Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch

SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI VE VYBRANÉM REGIONU Travel to services in selected region

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Autor:

RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Martin BURIAN

Brno, 2016

Jméno a příjmení autora: Martin Burian Název diplomové práce: Spádovost za službami ve vybraném regionu Název práce v angličtině: Travel to services in selected region Katedra: regionální ekonomie a správy Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Rok obhajoby: 2016

Anotace Předmětem této bakalářské práce je analýza spádovosti za službami ve správním obvodu ORP Ivančice. Zkoumané území zahrnuje celkem 17 obcí. Pomocí dotazníkové šetření byly zjišťovány obslužné procesy ve školství, zdravotnictví, maloobchodě a službách. Na základě zjištěné spádovosti byly vymezeny parciální regiony a z nich následně také komplexní obslužný region.

Annotation The aim of the bachelor thesis is an analysis of commuting to services in Ivančice region. The investigated area is comprised of 17 municipalities. A questionnaire survey was used for attaining data of commuting in the fields of education, health care, retail trade and service. Based on the results from the survey, partial regions and the complex service region were defined.

Klíčová slova Ivančice, středisko, region, spádovost, zdravotnictví, školství, maloobchod, služby

Keywords Ivančice, centre, region, commuting, health care, education, retail, services

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Spádovost za službami ve vybraném regionu vypracoval samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 18. dubna 2016

vlastnoruční podpis autora

Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat přítelkyni a rodině za pomoc a podporu během celého studia. Obsah Úvod ...... 9

1 Teoretický rámec ...... 10

1.1 Osídlení a sídla ...... 10

1.1.1 Venkovská sídla ...... 10

1.1.2 Městská sídla ...... 10

1.2 Region ...... 11

1.2.1 Homogenní regiony ...... 12

1.2.2 Nodální regiony ...... 12

1.3 Sociálněgeografické regiony a jejich hierarchie ...... 12

1.4 Střediska obslužné sféry a metody jejich výběru ...... 13

1.4.1 Výběr středisek na základě statistických charakteristik ...... 14

1.4.2 Výběr středisek na základě dynamických charakteristik ...... 15

1.5 Sféry vlivu a metody jejich vymezení ...... 15

1.5.1 Vymezení sfér vlivu středisek na základě interakčních modelů ...... 16

1.5.2 Vymezení sfér vlivu středisek na základě anketárních šetřeních ...... 16

2 Charakteristika zkoumaného regionu a tvorba dotazníku ...... 19

2.1 Vybavenost zkoumaného území ...... 21

2.2 Tvorba vlastního dotazníku ...... 23

3 Vlastní vymezení obslužných regionů ...... 25

3.1 Zdravotnický region ...... 25

3.1.1 Nadlokální úroveň ...... 25

3.1.2 Mikroregionální úroveň ...... 27

3.2 Školský region ...... 28

3.2.1 Nadlokální úroveň ...... 28

3.2.2 Mikroregionální úroveň ...... 30

3.3 Region maloobchodu a služeb ...... 31

3.3.1 Nadlokální úroveň ...... 33 3.3.2 Mikroregionální úroveň ...... 35

3.4 Komplexní obslužné regiony ...... 36

3.4.1 Nadlokální úroveň ...... 36

3.4.2 Mikroregionální úroveň ...... 38

4 Vývojové tendence ve spádovosti za službami ...... 40

Závěr ...... 43

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...... 45

SEZNAM TABULEK ...... 47

SEZNAM OBRÁZKŮ...... 47

SEZNAM ZKRATEK ...... 48

SEZNAM PŘÍLOH ...... 48

Úvod Ve většině zemích světa dochází v posledních letech k růstu terciárního sektoru, tedy sektoru služeb. Podobně je tomu i v České republice, i zde se služby stávají čím dál více důležité pro obyvatelstvo. Ne všechny služby se však nachází v místě bydliště a obyvatelstvo je nuceno za nimi dojíždět.

Tato bakalářská práce se zabývá analýzou této dojížďky, tedy spádovostí za službami ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Ivančice. Tento region jsem si vybral, protože je v blízkosti mého vlastního bydliště a protože jsem se v Ivančicích narodil.

V této práci jsou použita data z vlastního dotazníkového šetření, které bylo provedeno za pomoci starostů obcí z daného regionu. Tyto data jsou podkladem pro naplnění 3 vytyčených cílů.

Prvním cílem je vymezení parciálních regionů, jejich středisek a zázemí. Jedná se o regiony zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb.

Druhým cílem je vymezení komplexně obslužného regionu, který by zohledňoval dojížďku z třech parciálních regionů.

Posledním cílem této práce je pak analýza vývoje spádovosti za službami. Tento vývoj byl zjištěn porovnáním dat z této práce s daty z 80. let minulého století.

Celá práce je strukturována do čtyř kapitol. V první kapitole jsou vysvětleny základní teoretické pojmy a metodické postupy pro vymezení obslužných středisek a jejich sfér vlivu. Druhá kapitola se zabývá popisem zkoumaného regionu a tvorbou vlastního dotazníku. Třetí a čtvrtá kapitola jsou stěžejní části této práce. Ve třetí kapitole jsou na základě dat získaných z provedeného dotazníkového šetření vymezeny 3 parciální obslužné regiony – region školství, region zdravotnictví a region maloobchodu a služeb. Ve všech třech regionech jsou vymezena střediska a jejich sféry vlivu na nadlokální a mikroregionální úrovni. Za pomoci parciálních regionů je posléze vymezen komplexní obslužný region. Čtvrtá a poslední kapitola se pak zabývá analýzou vývojové tendence ve spádovosti za službami ve zkoumaném regionu.

9 1 Teoretický rámec

Tato kapitola obsahuje vysvětlení teoretických pojmů, jako jsou například sídlo, region, střediska a jejich sféry vlivu. Tyto pojmy jsou důležité pro bližší pochopení praktické části.

1.1 Osídlení a sídla

Existuje celá řada definic pojmu osídlení. Šilhanová (2007, s. 5) například nahlíží na osídlení jako na „soubor všech sídelních útvarů, základních výrobních a nevýrobních fondů a veškerého obyvatelstva v daném území, zahrnující i vztahy mezi jednotlivými sídelními útvary ve sféře výroby, obsluhy, bydlení a rekreace i vztahy mezi těmito sférami“.

Základní jednotkou osídlení je sídlo. Sídlem se rozumí „každé obydlené místo včetně příslušných ploch, které jeho obyvatelstvo využívá. V sídlech se koncentruje obyvatelstvo, které v nich vykonává ekonomickou i další činnost a jsou proto místy reprodukce života společnosti. Sídla se vyznačují velkou druhovou, velikostní i funkční rozmanitostí“. Nejčastěji se sídla dělí na venkovská a městská (Wokoun, Mates a Kadeřábková 2011, s. 29).

1.1.1 Venkovská sídla Venkovskými sídly jsou v tradičním pojetí označována sídla, ve kterých se převážná většina obyvatel živí zemědělstvím. Přitom však nezáleží na tom, jestli obyvatelé venkova produkují zemědělské výrobky pro vlastní potřebu, nebo je dodávají na trh. V dnešní době se však pojmy jako vesnice, venkovské osídlení nebo venkov používají pro všechna sídla, která nejsou městy, a to bez ohledu na to, zda má obyvatelstvo spojení se zemědělskou výrobou (Halás, Brychtová a Fňukal 2013, s. 62).

Původní funkcí převážně všech venkovských sídel byla zemědělská funkce. V dnešní době je nahrazována především obytnou funkcí, částečně pak také funkcí služeb a průmyslovou funkcí (Halás, Brychtová a Fňukal 2013, s. 67).

1.1.2 Městská sídla Města tvoří druhou základní kategorii sídel. Je pro ně charakteristická především koncentrace obyvatelstva a nezemědělská funkce (Halás, Brychtová a Fňukal 2013, s. 71).

Samotné definování města není jednoduché, neboť existuje řada kritérií, dle kterých mohou být města vymezena. Mezi hlavní kritéria, která jsou používána pro vymezování měst, patří administrativně správní kritérium (statut města) a statistické kritérium (Maryáš a Vystoupil

10 2001, s. 77). Nejjednodušším kritériem pro vymezování měst je administrativně správní kritérium. Podle něj jsou totiž v současnosti za města v České republice považována taková sídla, kterým byl udělen městský status (Brychtová a Fňukal 2003, s. 107). Statistické kritérium pak vymezuje města od určitého počtu obyvatel (Maryáš a Vystoupil 2001, s. 78). Mezní hodnoty počtu obyvatel pro města však nejsou celosvětově stejné: například v Dánsku a Švédsku jsou za města považována sídla s 250 obyvateli, v České republice je hranice 3 000 obyvatel a v Japonsku dokonce 30 000 obyvatel (Brychtová a Fňukal 2003, s. 108).

Jedním ze základních znaků města jsou jeho funkce v teritoriální dělbě práce. Z hlediska významu můžeme rozlišovat funkci městotvornou a městoobslužnou. Městoobslužnou funkci charakterizují zařízení, které poskytují produkty nebo služby obyvatelstvu vlastního města. Městotvornou funkci pak tvoří činnosti, které slouží i pro obyvatelstvo mimo město samotné v rámci daného regionu. Tyto činnosti jsou ekonomickým základem každého města, neboť poskytují příjmy, díky kterým město roste. Mezi tyto činnosti patří např. průmysl, doprava, obchod, služby nebo školství (Bašovský a Mládek 1989, s. 162-163).

1.2 Region Pojem region se objevuje v několika různých vědních disciplínách, a proto nelze nalézt pouze jednu definici tohoto pojmu. Samotný termín region pochází z latinského slova regio, které lze přeložit jako říše či království. Nejčastěji je přijímána definice chápající region jako „složitý dynamický prostorový systém, který se formuje na zemském povrchu na základě určitých znaků, které jej odlišují od okolí“ (Anděl 1996, s. 5).

Region můžeme také chápat jako „část národního území, které není od ostatních území (regionů) odděleno formálními hranicemi a s tím souvisejícími ekonomickými bariérami“ (Ježek 2000, s. 27).

Český statistický úřad definuje region jako „území s více či méně přesně vyznačenými hranicemi, které často slouží jako správní jednotka nižší, než je úroveň národního státu. Regiony mají svou identitu, tvořenou specifickými rysy, jako je jejich krajina (hory, pobřeží, lesy), podnebí (suché, s velkými vodními srážkami), jazyk (např. v Belgii, Finsku, Španělsku), etnický původ (např. Wales, severní Švédsko a Finsko, Baskicko) či společně sdílená historie“. Hranice regionu jsou obvykle určovány na základě přírodních, historických nebo správních hranic (Český statistický úřad).

11 Sbírka zákonů zase regionem rozumí „územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností, obcí nebo sdružení obcí“ (Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje).

Pro regiony jsou důležitá kritéria, podle kterých jsou vymezovány. Nejčastěji jsou regiony členěny podle stejnorodosti, v takovém případě se pak rozlišují dva typy regionů (Anděl 1996, s. 6):

- homogenní (funkční) regiony - nodální regiony

1.2.1 Homogenní regiony Homogenní regiony jsou vymezovány na základě podobných jevů nebo vlastností v danému regionu. Je pro ně charakteristická jak vnitřní stejnorodost, tak zároveň i maximální vnější odlišnost od ostatních regionů. Homogenní regiony jsou většinou relativně nekomplexní regiony, se kterými se můžeme setkat ve fyzické geografii. Příkladem jsou regiony vymezené izolinií stejných teplot vzduchu či region povodí určité řeky. Někdy se tyto typy regionů označují jako fyzickogeografické regiony (Anděl 1996, s. 21).

1.2.2 Nodální regiony Nodální regiony, někdy nazývané též funkční či spádové regiony, jsou založeny jako prostorový systém na interakci mezi centrem a jeho zázemím. Na rozdíl od homogenních regionů jsou povětšinou dynamické, a proto se mohou se měnit. Nodální regiony jsou pojmenovány podle rozhodující role nodálního centra (střediska). Kritérium pro vymezení těchto regionů je síla (intenzita) vazeb mezi centrem a zázemím (Anděl 1996, s. 21).

1.3 Sociálněgeografické regiony a jejich hierarchie Sociálněgeografický region je typem nodálního regionu. Bývá vymezován na základě údajů o opakovaných pohybech, tedy o pohybech obyvatelstva mezi pracovištěm a bydlištěm či mezi bydlištěm a občanskou vybaveností (Kühnlová 1989, s. 157-158).

Při určování sociálněgeografických regionů jde v zásadě o nalezení relativně samostatných, objektivně existujících, územních celků. Vymezení sociálněgeografických regionů probíhá ve dvou stádiích. V prvním stádiu se vymezují sociálněgeografické regiony různých řádů, v druhém se pak stanovuje hierarchická organizace středisek a regionů. V České republice lze

12 rozlišit 4 základní řádovostní úrovně sociálněgeografických regionů (Hampl, Gardavský a Kühnl 1987, s. 129-131):

- Subregiony - Mikroregiony - Mezoregiony - Makroregiony

Subregiony jsou relativně nekomplexní územní celky, v jejichž rámci nejsou uzavřeny nejdůležitější a nejčastější potřeby obyvatel. Uvnitř subregionů jsou uzavřeny pouze vztahy mezi bydlištěm a některými základními službami. Další obslužné procesy (např. nákup průmyslového zboží) jsou v rámci subregionů uzavírány jen částečně, pracovní vztahy pak jen výjimečně. Subregiony lze orientačně přirovnat ke spádovým územním střediskům osídlení místního významu (Hampl, Gardavský a Kühnl 1987, s. 131).

Mikroregiony lze považovat za územní celky, uvnitř kterých jsou uzavřeny nejintenzivnější regionální procesy, především dojížďka za prací a za základními druhy služeb. Mikroregiony mají většinou nejvyšší integritu ze všech regionů. Míry uzavřenosti hlavních procesů i velikosti mikroregionů jsou však velmi rozdílné. Také z tohoto důvodu je v podmínkách České republiky dvoustupňová mikroregionální organizace – mikroregiony 1. a 2. řádu (Hampl, Gardavský a Kühnl 1987, s. 131-132). Mikroregiony 1. řádu částečně odpovídají soustavě obcí s rozšířenou působností, mikroregiony 2. řádu pak korespondují s okresy (Hampl 2005, s. 98).

Mezoregiony jsou rozsáhlé územní jednotky, jejichž integrita je již jen částečně vázána na prostorové vztahy obyvatelstva. Z těchto vztahů má význam např. nedenní dojížďka za prací, migrace obyvatelstva, dojížďka do vyšších školských zařízení (vysoké školy či specializované střední školy) a dále dojížďka do vybraných hierarchicky vyšších druhů občanské vybavenosti (Hampl, Gardavský a Kühnl 1987, s. 132).

S makroregionem je ztotožňována celá Česká republika, dominantní pozici má hlavní město Praha, která vystupuje jako makrocentrum (Hampl, Gardavský a Kühnl 1987, s. 132).

1.4 Střediska obslužné sféry a metody jejich výběru Berry (1971, s. 8) definoval střediska obslužné sféry jako „místa, do kterých cestuje spotřebitel, aby uskutečnil směnný proces“. Dochází zde tedy k „vytvoření souladu mezi poptávkou a nabídkou pomocí cenového mechanismu“.

13 Pro střediska je velmi důležitá jejich poloha, spotřebitelé si totiž převážně volí taková místa, která pro ně představují nejmenší námahu (Berry 1971, s. 10).

Vymezování středisek obslužné sféry a hodnocení jejich hierarchické úrovně se děje podle dvou základních metodických přístupů (Maryáš 1983, s. 61):

1. výběr středisek na základě statistických charakteristik 2. výběr středisek na základě dynamických charakteristik

1.4.1 Výběr středisek na základě statistických charakteristik Vymezování středisek obslužné sféry pomocí statistických charakteristik používá data běžně zjišťovaná statistickými úřady nebo různými resortními soupisy. Výběr středisek touto metodou pak probíhá podle (Maryáš 1983, s. 62):

- druhu funkcí sídla - přebytku významnosti sídla - komplexnějších ukazatelů

Určení střediskovosti sídla podle druhu funkcí sídla Při této metodě se střediskovost sídel a jejich hierarchizace určuje na základě počtu druhů zařízení maloobchodu a služeb v sídlech, nebo podle výskytu specializovaných zařízení, která jsou pro střediska charakteristická. Určování střediskovosti sídel založené na této metodě však není považováno za ideální. Bere totiž v úvahu pouze potenciální možnost sídla býti střediskem, nezjišťuje však, zda sídlo skutečně jako středisko pro své zázemí funguje. Tato metoda je tak spíše orientační a může být opodstatněná v případech, kdy nejsou dostupná jiná data, která by střediskovost lépe charakterizovala (Maryáš 1983, s. 62-64).

Určení střediskovosti sídla podle tzv. přebytku významnosti Tato metoda je založena na kvantifikaci tzv. přebytku významu sídla, tedy na zjištění, „zda sídlo dosahuje vyšší ukazatele než, by podle průměrných ukazatelů na 1 obyvatele ve zkoumaném území a vzhledem k počtu obyvatel v sídle mělo dosahovat“. Určení střediskovosti tímto způsobem porovnává především o ukazatele sledující (Maryáš 1983, s. 64):

1. Počty obslužných zařízení 2. Kapacity obslužných zařízení 3. Využití obslužných zařízení

14 Za jeden z nejdůležitějších problémů při použití metodických přístupů, založených na kvantifikaci tzv. přebytku významu sídla, se považuje vhodné stanovení srovnávaného průměru. Většina autorů používá celostátní či regionální průměr. Při velké diferenciaci výdajů obyvatel v rámci celé republiky či regionu však může docházet ke zkreslení reality (Maryáš 1983, s. 66).

Určení střediskovosti sídla podle komplexnějších ukazatelů Tato metodika hodnotí střediska maloobchodu a služeb na základě kombinace výše uvedených metodik nebo pomocí komplexnějších matematických vzorců. Maryáš (1981) například klasifikoval střediska maloobchodu v ČSR na základě kladného nákupního salda za průmyslovým zbožím a na počtu maloobchodních funkcí sídla (Maryáš 1983, s. 66).

1.4.2 Výběr středisek na základě dynamických charakteristik Při určování středisek pomocí dynamických charakteristik se používají data z anketárních šetření. Tyto data pak slouží nejen k určování a hierarchickému členění středisek, ale také k definování spádových území jednotlivých středisek a zjištění intenzity vztahu středisko - zázemí. Za nejvhodnější metodu se považuje anketární šetření prováděné přímo v domácnostech. Pro zkoumání rozsáhlejších území je však tato metoda složitě proveditelná a proto se často využívá náhradního šetření prováděného např. přes soustavu obecních úřadů. I když výsledky získané touto metodou nemusí být vždy plně reprezentativní, odrážejí realitu mnohem více, než přístupy používající statických charakteristik (Maryáš 1983, s. 68).

1.5 Sféry vlivu a metody jejich vymezení Sféra vlivu neboli zázemí je území, které obklopuje středisko a je v něm patrný jeho vliv. Tento vliv však není v celém území stejný, s rostoucí vzdáleností se vliv střediska snižuje a projevuje se vliv středisek sousedních regionů. Proto nejsou hranice zázemí jednotlivých středisek většinou ostré, ale měkké. Okrajové části, které spadají do sfér vlivu více středisek, pak bývají označovány za oscilující (Anděl 1996, s. 7).

Dle Maryáše (1983, s. 68) se pro vymezení sfér vlivu středisek používají dva základní metodické přístupy:

- Přístupy založené na užití interakčních modelu - Přístupy založené na využití údajů z anketárních šetření

15 1.5.1 Vymezení sfér vlivu středisek na základě interakčních modelů Nejpoužívanějšími interakčními modely pro vymezování sfér vlivu středisek jsou gravitační modely a modely intervenujících příležitostí.

Gravitační modely vycházejí z Newtonova gravitačního zákonu a byly nejdříve používaným druhem interakčních modelů. Zpočátku se tento druh modelů používal jen pro demografické výzkumy, později se začal používat také pro vymezování spádových území obslužných středisek. Podle gravitačního zákona se interakce mezi dvěma středisky mění přímo úměrně s počtem obyvatel těchto středisek a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi (Maryáš 1983, s. 68-69).

Modely intervenujících příležitostí se od gravitačních modelů částečně liší. Neměří totiž rozdělení prostoru z hlediska času nebo vzdálenosti, ale z hlediska intervenujících (možných) příležitostí (Maryáš 1983, s. 75).

1.5.2 Vymezení sfér vlivu středisek na základě anketárních šetřeních Při zjišťovaní spádovosti za nákupy anketárním šetřením se v převážné většině používá dotazování (Maryáš 1983, s. 76):

- ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska - ve všech sídlech zkoumané oblasti

Za vhodnější metodu je považována metoda anketárních šetření prováděných ve všech sídlech. Jak již bylo uvedeno, toto zkoumání je možné provést anketárním šetřením přímo v domácnostech nebo náhradním šetřením provedeným přes soustavu obecních úřadů. Z metodického hlediska provedl v tomto ohledu důležitý srovnávací výzkum Macka v roce 1976. Na modelovém území porovnával odpovědi z anketárního šetření získané u 2% vzorku obyvatelstva a odpovědi získané přes tajemníky MNV (místní národní výbor). Autor došel k závěru, že se odpovědi v převážné většině shodovaly, a proto doporučil pro rozsáhlejší území anketární šetření prováděné přes tajemníky MNV (Maryáš 1983, s. 76).

Tuto metodu pak použil Maryáš (1989, s. 33) při svém výzkumu, při němž zjišťoval spádovost za službami na území ČSR. V tomto výzkumu kategorizoval vykazované spády podle intenzity do tří typů, převážný spád obodoval 10 body, částečný 5 a výjimečný 1 bodem. Pro jednotlivé obce pak byla každému cíli i, který byl obcí vykazován v daném obslužném procesu j, přiřazena hodnota vij, která určuje relativní význam cíle i pro vykazující obec v tomto obslužném procesu:

푇푖푗 푣푖푗 = ∙ 100 푃퐶푖푗 ∙ 푃푇푗

16 kde Tij – bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném procesu j

PCij – počet cílů v tomto typu

PTj – součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v obslužném procesu j

V každé obci byl součet hodnot vij roven 100 % pro každý obslužný proces j. Každému obslužnému procesu byl dále přiřazen koeficient kj, značící důležitost resp. frekvenci využívání.

Celkový relativní význam cvi cíle i pro danou obec za všechny hodnocené obslužné procesy byl potom roven:

∑푗 푣푖푗 ∙ 푘푗 푐푣푖 = ∑푖 ∑푗 푣푖푗 ∙ 푘푗

Opět platí, že v každé obci se rovná celkový relativní význam cvi 100 %.

Při vymezování sfér vlivu obslužných středisek je hlavním problémem ohodnocení jednotlivých obslužných procesů z hlediska frekvence využívání a tím i vyjádření důležitosti procesu pro obyvatelstvo. Maryáš vycházel především z počtu uváděných cílů, při předpokladu, že nejvíce cílových obcí je vykazováno u nejčastěji využívaných služeb a tedy u nejvýznamnějších obslužných procesů. Na základě analýzy hlavních cílů pak rozlišil čtyři podskupiny základních obslužných procesů nadlokální úrovně a pro další hodnocení byl těmto podskupinám přiřazen rozdílný koeficient. Tento koeficient byl stanoven podle poměrů počtu hlavních cílů uvedených v daných obslužných procesech a počtu hlavních cílů v dojížďce za speciálními službami, kde je nejmenší počet hlavních cílů zjišťovaných základních obslužných procesů nadlokální úrovně (Maryáš 1992, s. 88).

Poměry pak byly určeny následovně:

Speciální služby : nákupy nábytku : nákupy knih : nákupy léků : nákupy běžného průmyslového zboží : běžné služby : nákupy běžného textilu a obuvi = 1 : 1,2 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 : 4,0

Koeficienty pak byly stanoveny takto: Koeficient 1 – nákupy knih, nábytku, speciální služby, nákupy speciálního výběrového zboží Koeficient 2 – nákupy léků Koeficient 3 – nákupy běžného průmyslového zboží Koeficient 4 – nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby

K vybraným střediskům byly ostatní obce přiřazeny na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny

17 hodnoty celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Ostatní obce, které nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k určitému středisku, byly považovány za oscilační (Maryáš 1992, s. 88-89).

18 2 Charakteristika zkoumaného regionu a tvorba dotazníku Zkoumaným regionem je správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Ivančice. Toto území se nachází v Jihomoravském kraji, v okresu -venkov. Správní obvod ORP Ivančice sousedí se správními obvody ORP , Židlochovice, Pohořelice, Moravský Krumlov, Šlapanice a Náměšť nad Oslavou, poslední obvod pak již spadá do kraje Vysočina.

Obrázek č. 1: Administrativní rozdělení okresu Brno-venkov

Zdroj: Český statistický úřad

19 Celková rozloha tohoto regionu je 17 249,6 hektaru, což odpovídá asi 11 % rozlohy okresu Brno-venkov a 2 % z rozlohy Jihomoravského kraje. Na sledovaném území žilo k 1. 1. 2015 dle Českého statistického úřadu 23 996 obyvatel (49,6 % muži, 50,4 % ženy). Průměrný věk obyvatelstva je 41,5 let. V produktivním věku (15-64 let) bylo 67,6 % obyvatelstva, ve věku do 14 let 14,9 % a ve věku 65 a více pak 17,5 % obyvatelstva. Míra nezaměstnanosti obyvatelstva činí ve sledovaném území téměř 13 %, což je nepoměrně více než republikový průměr - 9,5 % (Český statistický úřad).

Do správního obvodu ORP Ivančice spadá 17 obcí, jmenovitě se jedná o obce Biskoupky, Čučice, Dolní Kounice, Hlína, Ivančice, , Kupařovice, Mělčany, Moravské Bránice, Němčičky, , Nová Ves, Nové Bránice, , , Senorady a Trboušany. Tři obce pak mají status města, jsou jimi Ivančice, Oslavany a Dolní Kounice. Dvě největší města – Ivančice a Oslavany jsou členěny na více katastrálních částí. Oslavany mají 2 části (Padochov a Oslavany), Ivančice se skládají z 8 katastrálních částí (Alexovice, Budkovice, Hrubšice, Ivančice, Kounické Předměstí, Letkovice, Němčice a Řeznovice).

Obrázek č. 2: Administrativní mapa SO ORP Ivančice

Zdroj: Český statistický úřad

20 Základní údaje a charakteristiky jednotlivých obcí ze zkoumaného území shrnuje následující tabulka:

Tabulka č. 1: Základní charakteristiky obcí k 1. 1. 2015 Obec Počet obyvatel Plocha území (km2) Hustota zalidnění (obyv./km2) Biskoupky 194 5,83 33,3 Čučice 426 8,23 51,8 Dolní Kounice 2 395 8,97 267,0 Hlína 305 8,34 36,6 Ivančice 9 603 47,61 201,7 Ketkovice 603 9,55 63,1 Kupařovice 277 3,31 83,7 Mělčany 492 7,43 66,2 Moravské Bránice 1 002 8,21 122,0 Němčičky 327 4,58 71,4 Neslovice 899 5,82 154,5 Nová Ves 778 11,60 67,1 Nové Bránice 725 6,23 116,4 Oslavany 4 624 18,71 247,1 Pravlov 580 2,91 199,3 Senorady 397 9,62 41,3 Trboušany 369 5,55 66,5 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu

Jak můžeme v tabulce vidět, pouze jedna obec má do 199 obyvatel, 7 obcí se nachází v intervalu od 200 do 499 obyvatel, 5 pak v rozmezí mezi 500 až 999. Tři ze čtyř zbývajících obcí, které mají nad 1 tisíc obyvatel, pak mají status města. V těchto třech městech se tak koncentruje více než dvě třetiny obyvatelstva z celého správního obvodu. Vůbec největší obcí co do počtu obyvatel jsou Ivančice s 9 603 obyvateli, nejmenší jsou naopak Biskoupky se 194 obyvateli.

2.1 Vybavenost zkoumaného území Zdravotnické zařízení Zdravotnická zařízení se nachází pouze ve 3 obcích, v tomto případě ve všech městech ze zkoumaného území – Dolních Kounicích, Ivančicích a Oslavanech. V Dolních Kounicích se nachází dva praktičtí lékaři a zubaři, jeden dětský lékař a gynekolog. V Oslavanech ordinují čtyři zubaři, tři praktičtí lékaři, jeden dětský lékař a gynekolog. V Ivančicích se nalézá nejvíce zdravotnických zařízení, nachází se zde nemocnice, šest praktických lékařů, tři lékaři pro děti a dorost, čtyři zubaři, jeden gynekolog a dalších 17 ordinací odborných lékařů (Národní registr poskytovatelů zdravotní péče).

21

Tabulka č. 2: Zdravotnická zařízení ve správním obvodu ORP Ivančice

Obec

lékař

Zubař

dospělé

Odborný

Lékař pro Lékař pro Lékař

Gynekolog

Nemocnice

Pohotovost děti a dorost a děti Biskoupky ------Čučice ------Dolní Kounice - - 2 1 2 1 - Hlína ------Ivančice 1 1 6 3 4 1 17 Ketkovice ------Kupařovice ------Mělčany ------Moravské Bránice ------Němčičky ------Neslovice ------Nová Ves ------Nové Bránice ------Oslavany - - 3 1 4 1 - Pravlov ------Senorady ------Trboušany ------Zdroj: vlastní zpracování podle Národního registru poskytovatelů zdravotní péče

Školy a školské zařízení Téměř ve všech obcích ze zkoumaného území se nachází mateřská škola, výjimku tvoří obce Biskoupky, Hlína, Kupařovice a Senorady. Naproti tomu v Dolních Kounicích fungují 2 mateřské školy, v Ivančicích pak dokonce pět. Základní škola se nachází v 9 obcích (Dolní Kounice, Ivančice, Ketkovice, Moravské Bránice, Neslovice, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany a Pravlov), avšak kompletní základní škola, tedy s 1. i 2. stupněm se nachází pouze v Dolních Kounicích, Ivančicích a Oslavanech. V Ivančicích se nachází také gymnázium, střední odborná škola a základní umělecká škola (Rejstřík škol a školských zařízení).

Tabulka č. 3: Školská zařízení ve správním obvodu ORP Ivančice Základní školy Střední školy Obec Mateřské školy 1. - 5. 1. - 9. ZUŠ SOŠ gymnázium ročník ročník Biskoupky ------Čučice 1 - - - - - Dolní Kounice 2 - 1 - - - Hlína ------Ivančice 5 2 3 1 1- 1- 2 - 22 ------Ketkovice 1 1 - - - - Kupařovice ------Mělčany 1 - - - - - Moravské Bránice 1 1 - - - - Němčičky 1 - - - - - Neslovice 1 1 - - - - Nová Ves 1 1 - - - - Nové Bránice 1 1 - - - - Oslavany 1 - 1 1 - - Pravlov 1 1 - - - - Senorady ------Trboušany 1 - - - - - Zdroj: vlastní zpracování podle Rejstříku škol a školských zařízení

2.2 Tvorba vlastního dotazníku Pro vlastní dotazníkové šetření byl použit mírně modifikovaný dotazník použitý doktorem Maryášem při jeho zkoumání v 80. letech 20. století. Učinil jsem tak kvůli možnosti komparace získaných výsledků s výsledky pana Maryáše. Dotazník obsahoval celkem 29 otázek, u každé otázky byla odpověď kategorizována podle intenzity do tří typů.

Dotazník byl rozčleněn do tří oblastí: - zdravotnictví - školství - maloobchod a služby

Oblast zdravotnictví obsahovala otázky týkající se spádovosti za: - praktickými lékaři - dětskými lékaři - zubaři - gynekology - odbornými lékaři - nemocnicemi - pohotovostí

V oblasti školství se zjišťovala dojížďka do: - mateřských škol - základních škol - 1. stupeň - základních škol - 2. stupeň - základních škol - 1. stupeň (v roce 1980) - základních škol - 2. stupeň (v roce 1980)

23 - středních škol, učilišť a gymnázií - vysokých či vyšších odborných škol

V oblasti maloobchodu a služeb se pak zjišťovala dojížďka za těmito následujícími službami: - denní nákupy (potraviny, drogerie) - nákupy běžného textilu a obuvi - běžného průmyslového zboží (elektronika, sportovní potřeby) - nábytku - knih, CD a DVD - speciálního výběrového zboží (šperky, motoristické zboží) - běžné služby (kadeřnictví, kosmetika) - speciální služby (fotograf, opravny hodinek) - návštěvy lékáren - kin - zábavních zařízení (diskotéky) - restauračních zařízení - kulturních zařízení - sportovních zařízení - finančních institucí

Sestavený dotazník byl společně s instrukcemi k vyplnění následně uložen na specializovaný dotazníkový web survio.com. Odkaz na tento dotazník byl společně s prosbou o vyplnění poslán na e-mailové schránky všech starostů ze zkoumaného území. Po prvním odeslání bylo odpovězeno pouze jedním starostou. Následovalo tedy druhé kolo, po kterém jsem obdržel dalších pět odpovědí. Ve třetím a čtvrtém kole jsem pak prosbu o vyplnění poslal také na e- mailové schránky místostarostů. Také díky tomu jsem nakonec obdržel odpovědi ze všech 17 obcí.

24 3 Vlastní vymezení obslužných regionů Na základě dat získaných z dotazníkového šetření byly ustanoveny tři dílčí regiony, a to regiony zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb. U všech tří regionů byla určena obslužná střediska a jejich sféry vlivu, a to na nadlokální a mikroregionální úrovni. Na základě vymezených parciálních regionů pak byl vymezen komplexní obslužný region.

3.1 Zdravotnický region V oblasti zdravotnictví se pomocí dotazníkového šetření zjišťovala dojížďka za praktickými lékaři, dětskými lékaři, zubaři, gynekology, odbornými lékaři a do nemocnic a pohotovostí. Za zdravotní procesy obsluhované na nadlokální úrovni byly určeny služby praktických lékařů, dětských lékařů, zubařů a gynekologů. Na mikroregionální úrovni pak dojížďka za odbornými lékaři.

Nadlokální a mikroregionální střediska zdravotnictví byly určovány na základě odpovědí z dotazníků, které byly následně ověřeny Národním registrem poskytovatelů zdravotní péče. Sféry vlivu jednotlivých středisek pak byly vymezeny dle metody uvedené v kapitole 1.5.2. Tato metoda však byl v tomto případě zjednodušena, neboť u zdravotních procesů není nutné vyjadřovat koeficienty, značící frekvenci využívání.

3.1.1 Nadlokální úroveň Za zdravotnická střediska nadlokální úrovně byly určeny takové obce, ve kterých se nachází alespoň tři ze čtyř následujících služeb: praktický lékař, dětský lékař, zubař a gynekolog. Sféry vlivu jednotlivých středisek pak byly určovány na základě odpovědí z dotazníků. Pokud obec uvedla jako cíl dojížďky pouze jedno středisko ve zmíněných zdravotních procesech, byla k němu automaticky přiřazena. Pokud obec uvedla cílů dojížďky více, byla ke středisku přiřazena, jen pokud relativní podíl druhého nejsilnějšího střediska dosáhl maximálně dvou třetin významu nejsilnějšího střediska. Pokud obec nedosahovala převažujícího spádu, byla označena jako oscilační.

Ve zkoumaném území byla podle těchto postupů určena tři nadlokální zdravotnická střediska, kterými jsou města Ivančice, Oslavany a Dolní Kounice. Mimo zkoumané území pak splňuje podmínky obec Mohelno.

Největší sféru vlivu mají Dolní Kounice, pod které spadá 5 obcí, konkrétně se jedná Kupařovice, Mělčany, Moravské Bránice, Nové Bránice a Trboušany. Obec Němčičky pak byla označena za oscilační mezi Dolními Kounicemi a Rajhradem. Ivančice a Oslavany slouží jako

25 středisko shodně pro 3 obce. Do zázemí Ivančic spadají obce Biskoupky, Hlína a Neslovice. Do Oslavan nejčastěji dojíždí obyvatelé Čučic, Ketkovic a, Nové Vsi. Obyvatelům Senorad slouží jako nadlokální zdravotnické středisko obec Mohelno, které se však nachází mimo zkoumané území.

Obrázek č. 3: Nadlokální střediska zdravotnictví a jejich spádové území

Zdroj: vlastní zpracování na základě získaných dat

Populační velikosti zázemí všech středisek zobrazuje následující tabulka. Je dána počtem obyvatel samotného střediska (jen pokud se středisko nachází ve zkoumaném území) a součtem počtu obyvatel všech obcí spádujících k danému středisku. Pokud byla některá obec označena jako oscilační, byla populace takovéto obce rozpůlena rovnoměrně mezi obě střediska.

Tabulka č. 4: Populační velikosti zázemí nadlokálních zdravotnických středisek Středisko Populační velikost jeho zázemí Ivančice 11 001 Oslavany 6 431 Dolní Kounice 6 003 Mohelno 397 164 Zdroj: vlastní zpracování 26 Jak je z předešlé tabulky patrné, Ivančice mají největší populační velikost zázemí. Je tomu tak i přes fakt, že Dolní Kounice obsluhují o dvě obce více. Tento rozdíl je dán velkou populační velikostí samotných Ivančic, které jen samy o sobě převyšují populační velikost obvodu Dolních Kounic.

3.1.2 Mikroregionální úroveň Na mikroregionální úrovni byla zkoumána dojížďka do ordinací odborných lékařů. Za mikroregionální zdravotnické středisko byla určena obec, ve které se nachází alespoň jedna ordinace odborného lékaře a navíc byla obec určena za středisko na nadlokální úrovni. Sféry vlivu jednotlivých středisek byly i zde určovány na základě odpovědí z dotazníků. Pokud obec uvedla jako hlavní cíl dojížďky pouze jedno středisko, byla k němu automaticky přiřazena. Pokud obec uvedla hlavních cílů dojížďky více, byla označena jako oscilační.

Jediným střediskem bylo určeno město Ivančice, ve kterém se nachází řada odborných lékařů. Do sféry vlivu Ivančic na mikroregionální úrovni pak spadá celé zkoumané území, částečnou výjimku tvoří obec Kupařovice, která vykazuje oscilační spád mezi Ivančicemi a Pohořelicemi.

Obrázek č. 4: Mikroregionální střediska zdravotnictví a jejich spádové území

Zdroj: vlastní zpracování na základě získaných dat

27 Populační velikosti zázemí všech středisek zobrazuje následující tabulka. Je dána počtem obyvatel samotného střediska (jen pokud se středisko nachází ve zkoumaném území) a součtem počtu obyvatel všech obcí spádujících k danému středisku. Pokud byla některá obec označena jako oscilační, byla populace takovéto obce rozpůlena rovnoměrně mezi obě střediska.

Tabulka č. 5: Populační velikosti zázemí mikroregionálních zdravotnických středisek Středisko Populační velikost jeho zázemí Ivančice 23 857 Pohořelice 139 Zdroj: vlastní zpracování

3.2 Školský region Ve školském regionu se zjišťovala dojížďka do mateřských škol, základních škol, středních škol, učilišť a gymnázií a vyšších odborných škol či vysokých škol. Za proces formující se na nadlokální úrovni byla určena dojížďka do základních škol, na mikroregionální úrovni pak dojížďka do středních škol či gymnázií. Dojížďka do mateřských škol byla z dalšího výzkumu vyloučena, neboť se jedná o proces na lokální úrovni, který není v této práci analyzován. Stejně tak dojížďka do vyšších odborných a vysokých škol nebyla hodnocena, protože jde o proces formující se na vyšší úrovni než mikroregionální. Nadlokální a mikroregionální střediska byla určována na základě Rejstříku škol a školských zařízení a odpovědí z dotazníků. Sféry vlivu jednotlivých středisek pak byly vymezovány podobně jako v případě zdravotnického regionu zjednodušenou metodou z kapitoly 1.5.2.

3.2.1 Nadlokální úroveň Na nadlokální úrovni byla zjišťována dojížďka do základních škol. Za nadlokální střediska byly určeny obce, ve kterých se nacházejí úplné základní školy, tedy školy s 1. i 2. stupněm. Sféry vlivu jednotlivých středisek pak byly určovány na základě odpovědí z dotazníků. Pokud obec uvedla jako hlavní cíl dojížďky do základní školy pouze jedno středisko, byla k němu automaticky přiřazena. Pokud obec uvedla hlavních cílů dojížďky více, byla označena jako oscilační.

Za nadlokální střediska byly určeny Dolní Kounice, Ivančice, Oslavany a Mohelno. Nejvíce obcí z těchto středisek obsluhují Dolní Kounice, do jejichž zázemí spadá 7 obcí – Kupařovice, Mělčany, Moravské Bránice, Němčičky, Nové Bránice, Pravlov a Trboušany. Zázemí Oslavan čítá 3 obce, jedná se o Čučice, Ketkovice a Novou Ves. Biskoupky byly vymezeny jako

28 oscilační mezi Oslavany a Ivančicemi. Ivančice pak slouží jako nadlokální školské středisko pro Neslovice a Hlínu. Senorady spádují mimo zkoumané území do Mohelna.

Obrázek č. 5: Nadlokální střediska školství a jejich spádové území

Zdroj: vlastní zpracování na základě získaných dat

Populační velikosti zázemí všech středisek zobrazuje následující tabulka. Je dána počtem obyvatel samotného střediska (jen pokud se středisko nachází ve zkoumaném území) a součtem počtu obyvatel všech obcí spádujících k danému středisku. Pokud byla některá obec označena jako oscilační, byla populace takovéto obce rozpůlena rovnoměrně mezi obě střediska.

Tabulka č. 6: Populační velikosti zázemí nadlokálních školských středisek Středisko Populační velikost jeho zázemí Ivančice 10 904 Oslavany 6 528 Dolní Kounice 6 167 Mohelno 397 Zdroj: vlastní zpracování

29 Podobně jako u nadlokálního zdravotnického regionu, se ukázala rozdílnost ve sférách vlivu jednotlivých středisek. Dolní Kounice sice obsluhují o pět obcí více než Ivančice, ty ale zase obsluhují výrazně větší počet obyvatel.

3.2.2 Mikroregionální úroveň V oblasti školství na mikroregionální úrovni byla analyzována dojížďka do středních škol, učilišť a gymnázií. Za školské mikroregionální centra byly určeny obce, ve kterých se nachází alespoň jedna ze zmíněných školských institucí, a navíc byla obec označena za nadlokální školské středisko. I zde byly sféry vlivu jednotlivých středisek určovány na základě odpovědí z dotazníků. Pokud obec uvedla jako hlavní cíl dojížďky pouze jedno středisko, byla k němu automaticky přiřazena. Pokud obec uvedla hlavních cílů dojížďky více, byla označena jako oscilační.

Jediným střediskem ze zkoumaného území, které splnilo daná kritéria, byly Ivančice, ve kterých se nachází jak střední škola, tak i gymnázium. Dalším mikroregionálním střediskem bylo určeno Brno, které se však nachází mimo zkoumané území. Sféry vlivu obou středisek jsou přibližně stejně velké, Brno je střediskem pro 7 obcí (Dolní Kounice, Mělčany, Moravské Bránice, Němčičky, Nové Bránice, Pravlov a Trboušany), Ivančice pro 6 (Biskoupky, Čučice, Hlínu, Novou Ves, Oslavany a Senorady). Mezi oběma zmíněnými středisky pak oscilují tři obce – Ketkovice, Neslovice a Moravské Bránice.

30 Obrázek č. 6: Mikroregionální střediska školství a jejich spádové území

Zdroj: vlastní zpracování na základě získaných dat

Populační velikosti zázemí všech středisek zobrazuje následující tabulka. Je dána počtem obyvatel samotného střediska (jen pokud se středisko nachází ve zkoumaném území) a součtem počtu obyvatel všech obcí spádujících k danému středisku. Pokud byla některá obec označena jako oscilační, byla populace takovéto obce rozpůlena rovnoměrně mezi obě střediska.

Tabulka č. 7: Populační velikosti zázemí mikroregionálních školských středisek Středisko Populační velikost jeho zázemí Ivančice 17 579 Brno 6 417 Zdroj: vlastní zpracování

3.3 Region maloobchodu a služeb V oblasti maloobchodu a služeb byla pomocí dotazníku zjišťována dojížďka za následujícími službami:

- denní nákupy - nákupy běžného textilu a obuvi

31 - nákupy běžného průmyslového zboží (elektronika, sportovní potřeby, …) - nákupy nábytku - nákupy knih, CD, DVD - nákupy speciálního zboží (šperky, motoristické zboží, …) - běžné služby (kadeřnictví, holičství, …) - speciální služby (fotograf, opravy hodinek, …) - návštěvy lékárny - návštěvy kina - návštěvy zábavních zařízení - návštěvy restaurací, vináren, barů - návštěvy kulturních zařízení - návštěva sportovních zařízení - návštěva finančních institucí

Za procesy obsluhované na nadlokální a mikroregionální úrovni byly určeny nákupy běžného textilu a obuvi, nákupy léků, nákupy běžného průmyslového zboží, nábytku, knih, CD a DVD, nákupy speciálního zboží a běžné a speciální služby. Ostatní služby pak nebyly dále analyzovány.

Střediska byla v oblasti maloobchodu a služeb určována čistě na základě odpovědí z dotazníků. Zázemí jednotlivých středisek v regionu maloobchodu a služeb bylo určováno podle metodiky uvedené v kapitole 1.5.2. Dle této metody bylo nejdříve nutné vypočítat celkové relativní významy pro všechny cíle v jednotlivých obslužných procesech. Poté bylo nutno vypočítat koeficienty, které by zohledňovali důležitost a frekvenci dojížďky za jednotlivými službami. Koeficienty byly vypočítány z odpovědí z dotazníků, prvním krokem bylo určení počtu hlavních cílů u všech obslužných procesů. Následně byl určen základní koeficient, kterým se staly nákupy nábytku, nákupy speciálního zboží a nákupy knih, CD a DVD, protože se jednalo o obslužné procesy, ve kterých byl vykazován nejnižší počet hlavních cílů (2). Zbývající koeficienty jednotlivých obslužných procesů byly vypočteny dělením počtu hlavních cílů služby vůči počtu hlavních cílů u základního koeficientu. Počty hlavních cílů a vypočtené koeficienty zobrazuje následující tabulka:

32 Tabulka č. 8: Počty hlavních cílů a koeficienty důležitosti jednotlivých služeb Služby Počty hlavních cílů Vypočtený koeficient Běžné služby 5 2,5 Nákupy běžného textilu a obuvi 5 2,5 Nákupy léků 4 2,0 Nákupy běžného průmyslového zboží 3 1,5 Speciální služby 3 1,5 Nákupy knih, CD, DVD 2 1,0 Nákupy speciálního zboží 2 1,0 Nákupy nábytku 2 1,0 Zdroj: vlastní zpracování

Následně po zjištění koeficientů byly tyto koeficienty vynásobeny celkovým relativním významem. V závislosti na těchto výsledcích byly obce posléze přiřazovány k jednotlivým střediskům. Obec byla přiřazena ke středisku, jen pokud význam druhého nejdůležitějšího cíle dosahoval maximálně dvou třetin významu nejfrekventovanějšího cíle. V opačném případě byla obec označena za oscilační.

3.3.1 Nadlokální úroveň Dle vypočtených koeficientů byly za služby obsluhované na nadlokální úrovni určeny běžné služby, nákupy běžného textilu a obuvi a nákupy léků. Za střediska maloobchodu a služeb na nadlokální úrovni byly určeny obce, ve kterých se vyskytovaly alespoň dvě ze tří zmíněných služeb. Tuto podmínku splnily ze sledovaného území tři obce – Dolní Kounice, Ivančice a Oslavany. Největší sféru vlivu z těchto středisek mají Ivančice, do jejichž zázemí spadá 6 obcí (Biskoupky, Hlína, Moravské Bránice, Neslovice, Nová Ves a Nové Bránice). V zázemí Dolních Kounic se nacházejí tři obce (Mělčany, Pravlov a Trboušany), do Oslavan pak spádují 2 obce (Čučice a Ketkovice). Další tři obce byly označeny za oscilační. Obec Senorady oscilovala mezi Ivančicemi a Mohelnem, obec Němčičky mezi Dolními Kounicemi a Rajhradem a mezi Dolními Kounicemi a Pohořelicemi oscilovaly Kupařovice.

33 Obrázek č. 7: Nadlokální střediska maloobchodu a služeb a jejich spádové území

Zdroj: vlastní zpracování na základě získaných dat

Populační velikosti zázemí všech středisek zobrazuje následující tabulka. Je dána počtem obyvatel samotného střediska (jen pokud se středisko nachází ve zkoumaném území) a součtem počtu obyvatel všech obcí spádujících k danému středisku. Pokud byla některá obec označena jako oscilační, byla populace takovéto obce rozpůlena rovnoměrně mezi obě střediska.

Tabulka č. 9: Populační velikosti zázemí nadlokálních středisek maloobchodu a služeb Středisko Populační velikost jeho zázemí Ivančice 13 704 Oslavany 5 653 Dolní Kounice 4 137 Mohelno 199 Rajhrad 164 Pohořelice 139 Zdroj: vlastní zpracování

34 3.3.2 Mikroregionální úroveň Za procesy obsluhované na mikroregionální úrovni byly určeny nákupy běžného průmyslového zboží, nákupy knih, CD a DVD, nákupy nábytku, nákupy speciálního zboží a speciální služby. Za mikroregionální střediska byly určeny obce, ve kterých se nalézají alespoň tři z pěti zmíněných služeb, a navíc musela být obec označena za středisko maloobchodu a služeb nadlokální úrovně. Na tomto základě byly za středisko označeny Ivančice, jiné mikroregionální středisko se na zkoumaném území nenachází. Mimo zkoumané území plní roli mikroregionálního centra město Brno. Do sféry vlivu Ivančic spadají Biskoupky, Čučice, Ketkovice, Nová Ves a Oslavany. Mezi Ivančicemi a Brnem oscilují čtyři obce (Hlína, Neslovice, Nové Bránice a Senorady). Zbývajících 7 obcí (Dolní Kounice, Kupařovice, Mělčany, Moravské Bránice, Němčičky, Pravlov a Trboušany) byly označeny za spádové do Brna.

Obrázek č. 8: Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb a jejich spádové území

Zdroj: vlastní zpracování na základě získaných dat

Populační velikosti zázemí všech středisek zobrazuje následující tabulka. Je dána počtem obyvatel samotného střediska (jen pokud se středisko nachází ve zkoumaném území) a součtem

35 počtu obyvatel všech obcí spádujících k danému středisku. Pokud byla některá obec označena jako oscilační, byla populace takovéto obce rozpůlena rovnoměrně mezi obě střediska.

Tabulka č. 10: Populační velikosti zázemí mikroregionálních středisek maloobchodu a služeb Středisko Populační velikost jeho zázemí Ivančice 17 388 Brno 6 608 Zdroj: vlastní zpracování

3.4 Komplexní obslužné regiony Komplexní obslužná střediska a sféry jejich vlivu byly vymezeny na základě tří parciálních regionů – regionu zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb.

3.4.1 Nadlokální úroveň Za komplexní střediska nadlokální úrovně byly určeny obce, které byly uvedeny jako nadlokální střediska alespoň ve dvou ze tří parciálních regionů. Obce pak byly přiřazeny k jednotlivým střediskům opět na základě parciálních regionů školství, zdravotnictví a maloobchodu a služeb. Obec byla přiřazena ke středisku, pokud k němu spádovala alespoň ve dvou ze tří oblastí. Pokud tuto podmínku některá obec nesplnila, byla označena za oscilační.

Komplexními nadlokálními středisky byly určeny obce Dolní Kounice, Ivančice, Oslavany a také Mohelno, ležící mimo zkoumané území. Všechny čtyři obce sloužily jako nadlokální střediska ve všech třech parciálních regionech. Dolní Kounice slouží jako komplexní nadlokální středisko pro nejvíce obcí – 6. Obec Němčičky byla navíc označena za oscilační mezi Dolními Kounicemi a Rajhradem. Ivančice a Oslavany pak shodně obsluhují tři obce. Pro Senorady je komplexním nadlokálním střediskem Mohelno.

36 Obrázek č. 9: Komplexní obslužná nadlokální střediska a jejich spádové území

Zdroj: vlastní zpracování na základě získaných dat

Populační velikosti zázemí všech středisek zobrazuje následující tabulka. Je dána počtem obyvatel samotného střediska (jen pokud se středisko nachází ve zkoumaném území) a součtem počtu obyvatel všech obcí spádujících k danému středisku. Pokud byla některá obec označena jako oscilační, byla populace takovéto obce rozpůlena rovnoměrně mezi obě střediska.

Tabulka č. 11: Populační velikosti zázemí komplexních nadlokálních středisek Středisko Populační velikost jeho zázemí Ivančice 11 001 Oslavany 6 431 Dolní Kounice 6 003 Mohelno 397 Rajhrad 164 Zdroj: vlastní zpracování

37 3.4.2 Mikroregionální úroveň Za komplexní mikroregionální střediska byly určeny obce, které byly určeny jako mikroregionální alespoň ve dvou ze tří parciálních regionů. Obce pak byly ke střediskům přiřazovány opět na principu dva ze tří. Pokud některá obec nespádovala do některého střediska v alespoň dvou oblastech, byla označena za oscilační.

Komplexním mikroregionálním střediskem byly určeny Ivančice, které sloužily jako mikroregionální centrum v regionu zdravotnictví, školství i maloobchodu a služeb. Do jejich zázemí spadají Biskoupky, Čučice, Hlína, Ketkovice, Nová Ves, Oslavany a Senorady. Roli komplexního mikroregionálního střediska plní také Brno, do jehož sféry vlivu patří Dolní Kounice, Kupařovice, Mělčany, Němčičky, Pravlov a Trboušany. Další tři obce (Moravské Bránice, Neslovice a Nové Bránice) pak oscilují mezi oběma zmíněnými středisky.

Obrázek č. 10: Komplexní obslužná mikroregionální střediska a jejich spádové území

Zdroj: vlastní zpracování na základě získaných dat

38 Populační velikosti zázemí všech středisek zobrazuje následující tabulka. Je dána počtem obyvatel samotného střediska (jen pokud se středisko nachází ve zkoumaném území) a součtem počtu obyvatel všech obcí spádujících k danému středisku. Pokud byla některá obec označena jako oscilační, byla populace takovéto obce rozpůlena rovnoměrně mezi obě střediska.

Tabulka č. 12: Populační velikosti zázemí mikroregionálních komplexních středisek Středisko Populační velikost jeho zázemí Ivančice 18 243 Brno 5 753 Zdroj: vlastní zpracování

39 4 Vývojové tendence ve spádovosti za službami Tato kapitola srovnává výsledky zjištěné touto prací se stavem z 80. let 20. století. Podkladem pro tuto komparaci je mapa Dojížďka do škol a za službami od RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a publikace Krajského ústavu národního zdraví v Brně s názvem Rajonizace zdravotnických služeb léčebně preventivní péče.

Za pomoci mapy Dojížďka do škol a za službami (1987) bylo možné provést porovnání na mikroregionální úrovni v oblasti maloobchodu a služeb. V 80. letech 20. století bylo na zkoumaném území jedno mikroregionální středisko maloobchodu a služeb. Tímto střediskem byly Ivančice, do jejich sféry vlivu spadaly obce Biskoupky, Čučice, Dolní Kounice, Hlína, Mělčany, Neslovice, Nová Ves, Nové Bránice a Oslavany. Ostatní obce ze zkoumaného území byly označeny jako oscilační. Mezi Třebíčí a Ivančicemi oscilovaly Senorady. Ketkovice oscilovaly mezi Ivančicemi a Náměští nad Oslavou. Mezi Brnem a Ivančicemi pak oscilovaly obce Moravské Bránice, Němčičky, Trboušany, Kupařovice a Pravlov (Maryáš 1987).

Obrázek č. 11: Dojížďka za službami v 80. letech 20. století

Zdroj: MARYÁŠ, Jaroslav. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Brno – Praha: Geografický ústav ČSAV - Federální statistický úřad, 1987.

Změny ve spádovosti tedy nastaly u Senorad, které posílily svůj spád do Ivančic a nyní již patří přímo do zázemí Ivančic. Podobná situace je také u Ketkovic, které byly taktéž dříve oscilační

40 a nyní vykazují převážný spád do Ivančic. U velké řady obcí naopak došlo k oslabení vlivu Ivančic. Konkrétně Neslovice a Nové Bránice v minulosti spadaly pod Ivančice a v současnosti pak oscilují mezi Ivančicemi a Brnem. Zesilující vliv Brna je patrný také u dalších obcí - Dolní Kounice a Mělčany v minulosti spadaly pod Ivančice a nyní spadají pod Brno. Obce Kupařovice, Němčičky, Pravlov a Trboušany pak v minulosti oscilovaly mezi Ivančicemi a Brnem, v současnosti pak spadají přímo k Brnu. Vývoj spádovosti zobrazuje následující obrázek:

Obrázek č. 12: Srovnání spádovostí v 80. letech 20. století se stavem v roce 2016

Zdroj: vlastní zpracování na základě získaných dat

Pomocí Rajonizace zdravotnických služeb léčebně preventivní péče (1981) je poté možno porovnat zdravotnický region, a to na nadlokální i mikroregionální úrovni. V 80. letech minulého století sloužila jako nadlokální střediska na zkoumaném území 3 města – Ivančice, Oslavany a Dolní Kounice. Pro obec Senorady bylo střediskem Mohelno. Stejných výsledků dosahuje také tato práce. Spádové oblasti pak byly vymezeny také téměř stejně jako v této práci. Jedinými výjimkami jsou obce Biskoupky a Němčičky. Biskoupky spadaly podle Rajonizace do obvodu Oslavan, zatímco v mém případě spadají do působnosti Ivančic. Němčičky pak byly

41 v minulosti pod sférou vlivu Dolních Kounic, nyní už pouze oscilují mezi Dolními Kounicemi a Rajhradem.

Také na mikroregionální úrovni došlo k minimálním změnám. V 80. letech spadalo téměř celé zkoumané území pod vliv Ivančic. Jedinou výjimkou byla obec Senorady, pro kterou bylo mikroregionálním střediskem město Náměšť nad Oslavou. V současnosti jsou pro Senorady mikroregionálním centrem Ivančice. Druhá změna oproti stavu z 80. let nastala u obce Kupařovice, která v milosti spadala přímo do zázemí Ivančic, v současnosti pak osciluje mezi Pohořelicemi a Ivančicemi (Rajonizace zdravotnických služeb léčebně preventivní péče 1981, s. 37-41, 85-87).

Posledním bodem této práce měla být analýza vývoje spádovosti ve školském regionu na nadlokální úrovni. Především z tohoto důvodu byly do dotazníku vloženy dvě otázky zjišťující spádovost do základních škol (1. a 2. stupeň) v roce 1980, díky kterým mělo ke komparaci dojít. Bohužel na tyto dvě otázky odpověděli pouze čtyři starostové, a proto nebylo možné zjistit vývojové tendence v této oblasti.

42 Závěr Cílem této bakalářské práce byla analýza procesů obslužné spádovosti na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Ivančice. Toto zkoumané území zahrnuje 17 obcí. Spádovost byla zjišťována za pomoci dotazníkového šetření, které bylo provedeno v rámci všech obcí. Na základě odpovědí byly vymezeny tři parciální regiony – region zdravotnictví, region školství a region maloobchodu a služeb. V rámci každého parciálního regionu byly vymezeny střediska obslužné spádovosti a sféry vlivu těchto středisek, a to na nadlokální a mikroregionální úrovni.

Za nadlokální střediska zdravotnictví byly určeny Dolní Kounice, Ivančice a Oslavany. Mimo zkoumané území pak plní roli střediska také Mohelno. Největší zázemí z těchto středisek mají Dolní Kounice a Ivančice. Dolní Kounice obsluhují největší počet obcí, Ivančice nejvíce obyvatel. Mikroregionálním středisek zdravotnictví byly určeny Ivančice, do jejichž zázemí spadá celé zkoumané území.

Nadlokálními školskými středisky jsou opět Dolní Kounice, Ivančice a Oslavany. Stejnou roli pak plní opět i Mohelno, ležící mimo zkoumané území. Stejně jako v případě nadlokálního zdravotnického regionu i v nadlokálním školském regionu můžeme jmenovat dvě hlavní střediska – Dolní Kounice, které opět obsluhují nejvíce obcí a Ivančice, do jejichž zázemí spadá nejvíce obyvatel. Mikroregionálním střediskem školství byly vymezeny Ivančice, do jejichž sféry vlivu spadá bezmála polovina obcí. Druhou polovinu pak obsluhuje město Brno.

V oblasti maloobchodu a služeb byly nadlokálními středisky stejné obce jako v předchozích dvou regionech, tedy Dolní Kounice, Ivančice a Oslavany, mimo zkoumané území Mohelno. Největší zázemí z těchto středisek mají Ivančice, a to jak do počtu obcí, tak i počtu obyvatel. Na mikroregionální úrovni plní roli střediska opět Ivančice, do jejichž obvodu spadá převážná část obcí. Zbytek obcí pak patří do zázemí města Brno.

Na základě tří parciálních regionů byl posléze vymezen komplexní obslužný region, a to opět na nadlokální i mikroregionálním úrovni. Nadlokálními komplexními obslužnými středisky byly určeny Dolní Kounice, Ivančice a Oslavany. Opět můžeme vyčlenit dvě hlavní střediska – Dolní Kounice a Ivančice. Ivančice pak slouží také jako komplexní obslužné středisko na mikroregionální úrovni. Druhým takovým střediskem obsluhujícím zkoumané území bylo vyčleněno Brno.

Poslední částí práce bylo zjištění vývojové tendence ve spádovosti za službami. V regionu zdravotnictví byly zjišťovány procesy na nadlokální i mikroregionální úrovni. Historické údaje

43 potvrdily funkci tří nadlokálních a jednoho mikroregionálního zdravotnického střediska na zkoumaném území. Sféry vlivu jednotlivých středisek pak nedosáhli výraznějších změn. V regionu maloobchodu a služeb byl analyzován vývoj na mikroregionální úrovni. Na základě komparace s historickými údaji byl zjištěn výrazný zesilující vliv města Brna na úkor Ivančic. Nejvíce patrný byl tento jev především v obcích nacházejících se na východě zkoumaného území.

44 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ANDĚL, Jiří. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, fakulta pedagogická, 1996. ISBN 80-7044-112-7. BAŠOVSKÝ, Oliver a Jozef MLÁDEK. Geografia obyvatel'stva a sídiel. 2. nezm. vyd. Bratislava: Universita Komenského, 1989. ISBN 80-223-0026-8. BERRY, Brian Joe Lobley. Geografie tržních středisek a maloobchodní sítě. Překlad Z. Ryšavý, J. Moučka a J. Franěk. Praha: Výzkumný ústav výstavby a architektury, 1971. BRYCHTOVÁ, Šárka a Miloš FŇUKAL. Geografie obyvatelstva, geografie sídel: (socioekonomická geografie). Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003. ISBN 80-7194- 599-4. JEŽEK, Jiří. Prostorová a regionální ekonomika. 2. vyd. Plzeň: Vydavatelství ZČU, 2000. ISBN 80-7082-575-8. KÜHNLOVÁ, Hana. Seminář ze zeměpisu: pro 4. ročník gymnázia. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. ISBN 80-04-23084-9. HALÁS, Marián, Šárka BRYCHTOVÁ a Miloš FŇUKAL. Základy humánní geografie 1. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. Studijní opory. ISBN 978-80-244- 3847-4. HAMPL, Martin. Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: Univerzita Karlova, 2005. ISBN 80-86746-02-x. HAMPL, Martin, Václav GARDAVSKÝ a Karel KÜHNL. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, 1987. MARYÁŠ, Jaroslav. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3. ISSN 0375-6122. MARYÁŠ, Jaroslav. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva ČSSR - Atlas naselenija ČSSR - Population Atlas of the ČSSR. Brno - Praha: Geografický ústav ČSAV - Federální statistický úřad, 1987. MARYÁŠ, Jaroslav. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. Výzkumná zpráva. vyd. Brno: Geografický ústav Československé akademie věd, 1989. 96 s. MARYÁŠ, Jaroslav. Vybrané aspekty hodnocení obslužných středisek v ČSFR. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1992, roč. 29, č. 3 – 4, s. 85-103. ISSN 0587-1247 MARYÁŠ, Jaroslav a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická geografie. 2. rozšířené a doplněné vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2001. ISBN 80-210-2595-6. Rajonizace zdravotnických služeb léčebně preventivní péče: platnost od 1.1.1982. v Brně: Krajský ústav národního zdraví v Brně, 1981. ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Teoretické přístupy k regionálnímu rozvoji. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007. ISBN 978-80-7395-019-4. WOKOUN, René, Pavel MATES a Jaroslava KADEŘÁBKOVÁ. Základy regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. Monografie (Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7380-304- 9.

45 Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. In: Sbírka zákonů. 29. 6. 2000

Internetové zdroje

Český statistický úřad. [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: https://www.czso.cz/ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Rejstřík škol a školských zařízení [online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://rejskol.msmt.cz/ Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb: Seznam zdravotnických zařízení [online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: https://eregpublicsecure.ksrzis.cz/Registr/NRPZS/ZdravotnickeZarizeni

46 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Základní charakteristiky obcí k 1. 1. 2015 ...... 21

Tabulka č. 2: Zdravotnická zařízení ve správním obvodu ORP Ivančice ...... 22

Tabulka č. 3: Školská zařízení ve správním obvodu ORP Ivančice ...... 22

Tabulka č. 4: Populační velikosti zázemí nadlokálních zdravotnických středisek ...... 26

Tabulka č. 5: Populační velikosti zázemí mikroregionálních zdravotnických středisek ...... 28

Tabulka č. 6: Populační velikosti zázemí nadlokálních školských středisek ...... 29

Tabulka č. 7: Populační velikosti zázemí mikroregionálních školských středisek ...... 31

Tabulka č. 8: Počty hlavních cílů a koeficienty důležitosti jednotlivých služeb ...... 33

Tabulka č. 9: Populační velikosti zázemí nadlokálních středisek maloobchodu a služeb ...... 34

Tabulka č. 10: Populační velikosti zázemí mikroregionálních středisek maloobchodu a služeb ...... 35

Tabulka č. 11: Populační velikosti zázemí komplexních nadlokálních středisek ...... 37

Tabulka č. 12: Populační velikosti zázemí mikroregionálních komplexních středisek ...... 39

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Administrativní rozdělení okresu Brno-venkov ...... 19

Obrázek č. 2: Administrativní mapa SO ORP Ivančice ...... 20

Obrázek č. 3: Nadlokální střediska zdravotnictví a jejich spádové území ...... 26

Obrázek č. 4: Mikroregionální střediska zdravotnictví a jejich spádové území ...... 27

Obrázek č. 5: Nadlokální střediska školství a jejich spádové území ...... 29

Obrázek č. 6: Mikroregionální střediska školství a jejich spádové území ...... 31

Obrázek č. 7: Nadlokální střediska maloobchodu a služeb a jejich spádové území ...... 34

Obrázek č. 8: Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb a jejich spádové území ...... 35

Obrázek č. 9: Komplexní obslužná nadlokální střediska a jejich spádové území ...... 37

Obrázek č. 10: Komplexní obslužná mikroregionální střediska a jejich spádové území ...... 38

Obrázek č. 11: Dojížďka za službami v 80. letech 20. století ...... 40

Obrázek č. 12: Srovnání spádovostí v 80. letech 20. století se stavem v roce 2016 ...... 41

47 SEZNAM ZKRATEK SO ORP – správní obvod obce s rozšířenou působností

MNV – místní národní výbor

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Průvodní dopis

Příloha B – Vzor dotazníku

48 Příloha A – Průvodní dopis

Vážená paní starostko, vážený pane starosto,

Jmenuji se Martin Burian a jsem student Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy Univerzity v Brně, oboru Regionální rozvoj a cestovní ruch. V současné době sbírám informace k mé bakalářské práci s názvem „Spádovost za službami v obvodu ORP Ivančice“. Protože Vaše obec spadá do tohoto obvodu, obracím se na Vás s prosbou o vyplnění dotazníku, který je přístupný na následujícím odkaze: http://www.survio.com/survey/d/Y9H3D5Y9R9L1Q1Y4M

Předem děkuji za Vaší spolupráci a Váš čas věnovaný vyplnění tohoto dotazníku. Se srdečným pozdravem,

Martin Burian

Kontakt: Email: [email protected] Tel: +420606124376

Příloha B – Vzor dotazníku

Dobrý den, vyplňte prosím názvy obcí, kam lidé z Vaší obce směřují za danými typy služeb (potřeb).

Pokud lidé za danou službou směřují převážně do jedné obce, vyplňte sloupec pravidelně. Při vyplnění tohoto sloupce lze zároveň vyplnit i sloupce méně často a výjimečně (pro druhotné a ojedinělé cíle). Pokud nelze určit jeden převažující směr, vyplňte jen sloupce méně často (uveďte alespoň dvě obce) a výjimečně.

Technická poznámka: Do nevyplněných polí prosím vepište některý ze znaků (, . -), jinak se dotazník neodešle. Děkuji

Název Vaší obce: Školství Název navštěvované obce Druh vzdělávacího zařízení Pravidelně Méně často Výjimečně Mateřská škola Základní škola – 1. stupeň Základní škola – 1. stupeň (v roce 1980) Základní škola – 2. stupeň Základní škola – 2. stupeň (v roce 1980) Střední škola, gymnázium, učiliště Vysoká škola/Vyšší odborná škola

Zdravotnictví Název navštěvované obce Druh zdravotnického zařízení Pravidelně Méně často Výjimečně Nemocnice Praktický lékař Dětský lékař Zubař Gynekolog Pohotovost Odborný lékař

Maloobchod a služby Název navštěvované obce Druh potřeb, služeb Pravidelně Méně často Výjimečně Denní nákupy (potraviny, drogérie) Nákup běžného textilu a obuvi Nákupy běžného průmyslového zboží (elektronika, sportovní potřeby,…) Nákup nábytku Nákup knih, CD, DVD Nákupy speciálního výběrového zboží (šperky, motoristické zboží atd.) Běžné služby (kadeřnictví, holičství, čistírny,…) Speciální služby (fotograf, opravny hodinek, atd.) Návštěva lékárny Návštěvy kina Návštěvy zábavních zařízení (diskotéky, zábavy, bowling, kuželky,…) Návštěvy restaurací, vináren, barů Návštěvy kulturních zařízení (divadla, koncerty, výstavy, muzea,…) Návštěva sportovních zařízení (fitcentra, tělocvičny, bazény,…) Návštěva finančních institucí (banky, pojišťovny)