasičské zbrojnici. Dále také mohlo výši výdajů na správu ovlivnit fakt, že v období od listopadu 2013 do listopadu 2014 měla účetní obce navýšený úvazek z 6 na 8 hodin denně. I přes tento fakt se rok 2014 nejeví jako výdajově nej vyšší. V konečném důsledku se nejedná pouze o výdaje mzdové, a tak jako to bylo v roce 2015, výše výdajů je ovlivňována i jinými výdaji.
Graf 9: Výdaje na správu v obci Luboměř (2012 -2016) v Kč
Výdaje na správu obec Luboměř (2010-2016) v Kč
2 000 000
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pramen: Monitor státní pokladny, vlastní výpočty a zpracování.
46 Graf 10: Výdaje na správu na jednoho obyvatele obec Luboměř v Kč
Výdaje na správu na jednoho obyvatele obec Luboměř
6 000,00
5 000,00
4 000,00
3 000,00
2 000,00
1 000,00
0,00 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pramen: Monitor státní pokladny, vlastní výpočty a zpracování
Na grafu číslo 10 vidíme výdaje na správu na jednoho občana v obci Luboměř za posledních 7 let. V průběhu let můžeme vidět mírné stoupání částky z roku 2010 (3 915 Kč) až na 4 825 Kč v roce 2015. Mimo tento trend však opět žádné výrazné výkyvy nejsou patrné. Co se týká srovnání s ostatními obcemi, těmito hodnotami vytváří průměr 4 335 Kč, což Luboměř řadí někam do prostředních hodnot. V porovnání s čísly z let 2004 - 2006 (Kameníčková, Pirohanič, 2008), kdy autoři uvádí průměrné výdaje na veřejnou správu ve velikostní kategorii, kam spadá i Luboměř, 3 478,6 Kč, vychází výsledek Luboměře lépe než průměr. Z novějších čísel však vyplývá (Kameníčková, 2015), že za roky 2010-2014, což je období, které se překrývá s tímto sledovaným obdobím, se průměrné výdaje na správu na občana (v dané velikostní kategorii) zvýšily na necelých 5 000 Kč. Toto číslo pak poukazuje na to, že by Luboměř mohla v tomto ohledu zastupovat celou kategorii jako průměrná obec.
Na dalším grafu jsou zobrazeny podílové ukazatele výdajů na správu vzhledem k celkovým a běžným výdajům. V těchto kategoriích Luboměř nedosáhl ve srovnání s ostatními tak dobrých výsledků jako v absolutních číslech (viz výše). Co se týká poměru výdajů na správu/ běžných výdajů dosáhl Luboměř za 7 let průměru 46,92 % a poměru výdajů na správu k celkovým
47 výdajům j e to 34,49 % což jsou přibližně průměrné hodnoty v rámci skupiny obcí. V rámci celé České republiky jsou však nadprůměrné (Kameníčková, Pirohanič, 2008), což se dá očekávat vzhledem k velikosti obce. V jednotlivých letech zde hodnoty kolísají, zejména jde dobře vidět, kdy obec vykázala vysoké kapitálové výdaje a kdy nikoliv. Hodnot vyšších než 50 % běžných výdajů dosáhla Luboměř vletech 2012, 2013 a 2016. Naopak nejnižší procento vykázala obec v roce 2014 a to 33,87 % běžných výdajů. Vzhledem k celkovým výdajům pak nejlépe hospodařila Luboměř v roce 2010 (26,13 %) a nejhůře v roce 2015 (47,14 %).
Graf 11: Výdaje na správu vzhledem k celkovým a běžným výdajům - obec Luboměř (2010-2016) v %
Výdaje na správu vzhledem k celkovým a běžným výdajům obec Luboměř (2010 -2016)
50,00
40,00
30,00
20,00
10,00 0,00 kmih 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
• Výdaje na správu/ běžné výdaje (%) • Výdaje na správu/ celkové výdaje (%)
Pramen: Monitor státní pokladny, vlastní výpočty a zpracování
Následující tabulka shrnuje poznatky o obci Luboměř. Tabulka 4: Souhrnná tabulka - Obec Luboměř
Počet obyvatel 2016 378 Aktuální funkční období současného starosty 1. funkční období Počet zastupitelů 7 Počet uvolněných zastupitelů 1 Počet stálých zaměstnanců obecního úřadu 2 Přepočtené úvazky 1,75 Mzdová náročnost 2016 213 806 Kč Členství v DSO Mikroregion Odersko SOMPO 2016 Průměrné výdaje na správu 2010-2016 1 624 524 Kč Průměrné výdaje na správu /běžné výdaje 46,92 % 2010-2016 Průměrné výdaje na správu/ celkové výdaje 34,49 % 2010-2016 Průměrné výdaje na správu na jednoho 4 355 Kč obyvatele 2010-2016 Pramen: Vlastní zpracování
2.7 Dílčí závěry
Následující podkapitola má za cíl shrnout a zdůraznit poznatky a závěry z celé práce. Práce zkoumala malé obce do 1 000 obyvatel v rámci okresu Nový Jičín. I v rámci této malé skupiny lze pozorovat velké rozdíly mezi jednotlivými obcemi a to jak po stránce finanční, tak i v přístupu k zajišťování správy v obci.
Heřmánky a Vrchy jsou nejmenšími obcemi ve výběru. Mají společné to, že ani v jedné obci není uvolněný zastupitel. Obě obce také spojují poměrně vysoké výdaje na správu na jednoho občana a také vysoké podíly výdajů na správu vzhledem k běžným a celkovým výdajům. Naopak liší se v počtu zastupitelů, počtem zaměstnanců a následně i ve výši výdajů na správu. Vzhledem k tomu, že jsou to opravdu malé obce, nemají tolik prostoru pro vylepšení své situace. Neuvolněnost starosty znamená jeho vyšší vytíženost a méně času pro práci pro obec. Naopak uvolnění starosty by znamenalo pro tyto obce další výdaje, které mohou chybět jinde. Možností pro tyto obce by mohla být větší snaha zapojit se do spolupráce s okolními obcemi. Vrchy dosud nejsou součástí ani jednoho DSO. Zapojení se do některého z těchto svazků by
49 mohlo obci ulevit jak finančne, tak i starostí s administrativou či jinými potřebnými záležitostmi. Navzdory všem okolnostem se ani jedna z těchto dvou obcí neumístila ve výsledném pořadí na posledním místě. U Heřmánek sehrála roli první pozice u absolutní výše výdajů na správu. U obce Vrchy to bylo ve stejné kategorii šesté místo.
Zajímavou skupinu obcí v rámci vybraného vzorku tvořily 3 obce (Mankovice, Trnávka a Hladké Životice), které mají patnáctičlenné zastupitelstvo obce a radu obce. Ve dvou z těchto obcí (Hladké Životice a Mankovice) proběhly v posledních dvou letech personální změny na úrovni zastupitelstva i rady obce. Cílem práce nebylo zkoumat příčiny těchto změn, ale podle zjištěných údajů se může zdát, že obce z vyšším počtem zastupitelů jsou náchylnější k personálním změnám zastupitelů. Doporučení pro tyto obce může být zvážení reálných důvodů pro vedení tak početného zastupitelstva potažmo rady, a také zvážení jejich reálného přínosu, reálné potřeby a finančních nároků těchto orgánů. Na druhou stranu se právě Hladké Životice i Mankovice v níže uvedeném žebříčku umístily mezi prvními osmi obcemi. Naopak Trnávka se umístila až na šestém místě od konce.
Obec Luboměř, jež byla vybrána pro podrobnější zkoumání, se hodnotami vypočtených ukazatelů umístila asi v polovině výsledného žebříčku. To mohlo být způsobeno malým počtem obyvatel, protože většina dalších obcí, se kterými byla Luboměř porovnávána je početně větší a tak má také lepší předpoklady pro lepší výsledky. Vypočtené ukazatele byly navíc vypočteny za delší časové období než u ostatních obcí a tento fakt také ovlivnil výsledky. Luboměř nemá zbytečně velké zastupitelstvo ani nadbytek zaměstnanců a ve srovnání s čísly Kameníčkové v případě výdajů na správu na jednoho obyvatele nijak nevybočuje z průměrných čísel z dané velikostní kategorie. Luboměř se také aktivně zapojuje do chodu dvou DSO a to Mikroregionu Odersko a Dobrovolného svazku obcí SOMPO 2016.
Bordovice, Bravantice a Bernartice nad Odrou se ve výsledném pořadí ukázaly jako nejhorší. U ukazatele mzdové náročnosti se objevovaly už v datech z Monitoru čísla, která vybočovala z řady. Následovaly také nejasnosti v souvislosti s počty zaměstnanců uvedených v dotazníku, zejména u Bordovic. Obec Bernartice nad Odrou vykázala nejvyšší počet zaměstnanců (6) a zároveň také nejvyšší mzdové výdaje přesahující v roce 2016 dva miliony korun. Nicméně všechny tři obce spojují výdaje na správu na obyvatele ve výši překračující 5 tisíc korun. To je podle Kameníčkové asi o tisícikorunu vyšší částka, než je průměr pro danou velikostní 50 kategorii. Dále také z výzkumu vyplynulo, že podíl výdajů na správu na běžných výdajích se u těchto obcí pohybuj e od cca 46 % do 60 %, což j sou v rámci této skupiny opět vyšší čísla.
Počty zastupitelů v obcích obecně se zdají být opodstatněné. Ve většině případů se jedná o 7 nebo 9 členů, což by odpovídalo i počtu obyvatel jednotlivých obcí. U počtů neuvolněných členů zastupitelstva také nebyla shledána žádná mimořádnost. Většina obcí má jednoho uvolněného zastupitele, zpravidla starostu. Jen v případě dvou obcí se objevují dva uvolnění zastupitelé. V Luboměři to bylo způsobeno zdravotní indispozicí starostky, podle zákona ji tedy zastoupil místostarosta a fungovali zde dva uvolnění zastupitelé až do následujících voleb. V případě Hladkých Životic bohužel důvody uvolnění místostarosty neznáme. Pokud by však měli fungovat v obci dva uvolnění zastupitelé vedle sebe, stálo by za zvážení, jakou agendou by se navíc uvolněný zastupitel zabýval, a zdali by nebylo lepší přijmout stálého zaměstnance, u kterého by nemuselo hrozit střídání se co 4 roky, popřípadě jestli by zaměstnanec nemohl být lépe odborně vybaven pro danou práci.
Kladně se dá hodnotit zapojení obcí do dobrovolných svazků obcí. Kromě obce Vrchy, se každá obec zapojila alespoň v jednom DSO. V případech kdy DSO opravdu funguje pro členské obce a využívá možností pro rozvoj, pak je to situace, ve které jsou všichni zúčastněni zvýhodněni. Co se týká počtu zaměstnanců OU, platí stejné doporučení jako v případě velkého zastupitelstva. U obcí, které vykázaly například více než 4 zaměstnance by bylo dobré zvážit, zdali jsou opravdu pro správu a chod obce nezbytní. Opět neznáme situace a potřeby daných obcí, ale vycházíme z toho, že tyto potřeby jsou podobné pro všechny obce a v tom případě by mohly být i zajišťovány podobně (například využití systému veřejně prospěšných prací u sezónních prací).
Celkově můžeme konstatovat, že obce v porovnání s celostátními čísly (Kameníčková, 2008, 2015) jsou mírně nadprůměrné. Nejedná se však o rozdíly nijak velké. Pokud jsme narazily na odlišnosti, jednalo se o jednorázovou záležitost nebo v jednom případě existence skládky v obci Životice u Nového Jičína.
Níže uvedená tabulka ukazuje pořadí v jednotlivých ukazatelích a také je zde zahrnuto pořadí obcí v absolutní výši výdajů na správu a výsledné pořadí.
51 Tabulka 5: Pořadí obcí
Výdaje na Výdaje na Výdaje na Výsledné Výše výdajů správu/ správu/ správu na Mzdová Pořadí na správu běžné celkové jednoho náročnost pořadí výdaje výdaje obyvatele Jakubčovice 1. Heřmánky Kujavy Spálov Albrechticky Kujavy nad Odrou Jakubčovice Jakubčovice 2. Luboměř Skotnice Skotnice Spálov nad Odrou nad Odrou Jakubčovice Hladké Hladké Jakubčovice 3. Spálov Mankovice nad Odrou Zivotice Zivotice nad Odrou Hladké 4. Kujavy Spálov Kujavy Spálov Albrechticky Zivotice 5. Mankovice Albrechticky Albrechticky Kujavy Kujavy Skotnice 6. Vrchy Hostašovice Hostašovice Hostašovice Kateřinice Mankovice 7. Kateřinice Mankovice Kateřinice Albrechticky Heřmanice Hostašovice Hladké 8. Albrechticky Skotnice Vražné Kateřinice Hostašovice Zivotice 9. Skotnice Slatina Mankovice Mankovice Luboměř Kateřinice 10. Hostašovice Kateřinice Slatina Slatina Heřmánky Luboměř 11. Spálov Vražné Skotnice Luboměř Vrchy Slatina Heřmanice u 12. Trnávka Luboměř Vražné Trnávka Heřmánky Oder Hladké Bernartice Vražné 13. Bravantice Luboměř Slatina Zivotice nad Odrou Bernartice Hladké 14. Slatina Luboměř Bordovice Trnávka nad Odrou Zivotice Bernartice Bernartice Bernartice 15. Bordovice Bordovice Heřmanice nad Odrou nad Odrou nad Odrou Heřmanice u Jakubčovice 16. Vražné Bravantice Trnávka Vrchy Oder nad Odrou Heřmanice u Bernartice 17. Trnávka Heřmánky Heřmánky Vražné Oder nad Odrou Heřmanice u 18. Bravantice Bordovice Heřmánky Bravantice Bravantice Oder Bernartice 19. Vrchy Vrchy Vrchy Bordovice Bordovice nad Odrou Pramen: Monitor státní pokladny, vlastní dotazníkové šetření, vlastní výpočty
Výsledné seřazení obcí vychází z průměrného pořadí jednotlivých obcí u jednotlivých ukazatelů. Podle těchto průměrných pořadí jsou obce seřazeny v posledním sloupci ve výše uvedené tabulce, přičemž první obec v pořadí (Kujavy) je hodnocena jako nejlepší a devatenáctá obec (Bordovice) jako nej horší.
52 Jak tabulka ukazuje, některé obce se častěji objevují výše (Kujavy, 1.-5. místo) nebo níže (Bordovice, 14. - 19. místo) v pořadí. U některých obcí však výsledné pořadí ovlivnil velký odskok v pořadí u jedné kategorie. Případ Heřmánek byl popsán výše. U Jakubčovic nad Odrou, které dosahují ve čtyřech kategoriích na 1. -3. místo, se však objevila jedna odlehlejší hodnota, a to u mzdové náročnosti, kde se tato obec umístila až na 16. místě. Tímto se Jakubčovice nad Odrou přesunuly na výsledné 3. místo.
Jedním z dalších zjištění, které ovšem nebyly cílem práce, byly různé postupy při účtování jednotlivých obcí. Jednalo se o účtování sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců a zastupitelů obcí. Další nesrovnalosti se také objevily v účtování výdajů a příjmů v záležitostech pošty Partner. Tyto odlišnosti vedly ke snížení vypovídací hodnoty ukazatele mzdová náročnost.
Je potřeba ještě dodat, že uvedené žebříčky představují pouze jeden úhel pohledu, a i tento pohled je do jisté míry omezen. Jednotlivé ukazatele nezahrnují stranu výstupů, tedy hodnot, které nelze (nebo lze jen stěží) vyjádřit ve finančních jednotkách. V případě této práce se tak jedná o nejjednodušší srovnání na nejlépe dostupných datech. Itak ale toto shrnutí nabízí podnět těmto obcím k zamyšlení, jestli svoji obec spravují jinak než ostatní, s vynaložením méně nebo více finančních prostředků než ostatní.
53 ZÁVĚR
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení způsobů zajištění a nákladnosti správy v malých obcích. Práce potvrdila, že v různých obcích se ke správě přistupuje různě. Někde funguje sedmičlenné zastupitelstvo a někde je podle zástupců obce potřeba patnáctičlenné zastupitelstvo i rada obce. Někde je potřeba jeden stálý zaměstnanec a někde je jich potřeba šest.
Rozdělení této bakalářské práce bylo následující. V obecné části byly vyjmenovány a vysvětleny pojmy potřebné k další práci a také byla nastíněna rešerše zdrojů a výzkumů v této problematice. V praktické části byla uvedena metodika a v návaznosti na ni vlastní výzkum.
Pro samotný výzkum bylo vybráno 25 obcí z okresu Nový Jičín, které mají méně než 1 000 obyvatel. U těchto obcí byly zjišťovány jednak informace o počtech uvolněných a neuvolněných zastupitelů, popřípadě radních a zaměstnanců obecních úřadů. Součástí práce byla také finanční analýza výdajů na správu jednotlivých obcí. Další podstatnou částí byl sběr informací pomocí dotazníku. Pomocí takto nashromážděných dat bylo snahou autorky uvést fakta vyplývající z dat a následně tyto data interpretovat a vyhodnotit. Ujednotlivých ukazatelů byly vybrány obce s nej lepšími a nej horšími výsledky podle předem stanovených kritérií. Dále pak byly srovnávány jak obce mezi sebou, tak také s dostupnými hodnotami za celou Českou republiku.
Samostatnou podkapitolou byl bližší analýza obce Luboměř. U této obce byla všechna data zkoumána za delší časové období a také byly zjišťovány další doplňující údaje pro dokreslení situace v obci. V poslední podkapitole byly shrnuty výsledky a poznatky z celého průběhu výzkumu. Byla zde také navrhnuta doporučení pro obce a uvedeno zde bylo i výsledné pořadí zkoumaných obcí.
Tato práce vycházela z finančních dat, z dat veřejně dostupných a také z dat získaných z dotazníků. Opět je potřeba zmínit, že se jedná pouze o jeden úhel pohledu a že tato práce nenabízí komplexní pohled na tyto obce. Druhá věc je také fakt, že se nacházíme v oblasti veřejné správy a hodnocení podle finančních dat je pro tuto oblast nedostačující. I přesto může být tato práce pro zástupce zkoumaných obcí, ale i pro jiné obce podnětem k zamyšlení či návrhem na zlepšení jejich situace. 54 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
ČESKY STATISTICKY URAĎ. Malý lexikon obcí 2016 [online]. CSU, [cit. 2017-18-04]. Dostupné na WWW: https://www.czso.cz/csu/czso/maly-lexikon-obci-ceske-republiky-2016 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vše o území, obec Luboměř [online], ČSÚ, [cit. 2017-06- 10]. Dostupné na WWW: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil- uzemi&uzemiprofil=31548&u=_VUZEMI_43__599646#profil31553=page%3Dprofil- uzemi%26rqup%3DA%26pvo%3DPU-DEM- OB2%26z%3DT%26f%3DTABULKA%26clsp%3D31553 EVROPSKÁ CHARTA MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY HAMPL, M. MÜLLER, J. Jsou obce v České republice příliš malé?. V Sborník České geografické společnosti, roč. 103, č. 1 (1998). KAMENÍČKOVÁ, V. Výdaje obcí na veřejnou správu, V Obec a finance, č. 5/2015, Dostupné také na WWW: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6707820 KAMENÍČKO VÁ, V. PIROHANIČ, O. Výdaje obcí - porovnání vývoje a struktury obecních výdajů, V Obec a finance, č.4/2008. Dostupné také na WWW: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6346154 KAMENÍČKO VÁ, V. PIROHANIČ, O. Výdaje obcí podle odvětví a velikostních skupin, V Obec a finance, č.5/2008. Dostupné také na WWW: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6359399 MAŘÍKOVÁ, P. Malé obce - sociologický pohled (Vymezení malých obcí a jejich charakteristika), V Obec a finance, č. 1/2005. Dostupné také na WWW: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6169068 MIKROREGION ODERSKO. Centrum společných služebMikroregionu Odersko [online], [cit. 2017-05-10]. Dostupné na WWW: http://www.odersko.cz/dobrovolny-svazek- obci/centrum-spolecnych-sluzeb/ MONITOR STÁTNÍ POKLADNY. Územní monitor [online], [cit. 2017-03-10]. Dostupné na WWW: http://monitor.statnipokladna.cz/2017/obce/vyhledavani MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ. Rejstřík svazku obcí [online], [cit. 2017-06-10]. Dostupné na WWW: https://www.msk.cz/vnitro/rejstrik_so.html VOLBY.CZ. Volby do zastupitelstev obcí 2014 [online], ČSÚ, [cit. 2017-19-04]. Dostupné na WWW: https://www.volbv.cz/pls/kv2014/kv?xiazyk=CZ&xid=0 VLČEK, J. Starosta obce Luboměř, Luboměř 1. 11. 2017 OCHRANA, F. FANTOVÁ ŠUMPÍKOVÁ, M. PAVEL, J. NEMEC,J. a kol. Efektivnost zabezpečování vybraných veřejných služeb na úrovni obcí. Vysoká škola ekonomická v Praze. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1259-4 55 OPLUŠTILOVÁ, I. Finanční zdraví obce a jeho regionální diferenciace [online], Brno, 2012. Disertační práce. Masarykova Univerzita, Ekonomicko - správní fakulta Školitel: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc, Dostupné na WWW: https://is.muni.cz/auth/th/42351/esf_d/ PEKOVA, J. Veřejné finance: Teorie a praxe v ČR. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. ISBN 978-80-7357-698-1 PĚLUCHA, M a kol. Venkov na prahu 21. století. Praha: Alfa Nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-87197-49-3. PROVAZNÍKOVA, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 3. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-5608-0 SURVIO. Vytváření on-line dotazníků. Dostupné na WWW: https://www.survio.com/en/ VAJDOVÁ, Z. Starostové v obcích a městech v sedmém roce existence samosprávy. Cahiers du CEFRES, Centre Francais de Recherche en Sciences Sociales (CEFRES), 1999, Vznikání demokratické praxe v České republice, pp.31-45.
56 SEZNAM GRAFŮ
Graf 1: Počet zastupitelů v obcích 25
Graf 2: Průměrné výdaje na správu v Kč 30
Graf 3: Průměrné výdaje na správu/počet obyvatel 32
Graf 4: Průměrné výdaje na správu vzhledem k celkovým a běžným výdajům v % 34
Graf 5: Počet zaměstnanců obecních úřadů a přepočtené úvazky 38
Graf 6: Mzdová náročnost 2016 v Kč 39
Graf 9: Délka mandátů současných starostů obcí 40
Graf 10: Vývoj počtu obyvatel obce Luboměř 43
Graf 9: Výdaje na správu v obci Luboměř (2012 -2016) v Kč 46
Graf 10: Výdaje na správu na jednoho obyvatele obec Luboměř v Kč 47
Graf 11: Výdaje na správu vzhledem k celkovým a běžným výdajům - obec Luboměř (2010-2016) v % 48
57 SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Základní informace o obcích 27
Tabulka 2: Finanční data obcí za roky 2014 - 2016 29
Tabulka 3: Výsledky dotazníkového šetření 42
Tabulka 4: Souhrnná tabulka - Obec Luboměř 49
Tabulka 5: Pořadí obcí 52
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1: Schéma veřejné správy 14
Obrázek 2: Mapa zkoumaných obcí, okres Nový Jičín 24
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
OÚ - Obecní úřad
MSK - Moravskoslezský kraj
ČSÚ - Český statistický úřad
DSO - Dobrovolný svazek obcí
SOMPO - Dobrovolný svazek obcí SOMPO 2016
MO - Mikroregion Odersko
SOCNJ - Svazek obcí Cyklostezka Nový Jičín - Hostašovice
SORN - Svazek obcí regionu Novojičínska
RP - Region Poodří
SOB - Sdružení obcí Bílovecka
CSS - Centrum společných služeb
58 SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A - vzor dotazníku
Příloha B - Data z Monitoru státní pokladny pro jednotlivé obce (CD nosič)
59 Příloha A - vzor dotazníku
Dobrý den, jsem studentkou Ekonomicko - správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně a chtěla bych Vás požádat o vyplnění dotazníku k mé bakalářské práci s názvem Správa v malých obcích - způsoby jejího zabezpečení a nákladnost.
Dotazník je určen zástupcům malých obcí (do 1000 obyvatel) v okrese Nový Jičín. 1. Název obce
2. Počet uvolněných zastupitelů obce Počet zastupitelů uvolněných pro funkci; vykonávající funkci na plný úvazek. a) 0 b) 1 c) 2 d) 3 e) 4 f) 5 g) 6 h) 7 i) Více než 7 3. Funkční období současného starosty obce Uveďte počet volebních období a) 1 funkční období b) 2 funkční období c) 3 funkční období d) 4 funkční období e) 5 funkčních období f) Více než 5 funkčních období
4. Počet stálých zaměstnanců obecního úřadu Zaměstnanci mimo uvolněné zastupitele, tedy například účetní, techničtí pracovníci, úředníci. Zahrňte pracovníky na hlavní pracovní poměr, kteří jsou zaměstnám alespoň 6 po sobě jdoucích měsíců. Nezahrnujte pracovníky veřejně prospěšných prací, pracovníky na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce. a) 0 b) 1 c) 2 d) 3 e) 4 f) 5 g) 6 h) 7 i) Více než 7 5. Uveďte denní úvazky jednotlivých stálých pracovníků Např.: 4 hodiny denně, 6 hodin denně, 8 hodin denně, apod. Zahrňte pracovníky na hlavní pracovní poměr, kteří jsou zaměstnáni alespoň 6 po sobě jdoucích měsíců. Nezahrnujte pracovníky veřejně prospěšných prací a pracovníky na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti. a) Pracovník 1 b) Pracovník 2 c) Pracovník 3 d) Pracovník 4 e) Pracovník 5 f) Pracovník 6 g) Pracovník 7 6. Došlo v obci za poslední tři roky (2014 - 2016) k nějaké z následujících změn? Pokud ano, vyberte které. a) Zavedení matričního úřadu b) Zrušení matričního úřadu c) Zavedení stavebního úřadu d) Zrušení stavebního úřadu e) Uvolnění člena zastupitelstva f) Zrušení uvolnění člena zastupitelstva g) Změna starosty mimo řádné volby h) Změna zastupitelstva obce mimo řádné volby (personální změna jednotlivců nebo zastupitelstva jako celku, změna počtu zastupitelů) i) Změna rady obce mimo řádné volby (personální změna jednotlivců nebo rady jako celku) 7. Uveďte roky případných změn z předchozí otázky Např.: Změna uvolněného člena zastupitelstva na neuvolněného - rok 2015
8. Došlo v obci za poslední tři roky (2014 - 2016) k nějaké z následujících změn? Pokud ano, vyberte které. a) Přijmutí nového stálého zaměstnance obecního úřadu na hlavní pracovní poměr (Nezahrnujte veřejně prospěšné práce) b) Propuštění stálého zaměstnance obecního úřadu na hlavní pracovní poměr (Nezahrnujte veřejně prospěšné práce) c) Omezení úředních hodin obecního úřadu d) Rozšíření úředních hodin obecního úřadu e) Připojení se k nějakému dobrovolnému svazku obcí f) Odpojení se od některého dobrovolného svazku obcí 9. Uveďte rok případných změn z předchozí otázky Např.: Propuštění stálého zaměstnance obecního úřadu - rok 2015
10. Došlo po volbách v roce 2014 k nějaké z následujících změn? a) Zvýšení počtu zastupitelů obce b) Snížení počtu zastupitelů obce c) Zřízení rady obce d) Zrušení rady obce 11. Zde je prostor pro Vaše poznámky, postřehy či připomínky k dotazníku.