Případová Studie Mikroregionu Vranovsko

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Možnosti spolupráce obcí: případová studie mikroregionu Vranovsko

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Pavla BASTLOVÁ

Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Markéta SANALLA

Znojmo, 2015

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Možnosti spolupráce obcí: případová studie mikroregionu Vranovsko vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Markéty Sanalla a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu použité literatury.

Ve Znojmě dne 15. 4. 2015

... … … … … … … … … …

Pavla BASTLOVÁ

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce PhDr. Markétě Sanalla za odborné vedení, cenné rady a čas, který mi poskytla. Poděkování patří také Martinu Kinclovi, starostovi obce Vratěnín, za poskytnuté podklady nezbytné pro vypracování mé bakalářské práce a nakonec bych chtěla poděkovat také ostatním starostům z obcí, patřících do DSO Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska.

Abstrakt

Předmětem práce je na základě získaných informací analyzovat možnosti spolupráce obcí v mikroregionu Vranovsko a navrhnout řešení pro zlepšení a prohloubení spolupráce obcí v rámci dobrovolného svazku obcí Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, čili v rámci mikroregionu Vranovsko. V teoretické části jsou popsány základní pojmy týkající se veřejné správy a rozdělení veřejné správy, pojem spolupráce, pojem spolupráce obcí, důvody a formy spolupráce obcí. V praktické části je především charakterizována oblast Vranovsko, popsány možnosti spolupráce obcí, které se nachází v mikroregionu Vranovsko a následně prezentován dobrovolný svazek obcí Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, zejména jeho činnost a propagace. Součástí práce je dotazníkové šetření, které bylo prováděno na vzorku 100 respondentů na území Sdružení. V závěru práce jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření a navrhovaná řešení.

Klíčová slova: veřejná správa, samospráva, obec, spolupráce obcí, mikroregion Vranovsko, dotazníkové šetření

Abstract

The subjekt of this bachelorthesis is to analyze the possibilities of municipal cooperation in the Vranov microregion on the basis of the obtained information, and to propose solutions for improvement and intensification, that is cooperation within the voluntary union of municipalities called The Association for Development and Revitalization of Municipalities in Vranov Area. The theoretical part describes the essential terms related to public administration and the divison of public administration, the term of cooperation, the term of cooperation of municipalities, the reasons and the forms of municipal cooperation. The practical part characterizes primarily the Vranov area, describes the possibilities of cooperation between municipalities located in the Vranov microregion and subsequently presents the voluntary union of municipalities The Association for Development and Revitalization of Municipalities in the Vranov Area, especially its activities and promotion. The paper also includes a questionnaire survey carried out on a sample 100 respondents within The Association. The conclusion contains the results of the survey and the proposed solutions.

Keywords: public administration, self-government, municipality, municipal cooperation, Vranov microregion, questionnaire survey Obsah

1 Úvod ...... 8

2 Cíl a metodika práce ...... 10

3 Teoretická část ...... 12

3.1 Vymezení základních pojmů ...... 12

3.1.1 Veřejná správa ...... 13

3.1.2 Státní správa ...... 15

3.1.3 Samospráva ...... 16

3.1.4 Obec ...... 17

3.1.5 Kraj ...... 19

3.1.6 Region ...... 20

3.2 Spolupráce ...... 22

3.2.1 Spolupráce obcí ...... 22

3.2.2 Jednotlivé formy spolupráce ...... 26

3.3 Shrnutí teoretické části ...... 33

4 Praktická část ...... 34

4.1 Možnosti spolupráce obcí v mikroregionu Vranovsko ...... 34

4.1.1 Oblast Vranovsko ...... 34

4.1.2 Vranovsko a meziobecní spolupráce ...... 36

4.1.3 DSO Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska...... 38

4.1.3.1 Základní informace ...... 38

4.1.3.2 Propagace Sdružení ...... 43

4.2 Dotazníkové šetření ...... 47

4.2.1 Informace o dotazníkovém šetření ...... 47

4.2.2 Výsledky dotazníkového šetření...... 48

4.2.3 SWOT analýza spolupráce Sdružení ...... 60 4.3 Navrhovaná řešení pro zlepšení a prohloubení spolupráce obcí v DSO Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska ...... 63

5 Závěr ...... 68

6 Seznam použité literatury, Seznam obrázků, tabulek a grafů, Seznam příloh ...... 70

6.1 Tištěné zdroje ...... 70

6.2 Elektronické zdroje ...... 72

6.3 Seznam obrázků, tabulek a grafů ...... 76

6.4 Seznam příloh ...... 78

7 Přílohy ...... 79

1 Úvod

Spolupráce neboli kooperace je v posledních několika letech velmi diskutovaným pojmem. Samotný pojem spolupráce znamená spojení několika určitých subjektů, které se sjednotí, aby dosáhly vytyčeného cíle. Hlavními přínosy spolupráce jsou společné sdílení informací, předávání zkušeností mezi spolupracujícími subjekty, snazší plnění úkolů, flexibilnější řešení problémů a samozřejmě hlavně finanční zvýhodnění pro členy spolupracujících subjektů.

Pro potřeby této bakalářské práce je směrodatná spolupráce na úrovni obcí. Jedná se o spolupráci, kde hlavní úlohu hrají obce, jejichž aktivity přesahují hranice těchto obcí a nelze je zabezpečit pouze vlastním přičiněním. Hlavním mezníkem, kdy většina obcí začala ve velké míře přemýšlet o spolupráci, byl rok 1990. Tento rok představoval nově nabytou svobodu po sametové revoluci v roce 1989, kterou převážná část obcí přijala jako signál k osamostatnění se. Nebylo proto divu, že právě v tomto období vzrostl počet malých obcí několikanásobně. V současné době se v České republice nachází přes šest tisíc obcí, kdy hlavní podmínkou jejich rozvoje je využití možnosti účelně a efektivně spolupracovat a v návaznosti na to, získat a správně využít finanční, materiální a personální zdroje.

Rozvoj území v sobě nese hlavně zlepšení životních podmínek pro obyvatele žijící v daném území. Ke zlepšení životních podmínek, a tím pádem k rozvoji území, může meziobecní spolupráce přispívat díky výstavbě vodovodů, čističek odpadních vod a kanalizací, rozšiřováním infrastruktury, rozvojem služeb pro obyvatelstvo, podporou podnikání a vzdělávání, pořádáním společných kulturních a sportovních akcí, atd.

Mezi nejdůležitější faktory, které meziobecní spolupráci ovlivňují, patří aktivita zastupitelstev obcí, úroveň komunikace v rámci spolupracujících subjektů, počet spolupracujících subjektů, úroveň informací, způsob financování, míra odsunutí individuálních zájmů na úkor vytvoření skupinového zájmu, ale hlavně forma spolupráce obcí.

Mezi hlavní formy spolupráce obcí se řadí smlouva ke splnění konkrétního úkolu, Místní agenda 21 (MA 21), Svaz měst a obcí České republiky, zájmové sdružení právnických osob, euroregiony, společná právnická osoba, místní akční skupina, public- private-partnership (PPP), Národní síť Zdravých měst ČR, přeshraniční impulzní centra (GIZ), partnerská města a obce a dobrovolný svazek obcí. Právě dobrovolnému svazku obcí, a to konkrétně Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, se bude věnovat praktická část bakalářské práce.

K největším problémům, které se pojí s meziobecní spoluprací, patří nedostatečná odbornost zastupitelů, absence funkce manažera regionu, fakt, že spolupráce slouží většinou jen k jednomu účelu, nedostatek finančních prostředků nebo ztížení podmínek získávání externí podpory z Evropské unie.

Zvláště na některé z těchto problémů, ale i na mnohé další se snaží zareagovat projekt Podpora meziobecní spolupráce, pod záštitou Svazu měst a obcí České republiky. Jeho hlavním cílem je vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj meziobecní spolupráce v rámci celé České republiky.

Hlavním podnětem pro vybrání tématu Možnosti spolupráce obcí: případová studie mikroregionu Vranovsko je významnost této problematiky, jelikož ač se někdo může domnívat, že se ho meziobecní spolupráce netýká, jsme to právě my, občané obcí, kdo se podílí na rozvoji regionů, přičemž spolupracující subjekty rozhodují a konají v náš prospěch.

Pro naplnění této práce byly položeny dvě výzkumné otázky, a to otázky, znají občané, zastupitelé a úředníci obecních úřadů členských obcí Sdružení pojem spolupráce obcí, a je spolupráce mezi těmito obcemi využívána efektivně, kdy podle mého mínění občané, zastupitelé a úředníci obecních úřadů členských obcí Sdružení pojem spolupráce obcí většinou neznají a spolupráce je v rámci mikroregionu Vranovsko neboli v rámci dobrovolného svazku obcí Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska na dobré úrovni, ale existuje mnoho faktorů, které brání maximálně efektivní spolupráci.

2 Cíl a metodika práce

Cílem práce je na základě získaných informací analyzovat možnosti spolupráce obcí v mikroregionu Vranovsko a navrhnout řešení pro zlepšení a prohloubení spolupráce obcí v dobrovolném svazku obcí Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, čili v mikroregionu Vranovsko, přičemž mikroregion Vranovsko a dobrovolný svazek obcí Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska jsou synonyma, ale mikroregion je obecnější pojem, který odpovídá více územnímu členění a dobrovolný svazek obcí Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska je konkrétní pojmenování pro mikroregion rozkládající se v oblasti Vranovsko.

Pro naplnění práce byly položeny dvě výzkumné otázky, a to otázky, znají občané, zastupitelé a úředníci obecních úřadů členských obcí Sdružení pojem spolupráce obcí, a je spolupráce mezi těmito obcemi využívána efektivně. Podle mého názoru občané, zastupitelé a úředníci obecních úřadů členských obcí Sdružení pojem spolupráce obcí většinou neznají a spolupráce je v rámci mikroregionu Vranovsko neboli v rámci dobrovolného svazku obcí Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska na dobré úrovni, ale existuje mnoho faktorů, které brání, aby spolupráce byla maximálně efektivní.

Dílčím cílem práce je na základě rešerše odborných dostupných, českých i zahraničních, knižních i elektronických, zdrojů vypracovat teoretický podklad pro zkoumání možnosti spolupráce obcí v mikroregionu Vranovsko, čili ve výše zmíněném dobrovolném svazku obcí, ve kterém se nachází k současnému datu 21 obcí.

Práce bude rozdělena na 2 hlavní části, a to na část teoretickou a praktickou. V první části teoretické části práce budou vymezeny základní pojmy jako veřejná správa, rozdělení veřejné správy na státní správu a samosprávu, pojmy obec, kraj a region. Ve druhé části teoretické části práce bude vysvětlen pojem spolupráce, dále zde bude rozvedena spolupráce obcí, důvody, proč obce spolupracují a formy spolupráce obcí. Jednotlivé formy spolupráce obcí budou poté objasněny detailněji.

V praktické části bude naznačena konkrétní spolupráce obcí v rámci dobrovolného svazku obcí Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska. Nejprve bude v širším kontextu charakterizována oblast Vranovsko. 10

Dále budou popsány možnosti spolupráce obcí, které se nachází v mikroregionu Vranovsko, uvedeno, v jakých spolupracujících subjektech jsou členy obce mikroregionu Vranovsko a následně bude prezentováno samotné Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, jeho orgány, majetek, financování, primární činnosti, hlavní cíle, podmínky členství a jednotliví členové, cílové skupiny a propagace. Na konec budou uvedeny výsledky dotazníkového šetření a SWOT analýza spolupráce Sdružení.

Zásadní částí bakalářské práce bude právě výše zmíněné dotazníkové šetření. Dotazníkové šetření bude prováděno na vzorku 100 respondentů na území dobrovolného svazku obcí Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska. V tomto šetření bude hlavně zkoumána informovanost respondentů v oblasti spolupráce obcí, pozitiva a negativa, která v této oblasti spatřují a jejich návrhy k zefektivnění spolupráce.

Na základě získaných informací budou data zpracována do podoby přehledných grafů a výsledkem budou návrhy řešení a doporučení pro zlepšení a prohloubení spolupráce obcí v dobrovolném svazku obcí Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska.

K metodám, které budou v práci využity, se řadí hlavně deskripce odborné literatury, pozorování průběhu schůze valné hromady dobrovolného svazku obcí, prezentace SWOT analýzy spolupráce Sdružení, dotazníkové šetření a analýza dat. Na základě analýzy dat budou poté vyhodnocena tato data a budou navrhnuta řešení pro zlepšení a prohloubení spolupráce.

3 Teoretická část

3.1 Vymezení základních pojmů

Obsahem bakalářské práce jsou možnosti spolupráce obcí. Na začátek je třeba definovat základní pojmy, které se tohoto tématu týkají. Jedná se hlavně o pojmy z oblasti veřejné správy. Definice správní vědy se dá zjednodušeně vyložit jako věda o správě. V podmínkách naší společnosti, však takové vysvětlení nestačí a je potřeba ho podat podrobněji. Tak ho zaznamenala Skulová ve své knize Základy správní vědy. „Správní věda je ve své podstatě společenskovědní disciplínou, která je v systému „správních věd“ specificky zaměřena na komplexně pojaté zkoumání organizace i činnosti veřejné správy v jejich faktické, reálné podobě. Při respektování právního rámce, kterým je veřejná správa ve svém organizačním i funkčním pojetí determinována, věnuje správní věda1 pozornost veřejnoprávní realitě, jakožto cílevědomě uspořádaného organizačního systému a cíleně orientované činnosti subjektů veřejné správy.“ (Skulová a kol., 2001, s. 7)2

Při bližším nahlížení na pojem správa se nám otevírá základní dělení „správy“. Správa se v obecném kontextu dělí bezpochyby na správu soukromou a veřejnou. „Nositeli veřejné správy jsou: státní a jiné samosprávné veřejnoprávní instituce, jako jsou kraje, obce, veřejnoprávní fondy, veřejnoprávní rozhlas a televize, sociální pojišťovna, apod. Nositeli soukromé správy jsou organizace zřízené podle občanského nebo obchodního zákona nebo podle jiných předpisů regulujících dobrovolné sdružování občanů.“ (Eamos, ©2002-2014)

1 Správní věda jako ostatní společenské vědy má určitý předmět zájmu, na který se zaměřuje. Z pohledu Skulové a kol. (2001, s. 9) je hlavním úkolem správní vědy probádat jednotlivé prostředky, sloužící k vývoji státní správy.

2 Bylo by dobré si také vysvětlit obecný pojem, který lze chápat z mnoha pohledů. Správa jako taková by se dala jednoduše vyložit jako soubor aktivit, pomocí kterých je něco spravováno. Odborníky je často pojem správa skloňován právě jako aktivita, jejíž hlavním cílem je správa určitých věcí (Skulová a kol., 2001, s. 30).

Kromě tohoto základního členění je potřeba charakterizovat základní znaky soukromé a veřejné správy. Soukromá správa se vyznačuje tím, že působí na osoby, které z vlastní vůle spolupracují s veřejnou správou. Jedná se například o zaměstnance určité společnosti v nejzákladnějším dělení, až po členy různých sdružení. Přístupy v soukromé správě podléhají bezpochyby právními řádu, tzn., že zákony jsou zavazující nejen pro soukromou správu, ale i pro jednotlivé instituce. Kromě toho podléhají přístupy v soukromé správě i původně svým právním normám, které nemusí při jejich prezentaci podléhat normám s vyšší právní silou. Naopak veřejná správa se zaměřuje na vztahy veřejnoprávní. Jejím zřizovatelem je stát a její hlavní poslání je spravovat věci veřejné ve veřejném zájmu. (Eamos, ©2002-2014) Je tedy zřetelně vidět, rozdíl mezi soukromou a veřejnou správou, která bude klíčovým pojmem na dalších několika stranách.

3.1.1 Veřejná správa

Veřejná správa3, jako jedna z nejdůležitějších definic této bakalářské práce, může být při bližším zkoumání pochopena z dvou protipólů. Prvním je vymezení veřejné správy jako souhrnu aktivit, jejichž hlavním cílem je spravování. Druhým pólem je užší pochopení pojmu veřejná správa, kam patří jednotlivé instituce, které provádí správu.

V knize Základy místní správy se: „veřejnou správou ve společnosti zorganizované ve stát velmi obecně řečeno rozumí správa veřejných záležitostí, realizovaná v rozhodující míře jako projev výkonné moci ve státě. Pro tuto výkonnou moc je přitom charakteristické, že se jedná především o veřejnou moc.“ (Průcha a Schelle, 1995, s. 25)

3 Veřejná správa je oblastí, která je tak důležitá svým rozsahem, že není možné, aby se postupem času nezdokonalovala, nevyvíjela nebo nepřinášela nové podněty. Takový vývoj pak mnoho teoretiků, ale hlavně Průcha (2007, s. 52) pojmenovává jako tzv. přeměnu či reorganizaci veřejné správy. K nejrozsáhlejšímu vývoji docházelo jednoznačně po skončení druhé světové války. Země byly po válce ekonomicky vyčerpané a bylo potřeba udat nový řád, který dokáže tyto země znovu stmelit (Čechák, 2004, s. 19). Mezi další významné historické okamžiky, které se značným způsobem zasloužily o přerod veřejné správy, patří bezesporu Ústava ČSSR z roku 1960, která se někdy nazývá též Socialistická ústava. Velkým mezníkem ve vývoji veřejné správy bylo také odstranění jednokolejného systému, který byl odstraněn pomocí ústavního zákonu č. 249/1990 Sb. (Vodička a Cabada, 2011, s. 383-384). V současné době Ústava České republiky v čl. 99 uvádí, což zaznamenal ve své knize i Čechák (2004, s. 130), že Česká republika se dělí na obce, které představují primární územní samosprávné celky, a kraje, které představují vyšší územní samosprávné celky.

Naopak Vidláková (2000, s. 7) uvádí ve své knize, že veřejná správa je souhrn aktivit, které působí na správní úřady, a ty jsou poté připoutány k právním normám, ale také k nařízením správních úřadu na vyšší úrovni.

Pro porovnání s jinými oblastmi je také zajímavé zmínit pohled na veřejnou správu z hlediska místního cestovního ruchu. Takový pohled je zachycen v knize Jak rozvíjet místní cestovní ruch. „Veřejná správa je složitý organismus, jehož hlavním cílem je podporovat společné úsilí o rozvoj spravovaného území“ (Foret a Foretová, 2001, s. 94).

Aby byl naplněn pojem veřejná správa, musí obsahovat dva základní znaky, ke kterým se řadí pojmy „veřejná moc“ a „veřejný zájem“. Institut veřejné moci shrnuje Průcha (2007, s. 54) ve své knize Správní právo – obecná část, jako pojem, který se dá rozdělit na státní moc a veřejnou moc, která není státní. Státní moc drží v rukou stát a provádí ji pomocí zvláštní soustavy orgánů. Poté je tedy veřejná moc, která není státní, předána do rukou orgánům nestátní povahy, aby řídily veřejné záležitosti. Vychází tedy ze státní moci a se státní mocí musí také být v souladu.

V porovnání s veřejnou mocí je veřejný zájem uváděn jako protiklad soukromých zájmů. Je to pojetí, které není v současném právním rázu jednoznačně obsahově definován, ale na druhé straně je velmi často využíván, hlavně ve správním právu, např. u institutu vyvlastnění (Průcha, 2007, s. 54). Po základním seznámení s pojmem veřejná správa je potřeba uvést úkoly, které má veřejná správa vykonávat.4

Jelikož je pojem veřejná správa velmi rozsáhlý, je potřeba jej rozdělit z několika hledisek či pojetí. Prvním pojetím je rozdělení veřejné správy z pohledu organizačního nebo funkčního.5

4 Je jich velké množství, což jen dokazuje důležitou úlohu veřejné správy ve společnosti. Mezi hlavní úkoly patří především zajištění bezpečnosti a ochrany státu, dozor nad veřejným řádem, zahraniční, sociální, hospodářská, zdravotní, školská i bytová politika. Z tohoto výčtu je patrné, že sociální sféra je jednou z pěti základních sfér státní činnosti. (Eamos, ©2002-2014) Z tohoto seznamu je tedy patrné, že existuje víc oblastí, ve kterých se veřejná správa angažuje, než neangažuje.

5 Veřejná správa může být tedy definována podle Skulové a kol. (2001, s. 44) nejprve v organizačním pojetí, což představuje instituce veřejné správy, kterým se také může říkat správní instituce. Poté může být veřejná správa definována ve funkčním pojetí, které se dá chápat jakožto reálné provádění veřejné správy. 14

Dalším členěním je členění veřejné moci na státní správu, samosprávu a ostatní veřejnou správu, což ukazuje Obrázek 1: Rozdělení veřejné správy. Pomahač ve své knize Veřejná správa uvádí že: „u samosprávy jsou nositeli veřejné moci územní a zájmové korporace, u státní správy je to stát. Nositelem „ostatní“ správy není ani stát ani samosprávné korporace.“ (Pomahač, 2012, s. 55) K nejvýznamnějším „ostatním“ veřejnoprávním korporacím patří jednoznačně veřejný ochránce práv neboli Ombudsman.

Obrázek 1: Rozdělení veřejné správy

Veřejná správa

Státní správa Samospráva Ostatní veřejnoprávní korporace

Zdroj: Vlastní zpracování dle Pomahač, 2012, s. 55

3.1.2 Státní správa

První veřejnou správou, kterou je důležité zmínit, je státní správa. Tu je možné charakterizovat, na základě knihy od Průchy (2007, s. 59), v podstatě jako státem vykonávanou správu, která je v každém společenství, které se uspořádá ve stát, neměnným elementem v oblasti státní správy. Definici veřejné správy přináší také Skulová a kol. (2001, s. 46), která státní správu podává jako veřejnou správu, prováděnou státem, za podmínky, že je společenství zorganizované ve stát, a tudíž je státní správa podstatným prvkem veřejné správy.

Je tedy možné si státní správu představit jako základní kámen veřejné správy, jelikož představuje hlavní činnost státu. Mezi ústřední orgány státní správy jsou prezident, vláda a jednotlivá ministerstva, kam patří např. ministerstvo kultury, financí, vnitra, práce a sociálních věcí, zdravotnictví, zemědělství atd. V současné době v ČR funguje celkem 14 ministerstev.

3.1.3 Samospráva

Je potřeba si také vysvětlit velmi frekventovaný pojem, a to pojem samospráva6. Pokud bychom si u slova samospráva provedli elementární rozbor, dopracovali bychom se k vyjádření, že samospráva znamená vlastně určité subjekty, které mají oprávnění si samy spravovat určité záležitosti, věci.

Samospráva v českém prostředí se ve své podstatě dělí na dvě základní úrovně. Tím pádem můžeme samosprávou rozumět aktivitu jednotlivých pospolitostí územní samosprávy. Na druhé straně můžeme samosprávou rozumět aktivitu jednotlivých zájmových korporací. Tato samospráva se nazývá zájmová samospráva a patří sem např. advokátní komora, lékařská komora, atd. (Janšová, 2001)

Jejich společným jmenovatelem je to, že splňují jeden ze základních principů fungování samosprávy, a to princip decentralizace. K dalším základním principům, které jsou obsahem veřejné správy, se řadí např. princip centralizace, princip koncentrace a dekoncentrace, princip jmenovací a volební, atd. (Eamos, ©2002-2014)

Princip centralizace znamená přenos pravomocí z vyšších celků na celky nižší, princip dekoncentrace představuje přenos hlavního výkonu hlavního uzlu, volební princip je uplatňován především v samosprávě a jmenovací princip je pravidlem ve veřejné správě (Eamos, ©2002-2014). Jak již bylo zmíněno výše, samospráva se dělí na územní a zájmovou samosprávu. Je ale podstatné dodat krátkou charakteristiku, která doplní informace o této oblasti.

6 V odbornějším pojetí si lze samosprávu představit jako: „veřejnou správu uskutečňovanou jinými veřejnoprávními subjekty než státem. Jedná se o subjekty korporativního charakteru, označované jako veřejnoprávní korporace.“ (Průcha, 2007, s. 64) Samosprávu také trefně definoval Balík (2009, s. 11), který tvrdí, že stát má to oprávnění, aby ponechal určitou složku veřejné moci ostatním subjektům, které nejsou státem.

Ponikelský (2011, s. 20) ve své knize tvrdí, že územní samospráva se řídí Ústavou České republiky. V té je vymezeno, že primárními územními samosprávnými celky v České republice jsou obce a vyššími územními samosprávnými celky v České republice jsou kraje.7

Je třeba také zmínit zájmovou neboli profesní samosprávu, která patří k orgánům, které se sdružují na základě nějakého kolektivního zájmu. V porovnání s územní samosprávou není zájmová samospráva přímo ukotvena v Ústavě, ale je uložena jednotlivým zájmovým orgánům, to vše ale za účasti zákonů. (Ponikelský, 2011, s. 31-32) V prostředí České republiky k nim nejčastěji pak řadíme např. Agrární komoru ČR, Českou lékařskou komoru, Českou advokátní komoru, Notářskou komoru ČR nebo Českou lékárnickou komoru.

3.1.4 Obec

S pojmem obec se setkáváme téměř každý den. „Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) definuje v duchu ústavy obec jako základní územní samosprávné společenství občanů a jako veřejnoprávní korporaci. Obec má vlastní majetek, v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost, jež vyplývá z těchto vztahů.“ (Čmejrek, 2008, s. 28) Na obec je možno také nahlížet jako na primární územní samosprávný celek, který tvoří občané a který je ohraničen hranicemi obce (Vodička a Cabada, 2011, s. 387).

Zajímavý je také pohled na obec v porovnání s Rakouskem a SRN, který ve své knize uvádí Wildmannová a Šelešovský (2001, s. 4), a který je pro nás velmi důležitý, už jen z toho důvodu, že se jedná o naše sousední státy, které s námi pojí společné hranice. V knize se tedy klade důraz na to, že v ČR, Rakousku i SRN jsou obce brány jako primární prvek veřejné správy. Přitom však musí vycházet z předpokladu, že v každém územním okrsku jsou zastupitelé občanů voleni přímo občany příslušných obcí.

7 Pak se tedy za územní samosprávou považuje území, které je ohraničeno hranicemi a plní určité poslání. Mezi jeho základní práva patří spravování svého vlastního majetku a má také právo činit rozhodnutí v oblasti svých otázek. (Ponikelský, 2011, s. 20)

Samostatnou působnost obcí, tedy prostor, ve kterém obce působí, si lze tedy představit jako určitý prostor, ve kterém obce realizují svoje základní právo na samosprávu. Podle Wildmannové a Šelešovského (2001, s. 107) se v takovém případě jedná např. o územní plán obce, schvalování programu územního rozvoje obce, atd. Naopak v přenesené působnosti realizují obce poslání, které jim ve své podstatě uložil stát, a tím pádem podléhají výkonné státní moci (Ponikelský, 2011, s. 23-24).

V prostředí české společnosti rozeznáváme následující typy obcí8: vesnice, městys, město, statutární město a hlavní město Praha. Kromě rozdělení obcí podle typu, se obce mohou dělit také podle rozsahu vykonávání přenesené působnosti. Takovéto dělení je pak na obce I. stupně, obce s pověřeným obecním úřadem, tedy obce II. stupně a obce s rozšířenou působností, tedy obce III. stupně, což bývají hlavně velká města, která mají velký správní obvod. (Frankbold, ©2005-2014) Každá obec má své orgány, prostřednictvím kterých obec rozhoduje. Tyto orgány tvoří ve svém základu zastupitelstvo obce, rada obce, výbory zastupitelstva, komise rady, starosta a obecní úřad.

Nejvýznamnějším orgánem obce je určitě zastupitelstvo obce. Vodička a Cabada jeho hlavní činnost shrnují ve své knize Politický systém České republiky: „Zastupitelstvu obce9 je vyhrazeno rozhodovat o nejzávažnějších věcech v působnosti obce, zejména o územním plánu, rozpočtu či rozsáhlých majetkoprávních transakcích. Důležitou pravomocí zastupitelstva je volba a odvolávání starosty, místostarosty a dalších členů rady obce.“ (Vodička a Cabada, 2011, s. 388)

8 V knize Ponikelského (2011, s. 24) jsou tyto jednotlivé typy obcí výstižně definovány. Vesnice jako jedna nejzákladnějších územních uspořádání je definována jako obec nepatrného rozměru, která se zabývá hlavně zemědělskou činností. Městys je historický název pro takovou obec, která měla původně právo konání nejčastěji dobytčích trhů hlavně pro místní obyvatele. Město je taková obec, která naplňuje základní podmínku, což znamená, že má nejméně 3 000 obyvatel. Statutární město je definováno jako město, které má neobyčejnou úlohu. K nejzákladnější charakteristice patří to, že se může členit na jednotlivé okrsky a části. Tyto okrsky a části naplňují podstatu samosprávnosti. Dalším typem obcí je hlavní město Praha. Ta má mimořádné umístění hlavně z toho důvodu, že je to jednak hlavní město České republiky, také se řadí mezi kraje a je i městem statutárním. A právě díky tomuto mimořádnému umístění se řídí zákonem o hlavním městě Praze č. 131/200 Sb.

9 Množství členů závisí na velikosti každé obce, tzn., že nejmenší počet členů zastupitelstva je 5, největší počet členů zastupitelstva je 55 (Ponikelský, 2011, s. 22).

Dalším důležitým orgánem je rada obce, která: „je jako výkonný orgán zastupitelstva zřizována vždy s výjimkou menších obcí (zpravidla do 1000 obyvatel), jejichž zastupitelstvo čítá méně ne 15 členů. Členové rady jsou starosta, místostarosta a radní, kteří se volí z řad zastupitelů.“ (Ponikelský, 2011, s. 23) Z tohoto výkladu je tedy jasné, že se zodpovídá zastupitelstvu.

Reprezentativním orgánem je starosta10 obce. K němu je možné přiřadit i místostarostu obce. To jsou osoby, které vnímáme při prvním kontaktu s obcí.

Posledním orgánem ze základních orgánů obce patří obecní úřad, který má každá obec. Obecní úřad v městě se nazývá městský úřad a v hlavním městě Praze a ve statutárních městech se pak nazývá tzv. magistrát. Obecní úřad jako takový tvoří starosta, místostarosta, úředníci a v případě potřeby i tajemník obecního úřadu. (Ponikelský, 2011, s. 24)

3.1.5 Kraj

Kraj v České republice se řadí do vyššího územního samosprávného celku a lze si ho představit podobně jako obec. V současné době se na území České republiky nachází celkem 14 krajů. Mezi nejvýznamnější kraje patří bezesporu Středočeský kraj, Moravskoslezský kraj, Jihomoravský kraj nebo Hlavní město Praha.

Podle Čmejrka (2008, s. 28) pojem kraj nejlépe definuje Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích (krajské řízení). Kraj je tedy vymezen jako vyšší územní svazek občanů. Jako takový svazek má právo provádět samosprávu na svém území, které je vytyčeno hranicemi kraje. V právních záležitostech se prezentuje svým vlastním jménem, a tudíž nese odpovídající odpovědnost. Má právo vlastnit určité zdroje a s nimi samovolně nakládat. Jeho hlavním posláním by mělo být pečovat o své územní a přání svých občanů.

10 Výstižnou definici uvádí ve své knize Wildmannová a Šelešovský (2001, s. 21), kteří tvrdí, že starosta a místostarosta jsou voleni na základě volebního principu zastupitelstvem obce. Starosta je tudíž pověřen hájit zájmy obce a vystupovat jménem obce, jen však v zákonném rozpětí.

Mezi základní orgány patří, podobně jako u obce, zastupitelstvo kraje, rada kraje, hejtman, krajský úřad, výbory, komise. V své knize Organizace regionálního rozvoje Ponikelský (2011, s. 25) uvádí, že kraje se dají nazvat jako jedna z částí veřejné správy a tím, že je součástí veřejné správy, naplňuje 4 základní úkoly. Integrační a koordinační, dozorová a poradní, redistribuční, reprezentační a zprostředkovatelská.

3.1.6 Region

Obsáhnout kompletní pojetí veřejné správy je možné s vysvětlením pojmu region. Tento pojem může být chápán různými způsoby, většina autorů však nastiňuje, že je velmi obtížné ho charakterizovat.

Pro mou další práci bude dostačující definice regionu, kdy je region chápán jako prostorově vymezená jednotka, která je snadno rozeznatelná vzhledem k vyšším prostorově vymezeným jednotkám. Poté tedy proces, kdy se určují regiony, se nazývá regionalizace. (GaREP, ©2004-2014)

Cabada ve své knize Evropa regionů uvádí regiony jako jednotky, které tvoří mezistupeň mezi státem a místní správou. Podotýká, že: „ve federacích jsou takovou strukturou jednotlivé části federace (spolkové země, apod.). V regionálních státech regiony, v celoevropském – přesně celounijním – měřítku euroregiony.“ (Cabada a kol., 2009, s. 5-6)

Každý členský stát je rozčleněn z hlediska statistických jednotek neboli z hlediska regionálního členění NUTS11, kdy se nejvíce využívá region na úrovni NUTS II, který se nazývá tzv. region soudržnosti (MMR, ©2004-2014). Blíže tyto tzv. regiony soudržnosti ukazuje

Obrázek 2: Regiony soudržnosti v České republice.12

11 Je potřeba si statistické jednotky NUTS blíže pojmenovat. Ponikelský (2011, s. 29) uvádí ve své knize členění těchto statistických jednotek v České republice následovně. NUTS I zahrnuje celé území České republiky, NUTS II jsou v České republice výše zmíněné regiony soudržnosti, NUTS III jsou vlastně kraje, LAU I jsou okresy na území České republiky a LAU II jsou v přeneseném významu obce.

12 V každém takto vytvořeném regionu soudržnosti, který je nejdůležitější částí, je vytvořena Regionální rada. Ponikelský (2011, s. 30) ve své knize také uvádí, že orgány regionální rady jsou výbor Regionální rady, předseda Regionální rady a úřad Regionální rady. 20

Obrázek 2: Regiony soudržnosti v České republice

3.2 Spolupráce

V následující kapitole bude vysvětlen pojem spolupráce neboli kooperace. Spolupráci si lze jednoduše představit jako aktivity určitých subjektů, kteří se snaží společně dosáhnout určitého cíle. Prostředky k dosažení cíle a jednotlivé cíle se liší druhem spoluprácí, kterých je v současné době nespočetné množství. Dalo by se říct, že spolupráce je jedním z nejfrekventovanějších pojmů, jelikož dokáže jednotlivým subjektům ulehčit práci, dokáže také tuto práci zefektivnit. Spolupracovat mohou jednotlivci, firmy, státní orgány.

Kooperovat je možné v rámci obce, přes hranice obce, spolupráce může být také v rámci státu, další formou je přeshraniční spolupráce mezi jednotlivými státy, která se v případě České republiky projevuje hlavně na hranicích s Rakouskem a Německem. Přeshraniční spolupráci ovlivňuje mnoho činitelů13. Poslední formou je také mezinárodní spolupráce, kam můžeme laicky zařadit např. OSN.

3.2.1 Spolupráce obcí

Spolupráce obcí je zvláštní druh spolupráce, který je ale nezbytný. S neustálým rozvojem v oblasti samosprávy je potřeba, aby se rozvíjely také obce, jejich výstavba, aby se zlepšovala životní úroveň obyvatel. Takovéto a další cíle jsou nejlépe dosahovány prostřednictvím spolupráce, pod záštitou různých projektů. V současné době je spolupráce obcí neustále na vzestupu a počítá se i s budoucím vývojem. Na tomto místě je třeba zmínit problém, který nelze zcela pomíjet. Tím problémem je bezesporu nedostatek finančních zdrojů, které mohou v určitých případech bránit tomuto vývoji.

Kromě základních informací je potřeba umístit spolupráci obcí do obecnějšího kontextu. V České republice se v současné době nachází velké množství malých obcí. Za tento nárůst obcí může hlavně nově nabytá svoboda po roce 1989, kdy lidé začali mít pocit, že jsou volní a mají možnost svobodně rozhodovat.

13 Tito činitelé jsou zmíněni v knize Neusse a kol. (2013, s. 40) Kooperační vztahy v nové Evropské unii. K nejvýznamnějším činitelům, které ovlivňují přeshraniční spolupráci, patří bezpochyby hospodářské a duševní rysy, ke kterým se řadí např. rozdílné financování jednotlivých obcí nebo odlišné myšlení jednotlivých národů.

Tento vývoj počtu malých obcí je považován za velký problém. „Problém je velmi složitý, neboť sídelní struktura České republiky se vyznačuje velkou rozdrobeností. V České republice došlo po roce 1990, na rozdíl od trendu v západoevropských zemích, k dezintegračním procesům. Zatímco v roce 1989 bylo v ČR cca 4100 obcí, v letech 1990 a 1991 jejich počet přesáhl šest tisíc.“ (Triáda, ©2014) Tento vývoj zaznamenává Tabulka 1: Vývoj počtu obcí v České republice podle krajů (stav k 1. 1.). Tyto malé obce spojují vývojové trendy, které na tyto obce působí. Patří sem hlavně: „postupné stárnutí obyvatelstva, úbytek schopnosti poskytovat služby, rostoucí převaha obytné a rekreační funkce, rychlý úbytek pracovních míst. Dále také malá diverzifikace pracovních míst, snižování úrovně dopravní obslužnosti, obecný nedostatek finančních prostředků, ztížené podmínky pro výkon státní správy a samosprávy, omezená soběstačnost.“ (Triáda, ©2014)

Tabulka 1: Vývoj počtu obcí v České republice podle krajů (stav k 1. 1.) 1990 1993 2013 Česká republika 4100 6 196 6 253 V tom kraje: Hlavní město Praha 1 1 1 Středočeský 770 1 145 1 145 Jihočeský 298 620 623 Plzeňský 258 501 501 Karlovarský 84 130 132 Ústecký 224 350 354 Liberecký 129 215 215 Královéhradecký 302 446 448 Pardubický 334 447 451 Vysočina 491 728 704 Jihomoravský 556 639 673 Olomoucký 244 388 399 Zlínský 246 296 307 Moravskoslezský 163 290 300

 Důvody spolupráce obcí

Existuje mnoho argumentů, proč je obecní spolupráce velmi potřebná, některé z nich jsme si již ukázali, o dalších se můžeme dozvědět u odborníků na tuto problematiku. Galvasová uvádí ve své publikaci, že obce začínají spolupráce hlavně z těchto několika důvodů: „zabezpečit investiční akce přesahující možnosti obce jedné, případně takové akce, které se realizují na katastrálních územích více obcí (vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod, plynofikace, dopravní obslužnost např. v rámci daného integrovaného dopravního systému …, podílet se na projektech, které souvisí s rozvojovými aktivitami regionu či mikroregionů a mají významný efekt například pro zaměstnanost a vzdělanost občanů a s tím související zvyšování konkurenceschopnosti regionu …, zabezpečovat výkon přenesené působnosti státní správy“ (Galvasová a kol., 2007, s. 15-16).

 Formy spolupráce obcí

Obce mohou tedy na základě těchto důvodů uzavírat různé typy spolupráce. Galvasová rozeznává jednotlivé typy spolupráce: „na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu, na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí, zakládáním právnických osob podle zvláštního zákona“ (Galvasová a kol., 2007, s. 16).

Kromě těchto zmíněných forem spolupráce, je možnost, aby obce také spolupracovaly s fyzickými a právnickými osobami. „pak se může jednat o spolupráci ve formě obchodní společnosti, spolupráci ve formě obecně prospěšné společnosti, zájmové sdružení právnických osob, smlouvu o sdružení, občanské sdružení nebo spolupráci ke zřízení školské právnické osoby“ (Bečica, 2010, s. 28).

Formy spolupráce obcí jsou tedy určitý příklad působení spolupráce. Spolupráce obcí může být chápána z dalšího pojetí. „Nejvhodnější je kombinace členění podle území a spolupracujících subjektů. Jednotlivé formy spolupráce mají různou náplň – různý obsah aktivit, které vykonávají.“ (Galvasová a kol., 2007, s. 27) Názorně formy spolupráce obcí zachycuje Obrázek 3: Formy spolupráce obcí.

Obrázek 3: Formy spolupráce obcí

Bečica uvádí ve své knize Spolupráce obcí, že kromě těchto forem spolupráce obcí: „mohou být obce také vlastníky podílů v soukromých podnicích, které tvoří další možnost podnikání (spolupráce obcí)“ (Bečica, 2010, s. 29).

3.2.2 Jednotlivé formy spolupráce

 Dobrovolný svazek obcí

Jako jedna z nejdůležitějších forem spolupráce na území České republiky působí tzv. dobrovolný svazek obcí. V nejzákladnějším členění lze dobrovolné svazky obcí rozdělit na monotematické svazky a na mikroregiony (Galvasová a kol., 2007, s. 32).14 V publikaci Galvasové se o dobrovolném svazku obcí hovoří jako o spolupráci, která spadá do samostatné působnosti a jejímiž členy jsou pouze obce. „Obvykle vznikají pro územně ucelenou oblast, vymezenou přirozenými přírodními, technickými nebo historickými hranicemi a dalšími důležitými pojícími prvky. Vyskytují se však i svazky sdružené bez principu územní celistvosti a zaměřující se např. na rozvoj určitých společných záměrů.“ (Galvasová a kol., 2007, s. 30-31)

Podrobněji pojem dobrovolný svazek obcí definoval Kočí ve své knize: „Svazek je právnickou osobou, kterou obce zřizují za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů“ (Kočí, 2012, s. 56-57).

Jako hlavní oblast působení shledává Kočí (2012, s. 56-57) ve sféře školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, v zajištění pořádku a čistoty v obci, atd.

Je důležité zdůraznit, že v současné době počet dobrovolných svazků neustále roste, což je možné si vysvětlit jako impulz podpory ze strany Evropské unie, které je Česká republika členem od roku 2004.

 Společná právnická osoba

Kromě dobrovolného svazku obcí, mohou obce také založit právnickou osobu, což je další forma spolupráce. Kočí (2012, s. 59) však uvádí, že takto vytvořená právnická osoba na základě obchodního zákoníku, musí splňovat podmínky pouze společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti.

14 „Monotematické svazky vznikají za účelem realizace úzce vymezeného okruhu činností. Nejčastěji jde o budování technické infrastruktury, kdy se obce spojují k pořízení, resp. provozování vodovodu, kanalizace s ČOV, plynofikace, likvidace odpadů apod.“ (Galvasová a kol., 2007, s. 32) Druhou skupinou jsou mikroregiony. „Současné metodické přístupy považují za mikroregiony takové svazky obcí, které využívají principu soudržnosti, kdy více obcí propojuje a provazuje své zájmy a záměry při realizaci jednotlivých akcí a aktivit“ (Galvasová a kol., 2007, s. 32).

Založení právnických osob se řídí obchodním zákoníkem. Společnost vzniká dnem zapsání do obchodního rejstříku a zaniká výmazem z obchodního rejstříku. „V praxi se této formy využívá např. u dopravních podniků, tepláren, správy bytových domů, lesů a rybníků atd“ (Galvasová a kol., 2007, s. 33).

 Smlouva ke splnění konkrétního úkolu

Mezi moderní formy spolupráce patří také spolupráce obcí, jejichž hlavním cílem je plnění určitého úkolu. „Poprvé se objevila v roce 2000 v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích. Stala se však druhou nejvíce využívanou formou spolupráce – týká se více než poloviny obcí.“ (Galvasová a kol., 2007, s. 33)

Takováto spolupráce může být uzavřena mezi dvěma nebo více obcemi na základě smlouvy na dobu určitou nebo neurčitou. V konkrétním případě se jedná o úkol tvorby cyklostezek nebo zabezpečení autobusových linek na území obcí. (Kočí, 2012, s. 55)

 Místní akční skupina (MAS)

Formy spolupráce, které jsou podstatně rozšířenější, se nazývají místní akční skupiny. „Jsou to uskupení, která spojují subjekty veřejného i soukromého sektoru působící v daném území – obce, svazky obcí, podnikatele, nestátní neziskové organizace či neorganizované občany … Na úrovni rozhodování musí tvořit zástupci soukromého sektoru nejméně 50 % z místního partnerství.“ (Galvasová a kol., 2007, s. 34)

Je to vlastně spolupráce, která vznikla díky, tzv. iniciativě LEADER. „Metoda Leader je založena na partnerské spolupráci různých subjektů v území“ (Galvasová a kol.: 2007, s. 34). Hlavním cílem metody Leader je podporovat rozvoj regionů. K nejdůležitějším oblastem podpory patří podpora kulturního a přírodního dědictví, atd. Místní akční skupiny jsou nejčastěji zastupovány občanským sdružením a jejich význam roste.

 Místní agenda 21 (MA 21)

Galvasová a kol. (2007, s. 36) uvádí, že Místní Agenda 21 je postup, který se snaží zlepšit životní úroveň jednotlivců, prostřednictvím rozvoje veřejné správy a včleňováním jednotlivců do rozhodování ve věcech řízení. K realizátorům MA21 se řadí města, obce i regiony.

Základní definice v knize Spolupráce obcí popisuje Místní Agendu 21 (MA21) jako: „mezinárodní program zavádění zásad udržitelného rozvoje na místní úrovni, který vychází ze závěrů mezinárodního Summitu Země v Rio de Janeiru v roce 1992 … Kvalita MA21 v konkrétních podmínkách je hodnocena pomocí souboru jedenadvaceti kritérií. Podle nich bude možné objektivně posoudit, která města, obce či regiony uplatňují MA21 v praxi a na jaké úrovni se nacházejí … Oficiální evidencí všech realizátorů MA21 v České republice je Databáze MA21. Databáze bude využívána jako zdroj informací o rozsahu a kvalitě MA21 v municipalitách pro resorty, kraje a mezinárodní instituce.“ (Galvasová a kol., 2007, s. 36-37)

 Public-private-partnership (PPP)

Public-private-partnership spadá do speciální formy spolupráce. V nejzákladnější definici se jedná o partnerství soukromého a veřejného sektoru, což lze snadno přeložit z anglického pojmu.

V českém jazyce lze PPP definovat jako: „obecný pojem pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru vzniklé za účelem využití zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb“ (Czech Trade, ©1997-2014). Může se jednat o spolupráci, která se týká oblasti výstavby a rozvoje nemocnic, škol, dálnic, atd.

Právě díky jeho původu z angličtiny, lze tento pojem najít v mnoha různých anglických publikacích, mě zaujala nejvíc definice následující: „PPP“ is a partnership between the public and private sector for the purpose of delivering a project or service traditionally provided by the public sector“ (Ondráčka, 2007, p. 5)15.

15 Překlad: „PPP“ je partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem za účelem poskytování projektů nebo služeb tradičně zajišťovaných veřejným sektorem“ (Ondráčka: 2007, s. 5).

 Zájmové sdružení právnických osob

Definice spolupráce ve formě zájmového sdružení právnických osob je náročná. Pro naše potřeby budeme vycházet z definice této: „Současná právní úprava § 18 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku stanoví, že právnickými osobami jsou sdružení fyzických nebo právnických osob, tedy korporace, účelová sdružení majetku, tedy nadace, jednotky územní samosprávy (obce a kraje) a jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon“ (Slováková, 2012).

 Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM)

NSZM je další formou spolupráce, která se dá také charakterizovat jako zájmová. „Národní síť Zdravých měst České republiky je asociací aktivních místních samospráv, které se programově hlásí k principům udržitelného rozvoje, zapojují veřejnost do rozhodovacích procesů a podporují zdravý životní styl svých obyvatel“ (NSZM ČR, ©2014).

NSZM16 jako takové: „poskytuje svým členům poradenství v oblasti spolupráce a výměny zkušeností a přístupu k finančním zdrojům (státním i evropským) včetně konzultací k přípravě projektů … Konkrétními řešenými otázkami jsou např. komunitní plánování, mezinárodní spolupráce, školství …“ (Galvasová a kol., 2007, s. 40-41)

 Svaz měst a obcí ČR (SMO)

Spolupráce, se kterou se každý může setkat téměř na každém rohu, je Svaz měst a obcí České republiky. Je to organizace, která je založená jako zájmové sdružení právnických osob, tudíž je otevřená, nevládní a nestranická. Mezi členy Svazu patří samozřejmě obce a města, které prostřednictvím Svazu spolupracují. Činnost Svazu je spojena hlavně s aktivitou starostů, primátorů a členů zastupitelstev obcí a měst. Svaz v současné době sdružuje asi 2 600 obcí a měst, což zahrnuje více než 8 milionů obyvatel celé ČR. (SMO ČR, ©2014)

16 Národní síť Zdravých měst je v současné době, kdy si lidé zakládají na svém životním stylu, velmi prezentovanou formou spolupráce.

Primárním posláním Svazu měst a obcí České republiky je jednat v zájmu obcí, které se ve Svazu nachází. Kromě těchto základních poslání patří mezi základní cíle také:

 „podporovat a rozvíjet samosprávnou demokracii ve veřejné správě  podílet se na přípravě zákonů a dalších opatření, které mají dopad na místní samosprávu, a posilovat tak vliv obcí v legislativní oblasti  informovat vládu, parlament i instituce Evropské unie včas o tom, jaký dopad mohou mít jimi připravovaná opatření na kvalitu života občanů i na rozvoj jednotlivých území  posilovat ekonomickou samostatnost měst a obcí, vzdělávat zastupitele i pracovníky místních samospráv a podporovat výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe.“ (SMO ČR, ©2014)

Jako každá organizace potřebuje být i SMO ČR rozčleněná do určitých struktur.17 Zástupci svazu se účastní meziresortních řízení, angažují se v poslaneckých i senátních výborech, a kromě toho v roce 2005 uzavřel Svaz prostřednictvím svých zástupců Dohodu o vzájemné spolupráci s vládou ČR (SMO ČR, ©2014). 18

Kromě výše vyjmenovaných činností také navazuje spolupráci s podobnými svazy za hranicemi České republiky a také společně s Asociací krajů vybírá jednotlivé reprezentanty samospráv do Výboru regionů, který byl založen jako orgán pro uskutečňování regionální neboli kohezní politiky (SMO ČR, ©2014).

17 „K zajištění požadavků jednotlivých druhů obcí jsou zřízeny komory Svazu (Komora statutárních měst, Komora měst, Komora obcí). SMO ČR je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Spolupracuje na návrzích legislativních opatření formou připomínkování právních norem v oblastech týkajících se místní samosprávy, čímž napomáhá tvorbě regionální politiky.“ (Galvasová a kol., 2007, s. 40)

18 Tato dohoda není jediným dokumentem, kterým se Svaz měst a obcí ČR řídí. Mezi významné dokumenty patří také Stanovy Svazu měst a obcí ČR, dohoda o spolupráci s ministerstvem zemědělství, Dohoda o vzájemné spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR, Dohoda o vzájemné spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Jednací řád Sněmu Svazu měst a obcí ČR, a nebo Priority činnosti Svazu měst a obcí ČR na období let 2011 až 2013 (SMO ČR, ©2014).

 Přeshraniční impulzní centra (GIZ)

V případě GIZ se jedná o spolupráci regionů, které se nachází podél hranic Dolního Rakouska, České republiky, Slovenska a Maďarska a snaží se tyto hranice pokořovat, jednak v oblasti technické, ale i společenské (Galvasová a kol., 2008). „GIZ nabízejí impulzivní a podpůrnou činnost při realizaci přeshraničních projektů a aktivit každodenního života. Hlavním těžištěm jejich aktivit je oblast hospodářství, dalšími okruhy jsou kultura a sociální oblast. Tato kooperace by měla v daném regionu napomoci odstranit stávající předsudky a motivovat obyvatelstvo k přeshraniční spolupráci … V příhraničních oblastech existuje celkem 11 GIZ, sdružujících přes 250 obcí.“ (Galvasová a kol., 2007, s. 42-43)

 Euroregiony

Pojem euroregiony nejde přímo definovat, jsou to regiony v Evropské unii, které se snaží snižovat význam jednotlivých hranic států (Galvasová a kol., 2008). „Ve své ideální podobě je euroregion považován stoupenci supranacionálního paradigmatu za „lokální mikroodraz“ nadnárodní Evropské unie. V tomto ohledu je euroregion, obdobně jako federalizovaná EU, vnímán jako prostředek umožňující erozi tradičního konceptu národních států a státních hranic.“ (Dočkal a kol., 2005, s. 19)

Mezi nejdůležitější euroregiony v rámci České republiky patří Euroregion Weinviertel – Pomoraví – Záhorie, Euroregion Beskydy a Euroregion Těšínské Slezsko – Śask Cieszyński (Dočkal a kol., 2005, s. 19).

Mimo tyto základní euroregiony se v příhraničních oblastech ČR nachází ještě euregiony Nisa, Labe, Krušnohoří, Egrensis, Šumava, Glacensis, Praděd, Silesia, Bílé Karpaty a Silva Nortica. Výše vyjmenované euroregiony v ČR ukazuje Obrázek 4: Euroregiony v ČR.

Za hlavní cíl euroregionů považuje Galvasová ve své publikaci: „zlepšování životních podmínek místního obyvatelstva – zejména sociální oblasti, kultury, hospodářství a infrastruktury“ (Galvasová a kol., 2007, s. 43).

Obrázek 4: Euroregiony v ČR

 Partnerská města a obce

Jedná se o spolupráci, která má mezinárodní charakter. Při této spolupráci se jednotliví zástupci měst a obcí pravidelně setkávají a snaží se podporovat partnerství. Tato forma spolupráce je většinou založena na základě např. partnerské dohody nebo usnesení orgánů obce nebo města.

„Partnerská spolupráce jako přirozený nástroj mezinárodní spolupráce měst a obcí během dlouhé doby své existence prokázala svůj přínos pro porozumění mezi národy a kulturami … Má veliký význam pro výměnu zkušeností v nejrůznějších oblastech týkajících se života města/obce, ať už se jedná o rozvoj měst, sociální oblast, školství, životní prostředí, cestovní ruch nebo fungování samosprávy … Partnerská spolupráce měst může mít několik podob: formální partnerství, spolupráce na společném projektu a neformální partnerství – jde o neformální spolupráci bez podepsané dohody či smlouvy.“ (SMO ČR, ©2007-2013)

3.3 Shrnutí teoretické části

V teoretické části práce byl především vysvětlen pojem veřejná správa. V kontextu základní definice představuje veřejná správa správu věcí veřejných ve veřejném zájmu. Na pojem veřejná správa lze ale nahlížet z mnoha úhlů. Veřejná správa může představovat buď soubor činností, jejichž hlavním cílem je spravovat určité záležitosti, nebo instituce, které tuto správu provádějí. V práci bylo nastíněno také primární dělení veřejné správy a to na samosprávu, státní správu a jiné veřejnoprávní korporace, přičemž se ukázalo, že nositelem veškeré veřejné moci v České republice je stát a orgány, kterým veřejnou moc přenechává.

Zásadní pro další práci na tématu je vysvětlení pojmu obec, na kterou můžeme nahlížet, jako na základní uzemní samosprávný celek, který je tvořen občany a ohraničen obecními hranicemi. Dále se jedná o pojem kraj, který se v českém prostředí řadí k vyššímu územnímu samosprávnému celku. Kromě tohoto základního dělení územních samosprávných celků, byla potřeba vyzvednout také pojem region. Region je speciální prostorově vymezený celek, který se nachází jako mezistupeň mezi státem a místní správou a je hlavní jednotkou regionální politiky EU, díky níž je každý členský stát rozdělen na tzv. NUTS.

V následující kapitole 3.2 byl vyzdvihnut pojem spolupráce, která představuje základní kámen celé bakalářské práce. Pro tu bylo klíčové vysvětlit hlavně spolupráci obcí, která představuje jistou formu kooperace, vytvořenou hlavně ke splnění vytyčených cílů, které se týkají rozvoje obcí nebo zlepšení životní situace občanů těchto obcí. V práci bylo také přihlédnuto k důvodům, proč je výhodné spolupracovat a také k jednotlivým formám spolupráce, kdy tato spolupráce může probíhat na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu, na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí nebo zakládáním právnických osob podle zvláštního zákona. Kromě těchto zmíněných forem spolupráce, je možnost, aby obce také spolupracovaly s fyzickými a právnickými osobami. Pro praktickou část bude podstatné hlavně závěrečné dělení jednotlivých forem spolupráce, kdy mezi nejvýznamnější formy bezesporu patří dobrovolné svazky obcí, Svaz měst a obcí ČR, Euroregiony a Partnerská města a obce.

4 Praktická část

4.1 Možnosti spolupráce obcí v mikroregionu Vranovsko

4.1.1 Oblast Vranovsko

Oblast Vranovsko se nachází v jihozápadní části Jihomoravského kraje. Nejvýraznějším bodem této oblasti je městys Vranov nad Dyjí, který tvoří jakýsi střed mezi ostatními obcemi a v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Znojmo je brán jako jedna ze tří obcí s pověřeným obecním úřadem. Oblast Vranovsko čítá k současnému datu 22 obcí. (Vranovsko, ©2012) Lepší dokreslení oblasti přináší Obrázek 5: Oblast Vranovsko v rámci Jihomoravského kraje, kde je zmíněná oblast červeně vykreslená.

Obrázek 5: Oblast Vranovsko v rámci Jihomoravského kraje

Zdroj: Zblovice. Dostupné z: http://www.obeczblovice.wcw.cz/.

Mezi nejdominantnější prvky oblasti patří bezpodmínečně řeka Dyje, která protéká ve většině obcí v území. Dalším dominantním prvkem je Býčí Hora, která představuje nejvýše položené místo Vranovska. Při zmiňování dominantních charakteristik území je potřeba uvést také Národní park Podyjí, který se rozkládá mezi městy Znojmem a právě Vranovem nad Dyjí a jako takový se snaží ochraňovat neporušenou přírodu tohoto území. (Vranovsko, ©2012)

Vranovsko se ovšem může kromě panenské přírody pochlubit také množstvím historických památek, cyklostezek, rekreačních zařízení a hlavně také Vranovskou přehradou, která každý rok přiláká velké množství návštěvníků, kteří si zde užijí odpočinek, ale také mají možnost užít si aktivní dovolenou, ke které patří rybaření, vodní sporty, geocaching, cykloturistika nebo pěší turistika. Mezi nejnavštěvovanější výše zmíněné historické památky patří zámek Vranov nad Dyjí, hrad Bítov, zřícenina hradu Cornštejn, zřícenina Frejštejn, zámek Uherčice, kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí nebo kostel Sv. Jakuba Většího ve Vratěníně. (Vranovsko, ©2012)

4.1.2 Vranovsko a meziobecní spolupráce

Ač se může na první pohled zdát, že je Vranovsko ne příliš rozlehlá oblast, dokáže i přes tento prvotní dojem překvapit právě v meziobecní spolupráci. Členství jednotlivých obcí v dalších sdruženích a svazcích, zachycuje Tabulka 2: Členství obcí Vranovska v dalších sdruženích, které přesahují hranice DSO (2013). Všechny obce, vyjma Vracovic, jsou členem dobrovolného svazku obcí Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska. Korolupy, Lubnice, Oslnovice, Uherčice, Vratěnín, Vysočany a od 30. 7. 2014 i 15 zbývajících obcí DSO Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, jsou členy Jemnického mikroregionu, jehož sídlo je v Jemnici. Tytéž obce jsou současně také členy Místní akční skupiny Jemnicko, která se vyznačuje spoluprací obcí s podnikatelským a neziskovým sektorem, čímž napomáhá rozvoji v této oblasti. (GaREP, ©2013, s. 28-29)

Dalším významným svazkem obcí je Svazek obcí Národního parku Podyjí, jehož členy jsou Lesná a Vranov nad Dyjí. Tento Svazek má sídlo ve Znojmě a hlavním cílem je již zmíněná ochrana životního prostředí v Národním parku Podyjí. Chvalatice, Lubnice, Onšov, Oslnovice, Šafov, Uherčice, Vranov nad Dyjí a Vratěnín jsou také členy Svazu měst a obcí ČR a Bítov, Oslnovice, Štítary, Šumná a Vranov nad Dyjí jsou členy Sdružení místních samospráv ČR. Tato sdružení jsou celostátní a jejich hlavním cílem je připravovat zákony, které se týkají místní samosprávy. (GaREP, ©2013, s. 28-29)

Je důležité také zmínit fakt, že kromě spolupráce napříč obcemi a regiony v České republice, je pro oblast Vranovska typická také spolupráce přeshraniční, a to pochopitelně s Rakouskem. Zde se jedná většinou o spolupráci mezi dvěma či více obcemi, které se snaží prostřednictvím této spolupráce poznávat kulturu na druhé straně hranice a pomocí ní se rozvíjet. Jedná se např. o spolupráci mezi Šafovem a Langau a mezi Vratěnínem a Drosendorfem.

Tabulka 2: Členství obcí Vranovska v dalších sdruženích, které přesahují hranice DSO (2013) Název sdružení/svazku Členské obce Vranovska

DSO Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska Bítov, Chvalatice, Korolupy, Lančov, Lesná, Lubnice, Onšov, Oslnovice, Podhradí nad Dyjí, Podmyče, Stálky, Starý Petřín, Šafov, Štítary, Šumná, Uherčice, Vranov nad Dyjí, Vratěnín, Vysočany, Zálesí a Zblovice

MAS Jemnicko Korolupy, Lubnice, Oslnovice, Uherčice, Vratěnín, Vysočany (Bítov, Chvalatice, Lančov, Lesná, Onšov, Podhradí nad Dyjí, Podmyče, Stálky, Starý Petřín, Šafov, Štítary, Šumná, Vranov nad Dyjí, Zálesí a Zblovice)

Svazek obcí NP Podyjí Lesná a Vranov nad Dyjí

Svaz měst a obcí ČR Chvalatice, Lubnice, Onšov, Oslnovice, Šafov, Uherčice, Vranov nad Dyjí a Vratěnín

Sdružení místní samospráv ČR Bítov, Oslnovice, Štítary, Šumná a Vranov nad Dyjí

4.1.3 DSO Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska

4.1.3.1 Základní informace

Svazek obcí, na který se praktická část bakalářské práce zaměřuje, je dobrovolný svazek obcí, Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, založený dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), se sídlem ve Vranově nad Dyjí. Sdružení pro obnovu a rozvoj obcí Vranovska je pracovní skupinou místních samospráv, kterou reprezentují jednotliví starostové obcí. Primárním právním předpisem, který musí být v rámci Sdružení dodržován, jsou stanovy Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska. (Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, ©2005-2015) Titulní stranu těchto stanov zachycuje Obrázek 6: Titulní strana stanov Sdružení.

Obrázek 6: Titulní strana stanov Sdružení

K hlavním orgánům Sdružení patří valná hromada, výbor Sdružení, předseda Sdružení, místopředseda Sdružení a kontrolní komise. „Valná hromada schvaluje a pozměňuje stanovy, volí předsedu a místopředsedu a další členy výboru. Schvaluje návrh rozpočtu Sdružení, zprávu o činnosti a hospodaření Sdružení v uplynulém období a zprávu kontrolní komise. Rozhoduje o ukončení členství jednotlivých členů i ukončení činnosti Sdružení. Rozhoduje o zavedení a výši členských příspěvků Sdružení.“ (Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, ©2005-2015) Dále schvaluje roční závěrku, rozděluje zisk a podíly členů na úhradě ztráty, schvaluje roční zprávu o činnosti Sdružení a o stavu jeho majetku, atd.

Průběh schůze valné hromady je rozdělen do několika fází. V první řadě je samozřejmě nutné, aby předseda poslal pozvánku pro všechny starosty. Pozvánka by měla být stručná a jasná, mělo by se na ní nacházet logo a program, který bude na valné hromadě projednán. Takovéto schůzky svolává předseda každé 3 měsíce nebo v mimořádných případech i častěji.

Po příjezdu na schůzi valné hromady se starostové usadí na místa, rozdělená podle funkcí, kdy v čele sedí předseda, místopředseda a účetní Sdružení. Předseda nejprve přečte úvodní ustanovení a s pomocí účetní sepíše účast jednotlivých starostů na valné hromadě. Na schůzi valné hromady se nejčastěji projednávají členské příspěvky, dále rozpočtová opatření, výdaje na nákup služeb, školení a vzdělávání členů Sdružení, dochází také k vyhodnocení dotací atd.

Výbor Sdružení chystá podklady a dokumenty pro připravované zasedání valné hromady, schvaluje rozpočet, atd. Předseda zastupuje celé Sdružení svým vlastním jménem a podepisuje veškeré dokumenty, které souvisí s činností Sdružení. Místopředseda vykonává funkci předsedy, jestliže je předseda nepřítomen. Kontrolní komise dohlíží hlavně na hospodaření a dodržování rozpočtu a také zda je činnost v souladu se stanovami. (Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, ©2005-2015)

K hlavním cílům DSO patří ochrana životního prostředí v oblasti, rozvoj dopravní infrastruktury, podpora podnikání, podpora vzdělávání, bytová výstavba, výstavba ČOV a kanalizace, tvorba pracovních míst, zřizování cyklostezek, rozvoj služeb pro obyvatelstvo, podpora cestovního ruchu a podílet se na společných kulturních a sportovních akcích (Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, ©2005-2015). 39

K primárním činnostem DSO Vranovska tedy patří: „ochrana společných zájmů a veškerých aktivit, které povedou k ekonomickému, kulturnímu a sociálnímu rozvoji mikroregionu, spolupráce při zpracování a realizaci programů rozvoje regionu, koordinace postupu obcí při řešení společných problémů a zájmů (dopravní obslužnost, zdravotnictví, školství, ekologie, technická infrastruktura, cestovní ruch, kultura), účast v národních a mezinárodních programech, příprava a realizace integrovaných projektů a rozvojových strategií, přeshraniční spolupráce a rozvoj území dle územního plánu“ (Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, ©2005-2015).

Majetek Sdružení je tvořen členskými příspěvky. Zodpovídá za něj předseda Sdružení a je využíván pouze k podpoře aktivit Sdružení a k plnění vytyčených cílů Sdružení. Financování DSO je zabezpečováno pomocí: „příspěvků nebo mimořádných příspěvků všech členských obcí, příspěvků z fondů a dotačních titulů státních a nestátních organizací, darů právnických a fyzických osob a příjmů z činnosti Sdružení“ (Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, ©2005-2015). S tím, že rozpočet DSO na rok 2015 je sestaven jako vyrovnaný a je položkový.

Členy sdružení mohou být výhradně obce. Základním předpokladem členství je zaplacení členského příspěvku. Nový člen může vstoupit, pokud o to písemně požádá, kdy hlavní součástí žádosti je přiložený souhlas se stanovami Sdružení, které jsou primárním dokumentem Sdružení. (Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, ©2005-2015)

Jako v každé společenské instituci mají členové Sdružení svá práva a povinnosti. Mezi základní právo člena Sdružení patří podílet se na aktivitách Sdružení a na jeho řízení, podílet se na majetkovém užitku a právo nahlížet do účetních knih. Naopak mezi povinnosti člena Sdružení patří účastnit se valné hromady Sdružení, dodržovat stanovy Sdružení a platit členské příspěvky. (Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, ©2005-2015)

K členům DSO Vranovsko se řadí Bítov, Chvalatice, Korolupy, Lančov, Lesná, Lubnice, Onšov, Oslnovice, Podhradí nad Dyjí, Podmyče, Stálky, Starý Petřín, Šafov, Štítary, Šumná, Uherčice, Vranov nad Dyjí, Vratěnín, Vysočany, Zálesí a Zblovice (Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, ©2005-2015). Základní informace o členských obcích uvádí Příloha 1: Základní informace o členských obcích Sdružení. 40

Mezi základní cílové skupiny Sdružení se řadí: obyvatelé, členské obce, starostové obcí, zastupitelé obcí, místní podnikatelé, sponzoři a investoři, média, školy, rodiny s dětmi, kulturní a sportovní instituce, turisté, ostatní DSO v rámci kraje, ale také v rámci České republiky, stát a ministerstvo pro místní rozvoj. Toto rozdělení základních cílových skupin uvádí Tabulka 3: Základní cílové skupiny Sdružení.

Tabulka 3: Základní cílové skupiny Sdružení Cílové skupiny Vztah se Sdružením

Obyvatelé regionu Hlavní cílová skupina, podílí se na atraktivitě regionu, Sdružení jedná v jejich prospěch

Členské obce Členové, kteří mohou čerpat dotace, Sdružení jedná v jejich prospěch

Starostové obcí Jejich prostřednictvím jednotlivé obce vystupují a jednají

Zastupitelé obcí Činí rozhodnutí, která silně ovlivňují chod Sdružení

Místní podnikatelé Kooperace se Sdružením v regionu – majitelé restaurací, hotelů

Školy Zajištění vzdělání v regionu, pořádání společných akcí

Kulturní a sportovní instituce Patří sem spolupráce s knihovnami, muzei, pořádání společných kulturních a sportovních akcí

Turisté Lidé, kteří v regionu hledají odpočinek, chtějí poznat historii, kulturu oblasti, ale také turisté, zaměřující se na aktivní dovolenou, tzn. pěší turisté, cykloturisté, lidé vyhledávající vodní a adrenalinové sporty

Ostatní DSO Spolupráce hlavně v rámci kraje, kdy si jednotlivá DSO předávají informace,

zkušenosti a vznikají plány na vytváření větších svazků

Stát Primární a důležitý subjekt, který je nadřazen Sdružení a vytváří zákony pro společnost

Ministerstvo pro místní rozvoj Zabývá se regionální politikou a cestovním ruchem, což jsou pro Sdružení klíčové body

Zdroj: Vlastní zpracování

4.1.3.2 Propagace Sdružení

Propagace Sdružení probíhá v první řadě pomocí vlastních webových stránek www.vranov-region.cz, které jsou zřízeny od roku 2005 a obsahují základní informace o fungování Svazku obcí Vranovska, základní informace o jednotlivých členských obcích, informace týkající se turistického informačního centra, ale také informace směřované hlavně občanům obcí, kam patří informace o ordinování lékařů, otevíracích dobách, atd. (Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, ©2005-2015). Podobu webových stránek prezentuje Obrázek 7: Vzhled webových stránek Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska.

Obrázek 7: Vzhled webových stránek Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska

Důležitým propagačním materiálem jsou bezesporu také propagační brožury obcí, vydávané právě Sdružením. Tyto materiály obsahují hlavně informace týkající se cestovního ruchu, tzn., prezentují pamětihodnosti v jednotlivých obcích, možnosti kulturního a sportovního vyžití, také možnosti ubytování a stravování, služby v oblasti, turistické cíle, důležitá telefonní čísla, mapy, fotografie, atd. (Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, ©2005-2015)

Pro jednoduchou ilustraci a dokreslení bude sloužit brožura, která obsahuje zajímavosti a pamětihodnosti v jednotlivých obcích regionu, tu znázorňuje Obrázek 8: Brožura Obce vranovského regionu.

Obrázek 8: Brožura Obce vranovského regionu

Dále je oblast Vranovska prezentovaná prostřednictvím webových stránek: http://www.ouvranov.cz/ http://www.vranovsko.cz/ http://www.navstivtevranovsko.cz/

Poslední zmíněná webová stránka je nový turistický portál, který obsahuje informace o Vranovsku. Tyto informace jsou určeny hlavně turistům a návštěvníkům mikroregionu. Tento webový portál je moderně zpracován, obsahuje základní údaje o Vranovsku, informace o ubytování a o stravovacích zařízeních, dále také tipy na výlety a kalendář pořádaných akcí, mnoho fotografií, ale také mapek. Webové stránky jsou propojeny se stránkou na sociální síti facebook, což je moderní způsob komunikace, sdílení dat, fotografií a videí. (Navštivte Vranovsko, ©2014) Vzhled webových stránek navstivtevranovsko.cz nastiňuje Obrázek 9: Vzhled webových stránek navstivtevranovsko.cz.

Obrázek 9: Vzhled webových stránek navstivtevranovsko.cz

V současné době webové stránky navstivtevranovsko.cz propagují hlavně akce spojené se zahájením rekreační sezóny v roce 2015. Mezi největší naplánované akce patří víkend plný zážitků, konaný při příležitosti tradičního Zahájení rekreační sezóny. Tato akce se uskuteční o víkendu 24. – 26. 4. 2015 a návštěvníci budou moci zavítat na zámek Vranov nebo hrad Bítov ve zvýhodněných cenách. Zdarma budou moci využít turistický vláček, navštívit keramickou dílnu nebo vodní elektrárnu, a také hráz Vranovské přehrady. (Navštivte Vranovsko, ©2014)

4.2 Dotazníkové šetření

4.2.1 Informace o dotazníkovém šetření

Výsledky potřebné pro navrhnutí řešení pro zlepšení a prohloubení spolupráce obcí v dobrovolném svazku obcí Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, jsem získala metodou dotazníkového šetření.

Dotazníkové šetření bylo prováděno na vzorku 100 respondentů na území dobrovolného svazku obcí Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska. Dotazník obsahuje 12 otázek, které jsou jak uzavřené, polouzavřené, tak i otevřené. Dotazník má tištěnou i elektronickou podobu.

V úvodu dotazníku se nachází základní informace, týkající se dotazníkového šetření. Poté je dotazník rozdělen na dvě základní skupiny otázek. První skupinou jsou identifikační otázky neboli otázky týkající se rozdělení respondentů do dvou kategorií na základě toho, zda jsou zastupiteli obcí a úředníky obecních úřadů nebo jsou pouze občany obcí, a otázky dotazující se respondentů na věk a pohlaví. Druhou skupinou jsou otázky, týkající se přímo spolupráce obcí. Tyto otázky se snaží zjistit, zda respondenti pojem spolupráce obcí znají nebo se s ním setkali, jaké formy spolupráce obcí znají, kde se o spolupráci dozvěděli, jakým tématům by se spolupráce obcí měla věnovat, jaká jsou 3 největší negativa a pozitiva v oblasti spolupráce obcí, zda je obec, ve které respondenti žijí členem nějakého spolupracujícího subjektu a zda vzešly na základě tohoto členství nějaké významné projekty. Poslední otázka je právě otevřenou otázkou a dotazuje se, co je potřeba pozměnit, aby meziobecní spolupráce byla efektivní. Podobu vytvořeného dotazníku zachycuje Příloha 2: Dotazník.

Za pomoci dotazníku byly zjištěny údaje a informace, které byly dále zpracovány do podoby přehledných grafů a tabulky a na základě kterých byla navrhnuta řešení pro zlepšení a prohloubení spolupráce v rámci Sdružení.

4.2.2 Výsledky dotazníkového šetření

Identifikační otázky

V první části dotazníku, který byl základním kamenem dotazníkového šetření, byly uvedeny identifikační otázky, týkající se nejprve zařazení respondentů do skupiny podle toho zda jsou zastupiteli obce nebo úředníky obecních úřadů, nebo pouze občany obcí, dále byli respondenti zařazeni do skupin v závislosti na jejich věku a jejich pohlaví. Tyto identifikační otázky ukazuje Tabulka 4: Identifikační otázky.

Tabulka 4: Identifikační otázky Otázka 1: zastupitelem obce nebo pouze občanem obce Jste: úředníkem obecního úřadu

39 respondentů; 39 % 61 respondentů; 61 %

Otázka 2: do 20 let 21 - 50 let nad 50 let Váš věk: 20 respondentů; 52 respondentů; 28 20 % 52 % respondentů; 28 %

Otázka 3: muž žena Pohlaví: 41 respondentů; 41 % 59 respondentů; 59 %

Zdroj: Vlastní zpracování

Z tabulky lze vyčíst, že v dotazníkovém šetření odpovídalo 39 respondentů, kteří jsou zastupiteli obcí nebo úředníci obecních úřadů a 61 respondentů, kteří jsou pouze občany obcí a nespadají ani do kategorie zastupitelů obcí nebo úředníků obecních úřadů.

Nejčastěji zastoupenou věkovou skupinou jsou lidé ve skupině 21 – 50 let s 52 %. Kromě této skupiny probíhalo šetření i u respondentů mladších 20 let, kteří čítají 20 % a také u respondentů nad 50 let, kteří čítají 28 %. Právě skupina respondentů nad 50 let byla nejčastěji vyplňována zastupiteli obcí nebo úředníky obecních úřadů. Ze 100 respondentů odpovídalo na dotazník 41 % mužů a 59 % žen. 48

Otázky, týkající se přímo spolupráce obcí

Druhá část dotazníku obsahuje otázky, které se přímo týkají tématu spolupráce obcí.

Otázka 4: Setkal/a jste se nebo znáte pojem spolupráce obcí, který znamená kooperování obcí se složkami státní správy, jednotkami samosprávy, neziskovými organizacemi, podnikatelským sektorem nebo občany, jehož hlavním cílem je rozvoj regionů?

Otázka 4 se dotazovala respondentů, zda se setkali nebo vůbec vědí, co je to spolupráce obcí. Pokud odpověděli ano, pokračovali dále ve vyplňování dotazníku. Pokud byla jejich odpověď ne, nepokračovali dále ve vyplňování dotazníku.

Graf 1: Znalost pojmu a informovanost o pojmu spolupráce obcí

Setkal/a jste se nebo znáte pojem spolupráce obcí, který znamená kooperování obcí se složkami státní správy, jednotkami samosprávy, neziskovými organizacemi, podnikatelským sektorem nebo občany, jehož hlavním cílem je rozvoj regionů?

44; 44% ano 56; 56% ne

Zdroj: Vlastní zpracování

Graf 1 poukazuje na fakt, že většina oslovených respondentů, a to 56 %, zná nebo se setkala s pojmem spolupráce obcí. 44 % respondentů odpovědělo negativně, a proto tito respondenti dále nepokračovali ve vyplňování dotazníku. Do těchto 44 % se řadili hlavně lidé, kteří jsou pouze občany obce, našli se ovšem i zastupitelé obcí a úředníci obecních úřadů, jejichž odpověď byla také negativní, což je velmi zarážející.

Otázka 5: Pokud jste se setkal/a s pojmem spolupráce obcí, jaké formy spolupráce znáte? (Je přípustné zaškrtnout více možností)

Otázka 5 vyžadovala, aby respondenti v předchozí otázce zaškrtli možnost ano. Tato podmínka byla nutná pro další vyplňování dotazníku. Pokud tedy respondenti zaškrtli možnost ano, a tudíž se setkali s pojmem spolupráce obcí, odpovídali, s jakou formou konkrétně se setkali. Na výběr měli 13 možností, včetně možnosti jiné. V této otázce bylo přípustné zaškrtnout více možností, a tudíž se počet zaškrtnutých možností liší od počtu respondentů, kteří zaškrtli možnost ano, tedy 56 respondentů.

Graf 2: Znalost forem spolupráce obcí

Pokud jste se setkal/a s pojmem spolupráce obcí, jaké formy spolupráce znáte? (Je přípustné zaškrtnout více možností)

jiné (uveďte prosím) 0 public-private-partnership (PPP) 0 společná právnická osoba 1 místní agenda 21 (MA 21) 2 přeshraniční impulzní centra (GIZ) 3 smlouva ke splnění konkrétního úkolu 4 Národní síť Zdravých měst 4 euroregiony 7 zájmové sdružení právnických osob 8 partnerská města 16 místní akční skupina 26 Svaz měst a obcí ČR 30 dobrovolný svazek obcí 48 0 10 20 30 40 50 60

Zdroj: Vlastní zpracování

Z grafu 2 vyplývá, že převážná většina respondentů, tedy 48 respondentů, zná nebo se setkala s dobrovolným svazkem obcí, který je pro dotazovanou oblast klíčový. Další formy spolupráce, které byly hojně zastoupeny, jsou spolupráce prostřednictvím Svazu měst a obcí ČR, kdy tuto možnost označilo 30 respondentů, místní akční skupina s 26 respondenty a partnerská města s 16 respondenty. Zajímavý je určitě fakt, že dotazovaní se, ať už osobně nebo z médií, setkali téměř s každou formou spolupráce, tedy vyjma spolupráce prostřednictvím public-private-partnership (PPP). Kolonka jiné zůstala nevyplněna.

Otázka 6: Kde jste získal/a informace o spolupráci obcí?

V 6. otázce byli respondenti dotazování na to, kde získali informace o pojmu spolupráce obcí.

Graf 3: Získání informací o spolupráci

Kde jste získal/a informace o spolupráci obcí?

3; 5% se spoluprací se setkávám v každodenním životě 15; 27% obce o spolupráci jsem se dozvěděl/a pouze z tisku 28; 50% či z jiných médií o spolupráci jsem dozvěděl/a z doslechu

10; 18% o spolupráci jsem se dozvěděl/a ze zkušeností jiné obce

Zdroj: Vlastní zpracování

Graf nastiňuje, že 28 respondentů, tedy 50 % respondentů, se se spoluprací setkává v každodenním životě obce, což znamená, že vnímají, že se jich spolupráce přímo dotýká, hovoří se o ní v obci, atd. 15 respondentů, tedy 27 % se o spolupráci dozvědělo z doslechu, což znamená hlavně informace poskytnuté ve škole, v práci nebo od známých. 10 respondentů, tedy 18 %, se o spolupráci dozvědělo z tisku nebo z jiných médií, kam patří například televize. Posledních 5 %, tedy pouze 3 respondenti, odpovědělo, že se o spolupráci dozvědělo ze zkušeností jiné obce. O zkušenostech jiné obce se dá dozvědět z webových stránek té dané obce, z akcí, které pořádá v rámci spolupráce nebo od občanů spolupracujících obcí. Je ale zarážející, že 3 respondenti odpověděli takto, jelikož všechny obce ve zkoumané oblasti jsou členy spolupracujícího sdružení. 51

Otázka 7: Jakým tématům by se měla spolupráce obcí věnovat? (Je přípustné zaškrtnout více možností)

Otázka 7 se zabývá tématy, kterým by se měla spolupráce obcí věnovat. Tuto otázku tvoří 18 nabídnutých možností, kdy respondenti měli oprávnění zaškrtnout více možností.

Graf 4: Témata, kterým by se měla spolupráce obcí věnovat

Jakým tématům by se měla spolupráce obcí věnovat? (Je přípustné zaškrtnout více možností)

bytová výstavba 5 rozšíření sběrných dvorů 8 plynofikace 8 výstavba vodovodů 9 zajistit konkurenceschopnost regionu 9 zřizování cyklostezek 10 výstavba a rozšiřování infrastruktury 10 vzájemná spolupráce občanů 12 podpora vzdělávání a výstavba škol 15 podpora zemědělství 15 podpora cestovního ruchu 17 výstavba ČOV a kanalizace 19 ochrana životního prostředí 23 podpora podnikání 23 rozvoj služeb pro obyvatelstvo 24 společné kulturní a sportovní akce 29 dostupná soc. a zdravotní péče 36 tvorba pracovních míst 40 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45

Zdroj: Vlastní zpracování

Z grafu je zřetelné, že respondenti shledávají všechny možnosti důležité, avšak mezi nejdůležitější témata, na která by se měla spolupráce obcí zaměřit, patří tvorba pracovních míst, kdy tuto možnost zaškrtlo 40 respondentů, zajistit dostupnou sociální a zdravotní péči, kdy tuto možnost zaškrtlo 36 respondentů nebo pořádat společné kulturní a sportovní akce, což označilo 29 respondentů. Pořádání kulturních a sportovních akcí se z těchto 3 možností dá nejlépe praktikovat, protože předchozí dvě možnosti závisejí na spolupráci s podnikatelským sektorem a se zdravotními a sociálními institucemi. Mezi další témata, kterým by se měla spolupráce obcí věnovat, náleží např. rozvoj služeb pro obyvatelstvo nebo podpora podnikání.

Otázka 8: Vyberte z nabídky 3 pozitiva, která jsou podle Vás klíčová v oblasti spolupráce obcí.

V otázce 8 měli respondenti z nabídky možností vybrat 3 největší pozitiva, která jsou podle nich klíčová v oblasti spolupráce obcí. V této otázce si mohli respondenti vybírat 3 pozitiva z nabídky 13 možností, včetně možnosti žádná pozitiva a jiné. Na základě odpovědí byly vybrány 3 nejčastější možnosti.

Graf 5: 3 pozitiva, která jsou klíčová v oblasti spolupráce obcí

Vyberte z nabídky 3 pozitiva, která jsou podle Vás klíčová v oblasti spolupráce obcí. 35

30 29 28

20 19

0 získávání dotací získávání informací snazší realizace projektů

Zdroj: Vlastní zpracování

Mezi 3 největší pozitiva zařadili respondenti získávání dotací, získávání informací a snazší realizace projektů. Získávání dotací označilo 29 respondentů z celkového počtu 56. Získávání informací označilo 28 respondentů a 19 respondentů označilo snazší realizaci projektů. K možnostem, které respondenti také vybírali, náleží prosazování zájmů své obce, předávání zkušeností pro rozvoj obce, rozvoj zaměstnanosti, vzdělanosti a podnikatelských příležitostí nebo také rozvoj cestovního ruchu.

Otázka 9: Vyberte z nabídky 3 negativa, která jsou podle Vás klíčová v oblasti spolupráce obcí.

V otázce 9 měli respondenti z nabídky možností vybrat 3 největší negativa, která jsou podle nich klíčová v oblasti spolupráce obcí. V této otázce si mohli respondenti vybírat 3 negativa z nabídky 12 možností, včetně možnosti žádná pozitiva a jiné. Na základě odpovědí byly vybrány 3 nejčastější možnosti.

Graf 6: 3 negativa, která jsou klíčová v oblasti spolupráce obcí

Vyberte z nabídky 3 negativa, která jsou podle Vás klíčová v oblasti spolupráce obcí. 35

25 20 20 18 17 15

0 odmítavý postoj způsob vzájemné nedostatečná odbornost některých obcí komunikace zastupitelů

Zdroj: Vlastní zpracování

Mezi 3 největší negativa zařadili respondenti odmítavý postoj některých obcí ke spolupráci, způsob vzájemné komunikace v rámci spolupracujícího subjektu a nedostatečná odbornost zastupitelů. Odmítavý postoj některých obcí označilo 20 respondentů z celkového počtu 56. Způsob vzájemné komunikace označilo 18 respondentů a 17 respondentů označilo nedostatečnou odbornost zastupitelů. K možnostem, které respondenti také vybírali, přísluší nízký počet společných činností a akcí, způsob financování nebo také možnost žádná, kterou vybralo 11 respondentů.

Otázka 10: Je Vaše obec členem nějakého spolupracujícího subjektu, svazku, sdružení, atd.?

Tato otázka zjišťovala, zda respondenti vědí, jestli přímo jejich obec je členem nějakého spolupracujícího subjektu, svazku či sdružení. Jelikož předchozí otázky byly více méně obecného charakteru, zde se mělo ukázat, jestli dotazovaní tuší, zda spolupráce probíhá i v jejich obci. Byly jim nabídnuty 3 možnosti odpovědí, a to ano, ne a nevím. Pokud označili ne a nevím, byli dotazníkem odkázáni přejít až na otázku 12.

Graf 7: Členství obce v nějakém spolupracujícím subjektu, svazku, sdružení, atd.

Je Vaše obec členem nějakého spolupracujícího subjektu, svazku, sdružení, atd.?

24; 43% ano 28; 50% ne nevím

4; 7%

Zdroj: Vlastní zpracování

Graf 7 prezentuje, že v otázce 10 bylo zjištěno, že 28 respondentů, tedy 50 % odpovídajících, označilo možnost ano. Překvapivé zjištění bylo to, že až 24 respondentů, tedy 43 % dotázaných neví, jestli jejich obec spolupracuje v rámci nějakého spolupracujícího subjektu. Do této kategorie spadali hlavně lidé, kteří jsou pouze občany obcí. Odpověď ne, která by se v oblasti Vranovsko neměla objevit ani jednou, ale byla záměrně položena, aby se projevila informovanost respondentů, byla vyplněna od 4 respondentů, kteří představují 7 %. Právě tito 4 respondenti a 24 respondentů, kteří označili odpověď nevím, byli požádání o přechod na otázku číslo 12. 55

Otázka 10a: Pokud ano, uveďte prosím jakého:

Otázka 10a nebyla přímo označenou otázkou, ale v případě, že respondenti určili odpověď ano v otázce 10, což zahrnuje 28 respondentů, měli uvést, jakého spolupracujícího subjektu, svazku, sdružení, atd. je jejich obec členem. Zde měli možnost respondenti odpovědět libovolně.

Graf 8: Spolupracující subjekty, ve kterých jsou obce členy

Pokud ano, uveďte prosím jakého:

hasiči, myslivci 1 Region Tour Podyjí 1 Znojemský regionální rozvoj 1 Svaz měst a obcí ČR 1 Sdružení místních samospráv 2 Svazek obcí Národního parku Podyjí 3 ZSO VAK Znojemsko 6 MAS Jemnicko 17 Sdružení pro rozvoj a obn. obcí … 27

0 10 20 30

Zdroj: Vlastní zpracování

Z grafu 8 vyplývá, že téměř všichni respondenti, tedy 27 z 28 respondentů, uvedli, že je jejich obec členem DSO Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska. 17 respondentů napsalo, že jejich obce jsou členy MAS Jemnicko, kam mimo jiné patří ale všechny obce, které jsou zároveň členy DSO Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska. Mezi další spolupracující subjekty, které respondenti uvedli, se řadí ZSO VAK Znojemsko, Svazek obcí Národního parku Podyjí, Sdružení místních samospráv, Svaz měst a obcí ČR nebo Znojemský regionální rozvoj. K zajímavým odpovědím spadá určitě odpověď Region Tour Podyjí, což je ale pouze rezervační a informační systém, nebo také odpověď hasiči, myslivci, kdy se jedná o dobrovolné skupiny lidí se stejným zájmem, kteří se sdružují např. v rámci obce. Tato odpověď byla s největší pravděpodobností uvedena, protože činnost těchto skupin je znatelná v každodenním životě obce a respondentovi se tak mohlo zdát, že představuje přímo spolupráci obcí.

Otázka 11: Vzešly na základě členství Vaší obce ve spolupracujícím svazku, sdružení, atd. nějaké významné projekty?

Na to, zda vzešly na základě členství obce, ve které respondenti žijí, ve spolupracujícím svazku, sdružení, atd. nějaké významné projekty, se tázala otázka 11. Tato otázka nabízela možnosti ano, ne a nevím a vycházela z otázky 10. Podmínkou, aby mohli respondenti odpovědět na otázku 11, bylo označit v otázce 10 odpověď ano, kterou označilo 28 respondentů.

Graf 9: Uskutečnění významných projektů na základě členství obcí ve spolupracujících subjektech

Vzešly na základě členství Vaší obce ve spolupracujícím svazku, sdružení, atd. nějaké významné projekty?

9; 32% ano ne 16; 57% nevím

3; 11%

Zdroj: Vlastní zpracování

Z uvedeného grafu plyne, že 57 % odpovídajících, tedy 16 respondentů, zaškrtlo v dotazníku odpověď ano. 9 respondentů, kteří představují 32 %, neví, jestli jejich obec uskutečnila nějaké projekty na základě členství ve spolupracujícím subjektu a 3 respondenti, kteří představují 11 %, uvedli, že jejich obec žádné významné projekty, vzešlé z členství ve spolupracujícím subjektu, neuskutečnila.

Otázka 11a: Pokud ano, uveďte prosím jaké:

Otázka 11a nebyla přímo označenou otázkou, ale v případě, že respondenti určili odpověď ano v otázce 11, což zahrnuje 16 respondentů, měli uvést, jaké významné projekty vzešly na základě členství jejich obce ve spolupracujícím subjektu. Zde měli možnost respondenti odpovědět libovolně.

Graf 10: Projekty vzešlé na základě členství obcí ve spolupracujících subjektech

Pokud ano, uveďte prosím jaké:

informační tabule 1 lavičky 1 rekultivace skládky 1 rozvoj cyklostezek 1 úprava veřejného prostranství 1 ČOV 2 dětské hřiště 3 kanalizace 3 vodovod 3 plynofikace 7

0 1 2 3 4 5 6 7 8

Zdroj: Vlastní zpracování

Graf 10 prezentuje libovolné odpovědi respondentů na otázku 11. Mezi nejvýznamnější projekty, které vzešly na základě spolupráce obce, ve které respondenti žijí, v rámci spolupracujícího subjektu, zařadilo 7 respondentů plynofikaci obce, 3 respondenti uvedli možnost vybudování vodovodu a další 3 respondenti vybudování kanalizace. Mezi další projekty, které respondenti napsali, náleží výstavba nového dětského hřiště, vybudování čističky odpadních vod, projekt na úpravu veřejného prostranství, na rozvoj cyklostezek, dále také rekultivace skládky, umístění nových laviček a informačních tabulí.

Otázka 12: Co si myslíte, že je potřeba pozměnit, aby obecní spolupráce jako taková byla efektivní?

Poslední, tedy 12. otázka, byla otevřená a měla za úkol zjistit, co si respondenti myslí, že je potřeba pozměnit, aby obecní spolupráce jako taková byla efektivní. Všechny odpovědi jsou uvedeny v takové formě, jak byly napsány do dotazníku nebo mírně stylisticky a gramaticky upraveny.

Graf 11: Změna, která by zefektivnila spolupráci mezi obcemi

Co si myslíte, že je potřeba pozměnit, aby obecní spolupráce jako taková byla efektivní?

jasně daná pravidla financování 1 nevím, nejsem zastupitel 1 uvolnění starostů 1 teprve se seznamuji se spoluprací obcí 1 nic mě nenapadá 1 větší propagace 1 podpora ze strany kraje, ministerstev … 2 aktivita všech obcí 2 financování svazku ze SR nebo z dotací 2 změna legislativy 2 větší informovanost 3 větší chuť spolupracovat 3 zřídit funkci manažera mikroregionu 5 nevím 5 lepší vzájemná komunikace a domluva 7 nevyplnilo 19

0 5 10 15 20

Zdroj: Vlastní zpracování

Z grafu 11 je zřetelné, že 19 respondentů nenapadla žádná změna, která by byla potřebná pro zefektivnění spolupráce obcí, a tak tuto otázku nevyplnili. 7 respondentů uvedlo, že k zefektivnění obecní spolupráce, je nutná lepší vzájemná komunikace a domluva. 5 respondentů uvedlo, že neví, jaká změna je potřebná k zefektivnění. K dalším odpovědím respondentů se řadí odpověď: zřídit funkci manažera regionu, větší chuť spolupracovat, větší informovanost, změna legislativy, financování svazku ze SR nebo z dotací, aktivita všech obcí, podpora ze strany, ministerstev a státu, větší propagace, nic mě nenapadá, teprve se seznamuji se spoluprací obcí, uvolnění starostů, nevím, nejsem zastupitel a jasně daná pravidla financování. 59

4.2.3 SWOT analýza spolupráce Sdružení

U každého spolupracujícího subjektu je nutné uvědomit si silné a slabé stránky spolupráce a také příležitosti a hrozby, které dokáže rozpoznat metoda zvaná SWOT analýza. Jinak tomu není ani v rámci spolupráce DSO Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska. Silné a slabé stránky a příležitosti a hrozby tohoto spolupracujícího subjektu naznačuje Tabulka 5: SWOT analýza spolupráce DSO Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska.

Tabulka 5: SWOT analýza spolupráce DSO Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska Silné stránky Slabé stránky Kvalitně zpracovaný obsah Prezentace meziobecní spolupráce u občanů webových stránek, obcí, které patří do DSO Snazší realizování projektů (rozvoj Pasivní přístup většiny občanů ke spolupráci dopravní infrastruktury a výstavba Absence funkce manažera mikroregionu ČOV) Nízký počet společenských akcí Rozsáhlá síť cyklostezek Nedostatečná odbornost zastupitelů Aktivní přístup většiny starostů Vzdálenost od velkých center Flexibilnější řešení problémů Spolupráce často vnímána pouze jako nástroj Spolupráce s jinými k získání financí spolupracujícími subjekty Nevydávání žádného čtvrtletníku, který by informoval občany, o tom, jak spolupracuje DSO Příležitosti Hrozby Vhodná nabídka školení pro Znečištění životního prostředí zastupitele Ukončení fungování DSO Vytvoření DSO, který by čítal všech Mladí lidé hromadně opouštějí oblast 111 obcí Znojemska Hraniční přechody s Rakouskem

K silným stránkám v rámci spolupráce dobrovolného svazku obcí Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska se řadí:

 kvalitně zpracovaný obsah webových stránek Sdružení www.vranov-region.cz, kdy tyto stránky obsahují velké množství potřebných informací. Grafické zpracování stránek však není na takové úrovni jako obsah informací a mělo by proto projít redesignem.  snazší realizování projektů, ke kterým patří projekty na rozvoj dopravní infrastruktury, projekty zaměřené na výstavbu čističek odpadních vod a kanalizací, projekty týkající se vybavení venkovním mobiliářem pro cestovní ruch (lavičky, stojany na jízdní kola)  rozsáhlá síť cyklostezek na území Sdružení  aktivní přístup většiny starostů obcí Sdružení  flexibilnější řešení problémů  spolupráce s jinými spolupracujícími subjekty

K slabým stránkám v rámci spolupráce Sdružení se řadí:

 nedostatečná prezentace meziobecní spolupráce u občanů obcí, které patří do Sdružení  pasivní přístup většiny občanů ke spolupráci, za což může v určité míře právě nedostatečná prezentace  absence funkce manažera mikroregionu, což je důležitá osoba v čele celého mikroregionu, který tento mikroregion reprezentuje a zastupuje navenek  nízký počet společných společenských akcí, které by se týkaly hlavně občanů Sdružení  nedostatečná odbornost zastupitelů v oblasti meziobecní spolupráce, kdy zastupitelé nevědí, jaké výhody jim tato spolupráce může přinášet  vzdálenost od velkých center a měst  fakt, že je spolupráce často vnímána pouze jako nástroj k získání financí  nevydávání žádného informativního čtvrtletníku, který by poskytoval informace hlavně pro občany o tom, jak spolupracuje Sdružení.

K příležitostem spolupráce Sdružení náleží:

 najít vhodnou nabídku školení pro zastupitele obcí  vytvořit dobrovolný svazek obcí, který by čítal všech 111 obcí Znojemska, kdy o tomto DSO se hovoří při realizování projektu, který je pod záštitou Svazu měst a obcí ČR, a jehož hlavním cílem je prohloubit meziobecní spolupráci  hraniční přechody s Rakouskem, které občanům Sdružení nabízí pracovní příležitosti, ale také možnost podílet se na společných přeshraničních akcích, hlavně s obcemi Langau a Drosendorf

K hrozbám náleží:

 znečištění životního prostředí, které by mohlo způsobit odliv turistů a návštěvníků z mikroregionu  ukončení fungování Sdružení, které by mohlo způsobit zhoršené získávání prostředků a dotací pro obce  mladí lidé hromadně opouštějí oblast Vranovsko, hlavně kvůli nedostatečné nabídce pracovních míst

4.3 Navrhovaná řešení pro zlepšení a prohloubení spolupráce obcí v DSO Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska

V prvním úseku praktické části bakalářské práce byla charakterizována oblast Vranovsko, shrnuty možnosti spolupráce obcí v mikroregionu Vranovsko neboli v dobrovolném svazku obcí Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska. Tento dobrovolný svazek byl poté charakterizován, byla popsána jeho činnost a také jeho propagace. V druhém úseku praktické části bakalářské práce byly především uvedeny výsledky dotazníkového šetření, které bylo nejdůležitější součástí praktické části. Tyto výsledky byly zpracovány do podoby přehledných grafů a tabulky. V závěru praktické části byla uvedena SWOT analýza spolupráce Sdružení, tedy silné a slabé stránky spolupráce a příležitosti a hrozby spolupráce Sdružení.

Na základě uvedených výsledků bylo zjištěno, že existuje mnoho nepatrných nedostatků, které se vyskytují v oblasti meziobecní spolupráce na území DSO Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska. Mezi hlavní nedostatky podle respondentů patří: odmítavý postoj některých obcí, způsob vzájemné komunikace, nedostatečná odbornost zastupitelů, nízký počet společných činností a akcí, způsob financování, atd.

Tyto nedostatky by se daly zmírnit nebo odstranit pomocí mnou navrhovaných zlepšení, která byla vypracována právě na základě výsledků dotazníkového šetření, kdy dokonce v otázce 12 měli respondenti sami možnost otevřeně napsat změny, které by podle nich vedly k zefektivnění spolupráce. V odpovědích na otázku 12 respondenti navrhují lepší vzájemnou komunikaci a domluvu, zřízení funkce manažera mikroregionu, větší chuť spolupracovat, větší informovanost, změnu legislativy, financování svazku ze státního rozpočtu nebo z dotací, aktivitu všech obcí, dále podporu ze strany kraje, ministerstev a státu, větší propagaci, uvolnění starostů, atd.

Mezi mnou navrhovaná řešení náleží pořádat každoročně „Den Sdružení“, popřípadě „Den Vranovska“, zřídit funkci manažera mikroregionu, upravit webové stránky Sdružení, vydávat čtvrtletní zpravodaj a realizovat vhodné školení pro zastupitele v oblasti meziobecní spolupráce. Tyto návrhy by podle mého mohly vést ke zlepšení a prohloubení spolupráce obcí DSO Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, což je hlavním cílem bakalářské práce.

Navrhovaná řešení pro zlepšení a prohloubení spolupráce v DSO Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska:

 Pořádat každoročně „Den Sdružení“, popřípadě „Den Vranovska“, což by byla akce konaná za účelem rozšíření povědomí o spolupráci, hlavně mezi občany obcí, které patří do Sdružení, a také za účelem vytvoření, popřípadě prohloubení vztahů a vazeb mezi občany obcí, které patří do Sdružení. V současné době je na Vranovsku pořádáno velké množství akcí a aktivit, ale většina z nich je zaměřená hlavně na turisty a žádná akce nemá celomikroregionální podobu.

Tato akce by se konala jeden den v roce v letních měsících a každý rok by tato akce byla pořádána v jiné obci Sdružení, aby nedošlo k přílišné koncentraci pouze v jedné obci. Pořádající obec by sama zvolila prostor, kde se bude akce konat a sama by navrhla program, kdy by bylo nutné, aby pak byl schválen všemi obcemi ve Sdružení.

Tento program by odpovídal tomu, co danou obec charakterizuje, např. obec Vratěnín by mohla uspořádat fotbalové utkání, kde by soutěžili fotbalové týmy z jednotlivých obcí nebo také pochod Graselovou stezkou, která je vyhlášená. Na konci dne by bylo nachystané večerní posezení s živou kapelou.

Obec Uherčice by zase mohla uspořádat prohlídku zámeckého areálu, kdy by na konci dne vystoupila v zámecké zahradě operní pěvkyně Pavlína Senić, která Uherčice často navštěvuje.

Vranov nad Dyjí by mohl uspořádat sportovní odpoledne na Vranovské přehradě, kde by návštěvníci měli možnost si vyzkoušet bungee jumping, paddleboarding, nebo projížďku na lodi. Večer by byla pro návštěvníky připravena živá kapela na pláži a v noci by se konal buď noční rybolov, nebo noční prohlídka přehradní hráze. Tuto akci by financovala každá obec z vlastních zdrojů.

 Zřídit funkci manažera mikroregionu, jelikož jeho absence byla zmíněna v dotaznících jako jeden z problémů, který brání zefektivnění spolupráce. Manažer mikroregionu by byl důležitá osoba s patřičným vzděláním a zkušenostmi, získanými v dané oblasti, v čele celého Sdružení.

Hlavním cílem manažera by bylo reprezentovat Sdružení navenek, tudíž jednat v jeho jménu na vlastní zodpovědnost. Další jeho činností by bylo navazovat nové kontakty, ať už s investory nebo s manažery jiných regionů, díky kterým se bude rozvíjet partnerství mezi Sdružením a ostatními subjekty, zjišťovat jaké problémy se v oblasti vyskytují a podílet se na jejich odstranění, naopak prezentovat úspěšně dokončené akce a aktivity na veřejnosti, dále vyhledávat takové projekty, které povedou k rozvoji obcí ve Sdružení. Kromě toho by měl vést celou agendu Sdružení a měl by neustále provádět výzkum, jestli jsou občané obcí a zastupitelé obcí spokojeni s jeho činností, popřípadě přijímat od nich podněty, které by sloužily k zefektivnění jeho činnosti.

 Úprava webových stránek Sdružení http://www.vranov-region.cz/, kde je podle mě nutné uvést všechny úspěšné projekty, které vzešly z členství ve Sdružení, uvést naplánované úkoly a činnosti, které se chystají v rámci Sdružení a vytvořit speciální anonymní formulář, kde budou moci občané napsat své stížnosti nebo návrhy na vylepšení spolupráce přímo na těchto webových stránkách, bez použití své e-mailové adresy. Kromě těchto úprav navrhuji změnit grafické zpracování stránek, a to hlavně grafické zpracování úvodního titulku a barvu webových stránek z barvy tmavě oranžové na barvu šedozelenou například.

 Vydávání čtvrtletního zpravodaje, který by sdělovat informace hlavně občanům Sdružení, kteří v současné době, na základě zjištěných výsledků, informace o fungování a činnosti Sdružení a výhodách členství nemají na dostatečné úrovni. Informoval by o aktivitách a společenských akcích za poslední čtvrtletí, o plánovaných aktivitách, společenských akcích, které by byly zachyceny v kalendáři akcí, dále by obsahoval informace o plánovaných investičních akcích, o zamýšlených dotacích, údaje týkající se školství, zdravotnictví a služeb v oblasti. Mimo to by měl zahrnovat také fotografie, které by činnost Sdružení lépe dokreslily a část, kde by bylo možné umístit inzeráty a reklamu. Tento zpravodaj by byl v režii manažera regionu (respektive předsedy Sdružení), byl by rozesílán zdarma a jeho financování by bylo zabezpečeno z peněz Sdružení. Podobu mnou navrhovaného zpravodaje představuje Obrázek 10: Vzhled navrhovaného čtvrtletního zpravodaje. 65

Obrázek 10: Vzhled navrhovaného čtvrtletního zpravodaje

 Realizovat vhodné školení pro zastupitele. Hlavním cílem tohoto školení by bylo osvojení si základních znalostí, které se týkají správného řízení a vedení obce. Do těchto osvojených znalostí by patřily i znalosti, zaměřující se právě na meziobecní spolupráci, jako formy spolupráce obcí, důvody spolupráce obcí, pozitiva a negativa, která plynou z meziobecní spolupráce, témata, na které se spolupráce obcí zaměřuje, projekty, které je možné uskutečňovat v rámci členství obcí ve spolupracujících subjektech, atd.

V současné době probíhá mnoho setkání i školení, ale ty se zaměřují především na starosty obcí nebo na úředníky obecních úřadů. Mezi taková setkání patří nedávno proběhnuté setkání starostů za účelem realizace projektu, který je pod záštitou Svazu měst a obcí ČR, a jehož hlavním cílem je prohloubit meziobecní spolupráci. V oblasti Znojemsko se konkrétně projekt zaměřuje na zformování vhodných podmínek pro vytvoření DSO Znojemska, který by čítal všech 111 obcí.

Právě v důsledku probíhajících školení, zaměřených především na starosty obcí a na úředníky obecních úřadů je nabídka vhodných školení pro zastupitele obcí nedostatečná. Je tedy potřeba realizovat taková školení, která budou přímo zaměřena právě na zastupitele, jelikož nedostatečná odbornost zastupitelů byla jedním z 3 klíčových negativ, které respondenti označili v otázce 9 v dotazníku.

Školení, kterého by podle mě měli zastupitelé účastnit, nabízí společnost Equica, a.s.. Ta nabízí několik variant osnovy školení, kdy jednou složkou je právě složka zaměřená na rozvoj obcí, kam patří získávání dotací a grantů, příprava projektů a společné prosazování zájmů obcí, kam spadají právě formy sdružení obcí, informace o Svazu měst a obcí ČR, atd. (Equica, ©2015).

5 Závěr

Hlavním cílem bakalářské práce bylo na základě získaných informací navrhnout řešení pro zlepšení a prohloubení spolupráce obcí v dobrovolném svazku obcí Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska čili v mikroregionu Vranovsko.

Nejprve byly v teoretické části objasněny pojmy veřejná správa, státní správa, samospráva, pojmy obec, kraj a region. Také byl vysvětlen pojem spolupráce, konkrétně pak spolupráce obcí, důvody, proč obce spolupracují a formy, jaké mohou využívat v rámci spolupráce. Tyto formy byly dále podrobně charakterizovány.

V praktické části byla nejprve stručně charakterizována oblast Vranovsko a možnosti spolupráce obcí, které se nachází v mikroregionu Vranovsko. Důležitou součástí byla také charakteristika dobrovolného svazku obcí Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, založeného dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), se sídlem ve Vranově nad Dyjí. Popsání jeho orgánů, členů a podmínek členství, primárních činností, hlavních cílů, cílových skupin, financování a majetku Sdružení, propagace Sdružení. Nakonec byly uvedeny výsledky dotazníkového šetření a SWOT analýza spolupráce Sdružení, kterou tvoří silné a slabé stránky a příležitosti a hrozby.

Nejdůležitější součástí praktické části bylo právě výše zmíněné dotazníkové šetření, prováděné na území obcí, spadajících do Sdružení. Do cílové skupiny respondentů spadali na jedné straně pouze občané obcí, kteří nevykonávají funkci zastupitele a nejsou pracovníky obecních úřadů a na druhé straně zastupitelé obcí a úředníci obecních úřadů. Dotazníkové šetření bylo prováděno na vzorku 100 respondentů.

Pro naplnění bakalářské práce byly položeny dvě výzkumné otázky. Dotazníkové šetření vyvrátilo odpověď na mou první výzkumnou otázku, že občané, zastupitelé a úředníci obecních úřadu členských obcí pojem spolupráce obcí neznají, která byla uvedena v úvodu práce a v cíli a metodice práce, jelikož většina, tedy 56 % respondentů, zná nebo se setkala s tímto pojmem. K těmto 56 % patřili hlavně zastupitelé obcí a úředníci obecních úřadů, namísto občanů obcí.

Naopak dotazníkové šetření potvrdilo mou odpověď na druhou výzkumnou otázku, že je spolupráce v rámci mikroregionu Vranovsko neboli v rámci Sdružení na dobré úrovni, jelikož respondenti uvedli, že na základě členství ve Sdružení vešlo v platnost velké množství projektů, které slouží k lepšímu životu v obcích.

Podle respondentů mezi nejvýznamnější projekty vzešlé na základě členství obcí ve Sdružení patří plynofikace, výstavba vodovodů, kanalizací nebo dětských hřišť. Také respondenti označili mnoho pozitiv, která ze spolupráce plynou. Mezi klíčová pozitiva podle respondentů náleží získávání dotací, získávání informací, snazší realizace projektů, prosazování zájmů své obce nebo předávání zkušeností pro rozvoj obce. Na druhé straně ale samozřejmě existuje mnoho faktorů, které brání, aby spolupráce byla maximálně efektivní. Mezi změny, které by pomohly k zefektivnění spolupráce obcí v rámci Sdružení, patří lepší vzájemná komunikace a domluva, zřízení funkce manažera regionu, větší chuť spolupracovat nebo větší informovanost.

Při vyhodnocení dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 50 % respondentů se setkává se spoluprací v každodenním životě obce, a také, že obecní spolupráce by se měla věnovat hlavně tématům, jako je tvorba pracovních míst, dostupná sociální a zdravotní péče, společné kulturní a sportovní akce, rozvoj služeb pro obyvatelstvo, podpora podnikání, ochrana životního prostředí nebo výstavba čističek odpadních vod a kanalizace.

Výsledkem je návrh řešení pro zlepšení a prohloubení spolupráce obcí v dobrovolném svazku obcí Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska. Mezi možnosti, které byly navrženy a které by mohly posloužit k prohloubení a zlepšení spolupráce, patří pořádání „Dne Sdružení“ (Dne Vranovska), zřízení funkce manažera mikroregionu, upravení webových stránek Sdružení, vydávání čtvrtletního zpravodaje a realizování vhodného školení pro zastupitele.

Při zpracování bakalářské práce byla započata spolupráce s obecním úřadem ve Vratěníně. Ten mi nabídl velké množství příležitostí, které se mi budou hodit v mém profesním životě.

6 Seznam použité literatury, Seznam obrázků, tabulek a grafů, Seznam příloh

6.1 Tištěné zdroje

BALÍK, Stanislav, 2009. Komunální politika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 256 s. ISBN 978-80-247-2908-4.

BEČICA, Jiří, 2010. Spolupráce obcí (teorie a praxe) na území Moravskoslezského kraje. In sborník abstraktů z vědecké konference s mezinárodní účastí – Veřejná správa 2010. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice. s. 27-36. ISBN 978-80-7395-334-8.

CABADA, Ladislav, 2009. Evropa regionů. 1. vyd. Praha: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. 223 s. ISBN 978-80-7380-163-2.

ČECHÁK, Vladimír, 2004. Vývoj veřejné správy v ČS a ČR (1945-2004). 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní. 264 s. ISBN 80-86754-22-7.

ČMEJREK, Jaroslav, 2008. Obce a regiony jako politický prostor. 1. vyd. Praha: Alfa nakladatelství. 165 s. ISBN 80-251-20-9.

DOČKAL, Vít a kol., 2005. Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky (Růžový obláček a hrana reality). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. 140 s. ISBN 80-210-3751-2.

FORET, Miroslav a FORETOVÁ, Věra, 2001. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 180 s. ISBN 802470207X.

GALVASOVÁ, Iva a kol., 2007. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. 1. vyd. Brno: Georgetown. 140 s. ISBN 80-251-20-9.

KOČÍ, Roman, 2012. Obecná samospráva v České republice, praktická příručka s judikaturou. 1. vyd. Praha: Leges. 240 s. ISBN 978-80-87576-28-1.

NEUSS, Beate a kol., 2013. Kooperační vztahy v nové Evropské unii. 1. vyd. Praha: Libri. 232 s. ISBN 978-80-7277-519-4.

ONDRÁČKA, David, 2007. Why study PPP (Public Private Partnership) with caution? Prague: Transparency International – Czech Republic. 43 p. ISBN 978-80- 903032-5-6.

POMAHAČ, Richard a kol., 2012. Veřejná správa. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck. 336 s. ISBN 978-80-7400-447-6.

PONIKELSKÝ, Petr a kol., 2011. Organizace regionálního rozvoje. 1. vyd. Praha: Vysoká škola regionálního rozvoje. 126 s. ISBN 978-80-87174-10-4.

PRŮCHA, Petr, 2007. Správní právo, obecná část. 7. dopl. a aktual. vyd. Brno: MU. 418 s. ISBN 978-80-210-4276-6.

PRŮCHA, Petr a SCHELLE, Karel, 1995. Základy místní správy. 1. vyd. Brno: Iuridica Brunensia. 189 s. ISBN 80-85964-00-7.

SKULOVÁ, Soňa a kol., 2001. Základy správní vědy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. 234 s. ISBN 80-210-1828-3.

VIDLÁKOVÁ, Olga, 2000. Reformy veřejné správy. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice. 140 s. ISBN 80-7194-290-1.

VODIČKA, Karel a CABADA, Ladislav, 2011. Politický systém České republiky (historie a současnost). 3. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál. 488 s. ISBN 978-80- 7367-8937.

WILDMANNOVÁ, Mirka a ŠELEŠOVSKÝ, Jan, 2001. Územní samospráva v ČR, Rakousku a SRN. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. 139 s. ISBN 80-210-2514-X.

6.2 Elektronické zdroje

CENIA, ©2004-2014. Základní informace o místní Agendě 21 v České republice. Ma21.cenia.cz: Místní agenda 21 [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://ma21.cenia.cz/Z%C3%A1kladn%C3%ADinformaceoMA21/tabid/85/language/ cs-CZ/Default.aspx.

CZECH TRADE, ©1997-2014. Public Private Partnership. Businessinfo.cz: Oficiální portál pro podnikání [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dotace-a-financovani/public-private-partnership-ppp. html.

EQUICA, ©2015. Nabídka školení pro zastupitele. Equica.cz [online]. [cit. 2015-03- 22]. Dostupné z: http://www.equica.cz/sites/default/files/Equica%20%20Nab%C3%AD dka%20%C5%A1kolen%C3%AD%20pro%20zastupitele.pdf.

FRANKBOLD, ©2005-2014, aktualizováno k právnímu stavu 1. 1. 2015. Samostatná a přenesená působnost. Frankbold.org: mění svět. Právem [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://frankbold.org/poradna/kategorie/obce-kraje/rada/samostatna- prenesena-pusobnost.

GAREP, ©2004-2014. Regiony a regionalizace. Regionalnirozvoj.cz: Metodická podpora regionálního rozvoje [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z:http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/regiony_red.html.

GAREP, ©2013. Strategie rozvoje mikroregionu Vranovsko na období 2014 – 2020. In: Regionalnirozvoj.cz: Metodická podpora regionálního rozvoje [online]. ©2004-2014 [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/vyuka.html.

GREENLIGHTING, ©2007. Operační programy regionů. Greenlighting.cz: ekologické a energeticky vyvážené osvětlení pro města a obce [online]. [cit. 2015-01-12]. Obrázek ve formátu PNG. Dostupné z: http://www.greenlighting.cz/cz/redakce/financov ani/operacni-programy-regionu/c147.

JANŠOVÁ, Marie, 28. 11. 2001. Pojem samospráva, znaky a druhy. In: Epravo.cz: Váš průvodce právem – Sbírka zákonů, judikatura, právo [online]. ©1999-2014 [cit. 2014- 10-24]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/pojem-samosprava-znaky-a- druhy-15446.html.

MMR, ©2004-2014. Regiony regionální politiky EU. Strukturalni-fondy.cz: Evropské strukturální a investiční fondy [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU/Regiony- regionalni-politiky-EU.

NAVŠTIVTE VRANOVSKO, ©2014. Zahájení rekreační sezóny na Vranovsku 2015. Navstivtevranovsko.cz: víc než přehrada [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.navstivtevranovsko.cz/cs/akcni-nabidka/zahajeni-rekreacni-sezony-na- vranovsku-2015.

SDRUŽENÍ PRO ROZVOJ A OBNOVU OBCÍ VRANOVSKA, ©2005-2015. Propagační materiály obcí. Vranov-region.cz [online]. [cit. 2015-02-15]. Obrázek ve formátu PNG. Dostupné z: http://www.vranov- region.cz/obrazy/propagace/Letak_obci_2013.pdf.

SLOVÁKOVÁ, Barbora, 11. 10. 2012. 85632. Zájmová sdružení právnických osob ve světle nového občanského zákoníku. In: Epravo.cz: Váš průvodce právem – Sbírka zákonů, judikatura, právo [online]. ©1999-2014 [cit. 2014-10-29]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/zajmova-sdruzeni-pravnickych-osob-ve-svetle- noveho-obcanskeho-zakoniku-85632.html.

SMO ČR, ©2007-2013. Co je partnerství měst neboli Down-twinning. Partnerskamesta.cz [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.partnerskamesta.cz/o-twinningu/co-je-twinning/co-je-partnerstvi-mest- neboli-town-twinning.aspx.

VRANOVSKO, ©2012. Oblast Vranovsko. Vranovsko.cz: Království v srdci moravského jadranu [online]. [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://www.vranovsko.cz/oblast-vranovsko-vranovska-prehrada-vranovska-plaz/.

ZBLOVICE. Vítejte ve Zblovicích. Obeczblovice.wcwcz [online]. [cit. 2015-03-24]. Obrázek ve formátu GIF. Dostupné z: http://www.obeczblovice.wcw.cz/.

6.3 Seznam obrázků, tabulek a grafů

Seznam obrázků

Obrázek 1: Rozdělení veřejné správy ...... 15

Obrázek 2: Regiony soudržnosti v České republice...... 21

Obrázek 3: Formy spolupráce obcí ...... 25

Obrázek 4: Euroregiony v ČR...... 32

Obrázek 5: Oblast Vranovsko v rámci Jihomoravského kraje ...... 34

Obrázek 6: Titulní strana stanov Sdružení...... 38

Obrázek 7: Vzhled webových stránek Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska .. 43

Obrázek 8: Brožura Obce vranovského regionu ...... 44

Obrázek 9: Vzhled webových stránek navstivtevranovsko.cz ...... 45

Obrázek 10: Vzhled navrhovaného čtvrtletního zpravodaje ...... 66

Seznam tabulek

Tabulka 1: Vývoj počtu obcí v České republice podle krajů (stav k 1. 1.) ...... 23

Tabulka 2: Členství obcí Vranovska v dalších sdruženích, které přesahují hranice DSO (2013) ...... 37

Tabulka 3: Základní cílové skupiny Sdružení ...... 41

Tabulka 4: Identifikační otázky ...... 48

Tabulka 5: SWOT analýza spolupráce DSO Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska ...... 60

Seznam grafů

Graf 1: Znalost pojmu a informovanost o pojmu spolupráce obcí ...... 49

Graf 2: Znalost forem spolupráce obcí ...... 50

Graf 3: Získání informací o spolupráci ...... 51

Graf 4: Témata, kterým by se měla spolupráce obcí věnovat ...... 52

Graf 5: 3 pozitiva, která jsou klíčová v oblasti spolupráce obcí ...... 53

Graf 6: 3 negativa, která jsou klíčová v oblasti spolupráce obcí ...... 54

Graf 7: Členství obce v nějakém spolupracujícím subjektu, svazku, sdružení, atd...... 55

Graf 8: Spolupracující subjekty, ve kterých jsou obce členy ...... 56

Graf 9: Uskutečnění významných projektů na základě členství obcí ve spolupracujících subjektech ...... 57

Graf 10: Projekty vzešlé na základě členství obcí ve spolupracujících subjektech ...... 58

Graf 11: Změna, která by zefektivnila spolupráci mezi obcemi ...... 59

6.4 Seznam příloh

Příloha 1: Základní informace o členských obcích Sdružení

Příloha 2: Dotazník

7 Přílohy

Příloha 1: Základní informace o členských obcích Sdružení Název obce Největší zajímavosti v obci První Počet písemná obyvatel zmínka Bítov - na katastru obce se nachází hrad Bítov, 1046 156 Zoo - je zde na 500 rekreačních chat Chvalatice - velké množství vycházkových tras 1498 119 - obec obklopena vrchy (Suchá hora) Korolupy - název obce odvozen od loupačů kůry 1373 201 - v katastru obce byl lom na tmavé gabro Lančov - obec s vlastní vycházkovou trasou 1323 250 - je zde Farní kostel sv. Máří Magdaleny

Lesná - jedna z obcí, spadající k hranici 1794 275 Národního parku Podyjí - větrný mlýn v obci Lubnice - významná základní škola v obci 1372 87 - dříve se zde dolovala tuha Onšov - v obci je kaple sv. Anny a tzv. Claryho 1323 72 kříž na hrází Vranovské přehrady

Oslnovice - v katastru obce jsou rekreační chatové 1498 101 osady s možností rekreace a rybolovu Podhradí - dominantou je zřícenina hradu Frejštejn 1286 49 nad Dyjí - obec hojně využívaná pro rekreaci Podmyče - v obci se nachází kaple sv. Markéty 1323 106 - hlavní složkou je zemědělství

Stálky - k památkám obce patří kostel 1312 157 Nanebevzetí Panny Marie

Starý - významné působení SDH Starý Petřín 1323 248 Petřín - v okolí množství rybníků Šafov - židovský hřbitov za obcí 1323 173 - nově opravený kostel sv. Bartoloměje Štítary - patří do rekreační zóny Vranovské 1346 674 přehrady Šumná - velký význam představuje vlakové 1798 594 nádraží a cykloturistika Uherčice - součástí obce je místní část Mešovice 1312 425 - velký přínos má Uherčický zámek Vranov - vstupní brána do NP Podyjí 1100 826 nad Dyjí - široká nabídka služeb díky Vranovské přehradě Vratěnín - v roce 1995 obec vyhlášena vesnickou 1251 286 památkovou zónou - v roce 1996 vyhlášena Vesnicí roku - v obci kostel sv. Jakuba Většího a budova bývalé poštovní stanice Vysočany - rekreační oblast 1424 115 - mlýny v údolí řeky Želetavky Zálesí - hlavní roli hraje SDH Zálesí 1786 185 - nenabízí mnoho turistických příležitostí Zblovice - obec vhodná pro pěší turistiku 1349 43 - obecní kaple z roku 1927

Příloha 2: Dotazník

Dobrý den,

jsem studentkou oboru Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb na Soukromé vysoké škole ekonomické Znojmo, a tímto bych Vás chtěla požádat o spolupráci při realizaci dotazníkového šetření, které tvoří praktickou část mé bakalářské práce s názvem Možnosti spolupráce obcí: případová studie mikroregionu Vranovsko. Dotazník je anonymní a dobrovolný. Výsledky dotazníkového šetření budou zaznamenány v mé bakalářské práci a budou také poskytnuty všem členům Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, kdy hlavním cílem bude vypracovat návrh řešení pro zlepšení a prohloubení spolupráce obcí v rámci tohoto DSO.

Předem děkuji za Váš čas, Bastlová Pavla

1) Jste: zastupitelem obce nebo úředníkem obecního úřadu pouze občanem obce

2) Váš věk: do 20 let 21-50 let nad 50 let

3) Pohlaví: muž žena

4) Setkal/a jste se nebo znáte pojem spolupráce obcí, který znamená kooperování obcí se složkami státní správy, jednotkami samosprávy, neziskovými organizacemi, podnikatelským sektorem nebo občany, jehož hlavním cílem je rozvoj regionů? ano ne (Pokud je Vaše odpověď ne, nepokračujte dále ve vyplňování dotazníku)

5) Pokud jste se setkal/a s pojmem spolupráce obcí, jaké formy spolupráce znáte? (Je přípustné zaškrtnout více možností) dobrovolný svazek obcí společná právnická osoba smlouva ke splnění konkrétního úkolu místní akční skupina (MAS) místní agenda 21 (MA 21) public-private-partnership (PPP) zájmové sdružení právnických osob národní síť zdravých měst ČR svaz měst a obcí ČR přeshraniční impulzní centra (GIZ) euroregiony partnerská města a obce jiné (uveďte prosím): ………………………………………

6) Kde jste získal/a informace o spolupráci obcí? se spoluprací se setkávám v každodenním životě obce o spolupráci jsem se dozvěděl/a pouze z tisku či z jiných médií o spolupráci jsem dozvěděl/a z doslechu o spolupráci jsem se dozvěděl/a ze zkušeností jiné obce

7) Jakým tématům by se měla spolupráce obcí věnovat? (Je přípustné zaškrtnout více možností) podpora podnikání tvorba pracovních míst podpora zemědělství výstavba ČOV a kanalizace výstavba vodovodů výstavba a rozšiřování infrastruktury dostupná sociální a zdravotní péče rozvoj služeb pro obyvatelstvo společné kulturní a sportovní akce bytová výstavba rozšíření sběrných dvorů ochrana životního prostředí vzájemná spolupráce občanů zřizování cyklostezek plynofikace podpora vzdělávání a výstavba škol zajistit konkurenceschopnost regionu podpora cestovního ruchu

8) Vyberte z nabídky 3 pozitiva, která jsou podle Vás klíčová v oblasti spolupráce obcí. získávání informací předávání zkušeností pro rozvoj obce prosazování zájmů své obce získávání dotací finanční zvýhodnění flexibilní řešení problémů snazší realizace projektů organizování společných akcí využívání přírodního potenciálu rozvoj cestovního ruchu rozvoj zaměstnanosti, vzdělanosti a podnikatelských příležitostí žádná jiné (uveďte prosím): ………………………………………

9) Vyberte z nabídky 3 negativa, která jsou podle Vás klíčová v oblasti spolupráce obcí: nedostatečná odbornost zastupitelů zákonná regulace způsob financování způsob vzájemné komunikace aktivita spolupracujících subjektů nízký počet společných činností a akcí spolupráce někdy slouží k jednomu účelu odmítavý postoj některých obcí špatná informační základna absence funkce manažera mikroregionu žádná jiné (uveďte prosím): ………………………………………

10) Je Vaše obec členem nějakého spolupracujícího subjektu, svazku, sdružení, atd.? ano (uveďte prosím jakého): ……………………………………… ne (Pokud je Vaše odpověď ne, přejděte až na otázku č. 12) nevím (Pokud je Vaše odpověď nevím, přejděte až na otázku č. 12)

11) Vzešly na základě členství Vaší obce ve spolupracujícím svazku, sdružení, atd. nějaké významné projekty? ano (uveďte prosím jaké): ……………………………………… ne nevím

12) Co si myslíte, že je potřeba pozměnit, aby obecní spolupráce jako taková byla efektivní?

…………………………………………………………………………………………… Zdroj: Vlastní zpracování