Pucciniho Turandot: Typologie Opery a Analytické Sondy
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA, FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV HUDEBNÍ VĚDY Martin Mazánek Magisterská diplomová práce Pucciniho Turandot: typologie opery a analytické sondy Vedoucí práce: prof. PhDr. et MgA. Miloš Štědroň, CSc. Brno 27. 4. 2007 Prohlašuji, že jsem tuto magisterskou diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu a prameny, které jsem použil. V Brně dne 27. dubna 2007 Martin Mazánek 2 Poděkování Děkuji vedoucímu mé práce prof. PhDr. et MgA. Miloši Štědroňovi, CSc., za cenné rady a připomínky. 3 OBSAH 1. Úvod...................................................................................................................................... 6 2. Giacomo Puccini.................................................................................................................. 7 2.1 Životopis......................................................................................................................... 7 2.2 Dílo ................................................................................................................................ 10 3. VERISMUS ......................................................................................................................... 15 3.1 Reflexe encyklopedických publikací ........................................................................ 15 3.2 Kritické ohlasy na verismus v českém prostředí .................................................... 18 4. Turandot ............................................................................................................................. 20 4.1 Námět libreta ............................................................................................................... 20 4.2 Okolnosti a historické pozadí vzniku Turandot..................................................... 29 4.3 Analytické sondy......................................................................................................... 39 4.4 Vyhodnocení poznatků z analýzy .......................................................................... 103 5. Turandot na české scéně................................................................................................. 106 5.1 Praha............................................................................................................................ 106 5.1.1 Národní divadlo ................................................................................................. 106 5.1.2 Státní opera Praha .............................................................................................. 108 5.2 Brno ............................................................................................................................. 109 5.3 Ostrava........................................................................................................................ 112 5.4 Olomouc...................................................................................................................... 114 6. Turandot na audio-vizuálních nosičích ....................................................................... 116 6.1 Diskografie ................................................................................................................. 116 6.2 DVD............................................................................................................................. 121 4 7. Závěr ................................................................................................................................. 123 8. Resumé.............................................................................................................................. 125 8.1 Resumé........................................................................................................................ 125 8.2 Abstract....................................................................................................................... 126 8.3 Das Resumé................................................................................................................ 127 9. Seznam použité literatury a pramenů.......................................................................... 128 9.1 Prameny...................................................................................................................... 128 9.2 Lexikografická a slovníková literatura................................................................... 128 9.3 Monografie, studie a ostatní literatura................................................................... 129 10. Přílohy - náčrty Pucciniho závěrečného duetu ........................................................ 131 5 1. ÚVOD Když jsem se rozhodoval o výběru námětu magisterské práce na Ústavu hudební vědy FF MU, tíhnul jsem ke zpracování tématu, které není v české muzikologické literatuře dostatečně prozkoumané. Po zvážení všech pro a proti jsem se pustil do sbírání materiálů a informací týkajících se Pucciniho poslední opery – Turandot. Při výzkumu jsem se nezaměřil na jeden dílčí problém, který by bez uvedení historického pozadí a ostatních fakt nepřinesl ucelené poznatky a z nichž by hlavně nebylo možné vyvozovat potřebné dílčí závěry; práce si klade za cíl sesbírat z dostupných, i cizojazyčných zdrojů známá fakta i závěry a postupy dosavadního bádání, zároveň přinést důkladnou analýzu celého díla a věnovat významnou část problematice nedokončeného závěru opery, který byl po smrti Pucciniho dokomponován jinými skladateli. I přesto že se jedná o známé a často prováděné dílo, nepřináší česká muzikologie ucelené informace, natož podrobnější analýzy. Osamocené reflexe Zdeňka Nejedlého, které (jak bude doloženo později) nemohou zastupovat objektivní muzikologické ani čistě historické bádání, jsou téměř jediným produktem bližšího zkoumání Turandot u nás. V této práci jsem se proto pokusil sjednotit a ověřit podstatné výzkumy historického i stylového pozadí vzniku díla a poukázat na přímé i nepřímé determinanty, které ovlivnily proces vzniku opery. Stěžejní části představují podrobná analýza díla a malá studie věnovaná problematice nedokončeného závěru opery. Vzhledem k neexistujícím uceleným přehledům přináší práce také přehled provedení Turandot v českém prostředí a výčet audiovizuálních nosičů, včetně všech relevantních informací. Oba přehledy vznikly soustavným sběrem dat a nebyly dosud nikde publikovány. 6 2. GIACOMO PUCCINI 2.1 Životopis Narodil se 22. 12. 1858 v Lucce. Pocházel z hudební rodiny, kde už po čtyři generace byli jeho předkové skladatelé, varhaníci a pedagogové. I. generace: Giacomo Puccini (1712 – 1871), II. generace: Antonio Puccini (1747 – 1832), III. generace: Domenico Puccini (1771 – 1815), IV. generace: Michele Puccini (1813 – 1864). Jejich primárním zájmem bylo starat se o hudební dění v Lucce. Giacomovi bylo šest let, když zemřel jeho otec, který ho učil hrát na varhany. Díky strýčkovi Fortunatu Magim se mu dostávalo i základů zpěvu. První systematické hudební vzdělání absolvoval v Instituto Musicale Pacini, kde byl jeho učitelem Carlo Angeloni. Pod přísným Angeloniho dohledem pronikl do vědění z oblasti harmonie a kontrapunktu. Po důsledné hudebně-teoretické průpravě Giacomo sedá za varhany v chrámech Mutigliane, San Pietro, Somaldi, u sv. Josefa a sv. Jeronýma. Hudební praxi rovněž rozšířil učinkováním v kapelách. Finanční podporu získával u prastrýce Cerú, který působil jako lékař v Lucce a okolí. Puccini se tak začal věnovat studiu kontrapunktu a fug, začal psát své první skladby. 7 Jednalo se především o skladby duchovní, neboť k této tvorbě ho vedlo prostředí, ve kterém působil. Zachovaly se i některé Pucciniho světské skladby (výběr těchto skladeb je nahrán na CD – CHAILLY, Ricardo. Puccini Discoveries. Londýn: Decca, 2004.). Všechny tyto kompoziční práce zřetelně dokládají, že Pucciniho hudební myšlení kotví v melodice. Ve 22 letech Puccini odešel z Luccy studovat na Milánskou konzervatoř kompozici u Antonia Bazziniho. Toto studium si Puccini nemohl dovolit, ale díky stipendiu královny Margherity odcestoval za svým snem do Milána. Jeho studijní život byl jako vystřižený z opery Bohéma; bydel v podkroví se svým bratrem Michelem a bratranci, kde si užíval bouřlivé večírky apod. – zcela bohémský život. Díky svému učiteli Bazzinimu, který byl výrazně orientován na německou hudbu, pronikl do děl Johanna Sebastiana Bacha, Ludwiga van Beethovena a především Richarda Wagnera, jehož nepřetržitý hudební tok budil u Pucciniho zájem a obdiv. Poznání těchto děl se stalo důležitým pro jeho další vývoj, neboť právě orchestrální složka si podrží v každé z jeho oper krajně významnou úlohu. V tomto ohledu byl pro něj důležitý ještě domácí (italský) skladatel, který dokázal bravurně zužitkovat Wagnerovských myšlenek – Arrigo Boito, například v opeře Mefistofele (1875), již Puccini důsledně prostudoval. Inspirace Wagnerovým a Boitovým dílem se nejvíce projevila v Pucciniho opeře Edgar. V roce 1883 se stal profesorem na Milánské konzervatoři slavný italský skladatel Almicare Ponchielli. Puccini nastoupil do jeho kompoziční třídy. V této době byl Ponchielli považován za jednoho z největších konkurentů Giuseppe Verdiho. Puccini byl na rozdíl od Bazziniho zasvěcen do francouzské hudby. V tom bylo jeho působení nejdůležitější. Touto dobou se Puccini zabýval především orchestrální kompozicí. O tu však nebyl v Itálii příliš zájem. 8 Za velmi podařené orchestrální dílo z tohoto období lze považovat např. Capriccio Sinfonico (1883). Jeden z motivů této skladby Puccini použil pro začátek Bohémy. Proto po zkomponování této opery si Puccini nepřál, aby jeho Capriccio