Tlachač P., Petrusek A. & Juřičková L. 2018: Taxonomické postavení, biologie a ekologie poddruhu suchozemského plže dubiosa corcontica (: : ) endemického pro Krkonoše. Opera Corcontica 55: 65–85.

Taxonomické postavení, biologie a ekologie poddruhu suchozemského plže Cochlodina dubiosa corcontica (Mollusca: Gastropoda: Clausiliidae) endemického pro Krkonoše Taxonomic position, biology and ecology of the endemic landsnail subspecies of the Krkonoše Mts Cochlodina dubiosa corcontica (Mollusca: Gastropoda: Clausiliidae)

Pavel Tlachač1, Adam Petrusek2 & Lucie Juřičková3

1 Správa KRNAP, Dobrovského 3, 543 01 Vrchlabí, CZ, [email protected] 2 Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra ekologie, Viničná 7, 128 44 Praha 2, CZ 3 Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra zoologie, Viničná 7, 128 44 Praha 2, CZ

Abstrakt Vřetenovka krkonošská, Cochlodina dubiosa corcontica (Brabenec 1967), je jedním z mála endemitů Krko- nošského národního parku. Přesto se tímto poddruhem suchozemského plže od doby jeho popisu nikdo nezabýval. Pomocí fylogenetické analýzy středoevropských zástupců rodu, založené na mitochondriálním genu pro 16S rRNA, jsme ověřili, že se jedná o taxon blízce příbuzný východoalpskému nominotypickému poddruhu C. d. dubiosa. Naše analýzy také naznačují možnou hybridizaci vřetenovky krkonošské s nejběžnějším středoevropským zástupcem rodu, C. laminata. Získali jsme vůbec první údaje o biologii vřetenovky krkonošské, přičemž se zdá, že aktivita i rozmnožo- vání tohoto plže souvisí stejně s aktuálními výkyvy počasí jako s roční dobou. Úspěšně jsme revidovali známé loka- lity, objevili řadu nových a ukázali jsme, že pro výskyt tohoto endemitu je nutná především přítomnost padlého dřeva listnatých stromů. Výzkumem dvou holocenních měkkýších sukcesí jsme chtěli zjistit, kdy se tento taxon do oblasti Krkonoš pravděpodobně dostal. Vzhledem k ne zcela vhodným fosilizačním poměrům v oblasti krkonošských krys- talických vápenců byly ale ulity C. d. corcontica nalezeny jen v subrecentním kontextu, takže stáří tohoto dálkového výsadku zůstává nadále tajemstvím. Naše studie potvrzuje, že vřetenovka krkonošská je geograficky izolovaný taxon s nejbližšími příbuznými v Alpách, jehož přežití závisí na zachování přirozených krkonošských horských bučin. Klíčová slova: suchozemští plži, Clausiliidae, životní cyklus, ekologie, taxonomie, fylogeografie, 16S rRNA, holocén, radiokarbonové datování Abstract An endemic landsnail subspecies from the Krkonoše Mts (Krkonoše in Czech, Karkonosze in Polish), Cochlodina dubiosa corcontica (Brabenec 1967), has not been studied since the description of this taxon. We have performed a phylogenetic analysis based on the mitochondrial gene for the 16S rRNA, which confirmed close rela- tionship between the Alpine nominotypical subspecies C. d. dubiosa and C. d. corcontica. Common Central Euro- pean species C. laminata seems to be a close relative to C. dubiosa, and our study indicates their potential hybridi- zation at syntopic localities. Based on our field observations and laboratory breeding experiments, we present the first data on ecology and life cycle of C. d. corcontica. The activity of this landsnail is strongly influenced both by seasonality and current weather condition. We have reviewed distribution of C. d. corcontica in the Krkonoše Mts, confirmed most previously known localities and discovered numerous new ones. Its local distribution and abun- dance is determined primarily by the availability of dead wood of broadleaf deciduous trees. Two sites of suitable fossiliferous sediments provided the Last Glacial and Holocene mollusc assemblages, but C. d. dubiosa was found only in Subrecent layers; the age of the long-dispersal founder event of the Krkonoše Mts populations thus remains unknown. Our study confirms that C. d. dubiosa is geographically isolated taxon with distribution far from the nom- inotypical subspecies found in the Alps. Its survival depends on protection of the remaining natural mountain beech forests in the Krkonoše Mts. Key words: land snails, Clausiliidae, life cycle, ecology, taxonomy, phylogeography, 16S rRNA, Holocene, radiocarbon dating 66 opera Corcontica 55 / 2018

Úvod pohlavní soustavy, ale také jsou známé a hojné pře- chodné formy (a to v Krkonoších i Alpách), u kterých Česká republika je z hlediska malakologického jed- není jasné, zda jde o křížence nebo o extrémní mor- nou z nejlépe prozkoumaných zemí vůbec (Ložek fotypy (Nordsieck 1969a). Přechodní jedinci přitom 1956, Horsák et al. 2013). Z hlediska výskytu ende- nejsou morfologicky uniformní ani mezi sebou, ale mických taxonů plžů je to ale území chudé, žije u nás vzájemně se odlišují. jeden endemický druh, Bulgarica nitidosa, a čtyři pod- S problematickým taxonomickým zařazením pod- druhy: Cochlodina cerata opaviensis, Vestia ranoje- druhu souvisí i nejasné stáří krkonošského výsadku vici moravica, Petasina unidentata bohemica a námi tohoto alpského taxonu. Severovýchodní Čechy jsou studovaný taxon – vřetenovka krkonošská Cochlo- pozoruhodné dálkovými výsadky či nejseverněji polo- dina dubiosa corcontica (Brabenec 1967), jejíž výskyt ženými populacemi několika alpských druhů, které se zdá být omezen na Krkonoše a jejich podhůří. Při- mají mezi svým souvislým areálem a touto oblastí počteme-li k tomu celkově malé množství endemic- značný hiát. Jedná se o druhy Cochlodina commutata, kých živočichů v samotných Krkonoších (kromě již Itala ornata, Aegopinella resmanni a Aegopis verti- zmíněné vřetenovky je to motýl Psodos quadrifaria cillus žijící v oblasti Orlických hor a podhůří Sudet sudetica a střevlík Leistus montanus corconticus), (Ložek 1973, Juřičková et al. 2006, Horsák & Myšák je nanejvýš překvapující, že vřetenovce krkonošské, 2008, Horsák et al. 2013). Stáří zmíněných výsadků jakožto jednomu z nejzajímavějších prvků naší mala- neznáme, nicméně se předpokládá, že se jako v pří- kofauny, nebyla dosud věnována patřičná pozornost. padě jediného českého endemitu Bulgarica nitidosa Od sedmdesátých let, kdy zemřel Jaroslav Brabenec, nebo výsadku Alopia bielzi clathrata ve Slovenském neproběhl žádný systematický průzkum zaměřený krasu migrace odehrála v klimatickém optimu holo- na tohoto plže. cénu (Ložek 1973). Do Krkonoš však výše zmíněné Problematické je přitom již samotné taxonomické druhy nepronikají, což je poměrně překvapující, ale zařazení krkonošské vřetenovky. Alpský poddruh bývá to vysvětlováno relativně brzkým a razantním Cochlodina dubiosa dubiosa byl po dlouhém období narušením lesních stanovišť v důsledku kolonizace taxonomického tápání nakonec definitivně ustano- zdejších hor (Ložek & Juřičková 2007). Zejména ven jako samostatný taxon Hartmutem Nordsieckem v poslední době se ale množí důkazy, které potvrzují, roku 1969. V Krkonoších byl původně nález Cochlo- že možnost dálkového transportu závornatek a jiných dina dubiosa corcontica z Obřího dolu chybně určen plžů na povrchu nebo uvnitř ptáků je zcela reálná jako alpsko-dinárský druh Cochlodina commutata. (např. Literák et al. 2012, Simonová et al. 2016). Tuto chybnou determinaci vyvrátil až Jaroslav Bra- Přesto způsob, jakým se vřetenovky do Krkonoš benec, který zahájil nové období výzkumu malako- dostaly, už nezjistíme. Je tu ale pořád možnost dato- fauny Krkonoš po více než padesátiletém útlumu. vat stáří takového výsadku. Nejjasnější odpověď by Brabenec kriticky zhodnotil staré údaje a popsal pro přitom mohl podat výzkum kvartérní malakofauny, Krkonoše nový taxon Cochlodina dubiosa corcon- který až dosud v Krkonoších neproběhl. tica. Své dílo však nedokončil, neboť zemřel v roce Překvapivě málo informací však máme i o biolo- 1978 (Ložek & Juřičková 2007). Otázka fylogene- gii a ekologii taxonu a o vhodné péči o jeho biotop. tického postavení vřetenovky krkonošské zůstala Vřetenovka krkonošská je v místech svého výskytu nejasná zejména v postavení ke svému nominotypic- důvodem specifické péče o lesy národního parku. Pro kému poddruhu C. d. dubiosa a také k podobnému maximální efektivitu postupů sloužících k ochraně a zřejmě blízce příbuznému, syntopicky se vyskytu- tohoto taxonu je podstatné podrobněji znát její biolo- jícímu druhu Cochlodina laminata. Oddělení C. d. gii a ekologii. Ta byla dosud popsána pouze v základ- corcontica od C. dubiosa jako geografického pod- ních rysech a bylo proto potřeba ji více specifikovat. druhu bylo provedeno na základě drobných odlišností Otazníků kolem vřetenovky krkonošské přetrvávalo ve stavbě schránky a na pohlavním ústrojí (Nord- mnoho, práce se zaměřuje na čtyři tematické okruhy: sieck 1969a). Oba poddruhy C. dubiosa si jsou velice (i) detailní průzkum rozšíření této závornatky, (ii) fylo- podobné s široce rozšířeným druhem C. laminata. Jsou genetické postavení poddruhu C. dubiosa corcontica sice stanovené rozlišovací znaky na ulitě a ve stavbě v rámci ostatních středoevropských zástupců rodu Tlachač et al.: TAXONOMICKÉ POSTAVENÍ, BIOLOGIE A EKOLOGIE COCHLODINA DUBIOSA CORCONTICA 67

Cochlodina, (iii) popis biologie taxonu a doplnění podle Schwenka et al. (1998). Ke zhodnocení fylo- poznatků k jeho ekologickým nárokům a (iv) popis genetické příbuznosti mezi taxony a k odhadu vni- specifické péče o biotop tohoto taxonu. trodruhové diverzity byly použity sekvence části mitochondriálního genu pro ribozomální podjed- notku 16S (16S rRNA). Tento relativně konzervativní gen, pro který existují univerzální primery (Palumbi Metodika et al. 1991), je dobrý marker pro studium fylogeneze na úrovni druhu a druhových komplexů a byl v minu- Mapování rozšíření losti často používán v podobných studiích. Amplifi- kace cca 360 bp dlouhého fragmentu tohoto genu Vlastní mapování rozšíření vřetenovky krkonošské proběhla podle standardního protokolu, shrnutého probíhalo převážně na území Krkonošského národ- např. v práci Pfenningera et al. (2005). Purifikované ního parku a v jeho blízkém okolí. Ověřovali jsme PCR produkty byly následně sekvenovány na kapilá- známé lokality výskytu a snažili jsme se o nalezení rovém sekvenátoru v komerční laboratoři (Macrogen, co největšího množství nových lokalit. Ty byly vyti- Soul, Korejská republika). povány na biotopově vhodných stanovištích, tedy v lesích Krkonoš s dostatečným podílem vhodných Alignment a fylogenetické analýzy listnatých stromů. K lokalitě s výskytem vřeteno- vek se zaznamenával údaj o velikosti lokality, jejím Kvalita získaných sekvencí byla nejprve zkontrolo- charakteru a o četnosti místní populace. Do tabulky vána pomocí programu Chromas 2.33 (Techelysium, a mapky s lokalitami vřetenovky krkonošské jsme Austrálie). Poté byl proveden alignment pomocí algo- doplnili kromě našich vlastních nálezů i údaje něko- ritmu CLUSTALW (Thompson et al. 1994), jenž byl lika dalších autorů (publikované i nepublikované). následně manuálně upraven, a variabilní oblasti smy- ček, u nichž nebylo možno spolehlivě určit homolog- Fylogenetické postavení v rámci rodu ické úseky, byly z analýzy vyřazeny. Pro další analýzu Cochlodina byl použit upravený alignment o délce 374 bp. Diver- Celkem bylo do fylogenetických analýz použito gence mezi jednotlivými sekvencemi byly počítány 41 jedinců, z toho 39 zástupců rodu Cochlodina. pomocí Kimurovy dvojparametrové metody (Kimura Z celkového počtu 12 popsaných druhů tohoto rodu 2-parameter distance; Kimura 1980). bylo do analýzy zahrnuto všech sedm středoevrop- Fylogenetický strom byl zkonstruován pomocí ských zástupců (Příloha 1), zbytek představují medi- metody maximální věrohodnosti (Maximum Like- teránní či submediteránní druhy. Ze dvou lokalit, kde lihood) v programu MEGA 7 (Kumar et al. 2016), spolu žije Cochlodina laminata a Cochlodina dubiosa s využitím Tamurova tříparametrového evolučního corcontica, byli vybráni dva zástupci s přechodnými modelu (Tamura 1992) s gamma distribucí substi- znaky mezi těmito dvěma druhy. Tito jedinci vykazo- tučních frekvencí (T92+G), jenž byl zvolen jako nej- vali přechodné znaky ve velikosti a tvaru ulity (velikost vhodnější na základě Bayesovského informačního se na daných lokalitách u uvedených druhů nápadně kritéria. Podpora větví ve stromu byla vyhodnocena liší) i v některých rozlišovacích znacích na ulitě, jako pomocí bootstrappingu s 500 opakováními. je tvar obústí a hltanových záhybů nebo podoba hlta- nového mozolu. Jako reference mimo rod Cochlodina Biologie a ekologie („outgroup“) byly použity sekvence dvou druhů závor- Na dvou lokalitách v Krkonoších (Tab. 1) probíhalo natek ze stejné podčeledi (Alopiinae): Albinaria turrita sledování biologie a ekologie vřetenovek krkonošských (sekvence uložená v Genbank pod č. DQ665362) s pravidelnou intenzitou jedné návštěvy každých cca a Albinaria discolor (DQ665354). 14 dní. Šlo o lokalitu Bártův les (v letech 2006 –2008) a lokalitu Janská hora (v letech 2007 –2008). Genetická analýza Obě lokality jsou poměrně rozsáhlé, ale k vlast- DNA byla z části chodidla plže extrahována pomocí nímu studiu byla vždy vybrána jen menší plocha – roztoku proteinázy K v pufru H3 podle protokolu v obou případech šlo o padlý, rozpadající se kmen 68 opera Corcontica 55 / 2018

Tab. 1. Charakteristika lokalit, na nichž byla sledována biologie druhu. Tab. 1. Basic characteristics of the sites with monitoring of the biology of Cochlodina dubiosa corcontica.

Lokalita / Zeměpisná šířka / Zeměpisná délka / Nadm. v. (m n. m.) / Popis porostu / Site Latitude Longitude Altitude (m a.s.l.) Biotope

Janská hora 50°37'34'' 15°47'15'' 670 smíšený les částečně na vápenci / mixed forest

Bártův les 50°37'31'' 15°51'02'' 620 květnatá bučina s příměsí smrku / beech forest

Tab. 2. Charakteristika lokalit se sukcesemi kvartérní malakofauny. Tab. 2. Characteristics of the sites where Quaternary sucessions were studied.

Roční úhrn srážek Průměrná roční Lokalita / Zeměpisná Zeměpisná Nadm. v. (m n. m.) / (mm) / Annual average teplota (°C) / Annual Site šířka / Latitude délka / Longitude Altitude (m a.s.l.) precipitation (mm) average temperature (°C)

Horní Maršov 50°39'21'' 15°49'34'' 610 1 030 5,0

Lánov u Vrchlabí 50°38'08'' 15°40'00'' 470 871 4,7 buku a jeho blízké okolí. Později byly k podrobnějšímu hrabanka s klacíky odebranými na lokalitě. Nádoby monitoringu na obou lokalitách k padlým kmenům byly uzavřeny prodyšným plátnem a jednou za čas přibrány také stojící stromy. Důvodem byla zejména byl jejich obsah vlhčen vodou. Umístěny byly ven pod zřejmá rozdílnost v aktivitě vřetenovek na mrtvém střechu do krabice s hlínou a hrabankou (kvůli udr- dřevu (se stabilnějšími vlhkostními poměry) a na stojí- žení stabilních podmínek, ale zároveň tak, aby pro- cích kmenech. Část údajů pochází také z jiných lokalit středí odpovídalo aktuálnímu chodu počasí). Postupně navštívených mezi lety 2005 až 2008. Od r. 2005 jsme také získávali údaje o rozmnožování vřetenovek. byly sledovány základní charakteristiky životního Do umělého chovu byli sbíráni jedinci nalezení již cyklu, a od roku 2007 pak došlo k výraznému rozší- za sucha, avšak po vlhkém období, kteří byli v pozici ření sledovaných vlastností. Barevně bylo označeno ústími ulity těsně u sebe – v některých případech přímo několik desítek dospělců i nedospělých stadií. Barva připomínající vzájemnou pozici při páření. Od těchto byla přitom nanesena na poslední dokončený závit, jedinců byla následně v několika případech získána což později umožnilo zjišťovat rychlost růstu, délku snůška vajíček, na níž bylo možné pozorovat líhnutí života nebo populační dynamiku na daném stanovi- vajíček a vývoj mláďat. šti. Jedinci byli v jednotlivých letech značeni různou barvou. Při každé návštěvě lokality byl spočítán počet Charakteristika lokalit s kvartérní označených a neoznačených dospělých i juvenilních malakofaunou jedinců. Kvůli monitorování začátku a konce hibernace byly lokality navštěvovány s vyšší frekvencí při jarním Pro odhad stáří krkonošských populací poddruhu tání sněhu a také před prvními mrazíky na podzim. C. dubiosa corcontica jsme se pokusili najít lokality Během sledovaných let byly časté teplé a vlhké peri- s vhodnými fosiliferními sedimenty, což jsou v pří- ody v průběhu zimy, během nichž byly lokality také padě Krkonoš krystalické vápence. Nakonec byly vyti- navštěvovány, aby se zjistilo, zda nedochází k přeru- povány dvě lokality – Horní Maršov a Lánov (Tab. 2). šení hibernace. Několikrát byl v průběhu hibernace Obě zkoumané lokality představují svahoviny podkr- odebrán vzorek hrabanky, aby se zjistilo, kde vřete- konošských krystalických vápenců. Lokalita Maršov novky zimu přečkávají. se nachází ve Vodovodním údolí východně od Hor- Umělý chov byl veden v letech 2007 a 2008. Bylo ního Maršova. Zde byly vykopány tři profily v rozmezí označeno 12 juvenilních jedinců o různé velikosti asi 400 m² na jižně orientovaném svahu údolí. Pro- kvůli sledování rychlosti růstu. Pro chov byly vytvo- fil č. 1 o hloubce 75 cm se nacházel nedaleko vchodu řeny podmínky simulující poměry v přírodě. Do nádob do menší jeskyně, druhá sonda hluboká 180 cm o objemu ca 0,1 l až 3 l byla dána vrstva zeminy a na ni byla od něho položena asi 10 m směrem ze svahu. Tlachač et al.: TAXONOMICKÉ POSTAVENÍ, BIOLOGIE A EKOLOGIE COCHLODINA DUBIOSA CORCONTICA 69

starší lokalita zcela nová lokalita starší lokalita navštívená bez nálezu starší lokalita nenavštívená     • • . • Výskyt Cochlodina dubiosa corcontica v Krkonoších. Obr. 1. Fig. 1. Localities of Cochlodina dubiosa corcontica in the Krkonoše Mts: verified (red), new records (green), without visit (white) and confirmed occurrence (blue). 70 opera Corcontica 55 / 2018

Třetí a největší profil (hloubka 230 cm) byl odkryt (ideálně ve fázi odlupující se kůry). Zejména po silněj- pod skalním převisem asi 30 m západním směrem ším dešti, kdy byla kůra mokrá, bylo možné vřetenovky od první sondy. V roce 2008 byla ještě odkryta sonda častěji vidět i na kmenech stojících stromů. Poměrně v jihovýchodně orientovaném lomu Peklo u Lánova. vzácně šlo vřetenovky objevit také v hrabance nebo Po výkopových pracích byl příslušný profil vždy nále- v trouchnivějícím dřevě. K preferovaným stromům žitě očištěn. Následovalo vyhodnocení na základě patřil především buk lesní, javor klen, jasan ztepilý litologie, přibližný nákres a vyfotografování profilu. a jeřáb obecný. V čistě smrkových lesích jsme vřete- Z jednotlivých rozlišených litologických vrstev takto novky krkonošské nenašli, velmi vzácně byly nalézány připraveného profilu byly odebrány vzorky o objemu pod kůrou trouchnivějících smrků ve smíšených lesích. cca 5 dm³, které byly poté usušeny. Každý usušený vzo- Výskyt vřetenovek byl často omezen pouze na malou rek byl rozplaven ve vodě. Část vzorku, která vypla- plochu v rámci většího lesního komplexu, na někte- vala na hladinu (zejména celé ulity), byla vybrána rých vhodných místech bez zjevného důvodu chyběly. jemným sítkem. Ostatní proplavený materiál byl tří- Abundance vřetenovek krkonošských značně kolí- děn na sítech různé hrubosti a rozplavován pomocí sají. Na větších lokalitách často tvoří agregace kon- 40% peroxidu vodíku, aby se rozpustily koloidní vazby centrované na nejpříhodnější místa a nevyskytují mezi hrudkami sedimentu. Po usušení přecezeného se tedy ani zdaleka rovnoměrně. V této souvislosti je materiálu byly ulity i jejich fragmenty ručně vybrány patrná závislost na dostupnosti mrtvého dřeva kom- a determinovány. binovaná s prvkem náhody – pokud se podaří osídlit Získané fosilní pozůstatky obratlovců determino- vhodnou mikrolokalitu, značně se namnoží. Ideální val Ivan Horáček z katedry zoologie Přírodovědecké místa pro to představují velké padlé kmeny, taková fakulty Univerzity Karlovy. stanoviště jsou dostatečně velká a jejich rozklad trvá dlouho. Domovské okrsky vřetenovky patrně nepře- sahují několik málo dm². Nadmořská výška lokalit výskytu vřetenovky kr- Výsledky konošské se pohybuje nejčastěji v rozmezí 600 až 800 m n. m. Nejvýše položená lokalita leží ve výšce Geografické rozšíření 1 300 m n. m. v Obřím dole, kde vřetenovky dokážou výjimečně přežívat na velmi malé a izolované ploše Celkově bylo při mapování výskytu navštíveno více i přes vysokou nadmořskou výšku. Nejnižší potvr- než sedmdesát lokalit na území nebo v blízkém zená lokalita leží v nadmořské výšce 325 m n. m. v su- okolí Krkonošského národního parku. Výskyt byl ťovém lese v údolí Úpy pod Rýzmburkem. V Krko- zjištěn na 48 lokalitách (Příloha 2, Obr. 1). Z toho noších je to zřícenina hradu Nístějky u Poniklé 30 lokalit bylo již známo z minulosti, a 18 loka- ve 420 m n. m. lit tak bylo objeveno nových. Z nových lokalit jich 14 leží na území národního parku s jeho ochranným Fylogenetické postavení C. dubiosa pásmem a 4 za jeho hranicí. U šesti lokalit známých corcontica a jeho možná hybridizace z minulosti nebyl výskyt potvrzen (Příloha 2, loka- lity č. 41 a 42 nenavštívené, lokality č. 43–46 navští- Fylogenetická analýza vybraných zástupců rodu vené bez nálezu). Cochlodina (Obr. 2) potvrdila předpokládanou blíz- V nejzápadnější části Krkonoš okolo Harrachova kou příbuznost mezi druhy C. laminata a C. dubiosa a Rokytnice nad Jizerou se nepodařilo najít žádnou (Nordsieck 1969). V rámci druhu C. dubiosa jsou jasně novou lokalitu. Pokud tu byl vhodný biotop, žila rozlišitelné dvě linie, jedna zahrnuje zástupce krko- v něm pouze Cochlodina laminata. Jinak tomu bylo nošských populací C. d. corcontica a druhá zástupce ve východní části pohoří, čtyři nové lokality hleda- C. d. dubiosa z jedné alpské lokality (okolí Bärentalu ného poddruhu byly dokonce objeveny za východní v Rakousku). Divergence mezi těmito dvěma lini- hranicí národního parku. emi na studovaném fragmentu genu pro 16S rRNA Vřetenovka krkonošská byla nalézána nejčastěji pod je 3 %. Tato míra variability je ve srovnání s ostatními kůrou mrtvých stromů ve vhodném stadiu rozkladu pozorovanými divergencemi mezi jednotlivými druhy Tlachač et al.: TAXONOMICKÉ POSTAVENÍ, BIOLOGIE A EKOLOGIE COCHLODINA DUBIOSA CORCONTICA 71

Obr. 2. Fylogenetický strom založený na variabilitě mitochondriálního genu pro 16S rRNA, vytvořený pomocí metody maxi- mální věrohodnosti (maximum likelihood). Barevně jsou odlišeny různé taxony, země původu jsou označeny pomocí dvou- písmenných ISO kódů. Strom byl zakořeněn pomocí dvou druhů rodu Albinaria. Podpora jednotlivých větví (znázorněny jsou pouze hodnoty nad 50 %) byla počítána pomocí bootstrapu o 500 replikacích. Šipkami jsou spojeni jedinci s přechod- nými morfotypy mezi C. dubiosa a C. laminata z téže lokality. Fig. 2. Maximum likelihood tree based on the fragment of the mitochondrial gene for 16S rRNA. Different taxa are distin- guished by colour, country of origin of each sample is indicated by 2-letter ISO codes. The tree was rooted by two Albinaria species. Branch support values are based on 500 bootstrap replicates (only those exceeding 50% are shown). Arrows connect haplotypes of individuals with intermediate phenotypes between C. dubiosa and C. laminata from the same localities. 72 opera Corcontica 55 / 2018

Obr. 3. Celkové množství a poměr nalezených dospělých a juvenilních jedinců na sledovaných lokalitách v letech 2007 a 2008. Fig. 3. Number (on y axis) of adult (blue) and juvenile individuals (orange) found at the monitored localities during the years 2007 and 2008. rodu Cochlodina nižší a nasvědčuje poddruhové úrovni a C. laminata naznačuje možnost hybridizace mezi těchto dvou taxonů. těmito taxony – ověřovali jsme, zda jsou sekvence Skupina zahrnující zástupce morfospecies C. lami- genu pro 16S rRNA asociované s taxonem C. d. cor- nata je velmi heterogenní, můžeme zde identifiko- contica, C. laminata, oběma, nebo případě s žádným vat 6 vzájemně odlišitelných linií (s divergencemi z nich. Čtyři zástupci takových morfotypů byli vybráni 3,3 až 9,9 %), což naznačuje možnost, že C. lami- ze dvou různých krkonošských lokalit (dva z každé nata je druhový komplex složený z několika příbuz- lokality). Haplotypy přechodných morfotypů přesně ných druhů. Tuto skupinu bude nutno prozkoumat odpovídaly buď C. laminata nebo C. d. corcontica, jež na mnohem reprezentativnějším materiálu. se vyskytovaly na stejné lokalitě, z obou studovaných Dále jsme testovali, jestli mitochondriální DNA lokalit se nám shodou okolností podařilo osekvenovat z přechodných morfotypů mezi C. d. corcontica morfologicky přechodného jedince s mitochondriální Tlachač et al.: TAXONOMICKÉ POSTAVENÍ, BIOLOGIE A EKOLOGIE COCHLODINA DUBIOSA CORCONTICA 73

DNA C. d. corcontica i jedince s haplotypem C. lami- aktivita pozorována 12. listopadu, v roce 2007 to bylo nata (Obr. 2). 28. října (Bártův les i Janská hora – Obr. 3). Přechod do hibernace zjevně koreluje s ochlazením. Je ale zají- Biologie mavé, že vřetenovky byly ještě několik dní před pře- chodem do hibernace velice aktivní, dokonce se i pářily Aktivita v průběhu roku (28. 10. 2007). Místa hibernace i estivace jsou obvyklá – pod kůrou V průběhu roku se na modelových lokalitách vysky- stromů, pod spadlým dřevem či pouze v hrabance. tovali juvenilové všech velikostí (Obr. 3). Dokonce Vřetenovky rychle reagují na změny podmínek pro- ihned po ukončení hibernace bylo možné sledovat středí. K narušení hibernace zřejmě v průběhu zimy juvenilní jedince s různým počtem závitů – od těch nedochází ani za podmínek, které jinak normální akti- nejmenších se dvěma závity až po subadultní jedince vitu vřetenovek umožňují. bez dorostlého obústí. Míra aktivity vřetenovek krko- nošských silně závisí na chodu počasí, dokonce možná Rychlost růstu a vývoj více než na roční době. Zásadní je množství srážek v kombinaci s lokální teplotou mikrostanoviště. Pod- Rychlost růstu se u jednotlivců vřetenovky krko- mínky se mohou i v rámci jedné lokality podstatně nošské značně lišila, a to i na stejné lokalitě (Obr. 4). lišit. Mezi nejvýhodnější stanoviště patří rozkládající Pozorovali jsme, že se u nich střídají období aktivity se dřevo, které nejdéle udrží dostatečnou vlhkost nut- a klidová období, kdy si kvůli zhoršeným životním nou pro aktivitu vřetenovek. Zároveň je zde také vět- podmínkám vytvářejí dočasné víčko a jejich aktivita je šinou dostatek potravy. Při vyschnutí stanoviště vře- v podstatě nulová. Ke střídání těchto období dochází tenovky zalézají do úkrytů nebo si vytvářejí dočasné pravidelně během vegetační sezony. Frekvence je víčko. Záznamy z lokalit z podzimních období uka- tím výraznější, čím (mikro) stanoviště rychleji vysy- zují, že začátek hibernace spadá v Krkonoších do pře- chá a čím více k tomu přispívá počasí (tj. hlavně stří- lomu října a listopadu. V roce 2006 byla naposledy dání suchých a deštivých period). Největší přírůstky

Obr. 4. Pozorovaná rychlost růstu (počet přirostlých závitů mezi označením a opakovaným pozorováním) během roku 2007. Každý sloupec představuje jedno pozorování u jednoho jedince. Měření přírůstku proběhlo jen u jedinců, které se v daný ter- mín podařilo nalézt. Fig. 4. Whorl growth (y axis) per time (x axis in days between marking and resampling of the individual) at the monitored localities (green and blue) and in the artificial culture (yellow). Each column indicates one observation for a single specimen. Growth was quantified only for individuals found on a given sampling date. 74 opera Corcontica 55 / 2018

BL

JH

BL BL BL

BL JH SU BL BL JH BL JH JH AU SU JH JH JH BL JH JH JH

Obr. 5. Přehled pozorování pářících se jedinců v letech 2007 a 2008. Zkratky nad jednotlivými sloupci označují lokalitu (BL – Bártův les, JH – Janská hora, AU – údolí Úpy u Adamova, SU – údolí Úpy u Svobody nad Úpou). Fig. 5. Number of mating pairs (y axis) observed during the season 2007 and 2008. Abbreviations above the columns indi- cate localities (BL – Bártův les, JH – Janská hora, AU – údolí Úpy u Adamova, SU – údolí Úpy u Svobody nad Úpou). potom mají jedinci, kteří jsou díky své vhodné poloze neboť k průměrné době potřebné k dosažení dospělosti na lokalitě schopní aktivovat celkově nejdelší dobu. je nutné připočítat i zatím neznámý počet roků Potřebnou dobu k ukončení růstu ulity lze na v dospělosti. Živí jedinci označení již jako dospělí základě získaných dat zatím pouze odhadovat. Teo- byli během sledovaného období nalézáni i v násle- reticky by u vřetenovek krkonošských v případě opti- dujících letech. málních klimatických podmínek byla možnost dosa- žení dospělosti už po prvním roce života. Lze se však Rozmnožování domnívat, že v přírodě to běžně trvá spíše dva až tři Páření vřetenovek bylo pozorováno v průběhu téměř roky. Obvyklou délku života vřetenovky krkonošské celé vegetační sezony (Obr. 5). Nejčasnější zazname- nelze na základě dvouletého monitoringu určit. V kaž- nané páření proběhlo 10. dubna, nejpozdější 28. října. dém případě lze říci, že to bude minimálně několik let, Mezi těmito daty existuje množství záznamů páření

Tab. 3. Přehled snůšek získaných v umělém chovu. Tab. 3. The list of the clutches obtained from artificial breeding. Final note contains information about the position of the clutch, the number of successfully hatched individual and potential cannibalistic behaviour (feeding on unhatched eggs).

Datum páření / Datum snůšky / Datum líhnutí / Počet vajec / Poznámka / Mating date Egg-laying date Hatching date Clutch size Note

19. 5. 2007 30. 5. 2007 12. 6. 2007 15 pod kůrou klacíku, inkubace čtrnácti vajec 26. 4. 2008 9. 5. 2008 28. 5. 2008 15 mezi mokrým listím, inkubace všech vajec

5. 5. 2008 13. 5. 2008 1. 6. 2008 8 mezi mokrým listím, inkubace sedmi vajec

5. 5. 2008 12. 5. 2008 1. 6. 2008 9 pod kůrou klacíku, inkubace šesti vajec, další den kanibalismus nevylíhlých vajec

5. 5. 2008 14. 5. 2008 3. 6. 2008 12 pod kůrou klacíku, inkubace šesti vajec, další den kanibalismus nevylíhlých vajec Tlachač et al.: TAXONOMICKÉ POSTAVENÍ, BIOLOGIE A EKOLOGIE COCHLODINA DUBIOSA CORCONTICA 75

Obr. 6. Snůška nakladená pod kůru a čerstvě vylíhlí juvenilní jedinci. Fig. 6. The typical Cochlodina clutch laid under the bark and newly hatched juveniles. z jednotlivých měsíců. Po hlavní jarní aktivaci, kdy juvenilové. V druhém případě se z dvanácti vajíček se zřejmě většina vřetenovek spáří, však zůstává vylíhlo jen šest, následující dva dny se potom vylíhlí období konce května a června, kdy k páření v podstatě jedinci krmili na nevylíhlých vajíčkách. nedocházelo. Stanovení přesné délky páření se nepo- vedlo. Důvodem byl jeho velmi dlouhý průběh, delší Fosilní záznam v Krkonoších než 12 hodin. Svědčí o tom pozorování páření, které bylo ukončeno ca 13 hodin po nálezu. Tito pářící Po několika neúspěšných pokusech jsme v roce 2008 se jedinci přitom byli nalezeni již v průběhu páření odkryli sondu s větším množstvím fosilního materiálu a nelze tak stanovit jeho začátek. Četná pozorování, ve Vodovodním údolí u Maršova (Obr. 7). Litologické kdy při opakovaných kontrolách nebylo páření pře- složení profilu i složení malakocenóz lze považovat rušeno ani po několika hodinách, přitom potvrzují, za velmi specifické. Přítomnost velkého množství že nešlo o výjimku. skalních úlomků nejrůznějších rozměrů včetně vel- Po řadě neúspěšných pokusů se nakonec podařilo kých balvanů ukazuje na rychlou sedimentaci, při po přenesení spářených jedinců do domácího chovu níž se uplatňovalo i skalní řícení. Nejasný je původ získat 5 snůšek. Ve většině případů byla od každého povrchové volné suti, jejíž nakupení zřejmě proběhlo páru nakladena pouze jedna snůška. Pouze v jediném velice rychle, takže si zachovala volné meziprostory. případě spáření jedinci nakladli 2 snůšky, tj. každý Na fosilní malakofaunu je bohatá pouze nejsvrch- jedinec jednu. I tento jediný příklad však ukazuje nější vrstva 1 v rozmezí 50 až 80 cm od povrchu, na možnost recipročního oplození. kde je černá silně humózní kyprá hlína svrchu krytá Mléčně bílá, něco přes milimetr v průměru velká hrubou sutí. Vzorek obsahuje velký počet fosilizova- vajíčka byla nakladena v rozmezí sedmi až sedmnácti ných ulit, které již svým složením odpovídají recent- dnů po páření. Umístění snůšky bylo ve třech přípa- ním společenstvům. To je ve shodě s údaji z radio- dech pod kůrou klacíku (Obr. 6) a ve dvou případech karbonového datování (540 cal yr BP, Tab. 4). Pouze mezi listy vlhké opadanky. Počet vajíček ve snůšce v této vrstvě byly nalezeny pozůstatky ulity vřete- se pohyboval od osmi do patnácti (Tab. 3). Úspěšnost novky krkonošské. V dalších vrstvách jsou schránky inkubace byla 81 %. měkkýšů zachovány pouze sporadicky. Díky boha- Dvakrát byl pozorován kanibalismus. V jednom tému zastoupení obratlovčí fauny ve vrstvě 5, která je případě se z devíti vajíček vylíhlo jen šest jedinců na měkkýše rovněž chudá, můžeme tuto vrstvu rela- a následující den byl pak pozorován kanibalismus, tivně datovat do pozdního glaciálu. Profil tedy zahr- kdy se na každém z nevylíhlých vajec krmili dva vylíhlí nuje období kritické pro případný výsadek vřetenovky 76 opera Corcontica 55 / 2018

Obr. 8. Profil ve svahovinách na okraji lomu v Lánově. 1. černá, na humus bohatá hlína s vápnitou sutí a ostrými úlomky; 2. hnědošedá humózní hlína, bohatá na jemnou suť; Obr. 7. Horní Maršov, Vodovodní údolí: profil suťovým osy- 3. hrubší suť se středně humózní matrix; 4. volně zpevněná pem pod vápencovým převisem na pravém boku údolí: hrubá suť s hnědošedými hlínami a občasnými volnými pro- 1. střední až hrubá vápencová suť; svrchních 50 cm má volné story; 5. středně velká suť s hnědou hlinitou matrix; 6. středně meziprostory, v nichž se nacházejí subrecentní ulity a kam velká suť se světle hnědou hlinitou matrix; 7. většinou jemná pronikají i živí plži; spodních 30 cm je vyplněno černou silně suť se žlutavě hnědou matrix. humózní kyprou hlínou s hojnými ulitami; 2. střední Fig. 8. Lánov quarry – lithology of talus deposits: 1. black až hrubá suť s tmavě šedohnědou humózní hlinitou výplní humus-rich loam with limestone debris and coarser stones; a podstatně nižším množstvím ulit; 3. temně rzivě hnědá 2. brownish grey humic loam, rich in fine rubble; 3. coarser hlinitá výplň suti obdobné jako v nadloží; 4. světleji spíše scree with moderately humic loamy matrix; 4. loosely packed béžově hnědá hlinitá výplň pod velkým balvanem, roz- coarse scree with brownish grey loamy and locally free inter- troušené převážně ve zlomcích zachované ulity a kosti stices; 5. medium sized scree with paler brown loamy matrix; a zuby drobných savců; 5. béžově hnědá hlinitá výplň, velký 6. medium-sized scree with some coarser stones and light balvan a četné kosti a zuby, ulity jen roztroušeně, většinou grayish brown loamy matrix; 7. predominantly fine rubble ve zlomcích. with yellowish brown matrix. Fig. 7. Horní Maršov, Vodovodní údolí Valley: lithology of the talus deposit: 1. medium sized to coarse limestone scree; free interstices in upper 50 cm include subrecent to recent gastropod shells; the lower 30 cm have a humus-rich black krkonošské, bohužel fosilizace je značně nepříznivá. matrix with numerous fossil shells; 2. medium sized to Na základě malakostratigrafické analýzy tak bohužel coarse scree with dark greyish brown loamy matrix and considerable lower amount of snail shells; 3. dark rusty nelze stanovit stáří krkonošských populací tohoto brown loamy matrix of medium-sized to coarse scree; 4. light endemického plže. beige brown loam covered by a huge boulder including scat- V profilu v Lánově (Obr. 8) se úlomky vřetenovek tered shell fragments as well as bones and teeth of small podařilo získat opět jen z horních dvou vrstev. Navíc mammals; 5. boulder scree with beige brown loamy matrix with numerous bones and teeth as well as sparse shells or zde determinace těchto úlomků není jistá a mohou shell fragments. náležet i běžnému druhu C. laminata. Tlachač et al.: TAXONOMICKÉ POSTAVENÍ, BIOLOGIE A EKOLOGIE COCHLODINA DUBIOSA CORCONTICA 77

Tab. 4. Výsledky radiokarbonového datování metodou AMS. Kalibrace byla provedena v programu OxCal verze 4.3 (Bronk Ramsey 2009). Čísla u lokality označují vrstvu (viz obr. 7 a 8). Tab. 4. AMS radiocarbon age determination. Callibration was performed in the OxCal 4.3 software (Bronk Ramsey 2009). Numbers next to locality names indicate layers (see Figs 7 and 8).

Vzorek / Datovaný materiál / Naměřené stáří / Věk (cal yr BP) / Kód laboratoře / Sample Dated material Measured radiocarbon age Age (cal yr BP) Lab. Code

H. Maršov 1 Ulita Oxychilus depressus 545±30BP 540 Poz 1/2008

H. Maršov 2 Ulita Oxychilus depressus 1165±30BP 1080 Poz 2/2008

Lánov 6 Směs střepů ulit 7610±30BP 8412 UGAMS-11301

Diskuse u dalších druhů zástupců čeledi Clausiliidae (Maltz & Sulikowská-Drozd 2008), zaznamenali omezení Životní cyklus vřetenovky krkonošské reprodukční periody pouze na určité měsíce. V těchto ve srovnání s dalšími zástupci čeledi případech šlo ale spíše o drobné vrcholy v rozmnožo- Clausiliidae vání, navíc pozorované ve stabilnějších podmínkách laboratorních chovů. Na rozdíl od laboratorních pod- Většina pozorovaných charakteristik životního cyklu mínek, kde je udržovaná stabilní vysoká vlhkost pro- poddruhu C. d. corcontica je v souladu s dosud zná- středí, je situace v přírodě jiná. Plži musejí reagovat mými údaji zjištěnými u dalších druhů závornatek. na příhodné podmínky a období rozmnožování tak Zajímavé je pak zejména srovnání s blízce příbuzným zřejmě mohou splývat či úplně mizet. druhem C. laminata, jehož biologie již byla poměrně Naše – bohužel jediné – pozorování recipročního dobře popsána. U některých vlastností lze přitom oplození u vřetenovek krkonošských je velmi odlišné vysledovat významné odlišnosti. od pozorování Nordsiecka (2007) u druhu Cochlodina Rychlost růstu vřetenovky krkonošské je zřejmě laminata. Nordsieck sice pozoroval reciproční výměnu variabilní a závisí na klimatických podmínkách jed- spermatoforů u všech sledovaných zástupců skupiny notlivých sezon, což bylo potvrzeno i u příbuzných Alopiinae (celkem 16 druhů), ale právě s výjimkou C. druhů (Maltz & Sulikowská-Drozd 2008). Velmi laminata (jediného sledovaného zástupce rodu Cochlo- vysokou variabilitu v naměřených rychlostech růstu dina). Odlišnost mezi těmito dvěma příbuznými druhy u krkonošského endemitu lze pravděpodobně vysvět- je i v pozorované délce páření. Zatímco u poddruhu lit tím, že data pocházejí z měření v přirozených pod- C. d. corcontica docházelo až k extrémně dlouhému mínkách s velkou proměnlivostí vlhkostních podmí- páření (více než 12 hodin), u druhu Cochlodina lami- nek na konkrétních stanovištích. Nelze také vyloučit nata Nordsieck (2007) naměřil délku páření pouze možnost určité akcelerace růstu v první a poslední v rozmezí 65 až 85 minut. fázi růstu jedince, jak popsali Maltz & Sulikowská- Zjištění vejcorodosti u studované vřetenovky není -Drozd (2008) jako obecnou vlastnost zástupců čeledi. příliš překvapující. Oviparie je nejběžnější způsob Protože páření vřetenovek bylo pozorováno v prů- rozmnožování mezi suchozemskými plicnatými plži běhu téměř celé vegetační sezony (Obr. 5), dá se usu- (Heller 2001). Oviparie byla také ve většině případů zovat, že není omezeno na určitý krátký časový úsek (73 %) zjištěna mezi patnácti studovanými zástupci v průběhu roku, jako je tomu u některých jiných plžů čeledi Clausiliidae (Maltz & Sulikowská-Drozd (např. Punctum pygmaeum, Arianta arbustorum, Helix 2008). U příbuzného druhu C. laminata oviparii zmi- pomatia; Dziabaszewski 1975; Baur 1989, 1990). ňuje již Frömming (1954), Likharev (1962) i Bulman Stejně jako při růstu i při rozmnožování využívají (1996). Naše údaje o množství vajec ve snůšce a době zřejmě vřetenovky vhodných klimatických „oken“. inkubace u C. d. corcontica jsou velice podobné úda- Nicméně autoři, kteří pozorovali páření u druhu jům pozorovaným u C. laminata (Frömming 1954, C. laminata (Bulman 1996, Frömming 1954) nebo Maltz & Sulikowská-Drozd 2008, Bulman 1996). 78 opera Corcontica 55 / 2018

Synchronní líhnutí snůšky pozorované u studo- a mitochondriální DNA, vysvětlovaný právě mezi- vaného druhu je u závornatek obecně častější než druhovou hybridizací), byl doložen např. v kontaktu asynchronní (Maltz & Sulikowská-Drozd 2008). dvou druhů hlemýžďů, Helix pomatia a H. thessalica U příbuzného druhu C. laminata bylo sice zjištěno (Korábek et al. 2016). i asynchronní líhnutí (Bulman 1996, Maltz & Suli- Fosilní doklady ukazují bez veškerých pochyb, kowská-Drozd 2008), ale pouze v případě mimo- že taxon C. dubiosa corcontica vznikl dálkovým výsad- řádně velkých snůšek. Kanibalismus čerstvě vylíh- kem, protože mezi areály výskytu obou poddruhů lých juvenilů na nevylíhlých vajíčkách pozorovaný se tento druh nevyskytuje, ani nikdy v minulosti nevy- u vřetenovky krkonošské není mezi suchozem- skytoval, jak dokládá hustá síť studovaných kvartér- skými plži nijak ojedinělý. Podobné chování popi- ních lokalit na území České republiky (např. Ložek suje i Bulman (1996) u druhu C. laminata, stejně jako 1964, 1982; Juřičková et al. 2014b). Kdy tento výsa- Maltz & Sulikowská-Drozd (2008) u většího počtu dek vznikl, zůstává otázkou. Předpoklad, že došlo závornatek. k přenosu tohoto druhu z Alp někdy během klima- tického optima holocénu (Ložek & Juřičková 2008), Původ krkonošského poddruhu bohužel na základě variability mitochondriálních Cochlodina dubiosa corcontica genů nelze ověřit. Přímou možností, jak jeho stáří odhadnout, by Naše studie prokázala, že C. dubiosa dubiosa a C. du- bylo nalezení subfosilních ulit počínaje určitou biosa corcontica jsou sesterské skupiny nejblíže pří- datovanou vrstvou. Proto jsme se snažili v Krkono- buzné druhu C. laminata. Lze tedy potvrdit předpo- ších najít vhodnou lokalitu kvartérních měkkýšů, kládaný původ krkonošského poddruhu ve východních což ovšem není vzhledem k nepříznivému geologic- Alpách. Tříprocentní míra divergence genu pro 16S kému substrátu vůbec jednoduché. Nakonec jsme rRNA mezi C. d. dubiosa a C. d. corcontica ukazuje popsali měkkýší sukcese ze dvou krkonošských loka- na rozdíl obou taxonů, popsaných jako poddruhy. lit (Juřičková et al. 2014a), ale v obou případech Ovšem vzhledem k tomu, že jsme měli jedince alp- se podařilo zachytit nejistě určené zástupce tohoto ského poddruhu pouze z jedné lokality, nelze vylou- taxonu až v subrecentních vrstvách. Navíc v rámci čit výraznější vnitřní variabilitu v rámci C. dubiosa holocenních faun střední Evropy (Ložek 1964, dubiosa. 1982; Juřičková et al. 2014b) se krkonošské profily Jedním z cílů našeho výzkumu bylo také přispět jeví jako poměrně anomální, jednak relativně malým k objasnění původu poměrně častých přechodných počtem jedinců, jednak překvapivě nízkým počtem forem mezi C. d. corcontica a C. laminata. Výsledky druhů, mezi nimiž chybí drobné formy. Tento pro- molekulárních analýz naznačují, že by se mohlo jed- blém by pomohl vyřešit jedině objev nové krkonoš- nat o mezidruhové křížence. Ačkoli jsme nestudo- ské lokality s lepšími fosilizačními poměry a zacho- vali jaderné geny, mitochondriální haplotypy z pře- vanou kompletní postglaciální sukcesí, což není příliš chodných morfotypů na obou lokalitách odpovídaly pravděpodobné. buď místnímu haplotypu C. laminata nebo C. d. cor- contica. Takové sdílení mitochodriální DNA u mor- Ochrana vřetenovky krkonošské fologicky přechodných forem lze vysvětlit právě vzájemnou hybridizací obou taxonů. Ačkoli nelze Současná revize ukázala, že se areál vřetenovky krko- vyloučit ani extrémní morfologickou variabilitu nošské od 60. let, kdy většinu dosud známých loka- daných taxonů, která povede ke vzniku netypických lit vymapoval Jaroslav Brabenec, v podstatě nezmě- forem, pro možnost hybridizace nasvědčuje fakt, nil. Potvrdil se také předpoklad o centru rozšíření že přechodné formy byly nalezeny právě na lokali- ve východních Krkonoších, kde se koncentruje vět- tách, kde se oba taxony vyskytují syntopicky, zatímco šina zjištěných výskytů (Obr. 1). na lokalitách s výskytem pouze jednoho z nich nebyly Na základě nálezů vřetenovek aktivujících téměř takové formy nalezeny. Obdobný jev (výskyt forem výhradně na stojícím a ležícím dřevě (na kůře i pod s přechodným fenotypem a nesoulad morfologie kůrou), lze usuzovat, že tam zřejmě okusují nárosty řas Tlachač et al.: TAXONOMICKÉ POSTAVENÍ, BIOLOGIE A EKOLOGIE COCHLODINA DUBIOSA CORCONTICA 79

či jiných přisedlých organismů. Vřetenovky tak zřejmě pouze v nejmladší vrstvě staré 540 let, stáří krkonoš- nejsou závislé na vápníku z opadu tzv. ušlechtilých ské populace je tady zatím nejasné. druhů listnáčů (v Krkonoších pouze javor klen), jak je Vřetenovka krkonošská je významným indikač- tomu u velkého množství jiných druhů plžů (Wären- ním prvkem přirozených krkonošských bučin, který born 1969, 1979). Horší dostupnost vápníku v opadu se zatím těší dobré kondici, ale je třeba tento vlajkový buku, zde dominantního stromu v listnatých a smíše- taxon pečlivě sledovat. ných lesích Krkonoš, tedy není pro vřetenovky limi- tujícím faktorem. Naopak zdejší bučiny patří k pre- ferovaným biotopům. Jde přitom o lesy, které zde byly v minulosti dramaticky ovlivněny působením Summary člověka. Dnes je snaha o návrat těchto lesů do přiro- The land snail Cochlodina dubiosa corcontica (Bra- zenější podoby. Jedním z důvodů je i ochrana popu- benec 1967) is one of the three endemic taxa of the lací vřetenovky krkonošské. V případě tohoto drob- Krkonoše National Park. Unfortunately, no informa- ného endemitu je ale potřeba, kromě obměny skladby tion about this locally important taxon of the family a věkového rozvrstvení lesa, dbát ještě o dostatečné Clausiliidae has been provided since its description. ponechávání mrtvého dřeva v lesích. To by mělo být We are filling at least some gaps in our knowledge ponecháváno průběžně, důvodem je preference dřeva by 1) performing a preliminary phylogenetic analy- pouze v určitém stupni rozkladu. Kromě toho dopo- sis elucidating its affiliations to related taxa, 2) stud- ručujeme ponechávat v lese různě velké kusy dřeva. ying its life cycle and basic biology in situ as well as Mohutné kmeny, díky svému dlouhotrvajícímu roz- on individuals transferred to controlled conditions, kladu a relativně velké ploše, mohou poskytnout pod- and 3) revising its distribution and habitat require- mínky pro dostatečné namnožení populace. Menší ments in the Krkonoše Mountains. Furthermore, we kusy více roztroušené po lese zase mohou usnadňo- attempted to estimate the age of the local population vat šíření vřetenovek. by studying Holocene fossil material from suitable sites. A phylogenetic analysis of Central European Cochlo- Závěr dina species based on the mitochondrial gene for 16S rRNA verified thatC. dubiosa corcontica is closely Podařilo se nám ověřit většinu známých lokalit výskytu related to the East Alpine nominate subspecies C. d. vřetenovky krkonošské v Krkonoších a blízkém okolí. dubiosa. Shared 16S haplotypes in specimens with Navíc došlo k objevu řady lokalit nových. Byla potvr- intermediate morphology may indicate that C. d. cor- zena blízká příbuznost poddruhů Cochlodina dubiosa contica hybridizes with the most common Central corcontica a C. d. dubiosa, což podporuje předpoklad, European representative of the genus, C. laminata, že krkonošská populace je důsledkem dálkového which is the closest relative to C. dubiosa and often výsadku z Alp. Ukázali jsme, že nelze vyloučit hybri- lives with it in syntopy, although an extreme morpho- dizaci C. dubiosa corcontica s běžným středoevrop- logical variability cannot be exclude. ským druhem C. laminata. By a direct observation of two selected populations Na základě četných pozorování v terénu a částečně over two years, we obtained the first data on the biol- také v domácím chovu se podařilo nastínit hlavní rysy ogy of C. d. corcontica. We used colour marking on the doposud zcela neznámé biologie tohoto krkonošského last whorl of the shell to determine individual growth endemitu, přičemž se ukázalo, že jeho životní cyklus rate and survival. In the field as well in the laboratory, je asi stejnou měrou ovlivněn aktuálním počasím we observed the course of reproduction during a year. jako roční dobou. The growth rate varies substantially both between V Krkonoších byly také nalezeny dvě lokality different sites in the Krkonoše Mountains as well as holocenních vápnitých uloženin, kde byl poměrně within the same population. This is probably caused úspěšně proveden průzkum fosilní fauny. Subfo- by different microclimatic conditions that may affect silní ulity vřetenovky krkonošské byly ale nalezeny different individuals even within a small scale. The 80 opera Corcontica 55 / 2018 life span of C. d. corcontica cannot be determined Poděkování from our short observation period, but it is certainly at least several years. The activity and reproduction Poděkování patří všem, kteří přispěli k této studii. of this taxon seems to reflect the current weather Především pak bývalému zoologovi Správy Krkonoš- fluctuations as well as the seasonality. Mating were ského národního parku RNDr. Janu Vaňkovi za ochot- observed throughout the whole period of snail activ- nou pomoc během výzkumu i za poskytnutí jeho ity, from April to October. The mating typically results nálezů vřetenovky krkonošské, a dále pak recenzen- in one clutch only, but we also recorded two clutches tovi článku prof. RNDr. Michalu Horsákovi, Ph.D., indicating reciprocal fertilization. We have also noted za poskytnuté nálezy dvou nových lokalit poddruhu cannibalism on eggs, which can be explained by the i za užitečné recenzní připomínky. lack of calcium in the environment. We selected from the geological maps potentially suitable sites for the mollusc fossilization, situated on crystalline limestone in the foothills of the Krkonoše Literatura Mountains. Here, at two localities in Lánov and Horní Baur B. 1989: Growth and reproduction of Maršov, we dug a standard 80 cm wide profiles in the the minute land snail Punctum pygmaeum Late Glacial and Holocene colluvium and from the (Draparnaud). Journal of Molluscan Studies 55: lithologically distinguishable layers we took sam- 383–387. ples from which we obtained communities of sub- Baur B. 1990: Possible benefits of egg cannibalism fossil land snail shells. The aim was to find the old- in the land snail Arianta arbustorum (L.). est occurrence of C. d. corcontica and thus estimate Functional Ecology 4: 679–684. the timing of its presence at the studied sites. How- Bulman K. 1996: Cykl życiowy Cochlodina laminata ever, because of an unsuitable fossilization situation, (Mont.). Materiały zjazdowe XII Krajowego C. d. corcontica was found only in subrecent layers, Seminarium Malakologicznego, p. 8. Łódź. so the age of this isolated population remains unre- Brabenec J. 1967: Výzkum měkkýšů Krkonošského solved. Considering that this taxon has never been národního parku II. Část: Cochlodina corcontica recorded in numerous well-studied Holocene mol- sp. n. – nový plž z čeledi Clausilidae. Opera lusc successions between the Alps and the Krkonoše Corcontica 4: 111–127. Mountains, we consider C. dubiosa corcontica a geo- Brabenec J. 1970: Výzkum měkkýšů Krkonošského graphically isolated taxon founded by a long-distance národního parku. Měkkýši Rýchor. Opera dispersal event. Corcontica 6: 77–83. We have verified presence of C. dubiosa corcontica Dziabaszewski B. 1975: Z biologii ślimaka at most previously known localities. Based on the winniczka (Helix pomatia L.) ze szczególnym vegetation maps, we also selected additional poten- uwzględnieniem rozrodu. Prace Komisji tially suitable sites across the Krkonoše Mountains. Biologicznej PTPN 39: 1–48. This way, we have recorded numerous new locali- Frömming E. 1954: Biologie der ties with its presence, especially in the eastern part mitteleuropäischen Landengastropoden. of the range. It thus seems that population of C. dubi- Duncker und Humblot, Berlín. 404 str. osa corcontica in the Krkonoše Mountains is stable. Heller J. 2001: Life History Strategie. The occurrence of this endemic taxon requires the In: Barker G. M. (eds), The Biology presence of dead wood of broadleaf deciduous trees of Terrestrial Molluscs. CABI Publishing, (which should be left on the forest floor). Cochlo- Wallingford: 413–445. dina dubiosa corcontica, being a local endemic, may Horsák M., Juřičková L. & Picka J. 2013: Měkkýši thus serve as the flagship taxon for conservation of České a Slovenské republiky. Molluscs of the the remains of natural beech forests in the Krkonoše Czech and Slovak Republics. Kabourek, Zlín, Mountains. 264 str. [in Czech and English]. Tlachač et al.: TAXONOMICKÉ POSTAVENÍ, BIOLOGIE A EKOLOGIE COCHLODINA DUBIOSA CORCONTICA 81

Horsák M. & Myšák J. 2008: The first records Ložek V. 1956: Klíč československých měkkýšů. of Aegopinella ressmanni (Westerlund, Vydavatelstvo Slovenskej akademie vied, 1883) in the Czech Republic extends its Bratislava. 437 str.

distribution range northwards. Malacologica Ložek V. 1964: Quartärmollusken der Tschecho- Bohemoslovaca 7: 47–50. slowakei. Rozpravy Ústředního ústavu Juřičková L., Horsák M. & Hrabáková M. 2006: geologického 31, Praha. 374 str. Měkkýši PR Peliny u Chocně. Malacologica Ložek V. 1973: Příroda ve čtvrtohorách. Academia, Bohemoslovaca 5: 10–13. Praha. 372 str. Juřičková L. & Ložek V. 2007: Měkkýši. In: Ložek V. 1982: Contribution of malakology to Flousek J., Hartmanová O., Štursa J. & Ložek V. the chronological subdivision of the Central (eds), Krkonoše – příroda, historie, život. Baset, European Holocene. In: Mangerud J., Birks Praha. 836 str. H. J. B., Jäger K. D. (eds), Chronostraticgraphic Juřičková L. & Ložek V. 2008: Molluscs of the Subdivision of the Holocene. Striae, Uppsala Krkonoše Mts. (Czech Republic). Malacologica 16: 84-87. Bohemoslovaca 7: 55–69. Maltz T. K. & Sulikowska-Drozd A. 2008: Life Juřičková L., Ložek V., Horáčková J., Tlachač P. cycle of clausiliids of Poland – knowns and & Horáček I. 2014a: Holocene succession and unknowns. Annales Zoologici 58 (4): 857–880. biogeographical importance of molluscs fauna Nordsieck H. 1969: Zur Anatomie und Systematik in the Western Sudetes (Czech Republic). der Clausilien, IV. Cochlodina dubiosa und Quaternary International 353: 210–224. ihre Stellung im Genus Cochlodina. Archiv für Juřičková L., Horsák M., Horáčková J., Abrhám V. Molluskenkunde 99 (1/2): 1–20. & Ložek V. 2014b: Patterns of land-snail ordsieck Cochlodina laminata succession in Central Europe over the last N H. 2007: 15,000 years: main changes along environ- (Montagu 1803) – polytypic in genital mental, spatial and temporal gradients. morphology (Gastropoda: : Quaternary Science Reviews 93: 155–166. Clausiliidae). Mitteilungen-der-Deutschen- Malakozoologischen-Gesellschaft 77–78: Kimura M. 1980: A simple method for estimating 23–25. evolutionary rate of base substitutions through comparative studies of nucleotide sequences. Palumbi S., Martin A., Romano S., Journal of Molecular Evolution 16:111–120. McMillan W. O., Stine L. & Grabowski G. 1991: The simple fool`s guide to PCR version Korábe O., Juřičková L. & Petrusek A. 2016: 2. 0. University of Hawaii. Honolulu. Splitting the Roman snail Helix pomatia Linnaeus, 1758 (Stylommatophora: Helicidae) Pfenninger M., Hrabáková M., Steinke D. into two: redescription of forgotten Helix & Dèpraz A. 2005: Why do snails have hairs? thessalica Boettger, 1886. Journal of Molluscan A Bayesian inference of character evolution. Studies 82: 11–22. BMC Evolutionary Biology 5:59. Kumar S., Stecher G. & Tamura K. 2016: MEGA7: Simonová J. 2015: I čeští plži mohou přežít Molecular Evolutionary Genetics Analysis průchod trávicím traktem ptáků. Živa 5: 253. version 7.0 for bigger datasets. Molecular Schwenk K., Sand A., Boersma M., Brehm M., Biology and Evolution 33: 1870 –1874 Mader E., Offerhaus D. & Spaak P. 1998: Likharev I. M. 1962: Klauziliidy (Clausiliidae). Genetic markers, genealogies and biogeo- Fauna SSSR, N.S. 83, Mollyuski III, 4. graphic patterns in the cladocera. Aquatic Moskva – Leningrad. 317 str. Ecology 32: 37–51. Literák I., Literáková Z., Horsák M. Simonová J., Simon O.P., Kapic Š., Nehasil L. & Hromádko M. 2012: S ptáky se mohou & Horsák M. 2016: Medium-sized forest stěhovat i plži – pěnice hnědokřídlá a skleněnka snails survive passage through birds' digestive průsvitná. Živa 5: 245. tract and adhere strongly to birds' legs: More 82 opera Corcontica 55 / 2018

evidence for passive dispersal mechanisms. through sequence weighting, position Journal of Molluscan Studies 82: 422–426. specific gap penalties and weight matrix choice.

Tamura K. 1992: Estimation of the number of Nucleic Acids Research 22: 4 673 –4 680. nucleotide substitutions when there are strong Wäreborn I. 1969: Land molluscs and their transition-transversion and G + C-content environments in an oligothrophic area in biases. Molecular Biology and Evolution 9: southern Sweden. Oikos 20: 461–479.

678–687. Wäreborn I. 1979: Reproduction of two Thompson J. D., Higgins D. G. & Gibson T. J. species of land snails in relation to calcium 1994: CLUSTAL W: improving the sensitivity salts in the Foerna layer. Malacologia 18: of progressive multiple sequence alignment 177–180. Tlachač et al.: TAXONOMICKÉ POSTAVENÍ, BIOLOGIE A EKOLOGIE COCHLODINA DUBIOSA CORCONTICA 83

Příloha 1. Seznam jedinců použitých do fylogenetické analýzy. Appendix 1. List of individuals used in the phylogenetic analysis.

Geografická pozice / Lokalita / Site Sběratel / Collector Datum / Date Kód / Code Geographical position

Cochlodina cerata (Rossmässler, 1836)

Slezsko, CZ Hrabáková 07/2006 CZ 1 Vtáčnik, SK 48°38'18''N 18°36'47''E Tlachač 13. 5. 2008 SK 1

Cochlodina comensis (L. Pfeiffer, 1850)

Paluzza, IT 46°32'31''N 13°00'57''E Juřičková & Tlachač 3. 8. 2006 IT 1

Cochlodina commutata (Rossmässler, 1836)

Choceň, CZ 50°00'08''N 16°14'00''E Tlachač 21. 8. 2007 CZ 2 Choceň, CZ 50°00'08''N 16°14'00''E Tlachač 21. 8. 2007 CZ 3

Cochlodina dubiosa dubiosa (Clessin, 1882)

Bärental, Karavanky, AT 46°27'11''N 14°09'31''E Juřičková & Tlachač 31. 7. 2006 AT 1 Bärental, Karavanky, AT 46°27'11''N 14°09'31''E Juřičková & Tlachač 31. 7. 2006 AT 2

Cochlodina dubiosa corcontica (Brabenec, 1967)

Bártův les, CZ 50°37'31''N 15°51'02''E Tlachač 7. 8. 2006 CZ 4 Bártův les, CZ 50°37'31''N 15°51'02''E Tlachač 7. 8. 2006 CZ 5 Špindlerův Mlýn, CZ 50°44'47''N 15°36'06''E Tlachač 8. 8. 2006 CZ 6 Špindlerův Mlýn, CZ 50°44'47''N 15°36'06''E Tlachač 8. 8. 2006 CZ 7 Úpa pod Rýzmburkem, CZ 50°25'46''N 16°02'24''E Tlachač 10. 5. 2008 CZ 8 Úpa pod Rýzmburkem, CZ 50°25'46''N 16°02'24''E Tlachač 10. 5. 2008 CZ 9

Cochlodina fimbriata(Rossmässler, 1835)

Bärental, Karavanky, AT 46°28'57''N 14°10'13''E Juřičková & Tlachač 31. 7. 2006 AT 3 Bärental, Karavanky, AT 46°26'57''N 14°09'45''E Juřičková & Tlachač 1. 8. 2006 AT 4 Tramonti di Sopra, IT 46°21'10''N 12°46'59''E Juřičková & Tlachač 2. 8. 2006 IT 2 Tramonti di Sopra, IT 46°21'10''N 12°46'59''E Juřičková & Tlachač 2. 8. 2006 IT 3 Vtáčnik, SK 48°38'18''N 18°36'47''E Tlachač 13. 5. 2008 SK 2 Vtáčnik, SK 48°38'18''N 18°36'47''E Tlachač 13. 5. 2008 SK 3

Cochlodina laminata (Montagu, 1803)

Steinfeld, AT 46°45'01''N 13°15'31''E Juřičková & Tlachač 4. 8. 2006 AT 5 Claviere, IT Šťáhlavský 15. 6. 2007 IT 4 Bártův les, CZ 50°37'31''N 15°51'02''E Tlachač 24. 6. 2007 CZ 10 Bártův les, CZ 50°37'31''N 15°51'02''E Tlachač 24. 6. 2007 CZ 11 PR Myslivna u Ohře, CZ 50°23'47''N 14°04'49''E Tlachač 28. 6. 2007 CZ 12 PR Myslivna u Ohře, CZ 50°23'47''N 14°04'49''E Tlachač 28. 6. 2008 CZ 13 Jizerské hory, CZ Juřičková 28. 9. 2007 CZ 14 Retězat, RO Šťáhlavský 09/2007 RO 1 Vtáčnik, SK 48°38'18''N 18°36'47''E Tlachač 13. 5. 2008 SK 4 Český kras, CZ 49°57'39''N 14°09'40''E Tlachač 23. 5. 2008 CZ 15 Šumava, CZ 49°06'54''N 13°14'17''E Tlachač 17. 5. 2008 CZ 16 Český les, CZ 49°40'51''N 12°39'59''E Schläglová 2. 5. 2008 CZ 17 Choceň, CZ 50°00'08''N 16°14'00''E Tlachač 14. 5. 2008 CZ 18 Jizera u Vilémova, CZ 50°44'55''N 15°24'23''E Tlachač 24. 5. 2008 CZ 19 Jizera u Vilémova, CZ 50°44'55''N 15°24'23''E Tlachač 24. 5. 2008 CZ 20

Cochlodina orthostoma (Menke, 1830) 84 opera Corcontica 55 / 2018

Příloha 1. Pokračování. Appendix 1. Continuation.

Geografická pozice / Lokalita / Site Sběratel / Collector Datum / Date Kód / Code Geographical position Křivoklátsko, CZ 49°57'11''N 13°45'00''E Tlachač 25. 8. 2007 CZ 21

Přechodná forma C.laminata a C.d. corcontica

Jizera u Vilémova, CZ 50°44'55''N 15°24'23''E Tlachač 24. 5. 2008 CZ 22 Jizera u Vilémova, CZ 50°44'55''N 15°24'23''E Tlachač 24. 5. 2008 CZ 23 Bártův les, CZ 50°37'31''N 15°51'02''E Tlachač 25. 5. 2008 CZ 24 Bártův les, CZ 50°37'31''N 15°51'02''E Tlachač 25. 5. 2008 CZ 25

Albinaria turrita (L. Pfeiffer, 1850): sekvence uložená v Genbank č. DQ665362

Albinaria discolor (L. Pfeiffer, 1846): sekvence uložená v Genbank č. DQ665354 Tlachač et al.: TAXONOMICKÉ POSTAVENÍ, BIOLOGIE A EKOLOGIE COCHLODINA DUBIOSA CORCONTICA 85

Příloha 2. Seznam potvrzených a v minulosti uváděných lokalit Cochlodina dubiosa corcontica v Krkonoších. Appendix 2. List of the confirmed or previously reported localities of Cochlodina dubiosa corcontica in the Krkonoše Mts.

Č. lokality / Souřadnice / Nadm. výška (m n.m.) / Sběratel a rok sběru / Site No. Geographical position Altitude (m a.s.l.) Collector and year of sampling 1 50°38'21''N 15°53'23''E 780 Tlachač 2005 2 50°38'33''N 15°54'09''E 575 Tlachač 2006 3 50°38'15''N 15°54'05''E 690 Tlachač 2006 4 50°39'06''N 15°54'03''E 600 Brabenec 1970, Tlachač 2006 5 50°39'07''N 15°53'31''E 620 Brabenec 1970, Tlachač 2005 6 50°40'10''N 15°52'46''E 860 Brabenec 1970, Tlachač 2006 7 50°39'23''N 15°53'08''E 640 Tlachač 2006 8 50°39'31''N 15°53'15''E 700 Brabenec 1967, Tlachač 2005 9 50°38'39''N 15°52'43''E 860 Brabenec 1967, Tlachač 2005 10 50°37'45''N 15°51'27''E 610 Tlachač 2005 11 50°37'50''N 15°51'07''E 620 Tlachač 2005 12 50°37'31''N 15°51'02''E 675 Brabenec 1967, Vaněk 1998, Tlachač 2005 13 50°40'29''N 15°50'45''E 695 Brabenec 1967, Tlachač 2005 14 50°39'51''N 15°49'26''E 620 Brabenec 1970, Tlachač 2006 15 50°39'21''N 15°49'34''E 610 Brabenec 1970, Tlachač 2006 16 50°39'26''N 15°50'09''E 690 Brabenec 1970, Tlachač 2006 17 50°39'28''N 15°50'40''E 960 Brabenec 1967, Tlachač 2005 18 50°39'23''N 15°50'05''E 620 Brabenec 1968 (nepubl.), Tlachač 2005 19 50°37'35''N 15°46'16''E 700 Tlachač 2006 20 50°37'32''N 15°47'16''E 700 Brabenec 1967, Tlachač 2006 21 50°40'06''N 15°47'24''E 730 Brabenec 1967, Tlachač 2006 22 50°40'35''N 15°46'36''E 730 Brabenec 1967, Tlachač 2006 23 50°40'31''N 15°47'40''E 640 Brabenec 1967, Tlachač 2006 24 50°41'06''N 15°47'02''E 670 Brabenec 1968, Tlachač 2006 25 50°45'01''N 15°36'40''E 850 Brabenec 1967 (nepubl.), Vaněk 1998 (nepubl.), Tlachač 2006, Horsák 2015 (nepubl.) 26 50°44'47''N 15°36'06''E 820 Brabenec 1967 (nepubl.), Vaněk 1998 (nepubl.), Tlachač 2006 27 50°43'52''N 15°43'54''E 1 300 Juřičková & Tlachač 2005 28 50°43'43''N 15°34'57''E 825 Juřičková & Tlachač 2005 29 50°44'29''N 15°36'23''E 730 Juřičková & Tlachač 2005 30 50°38'10''N 15°40'12''E 540 Brabenec 1970 (nepubl.), Juřičková & Tlachač 2005 31 50°37'50''N 15°40'57''E 620 Juřičková & Tlachač 2005 32 50°38'49''N 15°30'40''E 470 Juřičková & Tlachač 2005 33 50°38'23''N 15°32'23''E 500 Juřičková & Tlachač 2005 34 50°40'14''N 15°37'07''E 700 Brabenec 1967, Tlachač 2006 35 50°40'29''N 15°39'49''E 725 Vaněk 2003, Tlachač 2006 36 50°37'56''N 15°40'15''E 560 Tlachač 2006 37 50°45'21''N 15°24'34''E 545 Vaněk 1999 (nepubl.), Tlachač 2006 38 50°43'37''N 15°32'48''E 800 Tlachač 2006 39 50°40'28''N 15°26'49''E 420 Juřičková 2005 40 50°44'55''N 15°24'23''E 525 Vaněk 1999, Tlachač 2008 41 ca 50°44'20''N 15°32'44''E 900 Brabenec 1967 42 ca 50°44'44''N 15°32'26''E 950 Brabenec 1961 (nepubl.) 43 50°38'51''N 15°46'17''E 825 Brabenec 1967 (1959), Horsák 1998), Tlachač 2006 výskyt nepotvrzen 44 50°44'53''N 15°35'45''E 815 Brabenec 1967, výskyt nepotvrzen 45 50°44'59''N 15°37'38''E 850 Brabenec 1967, výskyt nepotvrzen 46 50°44'11''N 15°29'48''E 800 Brabenec 1947 (nepubl.), výskyt nepotvr. 47 50°37'41,2''N 15°47'43,8''E 563 Horsák 1998 (nepubl.) 48 50°41'57,8''N 15°44'12,9''E 820 Horsák 2017 (nepubl.) 86 opera Corcontica 55 / 2018